Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Nařízení vlády č. 227/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 227/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví pro účely důchodového pojištění výše všeobecných vyměřovacích základů za období před rokem 1995 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1994 Vyhlášeno 13. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 62/1995 * § 1 - (1) Výše všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 1 a 2 zákona činí za rok 1947 a za kalendářní roky předcházející tomuto roku 780 Kč. * § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 1 a 4 zákona činí za rok 1994 1,1914. * § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Aktuální znění od 1. 1. 1996 227 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 13. září 1995, kterým se stanoví pro účely důchodového pojištění výše všeobecných vyměřovacích základů za období před rokem 1995 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1994 Vláda nařizuje podle § 107 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon“): § 1 (1) Výše všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 1 a 2 zákona činí za rok 1947 a za kalendářní roky předcházející tomuto roku 780 Kč. (2) Výše všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 1 a 2 zákona činí za rok\| Kč ---\|--- 1948\| 834 1949\| 888 1950\| 968 1951\| 1027 1952\| 1068 1953\| 1097 1954\| 1162 1955\| 1192 1956\| 1222 1957\| 1237 1958\| 1255 1959\| 1276 1960\| 1303 1961\| 1344 1962\| 1356 1963\| 1360 1964\| 1411 1965\| 1453 1966\| 1494 1967\| 1582 1968\| 1717 1969\| 1852 1970\| 1915 1971\| 1997 1972\| 2090 1973\| 2164 1974\| 2237 1975\| 2313 1976\| 2382 1977\| 2462 1978\| 2537 1979\| 2597 1980\| 2656 1981\| 2699 1982\| 2765 1983\| 2822 1984\| 2875 1985\| 2920 1986\| 2964 1987\| 3026 1988\| 3095 1989\| 3170 1990\| 3286 1991\| 3792 1992\| 4644 1993\| 5817 1994\| 6896. § 2 Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 1 a 4 zákona činí za rok 1994 1,1914. § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r.
Vyhláška České národní banky č. 232/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 232/1995 Sb. Vyhláška České národní banky, kterou se mění vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně Vyhlášeno 13. 10. 1995, datum účinnosti 1. 11. 1995, částka 63/1995 * Čl. I - Vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 1995 232 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 5. října 1995, kterou se mění vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: Čl. I Vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně, se mění takto: V § 3 odst. 2 se tečka na konci poslední věty nahrazuje středníkem a věta se doplňuje textem, který zní: „u desetikorun vydaných do oběhu po 1. listopadu 1995 jsou u spodního okraje mince pod číslicí „1“.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 7kB
Zákon č. 236/1995 Sb.	Zákon č. 236/1995 Sb. Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 26. 10. 1995, částka 64/1995 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - NÁLEŽITOSTI PŘEDSTAVITELŮ (§ 8 — § 27n) * ČÁST TŘETÍ - NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ (§ 28 — § 33) * ČÁST ČTVRTÁ - NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU (§ 33a — § 33a) * ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 34 — § 41) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 42 — § 45) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (211/2024 Sb., 319/2024 Sb.) 236 ZÁKON ze dne 26. září 1995 o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Rozsah působnosti § 1 Tento zákon upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce a) poslance a senátora Parlamentu (dále jen „poslanec“), b) člena vlády, c) prezidenta republiky, d) soudce Ústavního souduÚstavního soudu, e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, člena Národní rozpočtové rady a člena rady, místopředsedy a předsedy Národní sportovní agentury (dále jen „představitel“), g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudce“), h) poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky (dále jen „poslanec Evropského parlamentu“). § 2 (1) Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží a) plat, b) náhrady výdajů, c) naturální plnění a d) odchodné. (2) Poslanci Evropského parlamentu náleží plat, pokud mu není plat vyplácen z rozpočtu Evropské unie. § 3 Plat (1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek dále stanovených. (2) Plat se určí jako součin platové základnyplatové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (3) Platová základna pro soudce činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1). § 4 Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 84 060 Kč. § 5 Náhrady výdajů (1) Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce jsou peněžitá plnění poskytovaná za podmínek, ve výši a ve formách dále stanovených. Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, se nahrazují a) výdaje na reprezentaci, b) výdaje na dopravu vlastním vozidlem nebo nájemným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla orgánu, v němž vykonává funkci, a zpět, v místě sídla tohoto orgánu a při cestách spojených s výkonem funkce, c) výdaje na dopravu veřejnými hromadnými dopravními prostředky, s výjimkou letecké dopravy, při tuzemských cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „tuzemské cesty“), d) výdaje na leteckou dopravu při tuzemských cestách, e) výdaje na dopravu při zahraničních cestách spojených s výkonem funkce (dále jen „zahraniční cesty“), f) výdaje na stravování při tuzemských cestách, g) výdaje na stravování a některé další výdaje při zahraničních cestách, h) výdaje na ubytování při tuzemských cestách, ch) výdaje na ubytování při zahraničních cestách, i) výdaje na přechodné ubytování v místě sídla orgánu, v němž vykonává funkci, j) výdaje na odborné a administrativní práce, k) výdaje na činnost průvodce nebo osobního asistenta, l) výdaje na odbornou literaturu. (2) Náhrady výdajů uvedených v odstavci 1 se poskytují formou a) peněžitého plnění poskytovaného měsíčně v předem stanovené výši k úhradě jednoho druhu výdajů (dále jen „jednoúčelová paušální náhrada“) nebo k úhradě více druhů výdajů (dále jen „víceúčelová paušální náhrada“), b) náhrady prokázaných výdajů, c) náhrady prokázaných výdajů až do stanovené výše. (3) Náhrady výdajů podle odstavce 2 písm. a) se stanoví procentem z platové základnyplatové základny (§ 3 odst. 3) a zaokrouhlují se na 100 Kč nahoru. § 6 Naturální plnění (1) Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené za podmínek, v rozsahu a ve formách dále stanovených. Představiteli nebo soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží tato naturální plnění: a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici, b) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, c) užívání služebního vozidla bez řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, d) užívání přiměřeně vybaveného bytu, e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt, f) užívání jedné přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji nebo ve svém volebním obvodu zřízené po dohodě s poslancem, g) užívání nemovitostínemovitostí tvořících sídlo prezidenta republiky, h) úhrada zdravotních služeb, ch) přednostní zřízení účastnické telefonní stanice, i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice, j) zřízení a užívání dvou účastnických telefonních stanic. (2) Naturální plnění uvedená v odstavci 1 se poskytují a) naturální formou a úhradou nákladů nebo b) úhradou nákladů. (3) Pokud z provozních nebo jiných vážných důvodů nelze poskytnout naturální plnění, náleží místo tohoto plnění náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění, jestliže lze účelu, pro který byl nárok na naturální plnění stanoven, dosáhnout i peněžitým plněním. § 7 Odchodné (1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou prezidenta republiky, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a člena Národní rozpočtové rady, v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce. (2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu (§ 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let. (3) Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel. (4) Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. ČÁST DRUHÁ NÁLEŽITOSTI PŘEDSTAVITELŮ HLAVA PRVNÍ NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ § 8 Plat Poslanci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. Platový koeficient poslance se zvyšuje a) místopředsedovi podvýboru o 0,11, b) místopředsedovi výboru, předsedovi podvýboru a za každých 15 členů poslaneckého klubu jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu o 0,22, c) předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu, předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací o 0,44; předsedovi poslaneckého klubu se dále zvyšuje platový koeficient o 0,03 za každých i započatých deset členů poslaneckého klubu nad nejnižší počet stanovený zvláštním zákonem, d) místopředsedovi komory Parlamentu o 0,98, e) místopředsedovi komory Parlamentu, který jako první zastupuje předsedu komory Parlamentu, o 1,09, f) předsedovi komory Parlamentu o 1,82. § 9 Náhrady výdajů (1) Poslanci náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a) a f) ve výši 16 % platové základnyplatové základny, b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. b) a c) podle vzdálenosti obceobce, v níž má poslanec trvalý pobyt, od sídla komory Parlamentu nebo od obceobce, v níž má poslanec kancelář [§ 6 odst. 1 písm. f)], při vzdálenosti 1. do 50 km ve výši 40 % platové základny, 2. nad 50 km ve výši 45 % platové základny, 3. nad 150 km ve výši 50 % platové základny, 4. nad 250 km ve výši 60 % platové základny, c) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. e), h) a ch), d) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši 2,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru,2) e) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění, f) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. j) do výše 25 % platové základnyplatové základny; způsob čerpání náhrady v kalendářním roce, druhy výdajů a způsob jejich vyúčtování stanoví orgán komory Parlamentu pověřený komorou. (2) Těžce zdravotně postiženému poslanci, který potřebuje k výkonu své funkce průvodce nebo osobního asistenta, dále náleží jednoúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. k) ve výši 20 % platové základnyplatové základny. (3) Předsedovi komory Parlamentu a místopředsedovi komory Parlamentu náleží namísto paušálních náhrad podle odstavce 1 písm. a) a b) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to a) předsedovi komory Parlamentu ve výši 58 % platové základnyplatové základny, b) místopředsedovi komory Parlamentu ve výši 54 % platové základnyplatové základny. (4) Náhrada výdajů podle odstavce 1 písm. d) náleží předsedovi komory Parlamentu ve výši 3,5násobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2) § 10 Naturální plnění (1) Poslanci náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), f) a ch). (2) Předsedovi výboru, předsedovi poslaneckého klubu komory Parlamentu, předsedovi delegace Parlamentu České republiky v Parlamentním výboru přidružení Evropské unie a České republiky a vedoucím stálých delegací Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) a i); v těchto případech naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. c) nezahrnuje úhradu za spotřebované pohonné hmoty. (3) Předsedovi komise a předsedovi vyšetřovací komise komory Parlamentu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (4) Předsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), a dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), d) a i). (5) Místopředsedovi komory Parlamentu náleží naturální plnění podle odstavce 1 a dále podle § 6 odst. 1 písm. b) a i); pokud má místopředseda komory Parlamentu místo trvalého pobytu mimo místa sídla komory Parlamentu, náleží mu namísto naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e) naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d). HLAVA DRUHÁ NÁLEŽITOSTI ČLENŮ VLÁDY § 11 Plat Členovi vlády náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví a) ministru ve výši 2,06, b) místopředsedovi vlády ve výši 2,49, c) předsedovi vlády ve výši 2,90. § 12 Náhrady výdajů (1) Členovi vlády náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to: 1. ministru ve výši 30 % platové základnyplatové základny, 2. místopředsedovi vlády ve výši 33 % platové základnyplatové základny, 3. předsedovi vlády ve výši 37 % platové základnyplatové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro ministra a místopředsedu vlády 2,5 a pro předsedu vlády 3,5. (2) Ministru a místopředsedovi vlády náleží náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění. § 13 Naturální plnění (1) Členům vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i). (2) Předsedovi vlády dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d). HLAVA TŘETÍ NÁLEŽITOSTI PREZIDENTA REPUBLIKY § 14 Plat Prezidentu republiky náleží plat určený z platové základnyplatové základny platovým koeficientem ve výši 3,60. § 15 Náhrady výdajů Prezidentu republiky náleží místo náhrad výdajů stanovených v § 5 zvláštní víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 % platové základnyplatové základny. § 16 Naturální plnění Prezidentu republiky náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), g), h) a j). HLAVA ČTVRTÁ NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ ÚSTAVNÍHO SOUDU § 17 Plat Soudci Ústavního souduÚstavního soudu náleží plat určený z platové základny platné pro soudce platovým koeficientem ve výši 2,06. Platový koeficient soudce Ústavního souduÚstavního soudu se zvyšuje a) místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu o 0,43, b) předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu o 0,84. § 18 Náhrady výdajů (1) Soudci Ústavního souduÚstavního soudu náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny platné pro soudce, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí pro soudce Ústavního souduÚstavního soudu a místopředsedu Ústavního souduÚstavního soudu 2,0 a pro předsedu Ústavního souduÚstavního soudu 3,0. (2) Předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu a místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu náleží namísto víceúčelové paušální náhrady podle odstavce 1 písm. a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu ve výši 37 % a místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu ve výši 33 % platové základny platné pro soudce. § 19 Naturální plnění (1) Soudci Ústavního souduÚstavního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Místopředsedovi Ústavního souduÚstavního soudu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i). (3) Předsedovi Ústavního souduÚstavního soudu náleží vedle naturálního plnění podle odstavce 1 ještě plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a i). HLAVA PÁTÁ NÁLEŽITOSTI ČLENŮ, VICEPREZIDENTA A PREZIDENTA NEJVYŠŠÍHO KONTROLNÍHO ÚŘADU Plat § 20 Členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 21 Viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06. § 22 Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. § 23 Náhrady výdajů Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 37 % platové základny, 2. viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 33 % platové základny, 3. členu Nejvyššího kontrolního úřadu ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru;2) násobek sazby činí u prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu 3,0 a u člena Nejvyššího kontrolního úřadu 2,5. § 24 Naturální plnění (1) Prezidentu, viceprezidentu a členu Nejvyššího kontrolního úřadu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Prezidentu a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (3) Prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a viceprezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu podle § 6 odst. 1 písm. b). HLAVA PÁTÁ A NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ Plat § 24a Členu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,08. § 24b Místopředsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,19. § 24c Předsedovi Rady pro rozhlasové a televizní vysílání náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. HLAVA ŠESTÁ NÁLEŽITOSTI MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ Plat § 25 Místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 25a Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. § 26 Náhrady výdajů Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 37 % platové základny, 2. místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 3,0 a u místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 2,5. § 27 Naturální plnění (1) Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu. (2) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i). (3) Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a). HLAVA OSMÁ NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ Plat § 27c Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44. § 27d Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48. § 27e Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51. HLAVA DEVÁTÁ NÁLEŽITOSTI ČLENA NÁRODNÍ ROZPOČTOVÉ RADY Plat § 27f Členu Národní rozpočtové rady náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. § 27g Předsedovi Národní rozpočtové rady náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06. § 27h Náhrady výdajů Členovi Národní rozpočtové rady náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Národní rozpočtové rady ve výši 33 % platové základny, 2. členovi ve výši 25 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Národní rozpočtové rady 2,5 a u člena Národní rozpočtové rady 2,0. § 27i Naturální plnění Předsedovi Národní rozpočtové rady náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b). HLAVA DESÁTÁ NÁLEŽITOSTI ČLENA RADY, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY NÁRODNÍ SPORTOVNÍ AGENTURY Plat § 27j Členu rady Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,30. § 27k Místopředsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. § 27l Předsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,80. § 27m Náhrady výdajů Předsedovi a místopředsedovi Národní sportovní agentury a členu rady Národní sportovní agentury náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené 2,5násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru, d) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění. § 27n Naturální plnění Předsedovi Národní sportovní agentury náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i). ČÁST TŘETÍ NÁLEŽITOSTI SOUDCŮ § 28 Plat (1) Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce okresního soudu \| krajského soudu \| vrchního soudu \| ---\|---\|---\|--- 0,88 \| 0,96 \| 1,05 \| do ukončení 5. roku 1,01 \| 1,09 \| 1,17 \| od počátku 6. roku 1,14 \| 1,26 \| 1,33 \| od počátku 9. roku 1,22 \| 1,35 \| 1,47 \| od počátku 12. roku 1,30 \| 1,44 \| 1,60 \| od počátku 15. roku 1,35 \| 1,53 \| 1,68 \| od počátku 18. roku 1,39 \| 1,56 \| 1,72 \| od počátku 21. roku 1,43 \| 1,59 \| 1,75 \| od počátku 24. roku 1,46 \| 1,64 \| 1,80 \| od počátku 27. roku 1,51 \| 1,67 \| 1,84 \| od počátku 30. roku. (2) Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje a) místopředsedovi okresního soudu s nejvýše 14 soudci o 0,09, s 15 až 30 soudci o 0,11, s 31 až 45 soudci o 0,13 a s více než 45 soudci o 0,15, b) předsedovi okresního soudu s nejvýše 14 soudci o 0,22, s 15 až 30 soudci o 0,25, s 31 až 45 soudci o 0,28 a s více než 45 soudci o 0,31, c) soudci krajského soudu, který rozhoduje jako samosoudce, o 0,07, d) předsedovi senátu krajského soudu o 0,09, e) místopředsedovi krajského soudu o 0,18, f) předsedovi krajského soudu o 0,40, g) předsedovi senátu vrchního soudu o 0,12, h) předsedovi kolegia vrchního soudu o 0,18, ch) místopředsedovi vrchního soudu o 0,26, i) předsedovi vrchního soudu o 0,50. (3) Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje a) předsedovi senátu Nejvyššího soudu a předsedovi senátu Nejvyššího správního soudu o 0,15, b) předsedovi kolegia Nejvyššího soudu a předsedovi kolegia Nejvyššího správního soudu o 0,23. (4) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základnyplatové základny platovým koeficientem ve výši 2,50. (5) Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27. (6) Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce. (7) Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší. § 29 (1) Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.3) To neplatí o práci přesčas konané v noci4) a v den pracovního klidu.5) (2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první. § 30 (1) Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1. (2) Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší. § 31 Způsob určení platového koeficientu (1) Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen „rozhodná doba“) se započítává a) doba výkonu funkce justičního čekatele a justičního kandidáta, b) doba výkonu funkce soudce, c) soudcem prokázaná doba jiné právní praxe po získání právnického vysokoškolského vzdělání. (2) Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,6) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b). (3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2. (4) Do rozhodné doby se započítává také doba a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, b) mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštních předpisů,7) pokud se soudce současně nepřipravoval v denním studiu8) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let a c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující tři měsíce v kalendářním roce. (5) Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4. (6) Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů. § 32 Náhrady výdajů (1) Soudci náleží a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základnyplatové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch). (2) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží a) víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to 1. předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 51 % platové základnyplatové základny, 2. místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu ve výši 30 % platové základnyplatové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch), c) náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši dvojnásobku sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru.2) § 33 Naturální plnění (1) Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle a) § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na náhradu výdajů spojených s užíváním bytu, b) § 6 odst. 1 písm. i). (2) Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b). (3) Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i). ČÁST ČTVRTÁ NÁLEŽITOSTI POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU § 33a Plat Poslanci Evropského parlamentu, kterému náleží plat podle tohoto zákona, se výše platu určuje z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 34 (1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží plat ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce. (2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší. (3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak. (4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 % průměrného výdělku. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu. Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu10a). Pro účely stanovení sníženého platu podle věty první se zjištěný průměrný výdělek upravuje shodným způsobem jako průměrný výdělek pro stanovení náhrady platu podle § 192 zákoníku práce; pro účely stanovení výše platu ve snížené výši podle věty druhé se jedna třicetina platu upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti. (5) Prezidentu republiky náleží plat i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává. (6) Představiteli a poslanci Evropského parlamentu náleží plat do dne ukončení výkonu funkce. (7) Soudci náleží plat do dne ukončení pracovního vztahu. § 35 (1) Představiteli náleží jednoúčelová paušální náhrada a víceúčelová paušální náhrada a soudci víceúčelová paušální náhrada ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce, pokud se dále nestanoví jinak. (2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli náhrady uvedené v odstavci 1 spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli pouze náhrady výdajů stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele. (3) Za dobu, po kterou představitel nebo soudce dočasně nevykonává funkci, se krátí náhrady výdajů podle odstavce 1 v poměru k délce této doby. Prezidentu republiky náleží náhrada výdajů podle § 15 i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává. § 36 (1) Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží naturální plnění ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce. Prezidentu republiky a členu vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení výkonu funkce, pokud mu v této době nevznikl nárok na stejné naturální plnění. (2) Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli naturální plnění spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli naturální plnění stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele a naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. f). § 37 (1) Plat a další náležitosti podle tohoto zákona poskytuje orgán, v němž představitel nebo soudce vykonává svoji funkci, kancelář komory Parlamentu, Úřad vlády České republiky a Kancelář prezidenta republiky. Poslanci Evropského parlamentu poskytuje plat a další náležitosti podle tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny. Poslanec Evropského parlamentu je povinen Kancelář Poslanecké sněmovny informovat o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho nároky podle tohoto zákona. Plat a další náležitosti jsou splatné ve shodných termínech jako u zaměstnanců uvedených orgánů.11) (2) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu12) a ve stejném rozsahu a pořadí13) jako u zaměstnanců v pracovním poměru. (3) Nárok na plat a na náhrady výdajů lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 36 odst. 1). (4) Pro odchodné platí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně. (5) Odchodné se pro účely daně z příjmů považuje za plat. (6) Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl. § 38 (1) Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou. (2) Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož čele není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu. (3) Poslanci nenáleží plat, náhrada výdajů a naturální plnění po dobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, výkonu ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence. (4) Doba uvedená v odstavci 3 se nezapočítává do doby, z níž se stanoví počet celých ukončených let výkonu funkce poslance rozhodných pro výpočet odchodného. § 39 Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti. § 40 Pracovní nebo obdobný poměr poslance může zaměstnavatel ukončit proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory Parlamentu; to platí i pro období 12 měsíců po zániku poslaneckého mandátu. Jinak je skončení pracovního nebo obdobného poměru neplatné. § 41 Pokud odpovědnost za škodu způsobenou představitelem, poslancem Evropského parlamentu nebo soudcem nebo jim vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ním není upravena zvláštními předpisy,14) postupuje se podle pracovněprávních předpisů.15) ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 42 (1) Platová základna pro určení platu činí v době od účinnosti tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 % základny stanovené v § 3 odst. 3; to neplatí pro určení platu prezidenta republiky. (2) Představiteli a soudci, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci, náleží plat a další náležitosti podle tohoto zákona od prvého dne kalendářního měsíce, v němž nabývá tento zákon účinnosti; plat a další náležitosti podle dosavadních předpisů mu za tento měsíc nenáleží. (3) Poslanci náleží náhrada výdajů podle § 9 odst. 2 do doby úpravy nároků průvodců a osobních asistentů těžce zdravotně postižených občanů zvláštním předpisem. § 43 Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na představitele nebo soudce, obsahují ustanovení o a) poslaneckém platu, základním platu, pevném platu, měsíčním platu, příplatcích a funkčních příplatcích, rozumí se tím plat podle tohoto zákona, b) dietách, úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby potřebné pro výkon funkce, paušálních náhradách věcných výdajů, paušální náhradě za cestovné, cestovní náhradě při cestách do zahraničí a náhradě za ubytování v prokázané výši, rozumí se tím náhrady výdajů podle tohoto zákona, c) bezplatném užívání prostředků veřejné hromadné dopravy, bezplatném užívání nebo užívání přiměřeně vybaveného bytu, bezplatném užívání služebního vozidla a právu na přednostní nebo bezplatné zřízení nebo na bezplatné používání jedné nebo dvou účastnických telefonních stanic, rozumí se tím naturální plnění podle tohoto zákona. § 44 Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., 2. zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb., 3. § 6 čl. II a III zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., 4. § 47 odst. 1 až 10 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., 5. § 126 až 130 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. § 45 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 2) § 12 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách. 3) § 96 zákoníku práce. 4) § 99 odst. 1 zákoníku práce. 5) § 91 odst. 1 zákoníku práce. 6) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 7) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů, a zákoník práce. 8) § 20 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon). § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. 9) Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 127 a 128 zákoníku práce. 10a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 11) § 16 a 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 21 zákona č. 119/1992 Sb. 12) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 14) Např. hlava sedmá zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, § 57 zákona č. 335/1995 Sb., o soudech a soudcích. 15) Hlava osmá zákoníku práce.
Zákon č. 237/1995 Sb.	Zákon č. 237/1995 Sb. Zákon o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 64/1995 * ČÁST II - Změna a doplnění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 12 — § 12) * ČÁST III - Změna a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (§ 13 — § 13) * ČÁST IV - Změna a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 14 — § 14) * ČÁST VI - Zrušovací ustanovení (§ 16 — § 16) * ČÁST VII - Účinnost (§ 17 — § 17) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (250/2016 Sb.) 237 ZÁKON ze dne 27. září 1995 o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST II Změna a doplnění zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 12 Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb., zákona č. 468/1991 Sb. a zákona č. 318/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 13 odst. 2 zní: „(2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě a) rozhlasového či televizního vysílání nebo b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného a uveřejněného jeho výrobcem (§ 45) přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby fyzických či právnických osob.“. 2. V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 5) zní: „(3) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě tiskovin5) nebo jejich rozmnoženin přenesením pomocí technického zařízení na jiný hmotný podklad, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových zařízení, popřípadě jejich dovozcům. 5) § 1 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.“. 3. V § 13 se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 4, který zní: „(4) Sazby odměn a náhrad podle odstavců 2 a 3, způsob jejich placení, jakož i jejich rozdělení mezi jednotlivé skupiny oprávněných osob může Ministerstvo kultury stanovit vyhláškou.“. 4. V § 39 odst. 1 se slova „§ 13 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 13 odst. 2 až 4“ a slova „§ 16 odst. 2 a 3“ se nahrazují slovy „§ 16“. 5. § 44 se vypouští. ČÁST III Změna a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů § 13 Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 40/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 písm. f) se slova „kterým bylo přiznáno výhradní oprávnění zastupovat autory nebo výkonné umělce ve výkonu práv.2)“ nahrazují slovy „kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných.2)“. 2. V § 5 písm. f) poznámka č. 2) zní: „2) § 2 zákona č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.“. ČÁST IV Změna a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 14 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky č. 1a) zní: „b) výkon hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných podle zvláštního předpisu,1a) 1a) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.“. 2. V § 3 odst. 1 se dosavadní písmena b) a c) označují jako písmena c) a d). ČÁST VI Zrušovací ustanovení § 16 Zrušují se: 1. zákon č. 81/1957 Sb., o hudební a jiné koncertní činnosti, ve znění zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 165/1992 Sb., 2. zákon č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, ve znění zákona České národní rady č. 127/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 165/1992 Sb., 3. zákon České národní rady č. 33/1978 Sb., o divadelní činnosti (divadelní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 122/1989 Sb., zákona České národní rady č. 127/1990 Sb., zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 165/1992 Sb., 4. vyhláška Ministerstva kultury č. 196/1954 Ú. l., o sazbách provozovacích honorářů za veřejné nedivadelní provozování hudebních děl, ve znění vyhlášky Ministerstva kultury a informací č. 183/1968 Sb., 5. vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 116/1991 Sb., kterou se upravují sazby odměn výkonných umělců a náhrad výrobců zvukových a zvukově obrazových snímků na veřejných produkcích prostřednictvím technických zařízení, 6. vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 117/1991 Sb., o pořádání veřejných produkcí, 7. vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 241/1991 Sb., o výhradním oprávnění některých organizací zastupujících autory nebo výkonné umělce. ČÁST VII Účinnost § 17 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 31 autorského zákona. 3) Např. § 105 a násl., § 154 a násl., § 221 a násl. obchodního zákoníku, § 2 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 6) Vyhláška Ministerstva kultury ČR č. 241/1991 Sb., o výhradním oprávnění některých organizací zastupujících autory nebo výkonné umělce. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon č. 238/1995 Sb.	Zákon č. 238/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 64/1995 * Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. II - (1) Není-li dále stanoveno jinak, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 238 ZÁKON ze dne 27. září 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. c) odst. aa) zní: „aa) z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti) a vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena),“. 2. V § 9 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „návrzích na“. 3. Poznámka č. 25) zní: „25) § 68 odst. 3 a 6, § 119 a § 764 odst. 2 obchodního zákoníku.“. 4. V § 9 odst. 4 písm. h) zní: „h) rozhodují o likvidaci družstva, družstevního podniku, podniku (hospodářského zařízení) občanského sdružení a společného podniku a o návrzích na zrušení družstva,31)“. Poznámka č. 31) zní: „31) § 257 odst. 1, § 765 odst. 4 a § 766 odst. 1 obchodního zákoníku.“. 5. V § 9 odst. 4 písm. i) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena j) a k), která zní: „j) rozhodují v ostatních případech, kdy podle ustanovení části prvé, druhé a čtvrté obchodního zákoníku rozhoduje soud,32a) k) rozhodují v řízení ve věcech obchodního rejstříku.“. Poznámka č. 32a) zní: „32a) Např. § 131 odst. 1, § 181 odst. 2 a § 761 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku.“. 6. § 10a zní: „§ 10a O dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.“. 7. V § 16 odst. 1 se vypouštějí slova „a vrchních soudů“. 8. § 26 zní: „§ 26 (1) Odborová organizace může, s výjimkou věcí obchodních, v řízení zastupovat účastníka, který je jejím členem. (2) Ústředí pro mezinárodněprávní ochranu mládeže (dále jen „Ústředí“) může zastupovat účastníka v řízení ve věcech péče o nezletilé, o určení nebo změnu vyživovací povinnosti a v řízení o výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k placení výživného, jde-li o věci se vztahem k cizině. (3) Převezme-li odborová organizace nebo Ústředí zastoupení, pověří některého ze svých členů nebo zaměstnanců, aby za zastoupeného jejím jménem jednal.“. 9. V § 57 odst. 1 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.“. 10. V § 57 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Lhůty určené podle hodin končí uplnynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.“. 11. V § 74 odst. 2 se vypouští věta první. 12. § 74 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní: „(3) Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak. (4) K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, v jehož obvodu je sídlo navrhovatele. Bude-li předběžné opatření nařízeno, soud předá po provedení jeho výkonu věc neprodleně soudu příslušnému podle § 88 písm. c). Má-li soud, kterému byla věc předána, za to, že není soudem uvedeným v § 88 písm. c), předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti svému nadřízenému soudu; tímto rozhodnutím je soud, jehož příslušnost byla určena, vázán.“. 13. V § 75 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Předběžné opatření podle § 76a může soud nařídit jen na návrh okresního úřadu; návrh musí obsahovat kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) jméno nezletilého dítěte, jména, povolání a bydliště ostatních účastníků, jsou-li navrhovateli známa, vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, označení osoby, které má být dítě předáno do péče, a musí z něj být patrno, že se domáhá nařízení předběžného opatření podle § 76a. O návrhu musí být rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 24 hodin poté, co byl podán.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 14. Za § 76 se vkládá nový § 76a, který zní: „§ 76a (1) Ocitlo-li se nezletilé dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, předseda senátu předběžným opatřením nařídí, aby bylo předáno do péče osoby, kterou v usnesení označí. (2) Usnesení o nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 se doručuje účastníkům až při provedení jeho výkonu. Účastníkům, kteří nebyli při provedení výkonu přítomni, usnesení doručí dodatečně soud příslušný podle § 88 písm. c) spolu s vyrozuměním, že byl proveden jeho výkon. (3) Při nařízení předběžného opatření podle odstavce 1 nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat,33b) ustanoví mu soud příslušný podle § 88 písm. c) opatrovníka bezodkladně po provedení výkonu předběžného opatření. (4) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá po dobu tří měsíců od jeho vykonatelnosti; bylo-li před uplynutím této doby zahájeno řízení ve věci samé, pak trvá až do té doby, než se stane vykonatelným rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.". Poznámka č. 33b) zní: „33b) § 37 odst. 3 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 77 odst. 2 se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „o zrušení předběžného opatření podle § 76a rozhodne předseda senátu soudu příslušného podle § 88 písm. c).“. 16. V § 77 odst. 3 větě první se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí, jde-li o předběžné opatření podle § 76a.“. 17. V § 81 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Bylo-li nařízeno předběžné opatření podle § 76a, zahájí soud příslušný podle § 88 písm. c) bezodkladně poté, co mu byla věc předána nebo co bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti (§ 74 odst. 4), i bez návrhu řízení o výchově nezletilého.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 18. V § 120 odst. 2 se slova „řízení o některých otázkách obchodních společností a družstev“ nahrazují slovy „řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob“. 19. V § 127 odst. 4 se vypouštějí slova „příslušného orgánu“ a na konci se připojuje tato věta: „Za vydání potvrzení nebo odborného vyjádření náleží finanční úhrada, stanoví-li tak zvláštní předpis.“. 20. § 128 zní: „§ 128 Každý je povinen bezplatně na dotaz sdělit soudu skutečnosti, které mají význam pro řízení a rozhodnutí. Ustanovení § 139 odst. 3 tím není dotčeno. Fyzické osoby mohou odmítnout soudu sdělit skutečnosti ze stejných důvodů, jako může učinit svědek podle § 126 odst. 1.“. 21. § 171 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření podle § 76a, je vykonatelné vyhlášením; nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo vyhotoveno.“. 22. § 174 odst. 3 zní: „(3) Pozdě podaný odpor předseda senátu usnesením odmítne; pro nedostatek odůvodnění nelze odpor odmítnout. Podaný odpor předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li jej ten, kdo k podání odporu není oprávněn.“. 23. V § 175 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 173 odst. 2 se použije obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 24. V § 175 odst. 3 se slovo „zamítne“ nahrazuje slovem „odmítne“ a na konci se připojuje tato věta: „Podané námitky předseda senátu odmítne též tehdy, podal-li je ten, kdo k podání námitek není oprávněn.“. 25. V § 175 odst. 4 se vypouští poslední věta. 26. § 175 se doplňuje odstavci 5 a 6, které zní: „(5) Vezme-li odpůrce námitky zpět, soud usnesením řízení o námitkách zastaví; jednání není třeba nařizovat. (6) Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je odvolání.“. 27. V § 200d odst. 1 se slova „okresní soud v sídle krajského soudu“ nahrazují slovy „krajský soud“. 28. V § 200d se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 29. § 200e včetně nadpisu zní: „§ 200e Řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (1) Pro řízení ve věcech uvedených v § 9 odst. 4 písm. b) až j) je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má obchodní společnost nebo družstvo sídlo. (2) Nestanoví-li zákon, že se řízení uvedená v odstavci 1 zahajují na návrh, lze je zahájit i bez návrhu. (3) Účastenství ve věcech uvedených v odstavci 1 se řídí ustanovením § 94. O věci není třeba nařizovat jednání. Rozhoduje se usnesením. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně i v řízeních týkajících se jiných právnických osob v případech uvedených v § 9 odst. 4 písm. j).“. 30. V § 210a se za slova „pořádkové opatření (§ 53),“ vkládají slova „anebo usnesení o předběžném opatření podle § 76a,“. 31. V § 218 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Totéž platí, bylo-li odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a podáno ve lhůtě u soudu příslušného podle § 88 písm. c).“. 32. V § 228 odst. 1 se za slovo „rozsudek“ vkládají tato slova: „nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,“. 33. V § 228 odst. 2 se slovo „rozsudku“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“. 34. § 229 zní: „§ 229 Obnova není přípustná proti a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, b) rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak.“. 35. V § 230 odst. 2 se za slova „právní moci rozsudku“ vkládají tato slova: „nebo usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé,“. 36. V § 237 se vypouští slovo „každému“; v písmenu f) se za slovo „byla“ vkládají tato slova: „v průběhu řízení nesprávným“. 37. Dosavadní text § 237 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není.“. 38. § 238 zní: „§ 238 (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl a) změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. (2) Dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovských práv, o určení (popření) otcovství nebo o nezrušitelné osvojení.“. 39. Za § 238 se vkládá nový § 238a, který zní: „§ 238a (1) Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo a) změněno usnesení soudu prvního stupně; to neplatí, jde-li o usnesení o nákladech řízení, o příslušnosti, o předběžném opatření, o přerušení řízení, o pořádkové pokutě, o znalečném, o tlumočném, o soudním poplatku, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení zástupce účastníku nebo jeho odvolání, o nepřipuštění zastoupení, o odměně notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotových výdajích, o odměně správce dědictví a jeho hotových výdajích, b) rozhodnuto tak, že se zpětvzetí návrhu nepřipouští, nebo tak, že se zpětvzetí návrhu připouští, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušuje a řízení zastavuje (§ 208); to neplatí o věcech, v nichž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč, c) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží, d) odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, e) odvolání odmítnuto, f) odvolací řízení zastaveno. (2) Dovolání podle odstavce 1 písm. a) a b) není přípustné proti usnesením, jimiž bylo rozhodnuto ve věcech upravených zákonem o rodině.“. 40. § 239 zní: „§ 239 (1) Dovolání je přípustné proti rozsudku nebo usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, jestliže odvolací soud ve výroku rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné, protože jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Přípustnost dovolání může odvolací soud vyslovit i bez návrhu. (2) Nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením potvrzujícího rozsudku nebo před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. (3) Ustanovení § 237 odst. 2, § 238 odst. 2 a § 238a odst. 2 platí obdobně.“. 41. § 241 zní: „§ 241 (1) Dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Komerční právník může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.33) (2) V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. (3) Dovolání lze podat jen pro některý z těchto důvodů: a) v řízení došlo k vadám uvedeným v § 237, b) řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, c) rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, d) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. (4) Ustanovení § 209 a 210 platí obdobně.“. 42. V § 242 odst. 1 se vypouští věta druhá. 43. V § 242 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v § 237, a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 44. V § 242 odst. 4 se za slovo „měnit“ vkládají tato slova: „dovolací důvody a“. 45. § 243a a 243b zní: „§ 243a (1) Dovolací soud rozhodne o dovolání bez jednání. Považuje-li to za vhodné nebo provádí-li se dokazování, nařídí k projednání dovolání jednání. (2) Dokazování provádí dovolací soud jen k prokázání důvodů dovolání. Dokazování doplní buď sám, nebo prostřednictvím soudu prvního stupně, anebo soudu dožádaného. (3) Nařídí-li dovolací soud jednání, postupuje obdobně podle § 215 a § 216 odst. 2. § 243b (1) Dovolací soud dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné; jinak napadené rozhodnutí zruší. (2) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, vrátí mu věc k dalšímu řízení. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší dovolací soud i toto rozhodnutí a vrátí věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, popřípadě věc postoupí k dalšímu řízení věcně příslušnému soudu. (3) Zruší-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu a soudu prvního stupně z důvodů uvedených v § 237 písm. a), b), d) a e), rozhodne též o zastavení řízení, popřípadě o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci náleží. (4) Ustanovení § 218 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 225 platí pro řízení u dovolacího soudu obdobně. Vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. (5) Dovolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže zamítá dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebo jestliže zrušuje rozsudek odvolacího soudu; jinak rozhoduje usnesením.“. 46. V § 243c se za číslovku „95“ vkládají tato slova: „až 99“. 47. § 243d odst. 1 zní: „(1) Jestliže dovolací soud zruší rozhodnutí odvolacího soudu (rozhodnutí soudu prvního stupně), jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci.“. 48. V § 246b odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „O opravných prostředcích proti rozhodnutím ve věcech důchodového zabezpečení a důchodového pojištění jednají a rozhodují u krajských soudů samosoudci.“. 49. V § 250s odst. 2 se za slova „vrchní soud“ vkládají tato slova: „v řízení podle čtvrté části tohoto zákona“; na konci se připojují tato slova: „za podmínek stanovených v čtvrté části tohoto zákona“. 50. V § 260 odst. 2 se slova „předseda senátu“ nahrazují slovem „soud“. 51. V § 264 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 52. V § 268 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Výkon rozhodnutí bude zastaven též tehdy, jestliže povinný provedl z vymáhané peněžité pohledávky oprávněného srážku stanovenou zvláštními předpisy35a) a odvedl tuto srážku příslušnému orgánu, a to v rozsahu, v jakém byl povinen tuto srážku provést.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 53. Poznámka č. 35a) zní: „35a) § 83 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. § 8 a násl. zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. § 5 a násl. zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 54. Za § 273 se vkládá nový § 273a, který zní: „§ 273a (1) Nařídil-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby (§ 76a), postará se předseda senátu o to, aby toto rozhodnutí bylo také bezodkladně vykonáno. (2) Výkon rozhodnutí se provede tak, že soud v součinnosti s příslušnými státními orgány nezletilé dítě předá do péče určené osoby; jestliže je dítě u jiné osoby, bude jí odňato. Ustanovení § 272 odst. 2 a 3 a § 273 se nepoužijí. (3) Příslušným k výkonu tohoto rozhodnutí je soud, který nařídil předběžné opatření. Ustanovení § 76a odst. 3 platí obdobně.“. 55. V § 274 písm. e) se vypouští slovo „občanskoprávní“. 56. § 305 zní: „§ 305 K návrhu oprávněného soud rozhodne o nařízení výkonu usnesením, ve kterém a) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, zablokoval peněžní prostředky na účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, b) přikáže peněžnímu ústavu, aby po tom, co mu bude doručeno vyrozumění, že nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odepsal peněžní prostředky z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství a vyplatil je oprávněnému, c) zakáže povinnému, aby po tom, co mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nakládal s peněžními prostředky na účtu až do výše vykonatelné pohledávky a jejího příslušenství.“. 57. § 309 zní: „§ 309 (1) Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na částky, které dojdou na účet povinného po tom, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy byl peněžní ústav vyrozuměn o právní moci nařízeného výkonu rozhodnutí. (2) Nelze-li pohledávku oprávněného včetně jejího příslušenství uspokojit podle § 307, odepíše peněžní ústav po vyrozumění o právní moci nařízení výkonu rozhodnutí peněžní prostředky z účtu povinného na něm uložené a vyplatí je oprávněnému. Zbývající část pohledávky uspokojí peněžní ústav ihned, jakmile peněžní prostředky na účtu povinného dosáhnou částky, odpovídající zbývající části celkového nároku oprávněného, pro který je výkon rozhodnutí veden. Nedojde-li k tomu do šesti měsíců po vyrozumění peněžního ústavu o právní moci výkonu rozhodnutí, odepíše peněžní ústav k tomuto dni z účtu povinného peněžní prostředky na něm uložené a vyplatí je na částečnou úhradu vymáhané pohledávky a jejího příslušenství oprávněnému. Tím výkon rozhodnutí zaniká.“. 58. V § 330 odst. 3 se na konci připojují tyto věty: „Odmítne-li oprávněný tyto věci převzít, vyloučí je předseda senátu ze soupisu. Usnesení o tom doručí oprávněnému i povinnému.“. 59. V § 374 odst. 1 se slova „okresní a krajské“ nahrazují slovy „okresní, krajské a vrchní“. Čl. II (1) Není-li dále stanoveno jinak, tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány. (2) Krajský soud dnem účinnosti tohoto zákona převezme od okresního soudu obchodní rejstřík vedený pro jeho obvod a dokončí jako soud prvního stupně řízení ve věcech obchodního rejstříku, v nichž do dne účinnosti tohoto zákona nebylo pravomocně rozhodnuto. Řízení o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve věcech obchodního rejstříku zahájená a nedokončená do dne účinnosti tohoto zákona převezmou a dokončí vrchní soudy. (3) Návrhy na obnovu řízení, podané před účinností tohoto zákona, se projednají podle dosavadních předpisů. (4) Řízení o dovolání a o stížnosti pro porušení zákona, o nichž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převezme a dokončí podle dosavadních předpisů Nejvyšší soud. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. V Tento zákon s výjimkou čl. I bodů 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Čl. I body 9 až 17, 21, 30, 31, 48 a 54 a čl. IV nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 246/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 246/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb. a vyhlášky č. 194/1993 Sb. Vyhlášeno 26. 10. 1995, datum účinnosti 26. 10. 1995, částka 64/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb. a vyhlášky č. 194/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Ustanovení § 6, pokud se vztahuje na soudní tajemníky, pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1998. * Čl. III Aktuální znění od 26. 10. 1995 246 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 11. října 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb. a vyhlášky č. 194/1993 Sb. Ministerstvo spravedlnosti podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle § 391 a 391a odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 20 zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, stanoví: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb. a vyhlášky č. 194/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Odstavce 1 až 3 a odstavec 4 věta první se užijí i na rozdělení prací vyšších soudních úředníků.“. 2. V § 4 se za slova „justiční čekatelé“ doplňuje čárka a vkládají se tato slova: „vyšší soudní úředníci“. 3. V § 5 odst. 1 věta první zní: „Vyšší soudní úředníci a pracovníci odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví.“. 4. V § 5 odst. 2 se za slovo „může“ vkládají tato slova: „vyššího soudního úředníka a“. 5. V § 6 nadpis zní: „Jednoduché úkony konané justičními čekateli, soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře“. 6. V § 6 odst. 1 písm. l) se za slovo „odsouzení“ vkládají tato slova: „nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, podkladů v řízení o výkonu obecně prospěšných prací a podkladů potřebných k rozhodnutí o schválení narovnání,“. 7. V § 6 odst. 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o.s.ř.“. 8. V § 7 odst. 1 větě druhé se slovo „osoby“ nahrazuje slovy „strany trestního řízení“. 9. V § 19 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „O předvedení takové osoby je třeba požádat velitele nebo náčelníka.“. 10. V § 22 se vypouštějí slova „doložku o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí,“. 11. V § 28 nadpis zní: „Vyžadování součinnosti“. 12. V § 28 odst. 1 se slovo „organizací“ nahrazuje slovy „právnických a fyzických osob“. 13. V § 28 odst. 2 se slova „účastníků řízení a“ nahrazují slovy „účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy“. 14. § 35 se vypouští. 15. V § 37 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Příslušného velitele nebo náčelníka předseda senátu zároveň požádá, aby zajistil nástup trestu odsouzeného a učinil další potřebná opatření podle příslušných služebních předpisů.“. 16. V § 38 nadpis zní: „Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody a výkon trestu obecně prospěšných prací“. 17. § 38 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) V případě, kdy byl uložen trest obecně prospěšných prací, postupuje soud přiměřeně podle odstavce 1.“. 18. V § 41 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.“. 19. V § 42 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „U vojáků základní nebo náhradní služby a u vojáků z povolání se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.“. 20. V § 45 odst. 1 se za slovo „samosoudce“ vkládají tato slova: „nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník“. 21. V § 45 odst. 3 se za slova „příkazy soudce“ vkládají slova „nebo vyššího soudního úředníka“ a za slova „od soudce“ se vkládají slova „nebo vyššího soudního úředníka“. 22. V § 46 odst. 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) provedení výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného opatření (§ 273a odst. 2 o.s.ř.).“. 23. V § 69 odst. 1 se za slova „předsedovi senátu (samosoudci)“ vkládají tato slova: „nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi“. 24. Za § 116 se vkládají nové § 116a až 116f, které včetně nadpisů a poznámky č. 22) zní: „ČÁST ČTRNÁCTÁ Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení § 116a (1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) a k dodržení lhůt uvedených v § 69, 77, 83 tr. ř. a § 75 odst. 2 a § 273a odst. 1 o.s.ř. stanoví předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému umožní přístup do budovy soudu, k přímé telefonní stanici, k telefaxu, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených trestních věcech a spisy ve věcech péče o nezletilé, a použití kulatého úředního razítka. (2) K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 76a o.s.ř. stanoví předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného pracovníka soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 273a o.s.ř.; dosažitelnost není třeba stanovit v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla stanovena podle odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám. § 116b (1) Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, stálé službě okresního ředitelství Policie České republiky a okresnímu úřadu v obvodu soudu adresu a případně i číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Na tuto adresu se doručují v době trvání dosažitelnosti všechny písemnosti určené soudu, pokud není se soudcem (předsedou senátu) dohodnuto jinak. (2) Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle § 76a o.s.ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice, na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno. § 116c (1) Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout o vazbě, ustanovit obhájce nebo vydat příkaz k domovní prohlídce, orgány policie nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle § 116a, který stanoví místo a dobu potřebného úkonu. (2) Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu) přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené v § 69 odst. 4 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného. (3) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě, doručí usnesení přímo své spádové věznici. § 116d Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno do péče určené osoby, toto rozhodnutí soudce neprodleně vyhotoví, vyznačí doložku vykonatelnosti a přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému pracovníkovi soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám. § 116e (1) Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení. (2) Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu. ČÁST PATNÁCTÁ § 116f Jednací řád pro vrchní soudy Ustanovení této vyhlášky se užijí též pro řízení před vrchními soudy. 22) § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.“. 25. Část čtrnáctá se označuje jako část šestnáctá. Čl. II Ustanovení § 6, pokud se vztahuje na soudní tajemníky, pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1998. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Novák v. r.
Zákon č. 247/1995 Sb.	Zákon č. 247/1995 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 30. 10. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 65/1995 * ČÁST PRVNÍ - VOLBY DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 89) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 90 — § 90) * ČÁST ČTVRTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 92 — § 99) č. 1 č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (268/2024 Sb.) 247 ZÁKON ze dne 27. září 1995 o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VOLBY DO PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY Oddíl první Obecná ustanovení § 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu. (2) Do Parlamentu České republiky se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se volí podle zásad poměrného zastoupení, do Senátu Parlamentu České republiky se volí podle zásad většinového systému. (3) Volby do Parlamentu České republiky vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Rozhodnutí o vyhlášení voleb se uveřejňuje ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky se považuje den, kdy byla rozeslána částka Sbírky zákonů, v níž bylo rozhodnutí o vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky uveřejněno. (4) Volby do Parlamentu České republiky se na území České republiky konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. (5) Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se v zahraničí konají ve 2 dnech, kterými jsou a) čtvrtek a pátek, kdy hlasování začíná ve 14. 00 hodin a končí ve 21. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě (§ 3 odst. 2), v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více jak 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky, b) pátek, kdy hlasování začíná ve 12. 00 hodin a končí ve 22. 00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8. 00 hodin a končí ve 12. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě (§ 3 odst. 2), v němž nastává shodně označený hodinový čas později o nejvýše 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem na území České republiky, c) pátek, kdy hlasování začíná ve 14. 00 hodin a končí ve 22. 00 hodin místního času, a sobota, kdy hlasování začíná v 8. 00 hodin a končí ve 14. 00 hodin místního času, jde-li o hlasování v ostatních místech (§ 3 odst. 2). (6) Dnem voleb se podle tohoto zákona rozumí první den voleb na území České republiky, nestanoví-li tento zákon jinak. Lhůty a vymezení volebních dnů podle tohoto zákona nejsou dobou hlasování v zahraničí dotčeny. (7) VoličemVoličem je státní občan České republiky (dále jen „občan“), který alespoň druhý den voleb dosáhl věku nejméně 18 let. Ve druhém kole voleb do Senátu může volit i občan, který alespoň druhý den konání druhého kola voleb dosáhl věku nejméně 18 let. § 2 Překážkami ve výkonu volebního práva jsou a) zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu,1) b) omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva2). § 3 Volební okrsky (1) Hlasování do Parlamentu České republiky probíhá ve stálých volebních okrscích vytvořených podle zvláštního zákona.3) (2) Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky (dále jen „zvláštní volební okrsky“) při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky (dále jen „zastupitelský úřad“). Území zvláštního volebního okrsku je vymezeno územním obvodem zastupitelského úřadu. § 4 VoličiVoliči jsou zapsáni ve stálých seznamech voličůvoličů (dále jen „stálý seznam“), popřípadě ve zvláštních seznamech voličůvoličů (dále jen „zvláštní seznam“). Každý voličvolič může být zapsán pouze v jednom seznamu voličůvoličů. § 5 Stálý seznam Stálý seznam je veden podle zvláštního zákona.4) § 6 Zvláštní seznam (1) Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát, úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen „obecní úřad“) pro voličevoliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který a) vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu, b) je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, c) je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody,5a) umístěném v obci, v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu, d) volí na voličský průkaz (§ 6a). (2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voličevoliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voličevoliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují. (3) Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je voličvolič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento voličvolič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu. (4) V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují pouze voličivoliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voličivoliči zapsaní do zvláštního seznamu (odstavec 5). (5) Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voličevoliče, který a) pobývá mimo území České republiky, a to na základě žádosti o zápis, ve které uvede adresu místa v územním obvodu příslušného zastupitelského úřadu, kde pobývá, nebo b) volí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz. (6) VoličVolič může podat žádost podle odstavce 5 písm. a) u příslušného zastupitelského úřadu nejpozději 40 dnů přede dnem voleb a) na pracovišti takového úřadu, a to i prostřednictvím osoby, která se prokáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem voličevoliče, b) písemně prostřednictvím datové schránky voličevoliče nebo podepsanou úředně ověřeným podpisem voličevoliče, nebo c) prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná. (7) Zvláštní seznamy podle odstavce 5 písm. a) uzavřou zastupitelské úřady 30 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je voličvolič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li voličvolič, zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu, že pobývá v cizině, ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu, obecní úřad takového voličevoliče na základě oznámení Ministerstva vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. VoličeVoliče o vyškrtnutí ze stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu zastupitelský úřad. (8) Zastupitelský úřad předá pro volby do Poslanecké sněmovny zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličůvoličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku. § 6a Voličské průkazy (1) VoličiVoliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi a zvláštní okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličůmvoličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voličůmvoličům zapsaným ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a). (2) VoličVolič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to osobně u toho, kdo stálý nebo zvláštní seznam vede, do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu nebo podáním doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede; toto podání musí být v listinné podobě opatřené úředně ověřeným podpisem voličevoliče nebo v elektronické podobě zaslané prostřednictvím datové schránky; o osobně učiněné žádosti se sepíše úřední záznam. Obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voličivoliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voličevoliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voličivoliči zašle. (3) Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb a) do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku, b) do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je voličvolič přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voličevoliče, který nebydlí na území České republiky. § 7 Volební orgány (1) Volebními orgány podle tohoto zákona jsou a) Státní volební komise, b) Ministerstvo vnitra, c) Ministerstvo zahraničních věcí, d) Český statistický úřad, e) krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“) pro volby do Poslanecké sněmovny, f) pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze úřad městské části v sídle volebního obvodu, které je stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen „pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu“) pro volby do Senátu, g) pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze úřad městské části, Úřad městské části Praha 1 pro úschovu výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen „pověřený obecní úřad“), h) obecní úřad, i) starosta obceobce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen „starosta“), j) zastupitelský úřad, k) okrsková volební komise, l) zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny (dále jen „zvláštní okrsková volební komise“). (2) Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy. § 8 Státní volební komise (1) Státní volební komise vytvořená podle zvláštního právního předpisu5c) je stálým volebním orgánem i na úseku voleb do Parlamentu České republiky. (2) Státní volební komise a) koordinuje přípravu, organizaci, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky, b) vykonává dohled nad zabezpečením úkonů nezbytných pro organizačně technické provádění voleb do Parlamentu České republiky, c) určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky politických stran, politických hnutí a koalic pro volby do Poslanecké sněmovny, d) vyhotovuje zápis o výsledku voleb do Poslanecké sněmovny, e) vyhlašuje a uveřejňuje celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu sdělením ve Sbírce zákonů, f) předává osvědčení o zvolení členem Parlamentu České republiky zvoleným kandidátům, g) předává celkové výsledky voleb příslušné komoře Parlamentu České republiky, h) vydává povolení k přítomnosti dalších osob při sčítání hlasů okrskovou volební komisí, i) určuje losem, kterému volebnímu kraji jsou podřazeny zvláštní volební okrsky v zahraničí. § 9 Ministerstvo vnitra (1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu.5d) (2) Ministerstvo vnitra a) metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky, b) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu, c) zajišťuje tisk volebních materiálů a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků, d) zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti, a pro zaměstnance městské části hlavního města Prahy zařazeného do úřadu městské části v sídle volebního obvodu pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.5j) § 10 Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí a) organizačně a technicky zabezpečuje přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí,5e) b) předává zvláštní seznamy voličůvoličů vedené podle § 6 odst. 5 Ministerstvu vnitra na technickém nosiči, c) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českým statistickým úřadem zajišťuje vybudování systému telekomunikačního spojení mezi zastupitelskými úřady a Ministerstvem zahraničních věcí, d) předává Českému statistickému úřadu podklady pro založení a aktualizaci seznamů zvláštních volebních okrsků, e) ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje podmínky pro provoz pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí. § 11 Český statistický úřad (1) Český statistický úřad vypracovává závazný systém zjišťování a zpracování výsledků voleb a zajišťuje vyhotovení příslušného programového vybavení pro účel zpracování a poskytování výsledků voleb. (2) Český statistický úřad dále a) zabezpečuje technicky systém zpracování výsledků voleb do Parlamentu České republiky5f) podle odstavce 1 na pracovištích vytvářených u pověřených obecních úřadů, u krajských úřadů, u pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu, u Státní volební komise a u Ministerstva zahraničních věcí; při tom spolupracuje s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zahraničních věcí, krajskými úřady, pověřenými obecními úřady a obecními úřady, b) zpracovává celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny (§ 48 až 51), podklady pro zápis Státní volební komise (§ 52) a údaje o celkových výsledcích voleb do Senátu (§ 77) a předává je neprodleně Státní volební komisi, c) vyhotovuje zápisy o výsledku voleb a předává je neprodleně krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu, d) technicky zajišťuje dostupnost a poskytování průběžných a celkových výsledků voleb, e) pro jednotlivá pracoviště podle písmena a) zabezpečuje zaměstnance Českého statistického úřadu pověřené zjišťováním a zpracováním výsledků voleb do Parlamentu České republiky a potřebný počet dalších osob pro zajištění zpracování a poskytování výsledků voleb a provádí jejich školení, f) provádí školení členů okrskových volebních komisí k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, a to alespoň pro osoby, jejichž účast na školení je povinná, g) vydává okrskovým volebním komisím nebo Ministerstvu zahraničních věcí písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledky z volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku byly do dalšího zpracování převzaty bezchybně, h) vyhotovuje registry a číselníky kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic, i) sděluje případné duplicity na kandidátních listinách a přihláškách k registraci krajskému úřadu a pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu, j) řeší stížnosti na funkci technických zařízení a příslušného programového vybavení, použitých při zpracování výsledků voleb, k) předává zápisy o průběhu a výsledku hlasování, převzaté od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, do úschovy příslušnému pověřenému obecnímu úřadu nejpozději 10 dnů od ukončení zpracování na úrovni pověřeného obecního úřadu nebo na pracovišti u Ministerstva zahraničních věcí, l) po vyhlášení celkových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny nebo Senátu na vyžádání poskytuje informace o výsledcích voleb v požadovaném územním členění. (3) Pouze zaměstnanec Českého statistického úřadu, který má pověření podle odstavce 2 písm. e), je oprávněn a) zdržovat se v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy (§ 23), b) převzít stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování a výsledek hlasování na technickém nosiči, c) stanovit lhůtu k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování, d) vydat pokyn k ukončení zasedání okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise ve druhý den voleb (§ 43 odst. 5), e) zajistit převzetí výsledků hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky a zvláštní volební okrsky, f) zajistit zpracování celkového výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 1) a ve volebním obvodu (§ 73 odst. 1), g) vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 2 až 4), h) vyhotovit a podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 2 až 4). § 12 Krajský úřad (1) Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním kraji, b) projednává a registruje kandidátní listiny, c) informuje starosty o registraci kandidátních listin, d) poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí a koalic, jejichž kandidátní listiny byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím, e) zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební kraj, f) sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti v územním obvodu kraje z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, g) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního kraje a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti, h) zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního kraje, i) archivuje volební dokumentaci, j) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5k) je oprávněn a) převzít kandidátní listiny a potvrdit jejich podání (§ 31 odst. 3), b) přezkoumat kandidátní listiny a vyzvat k odstranění chyb (§ 33 odst. 1), c) převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 32 odst. 5), d) vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině (§ 33 odst. 4 a 5), e) převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 36 odst. 2), f) změnit označení pořadí kandidátů na kandidátní listině (§ 36 odst. 3), g) podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním kraji (§ 46 odst. 4). (3) Krajský úřad pro volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu a) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni obceobce, b) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, c) ukládá pokuty podle tohoto zákona, d) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných technických zařízení a pracovních sil pro pracoviště vytvářená u pověřených obecních úřadů, e) v případě potřeby poskytuje nezbytnou součinnost při zajištění školení členů okrskových volebních komisí prováděného Českým statistickým úřadem k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb a pověřeným obecním úřadem k zásadám hlasování. (4) Činnost podle odstavce 3 písm. b) může vykonávat pouze zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5k) (5) Krajský úřad využívá pro účely registrace kandidátních listin a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel. (6) Využívanými údaji podle odstavce 5 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména (dále jen „jméno“), c) adresa místa pobytu, d) datum narození, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí. (7) Využívanými údaji podle odstavce 5 písm. b) jsou a) jméno, příjmení, včetně předchozích příjmení, b) datum narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) adresa místa trvalého pobytu, e) omezení svéprávnosti, f) rodné číslo, g) datum, místo a okres či stát úmrtí nebo den smrti uvedený v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a datum nabytí právní moci tohoto soudního rozhodnutí. (8) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (9) Ze získaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. § 13 Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu (1) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb ve volebním obvodu, b) projednává a registruje přihlášky k registraci, c) informuje starosty o registraci přihlášek k registraci, d) určuje losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu, e) poskytuje adresy zmocněnců politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, jejichž přihlášky k registraci byly zaregistrovány, okrskovým volebním komisím, f) zajišťuje tisk hlasovacích lístků pro volební obvod, g) sestavuje přehled o telefonním spojení ve svém volebním obvodu z podkladů pověřených obecních úřadů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, h) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu na úrovni volebního obvodu a spolupracuje s ním na zajištění potřebných technických zařízení pro zpracování a poskytování výsledku voleb na tomto pracovišti, i) zajišťuje pomocné prostředky pro zajištění voleb na úrovni volebního obvodu, j) archivuje volební dokumentaci, k) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu pro účely registrace přihlášek k registraci a kontroly petic využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 5 až 9. (3) Pouze zaměstnanec obceobce zařazený do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) je oprávněn a) převzít přihlášky k registraci a potvrdit jejich podání (§ 60 odst. 4), b) přezkoumat přihlášky k registraci a vyzvat k odstranění chyb (§ 62 odst. 1), c) převzít listinu o odvolání zmocněnce (§ 61 odst. 3), d) vyhotovit a zaslat rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci (§ 62 odst. 4 a 5), e) převzít prohlášení o vzdání se kandidatury a o jejím odvolání (§ 66 odst. 2), f) podepsat zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu (§ 73 odst. 4). § 14a Pověřený obecní úřad (1) Pověřený obecní úřad a) zajišťuje místnosti a pomocné prostředky pro činnost pracoviště Českého statistického úřadu při přejímce, kontrole a zpracování zápisů přebíraných od okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí, b) spolupracuje s Českým statistickým úřadem na zajištění potřebných pracovních sil a technických zařízení pro vstup výsledku z jednotlivých volebních okrsků do systému zpracování na tomto pracovišti, c) sestavuje přehled o telefonním spojení do každé volební místnosti ve svém správním obvodu z podkladů obecních úřadů, zasílá jej nejpozději 4 dny přede dnem voleb pro volby do Poslanecké sněmovny krajskému úřadu a pro volby do Senátu pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, d) kontroluje průběh hlasování ve volebních místnostech, e) kontroluje sčítání hlasů okrskovou volební komisí, f) zajišťuje a provádí školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování a zajišťuje školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad, a informuje obecní úřad o účasti na těchto školeních. (2) Činnosti podle odstavce 1 písm. d) až f) může vykonávat pouze zaměstnanec obceobce zařazený do pověřeného obecního úřadu, který má osvědčení podle zvláštního právního předpisu.5c) § 14b Obecní úřad (1) Obecní úřad a) zajišťuje pro okrskové volební komise volební místnosti, potřebné pracovní síly a pomocné prostředky, b) vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 1 až 4, c) vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1, d) zajišťuje telefonní spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obceobce a telefonní číslo nahlašuje nejpozději 9 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu, e) řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni volebního okrsku, f) archivuje volební dokumentaci, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Obecní úřad pro účely vedení zvláštního seznamu využívá údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 5 až 9. Údaje ze základního registru obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel může obecní úřad předávat okrskové volební komisi. § 14c Starosta (1) Starosta a) zajišťuje informování voličůvoličů o době a místě konání voleb v obci, b) zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličůmvoličům, c) stanoví s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve volebním okrsku ve lhůtě 60 dnů přede dnem voleb minimální počet členů okrskové volební komise, a to tak, aby počet členů byl nejméně 5, s výjimkou volebních okrsků do 300 voličůvoličů, kde může být okrsková volební komise čtyřčlenná, d) svolá první zasedání okrskové volební komise tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb, a vyrozumí členy okrskové volební komise, jejichž účast na školení je povinná, o termínech školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování a důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit, e) jmenuje a odvolává zapisovatele okrskové volební komise (dále jen „zapisovatel“), f) poskytuje každé politické straně, politickému hnutí, koalici a nezávislému kandidátovi, jejichž kandidátní listina, popřípadě přihláška k registraci byla zaregistrována, informace o počtu a sídle volebních okrsků zveřejněním na úřední desce do 45 dnů přede dnem voleb, g) plní další úkoly podle tohoto zákona. (2) Oznámení o svolání prvního zasedání okrskové volební komise zasílá starosta delegovaným a jmenovaným zástupcům do datové schránky, případně na adresu, kterou mu sdělili jako adresu pro doručování, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu místa jejich trvalého pobytu a současně toto oznámení vyvěsí na úřední desce obecního úřadu; oznámení se pokládá za doručené dnem vyvěšení na úřední desce. Při vyrozumění členů okrskové volební komise o termínech školení a o důsledcích nesplnění povinnosti se jich účastnit postupuje starosta obdobně. § 14d Zastupitelský úřad Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu a) zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny, b) vede zvláštní seznam podle § 6 odst. 5, c) je oprávněn ověřit pro účely vedení zvláštního seznamu údaje v rozsahu a za podmínek podle § 12 odst. 5 až 9, d) vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1, e) provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí, f) zajišťuje podle místních podmínek informování voličůvoličů o době a místě konání voleb, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu (§ 15 odst. 3) a o způsobu hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce, g) v případě zaslání hlasovacích lístků přenosovou technikou zajišťuje tisk nebo rozmnožení hlasovacích lístků (§ 38 odst. 5), h) zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost, pomocné prostředky a potřebné pracovní síly. § 14e Okrsková volební komise (1) Okrsková volební komise a) dbá o pořádek ve volební místnosti, b) zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh, c) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování, d) odevzdá volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu, s výjimkou 1 vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (2) Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky, a) který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let, b) u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva podle § 2, a c) který není kandidátem pro volby do Parlamentu České republiky. (3) Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise podle § 14c odst. 1 písm. c), jmenuje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do Parlamentu České republiky a nejsou-li náhradníci podle věty první, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise. (4) Delegování členů a náhradníků podle odstavce 3 se provede tak, že se jejich seznam osobně doručí nebo zašle starostovi, a to v listinné podobě nebo v elektronické podobě; o osobním doručení se sepíše úřední záznam nebo se potvrdí převzetí. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu člena, popřípadě náhradníka, a jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, popřípadě jméno a příjmení osoby, která je k tomuto úkonu zmocněncem pověřena a která kopii tohoto písemného pověření k seznamu přiloží; v případě nezávislého kandidáta jeho jméno a příjmení. Dále může seznam obsahovat telefonní číslo, adresu pro doručování nebo adresu elektronické pošty člena, popřípadě náhradníka a údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta. Seznam podepíše zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice, osoba, která je k provedení delegování členů a náhradníků podle odstavce 3 zmocněncem pověřena, nebo nezávislý kandidát. (5) Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.". Slib skládá delegovaný nebo jmenovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce. (6) Členství v okrskové volební komisi zaniká a) dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52a a 77a), b) úmrtím, c) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět, d) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval, e) pozbytím státního občanství, nebo f) ve dnech voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá nepřetržitě déle než 2 hodiny. (7) Zapisovatel je členem okrskové volební komise; z jednání komise pořizuje zápis. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 5. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Starosta odvolá zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele. § 14f (1) Za člena, jehož členství zaniklo podle § 14e odst. 6, povolá předseda okrskové volební komise prostřednictvím starosty náhradníka téže politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta; náhradník se stává členem okrskové volební komise složením slibu podle § 14e odst. 5. Nastanou-li skutečnosti uvedené v § 14e odst. 6 písm. f) a nejsou-li náhradníci, upozorní předseda okrskové volební komise starostu, který postupuje podle § 14e odst. 3 věty třetí. (2) Okrsková volební komise je schopná se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů. (3) Okrsková volební komise na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Losování řídí zapisovatel okrskové volební komise; zapisovatel se do losování nezařazuje. Pokud předseda nebo místopředseda okrskové volební komise odstoupí nebo nebude moci z jiných závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu; do losování předsedy okrskové volební komise nebude zařazen místopředseda okrskové volební komise; pokud odstoupí místopředseda okrskové volební komise, nebude do losování zařazen předseda okrskové volební komise. (4) Předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda okrskové volební komise. (5) Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise, s výjimkou zvláštních okrskových volebních komisí, je povinen zúčastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování. (6) Obecní úřad ve spolupráci se zapisovatelem zajistí, aby ve volební místnosti v průběhu hlasování bylo u každého člena okrskové volební komise uvedeno jeho jméno, příjmení, funkce v okrskové volební komisi a údaj o tom, zda je delegován politickou stranou, politickým hnutím, koalicí nebo nezávislým kandidátem anebo jmenován starostou. § 14g Zvláštní okrsková volební komise (1) Vedoucí zastupitelského úřadu jmenuje 30 dnů přede dnem voleb do Poslanecké sněmovny předsedu a nejméně 2 členy zvláštní okrskové volební komise, kteří jsou státními občany České republiky, v den složení slibu dosáhli věku nejméně 18 let a ovládají český jazyk. V případě, kdy počet členů zvláštní okrskové volební komise poklesne pod 3 v průběhu voleb, jmenuje na neobsazená místa vedoucí zastupitelského úřadu další členy zvláštní okrskové volební komise. První zasedání zvláštní okrskové volební komise svolá vedoucí zastupitelského úřadu tak, aby se uskutečnilo nejpozději 21 dnů přede dnem voleb. Nepodaří-li se jmenovat tříčlennou zvláštní okrskovou volební komisi, zajistí její úkoly vedoucí zastupitelského úřadu a zapisovatel, kterého jmenuje a odvolává vedoucí zastupitelského úřadu, a to nejpozději 18 dnů před prvním zasedáním zvláštní okrskové volební komise. Vedoucí zastupitelského úřadu má při plnění těchto úkolů postavení starosty. Členové zvláštní okrskové volební komise se ujímají funkce složením slibu podle § 14e odst. 5. (2) Ten, kdo má právo delegovat členy a náhradníky do okrskových volebních komisí, může delegovat 1 člena a 1 náhradníka do každé zvláštní okrskové volební komise. Delegování se provede obdobně jako do okrskové volební komise; seznam delegovaných členů a náhradníků se doručuje zastupitelskému úřadu. Delegovaný člen se nemusí účastnit prvního zasedání zvláštní okrskové volební komise. (3) Zvláštní okrsková volební komise a) zajišťuje průběh hlasování ve zvláštním volebním okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek ve volební místnosti, b) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku, c) odevzdá volební dokumentaci zastupitelskému úřadu, který ji odešle prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Úřadu městské části Praha 1. § 15 Informování voličů (1) Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností. (2) Starosta v oznámení upozorní voličevoliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb. (3) Zastupitelské úřady způsobem v místě obvyklým informují v dostatečném časovém předstihu voličevoliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu a o povinnosti před hlasováním předložit k prokázání totožnosti a státního občanství cestovní pas České republiky. Dále informuje voličevoliče o konání voleb do Senátu na území České republiky a o podmínkách výkonu jejich volebního práva. (4) V obciobci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,5g) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny. § 16 Volební kampaň (1) Volební kampaníVolební kampaní se rozumí jakákoliv propagace kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta nebo volební agitace ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta, zejména veřejné oznámení určené na jejich podporu anebo sloužící v jejich prospěch, včetně jakékoliv doprovodné akce, za které se poskytne nebo obvykle poskytuje úplata. Za volební kampaňvolební kampaň se považuje i sdělení v neprospěch jiné kandidující politické strany, politického hnutí, koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která se hodlá účastnit volební kampaněvolební kampaně bez vědomí kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta, je povinna se před vstupem do volební kampaněvolební kampaně registrovat jako registrovaná třetí osoba u Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (dále jen „Úřad“) zřízeného podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích. (3) Volební kampaň podle tohoto zákona začíná dnem vyhlášení voleb do Parlamentu České republiky a končí dnem vyhlášení celkových výsledků voleb do Parlamentu České republiky. (4) Pro volební kampaňvolební kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů, a to nejpozději 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejího využívání musí odpovídat zásadě rovnosti kandidujících politických stran a koalic, popřípadě kandidátů při volbách do Senátu. Plochu pro vylepení volebních plakátů poskytne obecobec k využití bezplatně; na takové bezúplatné plnění se nevztahují ustanovení tohoto zákona o financování volební kampaněvolební kampaně a ustanovení zvláštního zákona upravující hospodaření politických stran a politických hnutí. K volební kampanivolební kampani nelze využívat komunikační média kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí. (5) Volební kampaňVolební kampaň musí probíhat čestně a poctivě, zejména nesmí být o kandidátech a politických stranách nebo koalicích, na jejichž kandidátních listinách jsou uvedeni, zveřejňovány nepravdivé údaje. (6) Propagace nebo volební agitace šířené prostřednictvím komunikačních médií musí obsahovat informaci o jejich zadavateli a zpracovateli; to platí obdobně i pro využití velkoplošných zařízení a sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta. Kandidující politické strany, politická hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni označit svým názvem nebo zkratkou, v případě nezávislého kandidáta svým jménem a příjmením, jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně. Registrované třetí osoby jsou povinny jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně označit názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby přiděleným Úřadem. (7) V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů. (8) Pro volby do Poslanecké sněmovny mají v době začínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb kandidující politické strany, politická hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina byla zaregistrována, vyhrazeno v Českém rozhlase celkem 14 hodin a v České televizi celkem 14 hodin v rámci jejich vysílacích okruhů bezplatně poskytnutého vysílacího času, který se rozdělí kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím rovným dílem. Termíny vysílacích časů se určí losem. Odpovědnost za obsah těchto pořadů mají politické strany, politická hnutí a koalice. (9) V objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí je ve dnech, ve kterých v těchto objektech probíhá hlasování, zakázána volební agitace pro politické strany, politická hnutí, koalice a kandidáty. (10) Členové okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí nemohou poskytovat informace o průběhu voleb, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování; zákaz se nevztahuje na informace o počtu voličů, kteří již hlasovali. § 16a Volební účet (1) Každá kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni si pro financování volební kampaněvolební kampaně nejpozději do 5 dnů ode dne vyhlášení voleb zřídit účet umožňující bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu (dále jen „volební účet“). (2) Volební účet musí být veden u banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo u zahraniční banky, která má pobočku umístěnu na území České republiky. (3) Peněžní prostředky uložené na volebním účtu lze užít pouze na financování volební kampaně. Výběr hotovosti z volebního účtu a její následné užití na financování volební kampaně se zaznamená v účetnictví. (4) S peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň nelze nakládat po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nejméně však po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkového výsledku voleb; tento zákaz se nevztahuje na úhradu výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 16c. (5) Na úhradu pokuty uložené za správní delikt týkající se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně lze využít peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň. (6) Do 60 dnů po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 se veškeré peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedou v případě a) politické strany nebo politického hnutí na účet politické strany nebo politického hnutí vedený podle zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích; v případě koalice je rozhodující dohoda členů koalice o podílu, který má být převeden z volebního účtu koalice na účet politických stran nebo politických hnutí zastoupených v koalici; není-li taková dohoda uzavřena, převedou se peněžní prostředky z volebního účtu rovným dílem, b) nezávislého kandidáta na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel, a to v rozsahu a způsobem, který určí nezávislý kandidát. (7) Volební účet lze zrušit teprve poté, co z něj byly podle odstavce 5 nebo 6 převedeny veškeré peněžní prostředky nevyužité na volební kampaň. § 16b Financování volební kampaně (1) Financování volební kampaně zahrnuje veškeré výdaje na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu. (2) O financování volební kampaněvolební kampaně vede kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát účetnictví podle zákona upravujícího účetnictví. (3) Údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu se evidují s uvedením jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tyto prostředky poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. (4) Údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích se evidují s uvedením přehledu o původu těchto plnění, včetně uvedení jména, příjmení, data narození a obce, v níž má fyzická osoba, která tato plnění poskytla, trvalý pobyt, nebo, jde-li o právnickou osobu, s uvedením její obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla osoby, bylo-li přiděleno. § 16c Výdaje na volební kampaň (1) Výdaji na volební kampaňVýdaji na volební kampaň se rozumí součet všech peněžních prostředků nebo jiných plnění ocenitelných v penězích, které kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát vynaloží na úhradu nákladů volební kampaněvolební kampaně. (2) Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 90 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 2 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každého kandidáta, účastní-li se pouze prvního kola voleb, nebo částku 2 500 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastní-li se kandidát prvního i druhého kola voleb. (3) Do částky podle odstavce 2 se započítávají částky, které kandidující politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejich kandidát anebo nezávislý kandidát uhradili nebo mají uhradit, včetně částek, které s jejich vědomím uhradily nebo se za ně zavázaly uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaněvolební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (4) Nejpozději 3 dny přede dnem voleb musí být známy všechny osoby, které ve prospěch kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta anebo nezávislého kandidáta uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň, poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O těchto osobách se zveřejní na internetových stránkách kandidující politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislého kandidáta údaje stanovené v § 16b odst. 3. § 16d Zveřejnění údajů o financování volební kampaně (1) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát zajistí, aby přístup k volebnímu účtu byl po dobu trvání tohoto účtu vymezenou v § 16a zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup na jejich internetových stránkách. Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát jsou povinni oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je účet přístupný; koalice oznámí Úřadu i své složení. (2) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně. (3) Zpráva podle odstavce 2 obsahuje a) přehled bezúplatných plnění poskytnutých kandidující politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi na volební kampaňvolební kampaň s uvedením obvyklé ceny, nejde-li o peněžitý dar, a údaje o dárcích a poskytovatelích v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3, jakož i výši výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň hrazených samotnými kandidáty, b) přehled výdajů na volební kampaň s uvedením účelu, na který byly použity; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje poskytovatele v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3, c) přehled peněžitých dluhů, k jejichž splnění se kandidující politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát v souvislosti s financováním volební kampaněvolební kampaně zavázali, s uvedením plnění, které bylo kandidující politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátu věřitelem poskytnuto nebo k jehož poskytnutí se věřitel zavázal; je-li plnění poskytnuto za cenu nižší než obvyklou, uvedou se identifikační údaje věřitele v rozsahu stanoveném v § 16b odst. 3. (4) Zprávu podle odstavce 2 zveřejní kandidující politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát na formuláři, jehož vzor stanoví Úřad vyhláškou. (5) Kandidující politická strana, politické hnutí, koalice a nezávislý kandidát do 90 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb zašlou Úřadu veškeré účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně a zprávu o financování volební kampaněvolební kampaně podepsanou osobou oprávněnou jednat jménem kandidující politické strany nebo politického hnutí nebo, jde-li o koalici, podepsanou osobami oprávněnými jednat jménem všech politických stran a politických hnutí zastoupených v koalici, nebo nezávislým kandidátem. (6) Nezávislý kandidát do 15 dnů ode dne, kdy byly peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň převedeny na veřejně prospěšný účel podle § 16a odst. 6 písm. b), zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na svých internetových stránkách a současně zašle Úřadu jím podepsanou informaci o tom, komu, v jakém rozsahu a na jaký veřejně prospěšný účel byly tyto peněžní prostředky převedeny. § 16e Volební kampaň vedená registrovanou třetí osobou (1) Registrovanou třetí osobou je pro účely tohoto zákona fyzická nebo právnická osoba, která je zapsána ve zvláštním registru spravovaném Úřadem. (2) Registrovanou třetí osobou pro účely tohoto zákona nemohou být a) stát a jeho příspěvkové organizace, b) obec, městská část, městský obvod a kraj, c) dobrovolný svazek obcí, d) státní podnik a právnické osoby s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí stát, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast státu nebo státního podniku 10 %, e) právnická osoba s majetkovou účastí kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, jakož i osoba, na jejímž řízení a kontrole se podílí kraj, obec, městská část nebo městský obvod, a to i jako osoba ovládající; to neplatí, nedosahuje-li majetková účast 10 %, f) obecně prospěšná společnost, politický institut a ústav, g) svěřenský fond, h) jiná právnická osoba, stanoví-li tak jiný právní předpis, i) zahraniční právnická osoba, j) fyzická osoba, která není státním občanem České republiky; to neplatí, jedná-li se o osobu, která má právo volit na území České republiky do Evropského parlamentu, k) fyzická nebo právnická osoba, která na svůj účet a na svou odpovědnost zajišťuje obsah, vydání a veřejné šíření periodického tisku, l) provozovatel rozhlasového a televizního vysílání. (3) Žádost o registraci třetí osoby musí obsahovat jméno, příjmení, státní občanství, adresu trvalého pobytu a rodné číslo, nebo není-li přiděleno, datum narození, jde-li o fyzickou osobu, a název nebo obchodní firmu, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu. (4) Úřad na základě úplné žádosti třetí osoby bezodkladně přidělí třetí osobě evidenční číslo a provede registraci a zároveň zveřejní údaje o registraci na svých internetových stránkách. Registraci osoby uvedené v odstavci 2 Úřad rozhodnutím odmítne; proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Registrovaná třetí osoba může zahájit účast ve volební kampani nejdříve dnem následujícím po dni registrace. (5) Zveřejnění údajů o registraci podle odstavce 4 obsahuje údaje z žádosti s výjimkou rodného čísla, a dále evidenční číslo třetí osoby a datum registrace. (6) Registrovaná třetí osoba je povinna si pro financování volební kampaně zřídit volební účet a oznámit Úřadu adresu svých internetových stránek, kde budou zveřejňovány informace o financování volební kampaně, a zřízení volebního účtu a adresu internetových stránek, na kterých je volební účet přístupný. (7) Financování volební kampaně registrovanou třetí osobou zahrnuje veškeré její výdaje na volební kampaň. Výdaji registrované třetí osoby na volební kampaň se rozumí peněžní prostředky a jiná plnění ocenitelná v penězích, které vynaložila na volební kampaň. K úhradě těchto výdajů lze použít pouze peněžní prostředky uložené na volebním účtu registrované třetí osoby. Na volební účet registrované třetí osoby je možné vložit peněžní prostředky pouze převodem z jiného bankovního účtu. Registrovaná třetí osoba prokáže Úřadu na jeho výzvu, kdo je vlastníkem bankovního účtu, z něhož byly peněžní prostředky na volební účet převedeny. (8) Výdaje registrované třetí osoby na volební kampaň nesmí přesáhnout a) pro volby do Poslanecké sněmovny částku 1 800 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, b) pro volby do Senátu částku 40 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý volební obvod, koná-li se pouze první kolo voleb, nebo částku 50 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za každý volební obvod, koná-li se první i druhé kolo voleb. (9) Do částky podle odstavce 8 se započítávají částky, které registrovaná třetí osoba uhradila nebo má uhradit, včetně částek, které za ni uhradila nebo se zavázala uhradit jiná osoba. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena podle zákona upravujícího oceňování majetku státu. (10) O použití prostředků na volební kampaň si registrovaná třetí osoba musí vést evidenci, která obsahuje a) výdaje na předvolební průzkumy, b) výdaje na úhradu inzerce v tisku, c) výdaje na úhradu venkovní reklamy, d) jiné výdaje. (11) Registrovaná třetí osoba je povinna uchovat si výpisy ze svého volebního účtu a evidenci podle odstavce 10 po dobu 5 let a předložit tyto výpisy a evidenci na požádání Úřadu. (12) Registrovaná třetí osoba je povinna do 10 dnů po skončení volební kampaně zveřejnit přehled výdajů podle odstavce 10 na svých internetových stránkách. Přehled výdajů musí být uveřejněn nepřetržitě po dobu alespoň 3 měsíců. § 16f Dohled nad financováním volební kampaně (1) Úřad a) vykonává dohled nad financováním volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic, nezávislých kandidátů a registrovaných třetích osob, b) uveřejňuje na svých internetových stránkách adresu internetových stránek kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně, a účetnictví týkající se volební kampaněvolební kampaně kandidujících politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, a adresu internetových stránek registrovaných třetích osob, kde jsou zveřejňovány informace o financování volební kampaněvolební kampaně a na kterých je přístupný volební účet registrované třetí osoby, c) provádí registraci třetích osob, které se hodlají účastnit volební kampaně, rozhoduje o odmítnutí registrace třetí osoby a zveřejňuje údaje o registraci na svých internetových stránkách, d) projednává přestupkypřestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob a ukládá sankce. (2) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje: a) jméno, příjmení, b) datum narození, c) adresa místa pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje: a) jméno, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá z informačního systému cizinců tyto údaje: a) jméno, příjmení včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, d) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, e) státní občanství. (5) Úřad pro účely kontroly financování volební kampaněvolební kampaně využívá ze základního registru osob tyto referenční údaje: a) obchodní firma nebo název právnické osoby, b) adresa sídla, c) statutární orgán, d) identifikační číslo osoby, e) datum vzniku, f) datum zániku, g) právní stav. (6) Z údajů podle odstavců 2 až 5 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. § 16g Přestupky (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcí, k volební kampani, c) v rozporu s § 16 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 16 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 16e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 16e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 16e odst. 7 nebo v rozporu s § 16e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 16e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 16e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaň podle § 16e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaň podle § 16e odst. 12. (2) Nezávislý kandidát se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí svým jménem a příjmením jím využité prostředky volební kampaněvolební kampaně, b) v rozporu s § 16a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 16a odst. 3, d) v rozporu s § 16a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaň podle § 16a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 16a odst. 7, g) v rozporu s § 16b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 16b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 16b odst. 4, j) v rozporu s § 16c odst. 2 písm. b) nezajistí, aby výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 16c odst. 4 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 16d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaněvolební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaněvolební kampaně, zasláním podkladů o účetnictví Úřadu nebo o převedení prostředků z volebního účtu. (3) K projednání přestupkupřestupku podle a) odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení, b) odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (4) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. j). § 16h Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 2 se účastní volební kampaněvolební kampaně bez předchozí registrace ve zvláštním registru Úřadu, b) v rozporu s § 16 odst. 4 využije nebo umožní využití komunikačních médií kraje nebo obceobce nebo právnické osoby, která je ovládaná krajem nebo obcíobcí, k volební kampanivolební kampani, c) v rozporu s § 16 odst. 6 nezajistí, aby propagace nebo volební agitace šířená prostřednictvím komunikačních médií nebo s využitím velkoplošného zařízení anebo sdělení v neprospěch kterékoliv kandidující politické strany, politického hnutí nebo koalice, jejich kandidáta nebo nezávislého kandidáta obsahovaly informaci o zadavateli a zpracovateli, d) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí prostředky volební kampaněvolební kampaně názvem, zkratkou nebo jménem a příjmením a evidenčním číslem registrované třetí osoby, e) v rozporu s § 16 odst. 7 zveřejní výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování, f) v rozporu s § 16e odst. 6 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16e odst. 6 nebo neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 16e odst. 6, g) vloží na volební účet peněžní prostředky v rozporu s § 16e odst. 7 nebo v rozporu s § 16e odst. 7 neprokáže, kdo je vlastníkem bankovního účtu, ze kterého byly převedené peněžní prostředky na volební účet, h) v rozporu s § 16e odst. 8 nezajistí, aby její výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, i) nevede evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 16e odst. 10 nebo ji vede v rozporu s § 16e odst. 10, j) nepředloží výpisy z volebního účtu a evidenci o použití prostředků na volební kampaňvolební kampaň podle § 16e odst. 11, nebo k) nezveřejní přehled výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň podle § 16e odst. 12. (2) Kandidující politická strana a politické hnutí nebo politická strana a politické hnutí zastoupené v koalici se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 16 odst. 6 neoznačí svým názvem nebo zkratkou jimi využité prostředky volební kampaněvolební kampaně, b) v rozporu s § 16a odst. 1 si nezřídí volební účet nebo nevede volební účet podle § 16a odst. 2, c) užívá peněžní prostředky uložené na volebním účtu v rozporu s § 16a odst. 3, d) v rozporu s § 16a odst. 4 nakládá s peněžními prostředky na volebním účtu nevyužitými na volební kampaňvolební kampaň po dobu, po kterou se vede řízení o správním deliktu týkajícím se porušení pravidel financování volební kampaněvolební kampaně, nebo po dobu 180 dnů ode dne vyhlášení celkových výsledků voleb, e) nepřevede peněžní prostředky na volebním účtu nevyužité na volební kampaňvolební kampaň podle § 16a odst. 6, f) zruší volební účet v rozporu s § 16a odst. 7, g) v rozporu s § 16b odst. 2 nevede účetnictví o financování volební kampaněvolební kampaně, h) neuvede údaje o peněžních prostředcích na volebním účtu podle § 16b odst. 3, i) neuvede údaje o jiných plněních ocenitelných v penězích podle § 16b odst. 4, j) v rozporu s § 16c odst. 2 nezajistí, aby výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny nebo pro volby do Senátu nepřesáhly stanovenou částku, k) v rozporu s § 16c odst. 4 nezveřejní požadované údaje o osobách, které uhradily nebo se zavázaly uhradit výdaje na volební kampaňvýdaje na volební kampaň nebo poskytly peněžitý dar nebo bezúplatné plnění, nebo l) nesplní některou z povinností podle § 16d související se zveřejněním údajů o financování volební kampaněvolební kampaně, obsahem zprávy o financování volební kampaněvolební kampaně nebo zasláním podkladů o účetnictví Úřadu. (3) Správní delikty podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) a odstavce 2 projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. (4) Správní delikty podle odstavce 1 písm. e) projednává krajský úřad v přenesené působnosti místně příslušný podle sídla právnické osoby. Pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil. (5) Za správní delikt se uloží pokuta od a) 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo l), b) 20 000 Kč do 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. h), i) nebo k), c) 30 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), d), e), f) nebo g), d) 10 000 Kč do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaňvýdajů na volební kampaň, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. j). § 16i Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, a k dopadu uložené pokuty na možnost další existence kandidující politické strany nebo politického hnutí. (3) Odpovědnost fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (5) Uložením pokuty nejsou dotčena sankční ustanovení zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. (6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. § 17 Volební místnost (1) Volební místnost musí být pro každý volební okrsek vybavena volební schránkou, přenosnou volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených úředním razítkem (dále jen „úřední obálka“), psacími potřebami, výpisy ze stálého seznamu a zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličůmvoličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí. (2) Ve volebních místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory, oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve volebním okrsku. (3) Na objektu, ve kterém se nachází volební místnost, se vyvěsí státní vlajka a ve volební místnosti se na důstojném místě umístí velký státní znak.6) (4) Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb. (5) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, papíru stejné jakosti a barvy. Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu společně s jinými volbami, musí být úřední obálka pro volby do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu odlišena barevně od úřední obálky pro jiné volby; stejným způsobem musejí být odlišeny hlasovací lístky. (6) Volební místnost pro zvláštní volební okrsek musí být vybavena volební schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, dostatečným množstvím úředních obálek, psacími potřebami, výpisem ze zvláštního seznamu a tímto zákonem, který musí být voličůmvoličům na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí, na důstojném místě umístěným velkým státním znakem a zvláštními prostory pro úpravu hlasovacích lístků oddělenými tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování. Počet těchto prostor určí vedoucí zastupitelského úřadu s přihlédnutím k počtu voličůvoličů ve zvláštním volebním okrsku. Ve volební místnosti musí být na viditelném místě vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem „vzor“ a informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, pokud byla doručena do 48 hodin před zahájením voleb. § 18 Zahájení hlasování (1) Před zahájením hlasování předseda okrskové volební komise zkontroluje, zda je volební místnost vybavena podle § 17 a zda je volební schránka a přenosná volební schránka prázdná; poté před ostatními členy okrskové volební komise tyto volební schránky zapečetí. Obdobně postupuje i předseda zvláštní okrskové volební komise, s výjimkou kontroly a zapečetění přenosné volební schránky. (2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za zahájené. § 19 Zásady hlasování (1) VoličVolič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. (2) VoličiVoliči předstupují před okrskovou volební komisi nebo zvláštní okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti. (3) VoličVolič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky7) platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem7a) (dále jen „cestovní pas“), nebo platným občanským průkazem.7b) Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voličevoliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. (4) Neprokáže-li voličvolič svou totožnost a státní občanství České republiky,7) nebude mu hlasování umožněno. (5) VoličeVoliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování. VoličVolič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu. (6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličemvoličem, a to ani člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. S voličemvoličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný voličvolič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky. (7) VoličVolič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů, obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voličivoliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat. § 19a Způsob hlasování (1) Po obdržení úřední obálky, popřípadě hlasovacích lístků vstoupí voličvolič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. (2) VoličVolič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí do volební schránky. Za voličevoliče, který není schopen vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do volební schránky, může tak učinit jiný voličvolič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. (3) VoličiVoliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise hlasování neumožní. (4) VoličVolič, který nebydlí na území České republiky, při volbách do Senátu po příchodu do volební místnosti odevzdá okrskové volební komisi voličský průkaz vystavený zastupitelským úřadem podle § 6a odst. 1. Okrsková volební komise voličský průkaz přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu. § 20 Pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí Za pořádek ve volební místnosti a jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. § 21 Přerušení hlasování (1) Po prvním dnu voleb zajistí okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetění volební schránky, popřípadě přenosné volební schránky tak, aby do nich nebylo možné vkládat hlasovací lístky ani je vybírat a zabezpečí i ostatní volební dokumenty. Před zahájením hlasování druhého dne voleb zkontroluje okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise neporušenost pečetí a sejme je. (2) Nastanou-li okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo je ukončit, může okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise odročit zahájení hlasování na pozdější hodinu nebo je přerušit anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková volební komise o takovém opatření vyrozumí voličevoliče způsobem v místě obvyklým a dále obecní úřad a pověřený obecní úřad; vyrozumí rovněž příslušný krajský úřad při volbách do Poslanecké sněmovny nebo příslušný pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu při volbách do Senátu. V případě, že hlasování je přerušeno, uschová okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise volební dokumentaci, zapečetí volební schránku, popřípadě přenosnou volební schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat. Při opětovném zahájení hlasování předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise ověří neporušenost pečetí a sejme je. § 21a (1) Při hlasování a při sčítání hlasů ve volební místnosti členy okrskové volební komise může krajský nebo pověřený obecní úřad provést kontrolu na místě. Z provedené kontroly vyhotoví záznam, který je součástí volební dokumentace. (2) Pokyny krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu jsou, s výjimkou pokynů směřujících ke zjišťování výsledků hlasování, pro okrskovou volební komisi závazné. Při zjištění drobných nedostatků odstraní tyto předseda okrskové volební komise na pokyn krajského úřadu a pověřeného obecního úřadu na místě ihned. V případě zjištění závažných nedostatků dá krajský nebo pověřený obecní úřad pokyn k jejich odstranění okrskové volební komisi, která postupuje podle § 21. § 22 Ukončení hlasování (1) Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se volební místnost, avšak předtím se umožní odvolit všem, kteří jsou ve volební místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise hlasování za ukončené. (2) Jakmile předseda zvláštní okrskové volební komise ve zvláštním volebním okrsku, kde probíhá hlasování podle § 1 odst. 5, prohlásí hlasování za ukončené, postupuje zvláštní okrsková volební komise podle § 21 odst. 1 věty první a přeruší své zasedání až do zahájení sčítání hlasů (§ 40). § 23 V místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 11 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obceobce zařazení do pověřeného obecního úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5c) zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu,5k) členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Oddíl druhý Volby do Poslanecké sněmovny § 24 Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.8) § 25 Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý voličvolič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). § 26 Volby do Poslanecké sněmovny se konají podle zásady poměrného zastoupení ve volebních krajích na území České republiky. Volebními kraji jsou vyšší územní samosprávné celky vymezené zvláštním právním předpisem.8a) § 27 (1) V příloze č. 1 k tomuto zákonu se stanoví územní vymezení oblastí v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny. Státní volební komise vylosuje do 7 dnů od vyhlášení voleb pro každou oblast v zahraničí volební kraj, kterému jsou podřazeny zvláštní volební okrsky z dané oblasti v zahraničí. (2) Do losování se zařadí pouze volební kraje, v nichž nejvyšší počet kandidátů, které může volební strana uvést na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, je vyšší než 30. Pro oblasti v zahraničí uvedené v odstavci 1 nelze pro tytéž volby vylosovat stejný volební kraj. § 31 Podávání kandidátních listin (1) Kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a jejich koalice; za kandidátní listinu podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na kandidátní listině jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. (2) Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Poslanecké sněmovny v každém volebním kraji pouze 1 kandidátní listinu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně kandidátní listinu, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze 1 koalice. Koalice musí být složena ze stejných politických stran nebo politických hnutí ve všech volebních krajích. Kandidát může být uveden pouze na 1 kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. (3) Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice a zašle Úřadu seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu. (4) Politická strana, politické hnutí nebo koalice připojí ke kandidátní listině potvrzení o složení příspěvku na volební náklady (dále jen „příspěvek“) ve výši 19 000 Kč. Příspěvek skládá politická strana, politické hnutí nebo koalice ve všech volebních krajích, v nichž podává kandidátní listinu, a to na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní bankybanky krajský úřad. Příspěvek takto složený politickou stranou, politickým hnutím nebo koalicí je příjmem státního rozpočtu. § 32 Náležitosti kandidátních listin (1) Kandidátní listina obsahuje a) název volebního kraje, b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice a její složení, c) jména a příjmení kandidátů, pohlaví, věk ke druhému dni voleb, jejich povolání, obecobec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen „bez politické příslušnosti“), d) pořadí kandidáta na kandidátní listině, vyjádřené pomocí arabského čísla, e) jméno a příjmení zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice s uvedením místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno a příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, f) jde-li o koalici, název polické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, g) podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, h) jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří. (2) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny. Na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození. (3) Nejvyšší počty kandidátů, které může politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje uvést na kandidátní listině, stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu. (4) Po uplynutí šedesátého dne přede dnem voleb nelze již doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty ani vzájemně měnit jejich pořadí. (5) Politická strana, politické hnutí nebo koalice činí úkony ve volebních věcech prostřednictvím svého zmocněnce. Zmocněncem nebo jeho náhradníkem je fyzická osoba, která je takto označena na kandidátní listině; nemůže jím být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností2) nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí nebo koalice vázána. Svého zmocněnce a jeho náhradníka může politická strana, politické hnutí nebo koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení tohoto odvolání krajskému úřadu. § 33 Projednání a registrace kandidátních listin (1) Krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li náležitosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úřad písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb. (2) Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné, b) kandidáta, který je podle sdělení Českého statistického úřadu uveden na kandidátních listinách ve více volebních krajích, popřípadě v 1 volebním kraji na více kandidátních listinách, a to v tom volebním kraji, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení podle § 32 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny krajské úřady, kde byla kandidátní listina podána, c) kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší počet stanovený podle § 32 odst. 3, d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo e) kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 25. (3) Krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne a) o registraci bezvadné kandidátní listiny, b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2. (4) Krajský úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je proti tomuto rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86); současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a vyznačí na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. (5) Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu. (6) Seznam všech politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, zašle krajský úřad Státní volební komisi, která nejpozději 45 dnů přede dnem voleb určí losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny. Výsledek losování sdělí předseda Státní volební komise kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a krajským úřadům. (7) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede krajský úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. (8) Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce krajský úřad složený příspěvek. Je-li složena na účet kraje místo částky podle § 31 odst. 4 jiná částka, krajský úřad ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu. (9) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. § 36 Vzdání se a odvolání kandidatury (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět. (2) Prohlášení o vzdání se a odvolání kandidatury je nutno doručit krajskému úřadu. (3) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno před registrací kandidátní listiny, kandidát nebude uveden na hlasovacím lístku a krajský úřad změní označení pořadí kandidátů na kandidátní listině posunutím číselné řady. (4) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku hlasování do Poslanecké sněmovny se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným. Krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Poslanecké sněmovny; zveřejnění prohlášení ve volebních místnostech v zahraničí zajistí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. § 37 Jestliže dojde ke zrušení nebo pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí v době po zaregistrování kandidátní listiny, při rozdělování mandátů se k této politické straně nebo k tomuto politickému hnutí a jejich kandidátům nepřihlíží. § 38 Hlasovací lístky (1) Po registraci kandidátních listin zajistí krajský úřad tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici. (2) Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice. (3) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů, a to jednostranně. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka krajského úřadu. (4) Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličůmvoličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličůmvoličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“). (5) Hlasovací lístky pro volbu ve zvláštních volebních okrscích zašle příslušný krajský úřad Ministerstvu zahraničních věcí, které zajistí jejich dodání nejpozději 48 hodin před zahájením voleb na zastupitelské úřady stanovené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí. Na zbývající zastupitelské úřady zajistí Ministerstvo zahraničních věcí zaslání hlasovacího lístku přenosovou technikou nejpozději do 3 dnů přede dnem voleb. Vedoucí zastupitelského úřadu zajistí jeho tisk nebo rozmnožení v dostatečném množství nejpozději do 24 hodin před zahájením voleb. VoličVolič, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti. (6) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličůmvoličům se hlasovací lístky nepřetiskují; krajský úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního kraje s uvedením správného údaje. Pro hlasování mimo území České republiky zabezpečí krajský úřad zveřejnění informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech mimo území České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. § 39 Hlasování V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží voličvolič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 4 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv. § 40 Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí (1) Zvláštní okrskové volební komise zahájí sčítání hlasů, jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování na území České republiky. (2) Po uplynutí doby stanovené pro ukončení hlasování na území České republiky dá předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky, s výjimkou nepoužitých hlasovacích lístků určených ke sčítání přednostních hlasů (§ 42 odst. 3), a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. (3) Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličůvoličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a zvláštního seznamu. (4) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům. (5) Každý člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů. § 41 Posuzování hlasovacích lístků (1) Ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud voličvolič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než 4 kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, politického hnutí nebo koalice; k přednostním hlasům se však nepřihlíží. (2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise nebo které nejsou vytištěné nebo rozmnožené zastupitelským úřadem, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voličevoliče je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků. (3) Platnost hlasovacího lístku potvrdí s konečnou platností okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise. § 42 Zápis o průběhu a výsledku hlasování (1) Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede: a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných hlasů celkem, f) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic, g) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění. (3) K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. f) okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní okrskové volební komise. (4) Využije-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem. § 43 Předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu (1) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu. (2) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise zašle 1 výtisk zápisu o průběhu a výsledku hlasování pomocí přenosové techniky nebo popřípadě i pomocí výpočetní techniky neprodleně Českému statistickému úřadu prostřednictvím pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí. (3) Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (4) Jestliže se v zaslaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zvláštního volebního okrsku vyskytnou chyby, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a zaslání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (5) Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku nebo ve zvláštním volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise obdrží tento doklad prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den voleb ukončit. Tím není dotčen § 52a. (6) Nesplní-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 do 24 hodin po zahájení sčítání podle § 40, popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 nebo 4, může být celkový výsledek voleb za volební kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku nepřihlíží. (7) Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu, zvláštní okrsková volební komise uvedené dokumenty odevzdá zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Úřadu městské části Praha 1. § 46 Zjišťování výsledků voleb ve volebním kraji (1) Český statistický úřad na pracovišti u krajského úřadu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, popřípadě zvláštní volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě předány zápisy o průběhu a výsledku hlasování podle § 43, a zpracuje výsledek voleb ve volebním kraji. (2) Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním kraji a předá ho neprodleně krajskému úřadu. (3) V zápise o výsledku voleb ve volebním kraji se uvede a) počet volebních okrsků ve volebním kraji, popřípadě počet zvláštních volebních okrsků a počet okrskových volebních komisí, popřípadě počet zvláštních okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet osob ve volebním kraji zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů, c) celkový počet voličůvoličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek za volební kraj celkem, e) celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice a celkový počet platných hlasů ve volebním kraji, f) počet přednostních hlasů pro jednotlivé kandidáty. (4) Zápis o výsledku voleb ve volebním kraji podepíše a) ředitel krajského úřadu, b) zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, c) zaměstnanec Českého statistického úřadu. (5) Po podepsání obou stejnopisů předá krajský úřad 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová. § 48 Určení počtu poslanců volených ve volebních krajích (1) Na základě výsledků hlasování převzatých z volebních okrsků a zvláštních volebních okrsků u pověřených obecních úřadů podle § 43 zjistí Český statistický úřad celkový počet platných hlasů, které byly ve všech volebních krajích odevzdány pro všechny politické strany, politická hnutí a koalice, a vydělí ho počtem volených poslanců podle § 24. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem. (2) Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům. (3) Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty, připadnou zbylé mandáty postupně volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los. § 49 Postup politických stran, politických hnutí a koalic do prvního skrutinia (1) Český statistický úřad zjistí, a) které politické strany nebo politická hnutí získaly méně než 5 procent z celkového počtu platných hlasů, b) které koalice složené ze 2 politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 8 procent z celkového počtu platných hlasů, c) které koalice složené ze 3 a více politických stran, popřípadě politických hnutí získaly méně než 11 procent z celkového počtu platných hlasů. (2) Při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů se již k politickým stranám, politickým hnutím a koalicím podle odstavce 1 a hlasům pro ně odevzdaným nepřihlíží. (3) Český statistický úřad zjistí, zda do skrutinia postupují alespoň a) 2 koalice, b) 1 koalice a 1 politická strana nebo politické hnutí, nebo c) 2 politické strany nebo politická hnutí. (4) Pokud do skrutinia nepostupují politické strany, politická hnutí nebo koalice v počtu podle odstavce 3, Český statistický úřad sníží u a) politických stran nebo politických hnutí hranici 5 procent na hranici 4 procent z celkového počtu platných hlasů, b) koalic podle odstavce 1 písm. b) hranici 8 procent na hranici 7 procent z celkového počtu platných hlasů, c) koalic podle odstavce 1 písm. c) hranici 11 procent na hranici 10 procent z celkového počtu platných hlasů. (5) Nebude-li ani postupem podle odstavce 4 dosaženo postupu do skrutinia v počtu podle odstavce 3, sníží Český statistický úřad hranici o další procento. § 50 První skrutinium (1) V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů. (2) Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, politická hnutí a koalice, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny, zvětšeným o dvě; číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je krajským volebním číslem. (3) Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana, politické hnutí nebo koalice v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně, politickému hnutí nebo koalici se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém počtu platných hlasů, které tato politická strana, politické hnutí nebo koalice získala. (4) Bylo-li takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2, odečtou se přebývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím nebo koalicím, které ve volebním kraji vykázaly nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los. (5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. (6) Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici ve volebním kraji, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi. (7) V případě, že více kandidátů splnilo podmínku podle odstavce 6 a politická strana, politické hnutí nebo koalice získala více mandátů, připadnou mandáty přednostně kandidátům, kteří splnili podmínku podle odstavce 6, a to postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů; v případě rovnosti počtu přednostních hlasů je rozhodující pořadí kandidáta na hlasovacím lístku. Kandidátům, kteří nesplnili podmínku podle odstavce 6, připadnou mandáty v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. (8) Neměla-li některá politická strana, politické hnutí nebo koalice tolik kandidátů na hlasovacím lístku, kolik jí podle výsledků prvního skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo. § 51 Druhé skrutinium (1) Všechny mandáty, které nebyly přikázány v prvním skrutiniu, se přikáží ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic pro ně odevzdaných, a nedostala-li politická strana, politické hnutí nebo koalice v prvním skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané. (2) Ve druhém skrutiniu se sečtou zbytky hlasů jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic. Tento součet se vydělí počtem mandátů, které nebyly v prvním skrutiniu přikázány, zvětšeným o jednu. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě se přikáže každé politické straně, politickému hnutí a koalici tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici. (3) Nebyly-li tímto způsobem přikázány všechny mandáty, přikáží se zbývající mandáty postupně těm politickým stranám, politickým hnutím a koalicím, které vykazují největší zbytek dělení podle odstavce 2; při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která má větší součet zbytků hlasů převáděných do druhého skrutinia. Jsou-li tyto součty zbytků hlasů stejné, přikáže se mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která obdržela větší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. Stejně se postupuje, jestliže politická strana, politické hnutí nebo koalice má pro druhé skrutinium méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá. (4) Bylo-li takto přikázáno o jeden mandát více, než se mělo podle odstavce 2 přikázat, odečte se přebývající mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu. Při stejném zbytku se odečte přebývající mandát té politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která získala menší počet hlasů; je-li tento počet hlasů stejný, rozhodne los. (5) V rámci jednotlivých politických stran, politických hnutí a koalic obdrží mandáty přikázané politické straně, politickému hnutí nebo koalici kandidáti podle pořadí volebních krajů určeného podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu; při rovnosti zbytků dělení rozhodne los. Mandát je přikázán postupně vždy prvnímu kandidátovi politické strany, politického hnutí nebo koalice, který neobdržel mandát v prvním skrutiniu, podle upraveného pořadí na hlasovacím lístku pro daný volební kraj. (6) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvním, ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky. Pro stanovení pořadí náhradníků v rámci těchto politických stran, politických hnutí a koalic se postupuje obdobně podle § 50 odst. 5 až 7. § 52 Zápis Státní volební komise a uveřejnění výsledků voleb (1) Po provedení skrutinií vyhotoví Státní volební komise z údajů předaných Českým statistickým úřadem zápis o výsledku voleb. Zápis podepíší členové Státní volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody. (2) V zápise Státní volební komise se uvede a) celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů, b) celkový počet voličůvoličů, kterým byly vydány úřední obálky, c) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici zvlášť a pro jednotlivé kraje zvlášť, d) jména a příjmení kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic, kteří byli zvoleni v prvním skrutiniu, a kandidátů v členění podle politických stran, politických hnutí a koalic zvolených ve druhém skrutiniu, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování. (3) Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb po podepsání zápisu o výsledku voleb sdělením ve Sbírce zákonů. § 52a Ukončení činnosti okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny Činnost okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Státní volební komisí. § 53 Osvědčení o zvolení (1) Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že druhým dnem voleb byli zvoleni. (2) V případě, kdy soud shledá oprávněným návrh na neplatnost volby kandidáta, vydá Státní volební komise osvědčení o zvolení poslancem kandidátovi v pořadí podle § 50 do 7 dnů od právní moci rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta (§ 87). § 54 Nastupování náhradníků (1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany, politického hnutí nebo koalice v pořadí podle počtu platných hlasů pro kandidátní listinu; je-li tento počet stejný, rozhodne los. (2) Není-li náhradníka téže politické strany, politického hnutí nebo koalice, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období. (3) Byla-li politická strana nebo politické hnutí zrušeno, náhradník nenastupuje a mandát zůstane uprázdněn do konce funkčního období. Jde-li však o koalici, nenastupuje ten náhradník, který byl navržen politickou stranou nebo politickým hnutím, které bylo zrušeno, a mandát získává další náhradník. (4) Nastoupení náhradníka vysloví Poslanecká sněmovna do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, a kterým dnem se jím stal. (5) Byla-li činnost politické strany nebo politického hnutí nebo některé politické strany nebo politického hnutí tvořícího koalici pozastavena, po dobu pozastavení činnosti náhradník nenastupuje. § 55 (1) Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle § 1 odst. 3 na 50 dnů, § 27 na 5 dnů, § 14c odst. 1 písm. c) na 30 dnů, § 14c odst. 1 písm. d) na 10 dnů, § 14c odst. 1 písm. f) na 30 dnů, § 14e odst. 3 na 15 dnů, § 14e odst. 7 na 10 dnů, § 14g odst. 1 věty první na 15 dnů, § 14g odst. 1 věty třetí na 10 dnů, § 14g odst. 1 věty čtvrté na 9 dnů, § 16 odst. 4 na 11 dnů, § 31 odst. 3 na 38 dnů, § 31 odst. 4 na 47 dnů, § 32 odst. 4 na 34 dnů, § 33 odst. 1 věty poslední pro výzvu krajského úřadu na 32 dnů, § 33 odst. 1 věty druhé pro odstranění závad na 26 dnů, § 33 odst. 2 a 3 na 25 dnů, § 33 odst. 6 na 23 dnů, § 33 odst. 7 na 11 dnů, § 38 odst. 4 na 1 den, § 38 odst. 5 věty první na 24 hodin, § 38 odst. 5 věty druhé na 48 hodin, mění se počátek doby podle § 16 odst. 8 na 11 dnů a mění se lhůta podle § 33 odst. 1 věty první na lhůtu od 38 dnů do 34 dnů. (2) Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, lhůta podle § 38 odst. 5 věty třetí se nepoužije; vedoucí zastupitelského úřadu zajistí tisk hlasovacího lístku nebo jeho rozmnožení v dostatečném množství před zahájením voleb. Oddíl třetí Volby do Senátu § 56 Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.11) § 57 Senátorem může být zvolen každý voličvolič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). § 58 Volby do Senátu se konají podle zásady většinového systému ve volebních obvodech na území České republiky. § 59 Pro volby do Senátu se na území České republiky vytváří 81 volebních obvodů. V každém volebním obvodu se volí jeden senátor. Volební obvody jsou stanoveny v příloze č. 3, která je nedílnou součástí tohoto zákona. § 60 Podávání přihlášek k registraci (1) Kandidáty pro volbu do Senátu mohou přihlašovat registrované politické strany, politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena,9) a koalice, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Nezávislý kandidát podává přihlášku k registraci sám. Za přihlášku k registraci podanou koalicí se považuje ta, kterou všechny společně kandidující politické strany a politická hnutí jednoznačně na přihlášce k registraci jako koaliční označí, uvedou, kdo je členem koalice, a stanoví její název. Pokud politická strana nebo politické hnutí přihlásí kandidáta v rámci této koalice pro 1 volební obvod, může v dalších obvodech přihlásit jiného kandidáta samostatně nebo jako součást jiné koalice. (2) Každá politická strana, politické hnutí a koalice může podat pro volby do Senátu pouze jednu přihlášku k registraci v každém volebním obvodu; pokud politická strana a politické hnutí podávají samostatně přihlášku k registraci, nemohou již být součástí koalice. Každá politická strana a politické hnutí může být členem pouze jedné koalice v daném volebním obvodu. (3) Každý kandidát může kandidovat pouze v jednom volebním obvodu, na jedné přihlášce k registraci. (4) Přihláška k registraci se podává nejpozději 66 dnů přede dnem voleb pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Podání přihlášky k registraci pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí, koalice nebo nezávislému kandidátovi a zašle Úřadu seznam politických stran, politických hnutí, koalic a nezávislých kandidátů, kteří podali přihlášku k registraci. § 61 Náležitosti přihlášek k registraci (1) Přihláška k registraci obsahuje a) jméno a příjmení kandidáta, pohlaví, věk ke druhému dni voleb, jeho povolání, obecobec, kde je přihlášen k trvalému pobytu, b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; v případě koalice se uvede její složení, c) číslo a sídlo volebního obvodu, ve kterém kandiduje, d) příslušnost kandidáta k politické straně nebo politickému hnutí, nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti, e) jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, f) podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, g) jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří; podává-li přihlášku nezávislý kandidát, připojí svůj podpis. (2) K přihlášce k registraci kandidát připojí a) doklad o státním občanství,7) b) vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou, že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že je členem určité politické strany nebo politického hnutí, nebo skutečnost, že je bez politické příslušnosti; na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a datum narození, c) podává-li přihlášku k registraci politická strana, politické hnutí nebo koalice, určí v příloze svého zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, d) k přihlášce nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličůvoličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, s uvedením jejich jména, příjmení, data narození a adresy místa trvalého pobytu; chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně nebo nepodepsal-li se voličvolič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice a v záhlaví na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede skutečnost, že petice je určena na podporu kandidatury nezávislého kandidáta, jeho jméno a příjmení, rok narození, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb, e) potvrzení o složení kauce 20 000 Kč; kauce se skládá na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní bankybanky pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu; pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci kandidátovi, pokud získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 procent z celkového počtu platných hlasů; úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu. (3) Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být osoba mladší 18 let, osoba s omezenou svéprávností2) nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení odvolání pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Nezávislý kandidát nemá zmocněnce. § 62 Projednání a registrace přihlášek k registraci (1) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb podané přihlášky k registraci. Nemá-li přihláška k registraci náležitosti uvedené v § 61 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu písemně nezávislého kandidáta nebo prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranili do 50 dnů přede dnem voleb. (2) Pokud politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o odmítnutí přihlášky k registraci, jestliže a) není podána v souladu s § 60, b) nemá náležitosti podle § 61 odst. 1 nebo obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje, c) k ní není přiložena příloha podle § 61 odst. 2 písm. a) až c) nebo údaje na přílohách jsou nesprávné či neúplné, d) k ní není připojena petice podle § 61 odst. 2 písm. d) nebo petice neobsahuje potřebný počet podpisů, e) k ní není připojeno potvrzení o složení kauce podle § 61 odst. 2 písm. e) nebo kauce není složena ve stanovené výši, f) byla na základě sdělení Českého statistického úřadu podána pro stejného kandidáta ve více volebních obvodech, popřípadě v 1 volebním obvodu na více přihláškách k registraci, a to v tom volebním obvodu, kde k přihlášce k registraci není připojeno prohlášení podle § 61 odst. 2 písm. b); podepsal-li kandidát prohlášení u více přihlášek k registraci, odmítnou jej všechny pověřené obecní úřady v sídle volebních obvodů, kde byla přihláška k registraci podána, g) kandidát nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 57. (3) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu rozhodne ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o registraci bezvadné přihlášky k registraci. (4) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení. (5) Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí přihlášky k registraci musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obceobce zařazeného do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. (6) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu určí nejpozději 45 dnů přede dnem voleb losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu. Výsledek losování zmocněncům politických stran, politických hnutí nebo koalic a dále nezávislým kandidátům písemně oznámí. (7) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu,10) provede pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zaregistrování přihlášky k registraci i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek. (8) Kandidátovi, jehož přihláška k registraci nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu složenou kauci. Je-li na účet obceobce v sídle volebního obvodu složena místo kauce jiná částka, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu. (9) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků. (10) Pokud byla po provedené registraci politická strana nebo politické hnutí, které přihlásilo samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje. § 66 Vzdání se a odvolání kandidatury (1) Kandidát se může do 48 hodin před zahájením voleb vzdát písemně své kandidatury. Stejným způsobem může zmocněnec politické strany, politického hnutí nebo koalice jeho kandidaturu odvolat. Toto prohlášení nelze vzít zpět. (2) Prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání je nutno doručit pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. (3) Bylo-li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci, při zjišťování výsledků hlasování se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zajistí zveřejnění prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu, pokud je obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Senátu. § 67 Hlasovací lístky (1) Po registraci přihlášek k registraci zajistí pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu tisk hlasovacích lístků. (2) Každý zaregistrovaný kandidát je uveden na samostatném hlasovacím lístku označeném vylosovaným číslem kandidáta. V záhlaví hlasovacího lístku se vytiskne číslo a sídlo volebního obvodu. U kandidáta musí být uvedeno jméno, příjmení, věk, povolání a obec, na jejímž území je přihlášen k trvalému pobytu, a jeho příslušnost k politické straně nebo politickému hnutí nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti. Dále se uvede název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlásila k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; pokud jde o koalici, uvede se, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice nebo nezávislým kandidátem. (3) Hlasovací lístky musí být vytištěny v každém volebním obvodu písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy a jakosti a týchž rozměrů. Hlasovací lístky jsou opatřeny otiskem razítka pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. (4) Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličůmvoličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcíchobcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků voličůmvoličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu. (5) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličůmvoličům se hlasovací lístky nepřetiskují; pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního obvodu s uvedením správného údaje. § 68 Hlasování V prostoru určeném k úpravě hlasovacích lístků vloží voličvolič do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Tento hlasovací lístek se nijak neupravuje. § 69 Zjišťování výsledků hlasování okrskovou volební komisí (1) Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a úřední obálky a poté dá otevřít volební schránku. (2) Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličůvoličů použito i přenosné volební schránky, okrsková volební komise otevře přenosnou volební schránku, vyjme z ní úřední obálky s hlasovacími lístky a obsah schránek po jejich otevření smísí. Jiné než úřední obálky okrsková volební komise vyloučí. Vyloučí i hlasovací lístky, které byly nalezeny ve volební schránce, popřípadě přenosné volební schránce bez úřední obálky. Okrsková volební komise spočítá úřední obálky a porovná jejich počet se záznamy ve výpisech ze stálého seznamu a ze zvláštního seznamu. (3) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí hlasovací lístky podle jednotlivých kandidátů a poté je sečte. (4) Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů. § 70 Posuzování hlasovacích lístků (1) Ve prospěch kandidáta se počítají i takové hlasovací lístky, na kterých volič provedl různé úpravy. (2) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, hlasovací lístky, které jsou přetržené, a hlasovací lístky, které nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Hlas voličevoliče je neplatný, je-li v úřední obálce vloženo několik hlasovacích lístků. (3) O platnosti hlasovacího lístku rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise. § 71 Zápis o průběhu a výsledku hlasování (1) Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu. (2) V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede: a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů, b) celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaný do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu, c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek, e) počet platných hlasů odevzdaných pro každého kandidáta a počet platných hlasů celkem pro všechny kandidáty, f) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění. (3) Využije-li okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem. § 72 (1) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu. (2) Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování. (3) Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den voleb ukončit. Tím není dotčen § 77a. (4) Nesplní-li okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování (§ 22), popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, může být celkový výsledek voleb za volební obvod zpracován bez tohoto volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nepřihlíží. (5) Okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu. § 73 Zjišťování výsledků voleb ve volebním obvodu (1) Český statistický úřad na pracovišti u pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu převezme výsledky hlasování za všechny územně příslušné volební okrsky, ze kterých byly ve stanovené lhůtě odevzdány výsledky hlasování u pověřeného obecního úřadu podle § 72 odst. 1, a zpracuje výsledky voleb ve volebním obvodu. (2) Český statistický úřad vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu a předá ho neprodleně pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. (3) V zápise o výsledku voleb ve volebním obvodu se uvede a) počet volebních okrsků ve volebním obvodu a počet okrskových volebních komisí, které předaly výsledek hlasování, b) celkový počet osob ve volebním obvodu zapsaných ve výpisech ze stálých seznamů a ze zvláštních seznamů, c) celkový počet voličůvoličů ve volebním obvodu, kterým byly vydány úřední obálky, d) počet odevzdaných úředních obálek za volební obvod celkem, e) celkový počet platných hlasů odevzdaných ve volebním obvodu pro všechny kandidáty, f) pořadí kandidátů podle počtu získaných platných hlasů, počet těchto hlasů a údaj o jejich procentu vypočtený jako podíl na celkovém počtu platných hlasů ve volebním obvodu; je-li počet hlasů stejný, rozhodne los, g) jméno a příjmení zvoleného kandidáta (§ 75), popřípadě skutečnost, že žádný z kandidátů nezískal počet hlasů potřebný ke zvolení. (4) Zápis o výsledku voleb ve volebním obvodu podepíše a) starosta obceobce s pověřeným obecním úřadem v sídle volebního obvodu, b) zaměstnanec obceobce zařazený do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu, c) zaměstnanec Českého statistického úřadu. (5) Po podepsání obou stejnopisů předá pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu 1 stejnopis zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu neprodleně Českému statistickému úřadu. Druhý stejnopis zápisu a ostatní volební dokumentaci uschová. (6) Český statistický úřad předá Státní volební komisi souhrnné výsledky voleb za volební obvody. § 75 Zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů. § 76 (1) V případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, zajistí pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu, aby druhé kolo voleb bylo zahájeno šestý den po ukončení hlasování v prvním kole. (2) Ve druhém kole kandidují v každém volebním obvodu, ve kterém se volby konají, pouze dva kandidáti, kteří se v prvním kole v konečném pořadí umístili na prvních dvou místech. (3) Jestliže před druhým kolem voleb ve volebním obvodu se kandidát své kandidatury vzdá, pozbude práva být volen nebo zemře, postupuje do druhého kola voleb kandidát, který se v prvním kole voleb v konečném pořadí umístil na třetím místě; v takovém případě se druhé kolo voleb koná třináctý den po ukončení hlasování v prvním kole. (4) Při tisku hlasovacích lístků se postupuje podle § 67 odst. 1 až 3 s tím, že hlasovací lístky postupujících kandidátů budou vytištěny na papíru jiné barvy. Hlasovací lístky zašle pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly doručeny před zahájením hlasování okrskovým volebním komisím. VoličVolič obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti ve dnech voleb. (5) Zvolen je ten kandidát, který získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne los. (6) Pro druhé kolo voleb platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona vztahující se na volby do Senátu; ustanovení § 66 odst. 1 věta druhá se nepoužije. § 77 Na základě sdělení souhrnných výsledků voleb ve volebních obvodech Českým statistickým úřadem podle § 73 odst. 6 Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb do Senátu sdělením ve Sbírce zákonů. § 77a Ukončení činnosti okrskové volební komise (1) Činnost okrskové volební komise při volbách do Senátu je ukončena patnáctým dnem po vyhlášení výsledků voleb do Senátu Státní volební komisí. (2) Činnost okrskové volební komise, jejíž působnost se vztahuje k volebnímu obvodu, v němž byl podán návrh na neplatnost hlasování, návrh na neplatnost voleb nebo návrh na neplatnost volby kandidáta (§ 87), končí a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem zamítnut, b) patnáctým dnem po dodatečném hlasování v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se v rámci volebního procesu pouze hlasování, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu v případě, že návrh byl soudem shledán oprávněným a opakuje se celý volební proces. § 78 Osvědčení o zvolení Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za senátory do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o zvolení. § 79 Opakované volby a opakované hlasování (1) Opakované volby se konají, a) jestliže žádný z kandidátů nebyl ve volebním obvodu zvolen, b) shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným. (2) Opakované hlasování se koná, shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným. (3) Opakované volby podle odstavce 1 vyhlásí prezident republiky a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy nastal důvod podle odstavce 1. Pro opakované volby platí lhůty podle § 80 odst. 2 obdobně. (4) Opakované hlasování podle odstavce 2 vyhlásí prezident republiky do 30 dnů poté, kdy mu bylo oznámeno prostřednictvím Ministerstva vnitra usnesení soudu. (5) Konají-li se opakované volby, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce od vyhlášení voleb složenou kauci politické straně, politickému hnutí, koalici nebo nezávislému kandidátovi. § 80 Doplňovací volby (1) Zanikne-li v průběhu volebního období z jakéhokoliv důvodu mandát senátora, vyhlásí prezident republiky doplňovací volby v příslušném volebním obvodu, kde byl senátor zvolen, a stanoví den jejich konání tak, aby se konaly nejpozději 90 dnů poté, kdy zanikl mandát senátora. (2) Pro doplňovací volby platí ustanovení tohoto zákona s tím, že lhůty podle § 1 odst. 3, § 14c odst. 1 písm. c) a d), § 14e odst. 3 a § 61 odst. 2 písm. e) se zkracují o jednu třetinu. Lhůty podle § 14c odst. 1 písm. f), § 60 odst. 4 a § 62 odst. 1 až 3 a 6 se zkracují o 20 dnů; lhůta podle § 62 odst. 7 se zkracuje na 8 dnů. (3) Doplňovací volby se nekonají v posledním roce před uplynutím volebního období senátora. (4) V doplňovacích volbách je senátor volen pouze na zbytek volebního období, které příslušelo původně zvolenému senátoru, jehož mandát zanikl. Oddíl čtvrtý Organizační a technická opatření § 82 Nároky členů volebních komisí (1) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Předseda, místopředseda a zapisovatel okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise mají nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce než ostatní členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. Nárok na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce nemá člen okrskové volební komise, který nesplnil povinnost účastnit se školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, ledaže byl zapisovatel jmenován nebo předseda a místopředseda určen losem v době, kdy již nebylo možné účast na školení zajistit. (2) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který je v pracovním nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise. § 83 Nároky kandidátů (1) Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu. (2) Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle předchozího odstavce se považuje za dobu výkonu práce. § 84 Výdaje orgánů státní správy, krajů, obecních úřadů, okrskových volebních komisí, zvláštních okrskových volebních komisí a zastupitelských úřadů spojené s volbami do Poslanecké sněmovny a výdaje orgánů státní správy, krajů, obecních úřadů a okrskových volebních komisí spojené s volbami do Senátu se hradí ze státního rozpočtu. § 85 Příspěvek na úhradu volebních nákladů Příspěvek na úhradu volebních nákladů se poskytuje pouze za výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna sdělí, po ověření volby poslanců, Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 Kč. Oddíl pátý Soudní přezkoumávání § 86 Proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny, přihlášky k registraci, škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a proti provedení registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci se může nezávislý kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která podala kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu.13) § 87 (1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (2) Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu14) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována, (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (3) Návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. (4) Návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. (5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. § 88 (1) K řízení podle § 86 je příslušný krajský soud příslušný podle sídla krajského úřadu nebo pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu. (2) K řízení podle § 87 je příslušný Nejvyšší správní soud. § 89 (1) Ve věcech chyb a nedostatků ve zvláštním seznamu voličůvoličů se lze domáhat ochrany před soudem. (2) Soud v řízení podle odstavce 1 postupuje obdobně podle části třetí hlavy II dílu 4 soudního řádu správního. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 90 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 200f a 200g včetně nadpisu se vypouštějí. 2. § 200j odst. 1 a 4 znějí: „(1) Jestliže příslušný orgán státní správy sám neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů nebo ve zvláštním seznamu voličů, může se občan tím dotčený obrátit na soud příslušný podle volebního okrsku s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění tohoto seznamu. (4) K řízení ve věcech chyb nebo nedostatků ve stálých seznamech voličů nebo ve zvláštních seznamech voličů je příslušný okresní soud.“. 3. Za § 200l se vkládají nové § 200m a 200n, které včetně nadpisu a poznámky č. 34d) znějí: „Řízení ve věcech voleb § 200m (1) Jestliže volební orgán, příslušný podle zvláštního zákona34d) vydat konečné rozhodnutí, rozhodl o a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny, b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo volební koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině, c) odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se ten, kdo přihlášku podal, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování přihlášeného kandidáta. (2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný volební orgán. (3) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do tří dnů. (4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. § 200n (1) O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení poslancem nebo senátorem34d) rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do deseti dnů. (2) Účastníkem řízení je navrhovatel, poslanec nebo senátor, jehož osvědčení o zvolení je stížností napadeno, a příslušný volební orgán. (3) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. 34d) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.“. ČÁST ČTVRTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 92 (1) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou a) postup obecních úřadů, pověřených obecních úřadů a v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí postup zastupitelských úřadů při sestavování a vedení zvláštních seznamů a pořizování výpisů z nich, b) způsob a postup ověřování způsobilosti pro výkon funkce zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb a zaměstnance městské části hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, c) v dohodě s Českým statistickým úřadem 1. formu spolupráce orgánů státní správy při předávání podkladů z kandidátních listin a přihlášek k registraci pro vytvoření registrů a číselníků kandidátů a kandidujících politických stran, politických hnutí a koalic Českým statistickým úřadem a při kontrole správnosti údajů uváděných politickými stranami, politickými hnutími a koalicemi při podávání kandidátních listin a přihlášek k registraci a losování čísel pro označení hlasovacích lístků, 2. postup obecních úřadů, krajských úřadů, pověřených obecních úřadů v sídle volebního obvodu a zastupitelských úřadů při úschově a archivaci hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace, 3. vzor kandidátní listiny, přihlášky k registraci, hlasovacího lístku, zvláštního seznamu voličůvoličů, osvědčení o zvolení, vzory tiskopisů pro zjišťování a zpracování výsledků hlasování ve volbách do Parlamentu České republiky, vzory dalších dokumentů a způsob zajištění tisku hlasovacích lístků, d) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí výši zvláštní odměny a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty. (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvků na volební náklady. (3) Ministerstvo zahraničních věcí stanoví vyhláškou zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou. § 93 Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti. § 94 První volby do Senátu se konají ve všech 81 volebních obvodech uvedených v příloze č. 3. Senátoři ve volebních obvodech č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28, 31, 34, 37, 40, 43, 46, 49, 52, 55, 58, 61, 64, 67, 70, 73, 76 a 79 jsou voleni na dva roky, ve volebních obvodech č. 2, 5, 8, 11, 14, 17, 20, 23, 26, 29, 32, 35, 38, 41, 44, 47, 50, 53, 56, 59, 62, 65, 68, 71, 74, 77 a 80 na čtyři roky a ve zbývajících volebních obvodech na šest let. § 95 Konají-li se volby do Poslanecké sněmovny a volby do Senátu v tytéž dny, jsou okrskové volební komise pro oba druhy voleb společné. K ukončení činnosti okrskové volební komise může dojít v tomto případě až tehdy, jsou-li splněny podmínky podle § 52a a 77a. § 97 Na postup podle tohoto zákona se správní řád, s výjimkou řízení o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob a odmítnutí registrace třetí osoby Úřadem, nevztahuje. § 97a Lhůty (1) Do běhu lhůty se nezapočítává den rozhodný pro počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin. (2) Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. (3) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin. (4) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání. § 97b (1) Úkoly ředitele krajského úřadu stanovené tímto zákonem plní v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce. (2) Neplní-li starosta a jeho zástupce úkoly stanovené tímto zákonem nebo není-li starosta a jeho zástupce zvolen, plní v obciobci úkoly stanovené tímto zákonem, a to i po stanovené lhůtě, ředitel krajského úřadu. Při plnění těchto úkolů má ředitel krajského úřadu postavení volebního orgánu. § 97c (1) Zastupitelský úřad ověří k 31. lednu každého roku, zda právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, umožňují státním občanům České republiky hlasování do Poslanecké sněmovny, popřípadě zda je k zajištění hlasování na zastupitelském úřadě třeba zvláštního povolení; v takovém případě požádá o jeho vydání. (2) Pokud nebude státním občanům České republiky umožněno hlasovat do Poslanecké sněmovny na zastupitelském úřadě, neboť právní předpisy státu, kde má zastupitelský úřad své sídlo, to nedovolují, anebo pokud nebylo povolení vydáno, obdrží voličivoliči zapsaní ve zvláštním seznamu od zastupitelského úřadu voličský průkaz spolu s informací o nejbližším zvláštním volebním okrsku, kde je hlasování umožněno. § 97d Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo pověřenému obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 98 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon České národní rady č. 54/1990 Sb., o volbách do České národní rady, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 221/1990 Sb., zákona České národní rady č. 435/1991 Sb., zákona České národní rady č. 94/1992 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. § 99 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 Územní vymezení oblastí v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny Oblast 1 Západní Evropa\| Oblast 2 Ostatní Evropa\| Oblast 3 Amerika\| Oblast 4 Ostatní svět ---\|---\|---\|--- území Andorry, Belgie, Francie, Irska, Lucemburska, Monaka, Nizozemského království, Portugalska, Španělska a Velké Británie a Severního Irska\| území států Evropy neuvedených v oblasti 1\| území států Ameriky\| území států neuvedených v oblastech 1 až 3 Příloha č. 2 k zákonu č. 247/1995 Sb. Maximální počty kandidátů na kandidátních listinách volební kraj č.\| název\| sídlo\| maximální počet kandidátů na kandidátní listině ---\|---\|---\|--- 1 \| Hlavní město Praha \| Praha \| 36 2 \| Středočeský \| Praha \| 34 3 \| Jihočeský \| České Budějovice \| 22 4 \| Plzeňský \| Plzeň \| 20 5 \| Karlovarský \| Karlovy Vary \| 14 6 \| Ústecký \| Ústí nad Labem \| 26 7 \| Liberecký \| Liberec \| 17 8 \| Královéhradecký \| Hradec Králové \| 20 9 \| Pardubický \| Pardubice \| 19 10 \| Vysočina \| Jihlava \| 20 11 \| Jihomoravský \| Brno \| 34 12 \| Olomoucký \| Olomouc \| 23 13 \| Zlínský \| Zlín \| 22 14 \| Moravskoslezský \| Ostrava \| 36 Příloha č. 3 k zákonu č. 247/1995 Sb. Seznam volebních obvodů pro volby do Senátu s uvedením jejich sídla Volební obvod č. 1 Sídlo: Karlovy Vary severní část okresu Karlovy Vary, ohraničená na jihu obcemiobcemi Bečov nad Teplou, Chodov, Krásné Údolí, Útvina, Bochov, Štědrá Volební obvod č. 2 Sídlo: Sokolov celý okres Sokolov, jihovýchodní část okresu Cheb, ohraničená obcemiobcemi Teplá, Mnichov, Prameny, Mariánské Lázně, Vlkovice, Ovesné Kladruby, jižní část okresu Karlovy Vary, ohraničená na severu obcemiobcemi Toužim, Otročín Volební obvod č. 3 Sídlo: Cheb severní část okresu Cheb, ohraničená na jihu obcemiobcemi Lázně Kynžvart, Valy, Velká Hleďsebe, Drmoul, Trstěnice a celý okres Tachov Volební obvod č. 4 Sídlo: Most celý okres Most Volební obvod č. 5 Sídlo: Chomutov celý okres Chomutov Volební obvod č. 6 Sídlo: Louny celý okres Louny, celý okres Rakovník a část okresu Kladno, tvořená obcemiobcemi Drnek, Malíkovice, Jedomělice, Řisuty, Ledce, Smečno, Přelíc, Hrdlív, Hradečno Volební obvod č. 7 Sídlo: Plzeň-město celý okres Plzeň-jih, městský obvod Plzeň 2-Slovany, severní část okresu Klatovy, ohraničená na jihu obcemiobcemi Křenice, Ježovy, Mezihoří, Švihov, Měčín, Újezd u Plánice, Plánice, Zavlekov, Nalžovské Hory, Hradešice, Malý Bor, Velké Hydčice, Horažďovice, a jihovýchodní část okresu Plzeň-město, ohraničená na severozápadě obcemiobcemi Letkov, Tymákov, Starý Plzenec, Losiná Volební obvod č. 8 Sídlo: Rokycany celý okres Rokycany, celý okres Plzeň-sever, západní část okresu Beroun, ohraničená obcemiobcemi Broumy, Kublov, Březová, Bzová, Drozdov, Záluží, Osek, Hvozdec, Chaloupky, Malá Víska, Zaječov, Olešná, severovýchodní část okresu Plzeň-město, tvořená obcemiobcemi Chrást, Dýšina, Kyšice Volební obvod č. 9 Sídlo: Plzeň-město okres Plzeň-město, bez městského obvodu Plzeň 2-Slovany a bez obcíobcí Chrást, Dýšina, Kyšice, Letkov, Tymákov, Mokrouše, Starý Plzenec, Lhůta, Šťáhlavy, Losiná, Nezvěstice, Nezbavětice, Chválenice, Štěnovický Borek Volební obvod č. 10 Sídlo: Český Krumlov celý okres Český Krumlov, východní část okresu Prachatice, ohraničená na západě obcemi Stožec, Volary, Záblatí, Kratušín, Drslavice, Zábrdí, Prachatice, Žernovice, Nebahovy, Lhenice, Netolice, Malovice, západní část okresu České Budějovice, ohraničená na východě obcemi Týn nad Vltavou, Horní Kněžeklady, Modrá Hůrka, Hluboká nad Vltavou, Dasný, Čejkovice, Branišov, Litvínovice, Planá, Boršov nad Vltavou, Včelná, Roudné, Staré Hodějovice, Nová Ves, Strážkovice, Ostrolovský Újezd, Trhové Sviny, Olešnice, Nové Hrady, Hranice Volební obvod č. 11 Sídlo: Domažlice celý okres Domažlice, část okresu Klatovy, ohraničená na severu obcemiobcemi Chudenice, Dolany, Klatovy, Předslav, Bolešiny, Myslovice, Obytce, Mochtín, Číhaň, Kolinec, Hrádek, Budětice, Rabí, Hejná Volební obvod č. 12 Sídlo: Strakonice celý okres Strakonice, západní část okresu Písek, ohraničená na východě obcemiobcemi Protivín, Písek, Čížová, Cerhonice, Mirotice, Rakovice, Mišovice, západní část okresu Prachatice, ohraničená na východě obcemiobcemi Strážný, Lenora, Horní Vltavice, Buk, Šumavské Hoštice, Lažiště, Dvory, Husinec, Těšovice, Vitějovice, Hracholusky, Strunkovice nad Blanicí Volební obvod č. 13 Sídlo: Tábor celý okres Tábor, východní část okresu Písek, ohraničená na západě obcemiobcemi Žďár, Tálín, Paseky, Kluky, Dolní Novosedly, Záhoří, Vrcovice, Vojníkov, Vráž, Ostrovec, Smetanova Lhota, Čimelice, Nerestce, Mirovice, a jižní část okresu Benešov, tvořená obcemiobcemi Votice, Neustupov, Miličín, Mezno, Střezimíř, Jankov, Ratměřice, Zvěstov Volební obvod č. 14 Sídlo: České Budějovice východní část okresu České Budějovice, ohraničená na západě obcemiobcemi Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Žimutice, Dolní Bukovsko, Drahotěšice, Vlkov, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice, Srubec, Ledenice, Borovany, Petříkov, západní část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na východě obcemiobcemi Cep, Majdalena, Třeboň, Lužnice, Klec Volební obvod č. 15 Sídlo: Pelhřimov celý okres Pelhřimov, část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na západě obcemiobcemi Novosedly nad Nežárkou, Stříbřec, Chlum u Třeboně, Hamr, Suchdol nad Lužnicí a na východě obcemiobcemi Volfířov, Český Rudolec, Nová Bystřice Volební obvod č. 16 Sídlo: Beroun část okresu Beroun, ohraničená na západě obcemiobcemi Hudlice, Svatá, Hředle, Točník, Žebrák, Tlustice, Hořovice, Podluhy, část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemiobcemi Číčovice, Tuchoměřice, na jihu obcemiobcemi Řevnice, Dobřichovice, Černolice, Jíloviště, Klínec, Měchenice, Březová-Oleško, Okrouhlo, a na východě obcemiobcemi Zvole, Ohrobec, Dolní Břežany, Zlatníky-Hodkovice, Vestec Volební obvod č. 17 Sídlo: Praha 12 zahrnuje území městských částí Praha 12, Praha 16, Praha-Lipence, Praha-Lochkov, Praha-Slivenec, Praha-Velká Chuchle, Praha-Zbraslav, Praha-Kunratice, Praha-Šeberov, Praha-Újezd, Praha-Libuš, Praha-Petrovice a část území městské části Praha 4, tvořenou k. ú. Hodkovičky a k. ú. Lhotka Volební obvod č. 18 Sídlo: Příbram celý okres Příbram, jihozápadní část okresu Benešov, ohraničená na severu obcemiobcemi Vrchotovy Janovice, Olbramovice, Vojkov, Heřmaničky, Smilkov, Červený Újezd a jižní část okresu Praha-západ, ohraničená na severu obcemiobcemi Mníšek pod Brdy, Řitka, Líšnice, Davle, Petrov, Libeř, Psáry Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 zahrnuje území městských částí Praha 11, Praha 15, Praha 22, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 zahrnuje území městské části Praha 4, s výjimkou k. ú. Hodkovičky a k. ú. Lhotka Volební obvod č. 21 Sídlo: Praha 5 zahrnuje území městské části Praha 5, s výjimkou části k. ú. Malá Strana, ležící na území městské části Praha 5. Dále zahrnuje území městských částí Praha 13, Praha-Řeporyje Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 zahrnuje území městské části Praha 10, s výjimkou části k. ú. Vinohrady, ležící na území městské části Praha 10. Dále zahrnuje území městských částí Praha-Štěrboholy, Praha-Dubeč Volební obvod č. 23 Sídlo: Praha 8 zahrnuje území městských částí Praha 8, Praha-Březiněves, Praha-Ďáblice, Praha-Dolní Chabry, Praha-Čakovice, Praha 18 Volební obvod č. 24 Sídlo: Praha 9 zahrnuje území městské části Praha 9, s výjimkou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín, části k. ú. Malešice ležícími na území městské části Praha 9. Dále zahrnuje území městských částí Praha 14, Praha 19, Praha 20, Praha 21, Praha-Běchovice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Satalice, Praha-Vinoř Volební obvod č. 25 Sídlo: Praha 6 zahrnuje území městské části Praha 6, s výjimkou k. ú. Střešovice, části k. ú. Bubeneč, části k. ú. Hradčany a části k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6. Dále zahrnuje území městských částí Praha 17, Praha-Přední Kopanina, Praha-Nebušice, Praha-Lysolaje, Praha-Zličín Volební obvod č. 26 Sídlo: Praha 2 zahrnuje území městské části Praha 2, s výjimkou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad. Dále zahrnuje území městské části Praha 3, část území městské části Praha 10, tvořené částí k. ú. Vinohrady ležící na území městské části Praha 10, a část území městské části Praha 9, tvořenou k. ú. Hrdlořezy, k. ú. Hloubětín a částí k. ú. Malešice, ležící na území městské části Praha 9 Volební obvod č. 27 Sídlo: Praha 1 zahrnuje území městských částí Praha 1, Praha 7, Praha-Suchdol a Praha-Troja. Dále zahrnuje část území městské části Praha 2, tvořenou k. ú. Nové Město a k. ú. Vyšehrad, část území městské části Praha 5, tvořenou částí k. ú. Malá Strana ležící na území městské části Praha 5, a část území městské části Praha 6, tvořenou k. ú. Střešovice, částí k. ú. Hradčany, částí k. ú. Bubeneč a částí k. ú. Sedlec, ležícími na území městské části Praha 6 Volební obvod č. 28 Sídlo: Mělník část okresu Mělník, ohraničená na severu obcemiobcemi Čečelice, Liblice, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník, Obříství, Zálezlice, Vojkovice, Vraňany, Jeviněves, severní část okresu Praha-východ, ohraničená na jihu obcemiobcemi Káraný, Lázně Toušeň, Nový Vestec, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Dřevčice, Jenštejn, Radonice Volební obvod č. 29 Sídlo: Litoměřice část okresu Litoměřice, ohraničená na západě obcemiobcemi Libochovany, Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem, Vchynice, Jenčice, Třebenice, Vlastislav, severní část okresu Kladno, ohraničená obcemiobcemi Vraný, Vrbičany, Klobuky, Hořešovičky, Zichovec, Bílichov, Pozdeň, Plchov, Libovice, Tuřany, Studeněves, Slaný, Žižice, Velvary, Uhy Volební obvod č. 30 Sídlo: Kladno jižní část okresu Kladno, ohraničená na severu obcemiobcemi Stochov, Kačice, Libušín, Svinařov, Třebichovice, Jemníky, Knovíz, Podlešín, Zvoleněves, Kamenný Most, Neuměřice, severní část okresu Praha-západ, ohraničená na jihu obcemiobcemi Okoř, Lichoceves, Statenice Volební obvod č. 31 Sídlo: Ústí nad Labem celý okres Ústí nad Labem, část okresu Litoměřice, tvořená obcemiobcemi Prackovice nad Labem, Chotiměř, Velemín Volební obvod č. 32 Sídlo: Teplice celý okres Teplice Volební obvod č. 33 Sídlo: Děčín celý okres Děčín Volební obvod č. 34 Sídlo: Liberec část okresu Liberec, ohraničená na západě obcemiobcemi Heřmanice, Frýdlant, Mníšek, Liberec, Proseč pod Ještědem, Český Dub, Kobyly Volební obvod č. 35 Sídlo: Jablonec nad Nisou celý okres Jablonec nad Nisou, část okresu Semily, ohraničená na západě obcemiobcemi Záhoří, Chuchelna, Radostná pod Kozákovem, Rovensko pod Troskami Volební obvod č. 36 Sídlo: Česká Lípa celý okres Česká Lípa, část okresu Mělník, tvořená obcemiobcemi Mšeno, Chorušice, Kadlín, Kanina, Lobeč, Nosálov, Stránka, Dobřeň, Vidim, Medonosy, Cítov, Dolní Beřkovice, Horní Počaply, Liběchov, Želízy, Tupadly, Dolní Zimoř, Kokořín, Vysoká, Lhotka, Střemy, Nebužely, Hostín, Řepín, Byšice, Mělnické Vtelno, Hořín, Býkev, Spomyšl, Lužec nad Vltavou, západní část okresu Liberec, ohraničená na východě obcemiobcemi Chrastava, Nová Ves, Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem, Janův Důl, Osečná, Všelibice Volební obvod č. 37 Sídlo: Jičín celý okres Jičín, severní část okresu Nymburk, ohraničená na jihu obcemiobcemi Lysá nad Labem, Stratov, Kostomlaty nad Labem, Kostomlátky, Písty, Nymburk, Budiměřice, Křečkov, Pátek, Choťánky, Libice nad Cidlinou, Oseček Volební obvod č. 38 Sídlo: Mladá Boleslav celý okres Mladá Boleslav, západní část okresu Semily, ohraničená na východě obcemiobcemi Mírová pod Kozákovem, Karlovice, Hrubá Skála, Ktová Volební obvod č. 39 Sídlo: Trutnov celý okres Trutnov, severní část okresu Náchod, ohraničená na jihu obcemiobcemi Teplice nad Metují, Jetřichov, Hynčice, Meziměstí Volební obvod č. 40 Sídlo: Kutná Hora celý okres Kutná Hora, západní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená na východě obcemiobcemi Borek, Uhelná Příbram, Nová Ves u Chotěboře, Nejepín, Jilem, Sedletín, Olešná, Radostín, Veselý Žďár, Okrouhlice, Krásná Hora, Květinov, Michalovice, Lípa, Herálec, Slavníč, jižní část okresu Benešov, ohraničená na jihovýchodě obcemiobcemi Tichonice, Psáře, Všechlapy, Libež, Slověnice, Bílkovice, Radošovice, Vlašim, Veliš, Louňovice pod Blaníkem, Kamberk, východní část okresu Benešov, tvořená obcíobcí Sázava Volební obvod č. 41 Sídlo: Benešov část okresu Benešov, ohraničená na jihu obcemiobcemi Křečovice, Maršovice, Bystřice, Popovice, Postupice, Chotýšany, Struhařov, Třebešice, Litichovice, Divišov, Český Šternberk a obcíobcí Divišov, tvořenou částí obceobce Zdebuzeves, na východě obcemiobcemi Chocerady, Vodslivy, Choratice, Xaverov, Drahňovice, část okresu Praha-západ, tvořená obcemiobcemi Průhonice a Jesenice, část okresu Praha-východ, ohraničená na severu obcemiobcemi Šestajovice, Jirny, Horoušany Volební obvod č. 42 Sídlo: Kolín celý okres Kolín, jižní část okresu Nymburk, ohraničená na severu obcemiobcemi Přerov nad Labem, Semice, Ostrá, Hradištko, Sadská, Zvěřínek, Hořátev, Kovanice, Poděbrady, Sokoleč, a část okresu Praha-východ, tvořená obcemiobcemi Čelákovice, Mochov, Zápy, Svémyslice, Zeleneč, Nehvizdy, Vyšehořovice Volební obvod č. 43 Sídlo: Pardubice západní část okresu Pardubice, ohraničená na východě obcemi Pardubice, Lázně Bohdaneč, Dolany, jihozápadní část okresu Hradec Králové, ohraničená na severu obcemi Lišice, Chlumec nad Cidlinou, Nové Město, Písek, Stará Voda, Chudeřice Volební obvod č. 44 Sídlo: Chrudim část okresu Chrudim, ohraničená na východě obcemi Čankovice, Hrochův Týnec, Přestavlky, Zájezdec, Řestoky, Zaječice, Horka, Vrbatův Kostelec, Leštinka, Prosetín, Raná, Pokřikov, Vojtěchov, Kladno, Dědová, Kameničky, jihovýchodní část okresu Havlíčkův Brod, ohraničená obcemi Jeřišno, Víska, Maleč, Chotěboř, Čachotín, Horní Krupá, Knyk, Havlíčkův Brod, Hurtova Lhota, Okrouhlička, Kochánov, Úhořilka, Úsobí, Skorkov Volební obvod č. 45 Sídlo: Hradec Králové část okresu Hradec Králové, ohraničená na severu obcemiobcemi Sovětice, Čístěves, Máslojedy, Neděliště, Předměřice nad Labem, Hradec Králové, na jihu obcemiobcemi Lužec nad Cidlinou, Nepolisy, Mlékosrby, Kosice, Kosičky, Káranice, Obědovice, Kratonohy, Dobřenice, Osičky, Osice Volební obvod č. 46 Sídlo: Ústí nad Orlicí část okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na severozápadě obcemiobcemi Vraclav, Zámrsk, Slatina, Vysoké Mýto, Zálší, Kosořín, Zářecká Lhota, Mostek, Nasavrky, Podlesí, Seč, Sudslava, na jihozápadě obcemiobcemi Vysoké Mýto, Pustina, Libecina, Javorník, severozápadní část okresu Svitavy, tvořená obcemiobcemi Sloupnice, Vlčkov, Němčice Volební obvod č. 47 Sídlo: Náchod část okresu Náchod, ohraničená na severu obcemiobcemi Heřmánkovice, Hejtmánkovice, Křinice, Police nad Metují, Žďár, Česká Metuje, severní část okresu Hradec Králové, ohraničená na jihu obcemiobcemi Hněvčeves, Benátky, Hořiněves, Sendražice, Lochenice, Skalice, Černilov, Divec, Blešno, Běleč nad Orlicí Volební obvod č. 48 Sídlo: Rychnov nad Kněžnou celý okres Rychnov nad Kněžnou, východní část okresu Pardubice, ohraničená na západě obcemiobcemi Plch, Staré Ždánice, Stéblová, Srch, Staré Hradiště, Kunětice, Sezemice, Dašice, Kostěnice, Úhřetická Lhota, severozápadní část okresu Ústí nad Orlicí, ohraničená na jihu obcemiobcemi Radhošť, Týnišťko, Dobříkov, Sruby, Choceň, Koldín, východní část okresu Hradec Králové, tvořená obcemiobcemi Jílovice, Vysoký Újezd, Ledce Volební obvod č. 49 Sídlo: Blansko celý okres Blansko, severní část okresu Brno-venkov, ohraničená na západě obcemiobcemi Běleč, Ochoz u Tišnova, Lomnice, na jihu obcemiobcemi Štěpánovice, Lomnička, Železné, Drásov, Čebín, Moravské Knínice, Vranov Volební obvod č. 50 Sídlo: Svitavy část okresu Svitavy, ohraničená na severozápadě obcemiobcemi Bohuňovice, Sedliště, Litomyšl, východní část okresu Chrudim, ohraničená na západě obcemiobcemi Chroustovice, Rosice, Chrast, Skuteč, Předhradí, Krouna, západní část okresu Ústí nad Orlicí, tvořená obcemiobcemi Stradouň, Vinary, Řepníky, Leština, Nové Hrady Volební obvod č. 51 Sídlo: Žďár nad Sázavou celý okres Žďár nad Sázavou Volební obvod č. 52 Sídlo: Jihlava celý okres Jihlava, východní část okresu Jindřichův Hradec, ohraničená na západě obcemiobcemi Kostelní Vydří, Dačice, Peč, Cizkrajov, Slavonice, Staré Město pod Landštejnem Volební obvod č. 53 Sídlo: Třebíč celý okres Třebíč Volební obvod č. 54 Sídlo: Znojmo celý okres Znojmo, jižní část okresu Brno-venkov, tvořená na východě obcemiobcemi Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice Volební obvod č. 55 Sídlo: Brno-město západní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severovýchodě obcemiobcemi Doubravník, Borač, Kaly, Dolní Loučky, Předklášteří, Tišnov, Hradčany, Sentice, Chudčice, na jihu a na východě obcemiobcemi Kupařovice, Malešovice, Odrovice, Medlov, Ledce, Hrušovany u Brna, Unkovice, Žabčice, Přísnotice, Nosislav, Sobotovice, Syrovice, Želešice, Modřice, západní část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-Kníničky, Brno-Bystrc, Brno-Žebětín Volební obvod č. 56 Sídlo: Břeclav celý okres Břeclav, jižní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severu obcemiobcemi Cvrčovice, Pohořelice, Přibice, Vranovice, na západě obcíobcí Vlasatice Volební obvod č. 57 Sídlo: Vyškov západní část okresu Vyškov, ohraničená na východě obcemiobcemi Drysice, Pustiměř, Hoštice-Heroltice, Medlovice, Moravské Málkovice, Orlovice, Hvězdlice, Kozlany, Kojátky, Bučovice, východní část okresu Brno-venkov, ohraničená na severu obcíobcí Bílovice nad Svitavou, na jihozápadě obcemiobcemi Popovice, Rajhrad, Holasice, Vojkovice, Židlochovice Volební obvod č. 58 Sídlo: Brno-město část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-jih, Bohunice, Černovice, Židenice, Líšeň, Vinohrady, Obřany-Maloměřice, Tuřany, Slatina, Chrlice Volební obvod č. 59 Sídlo: Brno-město část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-střed, Kohoutovice, Nový Lískovec, Starý Lískovec, Bosonohy Volební obvod č. 60 Sídlo: Brno-město část okresu Brno-město, tvořená městskými částmi Brno-Žabovřesky, Jundrov, Komín, Královo Pole, Řečkovice, Medlánky, Ivanovice, Jehnice, Ořešín, Útěchov, Brno-sever Volební obvod č. 61 Sídlo: Olomouc zahrnuje východní část okresu Olomouc, ohraničenou na západě obcemiobcemi Město Libavá, Domašov nad Bystřicí, Jívová, Dolany, Hlušovice, Olomouc, Křelov-Břuchotín, Kožušany-Tážaly, Blatec Volební obvod č. 62 Sídlo: Prostějov celý okres Prostějov, západní část okresu Přerov, ohraničená na východě obcemiobcemi Brodek u Přerova, Rokytnice, Troubky Volební obvod č. 63 Sídlo: Přerov část okresu Přerov, ohraničená na západě obcemiobcemi Kokory, Přerov, Bochoř, západní část okresu Nový Jičín, ohraničená na východě obcemiobcemi Heřmanice u Oder, Odry, Suchdol nad Odrou, Mankovice, Jeseník nad Odrou, Starý Jičín Volební obvod č. 64 Sídlo: Bruntál celý okres Bruntál, západní část okresu Opava, ohraničená na východě obcemiobcemi Holasovice, Neplachovice, Stěbořice, Dolní Životice, Lhotka u Litultovic, Moravice, Nové Lublice, Kružberk, Staré Těchanovice, Čermná ve Slezsku Volební obvod č. 65 Sídlo: Šumperk část okresu Šumperk, ohraničená na jihu obcemiobcemi Kamenná, Rohle, Lesnice, Postřelmov, Rovensko, Svébohov, Jedlí, Štíty a celý okres Jeseník Volební obvod č. 66 Sídlo: Olomouc zahrnuje západní část okresu Olomouc, ohraničenou na východě obcemiobcemi Bystročice, Hněvotín, Ústín, Těšetice, Skrbeň, Horka nad Moravou, Štěpánov, Štarnov, Bohuňovice, Bělkovice-Lašťany, Domašov u Šternberka, Hraničné Petrovice, Moravský Beroun, Norberčany, jižní část okresu Šumperk, ohraničenou na severu obcemiobcemi Drozdov, Zábřeh, Leština, Hrabová, Police, Úsov, Klopina Volební obvod č. 67 Sídlo: Nový Jičín východní část okresu Nový Jičín, ohraničená na západě obcemiobcemi Fulnek, Hladké Životice, Kunín, Bernartice nad Odrou, Nový Jičín, část okresu Ostrava-město, tvořená obcemiobcemi Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice, Vřesina Volební obvod č. 68 Sídlo: Opava část okresu Opava, ohraničená na západě obcemiobcemi Opava, Slavkov, Štáblovice, Mikolajice, Melč, Radkov, Vítkov, na východě obcemiobcemi Píšť, Závada, Bohuslavice, Dolní Benešov, Háj ve Slezsku Volební obvod č. 69 Sídlo: Frýdek-Místek západní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na východě obcemiobcemi Kaňovice, Bruzovice, Pazderna, Horní Domaslavice, Vojkovice, Dobratice, Nižní Lhoty, Janovice, Krásná, Pražmo, Staré Hamry Volební obvod č. 70 Sídlo: Ostrava-město část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Petřkovice, Slezská Ostrava, Radvanice a Bartovice, Michálkovice, Vítkovice, Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a obcemiobcemi Stará Ves nad Ondřejnicí, Vratimov, Václavovice, Šenov Volební obvod č. 71 Sídlo: Ostrava-město část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Ostrava-Jih, Proskovice, Polanka nad Odrou Volební obvod č. 72 Sídlo: Ostrava-město západní část okresu Ostrava-město, tvořená městskými obvody Poruba, Plesná, Martinov, Krásné Pole, Pustkovec, Svinov, Třebovice, a obcemiobcemi Velká Polom, Horní Lhota, Čavisov, Dolní Lhota, východní část okresu Opava, ohraničená na západě obcemiobcemi Hať, Vřesina, Kozmice, Dobroslavice Volební obvod č. 73 Sídlo: Frýdek-Místek východní část okresu Frýdek-Místek, ohraničená na západě obcemiobcemi Žermanice, Lučina, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Vyšní Lhoty, Raškovice, Morávka, jižní část okresu Karviná, tvořená obcemiobcemi Horní Bludovice, Český Těšín, Chotěbuz Volební obvod č. 74 Sídlo: Karviná část okresu Karviná, tvořená obcemiobcemi Dolní Lutyně, Bohumín, Rychvald, Petřvald, Havířov Volební obvod č. 75 Sídlo: Karviná část okresu Karviná, tvořená obcemiobcemi Dětmarovice, Doubrava, Orlová, Horní Suchá, Albrechtice, Těrlicko, Stonava, Karviná, Petrovice u Karviné Volební obvod č. 76 Sídlo: Kroměříž celý okres Kroměříž, východní část okresu Vyškov, ohraničená na východě obcemiobcemi Ivanovice na Hané, Švábenice, Chvalkovice, Uhřice, Milonice, Nevojice Volební obvod č. 77 Sídlo: Vsetín část okresu Vsetín, ohraničená na jihu obcemi Kateřinice, Ratiboř, Lhota u Vsetína, Ústí, Hovězí, Zděchov, Francova Lhota Volební obvod č. 78 Sídlo: Zlín severní část okresu Zlín, ohraničená na jihu obcemiobcemi Nedašov, Návojná, Valašské Klobouky, Křekov, Vlachova Lhota, Újezd, Vizovice, Zádveřice-Raková, Lípa, Zlín, Sazovice, Machová, jižní část okresu Vsetín, ohraničená na severu obcemiobcemi Hošťálková, Liptál, Seninka, Leskovec, Valašská Polanka, Lužná, Lidečko, Horní Lideč, Střelná Volební obvod č. 79 Sídlo: Hodonín západní část okresu Hodonín, ohraničená na východě obcemiobcemi Domanín, Bzenec, Vnorovy, Kněždub, Tvarožná Lhota Volební obvod č. 80 Sídlo: Zlín jižní část okresu Zlín, ohraničená na severu obcemiobcemi Tlumačov, Otrokovice, Tečovice, Oldřichovice, Karlovice, Lhota, Bohuslavice u Zlína, Březnice, Březůvky, Provodov, Horní Lhota, Slopné, Loučka, Haluzice, Vlachovice, Brumov-Bylnice, severní část okresu Uherské Hradiště, ohraničená na jihu obcemiobcemi Lopeník, Bánov, Uherský Brod, Drslavice, Hradčovice, Nedachlebice, Bílovice, Topolná, Babice, Sušice, Traplice, Jankovice Volební obvod č. 81 Sídlo: Uherské Hradiště jižní část okresu Uherské Hradiště, ohraničená na severu obcemi Velehrad, Jalubí, Huštěnovice, Kněžpole, Mistřice, Popovice, Veletiny, Vlčnov, Nivnice, Suchá Loz, Březová, východní část okresu Hodonín, ohraničená na západě obcemi Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka 1) § 5 odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 2) § 55 až 65 občanského zákoníku. 3) § 8 zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 4) § 10 a 11 zákona č. 152/1994 Sb. 5) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 5a) § 4 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby. § 5 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů. 5b) § 64 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Vyhláška č. 349/2000 Sb., o stanovení sídel a správních obvodů pověřených obecních úřadů, ve znění vyhlášky č. 437/2000 Sb. 5c) Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. 5d) § 12 odst. 1 písm. l) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 130/2000 Sb. 5e) § 6 odst. 3 písm. k) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění zákona č. 204/2000 Sb. 5f) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 5g) § 117 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 273/2001 Sb. 5j) § 84 a 103 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. Vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti, (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb. 5k) Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb. 6) Zákon ČNR č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. 7) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. 7a) § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech). 7b) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. 8) Čl. 16 odst. 1 Ústavy České republiky. 8a) Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 9) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 118/1994 Sb.). 10) § 200m zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 11) Čl. 16 odst. 2 Ústavy České republiky. 13) § 200m občanského soudního řádu. 14) § 200n občanského soudního řádu.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 249/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Vyhlášeno 2. 11. 1995, datum účinnosti 2. 11. 1995, částka 66/1995 * § 1 - Území historických jader obcí a jejich částí s dochovanými soubory lidové architektury: * § 2 - Hranice území zón a jejich rozsah jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou graficky vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového * § 3 - Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území zóny v příslušné územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacím podkladu pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků. * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 249/1995 Sb. Aktuální znění od 2. 11. 1995 249 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: § 1 Území historických jader obcí a jejich částí s dochovanými soubory lidové architektury: Bechyňská Smoleč (okr. Tábor), Beranov (okr. Karlovy Vary), Boňov (okr. Třebíč), Brocno (okr. Litoměřice), Břehov (okr. České Budějovice), Březinka (okr. Mladá Boleslav), Břežany (okr. Klatovy), Budičovice (okr. Písek), Bukovec (okr. Česká Lípa), Debrno (okr. Praha-západ), Dlouhomilov (okr. Šumperk), Dobřív (okr. Rokycany), Dolany (okr. Plzeň-sever), Dolní Lažany (okr. Cheb), Dolní Nezly (okr. Litoměřice), Dolní Rychnov (okr. Sokolov), Drahenice-Račany (okr. Příbram), Dýšina (okr. Plzeň-sever), Hlince (okr. Plzeň-sever), Horní Jadruž (okr. Tachov), Hradešice (okr. Klatovy), Chalupy (okr. Prachatice), Chotiněves (okr. Litoměřice), Chodský Újezd (okr. Tachov), Jablečno (okr. Rokycany), Jakubovice (okr. Šumperk), Jarov (okr. Plzeň-sever), Javorník-Kopánky (okr. Hodonín), Jestřebice (okr. Mělník), Jiřetice (okr. Strakonice), Kamenická Stráň (okr. Děčín), Kanice (okr. Domažlice), Karlov (okr. Jičín), Klenčí pod Čerchovem (okr. Domažlice), Kloub (okr. Strakonice), Kluky (okr. Mladá Boleslav), Koječín (okr. Strakonice), Kojšovice (okr. Karlovy Vary), Komorní Lhotka (okr. Frýdek-Místek), Korno (okr. Beroun), Kosmová (okr. Karlovy Vary), Královské Poříčí (okr. Sokolov), Krašovice (okr. Písek), Kravaře (okr. Česká Lípa), Krnín (okr. Český Krumlov), Křtětice (okr. Strakonice), Kváskovice (okr. Strakonice), Květov (okr. Písek), Kyšice (okr. Plzeň-sever), Lažiště (okr. Prachatice), Lensedly (okr. Praha-východ), Lhota (okr. Plzeň-sever), Lhotka (okr. Přerov), Libotyně (okr. Prachatice), Lipnice (okr. Plzeň-jih), Lobeč (okr. Mělník), Loukov (okr. Mladá Boleslav), Lysovice (okr. Vyškov), Mahouš (okr. Prachatice), Malá Morávka (okr. Bruntál), Mirkovice (okr. Český Krumlov), Mítov (okr. Plzeň-jih), Mořinka (okr. Beroun), Nedvědice (okr. Tábor), Nové Smrkovice (okr. Jičín), Nynice (okr. Plzeň-sever), Olešná (okr. Beroun), Olešovice (okr. Plzeň-sever), Ostřetice (okr. Klatovy), Ounuz (okr. Tábor), Pačín (okr. Tachov), Palonín (okr. Šumperk), Pernek (okr. Český Krumlov), Petrovice (okr. Havlíčkův Brod), Plzeň 1 - k. ú. Bolevec (okr. Plzeň-město), Plzeň 4 - k. ú. Bukovec (okr. Plzeň-město), Plzeň 4 - k. ú. Červený Hrádek (okr. Plzeň-město), Plzeň 4 - Lobzy (okr. Plzeň-město), Plzeň 4 - k. ú. Újezd (okr. Plzeň-město), Plzeň-Křimice (okr. Plzeň-město), Pocinovice (okr. Domažlice), Podmokly (okr. Rokycany), Pojedy (okr. Nymburk), Poleň (okr. Klatovy), Popovice (okr. Karlovy Vary), Prostiboř (okr. Tachov), Putim (okr. Písek), Radčice (okr. Plzeň-město), Radějov (okr. Plzeň-sever), Rašovice (okr. Litoměřice), Rataje (okr. Olomouc), Řesanice (okr. Plzeň-jih), Senička (okr. Olomouc), Sitné (okr. Mělník), Skalsko (okr. Mladá Boleslav), Slatina (okr. Litoměřice), Sloup (okr. Česká Lípa), Smrkovice (okr. Písek), Soběnice (okr. Litoměřice), Sovenice (okr. Nymburk), Srdov (okr. Litoměřice), Stará Ves (okr. Přerov), Stará Ves-Žďárský Potok (okr. Bruntál), Stekník (okr. Louny), Stráž (okr. Domažlice), Střehom (okr. Mladá Boleslav), Střezivojice (okr. Mělník), Studená (okr. Plzeň-sever), Studeňany (okr. Jičín), Svinky (okr. Tábor), Svobodné Hamry (okr. Chrudim), Šatov (okr. Znojmo), Trhanov (okr. Domažlice), Třešňový Újezdec (okr. Prachatice), Tubož (okr. Česká Lípa), Tukleky (okr. Písek), Tuřany-Brněnské Ivanovice (okr. Brno-město), Tymákov (okr. Plzeň-jih), Ubušínek (okr. Žďár nad Sázavou), Vápenky (okr. Hodonín), Varvažov (okr. Písek), Vejvanov (okr. Rokycany), Velenice (okr. Česká Lípa), Velké Hydčice (okr. Klatovy), Velké Karlovice, místní část Podťaté (okr. Vsetín), Veselka (okr. Blansko), Vidim (okr. Mělník), Vinice (okr. Nymburk), Vitějovice (okr. Prachatice), Vratěnín (okr. Znojmo), Vysoká Lípa (okr. Děčín), Zadní Chodov (okr. Tachov), Zahrádka (okr. Písek), Zahrádka (okr. Plzeň-jih), Zechovice (okr. Strakonice), Zvěřetice (okr. Prachatice), Zvonovice (okr. Vyškov), Žebrákov (okr. Písek) se prohlašují za památkové zóny (dále jen „zóna“). § 2 Hranice území zón a jejich rozsah jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou graficky vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového ústavu v Českých Budějovicích, Památkového ústavu v Olomouci, Památkového ústavu v Ostravě, Památkového ústavu v Pardubicích, Památkového ústavu v Plzni, Památkového ústavu v Ústí nad Labem a u okresních úřadů a obcí, na jejichž území se zóny nacházejí. § 3 Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území zóny v příslušné územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacím podkladu pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Tigrid v. r. Příloha k vyhlášce č. 249/1995 Sb. BECHYŇSKÁ SMOLEČ, okr. Tábor (15882) Rozsah památkové zóny v Bechyňské Smolči je vymezen hranicí, která začíná na severu na hraně komunikace p. č. 1017/1 a pokračuje k rohu p. č. 30/1, tuto na východě kopíruje a jde po hranici p. č. 7/1, 128/1, 127/3, 126/1 k p. č. 107/1, kde se stáčí k jihu a kopíruje hranici p. č. 106, 101/1, 100/2, překročí komunikaci p. č. 1017/1 a pokračuje k výchozímu bodu. BERANOV, okr. Karlovy Vary (00262) Rozsah památkové zóny v Beranově je vymezen hranicí, která začíná na západě na křižovatce cest p. č. 1265/3 a 1266 a pokračuje k severu podél záhumenicové cesty p. č. 1304, podle níž se dále stáčí k východu a jihu, překračuje silnici p. č. 1291/1, na jižní straně pokračuje podél p. č. 1971, 44/1, 45/1, 110/1, překračuje silnici p. č. 1265/2 a stáčí se k severu podél p. č. 1265/3, podél p. č. 410/2 a 431 se dostává k výchozímu bodu. BOŇOV, okr. Třebíč (00723) Rozsah památkové zóny v Boňově je vymezen hranicí, která začíná na severu u komunikace p. č. 449, pokračuje dál podél p. č. 437, obíhá p. č. 65/1 a 66, vede podél p. č. 436/1, 62/1, 60, 275//5, 275/1, 275/2, 275/3, 275/4, 276/6, 206/7, přechází cestu p. č. 439, pokračuje podél p. č. 274/1, na východě obíhá p. č. 274/17, 274/11, 274/10, 274/8, 274/6, 274//19, přechází cestu p. č. 441, obíhá p. č. 228/8, na jihu pokračuje podél p. č. 228/9, 228/6, 228/10, 468/2, podél komunikace p. č. 441, pokračuje podél p. č. 228/5, 228/4, 228/3, podél komunikace p. č. 465, přechází ji k p. č. 227/3, pokračuje podél p. č. 227/3, dále podél p. č. 220/1, 34/4, 34/6, 34/2, 33/2, 30/4, 29/3, 24/2, 23/3, 152/7, obíhá p. č. 152/6, přechází komunikaci p. č. 463, vede podél ní, pokračuje dále podél p. č. 151/3, 457/1, 110/2, 110/5, 109/2, 108/3, 108/2, 8/1, 436/3, 7, 3 a podél komunikace p. č. 449 k výchozímu bodu u p. č. 437. BROCNO, okr. Litoměřice (05078) Rozsah památkové zóny v Brocně je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 1/2, vede podél p. č. 1/1, 1401/2, 1401/1, 16/3, 1310/2, 1310/3, 1308/2, 1307/3, 1307/4, 1307/5, 1300/2, 1292/2, 1317/1, 1258/1, 1254/1, 1254/3, kolmo překračuje silnici, na východě pokračuje podél p. č. 30/2, 1383/2, 150, 148, 145, 32, zde se kolmo lomí k jihu a vede podél p. č. 1392, 37, 38/2, 38/3, 38/1, 138, 41, 1044/2, 1393, 45, 36/8, 1040/8, 1040/7, 1040/6, 1040/5, 1040/4, 1040/3, 55, 56/1, 59, 60, 62, 64/1, kolmo překračuje cestu p. č. 1038/1 a pokračuje podél p. č. 1038/12, 71, 121, kde se na jihu lomí a pokračuje k severozápadu podél cesty p. č. 1387/1 až k p. č. 161, pokračuje podél p. č. 161, 166/1, 1416, 166//3, zde se lomí a pokračuje k severu ohraničena p. č. 167, 173/2, částí p. č. 1376, pokračuje podél p. č. 202/1, 202/2, 200/1, 199, 198, 195, 193, 188, 186, 27/1, 214/2, 219/4, 219/2, 260/3, zde překračuje kolmo silnici od Chcebuzi a k výchozímu bodu. BŘEHOV, okr. České Budějovice (19414) Rozsah památkové zóny v Břehově je vymezen hranicí, která na severu začíná u p. č. 753/5, 753/2, 755/4, 755/1, 755/2, překračuje silnici p. č. 1469/4, vede podél p. č. 43/1, 44/1, 40/1, na východě podél p. č. 29/2, 29/1, 27/2, 27/1, 26/1, 25/1, 25/2, přes silnici p. č. 1461/1, na jihu vede podél p. č. 365/2, 1461/1, 1505/3, přes silnici p. č. 1505/4, podél 519, 518/1, 518//2, 1459/2, na západě pokračuje podél cesty p. č. 1459//2, překračuje p. č. 1469/2 a podél p. č. 753/6 a 753/5 dospívá k výchozímu bodu. BŘEZINKA, okr. Mladá Boleslav (01417) Rozsah památkové zóny v Březince je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 47/1 a jde po p. č. 50, 54/1, 55/1, 56, 59, 60, 608/5, přetíná komunikaci p. č. 645 a jde po p. č. 4, 74, 73/3, 73/2, 19/2, 18/1, přetíná kolmo komunikaci p. č. 649/1 a p. č. 82/5 na p. č. 10/1, jde po p. č. 10/10, 10/9, 10/11, 10/5, 10/7, 10/4, 10/2, přechází komunikaci p. č. 641/5 a 658/1 na p. č. 64 a pokračuje po p. č. 13/1, 50, 49, 20/1, 45/1, 21/1, přetíná komunikaci p. č. 663, jde po p. č. 25, 26, 40, 27, 36, 29/1, 30/1, 32, 31/3, 30, přechází komunikaci p. č. 687 a jde po p. č. 348/2, 29, 348/6, 28, 353, 37/2, 37/1, 43/1, 43/2, 45, 22, přetíná severní část návsi p. č. 641/1 na p. č. 47/1, kde se hranice uzavírá. BŘEŽANY, okr. Klatovy (01489) Rozsah památkové zóny v Břežanech je vymezen hranicí, která začíná na severu obce u komunikace p. č. 2287/8, obíhá p. č. 84/2, 135, 212/2, pokračuje podél komunikace p. č. 2333/1, kterou sleduje na konec p. č. 2105, které obíhá, na východě přechází komunikaci p. č. 2330/1, pokračuje podél p. č. 72, 68/1, 63, 54, 44/2, 43/1, 43/3, 30/2, 30/4, na rozhraní p. č. 30/4 a 29/1 se prudce stáčí k východu a vede podél p. č. 29//1, 18, 28, stáčí se opět k jihu podél p. č. 27/1 a 26, pokračuje podél p. č. 114 a 2084, přechází komunikaci, na jihu sleduje p. č. 990/1, 515, 988/1, 18, 16/3, obíhá p. č. 13/2, pokračuje podél p. č. 13/1, 12/1, 12//3, 10/1, 938/1, vede podél komunikace p. č. 2330/1, na západě vede podél p. č. 670, 669/1, 669/3, přechází komunikaci p. č. 2287/10, obíhá p. č. 112, vede podél p. č. 109, 108, 105, 95/2, 91, 102, 87, 96/2, 2290, 94/1, 92, obíhá p. č. 80 k výchozímu bodu na komunikaci p. č. 2287/8. BUDIČOVICE, okr. Písek (40475) Rozsah památkové zóny v Budičovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 744/2, kolmo přetíná p. č. 1293 a dál pokračuje na jihovýchod podél p. č. 1294, 1296/1, 55/2, 1299/1, 1300/2 a 1470, kterou kolmo přetíná na západnější souběh p. č. 1470, 1309/8, 1309/4 a dál pokračuje na jihovýchod podél p. č. 1267 a 1269, kterou kolmo přetíná na její souběh s p. č. 1270 a 995 a dál pokračuje na jihozápad podél p. č. 1270, 1473 a 1463, kterou kolmo přetíná na nejjižnější cíp p. č. 1467/1, podél které dál pokračuje na severozápad a dál podél p. č. 1285/2, 60, 1287/2, kolmo přetíná p. č. 1524, dál pokračuje na jihozápad podél p. č. 1288, 139, 1288, 745 k výchozímu bodu. BUKOVEC, okr. Česká Lípa (19049) Rozsah památkové zóny v Bukovci je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena p. č. 1163, lomí se k jihu podél p. č. 1164/3, pak pokračuje podél p. č. 1051, 1056, 1058, 1064, 1063, pokračuje podél cesty p. č. 1164/1, lomí se k východu u severního okraje p. č. 1076 a 1084/1, podél jejího východního kraje pokračuje až k cestě p. č. 1158, kterou kolmo překračuje. Dále pokračuje na jih podél p. č. 65, 1093, 1094, přechází p. č. 1096 a lomí se k severu podél cesty p. č. 1097. Dále pokračuje podél p. č. 1158, 1157, 1160, 1099, 1102/2, 1102/1, 1102/3, kolmo překračuje potok p. č. 1289, podél potoka pokračuje až k p. č. 1109, kolmo překračuje komunikaci p. č. 1394 a pokračuje k východu podél p. č. 1376, 1396/1, 1395, 1330, 104, pokračuje podél p. č. 1338, 1331, 1332, 1337, na jejím konci se lomí k severu podél p. č. 1336, 1395, 1344, 1352, 1362, 1346, 1364, 1365, 1317, 1305, lomí se podél p. č. 1307, 1315, 1316, lomí se k severu podél p. č. 975//6, 975/1, 975/5, 975/2, 975/7, 975/3, přechází p. č. 1166, 988/1, 970/1, 988/3, 68. Zde se napojuje na komunikaci p. č. 1193, podél ní probíhá k severu k výchozímu bodu. DEBRNO, okr. Praha-západ (02381) Rozsah památkové zóny v Debrně je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 48, stáčí se po p. č. 22/3, přechází komunikaci p. č. 231/1, obíhá p. č. 2/1, pokračuje podél p. č. 2, 3, 4, 5, 6, 211, přechází potok p. č. 155/2, obíhá po hranici p. č. 13/1, překračuje komunikaci p. č. 214/1 a napojuje se na hranici p. č. 104/1, dále pokračuje podél p. č. 104/2, 104/3, 104/5, 104/6, 17/1, 17/2, 17/3, 95/7, 95/6, 16/2, 95/4, 95/2, kterou překračuje k p. č. 30, na jehož úrovni přechází komunikaci p. č. 210, náhon p. č. 237 a cestu p. č. 42/5 k výchozímu bodu. DLOUHOMILOV, okr. Šumperk (02664) Rozsah památkové zóny v Dlouhomilově vymezuje hranice, která začíná na severu u p. č. 40 a stáčí se na jih, na východě vede podél p. č. 331/2, 310/3, po komunikaci p. č. 331/13 k p. č. 36, dále vede podél cesty p. č. 954/10, obíhá p. č. 32, 16, 33/2, 30/1, vede podél p. č. 13, 24/1, obíhá p. č. 24/2, vede podél p. č. 22, 21/1, 21/2, 19, 17/2, 16, 15, 8/1, 13, po cestě p. č. 983, lomí se u p. č. 418/1, vede podél p. č. 420/4, vede po silnici p. č. 985 k p. č. 120, které obíhá a stáčí se na sever, na západě vede podél p. č. 118, 115, 63/1, 116, 60/4, 60/3, 60/2, 60/1, podél p. č. 58/1, 89/3, obíhá p. č. 88/5, pokračuje podél p. č. 87, 86, 84/3, podél cesty p. č. 96, obíhá p. č. 78, vede podél p. č. 38/1, 75/1, 54/1, 54/2, 49/1, 23, přes p. č. 47 k silnici p. č. 954/13, po ní a dále po cestě p. č. 973, u p. č. 43 se lomí a vede podél p. č. 40 k výchozímu bodu. DOBŘÍV, okr. Rokycany (02800) Rozsah památkové zóny v Dobřívu je vymezen hranicí, která začíná na severu od silnice do Rokycan a po severní hranici p. č. 48/4, 48/1, 48/2, 48/3 a cesty p. č. 1391/2 pokračuje k východu, zahrnuje p. č. 72, 270, 263, 73, 74, 259, přechází cestu p. č. 1404 a pokračuje dále po severních hranicích p. č. 255, 256/1, obchází Huťský rybník p. č. 1308/1 a po severní hranici p. č. 1304 míří k Padrťskému potoku p. č. 1501/3, který sleduje po jeho východním břehu až k p. č. 11//2, poté přetíná komunikaci p. č. 1315/20 a pokračuje na východ po její jižní straně, po západním okraji p. č. 1251/8 a p. č. 183 se stáčí k jihu, překračuje komunikaci p. č. 1460 a běží po jejím jižním okraji až k rozcestí s komunikací p. č. 1416/1, kde se po jejím západním okraji stáčí k jihu, obíhá p. č. 37/6, vede podél p. č. 37/7, 101, 1242/2, 42/1, 42/2 až ke komunikaci p. č. 1480, dále pokračuje na západ a obíhá p. č. 98, pokračuje podél p. č. 97, 96, obíhá p. č. 118, 1526, opět přechází komunikaci p. č. 1480 a vrací se zpět k severovýchodu podél p. č. 56/2, 36/9, 45, 33/2, 35/2, 35/1, 8/1, 8/2, 7, 4/1 a 2/1 až ke komunikaci p. č. 1315/20, sleduje jižní okraj cesty p. č. 1398/2 směrem k západu, zahrnuje p. č. 11/1, překračuje vodoteč p. č. 10/2, 10/1 a sleduje okraj silnice p. č. 1392/2, obchází z jihu p. č. 29 a pokračuje opět v jižní hranici komunikace p. č. 1392/2, na rozcestí uprostřed obce se stáčí k jihovýchodu a zahrnuje p. č. 24, 1396, na jejím jižním okraji odbočuje k západu po jižní straně p. č. 157, 110, podél komunikace p. č. 1392/4, p. č. 20, 112, 121, 125/1, 13, 12/1, 11, 140, 144/6, překračuje komunikaci p. č. 1394 a sleduje její západní stranu k jihu, v jihovýchodním cípu p. č. 152 odbočuje k západu, obchází p. č. 9/2, přetíná potok p. č. 1517 a pokračuje po jeho západním břehu na sever, přechází Padrťský potok p. č. 1501/3 a kopíruje jeho severní břeh až po jižní okraj p. č. 1391/1, stáčí se k západu a zahrnuje p. č. 1391/1, obíhá p. č. 39, 41/1, 42/1, 43/1, 43/2, pokračuje po západní straně komunikace p. č. 1419, kterou přetíná, a napojuje se na okraj p. č. 48/4, zde se hranice zóny uzavírá. DOLANY, okr. Plzeň-sever (02839) Rozsah památkové zóny v Dolanech je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 21, pokračuje dále východním směrem podél p. č. 22, 27, 29, překračuje komunikaci p. č. 34, pokračuje podél p. č. 36, obíhá p. č. 37, na východě vede podél p. č. 39, 42, 44, 45, 52, 54, 56, 57, 58, 59, obíhá p. č. 622, na jihu vede podél p. č. 65, 69, které obíhá, a dále podél p. č. 67, na úrovni severní strany p. č. 63/1 se hranice ostře láme k západu, přetíná p. č. 612, 611, 353 až ke komunikaci p. č. 34, vede podél ní k p. č. 207, které obíhá, pokračuje podél p. č. 205, 200, 198 k p. č. 197, které obíhá, na západě vede podél p. č. 195, přechází komunikaci p. č. 34 a pokračuje podél p. č. 127, 126, 125, 123, 121, 119, 89, 92, 94, 97, 100, 102, 104, 108, 109, 111, obíhá p. č. 444, na sever pokračuje podél p. č. 113, 110, přechází cestu p. č. 449, pokračuje podél p. č. 8, 10, 9, 13, 14/2, 16, 18, 19, kde navazuje na výchozí bod p. č. 21. DOLNÍ LAŽANY, okr. Cheb (08437) Rozsah památkové zóny v Dolních Lažanech je vymezen hranicí, která začíná na severu na rozhraní silnice p. č. 530 a západního okraje p. č. 549/3 a pokračuje po této parcele k severu, podél p. č. 34/2, 270/2, stáčí se k východu, pokračuje podél p. č. 571/1, 37/4, na východě obíhá p. č. 17/3, 39, pokračuje podél p. č. 17/1, 1, překračuje silnici, na jihu vede podél p. č. 70, 65, 68/1, přechází cestu, obíhá p. č. 61, na západě vede podél p. č. 575, 52/2, 571/2 k výchozímu bodu na silnici p. č. 530. DOLNÍ NEZLY, okr. Litoměřice (15161) Rozsah památkové zóny v Dolních Nezlech je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena silnicí směr na Soběnice, u p. č. 378/1 se kolmo láme k jihu, dále vede podél pěšiny p. č. 690 a cesty p. č. 693. Na jihu pak překračuje příjezdní silnici od Horní Řepčice a pokračuje podél p. č. 684/2, 684/1, láme se kolmo k severu a vede podél p. č. 744/1, 506, částí 743/3, 502, 460, 473/1, zde se lomí k východu, je ohraničena p. č. 469, 474/1 a dále až k výchozímu bodu. DOLNÍ RYCHNOV, okr. Sokolov (15230) Rozsah památkové zóny v Dolním Rychnově je vymezen hranicí, která začíná na severu na spojnici Sokolovské třídy a Husovy ulice, podél této ulice míří k jihu po severní hranici p. č. 29/1, po severní hranici p. č. 30 se lomí k východu a podél p. č. 31 se opět lomí k jihu, obíhá p. č. 51/1, pokračuje podél p. č. 53, 54 a 55, na jihu dále obíhá p. č. 59 a 54/1, podél jižní strany této parcely se hranice stáčí k severozápadu a míří dále podél Dolnorychnovského potoka p. č. 122, po jižní a dále západní hranici p. č. 137/1, 138, 155 a 136 se dostává k Sokolovské třídě a po severní hranici p. č. 130/1 míří k severu k výchozímu bodu. DRAHENICE-RAČANY, okr. Příbram (03154) Rozsah památkové zóny v Račanech u Drahenic je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 732, obchází p. č. 99 a jde po hranách p. č. 871/2, 89, 872//2, 862, 859/1, 857/1, 856, 96/1, 855/1, 877, 962, 819, 72, 816, 825/4, 826, 70/1, 829, 830/1, 68, 833/1, 834, 836, 65, dále po komunikaci p. č. 922/1 na p. č. 733, 732 (rybník Račanský), kde hranice končí. DÝŠINA, okr. Plzeň-sever (03428) Rozsah památkové zóny v Dýšině je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 133, pokračuje podél p. č. 140 a 139, kolmo přechází silnici p. č. 392, na východě vede podél p. č. 392, 390/2, opět se láme k východu a jde po jižních stranách p. č. 390/14, 390, kolmo přechází jižním směrem přes louky p. č. 463, stáčí se západním směrem a jde po jižní straně téže parcely, stáčí se k jihu, kolmo přechází komunikaci a jde po východní straně silnice p. č. 527/7, kolmo přechází silnici p. č. 665/4 a vede podél silnice p. č. 527/7, 689 a 665, pokračuje podél p. č. 666, 667, 677, 679, 682, obíhá p. č. 709, na jihu přechází silnici na Kyšice p. č. 392, obíhá p. č. 59, 57 a 55, zde se hranice opět láme severním směrem, na západě vede podél p. č. 57, 53, 51, 48, 45/1, 41, přechází přes silnici p. č. 1450 a vede podél p. č. 20, kolmo přechází přes p. č. 1525 až k severní straně p. č. 23, láme se a jde podél p. č. 16 a obíhá hřbitov p. č. 4, kolmo přechází přes p. č. 5 a pokračuje podél p. č. 8, 105, 109, 106, kde se láme, a vede podél p. č. 113, obíhá p. č. 124, pokračuje podél p. č. 126 a 136 k výchozímu bodu. HLINCE, okr. Plzeň-sever (05453) Rozsah památkové zóny v Hlincích je vymezen hranicí, která začíná na severu při styku komunikace p. č. 854 a zahrady p. č. 2, pokračuje po jejím severním okraji k východu, na východu vede podél p. č. 6//2, 534, obíhá p. č. 538, přechází komunikaci p. č. 533 a 902 a pokračuje k jihu podél p. č. 531 a 65, přechází další komunikaci p. č. 532/1, pokračuje podél p. č. 330, 328 a komunikace p. č. 888, kterou u p. č. 14 přetíná, na jihu vede podél p. č. 14, 15, 17, 21, 22, podél komunikace p. č. 844/1, obíhá p. č. 76/3, na západě pokračuje podél p. č. 34, 35/1, 35/3, 42/1, 3, 2/2, 44, 55/2, 47, po severním okraji p. č. 47 pokračuje k východu ke komunikaci p. č. 854, kde se hranice uzavírá. HORNÍ JADRUŽ, okr. Tachov (05228) Rozsah památkové zóny v Horní Jadruži je vymezen hranicí, která začíná při západním vjezdu do obce p. č. 1325/1, na severu pokračuje podél p. č. 2, obíhá p. č. 4 a dál podél p. č. 6, obíhá p. č. 8, 11, dále podél p. č. 12/1, 12/2, 14, 18, přechází cestu p. č. 1328//1, vede podél p. č. 578/4, 21, 10, 11, na východě vede podél p. č. 581/2, překračuje silnici p. č. 1326, pokračuje podél p. č. 624/2 až k cestě p. č. 1339/1, kterou přechází, na jihu vede podél p. č. 1355, obíhá p. č. 28//1, pokračuje podél p. č. 31, 32, 37, 38, 39, 42, 45/1, 46//1, obíhá p. č. 196, přechází silnici p. č. 1337/1 a vede k výchozímu bodu. HRADEŠICE, okr. Klatovy (04742) Rozsah památkové zóny v Hradešicích je vymezen hranicí, která začíná na severovýchodě obce u p. č. 525//1, pokračuje východním směrem podél p. č. 555, 134, 95, překračuje komunikaci p. č. 2253/3 a stáčí se k jihu po jejím východním okraji až po p. č. 52, kterou sleduje z východu, východní hranice zóny běží k jihu podél p. č. 97, na východě po překročení komunikace p. č. 2238 pokračuje podél p. č. 50, 51, 57, 58, 61, 62, 65/2, 65/1, 66/2 a 66/1, zde se hranice stáčí k západu po jižním okraji p. č. 66/1, 70, 71/1, 10/3, 10/4, překračuje komunikaci p. č. 2267/1 a směřuje k severozápadu podél p. č. 34, 20, 24, 25/1, 27, 32/1, 33, 35/1, 50 a 49, poté pokračuje po severním okraji p. č. 41/3 ke komunikaci p. č. 2236/4, překračuje hlavní komunikaci p. č. 2238, vede podél ní a podél p. č. 93, 525/2 a 525//1 dospívá k výchozímu bodu. CHALUPY, okr. Prachatice (15326) Rozsah památkové zóny v Chalupách je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě při p. č. 462/40, pokračuje k východu podél p. č. 441/4, 443, 413, 421/2, 420/2, 417/7, 417/1, přes cestu p. č. 2155/2, kolem p. č. 397/2 se otáčí zpět k západu podél p. č. 391/1, přes p. č. 2153, sleduje p. č. 385, 384/1, 384/2, 382/19, 382/18, 382/11, kolem níž se stáčí k severu, a vrací se podél p. č. 382/9, 382/10, přes p. č. 2167 ke svému výchozímu bodu p. č. 462/40. CHOTINĚVES, okr. Litoměřice (05336) Rozsah památkové zóny v Chotiněvsi je vymezen hranicí, která vede na severozápadě podél polní cesty p. č. 6, navazuje na křižovatce polních cest na polní cestu p. č. 1141, podél které vede až k východnímu konci obce. Zde se lomí a pokračuje podél p. č. 953//10, 45, 44, 945/4, 922/5. Zde se na silnici směr Liběšice lomí k jihu, na východě vede podél této silnice p. č. 1121, pokračuje až k odbočce polní cesty p. č. 1126, na jihu vede podél cesty p. č. 1126, 1126/2, 74/1, 74/2 a pokračuje podél cesty p. č. 1128, podél p. č. 85, 94/1, 298/4, 298/5, 298/3, 298/2, 297, 1158, 1159, 1157, na západě překračuje kolmo silnici p. č. 1103 a pokračuje k severu podél p. č. 1142/5 a polní cesty p. č. 1102 až k severnímu konci p. č. 6, kde je výchozí bod. CHODSKÝ ÚJEZD, okr. Tachov (05229) Rozsah památkové zóny v Chodském Újezdě je vymezen hranicí, která začíná na severu u hřbitova a míří podél silnice p. č. 3635 k jihu ke křižovatce se silnicí p. č. 3639/1, podél ní se stáčí k východu, překračuje ji a míří dále k jihu podél p. č. 3690/7, 94/1, 420, 3709, 416/3, na jihu vede podél p. č. 416/3, přechází silnici a pokračuje dále po jižní straně p. č. 111, 3688 a cesty p. č. 3671, na západním konci cesty se lomí k severu po západním okraji cesty p. č. 3683/1 a 1856//4, na křižovatce se silnicí p. č. 3639/1 se stáčí po severní hranici cesty p. č. 3653, navazuje na cestu p. č. 3637 a míří podél cesty a hřbitova k výchozímu bodu. JABLEČNO, okr. Rokycany (05587) Rozsah památkové zóny v Jablečně je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 18/1, pokračuje dál podél p. č. 7, překračuje silnici ke Kohoutovu ve směru na Skryje p. č. 549/1 a částečně obíhá p. č. 283/2, na východní straně vede podél p. č. 15, části p. č. 12, obíhá p. č. 290/2, pokračuje podél p. č. 12, 22, 10, 292, na jihu vede podél p. č. 293, 298//3, 295, 297/2, k severu se otáčí podél východního okraje místní komunikace p. č. 565/1 ke Zbirohu, kterou překračuje, pokračuje podél p. č. 18/3, 18/1, 5/1, 6//1, 4/1, 3, obíhá p. č. 442, na západě vede podél p. č. 2//1, překračuje silnici ke Zbirohu, obíhá p. č. 30/2, pokračuje p. č. 42/2, 24/7, 21, kopíruje východní stranu p. č. 552/4, pokračuje podél p. č. 20 a 18/2 k výchozímu bodu, kde se hranice uzavírá. JAKUBOVICE, okr. Šumperk (05658) Rozsah památkové zóny v Jakubovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 1226/1, vede podél p. č. 43, 48, 44, 50, 52, po cestě p. č. 1290/2, překračuje silnici p. č. 1328, vede po cestě p. č. 1290/4, obíhá p. č. 103, vede dál po cestě 1290/4, obíhá p. č. 166/2, na východě podél p. č. 1233, 171, 175/2, 201/1, překračuje silnici p. č. 1328, podél p. č. 201/2, 198, 204/1, 142, na roh p. č. 217, které obíhá, a dále podél p. č. 248, 225, 224, na jihu vede podél komunikace p. č. 1267, obíhá p. č. 109/1, podél p. č. 63, 61, 60, 58 zpět k výchozímu bodu. JAROV, okr. Plzeň-sever (05762) Rozsah památkové zóny v Jarově je vymezen hranicí, která začíná na severním okraji obce v severozápadním cípu p. č. 58/2, pokračuje podél p. č. 58/3, 57//1, 57/2, 53/1, 52/1, 49/1, přechází cestu p. č. 1324, pokračuje podél p. č. 9, 712/2, 46/4, 62/1, přechází komunikaci p. č. 1306/5, obíhá p. č. 12 a pokračuje k jihu podél p. č. 2/1, 3/4, přechází komunikaci p. č. 1318/2, na jihu obíhá p. č. 5/3, v tomto nejjižnějším cípu se hranice památkové zóny v pravém úhlu stáčí k severozápadu a přechází cestu p. č. 1306/1, vede podél cesty p. č. 1309/3, pokračuje podél p. č. 10, 11, 15, 16, 17, 20, 21, 24, 1148, obíhá p. č. 31 a na západě pokračuje podél p. č. 32, 66/2, 66/1, přetíná cestu p. č. 1310 a pokračuje podél p. č. 67, 57, 35, obíhá p. č. 63/5 a vede dále k severu podél p. č. 101, 73/3, přetíná hlavní komunikaci p. č. 1318/2 a pokračuje dál podél p. č. 1306/3, 66/2, 61/12, obíhá p. č. 61//1 a 58/2 k výchozímu bodu. JAVORNÍK-KOPÁNKY, okr. Hodonín (05790) Rozsah památkové zóny v Javorníku-Kopánkách je vymezen hranicí, která začíná na severu u potoka p. č. 5987, na severu vede podél p. č. 36/1, 179, přechází komunikaci p. č. 5999/1, dál vede podél p. č. 36/1 k p. č. 179, obíhá p. č. 5999/1, na východě vede podél p. č. 6562, 38/1, 38/2, 38/3, 38/4, 38/5, 38/6, 38/7, 38/8, které obíhá, na jihu podél návsi p. č. 5999/1, překračuje vodoteč a vede podél p. č. 220, 69/2, obíhá p. č. 5995/1, na západě tvoří hranici potok p. č. 5987 a vede až k výchozímu bodu. JESTŘEBICE, okr. Mělník (02772) Rozsah památkové zóny v Jestřebicích je vymezen hranicí, která začíná na severovýchodě na p. č. 1163/2, na východě pokračuje podél p. č. 1167/1, 1152/1, 6/1, 1147/2, 1980, překračuje komunikaci p. č. 1989/1, pokračuje podél p. č. 941/1, na jihu vede podél p. č. 941//8, 941/7, 938, 899, 904/2, 904/1, 904/3, 887/4, 887/1, 887/3, 881, 879, přechází cestu a pokračuje podél p. č. 839/1, 842/2, obíhá p. č. 842/1, přechází p. č. 828, pokračuje podél p. č. 820/1, 820/2, 764/3, 764/1, obíhá p. č. 764/2, pokračuje podél p. č. 64, 7020/1, kde se napojuje na komunikaci p. č. 2059, na západě vede podél cesty p. č. 20/22, kde se napojuje na komunikaci p. č. 2028, pokračuje podél p. č. 122/1, napojuje se na komunikaci p. č. 2026, pokračuje podél p. č. 157/1, 116, 115/1, překračuje komunikaci p. č. 2029, pokračuje podél p. č. 55, 103/1, 109, 88/1, 86, překračuje komunikaci p. č. 2030, napojuje se na hranici p. č. 77/1, 7/1, přechází p. č. 9/10, obíhá p. č. 9/6 a pokračuje podél p. č. 10/1, 44, 23, 24/4, 24/2, přechází komunikaci p. č. 2037, pokračuje podél p. č. 43, 30/1, 33, přechází komunikaci p. č. 2016/1, na severu přechází p. č. 1281/1, pokračuje podél p. č. 1279, překračuje komunikaci p. č. 1968/1, vede podél p. č. 31, 1251, 30, pokračuje podél cesty p. č. 1969, napojuje se na komunikaci p. č. 1965, dále vede podél p. č. 1237, přechází p. č. 1972/3, obíhá p. č. 1211/9, 1210/1, vede podél p. č. 1208/1, 1204/1, 1183, 1178, kde se napojuje na výchozí bod p. č. 1163/2. JIŘETICE, okr. Strakonice (06097) Rozsah památkové zóny v Jiřeticích je vymezen hranicí, která začíná na severu, obíhá p. č. 16/2, 16/1, 15/3, 5, kolmo přetíná p. č. 236/6 a dál podél ní pokračuje na jih a dál podél p. č. 236/7, na východě sleduje vnější stranu cesty p. č. 130/1, 8/3, 8/1, 236/8, 7/2, 236//8, 236/3, kolmo přetíná silnici p. č. 256 směrem na Koječín, na jihu probíhá podél p. č. 39/10, 4/2, 4/1, 28/1, 28/3, kolmo přetíná p. č. 237 a dál podél p. č. 221/2, 221/5, kolem níž se otáčí k severu, na západě pokračuje podél p. č. 221/7, kolmo přetíná p. č. 247/2 a dál podél ní pokračuje na východ a dál podél p. č. 22/1, 1/2, 1/1, kolmo přetíná p. č. 236/2 a dál pokračuje na sever podél p. č. 16/4, 16/2 k výchozímu bodu. KAMENICKÁ STRÁŇ, okr. Děčín (14377) Rozsah památkové zóny v Kamenické Stráni je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena p. č. 29, na východní straně pokračuje podél p. č. 93, 95, 96, 97/4, 97/3, 97/5, 210, částí cesty p. č. 321, p. č. 216/18, vede kolem p. č. 217/3, části cesty p. č. 281/2 a pokračuje k jihu podél p. č. 280/3, 290, 276/2, 277, 280/2. Zde se na jižním konci obce lomí podél p. č. 280/8 a 280/7, kolmo překračuje p. č. 262//2 k severu a dále na západním kraji obce pokračuje k severu podél p. č. 273/2, 270/2, 270/1, pokračuje podél cesty p. č. 306, zahrnuje bývalou vodní nádrž p. č. 245/2, pokračuje podél p. č. 306, na jejím konci se láme k severovýchodu podél p. č. 232/1, pokračuje podél bývalé cesty p. č. 308/2 k severu, podél p. č. 304//2, podél cesty p. č. 310/2, 301 a části cesty p. č. 313 až k výchozímu bodu. KANICE, okr. Domažlice (06299) Rozsah památkové zóny v Kanicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 5, vede podél p. č. 2, 21, 20, 19, 18, dále pokračuje na východní straně podél p. č. 1092, 28, obíhá p. č. 29 a 30, pokračuje podél cesty p. č. 1068, podél p. č. 46, 267, 49, 56/1, 1068, na jihu obíhá p. č. 58, vede podél p. č. 61, 63, 65, 64, kolmo přechází přes cestu p. č. 1066 a 1067, pokračuje podél p. č. 83, zde se opět láme a vede podél p. č. 90, 96, 1084, obíhá p. č. 101/1, na západě pokračuje podél p. č. 101/2, 99, kolmo přechází silnici, pokračuje podél hranic p. č. 120, 123, 126, 128, 133, 132, 135, zde se lomí a vede na severní straně podél p. č. 135, 137 a 1090 až k výchozímu bodu u p. č. 5. KARLOV, okr. Jičín (14145) Rozsah památkové zóny v Karlově je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 132/1, pokračuje podél p. č. 133, 137, 138, 139, 142, 143, 144/1, 24, 48, 550, vede podél komunikace p. č. 546/1, přechází ji k p. č. 594, na východě pokračuje podél p. č. 155/3, 96, 93, 92/1, 92/2, 69, 68, 48/2, 47, 45/1, na jihu vede podél p. č. 38/1, 38/2, 539, přechází komunikaci p. č. 534/15, na západě pokračuje podél p. č. 489, dál vede podél komunikace p. č. 534/15, obíhá p. č. 78, 393/3, pokračuje podél p. č. 391/2, 58, 390/3, 390/1, 388, podél p. č. 104/2, 106, cesty p. č. 566, 564, obíhá p. č. 241 a přes p. č. 229/1 a silnici p. č. 534 vede k výchozímu bodu. KLENČÍ POD ČERCHOVEM, okr. Domažlice (06606) Rozsah památkové zóny v Klenčí pod Čerchovem je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 1819//2, jde východním směrem po severních stranách p. č. 138/5, 105, 108, 138/2, 1783/10, 1783/9, 1783/7, 1783/8, 1796/4, přetíná p. č. 2419/4 a silnici p. č. 2419//3, vede podél p. č. 2419/5 na konec p. č. 211, na východě vede podél cesty p. č. 2451/1, na jihu pokračuje podél cesty p. č. 2666/1 až k p. č. 49/3, kterou obíhá, a pokračuje podél komunikace p. č. 601/3 a 2451/2, 2419/7, přechází silnici p. č. 2419/3, pokračuje podél komunikace p. č. 2421, na severozápadě vede podél komunikace p. č. 2656, přechází silnici p. č. 2429/2 a dostává se k výchozímu bodu. KLOUB, okr. Strakonice (07670) Rozsah památkové zóny v Kloubu je vymezen hranicí, která začíná na severu, obíhá p. č. 21/1, 21/2, 16/1, 757/4, 11, 6, 7/2, 2/2, 2/1, kolmo přetíná p. č. 770 a dál pokračuje na západ podél p. č. 45, 9, 757/3, 757/6, 757/3, 43/1, 41, 10, 757/3, 12/3, 12/2, 38/1, 23, kolmo přetíná p. č. 770, dál obíhá p. č. 757/4, 33/1, 31, 30, 26//2, 20, 21/1. KLUKY, okr. Mladá Boleslav (06669) Rozsah památkové zóny v Klukách je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 31 a jde po p. č. 34/3, 34/2, 33/2, 18/1, 47/1, 48, přetíná komunikaci p. č. 752 a 763/7 na p. č. 56/1 a pokračuje po p. č. 56/2, 29, 59, 60/1, 61, 63, 64, 65/1, 60, 78/7, 77//3, 77/2, 43, přetíná komunikaci p. č. 763/7 na p. č. 750/8 a pokračuje po p. č. 150/3, 150/2, 145/2, 144/3, 138/3, 51, 138/4, 19, 20/1, 13, 50, přetíná komunikaci p. č. 753 na p. č. 12, 11, 9 a 31, kde se hranice uzavírá. KOJEČÍN, okr. Strakonice (06098) Rozsah památkové zóny v Koječíně je vymezen hranicí, která začíná na severu, obíhá p. č. 5, 4/2, 4/3, 8/1, 9/1, 18, 19, 834/7, kolmo přetíná p. č. 831 a dál obíhá p. č. 422/2, 422/1, kolmo přetíná komunikaci a dál pokračuje podél p. č. 420, kolmo přetíná komunikaci a dál pokračuje podél p. č. 28, 609/1, 24, 834/1, 30, 31, 33, 6, kolmo přetíná p. č. 834/6 a vede směrem k výchozímu bodu. KOJŠOVICE, okr. Karlovy Vary (16792) Rozsah památkové zóny v Kojšovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu při silnici do Bochova, vede podél p. č. 125/2 k jihu, dále pokračuje podél p. č. 121 a cesty p. č. 1655, podél p. č. 45 se stáčí k severu, překračuje silnici p. č. 1652/1, pokračuje dále podél p. č. 30, 1649, 16, 10/1, na západě vede podél p. č. 8, 10/2, 26, 3/1, 1645/1, 2/1, 1255/1, dále se stáčí k východu po severních hranicích p. č. 27, 1279/4, přechází silnici 1652/1 a podél p. č. 90 a 95/1 se stáčí k severu k výchozímu bodu. KOMORNÍ LHOTKA, okr. Frýdek-Místek (06881) Rozsah památkové zóny v Komorní Lhotce je vymezen hranicí, která začíná na severu u silnice p. č. 2981/1 a vede podél p. č. 84/2, 84/1, překračuje silnici p. č. 3150/1, na východě vede podél p. č. 87, 88, 2046, 94, 95, 2042/3, 2042/6, 2042/1, 2043/1, 2043/3, přes silnici p. č. 2983/1, podél p. č. 2040/1, 2040/2, 2038, podél cesty p. č. 3118/1, pokračuje podél p. č. 2028, 2027, sleduje p. č. 1930/1, 1860/4, 1868//1, které obíhá, na jihu vede podél p. č. 1867/1, 1874, překračuje cestu p. č. 3138/1, podél p. č. 1852/2, obíhá p. č. 1848/1, 1883, 1851, překračuje potok p. č. 3177/1, silnici p. č. 3007/1, vede podél ní k p. č. 1389, dále podél p. č. 1390, 1387, 1391, 1369//10, přes cestu p. č. 1389/1, podél p. č. 1369/2, přes p. č. 3084, podél p. č. 1339/2, 1339/3, 1316/4, 1316/1, 1316/3, 1314/3, 1316, obíhá p. č. 1247, přechází cestu p. č. 3079, obíhá p. č. 1241, na západě přechází p. č. 3078, 1217, podél p. č. 1216, podél komunikace p. č. 3007, podél p. č. 699, 139/5, 144, 64, podél p. č. 150/1, sleduje p. č. 2996, 2999, přechází p. č. 2995/1, podél p. č. 531/2, 80, 199, přechází komunikaci p. č. 2994/1 na nároží p. č. 106, na severu vede podél p. č. 206, obíhá p. č. 204, 200, šikmo přechází potok p. č. 3177/1 k p. č. 79, vede podél něj, přechází rameno potoka 3177/1 a podél p. č. 80 k výchozímu bodu. KORNO, okr. Beroun (09300) Rozsah památkové zóny v Korně je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 352/21, přechází komunikaci p. č. 726, vede podél p. č. 493/2, 16/4, 16/2, 18/1, přechází po komunikaci p. č. 702/1 a obchází rybník p. č. 24 až k litinovému křížku na komunikaci p. č. 703/1, po ní se stáčí k západu, přechází p. č. 30, vede podél p. č. 34/2, 34/1, 35, 39, 40/2, 40//1, 44/1, 46/1 a podél p. č. 50, 3, jde po komunikaci p. č. 720, kterou přechází na p. č. 352/10, pokračuje podél p. č. 711/2, 33, obíhá p. č. 350, pokračuje podél p. č. 352/7, 711/2, 352/17, 8, 352/18, 352/20, přechází p. č. 352/1 k cestě p. č. 725/2, pokračuje opět podél p. č. 352/1, kde se napojuje na výchozí bod. KOSMOVÁ, okr. Karlovy Vary (06994) Rozsah památkové zóny v Kosmové je vymezen hranicí, která začíná na severu u můstku přes řeku Střelu a pokračuje k jihu po východní hranici p. č. 89, 5/1, překračuje silnici p. č. 1496, pokračuje dále podél p. č. 11, 1446, 5, 4, 1447, 15, podél p. č. 1209/1 se lomí k západu a pokračuje dále po p. č. 1209, 29, 1451, na západě obíhá p. č. 50, přechází silnici p. č. 1474/2 a pokračuje dále po západní straně p. č. 61, 22, 23 k řece Střele p. č. 1497/1, po které míří k výchozímu bodu. KRÁLOVSKÉ POŘÍČÍ, okr. Sokolov (07268) Rozsah památkové zóny v Královském Poříčí je vymezen hranicí, která začíná na severním okraji p. č. 49/1 a pokračuje dále k východu po severním okraji p. č. 52, 54, 58, 24, přechází přes komunikaci p. č. 399 do Jehličné a pokračuje dále k jihu po východním okraji p. č. 26, 325/2, podél jižní strany p. č. 322 se stáčí k západu a dále jižním směrem přechází komunikaci p. č. 379 a pokračuje podél východní strany p. č. 320 a 319 k přítoku řeky Ohře p. č. 403, podél jeho levého břehu se hranice stáčí k východu, obíhá p. č. 32, přechází komunikaci p. č. 59 a podél p. č. 49/1 míří k severu k výchozímu bodu. KRAŠOVICE, okr. Písek (02418) Rozsah památkové zóny v Krašovicích je vymezen hranicí, která vede na severu podél p. č. 191, 1080, 1055/2, 59/1, 58/2, 52, 1056/1, 459/2, 1079/7, 1079/6, 457/4, 457/3, 457/1, 454/2, 11/1, 12/1, 13, 18/4, 16/1, 18/5, 18/2, 1041, 417/2, 417/3, 411/1, kolmo přetíná p. č. 1043/2, podél níž pokračuje směrem na západ a dále podél p. č. 1045, 368, kolmo přetíná p. č. 1044, 367 a dál pokračuje podél p. č. 42, 364/3, 364/2, 365, 1040, kolmo na nejjižnější cíp p. č. 31/2, přetíná p. č. 305, 1048, dál pokračuje na sever podél p. č. 31//2, 37, 32/1, 33, 37, 24, 44, 1052, kterou kolmo přetíná k místnímu styku p. č. 1052, 191, 157/1. KRAVAŘE, okr. Česká Lípa (07418) Rozsah památkové zóny v Kravařích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 236, pak probíhá k východu korytem Bobřího potoka p. č. 1214/1, a to podél celé severní strany obce až k p. č. 276/1, kde se kolmo lomí k jihu a podél potůčku p. č. 17 probíhá kolem ohradní zdi až k Nádražní ulici p. č. 685/14, zde v Nádražní ulici se kolmo lomí k západu až k p. č. 60, zde se opět kolmo lomí a pokračuje k jihu podél p. č. 60, 62/1, 64, 66, 70, 72, 75, 77. Na rohu p. č. 77 se kolmo lomí a pokračuje Úštěckou ulicí p. č. 1205. Dále pokračuje podél cesty 115/7, na jejím východním konci kolmo přetíná ulici Generála Svobody p. č. 1199 a pokračuje podél potoka p. č. 417. Na rohu plovárny se kolmo lomí a pokračuje na severovýchod podél p. č. 168/1, pak podél cesty p. č. 190, 198, 197, dále podél p. č. 220/2, 222, 223, 225, 230 a 236. Zde se v korytu Bobřího potoka hranice památkové zóny uzavírá. KRNÍN, okr. Český Krumlov (19080) Rozsah památkové zóny v Krníně je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě v rohu p. č. 241/3 a pokračuje podél p. č. 241/1, 241/4 a cesty p. č. 2193/2 až k její křižovatce s cestou p. č. 2197, kolem níž se stáčí k jihu, na východě obtáčí p. č. 64/2 a 64/5, opět se přimyká k cestě p. č. 2197, kterou překračuje na rohu p. č. 215, a lomí se k jihozápadu a po přímce překračuje p. č. 66/1, přechází cestu p. č. 2197, dosahuje jižního výběžku p. č. 195/3, na jihu pokračuje kolem p. č. 195/3 a 208 k cestě p. č. 2204, tuto cestu sleduje po vnější straně až k p. č. 241/3, kolem níž dospívá do výchozího bodu. KŘTĚTICE, okr. Strakonice (07671) Rozsah památkové zóny v Křtěticích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 691, obíhá dále kolem p. č. 22/1, 16, 707/4, kolmo přetíná p. č. 692 a dál pokračuje na východ podél p. č. 18, 17, 15/1, 366/1, 363/3, 357/4, 354/2, 351/4, 343/1, 335, 336/2, 333/1, 6, 323/1, 699/1, 320/1, 312/2, 304/2, 304/3, 38//1, 274/14, obíhá komunikaci sousedící s p. č. 274/3, kterou kolmo přetíná, a dál pokračuje na jih podél p. č. 98/1, 116, 115, 114, 113, 98/12, 98/11, kolmo přetíná komunikaci a dál pokračuje na jihozápad podél p. č. 97/13, 97/2, 707/3, 64/1, 64/2, 60/5, 60/4, 60/1, 1/1, 2/1, kolmo přetíná p. č. 692 a dál obíhá na západ p. č. 3, 4, 50, 49, 45, 42, 690, 61, 30, 11/1, 27, 22/1, kolmo přetíná p. č. 691 k výchozímu bodu. KVÁSKOVICE, okr. Strakonice (03228) Rozsah památkové zóny v Kváskovicích je vymezen hranicí, která na severu obíhá p. č. 576/1, 511/1, 50, 17, 48/1, 29, 39/2, 39/3, 48/1, kolmo přetíná p. č. 43, podél které dál pokračuje na východ, a dál podél p. č. 575/1, 30, 28, 563, 26, 25/1, 24, 23, 22, 116/2, kolmo přetíná p. č. 117 a dál podél ní pokračuje na jih, kde přetíná p. č. 580, a dál pokračuje podél p. č. 10, 37, 10, 580, 9, 19/3, 18, 19/5, kolmo přetíná komunikaci a dál pokračuje na jihozápad podél p. č. 339/2, 562, 341, 7/2, 7/1, 8, 10, 1/1, 2/1, 1, 26, 27/2, 372/2, 34, 575/1, kolmo přetíná p. č. 385, podél které dál pokračuje na západ, a dál podél p. č. 387/5, 387/4, 389, 388, kolmo přetíná p. č. 390/1, 573 a dál pokračuje na jih podél p. č. 421/2, kterou kolmo přetíná, na nejjižnější cíp p. č. 426/2, podél které dál pokračuje na severozápad, přetíná p. č. 575/1 a dál podél p. č. 509, 508, 507/1, 24, 515/2 a kolmo přetíná p. č. 513/1, 511/1 a vede k výchozímu bodu. KVĚTOV, okr. Písek (07831) Rozsah památkové zóny v Květově je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 420/2, vede podél p. č. 387/2, dále podél silnice na Osek, kterou přetíná, a pokračuje podél p. č. 97, 98/1, 94, 102, 1//1, 107, 108/2, podél komunikace p. č. 611/1, kterou přetíná u p. č. 1189/2, na jihu pokračuje podél p. č. 55, 585, 20, 18, 69, 73, 41/2, 33, 14, 30, 24/1, 12, 24/2, 22/1, 18/1, obíhá p. č. 480/8, 62, kolmo přetíná silnici na Vůsí a dále podél p. č. 78, přes p. č. 444/24, podél p. č. 1/1, 6, 4, 421/2, 426/3, 425/1, 423/5, 423/6 k výchozímu bodu. KYŠICE, okr. Plzeň-sever (07872) Rozsah památkové zóny v Kyšicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 280, pokračuje dál podél p. č. 281/1, 54, 897/2, 899/1, kterou hranice přetíná, na východě vede podél p. č. 780/4 a 909/1 (cesta), obíhá p. č. 90/2 a pokračuje podél p. č. 103, 104, 58, 105, 80, 111/1, 111/2, 828/2, 828/3, přetíná p. č. 873/18, navazuje na p. č. 828, 115, na jihu vede po severní straně ulice p. č. 832/16 a 116/1, láme se severním směrem a vede podél p. č. 116/11, 116/5, 108, přetíná silnici p. č. 873/1 a pokračuje po severní straně ulice p. č. 273/11, na západě vede podél komunikace p. č. 886/2 až na úroveň p. č. 28/1, kde se láme, jde podél p. č. 29, 33/1 a 33/4, kterou obíhá, pokračuje podél p. č. 34, přetíná silnici p. č. 893 a jde podél p. č. 878, kde navazuje na výchozí bod. LAŽIŠTĚ, okr. Prachatice (07954) Rozsah památkové zóny v Lažišti je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě při p. č. 67/2 a pokračuje podél cesty p. č. 1292/1, 1291, u p. č. 216/4 se stáčí k severu, protíná p. č. 200, 70, dále probíhá podél p. č. 192, 191, 1285, pokračuje podél cesty p. č. 35/1, přes cestu p. č. 1314, za níž se lomí k jihozápadu, dále obtáčí p. č. 52/2, 52/4, 52/3, 3/3, 5, 6/1, 8, 9/1, 10, 11/1, 1253/1, 12/1, 12/2, 1303/1, 1219/7, 1219/1, na jihu pokračuje podél p. č. 14, 42 a 1110/4, kde se lomí k severu, na západě obtáčí p. č. 1110/4, 1107, 1106, 1079/2, 1080/1, 1080/6, 1080/2, přetíná cestu p. č. 1293 a podél cesty p. č. 1277 dospívá do výchozího bodu. LENSEDLY, okr. Praha-východ (06218) Rozsah památkové zóny v Lensedlech je vymezen hranicí, která začíná na severu na hraně p. č. 1101/2, přechází po p. č. 1094/2, 1091, 1353/1, 1033/2, 1353//2, jde po komunikaci p. č.1353/1, stáčí se po p. č. 31, 1000, přechází komunikaci p. č. 1353/1 a pokračuje po p. č. 790/2, 787/2, 792, 1346/3, 74, 984/6, 62, 984/1, 981, 980/1, 921/2, 56, 922/2, 922/1, 925/1, 927/1, 117, 902, 1101/3 na p. č. 1101/2, kde hranice končí. LHOTA, okr. Plzeň-sever (05456) Rozsah památkové zóny ve Lhotě je vymezen hranicí, která začíná v severozápadní části obce u p. č. 16/1, pokračuje východním směrem podél p. č. 8/1, 8/3, 6, 5/2, 3/6, 3/7, 3/11, 124, 315, 35/2, na východě vede podél p. č. 35/6, 35/7, přechází komunikaci p. č. 498/1, pokračuje podél p. č. 35/3, 12, 34, 33//2, obíhá p. č. 38/3, pokračuje podél p. č. 33/1, překračuje komunikaci p. č. 504, vede podél ní, obíhá p. č. 13, na jihu vede podél p. č. 18/2, 18/1, 36, 24/1, 22/2, 22/1, 20/2, obíhá p. č. 1, na západě vede podél p. č. 2, 19/2, překračuje komunikaci p. č. 510, vede po její severní straně na východ až k p. č. 16/1 a podél něj k výchozímu bodu. LHOTKA, okr. Přerov (08141) Rozsah památkové zóny ve Lhotce je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 216/1, na východě vede podél p. č. 21/4, 23/1, obíhá p. č. 29, vede podél p. č. 26, 28, 27, 220/2, po silnici p. č. 220//2, na jihu obíhá p. č. 72/1, kterou částečně přetíná u trafostanice, na západě vede podél p. č. 37, 39, 41, 44, 46, 50, 56, 57/3, 57/2, 57/1, 8/1, 11/2, obíhá p. č. 15/3, na severu obíhá p. č. 18/1, přetíná komunikaci p. č. 258 a vede zpět k výchozímu bodu p. č. 216/1. LIBOTYNĚ, okr. Prachatice (13761) Rozsah památkové zóny v Libotyni je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě v rohu p. č. 148/1 a pokračuje podél p. č. 152, 151/2, dále podél p. č. 39/2, 206/4 a přetíná silnici p. č. 890 směrem na Vlachovo Březí, na východě pokračuje podél p. č. 28/1, 29/2, 28/1, 26/1, 260/23, 260/22, 260/21, 876/1, 21, 262/2, 66, 262/3, 351/1, 35/4, na jihu obtáčí p. č. 355, 356/1 a 357/3, na západě pokračuje podél p. č. 357/3, 360/20, 357/4, 70/4, 10, 13, 14/3, 9/2, podél komunikace p. č. 890, přetíná silnici p. č. 890 směrem na Radhostice a pokračuje podél p. č. 876/4, 1, 55, 13 a podél p. č. 147 a 148/1 dospívá k výchozímu bodu. LIPNICE, okr. Plzeň-jih (08413) Rozsah památkové zóny v Lipnici je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 89, pokračuje podél p. č. 91, 1073, 92, 94, po západní straně p. č. 1584/4, 97, 1431/1, kde se stáčí a přetíná komunikaci vedoucí k železniční stanici Lipnice, pokračuje po severním okraji p. č. 1417/4 a 1417/6, obíhá p. č. 103, překračuje komunikaci p. č. 1432 a směřuje k východu, zde kopíruje východní stranu komunikace p. č. 1573, u p. č. 84 odbočuje a lemuje jeho severní stranu, stejně jako u p. č. 104, 105, 1395/3, poté se otáčí a sleduje jižní stranu komunikace, na křižovatce zatáčí a běží podél levé strany komunikace p. č. 1567/1, překračuje další komunikaci p. č. 1554 a lemuje východní stranu p. č. 13, 1499, 15, 1500, 18, 1501, 23/3, 23/2, dále se stáčí k jihu a sleduje jižní hranice p. č. 25, 1502, 29/1, 29/2, 1503/2, 34, 35, 39, 41, 43, 44, 1507, 46/1, 46/2, 211/1, poté směřuje na západ, přechází komunikaci p. č. 1549/1 a sleduje západní stranu p. č. 53, 26/2, 27, 56, 28, 59, 62, 63, 69, 1510, 71, překračuje komunikaci p. č. 1511 a lemuje západní stranu p. č. 77 a 1491//3, přetíná křižovatku komunikací vedoucí směrem na Kornatice a na Mílov p. č. 1491/2 a lemuje severní hranice p. č. 78, 79, 81, 82, 1524, 83, 1523, 84, 87 a severní a východní stranu p. č. 1522, kde se hranice uzavírá. LOBEČ, okr. Mělník (08626) Rozsah památkové zóny v Lobči je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 85/2 a jde po p. č. 88/1, 88/2, 90/1, 91/1, 93, komunikaci p. č. 435, obchází p. č. 98/1, přetíná komunikaci p. č. 436, obchází p. č. 4 a 109, napojuje se na komunikaci p. č. 436, přechází komunikaci p. č. 395/3 na p. č. 6//1, kolmo přetíná p. č. 6/2, 15, napojuje se na p. č. 16/1, 19, 21, 104, 63/1, 62/1, 61, 60, 55, 54, 50, 58, 84, přetíná kolmo komunikaci p. č. 395/3 na p. č. 85/2, kde se hranice uzavírá. LOUKOV, okr. Mladá Boleslav (08723) Rozsah památkové zóny v Loukově je vymezen hranicí, která začíná na severu na komunikaci p. č. 802, stáčí se severním směrem na komunikaci p. č. 798/6, lomí se po p. č. 41, 23, přetíná p. č. 461//15 a navazuje na p. č. 32, 517/3, na východě vede podél p. č. 517/2, zde přechází kolmo řeku Jizeru na p. č. 755, po níž pokračuje k jihu, obíhá p. č. 757, na jihu opět přechází kolmo řeku Jizeru a souběžnou p. č. 6 na p. č. 82, obíhá p. č. 82, 81/2, na západě obíhá p. č. 81/1, kde se napojuje na komunikaci p. č. 165/2, k cestě p. č. 806, dále se napojuje na p. č. 168/2, vede podél p. č. 13/2, 61, obíhá p. č. 58, vede podél p. č. 14, pokračuje podél p. č. 798/5, 65, 56, 179/2, 57/2, přetíná komunikaci p. č. 816 a napojuje se na výchozí bod. LYSOVICE, okr. Vyškov (08967) Rozsah památkové zóny v Lysovicích je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě na nároží p. č. 39//3, pokračuje podél cesty p. č. 40/15, dále podél p. č. 198, překračuje cestu k p. č. 57, obíhá p. č. 193, na východě vede podél p. č. 194, 73, 74, 79, 71/3, překračuje potok p. č. 121 a komunikaci p. č. 368, dále vede podél p. č. 204, 205, 206, 207 k p. č. 978/10, které obíhá, a dále kolem p. č. 977/2, na jihu vede podél p. č. 977/14, 73, 977/9, obíhá p. č. 977/16, pokračuje podél p. č. 142, dále sleduje cestu, která vede podél p. č. 3/1, 1/4, 1/5, 1/6, 1/7, 1/8, 13/1, podél p. č. 45, 18/1, překračuje vodoteč p. č. 126 a dále podél p. č. 20/3, 37/1, 37/2, 37/3, 37/4, 37/5, 37/6, 37/7, 37/8, 37/9, obíhá p. č. 95, 16, překračuje potok, obíhá p. č. 125/3, na západě vede podél p. č. 275/5, překračuje potok p. č. 121, obíhá p. č. 435/1, 165, 152 a dále podél p. č. 153/2, 254/2, 155/2, 150, obíhá p. č. 81, 173 a pokračuje podél p. č. 80, 157, 158 a 39/3 k výchozímu bodu. MAHOUŠ, okr. Prachatice (08976) Rozsah památkové zóny v Mahouši je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě v rohu p. č. 33//4 a pokračuje podél p. č. 216/2, 33, 34/1, 111, 98/1, 44//1, 73, 72, 179/3 a přetíná cestu p. č. 1022/2, na východě pokračuje podél p. č. 911/2, 19, 4/2, 4/1, podél silnice p. č. 1048, překračuje silnici p. č. 1048 směrem na Němčice a obtáčí p. č. 689, 690/2, 690/1 a 688, přetíná p. č. 1045, na jihu sleduje proti proudu potok p. č. 1062, protíná cestu p. č. 1039/2, dále pokračuje podél cesty p. č. 1039/2 a sleduje p. č. 4871, podél níž se lomí k severu, na západě pokračuje podél p. č. 487/1, 53, 486/2, 484/8, 482, přetíná p. č. 481/1, překračuje silnici p. č. 1030 směrem na Olšovice a podél p. č. 220, 225, 33/1 a 33/4 dospívá k výchozímu bodu. MALÁ MORÁVKA, okr. Bruntál (09023) Rozsah památkové zóny v Malé Morávce je vymezen hranicí, která začíná na severu na cestě p. č. 1401, dále pokračuje k jihu, po východní straně obce, sleduje potok p. č. 1532/2, obíhá p. č. 125, 129//2, sleduje potok p. č. 1523/2 až k p. č. 180, které obíhá, dále podél p. č. 182, 218, 997/1, obíhá p. č. 997/2, vede podél p. č. 996, 993/1, sleduje cestu p. č. 1430, vede podél p. č. 979/1, 979/2, 960/2, 959, 952/3, 954/1, 888/3, 245/1, podél potoka p. č. 1523/2 a cesty p. č. 1446/2, obíhá p. č. 875, podél p. č. 294, 295, 854/1, 854/2, 850/2, 846, 840/1, 832/1, 826/1, po cestě p. č. 1447, podél p. č. 303, 304/1, 305, 107, 822, 375, 376, 377, 378, 381/2, obíhá p. č. 812/1, 773/3, podél p. č. 117/2, cesty p. č. 1487, 1486, 1478/1, podél p. č. 720/1, 628/2, na jihu vede podél železniční tratě p. č. 1550/1, dále podél p. č. 588/1, podél silnice p. č. 1463/2, 1463/1, podél řeky Moravice p. č. 1594/1 se stáčí k severu a na západě vede podél p. č. 445, překračuje silnici č. 445 (p. č. 1590), 1589, podél objektu p. č. 339, 338, podél cesty p. č. 1585, 1587, 1579/2, cesty p. č. 1584, řeky Moravice p. č. 1533/1, 411, podél p. č. 1396/36 a přes něj k p. č. 1395/1, podél p. č. 201, 200, 354/1, 1266/2, cesty p. č. 1435/1, podél p. č. 1208, 1201, 1202, 1206, 1191/2, 1190, 258, 257/1, 257/2, 205, 203/1, 201/1, 195/1, 192/1, 1164/3, 1162/2, 1158, 1155/2, podél cesty p. č. 1411, p. č. 57/2, 56, přechází cestu p. č. 62/2, p. č. 62/3, 63, 55/2, 53, 51, 48/1, 46, 42/2, 42/1, 40, 31, 30, 26, 9, 8/1, 4/2, 2 a podél p. č. 112 zpět k výchozímu bodu. MIRKOVICE, okr. Český Krumlov (09531) Rozsah památkové zóny v Mirkovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu při p. č. 229/1, protíná cestu p. č. 705/3 a pokračuje podél p. č. 705//2, 16/1, 14, 13, na východě obtáčí p. č. 11/2, 611/12, 611/10, 611/1, 611/13 a protíná cestu p. č. 701/5, na jihu lemuje cesty p. č. 615/20, 709/2 a 709/1 až ke křižovatce s cestou p. č. 699, kolem ní se stáčí k severovýchodu podél p. č. 699, překračuje silnici p. č. 701//1 a podél p. č. 209/2 a 221/4 dospívá do výchozího bodu. MÍTOV, okr. Plzeň-jih (10654) Rozsah památkové zóny v Mítově je vymezen hranicí, která začíná na severozápadním okraji obce u p. č. 56/2, na severu pokračuje podél p. č. 92/1, 94//1, 139/1, dále vede podél p. č. 131, 81, 130, běží podél severní strany komunikace p. č. 917 a napojuje se na severní hranici p. č. 26, 179, 180, 181, 29, pokračuje podél komunikace p. č. 904, kterou překračuje, a obíhá p. č. 30, pokračuje podél komunikace p. č. 894, poté běží po severním břehu Jalového potoka p. č. 899, přechází jej a podél východních stran p. č. 898, 40, 597/6 míří k jihu k cestě, kde se lomí k západu, na jihu vede podél komunikace p. č. 580, kopíruje východní stranu p. č. 608, přetíná komunikaci p. č. 893 a běží podél její západní strany, obíhá p. č. 622, dále pokračuje podél p. č. 625/2, překračuje komunikaci p. č. 879/1, pokračuje podél p. č. 46, přetíná komunikaci p. č. 876, podél které pokračuje, dále vede podél komunikace p. č. 848 a 851/2, lemuje p. č. 68, 65, 64 a komunikaci p. č. 855, obíhá p. č. 811, přetíná Jalový potok p. č. 908, obíhá p. č. 59, pokračuje podél p. č. 1, 857, 87, 88/1, 90 a 56/2, kde se hranice uzavírá. MOŘINKA, okr. Beroun (09932) Rozsah památkové zóny v Mořince je vymezen hranicí, která začíná na severním cípu návsi p. č. 675//1, pokračuje po jejím obvodu k p. č. 41, na východě pokračuje podél p. č. 39, 395, 30/2, 27, 26, na jihu vede podél p. č. 24, 29, 675/1, pokračuje po komunikaci p. č. 677, kterou přetíná na úrovni p. č. 364/2, dále pokračuje podél p. č. 16/2, 13/1, kde se stáčí k severu, na západě vede podél p. č. 13/3, 15, 675/1, 14, 12, překračuje komunikaci p. č. 656, dále navazuje na p. č. 159/2, obíhá p. č. 10, na severu vede podél p. č. 9/1, obíhá p. č. 8, pokračuje podél p. č. 5/1, 3/1, 2, 105/1, kde se napojuje na výchozí bod. NEDVĚDICE, okr. Tábor (18042) Rozsah památkové zóny v Nedvědicích je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 91, pokračuje po hranici p. č. 85/1, 86/1, 86/2, přejde p. č. 858, pokračuje po hranici p. č. 2, na východě podél p. č. 82/1, 82/3, 62/1, 62/5, 62/8, 831/2, 823/2, přes p. č. 872/1, podél p. č. 78/1, 78/2, přejde cestu p. č. 872/2, pokračuje podél p. č. 70/3, přes p. č. 70/4, 70/5, 70/1, 73/2, na jihu přes komunikaci p. č. 874 a podél ní k p. č. 28, podél p. č. 10, 12/2 k p. č. 12/5, 12/4, 16, 12/4, přejde komunikaci p. č. 888, přejde p. č. 25/2, 25/1, 26/5, 20/2, jde po hranici 20/1, na západě podél p. č. 900, pokračuje podél p. č. 17, 23/2, 23/4, 870, 16, 34/1, přes p. č. 405/7, podél p. č. 40/1, 396/2, 396/1, 405/8, 43, 45, 47/1, 7/1, přes p. č. 48, 52//1, 50, 267, 61/1 k výchozímu bodu. NOVÉ SMRKOVICE, okr. Jičín (10673) Rozsah památkové zóny v Nových Smrkovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 34/4, přechází komunikaci p. č. 735/2, na severu pokračuje podél ní, dále podél p. č. 1/1, 2/1, 4, 5, 8, 9, obíhá p. č. 45/2, vede podél p. č. 11, 18, 48/2, 51/3, obíhá p. č. 481, vede podél silnice p. č. 735/2, na východě pokračuje podél p. č. 96/16, na jihu vede podél p. č. 78/1, 79/2, 80/3, 96/13, 96/12, 96/11, 96/10, 15, 88/2, 89/2, 90/2, 96/6, 96/5, 93/2, 96/4, 96/3, 96/2, 96/18, 98/2, 99/2, 100/2, 101/2, 96/17, obíhá p. č. 111/1, na západě přechází silnici p. č. 743/3, vede podél p. č. 34/19 k výchozímu bodu. NYNICE, okr. Plzeň-sever (10839) Rozsah památkové zóny v Nynicích je vymezen hranicí, která začíná na severu na silnici p. č. 2503 na Planou, pokračuje dál podél p. č. 9/2, 23/3, 8, 23/1, 253, obíhá p. č. 7/7, na východě vede podél p. č. 6/1, 5, podél komunikace p. č. 2506, kterou u p. č. 2046/4 přechází, vede podél ní, obíhá p. č. 2046/2, přechází komunikaci p. č. 2356, obíhá komunikaci p. č. 2313/5, p. č. 46, vede dál podél p. č. 2147/12, 2147/10, 2147//11, na jihu vede podél p. č. 2/1, 2/2, 34, 3, pokračuje podél p. č. 35/2, 39/2, 41, 44, obíhá p. č. 47, pokračuje podél p. č. 29, 30, 28, 27/1, 24, 43/1, 2367/1, na západě pokračuje podél p. č. 62/2, 2500, přetíná komunikaci p. č. 2503 a pokračuje podél p. č. 2418/3, 45/3, 45/1, obíhá p. č. 1180/2 a pokračuje podél komunikace p. č. 2503 směrem na Planou, kterou u výchozího bodu p. č. 9/2 přetíná. OLEŠNÁ, okr. Beroun (11019) Rozsah památkové zóny v Olešné je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 58 a jde po p. č. 65, 70, 78, 81, 84, 82, 71, 77, 97, 103, 108, 111, 115, 119, 121, 118, 126, 128, 129, 133, 126, 139, 143, 145, dále pokračuje podél p. č. 156, 155, 158, 159, 140, 124, na p. č. 230 se stáčí zpět k severu a jde po p. č. 232, 233, 237, 203, přechází komunikaci p. č. 553 a pokračuje po p. č. 390, 389, 392, 394, 201, 407, 404, 412, 417, 418, 424, napojuje se na komunikaci p. č. 553, po které pokračuje až k p. č. 13, kde se lomí k severu, a jde po p. č. 12, 16/1, 18, 23, 27, 30, přechází kolmo p. č. 32 a pokračuje po p. č. 34, 33, 34, 42, 45, přechází komunikaci p. č. 553 a končí na p. č. 58. OLEŠOVICE, okr. Plzeň-sever (17561) Rozsah památkové zóny v Olešovicích je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě obce u p. č. 34, pokračuje podél p. č. 33/1, 32/1, 30/1, 30/2, přechází komunikaci p. č. 1156, obíhá p. č. 794/4, na východě vede podél p. č. 787/2, přetíná komunikaci a dále vede podél komunikace p. č. 1160, na jihu obíhá p. č. 711, pokračuje podél p. č. 1137/8, 16, 15, přechází komunikaci p. č. 1137/1, obíhá p. č. 76/3, pokračuje podél p. č. 76/2, 77/4, 1192, 79/2, 80/4, 81/2, 58, 57, 53, 95, na západě vede podél p. č. 46, 1187, 44, 1186, 43, 110/2, 40, přechází komunikaci p. č. 1137/1 k p. č. 34, kde se hranice zóny uzavírá. OSTŘETICE, okr. Klatovy (00713) Rozsah památkové zóny v Ostřetici je vymezen hranicí, která začíná na západě u křížení silnice Klatovy-Předslav p. č. 930/33, odtud pokračuje k severu po vnitřní straně této komunikace, kterou opouští na nejsevernějším místě, kde se stáčí k jihu, k tomu využívá polní cesty p. č. 930/32, na východě vede podél ní, pokračuje podél cesty p. č. 930/2, pokračuje po ní až do křížení cest p. č. 930/2 a 930/29, odkud se stáčí k východu, a jde po hraně cesty p. č. 930/29, tuto brzy přetíná a obrací se k jihu, vede podél p. č. 776/1, překračuje cestu p. č. 930/3, vede podél ní k jihu, na křížení této cesty a cesty p. č. 936 se hranice obrací k západu a vede podél této cesty až k výchozímu bodu na křižovatce cest p. č. 936 a 930/6. OUNUZ, okr. Tábor (06118) Rozsah památkové zóny v Ounuzi je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 1051, jde podél p. č. 1055, 40, stáčí se na východ podél p. č. 931, 904/1, 891, 887/2, na jihu podél p. č. 866/3, 875/3, 70, 875/2, 866/4, přejde p. č. 1058/2, na západě pokračuje podél p. č. 46, 35, 923/2, 925, podél p. č. 1058/1 a 42 k výchozímu bodu. PAČÍN, okr. Tachov (00375) Rozsah památkové zóny v Pačíně je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 1747 a pokračuje k jihu po východní straně p. č. 1544, obíhá p. č. 1734/2, pokračuje podél p. č. 1630/2, 1582/1, 1579/1, dále se stáčí k západu po jižní straně p. č. 1575, 1573, 1877, hranice dále navazuje na silnici p. č. 1069 a po jejím severním okraji míří k severozápadu, na západě vede podél p. č. 1559/7, 1559/6, 1559//5, 1559/1, 1553, 1769/2, 1891 až k výchozímu bodu u p. č. 1747. PALONÍN, okr. Šumperk (11747) Rozsah památkové zóny v Paloníně je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 18, které obíhá, překračuje náves p. č. 469/7 a komunikaci p. č. 169/7, dále vede podél p. č. 159, které obíhá, na východě vede podél p. č. 157, 158/2, 158/1, 157, obíhá p. č. 95, 94, 92, 91, 88, 87, 84/2, 133/2, 132/2, 80, 79, 76, 118/3, na jihu kolem p. č. 74/1, 70/1, 70/2, 113, 69, 61, na západě podél p. č. 60, 57/1, 57/2, 93/4, 55, 54, 51, 50, 47, 46, 43, 40, 59/1, 35/2, 33/2, 53/2, 32/1, 31, 28 k výchozímu bodu. PERNEK, okr. Český Krumlov (11930) Rozsah památkové zóny v Perneku je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě v rohu p. č. 66//1 a pokračuje podél p. č. 66/2, 66/3, 68, 69, 72/1, 73, 111/2, 80, 79, 82, na východě se lomí podél p. č. 82, překračuje cestu p. č. 95/2 a sleduje cestu p. č. 30 až k p. č. 440/4 a 439, kde se opět stáčí k východu, a po přímce protínající p. č. 440/1 dosahuje severní strany rybníka p. č. 438, kolem něhož se stáčí k jihozápadu, protíná cestu p. č. 455, na jihu tuto cestu sleduje až ke křižovatce se silnicí p. č. 515/1, protíná ji a pokračuje podél Perneckého potoka p. č. 243, ten protíná a spolu s p. č. 241/2 se lomí k severu, po přímce v prodloužení cesty p. č. 45/1 dochází k cestě p. č. 63 a sleduje ji až k jejímu křížení se silnicí p. č. 163 směrem na Želnavu, překračuje ji a podél p. č. 66/1 dospívá k výchozímu bodu. PETROVICE, okr. Havlíčkův Brod (12010) Rozsah území památkové zóny v Petrovicích je vymezen hranicí, která začíná na západě u silnice u p. č. 11, na západě pokračuje podél p. č. 42, 10, obíhá p. č. 43, na severu obíhá p. č. 47, pokračuje podél p. č. 18/1, obíhá p. č. 52/1, přechází p. č. 1425/2, pokračuje podél p. č. 18/2, 60/2, 61/2, 62/2, obíhá p. č. 64/2, na východě vede podél cesty p. č. 1424, přechází komunikaci p. č. 1421, obíhá kapličku p. č. 81, pokračuje podél p. č. 1355, 1357, obíhá p. č. 1358/2, na jihu vede podél p. č. 1354, 1352/2, 1/3, 1/1, 5, 4, 7/6, 10/3, 7/5, 11, 7/3, 14/2, 20/1, 7/2, 22, 24/1, přechází náves p. č. 1458/1, obíhá p. č. 9 k výchozímu bodu u p. č. 11. PLZEŇ 1 - k. ú. BOLEVEC, okr. Plzeň-město (12212) Rozsah památkové zóny v Bolevci je vymezen hranicí, která je na severní straně vymezena ulicí Nýřanskou p. č. 149/1, na straně východní ulicí Plaskou p. č. 3197, na straně jižní ulicí Studentskou p. č. 1038/2 a na straně západní ulicí Kaznějovskou p. č. 1310. PLZEŇ 4 - k. ú. BUKOVEC, okr. Plzeň-město (12270) Rozsah památkové zóny v Bukovci je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 63 a pokračuje podél p. č. 71, 77/1, 664, 119, 120, 121, kde se láme na jih, na východě vede podél p. č. 122, 123, 125, 108, kde se opět láme, na jihu pokračuje podél p. č. 105, 95, 91/1, 94, 664 a 710, stáčí se k severu, na západě vede podél p. č. 37, 38, kolmo přechází přes p. č. 665 a pokračuje po p. č. 25/3, 20, přetíná p. č. 49 a stáčí se opět k severu podél p. č. 703, obíhá p. č. 330, na severu vede podél p. č. 329/2, 329/3, 55, 57 k výchozímu bodu u p. č. 63. PLZEŇ 4 - k. ú. ČERVENÝ HRÁDEK, okr. Plzeň-město (02108) Rozsah památkové zóny v Červeném Hrádku je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 2, na severu pokračuje dále podél p. č. 5, 10, 12, 36, vede podél komunikace Červenohrádecká p. č. 737, kterou přechází k p. č. 43, kde se láme jižním směrem, na východě obíhá p. č. 43 a navazuje na východní stranu ulice Pod Školou p. č. 744, opět se láme, obíhá p. č. 26 a jde částečně po severní straně ulice Vesnická p. č. 738, přetíná ji, obíhá p. č. 76, na jihu vede podél p. č. 78/2, 78/1, láme se západním směrem a pokračuje podél p. č. 90/1, 90/2, 93, obíhá p. č. 747, přechází komunikaci Červenohrádecká p. č. 739, pokračuje podél p. č. 312, obíhá p. č. 313/1, na západě vede podél p. č. 311/1, 307, 304, 302, přechází cestu p. č. 761, pokračuje podél p. č. 379/5, 379/7, 376, 378, 379, kolmo přetíná silnici p. č. 762 a navazuje na výchozí bod u p. č. 2. PLZEŇ 4 - k. ú. LOBZY, okr. Plzeň-město (12261) Rozsah památkové zóny v Lobzech je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 28/5, pokračuje podél p. č. 28/4, 28/3, 28/2, 28/1, 29, na východě překračuje p. č. 238/1, cestu p. č. 871, vede podél ní až k p. č. 2, které obíhá, dále pokračuje podél p. č. 1, 3, 6, obíhá p. č. 7, vede podél p. č. 13, překračuje p. č. 160, 891, 899 k řece Úslavě, na jihu běží podél severního břehu řeky Úslavy p. č. 887, kolmo překračuje p. č. 889, 891 k p. č. 695/2, na západě obíhá p. č. 695//2, na severu pak pokračuje podél p. č. 36, 883/2, poté krátce lemuje p. č. 24/1 a pokračuje podél p. č. 28/4 a 28/5, kde se hranice zóny uzavírá. PLZEŇ 4 - k. ú. ÚJEZD, okr. Plzeň-město (12198) Rozsah památkové zóny v Újezdě je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 685, pokračuje dále podél p. č. 686, překračuje silnici p. č. 622 a pokračuje podél p. č. 23/1, 27, 28, 31, 30, láme se jižním směrem, na východě vede podél p. č. 32, 34, 38, 37, 39, 40, 41, 42, 50, 52/1, 1151/3, 55/1, 57, 58, 62, 64, 65/1, přetíná ulici V Rolích p. č. 1157/1 a vede dále podél p. č. 92, 93, 94, obíhá p. č. 95, na jihu vede podél p. č. 1158/2, 87, 76, přetíná Staroveskou ulici p. č. 1153 a jde po p. č. 355/1, přechází ulici Na Radosti p. č. 1166, pokračuje podél p. č. 377, 378, 380, 368/1, 359, 358, 3601, 361, 362, obíhá p. č. 363/1, na západě pokračuje podél p. č. 366, 365, přetíná třídu Vojtěcha Rojíka p. č. 1160, vede dále podél p. č. 523, 520, 518, 7/5, kde se opět láme západním směrem, a obíhá p. č. 7/1 a 6/1, na severu pokračuje podél p. č. 544, 16/1 a 18, kde se spojuje s p. č. 685. PLZEŇ-KŘIMICE, okr. Plzeň-město (07619) Rozsah památkové zóny v Křimicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u jednoho z jižních ramen řeky Mže p. č. 11, pokračuje podél pravého břehu řeky Mže p. č. 622 až k mostu, překračuje řeku, vede po jejím levém břehu až ke komunikaci p. č. 620, překračuje řeku, pokračuje po komunikaci p. č. 617, dále vede podél p. č. 43 a komunikace p. č. 619, kterou přetíná, pokračuje podél p. č. 24/2, na východě obíhá p. č. 27, pokračuje podél p. č. 51, 52, 55, překračuje komunikaci p. č. 103, vede dále podél p. č. 133, obíhá p. č. 132, na jihu pokračuje podél p. č. 137, 141, 142, 143, 144, 146, 147, obíhá p. č. 150, dále vede podél p. č. 158, 160, 163/2, 163/1, 165, 167, přetíná komunikaci p. č. 890, obíhá p. č. 173, překračuje další komunikaci p. č. 444, 445, 463, obíhá p. č. 588 a přetíná silnici Stříbrskou p. č. 592, vede podél p. č. 597 a obchází zámecký park při zámku Křimice p. č. 595 a 596, obíhá p. č. 1131 a současně lemuje pravou stranu západního přítoku řeky Mže p. č. 1129, vede podél pravého břehu řeky Mže p. č. 622 k výchozímu bodu u p. č. 11, kde se hranice uzavírá. POCINOVICE, okr. Domažlice (12293) Rozsah památkové zóny v Pocinovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 25/2, pokračuje podél p. č. 31/3, 44, přechází komunikaci p. č. 5142/2, hranice se láme a vede podél p. č. 36, obíhá p. č. 53, pokračuje podél p. č. 63, obíhá p. č. 44, přechází p. č. 5143/1, vede podél p. č. 67, přechází p. č. 5144/1, pokračuje podél p. č. 73, 4885, přechází p. č. 5239, na východě vede podél p. č. 88, 107/2, 64, 114/2, 116, 5129/24, 80, 135, 140, 139, přetíná cestu p. č. 5226/1, na jihu pokračuje podél cesty p. č. 5226//1, obíhá p. č. 153, pokračuje podél p. č. 157, 161/2, 168/1, 176/1, 281/1, 27/2 k p. č. 192, pokračuje podél p. č. 192, 195, 201, 220/2, obíhá p. č. 27, pokračuje po východní straně p. č. 5213/1 (silnice), přetíná ji a jde podél p. č. 263, jde podél potoka p. č. 5229/1, přetíná ho, vede podél p. č. 156, 157 k silnici p. č. 5180, přechází ji a potok p. č. 5228, obíhá p. č. 287, pokračuje p. č. 5130/2, 165/2, na západě vede podél p. č. 294/1, 297, 1440/3, kolmo přetíná pozemek obecní komunikace sousedící s p. č. 315 a jde po západní až severozápadní straně p. č. 221, 718, 414/1, láme se severním směrem a jde po západní a severozápadní straně p. č. 327/2, 335, 328/2, kolmo přetíná silnici a potok p. č. 315 a 5228/1 a pokračuje po severních stranách p. č. 4846/1, 7, 8, kolmo přetíná p. č. 5213/1 (silnice), láme se k jihu a jde po východní straně této parcely až k výchozímu bodu. PODMOKLY, okr. Rokycany (12407) Rozsah památkové zóny v Podmoklech je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 85/2, obíhá p. č. 86/1, na východě vede podél p. č. 129/2, 122/1, přetíná a vede podél komunikace p. č. 1050, p. č. 1040/3, dále pak podél p. č. 121, 19, 18, 240, 17, 16, 15, 14, 11, 10, 8, protíná komunikaci p. č. 1040/1, vede podél p. č. 109/1, obíhá p. č. 108/1, pokračuje podél p. č. 62, 61, 107, 58, 57, protíná komunikaci k Čilé p. č. 1071, pokračuje podél p. č. 51, přechází komunikaci p. č. 1071/1, vede podél p. č. 146, 41/1, 41/3, 31/2, na jihu vede podél p. č. 556/3, poté přetíná komunikaci p. č. 1079, obíhá p. č. 24, na západě přechází komunikaci, pokračuje podél p. č. 103, 22/1, 193, překračuje komunikaci p. č. 529 a vede podél ní až k p. č. 68, zde hranice od této komunikace uhýbá a vede podél další komunikace p. č. 535 až za křižovatku s komunikací p. č. 1045, na severu pokračuje podél p. č. 40, 81, 82, 83/1, 83/2, 34/1 a 537 k výchozímu bodu u p. č. 85/2. POJEDY, okr. Nymburk (19727) Rozsah památkové zóny v Pojedech je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 581/13, pokračuje po hraně p. č. 582/2 a napojuje se na východní okraj vodoteče p. č. 583/1 a po jižním okraji vodoteče p. č. 538/1 se lomí na p. č. 640 a pokračuje podél p. č. 641/4, přechází komunikaci p. č. 816/1, pokračuje podél cesty p. č. 814, vede podél p. č. 530, napojuje se na vodoteč p. č. 489/2, která vymezuje západní hranici zóny, na severu vede podél p. č. 534/1, 183, 534/2, 176, opět 534/2, 534/10, 534/13, překračuje komunikaci p. č. 816/1 a po hraně p. č. 581/7 dochází na výchozí bod na p. č. 581/13. POLEŇ, okr. Klatovy (12514) Rozsah památkové zóny v Poleni je vymezen hranicí, která začíná na severním okraji obce u jihozápadního cípu p. č. 890, sleduje západní a severní hranici této parcely, pokračuje k východu po severním okraji p. č. 903/2, 896, 46/1, stáčí se k jihu při západní straně komunikace p. č. 1369, odbočuje k východu po severním okraji p. č. 52 a pokračuje po východním břehu potoka p. č. 1391/2 k jihu, lemuje východní okraje p. č. 1391/3, 1391/1, pokračuje k západu po jižní linii p. č. 1392/2, 1392/3, sleduje západní hranici p. č. 63, vede podél p. č. 40, 31/4, 42/1, 546 a pokračuje na sever při západním okraji p. č. 40, 39, 28/1, 27, 25, 34, 29, 21/1, přetíná komunikaci p. č. 1358 a 868/1 a pokračuje k východu po jižním okraji p. č. 862/4, v jejím jihovýchodním cípu se stáčí v pravém úhlu k severu a sleduje východní hranici p. č. 862/4 a 867//2, přetíná další komunikaci p. č. 1343/1, po jejímž severním okraji ubíhá mírně k východu k p. č. 889, kterou následně obíhá po její západní, severní a východní straně, dále přetíná komunikaci p. č. 1337 a napojuje se na jihozápadní cíp p. č. 890. POPOVICE, okr. Karlovy Vary (12669) Rozsah památkové zóny v Popovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 441 a pokračuje k východu po severním okraji p. č. 434, 432, 419, 413, 411, dále se lomí k jihu po východním okraji p. č. 411, 388, 404/1, přechází silnici p. č. 453 a pokračuje k jihu po východním okraji p. č. 451 až k cestě p. č. 470, vede podél ní až k cestě p. č. 472 a dále po ní k výchozímu bodu. PROSTIBOŘ, okr. Tachov (13371) Rozsah památkové zóny v Prostiboři je vymezen hranicí, která začíná na severu při komunikaci p. č. 2184 a pokračuje k východu po severním okraji p. č. 4/1, 972/3, 1041, 1043, 972/4, 5, 1047/2, 10/1, 11, 13, 16/2, 21, 22, 24, 972/2, dále po západním okraji p. č. 121, 7, 122, 123, zde směřuje k východu po severním okraji p. č. 123, 6, 116, 2169/2, překračuje komunikaci p. č. 2201 a sleduje její východní linii k jihu až po rozcestí s komunikací p. č. 2204, kterou rovněž přetíná, pokračuje po severním okraji p. č. 20 a 15 a stáčí se k jihu podél západní hranice p. č. 2165/57, dále vede podél p. č. 2165/21, 76/3, 70, 69, 100/4, 100/3, 100/2, 63/1, 60/2, pokračuje k severozápadu po jihozápadním okraji p. č. 60/1, 59, 58, 57, 53, překračuje komunikaci p. č. 2176, dále sleduje komunikaci p. č. 2175 až k hlavní komunikaci p. č. 2184, kde hranice končí. PUTIM, okr. Písek (13697) Rozsah památkové zóny v Putimi je vymezen hranicí, která začíná na severu, obíhá p. č. 389, 10, 11, 13, 92/2, 105/1, kolmo přetíná p. č. 1655 a dále pokračuje na sever podél p. č. 108/1, 93/1, 132, 95/4, 133, 95/2, 128, 130, 97/4, 149, 98, 98/1, 1676, kterou kolmo přetíná na bod styku p. č. 1671, 1676, 1139/1 a dále pokračuje na jihovýchod podél p. č. 1671, 1625/3, 1087/1, 117, 36/2, 95, 36/1, 37, 38, kolmo přetíná p. č. 1626 a dále pokračuje na jih podél p. č. 61, 60, 57, kolmo přetíná p. č. 1677/4, podél níž pokračuje na sever, a dál podél p. č. 55, 54, 53, 50 a kolmo přetíná p. č. 1678/1 a dál podél ní na sever a podél p. č. 951//2, 951/1, 9/2, 33 a kolmo přetíná p. č. 1637/1 a dál pokračuje podél p. č. 1636/2, 33, 1678/1 a kolmo na styk p. č. 1678/1, 445/1, 3 ji přetíná a vede k výchozímu bodu. RADČICE, okr. Plzeň-město (13741) Rozsah památkové zóny v Radčicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 416, na severu pokračuje podél p. č. 412, 410, 411, obíhá p. č. 406, 461, vede podél p. č. 459, 458, obíhá p. č. 454, pokračuje podél p. č. 455, 456, 457, 504, 506/1, 506/2 a 508, obíhá p. č. 509, 515, na východě vede podél p. č. 526, 530, pokračuje podél p. č. 537, 539 a 553/1, překračuje komunikaci p. č. 555 a vede podél její jižní strany, na jihu vede podél levého břehu řeky Mže p. č. 830/1, na západě pak obíhá p. č. 21, dále pokračuje podél p. č. 22, 24 a 25, pokračuje podél komunikace p. č. 582, překračuje komunikaci p. č. 555 a vede dále až k výchozímu bodu u p. č. 416. RADĚJOV, okr. Plzeň-sever (09150) Rozsah památkové zóny v Radějově je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 1, které obíhá, pokračuje podél komunikace p. č. 246/2, obíhá p. č. 6, pokračuje podél p. č. 8, 4, 11, 10/3, obíhá p. č. 12/1, pokračuje podél p. č. 13/1, 13/2, na jihu vede podél p. č. 14, 15, obíhá p. č. 17, překračuje komunikaci p. č. 246/2, vede podél ní, přetíná p. č. 250/1 k p. č. 21, obíhá p. č. 79, pokračuje dál podél p. č. 80, 82, 83 a pokračuje podél komunikace p. č. 246/2 k výchozímu bodu u p. č. 1. RAŠOVICE, okr. Litoměřice (06229) Rozsah památkové zóny v Rašovicích je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena cestou p. č. 1049//1, cestou p. č. 48/4, částí p. č. 48/12, 1078, 1072, komunikací p. č. 1064, vede po silnici p. č. 89/2, 2/2, 103, 412/2, 415, 416, probíhá po cestě p. č. 1070, na jejím jižním konci se láme a pokračuje podél p. č. 33/1, 31/1, 1068, 30/1, 8/2, 1067/1, 1067/2, 1067/3, na jejím západním okraji se hranice lomí směrem severním a vede dále podél p. č. 3/1, 1080, 2, 1/1, 1/3, 101 a 1/4 k výchozímu bodu. RATAJE, okr. Olomouc (13964) Rozsah památkové zóny v Ratajích je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 192/1, pokračuje směrem východním podél komunikace p. č. 254, obíhá p. č. 193/2, 196/2, na severu vede podél komunikace p. č. 202, přechází komunikaci p. č. 257 a dále vede podél p. č. 14/7, 104/6, 104/5, 104/8, 104/2, 104/3, na jihu přechází komunikaci p. č. 259, vede podél ní, dále podél p. č. 122/20, obíhá p. č. 124/17, 124/14, 124/15, 124/16, 124/15, 127, na západě pokračuje podél p. č. 126/4, vede podél komunikace p. č. 257 k p. č. 167/3, které obíhá, a dále vede podél p. č. 167/4 a podél komunikace p. č. 253 k výchozímu bodu. ŘESANICE, okr. Plzeň-jih (06432) Rozsah památkové zóny v Řesanicích je vymezen hranicí, která začíná na severu za kostelem a vede po severní straně p. č. 13/1, na východě pokračuje podél p. č. 7/1, 1/1, vede podél silnice p. č. 1248, kterou na konci p. č. 1211/12 přechází, pokračuje podél p. č. 117, 82, 153/2, 152/2, přechází cestu p. č. 1215/2, pokračuje podél p. č. 87, 90/2, 90/1, 129/28, na jihu vede podél p. č. 97, 95, 110, 109, 104/1, 105/1, 108, vede podél cesty p. č. 1214 až k silnici p. č. 1221/3, na západní straně překračuje silnici p. č. 1224 a pokračuje dále podél p. č. 59/4, 59/1, 55, 54, 48/2, 48/1, na severu vede podél p. č. 35/2, 30, 29, 692, 74, vede podél komunikace p. č. 1212/20, přechází komunikaci p. č. 1228, pokračuje podél p. č. 80, přechází silnici p. č. 1239/1 a pokračuje dále podél p. č. 16, 13/3 a 1196/2 až k výchozímu bodu. SENIČKA, okr. Olomouc (14747) Rozsah památkové zóny v Seničce je vymezen hranicí, která začíná na severozápadním rohu křižovatky cest p. č. 624 a 623/1, sleduje cestu p. č. 623/1 a silnici p. č. 596 až k p. č. 254, které obíhá, na východě sleduje cestu p. č. 629, překračuje říčku Blatu p. č. 669, vede až k p. č. 593, podle kterého se vrací k p. č. 85, vede podél p. č. 88, překračuje komunikaci p. č. 593 a vede podél p. č. 89, 140/3, na jihu podél p. č. 140/2, 139/3, 139/1, 463, 119/2, obíhá p. č. 136//1, na západě vede podél p. č. 136/2, 137/2, 119/2, překračuje říčku p. č. 669, dále podél p. č. 588, 133/1, 10, 427, 426, 425, 3, 424/1, 419/2, 419/3, 620, přechází komunikaci p. č. 595 a po komunikaci p. č. 624 zpět k výchozímu bodu. SITNÉ, okr. Mělník (19632) Rozsah památkové zóny v Sitném je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 301/1, jde po p. č. 301/2, 302/2, 302/1, 305/2, na východě vede podél p. č. 333/1, 16, na jihu podél p. č. 13, 267, 270/3, 270/1, 270/4, 275/2, 275/1, překračuje cestu p. č. 526/1, na západě vede podél p. č. 154/7, 283, podél komunikace p. č. 533/12, p. č. 286, 1/1, 1/2, na severu se napojuje na komunikaci p. č. 533/11, vede jihovýchodním směrem a dále podél p. č. 297/2, 19, 297/1, 298, 299 k výchozímu bodu. SKALSKO, okr. Mladá Boleslav (14815) Rozsah památkové zóny ve Skalsku je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 11/1, na severu pokračuje podél p. č. 10, 8/1, 8/2, 5/1, přechází p. č. 135/8, pokračuje podél p. č. 511/8, přechází komunikaci p. č. 561, pokračuje podél p. č. 76, 78, 79, 127, na východě vede podél p. č. 15, přechází p. č. 125/2, pokračuje podél p. č. 76, 78, 79/1, 79/2, 96/1, 97, 113/1, obíhá p. č. 100, překračuje komunikaci p. č. 535, obíhá p. č. 99, pokračuje podél p. č. 535, 106/2, 66, 62/2, 63/1, 62/3, na jihu se napojuje na komunikaci p. č. 508, přechází p. č. 510/2, komunikaci p. č. 510/1, pokračuje podél p. č. 136, 47/2, 47/6, 47/8, 47/3, 47/9, 46/2, 45/2, 32/5, 32/4, 22/1, 125, 29/2, 22/4, obíhá p. č. 28/1, na západě na úrovni p. č. 2 přetíná komunikaci p. č. 510/1, dále pokračuje podél p. č. 1, 25/8, 25/9, 25/10, podél cesty, kterou přechází na úroveň p. č. 18/3, pokračuje podél p. č. 17/1, 16 a 11/5 k výchozímu bodu na p. č. 11/1. SLATINA, okr. Litoměřice (14964) Rozsah památkové zóny ve Slatině je vymezen hranicí, která je na severozápadě ohraničena polní cestou p. č. 1682, na severu přetíná silnici na Sedlec a pokračuje podél p. č. 116/2, 116/6, 116/4, 116/1. Zde se lomí k východu a probíhá podél komunikace p. č. 1694/1 až k silnici směr Černiv, kterou kolmo přetíná, dále pokračuje podél p. č. 10, 124, 12/1, 12/6, 12/2, 12/3, 15, 1154/3, 112, 1154/1. Na jejím rohu kolmo přetíná místní komunikaci a lomí se k západu podél p. č. 1141. Dále vede podél p. č. 1702, 134, 32/2, 133, 65/1, 66/1, 67, 87/2, 69. Zde kolmo přetíná silnici směr Libochovice a probíhá dál po okružní komunikaci p. č. 1694/7, přechází cestu p. č. 1685 až k cestě p. č. 1683, u jejího jižního okraje pak navazuje na jižní okraj cesty p. č. 1682, kde se hranice uzavírá. SLOUP V ČECHÁCH, okr. Česká Lípa (15065) Rozsah památkové zóny v Sloupu je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena komunikací p. č. 1904, na východním konci se u p. č. 1117/1 kolmo lomí, vrací se podél části p. č. 1832/2, lomí se k jihu a vede podél p. č. 1129/1, 1125/3, 1125/9, 1125//4, 1125/1, lomí se a vede podél p. č. 1879/7, 9/1, 10, 1738, 25/1, 20, 1716/4, 47/8, 511, 47/2, 47/6, 47/4, lomí se a dále podél p. č. 1848, 1314, 336/2, 1316, 1316/2, 339/2, 339/1, 1403/6, 1716, 1403/5, 1403/3, 1409/3, kolmo přetíná cestu a pokračuje podél p. č. 343/2, 1417/5, 1508/1, 1508/5, 1870/3, 1515/3, 350, 1517/1, 1523/1, 1523/3, 1662/5, 1662/6, 1662/4, 1662/3, 1867//1, 1664, 1665/2, 133, 134, 1682/2, 1677/2, 1679/1, 1704/16, 149/1, 157/7, lomí se, na jihu vede podél p. č. 157/5, 159/4, 159/3, pokračuje podél p. č. 1704//5, 1704/14, kolmo překračuje silnici směr Česká Lípa a pokračuje podél p. č. 209, 1879 (potok), lomí se k severu a vede podél p. č. 207/1, 213/2. Lomí se k východu podél polní cesty p. č. 1754, u p. č. 200 se lomí k severu a vede podél p. č. 188, 192, 191, 367/1. Překračuje kolmo cestu a pokračuje podél p. č. 374/3, lomí se k jihovýchodu podél p. č. 371 až k průjezdní komunikaci p. č. 1788. Podél této silnice pokračuje k severu ke křižovatce silnic u zámku, pokračuje severozápadně podél silnice směr Nový Bor p. č. 1788 až ke kapli, na p. č. 753 se lomí a vrací se podél p. č. 752, 751, kolmo překračuje cestu p. č. 1789 a dále podél p. č. 750, 749, 758/1, 745/1, lomí se k severu podél p. č. 373 a pokračuje podél cesty p. č. 1826 až k p. č. 938/3, kterou směrem západním obíhá, lomí se k severu a východu až k cestě p. č. 1825, podél které opět pokračuje k severu. Na jejím severním konci na cestě p. č. 1904 se hranice uzavírá. SMRKOVICE, okr. Písek (15123) Rozsah památkové zóny ve Smrkovicích je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě na křižovatce cest p. č. 948/12 a 949/1, pokračuje po severní straně cesty p. č. 949/1, podél p. č. 291, přetíná cestu p. č. 950 a 263/2, směřuje dále podél p. č. 10, 1, 14, 13, 16, 12/2, přetíná cestu p. č. 951 a stáčí se spolu s ní k jihu, pokračuje pak podél p. č. 53, 36/3, 36/2, kolem p. č. 38/4 se obrací k západu, protíná cestu p. č. 960/1, sleduje p. č. 961 až ke křižovatce cest p. č. 921 a 948/12, kde se zalamuje k severu a dospívá podél cesty p. č. 948/12 do svého výchozího bodu. SOBĚNICE, okr. Litoměřice (15164) Rozsah památkové zóny v Soběnicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 90, pokračuje dál podél p. č. 119/3, 119/2, 103/1, 104, 101, 67, 1145, 91, 62, 111, na východě přetíná komunikaci na hranici p. č. 1062/1, dále vede podél p. č. 87/1, 709/4, 709/3, 47, 46, 78, 79, na jihu probíhá podél komunikace p. č. 1068, 60/6, přetíná komunikaci p. č. 861/6, podél p. č. 865/3, 868/4, 868/2, podél příjezdové komunikace se stáčí k severu, přetíná na jižním okraji p. č. 1062/1, stáčí se k západu a vede podél p. č. 1059/1, 1060/1, přetíná silnici a dále podél p. č. 52/3, 52/1, 49, přes p. č. 1064 k jejímu severnímu okraji, dále na sever podél p. č. 1, 30/1, 29, 25, 15, 10, 9, 2/4, 2/1, 1, stáčí se k severu podél 1084/2, přetíná kolmo p. č. 117 a k výchozímu bodu u p. č. 90. SOVENICE, okr. Nymburk (15261) Rozsah památkové zóny v Sovenicích je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 488/5 a jde po p. č. 19, 21/3, 488/4, 22/2, 33/3, 34/2, 25/3, 16/1, 29/1, 488/3, 53/1, 54, 20/1, 20/2, přechází komunikaci p. č. 647 na p. č. 22, pokračuje podél p. č. 65/2, 65/1, 69, 64/4, 74/2, 77/1, 80/1, 86/8, 86/1 a 31/3. Napojuje se na komunikaci p. č. 636/1 a pokračuje podél p. č. 140, 637/1, 80, 55, 636/6, 57, 58/1, 2, 59, 641, 148/1, přetíná p. č. 76, v úrovni p. č. 76 se lomí a kolmo přechází p. č. 129/2, komunikaci p. č. 647, p. č. 636/5 a pokračuje po p. č. 8, 17/2, 488/5, kde se hranice uzavírá. SRDOV, okr. Litoměřice (15305) Rozsah památkové zóny v Srdově je vymezen hranicí, která začíná na severovýchodě u p. č. 593, kolmo přetíná p. č. 882/1, pokračuje podél p. č. 559//2, 530/2, 534/5, 533, 532/1, kolmo přetíná silnici na Hradec p. č. 883, pokračuje podél p. č. 323, 326/1, 882/2, 341, částí 889/1, 343/4, 343/1, 343/3, částí 346//5, 365, 364/1, 362/1, 29/1, 371/2, 372, 404/1, pokračuje podél p. č. 414/2 až k silnici směr Habřina, kterou kolmo přetíná, a lomí se k východu podél p. č. 389, 36/1, 380, 40/1, 40/2, 94/1, 146, 331, 147/2, 316, 314//2, 313/2. Na jejím jižním konci kolmo přetíná silnici směr Liběšice a pokračuje podél p. č. 277/2, 277/1, 176//3, 272. Podél p. č. 939 se lomí k severu, kolmo přetíná p. č. 940/1 a podél p. č. 881 pokračuje k severovýchodnímu cípu p. č. 551, kde se hranice uzavírá. STARÁ VES, okr. Přerov (15393) Rozsah památkové zóny ve Staré Vsi je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 83, zde se lomí k západu a probíhá podél p. č. 86, potom po komunikaci p. č. 196, kterou v severní části obce přetíná, a probíhá pak po severním okraji p. č. 237 a 241, obíhá p. č. 280, 281 a 300, na východě vede podél p. č. 322, 705, 323, 333, 332, 330, 328, zde mění směr k jihu a vede podél p. č. 119 a 366, které obíhá, na jihu vede po silnici p. č. 430, lomí se k severu a dále po silnici p. č. 778, lomí se k západu a prochází po komunikaci p. č. 519, dále podél p. č. 514, 505, 499, 498, 494, 501, 488, 475, tuto parcelu přetíná a probíhá k severu podél p. č. 486. Zde protíná místní komunikaci p. č. 520 a směřuje k severu podél p. č. 528 a 527, zde se lomí západním směrem po komunikaci Přerov - Holešov p. č. 778, lomí se k jihu po silnici p. č. 541, 593, na západě vede podél p. č. 574, prochází podél p. č. 575, 589, 588, 595, zde opět protíná komunikaci Přerov - Holešov a podél p. č. 6 a 7 směřuje k severu, zde se pak lomí západním směrem a probíhá po místní komunikaci podél p. č. 8, 10, 32, 31, 30 a po komunikacích p. č. 118 a 119 směřuje k výchozímu bodu. STARÁ VES-ŽĎÁRSKÝ POTOK, okr. Bruntál (15391) Rozsah památkové zóny ve Staré Vsi-Žďárském Potoce je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu cesty p. č. 279 naproti p. č. 240/12, překračuje p. č. 240/1, potok p. č. 273, p. č. 239/1, 238/1, 238/2, podél p. č. 238/11, 1194/2, 238/12 až k p. č. 249/3, na východě podél p. č. 238/10, 1229/2, přes p. č. 1233/1, dále po toku Stříbrného potoka p. č. 1811 po soutok s Podolským potokem p. č. 1809/1, proti proudu potoka k p. č. 1121, které obíhá, na jihu podél cesty p. č. 1763, 1768, 1766, podél p. č. 1166, lomí se podél p. č. 1065, obíhá p. č. 994, vede podél silnice č. 11 (p. č. 264/5), na západě podél potoka p. č. 275 a p. č. 51/3 k výchozímu bodu. STEKNÍK, okr. Louny (19087) Rozsah památkové zóny ve Stekníku je vymezen hranicí, která je na severu ohraničena silnicí p. č. 549, pak se lomí na severním okraji p. č. 19/1 a vede podél p. č. 19/1, 30, 17, 15/1, 13, 8, 458/6, 458/7, 458/9, vede zpět k p. č. 458/7, pokračuje podél p. č. 36, 3, 1/2. Zde se opět lomí a pokračuje na jižní straně obce podél vodoteče p. č. 228, kolmo překračuje silnici, pokračuje podél vodoteče p. č. 61, dále pokračuje podél silnice p. č. 525 směrem k severu a podél p. č. 58, 57, 56, 21//2, lomí se k 21/1, pokračuje podél p. č. 55 a 20 zpět k výchozímu bodu. STRÁŽ, okr. Domažlice (15634) Rozsah památkové zóny ve Stráži je vymezen hranicí, která začíná na severu u komunikace p. č. 910/2, vede podél této komunikace, pokračuje podél silnice p. č. 915/1, přechází silnici k p. č. 52, na východě vede podél p. č. 52, 72/1, 70/2, 69/2, obíhá p. č. 871 a 869/3, na jihu přechází komunikaci p. č. 965, obíhá p. č. 842//1, vede podél p. č. 838, 944, 835/1, 74/2, 13, na západě přechází cestu p. č. 838, obíhá p. č. 80, pokračuje podél p. č. 335, 915/1, 836/5, 331/1, 328, přechází cestu p. č. 916/2, 327/2, na severu vede podél p. č. 935, 47, 42, 41/1, 39, 35, 32, 30, 26/2 k výchozímu bodu. STŘEHOM, okr. Mladá Boleslav (04250) Rozsah památkové zóny ve Střehomi je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 359, jde po p. č. 313, 351/2, 84, přetíná p. č. 718 a napojuje se na p. č. 719, 339/1, 720, 106, 726/1, lomí se po p. č. 76, 392/1 a pokračuje po p. č. 768, 408, 407, 405, 735, přetíná komunikaci p. č. 730 na komunikaci p. č. 706, p. č. 1, 376/1 (rybník), dále přetíná kolmo p. č. 252/1 a 715 a napojuje se na p. č. 357/1 a 359, kde se hranice uzavírá. STŘEZIVOJICE, okr. Mělník (02773) Rozsah památkové zóny ve Střezivojicích je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 27/1, přechází komunikaci p. č. 1243, pokračuje podél p. č. 55, kolem p. č. 52 se stáčí k východu, pokračuje podél komunikace p. č. 1237, přechází komunikaci p. č. 1236, pokračuje kolem p. č. 59/1, 1253/1, 1235//2, na východě vede podél p. č. 68, 63/3, 63/1, 10//4, 10/1, 68/1, 70, 1253/3, 77, obíhá p. č. 80/2, na jihu pokračuje podél p. č. 80/1, 1248/2, přetíná komunikaci p. č. 1248/1, pokračuje podél p. č. 83/1, 84/1, 84/2, 86//4, 92/1, 92/3, 70, 108, 203/3, kde se napojuje na komunikaci p. č. 1249, a dále probíhá podél p. č. 181/20, 181/8, 181/14, 181/12, 181/5, 181/13, obíhá p. č. 150, na západě přechází komunikaci p. č. 1243, po jejímž okraji vede až na p. č. 32, dále obíhá p. č. 118/1, pokračuje podél p. č. 122/1, 129, podél komunikace p. č. 1240 se napojuje na p. č. 32/1 a podél p. č. 28/1 se vrací k výchozímu bodu 27/1. STUDENÁ, okr. Plzeň-sever (05458) Rozsah památkové zóny ve Studené je vymezen hranicí, která začíná v severozápadní části obce u p. č. 1045/2, obíhá jej, přechází komunikaci p. č. 917 a na severu pokračuje podél p. č. 1, 64, 58/1, 56, 46, obíhá p. č. 44, na východě vede podél p. č. 39, přechází komunikaci p. č. 917, pokračuje podél p. č. 475/2, 36/2, obíhá p. č. 1051/2, na jihu pokračuje podél p. č. 1052/4, 1052/2, 1052/3, přechází komunikaci p. č. 886/2, pokračuje podél p. č. 863/2, na západě vede podél p. č. 1040/3, 1040/2, obíhá p. č. 1042/2 a podél p. č. 34 a 37 vede k výchozímu bodu. STUDEŇANY, okr. Jičín (13783) Rozsah území památkové zóny ve Studeňanech je vymezen hranicí, která začíná na severu p. č. 11/2, obíhá p. č. 7, vede podél p. č. 30, obíhá p. č. 1, pokračuje podél p. č. 132/3, vede podél silnice p. č. 536/1, na východě obíhá p. č. 93/2, 94, 95, přes p. č. 324/1 k p. č. 83/1, které obíhá, pokračuje dál podél potoka p. č. 567, přechází jej, obíhá p. č. 74, pokračuje podél p. č. 72, 47, 71, 70, 320/1, podél komunikace, kterou u p. č. 316/5 přechází, na jihu obíhá p. č. 299/2, přechází cestu, pokračuje dál podél p. č. 302, 301, přechází místní komunikaci a pokračuje podél p. č. 231/1, přes silnici, na západě obíhá p. č. 103, vede podél p. č. 229//5, 229/8, přes p. č. 228 a potok p. č. 570, podél cesty p. č. 533, pokračuje podél p. č. 25/3 a 14 k výchozímu bodu. SVINKY, okr. Tábor (18340) Rozsah území památkové zóny ve Svinkách je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 1/2, pak přechází komunikaci p. č. 562/1, pokračuje na východě podél p. č. 41/9, 41/4, 41/5, 41/6, 41/7, 41/8, 23, 32/2, 32/1, 41/10, poté přechází komunikaci p. č. 570, na jihu p. č. 223/5, 234/2, 235/2, 235/3, 254/1, 51, 582, 255/3, 255/1, 262/1, 272/3, prochází p. č. 272/2, na západě přechází komunikaci p. č. 264, dále jde podél p. č. 44, 18/4, 45, 47, 18/1, 17, 9, dále překračuje silnici p. č. 570, na severu jde podél p. č. 7, zasahuje do p. č. 3/1, dále p. č. 1/3 a hranice končí u výchozího bodu u p. č. 1/2. SVOBODNÉ HAMRY, okr. Chrudim (18790) Rozsah území památkové zóny ve Svobodných Hamrech je vymezen hranicí, která začíná na západě u řeky Chrudimky p. č. 240, která tvoří západní, severní a východní hranici zóny, na jihu pokračuje podél p. č. 30/1, přechází p. č. 242, obíhá p. č. 1/1, pokračuje podél p. č. 1/3, přetíná p. č. 225/2, přechází silnici p. č. 249, vede podél ní k p. č. 19/1, pokračuje podél p. č. 15, obíhá p. č. 19/3 a podél p. č. 245 vede k výchozímu bodu. ŠATOV, okr. Znojmo (16207) Rozsah památkové zóny v Šatově je vymezen hranicí, která začíná na západě u komunikace p. č. 1407, na severu obíhá p. č. 296, část návsi p. č. 284, dále podél p. č. 274, 273, 272, 270, 271, obíhá p. č. 265, pokračuje podél cesty u vinohradů p. č. 1445 až k p. č. 146, které obíhá, na východě vede podél p. č. 145, návsi p. č. 284 k potoku p. č. 1343, který přechází zároveň se silnicí p. č. 1378, pokračuje podél p. č. 608, 614, 615, 617, 619, 620, na jihu vede podél komunikace p. č. 865 k p. č. 540/1, které obíhá, na západě přechází potok p. č. 1343, pokračuje podél p. č. 537, 536, 533, 531/2, 529, 528 a podél p. č. 524 k výchozímu bodu. TRHANOV, okr. Domažlice (16806) Rozsah památkové zóny v Trhanově je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 73/1, 243, 72/3, obíhá p. č. 76, na východě vede podél p. č. 69, 72/1, obíhá p. č. 204, vede podél p. č. 68/2, přechází potok p. č. 1822, vede podél něj zpět k p. č. 44/1, pokračuje podél p. č. 44/1, 44/2, obíhá p. č. 1793, přechází komunikaci p. č. 1636, na jihu vede podél silnice p. č. 1636, pokračuje dál podél p. č. 50, 61/18, 40/1, 40/2, 289, přetíná cestu p. č. 48, pokračuje podél p. č. 38/11, 57//33, rybník p. č. 52, přetíná p. č. 57/34, vede podél p. č. 57/1, 1702/6, 56/2, na západě vede podél p. č. 1638, 339, přechází silnici p. č. 1644/1 a 813, pokračuje podél komunikace p. č. 523/2, přechází silnici p. č. 1636/1, pokračuje podél komunikace p. č. 127/61, na severu pokračuje podél komunikace p. č. 127/10, přechází komunikaci p. č. 1603 a podél p. č. 1/3, 1/7, 73/2 a 73/1 vede k výchozímu bodu. TŘEŠŇOVÝ ÚJEZDEC, okr. Prachatice (08089) Rozsah památkové zóny v Třešňovém Újezdci je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě v rohu p. č. 364/1 a pokračuje podél p. č. 364/3, 368/4 a dále po levém břehu potoka p. č. 701/8, přetíná jej v úrovni p. č. 157/1 a pokračuje podél p. č. 157/1 a p. č. 129, přes p. č. 690/1 a podél p. č. 135/3, 135/1, 140/1, 140//2 a 139/2, na východě pokračuje podél p. č. 137, 138, 144/1, 139/4, překračuje silnici p. č. 691/1 směrem na Vodici a dále obtáčí p. č. 72/1, 66/2, 66/1, 64/3, 62/1, na jihu pokračuje podél p. č. 64/2, 31/2, přes p. č. 695//6 a 697/1, podél p. č. 599/2, 601/1, 598/1, 700, 597, 594/2, 595/5, podél pravého břehu potoka p. č. 701/7, přetíná jej v úrovni p. č. 582, kolem níž se lomí k severu, na západě pokračuje podél p. č. 699, 581, 698, 429/1, 429/2, 427, 423/3, přetíná p. č. 448, 374 a podél p. č. 365 dospívá do výchozího bodu. TUBOŽ, okr. Česká Lípa (00516) Rozsah památkové zóny v Tuboži je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 28, na jejím severním konci se láme a vede podél p. č. 29, 1162/2, 1162/1, 1263, 1266, okrajem 1267, 1038, 260/2, láme se a probíhá k jihu podél vodoteče p. č. 1051 až k jižnímu cípu p. č. 126, kde se láme k severu, a probíhá podél silnice p. č. 1270 k severu až k p. č. 115/3, podél p. č. 42/2, 46/3, 46/1, částí p. č. 54, 72, 14/2, 1234, přechází přes cestu p. č. 1259/1 a pokračuje dál podél p. č. 9, 8, 7, 1233, 413, 4/1, 819, 824, 825/1, 825/2 k výchozímu bodu. TUKLEKY, okr. Písek (11324) Rozsah památkové zóny v Tuklekách je vymezen hranicí, která začíná na severu u cesty p. č. 745, vede podél této cesty a dál se stáčí k jihu, tj. na západě vede podél p. č. 38/1, 12, 757/2, 753/2, 36, 32, 30, 22/3, na jihu podél cesty p. č. 743, p. č. 21, 19/1, 741/2, podél cesty p. č. 763, 761/3, p. č. 512/3 k p. č. 512/4, přes cestu p. č. 765/1 k p. č. 38, na západě kolem p. č. 642//2, 642/9, 642/8, 29/1, obíhá p. č. 29/2, přechází cestu p. č. 767/2, vede podél ní, kolem p. č. 761/2, 26/2, 60//2, 19/2, 740/1, 18 k výchozímu bodu. TUŘANY-BRNĚNSKÉ IVANOVICE, okr. Brno-město (01222) Rozsah památkové zóny v Brněnských Ivanovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu obce na křižovatce ulic Kaštanová a Ivanovické náměstí na nároží p. č. 1163, vede podél komunikace k p. č. 972, které obíhá, na severu pokračuje podél p. č. 975, 977, 979, 981, 983, 985, 987, 988/2, 988/1, které obíhá, na východě přechází Pastevní ulici p. č. 889, pokračuje podél p. č. 1002, 998, 1006/1, 1008/1, přechází hlavní komunikaci a pokračuje podél p. č. 1029, 1034, 1036, 1038, 1040, 1042, 1044, přechází Saidovu ulici p. č. 1045, na jihu obíhá p. č. 1061 a 1055, překračuje opět ulici Saidovu p. č. 1045 a pokračuje podél p. č. 1114, 1113, na západě vede podél p. č. 1112 až ke Kaštanové ulici, kde končí u výchozího bodu. TYMÁKOV, okr. Plzeň-jih (17210) Rozsah památkové zóny v Tymákově je vymezen hranicí, která začíná na severu u rozcestí silnic Ejpovice - Sedlec - Letkov, obíhá p. č. 77, pokračuje k severovýchodu po levé straně komunikace na Ejpovice p. č. 1734, kterou přetíná, a pokračuje podél p. č. 75, 74/1, 71, 68, 182, 66, 188, 63, 191, 195, 1719, 196, 270/1, 204/1, pokračuje ve směru proudu potoka p. č. 1784/2 k severnímu okraji p. č. 46 a dále k východní části obce, který lemují p. č. 216, 45, 42, 39, 38, 50, přechází silnici na Mokrouše p. č. 1750/1, vede podél ní, obíhá p. č. 23 a pokračuje dále podél p. č. 24, přetíná další komunikaci, na jihu pokračuje podél p. č. 49/1, opět přechází komunikaci a pokračuje podél p. č. 111/1, obíhá p. č. 47/1, vede podél p. č. 107, 104, 103, 102, 99/1, 117/2, 98/1, přechází potok p. č. 1784/3 k p. č. 125, které obíhá, na západě pokračuje podél p. č. 93, 130, 134/4, 136, 87/1, 86, 83, 82, 80//1, 79, 146 a podél severní strany komunikace p. č. 1734 pokračuje až k rozcestí Ejpovice - Sedlec - Letkov, kde je výchozí bod. UBUŠÍNEK, okr. Žďár nad Sázavou (15953) Rozsah památkové zóny v Ubušínku je vymezen hranicí, která začíná na severu u silnice p. č. 424/3, na východě vede podél p. č. 342/2, 342/1, obíhá p. č. 310//2, na jihu přechází cestu p. č. 430/1, pokračuje podél p. č. 293/2, 293/1, 294/3, 34, 296/4, obíhá p. č. 273/2, pokračuje podél p. č. 276/5, 62, 276/4, které obíhá, vede podél silnice p. č. 424/3, přechází ji, na západě vede podél p. č. 423/1, 147/1, 150/1, 245/3, 396/1, 396/2, 103, 407, 100, 413/1, 413/2, 414, přechází potok p. č. 434/2 a podél p. č. 375 vede k výchozímu bodu. VÁPENKY, okr. Hodonín (10511) Rozsah památkové zóny ve Vápenkách je vymezen hranicí, která začíná na severozápadním nároží p. č. 4143/213, na severu pokračuje podél p. č. 4145//6, 412, 415/2, 4285/2, 4285/1, 4287/1, 4287/2, 599, dále podél p. č. 4154/1, 4330, 4328, 4325, 4324, 4323, 4321, 4322, 4303/2, 4303/3, 4303/4, 4304/3, na východě vede podél p. č. 4318/1, překračuje komunikaci p. č. 4391, obíhá p. č. 575, vede podél p. č. 4388/3, 592, 602, 584, překračuje potok p. č. 4388/1, obíhá p. č. 4343, přechází vodoteč p. č. 4389, vede přes komunikaci p. č. 4385, obíhá p. č. 4335, na jihu vede podél p. č. 4337, podél silnice p. č. 4391, přechází potok p. č. 4388/1, pokračuje podél p. č. 4153/3, 333, 4153//14, 4153/13, 4153/12, 4153/11, 4153/17, 4153/16, 4153/2, 4153/15, 361, 4153/7, 4153/18, 4153/19, obíhá p. č. 4153, na západě překračuje silnici p. č. 4391, dále podél p. č. 642 a podél p. č. 4143/3 k výchozímu bodu. VARVAŽOV, okr. Písek (15088) Rozsah památkové zóny ve Varvažově je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 592/3, pokračuje podél p. č. 1/3, 2/2, 3/1, 461/11, 7/2, 461/12, 464/2, 464/6, 465/2, 621/3, 8, 17/2, 477/28, kolmo přetíná p. č. 492/38 a dál podél p. č. 477/11 pokračuje na jih a dál podél p. č. 590/2 a dál podél p. č. 29/1 pokračuje na severozápad, přechází silnici p. č. 592/3, vede podél ní k výchozímu bodu. VEJVANOV, okr. Rokycany (17760) Rozsah památkové zóny ve Vejvanově je vymezen hranicí, která začíná na severovýchodním okraji obce na rozhraní silnic p. č. 650 a p. č. 864/3 a pokračuje k jihu podél p. č. 20/2, 544/2, 546/2, 25/1, 865, 26, 54/2, 53, 36/2, 49/1, 48, 89, 864/1, 114, 863/3, 863//11 až 16, 863/7, dále se hranice lomí k západu, na jihu vede podél p. č. 42, 52/1, 897/1, navazuje na potok p. č. 909/1, překračuje jej a dál vede podél p. č. 68, 65 a 864/12 k silnici, podél její západní strany se hranice stáčí k severu, obíhá p. č. 84/3 a dále pokračuje podél p. č. 84/1, 87, 92/1, 92/3, 107, 110/1, 115, 120, 122/1, 126/1, 131, 1, 4, 9/1, 9/2, obíhá p. č. 11/2, 12/1, pokračuje podél p. č. 12/2, 13/1, 2, 17/1 a 103 k výchozímu bodu u silnice p. č. 650. VELENICE, okr. Česká Lípa (17777) Rozsah památkové zóny ve Velenicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 285 a pokračuje podél p. č. 134, 288, 282, přes cestu p. č. 1029/1, potok p. č. 1033, podél p. č. 275 a přes silnici p. č. 933, dále podél p. č. 274, 270/1, 272, 956/2, 957/1, 266/2, 257/3, 257/2, 148, 257/4, 224, na východě vede podél p. č. 222, 221, přes silnici p. č. 1041, podél p. č. 192, 101/1, cesty p. č. 949, p. č. 181, 948, 176/2, přes cestu p. č. 969/1, podél p. č. 524, cesty p. č. 969/1, pokračuje podél p. č. 578, přes cestu p. č. 974, podél p. č. 90/3, 90/2, 583/1, 603/1, na jihu vede podél p. č. 607, 969/1, 624//3, 625, 942/2, 79/1, 646/2, 140/1, 646/4, 676/4, 676/5, 677/3, 677/2, 124, 121, přes silnici p. č. 933, podél p. č. 70/3, 70/1, 116, 115/2, 115/1, 118/1, 939, 837/2, 837/3, 105, 104, 103, 101, 87/1, 85, na západě přetíná potok p. č. 1033 a sleduje jeho pravý břeh až k p. č. 875/2 a pokračuje podél p. č. 878, 879/1, 876//2, 880/1, 1010/1, 873/2, 1010/1, 903/2, přetíná výběžek lesního pozemku p. č. 928 se zbytky středověkého hrádku, napojuje se na cestu p. č. 1029/1 a přes cestu p. č. 1030 dospívá k výchozímu bodu. VELKÉ HYDČICE, okr. Klatovy (17883) Rozsah památkové zóny ve Velkých Hydčicích je vymezen hranicí, která začíná na severním okraji obce v jihozápadním cípu p. č. 35, obíhá p. č. 29, 32/2, na východě přechází komunikaci p. č. 706/1 a pokračuje podél p. č. 69, 42, 16, 15, obíhá p. č. 48, na jihu pokračuje podél p. č. 51, 55/2, 57, 63, které obíhá, překračuje komunikaci p. č. 693/1, na západě pokračuje podél p. č. 59, 10/1, 9, 8/2, 64, 7, přechází komunikaci p. č. 693/3, vede podél ní, obchází p. č. 42 a 25/2 a kolem p. č. 21 k výchozímu bodu u p. č. 35. VELKÉ KARLOVICE místní část PODŤATÉ, okr. Vsetín (17896) Rozsah památkové zóny ve Velkých Karlovicích-Podťatém je vymezen hranicí, která začíná u místní komunikace p. č. 8259/2, pokračuje po hranici vnějších parcel p. č. 5304, 5306, 5284/1, 5283/2, 5270, přes p. č. 8370 a 8301/1, 7057/2, 7040/5, 7040/2, 7040/8, 7025, 7249/3, 7239/1, 7249/2, 7220/2, 7286/1, 7300/4, 7301, 7311/1, 7343, 7386/1, 7392/1, 7391/2, 8368, 7396, 7216, 7398/3, 7398/6, 7403, 7407/3, 7407/4, 7415/3, 7415/1, 7484, 7532, přes p. č. 7529/3, 7520/2, 7529/1, 7544/2, 8321, 7582, 8324, 8322, 7597, 7599/4, přes p. č. 7611, 7613/2, 7609/1, 7606, 7610/3, 7628, 7658, 7642/4, 7658/2, 7642/2, 7642/2, 7651, přes p. č. 8367, 7696, 7672/1, 7694/2, 7694/1, přes p. č. 8411, po p. č. 8366, 8364/1 (potok Podťatý), 6516, 6593, 6596//2, 6623/1, 6623/6, 6623/4, 6623/7, 6621, 8364/1 (potok Podťatý), po p. č. 8326, dále po hranici vnějších p. č. 6625, 6630, 6628, 6630, 6651, 6516/1, 6665/1, 6663/5, 6665/1, 6664/1, 6665/1, přes p. č. 8319/1, 6711/1, 6711/3, 6710, 6708/1, 6708/2, 6749/3, 6712/2, 6692/1, 6852, přes p. č. 6877/6, 6877/1, 6902/3, 6905, 6917/2, 6017/1, 6877/1, 6839/3, přes p. č. 6930/8, 6839//1, 6839/2, 6941/1, 6945/1, 6944, 6973, 6999, 7009/4, 7012, 7009/3, 5482/2, 5404/3, 5403/2, 5404/2, 5398/2, 5389/1, 5395/1, 5396, přes p. č. 8364/1 (potok Podťatý), 5342/4, 5342/1 k výchozímu bodu přes komunikaci p. č. 8259/2. VESELKA, okr. Blansko (06689) Rozsah památkové zóny ve Veselce je vymezen hranicí, která začíná na severu obce u p. č. 28, pokračuje podél p. č. 10/7, přetíná p. č. 10/3, komunikaci p. č. 225/2, pokračuje podél p. č. 73/1, 70, na východě pokračuje podél p. č. 69/2, 79/2, 68/5, 68/1, podél komunikace p. č. 225/1, kterou přechází, obíhá p. č. 67/2, pokračuje podél p. č. 199/1, 195/1, 194, překračuje silnici p. č. 231, vede podél p. č. 152/19, na jihu pokračuje podél p. č. 152/28, 230, 150/13, 229/1, na západě vede podél místní komunikace (bývalá záhumenicová cesta) p. č. 237 k výchozímu bodu u p. č. 1018. VIDIM, okr. Mělník (18168) Rozsah památkové zóny ve Vidimi je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 1896, na východě vede podél p. č. 1903/2, 1903/1, podél cesty p. č. 2012, pokračuje podél p. č. 1905, 1904, 143, 145, 1943, 1950, 1955, 1961, 2015, obíhá p. č. 1989/1, pokračuje podél p. č. 1989/4, podél komunikace p. č. 1810, kterou překračuje, a dále vede podél p. č. 445, 443, 99/1, 99/2, 443, 1824, 439, 437/1, 437/2, 91/2, 428, 427, 87, 409/1, 409/4, 409/2, podél cesty p. č. 423/1, napojuje se na hranici p. č. 70/2, 69, 766, 64/1, přechází komunikaci p. č. 1820/2, pokračuje podél p. č. 7/1, 10, 24/2, na jihu vede podél p. č. 24/3, 24/5, překračuje komunikaci p. č. 1796, pokračuje podél p. č. 16, 123, obíhá p. č. 124/3, na západě vede podél p. č. 128 a stáčí se podél cesty p. č. 1794, překračuje cestu p. č. 1791, vede podél komunikace p. č. 1793, pokračuje podél p. č. 111/4, 111/2, 137, 111/1, 134, 104, napojuje se na komunikaci p. č. 1799, vede podél komunikace p. č. 1766/1, pokračuje podél p. č. 245/7, 242/3, 207//9, 240/5, 238, 222/2, 221, 220/2, 220/1, obíhá p. č. 216, pokračuje podél p. č. 1768, 1645, překračuje komunikaci p. č. 1767/2, vede podél p. č. 226, 229/1, 223/2, 235/2, 236/2, 235/5, 253, 1802, 258/2, 1803, 302/1, 306, 374, 372/2, 372/1, 371, 364/2, 364/1, 351//1, překračuje komunikaci p. č. 1809 a obíhá p. č. 1936, pokračuje podél komunikace p. č. 1935, napojuje se na p. č. 1940, 1910, 144, 1909, 142, 1916, 141, 1917, pokračuje podél komunikace p. č. 2009, zahrnuje část p. č. 1920 s kapličkou vytesanou ve skále, překračuje cestu p. č. 2010, obíhá p. č. 1924, přechází komunikaci p. č. 2009 a napojuje se na výchozí bod. VINICE, okr. Nymburk (09330) Rozsah památkové zóny ve Vinicích je vymezen hranicí, která začíná na severu na p. č. 1, přechází p. č. 87/2 na p. č. 6 a jde podél p. č. 7/1, 7/3, 37/2, 37/4, 37/5, 37/6, 47, na východě přechází komunikaci p. č. 183/2, vede podél p. č. 40/13, přechází komunikaci p. č. 182/5, na jihu jde po p. č. 37, 15, 16, 17, 20, přes p. č. 182/1, dále po p. č. 22, 23, 20/3, 24/1, 20/4, na západě vede podél p. č. 19/9, 19/4, 19/10, 19/3, 16/1, 14/2, 13/1, 9/2, přes p. č. 182/13, 163/19, 163/9, 49/1, jde po komunikaci p. č. 191 na p. č. 48, 89/3, 89/5, 94/2 až k p. č. 1, kde se hranice uzavírá. VITĚJOVICE, okr. Prachatice (18267) Rozsah památkové zóny ve Vitějovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu při silnici směřující na Hracholusky, vede podél cest p. č. 1346 a 1361/6, obtáčí p. č. 567/4, 569, 1363, 604/1, 62, 601/4, 610/2, na východě pokračuje nejprve proti proudu Zlatého potoka po jeho pravém břehu p. č. 1409/1 a potom podél p. č. 1409/2, 656/1, 656/5, 656/6, 633, 688/2, 664, 665//1, 670/1, 670/18, 670/19, 670/20, 670/21, 670/22, 670//23, 670/24, 670/25, 670/26, 670/27, přetíná p. č. 671//11, 670/31, na jihu pokračuje podél p. č. 670/31, 670//30, 670/29, 926/9, 926/5, 926/11, 927/6, lomí se podél západní strany silnice p. č. 1380/2 směrem k severu a opět se odklání k západu podél p. č. 206, 954/2, 954/3, přetíná Zlatý potok p. č. 1409/6 a pokračuje podél náhonu p. č. 1406 až k p. č. 50, dále podél p. č. 51, 50, 52, 55/1, cesty p. č. 1323/3, obtáčí p. č. 1316/2, 1316/1, 1316/5, 1317, 1321/4, 1321/1, překračuje silnici směrem na Hracholusky, lomí se a po západní straně silnice dospívá k výchozímu bodu. VRATĚNÍN, okr. Znojmo (18558) Rozsah památkové zóny ve Vratěníně je vymezen hranicí, která začíná na západě u silnice p. č. 863/1, obíhá p. č. 167/2, na severu vede podél cesty p. č. 912, pokračuje podél komunikace p. č. 846/1, přechází silnici p. č. 843, vede podél p. č. 16/2, 49/4, cesty p. č. 837/1, p. č. 41/2, 42, 45, 48, přechází komunikaci p. č. 863/1, na východě obíhá p. č. 54/2, pokračuje podél silnice p. č. 866/1 až ke hřbitovu, obíhá hřbitov, přechází silnici p. č. 866/1, pokračuje podél ní až k cestě p. č. 880/2, vede podél ní k jihu, na jižní straně stále pokračuje podél silnice p. č. 880/2 až na p. č. 151, vede podél něj, dále podél p. č. 841/2 a podél cesty p. č. 164/3 k výchozímu bodu u silnice p. č. 863/1. VYSOKÁ LÍPA, okr. Děčín (05929) Rozsah památkové zóny ve Vysoké Lípě je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 531, vede podél p. č. 522, 488/5, 487, 488/3, 488/1, přechází kolmo přes cestu, pokračuje podél p. č. 446/2, 446/6, 446/1, 120/2, cestou p. č. 889, 432/1, 121, 432/2, 432/3, 433/5, 433/4, 433/1, 113/3, 414/1, pokračuje po silnici p. č. 410/2 až k 410/1, 411/5, 411/4, 411/2, 382/2, 382//1, dále pokračuje opět podél silnice p. č. 881 až k p. č. 155, pokračuje podél p. č. 298, 270/1, 50, kolmo přechází přes p. č. 870/1, 272/1, pokračuje podél p. č. 272/2, částí cesty p. č. 857, dále podél p. č. 263//2, 170, lomí se k západu a probíhá podél části p. č. 861, lomí se k jihu podél p. č. 174, 89, 87, na jihu probíhá podél p. č. 855, kolmo přechází cestu p. č. 857, pokračuje podél p. č. 50/3, 162, 80/1, 276, lomí se k západu podél p. č. 37, 49/1, 49/2, 665/18, 660/1, 659/1, přechází cestu p. č. 894/2, vede podél p. č. 656, 652, 651, 650, 3, 1/3, 1/6, 1/11, 1/1, překračuje cestu a vede podél p. č. 625, 624, 397/1, 397/2, 398, 399, 400, 402/1, 402/2, 403/1, 69, 70, 404/5, 403/6, 403/7, 73, 403/8, 74, 403/9, 158, 75, 403/10, 407/2, pokračuje podél cesty p. č. 884, na jejím konci se lomí k východu podél části p. č. 602, pak k severu podél p. č. 585/2, 573/3, 131, 573/2, částí p. č. 586 a u p. č. 530 se uzavírá. ZADNÍ CHODOV, okr. Tachov (18958) Rozsah památkové zóny v Zadním Chodově je vymezen hranicí, která začíná na severozápadě na severní hranici p. č. 99/1 a pokračuje k východu po severních hranicích p. č. 98, 97, 1/4, 90/1, 89/1, 86/1, 87//1, 86/1, 85/1, 84/1, 83/1, 82/1, 81/1, 80/1, 79/1, 77/1, 76/1, 75/1, 74/1, 25, 5595, 27/1, 28, přechází silnici p. č. 60/2, po východní hranici p. č. 5641/2 míří dále k jihu, přechází silnici p. č. 5600/1 a pokračuje dále po východní hranici p. č. 196, 95, 31, dále se hranice lomí k západu, přechází silnici p. č. 5598 a pokračuje po jižní straně p. č. 114, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 122, 123, 124, 125, 128, 130/1, 131/2, 132, 133, 281/1, podél hřbitova p. č. 137 se hranice stáčí k severu, překračuje silnici p. č. 5600/1 a pokračuje po západních hranicích p. č. 5576, 5570/1, 5570/3, 63 a 5591//9 k výchozímu bodu na p. č. 99/1. ZAHRÁDKA, okr. Písek (07025) Rozsah památkové zóny v Zahrádce je vymezen hranicí, která začíná na severu na rohu p. č. 5, pokračuje podél p. č. 3, 2/1, 457/3, 13, 457/2, 14, 54/4, 45, 44, 212/1, kolmo přetíná p. č. 459 a dál pokračuje na severozápad podél p. č. 459, 31, 205/3, 43/2, 42/3, 42/4, 1/1, 39, 37, kolmo přetíná p. č. 38 a pokračuje na severozápad podél p. č. 35, 3, 27, 31/1, 25, 457/1, 7, 18/3, 22, 8, 459, 21, 25, 17/1, kolmo přetíná p. č. 459 a dál pokračuje podél p. č. 26, 135/2, 10, 10/1, 7 k výchozímu bodu. ZAHRÁDKA, okr. Plzeň-jih (02409) Rozsah památkové zóny v Zahrádce je vymezen hranicí, která začíná na severu za mlýnem na severním okraji p. č. 158 a pokračuje k jihu po východním okraji p. č. 155, přechází potok a po jižní straně p. č. 46 míří k jihozápadu, před mostem se po východní straně p. č. 112/2 lomí k jihu, navazuje na p. č. 107 a po jeho východní straně míří k jihu, obchází po východní straně p. č. 109/2 a po východní straně p. č. 98 pokračuje k jihu, po severním okraji p. č. 88/1 se hranice stáčí k východu a po východní straně této a navazující p. č. 89 se stáčí k jihu k silnici p. č. 649/2 a navazující p. č. 649/1, po jejich severním okraji se hranice stáčí k západu až k mostu přes potok, který přechází, po navazující silnici p. č. 23/8 se hranice stáčí k severovýchodu až k výchozímu bodu. ZECHOVICE, okr. Strakonice (18496) Rozsah památkové zóny v Zechovicích je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 432/1, obíhá hranici p. č. 447/1, 455/1, 457/1, přetíná silnici směrem na Volyni, obíhá p. č. 74, na východě pokračuje podél p. č. 510/10, 508, 506, 490/2, 490/3, 459/1, překračuje cestu p. č. 1251 a pokračuje po jejím okraji k p. č. 856//3, na jihu podél p. č. 856/5, přes cestu p. č. 1240, podél p. č. 874/2, 875/4, na západě obíhá p. č. 422/2, 422//1, 424, 425, 427/2, 428/3, podél potoka p. č. 466 a dále podél p. č. 7, 430/1 a 445 k výchozímu bodu. ZVĚŘETICE, okr. Prachatice (05527) Rozsah památkové zóny v Zvěřeticích je vymezen hranicí, která začíná na severu u potoka p. č. 48/3, vede podél p. č. 25, stáčí se na sever podél rybníka p. č. 32, který obíhá, na východě podél p. č. 23, 22/2 k p. č. 17, kde se lomí, dále podél p. č. 18, překračuje silnici p. č. 218, vede podél ní a podél p. č. 222 směrem k jihu, tam ji překračuje, na jihu podél silnice p. č. 226/2, 226/1, kterou kolmo přetíná v nejjižnějším cípu p. č. 212, pokračuje podél něj a p. č. 10, 8, kolem p. č. 13/1 a stáčí se k severu k výchozímu bodu. ZVONOVICE, okr. Vyškov (14140) Rozsah památkové zóny ve Zvonovicích je vymezen hranicí, která začíná na severozápadním nároží u p. č. 268/1, na severu přechází komunikaci p. č. 598/1, pokračuje podél p. č. 38/1, 39, 40, 41, 42//1, 43, 45, obíhá p. č. 46/1, na východě přechází komunikaci p. č. 600/1, pokračuje podél p. č. 48/1, obíhá p. č. 101/1, 27, 9/1, 9/3, podél silnice p. č. 600/1, kterou u p. č. 11/1 přechází, na jihu vede podél p. č. 11/1, 11/2, 30, 33, 34, 15, 16, 17, 18/2, 19/1, překračuje silnici p. č. 598/1, obíhá p. č. 603/4, 139, na západě vede podél p. č. 138, 137, 136, 135, 134, 133, 132, 131, 130, 129, 268/2 k výchozímu bodu. ŽEBRÁKOV, okr. Písek (18991) Rozsah památkové zóny v Žebrákově je vymezen hranicí, která začíná na severu u p. č. 19/2, překračuje komunikaci p. č. 399/1, vede podél p. č. 31, 32/3, kolmo přetíná p. č. 397/1 a dál pokračuje na sever podél p. č. 33/2, 40, kolmo přetíná p. č. 434 a dál podél ní pokračuje na jih a dál podél p. č. 37/2, 1, 2, 414, 174, 3, 414, kterou kolmo přetíná, vede podél p. č. 17, 6, přechází p. č. 9/1 a dál pokračuje na západ podél p. č. 10, 15, 11, 12, 9/4, kolmo přetíná p. č. 412/1, podél které dál pokračuje na sever, a dál podél p. č. 13, kolmo přetíná p. č. 494 a dál obíhá p. č. 15, 393/2, 10, 29 a vede k výchozímu bodu. Poznámka: Hranici památkové zóny vymezují p. č. ležící uvnitř zóny. V závorce jsou uvedeny kódy základní sídelní jednotky.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 250/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 250/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Vyhlášeno 2. 11. 1995, datum účinnosti 2. 11. 1995, částka 66/1995 * § 1 - Území historických jader měst Benešov nad Černou (okr. Český Krumlov), Brandýs nad Orlicí (okr. Ústí nad Orlicí), Brumov (okr. Zlín), Česká Třebová (okr. Ústí nad Orlicí), Doubravník (okr. Žďár nad Sázavou), Fryšták (okr. Zlín), Hodkovice nad Mohelkou (okr * § 2 - Hranice území zón jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou graficky vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče v Praze, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového ústavu * § 3 - Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území památkové zóny v příslušné územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacích podkladech pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků. * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 250/1995 Sb. Aktuální znění od 2. 11. 1995 250 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: § 1 Území historických jader měst Benešov nad Černou (okr. Český Krumlov), Brandýs nad Orlicí (okr. Ústí nad Orlicí), Brumov (okr. Zlín), Česká Třebová (okr. Ústí nad Orlicí), Doubravník (okr. Žďár nad Sázavou), Fryšták (okr. Zlín), Hodkovice nad Mohelkou (okr. Liberec), Hořice na Šumavě (okr. Český Krumlov), Chabařovice (okr. Ústí nad Labem), Kyjov (okr. Hodonín), Mníšek pod Brdy (okr. Praha-západ), Napajedla (okr. Zlín), Poběžovice (okr. Domažlice), Telč-Staré Město (okr. Jihlava), Třešť (okr. Jihlava), Valašské Klobouky (okr. Zlín), Veselí nad Moravou (okr. Hodonín), Vizovice (okr. Zlín), Vlachovo Březí (okr. Prachatice), Vyšší Brod (okr. Český Krumlov), Žamberk (okr. Ústí nad Orlicí) a dělnická kolonie v Brumově (okr. Zlín) se prohlašují za památkové zóny (dále jen „zóna“). § 2 Hranice území zón jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou graficky vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče v Praze, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového ústavu v Českých Budějovicích, Památkového ústavu v Pardubicích, Památkového ústavu v Plzni, Památkového ústavu v Ústí nad Labem a u okresních úřadů a obcí, na jejichž území se zóny nacházejí. § 3 Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území památkové zóny v příslušné územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacích podkladech pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků. § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Tigrid v. r. Příloha k vyhlášce č. 250/1995 Sb. BENEŠOV NAD ČERNOU, okr. Český Krumlov Hranice památkové zóny v Benešově nad Černou začíná na severu u rozcestí cest p. č. 1834/1 a 1834/2, pokračuje podél p. č. 956/1, 275, 958/2, 1958/3, přechází silnici p. č. 1840/1, obíhá p. č. 961/1, 961/3, na východě přechází komunikaci p. č. 1839/1, pokračuje podél p. č. 225, obíhá p. č. 227, přetíná komunikaci p. č. 1840/1, vede podél p. č. 976/1, 981/1, obíhá p. č. 242/1, pokračuje opět podél p. č. 981/1, 1013/2, obíhá p. č. 1017, 1025, 1031/2, 1032, na jihu přechází silnici p. č. 1030/2, obíhá p. č. 330/3, pokračuje podél p. č. 1034, 51/3, 51/2, 1029/1, přechází potok p. č. 1907/1, 1040, 1036/2, 1035/2, komunikaci p. č. 1861/1, vede podél ní k p. č. 1057/1, pokračuje podél p. č. 1861/2, 996/4, 63/1, 1058, 221, 1089/1, 1090/4, dále obíhá p. č. 1110, vede podél potoka p. č. 1907/1, přechází jej k p. č. 1117, na západě obíhá p. č. 1117, 1119/2, přechází komunikaci p. č. 1868, obíhá p. č. 1322/3, 1322/4, vrací se k cestě p. č. 1868, vede podél ní, přechází komunikaci p. č. 1871/2, na severu pokračuje podél p. č. 1991, obíhá p. č. 1779/3, vede podél p. č. 937, 442, 163, 152, obíhá p. č. 1782, 1783, 1808/2, 1809/2, přechází komunikaci p. č. 1904//1 a pokračuje podél p. č. 1833/7 a 1833/3 k výchozímu bodu. BRANDÝS NAD ORLICÍ, okr. Ústí nad Orlicí Hranice památkové zóny v Brandýse nad Orlicí začíná na severním rohu p. č. 133/1, obíhá jej, pokračuje k jihu Kostelní ulicí p. č. 1340/1 k p. č. 1242/15, podél p. č. 1242/15, 1242/16, 1242/18, pokračuje k východu podél p. č. 205/4, 205/7, 205/5 až ke styku s cestou p. č. 1343, vede podél této cesty na severovýchodní roh p. č. 1244, odtud pokračuje k východu podél p. č. 1244, 219/2, 219/1, 226/1, 227, 229/1, 229/2, 235/1, 235/3, 303/5, 303/4, obíhá p. č. 303/10, na východě vede podél p. č. 303/1, překračuje vodoteč p. č. 1390/5 a cestu p. č. 1335, pokračuje podél p. č. 302/4, obíhá p. č. 302/2, vede podél p. č. 297, 295/3, přechází na cestu p. č. 1329, po které vede směrem z centra na nároží p. č. 287, které obíhá až k cestě p. č. 1328, po té až na roh p. č. 284/1, podél její východní hranice, obíhá p. č. 237, na jihu vede k ulici Komenského, po Komenského ulici p. č. 1320/1 a 1304/23 jde k západu až k p. č. 1/3, obíhá jej a pokračuje podél p. č. 7/3, 7/1, 9/1, dochází k železniční trati p. č. 715/1, toto p. č. sleduje směrem k severozápadu, obchází budovy nádraží p. č. 276, 275 a 242, zde se lomí k severu, na západě pokračuje podél p. č. 715/2 a Nádražní ulicí p. č. 1387/1, dochází na Žerotínovu ulici p. č. 1304/23, tou pokračuje k ulici p. č. 1394/6, kterou překračuje do Křetínské ulice p. č. 1216/1, pokračuje po ní k severu až na nároží ulice Českých bratří p. č. 146/1, na severu pokračuje ulicí Českých bratří k východu, dále podél p. č. 156/2, 1233/1, 1233/2, obíhá p. č. 191/4 a podél p. č. 191/1 až k severnímu nároží p. č. 133/1, kde se hranice uzavírá. BRUMOV, okr. Zlín Centrum města: Hranice památkové zóny v Brumově začíná na severu hradním pahorkem p. č. 2226, pokračuje východním směrem po severní hranici p. č. 1545, 1542, 1549, 1548, 1552, dále po toku Brumovky k jihu, lomí se na východ po hranicích p. č. 547, 540, dále ulicí Josefa Polácha, ulicí Drahy, po hranici p. č. 747, 743, 742, 732/4, 732/2, lomí se na východ po hranici p. č. 710, 709, 707, dále na jih po p. č. 708, 706, 705, 703, 702, přes ulici Kopec p. č. 674, po východní hranici p. č. 667, dále po vodoteči p. č. 1852, lomí se k jihu po hranici p. č. 618, 614, 612, 610, 608/2, přes komunikaci p. č. 1853 po hranicích p. č. 579, 67/1, 68, 72, lomí se k jihu po hranicích p. č. 57, 56, 49, 47, 44, 41, 38, přetíná komunikaci p. č. 49, sleduje východní hranici p. č. 123, 126, 128, 131, lomí se k západu po komunikaci p. č. 137, lomí se k jihu po ulici 1. května, lomí se k západu po p. č. 347/3, 359 a dále směřuje na sever po hranici p. č. 367, 370, 378, 377, 379, 384, 388, 392, 396, 400, 403, 406, 408, 409, 410, 419, 422, 424, 435, 437, 439, 441, 443, 445, 447, pokračuje na západ po ulici Školní, proti toku Brumovky, lomí se na západ, přetíná ulici Pivovarskou, po hranici p. č. 1712, dále sleduje oblouk p. č. 1705 a po trati p. č. 1676 pokračuje na sever po břehu rybníku p. č. 1657, 1649, 1631, 1632, stoupá na hradní pahorek po p. č. 1595, 2220, 2219, 2218, 2216, 2217, 2228 až k p. č. 2226, kde se hranice uzavírá. Dělnická kolonie: Hranice začíná na severu p. č. 1151, lomí se k jihu po hranici p. č. 1149, 1147, 1145, 1143, 1141, kolmo přes vodoteč p. č. 1763, dále po p. č. 846, 847, přetíná ulici Josefa Polácha, pokračuje po hranici p. č. 830, 827, dále po komunikaci p. č. 826, po ulici Josefa Polácha, p. č. 1804, odbočuje na sever po hranici p. č. 873, 874, pokračuje proti toku Brumovky p. č. 1763, lomí se na sever po komunikaci p. č. 1139 až k rohu p. č. 1151, kde se hranice uzavírá. ČESKÁ TŘEBOVÁ, okr. Ústí nad Orlicí Hranice památkové zóny v České Třebové začíná na Mírovém nábřeží p. č. 430, vede jihovýchodním směrem, vede ulicí Kobylí důl, přechází komunikaci a pokračuje do Riegrovy ulice, na jihu a západě vede Riegrovou ulicí p. č. 3373/4, 3373/1, 3380/1, přetíná ulici dr. Beneše p. č. 3431/3 a jde k jihovýchodu Podbranskou ulicí p. č. 3376/1, 3370/4, 3377/5, 3379/1 a končí na Mírovém nábřeží, kde se hranice uzavírá. DOUBRAVNÍK, okr. Žďár nad Sázavou Hranice památkové zóny v Doubravníku začíná na severu u řeky Svratky p. č. 1658/1, pokračuje na východ po hranicích p. č. 232, 1658/2, 183, část p. č. 184, 182/3, dále po železnici p. č. 180/2, 179/2, 179/3, 179/4, 169/2, 169/1, po levém břehu řeky Svratky p. č. 1658/1, po železnici p. č. 287/6, 288, 115, 157, 289/2, přes řeku Svratku po pravém břehu proti toku řeky, dále po hranicích p. č. 160, 157, 156, 155, 1779/1, 137/1, 137/3, 135/2, 131, 118/2, 128, 127, 125, 126, přes komunikaci na p. č. 107/3, 106, 103, 102, 99/1, 97, 94, 93, 90/2, 90/1, 89, 87, 85, 84, 82, 81, 77, 76//2, přes silnici p. č. 1661 na p. č. 34/1, 46, 45/1, 45, 41, 38/2, 36/3, 36/1, 32/1, 31/1, podél silnice k Nedvědici p. č. 1620/2, přes silnici p. č. 1788, na p. č. 2, 29, 1446//2, 185/3, 185/7, přes řeku Svratku p. č. 1658/1, kde se hranice uzavírá. FRYŠTÁK, okr. Zlín Hranice památkové zóny ve Fryštáku začíná na severu v ulici Kvapilově p. č. 205, z ní odbočuje po hranicích parcel p. č. 155, 156, 162, 164, 166, 168, 170, 172, 114, 112, kolmo přechází ulici Komenského p. č. 67, pokračuje po hranicích p. č. 53, 54, 43, 32, 34, 36, kolmo přechází ulici p. č. 28 a vodoteč p. č. 412 a pokračuje po ulici p. č. 513, po hranicích p. č. 631, 633, 634, 635, 638, kolmo přechází ulici p. č. 649, pokračuje po hranicích p. č. 698, 704, 702, ulicí p. č. 743, po hranicích p. č. 754, 759, 762, po ulici p. č. 777, přechází ulici p. č. 1004, po levém břehu vodoteče p. č. 628, z něj odbočuje po hranicích p. č. 28, 31, 38, 45, 46, po vodoteči p. č. 21, z ní odbočuje po hranicích p. č. 439, 440, 444, 459, 457, 460, 462, 464, 466, 468, 498/2, 1, 7, 475, 541, 540, 538, 539, 537, 535, 531, 528, 520, 519/2, 448, 449/2, 449/1, 451, 457, 476, 478, 480, kolmo přes ulici p. č. 1006 a po hranicích p. č. 247, 248, 244, 243, na ulici Kvapilovu p. č. 205, kde se hranice uzavírá. HODKOVICE NAD MOHELKOU, okr. Liberec Hranice památkové zóny v Hodkovicích nad Mohelkou začíná na severu u p. č. 236, na východě pokračuje podél p. č. 237, 280, 281, 282, 241, 283, 284, 285, 287, 289, 291/1, 291/2, 292, 294, 260, 261, 262, pokračuje podél cesty p. č. 2258 k Sportovní ulici p. č. 2257//2, kterou přetíná, přechází ulici Mlýnskou, obíhá p. č. 296, přechází komunikaci p. č. 2251, dále vede podél p. č. 147, 2382, přetíná Mlýnský potok p. č. 2381/2 a pokračuje po jeho levém břehu ke křižovatce ulic Riegrova a Pražská, na jihu přetíná Pražskou ulici p. č. 2247/1, pokračuje podél cesty p. č. 2275, kterou opouští za křižovatkou cest, a pokračuje podél cesty p. č. 2278, 2279 a podél České ulice p. č. 2245 k p. č. 24, pokračuje podél cesty p. č. 2281, přechází komunikaci p. č. 2283, pokračuje podél ní k p. č. 849, sleduje její jižní stranu, vede podél cesty p. č. 2299, přetíná ji k p. č. 1345/1 a podél hřbitovní zdi směřuje k západu. Přetíná cestu p. č. 1168/2 a Sokolskou ulici p. č. 2243, podél které vede k cestě p. č. 2315, dále pokračuje podél p. č. 236, 233, 238/1, 237, 240/4, 240/2, 241, 245/1, 246 k Zahradní ulici p. č. 2242, a 2260, vede podél ní k p. č. 1140/2, pokračuje podél p. č. 468, 1138/2 ke Komenského ulici p. č. 2317, kterou přetíná, a podél této ulice směřuje ke komunikaci p. č. 2318, tu a ulici Libereckou p. č. 2241 přetíná a pokračuje k výchozímu bodu u p. č. 236. HOŘICE NA ŠUMAVĚ, okr. Český Krumlov Hranice památkové zóny v Hořicích na Šumavě začíná na silnici na Český Krumlov p. č. 1204/2, dál vede podél p. č. 192/1, 66/1, 67, 64/1, překračuje silnici p. č. 1725/2, dále podél p. č. 937/4, 937/3, po cestě p. č. 937/9, 1210, na jihu vede podél p. č. 83/2, 83/1, 84 až k cestě, po které se stáčí k jihu, obíhá p. č. 1423, vede podél p. č. 115, 118, 119, 122, 123/2, 134, 133/2, 131, které obíhá, na západě pokračuje po cestě p. č. 1196/3, podél p. č. 128/1, přechází silnici na Horní Planou, vede kolem hřbitova p. č. 1, pokračuje podél p. č. 2, po cestě p. č. 1819, odbočuje přímo k severu po cestě p. č. 1201/2, na severu obíhá p. č. 7, vede podél p. č. 22/2, 23/2, 548/5, přechází cestu u transformátoru a po vnější straně cesty p. č. 1203 pokračuje k východu, na rozcestí se otáčí k jihu a vede po vnější straně cesty p. č. 1206/5, prochází uličkou p. č. 1206/3 k výchozímu bodu na silnici k Českému Krumlovu p. č. 1204/2. CHABAŘOVICE, okr. Ústí nad Labem Hranice památkové zóny v Chabařovicích začíná na severu v Kovářské ulici u p. č. 921, vede podél Kovářské ulice p. č. 929, přechází ulici Smetanovu p. č. 1141/1 a pokračuje podél Křížové ulice p. č. 974/1 k p. č. 968, které obíhá, pokračuje dále podél p. č. 969, 970, 971, obíhá p. č. 972 a pokračuje dále podél Křížové ulice p. č. 974/1 k ulici Marie Kršňákové p. č. 1061, přechází Ždírnický potok p. č. 73, pokračuje podél ulice Marie Kršňákové p. č. 114, vede podél ní k p. č. 114/3, kde ulici u p. č. 60/1 přechází, vede podél p. č. 60/1 až k chodníku pro pěší u Telnického potoka p. č. 113, překračuje cestu p. č. 114/1 a pokračuje podél Telnického potoka p. č. 73 a Ždirnického potoka rovněž p. č. 73, na východě přechází p. č. 1566/1 a komunikaci Ústecká p. č. 1696 k p. č. 225, vede podél této parcely a pokračuje podél p. č. 224, 223, obíhá p. č. 221, přes slučku přetíná p. č. 216, na jihu pokračuje podél p. č. 267, 269, 270, 274, 275, 298, obíhá p. č. 419 k p. č. 418, dále pokračuje podél p. č. 418, 421, 422, 425, 426, 429, 431, 437, 438, 448, přechází komunikaci p. č. 485, vodoteč p. č. 454, vede podél p. č. 455, přechází p. č. 486, pokračuje podél p. č. 487, 489, přetíná ulici V Aleji p. č. 494, obíhá p. č. 683/1 a dále podél p. č. 692, 615, 616, 619, přechází komunikaci p. č. 620, vede podél ní zpět k p. č. 624, pokračuje podél p. č. 624, přetíná p. č. 625, podél p. č. 628, přetíná p. č. 631/1, 632, vede podél p. č. 636, 637 a 640 k p. č. 643, které přetíná, pokračuje podél p. č. 642, 646, 647, 651, 655, obíhá p. č. 659, pokračuje podél p. č. 660, 661, obíhá p. č. 666, přetíná p. č. 667, pokračuje podél p. č. 677, 676, přechází Nádražní ulici p. č. 721, na západě obíhá p. č. 702, přechází komunikaci p. č. 1669, přetíná p. č. 705, 707, 711, obíhá p. č. 713, pokračuje dále podél p. č. 715, 718, 723/2, přetíná p. č. 725, vede podél p. č. 726, 732, 735, 736, 738, 752, pokračuje podél Teplické ulice p. č. 1262/2, přechází ji k p. č. 942, kterou přetíná, obíhá jej a vede dál podél p. č. 941, 935 a 931/2 k výchozímu bodu v Kovářské ulici u p. č. 921. KYJOV, okr. Hodonín Hranice památkové zóny v Kyjově začíná na severu na ulici Dobrovského p. č. 3094, kolmo přechází ulici Komenského p. č. 2510 a pokračuje po ulici Dobrovského p. č. 2510/11 a p. č. 4065, kde odbočuje po hranici p. č. 494 a 2509/8 na ulici Palackého p. č. 2493//5, odbočuje po ulici Jurovského p. č. 2510/10 a po ulici Jungmanově p. č. 2510/17, kolmo přechází ulici p. č. 2510/15 a pokračuje po ulici Jungmanově p. č. 2510/16, kde odbočuje po levém břehu Kyjovky p. č. 2507/8 až na ulici Dobrovského p. č. 3095, kde se hranice uzavírá. MNÍŠEK POD BRDY (centrum města vč. areálu poutního místa Skalka), okr. Praha-západ Hranice památkové zóny v Mníšku pod Brdy začíná na severu a vede kolem objektu Rekolekčního domu p. č. 1627, směřuje na jih podél výklenkových kapliček, po hranicích p. č. 1626, 1624, 1625, 1622 a po hranici p. č. 1618 klesá obloukem za rybníčkem p. č. 1619 k lesní chatě p. č. 2846, kterou přetíná, a míří přímo na západní roh p. č. 1606 přes p. č. 1609, 1607 a 1604, dále ke komunikaci p. č. 1716 a poté klesá jižním směrem po západní hranici p. č. 1718, 1736, 1737, 1735, 1738, 1748/2, 1749, 1766, přetíná ulici 9. května a klesá dále až k ulici Lhotecké, tu přetíná a pokračuje po komunikaci p. č. 1268 a 2911 k louce Pivovárka, dále směřuje na jihovýchod po její hranici se zahradami p. č. 30, 32, 34, 36, 38, 41, 46, 48, 50, 54, 60, 62, 64, 66, 68, dále okolo objektu na p. č. 76 až na křižovatku Pražské a Komenského ulice, poté na jih po komunikaci p. č. 2891 (Komenského ul.) a před zdravotním střediskem se lomí k západu po severní hranici p. č. 215/1, dále obchází p. č. 222/2, 210, severní hranici p. č. 212, 214 a 225, pokračuje směrem jihozápadním po hranici p. č. 248, 249, 246, 247, 234 a 236, po komunikaci p. č. 800 (Rymáňská) na křižovatku s Nádražní ulicí p. č. 776, dále směřuje na jih Nádražní ulicí, lomí se po jižní hranici p. č. 774/1 a pokračuje dále západním směrem po hranicích p. č. 765, 760/2, 758, 755, 751 a komunikací p. č. 748 pokračuje do ulice Nové p. č. 737, kterou vede na křižovatku s ulicí Dobříšskou, odtud vedle objektu na p. č. 442, dále po hranici p. č. 443/1, 430, 417, 418 k lesnímu pozemku p. č. 997, který přetíná, a vede přes hráz mezi Prostředním a Dolejším rybníkem p. č. 1040, okolo pozemku p. č. 1021, přetíná p. č. 1022 a pokračuje po západní hranici p. č. 1025, lomí se na východ a vede okolo p. č. 1023, 1028, 1044, 1050 a 1075 a pokračuje po komunikaci p. č. 1011 ulicí Za Rybníky k p. č. 1261/1 (rybníček), který obchází po severní hranici, dále po hranici p. č. 1264/1, 1265/1 až k p. č. 1267/2, za kterým se lomí na sever okolo p. č. 1267/1, přechází ulici Lhoteckou a vede vzhůru vlevo vedle lipové aleje p. č. 2917, 1511 a 2917 až k severnímu okraji p. č. 1601, dále protíná les p. č. 1602, vstupuje do p. č. 1604 a na úrovni objektu p. č. 1605 se lomí a stoupá severozápadním směrem ke skaleckému kříži, ten obchází a pokračuje na sever po hranicích p. č. 1613, 1614 a 1626 až k objektu Rekolekčního domu p. č. 1627, kde se hranice uzavírá. NAPAJEDLA, okr. Zlín Hranice památkové zóny v Napajedlech začíná v severovýchodní části katastru u hřbitova p. č. 362. Přes les Kalvárie p. č. 1732/1 pokračuje jižním směrem k p. č. 6424/1, 2034/1 a 2063. Na její jižní hranici se lomí k západu až k p. č. 2074/1 a 806/1, kde na jejich hranici pokračuje jižním směrem, a po ulici Lány p. č. 6481/1 pokračuje až na křižovatku s ulicí 1. máje p. č. 2153/76, po které přechází na ulici 2. května p. č. 6406/1. Na křižovatce s ulicí Podluží p. č. 6480 se lomí směrem západním a po p. č. 7524/2 pokračuje až na ulici Pod Zahrádkami p. č. 6403 a ulicí Moravní p. č. 2160/1 přichází na levý břeh řeky Moravy p. č. 6447. Po levém břehu proti proudu Moravy přichází k sídlišti Nábřeží p. č. 117/1 a po p. č. 461/11 směrem severním se na pozemku p. č. 148/1 dostává na hlavní ulici Palackého p. č. 6439/5, kde se na křižovatce s ulicí Jiráskovou p. č. 6426/1 obrací na východ, a po polní cestě p. č. 6426/2 přichází opět ke hřbitovu, kde je výchozí bod. POBĚŽOVICE, okr. Domažlice Hranice památkové zóny v Poběžovicích začíná na severní straně Nádražní ulice p. č. 889, vede podél její jižní strany, na východní straně vede podél východní strany téže parcely, na jižní straně pokračuje podél severní strany Masarykovy ulice p. č. 888, p. č. 77/1, kde se láme jižním směrem, obíhá p. č. 77/1, pokračuje podél p. č. 74, 73, 72/2, kolmo přechází p. č. 900, pokračuje podél p. č. 69, 68, 66/1, 65, 64, 63, 61, 59 a 57, obíhá p. č. 52, přechází silnici p. č. 901, pokračuje podél p. č. 266, 263, 262, 261, 921, 260/2, 260/1, 256, 255, obíhá p. č. 254, na západní straně hranice vede podél p. č. 252, 919, pokračuje podél p. č. 289, 298, 296, kolmo přechází silnici p. č. 904, vede podél p. č. 476, 478, přechází přes p. č. 934/1, obíhá p. č. 934/2 a stáčí se k severu, na severní straně vede podél p. č. 936/7, 936/2, 936/3, 936/4, 936/5, 936/6 a p. č. 501/1, dále vede podél východní strany silnice p. č. 901, obíhá p. č. 8 k výchozímu bodu v Nádražní ulici p. č. 889. TELČ-STARÉ MĚSTO, okr. Jihlava Hranice památkové zóny v Telči-Starém Městě začíná v severní části obce na hranici p. č. 417/6, které obíhá, dále pokračuje podél p. č. 422/6, obíhá p. č. 422/5, kolmo přechází cestu p. č. 416/10, pokračuje podél p. č. 423/4, obíhá p. č. 417/8, 422/1, kolmo přechází cestu Na Dlážkách p. č. 7381, jižně po ní a potom odbočuje po břehu Staroměstského rybníka, tj. po hranicích p. č. 426, 427, 435/1, 575, 440, 442, 443, 450/1, 452/1, 452/4, 452/5, 452/6, 452/3, 452/7, 452/2, 453/5 a 452/8 na jižní konec, přechází ulici po hranici p. č. 7386 a p. č. 7431/2 a dále pokračuje po hranicích p. č. 594, 454, 593, 592, 591, 590, 589, 588, 587, kolmo přes ulici p. č. 7629, po hranicích p. č. 462/2, 462/5, 1454, 1455, 462/4, 463/6, 463/5, 1511, 463/1, 467, 469/2, 473/1, 471, 7389/2, 479, 482/1, 486/2, 7390/1, 489/2, 492/1, 496/1, 552, 551, 500/1, 504/1, 548, 545, kolmo přechází ulici p. č. 511/2, pokračuje dále po hranicích p. č. 544, 542, 541, 540, 539, 538, 537, 536, kolmo přes ulici p. č. 7385/1, 7385/2 a po hranicích p. č. 529, 535/1, 528, kolmo přes ulici p. č. 7383, po hranici p. č. 417/7 k výchozímu bodu p. č. 417/6, kde se hranice uzavírá. TŘEŠŤ, okr. Jihlava Hranice památkové zóny v Třešti začíná na severu na křižovatce silnice p. č. 4569 s ulicí p. č. 2689, dále jde po ulici p. č. 2689, po hranici zámeckého parku p. č. 2697 a 2721, kde odbočuje po hranici p. č. 2851 na ulici p. č. 2882, dále po hranici hřbitova p. č. 3103 a po hranici p. č. 3093, 3092, 3076, 3061, 3058, 3055, 3053, 3050, 3049, na ulici p. č. 2924, dále po ulici p. č. 2990, z ní odbočuje po hranicích p. č. 646, 650, 652, 651, kolmo překračuje silnici p. č. 4571 a vede po hranici p. č. 676, 677 a 678/1 na ulici p. č. 686, po ní kolmo přechází ulici p. č. 4587 a vede dále ulicemi p. č. 42, 24 a ulicí p. č. 4577, ze které odbočuje po hranicích p. č. 387, 383, 382/2, 382/1, 381, 379, proti toku Třešťského potoka p. č. 4602, pak odbočuje kolmo přes p. č. 2644 na hranici p. č. 2615 a 2611, kde přechází na křižovatku silnice p. č. 4569, kde se hranice uzavírá. VALAŠSKÉ KLOBOUKY, okr. Zlín Hranice památkové zóny ve Valašských Kloboukách začíná na severu na p. č. 181/2, pokračuje východním směrem po hranicích p. č. 4426, 2479/8, 2146/2, 483, 194, 195, 196, 197/1, 198, 200, 201, 202/2, 203/1, 203/2, 4490/1, po vodoteči p. č. 4380/1, z ní odbočuje po hranicích p. č. 267/3, 4338, 279/1, 279/2, 280, 281/1, 282/2, 385, 384, 289/2, 292, 300, 315, 316/1, 320, 325, 328/1, 373, 372, 374, 367/5, 367/6, 892, 272, 4392/1, 393/7, 393/4, po hranicích p. č. 393/8, 393/9, 460, 445/1, 480/1, 480, 494/3, po ulici p. č. 4406/1, po silnici p. č. 4321/2, po hranicích p. č. 805, 804, 3436/3, 3436/2, 776/2, po ulici p. č. 4409, 538/2, po hranicích p. č. 539, 534/12, 541, 545, 546/1, 695/2, 740, 692/2, 551, 725/3, 554/1, 556/1, 557, 558, 560/1, 562, 567/1, 572/1, 573/1, 576/1, 579/1, 582/1, 587, 590/1, 591/1, 593/1, 594/1, 596/1, 596/2, 600/1, 604, po hranicích p. č. 605/1, 609, 662/1, 670/1, 659, přes silnici p. č. 4362/2, po hranicích p. č. 3/1, 640/1, 637, 636, po silnici p. č. 4400/1, po hranicích p. č. 26, 628, 626, 627, 625, 624, po ulici p. č. 4354, 1521/1, zpět po ulici p. č. 4354, 4353/2, 65, 71, 580, 1531/4, 1531/3, 1531/2, 578/2, 578/1, 577, 574, 573, 572, 571, 570, 175/3, 175/6, 175/4, dále po hranici p. č. 181/2, kde se hranice uzavírá. VESELÍ NAD MORAVOU, okr. Hodonín Hranice památkové zóny ve Veselí nad Moravou začíná na severu na mostě přes plavební kanál, pokračuje východním směrem po ulici Benátky p. č. 1025/2, odbočuje na pravý břeh řeky Moravy po hranici p. č. 165/3, na konci p. č. 122 kolmo přechází řeku Moravu p. č. 1038/1 a pokračuje po levém břehu řeky po hranici p. č. 1312 (navigační stezka), z ní odbočuje po hranici zámeckého parku p. č. 3655/5, 3655/3, po hranicích p. č. 4465 a 1005/2, kde kolmo přechází řeku Moravu p. č. 1038/1 a p. č. 975/4, a pokračuje po hranici p. č. 4863/35 přímo přes plavební kanál řeky Moravy p. č. 71/3 a vede proti toku po jeho pravém břehu až k mostu na ulici Benátky, kde se hranice uzavírá. VIZOVICE, okr. Zlín Hranice památkové zóny ve Vizovicích začíná na severu na p. č. 2384/8, pak pokračuje jižním směrem po cestě p. č. 5249/2, kolmo překračuje silnici p. č. 5261 a vede po hranicích p. č. 2456/3, 74/8, 74/1, 1211, 1210, 1265, 74/4, 74/3, 74/2, 72/3, 72/4, 93/1, 98/2, 98/1, 99, 80, 84, pokračuje proti toku Lutoninky p. č. 5318/1, odbočuje po cestě p. č. 5291/2, po cestě p. č. 2634/1, odbočuje po hranicích p. č. 1848, 1849, 1850, 1851, 1852, 1856, 2635/3, 1564, po silnici p. č. 5291, po silnici p. č. 5292, dále po hranicích p. č. 126, 5422/1, 129, 130, 256, 255/2, 252, 251/1, 266/1, 235/1, po ulici p. č. 5350, odbočuje po hranicích p. č. 328, 335/2, 337, 342, 344, 346, 351, 353/1, 341, 356, 347, po vodoteči Bratřejůvky p. č. 5329, odbočuje po hranicích p. č. 400, 1375, 402/2, po silnici p. č. 5109, odbočuje po hranicích p. č. 3737/5, 3738/1, 3738/2, 3746/3, 3753/6, 3746/5, 3739, 3737/2, 4053/4, 931/1, 931/2, 933, 960, 4054/1, 4055/1, po náhonu - vodoteči p. č. 5334/10, podél p. č. 5334/9, 5334/8, 5334/7, 5334/15, z ní odbočuje po hranicích p. č. 987, 1077, 4069/2, 4070, 4076/1, 4075, 4078, kolmo přechází ulici p. č. 5123/3, pokračuje po hranici p. č. 4498/1, přechází kolmo vodoteč p. č. 5345/1 a p. č. 4440/17 a 4508/1, pokračuje po hranicích p. č. 4508/1, 4440/2, 4440/1, 4505/12, 4501/11, 4505/10, 4505/9, 4505/8, 4505/7, 4505/5, 4505/4, 4505/3, 483/4, 483/3, kolem p. č. 1470, přes p. č. 4517/4, podél p. č. 511, 4517/8, 516/2, pokračuje po ulicích p. č. 5154 a 5178/1, odbočuje po hranicích p. č. 590/1, 542/3 a 5177 na pravý břeh vodoteče Dřevnice p. č. 5318/1, z ní odbočuje po vodoteči p. č. 5314, po hranicích p. č. 542/2, 13/3, 14/2, 15/2, 17/2, 21, 549/5, 549/4, 549/3, 549/2, 549/1, 552/1, po ulici Nádražní p. č. 5185/2, pak odbočuje po hranicích p. č. 846, 1253, 597/2, 597/4, 912/1, 1133, 1134, 863, 864, 784/4, 787/5, 787/4, 787/7, po ulici p. č. 5192, po hranicích p. č. 1089/7, 1089/5, 1070, 1091, 1493, 1106/3, 1050, 1007, 1113/1, 1086, 26, 29//2, 31, 34, 32/1, 1199, 34/1, 34/6, 34/5 a na ulici Zahradní p. č. 541/1 až na p. č. 2384/8, kde se hranice uzavírá. VLACHOVO BŘEZÍ, okr. Prachatice Hranice památkové zóny ve Vlachově Březí začíná na severu, kde protíná silnici směrem na Dolní a Horní Nakvasovice, Zálezly, Lčovice a Čkyni p. č. 1221/3, dále pokračuje podél kaplí Křížové cesty p. č. 852/1, dále severovýchodně podél p. č. 851/17, přetíná polní cestu p. č. 1224/1, po vnější straně kopíruje hranici p. č. 851/13, přetíná cestu p. č. 860/1 a navazuje na západní hranu p. č. 872/1, kterou dále kopíruje také na severu, napojuje se na severní hranu p. č. 872/2, 862, 863 a dále se prudce stáčí podél p. č. 863 k jihozápadu, lomí se k jihu na hranici s cípem p. č. 862 a pokračuje podél p. č. 19/3, 19/1, 17/1, lomí se k východu podél p. č. 867/5, 25, 11/2, 11/1, 9, 8, 7, 6, 5, 4, 3/1, lomí se k severu a pokračuje opět východně, kde přetíná komunikaci p. č. 1237/1 ve směru Volyně, pokračuje podél p. č. 153/27, 813, 153/28, 309/1, 154, kterou obtáčí po východní a jižní straně, a pokračuje severozápadně podél p. č. 1197/1, lomí se k jihozápadu podél p. č. 305/1, 149/2, 148/1, 146, 145, 144, 143, 142, 141, 140, 139, lomí se k jihu podél p. č. 215, 275/2, 50, 130/1, kde přetíná polní cestu, a pokračuje podél p. č. 264, 52, 129, 261, 128/2, 127/4, 251/3, 126/3, 126/2, 243/1, 358, 124/2, kde se lomí, a pokračuje opět podél p. č. 124/2, 241/1, přetíná silnici od Prachatic p. č. 331 a pokračuje podél p. č. 369, 461/4, přetíná polní cestu p. č. 1241, dále p. č. 462, 464/1, dále p. č. 470, přechází potok p. č. 1240/1, vede podél p. č. 472, lomí se k severozápadu podél cesty p. č. 1207/1, lomí se podél hranic p. č. 88/1, 85/1, 85/2, 162, přetíná cestu a pokračuje podél p. č. 510/3, lomí se podél p. č. 516, navazuje na p. č. 523/1 a dále pokračuje p. č. 523/4, 526, obtáčí jihozápadní cíp památkové zóny podél p. č. 581 a 582, 580, 583/1, 1259, 587/2, přetíná cestu směrem na Radhostice p. č. 1212, pokračuje podél p. č. 652/12, 652/10, 652/13, 652/2, 662/24, 662/25, 662/43, dále podél p. č. 652/9, 655/4, 40/2, 40/1, 39, 81, 38/2, dále p. č. 661/14, 661/40, 661/14, 31/1, 659/1, 30, 29, 27, 315, 26/2, dále pokračuje podél silnice na Nakvasovice p. č. 1221/3 a p. č. 660/1 a napojuje se na výchozí bod. VYŠŠÍ BROD, okr. Český Krumlov Hranice památkové zóny ve Vyšším Brodě začíná na severu na levém břehu řeky Vltavy u p. č. 809/1, které obíhá včetně p. č. 78, přechází komunikaci p. č. 1810/2, na východě pokračuje dál podél p. č. 782/11, 782/12, 782/13, 782/14, 782/15, 782/2, 778/1, 764/3, podél levého břehu řeky Vltavy p. č. 1746/4, přechází řeku k p. č. 184/1, pokračuje dál podél p. č. 192/2, 193/2, 194, 197/2, 197/1, 209, 212, přechází komunikaci p. č. 1726/2, dále podél p. č. 215, 216, 217, 219, 221, 228/2, 232, 236, 240, 251, 256, obíhá p. č. 272/1, pokračuje podél p. č. 329/4, 329/3, 337/3, 340/2, 379, 342/3, obíhá p. č. 342/5, vrací se zpět podél cesty p. č. 337/4, pokračuje podél p. č. 381, dále podél potoka p. č. 437/2 až ke komunikaci p. č. 1699/5, na jihu vede podél ní k silnici p. č. 1706/10, překračuje ji, obíhá p. č. 952/2, 952/1 včetně p. č. 225, pokračuje podél komunikace p. č. 1715/1, vede podél p. č. 1117, 406, 1118, na západě překračuje komunikaci p. č. 1715/1, vede podél ní zpět k p. č. 1722/2, obíhá p. č. 362, 20/6, opět vede podél cesty p. č. 1717/2, pokračuje podél cesty p. č. 1723/2, ulice Míru p. č. 1725 a p. č. 78/2 k Lesní ulici p. č. 1724/1, pokračuje podél ní k p. č. 80/7, které obíhá, vede podél komunikace p. č. 65/5, přechází ji a pokračuje podél p. č. 65/1, přechází komunikaci p. č. 66/10 k p. č. 65/8, které obíhá, dále vede kolem p. č. 62, překračuje Českou ulici p. č. 1721/1, vede podél p. č. 1224/5, 1224/6, 1224/7, 1224/10, 1224/8, které obíhá, překračuje potok Menší Vltavice p. č. 1747, vede podél p. č. 1398/1, přechází vodoteč p. č. 1748, obíhá p. č. 1397/1, překračuje cestu p. č. 1730, pokračuje podél ní a dále podél p. č. 1390, 1428/3, 1428/1, 1428/2, které obíhá, na severu překračuje komunikaci p. č. 1736/1, obíhá p. č. 1432/2, přechází silnici p. č. 1738/1, pokračuje podél komunikace p. č. 1738/2, po této komunikaci přechází řeku Vltavu p. č. 1422/2 a dosahuje výchozího bodu u p. č. 809/1. ŽAMBERK, okr. Ústí nad Orlicí Hranice památkové zóny v Žamberku začíná na severovýchodě města na Havlíčkově nábřeží p. č. 3736, pokračuje k jihu po východní straně p. č. 3738, napojuje se na Tyršovu ulici p. č. 3739, kterou vede k Zámecké ulici (bývalá Rudé armády) p. č. 3737, 3750/1, překračuje ji a zámeckou zahradu p. č. 1941/1, na jihu obíhá zámek p. č. 1946/1, 1946/4 a 1946/3, od nároží zámku pokračuje jihozápadním směrem po hranicích p. č. 1951/1, 1951/3, 302/2, obíhá p. č. 302/1, pokračuje podél p. č. 229, obíhá p. č. 3687/2, překračuje chodník p. č. 3687/4 na Nádražní ulici (bývalá Gottwaldova) p. č. 3687/1, zde se lomí k severu až ná nároží s Komenského ulicí, přes chodník p. č. 3687/5 vstupuje do Komenského ulice p. č. 3701 a sleduje ji směrem na křižovatku se spojovací ulicí p. č. 3702, po které pokračuje na křižovatku s Klostermannovou ulicí p. č. 3703, na západě tuto parcelu šikmo překračuje na nároží bývalého hřbitova p. č. 903, který obíhá včetně p. č. 902 až na ulici Československé armády p. č. 3705, tuto parcelu šikmo překračuje směrem k ústí spojovací uličky p. č. 932, kterou sleduje k severu, pokračuje k severu po navazujících uličkách p. č. 928 a p. č. 3717 na roh p. č. 993, odtud pokračuje podél p. č. 993 a 994, obíhá p. č. 1004, na severu překračuje Havlíčkovo nábřeží p. č. 3715/1 do Divoké Orlice p. č. 3882, pokračuje proti proudu řeky k výchozímu bodu na p. č. 3736, kde se hranice uzavírá.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 251/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 251/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny Vyhlášeno 2. 11. 1995, datum účinnosti 2. 11. 1995, částka 66/1995 * Čl. I - 1. Vymezení hranic území památkové zóny Jablonné v Podještědí provedené v příloze vyhlášky č. 476/1992 Sb. se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 2. 11. 1995 (n61/1995 Sb.), po opravě 251 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 22. září 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I 1. Vymezení hranic území památkové zóny Jablonné v Podještědí provedené v příloze vyhlášky č. 476/1992 Sb. se mění takto: „JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Hranice památkové zóny v Jablonném v Podještědí začíná na severozápadě v Okružní ulici p. č. 1294, 1300/1 a pokračuje východním směrem, dále sleduje část ulice Zdislavy z Lemberka p. č. 1262/2, v úrovni ulice Máchovy se lomí a pokračuje po její vnější straně p. č. 1268, přetíná vodoteč p. č. 267/2, sleduje komunikaci p. č. 1465 ulice Mlýnské, v úrovni řadových garáží se lomí a pokračuje podél p. č. 261, 260/3, 260/1, přetíná p. č. 260/2, 1363 a Panenský potok p. č. 1468, sleduje jej k jihu, na rohu p. č. 1049/4 přechází potok p. č. 1363, vede přes p. č. 614, 215/1, 214/3 a dále podél p. č. 495, 213/1, 356, 357, 216/6, přes p. č. 216/2, 216/3, 359/2, obíhá p. č. 360, přechází ulici Lidickou p. č. 1286, pokračuje podél p. č. 373, obíhá p. č. 545, vede podél p. č. 269, 270, 384/1, 384/2, kde přetíná komunikaci p. č. 1287, podél které vede k Lidické ulici, na rozhraní ulic Lidická a Cvikovská se lomí k západu, kde sleduje vnější stranu komunikace p. č. 1289 k zámku Nový Falkenburk, dále přetíná vodoteč p. č. 1370/1, sleduje vnější stranu komunikace p. č. 1337 a 1072, přetíná vodoteč p. č. 1071, pokračuje kolem zámku Nový Falkenburk podél p. č. 1067, 1034, 1074, 121, 122, sleduje vnější stranu komunikace p. č. 1063, přetíná komunikaci p. č. 1074, vede po vnější straně komunikace p. č. 1074 a 1335/1, které hraničí s hrází Mlýnského rybníka, dále sleduje vnější stranu p. č. 1293 ulice Cvikovské a vrací se k počátečnímu bodu na p. č. 1294 v ulici Okružní, kde se hranice památkové zóny uzavírá.“. 2. Vymezení hranic území památkové zóny Šumperk provedené v příloze vyhlášky č. 476/1992 Sb. se mění takto: „ŠUMPERK Hranice památkové zóny v Šumperku začíná na jihu u p. č. 2227 a dále pokračuje na západě po pravobřežní linii Bratrušovského potoka p. č. 2159, na severu zahrnuje p. č. 2248 (ul. Langrova), pokračuje podél p. č. 288, 289, 290, 293, 297, 209, 305, 310/1, 310/2, 2035/3 (tř. gen. Svobody), zahrnuje p. č. 411, zahrnuje p. č. 357/2, přechází třídu gen. Svobody, pokračuje podél p. č. 195, 313, 312, 314, 308, 307, 306, 301, 187/1, 186, 179/5, 179/4, 177, obíhá p. č. 176 (Jiráskovy sady), p. č. 108, přechází p. č. 2034/2 (ul. Kozinova), na východě obíhá p. č. 213, vrací se podél Kozinovy ulice p. č. 2034/1 a pokračuje podél p. č. 226, 221, 220, 219, 218, 2217/2, 216, 215, vede podél p. č. 2152/1 (ul. Puškinova), vrací se k Hlavní třídě podél p. č. 204 a 205, pokračuje podél Hlavní třídy p. č. 2033, překračuje ji, obíhá p. č. 2318, dále vede podél p. č. 183/1, 148/2, 3938, 181, přes p. č. 2265 (ul. Komenského), dále obíhá p. č. 176/1, vede podél p. č. 175, 3421, 174/1, 174/2, 172, 171, 2223 (ul. Krátká), přes p. č. 2255 (ul. M. R. Štefánika) přechází na p. č. 160/3, 2322, 158, dále pokračuje po vnější linii p. č. 2224 (ul. Slovanská), zahrnuje p. č. 155/1, 154/1 a p. č. 570 včetně, kde se uzavírá. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Tigrid v. r.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 252/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích Vyhlášeno 2. 11. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 66/1995 * § 2 - Vydavatel písemně nabídne ke koupi jeden výtisk jím vydané neperiodické publikace Knihovně Akademie věd České republiky, Parlamentní knihovně prostřednictvím Kanceláře Poslanecké sněmovny, Státní technické knihovně, Knihovně Národního muzea prostřednictvím * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Aktuální znění od 3. 6. 2003 (156/2003 Sb.) 252 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 6. října 1995, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích Ministerstvo kultury stanoví podle § 3 odst. 1 písm. d) a § 4 zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích: § 2 Vydavatel písemně nabídne ke koupi jeden výtisk jím vydané neperiodické publikace Knihovně Akademie věd České republiky, Parlamentní knihovně prostřednictvím Kanceláře Poslanecké sněmovny, Státní technické knihovně, Knihovně Národního muzea prostřednictvím Národního muzea, Knihovně Památníku písemnictví prostřednictvím Památníku národního písemnictví, Středočeské vědecké knihovně v Kladně, Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích, Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, Severočeské vědecké knihovně v Ústí nad Labem, Krajské vědecké knihovně v Liberci, Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové, Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě, Krajské knihovně v Pardubicích, Krajské knihovně Františka Bartoše, příspěvkové organizaci, ve Zlíně, Krajské knihovně Karlovy Vary, Krajské knihovně Vysočiny a Městské knihovně v Praze. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ministr: Tigrid v. r.
