Datasets:
roslein
/
Czech_LEX

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
law_id
stringlengths
11
2.15k
law_text
stringlengths
14
1.92M
Vyhláška č. 45/2021 Sb.
Vyhláška č. 45/2021 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 2. 2021, datum účinnosti 24. 2. 2021, částka 21/2021 * Čl. I - Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění vyhlášky č. 317/2016 Sb. a vyhlášky č. 259/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 24. 2. 2021 45 VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2021, kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 111/2019 Sb., k provedení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění vyhlášky č. 317/2016 Sb. a vyhlášky č. 259/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) u pacientů ve věkovém rozmezí od 45 let do 61 let doporučení preventivního očního vyšetření u poskytovatele ambulantní péče v oboru oftalmologie ve čtyřletých intervalech.“. 2. V § 3 odst. 2 písm. a) bod 3 zní: „3. ověření provedení screeningového vyšetření sluchu novorozence; pokud toto vyšetření nebylo provedeno, doporučení jeho provedení včetně podání informace o poskytovatelích zdravotních služeb, kteří toto vyšetření provádějí,“. 3. V § 3 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „v indikovaných případech“. 4. V § 3 odst. 2 písm. j) se slova „včasné diagnostiky poruch autistického spektra“ nahrazují slovy „včasného záchytu poruch autistického spektra, v případě nejednoznačného výsledku vyšetření doporučení kontrolního vyšetření za účelem včasného záchytu poruch autistického spektra, a to po 6 měsících ode dne prvního vyšetření“. 5. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slovo „chování“ vkládají slova „, komunikačních schopností“. 6. V § 4 odst. 1 písm. g) se slovo „znalosti“ nahrazuje slovem „rozlišení“. 7. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „vývoje“ vkládají slova „a komunikačních schopností“. 8. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) podání informace o vyšetření sluchu dítěte metodou tónové audiometrie včetně podání informace o poskytovatelích zdravotních služeb, kteří toto vyšetření provádějí.“. 9. V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „chování dítěte“ vkládají slova „; posouzení sociálního chování dítěte a komunikačních schopností“. 10. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „u dívek“ zrušují. 11. V § 5 odst. 1 písm. g) se slovo „včetně“ nahrazuje slovy „, ve 13 letech věku vyšetření“. 12. V § 5 odst. 1 písm. k) se slova „a vyjádření k pracovnímu, případně studijnímu zaměření v souvislosti s ukončením povinné školní docházky u dětí ve 13 letech věku; u osob se zdravotním postižením vyjádření k omezení přípravy na pracovní uplatnění a k pracovní schopnosti“ nahrazují slovy „, ve 13 letech věku případně vyjádření k plánovanému studijnímu zaměření“. 13. V § 5 odst. 1 se na začátek písmene l) vkládají slova „ve 13 letech věku“. 14. V § 5 odst. 2 písm. i) se slovo „souvisejících“ nahrazuje slovem „souvisejícím“, slovo „případně“ se zrušuje a slova „, zejména pokud ještě není menstruace, a poučení o možnosti očkování proti lidskému papilomaviru“ se nahrazují slovy „v případě poruch menstruačního cyklu“. 15. V § 5 odst. 2 písm. j) se za slovo „zaměření“ a slovo „schopnosti“ vkládají slova „v souvislosti s ukončením povinné školní docházky“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 44/2021 Sb.
Vyhláška č. 44/2021 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod Vyhlášeno 9. 2. 2021, datum účinnosti 1. 3. 2021, částka 20/2021 * Čl. I - Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2021 44 VYHLÁŠKA ze dne 1. února 2021, kterou se mění vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod, se mění takto: 1. V § 2 písm. c) se za slova „nádrž na“ vkládá slovo „vodním“, slovo „a“ za slovem „rybník“ se nahrazuje čárkou a za slova „umělé jezero“ se vkládají slova „a zatopený prostor po těžbě“. 2. V § 3 odst. 1 se za slova „vodních toků2)“ vkládají slova „nebo nad jiným soustředěním povrchové vody v určitém prostředí“. 3. V § 3 odst. 2 se za slova „v příloze“ vkládá text „č. 1“. 4. V § 4 odst. 2 se za slova „v příloze“ vkládá text „č. 1“. 5. Za § 4 se vkládá nový § 5, který zní: „§ 5 Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.“. 6. Dosavadní příloha se označuje jako příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/2011 Sb. a zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 49/2011 Sb. Popisné charakteristiky kategorií povrchových vod Tabulka č. 1: Popisné charakteristiky kategorie řeka Popisná charakteristika| Pozice v čtyřmístném kódu*| Počet kritérií popisné charakteristiky| Kritérium| Kód kritéria ---|---|---|---|--- úmoří| A| 3| Severní moře| 1 Baltské moře| 2 Černé moře| 3 nadmořská výška v m n. m. (h)| B| 4| h < 200| 1 200 ≤ h < 500| 2 500 ≤ h < 800| 3 h ≥ 800| 4 geologie| C| 2| krystalinikum a vulkanity| 1 pískovce, jílovce, kvartér| 2 řád toku**| D| 3| potoky (řád 1-3)| 1 říčky (řád 4-6)| 2 řeky (řád 7-9)| 3 * typ útvaru povrchových vod kategorie řeka je určen čtyřmístným kódem v obecném formátu A-B-C-D ** řád toku stanovený podle metody Strahlera Tabulka č. 2: Popisné charakteristiky kategorie jezero Popisná charakteristika| Pozice v osmimístném kódu*| Počet kritérií popisné charakteristiky| Kritérium| Kód kritéria ---|---|---|---|--- nadmořská výška v m n. m. Bpv(h)| A| 3| h ≤ 200| 1 200 ≤ h < 700| 2 h ≥700| 3 zeměpisná šířka (zš)| B| 1| 48,63443N ≤ zš < 50,79530N| 1 zeměpisná délka (zd)| C| 1| 12,35094E ≤ zd < 18,53515E| 1 maximální hloubka v m (zmax)| D| 2| zmax < 13| 1 zmax > 13| 2 geologie| E| 2| krystalinikum a vulkanity| 1 pískovce, jílovce, kvartér| 2 velikost plochy v km2 (A)| F| 1| A > 0,5| 1 I průměrná hloubka vody v m (zprum)| G| 2| zprum < 5| 1 zprum > 5| 2 doba zdržení v letech (TRT)| H| 3| TRT ≤ 0,1| 1 0,1 < TRT < 0,5| 2 TRT ≥ 0,5| 3 * typ útvaru povrchových vod kategorie jezero je určen osmimístným kódem ve formátu A-B-C-D-E-F-G-H“. 7. Za přílohu č. 1 se doplňuje příloha č. 2, která zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 49/2011 Sb. Seznam útvarů povrchových vod včetně umělých a silně ovlivněných útvarů povrchových vod ID útvaru| Název útvaru| Dílčí povodí| Kategorie| HMCH* ---|---|---|---|--- BER_0010| Mže od pramene po vzdutí nádrže Lučina| BER| R| P BER_0040| Sedlištský potok od pramene po ústí do Mže| BER| R| P BER_0050| Hamerský potok od státní hranice po ústí do Mže| BER| R| P BER_0060| Kosový potok od pramene po ústí do Mže| BER| R| P BER_0080| Úhlavka od pramene po Výrovský potok| BER| R| P BER_0090| Výrovský potok od pramene po ústí do toku Úhlavka| BER| R| P BER_0100| Úhlavka od toku Výrovský potok po ústí do Mže| BER| R| P BER_0110| Mže od toku Úhlavka po vzdutí nádrže Hracholusky| BER| R| P BER_0120| Úterský potok od pramene po Nezdický potok| BER| R| P BER_0130| Nezdický potok od pramene po ústí do toku Úterský potok| BER| R| P BER_0140| Hadovka od pramene po ústí do toku Úterský potok| BER| R| P BER_0150| Úterský potok od toku Nezdický potok po vzdutí nádrže Hracholusky| BER| R| P BER_0165_J| Nádrž Hracholusky na toku Mže| BER| J| S BER_0170| Mže od hráze nádrže Hracholusky po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0180| Radbuza od pramene po Černý potok| BER| R| P BER_0190| Černý potok od pramene po tok Pivoňka| BER| R| P BER_0200| Pivoňka od pramene po ústí do toku Černý potok| BER| R| P BER_0210| Černý potok od toku Pivoňka po ústí do toku Radbuza a Radbuza po tok Zubřina| BER| R| P BER_0220| Zubřina od pramene po Záhořanský potok| BER| R| P BER_0230| Záhořanský potok od pramene po ústí do toku Zubřina| BER| R| P BER_0240| Zubřina od toku Záhořanský potok po ústí do toku Radbuza| BER| R| P BER_0250| Radbuza od toku Zubřina po tok Merklínka| BER| R| P BER_0260| Merklínka od pramene po ústí do toku Radbuza| BER| R| P BER_0270| Radbuza od toku Merklínka po vzdutí nádrže České údolí| BER| R| P BER_0285_J| Nádrž České údolí na toku Radbuza| BER| J| S BER_0290| Úhlava od pramene po Bílý potok| BER| R| P BER_0300| Bílý potok od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P BER_0310| Úhlava od toku Bílý potok po vzdutí nádrže Nýrsko| BER| R| P BER_0325_J| Nádrž Nýrsko na toku Úhlava| BER| J| S BER_0330| Chodská Úhlava od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P BER_0340| Jelenka od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P BER_0350| Drnový potok od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P BER_0360| Poleňka od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P BER_0370| Úhlava od hráze nádrže Nýrsko po Točnický potok| BER| R| P BER_0380| Točnický potok od pramene po Měcholupský potok| BER| R| P BER_0390| Měcholupský potok od pramene po ústí do toku Točnický potok| BER| R| P BER_0400| Točnický potok od toku Měcholupský potok po ústí do toku Úhlava| BER| R| P BER_0420| Úhlava od toku Točnický potok po ústí do toku Radbuza| BER| R| P BER_0430| Radbuza od hráze nádrže České údolí po ústí do toku Berounka| BER| R| S BER_0440| Úslava od pramene po Myslívský potok| BER| R| P BER_0450| Myslívský potok od pramene po ústí do toku Úslava| BER| R| P BER_0460| Podhrázský potok od pramene po ústí do toku Úslava| BER| R| P BER_0470| Bradava od pramene po ústí do toku Úslava| BER| R| P BER_0480| Úslava od toku Myslívský potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0490| Klabava od pramene po Skořický potok| BER| R| P BER_0500| Skořický potok od pramene po ústí do toku Klabava| BER| R| P BER_0510| Holoubkovský potok od pramene po ústí do toku Klabava| BER| R| P BER_0520| Voldušský potok od pramene po ústí do toku Klabava| BER| R| P BER_0530| Klabava od toku Skořický potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0540| Třemošná od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0550| Berounka od toku Mže po tok Střela| BER| R| P BER_0560| Střela od pramene po vzdutí nádrže Žlutice| BER| R| P BER_0570| Ratibořský potok od pramene po vzdutí nádrže Žlutíce| BER| R| P BER_0585_J| Nádrž Žlutice na toku Střela| BER| J| S BER_0590| Velká Trasovka od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P BER_0600| Manětínský potok od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P BER_0610| Mladotický potok od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P BER_0620| Kralovický potok od pramene po ústí do toku Střela| BER| R| P BER_0630| Střela od hráze nádrže Žlutice po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0640| Radnický potok od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0650| Javornice od pramene po Šípský potok| BER| R| P BER_0660| Šípský potok od pramene po ústí do Javornice| BER| R| P BER_0670| Javorníce od toku Šípský potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0680| Zbirožský potok od pramene po tok Koželužka| BER| R| P BER_0690| Koželužka od pramene po ústí do toku Zbirožský potok| BER| R| P BER_0700| Vejvanovský potok od pramene po ústí do toku Zbirožský potok| BER| R| P BER_0710| Zbirožský potok od toku Koželužka po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0720| Úpořský potok od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0730| Berounka od toku Střela po Rakovnický potok| BER| R| P BER_0740| Rakovnický potok od pramene po Kolešovický potok| BER| R| P BER_0750| Kolešovický potok od pramene po ústí do toku Rakovnický potok| BER| R| P BER_0760| Lišanský potok od pramene po ústí do toku Rakovnický potok| BER| R| P BER_0770| Rakovnický potok od toku Kolešovický potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0810| Klíčava od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| S BER_0820| Berounka od toku Rakovnický potok po tok Litavka| BER| R| P BER_0830| Litavka od pramene po Obecnický potok| BER| R| P BER_0840| Litavka od toku Obecnický potok po tok Chumava| BER| R| P BER_0850| Chumava od pramene po ústí do toku Litavka| BER| R| P BER_0860| Litavka od toku Chumava po Červený potok| BER| R| P BER_0870| Červený potok od pramene po Stroupínský potok| BER| R| P BER_0880| Stroupínský potok od pramene po ústí do toku Červený potok| BER| R| P BER_0890| Červený potok od toku Stroupínský potok po ústí do toku Litavka| BER| R| S BER_0900| Litavka od toku Červený potok po ústí do toku Berounka| BER| R| S BER_0910| Loděnice od pramene po Lhotecký potok| BER| R| P BER_0920| Loděnice od toku Lhotecký potok po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0930| Svinařský potok od pramene po ústí do toku Berounka| BER| R| P BER_0940| Berounka od toku Litavka po ústí do toku Vltava| BER| R| S BER_2015_J| Nádrž Lučina na toku Mže| BER| J| S BER_2020| Lužní potok od pramene po vzdutí nádrže Lučina| BER| R| P BER_2070| Mže od hráze nádrže Lučina po tok Úhlavka| BER| R| P BER_2410| Příchovický potok a Zlatý potok od pramene po ústí do toku Úhlava| BER| R| P DUN_0010| Nivní potok od pramene po ústí do toku Katharinabach| DUN| R| P DUN_0020| Kateřinský potok od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0030| Hraniční potok od pramene po ústí do toku Katharinabach| DUN| R| P DUN_0040| Celní potok od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0050| Nemanický potok od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0060| Černý potok od pramene po ústí do toku Schwarzbach| DUN| R| P DUN_0070| Řezná od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0080| Kouba od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0090| Rybniční potok od pramene po ústí do toku Chamb| DUN| R| P DUN_0120| Medvědí potok od pramene po ústí do Danglesbach| DUN| R| P DUN_0130| Teplá Bystřice od pramene po ústí do toku Chamb| DUN| R| P DUN_0140| Chladná Bystřice od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0150| Světlá od pramene po státní hranici| DUN| R| P DUN_0160| Mlýnský potok od pramene po Horský potok včetně| DUN| R| P DUN_1070| Svárožná od pramene po ústí do toku Řežná| DUN| R| P DUN_1080| Kouba/Chamb od státní hranice po státní hranici| DUN| R| P DVL_0015_J| Nádrž Orlík III na toku Vltava| DVL| J| S DVL_0020| Líšnický potok od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0030| Vltava od hráze nádrže Orlík po vzdutí nádrže Slapy| DVL| R| S DVL_0040| Brzina od pramene po vzdutí nádrže Slapy| DVL| R| P DVL_0050| Mastník od pramene po Sedlecký potok| DVL| R| P DVL_0060| Sedlecký potok od pramene po ústí do toku Mastník| DVL| R| P DVL_0070| Křečovický potok od pramene po ústí do toku Mastník| DVL| R| P DVL_0080| Mastník od toku Sedlecký potok po vzdutí nádrže Slapy| DVL| R| P DVL_0095_J| Nádrž Slapy na toku Vltava| DVL| J| S DVL_0100| Kocába od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0110| Vltava od hráze nádrže Slapy po tok Sázava| DVL| R| S DVL_0125_J| Rybník Velké Dářko na toku Sázava| DVL| J| S DVL_0130| Nižkovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0140| Losenický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0150| Borovský potok od pramene po tok Bělá| DVL| R| P DVL_0160| Bělá od pramene po ústí do toku Borovský potok| DVL| R| P DVL_0170| Borovský potok od toku Bělá po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0180| Břevnický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0190| Sázava od toku Nižkovský potok po tok Šlapanka| DVL| R| P DVL_0200| Šlapanka od pramene po Zlatý potok| DVL| R| P DVL_0210| Zlatý potok od pramene po Mlýnský potok| DVL| R| P DVL_0220| Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Zlatý potok| DVL| R| P DVL_0230| Zlatý potok od toku Mlýnský potok po ústí do toku Šlapanka a Šlapanka po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0240| Žabinec od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0250| Úsobský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0260| Perlový potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0270| Lučický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0280| Sázavka