Zákon č. 254/1995 Sb.	Zákon č. 254/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb. Vyhlášeno 13. 11. 1995, datum účinnosti 13. 11. 1995, částka 67/1995 * Čl. I - Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Sloven * Čl. II Aktuální znění od 13. 11. 1995 254 ZÁKON ze dne 27. září 1995, kterým se mění zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992, vyhlášeného dne 15. prosince 1992 v částce 116/1992 Sb., se mění takto: V § 23 se slova „pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1996“ nahrazují slovy „pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 256/1995 Sb.	Zákon č. 256/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky Vyhlášeno 13. 11. 1995, datum účinnosti 13. 11. 1995, částka 67/1995 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 13. 11. 1995 256 ZÁKON ze dne 27. září 1995, kterým se mění zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, se mění takto: V § 11 se slova „pozbývá účinnosti dnem 31. prosince 1996“ nahrazují slovy „pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Klaus v. r.
Nařízení vlády č. 262/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Nařízení vlády o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vyhlášeno 15. 11. 1995, datum účinnosti 15. 11. 1995, částka 68/1995 * ČÁST PRVNÍ - PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 1 — § 1a) * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠENÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 55/1989 SB., O PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY (§ 3 — § 3) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4) k nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 (430/2020 Sb.) 262 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. srpna 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: ČÁST PRVNÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 1 Za národní kulturní památky se prohlašují tyto kulturní památky: a) v hlavním městě Praze 1. Klementinum, 2. Staroměstské náměstí, 3. Pomník sv. Václava, 4. Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně, 5. Starý židovský hřbitov, 6. Staronová synagoga, 7. Zbraslavský klášter, 8. Müllerova vila, 9. Hradiště Šárka; b) ve Středočeském kraji 1. Památník Lidice, 2. Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně, 3. Městské opevnění v Kouřimi, 4. Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře, 5. Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, 6. Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi, 7. Kostel Panny Marie s klášterem – Svatá Hora; c) v Jihočeském kraji 1. Klášter ve Vyšším Brodě, 2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, 3. Klášter Zlatá Koruna, 4. Kostel sv. Víta v Českém Krumlově, 5. Klášter v Třeboni, 6. Zámek Jindřichův Hradec, 7. Hrad Strakonice; d) v Plzeňském kraji 1. Zámek Horšovský Týn, 2. Kostel sv. Bartoloměje v Plzni, 3. Klášter Plasy, 4. Klášter Kladruby, 5. Hradiště Hradišťský kopec, 6. Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště u Bezemína – Cebivi; e) v Karlovarském kraji Hrad Bečov nad Teplou; f) v Ústeckém kraji 1. Klášter františkánů v Kadani, 2. Kostel sv. Mikuláše v Lounech, 3. Klášter v Oseku; g) v Libereckém kraji Zámek Sychrov; h) v Královéhradeckém kraji 1. Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, 2. Muzeum v Hradci Králové, 3. Klášter v Broumově, 4. Pevnostní systém Dobrošov, 5. Zámek Opočno, 6. Hospital Kuks; i) v kraji Vysočina 1. Zámek Telč, 2. Hrad Pernštejn, 3. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře; j) v Jihomoravském kraji 1. Kostel sv. Jakuba Většího v Brně, 2. Vila Tugendhat, 3. Zámek Lednice, 4. Zámek Valtice, 5. Vodní mlýn ve Slupi; k) v Olomouckém kraji 1. Soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci, 2. Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava, 3. Kostel sv. Mořice v Olomouci, 4. Klášterní Hradisko, 5. Zámek Velké Losiny; l) v Moravskoslezském kraji 1. Kaple sv. Kříže v Opavě, 2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, 3. Důl Michal v Ostravě; m) ve Zlínském kraji 1. Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou, 2. Valašské muzeum v přírodě, 3. Pustevny. § 1a (1) Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek podle § 1 jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení. (2) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle § 1 do 2 vyhotovení kopií katastrálních mapkatastrálních map do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení; 1 vyhotovení uloží do Ústředního seznamu kulturních památek a 1 vyhotovení neprodleně zašle krajskému úřadu, v jehož správním obvodu se národní kulturní památka podle § 1 nachází. (3) Pokud se v příloze k tomuto nařízení uvádí v prostorových identifikačních znacích část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v kopiích katastrálních mapkatastrálních map podle odstavce 2. ČÁST DRUHÁ ZRUŠENÍ PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 2 1. Zrušuje se prohlášení kulturních památek budovy „U kaštanu“ v Praze-Břevnově, Lidového domu v Praze a Duchcovského viaduktu, areálu Lidice a areálu bývalého Přemyslovského hradu - Olomouc za národní kulturní památky.1) 2. Zrušuje se prohlášení kulturních památek památníku slovanského bratrství v Mnichu, spolkového dělnického domu „Peklo“ v Plzni, pomníku obětem Svárovské stávky ve Velkých Hamrech, pomníku Rumburské vzpoury „Nepokořený“, památníku Josefa Hybeše v Dašicích a památníku obětem Frývaldovské stávky v Lipové za národní kulturní památky.2) ČÁST TŘETÍ ZMĚNA NAŘÍZENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Č. 55/1989 SB., O PROHLÁŠENÍ NĚKTERÝCH KULTURNÍCH PAMÁTEK ZA NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY § 3 Nařízení vlády České socialistické republiky č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, ve znění nařízení vlády České republiky č. 112/1991 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se vypouštějí slova „památník padlým partyzánům v Leškovicích“, „rodný dům Ludvíka Svobody“ a slova „a Památník Ostravské operace v Hrabyni“. 2. V příloze se vypouštějí název, umístění a bližší vymezení památek: památník padlým partyzánům v Leškovicích, rodný dům Ludvíka Svobody a Památník Ostravské operace v Hrabyni. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr kultury: Tigrid v. r. Příloha k nařízení vlády č. 262/1995 Sb. Umístění, popis a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených tímto nařízením a) v hlavním městě Praze 1. Název: Klementinum Popis: Areál bývalého jezuitského kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Staré Město Pozemky, parcelní čísla: 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88,1109 (část) Budovy, čísla popisná: 190,1040, 2. Název: Staroměstské náměstí Popis: plocha náměstí tvořená pozemkem vymezeným prostorovými identifikačními znaky a pomníkem Mistra Jana Husa na tomto pozemku Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Staré Město Pozemek, parcelní číslo: 1090, 3. Název: Pomník sv. Václava Popis: pomník na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Nové Město Pozemky, parcelní čísla: 2306/10,2306/1 (část), 4. Název: Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně Popis: budova kostela svěží na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Malá Strana Pozemky, parcelní čísla: 1, 7, 993 (část) Budova, číslo popisné: 556, 5. Název: Starý židovský hřbitov Popis: židovský hřbitov s náhrobky a budovou pohřebního bratrstva na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Josefov Pozemky, parcelní čísla: 48, 49, 50, 6. Název: Staronová synagoga Popis: budova synagogy na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 1 Katastrální územíKatastrální území: Josefov Pozemek, parcelní číslo: 1, 7. Název: Zbraslavský klášter Popis: areál bývalého cisterciáckého kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 5 Katastrální územíKatastrální území: Zbraslav Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8/1, 9/1, 10/1, 11/1, 17/2, 24, 27, 28 Budovy, čísla popisná: 1, 2,472, 8. Název: Müllerova vila Popis: areál vily tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 6 Katastrální územíKatastrální území: Střešovice Pozemky, parcelní čísla: 865, 866 Budova, číslo popisné: 642, 9. Název: Hradiště Šárka Popis: areál hradiště tvořený pozůstatky staveb a jiných nemovitých objektů na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: ObecObec: hlavní město Praha Městská část: Praha 6 Katastrální územíKatastrální území: Vokovice Pozemky, parcelní čísla: 707/1 (část), 707/4, 707/5, 721/1, 721/2, 723/1, 723/2, 724, 725, 726, 727, 728, 729, 730, 731, 732, 733, 734, 736, 737, 738/1, 738/3, 740, 742, 746, 752, 753, 754, 755, 757, 758, 759, 766, 1379/1 (část), 1379/2, 1380, 1381 Katastrální územíKatastrální území: Liboc Pozemky, parcelní čísla: 1094, 1095/3 (část), 1097, 1098/1, 1098/2, 1099/1, 1099/3, 1100/1, 1100/2, 1100/4, 1100/5, 1101, 1102, 1103, 1104, 1105, 1106, 1107, 1108, 1109, 1110, 1111, 1112, 1113, 1114, 1115/1, 1115/2, 1115/5, 1115/6, 1116/1, 1116/2, 1116/3, 1116/4, 1116/5, 1116/6, 1117, 1119, 1120, 1121, 1122, 1123, 1125/1 (část), 1125/3, 1125/4 (část), 1125/5, 1126, 1127, 1131/1, 1132/2, 1133/4, 1133/5, 1133/6, 1134/2, 1137, 1144, 1145/1, 1146, 1147/1, 1151, 1333/2 (část), 1340/1, 1340/2; b) ve Středočeském kraji 1. Název: Památník Lidice Popis: areál památníku tvořený nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kladno ObecObec: Lidice Katastrální územíKatastrální území: Lidice Pozemky, parcelní čísla: 420/4, 420/14, 420/23, 420/24, 420/25, 420/27, 420/28, 480/5, 481/1, 481/6, 481/7, 481/8, 481/9, 481/10, 482/1, 482/3, 482/4, 482/6, 482/7, 482/8, 482/9, 482/10, 482/11, 484/11, 484/12, 484/13, 484/14, 484/15, 484/16, 484/17, 484/18, 486/1, 486/2, 498/4, 498/5, 498/6, 498/7, 498/8, 498/9, 498/10, 498/11, 499, 500, 501, 502, 503, 412/1, 420/7 (část), 420/8, 420/10 (část), 420/11 (část), 420/12, 421/2, 412/2, 420/7, 420/9, 420/10 (část), 420/11, 420/13, 420/15, 420/16, 420/17, 420/18, 420/19, 420/20, 420/21,420/22, 420/26, 437/1, 437/2, 511, 2. Název: Kostel sv. Bartoloměje v Kolíně Popis: areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kolín ObecObec: Kolín Katastrální územíKatastrální území: Kolín Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 103, 106, 107, 108, 109 pozemkové parcely: 11, 2805/6 (část) Budovy, čísla popisná: 24 (část obceobce Kolín I), 3. Název: Městské opevnění v Kouřimi Popis: městské opevnění, Pražská brána, hlavní hradba, parkán, parkánová hradba s baštami, příkop, val, výklenková kaple a jiné nemovité objekty, které jsou kulturními památkami, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kolín ObecObec: Kouřim Katastrální územíKatastrální území: Kouřim Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 6, 10 (část), 28 (část), 30 (část), 32 (část), 33 (část), 34 (část), 35 (část), 37 (část), 38 (část), 42 (část), 46 (část), 47 (část), 54 (část), 116 (část), 199, 200, 201, 202, 203, 205 (část), 219 (část), 227/1, 227/2, 227/3, 228, 231 (část), 235/1, 235/2, 235/3, 235/4, 235/5, 235/6, 236/1, 236/2, 236/3, 237, 240, 241, 242, 243, 244/1, 244/2, 270, 271, 273/1, 275/1, 275/2, 276/2, 276/3, 276/4, 278, 294, 297, 298/1, 299, 309, 310, 315, 316, 317, 318, 319, 328, 329, 330, 331, 332, 333, 334, 337, 338/1, 338/2, 338/3, 338/4, 338/5, 338/6, 338/7, 339, 340/1, 340/4, 340/5, 341, 342, 353, 356/2, 356/3, 356/4, 356/5, 356/6, 356/7, 358, 359/1, 359/2, 359/3, 360/1, 360/3, 361, 363, 367, 368, 369, 370/1, 370/2, 371, 372/1, 372/2, 372/3, 372/4, 372/5, 372/6, 372/7, 372/8, 372/9, 372/10, 372/11, 372/12, 372/13, 373, 398 (část), 515, 516, 517, 518, 519, 530, 531, 535, 546, 554, 556/3 (část), 557, 558, 559 (část), 560, 562, 568, 569, 570, 571, 591, 596, 607, 611, 621, 646, 654 (část), 668/1, 668/2, 675/2, 1079, 1288 pozemkové parcely: 4/1, 4/2, 5, 7, 9, 10/2, 12, 13/1, 13/2, 13/3, 13/4, 14, 15/1, 15/2, 16, 17, 33 (část), 34 (část), 37/1, 40, 44 (část), 47 (část), 48 (část), 49, 52/2, 52/3, 52/5, 52/6, 55/1, 55/2, 55/4, 55/5, 58/1, 58/2, 59 (část), 66/1, 66/2, 69, 70, 85/1, 85/2, 88/1, 88/2, 140/1, 141, 142, 143/2, 143/3, 144, 147/1, 147/2, 148, 149, 178/1 (část), 178/2, 178/3, 178/7, 181, 183/1, 183/2, 183/3, 184, 187/2, 188/5, 189, 191, 192, 202, 205/2, 2523/3 (část), 2523/4 (část), 2523/19, 2523/20 (část), 2523/21 (část), 2523/23 (část), 2524/3 (část), 2528, 2529/4, 2530, 2531/1, 2531/2, 2531/3, 2532, 2534/1, 2534/2, 2534/3, 2534/4, 2534/5, 2534/6, 2534/7, 2534/8, 2535 (část), 2536 (část), 2542/1 (část), 2646/5, 2725/1, 2725/2, 2727/5, 2727/6, 2741, 2745 (část), 2751, 2752, 2811, 2817, 2848, Poznámka: Zpracováno podle právního stavu ke dni 1. července 2020. 4. Název: Kostel sv. Barbory v Kutné Hoře Popis: areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kutná Hora ObecObec: Kutná Hora Katastrální územíKatastrální území: Kutná Hora Pozemky, parcelní čísla: 220/1, 226, 227/1, 227/2, 5. Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi Popis: areál kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Praha - východ ObecObec: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Katastrální územíKatastrální území: Stará Boleslav Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 4, 2553, 2554,2555, 2676/5 (část), 2677/1 (část) Budovy, čísla popisná: 240, 468, 6. Název: Kostely sv. Václava a sv. Klimenta ve Staré Boleslavi Popis: dvojice kostelů a jiné nemovité objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Praha - východ ObecObec: Brandýs nad Labem – Stará Boleslav Katastrální územíKatastrální území: Stará Boleslav Pozemek, parcelní číslo: 1667, 7. Název: Kostel Panny Marie s klášterem – Svatá Hora Popis: areál poutního kostela a kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Příbram ObecObec: Příbram Katastrální územíKatastrální území: Příbram Pozemky, parcelní čísla: 1507, 1945, 1946, 1949, 1950, 1952, 1955, 1956, 1957, 1959/1 (část), 1960, 1961 Budova, číslo popisné: 591 (část obceobce Příbram II); c) v Jihočeském kraji 1. Název: Klášter ve Vyšším Brodě Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov ObecObec: Vyšší Brod Katastrální územíKatastrální území: Vyšší Brod Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 132, 133, 134/1, 134/2, 134/3, 135/1, 135/2, 135/3, 135/4, 136, 137, 138/1, 138/2, 139, 140, 141, 142, 143, 144/1, 144/2, 144/3, 145/1, 145/2,167, 215 pozemkové parcely: 88/1, 1398/2, 1400/1, 1401/1, 1403, 1404, 1405, 1406, 1407, 1408, 1409, 1412, 1413, 1414, 1415, 1416, 1419/2,1775 Budovy, čísla popisná: 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 137, 138, 151, 152, 159, 2. Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kájově Popis: areál poutního kostela tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov ObecObec: Kájov Katastrální územíKatastrální území: Kladné Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 2, 3/1, 3/3 pozemkové parcely: 1415, 2095 Budova, číslo popisné: 1 (část obceobce Kájov), 3. Název: Klášter Zlatá Koruna Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov ObecObec: Zlatá Koruna Katastrální územíKatastrální území: Zlatá Koruna Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 4, 6/1, 6/2, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 pozemkové parcely: 41/1, 41/4, 41/5, 41/6, 41/7, 41/8, 42, 48/1, 48/6, 48/7, 48/8, 48/9, 48/11, 49/1, 49/2, 49/3, 49/4, 51, 52/1, 52/3,52/4, 52/5,91,278 Budovy, čísla popisná: 1, 39, 40, 41, 57, 4. Název: Kostel sv. Víta v Českém Krumlově Popis: areál kostela tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Český Krumlov ObecObec: Český Krumlov Katastrální územíKatastrální území: Český Krumlov Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 208 Budova, číslo popisné: 160 (část obceobce Vnitřní Město), 5. Název: Klášter v Třeboni Popis: areál augustiniánského kláštera s kostelem Panny Marie Královny a sv. Jiljí tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Jindřichův Hradec ObecObec: Třeboň Katastrální územíKatastrální území: Třeboň Pozemky, parcelní čísla: 562/1, 562/2, 562/3, 562/4, 563, 564, 565, 566, 567 Budovy, čísla popisná: 125,137,141, 142, 143,173 (část obceobce Třeboň I), 6. Název: Zámek Jindřichův Hradec Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Jindřichův Hradec ObecObec: Jindřichův Hradec Katastrální územíKatastrální území: Jindřichův Hradec Pozemky, parcelní čísla: 152/1, 152/2, 152/3, 152/4, 152/5, 1187, 1188, 1198, 1199/1, 1200, 1201, 1202, 1203, 1204, 1205, 1209, 1210, 1211/1, 1211/2, 1211/3, 1211/4, 1211/5, 1211/6, 1211/7, 1212/1, 1212/2, 1212/3 Budovy, čísla popisná: 1, 2 (část obceobce Jindřichův Hradec I), 7. Název: Hrad Strakonice Popis: areál hradu s kostelem sv. Prokopa tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Strakonice ObecObec: Strakonice Katastrální územíKatastrální území: Nové Strakonice Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4,2, 3/1, 4, 5, 6/1, 6/4 pozemkové parcely: 5/1, 6/1, 6/2, 7, 9, 469/1, 470 Budovy, čísla popisná: 1,3,50 (část obceobce Strakonice II); d) v Plzeňském kraji 1. Název: Zámek Horšovský Týn Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Domažlice ObecObec: Horšovský Týn Katastrální územíKatastrální území: Horšovský Týn Pozemky, parcelní čísla: 1/1, 1/2, 1/3, 2, 3, 4, 5, 13, 42, 352/1, 352/2, 359/1, 360, 361, 362, 1854, 1855, 1856, 1857, 1858, 1859, 1860, 1861, 2566, 2623 (část), 2624, 2625 (část), 2280, 2281, 2282, 2283, 2284, 2285 Budovy, čísla popisná: 1,22 (část obceobce Město), 42 (část obceobce Plzeňské Předměstí), 129 (část obceobce Malé Předměstí), 2. Název: Kostel sv. Bartoloměje v Plzni Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Plzeň-město ObecObec: Plzeň Katastrálni území: Plzeň Pozemek, parcelní číslo: 1, 3. Název: Klášter Plasy Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Plzeň - sever ObecObec: Plasy Katastrální územíKatastrální území: Plasy Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 4/2, 5, 6, 7/1, 7/2, 8/2, 16/1, 16/2, 17/1, 17/2, 17/3, 18, 19, 338, 705 pozemkové parcely: 1/1, 1/2, 2, 3/1, 3/2, 4, 13, 14, 15, 24/1, 24/3, 39/1, 39/2, 39/3 (část), 39/12, 39/13, 39/14, 39/15, 462/1, 462/2, 462/11, 462/14, 462/15, 462/16, 462/19, 462/20, 471/1 (část), 479/3 (část) Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3,4, 5, 6, 11, 4. Název: Klášter Kladruby Popis: areál benediktinského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Tachov ObecObec: Kladruby Katastrální územíKatastrální území: Pozorka u Kladrub Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 14, 15/1, 15/2, 15/3, 15/4, 15/5, 15/7, 15/8, 15/9, 16, 18,59 pozemkové parcely: 143/1, 143/3, 160/2, 163/1, 165/1, 165/2, 165/3, 168/1, 231/1 (část), 244/1 (část), 244/2 (část), 258/1, 265, 270, 271,276 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3,22 (část obceobce Pozorka), 5. Název: Hradiště – Hradišťský kopec Popis: areál hradiště tvořený pozůstatky staveb a jiných nemovitých objektů na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Tachov ObecObec: Konstantinovy Lázně Katastrální územíKatastrální území: Okrouhlé Hradiště Pozemek, parcelní číslo: 173/1 (část), 6. Název: Slovanské hradiště a mohylové pohřebiště u Bezemína - Cebivi Popis: areál hradiště a pohřebiště tvořený pozůstatky staveb a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Tachov ObecObec: Bezemín - Cebiv Katastrální územíKatastrální území: Bezemín Pozemky, parcelní čísla: 628 (část), 647, 648, 651/1 (část), 684 Okres: Plzeň - sever ObecObec: Mydlo vary Katastrální územíKatastrální území: Mydlovary Pozemky, parcelní čísla: 149, 218, 220 (část), 806, 810 (část); e) v Karlovarském kraji Název: Hrad Bečov nad Teplou Popis: Nemovité: areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Movitá: románská ostatková skříň sv. Maura z mobiliárního fondu hradu Bečov nad Teplou, umístěná v areálu hradu Bečov nad Teplou Prostorové identifikační znaky: Okres: Karlovy Vary ObecObec: Bečov nad Teplou Katastrální územíKatastrální území: Bečov nad Teplou Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 2, 3, 4, 7, 9,10,11, 272 pozemkové parcely: 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 136, 138, 3118, 3119/2, 3119/3 Budovy, čísla popisná: 9, 10,11,12,13, 203; f) v Ústeckém kraji 1. Název: Klášter františkánů v Kadani Popis: areál františkánského kláštera s kostelem Čtrnácti svatých Pomocníků tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Chomutov ObecObec: Kadaň Katastrální územíKatastrální území: Kadaň Pozemky, parcelní čísla: 1029, 1030, 1031/1, 1031/2, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042, 1043, 1044, 1045 Budova, číslo popisné: 474, 2. Název: Kostel sv. Mikuláše v Lounech Popis: areál kostela tvořený budovou a pozemky vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Louny ObecObec: Louny Katastrální územíKatastrální území: Louny Pozemky, parcelní čísla: 1,4847, 3. Název: Klášter v Oseku Popis: areál cisterciáckého kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Teplice ObecObec: Osek Katastrální územíKatastrální území: Osek u Duchcova Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 14, 15, 16, 17, 18, 20, 21, 22, 23, 25, 26, 27, 28/1, 28/2, 29, 30, 31/1, 31/2, 31/3, 31/4, 32, 33/1, 33/2, 34, 37, 38,1132, 1133 pozemkové parcely: 35, 37, 38, 39, 40, 41, 46, 50/1, 50/2, 50/3, 51, 52, 54, 56, 79, 84, 85, 86, 92, 93, 94, 95, 97, 99, 100/1, 100/2, 101/1,102,171,176, 863/4 Budovy, čísla popisná: 1,2,483, 484,485,486,487,489,490,491 (část obceobce Osek); g) v Libereckém kraji Název: Zámek Sychrov Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Liberec ObecObec: Sychrov Katastrální územíKatastrální území: Radostín u Sychrova Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 200, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 211, 212, 213, 214, 215, 216, 217, 218, 222 pozemkové parcely: 1000, 1001, 1002, 1003, 1004, 1005, 1010, 1011, 1012, 1013, 1014, 1015, 1016, 1017, 1018, 1019, 1020, 1021,1022,1024, 1026/1, 1026/2, 1027, 1028, 1029, 1030, 1031, 1032, 1033, 1034, 1035, 1036, 1037, 1038, 1039, 1040, 1041, 1042, 1043, 1044, 1045, 1046, 1047, 1048, 1049, 1050, 1051, 1052 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 13, 14, 15 (část obceobce Sychrov) Katastrální územíKatastrální území: Paceřice Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 482/1, 482/2, 643/1, 643/2; h) v Královéhradeckém kraji 1. Název: Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích Popis: budova kaple s věží na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Hradec Králové ObecObec: Smiřice Katastrální územíKatastrální území: Smiřice Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 11, 2. Název: Muzeum v Hradci Králové Popis: budova muzea a pozemky, vymezené prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Hradec Králové ObecObec: Hradec Králové Katastrální územíKatastrální území: Hradec Králové Pozemky, parcelní čísla: stavební parcela: 621 pozemková parcela: 239/43 Budova, číslo popisné: 465 (část obceobce Střed Města), 3. Název: Klášter v Broumově Popis: areál benediktinského kláštera s kostelem sv. Vojtěcha tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Náchod ObecObec: Broumov Katastrální územíKatastrální území: Broumov Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1,1/2, 2, 146, 276, 285, 286, 451, 452, 453, 1121,1122 pozemkové parcely: 49, 138/1, 138/4, 138/6, 140, 141/7, 713/2, 723, 724, 725, 726/1, 726/2, 727, 728, 730/2, 730/4, 739/1, 761 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 225, 226, 4. Název: Pevnostní systém Dobrošov Popis: areál pevnostního systému tvořený stavbami, jejich pozůstatky a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Náchod ObecObec: Náchod Katastrální územíKatastrální území: Dobrošov Pozemky, parcelní čísla: 89/1, 89/2, 91/1 (část), 100/2, 109/7, 109/8, 135/7, 137, 152/1, 152/10, 153/1, 169/2, 169/3, 197/4 (část), 198/7, 198/8, 198/9, 198/12, 221/1 (část), 228/2 (část), 237/3, 242, 266/1, 281, 343/1 (část), 406, 411/1 (část), 411/3, 440/8 (část), 440/9 (část), 469/1 (část), 5. Název: Zámek Opočno Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Rychnov nad Kněžnou ObecObec: Opočno Katastrální územíKatastrální území: Opočno pod Orlickými horami Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 8, 9, 10, 11/1, 12 (část), 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31/1, 31/2, 32, 33, 34 (část), 46 (část), 1469/2, 1470/2, 1471, 1472, 1473, 1474, 1475/1, 1475/2, 1476, 1478, 1479, 1480, 1481, 1486/2, 1489/2, 1750, 1751, 1752, 1754 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 3, 6, 37,142, 275, 377, 378, 379, 380, 6. Název: Hospital Kuks Popis: areál hospitalu a bývalého zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Trutnov ObecObec: Kuks Katastrální územíKatastrální území: Kuks Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 57, 58, 59, 60, 62, 129, 130, 131, 132, 133, 138, 141, 142, 153 pozemkové parcely: 399, 401, 403, 404, 405, 407, 408, 409, 410/1, 410/2, 411, 454, 551, 574 (část), 580, 581, 583, 584 (část), 592, 593, 594, 595, 596, 597, 598, 599, 600, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 608, 609, 610, 611, 613, 614/1, 614/2, 614/3, 615, 641, 646, 648/1, 649/1, 651, 658, 661, 673/1 Budovy, čísla popisná: 56, 57, 58, 59, 81; i) v kraji Vysočina 1. Název: Zámek Telč Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Jihlava ObecObec: Telč Katastrální územíKatastrální území: Telč Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1, 2, 160/2, 169 pozemkové parcely: 1/1,1/2, 1/3, 1/4, 4, 7492/2 Budovy, čísla popisná: 1,71 (část obceobce Vnitřní Město), 2. Název: Hrad Pernštejn Popis: areál hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Žďár nad Sázavou ObecObec: Nedvědice Katastrální územíKatastrální území: Pernštejn Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 34, 36, 37, 38/1, 38/2, 39, 40, 41/1, 41/2, 42, 43/1,43/2,43/3, 43/4,43/5,43/6, 43/7 pozemkové parcely: 54, 56, 57/1, 57/3, 57/4, 57/5, 60, 61/1, 61/2, 62/2, 156/4, 259/2, 259/5, 259/6, 259/7 Budovy, čísla popisná: 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 3. Název: Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře Popis: areál poutního kostela tvořený budovami a dalšími nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Žďár nad Sázavou ObecObec: Žďár nad Sázavou Katastrální územíKatastrální území: Zámek Žďár Pozemky, parcelní čísla: 577, 578, 579; j) v Jihomoravském kraji 1. Název: Kostel sv. Jakuba Většího v Brně Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno-město ObecObec: Brno Katastrální územíKatastrální území: Město Brno Pozemek, parcelní číslo: 45, 2. Název: Vila Tugendhat Popis: areál vily tvořený obytnou budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezenými prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Brno-město ObecObec: Brno Katastrální územíKatastrální území: Černá Pole Pozemky, parcelní čísla: 3365, 3366 Budova, číslo popisné: 237 (část obceobce Sever), 3. Název: Zámek Lednice Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Břeclav ObecObec: Lednice Katastrální územíKatastrální území: Lednice na Moravě Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 51, 791/1, 792, 1355, 1384, 1832, 1833, 1834, 1835, 1836, 1841, 1842, 1843, 1844, 1845, 1846, 1847, 1848, 1849, 1850, 1851, 1852, 1853, 1854, 1855, 1856/1, 1856/2, 1857, 1858, 1859, 1860, 1861, 1862, 1863, 1864, 1865, 1866, 1867, 1868, 1869, 1870, 1871, 1872, 1873, 1874, 1875, 1876, 1877, 1878, 1879, 1880, 1881, 1882, 1883, 1884, 1885, 1886, 1887, 1888, 1889, 1890, 1891, 1892, 1893, 1894, 1895, 1896, 1897, 1898, 1899, 1900, 1901, 1902, 1903, 1904, 1905, 1906, 1907, 1908, 1909, 1910, 1911, 1912, 1913, 1914, 1915, 1916, 1917, 1918, 1919, 1920, 1921, 1922, 1923, 1924, 1925, 1926,1927, 1928, 1929,1975, 2064 (část), 2073/1 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 66, 68, 72, 433, 434 (část obceobce Lednice), 4. Název: Zámek Valtice Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Břeclav ObecObec: Valtice Katastrální územíKatastrální území: Valtice Pozemky, parcelní čísla: 646, 647, 648, 649, 650, 651, 652, 1092, 1093, 1094, 1095, 1096, 1097,2607,3160,3161,3162 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 5. Název: Vodní mlýn ve Slupi Popis: areál mlýna tvořený budovami, mlýnským náhonem a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Znojmo ObecObec: Slup Katastrální územíKatastrální území: Slup Pozemky, parcelní čísla: 543, 544, 545 Budova, číslo popisné: 31; k) v Olomouckém kraji 1. Název: Soubor barokních kašen a sloupů v Olomouci Popis: soubor šesti barokních kašen a dvou barokních sloupů na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Olomouc - město Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 116/2 (část), 116/14 (část), 116/37 (část), 116/46 (část), 2. Název: Olomoucký hrad s kostelem sv. Václava Popis: areál bývalého přemyslovského hradu tvořený budovami a jinými nemovitými objekty a jejich pozůstatky na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Olomouc - město Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 146, 147, 148, 149, 150/1, 150/2, 151, 152 153 154/1, 1017 pozemkové parcely: 17, 23/2, 24/1, 87/3, 87/4, 87/27, 116/54 (část), 116/55, 116/56 (část) Budovy, čísla popisná: 810, 811, 812, 813, 814, 3. Název: Kostel sv. Mořice v Olomouci Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Olomouc - město Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 321, 4. Název: Klášterní Hradisko Popis: areál bývalého premonstrátského kláštera tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Olomouc ObecObec: Olomouc Katastrální územíKatastrální území: Klášterní Hradisko Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/6, 2, 3/1, 3/2, 5, 9, 10/1, 10/2, 87, 90, 357, 358, 359,129 (část) pozemkové parcely: 1/1, 1/4, 2/1, 2/2, 3/2, 19/1 (část), 19/2 (část), 19/4 (část), 22/2 (část), 22/3 (část), 24/1, 24/3, 25/2, 25/4, 31/3 (část), 31/10 (část), 31/15, 31/16, 31/21 (část), 31/22 (část), 31/25 (část), 36/1, 36/2, 36/3, 36/4, 37/3, 38/1, 38/2, 38/3, 39, 40, 41/1, 58/3 (část), 70/1, 70/2, 70/3, 71, 73, 74, 78/3, 79, 80/1, 86/2, 86/3, 86/5 Budovy, čísla popisná: 1, 2, 6, 5. Název: Zámek Velké Losiny Popis: areál zámku tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Šumperk ObecObec: Velké Losiny Katastrální územíKatastrální území: Velké Losiny Pozemky, parcelní čísla: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14/1, 14/2, 14/3, 18/1, 18/2, 18/3, 18/4, 23,24, 25,26, 52 (část), 62, 63, 2727 (část) Budovy, čísla popisná: 265, 268; l) v Moravskoslezském kraji 1. Název: Kaple sv. Kříže v Opavě Popis: areál kaple tvořený budovou a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Opava ObecObec: Opava Katastrální územíKatastrální území: Kateřinky u Opavy Pozemky, parcelní čísla: stavební parcela: 69 pozemkové parcely: 300/1, 300/3, 2. Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě Popis: budova kostela na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres: Opava ObecObec: Opava Katastrální územíKatastrální území: Opava – město Pozemky, parcelní čísla: 274, 593 (část), 3. Název: Důl Michal v Ostravě Popis: areál kamenouhelného hlubinného dolu tvořený budovami, jinými nemovitými objekty a technickým zařízením, které jsou kulturními památkami, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Ostrava-město ObecObec: Ostrava Katastrální územíKatastrální území: Michálkovice Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 86, 88, 89, 238, 243, 244/1, 244/2, 245, 246, 248, 249, 448, 824, 825, 826 pozemkové parcely: 17/18, 19 Budovy, čísla popisná: 413, 714; m) ve Zlínském kraji 1. Název: Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou Popis: areál zámku a zahrad tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Kroměříž ObecObec: Kroměříž Katastrální územíKatastrální území: Kroměříž Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 267, 268, 269, 270, 363, 364, 365, 366, 367, 368/1, 385, 485, 486, 488, 489, 490, 491, 492, 493, 2569, 7074, 7518, 7519, 7520, 7521, 7522, 7525, 7526, 7527, 7546, 7547, 7548, 7549, 7550 pozemkové parcely: 9, 285Z2, 286/1, 286Z3, 286Z6, 290Z3, 402, 403/1, 403/2, 404, 405, 3289/1, 3290/1 Budovy, čísla popisná: 1, 2,1192,1344, 1476,1477, 1478, 1501, 2. Název: Valašské muzeum v přírodě Popis: areál tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Vsetín ObecObec: Rožnov pod Radhoštěm Katastrální územíKatastrální území: Rožnov pod Radhoštěm Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 368/1, 368/3, 985, 986, 987, 988, 1040, 1073, 1615, 1616, 1654, 1655, 1656, 1657, 1658, 1659, 1660, 1661, 1662, 1663, 1664, 1665, 1899, 1927, 1928, 1929, 1930, 1931, 1932, 1933, 1934, 1935, 1936,1937, 1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021, 2090, 2091, 2092, 2093, 2094, 2095, 2149, 2736, 2737, 2738, 3513, 3514, 3515/1, 4218, 4294, 4295, 4296, 4297, 4299, 4340, 4350, 4368, 4369, 4370 pozemkové parcely: 1474/1, 1474/4, 1474/6, 1474/7, 1497/1, 1497/2, 1497/3, 1503/1, 1503/2, 1503/3, 1503/4, 1503/5, 1503/6, 1505/1, 1505/2, 1505/3, 1508/1, 1508/2, 1508/3, 1508/4, 1508/5, 1508/6, 1508/7, 1509/2, 1509/3, 1510, 1511, 1512/1, 1512/2, 1514/1, 1514/2, 1519/1, 1519/2, 1559/3, 1560/2, 1579, 1581/1, 1581/2, 1581/3, 1588, 1590/1, 1590/2, 1591/1, 1591/2, 1592/2, 1592/3, 1592/4, 1592/5, 1592/6, 1592/7, 1595, 1596, 1597, 1600, 1602/1, 1602/2, 1602/3, 1602/4, 1617/1, 1618/1, 1618/2, 1622, 1623, 1628/1, 1628/2, 1631, 1632, 1633, 1634, 1638/1, 1640/1, 1640/2, 1640/3, 1641, 1647/1, 1647/2, 1647/4, 1647/5, 1647/6, 1648/1, 1648/2, 1648/3, 1652, 1653, 1654/1, 1654/2, 1655, 1657, 1659, 1663, 1666, 1672, 1673, 1678, 1679, 3616/1, 3616/2 (část), 3616/4, 3620/1, 3620/2, 3622/1, 3622/2, 3690/1 (část), 3720 Katastrální územíKatastrální území: Tylovice Pozemky, parcelní čísla: 1171/2, 1172, 1173/2, 1174/1, 1174/2, 1174/4, 1175, 1176, 1177, 1178/1, 1197/1 (část), 1197/2, 1197/4, 1198/1 (část), 1199, 1200, 1201, 1205, 1206, 1207, 1208, 1209, 1210/4, 1223, 1224, 1225, 1226, 1227, 1228, 1229, 1230, 1231, 1232, 1233, 1234, 1235, 1236, 1237, 1238, 1239, 1240, 1241, 1242, 1243, 1244, 1245, 1246, 1247/1, 1247/2, 1248, 1249, 1250, 1251, 1252, 1253, 1254, 1255, 1258, 1259, 1260, 1261/1, 1261/2, 1262, 1263, 1264, 1265/1, 1265/3, 1265/10, 1266, 1267, 1268, 1269, 1270, 1271, 1272, 1273, 1274, 1275, 1276, 1277, 1278, 1279, 1280, 1281, 1282, 1283, 1284, 1285, 1286, 1287, 1288, 1289, 1290, 1291, 1292, 1293, 1294, 1295, 1296, 1297, 1298, 1299, 1300, 1301, 1302, 1303, 1304, 1305, 1306, 1307, 1308, 1309, 1310, 1311, 1312, 1313, 1314, 1315, 1316, 1317, 1318, 1319, 1320, 1321, 1322, 1323/1,1323/2, 1342,1343, 1344, 1345, 3. Název: Pustevny Popis: areál tvořený budovami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres: Vsetín ObecObec: Prostřední Bečva Katastrální územíKatastrální území: Prostřední Bečva Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 342/1, 342/2, 440, 446, 450,1448 pozemkové parcely: 2997/4, 2997/16 (část), 2997/28, 2997/29 Budovy, čísla popisná: 221, 226. 1) Provedené usnesením vlády ČSR ze dne 30. března 1962 č. 251. 2) Provedené usnesením vlády ČSR ze dne 24. února 1978 č. 70.
Vyhláška České národní banky č. 267/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 267/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 100. výročí zahájení činnosti České filharmonie Vyhlášeno 17. 11. 1995, datum účinnosti 13. 12. 1995, částka 69/1995 * § 1 - (1) K 100. výročí zahájení činnosti České filharmonie se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu pod státním znakem. Pod státním znakem uprostřed je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. prosince 1995. Aktuální znění od 13. 12. 1995 267 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 18. října 1995 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 100. výročí zahájení činnosti České filharmonie Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 100. výročí zahájení činnosti České filharmonie se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu pod státním znakem. Pod státním znakem uprostřed je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. V neuzavřeném opisu nad státním znakem je letopočet ražby dvousetkoruny „1996“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna uprostřed pod letopočtem ražby. (2) Na rubu dvousetkoruny je na pozadí stylizované budovy Rudolfina zátiší symbolizující hudbu, vytvořené stylizovanými hudebními nástroji. Při spodním okraji dvousetkoruny je v neuzavřeném opisu text „ČESKÁ FILHARMONIE“, při horním okraji dvousetkoruny jsou rovněž v neuzavřeném opisu letopočty „1896.1996“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny zdola nahoru v levé spodní části budovy Rudolfina nad písmenem „S“ ve slově „ČESKÁ“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 13. prosince 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 11kB 12kB
Vyhláška České národní banky č. 268/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 268/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 500 Kč vzoru 1995 Vyhlášeno 17. 11. 1995, datum účinnosti 15. 12. 1995, částka 69/1995 * § 1 - Dnem 27. prosince 1995 se vydávají do oběhu bankovky po 500 Kč vzoru 1995 (dále jen „bankovka vzoru 1995“). * § 2 - (1) Bankovka vzoru 1995 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 500 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1995 je použit papír stejné kvality a zabarvení, se stejným vodoznakem a ochranným okénkovým proužke * § 3 - (1) Na líci bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u vzoru 1993. * § 4 - (1) Na rubu bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty s výjimkou označení výrobce bankovek a autora ryteckého přepisu rubové strany bankovky stejné jako u vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1995. Aktuální znění od 15. 12. 1995 268 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 18. října 1995 o vydání bankovek po 500 Kč vzoru 1995 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 27. prosince 1995 se vydávají do oběhu bankovky po 500 Kč vzoru 1995 (dále jen „bankovka vzoru 1995“). § 2 (1) Bankovka vzoru 1995 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 500 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1995 je použit papír stejné kvality a zabarvení, se stejným vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem jako u bankovky vzoru 1993. (2) Ochranná soutisková značka má stejnou podobu a umístění jako u bankovky vzoru 1993. Soutisková značka je však menší a na lícní straně je vytištěna v barvě tmavě hnědé a v prostoru uvnitř písmen „C“ a „S“ chybí světle hnědé šrafování; na rubové straně je vytištěna v horní části v barvě tmavě hnědé, ve spodní části v barvě hnědé. § 3 (1) Na líci bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u vzoru 1993. (2) Lícní strana bankovky vzoru 1995 se liší od lícní strany bankovky vzoru 1993 takto: a) portrét, hmatová značka pro nevidomé a slabozraké a všechny texty jsou vytištěny v barvě tmavě hnědé; b) portrét a hmatová značka pro nevidomé a slabozraké jsou vytištěny pouze v jednom odstínu tmavě hnědé barvy; hmatová značka pro nevidomé a slabozraké má odlišný ornamentální dekor; c) ornamentální plocha pro skrytý obrazec umístěná nad ramenem portrétu je vytištěna v barvě tmavě hnědé, ornament má odlišný dekor, který plynule navazuje na ornamentální dekor v rameni portrétu; při horním okraji ornamentální plochy chybí mikrotext „500 KORUN“; d) barevný pás přesahující do pravého nepotištěného okraje je v pravé části vytištěn v barvě hnědošedé, v levé části, na které je umístěn květ růže, v barvě červené; e) letopočet vydání bankovky je vyznačen číslem „1995“; f) květ růže na pozadí textů vlevo od portrétu je vytištěn v červené barvě, jejíž odstín je sytější než u bankovky vzoru 1993; červená barva okrajových okvětních lístků růže na levé i pravé straně přechází plynule do barvy hnědošedé, ve spodní části květu do barvy světle hnědé; linky okvětních lístků růže jsou jemnější a jejich kresba je výraznější; g) drobný rastr pozadí je jemnější, vytváří odlišný ornamentální dekor a je vytištěn v několika odstínech světlejší hnědé barvy v kombinaci s barvou šedozelenou; h) velké číslo „500“ na širokém nepotištěném okraji (dále jen „kupon“) je vytištěno v barvě tmavě hnědé, která je ve spodní části výrazně sytější; drobný rastr v ploše číslic vytváří odlišný ornamentální dekor. § 4 (1) Na rubu bankovky vzoru 1995 jsou vyobrazení a texty s výjimkou označení výrobce bankovek a autora ryteckého přepisu rubové strany bankovky stejné jako u vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. (2) Rubová strana bankovky vzoru 1995 se liší od rubové strany bankovky vzoru 1993 takto: a) portrét mladé ženy je vytištěn v hnědé barvě, která po levé i pravé straně přechází plynule do barvy tmavě hnědé; květ na čele portrétu je vytištěn v kombinaci hnědé a okrové barvy; b) velký státní znak České republiky, číslo „500“ umístěné v levém spodním rohu tiskového obrazce a všechny texty jsou vytištěny v barvě tmavě hnědé; c) drobný rastr pozadí je jemnější, vytváří odlišný ornamentální dekor a je vytištěn v několika odstínech hnědé barvy v kombinaci s barvou zelenošedou a okrovou; d) na sytějším pásu hnědé barvy u pravého nepotištěného okraje je skryt mikrotext „PĚT SET KORUN“; písmo mikrotextu je po řádcích střídavě negativní a pozitivní; e) podtisk při horním a spodním okraji bankovky je světlejší a plynule navazuje na hlavní tiskový obrazec; f) název tiskárny, která bankovku vyrobila, zní „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“ a je umístěn při spodním okraji bankovky uprostřed; při spodním okraji bankovky vpravo je vytištěno jméno autora ryteckého přepisu hlavního motivu rubové strany „M. ONDRÁČEK SC.“; g) nápis „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“ je vytištěn menším písmem; h) plocha číslic čísla „500“ umístěného v levém spodním rohu tiskového obrazce je světlá, bez drobného rastru; i) číslice velkého čísla „500“ na kuponu jsou vytištěny v barvě tmavě hnědé, plocha číslic je v horní části světlejší než v části spodní a drobný rastr v ploše vytváří odlišný ornamentální dekor; j) v dolní části kuponu je v barvě tmavě zelené vytištěn grafický symbol v podobě stylizované růže. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. prosince 1995. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška České národní banky č. 159/1993 Sb., o vydání bankovek po 500 Kč, ukončení platnosti bankovek po 500 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 275/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 275/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Vyhlášeno 30. 11. 1995, datum účinnosti 30. 11. 1995, částka 71/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, se mění takto: * Čl. II - Stipendium ve výši podle této vyhlášky se poskytne stipendistům již za kalendářní měsíc, v němž byla tato vyhláška vyhlášena ve Sbírce zákonů. * Čl. III Aktuální znění od 30. 11. 1995 275 VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 6. listopadu 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb., a podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách: Čl. I Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se částka „1500 Kčs“ nahrazuje částkou „2500 Kč“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se částka „1800 Kčs“ nahrazuje částkou „3000 Kč“. 3. § 3 odst. 5 zní: „(5) Přeruší-li stipendisté studium ze závažných lékařsky doložených zdravotních důvodů, poskytuje se stipendium též po dobu pracovní neschopnosti, pokud stipendisté zůstávají na území České republiky, a to nejdéle po dobu tří měsíců od začátku pracovní neschopnosti.“. 4. V § 5 se vypouštějí odstavce 1 a 3; zároveň se zrušuje číslování odstavců. Čl. II Stipendium ve výši podle této vyhlášky se poskytne stipendistům již za kalendářní měsíc, v němž byla tato vyhláška vyhlášena ve Sbírce zákonů. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Pilip v. r.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění Vyhlášeno 6. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 73/1995 * § 3 - Výdělečná činnost v cizině * § 3a - Postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám * § 9 - Zrušovací ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2024 (399/2023 Sb.) 284 VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. listopadu 1995, kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon“): § 3 Výdělečná činnost v cizině (1) Výdělečnou činnostíVýdělečnou činností v cizině se pro účast na důchodovém pojištění [§ 6 odst. 1 písm. c) zákona] rozumí a) zaměstnání v pracovním poměru vykonávané pro zaměstnavatelezaměstnavatele, který má sídlo (bydliště) v cizině, pokud toto zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění v České republice, b) členství v družstvu, které má sídlo v cizině, spojené s pracovní činností pro takové družstvo, pokud tato činnost nezakládá účast na nemocenském pojištění v České republice, c) výkon samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině podle cizích právních předpisů a na základě registrace, ohlášení nebo povolení podle těchto předpisů, je-li to podle nich potřebné; za výkon samostatné výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině se však nepovažuje, je-li taková činnost prováděna mimo území České republiky na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky. (2) Příjem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti v cizině1) se přepočítává na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou2) platného k prvnímu dni období, za které se tento příjem sleduje. Pro přepočet cizích měn, u nichž Česká národní bankabanka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankamibankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první. § 3a Postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám (1) Jestliže se při souběhu více výdělečných činnostívýdělečných činností v rámci kalendářního roku vyskytují různé počty dnů vyloučených dob v rámci jednotlivých výdělečných činnostívýdělečných činností, a nelze-li zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část vyměřovacích základů nebo hrubých výdělků pojištěncepojištěnce (dále jen „vyměřovací základ“) připadá na tyto vyloučené doby, vyloučené doby se neuplatní a vyměřovací základ z každé této výdělečné činnostivýdělečné činnosti se úměrně navýší. Úměrné navýšení podle věty první se stanoví tak, že se vyměřovací základ z každé výdělečné činnostivýdělečné činnosti vynásobí podílem počtu dní trvání této výdělečné činnostivýdělečné činnosti a počtu dní trvání této výdělečné činnostivýdělečné činnosti sníženého o vyloučené doby v rámci této výdělečné činnostivýdělečné činnosti; takto navýšený vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. (2) Vyskytne-li se v kalendářním roce časový úsek, v němž se kryjí vyloučené doby s dobou výdělečné činnostivýdělečné činnosti, za kterou je dosažen příjem, který se zahrnuje do vyměřovacího základu, a pro účely postupu podle § 16 odst. 7 zákona nelze zjistit výši tohoto příjmu za období, po které trvala zároveň vyloučená doba, považuje se za vyměřovací základ v tomto časovém úseku poměrná část z vyměřovacího základu dosaženého v kalendářním roce v období trvání této výdělečné činnostivýdělečné činnosti. Tato poměrná část se stanoví tak, že se vyměřovací základ za období trvání této výdělečné činnostivýdělečné činnosti v kalendářním roce vydělí počtem dní trvání této výdělečné činnostivýdělečné činnosti v kalendářním roce a vynásobí se počtem dní trvání vyloučené doby; takto stanovená poměrná část se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů. (3) Jestliže se při souběhu výdělečné činnostivýdělečné činnosti a vyloučené doby v kalendářním roce vyskytují různé počty dnů vyloučených dob a pro účely postupu podle § 16 odst. 7 zákona nelze zjistit, zda se tyto vyloučené doby vzájemně kryjí nebo jaká část vyměřovacích základů na tyto vyloučené doby připadá, upraví se vyměřovací základ obdobně podle odstavce 1 a za vyměřovací základ připadající na dobu, po kterou se kryje výdělečná činnostvýdělečná činnost s vyloučenou dobou, se považuje poměrná část takto upraveného vyměřovacího základu stanovená obdobně podle odstavce 2. § 9 Zrušovací ustanovení Zrušuje se § 1 až 8, § 10 až 13, § 14 odst. 1 až 3, § 15 až 30, § 33, § 35 až 39, § 42, § 46 až 49, § 52 až 54, § 56 až 58, § 148 odst. 2, § 149, 153, § 167 až 171, § 175 až 184 a přílohy č. 2 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 260/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 463/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., vyhlášky č. 82/1993 Sb., vyhlášky č. 177/1993 Sb., vyhlášky č. 309/1993 Sb., vyhlášky č. 161/1994 Sb. a vyhlášky č. 207/1995 Sb. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ministr: Ing. Vodička v. r. 1) § 116a odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 2) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance. 3) § 69 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 286/1995 Sb.	Zákon č. 286/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech Vyhlášeno 8. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 74/1995 * Čl. I - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1 * Čl. II - Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Přechodná ustanovení * Čl. IV - Zrušovací ustanovení * Čl. V - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 1996 286 ZÁKON ze dne 1. listopadu 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 3 včetně poznámek č. 1), 2), 2a), 2b), 3) až 5), 5a), 6), 8), 8a), 8b), 9), 10), 11), 12), 12a), 12b), 13) až 22), 22a), 22b), 23), 23a), 23b), 23c) a 23d) zní: „§ 3 (1) Živností není: a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,1) b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2) c) výkon hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných podle zvláštního předpisu.2a) (2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob: a) lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků,2b) b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3) c) advokátů,4) komerčních právníků,5) notářů5a) a patentových zástupců,6) d) znalců a tlumočníků,7) e) auditorů8) a daňových poradců,8a) f) burzovních dohodců a makléřů,8b) g) zprostředkovatelů a rozhodců kolektivních sporů,9) h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.10) (3) Živností dále není: a) činnost bank,11) pojišťoven,12) penzijních fondů,12a) spořitelních a úvěrních družstev,12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,13) b) pořádání loterií a jiných podobných her,14) c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15) d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,16) e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních plodin přímým spotřebitelům fyzickými osobami, g) námořní doprava a mořský rybolov,17) h) provozování dráhy a drážní dopravy,18) i) zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě,19) j) výroba humánních a veterinárních léčiv a prostředků zdravotnické techniky k jejich výrobě,20) k) výroba, dovoz, vývoz a odbyt psychotropních a omamných látek,21) l) státní zkušebnictví,22) m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a) n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,22b) o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,23) p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb, r) zprostředkování zaměstnání,23a) s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení, t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,23b) u) provozování stanic technické kontroly,23c) v) výchova a vzdělávání na základních školách, středních školách, speciálních školách a vysokých školách.23d) 1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb. § 3 a 6 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů. 2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků. Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. 2a) Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů. 2b) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb. 3) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii. 5) Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 5a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti. 6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb. 8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky. 8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky. 8b) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb. 9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. 10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 11) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. 15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. 17) Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb. Nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě. 18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. 19) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 20) § 62 odst. 3 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 284/1990 Sb., o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky. Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků. 21) § 34 a 35 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. 22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 22b) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. 23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 23b) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. 23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 23d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 4 odst. 1 v první větě se slovo „bytových“ nahrazuje slovem „bytů“, za slova „pokud vedle pronájmu jsou“ se vkládá slovo „pronajímatelem“ a slova „spojené s pronájmem“ se nahrazují slovy „zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor“. 3. V § 4 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. 4. § 5 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámek č. 24) a 25) znějí: „(2) Fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) může na území České republiky provozovat živnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pro účely tohoto zákona se za českou osobu považuje fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí trvalý pobyt na jejím území.24) (3) Pokud ze zákona vyplývá pro zahraniční osobu povinnost předložit doklady potvrzující určité skutečnosti, rozumí se tím předložení dokladů včetně jejich ověřeného českého překladu, pokud z tohoto nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Pravost podpisů a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů musí být ověřena. (4) Fyzická osoba, jíž bylo přiznáno postavení uprchlíka podle zvláštních předpisů,25) může provozovat živnost za stejných podmínek jako občan České republiky s bydlištěm na území České republiky. 24) § 7 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky. Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. 25) Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.“. 5. V § 5 se vypouští odstavec 5. 6. § 6 odst. 3 zní: „(3) U právnické osoby musí všeobecné podmínky podle odstavce 1 splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce (§ 11 odst. 5), a odpovědný zástupce, je-li ustanoven.“. 7. § 6 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Bezúhonnost dokládá zahraniční fyzická osoba živnostenskému úřadu i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se dlouhodobě (více než tři měsíce nepřetržitě) zdržovala v posledních třech letech.“. 8. § 7 odst. 2 zní: „(2) Nelze-li odbornou nebo jinou způsobilost prokázat dokladem vydaným jedné fyzické osobě, lze odbornou způsobilost prokázat dokladem vydaným podnikateli příslušným odborným orgánem v souladu se zvláštními předpisy.22b)“. 9. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a Provozování živnosti průmyslovým způsobem (1) Živnost je provozována průmyslovým způsobem, jde-li o činnost a) zahrnující v rámci jednoho pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti, b) využívající organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů, zejména od řídicích a obchodních prací, a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle jednotlivých profesí. (2) O provozování živnosti průmyslovým způsobem rozhodne na návrh podnikatele a po předložení potřebných dokladů živnostenský úřad oprávněný k vydání průkazu živnostenského oprávnění pro živnosti provozované průmyslovým způsobem. V návrhu musí být předmět podnikání vymezen s dostatečnou určitostí a jednoznačností, přičemž navrhovatel není vázán názvy živností podle příloh č. 1 a 2 tohoto zákona. Zamítnutí návrhu podnikatele na provozování ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem nemá vliv na vznik práva provozovat živnost. Po právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu podnikatele na provozování ohlašovací živnosti postupuje živnostenský úřad podle § 47 a násl. tohoto zákona. (3) Oprávnění k provozování živnosti průmyslovým způsobem zahrnuje oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčím prvkem technologického procesu. (4) U ohlašovacích živností provozovaných průmyslovým způsobem se pro získání živnostenského oprávnění nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Podnikatel odpovídá za odbornost provozování živnosti a je povinen zajistit provozování živnosti osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti podle § 21 a 22 a přílohy č. 2, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podnikatel vede o osobách splňujících požadavky odborné způsobilosti evidenci a minimálně tři roky uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost. (5) Případné změny znaků (odstavec 1) charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem je podnikatel povinen nejpozději do jednoho měsíce od jejich vzniku oznámit živnostenskému úřadu. Současně s tímto oznámením je podnikatel povinen předložit i doklady prokazující splnění zvláštních podmínek, jsou-li tímto zákonem vyžadovány. (6) Na základě předložených dokladů rozhodne živnostenský úřad o změně živnostenského listu nebo pozastavení provozování živnosti anebo o zrušení živnostenského oprávnění. V případě, že změnou znaků charakterizujících provozování živnosti průmyslovým způsobem dojde ke změně příslušnosti živnostenského úřadu, věc neprodleně postoupí k rozhodnutí příslušnému živnostenskému úřadu.“. 10. V § 8 odst. 4 se vypouštějí slova „národní rady“ a druhá věta. 11. V § 8 odst. 5 se za slovo „živnosti“ vkládají tato slova: „v oboru nebo příbuzném oboru (§ 22 odst. 3)“. 12. Poznámky č. 26), 27) a 28) znějí: "26) Část druhá zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slovy „tímto dnem“ čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to však neplatí v případech uvedených v § 47 odst. 5 poslední větě a v odstavci 6,“. 14. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „doručení koncesní listiny“ nahrazují slovy „nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese“. 15. V § 10 odst. 2 písm. a) se na konci za slovem „doručením“ vypouští čárka a připojují se tato slova: „příslušnému živnostenskému úřadu,“. 16. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Průkaz živnostenského oprávnění lze nahradit i osvědčením, které podnikateli vydá na jeho žádost živnostenský úřad. Osvědčení musí obsahovat tyto údaje: a) u fyzické osoby její jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, obchodní jméno, místo podnikání, předmět podnikání a identifikační číslo, b) u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, předmět podnikání, identifikační číslo, jméno a příjmení osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby, c) evidenční číslo živnostenského listu nebo koncesní listiny.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 17. V § 10 v nově označeném odstavci 6 se slova „v odstavcích 3 a 4“ nahrazují slovy „v odstavcích 4 a 5“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Platnost živnostenského listu nebo koncesní listiny zaniká nesplněním podmínek stanovených v tomto odstavci.“. 18. § 11 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů. (2) Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7) a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka, nejde-li o občana České republiky. Znalost českého jazyka prokáže, jestliže a) je schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života, b) umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku. Povinnost prokázat znalost českého jazyka se nevztahuje na občana Slovenské republiky.“. 19. V § 11 odst. 3 se slovo „bydliště“ nahrazuje slovem „pobyt“. 20. § 11 odst. 4, 5, 6 a 7 znějí: „(4) Je-li podnikatel právnickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného zástupce, pokud tento zákon nestanoví jinak. (5) Právnická osoba odpovědného zástupce neustanovuje, pokud jej statutární orgán nebo některý z členů statutárního orgánu nebo u zahraniční právnické osoby vedoucí organizační složky umístěné v České republice splňuje zvláštní podmínky provozování živnosti; tuto skutečnost oznámí a doloží živnostenskému úřadu. Fyzická osoba v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena anebo vedoucí organizační složky zahraniční osoby v těchto případech plní funkci odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady ani člen jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. (6) Je-li podnikatelem fyzická osoba, může ustanovit odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím bude živnost provozovat. Nesplňuje-li podnikatel zvláštní podmínky pro provozování živnosti (§ 7) nebo nemá-li pobyt na území České republiky, je povinen odpovědného zástupce ustanovit, nestanoví-li tento zákon jinak. Zahraniční fyzická osoba odpovědného zástupce neustanovuje, pokud vedoucí její organizační složky umístěné v České republice splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti; tuto skutečnost oznámí a doloží živnostenskému úřadu. Vedoucí organizační složky umístěné v České republice v tomto případě plní funkci odpovědného zástupce podle tohoto zákona. (7) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací, jakož i ukončení výkonu jeho funkce, podnikatel oznamuje bezodkladně, nejpozději však do pěti dnů ode dne ustanovení odpovědného zástupce nebo ode dne ukončení výkonu jeho funkce živnostenskému úřadu. Odpovědný zástupce může vykonávat svou funkci již ode dne ustanovení podnikatelem za předpokladu, že splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování ohlašovací živnosti.“. 21. V § 11 odst. 8 ve druhé větě se slova „bylo rozhodnutí o schválení doručeno“ nahrazují slovy „rozhodnutí nabylo právní moci“. 22. § 11 se doplňuje odstavcem 12, který zní: „(12) Fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8 tohoto zákona, nemůže být odpovědným zástupcem. Odpovědným zástupcem nemůže být ani fyzická osoba, jíž bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 1 písm. a), b) nebo podle § 58 odst. 2, 3 a 4 tohoto zákona, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.“. 23. V § 13 odst. 1 písm. d) se slova „opatrovník ke správě podniku“ a v odstavci 3 slovo „opatrovník“ nahrazují slovy „správce dědictví29)“. 24. Poznámka č. 29) zní: "29) § 175e občanského soudního řádu.“. 25. V § 13 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „pokud nesplňuje sám zvláštní podmínky provozování živnosti, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.“. 26. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Pokračování v živnosti při přeměně obchodní společnosti nebo družstva (1) Při přeměně obchodní společnosti nebo družstva v jinou formu obchodní společnosti nebo v družstvo může nová společnost, popřípadě družstvo pokračovat na základě živnostenského oprávnění svého právního předchůdce v provozování živnosti zaniklé společnosti nebo družstva po dobu nezbytně nutnou k získání vlastního živnostenského oprávnění, splňuje-li všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti. Pokračování v živnosti musí do 15 dnů ode dne vzniku změny písemně oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit ohlašovací živnost nebo podat žádost o koncesi. (2) Při sloučení, splynutí nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva platí ustanovení odstavce 1 obdobně.“. 27. § 15 se vypouští. 28. § 17 zní: „§ 17 (1) Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se pro účely tohoto zákona považuje i stánek a obdobné zařízení, zejména prodejní. (2) Na základě průkazu živnostenského oprávnění může být živnost provozována ve více provozovnách. Zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně podnikatel oznámí písemně ve lhůtě 15 dnů živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu se provozovna nachází. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla pro provozování živnosti způsobilá podle zvláštních předpisů, byla řádně označena (§ 31 odst. 1 a 2) a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny [§ 31 odst. 2 písm. a)]. (3) Podnikatel v oznámení podle odstavce 2 uvede: a) obchodní jméno, b) identifikační číslo, c) sídlo (místo podnikání), d) adresu provozovny, e) předmět podnikání v této provozovně. (4) Evidenci provozoven podnikatelů vede živnostenský úřad, v jehož územním obvodu se provozovna nachází, a živnostenský rejstřík.“. 29. § 18 se vypouští. 30. § 21 včetně poznámek č. 30), 30a) a 31) zní: „§ 21 Odborná způsobilost pro živnosti řemeslné se prokazuje a) výučním listem v oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného učebního poměru v oboru,30) b) výučním listem v oboru vydaným institucí akreditovanou příslušnými státními orgány k pořádání rekvalifikačních kurzů a k vydávání dokladů o kvalifikaci podle zvláštních předpisů,30a) c) vysvědčením o ukončeném středním odborném vzdělání v oboru,31) d) vysvědčením o maturitní zkoušce na střední odborné škole v oboru nebo na středním odborném učilišti v oboru nebo na gymnáziu s předměty odborné výchovy v oboru nebo na nástavbovém studiu v oboru,31) nebo e) diplomem nebo jiným dokladem o absolvování vysoké školy v oboru. 30) Např. § 14 a 14a zákona č. 227/1859 ř. z., živnostenský řád, ve znění pozdějších předpisů, § 15 odst. 1 až 5 zákona č. 259/1924 Sb., živnostenský zákon pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi, § 3 odst. 2 vládního nařízení č. 186/1949 Sb., o zatímní úpravě výcviku učňů, § 2 odst. 1 vládního nařízení č. 22/1952 Sb., o nové úpravě učňovských zkoušek, § 19 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon), zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 5/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech, vyhláška Ministerstva školství SSR č. 16/1981 Sb., o závěrečných učňovských zkouškách v učebních a studijních oborech, vyhláška Ministerstva školství ČSR č. 31/1987 Sb., o ukončování studia ve středních školách a o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích, vyhláška Ministerstva školství SSR č. 38/1987 Sb., o ukončování přípravy ve zvláštních odborných učilištích, § 25 vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a sportu SR č. 102/1991 Sb., o ukončování studia na středních školách a ukončování přípravy v odborných učilištích a učilištích, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 354/1991 Sb., o středních školách, ve znění pozdějších předpisů. 30a) Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 21/1991 Sb., o bližších podmínkách zabezpečování rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců, ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 324/1992 Sb. 31) § 9 odst. 1 a 2 a § 25 odst. 1 a 7 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 31. § 22 včetně poznámky č. 31a) zní: „§ 22 (1) Doklady o odborné způsobilosti uvedené v § 21 mohou být nahrazeny a) výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení učebního poměru nebo studia v příbuzném oboru a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru nebo dokladem o vykonání tříleté praxe v příbuzném oboru, b) dokladem o úspěšném vykonání kvalifikační zkoušky před komisí složenou ze zástupců živnostenského úřadu, příslušné střední odborné školy nebo středního odborného učiliště, jakož i příslušného živnostenského společenstva, je-li zřízeno, nebo c) dokladem o vykonání šestileté praxe v oboru. (2) Praxí v oboru se rozumí také základní nebo náhradní služba v ozbrojených silách nebo civilní služba, pokud během ní byly pravidelně vykonávány práce, které jsou předmětem příslušné živnosti. Dokladem o výkonu praxe je písemné potvrzení vydané příslušným orgánem ozbrojených sil nebo právnickou či fyzickou osobou, u níž občan konal náhradní nebo civilní službu. (3) Za příbuzné obory se považují obory, které užívají stejných nebo obdobných pracovních postupů a odborných znalostí. (4) Obsahovou náplň a způsob provádění zkoušek podle odstavce 1 písm. b) stanoví vyhláška vydaná společně Ministerstvem hospodářství a ministerstvy, do jejichž působnosti patří odvětví, v nichž jsou živnosti provozovány.31a) 31a) Vyhláška Ministerstva hospodářství ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstva vnitra ČR, Ministerstva zdravotnictví ČR a Ministerstva zemědělství ČR č. 525/1992 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování některých živností.“. 32. § 25 zní: „§ 25 Živnosti volné jsou živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).“. 33. V § 27 odst. 2 se slovo „Zvláštní“ nahrazuje slovem „Všeobecnou“. Na konci odstavce 2 se připojuje tato věta: „Podnikatel odpovídá za to, že jeho zaměstnanci splňují podmínku spolehlivosti, pokud tento nebo zvláštní zákon podmínku spolehlivosti zaměstnanců vyžaduje.“. 34. § 27 odst. 3 zní: „(3) Živnostenský úřad uloží nebo změní podnikateli podmínky provozování živnosti na základě stanoviska orgánu státní správy uvedeného v § 52 odst. 1 tohoto zákona anebo na základě zvláštních předpisů.“. 35. Nadpis nad § 29 zní: „Povinnosti podnikatele a některých dalších osob“. 36. Poznámka č. 32) zní: "32) Např. zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 37. § 29 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Pracovníkům živnostenského úřadu je podnikatel - fyzická osoba, jakož i všechny fyzické osoby provozující činnost naplňující pojmové znaky živnosti, osoby jednající jejich jménem a odpovědný zástupce podnikatele, povinni prokázat totožnost. Jde-li o podnikatele - právnickou osobu, povinnost prokázat totožnost mají fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu, osoby jednající jménem podnikatele a odpovědný zástupce.“. 38. § 30 se vypouští. 39. § 31 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Provozovna musí být zvenčí trvale a viditelně označena obchodním jménem a identifikačním číslem. (2) U provozovny určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být na dveřích vchodu do provozovny nebo na jiném vhodném a trvale viditelném místě uvedeno: a) jméno a příjmení osoby odpovědné za činnost provozovny, b) prodejní nebo provozní doba určená pro styk se zákazníky, nejedná-li se o stánek nebo obdobné zařízení (§ 17 odst. 1).“. 40. V § 31 odst. 3 se za slova „uzavření provozovny“ vkládají slova „uvedené v odstavci 2“. 41. Poznámky č. 35) a 36) znějí: "35) Např. zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 547/1990 Sb., o nakládání s některými druhy zboží a technologií a o jejich kontrole, zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 36) § 11 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb.“. 42. V § 33 se za slova „Obchodními živnostmi jsou“ vkládá slovo „zejména“. 43. V § 35 odst. 1 se za slova „prodávat i mimo“ vkládá slovo „ohlášenou“. 44. § 38 až 40 se vypouštějí. 45. V § 44 se vypouští odstavec 3. 46. V § 45 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jedná-li se o zahraniční osobu a nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu určit podle sídla nebo místa podnikání v České republice, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby v České republice.“. 47. § 45 odst. 2, 3 a 4 včetně poznámky č. 36a) znějí: „(2) Fyzická osoba v ohlášení uvede: a) jméno a příjmení, státní občanství, bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození (dále jen „rodné číslo“) a údaj, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, b) provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvede údaje uvedené pod písmenem a) týkající se jeho osoby, c) zahraniční fyzická osoba bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen), umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené pod písmenem a) týkající se vedoucího organizační složky.36a) Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, d) obchodní jméno, e) předmět a místo podnikání, f) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, g) provozovnu nebo provozovny, pokud jsou zřízeny, h) datum zahájení provozování živnosti, i) datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou, j) údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. (3) Právnická osoba v ohlášení uvede: a) obchodní jméno, sídlo a jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, údaj, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u nich trvá jiná překážka provozování živnosti, a údaj, zda jejich pracovněprávní vztahy nebo služební či jiné poměry nevylučují nebo neomezují jejich činnost ve statutárním orgánu právnické osoby, a způsob, jakým za právnickou osobu jednají, b) údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se odpovědného zástupce, provozuje-li živnost prostřednictvím jeho osoby, c) umístění organizační složky v České republice a údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se vedoucího organizační složky,36a) jde-li o zahraniční právnickou osobu. Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno, e) předmět podnikání, f) provozovnu nebo provozovny, jsou-li zřízeny, g) datum zahájení provozování živnosti, h) datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou, i) údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem. (4) Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2, a to v úplném nebo částečném rozsahu. 36a) § 28 odst. 3 obchodního zákoníku.“. 48. V § 46 odst. 1 písm. a) se za slovy „odpovědného zástupce“ čárka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „zahraniční fyzická osoba doklady podle § 6 odst. 4,“. 49. § 46 odst. 1 písm. b) zní: „b) u ohlašovací řemeslné nebo vázané živnosti doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce nebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice,“. 50. § 46 odst. 1 se doplňuje písmeny c), d), e) a f), která včetně poznámky č. 36b) znějí: „c) doklad o zaplacení správního poplatku,36b) d) výpis z obchodního rejstříku, je-li v něm zapsána, e) doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, f) čestné prohlášení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, o tom, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem. 36b) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 51. § 46 odst. 2 zní: „(2) Právnická osoba připojí k ohlášení a) výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce nebo osoby plnící jeho funkci, ne starší šesti měsíců, zahraniční osoba doklady prokazující splnění podmínek u vedoucího organizační složky v České republice a odpovědného zástupce, b) u řemeslné nebo vázané živnosti též doklad prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena nebo odpovědného zástupce, anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána v obchodním rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její organizační složka na území České republiky byla zapsána v obchodním rejstříku, pokud byl již zápis proveden, d) doklad o zaplacení správního poplatku,36b) e) doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, f) čestné prohlášení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, o tom, že souhlasí s ustanovením do funkce a s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“. 52. V § 46 se vypouští odstavec 3 a dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 53. § 47 odst. 2 písm. a) zní: „a) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen) a umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,“. 54. § 47 odst. 2 písm. d) zní: „d) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 55. § 47 odst. 3 se vypouští. 56. § 47 odst. 4 písm. a) zní: „a) obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby též umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,“. 57. § 47 odst. 4 písm. c) zní: „c) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 58. V § 47 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.“. 59. V § 47 odst. 6 ve druhé větě se slova „řízení zastaví“ nahrazují slovy „rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo“. 60. V § 47 se odstavce 4 až 7 označují jako odstavce 3 až 6. 61. § 48 odst. 1 zní: „(1) Živnostenský úřad zašle opis živnostenského listu nebo výpis z něj, případně jiným způsobem sdělí údaje o živnosti a podnikateli (dále jen „opis živnostenského listu“) příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně a Českému statistickému úřadu; jde-li o podnikatele - fyzickou osobu, též úřadu práce, v jehož územní působnosti má podnikatel trvalý pobyt. Tato povinnost živnostenského úřadu se vztahuje i na změny nebo zrušení živnostenského listu a na rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti.“. 62. § 48 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Živnostenský úřad plní povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.“. 63. V § 49 odst. 2 se vypouští druhá věta. 64. § 49 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které znějí: „(3) Změna se ohlašuje věcně a místně příslušnému živnostenskému úřadu. Jedná-li se o změnu sídla nebo místa podnikání, rozhoduje o změně živnostenského listu živnostenský úřad místně příslušný podle nového sídla nebo místa podnikání. (4) Jedná-li se o změnu údajů o provozovně, provede živnostenský úřad změnu v evidenci provozoven a v živnostenském rejstříku a o takto provedené změně podnikatele vyrozumí. (5) Jedná-li se o změnu údajů o odpovědném zástupci, podnikatel je povinen doložit k oznámení čestné prohlášení podle § 46 tohoto zákona a živnostenský úřad v případě, že podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce splňuje podmínky provozování živnosti, provede zápis změny do živnostenského rejstříku a současně o tom informuje podnikatele. Nesplňuje-li podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce podmínky provozování živnosti nebo nemá-li podnikatel ustanoveného odpovědného zástupce, ačkoli to zákon vyžaduje, zahájí živnostenský úřad řízení o pozastavení provozování živnosti.“. 65. V § 50 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Jedná-li se o zahraniční osobu a nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu určit podle sídla nebo místa podnikání v České republice, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby v České republice.“. 66. V § 50 odst. 2 se slova „§ 45 odst. 2 až 4 a § 46 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 2 a 3 a § 46 odst. 1, 2 a 3“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Předmět podnikání je třeba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3.“. 67. § 50 odst. 3 zní: „(3) Jsou-li pro provozování živnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné způsobilosti, k žádosti o koncesi přiloží: a) fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou způsobilost, popřípadě doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost odpovědného zástupce anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice, b) právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou způsobilost fyzické osoby v postavení statutárního orgánu nebo jeho člena anebo odpovědného zástupce anebo vedoucího organizační složky zahraniční osoby umístěné v České republice.“. 68. § 50 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Žadatel v žádosti o koncesi je povinen uvést též údaje podle zvláštních předpisů a doložit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy podle § 52 odst. 1 tohoto zákona.“. 69. V § 52 odst. 1 se za slovo „oprávnění“ vkládají slova „nebo souhlas“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání koncesní listiny.“. 70. V § 52 odst. 2 se za slova „povaha živnosti“ vkládají slova „nebo v pochybnostech“. 71. § 52 odst. 3 se vypouští. 72. V § 53 odst. 1 se vypouští druhá věta. 73. V § 53 odst. 2 se vypouští slova „nebo obec“. 74. V § 53 odst. 4 se za slovo „předpisů“ vkládají tato slova: „v rozsahu souhlasu příslušného orgánu státní správy“. 75. § 54 odst. 1 písm. a) zní: „a) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen) a umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) vedoucího organizační složky v České republice,“. 76. § 54 odst. 1 písm. d) zní: „d) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 77. § 54 odst. 2 písm. a) zní: „a) obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby též umístění organizační složky v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,“. 78. § 54 odst. 2 písm. c) zní: „c) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,“. 79. Dosavadní text § 55 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní: „(2) Živnostenský úřad zašle opis koncesní listiny nebo výpis z ní, rozhodnutí o její změně nebo o jejím zrušení, popřípadě jiným dohodnutým způsobem sdělí údaje o koncesované živnosti a o podnikateli též orgánu, který k udělení koncese vydával stanovisko podle § 52 odst. 1 tohoto zákona.“. 80. V § 56 odst. 2 druhá věta zní: „Pro rozesílání opisů rozhodnutí platí ustanovení § 48 obdobně.“. 81. § 56 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Na řízení o změně koncesní listiny se vztahuje přiměřeně ustanovení § 53. Řízení o změně podmínek uložených v koncesní listině podle § 27 odst. 3 zahajuje živnostenský úřad z vlastního nebo jiného podnětu. Změny údajů o odpovědném zástupci se schvalují v samostatném řízení. Změny údajů o provozovně se provádějí přiměřeně podle § 49 odst. 4.“. 82. V § 57 odst. 1 písm. a) se slova „opatrovník ustanovený ke správě podniku“ nahrazují slovy „správce dědictví“. 83. V § 57 odst. 1 písm. b) se vypouští slova „a 15“. 84. V § 57 odst. 1 písm. d) se na konci připojují tato slova: „o zrušení živnostenského oprávnění“. 85. § 57 odst. 3 zní: „(3) Zanikne-li živnostenské oprávnění, je tuto skutečnost živnostenský úřad povinen oznámit orgánům uvedeným v § 48 a v § 52 odst. 1.“. 86. § 58 včetně poznámky č. 38) zní: „§ 58 (1) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání zruší živnostenské oprávnění, jestliže a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. b) a c), ledaže v případě § 6 odst. 1 písm. b) byl ustanoven odpovědný zástupce, b) nastanou překážky podle § 8, c) podnikatel o to požádá. (2) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené koncesní listinou, tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. (3) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené koncesní listinou, tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. (4) V případě, že bylo zastaveno užívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení38) a podnikateli bylo uloženo odstranit závady, může živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání v odpovídajícím rozsahu zrušit živnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování živnosti, jestliže podnikatel neodstraní závady do jednoho roku od uplynutí stanovené lhůty, a nebyla-li lhůta stanovena, do jednoho roku od rozhodnutí. (5) Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání pozastaví na určitou dobu provozování živnosti na žádost podnikatele doloženou dokladem o tom, že o úmyslu pozastavit provozování živnosti podnikatel vyrozuměl správce daně. (6) Bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4, může podnikatel ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o vydání koncese nejdříve po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. 38) Např. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 87. § 60 odst. 2 písm. a) zní: „a) u fyzické osoby jméno, příjmení, státní občanství, bydliště, rodné a identifikační číslo podnikatele, obchodní jméno, osobní údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a u zahraniční osoby též údaje týkající se organizační složky umístěné v České republice a osobní údaje týkající se jejího vedoucího; u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo a osobní údaje týkající se osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a u zahraniční osoby též údaje týkající se organizační složky umístěné v České republice a osobní údaje týkající se jejího vedoucího,“. 88. § 60 odst. 2 písm. e) zní: „e) provozovna nebo provozovny, pokud jsou zřízeny,“. 89. § 60 odst. 2 písm. h) zní: „h) pozastavení provozování živnosti a zánik živnostenského oprávnění,“. 90. § 60 odst. 2 se doplňuje písmeny i), j), k), l) a m), která znějí: „i) datum zahájení provozování živnosti, j) provozování živnosti průmyslovým způsobem, k) údaj, zda se jedná o zahraniční osobu, l) prohlášení konkurzu, m) rozhodnutí o zákazu činnosti.“. 91. § 60 odst. 3 zní: „(3) Rejstřík je veřejným seznamem v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje obchodní jméno, místo podnikání, předmět podnikání, identifikační číslo, provozovny, pozastavení provozování živnosti, zánik živnostenského oprávnění a prohlášení konkurzu, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo, předmět podnikání, provozovny, pozastavení provozování živnosti, zánik živnostenského oprávnění a prohlášení konkurzu.“. 92. § 60 se doplňuje odstavci 4, 5 a 6, které včetně poznámky č. 38a) znějí: „(4) Do rejstříku v části, v níž je veřejným seznamem podle odstavce 3, má právo nahlížet každý a pořizovat si z něj výpisy či opisy. (5) Na požádání lze z veřejné části rejstříku vydat úřední opis, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není. Z neveřejné části rejstříku lze tak učinit, osvědčí-li žadatel právní zájem. (6) Údaje vedené v rejstříku a jejich aktualizaci předávají živnostenské úřady do ústřední evidence podnikatelů.38a) Do ústřední evidence podnikatelů se dále zapisují údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti. Za tímto účelem mohou být sdružovány informace a údaje z jiných informačních systémů a registrů. 38a) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů.“. 93. Název části páté zní: „ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA A POKUTY“. 94. V části páté se vkládá nová hlava I, která včetně poznámky č. 38b) zní: „HLAVA I ŽIVNOSTENSKÁ KONTROLA § 60a Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních zákonů vztahujícími se na živnostenské podnikání a podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Při kontrole plnění povinností, které vyplývají podnikateli pro provozování živnosti ze zvláštních předpisů, může živnostenský úřad vyžadovat od podnikatele doklady o splnění těchto povinností. § 60b Kontrolní činnost v rámci živnostenské kontroly vykonávají pracovníci živnostenských úřadů. Ke kontrole mohou být přizváni zástupci dalších orgánů. Výkon živnostenské kontroly se řídí zvláštním zákonem.38b) § 60c Podnikatel je oprávněn přizvat v průběhu kontroly jím zvolenou třetí osobu. Nepřítomnost třetí osoby není důvodem k přerušení kontroly. 38b) § 8 až 26 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.“. 95. V části páté se dosavadní hlavy I až III označují jako hlavy II až IV. 96. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který zní: „§ 63a (1) Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti volné, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. (2) Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti řemeslné nebo vázané, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 100 000 Kč. (3) Fyzické osobě provozující bez živnostenského oprávnění činnost, která je předmětem živnosti koncesované, může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 200 000 Kč. (4) Tímto ustanovením není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob. Pro řízení platí lhůty uvedené v § 66 odst. 1. (5) Při určení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání, následkům protiprávního jednání a k výši získaného majetkového prospěchu.“. 97. § 64 odst. 2 zní: „(2) Ustanovení trestního zákona40) týkající se stíhání fyzických osob pro neoprávněné podnikání zůstávají ustanoveními § 61 až 63a nedotčena.“. 98. Poznámka č. 39) zní: "39) Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního zákona.“. 99. V § 65 odst. 1 se písmena b) a e) vypouštějí. Písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c). 100. § 65 odst. 2 písm. b) zní: „b) neoznámí zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně živnostenskému úřadu (§ 17 odst. 2).“. 101. § 65 odst. 4 a 5 znějí: „(4) Živnostenský úřad může uložit odpovědnému zástupci za porušení povinností, vyplývajících pro něj z tohoto zákona, pokutu až do výše 50 000 Kč. (5) Živnostenský úřad může uložit osobě, která nesplní povinnost uloženou tímto zákonem, nejde-li o podnikatele, pokutu až do výše 10 000 Kč.“. 102. § 65 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Živnostenský úřad uloží za souběžné porušení zákona touž osobou projednané ve společném řízení sankci podle ustanovení vztahujícího se na porušení nejpřísněji postižitelné.“. 103. V § 66 odst. 1 se slova „§ 61 až 63“ nahrazují slovy „§ 61 až 63a“ a slova „právnické osoby“ se vypouštějí. 104. § 66 odst. 3 zní: „(3) Pokuty uložené podle § 61 až 63a, § 65 a 71 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Živnostenský úřad, který pokutu uložil, je oprávněn ji vybírat a vymáhat, přičemž postupuje podle části šesté zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 105. § 66 se doplňuje odstavcem 4, který včetně poznámky č. 41) zní: „(4) Pokutu podle § 65 zákona až do výše 5000 Kč lze uložit též na místě v blokovém řízení, je-li porušení povinnosti podle tohoto zákona spolehlivě zjištěno, nestačí-li domluva a osoba uvedená v § 65 ji na místě zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. Pracovník živnostenského úřadu, který provádí kontrolu, je oprávněn uloženou pokutu vybrat. K jejímu uložení a vybrání použije bloků, kterých se používá pro ukládání a vybírání pokut v blokovém řízení o přestupcích.41) 41) § 85 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění zákona č. 67/1993 Sb.“. 106. § 68 včetně nadpisu a poznámky č. 42) zní: „§ 68 Součinnost orgánů státní správy (1) Orgány, provádějící kontrolu podle zvláštních předpisů, zasílají opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o závažném porušení zvláštních předpisů podnikatelem, příslušnému živnostenskému úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. V téže lhůtě příslušnému živnostenskému úřadu oznamují i případy neoprávněného podnikání zjištěné při výkonu jejich činnosti. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti stanovená zvláštním zákonem.42) (2) Živnostenské úřady ve lhůtě 30 dnů ode dne zjištění informují jednotlivé specializované orgány, zejména orgány dozírající na dodržování hygienických, bezpečnostních a požárních předpisů a orgány České obchodní inspekce, o porušování příslušných zvláštních předpisů osobami provozujícími činnost, která je předmětem živnosti. 42) Např. zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 107. Poznámka č. 43) zní: "43) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 108. § 71 zní: „§ 71 (1) Řízení ve věcech upravených tímto zákonem se řídí zákonem o správním řízení,45) pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na výzvu živnostenského úřadu, ruší přes předchozí napomenutí pořádek, bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď, předložení listiny nebo provedení ohledání, může živnostenský úřad uložit pořádkovou pokutu do výše 10 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li splněna povinnost ani ve lhůtě stanovené živnostenským úřadem. (3) Příjemcům zdržujícím se v cizině, jejichž pobyt nebo sídlo je známo a kteří nemají na území České republiky organizační složku nebo odpovědného zástupce, doručují se úřední písemnosti přímo. Je-li třeba doručit úřední písemnost do vlastních rukou příjemce, zašle se písemnost na mezinárodní návratku. (4) Před živnostenským úřadem se jedná v jazyce českém. Veškerá písemná podání se předkládají v češtině a listinné důkazy, pokud nejsou v češtině, musí být opatřeny úředním překladem. Občané České republiky příslušející k národnostním a etnickým menšinám mohou jednat před živnostenským úřadem ve svém jazyce, musí si však na náklady živnostenského úřadu obstarat tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků.“. 109. § 72 se vypouští. 110. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který zní: „§ 73a Vláda nařízením stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností.“. 111. Pojem „Česká a Slovenská Federativní Republika“ se nahrazuje pojmem „Česká republika“, pojem „československý“ se nahrazuje pojmem „český“ a zkratka „Kčs“ se nahrazuje zkratkou „Kč“. 112. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb. ŘEMESLNÉ ŽIVNOSTI SKUPINA 101: Kovy a kovové výrobky Kovářství Zámečnictví Nástrojářství Kovoobráběčství Galvanizérství Smaltérství Slévárenství SKUPINA 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky Opravy motorových vozidel Opravy karoserií Opravy ostatních dopravních prostředků SKUPINA 104: Zdravotnické výrobky a výrobky jemné mechaniky Hodinářství SKUPINA 106: Zpracování kameniva a zemin, keramika Broušení a leptání skla Zpracování kamene SKUPINA 107: Chemická výroba Výroba kosmetických přípravků SKUPINA 108: Potraviny a nápoje Řeznictví a uzenářství Mlynářství Pivovarnictví a sladovnictví Mlékárenství SKUPINA 109: Textilie a oděvy Barvení a chemická úprava textilií SKUPINA 110: Kůže, kožené výrobky, pryžové výrobky a výrobky z plastických hmot Zpracování kůží Zpracování kožešin Zpracování gumárenských směsí SKUPINA 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků Truhlářství Zlatnictví a stříbrnictví, klenotnictví a kovotepectví SKUPINA 112: Papírenská a polygrafická výroba Polygrafická výroba SKUPINA 113: Stavebnictví Zednictví Tesařství Obkladačství Pokrývačství Klempířství Štukatérství Podlahářství Vodoinstalatérství Izolatérství Kominictví Topenářství SKUPINA 114: Ostatní Čistění textilu Holičství, kadeřnictví Hostinská činnost Kosmetické služby Pedikura, manikura Prodej drogistického zboží“. 113. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb. VÁZANÉ ŽIVNOSTI --- Obor\| Průkaz způsobilosti\| Poznámka 1\| 2\| 3 SKUPINA 201: Kovy a kovové výrobky Výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely\| Osvědčení o splnění dalších podmínek podle § 48 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů\| SKUPINA 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví 1\| 2\| 3 Výroba, montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení,) kotlů a tlakových nádob, periodické zkoušky nádob na plyny\| Oprávnění (§ 4 vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 551/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., § 2 vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti Výroba, montáž, generální opravy, rekonstrukce, revize a revizní zkoušky provozní způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení)\| Oprávnění (§ 3 vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., § 2 vyhlášky č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení,) plnění tlakových nádob plyny\| Oprávnění (§ 3 vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona 174/1968 Sb., o státním dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., § 2 vyhlášky č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti SKUPINA 203: Motorové a ostatní dopravní prostředky 1\| 2\| 3 Revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení v provozu\| Osvědčení (§ 48 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách)\| Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letecké techniky\| Souhlas vydaný Státní leteckou inspekcí specifikující rozsah\| Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví SKUPINA 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje 1\| 2\| 3 Provozování středisek kalibrační služby\| Akreditace Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví\| § 20 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii Výroba, opravy a montáž měřidel\| Registrace Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví\| § 13 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii SKUPINA 205: Elektrické stroje a přístroje 1\| 2\| 3 Montáž, opravy, údržba a revize vyhrazených elektrických zařízení) a výroba rozvaděčů nízkého napětí\| Oprávnění (§ 3 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb.) specifikující rozsah\| ) § 6a odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č. 159/1992 Sb. a zákona č. 47/1994 Sb., a § 2 a 3 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb. Projektování elektrických zařízení)\| Odborná způsobilost (§ 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)\| ) vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. Výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů\| Odborná způsobilost (§ 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)\| Výroba, instalace a opravy elektronických zařízení\| Odborná způsobilost (§ 8 vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)\| SKUPINA 207: Chemická výroba 1\| 2\| 3 Výroba jedů) a žíravin) s výjimkou jedů zvláště nebezpečných\| Odborná způsobilost ) podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb., *) pro žíraviny a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 4 roky praxe v oboru nebo b) středoškolské vzdělání v oboru chemie a 5 let praxe v oboru\| ) Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví*) vymezení žíravin vyhláškou č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) Prodej jedů, žíravin) a pesticidů\| § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb.\| Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví ) vymezení žíravin vyhláškou č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) SKUPINA 213: Stavebnictví 1\| 2\| 3 Projektová činnost ve výstavbě\| Autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstabě, v platném znění\| § 4, 5, 17, 18, 19 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování\| Autorizace v příslušném oboru dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění\| § 5, 18, 19 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě SKUPINA 214: Ostatní 1\| 2\| 3 Vyučování řízení motorových vozidel\| Osvědčení (§ 12, 13 vyhlášky č. 55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel)\| Oční optika\| Odborná způsobilost § 8 odst. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví\| Měření emisí a imisí, kromě měření emisí motorových vozidel\| Oprávnění podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů\| Výkon zeměměřických činností\| a) středoškolské vzdělání zeměměřického směru a 5 let odborné praxe nebo b) vysokoškolské vzdělání zeměměřického směru a 3 roky odborné praxe\| Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením Posuzování vlivů na životní prostředí\| Vysokoškolské vzdělání příslušného směru a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 a 9 zákona č. 244/1992 Sb.\| Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, a § 2 a 3 vyhlášky č. 499/1992 Sb. Technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany\| Vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru požární ochrana nebo střední škola požární ochrany nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem vnitra\| § 11 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. Horský průvodce\| Osvědčení o odborné způsobilosti vydané Horskou službou příslušné oblasti\| Platí v rozsahu osvědčení Provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v obchodní činnosti\| Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb. Psychologické poradenství a diagnostika\| a) řádně ukončené jednooborové studium psychologie na české vysoké škole univerzitního typu, popř. na zahraniční vysoké škole, které bylo státem uznáno za rovnocenné, a 3 roky odborné praxe v příslušné specializaci nebo b) řádně ukončené studium psychologie v kombinaci s jiným oborem na české vysoké škole univerzitního typu a 5 let praxe v příslušné specializaci“.\| 114. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb. KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI --- Obor\| Požadovaná odborná a jiná zvláštní způsobilost podle § 27 odst. 1 a 2 živnostenského zákona\| Podmínky, jejichž splnění se vyžaduje podle § 27 odst. 3 živnostenského zákona\| Orgán státní správy, který se vyjadřuje k žádosti o koncesi\| Poznámka 1\| 2\| 3\| 4\| 5 SKUPINA 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci podle zákona \| a) vyučení v oboru nástrojař puškař nebo zbrojíř a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) středoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání a 3 roky praxe v oboru Pro nákup, prodej, půjčování a úschovu zbraní: a) vyučení v oboru prodavač zbraní a střeliva nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo b) vyučení v oboru puškař nebo zbrojíř a 3 roky praxe v oboru a 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo c) středoškolské vzdělání ekonomického směru a 2 roky praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo středoškolské vzdělání v odbornosti výzbrojní a výstrojní a 2 roky praxe v obchodní činnosti nebo d) vysokoškolské vzdělání ekonomického směru a 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem nebo vysokoškolské vzdělání vojenského směru v odbornosti výzbrojní a výstrojní a 1 rok praxe v obchodní činnosti se zbraněmi a střelivem\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a Ministerstvo vnitra) \| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, přeprava a znehodnocování střeliva do zbraní podléhajících registraci podle zákona\| Odborná způsobilost stanovená pro obor vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), pro vývoj a výrobu střeliva § 23 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/ /1991 Sb., ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenských zbraní\| Odborná způsobilost stanovená pro obor vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování zbraní podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání a znehodnocování vojenského střeliva \| Odborná způsobilost stanovená pro obor vývoj, výroba, opravy,úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovává a znehodnocování zbraní podléhajících registraci, podle skupiny 302 přílohy č. 3 živnostenského zákona \| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), pro vývoj a výrobu střeliva § 23 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb., ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Provozování střelnic\| a) středoškolské vzdělání na vojenské nebo policejní škole a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo b) vysokoškolské vzdělání vojenského nebo policejního směru nebo fakulta tělesné výchovy a sportu a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo c) průkaz rozhodčího nebo trenéra střeleb a 3 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic\| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky SKUPINA 304: Výroba zdravotnických výrobků, přesných a optických přístrojů a hodin 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganizmů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy, včetně ochranné de-sinfekce, desinsekce a deratizace\| Odborná způsobilost podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb.\| \| Příslušný orgán státní hygienické služby)\| Nařízení vlády ČSR č. 192/ /1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů ) zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Úřední měření\| Autorizace udělená Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví)\| \| Úřad pro technickou normalizaci, metrologii\| ) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii a státní zkušebnictví SKUPINA 305: Elektrické\| přístroje\| \| \| 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení\| Povolení (§ 4 zákona č. 110/ /1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.)\| \| Ministerstvo hospodářství\| Poskytování telekomunikačních služeb\| Povolení (§ 4 zákona č. 110/ /1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb.)\| \| Ministerstvo hospodářství\| SKUPINA 307: Výroba chemických výrobků 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Výroba zvlášť nebezpečných jedů\| Odborná způsobilost podle § 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 33/ /1992 Sb.\| \| Příslušný orgán hygienické služby, Ministerstvo vnitra)\| § 5, 15 nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb., ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin\| a) pro výzkum, vývoj, výrobu vysokoškolské vzdělání příslušného technického směru b) pro ničení a zneškodňování průkaz pyrotechnika vydaný orgánem státní báňské správy, věk 21 let c) pro nákup a prodej průkaz pyrotechnika nebo střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů nebo odpalovače ohňostrojů nebo osvědčení o odborné způsobilosti vydané obvodním báňským úřadem\| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra)\| § 23, 35, 36 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Výroba a zpracování paliv a maziv\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie a 4 roky praxe v oboru nebo\| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých \| b) středoškolské vzdělání v oboru chemie zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru\| \| \| uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících SKUPINA 314: Ostatní 1\| 2\| 3\| 4\| 5 Provádění trhacích a ohňostrojných prací\| a) střelmistrovský průkaz vydaný orgánem státní báňské správy, věk 21 let nebo b) střelmistrovský průkaz s odbornou způsobilostí technického vedoucího odstřelů vydaný orgánem státní báňské správy, věk 24 let nebo c) průkaz odpalovače ohňostrojů vydaný orgánem státní báňské správy\| \| Ministerstvo vnitra)\| § 27, 35 a 36 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Směnárenská činnost\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou\| Schválení provozovny\| Česká národní banka\| Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon Silniční motorová doprava osobní\| § 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě\| \| Dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele\| Silniční motorová doprava nákladní\| § 6 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, s výjimkou vozidel do 3,5 t užitečné nebo 6 t celkové hmotnosti\| \| Dopravní úřad v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele\| Taxislužba\| \| Územní rozsah oprávnění\| Dopravní úřad, v jehož obvodu má být doprava provozována\| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě Vnitrozemská vodní doprava\| a) vysokoškolské vzdělání v oborech ekonomického nebo právního nebo technického nebo dopravního zaměření nebo b) úplné střední odborné vzdělání v oborech ekonomického nebo právního nebo technického nebo dopravního zaměření\| \| Příslušný orgán státní správy v oblasti dopravy\| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě Letecká doprava a letecké práce\| Pro obor letecká doprava: a) vysokoškolské vzdělání v oborech ekonomického, právního, technického nebo dopravního zaměření a 3 roky praxe v provozu letecké dopravy nebo b) úplné střední odborné vzdělání v oborech ekonomického, právního, technického nebo dopravního zaměření a 5 roků praxe v provozu letecké dopravy Pro obor letecké práce: a) vyučení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) středoškolské vzdělání a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| \| Příslušný orgán státní správy v oblasti dopravy \| § 53 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 43/ /1976 Sb. a zákona č. 305/ /1993 Sb., vyhláška č. 209/ /1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní\| a) středoškolské vzdělání na vojenské nebo policejní škole a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo b) vysokoškolské vzdělání vojenského nebo policejního směru nebo fakulta tělesné výchovy a sportu a 2 roky praxe v řízení střeleb nebo c) průkaz rozhodčího nebo trenéra střeleb a 3 roky praxe v řízení střeleb nebo provozování střelnic\| \| Příslušné ústřední orgány státní správy republiky a ) Ministerstvo vnitra\| § 63 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Obnova kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi\| Povolení dle § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a odborná způsobilost podle § 10 odst. 5 vyhlášky č. 66/1988 Sb.\| \| Ministerstvo kultury\| § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb. Provozování vodovodů) a kanalizací \| a) vyučení v oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo b) středoškolské vzdělání v oboru a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| \| Ministerstvo zemědělství*)\| ) § 30 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), *) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb. Zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru potravinářské chemie nebo zemědělství a 3 roky praxe nebo b) středoškolské vzdělání v oboru potravinářské chemie nebo zemědělství zakončené maturitní zkouškou a 6 let praxe\| \| Ministerstvo zemědělství\| Zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 45/1994 Sb. Podnikání v oblasti související s využíváním ionizujícího záření nebo jaderné energie\| Způsobilost podle § 6 a 7 vyhlášky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením, a § 8 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení\| \| Příslušný orgán státní správy pro jadernou bezpečnost,) státní orgán hygienické služby*)\| ) § 6 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vyhláška č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením *) § 70 a 71 zákona č. 20/ /1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení\| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy\| \| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| Zákon č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady\| a) středoškolské vzdělání v oboru a 5 let praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) vysokoškolské vzdělání a 4 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| Územní rozsah oprávnění\| Příslušný orgán státní správy v oblasti životního prostředí\| § 2 a 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob\| a) vyučení v oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo b) středoškolské vzdělání v oboru nebo v příbuzném oboru a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo c) vysokoškolské vzdělání v oboru nebo v příbuzném oboru a 1 rok praxe v oboru nebo v příbuzném oboru\| Spolehlivost a bezúhonnost všech zaměstnanců\| Ministerstvo vnitra\| Pohřební služba\| \| \| Příslušný orgán státní hygienické služby\| Provozování pohřebišť a krematorií\| \| \| Příslušný orgán státní hygienické služby a souhlas obce\| Služby soukromých detektivů\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou\| Spolehlivost všech zaměstnanců podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona\| Ministerstvo vnitra)\| ) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob\| Středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou\| Spolehlivost všech zaměstnanců podle § 27 odst. 2 živnostenského zákona\| Ministerstvo vnitra)\| *) § 1 odst. 5 zákona č. 451/ /1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky Čl. II Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem „řemeslných“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovem „vázaných“ se doplňují tato slova: „a živností provozovaných průmyslovým způsobem“. 2. V § 2 odst. 1 se vypouštějí písmena b) a c) a písmena d), e) a f) se označují jako písmena b), c) a d). 3. V § 2 odst. 1 nově označené písmeno c) zní: „c) ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích řemeslných, živností ohlašovacích vázaných, živností koncesovaných a živností provozovaných průmyslovým způsobem,“. 4. V § 2 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty za porušení povinností podle ustanovení § 61, 63a a § 65 odst. 1 živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích volných.“. 5. V § 3 písm. a) se na konci připojují tato slova: „kromě živností provozovaných průmyslovým způsobem,“. 6. § 3 písm. d) zní: „d) ukládá pokuty za porušení povinností podle živnostenského zákona v oblasti živností ohlašovacích volných s výjimkou živností provozovaných průmyslovým způsobem a pokut podle ustanovení § 61, 63a a § 65 odst. 1 živnostenského zákona,“. 7. V § 3 se vypouštějí písmena b) a c) a písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c). 8. V § 4 odst. 1 se slova „§ 2 odst. 1 písm. f) a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 1 písm. d)“ a vypouští se druhá věta. 9. V § 5 odst. 1 písm. b) se vypouští část věty za středníkem a středník se nahrazuje čárkou. 10. V § 5 odst. 2 se slova „odstavce 1 písm. b) a d)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d)“. 11. V § 5 odst. 3 se slova „odstavce 1 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. c) a d)“. 12. § 6 odst. 1 písm. a) se vypouští a označení písmene b) se ruší. 13. § 6 odst. 2 písm. b) se vypouští, označení písmene a) se ruší a na konci věty se čárka nahrazuje tečkou. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Provozování živnostiživnosti na základě živnostenského oprávnění, o jehož vzniku bylo pravomocně rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, a jeho zánik se řídí tímto zákonem. 2. Podnikatel provozující živnostživnost na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny vydané přede dnem účinnosti tohoto zákona je povinen, pokud tento zákon vyžaduje pro získání živnostenského oprávnění a provozování živnostiživnosti splnění podmínek odlišných od podmínek stanovených dosavadní právní úpravou, s výjimkou povinností stanovených v bodu 7, doložit jejich splnění na výzvu živnostživnostenského úřadu, příslušného podle sídla nebo místa podnikání, a to do devíti měsíců od doručení výzvy. To neplatí v případě, že splnění odlišných podmínek vyplývá již z dokladů, které podnikatel předložil v řízení podle dosavadních předpisů, anebo jedná-li se o živnost řemeslnou ve smyslu bodu 6. Živnostenský úřad vyzve podnikatele k doložení splnění podmínek provozování živnostiživnosti do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. 3. Zjistí-li živnostenský úřad, že podmínky provozování živnostiživnosti jsou splněny, rozhodne o změně živnostenského listu nebo koncesní listiny. Došlo-li ze zákona ke změně ohlašovací živnostiživnosti na živnostživnost koncesovanou, místo rozhodnutí o změně vydá koncesní listinu. Došlo-li ze zákona ke změně koncesované živnostiživnosti na živnostživnost ohlašovací, místo rozhodnutí o změně vydá živnostenský list. Pokud podnikatel na výzvu živnostenského úřadu nedoloží splnění podmínek provozování živnostiživnosti, jedná se o závažné porušení tohoto zákona. Vyplývá-li splnění podmínek z dokladů předložených podnikatelem živnostenskému úřadu v předcházejících řízeních, vydá živnostenský úřad rozhodnutí o změně, živnostenský list nebo koncesní listinu nejpozději do devíti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. 4. Živnostenské oprávnění pro činnost, která podle tohoto zákona není živnostíživností, zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak; v téže lhůtě pozbývá platnosti i průkaz živnostenského oprávnění. V podnikatelské činnosti, která je živnostíživností podle tohoto zákona, mohou fyzické a právnické osoby pokračovat po dobu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na základě oprávnění k podnikatelské činnosti, které získaly před jeho účinností. Uplynutím této lhůty tato oprávnění zanikají a po této lhůtě lze živnostživnost provozovat pouze na základě živnostenského oprávnění. 5. Ohlášení živnostiživnosti a žádosti o koncesi podané přede dnem účinnosti tohoto zákona, o kterých nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se projednají podle nové právní úpravy. Řízení o uložení pokuty, o zrušení živnostenského oprávnění, o pozastavení provozování živnostiživnosti a o postihu za neoprávněné podnikání, o kterých nebylo přede dnem účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, se dokončí podle dosavadní právní úpravy, pokud není pro účastníka řízení právní úprava tohoto zákona příznivější. 6. Pro provozování živnostiživnosti řemeslné, která podle dosavadní úpravy byla živnostíživností volnou a která byla provozována na základě živnostenského listu, o jehož vydání bylo rozhodnuto přede dnem účinnosti tohoto zákona, se nepožaduje šest let splnění zvláštních podmínek pro provozování živnostiživnosti podle tohoto zákona. 7. Fyzická osoba s dlouhodobým pobytem na území České republiky, která provozuje ode dne účinnosti tohoto zákona živnostživnost v režimu zahraniční osoby, může v podnikatelské činnosti, která je živnostíživností, pokračovat po dobu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na základě oprávnění, které získala před jeho účinností. Pokud v této lhůtě nedoloží živnostživnostenskému úřadu doklady o tom, že splnila podmínky stanovené tímto zákonem, oprávnění provozovat živnost uplynutím této lhůty zaniká. 8. Odpovědný zástupce musí splnit znalost českého jazyka podle § 11 odst. 2 nejpozději do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. 9. Úkony provedené podle přechodných ustanovení tohoto zákona jsou osvobozeny od správních poplatků. Čl. IV Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška Ministerstva chemického průmyslu č. 58/1961 Sb., o hospodárném a účelném budování uskladňovacího zařízení a veřejných čerpacích stanic pro pohonné hmoty. Čl. V Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 289/1995 Sb.	Zákon č. 289/1995 Sb. Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) Vyhlášeno 15. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 76/1995 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O LESÍCH (§ 1 — § 59) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 60 — § 60) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 61 — § 61) * ČÁST ČTVRTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 23/1962 SB., O MYSLIVOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 62 — § 62) * ČÁST ŠESTÁ - § 64 (§ 64 — § 65) k zákonu č. 289/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb., 465/2023 Sb.) 289 ZÁKON ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O LESÍCH HLAVA PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Oddíl první § 1 Účel zákona Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesaobnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) lesem lesní porostylesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, b) funkcemi lesafunkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční, c) lesními porostylesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesafunkce lesa, d) hospodařením v lesehospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostůlesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesafunkcí lesa, e) ochranou lesaochranou lesa činnosti směřující k omezení vlivu škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení, f) škodlivými činiteliškodlivými činiteli škodlivé organismyškodlivé organismy, nepříznivé povětrnostní vlivy, imise a fyzikální nebo chemické faktory, způsobující poškození lesa, g) škodlivými organismyškodlivými organismy původci chorob lesních porostůlesních porostů a rostlinní nebo živočišní škůdci lesních porostůlesních porostů, h) obnovou lesaobnovou lesa soubor opatření vedoucích ke vzniku následného lesního porostulesního porostu, i) zalesněnímzalesněním založení lesního porostulesního porostu, j) zajištěním lesního porostuzajištěním lesního porostu dosažení takového stavu lesního porostulesního porostu, který po zalesněnízalesnění dále nevyžaduje intenzivní ochranu a počet jedinců a jejich rozmístění po zalesněné ploše a druhová skladba lesních dřevin dává předpoklady pro vznik stanovištně vhodného lesního porostulesního porostu, k) výchovou lesavýchovou lesa opatření ovlivňující druhovou a prostorovou skladbu, růst, vývoj, zdravotní stav, odolnost a kvalitu lesního porostulesního porostu s cílem zabezpečit plnění funkcí lesafunkcí lesa; výchovou není těžba mýtní, l) těžbou předmýtní úmyslnoutěžbou předmýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem výchovy porostuporostu, m) těžbou mýtní úmyslnoutěžbou mýtní úmyslnou těžba prováděná za účelem obnovy porostuporostu nebo výběr jednotlivých stromů v porostuporostu určeném k obnově, n) těžbou nahodiloutěžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených, o) těžbou mimořádnoutěžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů, p) přírodními lesními oblastmipřírodními lesními oblastmi souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les, r) hospodářskými souboryhospodářskými soubory jednotky diferenciace hospodaření v lesíchhospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastípřírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostůlesních porostů, s) porostemporostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě. § 3 Pozemky určené k plnění funkcí lesa (1) Pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa jsou a) pozemky s lesními porostylesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porostylesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porostylesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky“), b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen „jiné pozemky“). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesafunkcí lesa. (2) Pozemky určenými k plnění funkcí lesafunkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesafunkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak. (3) V pochybnostech o tom, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. (4) Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa. Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena. § 4 Nakládání s lesy ve vlastnictví státu (1) Pokud jde o lesy ve vlastnictví státu (dále jen „státní lesy“), vztahují se práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání s těmito lesy, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státuspoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemkuodloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku2) nebo převod podle odstavců 3, 6 a 9. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Ustanovení jiných právních předpisů37) tím nejsou dotčena. (3) Právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy, na základě písemné smlouvy uzavřené podle zvláštních právních předpisů32) převádí pozemky oprávněné osobě podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; k takovému převodu však mohou být použity jen odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky podle odstavce 4. (4) Odloučenými lesními pozemkyOdloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesafunkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 1 ha je vzdálen od komplexu státních lesůkomplexu státních lesů více než 100 m, při výměře do 5 ha více než 500 m a při výměře do 10 ha více než 1 000 m; za odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky se považují rovněž lesní pozemky do celkové výměry 10 ha oddělené od komplexu státních lesůkomplexu státních lesů vodními toky, dálnicemi, silnicemi dálničního typu, přehradami, letišti se zpevněnými plochami nebo jinými pozemkovými pruhy, které znemožňují jejich přímé spojení s komplexem státních lesůkomplexem státních lesů při lesní dopravě. VzdálenostíVzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenostvzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesůkomplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemkuodloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesůKomplexem státních lesů se rozumí souvislé pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa o výměře větší než 10 ha. (5) Pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa se považují za souvislé, jestliže se lze dostat z jednoho na druhý bez překročení cizího pozemku; úzké pozemkové pruhy do šíře 10 m nepřerušují tuto souvislost, leží-li však ve směru podélném, nezakládají souvislost mezi pozemky jimi spojenými; za takové pruhy se nepovažují vodní toky, dálnice, silnice dálničního typu, přehrady, letiště se zpevněnými plochami a další pozemkové pruhy, které znemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesafunkcí lesa při lesní dopravě. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obceobce, hranicí katastrálního územíkatastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami, pokud neznemožňují přímé spojení mezi jimi oddělenými pozemky určenými k plnění funkcí lesafunkcí lesa při lesní dopravě. (6) Pro převod lesních pozemků v uznaných farmových chovech33) neplatí uvedená omezení vzdálenostmivzdálenostmi a výměrami od komplexu státního lesakomplexu státního lesa. Lesní pozemky v těchto uznaných farmových chovech mohou být převáděny na jiné vlastníky pozemků v těchto uznaných farmových chovech, a to do celkové výměry 10 ha. (7) Spoluvlastnickým podílem státuSpoluvlastnickým podílem státu se pro účely převodu podle odstavce 9 rozumí podíl státu nejvíce jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státuspoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha. (8) Pro účely převodu podle odstavců 3 a 9 se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací. (9) Na základě písemné žádosti obceobce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obceobce a) odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky určené územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby nebo povolení záměru k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, b) odloučené lesní pozemkyodloučené lesní pozemky určené územním plánemúzemním plánem nebo regulačním plánem jako sportoviště, c) spoluvlastnické podíly státuspoluvlastnické podíly státu v případě, je-li obecobec spoluvlastníkem pozemku. (10) Žádosti podle odstavce 9 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena. § 5 Zákaz nájmu a podnájmu (1) Nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lesehospodaření v lese je zakázán. (2) Podnájem lesa není dovolen, není-li v nájemní smlouvě stanoveno jinak. Oddíl druhý Kategorizace lesů § 6 Kategorie lesů Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. § 7 Lesy ochranné (1) Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. (2) O zařazení lesů do kategorie lesů ochranných a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. § 8 Lesy zvláštního určení (1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,3) b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,4) c) na území národních parků a národních přírodních rezervací.5) (2) Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesafunkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a přírodních památkách,5) b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích,6) h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. (3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. § 9 Lesy hospodářské Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. § 10 Lesy pod vlivem imisí Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem. HLAVA DRUHÁ ZACHOVÁNÍ LESŮ Oddíl první § 11 Základní povinnosti (1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese. (2) Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lesehospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesafunkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin. (3) Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lesehospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl. (4) Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud tento zákon nestanoví jinak. § 12 Evidence a dělení pozemků (1) K zajištění přehledu o pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa v obvodu své působnosti jsou orgány státní správy lesů oprávněny využívat bezplatně údajů katastru nemovitostínemovitostí.7) (2) Vlastníci lesních pozemků a jiných pozemků (§ 3 odst. 1) jsou povinni do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních nebo jiných pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat méně než pět let. Tato smlouva musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. (3) Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lesehospodaření v lese. (4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), souhlas podle odstavce 3 se nevydává. Oddíl druhý Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa § 13 Obsah a základní povinnosti (1) Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesafunkcí lesa. (2) Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa k jiným účelům musí být zejména a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesafunkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lesehospodaření v lese a plnění jeho funkcí, b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostůlesních porostů, c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení, d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí. (3) Právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost jsou dále povinny a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostechlesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření, b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených, c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo aby na nich mohla probíhat přírodě blízká obnova těžbou narušeného území, d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí. (4) Při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu jsou investoři těchto prací povinni dodržovat ustanovení odstavců 2 a 3, a pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle tohoto zákona, oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa. § 14 Zpracování a projednání návrhů dokumentací (1) Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace,8) návrhů na stanovení dobývacích prostorů9) a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby. (2) Dotýká-li se řízení podle jiných právních předpisů10) zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne správní orgán příslušný podle jiného právního předpisu jen se závazným stanoviskem orgánu státní správy lesů, ve kterém lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesaochrany lesa. Toto závazné stanovisko je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenostivzdálenosti 30 m od okraje lesa. (3) Každý, kdo zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení podle § 15 odst. 1, je povinen před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí vyžádat si u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou. (3) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), závazné stanovisko podle odstavce 2 se nevydává. Oddíl třetí Odnětí pozemků a omezení jejich využívání § 15 Obecné zásady (1) Odnětí pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesafunkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesafunkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí (§ 13 odst. 1). (2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesafunkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.8) V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení. (3) Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa umístit a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2, b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2. (4) K trvalému omezení dále dochází dnem vzniku ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení47) v rozsahu tohoto ochranného pásma. § 16 Řízení o odnětí nebo o omezení (1) Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen „žadatel“). (2) V rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uvede a) údaje o lesních pozemcích, jichž se rozhodnutí týká, b) záměr, k jehož uskutečnění bylo rozhodnutí vydáno, c) dobu, na kterou se dočasné odnětí nebo omezení stanoví, a schválí plán rekultivace, pokud je nezbytný, d) způsob a termín opětovného zalesněnízalesnění pozemku, pokud bude po ukončení použití pro jiné účely pozemek vrácen plnění funkcí lesafunkcí lesa, e) při odnětí u rozsáhlejší výstavby, popřípadě těžby nerostů lhůty postupného odlesnění odňatých ploch tak, aby tyto plochy byly využity k plnění funkcí lesafunkcí lesa až do doby jejich skutečného použití pro jiné účely, f) další podmínky uvedené ve vyjádření příslušných orgánů státní správy nebo podmínky nutné v zájmu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, lesních porostůlesních porostů nebo zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese. (3) Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesafunkcí lesa je omezeno, je třeba rozhodnutí podle jiného právního předpisu, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci. (4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno. (5) Pokud orgán státní správy lesů nerozhodne jinak, zaniká platnost rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a pozemek se vrací plnění funkcí lesafunkcí lesa a) uplynutím lhůty, na kterou bylo rozhodnutí vydáno, b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato s využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení. (6) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení a podrobnosti o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa. (7) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko46), rozhodnutí o odnětí nebo o omezení se nevydává; součástí jednotného environmentálního stanoviska je v takovém případě rovněž výše poplatku za odnětí podle § 17. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, rozhodnutí o odnětí nebo o omezení a o výši poplatků za odnětí vydá správa národního parku jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Oddíl čtvrtý Poplatek za odnětí § 17 (1) Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí (dále jen „poplatek“). Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí podle § 13 odst. 1. (2) Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro a) výstavbu objektů a zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese, b) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod, c) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody. (3) Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše a) za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč, b) za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč v kalendářním roce. (4) Orgán uvedený v odstavci 1 zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí příslušnému celnímu úřadu do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Způsob a lhůty převodu prostředků získaných z poplatků příjemcům poplatků podle odstavce 4 stanoví zvláštní předpis.12) (5) Z poplatku připadá 40 % obciobci, v jejímž katastrálním územíkatastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí.13) Poplatek, který je příjmem obceobce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obciobci nebo pro zachování lesa. (6) Zaplacením poplatku zůstává nedotčena povinnost žadatele nahradit vlastníku lesa vzniklou újmu. (7) V případech uvedených v § 16 odst. 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí. (8) Je-li půda trvale odnímána za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území, poplatek se platí jako u dočasného odnětí. § 18 Splatnost poplatku (1) Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž odnětí trvá. V případě, že se odnětí uskuteční nebo bude ukončeno v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc. (2) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě poplatku nepoužije. HLAVA TŘETÍ OBECNÉ UŽÍVÁNÍ LESŮ § 19 Užívání lesů (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. (2) Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně. (3) Chovatelé včel mohou se souhlasem vlastníka lesa a v zájmu podpory ekologické rovnováhy, opylování rostlin, využití medovice a zlepšení produkce semen lesních dřevin umisťovat svá včelstva na lesních pozemcích za předpokladu dodržování povinností vyplývajících z odstavce 1 věty druhé. (4) Orgán státní správy lesů může z důvodu ochrany lesaochrany lesa nebo v zájmu zdraví nebo bezpečnosti fyzických osob vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa na dobu nejdéle 3 měsíců. Hrozí-li bezprostřední ohrožení lesa nebo zdraví nebo bezpečnosti osob, vydá orgán státní správy lesů opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Orgán státní správy lesů může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 3 měsíců. (5) O návrhu opatření obecné povahy se koná veřejné projednání, neurčí-li orgán státní správy lesů, že řízení o návrhu je písemné. Dobu a místo konání veřejného projednání orgán státní správy lesů oznámí na úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcíchobcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, nejméně 10 dnů předem. Osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, jsou oprávněny podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. V případě, že bylo opatření obecné povahy vydáno bez řízení o jeho návrhu, mohou být písemné odůvodněné námitky proti tomuto opatření obecné povahy podány ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. § 20 Zákaz některých činností v lesích (1) V lesích je zakázáno a) rušit klid a ticho, b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat, e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet, f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, g) jezdit a stát s motorovými vozidly, h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, i) vstupovat do porostůporostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty, m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo, n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porostylesními porosty, o) znečišťovat les odpady a odpadky. (2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. (3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lesehospodaření v lese; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l) až o) se vztahují i na vlastníka lesa, nájemce lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu. (4) Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů. (5) Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm. g) a j) a odstavce 4 nejsou dotčena. (6) Zákaz jezdit a stát v lese s motorovými vozidly neplatí pro zaměstnance orgánu státní správy lesů v obvodu jejich působnosti při výkonu činnosti podle tohoto zákona a pro osoby, které vykonávají činnosti povolené zvláštními předpisy.16) (7) Zákazy uvedené v odstavci 1 pod písmeny a), h) a j) a se souhlasem vlastníka lesa také pod písmeny b) a g) se nevztahují na výkon práva myslivosti podle zvláštních předpisů.6) § 21 Náhrady za poškozování lesa (1) Právnické a fyzické osoby, které při své činnosti používají nebo produkují látky poškozující les a les ohrozí nebo poškodí, jsou povinny provádět opatření k zabránění nebo zmírnění jejich škodlivých následků. (2) Dojde-li v návaznosti na provádění výstavby k přerušení souvislosti ucelených lesních částí, lesních cest nebo jiných objektů a zařízení sloužících hospodaření v lesehospodaření v lese, je ten, kdo je způsobil, povinen osobě, které tím vznikla újma, nahradit i zvýšené provozní náklady, které jí tím vznikly. Ustanovení o ekologické újmě podle zvláštních předpisů17) nejsou tím dotčena. (3) Za lesní porostlesní porost smýcený v souvislosti s prováděním výstavby je investor povinen zaplatit to, čeho by vlastník lesa při řádném hospodaření dosáhl, kdyby nedošlo k předčasnému smýcení lesního porostulesního porostu, a to po odečtení částky, kterou případně získal za dříví z likvidovaného lesního porostulesního porostu. (4) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích. § 22 Bezpečnost osob a majetku (1) Vlastníci nemovitostínemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů18) příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa je povinen provedení opatření strpět. (2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lesehospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu. Ustanovení zvláštních předpisů zůstávají nedotčena.19) HLAVA ČTVRTÁ PŘEDPOKLADY TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAŘENÍ V LESE Oddíl první Diferenciace hospodaření § 23 Oblastní plány rozvoje lesů (1) Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesíchhospodaření v lesích. Zpracování oblastních plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo. Podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody z hlediska zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin. Závazné stanovisko ústřední orgán státní správy ochrany přírody nevydá v případě zavádění modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich zavádění na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. (2) Účelně vynaložené náklady na zpracování oblastních plánů rozvoje lesů hradí stát. (3) Na schvalování oblastních plánů rozvoje lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (4) Podrobnosti o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů stanoví ministerstvo právním předpisem. Oddíl druhý Hospodářská úprava lesů § 24 Lesní hospodářské plány (1) Lesní hospodářské plány (dále jen „plány“) jsou nástrojem vlastníka lesa a zpracovávají se zpravidla na deset let. (2) Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostuporostu. Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem. Pro státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí je závazným ustanovením též minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku. (3) Právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů (§ 27) jsou povinny zabezpečit zpracování plánů. Hospodařit podle plánu mohou též právnické a fyzické osoby vlastnící méně než 50 ha lesa. (4) Jeden plán může být zpracován pro lesy o výměře nejvýše 20 000 ha. (5) Právnické a fyzické osoby, pro které byly schváleny plány, jsou povinny dodržovat jejich závazná ustanovení (odstavec 2). § 25 Lesní hospodářské osnovy (1) Pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán (§ 24 odst. 3), zpracovávají lesní hospodářské osnovy (dále jen „osnovy“). Osnovy se zpracovávají obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území. Jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů. (2) Záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou. Fyzické a právnické osoby vlastnící lesy o výměře menší než 50 ha (odstavec 1) mají právo v termínu stanoveném orgánem státní správy lesů oznámit mu své hospodářské záměry a požadavky na zpracování osnovy. (3) Pro vlastníka lesa o výměře větší než 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lesehospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná, a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostuporostu. Pro vlastníka lesa o výměře do 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lesehospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná. Ustanovení § 24 odst. 2 se užije obdobně. (4) Každý vlastník lesa obdrží od orgánu státní správy lesů osnovu týkající se jeho lesa bezplatně. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracovávání a součástech osnov, o jejich změnách, o způsobu odvození závazných ustanovení osnov a o způsobu převzetí osnovy vlastníkem lesa. § 26 Zpracování plánů a osnov (1) Plány a osnovy mohou zpracovávat pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou ministerstvem podle hlavy šesté tohoto zákona. (2) Náklady na zpracování plánů hradí vlastník lesa; náklady na zpracování osnov hradí stát. (3) Právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny, a orgány státní správy mohou uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánů nebo osnov nejpozději v termínu stanoveném schvalujícím orgánem státní správy lesů. Ustanovení § 25 odst. 2 není tím dotčeno. § 27 Schvalování a změny plánů (1) Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních nejpozději do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu. Orgán státní správy lesů plán schválí, pokud není v rozporu s tímto zákonem a ostatními právními předpisy.20) V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů. Jedno vyhotovení schváleného plánu zůstává založeno u místně příslušného orgánu státní správy lesů, který uhradí náklady na pořízení jedné kopie. (2) Pokud se souvislé lesy jednoho vlastníka rozkládají v obvodu územní působnosti dvou nebo více orgánů státní správy lesů, je ke schválení plánu příslušný ten orgán státní správy lesů, v jehož územní působnosti leží největší část lesního majetku. (3) Pokud orgán státní správy lesů předložený plán neschválí, je vlastník lesa povinen ve lhůtě stanovené orgánem státní správy lesů předložit upravený návrh plánu nebo do 30 dnů od doručení vyrozumění o neschválení plánu podat u tohoto orgánu písemné námitky. O námitkách rozhodne nadřízený orgán státní správy lesů do 30 dnů. Neuzná-li námitky, stanoví současně lhůtu pro předložení upraveného návrhu plánu orgánu státní správy lesů. (4) Pokud dojde v průběhu platnosti plánu ke změnám podmínek, vyvolávajícím nutnost změny závazného ustanovení plánu, zejména z hlediska ochrany lesaochrany lesa nebo z hlediska zajištění plnění funkcí lesafunkcí lesa, musí vlastník lesa požádat schvalující orgán státní správy lesů o změnu příslušného závazného ustanovení. (5) Vlastník lesa může v případě slučování dvou nebo více částí lesního majetku za účelem zpracování nového plánu požádat schvalující orgán státní správy lesů o zkrácení doby platnosti plánu. Orgán státní správy lesů žádosti vyhoví, pokud zkrácením doby platnosti plánu nedojde k ohrožení rovnoměrného a trvalého plnění funkcí lesafunkcí lesa. Součástí žádosti je lesní hospodářská evidence o plnění závazných ustanovení plánu, aktualizovaná ke dni navrhovaného konce platnosti plánu. Navrhovat zkrácení doby platnosti plánu lze pouze k 31. prosinci běžného roku. Lhůta k podání žádosti o zkrácení doby platnosti plánu je do 30 dnů od navrhovaného konce platnosti plánu. Orgán státní správy lesů poskytne vlastníkovi lesa na jeho žádost předběžnou informaci podle § 139 správního řádu o podmínkách zkrácení doby platnosti plánu. (6) Na řízení o schvalování plánů nebo povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, s výjimkou rozhodování o námitkách podle odstavce 3. V řízení o námitkách je účastníkem vlastník lesa a zpracovatel plánu. (7) Ustanovení odstavců 4 a 6 platí přiměřeně též při změně osnov. (8) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o náležitostech a obsahu, o způsobu odvození závazných ustanovení plánů, o způsobu schvalování plánů a o podmínkách povolování jejich změn. § 28 Inventarizace lesů (1) Inventarizace lesů je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu. (2) Provedení inventarizace lesů vyhlašuje vláda nařízením, ve kterém určí rozsah a způsob inventarizace lesů. (3) Náklady inventarizace lesů hradí stát. (4) Vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytovat nezbytné údaje orgánům státní správy lesů. § 28a Pověřená osoba (1) Pro účely tohoto zákona se pověřenou osobou rozumí organizační složka státu nebo právnická osoba pověřená ministerstvem prováděním odborných činností stanovených v odstavci 3. (2) Pověřenou osobou může být organizační složka státu zřízená podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích podléhající dohledu a kontrole ministerstva nebo právnická osoba, která má nejméně 10 let praxe s prováděním inventarizace lesů a která je způsobilá a) v rámci inventarizace lesů sledovat výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny a získané údaje zpracovávat, b) sledovat nepříznivé dopady působené invazním nepůvodním druhem dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů, c) vyhodnocovat účinnost opatření k regulaci značně rozšířených invazních nepůvodních druhů dřeviny podle zákona o ochraně přírody a krajiny41) realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, d) vést přehled o výskytu a šíření invazních nepůvodních druhů dřevin rostoucích v lesích na území České republiky a o dalších nepůvodních druzích dřevin, u kterých je vzhledem k jejich vlastnostem možné očekávat rozvoj invazního chování, a tento přehled každoročně poskytovat Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky, a e) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky shromažďovat a zpracovávat odborné údaje; praxe v této nebo obdobné spolupráci činí nejméně 5 let. (3) Pověřená osoba a) shromažďuje, zpracovává a poskytuje údaje o výsledcích sledování výskytu invazního nepůvodního druhu dřeviny, b) zajišťuje aktuálnost, bezpečnost a ochranu údajů vedených v rámci přehledu podle odstavce 2 písm. d) před jejich poškozením, zneužitím nebo ztrátou, c) vyhodnocuje dopady invazního nepůvodního druhu dřeviny na stav a vývoj lesních ekosystémů, d) vyhodnocuje účinnost regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, e) přijímá oznámení orgánů státní správy a vlastníků lesů o výskytu a nepříznivých dopadech invazního nepůvodního druhu dřeviny a o účinnosti regulačních opatření realizovaných k minimalizaci dopadů invazního nepůvodního druhu dřeviny, f) předává údaje a poznatky získané v rámci výkonu své činnosti Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky a g) v případě zrušení nebo zániku pověření předá veškeré údaje a doklady ministerstvu a o tomto předání provede zápis. § 28b (1) Ministerstvo zruší pověření pověřené osobě, jestliže pověřená osoba a) opakovaně poruší povinnost stanovenou v tomto zákoně, b) změní-li se okolnosti rozhodné pro její pověření, nebo c) ukončí-li pověřená osoba provádění odborných činností podle § 28a odst. 3. (2) Pověření pověřené osoby zaniká zánikem organizační složky státu nebo právnické osoby. HLAVA PÁTÁ HOSPODAŘENÍ V LESÍCH Oddíl první § 29 Reprodukční materiál lesních dřevin (1) K umělé obnově lesaobnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá reprodukční materiál lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblastipřírodní lesní oblasti a z odpovídajícího výškového pásma určeného lesním vegetačním stupněm. V případě smrku ztepilého, borovice lesní a modřínu opadavého (dále jen „vybrané lesní dřeviny“) lze k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování použít pouze reprodukční materiál pocházející ze zdrojů selektovaného, kvalifikovaného nebo testovaného reprodukčního materiálu uznaných podle zvláštního právního předpisu.20a) Zařazení dalších lesních dřevin mezi vybrané lesní dřeviny stanoví ministerstvo právním předpisem. (2) V případě naléhavé potřeby může orgán státní správy lesů povolit, aby k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu podle zvláštního právního předpisu.20a) (3) V případě reprodukčního materiálu určeného pro výzkumné, pokusné nebo šlechtitelské účely může ministerstvo povolit výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1, přičemž žadatel o výjimku k žádosti doloží kopii projektu zpracovaného vědeckou nebo výzkumnou institucí. Výjimka udělená ministerstvem se vztahuje pouze na reprodukční materiál využitý v rámci realizovaného projektu. (4) V případě naléhavé potřeby při nedostatku reprodukčního materiálu v důsledku mimořádných okolností může orgán státní správy lesů na základě odborného stanoviska pověřené osoby podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin38) povolit na omezenou dobu výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1 větě první. Tuto výjimku může povolit též vydáním opatření obecné povahy. (5) Vlastník lesa je povinen vést evidenci o původu identifikovaného, selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu použitého při umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování a tuto evidenci uchovávat po dobu 10 let. Součástí této evidence je i evidence průvodních listů34) k jednotlivým oddílům použitého reprodukčního materiálu. (6) Použije-li vlastník lesa k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování reprodukční materiál původem z lesních porostůlesních porostů nacházejících se na území České republiky, které jsou v jeho vlastnictví, lze použít u všech lesních dřevin k evidenci o původu reprodukčního materiálu průvodní list podle odstavce 5 nebo čestné prohlášení vlastníka lesa o původu reprodukčního materiálu, ve kterém budou uvedeny především údaje označující a) identifikaci místa, odkud reprodukční materiál pochází, uvedením jednotek prostorového rozdělení lesa35), b) evidenční číslo uznané jednotky, ze které reprodukční materiál pochází36), bylo-li přiděleno, c) nadmořskou výšku nebo výškové pásmo místa, odkud reprodukční materiál pochází, d) přírodní lesní oblastpřírodní lesní oblast, ve které se nachází místo, odkud reprodukční materiál pochází. (7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostůlesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa. § 31 Obnova a výchova lesních porostů (1) Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porostylesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesafunkcí lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy; přirozené obnovy nelze použít v porostechporostech geneticky nevhodných. (2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborechhospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostuporostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních zbytků a porostůporostů o výměře menší než 1 ha. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče, a to a) na hospodářském souboruhospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboruhospodářském souboru přirozených lužních stanovišť do velikosti 2 ha holé seče bez omezení šíře, b) na dopravně nepřístupných horských svazích delších než 250 m, nejedná-li se o exponované hospodářské souboryhospodářské soubory, do velikosti 2 ha holé seče. Na povolení této výjimky se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) V hospodářských souborechhospodářských souborech na mimořádně nepříznivých stanovištích v lesích ochranných je při obnově porostůporostů přednostně uplatňováno použití clonných sečí a výběrů. (4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostní skupiny pod sedm desetin plného zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného porostuporostu nebo za účelem zpevnění porostuporostu. (5) Při obnově lesaobnově lesa je zakázáno bez ohledu na vlastnickou hranici přiřazovat další holou seč k mladým porostůmporostům na celé ploše nezajištěným, pokud by celková výměra nezajištěných porostůporostů překročila velikost a šířku stanovenou v odstavci 2. Nejmenší přípustná vzdálenost holé seče od holin a mladých porostůporostů na celé ploše nezajištěných nesmí být menší než průměrná výška obnovovaného porostuporostu. (6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porostylesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (7) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o vymezení hospodářských souborůhospodářských souborů. § 32 Ochrana lesa (1) Vlastník lesa je povinen provádět taková opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelůškodlivých činitelů na les, zejména a) zjišťovat a evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození důležitých pro pozdější průkaznost provedených opatření; při zvýšeném výskytu neprodleně informovat místně příslušný orgán státní správy lesů a provést nezbytná opatření, b) preventivně bránit vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismůškodlivých organismů, c) provádět preventivní opatření proti vzniku lesních požárů podle zvláštních předpisů.21) (2) Na likvidaci klesti a dalších těžebních zbytků, prováděnou za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. b), se nevztahují právní předpisy o ochraně ovzduší39). Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o odpadech40). (3) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese (větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.) je vlastník lesa povinen činit bezodkladná opatření k jejich odstranění a pro zmírnění jejich následků. Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa nařídit tato opatření a) omezení nebo zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilýchtěžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu a zpracování těžeb nahodilýchtěžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu, b) provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismůškodlivých organismů, c) zničení napadených semen a sazenic, d) průkazné označování a evidenci vytěženého dřeva, e) omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin. (4) Opatření podle odstavce 3 může orgán státní správy lesů nařídit též opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy podle věty první se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak nebo nehrozí-li nebezpečí z prodlení. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Ustanovení § 19 odst. 5 se použije obdobně. (5) Vlastníci lesů, uživatelé honiteb6) a orgány státní správy lesů jsou povinni dbát, aby lesní porostylesní porosty nebyly nepřiměřeně poškozovány zvěří. (6) Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostuporostu, výchovou v mladých porostechporostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostůlesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí. (7) Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. (8) Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, oplocení zřízeného k ochraně lesních porostůlesních porostů před zvěří a oplocení obor6) nebo farmových chovů zvěře.21a) (9) Vlastník lesa je povinen chránit les před znečišťujícími látkami unikajícími nebo vznikajícími při jeho hospodářské činnosti. V lese je povinen používat výhradně biologicky odbouratelné oleje k mazání řetězů motorových pil a biologicky odbouratelné hydraulické kapaliny. Při ochraně lesních porostůlesních porostů je povinen dát přednost účinným technologiím šetřícím životní prostředí. (10) Vyskytne-li se v okolí lesů nebo na skladech dříví některý ze škodlivých organismůškodlivých organismů v nadměrném množství, může orgán státní správy lesů uložit opatření k vyhubení těchto škodlivých organismůškodlivých organismů, nebo proti jejich rozšíření i právnickým a fyzickým osobám, které skladují dříví nebo užívají pozemky v okolí lesů. (11) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o opatřeních k ochraně lesaochraně lesa proti škodlivým činitelům. § 33 Těžba dříví (1) Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodiloutěžbu nahodilou tak, aby nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismůškodlivých organismů. Pokud by v důsledku těžby nahodilétěžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilétěžby nahodilé alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 2. (2) Těžba nahodiláTěžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (§ 24 odst. 2 a § 25 odst. 3). Pokud by zpracováním těžby nahodilétěžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy. (3) Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesafunkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. (4) Těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez protokolem o převzetí převzaté osnovy, lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Má-li těžba překročit 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, musí vlastník lesa, jakož i ten, kdo koupil stojící lesní porostlesní porost, i ten, kdo provádí těžbu, předem písemně vyrozumět orgán státní správy lesů a doložit vyjádření příslušného odborného lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů nesdělí osobě, která jej písemně vyrozuměla o záměru provést těžbu, své stanovisko do 30 dnů ode dne doručení vyrozumění, může tato osoba těžbu provést. Na vydání tohoto stanoviska orgánu státní správy lesů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (5) Provádět těžbu mýtní úmyslnoutěžbu mýtní úmyslnou v lesních porostechlesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. V odůvodněných případech, jako jsou zejména ohrožené lesní porostylesní porosty, lesní porostylesní porosty přípravných nebo rychle rostoucích dřevin, může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu. (6) Právnické a fyzické osoby zajišťující těžební práce jsou povinny provádět je takovým způsobem, který minimalizuje negativní dopady na lesní ekosystém v daném prostředí. (7) Ministerstvo může stanovit prováděcím právním předpisem podrobnosti o označování, měření, evidenci a o klasifikaci dříví. § 34 Lesní doprava (1) Přibližování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a ostatních pozemků. (2) Výstavba a údržba přibližovacích linek, lesní dopravní sítě a ostatních zařízení v lesích nesmí působit ohrožení stability lesních porostůlesních porostů, zvýšené nebezpečí eroze nebo nepřiměřené poškození půdy a vodního režimu v daném území. (3) Nelze-li účelu dosáhnout jinak, je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa oprávněn v odůvodněných případech na nezbytnou dobu, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu užívat cizí pozemky k lesní dopravě. Tím není dotčena jeho odpovědnost za způsobenou škodu podle zvlášních předpisů.22) (4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů. § 35 Meliorace a hrazení bystřin v lesích (1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření zaměřená na ochranu půdy a péči o vodohospodářské poměry. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa, pokud orgán státní správy lesů, popřípadě orgán státní správy vodního hospodářství nerozhodne o tom, že jde o opatření ve veřejném zájmu. Pokud jsou tato opatření prováděna z rozhodnutí orgánu státní správy lesů ve veřejném zájmu, hradí náklady s tím spojené stát; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět. Povinnosti vlastníka lesa a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů23) nejsou tímto ustanovením dotčena. (2) Orgán státní správy lesů může vlastníku lesa uložit provedení potřebných opatření nebo je nechat provést na jeho náklad, pokud potřeba provedení takových opatření vznikla v důsledku činnosti vlastníka lesa; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět. (3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelních pohrom hradí stát, popřípadě fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. Tato opatření se provádějí na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů a vlastník, popřípadě uživatel pozemku je povinen jejich provedení strpět. (4) Vlastník, popřípadě nájemce pozemku je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na realizaci nebo úhradě (financování) prací podle míry prospěchu, který má z jejich provedení. Vlastník, popřípadě nájemce pozemku má nárok na náhradu majetkové újmy vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o melioracích a hrazení bystřin v lesích a o způsobu určení výše náhrady za opatření prováděná ve veřejném zájmu. § 36 Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení tohoto zákona, zejména pokud jde o velikost nebo přiřazování holých sečí. Tato opatření mohou být navržena v plánu nebo v osnově nebo je stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. (2) Vlastníci lesů ochranných (§ 7) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. (3) Vlastníci lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 1 a 2) jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou. Náhrada nenáleží v případech, kdy byly lesy vyhlášeny za lesy zvláštního určení podle § 8 odst. 2 písm. g), a v případech, kdy je úhrada zvýšených nákladů poskytována podle zvláštních předpisů. (4) Vlastník lesa uvedeného v odstavcích 2 a 3 je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením. Za provedená opatření přísluší vlastníku lesa náhrada zvýšených nákladů. (5) Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření podle odstavců 3 a 4. (6) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o poskytování náhrad zvýšených nákladů podle odstavců 3 a 4. Oddíl druhý Odborný lesní hospodář § 37 (1) Hospodaření v lesíchHospodaření v lesích je vlastník lesa povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lesehospodaření v lese podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. (2) Odborným lesním hospodářem může být fyzická osoba nebo právnická osoba, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů podle hlavy šesté tohoto zákona. (3) Vlastník lesa má právo vybrat si odborného lesního hospodáře; jeho jméno je povinen oznámit orgánu státní správy lesů. Vlastník lesa, který hospodaří podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen uzavřít s odborným lesním hospodářem smlouvu o výkonu činnosti podle odstavce 1. Pokud splňuje podmínku odborného lesnického vzdělání a odborné lesnické praxe (§ 42), může vlastník lesa v lesích ve svém vlastnictví vykonávat činnost odborného lesního hospodáře sám i bez udělení licence. (4) Činnost odborného lesního hospodáře nemůže vykonávat zaměstnanec orgánu státní správy lesů v lesích v obvodu působnosti tohoto orgánu; to neplatí v případě obhospodařování vlastního majetku. (5) Každou změnu v osobě odborného lesního hospodáře je vlastník lesa povinen oznámit do 30 dnů orgánu státní správy lesů. (6) Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy (§ 25 odst. 1), funkci odborného lesního hospodáře právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby. Pověření výkonem funkce odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů zruší na žádost pověřeného odborného lesního hospodáře nebo z vlastního podnětu, pokud pověřený odborný lesní hospodář neplní povinnosti stanovené tímto zákonem. (7) Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí vlastník lesa; náklady na činnost odborného lesního hospodáře vykonávanou právnickou nebo fyzickou osobou podle odstavce 6 hradí stát. (8) Základními povinnostmi odborného lesního hospodáře, jehož činnost podle odstavce 7 hradí stát, jsou a) sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismůškodlivých organismů prokazatelně informovat orgán státní správy lesů, b) upozorňovat vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilétěžby nahodilé, vyznačovat těžbu nahodiloutěžbu nahodilou, kterou je nutno provést, a doporučit termíny a způsoby jejího zpracování a způsoby asanace vytěženého dříví, c) navrhovat vlastníku lesa vhodný způsob a postup obnovy lesaobnovy lesa a doporučovat vhodný reprodukční materiál a vhodnou dřevinnou skladbu k obnově lesaobnově lesa, d) doporučovat vlastníku lesa provedení výchovných zásahů a na žádost vlastníka lesa zabezpečovat instruktáž k provedení výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku, e) na žádost vlastníka lesa vyznačovat těžbu mýtní úmyslnoutěžbu mýtní úmyslnou a vyjadřovat se k návrhu těžby oznamované vlastníkem lesa orgánu státní správy lesů (§ 33 odst. 4), f) potvrzovat, zda činnosti, na jejichž provedení žádá vlastník lesa finanční prostředky podle zvláštních právních předpisů, jsou co do rozsahu a kvality provedeny v souladu s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, g) na žádost vlastníka lesa spolupracovat s vlastníkem lesa při vedení lesní hospodářské evidence, h) na žádost vlastníka lesa poskytovat vlastníkovi lesa odborné informace a doporučení při ochraně lesůochraně lesů, pěstebních a těžebních činnostech, v oblasti finančních podpor na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích, při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a dalších činnostech souvisejících s hospodařením v lesíchhospodařením v lesích, i) vést evidenci o prováděných odborných úkonech a činnostech, uchovávat doklady vztahující se k těmto úkonům a činnostem po dobu nejméně 5 let a tuto evidenci včetně dokladů na vyžádání předložit orgánu státní správy lesů, j) oznamovat orgánu státní správy lesů ukončení výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, a to nejméně 30 dnů předem, pokud je mu tato skutečnost známa, jinak neprodleně po tom, co se o této skutečnosti dozví, k) prokazatelně upozorňovat vlastníka lesa na porušení povinností stanovených tímto zákonem; pokud povaha porušené povinnosti umožňuje nápravu a vlastník lesa ji nesjedná v rozsahu a v termínu uvedeném v upozornění odborného lesního hospodáře, je odborný lesní hospodář povinen oznámit tuto skutečnost orgánu státní správy lesů. (9) Odbornými úkony a činnostmi odborného lesního hospodáře podle odstavce 8 písm. i) se rozumí zejména a) sledování zdravotního stavu lesních porostůlesních porostů a upozorňování vlastníka lesa na výskyt škodlivých organismůškodlivých organismů, b) upozorňování vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilétěžby nahodilé a vyznačování těžby nahodilé, c) vyznačování těžby mýtní úmyslnétěžby mýtní úmyslné, d) zabezpečování instruktáže o provádění výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku, e) navrhování vhodných způsobů a postupů obnovy lesaobnovy lesa, f) poskytování odborných informací vlastníku lesa při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. (10) Na odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí vlastník lesa, se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 8 písmenech a), b), c), f), h), i) a k) věty prvé. (11) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát. Oddíl třetí Lesní stráž § 38 (1) Lesní stráž je fyzická osoba zajišťující ochrannou službu v lesích při obecném užívání lesů občany. (2) Lesní stráž ustanovuje na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu orgán státní správy lesů; v průkazu lesní stráže současně stanoví obvod její působnosti. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (3) Lesní stráží ustanoví orgán státní správy lesů fyzickou osobu, která je občanem České republiky, je starší 21 let, nebyla odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, má způsobilost k právním úkonům, je zdravotně způsobilá, prokázala znalost práv a povinností lesní stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů a složila před orgánem státní správy lesů slib tohoto znění: „Slibuji, že jako lesní stráž budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při výkonu ochranné služby v lesích, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející lesní stráži.“ (4) Lesní stráži vydá orgán státní správy lesů služební odznak a průkaz lesní stráže. Tento orgán také vede evidenci lesních stráží. (5) Lesní stráž je povinna oznámit orgánu státní správy lesů do 30 dnů od jejich vzniku všechny změny týkající se podmínek uvedených v odstavci 3. (6) Orgán státní správy lesů ustanovení lesní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných údajů. Orgán státní správy lesů může ustanovení lesní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže. (7) Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže stanoví ministerstvo právním předpisem. Tímto předpisem stanoví též podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a o jejich ověřování. (8) Orgán státní správy lesů, který lesní stráž ustanovuje, si k ověření bezúhonnostibezúhonnosti osoby uvedené v odstavci 3 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 39 Práva a povinnosti lesní stráže (1) Lesní stráž je při své činnosti povinna a) prokázat se průkazem lesní stráže a nosit služební odznak, b) dohlížet na dodržování povinností spojených s obecným užíváním lesů (§ 19 a 20), c) oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy buď vlastníku nebo uživateli lesa, nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům PoliciePolicie České republiky nebo příslušným orgánům státní správy. (2) Lesní stráž je při své činnosti oprávněna a) zastavit dopravní prostředek, je-li důvodné podezření, že osoba užívající dopravní prostředek porušuje ustanovení tohoto zákona, b) v souvislosti s výkonem dohledu dle § 39 odst. 1 písm. b) požadovat předložení souhlasu nebo výjimky vlastníka lesa pro příslušnou činnost, c) zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, d) pořídit zvukový, obrazový nebo jiný záznam osob a věcí nacházejících se na veřejně přístupném místě a zvukový, obrazový nebo jiný záznam o průběhu úkonu, je-li to nezbytné pro plnění jejího úkolu, e) projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona, f) zadržet osobu, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, nelze-li jinak zjistit její totožnost, a bezodkladně přivolat orgán Policie České republiky nebo zadrženou osobu bezodkladně orgánu Policie České republiky předvést, g) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky. § 39a (1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc lesní stráži na její žádost nebo s jejím vědomím, (dále jen „poškozený“). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně. (2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. (3) Stát odpovídá i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou. (4) Stát odpovídá i za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou lesní stráži. (5) Stát odpovídá obdobně podle odstavců 2 a 3 též za škodu způsobenou lesní stráži v souvislosti s plněním jejích úkolů. (6) Stát odpovídá i za škodu způsobenou lesní stráží v souvislosti s plněním jejích úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. (7) Náhradu škody podle odstavců 1 až 6 poskytuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, který ustanovil lesní stráž, k jejímuž výkonu se náhrada vztahuje. Oddíl čtvrtý Lesní hospodářská evidence § 40 (1) Vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesaobnově lesa v jednotlivých porostechporostech. (2) Souhrnné údaje uvedené v odstavci 1 předá vlastník lesa orgánu státní správy lesů vždy do konce března za uplynulý kalendářní rok. (3) Obsah, způsob vedení a předávání údajů lesních hospodářských evidencí uvedených v odstavci 1 orgánu státní správy lesů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. HLAVA ŠESTÁ LICENCE § 41 Obecné podmínky pro udělení licence (1) Obecnými podmínkami pro udělení licence fyzické osobě jsou a) dosažení věku 18 let, b) státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie, c) způsobilost k právním úkonům, d) bezúhonnost. (2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem licence, b) pro jiný trestný čintrestný čin, spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze licence a osobě žadatele o udělení licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování činnosti, která je předmětem licence. (3) U právnické osoby musí obecné podmínky podle odstavce 1 splňovat její odpovědný zástupceodpovědný zástupce. Odpovědným zástupcemOdpovědným zástupcem je fyzická osoba ustanovená právnickou osobou, která odpovídá za odbornou úroveň výkonu činností, které jsou předmětem licence. (4) Orgán státní správy lesů, který rozhoduje o udělení licence, si k ověřování bezúhonnostibezúhonnosti podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23a). Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 42 Zvláštní podmínky pro udělení licence (1) Zvláštními podmínkami pro udělení licence jsou a) odborné lesnické vzdělání, b) odborná lesnická praxe. (2) Pro udělení licence podle § 26 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství nebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající a odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 10 let. (3) Pro udělení licence podle § 37 odst. 2 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství, v bakalářském studijním programu lesnictví anebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající, vyšší odborné vzdělání získané ve studijním oboru lesnictví, vyšší odborné lesnictví anebo v akreditovaném vzdělávacím programu oboru vzdělání lesnictví nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání lesnictví. Odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 3 roky, jde-li o absolventa vysoké školy v magisterském studijním programu, alespoň 6 let, jde-li o absolventa vysoké školy v bakalářském studijním programu nebo o absolventa vyššího odborného vzdělání, a alespoň 10 let, jde-li o absolventa střední školy s maturitní zkouškou. (4) U právnické osoby musí zvláštní podmínky splňovat její odpovědný zástupceodpovědný zástupce. § 43 Překážky pro udělení licence (1) Licence nemůže být udělena fyzické osobě, které byl uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování činnosti podle licence, dokud zákaz trvá. (2) Licence nemůže být udělena fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka ve státním podniku nebo státní organizaci zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence. § 44 Rozhodnutí o licenci (1) Pokud není k vydání rozhodnutí o licenci příslušné ministerstvo, je místně příslušným k vydání rozhodnutí o licenci ten orgán státní správy lesů, v jehož územním obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo. Splňuje-li držitel licence podmínky stanovené v § 41, 42 a 43, rozhodne orgán státní správy lesů na základě žádosti držitele licence podané nejpozději 2 měsíce před ukončením doby platnosti licence, o prodloužení doby její platnosti. (2) Zjistí-li orgán státní správy lesů, že žadatel o udělení licence splňuje předepsané podmínky, vydá mu licenci. V rozhodnutí o licenci vydané fyzické osobě se uvede a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, b) obchodní firma, c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, d) označení předmětu licence. (3) V rozhodnutí o licenci vydané právnické osobě se uvede a) obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, b) identifikační číslo osoby, c) osobní údaje odpovědného zástupceodpovědného zástupce (§ 41 odst. 3), d) označení předmětu licence. (4) Licence je nepřenosná a platí na celém území České republiky. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem náležitosti žádosti o udělení licence a další podrobnosti o udělování licencí. (6) Licence se uděluje na dobu 10 let. Platnost licence se prodlužuje o dalších 10 let, pokud o to držitel licence požádá. V žádosti o prodloužení licence sdělí její žadatel, a) je-li fyzickou osobou, jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, číslo občanského průkazu, bylo-li přiděleno; obchodní firmu, pokud pod touto obchodní firmou podniká; státní občanství České republiky nebo občanství členského státu Evropské unie; identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, číslo licence a její předmět, b) je-li právnickou osobou, obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu žadatele, jméno a příjmení a trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem žadatele, identifikační číslo, osobní údajeosobní údaje odpovědného zástupceodpovědného zástupce (§ 41 odst. 3), číslo licence a její předmět. (7) Orgán státní správy lesů je oprávněn ověřit bezúhonnostbezúhonnost žadatele nebo jeho odpovědného zástupceodpovědného zástupce (§ 41 odst. 3) vyžádáním výpisu z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu23b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (8) Ministerstvo vede registr licencí, který obsahuje u fyzických osob informace podle odstavce 2 a u právnických osob informace podle odstavce 3. Vedením registru může ministerstvo pověřit organizační složku státu, která má odbornou a technickou způsobilost k vedení registru licencí a podléhá dohledu a kontrole ministerstva. Údaje vedené v registru licencí jsou veřejné. (9) Orgán státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o licenci nebo o odnětí licence, zašle stejnopis rozhodnutí ministerstvu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 45 Odnětí a zánik licence (1) Orgán státní správy lesů, který licenci udělil, ji odejme, jestliže a) držitel licence nebo odpovědný zástupceodpovědný zástupce právnické osoby již nesplňuje podmínky uvedené v § 41 a 42, b) nastanou překážky podle § 43, c) o to držitel licence požádá, nebo d) držitel licence závažným způsobem nebo v průběhu 12 měsíců opakovaně poruší některou z povinností stanovených tímto zákonem. (2) Řízení o odnětí licence podle odstavce 1 písm. d) orgán státní správy zahájí do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu odnětí licence dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod nastal. (3) O udělení licence může fyzická nebo právnická osoba, které byla licence odňata podle odstavce 1 písm. d), požádat nejdříve po 5 letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci. (4) Udělená licence zanikne a) smrtí držitele licence, jde-li o fyzickou osobu, b) zánikem právnické osoby. HLAVA SEDMÁ PODPORA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH § 46 (1) Stát podporuje hospodaření v lesíchhospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků vlastníkům lesů. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na a) ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lesehospodaření v lese, b) obnovu, zajištění a výchovu lesních porostůlesních porostů do 40 let věku, c) zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, d) opatření k obnově lesůobnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů, e) opatření k obnově porostůporostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou (rekonstrukce nebo přeměna porostuporostu), f) opatření k zalesněnízalesnění v horských polohách, g) ochranu lesaochranu lesa, h) opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesafunkcí lesa, i) opatření k zajištění proti lesním hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa, j) podporu sdružování vlastníků lesů a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr, k) vyhotovení plánů za podmínky poskytnutí dat plánu v digitální formě pro potřeby státní správy lesů, l) zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích. (2) Služby mohou být poskytnuty zejména zajištěním a) velkoplošné ochrany lesůochrany lesů proti hmyzím škůdcům, b) velkoplošné chemické meliorace a hnojení lesů, c) prevence a ochrany lesůochrany lesů před požáry, d) hubením komárů na pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa v místech, kde orgány hygienické služby potvrdí jejich hrozící kalamitní výskyt, e) monitoringu a prognózování výskytu a vývoje škodlivých činitelů, f) poradenské činnosti a zvyšování odborné úrovně vlastníků lesů a odborných lesních hospodářů. (3) Finanční příspěvky podle odstavce 1 a služby podle odstavce 2 poskytuje a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy, b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem, c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy. (4) O poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo nebo krajský úřad. (5) Na poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku není právní nárok. Získá-li vlastník lesa finanční příspěvek na základě uvedení nesprávných údajů nebo použije-li ho na jiný účel, než na který byl finanční příspěvek poskytnut, je povinen celý finanční příspěvek vrátit. (6) Finanční příspěvek může být poskytnut také ze Státního fondu životního prostředí,13) nebyl-li na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona. Je-li poskytnut finanční příspěvek podle tohoto zákona, nelze na stejný účel poskytnout jinou podporu z veřejných zdrojů nebo z fondů Evropské unie. (7) Poskytnutí finančního příspěvku může být odepřeno žadateli, jemuž byla v období tří let před doručením žádosti o finanční příspěvek na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. (8) Kontrola dodržení podmínek poskytování finančních příspěvků je vykonávána podle zvláštních právních předpisů32). Při zjištění, že provedení prací neodpovídá uvedenému rozsahu nebo kvalitě, nebo došlo k neohlášené změně v projektové dokumentaci, anebo uvedení nepravdivých údajů, postupuje se podle zvláštního právního předpisu33). (9) Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků, způsobu kontroly jejich využití a vzory žádostí o poskytnutí finančních příspěvků stanoví vláda nařízením. (10) Finanční příspěvky na zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích podle odstavce 1 písm. l) se poskytují podle výzvy k podání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku zveřejněné ministerstvem. (11) Na řízení o poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 10, jako jiných peněžních prostředků státu podle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel, se použijí přiměřeně ustanovení rozpočtových pravidel o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. (12) V případě poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 11 se ustanovení rozpočtových pravidel o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci a o porušení rozpočtové kázně použijí obdobně. (13) Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále v případě poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 12 vykonávají finanční úřady. HLAVA OSMÁ STÁTNÍ SPRÁVA LESŮ Oddíl první Orgány státní správy lesů § 47 (1) Státní správu lesů vykonávají a) obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností, b) kraje, c) stavební úřady, d) ministerstvo. (2) Státní správu lesů ve vojenských lesích, které jsou v působnosti Ministerstva obrany, vykonává v rozsahu působnosti obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a krajského úřadu Vojenský lesní úřad. Vedoucího Vojenského lesního úřadu jmenuje a odvolává ministr zemědělství na návrh ministra obrany. (3) V lesích národních parků vykonávají státní správu lesů orgány stanovené zvláštním předpisem.25) (4) Úhradu nákladů podle § 24 odst. 2, § 26 odst. 2, § 35 odst. 1 a 3 a § 37 odst. 7 a poskytování služeb nebo finančních příspěvků podle § 46 zajišťuje v zastoupení státu ten orgán státní správy lesů, v jehož kompetenci je podle tohoto zákona příslušné rozhodnutí nebo úkon (§ 48 až 49). Je-li tímto orgánem obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, zajišťuje úhradu nákladů krajský úřad na základě podnětu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. (5) Orgány státní správy lesů zasílají ministerstvu každoročně do 31. ledna za předchozí kalendářní rok údaje o odnětí a o poplatcích za odnětí. Tyto údaje zasílají prostřednictvím k tomu určené elektronické aplikace na elektronickém formuláři stanoveném ministerstvem. Tyto údaje jsou přístupné Ministerstvu životního prostředí. § 48 Obecní úřady obcí s rozšířenou působností (1) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností rozhodují a) o pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa (§ 3 odst. 3), b) o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesafunkcí lesa (§ 3 odst. 4), c) o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha (§ 12 odst. 3), d) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa do výměry 1 ha nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesafunkcí lesa a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1), e) o povolení výjimky ze zákazu některých činností v lese (§ 20 odst. 4), f) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud nepřesahují jejich správní obvod, g) o uložení opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 22 odst. 1 a 2), h) o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 2), i) o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostechlesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5), j) o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích (§ 34 odst. 4), k) o udělení nebo odnětí licence pro výkon funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 2), l) o pověření nebo zrušení pověření právnické nebo fyzické osoby výkonem funkce odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 6), m) o přestupcích podle tohoto zákona, n) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud nepřesahují jejich správní obvod, o) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud nepřesahují jejich správní obvod. (2) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností a) vedou evidenci nájmů a výpůjček pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa ve svém správním obvodu (§ 12 odst. 2), b) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo, c) vydávají závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa do výměry 1 ha, není-li příslušný krajský úřad, a k dotčení pozemků do vzdálenostivzdálenosti 30 m od okraje lesa (§ 14 odst. 2 a 3), d) zajišťují zpracování osnovy (§ 25 odst. 1), e) povolují výjimky ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče (§ 31 odst. 2), f) povolují výjimky ze zákonných lhůt pro zalesněnízalesnění a zajištění kultur (§ 31 odst. 6), g) ustanovují lesní stráž a zrušují ustanovení lesní stráže (§ 38) ve svém správním obvodu, h) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu a postupují je pověřené organizační složce státu, i) vykonávají dozor nad dodržováním tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), j) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 19 odst. 4 a 5), a k) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 4), a l) oznamují pověřené osobě podle § 28a nově zjištěná místa s výskytem invazního nepůvodního druhu dřeviny. (3) Obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vykonávají státní správu a povinnosti určené orgánům státní správy lesů podle tohoto zákona a předpisů vydaných na jeho základě ve všech dalších případech, není-li zákonem určen jiný orgán státní správy lesů. § 48a Kraj (1) Krajský úřad rozhoduje a) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných, lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3), s výjimkou vojenských lesů uvedených v § 47 odst. 2, b) o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesafunkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí (§ 17 odst. 1), c) o stanovení podmínek ke konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese (§ 20 odst. 5), pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností, d) při schvalování plánů o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostechlesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5), e) o uložení nebo provedení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích (§ 35 odst. 1, 2 a 3), f) o uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1), g) o výši náhrady a subjektu povinném k poskytnutí této náhrady vlastníkovi lesa z důvodu omezení při hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 5), h) o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod (§ 51 odst. 1), pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností, i) o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 57), pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností, j) o udělení nebo odnětí licence ke zpracování plánů a osnov (§ 26 odst. 1), k) o povolení, aby k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování byl použit i reprodukční materiál vybraných lesních dřevin pocházející ze zdroje identifikovaného reprodukčního materiálu (§ 29 odst. 2), l) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2), m) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím orgánu kraje, n) o zkrácení doby platnosti plánu (§ 27 odst. 5). (2) Krajský úřad a) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo, b) uplatňuje stanovisko k územním plánům obcíobcí s rozšířenou působností, c) vydává závazné stanovisko k řízení podle jiného právního předpisu10), jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa těžbou nevyhrazených nerostů nebo jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa o výměře 1 ha a více (§ 14 odst. 2 a 3), d) schvaluje zpracované plány a povoluje jejich změny (§ 27 odst. 1 a 4); v rámci schvalování plánů povoluje výjimky ze stanovené velikosti nebo šíře holé seče (§ 31 odst. 2), výjimky ze zákonných lhůt pro zalesněnízalesnění a zajištění lesního porostuzajištění lesního porostu (§ 31 odst. 6) a výjimky ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostechlesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5), ve vojenských lesích schvaluje plány Vojenský lesní úřad (§ 47 odst. 2) po projednání s ústředním orgánem státní správy lesů, e) ustanovuje lesní stráž s působností na území kraje a zrušuje ustanovení lesní stráže s působností na území kraje (§ 38 odst. 2), f) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), s výjimkou vojenských lesů, g) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů prvního stupně, pokud jedním z orgánů prvního stupně není Vojenský lesní úřad, h) rozhoduje o poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku (§ 46 odst. 4), pokud nejde o lesy v působnosti Ministerstva obrany, i) vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností (§ 19 odst. 4 a 5), a j) vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obceobce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4) a k) oznamuje pověřené osobě podle § 28a zjištěný výskyt invazního nepůvodního druhu dřeviny, jeho šíření a dopady na hospodaření v lesíchhospodaření v lesích, l) je dotčeným orgánem podle zákona o ochraně přírody a krajiny 1. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se povoluje rozšíření nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu do krajiny42), 2. při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence zvláště chráněného druhu43), a 3. při vydávání opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k regulaci značně rozšířeného invazního nepůvodního druhu44). § 49 Ministerstvo (1) Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy lesů. (2) Ministerstvo rozhoduje a) o uložení opatření v případě mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 2), b) o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů, c) o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a o vyřazení lesů z těchto kategorií (§ 7 odst. 2, § 8 odst. 3) ve vojenských lesích, d) o námitkách proti oznámení o neschválení plánu (§ 27 odst. 3), e) o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a) a f) o povolení výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4). (3) Ministerstvo a) řídí výkon státní správy lesů, včetně vojenských lesů, b) vydává souhlas k nakládání se státními lesy (§ 4 odst. 2), c) uplatňuje stanovisko k územnímu rozvojovému plánu a k zásadám územního rozvoje, d) vydává závazné stanovisko k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, a určuje způsob jejich rekultivace (§ 14 odst. 2 a 3), e) vyhlašuje každoročně průměrné ceny dřeva na odvozním místě pro určení výše poplatku podle přílohy k tomuto zákonu, f) zadává a schvaluje oblastní plány rozvoje lesů (§ 23 odst. 1), g) rozhoduje o pověření osoby podle § 28a odst. 1 a o zrušení pověření pověřené osoby podle § 28b odst. 1, h) podílí se spolu s Ministerstvem životního prostředí na shromažďování informací o invazních nepůvodních druzích dřevin a hodnocení jejich dopadů na stav a vývoj lesních ekosystémů, i) je dotčeným orgánem při vydávání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, kterým se stanoví opatření k odstranění invazního nepůvodního druhu na unijním seznamu, jehož zavlečení, vysazení anebo výskyt byl včas zjištěn, podle zákona o ochraně přírody a krajiny45), j) povoluje výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 3), k) ustanovuje lesní stráž a zrušuje ustanovení lesní stráže (§ 38), l) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů, m) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1). n) rozhoduje o poskytnutí služeb, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 46 odst. 4), o) vykonává dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby ve vojenských lesích v působnosti Ministerstva obrany dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě (§ 51 odst. 1), p) rozhoduje ve sporech o místní příslušnost orgánů státní správy lesů, pokud je jedním z účastníků Vojenský lesní úřad, q) vykonává funkci odvolacího orgánu proti rozhodnutím vydaným Vojenským lesním úřadem, r) vydává opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesaobnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4), s) vydává opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4), a t) poskytuje České inspekci životního prostředí pro výkon její dozorové činnosti data schválených plánů a osnov v elektronické podobě. (4) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí, nestanoví-li zákon o ochraně přírody a krajiny jinak. Oddíl druhý Dozor v lesním hospodářství § 50 Ministerstvo životního prostředí v rámci výkonu vrchního státního dozoru26) dozírá, jak orgány státní správy, právnické a fyzické osoby dodržují ustanovení tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Je oprávněno ukládat opatření k odstranění zjištěných nedostatků. § 51 (1) Součástí výkonu státní správy lesů je dozor nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů a rozhodnutí vydaných na jeho základě. Orgány státní správy lesů současně dozírají, zda vlastníci, popřípadě nájemci lesů hospodaří podle schválených plánů nebo převzatých osnov. Ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě i opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. V případě hrozící škody jsou oprávněny rozhodnout o omezení nebo zastavení výroby nebo jiné činnosti v lese až do doby odstranění nedostatků nebo jejich příčin. (2) Odborní zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou oprávněni při výkonu své funkce nosit služební stejnokroj. (3) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení. § 51a Odchylná opatření v případech mimořádných situací (1) V případech regionálních nebo celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit, vyvolaných zejména biotickými nebo abiotickými činiteli, které nastaly na území dvou a více krajů, kdy plnění povinností ze strany vlastníků lesů není možné, nebo by nevedlo k naplnění účelu zákona, může ministerstvo rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 až 3 a § 33 odst. 1 až 3 tohoto zákona za účelem minimalizace škod na lesích. Tato opatření může ministerstvo uložit též opatřením obecné povahy. (2) Rozhodnutí vydané podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. (4) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. (5) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nepoužije. (6) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 2 až 5 obdobně. § 52 Povinnosti odborných lesních pracovníků Zaměstnanci právnické osoby (§ 4 odst. 1), odborní lesní hospodáři (§ 37) a zaměstnanci orgánů státní správy lesů jsou povinni při výkonu své činnosti důsledně dbát ochrany lesaochrany lesa a řádného hospodaření v něm. HLAVA DEVÁTÁ PŘESTUPKY Oddíl první Přestupky fyzických osob § 53 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese a) ruší klid a ticho, b) hrabe stelivo, c) vyzvedává semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, d) bez povolení sbírá semena lesních dřevin, jmelí a ochmet, e) sbírá lesní plody způsobem poškozujícím les, f) táboří mimo vyhrazená místa, g) bez souhlasu vlastníka poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem, h) vstoupí do oplocených nebo zákazem vstupu označených míst, i) vstoupí do porostůporostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, j) jezdí mimo cesty a vyznačené trasy na kole, na koni, na lyžích a na saních, k) pase nebo prohání dobytek nebo umožňuje výběh hospodářským zvířatům do lesních porostůlesních porostů, l) naruší půdní kryt nebo vodní režim nepovolenou těžbou hlíny, písku nebo kamene, m) bez povolení, popřípadě bez ohlášení provádí terénní úpravy nebo jiné stavby (například chodníky, oplocení), pokud nejde o přestupek podle zvláštních předpisů, n) těží nebo poškozuje stromy a keře lesních dřevin, o) nebo do vzdálenostivzdálenosti 50 m od okraje lesa rozdělává nebo udržuje otevřené ohně nebo odhazuje hořící nebo doutnající předměty, p) koná bez oznámení orgánu státní správy lesů organizované nebo hromadné sportovní akce, r) odhazuje odpady nebo odpadky, s) kouří. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k), b) 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l) až s). Oddíl druhý Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob § 54 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí, b) provádí činnosti v lese nepovolené nebo zakázané, c) nevede předepsanou evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého k umělé obnově lesaobnově lesa a k zalesňování, d) zneužije údajů plánů nebo osnov, lesní hospodářské evidence nebo inventarizace lesů, e) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona, f) jako odborný lesní hospodář nesplní některou z jemu uložených povinností uvedených v § 37 odst. 8. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesafunkcí lesa, b) provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostuporostu mladším než 80 let, c) neplní opatření k ochraně lesaochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilétěžby nahodilé, nebo d) jako vlastník lesa nepředá orgánu státní správy lesů souhrnné údaje podle § 40 odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li přestupek podle odstavce 1, b) 1 000 000 Kč, jde-li přestupek podle odstavce 2. § 56 Společná ustanovení k přestupkům (1) Poruší-li osoby uvedené v § 54 v době jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty znovu tutéž povinnost, za jejíž porušení jim již byla uložena pokuta podle tohoto zákona, lze uložit další pokutu až do výše dvojnásobku částky stanovené tímto zákonem. (2) Uložením pokuty není dotčena povinnost k náhradě škody, k poplatkům podle tohoto zákona ani povinnost odstranit protiprávní stav. (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá orgán státní správy lesů. (4) Pokuty jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. § 57 V případech, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené tímto zákonem a ohrožuje tím existenci lesa a lesy sousední, přičemž pokuty podle § 54 jsou neúčinné, rozhodne orgán státní správy lesů o nezbytných opatřeních k odvrácení hrozícího nebezpečí. HLAVA DESÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 58 Ustanovení společná (1) Práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona má nájemce, popřípadě podnájemce lesa, pokud smlouva mezi vlastníkem a nájemcem nebo smlouva mezi nájemcem a podnájemcem výslovně nestanoví jinak. (2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při řízení o věcech upravených tímto zákonem podle správního řádu.30) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci nejsou správním rozhodnutím. (3) Pokud může rozhodnutí orgánu státní správy lesů ovlivnit hospodaření v lesíchhospodaření v lesích nebo plnění funkcí lesůfunkcí lesů v územním obvodu jiného orgánu státní správy lesů, rozhodne příslušný orgán státní správy lesů po předchozím projednání s tímto orgánem. (4) Opatření podle § 51 odst. 1 se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích vydáno nápravné opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31), které je dostatečné k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí. Zahájené řízení o uložení opatření podle § 51 odst. 1 příslušný orgán státní správy lesů přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na lesích zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů31). § 58a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 59 Ustanovení přechodná (1) Plány schválené před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti pro lesy vlastníků, kteří jsou povinni podle tohoto zákona hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), pokud do 18 měsíců od účinnosti tohoto zákona nepředloží ke schválení nový plán nebo změny stávajícího plánu podle § 27. (2) Plány, na nichž byly zahájeny práce před účinností tohoto zákona, se zpracovávají, projednávají a předkládají podle dosavadních předpisů; přitom se zohledňují prokazatelné majetkové poměry. Schvalovat tyto plány podle těchto předpisů lze do dvou let od účinnosti tohoto zákona. (3) Dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti výjimky ke správě lesního národního majetku udělené podle § 11 odst. 3 zákona č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jsou lesy, k jejichž správě byla výjimka udělena, ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, přechází právo hospodaření k nim k témuž dni na právnickou osobu pověřenou hospodařením s lesy ve vlastnictví státu. (4) Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčeno ustanovení § 27 odst. 4 tohoto zákona. Pro lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických osob se plány uvedené v odstavcích 1 a 2 považují za osnovy podle § 25 tohoto zákona. (5) Vlastník lesa, pro jehož les je zpracován plán podle odstavce 2, může oznámit orgánu státní správy lesů do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona, že si zajistí zpracování plánu podle tohoto zákona (§ 24). (6) Zařazení lesů do kategorií (§ 7 a 8) musí být uvedeno do souladu s tímto zákonem do pěti let ode dne jeho účinnosti. (7) Řízení ve věcech upravených zákonem č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a právními předpisy vydanými k jejich provedení, zahájené před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů. O těchto věcech musí příslušné orgány státní správy lesů rozhodnout do 31. prosince 1996. (8) Pozemky lesního půdního fondu vykazované jako bezlesí v lesních hospodářských plánech schválených podle dosavadních právních předpisů se považují za lesní pozemky podle § 3 odst. 1 písm. a) tohoto zákona. (9) Výběrové stromy a lesní porostylesní porosty uznané pro sběr semen přede dnem účinnosti tohoto zákona se považují za uznané ve smyslu tohoto zákona, pokud s tím vlastník lesa nevysloví nesouhlas. (10) Právnické a fyzické osoby, které se ke dni účinnosti tohoto zákona zabývají sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic lesních dřevin nebo obchodem se semeny a sazenicemi lesních dřevin jako podnikatelskou činností, musí do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat orgán státní správy lesů o udělení licence podle části šesté tohoto zákona. (11) Jméno odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 3) je povinen vlastník lesa oznámit orgánu státní správy lesů do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona; pokud tak neučiní, určí odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Po tuto dobu bude povinnosti odborného lesního hospodáře vykonávat právnická osoba, které příslušel výkon odborné správy lesů podle dosavadních předpisů. (12) Lesní stráž ustanovená podle dosavadních předpisů se považuje nejpozději do 31. prosince 1996 za lesní stráž ustanovenou podle tohoto zákona. (13) Úřadem příslušným ke zrušení ustanovení lesní stráží, která byla ustanovena okresním úřadem, je krajský úřad, v jehož správním obvodu vykonává lesní stráž svou funkci. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 60 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb. a zákona č. 89/1995 Sb., se mění takto: 1. § 15 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.“. 2. V § 16 odst. 1 písm. e) se vypouštějí slova „lesů a“. 3. § 19 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní hospodářství, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 61 Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 3 se slova „z hlediska ochrany systému ekologické stability“ nahrazují slovy „z hlediska tohoto zákona“ a za slova „lesních hospodářských plánů“ se vkládají tato slova: „a lesních hospodářských osnov“. 2. V § 4 se vypouští odstavec 4. 3. V § 5 odst. 4 se tečka za větou první nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy.“. 4. V § 59 odst. 3 se vypouštějí slova „a o ochraně lesního půdního fondu1)“. 5. V § 78 odst. 4 se vypouštějí slova „lesního hospodářství, myslivosti,“. 6. V § 78 odst. 5 se vypouštějí slova „schvalují lesní hospodářské plány pro lesy na území národních parků,“. 7. V § 79 odst. 3 písm. i) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „a schvaluje lesní hospodářské plány pro lesy v národních parcích a jejich ochranných pásmech“. ČÁST ČTVRTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 23/1962 SB., O MYSLIVOSTI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 62 Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., zákona České národní rady č. 143/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 270/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ve smlouvě o nájmu honitby musí být stanovena přiměřená opatření k zabránění škodám zvěří a určeno, kdo je provede.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 24 odst. 2 se vypouštějí slova „popřípadě správa národního parku6)“. 3. V § 29 odst. 1 se za první větu vkládá tato věta: „Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, může uložit okresní úřad na návrh vlastníka honitby nebo orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře, popřípadě zrušení chovu toho druhu zvěře, který škody působí.“. 4. V § 38 odst. 2 se slova „vykonávají správy národních parků“ nahrazují slovy „vykonává Ministerstvo životního prostředí“. ČÁST ŠESTÁ § 64 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, ve znění zákona č. 229/1991 Sb. 2. Zákon České národní rady č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství, s výjimkou § 36, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. 3. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 97/1977 Sb., o odborné správě lesů a o příspěvcích za ni, ve znění vyhlášky č. 121/1992 Sb. 4. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 98/1977 Sb., o lesní stráži. 5. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 99/1977 Sb., o postupu při ochraně lesního půdního fondu. 6. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 12/1978 Sb., o ochraně lesního půdního fondu při územně plánovací činnosti. 7. Vyhláška Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 13/1978 Sb., o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování. 8. Směrnice Ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. j. 35050/OSS/79 ze dne 1. června 1979 k postupu při vynětí pozemků z lesního půdního fondu pro výstavbu rekreačních chat a rekreačních objektů, registrovaná v částce 20/1979 Sb. § 65 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou § 32 odst. 8 věty druhé a § 36, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1997. Uhde v. r. Havel v. r. v z. Kočárník v. r. Příloha k zákonu č. 289/1995 Sb. VÝPOČET POPLATKU ZA ODNĚTÍ LESNÍCH POZEMKŮ I. Výpočet poplatku za dočasné odnětí Výše ročního poplatku za 1 ha se stanoví podle vzorce OLP = PP.CD.f (Kč ha-1) OLP - poplatek za odnětí lesních pozemků PP - průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice v m3 ha-1 CD - průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč za m3 f - faktor ekologické váhy lesa. Průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice je dlouhodobě neměnná a dosahuje výše 6,3 m3 ha-1. Průměrná cena dřeva na odvozním místě se stanoví z dosažených realizačních cen po odečtení nákladů na výrobu a přiblížení na odvozní místo. Tuto průměrnou cenu dřeva stanoví a vyhlašuje každoročně ministerstvo [§ 49 odst. 3 písm. e)]. Faktor ekologické váhy lesa se odečte z tabulky. Faktory jsou sestaveny podle kategorií a subkategorií lesů. II. Výpočet poplatku za trvalé odnětí Poplatek za trvalé odnětí lesních pozemků (OLP) se vypočte jako kapitálová hodnota ročního odvodu při použití úrokové míry 2 %, tedy podle vzorce: čOLP=PP.CD.f0,02(Kčha-1) TABULKA HODNOT FAKTORU EKOLOGICKÉ VÁHY LESA (f) Kategorie lesů\| f ---\|--- Les hospodářský\| 1,4 Les ochranný \| a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích\| 3,0 b) vysokohorské lesy pod horní hranicí stromové vegetace\| 5,0 c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni\| 5,0 Les zvláštního určení \| a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů I. stupně\| 5,0 b) lesy v ochranném pásmu zdrojů léčivých vod\| 5,0 c) lesy národních parků\| \| 1\\. zóna\| 5,0 2\\. zóna\| 4,0 3\\. zóna\| 3,0 d) lesy ve zvláště chráněných územích\| 5,0 e) lesy v systému ekologické stability území\| 5,0 f) lesy lázeňské\| 4,0 g) lesy příměstské a se zvýšenou zdravotně rekreační funkcí\| 3,0 h) lesy výzkumných lesnických ústavů a lesnických škol\| 2,0 i) lesy vyhlášené za genové základny\| 3,5 j) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích\| 1,5 Lesy mimo vyhlášené kategorie \| a) lesy v pásmu ochrany vodních zdrojů\| \| II. stupně - (vnitřní)\| 4,0 II. stupně - (vnější)\| 2,0 III. stupně\| 2,0 b) lesy v chráněné oblasti přirozené akumulace vod\| 2,0 1) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb. 3) Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č. j. HEM-324.2-1. 9. 1978 z 26. července 1979, registrovaná v částce č. 20/1979 Sb. 4) § 48 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. § 24 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. 5) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 8) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 12) § 11 vyhlášky Ministerstva financí č. 25/1994 Sb., o formě provádění evidence daní a o převodu daní jejich příjemcům. § 96a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 16) Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 18) Např. zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. 20) Např. zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20a) Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin). 21) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 21a) § 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 17 odst. 1 a § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 138/1973 Sb. 23a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 23b) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26) § 19 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 30) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. 31) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. 32) § 3 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů. 32) Například zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 33) § 1 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. 33) Například § 15 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 109/2009 Sb. 34) § 8 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. 35) § 6 odst. 3 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 36) § 12 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 37) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 38) § 2 písm. r) a § 30 odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42) § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 5 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44) § 13h odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 45) § 13g odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 46) Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. 47) § 46 a 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
Nařízení vlády č. 290/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Vyhlášeno 15. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 76/1995 * § 1 - (1) Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající * § 2 - Nemocemi z povolání jsou též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. prosince 19952) a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu. * § 3 - Zrušují se § 14 odst. 4 a příloha č. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (506/2021 Sb., 451/2022 Sb.) 290 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. listopadu 1995, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání Vláda nařizuje podle § 107 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: § 1 (1) Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. (2) Nemoci z povolání jsou uvedeny v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu tohoto nařízení. (3) Pro uznávání nemocí z povolání podle tohoto nařízení příslušnými poskytovateli zdravotních služeb platí jiné právní předpisy1). § 2 Nemocemi z povolání jsou též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. prosince 19952) a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu. § 3 Zrušují se § 14 odst. 4 a příloha č. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. Příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. SEZNAM NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Kapitola I Nemoci z povolání způsobené chemickými látkami Položka\| Nemoc z povolání\| Podmínky vzniku nemoci z povolání ---\|---\|--- 1.\| Nemoc z olova nebo jeho sloučenin\| K položkám č. 1 až 58: Nemoci vznikají při plnění pracovních a služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (dále jen „při práci“), při němž je prokázána taková expozice chemickým látkám, jejich sloučeninám a směsím látek, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 2.\| Nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin 3.\| Nemoc z arzénu nebo jeho sloučenin 4.\| Nemoc z antimonu nebo jeho sloučenin 5.\| Nemoc z berylia nebo jeho sloučenin 6.\| Nemoc z kadmia nebo jeho sloučenin 7.\| Nemoc z chrómu nebo jeho sloučenin 8.\| Nemoc z manganu nebo jeho sloučenin 9.\| Nemoc z niklu nebo jeho sloučenin 10.\| Nemoc z fosforu nebo jeho sloučenin 11.\| Nemoc z vanadu nebo jeho sloučenin 12.\| Nemoc z fluóru nebo jeho sloučenin 13.\| Nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin 14.\| Nemoc z ostatních halogenů a jejich sloučenin 15.\| Nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin 16.\| Nemoc z mědi nebo jejích sloučenin 17.\| Nemoc z oxidu uhelnatého 18.\| Nemoc z oxidů dusíku 19.\| Nemoc z oxidů síry 20.\| Nemoc z kyanovodíku nebo kyanidů 21.\| Nemoc z izokyanátů 22.\| Nemoc z fosgénu 23.\| Nemoc z boranů 24.\| Nemoc ze sirouhlíku 25.\| Nemoc ze sirovodíku a sulfidů 26.\| Nemoc z amoniaku 27.\| Nemoc z halogenovaných uhlovodíků 28.\| Nemoc z alifatických nebo alicyklických uhlovodíků 29.\| Nemoc z alkoholů 30.\| Nemoc z glykolů 31.\| Nemoc z éterů a ketonů 32.\| Nemoc z formaldehydu a jiných alifatických aldehydů 33.\| Nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů 34.\| Nemoc z alifatických nitroderivátů 35.\| Nemoc z benzenu 36.\| Nemoc z homologů benzenu 37.\| Nemoc z naftalenu nebo jeho homologů 38.\| Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu 39.\| Nemoc z fenolů, jejich homologů nebo jejich halogenových derivátů 40.\| Nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin 41.\| Nemoc z polychlorovaných bifenylů, dibenzodioxinů a dibenzofuranů 42.\| Nemoc z polycyklických kondenzovaných uhlovodíků 43.\| Nemoc ze syntetických pyretroidů 44.\| Nemoc z dipyridilů 45.\| Nemoc z karbamátů 46.\| Nemoc ze sloučenin kovů platinové skupiny 47.\| Nemoc z thalia nebo jeho sloučenin 48.\| Nemoc z barya nebo jeho sloučenin 49.\| Nemoc ze sloučenin cínu 50.\| Nemoc ze sloučenin selenu a teluru 51.\| Nemoc z uranu nebo jeho sloučenin 52.\| Nemoc z esterů kyseliny dusičné 53.\| Nemoc z anorganických kyselin 54.\| Nemoc z etylenoxidu a jiných oxiranů 55.\| Nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů (bischlormetyleter) 56.\| Nemoc z organických kyselin 57.\| Nemoc z louhů 58.\| Nemoc z dalších látek nebo směsí látek Kapitola II Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory Položka\| Nemoc z povolání\| Podmínky vzniku nemoci z povolání ---\|---\|--- 1.\| Nemoc způsobená ionizujícím zářením\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice ionizujícímu záření, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 2.\| Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice elektromagnetickému záření, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 3.\| Zákal čočky způsobený tepelným zářením\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice tepelnému záření, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 4.\| Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem. U osob do dosažení 30 let věku při celkové ztrátě sluchu dosahující hranici 40 % dle Fowlera. U osob starších 30 let věku se hranice zvyšuje o 1 % za každé 2 roky věku. U osob starších 50 let věku celková ztráta sluchu dosahující hranici 50 % dle Fowlera.\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána nadměrná expozice hluku. Za nadměrnou se zpravidla pokládá taková expozice, při které ekvivalentní hladina hluku po běžnou dobu trvání směny překračuje 85 dB (A) nebo špičková hladina frekvenčně neváženého akustického tlaku překračuje 200 Pa [140 dB (A)]. 5.\| Nemoc způsobená přetlakem nebo podtlakem okolního prostředí\| Nemoc vzniká při práci v přetlaku okolního prostředí nebo v podtlakových komorách. 6.\| Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Objektivně prokázaný Raynaudův syndrom nejméně čtyř článků prstů rukou v chladu, ověřený plethysmografickým vyšetřením.\| K položkám č. 6 až 8: Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně ovládaným nebo při práci s vibrujícími nástroji s takovými hodnotami zrychlení vibrací, které jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 7.\| Nemoci periferních nervů horních končetin charakteru ischemických nebo úžinových neuropatií při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Ischemické poškození středového nervu, loketního nervu nebo obou nervů, s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše. Poškození nervů horních končetin charakteru úžinového syndromu s klinickými příznaky a s patologickým EMG nálezem, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.\| 8.\| Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními. Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních, zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnostipracovní schopnosti.\| 9.\| Nemoci šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování. Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnostipracovní schopnosti.\| K položkám č. 9 a 10: Nemoci vznikají při práci, při které jsou příslušné struktury přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 10.\| Nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování s klinickými příznaky a s patologickým nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké poruše\| 11.\| Chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, spojená s dočasnou pracovní neschopnostídočasnou pracovní neschopností pro tuto diagnózu o celkové době trvání alespoň 12 měsíců během posledních 3 let, jejichž závažnost byla vyhodnocena 1\\. v klinickém neurologickém vyšetření při hodnocení 7 parametrů, kterými jsou palpační bolestivost v lumbálním segmentu, Thomayerův příznak, Lasègueův příznak, alterace reflexů L2/4 nebo L5/S2, motorický deficit v příslušném myotomu, sensitivní deficit v příslušném dermatomu a EMG průkaz axonální léze v příslušném nervovém kořenu, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň ve 4 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 5 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 6 parametrech a současně 2\\. v radiologickém vyšetření při hodnocení morfologických změn v segmentech L3/4, L4/5 a L5/S1, kdy v každém z těchto 3 segmentů se hodnotí 5 parametrů, kterými jsou snížení meziobratlové ploténky, protruze meziobratlové ploténky, Modicovy změny stupně II nebo III obratlových těl, posun obratlového těla a artróza meziobratlových kloubů, a na základě tohoto vyšetření byla zjištěna abnormalita u osoby ve věku do 50 let alespoň v 5 parametrech, ve věku od 50 do 60 let alespoň v 6 parametrech a nad 60 let věku alespoň v 7 parametrech z celkově 15 hodnocených parametrů.\| Nemoci vznikají při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžování je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci, tj. jestliže při této práci vykonávané nejméně 3 roky alespoň 60 směn ročně kompresní síla na ploténku L4/L5 překračuje hodnotu vycházející z limitu NIOSH US 3400 N a zohledňující relevantní antropometrické znaky osoby a ergonomické, časové a frekvenční parametry práce. Kapitola III Nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice Položka\| Nemoc z povolání\| Podmínky vzniku nemoci z povolání ---\|---\|--- 1.\| Silikóza, nebo pneumokonióza uhlokopů: a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p 3/3, q 2/2, r 2/2 a výše a všechny formy komplikované pneumokoniózy (A, B, C) dle klasifikace Mezinárodní organizace práce, b) s aktivní tuberkulózou (mykobakteriózou), rtg p 1/1, q 1/1, r 1/1 a výše dle klasifikace Mezinárodní organizace práce, c) od četnosti znaků p 2/2, q 1/1, r 1/1 při splnění kritérií pro dynamiku onemocnění. \| Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. K položce č. 1 písm. c) Nemoci vznikají u osob do dosažení 40 let věku, pracujících na pracovištích, na kterých jsou prokazatelně překračovány přípustné expoziční limity pro daný typ fibrogenního prachu, přitom expozice fibrogennímu prachu nepřesáhla 15 let (3000 směn). 2.\| Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené prachem azbestu: a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků s 2/2,12/2, u 2/2 a výše dle klasifikace Mezinárodní organizace práce, b) hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu, c) mezoteliom, d) rakovina plic, rakovina hrtanu nebo rakovina vaječníků ve spojení s azbestózou od četnosti znaků s 1/1, t 1/1, u 1/1 dle klasifikace Mezinárodní organizace práce nebo s hyalinózou pleury. \| Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice azbestu, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 3.\| Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a zpracování tvrdokovů\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu tvrdokovů, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 4.\| Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p 3/3,q 2/2, r 2/2 a výše dle klasifikace Mezinárodní organizace práce\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice dýmům vznikajícím při svařování elektrickým obloukem, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 5.\| Nemoci dýchacích cest a plic způsobené vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, hliníku, berylia, antimonu nebo oxidu titaničitého\| Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 6.\| Rakovina plic z radioaktivních látek\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková inhalační expozice radioaktivním látkám, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 7.\| Rakovina dýchacích cest a plic způsobená koksárenskými plyny\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice koksárenským plynům, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 8.\| Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin nosních\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu dřeva, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 9.\| Exogenní alergická alveolitida\| Nemoc vzniká při práci spojené s vdechováním prachu s antigenním a infekčním účinkem. 10.\| Astma bronchiale a alergická onemocnění horních cest dýchacích\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice prachu nebo plynným látkám s alergizujícími nebo iritujícími účinky. 11.\| Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem bavlny, lnů, konopí, juty nebo sisalu\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice uvedenému prachu. 12.\| Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti znaků p 3/3, q 2/2, r 2/2 a výše dle Mezinárodní organizace práce a všemi formami komplikované pneumokoniózy (A, B, C dle Mezinárodní organizace práce)\| Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, která je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. 13.\| Chronická obstrukční plicní nemoc s FEV1/FVC méně než 0,70 a FEV1 50% referenčních hodnot nebo méně (CHOPN stadium III)\| Nemoc vzniká při těžbě v podzemí černouhelných dolů po dosažení nejméně 80% nejvyšší přípustné expozice a je nově zjištěna nejpozději do dvou let po skončení práce s rizikem fibrogenního prachu s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého. Kapitola IV Nemoci z povolání kožní Položka\| Nemoc z povolání\| Podmínky vzniku nemoci z povolání ---\|---\|--- 1.\| Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory\| Nemoci vznikají při práci, u níž se uvedené faktory vyskytují a jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci. KAPITOLA V Nemoci z povolání přenosné a parazitární Položka\| Nemoc z povolání\| Podmínky vzniku nemoci z povolání ---\|---\|--- 1.\| Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka nebo s dalšími způsoby přenosu\| K položkám č. 1 a 2: Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázáno riziko nákazy. 2.\| Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo nebo prostřednictvím přenašečů 3.\| Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí\| Nemoci vznikají při práci v epidemiologicky obtížných oblastech s rizikem nákazy. Kapitola VI Nemoci z povolání způsobené ostatními faktory a činiteli Položka\| Nemoc z povolání\| Podmínky vzniku nemoci z povolání ---\|---\|--- 1.\| Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek nebo těžká fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon povolání kladoucího zvýšené nároky na hlas\| Nemoci vznikají při práci spojené s vysokou profesionálně podmíněnou hlasovou námahou. 1) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). 2) Příloha č. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Nařízení vlády č. 291/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 291/1995 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vyhlášeno 15. 12. 1995, datum účinnosti 15. 12. 1995, částka 76/1995 * § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) před 1. ledne * § 2 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992 se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávního předpisu3) (dále * § 3 - (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1995, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje. * § 4 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po úpravě provedené podle § 1 odst. 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanost * § 5 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1995. * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 15. 12. 1995 291 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. listopadu 1995 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.: § 1 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) před 1. lednem 1993 se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) (dále jen „průměrný čistý výdělek“) zvyšuje o 14,5 %, nejméně však o 530 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak. (2) Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 19 000 Kč. (3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek vyšší než 19 000 Kč. § 2 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992 se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávního předpisu3) (dále jen „průměrný hrubý výdělek“) zvyšuje o 14,5 %, nejméně však o 640 Kč, pokud se v odstavcích 2 až 4 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak. (2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1994, průměrný hrubý výdělek se zvyšuje o 3 %, nejméně však o 130 Kč, pokud se v odstavcích 3 a 4 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak. (3) Průměrný hrubý výdělek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje jen do částky 22 840 Kč. (4) Zvýšení podle odstavců 1 a 2 se neprovede, je-li průměrný hrubý výdělek vyšší než 22 840 Kč. § 3 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1995, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení. (3) Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 a 2 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. § 4 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po úpravě provedené podle § 1 odst. 1 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 5 Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1995. § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus Csc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády ČSSR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády ČSSR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. 3) Nařízení vlády č. 263/1994 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 295/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 295/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů Vyhlášeno 20. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 78/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1996 295 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 17. listopadu 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů Ministerstvo financí stanoví podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 2 zní: „(2) Hala je stavba o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru minimálně 400 m3, činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky (sloupy, pilíře) a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m; zastavěná plocha haly činí nejméně 150 m2. Způsob měření a výpočtu výměr je uveden v příloze č. 1.“. 2. V § 2 odst. 4 se ve větě druhé vypouští poznámka č. 2) a slova „určených pro společné užívání“ se přesouvají na konec věty a doplňují poznámkou č. 2). 3. V § 2 se na konci odstavce 5 připojuje tato věta: „Pro účely ocenění zahrnuje nebytový prostor i podíl na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i podíl na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání.2)“. 4. V § 2 odst. 6 se slova „v bytě“ nahrazují slovem „bytu“ a slova „v nebytovém“ slovem „nebytového“. 5. V § 2 odst. 7 se ve větě první slova „které uplynuly od roku následujícího po roce“ nahrazují slovy „který uplynul od roku“ a ve větě třetí se za slova „počítá se“ vkládají slova „od roku odvozeného“. 6. V § 2 odst. 8 písm. a) se za slovy „k zastavění4)“ čárka nahrazuje středníkem a vkládá se tato věta, která včetně poznámky č. 4a) zní: „je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění,4a) 4a) Např. vyhláška Národního výboru hlavního města Prahy č. 5/1979 Sb. NVP o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění vyhlášky hlavního města Prahy č. 1/1994 Sb. hl. m. Prahy.“. 7. V § 2 odst. 8 se poslední věta nahrazuje těmito větami, které včetně poznámky č. 4b) zní: „Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěn jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod.4b) 4b) § 5 odst. 2 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 8. V § 2 odst. 9 se na konci věty vypouští tečka a doplňují se slova „s hloubkou vody u výpustního zařízení při normální hladině ve vegetačním období 0,5 m a výše.“. 9. V § 2 odst. 12 se slovo „rybníky“ nahrazuje slovy „vodní nádrže“. 10. V § 3 se ve druhé větě za slovo „povolena,“ vkládají slova „nebo je-li užívána v rozporu s právním stavem,“. 11. V § 4 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Jako budovy a haly se oceňují stavby, které nelze zařadit podle účelu jejich užití mezi stavby oceňované podle § 5 až 12.“. Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. V odstavci 2 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3“. 12. V § 4 odst. 3 vzorec K3 zní: „„K3=2,10v+0,30probudovy K3=2,80v+0,30≧0,60prohaly kde v je průměrná výška podlaží v metrech, 2,10, 2,80, 0,30 a 0,60 jsou konstanty,“. 13. V § 4 odst. 3 se ze vzorce pro K4 vypouští znaménko „-“a definice n začínající slovy „n je součet“ a končící slovem „K4.“ se nahrazuje textem, který zní: „n je součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s nadstandardním vybavením uvedených v příloze č. 14 v tabulce č. 1 pro budovy a v tabulce č. 2 pro haly snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením zjištěných z uvedených tabulek. Dále platí, že 1. není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 14 uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její objemový podíl z výše nákladů na její pořízení v době a místě ocenění, vynásobí se koeficientem 1,852 a připočte se k součtu objemových podílů; přitom se výše ostatních objemových podílů nemění, 2. chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 14, vynásobí se její stanovený objemový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu objemových podílů.“. 14. V § 5 se za slova „měrné jednotky m3, m2, m“ vkládá čárka a slovo „kus“. 15. V § 6 odst. 2 se ze vzorce pro K4 vypouští znaménko „-“ a v první větě definice „n“ se za slova „v příloze č. 14“ vkládají slova „v tabulce č. 3“ a druhá věta zní: „Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených u definice n v § 4 odst. 3.“. 16. § 6 odst. 3 zní: „(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně charakteru užívání, stavba se ocení podle § 4.“. 17. § 6 se doplňuje novými odstavci 4 a 5, které zní: „(4) Hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou provozně nebo stavebně propojeny s obytnou částí, se ocení na základě skutečného účelu užití podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria rodinného domu, se ocení podle § 6. Koeficienty K1 až K4 se stanoví zvlášť pro hospodářskou část nezávisle na obytné části. (5) Obdobně se postupuje při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům.“. 18. V § 7 odst. 2 se ze vzorce pro K4 vypouští znaménko „-“ a ve větě první definice n se za slova „v příloze č. 14“ vkládají slova „v tabulce č. 4“ a druhá věta zní: „Dále platí postup podle bodů 1 a 2 uvedených v definici n v § 4 odst. 3.“. 19. § 8 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Základní cena podle odstavců 1 a 2 se dále násobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.“. 20. V § 9 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Mezní koeficienty 0,90 a 1,10 mohou být překročeny jen výjimečně na základě průkazného zdůvodnění.“. 21. § 10 odst. 1 zní: „(1) Cena studny se zjistí vynásobením počtu m hloubky studny cenou uvedenou v příloze č. 10 a připočte se cena příslušenství. Takto vypočtená cena studny se vynásobí koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.“. 22. V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „a upravenou podle odstavce 3“. 23. V § 12 se na konci odstavce 1 vypouští tečka a připojují se slova „vynásobený koeficientem K5 uvedeným v příloze č. 13.“. 24. V § 12 se vypouští odstavec 2 a označení odstavce 1. 25. § 13 odst. 2 zní: „(2) Cena stavby, která je kulturní památkou, se zjistí podle příslušného § 4 až 12, § 17 a 19. K této ceně se připočte cena uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby, zjištěná podle znaleckého posudku.“. Odstavec 3 se vypouští. 26. V § 14 odst. 1 a 2 se slova „v budově“ včetně poznámky č. 10) vypouštějí, slova „budovy“ se nahrazují slovy „stavby“ a v druhém odstavci se za slova „vedlejší stavby“ vkládají tato slova: „, které výhradně slouží společnému užívání“. 27. V § 15 se ve větě první za slova „stavebním úřadem“ vkládá čárka a slova „a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení“. 28. V § 17 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nebo porovnáním s cenou srovnatelné stavby podle příslušných kritérií, zjištěnou podle této vyhlášky.“. 29. V § 19 odst. 1 se slova „§ 4 až 12, § 14 a cena kulturních památek“ nahrazují slovy „§ 4 až 14“. 30. V § 20 se ve větě první vypouštějí slova „nebo jeho oceňované části“ a slova „ve kterých“ se nahrazují slovy „ve kterém“. V druhé větě se za slova „bezúplatně užívané byty“ připojují tato slova: „kromě bytů vlastníků nájemního domu, které nebyly v době ocenění pronajaty“. Poslední věta se vypouští. 31. V § 21 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo jejich částí“, u symbolu CV se vypouštějí slova „nebo jeho části“. 32. V § 23 odst. 1 se vypouští čárka za slovy „stavebního pozemku“ a slova „kromě pozemků uvedených v odstavci 2,". Z písmena c) se vypouští slovo „Jeseníku“ a v písmenu e) se za slovo „obyvatel“ vkládají tato slova: „a v Jeseníku“. 33. V § 23 odst. 2 se ve větě první za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „písm. a) až i)“ a ve větě druhé se slovo „Cena“ nahrazuje slovy „Tato cena“. 34. V § 23 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Za jednotný funkční celek se považuje soubor reálně existujících pozemků tvořený zastavěnou plochou a zahradou, pokud se nejedná o zemědělskou půdu, nebo ostatní plochou evidovanou v katastru nemovitostí, popřípadě nezastavěnou částí původního stavebního pozemku, který vznikl za účelem využití stavby a který je ve vlastnictví stejného subjektu.“. 35. V § 23 odst. 4 se ve větě první slova „chodníky a parkové cesty, plochy letišť a přístavů“ nahrazují slovy „plochy letišť a přístavů, nejsou-li užívány k podnikání za úplatu, chodníky a parkové cesty, popřípadě pozemky k takovým účelům určené4)“. 36. V § 25 odst. 1 se vypouštějí slova „tabulce č. 1“, v odstavci 3 se v první větě za slova „zemědělských pozemků“ připojují slova „podle odstavců 1 a 2“ a odstavec 5 se vypouští. 37. Poznámka č. 18) zní: „18) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků.“. 38. V § 26 odst. 1 se v první větě slovo „ceny“ nahrazuje slovem „cen“, v odstavci 3 se slova „druhu kultury“ nahrazují slovy „způsobu využití“ a v odstavci 4 se slovo „Ceny“ nahrazuje slovy „Základní cena“. 39. V § 27 odst. 1 se slova „Neplodná půda“ nahrazují slovy „Hospodářsky nevyužitelné pozemky a neplodná půda“ a vypouštějí se slova „velká vodní nádrž,"; v odstavci 2 se za slova „lesními pozemky“ vkládají tato slova: „a vodními plochami“. 40. Název části čtvrté zní: „OCEŇOVÁNÍ VODNÍCH PLOCH“. 41. V § 28 odst. 3 se slova „u malých“ nahrazují slovem „ostatních“, v odstavci 5 se slova „jako reprodukční cena stavby (CSR)“ nahrazují slovy „podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby v době jejího ocenění“, v poslední větě se vypouští slovo „reprodukční“ a odstavec 7 zní: „(7) Vodní plochy, na nichž nejsou stavby, se oceňují cenou 0,50 Kč za m2.“. 42. V § 29 odst. 4 se ve větě druhé vypouštějí slova „ ,popřípadě extrapolací" a za slovo „interpolací“ se připojují tato slova: „po posouzení skutečného stavu lesního porostu“. 43. V § 29 odst. 5 se na konci připojují tyto věty: „Je-li v něm uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 22, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 22 stanovené nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí.“. 44. V § 29 odst. 9 se slova „zjistí se věkový hodnotový faktor fa přiměřeně extrapolací s odůvodněním postupu“ nahrazují slovy: „má věkový hodnotový faktor fa hodnotu jedna“. 45. V § 30 odst. 3 se slova „jsou celkové náklady na zajištěnou kulturu podle stáří kultury c uvedené“ nahrazují slovy „je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený“. 46. V § 31 odst. 1 se slova „lesních porostů“ nahrazují slovy „skupin dřevin“ a v odstavci 2 se slova „sníží se základní cena pouze o jednu srážku, jejíž hodnota je nejvyšší“ nahrazují slovy „lze základní cenu snížit výjimečně až o 90 %“. 47. § 32 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Sousedí-li skupina stromů na nelesních pozemcích s lesními porosty na lesních pozemcích, oceňuje se podle § 29 až 31 nebo § 33 i v případech, jde-li o skupinu menší než 50 stromů nebo je-li na výměře menší než 1000 m2.“. 48. V § 33 odst. 1 se za slova „Lesní porost“ vkládají tato slova: „na lesních i nelesních pozemcích, který má výměru“ a vypouštějí se slova „o výměře“. 49. V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se podle převažujícího účelu užití, lze-li tento jednoznačně určit, přičemž se nepřihlíží k půdním a podkrovním prostorům zemědělských staveb užívaným ke skladování zemědělských produktů. Není-li to možné, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu cenou za příslušnou měrnou jednotku stanovenou ve vyhlášce. Půdní a sklepní prostory, pokud nejsou užívány nebo upraveny k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou stanovenou v této vyhlášce, kromě § 6, pro daný účel užívání.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 50. § 35 odst. 3 zní: „(3) Zjištěná cena oceňovaných nemovitostí včetně staveb bez základů se zaokrouhlí na desetikoruny.“. 51. V § 36 odst. 2 se vypouštějí slova „pro roky 1994 a 1995“. 52. V příloze č. 1 v bodě 1 odst. 1 se ve větě druhé slova „,maximálně však 10 cm“ nahrazují slovy „u staveb oceňovaných podle § 4, § 6 až 9 a § 12“, bod 1 odst. 3 písm. b) zní: „b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,“, v bodě 1 odst. 3 se doplňuje nové písmeno c), které zní: „c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.“, v bodě 3 odst. 1 se za slovo „stavby“ vkládají slova „o světlé výšce nejméně 1,70 m ", v písmenu c) se slova „u posledního podlaží“ nahrazují slovy „u nejvyššího podlaží“ a tečka na konci věty se nahrazuje čárkou, v bodě 3 odst. 1 se doplňuje nové písmeno d), které zní: „d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.“, v bodě 3 odst. 4 se ve větě druhé slovo „ji“ nahrazuje slovem „je“, v bodě 3 odst. 5 se ve větě druhé slova „je možno ji“ nahrazují slovy „je možno je“, v bodě 3.1. odst. 1 se ve větě první za slova „spodního líce stropu“ vkládají tato slova: „nebo zavěšeného stropního podhledu“, v bodě 3.1. odst. 2 se ve větě druhé za slova „půdního prostoru“ vkládají slova „a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.“, v bodě 3.2. odst. 1 se v poslední větě za slova „U zastřešených staveb“ vkládají tato slova: „nebo jejich částí“, v bodě 3.2. se na konci odstavce 2 připojují tyto věty: „Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.“, v bodě 5 odst. 2 písm. a) se za slovo „větrací“ vkládají slova „a osvětlovací“ a slova „o tloušťce“ se nahrazují slovy „o šířce“, v bodě 5 odst. 2 písm. b) se za slova „podzemního podlaží“ vkládají slova „nebo prostoru, který není podlažím“, za slova „není-li měřitelné“ se vkládají slova „nebo podlahová konstrukce chybí“ a vypouštějí se slova „základy se neuvažují,“, v bodě 5 odst. 3 písm. b) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,“, v bodě 5 odst. 4 zní: „(4) Obestavěný prostor zastřešení u střech sklonitých s půdním prostorem, popřípadě s podkrovím se vypočte jako objem geometrického tělesa.“, v bodě 5 odst. 6 písm. c) se před slova „nadstřešní zdivo“ vkládají tato slova: „vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m2 včetně,“, v bodě 5 odst. 6 se vypouští písmeno d). 53. V příloze č. 2 v tabulce „Standardní vybavení budov“ ve sloupci „Typ budovy“ v položce 23 se doplňují do druhé skupiny písmena P, R a v položce 24 se doplňuje do první skupiny písmeno L, ve sloupci „Konstrukce a vybavení“ v položce 21 se vypouští třikrát slovo „teplé“, a ve sloupci „Popis standardu“ v položce 1 se na konci textu připojují tato slova: „(u podsklepených objektů i svislé)“, v položce 3 se vypouštějí slova „U jednopodlažních budov není strop podmínkou, u vícepodlažních“, v položce 4 ve druhé odrážce se slovo „pultová“ přesouvá za slovo „hřebene“ a vypouštějí se slova „jednoduchý půdorys“, v položce 6 se vypouští slovo „min.“ v závorce a slovo „Minimálně", v položce 9 se vypouští čárka za slovy „Neuvažují se“ a slova „pouze v malém rozsahu kolem zařizovacích předmětů“, v položce 10 se slovo „dřevěných“ nahrazuje slovem „dřevěné“ a u obou skupin typů budov se za slova „s povrchem“ vkládá slovo „stupňů“, v položce 11 se u obou skupin typů budov připojuje na konci textu čárka a slovo „náplňové“, položka 13 u první skupiny typu budovy „Popis standardu“ zní: „Jakákoliv zdvojená kromě plastových, dřevěná dvojitá špaletová“, v položce 15 se vypouštějí dvakrát slova „Zateplené konstrukce“ a slovo „popř.“, v položce 18 se za slova „Ocelové trubky“ vkládají dvakrát slova „a plastové“, v položce 25 se vypouštějí slova „apod.“ a „atd.“. 54. V příloze č. 3 v tabulce „Standardní vybavení hal“ ve sloupci „Konstrukce a vybavení“ v položce 10 se vypouští text v závorkách, v položce 21 se vypouští třikrát slovo „teplé“. Ve sloupci „Popis standardu“ v položce 1 se na konci textu připojují tato slova: „(u podsklepených objektů i svislé)“, v položce 3 se vypouštějí slova „U jednopodlažních hal není strop podmínkou, u vícepodlažních“, v položce 6 se vypouští slovo „min.“ v závorce a slovo „Minimálně“, v položce 9 se vypouští čárka za slovy „Neuvažují se“ a slova „nebo max. v malém rozsahu kolem zařizovacích předmětů“, v položce 10 se u obou skupin za slova „s povrchem“ vkládá slovo „stupňů“, v položce 11 se u obou skupin připojuje na konci textu čárka a slovo „náplňové“, v položce 12 text pro obě skupiny zní: „Kovová, dřevěná truhlářsky zpracovaná“, v položce 13 pro první skupinu se za slovo „zdvojená“ vkládají slova „kromě plastových“ a na konec se připojuje slovo „dřevěná“, v položce 15 text pro první skupinu se doplňuje slovy: „elektrická přímotopná tělesa“. Vypouštějí se dvakrát slova „Zateplené konstrukce“ a slovo „popř.“, v položce 18 se za slova „Ocelové trubky“ vkládají slova „a plastové“, v položce 25 se vypouští dvakrát slovo „atd.“. 55. Příloha č. 5 se doplňuje tabulkami č. 19 až 23, které znějí: „19. Plynovody nízkotlaké - volný terén a středotlaké cena Kč za 1 m Profil potrubí DN v mm\| Konstrukční charakteristika ---\|--- 1\| 2 50 mm\| 585\| - 63 mm\| -\| 340 65 mm\| 670\| - 80 mm\| 740\| - 90 mm\| -\| 435 100 mm\| 875\| - 110 mm\| -\| 510 125 mm\| 1020\| - 150 mm\| 1410\| - 160 mm\| -\| 760 200 mm\| 1780\| - 225 mm\| -\| 1210 250 mm\| 2395\| - 300 mm\| 2680\| - Konstrukční charakteristika (materiál potrubí) 1 z trub ocelových 2 z trub plastových 20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu cena Kč za 1 m Profil potrubí DN v mm\| Konstrukční charakteristika ---\|--- 1\| 2 50 mm\| 1215\| - 63 mm\| -\| 970 65 mm\| 1300\| - 80 mm\| 1370\| - 90 mm\| -\| 1275 100 mm\| 1715\| - 110 mm\| -\| 1350 125 mm\| 1660\| - 150 mm\| 2250\| - 160 mm\| -\| 1605 200 mm\| 2620\| - 225 mm\| -\| 2050 250 mm\| 3445\| - 300 mm\| 3730\| - Konstrukční charakteristika (materiál potrubí) 1 z trub ocelových 2 z trub plastových 21. Plynovody vysokotlaké - volný terén cena Kč za 1 m Profil potrubí DN v mm\| Konstrukční charakteristika ---\|--- 1\| 2 50 mm\| 640\| - 63 mm\| -\| - 65 mm\| 735\| - 80 mm\| 810\| - 90 mm\| -\| - 100 mm\| 960\| - 110 mm\| -\| - 125 mm\| 1120\| - 150 mm\| 1520\| - 160 mm\| -\| - 200 mm\| 1900\| - 225 mm\| -\| - 250 mm\| 2530\| - 300 mm\| 2825\| - Konstrukční charakteristika (materiál potrubí) 1 z trub ocelových 2 z trub plastových 22. Plynovody vysokotlaké uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu cena Kč za 1 m Profil potrubí DN v mm\| Konstrukční charakteristika ---\|--- 1\| 2 50 mm\| 1265\| - 63 mm\| -\| - 65 mm\| 1368\| - 80 mm\| 1440\| - 90 mm\| -\| - 100 mm\| 1802\| - 110 mm\| -\| - 125 mm\| 1960\| - 150 mm\| 2358\| - 160 mm\| -\| - 200 mm\| 2740\| - 225 mm\| -\| - 250 mm\| 3576\| - 300 mm\| 3872\| - Konstrukční charakteristika (materiál potrubí) 1 z trub ocelových 2 z trub plastových 23. Regulační stanice plynu (označení RS) cena Kč za 1 ks Označení\| Výkon při min. vstupním tlaku (m3/hod.)\| Počet redukčních stupňů\| Počet regulačních řad\| Cena ---\|---\|---\|---\|--- STL - NTL\| \| \| \| RS 400\| 400\| 1\| 1\| 405 000 RS 1200\| 1200\| 2\| 1\| 735 000 RS 2000\| 2000\| 2\| 1\| 790 000 RS 3000\| 3000\| 2\| 1\| 1 010 000 VTL - STL (bez meziodběru)\| \| \| RS 200\| 200\| 1\| 1\| 488 000 RS 200\| 200\| 2\| 1\| 570 000 RS 500\| 500\| 1\| 1\| 510 000 RS 1200\| 1200\| 1\| 2\| 625 000 RS 1200\| 1200\| 2\| 1\| 790 000 RS 1200\| 1200\| 2\| 2\| 960 000 RS 2000\| 2000\| 2\| 1\| 933 000 RS 2000\| 2000\| 2\| 2\| 971 000 RS 3000\| 3000\| 2\| 1\| 977 000 RS 3000\| 3000\| 2\| 2\| 1 059 000 Poznámka: NTL - nízkotlak do 5 kPa STL - středotlak přes 5 kPa do 300 kPa VTL - vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa VVTL - velmi vysoký tlak - přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic nutno ohodnotit cenami obvyklými Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.“. 56. V příloze č. 6 v části I v obou tabulkách základních cen se v prvních sloupcích za slovo „nepodsklepený“ doplňují slova „nebo podsklepený do poloviny zastavěné plochy 1. nadzemního podlaží“. V tabulce koeficientů vyjadřujících účelové využití podkroví se v položce b) slova „do 2/3“ nahrazují slovy „nad 1/3 do 2/3“ a v položce c) se slova „do 3/3“ nahrazují slovy „nad 2/3“. V části II v tabulce „Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků“ ve sloupci „Konstrukce a vybavení“ v položce „základy“ se na konec textu připojují slova „(u podsklepených objektů i svislé)“, v položce „střecha“ se vypouštějí slova „bez krovu“, v položce „okna“ se na začátek textu u obou skupin typů vkládá slovo „dřevěná“, v položce „vytápění“ se vypouštějí slova „ ,radiátory ocelové nebo panely", v položce „zdroj teplé vody“ se na konci doplňuje čárka a slovo „karma“. Na konec tabulky se doplňuje položka „ostatní“, která zní: „Typy\| Konstrukce a vybavení ---\|--- všechny\| ostatní\| krb, digestoř, vestavěné skříně, rozvod domácího a veřejného telefonu, odvětrávání prostoru ventilátory, rozvod antén pod omítkou, okenice, mříže“. 57. V příloze č. 7 v části I se v položce b) slova „do 2/3“ nahrazují slovy „nad 1/3 do 2/3“ a v položce c) se slova „do 3/3“ nahrazují slovy „nad 2/3“, v části II v tabulce „Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat“ v položce „obvodové stěny“ u typů C, D se doplňují slova „tl. 16 cm“, v položce „Krytina“ se vypouští čárka za slovem „plechová“ a slovo „asfalt.“ se nahrazuje slovem „asfaltové“, v položce „Dveře“ u typů A, B se slovo „spalné“ nahrazuje slovem „náplňové“, v položce „Podlahy“ se na konci doplňuje čárka a slova „keramická dlažba“, v položce „Vnitřní vybavení“ u typů A, B se vypouští slovo „příp.“. Na konec tabulky se doplňuje položka „Ostatní“, která zní: „Ostatní\| krb, mříže, vestavěné skříně“. ---\|--- 58. V příloze č. 8 v části I se v položce b) slova „do 2/3“ nahrazují slovy „nad 1/3 do 2/3“ a v položce c) se slova „do 3/3“ nahrazují slovy „nad 2/3“, v části II v tabulce „Standardní vybavení vedlejších staveb“ v položce „Základy“ u typů A, B, C, D, E, F se na konci připojují slova „a patky“, v položce „Krytina“ u typů A, B se vypouštějí slova „plech. pozink., asfalt. pásy“ a svislá čára mezi typy B a C, v položce „Dveře“ se text u typů A, B nahrazuje slovy „dřevěné nebo kovové kromě svlakových“ a u typů C, D, E, F slovy „dřevěné nebo kovové“. 59. V příloze č. 9 v části I se v položce b) slova „do 2/3“ nahrazují slovy „nad 1/3 do 2/3“, v položce c) se slova „do 3/3“ nahrazují slovy „nad 2/3“ a ve vysvětlivkách u typů „A“ a „B“ se za slovo „zděné“ doplňují slova „nebo železobetonové“, v části II v tabulce „Standardní vybavení garáží“ se v položce „Základy“ doplňují slova „a patky“. 60. V příloze č. 14 v bodě 2 se vypouštějí třetí a čtvrtá věta a za bod 2 se přesouvá bod 7 jako nový bod 3, který se doplňuje o nová písmena a) a b), která znějí: „a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a domků se zděnými, monolitickými nebo železobetonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně b) rekreačních a zahrádkářských chat \\- zděných 80 let \\- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let \\- ostatních 50 let“, dosavadní písmena a), b), c), d) a e) se označují jako písmena c), d), e), f) a g), bod 3 se mění na bod 4 a písmeno d) zní: „d) oceňována kulturní památka.“, bod 4 se mění na bod 5, který zní: „5. Výpočet opotřebení analytickou metodou vychází ze stanovení objemových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 4. Předpokládaná životnost těchto konstrukcí a vybavení je uvedená v tabulce č. 5. Výše opotřebení jednotlivých konstrukcí a vybavení v procentech se zjistí podle vzorce BCx100A kde A = objemové podíly konstrukcí a vybavení uvedené v tabulkách č. 1 až 4 upravené podle skutečně zjištěného stavu v návaznosti na výpočet koeficientu vybavení K4; součet objemových podílů se i po těchto úpravách rovná 1,00 B = skutečné stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení C = předpokládaná celková životnost příslušné konstrukce a vybavení uvedená v tabulce č. 5, případně stanovená s ohledem na skutečný stavebně technický stav konstrukce (v případě ukončení technické životnosti některé konstrukce a vybavení se předpokládaná životnost rovná jejímu skutečnému stáří), přičemž platí vztah B ≤ C Celkové opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce ∑i=1nBCx100Ai, kde n je počet položek konstrukcí a vybavení ve stavbě se vyskytujících. Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze odhadnout i poměr BC, bod 5 se mění na bod 6, bod 6 se mění na bod 7, ve kterém se vypouštějí slova „ocení se jednotlivé části, které lze vertikálně oddělit, samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky, přičemž“. 61. V příloze č. 15 v tabulce č. 1 se do položky 12 za slovo „investic“ vkládají slova „a dálnic, rychlostních komunikací“ a věta druhá vysvětlivky č. 1) se nahrazuje větou, která zní: „Měří se nejkratší vzdálenost („vzdušnou čarou“) mezi nejbližšími hranicemi oceňovaného pozemku a souvisle zastavěnou částí obce, kterou nejsou samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území.", v tabulce č. 2 v položce 8 se srážka „25“ nahrazuje srážkou „15“. 62. V příloze č. 16 se vypouštějí tabulka č. 1, označení „Tabulka č. 2“ a nadpis tabulky „Základní ceny zemědělských pozemků podle § 25 odst. 5“. 63. K příloze č. 17 se doplňují nové vysvětlivky č. 4) až 7), které znějí: „4) V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více měst a obcí nebo s nimi sousedí, uplatňuje se ta přirážka podle položky 1, jejíž hodnota v % je nejvyšší. 5) Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost („vzdušnou čarou“) mezi nejbližšími hranicemi oceňovaného pozemku a souvisle zastavěnou částí obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území). 6) Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích. 7) Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky 1 a srážky podle položek 2 i 3 mohou používat současně s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. okresních, katastrálních, pozemkových úřadů).“. 64. V příloze č. 18 se základní cena u kódu SLT 8S „5,65“ nahrazuje cenou „1,93“, u SLT 1O se cena „1,04“ nahrazuje cenou „2,81“ a u SLT 1P se cena „3,40“ nahrazuje cenou „1,70“. V jednotlivých částech tabulky se doplňují kódy SLT a k nim příslušné základní ceny: „Kód SLT\| Cena Kč/m2 ---\|--- 7D\| 3,13 5L\| 3,89 3T\| 1,72 2P\| 1,77 2G\| 4,15 0Y\| 0,76 0Q\| 0,76 0P\| 0,79“. 65. V příloze č. 19 se slova „Lesy ve zvlášť chráněných oblastech“ nahrazují slovy „Lesy ve zvláště chráněných územích“. 66. V příloze č. 20 se u koeficientu „6) koeficient začlenění do soustav KR6 0,8 až 1,3“ hodnota „1,3“ nahrazuje hodnotou „1,2“. 67. Za přílohu č. 21 se vkládá příloha č. 21a, která zní: „Příloha č. 21a k vyhlášce č. 178/1994 Sb. PŘEVODNÍ TABULKY BONITNÍCH STUPŇŮ LESNÍCH DŘEVIN (z relativní výškové bonity - RVB, uplatňované v lesních hospodářských plánech vypracovaných do roku 1990 včetně, do absolutní výškové bonity - AVB, používané v LHP pořízených od roku 1991) Lesní dřevina: SMRK Tabulka č. 1 AVB \| RVB ve věku dřeviny v letech ---\|--- do 20 \| 21 - 40 \| 41 - 60 \| 61 - 80 \| 81 - 100 \| 101 - 120 \| nad 120 14 \| 8 \| 8 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 16 \| 7 \| 7 \| 7 \| 8 \| 9 \| 9 \| 9 18 \| 6 \| 6 \| 7 \| 7 \| 8 \| 9 \| 9 20 \| 6 \| 6 \| 6 \| 6 \| 7 \| 8 \| 9 22 \| 5 \| 5 \| 5 \| 5 \| 6 \| 7 \| 8 24 \| 4 \| 4 \| 4 \| 5 \| 5 \| 6 \| 7 26 \| 3 \| 3 \| 3 \| 4 \| 4 \| 5 \| 5 28 \| 2 \| 2 \| 3 \| 3 \| 3 \| 4 \| 4 30 \| 1 \| 1 \| 2 \| 2 \| 2 \| 3 \| 3 32 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 2 \| 2 34 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 36 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 38 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 Lesní dřevina: BOROVICE Tabulka č. 2 AVB \| RVB ve věku dřeviny v letech ---\|--- do 20 \| 21 - 40 \| 41 - 60 \| 61 - 80 \| 81 - 100 \| 101 - 120 \| nad 120 12 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 \| 9 14 \| 8 \| 8 \| 8 \| 8 \| 9 \| 9 \| 9 16 \| 7 \| 7 \| 7 \| 7 \| 8 \| 9 \| 9 18 \| 6 \| 6 \| 6 \| 7 \| 7 \| 8 \| 8 20 \| 5 \| 5 \| 5 \| 6 \| 6 \| 7 \| 7 22 \| 4 \| 4 \| 4 \| 5 \| 5 \| 5 \| 6 24 \| 3 \| 3 \| 3 \| 3 \| 4 \| 4 \| 5 26 \| 2 \| 2 \| 2 \| 2 \| 3 \| 3 \| 4 28 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 2 \| 2 30 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 32 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 34 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 \| 1 Lesní dřevina: OSTATNÍ JEHLIČNATÉ Tabulka č. 3 AVB\| JEDLE\| MODŘÍN\| DOUGLASKA ---\|---\|---\|--- ) do 50\| nad 50\| do 50\| 51 - 90\| nad 90\| celý věk) 12\| -\| -\| 9\| 9\| 9\| - 14\| -\| -\| 8\| 8\| 9\| - 16\| -\| -\| 7\| 7\| 8\| - 18\| 6\| 8\| 6\| 6\| 7\| - 20\| 5\| 6\| 6\| 5\| 6\| - 22\| 4\| 5\| 5\| 4\| 5\| - 24\| 3\| 4\| 4\| 3\| 4\| - 26\| 2\| 3\| 2\| 2\| 3\| 5 28\| 1\| 2\| 1\| 1\| 2\| 5 30\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 5 32\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 5 34\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 5 36\| 1\| 1\| -\| -\| -\| 5 38\| 1\| 1\| -\| -\| -\| 4 40\| 1\| 1\| -\| -\| -\| 3 ) Myšleno RVB ve věku do a nad 50 let, resp. v celém věkovém rozsahu. Lesní dřevina: BUK Tabulka č. 4 AVB\| RVB ve věku dřeviny v letech ---\|--- do 20\| 21 - 40\| 41 - 60\| 61 - 80\| 81 - 100\| 101 - 120\| nad 120 16\| 8\| 8\| 8\| 8\| 8\| 9\| 9 18\| 7\| 7\| 7\| 7\| 7\| 8\| 9 20\| 6\| 6\| 6\| 6\| 6\| 7\| 7 22\| 5\| 5\| 5\| 5\| 6\| 6\| 6 24\| 4\| 4\| 4\| 4\| 5\| 5\| 6 26\| 3\| 3\| 3\| 3\| 4\| 4\| 5 28\| 1\| 1\| 2\| 2\| 3\| 3\| 3 30\| 1\| 1\| 1\| 1\| 2\| 2\| 2 32\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 34\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 36\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 38\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 Lesní dřevina: DUB Tabulka č. 5 AVB\| RVB ve věku dřeviny v letech ---\|--- do 20\| 21 - 40\| 41 - 60\| 61 - 80\| 81 - 100\| 101 - 120\| nad 120 12\| 8\| 8\| 8\| 9\| 9\| 9\| 9 14\| 7\| 7\| 7\| 8\| 8\| 9\| 9 16\| 7\| 7\| 7\| 7\| 7\| 8\| 9 18\| 6\| 6\| 6\| 6\| 7\| 7\| 8 20\| 5\| 5\| 5\| 5\| 6\| 6\| 7 22\| 4\| 4\| 4\| 5\| 5\| 5\| 6 24\| 3\| 3\| 3\| 4\| 4\| 4\| 5 26\| 2\| 2\| 2\| 2\| 2\| 3\| 3 28\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 2 30\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 32\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 34\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1\| 1 Lesní dřevina: OSTATNÍ LISTNATÉ Tabulka č. 6 AVB\| JASAN\| OLŠE\| OSIKA BŘÍZA\| AKÁT\| TOPOL\| HABR ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- ) celý věk\| celý věk\| celý věk\| do 50\| nad 50\| celý věk\| do 50\| nad 50 10\| -\| -\| -\| 9\| 9\| -\| 9\| 9 12\| -\| -\| 3\| 9\| 8\| -\| 9\| 9 14\| -\| -\| 3\| 9\| 8\| -\| 8\| 8 16\| -\| -\| 3\| 8\| 7\| 9\| 7\| 6 18\| 3\| 5\| 3\| 7\| 6\| 9\| 6\| 5 20\| 3\| 5\| 3\| 7\| 6\| 9\| 4\| 3 22\| 3\| 4\| 2\| 6\| 5\| 9\| 2\| 2 24\| 3\| 3\| 1\| 5\| 4\| 9\| -\| - 26\| 2\| 2\| 1\| -\| -\| 8\| -\| - 28\| 2\| 2\| 1\| -\| -\| 7\| -\| - 30\| 1\| 1\| -\| -\| -\| 6\| -\| - 32\| 1\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - 34\| 1\| -\| -\| -\| -\| -\| -\| - *) Myšleno RVB v celém věkovém rozsahu nebo ve vymezeném věkovém období.“. 68. V příloze č. 22 se dílčí tabulka pro skupinu dřevin Topol nahrazuje tabulkou, která zní: SKUPINA DŘEVIN: TOPOL Obmýtí u\| Bonitní stupeň ---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9 40\| 53,57\| 46,84\| 40,00\| 34,69\| 29,01\| 24,34\| 19,48\| 15,08\| 10,27 50\| 61,04\| 53,47\| 45,76\| 39,37\| 33,11\| 27,62\| 22,15\| 17,37\| 11,84 a poznámka pod tabulkami „Mýtní výtěž“ se doplňuje slovy „přiblížená na odvozní místo“. 69. V příloze č. 23 se slova v záhlaví tabulky „Náklady na zajištěnou kulturu podle stáří kultury v Kč/m2“ nahrazují slovy „Náklady vynakládané v jednotlivých letech podle stáří kultury v Kč/m2“. 70. V příloze č. 24 se dílčí tabulky pro skupinu dřevin Topol s obmýtím 40 a 50 let nahrazují tabulkami, které znějí: SKUPINA DŘEVIN: TOPOL OBMÝTÍ: 40 Věk\| Bonitní stupeň ---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9 1-5\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000 6-9\| 0,041\| 0,045\| 0,050\| 0,059\| 0,070\| 0,068\| 0,075\| 0,082\| 0,069 10-19\| 0,182\| 0,191\| 0,203\| 0,208\| 0,218\| 0,236\| 0,256\| 0,282\| 0,348 20 - 29\| 0,547\| 0,550\| 0,553\| 0,543\| 0,530\| 0,613\| 0,647\| 0,718\| 0,999 30 - 39\| 0,943\| 0,940\| 0,932\| 0,922\| 0,904\| 0,988\| 0,999\| 0,999\| 0,999 40 - 40\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000 SKUPINA DŘEVIN: TOPOL OBMÝTÍ: 50 Věk\| Bonitní stupeň ---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9 1-5\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000\| 0,000 6-9\| 0,001\| 0,005\| 0,013\| 0,024\| 0,038\| 0,050\| 0,040\| 0,044\| 0,013 10-19\| 0,513\| 0,173\| 0,182\| 0,187\| 0,194\| 0,206\| 0,240\| 0,270\| 0,354 20 - 29\| 0,699\| 0,470\| 0,470\| 0,463\| 0,447\| 0,438\| 0,539\| 0,595\| 0,864 30 - 39\| 0,899\| 0,763\| 0,754\| 0,751\| 0,727\| 0,702\| 0,820\| 0,878\| 0,999 40 - 49\| 0,999\| 0,951\| 0,945\| 0,951\| 0,942\| 0,927\| 0,982\| 0,999\| 0,999 50 - 50\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000\| 1,000 v první větě poznámek se slova „příslušné růstové tabulky“ nahrazují slovy „příslušných hodnot věkových křivek“. 71. V příloze č. 25 v tabulce č. 1 se v řádku „Lesy vysokohorské pod horní hranicí vegetace“ doplňuje srážka „ - 80". Slova „Lesy ve zvlášť chráněných oblastech“ se nahrazují slovy „Lesy ve zvláště chráněných územích“, v tabulce č. 2 se doplňují nové kvalitativní znaky, které znějí: „Porosty borovice černé a ceru s mimořádně nekvalitními výřezy\| \\- 50 ---\|--- Ostatní vlivy např. škody způsobené střelbou, poddolováním lesa apod.\| \\- 20“. 72. V příloze č. 26 v tabulce č. 1 se bonitní stupně pro skupinu dřevin Topol „1, -, 2, 3, 4, -, 5, -, - " nahrazují bonitními stupni „1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9“. 73. V příloze č. 27 se slova v záhlaví tabulky „Ceny v Kč po roce od výsadby“ nahrazují slovy „Ceny v Kč za 1 ks (s výjimkou Kč/m2 u maliníku a ostružiníku)". Ve spodním řádku záhlaví se slova „rok výsadby, 2. rok, 3. rok, 4. rok, 5. rok“ ... obdobně až ... „15. rok“ nahrazují slovy „v roce výsadby“, ve 2. roce, ve 3. roce, ve 4. roce, v 5. roce" ... obdobně až ... „v 15. roce“ a v poznámce č. 2 se slovo „Minimální“ nahrazuje slovem „Nejnižší“. 74. V příloze č. 28 se pod tabulkou doplňuje nová vysvětlivka č. 4., která zní: „4. Nejnižší cena vinné révy včetně zařízení vinic po snížení vzhledem k stáří je 20 Kč/ks.“. 75. Do seznamu příloh se doplňuje: „Příloha č. 21a - Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin“; Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r.