od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0290| Pstružný potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0300| Olešenský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0310| Ostrovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0320| Sázava od toku Šlapanka po tok Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P DVL_0330| Želivka (Hejlovka) od pramene po Cerekvický potok| DVL| R| P DVL_0340| Cerekvický potok od pramene po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P DVL_0350| Bělá od pramene po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P DVL_0360| Jankovský potok od pramene po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P DVL_0370| Želivka (Hejlovka) od toku Cerekvický potok po tok Trnava| DVL| R| P DVL_0380| Trnava od pramene po Kejtovský potok| DVL| R| P DVL_0390| Kejtovský potok od pramene po ústí do toku Trnava| DVL| R| P DVL_0400| Trnava od toku Kejtovský potok po ústí do toku Želivka (Hejlovka)| DVL| R| P DVL_0430| Želivka (Hejlovka) od toku Trnava po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P DVL_0440| Martinický potok od pramene po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P DVL_0450| Blažejovický potok od pramene po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P DVL_0460| Sedlický potok od pramene po Čechtický potok| DVL| R| P DVL_0470| Čechtický potok od pramene po ústí do toku Sedlický potok| DVL| R| P DVL_0480| Sedlický potok od toku Čechtický potok po vzdutí nádrže Švihov| DVL| R| P DVL_0495_J| Nádrž Švihov na toku Želivka (Hejlovka)| DVL| J| S DVL_0500| Želivka (Hejlovka) od hráze Švihov po ústí do toku Sázava| DVL| R| S DVL_0510| Štěpánovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0520| Čestínský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0530| Losinský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0540| Blanice od pramene po Slupský potok| DVL| R| P DVL_0550| Slupský potok od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P DVL_0560| Strašický potok od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P DVL_0570| Polánecký potok od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P DVL_0580| Chotýšanka od pramene po ústí do Blanice| DVL| R| P DVL_0590| Blanice od toku Slupský potok po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0600| Křešický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0610| Živý potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0620| Sázava od toku Želivka (Hejlovka) po Nučický potok| DVL| R| P DVL_0630| Nučický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0640| Jevanský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0650| Mnichovka od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0660| Benešovský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0670| Konopišťský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0680| Mokřanský potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0690| Kamenický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0700| Tloskovský potok od pramene po ústí do toku Janovický potok| DVL| R| P DVL_0710| Janovický potok od pramene po ústí do toku Sázava| DVL| R| P DVL_0720| Sázava od toku Nučický potok po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0730| Vltava od toku Sázava po tok Berounka| DVL| R| S DVL_0740| Botič od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0750| Rokytka od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0760| Knovízský potok od pramene po ústí do toku Zákolanský potok| DVL| R| P DVL_0770| Zákolanský potok od pramene po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0780| Bakovský potok od pramene po Zlonický potok| DVL| R| P DVL_0790| Zlonický potok od pramene po ústí do toku Bakovský potok| DVL| R| P DVL_0800| Červený potok od pramene po ústí do toku Bakovský potok| DVL| R| P DVL_0810| Bakovský potok od toku Zlonický potok po ústí do toku Vltava| DVL| R| P DVL_0820| Vltava od toku Berounka po ústí do Labe| DVL| R| S DVL_0830| Vraňansko-hořínský plavební kanál| DVL| R| U DVL_2120| Sázava od hráze rybníka Velké Dářko po Nižkovský potok| DVL| R| P DVL_2220| Sázava od pramene po vzdutí rybníka Velké Dářko| DVL| R| P DYJ_0010| Moravská Dyje od pramene po tok Myslůvka| DYJ| R| P DYJ_0020| Myslůvka od pramene po ústí do toku Moravská Dyje| DYJ| R| P DYJ_0030| Řečice (Olšanský potok) od pramene po vzdutí nádrže Nová Říše| DYJ| R| P DYJ_0045_J| Nádrž Nová Říše na toku Řečice (Olšanský potok)| DYJ| J| S DYJ_0050| Vápovka od pramene po ústí do toku Moravská Dyje, včetně toku Řečice (Olšanský potok) od hráze nádrže Nová Říše| DYJ| R| P DYJ_0060| Bolíkovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Dyje| DYJ| R| P DYJ_0070| Moravská Dyje od toku Myslůvka po státní hranici| DYJ| R| P DYJ_0080| Pstruhovec od pramene po státní hranici| DYJ| R| P DYJ_0090| Slavonický potok od pramene po státní hranici| DYJ| R| P DYJ_0100| Dyje od státní hranice po vzdutí nádrže Vranov, včetně toku Křeslický potok| DYJ| R| P DYJ_0110| Želetavka od pramene po Manešovický potok| DYJ| R| P DYJ_0120| Manešovický potok od pramene po ústí do toku Želetavka| DYJ| R| P DYJ_0130| Bihanka od pramene po ústí do toku Želetavka| DYJ| R| P DYJ_0140| Želetavka od Manešovického potoka po vzdutí nádrže Vranov| DYJ| R| P DYJ_0155_J| Nádrž Vranov na toku Dyje| DYJ| J| S DYJ_0160| Dyje od hráze nádrže Vranov po státní hranici| DYJ| R| S DYJ_0170| Dyje od státní hranice po vzdutí nádrže Znojmo| DYJ| R| S DYJ_0180| Dyje od vzdutí nádrže Znojmo po státní hranici| DYJ| R| P DYJ_0190| Dyje od státní hranice po státní hranici| DYJ| R| P DYJ_0200| Dyje od státní hranice po vzdutí nádrže Nové Mlýny I. - horní| DYJ| R| S DYJ_0210| Jevišovka od pramene po tok Ctidružický potok| DYJ| R| P DYJ_0220| Ctidružický potok od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P DYJ_0230| Nedveka od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P DYJ_0240| Plenkovický potok od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P DYJ_0250| Křepička od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P DYJ_0260| Skalička od pramene po ústí do toku Jevišovka| DYJ| R| P DYJ_0270| Jevišovka od toku Ctidružický potok po ústí do Dyje| DYJ| R| P DYJ_0295_J| Nádrž Nové Mlýny I. - horní na toku Dyje| DYJ| J| S DYJ_0300| Svratka od pramene po Bílý potok| DYJ| R| P DYJ_0310| Bílý potok od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0320| Fryšávka od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0330| Svratka od toku Bílý potok po vzdutí nádrže Vír I.| DYJ| R| P DYJ_0345_J| Nádrž Vír I. na toku Svratka| DYJ| J| S DYJ_0350| Bystřice od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0360| Hodonínka od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0370| Nedvědička od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0380| Svratka od hráze nádrže Vír I. po tok Bobrůvka (Loučka)| DYJ| R| S DYJ_0390| Bobrůvka (Loučka) od pramene po tok Libochovka| DYJ| R| P DYJ_0400| Libochovka od pramene po ústí do toku Bobrůvka (Loučka)| DYJ| R| P DYJ_0410| Bobrůvka (Loučka) od toku Libochovka po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0420| Besének od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0430| Lubě od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0440| Bílý potok od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0450| Svratka od toku Bobrůvka (Loučka) po vzdutí nádrže Brno| DYJ| R| P DYJ_0460| Kuřimka od pramene po vzdutí nádrže Brno| DYJ| R| P DYJ_0470| Veverka od pramene po vzdutí nádrže Brno| DYJ| R| P DYJ_0485_J| Nádrž Brno na toku Svratka| DYJ| J| S DYJ_0490| Svratka od hráze nádrže Brno po tok Svitava| DYJ| R| S DYJ_0500| Svitava od pramene po tok Křetínka| DYJ| R| P DYJ_0510| Křetínka od pramene po vzdutí nádrže Letovice| DYJ| R| P DYJ_0525_J| Nádrž Letovice na toku Křetínka| DYJ| J| S DYJ_0530| Křetínka od hráze nádrže Letovice po ústí do toku Svitava| DYJ| R| S DYJ_0540| Bělá od pramene po vzdutí nádrže Boskovice| DYJ| R| P DYJ_0550| Okrouhlý potok od pramene po vzdutí nádrže Boskovice| DYJ| R| P DYJ_0565_J| Nádrž Boskovice na toku Bělá| DYJ| J| S DYJ_0570| Bělá od hráze nádrže Boskovice po ústí do toku Svitava| DYJ| R| S DYJ_0580| Býkovka od pramene po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P DYJ_0590| Svitava od toku Křetínka po tok Punkva| DYJ| R| P DYJ_0600| Punkva od pramene po ponor| DYJ| R| P DYJ_0610| Bílá voda od pramene po Marianínský potok včetně| DYJ| R| P DYJ_0620| Punkva od ponoru po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P DYJ_0630| Šebrovka od pramene po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P DYJ_0640| Křtinský potok od pramene po ústí do toku Svitava| DYJ| R| P DYJ_0650| Svitava od toku Punkva po ústí do toku Svratka| DYJ| R| S DYJ_0660| Bobrava od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0670| Svratka od toku Svitava po tok Litava (Cézava)| DYJ| R| P DYJ_0680| Litava (Cézava) od pramene po Litenčický potok včetně| DYJ| R| P DYJ_0690| Hvězdlička od pramene po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P DYJ_0700| Litava (Cézava) od toku Litenčický potok po Rakovec| DYJ| R| P DYJ_0710| Rakovec od pramene po Vážanský potok včetně| DYJ| R| P DYJ_0720| Rakovec od toku Vážanský potok po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P DYJ_0730| Litava (Cézava) od toku Rakovec po tok Říčka (Zlatý potok)| DYJ| R| P DYJ_0740| Říčka (Zlatý potok) od pramene po tok Roketnice| DYJ| R| P DYJ_0750| Roketnice od pramene po ústí do toku Říčka (Zlatý potok)| DYJ| R| P DYJ_0760| Říčka (Zlatý potok) od toku Roketnice po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P DYJ_0770| Moutnický (Borkovanský) potok od pramene po ústí do toku Litava (Cézava)| DYJ| R| P DYJ_0780| Litava (Cézava) od toku Říčka (Zlatý potok) po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0790| Šatava od pramene po ústí do toku Svratka| DYJ| R| P DYJ_0800| Svratka od toku Litava (Cézava) po vzdutí nádrže Nové Mlýny II. - střední| DYJ| R| P DYJ_0810| Jihlava od pramene po Třešťský potok| DYJ| R| P DYJ_0820| Třešťský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_0830| Maršovský potok od pramene po vzdutí nádrže Hubenov| DYJ| R| P DYJ_0845_J| Nádrž Hubenov na toku Maršovský potok| DYJ| J| S DYJ_0850| Jihlava od toku Třešťský potok po tok Jih lávka, včetně toku Maršovský potok od hráze nádrže Hubenov| DYJ| R| P DYJ_0860| Jihlávka od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_0870| Jihlava od toku Jihlávka po tok Brtnice| DYJ| R| P DYJ_0880| Brtnice od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_0890| Stařečský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_0900| Klapovský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_0910| Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_0920| Jihlava od toku Brtnice po vzdutí nádrže Dalešice| DYJ| R| P DYJ_0935_J| Nádrž Dalešice na toku Jihlava| DYJ| J| S DYJ_0945_J| Nádrž Mohelno na toku Jihlava| DYJ| J| S DYJ_0950| Jihlava od hráze nádrže Mohelno po tok Oslava| DYJ| R| P DYJ_0960| Oslava od pramene po Bohdalovský potok| DYJ| R| P DYJ_0970| Bohdalovský potok od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_0980| Znětínecký potok od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_0990| Oslava od toku Bohdalovský potok po vzdutí nádrže Mostiště| DYJ| R| P DYJ_1005_J| Nádrž Mostiště na toku Oslava| DYJ| J| S DYJ_1010| Oslava od hráze nádrže Mostiště po tok Balinka| DYJ| R| S DYJ_1020| Balinka od pramene po Lavičský potok| DYJ| R| P DYJ_1030| Svatoslavský potok od pramene po ústí do toku Balinka| DYJ| R| P DYJ_1040| Balinka od toku Lavičský potok včetně po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_1050| Vodra od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_1060| Polomina od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_1070| Okarecký potok od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_1080| Chvojnice od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_1090| Balinka od pramene po ústí do toku Oslava| DYJ| R| P DYJ_1100| Oslava od toku Balinka po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_1110| Rokytná od pramene po tok Rokytka| DYJ| R| P DYJ_1120| Rokytka od pramene po Jakubovský potok včetně| DYJ| R| P DYJ_1130| Štěpánovický potok od pramene po ústí do toku Rokytná| DYJ| R| P DYJ_1140| Rokytná od toku Rokytka po tok Rouchovanka, včetně toku Rokytka od toku Jakubovský potok| DYJ| R| P DYJ_1150| Rouchovanka od pramene po ústí do toku Rokytná| DYJ| R| P DYJ_1160| Rokytná od toku Rouchovanka po ústí do toku Jihlava| DYJ| R| P DYJ_1170| Olbramovický potok od pramene po vzdutí rybníka Novoveský| DYJ| R| P DYJ_1175_J| Rybník Novoveský na toku Olbramovický potok| DYJ| J| S DYJ_1180| Jihlava od toku Oslava po vzdutí nádrže Nové Mlýny II. - střední| DYJ| R| P DYJ_1195_J| Nádrž Nové Mlýny II. - střední na toku Dyje| DYJ| J| S DYJ_1205_J| Nádrž Nové Mlýny III. - dolní na toku Dyje| DYJ| J| S DYJ_1210| Trkmanka od pramene po Spálený potok| DYJ| R| P DYJ_1220| Spálený potok od pramene po ústí do toku Trkmanka| DYJ| R| P DYJ_1230| Trkmanka od toku Spálený potok po ústí do toku Dyje| DYJ| R| P DYJ_1240| Dyje od hráze nádrže Nové Mlýny III. - dolní po tok Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná| DYJ| R| S DYJ_1250| Včelínek (Sedlecký potok) od státní hranice po ústí do toku Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná| DYJ| R| P DYJ_1260| Dyje od toku Odlehčovací rameno Dyje, Poštorná po tok Kyjovka (Stupava)| DYJ| R| P DYJ_1270| Kyjovka (Stupava) od pramene po tok Hruškovice| DYJ| R| P DYJ_1280| Hruškovice od pramene po ústí do toku Kyjovka (Stupava)| DYJ| R| P DYJ_1290| Kyjovka (Stupava) od toku Hruškovice po ústí do Dyje| DYJ| R| P DYJ_1300| Dyje od toku Kyjovka (Stupava) po tok Morava| DYJ| R| P HOD_0010| Odra od pramene po Libavský potok| HOD| R| P HOD_0020| Libavský potok od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0030| Odra od toku Libavský potok po tok Budišovka| HOD| R| P HOD_0040| Budišovka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0050| Luha od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0060| Odra od toku Budišovka po tok Jičínka| HOD| R| P HOD_0070| Jičínka od pramene po tok Zrzávka včetně| HOD| R| P HOD_0080| Jičínka od toku Zrzávka po ústí do toku Odra| HOD| R| S HOD_0090| Husí potok od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0100| Sedlnice od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0110| Bílovka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0120| Odra od toku Jičínka po tok Lubina| HOD| R| P HOD_0130| Lubina od pramene po tok Lomná včetně| HOD| R| P HOD_0140| Tichava (Tichávka) od pramene po ústí do toku Lubina| HOD| R| P HOD_0150| Lubina od toku Lomná po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0160| Ondřejnice od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0170| Porubka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0180| Odra od toku Lubina po tok Opava| HOD| R| S HOD_0190| Černá Opava od pramene po tok Střední Opava| HOD| R| P HOD_0200| Střední Opava od pramene po tok Bílá Opava| HOD| R| P HOD_0210| Bílá Opava od pramene po tok Střední Opava| HOD| R| P HOD_0220| Opava od soutoku toků Střední a Bílá Opava po Milotický potok včetně| HOD| R| P HOD_0230| Opava od toku Milotický potok po tok Opavice| HOD| R| P HOD_0240| Opavice od pramene po Burkvízský potok včetně| HOD| R| P HOD_0250| Opavice od toku Burkvízský potok po ústí do toku Opava včetně toku Mohla od státní hranice| HOD| R| P HOD_0260| Čižina od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| S HOD_0270| Heraltický potok od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| P HOD_0280| Velká od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| P HOD_0290| Opava od Opavice po Plšťský potok včetně| HOD| R| S