Vyhláška České národní banky č. 297/1995 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 297/1995 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Karla Svolinského Vyhlášeno 21. 12. 1995, datum účinnosti 10. 1. 1996, částka 79/1995 * § 1 - (1) Ke 100. výročí narození malíře a grafika Karla Svolinského se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky umístěný k hornímu okraji mince. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu nad spodním okrajem mince. Název státu je shora i zdola lemován drobnými kvítky, uspořádanými do tvaru náhr * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. ledna 1996. Aktuální znění od 10. 1. 1996 297 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 22. listopadu 1995 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí narození Karla Svolinského Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 100. výročí narození malíře a grafika Karla Svolinského se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,4 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je velký státní znak České republiky umístěný k hornímu okraji mince. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu nad spodním okrajem mince. Název státu je shora i zdola lemován drobnými kvítky, uspořádanými do tvaru náhrdelníku, který se v horní části z obou stran dotýká státního znaku. Pod státním znakem uprostřed je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při horním okraji mince uprostřed nad státním znakem. (2) Na rubu dvousetkoruny je hlavním motivem vyobrazení kytice polních a lučních květů ve váze s lidovým dekorem, ztvárněné podle Svolinského kresby na dvacetikorunové bankovce z roku 1949. Při spodním a pravém okraji mince je neuzavřený opis „KAREL SVOLINSKÝ 1896•1996“, dole uprostřed přerušený vyobrazením vázy. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny vpravo od hrdla vázy. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. ledna 1996. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 13kB 13kB
Zákon č. 300/1995 Sb.	Zákon č. 300/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, a zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb. Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 27. 12. 1995, částka 81/1995 * Čl. I - Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb., se doplňuje takto: * Čl. III - Zrušuje se příloha k opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. srpna 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů, vyhlášenému v částce 69/1991 Sb. * Čl. IV Aktuální znění od 27. 12. 1995 300 ZÁKON ze dne 6. prosince 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, a zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 3 zní: „(3) Nebezpečný odpad je takový zvláštní odpad, který má některou z vlastností uvedených v příloze k tomuto zákonu, a je tím nebezpečný pro zdraví obyvatelstva nebo životní prostředí.“. 2. V § 2 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky č. 1a) zní: „(4) Odpad zařazený podle zvláštního předpisu1a) současně jako odpad zvláštní a nebezpečný se považuje za odpad nebezpečný. To neplatí v případě, pokud původce stanoveným způsobem prokáže, že takový odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze tohoto zákona. 1a) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (částka 69/1991 Sb.).“. Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10. 3. § 3 se doplňuje odstavci 8 a 9, které znějí: „(8) Souhlas k dovozu (odstavce 4 a 5), k vývozu (odstavec 6) a k tranzitní přepravě (odstavec 7) odpadu obsahuje podmínky a dobu, na kterou se uděluje. Souhlas lze odejmout, pokud právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo nedodrží podmínky stanovené v souhlasu. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí souhlasu nemá odkladný účinek. (9) Účastníkem řízení o udělení souhlasu nebo o jeho odnětí podle odstavce 8 je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která žádá o udělení souhlasu nebo které se souhlas odnímá.“. 4. § 4 se doplňuje odstavci 7 až 9, které včetně poznámky č. 12a) znějí: „(7) Nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze k tomuto zákonu ověřuje právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikatelské činnosti autorizovaná nebo akreditovaná podle zvláštních předpisů12a) k ověřování nebezpečných vlastností uvedených v příloze tohoto zákona a uvedená v seznamu vydaném Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví (dále jen „pověřená osoba“). (8) Limity pro stanovení následné nebezpečnosti a způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu stanoví společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (9) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví zapíší pověřenou osobu do seznamu na její žádost. Ministerstvo životního prostředí vede úplný seznam pověřených osob a vždy k 30. červnu a 31. prosinci kalendářního roku jej uveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. 12a) § 2 odst. 1 a § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. § 6 zákona ČNR č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace a státního zkušebnictví.“. 5. § 5 odst. 1 se doplňuje písmeny i), j) a k), která znějí: „i) nakládat s odpadem zařazeným podle zvláštního předpisu1a) současně jako odpad zvláštní a nebezpečný jako s odpadem nebezpečným, pokud stanoveným způsobem neprokáže, že takový odpad nemá nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze tohoto zákona, j) zařazovat odpady podle zvláštního předpisu,1a) k) kontrolovat, zda odpad, u něhož bylo stanoveným způsobem prokázáno, že nemá nebezpečné vlastnosti, tyto nebezpečné vlastnosti skutečně nemá (§ 2 odst. 3).“. 6. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Původce je povinen na vyžádání orgánů státní správy v odpadovém hospodářství prokázat, že bylo stanoveným způsobem ověřeno pověřenou osobou, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti (§ 2 odst. 4). (3) Zjistí-li původce při kontrole, že odpad, u něhož bylo stanoveným způsobem prokázáno, že nemá nebezpečné vlastnosti [§ 5 odst. 1 písm. k)], že tyto nebezpečné vlastnosti má, je povinen nakládat s odpadem jako s nebezpečným.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 7. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Pověřená osoba (§ 4 odst. 7) ověří vlastnosti odpadu na žádost původce. Po provedení ověření, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti, vydá o tom pověřená osoba původci osvědčení. Vyplývá-li z osvědčení, že odpad nemá žádnou z nebezpečných vlastností, zašle původce kopii, popřípadě kopie osvědčení neprodleně České inspekci životního prostředí a příslušnému okresnímu úřadu. (2) V osvědčení vymezí pověřená osoba druh odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení vlastností odpadu a stanoví dobu platnosti osvědčení; tato doba nesmí být delší než jeden rok. Osvědčení pozbývá platnosti vždy, pokud u původce dojde ke změně technologie, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. (3) Orgán státní správy v odpadovém hospodářství pozastaví platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou nebo je odebere, pokud původce porušil povinnosti při nakládání s odpady. Může tak učinit, jsou-li pochybnosti, že při prokazování nebezpečných vlastností odpadů byl dodržen stanovený postup, nebo odpad má některou z nebezpečných vlastností. (4) Podrobnosti o vydávání, odebírání a náležitostech osvědčení stanoví společně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.“. 8. V § 11 odst. 3 písm. a) se slova „odst. 4, 5 a 6“ nahrazují slovy „odst. 4, 5, 6 a 7“ a za slovo „vývoz“ se vkládají tato slova: „a tranzitní přepravu odpadů“. 9. § 11 odst. 3 se doplňuje písmenem f), které zní: „f) nesplní povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. i), j) nebo k).“. 10. V § 11 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Pokutu ve výši od 10 000 do 1 000 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství pověřené osobě, která vydá osvědčení v rozporu se stanoveným způsobem hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (§ 2 odst. 3, § 4 odst. 7, § 9a). (6) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství původci, jemuž bylo vydáno osvědčení a který neplní povinnosti uložené v § 5 odst. 1, 2 a 3. (7) Pokutu ukládanou podle tohoto zákona vybírá ten orgán státní správy, který ji uložil.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 11. V § 14 se připojuje tato věta: „Na vydávání a odebírání osvědčení (§ 9a) se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.12)“. 12. K zákonu se připojuje příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 238/1991 Sb. VLASTNOSTI ZPŮSOBUJÍCÍ NEBEZPEČNOST ODPADŮ (NEBEZPEČNÉ VLASTNOSTI) 1) VÝBUŠNOST - je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat nebo které jsou citlivější k nárazům či tření než suchý technický m-dinitrobenzen. 2) HOŘLAVOST - extrémní hořlavost - je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 0 oC a bodem varu menším nebo rovným 35 oC, - vysoká hořlavost - je vlastnost, kterou mají odpady, - jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje nebo - jež při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích, - tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo - hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21 oC nebo - plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé/výbušné, - hořlavost - je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 oC a menším nebo rovným 55 oC a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50 oC, pokud jsou zahřáty na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí. 3) OXIDAČNÍ SCHOPNOST - je vlastnost, kterou mají odpady, jež způsobují vysoce exotermní reakci, přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s hořlavými látkami. 4) TEPELNÁ NESTÁLOST ORGANICKÝCH PEROXIDŮ - je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů nebo obsahující organické peroxidy v množství schopném samovolného rozkladu bez výbuchu za současného zvyšování teploty. 5) SCHOPNOST ODPADŮ UVOLŇOVAT PŘI STYKU SE VZDUCHEM NEBO VODOU JEDOVATÉ PLYNY - je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 l jedovatého plynu na 1 kg odpadu za 1 hod. 6) EKOTOXICITA - je vlastnost, kterou mají odpady, jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy. Jedná se o odpady: a) které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů: 1. Poecilia reticulata 2. Daphnia magna 3. Scenedesmus quadricauda nebo Scenedesmus subpicatus nebo Selenastrum capricornutum 4. semeno Sinapis alba hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 mg/l, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy, b) jejichž vodný výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 ml/l nebo toxikologická jednotka TU ≥ 10. 7) NÁSLEDNÁ NEBEZPEČNOST - je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny, které překračují některou z limitních hodnot stanovených vyhláškou ministerstva. 8) RADIOAKTIVITA - je vlastnost odpadů, jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. 9) AKUTNÍ TOXICITA - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebání velmi malé dávky účinné látky (škodlivé látky) nebo účinných látek (škodlivých látek) v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebání do organismu (např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží) může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné (ireversibilní) poškození zdraví s nebezpečím smrti. 10) POZDNÍ ÚČINEK - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci (teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem) v dávkách (množství) schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad (onemocnění) v běžné populaci, nebo odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny. 11) ŽÍRAVOST - odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže. 12) INFEKČNOST - odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 311/1991 Sb., o státní správě v odpadovém hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 466/1992 Sb., se doplňuje takto: 1. § 2 se doplňuje písmenem h), které zní: „h) zapisuje do seznamu právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti, které jsou oprávněny ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadu, a vede jejich úplný seznam.“. 2. § 3 se doplňuje odstavci 5 a 6, které včetně poznámky č. 4a) znějí: „(5) Inspekce kontroluje, zda pověřené osoby4a) dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. V případě zjištění, že pověřená osoba stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nedodržuje, ohlásí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu zdravotnictví. (6) Inspekce může pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou4a) nebo ho odebrat. 4a) § 4 odst. 7 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 300/1995 Sb.“. 3. § 7 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Okresní úřad může pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou4a) nebo ho odebrat.“. Čl. III Zrušuje se příloha k opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. srpna 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů, vyhlášenému v částce 69/1991 Sb. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 301/1995 Sb.	Zákon č. 301/1995 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 81/1995 * Čl. I - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění tak * Čl. III - Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: * Čl. V - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb * Čl. VI - Ustanovení přechodná, společná a závěrečná * Čl. VII Aktuální znění od 1. 7. 1996 301 ZÁKON ze dne 8. prosince 1995, kterým se mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 237/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „družic“ nahrazuje slovem „satelitů“. 2. § 3 zní: „§ 3 (1) Provozovatelem vysílání (dále jen „provozovatel“) je ten, kdo získal oprávnění k vysílání na základě zákona (dále jen „provozovatel ze zákona“) nebo udělením licence podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s licencí“) anebo registrací podle tohoto zákona (dále jen „provozovatel s registrací“). (2) Právnická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, má-li sídlo na území České republiky a je-li zapsána v obchodním rejstříku. Nemá-li právnická osoba sídlo na území České republiky, může se stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací pouze k současnému, úplnému a nezměněnému šíření již vysílaných programů. (3) Fyzická osoba se může stát provozovatelem s licencí nebo provozovatelem s registrací, jen má-li trvalý pobyt na území České republiky. Je-li fyzické osobě podle tohoto zákona udělena licence nebo vydáno rozhodnutí o registraci, je povinna zapsat se do obchodního rejstříku.“. 3. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1; v § 5 v nově označeném odstavci 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,“. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g). 4. V § 5 v nově označeném odstavci 1 se v písmenu g) tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) uvádět označení televizní stanice (logo) u provozovatelů televizního vysílání.“. 5. § 5 se doplňuje odstavci 2, 3 a 4, které včetně poznámek č. 2a) a 2b) znějí: „(2) Provozovatelé jsou povinni informovat orgán udělující licenci o tom, že jim bylo uděleno oprávnění2a) k vydávání periodického tisku nebo že došlo ke spojení jejich podniku s podnikem jiné osoby2b) vydávající periodický tisk. (3) Provozovatel rozhlasového vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby2b) provozující televizní vysílání. (4) Provozovatel televizního vysílání je povinen informovat orgán udělující licenci o tom, že došlo ke spojení jeho podniku s podnikem jiné osoby2b) provozující rozhlasové vysílání. 2a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2b) § 8 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 6a odst. 2 se slova „Držitelé licence k televiznímu vysílání“ nahrazují slovy „Provozovatelé televizního vysílání s licencí a provozovatelé televizního vysílání s registrací“. 7. V § 7 odst. 1 se slova „3 %“ nahrazují slovy „1 %“; slova „držitelů licencí“ se nahrazují slovy „provozovatelů s licencí a provozovatelů s registrací“, slovo „programu“ se vypouští a slova „držitel licence“ se nahrazují slovy „provozovatel s licencí a provozovatel s registrací“. 8. § 7 odst. 2 zní: „(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 0,2 %, u provozovatelů s licencí a provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času.“. 9. V § 9 odst. 2 se vypouští písmeno d). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 10. § 9 odst. 4 zní: „(4) Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí České republiky dvěma vysílacími okruhy v pásmu středních vln, dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln a jedním vysílacím okruhem v pásmu dlouhých vln.“. 11. § 10 odst. 1 zní: „(1) Licence opravňuje jejího provozovatele k vysílání v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy.“. 12. § 10 odst. 3 zní: „(3) Licenci uděluje žadatelům Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“). Na udělení licence není právní nárok.“. 13. § 12 odst. 2 zní: „(2) Rada může rozhodnout, že údaje týkající se programové skladby uvedené žadatelem v žádosti o licenci [§ 11 odst. 1 písm. e)] budou zčásti nebo zcela závazné pro provozovatele s licencí k rozhlasovému nebo televiznímu vysílání. Takové rozhodnutí je součástí rozhodnutí o udělení licence.“. 14. V § 12 se vypouštějí odstavce 3 a 7. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 15. V § 13 a 15 se slovní spojení „držitel licence“ nahrazuje slovním spojením „provozovatel s licencí“. 16. § 14 odst. 1 zní: „(1) Provozovatel je povinen oznámit Radě všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti (§ 11) nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2) a předložit podklady o nich do 15 dnů od vzniku těchto změn.“. 17. V § 14 odst. 2 se vypouštějí slova „nebo licenci odejme (§ 15)“. 18. V § 14 odst. 3 se slovo „držitele“ nahrazuje slovem „provozovatele“. 19. V § 15 odst. 1 se vypouští písmeno c). Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 20. § 15 odst. 2 písm. a) zní: „a) provozovatel s licencí závažným způsobem porušuje podmínky vyplývající z rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2), povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy,“. 21. V § 15 odst. 2 písm. c) se slova „§ 5 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. g)“; v písmenu d) se vypouštějí slova „v rozporu s podmínkami licence“; v písmenu e) se slovo „držitele“ nahrazuje slovem „provozovatele“. 22. V § 15 odst. 4 se slovo „držitel“ nahrazuje slovem „provozovatel“. 23. Nadpis části čtvrté zní: „REGISTRACE“. 24. § 16 a 17 včetně poznámek č. 8a) a 8b) znějí: „§ 16 (1) Oprávnění k šíření vysílání prostřednictvím satelitu, prostřednictvím kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů vzniká registrací. (2) Přihláška k registraci musí být podána nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením vysílání podle odstavce 1 a musí obsahovat: a) název, sídlo, právní formu právnické osoby a jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby oprávněné za ni jednat, výpis z obchodního rejstříku; u fyzické osoby jméno, příjmení a trvalý pobyt, b) výpis z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby, která hodlá provozovat vysílání podle odstavce 1, nebo statutárního orgánu právnické osoby, která hodlá provozovat vysílání podle odstavce 1. Pokud je statutární orgán kolektivní, předloží výpis z evidence Rejstříku trestů všichni jeho členové; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být starší šesti měsíců, c) časový a územní rozsah vysílání a jeho organizační a technické zabezpečení, d) doklad o uzavření smlouvy s organizacemi, kterým bylo uděleno oprávnění k výkonu hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných,8a) e) údaje o způsobu financování vysílání, a u právnických osob též údaje o vkladech jednotlivých společníků a výši základního jmění, f) informace o rozhlasových a televizních programech, které zamýšlí šířit; v případě vysílání prostřednictvím kabelových rozvodů plánované obsazení kanálů a technickou specifikaci kabelového rozvodu podle zvláštního předpisu.8b) § 17 (1) Registraci provádí Rada. Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy Radě došla přihláška. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 16 odst. 2 nebo jsou-li údaje v ní neúplné, Rada na to toho, kdo přihlášku podal, bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení, upozorní a stanoví lhůtu k odstranění vad. (2) Rada je povinna rozhodnout o registraci do 30 dnů od zahájení řízení o registraci. (3) Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě. Rada registraci rovněž odmítne, jestliže z přihlášky vyplývá, že vysíláním dojde k porušení právních předpisů nebo jestliže výpis z evidence Rejstříku trestů, předložený podle § 16 odst. 2 písm. b), bude obsahovat záznam o odsouzení za úmyslný trestný čin. (4) Jestliže Rada nerozhodne o registraci ve lhůtě podle předchozích odstavců, je dnem registrace den následující po uplynutí této lhůty. O tom vydá Rada tomu, kdo přihlášku podal, potvrzení. (5) Provozovatel s registrací, který zahájil vysílání, je povinen tuto skutečnost oznámit Radě do 30 dnů. (6) Provozovatel s registrací je povinen oznamovat Radě každou změnu v údajích obsažených v přihlášce. Změna může být provedena až po tom, kdy ji tento orgán zaregistroval. Ustanovení předchozích odstavců se použijí obdobně. (7) Rada může registraci zrušit, jestliže provozovatel s registrací uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje nebo jestliže opakovaně porušuje tento zákon nebo jiné právní předpisy související s provozováním vysílání. Rada registraci zruší, jestliže o to provozovatel s registrací požádá nebo jestliže by byly dány důvody k odmítnutí registrace podle odstavce 3. (8) Registrace zaniká: a) uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) nezapsal-li se provozovatel s registrací do obchodního rejstříku (§ 3 odst. 3) do doby zahájení vysílání, d) rozhodnutím Rady podle odstavce 7. 8a) Zákon č. 237/1995 Sb. 8b) Vyhláška Federálního ministerstva spojů č. 73/1974 Sb., o společných rozvodech rozhlasových a televizních signálů po kabelech, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva spojů č. 360/1991 Sb.“. 25. § 18 se vypouští. 26. Označení části páté včetně nadpisu „Kabelové rozvody“ se vypouští. Dosavadní části šestá a sedmá se označují jako části pátá a šestá. 27. V § 19 se vypouští odstavec 1 včetně poznámky č. 9). Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 28. V § 19 v nově označeném odstavci 1 se za slova „ze zákona“ vkládají tato slova: „a provozovatelů s licencí“; na konci věty se připojují tato slova: „ , a to oboustranně bezúplatně“; věta druhá se vypouští. 29. V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova „nebo subjekt uvedený v § 17 písm. d)“ a poslední věta. 30. V § 20 odst. 3 písm. a) se slova v závorce „§ 5 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. e)“; v písmenu b) se slova v závorce „§ 5 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. f)“; v písmenu c) se za slovo „zákona“ vkládají slova „a provozovatele s licencí“ a číslovka v závorce „2“ se nahrazuje číslovkou „1“; v písmenu d) se číslovka v závorce „4“ nahrazuje číslovkou „3“; v písmenu e) se číslovka v závorce „5“ nahrazuje číslovkou „4“. 31. V § 20 se vypouští odstavec 4. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 4 až 9. 32. V § 20 v nově označeném odstavci 4 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí: „a) vysílá pořad, jehož obsah je v rozporu s povinnostmi provozovatelů uvedenými v § 5 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona; b) vysílá pořad, který by mohl ohrozit psychický nebo morální vývoj dětí a mladistvých v době před 22. hodinou;“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena c) až g). 33. V § 20 v nově označeném odstavci 4 písm. g) se tečka na konci nahrazuje středníkem a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) neohlásí změny údajů uvedených v přihlášce o registraci (§ 17 odst. 6); i) nesplnil povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. g).“. 34. V § 20 v nově označeném odstavci 5 se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a za slova „aniž by byl k tomu oprávněn (§ 3)“ se vkládají tato slova: „nebo nesplnil povinnost podle § 5 odst. 2 až 4“. 35. V § 20 v nově označeném odstavci 6 se slova „kdy se orgán uvedený v § 16 o porušení povinnosti dozvěděl“ nahrazují slovy „kdy se Rada o porušení povinnosti dozvěděla“. 36. V § 20 v nově označeném odstavci 8 se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 5“. 37. V § 20 v nově označeném odstavci 9 se vypouští poslední věta. 38. V § 21 se za slova „rozhodnutí o odnětí licence (§ 15)“ vkládají tato slova: „ , rozhodnutí o odmítnutí registrace (§ 17), rozhodnutí o zrušení registrace (§ 17)“. 39. § 24 zní: „§ 24 Pokud je v zákoně uvedena Federální rada pro rozhlasové a televizní vysílání, rozumí se jí Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: § 2 odst. 1 písm. i) zní: „i) vést evidenci provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání s registrací,“. Čl. III Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: 1. § 3 písm. a) zní: „a) provozuje televizní vysílání na dvou vysílacích okruzích,“. 2. § 13 včetně poznámky č. 4) zní: „§ 13 Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3) a povinnostmi a oprávněními stanovenými provozovatelům ze zákona.4) 4) § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.“. 3. § 14a a 14b se vypouštějí. Čl. IV Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění takto: V § 11 odst. 2 se slova „jedno procento“ nahrazují slovy „0,2 %“. Čl. V Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb. a zákona č. 36/1995 Sb. „Sazebník správních poplatků“, se mění takto: Položka 69 zní: „Položka 69 a) Vydání rozhodnutí o registraci nebo udělení licence k televiznímu vysílání\| Kč 50 000,- ---\|--- b) Vydání rozhodnutí o registraci nebo udělení licence k rozhlasovému vysílání\| Kč 15 000,- c) Za provedené změny registrace nebo udělené licence k televiznímu vysílání\| Kč 10 000,- d) Za provedené změny registrace nebo udělené licence k rozhlasovému vysílání\| Kč 3 000,-“. Čl. VI Ustanovení přechodná, společná a závěrečná (1) Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání prostřednictvím satelitů, kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitů a kabelových rozvodů, který k takovému vysílání obdržel před 1. lednem 1996 licenci podle dosavadních předpisů, požádá Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o registraci podle tohoto zákona do 90 dnů od jeho účinnosti. (2) Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání může do 90 dnů od účinnosti tohoto zákona požádat Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání o zrušení podmínek, stanovených Radou České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání podle dosavadních předpisů; této žádosti Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání vyhoví s výjimkou údajů, o kterých Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání může rozhodnout, že jsou závazné podle § 12 odst. 2 tohoto zákona. (3) Do nabytí účinnosti čl. I bodu 8 a čl. IV se do denního vysílacího času nezahrnuje vysílací čas okruhů Českému rozhlasu nově přidělených ke dni 1. ledna 1996. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996, s výjimkou čl. I bodu 8 a čl. IV, které nabývají účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 302/1995 Sb.	Zákon č. 302/1995 Sb. Zákon, kterým se mění zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 27. 12. 1995, částka 81/1995 * Čl. I - Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. a zákona č. 42/1995 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 12. 1995 302 ZÁKON ze dne 8. prosince 1995, kterým se mění zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 366/1992 Sb., o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora), ve znění zákona č. 215/1993 Sb. a zákona č. 42/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1, 2 a 3 se slova „ze Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „z území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů,“. 2. V § 1 odst. 4 a v § 3 odst. 3 se slova „do Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 3. V § 2 odst. 1 se slova „ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“ a slova „ze Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ se nahrazují slovy „z území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 4. V § 3 odst. 1 se slova „do Svazové republiky Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“ a slova „ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ se nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 5. V § 4a se slova „ve Svazové republice Jugoslávie (Srbsko a Černá Hora)“ nahrazují slovy „na území Republiky Bosna a Hercegovina, která jsou pod kontrolou sil bosenských Srbů“. 6. V § 6a se odstavec 1 vypouští a zároveň se ruší označení odstavce 2. 7. V § 7 odst. 1 se slova „v § 2 odst. 2, § 4a, § 4b odst. 1, § 6, § 6a odst. 2 a § 6b“ nahrazují slovy „v § 2 odst. 2, § 4a, 6a a 6b“. 8. V § 7 odst. 3 písm. a) se slova „§ 6a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 6a“, v § 7 odst. 3 písm. b) se vypouštějí slova „teritoriálních vod podle § 4b odst. 1, k průvozu podle § 6 nebo ke vstupu do“ a v § 7 odst. 3 písm. c) se vypouštějí slova „u tohoto ministerstva se podává rovněž žádost o souhlas podle § 2a“. 9. § 2a, 4, 4b, 4d, 5 a 6 se vypouštějí. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 304/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 304/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb., o způsobu zjišťování množství emisí a o technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování Vyhlášeno 27. 12. 1995, datum účinnosti 27. 12. 1995, částka 81/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb., o způsobu zjišťování množství emisí a technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 12. 1995 304 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 7. prosince 1995, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb., o způsobu zjišťování množství emisí a o technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 12 písm. c) zákona České národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování: Čl. I Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb., o způsobu zjišťování množství emisí a technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování, se mění a doplňuje takto: 1. § 3 odst. 4 zní: „(4) Kontiunálním měřením se zjišťuje množství emisí u zdrojů znečišťování, u nichž jsou emise znečišťujících látek při ročním provozu vyšší než a) 200 t tuhých znečišťujících látek nebo b) 1000 t oxidu siřičitého nebo c) 4 t chloru a jeho sloučenin uváděných jako chlor nebo d) 10 t organických látek uváděných jako elementární uhlík nebo e) 200 t oxidů dusíku uváděných jako oxid dusičitý nebo f) 1 t sirovodíku nebo g) 2 t anorganických sloučenin fluoru uváděných jako fluor nebo h) 50 t oxidu uhelnatého, pokud má být dodržování emisních limitů těchto látek dosahováno úpravou technologického řízení výrobního procesu nebo závisí na funkci zařízení k odstraňování emisí; takto se zjišťuje množství emisí pouze těch znečišťujících látek, jejichž emise překračují hodnoty uvedené v písmenech a) až h). Nepřekročení ročních emisí uvedených látek se prokazuje jednorázovým měřením. Ustanovení první věty se nevztahují na jmenovitě určené zdroje znečišťování uvedené v § 15 až 18 této vyhlášky.“. 2. § 3 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 2a) a 2b) zní: „(5) Provozovatel zdroje znečišťování může v rámci technicko-organizačních opatření2a) a) z důvodů účelnosti nebo hospodárnosti nahradit kontinuální měření emisí jiným kontinuálním způsobem sledování stálosti funkce zařízení k odstraňování emisí,2b) nebo b) nahradit kontinuální měření jednorázovým měřením u zdrojů s časově omezenou dobou ročního provozu, která nepřekračuje 700 hodin. 2a) § 7 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. i) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 211/1994 Sb.). § 3 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 158/1994 Sb. (úplné znění č. 212/1994 Sb.). 2b) Např. kontinuální sledování tlakové ztráty u tkaninových filtrů.“. 3. V § 5 písm. b) se vypouští slovo „střední“. 4. § 8 odst. 2 včetně poznámky č. 5a) zní: „(2) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu (§ 6) se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje znečišťování do provozu nebo v době jeho odstavování z provozu nebo při odstraňování jeho poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné doby trvání těchto stavů se řídí návodem k obsluze zpracovaným výrobcem zařízení a musí být uvedena v místním provozním předpise.5a) 5a) § 7 odst. 2 zákona č. 309/1991 Sb.“. 5. § 15 odst. 3 zní: „(3) U zdrojů uvedených v odstavcích 1 a 2 se neprovádí měření emisí: a) tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroje spalující výlučně plynné palivo, b) oxidu siřičitého, jde-li o zdroje spalující plynné nebo kapalné palivo, jestliže dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit.“. 6. § 16 odst. 3 zní: „(3) U spaloven zvláštního a nebezpečného odpadu, bez ohledu na jejich výkon, se provádí jednou za kalendářní rok jednorázové měření (§ 10) znečišťujících látek uvedených v § 17 odst. 3, s výjimkou těch z nich, jejichž výskyt lze ve spalinách s přihlédnutím ke složení spalovaného odpadu prokazatelně vyloučit.“. 7. § 18 včetně nadpisu zní: „§ 18 Výroba vápna, cementu a zpracování magnezitu (1) U výroby vápna, cementu a zpracování magnezitu se provádí a) při výpalu surovin kontinuální měření obsahu tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku (v přepočtu na NO2) a oxidu siřičitého, b) u mlecích zařízení a chladičů kontinuální měření obsahu tuhých znečišťujících látek, pokud jednotlivé hmotnostní toky emisí uvedených látek překračují 15 kg/h. (2) Od kontinuálního měření obsahu oxidu siřičitého podle odstavce 1 písm. a) lze upustit, pokud je jeho koncentrace trvale nižší než 50 % hodnoty emisního limitu. Tento stav se prokazuje jednorázovým měřením. (3) U šachtových vápenických pecí s vnitřním topením se provádí měření obsahu látek uvedených v odstavci 1 písm. a) tak, aby byly získány reprezentativní hodnoty ve vazbě na periodicitu zavážecího cyklu, a to buď jednorázovým měřením manuálními metodami v rozsahu podle § 11 odst. 1 písm. b), nebo jednorázovým měřením s použitím přístrojů pro kontinuální měření v rozsahu podle § 11 odst. 2 písm. b).“. 8. Dosavadní text § 20 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 12) zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje: a) na zdroje znečišťování, pro něž Česká inspekce životního prostředí stanovila termín pro dosažení emisních limitů nového zdroje12) na dobu po 1. lednu 1996; v těchto případech musí být kontinuální měření zahájeno k takto stanovenému termínu, b) na zdroje znečišťování, jejichž provoz bude v návaznosti na rozhodnutí České inspekce životního prostředí o emisních limitech12) nejpozději do 31. prosince 1998 ukončen; v těchto případech se emise zjišťují jednorázovým měřením nebo výpočty. 12) § 14 odst. 3 zákona č. 309/1991 Sb. § 3 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 389/1991 Sb.“. 9. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 270/1993 Sb. Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí znečišťujících látek výpočtem Emisní faktory pro obvyklé způsoby spalování paliv druh paliva\| druh topeniště\| tepelný výkon kotle\| tuhé látky\| SO2\| NOx\| CO\| CxHy\| aldehydy\| jednotka ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7\| 8\| 9\| 10 všechna tuhá mimo čer. uhlí a koks \| pevný rošt\| jakýkoliv\| 1,0.Ap\| 19,0.Sp\| 3,0\| 45,0\| 10,0\| 0,0025\| kg/t spáleného paliva čer. uhlí a koks\| jakýkoliv\| 1,0.Ap\| 19,0.Sp\| 1,5\| 45,0\| 10,0\| 0,0025 hnědé uh., proplástek, lignit, brikety\| \| do 3 MW\| 1,9.Ap\| 19,0.Sp\| 3,0\| 5,0\| 1,5\| 0,0025 pásový rošt\| nad 3 MW\| 1,9.Ap\| 19,0.Sp\| 3,0\| 1,0\| 0,5\| 0,0025 čer. uhlí tříd. a prachové, jiná tuhá pal.\| \| do 3 MW\| 1,7.Ap\| 19,0.Sp\| 3,0\| 5,0\| 1,5\| 0,0025 \| nad 3 MW\| 1,7.Ap\| 19,0.Sp\| 7,5\| 1,0\| 0,5\| 0,0025 všechna tuhá paliva mimo čer. uhlí a koks\| pás. rošt s pohazov.\| jakýkoliv\| 5,0.Ap\| 19,0.Sp\| 3,0\| 1,0\| 0,5\| 0,0025 pohybl. rošt (přesuv. vratný aj.) a komb. r. + \\+ olej r. + plyn\| 3,5.Ap\| 19,0.Sp\| 3,0\| 1,0\| 0,5\| 0,0025 granul. a komb . r. + práš. prášek + \\+ plyn\| 8,5.Ap\| 19,0.Sp\| 6,0\| 0,5\| 0,15\| 0,0025 tavící\| 5,5.Ap\| 19,0.Sp\| 15\| 0,5\| 0,15\| 0,0025 cyklon\| 1,5.Ap\| 19,0.Sp\| 27,5\| 0,5\| 0,15\| 0,0025 černé uhlí a koks\| pásový rošt \| jakýkoliv\| 5,0.Ap\| 19,0.Sp\| 7,5\| 1,0\| 0,5\| 0,0025\| kg/t spáleného paliva pohybl. rošt (přesuv. vratný aj.) a komb. r. + \\+ olej r. + plyn\| 3,5.Ap\| 19,0.Sp\| 7,5\| 1,0\| 0,5\| 0,0025 granul. a komb. r. + práš. prášek + \\+ plyn\| 8,5.Ap\| 19,0.Sp\| 9,0\| 0,5\| 0,15\| 0,0025 tavící\| 5,5.Ap\| 19,0.Sp\| 15\| 0,5\| 0,15\| 0,0025 cyklon\| 1,5.Ap\| 19,0.Sp\| 27,5\| 0,5\| 0,15\| 0,0025 dřevo\| jakékoliv\| do 3 MW\| 12,5\| 1,0\| 3,0\| 1,0\| 1,0\| - nad 3 MW\| 15,0\| 1,5\| 3,0\| 1,0\| 1,0\| - těžký a stř. top. olej\| jakékoliv\| do 100 MW\| 2,91\| 20.S\| 10,0\| 0,53\| 0,37\| 0,13 \| nad 100 MW\| 1,06\| 20.S\| 13,4\| 0,42\| 0,26\| 0,13 lehký top. olej\| jakékoliv\| jakýkoliv\| 2,13\| 20.S\| 10,0\| 0,59\| 0,41\| 0,25 nafta a podobná\| jakékoliv\| jakýkoliv\| 1,42\| 20.S\| 5,0\| 0,71\| 0,41\| 0,30 propan-butan\| jakékoliv\| do 3 MW\| 0,45\| 0,02.S (0,004)\| 2,4\| 0,46\| 0,18\| - nad 3 MW\| 0,42\| 0,02.S (0,004)\| 2,8\| 0,37\| 0,07\| - koksárenský plyn\| jakékoliv\| do 3 MW\| 302\| 2,0.S (9500)\| 1920\| 320\| 128\| -\| kg/106.m3 spáleného plynu nad 3 do 100 MW\| 290\| 2,0.S (9500)\| 3700\| 270\| 48\| - nad 100 MW\| 240\| 2,0.S (9500)\| 9600\| 270\| 16\| - generátorový plyn\| jakékoliv\| do 3 MW\| 302\| 2,0.S (6500)\| 1920\| 320\| 128\| - nad 3 do 100 MW\| 290\| 2,0.S (6500)\| 3700\| 270\| 48\| - nad 100 MW\| 240\| 2,0.S (6500)\| 9600\| 270\| 16\| - vysokopecní plyn\| jakékoliv\| do 3 MW\| 302\| 2,0.S (150)\| 1920\| 320\| -\| -\| kg/106.m3 spáleného plynu nad 3 do 100 MW\| 290\| 2,0.S (150)\| 3700\| 270\| -\| - nad 100 MW\| 240\| 2,0.S (150)\| 9600\| 270\| -\| - svítiplyn\| jakékoliv\| do 0,2 MW\| 20\| 2,0.S (85)\| 800\| 320\| 128\| - nad 0,2 do 5 MW\| 20\| 2,0.S (85)\| 960\| 320\| 128\| - nad 5 do 50 MW\| 20\| 2,0.S (85)\| 1600\| 270\| 48\| - nad 50 do 100 MW\| 20\| 2,0.S (85)\| 2000\| 270\| 48\| - nad 100 MW\| 20\| 2,0.S\| 2500\| 270\| 16\| - zemní plyn\| jakékoliv\| do 0,2 MW\| 20\| 2,0.S (9,6)\| 1600\| 320\| 128\| - nad 0,2 do 5 MW\| 20\| 2,0.S (9,6)\| 1920\| 320\| 128\| - nad 5 do 50 MW\| 20\| 2,0.S (9,6)\| 3300\| 270\| 48\| - nad 50 do 100MW\| 20\| 2,0.S (9,6)\| 4200\| 270\| 48\| - nad 100 MW\| 20\| 2,0.S (9,6)\| 5000\| 270\| 16\| - Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu Sp, používají se čísla v závorkách. Ap \\- obsah popela v původním vzorku paliva [% hm.] Sp \\- obsah síry v původním vzorku paliva [% hm.]“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Benda CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 312/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 312/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení Vyhlášeno 29. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 83/1995 * § 1 - Paušální částka nákladů trestního řízení podle § 152 odst. 1 písm. d) trestního řádu činí: * § 2 - Byl-li obžalovaný v řízení vedeném v prvním stupni krajským soudem pravomocně uznán vinným trestným činem, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu, paušální částka nákladů trestního řízení se vyměří podle § 1 písm. b). * § 3 - Jestliže byl v trestním řízení podán znalecký posudek, zvyšuje se paušální částka nákladů trestního řízení stanovená podle § 1 * § 3a - (1) Paušální částka nákladů podle § 153 odst. 1 trestního řádu * § 4 - Náklady trestního řízení ve věcech pravomocně skončených přede dnem účinnosti této vyhlášky se stanoví podle dosavadního předpisu. * § 5 - Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 66/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Aktuální znění od 1. 1. 2003 (432/2002 Sb.) 312 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. prosince 1995, kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 152 odst. 3 a § 153 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů: § 1 Paušální částka nákladů trestního řízenítrestního řízení podle § 152 odst. 1 písm. d) trestního řádu činí: a) ve věcech, v nichž došlo k vydání trestního příkazu, který nabyl právní moci, 2 000 Kč, b) v ostatních věcech, v nichž řízení v prvním stupni bylo vedeno před okresním soudem, 4 000 Kč, c) ve věcech, v nichž řízení v prvním stupni bylo vedeno před krajským soudem, 6 000 Kč. § 2 Byl-li obžalovaný v řízení vedeném v prvním stupni krajským soudem pravomocně uznán vinným trestným činemtrestným činem, o kterém přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu, paušální částka nákladů trestního řízenítrestního řízení se vyměří podle § 1 písm. b). § 3 Jestliže byl v trestním řízenítrestním řízení podán znalecký posudek, zvyšuje se paušální částka nákladů trestního řízenítrestního řízení stanovená podle § 1 a) byli-li přibráni k podání znaleckého posudku nejméně dva znalci, o částku 7 000 Kč, b) v ostatních případech o částku 3 800 Kč. § 3a (1) Paušální částka nákladů podle § 153 odst. 1 trestního řádu a) v řízení o zcela bezvýsledně podaném návrhu na obnovu řízení se určí podle § 1, b) v řízení o zcela bezvýsledně podaném dovolání činí 10 000 Kč. (2) Paušální částka nákladů trestního řízenítrestního řízení určená podle odstavce 1 se zvýší podle § 3, pokud v řízení o zcela bezvýsledně podaném návrhu na obnovu řízení nebo dovolání byl přibrán znalec. § 4 Náklady trestního řízenítrestního řízení ve věcech pravomocně skončených přede dnem účinnosti této vyhlášky se stanoví podle dosavadního předpisu. § 5 Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky č. 66/1980 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ministr: JUDr. Novák v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 313/1995 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 313/1995 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího Vyhlášeno 29. 12. 1995, datum účinnosti 1. 1. 1996, částka 83/1995 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1996 313 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. prosince 1995, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 60 odst. 2 až 4 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 44/1992 Sb., o náhradách za vykonávání funkce přísedícího, se mění takto: 1. V § 1 se částka „50 Kčs“ nahrazuje částkou „80 Kč“ a částka „400 Kčs“ se nahrazuje částkou „680 Kč“. 2. V § 3 se částka „17 Kčs“ nahrazuje částkou „28 Kč“ a částka „136 Kčs“ se nahrazuje částkou „238 Kč“. 3. V § 5 se částka „22 Kčs“ nahrazuje částkou „150 Kč“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ministr: JUDr. Novák v. r.
Nařízení vlády č. 317/1995 Sb.	Nařízení vlády č. 317/1995 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě Vyhlášeno 29. 12. 1995, datum účinnosti 29. 12. 1995, částka 84/1995 * § 1 - (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) náležející podle občanskoprávních předpisů se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na vý * § 2 - Pro náhradu za ztrátu na výdělku, i po úpravě provedené podle § 1, platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve * § 3 - Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení náleží od 1. ledna 1996. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 29. 12. 1995 317 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. prosince 1995 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě Vláda nařizuje podle § 447 odst. 3 občanského zákoníku: § 1 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) náležející podle občanskoprávních předpisů se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů1) zvyšuje na žádost poškozeného takto: a) o 12,5 % za druhé pololetí 1993, b) o 3 % za první pololetí 1994, c) o 16 % za druhé pololetí 1994, d) o 3 % za první pololetí 1995, e) o 14,5 % za druhé pololetí 1995. (2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v průběhu některého z pololetí uvedených v odstavci 1, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku se za toto pololetí nezvyšuje. § 2 Pro náhradu za ztrátu na výdělku, i po úpravě provedené podle § 1, platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 3 Náhrada za ztrátu na výdělku upravená podle tohoto nařízení náleží od 1. ledna 1996. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. 1) Nařízení vlády ČSFR č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Nařízení vlády č. 19/1996 Sb.	Nařízení vlády č. 19/1996 Sb. Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 1996 Vyhlášeno 31. 1. 1996, datum účinnosti 1. 4. 1996, částka 6/1996 * § 1 - Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. dubnem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1996 tak, že * § 2 - (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. březnu 1996 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 920 Kč měsíčně. * § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 4 - Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. březnu 1996, pokud se jejich výše stanoví s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, činí 920 Kč měsíčně; v této částce je zahrnuto zvýšení důchodu o pevnou částku.1) * § 6 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1996. Aktuální znění od 1. 1. 1998 (134/1997 Sb.) 19 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. ledna 1996 o zvýšení důchodů v roce 1996 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon“): § 1 Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. dubnem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. březnu 1996 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 240 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. březnu 1996 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 920 Kč měsíčně. (2) Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. dubna 1996 do 31. prosince 1996 se zvyšují ode dne přiznání o 8 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 46 nebo § 59 zákona. § 3 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod náležející ke dni splátky důchodu v měsíci, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují, upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 písm. b) nebo § 2 odst. 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 4 Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. březnu 1996, pokud se jejich výše stanoví s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, činí 920 Kč měsíčně; v této částce je zahrnuto zvýšení důchodu o pevnou částku.1) § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1996. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. 1) § 99 odst. 1 zákona. Zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995.
Zákon č. 30/1996 Sb.	Zákon č. 30/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 2. 1996, datum účinnosti 9. 2. 1996, částka 11/1996 * Čl. I - Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona České národní rady č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., nález * Čl. III Aktuální znění od 9. 2. 1996 30 ZÁKON ze dne 8. února 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona České národní rady č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 166/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Návrh podle odstavce 1 může být uplatněn nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitosti, jinak právo zanikne.“. Dosavadní odstavce 2, 3 a 5 se označují jako odstavce 3 až 5. 2. § 13 odst. 2 zní: „(2) Byla-li nemovitost vydána podle § 9, mohly oprávněné osoby, které splňovaly všechny podmínky oprávněné osoby k 31. lednu 1993 nebo k 1. září 1993 a jejichž nároky uplatněné ve lhůtě podle odstavce 4 nebyly uspokojeny, tyto nároky uplatnit u soudu vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána, do šesti měsíců ode dne skončení lhůty uvedené v odstavci 4. Oprávněná osoba podle odstavce 5 může u soudu uplatnit nárok vůči osobám, kterým byla nemovitost vydána podle § 9, do šesti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 5.“. 3. V § 13 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Oprávněná osoba podle odstavce 5 může uplatnit nároky podle tohoto odstavce do 31. prosince 1996.“. 4. § 13 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí: „(4) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. ledna 1993, a pokud jde o nároky vyplývající z čl. II, do 1. září 1993. Náhrady za živý a mrtvý inventář podle § 20 mohla oprávněná osoba, s výjimkou oprávněné osoby podle odstavce 5, uplatnit do 31. března 1993. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počala osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, došlo-li k tomuto rozhodnutí po 1. červenci 1993. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zaniklo. Lhůty pro předkládání písemných důkazů v řízení před pozemkovým úřadem se řídí obecnými předpisy o správním řízení. (5) Právo na vydání nemovitosti podle § 6 může po 31. lednu 1996 uplatnit oprávněná osoba, která nebyla do 31. ledna 1993 nebo do 1. září 1993 oprávněnou osobou pouze proto, že nesplňovala podmínku trvalého pobytu, do šesti měsíců ode dne, kdy toto právo mohla uplatnit poprvé, jinak toto právo zaniká. Tato oprávněná osoba může uplatnit náhradu za mrtvý a živý inventář podle § 20 do 31. prosince 1998. V případě uvedeném v § 6 odst. 1 písm. a) počne osmnáctiměsíční lhůta běžet až ode dne právní moci rozhodnutí, kterým byl výrok zrušen, dojde-li k tomuto rozhodnutí po 31. prosinci 1998.“. 5. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Věc nelze vydat, byla-li po 1. září 1993 nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2.“. 6. § 22 se doplňuje odstavcem 11, který zní: „(11) Lhůta podle odstavce 6 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona. Návrh podle odstavce 8 lze podat nejpozději do 31. prosince 1996 a může tak učinit oprávněná osoba uvedená v § 13 odst. 5.“. 7. § 26 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Lhůta podle odstavce 2 počne běžet ode dne účinnosti tohoto zákona, a to pro oprávněné osoby uvedené v § 13 odst. 5.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 441/1992 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 29/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 2 se v úvodní větě a v písmenu c) slova „uvedené v § 11“ nahrazují slovy „uvedené v § 11a“. 2. § 2 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Oprávněná osoba podle odstavce 1 může uplatnit nárok na vydání nemovitosti, jestliže k 31. lednu 1996 je občanem České republiky, kterým se stala podle zákona č. 245/1948 Sb., zákona č. 194/1949 Sb. nebo zákona č. 34/1953 Sb., pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., a která do 1. ledna 1990 takto nabyté občanství nepozbyla.“. 3. Za § 10 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a (1) Osoba, která splňovala podmínky oprávněné osoby k 29. květnu 1992, mohla nároky podle tohoto zákona uplanit do 31. prosince 1992. Neuplatněním práva v této lhůtě její právo zaniklo. (2) Oprávněná osoba, která nebyla trvale žijící na území České republiky k 31. prosinci 1992 a tedy nebyla k tomuto dni oprávněnou osobou, může uplatnit nároky podle tohoto zákona do 15. července 1996. Neuplatněním práva v této lhůtě právo zanikne.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 59/1996 Sb.	Zákon č. 59/1996 Sb. Zákon o sídle Parlamentu České republiky Vyhlášeno 11. 3. 1996, datum účinnosti 1. 3. 1996, částka 18/1996 * ČÁST PRVÁ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - POSLANECKÁ SNĚMOVNA (§ 5 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - SENÁT (§ 7 — § 8) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 9 — § 11) č. 1 k zákonu č. 59/1996 Sb. č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 1996 59 ZÁKON ze dne 21. února 1996 o sídle Parlamentu České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVÁ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Parlament sídlí v hlavním městě České republiky.1) § 2 K zajištění činnosti obou komor Parlamentu,2) jejich orgánů, poslanců, senátorů, Kanceláře Poslanecké sněmovny a Kanceláře Senátu slouží objekty uvedené v přílohách tohoto zákona. Tyto objekty ve svém celku tvoří sídlo Parlamentu. § 3 Sídlo Parlamentu je ve vlastnictví České republiky. § 4 Sídlo Parlamentu je národní kulturní památka. Podmínky jeho ochrany stanoví vláda České republiky svým nařízením, které přijme nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ POSLANECKÁ SNĚMOVNA § 5 (1) K zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a funkcionářů, poslanců a poslaneckých klubů je zřízena Kancelář Poslanecké sněmovny, která je rozpočtovou organizací.3) (2) V čele Kanceláře Poslanecké sněmovny stojí její vedoucí. § 6 Právo hospodaření k objektům uvedeným v příloze č. 1 přísluší Kanceláři Poslanecké sněmovny. ČÁST TŘETÍ SENÁT § 7 (1) K zajištění úkolů spojených s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a klubů politických stran zastoupených v Senátu se dnem účinnosti tohoto zákona zřizuje Kancelář Senátu, která je rozpočtovou organizací. (2) V čele Kanceláře Senátu stojí její vedoucí. § 8 (1) Právo hospodaření k objektům uvedeným v příloze č. 2 přísluší Kanceláři Senátu. (2) Předání objektů dosud neužívaných Parlamentem zajistí vláda nejpozději do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 9 Do doby zvolení Senátu jmenuje vedoucího Kanceláře Senátu předseda Poslanecké sněmovny.4) § 10 Zrušuje se zákon České národní rady č. 465/1992 Sb., o sídle České národní rady. § 11 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 59/1996 Sb. OBJEKTY POSLANECKÉ SNĚMOVNY 1. Dům č. p. 176, Praha 1, Sněmovní ulice s pozemkem č. parc. 81, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 2. Dům č. p. 1, Praha 1, Sněmovní ulice s pozemkem č. parc. 74, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 491. 3. Dům č. p. 9, Praha 1, Thunovská ulice s pozemkem č. parc. 80, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 4. Dům č. p. 10, Praha 1, Thunovská ulice s pozemkem č. parc. 79, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 5. Dům č. p. 11, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 82, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 6. Dům č. p. 12, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 83, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 7. Dům č. p. 13, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 84, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 8. Dům č. p. 14, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 85, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 9. Dům č. p. 15, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 86, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 10. Dům č. p. 16, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 87, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 11. Dům č. p. 6, Praha 1, Malostranské náměstí s pozemkem č. parc. 75, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 12. Dům č. p. 7, Praha 1, Malostranské náměstí s pozemkem č. parc. 76, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 13. Dům č. p. 8, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 78, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. 14. Dům č. p. 518, Praha 1, Tomášská ulice s pozemkem č. parc. 77, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 221. Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb. OBJEKTY SENÁTU 1. Dům č. p. 17, Praha 1, Valdštejnské náměstí s pozemkem č. parc. 108, 109, 110, 111, 114, 115 a 116 kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 135 a č. parc. 120 kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 18. 2. Dům č. p. 154, Praha 1, Valdštejnská ulice s pozemkem č. parc. 613 a 614, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 135. 3. Dům č. p. 155, Praha 1, Valdštejnská ulice s pozemkem č. parc. 625, kat. území Malá Strana zapsáno v katastru nemovitostínemovitostí vedeného u KÚ pro hl. m. Prahu na LV č. 135. 1) Čl. 13 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 2) Čl. 15 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. 3) § 117 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 4) Čl. 106 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 54/1996 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 54/1996 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášek Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb., č. 340/1992 Sb. a č. 3/1994 Sb. Vyhlášeno 15. 3. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 16/1996 * Čl. 1 - Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášek Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb., č. 340/199 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 1996 54 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 7. února 1996, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášek Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb., č. 340/1992 Sb. a č. 3/1994 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.: Čl. 1 Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášek Českého báňského úřadu č. 477/1991 Sb., č. 340/1992 Sb. a č. 3/1994 Sb., se mění takto: 1. Název vyhlášky zní: „Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí“. 2. § 1 včetně poznámek č. 1) a 1a) zní: „§ 1 Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při hornické činnosti1) v podzemí a při dobývání nevyhrazených nerostů1a) v podzemí, včetně objektů a zařízení na povrchu, které souvisejí s těmito činnostmi. 1) § 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 1a) § 3 písm. a) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 53 odst. 1 se ve druhé větě vypouštějí slova „ochranným pásem, nebo“. 4. V § 101 odst. 5 se vypouštějí slova „ , v důlních dílech s nebezpečím důlních otřesů a v dovrchních důlních dílech na dolech II. třídy nebezpečí“. 5. § 161, 162 a v § 164 odstavec 9 se vypouštějí. 6. V § 324 odst. 3 čtvrtá a pátá věta znějí: „Pracovník uvnitř zásobníku musí být jištěn dvěma pracovníky zvenku a musí být připoután ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k zajišťovacímu lanu. Zajišťovací lano musí být stále napnuté.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Předseda: Ing. Bartoš v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 55/1996 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 55/1996 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Vyhlášeno 15. 3. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 16/1996 * ČÁST PRVNÍ - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 19) * ČÁST DRUHÁ - VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE (§ 21 — § 49) * ČÁST TŘETÍ - VĚTRÁNÍ (§ 50 — § 57) * ČÁST ČTVRTÁ - POŽÁRNÍ OCHRANA V PODZEMÍ (§ 58 — § 68) * ČÁST PÁTÁ - ODVODŇOVÁNÍ (§ 69 — § 71) * ČÁST ŠESTÁ - OSVĚTLOVÁNÍ (§ 72 — § 76) * ČÁST SEDMÁ - STAVEBNĚ MONTÁŽNÍ PRÁCE V PODZEMÍ (§ 77 — § 78) * ČÁST OSMÁ - PRÁCE VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU (§ 79 — § 83) * ČÁST DEVÁTÁ - ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ (§ 84 — § 118) * ČÁST DESÁTÁ - CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ (§ 119 — § 164) * ČÁST JEDENÁCTÁ - PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 165 — § 168) č. 1 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Aktuální znění od 22. 8. 2023 (124/2022 Sb.) 55 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 7. února 1996 o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí Český báňský úřad stanoví podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ HLAVA PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Rozsah platnosti (1) Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství1a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) při činnosti prováděné hornickým způsobem1) v podzemí. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů v podzemí.2) § 2 Výklad pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se považuje za a) jámu dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45°, jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka, nejméně však 3 m, je-li průřez větší než 3,75 m2, b) komín dovrchně ražené dílo v podzemí, jehož délka je větší než průměr nebo delší strana půdorysného rozměru a úklon od vodorovné roviny je větší než 45°, c) návěští zákaz, výstraha, příkaz nebo informace vyjádřená zvukem, světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu nebo barvy, d) dotykové předvěští výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy, který dotykem v předstihu upozorňuje účastníka dopravy na blížící se překážku na dopravní cestědopravní cestě, e) ochranné zařízení zařízení bránící vzniku úrazů, provozních nehod nebo poruch technických zařízení, f) ochrannou vzdálenost vzdálenost mezi ochranným zařízením a zdrojem ohrožujícím život nebo zdraví fyzických osob (dále jen „osob“), g) otevřený oheň záměrné kontrolované hoření; za otevřený oheň se považuje i takový vývin tepelné energie nebo jiskření, který je důsledkem záměrně vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být příčinou vzniku požáru nebo výbuchu, h) pracovní postup druh provozní dokumentace uvádějící sled jednotlivých pracovních operací a související bezpečnostní opatření, i) pracoviště prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní činnosti; z hlediska větrání a chůze se za pracoviště považuje jen to místo v podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo likviduje podzemní dílo, j) provozovnu obestavěný nebo jinak ohraničený prostor, v němž je zabudováno strojní nebo elektrické zařízení nebo který je určen k odstavování mobilních strojů, k) spodní mez výbušnosti nejnižší koncentrace hořlavé látky nebo jejich směsí v ovzduší, při níž vzniká nebezpečí výbuchu, l) stavební šachtu jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m, m) studnu svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené pro vodohospodářské účely, n) šachtici dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než 45°, jehož průřez nepřesahuje 3,75 m2 a hloubka je větší než 3 m, nejvýše však 50 m, o) údržbu zařízení činnost směřující k udržování zařízení v bezpečném a provozuschopném stavu. Údržbou zařízení jsou i předepsané prohlídky, zkoušky, kontroly, revize a opravy zařízení, jakož i montáž a demontáž částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí nebo oprav zařízení, p) vedení děl v podzemí proces vytváření nebo likvidace děl v podzemí. Zahrnuje ražení, vyztužování, údržbu, rekonstrukci, zakládání, zajišťování a likvidaci děl v podzemí, q) výztuž (ostění) soubor stavebních prvků sloužících k zajištění díla v podzemí proti uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně, r) výstroj veškeré vybavení díla v podzemí potřebné pro jeho výstavbu a provoz, s) břemeno nadměrné hmotnosti předmět, jehož hmotnost je větší než 3000 kg, t) břemeno nadměrných rozměrů předmět, při jehož dopravě nebo manipulaci nelze dodržet mezery na dopravní cestědopravní cestě stanovené touto vyhláškou. (2) Dále se pro účely této vyhlášky považuje za a) podzemní dílo prostor v podzemí vytvořený ražením nebo hloubením při činnosti prováděné hornickým způsobem1), staré nebo trvale opuštěné důlní dílo nebo zpřístupněná část jeskyně3). Je jím i velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud se v nich mohou zdržovat osoby. Za podzemní dílo se považuje podzemní stavba i mělce uložená podzemní liniová stavba, zejména ražená kanalizace a kolektor, b) mělce uložené podzemní dílo podzemní dílo s nadložím menším, než je šířka jeho výrubu, c) štolu podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45° od vodorovné roviny s hrubým průřezem menším než 16 m2, d) tunel podzemní dílo vodorovné nebo úklonné až do úklonu 45° od vodorovné roviny s hrubým průřezem 16 m2 a větším, e) ražení protlakem souhrn operací nutných k rozpojení a odtěžení horniny za účelem protlačování roury o průměru nejméně 0,8 m, f) observační tunelovací metodu způsob ražení, který umožňuje operativně měnit způsob zajištění stability výrubu na základě skutečně zastižených geologických a inženýrskogeologických podmínek, g) prozatímní výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability provedeného výrubu v podzemním díle jen na nezbytně nutnou dobu, h) dočasnou výztuž soubor výztužných prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla do doby zajištění stability podzemního díla trvalou výztuží, i) trvalou výztuž soubor technologických prvků sloužících k zajištění stability podzemního díla po celou dobu jeho stanovené životnosti, j) technologickou třídu výrubu soubor stavebních opatření a technologických postupů vedoucích k dosažení požadované stability výrubu a ovlivněných objektů v konkrétních geologických a inženýrskogeologických podmínkách, k) schéma zajištění stability výrubu dokument, kterým se určuje před provedením záběru způsob zajištění stability výrubu na základě prognózy chování horninového masivu, l) varovný stav projektem definovaná hodnota deformace horninového masivu nebo jiná měřitelná veličina závislá na projevu ražby na horninový masiv, při jejímž dosažení je nutno vyhodnotit vzniklou situaci a případně stanovit opatření k zajištění požadované stability výrubu, objektů v nadloží a bezpečnosti práce, m) záběrový list dokument, který zaznamenává rozsah zajištění stability provedeného výrubu, n) stálý dozor nepřetržité sledování pracovní činnosti zaměstnanců a stavu pracoviště, při němž zaměstnanec určený organizací k výkonu stálého dozoru se od zaměstnanců nevzdaluje a nezaměstnává ničím jiným než dozorem, o) geotechnika22) odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná k zatřiďování horninového masivu do technologických tříd výrubu, p) geomonitoring průběžné sledování a měření mechanických vlastností hornin a jejich vlivu na ražená a hloubená díla. (3) Za práci na udržování jeskyní v bezpečném stavu se považuje zajištění zpřístupněné části jeskyně proti pádu hornin, údržba schůdnosti cest a osvětlení, větrání a kontrola tohoto stavu. § 2a (1) Povinnost zaměstnanců na jednotlivých stupních řízení za dodržování této vyhlášky stanoví organizace ve vnitřním předpisu. (2) Při ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem obvodnímu báňskému úřadu oznamuje organizace osobu závodního4) a jeho identifikační údaje. Závodní se při výkonu své činnosti považuje za vedoucího zaměstnance. HLAVA DRUHÁ OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ § 3 Vstup do objektů a na pracoviště (1) Závodní4) určí způsob zabezpečení objektů pracovišť a zařízení na povrchu proti vstupu nepovolaných osob a určí lhůty jejich kontrol. Za způsob zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami. (2) Zabezpečení ústí podzemního díla na povrch proti vstupu nepovolaných osob nesmí znemožnit odchod osob z podzemí při nebezpečí. (3) Otvory, prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu osob, nesmí být ponechány bez zakrytí, ohrazení nebo zasypání. (4) Zákaz vstupu nepovolaných osob do míst uvedených v odstavci 1 se uvede na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim. (5) Do podzemního díla označeného zákazem vstupu, bezpečnostní tabulkou, laťovým křížem a podobně nebo znepřístupněného se smí vstoupit jen na písemný příkaz, ve kterém závodní určí opatření k zajištění bezpečnosti vstupujících osob. (6) Do podzemí se nesmí vstoupit a zdržovat se v něm bez nasazené ochranné přilby, a pokud pracoviště není osvětleno denním světlem, bez osobního svítidla. Na povrchu se nesmí vstupovat bez ochranné přilby do míst s nebezpečím pádu předmětů. (7) Všechny osoby vstupující do podzemí se evidují. Je-li v podzemí současně více než deset osob, vede se o nich dvojí nezávislá evidence. Je-li někdo pohřešován, neprodleně se po něm zahájí pátrání. § 4 Sebezáchranné přístroje (1) Tam, kde lze předpokládat výskyt nedýchatelného ovzduší, nesmí se vstupovat do podzemí bez sebezáchranného přístroje. (2) Sebezáchranný přístroj je dovoleno přidělit pouze tomu, kdo byl seznámen a procvičen s jeho používáním. Procvičení se opakuje jednou za dva roky. § 5 Objekty a zařízení (1) Při činnostech upravených touto vyhláškou je dovoleno provozovat a používat jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.4a) (2) Používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů je dovoleno pouze při dodržování pokynů nebo technických podmínek výrobce, návodů a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení. (3) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jejich obsluze. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena; k jiným úkonům jen za podmínek určených závodním. § 5a Požadavky na objekty (1) Podlahy nesmí mít nebezpečné překážky, otvory nebo sklon a musí být pevné, stabilní a nekluzké. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda.17) (3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly.17) (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. Musí být umožněno bezpečné čištění oken a světlíků. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cestdopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné; pokud nejsou průhledné, musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládaná mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat též ruční otevření, g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy. (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu. § 6 Prohlídky (1) Pracoviště se obsadí, jen pokud bylo před zahájením práce včetně přístupových cest prohlédnuto technickým dozorem13) nebo předákem vyškoleným a písemně ustanoveným pro výkon dozoru. Před obsazením pracoviště se odstraní zjištěné závady. Pokud nelze závady bezprostředně ohrožující bezpečnost práce a provozu odstranit, není možné pracoviště obsadit. (2) Na pracovištích ražeb tunelů, štol, komínů a protlaků a hloubení jam a dále na pracovištích, kde při ražení je používána trhací prácetrhací práce, a na pracovištích, kde nelze vyloučit výskyt hořlavých plynů, par a prachů (dále jen „hořlavé plyny“), nebezpečí průvalu vod nebo zvodněných materiálů, zajistí závodní jejich prohlídku technickým dozorem nejméně jedenkrát ve směně, ve které je konána práce. Závodní provádí prohlídku takového pracoviště nejméně dvakrát týdně. (3) Technický dozor kontroluje při prohlídkách pracovišť dodržování příslušné provozní dokumentace, stav pracoviště a přístupových cest, stav bezpečnostních a technologických zařízení a strojů. Pokud nelze zjištěné závady odstranit a zaměstnanci jsou zřejmě a bezprostředně ohroženi, technický dozor zastaví na pracovišti práci a zařídí odchod zaměstnanců na bezpečné místo. O tomto opatření ihned uvědomí závodního. Výsledky prohlídek a určená opatření se zaznamenávají v den kontroly do příslušné knihy. (4) K zajištění bezpečnosti práce a provozu si závodní sousedících podzemních děl bezodkladně sdělují všechny poznatky, které souvisí s bezpečným a odborným řízením těchto děl. (5) Prohlídku bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně provádí denně před zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec a jedenkrát za 6 měsíců závodní. O obsahu a výsledku prohlídky neprodleně provede prohlížející záznam. (6) Prohlídkami podle odstavce 5 se ověřuje vždy alespoň a) stav horninového masivu zpřístupněné části jeskyně a jeho zajištění proti pádu horniny, b) schůdnost a průchodnost cest a jejich osvětlení, c) větrání a složení ovzduší, d) vodní režim jeskyně a e) funkčnost signalizace bezpečnostních zařízení. (7) Organizace zajišťuje nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresivních látek. O provedené prohlídce a jejím obsahu provede osoba provádějící prohlídku záznam. HLAVA TŘETÍ ZAMĚSTNANCI § 7 Zácvik (1) Osnovu zácviku, dobu, po kterou zaměstnanec musí pracovat pod dohledem určeného kvalifikovaného zaměstnance, a způsob zkoušek určí závodní podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy. (2) Zácvik může závodní prominout absolventům středních odborných a vysokých škol a zaměstnancům, kteří jsou vyučeni v oboru, ve kterém mají pracovat. § 8 Zařazování zaměstnanců (1) Zaměstnanec smí být pověřen výkonem práce a zařazen na pracoviště, je-li zdravotně způsobilý, a jen tehdy, a) prošel-li zácvikem, pokud mu nebyl prominut dle § 7 odst. 2, b) byl-li seznámen se zásadami bezpečného chování na pracovišti a s místy a zdroji možného ohrožení a c) byl-li seznámen s provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon jeho práce.5) (2) Práci, při které hrozí zvýšené nebezpečí úrazu (dále jen „práce spojená se zvýšeným nebezpečím“) může provádět jen pověřený zaměstnanec. Taková práce se nesmí provádět bez provozní dokumentace a bez nepřetržitého sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště určeným zaměstnancem (dále jen „stálý dozor“). (3) Stálý dozor může vykonávat pouze zaměstnanec, který byl se svými právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se zaměstnanec určený jako stálý dozor nesmí z místa výkonu vzdálit a nesmí se zaměstnávat ničím jiným než dozorem. (4) Organizace určí práce spojené se zvýšeným nebezpečím úrazu a pro tyto práce ustanoví stálý dozor. § 9 Obsazení pracovišť Obsadit pracoviště v podzemí jedním zaměstnancem je dovoleno tehdy, je-li určen a zajištěn způsob a čas dovolání nebo hlášení nebo kratší lhůty prohlídek pracoviště dozorčími orgány. § 9a Zaměstnanci (1) Zaměstnanci ověřují bezpečný stav pracoviště před započetím práce i během ní. Při ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a majetku práci zastaví, oznámí toto ohrožení předákovi a postupují podle § 9b. V práci je možno pokračovat, jakmile ohrožení pominulo. (2) Kromě případů uvedených v § 8 odst. 2 se nesmí vstupovat do ohrožených míst, zdržovat se v nich a odstraňovat jejich případná označení. (3) Zaměstnanci používají přidělené osobní ochranné pracovní prostředky, při práci postupují podle provozní dokumentace a předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu a volí takové pracovní postupy, které jsou v souladu s pravidly bezpečné práce. Bez příkazu nadřízeného nic nemění na provozních, bezpečnostních, požárních, hygienických a jiných zařízeních. Používat a obsluhovat mohou jen ty stroje, zařízení, nářadí a pomůcky, které jim byly pro jejich práci určeny. (4) Zaměstnanci se nevzdalují ze svého pracoviště bez souhlasu předáka nebo technického dozoru s výjimkou naléhavých důvodů, zejména hrozícího nebezpečí, nevolnosti, náhlého onemocnění nebo úrazu. Odchod z naléhavých důvodů bezodkladně ohlásí předákovi a technickému dozoru. (5) Zaměstnanci dodržují pokyny vyplývající z bezpečnostních označení, výstražných signálů a upozornění. Jsou také povinni uposlechnout pokynů hlídek zabezpečujících bezpečnostní okruh, zejména při trhacích pracíchtrhacích pracích. (6) V místech se zvýšeným požárním nebezpečím se nesmí používat otevřený oheň ani kouřit. Ve výjimečných případech smí být použit otevřený oheň jen na písemný příkaz organizace. § 9b Nebezpečí Každý, kdo zpozoruje nebezpečí, které by mohlo ohrozit zdraví nebo životy lidí nebo způsobit provozní nehoduprovozní nehodu (havárii) nebo poruchu technického zařízení, případně příznaky takového nebezpečí, pokud nemůže toto nebezpečí odstranit sám, oznámí to ihned technickému dozoru nebo inspekční službě a podle možnosti upozorní všechny fyzické osoby, které by mohly být tímto nebezpečím ohroženy. § 10 Předák, předák pro ražení podzemních děl a předák pro hloubení podzemních děl (1) Skupinu dvou a více zaměstnanců řídí předák. Výkonem činnosti předáka pověřuje zaměstnance technický dozor. (2) Předákem pro ražení nebo hloubení podzemních děl může být jen zaměstnanec s nejméně tříletou odbornou praxí při ražení nebo hloubení důlních nebo podzemních děl a který složil zkoušku z odborných znalostí a z příslušných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu. Výkonem činnosti předáka pro ražení nebo hloubení podzemních děl pověřuje zaměstnance závodní. Rozsah, způsob a lhůty opakování zkoušek určí organizace. (3) Předák dbá na bezpečnost jemu svěřené skupiny a zajišťuje bezpečný stav pracoviště, dodržování provozní dokumentace a plnění příkazů nadřízených. Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit, zastaví práci a odvede jemu svěřenou skupinu na bezpečné místo. (4) Při střídání směn předák upozorní nastupujícího předáka na důležité skutečnosti nebo závady na pracovišti. Nemůže-li tak učinit, podá o tom zprávu technickému dozoru před nástupem střídající směny. HLAVA ČTVRTÁ ZÁVAŽNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY, ZÁVAŽNÉ UDÁLOSTI, ZÁVAŽNÉ PROVOZNÍ NEHODY A NEBEZPEČNÉ STAVY § 11 Hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehod a nebezpečných stavů (1) Organizace zajistí bezodkladné hlášení závažných pracovních úrazů, závažných událostí, závažných provozních nehodprovozních nehod a nebezpečných stavů příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. (2) Hlásí se tyto závažné pracovní úrazy a) smrtelný úraz, b) úraz životu nebezpečný, kterým je úraz s následnou anatomickou nebo funkční ztrátou orgánu, životu nebezpečné poškození zdraví, včetně průmyslové otravy, a úraz s takovým charakterem úrazového děje, který nastal v důsledku porušení bezpečnostních předpisů a nasvědčuje závažnému ohrožení bezpečnosti provozu a ochrany zdraví při práci, nebo c) hromadný úraz, kdy při stejném úrazovém ději byly zraněny nejméně 3 osoby, z nichž alespoň jedna utrpěla úraz smrtelný, nebo kdy bylo zraněno více než 10 osob. (3) Hlásí se závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, a to a) zapálení a výbuchy hořlavých plynů, b) požáry v podzemí a požáry na povrchu, které ohrožují osoby v podzemí, c) výskyt nedýchatelných plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v podzemí, d) závaly podzemních děl, jejichž zmáhání se předpokládá po dobu delší než 24 hodin nebo jejichž účinky se projevily na povrchu, e) průvaly vod, a to i povrchových, a zvodnělých materiálů do podzemního díla, f) únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl, g) ztráta nebo prokázaná netěsnost radioaktivního zářiče, nebo jiné nebezpečné stavy, h) hledání pohřešované osoby, nebo i) úmrtí osoby v podzemí. (4) Dále se hlásí závažné události, závažné provozní nehodyprovozní nehody a nebezpečné stavy, pokud k nim dojde při a) nakládání s výbušninaminakládání s výbušninami, včetně úrazů, přiotrávení zplodinami vznikajícími během výbuchu, vloupánívloupání do skladů, odcizení či nalezení výbušninvýbušnin, b) používání vyhrazených technických zařízenívyhrazených technických zařízení včetně úrazů elektrickým proudem6), nebo c) provozu těžních zařízení včetně úrazů vzniklých při provozu těžních zařízení7). § 11a Zachování stavu místa závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu a závažné provozní nehody (havárie) (1) Na místě, kde došlo k závažnému pracovnímu úrazu nebo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehoděprovozní nehodě (havárii), nelze nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak, kromě případů, kdy jde o záchranu zdraví a života lidí a nezbytné záchranné práce k zajištění majetku a bezpečnosti provozu. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu. (2) O místě závažného pracovního úrazu, závažné události, nebezpečného stavu nebo závažné provozní nehodyprovozní nehody pořizuje organizace dokumentaci, zejména náčrtek, plánek, fotografie. (3) Organizace uchovává dokumentaci o závažném pracovním úrazu, závažné události, nebezpečném stavu nebo závažné provozní nehoděprovozní nehodě 5 let. § 12 Plán zdolávání závažné provozní nehody (1) Závodní zajistí v součinnosti s báňskou záchrannou službou před zahájením činnosti prováděné hornickým způsobem vypracování plánu zdolávání závažné provozní nehodyprovozní nehody9) a jeho aktualizace tam, kde je stanovena povinnost jeho zpracování. (2) Plán zdolávání závažné provozní nehodyprovozní nehody je závazný pro všechny osoby zdržující se v podzemí a objektech, pro které je vypracován. (3) Tam, kde není stanovena povinnost zpracovat plán zdolávání závažné provozní nehodyprovozní nehody, určí závodní způsob vyrozumění a zajištění osob pověřených úkoly při likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno o havárii vyrozumět. § 13 Obsah havarijního plánu (1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. (2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje a) seznam osob, zaměstnavatelů, organizací a orgánů, které je nutno povolat na místo havárie; jako prvního je nutno přivolat vedoucího likvidace havárie, b) seznam osob, organizací a orgánů, které je nutno informovat o havárii, c) povinnosti vybraných zaměstnanců při havárii. (3) Operativní část havarijního plánu obsahuje řešení všech předvídatelných druhů havárie, jejichž výskyt na podzemní stavbě nebo podzemním díle lze předpokládat, a těch havárií na povrchu, které by svými důsledky ohrozily osoby v podzemí, a určuje a) způsob rychlého a spolehlivého vyrozumění osob ohrožených havárií, b) způsob odvolání a záchrany osob, určení záchranných cest, komorových úkrytů a podobně, c) prostředky pro rychlé a účinné zdolávání havárie, hasební prostředky a způsob zásobování požární vodou, havarijní sklady a skládky, d) nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části podzemní stavby nebo podzemního díla. (4) Operativní část dále stanovuje dobu, po jejímž uplynutí se při přerušení větrání odvolají osoby z podzemí. (5) Pohotovostní i operativní část obsahuje případná opatření ve vztahu k sousedním podzemním stavbám a podzemním dílům, popřípadě k dolům a povrchovým objektům. (6) Mapovou část havarijního plánu tvoří a) základní mapa závodu,11) b) mapa zdolávání havárií12) s vyznačením vodních zdrojů použitelných k hasebním účelům, skladišť výbušnin, skladišť hořlavých látek na povrchu a rozvodů požární vody a požárních hydrantů, umístění prostředků k záchraně osob, k jejich ošetření a dopravě. § 14 Zdolávání havárie (1) Práce na záchranu osob a zdolávání havárie řídí vedoucí likvidace havárie, kterým je závodní. (2) Závodní může ustanovit zástupcem vedoucího likvidace havárie jiného zaměstnance; tento však musí splňovat odbornou způsobilost13) závodního. Zástupce vedoucího likvidace havárie plní povinnosti vedoucího likvidace havárie po dobu jeho nepřítomnosti. (3) V době zdolávání havárie nesmí být vedoucí likvidace havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie. (4) Vedoucí likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii neprodleně ujme řízení jejího zdolávání. Po rozboru situace posoudí, případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání a vydává, případně zkontroluje vydané příkazy k a) záchraně osob, zejména jejich odvolání, odchodu nebo vyvedení z ohrožené oblasti, b) provedení evidence osob, které jsou v podzemí, a to zejména v ohrožené oblasti, c) provedení dalších opatření v operativní části havarijního plánu, určených pro vzniklou havárii, d) vyrozumění, případně povolání osob, orgánů, zaměstnavatelů a organizací uvedených v pohotovostní části havarijního plánu podle druhu havárie, e) zákazu vstupu do podzemí, s výjimkou báňských záchranářů a osob, které vstupují do podzemí na jeho písemný příkaz, f) informování jiných právnických osob a osob, které by havárie mohla ohrozit, g) přísunu materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie. § 15 Seznamování s havarijním plánem (1) Seznámení zaměstnance s havarijním plánem je podmínkou jeho zařazení na pracoviště podle § 8. (2) Seznámení zaměstnanců podle odstavce 1 se opakuje při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok. HLAVA PÁTÁ DOKUMENTACE § 16 Provozní dokumentace (1) Před započetím prací nebo činností, pro které je tak touto vyhláškou stanoveno, musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, zejména technologický postup, pracovní postup, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu. Provozní dokumentaci schvaluje závodní. (2) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zajištění pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje. (3) Provozní dokumentace musí být v souladu s projektovou dokumentací, požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, rozhodnutími o povolení nebo schválení činnosti, stavby nebo zařízení23), technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení. (4) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená pro místní podmínky. (5) Provozní dokumentace musí být při změně podmínek bezodkladně upravena. (6) Zaměstnanci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, který se jich týká. (7) Provozní dokumentace musí být uložena na určeném místě přístupném pro zaměstnance, kteří jsou povinni ji dodržovat. (8) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k úrazu smrtelnému, životu nebezpečnému nebo hromadnému, musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu. § 16a Vedení děl v podzemí a požadavky na projektovou dokumentaci (1) Vedení podzemního díla je dovoleno jen podle projektu, který zpracoval báňský projektant24), jehož odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů13). (2) Podkladem pro zpracování projektu je geologický a inženýrskogeologický průzkum, který musí být zpracován a vyhodnocen podle zvláštních předpisů25) před zahájením prací na projektu. Výsledky geologického a inženýrskogeologického průzkumu musí poskytnout dostatek informací pro zpracování projektové dokumentace. (3) Součástí projektu musí být riziková analýza faktorů ovlivňujících bezpečnost provádění díla a objektů v dosahu možného ovlivnění na základě celkového vyhodnocení výsledků geologického a inženýrskogeologického průzkumu. Projekt rozdělí horninový masiv do kvazihomogenních celků a pro každý z celků určí způsob zajištění stability výrubu a technologický postup prací. (4) Projektová dokumentace stanoví také požadavky na náplň a rozsah geomonitoringu, stanoví zónu ovlivnění s ohledem na vyvolané deformace nadloží, seismické účinky a ovlivnění režimu podzemních vod. (5) Součástí projektové dokumentace je výpočet, který modeluje chování horninového masivu při ražbě v daném kvazihomogenním celku s navrženým způsobem zajištění stability výrubu. (6) Organizace zajistí pravidelné vyhodnocování geomonitoringu s ohledem na případné dosažení varovných stavů a včasné použití stanovených opatření k bezpečnému provádění. § 17 Inženýrskogeologická dokumentace (1) Vedení podzemního díla je dovoleno, je-li zpracována a doplňována geologická a inženýrskogeologická dokumentace, která zajišťuje potřebné informace o poměrech, ve kterých má být dílo bezpečně vedeno. V případě předpokládaného výskytu podzemních kaveren, důlních a podzemních děl a jiných anomálií, které mohou mít vliv na bezpečnost při vedení podzemních děl, je nezbytné jejich ověření. (2) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje zejména údaje o a) rozdělení horninového masivu na kvazihomogenní celky obdobných vlastností, o inženýrskogeologických vlastnostech horninového masivu a uložení hornin vzhledem k čelbě a k líci výrubu, a to zejména z hlediska vrstevnatosti, přetvárných a pevnostních vlastností hornin, kvality a orientace vrstevních ploch, kvality výplně dutin a kaveren, soudržnosti, nebezpečí vyjíždění a zavalování, propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení, b) průběhu geologických poruch, předpokládaných místech se zvýšenými tlaky hornin, průběhu pokryvných útvarů, hloubce zvětrání a hladině podzemní vody, výšce celkového a horninového prostředí, v případech podzemních děl uložených mělce pod povrchem údaje o lokalizaci oslabených zón v horninovém masivu s výrazně nižší strukturní pevností, o místech prosakování a výtoku vody, c) doporučených parametrech jednotlivých kvazihomogenních celků horninového masivu pro výpočet horninového tlaku, dimenzování výztuže a stanovení způsobu rozpojování a d) hydrogeologických a plynových poměrech v rozsahu nutném pro stanovení bezpečnostních opatření. (3) Inženýrskogeologická dokumentace obsahuje údaje i o okolí podzemního díla do vzdálenosti jeho možného ovlivnění. Údaje o okolí podzemního díla musí obsahovat i podrobné informace o seismických a inženýrskogeologických poměrech, o charakteru nadzemní zástavby, povrchu terénu a inženýrských sítích v dosahu možného ovlivnění podzemním dílem, jejím stavu a odolnosti vůči projevům ražby. (4) V inženýrskogeologické dokumentaci se vyznačí skutečnosti přímo ověřené, nepřímo ověřené nebo předpokládané. (5) Pokud jsou v průběhu ražby zastiženy jiné inženýrskogeologické poměry oproti projektu, je nutno před další ražbou tyto zhodnotit, popřípadě provést změnu projektu nebo dodatečný inženýrskogeologický průzkum. Rozsah a obsah dodatečného průzkumu určí báňský projektant, který projekt zpracoval. (6) Inženýrskogeologická dokumentace se vede průběžně s postupem ražby podzemního díla. (7) Při ražení musí být vyhodnocován vývoj deformací v čase pomocí geomonitoringu stanoveného projektem. Při odchylných projevech vlivu ražby na horninový masiv, podzemní dílo a objekty v nadloží oproti předpokladu uvedenému v projektu je nutné provést přehodnocení stanovených opatření k zajištění bezpečnosti provozu a objektů v nadloží. V případě nezbytnosti je nutné upřesnit tato opatření na základě nového statického výpočtu. (8) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl a vrtů. § 18 Dokumentace a záznamy (1) Kromě dokumentace požadované zvláštními předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu organizace vede při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a) knihu směnového hlášení, b) knihu příkazů a c) knihu kontrol. (2) Závodní určí, kde a jakým způsobem mají být uloženy a vedeny knihy podle odstavce 1 písm. a) až c), a podle místních podmínek může též určit, že tyto knihy budou sloučeny. Závodní může pověřit jiného zaměstnance činností podle věty první. (3) Knihy podle odstavce 1 písm. a) až c) jsou vedeny ode dne zahájení prací na pracovišti do dne ukončení činnosti prováděné hornickým způsobem po jednotlivých kalendářních měsících v roce. Stránky musí být označeny tak, aby je nebylo možno přečíslovat nebo změnit jejich pořadí. Knihy musí být k dispozici v místě určeném závodním. (4) Záznamy dozorčích orgánů, hlášení údajů snímačů, čidel a obdobné záznamy, u kterých předpisy k zajištění bezpečnosti práce a provozu nevyžadují formu knih, mohou být prováděny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po určenou dobu. (5) Výsledky předepsaných prohlídek, kontrol, měření a rozborů zaznamenávají zaměstnanci, kteří je provedli. Není-li stanoveno jinak, jsou záznamy uchovány nejméně jeden rok. (6) O školení, zácviku a zkouškách podle předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu vede organizace záznamy. § 18a Kniha směnového hlášení Záznamy v knize směnového hlášení provádí závodním pověřený zaměstnanec v příslušné směně; zaznamenává zejména podstatné údaje o a) stavu pracoviště z hlediska bezpečnosti práce a provozu, b) časovém průběhu činností v průběhu směny - základní operace; o speciálních činnostech budou záznamy vedeny samostatně, c) důvodech a časovém průběhu přerušení a obnovení razících nebo hloubících prací, d) závažných pracovních úrazech, závažných provozních nehodáchprovozních nehodách a nebezpečných stavech, pokud nejsou vedeny samostatně, e) čase zahájení činnosti, provádění prací a ukončení činnosti subdodavatelů, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně, f) seznámení a poučení zaměstnanců se změnami v bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně, g) seznámení a proškolení osob zdržujících se v podzemním díle s podmínkami bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu, pokud tyto údaje nejsou vedeny samostatně, a h) vlivech nepředpokladatelných projevů v důsledku ražby, hloubení nebo prováděných trhacích pracítrhacích prací oproti provozní dokumentaci. § 18b Kniha příkazů Záznamy v knize příkazů obsahují zejména údaje o a) příkazech závodního k odstranění nedostatků a nebezpečných stavů, b) příkazech technických dozorů k řešení odstranění okamžitých nedostatků a nebezpečných stavů, c) příkazech závodního k realizaci změn projektové dokumentace navržených zodpovědným báňským projektantem, který projekt zpracoval, a d) příkazech a pokynech závodního stanovujících nápravná opatření ke zjištěným výsledkům geotechnických měření. § 18c Kniha kontrol Záznamy v knize kontrol provádí závodním pověřený zaměstnanec. Vložení protokolů, zápisů nebo vepsání záznamu musí být provedeno v den kontroly. Kniha kontrol dokumentuje zejména údaje o a) prohlídkách a záznamech kontrolních orgánů a jejich závěrech, b) doporučených odchylkách nebo doporučených operativních změnách projektové dokumentace podepsaných báňským projektantem, který projekt zpracoval, c) výsledcích kontrolní činnosti báňského projektanta, který projekt zpracoval a která je prováděna minimálně jedenkrát týdně, d) provádění a výsledcích geotechnických měření, e) nepředpokládaných vlivech na povrch v důsledku ražby, hloubení nebo trhacích pracítrhacích prací a f) výsledcích provedených kontrol ostatních techniků. § 19 Uchování dokumentace (1) Dokumentace a záznamy uvedené v § 16 a 18 zaměstnavatel uchovává nejméně rok od ukončení prací, pro které je vypracována. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, životu nebezpečnému nebo smrtelnému úrazu, provozní dokumentaci uchovává nejméně pět let po roce, kdy se úraz stal. (2) Uchovávání dokumentace uvedené v § 17 se řídí zvláštním předpisem.14) ČÁST DRUHÁ VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE HLAVA PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ § 21 Ústí děl v podzemí a východy z pracovišť (1) Závodní určí způsob zajištění ústí děl v podzemí proti pádu osob, hornin a předmětů. (2) Předměty a vytěžená hornina nesmí být uloženy způsobem umožňujícím pád do díla v podzemí či jeho porušení nadměrným zatížením. (3) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ. § 22 Ochrana podzemních děl, inženýrských sítí a jiných objektů (1) Projekt pro vedení podzemního díla pod souvislou zástavbou vymezí pásma předpokládaných poklesů a uvede hodnoty dovolených poklesů stavebních objektů a inženýrských sítí v závislosti na použité technologii a vlastnostech horninového masivu. Projekt dále určí způsob a četnost měření konvergencí líce výrubu v době výstavby podzemního díla a jejich dovolené hodnoty, měření posunů stavebních a jiných objektů; při použití trhacích prací i měření seismického zatížení. (2) V prostoru podzemního díla raženého z povrchu ústícího na povrch nebo vedeného mělce pod povrchem musí být zjišťovány a) inženýrské sítě a kabelová vedení,15) b) podzemní prostory, c) prosakování nebo výron škodlivých látek, d) stavební a jiné dotčené objekty nebo archeologické památky, e) vzdálenost komunikací a povaha provozu na nich a ražení smí být zahájeno, byl-li ověřen jejich stav a provedena potřebná opatření. Pokud se tyto skutečnosti zjistí během ražení, učiní se potřebná opatření nebo se práce zastaví. HLAVA DRUHÁ VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE § 23 Technologický postup a provozní řád (1) Podzemní dílo smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny jen podle technologického postupu zajišťujícího bezpečný pracovní postup. Technologický postup musí být v souladu s projektem podle § 16a. (2) Technologický postup určí a) směr a úklon ražení nebo hloubení a průřez podzemního díla, b) maximálně přípustnou délku záběru, způsob a postup rozpojování hornin a členění čelby, c) bezpečnostní opatření při ražení nebo hloubení podzemního díla nutná z důvodů blízkosti jiných podzemních prostor, inženýrských sítí, kabelových vedení a pro bezpečnost povrchových objektů v nadloží včetně návrhu preventivních stabilizačních opatření, d) předpokládané inženýrskogeologické a hydrogeologické poměry, e) druh, způsob a lhůty budování výztuže, její vzájemnou vzdálenost a nejvýše dovolenou vzdálenost od čelby, požadované náběhy pevností betonu, způsob zakládání a vyplnění volných prostor za výztuží, druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže, pravidla pro bourání prozatímní výztuže, zásobu hmot pro výztuž, lhůtu pro zřízení trvalé výztuže, f) způsob větrání pracoviště, g) způsob zneškodňování prachu, h) způsob odvodňování, i) zvláštní opatření proti průvalu vod a zvodněných materiálů, porušení stability horninového masivu v okolí výrubu, případně jiným nebezpečím, j) strojní a elektrická zařízení pro ražení, větrání, vyztužování a dopravu, k) rozsah a organizaci dopravy na pracovišti, l) postup a návaznost jednotlivých technologických operací, m) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti, n) osobní ochranné pracovní prostředky, o) další opatření, vyžadují-li je zvláštní podmínky, zejména při očekávání zvýšených deformací výrubu, tvorby nadvýrubů, vyjíždění hornin z čelby a podobně, p) prostředky pro nouzový výstup z jámy nebo šachtice a jejich umístění, q) postup při dosažení varovných a havarijních stavů zjištěných v rámci geotechnického monitoringu a r) vzdálenost čeleb dílčích výrubů, nebo čeleb paralelně ražených podzemních děl. (3) Přílohu technologického postupu tvoří nákres příčného, případně i podélného průřezu díla v podzemí s vyznačením umístění výstroje a dopravního zařízení. (4) Jeskyně přístupná veřejnosti smí být provozována v souladu s provozním řádem, který určí podmínky pro vstup osob do jeskyně. Provozní řád obsahuje také a) řešení mimořádných událostí, b) rozsah a obsah prohlídek podle § 6 odst. 5 a 6, c) opatření k naplnění požadavků stanovených v povolení k provozu, d) zajištění náhradního zdroje osvětlení, e) vybavení osobními svítidly, f) zajištění nezávadného ovzduší, a to i s ohledem na vliv vnějších klimatických podmínek. § 24 Výztuž děl v podzemí (1) Dílo v podzemí musí být vyztuženo tak, aby se zabránilo pádu horniny. Jeho výztuž musí zároveň zabránit nežádoucímu uvolňování horninového masivu a jeho pronikání do něj, a tím i možnému ohrožení povrchových objektů. (2) Dílo v podzemí je povoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm nehrozí nebezpečí pádu horniny nebo pokud případné deformace neohrozí objekty v nadloží. § 25 Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty (1) Razicí a tunelovací stroj smí být uveden do chodu až po odchodu všech osob z dosahu rozpojovacího orgánu stroje. Do prostoru před rozpojovací orgán stroje, mimo případů výměny řezných nástrojů, údržby a vyztužování v místě poruch, nesmí nikdo vstoupit. Před vstupem do tohoto prostoru se ověří, zda nehrozí nebezpečí pádu horniny a zda je stroj zajištěn proti uvedení do chodu. (2) Posunovat razicí a tunelovací stroj a štít je dovoleno, jen nebude-li nikdo tímto posunem ohrožen. (3) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže pomocí ukladače, se nesmí konat práce, která s osazováním bezprostředně nesouvisí. (4) Pod pracovními plošinami se smí osoby zdržovat, jen nejsou-li tam ohroženy pádem horniny nebo předmětu. § 26 Ražení protlačováním (1) Při uvedení hydraulického agregátu do chodu se v blízkosti hydraulických částí stroje smí zdržovat jen ten, kdo stroj ovládá. Při posunu smí být u čelby jen ten, kdo dává návěští obsluze protlačovacího zařízení. (2) V protlačované rouře a ve vstupní jámě smí být při posunu prováděny pouze práce spojené s usměrňováním pohybu roury. (3) Ruční těžení hornin na čelbě se dovoluje pouze v rourách o průměru nejméně 0,8 m. Při průměru menším než 1 m je zaměstnanec na čelbě připoután k zajišťovacímu lanu a jištěn dalším zaměstnancem z místa mimo protlačovanou rouru. § 27 Ražení tunelů a velkoprostorových podzemních děl (1) Do doby zřízení trvalé výztuže tunelu a velkoprostorového podzemního díla musí být umožněna kontrola stability a případné obtrhávání boků a stropu. (2) Ražení s předraženou štolou je dovoleno pouze tehdy, je-li pro ražbu předrážky použita taková technologie, která nezhorší podmínky ražení tunelu. (3) Při ražení členěnou čelbou nesmí být při odtěžování rubaniny z horních stupňů nikdo ohrožen na dolních stupních. Současné obsazení více stupňů čelby se dovoluje pouze tehdy, je-li udržen bezpečný přístup na ně a zajištěna stabilita horních stupňů; zařízení a osoby nesmí být ohroženy pádem ani sesutím. § 28 Použití observačních tunelovacích metod (1) Kromě požadavků definovaných v § 16a projektová dokumentace při použití observačních metod dále stanoví a) na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu prognózu rozdělení horninového masivu v trase a okolí díla do kvazihomogenních celků s uvedením předpokládaného chování horninového masivu při ražbě, b) rozdělení raženého úseku díla do technologických tříd výrubu podle předpokládaných inženýrskogeologických podmínek v daném kvazihomogenním celku a c) možnosti úpravy způsobu zajištění stability výrubu v dané technologické třídě výrubu na základě skutečných inženýrskogeologických podmínek zastižených při ražbě. (2) Před zahájením prací musí být projektová dokumentace posouzena odborným znalcem26). (3) Technologická třída výrubu určí zejména a) způsob členění výrubu na dílčí výruby, b) maximální vzdálenosti čeleb jednotlivých dílčích výrubů a požadavky na případné uzavření profilu dílčího výrubu nebo celého díla v závislosti na vzdálenosti od čelby, nebo na čase, c) maximální a doporučenou délku záběru výrubu, d) způsob zajištění stability výrubu včetně čelby ve vztahu k časovému provedení výrubu, e) způsob rozpojování horninového masivu, f) rychlost ražby, g) maximální očekávanou deformaci horninového masivu a její vliv na systém ostění - hornina, h) varovné stavy z hlediska zajištění stability výrubu, únosnosti systému ostění - hornina, přípustných deformací výrubu a zajištění stability objektů v nadloží. Varovný stav může být kromě hodnoty určen i předpokládaným vývojem sledované veličiny v čase a i) doporučení pro provádění doprovodných opatření při dosažení varovného stavu. (4) Technologické třídy výrubu musí být v projektu dokladovány výkresovou dokumentací v příčném i podélném řezu. Systém kotvení musí být dokladován na rozvinutém plášti ostění. (5) Každý záběr včetně dílčích výrubů musí být při ražbě zařazen do technologické třídy výrubu podle zastižených inženýrskogeologických podmínek a na základě výsledků geomonitoringu. Zařazení provádí geotechnik a schvaluje závodní. (6) Rozsah, typ a počet prvků dočasné výztuže pro zajištění stability výrubu v jednotlivých technologických třídách výrubu musí být v průběhu ražby aktualizován v souladu se zastiženými inženýrskogeologickými a hydrogeologickými podmínkami. (7) Pro každý provedený záběr musí být veden záběrový list. Závodní stanoví způsob vedení záběrových listů, které musí obsahovat zejména a) staničení čelby, b) čas provedení záběru, c) délku záběru, d) způsob rozpojování a e) minimální obsah prvků zajišťující stabilitu výztuže, a to zejména příhradových rámů, výztužných sítí, kotvení, tloušťky a kvality betonu, zajištění stability čelby, nadvýlomu a injektáže. § 29 Ražení v tunelovacích rámech z ploché oceli (1) Vzdálenost dřevěných prahů, na které se staví tunelovací rámy, smí být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny. (2) Pažení musí být zatahováno průběžně s postupem ražby, a to po celém obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny. § 30 Ražení komínů (1) Komín nemusí mít samostatné lezní oddělení, pokud je zajištěna možnost dorozumění mezi zaměstnanci u paty komína a na čelbě komína. Vstup do komína bez předchozího dorozumění je zakázán. Po dobu chůze nebo jízdy v komíně je veškerá jiná práce zakázána. (2) Současná práce v různých úrovních komína je dovolena pouze tehdy, pokud zaměstnanci nejsou vzájemně ohroženi. Zvláštní opatření na ochranu zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup. § 31 Ražení pomocí razicích plošin (1) Technologický postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti hornin raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny. (2) Materiál dopravovaný razicí plošinou nesmí ohrožovat osoby a znemožňovat výstup na pracovní plošinu. § 32 Hloubení šachtic a studní (1) Hloubení šachtice a studny (dále jen „šachtice“) je dovoleno pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky: a) ústí šachtice na nakloněném povrchu je zajištěno tak, aby srážková voda nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí, b) v šachtici hlubší než 5 m je zřízen ve výšce 2 až 4 m nad dnem ochranný poval. Za poval se považuje i plné odpočívadlo lezního oddělení. U šachtic do průřezu 2,5 m2 je možno místo povalu zřídit plné ohražení ohlubně do výše 1,1 m, c) šachtice do hloubky 15 m je vybavena alespoň pevným žebříkem. Šachtice hlubší než 15 m je vybavena samostatným lezním oddělením s odpočívadly o svislé vzdálenosti menší než 5 m. Lezní oddělení může být nahraženo svislým žebříkem s ochranným košem. V šachtici, kde se lze při lezení opřít o stěnu, je možno od ochranného koše upustit nebo použít provazového žebříku. Při těžbě v šachtici do průřezu 2,5 m2 nesmí zůstat žebřík v průřezu šachtice. (2) Pokud není lezní oddělení od těžního prostoru odděleno pažením, je současná těžba a chůze osob zakázána. (3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno lano nebo žebřík pro nouzový výstup. (4) Práce v šachtici je dovolena pouze tehdy, je-li na ohlubni stále přítomen nejméně jeden zaměstnanec. (5) Šachtice, která ztratila svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob likvidace určí projekt. § 33 Hloubení stavebních šachet (1) Stavební šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a provozovat pouze, je-li vybavena samostatným lezním oddělením. Lezní oddělení musí splňovat tyto konstrukční požadavky: a) svislá vzdálenost mezi odpočívadly může být nejvýše 5 m, b) mezera pažení oddělující lezní oddělení od těžního prostoru může být nejvýše 0,1 m, c) konstrukce musí zajišťovat ve všech směrech ochranu proti pádu do hloubky. (2) Lezní oddělení je dovoleno nahradit svislým žebříkem s ochranným košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby. (3) Technologický postup určí způsob a prostředky pro nouzový výstup ze stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění. § 34 Hloubení, prohlubování a rekonstrukce jam (1) K ochraně osob na dně jámy musí být zřízen ochranný poval provedený podle zvláštního předpisu.7) (2) Používá-li se k hloubení, prohlubování nebo rekonstrukci těžní zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům. (3) Pro hloubení, prohlubování a rekonstrukci jam určí projekt také bezpečnostní opatření, zejména k ochraně osob před pádem do jámy, opatření proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu. § 35 Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách (1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů, průvaly vod nebo zvodněných materiálů, je dovoleno pouze po ověření horniny do vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je zpevněno injektáží nebo zmrazováním. (3) Při hloubení a prohlubování jam pomocí zmrazování určí projekt nebo technologický postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových krápníků v profilu jámy nebo opatření k jejich včasnému odstraňování a zvýšení četnosti kontrol návěštních zařízení. § 36 Hloubení jam s předvrtem nebo s předrážkou (1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo předrážky je zakázána. Projekt nebo technologický postup určí způsob zajištění, jakož i způsob zajištění bezpečnosti zaměstnanců při odtěžování pod spodním ústím předvrtu nebo předrážky. (2) Závodní určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání předvrtu nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru. § 37 Podzemní sanační práce (1) Podzemní sanační práce smí být zahájeny až po ověření stavu podzemních i povrchových objektů a okolí v rozsahu předpokládaného vlivu těchto prací. (2) Podzemní prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány, musí být řádně zajištěn. § 38 Výkopy a propadliny (1) Boky výkopu musí být zajištěny proti zavalení při dosažení hloubky 1,5 m; v nesoudržných horninách nebo tam, kde lze očekávat vnější vlivy (například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m. (2) Při zmáhání nebo zpřístupňování propadliny je nutno postupovat od předpokládané vnější hrany propadliny k otvoru, případně středu propadliny. Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní dokumentace. (3) Je zakázáno ponechat nezajištěný materiál pod větším úklonem, než je sypný úhel materiálu. (4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru. § 39 Bourací práce v podzemí (1) Před započetím bourání je nutno vymezit ohrožený prostor. Tento prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob. (2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření proti ohrožení sousedních konstrukcí, výztužních a stavebních prvků a způsob statického zajištění ohrožených objektů. (3) Bourací práce nad sebou jsou zakázány. Ústupová cesta z pracoviště musí být stále volná. (4) Stropní konstrukce nesmí být zatěžována nad únosnost uvedenou v provozní dokumentaci. (5) Pro opuštění pracoviště při ohrožení se určí nouzový signál výrazně odlišný od ostatních používaných signálů. S nouzovým signálem je nutno seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích. § 40 Údržba děl v podzemí (1) Vstup do díla v podzemí nebo jeho části, jehož stav ohrožuje bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného stavu, a to na písemný příkaz. (2) Zmáhací práce se provádějí podle technologického postupu. Jeho vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie. § 41 Plenění výztuže Při plenění výztuže se zaměstnanci smí zdržovat jen v zajištěném prostoru s volnou ústupovou cestou. Jiné práce se smí současně provádět jen tehdy, není-li ohrožena bezpečnost osob. HLAVA TŘETÍ TRVALÁ VÝZTUŽ (OSTĚNÍ) DĚL V PODZEMÍ § 42 Stříkaný beton (1) Použití stříkaného betonu určí projekt nebo technologický postup, který obsahuje zejména a) zásady výroby dopravy a ukládání směsi, b) lhůty a způsob kontroly hotové výztuže, c) prostředky pro ochranu zaměstnanců před odletující směsí, d) velikost nadvýrubu, který je možno zastříkat přes osazenou výztužnou síť. (2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor. § 43 Doprava a ukládání betonové směsi (1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým způsobem, aby zaměstnanci nebyli ohroženi zavalením betonovou směsí nebo zabořením do ní. (2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi a místem ukládání zajišťuje vhodná signalizace. Od této je možno upustit v případě vzájemné viditelnosti. (3) Technologický postup určí zejména a) způsob uložení a spojení potrubí, hadic, dopravníků a jiných zařízení pro dopravu betonové směsi tak, aby nemohl způsobit přetížení nebo nadměrné namáhání výztuže, výstroje, lešení nebo bednění a ohrožení bezpečnosti práce a provozu, b) způsob čištění potrubí, c) nosnost závěsů potrubí s přihlédnutím k váze plného potrubí a na případné rázy. (4) Při dopravě spádovým potrubím je každou trubku nutno upevnit k výstroji nebo závěsnému lanu. (5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice. § 44 Bednění (1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu, který určí zejména a) způsob zajištění těsnosti, únosnosti a prostorové tuhosti bednění, b) únosnost podpěrných konstrukcí bednění, c) minimální pevnost betonu, při které lze konstrukci odbednit, d) náplň kontroly bednění a podpěrné konstrukce před započetím betonáže, e) u nafukovacího bednění i kontrolu na stanovený vnitřní tlak v průběhu betonáže. (2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí a) způsob překládání sekcí a betonovací koncovky, b) způsob dorozumění mezi místem obsluhy a pohonnou stanicí při tažení bednění. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na bednění jednoduchých prvků nebo bednění do výše 1 m. § 45 Montáž skládaného ostění (1) Montáž ostění skládaného ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí ukladačů. Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování pracoviště pro ukladač, výměně prvků, při montáži spojovacích prvků a zámkových kusů a v případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění nepřesáhne 10 m. (2) Uvolnění osazovaného prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy, je-li zajištěn proti pádu. Ponechat prvek ostění zavěšený na rameni ukladače je zakázáno. (3) Při montáži ostění pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit k lanu vrátku tak, aby byla zaručena bezpečnost připojení a manipulace. Při zdvihání je zakázáno přepojovat prvek z lana jednoho vrátku na lano druhého vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn proti pádu. § 46 Kotvení a svorníková výztuž (1) Svorníkovou výztuž je dovoleno použít jen tam, kde je zaručena potřebná pevnost jejího zakotvení. (2) Provozní dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol únosnosti svorníků při osazení a při plném zatížení. (3) Svorníky je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem k nezajištěnému. (4) U svorníků upnutých na konci vrtu musí patka s podložkou pevně doléhat na líc výrubu. § 47 Injektáž Injektáž se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména a) nejvyšší injektážní tlak, b) místo, kde se smí zdržovat obsluha soupravy, aby byla chráněna před možnými účinky prováděných prací, c) vybavení a způsob zaústění injektážní jehly do otvorů ve výztuži nebo vývrtu tak, aby se nemohla tlakem injektážní hmoty uvolnit, d) způsob spojení hadic, jakož i způsob napojení injektážní jehly. § 48 Podzemní stěny, vrtané piloty pro výztuž (ostění) Výstavba podzemní stěny a vrtaných pilot pro výztuž (ostění) se provádí podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména a) postup výkopových prací, b) stabilitu podzemních stěn v průběhu výkopu i po jeho dokončení, c) dobu, po jejímž uplynutí podzemní stěna dosáhne potřebné únosnosti, d) množství hmot, které musí být v zásobě k dispozici pro zahuštění suspenze v rozsahu prováděných prací, e) opatření při prudkém poklesu hladiny suspenze v rýze nebo vrtu, včetně opatření k zajištění okolí. HLAVA ČTVRTÁ ODVALY § 49 Odval je provozován16) podle technologického postupu, který určí zejména a) způsob ukládání a odběr hmot, b) zneškodňování prachu, c) bezpečnostní opatření při provozu strojů a zařízení, d) stabilitu odvalu. ČÁST TŘETÍ VĚTRÁNÍ § 50 Složení ovzduší (1) V dílech v podzemí, ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat pracovníci nebo osoby, musí ovzduší obsahovat objemově nejméně 20 % kyslíku a koncentrace dále uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty: oxid uhelnatý\| (CO)\| 19 ppm\| 0,0019 %, ---\|---\|---\|--- oxid uhličitý\| (CO2)\| 4923 ppm\| 0,4923 %, oxidy dusíku (nitrózní plyny): oxid dusičitý\| (NO2)\| 0,5 ppm\| 0,00005 %, oxid dusnatý\| (NO)\| 2 ppm\| 0,0002 %, oxid dusný\| (N2O)\| 98,4 ppm\| 0,00984 %, sirovodík\| (H2S)\| 4,9 ppm\| 0,00049 %. (2) Koncentrace výbušných plynů v ovzduší podzemních děl nesmí překročit 25 % spodní meze výbušnosti. Pouze v místech, která jsou mimo účinný dosah větrání, je dovolena místní koncentrace výbušných plynů do 50 % spodní meze výbušnosti, musí však být provedena nezbytná opatření k odstranění tohoto stavu. (3) Do podzemí musí být dodáváno takové množství čerstvých větrů, aby bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavců 1 a 2. Při zjištění plynných škodlivin v ovzduší nad hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 nebo hořlavých plynů nebo jiných plynných škodlivin nad hodnoty stanovené jiným právním předpisem je nutno provoz v díle v podzemí zastavit. (4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje podmínkám stanoveným v odstavcích 1 a 2, je nutno podzemní dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit. Dále mohou být prováděny jen práce na odstranění tohoto stavu. (5) V jeskyni musí být ověřen vliv vnějších klimatických podmínek na větrání. § 51 Způsob větrání (1) Díla v podzemí musí být větrána. Způsob větrání, druhy zařízení pro rozvod větrů a podobně určí projekt. Dále projekt řeší případy možného průniku hořlavých plynů. (2) Přirozeným větráním nebo difuzí je dovoleno větrat tehdy, jestliže nelze předpokládat překročení koncentrací uvedených v § 50 odst. 1 písm. a) až d). V ostatních případech musí být zřízeno umělé větrání. (3) Je-li projektem určeno umělé větrání, je nutno větrat nepřetržitě po dobu přítomnosti osob v podzemí. Závodní určí potřebný časový předstih spuštění větrání před vstupem osob do podzemí a opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu při přerušení umělého větrání při jeho poruše. (4) Námrazy v úvodním podzemním díle nebo nad ním se musí odstraňovat nebo jiným způsobem zabezpečit, aby neohrožovaly bezpečnost práce a provozu. Otevřený oheň k přímému ohřívání vtažných větrů nesmí být použit. § 52 Hlavní ventilátor (1) Má-li být podzemní dílo nebo podzemní stavba větrána průchodním větrním proudem a není-li tlakový spád určený projektem docílen přirozeně, musí být instalován ventilátor k vytvoření potřebného tlakového spádu (dále jen „hlavní ventilátor“). Hlavní ventilátor musí být vybaven zařízením pro měření tlakového spádu. (2) Před uvedením hlavního ventilátoru do trvalého provozu nebo při podstatné změně jeho parametrů je nutno ověřit jeho provozní charakteristiku. (3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství je nutno podrobně zkontrolovat nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčistit a nakonzervovat. (4) O provozu a kontrolách hlavního ventilátoru se vede kniha. § 53 Rozvod větrů (1) Všechna nežádoucí spojení ve větrní síti je nutno izolovat. (2) Větrní dveře se musí samočinně zavírat. Nesmějí zůstat otevřené zbytečně. Jakmile pomine jejich potřeba, je nutno je vysadit nebo zajistit v otevřené poloze. (3) Tam, kde otevření dveří narušuje řádné větrání, je nutno postavit nejméně dvoje dveře v takové vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy uzavřeny. (4) V místech, kde nemohou být postaveny nebo řádně udržovány větrní dveře a netěsnost nenaruší rozvádění větrů, je možno použít větrní závěsy nebo jednoduché dveře. § 54 Větrání separátní a stlačeným vzduchem (1) Separátní větrání musí být zřízeno, pokud složení ovzduší nevyhovuje požadavkům § 50. (2) Tam, kde není možno z technologických důvodů, například při použití razicích plošin, při ražbě maloprofilových podzemních děl nebo protlaků zřídit separátní větrání, smí být větráno stlačeným vzduchem. (3) Separátním větráním nesmí být v žádném místě průchodního větrního proudu odebíráno více větrů, než je objemový průtok tohoto větrního proudu. (4) Lutnový tah je nutno vyvést do průchodního větrního proudu nebo na povrch do takové vzdálenosti, aby použité větry nebyly znovu vedeny do neproraženého podzemního díla. (5) Ovládání prvního ventilátoru separátně větraného podzemního díla je dovoleno jen z průchodního větrního proudu nebo povrchu. (6) Použity smí být jen lutny z materiálu, který vylučuje šíření požáru. (7) V prostoru čelby separátně větraného podzemního díla je možno pro zlepšení větrání použít vedlejší lutnový tah. (8) Druh separátního větrání, druh a umístění ventilátorů a tlumičů hluku, druh a průřez luten včetně jejich vyvedení do průchodního větrního proudu nebo na povrch, jejich vzdálenost od čelby, prodlužování nebo zkracování, zavěšování, spojování a těsnění a způsob likvidace odváděného prachu určí projekt nebo technologický postup. (9) Separátní větrání smí být přechodně zastaveno za podmínek, které určí závodní. § 55 Větrání podzemních provozoven (1) Vozovnu důlních lokomotiv, provozovnu strojů s naftovými motory, elektrickou stanici, obložený sklad výbušnin a sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno větrat průchodním větrním proudem nebo musí být vybaveny separátním větráním. (2) V komoře pro nabíjení akumulátorů nesmí být koncentrace vodíku v ovzduší větší než 0,5 %. Požadavky uvedené v § 50 odst. 3 musí být splněny při překročení této hodnoty. Požaduje se nejméně dvanáctinásobná výměna vzduchu za hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, nesmí být ventilátor umístěn uvnitř nabíjecí komory. Provoz usměrňovacího agregátu je nutno funkčně vázat na provoz ventilátoru. (3) Ve skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv a v provozovně, kde se manipuluje s těmito látkami nebo plyny, se požaduje nejméně čtyřnásobná výměna vzduchu za hodinu. (4) Větrání komory s olejovým transformátorem nebo elektrickým zařízením s olejovou náplní a skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno uspořádat tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť. § 56 Kontrola složení ovzduší v podzemí (1) Závodní určí druhy škodlivin,17) které mají být zjišťovány, četnost a místa jejich zjišťování. Tam, kde vznikne podezření výskytu plynných škodlivin, je nutno je zjišťovat vždy. (2) Výsledek kontroly složení ovzduší na pracovišti musí ten, kdo ji provedl, sdělit předákovi. § 57 Měření a odběry vzorků ovzduší v podzemí (1) Ve všech používaných podzemních dílech je nutno měřit nejméně jedenkrát za půl roku objemový průtok a teplotu větrů a odebrat vzorky ovzduší k provedení rozboru na kyslík, kysličník uhelnatý a kysličník uhličitý. (2) Závodní určí lhůty odběru vzorků ovzduší pro zjištění koncentrace nitrozních plynů a kysličníku uhelnatého na místech, kde je prováděna trhací prácetrhací práce, a v místech s provozem naftových motorů. Odběrem vzorků ovzduší je namátkově kontrolována i délka určené čekací doby po odstřelu a celosměnový průměr nejvyšších dovolených škodlivin v ovzduší.17) (3) V komoře pro nabíjení akumulátorů je nutno jednou za tři měsíce odebírat vzorek ovzduší pro zjištění koncentrace vodíku, stejně také v místech, kde je nebezpečí nahromadění jiných plynů, a to v době, kdy lze předpokládat jejich nejvyšší koncentrace. (4) Rozbor vzorků ovzduší pro zjištění jejich plynných složek smí být nahrazen měřením přístroji a pomůckami povolenými podle zvláštního předpisu.18) ČÁST ČTVRTÁ POŽÁRNÍ OCHRANA V PODZEMÍ § 58 Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím (1) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím určí závodní. Vždy se však za prostor se zvýšeným požárním nebezpečím považuje a) dílo v podzemí s hořlavou výztuží, b) objekt a zařízení nad jamou nebo šachticí, c) prostor strojů a zařízení, v jejichž nádržích a rozvodech je více než 40 l hořlavých kapalin, d) sklad hořlavých materiálů, e) podzemní provozovna, f) provozovaný sklad výbušninvýbušnin. (2) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím musí být opatřeny tabulkou s vyznačením zákazu kouření umístěnou před vstupem do tohoto prostoru. (3) Z podzemí a z prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím na povrchu musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky. § 59 Použití otevřeného ohně (1) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech se souhlasem závodního, v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím jen na jeho písemný příkaz. (2) Písemný příkaz k použití otevřeného ohně v místě se zvýšeným požárním nebezpečím určí zejména a) pracoviště, místo, druh a rozsah prací, b) přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a dobu jejich použití, c) bezpečnostní opatření k zabránění vzniku požáru, d) pohotovost hasicích prostředků, e) provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení, f) zaměstnance k výkonu stálého dozoru, g) zaměstnance obsluhujícího určené zařízení, h) zaměstnance dozírajícího na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení práce s otevřeným ohněm. Vydané písemné příkazy je nutno evidovat v souladu s § 18. (3) Zaměstnanci určenému k výkonu stálého dozoru je nutno, kromě povinností stanovených v § 8 odst. 3, prokazatelně uložit povinnost zkontrolovat před zahájením práce s otevřeným ohněm splnění bezpečnostních opatření určených v příkazu pro použití otevřeného ohně. (4) Zaměstnanec dozírající v pracovních přestávkách na pracoviště a jeho okolí má povinnost po skončení práce se přesvědčit o tom, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm je nutno provádět po dobu nejméně osm hodin, a to nepřetržitě nebo v intervalech ne delších než jedna hodina. Do poslední opakované prohlídky musí zůstat na místě použití otevřeného ohně určené hasicí prostředky. (5) Výsledky prohlídek jsou zaznamenány do příkazu podle odstavce 2. § 60 Věcné prostředky požární ochrany (1) Věcné prostředky požární ochrany, například požární signalizaci, hasicí přístroje, hasicí zařízení, je nutno udržovat v pohotovosti a nejméně jedenkrát ročně kontrolovat. Nesmějí být používány k jiným účelům než ke zdolávání požáru a k nácviku této činnosti. Použité prostředky je nutno bezodkladně připravit k novému použití nebo vyměnit. (2) Hasicí zařízení a hasicí přístroj je nutno zajistit proti zamrznutí. § 61 Rozmístění hasicích prostředků (1) V provozovně nebo před vstupem do ní, u každého stacionárního strojního zařízení a na mobilním stroji, kromě zařízení a strojů se vzduchovým pohonem, a v místě s nebezpečím vzniku požáru se musí umístit vhodné hasicí prostředky. V místě větraném průchodním větrním proudem se hasicí prostředky umisťují na vtažné straně. (2) Na jednom stanovišti smí být uložen pouze jeden druh hasicích přístrojů. Pokud se předpokládá použití více druhů hasicích přístrojů, musí být uloženy odděleně, a to ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe. (3) Na povrchu podzemní stavby je nutno zřídit požární sklad vybavený potřebnou zásobou hasicích prostředků a požární výzbroje pro použití v podzemí. Jeho umístění, provedení, vybavení a způsob skladování určí závodní. § 62 Požární zajištění objektů na ústí úvodních podzemních děl (1) V budově na ústí úvodního podzemního díla nebo ve vzdálenosti menší než 60 m od něho se neskladují hořlavé hmoty. Za skladování se nepovažuje uložení takového množství těchto hmot, které bude nejpozději během následující směny dopraveno do podzemí. (2) Pokud není možno, vzhledem k místním poměrům, vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 1, je možno hořlavé hmoty skladovat v množství a při splnění opatření určených projektem nebo závodním. § 63 Požární zajištění úvodních děl na podzemních stavbách (1) Na podzemních stavbách nesmí být hořlavá výztuž jam, štol a úpadnic ústících na povrch, nárazišť a ostatních děl ústících do úvodních děl podzemní stavby, a to do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku. (2) Budovy jam, štol a úpadnic, strojovna hlavního ventilátoru a těžní věž nesmí být provedeny z hořlavého materiálu. Musí být chráněny proti úderu blesku a od všech přilehlých objektů z hořlavého materiálu nehořlavě odděleny. (3) Projekt určí bezpečnostní opatření při nepoužití požárních poklopů. § 64 Požadavky na nehořlavou výztuž (1) Tam, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, nesmí být z hořlavého materiálu žádné prvky výztuže, kromě odstavných klínů, vložek tvárnicové výztuže a prahů pod výztužnými prvky. (2) Volný prostor za výztuží v místě, kde je stanoveno použití nehořlavé výztuže, smí být vyplněn jen nehořlavým materiálem. § 65 Doprava, manipulace a skladování plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv (1) V podzemí smí být, kromě motorové nafty, skladovány jen hořlavé kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C. (2) Hořlavé kapaliny smí být na podzemním pracovišti skladovány jen v množství odpovídajícím spotřebě za 24 hodin, a to v pevných, těsných, uzavřených a nehořlavých nádobách označených výstražným nápisem o druhu, stupni hořlavosti a množství kapaliny nebo tuhého maziva, a kde nehrozí nahromadění elektrostatického výboje. Tyto nádoby smí být používány jen pro vyznačené druhy látek. (3) Kromě místa, kde podle provozní dokumentace je nezbytné pravidelné svařování, je skladování hořlavých plynů v ostatních částech podzemí zakázáno. (4) Hořlavé kapaliny smí být přelévány nebo odčerpávány jen na určených místech. (5) Hořlavé kapaliny se v podzemí nesmí vyčerpávat z uzavřené nádoby přetlakem stlačeného vzduchu ani plynu ani nalévat z přepravní nádoby do nádrže bez použití nálevky. (6) Nádrž a obal hořlavé kapaliny a tuhého maziva nesmí být, s výjimkou nalévání, přelévání nebo odběru hmot, otevřeny, ani když jsou prázdné. (7) Kontrola a čištění vnitřku nádrže na hořlavou látku se nesmí provádět, pokud se neověří, že koncentrace hořlavých plynů v nich je pod 50 % spodní meze výbušnosti, a není-li zajištěno, že tato mez nebude během práce překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroj. (8) Rozlitá nebo uniklá hořlavá kapalina nebo mazivo musí být neprodleně odstraněny. K tomu je nutno mít na místech určených závodním pohotově zásobu absorbční látky. (9) Použitou čisticí hmotu je nutno uzavírat do nehořlavé nepropustné nádoby a vynášet z podzemí. (10) Důlní vůz a vozík, ve kterém se přepravují nádoby s plyny nebo hořlavými kapalinami, smí být v soupravě vozidel zařazen jen na jejím konci. (11) Oprava nádrží nebo zařízení, při níž by mohlo dojít ke vznícení nebo výbuchu hořlavých plynů, se nesmí provádět v podzemí. § 66 Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv (1) Sklad plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv smí mít jen nepropustnou podlahu, chemicky odolnou proti skladované látce, se spádem k havarijní jímce zakryté roštem. Objem havarijní jímky nesmí být menší než objem největší nádrže, popřípadě než objem propojených nádrží. (2) Pod ventil, přes který se kapalina z nádrže nalévá, je nutno umístit žlab nebo jiné záchytné zařízení. (3) Sklad smí být vybaven jen pevnými svítidly v nevýbušném provedení se zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně. (4) Nádrž, obal ani podstavec stabilní a mobilní nádrže nesmí být z hořlavého materiálu. (5) Vodivá nádrž, obal, podstavec a ostatní zařízení skladu, kromě kolejových podvozků umístěných na kolejích, musí být uzemněny. (6) Větrací otvory skladů musí být opatřeny klapkami těsně uzavíratelnými, a pokud se při vzniku požárního nebezpečí neuzavírají automaticky, ovladatelnými z vnější strany. Před skladem je nutno umístit nejméně čtyři kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů a bednu se 150 kg písku nebo jiného hasicího prášku a lopatu. (7) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj musí být a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkou ve skladu, b) provozní řád skladu, c) výstražná tabulka se zákazem vstupu nepovolaných osob a se zákazem práce s otevřeným ohněm, d) kniha o příjmu a výdeji skladovaných látek, e) dostatečný počet náhradních nádob na přenášení hořlavých kapalin. § 67 Plastické hmoty Plastické hmoty, dopravníkové pásy a řemeny včetně klínových nesmí zvyšovat nebezpečí vzniku požáru ani podporovat jeho šíření. § 68 Požár v podzemí Ihned po zjištění požáru musí být odvolány všechny osoby z podzemí. Do ohrožených děl je nutno zamezit přístupu nepovolaných osob. ČÁST PÁTÁ ODVODŇOVÁNÍ § 69 Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod (1) Ústí děl v podzemí na povrch a ústí vrtů na povrch je nutno zajistit proti náhlému vniknutí povrchové vody do podzemí. (2) Pro ochranu proti náhlému přítoku povrchové vody do podzemí projekt určí a) způsob a četnost sledování a kontroly povrchových toků, vodních nádrží a stálých výtoků vod v blízkosti ústí děl v podzemí a vrtů na povrch a příslušného spádového území jako možných zdrojů nebezpečného přítoku vody, b) bezpečnostní opatření pro díla v podzemí, která by mohla být ohrožena vodami z povrchových toků, vodních nádrží, vrtů z povrchu a podobně. § 70 Práce v dílech v podzemí ohrožených průvaly vod a zvodněných materiálů (1) Vedení díla v podzemí ve zvodněných nebo plynonosných horizontech a v blízkosti důlních nebo podzemních děl s nimi hydraulicky spojených nebo zatopených důlních či podzemních děl se dovoluje pouze tehdy, jsou-li co nejúplněji ověřeny jejich fyzikálně mechanické a hydraulické hodnoty a chemické složení vod a plynů v rozsahu potřebném pro určení bezpečnostních opatření a účinného způsobu jejich včasného odvodnění nebo odplynění. Potřebná bezpečnostní opatření určí projekt. Tato opatření musí být zahrnuta i do technologického postupu. (2) Objeví-li se v díle v podzemí příznaky průvalu vod nebo zvodněných materiálů, musí být práce zastavena, ohrožené dílo podle možnosti zajištěno a osoby z podzemí neprodleně odvolány. Dále se postupuje podle odstavce 1. § 71 Zmáhání děl v podzemí po průvalu vod a zvodněných materiálů (1) Způsob a postup zmáhání díla po průvalu vod a zvodněných materiálů určí technologický postup. (2) Zmáhání se smí zahájit až tehdy, když je při těchto pracích zajištěna ochrana zaměstnanců, zabezpečen odtok vody, zvodněný materiál dostatečně odvodněn, zajištěno větrání a záchranná cesta a provedena opatření proti dalšímu průvalu. ČÁST ŠESTÁ OSVĚTLOVÁNÍ § 72 Osvětlení v podzemí Všechna díla v podzemí musí být v době provozu osvětlena. § 73 Osobní svítidla (1) Jako osobního svítidla se v podzemí smí používat jen elektrické svítidlo určené závodním. (2) Za stav osobního svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho převzetí do odevzdání. Převzaté osobní svítidlo si každý před vstupem do podzemí vyzkouší a přesvědčí se, zda není zjevně poškozeno. Zjistí-li na osobním svítidle závady, které znemožňují jeho bezpečné používání, nebo dojde-li k jeho poškození, vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující osobní svítidla se nesmí používat. (3) Každý, kdo je vybaven osobním svítidlem, musí je mít v podzemí při sobě. (4) Při manipulacích s výbušninami, ve skladech plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv se smí používat jen osobní svítidla schváleného typu18) (dále jen „důlní osobní svítidlo“). § 74 Důlní osobní svítidla (1) Důlní osobní svítidlo smí být vydáváno jen čisté a uzamčené, s akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu. (2) Ten, kdo převzal důlní osobní svítidlo, je nesmí otvírat ani opravovat. (3) Důlní osobní svítidlo zkontroluje určený zaměstnanec nejméně jednou za tři měsíce a vyhotoví o tom záznam. § 75 Lampovna (1) Je-li lampovna zřízena, musí mít a) prostor pro výdej a příjem důlních osobních svítidel a nabíjení akumulátorů, b) prostor pro údržbu důlních osobních svítidel, c) zajištěnu teplou a studenou vodu, d) snadno omyvatelné stěny, e) podlahu z nepropustného materiálu odolného proti působení elektrolytu a se spádem k odtokovému místu. (2) Horní deska pracovních stolů, na kterých se čistí a plní důlní osobní svítidla, musí být omyvatelná a odolná proti působení elektrolytu. (3) Místnosti lampovny je nutno větrat tak, aby koncentrace vodíku v ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně je zakázáno. Tento zákaz musí být uveden na tabulce uvnitř i vně lampovny. (4) Tam, kde se pracuje s elektrolytem, je nutno pro poskytnutí první pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem a pro zneškodnění elektrolytu v odtokovém místě mít k dispozici neutralizační roztok. Rozlitý elektrolyt musí být neprodleně odstraněn. § 76 Příprava a doplňování elektrolytu a nabíjení akumulátorů Přípravu, doplňování, nabíjení a kontrolu elektrolytu v akumulátorech smí provádět jen určení zaměstnanci, a to podle návodu výrobce. ČÁST SEDMÁ STAVEBNĚ MONTÁŽNÍ PRÁCE V PODZEMÍ § 77 Stavebně montážní práce (1) Stavebně montážní práce a montáž technologických konstrukcí smí být prováděny jen podle technologického postupu, který obsahuje zejména a) časový sled montážních prací, b) podmínky nasazení a pohyb mechanizačních prostředků, c) přístupové cesty zaměstnanců, d) způsob zajištění ochrany zaměstnanců a dotčených pracovišť, e) způsob vyztužování, podepírání, kotvení a jiné stabilizační zajištění. (2) Montážní ochranná zařízení a vázací prostředky musí být před montáží a v jejím průběhu kontrolovány. Poškozené nebo vadné zařízení a prostředky se nesmí používat. (3) Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců nesmí být odstraňovány před konečným upevněním a prostorovým ztužením montované konstrukce. § 78 Manipulace s břemeny (1) Vázání a zavěšování břemen smí provádět jen zaměstnanec, který byl pro tuto práci zacvičen. (2) Při manipulaci se zavěšeným břemenem se na ně nesmí vstupovat ani odkládat pracovní nářadí a materiál. (3) Pod dopravovanými břemeny ani v jejich blízkosti se nesmí nikdo zdržovat. Osoby se smí k břemenu přiblížit až po jeho ustálení v místě, kde bude osazeno nebo složeno. (4) Dopravu a manipulaci s břemenem je dovoleno zahájit, byl-li dohodnut způsob dorozumívání mezi tím, kdo břemeno uvázal, a mezi všemi, kdo se na dopravě a manipulaci podílí, a předákem určen ten, kdo tyto práce řídí. ČÁST OSMÁ PRÁCE VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU § 79 Základní ustanovení Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou se považuje práce a pohyb zaměstnance, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím. Při této činnosti musí být zaměstnanec zajištěn proti pádu způsobem stanoveným tímto předpisem. § 80 Zajištění proti pádu (1) Na pracovišti a cestě pro chůzi a dopravní cestědopravní cestě nad vodou nebo jinými látkami, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví, a na ostatních od výšky 1,5 m musí být provedena ochrana osob proti pádu kolektivním nebo osobním zajištěním, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. (2) Ochrana proti pádu od výšky 1,5 m se nevyžaduje a) jestliže pracoviště nebo cesta pro chůzi nebo dopravní cestadopravní cesta jsou na plochách se sklonem do 10° včetně od vodorovné roviny a jsou vymezeny zábranou (jednotyčové zábradlí o výšce minimálně 1,1 m, které není určeno k ochraně proti pádu osob ani předmětů ze zvýšené úrovně apod.) umístěnou nejméně 1,5 m od hrany pádu, b) jestliže práce na pracovišti a cestě pro chůzi a dopravní cestědopravní cestě do výšky 3 m svým charakterem a postupem znemožňuje dodržení opatření podle odstavce 1, pokud budou práce prováděny poučenými zaměstnanci a takovým pracovním postupem, kterým si zaměstnanci vytvářejí postupně kolem sebe plochu, ze které mohou bezpečně pracovat. Technologický postup musí obsahovat přesný výčet činností, které je nezbytné provádět ve vzdálenosti menší než 1,5 m od hrany pádu, a počet zaměstnanců, kteří se mohou v tomto prostoru současně pohybovat, c) při krátkodobé montážní práci nevyhnutelné pro osazení stavebních prvků a jejich vzájemném spojování. Tyto práce se mohou provádět z konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů ztužujících příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných ploch, pokud je v dosahu zaměstnance možnost upevnění prostředku osobního zajištění proti pádu. (3) Současně s postupem prací do výšky se musí ihned zakrývat všechny vzniklé otvory a prohlubně, pokud rozměr kratší strany nebo průměru je větší než 0,25 m. § 81 Kolektivní zajištění (1) Při práci na souvislých plochách ve výšce se provede kolektivní zajištění tak, aby přesahovalo krajní polohy pracovní plochy o 1,5 m na každou stranu. Jako vymezení pracovní plochy ve směru do plochy lze použít zábranu podle § 80 odst. 2 písm. a). (2) Na ploše se sklonem nad 10° se provede kolektivní zajištění i podél okraje ve směru sklonu. (3) Ochranná a záchytná konstrukce, kterými jsou ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, lešení, poklop, záchytné ohrazení, záchytné lešení a záchytná síť, musí být dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům a upevněny tak, aby bezpečně unesly předpokládané namáhání. § 82 Osobní zajištění (1) Osobní zajištění zaměstnanců bezpečnostním postrojem nebo bezpečnostním pásem při práci ve výškách a nad volnou hloubkou musí být použito v případech, kdy nelze použít kolektivní zajištění. (2) Při ochraně před volným pádem je dovoleno použit jen bezpečnostní postroje s tlumičem pádové energie. Výška volného pádu může být nejvíce 4 m. (3) Prostředek osobního zajištění je dovoleno přidělit, byl-li k používání schválen státní zkušebnou. Tuto zkoušku nutno opakovat nejméně jedenkrát za dva roky, pokud podmínky výrobce nestanoví jinak. Funkční zkoušku osobního zajištění je nutno vykonat také po každé mimořádné události (zachycení pádu osoby, extrémní namáhání a podobně). § 83 Konstrukce pro zvyšování místa práce (1) Při postupu prací do výšky se musí místo práce i úroveň pracoviště zvyšovat tak, aby zaměstnanci mohli pracovat bezpečně, vzájemně se neohrožovali a mohli pracovat v obvyklé pracovní výšce. Za obvyklou pracovní výšku se považuje u těžkých prací (zdění z cihel a tvárnic, manipulace s břemeny, těžším nářadím a podobně) práce do výšky 1,5 m, pro ostatní práce (natírání, obkládání, připevňování a spojování lehkých předmětů a podobně) práce do výšky 2 m nad úrovní pracovní podlahy. (2) Žebřík se nesmí používat jako podpěrný nebo nosný prvek podlahy lešení, s výjimkou lešeňových žebříků. (3) Ke zvyšování místa práce nebo k výstupu se nesmí používat labilní předměty a předměty určené k jinému použití. ČÁST DEVÁTÁ ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ HLAVA PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 84 Požadavky na zařízení a jeho části (1) Používat je dovoleno jen zařízení, které a) vyhovuje provozním podmínkám v místě jeho provozování a předpokládanému zatížení, b) umožňuje bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž, c) umožňuje bezpečný přístup zaměstnanců k místům vyžadujícím přístup za účelem ovládání, seřizování, čištění, mazání a podobně, d) zajišťuje, že nedojde k překročení určených provozních hodnot nebo poloh, které by mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, e) vylučuje možnost nežádoucího uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z více míst současně, f) nedá podnět k požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par.19) Na zařízení nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin. (2) Na měřicím přístroji ke sledování provozních údajů nezbytných pro bezpečný provoz zařízení musí být vyznačeny nejvýše dovolené hodnoty měřených veličin. (3) Část zařízení, materiál zařízením zpracovávaný nebo dopravovaný a pracovní médium, pokud svým pohybem, energií, teplotou, tvarem nebo jinak ohrožují bezpečnost práce nebo provozu, musí být zajištěny vhodným ochranným zařízením. Není-li to možné, nebezpečné části a místa se trvale výrazně označí. (4) Zařízení technologické linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště obsluhy a z míst, kam obsluha během provozu vstupuje. Současně s vypnutím technologické linky musí být automaticky zastavena všechna další zařízení linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu. § 85 Ochranná zařízení (1) Ochranné zařízení musí a) plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie, b) umožnit prohlídku, mazání, seřizování, obsluhu nebo opravu zařízení. (2) Ochranný kryt musí být pevný. § 86 Ovladače a signalizace (1) Hlavní ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého zařízení od zdroje energie. (2) Používat je dovoleno jen takový ovladač, který svou konstrukcí vylučuje možnost samovolného zapnutí nebo vypnutí zařízení a má označení polohy, případně funkce a zařízení, které ovládají. (3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny od provozních signálů a provozního hluku. § 87 Obsluha zařízení (1) Provoz ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha a) překontroluje stav zařízení, b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení, c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to možné, dá na ohrožená místa výstražné znamení určené v pokynech pro obsluhu, údržbu a prohlídky. (2) Zjistí-li obsluha před zahájením provozu zařízení závadu nebo poškození, které by mohlo ohrozit bezpečnost práce nebo provozu, nesmí zařízení uvést do chodu. Zjistí-li takovou závadu během provozu, zařízení ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu. (3) Provozní dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod zařízení a zaznamenává údaje. § 88 Pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky Zaměstnavatel zajistí pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky elektrických a strojních zařízení (dále jen „zařízení“) pro zajištění bezpečnosti práce a provozu (dále jen „pokyny“). Pokyny určí zejména a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně, b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení, c) rozsah, lhůty a způsob provádění údržby, zkoušek, prohlídek, kontrol a revizí, d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemisťování, odstavování z provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu, e) způsob dorozumívání a dávání návěští, f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu, g) zakázané úkony a činnosti, h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení. § 89 Požadavky na automatické a dálkové ovládání (1) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládání musí zajistit samočinné zastavení zařízení, pokud a) vznikne porucha na tomto zařízení, b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty, c) vznikne porucha na přívodu energie. (2) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládaní musí dále zajistit a) vyřazení zařízení z funkce při přepnutí na ruční ovládání, b) znemožnění uvedení zařízení do chodu automatikou při přepnutí na ruční ovládání, c) uzamykání ovladače. § 90 Potrubí Potrubí musí být uloženo, zavěšeno nebo jiným způsobem zajištěno proti uvolnění nebo pádu. U více potrubí se každé zavěsí samostatně a na ostatních nezávisle. K zavěšení potrubí se nesmí používat dráty. § 91 Naftové motory (1) Přeruší-li se práce naftového motoru na dobu delší než 15 minut, musí být motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty. (2) U provozovaného naftového motoru se musí nejméně jednou měsíčně provést rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace kysličníku uhelnatého a kysličníků dusíku. Koncentrace se zjišťují po zahřátí motoru na provozní teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení. (3) Naftový motor může být provozován pouze tehdy, jestliže ve výfukových plynech je méně než 0,01 % kysličníku uhelnatého a 0,075 % kysličníků dusíku. § 92 Údržba, montáž a demontáž zařízení (1) Závodní rozhodne, pro které případy se vypracuje pracovní postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení. (2) Při prohlídce se kontroluje zejména, zda zařízení včetně rozvodů není poškozeno nebo nesprávně používáno, zda je kolem zařízení udržován pořádek a čistota, ponechán volný prostor pro obsluhu a zda jsou v řádném stavu ochranné pomůcky a hasební prostředky. (3) Stav stroje se nejméně jedenkrát za 14 dnů ověřuje prohlídkou. HLAVA DRUHÁ ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ Díl první Požadavky na zřizování elektrických zařízení § 93 Základní ustanovení (1) Stav elektrického zařízení se ověří před uvedením do provozu. (2) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen v přehledovém schematu. § 94 Napájecí soustavy v podzemních dílech a stavbách (1) Pro rozvod elektrické energie je dovoleno použít v podzemních dílech a stavbách pouze a) izolovanou soustavu s ochranou zemněním a hlídačem izolačního stavu nebo použitím ochrany proudovým chráničem v soustavách do 1000 V, b) soustavu s uzemněným uzlem s ochranou rychlým vypnutím. (2) Izolovanou soustavu rozvodů do 1000 V a s příkonem nad 5 kVA je dovoleno provozovat jen s přístrojem pro kontrolu izolačního stavu a signalizováním poklesu izolačního stavu pod 15 ohm/V fázového napětí. § 95 Zemnicí soustava v podzemí (1) Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím, nežádoucími vlivy elektrostatických nábojů a bludnými proudy je v podzemí zajištěna zemnicí soustavou. S touto soustavou se nemusí spojovat zařízení, jehož ochrana je zajištěna jiným bezpečným způsobem. (2) Zemnicí soustava se považuje za vyhovující, jestliže a) při požadavku mechanické pevnosti je provedena holými vodiči Cu s průřezem větším než 50 mm2 nebo vodiči FeZn o průřezu větším než 95 mm2, b) splňuje podmínky způsobu ochrany před nebezpečným dotykovým napětím, c) je přístupná vizuální kontrole s výjimkou zemnicích vodičů kabelů a uzemnění konstrukcí. § 96 Umístění elektrických zařízení Elektrická zařízení v podzemí je nutno umístit tak, aby nemohla být poškozena a byla dobře přístupná pro obsluhu a údržbu. § 97 Elektrické stanice a rozvodná zařízení (1) Do uzavřené elektrické stanice smí vstupovat jen ti zaměstnanci, kteří obsluhují, udržují nebo kontrolují elektrická zařízení, pokud splňují kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu.20) (2) V elektrické stanici je zakázáno skladování materiálu před elektrickým rozvaděčem. (3) Uzavřené elektrické stanice je nutno vybavit a) dielektrickým kobercem o rozměru 1 x 1 m, b) dielektrickými rukavicemi, c) bezpečnostními tabulkami, d) hasebními prostředky, e) záchranným izolačním hákem. (4) Elektrické stanice se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit a) zkoušečkou napětí, b) zkratovací soupravou. § 98 Kabely a kabelová vedení (1) Kabel je nutno ukládat, spojovat a připojovat tak, aby nebyl nepříznivě namáhán nebo poškozován. (2) Spojování kabelu ve vrtu není dovoleno. (3) Do svislých děl v délce nad 30 m se kabel ukládá nebo spouští podle pracovního postupu. (4) Rychlospojka a zásuvkové spojení smí být používáno jen u pohyblivých a přemístitelných vedení a nesmí ležet ve vodě a na blátivých místech. Obě spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému poškození a proti znečištění. § 99 Kabely pohyblivých zařízení (1) Pro pohyblivé zařízení se nesmí použít spojovaný vlečný kabel. (2) Vlečný kabel musí být zajištěn proti vytržení z vývodky. Žíly vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem. (3) Není-li použit proudový chránič, použije se takové zařízení, které při přerušení ochranného vodiče samočinně odpojí vlečný kabel od napětí. (4) Způsob ukládání vlečného kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci s vlečným kabelem určí provozní dokumentace. § 100 Ovládací a bezpečnostní obvody (1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo soustavu jednopólově propojenou s ochranným vodičem. (2) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu nebo b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače nebo c) určeny u zařízení řízeného programovým procesorem dvě koncové polohy v programovém vybavení. Díl druhý Provoz elektrických zařízení § 101 Podmínky provozu elektrických zařízení (1) Pokud došlo k vypnutí elektrického zařízení z neznámých příčin je dovoleno zařízení opětně zapnout až po zjištění důvodu vypnutí a odstranění případné závady. (2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno. § 102 Zkoušky nadproudových ochran (1) Způsob zkoušek určí provozní dokumentace. (2) Nadproudová ochrana přímá i nepřímá u zařízení nad 1 kV musí být zkoušena a funkčně ověřena před jejím uvedením do provozu a dále jedenkrát za tři roky. (3) O zkoušce a funkčním ověření nadproudové ochrany se vede záznam. § 103 Hlídače izolačního stavu a proudové chrániče (1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace. (2) V elektrické síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení hlídačem izolačního stavu signalizováno, musí být neprodleně zahájeny práce na zjištění příčiny a místa zemního spojení. Po dobu trvání zemního spojení je nutno bezpečnost práce a provozu zajistit vhodným způsobem. (3) Správnost funkce hlídače izolačního stavu včetně signalizace nebo vypínání musí být kontrolována jednou za týden. (4) Hlídač izolačního stavu elektrické sítě v podzemí nesmí být vyřazen z provozu. Není-li zapojen hlídač izolačního stavu na vypínání hlídané elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles izolačního stavu signalizován do místa, které určí závodní. (5) Funkce proudového chrániče se zkouší nejméně jednou za měsíc. (6) Elektrická síť nesmí být při poruše proudového chrániče provozována. HLAVA TŘETÍ STROJNÍ ZAŘÍZENÍ § 104 Razicí stroje (1) Za razicí stroj se považuje i tunelovací stroj. (2) Provoz razicího stroje se dovoluje pouze při provozu protiprašného zařízení. (3) Stroj je dovoleno spustit teprve po výstražném znamení výrazně odlišeném od provozních signálů a provozního hluku a po uplynutí nejméně 5, nejvýše 15 sekund. (4) Zařízení musí být vybaveno vedle hlavního ovladače i ovladačem, kterým lze v mimořádných situacích vypnout celé zařízení. § 105 Bezkolejové stroje v podzemí (1) Za bezkolejový stroj se považuje i motorové vozidlo, motorový vozík a mobilní stroj určený k nakládání a dopravě a mobilní stroj určený k dopravě. (2) Bezkolejový stroj musí být vybaven a) dvěma na sobě nezávislými brzdovými systémy ovladatelnými ze stanoviště řidiče, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru, b) bezpečnostní brzdou nezávislou na chodu motoru působící mechanickými prostředky minimálně na jednu nápravu, která může být současně použita jako parkovací brzda. (3) Při odstavení stroje smí být funkce parkovací brzdy nahrazena stabilizací stroje na podpěrách, které nadzvednou alespoň jednu nápravu a jsou opatřeny zámky; není-li splněna tato podmínka, musí být bezkolejový stroj vybaven a zajištěn dvěma podkládacími klíny. (4) Při provozu bezkolejového stroje se osoby nesmí zdržovat v dosahu nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje. (5) Přívěs bezkolejového stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém. § 106 Rypadla a nakladače (1) Při provozu rypadla nebo nakladače se nesmí nikdo zdržovat v dosahu pracovního orgánu stroje. (2) Při zjištění nebezpečí ohrožení horninou se musí ihned zastavit rýpání, odjet se strojem na bezpečné místo a ohrožení zaměstnanci musí být upozorněni na toto nebezpečí. (3) Manipulovat s lopatou nebo lžící nad kabinou řidiče dopravního prostředku je zakázáno. (4) Lopata nebo lžíce smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na místě, kde nehrozí nebezpečí ohrožení horninou. Lopata nebo lžíce přitom musí být položena na pevnou podložku. Motor po vyčištění lopaty nebo lžíce se smí zapnout až po ověření, že zaměstnanec, který čistil lopatu nebo lžíci, je v bezpečné vzdálenosti. (5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek výrobce stroje. (6) Kolové stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí. § 107 Používání zemních a stavebních strojů v podzemí V podzemí smí být zemní a stavební stroje používány, jen pokud splňují požadavky části deváté této vyhlášky. § 108 Důlní kolejové a závěsné lokomotivy (1) Důlní kolejová lokomotiva musí mít a) nejméně dva nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru, b) provozní brzdy, jejichž účinnost musí být taková, aby brzdná dráha nebyla při přepravě hmot delší než 40 m a při dopravě osob delší než 20 m. (2) Důlní závěsná lokomotiva musí mít a) nejméně dva nezávislé brzdové systémy, z nichž alespoň jeden musí být nezávislý na chodu motoru, b) omezovač rychlosti, který uvede v činnost bezpečnostní brzdu při překročení nejvyšší dovolené rychlosti, c) bezpečnostní brzdu, jejíž účinnost musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m.s-2. § 109 Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla (1) Spojovací táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo spojení oka s nosným vozíkem nebo spojovacím táhlem musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost. (2) Spojovací táhlo pro dopravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro dopravu hmot a nesmí se používat při dopravě hmot. (3) Spojení táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno proti samovolnému rozpojení. § 110 Brzdné vozíky závěsné dráhy (1) Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se musí dát ovládat i ručně. (2) Účinnost brzdění musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než 11 m a zpoždění při dopravě osob nebylo větší než 9,81 m.s-2. § 111 Dokumentace zařízení závěsné dráhy Dokumentace zařízení závěsné dráhy určí požadavky na zajištění bezpečného provozu a údržby a dále určí a) umístění tratě v podzemním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer a průchodů, b) druh a rozmístění nosných závěsů tratě a způsob jejich upevnění v podzemním díle, c) zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí, d) rozmístění pohyblivých zarážek, e) typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice, f) způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení. § 112 Důlní vozy (1) Spojka nebo jiné spojovací zařízení důlního vozu pro dopravu hmot musí mít nejméně šestinásobnou bezpečnost a pro dopravu osob nejméně desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu. (2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro dopravu osob musí být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení. (3) Vůz s čelními stěnami, používaný i k ruční dopravě, musí mít na obou čelních stěnách chráněná držadla. (4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na jiná vozidla určená k dopravě v podzemním díle. § 113 Pásové dopravníky (1) Před náběhem dopravního pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin osob. (2) Spoj dopravního pásu nesmí ohrožovat osoby a umožňovat propadání drtě. (3) Závěs pro zavěšení dopravníkové tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení. (4) Automaticky ovládaná souprava pásových dopravníků musí kromě požadavků uvedených v § 89 splňovat také tyto požadavky: a) před uvedením dopravníku do chodu možnost dát návěští slyšitelné po celé délce dopravníku, b) zastavení dopravníku z kteréhokoliv místa podél dopravníku prostředkem dosažitelným od jeho konstrukce a označeným, c) zajistit samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení a prokluzování pásu, přeplnění přesypných míst a přehřátí elektrického motoru, d) signalizovat nebezpečnou teplotu pohonné a vratné stanice. (5) Dopravník musí být upraven tak, aby nedocházelo ke spadávání dopravovaného materiálu a k nežádoucímu tření. (6) Přesyp a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby a) sypná výška byla co nejmenší, b) přesyp hřeblového dopravníku neumožňoval hrnutí drtě pod dopravník, c) místo s vývinem prachu bylo vybaveno protiprašným zařízením činným při dopravě. (7) Při natahování dopravního pásu lanem musí mít lano a spoj pásu s lanem nejméně dvojnásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu tahu tažného zařízení. § 114 Hřeblové dopravníky (1) Hřeblový dopravník, který není z místa ovládání přehlédnutelný, se nesmí provozovat bez návěštních zařízení. Hřeblový dopravník se smí spustit teprve po výstražném znamení výrazně odlišném od provozních signálů a provozního hluku a po uplynutí nejméně 5, nejvýše 15 sekund, slyšitelném na ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu a na dalších nebezpečných místech. Dopravník je nutno vybavit elektrickým blokováním proti nežádoucímu spuštění. (2) Zastavení dopravníku musí být možné z kteréhokoliv místa podél dopravníku. HLAVA ČTVRTÁ ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ § 115 Zařízení pro výrobu stlačeného vzduchu (1) Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí projekt nebo provozní dokumentace. (2) Mezi kompresorem a vzdušníkem nebo tlakovzdušným rozvodem musí být uzavírací armatura. (3) Pojistný ventil kompresoru je nutno nastavit tak, aby po jeho otevření nenastalo překročení dovoleného provozního tlaku při jmenovitém výkonu kompresoru o více než 10 %. (4) Jako filtr vzduchu nasávaného kompresorem se smí použít jen nehořlavý materiál. (5) Nejvyšší dovolená teplota stlačeného vzduchu je 180 °C. (6) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém chladiči a dochlazovači smí být použita voda, která neobsahuje hořlavé ani toxické látky a mechanické nečistoty. § 116 Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací potrubí Provoz odlučovače, dochlazovače, vzdušníku a jejich spojovacího potrubí je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění a) u odlučovače a dochlazovače jedenkrát za rok, b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jedenkrát za tři roky, c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm. § 117 Rozvod stlačeného vzduchu (1) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60 °C (2) Hadice a její spoje s potrubím musí být dimenzovány na nejvyšší pracovní přetlak, u pohyblivých strojů zajištěny proti vytržení ze spoje a nesmí tvořit ostré ohyby. (3) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána. § 118 Vrtačky a vrtací kladiva (1) Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno a) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu, b) vrtat s vyfukováním prachu do ovzduší, c) odpojovat protiprašné zařízení. (2) Při používání vrtačky je zakázáno usměrňovat vrták nebo vrtnou tyč rukou. ČÁST DESÁTÁ CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ HLAVA PRVNÍ CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU § 119 Cesty pro chůzi (1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky považuje každý prostor v podzemí, kterým se chodí. Prostory, které se nesmí používat pro chůzi, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu do nich zabránit jiným způsobem. Požadavky na cesty stanovené touto částí se nevztahují na pracoviště. (2) Cestu pro chůzi, podlahu, plošinu, lávku, most, ochoz a schodiště, jakož i lešení pro chůzi je nutno zřizovat a udržovat nezavodněné a tak, aby chůze po nich byla bezpečná a aby svým provedením odpovídaly předpokládanému zatížení a provozním podmínkám. Cestu s úklonem větším než 30 ° je nutno vybavit držadly a stupadly, případně schody. (3) Pokud je dopravní cestadopravní cesta určena i pro chůzi na pracoviště a zpět, je na ní v době vymezené pro takovou chůzi strojní doprava zakázána. (4) Na cestě s úklonem větším než 30 ° nesmí být současně prováděna chůze a doprava. (5) Každý, kdo vstupuje na dopravní cestudopravní cestu, musí věnovat zvýšenou pozornost provozu vozidel. (6) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí a je mezi nimi ve směru jejich možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m. (7) Cestu pro chůzi ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných prohlubní je nutno opatřit na volných stranách pevným a dobře zakotveným zábradlím s vrchním madlem upevněným ve výšce 1,1 m a další podélnou tyčí přibližně v polovině výšky. (8) Cestu pro chůzi vedenou nad jinou cestou nebo místem, kde se mohou zdržovat osoby, je nutno opatřit u podlahy ochrannou lištou o výšce nejméně 0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak. (9) Pro chůzi v díle v podzemí s úklonem větším než 45°, které není vybaveno těžním nebo dopravním zařízením, je nutno zřídit lezní oddělení vybavené odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m. (10) Podél celého lezního oddělení, včetně průlezních otvorů, je nutno zachovat průlezní prostor o světlých rozměrech alespoň 0,7 m kolmo na žebřík a 0,6 m po šířce. (11) Žebřík lezního oddělení vedoucí z nástupní úrovně k prvnímu odpočívadlu smí být svislý pouze do délky 8 m; od délky 3 m smí být používán jen svislý žebřík opatřený ochranným košem s průlezním otvorem 0,6 x 0,7 m. § 120 Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních cestách (1) Rozměry cest pro chůzi a rozměry průchodů určí projekt s ohledem na budoucí využití děl v podzemí. (2) Rozměry musí umožňovat chůzi, případně vyproštění postiženého při úrazu. (3) Přes dopravník, včetně dopravníku umístěného na povrchu, je nutno zhotovit přechody. § 121 Žebřík (1) Žebřík se staví tak, aby kryl otvor v odpočívadle a byl zajištěn proti podklouznutí nebo převážení. Světlá šířka žebříku nesmí být menší než 0,3 m, vzdálenost mezi příčkami větší než 0,3 m a volný prostor pro chodidla za příčkami menší než 0,18 m. Přesah žebříku nad výstupní otvor nebo plošinu nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou upevněna do stejné výše pevná madla. (2) Na témže žebříku nesmí vystupovat nebo sestupovat současně dvě nebo více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti vyšší než 20 kg. (3) Je-li třeba žebřík nastavit, v místě spojení nesmí být sklon žebříku ani vzdálenost mezi příčkami měněna. § 122 Dopravní cesty (1) Dopravní cestouDopravní cestou se pro účely této vyhlášky rozumí cesta pro ruční nebo strojní dopravu osob nebo nákladů. Za vodorovnou se považuje dopravní cestadopravní cesta s úklonem do 35 mm.m-1, s větším úklonem až do 45° včetně, jsou dopravní cestydopravní cesty úklonné, nad 45° svislé. (2) Dopravní cestyDopravní cesty, které se křižují nebo sbíhají, je nutno vybavit zabezpečovacím zařízením, od kterého je možno upustit, je-li jinak zajištěno, aby nemohlo dojít ke srážce. (3) Náhlé zúžení průřezu dopravní cestydopravní cesty (větrní dveře a podobně) je nutno při strojní kolejové dopravě včas signalizovat dotykovým předvěštím. (4) Prochází-li dopravní cestadopravní cesta nad jinou cestou nebo místem, kde se zdržují osoby, je nutno zajistit, aby nikdo nebyl ohrožen dopravními prostředky, padajícími hmotami nebo předměty. (5) Přístup k dopravní cestědopravní cestě, která se nesmí používat k chůzi v době dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit. (6) Úklonnou dopravní cestudopravní cestu je nutno vybavit zábranami proti najetí nebo ujetí vozů. Jejich rozmístění a způsob obsluhy určí provozní dokumentace. § 123 Dopravní cesty s kolejovou tratí (1) Před zavedením strojní dopravy je nutno kolejovou trať zaměřit. (2) Konec kolejové tratě je nutno zabezpečit proti ujetí vozidel. (3) Jazyky výhybky při strojní dopravě nesmí být rovné; v krajních polohách musí být zajištěny závažím výměníku, pružinou nebo jiným způsobem. Dálkově ovládanou výhybku je nutno opatřit optickou kontrolou polohy. Výhybka nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě. (4) Točnici a přesuvnu je nutno zhotovit tak, aby jejich poloha byla zajistitelná. Strojní doprava nesmí být provozována na kolejové trati vybavené točnicí nebo přesuvnou. (5) Vnitřní stranu oblouku koleje v úseku tratě, kde jsou důlní vozy tlačeny posunovači nebo jiným zařízením a kde by mohly vykolejit, je nutno vybavit vodicí lištou. (6) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.21) § 124 Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu (1) Kolejovou trať je nutno budovat tak, aby byly zachovány mezery a) mezi nejširšími částmi míjejících se vozidel na souběžných kolejových tratích nejméně 0,2 m, b) mezi výztuží (ostěním), výstrojí, objektem, zařízením nebo uloženým předmětem a obrysem největšího vozidla včetně nákladu nejméně 0,25 m. V kruhovém profilu, jakož i při dopravě lanem a ruční dopravě je dovoleno mezeru požadovanou pod písmenem b) snížit na 0,1 m, nevznikne-li tím nebezpečí zachycení vozidla nebo osob. (2) Na dopravní cestědopravní cestě s kolejovými tratěmi, kde všechny tratě bývají zaplněny vozidly a kde se vozidla spojují nebo rozpojují ručně, je nutno po jedné straně každé kolejové trati ponechat prostor o šířce nejméně 0,6 m a výšce nejméně 1,8 m. § 125 Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí pro dopravu lanem (1) V úklonné dopravní cestědopravní cestě s kolejovou tratí pro dopravu lanem, kromě dopravy podstavníkem, je nutno vybudovat pohyblivé závory pod zhlavím, na úpatí a pod místem připojování a odpojování vozidel k lanu. Při ražení úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický postup. (2) Vzdálenost závory od zhlaví musí umožnit, aby při zavřené závoře mohla být na úklonnou dopravní cestudopravní cestu spuštěna při napnutém laně všechna současně dopravovaná vozidla. (3) Závora pod zhlavím se smí ovládat jen ze stanoviště obsluhy vrátku nebo pohonné stanice; ostatní závory ovládají určení zaměstnanci. (4) Obsluha vrátku má mít volný výhled na místo připojování a odpojování vozidel. Jestliže výhled na toto místo není možný, je nutno stanovit a zajistit vhodný způsob dorozumívání mezi místem připojování a odpojování vozidel a stanovištěm obsluhy. (5) Na úpatí je nutno pro obsluhu zřídit úkryt, ze kterého lze dávat návěští. (6) Při dopravě v úklonu větším než 15° je nutno vozidla vybavit pojistným zařízením proti převrácení. (7) Náraziště s podstavníkovou dopravou má ochranné zařízení, které zamezuje vsunutí vozidel na úklonnou dopravní cestudopravní cestu dříve, než je podstavník přistaven a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku musí být aretační zařízení vozidel. (8) Dopravuje-li se při ražení dovrchního díla v podzemí přes kladku, určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup. § 126 Dopravní cesty se závěsnou dráhou (1) Závěsnou dopravou smí být vybavena jen ta dopravní cestadopravní cesta, u které nosnost výztuže a její stabilita nebo jiné uchycení nosných závěsů tratě jsou dostatečné i s ohledem na zatížení dopravními prostředky a dopravovanými hmotami. (2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí a) být pevně spojena s navazujícími částmi tratě, b) být zavěšena na výztuž samostatnými závěsy, c) znemožňovat sjetí vozidel, d) umožňovat kontrolu nastavení z místa obsluhy. Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a uzavírat neprůjezdnou větev tratě. (3) Konec tratě závěsné dráhy je nutno opatřit zarážkou nebo pevným dorazem. (4) Výhybky tratě závěsné dráhy se ovládají z místa obsluhy (kabiny řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře a podobně). § 127 Umístění tratě závěsné dráhy (1) Mezera pod spodním okrajem vozidla nesmí být menší než 0,1 m. (2) V manipulačním prostoru, včetně nakládací a vykládací stanice, je nutno zachovat po celé jeho délce alespoň na jedné straně prostor pro obsluhu o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m. (3) Na trati závěsné dráhy, kromě dopravy nekonečným lanem, je nutno umístit pohyblivé zarážky a) pod zhlavím úklonné trati a pod místem připojování a odpojování lana, b) na obou koncích nakládací, vykládací a překládací stanice a na místě spojování a rozpojování vozidel, c) nad pracovištěm při ražení úpadnice ve vzdálenosti určené technologickým postupem raženého podzemního díla. Na místech uvedených pod písmenem b) je dovoleno na vodorovném úseku tratě zřídit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí. (4) Pohyblivou zarážku je nutno vybudovat tak, aby ji obsluha mohla z bezpečného stanoviště ovládat a kontrolovat její nastavení. Při dopravě závěsnou lokomotivou smí být pohyblivá zarážka ovladatelná i ze závěsné lokomotivy. (5) Vzdálenost pohyblivé zarážky pod zhlavím na začátku úklonné tratě musí umožnit, aby při uzavřené zarážce mohla být na úklonnou trať spuštěna všechna současně dopravovaná vozidla. (6) Na trati závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem je nutno pohyblivé zarážky umístit tak, aby nemohlo dojít k ujetí vozidel. § 128 Dopravní cesty s dopravníky Mezery na dopravních cestáchdopravních cestách s dopravníky v podzemí nesmí být menší než a) 0,8 m mezi konstrukcí dopravníku a výztuží na straně chůze a 0,2 m na druhé straně, b) 0,5 m nad horní větví dopravníku a 0,8 m při dopravě osob na páse, c) 0,2 m mezi spodní větví dopravního pásu nebo rotující částí a počvou. § 129 Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje a motorové vozíky (1) Mezera mezi výztuží, výstrojí, objektem, zařízením nebo uloženým předmětem a obrysem důlního bezkolejového stroje, stavebního stroje nebo nákladem nesmí být menší než 0,6 m. Nejsou-li řidič nebo dopravované osoby chráněni konstrukcí stroje, je tato mezera i od těchto osob. (2) Opatření k zajištění bezpečnosti osob před couvajícími stroji určí dopravní řád. (3) U výsypného místa je nutno vybudovat proti přejetí stroje do výsypu zarážku, zvýšený okraj sýpu nebo podobné opatření a tato místa za provozu osvětlit stálým osvětlením. § 130 Dopravní cesty pro dopravu samospádem (1) Skluz a spádové potrubí je nutno zhotovit, upevnit a navzájem spojit tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům. (2) Skluz, spádové potrubí a zásobník je nutno vybavit a) na straně přísunu hmot zařízením umožňujícím zastavení jejich přísunu, b) na vypouštěcí straně spolehlivým uzávěrem. (3) Zařízení pro dopravu samospádem nesmí ohrožovat osoby pádem hmot. § 131 Prohlídky dopravních cest (1) Dopravní cestyDopravní cesty a jejich vybavení musí být prohlédnuty nejméně jednou za týden určenými zaměstnanci. (2) Stav dopravní cestydopravní cesty, kde se dopravují osoby, a její vybavení je nutno prohlédnout nejméně jednou denně. HLAVA DRUHÁ DOPRAVA § 132 Ruční doprava (1) Ruční doprava důlním vozem, vozíkem závěsné dráhy a ručním bezkolejovým vozíkem je dovolena na vodorovné dopravní cestědopravní cestě; na úklonné dopravní cestědopravní cestě je ruční doprava dovolena jen důlním vozem a ručním bezkolejovým vozíkem při úklonu do 50 mm.m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším úklonu, nejvýše do 85 mm.m-1 jen do vzdálenosti 20 m. (2) Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při dopravě před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno. (3) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík smí být dopravován pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě dopravovanými důlními vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště a plnicí a výsypné stanice musí být nejméně 20 m. (4) U větrních dveří, v oblouku, kde není volný rozhled, a na křižovatkách se musí jet pomalu a kromě toho na sebe upozorňovat voláním, není-li jiné vhodné výstražné znamení. (5) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík se smí pouze tlačit, kromě dopravy do svahu, kdy se důlní vůz a ruční bezkolejový vozík smí pouze táhnout. (6) Jednotlivé důlní vozy, vozíky závěsné dráhy nebo části rozpojené soupravy smí být od sebe odtlačovány pouze, jsou-li v klidu, a to jen pákou nebo uchopením ze strany. § 133 Strojní doprava Zavedení strojní dopravy hmot povoluje určený zaměstnanec, zavedení strojní dopravy osob povoluje závodní. § 134 Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo břemen nadměrných rozměrů (1) Dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů ručně nebo smykem a manipulaci s nimi smí vykonávat podle zpracované provozní dokumentace schválené závodním jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě. Uvedený způsob dopravy se smí vykonávat jen za přítomnosti technického dozoru. (2) Strojní dopravu břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů podle dopravního řádu schváleného závodním smí vykonávat jen pracovníci s nejméně dvouletou praxí při dopravě. (3) Před manipulací a dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů musí určený pracovník prohlédnout zařízení určené k manipulaci a dopravě břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů, zda odpovídá provozní dokumentaci a není poškozeno. Výsledek prohlídky zaznamená. (4) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů je povinen určený pracovník provést kontrolu průjezdnosti dopravní cestydopravní cesty. Výsledek kontroly zaznamená. (5) Provozní dokumentace podle odstavce 1 a dopravní řád podle odstavce 2 musí obsahovat závěry z posouzení dopravovaného břemene nadměrné hmotnosti nebo břemene nadměrných rozměrů a prvků dopravní cestydopravní cesty, zejména z hlediska únosnosti podkladu použitého k dopravě jako dopravní cestydopravní cesty, úklonu dopravní cestydopravní cesty, hmotnosti a rozměrů břemene, stability břemene s ohledem na polohu jeho těžiště při dopravě, posouzení potřebné ložní plochy dopravního prostředku a způsobu upevnění břemene, a to v takovém rozsahu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu pohybu břemene, jeho sklopení nebo převrácení. (6) Tam, kde je prováděna doprava a manipulace s břemenem nadměrné hmotnosti nebo břemenem nadměrných rozměrů, nesmí být vykonávána žádná jiná činnost. § 135 Dopravní řád (1) Pro strojní dopravu vydá zaměstnavatel dopravní řád, který určí zejména a) dopravní cestydopravní cesty, stroje a zařízení, b) značení dopravních cestdopravních cest, c) místa pro nakládání, vykládání a překládání hmot, seřazování, couvání a odstavování vozidel, tažení a tlačení vozidel, d) dobu dopravy a dobu vymezenou pro chůzi, e) dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení, f) pokyny pro připojování a odpojování vozidel a způsob zajištění vozidel proti nežádoucímu pohybu, g) způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh, h) bezpečnostní a provozní pokyny pro dopravu výbušnin, břemene nadměrné hmotnosti nebo rozměrů, nářadí, předmětů a materiálu, pro současnou dopravu a chůzi a pro práci na dopravní cestědopravní cestě s trolejovým vedením, i) způsob označení místa nehody, j) způsob a prostředky k nakolejení vykolejených vozidel, k) lhůty, způsob a rozsah prohlídky dopravních cestdopravních cest a jejich vybavení, l) rozsah prohlídky dopravního zařízení před zahájením dopravy. (2) Dopravní řád pro dopravu osob dále určí a) cesty pro dopravu osob, b) rozmístění nástupišť, c) dobu vymezenou pro dopravu osob na pracoviště a zpět, d) pravidla chování osob při dopravě, e) počet současně dopravovaných osob, f) povinnosti průvodčích a dohližitelů a označení dohližitelů, g) podmínky pro současnou dopravu nářadí, předmětů a osob. (3) Doprava zraněného má přednost před jinou dopravou. (4) Dopravní řád je nutno vyvěsit na nástupištích, na stanovištích obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech. § 136 Řidič (1) Vozidlo smí být ovládáno jen ze stanoviště řidiče. Z jedoucího vozidla řidič nesmí vystoupit a nesmí je ponechat na dopravní cestědopravní cestě bez dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu. (2) Řidič musí při jízdě sledovat dopravní cestudopravní cestu. Hrozí-li nebezpečí, sníží rychlost jízdy nebo zastaví. Spatří-li osoby nebo jiné vozidlo, které by ohrozil, ztlumí světlo, dá výstražné znamení a přiměřeně sníží rychlost jízdy. Pokud potká osoby, které nemají možnost ustoupit do bezpečí, nebo má-li na dopravní cestědopravní cestě překážku, musí včas zastavit. V jízdě smí pokračovat až tehdy, přesvědčil-li se, že další jízdou nikoho neohrozí. (3) Řidič musí dát výstražné znamení před zahájením jízdy, před vjezdem do nepřehledného místa, větrních dveří a jiných zúžených míst a vjezdem do nástupiště a stanice. Před těmito místy a při manipulaci na seřadišti, nástupišti a v nakládací, vykládací a překládací stanici musí včas přiměřeně snížit rychlost. (4) Řidič smí přenechat řízení vozidla jen zaměstnanci, kterého zacvičuje. (5) Jde-li průvodčí nebo zaměstnanec určený k manipulaci s vozidly vedle jedoucí soupravy, smí řidič jet nejvýše rychlostí jeho chůze a přitom ho musí sledovat. (6) Řidič se na začátku směny seznámí se záznamy o stavu vozidla a dopravních cestdopravních cest a na konci směny provede záznam o stavu vozidla. § 137 Návěštní zařízení (1) Návěštní zařízení je nutno zřídit tam, kde se obsluha dopravního zařízení nemůže spolehlivě dorozumět s osobami zúčastněnými na dopravě, a u dopravníku, jehož provozem bez návěštního zařízení mohou být ohroženy osoby. (2) Návěštní zařízení je nutno umístit tak, aby jeho ovládání nebylo spojeno s nebezpečím, a provést tak, aby byla zajištěna rozlišitelnost návěští pro různé způsoby dopravy na jedné dopravní cestědopravní cestě a zřetelně slyšitelná i na místech, ze kterých jsou dávána. (3) Tabulka s významem určených návěští musí být umístěna u návěštního zařízení. Návěští „jedenkrát“ je možno používat jen jako znamení k zastavení. (4) Doprava ve směně nesmí být zahájena, pokud se obsluha dopravního zařízení nepřesvědčila o správné funkci návěštního zařízení. (5) Před zahájením dopravy lanem musí obsluha dát návěští na místo, kam se má dopravovat, a počkat na zpětné návěští. Obsluha smí uvést zařízení do chodu nejdříve 5 sekund a nejpozději 15 sekund po obdržení návěští. (6) Dopravní cestuDopravní cestu s dopravou lanem je nutno vybavit takovým návěštním zařízením, aby z kteréhokoliv místa dopravní cestydopravní cesty bylo možno dát návěští k zastavení dopravy. Smí být použito jen takové zvukové návěští upozorňující na zahájení dopravy, které je slyšitelné po celé délce dopravní cestydopravní cesty, pokud není nahrazeno jiným rovnocenným způsobem určeným v dopravním řádu. (7) Ruční návěští se dává svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1. § 137a Dopravní návěští a předvěští (1) K zabezpečení dopravní cestydopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští. (2) Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3. (3) Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cestydopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod. (4) Návěšť „Výstraha“ se umístí a) v místech vjíždění vlaku do koncové stanice, náraziště a jiných manipulačních prostorů, b) před průjezdem vlaku seřadištěm vozů, překládací stanicí a násypným zařízením, c) v místech, kde se na dopravní cestědopravní cestě pracuje, a to s ohledem na délku brzdné dráhy vlakové soupravy. (5) Návěšť „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cestydopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrními dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení. (6) Návěšti označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěny před dopravními místy určenými dopravním řádem. Zaměstnavatel stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny. (7) Návěšť „Dávej varovné signály“ musí být umístěna tam, kde se vykonává práce na dopravní cestědopravní cestě, ve vzdálenosti určené dopravním řádem. (8) Návěšť „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestudopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestědopravní cestě jen pro určený (vymezený) způsob dopravy. (9) Návěšť „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů. (10) Návěšť „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěšťmi č. 1 a 5 podle přílohy č. 2. (11) Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení. § 138 Spojování a rozpojování vozidel Ručně smí být spojována a rozpojována jen stojící vozidla kolejové a závěsné dopravy a jen po dohodě se zaměstnancem, který by je mohl uvést do pohybu. Mezi vozidla se nesmí vstupovat nebo se mezi ně nahýbat. § 139 Doprava hmot a předmětů (1) Hmoty a předměty smí být na vozidlo ukládány jen tak, aby při nakládání, překládání, dopravě nebo vykládání nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu. (2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby nezasahovaly do průjezdního průřezu dopravní cestydopravní cesty a aby nehrozilo nebezpečí jejich převrácení, sesutí nebo pád. (3) Při ručním nakládání a vykládání je nutno vozidlo zajistit proti nežádoucímu pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot. (4) Ručně smí být vyklápěno pouze stojící vozidlo zajištěné proti posunutí nebo převrácení. (5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno. (6) Výklopné a samovýsypné vozidlo je nutno zajistit tak, aby se při dopravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit a při vyklápění převrátit. Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak, aby hmotami nebyl nikdo ohrožen. (7) Při dopravě uzavřeného radioaktivního zářiče nebo jeho přenášení smí být přítomny jen osoby, jejichž činnost je spojena s dopravou zářiče. Dopravován smí být jen v prostředcích pro dopravu osob, kromě pásových dopravníků. Doprava do podzemí a zpět se provádí přednostně. § 140 Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách (1) Pracoviště na dopravní cestědopravní cestě je nutno po dobu trvání práce označit způsobem určeným v dopravním řádu; to se týká i nehody na dopravní cestědopravní cestě a jejího odstraňování. Označení se umístí ve vzdálenosti umožňující bezpečné zastavení přijíždějícího vozidla, a to na všech přístupech k pracovišti nebo místu nehody. (2) Práce na úklonné dopravní cestědopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidlo nebo břemeno není spolehlivě zajištěno proti ujetí nebo odstraněno z úklonné dopravní cestydopravní cesty. Za spolehlivé se nepovažuje zajištění jen lanem vrátku nebo lanem pohonné stanice. § 141 Zvedání vykolejených vozidel (1) Vykolejené vozidlo se smí zvedat a nakolejovat jen způsobem a prostředky určenými v dopravním řádu. (2) Vykolejené vozidlo je nutno zajistit proti ujetí a současně zabránit najetí dalšího vozidla na ně. § 142 Rychlost dopravy (1) Rychlost dopravy lokomotivami smí být určena jen v rozsahu technických podmínek lokomotiv a povolení k používání jejich typů18) a stavu kolejových tratí. (2) Rychlost dopravy lanem nesmí překročit 2 m.s-1. (3) Rychlost dopravy u jiné strojní dopravy smí být určena jen v rozsahu technických podmínek, povolení k používání jejich typů18) a stavu dopravního prostoru. § 143 Podmínky pro dopravu lanem (1) Lano smí být vedeno jen tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření a aby při připojování vozidla nebo při nahodilém průvěsu nemohlo zachytit jiná vozidla nebo ohrozit osoby. (2) Závora nebo pohyblivá zarážka smí být otevřena bezprostředně před průjezdem vozidla a jen po dobu průjezdu. (3) Je-li na úklonné dopravní cestědopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště, které by mohlo být ohroženo ujetým vozidlem nebo vymrštěným dopravovaným materiálem, smí být doprava zahájena teprve tehdy, jestliže se všechny osoby z těchto pracovišť zdržují na bezpečném místě. § 144 Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu lanem (1) Vrátek a pohonnou a vratnou stanici pro dopravu lanem je nutno umístit nebo chránit tak, aby na ně nemohlo najet dopravované vozidlo, břemeno nebo vyrovnávací závaží. (2) Vrátek používaný pro zdvíhání břemen smí být umístěn jen mimo dráhu dopravovaného břemene a osazen tak, aby osa kladky byla kolmá na směr navíjení lana. (3) Způsob zakotvení vrátku nebo pohonné stanice určí provozní dokumentace, přičemž bezpečnost ukotvení je nejméně 1,2násobná vzhledem k jmenovité pevnosti lana. Bezpečnost ukotvení a zatížení vrátku používaného pro zdvíhání břemen je dvojnásobná vzhledem k nosnosti vrátku. (4) Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou. (5) Jedno lano u dvoububnového vrátku se smí používat, jen je-li druhé lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nebyl nikdo ohrožen. (6) Na bubnu vrátku nesmí při dopravě zůstat méně než tři závity lana. (7) Stanoviště obsluhy vrátku je nutno chránit proti švihu lana při jeho případném přetržení. § 145 Doprava lokomotivami (1) Doprava lokomotivou se dovoluje pouze tehdy, je-li na přední čelní stěně lokomotivy rozsvícen reflektor s bílým světlem a na posledním vozidle soupravy nebo na zadní stěně lokomotivy, je-li sama, červené světlo. Je-li souprava lokomotivou tlačena, umístí se vzadu na lokomotivu červené světlo a na čelní stěně prvního vozidla svítidlo s bílým světlem. Při posunu na seřadišti nemusí být světla měněna. (2) Důlní vůz smí být po vedlejší kolejové trati tažen jen v seřadištích a při vyprazdňování velkoprostorového speciálního vozu. (3) Vůz s dlouhými břemeny nesmí být zařazován bezprostředně za lokomotivou. (4) Do soupravy vozidel pro dopravu osob nesmí být zařazena jiná vozidla kromě vozidel pro dopravu nářadí; ta však mohou být zapojena jen na konci soupravy. § 146 Doprava na závěsné dráze (1) Doprava na úklonné trati závěsné dráhy nesmí být zahájena, pokud není ke každému samostatně dopravovanému vozidlu nebo každé soupravě vozidel připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidla nebo soupravy. Při proměnlivém úklonu tratě při dopravě lanem je nutno brzdný vozík připojit na obou koncích soupravy. (2) Dopravovat závěsnou lokomotivou na úklonné trati se smí, pokud je na konec soupravy připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidel dopravovaných lokomotivou. Při jízdě samotné lokomotivy, jejíž brzdný systém je vybaven omezovačem rychlosti, se brzdný vozík nemusí používat. (3) Brzdný vozík nesmí být při dopravě vyřazován z funkce. (4) Osoby se smí na úklonné trati závěsné dráhy dopravovat, pokud je z místa průvodčího umožněno přímé zabrzdění soupravy. (5) Pokud je zvedací zařízení součástí nosného vozíku, musí být dopravované břemeno ve zvednuté poloze zajištěno. (6) Při použití zvedacího zařízení, kterým je břemeno zvedáno nebo spouštěno i s nosným vozíkem a pohyblivou částí tratě závěsné dráhy, je nutno nosný vozík na pohyblivé části tratě zajistit tak, aby z ní nemohl při manipulaci sjet. Pohyblivá část tratě závěsné dráhy musí být ve své horní poloze zajištěna. Nosný vozík na pevné části tratě závěsné dráhy musí být zajištěn proti sjetí z tratě. (7) U ostatních typů zvedacích zařízení je nutno břemeno vždy zajistit proti sjetí z jejich zvedacích částí a zvedací část v koncových polohách zajistit. § 147 Doprava dopravníky (1) V místech, kde hrozí nebezpečí zachycení pohyblivými částmi dopravníku nebo pád hmot z dopravníku, je ruční čištění dopravníku a jeho okolí za chodu zakázáno. Okolí pásových dopravníků nesmí být ponecháno neuklizené od napadaných hmot. (2) Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat. (3) Dopravovaný materiál smí být z dopravníku odebírán jen za zadní konec proti směru dopravy. § 148 Doprava škrabáky (1) Doprava škrabákem je zakázána v úklonu vyšším než 40°. (2) Stanoviště obsluhy škrabáku je nutno chránit proti švihu lana při jeho případném přetržení a proti přejetí škrabákové lžíce. § 149 Doprava samospádem (1) Hmoty v zásobníku a skluzu smí být zvenku uvolňovány jen z bezpečného místa určeným způsobem. (2) Práce uvnitř zásobníku je dovolena jen za stálého dozoru. Do zásobníku se smí vstupovat jen shora po ověření nezávadnosti ovzduší a zastavení plnění a odtěžování. Dopravní zařízení ústící do zásobníku musí být zajištěno proti nežádoucímu uvedení do chodu. Uvnitř zásobníku smí být zaměstnanec pouze tehdy, je-li jištěn dvěma zaměstnanci zvenku a připoután ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k zajišťovacímu, stále napnutému lanu. Při odstraňování převisu nesmí dosahovat chodidly níže než 1 m pod horní hranici převisu. Se zaměstnancem uvnitř zásobníku musí být udržováno stálé spojení. (3) Spádové potrubí v jámě nesmí být používáno pro skladování hmot. HLAVA TŘETÍ SVISLÁ DOPRAVA Díl první Všeobecné požadavky § 150 Rozsah platnosti Ustanovení této části platí pro svislou dopravu strojním dopravním zařízením jednočinným (dále jen „dopravní zařízení“) ve svislých dílech do hloubky 50 m s úklonem od vodorovné roviny větším než 45° s povolenou rychlostí dopravy do 1 m.s-1 a) s nevedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně, b) pro dopravu volně zavěšených břemen, c) s vedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně, d) s nakladačem zavěšeným na laně. § 151 Povolení provozu (1) Dopravní zařízení povoluje závodní. Typ dopravního zařízení musí být posouzen revizním technikem zdvihacích zařízení,8) a pokud je součástí též elektrické zařízení, i revizním technikem elektrických zařízení.8) (2) Povolení podle odstavce 1 vydá závodní písemně a určí v něm rozsah a druh provozu a nezbytná bezpečnostní opatření. (3) V pokynech pro obsluhu a údržbu dopravního zařízení se kromě požadavků uvedených v § 88 určí zejména a) počet dopravovaných osob, b) největší povolené zatížení při dopravě osob, c) největší povolené zatížení při dopravě hmot, d) bezpečnostní opatření potřebná s ohledem na místní poměry. § 152 Kniha provozu Veškeré záznamy o provozu, prohlídkách, údržbě, závadách, kontrolách a revizích dopravního zařízení a svislého díla se zapisují do knihy provozu. Díl druhý Dopravní zařízení a svislé dílo § 153 Těžní konstrukce (1) Těžní konstrukce umístěná nad svislým dílem (trojnožka, koza, věž a podobně) musí být provedena tak, aby bezpečně přenesla všechna provozní zatížení a umožňovala bezpečný způsob odnímání dopravní nádoby. V případě dopravy osob musí též umožňovat bezpečný vstup do dopravní nádoby nebo jiné konstrukce pro dopravu osob a výstup z ní. (2) U všech částí kladky a lanovnice těžní konstrukce včetně jejich uchycení se požaduje sedminásobná bezpečnost vůči největšímu statickému zatížení vztažená na výpočtovou mez pevnosti materiálu. U volně zavěšené kladky se požaduje dvojí nezávislé upevnění a zajištění proti vypadnutí lana. Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana se u dopravního zařízení s dopravou osob požaduje nejméně 20. (3) Těžní konstrukce musí být provedena tak, aby nad nejvyšší provozní polohou úvazku byla zajištěna volná výška, která umožní přejetí nejvyšší provozní polohy nejméně o 0,5 m, aniž úvazek narazí na konstrukci nebo její části. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro dopravu zařízením s drapákem (nakladačem) zavěšeným na laně. § 154 Pohon dopravního zařízení (1) Ukotvení pohonu se provede tak, aby bylo pevné a mělo nejméně sedminásobnou bezpečnost největšího statického zatížení. (2) Má-li být pohon dopravního zařízení použit též pro dopravu osob, nesmí zatížení osobami překročit 60 % požadavků daných na zatížení pro těžbu nebo dopravu materiálu. (3) Pohon dopravního zařízení musí být vybaven odlehčovací brzdou, která je tak účinná, aby udržela za klidu pohonu největší statické zatížení (převahu) s jistotou nejméně trojnásobnou. (4) K vyvolání brzdící síly odlehčovací brzdy je možné použít závaží nebo tlačnou pružinu. (5) Pohon dopravního zařízení musí být konstrukčně uzpůsoben tak, aby rychlost těžního lana ve svislém díle nepřesáhla 1 m.s-1. (6) Jako pohon dopravního zařízení lze použít i kladkostroj. Na takovém zařízení je doprava osob zakázána. (7) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu pohonu dopravního zařízení k jmenovitému průměru těžního lana se u dopravního zařízení s dopravou osob požaduje nejméně 20. (8) Pro upevnění lana k bubnu pohonu dopravního zařízení se požaduje obepnutí nejméně třemi vinutími. Při splnění tohoto požadavku musí být zajištěna při největším statickém zatížení nejméně sedminásobná bezpečnost proti vytažení z bubnu. (9) Stanoviště obsluhy pohonu dopravního zařízení, pokud není vybaveno návěštním zařízením, musí být umístěno tak, aby obsluha mohla sledovat dopravu. Na pracovišti obsluhy musí být k dispozici pokyny pro obsluhu a údržbu dopravního zařízení a význam návěští. (10) Dopravní zařízení s elektrickým pohonem musí mít nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby umístěn koncový vypínač, který při přejetí uvede do činnosti odlehčovací brzdu a odpojí přívod elektrické energie. § 155 Ruční vrátek (1) Ruční vrátek používaný pro dopravu musí být vybaven alespoň rohatkou se západkou vykazující pro největší působící statické síly nejméně pětinásobnou bezpečnost. Pokud je ruční vrátek použit pro dopravu osob, musí být vybaven ještě odlehčovací brzdou splňující podmínky uvedené v § 154 odst. 4 a dvěma klikami s otočnou rukojetí. (2) Na dopravním zařízení s ručním pohonem vrátku je doprava osob dovolena pouze do hloubky 20 m za předpokladu, že vrátek budou obsluhovat dva zaměstnanci. § 156 Lano (1) Jako těžní lano je dovoleno použít málo kroutivé ocelové lano o průměru nejméně 6 mm s výjimkou ruční dopravy kladkostrojem, kde lze použít pouze lano předepsané výrobcem. (2) U těžního lana je požadována nejméně desetinásobná bezpečnost při dopravě osob a sedminásobná bezpečnost při dopravě materiálu vůči největšímu statickému zatížení. (3) Těžní lano se musí odložit, je-li podle vnějších známek zjevné, že se jeho nosnost snížila, zejména pak a) dosáhne-li počet viditelných zlomených drátů na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů v laně 10 % celkového nosného průřezu lana, b) při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo rychlém a značném prodlužování lana, c) při vážném poškození v důsledku smyček, uzlů, vývrtek, vytlačení vložky a podobně, které nelze odstranit krácením lana. § 157 Úvazky (1) K úvazku lana je dovoleno použít jen svorku odpovídající průměru lana. Každý úvazek musí mít nejméně tři svorky. (2) Poloměr ohybu lana v úvazku měřený k ose lana nesmí být menší než čtyřnásobek jmenovitého průměru lana. (3) Bezpečnost proti vytažení lana z úvazku je pro největší statické zatížení nejméně sedminásobná, u klínového samosvorného úvazku nejméně 1,2násobná. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na klínové samosvorné úvazky. § 158 Dopravní nádoby, břemena a jejich závěsy (1) Při dopravě je dovoleno používat dopravní nádobu, která zabezpečí spolehlivě dopravu osob a materiálu. Rozměry nádoby musí být voleny tak, aby mezi ní a lícem výrubu, výztuží nebo výstrojí díla byla zachována mezera alespoň 0,3 m. (2) Součásti dopravních nádob včetně závěsných prostředků musí mít nejméně sedminásobnou statickou bezpečnost vůči největšímu statickému zatížení. (3) Zvláštní zařízení pro dopravu osob (pracovní poval, plošina, sedačka a podobně) musí zajišťovat, aby osoby z něho nemohly vypadnout a nemohlo dojít k jeho zachycení nebo překlopení při dopravě. (4) Závěs musí být zajištěn proti nežádoucímu odpojení od dopravní nádoby. § 159 Zvukové návěští a dorozumívací zařízení (1) Svislá doprava se dovoluje pouze tehdy, je-li její součástí návěštní zařízení. Návěštní zařízení se nevyžaduje v případě spolehlivého hlasového dorozumění mezi stanovišti obsluhy a obsluhou dopravního zařízení. (2) Způsob a význam návěští určí pokyny pro obsluhu a údržbu dopravního zařízení. (3) Význam návěští: 1x stát 3x těžba 5x doprava osob 6x doprava materiálu a břemen. (4) Doprava se smí zahájit až po jasném a zřetelném návěští. V případě pro obsluhu nezřetelného návěští znamená toto návěští „stát“. (5) Zaměstnanec, který návěští dal, sleduje, zda návěští bylo správně porozuměno. Není-li tomu tak, dá ihned návěští „stát“. (6) Po daném návěští k dopravě osob nebo těžbě je zakázáno do dopravní nádoby nastupovat a vystupovat z ní, ukládat do ní a vykládat z ní hmoty nebo břemena. (7) Kde není možno se spolehlivě domluvit mezi stanovištěm obsluhy dopravního zařízení a stanovištěm obsluhy u svislého díla, případně ve svislém díle musí se zřídit mezi těmito místy dorozumívací zařízení pro hovorové dorozumění. § 160 Doprava ve svislém díle (1) Vedení dopravní nádoby nebo břemene určí projekt. (2) Jízdu nevedené těžní nádoby nebo břemene sleduje obsluha na ohlubni po celou délku dráhy a podle potřeby ji usměrňuje. Díl třetí Provoz dopravního zařízení § 161 Podmínky provozu dopravního zařízení (1) Je zakázáno, aby osoby dopravované v okovu na jeho okraji stály nebo seděly. (2) Ve svislém díle je zakázána chůze současně s jakoukoliv dopravou v něm. (3) Pokud je při dopravě osob současně dopravován materiál, například nářadí, části výztuže, výstroje, musí být zajištěn tak, aby nedošlo ke zranění osob. (4) Dopravní nádoba se plní jen tak, aby dopravovaná hornina nemohla vypadávat, nejvýše však 50 mm pod horní okraj. (5) Předmět přesahující přes okraj dopravní nádoby je nutno vhodně zajistit, aby nemohl vypadnout a při dopravě nezachytil o výztuž, výstroj nebo stěnu svislého díla. (6) Před dopravou břemene nadměrné hmotnosti je nutno ověřit, zda je dopravní zařízení dostatečně dimenzováno, zejména pokud jde o pevnost jednotlivých částí. Při této dopravě není nutné dodržet předepsané jistoty, bezpečnosti a mezery. Před dopravou a po ní je nutno prohlédnout všechny části dopravního zařízení, které budou nebo byly mimořádně namáhány a mohly by být při dopravě poškozeny. Při této dopravě je nutno zabránit přítomnosti osob pod dopravovaným břemenem nebo dopravní nádobou. (7) Doprava břemene nadměrných rozměrů se smí zahájit až po kontrole průjezdnosti dopravní cestydopravní cesty. (8) Otevíratelná stěna a dno dopravní nádoby se musí bezpečně zajistit proti samovolnému otevření. (9) Pokud je na ohlubni zřízen poklop, otevírá se jen po nezbytně nutnou dobu pro průjezd dopravní nádoby. (10) Manipulace s pohybující se nevedenou dopravní nádobou je dovolena jen při rychlosti do 0,2 m.s-1. (11) Narážecí zařízení, sklápěcí můstek a stavítka musí být při jízdě osob zajištěny v otevřené poloze. (12) Před opuštěním dopravního zařízení jsou obsluhy všech zařízení povinny je zajistit proti manipulaci nepovolanými osobami. § 162 Prohlídky a revize dopravního zařízení (1) Stav dopravního zařízení se kontroluje denně. Kontroluje se zejména pohon dopravního zařízení, stav a funkce brzd, vizuálně stav lana, funkce koncových vypínačů, funkce návěštního zařízení, upevnění kladek, kladkostroje a lanovnic. (2) Každých šest měsíců provádí prohlídku provozovaného dopravního zařízení určení zaměstnanci. (3) Pokud je dopravní zařízení určeno pro dopravu osob nebo při hloubce svislého díla větší než 20 m, provádí prohlídku podle odstavce 2 revizní technici. HLAVA ČTVRTÁ SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ § 163 Skladování sypkých hmot Při ručním ukládání a odebírání smí být sypké hmoty skladovány jen do výšky 2 m. Při ukládání a odebírání sypkých hmot strojním způsobem je nutno odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla devět desetin dovoleného dosahu nakládacího stroje a nevznikaly převisy. § 164 Skladování ostatních materiálů (1) Konstrukční prvky, které při skladování na sebe těsně doléhají a nemají úchytné prvky, které umožňují bezpečné uchopení, případně zavěšení pomocí oka, držadla a podobně, smí být ukládány jen na podklady; kulatina a vrstvené podklady nesmí být použity. (2) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky 2 m. Kusový materiál nepravidelných tvarů, například kámen, nepravidelné tvarovky, smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m. (3) Oblé předměty při zajištění stability smí být ručně ukládány na sebe jen do výšky 2 m. Roury a kulatinu je nutno zajistit proti sesunutí. (4) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány jen do výšky 1,5 m, při ukládání mechanizovaným způsobem do výšky 3 m. Okraje hromad mají být zajištěny pomocným zařízením nebo pytle uloženy v bezpečném sklonu a vazbě, aby nedošlo k jejich sesunutí. (5) Nádoby s kapalinou nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak, že plnicí (vyprazdňovací) otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby smí být uloženy nastojato jen v jedné vrstvě. Naležato smí být uloženy ve více vrstvách za předpokladu, že jednotlivé vrstvy jsou vzájemně stabilizovány, případně jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu. (6) Radioaktivní zářič smí být skladován jen v prostorách k tomu účelu určených závodním. ČÁST JEDENÁCTÁ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 165 Přechodné ustanovení Podzemní díla a stavby zahájené před nabytím účinnosti této vyhlášky a zařízení uvedená do používání před nabytím účinnosti této vyhlášky mohou být používány, vyhovují-li požadavkům právních předpisů, platných v době jejich zahájení nebo uvedení do používání. Zařízení musí být nejpozději při rekonstrukci nebo generální opravě uvedena do souladu s touto vyhláškou. § 166 Výjimky (1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně osob nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud jsou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření. (2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může zaměstnavatel od ustanovení § 25 odst. 3, § 26 odst. 3, § 29 odst. 1, § 32, 33, § 43 odst. 4, § 45 odst. 1, § 50 až 57, § 64 až 66, § 72, 75, 91, § 92 odst. 3, § 95 a 96, § 98 odst. 3, § 99 odst. 1, § 103 odst. 2 a 5, § 105 odst. 2 až 6, § 108 odst. 2 a 3, § 110, § 112 odst. 1, § 113 odst. 3 a 4, § 114 odst. 2, § 115 odst. 4, § 116, § 117 odst. 1, § 123 odst. 4, § 124 a 125, § 127 až 129, § 131, § 142 odst. 2, § 153 odst. 2 a 3, § 154 odst. 1 až 4, 7 a 8, § 155 odst. 1 a 2, § 156 odst. 2, § 157 odst. 3, § 158 odst. 1 a 2, § 161 odst. 10 a § 162 odst. 1 této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh závodního doložený potřebnými náhradními opatřeními a doporučením příslušného orgánu zastupujícího zaměstnance. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu. § 167 Zrušovací ustanovení Zrušuje se výnos Českého báňského úřadu č. 7/1987 Ú.v. ČSR, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.). § 168 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Předseda: Ing. Bartoš v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Ruční návěští 35kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Dopravní návěští 608kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 55/1996 Sb. Rozměry a úprava návěští 853kB 1) § 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 1a) Směrnice Rady 92/104/EHS o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu. 2) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění vyhlášky č. 477/1991 Sb., vyhlášky č. 340/1992 Sb., vyhlášky č. 3/1994 Sb. a vyhlášky č. 54/1996 Sb. 3) § 10 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. 4) § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 4a) § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 5) § 133 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. 6) Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. 7) Vyhláška č. 415/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi, ve znění vyhlášky č. 571/2006 Sb. 8) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb. Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. 9) § 6 odst. 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. 10) § 7 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. 11) § 25 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. 12) § 24 vyhlášky č. 435/1992 Sb. 13a) Bod 1. 7. 4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. 14) § 12 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb. 15) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 159/1971 Sb. a zákona č. 150/1992 Sb. 16) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. 17) Zákon č. 20/1978 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 548/1991 Sb., zákona ČNR č. 550/1991 Sb., zákona ČNR č. 590/1991 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb. a zákona č. 161/1993 Sb. Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 46/1978 Sb. Hyg. př. sv. 39 o hygienických požadavcích na pracovní prostředí (reg. v částce 21/1978 Sb.), ve znění směrnice č. 66/1985 Sb. Hyg. př. sv. 58 (reg. v částce 16/1985 Sb.), ve znění výnosu MZSV ČSR č. 74/1989 Sb. Hyg. př. sv. 66 (reg. v částce 9/1989 Sb.). 18) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 68/1988 Sb., o vybraných důlních zařízeních, ve znění vyhlášky č. 53/1994 Sb. 19) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par. 20) Vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. 21) Vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů. § 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. 22) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů. 24) § 5b zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb. 25) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci. Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb. 26) § 5c odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 184/2011 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 73/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 73/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území Vyhlášeno 29. 3. 1996, datum účinnosti 1. 4. 1996, částka 22/1996 * Čl. I - Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 1996 73 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 26. března 1996, kterou se mění vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území Ministerstvo zemědělství podle § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., stanoví: Čl. I Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území, se mění takto: V příloze vyhlášky - Seznam pohraničních veterinárních stanic - se vypouští a) položka 26 Hatě (Znojmo) a b) z položky 11 text pod písmenem c) Jiříkov - silniční (NDR). Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1996. Ministr: Ing. Lux v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 76/1996 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin Vyhlášeno 10. 4. 1996, datum účinnosti 10. 4. 1996, částka 24/1996 * Čl. I - Vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 10. 4. 1996 76 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 15. března 1996, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin Český báňský úřad stanoví podle § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu: Čl. I Vyhláška Českého báňského úřadu č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, se mění takto: 1. Příloha č. 1 zní: „TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí: třída A\| \\- výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny, ---\|--- třída B\| \\- výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch, třída C\| \\- výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé, třída D\| \\- výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý. TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN Třída a skupina nebezpečí\| Pořadové číslo\| Druh výbušniny ---\|---\|--- AI\| 1\| Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 10 % 2\| Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené pod poř. č. 1 v suchém stavu AII\| 3\| Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.) 4\| Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina 5\| Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4 AIII\| 6\| Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu 7\| Černý prach ve volném a lisovaném stavu 8\| Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry 9\| Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je obsahují (mimo munici) 10\| Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol, trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř. č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují 11\| Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 % 12\| Pyrotechnické slože skupiny 11) 13\| Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A 14\| Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží 15\| Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo munici) 16\| Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré zapalovače s počinovou náplní 17\| Bezdýmné prachy drobnozrnné2) AIV\| 18\| Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8 B\| 19\| Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 10 % 20\| m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty 21\| Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 30 % 22\| Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm 23\| Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby, zažehovače apod. 24\| Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu 25\| Pyrotechnické slože skupiny 21) 26\| Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují 27\| Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod. 28\| Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B C\| 29\| Bezdýmné prachy drobnozrnné2) 30\| Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody do 25 % 31\| Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště) 32\| Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29 33\| Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu), pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny 34\| Položelatina s obsahem vody nad 25 % 35\| Tuhé pohonné hmoty 36\| Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g, zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože 37\| Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi 38\| Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C D\| 39\| Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D VYSVĚTLIVKY 1) Rozdělení pyrotechnických složí: Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu: a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů, b) slože zažehovací, c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel. Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření): a) slože osvětlovací, b) slože světelné, c) slože stopovkové apod. Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu: a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače, b) termitové slože, c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože). 2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.“. 2. Příloha č. 2 zní: „TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ Druh výroby\| AI\| AII\| AIII\| AIV\| B\| C\| D ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Výroba třaskavin a třaskavých složí\| Objekty vyroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí suchou cestou nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody, etanolu, butylacetátu) do 10 %\| \| \| \| \| Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí mokrou cestou s obsahem zvlhčovadla nad 10 %. Zneškodňování odpadních vod z výroben a úpraven třaskavin a třaskavých složí chemicky\| Výroba kapalných dusičných esterů,pentritu, hexogenu apod.\| \| Objekty nitrace, separace, praní a stabilizace, sušení, prosévání, balení, flegmatizace\| Objekty nitrace, praní a stabilizace, kde tyto pochody probíhají v emulzi\| \| \| Objekty sedimentace a čištění odpad. vod, odlučování, sedimentace, stabilizace a denitrace odpadních kyselin\| Výroba černého prachu a jeho zpracování\| \| \| Všechny operace výroby černého prachu\| \| \| Výroba dvojné směsi na bázi ledek-uhlí, ledek-síra, zpracování a laborace černého prachu za sucha\| Zpracování a laborace černého prachu za mokra Výroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIII\| \| Příprava trhací želatiny\| Všechny operace výroby (mísení, náložkování, balení apod.)\| \| \| Objekty pro přípravu vsádky dinitrolátek (tavení, čerpání, vážení)\| Výroba trhavin DAP a emulsních trhavin\| \| \| \| \| \| Mísení, náložkování, balení\| Výroba nitrocelulózy\| \| \| Sušení, úprava a balení nitrocelulózy do 10 % vlhkosti\| \| \| \| Odkyselňování, autoklávování, odvodnění nitrocelulózy Výroba bezdýmných prachů a tuhých pohonných hmot (TPH)\| \| \| Sušení, homogenizace, prosévání, balení bezdýmných prachů s délkou předdetonační zóny (DPZ)\| \| Strojní plnění bezdýmných prachů do nábojnic\| Lisování, řezání, předsoušení, sušení, homogenizace a balení bezdýmných prachů bez DPZ a bezdýmných prachů s DPZ v objektech, kde jsou učiněna opatření k zamezení detonace. Výroba položelatiny. Sušení, homogenizace a balení sférických prachů\| Výroba sférických prachů (zelené zrno) Výroba pyrotechnických složí skupiny 1\| \| \| Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1\| \| \| Objekty pro výrobu a zpracování pyrotechnických složí skupiny 1 za mokra. Příprava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání)\| Příprava oxidovadel a kovových prášků pro pyrotechnické slože skupiny 1 Výroba munice s trhavinovou náplní třídy A\| \| \| Laborace a sestava ostré munice s výbuš. náplní. Příprava trhavin a trhavin. směsí AIII a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava munič. dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalk. šroubů apod.). Delaborace munice\| \| Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a roznečovačů. Povrchová úprava munice (stříkání apod.). Balení\| Laborace předehřáté trhaviny (do hmotnosti 200 g)\| Výroba rozněcovadel (zápalek, roznětek, rozbušek, bleskovice), trhacích náplní s rozbuškou, ostrých zapalovačů s počinovou náplní\| \| \| Objekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskovice\| \| \| Laborace zápalek a rozbušek do mechanických dílů bez výbušné náplně. Zkušebny iniciátorů\| Výroba a zpracování pyrotechnických složí skupiny 2\| \| \| \| \| Objekty pro mísení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složí\| Lisovny pyrotechnických složí skupiny 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.)\| Výroba pyrotechnických složí za mokra, příprava oxidovadel a kovových prášků skupiny 2 Výroba pyrotechnických výrobků, výbušek apod.\| \| \| Svařování plastových výrobků ultrazvukem s náplní AIII\| \| \| Výroba a kompletace pyrotechnických výrobků obsahujících slože skupin 1 a 2. Ohňostroje, signální pyrotechnické prostředky\| Výroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g\| \| \| \| \| \| Plnění nábojek a kompletace nábojů\| Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti výbušnin v objektu.“. 3. Příloha č. 3 zní: „URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ (1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce S = k.(M)n, kde S je bezpečností vzdálenost (m), k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu, M je obložení (kg), n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu. (2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu, jeho významu, charakteru, terénu apod. (3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy. (4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M: a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1, b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1. Hodnoty koeficientu kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy. (5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m. (6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto: a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m, b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m, c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m, d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m, e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m. (7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto: a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m, b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m, c) pro správní, sociální, energetické nebo jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m, d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m, e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m. (8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu. (9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy. (10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví. (11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví. (12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví. (13) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad: a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný, b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů, c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný, d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem, e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt. (14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich. Tabulka č. 1 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí A Bezpečnostní pásmo\| Ohrožený objekt\| Stupeň poškození objektu\| n ---\|---\|---\|--- 1/2\| 1/3 k 1\| Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny a střelnice\| Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov\| 0,5 až 2,5\| 1,5 až 8 2\| Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny\| Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příček\| více než 2,5 až 4,5\| více než 8 až 15 3\| Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice\| Lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken\| více než 4,5 až 6\| více než 15 až 22 4\| Obce bez souvislé výškové zástavby\| Částečné poškození zasklených oken\| více než 6 až 17\| více než 22 až 60 5\| Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediska\| Náhodné poškození zasklených oken\| více než 17\| více než 60 Tabulka č. 2 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace Ohrožující objekt\| n\| Ohrožený objekt ---\|---\|--- Třída a skupina nebezpečí Obložení (kg)\| Stavební provedení\| AI\| AII\| AIII\| AIV Stavební provedení bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem\| bez valu\| s valem M < 2000\| bez valu\| 1/2\| 6,0\| 2,4\| 4,0\| 1,6\| 3,0\| 1,2\| 2,0\| 0,8 s valem\| 2,4\| 1,2\| 1,6\| 0,8\| 1,2\| 0,6\| 0,8\| 0,4 M ≥ 2000\| bez valu\| 1/3\| 21\| 8,5\| 14\| 5,7\| 11\| 4\| 6,0\| 2,5 s valem\| 8,5\| 4,3\| 5,7\| 2,8\| 4\| 2\| 2,5\| 1,3 Tabulka č. 3 Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností výbušnina\| kekv ---\|--- Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach\| 0,5 Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie\| 0,65 Protiprachové důlně bezpečné trhaviny\| 0,8 Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi\| 1,2 Tabulka č. 4 Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí C Bezpečnostní pásmo\| Ohrožený objekt\| k ---\|---\|--- 1\| Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny a střelnice\| 1 až 3,5 2\| Výrobní objekty bez nebezpečí výbuchu\| více než 3,5 až 4,5 3\| Správní, sociální, energetické a jiné objekty nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)\| více než 4,5 až 6,5 4\| Obytné budovy mimo území provozovny2)\| více než 6,5 \| \| VYSVĚTLIVKY 1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m. 2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda: Ing. Bartoš v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Vyhlášeno 19. 4. 1996, datum účinnosti 19. 4. 1996, částka 25/1996 * § 1 - Náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa * § 2 - Návrh plánu rekultivace * § 3 - Podrobnosti při řízení o záboru pozemků * § 4 - Podrobnosti při rekultivaci pozemků určených k plnění funkcí lesa * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 19. 4. 1996 77 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): § 1 Náležitosti žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa Žádost o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa (dále jen „zábor“) obsahuje: a) podrobné zdůvodnění požadavku s uvedením údajů o uvažovaném použití pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, b) údaje o celkovém rozsahu pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, jejichž zábor se předpokládá, podle způsobu záboru - trvalé nebo dočasné odnětí, trvalé nebo dočasné omezení, u dočasných záborů jeho počátek a konec, c) údaje o dotčených pozemcích určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa podle katastru nemovitostínemovitostí (obec, katastrální územíkatastrální území, parcelní číslo, druh, výměra pozemku, údaje o vlastníku a nájemci pozemku), d) snímek katastrální mapykatastrální mapy s grafickým znázorněním požadovaného záboru, popřípadě geometrický plán, e) údaje lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy o lesních porostechlesních porostech na dotčených pozemcích, včetně jejich zařazení do hospodářských souborůhospodářských souborů a kategorií lesa, f) komplexní výpočet náhrad škod na lesních porostechlesních porostech1),2) a předpoklad zvýšených provozních nákladů, g) výpočet poplatku za odnětí,3) h) u dočasného záboru návrh plánu rekultivace, pokud je nezbytný, i) územní rozhodnutí nebo stanoviska dotčených orgánů státní správy4) v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, popřípadě se slučuje územní a stavební řízení,5) j) vyjádření vlastníka a nájemce dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, k) vyjádření odborného lesního hospodáře nebo právnické či fyzické osoby pověřené touto funkcí. § 2 Návrh plánu rekultivace Návrh plánu rekultivace obsahuje: a) část technickou, popřípadě plán sanace schválený příslušným orgánem6) se souhlasem podle § 14 odst. 2 lesního zákona, s uvedením množství skrývaných zemin a způsobu jejich využití, cíle a způsobu terénních úprav pozemků, výsypek a odvalů, hydrotechnických a hydromelioračních opatření, technických a biologických meliorací půdy, návrh dopravního zpřístupnění řešeného území, b) část biologickou s uvedením předpokládané druhové a prostorové skladby porostůporostů, množství a druhu reprodukčního materiálu, způsobu ošetření a ochrany, způsobu a intenzity přihnojování rekultivovaných ploch, c) časový a prostorový postup rekultivace, d) soupis pozemků s jiným druhem rekultivace, jestliže vrácení rekultivovaných pozemků plnění funkcí lesafunkcí lesa nepřipadá v úvahu, e) mapové podklady s vyznačením údajů uvedených v písmenech b) a c), profily terénu před a po rekultivaci včetně napojení rekultivovaného území na okolní terén. § 3 Podrobnosti při řízení o záboru pozemků Orgán státní správy lesů rozhodující podle § 16 lesního zákona posoudí ekonomické a společenské zdůvodnění požadavku a důsledky případného záboru na plnění funkcí lesafunkcí lesa. § 4 Podrobnosti při rekultivaci pozemků určených k plnění funkcí lesa (1) Ten, kdo má na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů povinnost podle schváleného plánu provést rekultivaci ve smyslu § 2, bezprostředně po skončení jiného využití odňatých pozemků zabezpečí: a) odstranění všech dočasných staveb, zařízení, materiálů nebo jiných hmot, které by bránily následnému využití pozemků k plnění funkcí lesafunkcí lesa, b) zahájení jednotlivých činností a opatření technické, popřípadě i biologické rekultivace podle harmonogramu a rozsahu stanoveného ve schváleném plánu rekultivace, c) oznámí orgánu státní správy lesů, který vydal rozhodnutí podle § 13 lesního zákona, že rekultivace byla ukončena, aby mohlo být provedeno převzetí rekultivovaných pozemků vlastníky nebo nájemci a aby mohla být ukončena povinnost placení poplatků za odnětí. (2) V zájmu účelnosti provádění rekultivace a budoucího využití území mohou být do plánu rekultivace zahrnuty i sousední pozemky určené k plnění funkcí lesafunkcí lesa, které nebudou dotčeny vlastní investiční činností. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. 1) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 81/1996 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa. 2) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 193/1995 Sb., kterou se stanoví způsob a výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech u venkovních vedení elektřiny a u plynovodů. 3) § 17 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 4) Např. § 4 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 5) § 9 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění platných předpisů. 6) § 31 a 32 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb., zákona ČNR č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 78/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Vyhlášeno 19. 4. 1996, datum účinnosti 19. 4. 1996, částka 25/1996 * § 1 - Charakteristika pásem ohrožení * § 2 - Stanovení pásem ohrožení * Ustanovení přechodná a závěrečná * § 3 - V období do 31. prosince 1996 se použijí pásma ohrožení uvedená v platných lesních hospodářských plánech.1) * § 4 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 78/1996 Sb. Aktuální znění od 19. 4. 1996 78 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 10 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): § 1 Charakteristika pásem ohrožení (1) Území s obdobnou dynamikou zhoršování zdravotního stavu lesních porostůlesních porostů charakterizované stupněm poškození těchto porostůporostů imisemi se zařazuje do pásma ohrožení lesních porostůlesních porostů imisemi (dále jen „pásmo ohrožení“). (2) Stupeň poškození lesního porostulesního porostu je určen podílem středně a silně poškozených stromů z celkového počtu stromů v lesním porostulesním porostu. Charakteristiky stupňů poškození stromu a porostuporostu smrku jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. (3) Podle dynamiky zhoršování zdravotního stavu se lesy zařazují do těchto pásem ohrožení: a) do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porostyporosty s výrazným imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostuporostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během pěti let, b) do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porostyporosty s výrazným imisním zatížením v příznivějších podmínkách, kde poškození dospělého smrkového porostuporostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během šesti až deseti let, c) do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porostyporosty s imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostuporostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 11 až 15 let, d) do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porostyporosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostuporostu se zvýší průměrně o 1 stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porostyporosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostůlesních porostů zatím nelze přesně definovat. (4) V oblastech, kde se v okruhu 2 km smrkové porostyporosty nevyskytují, se tyto lesy zařazují do pásem ohrožení podle rychlosti rozpadu dospělých borových porostůporostů nebo listnatých porostůporostů, přičemž: a) do pásma ohrožení A se zařadí lesní pozemky s porostyporosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostechporostech ročně odumře více než 20 % původního počtu stromů, b) do pásma ohrožení B se zařadí lesní pozemky s porostyporosty, kde v dospělých borových porostechporostech ročně odumře 10 až 20 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostechporostech ročně odumře 5 až 20 % původního počtu stromů, c) do pásma ohrožení C se zařadí lesní pozemky s porostyporosty, kde v dospělých borových porostechporostech ročně odumře 2 až 10 % původního počtu stromů; v dospělých listnatých porostechporostech ročně odumře 2 až 5 % stromů, d) do pásma ohrožení D se zařadí lesní pozemky s porostyporosty, kde v dospělých borových nebo listnatých porostechporostech ročně odumře do 2 % původního počtu stromů. Dospělým porostemporostem je porostporost po ukončení výchovy. (5) Nejvyššími pásmy ohrožení (§ 10 odst. 2 lesního zákona) jsou pásma A a B. § 2 Stanovení pásem ohrožení (1) Pásma ohrožení jsou zakreslena do lesnických map v souvislém zobrazení. (2) Lesnické mapy se zákresem pásem ohrožení jsou veřejně přístupné od 1. ledna 1997 na okresních úřadech. Ustanovení přechodná a závěrečná § 3 V období do 31. prosince 1996 se použijí pásma ohrožení uvedená v platných lesních hospodářských plánech.1) § 4 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha k vyhlášce č. 78/1996 Sb. Stupeň poškození jednoho stromu (smrk). Stupeň poškození jednoho stromu\| Popis poškození\| Defoliace koruny v % ---\|---\|--- 0\| Nepoškozený strom\| 0 1\| Slabě poškozený strom\| 1 - 25 2\| Středně poškozený strom\| 26 - 50 3\| Silně poškozený strom\| 51 - 75 4\| Odumírající strom\| 76 - 100 5\| Odumřelý strom\| 100 Stupeň poškození porostu (smrk). Stupeň poškození porostu\| Popis poškození\| Stupeň poškození jednoho stromu ---\|---\|--- 0\| 1\| 2 a větší\| 3 a větší Maximální podíl z celkového počtu stromů v porostu v % 0\| Nepoškozený porostporost\| 100\| 0 0/I\| PorostPorost s prvními symptomy poškození\| 99\| 20\| 0 I\| Slabě poškozený porostporost\| \| \| 32 nebo 51 II\| Středně poškozený porostporost\| \| \| 84 nebo 301 IIIa\| Silně poškozený porostporost\| \| \| \| 50 IIIb\| Velmi silně poškozený porostporost\| \| \| \| 70 IV\| Odumírající nebo odumřelý porost\| \| \| \| 100 1 \\- Pro zařazení do stupně poškození postačí dosažení jedné z uvedených hodnot. 1) § 59 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 79/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení Vyhlášeno 19. 4. 1996, datum účinnosti 19. 4. 1996, částka 25/1996 * § 1 - Vymezení podoby služebního stejnokroje * § 2 - Přidělení stejnokroje * § 3 - Evidence * § 4 - Užívání stejnokroje * Závěrečná ustanovení * § 5 - Zrušuje se výnos Ministerstva zemědělství České republiky č. 58/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti o lesnických stejnokrojích. * § 6 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. č. 1 k vyhlášce č. 79/1996 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 79/1996 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2018 (419/2017 Sb.) 79 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o služebních stejnokrojích zaměstnanců orgánů státní správy lesů a o jejich označení Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 51 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): § 1 Vymezení podoby služebního stejnokroje (1) Služební stejnokroj (dále jen „stejnokroj“) konfekční nebo šitý na míru tvoří povinné oděvní součásti uvedené v příloze č. 1; v téže příloze jsou uvedeny též přípustné oděvní součásti, které mohou být s povinnými oděvními součástmi kombinovány. (2) Součástí stejnokroje je kovový odznak státní správy lesů. Odznak je z bílého kovu se smaltem, opatřený na zadní straně evidenčním číslem. Odznak se nosí na levé straně saka. Vzor vnější strany odznaku je uveden v příloze č. 2. § 2 Přidělení stejnokroje (1) Vedoucí orgánů státní správy lesů stanoví okruh odborných zaměstnanců těchto orgánů, kterým se k výkonu jejich funkce přiděluje stejnokroj; stejnokroj se přiděluje až po uplynutí zkušební doby.1) (2) Při prvém přidělení stejnokroje se zaměstnanci přidělí pouze povinné součásti stejnokroje. (3) Stejnokrojové součásti se obměňují ročně v hodnotě odpovídající 50 % hodnoty povinných součástí stejnokroje. (4) Při zničení nebo poškození stejnokroje nebo jeho součástí v důsledku mimořádných okolností bez zavinění zaměstnance přidělí příslušný orgán státní správy lesů zaměstnanci povinné součásti stejnokroje, aniž jejich hodnotu započítá do pravidelné obměny stejnokrojových součástí. (5) Místo přidělení stejnokrojových součástí nelze poskytovat peněžité plnění. § 3 Evidence (1) Nárok na obměnu stejnokrojových součástí vzniká v ročních intervalech. Stejnokrojové součásti v hodnotě finanční částky roční obměny lze čerpat do dvou let od vzniku nároku. (2) Evidence o vydávání stejnokrojových součástí a o jejich finanční hodnotě se vede na evidenčních listech, na nichž zaměstnanci svým podpisem potvrzují datum vydání, počet a druh převzatých stejnokrojových součástí. § 4 Užívání stejnokroje (1) Stejnokroj, který jsou oprávněni nosit při výkonu své funkce, musí zaměstnanci užívat co nejhospodárněji a udržovat jej v řádném stavu. Nesmí upravovat jednotlivé stejnokrojové součásti tak, aby byl změněn jejich vnější vzhled, nebo nosit na stejnokroji jakékoliv jiné označení nebo ozdoby. (2) Stejnokroj není dovoleno doplňovat jinými součástmi, než je uvedeno v příloze č. 1 této vyhlášky. Ke stejnokroji se nosí nízké boty. V provozních podmínkách lze ke stejnokroji nosit vysoké boty nebo holínky. Součásti stejnokroje se nosí alternativně, s ohledem na roční období. (3) Zaměstnanci, který při výkonu své funkce stejnokroj pravidelně nenosí, může vedoucí příslušného orgánu státní správy lesů zkrátit finanční limit pro obměnu stejnokrojových součástí pro příští kalendářní rok (§ 2 odst. 3). (4) V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr, stejnokroj nevrací, vrací pouze odznak státní správy lesů. Závěrečná ustanovení § 5 Zrušuje se výnos Ministerstva zemědělství České republiky č. 58/1992 Sb., kterým se stanoví podrobnosti o lesnických stejnokrojích. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 79/1996 Sb. Oděvní součásti stejnokroje Muži\| Ženy ---\|--- Povinné součásti: sako kalhoty vesta košile zelená s dlouhými rukávy košile bílá s dlouhými rukávy vázanka zelená tříčtvrteční kabát zelený s vložkou čepice zimní klobouk zelený nízké boty ponožky zelené Přípustné součásti: golfky zelené košile zelená s krátkými rukávy košile bílá s krátkými rukávy hubertus zelený bunda zelená svetr zelený šála zelená pláštěnka zelená kalhoty pracovní boty pracovní gumové nebo gumofilcové holínky opasek rukavice služební brašna návleky na boty\| Povinné součásti: sako kalhoty sukně vesta košile zelená s dlouhými rukávy košile bílá s dlouhými rukávy vázanka zelená tříčtvrteční kabát zelený s vložkou čepice zimní klobouk zelený nízké boty ponožky zelené punčochové kalhoty tělové barvy Přípustné součásti: golfky zelené košile zelená s krátkými rukávy košile bílá s krátkými rukávy hubertus zelený bunda zelená svetr zelený šála zelená pláštěnka zelená kalhoty pracovní boty pracovní gumové nebo gumofilcové holínky opasek rukavice služební brašna návleky na boty Příloha č. 2 k vyhlášce č. 79/1996 Sb. Vzor odznaku státní správy lesů (měřítko 1 : 1) 870kB 1) § 31 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 80/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 80/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů Vyhlášeno 19. 4. 1996, datum účinnosti 19. 4. 1996, částka 26/1996 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu * § 3 - Poskytování náhrad zvýšených nákladů vzniklých z omezeného způsobu hospodaření v lesích zvláštního určení * § 4 - Poskytování náhrad zvýšených nákladů vzniklých z plnění opatření uložených orgány státní správy lesů ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1997 80 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 24 odst. 2 a § 36 odst. 6 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví podrobnosti o a) poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin1) při obnově porostuporostu, b) poskytování náhrad zvýšených nákladů vzniklých z omezeného způsobu hospodaření v lesíchhospodaření v lesích zvláštního určení (§ 8 lesního zákona), c) poskytování náhrad zvýšených nákladů vzniklých z plnění opatření uložených orgány státní správy lesů ve prospěch účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných (§ 7 lesního zákona) nebo v lesích zvláštního určení. § 2 Poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (1) Vlastník lesa, který hospodaří podle lesního hospodářského plánu (dále jen „plán“) nebo vlastník lesa o výměře větší než 3 ha, který protokolem o převzetí převzal lesní hospodářskou osnovu (dále jen „osnova“), může u orgánu státní správy lesů uplatnit nárok na podporu na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin1) při obnově porostuporostu (dále jen „nárok“), provedené v kalendářním pololetí, a to do výše závazného ustanovení plánu nebo osnovy stanoveného pro každý jednotlivý porostporost [§ 2 písm. s) lesního zákona]. Nárok se uplatňuje vždy za celé kalendářní pololetí, v němž byla provedena výsadba. (2) V uplatnění nároku vlastník lesa uvede: a) jméno a příjmení (obchodní jméno právnické osoby), rodné číslo (identifikační číslo právnické osoby), adresu trvalého bydliště (sídlo právnické osoby), číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být podpora poukázána, pokud je účet zřízen, b) označení nejnižší užité jednotky prostorového rozdělení lesa2) podle plánu nebo osnovy, c) plochu vysazených melioračních a zpevňujících dřevin, maximálně do výše závazného ustanovení plánu nebo osnovy. (3) Orgán státní správy lesů poskytne vlastníku lesa podporu ve výši 5000 Kč na 1 ha lesního porostulesního porostu vysazeného melioračními a zpevňujícími dřevinami. (4) Za minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostuporostu se v plánech zpracovaných před účinností lesního zákona považuje určená obnovní plocha dřeviny, která je považována za meliorační a zpevňující. Pokud není plánem stanovena obnovní plocha, za minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin se považuje podíl těchto dřevin uvedený v cílové druhové skladbě pro daný hospodářský souborhospodářský soubor v rámcových směrnicích hospodaření. § 3 Poskytování náhrad zvýšených nákladů vzniklých z omezeného způsobu hospodaření v lesích zvláštního určení (1) Zvýšené náklady vzniklé z omezeného způsobu hospodaření v lesíchhospodaření v lesích zvláštního určení jsou rozdíl mezi hospodárně vynaloženými náklady při omezeném způsobu hospodaření a náklady, které by byly vynaloženy při obvyklém hospodaření v lesíchhospodaření v lesích hospodářských. (2) Pokud vlastníku lesa vzniknou z omezeného způsobu hospodaření v lesehospodaření v lese zvláštního určení zvýšené náklady, může podat orgánu státní správy lesů návrh na poskytnutí náhrady zvýšených nákladů (dále jen „návrh“), ve kterém uvede: a) jméno a příjmení (obchodní jméno právnické osoby), rodné číslo (identifikační číslo právnické osoby), adresu trvalého bydliště (sídlo právnické osoby), číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být náhrada poukázána, pokud je účet zřízen, b) obec, katastrální územíkatastrální území, číslo parcely podle katastru nemovitostínemovitostí, číslo listu vlastnictví a v případě podílového spoluvlastnictví jména všech spoluvlastníků včetně velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Jestliže je parcela sloučena do větších půdních celků a evidována zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru a pozemkových knih,3) je nutné k žádosti přiložit srovnávací sestavení parcel včetně stanovení výměr částí parcel,4) c) subkategorii lesa zvláštního určení, d) označení nejnižší užité jednotky prostorového rozdělení lesa2) podle plánu nebo osnovy, e) úplné znění omezeného způsobu hospodaření určeného plánem, osnovou nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů o zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení, f) popis plnění omezeného způsobu hospodaření, g) dobu plnění omezeného způsobu hospodaření, h) hospodárně vynaložené náklady při omezeném způsobu hospodaření v Kč, i) náklady, které by byly vynaloženy při obvyklém hospodaření v lesehospodaření v lese hospodářském v Kč, j) zvýšené náklady v Kč. § 4 Poskytování náhrad zvýšených nákladů vzniklých z plnění opatření uložených orgány státní správy lesů ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (1) Zvýšené náklady vzniklé z plnění opatření uloženého orgánem státní správy lesů ve prospěch účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení jsou rozdíl mezi hospodárně vynaloženými náklady na opatření uložené orgánem státní správy lesů a náklady, které by byly vynaloženy při obvyklém hospodaření v lesíchhospodaření v lesích hospodářských. (2) Pokud vlastníku lesa vzniknou z plnění opatření uloženého orgánem státní správy lesů ve prospěch účelového hospodaření v lesíchhospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení (dále jen „uložené opatření“) zvýšené náklady, může podat orgánu státní správy lesů návrh, ve kterém uvede: a) jméno a příjmení (obchodní jméno právnické osoby), rodné číslo (identifikační číslo právnické osoby), adresu trvalého bydliště (sídlo právnické osoby), číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být náhrada poukázána, pokud je účet zřízen, b) obec, katastrální územíkatastrální území, číslo parcely dle katastru nemovitostínemovitostí, číslo listu vlastnictví a v případě podílového spoluvlastnictví jména všech spoluvlastníků včetně velikosti jejich spoluvlastnických podílů. Jestliže je parcela sloučena do větších půdních celků a evidována zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru a pozemkových knih,3) je nutné k žádosti přiložit srovnávací sestavení parcel včetně stanovení výměr částí parcel,4) c) subkategorii lesa ochranného nebo subkategorii lesa zvláštního určení, d) označení nejnižší užité jednotky prostorového rozdělení lesa2) podle plánu nebo osnovy, e) úplné znění uloženého opatření, f) popis plnění uloženého opatření, g) dobu plnění uloženého opatření, h) hospodárně vynaložené náklady na uložené opatření v Kč, i) náklady, které by byly vynaloženy při obvyklém hospodaření v lesehospodaření v lese hospodářském v Kč, j) zvýšené náklady v Kč. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou § 3 a 4, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1997. Ministr: Ing. Lux v. r. 1) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 3) § 29 odst. 3 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). 4) § 90 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 126/1993 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o lesním hospodářském plánování Vyhlášeno 19. 4. 1996, datum účinnosti 19. 4. 1996, částka 28/1996 * ODDÍL PRVNÍ - LESNÍ POZEMKY (§ 1 — § 1) * ODDÍL DRUHÝ - LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY (§ 2 — § 12) * ODDÍL TŘETÍ - LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY (§ 13 — § 18) * ODDÍL ČTVRTÝ - § 19 (§ 19 — § 19) č. 1 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (201/2023 Sb.) 84 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 18. března 1996 o lesním hospodářském plánování Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 25 odst. 5 a § 27 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): ODDÍL PRVNÍ LESNÍ POZEMKY § 1 Členění lesních pozemků (1) Pro účely zpracování lesních hospodářských osnov (dále jen „osnovy“) a pro odvození závazných ustanovení lesních hospodářských plánů (dále jen „plány“) a osnov se lesní pozemky [§ 3 odst. 1 písm. a) lesního zákona] člení na: a) porostní půdu, kterou tvoří pozemky s porostyporosty lesních dřevin a produktivní holinyproduktivní holiny, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty do šíře 4 m, dočasné lesní skládky a další zařízení dočasného charakteru sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud jejich plocha nepřekročí 0,04 ha; produktivní holinouproduktivní holinou se pro účely této vyhlášky rozumí lesní pozemek, na kterém byl lesní porostlesní porost odstraněn obnovní nebo nahodilou těžbou, jsou-li na něm podmínky pro zalesněnízalesnění vhodné; produktivní holinouproduktivní holinou je rovněž pozemek bez lesního porostulesního porostu určený k zalesněnízalesnění, b) bezlesí, které tvoří zejména pozemky lesních průseků a nezpevněných lesních cest nezařazených do porostní půdy, dočasné lesní skládky, lesní školky na lesních pozemcích, semeniště, plochy nad produktovody nebo pod elektrovody, okusové plochy pro zvěř a jiná dočasná zařízení sloužící lesnímu hospodářství a myslivosti, pokud zaujímají plochu zpravidla větší než 0,04 ha, dále pozemky, na nichž byly lesní porostylesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 lesního zákona. (2) Soubor lesních pozemků a jiných pozemků,1) pro který se zpracovává jeden plán, se pro účely této vyhlášky označuje jako lesní hospodářský celek (dále jen „celek“). ODDÍL DRUHÝ LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ PLÁNY § 2 Náležitosti plánu Plán obsahuje tyto náležitosti: a) textovou část, b) hospodářskou knihu, c) lesnické mapylesnické mapy. § 3 Textová část Textová část obsahuje: a) všeobecné údaje, zejména identifikaci vlastníka lesa, základní údaje o zpracovateli plánů, platnost a návaznost na předchozí plány, administrativně správní příslušnost celku a orientační mapku, b) zhodnocení přírodních poměrů, zejména příslušnost k přírodním lesním oblastempřírodním lesním oblastem, a přehled souborů lesních typů a jejich zastoupení; k tomu se využívají údaje z oblastních plánů rozvoje lesa (§ 23 lesního zákona), c) zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření, d) údaje vycházející z oblastního plánu rozvoje lesů, zejména přehled vyhlášených kategorií lesů a omezení z toho plynoucích, e) definování hospodářských cílů vlastníka lesů a stanovení hospodářského záměru na období platnosti plánu, f) rámcové směrnice hospodaření pro zastoupené hospodářské souboryhospodářské soubory, vycházející z hospodářského záměru vlastníka lesa, základních hospodářských doporučení dle hospodářských souborůhospodářských souborů, z rámcového vymezení hospodářských souborůhospodářských souborů a z oblastních plánů rozvoje lesa; rámcové směrnice obsahují základní hospodářská doporučení, údaje o počátku obnovy, doporučených způsobech obnovy a výchovy a dobu zajištění kultur, g) výše a zdůvodnění závazných ustanovení plánu, h) závěrečné tabulky souhrnných údajů plánu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky, i) technickou zprávu s údaji o metodickém postupu zpracování plánu, pokud postup nevyplývá přímo z lesního zákona nebo z této vyhlášky, j) přílohy, které tvoří kopie protokolů, rozhodnutí (např. o kategorizaci lesů) a zápisů z jednání vztahujících se k vyhotovení plánu. § 4 Hospodářská kniha (1) Hospodářská kniha obsahuje a) údaje o stavu lesa, b) návrh hospodářských opatření, c) plochovou tabulku a d) údaje z jednotlivých inventarizačních ploch, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše. (2) Údaje o stavu lesa se zjišťují a uvádějí pro nejnižší jednotku prostorového rozdělení lesa (porostporost, porostní skupina, etáž), přičemž a) každý porostporost má alespoň jednu porostní skupinu, b) každá porostní skupina má alespoň jednu etáž a c) údaje se uvádějí souhrnně za hospodářské skupiny, je-li prováděno zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše. (3) Z údajů o stavu lesa se pro a) porostyporosty uvádí příslušná přírodní lesní oblastpřírodní lesní oblast, kategorie lesa, pásmo ohrožení lesa imisemi; pokud jsou tyto údaje pro více jednotek prostorového rozdělení lesa totožné, lze je uvést pouze pro nejvyšší společnou jednotku, b) porostní skupinu uvádí její plocha nebo výměra a lesní typ a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše je zakmenění uváděno pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porostylesní porosty, c) etáže uvádí plocha etáže, hospodářský souborhospodářský soubor (dále jen „soubor“), věk a zakmenění; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše jsou zakmenění a věk etáže uváděny pouze, jedná-li se o stejnověké lesní porostylesní porosty, d) dřeviny uvádí jejich taxační veličiny, kterými jsou zastoupení, střední výšky, střední tloušťky, bonity, zásoby a fenotypová klasifikace u porostůporostů uznaných a u porostůporostů geneticky nevhodných; v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se pro dřeviny uvádí pouze zastoupení a fenotypová klasifikace, a to u porostůporostů uznaných a u porostůporostů geneticky nevhodných, e) hospodářskou skupinu uvádí 1. výměra, 2. inventarizovaná zásoba předchozí celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha), 3. inventarizovaná zásoba současná celková (m3 b. k.) a hektarová (m3 b. k./ha), 4. průměrná roční těžba za inventarizované období podle lesní hospodářské evidence, celková (m3 b. k./rok) a hektarová (m3 b. k./ha/rok), 5. průměrný roční přírůst za inventarizované období, celkový (m3 b. k./rok) a hektarový (m3 b. k./ha/rok), 6. zastoupení jednotlivých druhů dřevin, 7. inventarizovaná zásoba současná jednotlivých druhů dřevin (m3 b. k.), 8. inventarizovaná zásoba současná v tloušťkových třídách (m3 b. k.) a 9. počet kmenů hroubí v tloušťkových třídách. (4) Plán hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa musí obsahovat a) výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou lesů hospodářských a lesů zvláštního určení menší než 50 ha, v lesích ochranných, v lesích přírodě blízké zóny národních parků, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek, b) minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostuporostu, c) plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku pro lesy ve vlastnictví státu a lesy ve vlastnictví obcí. (5) Mezi doporučené údaje plánu hospodářských opatření pro nejnižší jednotky prostorového rozdělení lesa náleží: a) plocha a výše výchovných těžeb, plocha prořezávek a potřeba zalesněnízalesnění v ploše a dřevinách; pro lesy neuvedené v odstavci 4 písm. a) také doporučená výše a umístění mýtních těžeb, b) v případě lesů zvláštního určení účelová opatření. (6) Plochová tabulka sestává z výčtu parcelních čísel všech pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa pojatých do plánu, s uvedením výměr parcel, dále z výčtu porostní půdy dle porostůporostů a vyšších jednotek, bezlesí a jiných pozemků s jejich označením. Údaje jsou členěny dle katastrálních územíkatastrálních území a dle kategorií lesů. (7) Hospodářská kniha může mít vymezen prostor umožňující přehledné vedení údajů o provedených hospodářských opatřeních. § 5 Lesnické mapy (1) Součástí lesnických maplesnických map je prostorové rozdělení lesa. (2) Závazným výchozím mapovým podkladem pro tvorbu lesnických maplesnických map je katastrální mapakatastrální mapa nebo Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená. Lesnické mapyLesnické mapy se zpracovávají a zobrazují v geodetickém referenčním systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK).5) Při zobrazení vyšších jednotek prostorového rozdělení lesa, kterými jsou oddělení, dílec (§ 6) se pracuje s geodetickou přesností 0,0004 × M [m], kde M je měřítko mapy. Pro tvorbu lesnických maplesnických map se použijí mapové značky podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Při zobrazení lesních částí mimo situaci, je součástí lesnické mapylesnické mapy celkový situační nákres. (3) Lesnickými mapamiLesnickými mapami jsou mapa obrysová, porostní, typologická, těžební nebo těžebně technologická, které se vyhotovují zpravidla v měřítku 1 : 10 000 nebo větším (podrobnějším) a ostatní účelové lesnické mapylesnické mapy, např. organizační, dopravní, mapa dlouhodobých opatření ochrany lesaochrany lesa atd. Na lesnických mapáchlesnických mapách, které jsou náležitostí plánů, je vždy uvedeno měřítko mapy a přehled mapových značek. (4) Povinnou náležitostí plánu je lesnická mapalesnická mapa v měřítku alespoň 1 : 10 000, zahrnující všechny vylišené jednotky prostorového rozdělení lesa, pro které je provedeno zjištění stavu lesa. § 6 (1) Veškerá porostní půda na celku musí být zařazena do jednotek prostorového rozdělení lesa; bezlesí a jiné pozemky [§ 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona] jsou v plánech označeny samostatnými číselnými řadami. (2) Jednotky prostorového rozdělení lesa jsou vytvářeny tak, aby byla a) usnadněna orientace v lese, b) umožněna jednoznačná identifikace částí lesa při plánovacích, hospodářských, evidenčních a kontrolních činnostech. (3) Jednotkami prostorového rozdělení lesa jsou: oddělení, dílec, porostporost, porostporostní skupina a etáž, přičemž porost je základní jednotkou tohoto rozdělení, která musí být vždy vylišena. V případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se porostyporosty sdružují do hospodářských skupin. (4) Oddělení jsou nejvyššími jednotkami prostorového rozdělení lesa. Jejich výměra nepřesahuje 150 ha a označují se arabskými čísly. (5) Dílce se vytvářejí na základě podobnosti přírodních a hospodářských podmínek s cílem postupného dosažení jednotného způsobu hospodaření. Výměra dílce nepřesahuje 30 ha. Dílce se označují velkými písmeny. (6) PorostyPorosty se vymezují jako plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů nebo vyžadující odlišné hospodaření. Výměra porostůporostů neklesá pod 0,20 ha, nejedná-li se o les ve vlastnictví různých subjektů. PorostyPorosty se označují malými písmeny. (7) Porostní skupiny se vylišují pro části porostůporostů, u nichž se v důsledku vývoje mění hranice, a pro plošně málo významné části lesa nevylišené jako porostporost. (8) Etáže se vylišují k vyjádření vertikálního členění porostůporostů a porostních skupin, významného pro zjištění stavu lesa a pro plán hospodářských opatření. (9) Hospodářské skupiny sdružují porostyporosty s obdobnými klimatickými a půdními charakteristikami, případně také funkčním zaměřením a stavem lesa a jsou základní jednotkou pro zjišťování a uvádění stavu lesa a plánování hospodářských opatření v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. Hospodářské skupiny se označují arabskými čísly s podtržením. (10) Jako porostní skupiny nebo etáže se vylišují části lesa o výměře nad 0,04 ha. (11) Při vylišování jednotek prostorového rozdělení lesa se respektují hranice katastrálních územíkatastrálních území na úrovni hranic porostůporostů nebo porostních skupin. (12) Hranice oddělení a dílců se navrhují po zřetelných liniích v terénu. Tam, kde mohou vzniknout pochybnosti o průběhu těchto hranic, zpracovatel plánu zřetelně označí jejich průběh v terénu na lomových bodech a v případě potřeby i mezi nimi. § 7 Podrobnosti o údajích obsažených ve zjištění stavu lesa Pro potřeby zpracování náležitostí plánů a osnov a odvození jejich závazných ustanovení se užívají následující údaje: a) plocha, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný měřením; plochu etáží lze stanovit též odhadem, uvádí se s přesností na setiny ha, b) výměra, kterou se rozumí číselný údaj o velikosti části lesa zjištěný na podkladě katastru nemovitostínemovitostí; údaj výměry lze pro účel této vyhlášky nahradit plochou pouze v případech, kdy rozdíl mezi zjištěným stavem a údajem katastru nemovitostínemovitostí překračuje mez stanovenou podle vzorce δ P = 5.(0,001 P + 0,5 √P), kde P je výměra v m2; výměra se uvádí zaokrouhlená na setiny ha, c) věk porostuporostu, porostní skupiny či etáže (dále jen „věk“), kterým se rozumí číselný údaj o stáří porostuporostu. U porostůporostů uměle založených se věk počítá od založení porostuporostu, věk sazenic se neuvažuje. U porostůporostů z přirozené obnovy se věk nárostů stanoví odhadem. U různověkých porostůporostů se pro jednotku zjištění stavu lesa uvádí střední věk jako plošně vážený průměr částí různého věku, d) věkový stupeň, kterým se rozumí soubor jednotek zjišťování stavu lesa (dále jen „porostporost“) spadajících do téhož desetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové stupně počínající vždy prvním rokem v dané desítce. První věkový stupeň zahrnuje porostyporosty od 1 do 10 let věku atd. V případě potřeby lze věkové stupně dále členit. Pro sumarizaci dat plánu se však používá členění věkových stupňů po deseti letech a nejvýše 17 věkových stupňů. Nejstarší věkový stupeň zahrnuje všechny porostyporosty staré 161 let a více, e) věková třída, kterou se rozumí soubor porostůporostů spadajících do téhož dvacetiletého věkového intervalu. Rozlišuje se holina a dále jednotlivé věkové třídy počínající vždy prvním rokem věku porostuporostu v dané dvacítce. První věková třída zahrnuje porostyporosty od 1 do 20 let věku atd., f) zakmenění porostní skupiny, které je součtem zakmenění jednotlivých etáží; pro potřebu tohoto výpočtu se zakmenění etážezakmenění etáže přepočte na plochu porostní skupiny; zakmeněním etážezakmeněním etáže se rozumí součet zakmenění jednotlivých dřevin lesního porostulesního porostu v dané etáži, vynásobený hodnotou 10 a zaokrouhlený na celé číslo; zakmeněním dřeviny se rozumí podíl skutečné hektarové a tabulkové zásoby, nebo skutečné hektarové a tabulkové výčetní kruhové základny příslušné dřeviny v dané etáži; hodnota zakmenění 10 odpovídá plné tabulkové zásobě nebo kruhové základně taxačních nebo růstových tabulek schválených Ministerstvem zemědělství (dále jen „taxační tabulky“), uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce7), g) zastoupení dřevin, které udává procentuální podíl zakmenění jednotlivých dřevin zjištěných v šetřené jednotce a celkového zakmenění; v případech, kdy je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se zastoupení dřevin určí jako procentuální podíl zásob jednotlivých dřevin v rámci hospodářské skupiny; zastoupení lze stanovit rovněž odhadem, zejména pro lesní porostylesní porosty, které ještě nedosáhly registrační hranice hroubí; udává se zpravidla v desítkách procent nebo podrobněji; dřeviny se zastoupením nižším než dolní vyčíslená hranice se vedou jako vtroušené; seznam lesních dřevin s jejich zkratkami je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, h) střední porostní výška, která se pro každou zastoupenou dřevinu v šetřené jednotce uvádí v celých metrech, i) střední výčetní tloušťka se uvádí u každé zastoupené dřeviny v šetřené jednotce jako tloušťka středního kmene porostuporostu měřená 1,3 m nad terénem u kmenů, u nichž je tato tloušťka větší než 7 cm s kůrou, tj. hroubí, j) bonita se pro dřeviny odvozuje ze střední porostní výšky porostuporostu dle schválených taxačních tabulek, k) porostní zásoby se uvádějí s přesností na celé m3 v objemu bez kůry, započítávají se kmeny jejichž výčetní tloušťka je větší než 7 cm s kůrou. Zjišťuje se zpravidla pro porostyporosty starší než 80 let měřením, pro porostyporosty mladší měřením nebo odhadem s použitím taxačních tabulek, l) koeficient pro přepočet objemu hmoty s kůrou na objem hmoty bez kůry je pro jehličnaté dřeviny 0,90909 a pro listnaté dřeviny 0,86956. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše § 7a Při zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se a) referenční inventarizační sítí rozumí síť inventarizačních lokalit pokrývající celé území České republiky spravovaná Ministerstvem zemědělství, b) inventarizační lokalitou (dále jen „lokalita“) rozumí místo, kde se v rámci provádění inventarizace zjišťují údaje o stavu lesa; lokalita je charakterizována svou polohou v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, počtem a způsobem prostorového uspořádání inventarizačních ploch, c) inventarizační plochou rozumí část území, na které se přímo provádí inventarizační šetření; inventarizační plochu tvoří její střed, pevně určený souřadnicemi vzhledem k poloze lokality, a alespoň jedna kruhová podplocha, d) kruhovou podplochou (dále jen „podplocha“) rozumí kruhová plocha, se středem umístěným na středu inventarizační plochy; každá inventarizační plocha obsahuje alespoň jednu podplochu pro registraci kmenů hroubí, e) stratem rozumí prostorově pevně vymezená část inventarizovaného celku, pro kterou je v rámci provedení inventarizace navrhována optimální plošná hustota a počet lokalit, přičemž v případě požadavku na vyšší přesnost odhadu cílových parametrů pro jednotlivé hospodářské skupiny tvoří tyto skupiny zároveň výběrová strata, f) kmenem hroubí rozumí prvek populace kmenů, který má výčetní tloušťku větší než 7 cm s kůrou, přičemž poloha kmene je shodná s polohou bodu na jeho střednici, který se nachází ve vzdálenostivzdálenosti 1,3 m od jejího průsečíku s vodorovnou rovinou ve výšce paty kmene, a g) směrodatnou chybou rozumí odmocnina odhadu variability bodového odhadu vypočtená podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. § 7b (1) Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše lze využít pro všechny hospodářské způsoby. Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě. (2) Každá lokalita musí obsahovat alespoň jednu inventarizační plochu. Počet lokalit se volí tak, aby byly dodrženy minimální kvalitativní požadavky na zjišťování stavu lesa uvedené v § 7c, zároveň však nesmí klesnout pod 50 v rámci jednoho celku. (3) Ministerstvo zemědělství a na území národních parků a jejich ochranných pásem Ministerstvo životního prostředí poskytne vlastníkovi lesa na základě jeho žádosti polohy lokalit pro jeho celek. Žádost musí obsahovat a) identifikaci vlastníka, b) identifikaci celku, c) digitální vektorové vymezení hranic celku a jeho inventarizované části, d) seznam a definice nových strat podle přílohy č. 6 k této vyhlášce, e) seznam identifikátorů existujících strat navržených ke zrušení a f) seznam identifikátorů existujících strat s uvedením počtu dodatečně požadovaných lokalit. (4) Polohy inventarizačních ploch jsou v terénu trvale stabilizovány tak, aby bylo možné při zpracování následujícího plánu na dané inventarizační ploše opakovaně identifikovat jednotlivé kmeny hroubí. (5) Opakované zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše nelze provádět v intervalu kratším 5 let. (6) Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše a rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 7c (1) Směrodatná chyba odhadu zásoby pro část celku, na kterém byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, nesmí přesáhnout 25 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu zásoby hroubí na jeden hektar porostní půdy. (2) Směrodatná chyba odhadu roční celkové výše těžby nesmí přesáhnout 1 m3 b. k. na jeden hektar porostní půdy, nebo nesmí přesáhnout 10 % z bodového odhadu roční celkové výše těžby na jeden hektar porostní půdy. § 7d (1) Stav lesa, popsaný inventarizovanými veličinami, se statisticky vyhodnocuje pro hospodářskou skupinu a celek, případně jeho část, na které byl stav lesa zjišťován na inventarizační ploše. (2) Statistické vyhodnocení stavu lesa se provádí postupem uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce. (3) Součástí vyhodnocení stavu lesa je lesnická mapalesnická mapa se zobrazením strat a středů inventarizačních ploch a jejich jednoznačných identifikátorů umožňujících přiřazení k lokalitám referenční inventarizační sítě. § 8 Odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb (1) Výše mýtní těžby se pro kategorii lesů hospodářských a lesů zvláštního určení (s výjimkou případů uvedených v odstavci 12 a lesů, v nichž je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše) obhospodařovaných hospodářským způsobem podrostním, násečným a holosečným stanoví na základě těchto ukazatelů: a) těžební procento, b) normální paseka. Hodnota obou ukazatelů se vyjadřuje v m3 hroubí bez kůry. (2) Pro výpočet těžebních ukazatelů se použije údaj obmýtí, obnovní doby a počátku obnovy z rámcových směrnic hospodaření. (3) Těžební procento pro desetiletou platnost plánu se stanoví a) pro jednotlivé hospodářské souboryhospodářské soubory nebo sdružené hospodářské souboryhospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou, přitom se použijí dílčí těžební procenta v jednotlivých věkových stupních dle přílohy č. 5 této vyhlášky, b) jako ukazatel těžby mýtní pro hospodářský souborhospodářský soubor nebo sdružené hospodářské souboryhospodářské soubory a vypočte se podle vztahu č. 1 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky, c) jako ukazatel výše mýtní těžby dle dílčích těžebních procent pro daný plán a je sumou těžeb mýtních vypočtených dle těchto procent pro všechny hospodářské souboryhospodářské soubory na celku. Při jiné než desetileté platnosti plánu se ukazatel mýtní těžby přepočte na dobu platnosti plánu. (4) Normální paseka na dobu platnosti plánu se stanoví z celkové výměry porostní půdy a z průměrného obmýtí celku ze vztahu č. 2 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky. (5) Při výměře lesů hospodářských a lesů zvláštního určení na zařizované jednotce menší než 50 ha se mýtní těžba stanoví v souladu s rámcovými směrnicemi hospodaření [§ 3 písm. f)] dle potřeb a možností porostůporostů. (6) Při větší výměře, než je uvedeno v odstavci 5, nesmí výše mýtní těžby navržená plánem překročit rozmezí limitované ± 10 % od ukazatele těžební procento. Obsahuje mimo těžeb umístěných do porostůporostů i těžby neumístěné. (7) Při výměře větší než 500 ha lesa nesmí výše těžby mýtní navržená plánem překročit rozmezí ± 20 % od ukazatele „normální paseka“. Nelze-li při dodržení ustanovení odstavce 6 tuto podmínku splnit, bude při nedostatku mýtních porostůporostů navržená těžba na horní hranici rozmezí pro ukazatel dílčí „těžební procento“, při nadbytku mýtních porostůporostů na jeho spodní hranici. (8) Výše předmýtní těžby se stanoví jako součet předmýtních těžeb v jednotlivých porostechporostech. (9) V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostechporostech při vyhotovení plánu navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborechhospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky. (10) Těžbu předmýtní stanovenou podle odstavců 8 a 9 lze zvýšit o očekávaný podíl těžby nahodilétěžby nahodilé, nejvýše však o 20 %. (11) V lesích ochranných se výše těžby stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých porostechporostech tak, aby bylo zajištěno trvalé plnění všech jejich funkcí. (12) V lesích prvních zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek je pro určení výše těžby rozhodující schválený plán péče pro tato území8). Lesy zařazené do přírodní zóny národních parků se nezahrnují do výpočtu závazného ustanovení maximální celková výše těžeb, v lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostechlesních porostech. (13) Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, s výjimkou lesů, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstucelkového běžného přírůstu, na základě vztahu č. 3 a č. 4 uvedeného v příloze č. 5 této vyhlášky. Celkovým běžným přírůstemCelkovým běžným přírůstem se pro účely této vyhlášky rozumí celková objemová produkce hroubí sledované části lesa za určité období. Slouží k posouzení aktuální produkce dřeva. (14) Pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb, přičemž těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje, pomocí celkového běžného přírůstucelkového běžného přírůstu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. (15) Celková maximální výše těžby se v rámci zpracovávaného plánu stanoví jako součet všech těžeb stanovených podle předchozích odstavců. (16) Překročení poměrné části závazného ustanovení maximální celková výše těžeb v plánu, o jehož zkrácení doby platnosti je žádáno, je důvodem ke snížení závazného ustanovení maximální celková výše těžeb podle předchozího odstavce. Závazné ustanovení maximální celková výše těžeb bude v návrhu nového plánu sníženo o výši překročení této poměrné části. § 9 Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku (1) Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostechporostech do 40 let věku (dále jen „minimální rozsah výchovy“) je součtem ploch etáží do 40 let věku, ve kterých byly během venkovního šetření při zpracování plánu umístěny naléhavé a opakované výchovné zásahy. (2) Při stanovení minimálního rozsahu výchovy se za naléhavé považují výchovné zásahy, které jsou neodkladné z důvodů zvýšení odolnosti porostůporostů a úpravy jejich druhové skladby (§ 31 odst. 1 lesního zákona). § 10 Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (1) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin se jako závazné ustanovení plánu stanoví pro všechny porostyporosty (porostní skupiny, etáže) starší 80 let a porostní skupiny mladší, pokud do nich plán umísťuje obnovu nebo tam obnovu připouští. (2) Při stanovení podílu melioračních a zpevňujících dřevin se vychází z ustanovení zvláštních předpisů9) s přihlédnutím k porostnímu typu, aktuálnímu stavu porostní skupiny (etáže) a fázi rozpracovanosti obnovy, přitom se přihlédne k zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin v již obnovených částech porostuporostu. Důvodem ke snižování podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu nejsou škody působené zvěří. (3) Pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi pro příslušný hospodářský souborhospodářský soubor, je v rámcových směrnicích stanoven podíl melioračních a zpevňujících dřevin přiměřeně snížený. Plochy vzniklé z nahodilých těžeb menší než 0,08 ha, pokud neodpovídají systému obnovy podle rámcových směrnic hospodaření, se při stanovení podílu melioračních a zpevňujících dřevin neuvažují. (4) Pro posouzení navrženého podílu melioračních a zpevňujících dřevin v jednotlivých porostechporostech je součástí podkladů pro schvalování plánu seznam jednotek prostorového rozdělení lesa, ve kterých nebyl dosažen podíl melioračních a zpevňujících dřevin uvedený ve zvláštních předpisech.8) § 11 Schvalování plánu (1) V případech, hrozí-li střet zájmů oprávněných osob, nebo v případech zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, se koná základní šetření, v jehož rámci mohou právnické a fyzické osoby a orgány státní správy uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánu.10) V rámci základního šetření mohou být předběžně navrhovány a odsouhlasovány výjimky podle § 31 odst. 2 a § 33 odst. 5 lesního zákona a rámcové směrnice hospodaření. (2) Při závěrečném šetření schvalující orgán státní správy lesů prověří v lesních porostechlesních porostech jakým způsobem se zpracovatel plánu ve schvalovaném plánu vyrovnal s oprávněnými požadavky dotčených orgánů a osob, prověří správnost zjištění stavu lesa a zejména způsob a správnost odvození závazných ustanovení plánu. (3) K závěrečnému šetření musí být přizván vlastník lesa, zpracovatel plánu a dotčené orgány a právnické a fyzické osoby. (4) Plány se schvalují s platností k 1. lednu stanoveného roku. V období do schválení plánu se vlastník lesa řídí návrhem plánu, to se však nevztahuje na hospodářská opatření podléhající výjimce podle § 31 odst. 2 a § 33 odst. 5 lesního zákona. (5) V rozhodnutí o schválení plánu uvede orgán státní správy lesů závazná ustanovení plánu podle § 24 odst. 2 a povolení výjimek podle § 31 odst. 2 a § 33 odst. 5 lesního zákona, dále uvede, jakým způsobem se schválený plán vypořádal s oprávněnými požadavky dotčených orgánů a právnických a fyzických osob. § 12 Změny plánu (1) Změnou plánu je provedení změn závazných a doporučujících ustanovení plánu. (2) Pro postup projednávání a schvalování změn plánu se použijí ustanovení o schvalování plánu (§ 11). ODDÍL TŘETÍ LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY § 13 Zadávání osnov (1) Zpracování osnov zadává místně příslušný orgán státní správy lesů (dále jen „zadavatel“) pro ucelená území (dále jen „zařizovací obvody“) tak, aby osnova zahrnovala v tomto území všechny lesy, pro které se osnova zpracovává (§ 25 odst. 1 lesního zákona). (2) Zařizovací obvod zahrnuje zpravidla několik katastrálních územíkatastrálních území. Hranice zařizovacího obvodu respektuje hranice katastrálních územíkatastrálních území. V odůvodněných případech se lze od této hranice odchýlit, avšak ke stanovení takové hranice se využijí v terénu dobře identifikovatelné linie a respektují se hranice pozemků. (3) Záměr zadat zpracování osnovy, včetně vymezení zařizovacího obvodu, vyhlásí zadavatel v dostatečném předstihu, nejméně však 18 měsíců před počátkem její platnosti. Současně stanoví termín pro uplatnění záměrů a požadavků vlastníků lesa. (4) Nejpozději 12 měsíců před počátkem platnosti osnovy musí být zpracování osnovy zadáno zpracovateli osnovy. Součástí zadání je i předání podkladových materiálů zpracovateli osnovy. (5) Podkladové materiály pro zpracování osnovy jsou: a) katastrální mapakatastrální mapa, b) výpis z katastru nemovitostínemovitostí, c) identifikace pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa, d) obrysová nebo porostní mapa, e) typologická mapa, f) hospodářská kniha, g) oblastní plán rozvoje lesů. § 14 Zpracování osnov (1) Lesy na území zařizovacího obvodu se dělí na oddělení, dílce, porostyporosty, případně se vyliší porostní skupiny a etáže. Pro návrh jednotek prostorového rozdělení lesa se přiměřeně využívají ustanovení § 6 odst. 1 až 12 této vyhlášky. (2) V terénu identifikovatelné hranice lesních pozemků jednotlivých vlastníků lesů tvoří nejméně hranici porostuporostu. (3) Nejsou-li hranice majetku jednotlivých vlastníků lesů v terénu identifikovatelné, lze takové majetky sdružit v rámci tzv. souhrnného porostuporostu. Vlastnické hranice se přenesou do lesnické mapylesnické mapy podle katastrální mapykatastrální mapy jako hranice porostůporostů. Popis stavu lesa a návrh hospodářských opatření pro tyto porostyporosty bude odvozen jako plošný podíl majetkových částí souhrnného porostuporostu. (4) Při vyhotovování osnov zpracovatel přihlíží ke včas uplatněným hospodářským záměrům a požadavkům vlastníků lesa a dalších subjektů, pokud se jich zpracování osnov a navržené hospodaření v lesehospodaření v lese dotýká. (5) Nezbytnou podmínkou zpracování osnov je provedené terénní šetření. Terénní šetření pro zpracování osnov nelze provádět způsobem zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše. (6) Platnost osnov a jejich změn je vždy k 1. lednu kalendářního roku. (7) Zpracovatel osnov předá zadavateli osnovu nejpozději do 30. června prvního roku její platnosti. § 15 Náležitosti osnov (1) Osnova obsahuje: a) všeobecnou část, b) podrobné údaje pro porostyporosty, porostní skupiny či etáže a dřeviny, c) plochovou tabulku, d) lesnickou mapulesnickou mapu, e) vlastnické separáty. (2) Všeobecná část zahrnuje: a) vymezení území, pro které je osnova zpracována, včetně schematického grafického zobrazení a označení navazujících plánů a osnov, b) údaj o zpracovateli osnovy a údaj o časové platnosti osnovy, c) výčet veřejných zájmů v oblasti zpracování osnovy ve vazbě na hospodaření (využijí se zejména údaje z oblastního plánu rozvoje lesů), d) rámcové směrnice hospodaření pro hospodářské souboryhospodářské soubory na daném území, e) tabulku souhrnných údajů za osnovu ve struktuře dat uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky. (3) Podrobné údaje pro porostyporosty, porostní skupiny či etáže a dřeviny zahrnují identifikaci vlastníka lesa, přírodní lesní oblastpřírodní lesní oblast, kategorii lesa, pásmo ohrožení lesa imisemi, katastrální územíkatastrální území, výměru, případně plochu porostní půdy, lesní typ a hospodářský souborhospodářský soubor, věk a zakmenění, fenotypovou klasifikaci, taxační veličiny, údaje o porostních zásobách dle dřevin a za jednotky zjištění stavu lesa a navrhovaná hospodářská opatření, včetně podílu melioračních a zpevňujících dřevin a údajů o rozsahu naléhavé výchovy v porostechporostech do 40 let věku. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení dále uvádí účelová opatření podle zvláštních předpisů.11) Pro způsob zjišťování a použití technických jednotek platí přiměřeně ustanovení o plánu. Podrobné údaje jsou zpracovány v písemné i digitální formě. (4) Plochová tabulka sestává z výčtu parcel pozemků určených k plnění funkcí lesafunkcí lesa pojatých do osnovy, s uvedením jejich výměry, dále z výčtu porostní půdy s uvedením jednotky prostorového rozdělení lesa od úrovně porostůporostů výše, dále bezlesí a jiné pozemky s jejich označením a uvedením účelu využití. Údaje jsou členěny dle katastrálních územíkatastrálních území, vlastníků lesů a kategorií lesů. (5) Lesnická mapaLesnická mapa se vyhotovuje v analogové a digitální formě v měřítku 1 : 10 000 či větším (podrobnějším) s mapovými značkami podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Obsahuje vždy údaj o měřítku mapy, zákres a označení jednotek prostorového rozdělení lesa až na úroveň jednotek, pro které se zjišťuje stav lesa, číselné označení bezlesí a zákres doporučené těžby obnovní. § 16 Způsob odvození závazných ustanovení osnov (1) Nepřekročitelná celková výše těžeb se stanoví s přihlédnutím k očekávanému podílu nahodilých těžeb, jako suma všech plánovaných těžeb na lesních pozemcích vlastníka. (2) Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin je uveden procenticky u všech porostůporostů (porostních skupin, etáží) starších 80 let a u všech mladších, do nichž osnova plánuje nebo v nichž připouští obnovu; nevztahuje se na lesy vlastníků s výměrou lesa do 3 ha. § 17 Předávání osnov vlastníkům lesů (1) Orgán státní správy lesů, který zpracování osnovy zadal, oznámí veřejnou vyhláškou lhůtu a místo, kde vlastník lesa obdrží osnovu týkající se jeho lesa (§ 25 odst. 4 lesního zákona). Oznámení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se oznámení vyvěsí po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. (2) Osnovu obdrží odborný lesní hospodář pověřený orgánem státní správy lesů dle § 37 odst. 6 lesního zákona. § 18 Změny osnov (1) Změny osnov lze zpracovat, změní-li se výrazně podmínky, za kterých byla osnova vyhotovena (zejména výrazné změny zdravotního stavu lesa a nastalé kalamity, kategorizace lesů, rozsáhlé změny majetkových poměrů v lesích apod.). (2) Záměr zadat zpracování změn osnov vyhlásí zadavatel v dostatečném předstihu, přitom uvede důvody pro zpracování změn osnovy a stanoví části osnovy, kterých se budou změny týkat. Současně stanoví termín pro uplatnění záměrů a požadavků vlastníků lesů. (3) Na změny částí osnov týkající se jednotlivých majetků vyvolané vznikem nahodilých těžeb (§ 33 odst. 2 lesního zákona) se nevztahuje ustanovení odstavce 2. Orgán státní správy lesů jejich zpracování zadá nebo provede změnu závazného ustanovení osnovy na základě žádosti vlastníka lesa a po prověření oprávněnosti jeho požadavku. ODDÍL ČTVRTÝ § 19 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. 0 Závěrečné tabulky souhrnných údajů lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) Název (označení) lesního hospodářského celku (zařizovacího obvodu): 88kB 1 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO Základní údaje podle kategorií lesa 366kB 2 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle kategorií a věkových stupňů 540kB 3a Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 129kB 3b Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Porostní plocha podle dřevin a věkových stupňů 121kB 3c Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle dřevin 438kB 3d Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle dřevin a hospodářských skupin 97kB 3e Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle tloušťkových tříd a hospodářských skupin 90kB 4a Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých není stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle kategorií lesa a obmytí 94kB 4b Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO pro lesy, ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizačních plochách, případně jinou kontrolní metodou (zejména průměrkováním naplno) Základní údaje podle subkategorií lesa a hospodářských skupin 401kB 5 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO Základní údaje podle hospodářského způsobu, kategorií a tvarů lesa 370kB 6 Závěrečné tabulky souhrnných údajů LHP a LHO Výčet zaujatých katastrálních území 400kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Jednotné mapové značky pro lesnické mapy (velikost odpovídající měřítku 1:5000) Hranice lesa 3kB Hraniční znak 2kB Hranice katastrálního územíkatastrálního území 3kB Vlastnická hranice 4kB Hranice oddělení 3kB Hranice dílce 3kB Hranice porostuporostu 2kB Hranice porostní skupiny 3kB Odvozní cesty 3kB Cesty vývozní 3kB Cesty přibližovací 3kB Široké průseky 3kB Rozdělovací a jiné průseky 3kB Pěšiny 3kB Lesní tok (modrá) 3kB Slučky a půlslučky 4kB Stratum 3kB Střed inventarizační plochy 2kB Doporučené barvy pro porostní lesnickou mapu BARVA\| VĚKOVÁ TŘÍDA\| STÁŘÍ POROSTU I ---\|---\|--- bílá\| holiny\| 0 let žlutá\| I. věková třída\| 1 - 20 let červená\| II. věková třída\| 21 - 40 let zelená\| III. věková třída\| 41 - 60 let modrá\| IV. věková třída\| 61 - 80 let hnědá\| V. věková třída\| 81 - 100 let šedá\| VI. věková třída\| 101 - 120 let fialová\| VII. věková třída\| 121 - 140 let tmavě zelená\| VIII. věková třída\| 141 a více let 2kB\| zakmenění 1-3 () 3kB\| zakmenění 4-6 () 2kB\| zakmenění 7-10 () 2kB\| bezlesí () v barvách věkových tříd Příloha č. 4 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Jména a zkratky dřevin České jméno\| Vědecké jméno\| Zkratka ---\|---\|--- smrk ztepilý\| Picea abies\| SM smrk pichlavý\| Picea pungens\| SMP smrk černý\| Picea mariana\| SMC smrk sivý\| Picea glauca\| SMS smrk omorika\| Picea omorika\| SMO smrk Engelmannův\| Picea engelmannii\| SME smrky ostatní\| SMX jedle bělokorá\| Abies alba\| JD jedle obrovská\| Abies grandis\| JDO jedle stejnobarvá (ojíněná)\| Abies concolor\| JDJ jedle kavkazská\| Abies nordmanniana\| JDK jedle vznešená\| Abies procera\| JDV jedle ostatní\| JDX douglaska tisolistá\| Pseudotsuga menziesii\| DG borovice lesní\| Pinus sylvestris\| BO borovice černá\| Pinus nigra\| BOC borovice Banksova\| Pinus banksiana\| BKS borovice vejmutovka\| Pinus strobus\| VJ borovice limba\| Pinus cembra\| LMB borovice pokroucená\| Pinus contorta\| BOP borovice zobanitá (blatka)\| Pinus uncinata ssp. uliginosa\| BL borovice kleč\| Pinus mugo\| KOS borovice ostatní\| BOX modřín opadavý\| Larix decidua\| MD modříny ostatní\| MDX tis červený\| Taxus baccata\| TS jalovec obecný\| Juniperus communis\| JAL ostatní jehličnaté\| JX souše jehličnaté\| SOJ dub letní\| Quercus robur\| DB dub letní slavonský\| Quercus robur f. slavonica\| DBS dub zimní\| Quercus petraea\| DBZ dub červený\| Quercus rubra\| DBC dub pýřitý (šipák)\| Quercus pubescens\| DBP dub bažinný\| Quercus palustris\| DBB dub mnohoplodý\| Quercus polycarpa\| DBM dub cer\| Quercus cerris\| CER duby ostatní\| DBX buk lesní\| Fagus sylvatica\| BK habr obecný\| Carpinus betulus\| HB javor mléč\| Acer platanoides\| JV javor klen\| Acer pseudoplatanus\| KL javor babyka\| Acer campestre\| BB javor jasanolistý\| Acer negundo\| JVJ jasan ztepilý\| Fraxinus excelsior\| JS jasan americký\| Fraxinus americana\| JSA jasan úzkolistý\| Fraxinus angustifolia\| JSU jasan pensylvánský\| Fraxinus pennsylvanica\| JSP jilm habrolistý\| Ulmus minor\| JL jilm drsný (horský)\| Ulmus glabra\| JLH jilm vaz\| Ulmus laevis\| JLV trnovník akát\| Robinia pseudoacacia\| AK bříza bělokorá\| Betula pendula\| BR bříza pýřitá\| Betula pubescens\| BRP bříza pýřitá karpatská\| Betula pubescens carpatica\| BRC jeřáb ptačí\| Sorbus aucuparia\| JR jeřáb břek\| Sorbus torminalis\| BRK jeřáb oskeruše\| Sorbus domestica\| OSK jeřáby ostatní\| \| JRX ořešák královský\| Juglans regia\| OR ořešák černý\| Juglans nigra\| ORC třešeň ptačí\| Prunus avium\| TR střemcha obecná\| Prunus padus\| STO střemcha pozdní\| Prunus serotina\| STP hrušeň polnička\| Pyrus pyraster\| HR jabloň lesní\| Malus sylvestris\| JB platan javorolistý\| Platanus xhispanica\| PL kaštanovník jedlý\| Castanea sativa\| KJ ostatní listnaté tvrdé\| LTX lípa srdčitá (malolistá)\| Tilia cordata\| LP lípa velkolistá\| Tilia platyphyllos\| LPV lípa stříbrná\| Tilia tomentosa\| LPS líska obecná\| Corylus avellana\| LO líska turecká\| Corylus colurna\| LTU olše lepkavá\| Alnus glutinosa\| OL olše šedá\| Alnus incana\| OLS olše zelená\| Alnus alnobetula\| OLZ topol osika\| Populus tremula\| OS topol bílý (linda)\| Populus alba\| TP topol černý\| Populus nigra\| TPC topol šedý\| Populus xcanescens\| TPE ostatní topoly nešlechtěné\| TPX topol kanadský\| Populus xcanadensis\| TPK ostatní topoly šlechtěné\| TPS vrba jíva\| Salix caprea\| JIV vrba bílá\| Salix alba\| VR vrba křehká\| Salix euxina\| VRH vrba košíkářská\| Salix viminalis\| VRK vrba nachová\| Salix purpurea\| VRN vrba šedá\| Salix elaeagnos\| VRE ostatní vrby\| VRX jírovec maďal\| Aesculus hippocastanum\| KS pajasan žláznatý\| Ailanthus altissima\| PJ pavlovnie plstnatá\| Paulownia tomentosa\| PAV ostatní listnaté měkké\| LMX souše listnaté\| SOL keře\| KR Příloha č. 5 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Dílčí těžební procento, normální paseka, těžba celková, celkový běžný přírůst a probírkové intenzity pro odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb Dílčí těžební procento pro desetiletou platnost plánu pro jednotlivé hospodářské souboryhospodářské soubory nebo sdružené hospodářské souboryhospodářské soubory se shodným obmýtím a obnovní dobou se stanoví v jednotlivých věkových stupních na základě následující tabulky: Počet desetiletí, o něž je věkový stupeň vzdálen od obmýtní doby\| Obnovní doba (roky) ---\|--- 10\| 20\| 30\| 40\| 50 \\- 4\| -\| -\| -\| -\| 2% \\- 3\| -\| -\| 4%\| 12%\| 18% \\- 2\| 12%\| 25%\| 30%\| 29%\| 25% \\- 1\| 86%\| 67%\| 50%\| 40%\| 33% \\+ 1\| 100%\| 100%\| 88%\| 67%\| 50% \\+ 2\| 100%\| 100%\| 100%\| 100%\| 88% \\+ 3\| 100%\| 100%\| 100%\| 100%\| 100% Ukazatel těžby mýtní (TM) pro hospodářský souborhospodářský soubor (nebo sdružené HS) dle dílčích těžebních procent se vypočte po jednotlivých věkových stupních z následujícího vzorce: TMHS=∑i=1kZiti%100 TMHS \\- desetiletá těžba mýtní pro hospodářský souborhospodářský soubor dle dílčích těžebních procent Zi \\- zásoba dřeva v m3b.k. v jednotlivých věkových stupních (označeny dolním indexem i) příslušného hospodářského souboruhospodářského souboru zatížených těžebním procentem k - celkový počet věkových stupňů příslušného hospodářského souboruhospodářského souboru zatížených těžebním procentem ti (%) - těžební procento příslušného věkového stupně (označen dolním indexem i) v rámci daného hospodářského souboruhospodářského souboru (nebo sdružených HS) Normální paseka na dobu platnosti LHP se stanoví z následujícího vzorce: B=PU.ZM.n B - normální paseka P - výměra porostní půdy celku U - obmýtí celku ZM - průměrná zásoba mýtních porostůporostů; zásobou mýtních porostůporostů je zásoba věkového stupně, do kterého spadá průměrné obmýtí snížené o polovinu průměrné obnovní doby a věkové stupně starší n - počet let, pro které se LHP zpracovává (zpravidla 10 let) Pro lesy obhospodařované hospodářským způsobem výběrným, vyjma lesů ve kterých je stav lesa zjišťován na inventarizační ploše, se stanoví ukazatel celkové výše těžeb (těžba mýtní a předmýtní se nerozlišuje) pomocí celkového běžného přírůstucelkového běžného přírůstu z následujícího vzorce: TC=CBP+Zs-Zna.t TC - ukazatel těžby celkové na dobu platnosti LHP (zpravidla 10 let) CBP - zjištěný celkový běžný přírůstcelkový běžný přírůst roční v m3b.k. Zs - zjištěná porostní zásoba skutečná v m3b.k. Zn - vzorová (normální) porostní zásoba odvozená ze vzorové křivky stromových četností v m3b.k. a - vyrovnávací doba uváděná v desítkách let t - doba platnosti LHP (zpravidla 10 let) Celkový běžný přírůstCelkový běžný přírůst roční (CBP) se pak zjistí z následujícího vzorce: CBP=Z2+Tt-Z1t Z1 - inventarizovaná zásoba předchozí v m3b.k. Z2 - inventarizovaná zásoba současná v m3b.k. Tt - celková těžba za inventarizované období v m3b.k. t - interval mezi inventarizacemi (počet let) V případě, že výše předmýtních těžeb není v porostechporostech při vyhotovení LHP navržena, odvodí se pro celý zařizovaný majetek v hospodářských souborechhospodářských souborech ze zásob jednotlivých dřevin, probírkových intenzit (procent) a průměrného zakmenění ve věkových stupních. Probírkové intenzity jsou: Výše decenálních výchovných těžeb (se zahrnutím přirozené mortality) vyjádřená v procentech zásoby hroubí s kůrou na počátku decénia. DŘEVINA\| ZAKMENĚNÍ\| VĚK (roky) ---\|---\|--- 20\| 30\| 40\| 50\| 60\| 70\| 80\| 90\| 100 Smrk (porosty nižších bonit)\| 1,0\| -\| 14%\| 12%\| 11%\| 9%\| 8%\| 7%\| 6%\| 6% 0,9\| -\| 7%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2% 0,8\| -\| 2%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% 0,7\| -\| 1%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% Smrk (porosty vyšších bonit)\| 1,0\| 47%\| 24%\| 17%\| 12%\| 10%\| 8%\| 7%\| 6%\| 6% 0,9\| 38%\| 16%\| 7%\| 5%\| 4%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3% 0,8\| 29%\| 4%\| 4%\| 4%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2% 0,7\| 10%\| 4%\| 4%\| 4%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% Borovice\| 1,0\| 19%\| 15%\| 14%\| 12%\| 11%\| 10%\| 9%\| 8%\| 8% 0,9\| 14%\| 7%\| 7%\| 6%\| 6%\| 5%\| 4%\| 3%\| 3% 0,8\| 6%\| 4%\| 6%\| 6%\| 5=\| 4%\| 3%\| 3%\| 3% 0,7\| 4%\| 4%\| 5%\| 5%\| 4%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2% Buk\| 1,0\| -\| 21%\| 21%\| 18%\| 16%\| 13%\| 11%\| 10%\| 9% 0,9\| -\| 16%\| 13%\| 10%\| 6%\| 4%\| 2%\| 1%\| 1% 0,8\| -\| 10%\| 4%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2%\| 1%\| 1% 0,7\| -\| 2%\| 1%\| 2%\| 2%\| 2%\| 1%\| 1%\| 1% Dub letní a zimní\| 1,0\| -\| 26%\| 17%\| 12%\| 10%\| 8%\| 7%\| 6%\| 6% 0,9\| -\| 17%\| 9%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2% 0,8\| -\| 8%\| 3%\| 4%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2% 0,7\| -\| 3%\| 3%\| 3%\| 3%\| 2%\| 2%\| 2%\| 2% Rozmezím nižších a vyšších bonit je střed bonitního rozpětí. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 84/1996 Sb. Způsob provádění zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, rozsah zjišťovaných údajů na inventarizační ploše, postup provádění statistického vyhodnocení zjištěných údajů a stanovení ukazatele celkové výše těžeb I. Vymezení pojmů Pro účely této přílohy se rozumí 1. vzorníkem prvního stupně (dále jen „vzorník 1“) kmen hroubí nebo pařez zaregistrovaný na příslušné podploše, tedy kmen nebo pařez, který polohou a výčetní tloušťkou, nebo tloušťkou pařezu, splňuje podmínky pro registraci; kmen hroubí nebo pařez je zaregistrován jako vzorník 1, pokud se střed inventarizační plochy (dále též jen „plocha“) nalézá v jeho zóně zahrnutí, 2. vzorníkem druhého stupě (dále jen „vzorník 2“) kmen, který patří do podmnožiny vzorníků 1; na vzorníku 2 se provádí měření výšek, případně též horních tlouštěk, 3. zónou zahrnutí kmene hroubí (dále jen „zóna zahrnutí“) část území výběrového strata, tvořená kruhem se středem na pozici kmene hroubí nebo pařezu, jehož poloměr odpovídá největší podploše, na které může být daný kmen nebo pařez zaregistrován; padne-li střed plochy do části kruhu se středem na poloze kmene, která se nachází mimo inventarizovaný celek, mimo příslušné stratum, mimo porostní půdu, případně na nepřístupné nebo neschůdné části území, není na inventarizační ploše prováděna registrace kmenů a daný kmen nebo pařez tak není vybrán jako vzorník 1; pro vzorník 2 je velikost zóny zahrnutí dána maximální vzdálenostívzdáleností vzorníku 1 od středu plochy stanovenou pomocí relaskopické metody a 4. směrodatnou chybou odmocnina odhadu variability bodového odhadu θV^θ^n podle rovnice: σθσ=V^θ^n,\| (1) ---\|--- přičemž variabilita θV^θ^n byla odhadnuta některým z postupů popsaných v této příloze, viz vzorce (9), (12), (15) a (17). ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ ZJIŠŤOVÁNÍ STAVU LESA NA INVENTARIZAČNÍ PLOŠE A ROZSAH ZJIŠŤOVANÝCH ÚDAJŮ II. Požadavky na počet a umístění inventarizačních lokalit a ploch 1. V rámci inventarizované části celku musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na padesáti lokalitách. 2. V každém stratu musí být provedeno inventarizační šetření nejméně na pěti lokalitách. 3. Strata a jejich návrhy podle § 7b odst. 3 musí splňovat tyto podmínky: a) strata se nachází na území celku v rámci jeho inventarizované části, b) strata se polohově nepřekrývají, c) každé stratum je v rámci celku opatřeno jednoznačným identifikátorem, d) každé stratum je zakresleno samostatnou geometrií v digitální mapě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální a e) ke každému stratu je připojena informace o požadovaném počtu lokalit a schéma umístění jednotlivých inventarizačních ploch vzhledem ke každé inventarizační lokalitě. 4. V rámci strata musí být nominální počet ploch a jejich umístění vzhledem ke každé lokalitě konstantní, přičemž maximální vzdálenostvzdálenost plochy od polohy příslušné lokality nesmí překročit 250 m a nominální počet ploch na jednu lokalitu v rámci strata musí být v rozmezí od 1 do 4 ploch. 5. Plochy jsou zakládány a šetřeny jako trvalé s požadavkem na opakovanou identifikaci kmenů a pařezů mezi po sobě jdoucími inventarizacemi. 6. Změna strata je možná pouze jeho zrušením a definováním jednoho nebo více nových strat. Při první inventarizaci následující po změně strata se opakuje terénní šetření na plochách dosavadního strata šetřených v předchozí inventarizaci. Zároveň se provede první šetření na plochách nově definovaných strat. 7. Středy ploch musí být v terénu trvale stabilizovány geodetickým mezníkem s kovovým jádrem, nebo obdobným kovovým předmětem umožňujícím dohledání pomocí detektoru kovů. Ve zvláštních případech (skála, lesní cesta, vodní tok či plocha) se připouští stabilizace mimo vlastní střed plochy, avšak do maximální vzdálenostivzdálenosti 20 m od skutečné polohy středu plochy. Stabilizace středu plochy v náhradním umístění nemá vliv na polohu plochy samotné. Ta se v takovém případě nijak neposouvá a její umístění vzhledem poloze lokality v referenční inventarizační síti je zachováno. 8. Poloha stabilizace středu plochy musí být zdokumentována dvěma fotografiemi ze dvou, na sebe kolmých směrů, na nichž je poloha středu plochy viditelně označena geodetickou vytyčkou nebo dřevěným kolíkem s barevně zvýrazněným vrcholem. 9. Pozice stabilizace středu plochy musí být zaměřena vzhledem ke dvěma pomocným navigačním objektům trvalého charakteru, nalézají-li se takové objekty do vzdálenostivzdálenosti 25 m od stabilizace plochy. V případě, že se trvalé objekty v okolí plochy nevyskytují, provede se zaměření stabilizace plochy vůči dvěma kmenům případně pařezům, nacházejícím se mimo inventarizační plochu. Tyto kmeny, případně pařezy, musí být trvale a viditelně barevně označeny. 10. Poloha na povrchu pomocného navigačního objektu (v případě kmenů nebo pařezů musí být barevně označena), odkud byla stabilizace plochy polohově zaměřena, musí být zdokumentována fotografií pořízenou ve směru od středu plochy. Provedení a kvalita fotografie musí umožnit jednoznačnou identifikaci pomocného navigačního objektu při následné inventarizaci (zpravidla po 10 letech). III. Požadavky pro sběr dat na inventarizačních plochách 1. Plocha musí obsahovat alespoň jednu, maximálně však tři podplochy. Společný střed těchto podploch je totožný se středem plochy. 2. Maximální poloměr podplochy je 20 metrů, minimální 3 metry. 3. Počet kruhových podploch, jejich velikost a jim přiřazené registrační hranice tloušťky (výčetní tloušťky a tloušťky pařezů) musí být shodné v rámci všech ploch strata. 4. Počet a velikost podploch a s nimi související registrační hranice tloušťky se volí tak, aby průměrný počet na jednu plochu zaregistrovaných kmenů a pařezů (počítáno dohromady) v rámci celého strata neklesl pod 10. 5. Kmeny a pařezy jsou registrovány pouze na plochách, respektive podplochách, jejichž střed leží na přístupné a schůdné části porostní půdy, příslušného strata. 6. Jako vzorníky 1 jsou registrovány všechny kmeny, které překračují registrační hranici výčetní tloušťky nejmenší kruhové podplochy, do které polohově náleží. Dále jsou jako vzorníky 1 registrovány všechny pařezy. Namísto výčetní tloušťky je pro registraci pařezů rozhodující tloušťka v nejvyšším místě nad patou kmene, kde lze původní tloušťku kmene spolehlivě změřit, nebo odhadnout. Při opakované inventarizaci jsou jako vzorníky 1 automaticky zahrnuty všechny vzorníky 1 z předchozí inventarizace. 7. Pro vzorník 1 se zjišťuje základní sada vlastností, mezi které patří: výčetní tloušťka případně tloušťka pařezu, druh dřeviny, živý či mrtvý kmen, pařez, stojící či ležící kmen, poškození zlomem nebo vývrat. V případě opakované inventarizace se dále zjišťují chyby předchozího postupu, a to opomenutý kmen, nebo kmen, který neměl být dříve registrován a dále příslušnost ke komponentám změny zásoby dříví, viz schéma na obrázku 1. 8. Měření výšky kmene (stromu) se provádí na živých vzornících 2, které nejsou pařezem, ležícím kmenem, vývratem, zlomem, nejsou výrazně ohnuté a ani nejsou jinak poškozeny respektive deformovány způsobem ovlivňujícím výšku kmene. 9. Výběr vzorníků 2 je prováděn relaskopickou metodou. Vzorník 1 je vybrán za vzorník 2, pokud jeho vzdálenostvzdálenost od středu inventarizační plochy nepřekračuje mezní vzdálenostivzdálenosti lmax (udanou v metrech) podle vzorce: lmax=d132f,\| (2) ---\|--- kde d13 je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v centimetrech), kde d13 je výčetní tloušťka změřená na konkrétním vzorníku 1 (udaná v centimetrech), αf=104sin2α2 je relaskopický faktor pro kruhovou základnu uvedený v m2ha-1 a α je záměrný úhel relaskopické pomůcky. Relaskopický faktor musí být zvolen jednotně pro výběrové stratum, vždy však v rozmezí od 4 do 12 m2ha-1 přičemž průměrný počet vzorníku 2 na jednu inventarizační plochu strata nesmí klesnout pod 2. 10. Na středu plochy se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) příslušnost k oddělení, dílci, porostuporostu a hospodářské skupině, g) datum měření a datum předchozího měření (opakovaná inventarizace), h) při měření použitá magnetická deklinace, i) generovaná souřadnice středu inventarizační plochy, j) souřadnice globálního družicového polohového systému stabilizovaného středu plochy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, k) pozice náhradní stabilizace středu plochy vzhledem ke skutečnému středu, l) první fotografie stabilizace středu plochy, m) druhá fotografie stabilizace středu plochy, n) přístupnost a schůdnost středu plochy současná a předchozí (opakovaná inventarizace), o) stabilizace na středu plochy nebo v náhradním umístění, p) nově založená nebo opakovaně šetřená plocha, q) úspěšnost dohledání plochy a opakované identifikace kmenů (opakovaná inventarizace), r) důvod nedohledání plochy nebo neobnovení polohy kmenů (opakovaná inventarizace), s) kategorie a druh pozemku současná a předchozí (opakovaná inventarizace), t) lesní typ zjištěný na středu inventarizační plochy, u) expertně určená cílová zásoba, v) expertně určený průměrný roční celkový běžný přírůstcelkový běžný přírůst (CBP), w) vyrovnávací doba, x) jméno měřiče, y) poznámka. 11. Pro vzorníky 1 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata, d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) identifikátor kmene/pařezu, současný i předchozí (opakovaná inventarizace), g) pozice kmene vzhledem ke středu plochy, h) výčetní tloušťka respektive tloušťka pařezu, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), i) modelová výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace), j) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku (případně tarif, s kůrou a bez kůry), k) tabulkový objem hroubí pro modelovou výšku v předchozí inventarizaci (případně tarif, s kůrou a bez kůry), l) plocha zóny zahrnutí prvního stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace), m) procento normálního objemu hroubí (torza souší), současné a předchozí (opakovaná inventarizace), n) úspěšnost případně důvody neúspěchu opakované identifikace kmene (opakovaná inventarizace), o) pařez nebo normální kmen hroubí (jehličnatý nebo listnatý pařez, starý pařez nebo čerstvý pařez po těžbě či mortalitě), p) poloha pařezu po těžbě nebo mortalitě (uvnitř nebo vně příslušné kruhové podplochy), q) souš (stojící jehličnatá nebo listnatá souš, případně její torzo r) dřevina (u pařezů z předchozí inventarizace pouze v členění na jehličnaté a listnaté), s) rozdvojení kmene (dvoják), t) zlom, vývrat nebo ohnutí kmene, u) příslušnost ke komponentě změny zásoby dříví podle schématu na obrázku 1 (opakovaná inventarizace), v) vyklizení kmene po těžbě respektive mortalitě (opakovaná inventarizace). 12. Pro vzorníky 2 se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují doplňující údaje: a) měřená výška kmene (stromu), současná a předchozí (opakovaná inventarizace) b) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku (s kůrou a bez kůry), c) tabulkový objem hroubí pro výčetní tloušťku a měřenou výšku v předchozí inventarizaci (s kůrou a bez kůry), d) plocha zóny zahrnutí druhého stupně výběru, současná a předchozí (opakovaná inventarizace). 13. Pro pomocné navigační objekty se při inventarizačním šetření zjišťují a evidují následující údaje: a) identifikátor lesního hospodářského celku, b) identifikátor inventarizační kampaně, datum jejího zahájení a ukončení, c) identifikátor strata, d) identifikátor lokality, e) identifikátor plochy, f) identifikátor pomocného navigačního objektu, g) popis navigačního objektu, h) fotografie navigačního objektu ve směru od stabilizace středu plochy, i) pozice stabilizace středu plochy vzhledem k pozici pomocného navigačního objektu. 14. Údaje uvedené v bodech 10 až 13 se uvádějí v elektronické podobě jako samostatná příloha hospodářské knihy, strukturovaná po jednotlivých inventarizačních plochách. POSTUP STATISTICKÉHO VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH ÚDAJŮ IV. Požadavky na vyhodnocení zjištěných údajů 1. Odhady středních hodnot a úhrnů pro příslušné stratum, hospodářskou skupinu, celek či jeho inventarizovanou část a k těmto odhadům připojené směrodatné chyby mohou být spočítány pouze postupy podle této přílohy. 2. Cílové parametry uvedené v § 7c vyhlášky mají charakter střední hodnoty vztažené k jednotce plochy porostní půdy. 3. Cílové parametry uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) vyhlášky mají charakter úhrnu vztaženého k celkové ploše hospodářské skupiny, celku či jeho inventarizované části. V. Odhad hektarové střední hodnoty 1. Odhad Ŷc střední hektarové hodnoty v rámci přístupné a schůdné porostní půdy celého strata se počítá podle rovnice: Y^C=Σx∈s2MxYC(x)Σx∈s2Mx,\| (3) ---\|--- kde M(x) je počet ploch založených na lokalitě x, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné (množina A) části porostní půdy (množina F) daného strata podle rovnice M(x)=∑l=1MIFA(xl).\| (4) ---\|--- Symbol M značí nominální počet ploch každé lokality daného strata. Člen s2 označuje množinu lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou uvnitř strata. Člen IFA(xl) je indikátorová proměnná definující, zda se střed plochy založené na bodě xl nachází v přístupné a schůdné části porostní půdy (hodnota 1), nebo nikoli (hodnota 0) podle rovnice: IFA(xl)={1 pro xl∈F∩A,0 pro xl∉F∩A.\| (5) ---\|--- Člen Yc(x) v rámci rovnice (3) představuje lokání hustotu, která je definována následovně: YC(x)=Σl=1MIFA(xl)Y(xl)M(x).\| (6) ---\|--- Symbolem Y(xl) je označena lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy, která se vypočítá podle vzorce: λλY(xl)=∑i∈ s1(xl)Yiλ(Ki∩F∩A)+∑j∈ s2(xl)Yj-Yjλ(Kj∩F∩A),\| (7) ---\|--- kde Yi značí hodnotu vlastnosti kmene zjištěnou podle dendrometrického modelu (výškové křivky, objemového tarifu), jehož chyby predikce nejsou považovány za zanedbatelné a je nezbytné je kompenzovat. Yj je skutečná hodnota vlastnosti kmene zjištěná měřením případně podle dendrometrického modelu, jehož chyby považujeme za zanedbatelné. Symboly s1(xl) a s2(xl) označují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2 zaregistrovaných na ploše se středem na bodě xl. Hodnoty Yi jsou získány na všech vzornících 1, zatímco hodnoty Yj pouze na vzornících 2. Člen λ(Ki ∩ F ∩ A) je plocha části zóny zahrnutí Ki vzorníků 1 označeného indexem i, která leží uvnitř přístupné a schůdné části porostní půdy daného strata. Tato plocha se získá prostorovým oříznutím nominální zóny zahrnutí Ki digitální mapou přístupné a schůdné porostní půdy daného strata. Analogicky, λ(Kj ∩ F ∩ A) odpovídá ploše zóny zahrnutí konkrétního vzorníků 2 (označen indexem j) vybíraného relaskopickou metodou. Nominální zóna zahrnutí Kj konkrétního vzorníků 2 je zkonstruována se středem na poloze příslušného kmene (označeného indexem j) a s poloměrem rj odpovídajícím minimu z dvojice čísel: a) Maximální vzdálenostvzdálenost pro zahrnutí daného kmene do výběru pomocí relaskopické metody s faktorem ƒ, viz první výraz v hranaté závorce rovnice (8). b) Poloměr rks největší z podploch, na které může být kmen s danou výčetní tloušťkou (d13) zaregistrován jako vzorník 1, viz druhý výraz v hranaté závorce rovnice (8). rj=mind132f;rks,\| (8) ---\|--- Velikost zóny zahrnutí λ(Kj ∩ F ∩ A) je stanovena po redukci Kj pouze na části uvnitř přístupné a schůdné porostní půdy provedenou analýzou s využitím geografického informačního systému a příslušné mapy. 2. Odhad variability Ŷc se spočítá podle vzorce V^(Y^c)=1n2–n2-1∑x∈ s2M(x)M¯22Yc(x) –Y^c2,\| (9) ---\|--- kde n2 je velikost výběru, tedy počet lokalit referenční inventarizační sítě s alespoň jednou plochou umístěnou do daného strata. Člen M̅2 označuje průměrný počet ploch na jednu lokalitu strata, jejichž střed se nachází na přístupné a schůdné porostní půdě. Počítá se podle rovnice: M¯2=Σx∈s2M(x)n2.\| (10) ---\|--- VI. Odhad úhrnu 1. Odhad úhrnu T̂c se získá vynásobením odhadu střední hodnoty Ŷc známou rozlohou přístupné a schůdné části porostní půdy λ(F ∩ A) daného strata podle rovnice: T̂c = Ŷc λ(F ∩ A). \| (11) ---\|--- 2. Odhad variability úhrnu V̂(T̂c) se získá vynásobením odhadu variability střední hodnoty V̂(Ŷc) druhou mocninou známé velikosti λ(F ∩ A) podle rovnice: V̂(T̂c) = V̂(Ŷc) λ2(F ∩ A).\| (12) ---\|--- VII. Odhady pro podoblasti 1. Odhad střední hektarové hodnoty pro libovolně definovanou podoblast D přístupné a schůdné části porostní půdy v rámci daného strata (např. pro hospodářskou skupinu, není-li tato shodná se stratem) se vypočítá postupem podle části V., avšak s nahrazením indikátorové proměnné IFA(xl) podle rovnice (5) indikátorovou proměnnou ID(xl) kódující příslušnost středu plochy do podoblasti D podle rovnice: ID(xl)={1 proxl∈D,0 proxl∉D.\| (13) ---\|--- 2. Odpovídající odhad úhrnu se vypočítá postupem podle části VI., s dosazením střední hodnoty podle předchozího bodu a nahrazením plochy λ(F ∩ A) plochou λ(D) ve vzorcích (11) a (12). VIII. Stratifikované odhady 1. V případě, že je na daném celku nebo jeho inventarizované části použito vícero strat, je bodový odhad úhrnu T̂s ve skupině K výběrových strat počítán podle rovnice: T^S=∑k=1KT^k,\| (14) ---\|--- kde T̂k je hodnota úhrnu ve výběrovém stratu označeném indexem k, spočítaná na základě vzorce (11), v případě odhadů pro podoblasti upraveného podle bodu 2. části VII. 2. Odhad variability úhrnu ve skupině strat se získává součtem dílčích odhadů variabilit pro jednotlivá strata podle rovnice: V^(T^s)=∑k=1KV^(T^k),\| (15) ---\|--- kde V̂(T̂k) je odhad variability úhrnu pro stratum k podle rovnice (12), v případě odhadů pro podoblasti upravené podle bodu 2. části VII. 3. Bodový odhad střední hodnoty na hektar porostní půdy ve skupině K výběrových strat vypočítán dělením úhrnu T̂s za celou skupinu strat součtem ploch přístupné a schůdné půdy λ(Fk∩Ak) jednotlivých strat: λY^S=T^SΣl=kKλ(Fk∩Ak).\| (16) ---\|--- V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy λ(Fk∩Ak) do vzorce (16) dosazena plocha λ(Dk). Odhad variability střední hodnoty ve skupině strat získáme podle vzorce: λV^(Y^s)=V^(T^S)Σl=kKλFk∩Ak2.\| (17) ---\|--- V případě, že střední hodnota zahrnuje jen určité podoblasti Dk konkrétních strat, je pro tato strata namísto plochy λ(Fk∩Ak) do vzorce (17) opět dosazena plocha λ(Dk). IX. Odhad zásoby dříví 1. Zásoba dříví zahrnuje objem hroubí všech stojících a ležících kmenů hroubí nacházejících se na přístupné a schůdné části porostní půdy v okamžiku, pro který je zásoba dříví odhadována. 2. Odhady zásoby dříví jsou počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., případně VII. a VIII. 3. Lokální hustota na úrovni jednotlivé plochy je pro odhad zásoby dříví definována takto: λλZ¨xl=∑i∈s1(xl)Iiz¨v¨iλKi∩F∩A+∑j∈s2(xl)Ijz¨v¨j-v¨jλKj∩F∩A,\| (18) ---\|--- kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2, Iz̈i je indikátorová proměnná s hodnotou 1 pro kmen i zařazený do kategorií „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Dorost, „Dorost, mortalita, souš“ a „Mortalita, souš“, viz schéma na obrázku 1, uzly 5, 8, 14, 18 a 19. Za ϋi a ϋj je dosazován objem vzorníku 1 respektive vzorníku 2 zjištěný pomocí tarifu, dvou nebo tříargumentových objemových tabulek s dosazením modelových výšek kmene, respektive modelových horních tlouštěk. Člen ϋj je objem hroubí vzorníku 2 zjištěný pomocí dvou nebo tříargumentových objemových tabulek, respektive funkcí pro hodnoty vstupních parametrů (výčetní tloušťky, výšky eventuálně též horní tloušťky) skutečně změřené během současné inventarizace. Ostatní symboly v rovnici (18) odpovídají rovnici (7). 4. Lokální hustota Ż(xl) pro odhad zásoby v období předchozí inventarizace je definována analogicky. Indikátorová proměnná Iz̈i v rovnici (18) je nahrazena proměnnou Iżi nabývající hodnoty 1 pro kmeny kategorizované jako „Beze změny, živý kmen“, „Beze změny, souš“, „Těžba“, „Těžba, souše“, „Odlom souše“, „Mortalita, souš“ a „Mortalita, pařez“ viz uzly č. 12b, 13, 14, 16, 17b, 18 a 19 schématu na obrázku 1, a dále pro kmeny zaregistrované pouze při předchozí inventarizaci. Objemy kmenů v období současné inventarizace (ϋi, ϋj, ϋj) jsou nahrazeny svými ekvivalenty pro období předchozí inventarizace (υ̇i, υ̇j, υ̇j). 5. Odhad zásoby v předchozí inventarizaci je prováděn pro území přístupné a schůdné části porostní půdy v období předchozí inventarizace. X. Odhad těžby dříví v období od předchozí inventarizace 1. Od druhého provedení inventarizace jsou odhady těžby dříví počítány příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Odhad těžby na hektar porostní půdy využívá postupu pro podoblasti (viz část VII.), s tím, že do podoblasti řadíme pouze inventarizační plochy, které vyhovují všem dále uvedeným podmínkám: a) v předchozí inventarizaci plocha náležela k přístupné a schůdné části porostní půdy, b) při současné inventarizaci bylo na ploše možné posoudit příslušnost kmenů ke komponentám změny zásoby, viz schéma na obrázku 1. 3. Při odhadu úhrnu těžby je ve vzorcích (11) a (12) za plochu podoblasti použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při předchozí inventarizaci pro dané stratum. 4. Lokální hustota pro odhad těžby od minulé inventarizace je na úrovni jednotlivé plochy definována rovnicí: λλtxl=∑i∈s1(xl)litv˙i+Iidtv¨iλKi∩F∩A+∑j∈s2(xl)Iit(v˙j–v˙j)λKj∩F∩A,\| (19) ---\|--- kde s1(xl) a s2(xl) představují množiny vzorníků 1 a vzorníků 2. Indikátorová proměnná Iti nabývá hodnoty 1 pro vzorníky 1 (pařezy) kategorizované jako „Těžba“ nebo „Těžba souší“ (uzly 13 a 16 schématu na obrázku 1) vstupující do výpočtu objemem zjištěným pro období předchozí inventarizace (υ̇i, υ̇j, υ̇j). Indikátorová proměnná Idti nabývá hodnotu 1 pro vzorníky (pařezy) kategorizované jako „Dorost, těžba“ (uzel 7 schématu na obrázku 1). Tyto kmeny k příslušné hustotě přispívají objemem (ϋi) odvozeným pro okamžik těžby na základě měřené tloušťky pařezu, predikované výšky a případně i horní tloušťky. 150kB Obrázek 1: Klasifikace kmenů hroubí a pařezů z pohledu příslušnosti ke komponentám změny zásoby dříví (KH - kmen hroubí) STANOVENÍ UKAZATELE CELKOVÉ VÝŠE TĚŽEB XI. Odhad průměrného ročního celkového běžného přírůstu v období od předchozí inventarizace 1. Odhady průměrného ročního celkového běžného přírůstucelkového běžného přírůstu (dále jen „CBP“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Při odhadu úhrnu přírůstu je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy zjištěná při současné inventarizaci pro dané stratum. 3. Lokální hustota pro odhad CBP je na úrovni jednotlivé plochy počítána následovně: řúěšééůšíříCBP(xl)={1l(xl)Z¨xl–Z˙(xl)+t(xl)při úspěšné opakované identifikaci kmenů,minCBPe(xl);CBPmax(xl)ve všech ostatních případech,\| (20) ---\|--- kde Z̈(xl) a Ż(xl) jsou lokální hustoty odhadu zásoby pro období současné a předchozí inventarizace, viz vzorec (18), a t(xl) je lokální hustota odhadu těžby dříví v období od předchozí inventarizace, viz vzorec (19). Člen l(xl) označuje skutečnou délku periody od předchozí inventarizace v letech (zjišťuje se pro jednotlivé inventarizační plochy zvlášť). Na plochách, které nebyly šetřeny v předchozí inventarizaci, případně též na plochách, na nichž nebylo možné provést opakovanou identifikaci a posoudit status kmene podle schématu na obrázku 1, se hodnota lokální hustoty CBPe(xl) zjistí expertně (např. pomocí růstových tabulek, růstového simulátoru, přírůstovou analýzou letokruhů). V případě, kdy expertně získaná hodnota CBPe(xl) překračuje hodnotu CBPmax(xl) podle tabulky 1 určenou na základě nadmořské výšky středu plochy a jeho příslušnosti do ekologické řady typologického systému, použije se hodnota CBPmax(xl). Tento postup se použije též pro stanovení lokální hustoty CBP na všech plochách při prvním provedení inventarizace. Tabulka 1: Maximální CBP [m3/ha/rok], hroubí bez kůry Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.] \| Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému ---\|--- extrémní\| kyselá\| živná\| obohacená humusem\| obohacená vodou\| oglejená\| podmáčená\| rašelinná pod 400\| 5\| 8,3\| 9,7\| \| 8,2\| 5,3 400 do 700\| \| 11,1\| 9,7\| 11,1 700 a výš\| 9,7 XII. Odhad celkové výše těžby na období platnosti lesního hospodářského plánu 1. Odhady celkové výše těžby (dále jen „CVT“) se počítají příslušnými postupy podle částí V., VI., VII. a případně VIII. 2. Při odhadu úhrnu CVT je ve vzorcích (11) a (12) použita plocha přístupné a schůdné porostní půdy daného strata zjištěná při současné inventarizaci. 3. Lokální hustota pro odhad CVT je na úrovni jednotlivé plochy počítána podle vzorce: CVT(xl)=l×ft×CBP(xl)+Z¨(xl) –ZC(xl)a(xl),\| (21) ---\|--- kde l je uvažovaná platnost plánu (zpravidla 10 let), CBP(xl) je lokální hustota přírůstu dříví podle vzorce (20), Z̈(xl) je lokální hustota zásoby dříví podle vzorce (18), a(xl) je vyrovnávací doba v povoleném rozsahu od 30 do 60 let. Pro jednotlivé plochy může být použita různá vyrovnávací doba v závislosti na záměru vlastníka, aktuálním charakteru porostuporostu a stanovištních podmínkách. Člen Zc(xl) představuje cílovou zásobu podle vzorce (22), a ƒt je koeficient nesouladu mezi těžbou vykázanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. za období od předchozí inventarizace, viz vzorec (23) dále. 4. Cílová zásoba Zc(xl) se pro jednotlivé inventarizační plochy stanoví podle rovnice: Zc(xl) = max[Ze(xl); Zmin(xl)], (22) kde Ze(xl) je cílová zásoba stanovená expertním odhadem s přihlédnutím k informacím o zásobách modelových porostůporostů a hospodářskému záměru vlastníka, Zmin(xl) je odečtená z tabulky 2 na základě nadmořské výšky a ekologické řady typologického systému na středu příslušné inventarizační plochy. Do vzorce (22) je tak dosazena vyšší z hodnot Ze(xl) a Zmin(xl). Tabulka 2: Minimální cílové zásoby Zmin(xl) [m3/ha], hroubí bez kůry Nadmořská výška středu inventarizační plochy [m n. m.]\| Příslušnost středu inventarizační plochy k ekologické řadě typologického systému ---\|--- extrémní\| kyselá\| živná\| obohacená humusem\| obohacená vodou\| oglejená\| podmáčená\| rašelinná pod 400\| 158\| 188\| 217\| 159\| 99 400 až 700\| 242\| 217\| 159 700 a výš\| 217\| 274 5. Hodnota koeficientu nesouladu mezi těžbou vykazovanou lesní hospodářskou evidencí a těžbou odhadnutou postupem podle části X. se stanoví následovně: žšíříft={minTLHET^SPI;1když q> 0.900.825ve všech ostatních případech,\| (23) ---\|--- kde q představuje podíl ploch, na kterých byla úspěšně provedena opakovaná identifikace kmenů hroubí z celkového počtu ploch náležících do přístupné a schůdné porostní půdy v současné inventarizaci. TLHE je údaj o těžbě získaný z lesní hospodářské evidence za období od předchozí inventarizace a pro území přístupné a schůdné porostní půdy v okamžiku předchozí inventarizace. T̂SPI je odhad celkové těžby od předchozí inventarizace provedený postupem podle části X. 1) § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona. 5) Nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání. 7) Příloha č. 3 je uveřejněna jako samostatná příloha Sbírky zákonů (bude vydána jako zvláštní publikace Ministerstva zemědělství). 8) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 9) Příloha č. 2 k vyhlášce č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 10) § 26 odst. 3 lesního zákona. 11) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů.