HOD_0300| Opava od toku Plšťský potok po tok Moravice| HOD| R| P HOD_0310| Moravice od pramene po Bělokamenný potok včetně| HOD| R| P HOD_0320| Podolský potok od pramene po ústí do toku Moravice| HOD| R| P HOD_0330| Moravice od toku Bělokamenný potok po vzdutí nádrže Slezská Harta| HOD| R| P HOD_0340| Kočovský potok od pramene po ústí do toku Moravice| HOD| R| P HOD_0350| Černý potok od pramene po vzdutí nádrže Slezská Harta| HOD| R| P HOD_0365_J| Nádrž Slezská Harta na toku Moravice| HOD| J| S HOD_0370| Lobník od pramene po vzdutí nádrže Kružberk| HOD| R| S HOD_0385_J| Nádrž Kružberk na toku Moravice| HOD| J| S HOD_0390| Hvozdnice od pramene po ústí do toku Moravice| HOD| R| P HOD_0400| Moravice od hráze nádrže Kružberk po ústí do toku Opava| HOD| R| S HOD_0410| Opusta od pramene po ústí do toku Opava| HOD| R| P HOD_0420| Opava od Moravice po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0430| Odra od toku Opava po tok Ostravice| HOD| R| S HOD_0440| Černá Ostravice od pramene po tok Bílá Ostravice| HOD| R| P HOD_0450| Ostravice a Bílá Ostravice od pramene po vzdutí nádrže Šance| HOD| R| P HOD_0460| Řečice od pramene po vzdutí nádrže Šance| HOD| R| P HOD_0475_J| Nádrž Šance na toku Ostravice| HOD| J| S HOD_0480| Ostravice od hráze nádrže Šance po tok Čeladenka| HOD| R| S HOD_0490| Frýdlantská Ondřejnice od pramene po ústí do toku Čeladenka| HOD| R| P HOD_0500| Čeladenka od pramene po ústí do Ostravice| HOD| R| P HOD_0510| Ostravice od toku Čeladenka po tok Morávka| HOD| R| P HOD_0520| Morávka od pramene po vzdutí nádrže Morávka| HOD| R| P HOD_0535_J| Nádrž Morávka na toku Morávka| HOD| J| S HOD_0540| Morávka od hráze nádrže Morávka po tok Mohelnice| HOD| R| P HOD_0550| Mohelnice od pramene po ústí do toku Morávka| HOD| R| P HOD_0560| Morávka od Mohelnice po ústí do Ostravice| HOD| R| P HOD_0570| Olešná od pramene po vzdutí nádrže Olešná| HOD| R| P HOD_0585_J| Nádrž Olešná na toku Olešná| HOD| J| S HOD_0590| Olešná od hráze nádrže Olešná po ústí do Ostravice| HOD| R| S HOD_0600| Ostravice od toku Morávka po tok Lučina| HOD| R| P HOD_0610| Lučina od pramene po vzdutí nádrže Žermanice| HOD| R| P HOD_0625_J| Nádrž Žermanice na toku Lučina| HOD| J| S HOD_0630| Říčky od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P HOD_0640| Sušanka od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P HOD_0650| Venclůvka od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P HOD_0660| Datyňka od pramene po ústí do toku Lučina| HOD| R| P HOD_0670| Lučina od hráze nádrže Žermanice po ústí do toku Ostravice| HOD| R| S HOD_0680| Ostravice od toku Lučina po ústí do toku Odra| HOD| R| S HOD_0690| Stružka od pramene po ústí do toku Odra| HOD| R| P HOD_0700| Odra od Ostravice po státní hranici| HOD| R| S HOD_0710| Bečva od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0720| Odra od státní hranice po tok Olše| HOD| R| P HOD_0730| Olše od státní hranice po tok Lomná| HOD| R| P HOD_0740| Lomná od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0750| Hluchová od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0760| Tyra od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0770| Olše od toku Lomná po tok Ropičanka| HOD| R| P HOD_0780| Ropičanka od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0790| Olše od toku Ropičanka po odbočení státní hranice| HOD| R| S HOD_0800| Stonávka od pramene po vzdutí nádrže Těrlicko| HOD| R| P HOD_0815_J| Nádrž Těrlicko na toku Stonávka| HOD| J| S HOD_0820| Stonávka od hráze nádrže Těrlicko po ústí do Olše| HOD| R| S HOD_0830| Karvinský potok od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0840| Olše od státní hranice po tok Petrůvka| HOD| R| P HOD_0850| Petrůvka od státní hranice po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0860| Lutyňka od pramene po ústí do Olše| HOD| R| P HOD_0870| Olše od toku Petrůvka po ústí do toku Odra| HOD| R| S HOD_0880| Pština od státní hranice po státní hranici| HOD| R| P HOD_0890| Oldřišovský potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0900| Pišťský potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0910| Osoblaha od pramene po Liptaňský potok včetně| HOD| R| P HOD_0920| Hrozová od pramene po ústí do toku Osoblaha| HOD| R| P HOD_0930| Zlatý potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0940| Prudník od státní hranice po ústí do toku Osoblaha| HOD| R| P HOD_0950| Osoblaha od toku Liptaňský potok po státní hranici| HOD| R| P HOD_0960| Bílá voda od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0970| Hoštický potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0980| Javornický potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_0990| Račí potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_1000| Bílý potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_1010| Vojtovický potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_1020| Lánský potok od pramene po státní hranici| HOD| R| P HOD_1030| Vidnávka od pramene po Černý potok| HOD| R| P HOD_1040| Černý potok od pramene po tok Vidnávka| HOD| R| P HOD_1050| Vidnávka od toku Černý potok po státní hranici| HOD| R| P HOD_1060| Staříč od pramene po ústí do toku Bělá| HOD| R| P HOD_1070| Bělá od pramene po Staříč| HOD| R| P HOD_1080| Olešnice od pramene po ústí do toku Bělá| HOD| R| P HOD_1090| Bělá od toku Staříč po státní hranici| HOD| R| S HSL_0010| Labe od pramene po Svatopetrský potok včetně| HSL| R| P HSL_0020| Labe od toku Svatopetrský potok po tok Sovinka| HSL| R| P HSL_0030| Sovinka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0040| Malé Labe od pramene po Kotelský potok včetně| HSL| R| P HSL_0050| Malé Labe od toku Kotelský potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0060| Labe od toku Sovinka po tok Čistá| HSL| R| P HSL_0070| Čistá od pramene po Zrcadlový potok včetně| HSL| R| P HSL_0080| Čistá od toku Zrcadlový potok po Luční potok| HSL| R| P HSL_0090| Luční potok od pramene po ústí do toku Čistá| HSL| R| P HSL_0100| Čistá od toku Luční potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0110| Pilníkovský potok od pramene po Starobucký potok| HSL| R| P HSL_0120| Starobucký potok od pramene po ústí do toku Pilníkovský potok| HSL| R| P HSL_0130| Pilníkovský potok od toku Starobucký potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0150| Kalenský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0170| Borecký potok od pramene po vzdutí nádrže Les Království| HSL| R| S HSL_0185_J| Nádrž Les Království na toku Labe| HSL| J| S HSL_0190| Běluňka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0200| Úpa od pramene po tok Malá Úpa| HSL| R| P HSL_0210| Malá Úpa od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P HSL_0220| Lysečinský potok od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P HSL_0230| Úpa od toku Malá Úpa po Zlatý potok včetně| HSL| R| P HSL_0240| Úpa od toku Zlatý potok po tok Ličná| HSL| R| P HSL_0250| Petříkovický potok od státní hranice po ústí do toku Ličná| HSL| R| P HSL_0260| Ličná od pramene po tok Úpa| HSL| R| P HSL_0270| Mlýnský potok od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P HSL_0280| Rtyňka od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P HSL_0290| Olešnice od pramene po ústí do toku Úpa| HSL| R| P HSL_0300| Úpa od toku Ličná po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0310| Labe od hráze nádrže Les Království po tok Metuje| HSL| R| S HSL_0320| Metuje od pramene po tok Vlásenka včetně| HSL| R| P HSL_0330| Metuje od toku Vlásenka po tok Židovka| HSL| R| P HSL_0340| Židovka od státní hranice po ústí do Metuje| HSL| R| P HSL_0350| Dřevíč od pramene po ústí do Metuje| HSL| R| P HSL_0360| Brlenka od pramene po ústí do Metuje| HSL| R| P HSL_0370| Metuje od toku Židovka po tok Střela| HSL| R| S HSL_0380| Olešenka od pramene po ústí do Metuje| HSL| R| P HSL_0405_J| Nádrž Rozkoš na tocích Rozkoš a Rovenský potok| HSL| J| S HSL_0410| Metuje od toku Střela po ústí do Labe, včetně toku Rozkoš od hráze nádrže Rozkoš| HSL| R| P HSL_0420| Trotina od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0430| Piletický potok od pramene po ústí do Labe, včetně Librantického potoka (pramenná část)| HSL| R| P HSL_0440| Labe od toku Metuje po tok Orlice| HSL| R| P HSL_0450| Divoká Orlice od státní hranice po soutok s tokem Červený potok| HSL| R| P HSL_0460| Divoká Orlice od soutoku s tokem Červený potok po vzdutí nádrže Pastviny I| HSL| R| P HSL_0475_J| Nádrž Pastviny I na toku Divoká Orlice| HSL| J| S HSL_0480| Rokytenka od pramene po tok Hvězdná včetně| HSL| R| P HSL_0490| Rokytenka od toku Hvězdná po ústí do toku Divoká Orlice| HSL| R| P HSL_0500| Divoká Orlice od hráze nádrže Pastviny I po tok Zdobnice| HSL| R| P HSL_0510| Zdobnice od pramene po tok Říčka včetně| HSL| R| P HSL_0520| Zdobnice od toku Říčka po ústí do toku Divoká Orlice| HSL| R| P HSL_0530| Divoká Orlice od toku Zdobnice po tok Bělá| HSL| R| P HSL_0540| Bělá od pramene po tok Dlouhá strouha| HSL| R| P HSL_0550| Bělá od toku Dlouhá strouha včetně po tok Kněžná| HSL| R| P HSL_0560| Kněžná od pramene po Uhřínovský potok včetně| HSL| R| P HSL_0570| Kněžná od toku Uhřínovský potok po Javornický potok| HSL| R| P HSL_0580| Javornický potok od pramene po ústí do toku Kněžná| HSL| R| P HSL_0590| Bělá od toku Kněžná po ústí do toku Divoká Orlice a Kněžná od toku Javornický potok po ústí do toku Bělá| HSL| R| P HSL_0600| Brodec od pramene po ústí do toku Divoká Orlice| HSL| R| P HSL_0610| Divoká Orlice od toku Bělá po soutok s tokem Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0620| Tichá Orlice od pramene po Králický potok včetně| HSL| R| P HSL_0630| Tichá Orlice od toku Králický potok po Lipkovský potok| HSL| R| P HSL_0640| Lipkovský potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0650| Tichá Orlice od toku Lipkovský potok po Bystřec včetně| HSL| R| P HSL_0660| Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0670| Lukavický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0680| Tichá Orlice od toku Bystřec po tok Dobroučka| HSL| R| P HSL_0690| Potočnice od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0700| Dobroučka od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0710| Tichá Orlice od toku Dobroučka po tok Třebovka| HSL| R| P HSL_0720| Třebovka od pramene po vzdutí nádrže Hvězda| HSL| R| P HSL_0735_J| Nádrž Hvězda na toku Třebovka| HSL| J| S HSL_0740| Třebovka od hráze nádrže Hvězda po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0750| Skořenický potok od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0760| Čermná od pramene po ústí do toku Tichá Orlice| HSL| R| P HSL_0770| Tichá Orlice od toku Třebovka po ústí do Orlice| HSL| R| P HSL_0780| Orlice od soutoku toků Tichá Orlice a Divoká Orlice po tok Dědina| HSL| R| P HSL_0790| Dědina od pramene po Hluky včetně| HSL| R| P HSL_0800| Dědina od toku Hluky po Brtevský potok| HSL| R| P HSL_0810| Brtevský potok od pramene po ústí do toku Dědina| HSL| R| P HSL_0820| Zlatý potok od toku Dědina po ústí do toku Dědina| HSL| R| P HSL_0830| Dědina od toku Brtevský potok po ústí do Orlice| HSL| R| P HSL_0840| Stříbrný potok od pramene po ústí do Orlice| HSL| R| P HSL_0850| Orlice od toku Dědina po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0860| Ředický potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0870| Loučná od pramene po tok Desná| HSL| R| P HSL_0880| Desná od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P HSL_0890| Končinský potok od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P HSL_0900| Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P HSL_0910| Zadní Lodrantka od pramene po ústí do toku Loučná| HSL| R| P HSL_0920| Loučná od toku Desná po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_0930| Labe od Orlice po tok Chrudimka| HSL| R| P HSL_0940| Chrudimka od pramene po vzdutí nádrže Hamry| HSL| R| P HSL_0955_J| Nádrž Hamry na toku Chrudimka| HSL| J| S HSL_0960| Chrudimka od hráze nádrže Hamry po tok Slubice| HSL| R| P HSL_0970| Slubice od pramene po ústí do toku Chrudimka| HSL| R| P HSL_0980| Chrudimka od Slubice po vzdutí nádrže Seč| HSL| R| P HSL_0995_J| Nádrž Seč na toku Chrudimka| HSL| J| S HSL_1000| Chrudimka od hráze nádrže Seč po Okrouhlický potok včetně| HSL| R| P HSL_1010| Chrudimka od toku Okrouhlický potok po tok Novohradka| HSL| R| P HSL_1020| Novohradka od pramene po tok Krounka| HSL| R| P HSL_1030| Krounka od pramene po tok Kamenická voda včetně| HSL| R| P HSL_1040| Krounka od toku Kamenická voda po ústí do toku Novohradka| HSL| R| P HSL_1050| Žejbro od pramene po Mrákotínský potok včetně| HSL| R| P HSL_1060| Žejbro od toku Mrákotínský potok po ústí do toku Novohradka| HSL| R| P HSL_1070| Ležák od pramene po Kvítecký potok včetně| HSL| R| P HSL_1080| Ležák od toku Kvítecký potok po ústí do toku Novohradka| HSL| R| P HSL_1090| Novohradka od toku Krounka po ústí do toku Chrudimka| HSL| R| P HSL_1100| Chrudimka od toku Novohradka po ústí do Labe| HSL| R| S HSL_1110| Jesenčanský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1120| Černská strouha od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1130| Struha od pramene po Mlýnský potok včetně| HSL| R| P HSL_1140| Struha od toku Mlýnský potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1150| Sopřečský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1160| Brložský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1170| Strašovský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1180| Labe od toku Chrudimka po tok Doubrava| HSL| R| S HSL_1190| Doubrava od pramene po tok Cerhovka| HSL| R| P HSL_1200| Doubrava od toku Cerhovka včetně po Běstvinský potok včetně| HSL| R| P HSL_1210| Doubrava od toku Běstvinský potok po tok Hostačovka| HSL| R| P HSL_1220| Hostačovka od pramene po Babský potok včetně| HSL| R| P HSL_1230| Hostačovka od toku Babský potok po ústí do toku Doubrava| HSL| R| P HSL_1240| Brslenka od pramene po Hluboký potok včetně| HSL| R| P HSL_1250| Brslenka od toku Hluboký potok po ústí do toku Doubrava| HSL| R| P HSL_1260| Doubrava od toku Hostačovka po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1270| Klejnárka od pramene po Paběnický potok včetně| HSL| R| P HSL_1280| Vrchlice od pramene po vzdutí nádrže Vrchlice| HSL| R| P HSL_1295_J| Nádrž Vrchlice na toku Vrchlice| HSL| J| S HSL_1300| Vrchlice od hráze nádrže Vrchlice po ústí do toku Klejnárka| HSL| R| P HSL_1310| Klejnárka od toku Paběnický potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1320| Labe od toku Doubrava po tok Polepka (Chotouchovský potok) včetně| HSL| R| S HSL_1330| Bačovka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1340| Labe od toku Polepka (Chotouchovský potok) po tok Cidlina| HSL| R| S HSL_1350| Cidlina od pramene po tok Porák (Velký Porák)| HSL| R| P HSL_1360| Porák (Velký Porák) od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P HSL_1370| Úlibický potok od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P HSL_1380| Javorka od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P HSL_1390| Králický potok od pramene po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P HSL_1400| Cidlina od toku Porák (Velký Porák) po tok Bystřice| HSL| R| P HSL_1410| Bystřice od pramene po Bašnický potok| HSL| R| P HSL_1420| Bašnický potok od pramene po ústí do Bystřice| HSL| R| P HSL_1430| Bystřice od toku Bašnický potok po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P HSL_1440| Mlýnská Cidlina od toku Cidlina po ústí do toku Cidlina| HSL| R| P HSL_1450| Cidlina od toku Bystřice po vzdutí rybníka Žehuňský| HSL| R| P HSL_1465_J| Rybník Žehuňský na toku Cidlina| HSL| J| S HSL_1470| Cidlina od hráze rybníka Žehuňský po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1480| Labe od toku Cidlina po tok Mrlina| HSL| R| S HSL_1490| Mrlina od pramene po Hasinský potok| HSL| R| P HSL_1500| Hasinský potok