Zákon č. 85/1996 Sb.	Zákon č. 85/1996 Sb. Zákon o advokacii Vyhlášeno 22. 4. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 29/1996 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ADVOKÁT (§ 4 — § 35ea) * ČÁST TŘETÍ - EVROPSKÝ ADVOKÁT (§ 35f — § 35r) * ČÁST ČTVRTÁ - ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST (§ 35s — § 35u) * ČÁST PÁTÁ - ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT (§ 36 — § 39) * ČÁST ŠESTÁ - KOMORA (§ 40 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE (§ 49a — § 49b) * ČÁST OSMÁ - PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI (§ 50 — § 52c) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 52d — § 52d) * ČÁST DESÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 53 — § 72) Aktuální znění od 20. 1. 2024 (1/2024 Sb.) 85 ZÁKON ze dne 13. března 1996 o advokacii Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátyadvokáty (dále jen „výkon advokacie“). (2) Poskytováním právních služebPoskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Poskytováním právních služebPoskytováním právních služeb se rozumí rovněž činnost opatrovníka pro řízení ustanoveného podle zvláštního právního předpisu1), je-li vykonávána advokátemadvokátem. § 2 (1) Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným a) advokátiadvokáti, b) fyzické osoby, které 1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a 2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen „evropský advokátadvokát“). (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění a) notářů, soudních exekutorů, patentových zástupců a daňových poradců,1a) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby, b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, člena družstva nebo příslušníka ozbrojených sborů poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovněprávním nebo pracovním vztahu anebo ve služebním poměru, pokud je poskytování právních služebposkytování právních služeb součástí jeho povinností vyplývajících z tohoto pracovněprávního nebo pracovního vztahu anebo služebního poměru. § 2a Každý má právo na svobodnou volbu advokátaadvokáta; tím není dotčeno ustanovení § 18 až 18c a zvláštní právní předpisy upravující ustanovení advokátaadvokáta soudem. § 3 (1) AdvokátAdvokát je při poskytování právních služebposkytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta. (2) AdvokátiAdvokáti poskytují právní služby ve všech věcech. (3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátůadvokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5a odst. 2). ČÁST DRUHÁ ADVOKÁT HLAVA PRVNÍ Předpoklady pro výkon advokacie § 4 AdvokátemAdvokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátůadvokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „Komora“). § 5 (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátůadvokátů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient, d) kdo je bezúhonný, e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů podle § 7b odst. 1 písm. e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let a insolvenční řízeníinsolvenční řízení bylo v této době pravomocně skončeno,1d) g) kdo není v pracovním nebo ve služebním poměru, s výjimkou pracovního poměru 1. ke Komoře nebo k obdobné profesní organizaci advokátůadvokátů v některém z domovských států, 2. k advokátoviadvokátovi, k právnické osobě podle § 15 odst. 1 (dále jen „společnost“), nebo k zahraniční právnické osobě oprávněné poskytovat právní služby podle § 35s odst. 1 (dále jen „zahraniční společnost“), 3. jehož předmětem je výkon vědecké, pedagogické, literární, publicistické nebo umělecké činnosti, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, h) kdo složil advokátní zkoušku, i) kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, a j) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až i) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokátaadvokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“ (2) Do doby právní praxe advokátního koncipientaadvokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipientadvokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce. Nevykonává-li advokátní koncipientadvokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání. § 5a (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátůadvokátů každého, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3). (2) AdvokátAdvokát, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle odstavce 1, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního. § 5b (1) Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátůadvokátů evropského advokátaadvokáta, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který prokáže, že a) poskytoval v České republice bez podstatnějších přerušení právní služby jako usazený evropský advokátusazený evropský advokát (§ 35l odst. 1) po dobu alespoň tří let, b) právní služby podle písmena a) poskytoval v oblasti práva České republiky. (2) Prokáže-li žadatel o zápis do seznamu advokátůadvokátů, který nesplňuje podmínku uvedenou v odstavci 1 písm. b), v pohovoru před tříčlennou komisí jmenovanou předsedou Komory, že jeho znalosti o právu České republiky a stavovských předpisů, jakož i zkušenosti získané v průběhu dosavadního poskytování právních služebposkytování právních služeb jsou dostatečné k výkonu advokacie, může Komora splnění této podmínky zcela nebo zčásti prominout. § 5c Komora zapíše na základě písemné žádosti po složení slibu do seznamu advokátůadvokátů státního příslušníka některého z domovských států nebo státního příslušníka jiného státu trvale usazeného v některém z domovských států, který splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a i) a který a) prokáže, že splnil podmínky profesního vzdělání a praxe stanovené v tomto státě k získání oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b), a b) složí zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2). § 5d (1) Komora vydá advokátoviadvokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátůadvokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátůadvokátů a identifikační průkaz advokátaadvokáta; vydání identifikačního průkazu advokátaadvokáta a náležitosti identifikačního průkazu advokátaadvokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátůadvokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátaadvokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátaadvokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokátaadvokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 5a odst. 2. (2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokátadvokát oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb. (3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátoviadvokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč. (4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g), je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátůadvokátů a vrátit identifikační průkaz advokátaadvokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokátaadvokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátoviadvokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis. § 5e (1) Zápis do seznamu advokátůadvokátů zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 5d odst. 1. (2) Komora současně se zaznamenáním zápisu do seznamu advokátůadvokátů sdělí advokátoviadvokátovi identifikační číslo osoby, které mu bylo přiděleno správcem registru podle jiného zákona1c); to neplatí, pokud je advokátadvokát zaměstnaným advokátemadvokátem nebo pokud bylo advokátoviadvokátovi identifikační číslo osoby již přiděleno. § 5f AdvokátAdvokát, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a, je oprávněn požádat o nový zápis do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 5c, pokud splní podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů uvedené v těchto ustanoveních. § 5g Tomu, kdo prokáže právní zájem, Komora osvědčí, zda splňuje podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 písm. b), c) a h). § 6 (1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška a exekutorská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní. (2) Za praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství, notářského kandidáta a notářského koncipienta, exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce Ústavního souduÚstavního soudu, asistenta soudce Ústavního souduÚstavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, asistenta Veřejného ochránce práv, asistenta soudce a asistenta státního zástupce, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo požadované podle § 37 odst. 1 písm. b), a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů, činnost zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jedná v řízeních před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech uvedených v § 16 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta i jinou právní praxi. (3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátůadvokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátůadvokátů. § 7 (1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat po uhrazení poplatku, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč, (dále jen „poplatek za zkoušku“) a) advokátní zkoušku (§ 54 odst. 1) každému, kdo prokáže, že ke dni podání přihlášky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d), b) zkoušku způsobilosti (§ 54 odst. 2) státnímu příslušníkovi některého z domovských států, který prokáže, že ke dni podání přihlášky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5c písm. a), c) uznávací zkoušku (§ 54 odst. 3) každému, kdo prokáže, že ke dni podání přihlášky splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a). (2) Uchazeč vykoná zkoušku v termínu stanoveném Komorou. Komora vyrozumí uchazeče o tom, zda splňuje podmínky pro vykonání zkoušky podle odstavce 1 nejpozději do čtyř měsíců po doručení žádosti o vykonání zkoušky. (3) Komora umožní v městech, kde lze vykonat advokátní zkoušku, do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátůadvokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5a až 5c. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátůadvokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxe podle § 6 anebo prominutí podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů podle § 5b odst. 2 pozbývají platnosti. Vyškrtnutí ze seznamu advokátů § 7a Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátůadvokátů: a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10. § 7b (1) Ten, a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni úmrtí, b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, c) kdo byl omezen ve svéprávnosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla jeho svéprávnost omezena, d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, f) kdo je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátadvokát doručí žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. (2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy. § 8 (1) Ze seznamu advokátůadvokátů vyškrtne Komora toho, a) kdo byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů, ačkoliv nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čintrestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čintrestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, d) kdo je v prodlení delším než 6 měsíců se zaplacením příspěvku na činnost Komory nebo jiné platby podle § 30 odst. 1 a příspěvek nebo jinou platbu nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení; za stejných podmínek Komora vyškrtne ze seznamu advokátůadvokátů toho, kdo je statutárním orgánem společnosti nebo zahraniční společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční společnosti, jestliže k platbě podle § 30 odst. 1 je povinna tato společnost nebo zahraniční společnost, e) kdo porušil povinnost být pojištěn podle § 24a odst. 1 ve výši minimálního limitu pojistného plnění z pojištění advokátůadvokátů. (2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátůadvokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5a odst. 1 písm. a). (3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným. Pozastavení výkonu advokacie § 8a K pozastavení výkonu advokacie dochází, a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b, b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10. § 8b (1) AdvokátoviAdvokátovi, a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, b) který je společníkem společnosti nebo zahraniční společnosti, vůči níž byl prohlášen konkurs, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie [§ 32 odst. 3 písm. d)], je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby, e) který nastoupil výkon trestu odnětí svobody, je pozastaven výkon advokacie dnem nástupu výkonu tohoto trestu. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) a c) tím není dotčeno, f) kterému byl uložen trest zákazu činnosti1e) spočívající v zákazu výkonu advokacie, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým byl tento trest uložen. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) a c) tím není dotčeno, g) který vykonává advokacii v pracovním poměru (§ 15a), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie advokátoviadvokátovi, který je jeho zaměstnavatelem, nebo dnem, kdy byl pozastaven výkon advokacie poslednímu ze společníků společnosti nebo zahraniční společnosti, která je jeho zaměstnavatelem. (2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokátaadvokáta písemně vyrozumí. § 9 (1) Komora pozastaví advokátoviadvokátovi výkon advokacie a) vznikl-li mu pracovní poměr nebo služební poměr, s výjimkou pracovních poměrů uvedených v § 5 odst. 1 písm. g) nebo pracovního poměru podle § 15a, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, b) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka, c) na základě písemné žádosti advokátaadvokáta. (2) Komora může pozastavit advokátoviadvokátovi výkon advokacie, a) byla-li na něho v trestním řízenítrestním řízení podána obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu nebo návrh na potrestání pro úmyslný trestný čintrestný čin, anebo bylo-li proti němu pro takový trestný čintrestný čin zahájeno trestní stíhání a skutečnosti nasvědčující tomu, že byl takový trestný čintrestný čin spáchán, ohrožují důvěru v další řádný výkon advokacie tímto advokátemadvokátem; výkon advokacie může být z těchto důvodů pozastaven nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se trestní řízenítrestní řízení končí, b) bylo-li zahájeno řízení o omezení jeho svéprávnosti, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, c) bylo-li zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokátaadvokáta nebo společnosti nebo zahraniční společnosti, jíž je společníkem. (3) Komora může na návrh kárného žalobce (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) pozastavit výkon advokacie advokátoviadvokátovi, proti kterému bylo zahájeno kárné řízení, jestliže a) skutečnosti nasvědčující tomu, že se advokátadvokát dopustil kárného provinění, jsou natolik závažné, že další výkon advokacie kárně obviněným advokátemadvokátem ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, nebo b) od zahájení kárného řízení uplynul více než 1 rok, protože jednání v kárném řízení bylo v této době nejméně třikrát odročeno z důvodů spočívajících na straně kárně obviněného advokátaadvokáta, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení končí. (4) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným. § 9a (1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie a) advokátadvokát není oprávněn poskytovat právní služby, b) advokátadvokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii, c) zaniká členství advokátaadvokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f), d) advokátadvokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b), d) až f). (2) Pozastavením výkonu advokacie a) nezaniká účast advokátaadvokáta ve sdružení podle § 14 nebo ve společnosti; účast advokátaadvokáta v zahraniční společnosti nezaniká, pokud právní předpisy domovského státu, v němž má zahraniční společnost sídlo, nestanoví jinak, b) není dotčena povinnost advokátaadvokáta uvedená v § 24a odst. 1, c) nezaniká povinnost advokátaadvokáta provádět platby podle § 30 odst. 1, d) není dotčena kárná odpovědnost advokátaadvokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie. § 9b (1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie, a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) anebo § 9 odst. 3 dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno (§ 55 odst. 7), c) dnem doručení písemné žádosti advokátaadvokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti, nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm. c). (2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokátaadvokáta písemně vyrozumí. § 10 (1) Dojde-li u advokátaadvokáta, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a, k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátůadvokátů vyškrtne. (2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o pozastavení výkonu advokacie advokátoviadvokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokátaadvokáta ze seznamu advokátůadvokátů. (3) Byl-li pozastaven výkon advokacie advokátoviadvokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5b, anebo byl-li tento advokátadvokát ze seznamu advokátůadvokátů vyškrtnut, informuje Komora bez odkladu v potřebném rozsahu o těchto skutečnostech orgán domovského státu, od něhož získal oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „příslušný orgán domovského státu“). (4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokátadvokát zapsaný do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátoviadvokátovi podle tohoto zákona, o pozastavení výkonu advokacie tomuto advokátoviadvokátovi, jakož i o vyškrtnutí tohoto advokátaadvokáta ze seznamu advokátůadvokátů. HLAVA DRUHÁ Způsob výkonu advokacie § 11 (1) AdvokátAdvokát vykonává advokacii a) samostatně, nebo b) společně s jinými advokátyadvokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku (dále jen „sdružení“), nebo jako společník společnosti podle § 15 anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo c) v pracovním poměru podle § 15a. (2) Komora vede seznam sdružení, společností a zahraničních společností; ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena. § 12 (1) Při výkonu advokacie je advokátadvokát povinen používat označení „advokátadvokát“. (2) Ze společného jména sdružení nebo z obchodní firmy společnosti musí být zřejmé, že se jedná o sdružení nebo společnost, jejichž předmětem činnosti je výkon advokacie. (3) Podrobnosti o používání označení podle odstavce 1 a společného jména sdružení a obchodní firmy společnosti podle odstavce 2 stanoví stavovský předpis; za podmínek stanovených stavovským předpisem jsou advokátadvokát, sdružení nebo společnost oprávněni používat dodatků vztahujících se k poskytovaným právním službám. (4) AdvokátAdvokát, poskytující právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, používá obchodní firmu nebo název této zahraniční společnosti nebo její organizační složky podle zápisu v obchodním rejstříku. § 13 (1) AdvokátAdvokát musí mít na území České republiky sídlo, které se zapisuje do seznamu advokátůadvokátů. (2) Vykonává-li advokátadvokát advokacii samostatně nebo ve sdružení, je jeho sídlo podle odstavce 1 sídlem podnikatele podle zvláštních právních předpisů. (3) Sídlo advokátaadvokáta, který vykonává advokacii ve společnosti, musí být shodné se sídlem této společnosti podle zvláštních právních předpisů. (4) Sídlem advokátaadvokáta vykonávajícího advokacii v pracovním poměru (§ 15a odst. 1) k jinému advokátoviadvokátovi nebo ke společnosti je sídlo jeho zaměstnavatele podle odstavce 1 nebo podle odstavce 3. § 14 Sdružení (1) AdvokátiAdvokáti se mohou sdružit za účelem společného výkonu advokacie; v takovém případě si upraví vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle občanského zákoníku. Společníky sdružení mohou být pouze advokátiadvokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem. K dosažení sjednaného účelu sdružení jsou jeho jednotliví společníci oprávněni zaměstnávat další advokátyadvokáty podle § 15a; tito advokátiadvokáti nejsou společníky sdružení. (2) Majetek získaný při společném výkonu advokacie se stává spoluvlastnictvím všech společníků sdružení, nestanoví-li smlouva jinak. Má-li podle smlouvy rozhodovat o správě společných věcí většina hlasů společníků, náleží každému ze společníků jeden hlas, nestanoví-li smlouva jinak. Správou společných věcí nelze pověřit třetí osobu. (3) AdvokátiAdvokáti, kteří jsou společníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému ze společníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému společníkovi. (4) AdvokátAdvokát, který je společníkem sdružení, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nepoužijí, dohodnou-li se advokátiadvokáti na společném poskytování právních služebposkytování právních služeb v jednom nebo více případech. § 15 Společnost (1) AdvokátiAdvokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, pokud předmětem podnikání takové společnosti je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokátiadvokáti; předmětem podnikání veřejné obchodní společnosti může být i výkon činnosti insolvenčního správceinsolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu4a). Skutečným majitelem podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzickou osobou, která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu takovéto společnosti, může být jen osoba bezúhonná. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. (3) AdvokátAdvokát je oprávněn vykonávat advokacii ve společnosti až po svém zápisu jako společníka společnosti do obchodního rejstříku a po zápisu splnění vkladové povinnosti v plném rozsahu do obchodního rejstříku; oprávnění advokátaadvokáta vykonávat do té doby advokacii samostatně, ve sdružení nebo v jiné společnosti tím není dotčeno. (4) AdvokátiAdvokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet. Pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní právní předpisy4c), vykonávají advokátiadvokáti advokacii vlastním jménem a na účet společnosti; to samé platí i v případě, byl-li advokátadvokát, který je společníkem společnosti, k poskytnutí právních služeb určen podle tohoto zákona. Jako účastník právních vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb advokátemadvokátem vykonávajícím advokacii ve společnosti vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí tímto zákonem (§ 24 odst. 2 a 3) a zvláštními právními předpisy. (5) Jednatel společnosti s ručením omezeným může být jmenován pouze z řad jejích společníků; prokuristou společnosti může být ustanoven pouze advokátadvokát. Na advokátyadvokáty, kteří jsou jednateli nebo prokuristy společnosti, se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle § 21, pokud se jedná o skutečnosti týkající se poskytování právních služebposkytování právních služeb touto společností. (6) Vyškrtnutím ze seznamu advokátůadvokátů účast společníka ve společnosti zanikne a vznikne mu právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního právního předpisu. (7) Dědicem obchodního podílu ve společnosti může být jen advokátadvokát; právo dědice, který není advokátemadvokátem, na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštních právních předpisů tím není dotčeno. (8) AdvokátAdvokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení, jako společník jiné společnosti nebo jako společník zahraniční společnosti, ani v pracovním poměru (§ 15a). (9) Ustanovení § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, 25, 28 a 29 se použijí pro společnost přiměřeně. Výkon advokacie v pracovním poměru § 15a (1) AdvokátAdvokát může vykonávat advokacii v pracovním poměru k jinému advokátoviadvokátovi nebo ke společnosti anebo k zahraniční společnosti (dále jen „zaměstnaný advokátadvokát“). (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se pracovněprávní vztahy zaměstnaných advokátůadvokátů zákoníkem práce. (3) AdvokátAdvokát může být zaměstnancem pouze jednoho advokátaadvokáta nebo jedné společnosti anebo jedné zahraniční společnosti; zaměstnaný advokátadvokát není oprávněn vykonávat současně advokacii samostatně ani společně s jinými advokátyadvokáty. (4) Zaměstnaný advokátadvokát je povinen používat při výkonu advokacie označení „advokátadvokát“ spolu s označením svého zaměstnavatele; jiných označení nebo dodatků podle § 12 je zaměstnaný advokátadvokát oprávněn používat pouze po dohodě se svým zaměstnavatelem. (5) Zaměstnaný advokátadvokát není oprávněn uzavřít jako zaměstnavatel pracovněprávní vztah s jiným advokátemadvokátem nebo s advokátním koncipientem [§ 37 odst. 1 písm. e)] anebo v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnávat další osoby. (6) Při výkonu advokacie postupuje zaměstnaný advokátadvokát podle ustanovení § 3 odst. 1 a § 16 s tím, že je přitom povinen řídit se pokyny zaměstnavatele, pokud tyto pokyny nejsou v rozporu s právními nebo stavovskými předpisy anebo s pokyny klienta. § 15b (1) Zaměstnaný advokátadvokát vykonává advokacii jménem zaměstnavatele a na jeho účet; se souhlasem zaměstnavatele je zaměstnaný advokátadvokát oprávněn vykonávat advokacii i vlastním jménem a na účet zaměstnavatele, pokud a) zvláštní právní předpisy výkon advokacie zaměstnaným advokátemadvokátem jménem zaměstnavatele v jednotlivých případech nepřipouštějí, b) mají právní služby spočívat v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení. (2) Byl-li zaměstnaný advokátadvokát k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven, poskytuje právní služby vlastním jménem a na účet zaměstnavatele. § 15c Škoda způsobená zaměstnaným advokátemadvokátem zaměstnavateli při poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 15a a 15b nebo v přímé souvislosti s ním je škodou způsobenou při plnění pracovních úkolů; zaměstnaný advokátadvokát za tuto škodu zaměstnavateli odpovídá podle zákoníku práce. § 15d (1) V případě, že se advokátadvokát, který doposud vykonával advokacii samostatně, stane zaměstnaným advokátemadvokátem, přecházejí dnem vzniku pracovního poměru jeho dosavadní práva a povinnosti ve vztahu ke klientům na jeho zaměstnavatele, nedohodne-li se advokátadvokát s klientem do dne vzniku pracovního poměru jinak nebo neučiní-li klient do dne vzniku pracovního poměru jiné opatření. AdvokátAdvokát je povinen informovat své klienty o tom, že se stane zaměstnaným advokátemadvokátem, do 3 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, nejpozději však do 15 dnů přede dnem vzniku pracovního poměru. (2) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 1 není povinnost zaměstnaného advokátaadvokáta k náhradě újmy podle § 24 odst. 1, jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zaměstnavatele nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátemadvokátem a klientem, pokud by byl zaměstnavatel v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátoviadvokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zaměstnavateli spravedlivě požadovat. Trvalá spolupráce mezi advokáty § 15e (1) AdvokátAdvokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby pro jiného advokátaadvokáta vykonávajícího advokacii samostatně, pro společnost nebo pro zahraniční společnost, na základě smlouvy, kterou o trvalém poskytování právních služebposkytování právních služeb uzavře s jiným advokátemadvokátem, společností nebo zahraniční společností (dále jen „smlouva o trvalé spolupráci“). Smlouva o trvalé spolupráci musí mít písemnou formu a nesmí omezovat nezávislost advokátaadvokáta při poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 3 odst. 1 a § 16. (2) AdvokátAdvokát, vykonávající advokacii samostatně, může trvale poskytovat právní služby též advokátůmadvokátům ve sdružení, pokud uzavře smlouvu o trvalé spolupráci alespoň s některým ze společníků sdružení a ostatní společníci sdružení s tím písemně vysloví souhlas. (3) Ustanovení § 19 není ustanoveními odstavců 1 a 2 dotčeno. (4) AdvokátAdvokát, poskytující právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci (dále jen „spolupracující advokátadvokát“), může spolupracovat pouze s jedním advokátemadvokátem nebo s jednou společností nebo s jednou zahraniční společností anebo s jedním sdružením; ustanovení § 14 odst. 5 tím není dotčeno. § 15f (1) Smlouva o trvalé spolupráci musí obsahovat a) vymezení předmětu a rozsahu právních služeb poskytovaných spolupracujícím advokátemadvokátem, b) vymezení vzájemných vztahů a způsobu koordinace při poskytování právních služebposkytování právních služeb spolupracujícím advokátemadvokátem, c) vymezení způsobu materiálně technického zabezpečení při poskytování právních služebposkytování právních služeb spolupracujícím advokátemadvokátem, například případným pronájmem kanceláře spolupracujícímu advokátoviadvokátovi, jejím vybavením nebo společným využíváním administrativně technických prostředků, d) ujednání, zda spolupracující advokátadvokát bude poskytovat právní služby podle smlouvy o trvalé spolupráci svým jménem nebo jménem advokátaadvokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení, se kterými spolupracuje, popřípadě jak a za jakých podmínek bude jméno advokátaadvokáta, společnosti, zahraniční společnosti nebo sdružení při poskytování právních služebposkytování právních služeb na základě smlouvy o trvalé spolupráci užíváno, e) stanovení způsobu vyúčtování právních služeb poskytnutých spolupracujícím advokátemadvokátem na základě smlouvy o trvalé spolupráci. (2) Pokud spolupracující advokátadvokát poskytuje právní služby na základě smlouvy o trvalé spolupráci, je povinen na to klienta předem upozornit. (3) Na základě smlouvy o trvalé spolupráci nelze poskytovat právní služby v případech, kdy byl spolupracující advokátadvokát k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona určen nebo podle zvláštních právních předpisů ustanoven; ustanovení § 16 odst. 1 tím není dotčeno. HLAVA TŘETÍ Práva a povinnosti advokátů § 16 (1) AdvokátAdvokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokátadvokát povinen klienta přiměřeně poučit. (2) Při výkonu advokacie je advokátadvokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. § 17 AdvokátAdvokát postupuje zejména při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis. § 17a (1) V trestním řízenítrestním řízení před soudem, v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudemÚstavním soudem je advokátadvokát povinen používat stavovský oděv advokátaadvokáta. (2) Komora stavovským předpisem stanoví vzhled stavovského oděvu advokátaadvokáta. (3) Komora je oprávněna na základě provedeného výběrového řízení určit jednoho nebo více dodavatelů stavovského oděvu. § 18 (1) AdvokátAdvokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních právních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 a § 18a až 18c určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno. (2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokátaadvokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokátaadvokáta k poskytnutí a) právní porady podle § 18a nebo b) právní služby podle § 18c. § 18a (1) Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátemadvokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila advokátaadvokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout. (2) Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady. (3) Žádost o určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokátadvokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). (4) Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí: a) cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu, b) držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, c) osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi, d) osoby mladší 15 let, e) osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a f) osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách. (6) Komora určí advokátaadvokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě. (7) Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí. § 18b (1) Na základě podnětu provozovatele zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacího střediska podle zákona o azylu určí Komora advokátaadvokáta k poskytnutí jednorázové právní porady neurčenému počtu osob umístěných v takovém zařízení; § 18a odst. 3 písm. b) a § 18a odst. 6 se použijí obdobně. (2) Podnět podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. § 18c (1) Žadatel, který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátemadvokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokátadvokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokátadvokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2. (2) Žádost o určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokátadvokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). (3) Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátůadvokátů. (4) K žádosti o určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně musí žadatel přiložit doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele v případě žádosti o poskytnutí právní služby bezplatně, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Komora určí advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně žadateli, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují. Komora určí advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva. (6) V rozhodnutí o určení advokátaadvokáta Komora určí, zda advokátadvokát poskytne právní služby bezplatně, vymezí věc, v níž je advokátadvokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokátaadvokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb. Komorou určený advokátadvokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2; v těchto případech advokátadvokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokátaadvokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokátadvokát Komorou určen, v trestním řízenítrestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení. (7) Komora určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně zruší, jestliže během poskytování právních služebposkytování právních služeb tímto advokátemadvokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně zruší také tehdy, jestliže během poskytování právních služebposkytování právních služeb tímto advokátemadvokátem v příslušné věci vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí právních služeb bezplatně již neodůvodňují; určení advokátaadvokáta k poskytnutí právní služby bezplatně Komora zruší k okamžiku změny těchto poměrů. Nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokátadvokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služebposkytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátoviadvokátovi písemně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. (8) Ode dne, ke kterému bylo zrušeno určení advokátaadvokáta Komorou k poskytnutí právní služby bezplatně, má advokátadvokát nárok na úhradu odměny za poskytnutí právní služby po klientovi podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak. (9) Změní-li se v průběhu poskytování právních služebposkytování právních služeb příjmové a majetkové poměry žadatele, kterému byl určen advokátadvokát k poskytnutí právní služby bezplatně, je žadatel povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Komoře. § 18d (1) Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů. Tento seznam je neveřejný. Do seznamu žadatelů se zapisují identifikační údaje žadatelů o právní pomoc, kontaktní údaje uvedené v žádosti, údaje nezbytné k posouzení nároku a údaje, v jakém rozsahu jim byla právní pomoc poskytnuta. Údaje o žadatelích jsou uchovávány po dobu 3 let od ukončení poskytování právní službyposkytování právní služby, která byla předmětem určení. (2) Pro účely určení advokátaadvokáta vede Komora seznam advokátůadvokátů, kteří vyjádřili souhlas s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb podle § 18a až 18c; při určování advokátaadvokáta k takovému poskytnutí právních služeb dbá Komora na to, aby advokátiadvokáti byli určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na charakter a složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátoviadvokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout. Nelze-li určit advokátaadvokáta z tohoto seznamu, určí Komora advokátaadvokáta ze seznamu vedeného Komorou podle § 4. (3) Povinnosti advokátaadvokáta při poskytování právní službyposkytování právní služby podle § 18 až 18c stanoví stavovský předpis. § 19 (1) AdvokátAdvokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokátadvokát, s nímž vykonává advokacii společně (§ 11 odst. 1), nebo v případě zaměstnaného advokátaadvokáta advokátadvokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokátadvokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele, c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit, d) projednání věci se zúčastnil advokátadvokát, případně osoba advokátoviadvokátovi blízká, e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokátaadvokáta nebo osoby advokátoviadvokátovi blízké. (2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátemadvokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2. § 20 (1) AdvokátAdvokát je povinen smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokátaadvokáta, zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19. (2) AdvokátAdvokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět, popřípadě požádat o zrušení ustanovení nebo požádat Komoru o určení jiného advokátaadvokáta, dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost. AdvokátAdvokát je oprávněn takto postupovat také tehdy, pokud klient přes poučení advokátemadvokátem o tom, že jeho pokyny jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem, trvá na tom, aby advokátadvokát přesto postupoval podle těchto pokynů. (3) AdvokátAdvokát je oprávněn smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátemadvokátem požádán. (4) Klient je oprávněn smlouvu o poskytování právních služebposkytování právních služeb vypovědět kdykoliv, a to i bez udání důvodu. (5) Výpovědní dobu je možné sjednat pouze pro případ výpovědi smlouvy o poskytování právních služebposkytování právních služeb ze strany advokátaadvokáta podle odstavce 2 věty první nebo ze strany klienta; výpovědní doba však nesmí být delší než tři měsíce. (6) Nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokátadvokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služebposkytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátoviadvokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. § 21 (1) AdvokátAdvokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb. (2) Povinnosti mlčenlivosti může advokátaadvokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce klienta; má-li klient více právních nástupců, ke zproštění advokátaadvokáta povinnosti mlčenlivosti je potřebný souhlasný projev všech právních nástupců klienta. Zbavení povinnosti mlčenlivosti advokátaadvokáta klientem nebo jeho právním nástupcem anebo jeho právními nástupci musí být provedeno písemnou formou a musí být adresováno advokátoviadvokátovi; v řízení před soudem tak lze učinit i ústně do protokolu. I poté je však advokátadvokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že ho klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni. (3) AdvokátAdvokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat. (4) Povinností mlčenlivosti není advokátadvokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokátadvokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Komory anebo v řízení o kasační stížnostikasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o této žalobě podle zvláštního právního předpisu8a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokátaadvokáta. (5) Povinností mlčenlivosti advokátaadvokáta nejsou dotčeny jeho povinnosti jako daňového subjektu stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokátadvokát povinen zachovávat mlčenlivost o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje. (6) Povinnosti mlčenlivosti se advokátadvokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátoviadvokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). Povinnosti mlčenlivosti se advokátadvokát nemůže dovolávat při plnění povinností podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jakož i vůči zástupci Komory při provádění úkonů podle odstavce 10. Povinnosti mlčenlivosti se advokátadvokát nemůže dovolávat při poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem advokátoviadvokátovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činutrestného činu.10) (8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů. (9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na a) zaměstnance advokátaadvokáta nebo společnosti anebo zahraniční společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátemadvokátem nebo ve společnosti anebo v zahraniční společnosti podílejí na poskytování právních služebposkytování právních služeb, b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní správního řízení podle § 55 nebo kárného řízení, včetně advokátůadvokátů pověřených předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). (10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokátiadvokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném ke splnění informační povinnosti podle § 10 odst. 2 až 4, § 35d a § 35r odst. 1, 2 a 4. § 22 (1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. (2) Zaměstnaný advokátadvokát vykonává advokacii za mzdu stanovenou podle zvláštních právních předpisů10a), kterou mu poskytuje jeho zaměstnavatel. (3) Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokátyadvokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou. § 23 (1) Byl-li advokátadvokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát. (2) Byl-li advokátadvokát určen Komorou podle § 18a nebo 18b, hradí jeho odměnu stát. Náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů náleží advokátoviadvokátovi pouze v odůvodněných případech. (3) Byl-li advokátadvokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby bezplatně a spočívá-li právní služba v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, hradí jeho odměnu stát podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, není-li stanoveno jinak. V ostatních věcech má advokátadvokát určený podle § 18c k poskytnutí právní služby bezplatně pouze nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu. Ustanovení § 22 odst. 1 části věty za středníkem se nepoužije. (4) Hradí-li odměnu advokátaadvokáta stát podle odstavce 2 nebo 3, je advokátadvokát povinen odměnu vyúčtovat a vyúčtování spolu s žádostí o úhradu Komoře zaslat ve lhůtě jednoho měsíce od poskytnutí právní porady podle § 18a nebo § 18b anebo od ukončení poskytování právních služebposkytování právních služeb podle § 18c. Komora provede ve lhůtě jednoho měsíce kontrolu úplnosti a bezvadnosti zaslaného vyúčtování a v případě zjištěných nesprávností vrátí vyúčtování advokátoviadvokátovi k opravě. Žádost o úhradu předkládá Komora Ministerstvu spravedlnosti k proplacení. (5) Byl-li advokátadvokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby za úplatu, hradí jeho odměnu klient podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, nedohodne-li se advokátadvokát s klientem jinak. § 23a Je-li advokátadvokát, společnost nebo zahraniční společnost plátcem daně z přidané hodnoty, náleží advokátoviadvokátovi, společnosti nebo zahraniční společnosti k odměně a k náhradám podle § 22 nebo 23 rovněž částka odpovídající této dani, kterou jsou povinni advokátadvokát nebo společnost z odměny a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu10b). § 24 (1) AdvokátAdvokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. AdvokátAdvokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátemadvokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. (2) Vykonává-li advokátadvokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odstavce 1 tato společnost nebo zahraniční společnost. (3) Za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie zaměstnaným advokátemadvokátem odpovídá klientovi zaměstnavatel advokátaadvokáta, a to i v případě uvedeném v § 15b. (4) AdvokátAdvokát nebo společnost anebo zahraniční společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat. § 24a (1) AdvokátAdvokát, který vykonává advokacii samostatně nebo ve sdružení, musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídá podle § 24 odst. 1, jakož i pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, k jejímuž splnění je advokátadvokát vykonávající advokacii ve sdružení podle zvláštních právních předpisů povinen z důvodu solidární odpovědnosti. AdvokátAdvokát, který vykonává advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář komanditní společnosti, musí být v rámci pojištění společnosti nebo samostatně pojištěn pro případ vzniku povinnosti k náhradě újmy, za kterou odpovídá podle § 24 odst. 2 tato společnost, a advokátadvokát je podle zvláštních právních předpisů povinen k jeho splnění z důvodu ručení jako její společník. (2) Limit pojistného plnění z pojištění advokátůadvokátů podle odstavce 1 musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátůadvokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem. § 24b (1) Společnost s ručením omezeným a komanditní společnost musejí být od vzniku do dne svého zrušení pojištěny pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 2 (dále jen „pojištění společnosti“); pojištění společnosti je předpokladem pro její zápis do obchodního rejstříku. (2) Minimální limit pojistného plnění z pojištění společnosti musí činit nejméně 50 000 000 Kč za každého společníka společnosti s ručením omezeným, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, nebo nejméně 10 000 000 Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie, minimálně však 50 000 000 Kč u společnosti s ručením omezeným a 10 000 000 Kč u komanditní společnosti. (3) Dojde-li ke zvýšení počtu společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo komanditistů komanditní společnosti anebo k zániku pozastavení výkonu advokacie společníka společnosti s ručením omezeným nebo komanditisty komanditní společnosti, musí být pojistné plnění z pojištění společnosti zvýšeno tak, aby odpovídalo minimálnímu limitu pojistného plnění z pojištění společnosti podle odstavce 2, a to ode dne, kdy k takové změně došlo. (4) Stejnopis nebo úředně ověřená kopie pojistné smlouvy o pojištění společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující pojištění společnosti (dále jen „doklad o pojištění společnosti“) musejí být připojeny k návrhu na zápis společnosti nebo každého nového společníka společnosti do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin v obchodním rejstříku, a to včetně stejnopisů nebo úředně ověřených kopií změn dokladu o pojištění společnosti. (5) Společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii dokladu o pojištění společnosti a) do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění společnosti vztahuje, b) do jednoho týdne ode dne, kdy došlo ke změně uvedené v odstavci 3, anebo c) do jednoho týdne ode dne, kdy o to Komora požádá. (6) Nesplní-li společnost povinnost podle odstavce 5 anebo zjistí-li Komora, že společnost není pojištěna podle odstavců 1 až 3, podá Komora bez odkladu soudu podle zvláštních právních předpisů návrh na zrušení společnosti a její likvidaci4c). § 24c (1) Komora sjednává pro advokátyadvokáty, vykonávající advokacii samostatně nebo jako společníci sdružení, pojištění pro případ odpovědnosti za újmu, za kterou klientovi odpovídají podle § 24 odst. 1 (dále jen „hromadné pojištění advokátůadvokátů“). Pojistnou smlouvu o hromadném pojištění advokátůadvokátů uveřejní Komora ve Věstníku. AdvokátAdvokát je povinen zaplatit Komoře pojistné z hromadného pojištění advokátůadvokátů do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se hromadné pojištění advokátůadvokátů vztahuje. (2) Pokud advokátadvokát nechce být hromadného pojištění advokátůadvokátů účasten, předloží nejpozději do uplynutí lhůty podle odstavce 1 Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující, že je pro příslušný kalendářní rok pojištěn samostatně; minimální limit pojistného plnění z takto sjednaného pojištění však nesmí být nikdy nižší, než kolik by činil v případě hromadného pojištění advokátůadvokátů. § 25 (1) O poskytování právních služebposkytování právních služeb je advokátadvokát povinen vést přiměřenou dokumentaci. (2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.11) § 25a (1) Prohlášením o pravosti podpisu (dále jen „prohlášení“) advokátadvokát prohlašuje, že jednající osoba dokument před ním vlastnoručně podepsala nebo elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní. Prohlášení se provádí na žádost jednající osoby a má stejné účinky jako úřední ověření podpisu. (2) Prohlášení musí být vyhotoveno na listině nebo na listu pevně s ní spojeném. Jde-li o elektronický podpis, prohlášení se vyhotoví v elektronické podobě a s elektronicky podepsaným dokumentem se spojí tak, aby nedošlo k porušení integrity dokumentu, na němž je elektronický podpis jednající osoby. (3) Prohlášení obsahuje a) běžné číslo, pod kterým je prohlášení zapsáno v knize o prohlášeních o pravosti podpisu, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození jednající osoby, c) adresu místa trvalého pobytu nebo adresu místa pobytu na území České republiky anebo adresu bydliště mimo území České republiky jednající osoby, je-li v předloženém dokladu uvedena; pokud předložený doklad tento údaj neobsahuje, zapíše se údaj na základě ústního prohlášení jednající osoby, d) označení dokladu, na jehož základě byly údaje podle písmen b) a c) zjištěny, e) údaj o tom, že jednající osoba dokument před advokátemadvokátem podepsala, nebo že elektronický podpis na dokumentu uznala za vlastní, f) datum a místo, kde bylo prohlášení advokátemadvokátem učiněno, g) jméno, popřípadě jména a příjmení advokátaadvokáta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátůadvokátů; je-li advokátadvokát zastoupen advokátním koncipientemadvokátním koncipientem, obsahuje prohlášení rovněž jméno a příjmení advokátního koncipientaadvokátního koncipienta a jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a jeho podpis s dodatkem „v zastoupení“, h) kvalifikovaný elektronický podpis advokátaadvokáta a jeho kvalifikované elektronické časové razítko, jde-li o prohlášení o pravosti elektronického podpisu. (4) AdvokátAdvokát je povinen vést evidenci o všech učiněných prohlášeních formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou Komora vydá advokátoviadvokátovi za úplatu poté, co advokátadvokát předloží úředně ověřený vzor svého podpisu. (5) AdvokátAdvokát se může při prohlášení nechat zastoupit advokátním koncipientemadvokátním koncipientem, který Komoře předložil úředně ověřený vzor svého podpisu. (6) Podrobnosti o povinnostech advokátaadvokáta a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis. § 25b (1) AdvokátAdvokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu spravedlnosti při výkonu jeho působnosti podle § 52b, soudu, orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním. (2) Má-li předseda kontrolní radykontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní radykontrolní rady za to, že advokátadvokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní radykontrolní rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvupředstavenstvu předběžné odejmutí knihy. (3) PředstavenstvoPředstavenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokátadvokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (4) Rozhodnutí představenstvapředstavenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce 3 zaniká a) nebylo-li proti advokátoviadvokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátoviadvokátovi v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu. § 25c AdvokátAdvokát je oprávněn provádět autorizovanou konverzi dokumentů postupem podle zvláštního právního předpisu11a). § 26 (1) AdvokátAdvokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátemadvokátem. (2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokátaadvokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokátaadvokáta nebo advokátní koncipient. § 27 (1) Brání-li advokátoviadvokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokátaadvokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokátadvokát tuto povinnost, určí zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokátadvokát zástupci poskytnout. (2) Nedohodne-li se zástupce advokátaadvokáta, určený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o určení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokátaadvokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služebposkytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízenítrestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátemadvokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí. Ustanovení § 19 a 20 se použijí pro zástupce advokátaadvokáta určeného Komorou podle odstavce 1 věty druhé obdobně. (3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokátaadvokáta k náhradě újmy (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátemadvokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátoviadvokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat. (4) Pokud byl advokátadvokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů, určí Komora jiného advokátaadvokáta jeho nástupcem, popřípadě učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokátaadvokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních. Pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, může Komora určit nástupcem vyškrtnutého advokátaadvokáta i více advokátůadvokátů. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátemadvokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv a povinností mezi advokátemadvokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátůadvokátů a jeho nástupcem obdobně. (5) Zemřel-li advokátadvokát, který vykonával advokacii samostatně, soud na návrh Komory jmenuje nástupce zemřelého advokátaadvokáta, pokud se jmenováním souhlasí, správcem té části pozůstalosti, kterou zemřelý advokátadvokát používal k výkonu advokacie. § 28 (1) AdvokátAdvokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátoviadvokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba. (2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem. (3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis. § 29 (1) AdvokátAdvokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátůadvokátů stanovené stavovským předpisem; advokátadvokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly. (2) AdvokátAdvokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů. § 30 (1) AdvokátAdvokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)]. (2) Splatné dluhy vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátůadvokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c). § 31 AdvokátAdvokát nebo společnost anebo zahraniční společnost, která zaměstnává advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokátaadvokáta; advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky. HLAVA ČTVRTÁ Kárná odpovědnost a kárné řízení § 32 (1) AdvokátAdvokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. (2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátoviadvokátovi nebo advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi tímto nebo zvláštním zákonem s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo stavovským předpisem. (3) AdvokátoviAdvokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, e) vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, f) odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokátadvokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti podpisu, g) dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokátadvokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti. (4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. (5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátoviadvokátovi nebo advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující. Od uložení kárného opatření lze upustit rovněž v případě, uzavřel-li kárně obviněný s poškozeným písemnou dohodu dokládající odstranění následků porušení povinností kárně obviněným v případě, že lze takové rozhodnutí považovat vzhledem k okolnostem případu za dostačující. (6) Pokuta je příjmem Komory. (7) Kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a lze uložit samostatně, nebo vedle jiného kárného opatření. (8) Pro ukládání kárného opatření se použijí přiměřeně ustanovení trestního zákoníku upravující úhrnný a souhrnný trest a ukládání společného trestu za pokračování v trestném činutrestném činu. § 33 (1) O tom, zda se advokátadvokát nebo advokátadvokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3 a § 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“). (2) Kárná žaloba musí být podána do jednoho roku ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. (3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokátaadvokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokátadvokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátůadvokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 věty druhé. (4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátemadvokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokátaadvokáta po dohodě s ním. (5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny. (6) V kárném řízení o kárném provinění se použijí obdobně ustanovení upravující zajištění účelu a průběhu řízení podle správního řádu. Pořádková pokuta je příjmem Komory. § 33a (1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů. (2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem. (3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel. Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen. (4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními právními předpisy.13a) § 34 (1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější. (2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. (3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím. (4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. (5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení. § 34a (1) Kárný senát může ve věci rozhodnout bez nařízení jednání kárným příkazem, pokud je skutkový stav spolehlivě zjištěn doposud opatřenými důkazy. (2) Kárným příkazem lze uložit pouze kárné opatření napomenutí anebo kárné opatření pokuty do výše desetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátadvokát, nebo do výše dvojnásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem13), je-li kárně obviněným advokátní koncipient; ustanovení § 32 odst. 5 tím není dotčeno. (3) Kárný příkaz má povahu rozhodnutí, kterým kárný senát vyslovil, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění. Účinky spojené s vyhlášením rozhodnutí kárného senátu nastávají doručením písemného vyhotovení kárného příkazu kárně obviněnému. § 34b (1) Písemné vyhotovení kárného příkazu musí obsahovat výrok ve věci samé, výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení (§ 33a odst. 2) a poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy kárně obviněný odpor nepodá, nebude již nařizováno jednání kárného senátu k projednání věci (§ 34d odst. 1). (2) Písemné vyhotovení kárného příkazu se doručuje kárně obviněnému a kárnému žalobci; má-li kárně obviněný zástupce nebo opatrovníka (§ 33 odst. 4), doručuje se písemné vyhotovení kárného příkazu i jim. § 34c (1) Kárně obviněný, kárný žalobce a zástupce kárně obviněného nebo jeho opatrovník (dále jen „oprávněná osoba“) mohou podat proti kárnému příkazu odpor; odpor je třeba podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení kárného příkazu. Zástupci kárně obviněného nebo jeho opatrovníkovi končí lhůta k podání odporu týmž dnem jako kárně obviněnému. (2) Po doručení písemného vyhotovení kárného příkazu se oprávněná osoba může svého práva na podání odporu výslovně vzdát. § 34d (1) Byl-li proti kárnému příkazu podán oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 odpor, kárný příkaz se zrušuje a předseda kárného senátu nařídí k projednání věci jednání; při dalším projednávání věci není kárný senát vázán právní kvalifikací ani druhem nebo výměrou kárného opatření, které byly obsaženy v kárném příkazu. (2) Nebyl-li ve lhůtě uvedené v § 34c odst. 1 podán proti kárnému příkazu žádnou z oprávněných osob odpor, nabývá kárný příkaz dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty právní moci a je vykonatelný. Pokud se všechny oprávněné osoby před uplynutím lhůty uvedené v § 34c odst. 1 výslovně vzdaly práva na podání odporu (§ 34c odst. 2), nabývá kárný příkaz právní moci a je vykonatelný dnem následujícím po dni, kdy kárný senát obdržel takové vyjádření od poslední z oprávněných osob. § 34e Byl-li vydán kárný příkaz, může kárný žalobce vzít kárnou žalobu zpět do doby, než je písemné vyhotovení kárného příkazu doručeno některé z oprávněných osob; zpětvzetím kárné žaloby se kárný příkaz zrušuje a kárné řízení se zastaví. § 35 (1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. Ustanovení věty první neplatí v případě, kdy kárný senát rozhodl kárným příkazem. (2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený z členů odvolací kárné komise (dále jen „odvolací senát“). (3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí anebo odvolání odmítne. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu. § 35a (1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci. (2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komoryČeské advokátní komory (dále jen „Věstník“); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců. (3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie nebo dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje. (4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Vykonatelné rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14). Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. (5) Rozhodnutí o uložení kárného opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu je vykonáno dnem, kdy uplynula doba odnětí uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy byla kniha zadržena. (6) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst. 2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně. § 35b Na advokátaadvokáta nebo advokátního koncipienta se pro účely kárného řízení hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno, b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil, c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty, kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a, d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů doba pěti let, bylo-li advokátoviadvokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. § 35c (1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat, jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu kárného řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno. (2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného. (3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé. (4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne, nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35). (5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná. § 35d (1) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán cizího státu o zahájení a o výsledku kárného řízení proti advokátoviadvokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů podle § 5a. (2) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu, ve kterém advokátadvokát zapsaný do seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 nebo § 57 poskytuje právní služby v postavení obdobném usazenému evropskému advokátoviadvokátovi podle tohoto zákona, o zahájení a výsledku kárného řízení proti tomuto advokátoviadvokátovi. § 35e (1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád. (2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu. HLAVA PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK PODLE ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU A ŘÍZENÍ O NĚM § 35ea (1) V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení a) zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a b) hlavy čtvrté s výjimkou § 32 odst. 1 až 5, 7 a 8, § 33 odst. 2 a § 35b. (2) Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat v řízení o přestupku podle odstavce 1, jakož i vůči advokátoviadvokátovi nebo zástupci Komory pověřeným předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku. (3) Na povinnost mlčenlivosti členů orgánů Komory, jejích zaměstnanců a advokátůadvokátů pověřených předsedou kontrolní radykontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku, se použije obdobně § 21 odst. 10. (4) Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být advokátemadvokátem nebo advokátním koncipientemadvokátním koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich. (5) Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit a) advokátoviadvokátovi správní trest 1. dočasného zákazu výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, 2. vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, 3. dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokátadvokát dopustil přestupku při výkonu této činnosti, b) advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů. (6) Na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů a na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů se použijí ustanovení § 35a až 35e obdobně. ČÁST TŘETÍ EVROPSKÝ ADVOKÁT HLAVA PRVNÍ Hostující evropský advokát § 35f Hostujícím evropským advokátemadvokátem14a) je evropský advokátadvokát, který poskytuje právní služby na území České republiky dočasně nebo příležitostně. § 35g Hostující evropský advokátHostující evropský advokát je povinen používat při poskytování právních služebposkytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b) s uvedením příslušného orgánu domovského státu; toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. § 35h (1) Hostující evropský advokátadvokát nemůže být společníkem sdružení (§ 14) ani společníkem společnosti (§ 15). (2) Hostující evropský advokátHostující evropský advokát není oprávněn účastnit se sněmu a nemůže být volen do orgánů Komory. (3) Hostující evropský advokátadvokát není oprávněn sepisovat smlouvy o převodu nemovitostínemovitostí, zástavní smlouvy, jejichž předmětem je nemovitostnemovitost, a smlouvy o převodu nebo nájmu podniku nebo jeho části, pokud se týkají nemovitostinemovitosti; hostující evropský advokátadvokát není oprávněn činit prohlášení o pravosti podpisu (§ 25a). § 35i (1) Při poskytování právních služebposkytování právních služeb spočívajících v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, je hostující evropský advokáthostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právním nebo stavovským předpisem pro advokátyadvokáty, jakožto zástupce účastníků v tomto řízení. Pokud tyto předpisy některou otázku neupravují, je hostující evropský advokáthostující evropský advokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny právními, stavovskými nebo jinými předpisy domovského státu o poskytování právních služebposkytování právních služeb (dále jen „předpisy domovského státu“). (2) Při poskytování jiných právních služeb, než které jsou uvedeny v odstavci 1, je hostující evropský advokátadvokát povinen dodržovat povinnosti, které jsou stanoveny předpisy domovského státu. Pokud předpisy domovského státu některou otázku neupravují, použijí se při poskytování právních služebposkytování právních služeb hostujícím evropským advokátemadvokátem ustanovení § 3 odst. 1 a 2, § 16, 17, § 18 odst. 1, § 19 až 21, § 22 odst. 1, § 24 odst. 1 až 3, § 25, 26 a 28, jakož i ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátyadvokáty. (3) Ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedená v odstavci 2 se při poskytování právních služebposkytování právních služeb hostujícím evropským advokátemadvokátem nepoužijí, pokud dodržování povinností jimi stanovených nelze po hostujícím evropském advokátoviadvokátovi vzhledem ke všem okolnostem, a zejména ke skutečnosti, že se jedná o dočasné nebo příležitostné poskytování právních služebposkytování právních služeb, rozumně požadovat; to však neplatí o povinnostech uvedených v § 16, 17, § 19 až 21 a § 24 odst. 1 až 3. § 35j (1) Poskytuje-li hostující evropský advokáthostující evropský advokát na území České republiky právní služby bez podstatnějších přerušení po dobu jednoho měsíce, je povinen oznámit Komoře adresu místa v České republice pro doručování písemností Komory, včetně rozhodnutí přijatých orgány Komory v řízeních podle tohoto zákona. Pokud hostující evropský advokáthostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, Komora písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokátahostujícího evropského advokáta. (2) Poskytuje-li hostující evropský advokáthostující evropský advokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, je povinen ustanovit advokátaadvokáta jako svého zmocněnce pro doručování písemností (dále jen „zmocněnec pro doručování“); ustanovení § 35p tím není dotčeno. Hostující evropský advokátHostující evropský advokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla zmocněnce pro doručování při prvním úkonu, který vůči němu učiní; soud nebo jiný orgán zasílá písemnosti, včetně rozhodnutí, na adresu sídla zmocněnce pro doručování. Pokud hostující evropský advokáthostující evropský advokát tuto povinnost nesplní, soud nebo jiný orgán písemnost uloží s tím, že účinky doručení písemnosti (rozhodnutí) nastávají třetím dnem po uložení; to platí i v případě písemností, které mají být doručeny do vlastních rukou hostujícího evropského advokátahostujícího evropského advokáta. § 35k (1) Pokud je o to požádán, je hostující evropský advokátadvokát povinen prokázat Komoře, soudu nebo jinému orgánu příslušným dokladem nebo doklady vydanými v domovském státě své oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen „průkaz oprávnění“); průkaz oprávnění musí být hostujícím evropským advokátemadvokátem předložen s jeho překladem do českého jazyka. (2) Dokud hostující evropský advokáthostující evropský advokát nesplní povinnost podle odstavce 1, není oprávněn právní služby dále poskytovat. HLAVA DRUHÁ Usazený evropský advokát § 35l (1) Usazeným evropským advokátemadvokátem14b) je evropský advokátadvokát, který je zapsán do seznamu evropských advokátůadvokátů vedeného Komorou. (2) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát je oprávněn poskytovat právní služby na území České republiky soustavně. § 35m (1) Komora zapíše evropského advokátaadvokáta do seznamu evropských advokátůadvokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy a) doklady prokazující, že evropský advokátadvokát splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2, b) doklad o splnění povinnosti podle § 24a, c) doklad o tom, že evropský advokátadvokát uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč. (2) Komora evropského advokátaadvokáta do seznamu evropských advokátůadvokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku. (3) Usazený evropský advokátadvokát prokazuje oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona osvědčením o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů nebo identifikačním průkazem usazeného evropského advokátaadvokáta; tyto dokumenty mu Komora vydá nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů. Vydání identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta a náležitosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu evropských advokátůadvokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu evropských advokátůadvokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta. Pro osvědčení a identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně. (4) Zápis do seznamu evropských advokátůadvokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátůadvokátů ve lhůtě uvedené v odstavci 3; Komora v téže lhůtě informuje o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu. (5) Usazenému evropskému advokátoviadvokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g). (6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátoviadvokátovi oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátoviadvokátovi oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3. (7) Usazený evropský advokátadvokát, a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů ke dni úmrtí, b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého, c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb (§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátůadvokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokátadvokát doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, e) který byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátůadvokátů dnem zápisu do seznamu advokátůadvokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35na. (8) Komora usazeného evropského advokátaadvokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů vyškrtne a) jestliže přestal splňovat podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1, b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2, nebo c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d). (9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokátaadvokáta k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokátaadvokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3. (10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokátaadvokáta k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátůadvokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu. § 35n (1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro usazeného evropského advokátausazeného evropského advokáta přiměřeně ustanovení tohoto zákona a stavovských předpisů o právech a povinnostech advokátůadvokátů, popřípadě ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud stanoví práva a povinnosti advokátůadvokátů v souvislosti s výkonem advokacie. (2) Usazený evropský advokátadvokát je povinen používat při poskytování právních služebposkytování právních služeb profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b); toto označení musí být vyjádřeno v oficiálním jazyku nebo v jednom z oficiálních jazyků domovského státu. K tomuto označení je usazený evropský advokátadvokát povinen uvádět odkaz na jeho zápis do seznamu evropských advokátůadvokátů. Pokud usazený evropský advokátadvokát poskytuje právní služby jménem zahraniční společnosti podle § 35s, platí ustanovení § 12 odst. 4 obdobně. (3) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát je oprávněn uvádět ke svému označení podle odstavce 2 i dodatek vyjadřující skutečnost, že v domovském státě, popřípadě i v jiných cizích státech poskytuje právní služby společně s jinými osobami jako účastník (společník) sdružení nebo právnické osoby obdobné sdružení nebo společnosti podle tohoto zákona (§ 14 a 15). (4) Usazený evropský advokátadvokát může být společníkem sdružení (§ 14) nebo společníkem společnosti (§ 15) anebo vykonávat advokacii jako zaměstnaný advokátadvokát (§ 15a). (5) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát má právo účastnit se sněmu; nemůže však být volen do orgánů Komory. (6) Sídlo usazeného evropského advokátausazeného evropského advokáta (§ 13) se zapisuje do seznamu evropských advokátůadvokátů. (7) Usazený evropský advokátUsazený evropský advokát se může v rámci svého oprávnění dát zastoupit osobami uvedenými v § 26. (8) Ustanovení § 27 odst. 4 a § 30 odst. 2 se použije v případě vyškrtnutí usazeného evropského advokátausazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů. HLAVA TŘETÍ Společná ustanovení § 35o Evropský advokátadvokát je oprávněn poskytovat právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, a to i v těch případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví, že účastník řízení musí být zastoupen advokátemadvokátem nebo že zástupcem účastníka řízení může být jen advokátadvokát. § 35p (1) Poskytuje-li evropský advokátadvokát právní služby spočívající v zastupování v řízení před soudy nebo jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízenítrestním řízení, a stanoví-li zvláštní právní předpis, že účastník musí být v tomto řízení zastoupen advokátemadvokátem nebo že zástupcem účastníka může být jen advokátadvokát, je evropský advokátadvokát povinen ustanovit advokátaadvokáta po dohodě s klientem jako svého konzultanta v otázkách procesního práva, které budou v řízení řešeny, (dále jen „konzultant“); konzultantem může evropský advokátadvokát ustanovit i zmocněnce pro doručování podle § 35j odst. 2. (2) Evropský advokátadvokát je povinen oznámit soudu nebo jinému orgánu adresu sídla konzultanta při prvním úkonu, který vůči němu učiní; dokud evropský advokátadvokát tuto povinnost nesplní, není oprávněn právní služby dále poskytovat. (3) Nerozhodne-li soud nebo jiný orgán jinak, je konzultant oprávněn být přítomen se souhlasem evropského advokátaadvokáta při všech úkonech, u kterých je oprávněn být přítomen jako zástupce (obhájce) evropský advokátadvokát. (4) Ustanoveními předchozích odstavců nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy upravující řízení před soudy nebo jinými orgány. (5) Ustanovením odstavce 1 není dotčena odpovědnost evropského advokátaadvokáta za újmu podle § 24 odst. 1 až 3, ani jeho kárná odpovědnost (§ 35q odst. 1). Kárná odpovědnost a kárné řízení § 35q (1) Evropský advokátadvokát je kárně odpovědný podle části druhé hlavy čtvrté tohoto zákona. (2) Evropskému advokátoviadvokátovi lze v kárném řízení uložit kárná opatření uvedená v § 32 odst. 3 písm. a) až c) a kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb na dobu jednoho roku až pěti let. Na rozhodnutí o uložení kárného opatření dočasného zákazu poskytování právních služebposkytování právních služeb se použijí přiměřeně ustanovení § 35a odst. 3 a § 35b písm. c). § 35r (1) Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o skutečnosti, že předseda kontrolní rady hodlá zahájit proti evropskému advokátoviadvokátovi kárné řízení. (2) Nebylo-li možné splnit informační povinnost podle odstavce 1 z důvodu nebezpečí z prodlení nebo bylo-li kárné řízení zahájeno na základě kárné žaloby podané ministrem spravedlnosti, je Komora povinna informovat bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o zahájení kárného řízení proti evropskému advokátoviadvokátovi. (3) V kárném řízení proti evropskému advokátoviadvokátovi si kárný senát nebo odvolací senát před rozhodnutím ve věci samé zpravidla vyžádá jako jeden z podkladů pro rozhodnutí i vyjádření příslušného orgánu domovského státu. (4) Komora informuje bez odkladu v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu o výsledku kárného řízení proti evropskému advokátoviadvokátovi. ČÁST ČTVRTÁ ZAHRANIČNÍ SPOLEČNOST § 35s (1) Zahraniční společnost může na území České republiky poskytovat právní služby, pokud a) má sídlo nebo organizační složku svého podniku v některém z domovských států, b) jejími společníky jsou pouze advokátiadvokáti nebo jiné fyzické osoby, které jsou oprávněny poskytovat právní služby v některém z domovských států pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 2, c) předmětem jejího podnikání je pouze poskytování právních služebposkytování právních služeb, d) zahraniční společnost nebo organizační složka jejího podniku je podle zvláštních právních předpisů zapsána do obchodního rejstříku, e) právní služby jsou poskytovány pouze advokátyadvokáty nebo usazenými evropskými advokátyadvokáty. (2) Jako statutární orgán zahraniční společnosti nebo vedoucí její organizační složky může být do obchodního rejstříku zapsán pouze advokátadvokát nebo usazený evropský advokátadvokát, který je společníkem zahraniční společnosti. Jako prokurista zahraniční společnosti může být do obchodního rejstříku zapsán pouze advokátadvokát nebo usazený evropský advokátadvokát; ustanovení § 15 odst. 5 věta druhá se použije obdobně. (3) Zahraniční společnost může zaměstnávat v pracovním poměru advokátyadvokáty, usazené evropské advokátyadvokáty a advokátní koncipientyadvokátní koncipienty. (4) Ustanovení § 15 odst. 4 a 8, § 18 odst. 1, § 19, 20, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 2 až 4, § 25, 28 a 29 se použijí pro zahraniční společnost přiměřeně. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro zahraniční společnost ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev. § 35t (1) Každý společník zahraniční společnosti, který ručí za její dluhy celým svým majetkem (dále jen „neomezeně ručící společník“), musí být pro případ odpovědnosti zahraniční společnosti za újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb na území České republiky ode dne zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěn obdobně jako společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti podle § 24a (dále jen „pojištění společníků zahraniční společnosti“). (2) Zahraniční společnost, která nemá žádné neomezeně ručící společníky, musí být ode dne jejího zápisu nebo zápisu její organizační složky do obchodního rejstříku pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu vzniklou v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb na území České republiky obdobně jako společnost s ručením omezeným podle tohoto zákona; zahraniční společnost, která má kromě jiných společníků alespoň jednoho neomezeně ručícího společníka, musí být pojištěna obdobně jako komanditní společnost podle tohoto zákona (dále jen „pojištění zahraniční společnosti“). (3) Zahraniční společnost je povinna předložit Komoře stejnopis nebo úředně ověřenou kopii pojistné smlouvy o pojištění společníků zahraniční společnosti nebo o pojištění zahraniční společnosti, popřípadě doklad vydaný pojišťovnou nebo zahraniční pojišťovnou anebo jinou příslušnou osobou, dosvědčující existenci co do podmínek a rozsahu odpovídajícího pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti (dále jen „doklad o pojištění zahraniční společnosti“), a to do konce kalendářního roku, ve kterém byla zapsána do seznamu zahraničních společností, a dále vždy do konce kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na nějž se pojištění vztahuje, jakož i kdykoli jindy, pokud o to Komora požádá. (4) Splnění podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a pojištění společníků zahraniční společnosti nebo pojištění zahraniční společnosti je předpokladem zápisu zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku. Listiny dokládající splňování podmínek uvedených v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a doklad o pojištění zahraniční společnosti musejí být připojeny k návrhu na zápis zahraniční společnosti nebo její organizační složky do obchodního rejstříku a ukládají se do sbírky listin obchodního rejstříku, včetně jejich změn. (5) Komora podá bez odkladu soudu návrh na výmaz zahraniční společnosti nebo její organizační složky z obchodního rejstříku, pokud zjistí, že a) zahraniční společnost nesplňuje podmínky uvedené v § 35s odst. 1 písm. a) až c) a e), b) společníci zahraniční společnosti nejsou pojištěni podle § 35t odst. 1, c) zahraniční společnost není pojištěna podle § 35t odst. 2, d) zahraniční společnost nesplnila povinnost uvedenou v § 35t odst. 3. § 35u Při přemístění sídla zahraniční společnosti na území České republiky se použijí ustanovení § 35s a 35t obdobně. ČÁST PÁTÁ ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT § 36 Advokátním koncipientemAdvokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vedeném Komorou. § 37 (1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, a) kdo je plně svéprávný, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1d), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice, c) kdo je bezúhonný, d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a e) kdo je k advokátoviadvokátovi, usazenému evropskému advokátoviadvokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c). (2) Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientoviadvokátnímu koncipientovi identifikační průkaz advokátního koncipientaadvokátního koncipienta; identifikačním průkazem se advokátní koncipientadvokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně při zastupování advokátaadvokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. Vydání identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta a náležitosti identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta. Pro identifikační průkazy advokátních koncipientůadvokátních koncipientů se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně. (3) Komora advokátního koncipientaadvokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1. (4) Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše, c) kdo byl zapsán do seznamu advokátůadvokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátůadvokátů, d) kdo složil advokátní zkoušku, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů uplynutím šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zkouška složena; ustanovení písmen b) a c) tím není dotčeno. (5) Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta opatřenou úředně ověřeným podpisem, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 a 3. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta. (6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně. § 38 (1) Advokátní koncipientAdvokátní koncipient vykonává u advokátaadvokáta, usazeného evropského advokátaadvokáta, společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem školitele znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie. (2) Školitelem může být pouze advokátadvokát, který vykonává advokacii po dobu nejméně jednoho roku; v odůvodněných případech může představenstvopředstavenstvo tuto podmínku prominout. AdvokátAdvokát může být školitelem nejvýše pěti advokátních koncipientůadvokátních koncipientů současně; advokátadvokát nahlásí Komoře, vůči kterým koncipientům vykonává funkci školitele. V případě advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně, je školitelem tento advokátadvokát; ve sdružení, společnosti a zahraniční společnosti vykonává úlohu školitele pověřený advokátadvokát; o tom je sdružení, společnost nebo zahraniční společnost povinna informovat Komoru. Pověřeným advokátemadvokátem může být rovněž spolupracující advokátadvokát. Práva a povinnosti školitele a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis. (3) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipientAdvokátní koncipient je povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem jako součást právní praxe; účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce. § 39 Ustanovení § 16, 17, 17a, 21 a 29 se použijí pro advokátního koncipientaadvokátního koncipienta přiměřeně. ČÁST ŠESTÁ KOMORA § 40 (1) Zřizuje se Komora se sídlem v Praze a s pobočkou v Brně. Pobočka zejména zajišťuje působnost Komory pro evropské advokátyadvokáty a advokátyadvokáty se sídlem v obvodu krajských soudů v Brně a Ostravě a pro jejich advokátní koncipienty. (2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátůadvokátů. (3) Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie15). (4) Komora je právnickou osobou. Komora může založit veřejně prospěšnou právnickou osobu. § 41 (1) Komora má tyto orgány: a) sněm, b) představenstvopředstavenstvo, c) předsedu Komory, d) kontrolní radukontrolní radu, e) kárnou komisi, f) odvolací kárnou komisi, g) zkušební komisi pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise Komory“). (2) Komora může zřizovat poradní orgány. § 42 Sněm (1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. (2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokátiadvokáti. Zastoupení advokátaadvokáta na sněmu jiným advokátemadvokátem není přípustné. (3) PředstavenstvoPředstavenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do konce čtvrtého kalendářního roku od předchozího sněmu. (4) PředstavenstvoPředstavenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátůadvokátů nebo pokud o to požádá kontrolní radakontrolní rada. PředstavenstvoPředstavenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvopředstavenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní radakontrolní rada. Sněm musí být v těchto případech svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání. (5) Sněm je schopný se unášet bez ohledu na počet přítomných advokátůadvokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátůadvokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokátyadvokáty, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů advokátůadvokátů, kteří se zúčastnili volby. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátůadvokátů, kteří se zúčastnili hlasování o odvolání. (6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. § 43 Sněmu přísluší a) volit z advokátůadvokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a náhradníky představenstvapředstavenstva, kontrolní radykontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává, b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátůadvokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem, f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory, g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátůmadvokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád, i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení. § 44 Představenstvo (1) PředstavenstvoPředstavenstvo je výkonným orgánem Komory. (2) PředstavenstvoPředstavenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstvapředstavenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvopředstavenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové. (3) Představenstvu přísluší rozhodovat o a) vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a c), b) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínky uvedené v § 37 odst. 1 písm. c), c) pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) a c) nebo § 9 odst. 3, e) zrušení rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 55 odst. 7, f) zrušení rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie pozastaven podle § 55 odst. 8, g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2, h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní radykontrolní rady. (4) PředstavenstvuPředstavenstvu dále přísluší a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Jeden místopředseda volený z advokátůadvokátů se sídlem v územní působnosti pobočky Komory dohlíží na činnost pobočky. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád, b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvempředstavenstvem [§ 43 písm. i)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena, c) vydávat Věstník, d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory, e) svolávat sněm, f) vyjadřovat se ke zkušebnímu řádu pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „advokátní zkušební řád“), g) vyjadřovat se ke kárnému řádu, h) spravovat majetek Komory, i) zajišťovat publikační, dokumentační, vzdělávací a studijní činnost Komory, k) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory. (5) PředstavenstvoPředstavenstvo je povinno informovat pravidelně advokátyadvokáty o činnosti orgánů Komory. (6) PředstavenstvoPředstavenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstvapředstavenstva svolává předseda Komory. § 45 Předseda Komory (1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech. (2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat a) o určení advokátaadvokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokátaadvokáta podle § 18c odst. 7, b) o určení zástupce advokátaadvokáta podle § 27 odst. 1, c) o určení nástupce advokátaadvokáta § 27 odst. 4, d) o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle § 8 odst. 1 písm. b), d) a § 10 odst. 1, e) o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3 z důvodu nesplňování podmínek uvedených v § 37 odst. 1 písm. a), b), d) a e), f) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1, g) o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst. 5 z důvodu uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), h) o pozastavení oprávnění usazeného evropského advokátaadvokáta k poskytování právních služebposkytování právních služeb podle tohoto zákona podle § 35m odst. 6, i) o vyškrtnutí usazeného evropského advokátaadvokáta ze seznamu evropských advokátůadvokátů podle § 35m odst. 8, j) v dalších věcech stanovených tímto zákonem. (3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů, v seznamu sdružení, společností a zahraničních společností a v seznamu evropských advokátůadvokátů. (4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory. § 46 Kontrolní rada (1) Kontrolní radaKontrolní rada je kontrolním orgánem Komory. (2) Kontrolní radaKontrolní rada má 70 členů. (3) Kontrolní radaKontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní radykontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní radykontrolní rady. Předseda kontrolní radykontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (4) Kontrolní raděKontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokátyadvokáty, evropskými advokátyadvokáty a advokátními koncipientyadvokátními koncipienty. AdvokátiAdvokáti, evropští advokátiadvokáti a advokátní koncipientiadvokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní radykontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služebposkytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní radykontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností. (5) Kontrolní radaKontrolní rada plní úkoly Komory stanovené zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a daňovým řádem; podrobnosti o postupu kontrolní radykontrolní rady a o povinnostech advokátůadvokátů vyplývajících z těchto zvláštních právních předpisů stanoví stavovský předpis. (6) Kontrolní radaKontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů. (7) Má-li kontrolní radakontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstvapředstavenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvopředstavenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní radaKontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvopředstavenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g). § 47 Kárná komise (1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení. (2) Kárná komise má 83 členů. (3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1). § 47a Odvolací kárná komise (1) Odvolací kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení. (2) Odvolací kárná komise má 11 členů. (3) Členem odvolací kárné komise může být zvolen advokátadvokát, který dosáhl věku 40 let a byl členem představenstvapředstavenstva, kontrolní radykontrolní rady, nebo kárné komise po dobu nejméně 3 let. (4) Odvolací kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu odvolací kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy odvolací kárné komise. Předseda odvolací kárné komise jmenuje z členů odvolací kárné komise členy odvolacích senátů (§ 35 odst. 2). Společná ustanovení o orgánech Komory § 48 Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času. § 49 (1) Podrobnosti o organizaci Komory a jejích orgánů stanoví organizační řád a další stavovské předpisy. (2) Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů stanoví volební řád. ČÁST SEDMÁ ČINNOST KOMORY V OBLASTI MEDIACE § 49a (1) Komora zajišťuje vzdělávání advokátůadvokátů v oblasti mediacemediace a zajišťuje pro ně zkoušky mediátorůmediátorů podle zákona o mediacimediaci. (2) Není-li dále uvedeno jinak, použijí se pro obsah zkoušky a její náležitosti obdobně ustanovení zákona o mediacimediaci. (3) Komora umožní do 6 měsíců od doručení žádosti vykonat po uhrazení poplatku ve výši 5 000 Kč zkoušku mediátora každému advokátoviadvokátovi; pokud advokátadvokát požaduje vykonat rovněž zkoušku z rodinné mediacemediace, činí poplatek 10 000 Kč. Poplatek je příjmem Komory. (4) AdvokátAdvokát, který byl zapsán do seznamu mediátorůmediátorů, je povinen tuto skutečnost oznámit do 1 týdne Komoře; Komora tuto skutečnost bez zbytečného odkladu zaznamená do seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu evropských advokátůadvokátů. Na žádost advokátaadvokáta, který byl zapsán do seznamu mediátorůmediátorů, zaznamená Komora v seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu evropských advokátůadvokátů jeho zaměření v oblasti mediacemediace. § 49b (1) Zapsaný mediátormediátor, který je advokátemadvokátem, a hostující mediátormediátor, který je evropským advokátemadvokátem, jsou kárně odpovědní za kárné provinění. (2) Kárným proviněním podle odstavce 1 je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených mediátorovi zákonem o mediacimediaci. (3) Zapsanému mediátorovi, který je advokátemadvokátem, lze za kárné provinění uložit a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem, nebo d) dočasný zákaz poskytování služeb mediátora uložený na dobu 6 měsíců až 5 let. (4) Hostujícímu mediátorovi, který je evropským advokátemadvokátem podle jiného právního předpisu, lze za kárné provinění uložit a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, nebo c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené jiným právním předpisem. (5) O uložení kárného opatření podle odstavce 3 písm. d) je Komora povinna bezodkladně informovat Ministerstvo spravedlnosti. (6) Pro kárné řízení se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona upravující kárnou odpovědnost advokátaadvokáta. ČÁST OSMÁ PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI § 50 (1) Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. (2) Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat návrh na jeho přezkoumání soudem. § 51 (1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád. (2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů nebo ze seznamu evropských advokátůadvokátů anebo o pozastavení výkonu advokacie advokátůadvokátů nebo evropských advokátůadvokátů. § 52 (1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory advokátní zkušební řád. (2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise Komory, a to nejméně jednu třetinu jejích členů na návrh Komory a jednu třetinu jejích členů na návrh Nejvyššího soudu. § 52a Ministerstvo spravedlnosti oznamuje sdělením vyhlášeným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv profesní označení podle § 2 odst. 1 písm. b). § 52b (1) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad činností advokátůadvokátů, evropských advokátůadvokátů a advokátních koncipientůadvokátních koncipientů podle § 25a a nad činností advokátůadvokátů podle § 25c. (2) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c, byl-li advokátadvokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. (3) Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů. (4) Určí-li Komora advokátaadvokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c, je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc. § 52c Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vydá vyhlášku k provedení § 5d odst. 1, § 35m odst. 3 a § 37 odst. 2. ČÁST DEVÁTÁ PŘESTUPKY § 52d (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nabízí poskytnutí právních služeb, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, b) poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo c) použije označení „advokátadvokát“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení, nebo jiným způsobem vyvolá klamavý dojem, že jde o advokátaadvokáta. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti. ČÁST DESÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ Společná ustanovení § 53 (1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují a) poplatek za zkoušku a podrobnosti o jeho placení, b) poplatek za zápis do seznamu advokátůadvokátů a poplatek za zápis do seznamu evropských advokátůadvokátů a podrobnosti o jejich placení, c) podrobnosti o provádění plateb advokátůadvokátů a usazených evropských advokátůusazených evropských advokátů podle § 30 odst. 1, d) pravidla vydávání Věstníku, e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie, f) podrobnosti o poskytování právních služebposkytování právních služeb advokátyadvokáty, popřípadě advokátními koncipienty, g) podrobnosti o poskytování právních služebposkytování právních služeb evropskými advokátyadvokáty, h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátůadvokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátůadvokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55, i) podrobnosti o právech a povinnostech advokátůadvokátů, advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a evropských advokátůadvokátů, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie, j) povinnosti advokátaadvokáta při poskytování právní službyposkytování právní služby podle § 18 až 18c. (2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího zpřístupnění. (3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokátyadvokáty, advokátní koncipienty a evropské advokátyadvokáty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější. (4) Stavovské předpisy uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou závazné také pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti nebo uznávací zkoušky. (5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno. § 54 (1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z právního řádu České republiky, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (2) Zkouškou způsobilosti se ověřují znalosti uvedené v odstavci 1, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že žadatel o její vykonání již v některém z domovských států splnil podmínky k tomu, aby v tomto státě získal oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b). Zkoušku způsobilosti lze vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (3) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služebposkytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku. (4) Advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky je možno vykonat v Praze a v Brně, popřípadě i v jiném místě určeném Komorou. (5) Podrobnosti o advokátní zkoušce, zkoušce způsobilosti a uznávací zkoušce stanoví advokátní zkušební řád (§ 52 odst. 1). Řízení § 55 (1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6 postupují orgány Komory podle správního řádu15a), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 10 a 11, 13, 58 až 63, § 71 odst. 3 až 5, § 73 odst. 1, § 80 až 100, 103 až 129, 134 až 139, 141 až 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen na základě plné moci pouze advokátemadvokátem; opatrovníkem účastníka řízení může být ustanoven pouze advokátadvokát. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení ve věcech, v nichž přísluší rozhodovat představenstvu (§ 44 odst. 3), se vždy nařídí ústní jednání. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle zvláštního právního předpisu8a); odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí Komory je v právní moci. (7) Komora může na návrh advokátaadvokáta zrušit rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a), pokud by další trvání pozastavení výkonu advokacie vzhledem k osobním poměrům advokátaadvokáta, k okolnostem, které vyšly najevo po zahájení trestního stíhání, nebo k době, kdy došlo k zahájení trestního stíhání, ztratilo na významu nebo se stalo vůči advokátoviadvokátovi nepřiměřeně přísným; advokátadvokát je však oprávněn takový návrh podat nejdříve po jednom roce ode dne právní moci rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie. Ustanovení soudního řádu správního o uspokojení navrhovatele tím nejsou dotčena15b). (8) Komora může na návrh kárného žalobce nebo i z moci úřední zrušit rozhodnutí, kterým nebyl výkon advokacie podle § 9 odst. 2 písm. a) pozastaven, a ve věci znovu rozhodnout, pokud by vzhledem k okolnostem, které vyšly po tomto rozhodnutí najevo, byla ohrožena důvěra v další řádný výkon advokacie advokátemadvokátem, proti němuž je trestní stíhání vedeno. (9) Vykonatelné rozhodnutí je podkladem pro výkon rozhodnutí a exekučním titulem podle zvláštních právních předpisů14). § 55a (1) Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního. (3) Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci. (4) Při určení advokátaadvokáta podle § 18a nebo 18b není advokátadvokát oprávněn nechat se zastoupit advokátním koncipientemadvokátním koncipientem. (5) Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí. (6) Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba. § 55b (1) Ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátůadvokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátůadvokátů, b) komu nebyly ve lhůtách stanovených tímto zákonem vydány osvědčení o zápisu advokátůadvokátů nebo osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů, identifikační průkaz advokátaadvokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta nebo identifikační průkaz advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, c) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno vykonat advokátní zkoušku, zkoušku způsobilosti nebo uznávací zkoušku, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátůadvokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. a) nebo d), f) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátůadvokátů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. b) nebo c), je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl. (2) Spory o plnění dluhů vzniklých na základě povinností uvedených v § 30 odst. 1 projednává a rozhoduje soud. § 55c (1) Záznamem v seznamu advokátůadvokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátůadvokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností: a) zápis do seznamu advokátůadvokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátůadvokátů, b) vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátůadvokátů, c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta, e) vydání identifikačního průkazu advokátaadvokáta, identifikačního průkazu usazeného evropského advokátaadvokáta a identifikačního průkazu advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, f) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem. (2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku. § 55d (1) Seznam advokátůadvokátů, seznam advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a seznam evropských advokátůadvokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j). (2) Seznam advokátůadvokátů, seznam advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a seznam evropských advokátůadvokátů obsahují o advokátechadvokátech, advokátních koncipientechadvokátních koncipientech a evropských advokátechadvokátech tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození, c) sídlo advokátaadvokáta nebo usazeného evropského advokátaadvokáta, d) adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, e) podobu, f) identifikátor datové schránky, g) telefonní kontakt, h) identifikační číslo osoby, i) evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátůadvokátů, seznamu evropských advokátůadvokátů nebo seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů, j) údaj o uloženém kárném opatření, k) další údaje stanovené stavovským předpisem. (3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátůadvokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátůadvokátů, identifikační průkaz advokátaadvokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokátaadvokáta a identifikační průkaz advokátního koncipientaadvokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátůadvokátů, ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátůadvokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinamiveřejnými listinami. (4) Identifikační průkaz advokátaadvokáta, usazeného evropského advokátaadvokáta a advokátního koncipientaadvokátního koncipienta obsahuje tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele průkazu, b) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátůadvokátů, seznamu evropských advokátůadvokátů nebo seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů, c) podobu držitele průkazu, d) datum narození držitele průkazu, e) další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. § 55e (1) Písemnosti určené advokátoviadvokátovi nebo usazenému evropskému advokátoviadvokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst. 4 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené hostujícímu evropskému advokátoviadvokátovi doručuje Komora do místa uvedeného v § 35j odst. 1. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokátaadvokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokátaadvokáta, který je jejím společníkem. (2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, předvolání účastníka kárného řízení k jednání, kárný příkaz a další rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba podle zvláštního právního předpisu8a), se doručují advokátoviadvokátovi, advokátnímu koncipientovi nebo evropskému advokátoviadvokátovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí ustanovení správního řádu o doručování písemností ve správním řízení, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 6 a § 24 odst. 2 správního řádu15a). (4) Má-li advokátadvokát, advokátní koncipient nebo usazený evropský advokátusazený evropský advokát v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi. (5) Předchozími odstavci není dotčeno ustanovení § 35j odst. 1 věta druhá. Správa cizího majetku advokátem § 56 (1) AdvokátAdvokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a výkonu funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu17). (2) Ustanovení části druhé hlav druhé a třetí tohoto zákona se použijí pro činnost advokátaadvokáta podle odstavce 1, jakož i pro další činnosti advokátůadvokátů vykonávané podle zvláštních právních předpisů17a) přiměřeně. AdvokátAdvokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správceinsolvenčního správce; ustanovení zvláštního právního předpisu17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správceinsolvenčního správce tím nejsou dotčena. § 56a (1) Peníze, cenné papírycenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátemadvokátem do správy je advokátadvokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke správě cenných papírůcenných papírů anebo jiného majetku. (2) Klient je povinen uhradit advokátoviadvokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1. (3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává advokátadvokát po dobu deseti let od ukončení správy. (4) Pro přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně. (5) Podrobnosti o povinnostech advokátaadvokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis. § 56b (1) Má-li předseda kontrolní radykontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní radykontrolní rady za to, že advokátadvokát při správě majetku podle § 56a porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní radykontrolní rady představenstvupředstavenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti. (2) PředstavenstvoPředstavenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokátadvokát při správě majetku podle § 56a porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (3) Rozhodnutí představenstvapředstavenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku zaniká a) nebylo-li proti advokátoviadvokátovi, jemuž byl výkon správy majetku dočasně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku podle § 56a zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátoviadvokátovi v souvislosti se správou majetku. Přechodná ustanovení § 57 (1) AdvokátiAdvokáti zapsaní v seznamu advokátůadvokátů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátyadvokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátůadvokátů bez žádosti. (2) Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátyadvokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátůadvokátů bez žádosti. § 58 (1) Advokátní koncipientiAdvokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipientyadvokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů bez žádosti. (2) Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipientyadvokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů bez žádosti. (3) Praxe vykonaná advokátními koncipientyadvokátními koncipienty a čekateli komerčního právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta podle tohoto zákona. § 59 (1) Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona. (2) Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona. (3) Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona. § 61 Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců. § 62 (1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů a disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků uložená podle dosavadních předpisů se považují za kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů podle § 5 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. f). (2) Návrh na zahájení kárného řízení podle tohoto zákona, došlo-li ke skutku, který by mohl být považován za kárné provinění nebo disciplinární provinění podle dosavadních předpisů, přede dnem účinnosti zákona, je oprávněn jako kárný žalobce podat pouze předseda kontrolní radykontrolní rady, a to ve lhůtách stanovených k podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo disciplinárního řízení těmito předpisy. (3) Kárné řízení nebo disciplinární řízení zahájené přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů; působnost kárných orgánů podle dosavadních předpisů vykonávají v tomto řízení příslušné orgány Komory. § 63 Právo toho, kdo nebyl podle dosavadních předpisů zapsán do seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu komerčních právníků, kdo byl z těchto seznamů podle dosavadních předpisů vyškrtnut nebo komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie nebo výkon činnosti komerčního právníka, domáhat se ochrany u soudu, není tímto zákonem dotčeno. § 64 Do dob nebo lhůt uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), § 7, § 8 odst. 2 a § 37 odst. 2 se započítávají doby nebo lhůty, které počaly běžet za účinnosti nebo podle dosavadních předpisů. § 65 (1) Do zvolení představenstvapředstavenstva podle tohoto zákona vykonává jeho působnost představenstvopředstavenstvo složené z členů představenstvapředstavenstva České advokátní komoryČeské advokátní komory a členů představenstvapředstavenstva Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů. (2) PředstavenstvoPředstavenstvo uvedené v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy Komory. (3) Do dne konání prvního sněmu (§ 68) přísluší představenstvupředstavenstvu vedle jeho působnosti stanovené tímto zákonem i působnost sněmu podle § 43 písm. b) až f). § 66 (1) Do zvolení kontrolní radykontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její působnost kontrolní radakontrolní rada složená z členů revizní komise České advokátní komoryČeské advokátní komory a členů dozorčí rady Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů. (2) Kontrolní radaKontrolní rada uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kontrolní radykontrolní rady. § 67 (1) Do zvolení kárné komise podle tohoto zákona vykonává její působnost kárná komise složená z členů kárné komise České advokátní komoryČeské advokátní komory a členů disciplinární komise Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů. (2) Kárná komise uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kárné komise. § 68 PředstavenstvoPředstavenstvo uvedené v § 65 svolá první sněm podle tohoto zákona do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. § 69 Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti České advokátní komoryČeské advokátní komory zřízené zákonem České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, a Komory komerčních právníků zřízené zákonem České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, na Komoru. Závěrečná ustanovení § 70 (1) Živnostenská oprávnění k poskytování právních služebposkytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů19) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona. (2) Společníci (členové) nebo orgány obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání (činnosti) zahrnuje poskytování právních služebposkytování právních služeb, jsou povinni přizpůsobit společenskou smlouvu nebo stanovy a právní poměry obchodní společnosti (družstva) tomuto zákonu do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti a podat v téže lhůtě návrh na příslušný zápis v obchodním rejstříku; neučiní-li tak, použije se přiměřeně ustanovení § 764 odst. 2 věta druhá a třetí obchodního zákoníku. § 71 Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, 2. zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. § 72 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Například § 187 odst. 1 a § 191b odst. 2 občanského soudního řádu, § 91 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže. 1a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 1b) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 1c) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 1d) § 89 zákona č. 111/1998 Sb. 1d) § 309 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 1e) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4c) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu, § 35 soudního řádu správního, § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. 7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního řádu správního, § 33 trestního řádu. 8a) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrné mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 12) § 35 odst. 1 trestního řádu. § 25 odst. 3 občanského soudního řádu. § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 274 písm. i) občanského soudního řádu.§ 40 odst. 1 písm. g) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Směrnice Rady č. 77/249/EHS ze dne 22. března 1997 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů. 14b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace. 14c) § 83a odst. 1 a 5 zákoníku práce. 15) § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 15a) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 15b) § 62 soudního řádu správního. 17) § 36 až 40 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb. 17a) Například § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 9 odst. 3 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 103/2001 Sb., § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 17b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 19) Zákon č. 455/1991 Sb.
Zákon č. 89/1996 Sb.	Zákon č. 89/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitosti České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 25. 4. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 31/1996 * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 256/2013 Sb.) 89 ZÁKON ze dne 14. března 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), a občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 91/1996 Sb.	Zákon č. 91/1996 Sb. Zákon o krmivech Vyhlášeno 25. 4. 1996, datum účinnosti 1. 9. 1996, částka 31/1996 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - § 4 (§ 4 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI (§ 16 — § 19c) * ČÁST ČTVRTÁ - VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY (§ 20 — § 21a) * ČÁST PÁTÁ - § 23 (§ 23 — § 25) Aktuální znění od 1. 12. 2022 (314/2022 Sb.) 91 ZÁKON ze dne 15. března 1996 o krmivech Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) stanoví některé požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění na trh krmiv, doplňkových látek1b) a premixů1c), jakož i pravomoc a působnost orgánu vykonávajícího úřední kontroly1d) dodržování povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie (dále jen „předpisy Evropské unie“). (2) Tento zákon se nevztahuje na krmivakrmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny pro vývoz a jsou nezávadné.1e) (3) Tento zákon se dále nevztahuje na požadavky předepisování medikovaných krmiv31), uvádění medikovaných krmiv pro zvířata v zájmových chovech na trh, distribuci léčivých přípravků k provozovatelům krmivářských podniků, reklamu na medikovaná krmiva a meziprodukty31), používání medikovaných krmiv, krmení zvířat medikovanými krmivy, sběr dat o prodejích a používání léčivých přípravků2) ve formě medikovaných krmiv nebo meziproduktů a na požadavky v oblasti farmakovigilance podle zákona o léčivech. § 2 Vymezení pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) nežádoucí látkounežádoucí látkou látka nebo produkt, přítomné na povrchu nebo v produktech určených ke krmení zvířatproduktech určených ke krmení zvířat, které představují potenciální nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí a které mohou mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci, s výjimkou patogenních činitelů, b) ochrannou lhůtouochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva, obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro kterou je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro potravu lidí, aby bylo zajištěno, že neobsahují rezidua doplňkových látek v množstvích přesahujících maximální limity stanovené veterinárním zákonem1e) a předpisy Evropské unie, nebo doba stanovená pro medikované krmivo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6, popřípadě předpisem veterinárního lékaře (dále jen „receptrecept“), c) biologickým zkoušenímbiologickým zkoušením stanovení účinnosti a bezpečnosti krmiva nebo doplňkové látky, d) dodavatelemdodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí na trh, ale nevyrábí je, e) distributoremdistributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měla v držení. (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumějí a) výrobcemvýrobcem právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí nebo zpracovává krmiva, doplňkové látky nebo premixy, má je v držení před jejich uvedením na trh nebo je na trh uvádí; výrobcemvýrobcem se rozumí též osoba provozující pojízdnou výrobnu krmiv, b) dovozcemdovozcem právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí, c) členským státem Evropské unie také státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarská konfederace (dále jen „členský stát“), d) třetí zemí země, která není členským státem, e) produktem určeným ke krmení zvířatproduktem určeným ke krmení zvířat (dále jen „produkt ke krmení“) krmné suroviny, premixy, doplňkové látky, krmiva a všechny ostatní produkty určené k použití v krmivech nebo pro krmení zvířat. (3) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropské unie pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech. Základní ustanovení § 3 (1) Při výrobě, uvádění na trh a používání krmiv musí provozovatel krmivářského podniku2c) (dále jen „provozovatel“) dodržet obsah a limity nežádoucích láteknežádoucích látek, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost2d). Produkty ke krmení s obsahem nežádoucí látkynežádoucí látky vyšším, než je stanovený maximální limit jejich obsahu, nesmí provozovatel smíchat pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty ke krmení. (2) Při užití krmiv označených ochrannou lhůtouochrannou lhůtou musí provozovatel dodržet ochrannou lhůtuochrannou lhůtu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona3). (3) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmí provozovatel použít produkty ke krmení obsahující nežádoucí látkynežádoucí látky, jestliže překračují limity stanovené předpisy Evropské unie24), nebo obsahující cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, nebo živé skladištní škůdce, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis. Krmiva obsahující nežádoucí látkynežádoucí látky je možné použít ke krmení pouze po dekontaminaci provedené v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie25). (4) Pro výrobu premixů nesmí provozovatel jako nosiče použít krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu. (5) DovozceDovozce produktů ke krmení, které podléhají dovozní kontrole podle předpisů Evropské unie16), medikovaných krmiv nebo meziproduktů, popřípadě jiná osoba pověřená dovozcemdovozcem, jsou povinni Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) oznámit písemně předpokládaný den dovozu takové partie krmiva nebo zásilky a údaje o dokladech, které doprovázejí zásilku nebo partii krmiva, jakmile se o nich dozví. Údaje podle věty první je dovozcedovozce povinen oznámit i celnímu úřadu příslušnému podle místa provedení dovozní kontroly alespoň 1 pracovní den před fyzickým příchodem zásilky. (6) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou a) seznam nežádoucích láteknežádoucích látek a produktů a maximální limity jejich obsahu v produktech ke krmení, b) seznam skladištních škůdců, c) kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin, d) maximální limity křížové kontaminace necílového krmiva léčivými látkami2),31), e) seznam, účel a způsob užití doplňkových látek a jejich ochranné lhůtyochranné lhůty, kromě doplňkových látek, na které se vztahují přímo použitelné předpisy Evropské unie3b), f) podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě. ČÁST DRUHÁ § 4 Schvalovací řízení (1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti4) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 anebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 pouze se souhlasem ústavu. (2) O schválení provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o schválení provozu5) (dále jen „žádost o schválení“) podané na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o schválení obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje, d) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, e) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6). (4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o schválení vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivukrmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, e) plán kontroly jakosti, f) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, g) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, h) písemné prohlášení dovozcedovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c), i) doklad o patentové ochraně, j) kopie osvědčení o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 6 odst. 2 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 6 odst. 3, k) doklad o registraci podnikání, l) prohlášení distributoradistributora, že krmivo splňuje podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c) a m) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c). (5) Žadatel je povinen uhradit za úkony provedené ve schvalovacím řízení správní poplatek podle zvláštního právního předpisu22) a náklady za odborné a zkušební úkony spojené se schvalovacím řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony23). (6) Rozhodnutí o schválení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a d), schvalovací identifikační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu. (7) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o schváleném provozu podle odstavce 6. (8) Ústav rozhodnutí o schválení provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisy Evropské unie8). (9) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o schválení do 30 dnů od provedení změny. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o schválení podle odstavce 4. (11) Pokud provozovatel přeruší výkon schvalované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav. (12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26). § 5 Registrační řízení (1) Provozovatel, který vykonává činnosti9) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 anebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, je povinen požádat ústav o registraci provozu (dále jen „žádost o registraci“). (2) O registraci provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o registraci podané provozovatelem na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Žádost o registraci obsahuje a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice, c) kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje, d) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci, e) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství6). (4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o registraci vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů: a) údaje o krmivukrmivu, b) výrobní postup, c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu, d) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů, e) plán kontroly jakosti, f) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech, g) údaje o krmivu dováženém ze třetí země, h) písemné prohlášení dovozcedovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/20053c), i) písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo používání správné praxe podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na hygienu krmiv3c), j) doklad o patentové ochraně, k) doklad o registraci podnikání. (5) Žadatel je povinen uhradit za úkony provedené v registračním řízení správní poplatek podle zvláštního právního předpisu22) a náklady za odborné a zkušební úkony spojené s registračním řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony23). (6) Rozhodnutí o registraci provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a), b) a d), registrační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu. (7) Ústav zapíše do registru7) identifikační údaje o registrovaném provozu podle odstavce 6. (8) Ústav rozhodnutí o registraci provozu pozastaví, změní nebo zruší a) na písemnou žádost provozovatele, nebo b) v případech stanovených předpisem Evropské unie8). (9) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o registraci do 30 dnů od provedení změny. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o registraci podle odstavce 4. (11) Pokud provozovatel přeruší výkon registrované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav. (12) Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení. (13) Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. (14) Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26). § 6 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostíOdbornou způsobilostí pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění na trh doplňkových látek, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů, medikovaných krmiv nebo meziproduktů (dále jen „odborná způsobilostodborná způsobilost“) se rozumí soubor odborných a praktických znalostí vztahujících se k výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů, znalostí základů výživy hospodářských zvířat a krmné techniky a znalostí právních předpisů z oblasti výroby krmiv. (2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením, které vydá ústav osobám, které splňují tyto podmínky: a) způsobilost k právním úkonům, b) druh, stupeň vzdělání a odbornou praxi ve výrobě krmivkrmiv. (3) Osvědčení podle odstavce 2 lze nahradit rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace9b). (4) Druh, stupeň a obor vzdělání a délku odborné praxe stanoví ministerstvo vyhláškou. § 6a (1) Státní příslušníci členských států mohou příležitostně nebo dočasně uvádět na trh na území České republiky krmiva, doplňkové látky nebo premixy na základě ověření odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu9b), pokud jsou oprávněni k soustavnému výkonu této činnosti v jiném členském státě. Na tyto osoby se ustanovení tohoto zákona vztahují obdobně, s výjimkou § 4 a 5. (2) Státní příslušníci členských států, kteří jsou v jiném členském státě oprávněni k soustavnému provozování pojízdné výrobny krmivkrmiv, jsou povinni oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby na území České republiky místo a časový plán výroby krmivkrmiv. § 7 Požadavky na provoz a provozovatele (1) Provozovatel je povinen zajistit, aby a) provoz splňoval požadavky stanovené předpisem Evropské unie, tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, b) v provozu určeném pro výrobu krmivkrmiv, doplňkových látek nebo premixů byl před výrobou, v průběhu výroby a po jejím ukončení technicky umožněn bezpečný přístup pro odběr vzorků za účelem ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti, c) krmiva, doplňkové látky nebo premixy s nadlimitním obsahem nežádoucích láteknežádoucích látek nebo výskytem zakázaných materiálů byly uskladněny odděleně, d) medikované krmivo bylo uvedeno na trh v souladu s podmínkami stanovenými v receptureceptu pro medikované krmivo vystaveném podle zákona o léčivech2), e) medikované krmivo nebo meziprodukt s uplynulou dobou použitelnosti nebo medikované krmivo nespotřebované pro léčbu uvedenou v receptureceptu bylo odstraněno v souladu se zákonem o odpadech, f) pro výrobu medikovaného krmiva nebo meziproduktu byl použit léčivý přípravek registrovaný nebo povolený zákonem o léčivech a získaný od distributoradistributora léčiv za podmínek stanovených zákonem o léčivech, g) medikované krmivo určené výhradně pro zvířata v zájmových chovech dodával k uvádění na trh pouze osobám stanoveným zákonem o léčivech a za podmínek stanovených zákonem o léčivech a h) nepoužitelné léčivé přípravky byly odstraněny v souladu se zákonem o léčivech. (2) Provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, je povinen oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby druh vyráběného krmiva, místo a časový plán výroby krmiv. (3) Provozovatel9d) je povinen ústavu prokázat, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů (HACCP). (4) Provozovatel, který vlastní, má v držení, nebo dovezl krmivo, doplňkovou látku nebo premix s nadlimitním obsahem nežádoucích láteknežádoucích látek a produktů, nebo výskytem zakázaných materiálů nebo radioaktivní kontaminace, je povinen tuto skutečnost oznámit ústavu a postupovat podle předpisu Evropské unie9e). (5) Provozovatel je povinen záznamy vedené podle předpisu Evropské unie3c) uchovávat po dobu 3 let, nestanoví-li předpis Evropské unie jinak32). (6) Provozovatel jako výrobcevýrobce nebo distributordistributor medikovaných krmiv nebo meziproduktů je povinen oznámit Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv údaje o spotřebě léčivých přípravků podle zákona o léčivech. (7) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) požadavky na provozy a výrobní zařízení provozů podle jednotlivých činností stanovených předpisem Evropských společenství4),9), b) podrobnosti označení místa a podrobnosti stanovení časového plánu výroby krmivkrmiv podle odstavce 2, c) požadavky na kontrolu rizik u prvovýrobců9g). § 10 Zveřejnění seznamu schválených a registrovaných provozů (1) Ústav zveřejní v souladu s předpisem Evropské unie17) seznam schválených a registrovaných provozů způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Ústav v seznamu schválených a registrovaných provozů uvede údaje stanovené v § 4 odst. 6 a v § 5 odst. 6. (3) Seznam schválených provozů musí odpovídat vzoru uvedenému v předpisu Evropské unie9h). § 14 Skladování (1) Provozovatel je povinen uskladnit krmiva, doplňkové látky a premixy ve skladech nebo manipulačních, popřípadě výrobních prostorech nebo na zemědělské půdě tak, aby bylo v souladu s předpisy Evropské unie9c) a prováděcím právním předpisem zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti a byla zajištěna jejich ochrana před a) zneužitím, b) hlodavci a ptáky, c) vlhkostí a látkami, které je mohou znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí a ohrožující životní prostředí. (2) Provozovatel je povinen zajistit provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace a udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty10) ve skladových prostorech. ČÁST TŘETÍ ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI § 16 (1) Ústav provádí úřední kontroly v souladu s jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie12) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží, jak provozovatelé dodržují stanovené podmínky při výrobě, dovozu, přepravě, skladování, používání nebo uvádění na trh krmiv, doplňkových látek nebo premixů. (2) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu úřední kontroly. (3) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 60 dnů ode dne oznámení výsledku jejich hodnocení kontrolované osobě. (4) Zjistí-li ústav, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel povinen nahradit náklady dodatečné kontroly12a). (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou paušální částku nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem. (6) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav. (7) Provozovatel je povinen ústavu uhradit náklady na analýzu odebraných vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů podle prováděcího právního předpisu23), pokud jejich analýza prokáže, že vzorky nesplňují požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů. (8) Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba krmivo, doplňkovou látku nebo premix v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak za náhradu ve výši ceny, za kterou kontrolní vzorky pořídila, případně za cenu účelně vynaložených nákladů, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že krmivo, doplňková látka nebo premix splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie24). Náhrada se kontrolované osobě poskytne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy o ni požádala. (9) V rámci vykonávaných jiných úředních činností vydává ústav v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 až 89 a 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 úřední osvědčení a úřední potvrzení. Žadatel o vydání úředního osvědčení a úředního potvrzení je povinen uhradit ústavu náklady spojené s jejich vydáním podle prováděcího právního předpisu27). § 16b Systém rychlého varování (1) Ústav je kontaktním místem pro systém rychlého varování, přičemž pro tento účel zpracovává pohotovostní operační plány, v nichž stanoví opatření pro případ zjištění, že produkt ke krmení není bezpečný a představuje přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví, určí pravomoci, odpovědnost a způsoby předávání informací v rámci ústavu. (2) Výskyt produktu ke krmení, který nemůže být podle předpisu Evropské unie3c) považován za bezpečný, je ústav povinen oznámit neprodleně Národnímu kontaktnímu místu12c). § 16c Kontrola dovozu krmiv ze třetích zemí a místa jejího provádění (1) Ústav provádí v souladu s předpisy Evropské unie kontrolu dovozu krmiv ze třetích zemí28). Kontrola podle věty první se provádí na stanovištích hraniční kontroly (dále jen „stanoviště“) určených v souladu s předpisem Evropské unie na území České republiky29). Aktualizovaný seznam stanovišť na území České republiky určí ústav, zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a zasílá Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie. (2) Při dovozu produktů ke krmení kontroluje celní úřad zároveň se zásilkou také rozhodnutí o schválení provozu dovozcedovozce podle § 4 nebo rozhodnutí o registraci provozu dovozcedovozce podle § 5 a doklady doprovázející zásilku požadované předpisy Evropské unie16). § 17 Vzorkování a laboratorní zkoušení (1) Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci úřední kontroly nebo na vyžádání. (2) Ústav může k provádění některých laboratorních zkoušek udělit pověření osobám, které o to požádají, (dále jen „provozovatelé laboratoří“). (3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu úřední kontroly a seznam osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky zveřejní ústav na svých internetových stránkách. (4) Žádost o udělení pověření musí obsahovat a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře, c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře, d) rozsah činností, pro které má být pověření uděleno. (5) Ústav udělí pověření podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže a) laboratorní vybavení odpovídá předpokládanému rozsahu a druhu činnosti, o niž se žádá, b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby minimálně se středoškolským vzděláním chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky laboratorních zkoušek při ověřovací zkoušce byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených pro tyto zkoušky. (6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno pověření podle odstavce 5. (7) Ústav může pověření změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo pověření uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav pověření zruší. (8) Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení v souladu s předpisem Evropské unie13). (9) Ústav na svých internetových stránkách zveřejní metody a postupy laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, pokud nejde o metody a postupy stanovené předpisy Evropské unie18). § 18 Zvláštní opatření (1) Jestliže ústav při výkonu úřední kontroly zjistí, že krmivářský provoz, krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropské unie, uloží rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy provozovateli opatření podle čl. 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (2) Jestliže ústav vlastním šetřením nebo na základě sdělení právnické nebo fyzické osoby zjistí, že se vyskytly nebo vyskytují skutečnosti, které mohou ohrozit bezpečnost krmiva, doplňkové látky nebo premixu, postupuje podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, a čl. 137 a 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 2 nemá odkladný účinek. (4) Provozovatel je povinen ve lhůtě stanovené zvláštním opatřením písemně informovat ústav o způsobu splnění povinností. § 19a Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupku tím, že a) vyrobí, použije, doveze anebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy v rozporu s § 3 odst. 1 až 4, b) neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o schválení podle § 4 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 4 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 4 odst. 13 nebo 14, c) vykonává činnosti podle § 5 odst. 1 bez registrace provozu nebo neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o registraci podle § 5 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 5 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 13 nebo 14, d) nezajistí některý z požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), e) nezajistí oddělené skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů podle § 7 odst. 1 písm. c), f) nakládá s medikovaným krmivem nebo meziproduktem v rozporu s § 7 odst. 1 písm. d), e), f), g) nebo h) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, g) provozuje pojízdnou výrobnu krmiv a neoznámí druh vyráběného krmiva, místo nebo časový plán výroby krmiv podle § 7 odst. 2, h) písemně nezpracuje, nezavede nebo nedodržuje postupy podle § 7 odst. 3, i) neprovede oznámení nebo nepostupuje podle § 7 odst. 4 nebo 6, j) neuchovává záznamy podle § 7 odst. 5, k) nesplní povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 18, l) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími používání krmiv a jejich uvádění na trh19) použije nebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy, které nejsou bezpečné nebo mají přímý nepříznivý vliv na životní prostředí anebo životní podmínky zvířat, m) nezajistí označení, obchodní úpravu nebo balení krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropské unie, n) neuskladní krmiva, doplňkové látky nebo premixy podle § 14 odst. 1 nebo nezajistí provedení dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace nebo udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty podle § 14 odst. 2, o) nezajistí přepravu krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropské unie, p) nepřijme odpovídající hygienická opatření stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie9c), q) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na hygienu krmiv odebere nebo použije krmiva, doplňkové látky nebo premixy z neregistrovaných nebo neschválených provozů20), nebo r) poruší jinou povinnost stanovenou předpisy Evropské unie v oblasti krmiv1a). (3) DovozceDovozce nebo jiná osoba pověřená dovozcemdovozcem se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 5. (4) Provozovatel laboratoře se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17 odst. 8 nepostupuje podle požadavků kladených na odběr vzorků nebo neuplatňuje metody stanovené pro postup při laboratorním zkoušení. (5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) až f), h) až q) nebo r), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a) nebo podle odstavce 4, c) 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), c) nebo g) nebo podle odstavce 3. § 19c Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ústav. (2) Pokuty vybírá ústav. ČÁST ČTVRTÁ VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY § 20 (1) Výrobu a dovoz pokusných krmných směsí a pokusných premixů pro účely biologického zkoušeníbiologického zkoušení nezbytných pro uskutečnění vědeckého nebo výzkumného záměru, pokud neodpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie21), mohou provádět pouze ústav, výrobcivýrobci a dovozcidovozci schválení nebo registrovaní podle § 4 nebo 5 tohoto zákona, kterým ministerstvo udělí pro tuto výrobu a dovoz povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na krmiva pro toxikologické zkoušky a pokusné krmné směsi vyráběné a užité v zařízeních univerzituniverzit a vědeckých a výzkumných ústavů. (2) Žádost o povolení musí obsahovat a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, odpovědné za provádění vědeckého nebo výzkumného záměru, b) jméno a bydliště schváleného nebo registrovaného výrobcevýrobce, který bude výrobu pokusných krmných směsíkrmných směsí a premixů provádět, a sídlo provozovny, c) označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixu, d) obsah živin a obsah doplňkových látek, pokud jsou obsaženy, e) u krmných surovin a doplňkových látek způsob výroby, f) u pokusných krmných směsí nebo pokusných premixů složení, g) požadovaný objem výroby, h) ostatní údaje určující krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixy. (3) Žadatel přiloží k žádosti souhlas Státní veterinární správy1e) nebo příslušného orgánu Inspekce životního prostředí s tím, že zkoušené krmivo, krmná surovina, doplňková látka nebo premix při navrženém použití neohrozí zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. § 21 (1) Ministerstvo udělí povolení za podmínky, že výrobce zajistí a) zabránění kontaminace výrobního zařízení a ostatního provozu zkoušeným krmivem, krmnou surovinou, doplňkovou látkou nebo premixem či vyrobenou pokusnou krmnou směsí, b) oddělené skladování zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixu a vyrobené pokusné krmné směsi, c) samostatnou evidenci výroby pokusných krmných směsí a premixů a k těmto účelům použitých zkoušených krmiv, krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů, d) zřetelné označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixů a vyrobené pokusné směsi nebo premixu „Určeno pro pokusné účely...“ včetně uvedení názvu a množství obsažené zkoušené substance v 1 kg. (2) Ministerstvo zruší povolení pro výrobu pokusných směsí a premixů, dojde-li k porušení podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, nebo na písemnou žádost výrobce. § 21a Biologické zkoušení (1) Za účelem zajištění bezpečnosti produkce potravin a krmiv podle předpisů Evropské unie30) a k ověření pravdivosti tvrzení v označení produktů ke krmení podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ústav provádí biologické zkoušeníbiologické zkoušení krmiv včetně zkoušení jakosti živočišných produktů. (2) V rámci této činnosti ústav zajistí provedení biologické testace k ověření produkční účinnosti, ke stanovení optimálního užití a k nezávislému porovnání účinků produktů ke krmení. ČÁST PÁTÁ § 23 Přechodné ustanovení Registrace výrobců a dovozců podle předchozí právní úpravy14) nepozbývá platnosti, pokud do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona výrobce nebo dovozce požádá o registraci podle § 8 tohoto zákona a pokud v této době splní požadavky podle § 6 a 7 tohoto zákona. V tomto případě nepodléhá registrace správnímu poplatku. § 24 Zrušovací ustanovení Zrušují se a) § 31 písm. f) a g) a v § 32 písm. e) část věty „ověřování jakosti krmiv, krmivových směsí a surovin sloužících k jejich výrobě, jakož i“ zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, b) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole, c) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb. § 25 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, ve znění směrnice Komise 2003/57/ES, směrnice Komise 2003/100/ES, směrnice Komise 2005/8/ES, směrnice Komise 2005/86/ES, směrnice Komise 2005/87/ES, směrnice Komise 2006/13/ES, směrnice Komise 2006/77/ES, směrnice Komise 2008/76/ES, směrnice Komise 2009/8/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Komise 2009/124/ES, směrnice Komise 2009/141/ES, směrnice Komise 2010/6/EU, nařízení Komise (EU) č. 574/2011, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, nařízení Komise (EU) 2015/186 a nařízení Komise (EU) 2017/2229. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek. Nařízení Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. Nařízení Komise (EU) 2015/786 ze dne 19. května 2015, kterým se definují kritéria přípustnosti pro dekontaminační postupy používané na produkty určené ke krmení zvířat, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6 ze dne 5. ledna 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 322/2014, v platném znění. Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793 ze dne 22. října 2019 o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a (ES) č. 178/2002 a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 669/2009, (EU) č. 884/2014, (EU) 2015/175, (EU) 2017/186 a (EU) 2018/1660, v platném znění. 1b) Čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 1c) Čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 1d) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 1e) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES. 2c) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 3 body 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 2d) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb. 3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003. 3b) Například prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1490 o povolení chloridu manganatého tetrahydrátu, oxidu manganatého, síranu manganatého monohydrátu, chelátu manganu aminokyselin hydrátu, chelátu manganu a bílkovinných hydrolyzátů, manganatého chelátu glycinu, hydrátu a monochloridu-trihydroxidu dimanganatého jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/249 o povolení taurinu, β-alaninu, L-alaninu, L-argininu, L-asparagové kyseliny, L-histidinu, D,L-isoleucinu, L-leucinu, L-fenylalaninu, L-prolinu, D,L-serinu, L-tyrosinu, L-methioninu, L-valinu, L-cysteinu, glycinu, glutamátu sodného a L-glutamové kyseliny jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat a L-cysteinu hydrochloridu, monohydrátu, pro všechny druhy zvířat kromě koček a psů, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1090 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Komagataella pastoris (CBS 25376) a Komagataella pastoris (CBS 26469) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, kuřice nebo odchov všech druhů ptactva, odstavená selata a menšinové druhy prasat (po odstavu) (držitel povolení Kaesler Nutrition GmbH). 3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 4) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 13 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 4a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv. 4b) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5) Čl. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 3 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 5a) Čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 5b) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 5c) § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 504 občanského zákoníku. 7) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 8) Čl. 14 až 16, čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 8a) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. 9) Čl. 9 odst. 2 a čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 13 odst. 2 a 5 a čl. 15 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 9b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 9c) Přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 9d) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9e) Například čl. 15 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 9g) Příloha I část A bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9h) Čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 9i) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 10) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10a) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech). 10b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných sponginoformních encefalopatií, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003, o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Příloha I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění. 10d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10e) Příloha I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 10f) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004, o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění. 12) Například čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 12a) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 12c) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 14) Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole. Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb. 16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1793. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6. 17) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 18) Čl. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Nařízení Komise (ES) č. 152/2009, v platném znění. 19) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009. Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009. Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 20) Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005. 21) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. 22) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 23) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění pozdějších předpisů. 24) Například nařízení Komise (EU) č. 574/2011, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu sodného A a o akční prahy pro dioxiny, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy melaminu v krmivech v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot, nařízení Komise (EU) 2015/186, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu a semen druhu Ambrosia. 25) Nařízení Komise (EU) 2015/786. 26) Čl. 15 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 27) Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Vyhláška č. 221/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) Čl. 43, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 29) Čl. 44 odst. 3, čl. 59, čl. 60, čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 30) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, v platném znění. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4. 32) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění.
Zákon č. 93/1996 Sb.	Zákon č. 93/1996 Sb. Zákon o změně právních předpisů souvisejících se zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin Vyhlášeno 25. 4. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 31/1996 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - § 2 (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - § 3 (§ 3 — § 3) Aktuální znění od 1. 7. 1996 93 ZÁKON ze dne 15. března 1996 o změně právních předpisů souvisejících se zákonem č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a zákona č. 115/1995 Sb., se mění takto: 1. Část první a druhá se vypouštějí. 2. § 29 a 30 se vypouštějí. 3. V § 31 se vypouštějí písmena a), b) a ch). Dosavadní písmena c), d), e), f), g), h) a i) se označují jako písmena a) až g). 4. V § 32 se vypouští písmeno a). Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 5. V § 35 se vypouštějí slova „s osivy, sadbou včetně chmelové sádě a kořenáčů, školkařskými výpěstky,“ a „lesního a vodního hospodářství“. ČÁST DRUHÁ § 2 Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, se mění takto: § 2 písm. a) zní: „a) odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný bez změny,“. ČÁST TŘETÍ § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 94/1996 Sb.	Zákon č. 94/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 4. 1996, datum účinnosti 1. 6. 1996, částka 32/1996 * Čl. II - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 38/1 * Čl. V - (1) Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány. * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 94 ZÁKON ze dne 13. března 1996, kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 95/1996 Sb., se mění takto: 1. § 8 odst. 1 až 3 znějí: „(1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. (2) Fyzická nebo právnická osoba nemohou provozovat živnost po dobu tří let poté, co soud zrušil konkurs proto, že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka k provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. (3) Živnost nemůže po dobu tří let provozovat též fyzická nebo právnická osoba, vůči níž byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.“. 2. V § 8 odst. 4 se slova „v odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „v odstavci 2 větě první a v odstavci 3“. Čl. V (1) Tento zákon platí i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které nastaly dříve, zůstávají zachovány. (2) Přihlášky pohledávek po přezkumném jednání, jež proběhlo před účinností tohoto zákona, lze podat do dvou měsíců od účinnosti tohoto zákona, nemají-li být z uspokojení v konkursu vyloučeny. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 97/1996 Sb.	Zákon č. 97/1996 Sb. Zákon o ochraně chmele Vyhlášeno 26. 4. 1996, datum účinnosti 26. 4. 1996, částka 32/1996 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Chmelařské oblasti a chmelařské polohy * § 3a - Výsadba chmelnic * § 4 - Evidence chmelnic * § 4a - Změny v evidenci chmelnic * § 5 - Označování a zajištění obalu chmele a prohlášení producenta * § 5a - Ověřování chmele a chmelových produktů * § 6 - Ústav * § 7 - Státní zemědělský intervenční fond * § 8 - Přestupky * § 9 - Zmocňovací ustanovení * § 10 - Ověřovací středisko * § 15 - Přechodné ustanovení * § 16 - Zrušovací ustanovení * § 17 - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2022 (248/2022 Sb.) 97 ZÁKON ze dne 14. března 1996 o ochraně chmele Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) označování a ověřování chmele, kontrolu zpracování, mísení a uvádění do oběhu chmelových produktů, stanoví chmelařské oblasti a chmelařské polohy a upravuje výkon státní správy, včetně státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, a přestupky v této oblasti. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) ověřovacím střediskem Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským2) (dále jen „Ústav“) určený podnik nebo jiné zařízení umožňující kvalifikované ověření chmele, b) chmelnicíchmelnicí zemědělsky obhospodařovaná půda s trvalou kulturou chmel, která je opatřena opěrným zařízením pro pěstování chmele (dále jen „konstrukce“), c) producentemproducentem osoba, která pěstuje chmel na chmelnicichmelnici. § 3 Chmelařské oblasti a chmelařské polohy (1) Chmelařské oblasti jsou oblasti vhodné pro produkci chmele; chmelařskými oblastmi jsou Žatecko, Úštěcko a Tršicko. (2) Chmelařské oblasti se mohou členit na chmelařské polohy, které jsou součástmi chmelařských oblastí. Chmelařskými polohami jsou na Žatecku Podlesí a Údolí Zlatého potoka a na Úštěcku Polepská Blata. (3) Prováděcí právní předpis stanoví, kterými katastrálními územímikatastrálními územími3) jsou jednotlivé chmelařské oblasti a chmelařské polohy vymezeny. § 3a Výsadba chmelnic Při založení chmelnicechmelnice nebo dosadbě chybějících rostlin ve chmelnicichmelnici lze použít pouze sadbu uváděnou do oběhu v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby19). § 4 Evidence chmelnic (1) ChmelniceChmelnice podléhají evidenci, kterou vede Ústav. Evidence chmelnicchmelnic není veřejně přístupná. ChmelniceChmelnice se evidují podle chmelařských oblastí, katastrálních územíkatastrálních území a producentůproducentů. Ústav vede samostatný soubor evidenčních čísel chmelnicchmelnic pro každé katastrální územíkatastrální území. Evidence chmelnicchmelnic obsahuje a) údaj o chmelařské oblasti a chmelařské poloze, b) evidenční číslo chmelnicechmelnice, případně její název, c) čísla dílů půdních bloků vedených v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4), d) katastrální územíkatastrální území, e) parcelní čísla podle katastrukatastru nemovitostí, f) název odrůdy chmele a kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, g) údaje o sponusponu; sponemsponem se rozumí vzdálenost rostlin v řadě a vzdálenost řad rostlin mezi sebou, h) měsíc a rok založení chmelnicechmelnice, i) celkovou výměru chmelnicechmelnice v souladu s evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství, kterou se rozumí součet plochy 1. produkční, jejíž hranici tvoří spojnice každých dvou sousedních kotev v obvodu konstrukce, a 2. pomocné, kterou tvoří pás půdy ve směru řad vpravo i vlevo o šíři rovnající se průměrné šíři meziřadí a pás půdy na okrajích řad chmele, o maximální šíři 8 metrů od spojnice kotev na konci řad, přičemž netvoří součást veřejné cesty, j) plochu sklizňovou, která je osázena chmelem a na které se provádějí standardní agrotechnické zásahy za účelem sklizně, k) plochu nevysázenou, zahrnující plochu produkční bez chmelových rostlin, která bude do 5 let osázena chmelovými rostlinami, l) plochu bez produkce, která je osázena chmelovými rostlinami, ze kterých se dočasně nesklízí chmelové hlávky, m) údaje o producentoviproducentovi a n) doklady o původu sadby19). (2) ProducentProducent, který chmelnicichmelnici nově založil, je povinen požádat Ústav o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic, a to nejpozději do 30 dnů od provedení výsadby. (3) Žádost o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic podle odstavce 1 obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu údaje o a) čísle dílu půdního bloku vedeného v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství4) nebo parcelním čísle a katastrálním územíkatastrálním území, b) celkové výměře chmelnicechmelnice, včetně údajů o výměře plochy produkční a plochy pomocné, a c) vysázené odrůdě chmele doložené doklady o původu sadby19). (4) K žádosti o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic podle odstavce 3 se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnicechmelnice nachází. Je-li producentproducent současně vlastníkem chmelnicechmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku se nedokládá. (5) Má-li žádost náležitosti podle odstavce 3, Ústav přidělí evidenční číslo nově založené chmelnicichmelnici. ProducentProducent je povinen chmelnicichmelnici tímto evidenčním číslem viditelným způsobem označit a označení po celou dobu zařazení chmelnicechmelnice v evidenci chmelnicchmelnic udržovat. Označení provede tak, že chmelnicichmelnici označí přiděleným evidenčním číslem na rohových sloupech konstrukce takovým způsobem, aby evidenční číslo nemohlo být poškozeno mechanizačními prostředky. (6) Vzor žádosti o zařazení chmelnicechmelnice do evidence chmelnicchmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 4a Změny v evidenci chmelnic (1) O převodu evidence chmelnicechmelnice na jiného producentaproducenta rozhodne Ústav na žádost. Žádost o převod evidence chmelnicechmelnice podává ten, na koho se evidence chmelnicechmelnice má převést. Tato žádost obsahuje kromě údajů podle § 4 odst. 3 údaj o evidenčním čísle chmelnicechmelnice. K žádosti o převod evidence chmelnicechmelnice se doloží právní důvod užívání pozemku, na kterém se chmelnicechmelnice nachází, a souhlas dosavadního producentaproducenta s převodem evidence chmelnicechmelnice na jiného producentaproducenta. Je-li producentproducent, na kterého se převádí evidence chmelnicechmelnice, současně vlastníkem chmelnicechmelnice a toto lze zjistit z veřejných rejstříků, právní důvod užívání pozemku a souhlas se nedokládá. (2) ProducentProducent je povinen do 30 dnů od provedení změny ohlásit Ústavu a) změnu údajů o producentoviproducentovi, b) změnu stavu chmelnicechmelnice, kterou se rozumí 1. zrušení chmelnicechmelnice, 2. vyorání porostu nebo části porostu v chmelnicichmelnici, 3. ponechání chmelnicechmelnice bez produkce, 4. vysazení vyorané chmelnicechmelnice nebo 5. obnovení chmelnicechmelnice, která byla bez produkce, c) dosadbu chybějících rostlin v chmelnicichmelnici v případě, jedná-li se o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnicichmelnici; chmelnicichmelnici je možné dosázet stejnou odrůdou nebo klonem, původ dosazované sadby producentproducent doloží doklady o původu sadby19), a d) změnu výměry chmelnicechmelnice. (3) Ohlásí-li producentproducent zrušení chmelnicechmelnice podle odstavce 2 písm. b) bodu 1, rozhodne Ústav o vynětí chmelnicechmelnice z evidence chmelnicchmelnic. (4) ChmelniciChmelnici, která je bez konstrukce, vede Ústav v evidenci chmelnicchmelnic jako bez produkce. Doba evidence chmelnicechmelnice bez konstrukce může trvat nejvýše 5 let, jinak Ústav rozhodne o vynětí chmelnicechmelnice z evidence chmelnicchmelnic. (5) Zjistí-li Ústav nesoulad mezi údaji vedenými v evidenci chmelnicchmelnic a skutečností, je oprávněn zahájit řízení o provedení aktualizace údajů vedených v evidenci chmelnicchmelnic z moci úřední. V takovém případě Ústav vyzve dotčeného producentaproducenta k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. (6) Vzor žádosti o převod evidence chmelnicechmelnice na jiného producentaproducenta a ohlášení změn v evidenci chmelnicchmelnic zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 5 Označování a zajištění obalu chmele a prohlášení producenta (1) ProducentProducent je povinen označit každý obal s chmelem označovacím štítkem a zajistit jej proti otevření označovacím štítkem nebo plombou. Označovací štítky a plomby vydává Ústav na vyžádání; plomby Ústav vydá za úhradu. (2) Po ukončení sklizně a označení všech obalů s chmelem je producentproducent povinen vystavit prohlášení producentaproducenta o počtu a hmotnosti označených obalů s chmelem podle katastrálních územíkatastrálních území a odrůd chmele. Toto prohlášení předá s nepoužitými označovacími štítky Ústavu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30. listopadu příslušného kalendářního roku. (3) V prohlášení producentaproducenta podle odstavce 2 producentproducent uvede a) údaje o producentoviproducentovi, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, b) odrůdu chmele, c) katastrální územíkatastrální území, d) chmelařskou oblast a e) označovací číslo a hmotnost a počet obalů s chmelem a rok sklizně. (4) Vzor prohlášení producentaproducenta a žádosti o přidělení označovacích štítků zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 5a Ověřování chmele a chmelových produktů (1) Ověřením chmele nebo chmelových produktů se deklaruje jejich původ a kvalita; ověření zahrnuje označování chmele producentemproducentem a kontrolu původu a kvality chmele nebo chmelových produktů Ústavem. (2) Ověřování chmele nebo chmelových produktů zahájí Ústav na žádost o ověření chmele nebo chmelových produktů. Kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu žádost obsahuje náležitosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20). (3) Pro účely ověření chmele nebo chmelových produktů Ústav provede v ověřovacím středisku podle § 10 a) kontrolu úplnosti údajů uvedených v žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů, b) kontrolu původu chmele podle označovacích štítků a kontrolu chmelových produktů podle ověřovací značky a vážní listiny, c) odstranění označovacích štítků, ověřovacích značek a plomb z obalů, d) dohled nad úpravou chmele a nad zpracováním chmelových produktů, e) zapečetění nebo zaplombování obalů s chmelem nebo chmelových produktů, f) označení obalů s chmelem údajem o tom, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, a g) zjištění hmotnosti chmele, vydání vážní listiny a ověřovací listiny. (4) Ústav ověří producentemproducentem označený chmel pocházející z chmelařských oblastí a chmelnicchmelnic evidovaných podle § 4, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20), a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele nebo ověřených chmelových produktů. Ústav ověří chmel nebo chmelové produkty členského státu a chmel nebo chmelové produkty pocházející ze třetích zemí, splňují-li požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie20). (5) Zjistí-li Ústav, že podmínky pro vydání ověřovací listiny podle odstavců 2 až 4 a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20) byly splněny, vydá ověřovací listinu, jinak rozhodne o zamítnutí žádosti. (6) Písemné doklady o ověřování chmele nebo chmelových produktů, text na ověřovací značce, pečeti i ověřovací listině se vyhotovují v českém jazyce, popřípadě se uvádějí na základě žádosti dvojjazyčně, a to v jazyce českém a anglickém. (7) Vzor žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů a žádosti o ověření chmele nebo chmelových produktů dovezených ze třetích zemí zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách. § 6 Ústav Ústav a) provádí kontrolu nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie1), b) vede evidenci chmelnicchmelnic podle § 4, c) ukládá pokuty, d) provádí ověřování chmele a chmelových produktů, e) provádí kontrolu chmelnicchmelnic evidovaných v evidenci chmelnicchmelnic zaměřenou na ověření údajů vedených v evidenci chmelnicchmelnic, f) vede evidenci vydaných, použitých a vrácených označovacích štítků a množství označeného chmele podle producentůproducentů, katastrálních územíkatastrálních území a odrůd chmele, g) zveřejňuje a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách seznam jím určených ověřovacích středisek. § 7 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond v rámci provádění opatření společných organizací trhu5) rozhoduje o uznávání seskupení producentůproducentů chmele. § 8 Přestupky (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím dovoz chmele ze třetích zemí nebo tímto zákonem a) uvede do oběhu chmelový produkt bez ověřovací listiny původu7), b) uvede do oběhu chmelový produkt bez ověřovací listiny, který byl po ověření opětovně zabalen8), c) použije jiný než v nařízení uvedený produkt k výrobě chmelových produktů,9) d) smísí chmelové produkty nebo chmel, které se nacházejí v oběhu,10) e) překročí předepsanou váhu obalu,16) f) ve volném prodeji prodá rozdělenou zásilku, aniž by k ní vydala doklady, ze kterých bude zřejmé její ověření17), g) uvede do oběhu neověřenou zásilku ze třetích zemí18), h) nesplní povinnost uvedenou v § 5 odst. 1 nebo 2, nebo i) neoznámí Ústavu zrušení nebo vznik nových skutečností v obhospodařování chmelnice podle § 4 odst. 2 nebo § 4a odst. 1 nebo 2. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo i), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), c) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), f) nebo g), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav. (4) Pokuty ukládá a vybírá Ústav. § 9 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou a) katastrální území, která vymezují chmelařské oblasti a chmelařské polohy, b) druh, velikost a popis plomb a označovacích štítků, jakož i jejich uspořádání a použití pro účely ověřování chmele a chmelových produktů. § 10 Ověřovací středisko Ústav provádí ověřování chmele nebo chmelových produktů v jím určeném ověřovacím středisku. Ústav určí jako ověřovací středisko provozovnu, která splňuje tyto podmínky: a) prostorově a technicky odpovídá množství ověřovaného chmele nebo chmelových produktů a b) je vybavena ověřeným stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii21). § 15 Přechodné ustanovení Chmelnice ve chmelařských oblastech evidované podle dosavadních předpisů se považují za evidované podle tohoto zákona. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, ve znění pozdějších předpisů, 2. § 28 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. § 17 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1299/2007 ze dne 6. listopadu 2007 o uznání seskupení producentů v odvětví chmele, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008 ze dne 18. prosince 2008 o dovozu chmele ze třetích zemí, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise, v platném znění. 2) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. § 2b zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) Čl. 4 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 8) Čl. 6 odst. 5 a čl. 9 odst. 5 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 9) Čl. 1 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 10) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 16) Čl. 20 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. 17) Čl. 8 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. 18) Čl. 8 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. 19) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. 20) Nařízení Komise (ES) č. 1850/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. 21) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva financí č. 98/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 98/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb. Vyhlášeno 26. 4. 1996, datum účinnosti 26. 4. 1996, částka 32/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 26. 4. 1996 98 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 5. dubna 1996, kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 205d odst. 7 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., se mění takto: 1. § 12 odst. 5 písm. c) zní: „c) zaměstnavatelé příslušní k Moravskoslezské KOOPERATIVĚ, družstevní pojišťovně, a. s., na účet číslo 19-5175630277/0100 Komerční banka, a. s., pobočka Brno.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. b), v § 1 odst. 2 písm. a) a v příloze č. 1 bodu 2 se obchodní jméno „Kooperativa, moravskoslezská družstevní pojišťovna, a. s.,“ nahrazuje obchodním jménem „Moravskoslezská KOOPERATIVA, družstevní pojišťovna, a. s.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 100/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 100/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví náležitosti žádosti o udělení licence v lesním hospodářství a podrobnosti o udělování licencí v lesním hospodářství Vyhlášeno 29. 4. 1996, datum účinnosti 29. 4. 1996, částka 33/1996 * § 1 - Náležitosti žádosti o udělení licence * § 2 - Odborné lesnické vzdělání * § 4 - Právnické a fyzické osoby, kterým byla udělena licence, vedou evidenci o odborných úkonech a o činnostech prováděných na základě udělené licence. Doklady vztahující se k těmto činnostem jsou povinny archivovat po dobu nejméně tří let po skončení kalendářní * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 7. 2020 (278/2020 Sb.) 100 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 28. března 1996, kterou se stanoví náležitosti žádosti o udělení licence v lesním hospodářství a podrobnosti o udělování licencí v lesním hospodářství Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 44 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): § 1 Náležitosti žádosti o udělení licence (1) Je-li žadatelem o udělení licence fyzická osoba, žádost o udělení licence obsahuje: a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo a číslo občanského průkazu, b) obchodní jméno, pokud pod tímto jménem podniká, c) identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, d) označení předmětu licence,1) o jejíž udělení je žádáno, popř. i doba, na kterou je licence žádána, e) úředně ověřenou2) kopii dokladu o dosažení odborného lesnického vzdělání, f) popis dosavadní odborné lesnické praxe žadatele s uvedením počtu let trvání praxe. (2) Je-li žadatelem o udělení licence právnická osoba, žádost o udělení licence obsahuje: a) obchodní jméno, sídlo a právní formu žadatele, b) jméno a příjmení a trvalý pobyt osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem žadatele, c) identifikační číslo, d) výpis z obchodního rejstříku, který nesmí být starší než tři měsíce, e) označení předmětu licence, o jejíž udělení je žádáno, popř. i doba, na kterou je licence žádána, f) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo a číslo občanského průkazu odpovědného zástupceodpovědného zástupce, g) úředně ověřenou2) kopii dokladu o dosažení odborného lesnického vzdělání odpovědným zástupcemodpovědným zástupcem, h) popis dosavadní odborné lesnické praxe odpovědného zástupceodpovědného zástupce s uvedením počtu let trvání praxe. § 2 Odborné lesnické vzdělání Při posuzování podmínek pro udělení licence se odborné lesnické vzdělání dokládá a) vysokoškolským diplomem o absolvování studia v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství, b) vysokoškolským diplomem o absolvování studia v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v bakalářském studijním programu lesnictví, c) vysvědčením o absolvování a diplomem absolventa vyššího odborného vzdělávání získaného ve studijním oboru lesnictví, vyšší odborné lesnictví anebo v akreditovaném vzdělávacím programu oboru vzdělání lesnictví, nebo d) vysvědčením o maturitní zkoušce na střední škole, obor vzdělání lesnictví. § 4 Právnické a fyzické osoby, kterým byla udělena licence, vedou evidenci o odborných úkonech a o činnostech prováděných na základě udělené licence. Doklady vztahující se k těmto činnostem jsou povinny archivovat po dobu nejméně tří let po skončení kalendářního roku, ve kterém byla činnost vykonána nebo ukončena, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.3) § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. 1) § 26 odst. 1, § 30 odst. 1 a § 37 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 2) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady. 3) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Vyhlášeno 29. 4. 1996, datum účinnosti 29. 4. 1996, částka 33/1996 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - OCHRANA LESA PROTI ŠKODÁM PŮSOBENÝM BIOTICKÝMI ČINITELI (§ 4 — § 8a) * ČÁST TŘETÍ - LESNÍ STRÁŽ (§ 9 — § 9c) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 10 — § 10) č. 1 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Aktuální znění od 11. 5. 2018 (76/2018 Sb.) 101 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 28. března 1996, kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 32 odst. 10 a § 38 odst. 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Úkoly ochrany lesa Ochrana lesaOchrana lesa zahrnuje soubor opatření k vytvoření podmínek a předpokladů k omezení výskytu škodlivých činitelů,1) zmírnění následků jejich působení, ochranu a obranu proti nim. § 2 Zabezpečení ochrany lesa (1) Při zabezpečení ochrany lesaochrany lesa se sleduje zdravotní stav lesa, identifikují škodliví činitelé a provádějí konkrétní metody kontroly a ochrany lesaochrany lesa proti jednotlivým škodlivým činitelům. (2) Podle populační hustoty škůdce se rozlišuje a) základní stav jako nízký stav populační hustoty škůdce, při němž nehrozí v témže roce nebo v následující generaci škůdce, kterou je jeden úplný cyklus jeho vývoje, jeho přemnožení, které by mělo za následek hospodářsky významné škody na lesních porostechlesních porostech, b) zvýšený stav jako stav populační hustoty škůdce, při němž dosud nedochází k hospodářsky významným škodám na lesních porostechlesních porostech, který však dokládá možnost vzniku hospodářsky významných škod v téže nebo v následující generaci škůdce, ohrožení plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo rozvrácení lesních porostůlesních porostů, c) kalamitní stav jako stav populační hustoty škůdce, při němž dochází k vzniku hospodářsky významných škod na lesních porostechlesních porostech, ohrožení plnění funkcí lesafunkcí lesa nebo rozvrácení lesních porostůlesních porostů. (3) Nastane-li zvýšený stav, informuje vlastník lesa písemně orgán státní správy lesů. (4) Evidenci kalamitních škůdců, kteří dosáhli zvýšeného nebo kalamitního stavu, vede vlastník lesa podle porostůporostů [§ 2 písm. s) lesního zákona]. Evidence obsahuje tyto údaje: a) druh kalamitního škůdce, b) lokalizace výskytu, c) rozsah škod (m3 nebo ha), d) datum zjištění škody, e) datum a druh obranného zásahu proti škůdci. (5) Vlastníci lesa, kteří hospodaří podle lesního hospodářského plánu (§ 24 odst. 2 lesního zákona), každoročně provádějí sumarizaci škod a výskytu kalamitních škůdců za lesní majetek nebo za lesní hospodářský celek,2) a to na formuláři uvedeném v příloze č. 1 této vyhlášky. § 3 Kalamitní škůdci (1) Kalamitními hmyzími škůdciKalamitními hmyzími škůdci jsou bekyně mniška, lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, lýkožrout severský, klikoroh borový, obaleč modřínový a ploskohřbetky. (2) Hlediska pro určování základního, zvýšeného nebo kalamitního stavu kalamitních hmyzích škůdcůkalamitních hmyzích škůdců a základní způsoby zjišťování výskytu, kontroly a obrany proti těmto škůdcům vyplývají z přílohy č. 2 této vyhlášky. ČÁST DRUHÁ OCHRANA LESA PROTI ŠKODÁM PŮSOBENÝM BIOTICKÝMI ČINITELI § 4 Ochrana lesa před hmyzími škůdci (1) Vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců se předchází na základě zjišťování výskytu snižováním populační hustoty hmyzích škůdců, a to zejména odstraňováním materiálu vhodného pro rozmnožování hmyzích škůdců, ošetřováním lesních porostůlesních porostů a soustavným vyhledáváním a včasným zpracováváním všech napadených stromů. (2) Nastane-li zvýšený nebo kalamitní stav, je vlastník lesa povinen provést bezodkladně taková opatření, která povedou k redukci hmyzího škůdce pod kalamitní stav, k odstranění škod nebo k zamezení dalšího šíření škůdce. (3) Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj hmyzích škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostechlesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku. § 5 Ochrana lesa před škodami působenými zvěří (1) K omezení škod působených zvěří provádí vlastník lesa následující preventivní opatření: a) sleduje a eviduje škody způsobené zvěří na lesních porostechlesních porostech, b) u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha, c) sleduje početní stavy zvěře, d) využívá pomocných dřevin ke zvýšení úživnosti honitby, e) v případě potřeby navrhuje orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody, f) ochraňuje ohrožené lesní porostylesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě. (2) Způsob, rozsah a umístění ochranných opatření uvedených v odstavci 1 písm. d) a f) určuje vlastník lesa, pokud smlouva o nájmu honitby nestanoví jinak. (3) Opatření uvedená v odstavci 1 se považují za přiměřená.3) § 6 Ochrana lesa před škodami působenými ostatními živočišnými škůdci (1) Opatření proti škodám působeným ostatními živočišnými škůdci spočívají: a) ve sledování jejich výskytu, b) v případě jejich přemnožení ve využívání biologických metod snižování stavů nebo použití schválených pesticidů (§ 8). (2) O výskytu škůdců, kteří působí hospodářsky významné škody, je třeba informovat orgán státní správy lesů. § 7 Ochrana lesa před houbovými chorobami lesních dřevin Opatření proti houbovým chorobám spočívají zejména: a) v udržování čistoty lesa, odstraňování zdrojů infekce, v důsledné obraně a ochraně proti původcům a přenašečům houbových a ostatních infekčních chorob, b) ve výběru zdravého sadbového materiálu a osiva, bez škůdců a chorob a bez zjevných známek poškození, c) v soustavné kontrole zdravotního stavu semenáčků a sazenic, d) v používání vhodných přípravků na ochranu lesaochranu lesa (§ 8). § 8 Podmínky pro používání přípravků na ochranu rostlin (1) V ochraně lesaochraně lesa smějí být použity pouze schválené přípravky na ochranu rostlin. (2) Letecká aplikace se provádí podle zvláštních právních předpisů12). § 8a Kalamita regionálního nebo celostátního rozsahu (1) Kalamitou regionálního nebo celostátního rozsahu je ohrožení životního prostředí, spočívající v takovém rozsahu poškození nebo rozvrácení lesních porostůlesních porostů způsobeném abiotickými nebo biotickými činiteli, které přesahuje možnosti jednotlivých vlastníků lesů kalamitou zasažené dřevo včas zpracovat nebo účinně utlumit populaci škůdce a při kterém je ohroženo zachování lesů v regionálním nebo celostátním měřítku. (2) Pokud kalamitu regionálního nebo celostátního rozsahu a jejich následky podle odstavce 1 nelze zvládnout běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcíobcí, je možno využít opatření podle zvláštních právních předpisů13). ČÁST TŘETÍ LESNÍ STRÁŽ Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a jejich ověřování § 9 (1) Zákonem5) stanovené předpoklady pro výkon funkce lesní stráže dokládá fyzická osoba, která má být ustanovena lesní stráží, (dále jen „uchazeč“) na evidenčním listu lesní stráže (dále jen „evidenční list“), jehož vzor je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. Evidenční list vydá uchazeči orgán státní správy lesů, který má lesní stráž ustanovit. (2) Skutečnost, že nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin, dokládá uchazeč výpisem z evidence Rejstříku trestů,6) ne starším 3 měsíců, který předkládá orgánu státní správy lesů společně s vyplněným evidenčním listem. § 9a (1) Zdravotně způsobilé k výkonu funkce lesní stráže jsou osoby, jejichž zdravotní stav nevylučuje středně velkou nebo velkou fyzickou zátěž, neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v nerovném terénu, dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními včetně epilepsie, diabetem mellitus, závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které omezují nebo vylučují výkon funkce lesní stráže. (2) Zdravotní způsobilost dokládá uchazeč posudkem o zdravotní způsobilosti (dále jen „posudek“) posuzujícího lékařeposuzujícího lékaře. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem se rozumí zvolený praktický lékař, u kterého je uchazeč registrován k léčebné péči. (3) Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje při preventivních prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékařposuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.7) (4) Posudek, který se vydává na evidenčním listu, musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékařeposuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek musí jednoznačně vyjádřit, že uchazeč je pro výkon funkce lesní stráže způsobilý, nebo nezpůsobilý, popřípadě, že je způsobilý pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří. § 9b (1) Znalost práv a povinností lesní stráže se prokazuje formou písemného testu a ústního pohovoru před zaměstnancem příslušného orgánu státní správy lesů, který a) splňuje předpoklady pro výkon funkce vyžadující zvláštní odbornou způsobilost na úseku státní správy lesního hospodářství podle zvláštního právního předpisu,8) nebo b) dosáhl úplného středoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 3 roky praxe v orgánu státní správy lesů, nebo c) dosáhl vysokoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 1 rok praxe v orgánu státní správy lesů, a kterého určí příslušný orgán státní správy lesů. (2) Písemný test se skládá ze tří částí zaměřených na právní předpisy upravující práva a povinnosti lesní stráže a ochranu lesaochranu lesa podle lesního zákona, přestupkypřestupky a řízení o přestupcíchpřestupcích9) včetně řízení blokového, vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona10) a trestní řízenítrestní řízení z hlediska součinnosti lesní stráže s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu.11) Písemný test obsahuje celkem 20 otázek, a to a) 10 otázek z lesního zákona, b) 5 otázek ze zákona o přestupcích, a c) 5 otázek z trestního zákona a trestního řádu. Rozsah jednotlivých zkušebních otázek písemného testu stanoví a podle potřeby aktualizuje Ministerstvo zemědělství. (3) Písemný test se ohodnotí stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. Uchazeč vyhověl v písemném testu, pokud správně zodpověděl nejméně 15 otázek. (4) Podmínkou pro konání ústního pohovoru je skutečnost, že uchazeč vyhověl v písemném testu. Ústní pohovor netrvá déle než 30 minut a uchazeč odpovídá nejméně na jednu otázku z každé části uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a c). Doba na přípravu odpovědi činí nejméně 15 minut. Ústní pohovor se také ohodnotí stupni „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. (5) Znalost práv a povinností lesní stráže se má za prokázanou, pokud uchazeč vyhověl v písemném testu i v ústním pohovoru. Výsledek písemného testu a ústního pohovoru se zaznamená na evidenčním listu. (6) Uchazeč, který neprokázal znalost práv a povinností lesní stráže, může být novému písemnému testu podroben nejdříve za tři měsíce od předchozího neúspěšného písemného testu. Nevyhoví-li uchazeč pouze v ústním pohovoru, opakuje ústní pohovor, a to nejdříve za jeden měsíc od předchozího neúspěšného ústního pohovoru. Písemný test a ústní pohovor lze opakovat nejvýše dvakrát. § 9c Vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 10 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Roční evidence výskytu škodlivých činitelů Hmyzí škůdce\| Výskyt (m3, ha)\| Asanováno/ošetřeno (m3, ha) ---\|---\|--- zvýšený\| kalamitní Lýkožrout smrkový\| \| \| Lýkožrout severský\| \| \| Lýkožrout lesklý\| \| \| Klikoroh borový\| \| \| Ploskohřbetky na smrku\| \| \| Bekyně mniška\| \| \| Obaleč modřínový\| \| \| Pozn.: U lýkožroutů se uvádí výskyt pouze v m3, a uvede se pouze jedna hodnota (buďto zvýšený, nebo kalamitní stav). Ve stejných jednotkách se vyplňuje sloupec asanováno/ošetřeno. U ostatních kalamitních škůdců se uvádí výskyt a ošetření pouze v ha. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Hlediska pro určování základního, zvýšeného a kalamitního stavu kalamitních hmyzích škůdců a metody kontroly a ochrany proti těmto škůdcům Lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout severský (Ips duplicatus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) (dále jen „lýkožrouti“) Základní stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostůporostů, a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Zvýšený stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 1 m3 na 5 ha a nedosáhl 5 m3 na 5 ha smrkových porostůporostů, a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost kalamitního přemnožení lýkožrouta. Kalamitní stav je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru dosáhl nebo překročil 5 m3 na 5 ha smrkových porostůporostů, a který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostůlesních porostů na stěnách nebo vznik ohnisek uvnitř lesních porostůlesních porostů až plošné napadení lesních porostůlesních porostů. Kůrovcovým dřívím jsou stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva po těžbě, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka. Smrkovým porostemporostem se pro účely této vyhlášky rozumí lesní porostlesní porost se zastoupením smrku nad 20 % staršího 50 let. Plocha smrkového porostuporostu se stanoví součtem ploch porostních skupin s výše uvedeným minimálním zastoupením smrku v rámci lesního hospodářského celku jednoho vlastníka. Základní metody kontroly a ochrany Kontrola se provádí jednak vizuálně při pochůzkách, jednak pomocí odchytových zařízení (feromonových lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků - ČSN 48 1000). Předmětem kontroly je zjištění výskytu škůdce a jeho vývojové fáze za účelem stanovení termínů pro ochranu. Základem ochrany je aktivní vyhledávání stromů aktuálně lýkožroutem napadených, ale lýkožroutem ještě neopuštěných, tzv. kůrovcových stromů, a jejich včasná a účinná asanace. Výskyt kůrovcových stromů je v lesních porostechlesních porostech zjišťován celoročně. Za kůrovcové stromy se nepovažují suché stromy lýkožroutem zcela opuštěné, tzv. kůrovcové souše. Ochrana spočívá rovněž v nasazení odchytových zařízení (feromonových lapačů, lapáků nebo otrávených lapáků - ČSN 48 1000). Počty aplikovaných odchytových zařízení vychází z kalamitního základu, což je objem včas zpracovaného kůrovcového dříví (v m3) za období od 1. srpna do 31. března následujícího roku. Stromy jako lapáky se kácejí v tzv. sériích (lapáky I. série pro jarní rojení včetně sesterského rojení, a II. série pro letní rojení), dle postupu jejich napadení; k již umístěným lapačům se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další. Včasnou a účinnou asanací je úkon, kterým se zamezí, aby lýkožrout v kůrovcovém dříví dokončil vývoj nebo toto dříví opustil a napadl další stromy. Včasná a účinná asanace může být provedena mechanicky, například odkorňovacím adaptérem na motorovou pilu, nebo chemicky s využitím insekticidů. Za včasnou a účinnou asanaci se nepovažuje pouhý odvoz kůrovcového dříví. Lýkožrout smrkový (Ips typographus) V základním stavu se kontrola tohoto lýkožrouta provádí prostřednictvím odchytových zařízení, které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 20 ha smrkových porostůporostů. Současně se celoročně sleduje výskyt kůrovcových stromů a zabezpečuje se jejich včasná a účinná asanace. Při zvýšeném stavu se ochrana proti tomuto lýkožroutu ve smrkových porostechporostech provádí pomocí odchytových zařízení. Počet odchytových zařízení k ochraně pro zachycení jarního (prvního) rojení lýkožrouta se stanoví podle kalamitního základu a rovná se početně ekvivalentu 1/10 objemu včas zpracovaného kůrovcového dříví. K takto určenému počtu se přidá jedno odchytové zařízení na každý započatý 1 m3 kůrovcového dříví, které je lýkožroutem nově částečně nebo zcela opuštěno. Současně se provádí aktivní vyhledávání kůrovcových stromů a zabezpečuje jejich včasná a účinná asanace. Při kalamitním stavu je primárním cílem zajistit aktivní vyhledávání kůrovcových stromů, jejich včasnou a účinnou asanaci v porostuporostu nebo jejich navazující odvoz ke zpracování, přičemž včasná a účinná asanace proběhne u zpracovatele, případně na náhradních skládkách mimo les. Těžbu kůrovcových souší lze odložit. Při kalamitním stavu se k ochraně využívá odchytových zařízení minimálně v množství, které odpovídá množství odchytových zařízení pro horní hranici zvýšeného stavu. Podle místních podmínek a s ohledem na zajištění primárního cíle lze počty odchytových zařízení snížit až na úroveň minimálně požadovanou v základním stavu pro zajištění kontroly - využití tohoto postupu lze uplatnit v případě, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 50 m3 na 5 ha smrkových porostůporostů. Počet odchytových zařízení pro ochranu se při zvýšeném nebo kalamitním stavu stanoví pro každé ohnisko žíru zvlášť; v případě ojedinělého výskytu pouze jednotlivých kůrovcových stromů je možné jako ohnisko žíru brát všechny kůrovcové stromy na ploše 1 ha. Lýkožrout severský (Ips duplicatus) Kontrola výskytu se provádí jednak vizuálně při pochůzkách, jednak pomocí feromonových lapačů. Základem ochrany je aktivní vyhledávání napadených stromů a jejich včasná a účinná asanace. Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus) Pro tohoto škůdce platí stejné metody určování početního stavu, kontroly a ochrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Možné je využít i lapáky připravené na lýkožrouta smrkového. Je nutné zejména včasné vyhledávání a včasná a účinná asanace kůrovcového dříví. Při včasné a účinné asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů o požární ochraně. Prevencí přemnožení je udržování čistoty lesa odstraňováním zbytky dřeva po těžbě (štěpkováním, popř. pálením). Bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), ploskohřbetky rodu Cephalcia Základní stav je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %. Zvýšený stav je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostůlesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %. Kalamitní stav je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních porostůlesních porostů, a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace překročila 30 %. Základní metody zjišťování výskytu a ochrany Bekyně mniška (Lymantria monacha) V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha ohrožených lesních porostůlesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostemlesním porostem (tzv. pochůzková metoda). Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova metoda). Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky. Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana) V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) nebo pomocí odchytu motýlů samčího pohlaví do odchytových zařízení (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha ohrožených lesních porostůlesních porostů. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů (kácí se 1 vzorníkový strom na 100 ha napadené plochy). Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového. Ploskohřbetky na smrku (Cephalcia abietis, C. arvensis, C. alpina) V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. V lesních porostechlesních porostech s opakovaným výskytem se provádí jedna sonda na 20 ha lesa. V ostatních lesních porostechlesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostulesního porostu a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou ohroženými lesními porostylesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy). Ochrana spočívá v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek. Klikoroh borový (Hylobius abietis) Základní stav je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu. Zvýšený stav je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %. Kalamitní stav je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic z více než 20 %. Základní metody zjišťování výskytu a ochrany Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu. Ochrana spočívá v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik jednotlivých sazenic insekticidy. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. 450kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 101/1996 Sb. Vzor služebního odznaku a průkazu lesní stráže 779kB 541kB 565kB 1) § 2 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 3) § 34 odst. 4 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby. 5) § 38 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) § 11 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů. 7) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 8) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb. 9) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 128/1996 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 128/1996 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Jean-Baptista Gasparda Deburaua Vyhlášeno 17. 5. 1996, datum účinnosti 12. 6. 1996, částka 38/1996 * § 1 - (1) K 200. výročí narození a 150. výročí úmrtí francouzského mima českého původu Jean-Baptista Gasparda Deburaua se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky situovaný k hornímu okraji dvousetkoruny. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny pod státním znakem. Pod státním znakem uprostřed je v jedno * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 12. června 1996. Aktuální znění od 12. 6. 1996 128 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 23. dubna 1996 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Jean-Baptista Gasparda Deburaua Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 200. výročí narození a 150. výročí úmrtí francouzského mima českého původu Jean-Baptista Gasparda Deburaua se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,5 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky situovaný k hornímu okraji dvousetkoruny. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny pod státním znakem. Pod státním znakem uprostřed je v jednom řádku označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a pod ním ročník ražby dvousetkoruny „1996“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna ve spodní části dvousetkoruny, vpravo od státního znaku. (2) Na rubu dvousetkoruny je postava sedícího mima s růží v pravé ruce, hrajícího si s motýlem. Při okraji dvousetkoruny je v opisu, přerušovaném vyobrazením, text „JEAN-BAPTISTE GASPARD DEBURAU 1796 1846“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při levém okraji dvousetkoruny pod rukou držící růži. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 12. června 1996. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér 10kB 11kB
Zákon č. 135/1996 Sb.	Zákon č. 135/1996 Sb. Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 41/1996 * Čl. I - (1) Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. * Čl. IV - 1. Čl. I, čl. II body 1 až 3 a čl. III nabývají účinnosti dnem 1. července 1996. Aktuální znění od 1. 1. 2006 (179/2005 Sb.) 135 ZÁKON ze dne 24. dubna 1996, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I (1) Ke dni účinnosti tohoto zákona se zrušuje Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. (2) Dosavadní působnost Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci stanovená zvláštními zákony přechází ke dni účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí. (3) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 2 ke dni účinnosti tohoto zákona z Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci na Ministerstvo financí. Čl. II Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb. a zákona č. 289/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se vypouští bod 3. 2. § 4 zní: „§ 4 (1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. (2) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance.“. 3. § 5 se vypouští. 4. V § 6 odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“. 5. § 11 se doplňuje novým odstavcem 4, který včetně poznámky č.1) zní: „(4) Ministerstvo spravedlnosti zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů.1) 1) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb.“. Čl. IV 1. Čl. I, čl. II body 1 až 3 a čl. III nabývají účinnosti dnem 1. července 1996. 2. Čl. II body 4 a 5 nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 137/1996 Sb.	Zákon č. 137/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 41/1996 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Podle tohoto zákona, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 až 8, 11 a 12, se postupuje při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory nejdříve od 1. ledna 1996. * Čl. III Aktuální znění od 1. 7. 1996 137 ZÁKON ze dne 25. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. c) se za slova „důchodového zabezpečení,“ vkládají tato slova: „s výjimkou zvýšení důchodu pro bezmocnost,“. 2. V § 11 odst. 3 se vypouštějí slova „které uzavřelo sňatek, pokud jeho manželem není také nezaopatřené dítě, nebo“. 3. V § 12 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „za studium na středních a vysokých školách v České republice se považuje též studium na středních a vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách v České republice,“. 4. V § 23 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Pro výpočet srovnávací částky platí § 51 odst. 6 obdobně.“. 5. § 27 odst. 2 zní: „(2) Za dojíždění dítěte z místa obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu, do místa sídla školy se považuje také dojíždění z jedné části obce do druhé části této obce, není-li mezi těmito částmi obce provozována městská linková osobní doprava.“; § 27 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí: „(3) Pokud dítě plní povinnou školní docházku studiem na střední škole, považuje se pro účely příspěvku na dopravu za dítě plnící povinnou školní docházku. (4) Příspěvek na dopravu nenáleží za měsíce červenec a srpen.“. 6. V § 28 odst. 1 písm. a) a v § 28 odst. 2 písm. a) se za slova „o dítě“ vkládají tato slova: „mladší 15 let“. 7. V § 28 odst. 1 písm. b) a v § 28 odst. 2 písm. b) se za slova „o dítě, které“ vkládají tato slova: „plní povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let nebo které“. 8. V § 28 odst. 3 se slova „60 km“ nahrazují slovy „100 km“. 9. V § 28 odst. 1 až 3 se za slova „místa sídla školy“ vkládají tato slova: „nebo její součásti“. 10. V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Při dojíždění do školy do ciziny se považuje za sídlo školy místo silničního nebo železničního hraničního přechodu, kde dítě opouští území České republiky. Pokud nelze při dojíždění do školy do ciziny stanovit sídlo školy způsobem uvedeným v předchozí větě, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 200 km.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 11. § 51 se doplňuje novým odstavcem 6, který zní: „(6) Nedosahuje-li dávka uvedená v § 2 písm. a) bodech 2 až 4 částky 50 Kč za kalendářní měsíc, zvyšuje se na tuto částku.“. 12. § 74 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní: „(5) Podmínku trvalého pobytu může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech prominout.“. Čl. II Podle tohoto zákona, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 až 8, 11 a 12, se postupuje při posuzování nároků na dávky státní sociální podpory nejdříve od 1. ledna 1996. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 138/1996 Sb.	Zákon č. 138/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 24. 5. 1996, částka 41/1996 * Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2007 (264/2006 Sb.) 138 ZÁKON ze dne 26. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 2 se za větu druhou vkládá tato věta: „Doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci se soudci do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí.“. 2. V § 5 odst. 1 se vypouští písmeno l). Písmeno m) se označuje jako písmeno l). 3. § 7 zní: „§ 7 Odchodné (1) Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou člena Nejvyššího kontrolního úřadu, v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce. (2) Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu (§ 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let. (3) Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel. (4) Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.“. 4. V § 18 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo „b)“. 5. V § 19 odst. 1 se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. b), d) a k)“. 6. V § 28 odst. 6 se na konci věty první tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží.“. 7. V § 30 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.“. 8. § 31 odst. 5 věta první zní: „Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 0,93 na 1,05, krajského soudu z 1,01 na 1,16 a vrchního soudu z 1,08 na 1,23 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4.“. 9. § 32 odst. 1 zní: „(1) Soudci náleží a) víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny, b) náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. c), e), f), g), h) a ch).“. 10. § 37 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl.“. Čl. II Přechodné ustanovení Podle dosavadního předpisu se posuzují nároky, které podle něho vznikly představiteli nebo soudci před účinností tohoto zákona. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušují se: 2. ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 100/1993 Sb., o nařizování a odměňování pracovní pohotovosti soudců krajských a okresních soudů, justičních čekatelů a o nařizování pracovní pohotovosti zaměstnancům odborného aparátu krajských a okresních soudů, a) slova „a odměňování“ v názvu vyhlášky, b) v § 1 slova „a způsob odměňování“, c) § 5 a v § 6 odst. 2 slova „a § 5“. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 140/1996 Sb.	Zákon č. 140/1996 Sb. Zákon o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti Vyhlášeno 24. 5. 1996, datum účinnosti 1. 12. 1996, částka 41/1996 * § 1 - Účel zákona * § 2 - Předmět zpřístupnění a zveřejnění * § 3 - Výklad pojmů * Zpřístupnění dokumentů * § 4 - (1) Archiv bezpečnostních složek (dále jen „Archiv“) je povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let, která není ve výkonu trestu ani vazby, * § 5 - Archiv je dále povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let * § 6 - (1) Na žádost fyzické osoby starší 18 let nebo osoby podle § 4 odst. 2 je Archiv povinen sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti * § 7 - Zveřejnění evidenčních podkladů a seznamu personálních spisů * Postup zpřístupnění dokumentů * § 8 - Žádost * § 9 - Vyřízení žádosti * § 10 - Způsob zpřístupnění * § 10a - Ochrana osobních údajů * § 10b - Žádost o sdělení pravých jmen * § 10c - Vydání kopie dokumentu * § 10d - Informační systém dokumentů * § 10e - Vyžaduje-li zpřístupnění dokumentu zjištění, zda osoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složky je státním občanem České republiky, může orgán příslušný podle tohoto zákona ke zpřístupňování činit taková zjištění v informačním systému evidence oby * § 12 - Společné ustanovení * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2022 (261/2021 Sb.) 140 ZÁKON ze dne 26. dubna 1996 o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Účel zákona Účelem zákona je co nejširší odhalení praxe komunistického režimu při potlačování politických práv a svobod vykonávané prostřednictvím tajných represivních složek totalitního státu. Zákon umožňuje zpřístupnit pronásledovaným osobám dokumentydokumenty o jejich pronásledování a zveřejnit údaje o vykonavatelích tohoto pronásledování a jejich činnosti. Zákonem se stanoví způsob zpřístupnění a zveřejnění dokumentůdokumentů a údajů a působnost správních úřadů v těchto procesech. § 2 Předmět zpřístupnění a zveřejnění Předmětem zpřístupnění a zveřejnění jsou zachované nebo rekonstruované dokumentydokumenty vzniklé činností bezpečnostních složekbezpečnostních složek v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, evidované v dobových spisových nebo archivních pomůckách (registrech) těchto složek nebo jim nadřízených ústředních správních orgánů. § 3 Výklad pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) svazkemsvazkem samostatný dokumentační soubor založený a vedený bezpečnostními složkamibezpečnostními složkami a evidovaný v evidenčních pomůckách statisticko-evidenčního odboru Federálního ministerstva vnitra, jednotlivých správ bezpečnostních složekbezpečnostních složek, evidenčních nebo archivních pomůckách archivu Ministerstva vnitra nebo statisticko-evidenčních oddělení krajských správ Sboru národní bezpečnosti anebo jejich předchůdců; svazeksvazek je buď osobním svazkemosobním svazkem, nebo svazkem s osobními údajisvazkem s osobními údaji, b) osobním svazkemosobním svazkem svazeksvazek vedený o konkrétní fyzické osobě zařazené do příslušné evidence osob, c) svazkem s osobními údajisvazkem s osobními údaji svazeksvazek vedený o konkrétní instituci nebo seskupení osob (objektech), který v této souvislosti obsahuje údaje vypovídající o konkrétních fyzických osobách, tj. zejména objektový svazeksvazek, d) záznamem zachycujícím výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnostizáznamem zachycujícím výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnosti záznam o provedení pomocných zpravodajských úkonů sloužících k utajenému získávání informací o osobách, e) personálním (kádrovým) spisem příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky spis vedený služebním orgánem o příslušníkovi bezpečnostních složekbezpečnostních složek obsahující údaje o vzniku, průběhu a skončení jeho služebního poměru; výpisem z něho je osobní evidenční karta příslušníka, f) dokumentemdokumentem všechny druhy svazkůsvazků, podsvazkůsvazků, informačních výstupů ze svazků, záznamů, personálních (kádrových) spisů a osobních evidenčních karet, které jsou předmětem zpřístupňování nebo zveřejňování podle tohoto zákona, g) bezpečnostní složkoubezpečnostní složkou Státní bezpečnostStátní bezpečnost, Hlavní správa vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa), zpravodajská správa Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státních hranic, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo předchůdci těchto složek, v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, h) Státní bezpečnostíStátní bezpečností součásti bývalé Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, jako složky Sboru národní bezpečnosti,1) Hlavní správa rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa), Hlavní správa kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (II. správa), Správa sledování Sboru národní bezpečnosti (IV. správa), Správa zpravodajské techniky Sboru národní bezpečnosti (VI. správa), Správa pasů a víz Sboru národní bezpečnosti, územní útvary vykonávající činnosti těchto součástí anebo předchůdci těchto součástí a útvarů, i) osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složkyosobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky osoba, o které byl kdykoliv v období od 25. února 1948 do 15. února 1990 příslušnou bezpečnostní složkoubezpečnostní složkou evidován svazeksvazek v kategoriích rezident, agent, informátor, držitel propůjčeného bytu anebo držitel konspiračního bytu, v případě Hlavní správy rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa) se za osobu evidovanou dále považuje osoba, o které byl v uvedeném období evidován svazeksvazek v kategoriích ideový spolupracovník, důvěrník a důvěrný styk. Zpřístupnění dokumentů § 4 (1) Archiv bezpečnostních složekbezpečnostních složek (dále jen „Archiv“) je povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let, která není ve výkonu trestu ani vazby, a) sdělit, zda je o ní v zachovaných informačních systémech svazkůsvazků vzniklých činností Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti evidován osobní svazekosobní svazek anebo svazek s osobními údajisvazek s osobními údaji a zda je tento svazeksvazek zachován a dále zda je zachován záznam zachycující výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnostizáznam zachycující výsledky nasazení prostředků zpravodajské techniky nebo sledování Státní bezpečnosti proti ní a zda je o tom zachován informační výstup ze svazkůsvazků nebo akcí, b) zpřístupnit jí kopii zachovaného svazkusvazku uvedeného v písmenu a), a pokud je v něm obsaženo jméno nebo nepravé (krycí) jméno osoby evidované jako spolupracovník nebo příslušník bezpečnostní složkybezpečnostní složky, zpřístupnit i 1. kopii zachovaného osobního svazkuosobního svazku této osoby evidované jako spolupracovník bezpečnostní složkyosoby evidované jako spolupracovník bezpečnostní složky, a 2. kopii zachovaného personálního (kádrového) spisu tohoto příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky, c) zpřístupnit jí zachovaný záznam zachycující výsledky nasazení zpravodajské techniky a sledování Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti proti ní, jakož i zachovaný informační výstup ze svazkůsvazků, v nichž je uvedena, včetně kopie zachovaného personálního (kádrového) spisu příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky uvedeného v tomto informačním výstupu. (2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 má Archiv povinnosti uvedené v odstavci 1 také na základě žádosti podané osobou oprávněnou uplatnit právo na ochranu osobnosti zemřelého.2) (3) Je-li veden soudní spor v souvislosti s rehabilitačním řízením podle § 5 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č. 164/1994 Sb., bude osobám oprávněným ve smyslu § 3 téhož zákona3) umožněn přístup do svazk svazků založených a vedených Státní bezpečnostíStátní bezpečností o osobách, které již nežijí a kterým byla způsobena majetková nebo jiná křivda ve smyslu § 1 téhož zákona, za účelem získání případného důkazního materiálu týkajícího se skutečností uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 písm. a) a b) téhož zákona.3) § 5 Archiv je dále povinen na žádost fyzické osoby starší 18 let a) sdělit, zda je v zachovaných informačních systémech svazkůsvazků vzniklých činností Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti evidován jí požadovaný svazek s osobními údajisvazek s osobními údaji, a zda je zachován, nejde-li o cizince, b) sdělit, zda osoba jí uvedená je evidována jako spolupracovník Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, a zda je osobní svazekosobní svazek této osoby zachován, nejde-li o cizince, c) zpřístupnit jí kopii zachovaného svazkusvazku uvedeného v písmenu a) a dokumentdokument uvedený v písmenu b), nejde-li o cizince, d) zpřístupnit jí kopii zachovaného personálního (kádrového) spisu anebo osobní evidenční karty příslušníka Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, které jsou obsaženy v seznamu zveřejněném Archivem podle § 7. § 6 (1) Na žádost fyzické osoby starší 18 let nebo osoby podle § 4 odst. 2 je Archiv povinen sdělit informace o existenci dokumentůdokumentů a zpřístupnit zachované dokumentydokumenty vzniklé z činnosti a) Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa) a dokumentydokumenty vzniklé z činnosti dalších bezpečnostních složekbezpečnostních složek, evidované v evidenčních pomůckách této správy nebo v archivních a evidenčních pomůckách archivů ozbrojených sil, b) odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy; jde-li o osobní svazekosobní svazek osoby evidované jako spolupracovník odboru vnitřní ochrany, zpřístupní se tehdy, byla-li taková osoba využita ve prospěch Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti. (2) Na postup při zpřístupnění dokumentůdokumentů uvedených v odstavci 1 se vztahují obdobně příslušná ustanovení o zpřístupnění dokumentůdokumentů Statní bezpečnosti. § 7 Zveřejnění evidenčních podkladů a seznamu personálních spisů (1) Archiv vydává tiskem a na elektronických médiích evidenční záznamy ze zachovaných a nebo zrekonstruovaných protokolů, svazkůsvazků a dalších evidenčních pomůcek bezpečnostních složekbezpečnostních složek, z jejich informačních systémů dokumentůdokumentů v rozsahu objektových svazkůsvazků a svazkůsvazků osob evidovaných jako spolupracovníci Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti nebo spolupracovníci Hlavní správy vojenské kontrarozvědky Sboru národní bezpečnosti (III. správa), s údaji o datu zavedení svazkusvazku, jeho pohybu a archivování, druhu svazkusvazku a jeho změně, osobách, nejde-li o cizince, nebo o objektech, k nimž jsou svazkysvazky evidovány, pokud jsou takové údaje zachovány. (2) Archiv vydává tiskem a na elektronických médiích přepis protokolu svazkůsvazků odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy v rozsahu objektových svazkůsvazků a svazkůsvazků osob evidovaných jako spolupracovníci tohoto odboru, pokud byly využity ve prospěch Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti. (3) Archiv průběžně vydává tiskem a na elektronických médiích seznam personálních (kádrových) spisů příslušníků bezpečnostních složekbezpečnostních složek zpřístupněných podle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 2, zároveň s uvedením data zařazení příslušníka do bezpečnostní složkybezpečnostní složky, služebních funkcí vykonávaných příslušníkem v bezpečnostní složcebezpečnostní složce a data ukončení tohoto zařazení. Postup zpřístupnění dokumentů § 8 Žádost (1) Zpřístupnění dokumentůdokumentů podle § 4 až 6 se uskutečňuje na základě žádosti. Žádost se podává písemně Archivu. (2) V žádosti uvede žadatel své jméno, příjmení, rodné číslo nebo, nemá-li je, datum narození a svou adresu. V žádosti uvede dále a) své státní občanství, včetně předchozích, předchozí změny svého příjmení, místo narození, trvalý pobyt na území České republiky, včetně názvu kraje předchozích trvalých pobytů, pokud jej má nebo měl, žádá-li o zpřístupnění dokumentůdokumentů podle § 4 odst. 1, b) název instituce nebo organizované skupiny osob, k níž se má objektový svazeksvazek vztahovat, nebo příjmení, popřípadě též jméno a další identifikační znaky osoby, na kterou se dotazuje, zda byla evidována jako spolupracovník Státní bezpečnostiStátní bezpečnosti, žádá-li o zpřístupnění svazkůsvazků podle § 5 písm. b), c) označení personálního (kádrového) spisu, pod kterým je uveden v seznamu zveřejněném Archivem podle § 7, žádá-li o zpřístupnění takového spisu podle § 5 písm. d), d) jméno, příjmení a rodné číslo zemřelého nebo, nemá-li je, jeho datum narození a údaje o zemřelém uvedené v písmenu a), jestliže je žadatel osobou oprávněnou k podání žádosti podle § 4 odst. 2. (3) Žádost opatří žadatel svým úředně ověřeným podpisem. Úřední ověření podpisu není potřebné, pokud žadatel při osobním podání prokáže svou totožnost. § 9 Vyřízení žádosti (1) Žádost, která neobsahuje náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 nebo 3, Archiv bez zbytečného odkladu odmítne s uvedením zjištěných vad žádosti; učiní tak vždy písemně do vlastních rukou žadatele, s výjimkou případů, kdy žadatel vzal při ústním jednání prohlášením do protokolu svou žádost zpět. (2) Žádost o zpřístupnění osobního svazkuosobního svazku, která obsahuje náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 a 3, Archiv vyřídí ve lhůtě do 90 dnů ode dne doručení žádosti písemnou odpovědí do vlastních rukou žadatele. (3) Žádost o zpřístupnění dokumentůdokumentů, které nejsou osobním svazkemosobním svazkem, obsahuje-li náležitosti stanovené v § 8 odst. 2 a 3, Archiv vyřídí bez zbytečného odkladu poté, kdy k tomu zajistí technické možnosti. (4) V písemné odpovědi Archiv sdělí žadateli a) údaje uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a § 5 písm. a), b) místo zpřístupnění dokumentůdokumentů, c) údaje o evidenčním záznamu o existenci svazkusvazku, pokud svazeksvazek není zachován, zejména jeho druh, v jakém období a kterou součástí bezpečnostní složkybezpečnostní složky byl veden, d) zjištění, že žadatel je osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složkyosobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky. § 10 Způsob zpřístupnění (1) Žadatel, kterému bylo Archivem sděleno, že dokumentydokumenty, o něž požádal, jsou předmětem zpřístupnění, má na jejich zpřístupnění právo (dále jen „oprávněný žadatel“). (2) Zpřístupnění se uskuteční seznámením oprávněného žadatele s kopiemi dokumentůdokumentů na místě, které mu Archiv sdělil v písemné odpovědi. (3) Právo na zpřístupnění dokumentůdokumentů uvedených v § 4 odst. 1 má vedle oprávněného žadatele rovněž fyzická osoba, která předloží souhlas oprávněného žadatele s jeho úředně ověřeným podpisem. DokumentyDokumenty se této osobě zpřístupňují v rozsahu a způsobem, jakým se zpřístupňují oprávněnému žadateli. Pokud souhlas nemůže být udělen ani oprávněným žadatelem, ani osobami prokazujícími právo na ochranu osobnosti zemřelého, může o zpřístupnění rozhodnout Rada Ústavu pro studium totalitních režimů. § 10a Ochrana osobních údajů (1) Archiv před zpřístupněním dokumentudokumentu oprávněnému žadateli znečitelní v kopii dokumentudokumentu datum narození a bydliště jiných osob, jakož i všechny údaje o jejich soukromém a rodinném životě, o jejich trestné činnosti, zdraví a majetkových poměrech. Pokud je zpřístupňovaným dokumentemdokumentem kádrový (personální) spis příslušníka bezpečnostní složkybezpečnostní složky, znečitelní se v něm též všechny údaje o osobách stojících mimo služební a veřejnou činnost příslušníka. (2) Pokud fyzická osoba, k níž je evidován osobní svazekosobní svazek nebo svazek s osobními údajisvazek s osobními údaji, předá Archivu vlastní vyjádření k obsahu svazkusvazku anebo k faktu registrace v evidenci v informačních systémech svazkůsvazků bezpečnostních složekbezpečnostních složek, je Archiv povinen zařadit vyjádření k údajům o této osobě jako nedílnou součást dokumentudokumentu a zpřístupňovat ji oprávněným žadatelům zároveň s dokumentydokumenty či záznamy o evidenci. § 10b Žádost o sdělení pravých jmen Oprávněný žadatel může při seznamování se s zpřístupněným dokumentemdokumentem požádat Archiv o sdělení pravého jména osoby, která je v něm uvedena pod nepravým (krycím) jménem. Pokud je osoba, která je v dokumentudokumentu uvedena pod nepravým (krycím) jménem, osobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složkyosobou evidovanou jako spolupracovník bezpečnostní složky a ztotožnění jmen je možné, Archiv oprávněnému žadateli neprodleně na místě vyhoví. § 10c Vydání kopie dokumentu (1) Archiv vydá oprávněnému žadateli na jeho žádost podanou při seznamování se s zpřístupněným dokumentemdokumentem jednu kopii celého dokumentudokumentu nebo vybrané části podle jeho výběru. Archiv každou stranu vydané kopie označí razítkem. Převzetí vydané kopie oprávněný žadatel potvrdí podpisem. (2) Za vydání kopie vybírá Archiv správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.4) § 10d Informační systém dokumentů (1) Za účelem zpřístupnění a zveřejnění dokumentůdokumentů provozuje Archiv informační systém dokumentůdokumentů. (2) V informačním systému dokumentůdokumentů eviduje Archiv dokumentydokumenty, které jsou předmětem zpřístupnění a zveřejnění, uchovává údaje o oprávněných žadatelích, a pokud je oprávněným žadatelem osoba oprávněná podle § 4 odst. 2, údaje o zemřelé osobě uvedené v § 4 odst. 1. (3) Archiv není povinen ověřovat, zda údaje obsažené v dokumentudokumentu a údaje získané do informačního systému dokumentůdokumentů ze zachovaných evidenčních pomůcek uvedených v odstavci 2 jsou přesné či pravdivé. (4) Součástí informačního systému dokumentůdokumentů je evidence žádostí. V této evidenci Archiv uchovává žádosti podle § 8 a kopie odpovědí podle § 9 a potvrzení o převzetí kopie podle § 10c. § 10e Vyžaduje-li zpřístupnění dokumentudokumentu zjištění, zda osoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složkyosoba evidovaná jako spolupracovník bezpečnostní složky je státním občanem České republiky, může orgán příslušný podle tohoto zákona ke zpřístupňování činit taková zjištění v informačním systému evidence obyvatelstva.5) § 12 Společné ustanovení Na postup podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád6). § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 9 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti. 2) § 15 občanského zákoníku. 3) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. 4) Položka 3 Sazebníku správních poplatků, který je přílohou zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). 5a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 5b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 5c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Zákon č. 142/1996 Sb.	Zákon č. 142/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 42/1996 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušuje se § 200c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 S * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 142 ZÁKON ze dne 25. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Přechodná ustanovení 1. Akciové společnostiAkciové společnosti, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsány v obchodním rejstříku, jsou povinny přizpůsobit své stanovy nové právní úpravě do 30. června 1997. Ustanovení stanov, která jsou v rozporu s čl. I tohoto zákona, pozbývají platnosti dnem jeho účinnosti. 2. Pokud bylo ke dni účinnosti tohoto zákona již zahájeno řízení ve věcech zápisu do obchodního rejstříku, dokončí se podle dosavadní právní úpravy, pokud navrhovatel nevezme návrh zpět nebo návrh nezmění. 3. Pokud valná hromada akciové společnostiakciové společnosti rozhodla o zvýšení nebo snížení základního jmění, zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, změně formy akcií nebo o omezení převoditelnosti přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních předpisů, pokud valná hromada nerozhodne jinak. 4. Pokud ukládá tento zákon akciové společnostiakciové společnosti vytvořit rezervní fond z důvodu nabytí vlastních akcií, je povinna vytvořit tento rezervní fond ve vztahu k akciím, které má ve svém majetku ke dni účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 30. června 1997, jinak je povinna vlastní akcie nebo zatímní listy prodat nebo o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní jmění. Nesplní-li společnost tuto povinnost, může ji soud i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. 5. Osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona dosahují podílu na hlasovacích právech uvedeného v § 183d, jsou povinny splnit oznamovací povinnost uvedenou v tomto ustanovení do 60 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona. 6. Pokud má ke dni účinnosti tohoto zákona ovládaná osoba nebo osoba ovládaná ovládanou osobou ve svém majetku akcie ovládající osoby, vztahuje se na ni, pokud jde o tyto akcie, ustanovení § 161f počínaje dnem 1. ledna 1997. Od tohoto dne se počítají i lhůty, v nichž je ovládaná osoba povinna akcie ovládající osoby zcizit. 7. Pokud má ke dni účinnosti tohoto zákona akcionář podíl na veřejně obchodovatelných akciích společnosti v rozsahu zakládajícím povinnost učinit veřejný návrh smlouvy o koupi akcií podle § 183b, není povinen veřejný návrh smlouvy o koupi akcií učinit, ledaže po nabytí účinnosti tohoto zákona nastanou předpoklady zakládající vznik povinnosti podle § 183b. 9. Pokud tento zákon vyžaduje zapsání určitých údajů do obchodního rejstříku, jsou osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny podat návrh na povolení zápisu těchto údajů do 31. prosince 1996. 10. Pokud jednatelé, členové představenstev a dozorčích rad nesplňují ke dni účinnosti tohoto zákona požadavky uvedené v § 194 odst. 7, zaniká jejich funkce dnem 31. prosince 1996, pokud do této doby uvedené požadavky nesplní. 11. Osoby zapsané do obchodního rejstříku ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny uložit do sbírky listin úplné znění společenských smluv a stanov a podat návrh na zápis údajů, které vyžaduje tento zákon, nejpozději do 30. června 1997. Do sbírky listin se uloží poprvé účetní závěrky za účetní obobí roku 1996. 12. Pokud bylo ke dni účinnosti tohoto zákona uveřejněno oznámení o konání valné hromady nebo zaslána pozvánka na valnou hromadu, posuzuje se, zda svolání valné hromady je řádné, podle dosavadních předpisů. 13. Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo rozhodnuto o sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti, postupuje se podle dosavadních předpisů. Čl. III Zrušuje se § 200c zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996 s výjimkou čl. I bodů 75 a 79 a čl. II bodu 5, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 143/1996 Sb.	Zákon č. 143/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 5. 1996, datum účinnosti 30. 5. 1996, částka 42/1996 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. a zákona č. 243/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 1996. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 30. 5. 1996 143 ZÁKON ze dne 26. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb. a zákona č. 243/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se slova „silničními motorovými vozidly a jejich přípojnými vozidly“ nahrazují slovy „silničními vozidly1) (dále jen „vozidla“)“. Poznámka č. 1) zní: „1) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.“. 2. V § 2 odst. 1 se poznámka č. 1) označuje jako poznámka č. 1a) a poznámka č. 1a) jako poznámka č. 1b). 3. V § 2 odst. 1 se slova „silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla (dále jen „vozidla“)“ nahrazují slovem „vozidla“ a slova „u poplatníka“ se vypouštějí. 4. § 2 odst. 2 písm. a) včetně poznámky č. 1c) zní: „a) ostatní vozidla1c) traktory a jejich přípojná vozidla, 1c) § 10 odst. 12 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.“. 5. § 3 odst. 1 písm. e) zní: „e) vozidla zabezpečující zpravidla linkovou osobní vnitrostátní dopravu,“. 6. V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „a důlní“ nahrazují slovy „ ,důlní a horské" a slovo „elektrorozvodných“ se nahrazuje slovem „energetických“. 7. § 3 odst. 1 písm. j) zní: „j) vozidla, u nichž údaj v technickém průkazu vozidla nebo v samostatném dokladu vydaném výrobcem vozidla či jeho pověřeným zástupcem (akreditovaným dovozcem) osvědčuje, že vozidla splňují limity stanovené předpisy EHK OSN 49-02 B (direktiva EU/EHS 91/542 B) a EHK OSN 83-03 (direktiva EU/EHS 94/12); osvobozují se do 31. prosince 1998,“. 8. V § 3 odst. 1 písm. k) se slova „31. prosince 1996“ nahrazují slovy „31. prosince 1998“. 9. § 3 odst. 2 zní: „(2) Podmínka pro osvobození vozidla od daně vyjádřená pojmem „zpravidla“ je splněna, ujede-li vozidlo: a) pro účel stanovený v odstavci 1 písm. e) více než 80 % kilometrů z celkového počtu kilometrů ujetých vozidlem ve zdaňovacím období, b) pro účel stanovený v odstavci 1 písm. g), ch) a i) více než 50 % kilometrů z celkového počtu kilometrů ujetých vozidlem ve zdaňovacím období.“. 10. V § 3 se odstavec 3 vypouští a v odstavci 4 se vypouštějí slova „,od jehož vydání neuplynula doba delší než dva roky“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 11. V § 4 odst. 1 písm. b) se na konci připojují tato slova: „nebo vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána jako držitel osoba, která zemřela, zanikla nebo byla zrušena“. 12. § 6 odst. 5 zní: „(5) Sazba daně podle odstavce 2 se snižuje o 25 % u vozidel, která jsou podle údajů zapsaných v technickém průkazu určena pro činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě podle Standardní klasifikace produkce ČSÚ, kód 01.41.11. Práce výrobní povahy v rostlinné výrobě, je-li poplatníkem daně osoba provozující zemědělskou výrobu.“. 13. § 12 zní: „§ 12 Sleva na dani (1) Sleva na dani u vozidla používaného v kombinované dopravě činí při uskutečnění více než 120 jízd ve zdaňovacím období 100 % daně, od 91 do 120 jízd ve zdaňovacím období 75 % daně, od 61 do 90 jízd ve zdaňovacím období 50 % daně, od 31 do 60 jízd ve zdaňovacím období 25 % daně. (2) Jízdou v kombinované dopravě se pro účely tohoto zákona rozumí a) přeprava vozidla z místa nakládky do nejbližší vhodné železniční stanice nebo přístavu a dále po železnici nebo vodní komunikaci do železniční stanice nebo přístavu nejbližšího vhodného k místu určení a dále po pozemní komunikaci do místa určení, pokud jízda po pozemní komunikaci z nebo do místa překládky k železniční nebo vodní dopravě není delší než 100 km, b) svoz a rozvoz nákladových jednotek kombinované dopravy (kontejnery ISO, výměnné nástavby ISO) do překladišť kombinované dopravy, železničních stanic nebo přístavů, kde je zásilka překládána na železnici nebo vodní komunikaci a naopak, pokud svozová a rozvozová vzdálenost nákladových jednotek není delší než 100 km od místa překládky. (3) Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník přepravními doklady (nákladovými listy zásilek kombinované dopravy) s potvrzenými údaji překladiště kombinované dopravy, případně nakládací a vykládací železniční stanice nebo přístavu. (4) Slevu na dani uplatní poplatník u místně příslušného správce daně v daňovém přiznání. Do 31. ledna následujícího kalendářního roku lze uplatnit u správce daně5) nárok na slevu, jde-li o vozidla uvedená v § 8 odst. 3. Správce daně slevu započte na daň splatnou ve zdaňovacích obdobích následujícího kalendářního roku nebo částku odpovídající slevě složí u banky na území České republiky na účet znějící na českou měnu.“. 14. V § 15 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Je-li daňové přiznání podáno na technickém nosiči dat ve tvaru stanoveném pro tento účel Ministerstvem financí, vyplňuje poplatník pouze část tiskopisu daňového přiznání stanovenou Ministerstvem financí.“. Čl. II Zákon o dani silniční, ve znění tohoto zákona, se použije poprvé za zdaňovací období roku 1996. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 149/1996 Sb.	Zákon č. 149/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 5. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 43/1996 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., záko * Čl. III - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto * Čl. V - Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené nebo založené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny, které mají povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle zákona České národní rady č. 280/1992 Sb * Čl. VI - Zdravotně pojistné plány, účetní závěrky a výroční zprávy zdravotních pojišťoven předložené přede dnem účinnosti tohoto zákona se projednají podle tohoto zákona. * Čl. VII - Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny naplnit rezervní fond ve lhůtě stanovené podle dosavadních předpisů. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 7. 1996 149 ZÁKON ze dne 25. dubna 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 6c odst. 1 se doplňuje písmenem m), které včetně poznámky č. 28) zní: „m) osoby uvedené v § 6a písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění.28) 28) § 11 písm. a) bod 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 10 odst. 1 písm. a) včetně poznámky č. 29) zní: „a) na výběr pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který ministerstvo na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny29) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému ve větě druhé nebo třetí. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení. 29) § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.“. 3. V § 13 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Příslušná zdravotní pojišťovna je oprávněna ke smluvnímu omezení úhrady vykazované zdravotní péče v případě, že zdravotnické zařízení podstatně překračuje průměrné náklady na zdravotní výkony a zvlášť účtovaný materiál, předepsaná léčiva a prostředky zdravotnické techniky a zdravotnickým zařízením vyžádanou péči na jednoho ošetřeného pojištěnce.“. 4. V § 13 odst. 3 se vypouští druhá věta. Čl. II Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 7 se slova „přesahující 77 % minimální mzdy“ nahrazují slovy „přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c)“. 2. V § 3a odst. 3 se slova „77 % minimální mzdy“ nahrazují slovy „částky, která je vyměřovacím základem osoby, za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c)“. 3. V § 3a odst. 4 se v poslední větě doplňují za slovo „příjem“ slova „po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu“. 4. V § 3c se číslice „65“ nahrazuje číslicí „80“. 5. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě sezónních výkyvů v platbách za poskytovanou zdravotní péči je ministr financí zmocněn v průběhu rozpočtového roku poskytnout návratnou finanční výpomoc splatnou v témže roce a změnit frekvenci a výši plateb státu do systému všeobecného zdravotního pojištění uvnitř rozpočtového roku na základě žádosti správce zvláštního účtu. Žádost bude posuzována podle vývoje příjmů a výdajů ve státním rozpočtu. Úpravy plateb podle tohoto zmocnění nesmí ovlivnit částku rozpočtovanou ve schváleném státním rozpočtu na platbu státu podle § 3c tohoto zákona.“. 6. V § 20 odst. 1 věta druhá se za slovo „pojistného“ vkládají slova „a dalších příjmů zvláštního účtu“ a vypouštějí se slova „stanoveným podle zvláštního předpisu“. 7. V § 20 odst. 4 se vypouštějí slova „ ,způsob výpočtu částky na jednoho pojištěnce podle koeficientu věkové struktury“. 8. V § 21 odst. 3 se za slova „za něž je plátcem“ doplňuje čárka a vkládají se tato slova včetně poznámky č. 40): „penále, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních zákonů40)příjmem zvláštního účtu, 40) Např. § 13 odst. 8 zákona ČNR č. 550/1991 Sb., § 6a odst. 5, § 23a odst. 3 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., čl. IV zákona č. 60/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 21 odst. 4 se ve větě druhé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“; za větu druhou se vkládá tato věta: „Penále je příjmem zvláštního účtu.“. 10. V § 21 odst. 5 se ve větě druhé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a na konci se připojuje tato věta: „Penále je příjmem zvláštního účtu.“. 11. V § 23 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 písm. d) zní: „d) náklady na činnost Pojišťovny podle § 2 odst. 1, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c); maximální výši těchto nákladů a maximální výši výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku stanoví Ministerstvo financí právním předpisem,“. 2. V § 6 odst. 5 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“. 3. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „k doplnění základního fondu zdravotního pojištění“ nahrazují slovy „ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče“. Na konci se čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Nejde-li o případ uvedený v předchozí větě, je Pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši,“. 4. V § 7a odst. 1 se ve větě prvé slova „Ministerstvo financí“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí“. 5. V § 7a odst. 4 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“. 6. V § 7a odst. 5 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 7. § 8 odst. 1 zní: „(1) Pojišťovna je povinna vždy do 60 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat Ministerstvu zdravotnictví zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů. V případě zjištění bilanční nerovnováhy je současně povinna předložit tomuto ministerstvu návrh opatření. Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí předloží návrh opatření vládě. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření Pojišťovny prostřednictvím sdělovacích prostředků.“. 8. V § 18 odst. 1 věta druhá zní: „Členem orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny a vedoucím pracovníkem ústředí, případně vedoucím pracovníkem nižší organizační jednotky nebo jejich zástupcem nesmí být občan, který je v zaměstnaneckém nebo obdobném vztahu k subjektu, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče, nebo který je vlastníkem nebo spoluvlastníkem nebo provozovatelem anebo členem statutárního orgánu zdravotnického zařízení, se kterým uzavřela Pojišťovna smlouvu o úhradě zdravotní péče.“. 9. § 18 odst. 4 zní: „(4) Funkční období člena orgánu Pojišťovny nebo orgánu Okresní pojišťovny činí čtyři roky.“. 10. V § 24 odst. 2 se v poslední větě slovo „tímto“ nahrazuje slovem „zvláštním“ a za slovo „zákonem“ se připojuje odkaz na poznámku č. 8). 11. V § 24a odst. 1 se ve větě prvé za slova „orgánů Pojišťovny“ doplňují slova „nebo Okresní pojišťovny“ a ve větě druhé se za slovo „Pojišťovně“ doplňují slova „nebo Okresní pojišťovně“. 12. V § 24a odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Takovým jednáním není postup Pojišťovny ve vztahu k soudům a orgánům činným v trestním řízení při uplatňování nároků Pojišťovny vyplývajících ze zákona.“. 13. V § 24b odst. 1 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 14. V § 24b odst. 2 se slova „příslušné ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. 15. V § 24b odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Ministerstva zdravotnictví“ a vypouštějí se slova „ , které ji uložilo“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb. a zákona č. 60/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 1 se slova „založení zaměstnanecké pojišťovny“ nahrazují slovy „provádění všeobecného zdravotního pojištění“. 2. V § 4 odst. 2 písm. g) se slovo „likvidace“ nahrazuje slovy „zrušení zaměstnanecké pojišťovny“. 3. V § 4 odst. 4 se ve větě třetí slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“. 4. V § 4a odst. 1 a 3 se slova „založení zaměstnanecké pojišťovny“ nahrazují slovy „provádění všeobecného zdravotního pojištění“. 5. § 6 zní: „§ 6 Zánik a zrušení zaměstnanecké pojišťovny (1) Zaměstnanecká pojišťovna zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor. Zániku zaměstnanecké pojišťovny předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. (2) Bez likvidace se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje a) sloučením se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, nebo b) splynutím nebo sloučením s jinou zaměstnaneckou pojišťovnou. (3) Sloučení se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky oznámí neprodleně zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. Sloučení nebo splynutí zaměstnaneckých pojišťoven vyžaduje povolení. Toto povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí. Se žádostí o povolení se předkládá nový zdravotně pojistný plán. Zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny doložit, že budou splňovat podmínky požadované k udělení povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, s výjimkou podmínky podle § 4a. (4) Při sloučení přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky nebo na zaměstnaneckou pojišťovnu, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje. Ke Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo k zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, přecházejí rovněž všichni pojištěnci zrušované zaměstnanecké pojišťovny. Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky nebo zaměstnanecké pojišťovně, s níž se zrušovaná zaměstnanecká pojišťovna slučuje, může být poskytnuta návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu maximálně do výše převzatých závazků. Žádost o návratnou finanční výpomoc předkládá Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvu zdravotnictví. O poskytnutí návratné finanční výpomoci a její výši rozhoduje vláda na návrh předložený ministrem zdravotnictví po projednání s ministrem financí. Poskytnutá návratná finanční výpomoc se použije především k úhradě závazků zrušované zaměstnanecké pojišťovny vůči zdravotnickým zařízením. Při splynutí přechází veškerý majetek, závazky a pohledávky na novou zaměstnaneckou pojišťovnou, která splynutím vznikla; všichni pojištěnci zrušovaných zaměstnaneckých pojišťoven přecházejí k nově vzniklé zaměstnanecké pojišťovně. (5) Oznámení o sloučení nebo splynutí jsou povinny zaměstnanecké pojišťovny neprodleně předat Centrálnímu registru pojištěnců vedenému Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky. Současně s oznámením jsou povinny předat Centrálnímu registru pojištěnců též povolení podle odstavce 3, pokud ho bylo ke sloučení nebo splynutí třeba. (6) Zaměstnanecká pojišťovna se zrušuje s likvidací, jestliže: a) jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění, nebo b) o to zaměstnanecká pojišťovna Ministerstvo zdravotnictví požádá. (7) Ministerstvo zdravotnictví může odejmout povolení podle odstavce 6 písm. a), jestliže: a) opatření uložená Ministerstvem zdravotnictví k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy, nebo b) nucená správa nesplnila svůj účel, nebo c) vláda opakovaně neschválila zdravotně pojistný plán nebo opakovaně neschválila výroční zprávu zaměstnanecké pojišťovny, nebo d) pokud zaměstnanecká pojišťovna závažným způsobem porušuje právní předpisy, nebo e) zaměstnanecká pojišťovna nesplnila své závazky podle § 4 odst. 2 písm. c), d) a f).“. 6. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a Likvidace zaměstnanecké pojišťovny (1) Vstup zaměstnanecké pojišťovny do likvidace se zapisuje na návrh Ministerstva zdravotnictví do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá název zaměstnanecké pojišťovny s dovětkem „v likvidaci“. (2) Ode dne zápisu do obchodního rejstříku jedná jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví. Likvidátor je povinen nejpozději následující pracovní den oznámit den vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace Centrálnímu registru pojištěnců a informovat veřejnost o dni vstupu do likvidace prostřednictvím sdělovacích prostředků. Likvidátor je dále povinen sestavit ke dni vstupu zaměstnanecké pojišťovny do likvidace likvidační účetní rozvahu a přehled o majetku zaměstnanecké pojišťovny a předat tyto údaje Ministerstvu zdravotnictví. (3) Likvidátor provádí jen úkony, které směřují k likvidaci zaměstnanecké pojišťovny. Při výkonu této působnosti provádí zejména úhrady za poskytnutou zdravotní péči zdravotnickým zařízením, popřípadě dalším subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům likvidované zdravotní pojišťovny. K úhradě zdravotní péče je oprávněn použít prostředky základního fondu, rezervního fondu, popřípadě dalších účelových fondů zřízených zaměstnaneckou pojišťovnou. (4) Jestliže likvidátor zjistí předlužení zaměstnanecké pojišťovny, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu. (5) Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku a předloží ji Ministerstvu zdravotnictví ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace. Současně navrhne převedení zbývajících prostředků základního fondu a rezervního fondu na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Likvidátor dále předloží návrh na převedení majetkového zůstatku, pokud z likvidace takový zůstatek vyplynul, žadateli o povolení podle § 3, který uhradil náklady spojené se založením zaměstnanecké pojišťovny, nebo jeho právnímu nástupci; majetkový zůstatek může být převeden pouze do výše prostředků, které žadatel prokazatelně vložil do zaměstnanecké pojišťovny. Neexistuje-li žadatel o povolení podle § 3 ani jeho právní nástupce nebo pokud žadateli nebo právnímu nástupci nebyl převeden celý majetkový zůstatek, navrhne převedení majetkového zůstatku nebo zbývající části majetkového zůstatku na zvláštní účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k přerozdělení. Po schválení účetní závěrky, konečné zprávy a návrhu na převedení prostředků Ministerstvem zdravotnictví likvidátor tento převod provede. (6) Do 30 dnů po skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz zaměstnanecké pojišťovny z obchodního rejstříku. (7) Odměnu likvidátora určuje Ministerstvo zdravotnictví.“. 7. § 7 odst. 1 zní: „(1) Kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny provádí Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí. Zaměstnanecká pojišťovna je k tomu účelu povinna vždy do 30 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí podat tomuto ministerstvu zprávu o svém hospodaření. Způsob podávání těchto informací a jejich rozsah stanoví Ministerstvo zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů. Ministerstvo zdravotnictví informuje veřejnost o hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, zejména nerovnováhu v hospodaření zaměstnanecké pojišťovny (zejména pokud jde o její platební způsobilost) nebo nenaplnění rezervního fondu nebo nedodržování tohoto zákona či dalších předpisů o všeobecném zdravotním pojištění nebo nedodržování schváleného zdravotně pojistného plánu, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku a) vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo b) zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku.“. 8. V § 7 odst. 4 se ve větě prvé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“ a slovo „zdravotnictví“ slovem „financí“; za větu prvou se vkládá tato věta: „Nejpozději následující pracovní den po zavedení nucené správy správce oznámí tuto skutečnost Centrálnímu registru pojištěnců a informuje veřejnost o dni, k němuž byla zavedena nucená správa, prostřednictvím sdělovacích prostředků.“. 9. V § 7 odst. 5 se slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 10. V § 7 odst. 6 se slova „podle § 6 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 6 odst. 7“. 11. V § 10 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Souhlasu většiny přítomných zástupců státu je vždy třeba k platnosti rozhodnutí orgánů zaměstnanecké pojišťovny o: a) změně hodnoty bodu, nebo b) zřizování účelových fondů, nebo c) schválení zásad smluvní politiky, nebo d) schválení typových smluv o poskytování a úhradě zdravotní péče, nebo e) žádosti zaměstnanecké pojišťovny o úvěr, nebo f) nákupu nemovitostí, nebo g) nákupu základních prostředků v pořizovací ceně vyšší než 1 000 000 Kč, nebo h) převzetí ručitelského závazku, nebo i) použití prostředků rezervního fondu ke krytí schodku základního fondu.“. 12. § 13 odst. 1 písm. d) zní: „d) náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 8, kromě nákladů uvedených v písmenech a), b) a c); maximální výši těchto nákladů a maximální výši výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku stanoví Ministerstvo financí právním předpisem;“. 13. § 15 odst. 2 věta prvá zní: „Zaměstnanecká pojišťovna je povinna v termínech stanovených Ministerstvem zdravotnictví opatřením publikovaným ve Sbírce zákonů předložit tomuto ministerstvu návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok, účetní závěrku a výroční zprávu za minulý kalendářní rok a zprávu auditora;12)zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu předkládá Ministerstvo zdravotnictví po projednání s Ministerstvem financí vládě České republiky.“. 14. § 15 odst. 3 zní: „(3) Zdravotně pojistný plán, účetní závěrku a výroční zprávu schvaluje vláda. Při schvalování zdravotně pojistného plánu posuzuje zejména soustavu smluvních zdravotnických zařízení zaměstnanecké pojišťovny z hlediska dostupnosti zdravotní péče pro pojištěnce a dále vyváženost příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny. Vláda má právo uplatnit ke zdravotně pojistnému plánu výhrady. V takovém případě může zaměstnanecká pojišťovna do 60 dnů ode dne uplatnění výhrad předložit nový návrh. Pokud vláda opakovaně neschválí výroční zprávu nebo návrh zdravotně pojistného plánu, rozhodne Ministerstvo zdravotnictví o zrušení zdravotní pojišťovny podle § 6 odst. 6 písm. a). Do doby schválení zdravotně pojistného plánu hospodaří zaměstnanecká pojišťovna podle návrhu zdravotně pojistného plánu. Vláda podá Poslanecké sněmovně zprávu o schválených zdravotně pojistných plánech a o výročních zprávách zaměstnaneckých pojišťoven.“. 15. V § 18 odst. 1 věta čtvrtá, pátá a šestá znějí: „Rezervní fond slouží ke krytí schodků základního fondu a ke krytí zdravotní péče v případech výskytu hromadných onemocnění a přírodních katastrof; výše rezervního fondu může v takovém případě klesnout pod minimální výši. Nejde-li o případy uvedené v předchozí větě, je zaměstnanecká pojišťovna povinna udržovat rezervní fond ve stanovené výši. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna rezervní fond naplnit do tří let ode dne získání povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění.“. 16. V § 23a odst. 1 se ve větě prvé slovo „financí“ nahrazuje slovem „zdravotnictví“. 17. V § 23a odst. 2 se slova „příslušné ministerstvo“ nahrazují slovy „Ministerstvo zdravotnictví“. Čl. V Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny zřízené nebo založené podle dosavadních předpisů se považují za zdravotní pojišťovny, které mají povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění podle zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění čl. IV tohoto zákona. Čl. VI Zdravotně pojistné plány, účetní závěrky a výroční zprávy zdravotních pojišťoven předložené přede dnem účinnosti tohoto zákona se projednají podle tohoto zákona. Čl. VII Resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny naplnit rezervní fond ve lhůtě stanovené podle dosavadních předpisů. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) Vyhlášeno 20. 6. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 50/1996 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ODMĚNA ADVOKÁTA (§ 3 — § 12b) * ČÁST TŘETÍ - NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ A NÁHRADA ZA PROMEŠKANÝ ČAS (§ 13 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - OSVĚDČENÍ O REGISTRACI PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY (§ 14a — § 14a) * ČÁST PÁTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ NÁKLADŮ ŘÍZENÍ (§ 14b — § 14b) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 15 — § 17) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (258/2024 Sb.) 177 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. června 1996 o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 (1) Odměna advokátaadvokáta za poskytování právních služebposkytování právních služeb (dále jen „odměna advokátaadvokáta“) se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen „smluvní odměnasmluvní odměna“); není-li odměna advokátaadvokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně. (2) Při stanovení nákladů řízení, jejichž náhrada se klientovi přiznává rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, se výše odměny advokátaadvokáta určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně, nestanoví-li tato vyhláška jinak; § 12 odst. 2 se neužije. Na to je advokátadvokát povinen upozornit klienta, jedná-li s ním o smluvní odměněsmluvní odměně. (3) Výše odměny advokátaadvokáta ustanoveného soudem se určí podle ustanovení o mimosmluvní odměně; § 12 odst. 2 se přitom neužije. § 2 (1) AdvokátAdvokát má vedle nároku na odměnu advokátaadvokáta též nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za promeškaný čas za podmínek a ve výši stanovené touto vyhláškou. (2) Jiné náklady advokátaadvokáta, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně advokátaadvokáta. ČÁST DRUHÁ ODMĚNA ADVOKÁTA Oddíl první Smluvní odměna § 3 (1) Smluvní odměnaSmluvní odměna je ujednáním mezi advokátemadvokátem a klientem o částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo o způsobu jejího určení. (2) Ujednání o smluvní odměněsmluvní odměně je buď součástí smlouvy, na jejímž základě se právní služba poskytuje, nebo je sjednáno samostatně. § 4 (1) Je-li sjednána smluvní odměnasmluvní odměna podle počtu hodin nebo jiných časových jednotek (dále jen „časová odměna“), náleží dohodnutá sazba časové odměny za každou započatou časovou jednotku, není-li dohodnuto jinak. Na požádání klienta je advokátadvokát povinen při vyúčtování odměny advokátaadvokáta předložit klientovi časovou specifikaci poskytnutých právních služeb. (2) Jestliže advokátadvokát ve smlouvě o časové odměně provedl odhad její celkové výše, je povinen předem písemně upozornit klienta na podstatné překročení původně odhadnuté výše odměny advokátaadvokáta; jinak se nemůže domáhat zaplacení té části odměny advokátaadvokáta, o kterou byl původní odhad její výše překročen. (3) Smluvní odměnaSmluvní odměna musí být přiměřená a nesmí být ve zřejmém nepoměru k hodnotě a složitosti věci. § 5 Neposkytuje-li advokátadvokát právní služby ve sjednaném rozsahu, přísluší mu poměrná část smluvní odměnysmluvní odměny, není-li dohodnuto jinak. Oddíl druhý Mimosmluvní odměna § 6 Výše mimosmluvní odměny (1) Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokátadvokát ve věci vykonal. (2) Za správu majetku náleží odměna ve výši 10 % ročního příjmu ze spravovaného majetku, nejméně 10 000 Kč ročně. (3) Činí-li advokátadvokát prohlášení o pravosti podpisu1a), náleží mu odměna 70 Kč za každé vyhotovení prohlášení o pravosti podpisu jedné osoby na jedné listině. (4) Za provedení autorizované konverze dokumentu činí odměna 70 Kč za každou započatou stranu konvertovaného dokumentu. § 7 Sazba mimosmluvní odměny Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty 1.\| do 500 Kč\| 300 Kč, ---\|---\|--- 2.\| přes 500 Kč do 1 000 Kč\| 500 Kč, 3.\| přes 1 000 Kč do 5 000 Kč\| 1 000 Kč, 4.\| přes 5 000 Kč do 10 000 Kč\| 1 500 Kč, 5.\| přes 10 000 Kč do 200 000 Kč\| 1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, 6.\| přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč\| 9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, 7\\. \| přes 10 000 000 Kč\| 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Tarifní hodnota § 8 (1) Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (2) Je-li předmětem právní služby opětující se plnění, stanoví se tarifní hodnota součtem hodnot těchto plnění; jde-li však o plnění na dobu delší než pět let nebo na dobu neurčitou, stanoví se jen pětinásobkem hodnoty ročního plnění. (3) Je-li zákonem stanoveno spojení dvou nebo více věcí ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší. (4) Při výkonu rozhodnutí nebo exekuciexekuci (dále jen „výkon rozhodnutí“) pro opětující se plnění je pro stanovení tarifní hodnoty rozhodná jen hodnota splátek, které jsou v době nařízení výkonu rozhodnutí již splatné. (5) Ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, vychází se z ceny celé věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě návrhu na reálné rozdělení věci se vychází z ceny celé věci. (6) Ve věcech vypořádání společného jmění manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání. (7) V dědických věcech se za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta. § 9 (1) Nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč. (2) Ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech výživného zletilých dětí se považuje za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč. (3) Částka 65 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech: a) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, b) žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání, jehož předmět je penězi neocenitelný, c) zřízení nebo zrušení věcného břemene nebo práva stavby a dalších práv a povinností z věcných břemen nebo práva stavby, d) osobnostních práv, ve věcech ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů nebo podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví, bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy, nebo e) nájmů nebytových prostor, staveb a pozemků, nejde-li o peněžité plnění, f) vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži, bez návrhu na přiměřené zadostiučinění. (4) Částka 113 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech a) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o obchodní závodobchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, b) rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení. (5) Částka 88 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech žalob, kasačních stížnostíkasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, s výjimkou věcí podle § 10b odst. 5, a dále ve věcech projednávaných podle části páté občanského soudního řádu. (6) Částka 128 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech ústavních stížností, s výjimkou věcí podle odstavce 2. Jde-li však o opatrovnickou věc, péči soudu o nezletilé nebo osvojení, považuje se za tarifní hodnotu ve věcech ústavních stížností částka 30 000 Kč. (7) Při výkonu funkce ustanoveného opatrovníka ve věcech podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu a zrušení a likvidace právnické osoby se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč. § 9a (1) Výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, se považuje za tarifní hodnotu ve věcech a) osobnostních práv, ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, a ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně osobních údajů, s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, b) vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví s návrhem na náhradu nemajetkové újmy, s výjimkou věcí podle odstavce 3, c) podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži s návrhem na přiměřené zadostiučinění, s výjimkou věcí podle odstavce 3, d) určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o obchodní závodobchodní závod, nemovitou věc, nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, lze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích. (2) Ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, s návrhem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, se za tarifní hodnotu považuje a) výše přiznané náhrady, nejvýše však částka 500 000 Kč, byla-li přiznána náhrada nemajetkové újmy v penězích, b) částka 30 000 Kč v ostatních případech. (3) Ve věcech vyplývajících z uplatňování práv a povinností podle právních předpisů o ochraně průmyslového a jiného duševního vlastnictví s návrhem na náhradu nemajetkové újmy a podle právních předpisů o ochraně proti nekalé soutěži s návrhem na přiměřené zadostiučinění, jde-li o věci týkající se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti, se považuje za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva. § 10 (1) Při obhajobě v trestním řízenítrestním řízení ve věcech, ve kterých soud prvního stupně rozhoduje v neveřejném zasedání, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč. (2) Při obhajobě v trestním řízenítrestním řízení, nejde-li o věci podle odstavce 1, se považuje za tarifní hodnotu částka a) 10 000 Kč, jde-li o trestný čintrestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok, b) 40 000 Kč, jde-li o trestný čintrestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let, c) 75 000 Kč, jde-li o trestný čintrestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let, d) 113 000 Kč, jde-li o trestný čintrestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující deset let anebo za který lze uložit výjimečný trest. (3) K zákonnému snížení sazby u mladistvých se nepřihlíží. (4) Při výkonu funkce opatrovníka, který byl ustanoven obviněnému podle § 34 odst. 2 trestního řádu nebo obviněné právnické osobě podle § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 2. (5) Při zastupování poškozeného v trestním řízenítrestním řízení se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 2. U úkonu právní služby, který je potřebný k uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, se za tarifní hodnotu považuje výše přiznané peněžní částky, je-li vyšší než tarifní hodnota určená podle odstavce 2; tarifní hodnota určovaná z výše náhrady nemajetkové újmy v penězích však činí nejvýše částku 500 000 Kč. (6) Při výkonu funkce opatrovníka, který byl ustanoven poškozenému podle § 45 odst. 2 trestního řádu nebo § 34 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se za tarifní hodnotu považují částky podle odstavce 5. § 10a Při zastupování dítěte mladšího 15 let v řízení podle hlavy III zákona o soudnictví ve věcech mládeže se považují za tarifní hodnotu částky podle § 10 odst. 2. Přitom se vychází z výše trestních sazeb stanovených zákonem pro trestný čintrestný čin, jehož znaky by naplnil čin jinak trestný dítěte mladšího 15 let, pokud by bylo trestně odpovědné. § 10b (1) Při zastupování ve správním řízení se považuje za tarifní hodnotu částka 18 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. (2) Při zastupování v řízení o přestupku se považuje za tarifní hodnotu částka a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice nepřevyšuje 1 000 000 Kč, b) 40 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 1 000 000 Kč a nepřevyšuje 10 000 000 Kč, c) 75 000 Kč, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice převyšuje 10 000 000 Kč. (3) Jde-li o přestupek, za který zákon stanoví pokutu, jejíž horní hranice je stanovena procentem či podílem z rozhodné částky nebo jejím násobkem, považuje se pro účely odstavce 2 za horní hranici takto určená hodnota. Jestliže je horní hranice vedle toho stanovena také pevnou částkou, použije se hodnota určená podle předchozí věty v případě, že je vyšší než horní hranice stanovená pevnou částkou. (4) Při zastupování při správě daní se považuje za tarifní hodnotu a) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, nebo b) částka 75 000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. (5) Ve věcech žalob, kasačních stížnostíkasačních stížností a dalších právních věcí projednávaných podle soudního řádu správního, jde-li o rozhodnutí vydané správcem daně, se považuje za tarifní hodnotu a) výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva, nejvýše však částka 500 000 Kč, nebo b) částka 113 000 Kč, nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. § 11 Úkony právní služby (1) Mimosmluvní odměna náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem, c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu, d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny, f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny, g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny, h) sepsání právního rozboru věci, i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny, j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim, k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim, l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona, m) sepsání listiny o právním jednání, n) stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, o) stížnost proti rozhodnutí o vazbě. (2) Mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny náleží za každý z těchto úkonů právní služby: a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví, b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání, d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí, nejde-li o řízení o návrhu na zastavení nebo částečné zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) nebo h) občanského soudního řádu, f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, g) účast při přípravě jednání1d), h) jednoduchá výzva k plnění. (3) Za úkony právní služby neuvedené v odstavcích 1 a 2 náleží odměna jako za úkony, jimž jsou svou povahou a účelem nejbližší. Zvýšení nebo snížení mimosmluvní odměny § 12 (1) U úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokátadvokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek. (2) AdvokátAdvokát může snížit mimosmluvní odměnu až o polovinu. (3) Při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. (4) Jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátoviadvokátovi za druhou a každou další takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu snížená mimosmluvní odměna. Mimosmluvní odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %. (5) Při obhajobě v trestním řízenítrestním řízení vedeném pro trestné činytrestné činy spáchané v souběhu náleží advokátoviadvokátovi pouze odměna stanovená pro trestný čintrestný čin s nejvyšší trestní sazbou. § 12b (1) Sazba mimosmluvní odměny za právní poradu poskytnutou podle § 18a zákona o advokacii činí 200 Kč za každou i jen započatou půlhodinu právní porady. (2) Sazba mimosmluvní odměny za právní poradu poskytnutou podle § 18b zákona o advokacii činí 400 Kč za každou i jen započatou hodinu právní porady. ČÁST TŘETÍ NÁHRADA HOTOVÝCH VÝDAJŮ A NÁHRADA ZA PROMEŠKANÝ ČAS § 13 Náhrada hotových výdajů (1) AdvokátuAdvokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. (2) Při poskytování právní porady podle § 18a a 18b zákona o advokacii náleží advokátuadvokátu náhrada cestovních výdajů pouze v odůvodněných případech. Náhrada jiných hotových výdajů mu nenáleží. (3) AdvokátAdvokát se může s klientem dohodnout na přiměřené paušální částce jako náhradě veškerých nebo některých hotových výdajů, jejichž vynaložení se předpokládá v souvislosti s poskytnutím právní služby. Klient pak při vyúčtování nemůže požadovat specifikaci těchto hotových výdajů a advokátadvokát nemůže požadovat náhradu těch hotových výdajů, o něž byla dohodnutá paušální částka překročena. (4) Nedohodl-li se advokátadvokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 450 Kč na jeden úkon právní služby. (5) Není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách.1) § 14 Náhrada za promeškaný čas (1) AdvokátuAdvokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby a) při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokátaadvokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, b) za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání před soudem nebo jiným orgánem, jestliže toto zpoždění činí více než 30 minut. (2) AdvokátuAdvokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci, a za dostavení se k jednání, které se nekonalo, aniž byl o tom advokátadvokát včas předem vyrozuměn; bylo-li jednání odročeno nebo se nekonalo z důvodů spočívajících na straně klienta advokátaadvokáta a byly-li tyto důvody advokátoviadvokátovi známy nejméně dva dny před termínem jednání, náleží mu náhrada ve výši jedné čtvrtiny mimosmluvní odměny. (3) Není-li dohodnuto jinak, náhrada podle odstavce 1 činí 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu. (4) Náhrada za promeškaný čas advokátuadvokátu nenáleží, má-li za stejné časové období nárok na odměnu za úkon právní služby (§ 11). ČÁST ČTVRTÁ OSVĚDČENÍ O REGISTRACI PLÁTCE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY § 14a (1) AdvokátAdvokát, který je plátcem daně z přidané hodnoty, předloží soudu nebo jinému orgánu, u kterého uplatňuje z tohoto důvodu zvýšení odměny a náhrad podle zvláštních právních předpisů3), osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně4). (2) Vykonává-li advokátadvokát advokacii ve veřejné obchodní společnosti zřízené podle zvláštního právního předpisu5), předloží za účelem uvedeným v odstavci 1 soudu nebo jinému orgánu osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty vydané příslušným správcem daně ohledně této obchodní společnosti. ČÁST PÁTÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ NÁKLADŮ ŘÍZENÍ § 14b (1) V občanském soudním řízení, a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 1.\| do 10 000 Kč \| 300 Kč, ---\|---\|--- 2.\| přes 10 000 Kč do 30 000 Kč \| 400 Kč, 3.\| přes 30 000 Kč do 50 000 Kč \| 700 Kč. (2) Na řízení, ve kterých rozhoduje orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle jiného právního předpisu o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva, se odstavec 1 použije obdobně. (3) Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně 150 Kč. (4) Sazba odměny za další úkony právní služby pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 až 3 se stanoví podle § 7. (5) Celková výše odměny pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 a 2 je omezena výší tarifní hodnoty. (6) Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 až 3 činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 až 3, b) 450 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 4. (7) Ustanovení § 6 a § 8 až 12 se pro účely stanovení náhrady nákladů v řízeních podle odstavců 1 až 3 použijí přiměřeně. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 15 Za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přísluší advokátuadvokátu nebo komerčnímu právníkovi odměna podle dosavadních předpisů. § 16 Zrušuje se vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 270/1990 Sb., o odměnách advokátů a komerčních právníků za poskytování právní pomoci, ve znění vyhlášky č. 573/1990 Sb. § 17 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Ministr: JUDr. Novák v. r. 1) Vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 25a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 1b) § 29 odst. 3 občanského soudního řádu. 1d) Zejména § 114c občanského soudního řádu. 1) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 23a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb. § 151 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. § 35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 33 odst. 11 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 15 zákona č. 85/1996 Sb.
Nařízení vlády č. 182/1996 Sb.	Nařízení vlády č. 182/1996 Sb. Nařízení vlády o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky Vyhlášeno 1. 7. 1996, datum účinnosti 1. 7. 1996, částka 53/1996 * § 1 - Pro zabezpečení ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky1) se stanoví tyto podmínky: * § 2 - Zrušuje se nařízení vlády č. 118/1993 Sb., o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky. * § 3 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 7. 1996 182 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. května 1996 o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky Vláda nařizuje podle § 4 zákona č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky: § 1 Pro zabezpečení ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky1) se stanoví tyto podmínky: a) při rozhodování o obnově jednotlivých budov i ploch sídla Parlamentu České republiky musí být respektováno diferencované pojetí jednotlivých budov a jejich vztah k prostředí, v němž jsou situovány, b) obnova sídla Parlamentu České republiky2) musí směřovat k trvalému uchování hmotné podstaty a památkové hodnoty jednotlivých budov a ploch, stavebních detailů a historické umělecké výzdoby. Zůstane zachován vnější vzhled budov a nebude měněn rozsah zastavěných ploch, c) veškeré zemní práce na území národní kulturní památky musí být v dostatečném předstihu oznámeny příslušnému orgánu, aby na tomto území mohly být provedeny záchranné archeologické výzkumy.3) § 2 Zrušuje se nařízení vlády č. 118/1993 Sb., o podmínkách ochrany národní kulturní památky sídla Parlamentu České republiky. § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr kultury: Tigrid v. r. 1) § 2 a 4 zákona č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky. 2) § 14 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb. 3) § 22 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 196/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 196/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny Vyhlášeno 1. 8. 1996, datum účinnosti 1. 8. 1996, částka 59/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 1996 196 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 21. června 1996, kterou se mění vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 15 a 22 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci: Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 169/1995 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o podmínkách dodávek elektřiny a o způsobu výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny, se mění takto: 1. § 5 odst. 1 zní: „(1) Podílem odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu je část nákladů vymezená způsobem uvedeným v odstavcích 5 a 6 a vypočtená podle přílohy č. 2.“. 2. § 5 odst. 5 zní: „(5) Podíl odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení u odběratelů všech kategorií určených v souladu se zvláštními předpisy1) se sjednává pro každý případ zvlášť a činí maximálně 60 % z těchto nákladů.“. 3. Poznámka č. 1) zní: „1) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.“. 4. Příloha č. 2 se nahrazuje novou přílohou č. 2 tohoto znění: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 169/1995 Sb. Způsob výpočtu podílu odběratele na nákladech dodavatele spojených se zajištěním požadovaného příkonu Výše podílu odběratele na nákladech dodavatele spojených se zajištěním požadovaného příkonu se určí takto: N = Z + (P - S).J /Kč/, kde:\| ---\|--- N\| \\- výše podílu odběratele v Kč Z\| \\- základní podíl odběratele v Kč podle níže uvedené tabulky P\| \\- požadovaná hodnota rezervovaného příkonu vyjádřená: \| a) u odběratelů kategorií A a B v kW \| b) u odběratelů kategorií C a D v A Poznámka: Při volbě požadované hodnoty rezervovaného příkonu platí tato omezení: 1. Požadovaná hodnota rezervovaného příkonu musí být shodná s normalizovaným stupněm jistícího prvku před měřicím zařízením. 2. Pro odběratele kategorie D typu bytová spotřeba do 25 A včetně, typu rekreační objekty do 16 A včetně a typu ostatní do 6 A včetně je uplatněn pouze základní podíl (N = Z). S - stávající hodnota rezervovaného příkonu u odběratelů kategorií A a B vyjádřená v kW, u odběratelů kategorií C a D vyjádřená v A, přičemž pro dané odběrné místo musí být splněna podmínka: S < P U odběratelů kategorie D bude za S dosazeno Smin Smin \\- hodnota, do níž se uplatňuje pouze úhrada základního podílu podle § 5 odst. 7 J - jednotkový podíl odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených se zajištěním požadovaného příkonu podle níže uvedené tabulky: Kategorie odběratele\| Typ spotřeby\| J\| Z\| Smin ---\|---\|---\|---\|--- A\| \| 2000 Kč/kW\| 0\| 0 B\| \| 2000 Kč/kW\| 0\| 0 C\| do hodnoty 16 A vč.\| 1000 Kč/A\| 0\| 0 nad hodnotu 16 A\| 2000 Kč/A\| 0\| 0 D\| Bytová spotřeba\| \| \| 25 A do hodnoty 25 A vč.\| 0\| 500 Kč\| do hodnoty 35 A vč.\| 500 Kč/A\| 500 Kč\| nad hodnotu 35 A\| 1500 Kč/A\| 500 Kč\| D\| Rekreační objekty\| \| \| 16 A do hodnoty 16 A vč.\| 0\| 1500 Kč\| nad hodnotu 16 A\| 1500 Kč/A\| 1500 Kč\| D\| Ostatní - garáže, zahrádky apod.\| \| \| 6A do hodnoty 6 A vč.\| 0\| 1500 Kč\| nad hodnotu 6 A\| 1500 Kč/A\| 1500 Kč“.\| Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Dlouhý CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád) Vyhlášeno 1. 8. 1996, datum účinnosti 1. 8. 1996, částka 59/1996 * ČÁST PRVNÍ - ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA (§ 1 — § 11) * ČÁST DRUHÁ - ZKOUŠKA ZPŮSOBILOSTI (§ 11a — § 11g) * ČÁST TŘETÍ - UZNÁVACÍ ZKOUŠKA (§ 12 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - ZKOUŠKA MEDIÁTORA A ZKOUŠKA Z RODINNÉ MEDIACE (§ 17a — § 17a) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 18 — § 22) Aktuální znění od 1. 7. 2019 (219/2018 Sb.) 197 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. července 1996, kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád) Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření České advokátní komory stanoví podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ADVOKÁTNÍ ZKOUŠKA § 1 (1) Advokátní zkoušku (dále jen „zkouška“) vykoná uchazeč v těchto oborech: a) ústavní a správní právo, b) trestní právo, c) občanské, rodinné a pracovní právo, d) obchodní právo, e) předpisy upravující poskytování právních služebposkytování právních služeb. (2) Česká advokátní komora (dále jen „Komora“) vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná. § 2 (1) Zkouška sestává z písemného testu, písemné části a ústní části. (2) Písemný test se koná v jednom dni, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1; úspěšné složení testu je podmínkou pro vykonání písemné a ústní části zkoušky. Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1 odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky. (3) Při ústní části zkoušky se u uchazeče zjišťuje též základní znalost práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva. § 3 Ústní část zkoušky se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen „zkušební komise“); senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. e). § 4 (1) Přihlášku podává uchazeč Komoře. (2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil poplatek za písemný test stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona. Nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. c) zákona z důvodu vykonání jiné praxe, je součástí přihlášky rovněž žádost o uznání této jiné praxe za praxi advokátního koncipientaadvokátního koncipienta. § 4a (1) Písemným testem prokazuje uchazeč znalost právního řádu České republiky. Na písemný test pozve Komora uchazeče, který splňuje podmínky stanovené zákonem, nejpozději do 4 měsíců od podání přihlášky. (2) Písemný test obsahuje celkem 100 otázek; otázky jsou z oborů uvedených v § 1 odst. 1. Každá otázka obsahuje 3 možnosti odpovědí, z nichž pouze 1 je správná. (3) Uchazeč vykoná písemný test prostřednictvím elektronického zařízení určeného Komorou. Dohled vykonává člen zkušební komise určený předsedou zkušební komise (dále jen „pověřený člen“). (4) Testové otázky se pro každého uchazeče náhodně vybírají prostřednictvím elektronických prostředků z celkového souboru otázek, které zveřejní Komora na svých internetových stránkách. (5) Čas na vykonání písemného testu je 90 minut. Během písemného testu není možné používat texty právních předpisů, literaturu ani elektronická zařízení s výjimkou elektronického zařízení určeného Komorou. Porušení tohoto zákazu je důvodem k vyloučení uchazeče z písemného testu; o tom rozhodne pověřený člen. (6) Konání písemného testu je neveřejné. § 4b (1) Písemný test se hodnotí hodnocením „prospěl“ nebo „neprospěl“. Na hodnocení „prospěl“ musí uchazeč odpovědět správně nejméně na 85 otázek. Uchazeč, který zodpoví správně méně než 85 otázek testu, obdrží hodnocení „neprospěl“. Uchazeč, který vykonal písemný test s hodnocením „neprospěl“, může kdykoli podat novou přihlášku ke zkoušce. (2) Uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemného testu od testu odstoupil nebo který byl z písemného testu vyloučen podle § 4a odst. 5, je hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Nedostaví-li se uchazeč bez omluvy k písemnému testu, platí, že uchazeč od písemného testu odstoupil. (3) Odstoupil-li uchazeč od písemného testu, poplatek za písemný test se nevrací. Omluví-li uchazeč bez zbytečného odkladu svou nepřítomnost závažnými zdravotními, pracovními nebo jinými důvody, poplatek za písemný test se nevrací, ale je považován za poplatek za písemný test v jiném termínu, pokud se uchazeč přihlásí ke zkoušce nejpozději ve lhůtě 6 měsíců od původního termínu konání písemného testu. Pokud tak neučiní nebo omluví-li se uchazeč i z dalšího termínu písemného testu, poplatek za písemný test propadá. (4) Výsledky písemného testu zveřejní Komora na svých internetových stránkách ve lhůtě 10 dnů ode dne vykonání testu. § 4c (1) Uchazeč, který vykonal písemný test s hodnocením „prospěl“, se může do 6 měsíců od vykonání písemného testu přihlásit na jeden z termínů stanovených Komorou pro konání písemné a ústní části zkoušky a uveřejněných na internetových stránkách Komory. (2) Podmínkou účasti na písemné a ústní části zkoušky je úhrada poplatku nejpozději ve lhůtě 1 týdne ode dne, kdy se uchazeč přihlásil; jestliže v uvedené lhůtě uchazeč poplatek nezaplatí, termín propadá a uchazeč se může přihlásit na jiný z volných termínů. § 5 (1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, kteří se přihlásili na písemnou a ústní část zkoušky, potřebný počet senátů, určí jejich členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení. (2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání písemné a ústní části zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče. Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti. (3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda zkušební komise nového člena senátu. § 6 (1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně. (2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor na jejím průběhem vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu. (3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor. (4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne senát na základě vyjádření osoby konající dozor. (5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout 6 hodin. Po uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena. (6) Písemná část zkoušky je neveřejná. § 7 (1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy. Uchazeč může v průběhu ústní části zkoušky nahlížet do pomůcek uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího. (2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči. (3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout 90 minut. (4) Ústní část zkoušky je veřejná. § 8 (1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 1 odst. 1 senát hodnotí prospěchovými stupni „prospěl výtečně“, „prospěl“ nebo „neprospěl“. (2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni „advokátní zkoušku složil výtečně“, „advokátní zkoušku složil“ nebo „advokátní zkoušku nesložil“; přihlíží při tom k výsledku hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické připravenosti k výkonu povolání advokátaadvokáta. Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku složil výtečně“ lze však hodnotit pouze uchazeče, který byl hodnocen prospěchovým stupněm „prospěl výtečně“ alespoň ve 4 oborech; to neplatí, pokud uchazeč zkoušku opakoval. Prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku nesložil“ je vždy ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle § 6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4 jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil. (3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné. (4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní část zkoušky v nejblíže následujícím termínu. (5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu. § 9 (1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve 4 oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, může podat písemnou žádost o její opakování. Opakovanou zkoušku vykoná uchazeč pouze v tom oboru, ve kterém byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“; uchazeč vykoná ústní část zkoušky vždy, písemnou část zkoušky pouze v případě, že opakuje obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Opakovanou zkoušku lze vykonat pouze v termínu stanoveném Komorou. Ustanovení § 5 odst. 2 se použije obdobně. (2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve 2 a více oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, a uchazeč, který nesložil opakovanou zkoušku podle odstavce 1, může podat novou přihlášku ke zkoušce nejdříve po uplynutí 6 měsíců. § 10 (1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede: a) jména a příjmení předsedy a ostatních členů senátu, b) datum a místo konání písemné části zkoušky a ústní části zkoušky s dobou jejich zahájení a ukončení, c) výroky rozhodnutí senátu podle § 6 odst. 4, popřípadě podle § 8 odst. 4, d) datum vyhotovení protokolu, případně e) důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky. (2) Součástí protokolu jsou: a) seznam uchazečů a jejich hodnocení v jednotlivých oborech a hodnocení celkového výsledku zkoušky, b) odevzdané písemné práce uchazečů. (3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře. § 11 (1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „advokátní zkoušku složil výtečně“ nebo „advokátní zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8 odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu. (2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s protokolem. ČÁST DRUHÁ ZKOUŠKA ZPŮSOBILOSTI § 11a (1) Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby. (2) Povinnými obory jsou: a) ústavní právo, b) občanské právo, c) trestní právo, d) předpisy upravující poskytování právních služebposkytování právních služeb. (3) Volitelnými obory jsou: a) správní právo, b) obchodní právo, c) rodinné právo, d) pracovní právo. § 11b (1) Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části. (2) Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z povinných oborů uvedených v § 11a odst. 1 písm. b) a c) a z volitelného oboru, který uchazeč zvolil (dále jen „zvolený obor“). Písemná část zkoušky má formu písemného testu. (3) Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru. § 11c Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 11a odst. 2 písm. d). § 11d Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona. § 11e (1) Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými stupni „zkoušku způsobilosti složil výtečně“, „zkoušku způsobilosti složil“ nebo „zkoušku způsobilosti nesložil“. (2) Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie. § 11f Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým stupněm „zkoušku způsobilosti složil výtečně“ nebo „zkoušku způsobilosti složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení podepisuje předseda senátu. § 11g Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2 až 6, § 7, § 8 odst. 1 a 2 vět druhé až čtvrté a odst. 3 až 5, § 9 a 10 se použijí pro zkoušku způsobilosti přiměřeně. ČÁST TŘETÍ UZNÁVACÍ ZKOUŠKA § 12 Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech: a) předpisy upravující poskytování právních služebposkytování právních služeb, b) základy ústavního práva České republiky, c) základy soukromého práva České republiky. § 13 (1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen, který je určen pro obor uvedený v § 12 písm. a). (2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná. (3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk anglický, francouzský nebo německý. § 14 (1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku vykonat (§ 13 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v jazyce českém nebo slovenském. (2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona. § 15 Výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni „uznávací zkoušku složil“ nebo „uznávací zkoušku nesložil“. § 16 Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm „uznávací zkoušku složil“, vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu. § 17 Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně. ČÁST ČTVRTÁ ZKOUŠKA MEDIÁTORA A ZKOUŠKA Z RODINNÉ MEDIACE § 17a Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediacemediace zajišťované Komorou podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a odměně mediátora7). ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 18 Pro rozhodování senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně použije ustanovení § 8 odst. 3. § 18a Termíny zkoušek podle této vyhlášky vyhlašuje předseda zkušební komise ve Věstníku České advokátní komory a na stránce Komory v síti Internet. § 19 Protokol o průběhu advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky a písemné práce uloží Komora po dobu 10 let. § 20 (1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, pokud do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.3) (2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek advokátní zkoušky;4) tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.3) § 21 (1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen zkoušku písemnou,5) přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka opakovanou.6) (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je delší než šest měsíců. (3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1 se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. § 22 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Novák v. r. 3) § 12 odst. 2 a 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna 1991 a 14. dubna 1991. 4) § 10 odst. 3 usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 8. ledna 1991, jímž se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva České advokátní komory ze dne 6. dubna 1991 a 14. dubna 1991. 5) § 8 odst. 3 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 16. března 1993 a 10. února 1994. 6) § 10 usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 5. února 1992, kterým se podle § 37 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, vydává zkušební řád pro profesní zkoušky, ve znění usnesení Představenstva Komory komerčních právníků České republiky ze dne 16. března 1993 a 10. února 1994. 7) Vyhláška č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora.
Vyhláška České národní banky č. 198/1996 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 198/1996 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 200 Kč vzoru 1996 Vyhlášeno 1. 8. 1996, datum účinnosti 1. 8. 1996, částka 59/1996 * § 1 - Dnem 14. srpna 1996 se vydávají do oběhu bankovky po 200 Kč vzoru 1996 (dále jen „bankovka vzoru 1996“). * § 2 - (1) Bankovka vzoru 1996 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 200 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1996 je použit papír stejné kvality a zabarvení, se stejným vodoznakem jako u bankovky vzoru 1993. * § 3 - (1) Na líci bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u vzoru 1993. * § 4 - Na rubu bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. Rubová strana bankovky vzoru 1996 se liší od rubové strany bankovky vzoru 1993 pouze tím, * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996. Aktuální znění od 1. 8. 1996 198 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 28. června 1996 o vydání bankovek po 200 Kč vzoru 1996 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 14. srpna 1996 se vydávají do oběhu bankovky po 200 Kč vzoru 1996 (dále jen „bankovka vzoru 1996“). § 2 (1) Bankovka vzoru 1996 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 200 Kč vzoru 19931) (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1996 je použit papír stejné kvality a zabarvení, se stejným vodoznakem jako u bankovky vzoru 1993. (2) Ochranný okénkový proužek je umístěn stejně jako u bankovky vzoru 1993, je však široký 1,4 mm a je na něm pouze mikrotext „200 Kč“. § 3 (1) Na líci bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u vzoru 1993. (2) Lícní strana bankovky vzoru 1996 se liší od lícní strany bankovky vzoru 1993 takto: a) letopočet vydání bankovky je vyznačen číslem „1996“; b) v konturách půdorysu města Naarden je ukryt mikrotext „ČNB“. § 4 Na rubu bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. Rubová strana bankovky vzoru 1996 se liší od rubové strany bankovky vzoru 1993 pouze tím, že v dolní části kuponu je v barvě tmavě zelené vytištěn grafický symbol v podobě stylizované rozevřené knihy. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška České národní banky č. 63/1993 Sb., o vydání bankovek po 200 Kč.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 205/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 205/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 1. 8. 1996, datum účinnosti 1. 8. 1996, částka 60/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 263/1993 Sb., vyhlášky č. 90/1994 Sb., vyhlášky č. 151/1994 Sb. a vyhlášky č. 112/1995 Sb., se mění t * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1996 205 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 11. července 1996, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodovacím řízení se zástupci Ministerstva financí, Všeobecné zdravotní pojišťovny, ostatních zdravotních pojišťoven, smluvních zdravotnických zařízení, profesních organizací zřízených zákonem a odborných vědeckých společností podle § 13 odst. 3 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 258/1992 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 263/1993 Sb., vyhlášky č. 90/1994 Sb., vyhlášky č. 151/1994 Sb. a vyhlášky č. 112/1995 Sb., se mění takto: V seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami1) v kapitole 41 nazvané „Průměrné délky hospitalizace stanovené ve dnech pro jednotlivé obory“ položka geriatrie zní: „obor\| stanovená průměrná délka hospitalizace\| přípustná odchylka + - ---\|---\|--- geriatrie\| 24\| 3“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1996. Ministr: PhDr. Stráský v. r. 1) Seznam je součástí vyhlášky č. 258/1992 Sb. a je publikován jako samostatná příloha Sbírky zákonů (zvláštní publikace SEVT, a. s., Praha), ve znění změn provedených vyhláškou č. 263/1993 Sb., vyhláškou č. 90/1994 Sb., vyhláškou č. 151/1994 Sb. a vyhláškou č. 112/1995 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí č. 207/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva financí č. 207/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva financí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 65/1996 Sb., o způsobu vracení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv Vyhlášeno 1. 8. 1996, datum účinnosti 1. 8. 1996, částka 61/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva financí č. 65/1996 Sb., o způsobu vracení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1996 207 VYHLÁŠKA Ministerstva financí ze dne 8. července 1996, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 65/1996 Sb., o způsobu vracení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv Ministerstvo financí po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí stanoví podle § 45 odst. 6 zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 133/1995 Sb., a podle § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 148/1995 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva financí č. 65/1996 Sb., o způsobu vracení daně z přidané hodnoty a spotřebních daní osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 se částka „1 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „3 000 000 Kč“. 2. § 4 odst. 1 zní: „(1) Nárok na vrácení daně uplatní oprávněné osoby podle § 1 v daňovém přiznání, které se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Diplomatické mise, zvláštní mise, konzulární úřady cizích států a mezinárodní organizace podávají daňové přiznání vždy jednou za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do konce měsíce následujícího po tomto měsíci. Fyzické osoby jiných států, požívají-li výsad a imunit podle mezinárodních smluv, podávají daňové přiznání vždy jednou za uplynulé kalendářní čtvrtletí, nejpozději do konce měsíce následujícího po čtvrtletí. 3. V § 4 odst. 1 se zrušuje odkaz č. 3) a dosavadní odkazy č. 4) a 5) se označují jako odkazy č. 3) a 4). Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Kočárník CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva kultury č. 208/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva kultury č. 208/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny Vyhlášeno 1. 8. 1996, datum účinnosti 1. 8. 1996, částka 61/1996 * § 1 - Území částí krajinných celků Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Klatovy a okres Dom * § 2 - Hranice území zón jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče v Praze a dále u okresních úřadů, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Pam * § 3 - K zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičním * § 4 - Hranice zón uvedených v § 1 se vyznačí v příslušné územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacích podkladech pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k vyhlášce č. 208/1996 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2002 (158/2002 Sb.) 208 VYHLÁŠKA Ministerstva kultury ze dne 1. července 1996 o prohlášení území vybraných částí krajinných celků za památkové zóny Ministerstvo kultury stanoví podle § 6 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona České národní rady č. 425/1990 Sb.: § 1 Území částí krajinných celků Osovsko (okres Beroun), Žehušicko (okres Kutná Hora), Libějovicko-Lomecko (okres Strakonice), Novohradsko (okres České Budějovice), Orlicko (okres Písek), Římovsko (okres České Budějovice), Chudenicko (okres Klatovy a okres Domažlice), Plasko (okres Plzeň-sever), Valečsko (okres Karlovy Vary a okres Louny), Lembersko (okres Česká Lípa), Zahrádecko (okres Česká Lípa), Slatiňansko-Slavicko (okres Chrudim), Náměšťsko (okres Třebíč) a historická prostředí území bojiště bitvy u Přestanova, Chlumce a Varvažova (okres Ústí nad Labem a okres Teplice) a území bojiště bitvy u Hradce Králové (okres Hradec Králové) se prohlašují za památkové zóny (dále jen „zóny“). § 2 Hranice území zón jsou vymezeny v příloze této vyhlášky a jsou vyznačeny v mapách, které jsou uloženy u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče v Praze a dále u okresních úřadů, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového ústavu v Českých Budějovicích, Památkového ústavu v Pardubicích, Památkového ústavu v Plzni, Památkového ústavu v Ústí nad Labem podle jejich územní působnosti a současně u obcí, na jejichž území se zóny nacházejí. § 3 K zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty, slouží rozhodnutí a opatření orgánů státní památkové péče, jakož i jiných orgánů státní správy podle zvláštních předpisů,1) ve kterých se respektují: a) výsledky stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů, rozborů a výzkumů území a výsledky rozborů biologické složky území, b) výsledky stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů, c) hodnoty historického prostředí zóny ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin, d) historický charakter, vzájemné prostorové uspořádání, krajinné dominanty a měřítko jednotlivých objektů, sídelních útvarů a krajiny, e) ochrana archeologických nálezů. § 4 Hranice zón uvedených v § 1 se vyznačí v příslušné územně plánovací dokumentaci a v územně plánovacích podkladech pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Tigrid v. r. Příloha k vyhlášce č. 208/1996 Sb. OSOVSKO (okres Beroun) Hranice památkové zóny krajinného celku Osovsko začíná na severozápadě, na křižovatce silnice spojující obce Bykoš a Lážovice s polní cestou do osady Lážovičky. Od této křižovatky vede po polní cestě do Lážoviček a dál do obce Všeradice. Obec obchází po západním a severním okraji zastavěného území a pokračuje až k silnici spojující obce Všeradice - Nesvačily. Po silnici vede k okraji zastavěného území obce Nesvačily. Na jižní straně obce přechází na cestu vedoucí k železniční zastávce Nesvačily. Hranice dále vede po železniční trati k železniční zastávce Všeradice. Zde mění směr k jihovýchodu a po silnici vede k rozcestí silnic mezi obcemi Vižina - Drahlovice a po cestě až k rybníčku na kraji lesa. Po okraji lesa směřuje hranice k západu a přechází na polní cestu vedoucí pod obcí Vižina, po které vede až k železniční trati. Po ní pokračuje k můstku přes železniční trať a podél západní hranice katastrálních územíkatastrálních území obcí Skřipel a Lážovice vede do výchozího bodu na křižovatce silnice a polní cesty u osady Lážovičky. ŽEHUŠICKO (okres Kutná Hora) Hranice památkové zóny krajinného celku Žehušicko začíná na severovýchodní straně katastrálního územíkatastrálního území obce Svatý Mikuláš na silnici Svatý Mikuláš - Kobylnice na mostku přes Lanžhotský potok. Vede jihovýchodním směrem po severovýchodní hranici katastrálního územíkatastrálního území Svatý Mikuláš k silnici Habrkovice - Rohozec. Po silnici směřuje hranice k jihu na zastavěný okraj obce Rohozec. Podél zastavěného okraje obce pokračuje hranice po silnici k přemostění s říčkou Brslenkou. Od mostku pokračuje korytem potoka směrem k východu k soutoku s řekou Doubravou. Hranice mění směr k jihu, korytem řeky Doubravy pokračuje k můstku ke křížení silnice ze Žehušic do Borku. Pokračuje po severní hranici katastrálních územíkatastrálních území Žehušice, Bojmany a Vlačice před obec Zbyslav. Zde hranice mění směr a obrací se k západu podél silnice spojující obce Zbyslav - Vlačice. Podél silnice pokračuje směrem na západ ke křižovatce silnic u obce Vlačice. Pokračuje po cestě, severozápadním směrem, k obci Druhanice. Po jižním okraji obchází Druhanice a po překročení silnice Chotusice - Druhanice směřuje k severozápadu po jižní hranici katastrálního územíkatastrálního území Žehušice k silnici, která vede do obce Chotusice. Obec obchází podél severního okraje a po cestě směřuje ke křižovatce cest, kde se láme jihozápadním směrem, a dále vede po cestě k okraji obce Jakub. Podél severního okraje osady Jakub pokračuje k západu k silnici směřující k vodnímu toku Klejnárka. Z rozcestí s polní cestou pokračuje k Ovčáreckému rybníku. Po hrázi ubíhá k potoku přivádějícímu vodu do rybníka. Korytem potoka směřuje k severu k ústí do říčky Klejnárka. Po silnici 327 pokračuje k severu k rozcestí. Z rozcestí směřuje stále k severovýchodu po silnici, která vede směrem k obci Svatá Kateřina. V lokalitě Na Kačinách hranice mění směr k jihovýchodu a po silnici směřuje k zastavěnému okraji obce Svatý Mikuláš. Podél severozápadního okraje obce pokračuje k silnici spojující Svatý Miluláš s obcí Kobylnice k výchozímu bodu zóny u mostku přes Lanžhotský potok. LIBĚJOVICKO-LOMECKO (okres Strakonice) Hranice památkové zóny krajinného celku Libějovicko-Lomecko začíná na severovýchodě u křižovatky silnice Vodňany - České Budějovice se silnicí do obce Černěves. Hranice pokračuje podél silnice směrem k Českým Budějovicím ke křížení s železniční tratí. Odtud pokračuje jihozápadním směrem podél železniční tratě. Nad rybníkem Rabinec přechází do koryta potoka. Pokračuje proti proudu k silnici spojující Krtely a Truskovice. Podél silnice vede k severozápadu, okolo obce Krtely, k rozcestí pod vrchem Lomec. Hranice se zde odklání vlevo a po silnici směřuje k severozápadu. Pod obcí Truskovice pokračuje po silnici k východnímu zastavěnému okraji obce. Po východním okraji zastavěného území obce směřuje k severu, přechází na silnici a směřuje k obci Chelčice. Obec obchází západní stranou zastavěným okrajem obce a po silnici severním směrem vede do Vodňan, k železniční trati. Hranice památkové zóny se ztotožňuje s hranicí městské památkové zóny Vodňany. Po železniční trati pokračuje ke křížení železniční tratě se silnicí Vodňany - Újezd. Podél silnice směřuje k jihovýchodu, obchází východním okrajem zastavěné území obce Újezd a po silnici pokračuje k počátečnímu bodu, křižovatce cest u kóty 420. NOVOHRADSKO (okres České Budějovice) Hranice památkové zóny krajinného celku Novohradsko začíná na jihu v průsečíku státní hranice s Novohradským potokem. Po toku potoka vede západním směrem k Zevlovu rybníku. Probíhá po jeho jižním břehu, při styku s Veverským potokem pokračuje korytem tohoto potoka jižním směrem do místa křížení s lesní cestou, severně od osady Veveří. Po lesní cestě směřuje hranice k jihovýchodu k lokalitě Vyhlídky, kde se napojuje na jižní hranici katastrálního územíkatastrálního území Světví. Pokračuje po jižní hranici katastrálního územíkatastrálního území Svébohy k silnici Horní Stropnice - Svébohy, po které míří k obci Svébohy a po jejím zastavěném východním a severním okraji pokračuje ke křížení s polní cestou vedoucí po hrázi Nového rybníka směrem k severu. V místě křížení s potokem vytékajícím z Nového rybníka pokračuje hranice korytem tohoto potoka k rybníku Kartáčník, sleduje jeho jihozápadní břeh ke strouze přitékající od obce Božejov. Korytem strouhy hranice pokračuje na okraj obce Božejov, kterou po východní a severní straně obchází až k silnici spojující obce Božejov - Žár. Po silnici hranice směřuje k zastavěnému území obce Žár, kterou obchází po západním a severním okraji zastavěného území ke korytu Žárského potoka. Hranice pokračuje po severní hranici katastrálního územíkatastrálního území obce Žár a západní a severní hranici obce Údolí u Nových Hradů. Přechází železniční trať České Budějovice - České Velenice a pokračuje k lesní cestě s názvem Třeboňská alej. Hranice probíhá ve vzdálenosti 20 m od paty stromů Třeboňské aleje v celé délce aleje lesním porostem směrem k severu až k severní hranici katastrálního územíkatastrálního území Těšínov. Podél této hranice se stáčí k východu ke křížení se silnicí Šalmovice - Jakule. Po silnici směřuje k jihovýchodu k železniční trati v obci Jakule. Hranice pokračuje po železniční trati na jihovýchod, kde se stáčí k jihu po východní hranici katastrálního územíkatastrálního území obce Nakolice, a dále vede ke státní hranici. Probíhá po této hranici směrem na západ až do výchozího bodu. ORLICKO (okres Písek) Hranice památkové zóny krajinného celku Orlicko začíná na severu u křižovatky silnice spojující obce Kožlí u Orlíka - Kozárovice se silnicí směřující k vodní nádrži Orlík. Hranice směřuje po silnici východním směrem. Po okraji lesa v lokalitě V kopaninách se stáčí k jihovýchodu a probíhá k vodní hladině nádrže. Hranice sleduje vodní hladinu nádrže jihovýchodním směrem. V úrovni obce Staré Sedlo pokračuje starou úvozovou, dnes zčásti zatopenou cestou, na východní okraj obce ke kótě 402. Dále pokračuje po okraji silnice směrem k severu, vede severně od obce Staré Sedlo. Přechází silnici, směřuje k obci a po jejím okraji vede k cestě, po které pokračuje západním směrem k okraji lesa. Po okraji lesa směřuje k západu k rybníku Sáček. Ten obchází na jižní straně k hranici vodárenského pásma. Po hranici pásma probíhá k okraji lesního celku Sosnovec. Sleduje zalesněný okraj a pokračuje ke křížení s lesní cestou. Dále hranice pokračuje cestou směřující k západu, přechází po hrázi bezejmenného rybníčku a pokračuje k rybníku Plzava. Rybník hranice obchází po jižním břehu, překračuje jeho přítok a napojuje se na lesní cestu směřující severovýchodním směrem k okraji lesního celku Vávrovky. Dál pokračuje po okraji lesa k silnici spojující obec Lety s obcemi Kožlí nad Vltavou a Orlík nad Vltavou. Po překročení silnice hranice pokračuje po lesní cestě směrem k severozápadu. Lesní cestou hranice směřuje na severozápad. Před přítokem rybníka Bohce mění směr k severovýchodu a lesní cestou vede k silnici mezi obcemi Kozárovice - Kožlí nad Orlíkem. V tomto místě hranice mění směr k severozápadu a po silnici se vrací do výchozího bodu. ŘÍMOVSKO (okres České Budějovice) Hranice památkové zóny krajinného celku Římovsko začíná na severu, u mostku na silnici spojující obce Římov - Straňany. Potokem pokračuje na jihozápadní břeh řeky Malše, kde mění směr k jihovýchodu, a směřuje k přemostění řeky mezi obcemi Římov - Pašinovice. Přechází po mostě na pravý břeh řeky a pokračuje po jejím břehu na jih. Dále sleduje okraj lesa ke křížení s polní cestou, po které pokračuje směrem na jih k silnici na hrázi údolní nádrže Římov. Přechází po severní straně silnice hráz, obrací se k severu a po hraně přepadového kanálu pokračuje na okraj lesního porostu pod obcí Římov. Krátkým úsekem po okraji lesa směřuje k jihu. Hranice sleduje okraj lesa k lesní cestě (pod oplocením zahrad). Po této cestě směřuje na sever k uličce procházející mezi zahradami. Dále pokračuje směrem na západ k západnímu okraji náměstí. Po západním okraji náměstí probíhá k silnici na severním okraji náměstí. Po této silnici směřuje na západ ke křížení s polní cestou. Po cestě směřuje k severu okolo Římovského rybníka k hrázi Nového rybníka. Hranice v místě potoka vytékajícího z rybníka mění směr k východu a pokračuje dále korytem potoka k výchozímu bodu. CHUDENICKO (okres Domažlice a okres Klatovy) Hranice památkové zóny krajinného celku Chudenicko začíná na severu obce Kaničky na silnici Chocomyšl - Kaničky - Zichov. Před obcí Zichov se stáčí na východ podél jižního okraje obce, přechází potok a vede k polní cestě a po ní směrem k obci Výšensko ke kótě 476 (v lokalitě Karlovy). V tomto místě hranice přechází na lesní cestu a směřuje k jihovýchodu k potoku, po kterém vede k severovýchodu k mostku přes Chudenický potok. Přechází do koryta potoka, mění směr k jihovýchodu a pokračuje k mostku u silnice spojující Chudenice s Býšovem. Podél silnice směřuje k severovýchodu. Za obcí Býšov, v místě vyústění lesní cesty, v lokalitě Farský les, přechází hranice na tuto cestu a směřuje po ní k hranici katastrálního územíkatastrálního území. Pokračuje po hranici katastrálního územíkatastrálního území až k silnici Chudenice - Chlumská, přechází ji a podél lesa se dostává na lesní cestu. Krátkým úsekem vede k východu a korytem Bělýšovského potoka vede k můstku na silnici Slatina - Chudenice, po které pokračuje až k obci Slatina. Obec obchází po jejím západním okraji, přechází silnici Slatina - Lučice a pokračuje jižním směrem po polní cestě k Bezpravickému potoku. Jeho korytem směřuje k západu. Ze soutoku s dalším potokem pokračuje hranice jeho korytem k jihozápadu až k silnici vedoucí k obci Lučice. Silnice je osázena alejí stromů. Hranice proto probíhá ve vzdálenosti 20 m od paty stromů východním směrem od okraje silnice a míří k jihu. Na rozcestí v lokalitě Farská hůrka obrací směr k severozápadu a podél silnice míří ke křižovatce se silnicí vedoucí do osady Pušperk. Obec obchází severním zastavěným okrajem, přechází na lesní cestu pod zříceninou hradu Pušperk, po které pokračuje k okraji lesa. Krátkým úsekem po polní cestě pokračuje k okraji lesního celku Zadní polinky. Okrajem lesa směřuje k severu a severozápadu k silnici vedoucí do obce Bezpravovice. Podél silnice míří k zastavěnému okraji obce Bezpravovice, kterou obchází podél jejího jižního, východního a severního okraje. Ze severního okraje obce pokračuje krátkým úsekem po silnici k rozcestí s cestou, která probíhá podél okraje lesa (v lokalitě Rovce). Okrajem lesa směřuje k severu k silnici mezi obce Chocomyšl - Lučice. Přechází silnici a podél okraje lesa směřuje ke korytu bezejmenného potoka. Přechází do koryta potoka, směřuje k severozápadu, k rybníku v lokalitě Pod lískovcem. Obchází rybník a obec Kaničky po východním okraji obce a vrací se do výchozího bodu. PLASKO (okres Plzeň-sever) Hranice památkové zóny krajinného celku Plasko začíná na jejím západním okraji při soutoku řeky Střely s potokem tekoucím ze strže zvané Peklo na severozápadním okraji plaské kotliny. Hranice probíhá severním směrem proti toku potoka k silnici Plasy - Horní Hradiště a po ní pokračuje ve směru na Horní Hradiště až do místa, kde se silnice odklání od lesa. Dále hranice sleduje západní okraj lesního porostu nad strží Peklo a pak vede severním směrem na kótu 481 Na hůrce. Z tohoto místa hranice pokračuje východním směrem po silnici Horní Hradiště - Zebnice. Obec Zebnici obchází podél západního zastavěného území obce a pokračuje dále po ní přes osady Sokolka a Rouda k pravostranné odbočce na lesní cestu. Hranice probíhá po této lesní cestě jihovýchodním směrem až ke křížení s lesní cestou vedoucí jižním směrem pod západním vrcholem Spálené hory (kóta 514) na silnici k obci Babina. Hranice vede dále po silnici jižním směrem k jejímu křížení s Nebřezinským potokem na severním okraji obce Babina, kterou obchází po západním okraji zastavěného území zpět k Nebřezinskému potoku. Dále pokračuje Nebřezinským potokem před obec Nebřeziny. Obec obchází po jejím východním, severním a západním zastavěném území a vede zpět k řece Střele. Překračuje řeku a po jejím pravém břehu pokračuje proti proudu k začátku sevřeného údolí mezi vrchem Špitál (kóta 410) a lesní vyvýšeninou Panholec. Odtud hranice směřuje jihozápadním směrem po spádnici k železniční trati a po ní ve směru na Plzeň pokračuje k lesní cestě nad strží před železničním mostem přes Rybnický potok. Hranice vede lesní cestou až k silnici Rybnice - Plasy a po této silnici směrem na Rybnici k odbočce, kterou pokračuje lesem na severní okraj sportovního letiště. Zde hranice překračuje silnici spojující Plasy s letištěm a pokračuje k lesu. Sleduje dále východní okraj lesa přes kótu 405 a směřuje do místa křížení Lomanského potoka, železniční trati (viadukt) a silnice Plasy - Lomany. Z tohoto místa se hranice po východním okraji lesního celku Bor kolem místního koupaliště vrací do výchozího bodu. VALEČSKO (okres Karlovy Vary a okres Louny) Hranice památkové zóny krajinného celku Valečsko začíná na severozápadě u hájovny Sklárna. Po hranici katastrálního územíkatastrálního území, které se později napojuje na lesní cestu, směřuje k východu, k okraji lesa. Okrajem lesa směřuje k severozápadu k lokalitě pod Šibeničním vrchem. Přechází Mlýnecký potok a západním okrajem lesa podél potoka míří k jihovýchodu. Od můstku pokračuje přes vrch Jedliny do osady Ořkov. Z této lokality pokračuje východním směrem po polní cestě k osadě Hlina a dále k obci Vrbička. Obec obchází jižním zastavěným okrajem obce. Na východním okraji obce přechází na polní cestu směřující k osadě Dvorek. Před obcí mění směr, obchází osadu po jižní straně a pokračuje k jihu polní cestou, překračuje Vrbičský potok, míří k silnici Mlýnce - Skýtaly, překračuje ji, vede k Mlýneckému potoku, podél kterého vede k obci Skýtaly. Východním okrajem zastavěného území míří k jihozápadu po polní cestě k obci Dolní a Horní Záhoří. Podél západního zastavěného okraje území obec obchází a po silnici vede k obci Nahořečice. Podél její severní a západní strany se dostává k Petrovu mlýnu a dále ke křižovatce silnic Nahořečice - Libkovice a Libkovice - Kostrčany. Zde mění směr k severozápadu a podél silnice směřuje k obci Kostrčany. Z jižního okraje obce odbočuje na polní cestu a vede po ní na severní kraj obce Vrbice k silnici Vrbice - Bělá. Podél silnice míří k severozápadu k osadě Bělá, kde přechází na místní cestu a vrací se po ní do počátečního bodu. AREÁL BOJIŠTĚ BITVY U PŘESTANOVA, CHLUMCE A VARVAŽOVA (okres Ústí nad Labem a okres Teplice) Hranice památkové zóny krajinného celku Přestanov-Chlumec-Varvažov začíná v obci Varvažov v místech křížení silnice 248 s potokem a pokračuje jižně podél potoka na křižovatku se silnicí I/13, kterou přetíná v prostoru zástavby, pokračuje souběžně s touto silnicí až na západní hranu bývalého lomu a po jeho západní hranici směrem k obci Chlumec až k potoku. Pokračuje podél něho a severní strany rybníka, obchází zámecký rybník po jeho východní straně a pokračuje jižním směrem k oplocení pozemku areálu zahradnictví, který sleduje až na křižovatku silnic. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po silnici na křižovatku silnice E 442. Zde se lomí, dále sleduje silnici E 442 severozápadním směrem, na křižovatce se silnicí I/13 (Teplice - Děčín) se opět lomí a sleduje ji jihozápadním směrem až na východní okraj obce Soběchleby v okrese Teplice. Obec obchází po severovýchodní hranici a pokračuje po místní komunikaci (Soběchleby - Unčín) severním směrem k obci Unčín. Vede podél východní strany obce, přetíná silnici 253, pokračuje dále po východní straně obce až k železniční trati Krupka - Telnice. Železniční trať tvoří dále severní hranici krajinné památkové zóny v celém úseku až ke Ždírnickému potoku, kde zahrnuje obchvatem pozemek s pomníkem, a dále sleduje železniční trať až k polní cestě před obcí Varvažov. Zde se hranice lomí východním směrem a podél potoka pokračuje až na silnici 248, kde se hranice památkové zóny uzavírá. LEMBERSKO (okres Česká Lípa) Hranice památkové zóny krajinného celku Lembersko začíná na východní okraji obce Kněžičky na silnici spojující Kněžičky s obcí Lvová. Pokračuje východním směrem po této silnici (po hranici katastrálního územíkatastrálního území) a dále po vrstevnici lesního porostu ke kótě 350, kterou obchází až k silnici Lvová - Rynoltice, a pokračuje po východní hranici katastrálního územíkatastrálního území obce Lvová a dále po lesní cestě k osadě Kunová. Pokračuje jižně na kótu 411, dále po úvozové cestě ke kótě 388. Zde se ostře stáčí západním směrem po účelové cestě a dále severozápadně k hranici lesa. Z této hranice pokračuje nejprve jižním a následně po hranici lesa západním směrem po okraji lesa až k Markvartickému rybníku. Prochází po jeho hrázi, odbočuje na sever po jeho břehu cca 60 metrů, odbočuje severozápadně v hranicích zástavby až na silnici Jablonné v Podještědí - Lvová. Silnice tvoří hranici zóny až k propusti Kněžického potoka. Ten tvoří hranici zóny až k silnici Děčín - Liberec. Po této silnici probíhá cca 50 metrů jihozápadním směrem, odbočuje na sever, obchází Černý rybník. Dále hranici zóny tvoří Kněžický potok a silnice, po níž prochází obcí Kněžičky, protíná silnici Lvová - Kněžičky a stáčí se východně k výchozímu místu, kde se hranice zóny uzavírá. ZAHRÁDECKO (okres Česká Lípa) Hranice památkové zóny krajinného celku Zahrádecko začíná v osadě Nový Dvůr na mostku polní cesty přes Robečský potok. Pokračuje východním směrem po hranicích katastrálního územíkatastrálního území Zahrádky, protíná silnici 291 Česká Lípa - Zahrádky, pokračuje po hranicích katastrálního územíkatastrálního území a dále po severovýchodním břehu Novozámeckého rybníka až do obce Jestřebí-Provodín, kterou prochází až k silnici Provodín - Jestřebí. Zde se lomí k jihozápadu a po této silnici směřuje do Jestřebí. Na křižovatce se silnicí I/291 se lomí a pokračuje po ní ve směru Zahrádky. Za kótou 261 se opět lomí a pokračuje po hranicích katastrálních územíkatastrálních území Zahrádky a Šváby k osadě Kozí Roh. Odtud pokračuje po silnici do obce Holany. Obec obchází po jižní hranici zastavěného území a navazuje na silnici Holany - Blíževedly. Sleduje tuto silnici západním směrem, přetíná potok napájející dolanský rybník a po cca 50 metrech v zatáčce silnice odbočuje hranice směrem severním. Pokračuje po hranici katastrálního územíkatastrálního území Stvolínky na kótu 335, zde se opětovně stáčí po polní cestě směrem severním k obci Stvolínky, překračuje železniční trať Stvolínky - Zahrádky po silnici k mostku přes Bobří potok. Obchází východní část obce až k silnici Stvolínky - Zahrádky a východním směrem pokračuje k Nebeskému rybníku. Sleduje jeho severozápadní a severní břeh až ke vtoku potoka v severovýchodní části rybníka, prochází skalní rozsedlinou a vrací se na silnici, kterou kolmo přetíná, a pokračuje po silnici směrem jihovýchodním. V místech podchodu železniční tratě odbočuje směrem východním a sleduje těleso železniční tratě až před železniční stanici Zahrádky na hranici katastrálního územíkatastrálního území Zahrádky. Zde se lomí k severu a pokračuje po hranici katastrálního územíkatastrálního území až do osady Nový Dvůr, kde se hranice zóny uzavírá. AREÁL BOJIŠTĚ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ (okres Hradec Králové) Hranice památkové zóny krajinného celku u Hradce Králové začíná na severozápadě u obce Hněvčeves na železničním mostu přes říčku Bystřici. Podél železniční trati hranice směřuje k východu k železniční stanici Sendražice. Od železniční stanice pokračuje směrem k jihu ke kótě 259 a dále po silnici k obci Sendražice. Pokračuje dále po silnici spojující obce Sendražice - Neděliště k jihozápadu. Obec obchází východním okrajem zastavěného území. Z rozcestí silnic, při jižním okraji obce, hranice ubíhá k jihu podél silnice ke křižovatce východně od obce Světí. Obec Světí obchází východní stranou. Pokračuje k jihu po silnici k obci Bříza. Obec Břízu obchází rovněž východním okrajem a pokračuje po silnici směrem k obci Chaloupky. Podél západní strany míjí obec Chaloupky a vede k rozcestí u obce Charbuzice. Vede k této obci, obchází ji podél jižního okraje a po cestě pokračuje k obci Stěžírky. Směřuje po silnici k západu až k rozcestí, odkud vede k obci Horní Přím. Tu obchází podél jejího jižního okraje a po cestě pokračuje k silnici spojující obce Nový Přím a Dolní Přím. Vede k obci Dolní Přím, před obcí se stáčí k západu na silnici, která směřuje k obci Lubno. Za můstkem přes Radostovský potok se stáčí k severu a po cestě pokračuje k obci Popovice. Obec obchází podél západní strany obce a po silnici pokračuje k obci Třesovice. Opět obchází obec podél jejího západního okraje, pokračuje ke křižovatce a odbočuje na silnici směrem k obci Mokrovousy. Opět obchází obec podél západního zastavěného okraje obce a po silnici směřuje k obci Dohalice. Přechází železniční trať a stáčí se k západu, vede kolem obce Sadová k silnici I/35 Hradec Králové - Jičín a podél západního a severního okraje obcí Sadová, Sovětice a Hněvčeves míří k výchozímu bodu u železničního mostu přes říčku Bystřici. SLATIŇANSKO-SLAVICKO (okres Chrudim) Hranice památkové zóny krajinného celku Slatiňansko-Slavicko začíná na mostě, kde silnice mezi obcemiobcemi Svídnice a Lukavice kříží řeku Chrudimku. Po této silnici jde hranice východním směrem ke křížení se silnicí I/37 Slatiňany - Nasavrky. Hranice směřuje k jihu podél této silnice. ObecObec Vysonín hranice obchází západním okrajem a na jižním okraji opět pokračuje po státní silnici k jihu. ObceObce Pila u Libáně, Libáň a Drahotice hranice obchází západním okrajem obcíobcí. Před obcíobcí Nasavrky přechází ze silnice I/37 na silnici, která vede kolem bývalého pivovaru, na náměstí. Odtud Strádovskou ulicí k potoku Debrný a dále proti toku potoka Debrný až k silnici II/337 před obecobec Hodonín. Z východního okraje obceobce pokračuje podél jižního okraje zastavěného území k obciobci Libkov. Před obcíobcí Libkov mění směr na severozápad po západní hranici katastrálního územíkatastrálního území obceobce České Lhotice, Licibořice a Smrkový Týnec. Po západním okraji zastavěného území obceobce Lipina směřuje k severnímu kraji, kde přechází na silnici spojující obceobce Lipina - Rabštejn. Z jižního okraje obceobce Rabštejn hranice pokračuje po západním zastavěném okraji opět k silnici směřující do obceobce Rabštejnská Lhota. ObecObec obchází severozápadním okrajem. Po silnici, ze severního okraje obceobce, probíhá hranice ke křižovatce silnic mezi obcemiobcemi Sobětuchy - Slatiňany. Pokračuje po silnici k řece Chrudimce a podél řeky Chrudimky vede až k mostu na silnici mezi obcemiobcemi Svídnice a Lukavice, kde je výchozí bod. NÁMĚŠŤSKO (okres Třebíč) Hranice památkové zóny krajinného celku Náměšťsko začíná na severozápadním okraji v Náměšti nad Oslavou v ohbí silnice (u lokality Nad zámkem). Vede podél silnice směrem na severovýchod a dále na severozápad ke kraji lesa zv. Baba, mění směr na severovýchod a vede ke kótě 461 na křižovatku silnic Náměšť nad Oslavou - Jinošov. Pokračuje podél silnice severovýchodním směrem a před obcí Jinošov mění směr na jihovýchod a pokračuje dále podél ohradní zdi objektu zámku s parkem Schönwald. Pokračuje jižním směrem po cestě kolem bažantnice u zámku. Napojuje se na další cestu v lokalitě Na kopci a pokračuje západním směrem k silnici Jinošov - Kralice nad Oslavou. Podél této silnice směřuje k jihu k obci Kralice nad Oslavou. V místě křížení silnice s potokem vytékajícím z rybníka vede hranice krátce tímto potokem. Dále obchází obec Kralice nad Oslavou východně podél zastavěného okraje (mimo areál sloužící zemědělským činnostem). V místě křížení silnice Náměšť nad Oslavou - Rapotice s Jinošovským potokem pokračuje hranice korytem tohoto potoka až ke křížení s železniční tratí Brno - Třebíč. Dále pokračuje jižně pod obcí Kralice nad Oslavou západním směrem podél železniční trati. V bodě křížení železniční tratě se silnicí Náměšť nad Oslavou - Březník přechází hranice na tuto silnici, kterou pokračuje směrem k Náměšti nad Oslavou, východně míjí Velkopolský dvůr s alejemi a lokalitu U hájenky. Pokračuje západním směrem a při křížení se silnicí Brno - Třebíč pokračuje podél této silnice, odbočuje na silnici, která východně míjí náměšťskou oboru, zámek s parkem, a v lese Nad zámkem se napojuje k výchozímu bodu. 1) Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 212/1996 Sb.	Zákon č. 212/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 2. 8. 1996, datum účinnosti 2. 8. 1996, částka 62/1996 * Čl. I - Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 2. 8. 1996 212 ZÁKON ze dne 25. července 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, se mění a doplňuje takto: V příloze č. 3 „Seznam volebních obvodů pro volby do Senátu s uvedením jejich sídla“ se volební obvody č. 8, 10, 19, 20, 22, 29, 43, 44, 61, 71, 72 a 81 mění a doplňují takto: 1. Ve volebním obvodu č. 8 Sídlo: Rokycany se slovo „Olšina“ nahrazuje slovem „Olešná“. 2. Ve volebním obvodu č. 10 Sídlo: Český Krumlov se za slovo „Planá“ vkládají slova „Boršov nad Vltavou“. 3. Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 zní: „Volební obvod č. 19 Sídlo: Praha 11 zahrnuje území městských částí Praha 11, Praha-Benice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha 15, Praha-Kolovraty, Praha-Královice, Praha-Křeslice, Praha-Nedvězí, Praha-Petrovice, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Štěrboholy“. 4. Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 zní: „Volební obvod č. 20 Sídlo: Praha 4 zahrnuje území městské části Praha 4, s výjimkou k. ú. Krč“. 5. Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 zní: „Volební obvod č. 22 Sídlo: Praha 10 zahrnuje území městské části Praha 10“. 6. Ve volebním obvodu č. 29 Sídlo: Litoměřice se slovo „Klobouky“ nahrazuje slovem „Klobuky“ a za slovo „Tuřany“ se vkládá slovo „Studeněves“. 7. Ve volebním obvodu č. 43 Sídlo: Pardubice se slovo „Lyšice“ nahrazuje slovem „Lišice“. 8. Ve volebním obvodu č. 44 Sídlo: Chrudim se slovo „Horká“ nahrazuje slovem „Horka“ a za slova „Knyk, Havlíčkův Brod“ se vkládají slova „Hurtova Lhota“. 9. Ve volebním obvodu č. 61 Sídlo: Olomouc se za slova „Hlušovice, Olomouc“ vkládají slova „Křelov-Břuchotín“. 10. Ve volebním obvodu č. 71 Sídlo: Ostrava-město se slova „Ostrava-jih“ nahrazují slovy „Ostrava-Jih“ a slovo „Prostkovice“ se nahrazuje slovem „Proskovice“. 11. Ve volebním obvodu č. 72 Sídlo: Ostrava-město se slovo „Vřešina“ nahrazuje slovem „Vřesina“ a slovo „Koznice“ se nahrazuje slovem „Kozmice“. 12. Ve volebním obvodu č. 81 Sídlo: Uherské Hradiště se slovo „Blčnov“ nahrazuje slovem „Vlčnov“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Nařízení vlády č. 218/1996 Sb.	Nařízení vlády č. 218/1996 Sb. Nařízení vlády o druhém zvýšení důchodů v roce 1996 Vyhlášeno 8. 8. 1996, datum účinnosti 1. 10. 1996, částka 63/1996 * § 1 - Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. říjnem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. září 1996 tak, že * § 2 - (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 30. září 1996 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 1060 Kč měsíčně. * § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 4 - Základní výměry důchodů přiznávaných po 30. září 1996, pokud se jejich výše stanoví s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, činí 1060 Kč měsíčně; v této částce je zahrnuto zvýšení důchodu o pevnou částku.1) * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1996. Aktuální znění od 1. 10. 1996 218 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 23. července 1996 o druhém zvýšení důchodů v roce 1996 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zákon“): § 1 Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. říjnem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. září 1996 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 140 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 30. září 1996 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 1060 Kč měsíčně. (2) Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. října 1996 do 31. prosince 1996 se zvyšují ode dne přiznání o 6 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu po zvýšení podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 19/1996 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1996, a to před její úpravou podle § 46 nebo § 59 zákona. § 3 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod náležející ke dni splátky důchodu v měsíci, do něhož spadá den, od něhož se důchody zvyšují, upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 písm. b) nebo § 2 odst. 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 4 Základní výměry důchodů přiznávaných po 30. září 1996, pokud se jejich výše stanoví s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, činí 1060 Kč měsíčně; v této částce je zahrnuto zvýšení důchodu o pevnou částku.1) § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1996. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. 1) § 99 odst. 1 zákona. Zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995.