od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P HSL_1510| Mrlina od toku Hasinský potok po Štítarský potok| HSL| R| P HSL_1520| Štítarský potok od pramene po Smíchovský potok| HSL| R| P HSL_1530| Smíchovský potok od pramene po ústí do toku Štítarský potok| HSL| R| P HSL_1540| Štítarský potok od toku Smíchovský potok po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P HSL_1550| Velenický potok od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P HSL_1560| Křinecká Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P HSL_1570| Blatnice od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| S HSL_1580| Klobuš od pramene po ústí do toku Mrlina| HSL| R| P HSL_1590| Mrlina od toku Štítarský potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1630| Bečvárka (Miletínský potok) od pramene po ústí do toku Výrovka| HSL| R| P HSL_1640| Šembera od pramene po ústí do toku Výrovka| HSL| R| P HSL_1650| Výrovka od toku Bečvárka po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1660| Vlkava od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1670| Výmola od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_1680| Labe od toku Mrlina po tok Jizera| HSL| R| S HSL_1690| Jizera od státní hranice po tok Mumlava| HSL| R| P HSL_1700| Mumlava (Velká Mumlava) od pramene po tok Milnice| HSL| R| P HSL_1710| Milnice od státní hranice po ústí do toku Mumlava| HSL| R| P HSL_1720| Mumlava (Velká Mumlava) od toku Milnice po tok Jizera| HSL| R| P HSL_1730| Jizera od toku Mumlava po tok Jizerka| HSL| R| P HSL_1740| Jizerka od pramene po tok Cedron včetně| HSL| R| P HSL_1750| Jizerka od toku Cedron po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1760| Jizera od toku Jizerka po tok Oleška| HSL| R| P HSL_1770| Oleška od pramene po tok Rokytka| HSL| R| P HSL_1780| Oleška od toku Rokytka včetně po tok Popelka| HSL| R| P HSL_1790| Popelka od pramene po ústí do toku Oleška| HSL| R| S HSL_1800| Tampelačka od pramene po ústí do toku Oleška| HSL| R| P HSL_1810| Oleška od toku Popelka po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1820| Jizera od toku Oleška po tok Kamenice| HSL| R| P HSL_1830| Kamenice od pramene po vzdutí nádrže Josefův Důl| HSL| R| P HSL_1845_J| Nádrž Josefův Důl na toku Kamenice| HSL| J| S HSL_1850| Kamenice od hráze nádrže Josefův Důl po tok Jedlová| HSL| R| P HSL_1860| Jedlová od pramene po ústí do Kamenice| HSL| R| P HSL_1870| Kamenice od toku Jedlová po tok Černá Desná| HSL| R| P HSL_1880| Černá Desná od pramene po vzdutí nádrže Souš| HSL| R| P HSL_1895_J| Nádrž Souš na toku Černá Desná| HSL| J| S HSL_1900| Černá Desná od hráze nádrže Souš po ústí do Kamenice| HSL| R| P HSL_1910| Kamenice od toku Černá Desná po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1920| Žernovník od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1930| Stebenka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1940| Libuňka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1950| Žehrovka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_1960| Jizera od toku Kamenice po tok Mohelka| HSL| R| P HSL_1970| Mohelka od pramene po Bezděčínský potok včetně| HSL| R| P HSL_1980| Mohelka od toku Bezděčínský potok po tok Oharka| HSL| R| P HSL_1990| Oharka od pramene po ústí do toku Mohelka| HSL| R| P HSL_2000| Ještědka od pramene po ústí do toku Mohelka| HSL| R| P HSL_2010| Mohelka od toku Oharka po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_2020| Kněžmostka od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_2030| Klenice od pramene po ústí do toku Jizera| HSL| R| P HSL_2040| Jizera od toku Mohelka po Strenický potok včetně| HSL| R| P HSL_2050| Jizera od toku Strenický potok po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_2070| Košátecký potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_2080| Černávka od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HSL_2090| Labe od toku Jizera po tok Vltava| HSL| R| S HSL_2140| Labe od toku Čistá po vzdutí nádrže Les Království| HSL| R| P HSL_2390| Rozkoš od pramene po vzdutí nádrže Rozkoš| HSL| R| S HSL_2600| Výrovka od pramene po Ostašovský potok včetně| HSL| R| P HSL_2620| Výrovka od Ostašovského potoka po tok Bečvárka| HSL| R| P HSL_3060| Mratínský potok od pramene po ústí do Labe| HSL| R| P HVL_0010| Teplá Vltava od pramene po tok Řasnice| HVL| R| P HVL_0020| Řasnice od pramene po ústí do toku Teplá Vltava| HVL| R| P HVL_0030| Teplá Vltava od toku Řasnice po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0040| Studená Vltava od státní hranice po tok Světlá| HVL| R| P HVL_0050| Světlá od pramene po ústí do toku Studená Vltava| HVL| R| P HVL_0060| Studená Vltava od toku Světlá po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0070| Vltava od toku Studená Vltava po vzdutí nádrže Lipno I| HVL| R| P HVL_0080| Jezerní potok od pramene po vzdutí nádrže Lipno I| HVL| R| P HVL_0095_J| Nádrž Olšina na toku Olšina| HVL| J| S HVL_0105_J| Nádrž Lipno I na toku Vltava| HVL| J| S HVL_0110| Vltava od hráze nádrže Lipno I po tok Větší Vltavice| HVL| R| P HVL_0120| Větší Vltavice od státní hranice po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0130| Strážný potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0140| Vltava od Větší Vltavice po tok Polečnice (Kájovský potok)| HVL| R| P HVL_0150| Polečnice (Kájovský potok) od pramene po Chvalšinský potok| HVL| R| P HVL_0160| Chvalšinský potok od pramene po tok Polečnice (Kájovský potok)| HVL| R| P HVL_0170| Polečnice (Kájovský potok) od toku Chvalšinský potok po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0180| Jílecký potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0190| Křemžský potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0200| Třebonínský potok od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0210| Vltava od Polečnice po tok Malše| HVL| R| P HVL_0220| Malše od státní hranice po Leopoldschlag Markt| HVL| R| P HVL_0230| Malše od Leopoldschlag Markt po soutok s tokem Tichá| HVL| R| P HVL_0240| Malše od toku Tichá po tok Kamenice| HVL| R| P HVL_0250| Kamenice od pramene po ústí do Malše| HVL| R| P HVL_0260| Malše od Kamenice po tok Černá| HVL| R| P HVL_0270| Pohořský potok od pramene po ústí do toku Černá| HVL| R| P HVL_0280| Černá od státní hranice po ústí do toku Malše| HVL| R| P HVL_0290| Malše od toku Černá po vzdutí nádrže Římov| HVL| R| P HVL_0305_J| Nádrž Římov na toku Malše| HVL| J| S HVL_0310| Malše od hráze nádrže Římov po tok Stropnice| HVL| R| S HVL_0320| Stropnice od pramene po Veveřský potok| HVL| R| P HVL_0330| Veveřský potok od pramene po ústí do Stropnice| HVL| R| P HVL_0340| Stropnice od toku Veveřský potok po Žárský potok| HVL| R| P HVL_0350| Svinenský potok od pramene po ústí do Stropnice| HVL| R| P HVL_0360| Stropnice od toku Žárský potok po ústí do Malše| HVL| R| P HVL_0370| Malše od Stropnice po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0380| Dehtářský potok od pramene po vzdutí rybníka Dehtář| HVL| R| P HVL_0395_J| Rybník Dehtář na toku Dehtářský potok| HVL| J| S HVL_0400| Dehtářský potok od hráze rybníka Dehtář po ústí do toku Vltava| HVL| R| S HVL_0410| Bezdrevský potok od pramene po Olešník (Svatopluk)| HVL| R| P HVL_0420| Olešník (Svatopluk) od pramene po ústí do toku Bezdrevský potok| HVL| R| S HVL_0430| Bezdrevský potok od toku Olešník (Svatopluk) po vzdutí rybníka Bezdrev| HVL| R| P HVL_0445_J| Rybník Bezdrev na toku Bezdrevský potok| HVL| J| S HVL_0450| Kyselá voda od pramene po ústí do toku Vltava| HVL| R| P HVL_0460| Vltava od Malše po vzdutí nádrže Hněvkovice včetně Bezdrevského potoka od hráze rybníka Bezdrev po ústí do toku Vltava| HVL| R| S HVL_0475_J| Nádrž Hněvkovice na toku Vltava| HVL| J| S HVL_0490| Lužnice - hraniční úsek v oblasti České Velenice - Gmünd| HVL| R| P HVL_0500| Tušť (Hrdlořezský potok) od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0510| Dračice od pramene po státní hranici| HVL| R| P HVL_0520| Dračice od státní