Vyhláška České národní banky č. 226/1996 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 226/1996 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 2000 Kč Vyhlášeno 14. 8. 1996, datum účinnosti 15. 9. 1996, částka 66/1996 * § 1 - Dnem 1. října 1996 se vydávají do oběhu bankovky po 2000 Kč vzoru 1996 (dále jen „bankovka“). * § 2 - (1) Bankovka je 74 mm široká a 164 mm dlouhá. Přípustná tolerance v její šířce a délce je ± 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem. * § 3 - (1) Na líci bankovky je v pravé části tiskového obrazce portrét Emy Destinnové. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě šedozelené. Jméno „EMA DESTINNOVÁ“ je umístěno ve dvou řádcích nad pravým ramenem portrétu. Je vytištěno rovněž tiskem z hloubky v barvě ze * § 4 - (1) Na rubu bankovky jsou jako hlavní motiv v kombinaci olivově zelené, zelenošedé a fialové barvy vytištěna vyobrazení symbolizující hudbu. V horní části tiskového obrazce je umístěna hlava Múzy hudby a lyriky Euterpé ověnčená snítkami a plody vavřínu. Po * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1996. Aktuální znění od 15. 9. 1996 226 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 26. července 1996 o vydání bankovek po 2000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 1. října 1996 se vydávají do oběhu bankovky po 2000 Kč vzoru 1996 (dále jen „bankovka“). § 2 (1) Bankovka je 74 mm široká a 164 mm dlouhá. Přípustná tolerance v její šířce a délce je ± 1,5 mm. Bankovka je vytištěna na přírodně zbarveném papíru s lokálním stupňovitým vodoznakem a ochranným okénkovým proužkem. (2) Stupňovitý vodoznak je umístěn na 45 mm širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“) a tvoří jej portrét Emy Destinnové. (3) Ochranný okénkový proužek o šířce 1,4 mm je zapuštěn do papíru v kolmém směru k delší straně bankovky po celé její šířce, ve vzdálenosti 92 mm od levého okraje bankovky s tolerancí posunu 6 mm. Na lícní straně bankovky vystupují vždy po 5 mm na povrch papíru části proužku stříbřité barvy v délce 5 mm, na kterých je ve směru zdola nahoru čitelný negativní mikrotext „2000 Kč“. (4) Bankovka je opatřena ochrannou soutiskovou značkou v podobě písmene „C“, do kterého je vloženo písmeno „S“. Její horní část tištěná ve fialové barvě je viditelná na lícní straně bankovky v levé horní části tiskového obrazce, spodní část tištěná rovněž v barvě fialové na rubové straně bankovky v pravé horní části tiskového obrazce. Celá značka je viditelná z obou stran bankovky v průhledu proti světlu. Při pohledu z rubové strany bankovky je ochranná soutisková značka stranově obrácená. § 3 (1) Na líci bankovky je v pravé části tiskového obrazce portrét Emy Destinnové. Je vytištěn tiskem z hloubky v barvě šedozelené. Jméno „EMA DESTINNOVÁ“ je umístěno ve dvou řádcích nad pravým ramenem portrétu. Je vytištěno rovněž tiskem z hloubky v barvě zelenošedé. Na rameni portrétu je v ornamentech ozdobného šálu tvořícího součást oděvu umístěna plocha pro skrytý obrazec, který při určitém úhlu dopadu světla vytváří tmavé nebo světlé číslo „2000“, vytištěná převážně v barvě olivově zelené. Od portrétu vpravo vede souběžně s delšími stranami bankovky souvislý pás zelenošedé barvy přesahující do 5 mm širokého nepotištěného okraje. Na pásu je shora dolů negativně vyznačeno číslo „2000“. Shora i zdola je pás lemován ornamentálním dekorem, připomínajícím péřovou ozdobu. Kontury ornamentálního dekoru jsou vytištěny v barvě zelenošedé, jeho plocha v barvě fialové. Pás, číslo i ornamentální dekor jsou tištěny tiskem z plochy. V pravém horním rohu bankovky je hmatová značka pro nevidomé a slabozraké. Značku tvoří dva pod sebou umístěné vodorovné proužky o stranách 1 x 8 mm, které jsou od sebe vzdáleny 5 mm. Hmatová značka je vytištěna tiskem z hloubky v barvě tmavě šedozelené. Při spodním okraji bankovky vlevo je drobným písmem vytištěno tiskem z hloubky v barvě zelenošedé jméno autora návrhu bankovky „O. KULHÁNEK INV.“, vpravo v barvě olivově zelené jméno autora ryteckého přepisu portrétu „M. ONDRÁČEK SC.“. (2) V levé části tiskového obrazce je ve dvou řádcích umístěn text slovně označující nominální hodnotu bankovky „DVA TISÍCE KORUN ČESKÝCH“, pod ním je uveden ve dvou řádcích název emisní banky „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“. Pod názvem emisní banky je označení představitele emisní banky slovem „GUVERNÉR“ a faksimile jeho podpisu. Letopočet vydání bankovky „1996“ je umístěn vpravo od kuponu pod ochrannou soutiskovou značkou. Všechny uvedené texty jsou vytištěny tiskem z hloubky v barvě tmavě šedozelené. Na pozadí textů jsou v barvě šedozelené vyobrazeny vavřínové snítky, na kterých je položena stylizovaná lyra. Kontury lyry jsou vytištěny v barvě šedozelené, její plocha v barvě světle fialové. Struny lyry jsou vytištěny opticky proměnlivou barvou, která se v závislosti na úhlu dopadu světla mění z barvy zlaté do barvy zelené. Podtisk lícní strany bankovky je tvořen drobným rastrem v kombinaci barvy zelenošedé, fialové a okrové. (3) V horní části kuponu je vytištěno tiskem z hloubky velké výrazné číslo „2000“ označující nominální hodnotu bankovky. Plocha číslic je vyplněna drobným rastrem v barvě olivově zelené, která ve spodní části přechází do barvy šedozelené. § 4 (1) Na rubu bankovky jsou jako hlavní motiv v kombinaci olivově zelené, zelenošedé a fialové barvy vytištěna vyobrazení symbolizující hudbu. V horní části tiskového obrazce je umístěna hlava Múzy hudby a lyriky Euterpé ověnčená snítkami a plody vavřínu. Pod hlavou Múzy jsou položeny dva smyčcové hudební nástroje, housle a violoncello, které je ve spodní části rovněž ozdobeno vavřínovou snítkou. Přes tato vyobrazení je šikmo položeno velké písmeno „D“ stylizované do podoby strunného hudebního nástroje připomínajícího lyru. Z pravé spodní části písmene „D“ vybíhá směrem doprava výrazný rostlinný ornamentální dekor, na kterém je souběžně s delšími stranami bankovky směrem ke kuponu položen sytější pás olivově zelené barvy, na pravé straně přecházející do barvy zelenošedé. Na pásu je umístěn velký státní znak České republiky vytištěný v olivově zelené barvě. Podtisk v kombinaci barev olivově zelené a fialové je tvořen drobným rastrem vytvářejícím ornamentální dekor připomínající stylizované stuhy. V levém spodním rohu tiskového obrazce je vytištěno číslo „2000“, kontury jeho číslic jsou olivově zelené. Souběžně se spodní stranou bankovky je vpravo od čísla „2000“ umístěn nápis „PADĚLÁNÍ BANKOVEK SE TRESTÁ PODLE ZÁKONA“. Barva nápisu je zelenošedá. Při spodním okraji bankovky jsou drobným písmem v barvě olivově zelené vytištěny nápisy „© ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA“ (vlevo), „STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, PRAHA“ (uprostřed) a jméno autora ryteckého přepisu hlavního motivu rubové strany „M. ONDRÁČEK SC.". Všechna uvedená zobrazení a texty jsou vytištěny tiskem z plochy. (2) Označení série bankovky jedním velkým písmenem abecedy a dvojmístným číslem a šestimístné pořadové číslo bankovky je vytištěno ve vodorovném směru vpravo dole pod státním znakem České republiky a ve svislém směru zdola nahoru v polovině kratší strany bankovky při nepotištěném okraji vlevo. Obě označení série a pořadová čísla bankovky jsou vytištěna tiskem z výšky v barvě černé. Číslice vodorovně situovaného pořadového čísla bankovky se směrem zleva doprava zvětšují. (3) V horní části kuponu je vytištěno tiskem z plochy v barvě olivově zelené velké výrazné číslo „2000“ označující nominální hodnotu bankovky. Plocha číslic je vyplněna drobným rastrem vytištěným v barvě světle fialové, ve spodní části v barvě olivově zelené. V dolní části kuponu je v barvě tmavě zelené vytištěna stylizovaná lyra. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1996. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 242/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 242/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah Vyhlášeno 10. 9. 1996, datum účinnosti 10. 9. 1996, částka 72/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 1996 242 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 15. srpna 1996, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, k provedení § 22 odst. 2, § 35 odst. 2 a § 43 odst. 4: Čl. I Vyhláška Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, se mění a doplňuje takto: 1. § 8 odst. 2 zní: „(2) Na tratích se zábrzdnou vzdáleností 1000 m může být traťová rychlost až 160 km.h-1 za podmínky, že návěst „Výstraha“ nebo návěsti, které předvěstí sníženou rychlost, budou předvěstěny na vedoucím drážním vozidle prostřednictvím vlakového zabezpečovače již od předchozího návěstidla a vlakový zabezpečovač bude zajišťovat registraci příjmu návěstí nařizujících snižování rychlosti.“. 2. § 15 odst. 5 písm. b) zní: „b) při poruše zabezpečovacího zařízení.“. 3. V § 25 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Tato součinnost nemusí být zaručena po dobu rekonstrukce nebo modernizace zabezpečovacího zařízení, je-li jednotnými technologickými postupy pro řízení vlaků zajištěno bezpečné provozování drážní dopravy v jednotlivých režimech zabezpečení jízdy vlaků podle § 27 odst. 7.“. 4. V § 35 odst. 1 písm. c) se na konci připojuje slovo „vlaku,“. 5. V § 60 odst. 5 písm. c) se ve větě první vypouštějí slova „(tj. rychlosti vyšší o 10 % než jmenovitá konstrukční rychlost)“. 6. V příloze č. 1 v části I. v tabulce 1 a) v deváté řádce u návěstního znaku jedno světlo zelené barvy a jedno světlo žluté barvy se ve sloupci „Návěstní znak“ doplňuje symbol indikátoru rychlosti s číslicí tři, b) v 34. řádce u návěstního znaku jedno světlo žluté barvy se ve sloupci „Poznámka“ vypouští označení poznámky „6)", ve sloupci „Návěstní znak VZ“ se vypouští znak „žluté mezikruží v závorce“ a ve sloupci „Označení kódu VZ“ se vypouští písmenné označení „(žm)“, c) poslední řádka s návěstním znakem zelené světlo s bílým světlem se vypouští, d) ve vysvětlivkách k tabulce 1 se vypouštějí vysvětlivky č. 6) a 7). 7. V příloze č. 3 v části II v bodě 14 ve větě první se za slovo „výška“ vkládají slova „nebo vzdálenost hrany“ a na konci věty se vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo plošinu pro bezbariérový přístup.". Ve větě třetí se vypouští slovo „integrální“. Za poslední větu se připojují tyto věty: „Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny taktilními, akustickými a optickými informačními prvky pro osoby se smyslovým postižením. Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem a se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“. 8. V příloze č. 3 v části II v bodě 16 se vypouštějí slova „pro přepravu osob“. 9. V příloze č. 3 v části III v bodě 17 ve větě první se za slovo „výška“ vkládají slova „nebo vzdálenost hrany“ a na konci věty se vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo plošinu pro bezbariérový přístup.". Ve větě druhé se slova „Ve vozidlech“ nahrazují slovy „V drážních vozidlech“. Ve větě třetí se vypouští slovo „integrální“. Za poslední větu se připojují tyto věty: „Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny taktilními, akustickými a optickými informačními prvky pro osoby se smyslovým postižením. Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem a se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“. 10. V příloze č. 3 v části IV v bodě 21 ve větě první se za slovo „výška“ vkládají slova „nebo vzdálenost hrany“ a na konci věty se vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo plošinu pro bezbariérový přístup.". Ve větě třetí se vypouští slovo „integrální“. Za poslední větu se připojují tyto věty: „Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny taktilními, akustickými a optickými informačními prvky pro osoby se smyslovým postižením. Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem a se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“. 11. V příloze č. 3 v části V v bodě 14 ve větě první se za slovo „výška“ vkládají slova „nebo vzdálenost hrany“ a na konci věty se vypouští tečka a připojují se tato slova: „nebo plošinu pro bezbariérový přístup.". Ve větě druhé se slova „Ve vozidlech“ nahrazují slovy „V drážních vozidlech“. Ve větě třetí se vypouští slovo „integrální“. Za poslední větu se připojují tyto věty: „Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem musí mít vizuálně provedené informace pro cestující doplněny taktilními, akustickými a optickými informačními prvky pro osoby se smyslovým postižením. Drážní vozidla s bezbariérovým přístupem a se samoobslužným ovládáním vnějších dveří musí být vybavena zařízením pro dálkové ovládání dveří osobami nevidomými a pohybově postiženými.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou čl. I bodu 1, bodu 6 písm. b), c) a d) a bodů 7 až 11, které nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 1996. Ministr: Ing. Říman v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy č. 243/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy č. 243/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah Vyhlášeno 10. 9. 1996, datum účinnosti 10. 9. 1996, částka 72/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 11. 1996 243 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy ze dne 15. srpna 1996, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, k provedení § 5 odst. 3 a § 20 odst. 3: Čl. I Vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 2 písm. b) zní: „b) bezpečnostním pásem nástupiště část plochy nástupiště u nástupní hrany, oddělená od ostatní plochy nástupiště kontrastně barevným a hmatově (slepeckou holí a nášlapem) vnímatelným varovným pruhem.“. 2. § 11 odst. 12 zní: „(12) Ustanovení odstavců 2, 4, 5, 6 a 7 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.“. 3. V § 13 odst. 2 věta první zní: „Na dráze celostátní u staveb dráhy, u kterých se zřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 500 m a v případě rekonstrukce nebo modernizace dráhy, při které se nezřizuje nové drážní zemní těleso, nesmí být v traťových kolejích poloměr oblouku menší než 300 m.“. 4. § 13 se doplňuje odstavcem 14, který zní: „(14) Ustanovení odstavců 2, 3, 4 a 8 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.“. 5. V § 14 odst. 3 se ve větě první za slova „musí být“ vkládají tato slova: „u nové stavby dráhy“. 6. V § 16 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Na nově zřizovaných nástupištích musí být vyznačen bezpečnostní pás.“. 7. V § 18 odst. 5 ve větě třetí se slova „s přesypávkou“ vypouštějí, za slova „úsecích trati“ se vkládá tečka a zbytek věty se vypouští. 8. V § 24 odst. 11 se za slovo „vedení“ vkládají tato slova: „s výjimkou elektricky nevodivých sdělovacích vedení“. 9. V § 26 odst. 2 písm. f) se slovo „prohlídkou“ nahrazuje slovem „kontrolou“ a slova „a jejich svárů“ se nahrazují slovy „a vizuální prohlídkou jejich svarů“. 10. V § 43 odst. 6 ve větě druhé se slovo „poloviční“ nahrazuje slovem „dvojnásobné“. 11. § 53 odst. 4 zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se uplatňuje vždy, nebrání-li tomu složitost místních podmínek v zastavěném území nebo státem chráněném území, popř. nepříznivé geologické podmínky. Nelze-li parametry uvedené v těchto odstavcích dodržet, musí být bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy zajištěna odpovídajícím stavebnětechnickým řešením a organizačním opatřením.“. 12. § 65 písm. f) zní: „f) budovy a zařízení, určené k organizování a řízení drážní dopravy, k odstavování trolejbusů a k provádění jejich pravidelných technických prohlídek (vozovna) a k uspokojování přepravních potřeb veřejnosti, včetně inženýrských sítí, nutných k jejich provozování, zastávky, které tvoří nástupiště, a nástupní ostrůvky, jejich vybavení a přístřešky,“. 13. V § 88 odst. 1 se za slova „Ustanovení této vyhlášky“ vkládají tato slova: „upravující technické podmínky a požadavky pro stavby drah a stavby na dráze“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou čl. I bodů 1, 3, 6 a 7, které nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 1996. Ministr: Ing. Říman v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád) Vyhlášeno 10. 9. 1996, datum účinnosti 10. 9. 1996, částka 72/1996 * ČÁST PRVNÍ - ÚČASTNÍCI KÁRNÉHO ŘÍZENÍ A KÁRNÉ ORGÁNY (§ 1 — § 5) * ČÁST DRUHÁ - KÁRNÁ ŽALOBA (§ 7 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ZASTAVENÍ A PŘERUŠENÍ KÁRNÉHO ŘÍZENÍ (§ 11 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - ŘÍZENÍ PŘED KÁRNÝM SENÁTEM (§ 13 — § 25) * ČÁST PÁTÁ - ODVOLÁNÍ A ŘÍZENÍ O NĚM (§ 26 — § 33) * ČÁST ŠESTÁ - OBNOVA KÁRNÉHO ŘÍZENÍ (§ 34 — § 37) * ČÁST SEDMÁ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ROZHODNUTÍCH V KÁRNÉM ŘÍZENÍ (§ 38 — § 39) * ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 40 — § 44) Aktuální znění od 1. 1. 2013 (485/2012 Sb.) 244 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. srpna 1996, kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád) Ministerstvo spravedlnosti stanoví po vyjádření České advokátní komory podle § 51 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ÚČASTNÍCI KÁRNÉHO ŘÍZENÍ A KÁRNÉ ORGÁNY § 1 Účastníci kárného řízení Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokátadvokát nebo advokátní koncipient, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“). Kárný senát § 2 (1) Předseda kárné komise České advokátní komoryČeské advokátní komory (dále jen „předseda kárné komise“) bez odkladu po zahájení kárného řízení (§ 7 odst. 1) písemně ustanoví kárný senát podle § 33 odst. 1 zákona a jmenuje jeho předsedu. (2) Funkce člena kárného senátu zaniká a) dnem vyškrtnutí ze seznamu advokátůadvokátů; b) dnem pozastavení výkonu advokacie; c) dnem, kdy člen kárného senátu přestal být členem kárné komise; d) dnem, kdy byl člen kárného senátu vyloučen z projednávání a rozhodování věci; e) dnem odvolání z funkce člena, popřípadě předsedy kárného senátu. (3) Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise bez odkladu písemně jmenuje člena nového, popřípadě určí nového předsedu kárného senátu. Dosud provedené důkazy se provedou znovu pouze v případě, že to navrhne některý z účastníků kárného řízení. § 3 (1) Z projednávání a rozhodování věci je vyloučen člen kárného senátu, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k projednávané věci, k účastníkům kárného řízení nebo k jejich zástupcům. Jakmile se člen kárného senátu dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi kárné komise; do rozhodnutí předsedy kárné komise podle odstavce 2 může činit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. (2) O vyloučení člena kárného senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 rozhodne bez odkladu k námitce účastníka kárného řízení nebo z podnětu člena kárného senátu předseda kárné komise. (3) Účastník kárného řízení je povinen uplatnit námitku podle odstavce 2 nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno sdělení o složení kárného senátu (§ 8); nevěděl-li účastník v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. K námitce uplatněné později se nepřihlíží. (4) Námitku účastník kárného řízení podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla České advokátní komoryČeské advokátní komory (dále jen „Komora“). (5) V námitce musí být uvedeno, proti kterému členovi kárného senátu směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě, kdy se o něm účastník kárného řízení podávající námitku dozvěděl; navrhované důkazy musí být připojeny. § 4 Požádá-li písemně člen kárného senátu o odvolání z funkce člena kárného senátu, předseda kárné komise ho z funkce odvolá, jsou-li důvody žádosti zvláštního zřetele hodné. § 5 Odvolací kárný senát (1) Předseda odvolací kárné komise bez odkladu poté, co mu bylo předsedou kárné komise předloženo odvolání [§ 26 odst. 2 písm. b)], písemně ustanoví odvolací kárný senát (dále jen „odvolací senát“) a jmenuje jeho předsedu. (2) Ustanovení § 2 odst. 2 a 3, § 3, 4, 8 a § 13 odst. 3 platí pro odvolací senát a pro jeho členy přiměřeně s tím, že a) funkce člena odvolacího senátu podle § 2 odst. 2 písm. c) zaniká dnem, kdy přestal být členem odvolací kárné komise; b) rozhodnutí podle § 2 odst. 3, § 3 odst. 2 a § 4 přísluší předsedovi odvolací kárné komise; c) vyloučen je též člen odvolacího senátu, který se účastnil projednávání a rozhodování věci jako člen kárného senátu; d) určení místa jednání odvolacího senátu podle § 13 odst. 3 přísluší předsedovi odvolacího senátu; e) jména členů odvolacího kárného senátu spolu s poučením o právu vznést námitku podjatosti podle § 8 sdělí účastníkům kárného řízení předseda odvolací kárné komise bezprostředně po ustanovení odvolacího kárného senátu podle odstavce 1. ČÁST DRUHÁ KÁRNÁ ŽALOBA § 7 (1) Kárná žaloba se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory; kárné řízení je zahájeno dnem, kdy byla kárná žaloba Komoře doručena. (2) Kárná žaloba musí být podána písemně a musí obsahovat zejména popis skutku, v němž je spatřováno kárné provinění, odůvodnění a návrh na provedení důkazů v kárném řízení; v odůvodnění kárné žaloby je třeba uvést právní povinnost, jejíž porušení je kárným žalobcem vytýkáno. Neobsahuje-li kárná žaloba tyto náležitosti, vyzve předseda kárné komise kárného žalobce, aby vady podání odstranil nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byla taková výzva doručena. (3) Předseda kárné komise doručí kárnou žalobu bez odkladu způsobem uvedeným v § 55e zákona kárně obviněnému (dále jen „kárně obviněný“). § 8 Současně se zasláním kárné žaloby kárně obviněnému sdělí předseda kárné komise účastníkům kárného řízení jména členů kárného senátu s poučením o právu vznést námitku podjatosti (§ 3 odst. 2 až 5). Předseda kárné komise vyzve dále kárně obviněného, aby se nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu byla kárná žaloba doručena, ke kárné žalobě písemně vyjádřil; vyjádření se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. § 8a Předseda kárné komise postoupí kárný spis předsedovi kárného senátu bez odkladu poté, co a) uplynula marně lhůta daná kárnému žalobci k odstranění vad kárné žaloby (§ 7 odst. 2); b) obdržel vyjádření ke kárné žalobě podle § 8, nejpozději však do tří týdnů poté, co se dozvěděl o doručení kárné žaloby kárně obviněnému. § 9 Byla-li ohledně téhož skutku podána kárná žaloba oběma kárnými žalobci, zastaví se kárné řízení zahájené na základě kárné žaloby později došlé. § 10 (1) Kárnou žalobu může vzít kárný žalobce zpět do doby, než se kárný senát nebo v odvolacím řízení odvolací senát odebere k poradě; po zahájení jednání kárného senátu tak může učinit jen se souhlasem kárně obviněného. (2) Byla-li kárná žaloba vzata zpět podle odstavce 1, kárné řízení se zastaví. ČÁST TŘETÍ ZASTAVENÍ A PŘERUŠENÍ KÁRNÉHO ŘÍZENÍ § 11 (1) Kárný senát kárné řízení zastaví: a) z důvodů uvedených v § 9 nebo § 10; b) byla-li kárná žaloba podána opožděně; c) neodstranil-li kárný žalobce vady kárné žaloby ve lhůtě určené podle § 7 odst. 2 a v kárném řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat; d) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů nebo seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů; to neplatí v případě vyškrtnutí podle § 7b odst. 1 písm. g), § 8 odst. 1 písm. d) a § 37 odst. 4 písm. b) zákona; e) byl-li kárně obviněný za skutek, který je předmětem kárné žaloby, postižen v jiném řízení, lze-li takový postih z hlediska účelu kárného řízení považovat za dostatečný; f) je-li předmětem kárné žaloby skutek uvedený v § 62 odst. 2 zákona a kárná žaloba byla podána ministrem spravedlnosti; g) po uplynutí lhůty podle § 12 odst. 1 písm. a) a b). (2) Kárný senát může kárné řízení zastavit, je-li kárné opatření, k němuž může kárné řízení vést, zcela bez významu oproti kárnému opatření, které může být kárně obviněnému uloženo v jiném kárném řízení, které je proti tomuto kárně obviněnému již vedeno. (3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 může být učiněno bez jednání. § 12 (1) Kárný senát kárné řízení přeruší, a) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátůadvokátů podle § 7b odst. 1 písm. g) nebo podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona, nejdéle však na dobu 5 let, nebo b) byl-li kárně obviněný vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů podle § 37 odst. 4 písm. b) zákona, nejdéle však na dobu 3 let. (2) Kárný senát může kárné řízení přerušit, bylo-li ohledně skutku, který je předmětem kárné žaloby, zahájeno proti kárně obviněnému řízení před jiným orgánem, a to až do doby, kdy bude tímto orgánem pravomocně rozhodnuto. (3) Rozhodnutí kárného senátu podle odstavců 1 a 2 může být přijato bez jednání; o přerušení řízení vyrozumí bez odkladu předseda kárného senátu kárného žalobce a v případech uvedených v odstavci 2 i kárně obviněného. ČÁST ČTVRTÁ ŘÍZENÍ PŘED KÁRNÝM SENÁTEM Jednání § 13 (1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, nařídí předseda kárného senátu po dohodě s ostatními členy kárného senátu jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis. Předseda kárného senátu předvolá účastníky kárného řízení, jejich zástupce a ostatní osoby, jejichž přítomnost je při jednání třeba. (2) Předseda kárného senátu připraví jednání tak, aby bylo možno o věci rozhodnout zpravidla při jediném jednání. (3) Jednání se konají podle určení předsedou kárného senátu v sídle Komory v Praze nebo v pobočce Komory v Brně. (4) Předvolání k jednání musí být účastníkům kárného řízení a jejich zástupcům doručeno nejméně pět pracovních dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. § 14 (1) Jednání se koná za stálé přítomnosti všech členů kárného senátu. (2) Jednání je neveřejné; ustanovení § 18 odst. 3 tím není dotčeno. § 15 (1) Jednání řídí předseda kárného senátu. (2) Předseda kárného senátu činí vhodná opatření k tomu, aby jednání směřovalo k opatření podkladů pro spravedlivé posouzení a rozhodnutí věci a aby probíhalo důstojně a nerušeně; předseda senátu rozhoduje ve všech věcech souvisejících s vedením kárného řízení před kárným senátem, které nejsou zákonem nebo tímto kárným řádem svěřeny kárnému senátu nebo jinému orgánu Komory. (3) O námitce toho, kdo nesouhlasí s opatřením nebo rozhodnutím předsedy senátu, které podle odstavce 2 učinil při jednání, rozhodne kárný senát. § 16 (1) Při prvním jednání nelze jednat v nepřítomnosti kárného žalobce. (2) Nedostavil-li se řádně předvolaný kárně obviněný k jednání, ani nepožádal podle odstavce 3 o odročení jednání, může kárný senát jednat v jeho nepřítomnosti. (3) Objeví-li se překážka, pro kterou nelze jednání provést nebo v něm pokračovat, rozhodne předseda kárného senátu o odročení jednání. Předseda kárného senátu může rozhodnout o odročení jednání také na základě řádně odůvodněné žádosti kárně obviněného, pokud ji obdrží nejpozději do zahájení jednání, jestliže na straně kárně obviněného nastaly nepředvídatelné a jím samým nezpůsobené překážky. § 18 (1) Důkazy v kárném řízení před kárným senátem lze provádět za podmínek stanovených § 33 odst. 6 zákona. (2) Svědci, jakož i osoby, které byly požádány o podání nebo předložení důkazního prostředku, musí být poučeny o tom, že tak nejsou povinny v kárném řízení před kárným senátem učinit; učiní-li tak, musí být poučeny o významu svědecké výpovědi pro řádné zjištění skutkového stavu. (3) V kárném řízení vedeném proti advokátnímu koncipientovi si předseda kárného senátu vyžádá od advokátaadvokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru, písemné vyjádření k dosavadnímu průběhu jeho praxe. Předseda kárného senátu uvědomí tohoto advokátaadvokáta o jednání a umožní mu na něm účast. § 19 (1) Jednání zahájí předseda kárného senátu; poté udělí slovo kárnému žalobci k přečtení kárné žaloby. Po přečtení kárné žaloby umožní předseda kárného senátu kárně obviněnému, aby se ke kárné žalobě vyjádřil. Je-li jednáno v nepřítomnosti kárně obviněného, přečte jeho písemné vyjádření ke kárné žalobě, bylo-li předloženo. (2) Po skončení dokazování udělí předseda kárného senátu účastníkům kárného řízení slovo k závěrečným řečem. Nejprve mluví kárný žalobce a po něm zástupce kárně obviněného; naposledy mluví kárně obviněný. Je-li kárně obviněných více, určí pořadí závěrečných řečí kárně obviněných a jejich zástupců předseda kárného senátu. § 20 (1) Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí. (2) Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním. § 21 (1) O průběhu jednání se sepisuje protokol; předseda kárného senátu určí k sepsání protokolu zapisovatele, kterým může být některý ze členů kárného senátu. (2) V protokolu se zejména označí projednávaná věc, uvedou se přítomní, vylíčí se průběh dokazování a uvede se obsah přednesů a výrok rozhodnutí. (3) Protokol podepisují předseda kárného senátu a zapisovatel; protokol o hlasování podepisují všichni členové senátu a zapisovatel. Rozhodnutí kárného senátu § 22 Nezastaví-li kárný senát kárné řízení nebo nepřeruší-li kárné řízení z důvodů uvedených v § 12 odst. 2, kárný senát kárně obviněného kárné žaloby buď zprostí, nebo vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, a uloží mu kárné opatření, nejde-li o případ uvedený v § 32 odst. 5 zákona. § 23 Kárný senát kárně obviněného kárné žaloby zprostí: a) nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána; b) nebylo-li prokázáno, že skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, spáchal kárně obviněný; c) není-li skutek, pro nějž byla kárná žaloba podána, kárným proviněním. § 24 (1) Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný. (2) Při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření podle § 32 odst. 5 zákona a při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům. § 25 Rozhodnutí vyhlásí předseda kárného senátu bezprostředně po skončení porady podle § 20; uvede při tom podstatné důvody, které kárný senát k přijetí rozhodnutí vedly, a poučí účastníky kárného řízení o opravných prostředcích. ČÁST PÁTÁ ODVOLÁNÍ A ŘÍZENÍ O NĚM § 26 Odvolání (1) Odvolání proti rozhodnutí kárného senátu se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. (2) Předseda kárné komise bez odkladu poté, co bylo odvolání doručeno, a) zašle stejnopis nebo opis odvolání ostatním účastníkům kárného řízení. Vyzve je současně, aby se nejpozději do dvou týdnů k odvolání písemně vyjádřili a toto písemné vyjádření předložili předsedovi odvolací kárné komise; b) předloží odvolání spolu s kárným spisem předsedovi odvolací kárné komise. Řízení před odvolacím senátem § 27 (1) Předseda odvolacího senátu nařídí jednání k projednání odvolání pouze v případě, že je to k řádnému posouzení věci nezbytné. (2) Pro jednání před odvolacím senátem se použijí přiměřeně ustanovení § 13 až 21; důkazy se zpravidla neprovádějí. § 28 Odvolací senát přezkoumá výrok odvoláním napadeného rozhodnutí, jakož i správnost kárného řízení, které tomuto rozhodnutí předcházelo; přihlíží přitom i k vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. § 29 (1) Odvolací senát zruší odvoláním napadené rozhodnutí a kárné řízení zastaví, jsou-li k tomu důvody uvedené v § 11. (2) Je-li do doby, než se odvolací senát odebere k poradě, nebo není-li v řízení o odvolání nařízeno jednání do dne, který předchází dni, kdy odvolací senát projedná odvolání, vzato odvolání zpět, odvolací senát řízení o odvolání zastaví; to neplatí, podal-li odvolání proti témuž výroku i další účastník kárného řízení a odvolání bylo vzato zpět pouze jedním z nich. § 30 Vychází-li odvoláním napadené rozhodnutí ze správně zjištěného skutkového stavu anebo je-li po doplnění dokazování v řízení před odvolacím senátem skutkový stav zjištěn tak, že je možno o věci rozhodnout, odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí zruší a rozhodne ve věci samé, pokud a) odvoláním napadeným rozhodnutím bylo vysloveno, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, ačkoliv nebyly splněny podmínky uvedené v § 24 odst. 1; b) odvoláním napadeným rozhodnutím bylo uloženo kárné opatření, které je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřeně přísné. § 31 Odvolací senát odvoláním napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí, pokud a) kárný senát kárné řízení zastavil, ačkoliv k tomu nebyly dány důvody uvedené v § 11; b) kárný senát kárně obviněného kárné žaloby zprostil, ačkoliv nebyly splněny podmínky uvedené v § 23; c) uložené kárné opatření je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřené nebo bylo-li upuštěno od uložení kárného opatření, ačkoliv nejsou splněny podmínky pro takový postup uvedené v § 32 odst. 5 zákona; d) odvoláním napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu; e) trpí kárné řízení před kárným senátem závažnými vadami; za takové vady je třeba považovat zejména porušení ustanovení zákona nebo tohoto kárného řádu, jimiž se má zabezpečit náležité posouzení věci, nebo porušení práv kárně obviněného uvedených v § 33 odst. 5 zákona. § 32 Odvolací senát odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí, jestliže a) odvolání bylo podáno opožděně; b) odvolání bylo podáno osobou, která není k podání odvolání oprávněna, nebo osobou, která se práva odvolání výslovně vzdala, anebo osobou, která znovu podala odvolání, ačkoliv své předchozí odvolání vzala zpět; c) není důvod k postupu podle § 30 nebo § 31; d) jsou dány důvody ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí uvedené v § 31 písm. a) a b), avšak odvolání bylo podáno pouze kárně obviněným; e) je dán důvod ke zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí uvedený v § 31 písm. c) spočívající v tom, že uložené kárné opatření je vzhledem k hlediskům uvedeným v § 24 odst. 2 nepřiměřeně mírné, nebo v tom, že bylo upuštěno od uložení kárného opatření, ačkoliv nejsou splněny podmínky pro takový postup uvedené v § 32 odst. 5 zákona, avšak odvolání bylo podáno pouze kárně obviněným. § 33 Řízení před kárným senátem po zrušení rozhodnutí (1) Bylo-li rozhodnutí kárného senátu zrušeno odvolacím senátem podle § 31, je kárný senát v novém řízení vázán právním názorem odvolacího senátu. (2) Bylo-li rozhodnutí kárného senátu zrušeno odvolacím senátem z důvodů uvedených v § 31 písm. c), d) nebo e) na základě odvolání, které podal pouze kárně obviněný, nemůže v novém řízení před kárným senátem dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. ČÁST ŠESTÁ OBNOVA KÁRNÉHO ŘÍZENÍ § 34 (1) Návrh na obnovu kárného řízení se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. Návrh musí být podán písemně a musí obsahovat označení skutečností nebo důkazů, které mají být důvodem k obnově kárného řízení (§ 35c odst. 2 zákona); ustanovení § 7 odst. 2 věta druhá a § 10 se použijí přiměřeně. (2) Předseda kárné komise zašle návrh na obnovu kárného řízení dalším účastníkům původního kárného řízení k vyjádření; ustanovení § 8 se použije přiměřeně. § 35 (1) Kárný senát k projednání návrhu na obnovu kárného řízení ustanoví předseda kárné komise; postupuje přitom přiměřeně podle § 2 až 4. (2) Kárný senát projedná návrh na obnovu kárného řízení přiměřeně podle části třetí a čtvrté; jednání nemusí být nařízeno. § 36 (1) Při ustanovení odvolacího senátu pro projednání odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení postupuje předseda odvolací kárné komise přiměřeně podle § 5. (2) V řízení o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení postupuje odvolací senát přiměřeně podle části páté. § 37 (1) Jakmile nabude právní moci rozhodnutí o povolení obnovy kárného řízení, kárný senát ustanovený podle § 35c odst. 4 zákona věc znovu projedná; přihlédne přitom ke všemu, co vyšlo najevo jak v původním kárném řízení, tak i v řízení o návrhu na povolení obnovy kárného řízení. (2) Bylo-li pravomocně rozhodnuto o povolení obnovy kárného řízení jen na návrh kárně obviněného, nemůže mu být v novém kárném řízení uloženo kárné opatření, jestliže bylo v původním kárném řízení od jeho uložení upuštěno, ani mu nemůže být uloženo přísnější kárné opatření, než jaké bylo uloženo původním rozhodnutím. ČÁST SEDMÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O ROZHODNUTÍCH V KÁRNÉM ŘÍZENÍ § 38 (1) Rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem nebo odvolacím senátem končí, přijaté při jednání musí být předsedou kárného senátu nebo předsedou odvolacího senátu vyhlášeno způsobem uvedeným v § 25. (2) Opatření přijaté při jednání předsedou kárného senátu nebo předsedou odvolacího senátu podle § 15 odst. 2 a kárným senátem nebo odvolacím senátem podle § 15 odst. 3 musí být předsedou senátu vyhlášeno. (3) Bylo-li rozhodnutí přijato bez jednání, výrok rozhodnutí se písemně zaznamená; ustanovení § 21 odst. 2 a 3 se přitom použijí přiměřeně. § 39 (1) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se řízení před kárným senátem nebo před odvolacím senátem končí, musí být doručeno jeho účastníkům do vlastních rukou; účastníkům původního kárného řízení musí být takto doručeno písemné rozhodnutí kárného senátu o návrhu na povolení obnovy kárného řízení a písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání proti takovému rozhodnutí kárného senátu. AdvokátoviAdvokátovi nebo advokátnímu koncipientovi se doručuje způsobem uvedeným v § 55e zákona. (2) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté kárným senátem musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání podle § 35 odst. 1 zákona nebo § 35c odst. 4 zákona. (3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté odvolacím senátem musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti jeho přezkoumání ve správním soudnictví.1) ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 40 (1) Úkony v kárném řízení a v řízení o povolení obnovy kárného řízení mimo jednání činí předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu; předseda senátu může pověřit provedením těchto úkonů jiného člena senátu. O provedení úkonu se pořídí záznam. (2) Pověření advokátaadvokáta provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění podle § 33 odst. 3 zákona, musí být učiněno písemně a musí z něj být zřejmé, které věci se týká. § 41 Kárný spis (1) Předseda kárné komise založí poté, co mu došla kárná žaloba, kárný spis. Za vedení kárného spisu odpovídá předseda kárného senátu a v řízení o odvolání předseda odvolacího senátu. (2) Součástí kárného spisu jsou zejména kárná žaloba, písemná vyjádření, protokol o jednání, odvolání, záznamy, jakož i jiné písemnosti a ostatní důkazní prostředky, které byly v průběhu kárného řízení účastníky kárného řízení předloženy nebo v souladu se zákonem a tímto kárným řádem kárnými orgány získány. (3) Do kárného spisu jsou oprávněni nahlížet a činit si z něj výpisy účastníci kárného řízení a jejich zástupci; z důležitých důvodů tak mohou činit se souhlasem předsedy kárné komise i jiné osoby. O nahlédnutí do kárného spisu se učiní záznam, který je jeho součástí. (4) Komora uloží kárný spis po dobu osmdesáti let ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým kárné řízení skončilo. (5) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 4 postupuje Komora podle zvláštních předpisů.2) § 42 (1) Kárná řízení a disciplinární řízení zahájená přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů3) dokončí kárné senáty, které předseda kárné komise ustanoví bez odkladu po nabytí účinnosti této vyhlášky; ustanovení § 2 až 4 se užijí přiměřeně. (2) Řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutím kárných senátů zřízených podle dosavadních předpisů4) dokončí představenstvo. (3) Řízení o odvoláních proti rozhodnutím disciplinárních senátů zřízených podle dosavadních předpisů5) dokončí představenstvo. (4) O opravných prostředcích a odvoláních proti rozhodnutím kárných senátů uvedených v odstavci 1 rozhoduje představenstvo. § 43 Ustanovení § 41 odst. 3 a 4 se užije na spisy vzniklé v kárném nebo disciplinárním řízení vedeném podle dřívějších předpisů, pokud toto řízení bylo pravomocně skončeno do dne účinnosti této vyhlášky. § 44 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Kalvoda v. r. 1) § 247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 2) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii. Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované. 4) § 28 odst. 1 zákona ČNR č. 128/1990 Sb. 5) § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 209/1990 Sb.
Nařízení vlády č. 255/1996 Sb.	Nařízení vlády č. 255/1996 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vyhlášeno 30. 9. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 76/1996 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 činí 8172 Kč. * § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 činí 1,1978. * § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. se upravují takto: * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Aktuální znění od 1. 1. 1997 255 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. září 1996, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 činí 8172 Kč. § 2 Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1995 činí 1,1978. § 3 Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. se upravují takto: a) částky 5000 Kč se zvyšují na 5600 Kč, b) částky 10 000 Kč se zvyšují na 11 200 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r.
Vyhláška České národní banky č. 266/1996 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 266/1996 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí České mše vánoční Jakuba Jana Ryby Vyhlášeno 18. 10. 1996, datum účinnosti 27. 11. 1996, částka 78/1996 * § 1 - (1) K 200. výročí České mše vánoční Jakuba Jana Ryby se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je v celé ploše střední části mince umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu na mezikruží, které je od střední části mince odděleno linkou. Ve spodní části mezikru * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. listopadu 1996. Aktuální znění od 27. 11. 1996 266 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 25. září 1996 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí České mše vánoční Jakuba Jana Ryby Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 200. výročí České mše vánoční Jakuba Jana Ryby se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,5 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka nahoru i dolů v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je v celé ploše střední části mince umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu na mezikruží, které je od střední části mince odděleno linkou. Ve spodní části mezikruží je rovněž v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“, které je od názvu státu z obou stran odděleno tečkami. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna ve spodní části třetího pole státního znaku vlevo od svislé dělící osy. (2) Na rubu dvousetkoruny je ve střední části mince postava troubícího anděla, vznášející se na pozadí noční oblohy nad stylizovaným venkovským kostelíkem. Dominantou pozadí je kometa umístěná v horní části. Na mezikruží je v neuzavřeném opisu v horní části text „JAKUB JAN RYBA“, ve spodní části text „ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ 1796 - 1996“. Mezikruží je od střední části mince odděleno linkou, přerušenou na dvou místech částmi vyobrazení ze střední části mince, která přesahují do mezikruží a oddělují od sebe oba texty. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „L∙K“ jsou umístěny ve střední části mince vpravo dole nad linkou oddělující mezikruží. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 27. listopadu 1996. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. 10kB 11kB
Zákon č. 272/1996 Sb.	Zákon č. 272/1996 Sb. Zákon, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv Vyhlášeno 1. 11. 1996, datum účinnosti 1. 11. 1996, částka 80/1996 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 2 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 97/1993 SB., O PŮSOBNOSTI SPRÁVY STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV (§ 4 — § 4) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 5 — § 5) Aktuální znění od 1. 11. 1996 272 ZÁKON ze dne 11. října 1996, kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 (1) Zřizují se tyto ústřední orgány státní správy: a) Ministerstvo pro místní rozvoj, b) Ministerstvo dopravy a spojů, c) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, d) Úřad pro státní informační systém. (2) Zrušují se tyto ústřední orgány státní správy: a) Ministerstvo hospodářství, b) Ministerstvo pro hospodářskou soutěž, c) Ministerstvo dopravy, d) Česká komise pro vědecké hodnosti. (3) Zrušuje se Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky. (4) Působnost ústředních orgánů státní správy, které jsou uvedeny v odstavci 1, stanoví zvláštní zákony. (5) Dosavadní působnost vyplývající ze zákonů a dalších právních předpisů přechází a) z Ministerstva hospodářství 1. ve věcech telekomunikací a pošt na Ministerstvo dopravy a spojů, 2. ve věcech profesní přípravy učňů na povolání na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 3. ve věcech malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, ve věcech živnostíživností, podpory exportu, tvorby jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, rozvoje techniky a technologií, technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví na Ministerstvo průmyslu a obchodu, 4. ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a ve věcech nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu na Ministerstvo pro místní rozvoj, 5. ve věcech geologického průzkumu na Ministerstvo životního prostředí, 6. ve věcech hospodářské mobilizace a hospodářských opatření potřebných pro zabezpečení obrany na Správu státních hmotných rezerv, 7. ve věcech státního informačního systému na Úřad pro státní informační systém; b) z Ministerstva dopravy na Ministerstvo dopravy a spojů; c) z Ministerstva životního prostředí ve věcech vodního hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, na Ministerstvo zemědělství; d) z Ministerstva zdravotnictví ve věcech zdravotnického školství na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; e) z Ministerstva pro hospodářskou soutěž na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; f) z České komise pro vědecké hodnosti na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; g) z Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky ve věcech plnění úkolů spojených s legislativní činností vlády na Ministerstvo spravedlnosti. (6) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí v souvislosti s přechodem působnosti podle odstavce 5 ke dni účinnosti tohoto zákona a) z Ministerstva hospodářství na Ministerstvo dopravy a spojů, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Správu státních hmotných rezerv a na Úřad pro státní informační systém; b) z Ministerstva dopravy na Ministerstvo dopravy a spojů; c) z Ministerstva zdravotnictví na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; d) z Ministerstva pro hospodářskou soutěž na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže; e) z České komise pro vědecké hodnosti na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (7) O přechodu práv a povinností podle odstavce 6 uzavřou ministerstva dopravy a spojů, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu, životního prostředí, pro místní rozvoj, zdravotnictví, Správa státních hmotných rezerv a Úřad pro státní informační systém příslušné dohody, kterými mezi sebou blíže vymezí tato práva a povinnosti. O přesunech rozpočtových prostředků uzavřou ústřední orgány státní správy uvedené v předchozí větě delimitační protokoly, které předloží ke schválení a k provedení rozpočtových opatření Ministerstvu financí. (8) Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných právních vztahů přecházejí ke dni účinnosti tohoto zákona z Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky na Ministerstvo spravedlnosti. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 2 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 135/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 1 zní: „§ 1 V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: 1. Ministerstvo financí, 2. Ministerstvo zahraničních věcí, 3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 4. Ministerstvo kultury, 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 6. Ministerstvo zdravotnictví, 7. Ministerstvo spravedlnosti, 8. Ministerstvo vnitra, 9. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 10. Ministerstvo pro místní rozvoj, 11. Ministerstvo zemědělství, 12. Ministerstvo obrany, 13. Ministerstvo dopravy a spojů, 14. Ministerstvo životního prostředí.“. 2. § 2 odst. 1 zní: „(1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy: 1. Český statistický úřad, 2. Český úřad zeměměřický a katastrální, 3. Český báňský úřad, 4. Úřad průmyslového vlastnictví, 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, 6. Úřad pro státní informační systém, 7. Správa státních hmotných rezerv, 8. Státní úřad pro jadernou bezpečnost.“. 3. V § 2 odst. 3 věta první zní: „Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.“. 4. § 3 se vypouští. 5. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci.“. 6. V § 7 odst. 1 se slova „s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva hospodářství, pro vědní politiku a vývoj technologií, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti,“ nahrazují slovy „, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti“. 7. V § 8 se slova „s výjimkou rozhlasového a televizního vysílání,“ nahrazují slovy „pro rozhlasové a televizní vysílání, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,1a)“. Poznámka č. 1a) zní: „1a) Např. zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 10 odst. 1 se vypouštějí slova „zdravotnické školství,“. 9. § 11 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Ministerstvo spravedlnosti plní úkoly spojené s legislativní činností vlády.“. 10. § 13 odst. 1 zní: „(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro a) státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, b) hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, c) vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu, d) věci malých a středních podniků, s výjimkou regionální podpory podnikání, a pro věci živností, e) technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, f) průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií.“. 11. § 14 zní: „§ 14 (1) Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. (2) Ministerstvo pro místní rozvoj a) spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, b) koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. (3) Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. (4) Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.“. 12. V § 15 odst. 1 ve větě první se za slova „půdního fondu,“ vkládají tato slova: „pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod,“. 13. § 17 zní: „§ 17 Ministerstvo dopravy a spojů je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy, telekomunikací a pošt, s výjimkou správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.“. 14. § 19 odst. 2 zní: „(2) Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí, včetně těch, které přesahují státní hranice. Dále je ústředním orgánem státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku.“. 15. V § 22 se na konci připojuje tato věta: „O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost.“. 16. V § 24 se slova „připravují návrhy zákonů České národní rady a jiných obecně závazných právních předpisů“ nahrazují slovy „připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila“. 17. § 28a zní: „§ 28a Vláda může zřídit jako svůj poradní orgán Legislativní radu. V jejím čele stojí člen vlády.“. § 3 Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, jak vyplývá z pozdějších předpisů. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 97/1993 SB., O PŮSOBNOSTI SPRÁVY STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV § 4 Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 1 zní: „(1) Správa státních hmotných rezerv (dále jen „Správa“) je ústředním orgánem státní správy pro oblast státních hmotných rezerv, hospodářskou mobilizaci a hospodářská opatření pro zabezpečení obrany.“. 2. V § 1 odst. 3 se slova „ministra hospodářství“ nahrazují slovy „ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí“. 3. V § 3 ve větě první se za slovem „financování“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „hospodářské mobilizace a hospodářských opatření pro zabezpečení obrany a financování,“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST ZÁKONA § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 273/1996 Sb.	Zákon č. 273/1996 Sb. Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Vyhlášeno 1. 11. 1996, datum účinnosti 1. 11. 1996, částka 80/1996 * § 1 - (1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od * § 1a - (1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu. * § 2 - (1) Úřad: * § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (464/2023 Sb.) 273 ZÁKON ze dne 11. října 1996 o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) je ústředním orgánem státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úřad při výkonu své působnosti postupuje nezávisle a nestranně, nepřijímá pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob. (2) Sídlem Úřadu je Brno. (3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (4) S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce prezidenta republiky, člena vlády, prezidenta, viceprezidenta nebo člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní bankybanky, poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, soudce, státního zástupce, jakákoli jiná funkce ve veřejné správě nebo členství v politické straně nebo v politickém hnutí. (5) Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci a vykonávat jakoukoli výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost Úřadu nebo neohrožuje důvěru v jeho nezávislost a nestrannost. (6) Předsedou Úřadu může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která a) je státním občanem České republiky, b) je plně svéprávná, c) je bezúhonná, d) má ukončené vysokoškolské vzdělání získané studiem v magisterském studijním programu, e) má nejméně 10 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a f) dosáhla věku 40 let. (7) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro a) trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo b) trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem veřejné správy. (8) Funkční období předsedy Úřadu je 6 let. (9) Funkce předsedy Úřadu zaniká a) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně vyhotoveného rozhodnutí o odvolání z funkce nebo písemně učiněného vzdání se funkce anebo pozdějším dnem uvedeným v doručeném rozhodnutí o odvolání nebo vzdání se funkce, b) uplynutím jeho funkčního období, c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem, kdy přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 6 písm. a) až d), nebo e) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s výkonem funkce předsedy Úřadu. (10) Předsedu Úřadu lze odvolat z funkce, jen a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebo b) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. (11) Předseda Úřadu má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (12) Předseda Úřadu je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (13) Ten, kdo vykonával funkci předsedy Úřadu, nesmí být po dobu 1 roku ode dne skončení výkonu funkce členem orgánu právnické osoby podnikající v oblasti provozování železniční infrastruktury nebo drážní dopravy ani být v pracovněprávním nebo podobném právním vztahu k ní nebo v této oblasti vykonávat podnikatelskou činnost. § 1a (1) Předsedu Úřadu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda Úřadu, přičemž určí pořadí svého zastupování. Místopředseda plní úkoly podle rozhodnutí předsedy Úřadu. (2) Místopředseda má nárok na plat, náhradu výdajů, naturální plnění, a nezůstane-li zaměstnancem Úřadu, i na odchodné jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu. (3) Pro neslučitelnost výkonu funkce místopředsedy se použije obdobně § 1 odst. 4 a 5. (4) Místopředsedou může být jmenována osoba, která splňuje podmínky podle § 1 odst. 6 písm. a) až d) a která a) má nejméně 7 let právní praxe nebo praxe v oblasti ekonomie a b) dosáhla věku 35 let. (5) Funkční období místopředsedy je 6 let. (6) Pro zánik funkce místopředsedy se použijí ustanovení tohoto zákona o zániku funkce předsedy Úřadu obdobně. (7) Místopředsedu lze odvolat z funkce, pokud a) narušuje závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje nezávislost a nestrannost Úřadu, nebo b) porušil povinnost vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem. (8) Místopředseda je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. (9) Na toho, kdo vykonával funkci místopředsedy Úřadu, se použije obdobně § 1 odst. 13. § 2 (1) Úřad: a) vytváří podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, b) vykonává dozor při zadávání veřejných zakázek, c) vykonává další působnosti stanovené zvláštními zákony; je vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž podle přímo použitelných předpisů Evropské unie. (2) Úřad spolupracuje s příslušnými orgány jiných států za účelem výměny informací a pomoci při výkonu své působnosti. (3) Úřad vydává výroční zprávu o své činnosti, informuje o ní vládu a Parlament a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách. Výroční zpráva obsahuje zejména informace o počtu zahájených a ukončených správních řízení, jmenování a odvolání předsedy a místopředsedů a výši příjmů Úřadu včetně změn oproti předchozímu období. § 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 278/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 278/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 11. 1996, datum účinnosti 14. 11. 1996, částka 83/1996 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb. a vyhlášky č. 246/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 14. 11. 1996 278 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 24. října 1996, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 263/1992 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb., a podle § 71 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb. a vyhlášky č. 246/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 2 písm. l) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu a rozvrhového usnesení.“. 2. V § 6 odst. 3 písm. g) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) úkony v řízení konkursním a vyrovnacím s výjimkou jednání a s výjimkou usnesení o prohlášení konkursu a rozvrhového usnesení.“. 3. V § 8 se za slova „obchodního rejstříku lze“ vkládají tato slova: „u soudu“. 4. § 34 včetně poznámky č. 7) zní: „§ 34 (1) Soud ustaví správcem konkursní podstaty, zvláštním správcem, vyrovnacím správcem nebo zástupcem správce (dále jen „správce“) osobu zapsanou v seznamu správců podle zvláštního předpisu7) s přihlédnutím k sídlu nebo trvalému pobytu takové osoby ve vztahu k sídlu dlužníkova podniku nebo místu podnikání dlužníka. (2) Při výběru správce soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená možnostem a schopnostem správce; dbá rovněž o rovnoměrné vytížení správců zapsaných v seznamu správců. 7) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění vyhlášky č. 583/1992 Sb. a vyhlášky č. 277/1996 Sb.“. 5. Poznámka č. 8) se vypouští. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: JUDr. Kalvoda v. r.
Vyhláška České národní banky č. 279/1996 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 279/1996 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 1000 Kč vzoru 1996 Vyhlášeno 14. 11. 1996, datum účinnosti 1. 12. 1996, částka 83/1996 * § 1 - Dnem 6. prosince 1996 se vydávají do oběhu bankovky po 1000 Kč vzoru 1996 (dále jen „bankovka vzoru 1996“). * § 2 - (1) Bankovka vzoru 1996 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 1000 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1996 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem a vodoznakem stejným * § 3 - (1) Na líci bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. * § 4 - (1) Na rubu bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. * § 5 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1996. Aktuální znění od 1. 12. 1996 279 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 25. října 1996 o vydání bankovek po 1000 Kč vzoru 1996 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 6. prosince 1996 se vydávají do oběhu bankovky po 1000 Kč vzoru 1996 (dále jen „bankovka vzoru 1996“). § 2 (1) Bankovka vzoru 1996 má stejné rozměry včetně přípustné tolerance jako bankovka 1000 Kč vzoru 1993 (dále jen „bankovka vzoru 1993“). Pro bankovku vzoru 1996 je použit papír stejné kvality a zabarvení, s ochranným okénkovým proužkem a vodoznakem stejným jako u bankovky vzoru 1993.1) (2) Bankovkový papír u bankovky vzoru 1996 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. (3) Bankovkový papír u bankovky vzoru 1996 je rovněž opatřen ochranným iridiscentním pruhem o šířce 20 mm s povolenou tolerancí 0,5 mm, umístěným na lícní straně ve vzdálenosti 124 mm od levého kraje bankovky s tolerancí posunu 3 mm. Ochranný iridiscentní pruh je průhledný, je slabě okrově zbarvený a při určitém úhlu dopadu světla získává slabý modravý nádech s kovovým leskem. Při pravém okraji ochranného iridiscentního pruhu jsou shora dolů negativně vyznačena čísla „1000“. (4) Ochranná soutisková značka u bankovky vzoru 1996 má v průhledu proti světlu podobu písmen „ČR“, umístěných v bílé kruhové ploše. Část ochranné soutiskové značky viditelná na lícní straně je vytištěna v barvě fialové a je umístěna v levém horním rohu tiskového obrazce bankovky, vpravo od hodnotového čísla na širokém nepotištěném okraji bankovky (dále jen „kupon“). Část ochranné soutiskové značky viditelná na rubové straně je vytištěna rovněž v barvě fialové a je umístěna v pravém horním rohu tiskového obrazce bankovky, vlevo od hodnotového čísla na kuponu. § 3 (1) Na líci bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění se používají stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. (2) Lícní strana bankovky vzoru 1996 se liší od lícní strany bankovky vzoru 1993 tím, že v koruně stromu na pozadí textů slovně označujících nominální hodnotu bankovky je umístěn stylizovaný lipový list, vytištěný opticky proměnlivou barvou, která se v závislosti na úhlu dopadu světla mění z barvy zlaté do barvy zelené, a letopočet vydání bankovky je vyznačen číslem „1996“. § 4 (1) Na rubu bankovky vzoru 1996 jsou vyobrazení a texty stejné jako u bankovky vzoru 1993. Pro jejich vytištění jsou používány stejné tiskové techniky jako u bankovky vzoru 1993. (2) Rubová strana bankovky vzoru 1996 se liší od rubové strany bankovky vzoru 1993 pouze tím, že v dolní části kuponu je v barvě modročerné vytištěn grafický symbol ve tvaru písmene „P“ stylizovaného do podoby stromu. § 5 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1996. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška České národní banky č. 112/1993 Sb., o vydání bankovek po 1000 Kč, ukončení platnosti bankovek po 1000 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 282/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 282/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků Vyhlášeno 21. 11. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 85/1996 * Čl. I - Příloha vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1997 282 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 6. listopadu 1996, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.: Čl. I Příloha vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, se mění a doplňuje takto: 1. Doplňují se položky seznamu o nová katastrální území: „Kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního území\| Kč/m2 ---\|---\|---\|--- Okres: Benešov 320118502\| 737216\| BLAŽENICE\| 3,29 320118402\| 680371\| BŘEŽANY U LEŠAN\| 4,22 320118202\| 737038\| KOVÁŘOVICE\| 3,03 320118301\| 674516\| KRŇANY\| 3,30 320118401\| 680389\| LEŠANY NAD SÁZAVOU\| 3,80 320118201\| 737054\| PYŠELY\| 3,67 320118501\| 737267\| RABYNĚ\| 3,73 320118302\| 674524\| TELETÍN\| 2,96 320118303\| 674532\| TŘEBSÍN\| 3,31 320118601\| 788431\| VYSOKÝ ÚJEZD\| 2,79 320118203\| 737071\| ZAJEČICE U PYŠEL\| 3,62 Okres: Brno-venkov 370330401\| 704865\| NOSISLAV\| 8,40 Okres: Česká Lípa 350106001\| 918407\| BOREČEK\| 2,05 350106002\| 918415\| HORNÍ KRUPÁ\| 0,00 350106003\| 918423\| HRADČANY NAD PLOUČNICÍ\| 2,70 350106004\| 799106\| JABLONEČEK\| 4,05 350106005\| 739227\| KUŘIVODY\| 0,00 350106006\| 918440\| NÁHLOV\| 3,70 350106007\| 918458\| PLOUŽNICE NAD RALSKEM\| 5,05 350106008\| 799114\| SVÉBOŘICE\| 4,90 Okres: Cheb 340203003\| 725595\| TŮNĚ\| 4,26 Okres: Jeseník 381100301\| 601756\| ADOLFOVICE\| 1,49 381100401\| 602825\| BERNARTICE U JAVORNÍKA\| 4,10 381100501\| 604011\| BÍLÁ VODA U JAVORNÍKA\| 1,91 381104105\| 604666\| BÍLÝ POTOK\| 2,77 381100402\| 602833\| BUKOVÁ U BERNARTIC\| 2,56 381104202\| 658880\| BUKOVICE U JESENÍKA\| 1,59 381101801\| 619922\| ČERNÁ VODA\| 3,18 381101901\| 621901\| ČESKÁ VES\| 1,60 381110602\| 753696\| DOLNÍ ČERVENÁ VODA\| 3,35 381111802\| 772721\| DOLNÍ FOŘT\| 3,51 381113102\| 783790\| DOLNÍ LES\| 2,57 381106301\| 684660\| DOLNÍ LIPOVÁ\| 1,27 381110401\| 748447\| DOLNÍ SKOROŠICE\| 3,26 381113902\| 793132\| DOLNÍ ÚDOLÍ\| 1,13 381100302\| 601772\| DOMAŠOV U JESENÍKA\| 1,50 381112302\| 778451\| FOJTOVA KRAŠ\| 3,68 381100403\| 602841\| HORNÍ HEŘMANICE U BERNARTIC\| 3,84 381104106\| 604674\| HORNÍ HOŠTICE\| 2,06 381106302\| 684651\| HORNÍ LIPOVÁ\| 1,09 381110402\| 748471\| HORNÍ SKOROŠICE\| 1,70 381113903\| 793141\| HORNÍ ÚDOLÍ\| 0,76 381103401\| 646857\| HRADEC U JESENÍKA\| 3,59 381112303\| 778460\| HUKOVICE U VELKÉ KRAŠE\| 3,63 381104107\| 798347\| HUNDORF\| 0,00 381104101\| 657921\| JAVORNÍK - MĚSTO\| 1,93 381104102\| 657956\| JAVORNÍK - VES\| 3,20 381104201\| 658723\| JESENÍK\| 1,94 381100502\| 604020\| KAMENIČKA U BÍLÉ VODY\| 2,21 381113802\| 667404\| KOBYLÁ\| 3,50 381107102\| 694401\| KOLNOVICE\| 3,74 381112304\| 778478\| MALÁ KRAŠ\| 3,71 381107101\| 694410\| MIKULOVICE U JESENÍKA\| 3,73 381110603\| 753670\| NOVÁ ČERVENÁ VODA\| 3,20 381103402\| 646865\| NOVÁ VES U JESENÍKA\| 2,63 381111803\| 772704\| NOVÉ VILÉMOVICE\| 1,57 381113904\| 793159\| ONDŘEJOVICE V JESENÍKÁCH\| 1,95 381114001\| 716219\| OSTRUŽNÁ\| 1,03 381110403\| 748421\| PETROVICE U SKOROŠIC\| 2,33 381114002\| 716227\| PETŘÍKOV U BRANNÉ\| 0,73 381108701\| 720691\| PÍSEČNÁ U JESENÍKA\| 2,87 381113905\| 793167\| REJVÍZ\| 2,00 381101802\| 619949\| ROKLINY\| 2,20 381104203\| 658928\| SEČU JESENÍKA\| 0,98 381110601\| 753688\| STARÁ ČERVENÁ VODA\| 3,33 381108702\| 720704\| STUDENÝ ZEJF\| 1,83 381111301\| 759571\| SUPÍKOVICE\| 3,11 381107103\| 694428\| ŠIROKÝ BROD\| 3,24 381113806\| 748455\| TOMÍKOVICE\| 3,40 381104103\| 657948\| TRAVNÁ U JAVORNÍKA\| 1,49 381111801\| 772712\| UHELNÁ\| 2,67 381112201\| 776904\| VÁPENNÁ\| 1,72 381112301\| 778486\| VELKÁ KRAŠ\| 3,48 381112401\| 779075\| VELKÉ KUNĚTICE\| 3,98 381112801\| 781711\| VIDNAVA\| 3,86 381113101\| 783811\| VLČICE U JAVORNÍKA\| 2,50 381113103\| 783820\| VOJTOVICE\| 2,16 381104104\| 657964\| ZÁLESÍ U JAVORNÍKA\| 1,08 381113901\| 793191\| ZLATÉ HORY V JESENÍKÁCH\| 3,70 381113801\| 797804\| ŽULOVÁ\| 3,39 Okres: Klatovy 340403120\| 798991\| HARTMANICE II\| 0,71 340409203\| 798983\| HORKY U SRNÍ\| 0,71 340408808\| 799041\| KLÁŠTERSKÝ MLÝN II\| 0,00 340403121\| 799009\| KOCHÁNOV Ill\| 1,05 340403122\| 799025\| KUNDRATICE II\| 0,92 340403118\| 798908\| PAŠTĚ\| 0,98 340409204\| 799068\| SRNÍ II\| 0,92 340408809\| 799050\| VELKÝ RADKOV II\| 0,83 340403123\| 799033\| ZÁLUŽICE II\| 0,78 Okres: Kolín 320410201\| 718823\| PEČKY\| 9,10 320410301\| 725986\| POŘÍČANY\| 7,59 320410401\| 739740\| RATENICE\| 7,29 320410202\| 778842\| VELKÉ CHVALOVICE\| 8,24 320410501\| 786101\| VRBOVÁ LHOTA\| 7,88 Okres: Nový Jičín 380408601\| 785768\| VRAŽNÉ U ODER\| 7,32 Okres: Praha 9 310901004\| 731773\| MALEŠICE 9\| 3,94“. 2. Vypouštějí se položky ze seznamu dosud zařazených katastrálních území: „Kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního území\| Kč/m2 ---\|---\|---\|--- Okres: Bruntál 380108202\| 793132\| DOLNÍ ÚDOLÍ\| 1,13 380108203\| 793141\| HORNÍ ÚDOLÍ\| 0,76 380108204\| 793159\| ONDŘEJOVICE V JESENÍKÁCH\| 1,95 380108205\| 793167\| REJVÍZ\| 2,00 380108201\| 793191\| ZLATÉ HORY V JESENÍKÁCH\| 3,70 Okres: Břeclav 370404501\| 704865\| NOSISLAV\| 8,40 Okres: Česká Lípa 350106001\| 991317\| ČERNÁ NOVINA\| 3,50 350106002\| 991341\| HRADČANY NAD PLOUČNICÍ\| 0,00 350106003\| 739227\| HVĚZDOV\| 0,00 350106004\| 991350\| JABLONEC POD RALSKEM\| 3,47 350106005\| 991368\| JEZOVÁ\| 0,00 350106006\| 991392\| NÁHLOV\| 3,46 350106007\| 991431\| PLOUŽNICE POD RALSKEM\| 5,27 350106008\| 991457\| STRÁŽOV POD RALSKEM\| 5,67 Okres: Nový Jičín 380405213\| 785768\| DOLNÍ VRAŽNÉ\| 7,40 380405214\| 785784\| HORNÍ VRAŽNÉ\| 7,20 Okres: Nymburk 320806501\| 718823\| PEČKY\| 9,10 320807101\| 725986\| POŘÍČANY\| 7,59 320807501\| 739740\| RATENICE\| 7,29 320806502\| 778842\| VELKÉ CHVALOVICE\| 8,24 320809801\| 786101\| VRBOVÁ LHOTA\| 7,88 Okres: Praha-východ 320907402\| 737038\| KOVÁŘOVICE\| 3,03 320907401\| 737054\| PYŠELY\| 3,67 320907403\| 737071\| ZAJEČICE U PYŠEL\| 3,62 Okres: Praha-západ 321010602\| 737216\| BLAŽENICE\| 3,29 321010102\| 680371\| BŘEŽANY U LEŠAN\| 4,22 321009901\| 674516\| KRŇANY\| 3,30 321010101\| 680389\| LEŠANY NAD SÁZAVOU\| 3,80 321010601\| 737267\| RABYNĚ\| 3,73 321009902\| 674524\| TELETÍN\| 2,96 321009903\| 674532\| TŘEBSÍN\| 3,31 321011101\| 788431\| VYSOKÝ ÚJEZD\| 2,79 Okres: Šumperk 380900301\| 601756\| ADOLFOVICE\| 1,49 380900401\| 602825\| BERNARTICE U JAVORNÍKA\| 4,10 380900501\| 604011\| BÍLÁ VODA U JAVORNÍKA\| 1,91 380904105\| 604666\| BÍLÝ POTOK\| 2,77 380900402\| 602833\| BUKOVÁ U BERNARTIC\| 2,56 380904202\| 658880\| BUKOVICE U JESENÍKA\| 1,59 380901801\| 619922\| ČERNÁ VODA\| 3,18 380901901\| 621901\| ČESKÁ VES\| 1,60 380910602\| 753696\| DOLNÍ ČERVENÁ VODA\| 3,35 380911802\| 772721\| DOLNÍ FOŘT\| 3,51 380913102\| 783790\| DOLNÍ LES\| 2,57 380906301\| 684660\| DOLNÍ LIPOVÁ\| 1,27 380910401\| 748447\| DOLNÍ SKOROŠICE\| 3,26 380900302\| 601772\| DOMAŠOV U JESENÍKA\| 1,50 380912302\| 778451\| FOJTOVA KRAŠ\| 3,68 380900403\| 602841\| HORNÍ HEŘMANICE U BERNARTIC\| 3,84 380904106\| 604674\| HORNÍ HOŠTICE\| 2,06 380906302\| 684651\| HORNÍ LIPOVÁ\| 1,09 380910402\| 748471\| HORNÍ SKOROŠICE\| 1,70 380903401\| 646857\| HRADEC U JESENÍKA\| 3,59 380912303\| 778460\| HUKOVICE U VELKÉ KRAŠE\| 3,63 380904107\| 798347\| HUNDORF\| 0,00 380904101\| 657921\| JAVORNÍK - MĚSTO\| 1,93 380904102\| 657956\| JAVORNÍK - VES\| 3,20 380904201\| 658723\| JESENÍK\| 1,94 380900502\| 604020\| KAMENIČKA U BÍLÉ VODY\| 2,21 380913802\| 667404\| KOBYLÁ\| 3,50 380907102\| 694401\| KOLNOVICE\| 3,74 380912304\| 778478\| MALÁ KRAŠ\| 3,71 380907101\| 694410\| MIKULOVICE U JESENÍKA\| 3,73 380910603\| 753670\| NOVÁ ČERVENÁ VODA\| 3,20 380903402\| 646865\| NOVÁ VES U JESENÍKA\| 2,63 380911803\| 772704\| NOVÉ VILÉMOVICE\| 1,57 380908201\| 716219\| OSTRUŽNÁ\| 1,03 380910403\| 748421\| PETROVICE U SKOROŠIC\| 2,33 380908202\| 716227\| PETŘÍKOV U BRANNÉ\| 0,73 380908701\| 720691\| PÍSEČNÁ U JESENÍKA\| 2,87 380901802\| 619949\| ROKLINY\| 2,20 380904203\| 658928\| SEČ U JESENÍKA\| 0,98 380910601\| 753688\| STARÁ ČERVENÁ VODA\| 3,33 380908702\| 720704\| STUDENÝ ZEJF\| 1,83 380911301\| 759571\| SUPÍKOVICE\| 3,11 380907103\| 694428\| ŠIROKÝ BROD\| 3,24 380913806\| 748455\| TOMÍKOVICE\| 3,40 380904103\| 657948\| TRAVNÁ U JAVORNÍKA\| 1,49 380911801\| 772712\| UHELNÁ\| 2,67 380912201\| 776904\| VÁPENNÁ\| 1,72 380912301\| 778486\| VELKÁ KRAŠ\| 3,48 380912401\| 779075\| VELKÉ KUNĚTICE\| 3,98 380912801\| 781711\| VIDNAVA\| 3,86 380913101\| 783811\| VLČICE U JAVORNÍKA\| 2,50 380913103\| 783820\| VOJTOVICE\| 2,16 380904104\| 657964\| ZÁLESÍ U JAVORNÍKA\| 1,08 380913801\| 797804\| ŽULOVÁ\| 3,39“. 3. Mění se položky seznamu v části přiřazených průměrných cen zemědělských pozemků: „Kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního území\| Kč/m2 ---\|---\|---\|--- Okres: Benešov 320101401\| 615820\| BUKOVANY U TÝNCE NAD SÁZAVOU\| 4,23 320112401\| 745758\| ŘIMOVICE\| 5,32 320115101\| 775959\| VÁCLAVICE U BENEŠOVA\| 4,78 Okres: Blansko 370101008\| 600822\| BAČOV\| 4,12 370101002\| 608475\| HRÁDKOV\| 3,09 370113201\| 776602\| VALCHOV\| 3,09 Okres: Brno - město 370200141\| 608505\| BOSONOHY\| 7,62 370200111\| 611905\| KNÍNIČKY\| 5,46 370200117\| 612405\| LÍŠEŇ\| 8,36 370200148\| 795674\| ŽEBĚTÍN\| 6,66 Okres: Brno - venkov 370310601\| 747581\| SENTICE\| 7,84 370313101\| 777633\| VELATICE\| 6,88 Okres: Břeclav 370403901\| 699250\| MORAVSKÝ ŽIŽKOV\| 7,90 Okres: Domažlice 340101601\| 643076\| HORNÍ KAMENICE U STAŇKOVA\| 4,57 340102401\| 662992\| KANICE U DOMAŽLIC\| 4,22 340104003\| 700088\| SMOLOV U DOMAŽLIC\| 3,94 340105101\| 752771\| SPÁŇOV\| 3,96 Okres: Havlíčkův Brod 360106210\| 651389\| BAROVICE\| 2,14 360103507\| 723045\| DOBKOV\| 3,98 360112202\| 768782\| DOBROVÍTOVA LHOTA\| 2,39 360111609\| 626716\| DOLNÍ DLUŽINY\| 3,35 360102001\| 629740\| DOLNÍ MĚSTO\| 3,45 360111610\| 626724\| HORNÍ DLUŽINY\| 3,71 360113806\| 644358\| HORNÍ STUDENEC\| 3,98 360116602\| 644366\| HUDEČ\| 3,48 360103501\| 652831\| CHOTĚBOŘ\| 4,42 360110803\| 750140\| KOCOUROV U SLAVÍKOVA\| 2,80 360111611\| 684210\| KOCHÁNOV U LÍPNIČKY\| 4,14 360112203\| 768791\| KOŇKOVICE\| 2,32 360111612\| 684228\| LIPNIČKA\| 3,41 360106208\| 603651\| MALOCHYNĚ\| 3,15 360102002\| 629766\| MEZIKLASÍ\| 2,95 360116501\| 717126\| OVESNÁ LHOTA\| 2,93 360103509\| 723053\| POČÁTKY U CHOTĚBOŘE\| 3,96 360116601\| 644382\| PODMOKLANY\| 3,15 360103510\| 735981\| PŘÍJEMKY\| 3,10 360111613\| 684236\| RADOSTOVICE U LIPNIČKY\| 3,35 360103504\| 739294\| RANKOV U CHOTĚBOŘE\| 3,24 360110804\| 750158\| ROVNÝ\| 3,26 360110801\| 750166\| SLAVÍKOV U CHOTĚBOŘE\| 2,92 360111101\| 752002\| SOBÍŇOV\| 3,37 360113804\| 772577\| STRUŽINEC\| 2,88 360103505\| 760871\| SVINNÝ\| 4,55 360112201\| 768804\| TRPIŠOVICE\| 2,28 360113805\| 772585\| ÚDAVY\| 4,38 360117701\| 783994\| VLKANOV\| 3,39 Okres: Hodonín 370602701\| 671959\| KOZOJÍDKY\| 5,99 370607801\| 794627\| ŽAROŠICE\| 7,37 370608201\| 796450\| ŽERAVINY\| 5,66 Okres: Cheb 340200110\| 650846\| PODHOŘÍ U CHEBU\| 5,40 Okres: Jičín 360404801\| 655431\| CHYJICE\| 10,15 360405107\| 631817\| KETEŇ\| 11,04 360405701\| 667081\| KNĚŽNICE\| 4,49 360415603\| 778141\| VESEC U JIČÍNA\| 11,65 Okres: Jihlava 370700901\| 608009\| BORŠOV\| 2,07 370702601\| 633852\| DUŠEJOV\| 2,81 Okres: Jindřichův Hradec 330311203\| 643629\| HORNÍ OLEŠNÁ\| 3,34 Okres: Kroměříž 370801901\| 643246\| HORNÍ LAPAČ\| 7,55 370807203\| 751871\| SKRŽICE\| 10,11 Okres: Mělník 320600702\| 616478\| DAMINĚVES\| 7,84 Okres: Opava 380602101\| 627437\| DOBROSLAVICE\| 3,38 380602701\| 636495\| CHABIČOV VE SLEZSKU\| 5,27 Okres: Pardubice 360623801\| 653004\| ČASY\| 4,43 360602401\| 630136\| DOLNÍ ŘEDICE\| 5,00 360603901\| 653012\| CHOTEČ U HOLIC\| 4,99 Okres: Pelhřimov 330402701\| 620521\| ČERNOV\| 3,23 330404303\| 653942\| CHRÁSTOV U HORNÍ CEREKVE\| 3,00 330409601\| 704954\| NOVÁ BUKOVÁ\| 3,17 Okres: Písek 330501401\| 632198\| DRAŽÍČ\| 4,94 330506303\| 749273\| PÍSECKÁ SMOLEČ\| 4,85 330506301\| 749281\| SLABČICE\| 4,23 Okres: Plzeň - jih 340600701\| 697974\| ČMELÍNY\| 2,64 340601001\| 626783\| DNEŠICE\| 4,34 340600203\| 647586\| HRADIŠŤSKÝ ÚJEZD\| 3,72 340604001\| 680621\| LETKOV\| 4,48 340611501\| 772089\| LHŮTA U TYMÁKOVA\| 4,04 340611101\| 772097\| MOKROUŠE\| 3,84 340605903\| 704482\| OLEŠNÁ U NEZVĚSTIC\| 3,92 340608202\| 755141\| SEDLEC U STARÉHO PLZENCE\| 4,59 340607901\| 751600\| SOBĚKURY\| 4,69 340608201\| 755150\| STARÝ PLZENEC\| 4,21 340609001\| 772101\| TYMÁKOV\| 4,27 340611801\| 704504\| ŽÁKAVA\| 4,00 Okres: Praha - východ 320902401\| 644803\| HOROUŠANY\| 4,66 Okres: Prachatice 330600701\| 616273\| BUŠANOVICE\| 3,26 330607210\| 689785\| OLŠOVICE\| 4,31 330602408\| 769347\| TŘEBANICE\| 2,96 Okres: Prostějov 370901201\| 618829\| ČEHOVICE\| 11,81 Okres: Rakovník 321207201\| 744671\| RYNHOLEC\| 4,87 Okres: Rychnov nad Kněžnou 360707301\| 749770\| SLATINA NAD ZDOBNICÍ\| 2,87 Okres: Strakonice 330703201\| 644765\| HORNOSÍN\| 3,42 330705001\| 667579\| KOCELOVICE\| 3,91 330711701\| 775771\| UZENICE\| 4,13 330712101\| 784958\| VOLYNĚ\| 2,79 330705802\| 686255\| ZAHORČICE U LNÁŘŮ\| 2,74 330712103\| 784966\| ZECHOVICE\| 1,94 Okres: Šumperk 380909401\| 726176\| POSTŘELMOV\| 5,91 380911701\| 770795\| TŘEŠTINA\| 8,94“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Ministr: Ing. Lux v. r.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 287/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 287/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní Vyhlášeno 29. 11. 1996, datum účinnosti 29. 11. 1996, částka 87/1996 * § 1 - Za přírodní léčivé zdroje se prohlašují * § 2 - Za přírodní minerální vody stolní se prohlašují * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 10. 12. 1998 (290/1998 Sb.) 287 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 8. listopadu 1996, kterou se prohlašují další zdroje přirozeně se vyskytujících minerálních vod za přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody stolní Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 47 a 49 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.: § 1 Za přírodní léčivé zdroje se prohlašují a) pramen IDA II (vrt S7) nacházející se na stavební parcele č. 61/1 katastrálního územíkatastrálního území Běloves, okres Náchod; přírodní léčivý zdroj je přírodní prostá kyselka, hydrogenuhličitano-sírano, vápenato-sodného typu, se zvýšeným obsahem arsenu, studená, hypotonická; b) pramen BJ 6 nacházející se na pozemkové parcele č. 1959/2 katastrálního územíkatastrálního území Bílina, okres Most; přírodní léčivý zdroj je přírodní středně mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; c) pramen NP 791 nacházející se na pozemkové parcele č. 3150/4 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; d) pramen NP 792 nacházející se na pozemkové parcele č. 3099/4 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; e) pramen NP 793 nacházející se na pozemkové parcele č. 3150/4 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; f) pramen NP 794 nacházející se na pozemkové parcele č. 3099/4 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; g) pramen NP 795 nacházející se na pozemkové parcele č. 3099/2 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; h) pramen NP 796 nacházející se na pozemkové parcele č. 3099/3 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; i) pramen NP 797 nacházející se na pozemkové parcele č. 3099/2 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; j) pramen NP 798 nacházející se na pozemkové parcele č. 3099/3 katastrálního územíkatastrálního území Polanka nad Odrou, okres Ostrava; přírodní léčivý zdroj je přírodní silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická; l) pramen Karolina II (BJ 30) nacházející se na pozemkové parcele č. 78/1 katastrálního územíkatastrálního území Mariánské Lázně, okres Cheb; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sírano, hořečnato-sodno-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; m) pramen Karolina III (BJ 31) nacházející se na pozemkové parcele č. 78/1 katastrálního územíkatastrálního území Mariánské Lázně, okres Cheb; přírodní léčivý zdroj je přírodní slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano-sírano, sodno-hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; n) pramen NP 536 nacházející se na pozemkové parcele č. 3349/1 katastrálního územíkatastrálního území Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín; přírodní léčivý zdroj je přírodní, silně mineralizovaná, železnatá, jodová minerální voda chlorido-sodného typu, se zvýšeným obsahem stroncia, barya a bromidů, studená, hypertonická. § 2 Za přírodní minerální vody stolní se prohlašují a) pramen Perla Čech II (HJ 3) nacházející se na pozemkové parcele č. 2499 katastrálního územíkatastrálního území Prameny, okres Cheb; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano, hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; b) pramen Perla Čech III (HJ 3a) nacházející se na pozemkové parcele č. 2499 katastrálního územíkatastrálního území Prameny, okres Cheb; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano, hořečnato-vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; c) pramen BJ 12 nacházející se na pozemkové parcele č. 638/3 katastrálního územíkatastrálního území Sedm Dvorů, okres Bruntál; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná železnatá kyselka hydrogenuhličitano, vápenatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; d) pramen BJ 5 nacházející se na pozemkové parcele č. 103/2 katastrálního územíkatastrálního území Břvany, okres Louny; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano-sírano, sodno-vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická; e) pramen Luční kyselka (HV-2) nacházející se na pozemkové parcele č. 2831/1 katastrálního územíkatastrálního území Lázně Kynžvart, okres Cheb; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní prostá kyselka hydrogenuhličitano, hořečnato-vápenatého typu, studená, hypotonická; f) pramen HJ 4 nacházející se na pozemkové parcele č. 520 katastrálního územíkatastrálního území Bražec 2, okres Karlovy Vary; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano, vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; g) pramen HJ 5 nacházející se na pozemkové parcele č. 8/1 katastrálního územíkatastrálního území Bražec 2, okres Karlovy Vary; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano, vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická; h) pramen HJ 6 nacházející se na pozemkové parcele č. 8/1 katastrálního územíkatastrálního území Bražec 2, okres Karlovy Vary; přírodní zdroj minerální vody stolní je přírodní slabě mineralizovaná kyselka hydrogenuhličitano, vápenato-hořečnatého typu se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Stráský v. r.
Nařízení vlády č. 298/1996 Sb.	Nařízení vlády č. 298/1996 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vyhlášeno 12. 12. 1996, datum účinnosti 12. 12. 1996, částka 90/1996 * ČÁST PRVNÍ - Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle pracovněprávních předpisů (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě podle občanskoprávních předpisů (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - Společná ustanovení (§ 5 — § 7) Aktuální znění od 12. 12. 1996 298 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. listopadu 1996 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a § 447 odst. 3 občanského zákoníku: ČÁST PRVNÍ Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle pracovněprávních předpisů § 1 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) před 1. lednem 1993 se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) (dále jen „průměrný čistý výdělek“) zvyšuje o 15 %, nejméně však o 620 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak. (2) Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 22 800 Kč. (3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek vyšší než 22 800 Kč. § 2 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992 se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů3) (dále jen „průměrný hrubý výdělek“) zvyšuje o 15 %, nejméně však o 750 Kč, pokud se v odstavcích 2 až 4 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak. (2) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1995, průměrný hrubý výdělek se zvyšuje o 3 %, nejméně však o 150 Kč, pokud se v odstavcích 3 a 4 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak. (3) Průměrný hrubý výdělek se podle odstavců 1 a 2 zvyšuje jen do částky 27 360 Kč. (4) Zvýšení podle odstavců 1 a 2 se neprovede, je-li průměrný hrubý výdělek vyšší než 27 360 Kč. § 3 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 30. červnu 1996, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 odst. 2 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení. (3) Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 a 2 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. ČÁST DRUHÁ Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě podle občanskoprávních předpisů § 4 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě4) (dále jen „náhrada“) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů5) zvyšuje o 3 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 30. červnu 1996. ČÁST TŘETÍ Společná ustanovení § 5 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 odst. 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 4 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 6 Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada upravené podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1996. § 7 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. Ministr spravedlnosti: JUDr. Kalvoda v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády ČSSR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády ČSSR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. 3) Nařízení vlády č. 263/1994 Sb. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb. 4) § 447 občanského zákoníku. 5) Nařízení vlády ČSFR č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě.
Zákon č. 316/1996 Sb.	Zákon č. 316/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 95/1996 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 1997 316 ZÁKON ze dne 13. prosince 1996, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 248/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. d) se text „z pojištění majetku, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu,“ nahrazuje textem „přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,“. 2. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „v § 20 odst. 5“ nahrazují slovy „v § 20 odst. 8“. 3. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „včetně nepeněžního plnění,“ vkládají slova, která včetně poznámky č. 2b) znějí: „sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, 2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.“. 4. § 4 odst. 1 písm. t) zní: „t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku20) nebo jeho technického zhodnocení,“. 5. § 4 odst. 1 písm. w) včetně poznámky č. 13a) zní: „w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kuponové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu šesti měsíců. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do šesti měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do pěti let od nabytí těchto cenných papírů, 13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.“. 6. V § 4 odst. 1 písm. za) se na konci čárka nahrazuje tečkou. Dosavadní písmeno zb) se vypouští. 7. V § 4 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.20)“. 8. V § 6 odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2 nebo v § 17 odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.“. 9. V § 6 odst. 6 se ve větě první vypouštějí slova v závorce „odst. 1“. 10. V § 6 odst. 6 se na konci připojuje tato věta: „Součástí vstupní ceny pro účely tohoto ustanovení je vždy daň z přidané hodnoty.“. 11. V § 6 odst. 7 písm. b) se na konci připojuje tento text: „dále hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování,“. 12. V § 6 odst. 13 se vypouští písmeno b) a současně se zrušuje označení písmena a) a na jeho konci se čárka nahrazuje tečkou. 13. V § 7 odst. 2 písm. c) se slovo „odměny“ nahrazuje slovem „příjmy“. 14. V § 7 odst. 9 písm. b) se na konci slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 8“. 15. V § 10 odst. 3 písm. a) se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 16. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „26 400 Kč“ nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 17. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „13 200 Kč“ nahrazuje částkou „14 400 Kč“. 18. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „12 000 Kč“ nahrazuje částkou „16 800 Kč“ a částka „26 400 Kč“ se nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 19. V § 15 odst. 1 písm. f) se částka „36 000 Kč“ nahrazuje částkou „42 000 Kč“. 20. V § 15 odst. 1 písm. g) se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „9600 Kč“. 21. V § 15 odst. 2 se částka „26 400 Kč“ nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 22. V § 15 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.“. 23. § 16 zní: „§ 16 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí Ze základu daně\| Daň\| Ze základu přesahujícího\| ---\|---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| \| 0 \| 84 000 \| 15 % \| \| 84 000 \| 168 000 \| 12 600 Kč + 20 % \| \\- " - \| 84 000 Kč 168 000 \| 252 000 \| 29 400 Kč + 25 % \| \\- " - \| 168 000 Kč 252 000 \| 756 000 \| 50 400 Kč + 32 % \| \\- " - \| 252 000 Kč 756 000 \| a více \| 211 680 Kč + 40 % \| \\- " - \| 756 000 Kč.“. 24. V § 19 odst. 1 písm. i) se slova „úrokové výnosy ze státních dluhopisů4d) a“ vypouštějí. 25. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámky č. 19d) zní: „§ 20a Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) s přesností na dny, a to na část a) připadající do dne předcházejícího dni, kdy nabylo účinnosti odejmutí povolení k činnosti investičního fondu nebo od účinnosti vydaného povolení ke vzniku investičního fondu. Pokud odejmutí povolení v činnosti investičního fondu nebude vydáno ve lhůtě po ukončení činnosti investičního fondu,19d) je dnem rozhodným pro rozdělení základu daně den předcházející dni ukončení činnosti investičního fondu,19d) b) připadající na zbývající část zdaňovacího období. 19d) § 35i zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.“. 26. § 21 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) U investičního fondu, který v průběhu zdaňovacího období ukončil činnost19d) se použije sazba daně podle odstavce 2 jen na část základu daně stanoveného podle § 20a. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které v průběhu zdaňovacího období vznikl investiční fond.“. 27. V § 22 odst. 2 se poslední věta vypouští. 28. V § 23 odst. 3 se ve větě první za slova „od základu daně podle“ vkládají tato slova: „§ 24 odst. 2 písm. za) a“. 29. § 23 odst. 4 písm. e) zní: „e) částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud 1. souvisejí s rozpouštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, 2. u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,“. 30. V § 23 se na konci odstavce 6 připojuje tento text: „Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a to: a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník (pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem, b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (§ 33), které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování (§ 31), nebo znaleckým posudkem, c) ve zdaňovacím období, ve kterém byly výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) vynaloženy a technické zhodnocení (§ 33) uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník (pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.“. 31. V § 23 odst. 7 se za větu první vkládá věta, která včetně poznámky č. 20d) zní: „Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,20d) se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy. 20d) § 657 a násl. občanského zákoníku.“. 32. V § 23 odst. 8 písm. b) se za body 1 až 3 připojují věty, které znějí: „Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v § 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatně výdělečná činnost (§ 7) nebo pronájem (§ 9) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v § 2 při změně způsobu uplatňování výdajů podle § 24 na způsob podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4 anebo při zahájení účtování, jestliže nebyli účetní jednotkou.20) Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.“. 33. V § 23 odst. 9 věta první zní: „Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného movitého majetku a předmět pronájmu byl odpisován podle § 30 odst. 4, upraví pronajímatel nebo jeho postupník [§ 30 odst. 12 písm. g)] základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle § 31 nebo § 32.“. 34. V § 24 odst. 2 písm. b) se za body 1 až 3 připojují tyto věty: „Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je hmotný majetek nebo jeho část likvidován v souvislosti s pořizováním nového hmotného majetku.“. 35. § 24 odst. 2 písm. h) bod 1 zní: „1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,20)“. 36. V § 24 odst. 2 písm. i) se za slova „stanoví zvláštní zákon22a)“ vkládají tato slova: „a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva“. 37. V § 24 odst. 2 písm. y) se vypouští bod 3 včetně poznámky č. 26j). Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4. 38. V § 24 odst. 2 písm. y) se v poslední větě slova ", je-li její odpis plně kryt" nahrazují slovy „nebo její část, a to do výše kryté“. 39. § 24 odst. 2 písm. za) zní: „za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,“. 40. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zb) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zc), které zní: „zc) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období,“. 41. V § 24 odst. 2 se doplňuje písmeno zd), které zní: „zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši.“. 42. V § 24 odst. 4 písm. b) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 31“ a za písmena a) a b) se připojuje tato věta: „Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, platí pouze podmínka uvedená v písmenu a).“. 43. V § 24 odst. 5 se za slova „při rovnoměrném odpisování podle“ vkládají tato slova: „§ 31“. 44. V § 24 se za odstavec 7 vkládají odstavce 8 a 9, které včetně poznámek č. 22b) a 22c) znějí: „(8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis22b) nebo vytvořenou opravnou položku.22a) (9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky22b) nebo v tvorbě opravné položky,22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis22b) nebo opravné položky22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele. 22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb. 22c) § 69 obchodního zákoníku.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 10. 45. V § 25 odst. 1 písm. c) se za slova „cenného papíru“ vkládají tato slova: „s výjimkou opčních listů20a)“. 46. V § 25 odst. 1 se na konci písmena z) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena za), zb) a zc), která včetně poznámky č. 22d) znějí: „za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl,30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 20 000 Kč, zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace.22c) 22d) § 59 obchodního zákoníku.“. 47. V § 26 odst. 2 se ve větě první za slova „kromě svážnic“ vkládají tato slova: „a oplocení nesloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti“. 48. V § 27 písm. g) se za slova „ložiska nerostných surovin“ vkládají tato slova: „evidovaná v majetku poplatníka před 1. lednem 1997“. 49. V § 28 odst. 3 se slova „§ 31 nebo § 32“ nahrazují slovy „tohoto zákona“. 50. V § 28 se odstavec 4 vypouští. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7. 51. V § 29 odst. 1 se na konci připojují tyto věty: „Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku, na jehož pořízení nebo na jehož technické zhodnocení byla poplatníkům neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace poskytnuta přidělením grantu, se snižuje o dotaci přijatou po 1. lednu 1997. Obdobně se postupuje i u hmotného majetku a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností.“. 52. § 29 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu.“. 53. V § 34 odst. 3 písm. d) se za slova „částky stanovené v písmenech a) až c),“ vkládají tato slova: „a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele,“. 54. V § 35 odst. 3 se slova „z dividend“ nahrazují slovy „z dividendového příjmu z akcie a podílového listu“. 55. V § 35 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Investiční společnost vytvářející podílové fondy si může odečíst od daně polovinu daně srážené jednotlivými podílovými fondy z dividendových příjmů z podílových listů za podmínky, že částka odpočtu daně připadající na jednotlivý podílový fond bude u tohoto fondu zohledněna.“. 56. V § 36 odst. 1 písm. a) bodu 1 se slova „bod 1, 2, 4“ nahrazují slovy „bod 1 až 4“. 57. V § 36 odst. 2 písm. a) se na konci bodu 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 9, který včetně poznámky č. 34c) zní: „9. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu,34c) sníženého o cenu pořízení20) podílového listu. 34c) § 35d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 151/1996 Sb.“. 58. V § 36 odst. 4 se v první větě slova „o poměrnou část z příjmů z úroků ze státních dluhopisů“ nahrazují slovy „o poměrnou část úrokových výnosů z hypotečních zástavních listů4d)“. 59. V § 36 odst. 6 se na konci připojuje tato věta: „U úrokových příjmů z dluhopisu20a) lze zápočet jako součást zálohy na daň uplatnit pouze za podmínky, že nedošlo ke změně v osobě majitele dluhopisu.“. 60. V § 38g odst. 1 se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 61. V § 38g odst. 2 se částka „2000 Kč“ nahrazuje částkou „4000 Kč“. 62. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha \| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| \| 0 \| 7 000 \| 15 % \| \| 7 000 \| 14 000 \| 1 050 Kč + 20 % \| \\- " - \| 7 000 Kč 14 000 \| 21 000 \| 2 450 Kč + 25 % \| \\- " - \| 14 000 Kč 21 000 \| 63 000 \| 4 200 Kč + 32 % \| \\- " - \| 21 000 Kč 63 000 \| a více \| 17 640 Kč + 40 % \| \\- " - \| 63 000 Kč.“. 63. V § 38k odst. 5 písm. c) a d) se částka „26 400 Kč“ nahrazuje částkou „28 800 Kč“. 64. V příloze k zákonu v odpisové skupině 2 položky (2-23) a (3-31) znějí: „(2-23)\| 29.24.1\| Jen: výrobní a provozní filtrační zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel ---\|---\|--- (3-31)\| 29.24.1\| Plynové generátory, destilační, filtrační nebo rektifikační zařízení kromě: výrobních a provozních filtračních zařízení a zařízení pro úpravu vod o kapacitě do 2000 ekvivalentních obyvatel“. 65. V příloze k zákonu odpisová skupina 2 se doplňuje položkami (2-76), (2-77) a (2-78), které znějí: „(2-76)\| 29.12.31\| Jen: laboratorní zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) ---\|---\|--- (2-77)\| 29.21.1\| Jen: laboratorní pece a pícky, autoklávy a fermentory laboratorní (2-78)\| 29.23.11\| Jen: laboratorní přístroje pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušičky a termostaty laboratorní“. 66. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 se názvy položek (3-17), (3-18) a (3-27) doplňují takto: V položce (3-17) se název doplňuje těmito slovy: „kromě:\| laboratorních zařízení pro vývin vakua (mechanické, difuzní, ultravakuové, soupravy laboratorní vakuové čerpací) v SKP 29.12.31“. ---\|--- V položce (3-18) se název doplňuje těmito slovy: „kromě:\| laboratorních pecí a pícek, autokláv a fermentorů laboratorních v SKP 29.21.12 a 29.21.13“. ---\|--- V položce (3-27) se název doplňuje těmito slovy: „kromě:\| laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování a zkapalňování sušiček a termostatů laboratorních v SKP 29.23.11“. ---\|--- Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1996 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1997. 2. Pro příjmy z prodeje cenných papírůcenných papírů nabytých před 1. lednem 1997 se použijí ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění platném do 31. prosince 1996. 3. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2. Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky spojenými právnickými osobami, u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; průměr podílů se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů, půjček a záloh, nebo e) podle zvláštního zákona.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně, do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. 4. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) bodů 3 a 4 se uplatní pouze u pohledávek s termínem splatnosti počínaje dnem 1. ledna 1995 a dále u pohledávek nebo jejich částí, a to do výše kryté použitím bankovní rezervy nebo opravné položky podle § 5 zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5. Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo že mu vznikla daňová ztráta, může podat dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem. 6. U majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 1995, pro jehož zařazení do hmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 10 000 Kč a pro jehož zařazení do nehmotného majetku byla stanovena vstupní cena převyšující 20 000 Kč, se pro odpisování postupuje podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1995. 7. Ustanovení § 36 odst. 6 druhá věta se nepoužije v případě, že ke změně v osobě majitele dluhopisu došlo do 31. prosince 1996. 8. Pro úrokové příjmy ze státních dluhopisů, emitovaných do 31. prosince 1996, se použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném do konce roku 1996. 9. V čl. I se body 42, 46 [týkající se pouze § 25 odst. 1 písm. zc)], 47, 64 až 66 použijí poprvé za zdaňovací období roku 1996. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 319/1996 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 319/1996 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 95/1996 * Čl. I - Příloha vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území, ve znění vyhlášky č. 73/1996 Sb., se nahrazuje novou přílohou, která zní: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1997 319 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 16. prosince 1996, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb.: Čl. I Příloha vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 118/1987 Sb., o veterinární ochraně státního území, ve znění vyhlášky č. 73/1996 Sb., se nahrazuje novou přílohou, která zní: „Příloha k vyhlášce č. 118/1987 Sb. Seznam pohraničních veterinárních stanic Pohraniční veterinární stanice (okres)\| Kategorie1)\| Vstupní (výstupní) místo (do státu)\| Přeprava zvířat povolena -nepovolena2) ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 1\\. Cheb (Cheb)\| I\| a) Cheb - železniční (Spolková republika Německo)\| ano b) Pomezí nad Ohří - silniční (Spolková republika Německo)\| ano c) Vojtanov - silniční (Spolková republika Německo)\| ne d) Vojtanov - železniční (Spolková republika Německo)\| ne 2\\. Rozvadov (Tachov)\| I\| Rozvadov - silniční (Spolková republika Německo)\| ano 3\\. Folmava - Č. Kubice (Domažlice)\| I\| a) Folmava - silniční (Spolková republika Německo)\| ano b) Domažlice - železniční (Spolková republika Německo)\| ne 4\\. Dolní Dvořiště (Český Krumlov)\| I\| Dolní Dvořiště - silniční ( Rakouska republika)\| ano 5\\. Cínovec (Teplice)\| I\| Cínovec - silniční (Spolková republika Německo)\| ano 6\\. Děčín (Děčín)\| I\| a) Děčín hl. nádraží (dovoz) -železniční (Spolková republika Německo)\| ano b) Děčín východ (vývoz) - železniční (Spolková republika Německo)\| ano \| \| c) Hřensko - říční (Spolková republika Německo)\| ano d) Hřensko - silniční (Spolková republika Německo)\| ne 7\\. Náchod (Náchod)\| I\| Náchod - silniční (Polská republika)\| ano 8\\. Lichkov (Ústí nad Orličí)\| II\| a) Lichkov - Miedzylesie - železniční (Polská republika)\| ano b) Dolní Lipka - silniční (Polská republika)\| ne 9\\. Petrovice u Karviné (Karviná)\| I\| Petrovice u Karviné (Zebrzydowice) - železniční (Polská republika)\| ano 10\\. Chotěbuz (Karviná)\| I\| Chotěbuz - silniční (Polská republika)\| ano 11\\. Mosty u Jablunkova (Frýdek-Místek)\| I\| a) Mosty u Jablunkova - silniční (Slovenská republika)\| ano b) Mosty u Jablunkova - železniční (Slovenská republika)\| ano 12\\. Horní Bečva (Vsetín)\| I\| Horní Bečva - silniční (Slovenská republika)\| ano 13\\. Starý Hrozenkov (Uherské Hradiště)\| I\| Starý Hrozenkov - silniční (Slovenská republika)\| ano 14\\. Hodonín (Hodonín)\| I\| Hodonín - silniční (Slovenská republika)\| ano 15\\. Lanžhot (Břeclav)\| I\| a) Lanžhot - silniční (Slovenská republika)\| ano b) Lanžhot - železniční (Slovenská republika)\| ano 16\\. Mikulov (Břeclav)\| I\| Mikulov - silniční (Rakouská republika)\| ano 17\\. Břeclav (Břeclav)\| II\| Břeclav - železniční (Rakouská republika)\| ano 18\\. Praha (Praha-město)\| I\| Ruzyně-letiště Praha - letecký\| ano 19\\. Lovosice (Litoměřice)\| I\| Lovosice - kombinovaný železniční se silničním (Spolková republika Německo)\| ne Poznámky: 1) Kategorie I - pohraniční veterinární stanice s nepřetržitým (denním i nočním) provozem II - pohraniční veterinární stanice s denním provozem (od 7,00 hod. do 15,30 hod.). 2) Zákaz přepravy zvířat se netýká zvířat, která jsou dovážena, převážena nebo vyvážena jako neobchodní zboží bez veterinárního povolení (§ 6 odst. 1 a 2 vyhlášky).“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Ministr: Ing. Lux v. r.
Zákon č. 322/1996 Sb.	Zákon č. 322/1996 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 1996, datum účinnosti 1. 1. 1997, částka 96/1996 * Čl. I - Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění a d * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1997 322 ZÁKON ze dne 17. prosince 1996, kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 14 odst. 3 se vypouštějí slova „a 4“. 2. V § 17 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které včetně poznámky č. 2b) znějí: „(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.2b) (3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti: a) provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren, b) publikační a propagační činnost, c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí. (4) Příjmem strany a hnutí mohou být: a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen „příspěvek na činnost“), c) příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zvláštní zákon, d) příspěvky vlastních členů, e) dary a dědictví, f) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, g) úroky z vkladů, h) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3, i) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, j) půjčky a úvěry. 2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 17 v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 5, se vypouští věta druhá. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 4. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“. 5. § 18 odst. 1 se doplňuje písmenem e), které zní: „e) přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím; pokud hodnota takto získaného majetku přesahuje 100 000 Kč, uvede se zůstavitel.“. 6. § 18 se doplňuje novým odstavcem 2, který zní: „(2) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny.“. 7. § 20 odst. 10 zní: „(10) Jestliže se dohody podle odstavce 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.“. 8. V § 20a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže a) výroční finanční zpráva nebyla Poslanecké sněmovně předložena, b) předložená výroční zpráva je podle zjištění Poslanecké sněmovny neúplná nebo c) byl podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15. (3) Příspěvek na činnost, jehož výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí vyplatí i zpětně, pokud a) výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Poslanecké sněmovny je úplná, b) nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo c) činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3). (4) O skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) Poslanecká sněmovna informuje Ministerstvo financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška České národní banky č. 4/1997 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 4/1997 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí výroby prvního osobního automobilu ve střední Evropě Präsident Vyhlášeno 15. 1. 1997, datum účinnosti 5. 3. 1997, částka 1/1997 * § 1 - (1) Ke 100. výročí výroby prvního osobního automobilu ve střední Evropě „Präsident“ se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky se čtvercovým štítem. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v jednom řádku pod státním znakem. Souběžně s pravou stranou druhého pole státního znaku je umístěna zkratka peněžní j * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. března 1997. Aktuální znění od 5. 3. 1997 4 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 13. prosince 1996 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí výroby prvního osobního automobilu ve střední Evropě „Präsident“ Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 100. výročí výroby prvního osobního automobilu ve střední Evropě „Präsident“ se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky se čtvercovým štítem. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěn v jednom řádku pod státním znakem. Souběžně s pravou stranou druhého pole státního znaku je umístěna zkratka peněžní jednotky s označením nominální hodnoty mince „Kč 200“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna ve spodní části dvousetkoruny, vpravo od státního znaku. (2) Na rubu dvousetkoruny je vyobrazen osobní automobil „Präsident“ na pozadí čtvercové plochy. Pod spodním okrajem čtvercové plochy je ve dvou řádcích nápis „AUTOMOBIL PRÄSIDENT“. Letopočty „1897 - 1997“ jsou umístěny souběžně s levým okrajem čtvercové plochy nad přední částí automobilu. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „L • K“ jsou umístěny při pravém spodním okraji dvousetkoruny. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 5. března 1997. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 11kB 10kB
Zákon č. 12/1997 Sb.	Zákon č. 12/1997 Sb. Zákon o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Vyhlášeno 21. 2. 1997, datum účinnosti 21. 2. 1997, částka 3/1997 * § 1 - Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční provoz“) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Policie České republiky (dále jen „policie“). * § 13 - (1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motoro * § 15 - Zrušují se * § 16 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 1. 1. 2009 (274/2008 Sb.) 12 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen „silniční provoz“) vykonává podle tohoto zákona Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) a PoliciePolicie České republiky (dále jen „policiepolicie“). § 13 (1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motorových vozidel, zdokonalování jejich odborné způsobilosti a evidence řidičů, kteří jsou vojáky v činné službě, stanoví Ministerstvo obrany v dohodě s ministerstvem a Ministerstvem dopravy a spojů. (2) Výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, vedení jejich evidencí a schvalování technické způsobilosti služebních vozidel Bezpečnostní informační služby upravuje zvláštní zákon.13) (3) Úpravu týkající se evidence vozidel policiepolicie a ministerstva a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel policiepolicie a ministerstva stanoví ministerstvo. § 15 Zrušují se 1. vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a zákona č. 60/1961 Sb., 2. § 2 až 6 a § 113 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., 3. § 1 a 19 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, 4. § 3, 4 a § 68 odst. 1 až 4 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu). § 16 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. 12) Zákon č. 124/1992 Sb., ve znění zákona č. 39/1995 Sb. 13) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
Zákon č. 13/1997 Sb.	Zákon č. 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích Vyhlášeno 21. 2. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 3/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 11 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE (§ 16 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE (§ 18a — § 18f) * ČÁST PÁTÁ - BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 18g — § 18n) * ČÁST ŠESTÁ - UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ (§ 19 — § 29a) * ČÁST SEDMÁ - OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM (§ 30 — § 39) * ČÁST OSMÁ - INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM (§ 39a — § 39a) * ČÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR (§ 40 — § 43d) * ČÁST DESÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 44 — § 48) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (349/2023 Sb.) 13 ZÁKON ze dne 23. ledna 1997 o pozemních komunikacích Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, b) práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a c) výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. § 2 Pozemní komunikace a jejich rozdělení (1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly1a) a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. (2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace. Zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd a jejich změny § 3 (1) O zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení. (2) Dojde-li ke změně dopravního významu nebo určení pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o změně kategorie nebo třídy. (3) V případě, kdy změna kategorie nebo třídy pozemní komunikace vyžaduje změnu vlastnických vztahů k pozemní komunikaci, může příslušný silniční správní úřad vydat rozhodnutí o změně kategorie pouze na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci uzavřené mezi stávajícím vlastníkem a budoucím vlastníkem. Do doby převodu vlastnického práva k dotčené pozemní komunikaci vykonává všechna práva a povinnosti k této pozemní komunikaci její dosavadní vlastník. § 4 Dálnice (1) Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. (2) Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy. (3) Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis.2) § 5 Silnice (1) Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. (2) Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. (3) Silnice může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o silnici I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek. § 6 Místní komunikace (1) Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. (2) Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. (3) Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu2), pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek. (4) Prováděcí předpis blíže vymezí znaky pro rozdělení místních komunikací do jednotlivých tříd. § 7 Účelová komunikace (1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy21) tím není dotčena. (2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. § 8 Průjezdní úsek dálnice a silnice (1) Dálnice a silnice mohou vést zastavěným územímzastavěným územím nebo zastavitelnými plochami (dále jen „průjezdní úsek dálnice“ nebo „průjezdní úsek silnice“), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím. (2) Prováděcí předpis stanoví stavebně technické podmínky pro určování hranic průjezdního úseku podle předchozího odstavce. § 9 (1) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obecobec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku. (2) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vede evidenci jím vlastněných pozemních komunikací. (3) Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu2a) nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace. (4) Je-li výkon správy dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, musí zahrnovat alespoň pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy, a vlastník musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje správce, vymezení pozemních komunikací, jejichž správu vykonává, a rozsah jím vykonávané správy. Povinně zveřejňovanými identifikačními údaji správce jsou obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno; je-li správcem kraj, je povinně zveřejňovaným identifikačním údajem pouze jeho název. (5) Sousedící kraje mohou veřejnoprávní smlouvou sjednat převod vlastnictví úseku silnice II. nebo III. třídy, jestliže a) po dotčeném úseku silnice probíhá hranice mezi územím obou krajů, nebo b) dotčený úsek silnice je vymezen průběhem hranice mezi územím obou krajů a s ním sousedící úseky této silnice jsou na území kraje, který má vlastnictví nabýt. (6) Prováděcí právní předpis stanoví členění, rozsah, obsah, četnost a způsob provádění prohlídek dálnic, silnic a místních komunikací, členění, rozsah, obsah a způsob provádění údržby a opravy dálnic, silnic a místních komunikací a obsah, rozsah, formu a způsob vedení evidence dálnic, silnic a místních komunikací. § 9a Ředitelství silnic a dálnic s. p. (1) Právo hospodařit s dálnicemi a silnicemi I. třídy a jejich součástmi a příslušenstvím má Ředitelství silnic a dálnic s. p. (2) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zajišťuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy a jejich součástí a příslušenství, je správcem dálnic a silnic I. třídy a vykonává další činnosti svěřené mu zakládací listinou. (3) Za dluhy Ředitelství silnic a dálnic s. p. ručí stát. Jde-li o dluh vzniklý v souvislosti s úvěrem nebo s peněžními prostředky poskytnutými dočasně v jiné formě k úhradě nákladů na výstavbu dálnic nebo silnic I. třídy nebo jejich součástí nebo příslušenství, stát za něj ručí, pouze pokud tak stanoví zvláštní zákon. Stát jako ručitele zastupuje Ministerstvo dopravy. (4) Je-li Ředitelství silnic a dálnic s. p. povinným v exekučním řízení, neuplatní se na něj zákaz nakládání s majetkem po doručení vyrozumění o zahájení exekuceexekuce podle exekučního řádu. Zákaz povinného převést nebo zatížit majetek postižený exekučním příkazemexekučním příkazem nebo s ním jinak nakládat tím není dotčen. (5) Ředitelství silnic a dálnic s. p. zavede a udržuje vnitřní kontrolní systém podle zákona o finanční kontrole. (6) Dálnice a silnice I. třídy a jejich součásti a příslušenství se neodpisují podle právních předpisů upravujících účetnictví. (7) Ředitel Ředitelství silnic a dálnic s. p. se označuje jako generální ředitel. § 10 Připojování pozemních komunikací (1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitostinemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitostinemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací. (2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy. (3) Na dálnici, silnici podle § 5 odst. 3 nebo místní komunikaci podle § 6 odst. 3 může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis). (4) Souvisí-li připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, vyžadující povolení podle tohoto zákona, se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o povolení připojení pozemních komunikací navzájem nebo připojení sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci, jakož i úpravě takového připojení nebo jeho zrušení stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. (5) K žádosti o povolení připojení podle odstavce 4 žadatel připojí také vyjádření vlastníka dotčené pozemní komunikace a jedná-li se o dálnici vyjádření Ministerstva vnitra, v ostatních případech vyjádření Policie České republiky. Nevydá-li vlastník dotčené komunikace vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti, která má všechny náležitosti potřebné pro posouzení připojení, platí, že k připojení nemá připomínky a s připojením souhlasí. (6) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci. ČÁST DRUHÁ SILNIČNÍ POZEMEK, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ DÁLNIC, SILNIC A MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ § 11 Silniční pozemek (1) Silničním pozemkemSilničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek. (2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo zastavěné územízastavěné území nebo zastavitelné plochy je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi. (3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2. (4) Šířka průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice celništěm na hraničním přechodu odpovídá šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků dálnice nebo silnice. (5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo zastavěné územízastavěné území, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace. Součásti a příslušenství § 12 (1) Součástmi dálnice, silnice a místní komunikace jsou a) všechny konstrukční vrstvy vozovek a krajnic, odpočívky, stavby a technická a jiná zařízení určená k provádění kontrolní činnosti při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, přidružené a přídatné pruhy, včetně zastávkových pruhů linkové osobní dopravy, b) mostní objekty (nadjezdy), po nichž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení, ochranných štítů a sítí na nich, strojní vybavení sklopných mostů, ledolamy, propustky, lávky pro chodce nebo cyklisty, c) tunely, galérie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy, násypy a svahy, dělicí pásy, příkopy a ostatní povrchová odvodňovací zařízení, silniční pomocné pozemky, d) svislé dopravní značky, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, dopravní knoflíky, staničníky, mezníky, vodorovná dopravní značení, dopravní ostrůvky, odrazné a vodicí proužky a zpomalovací prahy, e) únikové zóny, protihlukové stěny a protihlukové valy, pokud jsou umístěny na silničním pozemku. (2) Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka. (3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nebo retenčních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu. (4) Pokud nejsou samostatnými místními komunikacemi, jsou součástmi místních komunikací též přilehlé chodníky, chodníky pod podloubími, veřejná parkoviště a obratiště, podchody a zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce. (5) Odpočívka je stavebně a provozně vymezená plocha dálnice, silnice nebo místní komunikace určená k bezúplatnému stání silničního motorového vozidla na dobu potřebnou pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a k odpočinku uživatelů, popřípadě k jejich občerstvení a k doplnění pohonných hmot. (6) Veřejné parkoviště je stavebně a provozně vymezená plocha místní nebo účelové komunikace anebo samostatná místní nebo účelová komunikace určená ke stání silničního motorového vozidla. (7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV. třídy, nebo účelovou komunikací. § 12a (1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen „tunel nad 500 m“). Příslušný silniční správní úřad při správě tunelu nad 500 m na základě podkladů správce pozemní komunikace, jejíž součástí je tunel nad 500 m a) sestavuje bezpečnostní dokumentaci a průběžně v ní zaznamenává změny údajů, b) vyhotovuje zprávu o mimořádných událostech, k nimž došlo v tunelu nad 500 m, c) pověřuje koordinací opatření k zajištění bezpečného provozu tunelu nad 500 m fyzickou osobu splňující požadavky, stanovené prováděcím právním předpisem na odbornou kvalifikaci a praxi (dále jen „pověřená osoba“). (2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu nad 500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události Ministerstvu dopravy a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11c). Údaje z těchto zpráv oznamuje Ministerstvo dopravy každé dva roky Evropské komisi. (3) Náležitosti bezpečnostní dokumentace tunelu nad 500 m, vzor zprávy o mimořádných událostech v tunelu nad 500 m, vymezení činnosti pověřené osoby při koordinaci opatření k zajištění bezpečnosti provozu tunelu nad 500 m, požadavky na její odbornou kvalifikaci a praxi stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace jsou a) přenosné svislé dopravní značky, a dopravní zařízení,2) b) hlásiče náledí, hlásky a jiná zařízení pro provozní informace, c) veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu, d) silniční vegetace, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot, e) objekty a prostranství bezprostředně sloužící výkonu údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace (cestmistrovství) nebo k zabezpečení úkolů složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a jejich napojení na příslušnou pozemní komunikaci, f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ploty, přechodové můstky, tunely), g) zařízení pro placení ceny za užívání vymezeného úseku místní komunikace, h) technická zařízení a jejich součásti, určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace (dále jen „systém elektronického mýtného“), jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemkusilničním pozemku, i) technická zařízení a jejich součásti určené k provádění vysokorychlostního kontrolního vážení pomocí nepřenosných vysokorychlostních vah, jsou-li umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemkusilničním pozemku, j) technická zařízení a jejich součásti určená ke kontrole úhrady časového poplatku za užití pozemní komunikace, jsou-li pevně umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemkusilničním pozemku, k) kabelovody, pokud jsou umístěny na silničním pozemkusilničním pozemku a pokud nejsou součástí jiné technické infrastruktury. § 14 (1) O součástech a příslušenství průjezdního úseku dálnice a průjezdního úseku silnice platí ustanovení § 12 a 13 s těmito odchylkami: a) zábradlí a obdobná zařízení jsou součástmi pouze na mostních objektech a na zdech, b) součástmi ani příslušenstvím nejsou zábradlí, řetězy a jiná zařízení pro zajištění a zabezpečení přechodů pro chodce, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení provozu. (2) Součástmi ani příslušenstvím dálnice, silnice a místní komunikace nejsou a) sjezdy nebo nájezdy na sousední nemovitostinemovitosti, hráze vodních nádrží a rybníků, břehy vodních toků, po nichž komunikace probíhá pod úrovní břehové čáry, nábřežní zdi vybudované k regulaci vodního toku, vodohospodářské objekty pod mosty, zařízení melioračních úprav (propusti, podchody), b) nástupní ostrůvky, zařízení pro zveřejnění jízdních řádů a čekárny linkové osobní dopravy a hromadné veřejné dopravy, trolejová vedení a jejich sloupy, provozní a technická policejní zařízení, c) úrovňové přejezdy drah bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje a úrovňové přejezdy drah se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, zařízení k zabezpečení přejezdů drah, kolejový svršek tramvajové a železniční dopravy v úrovni vozovky do vzdálenosti 0,5 m od vnější hrany kolejnice, samostatná tělesa drah, d) autobusová nádraží, motely, motoresty, čerpací stanice pohonných hmot a celniště na hraničních přechodech. (3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. k), a dále reklamní tabule a poutače všeho druhu, stánky a jiná pojízdná nebo přenosná prodejní zařízení. § 15 Silniční vegetace (1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. (2) Na návrh Policie České republiky nebo po projednání s ní nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcíchsilničních pozemcích. (3) Na silničním pozemkusilničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. Na pozemku přilehlém k veřejně přístupné účelové komunikaci se tato vzdálenost snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro zajištění bezpečnosti užití této komunikace, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m. ČÁST TŘETÍ VÝSTAVBA DÁLNICE, SILNICE, MÍSTNÍ KOMUNIKACE A VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ÚČELOVÉ KOMUNIKACE § 16 (1) Jsou-li záměry pozemních komunikací povolovány podle stavebního zákona, posoudí stavební úřad v řízení o povolení záměru také požadavky na plynulost a bezpečnost provozu na pozemní komunikaci. K žádosti o povolení záměru stavby pozemní komunikace stavebník připojí kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem také vyjádření z hlediska zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Jde-li o dálnici, je příslušné k vydání vyjádření Ministerstvo vnitra, v ostatních případech Policie České republiky. (2) K žádosti o povolení záměru podle stavebního zákona, kterým je stavba tunelu nad 500 m, stavebník kromě náležitostí stanovených stavebním zákonem připojí také bezpečnostní dokumentaci podle § 12a tohoto zákona obsahující bezpečnostní požadavky na tunely nad 500 m a vyjádření Ministerstva dopravy k této dokumentaci, které je podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. (3) Prováděcí předpis stanoví obecné technické požadavky pro stavbu dálnice, silnice a místní komunikace. § 17 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace I. třídy, jejich součásti, příslušenství a stavby související jsou veřejně prospěšné. Za související stavbu se pro tyto účely považuje i stezka pro cyklisty a stezka pro chodce a cyklisty souběžná se silnicí nebo místní komunikací I. třídy. (2) Podle zvláštního právního předpisu7) lze odejmout nebo omezit a) vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě nebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice, místní komunikace I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, b) vlastnické právo k pozemku, jestliže byla dálnice, silnice nebo místní komunikace zřízena na cizím pozemku. (3) Pokud se vlastnické právo k pozemku nebo stavbě potřebným k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, modernizace nebo rekonstrukce staveb uvedených v odstavci 1 omezuje smlouvou, sjednává se výše úplaty ve výši 10 000 Kč. Nesouhlasí-li vyvlastňovaný s částkou podle předchozí věty, sjednává se úplata ve výši odpovídající ocenění tohoto omezení stanovené znaleckým posudkem. (4) Sjednává-li se nájem pozemku nebo stavby potřebných k uskutečnění výstavby, opravy, úpravy, údržby, modernizace nebo rekonstrukce dálnice, silnice I. třídy, jejich součástí, příslušenství nebo staveb souvisejících, nesmí nájemné překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen stanovené a vydávané podle zákona o cenách pro pozemky veřejné infrastruktury užívané ve veřejném zájmu, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit cenu obvyklou; to platí i v případě, sjednává-li se nájem pozemku, na kterém byla zřízena dálnice, silnice I. třídy, jejich součásti, příslušenství nebo stavby související. § 18 Zrušení dálnice, silnice nebo místní komunikace Jestliže zanikl dopravní význam dálnice, silnice nebo místní komunikace a nebylo rozhodnuto o změně kategorie pozemní komunikace, rozhodne příslušný silniční správní úřad o jejím zrušení. Stavební úřad neprodleně rozhodne o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. ČÁST ČTVRTÁ PŘEVEDENÍ VÝKONU NĚKTERÝCH PRÁV A POVINNOSTÍ STÁTU V SOUVISLOSTI S VÝSTAVBOU, PROVOZOVÁNÍM A ÚDRŽBOU DÁLNICE § 18a Financovat a zajišťovat výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy lze na základě smlouvy o převedení výkonu některých práv a povinností státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy (dále jen „koncesionářská smlouva“) na právnickou osobu vybranou k uzavření koncesionářské smlouvy postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „koncesionář“)2b). § 18b Úhrada za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy je koncesionáři na základě koncesionářské smlouvy poskytována postupně v závislosti na ujednání o rozložení rizik, obsaženém v koncesionářské smlouvě, po dokončení výstavby dálnice nebo silnice I. třídy z příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury určených na financování výstavby, modernizace, oprav a údržby dálnic a silnic I. třídy.8a) § 18c Koncesionářskou smlouvu s koncesionářem uzavře jménem státu Ministerstvo dopravy po jejím schválení vládou a po vyslovení souhlasu s údaji vyjadřujícími finanční závazky státu vůči koncesionáři obsaženými v návrhu smlouvy Poslaneckou sněmovnou. § 18d (1) Koncesionářskou smlouvou se stát zavazuje odevzdat koncesionáři územní rozhodnutí pro výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy. Koncesionář se zavazuje v území určeném v územním rozhodnutí zajistit na své náklady financování a výstavbu dálnice nebo silnice I. třídy, její provozování a údržbu. Koncesionářská smlouva se uzavírá na dobu nejméně 25 let (dále jen „koncesionářská doba“). (2) Úhradu podle § 18b lze koncesionáři poskytovat ode dne zahájení provozu na dokončené dálnici nebo silnici I. třídy. (3) Po skončení smluvní doby je koncesionář povinen odevzdat vybudovanou a provozovanou dálnici nebo silnici I. třídy včetně jejího příslušenství státu a stát se zavazuje tuto dálnici nebo silnici I. třídy převzít, odpovídá-li její stavební a dopravně technický stav stavu stanovenému v koncesionářské smlouvě. Součástí odevzdání a převzetí dálnice nebo silnice I. třídy je společné prohlášení o vzájemném vypořádání všech závazků z koncesionářské smlouvy. § 18e Obsah koncesionářské smlouvy Koncesionářská smlouva musí obsahovat a) vymezení úseku dálnice nebo silnice I. třídy, který je předmětem výstavby, provozování a údržby a lhůtu jeho výstavby, b) stanovení výše celkové investice a návratnosti vynaložených prostředků, c) stanovení technických kritérií pro výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy a způsob kontroly jejich dodržování, d) závazek státu předat koncesionáři územní rozhodnutí k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře toto územní rozhodnutí převzít, e) rozložení rizik mezi stát a koncesionáře po dobu zajištění výstavby úseku dálnice nebo silnice I. třídy, výstavby, provozování a údržby úseku dálnice nebo silnice I. třídy a závazek koncesionáře převzít území určené územním rozhodnutím k výstavbě úseku dálnice nebo silnice I. třídy po zajištění vlastnických práv nebo práv založených smlouvou provést stavbu nebo práv odpovídajících věcnému břemenu, f) závazek koncesionáře financovat a zajistit výstavbu, provoz a údržbu úseku dálnice nebo silnice I. třídy podle parametrů stanovených smlouvou, g) závazek koncesionáře uzavřít s pojišťovnou, která má povolení provozovat pojišťovací činnost na území České republiky,8b) pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škodu, h) závazek státu převést ve smlouvě uvedená práva a povinnosti státu jako vlastníka dálnice nebo silnice I. třídy na koncesionáře za cenu dohodnutou ve smlouvě a závazek koncesionáře tato práva a povinnosti od státu za dohodnutou cenu převzít, i) stanovení doby, po kterou bude úsek dálnice nebo silnice I. třídy provozován a udržován koncesionářem, j) vymezení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy v době jejího odevzdání koncesionářem a převzetí státem po uplynutí koncesionářské doby, k) závazek koncesionáře předat po uplynutí dohodnuté doby úsek dálnice nebo silnice I. třídy státu ve stavebním a dopravně technickém stavu stanoveném smlouvou a závazek státu jej převzít, l) závazek koncesionáře poskytovat čtvrtletně Ministerstvu dopravy písemnou informaci o průběhu výstavby, způsobech zajištění provozování, oprav a údržby dálnice nebo silnice I. třídy, m) závazek koncesionáře poskytnout na výzvu Ministerstva dopravy informace potřebné pro ověření trvání podmínek stanovených v koncesionářské smlouvě, n) důvody pro odstoupení od smlouvy, o) způsob vzájemného vypořádání pro případ odstoupení od smlouvy, p) sankce v případě nedodržení smluvních podmínek. § 18f (1) Jestliže koncesionář provozuje jiné činnosti než výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, je povinen vést pro tyto činnosti oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů včetně tržeb; finanční prostředky z činností hrazených z veřejných prostředkůveřejných prostředků nelze použít na financování jiných činností. (2) Po dobu trvání koncesionářské smlouvy koncesionář odpovídá za výstavbu, provozování a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy a za dodržení stavebního a dopravně technického stavu dálnice nebo silnice I. třídy stanoveného tímto zákonem. ČÁST PÁTÁ BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ § 18g Posouzení stavby a její dokumentace (1) Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti je, s výjimkou tunelu nad 500 m, který je součástí pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě22), a) pozemní komunikace, která je zařazena do transevropské silniční sítě22), b) dálnice, c) silnice I. třídy, nebo d) úsek silnice II. nebo III. třídy, na jehož výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie, s výjimkou úseku nacházejícího se v zastavěném územízastavěném území. (2) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti je povinen zajistit posouzení záměru z hlediska zajištění bezpečnosti silničního provozu při užívání stavby, které se provádí v rámci a) prvotního hodnocení záměru a b) auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (3) Součástí prvotního hodnocení záměru je a) rozbor stávajícího stavu sítě pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, bezpečnosti silničního provozu na ní, jejich nedostatků a dalšího vývoje úrovně bezpečnosti silničního provozu v případě neuskutečnění záměru, b) stanovení cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu na síti pozemních komunikací v území, ve kterém má být záměr uskutečněn, c) vymezení způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu a posouzení jejich předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu a d) srovnání nákladů a přínosů jednotlivých způsobů dosažení stanovených cílů zvýšení úrovně bezpečnosti silničního provozu. (4) Výsledkem prvotního hodnocení záměru je zpráva obsahující údaje podle odstavce 3, kterou stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti zohlední při zpracování návrhu dokumentace pro povolení záměru a přiloží k této dokumentaci. (5) Auditu bezpečnosti pozemních komunikací podléhá a) návrh dokumentace pro povolení záměru, b) návrh dokumentace pro provádění stavby, c) provedená stavba před zahájením zkušebního provozu a d) dokončená stavba pro kolaudaci. (6) Výsledkem auditu bezpečnosti pozemních komunikací je zpráva, která obsahuje zejména souhrnný popis předpokládaných dopadů stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a návrhy na odstranění nebo snížení předpokládaných rizik, která plynou z vlastností pozemní komunikace pro účastníky silničního provozu. Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti doplní zprávu vyhodnocením, zda a jakým způsobem vyhověl návrhům obsaženým ve zprávě, a u návrhů, kterým nevyhověl, uvede důvody jejich nepřijetí. (7) Stavebník stavby pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti předloží stavebnímu úřadu zprávu a vyhodnocení podle odstavce 6 vztahující se a) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. a) k žádosti o povolení záměru, b) k návrhu dokumentace podle odstavce 5 písm. b) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, c) ke stavbě podle odstavce 5 písm. c) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí a d) ke stavbě podle odstavce 5 písm. d) k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí. (8) V rozhodnutí o povolení záměru pro stavbu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti stavební úřad uloží provedení zkušebního provozu. (9) Při zpracování auditu bezpečnosti pozemních komunikací se zohlední zejména vliv okolí pozemní komunikace, vliv součástí a příslušenství pozemní komunikace a jejího připojení na ostatní pozemní komunikace a vliv charakteru provozu na pozemní komunikaci na bezpečnost provozu na této pozemní komunikaci. (10) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle odstavce 3 písm. c) a předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis. § 18h Auditor bezpečnosti pozemních komunikací (1) Provádět audit bezpečnosti pozemních komunikací a zpracovávat zprávu o výsledku auditu může pouze fyzická osoba s platným povolením (dále jen „auditor bezpečnosti pozemních komunikací“). (2) Povolení podle odstavce 1 vydá Ministerstvo dopravy na žádost žadateli, který je bezúhonný a prokázal odbornou způsobilost k provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (3) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení, identifikačních čísel osoby a sídla nebo místa podnikání auditorů bezpečnosti pozemních komunikací, kteří jsou držiteli platného povolení, a pravidelně jej aktualizuje. (4) Za bezúhonného podle odstavce 2 se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činytrestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku. (5) Za účelem zjištění, zda je žadatel bezúhonný, si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu23) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 18i Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel a) absolvováním bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu24) v oblasti technických věd a technologií nebo ukončeným vyšším odborným vzděláním nebo středním vzděláním s maturitní zkouškou v oborech souvisejících s prováděním auditu bezpečnosti pozemních komunikací, b) praxí v oblasti bezpečnosti silničního provozu v délce 1. 3 roky, pokud absolvoval bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program24), 2. 4 roky, pokud absolvoval vyšší odborné vzdělání, nebo 3. 5 let, pokud absolvoval střední vzdělání s maturitní zkouškou, a c) úspěšným složením zkoušky. (2) Zkouška zahrnuje ověření znalostí potřebných pro provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Zkoušku skládá žadatel před komisí jmenovanou Ministerstvem dopravy. Komise musí být nejméně tříčlenná a mít lichý počet členů. Předsedou komise musí být státní zaměstnanec zařazený k výkonu státní služby v Ministerstvu dopravy. O výsledku zkoušky vyhotoví komise protokol, který její předseda předá bez zbytečného odkladu Ministerstvu dopravy a oznámí výsledky zkoušky žadateli. (3) Skládat zkoušku může pouze žadatel, který absolvoval školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, obsah a způsob provádění zkoušky, způsob hodnocení výsledků zkoušky, rozsah a obsah školení a obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací. § 18j Povinnosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací (1) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací nesmí provádět činnosti, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací, u staveb pozemních komunikací, na jejichž přípravě anebo provádění se podílel, podílí nebo má podílet sám nebo a) jeho příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, nebo b) osoba, s níž je 1. ve vztahu jako společník, člen orgánů společnosti, družstva nebo jako účastník sdružení, 2. v základním pracovněprávním vztahu, nebo 3. ve vztahu obchodním nebo obdobném a tento vztah by mohl ohrozit nezávislost nebo nestrannost auditora bezpečnosti pozemních komunikací. (2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen postupovat při činnostech, jejichž výkon svěřuje tento zákon auditorům bezpečnosti pozemních komunikací, nestranně a s řádnou odbornou péčí. (3) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen Ministerstvu dopravy sdělit, že přestal splňovat podmínku bezúhonnostibezúhonnosti podle § 18h odst. 4, bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví. (4) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací je povinen účastnit se pravidelného školení, jehož předmětem je udržování a prohlubování potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. Pravidelného školení se auditor bezpečnosti pozemních komunikací zúčastní do konce třetího roku ode dne a) vydání povolení podle § 18h odst. 1, nebo b) konání předchozího pravidelného školení. (5) Rozsah a obsah pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis. § 18k Odnětí povolení auditora bezpečnosti pozemních komunikací (1) Ministerstvo dopravy odejme povolení podle § 18h odst. 1 auditoru bezpečnosti pozemních komunikací, který a) přestal být bezúhonný, b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti podle § 18j odst. 1 nebo 2, c) nezúčastnil se pravidelného školení podle § 18j odst. 4, nebo d) o odnětí požádal. (2) Auditor bezpečnosti pozemních komunikací, kterému bylo povolení odejmuto podle odstavce 1 písm. b), může o vydání nového povolení požádat až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení. § 18l Akreditace k poskytování školení (1) Školení podle § 18i odst. 3 a § 18j odst. 4 může poskytovat pouze osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti Ministerstvem dopravy. (2) Akreditaci udělí Ministerstvo dopravy osobě, která doloží, že a) má vytvořen plán pro zajištění školení, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob školení, včetně dozoru, b) školení budou zajišťovat odborně způsobilé osoby, které mají ukončené vzdělání podle § 18i odst. 1 písm. a) a 5 let praxe v oblasti posuzování bezpečnosti pozemních komunikací, c) má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a d) uhradila Ministerstvu dopravy správní poplatek. (3) Osoba, které byla udělena akreditace k poskytování školení, je povinna a) zajišťovat školení podle vytvořeného plánu, b) zajišťovat školení odborně způsobilými osobami a c) mít po celou dobu provozování své činnosti právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování školení a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici. (4) Ministerstvo dopravy odejme akreditaci k poskytování školení osobě, která opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti podle odstavce 3. (5) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam jmen a příjmení, obchodních firem nebo názvů, identifikačních čísel osoby a sídel nebo míst podnikání osob, kterým udělilo akreditaci, a pravidelně jej aktualizuje. § 18m Posouzení pozemních komunikací v provozu (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí posouzení jím vlastněných pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Posouzení provede auditor bezpečnosti pozemních komunikací na základě a) prohlídky skutečného stavu pozemní komunikace provedené na místě nebo prostřednictvím elektronického záznamu zobrazujícího pozemní komunikaci nebo její parametry a b) informací o úsecích pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti, jež jsou v provozu déle než 3 roky, s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci; tyto informace předá auditorovi bezpečnosti pozemních komunikací vlastník pozemní komunikace před zahájením posuzování. (2) Výsledkem posouzení je zpráva zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje souhrnný popis provedeného posouzení a hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů jako úseky pozemních komunikací s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. (3) Zprávy o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací předá vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy nejpozději do 31. října kalendářního roku, v němž proběhlo toto posouzení. Současně vlastník pozemní komunikace předá Ministerstvu dopravy přehled posuzovaných úseků jím vlastněných pozemních komunikací a jejich hodnocení. Do 31. prosince tohoto roku zveřejní Ministerstvo dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup přehled všech posuzovaných úseků pozemních komunikací a jejich hodnocení. (4) Vlastník pozemní komunikace zajišťuje, aby bylo posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti provedeno vždy v průběhu pátého kalendářního roku následujícího po zpracování předchozích zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací. (5) Způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdravítěžké újmě na zdraví, v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci, a předmět posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací stanoví prováděcí právní předpis. § 18n Podrobné prohlídky, plánování nápravných opatření a jejich provádění (1) Vlastník pozemní komunikace zajistí v kalendářním roce následujícím po zpracování zpráv o posouzení jím vlastněných pozemních komunikací provedení podrobné prohlídky úseků pozemních komunikací, které byly ve zprávě hodnoceny jako úseky s nízkou úrovní bezpečnosti a u nichž v tomto kalendářním roce nedojde k provedení nápravných opatření, kterými se zvýší úroveň jejich bezpečnosti. Podrobnou prohlídku provádí skupina nejméně 3 fyzických osob s ukončeným středním vzděláním s maturitní zkouškou a roční praxí v oblasti správy pozemních komunikací nebo bezpečnosti silničního provozu, z nichž alespoň 1 musí být auditorem bezpečnosti pozemních komunikací. Podrobná prohlídka se provádí na místě a zaměřuje se na posouzení dopadů zejména stavebních, technických a provozních vlastností pozemní komunikace na její bezpečnost. (2) Výsledkem podrobné prohlídky je zpráva o jejích výsledcích zpracovaná auditorem bezpečnosti pozemních komunikací, která obsahuje zejména popis zjištěných rizik a návrhy nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Při zpracování zprávy auditor bezpečnosti pozemních komunikací zohlední obsah poslední zprávy o posouzení pozemních komunikací, obsah předchozích zpráv o výsledcích podrobných prohlídek dotčeného úseku pozemní komunikace, byly-li zpracovány, a údaje o dopravních nehodách na tomto úseku pozemní komunikace. (3) Na základě zpráv o výsledcích podrobných prohlídek určí vlastník pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti úseky, u nichž lze předpokládat, že nápravná opatření povedou k výraznému zvýšení bezpečnosti a snížení nákladů vynakládaných v důsledku dopravních nehod, a určí tato nápravná opatření a posloupnost jejich provedení. Do konce kalendářního roku, v němž jsou podrobné prohlídky prováděny, sdělí vlastník pozemní komunikace Ministerstvu dopravy informaci o vybraných úsecích pozemních komunikací a provedených nebo plánovaných nápravných opatřeních včetně posloupnosti jejich provedení. (4) Na základě informací podle odstavce 3 Ministerstvo dopravy do 3 měsíců po uplynutí lhůty pro jejich sdělení sestaví na dobu 5 let plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací obsahující přehled úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti vybraných k provedení nápravných opatření a provedených nebo plánovaných nápravných opatření včetně posloupnosti jejich provedení. Plán zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Do konce každého kalendářního roku sdělí vlastník pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti Ministerstvu dopravy informaci o provedených nápravných opatřeních obsažených v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. Na základě tohoto sdělení Ministerstvo dopravy aktualizuje zveřejněné informace uvedené v plánu zvyšování bezpečnosti pozemních komunikací. (6) Předmět podrobné prohlídky stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST ŠESTÁ UŽÍVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ § 19 Obecné užívání (1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen „obecné užívání“), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. (2) Dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat, b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly ArmádyArmády České republiky nebo historickými vozidly, c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou, d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví jinak, e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady, f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací, g) odstavovat silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích10) a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla10) nebo které není možné identifikovat prostřednictvím identifikačního čísla vozidla umístěného na karoserii nebo rámu vozidla, za čelním sklem nebo na výrobním štítku (dále jen „vrak“), h) odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou, i) umisťovat nebo provozovat pojízdné nebo přenosné zařízení, které je určeno k prodeji zkapalněných ropných plynů (čerpací stanice). (3) Na veřejně přístupných účelových komunikacích je dále zakázáno provádět činnosti podle odstavce 2 písm. a), e), g) a h). § 19a Dočasný zákaz stání nebo zastavení silničních vozidel (1) Silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. V opatření obecné povahy silniční správní úřad stanoví rovněž přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu. (2) Dočasně zakázat nebo omezit stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle odstavce 1 lze také opatřením obecné povahy vydaným na návrh, který musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat vymezení rozsahu zákazu nebo omezení zastavení nebo stání, jeho předpokládanou délku a popis skutečností prokazujících naplnění důvodu podle odstavce 1. (3) Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 10 dnů. Dotčenou osobou, která může k tomuto návrhu podávat námitky, je pouze vlastník a správce pozemní komunikace, jíž se má opatření týkat, a jde-li o opatření vydávané na návrh podle odstavce 2, také navrhovatel. Lhůta pro podávání námitek činí 10 dnů ode dne zveřejnění návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po dni vyvěšení. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, vydá silniční správní úřad opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení. (4) Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel podle odstavců 1 až 3, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a). (5) Bylo-li opatření obecné povahy vydáno na návrh podle odstavce 2, zajišťuje umístění dopravního značení na pozemní komunikaci navrhovatel. § 19b Odstranění silničního vozidla vlastníkem pozemní komunikace (1) Je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. (2) Bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. (3) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 6 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 1, rozhodne silniční správní úřad, který dočasně zakázal nebo omezil stání nebo zastavení silničních vozidel na pozemních komunikacích podle § 19a, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky podle odstavce 1, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn je prodat na náklady jeho provozovatele. (4) Pokud se silniční vozidlo ve veřejné dražbě neprodá, vlastník pozemní komunikace jej předá na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. (5) Částku získanou z prodeje je vlastník pozemní komunikace povinen předat provozovateli silničního vozidla; za tímto účelem jej vyzve k převzetí částky nebo ke sdělení údajů nezbytných k předání této částky. Pokud si provozovatel silničního vozidla částku nepřevzal nebo nesdělil údaje k jejímu předání do 2 let od doručení výzvy, vyzve jej vlastník pozemní komunikace opakovaně. (6) Vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit náklady podle odstavců 2 a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla. Částka zbývající po odečtení těchto nákladů přechází do vlastnictví vlastníka pozemní komunikace, pokud si ji provozovatel silničního vozidla do 1 roku od doručení opakované výzvy nevyzvedl nebo nesdělil údaje nezbytné k jejímu předání. (7) Oznámení podle odstavce 1 a výzvu podle odstavce 5 doručuje vlastník pozemní komunikace do vlastních rukou. Za tímto účelem je oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou nebo nepodaří-li se zjistit provozovatele silničního vozidla, doručování do vlastních rukou lze nahradit zveřejněním výzvy nebo oznámení na úřední desce obceobce, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno, popřípadě také jiným způsobem v místě obvyklým. Lhůty se v takovém případě počítají ode dne zveřejnění na úřední desce. (8) Předá-li vlastník pozemní komunikace silniční vozidlo provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, oznámí to do 10 dnů ode dne předání obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo silniční vozidlo ponecháno, za účelem zápisu zániku vozidla v registru silničních vozidel. § 19c Odstranění vraku vlastníkem pozemní komunikace nebo obcí (1) Silniční správní úřad uloží provozovateli vraku a) na návrh vlastníka pozemní komunikace povinnost vrak odstavený na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo takovou pozemní komunikaci, b) na návrh vlastníka pozemní komunikace, ze které byl vrak odstraněn postupem podle § 19b odst. 1, povinnost vrak vyzvednout z místa, kde je odstaven, a odstavit jej mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci, c) na návrh obceobce, na jejímž území se nachází veřejně přístupná účelová komunikace, povinnost vrak odstavený na této veřejně přístupné účelové komunikaci odstranit a odstavit mimo dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci. (2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla pravomocně uložena povinnost podle odstavce 1, zajistí navrhovatel podle odstavce 1 předání vraku na náklady jeho provozovatele provozovateli zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností. Ustanovení § 19b odst. 8 se užije obdobně. (3) Provádí-li silniční správní úřad v řízení podle odstavce 1 ohledání vozidla, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze provozovateli vozidla. Není-li silničnímu správnímu úřadu provozovatel vozidla znám a účelem tohoto ohledání je zjištění jeho totožnosti, oznámí se usnesení vylepením na vozidle nejméně 5 dní před provedením ohledání vozidla a současně vyvěšením na úřední desce. (4) Při ohledání vozidla v řízení podle odstavce 1 lze otevřít uzamčené vozidlo i v nepřítomnosti jeho provozovatele. Došlo-li k otevření uzamčeného vozidla v nepřítomnosti jeho provozovatele, zajistí silniční správní úřad uzamčení vozidla. § 19d Odstranění silničního vozidla z pozemní komunikace (1) Vlastník pozemní komunikace, v případě veřejně přístupné účelové komunikace i obecobec, na jejímž území se daná veřejně přístupná účelová komunikace nachází, je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci. (2) Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. (3) Pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 2 se použije § 19b odst. 7 obdobně. (4) Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně. (5) Pro účely postupu podle odstavce 1 je osoba, která je oprávněna učinit výzvu podle odstavce 1 a která má důvodné podezření, že je silniční vozidlo na pozemní komunikaci odstaveno v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), oprávněna vyžádat si poskytnutí údajů rozhodných pro ověření tohoto podezření a údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nemůže-li tato osoba opatřit údaje o vozidle potřebné k postupu podle věty první, provede na její žádost silniční správní úřad ohledání vozidla. O konání ohledání zveřejní silniční správní úřad informaci nejméně 5 dní předem vylepením na vozidle a současně vyvěšením na úřední desce. V rámci ohledání vozidla lze otevřít uzamčené vozidlo; v takovém případě zajistí silniční správní úřad jeho uzamčení. Náklady na ohledání a uzamčení vozidla nese osoba, která požádala o ohledání vozidla; bylo-li vozidlo odstaveno na pozemní komunikaci v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), nahradí tyto náklady osobě, která požádala o ohledání vozidla, provozovatel vozidla. O výsledku ohledání vozidla informuje silniční správní úřad osobu, která požádala o ohledání vozidla. § 19e Odstranění zaniklého silničního vozidla z pozemní komunikace Je-li v registru vozidel zapsán zánik silničního vozidla, ustanovení § 19b až 19d se použijí namísto provozovatele vozidla vůči jeho vlastníkovi. Zpoplatnění obecného užívání a druhy zpoplatnění § 20 (1) Užívání pozemní komunikace, kterou určí prováděcí právní předpis a která je označena dopravní značkou označující zpoplatnění11a), stanoveným druhem motorového vozidla, podléhá zpoplatnění (dále jen „zpoplatněná pozemní komunikace“). (2) Zpoplatnění se stanoví podle a) typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci (dále jen „mýtné“), nebo b) časového období užívání zpoplatněné pozemní komunikace (dále jen „časový poplatek“). (3) Za užití zpoplatněné pozemní komunikace stanoveným druhem motorového vozidla nelze uložit současně časový poplatek a mýtné. (4) Peněžní prostředky získané ze zpoplatnění jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. § 20a Osvobození od zpoplatnění (1) Zpoplatnění nepodléhá užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem a) vybaveným zvláštním výstražným světlem podle zvláštního právního předpisu11b), pokud se jedná o vozidlo 1. Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, 2. poskytovatele zdravotnické záchranné služby, přepravy pacientů neodkladné péče a zdravotnické dopravní služby, 3. složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému11c) neuvedené v bodech 1 a 2, b) Ministerstva vnitra používaným Policií České republiky a opatřeným nápisem „POLICIE“ nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu na základě vzájemnosti, c) ozbrojených sil České republiky11d), včetně vozidel používaných Vojenskou policiípolicií a opatřených nápisem „VOJENSKÁ POLICIEPOLICIE“ a vozidel ozbrojených sil jiného státu na základě vzájemnosti, d) celních orgánů opatřeným nápisem „CELNÍ SPRÁVA“11e), e) hasičských záchranných sborů a jednotek dobrovolných hasičů opatřených nápisem „HASIČI“, f) obecní nebo městské policiepolicie opatřené nápisem „OBECNÍ POLICIEPOLICIE“ nebo „MĚSTSKÁ POLICIEPOLICIE“25), g) Vězeňské službyVězeňské služby České republiky se zvláštním barevným provedením a označením podle zvláštního právního předpisu26), h) přepravujícím těžce zdravotně postižené občany, kteří jsou podle zvláštního právního předpisu11f) držiteli průkazu ZTP, nebo průkazu ZTP/P, pokud provozovatelem silničního motorového vozidla je postižená osoba sama nebo osoba jí blízká11g), i) přepravujícím nezaopatřené děti, které jsou léčeny pro onemocnění zhoubným nádorem nebo hemoblastosou, j) Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby, k) provozovaným domovem pro osoby se zdravotním postižením29), slouží-li k přepravě osob se zdravotním postižením, l) při provádění záchranných a likvidačních prací a při ochraně obyvatelstva11c), m) Správy státních hmotných rezerv zařazeným do státních hmotných rezerv podle zvláštního právního předpisu11h), n) správce zpoplatněné pozemní komunikace nebo koncesionáře, o) používajícím jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li největší povolená hmotnost vozidla nejvýše 4,25 tuny, p) vybaveným zvláštní registrační značkou pro historická vozidla, kterým byl vystaven průkaz historického vozidla. (2) Je-li nutno při uzavírce podle § 24 užít pro vedení objížďky zpoplatněnou komunikaci, je možné užít tuto komunikaci bez zpoplatnění. Časový poplatek § 21 (1) Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému časového zpoplatnění“), pouze pokud a) byl pro dobu užívání pozemní komunikace vozidlem uhrazen časový poplatek, nebo b) je vozidlo osvobozeno od zpoplatnění a, jde-li o vozidlo podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o), osvobození vozidla od zpoplatnění bylo oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury. (2) Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů, na 10 dnů nebo na 1 den. Počátek období, na které se hradí časový poplatek, a) nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a b) musí následovat nejpozději 30 dnů po provedení úhrady. (3) Sazba časového poplatku na 1 rok v roce 2024 činí 2 300 Kč a v každém následujícím kalendářním roce činí sazba časového poplatku na 1 rok součin sazby časového poplatku na 1 rok platné v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce a změnového koeficientu pro daný kalendářní rok; změnový koeficient pro kalendářní rok činí součet a) koeficientu 1, b) procentuálního přírůstku nebo poklesu úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem zjištěného Českým statistickým úřadem, ke kterému došlo v období 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících červenci kalendářního roku, který bezprostředně předchází danému kalendářnímu roku, vyjádřeného jako desetinné číslo, nejvýše však 0,1, a c) procentuální změny délky dálnic v provozu v období podle písmene b) vyjádřené jako desetinné číslo; dálnicemi v provozu se rozumí jejich úseky, jejichž užívání bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím nebo u nichž byl povolen nebo nařízen zkušební provoz. (4) Sazba časového poplatku na a) 30 dnů činí 19 % sazby časového poplatku na 1 rok, b) 10 dnů činí 12 % sazby časového poplatku na 1 rok a c) 1 den činí 9 % sazby časového poplatku na 1 rok. (5) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 25 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4. (6) Jde-li o vozidlo v systému časového zpoplatnění poháněné zemním plynem nebo biometanem, činí sazba časového poplatku na příslušné časové období 50 % sazby časového poplatku podle odstavce 3 nebo 4. (7) Sazby časového poplatku podle odstavců 3 až 6 se zaokrouhlují na celé desetikoruny dolů. Ministerstvo dopravy vyhlásí každoročně ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nejpozději do 30. listopadu sdělení o a) délce dálnic, které byly ke dni 30. června daného kalendářního roku v provozu, a její procentuální změně oproti délce dálnic, které byly v provozu ke dni 30. června bezprostředně předcházejícího kalendářního roku, b) výši změnového koeficientu pro bezprostředně následující kalendářní rok a c) sazbách časového poplatku podle odstavců 3 až 6 platných v bezprostředně následujícím kalendářním roce. (8) Časový poplatek se hradí ve výši sazby platné v kalendářním roce, ve kterém je provedena jeho úhrada. § 21a Úhrada časového poplatku (1) Výběr časového poplatku zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury může veřejnoprávní smlouvou pověřit výběrem časového poplatku a činnostmi podle odstavců 4 a 5 třetí osobu. (2) Časový poplatek se hradí a) v hotovosti na místech určených Státním fondem dopravní infrastruktury nebo osobou pověřenou výběrem časového poplatku podle odstavce 1, nebo b) bezhotovostním převodem z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb na příslušný účet Státního fondu dopravní infrastruktury nebo osoby pověřené výběrem časového poplatku podle odstavce 1. (3) Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup místa určená k úhradě časového poplatku v hotovosti podle odstavce 2 písm. a) a čísla účtů a podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním převodem podle odstavce 2 písm. b). (4) Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenají a) státní poznávací značka vozidla, b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, c) počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen, d) údaj o tom, zda jde o vozidlo podle § 21 odst. 5 nebo 6, e) datum a čas provedení úhrady a f) adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny. (5) O úhradě časového poplatku se z evidence vozidel v systému časového zpoplatnění vystaví potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla. (6) Způsob zaznamenání údajů o provedení úhrady časového poplatku v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění a náležitosti a způsob předání potvrzení o úhradě časového poplatku osobě, která úhradu provedla, stanoví prováděcí právní předpis. § 21b Zaznamenávání osvobození vozidel od časového zpoplatnění (1) Na základě oznámení provozovatele vozidla v systému časového zpoplatnění provede Státní fond dopravní infrastruktury záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o) v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění. Oznámení a záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění se neprovádí u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. b), jde-li o vozidlo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu, u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. c), má-li přidělenu vojenskou poznávací značku, nebo u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), je-li registrováno v České republice. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) státní poznávací značku vozidla, b) údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, c) vymezení důvodu pro osvobození vozidla, d) údaje o provozovateli vozidla, kterými jsou jeho 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, 2. datum narození nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo, 3. adresa bydliště nebo sídla provozovatele vozidla, není-li vozidlo registrováno v České republice, a e) úředně ověřený podpis provozovatele vozidla. (3) K oznámení podle odstavce 1 se přikládá a) kopie osvědčení o registraci silničního vozidla nebo osvědčení o shodě dokládající naplnění důvodu pro osvobození, jde-li o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), a b) plná moc udělená provozovatelem vozidla opatřená jeho úředně ověřeným podpisem, je-li provozovatel vozidla zastoupen na základě plné moci. (4) Neobsahuje-li oznámení náležitosti podle odstavce 2 nebo přílohy podle odstavce 3, nahlíží se na něj, jako by nebylo učiněno; Státní fond dopravní infrastruktury o tom neprodleně uvědomí provozovatele vozidla včetně uvedení důvodu. (5) Pominou-li důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, je provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění, u něhož je v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění, povinen to oznámit nejpozději do 10 pracovních dnů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který bez zbytečného odkladu záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění vymaže; oznámení musí obsahovat úředně ověřený podpis provozovatele vozidla. (6) Podává-li se oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění nebo oznámení o pominutí důvodů pro osvobození vozidla od zpoplatnění elektronicky, musí být podány na elektronickém formuláři, který Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Úředně ověřený podpis podle odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 se nevyžaduje, byl-li předmětný úkon podepsán způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu39). § 21c Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění (1) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění obsahuje údaje o a) vozidlech, pro která byl uhrazen časový poplatek, vymezené v § 21a odst. 4, b) vozidlech v systému časového zpoplatnění, u nichž bylo oznámeno osvobození vozidla od zpoplatnění, vymezené v § 21b odst. 2 písm. a) až d), c) tom, zda jsou vozidla zaevidována do systému elektronického mýtného, zahrnující státní poznávací značku vozidla a údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a d) počtu vozidel v systému časového zpoplatnění, která užila zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku. (2) Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je informačním systémem veřejné správy11m). (3) Správcem evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je Státní fond dopravní infrastruktury. (4) Státní fond dopravní infrastruktury umožní ověřit způsobem umožňujícím dálkový přístup podle státní poznávací značky vozidla, zda je pro toto vozidlo 1. uhrazen časový poplatek a počátek a konec období, na které je uhrazen, nebo 2. v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění. (5) Státní fond dopravní infrastruktury zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů a orgánům Celní správy České republiky. (6) Údaje podle odstavce 1 písm. a) se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění uchovávají po dobu 2 let od konce období, pro které byl uhrazen časový poplatek. (7) Státní fond dopravní infrastruktury sleduje, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, a využívá údaje obsažené v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění ke zvýšení efektivity kontroly úhrady časového poplatku. Mýtné § 22 (1) Užití zpoplatněné pozemní komunikace silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí více než 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému elektronického mýtného“), podléhá úhradě mýtného. Mýtné se ukládá za účelem dosažení návratnosti a) nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace a b) externích nákladů, jimiž se rozumí náklady vyvolané při provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích 1. znečištěním ovzduší, 2. hlukem a 3. emisemi CO2. (2) Výše mýtného se zjišťuje pomocí systému elektronického mýtného, jehož součástí je elektronické palubní zařízení, kterým musí být vybaveno vozidlo v systému elektronického mýtného (dále jen „elektronické zařízení“). Elektronické zařízení je nepřenositelné a jeho užití je vázáno na konkrétní vozidlo zaevidované v systému elektronického mýtného. Výše mýtného se stanoví součinem sazby mýtného a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Sazby mýtného jsou rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a a) emisní třídy EURO vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 1; tato část mýtného se v případě vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem, po dobu, kterou tento předpis stanoví, neukládá, a b) emisní třídy CO2 vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b) bodu 3. (3) Vláda může nařízením stanovit, že se provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného poskytne za časové období stanovené nařízením vlády sleva z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená v průběhu tohoto časového období za užití zpoplatněných pozemních komunikací tímto vozidlem převýší částku stanovenou nařízením vlády. Výše slevy na mýtném může činit nejvýše 13 % z výše části mýtného uložené podle věty první v případě, pokud by se sleva neposkytla. (4) U vozidel osvobozených od zpoplatnění podle § 20a se mýtné nehradí. Vozidlo v systému elektronického mýtného musí být pro účely kontroly vybaveno elektronickým zařízením, s výjimkou vozidla, které má přidělenu vojenskou poznávací značku nebo zvláštní registrační značku historického vozidla, a užití zpoplatněné pozemní komunikace podle § 20a odst. 2. (5) Výši sazeb mýtného a rozlišení sazeb mýtného podle kritérií uvedených v odstavci 2 stanoví prováděcí právní předpis. (6) Při stanovení sazeb mýtného nesmí celkový výnos z uloženého mýtného za období kalendářního roku překročit poměrnou část nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena. Náklady vynaloženými na zpoplatněné pozemní komunikace jsou a) náklady na výstavbu zpoplatněných pozemních komunikací, b) náklady na údržbu a opravu zpoplatněných pozemních komunikací, c) náklady na správu související s provozem zpoplatněných pozemních komunikací a d) náklady na výstavbu a provoz systému elektronického mýtného. (7) Překročí-li v kalendářním roce celkový příjem z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) poměrnou část těchto nákladů, sazby mýtného se upraví do dvou let od zjištění tohoto překročení tak, aby celkový výnos z části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a) nepřesáhl výši těchto nákladů. (8) Strukturu, popis, způsob výpočtu nákladů, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena, a způsob stanovení sazeb mýtného stanoví prováděcí právní předpis. § 22a Provoz systému elektronického mýtného (1) Provoz systému elektronického mýtného a výběr mýtného zajišťuje Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy může pověřit provozem systému elektronického mýtného a výběrem mýtného organizaci zřízenou Ministerstvem dopravy nebo právnickou osobu, u níž funkci zakladatele vykonává jménem státu Ministerstvo dopravy, (dále jen „provozovatel systému elektronického mýtného“) na základě souhlasu vlády. (2) Ministerstvo dopravy a provozovatel systému elektronického mýtného spolupracují při provozování systému a výběru elektronického mýtného s Policií České republiky. Za tím účelem vytvoří provozovatel systému elektronického mýtného především na síti dálnic organizační a technické předpoklady pro dohled na bezpečnost a plynulost silničního provozu, monitorování a vyhodnocování dopravní situace. (3) Technické podmínky systému elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis. § 22b Evropská služba elektronického mýtného (1) Evropská služba elektronického mýtného je souborem činností a služeb, které umožňují snadnou propojitelnost systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těchto státech při využití jediného elektronického zařízení bez nutnosti přizpůsobovat jeho nastavení jednotlivým systémům elektronického mýtného a za podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení vydala. (2) Poskytovat evropskou službu elektronického mýtného může právnická osoba, která je usazena v České republice a bylo jí k této činnosti uděleno Ministerstvem dopravy oprávnění, nebo právnická osoba, které bylo toto oprávnění uděleno příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie (dále jen „poskytovatel evropského mýtného“). Hodlá-li poskytovatel evropského mýtného poskytovat evropskou službu elektronického mýtného v České republice, musí k tomu mít uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného. (3) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného hradí mýtné za užití zpoplatněné pozemní komunikace vozidlem v systému elektronického mýtného, pokud má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s poskytovatelem evropského mýtného, tomuto poskytovateli. § 22c Práva a povinnosti provozovatele systému elektronického mýtného (1) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen a) určit druhy elektronických zařízení, které lze evidovat v systému elektronického mýtného a umožnit použití elektronických zařízení splňujících požadavky podle § 22g odst. 1 poskytnutých poskytovatelem evropského mýtného, nejde-li o elektronické zařízení, které je evidováno jako zablokované nebo nefunkční, b) vést evidenci údajů pro účely provozování systému elektronického mýtného (dále jen „evidence údajů o mýtném“), c) určit emisní třídu CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a zapsat ji v evidenci údajů o mýtném, d) zajistit bezplatné poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě11l), která o to požádá, pokud nebylo elektronické zařízení poskytnuto poskytovatelem evropského mýtného, e) zajistit výběr mýtného od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l), nejedná-li se o případ podle písmene g), f) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněné osobě doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, 1. uvede-li provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného nebo jím zmocněná osoba, že vydání dokladu nepožaduje, nebo 2. jde-li o vozidlo v systému elektronického mýtného, ohledně kterého uzavřel provozovatel tohoto vozidla smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, a jehož elektronické zařízení není evidováno jako zablokované, g) zajistit výběr souhrnného mýtného, jež vzniklo užitím zpoplatněných pozemních komunikací vozidly v systému elektronického mýtného, ohledně kterých uzavřeli provozovatelé těchto vozidel smlouvu s poskytovatelem evropského mýtného podle § 22b odst. 3, s výjimkou vozidel, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované, a to na základě výkazu o mýtném, které poskytovatel evropského mýtného předkládá provozovateli systému elektronického mýtného, ve lhůtách a podle podmínek stanovených ve smlouvě podle písmene i), h) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup prohlášení o systému elektronického mýtného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41), v němž stanoví podmínky přístupu poskytovatelů evropského mýtného do jím provozovaného systému elektronického mýtného, i) uzavřít s poskytovatelem evropského mýtného smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného v rámci systému elektronického mýtného, splnil-li poskytovatel evropského mýtného podmínky uvedené v prohlášení podle písmene h) a platit mu za poskytování evropské služby elektronického mýtného odměnu, j) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech poskytovatelů evropského mýtného, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle písmene i), a průběžně jej aktualizovat a k) vést oddělené účetnictví o nákladech a výnosech vztahujících se k provozování systému elektronického mýtného a peněžní prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté k provozování tohoto systému vést samostatně a nepoužívat je na financování jiných činností. (2) Evidence údajů o mýtném je informačním systémem veřejné správy podle zvláštního zákona11m), jehož správcem je provozovatel systému elektronického mýtného. Evidence údajů o mýtném obsahuje údaje o a) provozovatelích vozidel v systému elektronického mýtného a jejich vlastnících, není-li vlastník provozovatelem, a o poskytovatelích evropského mýtného, b) vozidlech, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného, c) čase a místě průjezdu vozidel v systému elektronického mýtného, d) používaných elektronických zařízeních, která byla zaevidována do systému elektronického mýtného, e) vozidlech, za která nebyla splněna povinnost uhradit mýtné, a o jimi ujetých kilometrech, f) dalších skutečnostech, které jsou nezbytné pro provozování systému elektronického mýtného, stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Provozovatel systému elektronického mýtného v evidenci údajů o mýtném zpracovává údaje způsobem stanoveným zvláštním zákonem11m). Provozovatel systému elektronického mýtného zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům podle odstavce 2 písm. a) a b) z evidence údajů o mýtném silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě a Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje údaje podle odstavce 2 písm. c) až f) z evidence údajů o mýtném na základě písemné žádosti správcům pozemních komunikací, silničním správním úřadům, Policii České republiky, Bezpečnostní informační službě, Celní správě České republiky v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti. Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje podle odstavce 2 písm. b). (4) Provozovatel systému elektronického mýtného je oprávněn požadovat a) od provozovatele vozidla v systému elektronického mýtného nebo od jím zmocněné osoby11l) s výjimkou vozidla v systému elektronického mýtného, jehož užití na zpoplatněné pozemní komunikaci zpoplatnění nepodléhá, a s výjimkou vozidla, pro které poskytuje službu elektronického mýtného poskytovatel evropského mýtného, 1. úhradu mýtného, 2. složení kauce a b) od poskytovatele evropského mýtného úhradu souhrnného mýtného v případech podle odstavce 1 písm. g). (5) Složení kauce je zárukou, že elektronické zařízení bude vráceno nepoškozené provozovateli systému elektronického mýtného. Po převzetí nepoškozeného elektronického zařízení vrátí provozovatel systému elektronického mýtného kauci v plné výši provozovateli vozidla nebo jiné zmocněné osobě11l). (6) Kauce a finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaném elektronickém zařízení propadnou, neproběhla-li u zaevidovaného elektronického zařízení ode dne jeho převzetí nebo ode dne proběhnutí poslední mýtné transakce po dobu delší než 1 rok žádná mýtná transakce a elektronické zařízení nebylo do této doby vráceno provozovateli systému elektronického mýtného. Provozovatel systému elektronického mýtného v takovém případě elektronické zařízení a příslušné vozidlo odebere z evidence údajů o mýtném. Kauce propadne rovněž tehdy, bylo-li zaevidované elektronické zařízení vráceno provozovateli systému elektronického mýtného poškozené. Propadlé kauce a propadlé finanční prostředky určené pro úhradu mýtného vložené na zaevidovaných elektronických zařízeních jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. (7) Způsob určení emisní třídy CO2 vozidla v systému elektronického mýtného a výši kauce stanoví prováděcí právní předpis. (8) Způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného stanoví prováděcí právní předpis. § 22d Oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného (1) Ministerstvo dopravy udělí právnické osobě na základě písemné žádosti oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud a) je usazena v České republice, b) má udělenu certifikaci systému řízení jakosti podle evropské technické normy31), c) vlastní nebo má právo užívat technické vybavení nezbytné k poskytování evropské služby elektronického mýtného, d) jí používané prvky systému elektronického mýtného jsou vyrobeny v souladu s požadavky podle § 22g odst. 1, e) splňuje podmínky odborné způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného, f) splňuje podmínky finanční způsobilosti pro poskytování evropské služby elektronického mýtného, g) má zpracován plán řízení rizik, který obsahuje postupy a opatření k zajištění úrovně jím poskytovaných služeb, a h) má dobrou pověst. (2) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je odborně způsobilý, pokud alespoň 1 člen statutárního orgánu je absolventem magisterského studijního programu v oblasti technických věd nebo ekonomie a má alespoň 3 roky praxe v oblasti správy nebo poskytování elektronického mýtného, služeb informační společnosti, služeb elektronických komunikací nebo služeb institucí elektronických peněz. (3) Finanční způsobilostí pro poskytování evropské služby elektronického mýtného se rozumí schopnost žadatele o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného finančně zabezpečit řádné a nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného v členských státech Evropské unie. Finanční způsobilost se prokazuje účetní závěrkou za předcházející rok ověřenou auditorem, popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, a dokladem o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním evropské služby elektronického mýtného. (4) Žadatel o udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného není finančně způsobilý, pokud bylo rozhodnuto o zrušení s likvidací nebo bylo rozhodnuto o úpadku32), nebo jestliže má nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále nebo na pojistném na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále. (5) Poskytovatel evropského mýtného má dobrou pověst, pokud členové statutárního orgánu jsou bezúhonní. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. (6) Za účelem zjištění, zda žadatel splňuje podmínku dobré pověsti podle odstavce 1 písm. h), si Ministerstvo dopravy vyžádá podle zvláštního právního předpisu33) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Podmínky udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného je poskytovatel evropského mýtného povinen plnit po celou dobu platnosti tohoto oprávnění. Ministerstvo dopravy každý rok ověří plnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) a f) až h). (8) Náležitosti plánu pro řízení rizik stanoví prováděcí právní předpis. § 22e Povinnosti poskytovatele evropského mýtného (1) Poskytovatel evropského mýtného podle § 22d odst. 1 je povinen a) do 1 měsíce od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o plánovaném rozsahu pokrytí systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a každoročně je aktualizovat, b) do 3 let od udělení oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného alespoň ve 4 členských státech Evropské unie, které jsou součástí evropské služby elektronického mýtného; v každém z těchto členských států Evropské unie musí smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného uzavřít s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první z nich, c) zajistit nepřetržité poskytování evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného podle písmene b), d) uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup své smluvní podmínky a údaje o rozsahu pokrytí systémů elektronického mýtného v členských státech Evropské unie jím poskytovanou službou elektronického mýtného a průběžně je aktualizovat, e) zajistit poskytnutí elektronického zařízení, které umožní poskytnutí evropské služby elektronického mýtného ve všech systémech elektronického mýtného, s jejichž provozovateli uzavřel smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, a f) postupovat v souladu s plánem pro řízení rizik a nechat jej nejméně každé 2 roky přezkoumat a aktualizovat. (2) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, je povinen a) při uzavírání smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného informovat provozovatele vozidla o způsobech úhrady mýtného a o zpracování osobních údajů a jeho právech s tím souvisejících, b) zajistit poskytnutí elektronického zařízení každému provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, c) vést v rozsahu a způsobem stanoveným touto smlouvou evidenci zablokovaných a nefunkčních elektronických zařízení, která vydal, a poskytnout provozovateli systému elektronického mýtného údaje o vozidle, pro které bylo zablokované elektronické zařízení vydáno, a o jeho provozovateli, d) vydat v elektronické podobě provozovateli vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, doklad, v němž jsou uvedeny alespoň emisní třída CO2 vozidla v systému elektronického mýtného, celkově vyúčtované mýtné, část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. a) a část mýtného ukládaná za účelem dosažení návratnosti nákladů podle § 22 odst. 1 písm. b); to neplatí, uvede-li provozovatel vozidla, že vydání dokladu nepožaduje, e) neprodleně informovat provozovatele vozidla, jemuž na základě smlouvy poskytuje evropskou službu elektronického mýtného, o neuhrazení mýtného podle podmínek uvedených ve smlouvě o poskytování evropské služby elektronického mýtného a stanovit mu přiměřenou lhůtu k úhradě mýtného. (3) Poskytovatel evropského mýtného, který má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem systému elektronického mýtného, nesmí odepřít uzavření smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovatelem vozidla z důvodu jeho státní příslušnosti, státu pobytu nebo státu registrace vozidla. § 22f Odnětí oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného Ministerstvo dopravy může odejmout jím udělené oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, pokud poskytovatel evropského mýtného a) přestal splňovat některou z podmínek udělení oprávnění uvedených v § 22d odst. 1, b) opakovaně nebo hrubým způsobem porušil některou z povinností poskytovatele evropského mýtného uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie41), nebo c) neplní některou z povinností uvedených v § 22e; k nesplnění povinnosti uzavřít smlouvy o poskytování evropské služby elektronického mýtného s provozovateli všech systémů elektronického mýtného do 2 let od uzavření první takové smlouvy v členském státě Evropské unie se nepřihlíží, bylo-li způsobeno neposkytnutím součinnosti provozovatelem systému elektronického mýtného. § 22g (1) Provozovatel systému elektronického mýtného a poskytovatel evropského mýtného jsou povinni při poskytování evropské služby elektronického mýtného užívat pouze takové prvky systému elektronického mýtného, které a) splňují technické požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie42), b) byly podrobeny posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41) a c) jsou opatřeny prohlášením o shodě a prohlášením o vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). (2) Je-li prvek systému elektronického mýtného opatřen označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropské unie34), má se za to, že předmětný prvek splňuje požadavky podle odstavce 1. (3) Činnosti posuzování shody nebo posuzování vhodnosti pro použití, které přímo použitelný předpis Evropské unie41) vyhrazuje oznámenému subjektu, může vykonávat pouze a) právnická osoba, které k tomu bylo uděleno oprávnění Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, nebo b) oznámený subjekt, u něhož oznámení provedl příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie. (4) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu na žádost žadateli, který splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt přímo použitelným předpisem Evropské unie42). Splňuje-li žadatel kritéria stanovená příslušnými harmonizovanými normami43), předpokládá se, že splňuje požadavky kladené na oznámený subjekt v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví rozhodne o žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu do 3 měsíců ode dne jejího podání. (5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie osobu, které udělil oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. (6) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví kontroluje, zda oznámené subjekty splňují požadavky kladené na ně přímo použitelným předpisem Evropské unie42) a provádí posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití podle přímo použitelného předpisu Evropské unie41). Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu odejme, pokud oznámený subjekt a) o to požádá, b) přestal splňovat požadavky kladené na něj přímo použitelným předpisem Evropské unie42), nebo c) provádí posouzení shody nebo posouzení vhodnosti pro použití v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie41). (7) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví oznámí Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie odejmutí oprávnění k výkonu činnosti oznámeného subjektu. (8) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že prvek systému elektronického mýtného používaný nebo určený k použití při poskytování evropské služby elektronického mýtného není v souladu s požadavky podle odstavce 1 nebo brání propojitelnosti systému elektronického mýtného v rámci evropské služby elektronického mýtného, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35). (9) Provozovatel systému elektronického mýtného je povinen v případě změny systému elektronického mýtného, která vyžaduje úpravu prvku systému elektronického mýtného, zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované prohlášení o systému elektronického mýtného, v němž budou stanoveny nové požadavky na prvky systému elektronického mýtného a postup opětovného posouzení jejich shody a vhodnosti pro použití. Prohlášení provozovatel systému elektronického mýtného zveřejní v takovém předstihu, aby opětovné posouzení shody a vhodnosti pro použití bylo možné dokončit alespoň 1 měsíc před zavedením změny systému elektronického mýtného. § 22h (1) V případě sporů týkajících se uzavření smlouvy podle § 22c odst. 1 písm. i), jejího obsahu nebo ohledně práv a povinností po jejím uzavření, se mohou provozovatel systému elektronického mýtného nebo poskytovatel evropského mýtného písemně obrátit na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s žádostí o vyjádření se k předmětu sporu. (2) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže do 1 měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 1 sdělí provozovateli systému elektronického mýtného a příslušnému poskytovateli evropského mýtného, zda má veškeré potřebné informace a podklady nezbytné pro posouzení sporu a v případě potřeby si od nich vyžádá předložení doplňující informace nebo podkladu v přiměřené lhůtě. Provozovatel systému elektronického mýtného nebo příslušný poskytovatel evropského mýtného je povinen žádosti o předložení doplňujících informací nebo podkladů ve stanovené lhůtě vyhovět. (3) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydá nejpozději do 6 měsíců od obdržení žádosti podle odstavce 1 vyjádření, v němž zejména posoudí, zda jsou smluvní podmínky nediskriminační, vyvážené a v souladu s požadavky stanovenými právními předpisy. (4) Ministerstvo dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a) identifikační údaje provozovatele systému elektronického mýtného, b) druh technologie využívané systémem elektronického mýtného, c) údaje potřebné pro stanovení výše sazeb mýtného, d) prohlášení o systému elektronického mýtného, e) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, s nímž má provozovatel systému elektronického mýtného uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, f) identifikační údaje poskytovatele evropského mýtného, kterému Ministerstvo dopravy udělilo oprávnění k poskytování evropské služby elektronického mýtného, a g) výsledky přezkumu plánu pro řízení rizik podle § 22e odst. 1 písm. f). (5) Každou změnu údajů podle odstavce 4 Ministerstvo dopravy neprodleně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinnosti provozovatele a řidiče vozidla v systému elektronického mýtného § 22i (1) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je před užitím zpoplatněné pozemní komunikace povinen a) provozovateli systému elektronického mýtného nebo poskytovateli evropského mýtného, pokud s ním má uzavřenu smlouvu o poskytování evropské služby elektronického mýtného, poskytnout údaje potřebné k zaevidování jím provozovaného vozidla do systému elektronického mýtného a nahlásit mu bez zbytečného odkladu změnu těchto údajů, b) zajistit instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla v systému elektronického mýtného, c) poučit řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užíváním. (2) Provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného je povinen zajistit úhradu mýtného podle podmínek sjednaných s provozovatelem systému elektronického mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b). (3) Provozovatel vozidla nesmí a) použít zaevidované elektronické zařízení do jiného vozidla v systému elektronického mýtného, b) přikázat, dovolit, ani svěřit řízení vozidla v systému elektronického mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není zaevidováno a vybaveno elektronickým zařízením vozidla. (4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění evidence v systému elektronického mýtného, způsob nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání a způsob úhrady mýtného. (5) Podrobnosti podmínek úhrady mýtného na zpoplatněné pozemní komunikaci v systému elektronického mýtného mohou být stanoveny ve smluvních podmínkách provozovatele systému elektronického mýtného. § 22j (1) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného je povinen a) před užitím zpoplatněné pozemní komunikace zajistit zaevidování vozidla v systému elektronického mýtného, nejedná-li se o vozidlo, ohledně kterého byla uzavřena smlouva s poskytovatelem evropského mýtného, a zajistit instalaci elektronického zařízení do zaevidovaného vozidla v systému elektronického mýtného, nebyly-li tyto povinnosti splněny provozovatelem vozidla podle § 22i odst. 1 písm. a) a b), a zadat do elektronického zařízení údaje umožňující správné stanovení mýtného, b) po celou dobu jízdy po zpoplatněné pozemní komunikaci udržovat elektronické zařízení v provozu, c) nakládat s elektronickým zařízením pouze způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, d) uhradit mýtné provozovateli systému elektronického mýtného, nebylo-li uhrazeno provozovatelem vozidla v systému elektronického mýtného, nebo nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b), e) na výzvu policisty nebo celníka umožnit kontrolu úhrady mýtného, nehradí-li mýtné poskytovatel evropského mýtného podle § 22c odst. 4 písm. b), a funkčnosti elektronického zařízení. (2) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného nesmí řídit vozidlo v systému elektronického mýtného po zpoplatněné pozemní komunikaci, pokud toto vozidlo není v systému elektronického mýtného zaevidováno a vybaveno příslušným elektronickým zařízením. (3) Druhy údajů, které jsou potřebné k zadání do elektronického zařízení a které umožňují stanovení mýtného, a podmínky užívání elektronického zařízení stanoví prováděcí právní předpis. § 22k Není-li dlužné mýtné uhrazeno ani na základě výzvy provozovatele systému elektronického mýtného, ve které je stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel systému elektronického mýtného oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. § 23 (1) Pro účely organizování dopravy na území obceobce může obecobec v nařízení obceobce vymezit oblasti obceobce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy12) a) k stání silničního motorového vozidla v obci na dobu časově omezenou, nejvýše však na dobu 24 hodin, b) k odstavení nákladního vozidla nebo jízdní soupravy v obciobci na dobu potřebnou k provedení celního řízení, c) k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu,12a) která má sídlo nebo provozovnu ve vymezené oblasti obceobce, nebo k stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti obceobce nebo k stání silničních motorových vozidel stanovených v nařízení obceobce, nebude-li tímto užitím ohrožena bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a jiný veřejný zájem. V nařízení obceobce stanoví obecobec způsob placení sjednané ceny a způsob prokazování jejího zaplacení. (2) Místní komunikace nebo jejich určené úseky podle odstavce 1 musí být označeny příslušnou dopravní značkou podle zvláštního právního předpisu.2) (3) V nařízení obecobec může vymezit oblasti obceobce, ve kterých nelze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až c). (4) Pro účely organizování dopravy na území obceobce může obecobec v nařízení obceobce vymezit oblasti obceobce s časovým a druhovým omezením zásobování. V nařízení obceobce stanoví obecobec druhy a kategorie silničních vozidel, časové vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení. § 24 Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami (1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky. (2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka, b) s obcíobcí, na jejímž zastavěném územízastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka, c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha, d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci. (3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady. (4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostemnemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi, d) všem silničním správním úřadům, které povolují zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly podle § 25 odst. 6 písm. a), e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky, f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace. (6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku. (7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky. (8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení provedl nebo se o něm dozvěděl. (9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech. § 24a Omezení vjezdu některých vozidel (1) Tranzitní nákladní dopravu prováděnou nákladním vozidlem nebo jízdní soupravou, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, lze na silnici II. a III. třídy zakázat nebo omezit stanovením místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2), jen je-li možné využít jinou vhodnou trasu včetně trasy vedoucí po pozemní komunikaci podléhající zpoplatnění. (2) Za tranzitní nákladní dopravu se nepovažuje užití pozemní komunikace a) nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla, provozovny nebo bydliště dopravce nebo bydliště řidiče, b) složkami integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, c) nezbytné pro plnění úkolů ozbrojených sil České republiky a ozbrojených sil jiného státu. § 24b Rozšíření obecného užívání (1) Při splnění podmínek zajišťujících bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu stavu pozemní komunikace lze na určených dálnicích, silnicích nebo místních komunikacích užít vozidlo, jehož a) výška, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní silniční dopravu, nebo b) výška, šířka, hmotnost nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračuje hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu, jde-li o vnitrostátní přepravu dřeva, o využití pracovních strojů samojízdných pro zemědělské práce nebo pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací anebo o vnitrostátní přepravu pracovních strojů využívaných pro opravy nebo údržbu pozemních komunikací nebo vnitrostátní jízdu s přepravou těchto pracovních strojů související. (2) Pozemní komunikace podle odstavce 1 nebo jejich úseky určí Ministerstvo dopravy opatřením obecné povahy. V opatření obecné povahy Ministerstvo dopravy dále a) vymezí kategorie nebo podkategorie vozidel a přepravy, při nichž lze tato vozidla užít podle odstavce 1, b) stanoví, které z hodnot podle odstavce 1 mohou být překročeny, největší povolenou míru jejich překročení a další podmínky zajištující bezpečnost a plynulost silničního provozu a ochranu stavu pozemní komunikace, při jejichž splnění lze užít vozidlo podle odstavce 1, například označení vozidla, doprovod vozidla nebo omezení rychlosti vozidla, a c) stanoví dobu jeho platnosti, která nepřesáhne 5 let. (3) Dotčenými orgány při vydávání opatření obecné povahy jsou a) Ministerstvo vnitra, jde-li o dálnici, b) Policie České republiky, jde-li o silnici nebo místní komunikaci, a c) krajský úřad, jde-li o silnici nebo místní komunikaci v jeho správním obvodu. (4) Návrh opatření obecné povahy projedná Ministerstvo dopravy s dotčenými orgány. Nevyjádří-li se dotčený orgán do 30 dnů ode dne doručení návrhu, má se za to, že s návrhem souhlasí. (5) Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní Ministerstvo dopravy pouze na své úřední desce a na úředních deskách krajských úřadů, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká. Po nabytí účinnosti zveřejní Ministerstvo dopravy opatření obecné povahy rovněž ve Věstníku dopravy. (6) Ministerstvo dopravy může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. Ministerstvo dopravy zruší opatření obecné povahy, nejsou-li splněny podmínky pro jeho vydání. (7) Užít vozidlo podle odstavce 1 lze jen při splnění všech podmínek stanovených opatřením obecné povahy. Je-li jako podmínka stanoven policejní doprovod, je provozovatel takto užitého vozidla povinen uhradit náklady s tím spojené Policii České republiky. (8) Povinnost řídit se místní a přechodnou úpravou provozu není při užití vozidla podle odstavce 1 dotčena. Užití vozidla podle odstavce 1 nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. § 25 Zvláštní užívání (1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen „zvláštní užívání“), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Souhlas vlastníka se zvláštním užíváním podle odstavce 6 písm. c) bodu 3 se nevyžaduje v případě, že se jedná o veřejně prospěšnou stavbu nebo stavbu nebo zařízení přípojek technické infrastruktury nebo další stavby nebo zařízení technické infrastruktury, které jsou drobnou stavbou podle přílohy č. 1 stavebního zákona; k návrhu na zvláštní užívání může vlastník uplatnit námitky, o kterých rozhodne silniční správní úřad. (2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. (3) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení ke zvláštnímu užívání, lze udělit povolení ke zvláštnímu užívání na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení ke zvláštnímu užívání nabylo právní moci. (4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání. (5) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla ArmádyArmády České republiky. (6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je a) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž hmotnost, rozměry včetně nákladu nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol překračují hodnoty stanovené zákonem o silničním provozu (dále jen „nadměrné vozidlo“), není-li umožněno opatřením obecné povahy podle § 24b, b) užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla2) silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní právní předpis2), c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro 1. zřizování a provozování zařízení pro písemnou, obrazovou, světelnou nebo jiným způsobem prováděnou reklamu nebo propagaci (dále jen „reklamní zařízení“), 2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.), 3. provádění stavebních prací, nepodléhají-li povolení záměru podle stavebního zákona, 4. zřizování vyhrazeného parkování, 5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení, 6. audiovizuální tvorbu, d) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, e) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly ArmádyArmády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, f) výjimečné užití místní komunikace a silnice samojízdnými pracovními stroji a přípojnými vozidly traktorů, které nemají schválenou technickou způsobilost podle zvláštního právního předpisu.13a) (7) Zvláštní užívání spočívající v zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let, bude-li zřízení a provozování reklamního zařízení splňovat tyto podmínky: a) nebude jej možné zaměnit s dopravními značkami ani dopravními zařízeními, b) nebude oslňovat uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušovat provoz na pozemní komunikaci, c) pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, bude vybavena na náklad vlastníka reklamního zařízení svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení a d) reklamní zařízení bude sloužit k označení provozovny nacházející se v zastavěném územízastavěném území podle § 30 odst. 3 ve vzdálenosti do 50 metrů od reklamního zařízení nebo mimo zastavěné územízastavěné území v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení, jedná-li se o reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na jejich silničním pomocném pozemku. Podmínky stanovené v povolení musí trvat po celou dobu platnosti povolení. Zánik některé z podmínek je povinen vlastník reklamního zařízení oznámit do 30 dnů příslušnému silničnímu správnímu úřadu, který povolení odejme. (8) Věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci. (9) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1, s výjimkou reklamních zařízení, zveřejní výzvu k odstranění věci způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy zajistí odstranění a likvidaci věci na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo správce, je-li výkon správy této pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, vlastníka věci dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací věci. (10) Silniční správní úřad vlastníku pozemní komunikace nebo jejímu správci, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, na jeho žádost sdělí, zda je reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno a provozováno na základě povolení ke zvláštnímu užívání. Je-li na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení bez povolení ke zvláštnímu užívání, je vlastník této pozemní komunikace nebo její správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem5). (11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první, je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat. (12) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace. (13) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci. (14) V případě, že je v podmínkách zvláštního užívání podle odstavce 6 písm. a) požadován k zabezpečení bezpečnosti nebo plynulosti silničního provozu policejní doprovod, je osoba, na jejíž žádost bylo povolení vystaveno, povinna uhradit náklady s tímto spojené PoliciiPolicii České republiky. (15) Prováděcí předpis stanoví výši náhrad za poskytnutí policejního doprovodu. § 25a Zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací nadměrnými vozidly (1) Silniční správní úřad povolí zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem, nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Povolit lze a) opakované zvláštní užívání dálnic a silnic a dále místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy v rozsahu uveřejněném Ministerstvem dopravy způsobem umožňujícím dálkový přístup nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, nepřesahuje-li jeho 1. délka 25,25 metrů, šířka 2,6 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 48 tun a jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, nebo 2. délka 30 metrů, šířka 3,5 metrů, výška 4,5 metrů a hmotnost 60 tun a jde-li o nadměrné vozidlo neuvedené v bodě 1, nebo b) jednorázové zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace nadměrným vozidlem. (2) Žádost o povolení obsahuje a) údaje o žadateli a o provozovateli vozidla, je-li odlišný od žadatele, jimiž se rozumí jeho 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, 2. datum narození nebo identifikační číslo, 3. adresa pobytu nebo sídla, b) údaje o nadměrném vozidle, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka, obchodní označení, označení typu a technické parametry, a c) v případě povolení 1. podle odstavce 1 písm. a) počátek doby, po kterou má být opakované zvláštní užívání pozemních komunikací povoleno, nebo 2. podle odstavce 1 písm. b) období, které není delší než 10 dnů, v němž má být jednorázově užita pozemní komunikace na základě povolení, a vymezení této pozemní komunikace. (3) Překročí-li hmotnost nadměrného vozidla včetně nákladu 90 tun, k žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) se přiloží a) nákres obrysu nadměrného vozidla s vyznačením rozměrů a umístění nákladu a b) statický posudek ověřující zatížitelnost mostů a únosnost vozovek na pozemních komunikacích, jejichž zvláštní užívání má být povoleno, který není starší než 6 měsíců. (4) Povolením podle odstavce 1 písm. a) lze povolit opakované zvláštní užívání i jiné místní komunikace, pokud o to žadatel požádá. V takovém případě musí být tato místní komunikace v žádosti vymezena a k žádosti musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. K žádosti o povolení podle odstavce 1 písm. b) podané Ministerstvu dopravy, kterým má být povoleno rovněž zvláštní užívání místní komunikace, musí být přiložen souhlas jejího vlastníka. (5) Je-li žadatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze Ministerstvu dopravy žádost podat pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci44). (6) Účastníky řízení jsou žadatel a vlastník dotčené pozemní komunikace. (7) Silniční správní úřad požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska, vyžaduje-li se jejich souhlas se zvláštním užíváním a nemá-li jej silniční správní úřad k dispozici. Nevyjádří-li se vlastník pozemní komunikace nebo nevydá-li Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky závazné stanovisko do 5 pracovních dnů, platí, že se zvláštním užíváním souhlasí bez podmínek. (8) Ministerstvo dopravy požádá vlastníka pozemní komunikace o vyjádření a Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky o vydání závazného stanoviska za podmínek podle odstavce 7 způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Ministerstvem dopravy. Vyjádření a závazné stanovisko lze Ministerstvu dopravy doručit pouze tímto způsobem. (9) Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky nezbytné k tomu, aby zvláštním užíváním pozemní komunikace nadměrným vozidlem nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ani stavu pozemní komunikace nad únosnou míru. Silniční správní úřad v rozhodnutí vždy stanoví, že nadměrným vozidlem nelze užít pozemní komunikaci v případě, že překročení hodnoty hmotnosti, rozměru nebo rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovené zákonem o silničním provozu lze předejít rozdělením nákladu. (10) S výjimkou vyžádání vyjádření nebo závazného stanoviska podle odstavce 7 může být vydání rozhodnutí prvním úkonem silničního správního úřadu v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (11) Technické parametry vozidla uváděné v žádosti stanoví prováděcí právní předpis. Sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její zabezpečení § 26 (1) Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (2) V zastavěném územízastavěném území jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (3) Stavebním stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. (4) Dopravně technickým stavem dálnice, silnice nebo místní komunikace se rozumí jejich technické znaky (příčné uspořádání, příčný a podélný sklon, šířka a druh vozovky, směrové a výškové oblouky) a začlenění pozemní komunikace do terénu (rozhled, nadmořská výška). (5) Povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost, jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky. (6) Závadou ve sjízdnostiZávadou ve sjízdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve sjízdnosti dálnice, silnice nebo místní komunikace, kterou nemůže řidič vozidla předvídat při pohybu vozidla přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto pozemních komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. (7) Závadou ve schůdnostiZávadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. § 27 (1) Uživatelé dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto pozemních komunikací. (2) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnostizávada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. (3) Vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnostizávada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. (4) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit vlastníkům sousedních nemovitostí škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu těchto komunikací; není však povinen nahradit škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. (5) Úseky silnic, místních komunikací a chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, povinen označit podle zvláštního právního předpisu2) nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení takových úseků silnic stanoví příslušný kraj svým nařízením a vymezení úseků místních komunikací a chodníků stanoví příslušná obecobec svým nařízením. (6) Je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, nahradit škodu podle odstavců 2 až 4 je povinen namísto vlastníka pozemní komunikace správce. Vlastník pozemní komunikace v takovém případě ručí za splnění povinnosti k náhradě škody. (7) Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnostizávad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. ObecObec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnostizávad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic. § 28 (1) Při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnostizávady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu; nestane-li se tak, je povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující nakládání s nebezpečnými věcmi.14) (2) Při poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závadu ve sjízdnostizávadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti anebo ohrozit bezpečnost silničního provozu podle zvláštního předpisu,2) musí ten, kdo poškození způsobil, tuto skutečnost neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, a uhradit mu náklady spojené s odstraněním poškození a s uvedením pozemní komunikace do původního stavu; může se též s vlastníkem nebo správcem pozemní komunikace dohodnout, že poškození odstraní sám. (3) Pokud závadu ve sjízdnostizávadu ve sjízdnosti nebo schůdnosti pozemní komunikace nelze neprodleně odstranit, je ten, komu povinnost k odstranění znečištění, popřípadě k úhradě nákladů na odstranění poškození náleží, povinen místo alespoň provizorním způsobem neprodleně označit a závadu oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. § 29 Pevné překážky (1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku. (2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření. (3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka. (4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud. (5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15. § 29a (1) Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená osoba vede Centrální evidenci pozemních komunikací. V Centrální evidenci pozemních komunikací se evidují: a) informace o pozemních komunikacích, b) rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 24) a c) rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací (§ 25). (2) Centrální evidence pozemních komunikací je informačním systémem veřejné správy11m). (3) Vlastníci pozemních komunikací jsou povinni předávat do Centrální evidence pozemních komunikací údaje o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném Ministerstvem dopravy. (4) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a). (5) Správní úřad příslušný ke stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2) je povinen zveřejnit údaje o zákazu nebo omezení tranzitní nákladní dopravy podle § 24a bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a). (6) Správní úřad příslušný k vydání rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací je povinen zveřejnit údaje z rozhodnutí o povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup14a). (7) Provozovatel Centrální evidence pozemních komunikací informuje o vydání rozhodnutí nebo stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích podle odstavců 4 až 6 neprodleně po jejich zveřejnění a) Hasičský záchranný sbor České republiky, b) příslušného poskytovatele zdravotnické záchranné služby, c) Policii České republiky, d) dopravce v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována, jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi, e) silniční správní úřady, které povolují zvláštní užívání pozemních komunikací nadměrnými vozidly. (8) Způsob předávání údajů do Centrální evidence pozemních komunikací, jejich druh, rozsah a formát, způsob vedení Centrální evidence pozemních komunikací, způsob a rozsah zveřejnění údajů vedených v této evidenci stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST SEDMÁ OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM Silniční ochranná pásma § 30 (1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí slouží silniční ochranná pásmasilniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmoSilniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. (2) Silničním ochranným pásmemSilničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti a) 50 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemkusilničního pozemku, b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy, c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. (3) Zastavěným územímZastavěným územím obceobce je pro účely určení silničního ochranného pásmasilničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky: a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostínemovitostí27), b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří zastavěné územízastavěné území obceobce. Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy. (4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta z 50 metrů na 250 metrů. § 31 (1) Zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu podléhá povolení. (2) Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a nemůže-li oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. (3) Jedná-li se o reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a provozování povolit pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení. (4) Povolení podle odstavce 1 vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu a) vlastníka dotčené nemovitostinemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno, b) Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo dálnice, c) Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo silnice a místní komunikace. (5) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení. (6) Vlastník nemovitostinemovitosti v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném zájmu umístit na své nemovitostinemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno. (7) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci. (8) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení. (9) Je-li v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu zřízeno nebo provozováno reklamní zařízení v rozporu s odstavcem 1 bez povolení, vyzve silniční správní úřad neprodleně poté, co se o tom dozvěděl, vlastníka pozemní komunikace, v jejímž ochranném pásmu je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno, nebo jejího správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, k odstranění reklamního zařízení, a vlastníka nemovitosti, na které je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno, k poskytnutí součinnosti podle odstavce 12. Silniční správní úřad vlastníka pozemní komunikace nebo jejího správce nevyzývá, je-li současně vlastníkem nemovitosti, na které je reklamní zařízení zřízeno nebo provozováno; v takovém případě silniční správní úřad vlastníku nebo správci pozemní komunikace na jeho žádost sdělí, zda je reklamní zařízení zřízeno a provozováno na základě povolení podle odstavce 1. (10) Reklamní zařízení zřízené nebo provozované v ochranném pásmu pozemní komunikace v rozporu s odstavcem 1 bez povolení je vlastník této pozemní komunikace nebo její správce, je-li výkon její správy zajišťován prostřednictvím správce, povinen na náklady jeho vlastníka odstranit a uskladnit na vhodném místě. Odstranění reklamního zařízení bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem5). (11) Vlastník nebo správce pozemní komunikace, který odstranil reklamní zařízení postupem podle odstavce 10, zveřejní po dobu 3 měsíců způsobem umožňujícím dálkový přístup identifikační údaje reklamního zařízení a informaci, kde a jakým způsobem si může reklamní zařízení jeho vlastník vyzvednout. Reklamní zařízení lze jeho vlastníku vydat pouze po uhrazení nákladů na odstranění a uskladnění reklamního zařízení. Nedojde-li k vydání reklamního zařízení jeho vlastníku do 3 měsíců ode dne zveřejnění informací podle věty první, je vlastník nebo správce pozemní komunikace, který reklamní zařízení odstranil, oprávněn reklamní zařízení na náklady jeho vlastníka zlikvidovat. (12) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem odstranění tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. § 32 (1) V silničních ochranných pásmechsilničních ochranných pásmech lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu40). (2) Vlastník pozemní komunikace je vždy účastníkem řízení o povolení stavby nebo činnosti v ochranném pásmu. § 33 V silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu2) jako silnice vedlejší. § 34 (1) Vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. (2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka, popřípadě správce pozemní komunikace na sousední pozemky. (3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmusilničním ochranném pásmu, a není-li silniční ochranné pásmosilniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti. § 35 Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace (1) Vlastníci nemovitostínemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad. (2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. (3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném územízastavěném území je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace.11a) § 36 Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím (1) Žádá-li to veřejný zájem, může dálnice, silnice a místní komunikace křížit inženýrské sítě a jiná vedení, vody, zásoby přírodních podzemních vod, území chráněná podle zvláštních předpisů,15) vodohospodářská a jiná díla, nebo se jich jinak dotknout a může být jimi křížena nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí a místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. (2) Energetická, telekomunikační, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zařízení pro rozvod tepla a topných plynů (dále jen „vedení“), s výjimkou vedení tramvajových a trolejbusových drah, pokud nejsou zřizována pro potřeby dálnice, silnice nebo místní komunikace, nesmějí být podélně umísťována v jejich tělese a na silničních pomocných pozemcích, pokud v dalších ustanoveních není stanoveno jinak. (3) Podélné umístění vedení do silničního pozemkusilničního pozemku s výjimkou silničního pozemkusilničního pozemku pod vozovkou nebo krajnicí a středního dělícího pásu, podélné umístění do silničního pomocného pozemku nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Pokud zvláštní předpis16) nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud. (4) V zastavěném územízastavěném území mohou být podélně umísťována vedení, kromě případů uvedených v odstavci 3 a za podmínek uvedených v tomto odstavci, i v chodnících a v přilehlých zelených pásech průjezdního úseku silnice nebo v místní komunikaci při nejvyšším možném ohledu vůči vegetaci. V případech, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení, mohou být vedení dále umístěna i v silničním pozemkusilničním pozemku pod vozovkou, krajnicí, nebo ve středním dělícím pásu těchto pozemních komunikací. (5) Při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor. (6) V případě havárie vedení není pro nezbytné práce k bezprostřednímu odstranění této havárie potřebné předchozí povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace. Vlastník vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy dotčené pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, provedení prací, jejich místo alespoň provizorně označit a zabezpečit a zajistit následné uvedení dotčeného úseku pozemní komunikace do původního stavu podle podmínek stanovených v dodatečném povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace. (7) Při výstavbě nové dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo při jejich rekonstrukci je objednatel této stavby povinen uhradit jen vyvolané nezbytné úpravy přímo dotčeného úseku vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Úpravy související s modernizací nebo se zvýšením výkonnosti vedení je povinen uhradit jejich vlastník. (8) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy15) o styku dálnice, silnice a místní komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, s vodami, zásobami přírodních podzemních vod, s územím chráněným podle zvláštních předpisů, s dobývacím prostorem a s vodohospodářskými a jinými díly. Podrobnosti o způsobu umísťování, oprav a udržování inženýrských sítí a jiných vedení na silničních pozemcíchsilničních pozemcích stanoví prováděcí předpis. § 37 Styk s dráhami (1) Křížení pozemní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí nebo v úrovni kolejí. Úrovňové křížení (dále jen „přejezd“) je možné zřídit na a) tramvajové a trolejbusové dráze a vlečce, nebo b) jiné dráze na základě povolení příslušného silničního správního úřadu. (2) Povolení podle odstavce 1 písm. b) lze vydat pouze, a) pokud je zajištěna bezpečnost provozu na dráze a bezpečnost a plynulost provozu na pozemní komunikaci, a b) jde-li o dráhu, která umožňuje provozování drážních vozidel rychlostí nejvýše 160 km.h-1. (3) O vydání povolení rozhoduje na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace příslušný silniční správní úřad, který si pro vydání povolení podle odstavce 1 písm. b) opatří vyjádření drážního správního úřadu k zajištění bezpečnosti provozu na dráze v případě zřízení přejezdu a vyjádření Policie České republiky k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemní komunikaci. Souvisí-li přejezd vyžadující povolení podle tohoto zákona se záměrem povolovaným podle stavebního zákona, rozhodne o něm stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona. Podkladem v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona jsou vyjádření uvedená ve větě první. (4) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu pozemní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka pozemní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnice a místní komunikace užší než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m. (5) U silnice a místní komunikace I. a II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel, b) opatření na přejezdu v zastavěném územízastavěném území, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace, c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna nebo odstraněna. (6) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po pozemní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu. (7) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk pozemní komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání pozemní komunikace k vedení dráhy. § 37a Rušení přejezdů (1) Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace povolí příslušný silniční správní úřad zrušení přejezdu, pokud k přístupu k nemovitostem, k němuž je využívána pozemní komunikace, je možné využít jinou vhodnou trasu, která a) není delší o více než 5 km a b) nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení. (2) Účastníkem řízení o povolení zrušení přejezdu je vlastník pozemní komunikace, vlastník dráhy a obecobec, na jejímž území se rušený přejezd nachází. (3) Silniční správní úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá závazné stanovisko a) Policie České republiky k posouzení vhodnosti trasy podle odstavce 1, jde-li o zrušení přejezdu na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, a b) drážního správního úřadu k posouzení stupně zabezpečení přejezdu, má-li trasa podle odstavce 1 vést přes přejezd. § 38 Používání dálnice, silnice a místní komunikace při velkých stavbách (1) Pokud v důsledku jiné investiční výstavby bude dlouhodobě nebo trvale znemožněno užívání pozemní komunikace nebo její části, je objednatel této výstavby povinen na svůj náklad provést přeložku pozemní komunikace nebo postavit náhradní pozemní komunikaci. Vlastníkem této pozemní komunikace je vlastník překládané nebo nahrazené pozemní komunikace. Nabyl-li objednatel vlastnické právo k pozemku, na který byla tato pozemní komunikace umístěna, popřípadě silničnímu pomocnému pozemku, převede jej bezúplatně vlastníkovi překládané nebo nahrazené pozemní komunikace. (2) Má-li se při velké stavbě nebo při rozsáhlých těžebních pracích nebo terénních úpravách vyžadujících povolení záměru podle stavebního zákona používat silnice nebo místní komunikace v rozsahu nebo způsobem, jemuž neodpovídá stavební stav nebo dopravně technický stav těchto pozemních komunikací, musí být objednatelem díla a na jeho náklad zajištěny potřebné úpravy dotčené pozemní komunikace, popřípadě vybudování objížďky odpovídající předpokládanému provozu, a to v dohodě s vlastníkem silnice nebo místní komunikace. (3) Nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozsahu potřebných úprav dotčené pozemní komunikace, případně o stanovení tras staveništní dopravy nebo o vybudování objížďky příslušný stavební úřad na základě vyjádření příslušného silničního správního úřadu. Příslušný silniční správní úřad je povinen vydat vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti o jeho vypracování. Kontrolní vážení vozidel § 38a (1) Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích se provádí kontrolní vážení a měření (dále jen „kontrolní vážení“) vozidel spadajících do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS10) nebo jízdních souprav tvořených těmito vozidly. Kontrolní vážení může zahrnovat kontrolu hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kontrolu poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, kontrolu rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol, kontrolu rozměrů vozidla nebo jízdní soupravy včetně nákladu nebo kontrolu dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravu. (2) Podle tohoto zákona se rozlišují dvě kategorie kontrolního vážení: a) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy nepřenosnými vysokorychlostními vahami, při kterém nedochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „vysokorychlostní kontrolní vážení“), a b) kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy všemi jinými technickými zařízeními, než jaká jsou uvedena v písmenu a) výše, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (dále jen „nízkorychlostní kontrolní vážení“). (3) Nízkorychlostní kontrolní vážení a) zajišťuje v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba, nebo b) provádí PoliciePolicie České republiky nebo celní úřady samostatně. (4) Vysokorychlostní kontrolní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba. (5) Odesílatel nesmí v dokladech, které vydal k přepravované zásilce, uvést nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost. Je-li zásilka přepravována v kontejneru nebo výměnné nástavbě, vydá odesílatel k zásilce doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby. Provozovatel vozidla nebo, je-li zásilka přepravována jízdní soupravou, provozovatel jízdní soupravyprovozovatel jízdní soupravy zajistí, aby doklady vydané odesílatelem byly k dispozici ve vozidle nebo v jízdní soupravě, kterými je zásilka přepravována. (6) Provozovatelem jízdní soupravyProvozovatelem jízdní soupravy se pro účely tohoto zákona rozumí provozovatel tažného vozidla této jízdní soupravy. (7) Policie České republiky a celní úřady, jde-li o nízkorychlostní kontrolní vážení, a vlastníci pozemních komunikací, jde-li o vysokorychlostní kontrolní vážení, poskytnou Ministerstvu dopravy vždy do 31. května údaje za předchozí kalendářní rok o počtu jimi zajištěných nebo provedených kontrolních vážení a o počtu vozidel nebo jízdních souprav, u nichž bylo při kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot pro hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy nebo pro rozložení hmotnosti na nápravy nebo skupiny náprav stanovených zákonem o silničním provozu. § 38b (1) Řidič vozidla je povinen na výzvu policisty nebo celníka podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zajížďka k technickému zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně cesty zpět, nesmí být delší než 16 kilometrů. (2) Při nízkorychlostním kontrolním vážení je řidič vozidla povinen řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení a předložit doklady podle § 38a odst. 5, byly-li vydány. (3) O výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení vydá osoba obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení vozidel řidiči doklad, který zašle též provozovateli vozidla. (4) Překáží-li vozidlo nebo jízdní souprava v provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, policista nebo celník vyzve řidiče k odstranění vozidla nebo jízdní soupravy. Nedojde-li k odstranění vozidla nebo jízdní soupravy bezprostředně po výzvě podle věty první, zajistí policista nebo celník odtažení vozidla nebo jízdní soupravy na náklady provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy. (5) Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení, náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis. § 38c (1) Zjistí-li se nízkorychlostním kontrolním vážením nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, přikáže policista nebo celník řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a zakáže pokračování v jízdě do doby, než a) zjištěné nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu bude odstraněno, nebo b) užití vozidla nebo jízdní soupravy bude umožněno rozhodnutím o povolení zvláštního užívání nebo opatřením obecné povahy podle § 24b. (2) Policista nebo celník přikáže řidiči jízdu na nejbližší vhodné místo k odstavení vozidla nebo jízdní soupravy a zakáže pokračování v jízdě rovněž v případě, že řidič odmítl podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení. Zákaz pokračování jízdy platí do doby provedení nízkorychlostního kontrolního vážení vozidla nebo jízdní soupravy, nejdéle však 48 hodin. (3) Zakázal-li policista nebo celník pokračování v jízdě, může vozidlu nebo jízdní soupravě zabránit v jízdě použitím technického prostředku. (4) Zabránění v jízdě se provede na náklady provozovatele vozidla nebo, jde-li o jízdní soupravu, na náklady provozovatele jízdní soupravyprovozovatele jízdní soupravy. (5) Jde-li o zákaz pokračování v jízdě podle odstavce 1, policie nebo celní úřad zajistí uvolnění vozidla nebo jízdní soupravy po splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo b). Jde-li o zákaz pokračování v jízdě podle odstavce 2, policie nebo celní úřad zajistí uvolnění vozidla nebo jízdní soupravy po splnění podmínky podle odstavce 2 nebo uplynutí lhůty podle odstavce 2. Požadovat provedení nízkorychlostního kontrolního vážení k ověření splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 2 lze, jen pokud je v místě, kde má být toto vážení provedeno, k dispozici technické zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení. (6) Zakázat pokračování v jízdě nelze, jde-li o přepravu zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat během přepravy39). § 38d (1) Řidič vozidla je povinen vždy podrobit vozidlo nebo jízdní soupravu vysokorychlostnímu kontrolnímu vážení, které je prováděno na trase vozidla nebo jízdní soupravy, bez ohledu na to, je-li řidič obeznámen s místem, kde dochází k vysokorychlostnímu vážení. (2) Zjistí-li se při vysokorychlostním kontrolním vážení nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, vystaví vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba zajišťující vysokorychlostní kontrolní vážení vážní lístek, který doručí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo vysokorychlostní kontrolní vážení provedeno. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vystaví na základě vážního lístku doklad, který doručí provozovateli vozidla spolu s oznámením o zahájení řízení o přestupku. (4) Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení, náležitosti vážního lístku a dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení a vzor dokladu stanoví prováděcí právní předpis. § 39 Mimořádné změny dopravního významu Dojde-li k podstatnému nárůstu zatížení části pozemní komunikace, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá, je osoba, která nárůst způsobila, povinna uhradit vlastníkovi dotčené části pozemní komunikace náklady spojené s nezbytnou úpravou a opravou takto dotčené části pozemní komunikace. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části pozemní komunikace, rozhodne na návrh vlastníka soud. ČÁST OSMÁ INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM § 39a (1) Inteligentní dopravní systémInteligentní dopravní systém je souborem elektronických prostředků, technických zařízení, programového vybavení a jiných nástrojů, které umožňují vyhledávání, shromažďování, zpřístupňování, používání a jiné zpracovávání údajů o pozemních komunikacích, silničním provozu, cestování, logistice a dopravním spojení, a jehož účelem je zvýšení bezpečného a koordinovaného užívání pozemních komunikací a snížení negativních dopadů silničního provozu na životní prostředí. (2) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému je povinen při poskytování této služby užívat pouze součásti inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, které odpovídají specifikacím stanoveným Evropskou komisí a uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie, a poskytovat služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému způsobem odpovídajícím těmto specifikacím. (3) Stanoví-li tak specifikace podle odstavce 2, lze uvádět na trh a do provozu pouze ty součásti inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, pro které bylo provedeno posouzení shody nebo vhodnosti pro použití v souladu s touto specifikací. (4) Pokud Ministerstvo dopravy zjistí nebo má důvodné podezření, že součást inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému není v souladu s požadavkem podle odstavce 2 nebo 3, uloží ochranné opatření podle zvláštního právního předpisu35). (5) Poskytovatel služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému je povinen zajistit, aby jím poskytované služby byly v souladu s pravidly pro zpracování osobních údajůzpracování osobních údajů podle zvláštního právního předpisu36). ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR § 40 Výkon státní správy (1) Státní správu ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy, krajský úřad, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a obecní úřad, celní úřad, stavební úřad a újezdní úřad. (2) Ministerstvo dopravy a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice I. třídy a o změnách těchto kategorií, b) rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice I. třídy po dohodě s Ministerstvem obrany, c) vykonává působnost silničního správního úřadu a podle tohoto zákona ve věcech dálnic, d) povoluje 1. opakované zvláštní užívání dálnic, silnic a místních komunikací I. a II. třídy na území hlavního města Prahy, popřípadě jiných místních komunikací, nadměrným vozidlem po dobu 1 roku, 2. jednorázové zvláštní užívání silnic nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic v územních obvodech více krajů, a 3. jednorázové zvláštní užívání silnic nebo místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání dálnice nebo zvláštní užívání podle bodu 2, e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti, f) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení dálnic a silnic I. třídy, g) ukládá ochranná opatření u prvků systému elektronického mýtného a u součástí inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, h) projednává přestupky podle § 42b odst. 5. (3) Krajský úřad a) povoluje 1. jednorázové zvláštní užívání silnic II. a III. třídy nadměrným vozidlem, týká-li se povolení silnic II. a III. třídy v územním obvodu pouze jednoho kraje, a 2. jednorázové zvláštní užívání místních komunikací, je-li předmětem povolení rovněž zvláštní užívání silnice I. třídy nebo zvláštní užívání podle bodu 1, b) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie silnice II. nebo III. třídy a o změně kategorie nebo třídy, c) rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu Ministerstvem obrany a Ministerstvem dopravy, d) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy, e) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, f) uplatňuje stanovisko k zásadám územního rozvoje, územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení silnic II. a III. třídy. (4) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a veřejně přístupných účelových komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje Ministerstvo dopravy nebo krajský úřad, b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věci povolování zřízení nebo zrušení přejezdu na neveřejné účelové komunikaci, c) projednává přestupky podle § 42a a 42b ve věcech dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích, s výjimkou přestupků, k jejichž projednání je příslušný celní úřad nebo Ministerstvo dopravy; k projednání přestupků podle § 42a odst. 1 písm. r), § 42a odst. 4 písm. c) a § 42b odst. 1 písm. u), v), w) a x) je místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu bylo provedeno kontrolní vážení, d) uplatňuje stanovisko k územnímu plánuúzemnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska řešení místních a účelových komunikací. (5) Obecní úřad a) rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie, b) vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (6) Újezdní úřad vykonává působnost silničního správního úřadu ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací na území vojenského újezdu. (7) Jde-li o věc, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více silničních správních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý ze silničních správních úřadů, v jehož územním obvodu se má věc uskutečnit. (8) Celník ve stejnokroji je oprávněn a) zastavit vozidlo a podrobit vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, b) zastavit vozidlo v systému elektronického mýtného, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, podrobit vozidlo v systému elektronického mýtného kontrole, zda je vybaveno funkčním elektronickým zařízením, zda je evidováno v systému elektronického mýtného a zda jsou do elektronického zařízení zadány údaje umožňující správné stanovení mýtného, a kontrole úhrady mýtného, včetně kontroly dokladů prokazujících úhradu mýtného, c) zastavit vozidlo v systému časového zpoplatnění, zjistit totožnost řidiče a provozovatele vozidla, není-li řidič současně jeho provozovatelem, a totožnost přepravované osoby, k jejíž přepravě se má vztahovat osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. h) nebo i), a podrobit vozidlo kontrole úhrady časového poplatku nebo naplnění důvodu pro osvobození vozidla od zpoplatnění. (9) Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích. Celní úřad projednává přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a odst. 4 písm. a), b) a d) a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) a odst. 2 a přestupky podle § 42a odst. 4 písm. c) zjištěné nízkorychlostním kontrolním vážením. K projednání přestupků uvedených v § 42a odst. 3 je místně příslušný celní úřad, který přestupek zjistil jako první. Státní fond dopravní infrastruktury oznamuje celnímu úřadu podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t). (10) Ve věcech týkajících se připojení pozemních komunikací podle § 10, s výjimkou případů, kdy o něm rozhoduje stavební úřad rozhodnutím o povolení záměru podle stavebního zákona, je příslušný a) Dopravní a energetický stavební úřad, jde-li o připojení týkající se dálnice nebo úpravy či zrušení takového připojení, b) krajský úřad, jde-li o připojení týkající se silnice I. třídy nebo úpravy či zrušení takového připojení, nebo c) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v ostatních případech. § 41 Státní dozor (1) Státní dozor na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích vykonávají silniční správní úřady v rozsahu své působnosti. Ministerstvo dopravy vykonává státní dozor v oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, v oblasti poskytování služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému a vrchní státní dozor nad výkonem státního dozoru prováděného příslušnými silničními správními úřady. (2) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru porušení povinností stanovených tímto zákonem, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků může uložit v řízení na místě nebo v řízení zahájeném z moci úřední na základě protokolu o kontrole povinnosti k odstranění těchto nedostatků. Rozhodnutí vydané na základě protokolu o kontrole je prvním úkonem v řízení. (3) Zjistí-li osoba pověřená výkonem státního dozoru při výkonu dozoru závažné závady ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace, které bezprostředně ohrožují uživatele nebo pozemní komunikaci, je oprávněna písemně nařídit vlastníku této pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání a vyrozumí o tom příslušný silniční správní úřad, který je povinen ve lhůtě dvou dnů zahájit příslušné správní řízení. (4) Pověření k výkonu státního dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech pozemních komunikací ve formě průkazu vydává správní orgán, do jehož působnosti výkon dozoru spadá. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis. § 41b (1) ObecObec využívá pro účely organizování dopravy na území obceobce ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) státní občanství, popřípadě více státních občanství, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (2) ObecObec využívá pro účely organizování dopravy na území obceobce ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby. (3) Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Přestupky § 42a Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku, b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b, c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, d) v rozporu s § 25 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší, g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou, h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání, i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána, j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána, k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí, m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo nestavební záměr v silničním ochranném pásmu bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením, o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33, p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, nebo r) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. (2) Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od zpoplatnění. (3) Řidič vozidla v systému elektronického mýtného se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 22j a) užije vozidlo, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, b) užije vozidlo, aniž by zadal do elektronického zařízení údaje umožňující stanovení mýtného nebo zadá tyto údaje chybně, c) užije zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které nebylo zaevidováno u provozovatele systému elektronického mýtného, nebo k zaevidování vozidla poskytne nesprávné údaje, d) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby umožnil kontrolu funkčnosti elektronického zařízení a úhrady mýtného, nebo e) nakládá neoprávněně s elektronickým zařízením, f) nezajistí úhradu mýtného. (4) Řidič vozidla se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) neuposlechne výzvy policisty nebo celníka, aby podrobil vozidlo nízkorychlostnímu kontrolnímu vážení, b) neuposlechne pokyn osoby obsluhující zařízení na nízkorychlostní kontrolní vážení, nebo c) řídí vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, d) v rozporu se zákazem podle § 38c odst. 1 pokračuje v jízdě vozidlem nebo jízdní soupravou, u nichž bylo nízkorychlostním kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu. (5) Fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 36 odst. 6 a) neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo tuto havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, nebo b) neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací. (6) Fyzická osoba se jako vlastník nemovitostinemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupkupřestupku tím, že na takové nemovitostinemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu. (7) Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí přestupku tím, že a) oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, b) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a r) a odstavce 4, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q), c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 5 a 6, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), odstavce 3 a odstavce 7 písm. a), e) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, f) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c), g) příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b), h) příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 a 3, i) příkazem na místě do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a), b) a d), j) příkazem na místě do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c), k) příkazem do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c). § 42b Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 19 odst. 1 omezí obecné užívání dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace nebo bez povolení podle § 24 nebo v rozporu s tímto povolením neoprávněně zřídí objížďku nebo neoznačí uzavírku nebo objížďku, b) v rozporu s § 25 odst. 1 až 7 užije bez povolení zvláštního užívání dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny, anebo nedodrží podmínky stanovené v povolení zvláštního užívání nebo v opatření obecné povahy podle § 24b, c) jako vlastník věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle § 25 odst. 1 neuposlechne v rozporu s § 25 odst. 8 výzvy k jejímu odstranění, d) v rozporu s § 25 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, e) v rozporu s § 31 zřizuje nebo provozuje reklamní zařízení v silničním ochranném pásmu bez povolení podle § 31 odst. 1 nebo nedodrží podmínky tohoto povolení, f) v rozporu s § 10 odst. 1 a 3 připojí sousední nemovitost nebo pozemní komunikaci k dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo upraví takové připojení nebo je zruší, g) znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství, nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci s vozovkou, h) poškodí veřejně přístupnou účelovou komunikaci bez vozovky takovým způsobem, že znemožní její obecné užívání, i) na dálnici, silnici nebo místní komunikaci provádí činnost, která je podle § 19 odst. 2 písm. a) až h) zakázána, j) na veřejně přístupné účelové komunikaci provádí činnost, která je na ní podle § 19 odst. 3 zakázána, k) bez průtahů neodstraní jí způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorně neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, l) neprodleně neoznámí jí způsobené poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace anebo neprodleně místo takového poškození alespoň provizorním způsobem neoznačí, m) v rozporu s § 29 umístí na pozemní komunikaci pevnou překážku nebo ji neodstraní na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, n) v rozporu s § 32 provádí stavbu nebo nestavební záměr v silničním ochranném pásmu bez povolení stavebního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením, o) v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnost v rozporu s § 33, p) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace nestrpí provedení nezbytných opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí výstavbou nebo provozem pozemní komunikace anebo přírodními vlivy, q) jako vlastník nemovitosti v sousedství dálnice, silnice nebo místní komunikace neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, r) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, s) jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, t) jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5, u) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy provozuje vozidlo nebo jízdní soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, v) jako odesílatel zásilky přepravované v kontejneru nebo výměnné nástavbě v rozporu s § 38a odst. 5 nevydá doklad obsahující údaje o hmotnosti zásilky a hmotnosti kontejneru nebo výměnné nástavby, w) jako provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy v rozporu s § 38a odst. 5 nezajistil, aby byly ve vozidle nebo v jízdní soupravě k dispozici doklady vydané odesílatelem k přepravované zásilce, x) jako odesílatel zásilky v rozporu s § 38a odst. 5 vydá k přepravované zásilce doklad, v němž uvede nižší hmotnost zásilky, kontejneru nebo výměnné nástavby, než je jejich skutečná hmotnost, pokud je u vozidla nebo jízdní soupravy kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, s výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel nebo jízdních souprav, y) jako provozovatel vozidla provozuje vozidlo, s nímž byl porušen zákaz nebo omezení tranzitní nákladní dopravy stanovené místní úpravou provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu2). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému elektronického mýtného dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 22i a) nezajistí zaevidování vozidla do systému elektronického mýtného, k zaevidování poskytne nesprávné údaje nebo nenahlásí bez zbytečného odkladu změnu údajů potřebných k zaevidování, b) nezajistí instalování zaevidovaného elektronického zařízení do vozidla, c) nezajistí úhradu mýtného, d) přikáže, dovolí nebo svěří řízení vozidla v systému elektronického mýtného, které není vybaveno funkčním elektronickým zařízením, po zpoplatněné pozemní komunikaci, e) užije elektronické zařízení určené na konkrétní vozidlo a zaevidované v systému elektronického mýtného do jiného vozidla v systému elektronického mýtného, nebo f) nepoučí řidiče jím provozovaných vozidel o způsobu nakládání s elektronickým zařízením a jeho užívání. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník sítě nebo vedení dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 36 odst. 6 neprodleně neuzavře nebo neoznačí příslušnou část pozemní komunikace v případě havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo havárii neprodleně neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace, b) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí vlastníku, popřípadě správci pozemní komunikace provedení nezbytných prací k bezprostřednímu odstranění havárie této sítě nebo tohoto vedení anebo neoznačí nebo nezabezpečí místo provádění těchto prací, nebo c) v rozporu s § 36 odst. 5 nesplní povinnost zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní komunikaci. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu dopustí přestupku tím, že na takové nemovitosti strpí umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel služby inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému dopustí přestupku tím, že užívá součást inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému, která neodpovídá specifikacím podle § 39a odst. 2, nebo poskytuje službu inteligentního dopravního systémuinteligentního dopravního systému způsobem neodpovídajícím těmto specifikacím. (6) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), u), v) a x) a odstavce 5, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), e), f), g), i), k), l), m), o) a q), c) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j) a p) a odstavců 3 a 4, d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), r), w) a y) a odstavce 2, e) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) a t). § 43 Společná ustanovení k § 42a a 42b (1) Jde-li o přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u), činí výměra pokuty 9 000 Kč za každou započatou tunu, která překračuje největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy stanovenou zákonem o silničním provozu. Není-li nejvyšší povolená hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy překročena o více než 500 kg, činí výměra pokuty 5 000 Kč. Bylo-li zjištěno překročení největší povolené hmotnosti vozidla i jízdní soupravy, určí se výměra pokuty podle největšího překročení. Bylo-li kontrolním vážením zjištěno nedodržení jiné hodnoty nebo podmínky stanovené zákonem o silničním provozu, věty první a druhá se nepoužijí. Výměra pokuty ukládané příkazem za přestupek podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) činí polovinu výměry pokuty podle věty první nebo druhé; v případě podání odporu není dotčena výše pokuty podle věty první nebo druhé. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává v přenesené působnosti obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo Ministerstvo dopravy podle působnosti stanovené v § 40 odst. 2 písm. i) anebo celní úřad podle působnosti stanovené v § 40 odst. 9. Přestupky podle § 42a odst. 2 a 3 a § 42a odst. 4 písm. a), b), c) a d) může projednat příkazem na místě Policie České republiky nebo celní úřad. Přestupky podle § 42a odst. 1 písm. a), b), g), h), i), j) a k) může projednat příkazem na místě obecní policie nebo Policie České republiky. (3) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut uložených za přestupky podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) je ze 40 % příjmem vlastníka pozemní komunikace, na níž bylo kontrolní vážení provedeno, v případě pozemní komunikace ve vlastnictví státu je příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury, ze 30 % příjmem kraje, v jehož územním obvodu bylo kontrolní vážení provedeno, a z 30 % příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Pokuta uložená za přestupek podle tohoto zákona, která byla předána obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obecnému správci daně k vymáhání a nebyla vybrána nebo vymožena tímto obecním úřadem, je z 30 % příjmem státního rozpočtu a ze 70 % příjmem obceobce, jejíž orgán pokutu uložil, nejedná-li se o pokutu podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u). (4) Pokud je provozovatel vozidla nebo jízdní soupravy, u nichž je při nízkorychlostním kontrolním vážení zjištěno nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, současně jeho řidičem, odpovídá pouze za přestupek provozovatele vozidla nebo jízdní soupravy. (5) S výjimkou překročení největších povolených rozměrů vozidel a jízdních souprav není řidič vozidla odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud prokáže, že odesílatel nebo provozovatel vozidla mu vydal k přepravované zásilce doklad, v němž uvedl nižší hmotnost zásilky, než je její skutečná hmotnost, a při převzetí zásilky nemohl provést kontrolu hmotnosti zásilky. Řidič není dále odpovědný za přestupek podle § 42a odst. 4 písm. c), pokud bylo při kontrolním vážení zjištěno pouze nedodržení hodnot pro rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol stanovených zákonem o silničním provozu a řidič prokázal, že byl přepravován pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit. (6) Pokud správní orgán rozhodne o uložení správního trestu za přestupek spáchaný protiprávním jednáním uvedeným v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících klasifikaci závažných porušení, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti28), dopravci provozujícímu silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby podle zákona o silniční dopravě nebo jeho odpovědnému zástupci, zašle kopii pravomocného rozhodnutí dopravnímu úřadu podle zákona o silniční dopravě, v jehož správním obvodu a) je sídlo dopravce, jde-li o dopravce, který je usazen v České republice, nebo b) má tento správní orgán sídlo, jde-li o dopravce, který není usazen v České republice. (7) Vymezení materiálu, který lze považovat za sypký materiál podle odstavce 5, a jeho fyzikálních vlastností stanoví prováděcí právní předpis. § 43a Vybírání kaucí (1) Celník je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 až 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné, nebo b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 1 písm. r), § 42b odst. 1 písm. u) nebo § 42b odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. (2) Policista je oprávněn vybrat kauci od 5 000 Kč do 50 000 Kč od řidiče motorového vozidla a) který je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 2 a 4 a u kterého je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné, nebo b) v případě, že provozovatel tohoto vozidla je podezřelý ze spáchání přestupku uvedeného v § 42a odst. 1 písm. r) a § 42b odst. 1 písm. u) a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat řízení o přestupku nebo že by případné vymáhání uložené pokuty bylo spojeno s nepřiměřenými náklady, popřípadě nebylo vůbec možné. (3) Kauci nelze vybrat od osoby, která požívá imunit a výsad podle zákona nebo mezinárodního práva. (4) Při výběru kauce policista nebo celník poučí řidiče o důsledku vybrání kauce a podmínkách jejího vracení a vystaví písemné potvrzení o převzetí kauce. V písemném potvrzení musí být uveden důvod uložení kauce, její výše a úřad, který je příslušný k vedení řízení o přestupku. (5) Jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce vydá policista nebo celník řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely Policie České republiky nebo Celní správy. (6) V případě, že kauci vybral policista, Policie České republiky předá jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději následující pracovní den na bankovní účet tohoto úřadu. V případě, že kauci vybral celník a k vedení řízení o přestupku není příslušný celní úřad, předá celní úřad jedno vyhotovení potvrzení o převzetí kauce úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku a převede vybranou kauci nejpozději do 2 pracovních dnů na bankovní účet tohoto úřadu. § 43b Vracení a započtení kaucí (1) Kauce se vrátí v plné výši, jestliže a) byla věc odložena, řízení o přestupkupřestupku zastaveno nebo v řízení o přestupkupřestupku nebyla uložena pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. a) nebo § 43a odst. 2 písm. a), nebo b) nebyla v řízení o přestupku uložena provozovateli vozidla pokuta v případě vybrání kauce podle § 43a odst. 1 písm. b) nebo § 43a odst. 2 písm. b). (2) Je-li v řízení o přestupku uložena pokuta, započte se vybraná kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. Toto započtení musí být uvedeno ve výroku rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek. Započtení kauce na zaplacení pokuty lze provést teprve po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek. Je-li vybraná kauce vyšší než uložená pokuta, vrátí se řidiči část kauce zbývající po započtení kauce na zaplacení uložené pokuty a nákladů řízení. (3) Kauce nebo její zbývající část podle odstavců 1 a 2 se vrátí do 5 pracovních dní od nabytí právní moci rozhodnutí v řízení o přestupku nebo ode dne uhrazení pokuty uložené příkazem na místě. (4) Kauci podle § 43a odst. 1 a 2 lze složit též u úřadu příslušného k vedení řízení o přestupku, pokud řidič kauci nesložil podle § 43a odst. 1 a 2 a celník nebo policista postupoval podle § 43c. Ustanovení odstavců 1 až 3 a § 43a odst. 3 až 5 se použijí obdobně. § 43c Zabránění v jízdě (1) Je-li celník nebo policista oprávněn vybrat od řidiče motorového vozidla kauci podle § 43a a řidič kauci na výzvu celníka nebo policisty nesloží, přikáže celník nebo policista řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a a) zabrání mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek“), nebo b) zakáže pokračovat v jízdě a zadrží řidiči doklady k vozidlu a k nákladu. (2) Náklady spojené s jízdou motorového vozidla do místa odstavení a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče nebo provozovatele vozidla. Odpovědnost řidiče nebo provozovatele vozidla za motorové vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena. (3) Při postupu podle odstavce 1 poučí celník nebo policista řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a vystaví potvrzení o zabránění v jízdě použitím technického prostředku nebo o zadržení dokladů k vozidlu a k nákladu. V potvrzení uvede výši kauce, kterou určil podle § 43a odst. 1 nebo 2, a správní orgán příslušný k vedení řízení o přestupku. (4) Jedno vyhotovení potvrzení podle odstavce 3 vydá celník nebo policista řidiči, jedno vyhotovení doručí v případě uvedeném v § 43a odst. 1 písm. b) bez zbytečného odkladu provozovateli vozidla a jedno vyhotovení ponechá pro evidenční účely PoliciePolicie České republiky nebo Celní správy. (5) Doklady k vozidlu a k nákladu zadržené podle odstavce 1 písm. b) předá Policie České republiky nebo Celní správa v případě, že k vedení řízení o přestupku není příslušný celní úřad, nejpozději následující pracovní den po jejich zadržení úřadu příslušnému k vedení řízení o přestupku. (6) Celní úřad nebo Policie České republiky nebo úřad příslušný k vedení řízení o přestupku zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení dokladů k vozidlu a k nákladu, jestliže a) byla složena kauce podle § 43a, b) byla věc odložena nebo řízení o přestupku zastaveno nebo nebyla uložena pokuta v řízení o přestupku, nebo c) byla uhrazena pokuta uložená příkazem na místě nebo v řízení o přestupku. (7) Technický prostředek k zabránění v jízdě nebo zákaz pokračovat v jízdě nelze použít, pokud by vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích nebo jsou-li ve vozidle převážena živá zvířata. § 43d Informační formulář (1) Pokud je podezřelým z přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) řidič nebo provozovatel vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie, zašle celní úřad této osobě spolu s oznámením o zahájení řízení nebo spolu s příkazem, který je vydáván jako první úkon v řízení, informační formulář v úředním jazyce tohoto členského státu Evropské unie; je-li známo, v jakém jazyce bylo osvědčení o registraci vozidla vydáno, zašle celní úřad informační formulář v tomto jazyce. (2) Informační formulář musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek vykazuje, a vymezení správních trestů, které lze za přestupek uložit. Informační formulář zasílaný spolu s příkazem obsahuje dále vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán, a poučení o právu podat proti příkazu odpor. V případě, že jde o skutek zjištěný prostřednictvím automatizovaného technického prostředku, musí informační formulář obsahovat identifikační údaje o tomto prostředku. (3) Celní úřad poskytne Ministerstvu dopravy vždy do 28. února údaje o počtu zahájených řízení, ve kterých v předchozím kalendářním roce postupoval podle odstavce 1. (4) Vzor informačního formuláře stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST DESÁTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 44 Společná ustanovení (1) Stanoviska uplatněná k územně plánovací dokumentaci a k územnímu opatření o stavební uzávěře nejsou správním rozhodnutím. (2) Při převodu dálnice nebo silnice včetně silničního pozemkusilničního pozemku z vlastnictví státu do vlastnictví kraje nebo obceobce v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace podle § 3 odst. 3 a při převodu investiční výstavbou dotčeného pozemku z vlastnictví státu na jiné osoby podle § 38 odst. 1 se nepoužijí předpisy vyžadující k převodům majetku státu na jiné osoby zvláštního souhlasu nebo výjimky20). Tyto předpisy se rovněž nepoužijí při převodech silnic, místních nebo účelových komunikací včetně silničních pozemkůsilničních pozemků z vlastnictví krajů nebo obcíobcí do vlastnictví státu v souvislosti se změnou kategorie nebo třídy pozemní komunikace a při převodech silničních pozemkůsilničních pozemků včetně příslušenství stavby dálnice nebo silnice z vlastnictví jiných osob podle § 38 do vlastnictví státu. § 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 44b ObecObec je účastníkem v řízeních ve věcech veřejně přístupných účelových komunikací nacházejících se na jejím území i v případě, že není jejich vlastníkem. § 45 Přechodná ustanovení (1) Ustanovení § 10 odst. 3 se nevztahuje na připojení účelových komunikací a sousedních nemovitostínemovitostí na dálnice a na rychlostní silnice, pokud rozhodnutí příslušného silničního správního úřadu o povolení těchto připojení nabylo právní moci před dnem účinnosti tohoto zákona. (2) Pokud byla platná územně plánovací dokumentace schválena před 1. červencem 1992 a nebyly proto v její závazné části vymezeny stavby dálnice, silnice a rychlostní místní komunikace jako veřejně prospěšné stavby, jsou tyto stavby veřejně prospěšnými stavbami, pro jejichž uskutečnění lze vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim podle zvláštních předpisů. (3) Pro vedení, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona již uložena v silničních pozemcíchsilničních pozemcích nebo na nich, není třeba žádat povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace podle § 25 odst. 4 písm. d); tím není dotčeno ustanovení § 29 odst. 4. § 46 Zmocňovací ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením výši sazeb mýtného podle § 22 odst. 5 a způsob stanovení výše odměny za poskytování evropské služby elektronického mýtného podle § 22c odst. 8. Vláda může nařízením stanovit nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po kterou se u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a) neukládá příslušná část mýtného, a výši slevy na mýtném, podmínky uplatnění slevy na mýtném a postup při uplatnění slevy na mýtném podle § 22 odst. 3. (2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 6, § 10 odst. 6, § 12a odst. 3, § 16 odst. 3, § 18g odst. 10, § 18i odst. 4, § 18j odst. 5, § 18m odst. 5, § 18n odst. 6, § 20 odst. 1, § 21a odst. 6, § 22 odst. 5 a 8, § 22a odst. 3, § 22c odst. 2 písm. f), § 22c odst. 7, § 22d odst. 8, § 22i odst. 4, § 22j odst. 1 písm. c), § 22j odst. 3, § 24 odst. 9, § 25 odst. 13, § 25 odst. 15, § 25a odst. 11, § 27 odst. 7, § 29a odst. 8, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1, § 38b odst. 5, § 38d odst. 4, § 41 odst. 4, § 43 odst. 7 a § 43d odst. 4. § 47 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb., s výjimkou ustanovení § 6 odst. 3, § 6a, 6b a § 24 odst. 1 písm. l), která se zrušují dnem 31. prosince 1997. 2. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon). 3. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. SM-1976/77-23, kterým se vydávají Směrnice o předcházení škodám a vypořádání škod způsobených bojovou technikou ozbrojených sil na pozemních komunikacích (registrován v částce 24/1977 Sb.), včetně změny vydané dne 10. 4. 1986 pod č.j. 80/86. 4. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 14 078/82-025 o uzavírkách dálnic (registrován v částce 35/1982 Sb.). 5. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 23 462/83-25 o používání pozemních komunikací při přesunech bojové techniky ve zvláštním režimu (registrován v částce 32/1983 Sb.). 6. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 22 130/1984-025 o kontrolním odznaku státního odborného dozoru nad pozemními komunikacemi (registrován v částce 16/1985 Sb.). 7. Výnos Federálního ministerstva dopravy č.j. 8 013/1986-025 o údržbě dálnic, silnic a místních komunikací (registrován v částce 5/1986 Sb.). 8. § 82 vyhlášky č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích. § 48 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997 s výjimkou ustanovení § 20, 21 a 22, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/362 ze dne 24. února 2022, kterou se mění směrnice 1999/62/ES, 1999/37/ES a (EU) 2019/520, pokud jde o výběr poplatků pro vozidla za užívání určitých pozemních komunikací. 1a) § 1 odst. 1 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. § 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. 2) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 2a) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. 2b) Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 7) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 8) § 110 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. 8a) § 4 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky, ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 8b) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). § 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 10) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. 11a) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 11b) Vyhláška č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11d) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 11e) Vyhláška č. 197/2001 Sb., o způsobu vnějšího označení a odznacích celní správy, vzorech služebních stejnokrojů a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy. 11f) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. 11g) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 11h) Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11l) § 31 a následující občanského zákoníku. Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů. 11m) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 12a) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 266/1994 Sb. 13a) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 14a) § 2 písm. o) a § 5 odst. 2 písm. h) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 15) Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 110/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 222/1994 Sb. 16a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 355/1999 Sb. 18) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 18a) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. 18b) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 19) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. 20) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 21) Například § 20 odst. 1 písm. j) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 16 odst. 1 písm. d) a f), § 26 odst. 1 písm. c), § 26 odst. 3 písm. c), § 29 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění. 23) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 25) Vyhláška č. 418/2008 Sb., kterou s provádí zákon o obecní policii. 26) Vyhláška č. 89/2004 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel a prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES. 29) § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb. 31) EN ISO 9001. 32) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 35) § 18a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 490/2009 Sb. a zákona č. 34/2011 Sb. 36) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. 40) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 41) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/204 ze dne 28. listopadu 2019 o podrobných povinnostech poskytovatelů evropské služby elektronického mýtného, minimálním obsahu přehledu o oblasti evropské služby elektronického mýtného, elektronických rozhraních, požadavcích na prvky interoperability a o zrušení rozhodnutí 2009/750/ES. 42) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/203 ze dne 28. listopadu 2019 o klasifikaci vozidel, povinnostech uživatelů evropské služby elektronického mýtného, požadavcích na prvky interoperability a minimálních kritériích způsobilosti oznámených subjektů. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění. 44) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění.
Zákon č. 16/1997 Sb.	Zákon č. 16/1997 Sb. Zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 2. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 4/1997 * ČÁST OSMÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 33 — § 33) * ČÁST DEVÁTÁ - § 34 (§ 34 — § 34) k zákonu č. 16/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2004 (100/2004 Sb.) 16 ZÁKON ze dne 22. ledna 1997 o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST OSMÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 33 Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 3/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 6 se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“ a na konci se připojuje věta, která včetně poznámky č. 4a) zní: „ , s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem.4a) 4a) Zákon č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. § 56 se doplňuje odstavcem 2, který zní: „(2) Orgán ochrany přírody v rozhodnutí o výjimce je oprávněn stanovit povinnost označení živočicha zvláště chráněného druhu nezaměnitelnou a nesejmutelnou značkou, popřípadě uvede, že identifikační označení není třeba.“. 3. V § 80 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Inspekce je oprávněna, stejně jako okresní úřady a správy, vyžadovat prokázání původu podle § 54, ukládat opatření podle § 66 a odebírat nedovoleně držené jedince podle § 89.“. 4. V § 87 odst. 1 písm. g) se na konci připojují tato slova: „nebo rostliny nebo živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv, popřípadě zvláštního právního předpisu,4a)“. 5. V § 87 odst. 3 písm. i) se na konci připojují tato slova: „nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné druhy; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,“. 6. V § 88 odst. 1 se za písmenem m) nahrazuje tečka čárkou a připojuje se písmeno n), které zní: „n) neprokáže předepsaným způsobem podle § 54 původ zvláště chráněné rostliny nebo živočicha, nebo rostliny a živočicha chráněného podle mezinárodních úmluv, popřípadě zvláštního právního předpisu.4a)“. 7. V § 88 odst. 2 písm. k) se na konci připojují tato slova: „nebo nedovoleně vyváží zvláště chráněné druhy; je-li naplněna skutková podstata přestupku podle zvláštního předpisu,4a) toto ustanovení se nepoužije,“. 8. § 88 odst. 4 zní: „(4) Pokutu podle odstavců 1 a 2 lze uložit nejpozději do tří let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo.“. 9. V § 89 odst. 1 věta druhá zní: „Odebrat může i jedince zvláště chráněných rostlin a živočichů nebo rostlin a živočichů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel takového jedince neprokáže jeho původ podle § 54 odst. 1 nebo je-li obchod s nimi omezen nebo zakázán podle mezinárodních úmluv.“; současně se na konci připojuje tato věta: „V případě odebrání na základě zvláštního předpisu4a) se toto ustanovení nepoužije.“. ČÁST DEVÁTÁ § 34 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 16/1997 Sb. Údaje, které musí obsahovat doklad CITES (§ 20 odst. 1 zákona) 1. Úplný název mezinárodní úmluvy1) nebo zkratku CITES (v záhlaví dokladu); 2. evidenční číslo a typ dokladu (vývozvývoz, dovozdovoz, opětovný vývozvývoz, ostatní); 3. název vyvážející země, název země určení; 4. jména a adresy vývozce a dovozce; 5. latinský vědecký název druhudruhu exemplářeexempláře; 6. popis exemplářeexempláře (např. živý exemplářexemplář, pohlaví, stáří, o jakou část těla nebo výrobek jde); 7. způsob označení a číslo značky, je-li dotčený exemplářexemplář označen; 8. číslo přílohy mezinárodní úmluvy,1) ve které je uveden druhdruh exemplářeexempláře; 9. původ exemplářeexempláře (např. exemplářexemplář z volné přírody, živočich odchovaný v zajetí nebo rostlina vypěstovaná člověkem, exemplářexemplář rozmnožený člověkem v první generaci, státem zabavený exemplářexemplář, neznámý původ s uvedením data, kdy je prokazatelně v držení člověka) a země původu (kde byl exemplářexemplář odebrán z přírody, narozen nebo vypěstován); 10. přesně specifikované množství exemplářůexemplářů (přednostně počet kusů a váhu zásilky, nelze-li stanovit počet kusů); 11. pro opětovný vývozvývoz název státu, odkud byl exemplářexemplář předtím dovezen, a číslo vývozního povolení příslušného úřadu té země; 12. specifikace účelu pro jiný vývozvývoz, opětovný vývozvývoz nebo dovozdovoz než obchodní (např. zoologické zahrady, botanické zahrady, cirkus, vědecký, lovecká trofej, osobní, biolékařský výzkum, výchova, reintrodukce nebo introdukce do přírody, odchov v zajetí nebo pěstování v kultuře); 13. datum vydání a poslední datum platnosti povolení nebo potvrzení; 14. jméno a podpis pověřeného pracovníka vydávajícího úřadu; 15. razítko vydávajícího úřadu. 1) Sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 572/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. 2) § 139 odst. 8 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 75 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 48 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 6) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Zákon ČNR č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 53 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 9) Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 13 zákona ČNR č. 246/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat. 10) § 52 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 11) § 47 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 12) § 54 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 13) Např. zákon ČNR č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 3 a 10 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 15) Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. 16) § 309 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 17) § 300 a 303 zákona ČNR č. 13/1993 Sb. 18) § 13 zákona ČNR č. 246/1992 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 75/1996 Sb. 19) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona ČNR č. 334/1992 Sb. 21) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. 22) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 23) § 56 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 24) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 25) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 17/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 17/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Ransko a stanoví její bližší ochranné podmínky Vyhlášeno 24. 2. 1997, datum účinnosti 24. 2. 1997, částka 4/1997 * § 1 - Vyhlášení národní přírodní rezervace Ransko * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Zrušovací ustanovení * § 6 - Změna výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.) * § 7 - Změna výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 3.500/89-SOP ze dne 19. ledna 1989 o zřízení státních přírodních rezervací „Hradec“, „Kuchyňka“, „Vymyšlenská pěšina“, „Červený kříž“, „Ranská bahna“, „Doubek“, „Kněhyně - Čertův Mlýn“, „Radhošť“, „Vrapač“, „Rašeliniště Skřítek“ a státních přírodních rezervací „Pulčín - Hradisko“, „Šerák - Keprník“ a jejich ochranných pásem (reg. v částce 1/1989 Sb.) * § 8 - Účinnost k vyhlášce č. 17/1997 Sb. Aktuální znění od 24. 2. 1997 17 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 27. ledna 1997, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Ransko a stanoví její bližší ochranné podmínky Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) se zřetelem na § 28 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 3/1997 Sb. (dále jen „zákon“): § 1 Vyhlášení národní přírodní rezervace Ransko Vyhlašuje se národní přírodní rezervace Ransko (dále jen „národní přírodní rezervace“) za účelem zachování souboru přírodě blízkých různorodých lesních ekosystémů zahrnujících početnou skupinu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Národní přírodní rezervace se rozkládá v okrese Havlíčkův Brod v katastrálním územíkatastrálním území Havlíčkova Borová na parcelách č. 1855/2 a č. 3181/1 a v katastrálním územíkatastrálním území Staré Ransko na parcelách č. 290/4, č. 464/1 a na části parcely č. 409/1. Celková výměra národní přírodní rezervace je 695,4 ha. Vedení hranice národní přírodní rezervace parcelou č. 409/1 je znázorněno v příloze vyhlášky. (2) Mapové podklady, v nichž je zakresleno území národní přírodní rezervace, jsou kromě evidence v ústředním seznamu ochrany přírody1) uloženy na Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), na Správě Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, na Okresním úřadě Havlíčkův Brod, na Obecním úřadě Havlíčkova Borová a na Obecním úřadě Krucemburk. § 3 Bližší ochranné podmínky Bez souhlasu ministerstva2) nelze provádět: a) změny druhu pozemků a změny způsobu jejich využití, b) opravy a údržbu stávajících lesních cest, c) geologické práce spojené se zásahem do území, d) pořádání a organizování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí, e) volné přikrmování zvěře, zřizování krmelců, zásypů a mysliveckých zařízení s výjimkou posedů, f) těžbu či výchovné práce v lesích, kde vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy, g) těžební či výchovné práce v lesních porostech na základě schváleného lesního hospodářského plánu nebo převzaté lesní hospodářské osnovy v období, kdy půda není zmrzlá nebo krytá sněhovou pokrývkou. § 4 Ochranné pásmo K zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí se vyhlašuje ochranné pásmo3) v šíři 50 m od hranice národní přírodní rezervace s výjimkou zastavěného území obce Krucemburk - část Staré Ransko. § 5 Zrušovací ustanovení Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j. 46.364/55 ze dne 14. ledna 1956, kterým byla zřízena státní přírodní rezervace „Staré Ransko“ (reg. v částce 24/1956 Ú.l.). § 6 Změna výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.) Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 14.200/88-SÚOP ze dne 29. listopadu 1988 o prohlášení některých území v České socialistické republice za chráněná (reg. v částce 49/1988 Sb.) se mění takto: V příloze II se vypouští text: „SPR „Staré Ransko“, k.ú. Staré Ransko v okrese Havlíčkův Brod; částka 24/1956 Ú.l.“. § 7 Změna výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 3.500/89-SOP ze dne 19. ledna 1989 o zřízení státních přírodních rezervací „Hradec“, „Kuchyňka“, „Vymyšlenská pěšina“, „Červený kříž“, „Ranská bahna“, „Doubek“, „Kněhyně - Čertův Mlýn“, „Radhošť“, „Vrapač“, „Rašeliniště Skřítek“ a státních přírodních rezervací „Pulčín - Hradisko“, „Šerák - Keprník“ a jejich ochranných pásem (reg. v částce 1/1989 Sb.) Výnos Ministerstva kultury České socialistické republiky č. j. 3.500/89-SOP ze dne 19. ledna 1989 o zřízení státních přírodních rezervací „Hradec“, „Kuchyňka“, „Vymyšlenská pěšina“, „Červený kříž“, „Ranská bahna“, „Doubek“, „Kněhyně - Čertův Mlýn“, „Radhošť“, „Vrapač“, „Rašeliniště Skřítek“ a státních přírodních rezervací „Pulčín - Hradisko“, „Šerák - Keprník“ a jejich ochranných pásem (reg. v částce 1/1989 Sb.) se mění takto: 1. V názvu se vypouštějí slova „Ranská bahna“. 2. V § 1 odst. 1 se vypouštějí slova „Ranská bahna“. 3. V § 1 odst. 3 se vypouští písmeno e). 4. Příloha V se zrušuje. § 8 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Skalický v. r. Příloha k vyhlášce č. 17/1997 Sb. 34kB 36kB 1) § 42 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2) § 44 odst. 2 a § 79 odst. 3 písm. g) zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 3) § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.
Zákon č. 18/1997 Sb.	Zákon č. 18/1997 Sb. Zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Vyhlášeno 26. 2. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 5/1997 * ČÁST I - HLAVA PÁTÁ (§ 32 — § 38) * ČÁST IV - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 45 — § 45) * ČÁST V - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 49 — § 50) Aktuální znění od 1. 1. 2017 (264/2016 Sb.) 18 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST I HLAVA PÁTÁ OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA JADERNÉ ŠKODY § 32 (1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy,26) kterou je Česká republika vázána. (2) Ustanovení občanského zákoníku se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva26) nebo tento zákon jinak. § 33 (1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení29) nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů30) je provozovatelem31) odpovědným za jadernou škodu32) podle mezinárodní smlouvy,26) kterou je Česká republika vázána. (2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují. § 34 (1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení občanského zákoníku. Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události,33) která jadernou škodu způsobila. (2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje. (3) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou34) nevztahují. § 35 Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě a) jaderných zařízeníjaderných zařízení pro energetické účely,35) skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč, b) ostatních jaderných zařízeníjaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč. § 36 (1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění své vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona,36) pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody. (2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody. (3) Limit pojistného plnění v případech podle § 35 písm. a) nesmí být nižší než 2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 300 mil. Kč. (4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2. (5) Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí. § 37 (1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky a) 8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a), b) 2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b). (2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno. § 38 (1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události; v případě pojištění začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události. (2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, že má povinnost k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a na všech obecních úřadech v této oblasti. ČÁST IV DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 45 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb. a zákona č. 316/1996 Sb., se doplňuje takto: V § 18 odst. 2 písm. b) se tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno c), které včetně poznámky č. 19e) zní: „c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona. 19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.“. ČÁST V USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 49 Závěrečná ustanovení Zrušují se: 1. Zákon č. 287/1993 Sb., o působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění zákona č. 85/1995 Sb. 2. Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení. 3. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením. 4. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů, ve znění vyhlášky č. 100/1989 Sb. 5. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady. 6. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 100/1989 Sb., o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů. 7. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 191/1989 Sb., kterou se stanoví způsob, lhůty a podmínky ověřování zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení. 8. Vyhláška Československé komise pro atomovou energii č. 436/1990 Sb., o zajištění jakosti vybraných zařízení z hlediska jaderné bezpečnosti jaderných zařízení. 9. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 76/1991 Sb., o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. 10. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 28/1978 Sb.). 11. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 4/1979 o obecných kritériích zajištění jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energetickým zařízením (registrován v částce 9/1979 Sb.). 12. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouštění a provozu jaderně energetických zařízení (registrován v částce 13/1980 Sb.). 13. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 8/1981 o zkoušení zařízení pro přepravu a ukládání radioaktivních materiálů (registrován v částce 20/1981 Sb.). 14. Výnos Československé komise pro atomovou energii č. 9/1985 o zajištění jaderné bezpečnosti výzkumných jaderných zařízení (registrován v částce 11/1985 Sb.). § 50 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté a páté a § 48, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 2b) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 26) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb. 27) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb. 29) Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 30) Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 31) Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 32) Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 33) Čl. I bod 1 písm. l) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 34) Čl. I bod 2 Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. 35) Zákon č. 222/1994 Sb. 36) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 38a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 38b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 38c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Zákon č. 19/1997 Sb.	Zákon č. 19/1997 Sb. Zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 1997, datum účinnosti 26. 2. 1997, částka 5/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ (§ 3 — § 5) * ČÁST TŘETÍ - STANOVENÉ LÁTKY (§ 6 — § 27) * ČÁST ČTVRTÁ - KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA A PŘESTUPKY (§ 28 — § 34) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ (§ 35 — § 35) * ČÁST SEDMÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 37 — § 37) * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 39 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 2021 (336/2020 Sb.) 19 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti fyzických nebo právnických osob, související se zákazem chemických zbraní a nakládáním s toxickými chemickými látkamitoxickými chemickými látkami a jejich prekurzoryprekurzory, zneužitelnými k porušování zákazu chemických zbraní. (2) Výkon státní správy a kontrolu v této oblasti provádí Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“), který současně vykonává působnost Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní a zajišťuje mezinárodní spolupráci v této oblasti. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) chemickou zbraní 1. toxická chemická látkatoxická chemická látka a její prekurzorprekurzor, vyjma těch, které jsou určeny pro nezakázaný účel a jejichž druh a množství odpovídají tomuto účelu, 2. munice nebo prostředek určený k usmrcení nebo způsobení jiné újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů1) toxickým působením toxických chemických látektoxických chemických látek uvedených v bodu 1, které by se uvolnily v důsledku použití této munice nebo tohoto prostředku, nebo 3. vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice nebo prostředku uvedených v bodu 2; b) toxickou chemickou látkoutoxickou chemickou látkou jakákoli chemická látka, která může svým chemickým působením na životní procesy způsobit smrt, dočasné zneschopnění nebo trvalou újmu na zdraví lidem nebo zvířatům anebo zničení rostlin; c) prekurzoremprekurzorem jakákoli chemicky reagující látka, která se účastní kteréhokoli stadia výroby toxické chemické látkytoxické chemické látky; d) stanovenou látkou toxická chemická látkatoxická chemická látka nebo její prekurzorprekurzor uvedené v seznamech chemických látek v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení2) (dále jen „Úmluva“); stanovené látky uvedené v seznamech chemických látek v příloze Úmluvy se člení na 1. stanovené látky uvedené v seznamu 1 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 1“), 2. stanovené látky uvedené v seznamu 2 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 2“) a 3. stanovené látky uvedené v seznamu 3 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 3“); e) určitou organickou chemickou látkouurčitou organickou chemickou látkou jakákoli chemická látka tvořená sloučeninami uhlíku, mimo jeho oxidy, sulfidy a uhličitany kovů; f) chemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnostichemickými látkami používanými k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti jakékoli chemické látky, které jsou schopny rychle vyvolat u člověka krátkodobé podráždění smyslových orgánů nebo rychlé a krátkodobé fyzické zneschopnění; g) výrobou stanovených látek vytváření stanovených látek chemickou reakcí, včetně stanovených látek, které jsou meziproduktem nebo vedlejším nebo odpadním produktem při výrobě chemické látky, pokud takový produkt existuje tak dlouho, aby mohl být izolován, přestože k jeho izolování za běžných podmínek nedochází; h) zpracováním stanovených látekzpracováním stanovených látek fyzikální proces, při němž nejsou přetvářeny v jinou látku; i) spotřebou stanovených látekspotřebou stanovených látek jejich přeměna chemickou reakcí v jinou látku; j) nakládáním vývoj, výroba, spotřeba, držení, jiné nabývání, zpracovávání nebo převádění toxické chemické látkytoxické chemické látky nebo jejího prekurzoruprekurzoru; nakládání není službou podle zákona o volném pohybu služeb; k) provozemprovozem prostor, kde jsou umístěna zařízení sloužící k výrobě, zpracování nebo spotřebě stanovených látekspotřebě stanovených látek, jakož i místa pro jejich skladování a místa, v nichž s nimi dochází k manipulaci, nebo prostor k výrobě určitých organických chemických látekurčitých organických chemických látek; l) zničením chemických zbraní jejich úplná a nevratná likvidace; m) nakládáním s chemickými zbraněminakládáním s chemickými zbraněmi převodpřevod vlastnického práva, jakož i jiná dispozice s chemickými zbraněmi, z níž vyplývá změna držitele, místa nebo způsobu použití; n) převodem výstup stanovených látek z území České republiky nebo vstup stanovených látek na území České republiky; o) nezakázaným účelem 1. průmyslový, zemědělský, výzkumný, zdravotnický, farmaceutický nebo jiný mírový účel, 2. ochranný účel, který se přímo týká ochrany proti toxickým chemickým látkámtoxickým chemickým látkám a ochrany proti chemickým zbraním (dále jen „ochranný účel“), 3. vojenský účel bez použití chemické zbraně, který nezávisí na použití toxických vlastností chemických látek jako bojových prostředků, nebo 4. účel udržování vnitřního pořádku. ČÁST DRUHÁ ZÁKAZ CHEMICKÝCH ZBRANÍ § 3 (1) Vývoj, výroba, držení, použití a nakládání s chemickými zbraněminakládání s chemickými zbraněmi se zakazují. (2) PřevodPřevod chemických zbraní do České republiky nebo jejich tranzit se zakazují. (3) Nakládání s toxickou chemickou látkoutoxickou chemickou látkou nebo jejím prekurzoremprekurzorem k jinému než nezakázanému účelu se zakazuje. (4) Odhalení nebo důvodné podezření na podporování nebo financování aktivit uvedených v odstavcích 1 až 3 je každý povinen bezodkladně ohlásit Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Úřadu. § 4 Nález chemických zbraní (1) Nález nebo důvodné podezření na nález chemických zbraní je každý povinen bezodkladně ohlásit PoliciiPolicii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem chemické zbraně, je povinna s ní naložit způsobem a ve lhůtě, které určí Úřad. Není-li tato osoba známa, zajistí zničení chemické zbranězničení chemické zbraně Úřad. (3) Náklady spojené s činností uvedenou v odstavci 2 nese ten, kdo porušil zákaz podle § 3 odst. 1 nebo 2. Není-li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní náhradu nákladů uplatňovat a vymáhat a neuhradí-li je dobrovolně jiná osoba, nese náklady stát. § 5 Zařízení pro výrobu chemických zbraní (1) Vývoj, výroba, převodpřevod, montáž, jakož i jiné nabývání a držení zařízení pro výrobu chemických zbraní nebo projektování, výstavba a užívání provozůprovozů pro výrobu chemických zbraní se zakazují. (2) Pro nález zařízení pro výrobu chemických zbraní se obdobně užije ustanovení § 4. ČÁST TŘETÍ STANOVENÉ LÁTKY HLAVA I OBECNÉ PODMÍNKY NAKLÁDÁNÍ SE STANOVENÝMI LÁTKAMI § 6 Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá se stanovenými látkami k ochranným účelům, je povinna ohlásit Úřadu údaje o činnostech uskutečňovaných k těmto účelům v uplynulém kalendářním roce do 31. ledna následujícího roku. Obsah hlášení stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. § 7 Každý, kdo předává stanovenou látku do držby jiné osobě, je povinen ji prokazatelně informovat o jejím druhu a koncentraci. HLAVA II LÁTKY SEZNAMU 1 § 8 (1) Nakládat s látkou seznamu 1 lze jen na základě licence udělené Úřadem a jen k výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým nebo ochranným účelům. (2) Úhrnné množství látek seznamu 1 nacházejících se na území České republiky nesmí převýšit v souladu s Úmluvou za jeden rok jednu tunu. (3) Licence není třeba k záchranným pracím směřujícím k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí nebo k likvidačním pracím směřujícím k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Osoba provádějící záchranné nebo likvidační práce neprodleně ohlásí jejich provádění Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Úřadu. § 9 Podmínky pro udělení licence (1) Licenci lze udělit pouze právnické osobě. (2) Podmínkou pro udělení licence právnické osobě je a) místo usazení na území některého z členských států Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, b) ustanovení odpovědného zástupceodpovědného zástupce. (3) Úřad licenci udělí, pokud úhrnné množství látek seznamu 1 na území České republiky nepřesáhne výši uvedenou v § 8 odst. 2 a pokud se nakládání s látkou seznamu 1 uskutečňuje v objektech, které jsou jednoznačně vymezeny z hlediska svého umístění, složení z provozních celků a stavebně konstrukčního řešení a které zajišťují nakládání s touto látkou k účelům podle § 8 odst. 1. Prováděcí právní předpis stanoví druhy objektů naplňující charakteristiky požadované pro nakládání s látkou seznamu 1 podle věty první. (4) Úřad licenci neudělí, a) byla-li žadateli v uplynulých deseti letech přede dnem podání žádosti o vydání licence odňata, nebo b) je-li to v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky; stanovisko nebo informaci, zda je udělení licence v souladu s těmito zájmy, sdělí Úřadu Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace; tyto orgány jsou povinny se k žádosti o vydání licence písemně vyjádřit do 30 dnů ode dne, kdy jim byl doručen stejnopis žádosti Úřadu. § 10 Odpovědný zástupce (1) Odpovědným zástupcemOdpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která odpovídá za řádný výkon činností, na který se uděluje licence, ustanovená právnickou osobou. (2) Podmínkou pro ustanovení odpovědného zástupceodpovědného zástupce je a) státní občanství členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, Švýcarské konfederace nebo jiného státu, pokud jde o osobu oprávněnou k uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu3), b) skutečnost, že se trvale zdržuje na území České republiky, c) plná svéprávnost, d) bezúhonnostbezúhonnost, e) odborná způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické podle zvláštního právního předpisu4), f) 3 roky praxe v oblasti oborů chemie. (3) Funkci odpovědného zástupceodpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu právnickou osobu. Právnická osoba ustanovující odpovědného zástupceodpovědného zástupce je povinna vytvořit podmínky pro výkon jeho funkce, včetně zajištění přístupu k informacím o činnostech, na které se uděluje licence. (4) Odpovědným zástupcemOdpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady, popřípadě jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. (5) Přestane-li v průběhu výkonu činnosti, na který se uděluje licence, odpovědný zástupceodpovědný zástupce svoji funkci vykonávat, musí právnická osoba, jíž se uděluje licence, neprodleně požádat o změnu licence. § 11 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností, na kterou má být licence udělena, b) pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze činnosti, na kterou má být udělena licence, a osobě odpovědného zástupceodpovědného zástupce je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování výkonu odpovědného zástupceodpovědného zástupce, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem doložení bezúhonnosti si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu5) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 12 Žádost o udělení licence (1) Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození odpovědného zástupceodpovědného zástupce a adresu místa jeho pobytu, b) údaj o předpokládaném nakládání s látkou seznamu 1, na které je udělení licence požadováno, c) specifikaci provozůprovozů a zařízení pro výrobu, týká-li se žádost o udělení licence výroby nebo uvádění zařízení do provozuprovozu, d) název látky seznamu 1, její množství, údaje o účelu užití a o jejím konečném určení, e) pro každý objekt, ve kterém se nakládá s látkou seznamu 1, popis v rozsahu umístění, složení z provozních celků a stavebně konstrukčního řešení. (2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel připojí a) v případě odpovědného zástupceodpovědného zástupce, který v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce pobýval na území cizího státu, doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů tohoto státu, který nesmí být starší 6 měsíců, nebo čestné prohlášení o bezúhonnosti odpovědného zástupceodpovědného zástupce s jeho úředně ověřeným podpisem v případě, že tento stát takový doklad nevydává; odpovědný zástupceodpovědný zástupce, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů5) s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie, b) doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupceodpovědného zástupce, popřípadě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu3), c) doklad o účelu nakládání s látkou seznamu 1, d) údaje z evidence látek seznamu 1, jestliže je žadatel povinen takovou evidenci vést podle § 25a, e) výkresovou dokumentaci k doložení údajů podle odstavce 1 písm. c) a e). (3) Žadatel o udělení licence předloží žádost o udělení licence Úřadu, týká-li se žádost o udělení licence a) výroby látky seznamu 1 nebo uvádění zařízení na její výrobu do provozuprovozu, nejpozději 7 měsíců před předpokládaným zahájením výroby, b) jiné činnosti, nejpozději 4 měsíce před předpokládaným zahájením nakládání s látkou seznamu 1. § 13 Rozhodnutí o udělení licence (1) Rozhodnutí o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození odpovědného zástupceodpovědného zástupce a adresu místa jeho pobytu, b) předmět a rozsah licence, c) účel užití látky seznamu 1 a její povolené množství, d) další podmínky licence vyplývající z mezinárodních závazků České republiky, e) název a adresu objektu, ve kterém se nakládá s látkou seznamu 1. (2) O udělení licence Úřad rozhodne ve lhůtě 90 dnů od zahájení řízení. § 14 Zánik licence (1) Licence zaniká a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence (dále jen „držitel licence“), b) rozhodnutím Úřadu o odnětí licence, c) rozhodnutím Úřadu o zrušení licence. (2) Úřad licenci odejme, zjistí-li, že a) držitel licence přestal splňovat podmínky licence podle tohoto zákona, b) držitel licence přes výzvu Úřadu nepožádal o vydání nového rozhodnutí, ačkoliv jsou pro to dány důvody, c) licence byla udělena na základě nepravdivých údajů, nebo d) výkon oprávnění držitele licence je podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo informace Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky. (3) Úřad licenci zruší, pokud držitel licence o její zrušení požádá. (4) Držitel licence je povinen v souladu s tímto zákonem ukončit licencovanou činnost ve lhůtě stanovené rozhodnutím Úřadu o odnětí licence nebo rozhodnutím Úřadu o zrušení licence. (5) Odvolání proti rozhodnutí o odnětí licence nemá odkladný účinek. § 15 Nové rozhodnutí o udělení licence (1) Dojde-li ke změně údajů uvedených v rozhodnutí o udělení licence významných pro výkon licencované činnosti nebo jiných skutečností významných pro výkon licencované činnosti, vydá Úřad na základě žádosti držitele licence nové rozhodnutí. Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace sdělí Úřadu stanovisko nebo informaci, zda je vydání nového rozhodnutí v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o vyjádření. (2) V žádosti o nové rozhodnutí musí být uvedeno číslo původního rozhodnutí o udělení licence. (3) Důvody pro vydání nového rozhodnutí musí držitel licence v žádosti o nové rozhodnutí řádně doložit. (4) Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. (5) Dozví-li se Úřad o změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání licence významných pro výkon licencované činnosti nebo o změně jiných skutečností významných pro výkon licencované činnosti a držitel licence nepodal žádost o vydání nového rozhodnutí, Úřad jej k podání žádosti vyzve; k tomu mu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. § 16 Umístění kontrolních přístrojů Držitelé licence na nakládání s látkami seznamu 1 a zařízeními na jejich výrobu jsou povinni umožnit a) mezinárodním inspektorům Organizace pro zákaz chemických zbraní (dále jen „mezinárodní inspektoři“) umístění kontrolních přístrojů umožňujících trvalé a nepřetržité sledování látek seznamu 1 v provozechprovozech a zařízeních na jejich výrobu, b) kontrolním orgánům kdykoli okamžitý přístup k těmto přístrojům. § 17 Převod látek seznamu 1 a změna jejich držitele (1) Převod látky seznamu 1 je možný jen mezi členskými státy Úmluvy a jen za podmínek stanovených Úmluvou. (2) Údaje o předpokládaném převodu látky seznamu 1 je držitel licence povinen ohlásit Úřadu nejpozději 40 dnů před jeho uskutečněním. (3) V případě změny držitele látky seznamu 1 v rámci České republiky je držitel licence povinen ohlásit Úřadu údaje o této změně před jejím uskutečněním. § 18 Ohlašování látek seznamu 1 Držitel licence je povinen ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 1 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládaném nakládání pro následující kalendářní rok do 31. srpna. Údaje, které je držitel licence povinen ohlásit, stanoví prováděcí právní předpis. § 19 Ztráta, odcizení nebo nález látek seznamu 1 (1) Ztrátu nebo odcizení látky seznamu 1 je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky a Úřadu. Současně je povinen sdělit všechny údaje, které je nezbytné znát pro případ úniku látky seznamu 1 do okolního prostředí nebo zasažení živých organismů. (2) Nález látky seznamu 1 je každý povinen bezodkladně ohlásit nejbližšímu útvaru Policie České republiky, který tuto informaci neprodleně sdělí Hasičskému záchrannému sboru České republiky a Úřadu. HLAVA III LÁTKY SEZNAMU 2 § 20 Nakládání s látkami seznamu 2 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 2 a překročí stanovené množství látky seznamu 2 nebo její stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 2 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládaném nakládání s látkou seznamu 2 pro následující kalendářní rok do 31. srpna. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového zařízení na výrobu, zpracování nebo spotřebu látky seznamu 2. (3) Prováděcí právní předpis stanoví množství látky seznamu 2, koncentraci látky seznamu 2 ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2. (4) V případě, že dojde a) ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost nejpozději do 14 dnů přede dnem jejího uskutečnění, b) ke změně identifikačních údajů fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1, je tato osoba povinna tuto změnu neprodleně ohlásit Úřadu, nebo c) ke změně nebo ukončení nakládání s látkou seznamu 2, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna tuto skutečnost neprodleně ohlásit Úřadu. (5) Pokud fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 nehodlá dále pokračovat v nakládání s látkou seznamu 2, je povinna ohlásit tuto skutečnost Úřadu a a) v případě převodu látky seznamu 2 na jiného držitele je povinna 1. písemně informovat nového držitele o povinnostech vztahujících se k nakládání s látkou seznamu 2 a 2. nejpozději 20 dnů přede dnem převodu písemně informovat Úřad o změně držitele, nebo b) v případě likvidace látky seznamu 2 je povinna 1. zajistit likvidaci osobou oprávněnou k likvidaci nebezpečného odpadu a 2. písemně informovat Úřad o likvidaci nebo zaslat Úřadu potvrzení o likvidaci, bylo-li vydáno, a to nejpozději do 20 dnů ode dne provedení likvidace. § 21a Přeprava Přepravovat stanovenou látku lze jen v přepravních obalech a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.6) § 22 Převod látek seznamu 2 (1) Fyzická nebo právnická osoba může převádět látky seznamu 2 z členských států nebo do členských států Úmluvy. (2) Látky seznamu 2 lze převádět ze států nebo do států, které nejsou členskými státy Úmluvy, pouze za podmínky, že látky seznamu 2 nepřekračují stanovenou koncentraci ve směsi s jinými látkami a splňují stanovený způsob balení výrobků. Prováděcí právní předpis stanoví koncentraci látky seznamu 2 ve směsi s jinými látkami a způsob balení výrobků obsahujících látky seznamu 2. HLAVA IV LÁTKY SEZNAMU 3 § 23 Nakládání s látkami seznamu 3 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 3 a překročí stanovené množství látky seznamu 3 nebo její stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 3 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládané výrobě látky seznamu 3 pro následující kalendářní rok do 31. srpna. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového zařízení na výrobu látky seznamu 3. (3) Prováděcí právní předpis stanoví množství látky seznamu 3, koncentraci látky seznamu 3 ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2. (4) Pro nakládání s látkou seznamu 3 se použije § 20 odst. 4 a 5 obdobně. § 25 Převod látek seznamu 3 z území České republiky (1) Při převodu látek seznamu 3 do států, které nejsou členy Úmluvy, je fyzická nebo právnická osoba povinna zajistit prohlášení příjemce, který má těchto látek nabýt, že nebudou převedeny do dalšího státu a budou užity jen k nezakázanému účelu; toto prohlášení bude dále obsahovat údaj o druhu a množství převáděných látek, údaj o jejich konečném užití a název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu konečného uživatele. (2) Látky seznamu 3, které nepřekračují stanovenou koncentraci ve směsi s jinými látkami nebo splňují stanovený způsob balení výrobků, lze převádět do států, které nejsou členy Úmluvy, bez povinnosti zajistit prohlášení příjemce podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví koncentraci látky seznamu 3 ve směsi s jinými látkami a způsob balení výrobků obsahujících látky seznamu 3. HLAVA V EVIDENCE § 25a (1) Držitel licence a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 2, a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 3, jsou povinni a) průběžně vést a uchovávat evidenci stanovených látek v listinné nebo elektronické podobě, b) na požádání předložit evidenci podle písmene a) Úřadu k nahlédnutí a c) po skončení nakládání se stanovenou látkou evidenci podle písmene a) bez zbytečného odkladu předat Úřadu. (2) Obsah, způsob a formu vedení evidence podle odstavce 1 písm. a) a dobu jejího uchovávání stanoví prováděcí právní předpis. (3) Úřad vede evidenci a) držitelů licencí a jejich odpovědných zástupcůodpovědných zástupců, b) objektů, kde se nakládá s látkou seznamu 1, c) stanovených látek, d) osob provádějících nakládání s látkou seznamu 2 nebo látkou seznamu 3 a e) osob vyrábějících určitou organickou chemickou látkuurčitou organickou chemickou látku. (4) V evidenci podle odstavce 3 jsou zpracovávány tyto osobní údaje: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, odpovědného zástupceodpovědného zástupce, d) adresa místa pobytu. (5) V evidenci podle odstavce 3 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách: a) název, b) identifikační číslo osoby, c) adresa sídla. (6) Evidence podle odstavce 3 jsou neveřejné. HLAVA VI URČITÉ ORGANICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY § 26 (1) Fyzická nebo právnická osoba, která vyrobí v souhrnu v kalendářním roce více než 200 tun určitých organických chemických látekurčitých organických chemických látek, které nejsou stanovenými látkamistanovenými látkami, nebo více než 30 tun určité organické chemické látkyurčité organické chemické látky, která není stanovenou látkoustanovenou látkou, ale obsahuje fosfor, síru nebo fluor, je povinna ohlásit Úřadu tuto skutečnost do 31. ledna následujícího roku. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje na jednotlivé provozyprovozy, v nichž jsou tyto určité organické chemické látkyurčité organické chemické látky vyráběny, a jejich přesné umístění. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na výlučnou výrobu výbušnin, uhlovodíků nebo polymerů. (4) Prováděcí právní předpis stanoví obsah hlášení podle odstavců 1 a 2. HLAVA VII CHEMICKÉ LÁTKY POUŽÍVANÉ K ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍHO POŘÁDKU A BEZPEČNOSTI § 27 Pokud Policie České republiky, Vojenská policie nebo Vězeňská službaVězeňská služba České republiky používají ve své činnosti chemické látky k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, jsou povinny ohlásit název používané chemické látky. Tyto údaje a změny v nich se ohlašují Úřadu do 10 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku nebo změně údajů. ČÁST ČTVRTÁ KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA A PŘESTUPKY § 28 (1) Úřad vykonává kontrolu nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných na jeho základě. (2) Úřad kontroluje a) držitele licencí, b) osoby provádějící nakládání s látkou seznamu 2, c) osoby provádějící nakládání s látkou seznamu 3, d) osoby vyrábějící určitou organickou chemickou látkuurčitou organickou chemickou látku a e) osoby, u nichž je důvodné podezření, že porušují povinnosti stanovené tímto zákonem. (3) Kontrolu vykonává předseda Úřadu a inspektoři Úřadu (dále jen „inspektoři“). Inspektory jmenuje a odvolává předseda Úřadu. (4) Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení inspektora, b) datum narození inspektora, c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku inspektora, d) podpis inspektora, e) datum vydání průkazu a f) název a adresu sídla Úřadu. § 29 (1) Výkonu kontroly se spolu s inspektory mohou účastnit mezinárodní inspektoři v souladu s inspekčním mandátem Organizace pro zákaz chemických zbraní.2) Na základě tohoto inspekčního mandátu mají mezinárodní inspektoři právo přístupu k požadovanému místu kontroly s cílem zjistit skutečnosti vztahující se k Úmluvě. (2) Kontrolované osoby jsou povinny zpřístupnit mezinárodním inspektorům veškeré doklady vztahující se ke kontrole, jakož jim i umožnit prohlídku provozuprovozu a odběr vzorků a jejich analýzu na místě, případně pořídit fotodokumentaci. (3) Kontrolovaná osoba je oprávněna ponechat si části všech odebraných vzorků nebo odebrat duplicitní vzorky. (4) Úřad oznámí kontrolované osobě termín výkonu kontroly mezinárodními inspektory neprodleně poté, co o něm obdrží informaci od Organizace pro zákaz chemických zbraní. Přestupky § 32 Přestupky fyzických, právnických nebo podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 3 nakládá s toxickou chemickou látkoutoxickou chemickou látkou nebo jejím prekurzoremprekurzorem k jinému než nezakázanému účelu, b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 3 odst. 4, § 4 odst. 1, § 5 odst. 2 anebo § 19 odst. 1 nebo 2, c) v rozporu s § 4 odst. 2 jako vlastník nebo držitel chemické zbraně nenaloží s touto zbraní způsobem a ve lhůtě, které určil Úřad, d) poruší některý ze zákazů podle § 5 odst. 1, e) v rozporu s § 6 nesplní ohlašovací povinnost při nakládání se stanovenými látkami k ochranným účelům, f) předá stanovenou látku v rozporu s § 7, g) nakládá s látkou seznamu 1 v rozporu s § 8 odst. 1, h) v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2 anebo § 23 odst. 1 nebo 2 nesplní ohlašovací povinnost při nakládání s látkami seznamu 2 nebo látkami seznamu 3, i) v rozporu s § 20 odst. 4 nebo § 23 odst. 4 neohlásí Úřadu skutečnosti týkající se nakládání s látkami seznamu 2 nebo látkami seznamu 3, j) v rozporu s § 20 odst. 5 nebo § 23 odst. 4 nesplní některou z povinností vztahujících se k ukončení nakládání s látkou seznamu 2 nebo látkou seznamu 3, k) neplní povinnosti v souvislosti s vedením evidence stanovených látek v souladu s požadavky nebo některým z požadavků podle § 25a odst. 1 nebo vyhlášky vydané k provedení § 25a odst. 2, nebo l) v rozporu s § 26 odst. 1 nesplní ohlašovací povinnost při výrobě určitých organických chemických látekurčitých organických chemických látek. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h), k) nebo l), anebo d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), i) nebo j). § 33 Přestupky držitelů licencí (1) Držitel licence nebo osoba, která byla držitelem licence, jež zanikla, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 10 odst. 3 nevytvoří podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupceodpovědného zástupce, b) neumožní umístění kontrolních přístrojů podle § 16 písm. a) nebo okamžitý přístup k nim podle § 16 písm. b), c) neohlásí Úřadu údaje o předpokládaném převodu látky seznamu 1 podle § 17 odst. 2 nebo změnu jejího držitele podle § 17 odst. 3, nebo d) nesplní ohlašovací povinnost podle § 18. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d), anebo b) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b). § 34 Společná ustanovení k přestupkům (1) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. (3) Pokuty vybírá Úřad. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 35 (1) Žádost o udělení licence, jakož i splnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona, jsou fyzické nebo právnické osoby, které provozují činnosti podle tohoto zákona, povinny předat Úřadu nejpozději do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Splněním ohlašovací povinnosti je zachováno právo nadále provádět činnost uvedenou v tomto zákoně. (3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají povinnost žádat o udělení licence nebo plnit ohlašovací povinnost podle tohoto zákona, jsou povinny podat počáteční hlášení do 20 dnů po vstupu Úmluvy v platnost pro Českou republiku. (4) Úpravou převodu stanovených látek podle tohoto zákona není dotčena úprava provedená zvláštními právními předpisy7). (5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 6, § 9 odst. 3, § 18, § 20 odst. 3, § 22 odst. 2, § 23 odst. 3, § 25 odst. 2, § 25a odst. 2 a § 26 odst. 4. (6) Úřad využívá pro výkon své působnosti v oblasti zákazu chemických zbraní a) údaje ze základního registru obyvatel, a to 1. příjmení, 2. jméno, popřípadě jména, 3. datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, 4. adresu místa pobytu, 5. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, pak den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, 6. státní občanství, popřípadě více státních občanství, b) údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a to 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby, 2. adresu místa pobytu podnikající fyzické osoby v České republice, c) údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, stát, kde se narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 6. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, pak datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a d) údaje z informačního systému cizinců, a to 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, 2. datum narození, 3. místo a stát, kde se cizinec narodil, 4. rodné číslo, 5. státní občanství, popřípadě více státních občanství, 6. druh a adresa místa pobytu na území České republiky, 7. datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pak stát, na jehož území k úmrtí došlo, a datum úmrtí a den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z údajů podle odstavce 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (9) Předávání informací zpravodajskými službami se řídí zákonem o zpravodajských službách. ČÁST SEDMÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 37 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 3 písm. v) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno x), které včetně poznámky č. 23e) zní: „x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami.23e) 23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST ZÁKONA § 39 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 2) Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s. 3) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2002 Sb. m. s., kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení a přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 7) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb.	Zákon č. 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů Vyhlášeno 27. 2. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 6/1997 * ČÁST PRVNÍ - TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (§ 23 — § 24) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 25 — § 26) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb.) 22 ZÁKON ze dne 24. ledna 1997 o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA VÝROBKY A AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) způsob stanovování technických požadavků na výrobkytechnických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen „oprávněný zájem“), b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobkyvýrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobkůvýrobků,1) c) práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím, d) způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství. (2) Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství1a) akreditaci subjektů posuzování shody (dále jen „akreditace“). (3) Tento zákon též upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) (dále jen „přímo použitelný předpis pro stavební výrobkyvýrobky“) výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobkůvýrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky (dále jen „stavební výrobkyvýrobky s označením CE“) na trh, včetně dozoru nad plněním povinností stanovených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky a ukládání sankcí za jejich porušení. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) výrobkemvýrobkem jakákoliv věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k uvedení na trh jako nová nebo použitá, b) uvedením výrobku na trhuvedením výrobku na trh první dodání výrobkuvýrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobkuvýrobku nebo převod vlastnického práva k výrobkuvýrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobkyvýrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobcůvýrobců nebo dovozcůdovozců a výrobkyvýrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády. Je-li to nezbytné, vláda nařízením blíže vymezí pojem uvedení na trh pro výrobkyvýrobky, na které se tento technický předpis vztahuje, c) uvedením výrobku do provozuuvedením výrobku do provozu okamžik, kdy je výrobekvýrobek poprvé použit uživatelem v členských státech Evropské unie k účelu, ke kterému byl zhotoven; pokud tak stanoví nařízení vlády, je výrobekvýrobek uveden do provozu v okamžiku, kdy je k tomuto použití připraven nebo poskytnut. Pokud je výrobekvýrobek uveden do provozu na pracovišti,1b) uživatelem se rozumí zaměstnavatel, d) výrobcemvýrobcem osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobekvýrobek, a v případech stanovených nařízením vlády též osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobekvýrobek, za který odpovídá podle tohoto zákona a který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou; za výrobcevýrobce se, stanoví-li tak pro výrobekvýrobek nebo skupinu výrobkůvýrobků nařízení vlády, považuje také osoba, která upraví výrobekvýrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými technickými požadavky, e) dovozcemdovozcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobekvýrobek z jiného než členského státu Evropské unie, f) zplnomocněným zástupcemzplnomocněným zástupcem osoba usazená v členském státě Evropské unie, která je výrobcemvýrobcem písemně pověřena k jednání za něj se zřetelem na požadavky vyplývající pro výrobcevýrobce z tohoto zákona, g) distributoremdistributorem ten, kdo v dodavatelském řetězci dodává výrobkyvýrobky na trh, h) technickými požadavky na výrobektechnickými požadavky na výrobek 1. technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentutechnickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobkuvýrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobkuvýrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobkuvýrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobkuvýrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobkůvýrobků, 2. jiné požadavky nezbytné z důvodů ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitelespotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobkuvýrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobkuvýrobku, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobkuvýrobku nebo jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, i) notifikovanou osobounotifikovanou osobou právnická osoba, která byla členským státem Evropské unie oznámena orgánům Evropského společenství a všem členským státům Evropské unie jako osoba pověřená členským státem Evropské unie k činnostem při posuzování shody výrobkůvýrobků s technickými požadavky, j) hospodářským subjektemhospodářským subjektem výrobcevýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor a zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce. HLAVA II TECHNICKÉ PŘEDPISY A TECHNICKÉ NORMY § 3 Technické předpisy a technické dokumenty (1) Technickým předpisem pro účely tohoto zákona je právní předpis, obsahující technické požadavky na výrobkytechnické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobkuvýrobku na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobkuvýrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby. (2) Technickým dokumentemTechnickým dokumentem se pro účely plnění informačních povinností podle § 7 rozumí dokument, který obsahuje technické požadavky na výrobektechnické požadavky na výrobek, a není technickým předpisem ve smyslu odstavce 1 ani technickou normou, a který by mohl vytvořit technickou překážku obchodu. § 4 České technické normy (1) Česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu. Česká technická norma není obecně závazná. (2) Soustavu českých technických norem tvoří a) původní české technické normy, b) evropské či mezinárodní normy přejaté překladem a c) evropské či mezinárodní normy přejaté v původním jazyce nebo přejaté schválením k přímému používání. (3) Název česká technická norma a písmenné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. (4) Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. § 4a Harmonizované technické normy a určené normy (1) Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osobnotifikovaných osob (dále jen „harmonizované evropské normy“). Pro specifikaci technických požadavků na výrobkytechnických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu, může Úřad po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumentytechnické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumentytechnické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky (dále jen „určené normy“). (2) Úřad oznamuje ve Věstníku Úřadu harmonizované české technické normy, určené normy a jejich změny nebo zrušení. V oznámení uvede též technický předpis, k němuž se tyto normy vztahují. (3) Splnění harmonizované české technické normy, určené normy nebo splnění zahraniční technické normy přejímající v členských státech Evropské unie harmonizovanou evropskou normu, nebo splnění jejich částí se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených technickými předpisy, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Pokud orgány Evropského společenství u harmonizovaných evropských norem nebo Úřad u určených norem dospějí k závěru, že splnění těchto norem nebo jejich částí nelze nadále považovat za splnění požadavků technických předpisů, oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu ty harmonizované české technické normy nebo určené normy, kterých se tato skutečnost týká. (4) Úřad zveřejňuje ve Věstníku Úřadu odkaz na evropskou normu uveřejněnou podle práva Evropských společenství1c) Komisí Evropského společenství v Úředním věstníku Evropských společenství, která splňuje podmínky této směrnice. § 5 Zabezpečení tvorby českých technických norem (1) Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát. Plnění těchto úkolů zajišťuje Úřad, který je národním normalizačním orgánem České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9). Úřad při tom plní povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích. (2) Úřad může zřídit Českou agenturu pro standardizaci (dále jen „Agentura“) jako státní příspěvkovou organizaci se sídlem v Praze. Agentura je podřízena Úřadu. V čele Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Úřadu. Agentura zajišťuje tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem a vede databázi českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů (dále jen „databáze“). (3) Agentura je oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu. Agentura je dále správcem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů, poplatku za přístup do databáze a poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. Rozpočet Agentury je pro účely správy těchto poplatků veřejným rozpočtem. (4) Agentura vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina dále obsahuje vymezení základní organizační struktury, vymezení majetku České republiky svěřeného příspěvkové organizaci při jejím zřízení a další podrobnosti týkající se předmětu její činnosti. Zřízení oznamuje Úřad ve Věstníku Úřadu do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (5) Úřad může rozhodnout o zrušení Agentury. V rozhodnutí stanoví den jejího zániku a zároveň určí způsob vypořádání práv a povinností vykonávaných příspěvkovou organizací; nestane-li se tak, přecházejí práva a povinnosti rušené příspěvkové organizace na Úřad. Zrušení příspěvkové organizace oznamuje Úřad ve Věstníku úřadu do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (6) Není-li Agentura zřízena, plní úkoly stanovené v tomto zákoně Úřad, s výjimkou umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. (7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu českých technických norem, především českých technických norem přejímajících evropské normy, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát. (8) České technické normy a jiné technické dokumentytechnické dokumenty nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Agentury. (9) Za účelem vydání vyhlášky k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3 Úřad předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) návrh sazby poplatku podle § 6a a návrh výše poplatku podle § 6b a 6d. § 6 Podmínky tvorby a vydávání českých technických norem Při tvorbě a vydávání českých technických norem, jejich změnách a zrušení musí být zajištěny následující podmínky: a) včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu, b) jednotnost a vzájemný soulad českých technických norem a jejich soulad s právními předpisy, c) využívání dosaženého stupně rozvoje vědy a techniky, d) uplatňování ochrany oprávněného zájmu, e) plnění povinností vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích a využívání výsledků mezinárodní spolupráce, f) projednání návrhu české technické normy, její změny nebo zrušení s každým, kdo se ve lhůtě stanovené ve zveřejněném oznámení o zahájení zpracování návrhu české technické normy nebo o návrhu na změnu nebo zrušení české technické normy přihlásí u osoby uvedené v tomto oznámení, nebo s každým, kdo zašle své stanovisko ke zveřejněnému návrhu ve lhůtě stanovené v oznámení o jeho zveřejnění, g) zrušení české technické normy, které bylo projednáno podle písmene f), pokud neodpovídá podmínkám stanoveným pod písmeny b) až d), h) řádná distribuce vydaných českých technických norem a jejich změn do dvou týdnů po doručení objednávky. § 6a Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů (1) Poplatníkem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je žadatel o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. (2) Předmětem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. (3) Základem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je počet stran poskytnuté české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. (4) Sazba poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů činí nejvýše 20 Kč za stranu. Sazbu poplatku stanoví prováděcí právní předpis. (5) Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu zařazených do databáze. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku českou technickou normu nebo jiný technický dokumenttechnický dokument neposkytne a poplatková povinnost zanikne. (6) Příjem z poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu. § 6b Poplatek za přístup do databáze (1) Poplatníkem poplatku za přístup do databáze je žadatel o poskytnutí přístupových práv do databáze nebo žadatel o doplňkovou možnost tisku. (2) Předmětem poplatku za přístup do databáze je a) poskytnutí přístupových práv do databáze bez možnosti tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, b) poskytnutí přístupových práv do databáze s možností tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, c) doplňková možnost tisku českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů z databáze. (3) Výše poplatku za přístup do databáze činí nejvýše a) 10 000 Kč v případě poplatku podle odstavce 2 písm. a), b) součet částky 10 000 Kč a částky 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. b), c) 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. c). (4) Výši poplatku za přístup do databáze stanoví prováděcí právní předpis. (5) Poplatek za přístup do databáze je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku přístupová práva do databáze nebo doplňkovou možnost tisku neposkytne a poplatková povinnost zanikne. (6) Příjem z poplatku za přístup do databáze je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu. § 6c Sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (1) Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům se rozumí bezplatné poskytování přístupu k české technické normě nebo jinému technickému dokumentutechnickému dokumentu, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Jsou-li česká technická norma nebo jiný technický dokumenttechnický dokument pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, zajistí ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad nebo územní samosprávný celek18), do jejichž působnosti tento zvláštní právní předpis spadá, u Agentury sponzorovaný přístup k této české technické normě nebo jinému technickému dokumentutechnickému dokumentu. (3) Umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům sjedná Agentura s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, do jejichž působnosti zvláštní právní předpis podle odstavce 1 spadá, v dohodě o sponzorovaném přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. § 6d Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům (1) Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad nebo územní samosprávný celek18), které zajišťují sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. (2) Předmětem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům. (3) Výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům činí nejvýše 23 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to na základě počtu zpřístupněných stran české technické normy nebo jiného technického dokumentutechnického dokumentu a předpokládaného počtu koncových uživatelů. Výši poplatku stanoví prováděcí právní předpis. (4) Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je splatný do 30 dnů ode dne účinnosti dohody o sponzorovaném přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům mezi poplatníkem a správcem poplatku. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům neumožní a poplatková povinnost zanikne. (5) Příjem z poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům je příjmem rozpočtu Agentury. § 7 Informační povinnosti (1) Informace o návrhu a návrh technického předpisu nebo technického dokumentutechnického dokumentu, jejich změny nebo doplnění, na které se vztahují informační povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství nebo informační povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, předávají Úřadu ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní banka, orgány územních samosprávných celků, vláda, pokud se vyjadřuje k návrhům technických předpisů, jichž není navrhovatelem, a v případě technických dokumentůtechnických dokumentů též osoby, pokud jsou oprávněny je vydávat podle zvláštního právního předpisu. (2) Informační povinnosti týkající se českých technických norem zajišťuje Úřad. Způsob jejich plnění stanoví vláda nařízením. (3) Technický předpis nebo technický dokumenttechnický dokument nesmí být předložen ke schválení nebo schválen před uplynutím lhůty pro podání připomínek stanovené vládou s tím, že doba pozastavení prací na přípravě technického předpisu nebo technického dokumentutechnického dokumentu, během níž má dojít k rozhodnutí o schválení nebo o přípravě harmonizovaného předpisu Evropských společenství, může být prodloužena za podmínek stanovených vládou. (4) Úřad jako informační místo zabezpečuje a) oznamování technických předpisů nebo technických dokumentůtechnických dokumentů podle odstavce 1 do zahraničí, b) informování o zahraničních návrzích technických předpisů a technických dokumentůtechnických dokumentů a o zahraničních dokumentech souvisejících se zajišťováním postupů při poskytování informací uveřejněním ve Věstníku Úřadu, c) informování orgánů Evropského společenství o vydání technických předpisů, pokud přejímají směrnice Evropských společenství, a zasílání textů těchto technických předpisů orgánům Evropského společenství, d) metodické usměrňování jednotného předkládání informací a jejich rozsahu v souladu s pokyny a postupy Komise Evropského společenství a s mezinárodními smlouvami. (5) Jako základu pro obsah technického předpisu lze použít pouze takovou technickou normu, která byla přijata v souladu s postupy stanovenými v nařízení vlády. (6) Vláda může nařízením upravit postup, rozsah a náležitosti poskytování informací týkajících se technických předpisů, technických dokumentůtechnických dokumentů a technických norem. (7) Úřad oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie zejména a) stanoviska ke zjištění, že ustanovení harmonizované evropské normy neodpovídá základním požadavkům uvedeným v předpisech Evropských společenství, popřípadě jiné skutečnosti týkající se harmonizovaných evropských norem nebo jiných dokumentů a opatření souvisejících s uplatňováním předpisů Evropských společenství, b) osoby pověřené podle § 11 k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády přejímajících právo Evropských společenství, změny, pozastavení a zrušení tohoto pověření. (8) Ministerstvo oznamuje orgánům Evropského společenství, popřípadě příslušným orgánům členských států Evropské unie rozhodnutí orgánů dozoru o uložení ochranného opatření1c) u stanovených výrobkůvýrobků (§ 12) s odůvodněním vymezeným v nařízeních vlády. Oznámení orgánů Evropského společenství o ochranných opatřeních uplatněných v jiných členských státech Evropské unie předává Ministerstvo orgánům dozoru. (9) Orgány dozoru oznamují Ministerstvu a Úřadu rozhodnutí o uložení ochranného opatření u stanovených výrobkůvýrobků; součástí tohoto oznámení musí být vždy vymezení důvodů ohrožení oprávněného zájmu stanovených nařízeními vlády vydanými podle § 12 odst. 1 písm. e), pro které bylo ochranné opatření uloženo. HLAVA III STÁTNÍ ZKUŠEBNICTVÍ § 9 Státní zkušebnictví Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a osobami pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobkůvýrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen „posouzení shody“) a u stavebních výrobkůvýrobků s označením CE posouzení a ověření stálosti jejich vlastností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky. § 10 Certifikace (1) Certifikace podle tohoto zákona je činnost a) autorizované osoby prováděná v rozsahu vymezeném technickým předpisem, nebo b) k tomu akreditované osoby prováděná na žádost výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo jiné osoby, při níž se vydáním certifikátu osvědčí, že výrobekvýrobek nebo činnosti související s jeho výrobou, popřípadě s jeho opakovaným použitím jsou v souladu s technickými požadavky v certifikátu uvedenými. (2) Certifikáty vydané autorizovanou osobou se využívají při posuzování shody podle § 13 odst. 1, certifikáty vydané akreditovanou osobou lze využít při posuzování shody podle § 13 odst. 1 jen v případech, kdy je k posouzení shody oprávněn výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo jiná osoba. § 11 Autorizace (1) AutorizacíAutorizací se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby k činnostem při posuzování shody výrobkůvýrobků zahrnujícím i posuzování činností souvisejících s jejich výrobou, popřípadě s jejich opakovaným použitím, a vymezených v technických předpisech (dále jen „autorizovaná osoba“). AutorizaciAutorizaci pro činnost podle tohoto zákona uděluje ve vymezeném rozsahu Úřad rozhodnutím na základě žádosti, která musí být doložena doklady o plnění podmínek autorizaceautorizace stanovených tímto zákonem a nařízeními vlády. V případě žádosti o autorizaciautorizaci k posuzování shody u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády je součástí žádosti popis postupů a dalších činností při posuzování shody. Úřad zajišťuje dodržování jednotného postupu autorizovaných osob při jejich činnosti. (2) Úřad vydá rozhodnutí o autorizaciautorizaci, pokud žadatel o autorizaciautorizaci splňuje všechny podmínky k řádnému zajištění činnosti při posuzování shody stanovené nařízením vlády vydaným k provedení zákona. Pokud nařízení vlády tyto podmínky nestanoví, Úřad vydá rozhodnutí o autorizaciautorizaci, splňuje-li žadatel o autorizaciautorizaci nezbytné podmínky, kterými jsou a) odborná úroveň ve vztahu k procesu posuzování shody, b) neexistence finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky činnosti autorizované osoby, c) vybavení vlastními zařízeními k technickým a administrativním úkonům a přístupnost k zařízení pro speciální posuzování, d) existence nezbytného počtu zaměstnanců s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi, e) existence závazku zaměstnanců k mlčenlivosti o skutečnostech, o nichž se dozvídají při činnosti autorizované osoby. Při rozhodování o autorizaciautorizaci lze využít zjištění prokázaných při akreditaci (§ 14 až 16). (3) Autorizovaná osoba je povinna neprodleně po doručení rozhodnutí o autorizaciautorizaci uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. (4) Úřad kontroluje, zda autorizované osoby dodržují ustanovení tohoto zákona a nařízení vlády. Při vyžadování informací a dokumentace k provedení kontroly Úřad nebo jím přizvané osoby nemohou požadovat poskytnutí informací a dokumentů, které již Úřad nebo přizvané osoby obdržely při provádění předchozích kontrol v souvislosti s provedením autorizaceautorizace, nedošlo-li ke změně jejich obsahu. (5) Neplní-li autorizovaná osoba povinnosti stanovené v tomto zákoně nebo na jeho základě, změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o autorizaciautorizaci, zanikne-li potřeba existence autorizované osoby nebo pokud o to autorizovaná osoba požádá, Úřad rozhodne o a) pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci, b) změně rozhodnutí o autorizaciautorizaci, nebo c) zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci. (6) V rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci podle odstavce 5 písm. a) stanoví Úřad lhůtu pro zjednání nápravy. Zjedná-li autorizovaná osoba nápravu, sdělí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu. Shledá-li Úřad zjednání nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení účinnosti rozhodnutí o autorizaciautorizaci. Jestliže autorizovaná osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Úřad o změně či zrušení rozhodnutí o autorizaciautorizaci. (7) AutorizaceAutorizace, jejich rozsah a změny se zveřejňují oznámením ve Věstníku Úřadu. (8) Autorizované osoby se stávají notifikovanými osobaminotifikovanými osobami oznámením podle § 7 odst. 7 písm. b) nebo v případech stanovených nařízením vlády uplynutím stanovené lhůty od oznámení, pokud Evropská komise nebo ostatní členské státy Evropské unie v této lhůtě nevznesly námitky proti tomuto oznámení, a mohou vykonávat činnost notifikované osobynotifikované osoby ode dne doručení sdělení Úřadu, že byly notifikovány. (9) Pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, mohou plnit úkoly autorizovaných osob též zahraniční osoby oznámené v rámci této smlouvy, o kterých Úřad zveřejní informaci ve Věstníku Úřadu s vymezením rozsahu jejich činností při posuzování shody výrobkůvýrobků. (10) Vztahuje-li se autorizaceautorizace k činnostem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků17), ustanovení odstavců 1 až 9 se použije, pokud tento přímo použitelný předpis nestanoví jinak. § 11a Autorizované osoby (1) Autorizované osoby zajišťují činnosti v rozsahu vymezeném v rozhodnutí o autorizaciautorizaci. (2) Autorizované osoby jsou povinny a) uzavřít na základě návrhu výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce, popřípadě jiné osoby smlouvu o provedení úkonů podle stanoveného postupu posuzování shody, nebo mu do dvaceti dnů oznámit podmínky pro provedení těchto úkonů, b) řídit se při posuzování shody technickými předpisy a provádět technická zjištění objektivně s vynaložením odborné péče na úrovni poznatků vědy a techniky známých v době, kdy jsou prováděna, c) v případech a v rozsahu stanoveném nařízením vlády 1. vydat certifikát nebo jiný dokument, jestliže bylo provedením příslušného postupu posouzení shody prokázáno, že výrobekvýrobek splňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b); platnost tohoto certifikátu nebo jiného dokumentu mohou autorizované osoby omezit, popřípadě pozastavit, 2. vyzvat výrobcevýrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, pokud autorizovaná osoba v průběhu posouzení shody nebo následně zjistí, že výrobkyvýrobky nesplňují technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b), 3. poskytovat kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů a informace o vydání, odmítnutí, změně nebo zrušení certifikátů nebo jiných dokumentů Úřadu, příslušnému orgánu dozoru, notifikovaným nebo dalším osobám, jejichž činnosti se uvedené dokumenty týkají, 4. informovat Úřad o všech žádostech orgánů dozoru týkajících se činností posuzování shody, 5. informovat Úřad na vyžádání o jimi provedených činnostech posuzování shody a o jakýchkoli jiných provedených činnostech, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek. d) oznamovat bezodkladně Úřadu případy, kdy nemohou zajistit plnění podmínek stanovených pro výkon autorizaceautorizace, e) ohlásit neprodleně orgánu dozoru, že výrobekvýrobek může ohrozit nebo ohrožuje oprávněný zájem, pokud to zjistí při výkonu své činnosti. (3) Autorizované osoby jsou oprávněny zrušit nebo změnit jimi vydaný certifikát nebo jiný jimi vydaný dokument, pokud se prokáže, že se změnily skutečnosti, za kterých byly vydány, zejména pokud se zjistí, že výrobkyvýrobky nesplňují požadavky technických předpisů, které se na ně vztahují, popřípadě prodloužit v rozsahu stanoveném příslušným technickým předpisem platnost certifikátu, pokud se nezměnily skutečnosti, za kterých byl vydán. (4) Pokud autorizovaná osoba obdrží podnět podle § 18 odst. 3, je povinna přezkoumat certifikát nebo jiný dokument vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1 a o výsledku přezkumu podat orgánu dozoru zprávu. § 11b (1) Právnická osoba, které bylo pravomocným rozhodnutím Úřadu zrušeno rozhodnutí o autorizaciautorizaci nebo pozastavena jeho účinnost, je povinna a) o tomto rozhodnutí Úřadu bez zbytečného odkladu informovat všechny dotčené hospodářské subjektyhospodářské subjekty, b) na požádání hospodářského subjektuhospodářského subjektu, kterého se dotýkají důsledky tohoto rozhodnutí, převést práva a povinnosti související s posuzováním shody, včetně následného ověřování plnění předpokladů, za nichž byl vydán certifikát nebo jiný dokument, na autorizovanou osobu určenou hospodářským subjektemhospodářským subjektem, předat mu související dokumentaci, a informovat Úřad o převedení práv a povinností včetně předání dokumentace, c) zajistit, aby byla příslušná dokumentace týkající se činnosti autorizované osoby na vyžádání k dispozici Úřadu nebo orgánu dozoru, a to po dobu, kterou mu k tomu v tomto rozhodnutí Úřad stanovil. (2) Certifikáty nebo jiné dokumenty vztahující se k posuzování shody, chybně vydané autorizovanou osobou před zrušením rozhodnutí o autorizaciautorizaci nebo pozastavením jeho účinnosti, a jí nezrušené, je oprávněna zrušit autorizovaná osoba, která převzala práva a povinnosti podle odstavce 1 písm. b), nebo orgán dozoru, zjistí-li se jejich chybné vydání při dozoru nad trhem. (3) Autorizovaná osoba, která převzala práva a povinnosti podle odstavce 1 písm. b), je oprávněna využít podklady od předávající autorizované osoby k dokončení rozpracovaných případů posuzování shody, nebo k následnému ověřování plnění předpokladů, za nichž byl vydán certifikát nebo jiný dokument. (4) V případě, že autorizovaná osoba hodlá ukončit nebo omezit svou činnost, je povinna před zrušením rozhodnutí o autorizaciautorizaci nebo pozastavením jeho účinnosti převést práva a povinnosti na jinou autorizovanou osobu; odstavec 1 písm. b) platí obdobně. (5) Má-li dojít k zániku právnické osoby, která je autorizovanou osobou, je tato povinna před zánikem příslušnou dokumentaci týkající se činnosti autorizované osoby předat Úřadu. § 11c Subjekty pro technické posuzování (1) Ministerstvo může pověřit právnickou osobu na základě její žádosti výkonem činností subjektu pro technické posuzování15), pokud splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky. (2) Ministerstvo kontroluje, zda subjekt pro technické posuzování dodržuje povinnosti a splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky. V případě, že subjekt pro technické posuzování tyto povinnosti a požadavky neplní, Ministerstvo zruší jeho pověření k výkonu činností subjektu pro technické posuzování. (3) Ministerstvo v souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky oznamuje Evropské komisi a členským státům Evropské unie název a sídlo pověřeného subjektu pro technické posuzování a skupiny výrobkůvýrobků, pro které byl subjekt pro technické posuzování pověřen, každou změnu těchto údajů, jakož i zrušení pověření. Ministerstvo dále informuje Evropskou komisi o vnitrostátním postupu pro určení subjektů pro technické posuzování, o kontrole jejich činnosti a způsobilosti a o veškerých změnách těchto informací. § 11d Oznamování subjektů oprávněných provádět činnosti oznámeného subjektu při posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobkůvýrobků s označením CE, práva a povinnosti těchto subjektů, jejich kontrolu a sankce za porušení jejich povinností, a postup při pozastavení, omezení nebo odvolání oznámení, včetně informačních povinností souvisejících s oznamováním, upravuje zákon o posuzování shody stanovených výrobkůvýrobků při jejich dodávání na trh. Posuzování shody § 12 (1) Vláda nařízeními stanoví a) výrobkyvýrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda (dále jen „stanovené výrobkyvýrobky“); ministerstva a jiné ústřední správní úřady mohou výjimečně a ve veřejném zájmu, například pro odstraňování důsledků havárií nebo živelních pohrom, rozhodnout, že po dobu trvání tohoto veřejného zájmu konkrétní výrobekvýrobek se nepovažuje za stanovený výrobekvýrobek, b) technické požadavky na stanovené výrobkyvýrobky, které musí tyto výrobkyvýrobky splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, popřípadě do provozu, a změny souvisejících ustanovení vyhlášek (technických předpisů) vydaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pokud by vznikl rozpor s nařízeními vlády, c) které ze stanovených výrobkůvýrobků a za jakých podmínek musí nebo mohou být při uvádění na trh nebo do provozu opatřeny označením stanoveným nařízením vlády (dále jen „stanovené označení“), d) vymezení okruhu osob nebo stanovení osob provádějících nebo podílejících se na posouzení shody, e) důvody ohrožení oprávněného zájmu, které se při uložení ochranných opatření1a) u stanovených výrobkůvýrobků oznamují podle § 7 odst. 8, f) přechodné období, v němž mohou být uváděny na trh, popřípadě do provozu stanovené výrobkyvýrobky nesplňující technické požadavky stanovené podle písmena b), pokud odpovídají právním předpisům členského státu Evropské unie, g) obsah informací o ochranných opatřeních předávaných orgánům Evropského společenství, popřípadě jiným osobám v rozsahu vymezeném právem Evropských společenství týkajícím se posuzování shody, h) jiné podrobnosti, pokud jsou nezbytné k převzetí právních předpisů Evropských společenství týkajících se posuzování shody. (2) Za stanovené výrobkyvýrobky podle odstavce 1 se vždy považují i výrobkyvýrobky, které jsou uváděny na trh jako použité nebo repasované. (3) Vláda upraví nařízením pro jednotlivé skupiny stanovených výrobkůvýrobků, v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí spojeného s jejich užíváním, podmínky pro uvádění výrobkůvýrobků na trh, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody (dále jen „postupy posuzování shody“), a to konkretizací nebo kombinací jednotlivých postupů posuzování shody. Jednotlivými postupy posuzování shody jsou zejména a) posouzení shody za stanovených podmínek výrobcemvýrobcem nebo dovozcemdovozcem, b) posouzení shody vzorku (prototypu) výrobkuvýrobku autorizovanou osobou, c) posouzení shody, při níž autorizovaná osoba zkouší specifické vlastnosti výrobkůvýrobků a namátkově kontroluje dodržení stanovených požadavků u výrobkůvýrobků, d) posouzení systému jakosti výroby nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, e) posouzení systému jakosti výrobkůvýrobků nebo prvků systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a provádění dohledu nad jeho řádným fungováním, f) ověřování shody výrobkůvýrobků s certifikovaným typem výrobkuvýrobku nebo se stanovenými požadavky, které provádí výrobcevýrobce, dovozcedovozce, akreditovaná nebo autorizovaná osoba na každém výrobkuvýrobku nebo statisticky vybraném vzorku, g) ověřování shody každého výrobkuvýrobku se stanovenými požadavky autorizovanou osobou, h) dohled nad řádným fungováním systému jakosti v podniku autorizovanou osobou a v případě potřeby ověření shody výrobkuvýrobku s požadavky technických předpisů v etapě návrhu výrobkuvýrobku, i) posouzení činností souvisejících s výrobou výrobkůvýrobků, j) jiné postupy posuzování shody, jestliže je to nezbytné, zahrnující popřípadě i činnost akreditované nebo jiné osoby. (4) Pokud nařízení vlády přejímají předpisy Evropských společenství a v postupech posuzování shody uvedených v odstavci 3 je stanovena účast autorizované osoby, tuto činnost provádějí notifikované osobynotifikované osoby, popřípadě osoby, jejichž oprávnění k činnostem při posuzování shody vyplývá z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. (5) Náklady spojené s činností autorizované osoby při posuzování shody nese ten, kdo o tuto činnost požádal. Cena za tyto výkony se sjednává podle zvláštního předpisu.2) (6) Vláda nařízením stanoví grafickou podobu označení stanoveného výrobkuvýrobku, jeho provedení a umístění na výrobkuvýrobku nebo v průvodní dokumentaci, pokud není grafická podoba označení stanoveného výrobkuvýrobku stanovena přímo použitelným předpisem Evropských společenství. § 13 (1) Stanovený výrobekvýrobek může být uveden na trh nebo, u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády, uveden do provozu pouze za předpokladu, že splňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b), po posouzení shody postupem stanoveným podle § 12 odst. 3 a jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 2. Pokud se dovozcedovozce před uvedením stanoveného výrobkuvýrobku na trh domnívá nebo má i jen důvod se domnívat, že tento výrobekvýrobek nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b) a navíc ohrožuje zdraví, informuje o tom u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády příslušný orgán dozoru a výrobcevýrobce. (2) Stanovený výrobekvýrobek, má-li být uveden na trh, popřípadě do provozu, musí nebo může být v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády opatřen stanoveným označením, dalšími označeními, a pokud tak stanoví nařízení vlády, musí být k němu vydáno nebo přiloženo ES prohlášení o shodě nebo jiný dokument. (3) Označení CE na stanoveném výrobkuvýrobku vyjadřuje, že výrobekvýrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (4) Českou značku shody, kterou tvoří písmena CCZ, lze použít pouze u výrobkůvýrobků, na něž se nevztahují předpisy Evropských společenství. Tato značka vyjadřuje, že výrobekvýrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. (5) Pokud je stanovený výrobekvýrobek opatřen označením CE, nesmí být souběžně označen českou značkou shody, nebo značkou, která by svým významem nebo podobou mohla vést k záměně s označením CE nebo s jiným stanoveným označením. (6) Pokud tak stanoví vláda nařízením, je výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nebo jiná osoba stanovená nařízením vlády povinna poskytovat na základě žádosti kopie certifikátů nebo jiných dokumentů včetně souvisejících dokladů Úřadu nebo autorizovaným osobám, popřípadě stanoveným zahraničním osobám. (7) Doklady o posouzení shody v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce povinen v období 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvádění na trh na vyžádání poskytnout orgánu dozoru. Tato doba může být nařízením vlády určena odchylně. (8) Povinnosti výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce uvedené v § 13, jejichž podrobnosti stanoví nařízení vlády, může v rozsahu stanoveném nařízením vlády plnit též zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce. (9) DistributorDistributor je povinen jednat tak, aby zabránil distribuci stanovených výrobkůvýrobků, které zjevně nesplňují požadavky zákona, zejména výrobkůvýrobků, které nejsou opatřeny stanoveným označením a dalšími označeními. U výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády nesmí distributordistributor dodávat na trh stanovený výrobekvýrobek, u kterého se domnívá nebo má důvod se domnívat, že nesplňuje technické požadavky stanovené podle § 12 odst. 1 písm. b). Pokud navíc stanovený výrobekvýrobek ohrožuje zdraví, informuje o tom distributordistributor příslušný orgán dozoru, výrobcevýrobce a dovozcedovozce. (10) VýrobceVýrobce nebo dovozcedovozce činí u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády a s ohledem na jejich povahu a rizika, která tyto výrobkyvýrobky představují, opatření za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti osob. (11) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor, který se domnívá nebo má důvod se domnívat, že stanovený výrobekvýrobek, který uvedl nebo dodal na trh, nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo nařízení vlády vydaného k jeho provedení, je povinen u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády činit nezbytná opatření směřující k uvedení výrobkuvýrobku do souladu s těmito požadavky, stažení výrobkuvýrobku z trhu nebo navrácení stanoveného výrobkuvýrobku, který již byl dodán uživateli; pokud navíc stanovený výrobekvýrobek ohrožuje zdraví, výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor o tom neprodleně informuje příslušný orgán dozoru. (12) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce uchovává u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády údaje potřebné k identifikaci všech hospodářských subjektůhospodářských subjektů, které mu předaly stanovený výrobekvýrobek a kterým předal stanovený výrobekvýrobek. (13) DovozceDovozce nebo distributordistributor zajistí u výrobkůvýrobků stanovených nařízením vlády skladovací a přepravní podmínky, které neohrožují soulad stanoveného výrobkuvýrobku, který hodlá uvést nebo dodat na trh, s požadavky tohoto zákona. (14) Jestliže výrobekvýrobek splňuje podmínky stanovené v § 12 a 13, nesmí být bráněno jeho uvedení na trh, popřípadě do provozu, pokud z významných důvodů ochrany oprávněného zájmu zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.2a) (15) Odstavce 1 až 14 se nepoužijí pro stavební výrobkyvýrobky s označením CE, jejichž uvádění a dodávání na trh upravuje přímo použitelný předpis pro stavební výrobkyvýrobky. § 13b Pokud nařízení vlády stanoví podle § 12 a 13 požadavky, které nepřejímají požadavky stanovené příslušnými předpisy Evropských společenství, neuplatní se tyto požadavky na výrobkyvýrobky, které byly vyrobeny anebo uvedeny na trh v některém členském státě Evropské unie nebo v Turecku nebo mají původ v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, za předpokladu, že takový výrobekvýrobek odpovídá a) technickým předpisům, které jsou pro výrobu anebo uvedení na trh, popřípadě pro používání tohoto výrobkuvýrobku v některém z těchto států závazné, b) technickým normám nebo pravidlům správné praxe, které jsou vydány národním normalizačním orgánem nebo subjektem jemu na roveň postaveným, v souladu s právními předpisy a požadavky státu, který je smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, c) mezinárodním technickým normám, oprávněně používaným v některém z těchto států, nebo d) tradičním či inovačním výrobním postupům používaným v některém z těchto států v souladu s jeho právními předpisy, pro které existuje dostatečně podrobná technická dokumentace zajišťující, že tento výrobekvýrobek může být pro daný účel použití posouzen, v případě potřeby i na základě doplňujících (nikoliv shodných) zkoušek výrobkuvýrobku, pokud tyto technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. § 13c Je-li stavební výrobekvýrobek s označením CE uváděn nebo dodáván na trh v České republice, musí být prohlášení o vlastnostech poskytované k tomuto výrobkuvýrobku a pokyny a bezpečnostní informace připojované k tomuto výrobkuvýrobku v českém jazyce. HLAVA IV AKREDITACE SUBJEKTŮ POSUZOVÁNÍ SHODY § 14 Akreditace Výkon působnosti, který vyplývá pro Českou republiku z předpisů Evropských společenství1a) pro oblast akreditace, zajišťuje a provádí Ministerstvo. § 15 Akreditační orgán (1) Ministerstvo může rozhodnutím pověřit k výkonu působnosti akreditačního orgánu1a) pouze jednu právnickou osobu (dále jen „akreditační orgán“). (2) Ministerstvo rozhoduje o pověření k provádění akreditace na základě žádosti právnické osoby. V rozhodnutí Ministerstvo vymezí rozsah provádění akreditace. Posuzuje přitom, zda právnická osoba bude schopna plnit požadavky na akreditační orgán, stanovené přímo použitelným předpisem Evropských společenství1a). (3) Neplní-li akreditační orgán povinnosti nebo přestane-li splňovat požadavky stanovené v přímo použitelném předpisu Evropských společenství1a) nebo v rozhodnutí o pověření, nebo pokud o to sám požádá, Ministerstvo rozhodnutí o pověření změní nebo zruší. (4) Rozhodnutí o pověření k provádění akreditace a rozhodnutí o změně nebo zrušení tohoto rozhodnutí zveřejní Ministerstvo ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (5) Nadřízeným správním orgánem akreditačního orgánu je Ministerstvo. § 16 Udělení akreditace (1) O udělení akreditace rozhoduje na žádost subjektu posuzování shody akreditační orgán. Udělení akreditace a existence oprávnění vystupovat jako akreditovaný subjekt posuzování shody v rozsahu udělené akreditace se dokládá osvědčením o akreditaci (dále jen „osvědčení“). (2) Žádost musí, kromě obecných náležitostí podání, obsahovat rozsah činností posuzování shody, pro které má být akreditace udělena (dále jen „rozsah akreditace“). Akreditační orgán si může vyžádat další informace nebo dokumenty, pokud jsou k posouzení požadovaného rozsahu akreditace nezbytné. (3) Akreditační orgán udělí akreditaci subjektu posuzování shody, který prokáže, že splňuje požadavky pro provádění konkrétní činnosti posuzování shody, které stanoví harmonizované normy, případně jiné dokumenty platné pro oblast posuzování shody (dále jen „akreditační požadavky“). Při posuzování žádosti zohlední akreditační orgán i dřívější akreditace, které byly udělené témuž subjektu posuzování shody. Pokud subjekt posuzování shody akreditační požadavky nesplňuje, akreditační orgán rozhodnutím žádost o udělení akreditace zamítne. Pokud tak nelze učinit bezodkladně, je akreditační orgán povinen o žádosti rozhodnout nejpozději do 120 dnů od zahájení řízení. Ve zvlášť složitých případech lze tuto lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů. (4) Subjekt posuzování shody je povinen akreditačnímu orgánu uhradit skutečně vynaložené náklady spojené s akreditací, a to i zálohově. Pokud subjekt posuzování shody neuhradí zálohu v termínu stanoveném akreditačním orgánem, akreditační orgán řízení zastaví. (5) Osvědčení obsahuje označení akreditačního orgánu a subjektu posuzování shody, vymezení rozsahu udělené akreditace, výčet harmonizovaných norem nebo jiných dokumentů, použitých při posuzování žádosti o akreditaci, a dobu platnosti akreditace. Osvědčení musí dále obsahovat číslo osvědčení, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby. Osvědčení lze na požádání vydat též v cizím jazyce. Oznámení o udělení akreditace se zveřejňuje ve Věstníku Úřadu. Akreditační orgán zveřejní informaci o udělení akreditace též způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Akreditační orgán prověřuje následně u subjektu posuzování shody, na jeho náklady, plnění akreditačních požadavků. Pokud akreditační orgán zjistí, že subjekt posuzování shody nesplňuje akreditační požadavky, na jejichž základě mu byla udělena akreditace, rozhodne o pozastavení akreditace a stanoví lhůtu pro zjednání nápravy. Jestli subjekt posuzování shody ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, akreditační orgán rozhodne o omezení rozsahu akreditace nebo o jejím zrušení. Rozhodne-li akreditační orgán o omezení rozsahu akreditace, vydá subjektu posuzování shody tomu odpovídající osvědčení nahrazující dříve vydané osvědčení. Pro rozhodnutí o pozastavení nebo zrušení akreditace platí odstavec 5 věty čtvrtá a pátá obdobně. (7) Akreditační orgán rozhodne na žádost subjektu posuzování shody o a) rozšíření rozsahu akreditace, b) omezení rozsahu akreditace, c) prodloužení platnosti udělené akreditace, d) sloučení platných osvědčení vydaných pro týž subjekt posuzování shody, e) pozastavení akreditace, f) zrušení akreditace, nebo g) zrušení rozhodnutí o pozastavení akreditace. V řízeních o žádosti podle písmen a) až d) a g) se postupuje podle odstavců 1 až 5 obdobně; nová osvědčení nahrazují dříve vydaná osvědčení. Žádost podle písmene c) je třeba podat nejpozději 120 dnů před skončením platnosti udělené akreditace. V řízeních podle písmene d) využije akreditační orgán podkladů rozhodnutí z řízení o žádostech o udělení akreditace. Neurčí-li akreditační orgán, že účinky nového rozhodnutí, jímž vyhověl žádosti podle písmen a) až f), nastávají jindy, brání právní moc tohoto rozhodnutí účinkům dosavadních rozhodnutí. Na požádání subjektu posuzování shody zaznamená akreditační orgán jiné změny údajů ve spisu a vydá nové osvědčení. (8) O odvolání proti rozhodnutí akreditačního orgánu rozhoduje jeho statutární orgán. Odvolání nemá odkladný účinek. Návrh na rozhodnutí o odvolání předkládá statutárnímu orgánu komise k tomu zřízená. Tato komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy komise jmenuje statutární orgán. Členy komise jsou odborníci, kteří se jinak nepodílí na výkonu působnosti akreditačního orgánu. (9) Pokud akreditační orgán obdrží stížnost na činnost subjektu posuzování shody, kterému vydal osvědčení, je povinen ji prošetřit a do 60 dnů ode dne obdržení stížnosti stěžovateli podat zprávu o výsledku šetření. Byla-li stížnost shledána důvodnou, je akreditační orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě podle odstavce 6. V tomto případě nahradí subjekt posuzování shody akreditačnímu orgánu skutečně vynaložené náklady spojené s prošetřením stížnosti. § 17 Veřejnoprávní smlouva o akreditaci Akreditační orgán může se subjektem posuzování shody uzavřít veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace, o rozšíření rozsahu akreditace, o omezení rozsahu akreditace, o prodloužení platnosti udělené akreditace nebo o sloučení platných osvědčení vydaných pro týž subjekt posuzování shody. Veřejnoprávní smlouva nahrazuje postup při vyřizování žádosti podle § 16 odst. 1 nebo § 16 odst. 7 písm. a), b), c) nebo d). Pro veřejnoprávní smlouvy se § 16 odst. 1 věta druhá, § 16 odst. 3 věta druhá, § 16 odst. 4 věta první a § 16 odst. 5, 6 a 9 použije obdobně. Návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy o prodloužení platnosti udělené akreditace musí být subjektem podán nejpozději 120 dnů před skončením platnosti udělené akreditace. HLAVA V USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ § 18 Dozor (1) Dozor nad tím, zda stanovené výrobkyvýrobky jsou uváděny a dodávány na trh nebo do provozu v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem, zda jsou stavební výrobkyvýrobky s označením CE uváděny a dodávány na trh v souladu s přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky, zda hospodářské subjektyhospodářské subjekty plní své povinnosti stanovené tímto zákonem a přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky, a zda výrobkyvýrobky nejsou neoprávněně opatřovány označením CE podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství1a), nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, provádí Česká obchodní inspekce4), nebo v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a) Český báňský úřad4a), b) Drážní úřad4b), c) popřípadě další úřad, pokud tak zvláštní zákon stanoví (dále jen „orgány dozoru“). (2) Orgány dozoru mohou a) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobkyvýrobky plní požadavky tohoto zákona; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobekvýrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba, b) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě, c) uložit kontrolovaným osobám povinnost bezodkladně informovat o nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobkuvýrobku. (3) Orgán dozoru může, má-li důvodné pochybnosti, že stanovený výrobekvýrobek nesplňuje technické požadavky stanovené v příslušném nařízení vlády podle § 12 odst. 1 písm. b), požadovat od autorizované osoby informace a dokumenty, týkající se posuzování shody tohoto výrobkuvýrobku, včetně certifikátu vydaného podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1, technické dokumentace a protokolů o zkouškách. Kromě toho může dát orgán dozoru autorizované osobě podnět, aby přezkoumala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. V případě, že se prokáže, že stanovený výrobekvýrobek nesplňuje požadavky podle věty první, orgán dozoru oznámí tuto skutečnost příslušné autorizované osobě. Zároveň jí může uložit, aby odebrala certifikát vydaný podle § 11a odst. 2 písm. c) bodu 1. (4) Má-li orgán dozoru důvodné pochybnosti, že stavební výrobekvýrobek s označením CE nesplňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem pro stavební výrobkyvýrobky, může požadovat od příslušného oznámeného subjektu informace a dokumenty, týkající se posouzení a ověření stálosti vlastností tohoto výrobkuvýrobku, včetně vydaného osvědčení, technické dokumentace a protokolů o zkouškách. Pokud orgán dozoru zjistí, že stavební výrobekvýrobek s označením CE nesplňuje požadavky podle odstavce 1, informuje o tom oznámený subjekt, který se podílel na posouzení a ověření stálosti vlastností tohoto výrobkuvýrobku. (5) Pokud se v přímo použitelném předpisu pro stavební výrobkyvýrobky mluví o příslušném vnitrostátním orgánu16), je tímto orgánem v České republice orgán dozoru. § 18a Ochranná opatření (1) Pokud orgán dozoru má důvodné podezření, že výrobekvýrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona, zakáže uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobkuvýrobku nebo série výrobkuvýrobku po dobu potřebnou k provedení kontroly. (2) Orgán dozoru oznámí uložení opatření podle odstavce 1 ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu, nebo je může podat písemně nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy byla kontrolovaná osoba se záznamem seznámena. Orgán dozoru rozhodne o podaných námitkách bezodkladně. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručí kontrolované osobě. Proti rozhodnutí o námitkách není přípustné odvolání. (3) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobekvýrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo se jedná o výrobekvýrobek, který je neoprávněně opatřen označením CE nebo jiným stanoveným označením podle tohoto zákona, rozhodne o zákazu uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuce takovéhoto výrobkuvýrobku. Pokud pominou důvody pro uložení zákazu, orgán dozoru rozhodne o jeho změně nebo zrušení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (4) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobekvýrobek nebo série výrobkuvýrobku představuje ohrožení oprávněného zájmu, orgán dozoru rozhodne o stažení výrobkuvýrobku nebo série výrobkuvýrobku z trhu nebo z oběhu. Orgán dozoru může současně, pokud je to nutné, nařídit zničení výrobkuvýrobku nebo série výrobkuvýrobku nebo nařídit jinou formu znehodnocení. Odvolání proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. (5) V případě uložení opatření podle odstavce 3 nebo 4 orgán dozoru uvede v odůvodnění rozhodnutí vždy též konkrétní důvody pro uložení opatření, které jsou pro stanovený výrobekvýrobek vymezeny nařízením vlády. Přestupky § 19 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky padělá nebo pozmění, b) v rozporu s § 4 odst. 3 označí dokument značkou ČSN, nebo c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8. (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč a za přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pokutu do 1 000 000 Kč. § 19a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zneužije označení CE nebo jiné stanovené označení, certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona anebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky, nebo certifikát anebo jiný dokument podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky padělá nebo pozmění, b) v rozporu s § 4 odst. 3 označí dokument značkou ČSN, c) rozmnoží nebo rozšíří českou technickou normu nebo její část v rozporu s § 5 odst. 8, d) provede činnost při posouzení shody, vyhrazenou pro účely tohoto zákona autorizované osobě, bez autorizaceautorizace podle § 11 odst. 1, e) v rozporu s § 16 odst. 1 vystupuje jako akreditovaný subjekt posuzování shody bez udělené akreditace nebo mimo rozsah udělené akreditace, f) nesplní některé z ochranných opatření vydaných podle § 18a odst. 1, 3 nebo 4, nebo g) nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle § 18 odst. 2 písm. b) nebo c). (2) Autorizovaná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 2 nebo § 11b odst. 1 nebo 4. (3) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce, zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nebo distributordistributor se dopustí přestupku tím, že uvede na trh nebo do provozu anebo distribuuje stanovené výrobkyvýrobky a) bez označení CE nebo jiného stanoveného označení nebo dokumentu stanoveného nařízením vlády, nebo b) s označením nebo dokumentem, které jsou v rozporu s § 13. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) dovozcedovozce nesplní povinnost podle § 13 odst. 1 věty druhé, b) distributordistributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 9, c) výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 10, d) výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor nesplní některou z povinností podle § 13 odst. 11, e) výrobcevýrobce, dovozcedovozce, distributordistributor nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce nesplní povinnost podle § 13 odst. 12, nebo f) dovozcedovozce nebo distributordistributor nesplní povinnost podle § 13 odst. 13. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo zplnomocněný zástupcezplnomocněný zástupce podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky, nebo b) distributordistributor podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu pro stavební výrobkyvýrobky. (6) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) nebo odstavce 3, b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d) nebo e), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2, d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5. § 19b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1 písm. b) až e) a § 19a odst. 2 projednává Úřad. Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19a odst. 1 písm. a), f) a g) a § 19a odst. 3 až 5 projednává orgán dozoru. (2) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. (3) U přestupků podle § 19a odst. 1 písm. f) a g) a § 19a odst. 3 nelze upustit od uložení správního trestu. § 19c Věstník Úřadu Úřad vydává Věstník Úřadu, který je publikační sbírkou v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. Ve Věstníku Úřadu se zveřejňují zejména významná oznámení ohledně tvorby a vydávání českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů, oznámení ohledně notifikovaných osobnotifikovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, oznámení ohledně autorizovaných osob v oblasti metrologie a ceník Agentury. Úřad zveřejňuje Věstník Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 20 Řízení Správní orgán rozhodne v řízení o autorizaciautorizaci nejdéle do 120 dnů od zahájení řízení. V mimořádných případech může být řízení o autorizaciautorizaci prodlouženo Ministerstvem o dalších 60 dnů. § 20a Osoby, které se podílejí na činnostech podle hlavy III nebo hlavy IV tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost ve smyslu zvláštních právních předpisů8) o skutečnostech, o kterých se dozvěděly při těchto činnostech a jejichž zveřejněním by mohly ohrozit zájmy jiných osob. § 20b Ustanovení zákona, která se týkají vztahů k členským státům Evropské unie, se týkají též vztahů ke státům Evropského sdružení volného obchodu, které jsou současně smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru. § 21 Přechodná ustanovení (1) Na stanovené výrobkyvýrobky uvedené na trh před nabytím účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 12 odst. 1 se vztahují předpisy platné v době jejich uvedení na trh, pokud právní předpisy výslovně nestanoví jinak. (2) Dosavadní technické normy označené ČSN a platné ke dni účinnosti tohoto zákona se považují za normy podle tohoto zákona. (3) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikatelské činnosti a správní úřady jsou do 31. prosince 1999 povinny řídit se těmi ustanoveními norem, která jsou označena jako závazná podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb. Pokud byla závaznost příslušných ustanovení norem stanovena na základě stanovisek ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů, povolují výjimky ze závaznosti uvedených ustanovení tato ministerstva nebo jiné ústřední správní úřady. (4) Řízení zahájená podle § 29 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, se dokončí podle dosavadních předpisů. (5) AutorizaceAutorizace udělené podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se považují za autorizaciautorizaci podle tohoto zákona nejdéle po dobu dvou let ode dne účinnosti tohoto zákona. (6) Řízení o schvalování a certifikaci výrobkůvýrobků zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují, pokud se výrobcevýrobce nebo dovozcedovozce se státní zkušebnou do té doby nedohodnou jinak. Pokud nařízení vlády vydané podle tohoto zákona stanoví posouzení shody za účasti autorizované osoby, posoudí autorizovaná osoba shodu příslušného výrobkuvýrobku podle postupu posuzování shody stanoveného příslušným nařízením vlády bez žádosti, s využitím dosavadních zjištění. V ostatních případech předá státní zkušebna výsledky dosavadních zjištění přihlašovateli. (7) Rozhodnutí o schválení výrobkůvýrobků nebo o certifikaci výrobkůvýrobků vydaná podle dosavadních předpisů o státním zkušebnictví se po dobu jejich platnosti považují za certifikáty prokazující shodu ve smyslu tohoto zákona a mohou být použity jako podklad pro prohlášení o shodě podle § 13 odst. 2 tohoto zákona. Platnost těchto rozhodnutí zaniká uplynutím doby v nich uvedené. Pokud v těchto rozhodnutích není uvedena doba platnosti, zaniká jejich platnost uplynutím pěti let od účinnosti tohoto zákona. (8) Osvědčení o akreditaci, která vydal před účinností tohoto zákona Český institut pro akreditaci, zůstávají v platnosti po dobu v nich uvedenou, pokud nebudou zrušena podle tohoto zákona. § 22 Zmocnění (1) Vláda vydá nařízení k provedení § 2 písm. b), c), d), § 3 odst. 2, § 7, § 11 odst. 1, 2 a 9, § 11a odst. 2, § 12, § 13 a § 18 odst. 3. (2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ HLAVA I ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 64/1986 SB., O ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCI, VE ZNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 240/1992 SB. § 23 Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky č. 1a) zní: „g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na trh, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě.1a) 1a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.“. 2. V poznámce č. 1) pod čarou se vypouštějí slova: „Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách.“. 3. § 4 odst. 1 písm. d) zní: „d) odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží. Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,“. 4. V § 4 odst. 1 písm. e) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky č. 1b) zní: „f) vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního předpisu.1b) 1b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.“. 5. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a (1) Ředitel inspektorátu je oprávněn uložit rozhodnutím výrobci, dovozci nebo distributorovi ochranné opatření, kterým je a) pozastavení uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh na určenou dobu v případě podezření na nebezpečí vážného ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, majetku nebo přírodního prostředí (dále jen „oprávněný zájem“), b) zákaz uvádění výrobku nebo jeho výrobních partií na trh nebo rozhodnutí o stažení těchto výrobků z trhu, popřípadě i z používání v případě, ve kterém výrobky prokazatelně mohou ohrozit oprávněný zájem, c) stanovení povinnosti účinným způsobem bezodkladně informovat o tomto nebezpečí osoby, které by mohly být vystaveny nebezpečí plynoucímu z výrobku, a to v případech, ve kterých bylo uloženo ochranné opatření podle písmene a) nebo písmene b). (2) Odvolání podané proti rozhodnutí o ochranném opatření nemá odkladný účinek. (3) Náklady spojené s plněním ochranných opatření hradí ten, kdo výrobky ohrožující oprávněný zájem uvedl na trh. (4) Zjistí-li inspektoři neplnění povinností výrobcem, dovozcem nebo distributorem, hradí náklady spojené s dozorem a s činností autorizovaných osob výrobce, dovozce nebo distributor.“. 6. V § 17 odst. 1 se slova „pokuty nebo pořádkové pokuty“ nahrazují slovy „pokuty, pořádkové pokuty nebo ochranného opatření“. HLAVA II ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY č. 20/1993 SB., O ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SPRÁVY V OBLASTI TECHNICKÉ NORMALIZACE, METROLOGIE A STÁTNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ § 24 Zákon České národní rady č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 se vypouští písmeno d), v písmenu c) se čárka nahrazuje tečkou. 2. Část druhá zní: „ČÁST DRUHÁ Působnost orgánů státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví § 3 Ministerstvo v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a) vypracovává návrh koncepce rozvoje tohoto odvětví, b) řídí Úřad a Český metrologický institut, c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Úřadu.2) § 4 Úřad v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví a) řídí a zabezpečuje metrologii v rozsahu stanoveném zákonem3) Federálnímu úřadu pro normalizaci a měření, b) zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem,3) c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů,7) d) zabezpečuje organizaci přípravy převzetí technických předpisů Evropských společenství přejímaných nařízeními vlády, e) smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a úkoly vyplývající z požadavků ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. § 5 Český metrologický institut zabezpečuje odbornou a výkonnou činnost státní metrologie v rozsahu stanoveném zákonem Československému metrologickému ústavu a Státnímu metrologickému inspektorátu.9) 2) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 3) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii. 7) § 4 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. 9) § 14 a 15 zákona č. 505/1990 Sb.“. 3. Poznámky č. 4), 5), 6), 8) a 10) se vypouštějí. 4. Poznámka č. 11) zní: „11) § 13 odst. 2 písm. c), § 16, 20 a 21 zákona č. 505/1990 Sb.“. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 25 Zrušují se: 1. Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění zákona č. 54/1987 Sb., zákona č. 194/1988 Sb., zákona č. 479/1992 Sb. a zákona č. 539/1992 Sb. 2. Zákon č. 142/1991 Sb., o československých technických normách, ve znění zákona č. 632/1992 Sb. 3. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 104/1984 Sb., o ověřování zbraní a kontrole střeliva pro civilní potřebu. 4. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 101/1988 Sb., o certifikaci výrobků, ve znění vyhlášky č. 233/1993 Sb. 5. Vyhláška Federálního úřadu pro normalizaci a měření č. 585/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění vyhlášky č. 232/1993 Sb. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Například zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě. 1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. 1b) § 134a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 1c) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 2a) Například zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb. 2b) Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků (PECA), uveřejněný pod č. 56/2001 Sb. m. s. 4) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 4a) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 4b) Zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 13 a 14 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 8) Například § 17 a násl. obchodního zákoníku. 9) Čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. 15) Čl. 30 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. 16) Čl. 11 až 14 a čl. 43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. 17) Nařízení Komise č. 920/2013 o jmenování oznámených subjektů podle směrnice Rady 90/385/EHS o aktivních implantabilních zdravotnických prostředcích a směrnice Rady 93/42/EHS o zdravotnických prostředcích a dozoru nad těmito subjekty. 18) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 36/1997 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 36/1997 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 1000. výročí úmrtí sv. Vojtěcha Vyhlášeno 7. 3. 1997, datum účinnosti 16. 4. 1997, částka 11/1997 * § 1 - (1) K 1000. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ jsou v opisu při okrajích dvousetkoruny. Název státu je umístěn při * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 16. dubna 1997. Aktuální znění od 16. 4. 1997 36 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 18. února 1997 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 1000. výročí úmrtí sv. Vojtěcha Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 1000. výročí mučednické smrti sv. Vojtěcha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,40 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ jsou v opisu při okrajích dvousetkoruny. Název státu je umístěn při horním a pravém okraji dvousetkoruny, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky je umístěno při spodním okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky odděluje od názvu státu po levé straně tečka, po pravé straně levá zadní noha lva ze čtvrtého pole státního znaku. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna dole uprostřed pod státním znakem. (2) Na rubu dvousetkoruny je vyobrazení sv. Vojtěcha jako biskupa s mitrou, berlou v levé ruce a štólou přehozenou přes pravou ruku, ztvárněné podle předlohy z kostelních vrat v Hnězdně. Při levém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „+ SV. VOJTĚCH“, při pravém spodním okraji jsou rovněž v neuzavřeném opisu letopočty „997 - 1997“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Iniciály jeho jména „LK“ jsou umístěny na štóle při spodním okraji dvousetkoruny. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 16. dubna 1997. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér 11kB 10kB
Zákon č. 48/1997 Sb.	Zákon č. 48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 28. 3. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 16/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - POJISTNÉ (§ 4 — § 9) * ČÁST TŘETÍ - PRÁVA A POVINNOSTI PLÁTCŮ POJISTNÉHO (§ 10 — § 10a) * ČÁST ČTVRTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE (§ 11 — § 12) * ČÁST PÁTÁ - PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB (§ 13 — § 39) * ČÁST ŠESTÁ - REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY (§ 39a — § 39p) * ČÁST SEDMÁ - KATEGORIZACE A CENOVÁ A ÚHRADOVÁ REGULACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPSANÝCH NA POUKAZ (§ 39r — § 39z) * ČÁST OSMÁ - § 40 (§ 40 — § 43a) * ČÁST DEVÁTÁ - POKUTY A PŘIRÁŽKY K POJISTNÉMU (§ 44 — § 45) * ČÁST DESÁTÁ - SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB (§ 46 — § 52) * ČÁST JEDENÁCTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ (§ 53 — § 55b) * ČÁST DVANÁCTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 56 — § 57) * ČÁST TŘINÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (§ 58 — § 60) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - § 61 (§ 61 — § 61) č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 2 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 4 k zákonu č. 48/1997 Sb. č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (363/2021 Sb., 163/2024 Sb., 265/2024 Sb., 338/2024 Sb., 417/2024 Sb.) 48 ZÁKON ze dne 7. března 1997 o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie51) a upravuje a) veřejné zdravotní pojištění (dále jen „zdravotní pojištění“), b) rozsah a podmínky, za nichž jsou na základě tohoto zákona ze zdravotního pojištění hrazeny zdravotní služby (dále jen „hrazené služby“), c) způsob stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, d) způsob stanovení úhrad zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků in vitro (dále jen „zdravotnický prostředek“) předepsaných na poukaz hrazených ze zdravotního pojištění. (2) Tento zákon se použije, nestanoví-li přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen „koordinační nařízení“) jinak49). § 2 Osobní rozsah zdravotního pojištění (1) Pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatelezaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, 2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu, 3. jí byl udělen azyl na území České republiky, 4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky, 5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje, 6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby, 7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná, 8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 9. se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, 10. se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo 11. jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky. (2) ZaměstnavatelemZaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu1a), zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.1b) (3) ZaměstnánímZaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatelezaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu1a). (4) Sídlem zaměstnavateleSídlem zaměstnavatele se pro účely zdravotního pojištění rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání. (5) Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činny v České republice pro zaměstnavatelezaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatelezaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 8 odst. 4). § 3 Vznik a zánik zdravotního pojištění (1) Zdravotní pojištění vzniká a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození, b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem 1. nástupu do zaměstnánízaměstnání, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, 6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině, 9. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k dlouhodobému pobytu, 10. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k trvalému pobytu, nebo 11. nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11. (2) Zdravotní pojištění zaniká a) smrtí pojištěnce, b) skončením trvalého pobytu na území České republiky, c) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky 1. dnem ukončení zaměstnánízaměstnání, 2. dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu nebo dnem zániku azylu, 4. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany, 5. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou69), 6. dnem zrušení nebo zániku předběžného opatření nebo rozhodnutí o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče, 7. dnem, kdy Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přestala být příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49) nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69), 8. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později, 9. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později, nebo 10. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve. ČÁST DRUHÁ POJISTNÉ Plátci pojistného zdravotního pojištění § 4 Plátci pojistného zdravotního pojištění (dále jen „plátci pojistného“) jsou: a) pojištěnci uvedení v § 5, b) zaměstnavatelézaměstnavatelé, c) stát. § 5 Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud a) je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou 1. osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, 2. žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku, 3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatelezaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelemzaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, 4. člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu, 5. osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatelezaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelemzaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila, 6. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva; 7. člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů, b) je osobou samostatně výdělečně činnou, kterou se pro účely zdravotního pojištění rozumí 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení, c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát, pokud uvedené skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, d) je osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11. § 6 ZaměstnavatelZaměstnavatel je plátcem části pojistného za své zaměstnance s výjimkou zaměstnanců, kteří postupují podle § 8 odst. 4. ZaměstnavatelZaměstnavatel je plátcem části pojistného z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu3) zúčtovaných bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnánízaměstnání. § 7 (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7) b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží; c) příjemce rodičovského příspěvku;7) d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8); e) uchazeče o zaměstnánízaměstnání včetně uchazečů o zaměstnánízaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnánízaměstnání;9) f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnánízaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě, g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení; i) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14) j) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15) k) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, l) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, m) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až l), n) manžele nebo registrované partnery státních zaměstnanců podle zákona o státní službě nebo jiných zaměstnanců v organizačních složkách státu, pokud je následují do místa jejich vyslání k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí se souhlasem této organizační složky státu, a nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 nebo nejsou osobami vykonávajícími obdobné činnosti podle práva cizího státu, do kterého byli jejich manžele nebo registrované partnery vysláni k výkonu práce v zahraničí nebo k výkonu služby v zahraničí, o) osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodech 3 až 5 a 10, pokud nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, p) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území České republiky, cizince, jemuž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky, a jeho dítě narozené na území České republiky16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnánízaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, q) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození, r) osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium, s) osoby poskytující dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, kterým je vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí70), pokud tyto osoby měly ke dni 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, t) osoby pečující o nezletilé nezaopatřené dítě poskytující nezprostředkovanou pěstounskou péči a osoby mající dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud toto dítě má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí71), a to nejdéle po dobu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který příspěvek na úhradu potřeb dítěte poprvé náleží; podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem, u) manželku (manžela), partnera (partnerku) nebo registrovaného partnera (registrovanou partnerku) podle jiného zákona prezidenta republiky (prezidentky republiky). (2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až h), q), s), t) a u) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby. § 7a Zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11 je plátcem pojistného za tuto osobu. § 8 Povinnost platit pojistné (1) Pojistné se platí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn, (dále jen „příslušná zdravotní pojišťovna“) s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů. Povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: a) nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání (§ 2 odst. 3); b) zahájení samostatné výdělečné činnosti [§ 5 písm. b)]; c) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c); d) ke kterému se po návratu do České republiky pojištěnec přihlásil podle odstavce 4 u příslušné zdravotní pojišťovny; e) kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. d); f) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal již před 1. lednem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995; uvedené skutečnosti je pojištěnec povinen příslušné zdravotní pojišťovně doložit; g) návratu do České republiky po nepřetržitém pobytu v cizině, který započal mezi 1. lednem 1993 a 1. červencem 1993, pokud den návratu připadne na období po 30. dubnu 1995, jestliže pojištěnec 1. byl v cizině zdravotně pojištěn, 2. v uvedeném období mu nebyly poskytnuty hrazené služby, 3. požádal zpětně příslušnou zdravotní pojišťovnu o postup podle odstavce 4. Tím není dotčena povinnost platit pojistné za dobu předcházející pobytu v cizině. (2) Povinnost zaměstnavatelezaměstnavatele platit část pojistného za své zaměstnance vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání (§ 2 odst. 3) a zaniká dnem skončení zaměstnánízaměstnání, s výjimkami stanovenými v § 6. Za den nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání se považuje a) u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru, b) u služebního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil k výkonu služby, jde-li o státního zaměstnance den nástupu služby, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení služebního poměru, c) u členů družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, den započetí práce pro družstvo, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení členství v družstvu, d) u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce se postupuje obdobně, e) u soudců den nástupu soudce do funkce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce soudce, f) u členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva den, od něhož členu náleží odměna za výkon funkce vyplácená členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží. Plní-li dosavadní starosta nebo primátor úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva a je mu vyplácena odměna uvedená ve větě první, považuje se za zaměstnance ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna; to platí obdobně pro hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy, g) u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu zvolených na území České republiky den zvolení, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den uplynutí volebního období, popřípadě den zániku mandátu, h) u členů vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu, členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členů Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce, i) u fyzických osob, které nejsou uvedeny v písmenech e) až h), které byly jmenovány nebo zvoleny do funkce a jejich jmenováním nevznikl pracovní nebo služební poměr, den nástupu do funkce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den skončení výkonu funkce, j) u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby den, ve kterém začal dobrovolný pracovník poskytovat pečovatelskou službu, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, kdy přestal být dobrovolným pracovníkem pečovatelské služby, k) u osoby pečující o dítě a osoby, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí16c), den, od něhož jim tato odměna náleží, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnostdočasná pracovní neschopnost, l) u odsouzených ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a trestu odnětí svobody zařazených do práce den zařazení do práce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den odvolání z výkonu práce, m) u osob činných v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, den započetí výkonu práce, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce, n) u zaměstnanců neuvedených pod písmeny a) až n) den, kdy začal zaměstnanec vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, a za den ukončení zaměstnánízaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce. (3) Povinnost státu platit pojistné za pojištěnce vzniká dnem, kdy se stát podle § 7 stává plátcem pojistného. Tato povinnost zaniká dnem, ke kterému stát přestal být podle § 7 plátcem pojistného. (4) Pojištěnec není povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců. (5) Nezaplatí-li plátce pojistného pojistné ve stanovené výši a včas, je příslušná zdravotní pojišťovna povinna vymáhat na dlužníkovi jeho zaplacení včetně penále. (6) Penále se nevymáhá při dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině, před kterým neučinil písemné prohlášení podle odstavce 4, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby. V takovém případě je pojištěnec povinen předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, které kryje celou dobu dlouhodobého pobytu v cizině. Doba dlouhodobého pobytu v cizině se v takovém případě začíná počítat ode dne uvedeného jako počátek pojištění v dokladu o uzavření zdravotního pojištění v cizině. (7) Povinnost zákonného zástupce, opatrovníka nebo poručníka platit pojistné za osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 vzniká narozením této osoby a zaniká koncem kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku. § 9 Výše a způsob placení pojistného a penále (1) Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zvláštní zákon.17) (2) Pojistné za zaměstnance hradí z jedné třetiny zaměstnanec, ze dvou třetin zaměstnavatelzaměstnavatel. ČÁST TŘETÍ PRÁVA A POVINNOSTI PLÁTCŮ POJISTNÉHO § 10 Oznamovací povinnost plátců pojistného (1) ZaměstnavatelZaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o: a) nástupu zaměstnance do zaměstnánízaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnánízaměstnání nebo jeho ukončení provádí do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5; jde-li o pojištěncepojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost, b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil, c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatelzaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce. (2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatelzaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavatelizaměstnavateli nesdělil. (3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Pojištěnec, podnikající na základě živnostenského oprávnění, splní tuto povinnost i tehdy, učiní-li oznámení příslušnému živnostenskému úřadu17b). Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu nebo s podáním oznámení o ukončení paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění; povinnost je splněna dnem učinění oznámení orgánu Finanční správy České republiky. (4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně. (5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatelzaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby s omezenou svéprávností plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. (6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. (8) Narození pojištěnce uvedeného v § 2 odst. 1 písm. b) bodu 9 nebo 10 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. Nejsou-li rodiče zdravotně pojištěni podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. (9) Vydání povolení k dlouhodobému pobytu pojištěncipojištěnci uvedenému v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do 8 dnů ode dne doručení tohoto povolení. § 10a Živnostenské úřady (1) Živnostenské úřady, které přijaly oznámení podle § 10 odst. 3 věty druhé, předají tyto údaje ve stanovené lhůtě18a) zdravotní pojišťovně, kterou ve svém oznámení pojištěnec uvedl (dále jen „příslušná pojišťovna“). (2) Živnostenské úřady sdělují nejpozději do 5 pracovních dnů příslušné pojišťovně vznik prvního nebo zánik posledního oprávnění provozovat živnost a pozastavení výkonu živnostiživnosti, a to s uvedením dne, ke kterému tyto skutečnosti nastaly. (3) Živnostenské úřady předají na vyžádání zdravotní pojišťovně kopie dokladů, které pojištěnec připojil ke svému oznámení podle odstavce 1. (4) Živnostenské úřady a zdravotní pojišťovny si v mezích své působnosti vzájemně předávají údaje potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění osob samostatně výdělečně činných, které podnikají na základě živnostenského oprávnění. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI POJIŠTĚNCE § 11 (1) Pojištěnec má právo a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak, b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb na území České republiky (dále jen „poskytovatel“), který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce, c) na časovou a místní dostupnostmístní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny, d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu, e) na výdej předepsaných zdravotnických prostředků, léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jde-li o zdravotnické prostředky, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely plně nebo částečně hrazené ze zdravotního pojištění v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i v případech, kdy poskytovatel lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu, f) na poskytnutí zdravotní péče hrazené v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem související s onemocněními s velmi nízkým výskytem v populaci ve smyslu přímo použitelného právního předpisu Evropské unie19a) (dále jen „vzácná onemocnění“), včetně léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, hrazených podle tohoto zákona, g) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách, h) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním, i) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a, j) na vystavení dokladu o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo částečně hrazené potraviny pro zvláštní lékařské účely poskytovatelem lékárenské péče, za poskytnutí částečně hrazeného zvlášť účtovaného léčivého přípravku poskytnutého poskytovatelem zdravotních služeb nebo za vydání částečně hrazeného zdravotnického prostředku osobou oprávněnou vydávat zdravotnické prostředky podle zákona o zdravotnických prostředcích, k) na uhrazení částky přesahující limit pro doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2, l) na náhradu nákladů, které vynaložil na neodkladnou zdravotní péči čerpanou v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takové péče, pokud by byla poskytnuta na území České republiky, m) na náhradu nákladů, které vynaložil na zdravotní služby čerpané v jiném členském státě Evropské unie, pokud jde o zdravotní služby, které by byly při poskytnutí na území České republiky hrazeny ze zdravotního pojištění (dále jen „hrazené přeshraniční služby“), a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky, n) na informace týkající se možností čerpat zdravotní služby v jiných členských státech Evropské unie. (2) Má-li pojištěnec za to, že mu nejsou poskytovány hrazené služby v souladu s tímto zákonem, může podat stížnost podle zákona o zdravotních službách. (3) Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Vojáci a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny18) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení, za vojáky v záloze zařazené v aktivní záloze, včetně výkonu vojenské činné služby, kteří jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny, a za žáky vojenských škol,22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny a) rozdíl mezi výší úhrady hrazených služeb poskytnutých poskytovatelem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím služební poměr vojáků z povolání, které jsou částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků, b) preventivní péči poskytnutou nad rámec hrazených služeb podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany. (4) V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu28), při které Vojenská zdravotní pojišťovna zaniká, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. Informaci o fúzi sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikla, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) U osob, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti22c) a dále u osob, u nichž má být provedeno vyšetření lékařem ke zjištění, zda je lze umístit do policejní cely nebo je nutno je z ní propustit, a osob ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody je výběr poskytovatele, zdravotnického zařízení a zdravotnické dopravní služby omezen podle zvláštních předpisů. § 11a (1) Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. (2) Pojištěnec je oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, než je uvedena v odstavci 1, pokud a) zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace, b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k události vyjmenované v písmenech a) až c). (3) Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby s omezenou svéprávností jejich zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník. (4) Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Není-li matka narozeného dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, stává se dnem narození dítě pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je zdravotně pojištěn otec dítěte v den jeho narození. (5) Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v odstavci 1 nebo 2. § 12 Pojištěnec je povinen: a) plnit oznamovací povinnost podle § 10, b) sdělit v den nástupu do zaměstnánízaměstnání svému zaměstnavatelizaměstnavateli, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Stejnou povinnost má i tehdy, stane-li se pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny v době trvání zaměstnánízaměstnání; tuto povinnost splní do osmi dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny. Přijetí sdělení podle předchozích vět je zaměstnavatelzaměstnavatel povinen pojištěnci písemně potvrdit. ZaměstnavatelZaměstnavatel má právo požadovat na zaměstnanci nebo bývalém zaměstnanci úhradu penále, které zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, c) hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, pokud tento zákon nestanoví jinak, d) poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb a kontrole průběhu individuálního léčebného postupu a dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim, e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy, f) dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí, g) vyvarovat se jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, h) prokazovat se při poskytování zdravotních služeb, s výjimkou poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem vydaným příslušnou zdravotní pojišťovnou, i) oznámit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně ztrátu nebo poškození průkazu pojištěnce, j) vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4, k) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla, a to do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; pokud se pojištěnec v místě trvalého pobytu nezdržuje, je povinen příslušné zdravotní pojišťovně oznámit také adresu místa pobytu na území České republiky, kde se převážně zdržuje (dále jen „bydliště“), l) při změně zdravotní pojišťovny předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, m) hradit poskytovateli regulační poplatky podle § 16a, n) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, pokud jí dříve doložil podle § 16b odst. 1, že je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, skutečnost, že přestal být jeho poživatelem, a to do 8 dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí, a doložit tuto skutečnost kopií příslušného rozhodnutí, o) oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, pokud jí dříve doložil podle § 16b odst. 1, že byl uznán invalidním ve druhém nebo třetím stupni, ale není poživatelem invalidního důchodu z jiných důvodů, změnu této skutečnosti, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o této změně dozvěděl, a doložit ji kopií příslušného posudku o posouzení zdravotního stavu. ČÁST PÁTÁ PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ HRAZENÝCH SLUŽEB Zdravotní péče hrazená ze zdravotního pojištění § 13 Hrazené služby (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud a) odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné, b) jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, c) existují důkazy o jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování. (2) Hrazenými službami jsou v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a) zdravotní péče preventivní, dispenzární, diagnostická, léčebná, lékárenská, klinickofarmaceutická, léčebně rehabilitační, lázeňská léčebně rehabilitační, posudková, ošetřovatelská, paliativní a zdravotní péče o dárce krve, tkání a buněk nebo orgánů související s jejich odběrem, a to ve všech formách jejího poskytování podle zákona o zdravotních službách, b) poskytování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků, c) přeprava pojištěnců a náhrada cestovních nákladů, d) odběr krve a odběr tkání, buněk a orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), e) přeprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, f) přeprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, g) přeprava odebraných tkání, buněk a orgánů, h) prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva včetně přepravy, i) pobyt průvodce pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, j) zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem dítěte, jehož matka požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem; tuto péči hradí zdravotní pojišťovna, kterou na základě identifikačních údajů pojištěnce o úhradu požádá příslušný poskytovatel. § 14 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní služby poskytnuté na území České republiky. (2) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jeho pobytu v cizině, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. (3) Ze zdravotního pojištění se pojištěnci na základě jeho žádosti poskytne náhrada nákladů vynaložených na hrazené přeshraniční služby, a to pouze do výše stanovené pro úhradu takových hrazených služeb, pokud by byly poskytnuty na území České republiky. Jestliže je náhrada nákladů na hrazené přeshraniční služby podmíněna udělením předchozího souhlasu podle § 14b, poskytne se mu náhrada nákladů pouze tehdy, byl-li předchozí souhlas udělen. (4) Jde-li při poskytnutí hrazených přeshraničních služeb o nezbytnou péči hrazenou podle koordinačních nařízení a náklady spojené s jejím čerpáním jsou podle koordinačních nařízení hrazeny pouze zčásti, použije se pro náhradu nákladů vynaložených pojištěncem a nehrazených podle koordinačních nařízení odstavec 3 věta první. V takovém případě se pojištěnci poskytne náhrada jím vynaložených nákladů ve výši částky vypočtené jako rozdíl mezi celkovou výší úhrady takové zdravotní služby, která by při poskytnutí na území České republiky byla hrazena ze zdravotního pojištění, a celkovou výší částky, která je za takovou zdravotní službu hrazena podle koordinačních nařízení. Je-li vypočtená částka vyšší než částka, kterou pojištěnec vynaložil, poskytne se mu náhrada pouze ve výši částky vynaložené. (5) Jsou-li tímto zákonem nebo rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) vydaným podle části šesté stanoveny podmínky pro úhradu hrazených služeb, musí být tyto podmínky splněny i pro náhradu na hrazené přeshraniční služby; za takovou podmínku se nepovažuje uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. § 14a Výše náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 se stanoví na základě tohoto zákona, vyhlášky vydané podle § 17 odst. 4, cenového výměru, opatření obecné povahy podle § 15 odst. 5 a rozhodnutí Ústavu podle části šesté účinných ke dni vyhotovení účetního dokladu, na jehož základě se náhrada provádí; to platí obdobně i pro náhradu nákladů, které pojištěncipojištěnci vznikly v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace, k němuž bylo vydáno povolení podle koordinačních nařízení zajišťující hrazení těchto zdravotních služeb (dále jen „povolení podle koordinačních nařízení“). § 14b Předchozí souhlas (1) Vláda může nařízením vymezit hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podle § 14 odst. 3 podmíněno udělením předchozího souhlasu. Jako hrazené přeshraniční služby, u nichž je poskytnutí náhrady nákladů podmíněno předchozím souhlasem, lze vymezit pouze a) plánované hrazené služby, pro které jsou nařízením vlády o místní a časové dostupnostičasové dostupnosti zdravotních služeb stanoveny lhůty časové dostupnostičasové dostupnosti a které současně vyžadují hospitalizacihospitalizaci nebo vysoce specializované přístrojové nebo zdravotnické vybavení, nebo b) hrazené služby, které zahrnují léčbu, která představuje zvláštní riziko pro pacienta nebo obyvatelstvo. (2) Ministerstvo zdravotnictví oznámí Evropské komisi, u kterých hrazených služeb je náhrada nákladů podmíněna předchozím souhlasem. (3) O udělení předchozího souhlasu rozhoduje příslušná zdravotní pojišťovna na žádost pojištěnce. Žádost je nutné podat nejpozději před začátkem čerpání hrazených přeshraničních služeb. (4) Zdravotní pojišťovna může odmítnout udělit předchozí souhlas pouze, jestliže a) by byl pojištěnec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu při čerpání hrazených přeshraničních služeb vystaven riziku, které nelze považovat za přijatelné, při zohlednění možného přínosu čerpání těchto hrazených přeshraničních služeb, b) je důvodná obava, že by čerpání hrazených přeshraničních služeb mohlo mít za následek podstatné ohrožení veřejného zdraví, c) ohledně toho, kdo má hrazené přeshraniční služby poskytnout, existuje důvodná obava, pokud jde o dodržování standardů a pokynů týkajících se kvality zdravotních služeb jím poskytovaných a o bezpečí pojištěnce, nebo d) lze požadované zdravotní služby pojištěnci poskytnout na území České republiky ve lhůtě časové dostupnostičasové dostupnosti stanovené nařízením vlády o místní a časové dostupnostičasové dostupnosti zdravotních služeb. (5) Zdravotní pojišťovna při posuzování žádosti pojištěnce o udělení předchozího souhlasu musí zároveň posoudit, zda nejsou v daném případě splněny podmínky pro vydání povolení podle koordinačních nařízení. Pokud jsou tyto podmínky splněny, zdravotní pojišťovna vydá pojištěnci povolení podle koordinačních nařízení; to neplatí, pokud pojištěnec v žádosti uvedl, že žádá pouze o udělení předchozího souhlasu a jeho udělení požaduje i poté, co byl zdravotní pojišťovnou informován o výhodách, které přináší vydání povolení podle koordinačních nařízení oproti udělení předchozího souhlasu. § 14c (1) Informace týkající se čerpání zdravotních služeb v členských státech Evropské unie poskytuje vnitrostátní kontaktní místo, kterým je subjekt, který byl pro oblast zdravotního pojištění určen jako styčné místo podle koordinačních nařízení (dále jen „kontaktní místo“). Ministerstvo zdravotnictví sděluje název a kontaktní údaje kontaktního místa Evropské komisi a zveřejňuje je na úřední desce a ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Název a kontaktní údaje kontaktního místa zveřejňují na svých internetových stránkách i zdravotní pojišťovny. (2) Kontaktní místo poskytuje zejména informace o a) možnostech čerpání zdravotních služeb v členských státech Evropské unie, b) poskytovatelích, c) kontaktních údajích vnitrostátních kontaktních míst v jiných členských státech Evropské unie, d) právních předpisech České republiky upravujících standardy a pokyny o kvalitě a bezpečnosti poskytování zdravotních služeb, včetně ustanovení o dozoru a hodnocení poskytovatelů, a o poskytovatelích, na které se tyto standardy a pokyny vztahují, e) právech pacientů, postupech pro podávání stížností a mechanizmech pro zjednání nápravy a o možnostech řešení sporů v České republice, f) náležitostech, které mají být podle právních předpisů České republiky uvedeny na lékařských předpisech, které jsou vystavovány na žádost pacienta, který je hodlá použít v jiném členském státě Evropské unie. (3) Kontaktní místo dále na žádost poskytuje informace o a) oprávnění konkrétního poskytovatele poskytovat zdravotní služby nebo o případných omezeních jeho oprávnění, b) přístupnosti konkrétních zdravotnických zařízení v České republice pro osoby se zdravotním postižením, c) možnosti čerpat zdravotní služby podle koordinačních nařízení, d) právech pojištěnce v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb v jiných členských státech Evropské unie, a to zejména o pravidlech a podmínkách náhrady nákladů a postupech pro jejich uplatňování, e) právech pacienta z jiného členského státu Evropské unie na území České republiky v souvislosti s čerpáním zdravotních služeb, zejména o možnostech odvolání a nápravy, má-li pacient za to, že byl poškozen na svých právech, včetně případů, kdy dojde k újmě v důsledku čerpání zdravotních služeb. (4) Při poskytování informací týkajících se čerpání zdravotních služeb v jiném členském státě Evropské unie kontaktní místo sdělí, která práva vyplývají z koordinačních nařízení a která vyplývají z tohoto zákona. Informace podle odstavce 2 kontaktní místo zveřejňuje na svých internetových stránkách. Informace podle odstavců 2 a 3 se na žádost poskytnou ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. (5) Kontaktní místo spolupracuje za účelem výměny potřebných informací a příkladů dobré praxe s vnitrostátními kontaktními místy jiných členských států Evropské unie, Evropskou komisí, zdravotními pojišťovnami a sdruženími pacientů působícími v oblasti ochrany práv těchto osob. (6) Poskytovatelé, orgány příslušné k vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny jsou povinni kontaktnímu místu poskytovat na jeho žádost informace podle odstavců 2 a 3 bezodkladně a bezplatně, pokud mají tyto informace k dispozici. § 14d (1) Členy koordinační skupiny členských států pro hodnocení zdravotnických technologií zřízené podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU (dále jen „nařízení o hodnocení zdravotnických technologií“) jsou Ministerstvo zdravotnictví a Ústav. (2) Zprávy o uplatňování nařízení o hodnocení zdravotnických technologií a o tom, zda byly vzaty pro účely vnitrostátních posouzení v úvahu metodické pokyny vypracované podle nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, zpracované podle čl. 31 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií předloží Evropské komisi Ministerstvo zdravotnictví. (3) Ústav bez zbytečného odkladu poskytne koordinační skupině členských států pro hodnocení zdravotnických technologií prostřednictvím platformy informačních technologií zřízené podle čl. 30 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií veškeré informace, které obdrží při provádění hodnocení humánního léčivého přípravku od žadatele o stanovení výše a podmínek úhrady humánního léčivého přípravku podle části šesté a které jsou předmětem žádosti o předložení dokumentace podle čl. 10 odst. 1 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. (4) Ústav do 30 dnů ode dne vydání rozhodnutí v řízení o stanovení výše a podmínek úhrady podle části šesté, v němž Ústav zohlední zprávy o společném klinickém hodnocení zdravotnických technologií, poskytne koordinační skupině členských států pro hodnocení zdravotnických technologií prostřednictvím platformy informačních technologií zřízené podle čl. 30 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií informace týkající se vnitrostátního hodnocení humánních léčivých přípravků uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, a to zejména o tom, jak byly v tomto řízení zprávy o společném klinickém hodnocení zdravotnických technologií zohledněny. Povinnost informovat koordinační skupinu ve lhůtě uvedené ve větě první se týká i vnitrostátních klinických hodnocení takových léčivých přípravků uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, u kterých dosud nebyla vydána zpráva o společném klinickém hodnocení, nebo společné klinické hodnocení dosud nebylo zahájeno. (5) Ministerstvo zdravotnictví může pověřit prováděním hodnocení zdravotnických prostředků osobu k takovému hodnocení odborně a technicky způsobilou. Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem rozsah informací, které bude tato osoba předávat Ministerstvu zdravotnictví, a způsob předávání těchto informací. Osoba podle věty první postupuje při hodnocení zdravotnických prostředků podle čl. 13 odst. 1 písm. b) až d) nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. Za tím účelem jí Ministerstvo zdravotnictví předává informace, které již byly předloženy na úrovni Evropské unie podle čl. 10 odst. 1 nebo 5 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. Ministerstvo zdravotnictví poskytne zprávu o hodnocení zdravotnických technologií uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. c) a d) a informace podle čl. 13 odst. 1 písm. e) a čl. 13 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vydání koordinační skupině členských států pro hodnocení zdravotnických technologií prostřednictvím platformy informačních technologií zřízené podle čl. 30 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. § 15 (1) Ze zdravotního pojištění se nehradí, nebo se hradí jen za určitých podmínek, zdravotní výkony uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona. (2) Ze zdravotního pojištění se dále nehradí výkony akupunktury. (3) Ze zdravotního pojištění se zdravotní služby poskytnuté na základě doporučení registrujícího poskytovatele v oboru gynekologie a porodnictví v souvislosti s umělým oplodněním, jde-li o formu mimotělního oplodnění (in vitro fertilizace), hradí a) ženám s oboustrannou neprůchodností vejcovodů ve věku od 18 let do dne dosažení čtyřicátého roku věku, b) ostatním ženám ve věku od 22 let do dne dosažení čtyřicátého roku věku, nejvíce třikrát za život, nebo bylo-li v prvních dvou případech přeneseno do pohlavních orgánů ženy nejvýše 1 lidské embryo vzniklé oplodněním vajíčka spermií mimo tělo ženy, čtyřikrát za život. (4) Ze zdravotního pojištění se vždy plně hradí v provedení nejméně ekonomicky náročném léčivé přípravky obsahující tyto léčivé látky: a) sérum proti stafylokokovým infekcím, b) sérum proti záškrtu, c) sérum proti hadímu jedu, d) sérum proti botulismu, e) sérum proti plynaté sněti, f) sérum proti vzteklině, g) imunoglobulin proti tetanu, h) imunoglobulin proti hepatitidě B, i) tetanový toxoid, j) vakcína proti stafylokokovým infekcím, k) vakcína proti vzteklině, l) antidota (užívaná při léčbě otrav organofosfáty, těžkými kovy a kyanidy). (5) Ze zdravotního pojištění se hradí při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivé přípravky, včetně léčivých přípravků pro moderní terapie a zvlášť účtovaných léčivých přípravků, a potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud pro ně Ústav rozhodl o výši úhrady (§ 39h) nebo podle § 32d. V každé skupině léčivých látek uvedených v příloze č. 2 se ze zdravotního pojištění vždy plně hradí nejméně jeden léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely. Dále se ze zdravotního pojištění hradí individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, tkáně a buňky a individuálně vyráběné léčivé přípravky pro moderní terapii s udělenou výjimkou umožňující použití neregistrovaného léčivého přípravku pro moderní terapii ve zdravotnickém zařízení poskytujícím lůžkovou péči podle zákona o léčivech ve výši stanovené Ústavem opatřením obecné povahy, nestanoví-li tento zákon jinak. Ze zdravotního pojištění se při poskytování lůžkové péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfúzní přípravky, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnecpojištěnec se na jejich úhradě nepodílí. (6) Ze zdravotního pojištění se nehradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely uvedené v odstavci 5 větě první a třetí, pokud jim Ústav úhradu nepřiznal. Ústav nepřizná úhradu, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely a) podpůrné a doplňkové, b) jejichž používání je z odborného hlediska nevhodné, c) které nemají dostatečné důkazy o terapeutické účinnostiterapeutické účinnosti, d) které nesplňují podmínky účelné terapeutické intervenceúčelné terapeutické intervence, e) které jsou prvním podobným přípravkempodobným přípravkem podle § 39b odst. 4 v referenční skupiněreferenční skupině, a držitel registrace se písemně spolu s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady nezavázal dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na český trh v případě existující poptávky po celou dobu 12 měsíců ode dne účinnosti stanovené výše a podmínek úhrady, nebo f) které mohou být vydávány i bez lékařského předpisu s výjimkou potravin pro zvláštní lékařské účely a takových léčivých přípravků, u kterých v průběhu řízení o stanovení výše a podmínek úhrady s přiznáním úhrady vyjádří na základě veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 souhlas všechny zdravotní pojišťovny. (7) Terapeutickou účinnostíTerapeutickou účinností se rozumí schopnost vyvolávat žádoucí účinek s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely i v podmínkách běžné klinické praxe. Účelnou terapeutickou intervencíÚčelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby při zachování nákladové efektivitynákladové efektivity. Jde-li o léčivé přípravky určené k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da, účelnou terapeutickou intervencíúčelnou terapeutickou intervencí se rozumí zdravotní služby poskytované k prevenci nebo léčbě vzácného onemocnění za účelem dosažení co nejúčinnější a nejbezpečnější léčby, pokud farmakoterapeutické ovlivnění tohoto onemocnění má celospolečenský význam a finanční dopad do systému zdravotního pojištění (dále jen „dopad do rozpočtu“) je v souladu s veřejným zájmem podle § 17 odst. 2. (8) Nákladovou efektivitouNákladovou efektivitou se rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu; nákladová efektivitanákladová efektivita je hodnocena ve srovnání s takovým terapeutickým postupem hrazeným z prostředků zdravotního pojištění, který je obecně přijímán jako obvyklý. Nákladově efektivní jsou takové léčebné postupy, které při srovnatelných nákladech přinášejí stejný nebo vyšší terapeutický účinek spočívající v prodloužení života, zlepšení kvality života nebo zlepšení podstatného a měřitelného kritéria příslušného onemocnění, nebo které při alespoň srovnatelném terapeutickém účinku znamenají nižší celkové náklady pro systém zdravotního pojištění, nebo při vyšších nákladech a vyšším terapeutickém účinku je tento poměr srovnatelný s jinými terapeutickými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění. Výše dopadu do rozpočtu se stanoví jako rozdíl nákladů na léčbu daného onemocnění spojenou s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které by byly hrazeny z prostředků zdravotního pojištění, a nákladů na léčbu s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu, který již je hrazen z prostředků zdravotního pojištění. Dopad do rozpočtu musí být v souladu s veřejným zájmem podle § 17 odst. 2. (9) Pokud předpokládaný dopad do rozpočtu spojený s úhradou léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely vykazuje zvýšení výdajů ze systému zdravotního pojištění, vyžaduje se předložení hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a analýzy dopadu do rozpočtu u stanovení nebo změny výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo v hloubkové revizihloubkové revizi podle § 39l v případě, že účastník řízení nově ve srovnání se stavem před zahájením takového řízení navrhuje a) úhradu vyšší, než je výše úhrad ostatních v zásadě terapeuticky zaměnitelných přípravků při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení, b) úhradu vyšší, než by odpovídala úhradě vypočtené ze základní úhrady stanovené podle § 39c odst. 2 až 5, c) znění preskripčního nebo indikačního omezení odlišné od v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, d) stanovení další zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11, nebo e) stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které nejsou v zásadě terapeuticky zaměnitelné s žádným jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely hrazenými ze zdravotního pojištění. (10) Ústav rozhoduje o a) stanovení, změně a zrušení výše úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, b) podmínění úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely uvedených v písmenu a) způsobem vyúčtování, preskripčními a indikačními omezeními nebo používáním při poskytování zdravotní péče na specializovaných pracovištích (dále jen „podmínky úhrady“), c) nepřiznání úhrady léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, d) stanovení, změně a zrušení maximálních cen podle cenových výměrů Ministerstva zdravotnictví, e) zařazení léčivého přípravku do referenční skupinyreferenční skupiny, f) stanovení, změně a zrušení základní úhrady referenční skupinyreferenční skupiny. (11) Léčivý přípravek, jehož úhrada ze zdravotního pojištění je rozhodnutím Ústavu podmíněna používáním na specializovaném pracovišti, zdravotní pojišťovna hradí pouze poskytovateli, se kterým za účelem hospodárného užití takových léčivých přípravků uzavřela zvláštní smlouvu. Součástí takové smlouvy musí být uvedení léčivého přípravku a pracoviště zdravotnického zařízení poskytovatele. (12) Ze zdravotního pojištění se při poskytování hrazených služeb hradí zdravotnické prostředky pro indikace odpovídající určenému účelu použití obsaženému v návodu k použití, byl-li výrobcem vydán, za účelem a) prevence, b) diagnostiky, c) léčby, nebo d) kompenzace zdravotní vady nebo postižení. (13) Ze zdravotního pojištění se na základě předepsání na poukaz hradí a) zdravotnické prostředky v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé a v příloze č. 3 k tomuto zákonu, b) úpravy a opravy zdravotnických prostředků a individuální terapeutické úpravy předmětů osobní potřeby pojištěnců v rozsahu a za podmínek stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (14) Ústav a) zveřejňuje ohlášení o zařazení, vyřazení nebo změně zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny zdravotnických prostředkůúhradové skupiny zdravotnických prostředků; úhradovou skupinou zdravotnických prostředkůúhradovou skupinou zdravotnických prostředků se rozumí skupina zdravotnických prostředků označená v kategorizačním stromě uvedeném v příloze č. 3 k tomuto zákonu osmimístným číselným kódem (dále jen „úhradová skupina“), b) vydává stanoviska k otázce výběru úhradové skupiny zdravotnických prostředkůúhradové skupiny zdravotnických prostředků a skupiny podle funkčních vlastností a určeného účelu použití v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků v rámci úhradové skupiny (dále jen „skupina zaměnitelných prostředků“), c) rozhoduje o vyřazení ohlášeného zdravotnického prostředku z úhradové skupiny a skupiny zaměnitelných prostředků, d) rozhoduje o vytvoření, změně nebo zrušení skupin zaměnitelných prostředků a o zařazení nebo změně zařazení zdravotnických prostředků do těchto skupin, e) vydává seznam všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz a zveřejňuje ho, f) vypisuje cenovou soutěž a zveřejňuje její výsledky, g) rozhoduje o změně výše úhrady na základě dohody o nejvyšší ceně nebo cenové soutěže. (15) Ze zdravotního pojištění se hradí stomatologické výrobky v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 tohoto zákona. (16) Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Hrazené služby dále nezahrnují vyšetření, prohlídky, léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky a jiné zdravotní výkony provedené na dožádání soudu, státního zastupitelství, orgánů státní správy a orgánů Policie České republiky. Úhradu zdravotních služeb podle předchozí věty poskytne poskytovateli orgán, pro který se zdravotní služby provádějí, ve výši stanovené vyhláškou vydanou podle § 17 odst. 4 v souladu s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví; jde-li o úhradu na dožádání orgánů Policie České republiky, zašle poskytovatel vyúčtování Ministerstvu vnitra, a to nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byly zdravotní služby poskytnuty. (17) Z rozpočtu zřizovatele se hradí zdravotnická záchranná služba, s výjimkou zdravotních výkonů podle § 28. § 16 Příslušná zdravotní pojišťovna hradí postupem podle § 19 odst. 1 písm. a) ve výjimečných případech zdravotní služby jinak ze zdravotního pojištění nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. § 16a Regulační poplatky (1) Pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen „pohotovostní služba“). (2) Regulační poplatek podle odstavce 1 se neplatí, a) jde-li o pojištěncepojištěnce umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy54) nebo umístěné k výkonu ústavní výchovy v domovech pro osoby se zdravotním postižením55) nebo jde-li o pojištěncepojištěnce umístěné na základě rozhodnutí soudu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc56) nebo pojištěncepojištěnce svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče, poručnické péče nebo péče jiné osoby podle jiného právního předpisu57), b) jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce, která je mu poskytována podle jiného právního předpisu10), ne starším 30 dnů, c) jde-li o pojištěnce, kterému jsou podle jiného právního předpisu58) poskytovány pobytové sociální služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem nebo ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, pokud u tohoto pojištěnce po úhradě za ubytování a stravu činí stanovený zůstatek ve výši alespoň 15 % jeho příjmu59) méně než 800 Kč nebo pokud nemá žádný příjem; tuto skutečnost prokazuje pojištěnec potvrzením ne starším než 30 dnů, které je na jeho žádost povinen vydat poskytovatel sociálních služeb, nebo d) pokud v rámci pohotovostní služby ošetřující lékař shledal, že stav pojištěnce vyžaduje hospitalizacihospitalizaci. (3) Regulační poplatek je příjmem poskytovatele, který regulační poplatek vybral. Poskytovatel je povinen použít vybrané regulační poplatky na úhradu nákladů spojených s provozem a modernizací zdravotnického zařízení, ve kterém byla pohotovostní služba podle odstavce 1 poskytnuta. (4) Poskytovatel je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o zaplacení regulačního poplatku, s uvedením čísla pojištěnce, otiskem razítka poskytovatele a podpisem osoby, která regulační poplatek přijala. Poskytovatel je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám v rámci vyúčtování poskytnutých hrazených služeb za příslušný kalendářní měsíc, nebo za příslušné kalendářní čtvrtletí, informace o regulačních poplatcích vybraných podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se regulační poplatek váže, a dne, ke kterému se regulační poplatek váže. (5) Poskytovatel je povinen regulační poplatek uvedený v odstavci 1 od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce vybrat, pokud nejde o výjimku z placení regulačního poplatku podle odstavce 2. § 16b Limity doplatků na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely (1) Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5 000 Kč, u dětí mladších 18 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršily 18. rok věku, a u pojištěnců starších 65 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 65. rok věku, ve výši 1 000 Kč a u pojištěnců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, u pojištěnců, kteří byli uznáni invalidními ve druhém nebo třetím stupni, ale nejsou poživateli invalidního důchodu z jiných důvodů, a to od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl údaj o invalidním důchodu nebo uznání invalidity evidován v informačním systému elektronického receptu podle zákona o léčivech (dále jen „systém eRecept“), a u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna postupem podle odstavce 2 uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. Do limitu podle věty první se započítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání pouze ve výši vypočtené podle doplatku na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, jehož doplatek na množstevní jednotku této léčivé látky je nejnižší a u kterého nebylo zjištěno přerušení nebo ukončení dodávání. To neplatí, pokud předepisující lékař na receptu vyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit (§ 32 odst. 2); v takovém případě se do limitu započítává doplatek v plné výši. Do limitu se nezapočítávají doplatky na částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely obsahující léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě a doplatky na částečně hrazené individuálně připravované léčivé přípravky; to neplatí, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely předepsané na recept pojištěncům starším 65 let, včetně dne, ve kterém dovršili 65. rok věku. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. (2) Zdravotní pojišťovna je povinna uhradit na žádost pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce částku, o kterou překračuje součet pojištěncem nebo jeho zákonným zástupcem prokazatelně uhrazených doplatků započitatelných do limitu, limit podle odstavce 1, a to do 90 kalendářních dnů ode dne podání žádosti. Žádost je možné podat nejdříve první den kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl limit překročen, nejpozději však poslední den šestého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl limit překročen. (3) Při změně zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna oznámit nové zdravotní pojišťovně pojištěnce skutečnosti rozhodné pro posouzení žádosti podle odstavce 2. Částku podle odstavce 2 uhradí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci zdravotní pojišťovna, u které je pojištěnec pojištěn k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém byl limit překročen. (4) Poskytovatel lékárenské péče je povinen sdělovat zdravotním pojišťovnám současně s vyúčtováním za příslušné období informace o doplatcích, které se započítávají do limitu podle odstavce 1, s uvedením čísla pojištěnce, ke kterému se doplatek váže, výše doplatku a informace, zda a v jakém rozsahu jej pojištěnec uhradil, a dne vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. (5) Poskytovatel lékárenské péče je povinen vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, včetně uvedení výše doplatku, který se započítává do limitu podle odstavce 1. V dokladu poskytovatel lékárenské péče uvede název částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, k němuž se doplatek váže, výši doplatku, výši zaplaceného doplatku a číslo pojištěnce a opatří doklad otiskem svého razítka a podpisem osoby, která doplatek přijala. (6) Poskytovatel lékárenské péče před provedením výdeje léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazených ze zdravotního pojištění ověří prostřednictvím služby systému eRecept stav limitu podle odstavce 1 u pojištěnce, kterému byl léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely předepsán. (7) Zjistí-li poskytovatel lékárenské péče, při výdeji léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazených ze zdravotního pojištění, prostřednictvím služby systému eRecept, že byl u pojištěnce dosažen limit podle odstavce 1, je oprávněn při výdeji požadovat pouze tu část doplatku, která převyšuje částku započitatelnou do limitu podle odstavce 1. V případě, že v okamžiku výdeje bude limit u pojištěnce překročen, je poskytovatel lékárenské péče oprávněn při výdeji kromě částky podle věty první požadovat také tu část započitatelného doplatku, která odpovídá částce, která před výdejem zbývala do dosažení limitu. (8) Poskytovatel lékárenské péče není oprávněn při výdeji pojištěnci s dosaženým limitem podle odstavce 1 navýšit cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely oproti ceně pro konečného spotřebitele, za kterou léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely nabízí pojištěnci bez dosaženého limitu podle odstavce 1. (9) Zdravotní pojišťovna uhradí poskytovateli lékárenské péče za svého pojištěnce doplatek na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely započitatelný do limitu podle odstavce 1, který poskytovatel lékárenské péče v souladu s odstavcem 7 při výdeji nepožadoval. Započitatelný doplatek podle věty první uhradí zdravotní pojišťovna současně s úhradou dotčeného vydaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. § 17 (1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování hrazených služeb pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle jiného právního předpisu28), smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb. Smlouvy podle věty první včetně jejich změn a dodatků, které se týkají způsobu úhrady, výše úhrady a regulačních omezení úhrady, vždy obsahují určení období, pro které se způsob úhrady, výše úhrady a regulační omezení úhrady sjednané v takové smlouvě použijí. Dojde-li mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb a regulačních omezení až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb a regulačních omezení pro celý tento kalendářní rok či jeho část. Smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb lze uzavřít pouze pro zdravotní služby, které je poskytovatel oprávněn poskytovat. Součástí smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle věty první, včetně jejích změn a dodatků, které se týkají rozsahu hrazených služeb, na něž je smlouva uzavřena, je vždy výčet zdravotních výkonů ze seznamu zdravotních výkonů vydaného vyhláškou podle odstavce 4, které tato smlouva zahrnuje. Smlouvy se nevyžadují při poskytování a) neodkladné péče pojištěnci, b) zdravotních služeb pojištěncům ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu zabezpečovací detence poskytovatelem určeným Vězeňskou službouVězeňskou službou, c) zdravotních služeb pojištěncům, kteří jsou dětmi, které má matka u sebe ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, poskytovatelem určeným Vězeňskou službouVězeňskou službou, d) zdravotních služeb pojištěnci, který je ve výkonu ochranného léčení nařízeného soudem, jde-li o zdravotní služby poskytované v souvislosti s onemocněním, pro které je pojištěnec povinen se léčení podrobit. (2) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem se řídí rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně 6 měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy. Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady poskytovaných hrazených služeb, práva a povinnosti účastníků smlouvy podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky kvality a účelnosti poskytování hrazených služeb, podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality poskytovaných hrazených služeb a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, ustanovení o rozhodčím řízení. Rámcová smlouva je výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Dohodovací řízení může vyvolat kterákoliv z jeho stran nebo Ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění (dále jen „veřejný zájem“), a poté je vydá jako vyhlášku. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do 6 měsíců nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, stanoví obsah rámcové smlouvy podle věty druhé až čtvrté Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Smlouva podle odstavce 1 se řídí touto vyhláškou. (3) Poskytovatelé a další subjekty poskytující hrazené služby jsou povinni ve vyúčtováních zdravotním pojišťovnám uvádět čísla pojištěnců, kterým hrazené služby poskytli. (4) Seznam zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb, s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování (dále jen „seznam zdravotních výkonů“) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Seznam zdravotních výkonů se použije při vykazování zdravotních výkonů a dalších výkonů, které souvisí s poskytováním hrazených služeb a vykazují se za účelem provádění úhrad poskytovatelům a dalším subjektům poskytujícím hrazené služby, zajištění návaznosti hrazených služeb pro pojištěnce nebo vyhodnocování efektivity poskytování hrazených služeb (dále jen „výkon s bodovou hodnotou“). Poskytovatel nebo jiný subjekt poskytující hrazené služby a zdravotní pojišťovna si mohou dohodnout jiný způsob vykazování. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení se vždy na následující kalendářní rok dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních poskytovatelů. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví. Dojde-li k dohodě, posoudí její obsah Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Je-li dohoda v souladu s právními předpisy a veřejným zájmem, vydá ji Ministerstvo zdravotnictví jako vyhlášku. Nedojde-li v dohodovacím řízení k dohodě do 30. 6. příslušného kalendářního roku nebo shledá-li Ministerstvo zdravotnictví, že tato dohoda není v souladu s právními předpisy nebo veřejným zájmem, stanoví hodnotu bodu, výši úhrad hrazených služeb, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou v termínu do 31. října kalendářního roku. Vyhláška podle věty čtvrté a páté se použije, pokud se poskytovatel a zdravotní pojišťovna za podmínky dodržení zdravotně pojistného plánu zdravotní pojišťovny nedohodnou o způsobu úhrady, výši úhrady, výši záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezeních jinak. (6) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí poskytovatelům, s výjimkou poskytovatelů lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené Ústavem, poskytovatelům poskytujícím ambulantní zdravotní péči, léčivé přípravky, u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady. Ve smlouvě může zdravotní pojišťovna sjednat jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem. (7) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě: a) lékařského předpisu vystaveného smluvním poskytovatelem, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím hrazené služby sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou 1. poskytovatelům lékárenské péče léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, a to i tehdy, nemá-li s poskytovatelem lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1, 2. jiným osobám, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji zdravotnických prostředků (dále jen „smluvní výdejci“), pouze zdravotnické prostředky na zakázku, zdravotnické prostředky ortopedicko protetické, zdravotnické prostředky pro přístrojovou lymfodrenáž, zdravotnické prostředky pro pacienty s poruchou mobility, zdravotnické prostředky pro pacienty s poruchou sluchu, zdravotnické prostředky kompenzační pro zrakově postižené, zdravotnické prostředky respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy a opravy a úpravy těchto zdravotnických prostředků podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, 3. očním optikám, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela za tímto účelem smlouvu, pouze zdravotnické prostředky pro léčbu šilhavosti u dětí, zdravotnické prostředky pro slabozraké a zdravotnické prostředky pro korekci zraku podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, b) předloženého účtu smluvním poskytovatelům 1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky, 2. ortodontické aparáty, c) předloženého účtu smluvním poskytovatelům nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté zdravotnické prostředky, d) smlouvy osobám, které mají oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech, 1. léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 2. distribuci všech léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, které byly Ministerstvem zdravotnictví předány k distribuci podle zákona upravujícího distribuci očkovací látky pro očkování proti onemocnění COVID-1935), jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g), e) smlouvy osobám, které distribuují diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle právních předpisů upravujících zdravotnické prostředky34a), POC antigenní testy, jejichž prostřednictvím se za účelem stanovení přítomnosti antigenu viru SARS CoV-2 provádí vyšetření na základě mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku nařízeného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví34b), f) předloženého účtu v souladu s prováděcím právním předpisem a cenovým výměrem osobám oprávněným přepravovat lidské pozůstatky podle zákona o pohřebnictví, přepravu těla zemřelého pojištěncepojištěnce k pitvě a z pitvy, g) smlouvy Ministerstvu zdravotnictví léčivé přípravky obsahující očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g); tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře do 30 dnů ode dne, kdy o to Ministerstvo zdravotnictví požádalo, h) smlouvy uzavřené s osobou oprávněnou k distribuci humánních léčivých přípravků podle zákona o léčivech humánní léčivý přípravek podle § 112d zákona o léčivech; tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví podle § 112d odst. 1 zákona o léčivech. (8) Došlo-li k převodu všech majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb z poskytovatele, který požádal o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách60), na jinou osobu, které bylo v návaznosti na to uděleno oprávnění k poskytování zdravotních služeb, nebo poskytuje-li jiná osoba zdravotní služby na základě osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli podle zákona o zdravotních službách61) nebo následně jí uděleného oprávnění k poskytování zdravotních služeb, uzavře zdravotní pojišťovna s touto osobou na její žádost smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb ve stejném rozsahu jako s původním poskytovatelem, a to do 180 dnů ode dne doručení žádosti zdravotní pojišťovně; smlouvu není zdravotní pojišťovna povinna uzavřít v případě, že původnímu poskytovateli smlouvu vypověděla. Žádost může osoba uvedená ve větě první podat nejpozději do 30 dnů ode dne udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, na niž byla převedena majetková práva vztahující se k poskytování zdravotních služeb, nebo do 30 dnů ode dne udělení osvědčení o splnění podmínek pro pokračování v poskytování zdravotních služeb, jde-li o osobu, která pokračuje v poskytování zdravotních služeb po zemřelém poskytovateli. Do doby uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb má osoba uvedená ve větě první právo na úhradu poskytnutých hrazených služeb v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb uzavřené mezi původním poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou, nejdéle však po dobu 210 dnů ode dne převodu majetkových práv vztahujících se k poskytování zdravotních služeb nebo ode dne, od kterého pokračuje v poskytování zdravotních služeb na základě oprávnění zemřelého poskytovatele. (9) Zdravotní pojišťovna zveřejní smlouvu podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. a) bodů 2 a 3 a písm. d) způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne uzavření takové smlouvy. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu smlouvy podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. a) bodů 2 a 3 a písm. d), z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen „dodatek“). Smlouva podle odstavce 1 a odstavce 7 písm. a) bodů 2 a 3 a písm. d) nebo dodatek nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Pokud se zdravotní pojišťovna a poskytovatel dohodnou na jiném způsobu nebo výši úhrady, než je pro daný kalendářní rok stanoveno vyhláškou podle odstavce 5, zveřejní tuto skutečnost při zveřejnění takové dohody. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. Zdravotní pojišťovna dále nezveřejní smlouvu, informace a údaje, které se týkají poskytovatele, který je zároveň zpravodajskou službou. § 17a (1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování ošetřovatelské péče pojištěncům umístěným v zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové sociální služby uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a ostatní zdravotní pojišťovny zřízené podle zvláštního zákona28) zvláštní smlouvy s poskytovateli sociálních služeb. Příslušná zdravotní pojišťovna zvláštní smlouvu uzavře, pokud o to poskytovatel sociálních služeb požádá a současně prokáže, že ošetřovatelská péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou způsobilí k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů28a). (2) Zdravotní pojišťovna zveřejní zvláštní smlouvu podle odstavce 1 způsobem a ve lhůtě stanovené v § 17 odst. 9 větě první. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu zvláštní smlouvy, z nichž vyplývá způsob a výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli sociálních služeb za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen „dodatek ke zvláštní smlouvě“). Zvláštní smlouva nebo dodatek ke zvláštní smlouvě nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Dojde-li mezi poskytovatelem sociálních služeb a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel sociálních služeb a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb pro celý tento kalendářní rok či jeho část. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. § 17b (1) Zařazení, změnu nebo vyřazení výkonu s bodovou hodnotou ze seznamu zdravotních výkonů navrhují Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovna nebo příslušná odborná společnost, kterou se rozumí příslušná odborná společnost sdružená v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, profesní organizace nebo odborná společnost, která sdružuje fyzické osoby s odbornou nebo specializovanou způsobilostí vykonávající zdravotnické povolání. (2) Součástí návrhu podle odstavce 1 musí být návrh registračního listu, který obsahuje alespoň název výkonu s bodovou hodnotou, zdůvodnění návrhu, popis výkonu s bodovou hodnotou a jeho provedení, pravidla pro jeho vykazování a podklady pro výpočet jeho bodové hodnoty. Při návrhu na zařazení nového výkonu s bodovou hodnotou je součástí registračního listu rovněž posouzení účinnosti výkonu s bodovou hodnotou a porovnání s prokázaným léčebným přínosem existujících postupů ve stejné nebo podobné indikaci, je-li takové porovnání možné. Vzor návrhu registračního listu, pokyny pro jeho vyplnění a kalkulační vzorec pro výpočet bodové hodnoty výkonu s bodovou hodnotou zveřejní Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. Na svých internetových stránkách dále Ministerstvo zdravotnictví zveřejní vlastní i podané návrhy, a to nejméně po dobu 30 dnů. (3) Pro hodnocení návrhu z odborného hlediska zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán pracovní skupinu k seznamu zdravotních výkonů. Pracovní skupina k seznamu zdravotních výkonů vydává k jednotlivým návrhům stanoviska. (4) Členy pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. K jednání pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů je vždy přizván také zástupce příslušné odborné společnosti, která návrh podala. Činnost pracovní skupiny k seznamu zdravotních výkonů se řídí jednacím řádem, který uveřejní Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. (5) Ministerstvo zdravotnictví průběžně provádí revize výkonů s bodovými hodnotami obsažených v seznamu zdravotních výkonů, aby výkony s bodovými hodnotami odpovídaly vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti. Shledá-li Ministerstvo zdravotnictví postupem podle věty první, že výkon s bodovou hodnotou neodpovídá vývoji v poskytování zdravotních služeb a vývoji nákladovosti, postupuje podle odstavců 1 a 2. (6) Registrační listy výkonů s bodovými hodnotami uvedených v seznamu zdravotních výkonů a data všech provedených revizí jednotlivých výkonů s bodovými hodnotami podle odstavce 5 zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na svých internetových stránkách. § 17c (1) Sdružení poskytovatelů zastupující poskytovatele v dohodovacích řízeních podle § 17 odst. 2 a 5 poskytnou do 5 pracovních dnů od zahájení příslušného dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví seznam všech poskytovatelů, které v dohodovacím řízení zastupují, a data udělení plných mocí. (2) Účastníci dohodovacího řízení poskytnou do 5 pracovních dnů od jeho ukončení Ministerstvu zdravotnictví protokol o výsledku dohodovacího řízení, ze kterého je zřejmé, kdo a za jakého účastníka dohodovacího řízení byl na jednání přítomen, o jakých návrzích se jednalo a zda a jaká usnesení byla o jednotlivých návrzích přijata. (3) Ministerstvo zdravotnictví údaje podle odstavců 1 a 2 po jejich obdržení neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách. § 18 Podmínky poskytování hrazených služeb (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, poskytují hrazené služby jiní zdravotničtí pracovníci než lékaři, pouze na základě indikace ošetřujícího lékaře pojištěnce (dále jen „ošetřující lékař“); to neplatí, jde-li o porodní asistentky, jedná-li se o fyziologický porod ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, a v případě klinických psychologů a farmaceutů. (2) Ošetřujícím lékařem se pro účely zdravotního pojištění rozumí a) lékař registrujícího poskytovatele, b) lékař poskytovatele specializované ambulantní péče, c) lékař poskytovatele jednodenní péče, nebo d) lékař poskytovatele lůžkové péče. Rozhodování o poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených ze zdravotního pojištění § 19 (1) Zdravotní pojišťovna posuzuje před poskytnutím zdravotních služeb naplnění podmínek nároku pojištěnce na jejich poskytnutí jako hrazených v případě a) zdravotních služeb jinak ze zdravotního pojištění nehrazených podle § 16, b) pobytu průvodce pojištěnce staršího 6 let podle § 25, c) ve stanovených případech lůžkové léčebně rehabilitační péče podle § 33, d) zdravotní péče poskytované v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách podle § 34 s výjimkou přeložení pojištěnce z hospitalizacehospitalizace do dětské odborné léčebny, e) nezbytné letecké dopravy podle § 36 odst. 3 písm. a), f) léčivých přípravků, u kterých byla tato podmínka úhrady stanovena v řízení podle části šesté, g) vyjmenovaných zdravotních výkonů podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, h) vyjmenovaných zdravotnických prostředků předepisovaných na poukaz podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, i) vyjmenovaných stomatologických výrobků podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu, j) léčivého přípravku s obsahem léčebného konopí, pokud překračuje limit stanovený v § 32b odst. 1. (2) Zdravotní služby podle odstavce 1 písm. a) a f) poskytne poskytovatel i bez předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. O této skutečnosti poskytovatel bezodkladně informuje příslušnou zdravotní pojišťovnu. Zdravotní pojišťovna takto poskytnuté zdravotní služby uhradí poskytovateli, pokud byly splněny podmínky stanovené pro jejich úhradu s výjimkou předchozího posouzení zdravotní pojišťovnou. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, podává návrh na posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených (dále jen „návrh na posouzení nároku“) k tomu příslušný poskytovatel, nebo pojištěnec, jehož nárok má být posuzován. (4) Vyhoví-li zdravotní pojišťovna plně návrhu na posouzení nároku, vydá bezodkladně souhlas s poskytnutím zdravotních služeb jako hrazených a oznámí jej tomu, kdo návrh podal. Zdravotní služby lze poskytnout jako hrazené dnem vydání souhlasu. Souhlas není správním rozhodnutím. (5) Nevyhoví-li zdravotní pojišťovna návrhu na posouzení nároku postupem podle odstavce 4 nebo nevydá-li souhlas do 15 dnů ode dne doručení návrhu na posouzení nároku, rozhodne ve správním řízení. Tuto skutečnost oznámí zdravotní pojišťovna pojištěnci a tomu, kdo návrh podal. Řízení se považuje za zahájené dnem podání návrhu na posouzení nároku. (6) Účastníkem řízení je pojištěnec, o jehož nároku se rozhoduje. Poskytovatel, který pojištěnci poskytuje zdravotní služby, je povinen pojištěnci a zdravotní pojišťovně poskytnout součinnost za účelem vedení řízení. (7) Rozhodnutí oznamuje zdravotní pojišťovna rovněž poskytovateli, který návrh podal. Proti rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna plně vyhověla návrhu na posouzení nároku, nejsou přípustné odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení. (8) Zdravotní pojišťovna v rámci vydaného souhlasu podle odstavce 4 nebo výroku rozhodnutí podle odstavce 5 stanoví, že se vztahuje i na případy opakované potřeby poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených, jsou-li pro to v návrhu na posouzení nároku uvedeny důvody, nebo prokáží-li se tyto důvody v řízení. Spolu s tím zdravotní pojišťovna stanoví dobu, po kterou mohou být zdravotní služby opakovaně poskytovány jako hrazené. § 20 (1) Zdravotní pojišťovna zřizuje alespoň jednu revizní komisi. Revizní komise má 4 členy jmenované ředitelem příslušné zdravotní pojišťovny a 1 člena jmenovaného ministrem zdravotnictví. Nejvíce 2 členové revizní komise mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny v pracovním poměru. Člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda nebo musí mít způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiného právního předpisu25). Alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu všeobecné lékařství a alespoň jeden člen revizní komise musí být absolventem magisterského studijního programu právo a právní věda. (2) Revizní komise rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny ve věci týkající se a) udělení předchozího souhlasu podle § 14b, b) vydání povolení podle koordinačních nařízení, c) náhrady nákladů podle koordinačních nařízení, d) náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, e) návrhu na posouzení nároku podle § 19. (3) Revizní komise volí předsedu, který vede řízení, není-li dále stanoveno jinak. (4) Usnesení, s výjimkou usnesení o zastavení řízení, jakož i úkon, který není rozhodnutím, může předseda, případně předsedou pověřený člen revizní komise, vydat nebo provést samostatně. (5) K přijetí rozhodnutí revizní komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Souhlas či nesouhlas s návrhem rozhodnutí vyjadřuje člen revizní komise do protokolu o hlasování, do nějž je při nahlížení do spisu vyloučeno nahlížet. (6) Pro činnost revizní komise se použije § 134 odst. 4 a 5 správního řádu. (7) Za výkon funkce může být členu revizní komise poskytnuta odměna, o které rozhoduje Správní rada zdravotní pojišťovny. § 22 Zvláštní ambulantní péče Hrazenou službou je i zvláštní ambulantní péče poskytovaná pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci a paliativní péče, poskytovaná pojištěncům v terminálním stavu, v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se poskytuje jako a) domácí péče, pokud je poskytována na základě doporučení 1. lékaře registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 3 měsíců; doporučit ji lze i opakovaně, 2. lékaře poskytovatele ambulantní péče neuvedeného v bodě 1, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 3. lékaře poskytovatele poskytujícího lékařskou pohotovostní službu, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 4. lékaře poskytovatele poskytujícího zdravotní služby na urgentním příjmu, který pojištěnce ošetřoval, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, 5. ošetřujícího lékaře poskytovatele lůžkové péče, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 14 dnů, nebo 6. ošetřujícího lékaře, jde-li o paliativní péči o pojištěnce v terminálním stavu, přičemž takto doporučenou péči lze hradit nejdéle po dobu 3 měsíců; doporučit ji lze i opakovaně, b) zdravotní péče ve stacionářích, pokud je poskytována na základě doporučení ošetřujícího lékaře, c) zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů,30) d) zdravotní péče v zařízeních sociálních služeb, e) ošetřovatelská péče poskytovaná na základě ordinace ošetřujícího lékaře pojištěncům umístěným v zařízeních pobytových sociálních služeb odborně způsobilými zaměstnanci těchto zařízení, pokud k tomu poskytovatelé pobytových sociálních služeb uzavřou zvláštní smlouvu s příslušnou zdravotní pojišťovnou podle § 17a, f) zdravotní péče o pojištěnce s duševní poruchou nebo poruchou chování, pokud je poskytována lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie nebo dětská psychiatrie nebo na základě jeho doporučení, nelze-li takovou péči poskytnout podle písmene a). § 22a Zvláštní lůžková péče Hrazenými službami je i léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu. § 25 Pobyt průvodce pojištěnce v lůžkové péči (1) Je-li při hospitalizaci pojištěnce ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče po celý den přítomen průvodce, je pobyt průvodce pojištěnce do dovršení šestého roku věku doprovázeného pojištěnce včetně hrazenou službou; pobyt průvodce pojištěnce staršího 6 let je hrazenou službou jen se souhlasem zdravotní pojišťovny. (2) Pobyt průvodce hradí zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn doprovázený pojištěnec. § 26 Vybavení pojištěnce po ukončení hospitalizace (1) Hrazenými službami je i vybavení pojištěnce léčivými přípravky, potravinami pro zvláštní lékařské účely a zdravotnickými prostředky po ukončení hospitalizace na 3 dny nebo v odůvodněných případech i na další, nezbytně nutnou dobu. (2) Pokud je pojištěnec propuštěn do domácího ošetření na propustku, není poskytovatel po dobu trvání propustky oprávněn účtovat zdravotní pojišťovně náklady za lůžkovou péči, s výjimkou léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, kterými pojištěnce na dobu trvání propustky vybaví. § 28 Zdravotnická záchranná služba a pohotovostní služby (1) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci zdravotnické záchranné služby. (2) Hrazené služby zahrnují zdravotní výkony provedené v rámci pohotovostních služeb, a to i tehdy, pokud byly neodkladné zdravotní výkony provedeny lékařem mimo jeho odbornost. Preventivní péče § 29 (1) Hrazenými službami jsou také preventivní prohlídky, které se provádějí a) v prvém roce života devětkrát do roka, z toho minimálně šestkrát v prvém půlroce života a z toho minimálně třikrát v prvních třech měsících života, pokud jim není poskytována dispenzární péče, b) v 18 měsících věku, c) ve třech letech a dále vždy jedenkrát za dva roky, nejdříve však 18 měsíců po provedení poslední preventivní prohlídky. (2) V oboru zubní lékařství se provádí preventivní prohlídka: a) u dětí a dorostu ve věku do 18 let dvakrát ročně, b) u těhotných žen dvakrát v průběhu těhotenství, c) u dospělých jedenkrát ročně. (3) V oboru gynekologie a porodnictví se provádí preventivní prohlídka při ukončení povinné školní docházky a dále počínaje patnáctým rokem věku jedenkrát ročně. § 30 (1) Hrazenými službami jsou vyšetření a prohlídky prováděné v rámci opatření proti infekčním onemocněním.34) (2) Hrazenými službami dále jsou a) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, b) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky v provedení nejméně ekonomicky náročném 1. proti vzteklině, 2. proti tetanu při poraněních a nehojících se ranách, 3. proti tuberkulóze u pojištěnců, kteří splňují indikace k očkování stanovené právním předpisem upravujícím očkování proti infekčním nemocem, včetně tuberkulinového testu prováděného v případech, kdy je třeba očkovat dítě starší 6 týdnů; očkování se v takovém případě provádí jen tehdy, je-li tuberkulinový test negativní, 4. proti chřipce u zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví, u pojištěnců, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem a u pojištěnců umístěných ve zdravotnických zařízeních poskytovatele dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory, anebo v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, 5. proti invazivním meningokokovým infekcím, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b a proti chřipce, a to u pojištěncůpojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie) nebo pojištěncůpojištěnců s indikovanou nebo provedenou splenektomií, pojištěncůpojištěnců s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, pojištěncůpojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěncůpojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci, 6. proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení dvanáctého měsíce věku pojištěncepojištěnce nebo také je-li zahájeno od dovršení čtrnáctého do dovršení šestnáctého roku věku pojištěncepojištěnce, a skupiny A, C, W, Y, je-li očkování zahájeno od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku pojištěncepojištěnce nebo také je-li zahájeno od dovršení čtrnáctého do dovršení šestnáctého roku věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěncepojištěnce, 7. proti klíšťové encefalitidě u pojištěncůpojištěnců nad 50 let věku, c) odběry materiálů prováděné ve zdravotnických zařízeních poskytovatele léčebné péče na mikrobiologické, imunologické a parazitologické vyšetření pro klinické účely a v souvislosti s výskytem nákaz, d) vyšetření materiálů uvedených pod písmenem c) laboratořemi smluvních poskytovatelů, e) diagnostika HIV, anti HCV a HBsAG u dárců krve, tkání, orgánů a gamet a diagnostika HIV prováděnou ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů preventivní péče v případech léčebně preventivních postupů a v případech, kdy si to vyšetřovaný pojištěnec vyžádal, s výjimkou: 1. anonymních vyšetření, 2. vyšetření při soukromých a pracovních cestách do zahraničí, f) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování pojištěncůpojištěnců nad 65 let věku proti pneumokokovým infekcím; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, g) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, je-li očkování prováděno léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pořízeným na základě rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech; zdravotní pojišťovna zajistí provedení tohoto očkování ve lhůtách stanovených pro jednotlivé skupiny pojištěnců; skupiny pojištěnců a lhůty pro očkování jednotlivých skupin pojištěnců stanoví vláda nařízením, h) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti lidskému papilomaviru, je-li očkování zahájeno od dovršení jedenáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůty stanovené v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěncepojištěnce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů, i) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování pojištěncůpojištěnců nad 65 let věku proti chřipce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů, j) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti pneumokokovým infekcím, pokud byly všechny dávky očkovací látky aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je též přeočkování provedené do patnáctého měsíce věku pojištěncepojištěnce; hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovacích látek z důvodu zdravotního stavu pojištěncepojištěnce; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, k) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování proti pneumokokovým infekcím u pojištěncůpojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie) nebo pojištěncůpojištěnců s indikovanou nebo provedenou splenektomií, pojištěncůpojištěnců s provedenou autologní nebo allogenní transplantací kmenových hemopoetických buněk, pojištěncůpojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěncůpojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (3) Hrazenými službami nejsou a) poskytnutí očkovacích látek s výjimkou uvedenou v odstavci 2 písm. b), b) odběry materiálů a jejich vyšetření prováděné pro účely státního zdravotního dozoru Státním zdravotním ústavem a zdravotními ústavy, c) diagnostika HIV včetně vyšetření prováděných ve Státním zdravotním ústavu a zdravotních ústavech na žádost pojištěnce včetně anonymních vyšetření. § 31 Dispenzární péče (1) V rámci hrazených služeb se dispenzární péče poskytuje pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách: a) dětem do jednoho roku, b) vybraným dětem od jednoho roku věku chronicky nemocným a ohroženým poruchami zdravotního stavu, a to v důsledku nepříznivého rodinného nebo jiného společenského prostředí, c) vybraným mladistvým, d) těhotným ženám ode dne zjištění těhotenství, e) ženám, které používají hormonální a nitroděložní antikoncepci, f) pojištěncům ohroženým nebo trpícím závažnými onemocněními. (2) Pojištěnce do dispenzární péče zařazuje podle odborných kritérií lékař registrujícího poskytovatele, který odpovídá za účelnost a koordinaci dispenzární péče. Pojištěnec může být dispenzarizován pro jednu diagnózu pouze u jednoho ošetřujícího lékaře. § 32 Poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (1) Výdej léčivých přípravků a zdravotnických prostředků upravují zvláštní předpisy.36) (2) Požádá-li pojištěnec o vydání jiného léčivého přípravku se stejnou léčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou, nahradí jej lékárna v souladu se zvláštním právním předpisem37) jiným léčivým přípravkem s nižším doplatkem, pokud předepisující lékař na receptu nevyznačil, že předepsaný léčivý přípravek nelze nahradit. (3) Zdravotní pojišťovna zajistí pojištěnci na poukaz předepsaný zdravotnický prostředek v souladu s přílohou č. 3 k tomuto zákonu a) plným nebo částečným uhrazením zdravotnického prostředku v souladu s částí sedmou a přílohou č. 3 k tomuto zákonu, maximálně však do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele; takový zdravotnický prostředek přechází okamžikem výdeje do vlastnictví pojištěnce, b) poskytnutím plně nebo částečně hrazeného zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle § 32a, nebo c) uhrazením nájemného či jeho části třetí osobě za zdravotnický prostředek v souladu s přílohou č. 3 k tomuto zákonu, maximálně však do výše skutečně uplatněného nájemného; takový zdravotnický prostředek zůstává ve vlastnictví třetí osoby. (4) Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky a smluvní výdejce nesmí v souvislosti s výdejem léčivého přípravku nebo zdravotnického prostředku hrazeného ze zdravotního pojištění poskytnout, nabídnout nebo slíbit peněžní či nepeněžní plnění, výhody nebo dary majetkové či nemajetkové povahy, a to ani prostřednictvím třetích osob; tím není dotčena možnost poskytnutí slevy nebo snížení konečné ceny neuplatněním maximální obchodní přirážky při výdeji takového léčivého přípravku nebo zdravotnického prostředku. § 32a Cirkulace zdravotnických prostředků (1) Cirkulací zdravotnických prostředkůCirkulací zdravotnických prostředků se rozumí režim, kdy zdravotní pojišťovna vlastní zdravotnický prostředek a tento poskytuje pojištěncům k užívání s ohledem na jejich zdravotní stav, a to opakovaně po celou dobu jeho použitelnosti při zachování funkčních vlastností a určeného účelu použití. Zdravotní pojišťovna může pojištěnci v režimu cirkulace poskytnout jak předepsaný zdravotnický prostředek, tak zdravotnický prostředek, který je s ním v zásadě zaměnitelný. Úhradové skupiny, u kterých může zdravotní pojišťovna zvolit režim cirkulace, jsou označeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (2) Zdravotní pojišťovna může pojištěnci poskytnout v režimu cirkulace zdravotnický prostředekcirkulace zdravotnický prostředek, u něhož je rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady nejvýše 2 000 Kč. Pojištěnec tento rozdíl doplatí. Pokud zdravotní pojišťovna v rámci příslušné úhradové skupiny zvolí režim cirkulace, jsou všechny zdravotnické prostředky zařazené do této úhradové skupiny, u nichž rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady nepřesáhne 2 000 Kč, poskytovány v režimu cirkulace. (3) Je-li pojištěnci předepsán zdravotnický prostředek, který je zařazen do úhradové skupiny, u níž zdravotní pojišťovna zvolila režim cirkulace, a u něhož rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady přesahuje 2 000 Kč, může pojištěnec s příslušnou zdravotní pojišťovnou uzavřít dohodu o zařazení tohoto zdravotnického prostředku do režimu cirkulace. Uzavře-li příslušná zdravotní pojišťovna s pojištěncem takovou dohodu, pojištěnec doplatí rozdíl mezi skutečně uplatněnou cenou pro konečného spotřebitelespotřebitele a stanovenou výší úhrady. Není-li dohoda podle věty první uzavřena, postupuje se podle § 32 odst. 3 písm. a). (4) V případě poskytnutí zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle odstavce 2 nebo 3 druhému a každému dalšímu pojištěnci se tento pojištěnec již na úhradě tohoto zdravotnického prostředku nepodílí. (5) Jde-li o poskytnutí zdravotnického prostředku v režimu cirkulace podle odstavce 2 nebo 3 druhému a každému dalšímu pojištěnci, může zdravotní pojišťovna tomuto pojištěnci poskytnout i s předepsaným zdravotnickým prostředkem v zásadě zaměnitelný zdravotnický prostředek, který není zařazen do úhradové skupiny, pokud tento zdravotnický prostředek byl hrazen z prostředků zdravotního pojištění před 31. prosincem 2018 a byl v této době poskytnut prvnímu pojištěnci, nebo pokud byl zařazen v úhradové skupině v době jeho poskytnutí prvnímu pojištěnci. (6) Zdravotnický prostředek nelze v režimu cirkulace podle odstavce 2, 3 nebo 5 poskytnout druhému a každému dalšímu pojištěnci, pokud jde o zdravotnický prostředek, který byl stažen z oběhu z důvodu jeho nepřijatelného rizika pro zdraví a bezpečnost osob. § 32b Poskytování konopí pro léčebné použití (1) Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče hradí individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití62) předepsaný podle jiného právního předpisu62), a to ve výši 90 % ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, v množství nejvýše 30 g konopí pro léčebné použití měsíčně. (2) Ministerstvo zdravotnictví v cenovém výměru určí způsob regulace ceny individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití pro každý druh léčebného konopí stanovený jiným právním předpisem62). Za tímto účelem stanoví Ministerstvo zdravotnictví v cenovém výměru také maximální cenu konopí pro léčebné použití při zohlednění ceny léčebného konopí uváděného na trh v České republice. (3) Zdravotní pojišťovna může na základě odůvodnění předepisujícího lékaře schválit předepsání a úhradu léčivého přípravku i v množství přesahujícím limit podle odstavce 1, vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, nejvýše však v množství odpovídajícím limitu stanovenému jiným právním předpisem62). § 32c Mimořádné opatření pro zajištění dostupnosti léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ministerstvo zdravotnictví může u léčivého přípravku významného z hlediska ochrany veřejného zdraví za účelem zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce, nelze-li postupovat podle části šesté, vydat po předchozím souhlasu vlády se stanovením úhrady ze zdravotního pojištění opatření obecné povahy, kterým takovému léčivému přípravku dočasně stanoví nebo změní podmínky úhrady nebo stanoví jeho cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele (dále jen „mimořádné opatření“). (2) Cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví stanoví jako součet ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty. (3) Cenou výrobceCenou výrobce se pro účely mimořádného opatření rozumí výše ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku obsažená v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou pro všechny dodávky léčivého přípravku na trh České republiky nebo, není-li takového ujednání, výše pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku pořízeného podle § 112b zákona o léčivech, nebo pořizovací cena. Ujednání podle věty první může být označeno za předmět obchodního tajemství podle § 39f odst. 12. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví pro účely mimořádného opatření v cenovém výměru obchodní přirážku za distribuci a výdej. Při stanovení obchodní přirážky za distribuci Ministerstvo zdravotnictví zohlední zejména cenu za služby distributora vzešlou ze zadávacího řízení provedeného Ministerstvem zdravotnictví podle jiného právního předpisu70); není-li takový distributor vybrán, zohlední předpokládané náklady na distribuci poskytovatelům zdravotních služeb. (5) Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče léčivý přípravek podle odstavce 1 hradí ve výši ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele podle odstavce 2. (6) Při stanovení podmínek úhrady léčivého přípravku podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví zohlední odborné stanovisko Ústavu, které obsahuje důkazy o prokázané klinické účinnosti a bezpečnosti, případně další odůvodněná odborná stanoviska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo nezbytnost zajistit účelné a hospodárné používání léčivého přípravku. (7) Mimořádné opatření podle odstavce 1 vydává Ministerstvo zdravotnictví bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a oznámí jej s odůvodněním pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví o vydání mimořádného opatření bezodkladně informuje Ústav, který léčivému přípravku přidělí kód. (8) Mimořádné opatření je platné po dobu v něm uvedenou, nejdéle však 12 měsíců ode dne nabytí platnosti mimořádného opatření, přičemž jej lze opakovaně prodloužit, a to na základě vyhodnocení přetrvávající potřeby zajištění dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce. Mimořádné opatření je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1; ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije. (9) Ministerstvo zdravotnictví zruší mimořádné opatření, zjistí-li, že důvody pro jeho trvání pominuly. § 32d Opatření Ústavu pro zachování dostupnosti nenahraditelných hrazených léčiv a pro zajištění dostupnosti léčiv významných z hlediska ochrany veřejného zdraví (1) Ústav může u léčivého přípravku významného pro poskytování zdravotních služeb, jehož nedostupnost bezprostředně hrozí nebo již nastala, nebo léčivého přípravku významného z hlediska ochrany veřejného zdraví vydat rozhodnutí, kterým dočasně stanoví nebo změní maximální cenu a výši a podmínky úhrady za účelem zachování dostupnosti hrazených služeb pro pojištěncepojištěnce (dále jen „opatření Ústavu“). (2) Vláda svým nařízením může stanovit, že úhrada léčivého přípravku je ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví. (3) Opatření Ústavu podle odstavce 1 může Ústav učinit, pokud je to ve veřejném zájmu a pokud a) Ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření nebo rozhodnutí podle § 11 písm. a), h) nebo o) zákona o léčivech44a), b) Ústav vydal rozhodnutí podle § 38 zákona o léčivech, nebo c) vláda vydala nařízení, kterým stanovila, že úhrada léčivého přípravku je ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví. (4) V případě, že jde o léčivý přípravek, který dosud nebyl hrazen ze zdravotního pojištění, ale je v zásadě terapeuticky zaměnitelný s nedostupným hrazeným léčivým přípravkem, Ústav opatřením Ústavu stanoví maximální cenu výrobcecenu výrobce léčivého přípravku ve výši ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku ve státě, ve kterém ho lze pořídit za účelem distribuce do České republiky. Ústav opatřením Ústavu zároveň stanoví výši úhrady léčivého přípravku tak, aby při zohlednění dávkování a velikosti balení výše rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, kterou se pro stanovení opatření Ústavu rozumí součet maximální ceny výrobceceny výrobce, maximální obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty, a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele odpovídala výši rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele u léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu. Ústav stanoví maximální cenu a výši a podmínky úhrady na dobu určitou, a to na dobu předpokládané nedostupnosti léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, nejdéle však na dobu 1 roku, s možností prodloužení. Podmínky úhrady Ústav stanoví podle podmínek úhrady léčivého přípravku, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné léčivé přípravky. (5) V případě, že jde o léčivý přípravek, který je hrazen ze zdravotního pojištění, Ústav opatřením Ústavu změní maximální cenu výrobcecenu výrobce léčivého přípravku, a to na výši ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku ve státě, ve kterém ho lze pořídit za účelem distribuce do České republiky. Výši úhrady léčivého přípravku zároveň Ústav změní tak, aby při zohlednění dávkování a velikosti balení výše rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele odpovídala výši rozdílu maximální ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele a nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele stanovené léčivému přípravku před přijetím opatření Ústavu. Podmínky úhrady pro tento léčivý přípravek stanoví Ústav stejně, jak je stanovil v řízení podle § 39g, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné léčivé přípravky. Ústav změní maximální cenu a výši úhrady na dobu určitou, a to na dobu předpokládané nedostupnosti léčivého přípravku, která vedla k vydání opatření Ústavu, nejdéle však na dobu 1 roku, bez možnosti prodloužení. Vykonatelnost původního rozhodnutí vydaného podle § 39h pro léčivý přípravek, jehož nedostupnost vedla k vydání opatření Ústavu, se pozastavuje na dobu vykonatelnosti opatření Ústavu. To nebrání zahájení a vedení řízení a vydání rozhodnutí o změně maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku podle § 39i, jakož i provedení hloubkové nebo zkrácené revize referenční skupinyreferenční skupiny, do které je tento léčivý přípravek zařazen, a to včetně tohoto léčivého přípravku; takové rozhodnutí je pro tento léčivý přípravek vykonatelné nejdříve po uplynutí doby vykonatelnosti opatření Ústavu. (6) V případě, že jde o léčivý přípravek, který dosud nebyl hrazen ze zdravotního pojištění, ale jeho úhrada je podle nařízení vlády ve veřejném zájmu z hlediska ochrany veřejného zdraví, Ústav opatřením Ústavu stanoví maximální cenu výrobcecenu výrobce léčivého přípravku ve výši ceny výrobceceny výrobce léčivého přípravku, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 mezi držitelem rozhodnutí o registraci nebo držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech a zdravotní pojišťovnou, nebo, není-li takového ujednání, ve výši pořizovací ceny tohoto léčivého přípravku. Ústav opatřením Ústavu zároveň stanoví výši úhrady léčivého přípravku tak, aby se pojištěnecpojištěnec na úhradě nepodílel. Ústav stanoví maximální cenu a výši a podmínky úhrady na dobu určitou, a to na dobu, po kterou se předpokládá trvání potřeby, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády, nejdéle však na dobu 1 roku, s možností i opakovaného prodloužení. Podmínky úhrady Ústav stanoví s přihlédnutím k efektivnímu pokrytí potřeby, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády, popřípadě, je-li to ve veřejném zájmu, je stanoví tak, aby byl léčivý přípravek hrazen pouze v indikacích, pro které nelze použít jiné dostupné hrazené léčivé přípravky. (7) Ústav vydá opatření Ústavu z moci úřední nebo na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 nebo osoby, která je držitelem povolení k distribuci léčivých přípravků. Žádost musí obsahovat údaje podle § 39f odst. 5 písm. a) až e), h) a i), § 39f odst. 6 písm. b), označení opatření nebo rozhodnutí podle zákona o léčivech nebo nařízení vlády podle odstavce 2, a doklad prokazující výši pořizovací ceny nebo písemné ujednání podle odstavce 4, 5 nebo 6. Účastníky řízení jsou žadatel a osoby uvedené v § 39f odst. 2. (8) Má-li žádost všechny předepsané náležitosti a netrpí-li vadami, Ústav uvědomí všechny jemu známé účastníky a zároveň je vyzve k vyjádření se k podkladům pro vydání opatření Ústavu. V řízení z moci úřední vyzve Ústav účastníky k vyjádření k podkladům pro vydání opatření Ústavu současně s oznámením o zahájení řízení. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k podkladům ve lhůtě 5 dnů; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. V řízení podle věty první se veškeré písemnosti doručují podle § 39o. Opatření Ústavu je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1; ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije. (9) Proti opatření Ústavu se lze odvolat. Lhůta pro podání odvolání činí 5 dnů ode dne doručení opatření Ústavu. Odvolání proti opatření Ústavu nemá odkladný účinek. Je-li opatření Ústavu napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle odstavce 8 obdobně. (10) Ústav v době platnosti opatření Ústavu rozhodne o dřívějším ukončení platnosti takového opatření Ústavu, je-li to ve veřejném zájmu, zejména pokud již nehrozí nebo netrvá nedostupnost hrazených služeb pro pojištěncepojištěnce nebo potřeba, která vedla k vydání příslušného nařízení vlády. V řízení o dřívějším ukončení platnosti opatření Ústavu postupuje Ústav podle odstavců 8 a 9 obdobně. (11) O vydaném opatření Ústavu nebo o rozhodnutí o dřívějším ukončení platnosti opatření Ústavu Ústav neprodleně informuje Ministerstvo zdravotnictví. § 33 Léčebně rehabilitační péče (1) Hrazenou službou je léčebně rehabilitační péče, poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu, jejíž poskytnutí doporučil ošetřující lékař a schválila zdravotní pojišťovna. Návrh na poskytnutí léčebně rehabilitační péče jako hrazené ze zdravotního pojištění podává lékař registrujícího poskytovatele, lékař ambulantního poskytovatele, který ji doporučil, nebo ošetřující lékař při hospitalizacihospitalizaci; jde-li o poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, návrh obsahuje též určení pořadí naléhavosti. Schválení zdravotní pojišťovnou se nevyžaduje v případě ambulantní léčebně rehabilitační péče, akutní lůžkové léčebně rehabilitační péče a při přímém překladu z akutní lůžkové péče k poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo poskytovateli následné léčebně rehabilitační péče. (2) Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována výhradně jako následná lůžková péče ve zdravotnických zařízeních, která se nacházejí v místě výskytu přírodního léčivého zdroje nebo na území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, a při poskytování péče jsou tyto přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení využívány. (3) Lázeňská léčebně rehabilitační péče se poskytuje a hradí jako komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče nebo příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče. (4) Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče navazuje na lůžkovou péči nebo specializovanou ambulantní zdravotní péči a je zaměřena na doléčení, zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti nebo na minimalizaci rozsahu invalidity. U účastníků nemocenského pojištění se poskytuje v době jejich dočasné neschopnosti k práci. Pojištěnce předvolá k lázeňské léčebně rehabilitační péči zařízení lázeňské péče. Pojištěnec v prvém pořadí naléhavosti je k nástupu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči předvolán nejpozději do jednoho měsíce ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak, případně po dohodě ošetřujícího a lázeňského lékaře je přeložen do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče přímo ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče. V druhém pořadí naléhavosti je pacient předvolán nejpozději do tří měsíců, děti a dorost do šesti měsíců ode dne schválení návrhu zdravotní pojišťovnou, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak. Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. (5) Příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním v případech, kdy nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4. Hrazenými službami jsou pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Tato péče může být poskytnuta jednou za dva roky, nerozhodne-li zdravotní pojišťovna jinak. (6) Dětem a dorostu do 18 let se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, pokud není na žádost rodičů poskytována podle odstavce 5. Přeložení pojištěnce mladšího 18 let ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče do zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče zdravotní pojišťovna neposuzuje. (7) U nemocí z povolání a jiných poškození na zdraví z práce se lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytuje podle odstavce 4, jestliže ji doporučil nebo indikaci potvrdil příslušný odborník pro nemoci z povolání. (8) Lázeňská léčebně rehabilitační péče podle odstavců 4 a 5 poskytnutá pojištěnci pro danou indikaci poprvé se označuje jako základní léčebný pobyt. Další léčebný pobyt odpovídající indikaci, na jejímž základě byl uskutečněn základní léčebný pobyt, se označuje jako opakovaný léčebný pobyt, není-li v příloze č. 5 k tomuto zákonu stanoveno jinak. Opakovaný léčebný pobyt je hrazen po schválení zdravotní pojišťovnou. (9) Nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, způsoby poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče pro jednotlivé indikace, délka základního léčebného pobytu a opakovaného léčebného pobytu pro jednotlivé indikace, četnost opakovaného léčebného pobytu, lhůta pro nástup léčebného pobytu u indikací, kde je tuto lhůtu důvodné stanovit z hlediska léčebného efektu, možnost prodloužení léčebného pobytu podle jednotlivých indikací a způsobů poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu (Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči). (10) Prodloužení stanovené délky základního léčebného pobytu nebo opakovaného léčebného pobytu poskytovaných jako komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče může navrhnout lékař příslušného zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, je-li tato možnost u příslušné indikace vyznačena v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Prodloužení léčebného pobytu a jeho délku schvaluje příslušná zdravotní pojišťovna. (11) Prodloužení opakovaného léčebného pobytu poskytovaného jako příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče na 21 dnů v případech, kdy byl takový pobyt na základě indikace navrhujícího lékaře schválen revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny pouze v délce 14 dnů (dále jen „indikovaný případ“), může navrhnout lékař příslušného zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče. Prodloužení léčebného pobytu a jeho délku schvaluje příslušná zdravotní pojišťovna. (12) Ministerstvo zdravotnictví stanoví pro jednotlivé indikace vyhláškou obsahové náležitosti návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, indikační předpoklady, kontraindikace, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče včetně potřebných vyšetření, obor specializace lékaře, který takovou péči doporučuje, požadavky na dostupnost zdravotnických pracovníků ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče a indikační zaměření lázeňských míst, ve kterých se nachází přírodní léčivý zdroj nebo klimatické podmínky vhodné k léčbě nemocí. § 34 Péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách (1) Hrazenou službou je zdravotní péče poskytovaná jako nezbytná součást léčebného procesu dětem a mladistvým do 18 let v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách. Návrh na zdravotní péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách podává registrující praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo ošetřující lékař při hospitalizacihospitalizaci. (2) Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let poskytuje zdravotní péče v odborných dětských léčebnách, a indikační zaměření těchto léčeben (indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách) stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. V případech, kdy se indikace k léčbě v dětských odborných léčebnách překrývají s indikacemi k léčbě ve zdravotnických zařízeních poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, rozhoduje o vhodnosti léčby ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče či dětské odborné léčebně ošetřující lékař, který péči doporučil. Délka léčebného pobytu v odborných dětských léčebnách se řídí zdravotním stavem nemocných a rozhoduje o ní vedoucí lékař léčebny. (3) Dětem od tří do 15 let zdravotně oslabeným vlivem nepříznivého životního prostředí, dětem se zdravotními problémy spojenými s nesprávným životním stylem a dětem v rekonvalescenci, jejichž zdravotní stav nevyžaduje specializovanou léčbu ve zdravotnickém zařízení lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo v dětské odborné léčebně, se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře potvrzený zdravotní pojišťovnou péče v ozdravovně. Délka pobytu v ozdravovně zpravidla nepřesahuje 21 dnů; delší pobyt je možný pouze se souhlasem zdravotní pojišťovny. § 35a Transplantace tkání a orgánů Odběr tkání, buněk a orgánů od žijícího nebo zemřelého dárce, vyšetření potenciálních dárců nezbytná pro posouzení vhodnosti pro konkrétního příjemce, nezbytné nakládání s odebranými tkáněmi, buňkami a orgány a dopravu žijícího dárce nebo náhradu jeho cestovních nákladů a dopravu zemřelého dárce hradí zdravotní pojišťovna příjemce. Přeprava a náhrada cestovních nákladů § 36 (1) Hrazenou službou je přeprava pojištěnce na území České republiky ke smluvnímu poskytovateli, od smluvního poskytovatele do místa trvalého pobytu nebo do místa bydliště nebo do zařízení pobytových sociálních služeb, mezi smluvními poskytovateli a v rámci smluvního poskytovatele, a to v případě, že zdravotní stav pojištěnce neumožňuje přepravu běžným způsobem bez použití zdravotnické dopravní služby. Pokud k onemocnění pojištěnce došlo v místě bydliště, je přeprava do místa trvalého pobytu, které je vzdálenější než místo bydliště, hrazena jen tehdy, pokud to podle vyjádření ošetřujícího lékaře nezbytně vyžaduje zdravotní stav pojištěnce. Přeprava se provádí vozidly smluvní zdravotnické dopravní služby. Je-li ošetřujícím lékařem indikován doprovod pojištěnce, hradí zdravotní pojišťovna, která hradí přepravu pojištěnce, i přepravu doprovázející osoby, a to ve stejném rozsahu jako přepravu pojištěnce. (2) Přepravu podle odstavce 1 hradí zdravotní pojišťovna ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadovanou hrazenou službu poskytnout. (3) V mimořádných případech nebo v případech, kdy a) je to ekonomicky výhodnější, se na základě indikace ošetřujícího lékaře a schválení zdravotní pojišťovnou hradí i nezbytná letecká doprava, b) hrozí nebezpečí z prodlení, hradí zdravotní pojišťovna náklady i jinému poskytovateli zdravotních služeb; o takové přepravě rozhoduje ošetřující lékař, c) jde o osobu pohybující se převážně na vozíku pro tělesně postižené a je indikována přeprava ze zdravotních důvodů dopravní zdravotní službou, hradí zdravotní pojišťovna přepravu i jinému dopravci, pokud tuto přepravu zajišťuje dopravním prostředkem speciálně upraveným pro převoz osob na vozíku pro tělesně postižené; o takové přepravě rozhoduje ošetřující lékař. (4) Vyžaduje-li to nezbytně zdravotní stav pojištěnce a je-li bezprostředně ohrožen jeho život, hradí zdravotní pojišťovna na území České republiky přepravu transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, jakož i přepravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu. § 37 (1) Ze zdravotního pojištění se hradí indikovaná přeprava lékaře a ostatních zdravotnických pracovníků za pojištěncem. (2) Pokud se pojištěnec, který má nárok na přepravu podle § 36, rozhodne pro přepravu soukromým vozidlem řízeným jinou osobou a pokud ošetřující lékař takovou přepravu schválí, má pojištěnec nárok na náhradu cestovních nákladů ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované zdravotní služby poskytnout. § 38 Posudková činnost Hrazenou službou je i posuzování dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti a dočasné neschopnosti ke studiu ošetřujícím lékařem a posuzování skutečností, které jsou podle § 191 zákoníku práce důležitými osobními překážkami v práci, a obdobné výkony u žáků a studentů. § 38a Ze zdravotního pojištění se hradí metody a postupy, při kterých dochází k odběru zárodečných buněk, k manipulaci s nimi a jejich uchovávání po dobu nejdéle 10 let, a to pro zachování možnosti umělého oplodnění, pokud má pojištěnec podstoupit indikovanou léčbu, která může ohrozit plodnost pojištěnce. V případě, že pojištěnec do 1 roku od odběru zárodečných buněk podle věty první nepodstoupí léčbu, která způsobí neplodnost pojištěnce, nehradí se ze zdravotního pojištění po uplynutí této doby další uchovávání odebraných zárodečných buněk. § 39 Prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva Hrazenou službou je i prohlídka zemřelého pojištěnce, pitva, přeprava k pitvě k nejbližšímu smluvnímu poskytovateli, který je schopen určený druh pitvy podle Listu o prohlídce zemřelého provést, a přeprava z pitvy do místa, kde ke smrti došlo, popřípadě do místa pohřbu, je-li toto místo stejně vzdálené nebo bližší než místo, kde osoba zemřela. Hrazenou službou není anatomická pitva a soudní pitva a přeprava k takovýmto pitvám a z nich. ČÁST ŠESTÁ REGULACE CEN A ÚHRAD LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ A POTRAVIN PRO ZVLÁŠTNÍ LÉKAŘSKÉ ÚČELY § 39a Stanovení maximálních cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (1) O maximálních cenách hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, o nichž je podle cenového výměru stanoven tento způsob regulace cen, rozhoduje Ústav. (2) Ústav stanoví maximální cenu výrobce, s výjimkou postupů podle odstavců 4 až 6, ve výši a) průměru cen výrobce posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ze 3 členských států Evropské unie, s výjimkou Bulharska, České republiky, Estonska, Lucemburska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Kypru a Malty (dále jen „země referenčního koše“), které mají nejnižší cenu posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, je-li posuzovaný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely na trhu nejméně ve 3 zemích referenčního koše, b) ceny výrobce léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 zdravotní pojišťovnou s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozcem nebo tuzemským výrobcem potraviny pro zvláštní lékařské účely, dovozcem nebo předkladatelem specifického léčebného programu, je-li ujednání uzavřeno na dobu alespoň 1 roku s výpovědní lhůtou nejméně 3 měsíce pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky, a nelze-li postupovat podle písmene a), c) ceny výrobce nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zjištěné v zemích referenčního koše nebo v České republice, nelze-li postupovat podle písmen a) a b). Je-li nejbližší terapeuticky porovnatelný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely dostupná v České republice, pak se použije nejnižší cena výrobce nejbližší velikosti balení zjištěná v České republice; pokud u takového terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je držitel rozhodnutí o registraci totožný jako u posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, použije se tato cena, jestliže byla stanovena podle písmene a). Nelze-li postupovat tímto způsobem, použije se nejnižší cena výrobce zjištěná v zemích referenčního koše. Při výběru nejbližšího terapeuticky porovnatelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely se příslušná kritéria zohledňují v následujícím pořadí: léčivá látka, léková forma, síla léčivého přípravku, velikost balení. (3) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem a) pravidla pro výběr rozhodného období pro přepočet zahraničních cen z cizí měny, b) rozhodné období a pravidla pro zjištění ceny výrobce a pro posuzování dostupnosti léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, c) způsob přepočtu výše maximální ceny podobného přípravkupodobného přípravku podle odstavců 4 až 6, d) pravidla pro vyloučení zahraniční ceny výrobce zjištěné podle odstavce 2 z použití pro stanovení maximální ceny, e) přípustnou odchylku ve velikosti balení při hledání zahraniční ceny výrobce podle odstavce 2, f) pravidla pro zvýšení maximální ceny ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2, g) způsob stanovení maximální ceny u vysoce inovativních léčivých přípravků, u kterých je podána žádost o stanovení maximální ceny ve stejné výši pro všechny síly léčivého přípravku bez ohledu na obsah léčivé látky, h) pravidla pro oznamování nejvyšší ceny, za kterou hodlá držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo neregistrovaného léčivého přípravku používaného v rámci specifického léčebného programu uvádět léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh u léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, které nepodléhají regulaci ceny výrobce stanovením maximální ceny. (4) Ústav stanoví maximální cenu podobného přípravkupodobného přípravku podle maximální ceny léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný, v případě, že a) není požadováno stanovení maximální ceny nad rámec maximální ceny léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný v souladu se žádostí podle § 39f odst. 8, b) žadatel v žádosti o stanovení maximální ceny podobného přípravkupodobného přípravku požádá o stanovení maximální ceny v řízení podle § 39g odst. 9, a c) stanovení úhrady nebrání podmínky podle § 15 odst. 6 písm. e) nebo § 39g odst. 10. (5) Ústav vypočte maximální cenu prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině podle odstavce 4 a dále tuto cenu sníží o a) 30 % v případě, že jde o biologický léčivý přípravek, v situaci, kdy je v systému úhrad ze zdravotního pojištění (dále jen „systém úhrad“) pouze 1 podobný biologický přípravek, b) 40 % v případě, že jde o generikum podle zákona o léčivech v situaci, kdy je v systému úhrad pouze 1 podobný přípravekpodobný přípravek, který není generikem, c) 15 % v případě, že nejde o generikum podle zákona o léčivech v situaci, kdy je v systému úhrad pouze 1 podobný přípravekpodobný přípravek, který není generikem. (6) Ústav vypočte maximální cenu prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině, u kterého nejsou splněny podmínky podle odstavce 4, postupem podle odstavců 2 a 5 a maximální cenu stanoví ve výši, která je podle tohoto výpočtu nejnižší. (7) Maximální cenu léčivého přípravku stanovenou podle odstavců 5 a 6 nelze zvýšit do provedení první následující zkrácené revize podle § 39p. (8) Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, obsahujícího léčivou látku, kterou lze využít k léčbě onemocnění, která dosud nebyla ovlivnitelná jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely nebo představuje zásadní zlepšení léčby (dále jen „vysoce inovativní přípravek“), u něhož není znám dostatek údajů o nákladové efektivitěnákladové efektivitě nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi a který podléhá cenové regulaci maximální cenou podle cenového výměru, se stanoví podle odstavce 2 písm. a). Pokud nelze stanovit maximální cenu podle odstavce 2 písm. a), stanoví se maximální cena ve výši průměru cen výrobcecen výrobce zjištěných ve 2 zemích referenčního koše; v případech, kdy nelze použít tento postup, postupuje se podle odstavce 2 písm. b) nebo c). Zásady stanovení nebo změn výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely § 39b (1) O výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely rozhoduje Ústav. Takové rozhodnutí Ústav může vydat v případě, že léčivý přípravek byl registrován, nebo bylo schváleno použití neregistrovaného léčivého přípravku v rámci specifického léčebného programu podle zvláštního právního předpisu42b). Jde-li o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely podléhající cenové regulaci maximální cenou, Ústav vydá rozhodnutí, pokud tato cena již byla stanovena nebo řízení o stanovení maximální ceny probíhá současně s řízením o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Při stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely posuzují a) jeho terapeutická účinnostterapeutická účinnost a bezpečnost, b) závažnost onemocnění, k jejímuž léčení je určen, c) účastníkem řízení předložené hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a dopadu do rozpočtu, s vyjádřením nákladů na 1 pacienta a odhadovaný počet pacientů léčených za rok, a to v případech uvedených v § 15 odst. 9, d) veřejný zájem (§ 17 odst. 2), e) vhodnost cesty podání, lékové formy, síly a velikost balení, f) obvyklé dávkování, g) nezbytná délka léčby, h) míra součinnosti osoby, které je podáván, i) jeho nahraditelnost jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, hrazenou ze zdravotního pojištění a porovnání jejich cen a stanovených úhrad s cenou posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, j) předpokládaný dopad úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění, k) doporučené postupy odborných institucí a odborníků, a to vždy z hlediska nákladové efektivity a s ohledem na dopad na finanční prostředky zdravotního pojištění, l) zveřejněná zpráva o společném klinickém hodnocení zdravotnické technologie podle čl. 9 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií. (3) Ústav může stanovit úhradu u neregistrovaného léčivého přípravku, jestliže je jeho použití dostatečně odůvodněné současným vědeckým poznáním a je jedinou možností léčby, nebo je-li jeho použití nákladově efektivní ve srovnání s dostupnou léčbou, a to na dobu schváleného specifického léčebného programu42b). Ústav může stanovit úhradu u registrovaného léčivého přípravku i pro indikace v souhrnu údajů o přípravku neuvedené, jestliže je použití léčivého přípravku dostatečně odůvodněno současným vědeckým poznáním a je-li použití léčivého přípravku jedinou možností léčby, nebo je-li nákladově efektivní ve srovnání se stávající léčbou. (4) Podobným přípravkemPodobným přípravkem se pro účely tohoto zákona rozumí léčivý přípravek, který má shodnou léčivou látku nebo léčivé látky a shodnou nebo obdobnou lékovou formu s hrazeným léčivým přípravkem, se kterým je v zásadě terapeuticky zaměnitelný. Dále se podobným přípravkempodobným přípravkem rozumí biologický léčivý přípravek, který má podobnou biologickou látku nebo biologické látky a shodnou nebo obdobnou lékovou formu s hrazeným léčivým přípravkem, se kterým je v zásadě terapeuticky zaměnitelný. Prvním podobným přípravkempodobným přípravkem se rozumí takový podobný přípravekpodobný přípravek, pro který je podána žádost o stanovení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady jako první v pořadí. (5) Ústav stanoví výši a podmínky úhrady posuzovaného podobného přípravkupodobného přípravku podle výše a podmínek úhrady léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný. Má se za to, že podobné přípravky splňují podmínky účelné terapeutické intervenceúčelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 6 písm. d) a Ústav je neposuzuje, vyjma případů, kdy je Ústavu z úřední činnosti známa existence smlouvy mezi zdravotními pojišťovnami a držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, který je posuzovanému přípravku podobný, a tato smlouva byla rozhodná pro přiznání úhrady léčivému přípravku, který je posuzovanému přípravku podobný. To platí, jestliže a) není požadováno stanovení výše úhrady nad rámec výše úhrady léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný v souladu s § 39f odst. 8, b) žadatel v žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady podobného přípravkupodobného přípravku požádá o stanovení výše a podmínek úhrady v řízení podle § 39g odst. 9, c) žadatel v žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady podobného přípravkupodobného přípravku požádá o stanovení stejných podmínek úhrady jako má léčivý přípravek, který je posuzovanému přípravku podobný, nebo požádá o stanovení více omezujících podmínek úhrady, avšak pouze za účelem zabránění rozporu se souhrnem údajů o posuzovaném přípravku, d) stanovení úhrady nebrání podmínky podle § 15 odst. 6 písm. e) nebo § 39g odst. 10 a e) je podána též žádost o stanovení maximální ceny podle § 39a odst. 4 nebo 5, pokud léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely podléhá cenové regulaci. (6) Ústav vypočte výši úhrady prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině podle odstavce 5 a dále tuto úhradu sníží způsobem stanoveným v § 39a odst. 5. To neplatí u léčivého přípravku složeného ze 2 a více léčivých látek. (7) V případě, že první podobný přípravekpodobný přípravek v referenční skupiněreferenční skupině nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 5, vypočte Ústav výši úhrady podle § 39c odst. 8 a tuto úhradu dále sníží způsobem stanoveným v § 39a odst. 5. To neplatí u léčivého přípravku složeného ze 2 a více léčivých látek. (8) Ústav po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady podle odstavce 6 nebo 7 neprodleně zahájí řízení podle § 39c odst. 9. (9) Změna rozhodnutí o registraci nebo převod registrace léčivého přípravku nemá vliv na stanovenou maximální cenu nebo výši a podmínky úhrady registrovaného léčivého přípravku, pokud se změnou registrace nebo převodem registrace nedošlo i ke změně, která může mít přímý vliv na maximální cenu nebo výši nebo podmínky úhrady. (10) Léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely lze i bez návrhu stanovit podmínky úhrady a) vyžadují-li to odborná hlediska nebo hlediska bezpečnosti spojená s léčbou tímto léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, b) jestliže z dosaženého poznání v rámci výzkumu nebo použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v praxi vyplývá, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely má významnou terapeutickou hodnotu právě pro určité skupiny pacientů, určité indikace, nebo za určitých podmínek klinické praxe, c) jestliže to je nezbytné k zajištění účelného a hospodárného používání léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a jsou-li současně splněny podmínky stanovené v písmenu a) nebo b), d) jde-li o vysoce nákladnou léčbu, jejíž náklady na rok představují alespoň jednu desetinu hrubého domácího produktu připadajícího na 1 osobu v České republice za uplynulý kalendářní rok, e) v případech, kdy příslušné omezení existuje a je uplatňováno v zemích referenčního koše, popřípadě v dalších členských státech Evropské unie. (11) Ústav stanoví léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely vedle výše a podmínek úhrady odpovídající základní úhradě referenční skupinyreferenční skupiny i jednu další úhradu zvýšenou tam, kde je tato zvýšená úhrada vhodná na základě hodnocení léčivé látky, léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo lékové formy pro vybranou indikaci nebo pro určitou skupinu pacientů. Pro stanovení zvýšené úhrady se použijí ustanovení pro stanovení úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely obdobně. (12) Výše úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, u kterých je více než 1 léčivá látka samostatně hrazena, se stanoví a) součtem úhrad za obvyklou denní terapeutickou dávku příslušných samostatně hrazených léčivých látek stanovených podle § 39c odst. 7, b) ve výši nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmene a), c) ve výši úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b), d) ve výši ceny výrobce zjištěné v kterékoli zemi Evropské unie pro každý jednotlivý léčivý přípravek dostupný na trhu v České republice se stejnou kombinací léčivých látek a jejich obsahu, je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a), b) a c). (13) Výše úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, u kterých je pouze 1 léčivá látka samostatně hrazena, se stanoví a) ve výši ceny výrobce zjištěné v kterékoli zemi Evropské unie pro každý jednotlivý léčivý přípravek dostupný na trhu v České republice se stejnou kombinací léčivých látek a jejich obsahu, b) ve výši nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmene a), c) ve výši úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b). (14) Pro posouzení dostupnosti podle odstavců 12 a 13 se použije § 39c odst. 2 písm. a) obdobně. (15) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem a) pravidla a limity pro zvýšení nebo snížení úhrady podle odstavce 2 oproti stanovené základní úhradě s ohledem na vlastnosti posuzovaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s ostatními v zásadě terapeuticky zaměnitelnými léčivými přípravky nebo potravinami pro zvláštní lékařské účely, b) způsob přepočtu výše úhrady podobného přípravkupodobného přípravku podle odstavců 5 až 7, c) použití postupů podle § 39b až 39i pro stanovení nebo změnu výše a podmínek úhrady léčivých přípravků složených ze 2 a více léčivých látek, d) postup při stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely v podobě tekutých nedělených lékových forem, e) způsob stanovení úhrady léčivým přípravkům, u kterých je podána žádost o stanovení úhrady ve stejné výši pro všechny síly bez ohledu na obsah léčivé látky, f) pravidla pro stanovování podmínek úhrady v podobě preskripčních a indikačních omezení a způsobů úhrady, g) postup při stanovení úhrady léčivých přípravků včetně vysoce inovativních přípravků. § 39c (1) Ústav zařazuje léčivý přípravek v rámci řízení podle § 39g do referenční skupinyreferenční skupiny, pokud se v průběhu řízení neprokáže, že do dané referenční skupinyreferenční skupiny nenáleží. Úhrada léčivého přípravku se stanoví na základě základní úhrady referenční skupinyreferenční skupiny, do které byl léčivý přípravek zařazen. Základní úhrada je úhrada pro obvyklou denní terapeutickou dávku léčivých látek obsažených v léčivých přípravcích a je shodná pro celou referenční skupinureferenční skupinu. Referenčními skupinamiReferenčními skupinami jsou skupiny léčivých přípravků v zásadě terapeuticky zaměnitelných s obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností a obdobným klinickým využitím. Seznam referenčních skupinreferenčních skupin stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. (2) Základní úhrada se v referenčních skupináchreferenčních skupinách stanoví ve výši a) nejnižší ceny výrobce připadající na denní terapeutickou dávku léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupinyreferenční skupiny, zjištěné v kterékoliv zemi Evropské unie pro léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely dostupné v České republice; léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely dostupnou na trhu v České republiceléčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely dostupnou na trhu v České republice se rozumí léčivý přípravek, jehož podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, obsahujících tutéž léčivou látku, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nebo potravina pro zvláštní lékařské účely, jejíž podíl na celkovém objemu prodeje v zásadě terapeuticky zaměnitelných potravin pro zvláštní lékařské účely vypočtený z údajů, které Ústav obdržel z oznámení podle § 39m, činil v rozhodném období nejméně 3 %, nejde-li o první podobný přípravekpodobný přípravek v léčivé látce v pořadí podle okamžiku podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady, nebo léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, o jejichž nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo uzavřeno písemné ujednání; takové léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely se považují za dostupné na trhu v České republice po dobu 12 měsíců ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady prvního podobného přípravkupodobného přípravku nebo ode dne účinnosti písemného ujednání, b) denních nákladů jiné terapie snížených o obchodní přirážky a uplatněné daně z přidané hodnoty, je-li srovnatelně účinná a nákladově efektivní ve srovnání s užitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle písmene a) a tyto skutečnosti jsou Ústavu při stanovení základní úhrady známy, přičemž se zohledňuje potřebná doba terapie léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely a potřebná doba srovnatelné léčby, c) nejvyšší ceny výrobce obsažené v písemném ujednání podle § 39a odst. 2 písm. b), je-li tato cena nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a) a b), pokud se držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, dovozce nebo předkladatel specifického léčebného programu nedopustil v posledních 2 letech přestupku podle § 44 odst. 3 písm. b), d) úhrady obsažené v písemném ujednání uzavřeném ve veřejném zájmu všemi zdravotními pojišťovnami s držitelem rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, dovozcem nebo tuzemským výrobcem potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud se nedopustil v posledních 2 letech přestupku podle § 44 odst. 3 písm. b), je-li tato úhrada nižší, než je úhrada vypočtená podle písmen a), b) a c), je-li ujednání uzavřeno na dobu alespoň 1 roku s výpovědní lhůtou nejméně 3 měsíce pro všechny dodávky léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh České republiky, a je-li jeho součástí závazek, že léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely bude po dobu platnosti tohoto ujednání dostupná na trhu České republiky a cena pro konečného spotřebitelespotřebitele takového léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely nepřekročí nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele. (3) Základní úhrada v referenčních skupináchreferenčních skupinách v zásadě zaměnitelných léčivých přípravků, jejichž terapeutická účinnostterapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, činí nejvýše 60 % úhrady stanovené podle odstavce 2. (4) Ustanovení o referenčních skupináchreferenčních skupinách se na léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který nelze zařadit do referenční skupinyreferenční skupiny, nebo skupinu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely v zásadě terapeuticky zaměnitelných, které nelze zařadit do žádné referenční skupinyreferenční skupiny, použijí přiměřeně. (5) V případě, že by při stanovení úhrady podle § 39b až 39e nebyl v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona bez ohledu na terapeutickou zaměnitelnost alespoň 1 léčivý přípravek plně hrazen, Ústav upraví rozhodnutím úhrady tak, aby nejméně nákladný léčivý přípravek ze skupiny posuzovaných léčivých přípravků byl plně hrazen. (6) Ministerstvo zdravotnictví může prováděcím právním předpisem určit referenční skupinyreferenční skupiny, ve kterých zdravotní pojišťovny mohou výši úhrady léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely zvýšit a podmínky úhrady upravit ve prospěch pacienta nad úroveň stanovenou Ústavem. Zdravotní pojišťovna je povinna přistupovat při odchylné úpravě výše a podmínek úhrady ke všem léčivým přípravkům nebo potravinám pro zvláštní lékařské účely zařazeným do referenční skupinyreferenční skupiny stejně. (7) Základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny se stanoví v rámci hloubkové nebo zkrácené revize úhrad a je platná až do změny v následující revizi úhrad. Obdobně se postupuje při stanovení další zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11. (8) Nestanoví-li tento zákon jinak, v řízeních o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady se do změny základní úhrady provedené v následující revizi systému použije pro stanovení nebo změnu výše úhrady všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely výše základní úhrady referenční skupinyreferenční skupiny stanovená podle odstavce 7; to neplatí, pokud žadatelem uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) byla navržena výše a podmínky úhrady nákladově efektivnější. (9) V případě, že byla v souladu s § 39b odst. 6 nebo 7 stanovena úhrada prvního podobného přípravkupodobného přípravku v referenční skupiněreferenční skupině, který a) je generikem, snižuje se základní úhrada stanovená podle odstavce 7 o 40 %, b) není generikem, snižuje se základní úhrada stanovená podle odstavce 7 o 15 %, c) je biologický léčivý přípravek, snižuje se základní úhrada podle odstavce 7 o 30 %. (10) Snížení základní úhrady podle odstavce 9 se provede postupem stanoveným v § 39p. (11) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem a) požadované vlastnosti léčivého přípravku pro postup podle odstavce 2 písm. a), b) podrobnosti stanovení základní úhrady, c) rozhodné období pro posouzení dostupnosti a zjištění ceny výrobce podle § 39b a 39c, d) pravidla pro posuzování přítomnosti léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely na trhu, e) pravidla pro zvýšení a snížení základní úhrady ve veřejném zájmu, f) kritéria posuzování léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž terapeutická účinnostterapeutická účinnost je nízká, nepoužívají se k příčinné léčbě onemocnění, nebo se používají k léčbě nezávažných onemocnění, g) způsob stanovení obvyklé denní terapeutické dávky, h) postup pro stanovení základní úhrady podle odstavce 5 včetně požadovaných vlastností nejméně nákladného léčivého přípravku. § 39d Zásady pro úhradu vysoce inovativních léčivých přípravků (1) Je-li to ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2, Ústav v řízení na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) rozhodne o výši a podmínkách dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku. Účastníkem řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. Řízení lze samostatně vést také ohledně vysoce inovativního léčivého přípravku, který je hrazený ze zdravotního pojištění v jiné indikaci a je pro něj současně vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková nebo zkrácená revize. (2) Za vysoce inovativní lze označit léčivý přípravek určený pro léčbu vysoce závažného onemocnění, kterým se rozumí onemocnění vyžadující trvalou nebo dlouhodobou hospitalizacihospitalizaci, onemocnění vedoucí k častým opakovaným hospitalizacímhospitalizacím po dobu několika let nebo k invaliditě, onemocnění, které má za následek trvalé závažné poškození zdraví, úplnou nebo téměř úplnou ztrátu zraku, sluchu, řeči nebo pohybu, nebo onemocnění, které zkracuje předpokládanou délku života více než o 20 %. Dostupné údaje o takovém vysoce inovativním léčivém přípravku musí dostatečně průkazně odůvodnit jeho přínos pro léčbu vysoce závažného onemocnění, a to tím, že a) primární klinicky významný cíl v klinické studii prokázal, že v hodnoceném parametru, který má dopad na kvalitu života, došlo alespoň k 30% zlepšení oproti hrazené léčbě, nebo b) se prokáže prodloužení střední doby celkového přežití alespoň o 30 % oproti hrazené léčbě, nejméně však o 3 měsíce. (3) Výši a podmínky dočasné úhrady stanoví Ústav na dobu 3 let a lze ji znovu stanovit, nejvýše však na další 2 roky. Dočasnou úhradu Ústav stanoví podle § 39c odst. 2; ustanovení § 39c odst. 7 a 8 se nepoužijí. Pro stanovení dočasné úhrady se nevyžaduje splnění podmínky nákladové efektivitynákladové efektivity jako jedné z podmínek účelné terapeutické intervenceúčelné terapeutické intervence podle § 15 odst. 7. Při stanovení druhé dočasné úhrady Ústav posuzuje, zda léčivý přípravek nadále splňuje podmínky podle odstavce 2 a zda v době platnosti rozhodnutí o stanovení první dočasné úhrady byly splněny závazky podle odstavců 6 a 7. Žádost o stanovení druhé dočasné úhrady je nutno podat nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti rozhodnutí o stanovení první dočasné úhrady. Spolu se stanovením výše a podmínek druhé dočasné úhrady Ústav u posuzovaného přípravku rozhodne o změně maximální ceny. Mezi podmínkami úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku je vždy jeho použití na specializovaném pracovišti. (4) Pokud Ústav v rozhodnutí o stanovení první nebo druhé dočasné úhrady uvede, jaké údaje o účinnosti léčivého přípravku, účelnosti terapeutické intervence nebo výsledcích léčby při použití v klinické praxi nejsou dostatečně známé či prokázané, avšak jsou nezbytné pro stanovení trvalé úhrady podle § 39h, je specializované pracoviště, na kterém se v souladu se smlouvou podle § 15 odst. 11 používá vysoce inovativní léčivý přípravek, povinno na žádost a za úhradu prokazatelně vynaložených nákladů zajistit poskytnutí těchto údajů zdravotní pojišťovně a v anonymizované podobě držiteli rozhodnutí o registraci tohoto léčivého přípravku; úhradu prokazatelně vynaložených nákladů provádí zdravotní pojišťovna způsobem a ve výši dohodnuté s příslušným poskytovatelem podle § 17 odst. 1 nebo stanovené ve vyhlášce vydané podle § 17 odst. 5. Specializované pracoviště je dále povinno na žádost a za úhradu prokazatelně vynaložených nákladů předávat tyto údaje v anonymizované podobě také odborným institucím za účelem jejich zpracování v rámci vědecké a výzkumné činnosti a vytváření doporučených postupů léčby. S údaji podle věty první poskytuje specializované pracoviště také údaje o léčbě související s používáním vysoce inovativního léčivého přípravku a výsledcích této léčby; základní strukturu těchto údajů stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. Postup podle věty první není klinickým hodnocením ani neintervenční poregistrační studií léčivého přípravku podle zákona o léčivech. (5) Žádost o stanovení dočasné úhrady musí vedle náležitostí stanovených správním řádem splňovat náležitosti podle § 39f odst. 1 a 5 a § 39f odst. 6. (6) Náklady z prostředků zdravotního pojištění vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku poskytovaného pojištěncům po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady nesmí přesáhnout výši uvedenou v analýze dopadu do rozpočtu, která byla podkladem pro rozhodnutí Ústavu. V opačném případě je držitel rozhodnutí o registraci povinen zajistit úhradu částky, o kterou náklady přesáhly částku podle analýzy dopadu do rozpočtu. Za tímto účelem uzavírá každá zdravotní pojišťovna smlouvu s držitelem rozhodnutí o registraci, která obsahuje ujednání o způsobu kompenzace nákladů, které by zdravotním pojišťovnám vznikly v případě, že náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku během doby platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady převýší předpokládanou výši. Držitel rozhodnutí o registraci je povinen uzavřít smlouvu podle věty třetí s každou zdravotní pojišťovnou, která ho o uzavření smlouvy požádala, a to do 50 dnů ode dne takové žádosti. Smlouva podle věty třetí obsahuje pouze vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, které přímo souvisejí s výpočtem a způsobem případné kompenzace. (7) V případě, že po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady nebude vysoce inovativní léčivý přípravek hrazený z prostředků zdravotního pojištění podle rozhodnutí Ústavu vydaného podle § 39h, má pojištěnec, kterému byl vysoce inovativní léčivý přípravek poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, právo být tímto léčivým přípravkem doléčen na náklady držitele rozhodnutí o registraci, a to v rozsahu předpokládaném souhrnem údajů o přípravku a indikačním a preskripčním omezením platným po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, a to do převedení pojištěnce na srovnatelně účinnou a bezpečnou léčbu hrazenou ze zdravotního pojištění a vhodnou pro takového pojištěnce, maximálně však po dobu 24 měsíců. Toto právo má i pojištěnec, kterému byl vysoce inovativní léčivý přípravek poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, avšak rozhodnutím Ústavu podle § 39h po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady bylo tomuto léčivému přípravku změněno indikační omezení tak, že pojištěnec by již neměl nárok na úhradu tohoto léčivého přípravku z prostředků zdravotního pojištění. Držitel rozhodnutí o registraci vysoce inovativního léčivého přípravku je povinen zajistit úhradu nákladů na léčivý přípravek po uplynutí nebo zrušení platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady, a to dle své volby a) poskytováním léčivého přípravku zdarma pro konkrétního pojištěnce či poskytovatele, který konkrétnímu pojištěnci podával vysoce inovativní léčivý přípravek, nebo b) kompenzováním nákladů na léčivý přípravek vzniklých zdravotní pojišťovně, která by po dohodě s držitelem rozhodnutí o registraci pokračovala v úhradě léčivého přípravku poskytovateli i po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady. (8) V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady podle § 39g po uplynutí platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady se § 39c odst. 8 nepoužije a Ústav stanoví úhradu podle § 39c odst. 2. (9) Pokud se vede řízení o stanovení dočasné úhrady u léčivého přípravku, který je již v jiné terapeutické indikaci hrazen z prostředků zdravotního pojištění na základě rozhodnutí Ústavu podle § 39h, pak Ústav stanoví výši dočasné úhrady nejvýše do výše úhrady stanovené rozhodnutím Ústavu podle § 39h. To neplatí, je-li takový léčivý přípravek rozhodnutím Ústavu podle § 39h zařazen do referenční skupinyreferenční skupiny nebo jiné skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků, ve které jsou již zařazeny jiné léčivé přípravky. Pokud má dočasnou úhradu stanovenou rovněž jiný vysoce inovativní léčivý přípravek s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností, stanoví Ústav výši dočasné úhrady posuzovaného léčivého přípravku nejvýše do výše dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku s obdobným klinickým využitím a obdobnou nebo blízkou účinností a bezpečností, a to při zohlednění rozdílů v dávkování a velikosti balení. (10) Pokud po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku Ústav rozhodne o stanovení úhrady v řízení podle § 39g jiného léčivého přípravku, který má obdobné klinické využití, Ústav neprodleně zahájí správní řízení z moci úřední, jehož účelem je vyhodnocení, zda vysoce inovativní léčivý přípravek se stanovenou dočasnou úhradou splňuje podmínky podle odstavce 2. To neplatí, pokud by jinak platnost rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku uplynula za méně než 12 měsíců. (11) V případě, že se v řízení podle odstavce 10 prokáže, že vysoce inovativní léčivý přípravek splňuje podmínky podle odstavce 2, Ústav ponechá rozhodnutí o stanovení dočasné úhrady v platnosti. Pokud však léčivý přípravek nesplňuje podmínky podle odstavce 2, Ústav rozhodne o zrušení dočasné úhrady; v takovém případě se podle odstavce 7 nepostupuje. Ustanovení § 39h odst. 3 se nepoužije a rozhodnutí podle věty druhé je vykonatelné vydáním nejbližšího seznamu podle § 39n odst. 1 po uplynutí 6 kalendářních měsíců po nabytí právní moci rozhodnutí podle věty druhé. Odvolání proti rozhodnutí podle věty druhé nemá odkladný účinek. Je-li rozhodnutí podle věty druhé napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle věty třetí obdobně. § 39da Zásady pro úhradu léčivých přípravků určených k léčbě vzácných onemocnění (1) Je-li to ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 a není-li podána pro stejnou indikaci žádost o stanovení dočasné úhrady podle § 39d ani žádost o stanovení výše a podmínek úhrady v řízení podle § 39g, Ústav rozhodne o výši a podmínkách úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění. Za léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění se považuje léčivý přípravek, který byl stanoven jako takový podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění64). Řízení lze samostatně vést také ohledně léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, u kterého je pro jinou indikaci vedeno současně řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková nebo zkrácená revize. (2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění mohou podat držitel rozhodnutí o registraci takového léčivého přípravku nebo zdravotní pojišťovna. Na náležitosti žádosti podané držitelem rozhodnutí o registraci se použije § 39f odst. 1, 5 a 6. Na náležitosti žádosti podané zdravotní pojišťovnou se použije § 39f odst. 1 a 5; k žádosti dále přiloží základní údaje o nákladech stávající léčby, odhad dopadů posuzovaného léčivého přípravku na prostředky zdravotního pojištění, odhad spotřeby léčivého přípravku a odhad počtu pacientů. Účastníkem řízení jsou zdravotní pojišťovny a držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění. Účastníkem řízení je také příslušná odborná společnost, sdružující odborníky zabývající se léčbou onemocnění, které může být posuzovaným přípravkem ovlivněno, a pacientská organizace podle zákona o zdravotních službách sdružující pacienty s onemocněním, jejichž léčba může být posuzovaným přípravkem ovlivněna, (dále jen „příslušná pacientská organizace“). (3) V řízení o stanovení výše a podmínek úhrady se u léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění posuzují a) jeho terapeutická účinnostterapeutická účinnost a bezpečnost, b) závažnost onemocnění, k jehož léčbě je určen, c) jeho nahraditelnost jinými léčebnými postupy hrazenými z prostředků zdravotního pojištění, d) celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění, k jehož léčbě je určen, a dopady léčby na systém zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, e) jeho prokazatelný přínos na zlepšení kvality života pacienta, f) reálné možnosti pro zajištění poskytování úspěšné a efektivní léčby v síti poskytovatelů zdravotních služeb, g) doporučené postupy odborných institucí a příslušných odborných společností, h) podmínky jeho úhrady z prostředků zdravotního pojištění navržené v žádosti, včetně případných smluv uzavřených držitelem rozhodnutí o registraci a zdravotními pojišťovnami omezujících dopad na prostředky zdravotního pojištění nebo upravujících sdílení rizik souvisejících s účinností tohoto léčivého přípravku v podmínkách klinické praxe, i) analýza nákladové efektivitynákladové efektivity, avšak bez zohlednění jejího výsledku v podobě poměru inkrementálních nákladů a přínosů, a j) předpokládaný dopad do rozpočtu zohledňující veřejný zájem podle § 17 odst. 2. (4) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení. Ústav do 110 dnů ode dne zahájení řízení vydá hodnotící zprávu, ve které shrne zejména dostupné poznatky o účinnosti a bezpečnosti léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, o onemocnění, k jehož léčbě je určen, o dosavadním způsobu léčby daného onemocnění, a o dopadech léčby léčivým přípravkem určeným k léčbě vzácného onemocnění na kvalitu života pacienta a systémy zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Za tím účelem je Ústav oprávněn vyžádat si potřebné informace od Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „Ústav zdravotnických informací“), Českého statistického úřadu, zdravotních pojišťoven, příslušných orgánů sociálního zabezpečení65), příslušných odborných institucí, příslušných odborných společností a příslušných pacientských organizací. V hodnotící zprávě zároveň uvede návrh výše maximální ceny vypočtené podle § 39a, návrh výše úhrady vypočtené podle § 39c a upravené podle § 39b a návrh podmínek úhrady. (5) Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k hodnotící zprávě ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího doručení. V řízení lze žádat o změnu obsahu žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu jen do uplynutí lhůty pro vyjádření k hodnotící zprávě. Ústav může na základě vyjádření účastníků řízení hodnotící zprávu upravit a poté ji spolu se souhrnem vyjádření účastníků řízení postoupí Ministerstvu zdravotnictví k vydání závazného stanoviska podle § 149 správního řádu. Ministerstvo zdravotnictví za účelem vytvoření odůvodněného podkladu pro závazné stanovisko a posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 na stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění před vydáním závazného stanoviska zřídí poradní orgán pro úhradu léčiv určených k léčbě vzácných onemocnění (dále jen „poradní orgán“), který posoudí žádost, hodnotící zprávu a kritéria stanovená v odstavci 3. Členy poradního orgánu jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví na návrh Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientských organizací podle zákona o zdravotních službách tak, aby jejich zastoupení bylo stejné. Funkční období člena poradního orgánu je tříleté. Funkci člena poradního orgánu je možno vykonávat opakovaně. Člen poradního orgánu se nemůže zúčastnit jednání o stanovení, změně nebo zrušení úhrady léčivého přípravku určeného pro léčbu vzácného onemocnění, pokud by mohlo dojít ke střetu se zájmy osobními nebo profesními nebo ke zneužití informací nabytých v souvislosti s výkonem funkce člena poradního orgánu ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. (6) K projednání žádosti nařídí Ministerstvo zdravotnictví ústní jednání. Oznámení o konání ústního jednání se doručuje podle § 39o. Předmětem ústního jednání je diskuze o hodnotící zprávě a souhrnu vyjádření účastníků řízení postoupené Ústavem podle odstavce 5 a naplnění kritérií uvedených v odstavci 3 včetně různých variant a okolností, které mohou mít vliv na nákladovou efektivitunákladovou efektivitu nebo dopad do rozpočtu. K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů se nepřihlíží. Informace, které jsou předmětem obchodního tajemství podle § 39f odst. 12, se projednávají pouze za účasti členů poradního orgánu a osob, které podle § 39f odst. 12 mají právo být s těmito informacemi seznámeni. Na základě projednání věci před poradním orgánem vydá Ministerstvo zdravotnictví závazné stanovisko do 30 dnů ode dne postoupení žádosti spolu s hodnotící zprávou a postoupí věc zpět Ústavu. Závazným stanoviskem Ministerstvo zdravotnictví a) vysloví souhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění ve výši a za podmínek navržených v hodnotící zprávě, b) stanoví úhradu z prostředků zdravotního pojištění v jiné výši nebo za jiných podmínek než jsou uvedeny v hodnotící zprávě, které uvede, nebo c) vysloví nesouhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění. (7) Pokud Ministerstvo zdravotnictví vydá závazné stanovisko podle odstavce 6 písm. b), Ústav vyzve žadatele k vyjádření, zda s navrhovanými podmínkami souhlasí. Pokud žadatel s podmínkami navrhovanými závazným stanoviskem nesouhlasí, Ústav úhradu z prostředků zdravotního pojištění nepřizná. Pokud Ministerstvo zdravotnictví vydá závazné stanovisko podle odstavce 6 písm. a) nebo c), nebo žadatel souhlasí s podmínkami navrhovanými závazným stanoviskem podle odstavce 6 písm. b), Ústav rozhodne v souladu se závazným stanoviskem. Mezi podmínkami úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění je vždy jeho podání na specializovaném pracovišti; ustanovení § 39d odst. 4 se použije obdobně. (8) Je-li podle odstavce 6 písm. a) nebo b) stanovena úhrada léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění na žádost držitele rozhodnutí o registraci, je tento povinen uhradit zdravotním pojišťovnám náklady vynaložené na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění převyšující náklady uvedené v analýze dopadu do rozpočtu, která byla podkladem pro rozhodnutí Ústavu. Ustanovení § 39d odst. 6 se použije obdobně. Náklady na léčbu léčivým přípravkem určeným k léčbě vzácného onemocnění, které byly vynaloženy k léčbě v indikacích, které neodpovídají podmínkám úhrady podle odstavce 6 nebo 7, se do nákladů podle věty první nezapočítávají. (9) V případě, že Ministerstvo zdravotnictví vyslovilo závazným stanoviskem podle odstavce 6 nesouhlas se stanovením úhrady z prostředků zdravotního pojištění, je žadatel oprávněn podat novou žádost o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne pravomocného ukončení správního řízení. (10) Nejpozději do 3 let ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění Ústav z moci úřední zahájí správní řízení o změně maximální ceny podle § 39i. Ustanovení § 39l a 39p se použijí obdobně. (11) Na základě žádosti zdravotní pojišťovny, kterou lze podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo z moci úřední Ústav zahájí řízení, jehož účelem je přehodnocení rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, pokud dopad do rozpočtu zásadně převýšil odhady, na základě kterých bylo o úhradě rozhodnuto, nebo terapeutická účinnostterapeutická účinnost nebo bezpečnost léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění při používání v klinické praxi nesplnila předpoklady, na základě kterých bylo o úhradě rozhodnuto, nebo se změnila klinická praxe nebo doporučené postupy léčby vzácného onemocnění. V řízení se postupuje podle odstavců 1 až 9 obdobně. (12) Pokud Ústav v řízení podle odstavce 11 úhradu zruší, je zdravotní pojišťovna povinna zajistit úhradu nákladů na doléčení pojištěnce, kterému byl léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění poskytnut v době platnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, a to po dobu nejvýše 12 měsíců v rozsahu předpokládaném souhrnem údajů o přípravku a indikačním a preskripčním omezením platným po dobu platnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady stanovené podle odstavce 7. Nejpozději 4 měsíce před koncem této doby je zdravotní pojišťovna povinna informovat poskytovatele poskytujícího jejím pojištěncům léčivý přípravek určený k léčbě vzácného onemocnění podle věty první o zrušení úhrady tohoto léčivého přípravku a o možnostech posouzení naplnění podmínek nároku pojištěnce podle § 19. § 39e Úhradová soutěž (1) Za účelem zajištění plně hrazených léčivých přípravků a úspor prostředků zdravotního pojištění může Ústav vypsat soutěž o nejnižší úhradu léčivého přípravku (dále jen „úhradová soutěž“), pokud o její vypsání požádá zdravotní pojišťovna. Úhradovou soutěž lze vypsat v rámci léčivé látky a lékové formy, ve které se vyskytují léčivé přípravky od nejméně 3 držitelů rozhodnutí o registraci. V úhradové soutěži účastníci nabízejí nejnižší úhradu připadající na obvyklou denní terapeutickou dávku a zavazují se uvádět na trh léčivé přípravky odpovídající požadavku úhradové soutěže tak, aby jejich cena pro konečného spotřebitelespotřebitele nepřekročila nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele. (2) Úhradová soutěž se provádí formou elektronické aukceelektronické aukce. Elektronickou aukcíElektronickou aukcí se rozumí proces sloužící k vyhodnocení nabídek, v jehož rámci účastník používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových hodnot. Účastníkem cenové soutěže je držitel rozhodnutí o registraci, který splnil podmínky kvalifikacekvalifikace. KvalifikacíKvalifikací se rozumí ověření způsobilosti pro plnění závazku z úhradové soutěže. (3) Žádost na vypsání úhradové soutěže musí vždy obsahovat a) souhlasné vyjádření Ministerstva zdravotnictví s podáním žádosti na vypsání úhradové soutěže, b) označení léčivé látky a lékové formy, v rámci které se o vypsání úhradové soutěže žádá. (4) Žádost dále zpravidla obsahuje a) požadovaný obsah léčivé látky v léčivých přípravcích, jejichž plná úhrada musí být úhradovou soutěží zajištěna, nebo požadované dávky, které mají být dosaženy jednotkou lékové formy těchto léčivých přípravků nebo jejich dělením či násobným užíváním (dále jen „požadovaný obsah“), b) minimální počet obvyklých denních terapeutických dávek v balení léčivých přípravků, jejichž plná úhrada musí být úhradovou soutěží zajištěna. (5) Ústav oznámí zahájení úhradové soutěže do 30 dnů ode dne podání žádosti ve svém Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Oznámení musí obsahovat a) označení léčivé látky a lékové formy, v rámci které se úhradová soutěž vypisuje, b) počet obvyklých denních terapeutických dávek této léčivé látky a lékové formy distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících zahájení úhradové soutěže, c) podmínky kvalifikacekvalifikace, d) lhůtu, do kdy je možné se kvalifikovat k účasti na úhradové soutěži, která činí nejméně 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení ve Věstníku, e) poučení o průběhu úhradové soutěže, f) další požadavky vyplývající ze žádosti podle odstavce 4. (6) Kvalifikovat se může pouze držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku dostupného podle § 39c odst. 2 písm. a) a obsahujícího léčivou látku v lékové formě uvedené v žádosti podle odstavce 3, který se za poslední 3 roky nedopustil přestupku podle § 44 odst. 3 písm. c). Podmínkou kvalifikacekvalifikace pro účast v úhradové soutěži je dále a) specifikace léčivých přípravků požadovaného obsahu, které budou uváděny na český trh v případě výhry v úhradové soutěži s úhradou odpovídající rozhodnutí v úhradové soutěži a nejvýše za cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele, nepřekračující nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele, b) písemné prohlášení o závazku dodávat v případě výhry v úhradové soutěži na český trh léčivé přípravky podle písmene a) za cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele, nepřekračující nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele, a to rovnoměrně po dobu 18 měsíců ode dne vykonatelnosti takového rozhodnutí a v rozsahu minimálně poloviny spotřeby obvyklých denních terapeutických dávek v dané léčivé látce a lékové formě, distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících zahájení úhradové soutěže. (7) Ústav usnesením rozhodne, že osoba, která ani po vyzvání k odstranění nedostatků podání nesplnila podmínky kvalifikacekvalifikace, není účastníkem. Proti tomuto usnesení lze podat odvolání. (8) Pokud se úhradové soutěže neúčastní alespoň 2 účastníci, Ústav úhradovou soutěž usnesením zastaví. (9) Ústav účastníkům úhradové soutěže nejméně 7 dnů předem oznámí datum a přesný čas uskutečnění elektronické aukceelektronické aukce. Oznámení podle tohoto odstavce se doručuje pouze veřejnou vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup, přičemž se považuje za doručené desátým dnem po vyvěšení. Oznámení dále obsahuje a) informace o počtu účastníků úhradové soutěže, b) zahajovací aukční hodnotu, která odpovídá platné základní úhradě léčivé látky a lékové formy za obvyklou denní terapeutickou dávku, c) poučení o průběhu elektronické aukceelektronické aukce, d) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci v rámci elektronické aukceelektronické aukce, e) stanovení minimálního rozdílu pro jednotlivé podání snižující aukční hodnotu, který odpovídá přibližně 1 % základní úhrady za obvyklou denní terapeutickou dávku předmětné léčivé látky a lékové formy. (10) Elektronická aukceElektronická aukce v rámci úhradové soutěže se koná dne a v čase stanoveném Ústavem a oznámeném účastníkům podle odstavce 9 a má pouze 1 kolo. Ústav do vydání rozhodnutí nesmí uveřejnit totožnost účastníků úhradové soutěže. (11) Elektronická aukceElektronická aukce trvá nejméně 30 minut. Každé podání, snižující aukční hodnotu po 29. minutě, prodlouží dobu trvání elektronické aukceelektronické aukce o další minutu od tohoto podání. Po celou dobu elektronické aukceelektronické aukce je Ústav povinen účastníkům sdělovat informaci o momentálně nejnižší aukční hodnotě. (12) V případě, že nejnižší aukční hodnota dosažená v elektronické aukcielektronické aukci není nejméně o 2 % nižší, než zahajovací aukční hodnota, Ústav úhradovou soutěž usnesením zastaví. (13) Zastavení úhradové soutěže podle odstavců 8 a 12 Ústav oznámí účastníkům a učiní o tom sdělení ve svém Věstníku a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Proti usnesení o zastavení úhradové soutěže se nelze odvolat. (14) Pokud úhradová soutěž není zastavena, Ústav vydá do 7 dnů po ukončení elektronické aukceelektronické aukce rozhodnutí v úhradové soutěži, kterým přijme nejnižší aukční hodnotu (dále jen „přijatá aukční hodnota“). Rozhodnutí se doručuje účastníkům úhradové soutěže a lze se proti němu odvolat. Ve výroku rozhodnutí Ústav uvede a) seznam účastníků úhradové soutěže, b) označení účastníka, který nabídl nejnižší aukční hodnotu (dále jen „výherce“), c) přijatou aukční hodnotu, d) označení léčivých přípravků požadovaného obsahu, které budou uváděny na český trh s úhradou odpovídající přijaté aukční hodnotě (dále jen „přijaté přípravky“), e) stanovení povinnosti výherce dodávat léčivé přípravky požadovaného obsahu, pro které byla přijata aukční hodnota, na český trh za cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele, nepřekračující nejvyšší možnou úhradu pro konečného spotřebitelespotřebitele, a to rovnoměrně po dobu 18 měsíců ode dne vykonatelnosti rozhodnutí v objemu odpovídajícím minimálně polovině spotřeby obvyklých denních terapeutických dávek v dané léčivé látce a lékové formě distribuovaných na českém trhu za 18 měsíců předcházejících zahájení úhradové soutěže (dále jen „závazek z úhradové soutěže“). (15) V odůvodnění rozhodnutí Ústav dále uvede zejména a) seznam osob, které nesplnily podmínky pro kvalifikacikvalifikaci v úhradové soutěži, s odůvodněním, b) shrnutí průběhu úhradové soutěže. (16) Po nabytí právní moci rozhodnutí v úhradové soutěži učiní Ústav o výsledku úhradové soutěže sdělení, které zveřejní do 5 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve svém Věstníku, a které obsahuje informace z odůvodnění rozhodnutí v úhradové soutěži. (17) Po nabytí právní moci rozhodnutí v úhradové soutěži Ústav do 10 dnů zahájí řízení o změně výše a podmínek úhrady léčivých přípravků obsahujících stejnou léčivou látku a se stejnou lékovou formou jako přijaté přípravky. V tomto řízení Ústav změní výši úhrady přijatým přípravkům podle přijaté aukční hodnoty a ostatním léčivým přípravkům změní výši úhrady podle 75 % přijaté aukční hodnoty, a to na dobu platnosti závazku z úhradové soutěže, do porušení tohoto závazku, nebo do zproštění povinnosti plnit tento závazek. Podmínky úhrady se v tomto řízení nemění. Účastníky řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. Prvním úkonem v tomto řízení je vydání rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí je vykonatelné dnem vykonatelnosti rozhodnutí v cenové soutěži. (18) Rozhodnutí v úhradové soutěži je vykonatelné prvního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po nabytí jeho právní moci. (19) Po dobu platnosti závazku z úhradové soutěže se léčivé přípravky, obsahující léčivou látku a lékovou formu, ve které bylo vydáno rozhodnutí v úhradové soutěži, hradí ve výši podle odstavce 17; vykonatelnost výše a podmínek úhrady stanovené těmto léčivým přípravkům v řízení podle § 39g se pozastavuje. (20) Ustanovení odstavce 19 nebrání zahájení a vedení řízení a vydání rozhodnutí o stanovení nebo změně výše a podmínek úhrady léčivých přípravků, uvedených v tomto odstavci, jakož i provedení hloubkové nebo zkrácené revize referenční skupinyreferenční skupiny, do které jsou zařazeny, a to včetně těchto léčivých přípravků. Takové rozhodnutí je vykonatelné uplynutím doby platnosti závazku z úhradové soutěže, porušením tohoto závazku, zproštěním povinnosti plnit tento závazek, nebo podle odstavce 25. (21) Ode dne vykonatelnosti rozhodnutí v úhradové soutěži je výherce povinen plnit závazek z úhradové soutěže. Ústav může výherce rozhodnutím zprostit povinnosti plnit závazek z úhradové soutěže, pokud výherce prokáže, že došlo k takové jím nezpůsobené a předem nepředvídatelné podstatné změně podmínek, za kterých nelze nadále spravedlivě požadovat, aby závazek z úhradové soutěže plnil. Takové rozhodnutí je vykonatelné prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabylo právní moci. Ke dni vykonatelnosti tohoto rozhodnutí se ustanovení odstavce 19 nepoužije a závazek z úhradové soutěže pozbývá platnosti. (22) V případě, že dojde k porušení závazku z úhradové soutěže podle § 44 odst. 3 písm. c) prvního dne následujícího kalendářního měsíce, se ustanovení odstavce 19 nepoužije a závazek z úhradové soutěže pozbývá platnosti. (23) Další úhradovou soutěž lze v rámci téže léčivé látky a lékové formy zahájit nejdříve po uplynutí 10 měsíců ode dne vykonatelnosti předchozího rozhodnutí v úhradové soutěži. Zahajovací aukční hodnotou je přijatá aukční hodnota z předchozího rozhodnutí v úhradové soutěži. (24) Pokud v další vypsané úhradové soutěži pro léčivé přípravky stejné léčivé látky a lékové formy není nejnižší aukční hodnota dosažená v elektronické aukcielektronické aukci nejméně o 2 % nižší než zahajovací aukční hodnota, má dosavadní výherce možnost doručit Ústavu návrh na prodloužení stávající přijaté aukční hodnoty a jeho závazku z úhradové soutěže pro období dalších 18 měsíců. Návrh musí výherce doručit do 30 kalendářních dnů po zastavení úhradové soutěže, nebo nejméně 30 kalendářních dnů před uplynutím doby platnosti závazku z úhradové soutěže v případě, že další úhradová soutěž nebyla vypsána. Pro podání návrhu platí ustanovení odstavce 6 obdobně. V takovém případě Ústav jeho návrhu neprodleně vyhoví. (25) V případě, že po dobu platnosti závazku z úhradové soutěže Ústav rozhodne v hloubkové nebo zkrácené revizi o změně výše a podmínek úhrady přijatých přípravků tak, že tato výše úhrady je nižší než výše úhrady stanovená podle odstavce 17, ustanovení odstavců 19 a 23 se nepoužije a závazek z úhradové soutěže pozbývá platnosti. Takové rozhodnutí je vykonatelné podle § 39h odst. 3. § 39f Žádost o stanovení maximální ceny a žádost o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Žádost o stanovení maximální ceny nebo žádost o stanovení výše a podmínek úhrady se podává jednotlivě pro každou lékovou formu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. (2) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady mohou podat a) držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku, je-li léčivý přípravek registrován42b), a dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) dovozce nebo tuzemský výrobce léčivého přípravku, je-li jím dovážený nebo vyráběný léčivý přípravek používán na území České republiky v rámci specifického léčebného programu nebo jiný předkladatel specifického léčebného programu42b), c) zdravotní pojišťovna. (3) Žádost o stanovení maximální ceny mohou podat osoby uvedené v odstavci 2. (4) Ústav zahájí řízení o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady i z moci úřední, je-li na stanovení maximální ceny nebo na stanovení výše a podmínek úhrady veřejný zájem. (5) Žádost o stanovení výše a podmínek úhrady musí obsahovat a) název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresu sídla žadatele, identifikační údaje zmocněnce, byl-li stanoven, b) název léčivého přípravku, kód přidělený Ústavem, nebo název potraviny pro zvláštní lékařské účely, c) lékovou formu, velikost balení, způsob a cestu podání, d) u potraviny pro zvláštní lékařské účely text označení na jejím obalu, e) léčebné indikace, pro něž je navrhována úhrada, f) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění pro všechny indikace, pro něž je navrhována úhrada, stanovené na základě uvedených objektivních a ověřitelných kritérií, pokud již nebyly předloženy v rámci hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Evropské unie a nedošlo k jejich aktualizaci od vydání zprávy o společném klinickém hodnocení, g) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet definovaných denních dávek v balení, pokud byly stanoveny, h) navrhovanou výši úhrady v korunách českých za balení a navrhované podmínky úhrady, i) navrhovanou maximální cenu léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely v korunách českých, podléhá-li léčivý přípravek cenové regulaci maximální cenou a tato cena nebyla dosud stanovena, popřípadě navrhovanou nejvyšší tržní cenu, jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely není regulován maximální cenou, j) potvrzení o zaplacení náhrady výdajů za odborné úkony podle odstavce 14, k) kód přidělený Ústavem a název léčivého přípravku, kterému je posuzovaný léčivý přípravek podobný, pokud je žádáno o stanovení výše a podmínek úhrady postupem podle § 39g odst. 9. (6) K žádosti žadatel přiloží a) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, pokud již nebyly předloženy v rámci hodnocení zdravotnických technologií na úrovni Evropské unie a nedošlo k jejich aktualizaci od vydání zprávy o společném klinickém hodnocení, b) analýzu nákladové efektivitynákladové efektivity, c) seznam států Evropské unie, ve kterých je příslušný léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely přítomný, s uvedením příslušných obchodních názvů, výši ceny výrobce, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředkůveřejných prostředků a čestné prohlášení žadatele, že je léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely za uvedených podmínek v jednotlivých zemích obchodován, d) analýzu dopadu do rozpočtu, e) návrh na stanovení zvýšené úhrady podle § 39b odst. 11 s vymezením, pro které skupiny pacientů či indikací má být stanovena a její odůvodnění, f) předběžná ujednání se zdravotními pojišťovnami, týkají-li se objemu dodávek, cen nebo úhrad projednávaného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, uzavřená ve veřejném zájmu (§ 17 odst. 2) s držitelem registrace, je-li k takové dohodě výrobcem zmocněn, nebo s výrobcem nebo dovozcem léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, g) kopii rozhodnutí o specifickém léčebném programu42b), není-li léčivý přípravek registrován. (7) Strukturu údajů a náležitosti dokumentace podle odstavců 5 a 6 stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. (8) Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. a), b), d) až f), pokud posuzovaný léčivý přípravek je podobným přípravkempodobným přípravkem k léčivému přípravku, jemuž již byla v České republice stanovena úhrada, a je s ním v zásadě terapeuticky zaměnitelný, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady nebo úhradu v odlišných indikacích. To platí i pro potravinu pro zvláštní lékařské účely, pokud je v zásadě terapeuticky zaměnitelná s jinou potravinou pro zvláštní lékařské účely, jíž již byla stanovena úhrada, a žadatel nežádá zvýšení základní úhrady nebo úhradu v odlišných indikacích. Žadatel o stanovení výše a podmínek úhrady není povinen předložit podklady uvedené v odstavci 5 písm. f) a v odstavci 6 písm. b), pokud se podle § 15 odst. 9 nepožaduje předložení hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity. Je-li navrhované použití léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely odlišné od použití v zásadě terapeuticky zaměnitelného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, na který žadatel odkazuje, nebo má být léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely používán s odlišnými cíli farmakoterapie, v odlišných dávkách nebo pro odlišné léčebné indikace, nebo se jedná o léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely, který není v zásadě terapeuticky zaměnitelný s žádným jiným léčivým přípravkem nebo potravinou pro zvláštní lékařské účely, ustanovení věty první se nepoužije. (9) Žádost o stanovení maximální ceny musí obsahovat údaje a přílohy podle odstavce 5 písm. a) až c), i) a j) a podle odstavce 6 písm. c) a f). Jestliže žadatel současně žádá o stanovení výše úhrady, nepředkládá samostatnou žádost o stanovení maximální ceny, pouze do žádosti o stanovení úhrady uvede, že žádá současně o stanovení maximální ceny. (10) Žadatel uvedený v odstavci 2 písm. c) přikládá k žádosti pouze podklady uvedené v odstavci 6 písm. e) a f). V případě, že smluvní ujednání se zdravotními pojišťovnami podle odstavce 6 písm. f) bude uzavřeno v průběhu řízení o stanovení nebo změně maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, jsou povinny smluvní strany předložit ho Ústavu bez zbytečného odkladu. (11) Žadatel, který podal žádost o stanovení maximální ceny nebo o stanovení výše a podmínek úhrady, je oprávněn označit některé z informací obsažených v žádosti, v přílohách k žádosti nebo v dokumentaci předložené podle čl. 10 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií, kterou Ústav založí podle čl. 13 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií do příslušného spisu, za předmět obchodního tajemství42d). V řízení zahájeném na žádost jiného účastníka než držitele rozhodnutí o registraci nebo z moci úřední Ústav před založením dokumentace podle čl. 13 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií do příslušného spisu vyzve osobu uvedenou v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) k označení části dokumentace předložené podle čl. 10 odst. 2 nařízení o hodnocení zdravotnických technologií za předmět obchodního tajemství, včetně odůvodnění takového označení. Za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona nelze označit a) obchodní název léčivého přípravku a kód přidělený Ústavem, je-li léčivý přípravek registrován, nebo obchodní název potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) identifikaci žadatele, c) kvantifikovatelné a hodnotitelné očekávané výsledky a důvody farmakoterapie, jichž má být dosaženo zařazením léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely do systému úhrad ze zdravotního pojištění, d) u neregistrovaných léčivých přípravků údaj o složení léčivého přípravku, léčivé látky s uvedením mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, pokud takový název existuje, e) dávkování, definovanou denní dávku doporučenou Světovou zdravotnickou organizací a obvyklou denní terapeutickou dávku pro léčebné indikace, pro něž je požadována úhrada, počet denních dávek v balení podle odstavce 5, f) výsledky dostupných klinických hodnocení s uvedením dávek, s nimiž byly studie prováděny, g) obchodní názvy, cenu, výši a podmínky úhrady z veřejných prostředkůveřejných prostředků, způsob úhrady nebo její omezení v zemích Evropské unie, kde je léčivý přípravek obchodován podle odstavce 6, h) písemné ujednání uzavřené podle § 39a odst. 2 písm. b) nebo § 39c odst. 2 písm. c) nebo d). (12) Za předmět obchodního tajemství lze označit vybrané části smluvních ujednání uzavřených mezi osobami podle odstavce 2, které upravují limitaci dopadu úhrady na finanční prostředky zdravotního pojištění nebo které mohou mít vliv na nákladovou efektivitunákladovou efektivitu či dopad do rozpočtu, včetně údajů uvedených v odstavci 6 písm. f). Obchodní tajemství podle věty první a podle odstavce 11 může být známo pouze Ústavu, Ministerstvu zdravotnictví a účastníkům řízení, kteří jsou smluvními stranami smluvních ujednání. Znepřístupnění obchodního tajemství pro veřejnost provede Ústav před vložením písemnosti, která obchodní tajemství obsahuje, do správního spisu. (13) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Ústavu náhradu výdajů za provedení odborných úkonů; to neplatí, pokud je žadatelem osoba uvedená v odstavci 2 písm. b) nebo c), nebo pokud jde o léčivé přípravky zařazené do registru přípravků pro vzácná onemocnění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 141/2000/ES o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. (14) Ústav vybírá náhradu výdajů za a) provedení odborných úkonů na žádost v souvislosti s podáním žádosti o stanovení nebo změnu maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, b) provedení dalších odborných úkonů souvisejících s řízeními, které Ústav vede ve věci maximálních cen nebo výší a podmínek úhrad, c) poskytnutí odborné konzultace související s řízením podle části šesté, je-li o ni požádán. (15) Specifikaci odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté, výši náhrady výdajů za provedení odborných úkonů souvisejících s řízením podle části šesté a způsob stanovení výše náhrady výdajů za poskytnutí odborných konzultací souvisejících s řízením podle části šesté stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů a poskytnutí odborných konzultací se stanoví tak, aby pokryla výdaje za provedení těchto odborných úkonů a konzultací v nezbytné výši. Odbornou konzultaci lze poskytovat pouze před zahájením správního řízení ve věci samé. Odborná konzultace je předběžnou informací podle § 139 správního řádu. (16) Ústav vrátí žadateli náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen nebo odborná konzultace nebyla poskytnuta, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (17) Náhrady výdajů nejsou příjmem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla, jsou příjmem Ústavu a jsou vedeny na zvláštním účtu, který je součástí rezervního fondu této organizační složky státu. Ústav používá tyto prostředky výhradně pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (18) Rozhodne-li tak vláda, převede Ústav z prostředků účtu vedeného podle odstavce 15 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví částku ve výši stanovené vládou. § 39g Řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Účastníkem řízení o stanovení maximální ceny a řízení o stanovení výše a podmínek úhrady jsou osoby, které podaly žádost, zdravotní pojišťovny, nejsou-li osobami, které podaly žádost, držitel registrace, jde-li o registrovaný léčivý přípravek, dovozce nebo tuzemský výrobce, jde-li o neregistrovaný léčivý přípravek používaný ve schváleném specifickém léčebném programu, nebo o potravinu pro zvláštní lékařské účely. (2) Ústav rozhodne o maximální ceně a výši a podmínkách úhrady nejpozději do 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno; v případě společného řízení o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady činí tato lhůta 165 dnů. (3) Ústav žádosti osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) vyhoví, pokud je navrhovaná maximální cena nižší než maximální cena vypočtená podle § 39a odst. 2 až 6 nebo je navrhovaná výše úhrady nižší než výše úhrady vypočtená podle § 39c a upravená podle § 39b. (4) Při rozhodování o výši a podmínkách úhrady Ústav léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely stanoví úhradu podle § 39c. Při stanovení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely úhradu zvýší nebo sníží na základě posouzení podmínek stanovených v § 39b odst. 2 způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy 15 dní od zahájení řízení; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. Účastníci řízení mají právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí ve lhůtě 10 dní ode dne doručení sdělení o ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí; tuto lhůtu Ústav může usnesením prodloužit. O změnu obsahu žádosti podle § 41 odst. 8 správního řádu lze požádat v průběhu správního řízení pouze dvakrát. Toto omezení se neuplatní, nepožaduje-li se změnou obsahu žádosti úprava podmínek úhrady, ale požaduje se buď snížit navrženou výši maximální ceny pod výši vypočtenou podle § 39a odst. 2 až 6, nebo snížit navrženou výši úhrady pod výši vypočtenou podle § 39c a upravenou podle § 39b. (6) Dojde-li v průběhu řízení o stanovení maximální ceny nebo řízení o stanovení výše a podmínek úhrady ke změnám předložených údajů a dokumentace, je žadatel povinen tyto změny neprodleně oznámit Ústavu. (7) V řízení o stanovení maximální ceny, v řízení o stanovení výše a podmínek úhrady, v hloubkové nebo zkrácené revizi, jakož i v řízení o změně nebo zrušení stanovené maximální ceny nebo stanovené výše a podmínek úhrady, se použijí ustanovení o řízení s velkým počtem účastníků podle správního řádu42e). (8) Ústavem shromážděné cenové reference léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a údaje o jejich dostupnosti a přítomnosti se považují za správné, pokud účastníkem řízení není prokázán opak. (9) Jsou-li splněny podmínky § 39b odst. 5 a 6 a § 39f odst. 8 a nepostupuje-li se podle odstavce 10, Ústav rozhodne ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Nevydá-li rozhodnutí ve lhůtě podle věty první, má se za to, že stanovil výši a podmínky úhrady v souladu s § 39b odst. 5 a 6 nebo maximální cenu v souladu s § 39a odst. 4 a 5. Rozhodnutí podle věty druhé je vykonatelné v souladu s § 39h odst. 3. V řízení podle věty první se ustanovení odstavců 2, 4 a 5 nepoužijí a účastníkům řízení je dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí podle odstavce 10. (10) Ústav řízení podle odstavce 9 zastaví, zjistí-li do 10 dnů od jeho zahájení, že žádost o stanovení výše a podmínek úhrady nesplňuje náležitosti uvedené v § 39f odst. 8 a alespoň 1 z účastníků řízení s tím ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení sdělení o ukončení zjišťování podkladů pro vydání rozhodnutí vysloví souhlas. Dnem následujícím po právní moci usnesení podle věty první Ústav zahájí řízení o žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady s postupem podle odstavců 1 až 8. (11) Ujednáním uzavřeném ve veřejném zájmu podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d) je možno sjednat odkladný účinek nejpozději do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se stanoví nebo mění základní úhrada. (12) Odvolací orgán není vázán důvody odvolání v případě, že napadené rozhodnutí ruší z důvodu jeho nesouladu s právními předpisy. V takovém případě se odvolací orgán dalšími námitkami účastníků řízení nezabývá. (13) Zdravotní pojišťovna a osoba uvedená v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) mohou ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 za účelem zvýšení a zajištění kvality a dostupnosti zdravotní péče uzavřít písemné ujednání snižující nejvyšší možnou cenu pro konečného spotřebitelespotřebitele pro pojištěnce této zdravotní pojišťovny (dále jen „smluvní cena zdravotní pojišťovny“). Takové ujednání se musí vztahovat na všechny dodávky předmětného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely smluvním poskytovatelům zdravotní pojišťovny, která uzavřela písemné ujednání. Smluvní cena zdravotní pojišťovny je pro účely účtování výše úhrady zdravotní pojišťovně pro smluvního poskytovatele závazná, pokud mu byla řádně oznámena. § 39h Rozhodnutí o stanovení maximální ceny a o stanovení výše a podmínek úhrady (1) Ústav rozhodnutím stanoví maximální cenu nebo stanoví výši a podmínky úhrady, jsou-li splněny podmínky pro jejich stanovení podle tohoto zákona. Léčivý přípravek uvolněný ze systému rezervních zásob podle jiného právního předpisu72) je hrazen ve výši součtu výše úhrady podle věty druhé a zvláštní obchodní přirážky stanovené cenovým předpisem včetně daně z přidané hodnoty. Léčivý přípravek je hrazen ve výši určené součtem stanovené úhrady, maximální výše obchodních přirážek a daně z přidané hodnoty (dále jen „nejvyšší možná úhrada pro konečného spotřebitelespotřebitele“), maximálně však do výše skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele. Stanovená výše a podmínky úhrady se nepoužije, pokud zdravotní pojišťovna postupuje podle § 39c odst. 6. Zvlášť účtovaný léčivý přípravek, který je předepsán na žádanku, a který k úhradě účtuje zdravotní pojišťovně smluvní poskytovatel zdravotních služeb spolu s příslušným zdravotním výkonem, je hrazen ve výši a) nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele, b) nejvyšší možné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele, je-li nižší než úhrada pro konečného spotřebitelespotřebitele podle písmene a), c) smluvní ceny zdravotní pojišťovny, je-li nižší, než úhrada pro konečného spotřebitelespotřebitele podle písmene a) a cena pro konečného spotřebitelespotřebitele podle písmene b). (2) Není-li rozhodnutí vydáno ve lhůtách stanovených tímto zákonem, může osoba, která podala žádost o stanovení maximální ceny, uvést léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na trh za cenu, kterou navrhla v žádosti, a to do vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení maximální ceny. (3) Pokud rozhodnutí v hloubkové nebo zkrácené revizi, rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení, rozhodnutí o opravném prostředku nebo rozhodnutí v přezkumném řízení nabylo právní moci do 15. dne kalendářního měsíce včetně, je vykonatelné vydáním nejbližšího následujícího seznamu podle § 39n odst. 1. Pokud nabylo právní moci po 15. dni kalendářního měsíce, je vykonatelné vydáním druhého nejbližšího seznamu podle § 39n odst. 1. (4) Odvolání proti rozhodnutí v hloubkové nebo zkrácené revizi, rozhodnutí o stanovení maximální ceny nebo rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady, jakož i o jejich změně nebo zrušení, a rozklad proti rozhodnutí v přezkumném řízení nemá odkladný účinek. Je-li takové rozhodnutí napadeno odvoláním nebo rozkladem, je předběžně vykonatelné podle odstavce 3 obdobně. (5) Účinky rozhodnutí, kterým se zrušuje rozhodnutí podle odstavce 4, nastávají podle odstavce 3 obdobně. § 39i Změny maximální ceny a výše a podmínek úhrady (1) Ústav rozhodne o změně stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v a) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o maximální cenu; osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c) mohou podat žádost pouze v případě, že stanovená maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely je vyšší, než cena vypočtená podle § 39a odst. 2, b) § 39f odst. 2 písm. a) až c), pokud jde o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Ústav neprodleně zahájí řízení z moci úřední o změně stanovené výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, která neodpovídá základní úhradě stanovené podle § 39c odst. 7, nebo má podmínky úhrady neodpovídající podmínkám úhrady stanoveným v hloubkové nebo zkrácené revizi. Věta první se nepoužije u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých je úhrada v souladu s § 39c odst. 8 věty druhé. Ústav zahájí řízení z moci úřední o změně maximální ceny, vyjde-li najevo, že maximální cena podobného přípravkupodobného přípravku stanovená podle § 39a odst. 4 nebo 5 je vyšší než maximální cena, kterou by Ústav stanovil podle § 39a odst. 2. (3) Ústav rozhodne o snížení, popřípadě o změně podmínek úhrady též, je-li toto snížení součástí opatření schválených vládou k zajištění finanční stability systému zdravotního pojištění42f). Úhradu léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely Ústav upraví v nezbytném rozsahu, postupně od referenčních skupinreferenčních skupin částečně hrazených, po referenční skupinyreferenční skupiny léčivých přípravků život zachraňujících. (4) Ústav rozhodne na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b) o snížení maximální ceny postupem podle § 39g odst. 9. (5) Při řízení o změně se postupuje podle § 39g odst. 1 až 8 a § 39h obdobně. Na náležitosti žádosti o změnu maximální ceny nebo změny výše a podmínek úhrady se použije § 39f odst. 1, 5 až 11 přiměřeně. Žadatel, který žádá o snížení úhrady nebo zpřísnění podmínek úhrady, může požádat Ústav o upuštění od předložení náležitostí uvedených v § 39f odst. 6. Ústav žádosti vyhoví, pokud nejsou tyto náležitosti nezbytné k posouzení zájmu na dostupnosti účinné a bezpečné zdravotní péče. Žadatel, který žádá o snížení maximální ceny, může požádat Ústav o upuštění od předložení náležitostí uvedených v § 39f odst. 6 písm. c). § 39j Zrušení a zánik maximální ceny a výše a podmínek úhrady (1) Jestliže léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely nejsou dodávány na český trh déle než 12 měsíců, Ústav může rozhodnout o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b), nebo z moci úřední, a pokud zrušení maximální ceny nebo výše nebo podmínek úhrady není v rozporu se zájmem na zabezpečení dostupnosti účinné a bezpečné zdravotní péče. (2) Ústav může rozhodnout o zrušení výše a podmínek úhrady a) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. a) nebo b), b) na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c), pokud stanovená výše a podmínky úhrady nejsou v souladu s tímto zákonem a tohoto souladu nelze dosáhnout změnou maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo c) z moci úřední, pokud není léčivý přípravek nebo potravina pro zvláštní lékařské účely vhodná k použití v klinické praxi, a držitel registrace registrovaného léčivého přípravku nebo dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely neprokáže opak. (3) Ústav dále může rozhodnout o zrušení výše a podmínek úhrady z moci úřední, není-li to v rozporu s veřejným zájmem, pokud osoba, na jejíž žádost bylo vydáno rozhodnutí, se dopustí přestupku podle § 44 odst. 3, nezajistí plnění povinností podle § 39d odst. 6 nebo 7. V rozhodnutí o zrušení úhrady může této osobě Ústav až na dobu 3 let zakázat podání žádosti o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, v souvislosti se kterým se tato osoba dopustila přestupku. (4) Ústav rozhodne o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady podle odstavce 1 až 3 nejpozději ve lhůtě 75 dnů ode dne, kdy bylo řízení zahájeno. Při řízení o zrušení stanovené maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady se postupuje podle § 39g odst. 1 až 8 a § 39h obdobně. Na náležitosti žádosti o zrušení maximální ceny nebo zrušení výše a podmínek úhrady se použije § 39f odst. 1 a § 39f odst. 5 písm. a) až c) a e) obdobně. (5) Maximální ceny hromadně vyráběných léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u nichž je podle cenového rozhodnutí vydaného podle cenového výměru rozhodnuto o zrušení regulace maximální cenou, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí. Maximální cena léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely zaniká dnem vykonatelnosti rozhodnutí o zrušení výše a podmínek úhrady tohoto léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, nebo nabytím právní moci rozhodnutí o nepřiznání výše a podmínek úhrady podle § 15 odst. 6, pokud byla žádost o stanovení maximální ceny předložena spolu s žádostí o stanovení výše a podmínek úhrady léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a zároveň není vedeno jiné správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady takového léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely. Maximální cena léčivého přípravku také zaniká uplynutím doby, na kterou byla stanovena dočasná úhrada podle § 39d, pokud léčivý přípravek nemá stanovenu trvalou úhradu podle § 39h a zároveň není vedeno jiné správní řízení o stanovení výše a podmínek úhrady takového léčivého přípravku. (6) Maximální ceny a výše a podmínky úhrady u registrovaných léčivých přípravků zanikají dnem, kdy byla zrušena nebo zanikla registrace léčivého přípravku nebo rozhodnutí o registraci léčivého přípravku pozbylo platnosti, pokud nebylo přitom rozhodnuto o postupném stažení léčivého přípravku z oběhu; bylo-li umožněno jeho postupné stažení z oběhu, výše a podmínky úhrady a maximální cena zanikají uplynutím doby stanovené k provedení tohoto stažení. U neregistrovaných léčivých přípravků maximální cena a výše a podmínky úhrady zanikají dnem, kdy byl ukončen specifický léčebný program; to neplatí, pokud byl s uskutečněním specifického léčebného programu pro totožný léčivý přípravek opětovně vydán souhlas v období 6 měsíců ode dne ukončení platnosti předchozího souhlasu. § 39k Mimořádné prodloužení lhůty V případě mimořádně velkého počtu žádostí o zvýšení maximální ceny může Ústav lhůtu uvedenou v § 39g odst. 2 prodloužit usnesením o 60 dnů, a to pouze jednou. Žadateli a osobám uvedeným v § 39f odst. 2 písm. a) a b), nejsou-li žadatelem, oznamuje Ústav prodloužení lhůty před jejím uplynutím. § 39l Hloubková revize úhrad (1) Hloubkovou revizíHloubkovou revizí se rozumí revize referenční skupinyreferenční skupiny, ve které se přezkoumává a v případě potřeby mění výše základní úhrady, soulad výší úhrad všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely se základní úhradou, jednotnost a účelnost stanovených podmínek úhrady a soulad stanovené výše a podmínek úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely s tímto zákonem, a to zejména splnění očekávaných výsledků a důvodů farmakoterapie a nákladové efektivitynákladové efektivity. (2) Hloubkovou reviziHloubkovou revizi provádí Ústav z moci úřední. Účastníkem řízení jsou osoby uvedené v § 39f odst. 2. (3) Na základě poznatků získaných podle odstavců 1 a 2 Ústav zpracovává revizní zprávu včetně návrhu na úpravu referenčních skupinreferenčních skupin a postupuje podle odstavce 4 stanovením, změnou nebo zrušením výše a podmínek úhrady léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely. (4) Hloubková revizeHloubková revize se provádí ve společném řízení o léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupinyreferenční skupiny. Hloubkovou reviziHloubkovou revizi lze samostatně zahájit a vést i o těch léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely, u kterých je vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení výše a podmínek úhrady, nebo zkrácená revize. (5) První hloubkovou revizihloubkovou revizi Ústav zahájí do 3 let ode dne vykonatelnosti rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady prvního léčivého přípravku zařazeného do dané referenční skupinyreferenční skupiny. § 39m (1) Po nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady potravině pro zvláštní lékařské účely oznámí její dovozce nebo tuzemský výrobce Ústavu datum jejího skutečného uvedení na trh v České republice, a to nejpozději do 2 měsíců po jejím skutečném uvedení na tento trh; stejným způsobem rovněž oznámí Ústavu nejméně 2 měsíce předem přerušení nebo ukončení uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice, a to včetně důvodů takového přerušení nebo ukončení. V případě výjimečných okolností lze učinit takové oznámení nejpozději současně s přerušením nebo ukončením uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice. Dojde-li k obnovení uvádění potraviny pro zvláštní lékařské účely na trh, je její dovozce nebo tuzemský výrobce povinen oznámit neprodleně tuto skutečnost Ústavu. Oznámení podle vět první až třetí podává dovozce nebo tuzemský výrobce Ústavu elektronicky na formuláři zveřejněném na internetových stránkách Ústavu s rozlišením jednotlivých variant potravin pro zvláštní lékařské účely podle kódu Ústavu, který byl potravině pro zvláštní lékařské účely přidělen v rozhodnutí o stanovení výše a podmínek úhrady. (2) Dovozce nebo tuzemský výrobce potraviny pro zvláštní lékařské účely, která je hrazena ze zdravotního pojištění, je povinen zajistit při dodávkách této potraviny pro zvláštní lékařské účely evidenci a ukládat ji po dobu 5 let. Dovozce nebo tuzemský výrobce oznamuje Ústavu elektronicky úplné a správné údaje o objemu dodávek potravin pro zvláštní lékařské účely na trh v České republice. Toto oznámení dále obsahuje identifikaci dovozce nebo tuzemského výrobce, identifikaci potraviny pro zvláštní lékařské účely kódem přiděleným Ústavem a informaci o tom, zda byla dodána poskytovateli zdravotních služeb, distributorovi nebo jiné osobě. Strukturu, způsob, formu a časový interval poskytování těchto údajů prostřednictvím elektronického hlášení stanoví Ministerstvo zdravotnictví prováděcím právním předpisem. § 39n Zveřejňování informací (1) Ústav vydává k prvnímu dni kalendářního měsíce seznam, který zveřejňuje na elektronické úřední desce. Seznam obsahuje a) u léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění, u kterých Ústav rozhoduje o výši a podmínkách úhrady, jejich úplný výčet spolu s výší ohlášené ceny výrobce nebo stanovené maximální ceny s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny, s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byly výše a podmínky úhrady stanoveny, s nejvyšší možnou úhradou pro konečného spotřebitelespotřebitele s odůvodněním, jak byla vypočtena, a s výší doplatku započitatelného do limitu podle § 16b odst. 1, b) základní úhrady referenčních skupinreferenčních skupin s odůvodněním, jak byly základní úhrady stanoveny, spolu s úplným výčtem léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenčních skupinreferenčních skupin, c) maximální ceny léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých Ústav rozhoduje pouze o maximální ceně spolu s úplným výčtem léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely a s odůvodněním, jak byly maximální ceny stanoveny. (2) Ústav pravidelně zveřejňuje na elektronické úřední desce ke 20. dni kalendářního měsíce návrh seznamu podle odstavce 1. Do předposledního dne kalendářního měsíce se lze k návrhu seznamu vyjádřit. Ústav vyjádření vyhodnocuje a provádí opravy. O vyhodnocení návrhu na opravu seznamu Ústav toho, kdo návrh podal, neinformuje. (3) V případě zjištění vady ve výši maximální ceny nebo nejvyšší možné úhrady pro konečného spotřebitelespotřebitele léčivého přípravku v seznamu podle odstavce 1 nebo v jeho aktualizaci Ústav vady neprodleně odstraní. (4) Ústav jedenkrát za rok sděluje Komisi Evropské unie a) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, jejichž maximální cena byla stanovena ve sledovaném období, s uvedením její výše, b) seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, u kterých byla maximální cena ve sledovaném období zvýšena, s uvedením její výše, c) aktualizovaný seznam léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely hrazených ze zdravotního pojištění; seznam obsahuje jejich úplný výčet spolu s výší a podmínkami úhrady s odůvodněním, jak byla výše a podmínky úhrady stanoveny. (5) Ústav zveřejňuje pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup spisy správních řízení, které vede podle § 39a až § 39l a § 39p. Údaje označené jako předmět obchodního tajemství Ústav neposkytne ani jinak nezveřejní. (6) Jestliže žadatel dodatečně zveřejní některé informace, které označil podle § 39f odst. 11 nebo 12 za předmět obchodního tajemství, nelze tyto informace nadále za předmět obchodního tajemství považovat; o tom je povinen žadatel Ústav vyrozumět. (7) Informace považované za předmět obchodního tajemství podle tohoto zákona může Ústav poskytnout na vyžádání pouze Ministerstvu zdravotnictví a správním orgánům pro potřeby hodnocení cenové regulace, stanovení maximálních cen a výše a podmínek úhrady nebo v souvislosti s jejich správní, kontrolní nebo sankční činností, jakož i soudům a orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení. Na vyžádání poskytne tyto informace také Komisi Evropské unie. § 39o Doručování v řízeních podle části šesté V řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady v hloubkové nebo zkrácené revizi, v řízení o opravném prostředku nebo v přezkumném řízení se veškeré písemnosti doručují pouze veřejnou vyhláškou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou pátým dnem po vyvěšení. § 39p Zkrácená revize maximálních cen nebo úhrad (1) Ústav provádí zkrácenou revizi, ve které přezkoumává a v případě potřeby mění výši maximálních cen, výši základní úhrady a soulad výší úhrad všech v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely se základní úhradou. Zkrácenou revizi úhrad Ústav provádí z moci úřední anebo na žádost osoby uvedené v § 39f odst. 2 písm. c) v případě, že předpokládaná úspora finančních prostředků zdravotního pojištění v referenční skupiněreferenční skupině je vyšší než 30 000 000 Kč ročně, nebo 5 000 000 Kč ročně v případě výše úhrady vysoce inovativního léčivého přípravku. Zkrácenou revizi maximálních cen Ústav provádí z moci úřední nejméně jedenkrát za 3 roky za účelem ověření, zda stanovené maximální ceny nepřekračují omezení stanovená tímto zákonem. (2) Jestliže Ústav zjistí, že v některé ze skupin léčivých látek uvedených v příloze č. 2 tohoto zákona není ani 1 léčivý přípravek plně hrazen, neprodleně zahájí z moci úřední zkrácenou revizi úhrad všech referenčních skupinreferenčních skupin s obsahem léčivých látek uvedených v příslušné skupině přílohy č. 2 tohoto zákona a rozhodnutím upraví úhrady tak, aby v souladu s § 39c odst. 5 byl nejméně nákladný léčivý přípravek náležející do této skupiny plně hrazen. (3) Ústav neprodleně zahájí zkrácenou revizi úhrad na základě písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d) v případě, že předpokládaná úspora finančních prostředků zdravotního pojištění v referenční skupiněreferenční skupině je nejméně 20 000 000 Kč ročně. (4) Ústav neprodleně zahájí zkrácenou revizi v případě, že došlo k a) porušení písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) v případě, že základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny byla stanovena ve výši takového písemného ujednání, nebo b) porušení písemného ujednání podle § 39c odst. 2 písm. d) v případě, že základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny byla stanovena podle takového písemného ujednání, c) situaci, kdy základní úhrada referenční skupinyreferenční skupiny byla stanovena ve výši nejvyšší ceny výrobce nebo úhrady obsažené v písemném ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo d), avšak ani po 12 měsících ode dne nabytí účinnosti písemného ujednání nebyl léčivý přípravek, o jehož nejvyšší ceně výrobce nebo úhradě bylo takové písemné ujednání uzavřeno, na trhu v případě existující poptávky dostupný podle § 39c odst. 2 písm. a). (5) Rozhodnutí v řízení podle odstavců 1 až 4 a § 39c odst. 9 Ústav vydá do 50 kalendářních dnů ode dne zahájení řízení. Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy 10 kalendářních dnů ode dne zahájení řízení, přičemž tuto lhůtu může Ústav usnesením prodloužit. V řízení ve zkrácené revizi se ustanovení § 39g odst. 5 nepoužije. Zkrácená revize úhrad podle § 39c odst. 9 se provádí přepočtem ze základní úhrady stanovené podle § 39c odst. 7. Ve zkrácené revizi úhrad nelze měnit podmínky úhrady stanovené léčivému přípravku nebo potravině pro zvláštní lékařské účely v posledním vykonatelném rozhodnutí o výši a podmínkách jeho úhrady. (6) Zkrácenou revizi úhrad podle odstavců 1 až 4 a podle § 39c odst. 9 je možné uskutečnit pouze u referenční skupinyreferenční skupiny, ve které proběhla alespoň jedna hloubková revizehloubková revize; v opačném případě Ústav provede hloubkovou revizihloubkovou revizi podle § 39l. To neplatí u skupiny v zásadě terapeuticky zaměnitelných léčivých přípravků nebo potravin pro zvláštní lékařské účely obsahujících shodnou léčivou látku nebo podobnou biologickou léčivou látku a shodnou lékovou formu. (7) Zkrácená revize úhrad se provádí ve společném řízení o léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely zařazených do referenční skupinyreferenční skupiny. Zkrácená revize maximálních cen se provádí ve společném řízení s léčivými přípravky obsahujícími stejnou léčivou látku a cestu podání nebo s potravinami pro zvláštní lékařské účely podle jejich zařazení do referenčních skupinreferenčních skupin. Zkrácenou revizi lze samostatně zahájit a vést i o těch léčivých přípravcích nebo potravinách pro zvláštní lékařské účely, u kterých je vedeno řízení o stanovení, změně nebo zrušení maximální ceny nebo výše a podmínek úhrady, nebo hloubková revizehloubková revize. ČÁST SEDMÁ KATEGORIZACE A CENOVÁ A ÚHRADOVÁ REGULACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPSANÝCH NA POUKAZ § 39r Ohlašování (1) Není-li dále stanoveno jinak, hradí se zdravotnické prostředky předepsané na poukaz zařazené do úhradových skupin, jsou-li splněny podmínky úhrady stanovené pro tuto úhradovou skupinu. (2) Výrobce zdravotnického prostředku, zplnomocněný zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi, anebo osoba písemně pověřená výrobcem zdravotnického prostředku nebo zplnomocněným zástupcem výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi k jednání podle této části, avšak vždy pouze jedna z těchto osob, (dále jen „ohlašovatel“) prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků zřízeného podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro73) ohlásí Ústavu zařazení, vyřazení nebo změnu zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, pokud byla Ústavem vytvořena. Třetí zemí se rozumí jakýkoliv stát kromě České republiky, členských států Evropské unie, smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace. Na zaměnitelnost zdravotnických prostředků nemá vliv odlišná osoba výrobce zdravotnického prostředku, jiné barevné provedení, dílčí rozdíly v materiálovém složení, odlišnosti ve vzhledu a obdobné rozdíly v provedení, které neovlivňují funkční vlastnosti a určený účel použití zdravotnického prostředku. (3) Ohlašovatel může požádat Ústav o stanovisko k výběru úhradové skupiny, popřípadě skupiny zaměnitelných prostředků, do které zdravotnický prostředek podle svých funkčních vlastností a určeného účelu použití náleží. Takové stanovisko Ústavu je odborným úkonem podle zákona o zdravotnických prostředcích. (4) Zdravotnické prostředky na zakázku se neohlašují a hradí se ve výši a za podmínek stanovených v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ohlašovatel v ohlášení kromě náležitostí stanovených správním řádem uvede a) název a adresu sídla výrobce zdravotnického prostředku, jde-li o osobu odlišnou od ohlašovatele, b) kopii písemného pověření k jednání podle této části s úředně ověřeným podpisem osoby oprávněné jednat za výrobce zdravotnického prostředku nebo zplnomocněného zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemi, pokud nejsou ohlašovateli, c) registrační číslo nebo jediné registrační číslo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g) výrobce zdravotnického prostředku nebo zplnomocněného zástupce výrobce zdravotnického prostředku usazeného ve třetí zemitřetí zemi, bylo-li přiděleno, d) obchodní název zdravotnického prostředku, e) doplňky názvů označující každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku, pokud existuje více variant, f) primární identifikátor modelu ohlašovaného zdravotnického prostředku (UDI-DI) v systému jedinečné identifikace zdravotnického prostředku UDI podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích42g), byl-li přidělen, g) úhradovou skupinu, popřípadě skupinu zaměnitelných prostředků, do kterých zdravotnický prostředek podle ohlašovatele náleží, h) nejvyšší cenu, za kterou je ohlašovaný zdravotnický prostředek uváděn nebo poprvé dodáván v rámci distribučního řetězce na trh na území České republiky, bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty (dále jen „cena původce“); cenu původce ohlašovatel uvede pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku, i) předpokládanou výši úhrady ohlašovaného zdravotnického prostředku přepočtenou podle parametrů obsažených v příloze č. 3 k tomuto zákonu; předpokládanou výši úhrady včetně daně z přidané hodnoty uvede ohlašovatel pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku, j) písemný souhlas Ministerstva zdravotnictví s úhradou ohlašovaného zdravotnického prostředku, pokud ohlašovatel v ohlášení uvede jako úhradovou skupinu „Nekategorizované zdravotnické prostředky“ s úhradovým limitem 50 %, k) smlouvu o sdílení rizik uzavřenou mezi všemi zdravotními pojišťovnami a ohlašovatelem, vztahující se na všechny dodávky v ní uvedeného zdravotnického prostředku na trh v České republice, pokud ohlašovatel v ohlášení uvede jako úhradovou skupinu „Nekategorizované zdravotnické prostředky“ s úhradovým limitem 100 %; povinnou součástí smlouvy o sdílení rizik je analýza dopadu do rozpočtu, stanovení ročního nákladového stropu pro takový zdravotnický prostředek a rozdělení rizik mezi zdravotní pojišťovny a ohlašovatele pro případ jeho překročení; a l) počet měrných jednotek v balení ohlašovaného zdravotnického prostředku podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu; počet měrných jednotek v balení uvede ohlašovatel pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku. (6) V případě změny některého z ohlašovaných údajů, které mají vliv na zveřejňované údaje podle § 39t odst. 1, je ohlašovatel povinen podat ohlášení změny těchto údajů prostřednictvím Informačního systému zdravotnických prostředků zřízeného podle zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro73) nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně údajů došlo. V případě ohlášení zvýšení ceny původce je ohlašovatel povinen přiložit přílohu podle odstavce 8 písm. e) v elektronické podobě. (7) Písemný souhlas podle odstavce 5 písm. j) Ministerstvo zdravotnictví uděluje a odvolává po posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 a na základě ohlašovatelem předloženého hodnocení nákladové efektivity. Pro hodnocení nákladové efektivity se použije § 15 odst. 8 přiměřeně. Součástí tohoto hodnocení je dále odůvodnění návrhu na zařazení zdravotnického prostředku do úhradové skupiny „Nekategorizované zdravotnické prostředky“. Odvolání souhlasu musí být neprodleně oznámeno ohlašovateli a Ústavu. (8) Ohlašovatel k ohlášení dále v elektronické podobě přiloží a) návod k použití ohlašovaného zdravotnického prostředku v českém jazyce ve znění aktuálním ke dni podání ohlášení, pokud byl návod k použití výrobcem zdravotnického prostředku vydán, b) platné prohlášení o shodě ohlašovaného zdravotnického prostředku v českém nebo anglickém jazyce, c) platný certifikát vydaný notifikovanou osobou pro zdravotnické prostředky nebo oznámeným subjektem pro zdravotnické prostředky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g) v případě diagnostického zdravotnického prostředku in vitro určeného pro sebetestování, zdravotnického prostředku rizikové třídy IIa, IIb a III nebo zdravotnického prostředku rizikové třídy I sterilního nebo s měřicí funkcí v českém nebo anglickém jazyce, d) kopii závěrečné zprávy z klinického hodnocení nebo kopii závěrečné zprávy z hodnocení funkční způsobilosti, e) aktuální ceník podepsaný výrobcem zdravotnického prostředku nebo doklad osvědčující cenu, za kterou je ohlašovaný zdravotnický prostředek uváděn na trh Evropské unie, a jeho překlad do českého jazyka, a f) hodnocení nákladové efektivitynákladové efektivity a dopadu na finanční prostředky zdravotního pojištění způsobeného používáním zdravotnického prostředku, s vyčíslením nákladů na 1 pojištěnce a odhadovaného počtu pojištěnců za rok, v případě, kdy ohlašovatel v ohlášení uvede jako úhradovou skupinu „Nekategorizované zdravotnické prostředky“. § 39s Zařazování do úhradových skupin (1) Ústav zveřejňuje k desátému dni kalendářního měsíce na elektronické úřední desce všechna ohlášení podle § 39r odst. 2 doručená Ústavu v předchozím kalendářním měsíci, pokud obsahují všechny údaje podle § 39r odst. 5 a 8. Ústav spolu s ohlášením zveřejňuje všechny jeho přílohy s výjimkou příloh podle § 39r odst. 8 písm. d) a e). K přílohám podle § 39r odst. 8 písm. d) a e) Ústav zajistí elektronický přístup zdravotním pojišťovnám. (2) V případě, že zdravotnický prostředek s ohledem na své funkční vlastnosti nebo určený účel použití nenáleží do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, uvedené v ohlášení, Ústav rozhodne, že zdravotnický prostředek do dané úhradové skupiny nebo skupiny zaměnitelných prostředků nenáleží. (3) Nezahájí-li Ústav do 45 dnů ode dne zveřejnění ohlášení podle odstavce 1 řízení podle odstavce 2 nebo řízení podle odstavce 2 zastaví, je zdravotnický prostředek zařazen do úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, odpovídající ohlášení od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po uplynutí lhůty nebo zastavení řízení. Ústav vydá oznámení o zařazení do úhradové skupiny. (4) Ústav dále rozhodne o vyřazení zdravotnického prostředku z úhradové skupiny, popřípadě ze skupiny zaměnitelných prostředků, jestliže a) zjistí, že zdravotnický prostředek, který byl zařazen do úhradové skupiny podle odstavce 3, do této úhradové skupiny, popřípadě do skupiny zaměnitelných prostředků, podle svých funkčních vlastností nebo určeného účelu použití nenáleží, b) Ministerstvo zdravotnictví odvolá svůj souhlas podle § 39r odst. 7, c) uplyne platnost smlouvy o sdílení rizik podle § 39r odst. 5, d) zdravotnický prostředek nebyl ze zdravotního pojištění v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců předcházejících zahájení řízení uhrazen žádnou zdravotní pojišťovnou a současně ohlašovatel nedoložil za toto období přítomnost zdravotnického prostředku na trhu, e) zdravotnický prostředek nelze dále uvádět a dodávat na trh, protože byl stažen z trhu nebo z oběhu nebo bylo zahájeno bezpečnostní nápravné opatření, f) certifikát zdravotnického prostředku byl notifikovanou osobou nebo oznámeným subjektem pro zdravotnické prostředky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie42g) pozastaven nebo pozbyl platnosti nebo v případě zdravotnického prostředku rizikové třídy I není ve shodě s právními předpisy upravujícími požadavky na zdravotnické prostředky, nebo g) zjistí, že ohlášení nebylo podáno v souladu s § 39r odst. 5, že doložené přílohy nejsou v souladu s § 39r odst. 8 nebo že došlo ke zvýšení ceny původce, které nebylo ohlášeno v souladu s § 39r odst. 6. (5) Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení zdravotnického prostředku z úhradové skupiny, popřípadě ze skupiny zaměnitelných prostředků, nebo do doby zastavení tohoto řízení nemůže ohlašovatel podat jiné ohlášení zdravotnického prostředku, o němž je toto řízení vedeno. (6) Pokud rozhodnutí podle odstavce 4 nabude právní moci do desátého dne kalendářního měsíce včetně, jeho právní účinky nastávají prvním dnem následujícího kalendářního měsíce. Pokud rozhodnutí podle odstavce 4 nabude právní moci po desátém dni kalendářního měsíce, jeho právní účinky nastávají prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí jeho právní moci. (7) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek. Je-li takové rozhodnutí napadeno odvoláním, je předběžně vykonatelné podle odstavce 6 obdobně. (8) Účastníky řízení podle odstavců 2 a 4 jsou ohlašovatel a zdravotní pojišťovny. § 39t Zveřejňování informací (1) Ústav vydává ke dvacátému čtvrtému dni kalendářního měsíce seznam všech zdravotnických prostředků hrazených na základě předepsání na poukaz, který je platný pro následující kalendářní měsíc. Tento seznam Ústav zveřejňuje na elektronické úřední desce. U každého zdravotnického prostředku Ústav uvádí a) kódové označení ohlašovatele, b) kódové označení výrobce zdravotnického prostředku, jde-li o osobu odlišnou od ohlašovatele, c) kódové označení každé varianty ohlašovaného zdravotnického prostředku přidělené Ústavem pro účely tohoto seznamu, d) výši úhrady včetně daně z přidané hodnoty pro každou variantu ohlašovaného zdravotnického prostředku podle odstavce 4, e) preskripční omezení, je-li stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, f) indikační omezení, je-li stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, g) množstevní nebo frekvenční omezení, je-li stanoveno v příloze č. 3 k tomuto zákonu, h) název a číselné označení úhradové skupiny, popřípadě skupiny zaměnitelných prostředků, byla-li Ústavem vytvořena, i) maximální konečnou cenu, která zahrnuje cenu původce, maximální obchodní přirážku a daň z přidané hodnoty, j) informaci o tom, že rozhodnutí podle § 39v odst. 3 nebo § 39x odst. 7 pozbylo platnosti, a k) další údaje identifikující zdravotnický prostředek a související s úhradou ze zdravotního pojištění. (2) Ústav zveřejňuje na elektronické úřední desce k patnáctému dni kalendářního měsíce návrh seznamu podle odstavce 1. Do dvacátého druhého dne kalendářního měsíce se lze k návrhu seznamu vyjádřit. Ústav vyjádření vyhodnocuje a provádí opravy. O vyhodnocení návrhu na opravu seznamu Ústav toho, kdo návrh podal, neinformuje. (3) V případě zjištění chyby v seznamu podle odstavce 1 Ústav chybu odstraní nejpozději do 10 pracovních dnů vydáním opravného seznamu. Právní účinky opravného seznamu nastávají prvním pracovním dnem následujícím po dni jeho vydání. (4) Zdravotnický prostředek předepsaný na poukaz se ze zdravotního pojištění hradí ve výši skutečně uplatněné konečné ceny včetně obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty, nejvýše však ve výši a) úhradového limitu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu navýšeného o daň z přidané hodnoty, b) ceny uvedené v rozhodnutí podle § 39v odst. 3 navýšené o daň z přidané hodnoty, nebo c) přijaté aukční hodnoty uvedené v rozhodnutí podle § 39x odst. 7 navýšené o daň z přidané hodnoty. § 39u Vytvoření skupin zaměnitelných prostředků (1) V případě záměru zdravotní pojišťovny uzavřít dohodu o nejvyšší ceně podle § 39v odst. 3 nebo záměru jedné nebo více zdravotních pojišťoven zastupujících alespoň 30 % pojištěnců požádat o vypsání cenové soutěže podle § 39w odst. 1, požádá tato zdravotní pojišťovna nebo zdravotní pojišťovny Ústav a) o vytvoření nebo změnu skupin zaměnitelných prostředků v rámci příslušné úhradové skupiny a b) o zařazení nebo změnu zařazení zdravotnických prostředků do skupin zaměnitelných prostředků v rámci příslušné úhradové skupiny. (2) Žádost podle odstavce 1 se nepodává, bylo-li již v rámci příslušné úhradové skupiny Ústavem o vytvoření skupin zaměnitelných prostředků a zařazení zdravotnických prostředků do nich rozhodnuto a není požadována změna. (3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu a) návrh členění úhradové skupiny podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu na skupiny zaměnitelných prostředků, b) technické parametry jednotlivých skupin zaměnitelných prostředků v rámci úhradové skupiny a c) návrh na zařazení zdravotnických prostředků ohlášených v příslušné úhradové skupině do skupin zaměnitelných prostředků. (4) Ústav rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 90 dnů. (5) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 1 jsou všechny zdravotní pojišťovny a ohlašovatelé všech zdravotnických prostředků zařazených do příslušné úhradové skupiny. (6) Není-li ve skupině zaměnitelných prostředků zařazen žádný zdravotnický prostředek, může Ústav tuto skupinu zaměnitelných prostředků zrušit. § 39v Dohoda o nejvyšší ceně (1) Zdravotní pojišťovna a ohlašovatel mohou ve veřejném zájmu podle § 17 odst. 2 uzavřít písemné ujednání obsahující závazek ohlašovatele dodávat zdravotnické prostředky zařazené do úhradové skupiny, popřípadě skupiny zaměnitelných prostředků, za cenu uvedenou v ujednání (dále jen „dohoda o nejvyšší ceně“). Ohlašovatel je povinen závazek podle věty první stanovený v dohodě o nejvyšší ceně splnit. Cenou uvedenou v dohodě o nejvyšší ceněCenou uvedenou v dohodě o nejvyšší ceně se rozumí cena bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty. (2) Zdravotní pojišťovna zašle Ústavu uzavřenou dohodu o nejvyšší ceně nejpozději do 10 dnů od jejího uzavření. Dohoda o nejvyšší ceně se vztahuje na všechny dodávky v ní uvedených zdravotnických prostředků na trh v České republice. (3) Pokud dohoda o nejvyšší ceně obsahuje též závazek ohlašovatele dodávat zdravotnické prostředky uvedené v dohodě o nejvyšší ceně v rozsahu minimálně poloviny spotřeby v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané skupině zaměnitelných prostředků distribuovaných na trhu v České republice a uhrazených ze zdravotního pojištění za 1 kalendářní rok předcházející podpisu dohody o nejvyšší ceně (dále jen „dohoda se závazkem“), a rozhodnutí podle § 39u vztahující se k příslušné úhradové skupině nabylo právní moci, Ústav zahájí řízení o dočasném snížení úhrady pro skupinu zaměnitelných prostředků a vyzve zdravotní pojišťovny k předložení dalších případných dohod se závazkem, a to nejdéle do 20 dnů ode dne zveřejnění této výzvy. Dohodu se závazkem lze uzavřít pouze na dobu 1 roku bez možnosti jejího vypovězení. Dohodu se závazkem lze opakovaně prodloužit vždy o 1 rok. Pokud Ústav ve stanovené lhůtě obdrží více dohod se závazkem vztahujících se k téže skupině zaměnitelných prostředků, sníží úhradu podle dohody se závazkem obsahující cenu nejnižší. Pokud Ústav obdrží více dohod se závazkem obsahujících stejnou nejnižší cenu, vydá rozhodnutí na základě dohody se závazkem, která byla uzavřena jako první. Ústav v rozhodnutí stanoví a) výši úhrady pro skupinu zaměnitelných prostředků na úroveň ceny uvedené v dohodě se závazkem obsahující nejnižší cenu přepočtenou podle technických parametrů obsažených v příloze č. 3 k tomuto zákonu po připočtení daně z přidané hodnoty, a to na dobu platnosti této dohody, a b) povinnosti ohlašovatele v souladu s jeho závazky podle odstavce 1 a podle tohoto odstavce. (4) Informace o spotřebě v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané úhradové skupině distribuovaných na trhu v České republice poskytne na žádost Ústavu nebo zdravotní pojišťovny Ústav zdravotnických informací z Národního registru hrazených zdravotních služeb. (5) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 3 nastávají prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí jeho právní moci. V případě prodloužení platnosti dohody se závazkem se o stejnou dobu prodlužuje i platnost rozhodnutí podle odstavce 3, pokud Ústav nejpozději 1 měsíc před uplynutím jeho platnosti neobdrží žádnou dohodu se závazkem vztahující se k příslušné skupině zaměnitelných prostředků, pro niž bylo vydáno rozhodnutí o dočasném snížení úhrady, obsahující nižší cenu; v opačném případě se platnost rozhodnutí podle odstavce 3 neprodlouží a Ústav zahájí nové řízení o dočasném snížení úhrad. (6) Dohody se závazkem, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 3, zdravotní pojišťovna zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 60 dnů ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 3. Ustanovení § 17 odst. 9 vět páté a šesté se použijí obdobně. Tyto dohody nabývají účinnosti dnem, kdy nastávají právní účinky rozhodnutí podle odstavce 5. (7) Po dobu platnosti rozhodnutí o dočasném snížení úhrady podle odstavce 3 nelze zahájit cenovou soutěž v příslušné úhradové skupině. (8) Zdravotnické prostředky uvedené v dohodě se závazkem, na základě které Ústav vydal rozhodnutí podle odstavce 3, se nezahrnují do regulačních omezení, která uplatňují zdravotní pojišťovny vůči poskytovateli, a zdravotní pojišťovny podpoří jejich předepisování prostřednictvím své smluvní politiky. (9) Pokud Ústav pravomocně rozhodne o přestupku podle § 44 odst. 1 písm. b), hradí se skupina zaměnitelných prostředků, v níž byl zařazen zdravotnický prostředek, jehož dodávky byly předmětem porušené povinnosti, ve výši stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a to od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku; ke stejnému dni pozbývá platnosti rozhodnutí podle odstavce 3. Cenová soutěž § 39w (1) Za účelem zajištění plně hrazených zdravotnických prostředků a úspor prostředků zdravotního pojištění Ústav vypíše cenovou soutěž (dále jen „soutěž“). Soutěž lze vypsat tehdy, pokud o to požádá jedna nebo více zdravotních pojišťoven zastupujících alespoň 30 % pojištěnců, existuje předpoklad alespoň 5 % úspory prostředků zdravotního pojištění, nejméně však 5 000 000 Kč ročně, v rámci úhradové skupiny a rozhodnutí podle § 39u ve vztahu k příslušné úhradové skupině nabylo právní moci. (2) Žádost o vypsání soutěže vždy obsahuje a) označení úhradové skupiny, v rámci které se o vypsání soutěže žádá, b) kalkulaci předpokládané úspory prostředků zdravotního pojištění v rámci úhradové skupiny podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, c) závazek zdravotních pojišťoven podpořit prostřednictvím své smluvní politiky předepisování zdravotnických prostředků výherců a d) souhlas Ministerstva zdravotnictví s vypsáním soutěže vydaný na základě posouzení veřejného zájmu podle § 17 odst. 2 a žádajícími zdravotními pojišťovnami předložené kalkulace úspor prostředků zdravotního pojištění v rámci úhradové skupiny. (3) Ústav zveřejní na elektronické úřední desce oznámení o zahájení soutěže do 15 dnů ode dne podání žádosti. Oznámení musí obsahovat a) označení úhradové skupiny, v rámci které je vypsána soutěž, b) kalkulaci předpokládané úspory prostředků zdravotního pojištění v rámci úhradové skupiny, c) závazek zdravotních pojišťoven podpořit prostřednictvím své smluvní politiky předepisování zdravotnických prostředků výherců, d) souhlas Ministerstva zdravotnictví s vypsáním soutěže, e) rozdělení všech zdravotnických prostředků dané úhradové skupiny do jednotlivých skupin zaměnitelných prostředků, f) lhůtu, do kdy je možné se přihlásit k účasti na soutěži, která činí nejméně 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení, g) poučení o průběhu soutěže a h) informaci o způsobu přihlášení k účasti na soutěži a náležitostech přihlášky. (4) Soutěž se provádí formou elektronické aukceelektronické aukce pro každou jednotlivou skupinu zaměnitelných prostředků v úhradové skupině, pro kterou je vypsána soutěž. Elektronickou aukcíElektronickou aukcí se rozumí proces sloužící k vyhodnocení nabídek, v jehož rámci účastník používá elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových hodnot v rámci skupiny zaměnitelných prostředků. Elektronická aukceElektronická aukce má 1 kolo. Účastníkem soutěže může být pouze ohlašovatel zdravotnických prostředků zařazených do skupin zaměnitelných prostředků v rámci úhradové skupiny, pro kterou je vypsána soutěž. V soutěži ohlašovatelé nabízejí nejnižší cenu bez daně z přidané hodnoty připadající na měrnou jednotku úhradového limitu v rámci skupiny zaměnitelných prostředků. (5) Podmínkou pro účast v soutěži je písemné prohlášení obsahující závazek dodávat v případě výhry v soutěži na trh v České republice soutěžené zdravotnické prostředky za ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele nepřekračující součet druhé nejnižší aukční hodnoty (dále jen „přijatá aukční hodnota“) a daně z přidané hodnoty, a to rovnoměrně po dobu 12 kalendářních měsíců následujících po dni, v němž nastanou právní účinky rozhodnutí v soutěži podle § 39x odst. 7, a v rozsahu minimálně třetiny spotřeby v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané skupině zaměnitelných prostředků distribuovaných na trhu v České republice a uhrazených ze zdravotního pojištění za 1 kalendářní rok předcházející zahájení soutěže. (6) Informace o spotřebě v zásadě zaměnitelných zdravotnických prostředků zařazených v dané úhradové skupině distribuovaných na trhu v České republice poskytne na žádost Ústavu nebo zdravotní pojišťovny Ústav zdravotnických informací z Národního registru hrazených zdravotních služeb. § 39x (1) Pokud se soutěže neúčastní alespoň 3 účastníci v rámci alespoň jedné skupiny zaměnitelných prostředků, Ústav soutěž usnesením zastaví. (2) Ústav účastníkům soutěže nejméně 7 dnů přede dnem konání elektronické aukceelektronické aukce oznámí datum a přesný čas uskutečnění elektronické aukceelektronické aukce. Oznámení Ústav zveřejní na elektronické úřední desce. Oznámení dále obsahuje a) informace o počtu účastníků soutěže, b) zahajovací aukční hodnotu, která odpovídá platnému úhradovému limitu úhradové skupiny, c) informace týkající se použitých elektronických prostředků a další technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci v rámci elektronické aukceelektronické aukce, d) stanovení minimálního rozdílu pro jednotlivé podání snižující aukční hodnotu a e) náležitosti podle § 39w odst. 3 písm. e) a g). (3) Ústav do vydání rozhodnutí nesmí uveřejnit totožnost účastníků soutěže. (4) Elektronická aukceElektronická aukce trvá nejméně 30 minut. Každé podání snižující aukční hodnotu po dvacáté deváté minutě prodlouží dobu trvání elektronické aukceelektronické aukce o další minutu od tohoto podání. (5) V případě, že druhá nejnižší aukční hodnota dosažená v elektronické aukcielektronické aukci není alespoň v jedné skupině zaměnitelných prostředků nejméně o 10 % nižší než zahajovací aukční hodnota, Ústav soutěž usnesením zastaví. (6) Usnesení o zastavení soutěže podle odstavce 1 nebo 5 Ústav zveřejní na elektronické úřední desce. Proti usnesení o zastavení soutěže se nelze odvolat. (7) Pokud soutěž není zastavena, Ústav vydá do 7 dnů po ukončení elektronické aukceelektronické aukce rozhodnutí, ve kterém uvede výši přijaté aukční hodnoty pro každou skupinu zaměnitelných prostředků. Rozhodnutí zveřejní na elektronické úřední desce. Ve výroku rozhodnutí Ústav uvede a) seznam účastníků elektronické aukceelektronické aukce k jednotlivým skupinám zaměnitelných prostředků, b) označení účastníků, kteří nabídli 2 nejnižší aukční hodnoty (dále jen „výherci“) v každé skupině zaměnitelných prostředků, c) přijatou aukční hodnotu pro každou skupinu zaměnitelných prostředků, byla-li aukční hodnota přijata, d) označení všech variant zdravotnických prostředků výherců, které budou uváděny na trh v České republice s cenou odpovídající přijaté aukční hodnotě po připočtení daně z přidané hodnoty a e) stanovení povinností výherců v souladu s jejich závazky podle § 39w odst. 5. (8) Právní účinky rozhodnutí podle odstavce 7 nastanou k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (9) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 Ústav zveřejní výsledek soutěže do 5 dnů na elektronické úřední desce. § 39y (1) Po dobu plnění závazků ze soutěže se všechny v zásadě zaměnitelné zdravotnické prostředky spadající do skupiny zaměnitelných prostředků, u níž bylo rozhodnuto o přijaté aukční hodnotě, hradí ve výši vypočtené na základě přijaté aukční hodnoty po připočtení daně z přidané hodnoty. (2) Zdravotnické prostředky výherců s cenou odpovídající součtu přijaté aukční hodnoty a daně z přidané hodnoty předepsané na poukaz se nezahrnují do regulačních omezení, která uplatňuje zdravotní pojišťovna vůči poskytovateli. (3) Pokud Ústav pravomocně rozhodne o přestupku podle § 44 odst. 2, hradí se skupina zaměnitelných prostředků, v níž byl zařazen zdravotnický prostředek, jehož dodávky byly předmětem porušené povinnosti, ve výši stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a to od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku; ke stejnému dni pozbývá platnosti rozhodnutí podle § 39x odst. 7. § 39z Doručování v řízeních podle části sedmé Není-li stanoveno jinak, v řízeních podle části sedmé se veškeré písemnosti doručují pouze veřejnou vyhláškou, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Písemnost se považuje za doručenou pátým dnem po vyvěšení. ČÁST OSMÁ § 40 Zdravotní pojišťovny (1) Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny: a) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,43) b) resortní, oborové, podnikové, popřípadě další pojišťovny.44) (2) Zdravotní pojišťovny jsou povinny uhradit poskytovatelům, popřípadě jiným subjektům uvedeným v § 17 odst. 7, kteří v souladu s tímto zákonem poskytli hrazené služby pojištěncům, tyto poskytnuté služby ve lhůtách sjednaných ve smlouvě podle § 17 odst. 1. Pokud není mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem smlouva sjednána, a jsou-li zdravotní pojišťovny podle tohoto zákona povinny poskytnuté zdravotní služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle § 17 odst. 1. (3) Zdravotní pojišťovna poskytne smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb úhradu ve výši 100 Kč za každý den, ve kterém byla v období od 1. ledna do 31. prosince 2014 poskytnuta lůžková péče jejímu pojištěnci, a to za každého takového pojištěnce, přičemž se den, ve kterém byl pojištěnec přijat k poskytování lůžkové péče, a den, ve kterém bylo poskytování lůžkové péče ukončeno, počítá jako jeden den (dále jen „kompenzace“). Zdravotní pojišťovna kompenzaci vypočte z údajů o poskytnuté lůžkové péči vykázaných poskytovatelem do 31. března 2015 a uznaných zdravotní pojišťovnou. (4) Kompenzace podle odstavce 3 se poskytne formou měsíčních záloh s následným vyúčtováním. Základ zálohy se vypočte jako jedna dvanáctina z úhrnu regulačních poplatků za lůžkovou péči, které byl poskytovatel povinen v roce 2013 za tuto péči vybrat a vybrání tohoto regulačního poplatku zdravotní pojišťovně vykázal. V měsíci červenci 2014 uhradí zdravotní pojišťovna poskytovateli sedminásobek základu zálohy, a to nejpozději do 31. července 2014. Měsíční zálohy na měsíce srpen až prosinec 2014 zdravotní pojišťovna poskytovateli uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého takového kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace zdravotní pojišťovna provede do 30. června 2015. (5) Zdravotní pojišťovny rozhodují o žádostech svých pojištěnců o vydání povolení podle koordinačních nařízení. Ze žádosti musí být patrné, jaké zdravotní služby pojištěnec hodlá čerpat, místo jejich čerpání a předpokládaná doba jejich čerpání. Zdravotní pojišťovna povolení podle koordinačních nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky52) stanovené koordinačními nařízeními. Je-li zde důvodná obava, že požadovaná zdravotní služba nemůže být pojištěnci vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a pravděpodobnému průběhu nemoci poskytnuta na území České republiky včas a hrozí-li nebezpečí z prodlení, musí zdravotní pojišťovna vydat povolení podle koordinačních nařízení bezodkladně. (6) Zdravotní pojišťovny poskytnou pojištěnci na jeho žádost náhradu nákladů podle § 14 odst. 2 až 5 nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí podle § 53 odst. 1. (7) Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům a) místní dostupnostmístní dostupnost hrazených služeb. Místní dostupnostíMístní dostupností se rozumí přiměřená vzdálenost místa poskytování hrazených služeb vzhledem k místu trvalého pobytu nebo k místu bydliště pojištěnce. Místní dostupnostMístní dostupnost se vyjadřuje dojezdovou doboudojezdovou dobou. Místní dostupnostMístní dostupnost zdravotnické záchranné služby stanoví zákon, upravující zdravotnickou záchrannou službu. Dojezdovou dobouDojezdovou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba v celých minutách, která odpovídá efektivní dostupnosti místa dopravním prostředkem rychlostí která je přiměřená typu pozemní komunikace a je v souladu se zákonem upravujícím provoz na pozemních komunikacích. Dojezdové dobyDojezdové doby stanoví vláda nařízením, b) časovou dostupnostčasovou dostupnost hrazených služeb. Časovou dostupnostíČasovou dostupností se rozumí zajištění poskytnutí neodkladných a akutních hrazených služeb ve lhůtě odpovídající jejich naléhavosti. Lhůty vyjadřující časovou dostupnostčasovou dostupnost plánovaných hrazených služeb stanoví vláda nařízením. (8) Zdravotní pojišťovny jsou povinny bezplatně vydat svým pojištěncům průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad. Průkaz nebo náhradní doklad osoby s omezenou svéprávností vydá příslušná zdravotní pojišťovna zákonnému zástupci, opatrovníkovi nebo poručníkovi. Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad obsahuje jméno, příjmení, popřípadě titul, platnost a číslo pojištěnce, kterým je v případě občanů České republiky rodné číslo. Zdravotní pojišťovny vedou v informačních systémech údaje o svých pojištěncích potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění pod číslem pojištěnce. (9) Průkaz pojištěnce nebo náhradní doklad může obsahovat vedle údajů identifikujících pojištěnce písemnou formou rovněž obdobné údaje v elektronické formě. Za vydání náhradního dokladu umožňujícího nést údaje v elektronické formě má zdravotní pojišťovna nárok na úhradu nákladů na jeho pořízení. Na průkazu pojištěnce nebo na náhradním dokladu mohou být uloženy i další údaje o pojištěnci, pokud tak stanoví zákon. Další údaje mohou být uloženy na průkazu pojištěnce nebo náhradním dokladu, pokud se na tom dohodne pojištěnec s příslušnou zdravotní pojišťovnou. (10) Zdravotní pojišťovny vedou a) seznam smluvních poskytovatelů; tento seznam, který neobsahuje údaje uvedené v písmenu b), je každá zdravotní pojišťovna povinna zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) přehled zdravotnických pracovníků poskytujících hrazené služby u jednotlivých smluvních poskytovatelů v členění lékař, zubní lékař, farmaceut a zdravotnický pracovník vykonávající nelékařské zdravotnické povolání podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, kteří vykazují zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen „nositel výkonu“); za tímto účelem jsou poskytovatelé povinni sdělovat zdravotním pojišťovnám za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 30 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, s uvedením jména, příjmení, titulu, rodného čísla a kategorie nositele výkonu podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, včetně dokladů o dosažené kvalifikacikvalifikaci; poskytovatel tuto povinnost splní i tehdy, pokud zdravotním pojišťovnám sdělí pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení. (11) Zdravotní pojišťovny dávají podnět živnostenskému úřadu ke zrušení živnostenského oprávnění podnikateli z důvodu neplnění závazků podnikatele platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. (12) Zdravotní pojišťovny shromažďují údaje týkající se správních řízení vedených ve věcech náhrady nákladů za zdravotní služby čerpané pojištěnci v jiných členských státech Evropské unie, zejména údaje o a) zahájených řízeních o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, o jejich počtu, místě jejich čerpání a o tom, jak bylo v jednotlivých řízeních rozhodnuto, b) zahájených řízeních pro udělení předchozího souhlasu, o jejich počtu a o tom, jak bylo v jednotlivých řízeních rozhodnuto, c) částkách, které byly podle § 14 odst. 2 až 4 pojištěncům nahrazeny. (13) Údaje shromažďované podle odstavce 12 sdělují zdravotní pojišťovny v anonymizované podobě na žádost Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví tyto informace poskytuje Evropské komisi v jí stanovených lhůtách. (17) Poskytovateli je zdravotní pojišťovna povinna na jeho žádost sdělit informaci o tom, u kterého registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo v oboru gynekologie a porodnictví je pojištěnec registrován. § 40a Zpracování osobních údajů Zdravotní pojišťovna při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem její působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, a) označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a b) může provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede zdravotní pojišťovna v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů. § 40b Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout veřejnému ochránci práv informace, které si vyžádá v souvislosti s výkonem působnosti podle zákona o Veřejném ochránci práv. Poskytnutí informací není porušením povinnosti mlčenlivosti zaměstnanců zdravotní pojišťovny. § 41a Klasifikace akutní lůžkové péče a referenční síť poskytovatelů (1) Pro účely racionalizace fungování systému veřejného zdravotního pojištění v oblasti akutní lůžkové péče Ústav zdravotnických informací vytváří a každoročně aktualizuje seznam skupin hospitalizacíhospitalizací v akutní lůžkové péči vztažených k diagnóze (dále jen „skupiny“), jejich relativní nákladovost, pravidla zařazování hospitalizacíhospitalizací do skupin a metodiky související s vykazováním poskytnutých hrazených služeb v akutní lůžkové péči. Aktuální údaje a metodiky podle věty první předává Ústav zdravotnických informací Ministerstvu zdravotnictví vždy do 90 dnů před skončením kalendářního roku. Pravidla pro zařazování hospitalizacíhospitalizací do skupin vede Ústav zdravotnických informací v počítačovém programu, který Ministerstvu zdravotnictví poskytuje zároveň s údaji podle věty druhé. (2) Ministerstvo zdravotnictví údaje a metodiky podle odstavce 1 věty druhé zveřejňuje na svých webových stránkách a na žádost bezplatně poskytuje zejména pro účely vykazování hrazených služeb akutní lůžkové péče zdravotním pojišťovnám, poskytovatelům a dalším subjektům počítačový program uvedený v odstavci 1 větě třetí. (3) Pro účely předání informací do Národního registru hrazených služeb podle zákona o zdravotních službách zdravotní pojišťovna informace o poskytovatelem vykázaných hrazených službách akutní lůžkové péče zpracuje v počítačovém programu podle odstavce 1 věty třetí. (4) K zajištění rozvoje systému zařazování hospitalizacíhospitalizací v akutní lůžkové péči do skupin může Ústav zdravotnických informací uzavřít smlouvu s poskytovatelem o předávání informací o nákladovosti hospitalizacíhospitalizací. Ministerstvo zdravotnictví zveřejní seznam poskytovatelů, s nimiž byla smlouva podle věty první uzavřena, ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. § 41b (1) Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění Ministerstvo vnitra bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy a) bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo byla prodloužena doba jeho platnosti včetně doby platnosti tohoto povolení, b) nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, c) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení azylu, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, a den zániku azylu, d) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jejím odnětí, a den zániku doplňkové ochrany, e) nabylo právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o jeho odnětí, den zániku tohoto oprávnění, den, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou na území69), a den, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou, f) nabylo právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo den, kdy nabylo právní moci zrušení tohoto rozhodnutí, g) byla podána žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, h) byla podána žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, a informaci o způsobu vyřízení žádosti a dni nabytí právní moci rozhodnutí, nebo i) bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky pro osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11, a dobu platnosti tohoto povolení. (2) Pro účely vedení registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění orgán, který vydal předběžné opatření o umístění osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 6, rozhodnutí o umístění osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. c) do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo předběžné opatření nebo rozhodnutí o svěření osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 6 nebo v § 3 odst. 1 písm. c) do péče fyzické osoby, bez zbytečného odkladu sdělí správci tohoto registru den, kdy se toto předběžné opatření stalo vykonatelným, den, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a den, kdy bylo předběžné opatření nebo rozhodnutí zrušeno nebo zaniklo. Kontrola § 42 (1) Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování hrazených služeb a jejich vyúčtování zdravotní pojišťovně, a to z hlediska objemu a kvality, včetně dodržování cen u poskytovatelů a pojištěnců. (2) Kontrolní činnost provádějí prostřednictvím informačních dat v rozsahu stanoveném zákonem a činností revizních lékařů. Další kontrolní činnost provádějí odborní pracovníci ve zdravotnictví způsobilí k revizní činnosti (dále jen „odborní pracovníci“). Zdravotní pojišťovny dále provádějí kontrolní činnost prostřednictvím přístupu do Centrálního úložiště elektronických receptů podle zvláštního zákona44a). (3) Revizní lékaři posuzují odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků, a na posuzování potřeby lázeňské léčebně rehabilitační péče jako součásti léčebné péče. Revizní lékaři a další odborní pracovníci dále kontrolují, zda a) poskytnuté hrazené služby odpovídají hrazeným službám vyúčtovaným zdravotní pojišťovně, b) byly vyúčtovány pouze ty výkony, léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely a zdravotnické prostředky, které je zdravotní pojišťovna povinna uhradit, c) rozsah a druh hrazených služeb odpovídá zdravotnímu stavu pojištěnce. Pokud kontrola prokáže neoprávněnost nebo nesprávnost vyúčtování hrazených služeb, zdravotní pojišťovna takové služby neuhradí. Pokud kontrola prokáže, že pojištěnci byl předepsán zdravotnický prostředek v rozporu s podmínkami stanovenými v části sedmé nebo v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí Ústavu o výši a podmínkách úhrady a zdravotní pojišťovna tento zdravotnický prostředek nebo léčivý přípravek poskytovateli lékárenské péče, smluvnímu výdejci nebo oční optice uhradila, má příslušná zdravotní pojišťovna právo na úhradu zaplacené částky za takový zdravotnický prostředek nebo léčivý přípravek poskytovatelem, kterým byl zdravotnický prostředek nebo léčivý přípravek předepsán. (4) Ke splnění úkolů uvedených v předchozích odstavcích jsou revizní lékaři a odborní pracovníci oprávněni vstupovat do zdravotnických zařízení. Výkon činnosti revizního lékaře a odborných pracovníků nesmí narušit prováděný léčebný výkon. Poskytovatel poskytuje zdravotní pojišťovně nezbytnou součinnost při výkonu kontroly, zejména předkládá požadované doklady, sděluje údaje a poskytuje vysvětlení. Přístup ke zdravotnické dokumentaci se umožňuje pouze revizním lékařům nebo odborným pracovníkům; tito pracovníci mají přístup ke zdravotnické dokumentaci pouze v rozsahu odpovídajícím kontrole. (5) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost především v oboru, ve kterém získali specializaci. (6) Revizní lékaři vykonávají kontrolní činnost v pracovněprávním vztahu ke zdravotní pojišťovně, který je sjednáván na základě výběrového řízení. (7) Revizní lékaři nesmějí vykonávat kontrolní činnost u poskytovatele, jehož jsou zaměstnanci, vlastníky, spoluvlastníky, provozovateli, členy statutárního orgánu, nebo kde se zřetelem na jejich vztah ke kontrolovaným osobám nebo k předmětu kontroly jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Revizní lékaři jsou povinni bezprostředně po tom, co se dozví o skutečnostech nasvědčujících jejich podjatosti, oznámit to zdravotní pojišťovně, pro kterou vykonávají kontrolní činnost. (8) Ministerstvo zdravotnictví poskytuje revizním lékařům a odborným pracovníkům ke splnění úkolů uvedených v odstavcích 1 až 3 údaje vedené v registru aktuálního zdravotního stavu fyzických osob, které onemocněly infekčním onemocněním, a fyzických osob podezřelých z nákazy podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to na základě jejich žádosti. Žádost a údaje předávané na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 43 (1) Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky. (2) Zdravotní pojišťovna vede osobní účet pojištěnce jako přehled výdajů na hrazené služby poskytnuté tomuto pojištěnci a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období, popřípadě tyto údaje za počet měsíců, po které byl pojištěnec v průběhu posledních 12 měsíců u této zdravotní pojišťovny pojištěn. Zdravotní pojišťovna je povinna na vyžádání pojištěnce zajistit dálkový přístup k jeho osobnímu účtu. Dá-li k tomu pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník písemný souhlas, může být tento osobní účet zpřístupněn i ošetřujícímu lékaři pojištěnce. (3) Při změně zdravotní pojišťovny je zdravotní pojišťovna, u které byl pojištěnec pojištěn, povinna do 3 měsíců ode dne změny zdravotní pojišťovny podle § 11a bezplatně předat nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, u nichž je zákonem nebo rozhodnutím Ústavu stanoven množstevní limit nebo jiné podmínky nároku pojištěnce, pokud tento limit nebo podmínky mohou mít vliv na poskytnutí hrazených služeb pojištěnci po změně zdravotní pojišťovny. § 43a (1) Ústav provádí dozor nad plněním a) povinností podle § 16b odst. 6 až 8 a § 32 odst. 4, b) povinností vyplývajících z písemných ujednání podle § 39c odst. 2 písm. c) a d), c) povinnosti poskytovat léčivý přípravek zdarma podle § 39d odst. 7, d) povinnosti kompenzovat náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 39d odst. 6 nebo 7 nebo § 39da odst. 8, e) závazku z úhradové soutěže podle § 39e, f) závazku dodávat zdravotnické prostředky podle § 39v odst. 1, g) povinnosti uložené v rozhodnutí Ústavu podle § 39v odst. 3 a h) povinností stanovených v rozhodnutí podle § 39x odst. 7. (2) Při kontrole podle tohoto zákona postupuje Ústav podle kontrolního řádu. Pověření zaměstnanci Ústavu se při výkonu kontrolní činnosti podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným Ústavem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole, nebo písemným pověřením ke kontrole. ČÁST DEVÁTÁ POKUTY A PŘIRÁŽKY K POJISTNÉMU § 44 Přestupky (1) Ohlašovatel se dopustí přestupku tím, že a) poruší závazek dodávat zdravotnické prostředky podle § 39v odst. 1, nebo b) poruší povinnost uloženou v rozhodnutí Ústavu podle § 39v odst. 3. (2) Ohlašovatel, který se stal výhercem, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí o výši přijaté aukční hodnoty podle § 39x odst. 7. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší a) závazek dodávat léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely na český trh podle § 15 odst. 6 písm. e), b) písemné ujednání o nejvyšší možné ceně výrobce podle § 39c odst. 2 písm. c) nebo ujednání o úhradě podle § 39c odst. 2 písm. d), c) závazek z úhradové soutěže podle § 39e, d) povinnost uzavřít smlouvu o kompenzaci nákladů vynaložených na úhradu léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění podle § 39da odst. 8, nebo e) povinnost poskytovat léčivý přípravek zdarma podle § 39d odst. 7 nebo povinnost kompenzovat náklady vynaložené na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 39d odst. 6 nebo 7 nebo § 39da odst. 8. (4) Poskytovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky nebo smluvní výdejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 32 odst. 4. (5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla. (6) Zdravotní pojišťovna se dopustí přestupku tím, že a) nezveřejní smlouvu nebo zvláštní smlouvu anebo dodatky k nim podle § 17 odst. 9, § 17a odst. 2 nebo § 39v odst. 6, b) v rozporu s § 40 odst. 10 písm. a) nevede nebo nezveřejní seznam smluvních poskytovatelů, c) nevede přehled zdravotnických pracovníků podle § 40 odst. 10 písm. b), d) v rozporu s § 43 odst. 3 nepředá nové zdravotní pojišťovně pojištěnce údaje o čerpání hrazených služeb, e) nezajistí svým pojištěncům poskytování hrazených služeb podle § 46 odst. 1, nebo f) v rozporu s § 52 odst. 2 uzavře smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb s uchazečemuchazečem bez doporučení. (7) Poskytovatel lékárenské péče se dopustí přestupku tím, že při výdeji léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely a) neověří limit doplatků podle § 16b odst. 6, b) požaduje doplatek v rozporu s § 16b odst. 7, nebo c) navýší jejich cenu v rozporu s § 16b odst. 8. (8) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b), c) nebo d), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, odstavce 6 písm. f) nebo odstavce 7, d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nebo odstavce 6 písm. a) nebo e), e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, f) výše třetiny ročního obratu v rámci předmětné léčivé látky a lékové formy v České republice, nejvýše však do 100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. c), g) výše trojnásobku celkové výše nákladů vynaložených všemi zdravotními pojišťovnami na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, pokud žádné náklady nevznikly, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. d), nebo h) výše trojnásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu odpovídajícího výši kompenzace nákladů vynaložených na úhradu vysoce inovativního léčivého přípravku nebo léčivého přípravku určeného k léčbě vzácného onemocnění, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e). § 44a (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ústav, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 1 až 4 a 7, b) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 6, c) zdravotní pojišťovna, jejímž průkazem pojištěnce se fyzická osoba prokázala, jde-li o přestupek podle § 44 odst. 5. (2) Pokuty za přestupky vybírá a vymáhá celní úřad, s výjimkou pokut za přestupky podle § 44 odst. 5 a 6, které vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut za přestupky je příjmem státního rozpočtu, s výjimkou příjmu z pokut za přestupek podle § 44 odst. 5, který je příjmem zdravotní pojišťovny, která je uložila. (3) Zdravotní pojišťovna, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby. § 44b (1) Za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 1, 3, 4 nebo 5 může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavatelizaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelemzaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavatelizaměstnavateli. (2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy zdravotní pojišťovna zjistila nesplnění oznamovací povinnosti plátcem pojistného, nejdéle však do 5 let od doby, kdy oznamovací povinnost měla být splněna. (3) Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty. (4) Při porušení povinnosti podle § 12 písm. k) může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit pojištěnci pokutu až do výše 500 Kč. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy příslušná zdravotní pojišťovna zjistila porušení povinnosti, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. (5) Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny, která ji uložila. § 45 (1) Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku k pojistnému zaměstnavatelizaměstnavateli, u něhož došlo v uplynulém kalendářním roce k opakovanému výskytu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin45) a v důsledku toho i ke zvýšení nákladů na zdravotní služby, s výjimkou těch pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, jejichž příčina je nezjištěna nebo k nimž došlo ohrožením zvířaty nebo přírodními živly anebo v důsledku protiprávního jednání třetích osob. (2) Příslušná zdravotní pojišťovna vyměří zaměstnavatelizaměstnavateli podle odstavce 1 přirážku k pojistnému až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců. (3) Platební výměr na přirážku k pojistnému za kalendářní rok lze vystavit nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo ke skutečnostem uvedeným v odstavci 1. Přirážka k pojistnému se platí jednorázově na účet příslušné zdravotní pojišťovny. (4) ZaměstnavateléZaměstnavatelé jsou povinni příslušné zdravotní pojišťovně zasílat kopie záznamů46) o pracovních úrazech, a to najednou za uplynulý kalendářní měsíc, vždy nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavatelizaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč. (5) Poskytovatelé, kteří jsou oprávněni k uznávání nemocí z povolání, jsou povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie hlášení nemocí z povolání. (6) Pokud jde o splatnost přirážky k pojistnému, způsob jejího placení, její vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na přirážce k pojistnému, postupuje se stejně jako u pojistného. ČÁST DESÁTÁ SÍŤ POSKYTOVATELŮ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB § 46 (1) Zdravotní pojišťovna je povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům, včetně jejich místní a časové dostupnostičasové dostupnosti. Tuto povinnost plní prostřednictvím poskytovatelů, se kterými uzavřela smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb. Tito poskytovatelé tvoří síť smluvních poskytovatelů zdravotní pojišťovny (dále jen „síť“). (2) Před uzavřením smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb se koná výběrové řízení. Výběrové řízení se nekoná a) pro poskytovatele lékárenské péče, b) je-li poskytovatelem hrazených služeb Vězeňská službaVězeňská služba, c) v případech rozšíření sítě již smluvního poskytovatele zdravotnické záchranné služby, d) při uzavírání nové smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, pokud se jedná o smluvní vztah se stejným subjektem a současně nedochází k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb, e) jde-li o vysoce specializovanou péči zajišťovanou poskytovatelem, kterému byl na poskytování takové zdravotní péče udělen podle zákona o zdravotních službách statut centra vysoce specializované zdravotní péče, nebo f) při uzavírání smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 8. (3) V případě změny právní formy poskytovatele, který má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, a v případě, je-li zakladatelem společnosti s ručením omezeným fyzická osoba, která má uzavřenu smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb, jejíž oprávnění k poskytování zdravotních služeb jako fyzické osoby zanikne při udělení oprávnění k poskytování těchto zdravotních služeb jako společnosti s ručením omezeným, se výběrové řízení koná pouze tehdy, dochází-li k rozšíření rozsahu poskytovaných hrazených služeb. (4) Konání výběrového řízení může navrhnout zdravotní pojišťovna, uchazečuchazeč nebo obecobec. UchazečemUchazečem se rozumí poskytovatel oprávněný poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru, nebo fyzická nebo právnická osoba, která hodlá poskytovat zdravotní služby a je schopna ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení splnit předpoklady k poskytování zdravotních služeb v příslušném oboru zdravotní péče. § 47 (1) Výběrové řízení vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním městě Praze, Magistrát hlavního města Prahy (dále jen „krajský úřad“). Místní příslušnost krajského úřadu se řídí místem poskytování zdravotních služeb. Výběrové řízení na poskytování lůžkové a lázeňské léčebně rehabilitační péče vyhlašuje Ministerstvo zdravotnictví. (2) Vyhlášení výběrového řízení musí obsahovat: a) rozsah hrazených služeb a konkrétně vymezené území, pro které mají být poskytovány, a označení zdravotní pojišťovny, je-li zdravotní pojišťovna navrhovatelem výběrového řízení, b) lhůtu, ve které lze podat nabídku; tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů, c) místo pro podání přihlášky, d) lhůtu, od které je třeba zajistit poskytování zdravotních služeb, které jsou předmětem výběrového řízení. § 48 (1) Vyhlašovatel zřizuje pro každé výběrové řízení komisi. Členy komise jsou: a) zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení vyhlašované krajským úřadem, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení vyhlašované tímto ministerstvem, b) zástupce příslušné komory zřízené zákonem o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře nebo zástupce profesní organizace v případě, kdy není žádná komora příslušná, c) zástupce příslušné zdravotní pojišťovny, d) odborník pro zdravotní služby, které mají být uchazečemuchazečem poskytovány; působí-li v oblasti těchto zdravotních služeb odborná společnost, je členem výběrové komise zástupce této odborné společnosti. (2) Členy komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k uchazečiuchazeči jsou pochybnosti o jejich nepodjatosti, a osoby blízké uvedeným osobám. (3) Členství v komisi je nezastupitelné. Na členy komise se vztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výběrovým řízením. Poskytnutí informací o tom, které osoby se zúčastnily výběrového řízení členy komise se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního zákona. § 49 (1) Činnost komise řídí její předseda, kterým je zástupce krajského úřadu, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je krajský úřad, nebo zástupce Ministerstva zdravotnictví, jde-li o výběrové řízení, jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. (2) Komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů komise. Rozhodnutí je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas zástupce příslušné zdravotní pojišťovny. O jednání komise, průběhu a výsledku výběrového řízení komise vyhotoví zápis, který podepíše předseda a všichni přítomní členové komise. Zápis musí obsahovat jména členů komise a stanovení pořadí přihlášek s uvedením počtu získaných hlasů. Předseda komise předá zápis vyhlašovateli neprodleně po skončení jednání komise. Tím činnost komise končí. (3) Náklady spojené s vyhlášením výběrového řízení a činností komise hradí vyhlašovatel. Náklady spojené s účastí na výběrovém řízení hradí uchazečuchazeč. § 50 (1) Nabídky se doručují vyhlašovateli ve lhůtě stanovené podle § 47 odst. 2 písm. b). UchazečUchazeč je povinen prokázat, že splňuje, nebo je ve lhůtě stanovené ve výběrovém řízení schopen splnit, předpoklady pro poskytování hrazených služeb v příslušném oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení. (2) Vyhlašovatel pozve uchazečeuchazeče na jednání výběrové komise (dále jen „komise“). UchazečiUchazeči, jehož přihláška má formální nedostatky, které uchazečuchazeč neodstraní ve lhůtě stanovené vyhlašovatelem, vrátí vyhlašovatel přihlášku s uvedením důvodů. § 51 (1) Při posuzování přihlášek členové komise přihlížejí zejména k síti zdravotní pojišťovny v daném oboru a území, k dobré pověsti uchazečeuchazeče, k praxi uchazečeuchazeče v příslušném oboru, k disciplinárním opatřením uloženým podle zákona o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, k etickému přístupu k pacientům, ke stížnostem na poskytování zdravotních služeb. Členové komise dále posuzují záměr uchazečeuchazeče na zajišťování hrazených služeb v oboru zdravotní péče, který je předmětem výběrového řízení, a jeho možnostem splnit předpoklady pro zajištění hrazených služeb ve lhůtě stanovené ve vyhlášení výběrového řízení. (2) Po posouzení přihlášek stanoví komise pořadí uchazečůuchazečů. § 52 (1) Vyhlašovatel je povinen zveřejnit výsledek výběrového řízení včetně počtu získaných hlasů podle § 49 odst. 2. (2) Zdravotní pojišťovna přihlíží k výsledkům výběrového řízení při uzavírání smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb. Výsledek výběrového řízení nezakládá právo na uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna je oprávněna uzavřít smlouvu s uchazečemuchazečem pouze tehdy, bylo-li uzavření takové smlouvy ve výběrovém řízení doporučeno. (3) Nebylo-li uzavření smlouvy s uchazečemuchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazečuchazeč podat návrh na vyhlášení nového výběrového řízení ve stejném oboru a území znovu až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení. (4) Bylo-li uzavření smlouvy s uchazečemuchazečem ve výběrovém řízení doporučeno, může tento uchazečuchazeč znovu podat návrh na vyhlášení výběrového řízení nebo podat přihlášku do již vyhlášeného výběrového řízení pro daný obor, území a zdravotní pojišťovnu, pro kterou bylo uzavření smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb doporučeno, až po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění výsledku takového výběrového řízení. ČÁST JEDENÁCTÁ USTANOVENÍ SPOLEČNÁ § 53 Rozhodování (1) Zdravotní pojišťovny rozhodují a) ve věcech týkajících se sporných případů o naplnění podmínek pro účast ve zdravotním pojištění podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů zahájených na návrh pojištěnce, b) ve věcech udělení předchozího souhlasu podle § 14b, c) ve věcech vydání povolení podle koordinačních nařízení, d) ve věcech náhrady nákladů podle koordinačních nařízení, e) ve věcech náhrady nákladů podle § 14 odst. 2 až 4, f) ve věcech přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného, g) ve věcech posuzování naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19, h) ve věcech zřízení zástavního práva podle § 53d, i) ve sporných případech ve věcech placení pojistného a penále platebními výměry; odvolání proti platebnímu výměru ve věcech dlužného pojistného nemá odkladný účinek, j) ve sporných případech ve věcech vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné, k) ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b; k návrhu pojištěnec přiloží doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b, ze kterých vyplývá, že limit podle § 16b byl překročen. (2) Dlužné pojistné a penále může zdravotní pojišťovna předepsat k úhradě též výkazem nedoplatků. Výkaz nedoplatků musí obsahovat a) označení plátce pojistného, jemuž se nedoplatky vykazují, b) výši nedoplatků podle stavu účtu plátce pojistného k určitému dni vycházející z údajů vykázaných plátcem pojistného nebo z kontrol provedených zdravotní pojišťovnou, z pravděpodobné výše pojistného, byla-li stanovena, a z penále vypočteného k tomuto dni, c) den, ke kterému byla výše nedoplatků zjištěna, d) čísla účtů příslušné zdravotní pojišťovny, na která musí být nedoplatky uhrazeny, e) poučení o vykonatelnosti, f) poučení o námitkách, g) označení zdravotní pojišťovny, která výkaz nedoplatků vydala, a datum vydání. Výkaz nedoplatků musí být opatřen úředním razítkem a podepsán s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. (3) Vydání výkazu nedoplatků je prvním úkonem v řízení. Výkaz nedoplatků je vykonatelný dnem jeho doručení. Výkaz nedoplatků se doručuje stejným způsobem jako platební výměr. Proti výkazu nedoplatků nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. (4) Proti výkazu nedoplatků lze zdravotní pojišťovně, která výkaz nedoplatků vydala, podat do 8 dnů od doručení písemné námitky, pokud plátce pojistného nesouhlasí s existencí dluhu na pojistném a penále nebo s jeho výší. Důvod podání námitek je plátce pojistného povinen v námitkách uvést. (5) Na základě námitek zdravotní pojišťovna do 30 dnů od jejich doručení vydá rozhodnutí, kterým výkaz nedoplatků buď potvrdí, byla-li výše nedoplatků stanovena správně, nebo zruší. Pokud zdravotní pojišťovna nerozhodne o námitkách ve lhůtě výše uvedené, pozbývá výkaz nedoplatků platnost. (6) Zjistí-li zdravotní pojišťovna, že údaje o výši nedoplatků obsažené ve výkazu nedoplatků jsou nesprávné, může výkaz nedoplatků zrušit z vlastního podnětu do 3 let ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků. (7) Vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem pro soudní47a) nebo správní47) výkon rozhodnutí. (8) Správní výkon rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavci 1 provádí zdravotní pojišťovna, která platební výměr vydala v prvním stupni řízení; to platí obdobně pro výkazy nedoplatků. (9) O odvolání proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny podle odstavce 1, s výjimkou rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle § 14b, rozhodnutí o vydání povolení podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle koordinačních nařízení, rozhodnutí o náhradě nákladů podle § 14 odst. 2 až 4 a rozhodnutí o naplnění podmínek nároku pojištěnce na poskytnutí zdravotních služeb jako hrazených podle § 19, rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán dále rozhoduje o odvolání v řízení o přestupku projednávaném zdravotní pojišťovnou podle § 44 odst. 5. Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, jednoho zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednoho zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, jednoho zástupce Ministerstva financí, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny, a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán je schopen se usnášet, je-li přítomno více než dvě třetiny členů. K platnosti rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny přítomných členů. K prvému jednání svolá členy rozhodčího orgánu ředitel zdravotní pojišťovny. Na tomto prvém jednání si členové rozhodčího orgánu zvolí ze svého středu předsedu, který nadále svolává a řídí jednání rozhodčího orgánu. (10) Za výkon funkce může být členu rozhodčího orgánu poskytnuta odměna, o které rozhoduje Správní rada zdravotní pojišťovny. § 53a (1) Zdravotní pojišťovna může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při předepsání penále, jehož výše nepřesahuje 30 000 Kč ke dni doručení žádosti o odstranění tvrdosti. (2) Rozhodčí orgán může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při vyměření přirážky k pojistnému nebo předepsání penále, jehož výše přesahuje 30 000 Kč. (3) Žádosti o odstranění tvrdostí podle odstavce 1 nebo 2 nelze vyhovět, jestliže a) plátce pojistného nezaplatil pojistné na zdravotní pojištění splatné do dne vydání rozhodnutí o prominutí přirážky k pojistnému nebo penále, b) na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh47b), c) plátce pojistného vstoupil do likvidace. (4) O prominutí přirážky k pojistnému nebo penále se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného nebo jiné oprávněné osoby (dále jen „žadatel“). Žádost může být podána do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla vyměřena přirážka k pojistnému nebo předepsáno penále; jestliže se objevily nové skutečnosti, které žadatel bez vlastního zavinění nemohl uplatnit do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, může být žádost podána do tří let od právní moci tohoto rozhodnutí. V případě žádosti o prominutí penále, které bylo stanoveno výkazem nedoplatků, může být žádost podána do 8 dnů ode dne vykonatelnosti výkazu nedoplatků. (5) Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení. § 53b Doručování (1) Zdravotní pojišťovna použije v řízení podle § 53 odst. 1 doručení veřejnou vyhláškou v případě, kdy jí není znám pobyt nebo sídlo účastníka řízení, nebo v případě, že nebyly splněny podmínky pro doručení písemnosti uplynutím úložní doby. (2) Doručení veřejnou vyhláškou provede zdravotní pojišťovna tak, že vyvěsí ve svém sídle po dobu patnácti dnů způsobem v místě obvyklým oznámení o místě uložení písemnosti s jejím přesným označením; oznámení se rovněž vyvěsí v sídle místně příslušné organizační jednotky zdravotní pojišťovny, která písemnost doručuje. Poslední den lhůty podle věty první se považuje za den doručení. (3) Doručení písemností, které se doručují do vlastních rukou nebo jejichž převzetí má být potvrzeno adresátem, potvrdí doručující řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinouveřejnou listinou. § 53c Při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona a zvláštního zákona17), jsou povinné subjekty oprávněny uvádět rodná čísla osob, případně jiné číslo pojištěnce. § 53d Zástavní právo (1) Zdravotní pojišťovna může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném nebo penále zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku dlužníka, který má u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném nebo penále, za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky. (2) Řízení o zřízení zástavního práva se zahajuje z moci úřední a vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva je prvním úkonem v řízení. Rozhodnutí o zřízení zástavního práva obsahuje ve výroku kromě náležitostí podle § 68 správního řádu i výši nedoplatku na pojistném nebo penále a označení zástavy. (3) Týká-li se řízení o zřízení zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, zdravotní pojišťovna vyrozumí o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušný katastrální úřad, který zapíše k nemovitosti poznámku66). Rozhodnutí o zřízení zástavního práva má účinky i proti osobám, které nabyly nemovitou věc nebo právo k ní po zápisu poznámky informující o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva. (4) Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, podá zdravotní pojišťovna návrh na zápis zástavního práva do katastrukatastru nemovitostí neprodleně poté, co se rozhodnutí stane vykonatelným. Společně s podáním návrhu na vklad zástavního práva podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz poznámky o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva a návrh na zápis poznámek podle odstavce 6. (5) Zdravotní pojišťovna pro účely zřízení zástavního práva k majetku dlužníka využívá bezúplatně dálkovým přístupem údaje z katastrukatastru nemovitostí67). (6) Je-li zástavní právo zřízeno rozhodnutím zdravotní pojišťovny, hledí se na toto právo tak, jako by se vlastník zástavy zavázal, že a) zástavním právem zapsaným ve výhodnějším pořadí nezajistí nový dluh; tato skutečnost se zapíše do příslušného veřejného seznamu, nebo b) neumožní zápis nového zástavního práva namísto starého zástavního práva zapsaného ve výhodnějším pořadí než zástavní právo zřízené rozhodnutím zdravotní pojišťovny; tato skutečnost se zapíše do příslušného veřejného seznamu. (7) Zástavní právo zřízené rozhodnutím zdravotní pojišťovny zaniká rovněž nabytím právní moci rozhodnutí, kterým zdravotní pojišťovna ruší zástavní právo. Je-li zástavou nemovitá věc, která je předmětem evidence v katastrukatastru nemovitostí, podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz zástavního práva z katastrukatastru nemovitostí neprodleně poté, co se rozhodnutí stane vykonatelným. Společně s podáním návrhu na výmaz zástavního práva podá zdravotní pojišťovna návrh na výmaz poznámek podle odstavce 6. § 55 Náhrada nákladů na hrazené služby vynaložených v důsledku protiprávního jednání vůči pojištěnci (1) Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. (2) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou poskytovatelé povinni oznámit příslušné zdravotní pojišťovně úrazy a jiná poškození zdraví osob, kterým poskytli hrazené služby, pokud mají důvodné podezření, že úraz nebo jiné poškození zdraví byly způsobeny jednáním právnické nebo fyzické osoby. Oznamovací povinnost mají i orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, obecní úřady nebo zvláštní orgány obcíobcí projednávající přestupky podle zvláštního právního předpisu68) a soudy. Oznamovací povinnost podle tohoto odstavce se plní do 1 měsíce ode dne, kdy se ten, kdo skutečnost oznamuje, o ní dozvěděl. (3) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů. (4) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 jsou orgán inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání příslušné zdravotní pojišťovně výsledky vyšetřování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání. (5) Pro účely náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1 se údaje podle předchozích odstavců poskytují bezplatně. (6) Zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1, a) je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo b) je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek. Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1 není právní nárok. (7) Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila. (8) Pro účely uplatnění nároku na náhradu nákladů podle odstavce 1 nejsou zaměstnanci zdravotní pojišťovny povinni zachovávat mlčenlivost stanovenou zvláštním zákonem, a to o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nároku a vůči osobám, vůči nimž nebo jejichž prostřednictvím nárok uplatňuje. (9) Při změně zdravotní pojišťovny podle § 11a si zdravotní pojišťovny bezplatně předávají informace podstatné pro uplatnění náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1. § 55a Vztah k mezinárodním smlouvám Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí, pokud mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, stanoví jinak. § 55b Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. ČÁST DVANÁCTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 56 (1) Za nezaopatřené děti podle § 7 odst. 1 písm. a) se považují do 31. prosince 1998 i studenti vysokých škol starší 26 let. Toto ustanovení se nevztahuje ode dne přerušení studia na studenty, kteří studium na vysoké škole přerušili. (2) Za poživatele důchodů z důchodového pojištění podle § 7 odst. 1 písm. b) se považují též poživatelé důchodů přiznaných po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky nebo Slovenské republiky, pokud jim byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnánízaměstnání před 1. lednem 1993 u zaměstnavatelezaměstnavatele se sídlem na území Československé socialistické republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky. (3) Kde se v jiných předpisech používá pojmu „všeobecné zdravotní pojištění“, rozumí se tím „veřejné zdravotní pojištění“. § 57 Zrušují se: 1. zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb., 2. vyhláška Ministerstva financí č. 268/1993 Sb., kterou se stanoví způsob tvorby a použití fondů resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťoven, 3. vyhláška Ministerstva financí č. 269/1993 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky tvorby a užití rezervního fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny. ČÁST TŘINÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ § 58 Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „ze základního fondu se dále hradí náklady na činnost Pojišťovny podle § 5 písm. d),“. 2. V § 7 odst. 1 písm. c) se na konci připojují tato slova: „; účelové fondy nelze vytvářet z prostředků základního nebo rezervního fondu“. § 59 Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 13 se vypouští odstavec 2. 2. V § 16 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Účelové fondy nelze vytvářet z prostředků základního nebo rezervního fondu.“. 3. V § 16 se vypouští odstavec 4. 4. § 17 odst. 1 zní: „(1) Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě zdravotní péče hrazené ze všeobecného zdravotního pojištění a je tvořen platbami pojistného. Ze základního fondu se dále hradí náklady na činnost zaměstnanecké pojišťovny podle § 13 odst. 1 písm. d).“. 5. Za § 22 se vkládá část pátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST PÁTÁ ZAJIŠŤOVACÍ FOND § 22a (1) Tímto zákonem se zřizuje Zajišťovací fond (dále jen „Fond“), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona. (2) Fond slouží k úhradě zdravotní péče poskytnuté zdravotnickými zařízeními pojištěncům zaměstnanecké pojišťovny likvidované podle § 6 odst. 6 písm. a) v případech, kdy nebyly ke dni skončení likvidace zaměstnanecké pojišťovny uspokojeny všechny splatné pohledávky zdravotnických zařízení, a v případech, kdy zaměstnanecká pojišťovna má více věřitelů a není schopna po delší dobu plnit své splatné závazky, nebo je-li předlužena. (3) Všechny zaměstnanecké pojišťovny jsou povinny do Fondu přispívat. Roční příspěvek zaměstnanecké pojišťovny do Fondu činí 0,5 % průměrných ročních výdajů základního fondu zaměstnanecké pojišťovny. Příspěvek do Fondu je zaměstnanecká pojišťovna povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Fond může investovat peněžní prostředky do státních cenných papírů, cenných papírů se státní zárukou nebo poukázek České národní banky. (4) Fond je řízen pětičlennou správní radou. Členy správní rady jmenuje ministr zdravotnictví. Členové správní rady jsou jmenováni na období pěti let, a to i opakovaně. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna. (5) Podrobnosti o činnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá Ministerstvo zdravotnictví. § 22b (1) Fond poskytne úhradu zdravotnickému zařízení na základě jeho žádosti, jsou-li splněny podmínky podle § 22a odst. 2. Fond má právo přezkoumat oprávněnost poskytnutí zdravotní péče, kterou má uhradit; ustanovení tohoto zákona a ostatních zákonů o povinné mlčenlivosti zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se nepoužijí. (2) Úhrada se poskytne takto: a) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí zdravotní péče praktickým lékařem a praktickým lékařem pro děti a dorost, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 200 Kč na jednoho pojištěnce, b) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ambulantní zdravotní péče odbornými lékaři, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 900 Kč na jednoho pojištěnce, c) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí ústavní zdravotní péče, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 1200 Kč na jednoho pojištěnce, d) pokud jde o pohledávky vzniklé z titulu výdeje léčiv na základě lékařského předpisu, ve výši 80 % dlužné částky, nejvýše však 700 Kč na jednoho pojištěnce. (3) Právo zdravotnického zařízení na úhradu z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného podle odstavce 1. (4) V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených úhrad, poskytne zbývající část potřebných peněžních prostředků do Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci. V takovém případě se zvyšuje příspěvek zaměstnaneckých pojišťoven do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčky na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 22a odst. 3. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 22a odst. 3. § 22c Fond se stává věřitelem zdravotní pojišťovny ve výši práv zdravotnických zařízení na plnění z Fondu.“. § 60 Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb. a zákona č. 149/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 15 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 50 Kč, nelze vymáhat.“. 2. § 18 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za jeden kalendářní rok.“. 3. § 28b se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Podle ustanovení § 15 odst. 1 a § 18 odst. 4 postupuje pojišťovna i v případě penále, které měla pojišťovna vyměřit nebo vymáhat do dne účinnosti těchto ustanovení, avšak do dne jejich účinnosti tak neučinila.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ § 61 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997, s výjimkou § 15 odst. 10 věty první a § 59 bodu 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM ZDRAVOTNÍCH VÝKONŮ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ NEHRAZENÝCH NEBO HRAZENÝCH JEN ZA URČITÝCH PODMÍNEK Seznam použitých zkratek a symbolů Označení, symbol\| Vysvětlení ---\|--- ODB\| odbornost KAT\| kategorie zdravotního výkonu z hlediska úhrady ze zdravotního pojištění – symboly N, Z, W – viz dále N\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem „N“ - zdravotní výkon zásadně nehrazený ze zdravotního pojištění, výjimkou může být předchozí schválení zdravotní pojišťovny pro konkrétního pojištěnce, vzhledem k jeho závažnému zdravotnímu stavu (nebo k jeho zvláštní zdravotní potřebě) W\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem “W“ - zdravotní výkon plně hrazený ze zdravotního pojištění jen při splnění určitých podmínek nebo limitovaný maximální hrazenou frekvencí, není nutné schválení zdravotní pojišťovny Z\| výkon označený ve sloupci KAT symbolem „Z“ - zdravotní výkon plně hrazený zdravotní pojišťovnou jen za určitých podmínek a po schválení zdravotní pojišťovny dg.\| diagnóza poř. č.\| pořadové číslo výkonu \| ODB\| Název 001\| Všeobecné praktické lékařství 002\| Praktické lékařství pro děti a dorost 014\| Stomatologie všeobecná – praktický zubní lékař – stomatolog 015\| Ortodoncie 201\| Rehabilitační a fyzikální medicína 401\| Pracovní lékařství 404\| Dermatovenerologie 504\| Cévní chirurgie 601\| Plastická chirurgie 603\| Gynekologie a porodnictví 605\| Orální a maxilofaciální chirurgie 606\| Ortopedie 701\| Otorinolaryngologie 705\| Oftalmologie 706\| Urologie 808\| Soudní lékařství 809\| Radiologie a zobrazovací metody 903\| Klinická logopedie 911\| Všeobecná sestra 999\| Universální lékařské výkony – bez vazby na odbornost Seznam zdravotních výkonů z veřejného zdravotního pojištění nehrazených nebo hrazených jen za určitých podmínek Poř.č.\| ODB\| Název zdravotního výkonu\| KAT\| Podmínka úhrady ---\|---\|---\|---\|--- 1.\| 001\| Zdravotně výchovná činnost\| N\| 2.\| 002\| Zdravotně výchovná činnost\| N\| 3.\| 014\| Pečetění fisury - zub\| N\| 4.\| 014\| Koferdam – jedna čelist\| N\| 5.\| 014\| Trepanace alveolu\| N\| 6.\| 014\| Augmentace, řízená tkáňová regenerace a implantace v zubním lékařství\| N\| 7.\| 014\| Provizorní můstek zhotovený v ordinaci\| N\| 8.\| 014\| Oprava fixní náhrady v ordinaci\| N\| 9.\| 015\| Odborná ortodontická konzultace na žádost pacienta\| N\| 10.\| 504\| Rekonstrukce a. iliaca int. a další výkony pro vaskulární impotenci\| N\| 11.\| 603\| Rekanalizace vejcovodu po předchozí sterilizaci\| N\| 12.\| 701\| Nepřímá laryngoskopie s instilací léku do hrtanu\| N\| 13.\| 706\| Implantace penilních protéz\| N\| 14.\| 706\| Penis - kavernosometrie\| N\| 15.\| 706\| Kavernosografie\| N\| 16.\| 903\| Logopedické preventivní vyšetření – depistáž v terénu\| N\| 17.\| 001\| Setření na pracovišti prováděné závodním lékařem\| W\| Výkon bude hrazen, pokud je nezbytný ke zjištění epidemiologické situace na pracovišti 18.\| 014\| Injekční anestézie\| W\| Výkon bude hrazen s výjimkou intraligamentární anestezie 19.\| 014\| Komplexní vyšetření lékařem poskytovatele v oboru zubní lékař\| W\| Výkon bude hrazen pouze při převzetí pojištěnce do péče při registraci pojištěnce 20.\| 014\| Kontrola ústní hygieny - profylaktická\| W\| Hrazeno dvakrát ročně 21.\| 014\| Odstranění zubního kamene -profylaktické\| W\| Hrazeno jedenkrát ročně 22.\| 014\| Lokální fluoridace s vysušením\| W\| Hrazeno při použití přípravku s aminofluoridem bez nosiče 23.\| 014\| Výplň stálého nebo dočasného zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)\| W\| 1\\. U pojištěnců do dne dosažení 15 let nebo u ošetření dočasného zubu hrazeno při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu a v rozsahu stálých řezáků a stálých špičáků hrazeno i při použití fotokompozitu. Při použití dózovaného amalgámu se hradí jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. 2\\. U pojištěnců od 15 let do dne dosažení 18 let hrazeno při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití fotokompozitu nebo samopolymerujícího kompozitu. 3\\. U těhotných a kojících žen hrazeno při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu. Při použití dózovaného amalgámu se hradí jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. 4\\. U pojištěnců neuvedených v bodech 1 až 3 hrazeno při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků hrazeno i při použití samopolymerujícího kompozitu. 24.\| 014\| Endodontické ošetření\| W\| Hrazeno při použití registrovaného materiálu metodou centrálního čepu 25.\| 014\| Přechodná dlaha bez preparace – na zub\| W\| Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice 26.\| 014\| Přechodná dlaha s preparací – na zub\| W\| Hrazeno při použití samopolymerující kompozitní pryskyřice 27.\| 201\| Stanovení dlouhodobého rehabilitačního plánu na základě proběhlé rehabilitační konference\| W\| Hrazen jedenkrát během léčby 28.\| 015\| Diagnostika ortodontických anomálií\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 29.\| 015\| Zahájení léčby ortodontických anomálií fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 30.\| 015\| Kontrola léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 31.\| 015\| Kontrola léčby ortodontických anomálií jinými postupy než s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 32.\| 015\| Ukončení léčby ortodontických anomálií s použitím fixního ortodontického aparátu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 33.\| 015\| Kontrola ve fázi retence nebo aktivní sledování ve fázi růstu a vývoje\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 34.\| 015\| Stanovení fáze růstu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 35.\| 015\| Analýza telerentgenového snímku lbi\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 36.\| 015\| Analýza ortodontických modelů\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 37.\| 015\| Diagnostická přestavba ortodontického modelu\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, ode dne dosažení 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 38.\| 015\| Nasazení prefabrikovaného intraorálního oblouku\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 39.\| 015\| Nasazení extraorálního tahu nebo obličejové masky\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 40.\| 015\| Navázání parciálního oblouku\| W\| Plná úhrada do dne dosažení 22 let, od 22 let hrazeno pouze u pojištěnců s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). Materiál není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 41.\| 015\| Zahájení léčby ortodontických anomálií malým fixním ortodontickým aparátem na jeden zubní oblouk\| W\| Plná úhrada do 10 let věku. Materiál fixního ortodontického aparátu není hrazen ze zdravotního pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce s rozštěpy rtu, čelisti a patra, s vrozenými celkovými vadami a systémovým onemocněním s ortodontickými projevy, mnohočetnou hypodoncií (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). 42.\| 401\| Šetření na pracovišti pojištěnce z hlediska rizika profesionálního poškození\| W\| Výkon bude hrazen jen v indikaci vyšetření pro hrozící, suspektní nebo nastalé profesionální postižení 43.\| 601\| Modelace a přitažení odstálého boltce\| W\| Plná úhrada do 10 let věku dítěte, nad 10 let zdravotní pojišťovna nehradí 44.\| 701\| Testy na agravaci a simulaci\| W\| V případě prokázané simulace nehrazen 45.\| 705\| Aplikace kontaktní čočky\| W\| Výkon bude hrazen po operaci katarakty 46.\| 808\| Konzultace nálezu soudním lékařem\| W\| Výkon bude hrazen, pokud je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního případu 47.\| 911\| Komplexní posouzení zdravotního stavu pojištěnce v jeho prostředí\| W\| Výkon bude hrazen jen na doporučení praktického lékaře při převzetí pojištěnce do lékařem indikované dočasné nebo dlouhodobé ošetřovatelské péče v domácnosti 48.\| 911\| Cílená kontrola pojištěnce v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 49.\| 911\| Ošetřovatelská intervence jednoduchá v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 50.\| 911\| Komplexní péče o ošetřovatelsky náročné nebo nepohyblivé pojištěnce v domácím prostředí\| W\| Výkon bude hrazen po předchozí indikaci praktického lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci návštěv na určité období 51.\| 999\| Psychoterapie podpůrná – prováděná lékařem nepsychiatrem\| W\| Výkon bude hrazen jen na jednoho pojištěnce jedenkrát ročně v jednom oboru po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci 52.\| 999\| Rozhovor lékaře s rodinou\| W\| Výkon bude hrazen na jednoho pojištěnce ve věku do 15 let maximálně dvakrát ročně, u dospělého jedenkrát ročně po podrobném zápisu ve zdravotnické dokumentaci 53.\| 999\| Edukační pohovor lékaře s nemocným či rodinou\| W\| Hrazeno pouze při zdravotní indikaci zdůvodněné písemně ve zdravotnické dokumentaci a stvrzené podpisem edukovaného nebo jeho zákonného zástupce 54.\| 999\| Konzilium lékařem poskytovatele specializované ambulantní péče\| W\| Výkon hrazen jen pokud je na žádost praktického lékaře 55.\| 403\| Protonová radioterapie\| Z\| Výkon bude hrazen jen, pokud byl proveden na základě indikace poskytovatele, který má statut centra vysoce specializované zdravotní péče v oboru onkologie udělený podle zákona o zdravotních službách. 56.\| 404\| Epilace á 30 minut\| Z\| Výkon bude hrazen pouze u dg. E00 - E07 (poruchy štítné žlázy, hormonální poruchy), E 10 - E 14 (diabetes mellitus), E 20 - E 35 (diencefalo-hypofyzární poruchy) 57.\| 601\| Korekce malé vrozené anomálie boltce a okolí (výrůstky před boltcem)\| Z\| 58.\| 601\| Xanthelasma\| Z\| 59.\| 601\| Operace ptózy obličeje - horní, dolní\| Z\| 60.\| 601\| Operace ptózy obličeje - celková (smas lifting)\| Z\| 61.\| 601\| Operace tvrdého a měkkého nosu pro funkční poruchu\| Z\| 62.\| 601\| Rinoplastika – měkký nos\| Z\| 63.\| 601\| Rinoplastika – sedlovitý nos (L-štěp, včetně odběru)\| Z\| 64.\| 601\| Rinofyma\| Z\| 65.\| 601\| Operace gigantomastie\| Z\| 66.\| 601\| Ablace prsu se zachováním dvorce\| Z\| 67.\| 601\| Rekonstrukce areomamilárního komplexu\| Z\| 68.\| 601\| Kapsulotomie pouzdra implantátu\| Z\| 69.\| 601\| Odstranění implantátu prsu s kapsulektomií\| Z\| 70.\| 601\| Implantace tkáňového expanderu\| Z\| 71.\| 605\| Zvětšení brady kostí, chrupavkou nebo protézou\| Z\| 72.\| 605\| Subperiostální implantát - jedna čelist\| Z\| 73.\| 605\| Korekce brady\| Z\| 74.\| 606\| Osteotomie proximálního femuru\| Z\| 75.\| 606\| Prodloužení, zkrácení dlouhé kosti\| Z\| 76.\| 701\| Septoplastika\| Z\| 77.\| 705\| Laserová iridotomie\| Z\| Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce třikrát, při dalším provedení je k úhradě třeba schválení zdravotní pojišťovny 78.\| 705\| Dermatoplastika jednoho víčka nebo blepharochalasis – exize z jednoho víčka + odstranění tuku a záhybu\| Z\| 79.\| 705\| Laserová koagulace sítnice\| Z\| Výkon je hrazen při provedení na 1 oku nejvíce pětkrát, při dalším provedení je k úhradě třeba schválení zdravotní pojišťovny 80.\| 705\| Plastická operace kůže víčka otočným lalokem nebo posunem\| Z\| 81.\| 706\| Transuretrální termoterapie prostaty\| Z\| 82.\| 706\| Penis – intrakavernózní injekce vazoaktivních látek\| Z\| 83.\| 706\| Ligatura vas deferens - vazektomie\| Z\| Příloha č. 2 k zákonu č. 48/1997 Sb. SEZNAM SKUPIN LÉČIVÝCH LÁTEK Číslo skupiny\| Název skupiny léčivých látek ---\|--- 1\| protivředová léčiva ze skupiny inhibitorů protonové pumpy, perorální podání 2\| prokinetika, perorální podání 3\| antiemetika ze skupiny setronů 4\| protizánětlivá léčiva u nespecifických střevních zánětů, perorální podání 5\| protizánětlivá léčiva u nespecifických střevních zánětů, rektální aplikace 6\| mikronizované multienzymové pankreatické přípravky 7\| insuliny krátkodobě působící 8\| insuliny střednědobě působící 9\| insuliny dlouhodobě působící 10\| perorální antidiabetika ze skupiny biguanidů 11\| perorální antidiabetika ze skupiny sulfonylurey 12\| vitamin D a jeho analoga, perorální podání 13\| vitamin D a jeho analoga, parenterální podání 14\| soli vápníku, perorální podání 15\| soli draslíku, perorální podání 16\| antithrombotika ze skupiny antagonistů vitaminu K 17\| antithrombotika ze skupiny heparinu 18\| antithrombotika působící prostřednictvím anti-Xa (nízkomolekulární hepariny a obdobná léčiva) 19\| antiagregancia - kromě kyseliny acetylsalicylové 20\| antifibrinolytika, perorální podání 21\| antifibrinolytika, parenterální aplikace 22\| hemostatika (vitamin K), perorální podání 23\| koagulační faktor VIII 24\| koagulační faktor IX 25\| soli železa, perorální podání 26\| soli železa v kombinaci s kyselinou listovou, perorální podání 27\| soli železa, parenterální aplikace 28\| erytropoetin a ostatní léčiva s obdobným mechanizmem účinku 29\| substituenty plazmy a plazmatické proteiny (albumin) 30\| substituenty plazmy a plazmatické proteiny (ostatní) 31\| úplná parenterální výživa (složky pro systémy all in one) 32\| intravenozní roztoky fysiologického roztoku 33\| intravenozní roztoky glukózy 34\| roztoky k peritoneální dialýze 35\| roztoky k hemodialýze 36\| srdeční glykosidy, perorální podání 37\| antiarytmika třída I a III, perorální podání 38\| adrenalin 39\| nitráty a molsidomin pro chronické perorální podání 40\| nitráty pro akutní léčbu 41\| antihypertenziva - antiadrenergní látky, perorální podání 42\| léčiva pro plicní hypertenzi 43\| diuretika s nižším diuretickým účinkem, perorální podání 44\| diuretika s vysokým účinkem, perorální podání 45\| diuretika s vysokým účinkem, parenterální aplikace 46\| diuretika šetřící draslík, perorální podání 47\| selektivní beta-blokátory, perorální podání 48\| blokátory vápníkového kanálu ze skupiny dihydropyridinů působící déle než 24 hodin, perorální podání 49\| blokátory vápníkových kanálů ostatních skupin, perorální podání, působící méně než 24 hodin 50\| blokátory vápníkových kanálů ostatních skupin, perorální podání, působící déle než 24 hodin 51\| ACE-inhibitory působící déle než 24 hodin 52\| léčiva ovlivňující systém renin-angiotenzin s výjimkou ACE-inibitorů 53\| hypolipidemika ze skupiny statinů 54\| hypolipidemika ze skupiny fibrátů 55\| antimykotika k lokálnímu použití 56\| antipsoriatika k lokálnímu použití 57\| antibiotika k lokálnímu použití 58\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 1. a 2. generace 59\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - slabé a středně silné 3. a 4. generace 60\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 1. a 2. generace 61\| kortikosteroidy používané k lokální terapii - silné a velmi silné 3. a 4. generace 62\| léčivé látky proti akné k lokálnímu použití 63\| gynekologická antimykotika, antibiotika a chemoterapeutika k lokálnímu použití 64\| léčiva zvyšující tonus dělohy 65\| léčiva snižující tonus dělohy 66\| inhibitory prolaktinu 67\| mužské pohlavní hormony 68\| ženské pohlavní hormony ze skupiny estrogenů, perorální podání 69\| ženské pohlavní hormony ze skupiny estrogenů, parenterální aplikace 70\| ženské pohlavní hormony ze skupiny progestinů 71\| gonadotropiny a jiná stimulancia ovulace 72\| ostatní pohlavní hormony, androgeny a modulátory hormonů 73\| močová spasmolytika 74\| léčiva používaná při benigní hyperplasii prostaty 75\| hormony předního laloku hypofýzy a jejich analoga 76\| hormony zadního laloku hypofýzy a jejich analoga 77\| hormony hypotalamu a jejich analoga 78\| kortikosteroidy pro celkové použití, perorální podání 79\| kortikosteroidy pro celkové použití, parenterální aplikace 80\| hormony štítné žlázy 81\| tyreostatika 82\| glukagon 83\| homeostatika vápníku 84\| tetracyklinová antibiotika, perorální podání 85\| peniciliny se širokým spektrem a kombinace penicilinů včetně inhibitorů betalaktamáz, perorální podání 86\| peniciliny citlivé k betalaktamáze, perorální podání 87\| jiná betalaktamová antibiotika, perorální podání 88\| sulfonamidy a trimetoprim, perorální podání 89\| makrolidová antibiotika, perorální podání 90\| linkosamidová antibiotika, perorální podání 91\| aminoglykosidová antibiotika 92\| chinolonová chemoterapeutika, perorální podání 93\| imidazolová a nitrofuranová chemoterapeutika, perorální podání 94\| antimykotika pro systémové užití, perorální podání 95\| antimykobakteriální látky 96\| systémová antivirotika pro léčbu herpetických, cytomegalovirových infekcí a některých dalších virových infekcí, perorální podání 97\| antiretrovirotika 98\| imunoglobuliny, normální lidské 99\| lidské imunoglobuliny proti tetanu 100\| lidské imunoglobuliny proti hepatitidě 101\| ostatní lidské specifické imunoglobuliny 102\| cytostatika ze skupiny alkylačních látek, perorální podání 103\| cytostatika ze skupiny alkylačních látek, parenterální aplikace 104\| antimetabolity - analoga listové kyseliny, perorální podání 105\| antimetabolity - analoga listové kyseliny, parenterální aplikace 106\| antimetabolity - analoga purinů a pyrimidinů, perorální podání 107\| antimetabolity - analoga purinů, parenterální aplikace 108\| antimetabolity - analoga pyrimidinů, ostatní cesty aplikace 109\| alkaloidy z rodu vinca a analoga 110\| deriváty podofylotoxinu, perorální podání 111\| deriváty podofylotoxinu, ostatní cesty aplikace 112\| taxany 113\| antracykliny a jejich deriváty 114\| cytotoxická antibiotika 115\| platinová cytostatika 116\| cytostatika - inhibitory tyrozinkinázy, perorální podání 117\| cytostatika - monoklonální protilátky 118\| hormonální léčiva s cytostatickým účinkem, parenterální podání 119\| antagonisté hormonů - antiestrogeny, perorální podání 120\| antagonisté hormonů - antiandrogeny, perorální podání 121\| inhibitory aromatáz 122\| interferony používané v onkologii 123\| interferony a glatiramer acetát používané v neurologii 124\| interferony používané v hepatologii 125\| imunosupresivní léčiva - inhibitory m-TOR, perorální podání 126\| imunosupresivní léčiva - inhibitory kalcineurinu, perorální podání 127\| imunosupresivní léčiva, inhibitory TNF alfa 128\| nesteroidní protizánětlivá léčiva, perorální podání 129\| nesteroidní protizánětlivá léčiva, rektální podání 130\| centrální svalová relaxancia, perorální podání 131\| antiuratika, perorální podání 132\| léčiva působící na mineralizaci kostí - bisfosfonáty, perorální podání 133\| lokální anestetika ze skupiny amidů 134\| analgetika - silné opioidy, perorální podání 135\| analgetika - silné opioidy, transdermální aplikace 136\| analgetika - morfin, parenterální podání 137\| analgetika - slabé opioidy, perorální podání 138\| analgetika - silné opioidy pro léčbu průlomové bolesti 139\| analgetika - antipyretika, perorální podání 140\| antimigrenika 141\| antiepileptika ze skupiny barbiturátů 142\| antiepileptika ze skupiny hydantoinátů, oxazolidinů a sukcinimidů 143\| antiepileptika ze skupiny benzodiazepinů a karboxamidů 144\| antiepileptika ze skupiny derivátů mastných kyselin 145\| anticholinergní antiparkinsonika 146\| dopaminergní antiparkinsonika ze skupiny levodopy a jejich derivátů 147\| antiparkinsonika ze skupiny agonistů dopaminu 148\| antiparkinsonika působící na MAO nebo COMT 149\| antipsychotika - neuroleptika klasická, I. třídy, perorální podání 150\| antipsychotika - neuroleptika klasická, II. třídy, perorální podání 151\| antipsychotika s nízkým antipsychotickým potenciálem, perorální podání 152\| Antipsychotika - antagonisté serotoninových a dopaminových receptorů 153\| Antipsychotika - multireceptoroví antagonisté 154\| lithium 155\| antipsychotika, neuroleptika parenterální aplikace - depotní přípravky 156\| anxiolytika, perorální podání 157\| anxiolytika, rektální podání 158\| antidepresiva neselektivně inhibující zpětné vychytávání monoaminů, perorální podání 159\| antidepresiva - selektivní inhibitory působící na jeden transmiterový systém, perorální podání 160\| antidepresiva - selektivní inhibitory působící na dva transmiterové systémy, perorální podání 161\| centrální stimulancia - perorální podání 162\| léčiva k terapii Alzheimerovy choroby (inhibitory cholinesterázy) 163\| parasympatomimetika, perorální podání 164\| léčiva používaná při léčbě závratí, perorální podání 165\| antimalarika 166\| anthelmintika 167\| nosní protialergická léčiva včetně kortikoidů 168\| inhalační sympatomimetika 169\| inhalační kortikosteroidy 170\| inhalační anticholinergika 171\| antileukotrieny, perorální podání 172\| nesedativní antihistaminika 173\| oftalmologika - antibiotika 174\| oftalmologika - chemoterapeutika 175\| oftalmologika - antivirotika 176\| oftalmologika - kortikosteroidy 177\| oftalmologika - nesteroidní protizánětlivá léčiva 178\| antiglaukomatika ze skupiny sympatomimetik a parasympatomimetik 179\| antiglaukomatika ze skupiny beta-blokátorů 180\| antiglaukomatika ze skupiny prostaglandinů a prostanoidů 181\| mydriatika a cykloplegika 182\| oftalmologika - antialergika 183\| terapeutické extrakty alergenů standardizované, neinjekční podání 184\| terapeutické extrakty alergenů standardizované, injekční podání 185\| základní antidota 186\| antidota používaná při léčbě cytostatiky, perorální podání 187\| antidota používaná při léčbě cytostatiky, parenterální podání 188\| definované směsi aminokyselin bez fenylalaninu 189\| definované směsi aminokyselin bez vybraných aminokyselin (kromě fenylalaninu) pro další poruchy metabolismu 190\| individuálně připravovaná radiofarmaka pro diagnostiku 191\| individuálně připravovaná radiofarmaka pro terapii 192\| erytrocytární přípravky 193\| trombocytární přípravky 194\| přípravky z plazmy 195\| leukocytární přípravky Příloha č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb. KATEGORIZACE ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDKŮ PŘEDEPISOVANÝCH NA POUKAZ ODDÍL A Tabulka č. 1 Seznam skupin --- 01 - ZP krycí 02 - ZP pro inkontinentní pacienty 03 - ZP pro pacienty se stomií 04 - ZP ortopedicko-protetické a ortopedická obuv 05 - ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu 06 - ZP pro kompresivní terapii 07 - ZP pro pacienty s poruchou mobility 08 - ZP pro pacienty s poruchou sluchu 09 - ZP pro pacienty s poruchou zraku 10 - ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy 11 - ZP nekategorizované Tabulka č. 2 Zvláštní zkratky --- J4 - lékař specializovaného pracoviště pro léčbu dědičných poruch metabolismu J16 - lékař specializovaného pracoviště angiologického a lymfologického Tabulka č. 3 Seznam odborností lékařů pro preskripční omezení (odbornost zahrnuje všechny podobory a nástavbové odbornosti)\| Zkratka ---\|--- alergolog a klinický imunolog\| ALG anesteziolog a intenzivista\| ANS dermatovenerolog\| DER dětský lékař; praktický lékař pro děti a dorost\| PED diabetolog a endokrinolog\| DIA foniatr\| FON geriatr\| GER gynekolog a porodník\| GYN chirurg\| CHI internista\| INT kardiolog\| KAR klinický onkolog\| ONK klinický osteolog\| OST lékař se specializací v oboru ortodoncie\| ORD lékař se specializací v oboru ortopedické protetiky\| ORP lékař se zvláštní odbornou způsobilostí v popáleninové medicíně\| POP angiolog, lymfolog a flebolog\| ANG nefrolog\| NEF neonatolog\| NEO neurolog\| NEU oftalmolog\| OPH ortoped\| ORT otorinolaryngolog\| ORL plastický chirurg\| PLA pneumolog\| PNE praktický lékař\| PRL psychiatr\| PSY rehabilitační lékař\| REH revmatolog\| REV tělovýchovný lékař\| TVL traumatolog\| TRA urolog\| URN Tabulka č. 4 Seznam odborností sester pro preskripční omezení (odbornost zahrnuje všechny podobory a nástavbové odbornosti)\| Zkratka ---\|--- všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, v rozsahu stanoveném ošetřujícím lékařem v doporučení domácí péče (sestra v domácí péči)\| SDP všeobecná nebo dětská sestra se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, pokud je nositelem výkonů podle vyhlášky stanovící seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a s pravidly pro jejich vykazování podle § 17 odst. 4 u poskytovatele, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v lékařské odbornosti požadované pro předepsání příslušného zdravotnického prostředku preskripčním omezením uvedeným v ODDÍLU C (sestra v lékařských oborech)\| SLO ODDÍL B Definice stupňů aktivity --- Stupeň aktivity I – interiérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu pro pohyb na rovném povrchu a při pomalé konstantní rychlosti chůze. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele výrazně limitovány. Terapeutický cíl: zabezpečení stoje v protéze, využití protézy pro chůzi v interiéru. Stupeň aktivity II – limitovaný exteriérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu i pro překonávání malých přírodních nerovností a bariér (nerovný povrch, schody apod.) a to při pomalé konstantní rychlosti chůze. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou vzhledem ke zdravotnímu stavu uživatele limitovány. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi v interiéru a omezeně v exteriéru. Stupeň aktivity III – nelimitovaný exteriérový typ uživatele. Uživatel má schopnost používat protézu i při střední a vysoké poměrné rychlosti chůze. Typické je překonávání většiny přírodních nerovností a bariér a provozování pracovních, terapeutických nebo jiných pohybových aktivit, přičemž technické provedení protézy není vystaveno nadprůměrnému mechanickému namáhání. Požadavkem je dosažení střední a vysoké mobility pacienta a případně také zvýšená stabilita protézy. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze jsou ve srovnání s člověkem bez postižení pouze nepatrně limitovány. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi v interiéru a exteriéru téměř bez omezení. Stupeň aktivity IV – nelimitovaný exteriérový typ uživatele se zvláštními požadavky. Uživatel má schopnosti jako uživatel stupně III. Navíc se zde vzhledem k vysoké aktivitě uživatele protézy vyskytuje výrazné rázové a mechanické zatížení protézy. Doba používání a překonaná vzdálenost při chůzi v protéze nejsou ve srovnání s člověkem bez postižení limitovány. Typickým příkladem je dítě nebo vysoce aktivní dospělý uživatel nebo sportovec. Terapeutický cíl: využití protézy pro chůzi a pohyb v interiéru a exteriéru zcela bez omezení. Nejedná se o speciální sportovní protézy. ODDÍL C Tabulka č. 1 Číselný kód\| Kategorizační strom\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH\| Možnost cirkulace ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 01\| ZP krycí\| \| \| \| \| \| 01.01\| ZP pro klasické hojení ran\| \| \| \| \| \| 01.01.01\| gázy\| \| \| \| \| \| 01.01.01.01\| gáza skládaná - sterilní\| min. 8 vrstev, min. 17 vláken na 1 cm2\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.01.02\| gáza skládaná - nesterilní\| min. 8 vrstev, min. 17 vláken na 1 cm2\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02\| netkané textilie\| \| \| \| \| \| 01.01.02.01\| netkaná textilie - sterilní\| min. 4 vrstvy\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.02\| netkaná textilie - nesterilní\| min. 4 vrstvy\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.03\| kombinované savé kompresy - bez superabsorbentu\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0695 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.04\| kombinované savé kompresy - se superabsorbentem\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,3913 Kč / 1 cm2\| ne 01.01.02.05\| hypoalergenní fixace\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.02\| ZP pro vlhké hojení ran\| \| \| \| \| \| 01.02.01\| obvazy neadherentní\| \| \| \| \| \| 01.02.01.01\| obvazy kontaktní neadherentní\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,3478 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.02\| obvazy kontaktní neadherentní - se savým jádrem\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,5217 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.03\| obvazy kontaktní neadherentní silikonové\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině, možnost výměny po více dnech ev. pomoc při formování jizev ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.04\| antiseptické neadherentní krytí\| k zabránění adherence sekundárních krytí ke spodině, s efektem antimikrobiálním\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.01.05\| krytí kontaktní neadherentní s lipidokoloidní kontaktní vrstvou\| obsahuje lipidokoloidní technologii\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,26 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.02\| krytí s aktivním uhlím\| \| \| \| \| \| 01.02.02.01\| krytí s aktivním uhlím\| krytí se schopností adsorpce zápachu, čištění rány, ke snížení sekrece\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.02.02\| krytí s aktivním uhlím - s aktivní látkou\| krytí se schopností adsorpce zápachu, čištění rány, ke snížení sekrece, k managementu infekce v ráně\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,04 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03\| hydrogelové krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.03.01\| hydrogelové krytí - plošné\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro defekty plošné, povrchové\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,78 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03.02\| hydrogelové krytí - amorfní\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 21,70 Kč / 1 g 21,70 Kč / 1 ml\| ne 01.02.03.03\| hydrogelové krytí - na textilním nosiči\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.03.04\| hydrogely amorfní s aktivní látkou\| hydratace spodiny rány, prevence adherence, podpora autolytického procesu, pro plošné povrchové i hluboké defekty, ovlivňující spodinu dle aktivní látky, v případě antimikrobiální aktivity musí obsahovat prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 9,74 Kč / 1 g 9,74 Kč / 1 ml\| ne 01.02.04\| alginátové krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.04.01\| alginátové krytí - plošné\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,56 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.02\| alginátové krytí - plošné s aktivní látkou\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, ovlivnění infekce v ráně\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.03\| provazce, tampony\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, s výhodou do dutin a podminovaných ran\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,56 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.04\| provazce, tampony - s aktivní látkou\| velmi dobrá absorpce, k čištění spodiny, udržení vlhkého prostředí v ráně, ovlivnění infekce v ráně, s výhodou do dutin a podminovaných ran\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.04.05\| alginátová krytí amorfní - s aktivní látkou\| amorfní alginátová matrix s vazbou na aktivní látku, která je aktivní po kontaktu s exsudátem\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 10,13 Kč / 1 g 10,13 Kč / 1 ml\| ne 01.02.05\| hydrokoloidní krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.05.01\| hydrokoloidy bez okraje\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.05.02\| hydrokoloidy s okrajem\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny se schopností se přichytit k okolí rány\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,08 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.05.03\| pasty\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny - dutin\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 11,30 Kč / 1 g\| ne 01.02.05.04\| zásypy\| k udržení vlhkosti v ráně, management exsudátu, čištění spodiny\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 9,56 Kč / 1 g\| ne 01.02.06\| hydrovlákna\| \| \| \| \| \| 01.02.06.01\| hydrovlákna\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, lze i do hlubokých ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,48 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.02\| hydrovlákna - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, lze i do hlubokých ran, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.03\| hydrovlákna - provazce, tampony\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, do hlubokých ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.06.04\| hydrovlákna - provazce, tampony - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění spodiny, podpora hojení, do hlubokých ran, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,35 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07\| hydropolymery, polyuretany a pěny\| \| \| \| \| \| 01.02.07.01\| hydropolymery, polyuretany a pěny - plošné\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.02\| hydropolymery, polyuretany a pěny - plošné s okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,00 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.03\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.04\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí, s lepícími schopnostmi ke kůži, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.05\| hydropolymery, polyuretany a pěny - do dutin\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány - k výplni dutiny\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.06\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.07\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s aktivní látkou a okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.08\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,50 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.09\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s měkkým silikonem a okrajem a s aktivní látkou\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány, obsahuje prokazatelně antimikrobiální látku, s ochrannou silikonovou kontaktní vrstvou, s lepícími schopnostmi ke kůži\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.10\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s gelem\| management exsudátu, zvlhčení spodiny, čištění, podpora hojení, ochrana rány, sekundární krytí\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,74 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.11\| hydropolymery, polyuretany a pěny - s gelem s okrajem\| management exsudátu, čištění, podpora hojení, ochrana rány\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,17 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.07.12\| hydropolymery, polyuretany a pěny - se silikonem a aktivní látkou k odvodu exsudátu\| odvádí exsudát, obsahuje prokazatelně antimikrobiální složku a silikonovou kontaktní vrstvu\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,60 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08\| filmové obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.08.01\| filmové obvazy - plošné\| krytí k ochraně rány, ochraně okolí před macerací a sekundární krytí\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08.02\| filmové obvazy - plošné se silikonem\| krytí k ochraně rány, ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,87 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.08.03\| filmové obvazy - tampony\| krytí k ochraně rány a ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,26 Kč / 1 ml\| ne 01.02.08.04\| filmové obvazy - spreje\| krytí k ochraně rány a ochraně okolí před macerací\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 7,83 Kč / 1 ml\| ne 01.02.09\| bioaktivní obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.09.01\| bioaktivní obvazy - plošné\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,09 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.09.02\| bioaktivní obvazy - v tubě\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.09.03\| bioaktivní obvazy - na síťovině\| krytí vstupující aktivně do procesu hojení, pro dlouhodobě stagnující defekty\| lékař; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,30 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10\| čistící obvazy\| \| \| \| \| \| 01.02.10.01\| čistící obvazy - plošné\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10.02\| čistící obvazy - aktivní\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.10.03\| čistící obvazy - k mechanickému čištění\| vhodné k vyčištění spodiny rány, k odstranění povlaků pomocí mechanického debridementu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,22 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.11\| čistící roztoky aktivní\| \| \| \| \| \| 01.02.11.01\| čistící roztoky aktivní\| aseptické roztoky sloužící k obkladům a oplachům, podpora autolytických aktivit v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,70 Kč / 1 ml\| ne 01.02.11.02\| čistící gely aktivní\| aseptické gely pro podporu autolytických aktivit v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,04 Kč / 1 g 13,04 Kč / 1 ml\| ne 01.02.12\| dermoepidermální náhrady\| \| \| \| \| \| 01.02.12.01\| xenotransplantáty\| náhrada kožního krytu, podpora epitelizace\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,96 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.12.02\| syntetické kožní náhrady\| náhrada kožního krytu, podpora epitelizace\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 6,52 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13\| ostatní krytí\| \| \| \| \| \| 01.02.13.01\| kolagenové krytí\| -\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,48 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.02\| krytí obsahující hyaluronan - plošné\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.03\| krytí obsahující hyaluronan - roztok, gel\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 5,52 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.04\| krytí obsahující hyaluronan - sprej\| krytí podporující čištění, granulaci, aktivuje hojící procesy\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 11,30 Kč / 1 ml\| ne 01.02.13.05\| krytí obsahující med - plošné\| materiály k podpoře hojení, čistící a antibakteriální efekt\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 1,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.06\| krytí obsahující med - gel, pasta\| materiály k podpoře hojení, čistící a antibakteriální efekt\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 13,04 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.07\| hydrobalanční krytí\| management exsudátu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,35 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.08\| nanokrystalické stříbro - plošné\| management infekce v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,43 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.09\| nanokrystalické stříbro - sprej\| management infekce v defektu\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 3,48 Kč / 1 ml\| ne 01.02.13.10\| biokeramické krytí\| management exsudátu u sekretujících ran\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,782 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.11\| maltodextrin\| materiály k podpoře hojení a čistění rány\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| \| 3,30 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.12\| kadexomer s jodem - plošný\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,91 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.13\| kadexomer s jodem - zásyp\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.14\| kadexomer s jodem - mast\| management exsudátu a infekce\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 14,78 Kč / 1 g\| ne 01.02.13.15\| samolepící silikonové krytí na jizvy\| -\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 2,61 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.16\| superabsorpční krytí\| krytí k managementu exsudátu, s vysokou absorpční kapacitou díky superabsorpčním částicím, které jsou součástí jádra a váží pevně a bezpečně exsudát\| lékař; SDP; SLO; po uplynutí 6 měsíců léčby po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 0,65 Kč / 1 cm2\| ne 01.02.13.17\| prostředky pro lokální kyslíkovou terapii\| krytí k podpoře hojení, managementu exsudátu a čištění ran na principu lokálního dodávání kyslíku\| DIA; DRV; GER; CHR; INT; J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké a nehojící se žilní nebo arteriální ulcerace, včetně ulcerací u diabetes mellitus, které nedosáhly zhojení do 8 týdnů při použití standardních léčebných postupů, včetně chirurgických\| 24 ml / 1 rok / 1 lokalizace\| 228,00 Kč / 1 ml\| ne 01.03\| obinadla a náplasti\| \| \| \| \| \| 01.03.01\| obinadla fixační\| \| \| \| \| \| 01.03.01.01\| obinadla fixační - elastická\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0044 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.01.02\| obinadla fixační - elastická, kohezivní\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0174 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.01.03\| obinadla fixační - neelastická\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0026 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02\| obinadla hadicová\| \| \| \| \| \| 01.03.02.01\| obinadla hadicová - podpůrná\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0522 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02.02\| obinadla hadicová - podkladová\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,0087 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.02.03\| obinadla hadicová - fixační\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,1043 Kč / 1 cm2\| ne 01.03.03.\| náplasti\| \| \| \| \| \| 01.03.03.01\| samolepící krytí\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| -\| 0,225 Kč / 1 cm2\| ne 01.04\| savé prostředky\| \| \| \| \| \| 01.04.01\| vata buničitá\| \| \| \| \| \| 01.04.01.01\| vata buničitá\| -\| lékař; SDP; SLO\| -\| 1000 g / měsíc\| 0,0869 Kč / 1 g\| ne 01.04.01.02\| vata buničitá - dělená\| -\| DIA\| -\| 300 ks / měsíc\| 0,0261 Kč / 1 ks\| ne 02\| ZP pro inkontinentní pacienty\| \| \| \| \| \| 02.01\| ZP absorpční\| \| \| \| \| \| 02.01.01\| ZP absorpční\| \| \| \| \| \| 02.01.01.01\| vložky, kapsy, intravaginální tampony, vložné pleny, fixační kalhotky, plenkové kalhotky\| Všechny typy výrobků: • absorpční jádro z celulózy popř. superabsorbentu • neutralizátor zápachu Intravaginální tampony Vložné pleny • postranní pásky proti protečení • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - zalepovací • postranní pásky proti protečení • opakovaně aplikovatelná lepítka • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - s pásem • postranní pásky proti protečení • fixace pomocí pásu s opakovaným zapínáním • indikátor výměny zdravotního prostředku Plenkové kalhotky - natahovací • prodyšný elastický materiál Fixační kalhotky • bezešvé\| GER; GYN; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| inkontinence I. stupně (mimovolní únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) inkontinence II. stupně (mimovolní únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) + fekální inkontinence inkontinence III. stupně (mimovolní únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin) + smíšená inkontinence\| maximálně 150 kusů / měsíc\| při kombinaci se ZP pro sběr moči - 174,00 Kč / měsíc pro jakýkoli stupeň inkontinence, spoluúčast 5 % od prvního ks\| ne inkontinence I. stupně (mimovolní únik moči nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) - 391,00 Kč / měsíc, spoluúčast 15 % od prvního ks\| inkontinence II. stupně (mimovolní únik moči nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu 24 hodin) + fekální inkontinence - 783,00 Kč / měsíc, spoluúčast 5 % od prvního ks inkontinence III. stupně (mimovolní únik moči nad 200 ml v průběhu 24 hodin) + smíšená inkontinence - 1.478,00 Kč / měsíc, spoluúčast 2 % od prvního ks 02.01.01.02\| podložky\| se superabsorbentem i bez superabsorbentu\| GER; GYN; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| inkontinence III. stupně + smíšená inkontinence\| maximálně 30 kusů / měsíc\| inkontinence III. stupně + smíšená inkontinence - 191,00 Kč / měsíc, spoluúčast 25 % od prvního ks\| ne 02.02\| ZP pro sběr moči\| \| \| \| \| \| 02.02.01\| urinální kondomy\| \| \| \| \| \| 02.02.01.01\| urinální kondomy\| samolepící nebo s lepícím proužkem, ochrana proti zalomení, kompatibilní se standardně používanými sběrnými urinálními sáčky\| GER; CHI; NEF; NEU; PED; PRL; URN; INT\| inkontinence u mužů, únik moči nad 100 ml za 24 hodin, kombinace možná pouze s vložkami nebo kapsami\| 30 ks / měsíc\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.02\| sběrné urinální sáčky výpustné\| \| \| \| \| \| 02.02.02.01\| sběrné urinální sáčky - jednokomorové\| -\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 15 ks / měsíc; 20 ks pro pacienty s nefrostomií; pro děti do 6 let bez limitu\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.02.02\| sběrné urinální sáčky - vícekomorové\| komory pro rovnoměrnou distribuci moči, konektor kompatibilní se standardně používanými cévkami a urostomickými sáčky, potažené textilií, uzavíratelný výpustný ventil\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 15 ks / měsíc; 20 ks pro pacienty s nefrostomií; pro děti do 6 let bez limitu\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.03\| přídržné příslušenství\| \| \| \| \| \| 02.02.03.01\| přídržné pásky\| měkká textilie, upravitelná velikost, kompatibilní se sběrnými sáčky\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 8 ks / rok\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.02.03.02\| držáky sáčků\| kompatibilní pro upevnění sběrných sáčků, omyvatelný materiál\| GER; GYN; CHI; INT; NEF; NEU; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| močový katetr, urostomie, nefrostomie, epicystostomie, drén, urinální kondom\| 2 ks / rok\| 22,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03\| ZP pro vyprazdňování\| \| \| \| \| \| 02.03.01\| urologické katetry pro intermitentní katetrizaci\| \| \| \| \| \| 02.03.01.01\| katetr sterilní - nepotahovaný\| sterilní nepotahovaný močový katetr k jednorázovému cévkování močového měchýře\| NEF; URN\| -\| 210 ks / měsíc\| 8,70 Kč / 1 ks\| ne 02.03.01.02\| katetr sterilní - potahovaný, s nutností aktivace\| potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru, aktivace vodou\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.01.03\| katetr sterilní - potahovaný, ihned k použití\| sterilní kompaktní potahovaný močový katetr bez obsahu ftalátů, ihned k použití, s bezdotykovou technikou při zavádění; potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.02\| urologické sety pro intermitentní katetrizaci s integrovaným sáčkem\| \| \| \| \| \| 02.03.02.01\| sety sterilní s potahovaným katetrem - s nutností aktivace\| potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru, aktivace vodou\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním - nelze kombinovat s katétry sterilními v rámci jednoho měsíce\| 210 ks / měsíc\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.02.02\| sety sterilní s potahovaným katetrem - ihned k použití\| sterilní kompaktní uzavřený systém potahovaného močového katetru bez obsahu ftalátů a kalibrovaného sběrného sáčku s antirefluxní chlopní a možností výpustě, ihned k použití, s bezdotykovou technikou při zavádění; potažený hydrofilní vrstvou včetně oček katetru\| NEF; URN\| porucha vyprazdňování močového měchýře, dysfunkce močových cest s fyziologickým či patologickým nálezem, po kontinentních náhradách močového měchýře, ortotopický měchýř, u plegiků, benigní hyperplazie prostaty s obtížným vyprazdňováním - nelze kombinovat s katétry sterilními v rámci jednoho měsíce\| 210 ks / měsíc\| 52,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.03\| proplachové systémy pro permanentní urologický katetr\| \| \| \| \| \| 02.03.03.01\| proplachové systémy\| uzavřený sterilní systém pro gravitační proplach permanentních močových katetrů a močového měchýře s obsahem aktivní látky k prevenci a léčbě neprůchodnosti katetru\| NEF; URN\| porucha průchodnosti permanentního močového katetru způsobená patologickou příměsí moči, s frekvencí častější než 1 x týdně po dobu 1 měsíce při správné péči\| 15 ks / měsíc\| 35,00 Kč / 1 ks\| ne 02.03.04\| dilatany\| \| \| \| \| \| 02.03.04.01\| dilatany anální\| -\| lékař\| stenóza análního kanálu; stenóza stomie\| 1 balení / 10 let\| 607,00 Kč / 1 balení\| ne 02.03.05\| urologické lubrikační gely\| \| \| \| \| \| 02.03.05.01\| urologické lubrikační gely\| -\| NEF; URN\| pouze pro nepotahované katetry\| 750 ml / 1 měsíc\| 2,60 Kč / 1 ml\| ne 03\| ZP pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.01\| stomické systémy - jednodílné\| \| \| \| \| \| 03.01.01\| sáčky - jednodílné, výpustné\| \| \| lze kombinovat se sáčky uzavřenými do příslušného finančního limitu stanoveného množstevním limitem dané kategorie\| \| \| 03.01.01.01\| potažené sáčky s plochou podložkou - s výpustí s mechanickou svorkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; nekomplikovaná stomie\| 30 ks / měsíc\| 57,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.02\| potažené sáčky s plochou podložkou - s integrovanou bezpečnostní výpustí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.01.01.03\| potažené sáčky s konvexní podložkou - s integrovanou bezpečnostní výpustí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; měkké břicho - plovoucí podkoží; stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie; komplikovaná píštěl\| 30 ks / měsíc\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.04\| potažené sáčky jednodílné univerzální, s plochou podložkou, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.05\| potažené sáčky jednodílné univerzální, s konvexní podložkou, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.01.06\| potažené sáčky výpustné velkoobjemové - s velkoplošnou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; poškozená peristomální kůže; vícečetné píštěle\| 30 ks / měsíc\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02\| sáčky - jednodílné, uzavřené\| \| \| lze kombinovat se sáčky výpustnými do příslušného finančního limitu stanoveného množstevním limitem dané kategorie\| \| \| 03.01.02.01\| potažené sáčky s plochou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 60 ks / měsíc\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 120 ks / měsíc 03.01.02.02\| potažené sáčky s konvexní podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; měkké břicho - plovoucí podkoží; stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie\| 60 ks / měsíc\| 109,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.03\| potažené sáčky uzavřené velkoobjemové - s velkoplošnou podložkou\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; poškozená peristomální kůže\| 60 ks / měsíc\| 130,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.04\| krytky\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; pravidelné vyprazdňování; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků\| 60 ks / měsíc\| 52,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.05\| zátky\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice; pravidelné vyprazdňování; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků\| 60 ks / měsíc\| 87,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.02.06\| krycí lepení se savou vrstvou a nepropustným povrchem\| savé hypoalergenní jádro, které lze přiložit na sliznici střeva; hypoalergenní lepicí okraj\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| stomie s minimální produkcí stolice; střevní mukózní píštěl; irigující stomici; bez nároku na současné předepsání sáčků; krytí nefrostomií, epycystostomií, trvalých drenáží\| 60 ks / měsíc\| 28,00 Kč / 1 ks\| ne 03.01.03\| sáčky - jednodílné, urostomické\| \| \| \| \| \| 03.01.03.01\| potažené sáčky s plochou podložkou - s integrovaným antirefluxním ventilem\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie; nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.01.03.02\| potažené sáčky s konvexní podložkou - s integrovaným antirefluxním ventilem\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie nebo píštěl v komplikovaném terénu; měkké břicho - plovoucí podkoží; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie; drén\| 30 ks / měsíc\| 252,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02\| stomické systémy - dvoudílné - adhezivní technologie\| \| \| \| \| \| 03.02.01\| podložky\| \| \| \| \| \| 03.02.01.01\| podložky ploché\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže; dobrá jemná motorika rukou (stříhání podložky)\| 10ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 139,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.01.02\| podložky konvexní\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; měkké břicho - plovoucí podkoží; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vysoké podkoží a retrahovaná stomie\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 183,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.01.03\| podložky velkoplošné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva blízko sebe; axiální stomie; poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.02.02\| sáčky - výpustné\| \| \| \| \| \| 03.02.02.01\| sáčky s integrovanou bezpečnostní výpustí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| řídká stolice; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.02.02.02\| sáčky velkoobjemové\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| průměr stomie nad 50 mm; masivně secernující píštěl; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva; axiální stomie; velké odpady ze střeva nebo píštěle\| 30 ks / měsíc\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02.02.03\| sáčky univerzální, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 03.02.03\| sáčky - uzavřené\| \| \| \| \| \| 03.02.03.01\| sáčky uzavřené\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| formovaná stolice\| 60 ks / měsíc\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 120 ks / měsíc 03.02.04\| sáčky - urostomické\| \| \| \| \| \| 03.02.04.01\| sáčky s integrovaným antirefluxním ventilem\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| urostomie; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 60 ks / měsíc 03.03\| stomické systémy - dvoudílné - mechanické\| \| \| \| \| \| 03.03.01\| podložky\| \| \| \| \| \| 03.03.01.01\| podložky ploché\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| nekomplikovaná stomie; nekomplikovaná píštěl; rovné peristomální okolí; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 183,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.02\| podložky tvarovatelné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| nekomplikovaná stomie; rovné peristomální okolí; manžeta stomie nad úrovní kůže; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe\| 20 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl 30 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.03\| podložky konvexní\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| stomie v komplikovaném nebo nerovném peristomálním terénu; píštěl v komplikovaném nebo nerovném terénu; retrahovaná stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže; stenóza stomie; vícečetné píštěle\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.01.04\| podložky velkoplošné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva blízko sebe; axiální stomie; poškozená peristomální kůže\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl\| 252,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie 03.03.02\| sáčky - výpustné\| \| \| \| \| \| 03.03.02.01\| sáčky s integrovanou bezpečnostní výpustí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| řídká stolice; píštěl\| 30 ks / měsíc\| 87,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě\| 60 ks / měsíc střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.03.02.02\| sáčky velkoobjemové\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| průměr stomie nad 50 mm; masivně secernující píštěl; prolaps střeva; vícenásobné vyústění střeva; axiální stomie; velké odpady ze střeva nebo píštěle\| 30 ks / měsíc\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.03.02.03\| sáčky univerzální, bez antirefluxního ventilu, se širokou výpustí s možností napojení na sběrný sáček se širokou hadicí\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; ONK; PED; URN\| jakýkoliv typ derivační stomie nebo píštěle, která odvádí velmi řídkou až vodnatou stolici v množství nad 1000 ml za 24 hod; má možnost napojení na velkoobjemový sběrný sáček se širokou odvodnou hadicí\| 30 ks / měsíc a 60 ks / měsíc při množství stolice nad 4 litry za 24 hod.\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.03.03\| sáčky - uzavřené\| \| \| \| \| \| 03.03.03.01\| sáčky uzavřené\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií, opatřené filtrem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| formovaná stolice\| 60 ks / měsíc\| 48,00 Kč / 1 ks\| ne včetně\| řídká, vodnatá nebo agresivní stolice nad 1000 ml / 24 hod; komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny,\| 120 ks / měsíc chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém); stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.03.04\| sáčky - urostomické\| \| \| \| \| \| 03.03.04.01\| sáčky s integrovaným antirefluxním ventilem\| sáčky s povrchovou úpravou, kryté textilií\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| urostomie; píštěl; drén\| 30 ks / měsíc\| 113,00 Kč / 1 ks\| ne do 6 let včetně\| komplikované peristomální okolí (jizvy, kožní útvary, pigmentové skvrny, kožní nerovnosti); poškození peristomální oblasti (iritace nebo macerace kůže, stehové píštěle, granulomy, abscesové dutiny, chronické píštěle u IBD, alergická reakce, kontaktní dermatitida, lupénka, atopický ekzém);\| 60 ks / měsíc stomie v úrovni nebo pod úrovní kůže nebo v kožním záhybu; dvě střevní kličky vyústěné v jednom otvoru; dvě terminální stomie vyústěné blízko sebe 03.04\| stomické systémy - pro dočasnou kontinenci stomie\| \| \| \| \| \| 03.04.01\| systémy pro dočasnou kontinenci stomie\| \| \| \| \| \| 03.04.01.01\| systémy pro dočasnou kontinenci stomie\| sada podložek, sáčků a zařízení pro dočasnou kontinenci stomie\| GER; CHI; INT; ONK; PED; PRL\| kolostomie s formovanou stolicí\| -\| 6.957,00 Kč / 1 měsíc\| ne 03.05\| stomické systémy - s malou lepicí plochou\| \| \| \| \| \| 03.05.01\| stomické systémy - s malou lepicí plochou - jednodílné\| \| \| \| \| \| 03.05.01.01\| potažené sáčky výpustné s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.01.02\| potažené sáčky uzavřené s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 60 ks / měsíc; pro děti do 6 let 120 ks / měsíc v indikovaných případech\| 48,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.01.03\| potažené sáčky urostomické s integrovaným antirefluxním ventilem s plochou nebo konvexní podložkou\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.02\| stomické systémy - s malou lepicí plochou - dvoudílné - adhesivní technologie\| \| \| \| \| \| 03.05.02.01\| podložky ploché nebo konvexní\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 10 ks / měsíc - kolostomie; trvalá drenáž; píštěl; pro děti do 6 let 20 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - ileostomie; urostomie; pro děti do 6 let 30 ks / měsíc v indikovaných případech 03.05.02.02\| potažené sáčky uzavřené\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 60 ks / měsíc; pro děti do 6 let 120 ks / měsíc v indikovaných případech\| 130,00 Kč / 1 ks\| ne 03.05.02.03\| potažené sáčky výpustné\| max. velikost adhezní plochy do 7 cm\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| do 18 let včetně - všechny typy stomie; od 19 let - všechny typy stomie - tělesná konstituce pacienta vyžaduje malý stomický systém s malou adhezní plochou\| 30 ks / měsíc; pro děti do 6 let 60 ks / měsíc v indikovaných případech\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.06\| ZP drenážní systémy\| \| \| \| \| \| 03.06.01\| sáčky drenážní\| \| \| \| \| \| 03.06.01.01\| sáčky drenážní - jednodílné\| adhezivní hmota na hydrokoloidní bázi sáčky s povrchovou úpravou\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| zavedený drén; píštěl do orgánu nebo tělní dutiny; mnohočetné píštěle\| 30 ks / měsíc\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 03.07\| ZP k irigaci do stomie\| \| \| \| \| \| 03.07.01\| irigační soupravy\| \| \| \| \| \| 03.07.01.01\| irigační soupravy - gravitační\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| irigace defekační - kolostomie na distální části tlustého střeva; irigace léčebná - opakovaná aplikace léčebné látky do tenkého nebo tlustého střeva\| 2 sady / rok\| 2.174,00 Kč / 1 sada\| ne 03.07.01.02\| irigační soupravy - sáčky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| irigace defekační - kolostomie na distální části tlustého střeva; irigace léčebná - opakovaná aplikace léčebné látky do tenkého nebo tlustého střeva\| 300 ks / rok\| 43,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08\| ZP pro pacienty se stomií - stomické příslušenství - péče o kůži - prevence a léčba\| \| \| \| \| \| 03.08.01\| vyplňovací a vyrovnávací ZP\| \| \| \| \| \| 03.08.01.01\| vkládací kroužky\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 60 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou nebo se sáčky jednodílného systému\| 78,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.01.02\| pásky vyrovnávací\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 120 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou nebo se sáčky jednodílného systému\| 70,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.01.03\| adhesivní pasty a gely\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 1 ks / měsíc\| 7,80 Kč / 1 g\| ne 03.08.01.04\| destičky a roušky\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| -\| 0,40 Kč / 1 cm2\| ne 03.08.01.05\| těsnící manžety\| adhezivní hydrokoloidní nebo silikonová hmota\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| komplikovaná stomie nebo píštěl - stenóza, retrakce, prolaps; nevhodně vyústěná stomie nebo píštěl pro ošetřování; stomie nebo píštěl vyústěná v komplikovaném peristomálním terénu; více stomií současně; odhojená zvýšená manžeta stomie; onkologická léčba; měkké břicho - plovoucí podkoží\| 60 ks / měsíc, lze předepsat pouze s podložkou\| 96,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02\| pásy a přídržné prostředky\| \| \| \| \| \| 03.08.02.01\| stomické pásky - přídržné\| kompatibilní s jednodílným nebo dvoudílným stomickým systémem\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| pacienti s jednodílným nebo dvoudílným stomickým systémem, který má ouška pro uchycení přídržného pásku; potřeba mechanické podpory pásku pro dobrou adhezi prostředku k tělu; prevence podtékání\| 2 ks / rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02.02\| stomické břišní pásy\| s otvorem nebo bez otvoru\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| všechny typy stomie\| 2 ks / rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 03.08.02.03\| nízkotlaké adaptéry pro dvoudílný systém\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| všechny typy stomie; pacienti používající dvoudílný mechanický systém, kterým onemocnění, stav stomie a peristomálního okolí nedovoluje tlak na břišní stěnu; časné pooperační období - do 3 měsíců od operace\| 10 ks / měsíc - uzavřený systém\| 113,00 Kč / 1 ks\| ne 15 ks / měsíc - výpustný systém 03.08.03\| prostředky zahušťovací\| \| \| \| \| \| 03.08.03.01\| prostředky zahušťovací\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| ileostomie; kolostomie s řídkou nebo vodnatou stolicí\| -\| 313,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.04\| odstraňovače stomické podložky\| \| \| \| \| \| 03.08.04.01\| odstraňovače stomické podložky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; zdravá nebo mírně poškozená peristomální kůže\| -\| 261,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.04.02\| odstraňovače stomické podložky - silikonové\| rouška nebo sprej\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; poškozená peristomální kůže; alergická reakce na jiný odstraňovač; kožní choroba v peristomální oblasti\| -\| 435,00 Kč / měsíc\| ne 03.08.05\| pohlcovače pachu\| \| \| \| \| \| 03.08.05.01\| pohlcovače pachu\| neutralizuje zápach ve stomickém sáčku (aplikuje se do sáčku před nasazením)\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; URN\| zvyšují kompenzační funkci stomického prostředku\| -\| 304,00 Kč / měsíc\| ne 03.09\| ochranné a čistící prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.01\| ochranné prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.01.01\| zásypové pudry, ochranné krémy, ochranné filmy, přídržné proužky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| pacienti používající stomický nebo drenážní systém na stomii, píštěl nebo drenáž; ochrana a prevence poškození kůže v peristomální oblasti; léčba poškozené kůže; onkologická léčba; zajištění plné adheze stomického systému\| -\| 870,00 Kč / měsíc\| ne 03.09.01.02\| protektivní kroužky\| ochranná hydrokoloidní nebo silikonová vrstva se lepí na kůži a nepropustná, omyvatelná a nelepivá vrstva je navrch\| GER; CHI; INT; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| výživné stomie, trvalé drenáže, nefrostomie, ureterostomie, epicystostomie\| 30 ks / měsíc\| 104,00 Kč / 1 ks\| ne 03.09.02\| čistící prostředky pro pacienty se stomií\| \| \| \| \| \| 03.09.02.01\| čistící roztoky, čisticí pěny, tělové čisticí ubrousky\| -\| GER; CHI; INT; NEF; ONK; PED; PRL; SDP; SLO; URN\| -\| -\| 261,00 Kč / měsíc\| ne 03.10\| sběrné sáčky se širokou hadicí\| \| \| \| \| \| 03.10.01\| sběrné sáčky se širokou hadicí\| pevné sběrné sáčky, které pojmou alespoň 1500 - 2000 ml stolice; široká a dlouhá hadice, kterou projde kašovitá stolice; možnost zavěšení na lůžko\| GER; CHI; INT; ONK; PRL\| pacienti se stomií s odpady nad 2000 ml / 24 hod; používají jednodílný nebo dvoudílný systém s univerzálním sáčkem\| 15 ks / měsíc\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04\| ZP ortopedicko - protetické a ortopedická obuv\| \| \| \| \| \| 04.01\| ZP ortopedicko - protetické - pro hlavu a krk\| \| \| \| \| \| 04.01.01\| krční ortézy\| \| \| \| \| \| 04.01.01.01\| krční ortézy\| vícedílné pevné nebo stavitelné tvarové krční ortézy s výraznou prostorově tvarovanou plošnou podporou v oblasti dolní čelisti a týlu hlavy (např. límce typ Philadelphia), nepatří sem vícedílné ortézy s anatomickým tvarem bez celoplošné podpory (např. stavitelné límce z obvodových výztuh)\| CHI; NEU; ORP; ORT; OST; REH; REV; TRA; TVL\| dlouhodobější pooperační nebo poúrazová fixace krční páteře v případě těžkého cervikálního a cervikobrachiálního syndromu, lehčí subluxace, jednoduché stabilní zlomeniny, těžké spondylartrózy, degenerativní změny\| 1 ks / 1 rok\| 739,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.02\| fixační límce\| \| \| \| \| \| 04.01.02.01\| fixační límce - zpevněné\| • vícedílné ortézy s anatomickým tvarem bez celoplošné podpory (např. stavitelné límce z obvodových výztuh) • ortézy s anatomickým tvarem a vnitřní nebo vnější výztuhou z pevných materiálů • výrazně anatomicky tvarované plastové límce bez výztuhy, které díky použitému materiálu vykazují vysokou míru fixace\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| akutní i chronické případy cervikálního syndromu, osteochondrózy a spondylartrózy, lehké poúrazové subluxace, revmatických obtíží, degenerativních změn\| 1 ks / 1 rok\| 296,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.02.02\| fixační límce - měkké\| měkké límce s anatomickým tvarem bez výztuh\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; POP; PRL\| velmi lehké případy tortikolis, spondylóz, revmatických onemocnění, blokových postavení krční páteře, akutních poranění měkkých tkání, degenerativních onemocnění, jizevnaté kontraktury krku dojednoho roku po úrazu\| 1 ks / 1 rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.01.03\| ochranné přilby\| \| \| \| \| \| 04.01.03.01\| ochranné přilby\| ochrana hlavy s anatomickým tvarem, bavlněná podšívka, různé velikosti\| NEU; PSY; REH\| pooperační, poúrazová nebo preventivní ochrana hlavy při epilepsii, sebepoškozování nebo postižení nervové soustavy\| 1 ks / 2 roky\| 2.125, - Kč\| ne 04.02\| ZP ortopedicko protetické - pro trup\| \| \| \| \| \| 04.02.01\| rigidní fixace klíční kosti\| \| \| \| \| \| 04.02.01.01\| rigidní fixace klíční kosti\| pro rigidní fixaci klíční kosti, nepatří sem upomínací nebo podpůrné elastické bandáže\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA\| pooperační a poúrazové stavy fraktur klíční kosti, poranění ramenního kloubu.\| 1 ks / 1 rok\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.02\| žeberní a hrudní pásy pro fixaci\| \| \| \| \| \| 04.02.02.01\| žeberní a hrudní pásy pro fixaci\| elastické pásy a bandáže pro fixaci v oblasti hrudníku\| CHI; NEU; ORP; ORT; OST; REH; REV; TRA; TVL\| poškození a poranění v oblasti hrudníku\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.03\| kombinované korzety pro stabilizaci a fixaci páteře\| \| \| \| \| \| 04.02.03.01\| kombinované korzety pro stabilizaci a fixaci páteře\| kombinace pružného nebo pevného textilu s pevnými materiály (kov, plast), které výrazně stabilizují a fixují páteř v Th - L rozsahu, charakteristickým znakem korzetu je kombinace základního bederního pasu s ostatními podpůrnými příp. korekčními prvky - např. podpažní berličky, prostorová výztužná konstrukce, dlouhá tvarovaná celoplošná pelota s ramenními tahy nebo hrudním pasem apod., nepatří sem bederní pasy s výztuhami (plošné peloty, dlahy, výztuhy apod.), které nemají další přídavný podpůrný nebo korekční prvek\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační stavy (zlomeniny, stabilizační operace), chronické degenerativní poruchy (osteoporóza, spondylartróza, osteochondróza, olistéza)\| 1 ks / 1 rok\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.04\| bederní ortézy\| \| \| \| \| \| 04.02.04.01\| bederní ortézy\| pružné, příp. pevné textilní materiály nebo neopren, zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí pelot, výztuh, tahů, šněrování\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační stavy v oblasti bederní páteře, lumbalgie, chronické bolestivé stavy páteře, ledvinové obtíže\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.05\| bederní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.05.01\| bederní pásy elastické - bez výztuh\| pružné materiály bez přídavných tahů, výztuh nebo pelot\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH; REV; TRA; TVL\| lehká poškození zad, hlavním terapeutickým účinkem je mírná elastická fixace\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06\| břišní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.06.01\| břišní pásy elastické - bez výztuh\| pružné materiály bez přídavného zpevnění\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH; REV\| oslabení břišní stěny, kde hlavním terapeutickým účinkem je mírná elastická fixace\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06.02\| břišní pásy elastické - s výztuhami\| pružné materiály; zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí tahů, šněrování, podpínek, výztuh, pelot apod., nepatří sem kýlní pasy\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační stavy v oblasti břicha, zpevnění břicha pro konzervativní terapii, podpora břišního lisu\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.06.03\| břišní pásy elastické - těhotenské s výztuhami\| pružné materiály; zpevňujícího účinkuje dosaženo pomocí pelot, výztuh, tahů nebo šněrování apod.\| GYN; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| propadávání dělohy a bolesti zad způsobené posturálními změnami během gravidity\| 1 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.07\| kýlní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.07.01\| kýlní pásy - pupeční\| kýlní pásy výhradně určené pro kýly v oblasti pupku; součástí těchto pásů jsou peloty nebo podpínky s umístěním v oblasti kýly\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH;REV\| konzervativní léčba, předoperační období\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.07.02\| kýlní pásy - ostatní\| součástí těchto pásů jsou peloty nebo podpínky s umístěním v oblasti kýly\| CHI; NEU; ORP; ORT; PED; PRL; REH;REV\| konzervativní léčba, předoperační období\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.02.08\| pánevní pásy\| \| \| \| \| \| 04.02.08.01\| pánevní pásy\| pro zpevnění a fixaci pánve, příp. kyčelních kloubů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV;TRA\| akutní nebo chronické stavy pánve, v těhotenství, po porodu (symphyseolýza), po úraze (ruptura), při dysfunkci kyčelních kloubů, kyčelní dysplazii, repozicích kyčle, při pooperační léčbě fraktur pánve, artrózy SI skloubení\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03\| ZP ortopedicko protetické - pro horní končetiny\| \| \| \| \| \| 04.03.01\| ortézy a dlahy prstů horních končetin\| \| \| \| \| \| 04.03.01.01\| ortézy prstů horních končetin - rigidní fixace\| ortézy z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) nebo bandáže z textilního materiálu nebo neoprenu, které jsou vybavené pevnou dlahou (kov, plast); zabezpečují rigidní fixaci\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| akutní a chronické stavy prstů horní končetiny (zlomeniny a luxace, akutní šlachové poškození, artróza, revmatická onemocnění), neurologické postižení\| 1 ks / 1 rok\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.01.02\| ortézy prstů horních končetin - dynamické\| zhotovené z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) a vybavené dynamickými prvky (spirály, pružiny, elastické tahy apod.), které umožňují přesně určený dynamický pohyb prstů zejm. pro rehabilitační účely; nepatří sem bandáže s pružnými výztuhami, pelotami, dlahami apod.\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy prstů horní končetiny do 3 měsíců od operace / úrazu, kde je nezbytná postupná rehabilitace\| 1 ks / 1 rok\| 417,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.02\| ortézy zápěstní\| \| \| \| \| \| 04.03.02.01\| ortézy zápěstní - rigidní fixace\| ortézy z pevných tvrdých materiálů (plast, kov) nebo bandáže z textilního materiálu, neoprenu nebo kůže; bandáže musí být vybaveny pevnou dlahou (kov), která zabezpečí zcela rigidní fixaci\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| akutní a chronické stavy zápěstí, pooperační a poúrazové případy fraktur, distorzí, luxací, artróza, paréza, revmatická onemocnění, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.02.02\| ortézy zápěstní - zpevňující\| elastické zápěstní ortézy bez pevné dlahy, bandáž ortézy z elastického materiálu, elastickou fixaci dále zabezpečuje pomocí dopínacích tahů, pružných dlah (spirál) a výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| pooperační a poúrazové případy, distorze, luxace, artróza, entezopatie, revmatická onemocnění, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03\| ortézy loketní\| \| \| \| \| \| 04.03.03.01\| ortézy loketní s kloubovou dlahou - s limitovaným rozsahem pohybu\| loketní ortézy s krátkou kloubovou dlahou s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; dlaha je zhotovena z pevných materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, (zlomeniny, poranění vazů a kloubních pouzder, chronické instability, kontraktury)\| 1 ks / 1 rok\| 2.087,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.02\| ortézy loketní s kloubovou dlahou - elastické\| loketní ortézy s kloubovou dlahou, z kovu nebo pevného plastu; kloubová dlaha nemá plně stavitelný rozsah pohybu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, (zlomeniny, poranění vazů a kloubních pouzder, chronické instability), revmatická onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 696,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.03\| ortézy loketní - zpevňující - elastické\| loketní ortézy bez kloubové dlahy, bandáž ortézy je zhotovena z elastického materiálu a elastickou fixaci, zabezpečena pomocí dopínacích tahů nebo pružných nekloubových dlah (spirál) nebo výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| pooperační a poúrazové stavy loketního kloubu, bolestivé stavy při artrózách, epikondylitidě, revmatická onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.03.04\| epikondylární pásky\| epikondylární pásky nebo velmi krátké ortézy, bandáže, funkčně určené pouze jako epikondylární pásky\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| radiální nebo ulnární epikondylitidy\| 1 ks / 1 rok\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04\| ortézy ramenní\| \| \| \| \| \| 04.03.04.01\| ortézy ramenní - stavitelné\| kombinace kovových materiálů, plastů a textilních materiálů; rigidní fixaci ramenního a loketního kloubu v požadované poloze\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy pletence ramenního, zlomeniny horního konce kosti pažní a velkého hrbolu humeru, léčení luxace a omezení hybnosti ramenního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 3.913,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.02\| ortézy ramenní - nestavitelné\| z pevného pěnového plastu nebo nafukovacího válcového vaku, potažená textilním obalem s fixačními a upínacími textilními pásy; fixace ramenního a loketního kloubu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy pletence ramenního, zlomeniny horního konce kosti pažní a velkého hrbolu humeru, léčení luxace a omezení hybnosti ramenního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.03\| ortézy ramenní - rigidní\| textilních materiál, rigidní fixace ramenního kloubu, náhrada Desaultova obvazu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| subluxace a luxace ramenního kloubu, dráždivé stavy a přetížení ramenního kloubu, záněty měkkých tkání ramenního kloubu, distorze, zlomeniny pažní a klíční kosti\| 1 ks / 1 rok\| 500,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.04.04\| ortézy ramenní - zpevňující, elastické\| z pružných materiálů zabezpečující elastickou fixaci s mírným omezením pohyblivosti v ramenním kloubu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| subluxace ramenního kloubu, dráždivé stavy a přetížení ramenního kloubu, záněty, neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.03.05\| závěsy paže - zpevňující\| \| \| \| \| \| 04.03.05.01\| závěsy paže - zpevňující\| jednoduché závěsy a pásky pro zavěšení a odlehčení horní končetiny\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| odlehčení horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 235,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04\| ZP ortopedicko protetické - pro dolní končetiny\| \| \| \| \| \| 04.04.01\| ortézy hlezenní\| \| \| \| \| \| 04.04.01.01\| ortézy hlezenní - stavitelné\| vybavené kloubovou dlahou s nastavitelným rozsahem pohybu; kombinací pevných plastových a textilních materiálů; dlaha ortézy je kovová\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti hlezna a nohy; poškození Achillovy šlachy\| 1 ks / 1 rok\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.02\| ortézy hlezenní - rigidní\| fixace je plnohodnotnou náhradou sádrové fixace; umožňují chůzi\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti hlezna a nohy; poškození Achillovy šlachy; syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.03\| ortézy hlezenní - zpevňující\| kombinace pevných a textilních materiálů; bez kloubových dlah; zpevnění je zajištěno pomocí dopínacích tahů, pružných nekloubových dlah (spirál) a výztuh (pelot); ortéza není určena pro chůzi bez opory\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| lehká instabilita přednoží a hlezenního kloubu; revmatická onemocnění; stavy po distorzi hlezna; syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 652,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.04\| ortézy hlezenní - peroneální\| pevné materiály; fixace správného postavení chodidla a hlezna v sagitálním směniv případě poškození peroneálního nervu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| peroneální paréza při nedostatečné kompenzaci poruchy chůze peroneálním tahem\| 1 ks / 1 rok\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.01.05\| peroneální tahy\| textilní materiál, udržení správného postavení chodidla v případě poškození peroneálního nervu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| peroneální paréza\| 1 ks / 1 rok\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02\| ortézy kolene\| \| \| \| \| \| 04.04.02.01\| ortézy kolene - pro instability - pevné rámy\| pevný rám s kloubovou dlahou; vysoká stabilita; plně funkční rozsah pohybu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy\| 1 ks / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.02\| ortézy kolene - s limitovaným rozsahem pohybu - pevné materiály\| dlouhá kloubová dlaha s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; pevné materiály; bandáž a dopínací tahy z pevných textilních materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy kolenního kloubu s cílem zajistit limitovaný rozsah pohybu a jeho stabilizaci v sagitální rovině; neurologická postižení\| 1 ks / 1 rok\| 2.783,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.03\| ortézy kolene - s limitovaným rozsahem pohybu - elastické materiály\| krátká kloubová dlaha s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; pevné materiály; bandáž z elastického materiálu; dopínací tahy jsou zhotoveny z pevných nebo elastických materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy kolenního kloubu s cílem zajistit určitý limitovaný rozsah pohybu a jeho mírnou stabilizaci v sagitální rovině\| 1 ks / 1 rok\| 1.913,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.04\| ortézy kolene - s konstantní flexí\| dočasná imobilizace kolenního kloubu v pevné flexi; plnohodnotná náhrada sádrové fixace; bandáž z pevných nebo textilních materiálů; ortéza je vybavena pevnou dlahou zabezpečující požadovanou flexi\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| pooperační a poúrazové stavy v oblasti kolenního kloubu s cílem zajistit plnohodnotnou rigidní fixaci\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.05\| ortézy kolene - elastické - kloubové dlahy\| ortéza s kloubovou dlahou; z kovu nebo pevného plastu; nemá plně stavitelný rozsah pohybu; bandáž z elastických materiálů; s vysokou elastickou fixací\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| stabilizace pohybu kolenního kloubu v případě instabilit, artróz, artritid, poškození menisků\| 1 ks / 1 rok\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.06\| ortézy kolene - elastické - zpevňující\| ortéza bez kloubové dlahy; bandáž z elastického materiálu; elastická fixace je zajištěna dopínacími tahy nebo pružnými nekloubovými dlahami (spirály) nebo výztuhami (peloty)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL\| instability kolenního kloubu, stabilizace pately, bolestivé stavy při chronických nebo revmatických onemocnění\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.02.07\| infrapatelární pásky\| krátké ortézy nebo bandáže funkčně určené pouze jako infrapatelární pásky\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV; TRA; TVL; PRL\| stabilizace pately, femoropatelární artróza, afekce lig. Patellae proprium\| 1 ks / 1 rok\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03\| ortézy kyčle\| \| \| \| \| \| 04.04.03.01\| ortézy kyčle - s limitovaným rozsahem pohybu\| ortéza s kloubovou dlahou; s nastavitelným limitovaným rozsahem pohybu; dlaha z pevných materiálů\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační a poúrazové stavy kyčelního kloubu\| 1 ks / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03.02\| ortézy kyčle - zpevňující\| ortéza bez kloubové dlahy; bandáž z elastického materiálu; elastická fixace je zabezpečena pomocí dopínacích tahů, pružných nekloubových dlah (spirál) a výztuh (pelot)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| pooperační a poúrazové stavy kyčelního kloubu; zánětlivé stavy\| 1 ks / 1 rok\| 365,00 Kč / 1 ks\| ne 04.04.03.03\| ortézy kyčle - abdukční\| zajištění správného postavení kyčelního kloubu v abdukci; možnost nastavitelných třmenů, abdukčních peřinek nebo ortéz se stavitelnou vzpěrou\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; REV\| kyčelní dysplasie, subluxace\| 1 ks / 1 rok 2 ks / 1 rok u dětí do 2 let\| 391,00 Kč / 1 ks\| ne 04.05\| ZP ortopedicko - protetické ochranné, korekční a stabilizační\| \| \| \| \| \| 04.05.01\| návleky pahýlové\| \| \| \| \| \| 04.05.01.01\| návleky pahýlové - kompresivní\| kompresní návleky tvarované pro amputační pahýl\| CHI; ORP; ORT; REH; TRA\| kompresní terapie pahýlu do 6 měsíců po amputaci, objemově nestabilní pahýl končetin\| 1 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.05.01.02\| návleky pahýlové - k protézám horních končetin nebo dolních končetin\| ochrana pahýlu a kompenzace objemových změn v průběhu dne\| CHI; ORP; ORT; REH; TRA\| kombinace s protézami, které vyžadují využití pahýlových návleků\| 8 ks / 1 rok\| 174,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06\| ZP kompenzační\| \| \| \| \| \| 04.06.01\| epitézy mammární + příslušenství\| \| \| \| \| \| 04.06.01.01\| epitézy mammární - pooperační (dočasné)\| -\| GYN; CHI; ONK\| onkologická onemocnění; po operaci\| 1 ks\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06.01.02\| epitézy mammární - trvalé\| -\| GYN; CHI; ONK; PRL\| onkologická onemocnění; asymetrické vývojové vady prsu\| 1 ks / 2 roky\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 04.06.01.03\| epitézy mammární - trvalé - samolepící nebo odlehčené\| -\| CHI; J16; ONK, GYN\| lymfedém, nadměrná velikost, onemocnění páteře\| 1 ks / 2 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 04.07\| terapeutická obuv\| \| \| \| \| \| 04.07.01\| obuv pooperační a odlehčovací\| \| \| \| \| \| 04.07.01.01\| obuv pooperační a odlehčovací\| -\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; POP\| dočasné řešení objemových změn nohy po operaci; syndrom diabetické nohy\| 1 ks na jednu končetinu / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 04.07.02\| obuv dětská terapeutická\| \| \| \| \| \| 04.07.02.01\| obuv dětská terapeutická\| pevné vedení paty\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| do 18 let věku; neurologická postižení\| 2 páry / 1 rok\| 1.044,00 Kč / 1 pár\| ne 04.07.03\| obuv pro diabetiky\| \| \| \| \| \| 04.07.03.01\| obuv pro diabetiky\| obuv s dostatečným prostorem v prstové části, uzavřeného střihu, bez funkčních švů na nártu, s uzávěrem na suchý zip nebo šněrování; zpevňující části (tužinka a opatek) kryté podšívkou\| DIA; ORT; REH; ORP; CHI; ANG; REV\| diabetik s neuropatií či se speciálními zdravotními požadavky na obutí\| 1 pár / 2 rok\| 870,00 Kč / 1 pár\| ne 05\| ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu\| \| \| \| \| \| 05.01\| ZP pro odběr kapilární krve\| \| \| \| \| \| 05.01.01\| pera lancetová\| \| \| \| \| \| 05.01.01.01\| pera lancetová\| -\| DIA; J4; PRL; INT\| diabetes mellitus; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) - včetně odběru suchých krevních kapek\| 1 ks / 5 let\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 05.01.02\| lancety pro lancetová pera\| \| \| \| \| \| 05.01.02.01\| lancety pro lancetová pera\| -\| DIA; J4; PRL; INT\| diabetes mellitus; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) - včetně odběru suchých krevních kapek\| -\| 261,00 Kč / 1 rok\| ne 05.02\| ZP pro stanovení glukózy\| \| \| \| \| \| 05.02.01\| glukometry\| \| \| \| \| \| 05.02.01.01\| glukometry\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA; PRL; INT\| diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky\| 1 ks / 6 let\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne DIA, INT\| diabetes mellitus při léčbě inzulínem DIA\| diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie, kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) 05.02.01.02\| glukometry - pro stanovení ketolátek\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; léčba inzulínovou pumpou při anamnéze diabetické ketoacidózy\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.01.03\| glukometry s hlasovým výstupem\| možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií s praktickou slepotou\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.01.04\| glukometry s integrovaným bolusovým kalkulátorem a komunikací s chytrým zařízením\| bolusový kalkulátor nastavuje lékař; po jeho nastavení systém doporučuje dávku inzulínu; možnost stahování hodnot z glukometru do univerzálních počítačových programů umožňujících vyhodnocení dat\| DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery); při flexibilním dávkování inzulínu\| 1 ks / 6 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.02\| diagnostické proužky pro testování krve\| \| \| \| \| \| 05.02.02.01\| diagnostické proužky pro stanovení glukózy z krve\| \| DIA; PRL; INT\| diabetes mellitus při léčbě perorálními antidiabetiky\| 100 ks / 1 rok\| 5,22 Kč / 1 ks\| ne DIA, INT\| diabetes mellitus při léčbě inzulínem\| 400 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus při léčbě injekčními neinzulínovými antidiabetiky; nediabetická hypoglykémie (inzulinom, dialýza, postprandiální hypoglykémie)\| 400 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus při léčbě intenzifikovanou inzulínovou terapií (léčba inzulínovými pery nebo pumpou)\| 1.500 ks / 1 rok DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; nediabetická hypoglykémie (kongenitální hyperinzulinismus, dědičná metabolická porucha) u dětí do 10 let včetně\| 2.500 ks / 1 rok 05.02.02.02\| diagnostické proužky pro stanovení ketolátek z krve\| \| DIA\| diabetes mellitus do 18 let včetně; diabetes mellitus v těhotenství; léčba inzulínovou pumpou\| 50 ks / 1 rok\| 5,20 Kč / 1 ks\| ne 05.02.03\| diagnostické proužky pro testování moči\| \| \| \| \| \| 05.02.03.01\| diagnostické proužky pro vizuální testování moči\| \| DIA; PRL\| diabetický pacient léčený inzulínem\| 50 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne 05.02.04\| přístroje pro okamžitou monitoraci glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| \| \| \| \| \| 05.02.04.01\| přijímač pro okamžité monitorování glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| data získává ze senzoru bezdrátovým přenosem a zobrazuje je na displeji; zařízení lze propojit s počítačem za účelem zpracování reportů z naměřených dat\| DIA\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínové pero nebo pumpa); nelze předepsat současně s glukometrem a přístroji pro kontinuální monitoraci glukózy; po dobu používání FGM lze předepsat současně s max. 100 ks / 1 rok a u dětí do 18 let včetně max. 300 ks / 1 rok diagnostických proužků pro stanovení glukózy z krve, nelze předepsat současně s glukometry a glukometry - pro stanovení ketolátek\| 1 ks / 4 roky\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.04.02\| senzory pro okamžité monitorování glukózy (FGM = Flash Glucose Monitoring)\| senzor zavedený v podkoží; informace o koncentraci glukózy až po přiložení speciální čtečky k povrchu senzoru; zobrazení aktuální hodnoty i s trendovými šipkami a retrospektivně načte průběh předchozích glykémií; přesnost systému definovaná hodnotou MARD (Mean Absolute Relative Difference) < 15%\| DIA\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínové pero nebo pumpa); na dobu 3 měsíců; další preskripce jen u dětí do 18 let včetně a pacientů od 19 let po zlepšení kompenzace (objektivní spolupráce při léčbě - 10 a více skenů za den); nelze předepsat současně s přístroji pro kontinuální monitoraci glukózy; lze předepsat současně s max. 100 ks / 1 rok a u dětí do 18 let včetně max. 300 ks / 1 rok diagnostických proužků pro stanovení glukózy z krve, nelze předepsat současně s glukometry a glukometry - pro stanovení ketolátek\| 26 ks / 1 rok\| 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 05.02.05\| přístroje pro kontinuální monitoraci glukózy (CGM = Continuous Glucose Monitoring)\| \| \| \| \| \| 05.02.05.01\| systém pro kontinuální monitoraci glukózy (CGM) - senzory, vysílače a případně přijímač, který není "SMART" zařízením\| data o hladině glukózy jsou bezdrátově přenášena do přijímače; voděodolnost vysílače; minimální doba použitelnosti senzoru 6 dní\| DIA; první preskripce po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus I. typu; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií se syndromem porušeného vnímání hypoglykémie (Clarkova metoda nebo Gold score > 4) a / nebo s častými hypoglykémiemi (> 10 % času stráveného v hypoglykemickém rozmezí při předchozí monitoraci u dospělých pacientů a > 5 % času u dětských pacientů) a / nebo labilním diabetem (vysoká glykemická variabilita určená směrodatnou odchylkou > 3,5 mmol / 1) a / nebo závažnými hypoglykémiemi (2 a více závažných hypoglykémií v průběhu posledních 12 měsíců) a dobrou spoluprací; pacientky s diabetem I. typu v těhotenství a v šestinedělí; dále pacienti po transplantaci slinivky a / nebo ledvin; pacienti s glykovaným hemoglobinem < 60 mmol / mol, kteří nesplňují jiná indikační kritéria a po 3 a / nebo 6 měsících od zahájení monitorace prokáží objektivizovatelné zlepšení kompenzace\| -\| 52.174,00 Kč / 1 rok\| ne 05.03\| ZP pro aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.01\| aplikační pera\| \| \| \| \| \| 05.03.01.01\| inzulínová pera\| -\| DIA\| diabetes mellitus (1 a / nebo 2 dávky inzulínu)\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne diabetes mellitus; léčba intenzifikovanou inzulínovou terapií (3 a více dávek inzulínu denně); při souběžné aplikaci 2 druhů inzulínu\| 2 ks / 3 roky 05.03.02\| injekční inzulínové stříkačky\| \| \| \| \| \| 05.03.02.01\| injekční inzulínové stříkačky\| -\| DIA; PRL\| aplikace inzulínu\| 200 ks / 1 rok\| 2,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03\| inzulínové pumpy\| \| \| \| \| \| 05.03.03.01\| inzulínové pumpy bez možnosti kontinuální monitorace\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií a neuspokojivou kompenzací diabetů a dobrou spoluprací včetně; dále prekoncepční péče a těhotenství\| 1 ks / 4 roky\| 70.435,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.02\| inzulínové pumpy s možností kontinuální monitorace\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus (včetně těhotných diabetiček a diabetických dětí do 18 let včetně) léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem, s častými hypoglykémiemi a / nebo labilním diabetem a dobrou spoluprací; pacienti po transplantaci Langerhansových ostrůvků\| 1 ks / 4 roky\| 73.043,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.03\| inzulínové pumpy - s napojením na kontinuální monitoraci glukózy a automatickou odezvou na blížící se hypoglykémii a / nebo hyperglykémii\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus (včetně těhotných diabetiček, žen v prekoncepci a diabetických dětí do 18 let včetně) se syndromem nerozpoznané hypoglykémie a / nebo závažnými hypoglykémiemi a dobrou spoluprací; pacienti po transplantaci; děti s prokázaným zvýšeným rizikem nerozpoznaných hypoglykémii\| 1 ks / 4 roky\| 79.130,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.03.04\| náplasťové inzulínové pumpy\| -\| DIA; po schválení zdravotní pojišťovnou\| diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií a neuspokojivou kompenzací diabetů a dobrou spoluprací včetně; dále prekoncepční péče a těhotenství; předpoklad kratší doby využití pumpy; není možný souběh s jiným typem inzulínové pumpy\| 1 ks (pro pacienty, kteří systém použijí "krátkodobě" - do 1 roku, např. gestační diabetes)\| 71.304,00 Kč / 1 rok (včetně veškerého příslušenství a baterií na 1 rok provozu)\| ne 1 ks / 4 roky\| 1\\. rok 71.304,00 Kč; 2. - 4. rok 65.217,00 Kč / 1 rok léčby (včetně veškerého příslušenství a baterií) 05.03.04\| ZP pro subkutánní a intravenózní aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.04.01\| infúzní jehly pro subkutánní aplikaci léčiv\| -\| ALG\| subkutánní aplikace léčiv v souladu s indikačním omezením léčivého přípravku u syndromu primární imunodeficience\| 150 ks / 1 rok\| 215,00 Kč / 1 ks\| ne \| \| \| \| \| facilitovaná subkutánní infúze v souladu s indikačním omezením léčivého přípravku u syndromu primární imunodeficience\| 48 ks / 1 rok 05.03.04.02\| infuzní pumpy pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| kontinuální podávání infúze; rychlost průtoku 1 až 3.000 ml denně; programování v ml 24 hod. denně\| KAR; po schválení zdravotní pojišťovnou\| plicní arteriální hypertenze\| 2 ks / 2 roky\| 100 %\| ano 05.03.05\| příslušenství pro ZP pro aplikaci léčiva\| \| \| \| \| \| 05.03.05.01\| jehly k neinzulínovým perům\| -\| DIA\| -\| 100 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.02\| jehly k inzulínovým perům\| -\| DIA\| diabetes mellitus; léčba inzulínem\| 500 ks / 1 rok\| 1,70 Kč / 1 ks\| ne \| \| \| \| \| \| \| 05.03.05.04\| zásobníky inzulínu pro inzulínové pumpy - 1,6 - 2 ml\| -\| DIA\| diabetes mellitus; diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínová pumpa)\| 150 ks / 1 rok\| 61,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.05\| zásobníky inzulínu pro inzulínové pumpy 3 - 4 ml\| -\| DIA\| diabetes mellitus; diabetes mellitus léčený intenzifikovanou inzulínovou terapií (inzulínová pumpa)\| 130 ks / 1 rok\| 91,00 Kč / 1 ks\| ne 05.03.05.06\| infuzní sety s kovovou jehlou\| -\| DIA\| diabetický pacient léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem (inzulínová pumpa)\| 180 setů / 1 rok\| 139,00 Kč / 1 set\| ne 05.03.05.07\| infuzní sety s teflonovou jehlou\| -\| DIA\| diabetický pacient léčený intenzifikovaným inzulínovým režimem (inzulínová pumpa)\| 130 setů / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 set\| ne 05.03.05.08\| zásobníky k infuzním pumpám pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| objem 50 nebo 100 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.09\| infuzní linky k infuzním pumpám pro kontinuální intravenózní podávání léčiva\| infuzní linky s nesavou chlopní\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 20 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.10\| jehla injekční pro přípravu infuzního roztoku\| 1,2x40 mm nebo 0,9 x 40 mm\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 80 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.11\| stříkačka injekční dvoudílná\| 5 ml nebo 10 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 05.03.05.12\| stříkačka injekční dvoudílná\| 50 ml\| KAR\| plicní arteriální hypertenze\| 40 ks / 1 měsíc\| 100 %\| ne 06\| ZP pro kompresivní terapii\| \| \| \| \| \| 06.01\| ZP pro kompresivní terapii - sériově vyrobené\| \| \| \| \| \| 06.01.01\| kompresivní obinadla\| \| \| \| \| \| 06.01.01.01\| kompresivní elastická obinadla - krátkotažná\| tažnost 40 % - 100 %\| GER; DER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH; DIA; ORT\| -\| -\| 0,0086 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.01.02\| kompresivní elastická obinadla - středně, dlouhotažná\| tažnost 101 % - 200 %\| GER; DER; CHI; INT; PRL; SDP; SLO; REH; ANG; DIA; ORT\| -\| -\| 0,0086 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.01.03\| kompresivní elastická obinadla - krátkotažná, vysoký tlak pod bandáží\| \| DER; ANG\| lymfedém; flebolymfedém; kontaktní přecitlivělost\| -\| 0,0260 Kč / 1 cm2\| ne 06.01.02\| kompresivní punčochy - lýtkové\| \| \| \| \| \| 06.01.02.01\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH; DIA\| -\| 2 páry / 1 rok\| 357,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.02\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; DIA\| -\| 2 páry / 1 rok\| 391,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.03\| kompresivní punčochy - lýtkové, zdravotní - IV. kompresní třída\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.02.04\| systémy komprese pro léčbu UCV - set - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| GER; DER; CHI; INT; ANG\| bércový vřed žilního původu, nelze předepsat současně s kompresivními punčochami\| 1 set / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 set\| ne 06.01.03\| kompresivní punčochy - polostehenní\| \| \| \| \| \| 06.01.03.01\| kompresivní punčochy - polostehenní, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 2 páry / 1 rok\| 391,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.03.02\| kompresivní punčochy - polostehenní, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; ANG; LYM\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04\| kompresivní punčochy - stehenní\| \| \| \| \| \| 06.01.04.01\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.02\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.03\| kompresivní punčochy - stehenní, zdravotní - IV. kompresní třída\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 páry / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 pár\| ne 06.01.04.04\| kompresivní punčochy - stehenní s uchycením v pase, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 2 ks / lrok / 1 končetina\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.04.05\| kompresivní punčochy - stehenní s uchycením v pase, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / lrok / 1 končetina\| 304,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.05\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské\| \| \| \| \| \| 06.01.05.01\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.05.02\| kompresivní punčochové kalhoty - dámské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.06\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské\| \| \| \| \| \| 06.01.06.01\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. kompresní třída 23 - 32 mmHg\| DER; GYN; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.06.02\| kompresivní punčochové kalhoty - těhotenské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. kompresní třída 34 - 46 mmHg\| DER; GYN; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.07\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské\| \| \| \| \| \| 06.01.07.01\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské, zdravotní - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; SDP; SLO; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.07.02\| kompresivní punčochové kalhoty - pánské, zdravotní - III. kompresní třída\| III. K.T. 3446 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG\| -\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.08\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch\| \| \| \| \| \| 06.01.08.01\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch s otevřenou i uzavřenou špičkou - textilní\| -\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.08.02\| ZP pro navlékání kompresivních punčoch a návleků s uzavřenou i otevřenou špičkou - kovové\| -\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH\| -\| 1 ks / 3 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09\| pažní návleky\| \| \| \| \| \| 06.01.09.01\| pažní návleky - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.02\| pažní návleky - s rukavicí bez prstů - II. kompresní třída\| II. K.T. 23 - 32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; REH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.03\| pažní návleky - III. kompresní třída\| III. K.T. 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK\| -\| 2 ks / 1 rok\| 204,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.09.04\| pažní návleky - s rukavicí bez prstů - III. kompresní třída\| III. K.T. 34 - 46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK\| -\| 2 ks / 1 rok\| 261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.10\| kompresivní podprsenky\| \| \| \| \| \| 06.01.10.01\| kompresivní podprsenky\| -\| GYN; CHI; J16; ONK\| lymfatický otok\| 1 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11\| ZP pro mobilizaci podkožních tkání\| \| \| \| \| \| 06.01.11.01\| mobilizační bandáže\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém nebo flebolymfedém\| 2 ks / 6 měsíců\| 0,1729 Kč / cm2\| ne 06.01.11.02\| návlek\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11.03\| rukavička bez prstů\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.01.11.04\| rukavička s prsty\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfedém s fibrotizací podkoží\| 2 ks / 6 měsíců\| 518,80 Kč / 1 ks\| ne 06.02\| ZP pro přístrojovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| \| 06.02.01\| přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž + příslušenství\| \| \| \| \| \| 06.02.01.01\| přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| -\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický otok; vrozené postižení mízního systému vyžadující soustavnou fyzikální antiedematózní terapii; získané postižení mízního systému vyžadující soustavnou fyzikální antiedematózní terapii (např. po operacích prsu, po úrazech, při zánětlivých onemocnění); podmínkou úhrady je stabilizace stavu, absolvování komplexní protiotokové léčby na specializovaném pracovišti během minimálně čtyřtýdenní terapie a vyčerpání všech dalších léčebných možností (autotechniky lymfodrenážní a používání kompresních elastických návleků); v případech, kdy zdravotní stav vyžaduje soustavnou aplikaci přístrojové antiedematózní terapie častěji než 3x týdně po dobu delší než 1 měsíc; v lokalitách, kde pravidelná doprava k léčbě do zdravotnického zařízení je obtížně dostupná, možno zvolit zapůjčení i na kratší dobu\| 1 ks / 5 let\| 12.609,00 Kč / 1 ks\| ano 06.02.01.02\| masážní návleky - na horní končetinu\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.03\| masážní návleky - na horní končetinu, s axilou\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.652,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.04\| masážní návleky - na dolní končetinu\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.652,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.05\| masážní návleky - na dolní končetiny, kalhotové\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 4.696,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.06\| masážní návleky - na bedra, hýždě\| -\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 06.02.01.07\| masážní návleky - speciální\| masážní návleky - pro hlavu, trup, genitál - atypické\| J16; pouze za podmínky předchozího schválení přístroje pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický otok\| 1 ks / 2 roky\| 75%\| ne 06.03\| ZP pro kompresivní terapii - popáleninové\| \| \| \| \| \| 06.03.01\| návleky na popáleniny\| \| \| \| \| \| 06.03.01.01\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - kukla plná\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 365,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.02\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - na horní končetinu\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 243,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.03\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - rukavice\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.04\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - na dolní končetinu\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 330,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.05\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - separátor prstů\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 122,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.06\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - vesta\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 1.000,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.07\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - kalhoty\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 1.261,00 Kč / 1 ks\| ne 06.03.01.08\| návleky na popáleniny - sériově zhotovené - návlek na chodidlo\| -\| POP; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| stav po popálení II. a III. stupně\| 6 ks / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 313,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04\| kompresní systémy na suchý zip\| \| \| \| \| \| 06.04.01\| horní končetiny\| \| \| \| \| \| 06.04.01.01\| kompresní systémy na suchý zip - paže\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.01.02\| kompresní systémy na suchý zip - ruka\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.01.03\| kompresní systémy na suchý zip - paže a ruka\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.478,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02\| dolní končetiny\| \| \| \| \| \| 06.04.02.01\| kompresní systémy na suchý zip - chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1,043,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.02\| kompresní systémy na suchý zip - lýtková část\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.522,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.03\| kompresní systémy na suchý zip - lýtková část a chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.565,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.04\| kompresní systémy na suchý zip - stehenní část\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks\| ne 06.04.02.05\| kompresní systémy na suchý zip - stehenní část a chodidlo\| na výběr II. - IV. kompresní třída dle požadavku lékaře; garantovaný kompresní profil s možností nastavení požadované komprese\| DER; GER; CHI; INT; ANG; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít jiný způsob komprese\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07\| ZP pro pacienty s poruchou mobility\| \| \| zdravotní stav, který limituje mobilitu při každodenních činnostech\| \| \| 07.01\| vozíky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.01.01\| mechanické vozíky\| -\| \| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci, pro trvalé použití při postižení obou dolních končetin, které neumožňuje pojištěnci samostatnou lokomoci při zachované funkční schopnosti horních končetin\| \| \| 07.01.01.01\| mechanické vozíky - základní\| nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; nelze doplnit o příslušenství\| DIA; GER; INT; REH; NEU; ORT; PED; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dále pro zajištění těchto schopností druhou osobou; pro dočasné použití při postižení jedné dolní končetiny (nutné vyznačení počtu měsíců pro další medicínské řešení)\| 1 ks / 5 let\| 6.957,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.02\| mechanické vozíky - základní, variabilní\| nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací osy; volba bočnic; možnost doplnit příslušenstvím\| DIA; GER; INT; NEU; ORT; PED; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozí úhradové skupiny\| 1 ks / 5 let\| 7.826,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.03\| mechanické vozíky - základní, odlehčené\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 100 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnických prostředků\| 1 ks / 5 let\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.04\| mechanické vozíky - odlehčené, částečně variabilní\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 100 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; možnost změny těžiště; nastavení sklonu sedačky; nastavení výšky sedu; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku\| 1 ks / 5 let\| 12.174,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.05\| mechanické vozíky - odlehčené, variabilní\| konstrukce z lehkých slitin; nosnost minimálně 120 kg; odnímatelné nebo odklopné bočnice; výškově nastavitelné podnožky; rychloupínací zadní kola; možnost změny těžiště; nastavení sklonu sedačky; nastavení výšky sedu; hmotnost vozíku do 16 kg v základním provedení; volba variability područek; volba zadních a předních kol; volba výšky zad i hloubky sedu\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí podpůrných zdravotnických prostředků pro lokomoci nebo mechanického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku\| 1 ks / 5 let\| 17.391,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.06\| mechanické vozíky - aktivní\| vozík v základním provedení do 12 kg; volba šíře a hloubky sedu; volba výšky zad; volitelný úhel zádové opěry; volitelná výška sedačky vpředu i vzadu; volba typu bočnic; volba úhlu rámu nebo podnožek; volba stupaček, velikosti předních i zadních kol; možnost změny těžiště; rychloupínací osy kol\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce horních končetin a pro vysoce aktivního uživatele\| 1 ks / 5 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.07\| mechanické vozíky - dětské, odlehčené, variabilní\| nastavitelná hloubka sedu; nastavitelné područky nebo blatníčky; bezpečnostní kolečka a kryty kol v základní výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku nebo pro zajištění těchto schopností druhou osobou\| 1 ks / 5 let\| 19.130,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.08\| mechanické vozíky - dětské, aktivní\| nastavitelná hloubka sedu; nastavitelné područky nebo blatníčky; bezpečnostní kolečka a kryty kol v minimální výbavě; hmotnost vozíku do 11 kg v minimální výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu; zachovaná funkce horních končetin; dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití zdravotnického prostředku a pro vysoce aktivního uživatele\| 1 ks / 5 let\| 34.783,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.09\| mechanické vozíky - speciální, nadměrné\| nosnost minimálně 160 kg nebo nadměrné rozměry; odnímatelné či odklopné bočnice; odnímatelné výškově nastavitelné podnožky; možnost doplnit příslušenstvím, hmotnost vozíku do 20 kg v základním provedení\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce horních končetin (nebo zajištění těchto schopností druhou osobou); pacienti nad 120 kg nebo pacienti s abnormálními proporcemi\| 1 ks / 5 let\| 13.043,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.01.10\| mechanické vozíky - speciální, jednopákové\| nosnost min. 120 kg, odnímatelné či odklopné bočnice, odnímatelné výškové nastavitelné podnožky\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce jedné horní končetiny; specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky\| 1 ks / 5 let\| 27.826,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.11\| mechanické vozíky - speciální, dvouobručové\| nosnost min. 120 kg, odnímatelné či odklopné bočnice, odnímatelné výškové nastavitelné podnožky\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| zachovaná funkce jedné horní končetiny; specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky\| 1 ks / 5 let\| 20.870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.12\| mechanické vozíky - speciální, vertikalizační\| konstrukce z lehkých slitin, nosnost min. 110 kg, vertikalizační funkce do úplného stoje\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin a současně k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, nelze předepsat současně s vertikalizačním stojanem\| 1 ks / 5 let\| 52.174,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.13\| mechanické vozíky - speciální, multifunkční\| ergonomicky tvarovaný sed i zádová opěrka; výškově nastavitelné bočnice; polohovací podnožky výškově nastavitelné, mechanické polohování sedačky a zádové opěrky; bubnové brzdy, opěrka hlavy; bezpečnostní kolečka\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin\| 1 ks / 5 let\| 43.478,00 Kč / 1 ks\| ne 07.01.01.14\| mechanické vozíky - speciální, multifunkční - dětské\| anatomicky tvarovaný sed i zádová opěrka; výškově nastavitelné bočnice; polohovací podnožky výškově nastavitelné, mechanické polohování sedačky a zádové opěrky; opěrka hlavy; bezpečnostní kolečka\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| osoby malého vzrůstu, specifické nejtěžší postižení, kde nelze zajistit medicínské potřeby pacienta ostatními mechanickými vozíky z předchozích úhradových skupin\| 1 ks / 5 let\| 56.522,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02\| elektrické vozíky\| max. rychlost 6 km / hod.\| \| dostatečné fyzické a mentální schopnosti pro bezpečné užití elektrického vozíku, trvalé těžké nebo trvalé úplné omezení chůze na krátké vzdálenosti, k zajištění samostatné mobility v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a využití mechanického vozíku\| \| \| 07.01.02.01\| elektrické vozíky - převážně interiérové, základní\| nosnost minimálně 100 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 300 nabíjecích cyklů; bez možnosti příslušenství\| INT; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 65.217,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.02\| elektrické vozíky - převážně interiérové, variabilní\| nosnost 120 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s minimálně 300 nabíjecích cyklů; částečně nastavitelný sed; odklopný držák elektroniky; bezpečnostní pás\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozí úhradové skupiny\| 1 ks / 7 let\| 100.000,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.03\| elektrické vozíky - převážně exteriérové, variabilní\| nosnost 130 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 400 nabíjecích cyklů; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; vhodnost jízdy v exteriéru je dána vyšším výkonem motorů nebo velikostí kol a zároveň odpruženým nebo kyvným uložením alespoň jedné nápravy\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem do finančního limitu 17.391 Kč / bez DPH / 1 ks / 7 let včetně příslušenství při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv; určení vlastnictví mechanického invalidního vozíku se řídí § 32 odst. 3\| 1 ks / 7 let\| 108.696,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.04\| elektrické vozíky - převážně exteriérové, variabilní s anatomickým sedem\| nosnost 130 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; volitelná nebo nastavitelná hloubka sedačky a výška zádové opěrky; nastavitelné nebo volitelné anatomické prvky sedu; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie, minimálně 400 nabíjecích cyklů a 60 Ah; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; vhodnost jízdy v exteriéru je dána vyšším výkonem motorů nebo velikostí kol a zároveň odpruženým nebo kyvným uložením alespoň jedné nápravy; řídící elektronika i pro elektrické funkce\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem do finančního limitu 17.391,00 Kč / bez DPH / 1 ks / 7 let včetně příslušenství při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv; určení vlastnictví mechanického invalidního vozíku se řídí § 32 odst. 3\| 1 ks / 7 let\| 123.478,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.02.05\| elektrické vozíky - speciální, vertikalizační\| nosnost 120 kg; ovládání pravou nebo levou rukou; podnožky výškově stavitelné; odnímatelné nebo odklopitelné područky; bezúdržbové baterie s kapacitou minimálně 400 nabíjecích cyklů a 60 Ah; částečně nastavitelný sed a sklon zádové opěrky; bezpečnostní pás; vozík musí mít osvětlení v rozsahu nezbytném pro provoz na pozemních komunikacích; elektricky ovládaná vertikalizace pacienta; řídící elektronika i pro elektrické funkce\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| funkční pohybový deficit nelze řešit pomocí elektrického invalidního vozíku z předchozích úhradových skupin, k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, nelze předepsat současně s vertikalizačním stojanem\| 1 ks / 7 let\| 121.739,00 Kč / 1 ks\| ano 07.01.03\| příslušenství k vozíkům\| \| \| \| \| \| 07.01.03.01\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k mechanickým vozíkům\| -\| INT; NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / dle limitu vozíku\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k elektrickým vozíkům\| -\| REH; ORT; NEU; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.03\| přídavné elektropohony k mechanickým vozíkům\| přídavný elektropohon lze použít ke každému vozíku ze skupiny částečně variabilních, variabilních a aktivních\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| k zajištění samostatné mobility; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a plné využití mechanického vozíku, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž a plné využití mechanického vozíku, možnost předepsat současně s mechanickým invalidním vozíkem při indikaci udržení zbytkového svalového potenciálu a mobilizaci funkčních rezerv\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ano - dle vozíku 07.01.03.04\| elektrické polohování zádové opěrky\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.05\| elektrické polohování sedu\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.06\| elektrické polohování dolních končetin\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.03, 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nedostačuje mechanické polohování, nelze řešit pomocí elektrického vozíku, který má toto příslušenství v základu\| 1 ks / 7 let\| 95%\| ano - dle vozíku 07.01.03.07\| joystick ovládaný ústy, bradou, dechem, sáním, foukáním, jazykem, nohou a pro pacienty s minimální svalovou silou horních končetin\| možno uhradit k vozíkům ze skupin 07.01.02.04, 07.01.02.05\| NEU; ORT; PED; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| při neschopnosti klienta ovládat elektrický vozík rukou pomocí joysticku\| 1 ks / 7 let\| 98%\| ano - dle vozíku 07.02\| zdravotní kočárky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.02.01\| zdravotní kočárky - nepolohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.01.01\| zdravotní kočárky - nepolohovací\| pro krátkodobé použití, nastavitelná podnožka, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 15 kg v minimální výbavě\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 12.174,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.02\| zdravotní kočárky - částečně polohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.02.01\| zdravotní kočárky - částečně polohovací\| pro krátkodobé použití, nastavitelná podnožka, nastavitelná zádová opěrka v rozsahu minimálně 45 stupňů, případně nastavitelná hloubka sedu, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 16 kg v minimální výbavě, možno doplnit příslušenstvím\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, nutnost částečného polohování a fixace, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 13.913,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.03\| zdravotní kočárky - plně polohovací\| \| \| \| \| \| 07.02.03.01\| zdravotní kočárky - plně polohovací\| pro dlouhodobé použití, minimální nosnost 40 kg, nastavení sedačky po a proti směru jízdy, nastavení záklonu celé sedačky, nastavitelná podnožka, nastavitelná vyztužená zádová opěrka v rozsahu minimálně 65 stupňů, nastavitelná hloubka sedu, bezpečnostní pás a kolečka v minimální výbavě; hmotnost kočárku do 25 kg v minimální výbavě, možno doplnit příslušenstvím\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, těžce postižení pacienti s nutností plného polohování a fixace, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 26.087,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.04\| podvozky pro sedací ortézy\| \| \| \| \| \| 07.02.04.01\| podvozky pro sedací ortézy\| -\| ORP; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| v kombinaci s ortézou trupu na zakázku pro sed; stavy, které nelze kompenzovat kočárkem nebo vozíkem\| 1 ks / 5 let\| 18.261,00 Kč / 1 ks\| ne 07.02.05\| příslušenství ke zdravotním kočárkům\| \| \| \| \| \| 07.02.05.01\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné\| -\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 2 let, bez schopnosti samostatné lokomoce, kterou nelze nahradit prostřednictvím mechanického vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 90%\| ne 07.02.05.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k podvozkům pro sedací ortézy\| -\| ORP; REH; ORT; NEU; po schválení zdravotní pojišťovnou\| po přidělení ortézy trupu na zakázku pro sed; stavy, které nelze kompenzovat kočárkem nebo vozíkem\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ne 07.03\| podpůrné ZP pro lokomoci\| \| \| \| \| \| 07.03.01\| berle\| \| \| \| \| \| 07.03.01.01\| berle - podpažní\| opěrka pevná či vyměnitelná, nastavitelná výška rukojeti a délka berle\| DIA; INT; TRA; GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| omezený pohyb dolních končetin\| 1 pár / 2 roky\| 348,00 Kč / 1 pár\| ne 07.03.01.02\| berle - předloketní\| pevná, neměkčená rukojeť, nastavitelná délka berle a nenastavitelná opěra předloktí\| DIA; INT; TRA; GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| omezený pohyb dolních končetin\| 2 ks / 2 roky\| 157,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.01.03\| berle - předloketní, speciální\| berle s vyměkčenou ergonomicky tvarovanou rukojetí nebo dvojitě stavitelné (s nastavitelnou výškou berle i opěrky předloktí)\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; SLO; REH; REV\| trvale omezený pohyb dolních končetin\| 1 ks nebo 1 pár / 2 roky\| 217,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02\| chodítka\| \| \| nemožnost, omezení nebo významné zhoršení jedné nebo více každodenních činností, deficit nelze řešit pomocí hole či berle\| \| \| 07.03.02.01\| chodítka - 2kolová\| pevný nebo skládací rám s možností výškového nastavení úchopových madel v rozsahu alespoň 10 cm, použití převážně v interiéru, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH; REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.02\| chodítka - 3kolová\| rám s možností složení, úchopová madla výškově stavitelná v rozsahu alespoň 10 cm, použití v interiéru i exteriéru, průměr kol minimálně 150 mm, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH; REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 2.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.03\| chodítka - 4kolová\| rám s možností složení, úchopová madla výškově stavitelná v rozsahu alespoň 10 cm, použití převážně v exteriéru, průměr kol minimálně 180 mm, nosnost minimálně 120 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 3.043,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.04\| chodítka - 4bodová\| pevný rám s možností výškového nastavení, nebo volby varianty výšky, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.217,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.05\| chodítka - 4bodová kloubová\| rám s možností složení, možnost výškového nastavení v rozsahu alespoň 10 cm, pevné nebo reciproční krokování, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORP; ORT; PRL; REH;REV\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.06\| chodítka - s podpůrnými prvky, kolová\| předloketní opěrky, podpažní opěrky nebo předloketní deska s možností výškového nastavení minimálně 20 cm. Nastavitelná úchopová madla, použití převážně v interiéru, nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORP; ORT; REH; REV;\| -\| 1 ks / 5 let\| 4.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.02.07\| chodítka - dětská\| různé verze technického provedení dle věku a postižení dítěte. Pevný nebo skládací rám konstrukce s opěrnými body nebo kolečky, reverzní chodítka\| ORP; CHI; NEU; ORT; REH\| do 18 let včetně\| 1 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 07.03.03\| opěrné kozičky\| \| \| nemožnost, omezení nebo významné zhoršení jedné nebo více každodenních činností, deficit nelze řešit pomocí hole či berle či chodí tka\| \| \| 07.03.03.01\| opěrné kozičky\| vícebodové pevné opory při chůzi určené k přenášení jednou rukou\| GER; NEU; ORP; ORT; REH;REV\| omezený pohyb dolních končetin a snížená stabilita\| 1 ks / 5 let\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.04\| prostředky pro zvýšení soběstačnosti při vlastní hygieně\| \| \| \| \| \| 07.04.01\| nástavce na WC\| \| \| \| \| \| 07.04.01.01\| nástavce na WC\| -\| GER; NEU; ORT; PRL; REH;REV\| porucha funkce pohybu dolních končetin; obtíže v udržení pozice těla ve stoje v měnění pozice v sedě; stavy po operaci páteře a kyčlí\| 1 ks / 3 roky\| 826,00 Kč / 1 ks\| ne 07.04.02\| vanové zvedáky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.04.02.01\| vanové zvedáky - elektrické\| zvedák umístěný v koupací vaně; rozsah zdvihu minimálně v rozsahu 25 - 45 cm; sklopná zádová opěrka; fixace na dně vany; nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro prevenci poranění u těžce imobilních osob (osoby s parézou nebo plegií končetin, poruchou vestibulárního aparátu, těžkým stupněm artrózy nosných kloubů, amputací končetin a funkčně obdobným velmi těžkým postižením motorických funkcí) k zajištění bezpečného přesunu a vykonání základních hygienických úkonů\| 1 ks / 5 let\| 14.783,00 Kč / 1 ks\| ano 07.04.02.02\| příslušenství medicínsky zdůvodnitelné k vanovým zvedákům - elektrickým\| přesouvací, fixační, stabilizační příslušenství\| GER; NEU; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro prevenci poranění u těžce imobilních osob (osoby s parézou nebo plegií končetin, poruchou vestibulárního aparátu, těžkým stupněm artrózy nosných kloubů, amputací končetin a funkčně obdobným velmi těžkým postižením motorických funkcí) k zajištění bezpečného přesunu a vykonání základních hygienických úkonů\| 1 ks / 5 let\| 90%\| ano 07.05\| ZP pro ležící pacienty\| \| \| \| \| \| 07.05.01\| polohovací lůžka\| \| \| \| \| \| 07.05.01.01\| polohovací lůžka - elektrická, s hrazdou a hrazdičkou, pojízdná\| lůžko s ložnou plochou minimálně 85x200 cm s lamelovým nebo kovovým roštem; polohování trupu, stehen, lýtek (čtyřdílná ložná plocha s třemi díly polohovatelný mi), elektricky nastavitelná výška ložné plochy v rozsahu minimálně 30 cm, nosnost minimálně 130 kg; součástí hrazda s madlem; pacientské ovládání; bočnice s možností spuštění nebo odejmutí\| GER; NEU; INT; ORT; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dlouhodobé až trvalé stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - změna základní pozice těla vleže a vsedě a přemisťování - přesun vleže a vsedě, k zajištění dlouhodobé péče v domácím prostředí, pacient schopen bezpečně ovládat ovládací jednotku a sám se polohovat, anebo je toho schopna pečující osoba\| 1 ks / 10 let\| 23.478,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.01.02\| polohovací lůžka elektrická - dětská\| lůžko pro potřeby péče o dítě s ložnou plochou úměrnou věku dítěte; možnost polohování mechanického či elektrického, možnost nastavení výšky ložné plochy, zábrany proti pádu\| NEU; PED; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| dlouhodobé až trvalé stavy s těžkými obtížemi v mobilitě - změna základní pozice těla vleže a sedě, přemisťování - přesun vleže a vsedě nebo změny v prostorové orientaci v důsledku základního onemocnění, pacient není bezpečně zajištěn v běžném lůžku, zajištění dlouhodobé péče v domácím prostředí\| 1 ks / 7 let\| 20.870,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02\| polohovací zařízení + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.05.02.01\| polohovací zařízení - pro sezení\| v základním vybavení jsou polohovatelné stupačky, nastavitelná zádová opěra; polohování zádové opěry; opěry rukou (područky); hlavová opěra; interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla vsedě nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti\| 1 ks / 7 let\| 22.609,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.02\| polohovací zařízení - pro sezení, s odděleným polohováním hrudníku, pánve a dolních končetin\| v základním vybavení jsou polohovatelné stupačky, pánevní pás, nastavitelná sakrální pelota, nastavitelná zádová opěra; polohování sklonu sedu (náklonu); polohování zádové opěry; individuálně nastavitelná délka zavěšení polohovatelné podnožky, opěry rukou (područky); hlavová opěra; interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla vsedě nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti, ke korekci těžké funkční až strukturální deformity (těžké skoliózy, těžké asymetrie pánve a dolních končetin); nelze předepsat současně s trupovou ortézou pro sed\| 1 ks / 7 let\| 60.870,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.03\| polohovací zařízení - vertikalizační\| v základním provedení umožňuje mechanické nastavení úhlu vertikalizace s možností plynulého přechodu, obsahuje úhlově nastavitelné podnožky, výškově nastavitelné pánevní a hrudní fixační pásy, interiérový podvozek\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou\| těžké obtíže v udržení pozice těla ve stoje nebo těžká porucha psychomotorických funkcí nebo těžká porucha svalového tonu trupu a dolních končetin, úplné obtíže v chůzi na krátké vzdálenosti, k zajištění potřebné osové zátěže dolních končetin a trupu a zlepšení funkce respirační, gastrointestinálního a uropoetického traktu, pro pacienty s potřebou buď pronační nebo supinační vertikalizace\| 1 ks / 7 let\| 52.174,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.02.04\| příslušenství medicínsky odůvodněné k polohovacím zařízením\| -\| NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 90%\| ano 07.05.03\| pojízdné zvedáky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.05.03.01\| pojízdné zvedáky\| elektrický bateriový zvedák s rozsahem zdvihu minimálně 120 cm; minimálně dvoubodové zavěšení; rozevřené ližiny alespoň 100 cm; motor s možností nouzového spuštění; možnost zdvihu osoby, v kombinaci s vhodným závěsem i ze země; nosnost minimálně 120 kg\| GER; NEU; ORT; REH; INT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - změna základní pozice těla vleže a vsedě, a přemisťování - přesun vleže a vsedě; trvalé těžké nebo úplné obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu, nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž\| 1 ks / 10 let\| 24.348,00 Kč / 1 ks\| ano 07.05.03.02\| závěsy k pojízdným zvedákům\| závěsy k použití s pojízdnými zvedáky; nosnost minimálně 120 kg;různá provedení\| PRL; GER; NEU; ORT; REH; INT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stavy s těžkými obtížemi v mobilitě na lůžku - měnění základní pozice těla vleže a vsedě, a přemisťování - přesun vleže a vsedě; trvalé těžké nebo úplné obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti; v kombinaci s těžkou poruchou funkce horních končetin a případně trupu, nebo s chronickým onemocněním, které neumožňuje zvýšit zátěž, v kombinaci s pojízdnými zvedáky\| 1 ks / 3 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.05.04\| příslušenství k ZP pro ležící pacienty\| \| \| \| \| \| 07.05.04.01\| hrazdy s hrazdičkou - samostatně stojící\| -\| PRL; GER; NEU; ORT; REH; INT\| těžké obtíže v mobilitě na lůžku - měnění základní pozice těla vleže a vsedě a přemisťování - přesun vleže a vsedě; nelze předepsat současně s polohovacím lůžkem\| 1 ks / 10 let\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06\| ZP antidekubitní\| \| \| \| \| \| 07.06.01\| antidekubitní matrace + příslušenství\| \| \| \| \| \| 07.06.01.01\| antidekubitní matrace s potahem - při nízkém riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 10 cm, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná škála) nebo těžké obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.02\| antidekubitní matrace s potahem - při středním riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, vyměkčené části nebo vrstvy, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 16 - 14 (modifikovaná škála) nebo funkční změny vedoucí k asymetrii pánve a těžká porucha hybnosti dolních končetin a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 2.609,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.03\| antidekubitní matrace s potahem - při vysokém riziku vzniku dekubitů\| prořezávaný povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 14 až 12 (modifikovaná škála) nebo těžká až úplná ztráta (porucha) čití v sedací oblasti - hýždě, zadní strana stehen; hráz nebo strukturální změny vedoucí k asymetrii pánve + těžká porucha hybnosti dolních končetin, mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 6.957,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.01.04\| antidekubitní matrace s potahem - při velmi vysokém riziku vzniku dekubitů\| speciálně upravený povrch nebo vzduchové komory, výška minimálně 14 cm, materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost min. 100 kg\| GER; CHI; NEU; ORT; REH; INT; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 12 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02\| antidekubitní podložky sedací a zádové do vozíků\| \| \| \| \| \| 07.06.02.01\| antidekubitní podložky - sedací, při nízkém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná škála) nebo těžké obtíže při chůzi na krátké vzdálenosti a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.02\| antidekubitní podložky - sedací, při středním riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 16 - 14 (modifikovaná škála) nebo funkční změny vedoucí k asymetrii pánve a těžká porucha hybnosti dolních končetin a mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 1.913,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.03\| antidekubitní podložky - sedací, při vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení efektivně snižující a rozkládající tlak, hygienický potah, výška minimálně 6 cm a v případě nafukovací podložky minimálně 5 cm, různé rozměry, nosnost minimálně 100 kg,\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 14 (modifikovaná škála) nebo těžká až úplná ztráta (porucha) čití v sedací oblasti - hýždě, zadní strana stehen; hráz nebo strukturální změny vedoucí k asymetrii pánve + těžká porucha hybnosti dolních končetin, mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 6.522,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.02.04\| antidekubitní podložky - zádové, při vysokém riziku vzniku dekubitů\| -\| GER; NEU; ORT; REH; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 14; dlouhodobá, anebo trvalá mobilita na vozíku\| 1 ks / 3 roky\| 1.435,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.03\| antidekubitní podložky ostatní\| \| \| \| \| \| 07.06.03.01\| antidekubitní podložky při nízkém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení rozkládající tlak, k podložení pat, loktů, lůžkové podložky apod.\| GER; NEU; ORT; REH\| imobilní pacienti s nízkým rizikem dekubitů s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové 19 - 16 (modifikovaná)\| 1 ks / 3 roky\| 348,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.03.02\| antidekubitní podložky - při středním a vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení rozkládající tlak, k podložení pat, loktů, zad, lůžkové podložky apod.\| GER; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů nebo s již vzniklým dekubitem s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 16 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 07.06.04\| antidekubitní podložky polohovací\| \| \| \| \| \| 07.06.04.01\| antidekubitní podložky polohovací - při středním a vysokém riziku vzniku dekubitů\| materiál a provedení umožňující polohování a odlehčení pacienta\| GER; NEU; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| imobilní pacienti s vysokým rizikem dekubitů nebo s již vzniklým dekubitem s předpokladem dlouhodobého nebo trvalého užívání, ekvivalent klasifikace rizika dekubitů dle Nortonové méně než 16 (modifikovaná škála)\| 1 ks / 3 roky\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 08\| ZP pro pacienty s poruchou sluchu\| \| \| \| \| \| 08.01\| sluchadla\| \| \| \| \| \| 08.01.01\| sluchadla pro vzdušné vedení\| \| \| \| \| \| 08.01.01.01\| sluchadla pro vzdušné vedení pro monoaurální korekci - dětská - jednostranná nebo oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT na postiženém uchu\| sluchadlo dětské (do 18 let včetně) musí splňovat tyto požadavky: a) digitální zpracování signálu; b) min. 5 kanálů; c) softwarové nastavení pro dětský zvukovod; d)je vybaveno dětským hákem; e)je kompatibilní s bezdrátovým přenosem zvuku\| FON\| do 18 let včetně\| 1 ks / 5 let\| 8.696,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.02\| sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci - dětská - oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo dětské (do 18 let včetně) musí splňovat tyto požadavky: a) digitální zpracování signálu; b) min. 5 kanálů; c) softwarové nastavení pro dětský zvukovod; d)je vybaveno dětským hákem; e) je kompatibilní s bezdrátovým přenosem zvuku\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 5 let\| 8.696,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.03\| sluchadla pro vzdušné vedení pro monoaurální korekci - od 19 let - jednostranná nebo oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo pro vzdušné vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) digitální zpracování signálu nejméně ve 4 kanálech; b) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty; c) manažer zpětné vazby\| FON; ORL\| od 19 let\| 1 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.01.04\| sluchadla pro vzdušné vedení pro binaurální korekci - od 19 let - oboustranná ztráta sluchu od 40 dB SRT\| sluchadlo pro vzdušné vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) digitální zpracování signálu nejméně ve 4 kanálech; b) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty; c) manažer zpětné vazby\| FON; ORL\| od 19 let: 1) byla indikována kompenzace binaurální korekce do 18 let včetně 2) tinnitus + oboustranná získaná nedoslýchavost 3) hluchoslepí pacienti\| 2 ks / 5 let\| 6.087,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.02\| sluchadla na kostní vedení\| \| \| \| \| \| 08.01.02.01\| sluchadla na kostní vedení včetně kompletního příslušenství po dobu životnosti sluchadla\| sluchadlo, náhlavní pružina, kostní vibrátor; sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) kapesní či podobný typ; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty\| FON\| do 18 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| 1 ks / 5 let\| 9.130,00 Kč / 1 ks\| ne FON; ORL\| od 19 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení 08.01.02.02\| brýlová sluchadlá na kostní vedení jedno nebo oboustranné\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) brýlový typ sluchadla; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty\| FON\| do 18 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení\| 1 ks / 5 let\| 10.435,00 Kč / 1 ks\| ne FON; ORL\| od 19 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení 08.01.02.03\| vibrační sluchadla s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou) - neimplantabilní systém\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) vibrační sluchadlo; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty d) v kompletu s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou)\| FON\| do 10 let včetně; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení; při jednostranné hluchotě\| 1 ks / 5 let\| 17.391,00 Kč / 1 ks\| ne 08.01.02.04\| zevní části implantabilního systému kostního sluchadla\| sluchadlo na kostní vedení musí splňovat tyto základní podmínky: a) vibrační modul sluchadla; b) digitální zpracování signálu nejméně ve 3 kanálech; c) softwarové nastavení parametrů sluchadla dle sluchové ztráty d) v kompletu s přítlakovým systémem (např. náhlavní páskou)\| FON; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 11 let; ztráta sluchu při: anomálii zvukovodu a středouší s těžkou převodní nedoslýchavostí; chronickém výtoku ze středouší; stavech po kofochirurgických a neurochirurgických operacích; při neřešitelných alergiích na tvarovku; špatném efektu sluchadla na vzdušné vedení; při jednostranné hluchotě\| 1 ks / 10 let\| 86.957,00 Kč / 1 ks\| ne 08.02\| řečové procesory\| \| \| \| \| \| 08.02.01\| řečové procesory\| \| \| \| \| \| 08.02.01.01\| řečové procesory - výměna zevní části implantabilního systému\| plná kompatibilita s vnitřním implantátem, funkce zpracování signálu pro optimalizaci rozumění řeči v šumu\| FON; po schválení zdravotní pojišťovnou\| stav po implantaci kochleárního implantátu - plně aktivní uživatel - užívá 6 a více h / den a současně CAP* 5 - 7\| 1 ks / 7 let / 1 ucho\| 190.000,00 Kč / 1 ks\| ne stav po implantaci kochleárního implantátu - částečný uživatel - užívá méně než 6 h / den nebo CAP* 0 - 4 *CAP = Category of Auditory Performance dle Nottinghamské stupnice (0=nedetekuje zvuky okolí, l=vnímá zvuky okolí, 2=reaguje na zvuky okolí, 3=identifikuje zvuky okolí, 4=diskriminuje zvuky řeči, 5=rozumění běžným frázím bez odezírání, 6=rozumění řeči bez odezírání, 7=telefonování)\| 156.522,00 Kč / 1 ks 09\| ZP pro pacienty s poruchou zraku\| \| \| \| \| \| 09.01\| ZP pro léčbu šilhavosti dětí\| \| \| \| \| \| 09.01.01\| okluzory\| \| \| \| \| \| 09.01.01.01\| okluzory - náplasťové\| -\| OPH\| do 14 let včetně\| 400 ks / 1 rok\| 3,04 Kč / 1 ks\| ne 09.03\| ZP pro slabozraké\| \| \| \| \| \| 09.03.01\| dalekohledové systémy + příslušenství\| \| \| \| \| \| 09.03.01.01\| dalekohledové systémy - do dálky + příslušenství\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 4.348,00 Kč / 1 systém\| ne 09.03.01.02\| dalekohledové systémy - na blízko + příslušenství\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 7 let\| 4.348,00 Kč / 1 systém\| ne 09.03.02\| asférické lupy\| \| \| \| \| \| 09.03.02.01\| asférické lupy - zvětšující 4x a více\| -\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 1 ks / 5 let\| 1.218,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04\| ZP kompenzační pro zrakově postižené\| \| \| \| \| \| 09.04.01\| lékařské mluvící teploměry - pro nevidomé\| \| \| \| \| \| 09.04.01.01\| lékařské mluvící teploměry - pro nevidomé\| \| PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 1 ks / 7 let\| 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.02\| indikátory světla a hladiny\| \| \| \| \| \| 09.04.02.01\| indikátory světla a hladiny\| -\| OPH; PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 1 ks / 2 roky\| 1.044,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.03\| bílé hole\| \| \| \| \| \| 09.04.03.01\| bílé hole - opěrné\| -\| OPH; PED; PRL\| těžce slabozrací a nevidomí pacienti\| 3 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.03.02\| bílé hole - signalizační a orientační\| -\| OPH; PED; PRL\| slabozrací a nevidomí pacienti\| 3 ks / 1 rok\| 807,00 Kč / 1 ks\| ne 09.04.04\| červenobílé hole\| \| \| \| \| \| 09.04.04.01\| červenobílé hole - pro hluchoslepé\| -\| OPH; PED; PRL\| hluchoslepí\| 3 ks / 1 rok\| 807,00 Kč / 1 ks\| ne 10\| ZP respirační, inhalační a pro aplikaci enterální výživy\| \| \| \| \| \| 10.01\| ZP pro prevenci a léčbu inhalací\| \| \| \| \| \| 10.01.01\| inhalátory + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.01.01.01\| inhalátory - nízko výkonné včetně příslušenství\| výdej min: 400 mg / min; MMD menší < 4 μm; podíl částic pod 5 μm nad 60 %; výstupní tlak 300 kPa, výstupní průtok 61 l / min.\| ALG; ORL; PED; PNE\| -\| 1 ks / 5 let\| 3.044,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.02\| inhalátory - vysoce výkonné (MMD < 4,5 μm, respirabilní frakce > 60 %, výdej > 0,5 ml / min < 0,65 ml / min)\| výdej min: 600 mg / min; MMD menší < 3,5 μm; podíl částic pod 5 μm nad 65 %\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| primární ciliární dyskineze (PCD) či jiné formy bronchiektázií; cystická fibróza\| 1 ks / 5 let\| 6.000,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.03\| inhalátory - vysoce výkonné (MMD < 4,5 μm, respirabilní frakce > 60 %, výdej > 0,65 ml / min)\| mesh membránové; výdej min: 600 mg / min; MMD 3,5 až 4,5 μm; Podíl částic pod 5 μm nad 65 %\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| od 3 let cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 1 ks / 5 let\| 21.217,40 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.04\| nebulizátory k nízkovýkonným inhalátorům\| -\| ALG; ORL; PNE\| recidivující a chronická onemocnění horních a dolních dýchacích cest\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.05\| nebulizátory k vysokovýkonným inhalátorům\| -\| PNE\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD) či jiné formy bronchiektázií\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.06\| nebulizátory s membránou k vysoce výkonným inhalátorům\| -\| PNE\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 1 ks / 2 roky\| 2.560,00 Kč / 1 ks\| ne 10.01.01.07\| membrány k vysoce výkonným inhalátorům\| -\| lékař\| cystická fibróza; primární ciliární dyskineze (PCD)\| 4 ks / 1 rok\| 1.530,43 Kč / 1 ks\| ne 10.01.02\| objemové nástavce k dávkovacím aerosolům\| \| \| \| \| \| 10.01.02.01\| objemové nástavce k dávkovacím aerosolům - spacery, včetně náustku nebo masky\| -\| ALG; ORL; PED; PNE; PRL\| -\| 1 ks / 2 roky\| 435,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02\| rehabilitační respirační ZP\| \| \| \| \| \| 10.02.01\| PIP zdravotnické prostředky\| \| \| \| \| \| 10.02.01.01\| nádechové rehabilitační ventily\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| astma; CHOPN; bronchiektázie; stavy po pneumoniích; intersticiální plicní procesy; neuromuskulární onemocnění; cystická fibróza\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02.02\| PEP zdravotnické prostředky\| \| \| \| \| \| 10.02.02.01\| výdechové rehabilitační ventily\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| astma; CHOPN; bronchiektázie; stavy po pneumoniích; intersticiální plicní procesy; neuromuskulární onemocnění; cystická fibróza\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.02.02.02\| expektorační zdravotnické prostředky\| -\| ALG; PED; PNE; NEU; REH\| chronická postižení dolních dýchacích cest vyžadující trvalou fyzioterapii a dechovou rehabilitaci\| 1 ks / 2 roky\| 1.217,00 Kč / 1 ks\| ne 10.03\| ZP pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii\| \| \| \| \| \| 10.03.01\| koncentrátory\| \| \| 1) Pa02 7,3 - 8,0 kPa + prokazatelná hypertrofie pravé komory a plicní hypertenze a / nebo sekundární polyglobulie (Htk > 55 %), a / nebo desaturace v průběhu spánku, prokázané neinvazivním nočním monitorováním Sp02, při minimálně 30 % doby spánku pod 90 % a / nebo zátěžové desaturace při standardní spiroergometrii (rampovým protokolem) na úrovni 60 % vrcholové spotřeby kyslíku (peakV02) nebo 0,5 W / kg, prokázaná odběrem arterializované krve z ušního boltce s poklesem P02 pod 7,3 kPa oproti výchozí hodnotě a zároveň alespoň o 0,7 kPa 2) Pa02 < 7,3kPa\| \| \| 10.03.01.01\| koncentrátory kyslíku - stacionární\| koncentrace kyslíku 87 - 96 % v rozsahu nastavení průtoku 0,5 - 5 l / min; max. hlučnost 43 dBA.\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacient málo mobilní\| -\| 49,59 Kč / 1 den\| ne 10.03.01.02\| koncentrátory kyslíku - mobilní\| koncentrace kyslíku 87 - 96 %; - hmotnost do 9 kg; max. hlučnost 48 dBA nutnost uvádět objemy bolusů (v ml) jednotlivých kroků nastavení pulsních režimů (průtok = dechová frekvence krát 1 bolus)\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výdej do 2 l / min při zátěži - pacient na elektrickém vozíku nebo pacient mobilní - 6minutový test chůze: vzdálenost chůze bez inhalace kyslíku z původně stanovené minimální 130 metrů na rozpětí od 130 do 199 metrů a s odpovídajícím průtokem kyslíku dojde k navýšení vzdálenosti o 25 a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být Sp02 alespoň 85 %; v kombinaci s koncentrátorem kyslíku - stacionárním\| -\| 123,97 Kč / 1 den\| ne 10.03.01.03\| koncentrátory kyslíku - vysokoprůtokový\| -\| PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| při potřebě průtoku kyslíku od 5 do 10 litrů\| -\| 54,55 Kč / 1 den\| ne 10.03.02\| systémy k aplikaci kapalného kyslíku\| \| \| \| \| \| 10.03.02.01\| systémy k aplikaci kapalného kyslíku\| systém plněn medicinálním kyslíkem\| NEO; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| mobilní pacient 6 minutový test chůze: 1) vzdálenost bez inhalace kyslíku, kterou pacient ujde - 200 metrů a více 2) procentuálního navýšení vzdálenosti při inhalaci kyslíku na 50 % a více % a v 6. minutě testu s kyslíkem musí být Sp02 alespoň 85%; pacienti středně mobilní vyžadující průtok kyslíku více než 2 litry; pacienti málo mobilní vyžadující průtok kyslíku více než 10 litrů; při bronchopulmonální dysplasii nedonošeného dítěte se závislostí na kyslíku (Sp02 < 92%), bez rizika retinopatie, přetrvávající po 40. týdnu postkoncepčního věku; pacient zařazený do programu transplantace plic na základě kyslíkového testu\| -\| 290,91 Kč / 1 den\| ne 10.04\| ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| \| 10.04.01\| přístroje CPAP\| \| \| \| \| \| 10.04.01.01\| přístroje CPAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku; zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; léčebné tlaky do 8 mbar; zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 30.435,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.01.02\| přístroje CPAP s poklesem tlaku ve výdechu, sledující zbytkový AHI a telemetrické připojení\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku; zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; léčebné tlaky do 8 mbar; zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 30.435,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02\| přístroje BPAP\| \| \| \| \| \| 10.04.02.01\| přístroje BPAP S sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP\| 1 ks / 7 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.02\| přístroje BPAP ST sledující zbytkový AHI\| režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a se záložní frekvencí dýchání, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP a tam, kde základní onemocnění vyžaduje nastavení záložní frekvence; u hypoventilace při prokázaném dostatečném efektu léčby\| 1 ks / 7 let\| 51.304,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.03\| přístroje BPAP S sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, s možností dálkového přenosu dat, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP + zbytkový nález AHI při titraci s nutností pravidelných kontrol AHI a compliance\| 1 ks / 7 let\| 39.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.02.04\| přístroje BPAP ST sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s režimem odezvy na spontánní dýchání pacienta a se záložní frekvencí dýchání, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 jen u léčby obstruktivní spánkové apnoe tam, kde jsou zapotřebí tlaky neumožňující léčbu CPAP; tam, kde základní onemocnění vyžaduje nastavení záložní frekvence; u hypoventilace při prokázaném dostatečném efektu léčby\| 1 ks / 7 let\| 51.304,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03\| přístroje autoadaptivní\| \| \| \| \| \| 10.04.03.01\| přístroje APAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledujícím zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O s automatickým nastavením terapeutického tlaku, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 a intolerance léčby CPAP, syndrom spánkové apnoe s vazbou na polohu či REM spánek\| 1 ks / 7 let\| 33.913,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.02\| přístroje ABPAP sledující zbytkový AHI\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením terapeutických tlaků, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 27 db, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15 a prokázaný nedostatečný efekt léčby CPAP a BPAP\| 1 ks / 7 let\| 49.565,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.03\| přístroje ABPAP s proměnlivou objemovou podporou\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| hypoventilační syndrom; neinvazivní domácí ventilace či těžký syndrom spánkové apnoe při prokázané nutnosti objemové podpory\| 1 ks / 7 let\| 77.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.04\| autoadaptivní servoventilátory s proměnnou tlakovou podporou\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým sledováním dechového vzorce a automatickým nastavením terapeutického tlaku, propojení se SW sledujícím účinnost léčby, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| centrální a komplexní spánková apnoe; periodické dýchání\| 1 ks / 7 let\| 90.870,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.05\| přístroje APAP s poklesem tlaku ve výdechu a sledujícím zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 20 cm H2O s automatickým nastavením terapeutického tlaku, funkce poklesu tlaku ve výdechu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; intolerance léčby CPAP, SAS s vazbou na polohu či REM spánek\| 1 ks / 7 let\| 33.913,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.06\| přístroje ABPAP sledující zbytkový AHI s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| AHI > 15; prokázaný nedostatečný efekt léčby CPAP a BPAP\| 1 ks / 7 let\| 49.565,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.07\| přístroje ABPAP s proměnlivou objemovou podporou s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nestabilní pacient s nutností časté změny ventilačního režimu, hypoventilační syndrom; neinvazivní domácí ventilace či těžký syndrom spánkové apnoe při prokázané nutnosti objemové podpory\| 1 ks / 7 let\| 77.130,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.03.08\| autoadaptivní servoventilátory s proměnnou tlakovou podporou s možností telemetrie\| tlakový rozsah 4 až 25 cm H2O s automatickým sledováním dechového vzorce a automatickým nastavením terapeutického tlaku, propojení se SW sledujícím účinnost léčby s možností dálkového přenosu dat, hlučnost do 29±2 dB, kompenzace úniku tlaku, zvlhčovač, včetně základního příslušenství\| INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nestabilní pacient s nutností časté změny ventilačního režimu, centrální a komplexní spánková apnoe; periodické dýchání\| 1 ks / 7 let\| 90.870,00 Kč / 1 ks\| ano 10.04.04\| příslušenství k CPAP, BPAP, APAP, autoadaptivním přístrojům\| \| \| \| \| \| 10.04.04.01\| masky nosní ventilované silikonové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.02\| masky nosní ventilované silikonové odlehčené\| -\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.03\| masky nosní ventilované gelové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozích úhradových skupin; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.044,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.04\| masky celoobličejové ventilované silikonové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.739,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.05\| masky celoobličejové ventilované silikonové odlehčené\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS do 18 let včetně; ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při nočním použití\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.478,00 Kč / 1 ks\| ne pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při celodenním použití\| 2 ks / 1 rok 10.04.04.06\| masky celoobličejové ventilované gelové\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2) a bezpečnostní klapkou (zajištění přívodu vzduchu při vypnutém přístroji)\| ANS do 18 let včetně; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při nočním použití\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 3.913,00 Kč / 1 ks\| ne pokud nelze použít masku z předchozí úhradové skupiny; syndrom spánkové apnoe: dobrá nosní průchodnost; nízké léčebné tlaky, při celodenním použití\| 2 ks / 1 rok 10.04.04.07\| masky nízkokontaktní ventilované - nosní polštářky\| zdravotně nezávadné materiály, bez latexu, s integrovaným výdechovým portem (zajištění odvětrání CO2)\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: špatná tolerance léčby PAP pomocí nosní masky základní\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 2.452,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.08\| hadice, délka do 60 cm včetně\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá tolerance léčby PAP\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 348,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.09\| hadice, délka nad 60 cm\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe: dobrá tolerance léčby PAP\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 783,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.10\| vyhřívané hadice - k vyhřívaným zvlhčovačům\| zdravotně nezávadné materiály\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 1.391,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.11\| výhřevné zvlhčovače\| s regulovatelným nastavením intenzity vyhřívání.\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 4 roky\| 90 %; maximálně 5.217,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.12\| filtry\| vstupní filtry přístroje CPAP / BPAP\| ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 2 ks / 1 rok\| 90 %; maximálně 304,00 Kč / 1 ks\| ne 10.04.04.13\| ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku - výměnná komora zvlhčovače integrovaného v přístroji\| samostatně dodávaná komora zvlhčovače pro typy přístrojů s integrovaným zvlhčovačem\| ANS, INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY\| syndrom spánkové apnoe\| 1 ks / 2 roky\| 2.173,91 Kč / ks\| ne 10.05\| ZP tracheostomické\| \| \| \| \| \| 10.05.01\| tracheostomické kanyly + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.05.01.01\| tracheostomické kanyly - jednorázové, s vnitřním průměrem < 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 2 ks / 1 měsíc\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.02\| tracheostomické kanyly - jednorázové, s vnitřním průměrem > 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 2 ks / 1 měsíc\| 391,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.03\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s vnitřním průměrem < 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 6 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.04\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s vnitřním průměrem > 6 mm\| -\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.05\| laryngektomické kanyly - pro opakované použití\| -\| FON; ORL; PNE\| totální laryngektomie\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.06\| tracheostomické kanyly - z kovu, pro dlouhodobě tracheostomované\| -\| FON; ORL; PNE\| do 14 let včetně; provedená tracheostomie; zužující se ústí průdušnice\| 3 ks / 2 roky\| 1.304,00 Kč / 1 ks\| ne od 15 let; provedená tracheostomie; zužující se ústí průdušnice\| 2 ks / 2 roky\| \| 10.05.01.07\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, s měkkou nafukovací manžetou pro krátkodobé utěsnění\| -\| FON; ORL; PNE\| tracheostomovaní pacienti, kteří při jídle aspirují a vyžadují přechodné utěsnění průdušnice při každém jídle\| 6 ks / 1 rok\| 1.565,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.08\| tracheostomické kanyly - pro opakované použití, mluvící, s chlopní\| -\| FON; ORL; PNE\| trvalí kanylonosiči se zachovalými hlasivkami\| 6 ks / 1 rok\| 609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.09\| mluvící adaptéry (mluvící chlopně) - se standardním 15 mm konektorem\| -\| FON; ORL; PNE\| trvalí kanylonosiči se zachovalými hlasivkami\| 1 ks / 1 rok\| 522,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.10\| zvlhčovače (umělé nosy) pro kanyly se standardním 15 mm konektorem\| -\| FON; ORL; PNE\| provedené tracheostomie; trvalé dráždění ke kašli pro tvorbu krust v průdušnici\| 30 ks / 1 měsíce\| 13,00 Kč / 1 ks\| ne 10.05.01.11\| sady ke kanylám tracheostomickým pro trvalé kanylonosiče\| 365 roušek a 25 fixačních pásek; sprchový chránič, sada na čištění kanyl (kartáček, dezinfekční prášek, dóza), tracheostomický fix\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie; trvalí kanylonosiči\| 1 sada / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.05.01.12\| příslušenství k tracheostomickým kanylám - ochranné roláky\| sada min. 3 ks\| FON; ORL; PNE\| provedená tracheostomie; trvalí kanylonosiči se zvýšenou citlivostí kůže krku vyžadující zvýšenou ochranu; tracheostomie déle než 2 měsíce\| 3 sady / 2 roky\| 1.130,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.05.01.13\| příslušenství k tracheostomickým kanylám - molitanové roušky pro ochranu stomatu, lepící\| sada min. 30 ks\| FON; ORL; PNE\| pacienti po totální laryngektomii se zvýšeným rizikem aspirace nečistot, pro danou lokalitu nelze předepsat současně se ZP ze skupiny 01.02\| 1 sada / 1 měsíc\| 522,00 Kč / 1 kompletní sada\| ne 10.06\| ZP pro odsávání z dýchacích cest\| \| \| \| \| \| 10.06.01\| odsávačky + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.06.01.01\| odsávačky\| -\| FON; ORL; PNE; PRL\| provedená tracheostomie; obtížná toileta dolních dýchacích cest; stagnace sekretu v dolních dýchacích cestách s nebezpečím bronchopneumonie\| 1 ks / 5 let\| 2.174,00 Kč / 1 ks\| ne 10.06.01.02\| odsávací cévky\| -\| FON; ORL; PNE; PRL\| provedená tracheostomie a obtížná toileta dolních dýchacích cest a stagnace sekretu v dolních dýchacích cestách s nebezpečím bronchopneumonie\| 400 ks / 1 rok\| 2,40 Kč / 1 ks\| ne 10.07\| ZP k rehabilitaci hlasu (náhradní hlasové mechanismy)\| \| \| \| \| \| 10.07.01\| hlasové protézy\| \| \| \| \| \| 10.07.01.01\| příslušenství k hlasovým protézám\| sada minimálně 90 stomafiltrů, kazety filtru, kartáček, zátka atd.\| FON; ORL\| totální laryngektomie; voperována hlasová protéza\| 2 balení / 6 měsíců\| 10.435,00 Kč / 1 balení\| ne 10.07.01.02\| samolepící fixační pomůcky filtrů HME\| samolepící fixační pomůcka (kroužek) s objímkou pro fixaci zvlhčovacího filtru HME\| FON; ORL\| totální laryngektomie; implantovaná hlasová protéza\| nelze předepsat současně se zdravotnickými prostředky ze skupiny 01.02\| \| \| 1 ks / 1 den\| 101,88 Kč / 1 ks\| ne 10.07.02\| elektrolaryngy + příslušenství\| \| \| \| \| \| 10.07.02.01\| elektrolaryngy\| včetně akumulátorů na 2 roky provozu\| FON; ORL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| onkologičtí pacienti a totální laryngektomie nebo rekonstrukční operace hltanu a spodiny ústní a nelze použít náhradní jícnovou řeč\| 1 ks / 10 let\| 12.609,00 Kč / 1 ks\| ne 10.08\| ZP pro domácí umělou plicní ventilaci\| \| \| \| \| \| 10.08.01\| domácí plicní ventilace\| \| \| \| \| \| 10.08.01.01\| přístrojové vybavení pro neinvazivní plicní ventilaci (ventilátor, ventilovaná maska nosní nebo celoobličejová, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, provoz na interní baterii min. 4 hod., včetně základního příslušenství, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| chronické respirační selhání s potřebou domácí neinvazivní ventilace k zajištění optimální ventilace bez desaturací a hypoventilace, kdy parametry ventilační podpory neumožňují použití přístrojů BPAP ST nebo ABPAP s proměnlivou objemovou podporou\| -\| 459,20 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.02\| přístrojové vybavení pro plicní ventilaci MPV (Mouthpiece ventilace) - 2 ventilátory, pulzní oxymetr, ventilovaná maska nosní nebo celoobličejová, náustek, ambuvak\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů včetně MPV, provoz na interní baterii min. 4 hod., včetně základního příslušenství, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé neinvazivní plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí, kdy je splněna jedna z následujících situací: a) nutnost užití ventilační podpory více než 12 hodin denně se záložním přístrojem pro zajištění ventilační podpory b) pacient s vysokou dependencí na ventilační podpoře více než 12 hodin denně se zachovanou možností sedu a schopností užívat techniku MPV\| -\| 641,79 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.03\| přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci (ventilátor, odsávačka, pulzní oxymetr, manometr, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, s měřením vydechovaného objemu, možnost prohlubované ventilace, provoz na interní baterii min. 4 hod, ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg, včetně základního příslušenství, spotřebního materiálu, pravidelných prohlídek, servisních činností, helpdesk a školení\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí; potřeba UPV po převažující část dne, přes omezenou hybnost a závislost na ventilátoru je pacient schopen spolupráce, potřeba běžné ošetřovatelské péče\| -\| 772,81 Kč / 1 den\| ne 10.08.01.04\| přístrojové vybavení pro invazivní domácí umělou plicní ventilaci (2 ventilátory, odsávačka, pulzní oxymetr, manometr, ambuvak)\| plicní ventilátor s automatickým nastavením požadovaného dechového objemu, možnost přednastavení minimálně dvou ventilačních programů, s měřením vydechovaného objemu, možnost prohlubované ventilace, provoz na interní baterii min. 4 hod., ventilace plného spektra pacientů od hmotnosti 5 kg, včetně základního příslušenství, spotřebního materiálu, pravidelných prohlídek, servisních činností, helpdesk a školení\| ANS, INT; KAR; NEU; PNE; po schválení zdravotní pojišťovnou\| potřeba dlouhodobé umělé plicní ventilace realizovatelné v domácím prostředí; potřeba UPV je trvalá, pacient je imobilní či s výrazně omezenou hybností, nespolupracuje či spolupráce pacienta je výrazně omezena, potřeba zvýšené ošetřovatelské péče\| -\| 940,50 Kč / 1 den\| ne 10.09\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| \| \| \| \| \| 10.09.01\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| \| \| \| \| \| 10.09.01.01\| mechanický insuflátor / exsuflátor\| zdravotnický prostředek pro respirační fyzioterapie včetně technik zaměřených na hygienu dýchacích cest a podporu expektorace, zabránění stagnace hlenů\| ANS; INT; ALG; PED; PNE; NEU; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| základní PCF < 160 l / min, spinální svalová atrofie, muskulární dystrofie, myopatie, dětská mozková obrna, transversální míšní leze, amyotrofická laterální skleróza, ostatní vzácná onemocnění spojená s poruchou expektorace (např. poruchy metabolismu, Charcot Marie Tooth, Huntingtonova choroba)\| -\| 86,78 Kč / 1 den\| ne 11\| nekategorizované zdravotnické prostředky\| \| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| dle písemného souhlasu ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j), anebo dle smlouvy o sdílení rizik\| 50 % s písemným souhlasem ve smyslu § 39r odst. 5 písm. j) 100 % v případě uzavření smlouvy o sdílení rizik ve smyslu § 39r odst. 5 písm. k)\| ne Tabulka č. 2 \| Kategorizační strom\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| ZP na zakázku\| \| \| \| \| 1\| ZP ortopedicko - protetické - pro hlavu a krk - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1\| ortézy pro hlavu a krk - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1.1\| ortézy pro hlavu a krk - od 19 let - na zakázku\| ortéza (CTLO, CTO, CO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 1.1.2\| ortézy pro hlavu a krk - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (CTLO, CTO, CO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; prevence vzniku získaných deformit plynoucích z asymetrického růstu a nerovnoměrného přetěžování\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 1.1.3\| ortézy kraniální remodelační - na zakázku\| ortéza kraniální remodelační navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| polohové deformity dětské lebky; děti do 1 roku včetně\| 1 ks\| 95 % 1.1.4\| ortézy pro hlavu a krk - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLO, CTO, CO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 1.1.5\| ortézy pro hlavu a krk - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLO, CTO, CO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; NCH; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; mechanická ochrana, stabilizace, fixace, korekce v daném segmentu těla; ne pro lehká postižení\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2\| ZP ortopedicko - protetické - pro trup - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1\| ortézy trupu - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1.1\| ortézy trupu - od 19 let - na zakázku\| ortéza (CTLSO, DTLSO, TLSO, DLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 2.1.2\| ortézy trupu - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (CTLSO, DTLSO, TLSO, DLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; vrozené a získané deformity trupu; neuromuskulární postižení; oslabení břišní stěny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2.1.3\| ortézy trupu - od 19 let - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO, SO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou při překročení úhradového limitu\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / 1 rok\| 95 %; 3.478,00 Kč / 1 ks 2.1.4\| ortézy trupu - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO, SO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 2.1.5\| tříbodový stavebnicový korzet - dětský do 18 let včetně\| trupová ortéza aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / lrok\| 100 %; maximální úhrada 3.478,00 Kč / 1 ks 2.1.6\| tříbodový stavebnicový korzet - od 19 let\| trupová ortéza aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších individuálních metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomoci stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na stabilizaci, fixaci nebo korekci\| 1 ks / lrok\| 95 %; maximální úhrada 3.478,00 Kč / 1 ks 2.2\| ortézy trupu - kompenzační - na zakázku - pro sed\| \| \| \| \| 2.2.1\| ortézy trupu - kompenzační - na zakázku - pro sed\| ortéza (CTLSO, TLSO, LSO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, pro těžkou nedostatečnost postury při postižení stability pacienta vsedě; poruchy statiky a rovnováhy u neuromoskulárních postižení\| 1 ks / 1 rok\| 100 %; maximální úhrada 21.739 Kč / 1 ks 2.3\| bandáže trupu - na zakázku\| \| \| \| \| 2.3.1\| bandáže trupu - od 19 let - na zakázku\| bandáž (TLSO, LSO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, algické syndromy páteře spojené s nestabilitou; oslabení břišní stěny při rozsáhlých kýlách; stomie břišní\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 2.3.2\| bandáže trupu - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| bandáž (TLSO, LSO, SO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, deformity trupu; neuromuskulární postižení; oslabení břišní stěny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3\| ZP ortopedicko - protetické - pro horní končetiny - na zakázku\| \| \| \| \| 3.1\| ortézy horních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 3.1.1\| ortézy horních končetin - od 19 let - na zakázku\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu ve více segmentech horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 3.1.2\| ortézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky, funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3.1.3\| ortézy horních končetin - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice dle individuálního postižení\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 3.1.4\| ortézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (SO, SEO, SEWO, SEWHO, EO, EWHO, HO, WO, WHO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice dle individuálního postižení\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; funkční požadavek na limitaci, popř. mobilizaci a aktivní podporu pohybu v jednom nebo ve více segmentech horní končetiny\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 3.2\| protézy horních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 3.2.1\| protézy horních končetin - prvovybavení - na zakázku\| protézy HK vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, anatomického otisku, 3D skenu nebo dalších metod dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % 3.2.2\| protézy horních končetin - od 19 let - pasivní - na zakázku\| protézy HK neumožňující aktivní úchop, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH\| pro uživatele, kteří nejsou schopni aktivního ovládání zdravotnického prostředku\| 1 ks / 2 roky\| 99 % 3.2.3\| protézy horních končetin - od 19 let - ovládané vlastní silou - na zakázku\| protézy HK umožňující aktivní pohyb mechanicky např. pomocí tahů, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pro uživatele, se schopností aktivního ovládání zdravotnického prostředku; pokud nelze aplikovat protézu myoelektrickou\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 3.2.4\| protézy horních končetin - myoelektrické - na zakázku\| protézy HK využívající pro svoji funkci autonomní zdroj energie, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s oboustrannou amputací horní končetiny nebo jednostrannou ztrátou horní končetiny a funkčním postižením úchopu druhostranné končetiny; u vrozených defektů horních končetin s jednostranným postižením\| 1 ks / 5 let u dětí do 15 let 1 ks / 3 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 3.2.5\| protézy horních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| protézy HK zaměřené na motorický rozvoj dítěte, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s vrozenou nebo získanou ztrátou nebo deformitou horní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 100 % 4\| ZP ortopedicko - protetické - pro dolní končetiny - na zakázku\| \| \| \| \| 4.1\| ortézy dolních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 4.1.1\| ortézy dolních končetin - od 19 let - na zakázku\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů); syndrom diabetické nohy\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 4.1.2\| ortézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) navržená a vyrobená na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky; nutnost stabilizace, fixace, korekce a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny v dětském věku\| 2 ks / 1 rok\| 100 % 4.1.3\| ortézy dolních končetin - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů)\| 1 ks / 1 rok\| 95 % 4.1.4\| ortézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - z prefabrikátu nebo stavebnice s nutností individuální úpravy\| ortéza (HKAFO, KAFO, AFO, FO, HO, KO, HKO) aplikovaná na základě individuálních měrných podkladů nebo dalších metod z prefabrikátu nebo stavebnice pomocí stanovené technologie (např. Denis Brownovy dlahy, Mitchelův přístroj, SWASH ortézy apod.)\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace; po schválení zdravotní pojišťovnou\| nutnost stabilizace a usměrnění nebo podpory pohybu ve více segmentech dolní končetiny (u onemocnění snižujících nosnou nebo svalovou funkci dolní končetiny vedoucí k nestabilitě kloubů)\| 2 ks / lrok\| 100 % 4.2\| protézy dolních končetin - na zakázku\| \| \| \| \| 4.2.1\| protézy pro transtibiální amputace a níže - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.2\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.3\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.4\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.5\| protézy pro transtibiální amputace a níže - od 19 let, stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy DK pro amputace a deformity distálně od kolenního kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti bérce a níže; aktivita odpovídající stupni TV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.6\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| v době stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.7\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity I - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.8\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity II - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.9\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity III - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.10\| protézy pro exartikulaci v kolenním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity IV - na zakázku\| protézy DK pro exartikulace v kolenním kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo deformita v kolenním kloubu; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.11\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK transfemorální, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| po dobu stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu a adaptace na prostředek, k základnímu nácviku chůze\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.12\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA I, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.13\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA II, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojištovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.14\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA III, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.15\| protézy dolních končetin pro transfemorální amputaci - od 19 let - stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy transfemorální, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA IV, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| amputace nebo deformita v oblasti stehna; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.16\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - prvovybavení - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro formování pahýlu a osvojení si života s protézou, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu.\| CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| po dobu stabilizace objemu měkkých tkání pahýlu; adaptace organismu na vzniklou situaci\| 1 ks / po amputaci\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.17\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity I. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA I, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni I\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.18\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity II. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA II, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni II\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.19\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity III. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA III, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni III\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.20\| protézy dolních končetin po exartikulaci v kyčelním kloubu - od 19 let - stupeň aktivity IV. - na zakázku\| protézy DK pro exartikulaci v kyčelním kloubu, vhodné pro STA IV, navržené a vyrobené na základě měrných podkladů, dle individuálního zdravotního stavu\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| exartikulace nebo amputace v oblasti pánve; aktivita odpovídající stupni IV\| 1 ks / 2 roky\| 99 % při doplatku maximálně 2.609,00 Kč / 1 ks; doplatek 2.609,00 Kč / 1 ks 4.2.21\| protézy dolních končetin - bionický kloub - stupeň aktivity III. a IV. - na zakázku\| protézy DK s využitím bionického kolenního kloubu; chodidla nebo kombinací obou; vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů vhodných pro STA III a IV, dle individuálního postižení\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| 1\\. exartikulace v kyčelním kloubu (aktivita odpovídající stupni III až IV) 2. stehenní amputace nebo exartikulace v kolenním kloubu s dosaženým stupněm aktivity III a s předpokladem dosažení stupně aktivity IV a zároveň splnění alespoň jedné z následujících podmínek: a) postižení horní končetiny - amputace, postižení neurologické znemožňující úchop a využití berlí b) amputace kontralaterální končetiny ve stehně a níže c) motorické postižení pahýlu prakticky znemožňující stabilní stojnou fázi d) motorické postižení kontralaterální dolní končetiny prakticky znemožňující stabilní stojnou fázi 3. stehenní amputace s dosaženým stupněm aktivity IV\| 1 ks / 6 let\| 99 % při doplatku maximálně 4 150,00 Kč / 1 ks; doplatek 4.150,00 Kč / 1 ks 4.2.22\| protézy dolních končetin - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| protézy DK vyrobené na základě individuálního návrhu a specifických potřeb pacienta\| ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pacienti s vrozenou nebo získanou ztrátou nebo deformitou dolní končetiny\| 1 ks / 1 rok\| 100 % 5\| ortopedická obuv - na zakázku\| \| \| \| \| 5.1\| obuv ortopedická - na zakázku\| \| \| \| \| 5.1.1\| obuv ortopedická - jednoduchá - na zakázku\| obuv vyžadující výběr tvaru obuvnického kopyta podle objemových poměrů nohy pacienta; nevyžaduje korekce\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV\| lehčí kombinovaná postižení tří a více uvedených vad (kladívkové prsty, zkřížené prsty, vbočené palce, ztuhlý palec, podélně a příčně plochá noha při realizovaném vyrovnání dolní končetiny do 2 cm); syndrom diabetické nohy\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 50 % 5.1.2\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.1.3\| obuv ortopedická - středně složitá - na zakázku\| obuv vyžadující úpravu obuvnického kopyta korekcí a výběr vadě odpovídajícího materiálu\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV; J16; POP\| středně složité kombinované postižení tří a více uvedených vad (těžké kladívkové deformity prstů, zkřížené prsty velkého rozsahu, vbočené palce nad 45°, ztuhlý deformovaný palec, fixovaná podélně příčná noha); dále pak u pooperačních a poúrazových stavů s větším rozsahem postižení; dále u podstatně porušené funkce a anatomických poměrů nohy; u artritických deformací nohy; u edémů různé etiologie; při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny od 2 do 4 cm; syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 90 % 5.1.4\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.1.5\| obuv ortopedická - velmi složitá - na zakázku\| obuv, pro kterou je nezbytná vlastní stavba ortopedického kopyta, popřípadě přestavba obuvnického kopyta na individuální ortopedické\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; REV; POP\| velmi složité vady (deformovaná noha svislá, kososvislá, svislá, vbočená, hákovitá, lukovitá, kontrahovaná, revmatické deformity velkého rozsahu, rozštěpy a vrozené deformity nohy těžkého charakteru; u amputací všech prstů po hlavičky metatarzů a při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny od 4 do 6 cm); syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok do 18 let včetně\| 90 % 5.1.6\| 2 páry / 3 roky od 19 let 5.2\| obuv ortopedická - přímá součást protetického zdravotnického prostředku nebo obuv nahrazující přístroj - na zakázku\| \| \| \| \| 5.2.1\| obuv ortopedická - přímá součást protetického zdravotnického prostředku nebo obuv nahrazující přístroj - na zakázku\| obuv, pro kterou je nezbytná vlastní stavba ortop. kopyta podle modelu nohy;se zapracováním výztuh, popř. dalších komponent sloužících k napojení ortézy dolní končetiny; obuv přes vnitřní sandál, přes štítovou protézu; ortopedická obuv jako součást vybavení končetinovými ortézami, při aplikaci vnitřního sandálu nebo třmenu k ortéze; obuv charakteru nosné ortézy či protézy a obuv při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny nad 6 cm\| DIA; ORP; ORT; REH; CHI; POP; po schválení zdravotní pojišťovnou\| těžší postižení vyžadující stavbu ortopedického kopyta podle modelu; vrozená malformace nebo amputace nohy v metatarzech a výše; při realizovaném vyrovnání zkrácení dolní končetiny nad 6 cm; anatomické poměry vyžadující stavbu ortopedického kopyta podle modelu; syndrom diabetické nohy; Charcotovy osteoartropatie\| 2 páry / 1 rok\| 99 % 5.3\| vložky ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 5.3.1\| vložky ortopedické - speciální - na zakázku\| vložky dle sejmutých měrných podkladů ev. s korekcí pro složité vady, lodičkové, jazýčkové, s klínky, se zarážkami, plastické, regulační, extenční a další technická řešení\| DIA; ORP; ORT; REH; TRA; REV\| pro složité vady nebo kombinaci více deformit; syndrom diabetické nohy\| 2 páry / 1 rok\| 80 % 5.3.2\| vložky ortopedické - dětské do 18 let včetně - na zakázku\| vložky dle sejmutých měrných podkladů\| ORP; ORT; REH; REV\| pro ortopedická lehčí postižení dětské nohy; neurologicky podmíněné deformity nohy\| 2 páry / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 pár 6\| ZP kompenzační - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1\| epitézy - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1.1\| epitézy končetinové - na zakázku\| epitézy DK a HK, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů, dle individuálního postižení\| CHI; ORP; ORT; PLA; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ztráta horní končetiny nebo dolní končetiny, parciální amputace ruky nebo chodidla, devastující postižení kožního krytu\| 1 ks / 2 rok\| 95 % 6.1.2\| epitézy obličejové - na zakázku\| epitézy obličeje, vyrobené na základě individuálních měrných podkladů s využitím dalších metod, materiálů a dílů, dle individuálního postižení\| CHI; ORP; ORL; PLA; POP; po schválení zdravotní pojišťovnou\| ztrátové postižení části tváře nos, ušní boltec, očnice, oko, vlasatá část hlavy a tvář\| 1 ks / 1 rok\| 99 % 7\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku\| \| \| \| \| 7.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.1.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 pár 7.1.2\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.1.3\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 957,00 Kč / 1 pár 7.1.4\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.1.5\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 2.087,00 Kč / 1 pár 7.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.2.1\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.2.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.2.3\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 pár 7.2.4\| kompresivní elastické punčochy polostehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.2.5\| kompresivní elastické punčochy polostehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 páry / 1 rok\| 2.435,00 Kč / 1 pár 7.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.3.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 pár 7.3.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 957,00 Kč / 1 pár 7.3.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 páry / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 pár 7.3.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 pár / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 pár 7.3.5\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 pár / 1 rok\| 2.609,00 Kč / 1 pár 7.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.4.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 453,00 Kč / 1 ks 7.4.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 870,00 Kč / 1 ks 7.4.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 957,00 Kč / 1 ks 7.4.4\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.4.5\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.5.1\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; GER; CHI; INT; ANG; PRL; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.5.2\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 1.043,00 Kč / 1 ks 7.5.3\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie kruhového pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| DER; CHI; INT; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 1.130,00 Kč / 1 ks 7.5.4\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - II. kompresní třída - technologie kruhového pletení,\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok\| 2.174,00 Kč / 1 ks 7.5.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry, materiál min. s 20 % bavlny - III. kompresní třída - technologie kruhového pletení,\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky: lymfedém; flebolymfedém; kožní komplikace chronické žilní insuficience\| 2 ks / 1 rok\| 3.304,00 Kč / 1 ks 7.6\| kompresivní pažní návleky - atypické rozměry - technologie kruhové pletení\| \| \| \| \| 7.6.1\| kompresivní pažní návleky - II. kompresní třída atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 7.6.2\| kompresivní pažní návleky s rukavicí bez prstů - II. kompresní třída - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.6.3\| kompresivní pažní návleky - III. kompresní třída atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 7.6.4\| kompresivní pažní návleky s rukavicí bez prstů - III. kompresní třída - atypické rozměry - technologie kruhového pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| DER; CHI; INT; ANG; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 870,00 Kč / 1 ks 7.7\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.7.1\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.522,00 Kč / 1 ks 7.7.2\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.652,00 Kč / 1 ks 7.7.3\| kompresivní elastické punčochy - lýtkové, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.652,00 Kč / 1 ks 7.8\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.8.1\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.870,00 Kč / 1 ks 7.8.2\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.8.3\| kompresivní elastické punčochy - polostehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.9\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.9.1\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.087,00 Kč / 1 ks 7.9.2\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.348,00 Kč / 1 ks 7.9.3\| kompresivní elastické punčochy - stehenní, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.348,00 Kč / 1 ks 7.10\| kompresivní elastické punčochy - stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.10.1\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.957,00 Kč / 1 ks 7.10.2\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.043,00 Kč / 1 ks 7.10.3\| kompresivní elastické punčochy stehenní s úchytem v pase, atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 3.130,00 Kč / 1 ks 7.11\| kompresivní elastické punčochové kalhoty - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.11.1\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.565,00 Kč / 1 ks 7.11.2\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.652,00 Kč / 1 ks 7.11.3\| kompresivní elastické punčochové kalhoty dámské - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.913,00 Kč / 1 ks 7.11.4\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.11.5\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 5.913,00 Kč / 1 ks 7.11.6\| kompresivní elastické punčochové kalhoty pánské - atypické rozměry - IV. kompresní třída - technologie plochého pletení\| IV. kompresní třída 49 mmHg a více\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.12\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.12.1\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.522,00 Kč / 1 ks 7.12.2\| kompresivní elastické návleky na chodidlo s prsty - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.522,00 Kč / 1 ks 7.13\| kompresivní rukavice - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.13.1\| kompresivní rukavice - bez prstů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 783,00 Kč / 1 ks 7.13.2\| kompresivní rukavice - s prsty, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.435,00 Kč / 1 ks 7.13.3\| kompresivní rukavice - bez prstů, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 870,00 Kč / 1 ks 7.13.4\| kompresivní rukavice - s prsty, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.261,00 Kč / 1 ks 7.13.5\| kompresivní prodloužená rukavice AE k lokti, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.565,00 Kč / 1 ks 7.14\| kompresivní pažní návlek - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.14.1\| kompresivní pažní návlek - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.739,00 Kč / 1 ks 7.14.2\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí bez prstů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.435,00 Kč / 1 ks 7.14.3\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí s prsty, atypické rozměry - II. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.174,00 Kč / 1 ks 7.14.4\| kompresivní pažní návleky - atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 1.913,00 Kč / 1 ks 7.14.5\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí bez prstů, atypické rozměry - III. kompresní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 2.957,00 Kč / 1 ks 7.14.6\| kompresivní pažní návleky - s rukavicí s prsty, atypické rozměry - III. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| III. kompresní třída 34-46 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.435,00 Kč / 1 ks 7.14.7\| kompresivní pažní návleky - s popruhem nebo úchytem k podprsence, atypické rozměry - II. kompresivní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 4.130,00 Kč / 1 ks 7.15\| kompresivní hrudní návleky - atypické rozměry - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.15.1\| kompresivní hrudní návleky - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 3.739,00 Kč / 1 ks 7.15.2\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 4.783,00 Kč / 1 ks 7.15.3\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen a jednoho rukávu, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.087,00 Kč / 1 ks 7.15.4\| kompresivní hrudní návleky - včetně ramen a obou rukávů, atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.522,00 Kč / 1 ks 7.15.5\| kompresivní body - atypické rozměry - II. kompresní třída - technologie plochého pletení\| II. kompresní třída 23-32 mmHg\| J16; ANG; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok\| 6.522,00 Kč / 1 ks 7.16\| návleky na popáleniny - na zakázku\| \| \| \| \| 7.16.1\| elastické návleky na popáleniny - na zakázku\| elastické návleky pro popálené pacienty vyrobené na základě individuálních měrných podkladů.\| POP; CHI; PLA; ORT; DER; po schválení zdravotní pojišťovnou; možnost předepsání v době hospitalizacehospitalizace\| pokud nelze použít návleky sériově vyrobené; stav po popálení kterékoliv části těla II. a III. stupně\| 6 kusy / 1 rok; nejdéle po dobu 1 roku\| 99 % 7.17\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku - technologie kruhového pletení\| \| \| \| \| 7.17.1\| návleky a punčochy - na zakázku - technologie kruhového pletení\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 99 % 7.18\| ZP pro kompresní terapii - na zakázku - technologie plochého pletení\| \| \| \| \| 7.18.1\| návleky a punčochy - na zakázku - technologie plochého pletení\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; po schválení zdravotní pojištovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 2 ks / 1 rok / 1 končetina\| 99 % 8\| ZP pro přístrojovou lymfodrenáž - na zakázku - masážní návleky\| \| \| \| \| 8.1\| masážní návleky - na zakázku\| \| \| \| \| 8.1.1\| masážní návleky - na zakázku\| detailní položková kalkulace použitého materiálu a prováděných úkonů\| J16; REH; ORT; po schválení zdravotní pojišťovnou\| pokud nelze použít sériově vyrobené zdravotnické prostředky\| 1 ks / 2 roky\| 99 % 9\| příslušenství ke sluchadlům - na zakázku\| \| \| \| \| 9.1\| tvarovky ušní a skořepiny - na zakázku\| \| \| \| \| 9.1.1\| skořepiny ke sluchadlům se sluchátkem ve zvukovodu - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka či šálka na základě individuálně provedeného otisku zvukovodu\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 1 rok\| 435,00 Kč / 1 ks 9.1.2\| skořepiny ke sluchadlům se sluchátkem ve zvukovodu - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka či šálka na základě individuálně provedeného otisku zvukovodu\| FON; ORL\| od 19 let\| 2 ks / 5 let\| 435,00 Kč / 1 ks 9.1.3\| tvarovky ušní k závěsným sluchadlům - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka\| FON\| do 18 let včetně\| 2 ks / 1 rok\| 348,00 Kč / 1 ks 9.1.4\| tvarovky ušní k závěsným sluchadlům - na zakázku\| individuálně vyrobená koncovka\| FON; ORL\| od 19 let\| 2 ks / 5 let\| 304,00 Kč / 1 ks 9.1.5\| tvarovky ušní - ochranné (ochrana před vniknutím vody do středouší) - na zakázku\| měkká hmota na základě otisku zvukovodu, bez zvukového otvoru s úchytkami\| FON; ORL\| do 18 let včetně; stavy s otevřeným středouším\| 1 ks / 2 roky / 1 ucho\| 217,00 Kč / 1 ks 10\| ZP pro korekci zraku - na zakázku\| \| \| \| \| 10.1\| brýle - na zakázku\| \| \| \| \| 10.1.1\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 609,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 609,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 348,00 Kč / 1 ks 10.1.2\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 783,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně \| 1 ks / 12 měsíců \| 783,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 522,00 Kč / 1 ks 10.1.3\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.130,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.130,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 10.1.4\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 696,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 696,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 435,00 Kč / 1 ks 10.1.5\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 870,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 609,00 Kč / 1 ks 10.1.6\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.478,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.478,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks 10.1.7\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.217,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 957,00 Kč / 1 ks 10.1.8\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.565,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.565,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.304,00 Kč / 1 ks 10.1.9\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose do+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.478,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.478,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.217,00 Kč / 1 ks 10.1.10\| brýle - na zakázku - obruba + čočky prismatické\| obruba, brýlová skla sféra v součtu v hl. ose nad+- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.826,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.826,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.565,00 Kč / 1 ks 10.1.11\| brýle - na zakázku - obruba + čočky bifokální\| obruba, brýlová skla bifokální\| OPH\| do 5 let včetně\| afakie; strabismus; snížená možnost výměny brýlí (poruchy hybnosti primární následkem přímého poškození nebo sekundární v důsledku jiné nemoci, upřesnění čerpáno z vyjádření WHO z r. 2001 v Mezinárodní klasifikaci funkčnosti, postižení a zdraví (International Classification of Functioning, Disability and Health))\| 1 ks / 4 měsíce\| 1.304,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 12 měsíců\| 1.304,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.043,00 Kč / 1 ks 10.1.12\| brýle - na zakázku - obruba + čočky dioptrické\| obruba, brýlová skla hyperokulární + matnice\| OPH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| do 14 let včetně a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 6 měsíců\| 2.000,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 6 měsíců\| 1.739,00 Kč / 1 ks od 18 let a pokles zrakové ostrosti do blízka včetně s optimální možnou korekcí pod 0,5 na lepším oku\| 1 ks / 36 měsíců\| 1.739,00 Kč / 1 ks 10.2\| čočka kontaktní - na zakázku\| \| \| \| \| 10.2.1\| čočka kontaktní měkká okluzní\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| při intoleranci náplasťového okluzoru\| 1 ks / 1 oko / 12 měsíců\| 852,00 Kč / 1 ks 10.2.2\| čočka kontaktní měkká\| -\| OPH\| \| nad +- 10 dpt; anizometropie 3 dpt a více\| 1 ks / 1 oko / 6 měsíců\| 870,00 Kč / 1 ks 10.2.3\| čočka kontaktní sférická pevná tvrdá plynopropustná (RGP)\| -\| OPH\| \| keratokonus; rohovkové dystrofie s nesnášenlivostí měkkých k. č.; stav po keratoplastice\| 1 ks / 1 oko / 24 měsíců\| 2.609,00 Kč / 1 ks 10.2.4\| čočka kontaktní torická pevná tvrdá plynopropustná (RGP)\| -\| OPH\| \| keratokonus; rohovkové dystrofie s nesnášenlivostí měkkých k. č.; stav po keratoplastice\| 1 ks / 1 oko / 24 měsíců\| 4.783,00 Kč / 1 ks 10.3\| samostatné čočky\| \| \| \| \| 10.3.1\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.1\| 174,00 Kč / 1 ks 10.3.2\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.2\| 261,00 Kč / 1 ks 10.3.3\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| -\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.3\| 435,00 Kč / 1 ks 10.3.4\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 6 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.4\| 217,00 Kč / 1 ks 10.3.5\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 6 dpt do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| do 17 let včetně\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.5\| 304,00 Kč / 1 ks 10.3.6\| samostatné čočky - čočky dioptrické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| -\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.6\| 609,00 Kč / 1 ks 10.3.7\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.7\| 478,00 Kč / 1 ks 10.3.8\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl 0 až +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.8\| 652,00 Kč / 1 ks 10.3.9\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose do +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.9\| 609,00 Kč / 1 ks 10.3.10\| samostatné čočky - čočky prismatické\| sféra v součtu v hl. ose nad +- 10 dpt, cyl nad +- 2 dpt\| OPH\| diplopie; strabismus\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.10\| 783,00 Kč / 1 ks 10.3.11\| samostatné čočky - čočky bifokální\| bifokální\| OPH\| afakie; strabismus; snížená možnost výměny brýlí (poruchy hybnosti primární následkem přímého poškození nebo sekundární v důsledku jiné nemoci, upřesnění čerpáno z vyjádření WHO z r. 2001 v Mezinárodní klasifikaci funkčnosti, postižení a zdraví (International Classification of Functioning, Disability and Health))\| v rámci frekvenčního omezení řádku 10.1.11\| 522,00 Kč / 1 ks 10.4\| individuální přizpůsobení čoček\| \| \| \| \| 10.4.1\| individuální přizpůsobení čoček - absorpční vrstva\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| afakie; pseudoafakie; choroby a vady provázené světloplachostí\| 1 pár / 4 měsíce\| 130,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 pár / 12 měsíců\| 130,00 Kč / 1 ks 15 až 17 let včetně\| 1 pár / 36 měsíců\| 130,00 Kč / 1 ks 10.4.2\| individuální přizpůsobení čoček - fólie prismatická\| -\| OPH\| do 5 let včetně\| diplopie; strabismus\| 1 ks / 1 oko / 4 měsíce / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks 6 až 14 let včetně\| 1 ks / 1 oko / 12 měsíců / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks od 15 let včetně\| 1 ks / 1 oko / 36 měsíců / 1 oko\| 452,00 Kč / 1 ks 11\| ZP kompenzační pro zrakově postižené - na zakázku\| \| \| \| \| 11.1\| oční protézy - na zakázku\| \| \| \| \| 11.1.1\| oční protézy - skleněné - na zakázku\| -\| OPH\| -\| 2 ks / 1 rok\| 696,00 Kč / 1 ks 11.1.2\| oční protézy - akrylátové - na zakázku\| -\| OPH\| -\| 1 ks / 1 rok\| 1.739,00 Kč / 1 ks Tabulka č. 3 \| Členění úprav a oprav\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhradový limit bez DPH ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| úpravy a opravy ZP ortopedicko-protetických - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1\| úpravy a opravy ortéz - na zakázku\| \| \| \| \| 1.1.1\| úpravy ortéz - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| -\| 100 % 1.1.2\| opravy ortéz - na zakázku\| uvedení ortézy do bezpečného funkčního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| -\| 75 % 1.2\| úpravy a opravy protéz - na zakázku\| \| \| \| \| 1.2.1\| úpravy protéz - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| maximálně 2x za rok\| 100 % 1.2.2\| opravy protéz - na zakázku\| uvedení protézy do bezpečného funkčního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| maximálně 2x za rok\| 75 % 1.2.3\| opravy myoelektrických protéz - na zakázku\| uvedení protézy do bezpečného funkčního stavu\| CHI; NEU; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| maximálně 2x za rok\| 99 % 2\| úpravy a opravy obuvi ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1\| úpravy a opravy obuvi ortopedické - na zakázku\| \| \| \| \| 2.1.1\| úpravy ortopedické obuvi - na zakázku\| přizpůsobení již zhotoveného zdravotnického prostředku novým okolnostem vyvolanými změnami na těle pacienta, výměna součástí, které svou životností nedosahují frekvenčního limitu zdravotnického prostředku\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně při změnách zdravotního stavu a v medicínsky zdůvodněných případech\| maximálně 2x za rok\| 100 % 2.1.2\| opravy terapeutické části ortopedické obuvi - na zakázku\| opravy terapeutických částí obuvi; uvedení ortopedické obuvi do funkčního stavu\| DIA; CHI; ORP; ORT; REH; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| -\| 75 % 3\| úpravy a opravy ZP pro pacienty s poruchou mobility\| \| \| \| \| 3.1\| úpravy a opravy vozíků\| \| \| \| \| 3.1.1\| opravy vozíků - mechanických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného vozíku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného vozíku; 90 %, maximální úhrada 8.696,00 Kč / 5 let při poskytnutí necirkulovaného vozíku do vlastnictví pojištěnce 3.1.2\| opravy vozíků - elektrických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného vozíku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného vozíku; 90 %, maximální úhrada 12.174,00 Kč / 7 let při poskytnutí necirkulovaného vozíku do vlastnictví pojištěnce 3.1.3\| úpravy vozíků - mechanických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.1.4\| úpravy vozíků - elektrických\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.2\| úpravy zdravotních kočárků\| \| \| \| \| 3.2.1\| úpravy zdravotních kočárků\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.3\| opravy vanových zvedáků\| \| \| \| \| 3.3.1\| oprava vanových zvedáků\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 3.4\| opravy a úpravy nebo úpravy polohovacích lůžek\| \| \| \| \| 3.4.1\| opravy polohovacích lůžek\| úhrada pouze u lůžek ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného lůžka; 95 % při poskytnutí cirkulovaného lůžka 3.4.2\| úpravy polohovacích lůžek - prodloužení\| -\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 99 % 3.5\| opravy polohovacích zařízení\| \| \| \| \| 3.5.1\| opravy polohovacích zařízení - pro sezení\| úhrada pouze u polohovacích zařízení ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zařízení; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zařízení 3.5.2\| opravy polohovacích zařízení - vertikalizačních\| úhrada pouze u polohovacích zařízení ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zařízení; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zařízení 3.6\| opravy pojízdných zvedáků\| \| \| \| \| 3.6.1\| opravy pojízdných zvedáků - mechanických\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 3.6.2\| opravy pojízdných zvedáků - elektrických\| úhrada pouze u zvedáků ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % při poskytnutí nového cirkulovatelného zvedáku; 95 % při poskytnutí cirkulovaného zvedáku 4\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| 4.1\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| \| \| \| \| 4.1.1\| opravy ZP pro léčbu poruch dýchání ve spánku\| úhrada pouze u ZP ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| do 18 let včetně; ANS; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou\| -\| -\| 90 % od 19 let; INT; KAR; NEU; ORL; PNE; PSY; po schválení zdravotní pojišťovnou 5\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| 5.1\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| \| \| \| \| 5.1.1\| opravy přístrojů pro sekvenční tlakovou lymfodrenáž\| úhrada pouze u ZP ve vlastnictví zdravotní pojišťovny\| J16; PRL; po schválení zdravotní pojišťovnou\| lymfatický edém\| -\| 90 % 6\| opravy ZP kompenzačních\| \| \| \| \| 6.1\| opravy epitéz - na zakázku\| \| \| \| \| 6.1.1\| opravy epitéz obličejových - na zakázku\| uvedení obličejové epitézy do bezpečného funkčního stavu\| DIA; CHI; NEU; ORP; ORT; REH; ONK; po schválení zdravotní pojišťovnou\| výhradně v případě poškození vzniklého běžným opotřebením, nikoliv v případě poškození vinou špatného používání\| 2 ks / 1 rok\| 75 % 7\| individuální terapeutické úpravy předmětů osobní potřeby pojištěnců\| \| \| \| \| 7.1\| individuální terapeutické úpravy obuvi\| \| \| \| \| 7.1.1\| individuální terapeutické úpravy sériově vyrobené obuvi\| ortopedické úpravy a přestavby standardní obuvi (zejména zvýšení podešve, vystavění podešve, zabudování vnitřních korektorů a další)\| ORP; ORT; REH, po schválení zdravotní pojišťovnou\| zkrat dolní končetiny; deformity nohy; kombinované vady nohy; preskripce není možná se souběhem ortopedické obuvi na zakázku\| 1 pár / 6 měsíců\| 80% 8\| opravy a úpravy ZP pro pacienty s diabetem a s jinými poruchami metabolismu\| \| \| \| \| 8.1\| opravy a úpravy inzulínových pump\| \| \| \| \| 8.1.1\| výměna baterie k inzulínové pumpě\| -\| DIA\| pacienti používající inzulinovou pumpu\| -\| 1.113,00 Kč / 1 rok 9\| opravy a úpravy ZP respiračních, inhalačních a pro aplikaci enterální výživy\| \| \| \| \| 9.1\| opravy elektrolaryngů\| \| \| \| \| 9.1.1\| výměna akumulátoru k elektrolaryngu\| sada 2 baterií k elektrolaryngu\| FON; ORL\| pacienti používající elektrolarynx, nejdříve po uplynutí 24 měsíců od výdeje elektrolaryngu\| 1 sada / 2 roky\| 522,00 Kč / 1 sada 1. Je-li v oddílu C stanovena procentní výše úhrady nebo spoluúčasti, rozumí se tím procentní výše úhrady nebo spoluúčasti ze skutečně uplatněné ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele. 2. Je-li v oddílu C stanoven doplatek pojištěnce, hradí část skutečně uplatněné ceny zdravotnického prostředku pro konečného spotřebitelespotřebitele přesahující doplatek pojištěnce zdravotní pojišťovna. Příloha č. 4 k zákonu č. 48/1997 Sb. STOMATOLOGICKÉ VÝROBKY HRAZENÉ ZE ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A ROZSAH A PODMÍNKY JEJICH ÚHRADY Tabulka č. 1 Seznam odborností zubních lékařů pro preskripční omezení\| Zkratka ---\|--- zubní lékař\| STO ortodontista\| ORD Tabulka č. 2 Symbol \| Význam ---\|--- I\| plná úhrada ze zdravotního pojištění C\| částečná úhrada ze zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovna hradí částku uvedenou u symbolu C za dvojtečkou Z\| plná úhrada ze zdravotního pojištění jen za určitých podmínek po schválení revizním lékařem Tabulka č. 3 Kategorie\| Rozlišovací kritéria ---\|--- a\| rozštěpy rtu, čelisti a patra, vrozené celkové vady a systémová onemocnění s ortodontickými projevy, mnohočetné hypodoncie (6 a více chybějících zubů v jedné čelisti, nezapočítávají se třetí moláry). b\| hypodoncie čtyř a více stálých zubů v jedné čelisti mimo zuby moudrosti obrácený skus řezáků i jednotlivých protruzní vady s incizálním schůdkem devět a více milimetrů otevřený skus v rozsahu všech stálých řezáků dva a více milimetrů retence, palatinální poloha a ageneze stálého špičáku, nedostatek místa pro stálý špičák, 5 milimetrů a více retence stálého horního řezáku, retence prvního stálého moláru hluboký skus s traumatizací gingivy zkřížený skus s nuceným vedením dolní čelisti nonokluze nejméně dvou párů antagonistů, mimo zuby moudrosti, v jednom laterálním segmentu c\| ostatní anomálie zubů a skusu Pro zařazení do kategorie postačí, je-li naplněno jedno z rozlišovacích kritérií. Zařazení do kategorie se provede podle stavu ke dni zahájení ortodontické léčby. Tabulka č. 4 položka\| název\| Popis\| Preskripční omezení\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhrada ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Skusové šablony\| \| \| \| \| 1.1.\| skusové šablony\| rekonstrukce mezičelistních vztahů skusovými šablonami -\| STO\| hrazeno zvlášť jen tehdy, jde-li o nezbytnou samostatnou výrobní fázi fixního výrobku plně hrazeného ze zdravotního pojištění\| -\| I 2\| Inleje\| \| \| \| \| 2.1.\| inlej kořenová\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let věku úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| C: 300 Kč 3\| Korunky (samostatné i pilířové)\| \| \| \| \| 3.1.\| korunka plášťová celokovová samostatná\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| hrazeno jen při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I 3.2.\| korunka plášťová celokovová pilířová\| -\| STO\| -\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 1200 3.3.\| korunka estetická plášťová z kompozitního plastu\| korunka plášťová z kompozitního plastu na zubu se schůdkovou preparací\| STO\| hrazeno jen při použití na stálém řezáku nebo stálém špičáku\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 4 roky\| I 3.4.\| korunka estetická plášťová fazetovaná kompozitním plastem\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen při použití u pacientů do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I -\| částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.5.\| korunka estetická plášťová z keramiky\| -\| STO\| plně hrazeno po schválení revizním lékařem jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let na stálém zubu při diagnóze dentinogenesis a amelogenesis imperfecta\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| Z částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.6.\| korunka estetická ostatní\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 300 Kč 3.7.\| provizorní korunka\| -\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let při použití na stálém zubu\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x do zhotovení finálního výrobku\| I částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let při použití na stálém zubu\| C: 200 Kč 4\| Mezičleny\| \| \| \| \| 4.1.\| člen můstku celokovový\| -\| STO\| -\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.2.\| člen můstku estetický fazetovaný kompozitním plastem\| úhrada zahrnuje cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata\| STO\| plně hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| I -\| částečně hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| na zubu ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.3.\| člen můstku estetický ostatní\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| ve stejné lokalizaci 1x / 8 let\| C: 200 Kč 4.4.\| člen můstku provizorní\| -\| STO\| -\| ve stejné lokalizaci 1x do zhotovení finálního výrobku\| C: 100 Kč 5\| Adhezivní náhrady\| \| \| \| \| 5.1.\| adhezivní náhrada z kompozitního plastu a kovu\| -\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| 1x / 5 let\| C: 1500 Kč 6\| Částečné snímatelné náhrady\| \| \| \| \| 6.1.\| částečná snímatelná náhrada základní\| částečná snímatelná náhrada s pryskyřičným tělem se zabudovanými jednoduchými opěrnými a retenčními prvky zajišťujícími alespoň dentomukózní přenos žvýkacího tlaku a stabilitu náhrady v ústech. Úhrada zahrnuje zhotovení výztuže, otisk čelisti v individuální lžíci, je-li třeba, a cenu použité dentální slitiny s výjimkou dentální slitiny zlata.\| STO\| -\| 1x / 4 roky\| I 6.2.\| částečná snímatelná náhrada ostatní\| částečná snímatelná náhrada ostatní s dentálním nebo dentomukózním přenosem žvýkacího tlaku zhotovená za použití jiných konstrukčních prvků, technologických postupů a materiálů než u částečné snímatelné náhrady základní\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| 1x / 4 roky\| C: 2500 Kč 6.3.\| částečná dětská snímatelná náhrada\| částečná dětská snímatelná náhrada v dočasném a smíšeném chrupu bez kotevních prvků.\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 18 let\| -\| I 7\| Celkové snímatelné náhrady\| \| \| \| \| 7.1.\| celková snímatelná náhrada základní\| celková snímatelná náhrada s bazí z jednobarevné metylmetakrylátové pryskyřice a s pryskyřičnými zuby\| STO\| -\| 1x / 4 roky\| I 7.2.\| celková snímatelná náhrada ostatní\| celková snímatelná náhrada ostatní zhotovená za použití jiných technologických postupů, materiálů a konstrukčních prvků než u celkové snímatelné náhrady základní\| STO\| hrazeno jen u pojištěnců od 18 let\| 1x / 4 roky\| C: 4500 Kč 8\| Rekonstrukční a pooperační náhrady\| \| \| \| \| 8.1.\| krycí deska\| -\| STO\| -\| -\| I 8.2.\| pooperační náhrada\| -\| STO\| -\| -\| I 8.3.\| obturátor\| -\| STO\| -\| -\| I 8.4.\| nákusná dlaha\| -\| STO\| hrazeny jsou jen pooperační a poúrazové nákusné dlahy\| -\| I hrazeno jen při onemocnění temporomandibulárního kloubu\| 1x / 2 roky\| C: 1000 Kč 9\| Dentální slitiny\| \| \| \| \| 9.1\| dentální slitiny zlata\| výrobní ztráta z čisté váhy výrobku do 8%\| STO\| hrazeno pouze v případě prokázané alergie na ostatní dentální kovy\| -\| Z 10\| Opravy, úpravy a rebaze náhrad\| \| \| \| \| 10.1.\| oprava prasklé nebo zlomené snímatelné náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 200 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady 10.2.\| oprava vypadlého zubu z náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 150 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady 10.3.\| oprava retenčních prvků náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let 1x / 6 měsíců\| C: 350 Kč u pojištěnců od 18 let 1x / 2 roky, ne dříve než 1 rok od zhotovení náhrady 10.4.\| úprava - rozšíření baze náhrady včetně retenčních prvků\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| u pojištěnců do dne dosažení 18 let bez limitu\| C: 550 Kč u pojištěnců od 18 let 3x / 1 náhrada, ne dříve než 1 rok od zhotovení náhrady 10.5.\| rebaze částečné a celkové náhrady\| -\| STO\| hrazeno jen u snímatelných náhrad plně nebo částečně hrazených ze zdravotního pojištění\| 1x / 2 roky, ne dříve než 2 roky od zhotovení náhrady\| C: 800 Kč Tabulka č. 5 položka\| název\| Kategorie\| Popis\| Preskripční omezeni\| Indikační omezení\| Množstevní limit\| Úhrada ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 11.1.\| ortodontický diagnostický a dokumentační model\| a\| 1 ks = 1 pár\| ORD\| -\| 2 ks / 1 rok, 6 ks za život\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let c 11.2\| funkční snímací aparát\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 1875 Kč c\| C: 1250 Kč 11.3.\| složitý funkční snímací aparát (Klammt, Balters, Fränkel, Bimler, Lehman, Hansaplatte)\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 3000 Kč c\| C: 2000 Kč 11.4.\| jednoduchý deskový nebo foliový snímací aparát - do 4 prvků (drát, 1 šroub)\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 ks / 2 roky / 1 čelist\| C: 1275 Kč c\| C: 850 Kč 11.5.\| složitý deskový snímací aparát\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 4 roky\| C: 1950 Kč c\| C: 1300 Kč 11.6.\| clona, skluzná stříška\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 5 let\| C: 1125 Kč c\| C: 750 Kč 11.7.\| pevný aparát k rozšíření patrového švu\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 10 let\| C: 2025 Kč c\| C: 1350 Kč 11.8.\| laboratorně zhotovený intraorální oblouk\| a\| -\| ORD\| -\| -\| I b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 2 ks / 5 let\| C: 1110 Kč c\| C: 740 Kč 11.9.\| oprava poškozeného snímacího aparátu (lom a podobná poškození)\| a\| -\| ORD\| -\| \| C: 668 Kč b\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 / 1 rok, ne dříve než 6 měsíců od zhotovení výrobku c 11.10.\| plánovaná úprava - modifikace snímacího aparátu v laboratoři\| a\| -\| ORD\| -\| \| I b\| ortodontický šroub se při úpravě snímacího aparátu nehradí\| hrazeno jen u pojištěnců do dne dosažení 22 let\| 1 x / 6 měsíců\| C: 1200 Kč c\| C: 800 Kč Příloha č. 5 k zákonu č. 48/1997 Sb. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči ODDÍL A A. Seznam indikačních skupin pro dospělé I Nemoci onkologické II Nemoci oběhového ústrojí III Nemoci trávicího ústrojí IV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí V Nemoci dýchacího ústrojí VI Nemoci nervové VII Nemoci pohybového ústrojí VIII Nemoci močového ústrojí IX Duševní poruchy X Nemoci kožní XI Nemoci gynekologické B. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé Číslo indikace\| Indikace\| ZÁKLADNÍ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení\| OPAKOVANÝ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení ---\|---\|---\|--- I\| NEMOCI ONKOLOGICKÉ I/1\| \\- Zhoubné nádory.\| K 21 dnů Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie). Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. II\| NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ II/l\| \\- Symptomatická ischemická choroba srdeční.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů II/2\| \\- Stav po infarktu myokardu.\| K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.\| II/3\| \\- Hypertenzní nemoc II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.\| K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hypertenzní nemoc refrakterní. II/4\| \\- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.\| K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba. II/5\| \\- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. \\- Chronický lymfatický edém.\| K 21 dnů Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání, nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia. P 21 dnů Ostatní. Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách nejdříve za 3 měsíce po odeznění akutního stádia.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů II/6\| \\- Stavy po kardiochirurgických výkonech typu: náhrada chlopně bioprotézou nebo metalickou protézou, rekonstrukční výkony na chlopních, defekty septa síní nebo komor, chirurgická revaskularizace myokardu – koronární arteriální bypass (CABG), operace vrozených srdečních vad u dospělých, operace výdutě levé komory, operace nádorů srdce, operace osrdečníku, operace hrudní aorty.\| K 28 dnů Přímé přeložení ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče nebo do 3 měsíců po operaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. II/7\| \\- Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).\| P 21 dnů Do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).\| II/8\| \\- Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty. \\- Stavy po perkutánní transluminární angioplastice.\| K 21 dnů Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce do 4 měsíců po operaci. P 21 dnů V rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.\| II/9\| \\- Stavy po transplantaci srdce.\| K 28 dnů Přímé přeložení ze zdravotnického zařízení poskytovatele lůžkové péče nebo do 12 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. III\| NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ III/1\| \\- Chronické a recidivující onemocnění žaludku a střev s maldigestivními příznaky přetrvávajícími při standardní farmakoterapii. \\- Stavy po těžkých střevních infekcích, parazitózách a mykotických onemocněních.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů III/2\| \\- Stavy po operaci žaludku, dvanáctníku, jícnu a střev s postresekční symptomatologií endoskopicky ověřenou.\| K 21 dnů Do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů V rozmezí 6 až 12 měsíců po operaci.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů V rozmezí 12 až 18 měsíců po operaci nebo ukončení komplexní léčby při trvající symptomatologii. III/3\| \\- Crohnova nemoc. \\- Colitis ulceroza.\| K 21 dnů Těžká forma onemocnění. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Opakované exacerbace nemoci: 1× v průběhu kalendářního roku do stabilizace stavu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. III/4\| \\- Chronická onemocnění žlučníku a žlučového traktu s lithiazou, pokud je operace kontraindikovaná. \\- Sklerotizující cholangoitis. \\- Funkční poruchy žlučového traktu.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů K udržení remise. III/5\| \\- Stavy po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu, po zákrocích pro stenozu a lithiazu žlučových cest – pooperační pankreatitidocholangoitis, ikterus, instrumentace žlučových cest, endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP). \\- Stavy po dissoluci kamenů a extrakorporální litotrypsii.\| K 21 dnů Do 6 měsíců po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu. Po zákrocích pro stenozu a lithiazu žlučových cest. Možnost prodloužení. P 21 dnů Do 6 měsíců po dissoluci kamenů a extrakorporální litotrypsii.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Trvající dysfunkce žlučových cest. III/6\| \\- Stavy po akutní hepatitis jakékoliv etiologie a toxickém jaterním poškození (lékovém i vlivem práce). \\- Chronická hepatitis s přetrváváním pozitivity markerů. \\- Asociovaná autoimunní hepatitis. \\- Primární biliární cirhóza.\| K 21 dnů Do 6 měsíců od stanovení onemocnění při konzervativní terapii. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Poškození jater při přetrvávajících známkách aktivity procesu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní při přetrvávajících biochemických nebo histologických známkách onemocnění jater. III/7\| \\- Stavy po resekčních výkonech a transplantacích jater nebo operacích a transplantacích pankreatu.\| K 21 dnů Stavy po resekčních výkonech do 6 měsíců po operaci. Stavy po transplantacích do 12 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů III/8\| \\- Stavy po akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis. \\- Prokázaná chronická pankreatitis.\| K 21 dnů Do 6 měsíců od zahájení léčby akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis, při komplikacích do 12 měsíců od zahájení léčby akutní pankreatitis nebo po exacerbaci chronické pankreatitis. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Vleklá maldigesce a malabsorpce při prokázané poruše stavu výživy, pokud je příčinou dysfunkce pankreatu. IV\| NEMOCI Z PORUCHY VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ IV/1\| \\- Diabetes mellitus.\| K 21 dnů Stavy s komplikací (mikroangiopatie a makroangiopatie, neuropatie). P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Stavy s komplikací (mikroangiopatie a makroangiopatie, neuropatie). IV/2\| \\- Stavy po totální thyreoidektomii. \\- Hypothyreóza při obtížně probíhající lékové substituci.\| K 21 dnů Do 6 měsíců po chirurgickém výkonu. P 21 dnů Do 6 měsíců od stanovení onemocnění hypotyreozy.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Obtížně probíhající substituce nebo při rozvoji sekundárních symptomů (zejména artropatie a benigní myopatie). IV/3\| \\- Stavy po operacích hyperfunkčního benigního adenomu hypofýzy a nadledvin při přítomnosti sekundárních symptomů onemocnění (zejména artropatie a myopatie).\| K 21 dnů Do 6 měsíců po chirurgickém výkonu. Možnost prodloužení.\| V\| NETUBERKULÓZNÍ NEMOCI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ V/l\| \\- Stavy po operaci horních cest dýchacích a dolních cest dýchacích; netýká se stavů po operacích tonsil, adenoidních vegetací a nosní přepážky. \\- Stavy po transplantaci plic.\| K 28 dnů Stavy po operaci dolních cest dýchacích do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení. K 28 dnů Stavy po transplantaci plic do 12 měsíců po transplantaci. Možnost prodloužení. K 21 dnů Stavy po operaci horních cest dýchacích do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| V/2\| \\- Poškození hrtanu a hlasivek v důsledku hlasového přetížení. \\- Stavy po fonochirurgické léčbě.\| K 21 dnů Stavy, kdy přes využití všech možností konzervativní či chirurgické léčby nedojde k úpravě funkce hlasu.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Stavy, kdy přes využití všech možností konzervativní či chirurgické léčby nedojde k úpravě funkce hlasu. V/3\| \\- Stavy po komplikovaném zánětu plic.\| K 21 dnů Do 4 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace.\| V/4\| \\- Bronchiektazie \\- Recidivující záněty dolních cest dýchacích a chronické záněty dýchacího ústrojí jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání.\| K 21 dnů Možnost prodloužení.\| K 21 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. V/5\| \\- Astma bronchiale. \\- Chronická obstrukční plicní nemoc.\| K 28 dnů Prokázaná ventilační porucha - pokles hodnoty objemu vzduchu vydechnutého v první sekundě při maximálním úsilí (FEV) 1 sec opakovaně pod 60 % náležité hodnoty nebo nutnost dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Prokázaná ventilační porucha – pokles hodnoty objemu vzduchu vydechnutého v první sekundě při maximálním úsilí (FEV) 1 sec opakovaně pod 60 % náležité hodnoty nebo nutnost dlouhodobé (více než 6 měsíců v roce) systémové kortikoterapie pro uvedené onemocnění. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. V/6\| \\- Intersticiální plicní fibrózy jakékoliv etiologie v soustavném léčení.\| K 28 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Možnost prodloužení K 28 dnů Při prokázané ventilační poruše -pokles hodnoty vitální kapacity (VC) opakovaně pod 80 % náležité hodnoty. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. K 21 dnů Při prokázané ventilační poruše - pokles hodnoty vitální kapacity (VC) opakovaně pod 80 % náležité hodnoty. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. V/7\| \\- Následky toxických účinků plynů, dýmů, leptavých par a dráždivých prachů na horní cesty dýchací a dolní cesty dýchací.\| K 28 dnů Nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. VI\| NEMOCI NERVOVÉ VI/1\| \\- Obrna lícního nervu. \\- Postpoliomyelitický syndrom. \\- Chabé obrny, mimo poúrazových, včetně poinfekční polyradikuloneuritis v návaznosti na ukončení akutní fáze.\| K 28 dnů Obrna lícního nervu v akutní fázi, pokud není soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče efektivní. Postpoliomyelitický syndrom. Ostatní nemoci po dobu trvání chabé periferní obrny s doloženou elektromyografií (EMG) a po dobu pozvolné úpravy funkcí. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Postpoliomyelitický syndrom. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní po dobu trvání chabé periferní obrny s doloženou elektromyografií (EMG) a po dobu pozvolné úpravy funkcí. VI/2\| \\- Polyneuropatie s paretickými projevy.\| K 28 dnů Chabé obrny s postižením 0. až 3. stupně svalového testu a prokazatelným postižením podle elektromyografie (EMG). Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Chabé obrny s postižením 0. až 3. stupně svalového testu a prokazatelným postižením podle elektromyografie (EMG). 1x v průběhu 24 měsíců. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P14 dnů Ostatní. VI/3\| \\- Kořenové syndromy s iritačně-zánikovým syndromem.\| K 21 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na neurologickém nebo rehabilitačním oddělení lůžkové péče (do 3 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace), nebo u případů nejevících známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče, u nichž byla vyloučena indikace k neurochirurgickému či spondylochirurgickému zákroku. Možnost prodloužení.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/4\| \\- Zánětlivé nemoci centrálního nervstva: stavy po meningoencefalitis, encefalitis, encefalomyelitis a myelitis, stavy po encefalomyelopolyradi-kuloneuritis, pokud jsou přítomny spastickoparetické známky.\| K 28 dnů Po dobu přetrvávajících paréz s doloženým elektromyografickým vyšetřením (EMG) vyšetřením a po dobu pozvolné úpravy funkcí. Nejpozději do 6 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu, pokud přetrvávají těžké až střední parézy a je předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu. Možnost prodloužení. VI/5\| \\- Hemiparézy a paraparézy cévního původu se známkami obnovující se funkce.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci, nejpozději do 6 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace. Po odeznění akutního stadia nemoci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu, pokud přetrvávají těžké až střední parézy a je předpoklad pro zlepšení zdravotního stavu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VI/6\| \\- Stavy po poraněních a operacích mozku, míchy a periferního nervstva s poruchami hybnosti se známkami obnovující se funkce.\| K 28 dnů Přetrvávající parézy s pozvolnou úpravou funkcí, nejpozději do 6 měsíců po operaci nebo úrazu. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu, pokud přetrvává těžká až střední paréza a je předpoklad zlepšení zdravotního stavu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VI/7\| \\- Roztroušená skleróza a jiná demyelinizační onemocnění v remisi.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1x v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/8\| \\- Nervosvalová onemocnění primární, sekundární a degenerativní.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. VI/9\| \\- Syringomyelie s paretickými projevy.\| K 21 dnů\| K 21 dnů 1x v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/10\| \\- Dětská mozková obrna při možnosti samostatné mobility a bez výrazných psychických změn, za předpokladu udržení pracovní schopnosti nebo plné nezávislosti a soběstačnosti.\| K 28 dnů\| K 28 dnů Do 21 let. K 28 dnů Nad 21 let. 1× v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VI/11\| \\- Parkinsonova nemoc. (Netýká se Parkinsonského syndromu a sekundárního extrapyramidového syndromu při léčbě psychofarmaky.)\| K 21 dnů\| K 21 dnů Pokud je předpoklad zlepšení zdravotního stavu a udržení soběstačnosti. 1× v průběhu 24 měsíců. VII\| NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ VII/1\| \\- Revmatoidní artritis I. až IV. stadia hodnocení revmatoidní artritis včetně juvenilní artritis, soustavně léčená v rámci ambulantní péče.\| K 28 dnů Léčba od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b. Možnost prodloužení. P 21 dnů Onemocnění bez předchozí exacerbace a léčba v případě nižších stádií nemoci než II. stadia s funkčním postižením třídy b.\| K 28 dnů Léčba od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b. 1x v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Onemocnění bez předchozí exacerbace a léčba v případě nižších stádií nemoci než II. stadia s funkčním postižením třídy b. VII/2\| \\- Ankylozující spondylitis (Bechtěrevova nemoc), soustavně léčené v rámci ambulantní péče.\| K 28 dnů Od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b., v soustavné péči revmatologa nebo rehabilitačního lékaře. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Od II. stadia nemoci s funkčním postižením třídy b., v soustavné péči revmatologa nebo rehabilitačního lékaře. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/3\| \\- Ostatní séronegativní spondartritis soustavně léčená v rámci ambulantní péče, Reiterův syndrom, enteropatická artritis, reaktivní – parainfekční), \\- Sekundární artitis, soustavně léčená v rámci ambulantní péče.\| K 28 dnů Postižení páteře II. a vyššího stadia podle klasifikace pro ankylozující spondylitis. Chronická artritis periferních kloubů od funkčního postižení třídy II.b. stadia klasifikace pro revmatoidní artritis. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Postižení páteře II. a vyššího stadia podle klasifikace pro ankylozující spondylitis. Chronická artritis periferních kloubů od funkčního postižení třídy II.b. stadia klasifikace pro revmatoidní artritis. Nejdříve 12 měsíců od začátku základního pobytu a dále 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/4\| \\- Mimokloubní revmatismus, soustavně léčený v rámci ambulantní péče. \\- Difúzní onemocnění pojiva soustavně léčené v rámci ambulantní péče (systémový lupus erythematodus, sklerodermie, polymyositis, dermatomyositis, Sjogrenův syndrom a ostatní překryvné syndromy).\| K 28 dnů V remisi. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů V remisi. 1× v průběhu 24 měsíců. Při exacerbaci základního onemocnění po ukončení poslední komplexní léčby akutní fáze i před uplynutím 24 měsíců. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/5\| \\- Osteoporóza s komplikacemi, pokud soustavná ambulantní rehabilitační péče delší než 3 měsíce není efektivní nebo v návaznosti na hospitalizacihospitalizaci pro komplikaci osteoporózy. \\- Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání.\| K 21 dnů Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Patologické fraktury páteře v bezprostřední návaznosti na ukončení imobilizace na lůžku nebo sejmutí korzetu. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Kostní změny, které jsou následkem práce ve stlačeném vzduchu jako nemoc z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Patologické fraktury páteře v návaznosti na sejmutí korzetu. Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. VII/6\| \\- Bolestivé syndromy šlach, šlachových pochev, burz, úponů svalů, kosterních svalů nebo kloubů (včetně onemocnění způsobeného účinkem vibrací a dlouhodobého, nadměrného, jednostranného přetěžování jako nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání).\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání, do 12 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. VII/7\| \\- Koxartroza, gonartroza v soustavné ambulantní péči ortopeda a rehabilitačního lékaře.\| K 21 dnů Od III.stupně hodnocení nemoci podle Kellgrena. Od II. stupně funkčního postižení b, jedná-li se o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo opakované zánětlivé iritace. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní, pokud není soustavná ambulantní rehabilitační péče efektivní.\| K 21 dnů Od III.stupně hodnocení nemoci podle Kellgrena. Od II.stupně funkčního postižení b, jedná-li se o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo opakované zánětlivé iritace a předpokládá se zlepšení hybnosti a udržení soběstačnosti. 1× v průběhu 24 měsíců. Stavy kontraindikované k operaci 1× v průběhu kalendářního roku. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů I. až II. stupeň nemoci, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní, za předpokladu snížení dlouhodobé farmakoterapie či oddálení operační léčby. Stavy kontraindikované k operaci, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní. VII/8\| \\- Artrózy v ostatních lokalizacích. \\- Artropatie.\| K 21 dnů Bolestivá forma s častými exacerbacemi.\| K 21 dnů Jedná-li se o bolestivou formu s častými exacerbacemi a rychlou progresí nebo jedná-li se o opakovaně zánětlivé iritace; vždy za předpokladu zlepšení hybnosti a udržení soběstačnosti. 1× v průběhu 24 měsíců. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní, za předpokladu snížení dlouhodobé farmakoterapie. VII/9\| \\- Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči.\| K 21 dnů Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci (do 3 měsíců po ukončení hospitalizacehospitalizace) nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VII/10\| \\- Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady.\| K 28 dnů Neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| VII/11\| \\- Stavy po úrazech pohybového ústrojí a po ortopedických operacích včetně stavů po operacích meziobratlových plotének a stenóz kanálu páteřního, pokud není soustavná ambulantní nebo lůžková rehabilitační péče efektivní.\| K 28 dnů Neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 12 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Nejpozději do 24 měsíců po operaci meziobratlových plotének, stenóz páteřního kanálu nebo úrazu při přetrvávající závažné poruše hybnosti a omezení soběstačnosti a je předpoklad zlepšení zdravotního stavu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní při syndromu selhání operační léčby (FBS). VII/12\| \\- Stavy po amputacích dolní končetiny, stupeň aktivity 1 až 4, kdy je pojištěnec vybavený protézou.\| K 21 dnů Do 12 měsíců po operaci.\| VIII\| NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ VIII/1\| \\- Recidivující a chronické netuberkulózní záněty ledvin a močových cest rezistentní na léčbu antibiotiky (ATB) a jinou léčbu farmakologickou, v soustavné péči urologa minimálně 12 měsíců. \\- Cystické onemocnění ledvin.\| K 21 dnů Chronická pyelonefritis v solitární ledvině. Cystické onemocnění ledvin. Hladina sérového kreatininu trvale přesahuje 150 umol/1. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VIII/2\| \\- Nefrolitiáza bez městnání v močových cestách. \\- Nefrokalcinóza.\| K 21 dnů Nefrolitiáza v solitární ledvině nebo oboustranná nefrolitiáza, pokud stavy nejsou indikované k operační léčbě nebo litotrypsii. Cystinová nefrolithiáza. Bilaterální nefrokalcinóza. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Při prokázaném klinickém efektu předchozí lázeňské léčebně rehabilitační péče. VIII/3\| \\- Stavy po operacích ledvin a močových cest včetně operací endovezikálních a stavů po komplikované prostatektomii a nefrolitotrypsii, doléčení po litotrypsii extrakorporálními rázovými vlnami (LERV).\| K 21 dnů Do 6 měsíců po operaci ledvin a močových cest včetně operací endovezikálních a stavů po prostatektomii a nefrolitotrypsii. P 21 dnů Ostatní do 6 měsíců.\| VIII/4\| \\- Chronická prostatitis nebo chronická prostatovesikulitis rezistentní na farmakologickou léčbu a léčbu antibiotiky (ATB), v soustavné péči urologa minimálně 12 měsíců.\| P 21 dnů\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů VIII/5\| \\- Stavy po transplantaci ledviny při stabilizované funkci štěpu (transplantované ledviny). \\- Dárce štěpu (ledviny).\| K 21 dnů Do 6 měsíců po transplantaci, při komplikacích nejpozději do 12 měsíců po transplantaci. Možnost prodloužení v případě transplantace.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Stavy po transplantaci ledviny (netýká se dárce štěpu). IX\| DUŠEVNÍ PORUCHY IX/1\| \\- Psychózy ve stádiu remise.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. IX/2\| \\- Těžké neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy.\| K 21 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X\| NEMOCI KOŽNÍ X/l\| \\- Atopický ekzém.\| K 21 dnů Do 25 let věku, starší v přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém oddělení dermatovenerologie nebo jako alternativa této péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Jako alternativa lůžkové péče v oboru dermatovenerologie. 1× v průběhu 24 měsíců. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X/2\| \\- Generalizovaná a artropatická psoriasis vulgaris.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém oddělení dermatovenerologie nebo jako alternativa této péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 28 dnů Jako alternativa lůžkové péče v oboru dermatovenerologie. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X/3\| \\- Toxická kontaktní dermatitis, \\- Ekzém jako nemoc z povolání v soustavné péči dermatovenerologa.\| K 28 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| K 21 dnů Nemoci z povolání podle jiného právního předpisu, který stanoví seznam nemocí z povolání. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. X/4\| \\- Chronické dermatózy nereagující na ambulantní léčbu.\| K 28 dnů Léčba se poskytuje výjimečně v přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém oddělení dermatovenerologie nebo jako alternativa této péče. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů X/5\| \\- Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech, kde hrozí značné kontraktury.\| K 28 dnů Do 3 měsíců od ukončení péče příslušných specialistů. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. XI\| NEMOCI GYNEKOLOGICKÉ XI/1\| \\- Sterilita a infertilita primární (3 a více spontánních potratů) \\- Sekundární sterilita na podkladě zánětlivém i funkčním. \\- Abortus habitualis.\| K 21 dnů Ženy do 40 let. Sterilita ženy starší 35 let po negativním vyšetření partnera ženy. Infertilita (3 a více spontánních potratů) po negativním genetickém vyšetření obou partnerů. Možnost prodloužení.\| K 21 dnů Ženy do 40 let věku. Sterilita ženy starší 35 let po negativním vyšetření partnera ženy. Infertilita (3 a více spontánních potratů) po negativním genetickém vyšetření obou partnerů. Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ženy do 40 let. XI/2\| \\- Opakující se zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky (adnexitis chronica, metritis chronica, adhesiones pelvis minoris, occlusio tubarum, kolpitis chronica).\| K 21 dnů Do 3 měsíců po odeznění akutní exacerbace zánětlivého onemocnění u žen do 40 let. Možnost prodloužení. P 21 dnů Ostatní.\| P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ženy do 40 let. XI/3\| \\- Stavy po komplikovaných operacích gynekologických. \\- Stavy po komplikovaných operacích v oblasti malé pánve.\| K 28 dnů Do 3 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| ODDÍL B Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost A. Seznam indikačních skupin pro děti a dorost XXI Nemoci onkologické XXII Nemoci oběhového ústrojí XXIII Nemoci trávicího ústrojí XXIV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita XXV Nemoci dýchacího ústrojí XXVI Nemoci nervové XXVII Nemoci pohybového ústrojí XXVIII Nemoci močového ústrojí XXIX Duševní poruchy XXX Nemoci kožní XXXI Nemoci gynekologické B. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost Číslo indikace\| Indikace\| ZÁKLADNÍ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení\| OPAKOVANÝ léčebný pobyt \\- způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) \\- další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím \\- délka léčebného pobytu \\- lhůta pro nástup léčebného pobytu \\- možnost prodloužení ---\|---\|---\|--- XXI NEMOCI ONKOLOGICKÉ XXI/1\| \\- Zhoubné nádory.\| K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby. Možnost prodloužení.\| XXII NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ XXII/1\| \\- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. \\- Stavy po transplantaci srdce.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady. Možnost prodloužení. XXII/2\| \\- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve. Možnost prodloužení. XXII/3\| \\- Juvenilní hypertenze.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. XXII/4\| \\- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXIII NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ XXIII/1\| \\- Chronické onemocnění žaludku. \\- Funkční poruchy žaludku. \\- Chronická gastritis a duodenitis erosiva. \\- Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. \\- Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/2\| \\- Chronické onemocnění střev. \\- Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. \\- Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. \\- Dermatogenní malabsorpční syndromy. \\- Coeliakie. \\- Polyposis intestini. \\- Megacolon vrozené i získané. \\- Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Chronická enterokolitis a Crohnova nemoc. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. Ostatní: 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/3\| \\- Nemoci jater. \\- Stavy po infekční hepatitis. \\- Chronická hepatitis. \\- Cirhózy ve stavu kompenzace. \\- Toxická poškození jater. \\- Stavy po infekční mononukleóze s jaterní poruchou. \\- Stavy po úrazech, operacích a transplantacích jater. \\- Jiné hepatopatie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. Stavy po transplantacích do 12 měsíců po operaci.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/4\| \\- Chronické onemocnění žlučníku a žlučových cest. \\- Vrozené poruchy tvorby žluči a biliární sekrece. \\- Chronická cholecystitis. \\- Biliární dyspepsie. \\- Stavy po operacích žlučníku a žlučových cest.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. XXIII/5\| \\- Chronické nemoci pankreatu.- Stavy po akutní pankreatitis. \\- Chronická pankreatitis. \\- Pankreatická achylie vrozená i získaná. \\- Cystická fibróza. \\- Stavy po úrazech, operacích a transplantacích pankreatu.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Chronické nemoci pankreatu, cystická fibróza. 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. K 28 dnů Ostatní. 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIV NEMOCI A PORUCHY VÝMĚNY LÁTKOVÉ A ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ A OBEZITA XXIV/1\| \\- Diabetes mellitus.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení. XXIV/2\| \\- Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu. Možnost prodloužení. XXIV/3\| \\- Tyreopatie. \\- Stavy po operacích štítné žlázy. \\- Stavy po operacích benigních nádorů nadledvinek a hypofýzy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Tyreopatie. 1× v průběhu kalendářního roku. Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXV NETUBERKULÓZNÍ NEMOCI DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ XXV/1\| \\- Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/2\| \\- Chronická bronchitis/ recidivující bronchitis.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXV/3\| \\- Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXV/4\| \\- Bronchiektasie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/5\| \\- Asthma bronchiale.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/6\| \\- Stavy po operacích a traumatech horních a dolních cest dýchacích a plic s výjimkou stavů po tonsilektomii a operaci adenoidních vegetací. \\- Stavy po operacích malformací hrudníku se sníženou funkcí plic.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXV/7\| \\- Cystická fibróza. \\- Intersticiální plicní fibróza. \\- Sarkoidóza plic.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI NEMOCI NERVOVÉ XXVI/1\| \\- Syndrom periferního motorického neuronu jakékoliv etiologie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/2\| \\- Svalová dystrofie a jiná svalová onemocnění.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/3\| \\- Dětská mozková obrna. \\- Mozečkové syndromy. \\- Hybné poruchy v rámci malých mozkových postižení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/4\| \\- Jiné hybné poruchy centrálního původu: \\- hybné poruchy po zánětech mozku a míchy, autoimunitní, degenerativní a heredofamiliární onemocnění ovlivnitelná rehabilitační péčí. \\- hybné poruchy po cévních příhodách mozkových. \\- hybné poruchy po úrazech mozku. \\- hybné poruchy po operacích nádorů centrální nervové soustavy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVI/5\| \\- Kořenové syndromy vertebrogenního původu.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při recidivě onemocnění. Možnost prodloužení. XXVII NEMOCI POHYBOVÉHO ÚSTROJÍ XXVII/1\| \\- Juvenilní chronická artritis. \\- Jiná chronická revmatická onemocnění kloubů a páteře.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVII/2\| \\- Vrozené či získané ortopedické vady.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVII/3\| \\- Stavy po úrazech a ortopedických operacích při poruše motorických funkcí.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců po operaci nebo úrazu. Možnost prodloužení. XXVII/4\| \\- Skoliózy vyžadující korzet od Ib podle Cobba, v soustavné rehabilitační péči.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXVII/5\| \\- Osteochondrózy ve stádiu reparačním. Morbus Perthes ve stádiu reparačním. \\- Primární a sekundární osteoporóza dětského a dorostového věku.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXVII/6\| \\- Morbus Scheuermann.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| XXVII/7\| \\- Vertebrogenní algický syndrom.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při recidivě. Možnost prodloužení. XXVIII NEMOCI MOČOVÉHO ÚSTROJÍ XXVIII/1\| \\- Recidivující nebo vleklé záněty ledvin a močových cest na podkladě anatomickém nebo funkčním.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při prokázané aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXVIII/2\| \\- Urolitiáza in situ, po spontánním odchodu konkrementu, odstranění chirurgickou či endoskopickou cestou nebo litotrypsií extrakorporálními rázovými vlnami (LERV).\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při recidivě. Možnost prodloužení. XXVIII/3\| \\- Stavy po operacích močového ústrojí mimo urolitiázu.\| K 28 dnů Do 3 měsíců po operaci; při pooperačních komplikacích do 6 měsíců po operaci. Možnost prodloužení.\| XXVIII/4\| \\- Chronická difusní glomerulonefritis. \\- Lipoidní nefróza. \\- Hereditární nefropatie ve stadiu remise.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXVIII/5\| \\- Stavy po transplantaci ledvin.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců po transplantaci. Možnost prodloužení. XXVIII/6\| \\- Funkční poruchy mikce (i bez zánětlivé příčiny) v případech, pokud není soustavná ambulantní péče efektivní. \\- Děti po dovršení 9 let věku nereagující na dosavadní režimová a medikamentózní opatření.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIX DUŠEVNÍ PORUCHY XXIX/1\| \\- Psychózy ve stádiu remise.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXIX/2\| \\- Neurotické poruchy a jiné nepsychotické poruchy.\| K 28 dnů V přímé návaznosti na hospitalizacihospitalizaci na lůžkovém psychiatrickém oddělení nebo při soustavné ambulantní péči jako alternativa následné lůžkové psychiatrické péče po každé exacerbaci. Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 24 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXX NEMOCI KOŽNÍ XXX/1\| \\- Psoriasis vulgaris – chronické a recidivující formy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/2\| \\- Chronické a recidivující ekzémy včetně atopického. \\- Chronické prurigo.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/3\| \\- Indurativní a konglobující formy akné.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/4\| \\- Sklerodermie.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXX/5\| \\- Ichtyózy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Možnost prodloužení. XXX/6\| \\- Chronické dermatózy.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Při aktivitě procesu onemocnění. Možnost prodloužení. XXX/7\| \\- Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech, kde hrozí smršťování jizev.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců po popálení nebo rekonstrukčním výkonu. Možnost prodloužení. XXXI NEMOCI GYNEKOLOGICKÉ XXXI/1\| \\- Recidivující zánětlivá onemocnění zevních a vnitřních rodidel. \\- Pozánětlivé změny v malé pánvi.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXXI/2\| \\- Primární a sekundární: amenorrhoea, oligomenorrhea a dysmenorrhea, pokud není ambulantní péče efektivní. \\- Nepravidelnosti menstruačního cyklu při kontraindikaci hormonální léčby.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 36 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXXI/3\| Stavy s pooperačními komplikacemi po operacích (do 3 měsíců po operaci): \\- v malé pánvi. \\- po jiných břišních operacích se vztahem ke krajině malé pánve. \\- po appendectomii.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. XXXI/4\| \\- Hormonální dysfunkce po ukončení farmakologické ochrany ovarií při onkologické léčbě pro genitální i extragenitální nádorová onemocnění.\| K 28 dnů Možnost prodloužení.\| K 28 dnů Do 12 měsíců od začátku základního pobytu. Možnost prodloužení. 1) Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Prováděcí směrnice Komise 2012/52/EU ze dne 20. prosince 2012, kterou se stanoví opatření k usnadnění uznávání lékařských předpisů vystavených v jiném členském státě. 1a) § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 1c) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. 1b) § 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 1e) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 1f) § 44 až 47 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 1g) § 40a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4a) § 7 odst. 8 a § 36 odst. 2 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5) § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 6) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 6a) § 566 až 575 obchodního zákoníku. 7) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. 8) § 32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. 9) § 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. 11) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 12) § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb. 12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb. 14) § 4 zákona č. 187/2006 Sb. 15) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě. 16) § 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. 16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 16c) § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 18) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb. 18a) § 45a odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 214/2006 Sb. 19) § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb. 19a) Článek 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění. 20) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 22a) § 16 odst. 2 a 3 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon). 22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání. 22c) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb. 23a) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon). 23b) Vyhláška č. 23/2001 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a způsob jejich použití. 23b) § 67b odst. 20 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 422/2004 Sb. 23d) Směrnice Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u léčiv užívaných člověkem a jejich začlenění do rámce vnitrostátních systémů zdravotního pojištění. 23e) § 15 vyhlášky č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití. 24) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 25) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 27) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. 27a) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů. 27c) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 27d) § 38 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 27e) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 27g) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. 27h) § 48 zákona č. 108/2006 Sb. 27i) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 27j) § 24 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 27k) § 191a až 191g zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 27l) Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů. 27m) § 48 až 50 a 52 zákona č. 108/2006 Sb. 27n) § 71 odst. 4 a § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 28) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 28a) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb. 29) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví. 30) § 73b zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. 31) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 91/1984 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, ve znění vyhlášky č. 204/1988 Sb. 34) Hlava III díl 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. 34a) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 34b) Část první hlava III díl 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 61/1990 Sb., o hospodaření s léky a zdravotnickými potřebami, ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb. 37) § 8 odst. 7 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 61/1990 Sb., ve znění vyhlášky č. 427/1992 Sb. 38) § 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 39) § 11, 12, 13 a 14 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 40) § 12 odst. 8 směrnic Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb. 42a) Vyhláška č. 288/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, klasifikaci léčivých přípravků pro výdej, převodu registrace, vydávání povolení pro souběžný dovoz, předkládání a navrhování specifických léčebných programů s využitím neregistrovaných humánních léčivých přípravků, o způsobu oznamování a vyhodnocování nežádoucích účinků léčivého přípravku, včetně náležitostí periodicky aktualizovaných zpráv o bezpečnosti, a způsob a rozsah oznámení o použití neregistrovaného léčivého přípravku (registrační vyhláška o léčivých přípravcích). 42b) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 42c) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 42d) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 42e) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 42f) Například § 8 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 42g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU. 43) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 44) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 44a) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 45) Příloha č. III odst. 3 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. 46) Příloha č. I vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. 46a) Zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů. 46a) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 47) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 47a) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 47b) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 49) § 2a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů. § 10 zákona č. 526/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 49) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 a nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Komise (EU) č. 1244/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU. 52) Článek 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění. 54) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 55) § 48 zákona č. 108/2006 Sb. 56) § 42 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 57) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 58) § 48 až 50 a § 52 zákona č. 108/2006 Sb. 59) § 71 odst. 4 a § 73 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb. 60) § 23 odst. 3 zákona o zdravotních službách. 61) § 27 zákona o zdravotních službách. 62) Zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. 63) § 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 64) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění, v platném znění. 65) § 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 66) § 23 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 67) § 13 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. 68) Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. 69) Čl. 7 odst. 3 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 70) § 47ja zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. 70) § 112b zákona o léčivech. 71) § 47f zákona č. 359/1999 Sb. 72) § 77g zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 73) Zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro.
Zákon č. 49/1997 Sb.	Zákon č. 49/1997 Sb. Zákon o civilním letectví Vyhlášeno 28. 3. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 17/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ (§ 4 — § 17d) * ČÁST TŘETÍ - LETECKÝ PERSONÁL (§ 18 — § 23) * ČÁST ČTVRTÁ - LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY (§ 24 — § 43) * ČÁST PÁTÁ - UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY (§ 44 — § 55c) * ČÁST ŠESTÁ - LETECKÉ ČINNOSTI (§ 56 — § 80) * ČÁST SEDMÁ - SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ (§ 81 — § 84d) * ČÁST OSMÁ - OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY (§ 85 — § 86f) * ČÁST DEVÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA A PŘESTUPKY V CIVILNÍM LETECTVÍ (§ 87 — § 94) * ČÁST DESÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 95 — § 103) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 104 — § 104) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST ZÁKONA (§ 105 — § 105) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 152/2023 Sb., 464/2023 Sb.) 49 ZÁKON ze dne 6. března 1997 o civilním letectví Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) a upravuje ve věcech civilního letectvícivilního letectví a) podmínky stavby a provozování letadla, b) podmínky zřizování, provozování a osvědčování způsobilosti letišť, c) podmínky pro letecké stavby, d) podmínky pro činnost leteckého personálu, e) podmínky využívání vzdušného prostoru, f) podmínky poskytování leteckých služeb, g) podmínky provozování a řízení bezpilotního systému, h) podmínky provozování leteckých činností, i) rozsah a podmínky ochrany letectví, j) podmínky užívání sportovního létajícího zařízení, k) rozsah a podmínky výkonu státní správy. (2) Tento zákon se vztahuje ve vymezeném rozsahu na vojenské letectví ve věcech leteckého personálu, vojenských letišť a leteckých staveb, užívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb a provozování leteckých činností. § 2 Základní pojmy (1) Civilním letectvímCivilním letectvím se rozumí letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované letadly státní příslušnosti České republiky v cizině pro civilní účely a provozování civilních letišť a poskytování leteckých služeb na území České republiky. (2) Letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. (3) Výrobkem letecké techniky (dále jen „výrobek“) se ve smyslu tohoto zákona rozumí letadlo, motor nebo vrtule. (4) Letadlovými částmi a zařízenímiLetadlovými částmi a zařízeními se rozumí jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, aparatura, příslušenství nebo agregát včetně komunikačního vybavení, které je využíváno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu a je vestavěné v letadle nebo k němu upevněné. Zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule. (5) Leteckým pozemním zařízenímLeteckým pozemním zařízením se rozumí technické zařízení, které je umístěné na zemi a slouží k zajištění leteckého provozu. (6) Vzdušným prostorem České republiky je prostor nad územím České republiky do výšky, kterou lze využít pro letecký provoz. (7) Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. (8) Letištním pozemkemLetištním pozemkem je jakýkoli pozemek, na němž se nachází letiště, nebo jeho část. (9) Obchodní leteckou dopravouObchodní leteckou dopravou se rozumí doprava osob, zvířat, zavazadel, pošty nebo jiného nákladu letadlem za úplatu. (10) Leteckým dopravcemLeteckým dopravcem se rozumí osoba oprávněná provozovat obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě licence nebo jiného obdobného oprávnění. (11) Tuzemským leteckým dopravcemTuzemským leteckým dopravcem se rozumí letecký dopravceletecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy vydané příslušným správním orgánem České republiky. (12) Leteckým dopravcem jiného členského státuLeteckým dopravcem jiného členského státu se rozumí letecký dopravceletecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy vydané příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace. (13) Leteckým dopravcem ze třetí zeměLeteckým dopravcem ze třetí země se rozumí letecký dopravceletecký dopravce, který je držitelem licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo obdobného dokladu vydaného příslušným orgánem státu, který není členským státem Evropské unie, státem tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederací. (14) Sérií nepravidelných letůSérií nepravidelných letů se rozumí uskutečnění více než 3 letů v průběhu 2 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (15) Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravceleteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcemleteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravceleteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravcileteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let. § 3 Zřízení Úřadu pro civilní letectví (1) Zřizuje se správní úřad Úřad pro civilní letectvícivilní letectví se sídlem v Praze (dále jen „Úřad“) pro výkon státní správy ve věcech civilního letectvícivilního letectví. Úřad je podřízen Ministerstvu dopravy. (2) V čele Úřadu je ředitel, jehož výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. (3) Úřad spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „Agentura“) na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c). Rozsah a podmínky spolupráce jsou dále upraveny smlouvou uzavřenou mezi Úřadem a Agenturou. (4) Provádí-li Úřad činnosti pro Agenturu, je povinen zřídit pro výnosy z těchto činností zvláštní účet a vést oddělené účtování nákladů a výnosů. Prostředky účtu je Úřad oprávněn použít jen na zvýšení kvalifikacekvalifikace svých zaměstnanců, nákup technických zařízení a financování dalších potřeb nezbytných pro výkon činností pro Agenturu. Nevyčerpané prostředky účtu v kalendářním roce jsou příjmem státního rozpočtu. Výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup1d) do 6 měsíců od konce příslušného kalendářního roku. (5) Úřad plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e). (6) Úřad může svým rozhodnutím pověřit plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu právnickou osobu, která splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). Úřad pověření odejme za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1f). (7) Úřad dohlíží na plnění povinností leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1g) a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností. (8) Úřad dohlíží na plnění povinností a) provozovatele letiště a leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1h), b) leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i). (9) Týkají-li se povinnosti stanovené v odstavci 8 písm. a) a b) provozovatele cestovní kanceláře nebo provozovatele cestovní agentury, dohlíží na jejich plnění obecní živnostenský úřad. (10) Nesnese-li věc odkladu a je-li to potřebné k plnění závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad může do doby schválení jeho organizační struktury nebo její změny podle zákona o státní službě prozatímně postupovat tak, jako by navržená organizační struktura nebo její změna byla schválena; to neplatí, pokud by tím došlo ke skončení služebního poměru. ČÁST DRUHÁ LETECKÝ REJSTŘÍK, ZPŮSOBILOST VÝROBKŮ, LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ HLAVA I LETECKÝ REJSTŘÍK § 4 Letecký rejstřík (1) Letecký rejstřík České republiky (dále jen „letecký rejstřík“) je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem. (2) Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam. Každý je oprávněn do leteckého rejstříku nahlížet a požadovat od Úřadu opis nebo výpis zapsaných údajů nebo potvrzení, že údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Do leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadle: a) údaje o jeho vlastníku, a to 1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, b) údaje o jeho provozovateli, a to 1. jméno, příjmení, bydliště a datum narození, jde-li o fyzickou osobu, nebo 2. obchodní firmu nebo jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, c) poznávací značka, d) typ a výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje stanovené prováděcím právním předpisem, e) zřízení zástavního práva k letadlu, leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízenímletadlovým částem a zařízením, f) letadlová adresa, byla-li přidělena, g) datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku, h) další údaje, stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (3) Do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu. (4) Úřad může na základě žádosti přidělit poznávací značku předběžně před zápisem letadla do leteckého rejstříku. Rozhodnutí o předběžném přidělení poznávací značky pozbývá platnosti uplynutím 6 měsíců od nabytí právní moci. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis. (5) Zápisem do leteckého rejstříku získává letadlo státní příslušnost České republiky. (6) Úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu. § 5 (1) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku podává vlastník nebo provozovatel letadla. (2) Náležitosti žádosti o zápis letadla do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis. § 5a (1) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu podává vlastník letadla spolu se zástavním věřitelem. (2) Náležitosti žádosti o zápis zástavního práva do leteckého rejstříku a doklady, které je nutné k žádosti přiložit, stanoví prováděcí právní předpis. (3) Jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis zástavního práva do leteckého rejstříku, Úřad provede zápis a vyrozumí o tom žadatele a zástavce. (4) Smluvní zástavní právo k letadlu vzniká dnem zápisu zástavního práva do leteckého rejstříku podle pořadí došlých žádostí. Smluvní zástavní práva zapsaná v leteckém rejstříku před účinností tohoto zákona, pokud nadále trvají, se považují za zástavní práva vzniklá dnem, kdy byla zapsána do leteckého rejstříku. (5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis zástavního práva k letadlu do leteckého rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti. § 5b (1) Smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku. (2) K převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele. (3) Zástavní věřitel, jehož zástavní právo je zapsáno v leteckém rejstříku, je při výkonu rozhodnutí oprávněn domáhat se přednostního uspokojení z prodeje letadla před jiným zástavním věřitelem, nejde-li o věřitele, jehož zástavní právo bylo v leteckém rejstříku zapsáno dříve, jakož i věřitelem, který má k letadlu právo zadržovací. § 6 (1) Provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku. (2) Výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provede Úřad na žádost provozovatele nebo vlastníka zapsaného letadla nebo z vlastního podnětu, pokud zjistí, že došlo ke změně nebo zániku podmínek stanovených pro zápis letadla do leteckého rejstříku. Není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, lze výmaz zápisu letadla z leteckého rejstříku provést jen se souhlasem vlastníka letadla. Nejde-li o prodej letadla při výkonu rozhodnutí, může Úřad provést výmaz letadla z leteckého rejstříku pouze v případě, že s výmazem vyslovili souhlas všichni držitelé práv vztahujících se k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku. O provedeném výmazu zápisu letadla vyrozumí Úřad provozovatele letadla, a není-li provozovatel letadla současně vlastníkem letadla, i vlastníka. § 6a Výmaz zápisu zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku provede Úřad na žádost zástavního věřitele nebo z vlastního podnětu na základě dokladu prokazujícího zánik zástavního práva. O provedeném výmazu zápisu zástavního práva vyrozumí Úřad vlastníka letadla, zástavce, není-li současně vlastníkem letadla, a zástavního věřitele. § 6b (1) Na vznik zástavních práv k leteckým motorům a vrtulím, náhradním dílům k letadlu, jeho letadlovým částem a zařízenímletadlovým částem a zařízením a na zápis těchto práv do leteckého rejstříku, jakož i na jejich výmaz z leteckého rejstříku, se vztahují ustanovení § 5a a 6a obdobně. (2) Vlastník leteckých motorů a vrtulí, náhradních dílů k letadlu, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, na kterých vázne zástavní právo zapsané v leteckém rejstříku, musí zajistit jejich a) umístění ve skladu odděleně od jiných náhradních dílů, b) opatření viditelným označením o existenci zástavního práva s uvedením jména, obchodní firmy nebo názvu zástavního věřitele a leteckého rejstříku, v němž je zástavní právo zapsáno. HLAVA II SCHVÁLENÍ TYPU VÝROBKU, ZPŮSOBILOSTI LETADLA K LÉTÁNÍ A ZPŮSOBILOSTI LETADLOVÝCH ČÁSTÍ A ZAŘÍZENÍ A LETECKÝCH POZEMNÍCH ZAŘÍZENÍ § 7 Schválení typu výrobku (1) Typ výrobku schvaluje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. Účastníkem řízení o schválení typu výrobku je pouze žadatel. (2) Úřad pro účely schvalování typu výrobku stanoví nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce od doručení žádosti a) po vyjádření žadatele předpisy určené pro schvalování typu mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (dále jen „předpisová základna“), na základě kterých bude typ výrobku schvalován, b) lhůtu, do které lze pro schválení typu výrobku vycházet ze stanovené předpisové základny. (3) V průběhu schvalování typu výrobku může Úřad od žadatele o schválení typu požadovat předložení podkladů potřebných pro schválení typu. (4) Úřad schválí typ výrobku na základě výsledků posouzení a ověření shody vlastností výrobku s požadavky stanovenými na bezpečnost letadla a jeho součástí a ekologii provozu letadla předpisovou základnou (dále jen „posouzení a ověření shody vlastností“), které doloží žadatel o schválení typu. Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle stanovené předpisové základny. Posouzení a ověření shody vlastností zajistí žadatel na svůj náklad u Úřadu. Úřad může posouzením a ověřením shody vlastností pověřit právnickou osobu. (5) Úřad vydá rozhodnutí o schválení typu výrobku nejpozději do 3 let od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech do 5 let. (6) Výrobce je povinen vyrábět výrobky podle typu schváleného nebo uznaného Úřadem a prokázat shodu výrobku se schváleným nebo uznaným typem. (7) Výrobce je povinen sledovat jím vyrobený výrobek v provozu a na základě analýz poruch výrobku vydávat opatření pro udržení nebo obnovení letové způsobilosti letadla. (8) Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku, doklady, které je nutno k žádosti doložit, způsob schvalování typu výrobku stanoví prováděcí předpis. § 8 Způsobilost letadla (1) O způsobilosti letadla k létání (dále jen „letová způsobilost“) rozhoduje Úřad na základě žádosti a) výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem, jedná-li se o nově vyrobené letadlo, b) provozovatele, jedná-li se o letadlo již provozované. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. (2) Podmínkou schválení letové způsobilosti Úřadem je shoda letadla se schváleným typem a ověření jeho letové způsobilosti. Ověřování letové způsobilosti zajišťuje žadatel na svůj náklad. Posuzováním a ověřováním letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou nebo fyzickou osobu. (3) Prováděcí předpis stanoví podmínky letové způsobilosti jednotlivých druhů letadel z hlediska jejich konstrukce, technických parametrů a jejich využívání. § 9 Způsobilost individuálně vyrobeného výrobku O schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku rozhoduje Úřad na základě žádosti výrobce, dovozce nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, která prokáže právní zájem na schválení. O schválení letové způsobilosti vydá Úřad osvědčení letové způsobilosti. Úřad vydá osvědčení letové způsobilosti, pokud jsou splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem na bezpečnost výrobku a ekologii provozu letadla. § 10 Kontroly letové způsobilosti (1) Letadla evidovaná v leteckém rejstříku podléhají kontrolám letové způsobilosti, které zajišťuje na svůj náklad provozovatel letadla u Úřadu. Kontrolami letové způsobilosti může Úřad pověřit právnickou osobu. (2) Zjistí-li Úřad při kontrole, že letadlo nesplňuje podmínky letové způsobilosti, zadrží osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti. (3) V případě zjištění trvalé letové nezpůsobilosti letadla rozhodne Úřad o letové nezpůsobilosti letadla a odejme osvědčení letové způsobilosti. (4) Rozsah a způsob provádění kontrol letové způsobilosti v provozu stanoví prováděcí předpis. § 11 Provoz zahraničního letadla Letadlo, které je evidováno v leteckém rejstříku jiného státu, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, může být provozováno ve vzdušném prostoru České republiky, byl-li schválen typ letadla a jeho letová způsobilost jiným státem a uzná-li, na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), osvědčení o schválení typu letadla a osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem Úřad za platné. § 12 (1) Ve vzdušném prostoru České republiky je zakázáno provozovat letadlo, a) které nemá platné osvědčení letové způsobilosti nebo pro které nebylo uznáno osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem za platné Úřadem, b) pro které nebylo vydáno osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku nebo leteckého rejstříku jiného státu, c) jehož technický a provozní stav neodpovídá požadavkům bezpečnosti létání a ochrany životního prostředí stanoveným prováděcím předpisem. (2) Provozovatel letadla je povinen a) udržovat letovou způsobilost letadla, b) zajistit u jím provozovaného letadla přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti podle požadavku stanoveného v prováděcím předpise, c) poskytovat na žádost výrobci letadla jednou za kalendářní rok seznam závad týkajících se technického stavu letadla, d) mít po celou dobu provozování letadla sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla a zaplaceno pojistné, e) vést záznamy o provozu letadla. (3) Způsob vedení záznamů o provozu letadla stanoví prováděcí předpis. § 12a (1) Úřad shromažďuje a zpracovává veškeré pro bezpečnost létání významné údaje o technickém a provozním stavu letadel (dále jen „technický stav letadel“) přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie. (2) Údaji podle odstavce 1 se rozumí zejména údaje a) ze záznamů o provozu letadla, b) ze zpráv pilotů, c) získané právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna provádět údržbu a opravy výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení podle § 17, d) získané při zjišťování příčin leteckých nehodleteckých nehod a incidentůincidentů, e) získané od fyzických a právnických osob nebo od správních orgánů, f) o zákazu letu uloženém po kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6, g) o opatřeních uložených provozovateli letadla nebo přijatých provozovatelem letadla, směřujících k odstranění závad technického stavu letadla zjištěných při kontrole letadla na odbavovací ploše letiště podle § 91a odst. 6, h) o opětovném zjištění závad technického stavu letadla, i) o výměně informací s příslušným orgánem státu, na jehož území má provozovatel letadla sídlo nebo místo podnikání. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravěobchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg. (4) Každý, kdo má k dispozici údaje podle odstavce 1, je povinen je na žádost předat Úřadu. Úřad stanoví k předání údajů přiměřenou lhůtu. (5) Na základě údajů podle odstavce 1 zpracuje Úřad bez zbytečného odkladu zprávu, kterou neprodleně předá Evropské komisi a na žádost příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže tyto údaje vedou k podezření z ohrožení bezpečnosti létání, předá Úřad zprávu neprodleně všem příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. (6) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se technického stavu letadel poskytnutých příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání. (7) Vzor zprávy podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. § 13 (1) Posuzování a ověřování shody vlastností výrobku, posuzování a ověřování letové způsobilosti a kontroly letové způsobilosti může provádět pro potřeby Úřadu právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem. (2) Posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti a kontrolou letové způsobilosti se rozumí práce, kterými se zjišťují, ověřují nebo prokazují vlastnosti letadla nebo jeho součástí pro účely a) schválení typu výrobku, b) schválení individuálně vyrobeného letadla nebo jeho součástí, c) schválení letové způsobilosti, d) kontroly letové způsobilosti. (3) Posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, zástavbě a provozu může pro potřeby Úřadu provádět právnická nebo fyzická osoba, která je k této činnosti pověřena Úřadem. § 14 (1) Úřad může pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, která a) je technicky a stavebně vybavena k posuzování a ověřování shody vlastností nebo k posuzování a ověřování letové způsobilosti výrobků nebo ke kontrole letové způsobilosti výrobků, nebo k posuzování a ověřování shody vlastností leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení při vývoji, konstrukci, výrobě, instalaci a provozu, b) zajistí, aby činnosti podle písmene a) prováděly fyzické osoby odborně způsobilé, které mají povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech a obchodní tajemství. (2) Úřad kontroluje, zda pověřená právnická nebo fyzická osoba dodržuje požadavky, za kterých jí bylo uděleno pověření. Při nesplnění požadavků Úřad pozastaví nebo odejme právnické nebo fyzické osobě pověření. § 15 Zkušební létání (1) Prototyp letadla, letadlo, pro které nebylo dosud vydáno osvědčení letové způsobilosti, nebo letadlo, které nesplňuje podmínky letové způsobilosti v důsledku změny účelu v jeho využívání, nebo letadlo, které pozbylo letovou způsobilost, může být použito ke zkušebnímu létání jen na základě souhlasu Úřadu. (2) Úřad udělí souhlas ke zkušebnímu létání po ověření podmínek stanovených prováděcím předpisem pro zkušební létání. § 16 Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení (1) Letadlové části a zařízeníLetadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení určené prováděcím předpisem mohou být použity v civilním letectvícivilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost k použití v civilním letectvícivilním letectví Úřadem. Náklady spojené s vydáním osvědčení o způsobilosti letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení hradí žadatel. (2) Náležitosti žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení k použití v civilním letectvícivilním letectví a technické podmínky letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení stanoví prováděcí předpis. § 17 (1) Vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení určených prováděcím právním předpisem může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem nebo Agenturou nebo jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1k) nebo uznané podle zvláštního právního předpisu1j). (2) Úřad udělí oprávnění podle odstavce 1 právnické nebo fyzické osobě, která splňuje tyto požadavky: a) má technické vybavení k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení nebo údržbě výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, b) zajistí, aby vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení prováděly odborně způsobilé fyzické osoby. (3) Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, podmínky pro udělení oprávnění a odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení, stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA III SPRÁVA LETADLOVÝCH ADRES § 17a (1) Letadlová adresa je elektronický identifikační kód, určený k mezinárodní identifikaci letadel, sportovních létajících zařízení (§ 81) a dalších zařízení stanovených prováděcím právním předpisem (dále jen „kódované zařízení“) pro potřeby civilního a vojenského letectví. (2) Ministerstvo dopravy vykonává správu letadlových adressprávu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j). Správou letadlových adresSprávou letadlových adres se rozumí sestavování plánu rozdělování letadlových adres (dále jen „plán“) a kontrola účelného využívání takto rozdělených adres. Části plánu týkající se letadel a kódovaných zařízení užívaných pro vojenské účely sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem obrany. Části plánu týkající se letadel provozovaných PoliciíPolicií České republiky (dále jen „policejní letadla“) sestavuje Ministerstvo dopravy v součinnosti s Ministerstvem vnitra. (3) Ministerstvo dopravy v plánu určí množství letadlových adres pro potřeby civilních letadel, vojenských letadel, policejních letadel, celních letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení. § 17b (1) Úřad rozhoduje o přidělení letadlových adres na základě žádosti a) provozovatele letadla, b) uživatele sportovního létajícího zařízení, nebo c) provozovatele kódovaného zařízení. (2) Podmínkou vydání rozhodnutí o přidělení letadlové adresy je volná kapacita letadlových adres podle plánu, přidělení poznávací značky nebo zápis sportovního létajícího zařízení v rejstříku sportovních létajících zařízení podle § 84b anebo prokázání účelnosti přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení. (3) Přidělena může být pouze jedna letadlová adresa, a to vždy jen pro jedno letadlo, sportovní létající zařízení nebo kódované zařízení. (4) Pro potřeby vojenského letectví přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo obrany. Ministerstvo obrany oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem obrany platí obdobně ustanovení § 17b a 17c. (5) Pro potřeby létání policejních letadel přiděluje a odnímá letadlové adresy podle plánu Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra oznámí neprodleně přidělení nebo odnětí letadlové adresy podle věty první Úřadu. Pro přidělování a odnímání letadlové adresy Ministerstvem vnitra platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 4 a § 17c. (6) Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a seznam dokladů, kterými musí být žádost doložena, stanoví prováděcí právní předpis. § 17c (1) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení je povinen užívat letadlovou adresu v souladu s rozhodnutím o jejím přidělení. Úřad kontroluje užívání jím přidělených letadlových adres. (2) Provozovatel letadla, uživatel sportovního létajícího zařízení a provozovatel kódovaného zařízení jsou povinni neprodleně písemně ohlásit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých byla letadlová adresa přidělena. (3) Úřad letadlovou adresu odejme a) při výmazu letadla z leteckého rejstříku, b) při výmazu sportovního létajícího zařízení z evidence podle § 84b, anebo c) pokud již není dána účelnost přidělení letadlové adresy pro kódované zařízení. § 17d (1) Úřad vede seznam všech letadlových adres přidělených podle plánu. Tento seznam Úřad vede v písemné a v elektronické podobě. (2) Úřad zpřístupní údaje ze seznamu přidělených letadlových adres Ministerstvu dopravy, osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb (§ 46) a osobě pověřené podle § 82 odst. 1 vedením evidence sportovních létajících zařízení. (3) Úřad poskytne údaje ze seznamu přidělených letadlových adres osobě, která prokáže právní zájem. (4) Náležitosti a způsob vedení seznamu přidělených letadlových adres stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST TŘETÍ LETECKÝ PERSONÁL HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O LETECKÉM PERSONÁLU § 18 (1) Fyzické osoby, které vykonávají činnosti k zajištění bezpečného a plynulého leteckého provozu, jsou leteckým personálem. Fyzické osoby, které se účastní letu na palubě letadla a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provedení letu nebo činnosti související s udržováním jejich kvalifikacekvalifikace nebo činnosti za účelem kontroly letu nebo letové způsobilosti, jsou posádkou letadla. (2) Leteckým personálem jsou a) výkonní letci, b) obsluhující personál, c) pozemní letecký personál. (3) Činnosti leteckého personálu mohou vykonávat osoby, které jsou odborně a zdravotně způsobilé a které mají platný průkaz způsobilosti k výkonu příslušné činnosti. Činnosti palubních průvodčích mohou vykonávat osoby, o nichž to stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, přičemž průkaz způsobilosti se k výkonu těchto činností nevydává. (4) Činnost výkonného letce může být vykonávána pro leteckého dopravceleteckého dopravce na základě pracovního poměru nebo na základě smlouvy podle občanského zákoníku; tato smlouva musí být písemná. (5) Úřad vede evidenci leteckého personálu. Toto ustanovení neplatí pro palubní průvodčí. § 19 Průkaz způsobilosti leteckého personálu (1) Průkaz způsobilosti vydává a platnost průkazu způsobilosti vydaného jiným státem uznává Úřad. (2) Průkaz způsobilosti vydá Úřad žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání příslušné činnosti leteckého personálu zkouškou a zdravotní způsobilost. (3) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu v případě, že při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu. Podle výsledků ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti může Úřad činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, omezit nebo zakázat. V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme. (4) Člen leteckého personálu, který je držitelem průkazu způsobilosti, nesmí vykonávat činnost, k níž jej průkaz způsobilosti opravňuje, pokud si je vědom nemoci nebo takové změny zdravotního stavu, která omezuje nebo vylučuje výkon této činnosti. § 20 Odborná způsobilost leteckého personálu (1) Zkoušku může vykonat žadatel, který dosáhl potřebnou kvalifikacikvalifikaci. (2) Žadatel o výkon činnosti člena leteckého personálu musí před zkouškou absolvovat předepsanou výuku a výcvik. Součástí odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu způsobilosti řídícího letového provozu je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu16) znalost českého jazyka. (3) Podrobnosti o kategorizaci členů leteckého personálu, potřebné kvalifikacikvalifikaci, rozsah odborných znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob a rozsah provádění výuky a výcvikuvýcviku, způsob provádění zkoušek, druhy průkazů způsobilosti a podmínky pro možnost prodlužovat dobu platnosti průkazů stanoví prováděcí předpis. § 22 Zdravotní způsobilost leteckého personálu (1) Žadatel o vykonávání činnosti člena leteckého personálu nebo držitel průkazu způsobilosti žádající o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti musí doložit, že je zdravotně způsobilý. (2) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti vydává na základě lékařské prohlídky podle zvláštního právního předpisu a) určený poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem, b) poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím lékaře pověřeného Úřadem. (3) Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí lékař pověřený Úřadem, pokud tento zákon nebo na něj navazující prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví, že je posuzujícím lékařem lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství. Náklady spojené s posouzením zdravotní způsobilosti a vydáním lékařského posudku podle odstavce 2 hradí zaměstnavatel v tom rozsahu, v jakém nejsou kryty z veřejného zdravotního pojištění. (4) Úřad určuje poskytovatele zdravotních služeb na základě jeho písemné žádosti a po prokázání způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15) jeho lékařů a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví a pověřuje lékaře uvedeného v odstavci 3 na základě jeho písemné žádosti a po prokázání jeho způsobilosti k samostatnému výkonu povolání podle zvláštního zákona15). (5) Provozovatel letecké činnosti je povinen zajistit pro zaměstnance vykonávající činnosti leteckého personálu pracovnělékařské služby u poskytovatele těchto služeb1n), jehož lékaři mají znalosti leteckého lékařství. (6) Zjistí-li posuzující lékařposuzující lékař u držitele průkazu způsobilosti člena leteckého personálu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu nebo ztrátu jeho zdravotní způsobilosti k držení průkazu způsobilosti, je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilosti a zaslat jej Úřadu. (7) Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti leteckého personálu nesmí být starší než tři měsíce od data jeho vydání. (8) Druhy vyšetření, podrobnosti o zdravotní způsobilosti leteckého personálu, podrobnosti o pověřování právnické osoby k posuzování znalosti leteckého lékařství a lhůty k prokazování znalosti leteckého lékařství stanoví prováděcí předpis. HLAVA II PRAVIDLA PRO SLUŽBU A ODPOČINEK ČLENŮ POSÁDEK LETADEL § 22a (1) Ministerstvo dopravy stanoví k zajištění bezpečnosti civilního letového provozu prováděcím právním předpisem pravidla pro určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma“). (2) Tuzemští letečtí dopravciTuzemští letečtí dopravci a provozovatelé leteckých prací stanoví v souladu s bezpečnostní letovou normou způsob určení maximální doby ve službě, doby letové služby, doby letu, minimální požadavky na odpočinek včetně odpočinku při překračování více časových pásem, principy dělené služby, principy pro použití zesílené a zdvojené posádky a pravidla pro určování letové zálohy členů posádek letadel (dále jen „bezpečnostní letová norma provozovatele“). (3) O schválení bezpečnostní letové normy provozovatele, včetně jejích případných změn, před nabytím jejich účinnosti rozhoduje Úřad na žádost tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací. Před schválením bezpečnostní letové normy provozovatele prověří Úřad vnitřní systém kontroly tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací k zajištění jejího dodržování. V případě zjištění závažných nedostatků vnitřního systému kontroly Úřad zamítne žádost tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele. (4) V případě zamítnutí žádosti tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí osvědčení leteckého provozovatele. V případě zamítnutí žádosti provozovatele leteckých prací o schválení bezpečnostní letové normy provozovatele Úřad zahájí řízení o odejmutí povolení k provozování leteckých prací. (5) Úřad může schválit na základě odůvodněné žádosti tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací výjimku z bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let. § 22b Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací je povinen a) zajistit dodržování limitů stanovených v souladu s bezpečnostní letovou normou, b) po dobu nejméně 15 měsíců uchovávat záznamy o době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a době odpočinku a jejím zkrácení, c) do 28 dnů od okamžiku prodloužení maximální doby letové služby o více než 1 hodinu nebo zkrácení doby odpočinku o více než 1 hodinu předložit Úřadu kopii záznamu o těchto skutečnostech s odůvodněním. § 22c (1) Člen posádky letadla je povinen a) dodržovat bezpečnostní letovou normu provozovatele, b) vést záznamy o jím vykonané době služby, době letové služby, době letu a jejích prodlouženích a o době odpočinku a jejím zkrácení, c) předkládat tuzemskému leteckému dopravcituzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznamy podle písmene b) před každým výkonem letové služby, vykonává-li činnost člena posádky letadla pro více leteckých dopravcůleteckých dopravců nebo provozovatelů leteckých prací. (2) Člen posádky letadla nesmí vykonávat letovou službu, je-li si vědom, že vlivem jeho únavy nebo aktuálního zdravotního stavu by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti letového provozu. (3) Velitel letadla je povinen předložit po ukončení letu tuzemskému leteckému dopravcituzemskému leteckému dopravci nebo provozovateli leteckých prací záznam o prodloužení doby letové služby nebo zkrácení doby odpočinku. HLAVA III VOJENSKÝ LETECKÝ PERSONÁL § 23 Ustanovení této části zákona se vztahují i na vojenský letecký personál s výjimkou ustanovení § 22a, 22b a 22c. Ve věcech vojenského leteckého personálu vykonává působnost Úřadu Ministerstvo obrany. ČÁST ČTVRTÁ LETIŠTĚ A LETECKÉ STAVBY HLAVA I DRUHY LETIŠŤ Druhy letišť § 24 (1) Letiště se rozdělují a) podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na letiště 1. vnitrostátní, jimiž jsou letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice České republiky, a letů, při nichž není překročena vnější hranice1n) (dále jen „vnitřní lety“), 2. mezinárodní, jimiž jsou celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních a vnitřních letů, tak i letů, při nichž je překročena vnější hranice podle jiného právního předpisu1n). b) podle okruhu uživatelů a charakteru letiště na letiště 1. civilní, jimiž jsou letiště pro potřeby civilní letecké dopravy; rozumí se jimi letiště veřejná, jimiž jsou letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla, a letiště neveřejná, jimiž jsou letiště přijímající na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem neveřejného letiště a v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla a letadla uživatelů letiště stanovených Úřadem na návrh jeho provozovatele, 2. vojenská, jimiž jsou letiště pro potřeby ozbrojených sil České republiky a jiných oprávněných uživatelů pověřených Ministerstvem obrany. (2) Na využívání vojenského letiště i pro civilní letecký provoz se použije tento zákon. § 25 (1) O stanovení druhu letiště a o jeho změně rozhoduje Úřad na základě žádosti provozovatele letiště po posouzení technických a provozních podmínek stanovených pro požadovaný druh letiště. Rozhodnutí Úřadu, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je podkladem pro stanovení průběhu hranice celního pohraničního pásma okolo celního letiště podle zvláštního předpisu.2) (2) Při vydávání rozhodnutí podle odstavce 1, kterým se letiště určí jako letiště mezinárodní, je Úřad vázán stanoviskem Ministerstva vnitra vydaným podle zvláštního právního předpisu1m). Obdrží-li Úřad stanovisko Ministerstva vnitra o neplnění bezpečnostních podmínek mezinárodního letiště podle zvláštního právního předpisu1m), zahájí řízení o změně druhu letiště. (3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti podle odstavce 1 stanoví prováděcí předpis. (4) Na veřejných mezinárodních letištích zajistí orgány veterinární správy veterinární kontrolu na pohraniční veterinární stanici, pokud ji schválí příslušný orgán Evropské unie. HLAVA II PROVOZOVÁNÍ LETIŠTĚ § 25a Evidence letišť (1) Úřad vede evidenci letišť, kterou zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad zapíše letiště do evidence letišť do tří dnů po právní moci rozhodnutí, kterým byl stanoven druh letiště. (2) Do evidence letišť se zapisují tyto údaje o letišti: a) označení letiště, b) provozovatel letiště a jeho odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, c) druh letiště, d) letištní pozemkyletištní pozemky, e) údaj o tom, zda k letištním pozemkůmletištním pozemkům bylo zřízeno věcné břemeno, f) datum zápisu a výmazu letiště z evidence letišť. (3) Úřad vymaže letiště z evidence letišť, dojde-li k jeho zániku. § 25b Povinnosti vlastníka letiště (1) Vlastník letiště je povinen zajistit provozování letištěprovozování letiště. (2) Nemůže-li vlastník letiště zajistit provozování letištěprovozování letiště, je povinen nabídnout letiště k zajištění jeho provozování státu. Písemnou nabídku podává vlastník letiště Ministerstvu dopravy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti podle věty první dozvěděl, nejpozději však do 60 dnů před ukončením provozování letištěprovozování letiště, není-li současně provozovatelem letiště. (3) Vyžaduje-li to veřejný zájem, Ministerstvo dopravy zajistí provozování letištěprovozování letiště na základě písemné smlouvy uzavřené s vlastníkem letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele. Provozování letiště § 26 (1) Provozováním letištěProvozováním letiště se rozumí činnosti, kterými se zajišťuje a) možnost pro přistávání a vzlety letadel a pohyb letadel s tím související, b) ochrana a ošetřování letadel, c) uskutečňování leteckých činností, d) pořádek, bezpečnost, záchranná a hasičská služba na letišti, e) ochrana před protiprávními činyprotiprávními činy ohrožujícími bezpečnost civilního letectvícivilního letectví, f) údržba a rozvoj letiště, podle podmínek stanovených pro provozování letištěprovozování letiště. (2) Technické a provozní podmínky pro provozování letištěprovozování letiště stanoví prováděcí předpis. § 27 (1) Provozovat letiště může právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice na základě povolení. Povolení provozovat letiště může vydat Úřad na základě písemné žádosti. (2) Povolení může být vydáno za podmínky, že a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý, b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti. (3) Povolení provozovat letiště Úřad vydá přednostně žadateli, který prokáže, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemkůletištních pozemků. Původní provozovatel letiště má vůči žadateli podle věty první nárok na náhradu. Výše náhrady se stanoví zejména s ohledem na výši a trvání investic účelně vynaložených v souvislosti s letištěm. § 28 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s provozováním letištěprovozováním letiště, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze provozování letištěprovozování letiště a osobě žadatele o vydání povolení je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování letištěprovozování letiště, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 29 Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání nebo dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání získaném studiem v magisterském studijním programu v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté odborné praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectvícivilního letectví. § 30 Žádost o povolení provozovat letiště (1) Žádost o povolení provozovat letiště musí obsahovat a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní firmu nebo název a rodné číslo fyzické osoby, b) označení vlastníka letiště, není-li budoucí provozovatel současně vlastníkem letiště, způsobem uvedeným v písmenu a). (2) Žádost o povolení provozovat letiště musí být doložena a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, b) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost, c) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště s provozováním letištěprovozováním letiště, není-li vlastník současně provozovatelem letiště. § 30a Věcné břemeno provozování letiště (1) Soud na základě návrhu provozovatele letiště, které existuje ke dni 31. prosince 2009, rozhodne o zřízení věcného břemene pro provozování letištěprovozování letiště k letištnímu pozemkuletištnímu pozemku, na němž se nachází letiště, nebo jeho část, které existují ke dni 31. prosince 2009, za účelem provozování letištěprovozování letiště. Zřízení věcného břemene provozování letištěprovozování letiště je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jeho zřízení nad zachováním dosavadních práv vlastníka letištního pozemkuletištního pozemku a nepodařilo-li se provozovateli letiště právo k letištnímu pozemkuletištnímu pozemku získat dohodou. (2) Za zřízení věcného břemene provozování letištěprovozování letiště náleží vlastníku pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, ze strany provozovatele letiště náhrada. Náhradu za zřízení věcného břemene provozování letištěprovozování letiště soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. Náhrada je splatná nejpozději do 31. prosince příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení věcného břemene stanoveno jinak. Vlastník pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, a provozovatel letiště si mohou písemně sjednat jinou výši ročního plnění a jeho dřívější splatnost. Soud na žádost provozovatele letiště nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo zřízeno věcné břemeno, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána. (3) Soud rozhodne o zrušení věcného břemene a) na návrh provozovatele letiště, b) není-li letiště po dobu jednoho roku provozováno, c) zanikne-li letiště. (4) Věcné břemeno dále zanikne, nezaplatil-li provozovatel letiště náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění. (5) Postačuje-li pro splnění účelu zřízení věcného břemene zřídit věcné břemeno k části letištního pozemkuletištního pozemku, rozhodne soud o zřízení věcného břemene pouze k této části pozemku, kterou určí na základě geometrického plánu vyhotoveného na náklady provozovatele letiště. To neplatí, došlo-li by tímto postupem k znehodnocení části pozemku, která není zatížena věcným břemenem. § 31 (1) Provozovatel letiště je povinen a) ke dni zahájení provozu letiště doložit Úřadu, že splňuje podmínky stanovené pro provozování letištěprovozování letiště, b) provozovat letiště podle platného povolení k provozování letištěprovozování letiště, c) ve lhůtě šesti měsíců před uvažovaným ukončením provozování letištěprovozování letiště oznámit Úřadu záměr ukončit provozování letištěprovozování letiště a ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka letiště, není-li provozovatel současně vlastníkem letiště. Jedná-li se o provozovatele mezinárodního veřejného letiště, činí tato lhůta dvanáct měsíců. (2) Provozovatel letiště je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům leteckých činností, cestujícím a ostatním osobám zúčastněným na provozu letiště a leteckém provozu k zajištění bezpečného provozu letiště a koordinovat činnost na letišti. § 32 (1) Úřad na písemnou žádost provozovatele letiště nebo leteckých dopravcůleteckých dopravců, uskutečňujících v předcházejícím kalendářním roce více než polovinu vzletů nebo přistání na daném letišti, nebo z vlastního podnětu určí za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště. V případě podání žádosti Evropské komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2a) postupuje Úřad přiměřeně. Náležitosti žádosti provozovatele letiště nebo leteckých dopravcůleteckých dopravců podle věty první stanoví prováděcí právní předpis. (2) Pro koordinované letiště Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcůmleteckým dopravcům a dohledem nad jejich využíváním fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice (dále jen „koordinátor“). Koordinátor zajistí ve lhůtě 3 měsíců od svého pověření a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a) ustanovení koordinačního výboru jako poradního orgánu koordinátora. (3) Koordinátor přiděluje volné letištní časy na základě písemné žádosti v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie2a). Náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis. (4) Koordinátor je povinen být nejpozději při započetí výkonu své činnosti pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti. (5) Pro letiště s plánovaným provozem Úřad pověří, za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie2a), vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravcůleteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení fyzickou osobu s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobu se sídlem v České republice. § 33 (1) Nevyhovuje-li provozní stav letiště nebo jeho části bezpečnému provozování letištěprovozování letiště, může Úřad rozhodnout o dočasném přerušení provozování letištěprovozování letiště nebo jeho části. (2) Rozhodnutí se může vztahovat pouze na určité typy letadel nebo na určité druhy letů. § 34 Povolení k provozování letištěprovozování letiště zaniká a) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení, jestliže provozovatel letiště přestal splňovat předpoklady pro vydání povolení, závažně porušil ustanovení tohoto zákona nebo podal návrh na zrušení povolení k provozování letištěprovozování letiště, b) uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, c) dnem zániku právnické osoby nebo uplynutím 30 dnů po úmrtí fyzické osoby, která je držitelem povolení, d) dnem právní moci rozhodnutí o povolení provozovat letiště vydaného žadateli, který prokázal, že je vlastníkem nadpoloviční většiny výměry letištních pozemkůletištních pozemků. Provozní způsobilost letiště § 34a (1) Veřejné mezinárodní letiště lze provozovat pouze, je-li schválena jeho provozní způsobilost. (2) Provozní způsobilost veřejného mezinárodního letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Přílohou žádosti je stejnopis provozovatelem letiště vypracované letištní příručky, která obsahuje technické a provozní údaje o provozovateli letiště a o jím provozovaném letišti. (3) Provozovatel letiště průběžně zaznamenává v letištní příručce změny údajů v ní uvedených. Provozovatel letiště oznámí Úřadu změny údajů uvedených v letištní příručce nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo; k oznámení přiloží stejnopis záznamu změn v letištní příručce. (4) Náležitosti letištní příručky stanoví prováděcí právní předpis. § 34b (1) Při schvalování provozní způsobilosti letiště Úřad zjišťuje, zda veškerá zařízení, vybavení, provozní postupy a systém řízení bezpečnosti provozu na letišti, jakož i letecké služby poskytované na tomto letišti, uváděné v letištní příručce, jsou v souladu s leteckými předpisy. Dále Úřad zjišťuje, zda provozovatel letiště a letištní personál, uvedení v letištní příručce, splňují požadavky odborné způsobilosti pro provoz letiště a jeho údržbu stanovené leteckými předpisy. (2) Úřad vydá rozhodnutí o schválení provozní způsobilosti letiště bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od zahájení řízení. § 34c (1) Zjistí-li Úřad, že veřejné mezinárodní letiště nesplňuje během provozu podmínky pro schválení provozní způsobilosti, uloží provozovateli tohoto letiště, aby odstranil zjištěné nedostatky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být delší než 6 měsíců. (2) Neodstraní-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě vytčené nedostatky, Úřad schválení provozní způsobilosti letiště zruší. Odvolání proti rozhodnutí o zrušení schválení provozní způsobilosti letiště nemá odkladný účinek. § 34d Provozní způsobilost lze schválit i u veřejného vnitrostátního letiště. Ustanovení § 34a odst. 2 až 4, § 34b a 34c se použijí obdobně. HLAVA III PLOCHY URČENÉ KE VZLETŮM A PŘISTÁNÍM A LETECKÉ STAVBY § 35 Plochy určené k vzletům a přistáním (1) Územně vymezené plochy v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o využití území,3) určené k vzletům a přistáním letadel a s tím souvisejícím činnostem mohou být využívány k vzletům a přistáním pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem. (2) K vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při vymezených leteckých činnostech lze použít jakékoliv plochy, pokud zajišťují bezpečný vzlet nebo přistání. (3) Charakteristiku ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze využít k vzletům a přistáním jakékoliv plochy, stanoví prováděcí předpis. § 36 Letecká stavba (1) Leteckou stavbou je a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení, b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení a c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu. (2) Dopravní a energetický stavební úřad v kolaudačním řízení podle stavebního zákona posoudí také způsobilost letecké stavby z hlediska bezpečnosti leteckého provozu. HLAVA IV OCHRANNÁ PÁSMA § 37 Ochranná pásma (1) Kolem leteckých staveb se zřizují ochranná pásma. Ochranné pásmo s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště zřídí Úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování. Ochranné hlukové pásmo letiště zřídí stavební úřad opatřením obecné povahy po projednání s úřadem územního plánování a s Úřadem. V opatření obecné povahy příslušný úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb. (2) Ochranná pásma leteckých staveb se dělí na ochranná pásma a) letišť a b) leteckých zabezpečovacích zařízení. (3) Ochranná pásma letišť se dělí na ochranná pásma a) se zákazem staveb, b) s výškovým omezením staveb, c) k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly, d) se zákazem laserových zařízení, e) s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, f) hluková4a) a g) ornitologická. (4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma a) radiolokačních zařízení, b) navigačních zařízení, c) komunikačních zařízení, d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu, e) zařízení pro leteckou informační službu, f) světelných a rádiových návěstidel a g) podzemních leteckých staveb. § 40 (1) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět stavby a nestavební záměry pouze na základě povolení příslušného stavebního úřadu38). V případech, kdy stavba nebo nestavební záměr nepodléhají vydání povolení podle stavebního zákona, vydá příslušný stavební úřad povolení k činnostem v ochranném pásmu letecké stavby. Příslušný stavební úřad vydá povolení podle věty první nebo druhé jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li stavba nebo nestavební záměr bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost. (2) V ochranných pásmech leteckých staveb lze provádět činnosti a provozovat zařízení jen se souhlasem Úřadu. Úřad souhlas udělí, nebude-li činnost nebo zařízení bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost. § 41 (1) K povolení staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu a Ministerstva obrany, jestliže jde o a) stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem, b) stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a výše nad okolní krajinu, c) zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení, zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice. (2) Provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více (dále jen „vedení“) je povinen na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, sdělit ve vhodné formě aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi. § 42 Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, případně odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitostinemovitosti je povinen strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitostinemovitosti při výkonu těchto oprávnění. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku. HLAVA V PROVOZNÍ OMEZENÍ KE SNÍŽENÍ HLUKU NA LETIŠTI § 42a (1) Provozovatel letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) zpracuje za každý kalendářní rok zprávu obsahující údaje o provozu a hlukové situaci na letišti a o zavedených a zamýšlených opatřeních ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů (dále jen „zpráva o hlukové situaci“) a zašle ji do konce měsíce března následujícího kalendářního roku Úřadu. Pro zpracování zprávy o hlukové situaci využije provozovatel letiště údaje získané za použití metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35). (2) Jsou-li na letišti podle odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), doplní provozovatel letiště zprávu o hlukové situaci údaji o odhadovaném počtu osob vystavených hluku za předcházející dva kalendářní roky, plánovaném rozvoji letiště, předpokládaném vývoji hlukové situace na letišti a o možnostech zavedení nových opatření ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů. Zprávu o hlukové situaci provozovatel letiště doplní do konce kalendářního roku, ve kterém ji zaslal Úřadu. (3) Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění stanoví prováděcí právní předpis. § 42b (1) Jsou-li v souvislosti s provozováním letištěprovozováním letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), Úřad rozhodne z moci úřední a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na takovém letišti. (2) Účastníky řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti jsou pouze zúčastněné strany stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35); to neplatí, jde-li o místní obyvatele, jejich zástupce a příslušné místní orgány (dále jen „místní obyvatelé“). O zahájení řízení uvědomí Úřad účastníky veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení o zahájení řízení na úřední desce. Písemnosti se v řízení doručují účastníkům veřejnou vyhláškou; to se netýká provozovatele letiště. (3) Úřad v rozhodnutí uvede den, od kterého mají být provozní omezení ke snížení hluku na letišti zavedena. (4) Úřad před vydáním rozhodnutí zveřejní na úřední desce koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem mohou účastníci řízení proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení a místní obyvatelé mohou uplatňovat připomínky. Po vyhodnocení námitek a připomínek uplatněných ke konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a návrhů na doplnění řízení Úřad upravený koncept opětovně zveřejní na úřední desce a zašle jej v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. K opětovně zveřejněnému konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí nelze námitky ani připomínky uplatnit; to platí i pro návrhy na doplnění řízení. (5) Pokud to vyžaduje nebo umožňuje hluková situace na letišti, Úřad z moci úřední rozhodnutí změní. Na řízení o změně rozhodnutí se odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Umožňuje-li to hluková situace na letišti, Úřad rozhodnutí zruší. Na řízení o zrušení rozhodnutí se odstavec 2 a odstavec 4 věta první použijí obdobně. HLAVA VI CENA ZA UŽÍVÁNÍ LETIŠTĚ § 42d (1) Ustanovení této hlavy se použijí na sjednávání ceny za užívání letiště, na němž se odbaví a) více než 5 milionů cestujících v kalendářním roce, nebo b) nejvíce cestujících v kalendářním roce, nesplňuje-li žádné letiště podmínku podle písmene a). (2) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže každý rok zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení této hlavy. § 42e Provozovatel letiště nesmí při sjednávání ceny za užívání letiště leteckého dopravce diskriminovat. To nebrání rozlišení ceny za užívání letiště z důvodu veřejného zájmu, zejména s ohledem na provozní bezpečnost letiště, ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, a to na základě podstatných, přesných a objektivně měřitelných kritérií, souvisejících s provozem letiště. § 42f Provozovatel letiště vyzve každý rok způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání návrhu ceny za užívání letiště (dále jen „letištní ceník“); k tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Letečtí dopravci, kteří se přihlásí na výzvu provozovatele letiště, mu ve lhůtě podle věty první sdělí údaje předpokládané alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění v rozsahu: a) počet přepravených, včetně přestupujících cestujících a předpokládaný počet vzletů a přistání na letišti, b) složení a využití letadlového parku a c) požadavky na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnovány do letištního ceníku. § 42g (1) Provozovatel letiště každý rok projedná letištní ceník s leteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu a sdělili mu požadované údaje. To neplatí, dohodne-li si provozovatel letiště s leteckými dopravci četnost projednání jinak. (2) Pro účely projednání letištního ceníku sdělí provozovatel letiště Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a leteckým dopravcůmleteckým dopravcům, kteří se přihlásili na jím zveřejněnou výzvu, údaje v rozsahu: a) letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení, b) činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, c) prostředky z veřejných rozpočtů poskytnuté na činnosti nebo vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, d) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které byly zahrnuty do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, e) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště v předcházejícím kalendářním roce, f) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti v předcházejícím kalendářním roce, g) rozsah využití vybavení letiště, které bylo zahrnuto do letištního ceníku v předcházejícím kalendářním roce, h) počet odbavených cestujících a počet vzletů a přistání na letišti předpokládaný alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, i) výši nákladů na činnosti a vybavení letiště, které jsou zahrnuty do letištního ceníku, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění, j) výši výnosů spojených s platbou cen za užívání letiště, předpokládanou alespoň pro období následujících 2 let v ročním členění. (3) Provozovatel letiště sdělí požadované údaje alespoň 4 měsíce přede dnem, od kterého má být letištní ceník použit. Tuto lhůtu může provozovatel letiště zkrátit, vyžadují-li to závažné a odůvodněné okolnosti. (4) Údaje poskytované provozovatelem letiště a leteckými dopravci pro účely projednání letištního ceníku nelze sdělovat třetím osobám bez souhlasu toho, kdo je poskytl; tímto ustanovením není dotčena povinnost sdělovat údaje orgánům příslušným podle tohoto nebo zvláštního zákona. (5) Letecký dopravce může sdělit své odůvodněné připomínky k letištnímu ceníku v přiměřené lhůtě stanovené provozovatelem letiště. Provozovatel letiště tyto připomínky projedná, přičemž postupuje tak, aby bylo dosaženo shody, je-li to s ohledem na užívání letiště možné. (6) Provozovatel letiště letištní ceník po jeho projednání s leteckými dopravci zveřejní. Letištní ceník lze pro účely sjednávání ceny za užívání letiště použít nejdříve 2 měsíce ode dne jeho zveřejnění. Nebylo-li o letištním ceníku dosaženo mezi provozovatelem letiště a leteckými dopravci shody, provozovatel letiště zveřejní konkrétní důvody, které jej k odmítnutí připomínek leteckých dopravců vedly. § 42h Provozovatel letiště vyzve způsobem umožňujícím dálkový přístup letecké dopravceletecké dopravce, kteří užívají jím provozované letiště, aby se přihlásili k účasti na projednávání záměru rozvoje letiště, jehož předpokládané náklady jsou vyšší než 15 % průměrného ročního obratu provozovatele letiště za předcházejících 5 kalendářních let. K tomu jim stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 60 dnů. Provozovatel letiště projedná s leteckými dopravcileteckými dopravci, kteří se přihlásili na jeho výzvu, záměr rozvoje letiště nejpozději před započetím realizace takového záměru. § 42i (1) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodne na žádost leteckého dopravceleteckého dopravce, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e. Žádost lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy provozovatel letiště letištní ceník zveřejnil. (2) Žádost musí obsahovat údaje o tom, v čem je spatřován rozpor zveřejněného letištního ceníku, jeho složek nebo způsobu jejich stanovení s § 42e, a označení důkazů potřebných k prokázání tohoto rozporu. Neobsahuje-li žádost stanovené údaje, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyzve žadatele, aby ve lhůtě 3 dnů ode dne doručení výzvy žádost doplnil. Nedoplní-li žadatel v této lhůtě svoji žádost, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji neprojedná a řízení zastaví. (3) Účastníky řízení jsou žadatel a provozovatel letiště. (4) Rozhodne-li Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že zveřejněný letištní ceník, jeho složky nebo způsob jejich stanovení je v rozporu s § 42e, nelze tento letištní ceník použít, přičemž provozovatel letiště upravený letištní ceník bez zbytečného odkladu opětovně projedná. (5) Proti rozhodnutí podle odstavce 4 nelze podat rozklad. HLAVA VII § 43 (1) Ustanovení § 26 a § 35 až 42 se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma. Působnost Úřadu ve věcech vojenských letišť, vojenských leteckých staveb a jejich ochranných pásem vykonává Ministerstvo obrany. (2) Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letiště z jeho působnosti, rozhodne Úřad na žádost stavebníka, provozovatele nebo vlastníka letiště o tom, že na projektování, údržbu a provoz letiště a vybavení související s bezpečností používané na tomto letišti se tento přímo použitelný předpis a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě nepoužijí. Stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c) nebo požádá-li o to provozovatel letiště, Úřad rozhodnutí vydané podle věty první zruší. ČÁST PÁTÁ UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY A LETECKÉ SLUŽBY HLAVA I UŽÍVÁNÍ VZDUŠNÉHO PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY § 44 (1) Vzdušný prostor České republiky je přístupný k létání za podmínek stanovených tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, a při dodržení pravidel létání, která stanovují postupy při létání ve vzdušném prostoru. Pravidla létání stanoví prováděcí předpis. (2) Za účelem bezpečného provádění letů a účinného poskytování leteckých služeb vydá Úřad opatření obecné povahy podle správního řádu o rozdělení vzdušného prostoru České republiky, a to v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. (3) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může na dobu nezbytně nutnou nebo trvale omezit nebo zakázat užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi, a to z důvodu obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí5) a zdraví lidí. Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, s Ministerstvem životního prostředí. (4) Je-li létání ve vzdušném prostoru České republiky bezprostředně a vážně ohroženo nebo vyžaduje-li to zvláště významný veřejný zájem, a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy podle správního řádu omezí nebo zakáže užívání vzdušného prostoru České republiky nebo jeho části k létání na dobu nezbytně nutnou. (5) Dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů může a) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru v rámci poskytování letových navigačních služeb, zřízené osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb na základě rozhodnutí Úřadu o stanovení podmínek pro vydání osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5b) a Ministerstvem obrany, nepřesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení, b) civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle písmene a) v oblastech určených postupem podle odstavce 2. (6) Úřad opatřením obecné povahy vydaným podle správního řádu může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů na základě podnětu uživatele vzdušného prostoru, přesáhne-li doba vyhrazení 24 hodin v průběhu tří dnů po sobě jdoucích ode dne vyhrazení a nejedná-li se o oblasti podle odstavce 5 písm. b). Úřad vydá opatření obecné povahy podle věty první v dohodě s Ministerstvem obrany a po projednání s osobou pověřenou výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení. Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen. (7) Charakteristiku částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a podmínky pro vyhrazení částí vzdušného prostoru České republiky stanoví prováděcí právní předpis. § 44a (1) Návrh opatření obecné povahy Úřad po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 44 odst. 2, 3 a 6 a osobou pověřenou poskytováním letových provozních služeb doručí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. (2) Poskytovatelé leteckých služeb a organizace sdružující v České republice uživatele vzdušného prostoru, nebo, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, mohou podat proti návrhu opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 písemné odůvodněné námitky. (3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 2, 3 a 6 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce a po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44b (1) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. (2) Návrh opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 s odůvodněním Úřad zašle Ministerstvu obrany, osobě pověřené výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a osobě pověřené poskytováním letových provozních služeb k vyjádření a stanoví jim k tomu přiměřenou lhůtu. Úřad je povinen se vyjádřením zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s ním v jeho odůvodnění. Nevyjádří-li se dotčené orgány podle věty první ve stanovené lhůtě, platí, že s návrhem opatření obecné povahy souhlasí. (3) Opatření obecné povahy podle § 44 odst. 4 Úřad oznámí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své úřední desce. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. (4) Na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky k létání jednoho uživatele nebo kategorie uživatelů podle § 44 odst. 5 se část šestá správního řádu nepoužije. § 44c Je-li užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné, aniž by užívání vzdušného prostoru nad těmito oblastmi bylo zakázáno nebo omezeno, uveřejní Úřad tuto skutečnost v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem. § 44d Pro vydání pravidel nebo pokynů k užívání vzdušného prostoru České republiky týkajících se výlučně létání bezpilotních letadel se § 44 odst. 2 až 6 nepoužijí. Jde-li však o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky, v níž má být umožněno létání výlučně vojenských bezpilotních letadel, vydává se namísto opatření obecné povahy podle § 44i pokyn podle § 44 odst. 5 nebo opatření obecné povahy podle § 44 odst. 6. § 44e (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo soukromí osob, ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, kritické infrastruktury nebo životního prostředí anebo z důvodu bezpečnosti nebo obrany státu. (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou a) Ministerstvo životního prostředí, má-li být opatření obecné povahy vydáno z důvodu ochrany životního prostředí, a b) osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, týká-li se návrh opatření obecné povahy létání bezpilotních letadel 1. na letišti nebo v jeho ochranném pásmu, 2. ve výšce přesahující 120 m nad terénem, nebo 3. na ploše trvale užívané pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení a v okruhu 5,5 km od jejího středu. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. Námitky proti návrhu opatření obecné povahy týkajícího se létání bezpilotních letadel podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 může podat rovněž provozovatel dotčeného letiště. (4) Opatření obecné povahy a jeho návrh zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. § 44f (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž létání bezpilotních letadel nebude podléhat některému z požadavků stanovených pro otevřenou kategorii provozu přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. (3) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44g (1) Úřad může opatřením obecné povahy trvale nebo dočasně vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž budou k zajištění bezpečného, účinného, plynulého a koordinovaného provozu bezpilotních systémů poskytovány služby pro jejich kontrolovaný provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40). (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalšími dotčenými orgány, jimiž jsou osoba pověřená výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a, má-li vymezená část vzdušného prostoru zasahovat do výšky nižší než 300 m nad terénem, obec, nad jejímž správním obvodem se má tato část vzdušného prostoru nacházet. (3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat poskytovatel společné informační služby a poskytovatelé služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytovatelé leteckých služeb, organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. (4) Úřad v opatření obecné povahy stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) rovněž a) podmínky užívání vymezené části vzdušného prostoru České republiky, b) technické požadavky, které musí splňovat bezpilotní systém provozovaný ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky, c) podmínky oddělení provozu bezpilotních a ostatních letadel ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky, d) vymezení služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytovaných ve vymezené části vzdušného prostoru České republiky a požadavky na tyto služby kladené, e) poskytovatele společné informační služby, f) pravidla zpřístupňování provozních údajů ze strany poskytovatele společné informační služby, poskytovatelů služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů a poskytovatelů letových provozních služeb a g) pravidla přístupu k údajům poskytovaným poskytovatelem společné informační služby. (5) Opatření obecné povahy Úřad po nabytí účinnosti uveřejní v Letecké informační příručce. § 44h (1) Jsou-li vážně ohroženy veřejný pořádek, bezpečnost osob nebo majetku nebo obrana státu anebo je-li to nezbytné z důvodu plnění úkolu Policie České republiky a nelze-li pro nebezpečí z prodlení postupovat jinak, Úřad opatřením obecné povahy na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi; to neplatí, je-li nutno okamžitě zakázat, omezit nebo stanovit podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel z důvodu plnění úkolu Policie České republiky. (2) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany, které je dotčeným orgánem v řízení o jeho návrhu. (3) Návrh opatření obecné povahy se nezveřejňuje a připomínky ani námitky se k němu nepodávají. (4) Opatření obecné povahy zveřejní na své úřední desce pouze Úřad. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem vyvěšení veřejné vyhlášky. (5) Příslušník Policie České republiky je oprávněn vydat pokyn, jímž v nezbytném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel nad vymezenými oblastmi, je-li takový pokyn nutno vydat okamžitě z důvodu plnění úkolu Policie České republiky. § 44i (1) Úřad může opatřením obecné povahy na základě podnětu osoby, která prokáže, že její práva mají být takovým opatřením chráněna nebo že má oprávněný zájem na takovém opatření, dočasně, nejdéle však na období 5 po sobě jdoucích dnů, vymezit část vzdušného prostoru České republiky, v níž a) zakáže, omezí nebo stanoví podmínky užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel, nebo b) umožní létání bezpilotních letadel jednomu provozovateli bezpilotního systému nebo kategorii provozovatelů bezpilotních systémů. (2) Neshledá-li Úřad důvod pro vydání opatření obecné povahy, sdělí tuto skutečnost podateli podnětu do 30 dnů ode dne, kdy mu byl podnět doručen. (3) V řízení o návrhu opatření obecné povahy Úřad zohlední, zda a) nelze ochrany práv či oprávněných zájmů sledovaných podatelem podnětu dosáhnout jinak, b) zájem na zachování přístupnosti vzdušného prostoru České republiky nepřevažuje nad zájmem na ochraně práv či oprávněných zájmů podatele podnětu a c) doba a rozsah požadovaného vymezení části vzdušného prostoru České republiky nejsou nepřiměřené. (4) Opatření obecné povahy vydá Úřad v dohodě s Ministerstvem obrany. Návrh opatření obecné povahy Úřad projedná rovněž s dalším dotčeným orgánem, jímž je obec, nad jejímž správním obvodem se má vymezená část vzdušného prostoru nacházet. Doba zveřejnění návrhu opatření obecné povahy je nejméně 5 dnů. (5) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat ve lhůtě 10 dnů ode dne jeho zveřejnění organizace sdružující v České republice provozovatele bezpilotních systémů, dále provozovatelé bezpilotních systémů, jsou-li jimi spolky podle § 54n, a, určí-li tak Úřad, i jiné osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny. (6) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky. § 44j (1) Digitální mapa pro užívání vzdušného prostoru České republiky k létání bezpilotních letadel (dále jen „digitální mapa“) je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. (2) V digitální mapě jsou vyznačeny části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující a) pravidla létání bezpilotních letadel vymezená opatřeními obecné povahy vydanými podle tohoto zákona, b) pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 a c) pravidla létání bezpilotních letadel stanovená ve zvláštním právním předpisu41). (3) Části vzdušného prostoru České republiky a k nim se vztahující pokyny vydané podle § 44h odst. 5 vyznačí v digitální mapě neprodleně po jejich vydání Policie České republiky. (4) Pokyny vydané podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nabývají právních účinků nejdříve okamžikem jejich zveřejnění v digitální mapě. (5) Údaje vedené v digitální mapě jsou veřejně přístupné ve výměnném formátu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA II LETECKÉ SLUŽBY Díl 1 § 45 Letecké služby (1) Bezpečnost a plynulost létání ve vzdušném prostoru České republiky se zajišťuje prostřednictvím leteckých služeb. (2) Leteckými službami jsou a) letové provozní služby včetně letištních, b) letecká telekomunikační služba, c) letecká meteorologická služba, d) letecká služba pátrání a záchrany, e) letecká informační služba, f) služby při předletové přípravě a monitorování letu, g) služby při odbavovacím procesu na letišti, h) služba tvorby letových postupů. (3) Při užívání vzdušného prostoru je každý povinen se řídit pokyny osob zajišťujících letové provozní služby včetně letištních. (4) Charakteristiku jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, stanoví prováděcí předpis. Díl 2 Letové provozní služby § 46 (1) Letové provozní služby pro civilní létání může poskytovat právnická osoba se sídlem v České republice, kterou pověří Úřad. Letištní službou může být pověřena i fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice. (2) Úřad může pověřit poskytováním letových provozních služeb právnickou nebo fyzickou osobu podle odstavce 1, která a) má technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, b) zajistí poskytování letových provozních služeb prostřednictvím odborně a zdravotně způsobilého pozemního leteckého personálu, c) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody a zaplaceno pojistné. § 47 (1) Pověřená osoba je povinna při poskytování letových provozních služeb dodržovat pravidla a postupy pro poskytování letových provozních služeb. (2) Technické zařízení potřebné k poskytování letových provozních služeb, pravidla a postupy pro jejich poskytování stanoví prováděcí předpis. § 48 Úřad může udělené pověření odejmout, jestliže osoba a) neposkytuje letové provozní služby prostřednictvím stanoveného technického zařízení a odborně způsobilého pozemního leteckého personálu, b) neplní povinnosti stanovené v pravidlech a postupech pro poskytování letových provozních služeb, c) o odejmutí pověření požádala. Díl 3 Letecká telekomunikační služba, letecká meteorologická služba, letecká informační služba, služba při předletové přípravě a monitorování letu, letecká služba pátrání a záchrany a služba tvorby letových postupů § 49 (1) Leteckou telekomunikační službu, leteckou meteorologickou službu, leteckou informační službu, službu při předletové přípravě a monitorování letu a službu tvorby letových postupů může poskytovat právnická nebo fyzická osoba po předchozím souhlasu Úřadu. Úřad udělí souhlas za předpokladu, že právnická nebo fyzická osoba prokáže, že má technické zařízení potřebné k poskytování těchto služeb. (2) Leteckou službu pátrání a záchrany zajišťuje Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Podrobnosti o vzájemné spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany stanoví dohoda uzavřená mezi Ministerstvem dopravy, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra. Díl 4 Letové navigační služby § 49a (1) Letové navigační služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba, která je držitelem osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nestanoví-li tento přímo použitelný předpis jinak. Letové provozní služby a meteorologické služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) může poskytovat právnická osoba podle věty první, která byla k poskytování těchto služeb určena Úřadem. Na poskytování letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) se ustanovení § 46 až 49 nepoužijí. (2) Úřad určení k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) zruší, jestliže určená osoba a) pozbyla osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo c) o zrušení určení požádala. (3) Osoba poskytující letové navigační služby zpřístupní provozní údaje, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie5c), Ministerstvu dopravy a Úřadu. (4) Letové provozní služby nebo meteorologické služby je oprávněna poskytovat rovněž právnická osoba, která a) byla určena orgánem jiného členského státu k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a b) je smluvní stranou smlouvy uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) (dále jen „smlouva o využití služeb“) s osobou určenou Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. (5) Smlouva o využití služeb musí být schválena Úřadem, jinak je neúčinná. Žádost o schválení smlouvy o využití služeb podává ta ze smluvních stran, která je určena Úřadem k poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb. Účastníky řízení o schválení smlouvy o využití služeb jsou pouze smluvní strany. (6) Úřad může smlouvu o využití služeb schválit, má-li písemnou formu, obsahuje-li označení smluvních stran, předmět a účel smlouvy a nedojde-li jejím plněním k ohrožení bezpečnosti letového provozu. (7) Smlouva o využití služeb uzavřená mezi poskytovateli letových provozních služeb nebo meteorologických služeb může být měněna pouze dohodou smluvních stran, na kterou se ustanovení odstavců 5 a 6 použijí obdobně. (8) Oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zanikne dnem, kdy osoba poskytující tyto služby přestala splňovat podmínku podle odstavce 4 písm. a). Úřad oprávnění poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb zruší, jestliže osoba poskytující tyto služby a) přestala splňovat podmínky podle odstavce 4 písm. b), nebo b) nedodržuje pravidla pro poskytování letových provozních služeb nebo meteorologických služeb stanovená tímto zákonem, mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17). (9) Úřad předkládá Evropské komisi v oblasti poskytování letových navigačních služeb výroční zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5e). Za tímto účelem je Úřad oprávněn požadovat informace od osob poskytujících letové navigační služby. § 49aa Odepření poskytování letových navigačních služeb (1) Osoba poskytující letové navigační služby může odepřít jejich poskytování příjemci, který je vůči ní nebo vůči Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL) prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za touto osobou dříve poskytnuté letové navigační služby, činí-li a) souhrnná výše jeho neuhrazených splatných pohledávek nejméně 100 000 Kč a b) doba prodlení nejméně 3 měsíce. (2) Poskytování letových navigačních služeb nelze odepřít, byla-li by tím ohrožena bezpečnost nebo plynulost letového provozu, zejména jde-li o letadlo provozované příjemcem těchto služeb v letu. (3) Nedohodne-li se s příjemcem jinak, zahájí osoba poskytující letové navigační služby jejich poskytování bezodkladně poté, co příjemce uhradil veškeré splatné pohledávky související s dříve poskytnutými letovými navigačními službami. (4) Osoba poskytující letové navigační služby bezodkladně oznámí odepření jejich poskytování a) Úřadu, b) provozovateli letiště, na kterém poskytování těchto služeb odepřela, c) Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL). Díl 5 Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti § 49b (1) Služby při odbavovacím procesu na veřejném letišti5f) (dále jen „odbavovací služby“) může pro cizí potřeby poskytovat právnická osoba, fyzická osoba, včetně leteckého dopravce a provozovatele letiště; pouze letecký dopravce může tyto služby poskytovat pro vlastní potřebu. (2) Odbavovací služby lze poskytovat na základě souhlasu uděleného Úřadem. § 49c Podmínky pro udělení souhlasu (1) Úřad udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že a) je fyzickou osobou s trvalým pobytem v České republice nebo právnickou osobou se sídlem v České republice, b) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí, je-li žadatelem fyzická osoba, c) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý, je-li žadatelem právnická osoba, d) má technické zařízení k poskytování odbavovacích služeb, e) má sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z poskytování odbavovacích služeb a zaplaceno pojistné, f) má finanční zajištění k poskytování odbavovacích služeb. (2) Náležitosti písemné žádosti o udělení souhlasu, podrobnosti o způsobu prokázání finančního zajištění odbavovacích služeb a náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu stanoví prováděcí právní předpis. § 49d Bezúhonnost (1) Za bezúhonného podle § 49c se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s poskytováním odbavovacích služeb, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze poskytování odbavovacích služeb a osobě žadatele o udělení souhlasu s poskytováním odbavovacích služeb je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při poskytování odbavovacích služeb, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 49c odst. 1 písm. b) a c) splňuje podmínku bezúhonnostibezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 49e Odbornou způsobilost žadatel prokazuje dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru civilního letectvícivilního letectví nebo dokladem o dosažení středního nebo vyššího odborného vzdělání v oblasti ekonomie, v oblasti technických věd a technologií nebo v oblasti práva a dokladem o nejméně pětileté praxi v řídící činnosti v oboru civilního letectvícivilního letectví. § 49f Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti (1) Úřad může z důvodu zajištění bezpečnosti civilního letectvícivilního letectví a bezpečnosti provozování veřejného letiště vydat pro poskytování odbavovacích služeb spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb může Úřad pro veřejné letiště, a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nejméně však na dva poskytovatele, z nichž jeden může být provozovatelem letiště, b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby omezenému počtu leteckých dopravců, nejméně však dvěma leteckým dopravcům. (2) Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti stanoví prováděcí právní předpis. § 49g Opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště (1) Úřad může v případě provozního přetížení veřejného letiště, v jehož důsledku dojde k omezení využitelného prostoru pro poskytování odbavovacích služeb vydat opatření k regulaci odbavovacích služeb. Opatřením k regulaci odbavovacích služeb z důvodu provozního přetížení letiště může Úřad pro veřejné letiště, a) na němž se odbaví nejméně tři miliony cestujících nebo 75 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, 1. omezit počet poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji, 2. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby spočívajících v odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji jedinému poskytovateli odbavovacích služeb, b) na němž se odbaví nejméně jeden milion cestujících nebo 25 tisíc tun nákladu v kalendářním roce, 1. vyhradit poskytování odbavovacích služeb pro vlastní potřeby spočívajících ve službách odbavování cestujících a zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji omezenému počtu leteckých dopravců, 2. zakázat leteckému dopravci poskytovat odbavovací služby pro vlastní potřeby spočívající ve službách odbavování zavazadel, nákladů a pošty, technickém a provozním odbavení letadla na odbavovací ploše a manipulaci s leteckými pohonnými hmotami a oleji, nebo vyhradit jejich poskytování jedinému leteckému dopravci. (2) Vymezení důvodů provozního přetížení letiště stanoví prováděcí právní předpis. § 49h (1) V opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb podle § 49f a 49g, Úřad uvede a) druh odbavovacích služeb, na které se opatření vztahuje, b) prostor veřejného letiště, na který se opatření vztahuje, c) postup směřující k překonání zavedených omezení, d) den, kterým se opatření zavádí, a e) dobu, na kterou se opatření zavádí. (2) Po zahájení řízení Úřad oznámí Evropské komisi navrhované opatření, včetně důvodů pro jeho zavedení a dne, kterým má být opatření zavedeno; musí tak učinit alespoň 4 měsíce přede dnem, kterým má být opatření zavedeno. Dnem oznámení se řízení přerušuje na dobu 3 měsíců. (3) Vysloví-li Evropská komise s navrhovaným opatřením nesouhlas, Úřad řízení zastaví. Požaduje-li Evropská komise změny navrhovaného opatření, Úřad je jimi při vydání opatření vázán. § 49i Výbor leteckých dopravců Úřad zajistí, aby byl na veřejném letišti, na kterém může být poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 a § 49g odst. 1, ustaven výbor leteckých dopravců složený ze zástupců leteckých dopravců, kteří toto letiště užívají, popřípadě zástupců organizací, které tyto letecké dopravce zastupují, vyhradí-li si letečtí dopravci tuto možnost. § 49j Výběrové řízení (1) Úřad vyhlásí k udělení souhlasu v případě, kdy bude poskytování odbavovacích služeb regulováno opatřením podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a), výběrové řízení. (2) Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o poskytování odbavovacích služeb stanoví Úřad po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravcůleteckých dopravců a uveřejní je v Letecké informační příručce. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky stanovené v § 49c pro udělení souhlasu. Podmínky a postup výběrového řízení Úřad předává k uveřejnění v Úředním věstníku EU. (3) Úřad na základě posouzení a vyhodnocení žádostí o udělení souhlasu ve výběrovém řízení a po projednání s provozovatelem veřejného letiště a s výborem leteckých dopravcůleteckých dopravců udělí souhlas k poskytování odbavovacích služeb žadateli, který splnil nejlépe podmínky stanovené ve výběrovém řízení. (4) Souhlas k poskytování odbavovacích služeb na základě výběrového řízení může být udělen nejdéle na dobu a) 7 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49f odst. 1, b) 3 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, c) 2 let, je-li udělován na základě opatření k regulaci podle § 49g odst. 1 písm. a) bodu 2. (5) Jestliže je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 nebo § 49g odst. 1, může bez výběrového řízení poskytovat odbavovací služby provozovatel veřejného letiště na letišti, jehož je provozovatelem, na základě souhlasu uděleného podle § 49b. § 49k Souhlas (1) Úřad udělí souhlas na základě výběrového řízení v případě, že je poskytování odbavovacích služeb regulováno podle § 49f odst. 1 písm. a) nebo § 49g odst. 1 písm. a) bodu 1, tak, aby nejméně jeden z poskytovatelů odbavovacích služeb pro cizí potřeby nebyl řízen a) provozovatelem letiště, nebo b) leteckým dopravcem, jehož výkon byl větší než 25 % cestujících a nákladu zaznamenaný na letišti během kalendářního roku předcházejícího roku, v němž byl udělen souhlas k poskytování odbavovacích služeb pro cizí potřeby, nebo c) Ministerstvem dopravy nebo Úřadem. (2) Úřad rozhodne o udělení souhlasu na základě výběrového řízení ve lhůtě 120 dnů od vyhlášení obchodní veřejné soutěže. § 49l Změna údajů Změní-li se podmínky stanovené v § 49c odst. 1, je držitel souhlasu k poskytování odbavovacích služeb povinen oznámit Úřadu změny týkající se údajů, na jejichž základě byl souhlas udělen, a ve lhůtě 30 dnů ode dne vzniku změn předložit Úřadu doklady osvědčující tyto změny. § 49m Odnětí souhlasu Úřad odejme souhlas udělený k poskytování odbavovacích služeb, jestliže poskytovatel odbavovacích služeb a) porušuje podmínky stanovené pro poskytování odbavovacích služeb v rozhodnutí o udělení souhlasu, b) přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl souhlas udělen, c) o odnětí souhlasu požádal, d) nesplní povinnost uloženou v § 49l. § 49n Přístup k letištním zařízením Provozovatel veřejného letiště je povinen umožnit právnické nebo fyzické osobě, která poskytuje odbavovací služby pro cizí potřeby, a leteckému dopravci, který poskytuje odbavovací služby pro vlastní potřeby, přístup k letištním zařízením v rozsahu nezbytném pro zajištění těchto služeb. Za přístup k letištním zařízením a jejich užívání sjednává provozovatel veřejného letiště s poskytovatelem odbavovacích služeb cenu podle cenových předpisů.9) § 49o Vedení účtů Poskytovatel odbavovacích služeb musí vést pro poskytování těchto služeb oddělené účtování nákladů, tržeb a výnosů. Provozovatel letiště nesmí převádět finanční prostředky získané z provozování letiště do odbavovací služby. Úřad provádí dozor nad vedením odděleného účtování. HLAVA III § 50 Létání vojenských, policejních a celních letadel (1) Létání vojenských, policejních a celních letadel se řídí tímto zákonem, s výjimkou létání pro účely obrany, výcviku a zajištění bezpečnosti státu. (2) Pro létání ve stejné části vzdušného prostoru jsou jednotná pravidla létání pro vojenská, policejní a celní letadla a civilní létání. (3) Nelze-li jinak zajistit bezpečnost osob, majetku či veřejný pořádek, lze se výjimečně při létání policejních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. § 50a Létání hasičských bezpilotních letadel Nelze-li jinak zajistit plnění základního úkolu Hasičského záchranného sboru České republiky podle zákona o hasičském záchranném sboru, lze se výjimečně při létání hasičských bezpilotních letadel v rozsahu zcela nezbytném odchýlit od pravidel létání. V takovém případě je nutno dbát zvýšené opatrnosti, aby nebyla ohrožena bezpečnost létání, a zajistit koordinaci létání hasičských bezpilotních letadel s létáním vojenských, policejních a celních letadel. § 51 Letecké služby pro vojenské účely (1) Letecké služby pro vojenské účely mohou být sloučeny s leteckými službami pro civilní létání. (2) Letové provozní služby pro civilní létání a pro vojenské účely musí být vzájemně koordinovány a poskytovány ve vzájemné součinnosti. (3) Podrobnosti o vzájemné koordinaci a součinnosti při poskytování letových provozních služeb nebo sloučených letových provozních služeb stanoví dohoda uzavřená mezi Úřadem a Ministerstvem obrany. § 51a Databáze údajů o terénu a překážkách (1) Ministerstvo dopravy vede elektronickou databázi geografických, topografických a geodetických údajů o terénu a překážkách na území České republiky (dále jen „databáze“). (2) Ministerstvo dopravy může se souhlasem Ministerstva obrany rozhodnout o pověření vedením databáze právnickou osobu na základě její žádosti, pokud tato osoba a) poskytuje leteckou informační službu, b) má vytvořen administrativní systém vedení databáze, c) má vybavení k vedení databáze a zajistí, aby nedocházelo ke ztrátě nebo změně údajů uchovávaných v databázi, a d) zajistí vedení databáze odborně způsobilými osobami, které mají ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo jinou obdobnou zkouškou prokazující stejný stupeň dosaženého vzdělání. (3) Ministerstvo dopravy v pověření stanoví podmínky vedení databáze a dobu jeho platnosti. (4) Ministerstvo dopravy pověření odejme, pokud osoba pověřená vedením databáze a) přestala splňovat podmínky pro vydání pověření, b) závažným způsobem porušila ustanovení tohoto zákona, c) závažným způsobem porušila podmínky stanovené v pověření, nebo d) o odnětí pověření požádala. (5) Pověření zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) dnem zániku právnické osoby, která je jeho držitelem. (6) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zajišťuje ochranu databáze před zneužitím a zásahem neoprávněných osob. (7) Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů bezúplatně předává údaje uvedené v odstavci 1 Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze. (8) Ministerstvo obrany může na žádost provozovatele letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, který provozuje letiště ve vlastnictví České republiky, s nímž přísluší právo hospodařit Ministerstvu obrany, předat bezúplatně Ministerstvu dopravy nebo osobě pověřené vedením databáze výsledky zeměměřičských činností zpracovaných pro potřeby obrany státu, za účelem zpracování údajů podle odstavce 1. (9) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi Ministerstvu obrany a Úřadu. Osoba pověřená vedením databáze bezúplatně zpřístupní databázi rovněž Ministerstvu dopravy. (10) Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze zveřejňuje údaje z databáze v Letecké informační příručce podle § 99 odst. 2 při každé jejich změně, nejméně však jednou za rok. (11) Vymezení údajů uchovávaných v databázi, jejich rozsah a vlastnosti, způsob vedení databáze, doklady, které je třeba k žádosti o pověření k vedení databáze doložit, požadavky na způsob ochrany databáze, údaje předávané Ministerstvem obrany a provozovatelem letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů, jejich rozsah, vlastnosti, formu a četnost předávání, a rozsah údajů zveřejňovaných v Letecké informační příručce stanoví prováděcí právní předpis. § 53 Povinné opuštění vzdušného prostoru (1) Letadlo, které se dostalo do části vzdušného prostoru České republiky, kde je zakázáno nebo omezeno létání, musí, jakmile to zjistí, tento prostor opustit. Pokud letadlo tento prostor neopustí, může být z důvodů zajištění bezpečnosti létání ve vzdušném prostoru k opuštění prostoru donuceno. (2) Postupy při donucení k opuštění zakázaného nebo omezeného vzdušného prostoru stanoví prováděcí předpis. § 54 Velitel letadla Za bezpečné provedení letu odpovídá velitel letadla. V rámci této odpovědnosti je velitel letadla oprávněn ukládat všem osobám přítomným na palubě letadla příkazy. Všechny osoby přítomné na palubě letadla jsou povinny splnit příkazy velitele letadla. HLAVA IV BEZPILOTNÍ SYSTÉMY Díl 1 Provozovatelé bezpilotních systémů § 54a Registr provozovatelů bezpilotních systémů (1) Registr provozovatelů bezpilotních systémů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje způsobem a v rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). (2) Provozovatel bezpilotního systému, který je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) povinen se zapsat do registru provozovatelů bezpilotních systémů, může za účelem splnění této povinnosti učinit podání rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být provozovatel bezpilotního systému ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). (3) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru provozovatelů bezpilotních systémů a) Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky, b) příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, Agentuře a Evropské komisi a c) poskytovateli letových provozních služeb, poskytovateli společné informační služby a poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), poskytují-li služby ve vzdušném prostoru České republiky vymezeném pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle § 44g. (4) Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí. (5) Provozovatel bezpilotního systému oznámí Úřadu změnu údaje, který je zapsán v registru provozovatelů bezpilotních systémů, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo; oznámení může být učiněno rovněž způsobem podle odstavce 2. Úřad změnu údaje na základě oznámení v registru zapíše. (6) Úřad zapíše do registru provozovatelů bezpilotních systémů údaj o tom, že provozovatel bezpilotního systému ukončil činnost spočívající v provozování bezpilotních systémů, oznámil-li provozovatel bezpilotního systému tuto skutečnost Úřadu nebo dozvěděl-li se Úřad o tom, že provozovatel bezpilotního systému zemřel anebo zanikl. Úřad provede výmaz zápisu provozovatele bezpilotního systému z registru po uplynutí 5 let ode dne, kdy došlo k zápisu údaje o ukončení činnosti spočívající v provozování bezpilotních systémů do registru. § 54b Podání prostřednictvím uživatelského rozhraní (1) Žadatel o udělení oprávnění k provozu bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) může podat žádost o udělení tohoto oprávnění rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být žadatel ztotožněn prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). (2) Osoba, která hodlá provozovat bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu v souladu se standardním scénářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39), může učinit prohlášení o souladu se standardním scénářem rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím uživatelského rozhraní stanoveného Úřadem; v tomto případě musí být tato osoba ztotožněna prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42). § 54c Omezení a odnímání oprávnění provozovatelů bezpilotních systémů (1) Úřad oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu odejme, požádal-li o to jeho držitel. Přestal-li držitel oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů splňovat podmínky pro jeho udělení stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění omezí nebo odejme. Omezení oprávnění se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat. (2) Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, vydá provozovateli bezpilotního systému nový doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního dokladu nebo nové osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů. Provozovatel bezpilotního systému odevzdá původní doklad nebo osvědčení Úřadu do 5 dnů ode dne vydání nového dokladu nebo osvědčení. (3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, odevzdá provozovatel bezpilotního systému doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů Úřadu do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. § 54d Pojištění (1) Provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, provozovatel bezpilotního systému v podkategorii A3 otevřené kategorie provozu, pokud maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla přesahuje 4 kg, a provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu musí mít po celou dobu provozování bezpilotního systému sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné; to neplatí, je-li provozovatelem bezpilotního systému spolek podle § 54n nebo člen takového spolku. (2) Nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) jinak, sjednává se pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a) v otevřené kategorii provozu ve vztahu ke všem bezpilotním systémům provozovaným jejich provozovatelem a b) ve specifické kategorii provozu ve vztahu ke každému bezpilotnímu systému samostatně. (3) Minimální výši limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li výši limitu pojistného plnění přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a). Díl 2 Dálkově řídící piloti § 54e (1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu na žádost osoby, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku z teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v otevřené kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Výuku a zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. Výuku a zkoušku absolvuje zájemce o jejich vykonání a) způsobem umožňujícím dálkový přístup po jeho ztotožnění prostřednictvím prostředků elektronické identifikace podle právních předpisů upravujících elektronickou identifikaci42), nebo b) pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou poté, co Úřad nebo jím pověřená osoba ověří jeho totožnost. (3) Zkouška se skládá formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. (4) Osoba, která absolvovala výuku a úspěšně složila zkoušku, podá žádost o vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu bezprostředně po jejím úspěšném složení, a to a) způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo b) pomocí výpočetní techniky v místě jejich provedení. (5) Řízení o žádosti, která nebyla podána bezprostředně po úspěšném složení zkoušky, Úřad usnesením zastaví. (6) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (7) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 6 použije obdobně. (8) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (9) Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu stanoví prováděcí právní předpis. § 54f (1) Úřad vydá osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která a) prokáže svoji totožnost, b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu a c) čestně prohlásí, že si osvojila praktické dovednosti pro řízení bezpilotního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). (4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel. (5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (6) Držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně. (7) Porušil-li držitel osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této podkategorii. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 54g (1) Úřad vydá osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) na žádost osoby, která nejdéle 3 měsíce před podáním žádosti úspěšně složila dodatečnou zkoušku z teoretických znalostí podle tohoto přímo použitelného předpisu. Osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) Dodatečnou zkoušku provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (3) Vykonat dodatečnou zkoušku může osoba, která a) prokáže svoji totožnost a b) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu. (4) Před vykonáním dodatečné zkoušky Úřad nebo pověřená osoba ověří splnění podmínek podle odstavce 3. Dodatečná zkouška se provádí pomocí výpočetní techniky v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou a skládá se formou testu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39). Zkouška se vyhodnotí a její výsledek Úřad obdrží bezprostředně po jejím vykonání automatizovaně. Provádí-li dodatečnou zkoušku pověřená osoba, hradí náklady na její vykonání žadatel. (5) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (6) Držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu oznámí změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady změnu prokazující. Úřad vydá nové osvědčení se změněnými údaji a s dobou platnosti odpovídající době platnosti původního osvědčení. Pro obsah oznámení a postup Úřadu se odstavec 5 použije obdobně. (7) Porušil-li držitel osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí pozbývá osvědčení platnosti. Bylo-li osvědčení vydáno v listinné podobě, odevzdá je osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Osoba, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může podat žádost o vydání nového osvědčení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. § 54h (1) Úřad může pověřit prováděním výuky a zkoušky pomocí výpočetní techniky podle § 54e odst. 2 písm. b) a dodatečné zkoušky podle § 54f a 54g osobu, která má právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytných pro provádění těchto činností a která sama nebo prostřednictvím svého zaměstnance zajistí dohled nad jejich prováděním. V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění těchto činností. (2) Úřad pověření podle odstavce 1 odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. § 54i (1) Úřad na žádost držitele platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 nebo A2 otevřené kategorie provozu nebo držitele platného osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu vydá nové osvědčení, absolvoval-li žadatel školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro příslušnou podkategorii otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu. Nové osvědčení Úřad vydá namísto písemného vyhotovení rozhodnutí. (2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvedeno, zda je požadováno vydání osvědčení v listinné nebo elektronické podobě. Požaduje-li žadatel vydání osvědčení v elektronické podobě a nemá-li zpřístupněnou datovou schránku, uvede v žádosti rovněž elektronickou adresu, na niž je požaduje zaslat. Úřad odešle osvědčení v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo na uvedenou elektronickou adresu. Je-li osvědčení odesláno na elektronickou adresu uvedenou v žádosti, nabývá rozhodnutí o jeho vydání právní moci a právních účinků dnem odeslání. (3) Školení provádí Úřad nebo jím pověřená osoba. (4) Úřad může pověřit prováděním školení osobu, která a) je odborně způsobilá k provádění tohoto školení nebo zajistí jeho provádění prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance a b) má zpracovaný výukový plán zajišťující provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). (5) Odborně způsobilým k provádění školení je ten, kdo a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (6) V pověření Úřad stanoví podmínky pro zajištění řádného provádění školení. (7) Školení se provádí v místě určeném Úřadem nebo jím pověřenou osobou. Úřad nebo pověřená osoba ověří totožnost účastníka školení před jeho zahájením. Pověřená osoba provádí školení v souladu s výukovým plánem zajišťujícím provádění školení v rozsahu témat stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39). Pověřená osoba zašle potvrzení o absolvování školení účastníkem elektronicky Úřadu bezprostředně po jeho ukončení. Náklady na absolvování školení hradí jeho účastník. (8) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. (9) Délku školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis. § 54j Úřad odejme pověření k provádění výcviku praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) udělené podle tohoto přímo použitelného předpisu, pokud pověřená osoba a) o to požádala, b) přestala splňovat některou z podmínek pro pověření stanovenou tímto přímo použitelným předpisem, nebo c) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto přímo použitelným předpisem. § 54k (1) Řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n, může pouze osoba, která je držitelem potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu. Potvrzení vydá provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, osobě, která a) je držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, b) absolvovala školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a c) je s tímto provozovatelem bezpilotního systému ve smluvním vztahu, jehož předmětem je řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele; to neplatí, jde-li o vydání potvrzení tomuto provozovateli bezpilotního systému. (2) Provádění školení zajišťuje provozovatel bezpilotního systému, který je držitelem oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, a) v rozsahu a způsobem, který je stanoven v dokladu osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo v osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, a b) ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem na základě smlouvy, kterou s ní provozovatel bezpilotního systému uzavřel. (3) Úřad pověří k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení osobu, která je k tomu odborně způsobilá nebo zajistí její uskutečňování prostřednictvím svého odborně způsobilého zaměstnance. Odborně způsobilým je ten, kdo a) ukončil alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, b) má praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a c) úspěšně složil zkoušku před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (4) V pověření Úřad stanoví podmínky pro uskutečňování řádné spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení. Uskutečňovat spolupráci nesmí ten, jehož poměr k provozovateli bezpilotního systému nebo jím vykonávané činnosti anebo k dálkově řídícímu pilotu ohrožuje její řádné uskutečňování. (5) Úřad pověření odejme, pokud pověřená osoba a) o to požádala, nebo b) porušila závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem nebo podmínku stanovenou v pověření. (6) Porušil-li držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu závažným způsobem povinnost dálkově řídícího pilota stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), rozhodne Úřad o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému v této kategorii. Účastníkem řízení je rovněž provozovatel bezpilotního systému, který potvrzení vydal. Osobě, o jejíž nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, může provozovatel bezpilotního systému vydat nové potvrzení nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Zjistí-li Úřad, že potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu bylo osobě vydáno před uplynutím této lhůty jiným provozovatelem bezpilotního systému, sdělí mu bezodkladně tuto skutečnost a vyzve držitele takto vydaného potvrzení k jeho vrácení provozovateli bezpilotního systému. (7) Držitel potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu vrátí toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, který mu je vydal, bezodkladně poté, co a) přestal být držitelem platného osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, b) bylo rozhodnuto o jeho nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, c) zanikl jeho smluvní vztah s provozovatelem bezpilotního systému, jehož předmětem bylo řízení bezpilotního systému pro tohoto provozovatele, nebo d) byl Úřadem podle odstavce 6 vyzván k jeho vrácení. (8) Došlo-li u držitele potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, který toto potvrzení vydal, ke skutečnosti podle odstavce 7 písm. a) nebo b), nesmí do doby opětovného vydání osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu nebo do doby vydání nového potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu řídit bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu, nejde-li o řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem nebo řízení bezpilotního systému podle § 54n. (9) Provozovatel bezpilotního systému bezodkladně poté, co a) vydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, zašle jeho kopii Úřadu, a b) u držitele jím vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení podle odstavce 7 písm. a) nebo c), sdělí tuto skutečnost Úřadu. (10) Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu, a obsah, formu a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení, stanoví prováděcí právní předpis. § 54l (1) Registr dálkově řídících pilotů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Úřad. V registru jsou vedeny údaje o držiteli dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému, jimiž jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) adresa pobytu a d) údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému. (2) Úřad zajistí způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup poskytnutí údajů vedených v registru dálkově řídících pilotů Ministerstvu dopravy, Ministerstvu obrany a Policii České republiky. Úřad rovněž poskytne údaje vedené v registru na žádost osobě, která prokáže právní zájem na jejich poskytnutí. (3) Údaje vedené v registru dálkově řídících pilotů se uchovávají po dobu platnosti dokladu osvědčujícího způsobilost k řízení bezpilotního systému a dále 5 let po jejím uplynutí. (4) Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů, stanoví prováděcí právní předpis. § 54m (1) Policie České republiky a Úřad mohou vyzvat dálkově řídícího pilota k a) prokázání jeho totožnosti, b) předložení dokladu osvědčujícího jeho způsobilost k řízení bezpilotního systému, c) podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, nebo d) přerušení letu bezpilotního letadla za účelem výkonu kontroly nebo ukončení ohrožení bezpečnosti létání. (2) Dálkově řídící pilot je povinen výzvě podle odstavce 1 vyhovět. Díl 3 Spolky § 54n Provozování a řízení bezpilotních systémů v rámci spolku (1) Bezpilotní systém může provozovat nebo řídit člen spolku, jde-li o spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění k provádění rekreačních, sportovních nebo soutěžních letů anebo veřejných leteckých vystoupení (dále jen „oprávnění spolku“). Provozovat bezpilotní systém může rovněž spolek, jemuž bylo uděleno oprávnění spolku (dále jen „oprávněný spolek“). (2) Bezpilotní systém může řídit rovněž osoba, která nemá trvalý ani jiný pobyt v České republice, není členem oprávněného spolku a je členem obdobné organizace se sídlem na území jiného státu, účastní-li se soutěže nebo veřejného leteckého vystoupení pořádaných oprávněným spolkem (dále jen „účastník mezinárodní akce“) v místě a čase jejich konání; za provozovatele takto řízeného bezpilotního systému se považuje oprávněný spolek. § 54o Oprávnění spolku (1) Úřad udělí oprávnění spolku na žádost spolku, pokud a) má sídlo na území České republiky, b) má zřízenu kontrolní komisi, c) členové jeho statutárního orgánu a kontrolní komise jsou bezúhonní, d) alespoň 1 člen statutárního orgánu a 1 člen kontrolní komise mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů, e) osoby, které budou zajišťovat školení členů spolku řídících bezpilotní systémy a účastníků mezinárodních akcí, mají praxi nejméně 3 roky v provozování nebo řízení bezpilotních systémů a f) má vnitřní organizační strukturu, systém vnitřní kontroly a pravidla, které zajišťují bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hlediska 1. ochrany života, zdraví, majetku a soukromí osob, ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy a ochrany životního prostředí, 2. plnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel nehodlá odchýlit, a 3. plnění povinností uvedených v odstavci 5. (2) V žádosti musí být vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu vymezeny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39), od nichž se žadatel hodlá odchýlit, a podmínky, které se uplatní namísto nich. K žádosti o udělení oprávnění spolku musí být přiloženy a) doklad ne starší než 3 měsíce prokazující splnění podmínky bezúhonnosti člena statutárního orgánu nebo kontrolní komise, je-li občanem jiného státu, vydaný státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestné prohlášení, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie a b) doklady prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. d) až f). (3) Za bezúhonnou se pro účely řízení o žádosti o udělení oprávnění spolku považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s provozováním nebo řízením bezpilotního systému, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (4) Oprávněný spolek upraví pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) tak, aby byla v souladu s podmínkami stanovenými v oprávnění spolku. Do doby úpravy pravidel spolku nesmí člen oprávněného spolku, oprávněný spolek ani účastník mezinárodní akce provozovat nebo řídit bezpilotní systém. (5) Oprávněný spolek a) zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pravidla zajišťující bezpečné provozování a řízení bezpilotních systémů z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. f) upravená podle odstavce 4 (dále jen „pravidla spolku“), b) prokazatelně seznámí své členy a účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku, c) zajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém a účastníci mezinárodní akce absolvovali školení k získání teoretických znalostí, popřípadě praktických dovedností, potřebných k řízení bezpilotního systému v rozsahu a způsobem, který je stanoven v oprávnění spolku, a po absolvování tohoto školení vydá těmto členům průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém, d) vede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém a účastníků mezinárodní akce a tento seznam průběžně aktualizuje, e) provádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů a přijímá opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku, f) se zdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní, g) prokazatelně a bezodkladně oznámí osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo, h) dodržuje pravidla spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, a i) musí mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), je-li provozovatelem bezpilotního systému. (6) Oprávněný spolek oznámí Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, do 15 dnů ode dne, kdy k ní došlo, a zároveň předloží doklady tuto změnu prokazující. Úřad rozhodnutí o udělení oprávnění spolku změní, jde-li o skutečnost v tomto rozhodnutí uvedenou a jsou-li i nadále v rozsahu oznámené změny splněny podmínky pro udělení oprávnění spolku. (7) Úřad oprávnění spolku odejme, požádal-li o to oprávněný spolek. Přestal-li oprávněný spolek splňovat podmínky pro udělení oprávnění spolku nebo porušil-li závažným způsobem povinnost stanovenou tímto zákonem anebo podmínku stanovenou v oprávnění spolku, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění spolku omezí nebo odejme. Omezení oprávnění spolku se provede omezením účelu nebo způsobu provozování bezpilotních systémů anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, kterou lze pro létání bezpilotních letadel užívat. (8) Vyhoví-li Úřad žádosti oprávněného spolku o udělení nového oprávnění spolku, zaniká dosavadní oprávnění spolku dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo této žádosti vyhověno. (9) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup rozhodnutí o a) udělení oprávnění spolku, b) změně rozhodnutí o udělení oprávnění spolku, nebo c) omezení nebo odnětí oprávnění spolku. § 54p Povinnosti člena oprávněného spolku a účastníka mezinárodní akce a povinnost spojená se zánikem členství v oprávněném spolku (1) Člen oprávněného spolku provozující nebo řídící bezpilotní systém a účastník mezinárodní akce dodržují pravidla spolku. (2) Stanoví-li tak pravidla spolku nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a), musí mít člen oprávněného spolku, je-li provozovatelem bezpilotního systému, sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a zaplaceno pojistné s minimální výší limitu pojistného plnění stanovenou pravidly spolku nebo tímto přímo použitelným předpisem. (3) Osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, vrátí spolku průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém do 15 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla. Byl-li průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém vydán v elektronické podobě, nesmí osoba, jejíž členství ve spolku zaniklo, tento průkaz používat. Díl 4 Společná informační služba a služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů § 54q Zveřejňování údajů o poskytovatelích služeb Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o poskytovatelích společné informační služby a poskytovatelích služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), jimž vydal osvědčení podle tohoto přímo použitelného předpisu. Zveřejňovanými údaji jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo poskytovatele, bylo-li přiděleno, a dále vymezení jím poskytovaných služeb. § 54r Omezení a odnětí oprávnění k poskytování služeb (1) Přestal-li poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) splňovat podmínky pro udělení oprávnění stanovené tímto přímo použitelným předpisem, neposkytuje-li službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu nebo porušil-li závažným způsobem jinou jím stanovenou povinnost, Úřad podle povahy a rozsahu zjištěných nedostatků oprávnění k poskytování služeb tímto poskytovatelem omezí nebo odejme. Úřad oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) a) omezí nebo odejme rovněž tehdy, požádá-li o to poskytovatel, nebo b) odejme rovněž tehdy, nezahájil-li poskytovatel poskytování těchto služeb do 6 měsíců od udělení oprávnění k jejich poskytování nebo neposkytuje-li tyto služby po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců. (2) Omezení oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) se provede omezením rozsahu poskytovaných služeb nebo způsobu jejich poskytování anebo omezením části vzdušného prostoru České republiky, v níž lze tyto služby poskytovat. Rozhodl-li Úřad o omezení oprávnění, vydá poskytovateli společné informační služby nebo poskytovateli služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) nové osvědčení dokládající toto oprávnění; poskytovatel odevzdá původní osvědčení Úřadu do 15 dnů ode dne vydání nového osvědčení. (3) Rozhodl-li Úřad o odnětí oprávnění k poskytování služeb poskytovatelem společné informační služby nebo poskytovatelem služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), odevzdá poskytovatel osvědčení dokládající toto oprávnění Úřadu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Díl 5 Použití ustanovení zákona a předpisů Evropské unie na bezpilotní systémy § 54s (1) Na bezpilotní systémy, jejich registraci a způsobilost, osoby vykonávající činnosti související se zajištěním jejich bezpečného a plynulého provozu, létání bezpilotních letadel ve vzdušném prostoru České republiky, oznamování jiných než vážných incidentů souvisejících s provozem bezpilotních systémů a létání bezpilotních letadel za účelem rekreace, individuální potřeby, sportu nebo výcviku pilotů se nepoužijí a) části druhá a třetí, b) část pátá hlavy II a III, s výjimkou § 50, 50a a 53, c) § 55b odst. 1 a d) část sedmá. (2) Na projektování, výrobu, údržbu, provoz a řízení bezpilotního systému v otevřené nebo specifické kategorii provozu pro celní, policejní, záchranné nebo hasičské účely se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c) a přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě použijí. HLAVA V ZJIŠŤOVÁNÍ PŘÍČIN LETECKÝCH NEHOD A INCIDENTŮ A HLÁŠENÍ UDÁLOSTÍ § 55 Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (1) Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále jen „Ústav“) je správní úřad se sídlem v Praze, jehož rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva dopravy. (2) V čele Ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra dopravy. Ředitelem Ústavu může být jmenován bezúhonný občan České republiky; za bezúhonného se považuje občan, který nebyl odsouzen za trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. Ředitel Ústavu se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazypříkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Kromě ředitele Ústavu jsou zaměstnanci Ústavu i inspektoři. (3) Ředitel Ústavu a inspektoři Ústavu nesmějí po dobu výkonu své funkce vykonávat jakoukoliv činnost související se schvalováním typu výrobku, letové způsobilosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, s udělováním licencí k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, s řízením letového provozu nebo provozu letiště a nesmějí vykonávat funkci poradce či člena ve statutárních orgánech subjektů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu s činností Ústavu. § 55a Činnost Ústavu (1) Ústav a) zjišťuje příčiny leteckých nehod a incidentů, b) plní úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37), včetně úkolů kontaktního místa a zveřejňování bezpečnostní zprávy. (2) Inspektoři Ústavu jsou povinni a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a b) prokázat se při výkonu své funkce průkazem inspektora Ústavu. (3) V mimořádných nebo skutkově složitých případech mohou inspektoři Ústavu využít pomoci odborného konzultanta, který má znalost speciálního oboru (dále jen „konzultant“). O přibrání konzultanta provede inspektor Ústavu záznam do spisu. Se souhlasem inspektora Ústavu může konzultant v rozsahu nezbytném pro výkon své funkce nahlížet do spisu o letecké nehodě nebo incidentu a být přítomen výkonu oprávnění inspektorů Ústavu. Do výkonu oprávnění inspektorů Ústavu nesmí konzultant zasahovat. O všech skutečnostech, o nichž se konzultant v souvislosti s výkonem své funkce dozvěděl, je povinen zachovávat mlčenlivost. Této povinnosti jej může zprostit Ústav. Na vyloučení konzultanta se přiměřeně užijí zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících. (4) Při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků Ústav spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému. Při provádění záchranných a likvidačních prací na místě letecké nehody spolupracují inspektoři Ústavu s velitelem zásahu zejména za účelem zachování důkazů nezbytných pro odborné zjištění příčiny letecké nehody. (5) Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají civilního a vojenského letectví, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem obrany. Při zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, které se týkají provozu civilních a policejních letadel, spolupracuje Ústav v potřebném rozsahu s Ministerstvem vnitra. (6) Vzor průkazu inspektora Ústavu stanoví prováděcí právní předpis. § 55b Zjišťování příčin jiných než vážných incidentů (1) Každý jiný než vážný incident, k němuž došlo na území České republiky, je provozovatel nebo pilot letadla, nebo poskytovatel leteckých služeb povinen bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu. (2) Při zjišťování příčin jiných než vážných incidentů jsou inspektoři Ústavu oprávněni zajišťovat části letadla pro účely jejich dalšího zkoumání a vyžadovat a) volný přístup na místo jiného než vážného incidentu, k letadlu, jeho částem a obsahu, b) okamžité vypracování seznamu důkazů, c) volný přístup k letovým zapisovačům a veškerým ostatním záznamům a tyto využívat, d) volný přístup k výsledkům výslechů leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení, e) volný přístup k výsledkům testů sloužících ke zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky u leteckého personálu a pilotů sportovních létajících zařízení, f) vysvětlení od osob, g) volný přístup k veškerým dalším informacím týkajícím se jiného než vážného incidentu. (3) O každém jiném než vážném incidentu, jehož příčiny byly Ústavem zjišťovány, zpracuje inspektor Ústavu bez zbytečného odkladu zprávu, která, je-li to vhodné, obsahuje bezpečnostní doporučení. Ústav zprávu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup do 12 měsíců ode dne, kdy k jinému než vážnému incidentu došlo; současně ji předá Ministerstvu dopravy, Úřadu, provozovatelům letadel nebo poskytovatelům leteckých služeb zúčastněným na jiném než vážném incidentu a dalším osobám, které by mohly s ohledem na provozní bezpečnost civilního letectvícivilního letectví mít prospěch z jejích závěrů. § 55c Pověření (1) Ústav může zjišťováním příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů pověřit na žádost právnickou osobu, která je způsobilá zajistit řádný výkon těchto činností prostřednictvím odborně způsobilých fyzických osob a s pomocí odpovídajícího technického vybavení. Při výkonu činností, jimiž byla pověřena, je právnická osoba podřízena Ústavu. (2) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 postupuje při zjišťování příčin leteckých nehod a vážných incidentů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19). Na výkon činností právnickou osobou pověřenou podle odstavce 1 se ustanovení § 55a odst. 2 písm. a), § 55a odst. 3 a 4 a § 55b odst. 2 a 3 použijí obdobně. Fyzická osoba, jejímž prostřednictvím zajišťuje právnická osoba pověřená podle odstavce 1 zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů, je povinna prokázat se při provádění této činnosti průkazem vydaným pověřenou právnickou osobou. (3) Právnická osoba pověřená podle odstavce 1 je povinna Ústavu bezodkladně oznamovat a) veškeré výsledky činností, jimiž byla pověřena, a b) veškeré změny týkající se skutečností rozhodných pro udělení pověření. (4) Ústav udělené pověření odejme, pokud jeho držitel a) přestal splňovat podmínky pro udělení pověření, b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo c) o odejmutí pověření požádal. (5) Vzor průkazu fyzické osoby podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. ČÁST ŠESTÁ LETECKÉ ČINNOSTI HLAVA I OBCHODNÍ LETECKÁ DOPRAVA § 56 (1) Obchodní leteckou dopravuObchodní leteckou dopravu lze provozovat pouze na základě licence vydané Úřadem. (2) Obchodní letecká dopravaObchodní letecká doprava se rozděluje na pravidelnou a nepravidelnou podle způsobu provozování, na vnitrostátní a mezinárodní podle svého rozsahu. § 58 (1) Úřad vydá v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie20) licenci k provozování obchodní letecké dopravy na základě žádosti za těchto podmínek: a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou plně způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý, b) všechny fyzické osoby, které jsou statutárním orgánem právnické osoby nebo členy statutárního orgánu, dosáhly věku 18 let, jsou způsobilé k právním úkonům, bezúhonné a alespoň jeden člen statutárního orgánu nebo odpovědný zástupce právnické osoby splňuje podmínku odborné způsobilosti, c) žadatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie20). (2) Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis. § 59 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s obchodní leteckou dopravou, nebo ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k povaze obchodní letecké dopravy a osobě žadatele o vydání licence je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při provozování obchodní letecké dopravy, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen. (2) Za účelem zjištění, zda osoba podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu1m) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 60 Odborná způsobilost Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a nejméně pětiletou odbornou praxí v civilním letectví. § 62 Úřad v rozhodnutí o vydání licence uvede a) označení tuzemského leteckého dopravce, včetně identifikačního čísla osoby poskytnutého správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci9a), b) druh obchodní letecké dopravy, c) četnost a rozsah obchodní letecké dopravy v časovém období, d) počet a druhy provozovaných letadel, e) datum zahájení provozování obchodní letecké dopravy, f) dobu, na kterou se licence uděluje, g) podmínky provozování obchodní letecké dopravy. § 63 Změna licence Úřad může rozhodnout o změně licence a) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o vydání licence, b) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost obchodní letecké dopravy, c) na základě odůvodněné žádosti držitele licence. § 64 Omezení obchodní letecké dopravy Úřad může rozhodnout o omezení obchodní letecké dopravy na nezbytně nutnou dobu z důvodů a) bezpečnosti létání, b) veřejného zájmu na jiné mimořádné letecké činnosti, c) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 65 Odejmutí licence Úřad licenci odejme, jestliže držitel licence a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie5j), b) neplní podmínky stanovené v licenci, nebo c) o odejmutí licence požádal. § 66 Licence pozbývá platnosti a) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence, b) rozhodnutím Úřadu o odejmutí licence. § 67 Osvědčení leteckého provozovatele (1) Osvědčení leteckého provozovatele vydává Úřad na základě žádosti tuzemského leteckého dopravce. (2) Osvědčením leteckého provozovatele se osvědčuje, že tuzemský letecký dopravce a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál, bezpečnost leteckého provozu a provozování letadel potřebných pro obchodní leteckou dopravu, b) má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění obchodní letecké dopravy. (3) Osvědčení leteckého provozovatele Úřad odejme, přestane-li tuzemský letecký dopravce splňovat podmínky podle odstavce 2. (4) Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis. § 68 Povinnosti tuzemského leteckého dopravce (1) Tuzemský letecký dopravce je povinen a) provozovat obchodní leteckou dopravu podle podmínek stanovených v licenci, b) oznámit Úřadu všechny změny týkající se skutečností, na jejichž podkladě bylo rozhodováno o udělení licence, a identifikační číslo právnické osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o udělení licence, nebo změny týkající se plnění podmínek stanovených v licenci do 10 dnů od vzniku těchto změn, c) oznámit nejpozději 20 dnů předem Úřadu zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci, d) oznámit nejpozději 3 dny předem Úřadu zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci, e) oznámit do 24 hodin Úřadu přerušení nebo ukončení obchodní letecké dopravy, k níž má platnou licenci, f) při odejmutí licence zajistit na svůj náklad dopravu osob, zavazadel, zvířat, zboží a pošty, ke které se zavázal, g) ke dni zahájení obchodní letecké dopravy vyhlásit přepravní podmínky. (2) Tuzemský letecký dopravce je dále povinen vypracovat plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným19) a podle tohoto plánu postupovat. Plán pomoci obětem leteckých nehod a jejich příbuzným obsahuje a) pracovní postupy pro potvrzení účasti cestujícího na letecké nehodě a jejich personální a materiální zabezpečení a b) pracovní postupy pro poskytnutí péče obětem leteckých nehod a jejich příbuzným, včetně informační, psychologické, právní a finanční pomoci, a jejich personální a materiální zabezpečení. § 69 Předávání údajů o cestujících (1) Letecký dopravce je povinen za účelem zdokonalení hraničních kontrol a boje proti nedovolenému přistěhovalectví předávat útvaru Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provedení hraniční kontroly na letišti, na jeho žádost elektronicky, a v případě poruchy jiným vhodným způsobem, údaje o cestujících, kteří překročí vnější hranici1n), a to neprodleně po doručení žádosti, nejdříve však po ukončení nástupu všech cestujících do letadla. (2) Údaji předávanými podle odstavce 1 jsou a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) státní občanství, d) číslo a typ cestovního dokladu, kterým se cestující prokázal, e) místo vstupu na území České republiky, f) číslo letu, g) datum a čas odletu a příletu, h) počáteční místo nástupu k dopravě a i) celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem. (3) Letecký dopravce je povinen informovat cestující podle zvláštního právního předpisu5k) o shromažďování a zpracování údajů podle odstavce 1. (4) Letecký dopravce provede likvidaci osobních údajůosobních údajů o cestujících, které byly shromážděny za účelem splnění povinností podle odstavce 1, do 24 hodin po přistání letadla, jímž byli na území České republiky tito cestující přepraveni. (5) Práva a povinnosti leteckého dopravce a cestujících týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem nejsou ustanoveními odstavců 1 až 4 dotčena. (6) Policie České republiky provede likvidaci osobních údajůosobních údajů předávaných podle odstavce 1 do 24 hodin po jejich obdržení, pokud tyto údaje nevyužije k plnění jí stanoveného úkolu. (7) Práva a povinnosti Policie České republiky týkající se ochrany osobních údajůosobních údajů stanovené zvláštním právním předpisem5l) nejsou ustanoveními odstavců 1 a 6 dotčena. § 69a Předávání údajů jmenné evidence cestujících (1) Letecký dopravce předá Policii České republiky údaje jmenné evidence cestujících, které shromažďuje při své obvyklé činnosti a které se týkají jím uskutečňovaného letu se vzletem, mezipřistáním nebo přistáním na území České republiky. Letecký dopravce tyto údaje předá elektronicky nebo, není-li to technicky možné, jiným vhodným způsobem, a to ve lhůtě a) 24 až 48 hodin před plánovaným časem odletu a b) bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu. (2) Údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu uskutečňovaného leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie je letecký dopravce povinen předat podle odstavce 1 jen tehdy, vyplývá-li to z informace o předávání takových údajů zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. (3) Údaje jmenné evidence cestujících předávané podle odstavce 1 písm. b) může letecký dopravce předat rovněž formou aktualizace údajů předaných podle odstavce 1 písm. a). (4) Údaje jmenné evidence cestujících, které letecký dopravce předává podle odstavců 1 a 2, předá letecký dopravce Policii České republiky rovněž na její žádost, a to neprodleně po doručení žádosti. (5) Údaji jmenné evidence cestujících se rozumí a) rezervační kód pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících, b) datum rezervace a datum vystavení letenky, c) datum plánované cesty, d) jméno, popřípadě jména, a příjmení cestujícího, e) adresa a kontaktní informace o cestujícím, f) veškeré údaje o provedené platbě za poskytnuté služby, g) veškeré údaje o průběhu letu pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících, h) veškeré údaje o věrnostním programu cestujícího, i) identifikační kód cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, j) veškeré údaje o stavu odbavení cestujícího, potvrzení jeho odletu a o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace, k) veškeré údaje o vyčlenění cestujícího z rezervace, l) veškeré údaje o nezletilých osobách cestujících bez doprovodu, m) veškeré údaje obsažené v položce „obecné poznámky“ v rezervačním systému leteckého dopravce, n) číslo vystavené letenky, datum a místo jejího vystavení, identifikační kód vystavující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a veškeré údaje z automatizovaného systému cen a rezervačních podmínek leteckého dopravce, o) číslo sedadla a veškeré další informace o sedadle, p) kód leteckého dopravce uváděný v rámci společného označování linek, q) veškeré údaje o zavazadlech, r) počet a jména a příjmení cestujících v rámci jednotlivého záznamu ve jmenné evidenci cestujících, s) údaje o cestujících uvedené v § 69 odst. 2 a t) jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až s). § 70 Mezinárodní obchodní letecká doprava (1) O záměru provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, informuje letecký dopravce Evropské unie20) bez zbytečného odkladu Ministerstvo dopravy. (2) Letecký dopravce Evropské unie20), který hodlá provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, a která obsahuje omezení přístupu leteckých dopravců na přepravní trh mezi Českou republikou a druhou smluvní stranou, musí mít k této obchodní letecké dopravě uděleno právo provozovat pravidelnou mezinárodní obchodní leteckou dopravu na určené lince v daném rozsahu (dále jen „přepravní právo“). § 70a Udělení přepravního práva (1) Ministerstvo dopravy rozhoduje o udělení přepravního práva leteckému dopravci Evropské unie20) na základě jeho žádosti. (2) Žádost o udělení přepravního práva vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci Evropské unie20) vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele, a který nad ním vykonává kontrolu, b) adresu provozovny leteckého dopravce na území České republiky, jedná-li se o leteckého dopravce jiného členského státu, c) vymezení nabízených služeb obchodní letecké dopravy včetně období a typu provozu, d) návrh letového řádu včetně organizačního a zeměpisného vymezení plánovaného provozu a dne předpokládaného zahájení provozu, e) vymezení způsobu technického zabezpečení provozu včetně typu a vnitřního uspořádání používaných letadel a právního vztahu k nim, f) vymezení plánované cenové politiky včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu, g) vymezení předpokládaného vývoje objemu dopravy a předpokládaného využití kapacity letadla v průběhu 3 let ode dne předpokládaného zahájení provozu, h) vymezení způsobu nabízení služeb obchodní letecké dopravy včetně distribuce přepravních dokladů, i) vymezení způsobu a rozsahu zapojení linky odpovídající požadovanému přepravnímu právu do sítě linek leteckého dopravce Evropské unie20) a její návaznosti na sítě ostatních leteckých dopravců a j) vymezení zamýšlené spolupráce s jinými leteckými dopravci, včetně způsobu a rozsahu této spolupráce, na lince odpovídající požadovanému přepravnímu právu. § 70b (1) Ministerstvo dopravy zveřejní informaci o obdržení první žádosti o udělení přepravního práva na své úřední desce do 7 dnů od jejího doručení. Další letečtí dopravci Evropské unie20) mohou podat žádost o udělení přepravního práva v téže věci ve lhůtě 21 dnů od zveřejnění informace o první žádosti. K později podaným žádostem se nepřihlíží. Informaci o obdržení žádostí dalších leteckých dopravců Evropské unie20) zveřejní Ministerstvo dopravy na své úřední desce do 7 dnů od jejich doručení. (2) O žádostech podaných podle odstavce 1 rozhoduje Ministerstvo dopravy ve společném řízení. (3) V řízení o udělení přepravního práva lze nahlížet do spisu až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 1. § 70c (1) Ministerstvo dopravy při rozhodování o udělení přepravního práva přihlédne k a) typu, úrovni a rozsahu nabízených služeb obchodní letecké dopravy, míře zohlednění potřeb jednotlivých kategorií uživatelů a poměru ceny a úrovně služeb obchodní letecké dopravy, b) četnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy, nabízené kapacitě a rozložení letů v průběhu kalendářního roku, c) termínu předpokládaného zahájení provozu a období provozu, d) dostupnosti nabízených služeb obchodní letecké dopravy uživatelům, e) cenové politice leteckého dopravce Evropské unie20) včetně nabízených tarifů a konečných cen za přepravu, f) zajištění dopravní obslužnosti včetně návaznosti a zapojení do stávající sítě linek, g) technickému zabezpečení provozu včetně využití vlastních letadel, pronajatých letadel bez posádky a pronajatých letadel s posádkou, h) způsobu a rozsahu spolupráce s jinými leteckými dopravci, i) podmínkám provozu na určené lince a přiměřenosti nabídky a j) dosavadnímu využívání přidělených přepravních práv leteckým dopravcem Evropské unie20). (2) Ministerstvo dopravy může udělit přepravní právo více žadatelům, umožňuje-li to mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (3) Ministerstvo dopravy rozhodne o žádosti o udělení přepravního práva ve lhůtě 60 dnů od doručení první žádosti. Rozhodnutí o udělení přepravního práva se vydává na dobu neurčitou. (4) Ministerstvo dopravy může v rozhodnutí o udělení přepravního práva stanovit podmínky pro jeho výkon. O změně podmínek pro výkon přepravního práva může Ministerstvo dopravy rozhodnout na základě žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, nebo z moci úřední za podmínky, že došlo ke změně skutečností rozhodných pro udělení přepravního práva. (5) Ministerstvo dopravy zveřejní rozhodnutí o udělení přepravního práva na své úřední desce. (6) Letecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, je povinen oznámit Ministerstvu dopravy a) změnu skutečností uvedených v žádosti, může-li mít podstatný vliv na výkon uděleného přepravního práva, a to nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy ke změně došlo, a b) skutečnost, že mu příslušný orgán nevydal nebo zrušil povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince, a to bez zbytečného odkladu. (7) Letecký dopravce Evropské unie20) nesmí udělené přepravní právo převést na jinou osobu. § 70d (1) Letecký dopravce Evropské unie20) může požádat Ministerstvo dopravy o udělení přepravního práva, které bylo uděleno jinému leteckému dopravci, nejdříve po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva. V řízení o žádosti podle věty první se ustanovení § 70a odst. 2, § 70b a § 70c odst. 1 až 5 použijí obdobně. (2) Ministerstvo dopravy po obdržení žádosti podle odstavce 1 posoudí dosavadní způsob využívání přepravního práva leteckým dopravcem Evropské unie20), kterému bylo uděleno, a svým rozhodnutím a) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a žádost zamítne, b) odebere přepravní právo tomuto leteckému dopravci a udělí je žadateli, nebo c) ponechá přepravní právo tomuto leteckému dopravci a současně je udělí žadateli. § 70e Odnětí přepravního práva (1) Ministerstvo dopravy odejme udělené přepravní právo, pokud letecký dopravce Evropské unie20) a) nezahájí provoz na určené lince do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení přepravního práva, b) nevyužívá udělené přepravní právo po dobu delší než 6 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit, c) porušuje podmínky stanovené v rozhodnutí o udělení přepravního práva, d) oznámí, že udělené přepravní právo nehodlá nadále využívat, nebo e) ukončí provozování obchodní letecké dopravy. (2) Ministerstvo dopravy rovněž odejme udělené přepravní právo, pokud a) dojde k podstatné změně skutečností uvedených v žádosti leteckého dopravce Evropské unie20), kterému bylo přepravní právo uděleno, přičemž tato změna má nežádoucí vliv na výkon uděleného přepravního práva, nebo b) leteckému dopravci Evropské unie20) příslušný orgán nevydá nebo zruší povolení k poskytování služeb obchodní letecké dopravy na určené lince. § 70f Obchodní letecká doprava leteckého dopravce jiného členského státu (1) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 10 dnů před plánovaným dnem zahájení pravidelné obchodní letecké dopravy a vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, uvede v oznámení rovněž adresu své provozovny na území České republiky. (2) Letecký dopravce jiného členského státu k oznámení přiloží letový řád, který obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) nabízenou kapacitu letadla, e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu a f) dobu platnosti letového řádu. (3) Hodlá-li letecký dopravce jiného členského státu provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu, ke které se uděluje přepravní právo, z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, oznámení nepodává. (4) Bez ohledu na povinnost podat oznámení předkládá letecký dopravce jiného členského státu letový řád Ministerstvu dopravy vždy alespoň 10 dnů před zahájením každého provozního období. (5) Letecký dopravce jiného členského státu je povinen oznámit Ministerstvu dopravy provedení nepravidelného letu nebo série nepravidelných letů do České republiky, z České republiky nebo na území České republiky letadlem s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností vyšší než 5,7 tuny. Oznámení se podává alespoň 3 dny před plánovaným dnem provedení letu nebo v případě série nepravidelných letů alespoň 7 dnů před plánovaným dnem provedení prvního letu. (6) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce jiného členského státu přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu, c) typ a poznávací značku letadla a d) název a adresu sídla orgánu, který leteckému dopravci jiného členského státu vydal licenci k provozování obchodní letecké dopravy a osvědčení leteckého provozovatele. § 71 Pravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat pravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí. (2) Žádost se podává alespoň 30 dnů před plánovaným dnem zahájení provozu pravidelné obchodní letecké dopravy. Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem: a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána, b) osvědčení leteckého provozovatele, c) osvědčení letové způsobilosti, d) osvědčení hlukové způsobilosti. (3) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti dále přiloží letový řád, který obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy a směrování letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) nabízenou kapacitu letadla, e) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu, f) dobu platnosti letového řádu. (4) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, doklady uvedené v odstavci 2 písm. c) a d) a údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) a e) se nevyžadují. (5) Povolení se vydává na dobu neurčitou. Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad. (6) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. § 71a Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71 odst. 1 zruší, pokud letecký dopravce ze třetí země a) nevyužívá vydané povolení po dobu delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, není-li to v důsledku mimořádných okolností, které nemohl ovlivnit, b) oznámí, že vydané povolení nehodlá nadále využívat, c) závažným způsobem poruší ustanovení tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, d) ukončí provozování obchodní letecké dopravy, nebo e) podléhá zákazu provozu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího seznam leteckých dopravců podléhajících zákazu provozování letecké dopravy v Evropské unii21) nebo rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 71b Oznamovací povinnost leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země oznámí Ministerstvu dopravy zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravy na území České republiky. Oznámení se podává alespoň 20 dnů před plánovaným dnem zahájení prodeje. (2) Vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu oznámení obsahuje a) obchodní firmu nebo název a adresu sídla organizační složky leteckého dopravce ze třetí země zřízené na území České republiky, b) obchodní firmu nebo název a adresu sídla osoby zprostředkující pro leteckého dopravce ze třetí země prodej služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky, není-li organizační složka zřízena, a c) druh nabízených služeb obchodní letecké dopravy na území České republiky. (3) Letecký dopravce ze třetí země informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v oznámení ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. § 71c Nepravidelná obchodní letecká doprava leteckého dopravce ze třetí země (1) Letecký dopravce ze třetí země může provozovat nepravidelnou obchodní leteckou dopravu do České republiky, z České republiky, na území České republiky nebo přes území České republiky na základě povolení vydaného Ministerstvem dopravy. Ministerstvo dopravy vydá povolení na žádost leteckého dopravce ze třetí země, je-li to v souladu s mezinárodní smlouvou o letecké dopravě, která je součástí právního řádu, nebo nepředstavuje-li to ekonomické nebo bezpečnostní riziko nebo riziko pro životní prostředí. (2) Žádost se podává alespoň a) 3 pracovní dny před plánovaným dnem letu, jde-li o žádost o povolení jednotlivého letu, b) 7 pracovních dnů před plánovaným dnem letu, jde-li o přepravu nebezpečného zboží22), nebo c) 15 pracovních dnů před plánovaným dnem prvního letu, jde-li o sérii nepravidelných letů. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) kódové označení leteckého dopravce ze třetí země přidělené mezinárodní organizací podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, b) číslo, den, předpokládané časy, směrování a účel letu, c) typ a poznávací značku letadla, d) organizační a zeměpisné vymezení plánovaného provozu, e) počet cestujících nebo druh a množství nákladu, f) název, klasifikaci, množství a způsob balení nebezpečného zboží22), je-li přepravováno, g) číselný kód přidělený nebezpečnému zboží22) Organizací spojených národů, je-li přepravováno, h) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla objednatele přepravy, i) jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu nebo obchodní firmu nebo název a adresu sídla odesílatele a příjemce zboží, je-li přepravováno, a j) obchodní firmu nebo název zvoleného poskytovatele odbavovacích služeb na území České republiky. (4) Letecký dopravce ze třetí země k žádosti přiloží doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla a dále tyto doklady vydané k tomu příslušným orgánem: a) licenci k provozování obchodní letecké dopravy, je-li vydávána, b) licenci nebo jiný obdobný doklad pro přepravu nebezpečného zboží22), je-li přepravováno, c) osvědčení leteckého provozovatele, d) osvědčení letové způsobilosti, e) osvědčení hlukové způsobilosti. (5) Žádá-li letecký dopravce ze třetí země o vydání povolení k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy přes území České republiky, údaje uvedené v odstavci 3 písm. d), e), h) až j) a doklady uvedené v odstavci 4 písm. d) a e) se nevyžadují. (6) Vyhoví-li Ministerstvo dopravy žádosti o vydání povolení v plném rozsahu, nelze proti takovému rozhodnutí podat rozklad. (7) Držitel povolení neprodleně informuje Ministerstvo dopravy o změně skutečností uvedených v žádosti o jeho vydání a v dokladech, které jsou k ní přiloženy. § 71d Ministerstvo dopravy povolení vydané podle § 71c odst. 1 zruší, nastane-li některý z důvodů uvedených v § 71a písm. b) až e). § 72 Zvláštní ustanovení o řízeních ve věcech obchodní letecké dopravy (1) V řízeních podle § 70a až 70e, 71, 71a, 71c a 71d může účastník jednat a písemnosti předkládat i v anglickém jazyce. Písemnosti vyhotovené v originálním znění v jiném než českém nebo anglickém jazyce předkládá účastník řízení v úředně ověřeném překladu do českého nebo anglického jazyka, nesdělí-li Ministerstvo dopravy účastníku řízení, že postačuje úředně neověřený překlad. Takové prohlášení může Ministerstvo dopravy učinit na své úřední desce pro veškerá řízení podle věty první. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně. (2) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d činí Ministerstvo dopravy souběžně úkony v jazyce českém a anglickém. To neplatí, nesouhlasí-li s tím účastník řízení, nebo by tím byl ohrožen průběh řízení, anebo by takový postup byl spojen s nepřiměřenými náklady Ministerstva dopravy; v takovém případě se úkony činí jen v českém jazyce a Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se oznamuje účastníku řízení. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním úkonu je rozhodující české znění. (3) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d lze podání učinit i v elektronické podobě bez použití podpisu nebo prostřednictvím telegrafu nebo telefaxu. V takovém případě se podání nepotvrzuje ani nedoplňuje. Pokud podání bylo učiněno jinou osobou, než která je v něm uvedena, nemá podání účinky, které s ním zákon spojuje; Ministerstvo dopravy o tom vydá usnesení, které se poznamená do spisu. Ustanovení tohoto odstavce se na podání učiněná podle § 70f a 71b použije obdobně. (4) V řízeních podle § 71, 71a, 71c a 71d doručuje Ministerstvo dopravy písemnosti prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, nebo prostřednictvím telefaxu; v těchto případech platí, že písemnost je doručena dnem odeslání, nevrátí-li se zpráva jako nedoručitelná. Potvrzení převzetí doručované písemnosti adresátem prostřednictvím podepsané datové zprávy se nevyžaduje. HLAVA II LETECKÉ PRÁCE A DALŠÍ LETECKÉ ČINNOSTI Letecké práce § 73 Leteckými pracemi jsou letecké činnosti, při nichž letecký provozovatel využívá letadlo k pracovní činnosti za úplatu. Leteckými pracemi se dále rozumějí vyhlídkové lety, využití letadla leteckým provozovatelem při výuce v leteckých školách a činnost leteckých škol. § 74 (1) Letecké práce může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem a právnická osoba se sídlem v České republice jen na základě povolení. Povolení může vydat na základě žádosti Úřad. (2) Povolení lze vydat, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro žadatele o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy podle § 58 odst. 1, pro letecký personál a pro provozování letadel používaných pro letecké práce. (3) Prováděcí předpis stanoví jednotlivé druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování, náležitosti žádosti o vydání povolení a náležitosti rozhodnutí o vydání povolení. § 74a (1) Státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie, kteří jsou v tomto členském státě oprávněni provozovat letecké práce, mohou tyto letecké práce dočasně provozovat i na území České republiky. (2) Na provozování leteckých prací podle odstavce 1 se ustanovení § 74 nevztahuje. (3) Zahájení provozování leteckých prací na území České republiky oznámí osoba podle odstavce 1 nejpozději 3 dny předem Úřadu. (4) Osoba provozující letecké práce na území České republiky podle odstavce 1 je při kontrole povinna prokázat oprávnění provozovat letecké práce v jiném členském státě Evropské unie. (5) Ustanovení předchozích odstavců se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. § 75 Letecké činnosti pro potřeby státu (1) Leteckou činností pro potřeby státuLeteckou činností pro potřeby státu se rozumí lety uskutečňované leteckým provozovatelem za účelem a) přepravy ústavních činitelů, b) výkonu státní správy. (2) Lety za účelem přepravy ústavních činitelů lze uskutečňovat se souhlasem státu zastoupeným vládou. Lety za účelem výkonu státní správy lze uskutečňovat se souhlasem Ministerstva dopravy. § 76 Letecké činnosti pro vlastní potřebu (1) Leteckou činností pro vlastní potřebuLeteckou činností pro vlastní potřebu se rozumí lety, kterými zajišťuje právnická nebo fyzická osoba podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž je oprávněna podle zvláštních předpisů. (2) Leteckou činnost pro vlastní potřebuLeteckou činnost pro vlastní potřebu může provozovat fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice na základě povolení vydaného Úřadem. Úřad může vydat povolení na základě žádosti, splňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro letecký personál a pro provozování letadel potřebných pro leteckou činnost pro vlastní potřebuleteckou činnost pro vlastní potřebu. (3) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti pro vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu. § 77 Rekreační a sportovní létání Rekreačním a sportovním létánímRekreačním a sportovním létáním se rozumí užívání letadla pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, osobní dopravy nebo sportu, které není uskutečňováno za účelem zisku. Rekreační a sportovní létáníRekreační a sportovní létání lze provozovat pouze letadly s maximální vzletovou hmotností menší než 5,7 t a s celkovým počtem sedadel pro cestující menším než 9. § 78 Letecké veřejné vystoupení Letecké veřejné vystoupení lze provozovat jen se souhlasem Úřadu; to neplatí pro uskutečňování leteckého veřejného vystoupení bezpilotními systémy v otevřené kategorii provozu nebo oprávněným spolkem. Úřad udělí souhlas, nebude-li ohrožena bezpečnost létání ve vzdušném prostoru. HLAVA III POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ LETECKÝCH ČINNOSTÍ A UŽIVATELŮ LETADEL § 79 Provozovatel leteckých činností a uživatel letadla je povinen a) provozovat leteckou činnost letově způsobilým letadlem, b) zajišťovat leteckou činnost odborně a zdravotně způsobilým leteckým personálem, c) používat ke vzletům a přistávání letadel a pohybům letadel s tím souvisejícím letiště nebo plochy k tomu určené, d) provádět lety podle pravidel létání, e) dodržovat pokyny osob zajišťujících letové provozní služby. § 80 (1) Provozovatel letecké činnosti může vyloučit z přepravy osoby, zvířata a náklad, jejichž přeprava by ohrozila bezpečnost leteckého provozu nebo by jejich přepravou došlo k porušení předpisů platných ve státě odletu, státě příletu nebo státě přeletu. (2) Předměty a látky, pro jejichž povahu může být ohrožena bezpečnost leteckého provozu, mohou být přepravovány jen při dodržení podmínek stanovených prováděcími a zvláštními předpisy. ČÁST SEDMÁ SPORTOVNÍ LÉTAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ § 81 (1) Sportovním létajícím zařízením je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem. (2) Druhy sportovních létajících zařízení jsou zejména a) ultralehký kluzák, b) ultralehký letoun, c) motorový závěsný kluzák, d) ultralehký vrtulník, e) ultralehký motorový vírník, f) motorový padákový kluzák, g) závěsný kluzák, h) padákový kluzák, i) sportovní padák. (3) Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí. Za pilota je ve smyslu tohoto zákona považován i parašutista. (4) Pilotní žák sportovního létajícího zařízení je osoba, která se jej učí řídit podle výcvikové osnovy. (5) Stavitel sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba, která sportovní létající zařízení staví pro vlastní potřebu. (6) Výrobce sportovního létajícího zařízení je fyzická nebo právnická osoba, která sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení vyrábí za účelem prodeje. (7) Inspektor provozu nebo inspektor techniky je odborně způsobilá fyzická osoba, která v rozsahu působnosti vyplývající z tohoto zákona vykonává dohled nad plněním povinností stavitelů, výrobců, pilotů a jiných osob podílejících se na provozu sportovních létajících zařízení. (8) Charakteristiky jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení stanoví prováděcí právní předpis. Správa sportovních létajících zařízení § 82 (1) Ministerstvo dopravy může svým rozhodnutím pověřit výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení právnickou osobu (dále jen „pověřená osoba“) na základě její písemné žádosti. Ministerstvo dopravy v rozhodnutí o pověření k výkonu státní správy stanoví podmínky a postupy při tomto výkonu a vymezí jeho rozsah. (2) Ministerstvo dopravy rozhodnutí vydá, pokud žadatel a) má sídlo na území České republiky, b) má vytvořen administrativní a technický systém správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona, c) disponuje kvalifikovanými osobami a odborným zázemím pro výkon státní správy sportovních létajících zařízení podle tohoto zákona a tvorbu provozních a technických předpisů, d) má vytvořen a zabezpečen informační systém pro vedení rejstříku pilotů a sportovních létajících zařízení, e) má stanoveny postupy pro ověřování a schvalování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení, f) má stanoveny postupy pro výuku a ověřování způsobilosti žadatelů o vydání pilotních průkazů a přiznávání kvalifikacíkvalifikací, g) nemá finanční nebo jiné zájmy, které by mohly ovlivnit nestrannost výkonu činnosti pověřené osoby, h) je způsobilý zajistit ochranu informací a údajů podle zvláštního právního předpisu5k). (3) Ministerstvo dopravy pověření odejme, a) jestliže pověřená osoba neplní povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření, b) jestliže pověřená osoba o odejmutí pověření požádá. (4) Rozhodnutí o pověření a o odejmutí tohoto pověření zveřejní Ministerstvo dopravy sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. (5) Pokud není výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení zabezpečen pověřenou osobou, zabezpečuje jej Úřad. (6) Náležitosti žádosti o pověření a doklady, které je nutno k žádosti doložit, stanoví prováděcí právní předpis. § 83 (1) Pověřená osoba a) vydává nebo odnímá osvědčení právnickým a fyzickým osobám, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, opravy a údržbu, a kontroluje plnění jejich povinností, b) zpracovává a předkládá Ministerstvu dopravy návrhy provozních a technických předpisů pro provoz sportovních létajících zařízení a návrhy výcvikových osnov k jejich schválení a po schválení Ministerstvem dopravy tyto předpisy a výcvikové osnovy vydává, c) vykonává dohled nad činností stavitelů sportovních létajících zařízení, d) schvaluje, uznává a ověřuje letovou způsobilost sportovních létajících zařízení a vydává, prodlužuje a odnímá osvědčení o jejich letové způsobilosti, e) vede rejstřík sportovních létajících zařízení podle § 84b a přiděluje určeným sportovním létajícím zařízením poznávací značku, f) přiznává kvalifikacekvalifikace pilotům a jiným osobám podílejícím se na provozu sportovních létajících zařízení, vydává pilotní průkazy, zapisuje do nich kvalifikacekvalifikace, prodlužuje jejich platnost, vydává průkazy osvědčující dosažené kvalifikacekvalifikace a vede o nich evidenci, g) vydává nebo odnímá souhlas k provozu středisek výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, kontroluje plnění jejich povinností, h) stanovuje podmínky pro užívání ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, plochy registruje, schvaluje provozní řády a způsobilost registrovaných ploch; evidenci ploch předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění, i) povoluje provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení, j) uděluje souhlas s pořádáním veřejných leteckých vystoupení sportovních létajících zařízení, k) vykonává dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení, l) poskytuje potřebnou součinnost orgánům státní správy v souvislosti s šetřením leteckých nehodleteckých nehod a incidentůincidentů sportovních létajících zařízení, m) jmenuje a odvolává inspektory provozu a inspektory techniky; seznam jmenovaných a odvolaných inspektorů provozu a inspektorů techniky předkládá Ministerstvu dopravy k uveřejnění. (2) V zájmu bezpečnosti leteckého provozu nebo v jiném veřejném zájmu může pověřená osoba nebo Úřad v odůvodněných případech létání určitého sportovního létajícího zařízení omezit nebo zakázat. § 84 Dohled nad konstrukcí, stavbou, výrobou, opravou a údržbou sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a dohled nad činností provozovatelů, pilotů a dalších osob zúčastněných na provozu sportovních létajících zařízení vykonává inspektor provozu nebo inspektor techniky. § 84a (1) Inspektor provozu a inspektor techniky jsou v rámci dohledu nad sportovními létajícími zařízeními oprávněni a) vyžadovat předložení dokladů potřebných k provozu sportovního létajícího zařízení, b) zadržet technický průkaz sportovního létajícího zařízení v případě zjištění závady v letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení do doby odstranění závady v letové způsobilosti, c) zakázat let, pokud by ohrozil bezpečnost letového provozu, život, zdraví nebo majetek osob nebo životní prostředí nebo jiný právem chráněný zájem, d) zadržet pilotní průkaz nebo jiný průkaz osvědčující kvalifikacikvalifikaci a nařídit ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele zadrženého průkazu v případě, že při výkonu činnosti spojené s provozem sportovního létajícího zařízení vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu, e) odejmout pilotní průkaz osobě, která ohrozila bezpečnost letového provozu, porušila pravidla létání, nebo pravidla provozu sportovních létajících zařízení, a předat jej bez zbytečného odkladu pověřené osobě k dalšímu řízení. (2) Inspektor techniky je dále v rámci dohledu nad stavbou, výrobou a opravami sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení oprávněn a) vyžadovat předložení veškerých dokladů týkajících se stavby a výroby sportovního létajícího zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, zejména veškerých výpočtů, stavební a výrobní dokumentace a stavebního deníku, b) vstupovat do prostor, kde se sportovní létající zařízení a s nimi související další výrobky, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení staví nebo vyrábí, kontrolovat stroje a nářadí, prověřit používané materiály a spojovací součásti, c) v případě zjištěných konstrukčních vad vyžádat či uložit provedení zkoušek pevnosti, pružnosti a jiných, v případě výroby zakázat provoz dříve vyrobených sportovních létajících zařízení, případně žádat změny konstrukce nebo vypracování znaleckého posudku. § 84b Rejstřík sportovních létajících zařízení (1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení (dále jen „rejstřík“) se zapisují sportovní létající zařízení vymezená v § 81 odst. 2 písm. a) až g) na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele se souhlasem vlastníka za těchto podmínek: a) vlastníkem nebo provozovatelem sportovního létajícího zařízení je fyzická osoba s trvalým pobytem v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, b) sportovní létající zařízení není registrováno v jiném státě, c) letová způsobilost sportovního létajícího zařízení byla ověřena, nebo je ověřována podle § 83 odst. 1 písm. d), nebo bylo uznáno za platné jeho osvědčení letové způsobilosti vydané orgánem cizího státu. (2) Sportovnímu létajícímu zařízení zapsanému v rejstříku se přiděluje poznávací značka. Přidělením poznávací značky získává sportovní létající zařízení státní příslušnost České republiky. (3) Údaje zapisované do rejstříku, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení stanoví prováděcí právní předpis. § 84c Piloti a osoby ve výcviku (1) Sportovní létající zařízení může řídit a) pilot, který je držitelem platného pilotního průkazu s příslušnou kvalifikacíkvalifikací, nebo b) pilotní žák za podmínek stanovených výcvikovou osnovou. (2) Podmínkou vydání pilotního průkazu je prokázání zdravotní způsobilosti uchazeče, absolvování teoretické výuky, praktického výcviku a složení příslušné zkoušky v souladu s výcvikovou osnovou. (3) Lékařský posudek1n) o zdravotní způsobilosti uchazečů a pilotů sportovních létajících zařízení vydává na základě lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření poskytovatel zdravotních služeb prostřednictvím posuzujícího lékařeposuzujícího lékaře pověřeného Úřadem. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem se rozumí a) lékař poskytovatele zdravotních služeb, který byl pověřen podle § 22 odst. 3, pro sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. a) až e) a i) a dvoumístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h), b) lékař, který je registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství pro jednomístná sportovní létající zařízení uvedená v § 81 odst. 2 písm. f) až h). (4) Doba platnosti lékařského posudku o zdravotní způsobilosti je a) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. a) 1. 60 měsíců u osob do 40 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, 2. 24 měsíců u osob od 40 do 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, 3. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší, b) pro piloty sportovních létajících zařízení podle odstavce 3 písm. b) 1. neomezená u osob do 75 let, nestanoví-li lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby omezení doby jeho platnosti, 2. 12 měsíců u osob od 75 let, nestanoví-li příslušný lékař s ohledem na zdravotní stav posuzované osoby lhůtu kratší. (5) KvalifikacíKvalifikací se rozumí splnění podmínek stanovených pro získání oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení. Je-li podmínkou zapsání příslušné kvalifikacekvalifikace do pilotního průkazu praxe, je žadatel povinen ji doložit. (6) Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilotní žák povinen mít u sebe tyto platné doklady: a) průkaz totožnosti, b) pilotní průkaz nebo doklad žáka, c) osvědčení letové způsobilosti sportovního létajícího zařízení, d) doklad o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem sportovního létajícího zařízení. (7) Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle tohoto zákona. (8) Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik stanoví prováděcí právní předpis. § 84d Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení (1) Ke vzletům a přistáním při pravidelném provozu sportovních létajících zařízení může být použito a) letiště, pokud letecká informační příručka stanoví provoz určitého druhu sportovního létajícího zařízení na tomto letišti, nebo se souhlasem provozovatele tohoto letiště, b) plochy trvale užívané ke vzletům a přistáním letadel a vymezené k tomuto účelu v územně plánovací dokumentaci nebo v rozhodnutí o povolení záměru, za předpokladu souhlasu vlastníka nebo provozovatele plochy a obceobce, na jejímž území se plocha nalézá. (2) Ke vzletům a přistáním při nepravidelném provozu motorových sportovních létajících zařízení a pravidelném i nepravidelném provozu nemotorových sportovních létajících zařízení může být použito jakékoliv další plochy, vyslovil-li s využíváním plochy k tomuto účelu souhlas vlastník plochy, při splnění následujících podmínek: a) plocha leží mimo obytné území obceobce ve vzdálenosti nejméně 100 m od obytných budov a při provozu nebudou ve vzdálenosti menší než 50 m od sportovních létajících zařízení osoby nezúčastněné na provozu, b) plocha leží mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území k tomuto účelu nedal souhlas příslušný orgán ochrany přírody, a c) plocha leží mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody nedal souhlas příslušný vodohospodářský orgán. ČÁST OSMÁ OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ O OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY § 85 Příslušný orgán Úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě plní Úřad. § 85a Národní programy (1) Úřad vydává a aktualizuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu. Národní programy obsahují popis způsobu zajištění ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy. (2) Národní programy Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) jinak. § 85b Obecná povinnost k ochraně civilního letectví před protiprávními činy Každý, kdo vstupuje do míst sloužících k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), je povinen při vstupu do těchto míst, jakož i během pobytu v nich, počínat si s náležitou obezřetností tak, aby svým chováním nevystavil civilní letectvícivilní letectví nebezpečí protiprávního činu, nebo aby takové chování jiným neumožnil. § 85c Příkazy k zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Fyzické a právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy jsou za tímto účelem v místech sloužících k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) oprávněny vydávat fyzickým osobám, které do těchto míst vstupují nebo se tam zdržují, příkazypříkazy; přitom jsou povinny dbát toho, aby příkazypříkazy byly přiměřené jejich účelu. PříkazemPříkazem se rozumí ústní nebo písemný pokyn vyzývající k tomu, aby se osoba, vůči které pokyn směřuje, chovala způsobem stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo aby se zdržela jednání, které tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) zakazuje, případně aby místo sloužící k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy neprodleně opustila. (2) Fyzické osoby, vůči kterým příkazpříkaz směřuje, jsou povinny se jím řídit. § 85d Obecné ustanovení o detekční kontrole osob Každý, kdo provádí detekční kontrolu fyzických osob podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), je povinen provádět ji takovými způsoby a s použitím takových prostředků, které sledují výhradně účel kontroly a šetří důstojnost každého člověka, který je kontrole podroben. Za tím účelem provádí ruční prohlídku fyzických osob osoba stejného pohlaví. HLAVA II SPOLEHLIVOST § 85e Ověření spolehlivosti (1) Každý, u něhož to vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), musí být spolehlivý. Podmínkou spolehlivosti fyzické osoby je její bezúhonnost a důvěryhodnost. (2) Ověření spolehlivosti fyzické osoby provádí na její žádost Úřad. To neplatí, jde-li o osobu, která vykonává službu nebo závislou prácizávislou práci u Ministerstva obrany, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, nebo která je držitelem platného dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platného osvědčení fyzické osoby podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací; taková osoba se považuje za spolehlivou podle tohoto zákona. Přestane-li taková osoba splňovat podmínku podle předchozí věty, bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, která jí umožnila vstup bez doprovodu do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje a) místo narození žadatele; narodil-li se žadatel v cizině, rovněž stát, na jehož území se narodil, b) státní občanství žadatele, c) název stávajícího žadatelova zaměstnavatele, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti, d) vymezení činnosti, kterou žadatel hodlá vykonávat a k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, e) další údaje za období 5 let přede dnem podání žádosti nebo, byl-li žadateli v období 5 let před podáním žádosti Úřadem vydán doklad o spolehlivosti, za období ode dne vydání předchozího dokladu o spolehlivosti do dne podání žádosti, kterými jsou 1. předchozí státní občanství žadatele, 2. názvy předchozích žadatelových zaměstnavatelů s uvedením data vzniku a zániku pracovněprávního vztahu, označení zastávané funkce a popis vykonávané pracovní činnosti; to platí obdobně i pro služební poměr, 3. názvy osob, u kterých žadatel získával vzdělání, obsah a délka tohoto vzdělání s uvedením data a způsobu jeho ukončení, 4. nepřetržitý pobyt žadatele v cizím státě delší než 6 měsíců a jeho důvod, a f) čestné prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů v žádosti uvedených. (4) K žádosti se přiloží doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, v němž žadatel v období 5 let přede dnem podání žádosti pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Je-li žadatel cizincem, přiloží k žádosti též doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je státním příslušníkem, nebo výpis z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy. Nevydává-li takový stát doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, přiloží žadatel čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je státním příslušníkem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce. § 85f Bezúhonnost a důvěryhodnost (1) Za bezúhonnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin ani nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem činnosti leteckého personálu, provozováním letištěprovozováním letiště, poskytováním leteckých služeb nebo provozováním leteckých činností, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (2) Za důvěryhodnou se pro účely ověření spolehlivosti považuje fyzická osoba, u které nelze v souvislosti s činností, již hodlá vykonávat a k jejímu výkonu musí být spolehlivá, spatřovat specifické riziko. Specifickým rizikem je důvodné podezření, že dosavadní chování fyzické osoby, její pracovní nebo společenské styky významně nasvědčují tomu, že by mohla vystavit civilní letectvícivilní letectví nebezpečí protiprávního činu. § 85g Ověření totožnosti a bezúhonnosti (1) Účastníkem řízení o ověření spolehlivosti je pouze žadatel. Úřad po zahájení řízení ověří žadatelovu totožnost a bezúhonnost. (2) Pro účely ověření bezúhonnosti si Úřad vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pro účely ověření bezúhonnosti je Úřad rovněž oprávněn vyžádat si od soudu stejnopis pravomocného rozhodnutí. Neobsahuje-li rozhodnutí skutečnosti rozhodné pro ověření bezúhonnosti, je Úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. (3) Uvedl-li žadatel nepravdivé údaje rozhodné pro ověření totožnosti nebo není-li bezúhonný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. V opačném případě požádá Úřad Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. § 85h Posouzení důvěryhodnosti Policie České republiky posoudí důvěryhodnost fyzické osoby nejpozději do 15 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu a vydá o tom závazné stanovisko. Pro účely posouzení důvěryhodnosti si Policie České republiky může vyžádat potřebnou informaci od příslušné zpravodajské služby České republiky. Ve zvlášť složitých případech, při kterých nelze důvěryhodnost posoudit ve lhůtě podle věty první, je lhůta pro vydání závazného stanoviska 25 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Obsahuje-li závazné stanovisko nebo jeho podklady utajované informaceutajované informace, nelze do těchto písemností nahlížet a jsou uchovávány odděleně mimo spis. V případě, že podklady pro vydání závazného stanoviska obsahují utajované informaceutajované informace, v odůvodnění závazného stanoviska se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění závazného stanoviska pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají. § 85i Není-li žadatel podle závazného stanoviska Policie České republiky důvěryhodný, vydá Úřad rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, vyjde-li v řízení najevo, že žadatel úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě vydá Úřad namísto písemného vyhotovení rozhodnutí doklad o spolehlivosti. § 85j Doklad o spolehlivosti (1) Doklad o spolehlivosti je veřejnou listinouveřejnou listinou. Odcizení nebo ztrátu dokladu o spolehlivosti jeho držitel bezodkladně ohlásí Úřadu a osobě, pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz. Doklad o spolehlivosti je platný po dobu 1 roku od jeho vydání. (2) Doklad o spolehlivosti obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) státní občanství, d) datum vydání a dobu platnosti a e) otisk úředního razítka a podpis oprávněné úřední osoby. (3) Platnost dokladu o spolehlivosti zaniká a) uplynutím doby jeho platnosti, b) dnem nabytí jiných právních účinků rozhodnutí Úřadu o nespolehlivosti jeho držitele vydaného v řízení o přezkumu spolehlivosti, c) ohlášením jeho odcizení nebo ztráty, d) takovým poškozením, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, e) změnou některého z údajů v něm obsažených, f) vrácením dokladu jeho držitelem Úřadu, g) dnem doručení nového dokladu, nebo h) úmrtím držitele dokladu, nebo jeho prohlášením za mrtvého. (4) Držitel dokladu o spolehlivosti odevzdá Úřadu do 5 dnů doklad, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. a), b), d), e) a g), a bezodkladně tuto skutečnost oznámí osobě, pro kterou vykonává činnost, k jejímuž výkonu musí být spolehlivý, a provozovateli letiště, vydal-li mu letištní identifikační průkaz. Každý je povinen bezodkladně odevzdat nalezený doklad o spolehlivosti Úřadu nebo Policii České republiky. (5) Držitel dokladu o spolehlivosti, jehož platnost zanikla podle odstavce 3 písm. c) až e), požádá do 5 dnů ode dne zániku platnosti Úřad o vydání dokladu nového. V takovém případě vydá Úřad do 5 dnů od doručení žádosti nový doklad o spolehlivosti, který nahrazuje doklad původní. (6) Vzor dokladu o spolehlivosti stanoví prováděcí právní předpis. § 85k Přezkum spolehlivosti (1) Úřad zahájí z moci úřední řízení o přezkumu spolehlivosti, zjistí-li během doby platnosti dokladu o spolehlivosti skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu a) není bezúhonný, b) není důvěryhodný, nebo c) úmyslně uvedl nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. (2) Účastníkem řízení o přezkumu spolehlivosti je pouze ten, jehož spolehlivost se přezkoumává. Zjistí-li Úřad skutečnosti nasvědčující tomu, že držitel dokladu o spolehlivosti není důvěryhodný, požádá Policii České republiky o posouzení jeho důvěryhodnosti. Na řízení o přezkumu spolehlivosti se ustanovení § 85f, § 85g odst. 2 a § 85h použijí obdobně. (3) Zjistí-li Úřad, že držitel dokladu o spolehlivosti není bezúhonný nebo důvěryhodný, vydá rozhodnutí o jeho nespolehlivosti. To platí i tehdy, uvedl-li držitel dokladu o spolehlivosti úmyslně nepravdivé údaje rozhodné pro ověření spolehlivosti nebo takové údaje úmyslně zamlčel. V opačném případě Úřad usnesením řízení zastaví. Odvolání proti rozhodnutí o nespolehlivosti nemá odkladný účinek. § 85l Soudní přezkum (1) Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích obsažených v údajích z evidencí Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky nebo ve výsledcích šetření Policie České republiky. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky. Provádí-li se důkaz jinak než výslechem, postupuje se přiměřeně podle tohoto odstavce. (2) Předseda senátu rozhodne, že části spisu obsahující utajované informaceutajované informace, budou odděleny, může-li v souvislosti s těmito informacemi dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti Policie České republiky nebo zpravodajských služeb České republiky; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. HLAVA III OCHRANA LETIŠŤ, LETADEL, CESTUJÍCÍCH A ZAVAZADEL § 85m Bezpečnostní program letiště (1) Provozovatel letiště nesmí provozovat letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). Bezpečnostní program letiště schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště, jejíž přílohou je bezpečnostní program letiště; tuto žádost může podat i žadatel o povolení provozovat letiště současně se žádostí o povolení provozovat letiště. (2) Úřad bezpečnostní program letiště schválí, obsahuje-li opatření zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy na letišti v souladu s tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). Účastníkem řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je pouze žadatel. V řízení o schválení bezpečnostního programu letiště je dotčeným orgánem Policie České republiky. (3) Změnu bezpečnostního programu letiště mající vliv na zajištění ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy schvaluje Úřad na žádost provozovatele letiště. Na schválení změny bezpečnostního programu letiště se odstavec 2 použije obdobně. Jiné změny bezpečnostního programu letiště, než které jsou uvedeny ve větě první, provozovatel letiště neprodleně oznámí Úřadu. (4) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu letiště stanoví prováděcí právní předpis. § 85n Povinnosti provozovatele letiště (1) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) rozdělí prostor letiště podle druhu uplatňovaných bezpečnostních opatření na jednotlivé oblasti, viditelně je označí a s použitím vhodných zabezpečovacích prvků zajistí, aby průchod mezi nimi byl možný jen za splnění podmínek stanovených tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (2) Provozovatel letiště v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) dále zajistí a) provádění kontroly osob a vozidel vstupujících a vjíždějících do prostoru letiště, b) vydávání letištních identifikačních průkazů a povolení k vjezdu, c) provádění detekční kontroly osob jiných než cestujících a jimi vnášených věcí, d) ostrahu prostoru letiště. § 85o Informace o bezpečnostní prohlídce letadla Letecký dopravceLetecký dopravce zajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) byla po dobu tímto přímo použitelným předpisem stanovenou uchovávána rovněž na palubě letadla. § 85p Detekční kontrola cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel (1) Provozovatel letiště a letecký dopravceletecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (2) Letecký dopravceLetecký dopravce může umožnit vnést na palubu letadla věc, jejíž vnášení zakazuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), jen po předchozím souhlasu Úřadu a za podmínek stanovených tímto předpisem Evropské unie. Umožní-li letecký dopravceletecký dopravce vnesení takové věci na palubu letadla, neprodleně o tom uvědomí dotčeného provozovatele letiště. (3) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby udělí souhlas s vnesením věci, jejíž vnášení na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), lze-li s ohledem na fyzikální a chemické vlastnosti věci a účel jejího použití mít za to, že její vnesení nepředstavuje ohrožení civilního letectvícivilního letectví. (4) Účastníkem řízení o udělení souhlasu je pouze žadatel. V řízení o udělení souhlasu Úřad provede ohledání věci, o jejíž vnesení na palubu letadla se žádá. V rozhodnutí o udělení souhlasu s vnesením věci Úřad stanoví podmínky pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a dobu, na kterou se souhlas uděluje. (5) Udělil-li Úřad souhlas s vnesením věci, oprávněná úřední osoba bezodkladně po vydání rozhodnutí umístí věc do uzavíratelného neprůhledného obalu, který viditelně opatří plombou nebo jiným viditelným zajišťovacím prostředkem s jedinečným číselným identifikátorem, uvedeným v rozhodnutí, a to takovým způsobem, aby z něj nebylo možno věc vyjmout, aniž by došlo k porušení zajišťovacího prostředku. Každý, kdo s věcí nakládá, musí zajistit, že věc bude umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem během svého vnesení do prostoru letiště a na palubu letadla a po celou dobu svého uložení v prostoru letiště a na palubě letadla. Letecký dopravceLetecký dopravce zajistí, že věc bude od svého vnesení do prostoru letiště bezpečně doprovázena a bezpečně uložena v prostoru letiště a na palubě letadla. § 85q Následná ochrana cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel Provozovatel letiště a letecký dopravceletecký dopravce zajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel po provedení jejich detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). § 85r Bezpečnostní program poskytovatele letových provozních služeb (1) Poskytovatel letových provozních služeb vypracuje a dodržuje bezpečnostní program, který obsahuje opatření zajišťující v souladu s tímto zákonem a rozhodnutím mezinárodní organizace vydaným na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, dostatečnou úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) při poskytování letových provozních služeb. (2) Poskytovatel letových provozních služeb bez zbytečného odkladu zpřístupní Úřadu na jeho žádost svůj bezpečnostní program. (3) Obsahové náležitosti a strukturu bezpečnostního programu poskytovatele letových provozních služeb stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA IV OCHRANA NÁKLADU, POŠTOVNÍCH ZÁSILEK A VĚCÍ LETECKÉHO DOPRAVCE § 85s Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (1) Fyzická nebo právnická osoba v postavení schváleného agenta podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) může prováděním bezpečnostní kontroly nákladu a poštovních zásilek mimo svoji provozovnu pověřit jinou fyzickou nebo právnickou osobu, stanoví-li její povinnosti zajišťující dostatečnou úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy ve svém bezpečnostním programu a zabezpečí jejich řádné plnění. (2) Fyzická nebo právnická osoba může provádět bezpečnostní kontrolu nákladu a poštovních zásilek namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu se souhlasem Úřadu uděleným na její žádost. Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje vymezení druhu a rozsahu bezpečnostní kontroly, kterou žadatel hodlá provádět. (3) Úřad souhlas udělí, pokud žadatel a) splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) pro provádění bezpečnostní kontroly uvedené v žádosti a b) má pro tuto činnost zavedena opatření zajišťující její řádné provádění. (4) Osoba provádějící bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta bezodkladně oznamuje Úřadu změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu. (5) Úřad souhlas odejme, pokud osoba, které byl udělen, a) přestala splňovat podmínky pro udělení souhlasu, b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo c) o odejmutí souhlasu požádala. § 85t Rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (1) Zřizuje se neveřejný rejstřík osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta (dále jen „rejstřík oprávněných osob“), jehož účelem je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) zpřístupnit přehled o těchto osobách a jejich službách schváleným agentům. (2) Správcem rejstříku oprávněných osob je Úřad. Přístup k němu mají pouze schválení agenti, kterým Úřad přístup dálkově zajistí. (3) Úřad zapíše osobu, které udělil souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, do rejstříku oprávněných osob do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení takového souhlasu. (4) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajůosobních údajů o fyzických osobách, které nepodnikají: a) jméno, popřípadě jména, b) příjmení, c) datum narození a d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě jiného pobytu na území České republiky. (5) Jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, v rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy osobních údajůosobních údajů: a) obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) adresa sídla a c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (6) V rejstříku oprávněných osob jsou zpracovávány tyto druhy údajů o právnických osobách: a) obchodní firma nebo název, b) adresa sídla a c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. (7) V rejstříku oprávněných osob jsou dále zpracovávány tyto druhy údajů: a) datum zápisu a b) datum výmazu. (8) Osobní údajeOsobní údaje jsou v rejstříku oprávněných osob zpracovávány po dobu trvání souhlasu k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta; po odnětí souhlasu Úřad takové údaje bezodkladně zlikviduje. § 85u Detekční kontrola a následná ochrana věcí leteckého dopravce Letecký dopravceLetecký dopravce zajistí provádění detekční kontroly svých věcí a jejich následnou ochranu po provedení detekční kontroly v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). HLAVA V ODBORNÉ POŽADAVKY § 85w Odborná příprava Každý, pro něhož osoby plní povinnosti související s ochranou civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, zajistí, aby pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu. § 85x Uskutečňování odborné přípravy (1) Fyzická osoba může uskutečňovat odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje návrh druhu odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), kterou žadatel hodlá uskutečňovat. K žádosti se přiloží a) doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání v originále nebo ověřené kopii, b) čestné prohlášení o dosavadní praxi v oblasti ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy obsahující popis veškerých vykonávaných činností souvisejících s ochranou civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, včetně délky jejich trvání, a c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat. (3) Úřad povolení k uskutečňování odborné přípravy vydá, pokud a) žadatel 1. dosáhl věku 18 let, 2. má alespoň úplné střední vzdělání s maturitní zkouškou, 3. po dobu alespoň 1 roku vykonával činnosti v oblasti ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, 4. v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti potřebné pro uskutečňování navrhovaného druhu odborné přípravy a b) návrh obsahu, rozsahu a formy odborné přípravy, kterou žadatel hodlá uskutečňovat, odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele se v řízení prokazují teoretickou a praktickou zkouškou před tříčlennou odbornou komisí složenou ze zaměstnanců Úřadu, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. (5) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede druh odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), kterou je žadatel oprávněn uskutečňovat, a dobu platnosti rozhodnutí. (6) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická osoba uskutečňující odbornou přípravu (dále jen „školitel“) a) neplní podmínky pro uskutečňování odborné přípravy stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádala. (7) Obsah a formu zkoušky, při níž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti žadatele o vydání povolení k uskutečňování odborné přípravy, stanoví prováděcí právní předpis. § 85y Absolvování odborné přípravy (1) Odborná příprava podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) je zakončena zkouškou. Tomu, kdo úspěšně absolvoval odbornou přípravu, vystaví školitel o této skutečnosti písemný doklad. Není-li fyzická osoba držitelem platného dokladu o absolvování odborné přípravy, nesmí vykonávat činnosti, s nimiž odborná příprava přímo souvisí. (2) Doba platnosti dokladu o absolvování odborné přípravy fyzických osob vykonávajících činnosti přímo související s prováděním detekční kontroly, jimž přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) ukládá úspěšně absolvovat odbornou přípravu alespoň jednou v průběhu 6 měsíců, činí 6 měsíců. V ostatních případech platnost dokladu o absolvování odborné přípravy činí 2 roky. (3) Vzor dokladu o absolvování odborné přípravy stanoví prováděcí právní předpis. § 85z Odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin (1) Fyzická nebo právnická osoba může uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) na základě povolení vydaného na její žádost Úřadem. (2) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení školitele určeného žadatelem k zabezpečování odborného výcviku (dále jen „garant výcviku“). K žádosti se přiloží a) doklad osvědčující oprávnění žadatele k nakládání s výbušninami na území České republiky, b) doklad osvědčující oprávnění garanta výcviku k nakládání s výbušninami na území České republiky, c) čestné prohlášení garanta výcviku o dosavadní praxi v oblasti výcviku psů obsahující popis veškerých vykonávaných činností, včetně délky jejich trvání, a d) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat. (3) Úřad povolení k uskutečňování odborného výcviku vydá, pokud a) žadatel provádí detekční kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), b) garant výcviku alespoň po dobu 5 let vykonával činnosti v oblasti výcviku psů a v rámci správního řízení prokázal odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin a řádné zabezpečování odborného výcviku a c) návrh obsahu, rozsahu a formy odborného výcviku, který žadatel hodlá uskutečňovat, zahrnuje užití prostředků zajišťujících dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů a odpovídá podmínkám pro uskutečňování odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (4) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo ArmádyArmády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Povolení je platné po dobu 5 let. (5) Úřad vydané povolení zruší, pokud fyzická nebo právnická osoba uskutečňující odborný výcvik a) neplní podmínky pro uskutečňování odborného výcviku stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádala. (6) Obsah a formu teoretické zkoušky a praktického testu, při nichž se prokazují odborné znalosti a praktické dovednosti garanta výcviku a prostředky zajišťující dosažení dostatečné odhalovací schopnosti psů stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VI PROSTŘEDKY SLOUŽÍCÍ K OCHRANĚ CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY § 86 Užívání prostředků sloužících k ochraně civilního letectví před protiprávními činy Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), zajistí, aby prostředky sloužící k ochraně civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy (dále jen „bezpečnostní prostředky“), užívané při provádění detekční kontroly, splňovaly požadavky na odhalovací schopnosti, technické nastavení a provozní zabezpečení stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 86a Psi určení k odhalování výbušnin (1) Fyzická nebo právnická osoba, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může při plnění této povinnosti umožnit užití psa určeného k odhalování výbušnin jen tehdy, bylo-li osobě plnící úkoly psovoda vydáno Úřadem povolení k výkonu této činnosti. To neplatí, jde-li o psa užívaného k odhalování výbušnin Policií České republiky nebo ArmádouArmádou České republiky. (2) Úřad na žádost fyzické osoby plnící úkoly psovoda vydá povolení k užívání psa určeného k odhalování výbušnin, byla-li tato osoba spolu se psem vybaveným elektronickým čipem úspěšně vycvičena podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) a v rámci správního řízení prokázala odborné znalosti a praktické dovednosti nezbytné pro odhalování výbušnin stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Žádost vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahuje označení předmětu detekční kontroly, pro niž bude pes určený k odhalování výbušnin žadatelem užíván. Žádost dále obsahuje tyto údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat: a) jméno, popřípadě jména, b) datum narození, c) plemeno, d) pohlaví, e) identifikační údaj uložený na elektronickém čipu, kterým je pes vybaven. (4) K žádosti se přiloží doklad o úspěšném absolvování odborného výcviku psovodů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (5) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Odborné znalosti a praktické dovednosti osoby plnící úkoly psovoda nezbytné pro odhalování výbušnin se v řízení prokazují teoretickou zkouškou a praktickým testem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). Teoretická zkouška a praktický test se provádějí před tříčlennou odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává generální ředitel Úřadu. Většinu členů odborné komise tvoří příslušníci nebo zaměstnanci Policie České republiky nebo ArmádyArmády České republiky, náplní jejichž činnosti je provádění výcviku psů určených k odhalování výbušnin. Součástí praktického testu je rovněž ověření odhalovacích schopností psa, jehož hodlá žadatel užívat. Skutečně vynaložené náklady spojené s řízením o vydání povolení hradí žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede dobu jeho platnosti a údaje určující totožnost psa, kterého žadatel hodlá při detekční kontrole užívat. (6) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení a) neplní podmínky pro užívání psa určeného k odhalování výbušnin při detekční kontrole stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nebo b) o zrušení povolení požádal. (7) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. § 86b Odlišný způsob provádění detekční kontroly (1) Úřad na žádost fyzické nebo právnické osoby, která zajišťuje provádění detekční kontroly, může povolit, aby tato osoba mohla zajistit provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) včetně užití bezpečnostního prostředku využívajícího nejnovějších vědeckých poznatků, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie. (2) Účastníkem řízení o vydání povolení je pouze žadatel. Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede podmínky povoleného způsobu provádění detekční kontroly a dobu platnosti povolení. (3) Úřad vydané povolení zruší, pokud držitel povolení a) neplní podmínky pro povolený způsob provádění detekční kontroly stanovené tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nebo rozhodnutím o vydání povolení, nebo b) o zrušení povolení požádal. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek. HLAVA VII ZÁKLADNÍ, ZVLÁŠTNÍ A MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ § 86c Oznamovací povinnost (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat letiště nebo obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu podle tohoto zákona nebo vykonávat činnost schváleného agenta, známého odesílatele, schváleného dodavatele palubních zásob nebo školitele podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí správního orgánu zakládajícího právo k výkonu této činnosti. Pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá uskutečňovat odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin, a pro fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá provádět bezpečnostní kontrolu v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, se věta první použije obdobně. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), oznámí tuto skutečnost Úřadu alespoň 45 dnů přede dnem zahájení výkonu této činnosti. Pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá přepravovat náklad nebo poštovní zásilky podrobené bezpečnostní kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), se věta první použije obdobně. (3) Fyzická nebo právnická osoba bezodkladně informuje Úřad o změně skutečností uvedených v jejím oznámení; to neplatí, nabylo-li rozhodnutí zakládající právo k výkonu její činnosti právní moci. § 86d Základní opatření (1) Obdrží-li Úřad oznámení podle § 86c, bez zbytečného odkladu stanoví z moci úřední na základě rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy a v jeho mezích fyzické nebo právnické osobě, která toto oznámení učinila, základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy při výkonu její činnosti (dále jen „základní opatření“). To neplatí, má-li Úřad důvodné podezření, že oznamovatel by mohl svých znalostí základních opatření zneužít a vystavit civilní letectvícivilní letectví nebezpečí protiprávního činu. V takovém případě mu Úřad bez zbytečného odkladu tuto skutečnost sdělí. Postup podle tohoto odstavce se nepoužije na přístup k utajované informaciutajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informacíutajovaných informací. (2) Účastníkem řízení o stanovení základních opatření je pouze ten, jemuž se základní opatření stanovují (dále jen „příjemce základních opatření“). Rozhodnutí, kterým se stanovují základní opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. (3) Je-li to nezbytné ke kontrole plnění základních opatření, může Úřad v rozhodnutí příjemci základních opatření uložit povinnost informovat jej o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti. (4) Každý je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech obsažených v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření; to neplatí, zpřístupní-li tyto skutečnosti fyzické nebo právnické osobě, která je nezbytně potřebuje k plnění svých povinností uložených zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23). (5) Do dne vykonatelnosti rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nesmí příjemce základních opatření vykonávat činnost, s níž tato opatření přímo souvisejí. (6) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovená základní opatření, zejména dojde-li ke změně rozhodnutí Evropské komise upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny základních opatření. Pomine-li důvod stanovení základních opatření, Úřad rozhodnutí, kterým taková opatření byla stanovena, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. § 86e Zvláštní opatření (1) Umožňuje-li to přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), může Úřad po posouzení místních podmínek stanovit provozovateli letiště nebo leteckému dopravcileteckému dopravci na jeho žádost zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie, bude-li zvláštním opatřením i nadále zajištěna dostatečná úroveň ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy. (2) Účastníkem řízení o stanovení zvláštního opatření je pouze ten, jemuž se zvláštní opatření stanovuje. (3) Zjistí-li Úřad skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit stanovené zvláštní opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, změní. V tomto případě Úřad stanoví rovněž lhůtu pro splnění povinností vyplývajících ze změny zvláštního opatření. Pomine-li důvod stanovení zvláštního opatření, nebo požádá-li o to provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce, jemuž bylo zvláštní opatření stanoveno, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo stanoveno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 2 použije obdobně. Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí, kterým bylo stanoveno zvláštní opatření, nemá odkladný účinek. § 86f Mimořádná opatření (1) Zjistí-li provozovatel letiště, že civilní letectvícivilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou tato mimořádná opatření: a) přísnější způsob provádění kontrol na letišti, b) přísnější podmínky pro vstup a vjezd do prostoru letiště, c) přísnější postup pro zajištění ostrahy letiště, nebo d) omezení nebo zastavení provozu letiště. (2) Zjistí-li letecký dopravceletecký dopravce, že civilní letectvícivilní letectví je bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem, bezodkladně přijme na dobu nezbytně nutnou přísnější způsob provádění kontrol nebo přísnější postup pro zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy. (3) Zjistí-li provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit přijaté mimořádné opatření, takové opatření změní. Pomine-li důvod přijetí mimořádného opatření, provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce takové opatření zruší. (4) Přijetí, změnu nebo zrušení mimořádného opatření oznámí provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce bezodkladně Úřadu. (5) Je-li civilní letectvícivilní letectví bezprostředně ohroženo zvláště závažným protiprávním činem a nepřijal-li mimořádné opatření provozovatel letiště nebo letecký dopravceletecký dopravce, nebo není-li takové opatření dostatečné, nařídí mimořádné opatření z moci úřední Úřad. (6) Účastníkem řízení o nařízení mimořádného opatření je pouze ten, jemuž se mimořádné opatření nařizuje. Rozhodnutí, kterým se nařizuje mimořádné opatření, je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vydání rozhodnutí Úřad bez zbytečného odkladu oznámí Evropské komisi. (7) Zjistí-li Úřad nové skutečnosti, na jejichž základě je nezbytné změnit nařízené mimořádné opatření, rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, změní. Pomine-li důvod nařízení mimořádného opatření, Úřad rozhodnutí, kterým takové opatření bylo nařízeno, zruší. Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí se ustanovení odstavce 6 použije obdobně. ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA A PŘESTUPKY V CIVILNÍM LETECTVÍ HLAVA I STÁTNÍ SPRÁVA § 87 (1) Státní správu ve věcech civilního letectvícivilního letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, Ministerstvo dopravy, Úřad, Ústav a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. (2) Státní správu ve věcech vojenského letectví vykonává podle tohoto zákona a v rozsahu jím vymezeném Ministerstvo obrany. § 88 (1) Ministerstvo dopravy podle tohoto zákona a) vykonává správu letadlových adressprávu letadlových adres přidělených České republice mezinárodní organizací, b) zajišťuje provozování letištěprovozování letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele, c) ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany, d) rozhoduje o udělení a odnětí přepravního práva leteckým dopravcůmleteckým dopravcům Evropské unie, e) rozhoduje o povolení a o zrušení povolení k provozování pravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy a nepravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy leteckého dopravce ze třetí zeměleteckého dopravce ze třetí země, f) schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy, g) uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy, h) pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření, i) projednává přestupky fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení, j) jmenuje zástupce České republiky do správní rady Agentury a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), k) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře z hlediska zájmů letecké dopravy, l) vede databázi, uděluje a odnímá pověření právnické osoby k vedení databáze, chrání a zpřístupňuje databázi podle § 51a, m) předává Evropské komisi zprávu o uplatňování přístupu spravedlivého posouzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37). (2) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Úřadu vydaným podle tohoto zákona. Při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o odejmutí průkazu způsobilosti k výkonu činnosti člena leteckého personálu z důvodu zdravotní nezpůsobilosti je Ministerstvo dopravy vázáno stanoviskem Ministerstva zdravotnictví. (3) Ministerstvo dopravy je odvolacím orgánem ve správním řízení proti rozhodnutím pověřené osoby vydaným podle tohoto zákona. (4) Ministerstvo dopravy je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím Ústavu vydaným podle tohoto zákona. (5) Ministerstvo dopravy je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectvícivilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou. § 89 (1) Úřad a) spolupracuje s Agenturou a uzavírá s ní smlouvu o podmínkách spolupráce, b) plní úkoly vnitrostátního dozorového orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1e), c) pověřuje 1. právnickou osobu plněním úkolů v oblasti hodnocení shody nebo vhodnosti k použití složek a ověřování systémů Evropské sítě řízení letového provozu a odnímá udělené pověření, 2. posuzováním a ověřováním shody vlastností výrobku, posuzováním a ověřováním letové způsobilosti nebo kontrolou letové způsobilosti právnickou nebo fyzickou osobu a pozastavuje nebo odnímá udělené pověření, 3. lékaře poskytovatele zdravotních služeb a po dohodě s Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví určuje poskytovatele zdravotních služeb, 4. fyzickou nebo právnickou osobu vyhodnocováním letových řádů leteckých dopravců a vydáváním s tím souvisejících doporučení, d) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravce týkajících se náhrad a pomoci cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a vyřizuje stížnosti na porušování těchto povinností, e) rozhoduje 1. o schválení typu výrobku a posuzuje a ověřuje shodu vlastností výrobku, 2. o letové způsobilosti a vydává osvědčení letové způsobilosti a ověřuje letovou způsobilost, 3. o schválení letové způsobilosti individuálně vyrobeného výrobku a vydává osvědčení letové způsobilosti, 4. o letové nezpůsobilosti letadla a odnímá osvědčení letové způsobilosti a uznává za platné osvědčení letové způsobilosti vydané jiným státem, 5. o stanovení druhu letiště a o jeho změně, 6. o dočasném přerušení provozování letištěprovozování letiště nebo jeho části, f) provádí kontroly letové způsobilosti, g) zadržuje osvědčení letové způsobilosti do doby odstranění závady v letové způsobilosti, h) uděluje souhlas ke zkušebnímu létání, i) schvaluje, uznává a kontroluje způsobilost letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení k jejich použití v civilním letectvícivilním letectví, j) vydává, pozastavuje platnost a odnímá oprávnění k provádění vývoje, projektování, výroby, zkoušek, instalace, údržby, oprav, modifikací a konstrukčních změn výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, k) přiděluje a odnímá letadlovou adresu a vede seznam všech přidělených letadlových adres, l) vede evidenci leteckého personálu, vydává průkaz způsobilosti leteckého personálu a uznává platnost průkazu způsobilosti leteckého personálu vydaného jiným státem, zadržuje nebo odnímá průkaz způsobilosti leteckého personálu, nařizuje a provádí ověřování jeho odborné i letové způsobilosti, ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena leteckého personálu a omezuje nebo zakazuje činnost, k níž je člen leteckého personálu oprávněn, m) schvaluje bezpečnostní letovou normu provozovatele a odchylku od bezpečnostní letové normy provozovatele pro jednotlivý let, n) vydává povolení k provozování letištěprovozování letiště a rozhoduje o jeho zrušení, o) vede evidenci letišť, p) určuje provozované letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště a pověřuje koordinátora přidělováním volných letištních časů leteckým dopravcům, q) dohlíží na plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravce týkajících se dodržování práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, r) dohlíží na plnění povinností leteckého dopravceleteckého dopravce týkajících se informování cestujících v letecké dopravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1i), s) je příslušným úřadem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu16), t) projednává přestupky fyzických a právnických osob na úseku provozu sportovních létajících zařízení, u) kontroluje plnění povinností tuzemského leteckého dopravcetuzemského leteckého dopravce vypracovat plán pomoci obětemobětem leteckých nehod a jejich příbuzným, v) sleduje provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19), w) projednává přestupky fyzických a právnických osob na úseku zavedení postupů pro sledování provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19) a x) vede Letecký rejstřík a rozhoduje o 1. zápisu letadla do Leteckého rejstříku a o výmazu letadla z Leteckého rejstříku, 2. zápisu zástavního práva k letadlu do Leteckého rejstříku a o výmazu zástavního práva z Leteckého rejstříku, 3. předběžném přidělení poznávací značky nebo letadlové adresy, 4. přidělení letadlové adresy pozemnímu kódovacímu zařízení a sportovnímu létajícímu zařízení a 5. změně údajů zapisovaných do Leteckého rejstříku. (2) Úřad dále a) schvaluje a zrušuje provozní způsobilost letiště, b) zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb s výjimkou ochranného hlukového pásma letiště, c) uděluje souhlas 1. k provádění staveb, nestavebních záměrů, činností a provozování zařízení v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranná pásma k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení, 2. právnické nebo fyzické osobě k poskytování letecké telekomunikační služby, letecké meteorologické služby, letecké informační služby, služby při předletové přípravě a monitorování letu, služby tvorby letových postupů, 3. právnické nebo fyzické osobě k poskytování odbavovacích služeb a rozhoduje o jeho odnětí, 4. k provozování leteckých veřejných vystoupení, d) v dohodě s Ministerstvem obrany rozděluje vzdušný prostor České republiky, e) vydává opatření obecné povahy, jímž se vymezují pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky, f) pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu poskytováním letištních služeb a odnímá udělené pověření, g) vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), h) určuje právnickou osobu a ruší určení právnické osoby k poskytování letových provozních a meteorologických služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17), i) schvaluje smlouvu o využití služeb uzavřenou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), j) zrušuje oprávnění právnické osoby poskytovat letové provozní služby nebo meteorologické služby na základě smlouvy o využití služeb uzavřené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), k) v dohodě s Ministerstvem obrany vyhrazuje části vzdušného prostoru České republiky k létání, l) uveřejňuje sdělení o tom, že je užívání vzdušného prostoru České republiky k létání nad určitými oblastmi trvale nebo dočasně nebezpečné v Letecké informační příručce nebo jiným vhodným způsobem, m) vydává 1. opatření obecné povahy, kterým se zavádí opatření k regulaci odbavovacích služeb z důvodu zajištění bezpečnosti nebo provozního přetížení letiště, 2. licenci k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy a rozhoduje o její změně nebo jejím odejmutí, 3. osvědčení leteckého provozovatele a rozhoduje o jeho odejmutí, 4. povolení k provozování leteckých prací, 5. povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu, 6. omezení nebo zákaz létání určitého sportovního létajícího zařízení, n) rozhoduje o omezení obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, nejde-li o případ, kdy je toto rozhodování svěřeno na základě zvláštního právního předpisu jinému orgánu, o) zabezpečuje výkon státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, pokud není zabezpečen pověřenou osobou, p) pověřuje právnickou osobu výkonem státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb a odnímá udělené pověření, q) plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy6b) a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, r) zabezpečuje koordinaci civilního letového provozu s vojenským letovým provozem, s) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a plní další úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35), t) dohlíží na plnění povinností zaměstnavatelů a organizací při uplatňování přístupu spravedlivého posouzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37), u) je příslušným úřadem pro osvědčování osob a organizací a vykonávání dohledu nad nimi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), v) plní úkoly příslušného úřadu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel39) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40), s výjimkou úkolů plněných Ústavem, a w) je správcem registru dálkově řídících pilotů. (3) Úřad na úseku ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy a) plní úkoly příslušného orgánu, včetně informační povinnosti členského státu Evropské unie vůči Evropské komisi, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) a předpisů vydaných na jeho základě, b) vydává, aktualizuje a zveřejňuje národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nebo podle rozhodnutí mezinárodní organizace vydaného na základě mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, c) provádí ověření a přezkum spolehlivosti osob vstupujících do bezpečnostního vyhrazeného prostoru podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), d) schvaluje bezpečnostní program letiště a jeho změny, e) uděluje souhlas k umožnění vnesení věci, jejíž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), f) uděluje a odnímá souhlas k provádění bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta mimo jeho provozovnu, g) je správcem rejstříku osob oprávněných provádět bezpečnostní kontrolu související s nákladem a poštovními zásilkami namísto schváleného agenta, h) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborné přípravy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), i) vydává a zrušuje povolení k uskutečňování odborného výcviku psovodů a psů určených k odhalování výbušnin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), j) vydává a zrušuje povolení k užití psa určeného k odhalování výbušnin při provádění detekční kontroly, k) vydává a zrušuje povolení k zajištění provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), l) stanovuje, mění a zrušuje základní opatření nezbytná k zajištění dostatečné úrovně ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy podle § 86d, m) stanovuje, mění a zrušuje zvláštní opatření obsahující odchylky od ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) podle § 86e a n) rozhoduje o nařízení, změně a zrušení mimořádného opatření podle § 86f. § 89a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a) vydává rozhodnutí o tom, zda zveřejněný letištní ceník, jeho složky a způsob jejich stanovení nejsou v rozporu s § 42e, b) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam letišť, na která se použijí ustanovení části čtvrté hlavy VI, a c) kontroluje plnění povinností provozovatele letiště a leteckého dopravceleteckého dopravce podle části čtvrté hlavy VI. HLAVA II STÁTNÍ DOZOR § 90 (1) Státní dozor v civilním letectvícivilním letectví vykonávají v rozsahu své působnosti Ministerstvo dopravy, Úřad a Ústav. (2) Pověření k výkonu státního dozoru má formu průkazu. (3) Při výkonu státního dozoru za letu je kontrolovaná osoba povinna v nezbytném rozsahu a bezplatně přepravit kontrolujícího letadlem. (4) Náležitosti a vzor průkazu k výkonu státního dozoru stanoví prováděcí právní předpis. § 91 (1) Zjistí-li kontrolující při výkonu státního dozoru porušení povinností stanovených právními předpisy v civilním letectvícivilním letectví, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků uloží způsob a lhůtu k odstranění těchto nedostatků a jejich příčin. (2) Může-li být bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob nebo bezpečnost leteckého provozu, kontrolující zakáže výkon činnosti, případně zadrží doklady vztahující se k této činnosti. Ministerstvo dopravy nebo Úřad zahájí do 10 dnů od vydání rozhodnutí správní řízení související se zákazem výkonu činnosti nebo zadržením dokladů. Rozhodnutí o zákazu výkonu činnosti pozbývá účinnosti dnem ukončení správního řízení souvisejícího s tímto zákazem pravomocným rozhodnutím. (3) Kontrolovaná osoba musí umožnit osobám pověřeným mezinárodní organizací nebo Evropskou komisí výkon kontrolní činnosti v souladu s mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7a). § 91a (1) Při výkonu státního dozoru nad technickým stavem letadel Úřad provádí na odbavovací ploše letiště kontrolu letadel přistávajících na území České republiky a evidovaných v leteckém rejstříku státu, jenž není členským státem Evropské unie, zejména pokud a) zjistí, že je nedostatečně prováděna údržba letadla nebo že letadlo je poškozené nebo má technické nebo provozní závady (dále jen „technické závady“), b) po vstupu letadla do vzdušného prostoru České republiky došlo k porušení pravidel létání způsobem, který vyvolává obavu z ohrožení bezpečnosti létání, c) má podezření, že dříve zjištěné technické závady nebyly odstraněny, d) zjistí, že příslušné orgány státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nevykonávají náležitý dozor nad technickým stavem letadel, e) z údajů podle § 12a odst. 1 usoudí, že provozovatel letadla ohrožuje bezpečnost létání, f) předchozí kontrola na odbavovací ploše letiště odhalila technické závady u letadla stejného provozovatele. (2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na státní letadla podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu1j), a na letadla, která neslouží obchodní letecké dopravěobchodní letecké dopravě a jejichž maximální vzletová hmotnost je nižší než 5 700 kg. (3) O výsledku kontroly podle odstavce 1 zpracuje kontrolující protokol, který předá veliteli letadla neprodleně po skončení kontroly. (4) Na základě výsledků kontroly podle odstavce 1 zpracuje Úřad zprávu, kterou předá Evropské komisi do 15 pracovních dnů ode dne provedení kontroly. Na žádost předá Úřad zprávu příslušným orgánům členských států Evropské unie a Agentuře. Jestliže kontrola prokáže, že letadlo nesplňuje podmínky stanovené leteckými předpisy podle § 102 odst. 2 písm. a) a může ohrozit bezpečnost létání, předá Úřad zprávu neprodleně provozovateli letadla, příslušným orgánům členských států Evropské unie, Evropské komisi a příslušným orgánům státu, v jehož rejstříku je letadlo evidováno. Úřad pravidelně informuje Agenturu o přijetí a plnění opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole podle odstavce 1. (5) V protokolu podle odstavce 3 a ve zprávě podle odstavce 4 se neuvádí označení osob, které poskytly údaje o technickém stavu letadla bez vyžádání. (6) Rozhodnutí, kterým se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště ukládá způsob odstranění nedostatků ohrožujících bezpečnost létání a jejich příčin, má do doby odstranění těchto nedostatků účinek zákazu letu. Součástí rozhodnutí je výrok označující odstraňované nedostatky za nedostatky ohrožující bezpečnost létání. (7) Na žádost kontrolované osoby může Úřad po dohodě s orgánem státu, v jehož leteckém rejstříku je letadlo evidováno, nebo státu vykonávajícího dozor nad technickým stavem letadla, rozhodnutím vyloučit účinek zákazu letu podle odstavce 6; součástí rozhodnutí jsou podmínky letu na letiště, na kterém mohou být odstraněny nedostatky ohrožující bezpečnost létání. Spočívají-li nedostatky ohrožující bezpečnost létání v nesplnění podmínek letové způsobilosti, může Úřad vyloučit účinek zákazu letu pouze, obdrží-li povolení orgánů státu, jehož vzdušného prostoru má být využito k letu na letiště, na kterém mohou být nedostatky odstraněny. (8) Zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o výsledcích kontrol technického stavu letadel prováděných na odbavovací ploše letiště, které jim byly poskytnuty příslušnými orgány členských států Evropské unie. Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na vzájemné poskytování informací mezi správními orgány při zajišťování bezpečnosti létání. (9) Úřad předá na žádost příslušnému orgánu členského státu Evropské unie seznam mezinárodních letišť spolu s počtem vzletů a přistání letadel uvedených v odstavci 1 a s počtem provedených kontrol podle odstavce 1 na každém z těchto letišť za kalendářní rok. (10) Na žádost kontrolované osoby se při výkonu kontroly letadel na odbavovací ploše letiště jedná v anglickém jazyce; to neplatí, nesouhlasí-li s tím jiná kontrolovaná osoba, u které je kontrola prováděna, nebo byl-li by tím ohrožen účel kontroly anebo byl-li by takový postup pro Úřad spojen s nepřiměřenými náklady. O způsobu vyřízení žádosti podle věty první se pořizuje protokol; jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, pořizuje se protokol v jazyce českém a anglickém. Jedná-li se při výkonu kontroly v anglickém jazyce, vyhotovuje se rozhodnutí vydané v řízení na místě, které navazuje na provedenou kontrolu, v českém a anglickém jazyce. V případě rozporu mezi českým a anglickým zněním protokolu nebo rozhodnutí je rozhodující české znění. (11) Vzor protokolu podle odstavce 3 a vzor zprávy podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. § 91b (1) Úřad při výkonu státního dozoru nad poskytováním letových navigačních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vytvoření jednotného evropského nebe a jeho fungování17) nebo mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvní stranou takové mezinárodní smlouvy (dále jen „jiný členský nebo třetí stát“). Za tím účelem může Úřad uzavřít s příslušným orgánem jiného členského nebo třetího státu písemnou smlouvu o spolupráci, která musí obsahovat a) označení smluvních stran, b) vymezení předmětu smlouvy, c) práva a povinnosti smluvních stran a d) způsob a podmínky odstoupení od smlouvy. (2) Stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, Úřad rovněž vykonává státní dozor nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu. V takovém případě kontroluje, zda poskytovatel letových navigačních služeb, kterému vydal osvědčení nebo kterého určil podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18) a který poskytuje letové navigační služby na území jiného členského nebo třetího státu, plní povinnosti vyplývající pro něj z právních předpisů a rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu. (3) Při výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad přihlíží jen k těm právním předpisům a rozhodnutím příslušného orgánu jiného členského nebo třetího státu, které mu tento orgán oznámil. (4) Veškeré výsledky výkonu státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu Úřad bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu. (5) Dožádá-li v souvislosti s výkonem státního dozoru nad plněním povinností při poskytování letových navigačních služeb na území jiného členského nebo třetího státu příslušný orgán jiného členského nebo třetího státu Úřad o provedení úkonů, které by sám mohl provést jen s obtížemi nebo s vynaložením neúčelných nákladů, anebo které by nemohl provést vůbec, Úřad bezodkladně dožádané úkony provede, nebo příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu sdělí důvody, pro které dožádání vyhovět nemůže. Lze-li účelu dožádání dosáhnout provedením jiných než dožádaných úkonů, Úřad takové úkony bezodkladně provede a jejich výsledky sdělí příslušnému orgánu jiného členského nebo třetího státu. § 91c (1) Při provádění inspekce Evropskou komisí v oblasti ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy Úřad spolupracuje s Evropskou komisí v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím postupy pro provádění takovéto inspekce24) a za tím účelem jí poskytuje veškerou potřebnou součinnost. Úřad rovněž pověří alespoň jednoho svého zaměstnance účastí na inspekcích prováděných Evropskou komisí a sdělí jí jeho jméno, příjmení a kontaktní údaje. (2) V průběhu inspekce jsou inspektoři Evropské komise oprávněni mít u sebe předměty nezbytné k řádnému provedení inspekce, a to včetně věcí, jejichž vnášení do prostoru letiště a na palubu letadla je zakázáno. HLAVA III PŘESTUPKY Díl 1 Přestupky fyzických osob § 92 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje, b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectvícivilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, c) v rozporu s § 18 odst. 3 vykonává činnost leteckého personálu bez platného průkazu způsobilosti, d) v rozporu s § 19 odst. 4 vykonává činnost leteckého personálu přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, e) v rozporu s § 40 provozuje zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu, f) realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, g) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, h) v rozporu s § 54 nesplní příkaz velitele letadla, i) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu, j) v rozporu s § 81 odst. 1 užije sportovní létající zařízení za účelem dosažení zisku, k) v rozporu s § 84c odst. 1 řídí sportovní létající zařízení bez platného pilotního průkazu, l) nesplní příkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 6 k zachování bezpečnosti civilního letectvícivilního letectví, m) nesplní příkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, poskytovatele letových navigačních služeb, leteckého dopravce nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebuleteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů, n) provozuje obchodní leteckou dopravu bez licence nebo povolení, provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení, nebo provozuje letiště bez povolení, nebo n) ohrozí bezpečnost letového provozu tím, že poškodí leteckou stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, nebo naruší činnost leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) jako provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neprodleně neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, b) jako provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1, c) jako konzultant v rozporu s § 55a odst. 3 nezachová mlčenlivost, d) jako provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident, e) jako provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, f) jako provozovatel letadla provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo g) jako provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz, b) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), c) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26), d) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), e) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19) 1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví, 2. jako osoba zúčastněná na nehodě nebo vážném incidentu neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, 3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijala na základě jeho bezpečnostního doporučení, nebo 4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení, nebo f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37) 1. jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo 2. jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo l), odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 nebo písm. f), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až f), i) nebo n), odstavce 2 písm. b) nebo g) nebo odstavce 3 písm. a), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo h), odstavce 2 písm. e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo písm. e) bodu 4, nebo e) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m) nebo odstavce 3 písm. d). (5) Za přestupekpřestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 2 písm. e) nebo f), b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i) nebo j), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo c) do 2 let, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. k), nebo odstavce 3 písm. d). § 92a Přestupky na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s § 85b si nepočíná při vstupu do míst sloužících k zajištění ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, jakož i během pobytu v nich, s náležitou obezřetností, b) se v rozporu s § 85c odst. 2 neřídí příkazem fyzické nebo právnické osoby zajišťující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, c) v rozporu s § 85e odst. 1 není spolehlivá, ačkoliv to u ní vyžaduje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), d) v rozporu s § 85j odst. 4 neodevzdá nalezený doklad o spolehlivosti nebo neodevzdá doklad o spolehlivosti, jehož platnost zanikla, e) poruší podmínku pro bezpečné nakládání s věcí po jejím vnesení do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště nebo na palubu letadla stanovenou v souhlasu s vnesením věci vydaném podle § 85p odst. 3, f) v rozporu s § 85y odst. 1 vykonává činnosti v rámci ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy bez platného dokladu o absolvování odborné přípravy, g) v rozporu s § 86d odst. 4 nezachová mlčenlivost o skutečnosti obsažené v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření, nebo h) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vstoupí bez doprovodu do neveřejného prostoru nebo do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště bez platného oprávnění ke vstupu nebo povolení k vjezdu, 2. bezodkladně neoznámí provozovateli letiště ztrátu nebo odcizení letištního identifikačního průkazu nebo povolení k vjezdu, 3. bezodkladně nevrátí provozovateli letiště letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu, nebo 4. neoprávněně použije letištní identifikační průkaz nebo povolení k vjezdu. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že jako a) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d nebo v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), b) cestující v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vnese na palubu letadla věc, jejíž vnesení na palubu letadla je zakázáno, 2. vnese do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště věc, jejíž vnesení je do tohoto prostoru zakázáno, nebo 3. předá k přepravě zapsané zavazadlo obsahující věc, jejíž vnesení v zapsaném zavazadle do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je zakázáno, c) osoba, která nakládá s věcí, k jejímuž vnesení na palubu letadla Úřad udělil souhlas, nezajistí, aby věc byla umístěna v obalu opatřeném zajišťovacím prostředkem podle § 85p odst. 5, d) osoba zajišťující provádění detekční kontroly v rozporu s § 86a odst. 1 umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, e) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo f) psovod psa určeného k odhalování výbušnin vykonává tuto činnost bez povolení, nebo ji vykonává v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27). (3) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo h) bodu 2 nebo 3, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), e), f) nebo h) bodu 1, nebo podle odstavce 2, nebo c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo h) bodu 4. (4) Za přestupekpřestupek lze uložit zákaz činnosti do 1 roku, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 2 písm. f). § 92b Přestupky na úseku užívání vzdušného prostoru (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) vykonává činnost řídícího letového provozu, řídícího letového provozu – žáka, instruktora nebo hodnotitele 1. přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, 2. aniž by oznámila poskytovateli letových navigačních služeb svoji zdravotní indispozici, nebo 3. bez platného průkazu způsobilosti, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení, nebo c) poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu. (2) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. b), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo c) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). (3) Za přestupekpřestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2, nebo b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 3. § 92c Přestupky na úseku řízení a provozování bezpilotních systémů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) a) jako dálkově řídící pilot 1. řídí bezpilotní systém, aniž by byla držitelem platného dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému nebo v době, kdy nesmí řídit bezpilotní systém z důvodu podle § 54k odst. 8, 2. řídí bezpilotní systém pod vlivem alkoholu, 3. řídí bezpilotní systém ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodila požitím alkoholického nápoje, nebo pod vlivem jiné návykové látky, 4. při řízení bezpilotního systému neudržuje bezpilotní letadlo ve vizuálním dohledu, neprovede dostatečnou vizuální kontrolu vzdušného prostoru v okolí bezpilotního letadla nebo nepřeruší let bezpilotního letadla ohrožující bezpečnost létání, 5. při řízení bezpilotního systému poruší pravidlo užívání vzdušného prostoru České republiky vymezené opatřením obecné povahy, pokyn vydaný podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 nebo provozní omezení stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 6. řídí bezpilotní systém v oblasti zásahu složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo v její blízkosti, 7. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, nebo 8. nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost dálkově řídícího pilota před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla, b) provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem, c) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43) nebo oprávněním k provozu bezpilotních systémů, 2. nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let, 3. není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 4. neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu, 5. nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo 6. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, d) jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu 1. provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, 2. nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 3. pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje, 4. nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů, nebo 5. neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, nebo e) jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) jako provozovatel bezpilotního systému a) provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušeného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy, b) před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo c) nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako držitel 1. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54e odst. 7 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 2. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54e odst. 8 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, 3. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu v rozporu s § 54f odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 4. osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54f odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, 5. osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54g odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě změnu údaje obsaženého v tomto osvědčení nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, 6. osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu, o jehož nezpůsobilosti k řízení bezpilotního systému bylo rozhodnuto, v rozporu s § 54g odst. 7 neodevzdá toto osvědčení ve stanovené lhůtě Úřadu, nebo 7. potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu v rozporu s § 54k odst. 7 nevrátí ve stanovené lhůtě toto potvrzení provozovateli bezpilotního systému, b) jako dálkově řídící pilot v rozporu s § 54m odst. 2 nevyhoví výzvě Policie České republiky nebo Úřadu k 1. prokázání své totožnosti, 2. předložení dokladu osvědčujícího její způsobilost k řízení bezpilotního systému, 3. podrobení se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření, nebo 4. přerušení letu bezpilotního letadla, c) jako provozovatel bezpilotního systému 1. v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 2. v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 3. v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, 4. v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky, 5. v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem, 6. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo 7. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení, d) jako člen oprávněného spolku 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo 2. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo e) jako osoba, jejíž členství v oprávněném spolku zaniklo, v rozporu s § 54p odst. 3 použije průkaz člena oprávněného spolku řídícího bezpilotní systém nebo tento průkaz nevrátí ve stanovené lhůtě. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, 3 nebo 8, písm. d) bodu 5 nebo písm. e), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 1, 2 nebo 3, písm. c) bodu 1, 2 nebo 7 nebo písm. e), b) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 nebo 6, písm. c) bodu 2 nebo 5 nebo písm. d) bodu 3 nebo 4 nebo odstavce 3 písm. c) bodu 6, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, 5 nebo 7, písm. b), písm. c) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. d) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. a) nebo c) nebo odstavce 3 písm. b) bodu 4, písm. c) bodu 3, 4 nebo 5 nebo písm. d), nebo d) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 6. Díl 2 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob § 93 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12a odst. 4 nepředá na žádost Úřadu požadované údaje, b) v rozporu s § 16 odst. 1 používá v civilním letectvícivilním letectví výrobky, letadlové části nebo zařízení nebo letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení bez platného osvědčení, c) v rozporu s § 40 provozuje zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu, d) realizuje stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, e) umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1, f) v rozporu s § 78 provozuje letecké veřejné vystoupení bez souhlasu, g) nesplní příkazpříkaz vydaný Ministerstvem dopravy podle § 88 odst. 5 nebo neuposlechne zákaz vydaný Úřadem podle § 89 odst. 2 písm. o) bodu 6 k zachování bezpečnosti civilního letectvícivilního letectví, h) nesplní příkazpříkaz provozovatele letiště, osoby poskytující letecké služby, leteckého dopravceleteckého dopravce, poskytovatele letových navigačních služeb nebo provozovatele leteckých prací nebo leteckých činností pro vlastní potřebuleteckých činností pro vlastní potřebu vydaný ke splnění jejich úkolů, i) využívá ke své letecké činnosti letecký personál bez platného průkazu způsobilosti, j) provádí vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace nebo konstrukční změny výrobků, letadlových částí nebo zařízení nebo leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c) bez oprávnění, k) uvádí na trh výrobky bez platného osvědčení, nebo k) provozuje letiště bez platného povolení, provozuje obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez licence nebo bez povolení nebo provozuje letecké práce nebo letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu bez povolení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel nebo osoba, jíž se zápis v leteckém rejstříku týká, v rozporu s § 6 neohlásí nebo nedoloží Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, b) provozovatel letadla, provozovatel sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení užije letadlovou adresu v rozporu s § 17c odst. 1, c) koordinátor koordinovaného letiště vykonává v rozporu s § 32 odst. 4 svoji činnost bez pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou jejím výkonem, d) provozovatel letiště 1. nezašle zprávu o hlukové situaci na letišti ve stanovené lhůtě Úřadu podle § 42a odst. 1, 2. nedoplní zprávu o hlukové situaci na letišti podle § 42a odst. 2, 3. nezavede provozní omezení ke snížení hluku na letišti stanovené v rozhodnutí Úřadu vydaném na základě § 42b odst. 1, 4. uvedeného v § 42d odst. 1 neprojedná s leteckými dopravcileteckými dopravci letištní ceník podle § 42g, nebo 5. způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v rozporu s § 51a odst. 7 nepředá údaje o terénu a překážkách nebo tyto údaje předá v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím vlastnosti leteckých dat a leteckých informací31), e) provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident, f) provozovatel letiště, tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce nebo poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 98a odst. 1 nepředá stanovené údaje, g) poskytovatel odbavovacích služeb nepředá v rozporu s § 98a odst. 2 provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících, h) provozovatel letadla nebo sportovního létajícího zařízení neudržuje letovou způsobilost nebo nepodrobuje letadlo nebo sportovní létající zařízení pravidelným kontrolám letové způsobilosti, i) provozovatel letadla nebo letecký dopravceletecký dopravce provozuje letadlo bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, j) provozovatel sportovního létajícího zařízení provozuje sportovní létající zařízení bez pojištění odpovědnosti za škody způsobené jeho provozem, nebo k) letecký dopravceletecký dopravce nebo provozovatel leteckých prací poruší schválenou bezpečnostní letovou normu provozovatele. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro přidělování letištních časů25) úmyslně a opakovaně použije koordinované letiště v čase, který se podstatně liší od koordinátorem přiděleného letištního času, nebo užije přidělený letištní čas způsobem podstatně odlišným od způsobu stanoveného koordinátorem, a tím naruší provoz letecké dopravy nebo letištní provoz, b) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení32) 1. provádí činnosti související s řízením zachování letové způsobilosti bez oprávnění, 2. vystaví nebo prodlouží osvědčení kontroly letové způsobilosti letadla, nebo 3. osvědčí uvolnění letadla nebo letadlového celku do provozu, c) provádí lety ve vzdušném prostoru České republiky v rozporu s podmínkami stanovenými v tomto zákoně nebo přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), d) ohrozí bezpečnost létání porušením leteckého předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provádění letů ve vzdušném prostoru26), e) při provozu letadla nebo sportovního létajícího zařízení způsobí v leteckém provozu nehodu porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím šetření nehod a incidentů v civilním letectvícivilním letectví19) 1. zpřístupní nebo použije záznamy získané v rámci šetření letecké nehody nebo vážného incidentu k jiným účelům než k jejich šetření nebo ke zlepšení letecké provozní bezpečnosti letectví, 2. jako zúčastněná osoba neoznámí neprodleně Ústavu, že došlo k nehodě nebo vážnému incidentu, 3. neuvědomí ve stanovené lhůtě Ústav o opatřeních, jež přijal na základě jeho bezpečnostního doporučení, 4. nezavede příslušné postupy při provádění opatření přijatých v návaznosti na Ústavem vydané bezpečnostní doporučení, 5. jako tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce nezavede postupy umožňující ve stanovené lhůtě od oznámení letecké nehody vypracovat seznam osob a seznam nebezpečného zboží na palubě letadla nebo tyto seznamy nezpřístupní oprávněným subjektům, nebo 6. jako tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce sdělí třetí osobě nebo neoprávněně použije kontaktní údaje určené pro případ nehody nebo neoprávněně zveřejní v souvislosti s leteckou nehodou jména cestujících, g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37) 1. jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo 2. jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence, h) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectvícivilním letectví37) jako organizace 1. nezřídí povinný systém podávání hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech nebo nezřídí systém dobrovolného hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech a jiných informacích souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví, 2. neohlásí Ústavu ve stanovené lhůtě údaje o události nebo jiné informace související se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví shromážděné prostřednictvím povinného nebo dobrovolného systému hlášení, 3. neurčí jednu nebo více osob zabývajících se shromažďováním, hodnocením, zpracováváním, analýzou a uchováváním údajů o událostech a jiných informací souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví, 4. nezajistí, aby informace získané při zpracovávání hlášení o událostech nebyly používány k jiným než bezpečnostním účelům, nebo nezajistí ochranu osobních údajůosobních údajů nebo totožnosti osoby podávající hlášení nebo osoby v hlášení uvedené, 5. nezajistí, aby hlášení o událostech vypracovaná na základě údajů shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí obsahovala stanovené informace, nebo aby tato hlášení o událostech byla uchovávána stanoveným způsobem, 6. nezavede postupy pro kontrolu kvality shromážděných a uchovávaných údajů o událostech, 7. neinformuje své zaměstnance nebo další osoby o analýze údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo o přijatých nápravných nebo preventivních opatřeních, 8. nevypracuje postup pro analýzu údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí, nepřijme na základě této analýzy vhodná nápravná nebo preventivní opatření, nerealizuje tato opatření bez zbytečného prodlení nebo nezavede postup pro sledování provádění a účinnosti těchto opatření, 9. postihne svého zaměstnance nebo jinou osobu, kteří podali hlášení o události nebo kteří jsou v tomto hlášení uvedeni, 10. nepředá Ústavu ve stanovené lhůtě předběžné výsledky analýzy údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo opatření, která mají být na základě této analýzy přijata, nebo neoznámí Ústavu ve stanovené lhůtě konečné výsledky provedené analýzy, nebo 11. nepřijme po konzultaci se zaměstnanci interní předpisy popisující způsob zajištění a realizace přístupu spravedlivého posouzení, nebo přijme takové interní předpisy, které realizaci tohoto přístupu nezajišťují. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že a) jako letecký dopravceletecký dopravce v rozporu s § 69 odst. 1 nepředá stanovené údaje, b) jako letecký dopravceletecký dopravce v rozporu s § 69a odst. 1, 2 nebo 4 nepředá jím shromážděné údaje jmenné evidence cestujících nebo nepředá tyto údaje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, c) jako tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce v rozporu s § 68 odst. 2 nevypracuje plán pomoci obětemobětem letecké nehody a jejich příbuzným nebo v souladu s ním nepostupuje, d) jako letecký dopravceletecký dopravce Evropské unie20) provozuje obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez uděleného přepravního práva, e) jako letecký dopravceletecký dopravce Evropské unie20), kterému bylo uděleno přepravní právo, neoznámí Ministerstvu dopravy skutečnosti stanovené v § 70c odst. 6 nebo nesplní podmínku stanovenou pro výkon přepravního práva v rozhodnutí podle § 70c odst. 4, f) jako letecký dopravce jiného členského státuletecký dopravce jiného členského státu 1. v rozporu s § 70f odst. 1 neoznámí zahájení pravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo 2. v rozporu s § 70f odst. 5 neoznámí zahájení nepravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo nesplní podmínky stanovené pro toto oznámení, nebo g) jako letecký dopravce ze třetí zeměletecký dopravce ze třetí země 1. provozuje pravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71 odst. 6, 2. neoznámí zahájení přímého nebo zprostředkovaného prodeje služeb pravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71b odst. 3, nebo 3. provozuje nepravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu bez povolení nebo nesplní povinnost stanovenou v § 71c odst. 7. (5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo g) nebo odstavce 4 písm. f) nebo písm. g) bodu 2, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. e) nebo f), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3 nebo písm. g) nebo odstavce 4 písm. e), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. b) nebo písm. d) bodu 5, odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 2, písm. f) bodu 1, 5 nebo 6 nebo písm. h) bodu 1 až 7 nebo odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), písm. d) bodu 1, 2 nebo 4, písm. h) nebo j), odstavce 3 písm. b) bodu 3, písm. c), d), písm. f) bodu 4, písm. h) bodů 8 až 11 nebo odstavce 4 písm. g) bodu 1 nebo 3, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. k), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. d) bodu 3 nebo písm. i), nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e). (6) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti a) do 6 měsíců, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), b) do 1 roku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. h), nebo odstavce 3 písm. d), nebo c) do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), j) nebo k), nebo odstavce 3 písm. e). § 93a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 85x odst. 1 uskutečňuje odbornou přípravu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) bez povolení, b) v rozporu s § 85z odst. 1 provádí odborný výcvik psovodů a psů určených k odhalování výbušnin bez povolení nebo jej provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), c) v rozporu s § 86c odst. 2 neoznámí, že hodlá vykonávat činnost stálého odesílatele, známého dodavatele palubních zásob nebo známého dodavatele letištních zásob ve stanovené lhůtě nebo v rozporu s § 86c odst. 3 neinformuje Úřad o změně skutečností uvedených v oznámení, nebo d) v rozporu s § 86d odst. 4 zpřístupní skutečnost obsaženou v rozhodnutí, kterým byla stanovena základní opatření. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako a) provozovatel letiště 1. v rozporu s § 85m odst. 1 provozuje letiště bez schváleného bezpečnostního programu letiště, 2. v rozporu s § 85m odst. 3 neoznámí Úřadu jiné změny bezpečnostního programu, 3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23) nezajistí plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu letiště, nebo 4. nesplní některou z povinností podle § 85n odst. 1 nebo 2, nebo takovou povinnost plní v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), b) provozovatel letiště nebo jako letecký dopravceletecký dopravce 1. v rozporu s § 85p odst. 1 nezajistí provádění detekční kontroly cestujících, kabinových a zapsaných zavazadel, 2. v rozporu s § 85q nezajistí následnou ochranu cestujících, kabinových zavazadel a zapsaných zavazadel, 3. v rozporu s § 86f nepřijme mimořádná opatření, změnu mimořádných opatření, neoznámí přijetí, změnu nebo zrušení mimořádných opatření, nebo nesplní povinnost vyplývající z mimořádného opatření nařízeného Úřadem, nebo 4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) vydá letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu, nebo letištní identifikační průkaz nebo povolení vjezdu neodejme, c) osoba provádějící detekční nebo bezpečnostní kontrolu provede tuto kontrolu v rozporu s § 85d, nebo ji provede v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), d) letecký dopravceletecký dopravce 1. v rozporu s § 85o nezajistí, aby informace o bezpečnostní prohlídce letadla byla uchovávána na palubě letadla, nebo 2. v rozporu s § 85p odst. 5 nezajistí bezpečné doprovázení a uložení věci, k jejímuž vnesení byl udělen souhlas, v prostoru letiště nebo na palubě letadla, e) poskytovatel letových provozních služeb v rozporu s § 85r nevypracuje nebo nedodržuje bezpečnostní program nebo jej na žádost Úřadu nezpřístupní, f) schválený agent pověří fyzickou nebo právnickou osobu prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami mimo svou provozovnu v rozporu s § 85s odst. 1, g) osoba pověřená schváleným agentem prováděním bezpečnostní kontroly v souvislosti s nákladem a poštovními zásilkami 1. provádí tuto bezpečnostní kontrolu v rozporu s § 85s odst. 2 bez souhlasu Úřadu nebo ji provádí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27), nebo 2. v rozporu s § 85s odst. 4 bezodkladně neoznámí změnu skutečností majících vliv na udělení souhlasu, h) zaměstnavatel fyzické osoby, která má vykonávat pracovní činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), v rozporu s § 85w nezajistí, aby tyto pracovní činnosti vykonávaly fyzické osoby, které úspěšně absolvovaly odbornou přípravu, i) osoba zajišťující provádění detekční kontroly, 1. v rozporu s § 86a umožní užití psa určeného k odhalování výbušnin, aniž bylo osobě plnící úkoly psovoda vydáno povolení k výkonu této činnosti, nebo 2. v rozporu s § 86b odst. 1 zajistí provádění detekční kontroly odlišným způsobem, než jaký stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), bez povolení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, j) příjemce základních opatření 1. nedodržuje základní opatření stanovená podle § 86d odst. 1, 2. v rozporu s § 86d odst. 3 neinformuje o skutečnostech významných pro posouzení obsahu a rozsahu výkonu jeho činnosti, nebo 3. v rozporu s § 86d odst. 5 vykonává činnost, s níž přímo souvisí stanovená základní opatření, přede dnem vykonatelnosti rozhodnutí o jejich stanovení, k) osoba, která je povinna používat normy ochrany letectví před protiprávními činy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy23), nevypracuje nebo neaktualizuje bezpečnostní program, nezajistí plnění opatření a postupů v něm stanovených, nebo bezpečnostní program nepředloží na výzvu Úřadu, l) schválený agent, známý odesílatel, schválený dodavatel palubních zásob, školitel nebo přepravce nákladu či poštovních zásilek podrobených bezpečnostní kontrole vykonává tuto činnost v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) bez schválení Úřadu, m) stálý odesílatel, známý dodavatel palubních zásob, známý dodavatel letištních zásob v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) 1. vykonává tyto činnosti, ačkoliv nebyl k provádění této činnosti jmenován, nebo 2. provádí dodávky palubních a letištních zásob nebo manipuluje se zásilkami, nebo n) schválený agent, letecký dopravceletecký dopravce nebo provozovatel letiště v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění detekční a bezpečnostní kontroly27) neodejme jmenování stálým odesílatelem, známým dodavatelem palubních zásob nebo známým dodavatelem letištních zásob. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) bodu 1, písm. j) bodu 2 nebo písm. n), b) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 2, písm. b) bodu 4, písm. d) bodu 2, písm. g) bodu 2, písm. i), písm. j) bodu 1 nebo 3, písm. k) nebo písm. m) bodu 2, c) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a) bodu 3, písm. e), f), písm. g) bodu 1, písm. h), l) nebo písm. m) bodu 1, nebo d) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. b) bodů 1 až 3. (4) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo 2. § 93b Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku užívání vzdušného prostoru (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uspořádání toku letového provozu29) nezajistí v případě pozastavení platnosti letového plánu jeho aktualizaci nebo zrušení. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) a) jako poskytovatel letových navigačních služeb 1. nezajistí, aby činnost řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu – žáka vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti, 2. nevytvoří místní systémy odborné způsobilosti nebo tyto systémy či jejich změny nepředloží Úřadu ke schválení, 3. nevede záznamy o hodinách, ve kterých každý držitel průkazu způsobilosti vykonává práva vyplývající z průkazu způsobilosti, nebo neposkytne tyto údaje Úřadu nebo držiteli průkazu způsobilosti, nebo 4. nevypracuje nebo neprovádí objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro oznámení zdravotní indispozice řídícího letového provozu, řídícího letového provozu – žáka, instruktora nebo hodnotitele, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo b) jako organizace pro výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů, 1. provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, 2. pověří prováděním výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu – žáků, instruktorů nebo hodnotitelů fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky stanovené pro tuto činnost, 3. nepředloží Úřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů nebo v plánech vstupního, místního nebo průběžného výcviku, 4. neoznámí Úřadu ukončení své činnosti, 5. nevrátí ve stanovené lhůtě Úřadu osvědčení po jeho zrušení nebo po ukončení své činnosti, 6. neprovádí bezpečnostní opatření uložená Úřadem, 7. nenahlásí ve stanovené lhůtě nehodu, vážný incident nebo událost vyplývající z výcvikové činnosti nebo nevyhotoví následné hlášení, 8. nevytvoří, nezavede nebo nespravuje systém řízení anebo tak neučiní stanoveným způsobem, 9. nejmenuje odpovědného vedoucího nebo osobu odpovědnou za výcvik, 10. nevede záznamy o instruktorech nebo osobách kvalifikovaných pro hodnocení odborné způsobilosti instruktorů praktického výcviku a odborné způsobilosti hodnotitelů nebo nevytvoří postup pro zachování odborné způsobilosti instruktorů teoretické výuky, 11. nezajistí, aby instruktoři praktického výcviku a hodnotitelé absolvovali udržovací výcvik, 12. neuchovává záznamy o osobách, které podstupují nebo podstoupily výcvik, 13. nevytvoří nebo nespravuje systém pro záznamy kvalifikacíkvalifikací instruktorů a hodnotitelů a hodnocení jejich dovedností a předmětů, které jsou oprávněni vyučovat, nebo tyto záznamy neuchovává, nebo 14. nemá uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním výcviku a zaplacené pojistné. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 46 odst. 1 nebo § 49 odst. 1 poskytuje letecké služby bez pověření nebo souhlasu, nebo b) v rozporu s § 49a odst. 1 poskytuje 1. letové navigační služby bez osvědčení vydaného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi18), nebo 2. letové provozní služby a meteorologické služby bez určení Úřadem nebo v rozporu s § 49 odst. 4. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 7, c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 4, 5 nebo 9, d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 3 nebo písm. b) bodu 6 nebo 10 až 14, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 nebo písm. b) bodu 2, 3 nebo 8, nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3. (5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3. § 93c Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany práv cestujících v rámci provozování obchodní letecké dopravy (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě33) a) jako letecký dopravceletecký dopravce, provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 1. nezpřístupní veřejnosti ve formě a jazycích dostupných cestujícím bezpečnostní pravidla vztahující se na přepravu osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně pravidel pro omezení přepravy těchto osob nebo přepravy jejich vybavení pro mobilitu z důvodu velikosti letadla, 2. nevynaloží přiměřené úsilí, aby osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítne rezervaci, navrhl přijatelnou alternativu přepravy, 3. nepřijme na všech svých prodejních místech, včetně prodeje s využitím prostředků komunikace na dálku, veškerá nezbytná opatření k přijetí oznámení o potřebě pomoci od osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo nezajistí, aby přijaté oznámení bylo předáno řádně a včas, 4. neinformuje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem osobu se zdravotním postižením nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace, které oprávněně odmítl rezervaci nebo kterou odmítl přijmout na palubu, o důvodech, které ho k tomu vedly, 5. bezdůvodně odmítne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace provedení rezervace pro let, nebo odmítne přijmout tuto osobu na palubu, ačkoliv má tato osoba platnou letenku a rezervaci, nebo 6. nenabídne osobě, které byl odepřen nástup na palubu letadla z důvodu jejího zdravotního postižení nebo omezené schopnosti pohybu a orientace, nebo osobě, která tuto osobu doprovází, proplacení výdajů nebo přesměrování, b) jako provozovatel letiště 1. nestanoví normy kvality pro pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, neurčí prostředky potřebné pro jejich splnění nebo své normy kvality nezveřejní, 2. neurčí místa příjezdu a odjezdu v areálu letiště, na kterých mohou osoby se zdravotním postižením nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace snadno oznámit svůj příjezd, neposkytne na těchto místech základní informace o letišti nebo tato místa jasně neoznačí, nebo 3. nezajistí, aby byla osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace poskytnuta bezúplatně pomoc tak, aby se tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má rezervaci, c) jako letecký dopravceletecký dopravce nebo provozovatel letiště 1. nezajistí, aby všechny osoby, které využívají k tomu, aby poskytovaly přímou pomoc osobám se zdravotním postižením a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, měly znalosti o tom, jak vyhovět zvláštním potřebám těchto osob, nebo 2. nezajistí, aby všichni jeho zaměstnanci prošli školením o problematice zdravotního postižení, nebo 3. nezajistí školení o rovnoprávnosti zdravotně postižených osob a o problematice zdravotního postižení veškerému personálu letiště, který přichází do přímého styku s cestující veřejností, nebo d) jako letecký dopravceletecký dopravce neposkytne osobě se zdravotním postižením nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace při odletu, příletu nebo tranzitu na letišti, bezúplatně pomoc. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informování v letecké dopravě34) jako smluvní letecký dopravceletecký dopravce a) při provádění rezervace neinformuje cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravceleteckého dopravce nebo dopravců nebo o jejich změně po provedení rezervace, b) neposkytne cestujícímu, který se rozhodl neletět s leteckým dopravcemleteckým dopravcem podléhajícím zákazu provozování letecké dopravy, proplacení výdajů nebo přesměrování, nebo c) nevymezí povinnost informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravceleteckého dopravce nebo dopravců ve všeobecných prodejních podmínkách vztahujících se ke smlouvě o přepravě. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím náhrady a pomoc cestujícím v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu1g) jako letecký dopravceletecký dopravce a) nesplní informační povinnost, nezajistí přesměrování letu nebo neproplatí výdaje s tím spojené, nezajistí péči nebo neuhradí škodu vzniklou v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením či zpožděním letu, nebo b) jako letecký dopravceletecký dopravce požaduje doplatit rozdíl v ceně letenky nebo jej nevrátí, umístil-li cestujícího do vyšší nebo nižší třídy, než pro kterou byla letenka zakoupena, v souvislosti s odepřením nástupu na palubu letadla, zrušením nebo zpožděním letu. (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 4 nebo písm. c) bodu 2 nebo 3, nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo c), b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo 3, písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo písm. c) bodu 1 nebo podle odstavce 3 písm. b), nebo c) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 5 nebo 6, písm. b) bodu 3 nebo písm. d), odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 3 písm. a). § 93d Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob na úseku provozování bezpilotních systémů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel39) a) provozuje bezpilotní systém ve specifické kategorii provozu bez oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo prohlášení o souladu se standardním scénářem, b) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém nesplňující technické požadavky stanovené tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím bezpilotní systémy43), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 2. nezajistí, aby jí provozovaný bezpilotní systém byl řízen pilotem, který dosáhl věku 16 let, 3. není zapsána v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 4. neuvede své registrační číslo na bezpilotním letadlu, 5. nenahlásí Ústavu ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem událost související s bezpečností jí provozovaného bezpilotního systému, nebo 6. nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem a způsobí tím nehodu, c) jako provozovatel bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu 1. provozuje bezpilotní systém v rozporu s podmínkami stanovenými dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 2. nezajistí dodržení provozních omezení stanovených tímto přímo použitelným předpisem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provádění letů ve vzdušném prostoru26), dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů, osvědčením provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo pravidly spolku, 3. pravidelně nevyhodnocuje dostatečnost přijatých opatření ke zmírnění rizik nebo je neaktualizuje, 4. nepožádá o změnu oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo lehkých bezpilotních systémů, 5. neoznámí Úřadu změnu údaje obsaženého v prohlášení o souladu se standardním scénářem, 6. neudržuje jí zavedený systém řízení bezpečnosti provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 7. neaktualizuje příručku k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů nebo takto aktualizovanou příručku nepředloží Úřadu, nebo 8. neposkytne části příručky k osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů zaměstnancům, nebo d) jako provozovatel bezpilotního systému nesplní jinou tímto přímo použitelným předpisem stanovenou povinnost provozovatele bezpilotního systému. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) a) poskytuje společnou informační službu nebo službu pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů bez oprávnění, b) jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů neposkytuje službu v rozsahu nebo způsobem podle tohoto přímo použitelného předpisu, c) jako poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů 1. nepřijme opatření ke koordinaci činností s poskytovateli letových provozních služeb, nebo 2. neoznámí Úřadu zahájení nebo ukončení poskytování služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo d) jako provozovatel bezpilotního systému 1. provozuje bezpilotní systém, aniž by dodržela pravidla užívání vzdušného prostoru České republiky vymezená opatřením obecné povahy vydaným podle § 44g nebo využila služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů poskytované v části vzdušného prostoru České republiky vymezené tímto opatřením obecné povahy, 2. před zahájením nebo během letu bezpilotního letadla nesplní některou z povinností stanovených tímto přímo použitelným předpisem, nebo 3. nepřijme opatření nebo postupy pro nepředvídané situace anebo tato opatření nebo tyto postupy nezpřístupní poskytovatelům služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako provozovatel bezpilotního systému 1. v rozporu s § 54a odst. 5 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu údaje zapsaného v registru provozovatelů bezpilotních systémů, 2. v rozporu s § 54c odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě doklad osvědčující oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčení provozovatele lehkých bezpilotních systémů, 3. v rozporu s § 54d nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pojištění leteckých dopravcůleteckých dopravců a provozovatelů letadel10a) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, 4. v rozporu s § 54k odst. 1 nevydá potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nebo toto potvrzení vydá, aniž jsou pro to splněny podmínky, 5. v rozporu s § 54k odst. 2 nezajistí provádění školení ve stanoveném rozsahu, stanoveným způsobem nebo ve spolupráci s osobou pověřenou Úřadem, 6. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. a) nezašle ve stanovené lhůtě kopii jí vydaného potvrzení o způsobilosti dálkově řídícího pilota ve specifické kategorii provozu Úřadu, nebo 7. v rozporu s § 54k odst. 9 písm. b) nesdělí ve stanovené lhůtě Úřadu, že u držitele jí vydaného potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu nastal důvod pro jeho vrácení, b) jako oprávněný spolek 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje bezpilotní systém, 2. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. a) nezveřejní pravidla spolku, 3. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. b) neseznámí své členy nebo účastníky mezinárodní akce, kteří hodlají provozovat nebo řídit bezpilotní systém, s pravidly spolku, 4. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. c) nezajistí, aby jeho členové řídící bezpilotní systém nebo účastníci mezinárodní akce absolvovali stanovené školení, nebo těmto členům nevydá po absolvování tohoto školení průkaz člena spolku řídícího bezpilotní systém, 5. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. d) nevede seznam svých členů provozujících nebo řídících bezpilotní systém nebo účastníků mezinárodní akce nebo tento seznam průběžně neaktualizuje, 6. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. e) neprovádí dohled nad provozováním a řízením bezpilotních systémů nebo nepřijme opatření k nápravě v případě zjištění porušení pravidel spolku, 7. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. f) se nezdrží výkonu podnikání nebo jiné výdělečné činnosti jako činnosti hlavní, 8. v rozporu s § 54o odst. 5 písm. g) neoznámí ve stanovené lhůtě osobě, která byla členem spolku provozujícím nebo řídícím bezpilotní systém, skutečnost, že její členství ve spolku zaniklo, 9. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54o odst. 5 písm. i) nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, nebo 10. v rozporu s § 54o odst. 6 neoznámí ve stanovené lhůtě Úřadu změnu skutečnosti, na jejímž základě bylo oprávnění spolku uděleno, nebo nepředloží doklady tuto změnu prokazující, c) jako člen oprávněného spolku 1. v rozporu s § 54o odst. 4 provozuje nebo řídí bezpilotní systém, nebo 2. provozující bezpilotní systém v rozporu s § 54p odst. 2 nemá sjednáno pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému s minimální stanovenou výší limitu pojistného plnění nebo zaplaceno pojistné, d) jako poskytovatel společné informační služby nebo poskytovatel služeb pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prostor s kontrolovaným provozem bezpilotních systémů40) v rozporu s § 54r odst. 2 nebo 3 neodevzdá ve stanovené lhůtě osvědčení dokládající oprávnění k poskytování společné informační služby nebo služby pro kontrolovaný provoz bezpilotních systémů, nebo e) jako poskytovatel letových provozních služeb neposkytuje provozní informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na poskytovatele služeb při uspořádání letového provozu44). (4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 5 nebo písm. d), odstavce 2 písm. d) bodu 2 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 1, 2 nebo 7, písm. b) bodu 8 nebo písm. d), b) do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 nebo 5 nebo písm. c) bodu 3, 4 nebo 8 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 6 nebo písm. b) bodu 10, c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. b) bodu 1, 3 nebo 4 nebo písm. c) bodu 1, 2, 6 nebo 7, odstavce 2 písm. c) bodu 2 nebo písm. d) bodu 1 nebo 3 nebo odstavce 3 písm. a) bodu 3, 4 nebo 5, písm. b) bodu 2 až 5 nebo 9 nebo písm. c), d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) bodu 1, 6 nebo 7, e) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) bodu 6 nebo odstavce 2 písm. b) nebo písm. c) bodu 1 nebo odstavce 3 písm. e), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a). (5) Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a). Díl 3 Společná ustanovení k přestupkům § 94 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o 1. přestupky fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo 2. přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4 nebo písm. e), § 93 odst. 3 písm. f) až h), § 93 odst. 4 písm. a) nebo b), § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, b) Policie České republiky, jde-li o přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a) nebo b), c) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, d) Ústav, jde-li o přestupky fyzických osob podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93 odst. 2 písm. e) nebo § 93 odst. 3 písm. f) až h), nebo e) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4. (2) PříkazemPříkazem na místě může přestupky podle tohoto zákona projednávat rovněž Policie České republiky, jde-li o přestupky podle a) § 92c odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 nebo § 92c odst. 3 písm. b), nebo b) § 92c odst. 1 písm. c) bodu 3 nebo 4 nebo § 93d odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo 4, řídí-li provozovatel bezpilotního systému tento systém v době spáchání přestupku. (3) O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra. (4) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil. ČÁST DESÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Společná ustanovení § 95 Jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví1c), za nichž je možné vyjmutí letadla z jeho působnosti, nepoužije se na projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla tento přímo použitelný předpis ani přímo použitelné předpisy Evropské unie vydané na jeho základě; to neplatí pro projektování, výrobu, údržbu a provoz letadla, pro které bylo vydáno osvědčení nebo učiněno prohlášení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectvícivilního letectví45). § 96 Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu, nestanoví jinak. § 97 Pro vymezení postavení odpovědného zástupce platí § 11 živnostenského zákona obdobně. § 98 (1) Cenu za užívání letiště a poskytování letových provozních služeb sjednávají provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb podle cenových předpisů.9) Při sjednávání ceny musí být dodrženy mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu a které výši ceny limitují. Ministerstvo dopravy dohlíží, zda provozovatelé letišť a provozovatelé letových provozních služeb tyto mezinárodní smlouvy při sjednávání cen dodržují. Tímto ustanovením není dotčena hlava VI části čtvrté. (2) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla stanoví prováděcí právní předpis, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie10a) jinak. § 98a (1) Za účelem statistického zjišťování předává Ministerstvu dopravy a) provozovatel letiště 1. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti za kalendářní rok, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, 2. údaje o počtu pohybů letadel, počtu odbavených cestujících, množství odbaveného nákladu a pošty na letišti a o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce, 3. údaje o výnosech, nákladech a investicích provozovatele letiště a o počtu a struktuře jeho zaměstnanců, jde-li o mezinárodní letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, nebo o letiště odbavující alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, a to nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, b) tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce 1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, 2. údaje o počtu a typu jím provozovaných letadel, jejich nabízené a využité kapacitě, o počtu a struktuře leteckého personálu a o mzdových nákladech s ním souvisejících, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku, 3. údaje o spotřebě paliva na uskutečněné lety podle typu letadla za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku, c) tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun 1. údaje o počtu jím přepravených cestujících, nákladu a pošty a o využité kapacitě jím provozovaných letadel za kalendářní měsíc, a to vždy nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci rozhodném pro předávání těchto údajů, 2. údaje o počátečním a konečném místě uskutečněných obchodních letů za uplynulé čtvrtletí, a to vždy nejpozději do konce února, května, srpna a listopadu v příslušném kalendářním roce, 3. rozvahu, výkaz zisků a ztrát, prohlášení o nerozděleném zisku a kategorizaci výnosů podle přepravených osob, nákladu a pošty a podle toho, zda jde o provozování pravidelné nebo nepravidelné obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku, d) tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu údaje o počtu uskutečněných letů, typu jím provozovaných letadel, organizačním a zeměpisném vymezení provozu letadel, nabízené kapacitě jím provozovaných letadel a počtu přepravených cestujících, nákladu a pošty za kalendářní rok, a to nejpozději do konce února následujícího kalendářního roku, e) poskytovatel letových provozních služeb 1. údaje o výnosech, nákladech a investicích a údaje o počtu a struktuře jeho zaměstnanců za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce května následujícího kalendářního roku, 2. údaje o poskytnutých letových provozních službách za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do konce března následujícího kalendářního roku. (2) Poskytovatel odbavovacích služeb průběžně předává provozovateli letiště údaje o počtu jím odbavených cestujících. (3) Jednotlivé údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, údaje o počtu odbavených cestujících předávané poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví prováděcí právní předpis. § 99 Ministerstvo dopravy zabezpečuje vydávání Letecké informační příručky, ve které se publikují rozhodující skutečnosti, které mají vliv na bezpečnost leteckého provozu. § 99a (1) Pokud se v tomto zákoně hovoří o fyzické osobě s trvalým pobytem v České republice, státním občanovi České republiky nebo právnické osobě se sídlem v České republice, rozumí se tím také státní příslušník jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném členském státě Evropské unie. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na státního příslušníka jiného státu nebo právnickou osobu se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou v jiném státě, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána11a). (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na § 54n odst. 2, § 54o odst. 1 písm. a) a § 82. § 100 Přechodná ustanovení (1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona. (3) Provozovatel letiště je povinen požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona Úřad o vydání povolení k provozování letiště. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatel letiště považuje za provozovatele letiště, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto zákona. Nepožádá-li provozovatel letiště ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní povolení provozovat letiště zaniká. (4) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o vydání pověření do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy o vydání pověření se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje letové provozní služby, ve stanovené lhůtě o vydání pověření, dosavadní oprávnění poskytovat letové provozní služby zaniká. (5) Právnická nebo fyzická osoba, která poskytuje leteckou telekomunikační, leteckou meteorologickou, leteckou informační službu a službu při odbavovacím procesu na letišti, je povinna požádat Ministerstvo dopravy o udělení souhlasu do doby jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Do doby udělení souhlasu se považuje právnická nebo fyzická osoba za oprávněnou k zajišťování těchto služeb. Nepožádá-li fyzická nebo právnická osoba ve stanovené lhůtě o udělení souhlasu, dosavadní oprávnění k poskytování služeb zaniká. (6) Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí provozovat nadále obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě licence, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence Ministerstvo dopravy. Do doby rozhodnutí Ministerstva dopravy se tito dopravci považují za dopravce, kterým byla udělena licence podle tohoto zákona. Nepožádá-li dopravce o udělení licence ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy zaniká. Dopravci, kteří provozují obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu na základě udělené koncese a chtějí nadále provozovat dopravu aerotaxi, jsou povinni požádat do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona o vydání povolení Úřad. Nepožádá-li dopravce o vydání povolení ve stanovené lhůtě, dosavadní oprávnění k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy zaniká. (7) Právnická nebo fyzická osoba, která provozuje letecké práce na základě koncese, je povinna do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o vydání povolení. Do doby rozhodnutí Úřadu se tato osoba považuje za oprávněnou k provozování leteckých prací podle tohoto zákona. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba ve stanovené lhůtě o vydání povolení, dosavadní oprávnění k provozování leteckých prací zaniká. (8) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která není potřeba podle tohoto zákona dokončit, se ke dni účinnosti tohoto zákona zastaví. Závěrečná ustanovení § 101 Zrušuje se správní úřad Státní letecká inspekce zřízený zákonem č. 305/1993 Sb. Práva a závazky z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí ze správního úřadu Státní letecká inspekce na Úřad zřízený tímto zákonem. § 102 (1) Ministerstvo dopravy vydá právní předpis k provedení § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2, § 5a odst. 2, § 7 odst. 8, § 12 odst. 2 písm. b), § 12a odst. 7, § 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 3, § 17a odst. 1, § 17b odst. 6, § 17d odst. 4, § 22a odst. 1, § 25 odst. 3, § 32 odst. 1 a 3, § 34a odst. 4, § 35 odst. 1 a 3, § 42a odst. 3, § 44 odst. 7, § 44j odst. 6, § 45 odst. 4, § 49c odst. 2, § 49f odst. 2, § 49g odst. 2, § 51a odst. 11, § 54d odst. 3, § 54e odst. 9, § 54i odst. 9, § 54k odst. 10, § 54l odst. 4, § 55a odst. 6, § 55c odst. 5, § 58 odst. 2, § 67 odst. 4, § 74 odst. 3, § 76 odst. 3, § 81 odst. 8, § 82 odst. 6, § 84b odst. 3, § 84c odst. 8, § 85j odst. 6, § 85m odst. 4, § 85r odst. 3, § 85x odst. 7, § 85y odst. 3, § 85z odst. 6, § 90 odst. 4, § 91a odst. 11, § 98 odst. 2 a § 98a odst. 3 tohoto zákona. (2) Provozovatelé letišť a leteckých staveb, osoby pověřené provozováním leteckých služeb, provozovatelé leteckých činností a ostatní osoby zúčastněné na civilním letectvícivilním letectví jsou povinni dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, vydávány a) Mezinárodní organizací pro civilní letectvícivilní letectví,1k) b) Sdružením leteckých úřadů podle předpisů Evropské unie,13) a c) Evropskou organizací pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL),14) a to ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy. Tyto předpisy se uveřejňují v Letecké informační příručce a jsou k dispozici na Ministerstvu dopravy a na Úřadu. § 103 Zrušují se: 1. Zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon), ve znění zákona č. 40/1964 Sb., zákona č. 43/1976 Sb., zákona č. 90/1990 Sb., zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb. 2. Zákon č. 203/1964 Sb., o úpravě některých úkolů státní správy v civilním letectví. 3. Ustanovení písmena c) v čl. II bodu 2 zákona č. 385/1990 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb. 4. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 209/1964 Sb., o zřízení Státní letecké inspekce a Správy dopravních letišť, ve znění vyhlášky č. 104/1977 Sb. a zákona č. 305/1993 Sb. 5. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 47/1980 Sb., o létání se závěsnými kluzáky. ČÁST JEDENÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 104 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb. a zákona č. 19/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 3 písm. x) se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno y), které včetně poznámky č. 23f) zní: „y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb.23f) 23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se ve skupině 314: Ostatní vypouští obor „Letecká doprava a letecké práce“. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST ZÁKONA § 105 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství. Směrnice Rady 2004/82/ES ze dne 29. dubna 2004 o povinnosti dopravců předávat údaje o cestujících. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Komise 2008/49/ES ze dne 16. dubna 2008, kterou se mění příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES, pokud jde o provádění prohlídek na odbavovací ploše u letadel, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti. 1a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě), v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES. Nařízení Komise (EU) 2015/340 ze dne 20. února 2015, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 805/2011. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664 ze dne 22. dubna 2021 o regulačním rámci pro vzdušný prostor U-space. 1c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139. 1d) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 1e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). 1f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě Evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě). 1g) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91. 1h) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. prosince 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě. 1i) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 Směrnice 2004/36/ES. 1j) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 1k) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 1l) Čl. 4 a 5 ve spojení s přílohou směrnice Rady ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví (91/670/EHS). 1m) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 1n) Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. 1m) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 481/2004 Sb. 2) § 1 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon. 2a) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství. 3) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) § 120 zákona č. 50/1976 Sb. 4a) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 88/2004 Sb. 4b) Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 4c) § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4d) Čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. 5) Např. § 16 odst. 1 písm. n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 5a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 5b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví. 5c) Čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 5c) Úmluva č. 147/1947 Sb. z. a n., ve znění pozdějších předpisů. 5d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru). 5e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru). 5f) § 16a odst. 7 vyhlášky č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 101/1999 Sb. 5g) § 5 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 5h) § 19 zákona č. 239/2000 Sb. 5j) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5k) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 5l) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 5m) Nařízení Rady (EHS) č. 2408/1992 ze dne 23. července 1992 o přístupu leteckých dopravců Společenství na letecké trasy uvnitř Společenství. 5n) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění leteckých dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2320/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví společná pravidla v oblasti bezpečnosti civilního letectví, v platném znění. 6a) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy). 6b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb. 7) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. 7a) Čl. 45 a 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví. 8a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 9) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 10) Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 10a) Nařízení Rady č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů. 11) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 11a) Dohoda ze dne 11. listopadu 2003 o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru. 12) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. 13) Nařízení Rady ES č. 3922/91 EHS z 16. prosince 1991 k harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví, ve znění nařízení Rady ES č. 2176/96 EHS. 14) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1996 Sb., o Mezinárodní úmluvě o spolupráci při zajišťování bezpečnosti letového provozu — Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL). 15) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 16) Nařízení Komise (EU) 2015/340. 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004, v platném znění. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004, v platném znění. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010. 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění. 22) Nařízení Komise (ES) č. 859/2008 ze dne 20. srpna 2008, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91, pokud jde o společné technické požadavky a správní postupy platné pro obchodní leteckou dopravu. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008. 24) Nařízení Komise (EU) č. 72/2010. 25) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93, v platném znění. 26) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010, v platném znění. 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, v platném znění. 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139. Nařízení Komise (EU) 2015/340. 29) Nařízení Komise (EU) č. 255/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se stanoví společná pravidla uspořádání toku letového provozu. 31) Nařízení Komise (EU) č. 73/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví požadavky na jakost leteckých dat a leteckých informací pro jednotné evropské nebe. 32) Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005, v platném znění. 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014. 36) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014. 38) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. 39) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947, v platném znění. 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664. 41) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 42) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, v platném znění. 43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945, v platném znění. 44) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu/letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011, v platném znění. 45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl Vyhlášeno 28. 3. 1997, datum účinnosti 1. 5. 1997, částka 18/1997 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - DOKUMENTACE (§ 3 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - LIKVIDACE HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A DŮLNÍCH DĚL DO NICH ÚSTÍCÍCH (§ 5 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ (§ 11 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - KONTROLY, ZÁZNAMY A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA (§ 16 — § 17) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 18 — § 22) č. 1 č. 2 č. 3 Aktuální znění od 1. 10. 2015 (237/2015 Sb.) 52 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 25. února 1997, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Rozsah platnosti (1) Tato vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, která vyúsťují na povrch,1) (dále jen „hlavní důlní díla“) a důlních děl2) do nich ústících při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí. (2) Vyhláška se nevztahuje na důlní díla vzniklá při povrchovém dobývání. (3) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. § 2 Výklad pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) uzavírací ohlubňový poval – železobetonová nebo ocelobetonová deska vybudovaná na ohlubni (ústí) jámy a dimenzovaná na předpokládané zatížení, b) zásypový materiál – materiál použitý k likvidaci hlavního důlního díla, c) zpevněný zásypový materiál – zásypový materiál s hydraulicky účinným tmelem, d) hlavní důlní dílo – důlní dílo vyúsťující na povrch. Hlavními důlními díly jsou důlní díla průzkumná (šachtice, komíny), díla otvírková (jámy, štoly), větrací, odvodňovací, těžební a záchranné vrty. Hlavním důlním dílemHlavním důlním dílem nejsou vyhledávací a průzkumné vrty, e) opěrnou hráz – objekt v důlních dílech ústících do hlavního důlního díla, který zamezuje vytékání nebo jinému úniku zásypového materiálu z hlavního důlního díla do přilehlých důlních děl, f) inertizace – vytvoření nevýbušného prostředí v likvidovaném důlním díle, g) bezpečnostní pásmo – bezprostřední okolí likvidovaného hlavního důlního díla na povrchu ohrožené pohybem půdy a hornin při případné samovolné destrukci likvidovaného díla, h) bezpečnostní prostor - prostor na povrchu v bezprostředním okolí ústí hlavního důlního díla, ve kterém vystupující důlní ovzduší může ohrozit život nebo zdraví osob, i) zóna rozvolnění – zóna, kde pevnostní parametry horninového masivu jsou vlivem přírodních procesů ve svrchní části zemské kůry sníženy oproti primárním horninám, j) jámová zátka – betonový blok v jámovém stvolu, který úplně přehrazuje jámu. ČÁST DRUHÁ DOKUMENTACE § 3 (1) Dokumentace určí požadavky na likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících a je součástí plánu likvidace.3) Tuto dokumentaci smí pořizovat organizace oprávněná k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování a navrhování objektů a zařízení, které jsou součástí hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem.4) (2) V dokumentaci se určí zejména: a) způsob likvidace hlavního důlního díla, druh zásypového materiálu, jeho kvalita a pevnost zpevněného zásypového materiálu, b) délka úseků důlních děl ústících do likvidovaného hlavního důlního díla, které mají být současně likvidovány, d) výpočet stability sloupce zásypového materiálu a zohlednění změny fragmentační skladby zásypového materiálu po pádu jámou, e) četnost odběrů vzorků zpevněného zásypového materiálu pro kontrolní zkoušky a místa odběru těchto vzorků, f) umístění opěrných hrází a jejich konstrukce na základě statického výpočtu, h) výpočet dimenze a stability uzavíracího ohlubňového povalu i s ohledem na sací a zpětné rázové síly u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem, způsob jeho založení, zabezpečení otvoru v uzavíracím ohlubňovém povalu pro kontrolu stavu zaplnění a možnost doplňování zásypového materiálu a ponechání potrubí pro kontrolu a odvádění škodlivých plynů, i) bezpečnostní pásmo, j) bezpečnostní prostor, k) způsob ohražení uzavíracího ohlubňového povalu v bezpečnostním pásmu po ukončení likvidačních prací, l) u plynujících a uhelných dolů posouzení možných cest výstupu metanu na povrch, vyhodnocení plynodajnosti a opatření zamezující nekontrolovatelnému úniku plynů na povrch, m) způsob a výpočet větrání, popř. způsob inertizace hlavního důlního díla při jeho likvidaci (§ 14a), n) způsob a místa měření složení důlního ovzduší, o) způsob nakládání s přítoky vod, jejich lokalizace, stanovení jejich objemu a složení, agresivity na beton a použití pojiv, která jsou odolná vůči působení agresivních složek vody, p) způsob a rozsah demontáže výstroje nárazišť nebo opatření při jeho ponechání, q) způsob a rozsah odstranění výstroje hlavního důlního díla, r) způsob a rozsah demolice šachetní budovy, demontáž jejího vybavení a těžního zařízení nad ústím hlavního důlního díla, případně odůvodnění a opatření při jiném postupu, s) způsob utěsnění přístupů k hlavnímu důlnímu dílu v místech jejich vyústění do něho, t) druh a množství materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie včetně místa jejich uložení. § 4 Před započetím prací nebo činností souvisejících s likvidací hlavních důlních děl vypracuje organizace technologický postup,5) který musí být v souladu s plánem likvidace. ČÁST TŘETÍ LIKVIDACE HLAVNÍCH DŮLNÍCH DĚL A DŮLNÍCH DĚL DO NICH ÚSTÍCÍCH § 5 Zásady likvidace (1) Jáma je likvidována jejím úplným zasypáním zpevněným zásypovým materiálem. Umožňuje-li to charakter jámy, lze na základě povolení obvodního báňského úřadu použít nezpevněný zásypový materiál; povolení musí obsahovat opatření k zajištění bezpečnosti z hlediska stability jámy a jejího okolí. (2) Jámu, u níž není zaručeno úplné a spolehlivé zasypání jámového stvolu, nebo jámu, u níž se předpokládá jiné využití, lze v příznivých geologických poměrech okolního horninového masivu a na základě povolení obvodního báňského úřadu likvidovat umístěním jámové zátky pod zónou rozvolnění4a). (3) Jámu nad jámovou zátkou lze zasypat pouze zpevněným zásypovým materiálem. (4) Zóna rozvolnění je stanovena v dokumentaci podle § 3 v závislosti na místních geologických poměrech. (5) Jámová zátka v místě založení musí být zakotvena do horninového masivu. K založení jámové zátky je možné využít patrových průniků (náraží pater). Odolnost jámové zátky proti předpokládanému tlaku zásypového materiálu musí být v dokumentaci doložena výpočtem. (6) Způsob likvidace ostatních hlavních důlních děl určí dokumentace (§ 3). (7) Všechny přístupy do likvidované jámy z povrchu, zejména větrní kanály ústící do jámy, kanál pro nouzový přívod větrů, kanál pro ohřívání větrů, nouzový východ z dolu, kanály pro kabely a potrubní řady, je rovněž nutno zaplnit. (8) Štola je likvidována jejím zaplněním zásypovým materiálem a uzavřením přístupu do štoly. Délku úseku štoly, který je nutno zaplnit, a způsob uzavření přístupu do štoly určí dokumentace. (9) Práce v likvidovaném hlavním důlním díle a na povrchu v bezpečnostním prostoru jsou práce se zvýšeným nebezpečím.7) (10) Organizace je povinna pro likvidaci hlavních důlních děl a důlních děl do nich ústících zpracovat technický způsob likvidace (dále jen „projekt“), který je součástí plánu likvidace.3) § 6 Požadavky na zásypový materiál (1) K likvidaci hlavního důlního díla lze použít jen nehořlavý, nerozpustný, nerozbřídavý a nebobtnavý zásypový materiál, který nesmí ohrožovat životní prostředí škodlivými výpary nebo výluhy s toxickými látkami. Zásypový materiál nesmí obsahovat kovové předměty. K použití jiného zásypového materiálu než přírodního kamene, přírodního kameniva nebo druhotné suroviny si organizace vyžádá předchozí souhlas příslušných orgánů ochrany životního prostředí.8) (2) Velikost zrna zásypového materiálu určená projektem musí být zajištěna jeho průchodem přes rošt o okatosti nejvýše 250 x 250 mm, umístěným na ohlubni jámy v místě sypání do jámy. (3) Projektovaná pevnost zpevněného zásypového materiálu musí být před zahájením likvidačních prací ověřena zkouškami. (4) Organizace zajistí kontrolu kvality zpevněného zásypového materiálu, a to u každého použitého druhu materiálu před započetím sypání a dále z každých alespoň 200 m3 zásypového materiálu. (5) Neodpovídají-li výsledky zkoušek podle odstavce 4 dokumentací určeným hodnotám, musí se přerušit likvidační práce do zjednání nápravy. § 7 Zajištění stability zásypového materiálu (1) Stabilita sloupce zásypového materiálu se prokazuje výpočtem s přihlédnutím k možným vlivům zavalování důlních děl v okolí hlavního důlního díla. (2) Při likvidaci hlavního důlního díla zpevněným zásypovým materiálem se určí opatření, která zamezí případnému nežádoucímu roztékání zásypového materiálu do důlních děl ústících do hlavního důlního díla. (3) Rovněž se stanoví opatření pro případné sypání zásypového materiálu do zvodnělých nebo zatopených prostor likvidovaného hlavního důlního díla. § 8 Opěrné hráze (1) Konstrukci opěrné hráze, její umístění, způsob zajištění stability sloupce nezpevněného zásypového materiálu a odolnost proti zatížení hydrostatickým tlakem určí dokumentace. (2) V jámě, u které nelze z báňsko-technických důvodů zhotovit opěrnou hráz v důlních dílech do nich ústících, se provede vyplnění jámového stvolu ve stanoveném pásmu patrového průniku z tříděného kameniva o frakci 63 – 125 mm, doplněného popřípadě o ostrý štětový kámen nejvýše do velikosti 250 mm7a). (3) Zásyp dle odstavce 2 musí přesahovat výšku patrového průniku o čtyřnásobek průměru nebo největšího rozměru jámy a musí začínat minimálně v hloubce dvojnásobku průměru nebo největšího rozměru jámy pod úrovní příslušného patra. § 10 Uzavírací ohlubňové povaly jam (1) Zasypané jámy se zakrývají uzavíracím ohlubňovým povalem, jehož dimenze a stabilita musí být v dokumentaci doloženy kontrolním výpočtem. (2) Uzavírací ohlubňové povaly se navrhují pro rovnoměrné zatížení 33kPa, pokud se neočekává větší zatížení, nejméně však v tloušťce 450 mm. Uzavírací ohlubňové povaly jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem se též dimenzují na sací a zpětné rázové síly, které by vznikly náhlým ujetím sloupce tohoto materiálu. (3) Není-li jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem, zřizuje se uzavírací ohlubňový poval, jehož nejmenší rozměry se stanoví podle přílohy č. 3 této vyhlášky. (4) Uzavírací ohlubňový poval se zakládá na pevnou horninu nebo na obvodový základový pás, oddělen od jámového zdiva. (5) V uzavíracím ohlubňovém povalu je nutno ponechat uzavíratelný otvor o rozměru nejméně 0,6 x 0,6 m pro kontrolu stavu zaplnění a pro možnost doplňování zásypového materiálu. U plynujících dolů je rovněž nutno zabudovat potrubí pro kontrolu, případně odvádění škodlivých plynů o průměru minimálně 150 mm a do výšky alespoň 2,5 m nad ohlubňový poval. (6) Uzavírací ohlubňový poval se označí trvalým způsobem. V označení se uvede název jámy a dolu, její světlý průměr a hloubka, rok zahájení hloubení jámy a rok ukončení její likvidace, údaj o způsobu likvidace jámy, druhu zásypového materiálu, rozměr bezpečnostního pásma a upozornění na případné nebezpečí plynu. Obdobně se označí i ústí likvidované štoly. (7) U jam plynujících dolů musí být plyny migrující mezi horninovým masivem a jámovým zdivem odváděny odfukovým komínkem. Odfukový komínek musí být vybaven uzavírací armaturou a musí umožňovat odběr jejich vzorků a napojení na odsávací systém nebo zařízení. ČÁST ČTVRTÁ BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ § 11 Bezpečnostní pásmo (1) Bezpečnostní pásmo organizace stanoví na povrchu kolem likvidovaného hlavního důlního díla. Rozměr bezpečnostního pásma se stanoví zvláště s přihlédnutím ke stavu a způsobu likvidace hlavního důlního díla a k báňské, geologické, hydrogeologické a geotechnické situaci v jeho bezprostředním okolí. (2) Není-li jáma zasypaná zpevněným zásypovým materiálem, je využívání území v bezpečnostním pásmu přípustné, jen pokud byla stanovena další bezpečnostní a zajišťovací opatření. (3) Bezpečnostní pásmo je nutno vyznačit v důlně měřické a geologické dokumentaci. (4) Organizace podá návrh u obecného stavebního úřadu k vydání rozhodnutí o ochranném pásmu. Stanovení bezpečnostního pásma a podání návrhu u obecného stavebního úřadu oznámí organizace též obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Kopii rozhodnutí o povolení likvidace hlavního důlního díla zašle obvodní báňský úřad příslušnému obecnému stavebnímu úřadu a obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. § 12 Bezpečnostní prostor (1) Při likvidaci hlavního důlního díla se kolem jeho ústí stanoví bezpečnostní prostor. Bezpečnostní prostor se plošně vymezí nejméně v rozsahu bezpečnostního pásma. Jeho výšku určí organizace v dokumentaci tak, aby se vyloučily možné nepříznivé účinky důlních plynů.10) (2) Bezpečnostní prostor musí být po dobu likvidačních prací ohrazen a opatřen výstražnými nápisy o zákazu přístupu nepovolaným osobám, o zákazu kouření a používání otevřeného ohně. (3) Elektrická zařízení v bezpečnostním prostoru musí svým provedením odpovídat prostředí a prostoru, ve kterém bylo hlavní důlní dílo provozováno.11) § 13 Bezpečnostní opatření (1) Před zasypáváním jámy je nutno v jámě odstranit překážky, které by mohly způsobit vznik volných prostor v zásypovém materiálu, například povaly, pažení mezi lezní a těžní zátyní, sklápěcí můstky apod. Rozpony mohou být ponechány, jen pokud by jejich odstranění oslabilo stabilitu jámové výztuže. (2) U neplynujících dolů lze sypat zásypový materiál přímo z vozidel do hlavního důlního díla, je-li zajištěna stabilita ústí hlavního důlního díla a byly vybudovány bezpečnostní zarážky nebo jinak znemožněn pád nákladního vozidla do hlavního důlního díla. (3) Po ukončení likvidačních prací je nutno uzavírací ohlubňový poval, případně bezpečnostní pásmo ohradit způsobem stanoveným řízením podle § 11 odst. 4. (4) V blízkosti likvidovaného hlavního důlního díla musí být uložena zásoba materiálu a zařízení pro případ likvidace havárie na místě a v množství určeném dokumentací. Zvláštní opatření pro plynující doly § 14 (1) Byl-li důl v době jeho provozu zařazen jako plynující, je nutno před zpracováním dokumentace vyhodnotit plynodajnost, zejména na metan, celého dolu při zohlednění vlivu barometrického tlaku. (2) Pro posouzení možného výstupu metanu z důlních prostor navazujících na jámu i z opuštěných pater je nutno ověřit složení ovzduší i v důlních dílech uzavřených hrázemi. (3) Likvidované hlavní důlní dílo musí být větráno způsobem určeným dokumentací. Průchodní větrní proud v likvidovaném hlavním důlním díle musí být zachován co nejdéle. Pokud nebude zásypový materiál sypán do inertního prostředí, určí dokumentace potřebná opatření proti možnému výbuchu zejména metanovzdušné směsi. (4) Při likvidaci hlavního důlního díla plynujícího dolu je nutno sypat zásypový materiál do hlavního důlního díla dopravníkem nepřetržitě v časovém úseku mezi kontrolami ovzduší podle § 15. Intenzita sypání musí být minimálně 2 kg za sekundu zásypového materiálu na 1 m2 průřezu hlavního důlního díla. Násyp zásypového materiálu na dopravník lze provádět jen z místa mimo bezpečnostní prostor likvidovaného hlavního důlního díla. (5) Potrubí, které je podle dokumentace ponecháno v likvidovaném svislém nebo úklonném hlavním důlním díle, musí být, pokud neslouží pro větrání nebo čerpání vody, odvod plynů nebo indikaci plynů nebo pokud se neponechává pro budoucí zasypávání volných prostor, zaplněno zpevněným zásypovým materiálem. Ponechá-li se potrubí volné, musí být opatřeno uzávěrem. (6) Všechny přístupy do likvidovaného hlavního důlního díla z povrchu musí být likvidovány. Dokumentace určí časový postup jejich likvidace, zejména v závislosti na případné inertizaci ovzduší v likvidovaném hlavním důlním dílehlavním důlním díle. § 14a Inertizace (1) Dokumentace pro inertizaci obsahuje zejména: a) druh inertních plynů, které budou použity k inertizaci, b) zařízení určené pro napouštění inertních plynů do hlavního důlního díla, c) způsob provádění inertizace, d) poměr inertního plynu k metanu, kterým bude inertizace dosaženo, a způsob a četnost ověřování, e) opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. (2) Pro inertizaci musí být vytvořeny podmínky před zahájením likvidace jámy. (3) Zdroj inertního plynu musí být umístěn mimo bezpečnostní prostor. (4) Po provedené inertizaci musí být zasypávání jámy zahájeno ihned. § 15 (1) Při likvidaci jámy plynujícího dolu se průběžně kontroluje koncentrace metanu12) z úrovně minimálně 50 m pod ohlubní jámy a pod vyústěním větrních, ohřívacích a nouzových kanálů. Průběžně se také měří barometrický tlak. (2) Rovněž musí být zajištěna kontrola koncentrace metanu nad hladinou zásypu v celé výšce dosud nezasypané jámy, a to vždy před zahájením zásypu jámy, při přerušení zásypu delším než 180 minut a při koncentraci metanu vyšší než 1 % na místech měření dle odstavce 1 a při výraznějším poklesu barometrického tlaku. Způsob a místa měření stanoví dokumentace a technologický postup. Za výraznější pokles barometrického tlaku se považuje pokles větší než 5 hPa od posledního měření. (3) Při překročení koncentrace 1 % metanu musí být v bezpečnostním prostoru jámy vysílán optický a akustický varovný signál na místo obsluhy zásypu, vlastní zasypávání jámy musí být přerušeno a lidé odvoláni mimo bezpečnostní prostor jámy. O tom musí být směnovým technikem nebo předákem neprodleně uvědoměn závodní dolu nebo jím určený zaměstnanec. ČÁST PÁTÁ KONTROLY, ZÁZNAMY A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA § 16 Kontroly (1) V průběhu zasypávání se dle dokumentace kontroluje kvalita zásypového materiálu, množství ukládaného zásypového materiálu a jeho základní vlastnosti. (2) Výška zásypu se změří vždy po zasypání objemu, který odpovídá přepočtené výšce 50 m důlního díla. V případě, že rozdíl mezi naměřenou výškou zásypu a výškou 50 m důlního díla je větší než 20 %, měření se opakuje a stanoví se další postup pro zasypávání hlavního důlního díla. U jam likvidovaných podle § 14 odst. 4 se výška zásypu změří nejméně jednou denně. (3) Zasypávání se také přeruší, došlo-li k poklesu hladiny zásypu o více než 20 % výšky od posledního měření při předchozím ukončení zásypových prací. Skutečnosti uvedené v § 15 odst. 3 a v § 16 odst. 2 a 3 jsou závažné události,13) které podléhají ohlašovací povinnosti. (4) U zlikvidovaného hlavního důlního díla je nutno kontrolovat sedání zásypového materiálu, poklesy okolí jámy a výstup metanu, případně jiných škodlivých plynů, jsou-li předpokládány, nejméně po dobu tří let, a to a) nejméně jednou měsíčně u jam zasypaných nezpevněným zásypovým materiálem, b) nejméně jednou za tři měsíce u jam zasypaných zpevněným zásypovým materiálem a u štol. (5) Po uplynutí lhůty tří let od ukončení likvidace je nutno kontroly jam provádět i nadále nejméně jedenkrát za rok. U ostatních hlavních důlních děl budou kontroly prováděny podle harmonogramu zpracovaného organizací; časové rozmezí kontrol nesmí být delší než 24 měsíců. (6) Pokud nad zlikvidovanou jámou byl ponechán objekt nebo je provozována jiná činnost, stanoví lhůty a způsob provádění kontrol obvodní báňský úřad při povolování hornické činnosti - likvidace hlavních důlních děl. § 17 Záznamy a závěrečná zpráva (1) Výsledky kontrol podle § 16 se zaznamenávají. Organizace zabezpečí uchování záznamů nejméně po dobu pěti let. (2) Zaznamenávají se také vlastnosti použitých materiálů, údaje o zařízeních ponechaných v likvidovaných dílech, údaje o geologických podmínkách, opěrných hrází, o kvalitě a množství injektážního materiálu, o ztrátě zásypového materiálu a jiných nehodách, o neobvyklých jevech a ostatních podrobnostech stavebních prací, o výsledcích kontrol a přejímek prací s podpisy kontrolujících orgánů, o výsledcích kontrolních zkoušek použitých materiálů, o přítocích vod, o souladu vypočteného a skutečného množství zásypového materiálu a o tom, zda se sype do suché nebo zvodnělé jámy. U uhelných dolů se rovněž zaznamenávají výsledky zjišťování metanu a barometrického tlaku. (3) Po ukončení likvidace všech hlavních důlních děl dolu zpracuje a předloží organizace obvodnímu báňskému úřadu závěrečnou zprávu spolu s evidenčními listy hlavních důlních děl podle příloh č. 1 a 2 a uloží je také dle zvláštního předpisu.14) (4) Závěrečnou zprávu, evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, uložené na paměťových médiích, předá organizace ve dvou vyhotoveních obvodnímu báňskému úřadu nejpozději do jednoho roku po ukončení likvidace. (5) Dokumentaci podle odstavců 3 a 4 může pořizovat jen organizace uvedená v § 3 odst. 1.4) ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 18 (1) Požadavky ustanovení § 11 je nutno zabezpečit nejpozději do tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky také u jam, které byly zlikvidovány před účinností této vyhlášky a jejichž poloha je známa. U ostatních hlavních důlních děl, která byla zlikvidována před nabytím účinnosti této vyhlášky a jejichž poloha je známa, je nutno požadavky § 11 zabezpečit do 31. prosince 2010. (2) Do šesti měsíců od nabytí účinnosti této vyhlášky předloží organizace příslušnému obvodnímu báňskému úřadu časový postup prací pro naplnění požadavku podle § 18 odst. 1. § 19 (1) Pravidelné roční kontroly zlikvidovaných hlavních důlních děl podle § 16 odst. 5 je nutno vykonávat také u hlavních důlních děl zlikvidovaných před účinností této vyhlášky, jejichž poloha je známa a ústí je přístupné. Pokud u těchto jam nelze kontrolovat sedání a poklesy sloupce zásypového materiálu v jámě, je nutno alespoň kontrolovat případné změny povrchu ústí jámy a jeho okolí v rozsahu stanoveného bezpečnostního pásma. (2) Výsledky kontrol podle § 16 odst. 4 a 5 a § 19 odst. 1 včetně provedených opatření předloží organizace souhrnně jedenkrát ročně příslušnému obvodnímu báňskému úřadu. § 20 Tato vyhláška platí přiměřeně i pro likvidaci starých důlních děl15) ústících na povrch. § 21 Výjimky (1) Při záchraně života nebo zdraví lidí v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), se organizace16) může odchýlit od ustanovení této vyhlášky. (2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace16) od ustanovení § 9 odst. 4, § 10 odst. 4 a 5, § 13 odst. 1 a § 14 odst. 4 této vyhlášky odchýlit jen se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace, doložený návrhem potřebných náhradních opatření. § 22 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1997. Předseda: Ing. Bartoš v. r. Příloha č. 1 Obsah závěrečné zprávy 1. Historický vývoj exploatovaného ložiska, zakládací listiny, majitelé, celkový objem vytěžených nerostů. 2. Geologicko-tektonická charakteristika ložiska, hydrogeologické poměry, kvalitativní ukazatele dobývaného nerostu, závěrečný výpočet zásob. 3. Stav dobývacích prací na ložisku v době likvidace, způsob otvírky, rozfárání, použité dobývací metody, ponechané zásoby dle kategorií. 4. Základní bezpečnostní problémy v době exploatace ložiska a při jeho likvidaci, bezpečnostní opatření z hledisek nebezpečí: a) výbuchu plynů a prachů, b) samovznícení a důlních požárů, c) průvalů vod a bahnin, d) průtrží hornin, uhlí a plynů, e) důlních otřesů, f) ionizujícího záření, g) jiných nebezpečných jevů. 5. Výčet objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů a technická opatření k zajištění požadavků vyplývajících z rozhodnutí orgánů a z dohod s orgány a organizacemi, jimž přísluší jejich ochrana. 6. Pasportizace důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu v dosahu pásma přímého vlivu rozvolňovacích procesů, způsob jejich likvidace, bezpečnostní opatření. 7. Způsob likvidace ostatních důlních děl. 8. Pasportizace povrchových objektů, u kterých se předpokládá ovlivnění důlní činností. 9. Definitivní řešení otázek spojených s důlními vodami a výstupem důlních plynů: a) možné komunikace povrchových vod s prostředím dolu, b) údaje o sousedních dolech nebo revírech, zejména s ohledem na způsob kontaktu a řešení vod, c) množství důlních vod a plánovaná četnost měření po provedení likvidačních prací, d) úroveň hladiny důlních vod a nakládání s důlními vodami, jejich přítoky a odvádění, e) technická opatření na povrchu zamezující případné kontaminaci podzemních a povrchových vod důlními vodami a kontaminaci důlních vod ze zdrojů na povrchu, f) technická řešení spojená s možným nahromaděním a výstupem důlních plynů na povrch s ohledem na zatápění důlních děl, 10. Právnická nebo fyzická osoba odpovědná za vypořádání důlních škod až do jejich úplného doznění a za plnění technických opatření stanovených po zrušení dobývacího prostoru. 11. Seznam uchované důlně měřické a geologické dokumentace a místo její archivace. Mapové přílohy 1. Mapa povrchové situace ve vhodném měřítku s vyznačením chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, zařízení a staveb na povrchu, bezpečnostních pásem (hlavních důlních děl, důlních děl ústících na povrch nebo přiblížených k povrchu dle bodu 6, úroveň hladiny vod s vyznačením nebezpečných míst (zatopení, zvodnělá místa apod.) a základní důlní mapa důlních děl, bezprostředně navazujících na jámu se zakreslením způsobu jejich likvidace. 2. Mapy vlivů poddolování na povrch zhotovené ke dni ukončení likvidace. Výchozí měření povrchových výškových pozorování. 3. Mapa předpokládaných vlivů poddolování na povrch. Příloha č. 2 EVIDENČNÍ LIST HLAVNÍHO DŮLNÍHO DÍLA 75kB Příloha č. 3 Stanovení nejmenšího rozměru uzavíracího ohlubňového povalu, není-li jáma zasypána zpevněným zásypovým materiálem 1. Nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin. se stanoví ze vztahu Dmin.°1,5d+2tm,kde d – je největší světlý rozměr jámy (m) t – je tloušťka jámového zdiva (m). 2. Pro jámy s dřevěnou výztuží a pro jámy, u nichž betonový límec ohlubně jámy již nedosedá celou svojí plochou na pevné horniny, se nejmenší rozměr uzavíracího ohlubňového povalu Dmin stanoví ze vztahu: Dmin≥1,5d+2p m, kde d – je největší ražený rozměr jámy (m) p – je pásmo možného narušení horniny, která po zborcení výztuže vypadne po obvodu jámy (m). 1) § 10 odst. 5, 6 a 7 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. 2) § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. 3) § 32 odst. 4 zákona č. 44/1988 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). § 10 odst. 6 zákona ČNR č. 61/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 242/1993 Sb. 4) § 1 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností. 4a) § 2 písm. i) vyhlášky č. 52/1997 Sb. 5) § 5 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. 7) § 14 odst. 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. 7a) ČSN – EN 13 043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch. ČSN – EN 13 139 Kamenivo pro malty. ČSN – EN 13 242 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. ČSN – EN 12 620 Kamenivo do betonu. ČSN – EN 13 383 – 1 Kámen pro vodní stavby – Část 1: Specifikace. 8) § 4 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. 8a) § 14 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb. 9) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. 10) § 79 odst. 1, 2, 3 a 4 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. 11) § 231 odst. 1 a § 232 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. 12) Zjišťování jiných plynů v důlním ovzduší likvidované jámy se řídí § 109 odst. 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb. 13) § 20 až 22 vyhlášky č. 22/1989 Sb. 14) § 10 a 37 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem. 15) § 35 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 541/1991 Sb. 16) § 3a a § 6 odst. 1 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 59/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 59/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách Vyhlášeno 28. 3. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1997, částka 20/1997 * § 1 - Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let věku poskytuje zdravotní péče v odborných dětských léčebnách,1) a indikační zaměření těchto léčeben jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997. k vyhlášce č. 59/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 10. 2008 (350/2008 Sb.) 59 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. března 1997, kterou se stanoví indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 34 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: § 1 Nemoci, u nichž se dětem a mladistvým do 18 let věku poskytuje zdravotní péče v odborných dětských léčebnách,1) a indikační zaměření těchto léčeben jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1997. Ministr: PhDr. Stráský v. r. Příloha k vyhlášce č. 59/1997 Sb. Indikační seznam pro zdravotní péči v odborných dětských léčebnách \| 1\\. \| 2\\. \| 3\\. ---\|---\|---\|--- Poř. č. položky \| \| Indikace \| Léčebna \| III.\| Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity \| 1 \| D 80 \| Imunodeficience s převahou poruchy tvorby protilátek \| Dětská odborná léčebna CH. G. Masarykové, Bukovany (dále jen „Bukovany“) D 83 \| Běžná variabilní imunodeficience D 84 \| Jiné poruchy imunity D 89 \| Jiné poruchy imunitního mechanizmu jinde nezařazené \| IV.\| Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek \| 1 \| E 44 E 45 E 46 \| Protein – energetická podvýživa a její následky \| Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Luže Košumberk (dále jen „Luže Košumberk“) 2 \| E 66 \| Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory a obezita u spolupracujících pacientů \| Luže Košumberk Olivova dětská léčebna, o.p.s., Říčany (dále jen „Říčany“) Odborný léčebný ústav Metylovice-Moravskoslezské sanatorium, p.o. (dále jen „Metylovice“) 3 \| E 90 \| Poruchy výživy při nemocech zařazených jinde \| Bukovany \| VI. \| Nemoci nervové soustavy \| 1 \| \| KI pro celou skupinu: vážnější psychické poruchy, kožní defekty, stavy neovlivnitelné léčebnou péčí, mentální retardace znemožňující péči \| 2 \| Dle zákl. dg. \| Syndrom periferního motorického neuronu jakékoliv etiologie (chabé obrny) \| Luže Košumberk Metylovice 3 \| G 40 \| Epilepsie (při dětské mozkové obrně) \| Luže Košumberk Dětská léčebna pohybových poruch Boskovice, p.o. (dále jen „Boskovice“) 4 \| G 71 \| Svalová dystrofie a jiná svalová onemocnění \| Luže Košumberk Metylovice Boskovice 5 \| G80 \| Dětská mozková obrna a příbuzné stavy (mozečkové syndromy a hybné poruchy v rámci malých mozkových postižení) \| Boskovice Luže Košumberk Metylovice 6 \| Dle zákl. dg. \| Jiné hybné poruchy centrálního původu, hybné poruchy po zánětech mozku a míchy, degenerativní a heredofamiliární onemocnění ovlivnitelná léč. rehabil., hybné poruchy po cévních příhodách mozkových či míšních, po úrazech a operacích CNS, hybné poruchy po poranění či postižení míchy. Pozn.: přednostně se přijímají pacienti přímo z nemocničního lůžka po odeznění akutního stadia nebo po operaci \| Luže Košumberk Boskovice Metylovice \| VII. \| Nemoci oka a očních adnex \| 1 \| H 50 \| Strabismus \| Léčebna zrakových vad, Dvůr Králové nad Labem (dále jen „Dvůr Králové“) H 51 \| Poruchy konveregence (nedostatečná a nadměrná) H 52 \| Poruchy refrakce a akomodace H 53 \| Amblyopie. Poruchy binokulárního vidění H 54 \| Slabozrakost \| X. \| Nemoci dýchací soustavy \| 1 \| \| KI pro celou skupinu: kardiorespirační nedostatečnost Anatomické překážky v dýchacích cestách \| 2 \| J 01 \| Sinusitis acuta, recid. \| Bukovany J 02 \| Pharyngitis acuta, recid J 03 \| Tonsillitis acuta, recid J 04 \| Laryngitis et tracheitis acuta, recid. J 06 \| Akutní infekce horních dýchacích cest na více místech a neurčených lokalizací, recid. 3 \| J 10-18 J 47\| Rekonvalescence po recid. chřipce a zánětu plic Bronchiektazie \| Bukovany Říčany Léčebna respiračních nemocí Cvikov, p.o., dětská léčebna (dále jen „Cvikov“) Luže Košumberk Metylovice Sanatorium EDEL, s.r.o., Zlaté Hory (dále jen „Zlaté Hory“) 4 \| J 20-22 \| Bronchitis acuta, bronchiolitis acuta, neurčené akutní infekce dolní části dýchacího ústrojí, recid. \| Bukovany 5 \| J 30 \| Alergické rýmy prokázané alergologickým vyšetřením. Pollinosis \| Cvikov Bukovany Metylovice Dětská léčebna se speleoterapií, Ostrov u Macochy, p.o. (dále jen „Ostrov u Macochy“) Říčany Zlaté Hory 6 \| J 31 J 35 J 37 J 39 \| Recividující katary horních cest dýchacích s oslabením odolnosti \| Cvikov Bukovany Luže Košumberk Metylovice Ostrov u Macochy Říčany Zlaté Hory 7 \| J 32 \| Chronický zánět vedl. dutin \| Bukovany Říčany 8 \| J 34 J 38 \| Jiné nemoci nosu a vedl. dutin Nemoci hlasivek a hrtanu, nezařazené jinde \| Bukovany 9 \| J 40 \| Zánět průdušek, neurčený jako akutní nebo chronický \| Bukovany Říčany 10 \| J 41-42 \| Bronchitis recidivans \| Cvikov Bukovany Luže Košumberk Metylovice Ostrov u Macochy Říčany Zlaté Hory 11 \| J 32 J 40-42 \| Sinobronchitis \| Cvikov Metylovice Ostrov u Macochy Říčany Zlaté Hory 12 \| J 44-45 \| Jiná chronická obstruktivní plicní nemoc Asthma bronchiale \| Zlaté Hory Cvikov Metylovice Ostrov u Macochy Říčany Bukovany 13 \| J 84 \| Intersticiální plicní fibróza \| Cvikov 14 \| J 84 \| Jiné intersticiální plicní nemoci, kromě plicní fibrosy \| Bukovany Říčany 15 \| J 95 \| Poruchy dýchací soustavy po výkonech, nezařazené jinde, stavy po operacích horních a dolních cest dýchacích \| Bukovany Cvikov Luže Košumberk Metylovice Říčany Zlaté Hory Ostrov u Macochy 16 \| J 98 \| Dermorespirační syndrom \| Bukovany Cvikov Luže Košumberk Metylovice Říčany Zlaté Hory Ostrov u Macochy 17 \| E 84 \| Cystická fibróza \| Metylovice Zlaté Hory 18 \| Dle zákl. dg. \| Stavy po operacích malformací hrudníku se sníženou funkcí plic \| Cvikov Zlaté Hory \| XII. \| Nemoci kůže a podkožního vaziva \| 1 \| \| KI pro celou skupinu: mikrobiální ekzém \| 2 \| L 20 L 23 \| Chronické a recidivující ekzémy, včetně atopického, chronické prurigo \| Bukovany 3 \| L 40 \| Psoriáza - chronické a recidivující formy \| Bukovany 4 \| L 85 Q 80 \| Ichtyózy \| Bukovany \| XIII. \| Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně \| 1 \| M 08-09 M 12-13 M 16-19 M 36 \| Juvenilní chronická artritis a jiná chronická onemocnění kloubů a páteře \| Luže Košumberk 2 \| M 20-25 Q 65-68 Q 71-74 Q 76-79 \| Vrozené a získané ortopedické vady pohybového aparátu \| Boskovice Luže Košumberk Říčany 3 \| S 00-99 T 00-14 Dle zákl. Dg. \| Stavy po úrazech a ortopedických operacích, k rehabilitaci nebo ke zhotovení protetické pomůcky, rehabilitační příprava před plánovanými operacemi \| Boskovice Luže Košumberk 4 \| S 00-99 T 00-14 Dle zákl. Dg. \| Stavy po úrazech a ortopedických operacích, k rehabilitaci rehabilitační příprava před plánovanými operacemi \| Říčany 5 \| M 40-41 \| Skoliózy, kyfoskoliózy, kyfózy, hyperlordózy, vadné držení těla \| Luže Košumberk Metylovice Říčany 6 \| M 42-43 \| Morbus Scheuermann, dorzopatie \| Luže Košumberk Říčany 7 \| M 86 \| Vleklé osteomyelitidy \| Luže Košumberk 8 \| M 87-93 \| Osteochondropatie \| Luže Košumberk Boskovice 9\| M 45 M 48 M 50-51 M 53-54\| Spondylopatie a jiné dorsopatie včetně kořenových syndromů\| Luže Košumberk 10 \| M 35 M 62 M 65 M 67 M 70-71 M 75-79 \| Entezopatie, synovitidy, syndrom hypermobility \| Luže Košumberk 11 \| T 20-25 T 29-32 \| Stavy po popáleninách \| Luže Košumberk 1) § 34 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 61/1997 Sb.	Zákon č. 61/1997 Sb. Zákon o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu) Vyhlášeno 3. 4. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 21/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O LIHU (§ 1 — § 17b) * ČÁST DRUHÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 18 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 24) Aktuální znění od 1. 7. 2017 (183/2017 Sb.) 61 ZÁKON ze dne 6. března 1997 o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKON O LIHU § 1 Předmět a účel úpravy (1) Tento zákon vymezuje podmínky pro výrobu, úpravu, skladování, evidenci a oběh lihulihu a stanoví působnost ministerstev a jiných správních úřadů na tomto úseku. (2) Účelem zákona je stanovit při výrobě, úpravě, skladování a uvádění lihulihu do oběhu a) postupy zajišťující daňové příjmy státního rozpočtu, b) omezení zabraňující změnám jednotlivých druhů lihulihu. § 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) lihemlihem etylalkohol (etanol) získaný 1. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin nebo z jiných surovin obsahujících lih kvasný, 2. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztoků pocházejících z celulózy, 3. synteticky, b) výrobou lihuvýrobou lihu získávání lihulihu způsoby uvedenými pod písmenem a), c) úpravou lihuúpravou lihu jeho zušlechťování nebo denaturace (znehodnocení), d) zušlechťováním lihuzušlechťováním lihu zejména jeho rafinace (čištění), rektifikace (zesílení), dehydratace (odvodnění) a regenerace (znovuzískání), e) denaturací lihudenaturací lihu jakýkoli proces, kterým se líhlíh stává pomocí denaturačních prostředků nepoužitelný ke konzumaci, f) dovozem lihudovozem lihu jeho propuštění do celního režimu volného oběhu, g) obecně denaturovaným lihemlihem líhlíh s přísadou denaturačního prostředku (směsi), jehož složení určuje Ministerstvo zemědělství v dohodě s Generálním ředitelstvím cel, h) zvláštně denaturovaným lihemlihem líhlíh denaturovaný jiným denaturačním prostředkem než uvedeným v písmenu g), stanoveným prováděcím právním předpisem, i) vadným lihemvadným lihem líhlíh, jehož složení neodpovídá kvalitativním znakům stanoveným prováděcím předpisem, j) měřicí jednotkou pro zjištění množství lihuměřicí jednotkou pro zjištění množství lihu 1 litr etylalkoholu (etanolu) při teplotě 20 °C, k) normami ztrát lihunormami ztrát lihu technicky zdůvodněné ztráty lihulihu vznikající při jeho úpravě, skladování, dopravě, manipulaci a zpracování, stanovené prováděcím předpisem, l) lihovaremlihovarem provozovna vyrábějící líhlíh, ve které se může zároveň provádět i úprava lihuúprava lihu, a to 1. lihovarlihovar průmyslový vyrábějící líhlíh kvasný rafinovaný nebo kvasný bezvodý (§ 11) z cukerných nebo škrobnatých surovin, 2. lihovarlihovar zemědělský vyrábějící líhlíh kvasný surový (§ 11) především ze škrobnatých surovin, 3. lihovarlihovar ovocný vyrábějící ovocné a jiné destiláty (§ 11) z ovoce a dalších surovin, 4. lihovarlihovar drožďárenský vyrábějící líhlíh kvasný surový (§ 11) z odpadů vznikajících při výrobě droždí, 5. lihovarlihovar sulfitový vyrábějící líhlíh sulfitový (§ 11) ze surovin pocházejících z celulózy, 6. lihovarlihovar chemický vyrábějící líhlíh syntetický (§ 11) hydratací etylénu, 7. pěstitelská pálenice vyrábějící ovocné destiláty pro pěstitelepěstitele, m) zvláštním lihovaremzvláštním lihovarem provozovna provádějící pouze úpravy lihuúpravy lihu, přičemž denaturovnou v tomto zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru se rozumí samostatná místnost nebo objekt oddělený od prostor, ve kterých se nachází líhlíh nedenaturovaný, n) pěstitelským pálenímpěstitelským pálením výroba ovocných destilátů pro pěstitelepěstitele, o) pěstitelempěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce nebo fyzická osoba, která ovoce obdržela ve formě naturálního plnění, přičemž tyto pozemky se nacházejí na území České republiky, p) konzumním lihemlihem, lihovinami a ostatními alkoholickými nápoji potravinářské výrobky podle zvláštního právního předpisu.1a) (2) LihovaremLihovarem nebo zvláštním lihovaremzvláštním lihovarem jsou provozovny uvedené v odstavci 1 písm. l) a m), i pokud výrobu nezahájily nebo ji dočasně nebo trvale ukončily. (3) LihovaremLihovarem ani zvláštním lihovaremzvláštním lihovarem nejsou provozovny zpracovávající již dříve vyrobený nebo upravený líhlíh do dalších výrobků. § 3 Podmínky pro výrobu a úpravu lihu (1) LíhLíh lze vyrábět a upravovat pouze v lihovarulihovaru nebo zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru schváleném ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li o pěstitelské pálenípěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „koncese“). (2) Stanovisko k žádosti o koncesi vydává podle zvláštního právního předpisu2) a) Ministerstvo zemědělství, jde-li o líhlíh získaný způsobem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a jeho úpravu, nebo b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o líhlíh získaný způsoby uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 2 a 3 a jeho úpravu. (3) Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem2a) adresu umístění lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru a přiloží a) popis a nákres uspořádání výrobního zařízení lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru, b) technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru a c) doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně a k výrobnímu zařízení uvedeného lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru. (4) Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá kladné stanovisko k žádosti o koncesi a schválí lihovarlihovar nebo zvláštní lihovarzvláštní lihovar, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3 a uspořádání výrobního zařízení lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru splňuje podmínky uvedené v § 5. (5) Ve stanovisku k žádosti o koncesi příslušný orgán uvede adresu schváleného lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru a uvede rozsah povolených činností, zejména jaké druhy lihulihu je možno vyrábět nebo zda se u úpravy lihuúpravy lihu jedná o zušlechtění nebo jeho denaturaci, případně oba technické postupy současně. (6) Nejsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 3 nebo nesplňuje-li výrobní zařízení podmínky stanovené v § 5, příslušný orgán vydá záporné stanovisko k žádosti o koncesi. (7) Podmínkou provozování koncesované živnostiživnosti v dalším lihovarulihovaru nebo zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru, než pro který bylo vydáno stanovisko v souvislosti se žádostí o koncesi, je schválení tohoto dalšího lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru orgány uvedenými v odstavci 2 a jeho uvedení v rozhodnutí o udělení koncese. Při schvalování se postupuje obdobně podle odstavců 3 a 4. (8) Živnostenský úřad příslušný dle zvláštního právního předpisu2c) uloží podmínky provozování živnostiživnosti,2d) v nichž zejména omezí provozování činnosti na schválený lihovarlihovar nebo zvláštní lihovarzvláštní lihovar a vymezí rozsah činností podle odstavců 5 a 7. § 3a Podmínky pro výrobu konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (1) Konzumní líhlíh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje lze vyrábět pouze v provozovně schválené ústředním orgánem státní správy uvedeným v odstavci 2, a to jen fyzickou nebo právnickou osobou, které bylo vydáno státní povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „koncese“). (2) Stanovisko k žádosti o koncesi vydává Ministerstvo zemědělství podle zvláštního právního předpisu.2) (3) Fyzická nebo právnická osoba k žádosti o koncesi sdělí mimo náležitostí stanovených zvláštním právním předpisem2a) adresu provozovny a přiloží a) popis a nákres uspořádání výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, b) technickou (projektovou) dokumentaci výrobního zařízení provozovny určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů a c) doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k provozovně a k výrobnímu zařízení uvedené provozovny určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů. (4) Ministerstvo zemědělství vydá kladné stanovisko k žádosti o koncesi a schválí provozovnu určenou k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3. (5) Ve stanovisku k žádosti o koncesi příslušný orgán uvede adresu provozovny, která byla pro výrobu konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů schválena, a uvede rozsah povolených činností. (6) Nejsou-li splněny požadavky uvedené v odstavci 3, příslušný orgán vydá záporné stanovisko k žádosti o koncesi. (7) Podmínkou provozování koncesované živnostiživnosti v další provozovně určené k výrobě konzumního lihulihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů, než pro kterou bylo vydáno stanovisko v souvislosti se žádostí o koncesi, je schválení této další provozovny orgánem uvedeným v odstavci 2 a její uvedení v rozhodnutí o udělení koncese. Při schvalování se postupuje obdobně podle odstavce 3. (8) Živnostenský úřad příslušný dle zvláštního právního předpisu2c) uloží podmínky provozování živnostiživnosti,2d) v nichž zejména omezí provozování činnosti na schválenou provozovnu podle odstavců 3 a 5. § 4 Pěstitelské pálení (1) Vyrábět líhlíh v pěstitelské pálenici lze pouze na základě povolení Ministerstva zemědělství. Provozování pěstitelské pálenice povoluje Ministerstvo zemědělství na základě písemné žádosti, ke které žadatel připojí popis a nákres uspořádání výrobního zařízení pěstitelské pálenice doložený technickou dokumentací a doklad o vlastnickém, užívacím nebo jiném obdobném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice. (2) Ministerstvo zemědělství v povolení podle odstavce 1 stanoví podmínky pro provozování pěstitelského pálenípěstitelského pálení. (3) Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno, nebo zrušit povolení, pokud dojde k porušení podmínek podle odstavce 2. (4) Surovinami přípustnými pro pěstitelské pálenípěstitelské pálení jsou ovoce, jakož i šťávy a odpady z jeho zpracování, a to v čerstvém i ve zkvašeném stavu, pokud neobsahují cizí cukernaté nebo jiné zkvasitelné příměsi. (5) Pěstitelská pálenice vyrábí ovocný destilát výhradně pro pěstitelepěstitele a ze surovin dodaných pěstitelempěstitelem, přičemž suroviny pěstitelůpěstitelů lze mísit dohromady pouze na základě písemného souhlasu pěstitelůpěstitelů podle odstavce 8 písm. e). (6) PěstitelPěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu zdaněného sazbou spotřební daně pro líhlíh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálenípěstitelského pálení v množství do 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitelepěstitele za jedno výrobní období, která je stanovena v zákoně o spotřebních daních,3) a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelempěstitelem společně hospodařící domácnostspolečně hospodařící domácnost. Společně hospodařící domácností se pro účely pěstitelského pálenípěstitelského pálení rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího. (7) Pokud dojde pěstitelským pálenímpěstitelským pálením k výrobě přesahující množství 30 litrů etanolu pro jednoho pěstitelepěstitele v jednom výrobním období, je pěstitelpěstitel povinen si toto množství etanolu odebrat do 3 měsíců ode dne jeho výroby. (8) PěstitelPěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 4 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici, ve kterém musí být uvedeno a) jméno a příjmení pěstitelepěstitele, adresa trvalého bydliště a rodné číslo pěstitelepěstitele; nebylo-li přiděleno, jeho datum narození, b) stvrzení podmínek stanovených v § 2 odst. 1 písm. o), přičemž vlastnictví pozemku se doloží uvedením katastrálního územíkatastrálního území a obceobce. Užívání pozemku z jiného důvodu se doloží specifikací právního vztahu. Získání ovoce formou naturálního plnění se doloží potvrzením zaměstnavatele,4a) c) stvrzení podmínek stanovených v odstavci 4, d) množství vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách, adresa a označení pěstitelské pálenice, která destilát vyrobila, pokud si pěstitel v tomtéž výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici; v případě, že předal surovinu ke zpracování do jiné pěstitelské pálenice, uvede v prohlášení také množství předané suroviny, adresu a označení pěstitelské pálenice, které surovinu předal, e) prohlášení o souhlasu (nesouhlasu) se smícháváním vlastní suroviny se surovinami ostatních pěstitelůpěstitelů, f) prohlášení, že v případě výroby uvedené v odstavci 7 si pěstitelpěstitel odebere také množství etanolu nad 30 litrů a uhradí za toto množství při odběru provozovateli pěstitelské pálenice částku ve výši spotřební daně vypočtené podle zákona o spotřebních daních3). (9) Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením nesmí být předmětem prodeje, ani předmětem skladování v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou. (10) Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici je povinna vést o každém případu pěstitelského pálenípěstitelského pálení evidenci, která musí obsahovat a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitelepěstitele, b) písemné prohlášení pěstitelepěstitele podle odstavce 8, c) množství a druh převzaté suroviny, d) množství vydaného destilátu v měřicích jednotkách, e) datum výroby destilátu; v případě výroby destilátu ze surovin smíchaných od více pěstitelůpěstitelů je datem výroby destilátu datum ukončení výroby destilátu ze surovin všech pěstitelůpěstitelů, jejichž suroviny byly vzájemně smíchány. (11) Evidenci podle odstavce 10 je právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici povinna uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, v němž se uskutečnila výroba destilátu pěstitelským pálenímpěstitelským pálením. § 5 Uspořádání výrobního zařízení a zařízení pro úpravu lihu (1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící nebo upravující líhlíh mohou používat jen takové výrobní zařízení nebo zařízení pro úpravu lihuúpravu lihu, které zaručuje spolehlivé zjištění množství vyrobeného nebo upraveného množství lihulihu. (2) Výrobní zařízení lihovarulihovaru musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být odváděny jinam než do chladiče a dále do kontrolního lihového měřidla (dále jen „měřidlo“), a musí být uzpůsobené k umístění závěr. (3) Výrobní zařízení ovocných lihovarůlihovarů a pěstitelských pálenic musí být uspořádáno tak, aby destilace byla spojena přímo s rektifikací a měřidlem byl registrován již rektifikovaný výrobek. (4) Během výroby lihuvýroby lihu nesmí být výrobní zařízení lihovarůlihovarů použito k jiným účelům. (5) Výrobní zařízení zvláštních lihovarůzvláštních lihovarů provádějících rafinaci a výrobní zařízení lihovarůlihovarů provádějících samostatnou rafinaci a výrobní zařízení lihovarůlihovarů provádějících samostatné odvodňování lihulihu musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být z rafinačního nebo odvodňovacího zařízení odváděny jinam než do chladiče a dále do měřidla, a musí být uzpůsobené k umístění závěr. Výrobní zařízení pro zušlechťování lihuzušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihulihu. (6) Výrobní zařízení zvláštních lihovarůzvláštních lihovarů provádějících denaturaci lihudenaturaci lihu musí být vybaveno mísicím zařízením a uspořádáno tak, aby nedenaturovaný líhlíh určený k denaturaci byl skladován v nádobách zajištěných závěrou správce spotřební daně z lihulihu. (7) Výrobní zařízení a zařízení pro úpravu lihuúpravu lihu v lihovarechlihovarech nebo zvláštních lihovarechzvláštních lihovarech provádějících kontinuální denaturaci musí být zajištěno závěrami správce spotřební daně z lihulihu v takovém rozsahu, aby bylo možno spolehlivě zajistit správné provádění kontinuální denaturace. § 6 Zajištění výrobního zařízení a znehodnocování úkapů, dokapů a některých odpadních produktů (1) Výrobní zařízení musí být zajištěno úředními závěrami tak, aby veškeré množství vyrobeného lihulihu bylo změřeno. Způsob a technické podmínky zajištění výrobního zařízení stanoví prováděcí předpis. (2) V ovocných lihovarechlihovarech, zemědělských lihovarechlihovarech a pěstitelských pálenicích zajišťuje celé výrobní zařízení a měřidla správce spotřební daně z lihulihu úředními závěrami. V ostatních lihovarechlihovarech zajišťuje správce spotřební daně z lihulihu úředními závěrami pouze spojovací potrubí od chladiče k měřidlům, měřidla a zařízení na jímání lutrových vod. (3) Při samostatné rafinaci v lihovarechlihovarech a zvláštních lihovarechzvláštních lihovarech zajišťuje správce spotřební daně z lihulihu úředními závěrami spojovací potrubí od chladiče k měřidlům a měřidla. (4) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící líhlíh jsou povinny před zahájením výroby předložit správci spotřební daně z lihulihu popis a ve dvojím vyhotovení nákres výrobního zařízení. Správce spotřební daně z lihulihu vyznačí v nákresu místa zajištěná závěrami a jedno vyhotovení vrátí výrobci. (5) Je zakázáno poškozovat nebo odstraňovat umístěné závěry a zasahovat do uspořádání výrobního zařízení. Provede-li správce spotřební daně z lihulihu změnu v umístění závěr, vyznačí to způsobem uvedeným v odstavci 4. (6) Úkapy a dokapy z pěstitelského pálenípěstitelského pálení, pokud je výrobce nehodlá dále použít, a odloučené oleje a vosky vzniklé při výrobě lihuvýrobě lihu v ovocných lihovarechlihovarech musí výrobce znehodnotit za přítomnosti úřední osoby správce spotřební daně z lihulihu a způsobem, který stanoví prováděcí předpis. (7) Lutrové vody musí výrobce znehodnotit způsobem, který stanoví prováděcí předpis. § 7 Měření lihu (1) Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líhlíh jsou povinny a) měřit veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líhlíh typově schválenými a ověřenými měřidly,6) které stanoví prováděcí právní předpis, a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, b) při poruše měřidla jímat vyrobený líhlíh do ověřených6) nádrží zajištěných správcem spotřební daně z lihulihu a měřit způsobem, který stanoví prováděcí předpis, c) zjišťovat teplotu lihulihu protékajícího měřidlem způsobem stanoveným prováděcím předpisem, d) při měření lihulihu dodržovat podmínky, které umožní správný chod měřidla a spolehlivé zjištění vyrobeného množství lihulihu; bližší podmínky pro umístění, zajištění a používání měřidla a postup při provádění oprav a běžných úprav měřidla stanoví prováděcí předpis. (2) Správce spotřební daně z lihulihu provádí kontrolu měřidla způsobem stanoveným prováděcím předpisem a zjišťuje a vypočítává vyrobené množství lihulihu ve lhůtách a způsobem, které stanoví prováděcí předpis. (3) Správce spotřební daně z lihulihu provádí váhovou měrnou zkoušku měřidla za účelem ověření správné funkčnosti měřidla porovnáním množství lihulihu vypočítaného podle objemu zjištěného tímto měřidlem s množstvím lihulihu vypočítaného podle zjištěné hmotnosti. Způsob provádění váhové měrné zkoušky a lhůty pro její provádění stanoví prováděcí právní předpis. Je-li při váhové měrné zkoušce zjištěna odchylka větší než odchylka stanovená v prováděcím právním předpisu, vyřadí správce spotřební daně z lihulihu měřidlo z provozu, a to až do jeho nového platného ověření podle zákona o metrologii6). (4) Váhová měrná zkouška se neprovádí v pěstitelských pálenicích. § 8 Zušlechťování lihu (1) Samostatnou rektifikaci surového ovocného destilátu a opakovanou rektifikaci ovocného nebo jiného destilátu lze provést pouze na základě povolení správce spotřební daně z lihulihu, který v povolení zároveň určí způsob zajištění výrobního zařízení a způsob zjišťování množství takto zušlechtěného destilátu. (2) Rektifikaci lihulihu podle odstavce 1 správce spotřební daně z lihulihu povolí, jestliže výrobní zařízení pro rektifikaci je opatřeno zařízením, kterým lze kontrolovat surovinu použitou k rektifikaci, a zařízením, které znemožňuje plnění přístroje záparou (kvasem). (3) Regeneraci lihulihu lze provést pouze na základě povolení správce spotřební daně z lihulihu, který v povolení zároveň určí podmínky pro uvedený druh regenerace a způsob zjišťování množství regenerovaného lihulihu. § 9 Denaturace lihu (1) LíhLíh, s výjimkou lihulihu určeného pro octárny, musí být denaturován v lihovarulihovaru nebo ve zvláštním lihovaruzvláštním lihovaru. Pověřená úřední osoba správce spotřební daně z lihulihu musí být vždy přítomen denaturaci; v případě, že bude denaturační prostředek přidáván kontinuálně, ověří správné provádění kontinuální denaturace způsoby a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. (2) LíhLíh určený pro octárny musí být denaturován v octárně za přítomnosti úřední osoby správce spotřební daně z lihulihu. Správce spotřební daně z lihulihu stanoví podmínky této denaturace. (3) O provedené denaturaci musí provozovatel lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru vyhotovit záznam obsahující tyto údaje: a) druh, množství a stupňovitost lihulihu použitého pro denaturaci, a jde-li o kontinuální denaturaci, druh, množství a stupňovitost lihulihu při vstupu do mísicího zařízení, b) druh a množství denaturačního prostředku, c) stav plomb na uzávěrách nádob, ve kterých je líhlíh přepravován, a jde-li o kontinuální denaturaci, stav plomb na uzávěrách potrubí mísicího zařízení, d) druh a množství lihulihu při výstupu z mísicího zařízení určeného pro kontinuální denaturaci, e) stav měřidel. Záznam o denaturaci potvrdí správce spotřební daně z lihulihu. (4) Je-li prováděna denaturace podle odstavce 2, vyhotoví záznam podle odstavce 3 provozovatel octárny a potvrdí jej správce spotřební daně z lihulihu. (5) Veškeré množství lihulihu určeného a užitého k denaturaci a denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci musí být spolehlivě změřeno, a to některým ze způsobů pro měření lihulihu a denaturačního prostředku stanovených prováděcími právními předpisy. § 10 Denaturační prostředky (1) Složení denaturačního prostředku pro obecně denaturovaný líhlíh určuje Ministerstvo zemědělství po dohodě s Generálním ředitelstvím cel. (2) Druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihulihu stanoví prováděcí předpis. Ministerstvo zemědělství může po dohodě s Generálním ředitelstvím cel a Ministerstvem zdravotnictví v odůvodněných případech povolit použití jiného denaturačního prostředku nebo jiného minimálního množství denaturačního prostředku, než stanoví prováděcí předpis, nebo použití stanoveného denaturačního prostředku nebo jiného minimálního množství denaturačního prostředku pro jiný účel. (3) Denaturační prostředek pro zvláštně denaturovaný líhlíh může být provozovateli lihovarulihovaru dodán kupujícím; v tomto případě je kupující povinen předložit provozovateli lihovarulihovaru vzorek denaturačního prostředku a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané podle zvláštního zákona.7) § 11 Druhy lihu (1) Do oběhu lze uvádět líhlíh jen v těchto základních druzích: a) syntetický 1. rafinovaný, 2. bezvodý, 3. technický, b) sulfitový, c) kvasný 1. surový, 2. rafinovaný, 3. bezvodý, 4. ovocné a jiné destiláty, d) zvláštně denaturovaný 1. syntetický rafinovaný, 2. syntetický technický, 3. kvasný, e) obecně denaturovaný 1. syntetický, 2. kvasný, f) úkapy a dokapy, g) přiboudlina. (2) Podrobnější členění základních druhů uvedených v odstavci 1 a jejich kvalitativní znaky stanoví prováděcí předpis. § 12 Uvádění lihu do oběhu (1) LíhLíh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f) a výrobky obsahující líhlíh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,8) mohou být dovezeny, koupeny, odebrány uživatelem9) na základě smlouvy o dílo pouze na základě povolení k přijímání a užívání lihulihu osvobozeného od daně podle zákona o spotřebních daních. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu. (2) Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihulihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro poskytovatele zdravotních služeb, který tento líhlíh prokazatelně potřebuje pro poskytování zdravotních služeb, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím předpisem. (3) Právnické nebo fyzické osoby uvádějící líhlíh do volného daňového oběhu nebo přejímající líhlíh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a v písm. f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,12) jsou povinny zjišťovat množství lihulihu, evidovat líhlíh uvedený do volného daňového oběhu a přejímaný líhlíh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. § 13 Omezení při výrobě, úpravě, použití a uvádění lihu do oběhu (1) Při výrobě, úpravě a použití lihulihu je zakázáno a) mísit navzájem líhlíh kvasný, líhlíh sulfitový a líhlíh syntetický, b) používat líhlíh syntetický, líhlíh sulfitový, líhlíh kvasný surový, líhlíh kvasný rafinovaný technický, líhlíh kvasný bezvodý k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv obsahujících líhlíh a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihulihu do oběhu, c) používat denaturovaného lihulihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí předpis, d) vylučovat denaturační prostředky z denaturovaného lihulihu a pozměňovat vlastnosti denaturovaného lihulihu, e) používat pro výrobu lihuvýrobu lihu obecně denaturovaného líhlíh kvasný rafinovaný jemný, líhlíh kvasný rafinovaný velejemný a líhlíh kvasný rafinovaný velejemný neutrální nebo líhlíh syntetický destilačně rafinovaný, f) provádění obecné denaturace lihudenaturace lihu v autocisternách. (2) Do oběhu je zakázáno uvádět líhlíh a) označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny,13) b) vadný, c) neznámého původu, d) vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1. (3) Pro výrobu směsi s minerálním olejem určené pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla musí být použit líhlíh kvasný bezvodý zvláštně denaturovaný pro tento účel nebo kvasný bezvodý obecně denaturovaný a musí být vyrobený z biologicky rozložitelných částí výrobků, které vznikly z provozování zemědělství nebo z provozování odvětví zpracovatelského průmyslu, která na zemědělství navazují. (4) Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení správce spotřební daně z lihulihu, který v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihulihu v těchto výrobcích. § 14 Skladování lihu LíhLíh smí být uskladněn jen v kalibrovaných6) nádržích opatřených zařízením, které umožňuje spolehlivé zjištění množství skladovaného lihulihu. § 15 Zjišťování zásob a evidence lihu (1) Správce spotřební daně z lihulihu zjišťuje zásoby lihulihu včetně množství lihulihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpisem, a to u právnických nebo fyzických osob, které a) líhlíh vyrábějí nebo upravují, b) nakupují nebo dovážejí líhlíh osvobozený od spotřební daně podle zvláštního zákona13a) nebo tento líhlíh pouze zpracovávají, s výjimkou lihulihu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) a g). (2) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny a) vést evidenci o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihulihu a o množství lihulihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpisem a tuto evidenci uzavírat způsobem a ve lhůtách, které stanoví prováděcí předpis, b) evidenci podle písmene a) uchovávat po dobu deseti let a uzávěrky této evidence předkládat správci spotřební daně z lihulihu k prověření ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem, c) ke dni uzávěrky evidence zjistit fyzickou zásobu lihulihu. (3) Při zjišťování zásob lihulihu podle odstavce 1 se případný rozdíl mezi fyzickou zásobou a zásobou vykázanou v evidenci podle odstavce 2 snižuje o výši skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše norem ztrát lihunorem ztrát lihu. Osvobození ztrát lihulihu od daně podle zvláštního zákona12) je podmíněno vedením průkazné evidence, z níž je zřejmý základ pro výpočet normovaných ztrát. V odůvodněných případech může Ministerstvo zemědělství po dohodě s Generálním ředitelstvím cel povolit výjimku z prováděcího předpisu upravujícího normy ztrát lihunormy ztrát lihu. § 16 Oznamovací povinnost (1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící nebo upravující líhlíh jsou povinny oznámit správci spotřební daně z lihulihu a) zahájení a ukončení sezónní výroby, rafinace, rektifikace a regenerace lihulihu, a to nejpozději 15 dnů před zahájením a do 15 dnů po ukončení těchto činností, b) přerušení výroby lihuvýroby lihu na dobu delší než deset dnů, nejpozději do tří dnů od každého přerušení, c) poruchy a závady na měřidlech nebo porušení závěr, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění, d) ztráty lihulihu přesahující normy ztrát lihunormy ztrát lihu, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění. (2) Právnické nebo fyzické osoby dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihuúpravě lihu jsou povinny oznámit Ministerstvu zemědělství a místně příslušnému správci spotřební daně z lihulihu do tří dnů jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, kterým bylo toto zařízení prodáno, nebo místo, kam bylo zařízení přemístěno. § 17 Přestupky fyzických osob (1) Fyzická osoba se dopustí přestupkupřestupku tím, že a) nechá si pro sebe vyrobit větší množství etanolu, než je stanoveno v § 4 odst. 6 nebo tento etanol v rozporu s prohlášením podle § 4 odst. 8 písm. f) neodebere do 3 měsíců ode dne jeho výroby, b) neuskladní líhlíh v kalibrovaných nádržích podle § 14, c) poruší podmínku pro uvádění lihulihu do oběhu podle § 12, d) použije denaturovaného lihulihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, e) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihulihu a pozměňuje jeho vlastnosti, f) uvede do oběhu líhlíh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, g) uvede do oběhu líhlíh vadný nebo líhlíh neznámého původu, h) uvede do oběhu líhlíh vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1, i) poruší zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihulihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a), j) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení správce spotřební daně z lihulihu podle § 13 odst. 4, k) v rozporu s § 4 odst. 9 1. nabízí k prodeji nebo prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením, nebo 2. skladuje ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, nebo l) vyrobí líhlíh v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1. (2) Fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihuúpravě lihu dopustí přestupkupřestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (3) Za přestupekpřestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), k) nebo odstavce 2, b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j), c) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), h) a l), d) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), nebo e) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líhlíh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihulihu obsaženého ve výrobku, jde-li o přestupekpřestupek podle odstavce 1 písm. c), f) a g). § 17a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 9 1. nabízí k prodeji nebo prodá ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením, nebo 2. skladuje ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálenímpěstitelským pálením v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, b) neuskladní líhlíh v kalibrovaných nádržích podle § 14, c) poruší podmínku pro uvádění lihulihu do oběhu podle § 12, d) použije denaturovaného lihulihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí právní předpis, e) vylučuje denaturační prostředky z denaturovaného lihulihu a pozměňuje jeho vlastnosti, f) uvede do oběhu líhlíh označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny, g) uvede do oběhu líhlíh vadný nebo líhlíh neznámého původu, h) uvede do oběhu líhlíh vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1, i) poruší zákazy pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihulihu do oběhu podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo j) vyrobí líhlíh v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel pěstitelské pálenice dopustí přestupku tím, že a) nevede o každém případu pěstitelského pálenípěstitelského pálení evidenci podle § 4 odst. 10, b) provozuje výrobní zařízení pěstitelské pálenice, které neodpovídá popisu a nákresu výrobního zařízení, jak byl přiložen k žádosti o vydání povolení k pěstitelskému pálenípěstitelskému pálení podle § 4 odst. 1, c) při výrobě ovocného destilátu smísí dohromady suroviny pěstitelůpěstitelů bez jejich písemného prohlášení o souhlasu podle § 4 odst. 8 písm. e), nebo d) použije k pálení jiné suroviny, než je stanoveno v § 4 odst. 4. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba vyrábějící nebo upravující líhlíh dopustí přestupku tím, že a) poruší povinnost při měření lihulihu podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), b) poruší povinnost při měření lihulihu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo d), c) poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) až d), d) nedodrží podmínku pro výrobu lihuvýrobu lihu podle § 5 nebo zákaz pro výrobu, úpravu, použití a uvádění lihulihu do oběhu podle § 13 odst. 4, e) poruší povinnost uloženou v § 13 odst. 5, f) poruší podmínku pro denaturaci lihudenaturaci lihu podle § 9 odst. 1 a 2, g) použije pro denaturovaný líhlíh denaturační prostředek dodaný kupujícím, aniž by od kupujícího převzala vzorek denaturačního prostředku a osvědčení o jeho druhu a koncentraci vydané podle zvláštního zákona7), nebo h) vyrobí průtahový destilát, lihový macerát, digerát, perkolát nebo tresť na destilačním zařízení bez povolení správce spotřební daně z lihulihu podle § 13 odst. 4. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 15 odst. 1 dopustí přestupku tím, že a) nevede a neuzavírá evidenci podle § 15 odst. 2 písm. a), b) neuchová nebo nepředloží správci spotřební daně z lihulihu evidenci podle § 15 odst. 2 písm. b), nebo c) nezjistí ke dni uzávěrky evidence fyzickou zásobu lihulihu. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihuúpravě lihu dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 16 odst. 2. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru dopustí přestupku tím, že nevyhotoví záznam o denaturaci lihudenaturaci lihu podle § 9 odst. 3 písm. a) až e). (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lihovarulihovaru nebo zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru dopustí přestupku tím, že poruší povinnost změřit množství lihulihu či denaturačního prostředku určeného a užitého k denaturaci podle § 9 odst. 5. (8) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 6, b) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), c) a d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavců 4 a 5, c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. f) a h) nebo odstavce 7, d) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), e), h) a j) nebo odstavce 3 písm. d), e) a g), e) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i) nebo odstavce 3 písm. a), nebo f) do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líhlíh zvláštním zákonem3) a připadající na množství lihulihu obsaženého ve výrobku, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), f) a g). § 17b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. f) a g) a § 17a odst. 1 písm. f) a g) projednává Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „Inspekce“)15). Ostatní přestupky projednává správní orgán, který je správcem spotřební daně z lihulihu. Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. h) a l) a § 17a odst. 1 písm. h) a j) může projednat na místě též orgán Policie České republiky. (2) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. ČÁST DRUHÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 18 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 49/1997 Sb., se doplňuje takto: V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI se skupina č. 314: Ostatní na konci doplňuje takto: 1 \| 2 \| 3 \| 4 \| 5 ---\|---\|---\|---\|--- „Výroba a úprava kvasného lihu (s výjimkou ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru potravinářské technologie, chemie, zemědělství, lékařství, farmacie nebo veterinárního lékařství nebo b) středoškolské vzdělání v oboru potravinářské technologie, chemie, zemědělství nebo v oboru farmaceutický laborant zakončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe\| \| Ministerstvo zemědělství\| zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu) Výroba a úprava lihu sulfitového nebo lihu syntetického\| a) vysokoškolské vzdělání v oboru chemie nebo b) středoškolské vzdělání v oboru chemie zakončené maturitní zkouškou a 3 roky praxe\| \| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| zákon č. 61/1997 Sb.“. ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 Vztah ke správnímu řádu a k daňovému řádu (1) Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.16) (2) Při výkonu působnosti podle tohoto zákona postupuje správce spotřební daně z lihulihu podle daňového řádu s výjimkou řízení o přestupcích. § 21 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a) technické požadavky na výrobní zařízení lihovarulihovaru, zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru, zařízení pro skladování lihulihu, mísicí zařízení pro kontinuální denaturaci a požadavky na jejich uspořádání, b) metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace a způsob výpočtů množství lihulihu vyjádřeného v měřicích jednotkách, c) druhy denaturačních prostředků, způsoby jejich měření, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihulihu, d) podrobnější členění základních druhů lihulihu a jejich kvalitativní znaky včetně metod jejich stanovení, e) normy ztrát lihunormy ztrát lihu. (2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou a) způsob a technické podmínky pro zajištění výrobního zařízení lihovarulihovaru a zvláštního lihovaruzvláštního lihovaru, b) způsob znehodnocování úkapů a dokapů z pěstitelského pálenípěstitelského pálení a některých odpadních produktů vzniklých při výrobě lihuvýrobě lihu v ovocných lihovarechlihovarech, c) způsob znehodnocování lutrových vod, d) způsob měření a zaznamenávání teplot lihulihu protékajícího měřidlem a způsob měření lihulihu při poruše měřidla, e) soustavy a typy měřidel, podmínky jejich umístění, zajištění, používání, postup při provádění oprav, běžných úprav, postup při provádění váhové měrné zkoušky měřidla a při kontrole měřidla, f) způsob a lhůty při zjišťování a vypočítávání množství vyrobeného lihulihu, g) způsob a technické podmínky zjišťování množství, způsob evidence a vystavování dodacího a přejímacího listu při vyskladňování a přejímce lihulihu, h) způsob zjišťování zásob lihulihu, i) způsob vedení evidence o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihulihu a o množství lihulihu obsaženého v zásobách, včetně způsobu zaokrouhlování množství lihulihu v měřicích jednotkách, způsob a lhůty pro uzavírání evidence a lhůty pro předkládání uzávěrky evidence celním úřadům, j) postup při prodeji nebo dovozu zvláštně denaturovaného lihulihu denaturovaného lékařským benzinem a určeného pro poskytovatele zdravotních služeb, k) způsoby a lhůty pro ověření správného provádění kontinuální denaturace lihudenaturace lihu. § 22 Přechodná ustanovení (1) Právnické nebo fyzické osoby oprávněné k výrobě lihuvýrobě lihu podle předpisů platných před účinností tohoto zákona mohou v této činnosti pokračovat po dobu jednoho roku ode dne, kdy zákon nabude účinnosti. Po uplynutí této lhůty oprávnění podle dřívějších předpisů zanikají. (2) Povolení k vyskladnění nebo uvedení lihulihu do oběhu vydaná podle předpisů platných před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti až do uplynutí doby, na kterou byla vydána. § 23 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 6 a 7 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů, 2. § 76 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, 3. vyhláška Federálního ministerstva zemědělství č. 16/1972 Sb., o hospodaření s lihem, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 66/1991 Sb., 4. vyhláška Federálního ministerstva financí č. 17/1972 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu, ve znění vyhlášky Ministerstva financí č. 193/1993 Sb. a vyhlášky Ministerstva financí č. 7/1994 Sb., 5. vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky č. 76/1988 Sb., o pěstitelském pálení ovoce. § 24 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1a) § 16 vyhlášky č. 335/1997 Sb., ve znění vyhlášky č. 45/2000 Sb. 2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2a) § 52 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 2b) § 50 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 2c) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 2d) § 27 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb. 3) § 70 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. 4a) § 13 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. 6) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 6a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 8) § 71 odst. 1 písm. a), d) a f) zákona č. 353/2003 Sb. 9) § 3 písm. i) zákona č. 353/2003 Sb. 10) § 33 odst. 11 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 12) Zákon č. 353/2003 Sb. 13) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 13a) § 71 odst. 1 písm. a), c), d), f) a g) zákona č. 353/2003 Sb. 16) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.