hranice po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0530| Lužnice od státní hranice po Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| R| P HVL_0545_J| Rybník Kačležský na toku Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| J| S HVL_0555_J| Rybník Staňkovský na toku Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| J| S HVL_0560| Vodoteč I od státní hranice po soutok s tokem Koštěnický (Kačležský) potok| HVL| R| P HVL_0570| Koštěnický (Kačležský) potok od hráze rybníka Staňkovský po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0580| Lužnice od toku Koštěnický (Kačležský) potok po vzdutí rybníka Rožmberk| HVL| R| P HVL_0590| Spolský potok od pramene po vzdutí rybníka Svět| HVL| R| S HVL_0605_J| Rybník Svět na toku Spolský potok| HVL| J| S HVL_0610| Prostřední stoka od počátku po vzdutí rybníka Rožmberk, včetně toku Spolský potok od hráze rybníka Svět| HVL| R| U HVL_0620| Káňovský potok od pramene po vzdutí rybníka Káňov| HVL| R| S HVL_0625_J| Rybník Káňov na toku Káňovský potok| HVL| J| S HVL_0635_J| Rybník Rožmberk na toku Lužnice| HVL| J| S HVL_0640| Miletínský potok od pramene po vzdutí rybníka Dvořiště| HVL| R| P HVL_0646_J| Rybník Dvořiště na toku Miletínský potok| HVL| J| S HVL_0655_J| Rybník Záblatský na toku Ponědražský potok| HVL| J| S HVL_0660| Zlatá stoka| HVL| R| U HVL_0676_J| Rybník Horusický na toku Bukovský potok| HVL| J| S HVL_0680| Lužnice od hráze rybníka Rožmberk po tok Nežárka, včetně toku Miletínský potok od toku Zlatá Stoka| HVL| R| S HVL_0690| Kamenice od pramene po tok Žirovnice| HVL| R| P HVL_0700| Žirovnice od pramene po Počátecký potok| HVL| R| P HVL_0710| Počátecký potok od pramene po ústí do Žirovnice| HVL| R| S HVL_0720| Radouňský potok od pramene po ústí do toku Nežárka| HVL| R| S HVL_0730| Žirovnice od toku Počátecký potok po ústí do toku Nežárka a Nežárka od toku Žirovnice po Hamerský potok| HVL| R| P HVL_0740| Hamerský potok od pramene po Studenský potok| HVL| R| P HVL_0750| Studenský potok od pramene po ústí do toku Hamerský potok| HVL| R| P HVL_0790| Olešná od pramene po ústí do toku Hamerský potok| HVL| R| P HVL_0810| Lásenice od pramene po ústí do toku Nežárka| HVL| R| P HVL_0820| Nová řeka od Lužnice po ústí do toku Nežárka| HVL| R| U HVL_0835_J| Rybník Holná na toku Holenský potok| HVL| J| S HVL_0840| Řečice od pramene po ústí do toku Nežárka| HVL| R| P HVL_0850| Nežárka od toku Hamerský potok po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0860| Bechyňský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0870| Doňovský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| S HVL_0880| Dírenský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0890| Černovický potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0900| Borecký potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0910| Maršovský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0920| Chotovinský potok od pramene po Chýnovský potok| HVL| R| P HVL_0930| Turovecký potok od pramene po ústí do toku Chotovinský potok| HVL| R| P HVL_0940| Chotovinský potok od toku Chýnovský potok po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0950| Lužnice od toku Nežárka po Košínský potok| HVL| R| P HVL_0960| Košínský potok od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_0970| Smutná od pramene po Milevský potok| HVL| R| P HVL_0980| Milevský potok od pramene po ústí do toku Smutná| HVL| R| P HVL_0990| Smutná od toku Milevský potok po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_1000| Židova strouha od pramene po ústí do Lužnice| HVL| R| P HVL_1010| Lužnice od toku Košínský potok po vzdutí nádrže Kořensko| HVL| R| P HVL_1020| Bílinský potok od pramene po ústí do toku Lužnice| HVL| R| P HVL_1035_J| Nádrž Kořensko na toku Vltava| HVL| J| S HVL_1040| Hrejkovický potok od pramene po vzdutí nádrže Orlík I| HVL| R| P HVL_1055_J| Nádrž Orlík I na toku Vltava| HVL| J| S HVL_1060| Vydra od pramene po Roklanský potok| HVL| R| P HVL_1070| Roklanský potok od pramene po Javoří potok| HVL| R| P HVL_1080| Javoří potok od státní hranice po ústí do toku Roklanský potok| HVL| R| P HVL_1090| Roklanský potok od toku Javoří potok po ústí do toku Vydra| HVL| R| P HVL_1100| Hamerský potok od pramene po ústí do toku Vydra| HVL| R| P HVL_1110| Vydra od toku Roklanský potok po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1120| Křemelná od pramene po Slatinný potok| HVL| R| P HVL_1130| Slatinný potok od pramene po ústí do toku Křemelná| HVL| R| P HVL_1140| Prášilský potok od pramene po ústí do toku Křemelná| HVL| R| P HVL_1150| Křemelná od toku Slatinný potok po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1160| Losenice od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1170| Otava od toku Vydra po tok Volšovka| HVL| R| P HVL_1180| Volšovka od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1190| Ostružná od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1200| Nezdický potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1210| Černíčský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1220| Mlýnský potok od pramene po ústí do náhonu z Otavy| HVL| R| S HVL_1230| Březový potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1240| Novosedelský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1250| Otava od toku Volšovka po tok Volyňka| HVL| R| P HVL_1260| Volyňka od pramene po tok Spůlka| HVL| R| P HVL_1270| Spůlka od pramene po ústí do toku Volyňka| HVL| R| P HVL_1280| Peklov od pramene po ústí do toku Volyňka| HVL| R| P HVL_1290| Volyňka od toku Spůlka po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1300| Řepický potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| S HVL_1310| Vítkovský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| S HVL_1320| Brložský potok od pramene po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1330| Blanice od pramene po vzdutí nádrže Husinec| HVL| R| P HVL_1350| Blanice od vzdutí nádrže Husinec po Dubský potok| HVL| R| P HVL_1360| Dubský potok od pramene po ústí do Blanice| HVL| R| P HVL_1370| Zlatý potok od pramene po ústí do Blanice| HVL| R| P HVL_1380| Blanice od toku Dubský potok po Radomilický potok| HVL| R| P HVL_1390| Radomilický potok od pramene po ústí do Blanice| HVL| R| S HVL_1400| Blanice od toku Radomilický potok po ústí do toku Otava| HVL| R| P HVL_1420| Lomnice od pramene po Hradišťský potok| HVL| R| P HVL_1430| Hradišťský potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P HVL_1440| Závišínský potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P HVL_1450| Mračovský potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P HVL_1460| Kostratecký potok od pramene po ústí do Lomnice| HVL| R| P HVL_1470| Lomnice od toku Hradišťský potok po vzdutí nádrže Orlík II| HVL| R| P HVL_1480| Skalice od pramene po Bezděkovský potok| HVL| R| P HVL_1490| Skalice od toku Bezděkovský potok po Hrádecký (Ostrovský) potok| HVL| R| P HVL_1500| Hrádecký (Ostrovský) potok od pramene po ústí do Skalice| HVL| R| P HVL_1510| Skalice od toku Hrádecký (Ostrovský) potok po ústí do Lomnice| HVL| R| P HVL_1525_J| Nádrž Orlík II na toku Otava| HVL| J| S HVL_1530| Lužnice - pramenný úsek od státní hranice po státní hranici| HVL| R| P HVL_2080| Pravostranné přítoky nádrže Lipno I - Rothovský potok, Černá stoka, Ježová, Pestřice| HVL| R| P HVL_2090| Olšina od hráze nádrže Olšina po vzdutí nádrže Lipno I| HVL| R| S HVL_2190| Olšina od pramene po vzdutí nádrže Olšina| HVL| R| P HVL_2410| Otava od Blanice po vzdutí nádrže Orlík II| HVL| R| P HVL_2510| Otava od toku Volyňka po tok Blanice| HVL| R| P HVL_2540| Koštěnický (Kačležský) potok od pramene po vzdutí rybníka Kačležský| HVL| R| P HVL_2640| Koštěnický (Kačležský) potok od hráze rybníka Kačležský po vzdutí rybníka Staňkovský| HVL| R| P HVL_2650| Ponědražský potok od pramene po vzdutí rybníka Záblatský| HVL| R| P HVL_2670| Bukovský potok od pramene po vzdutí rybníka Horusický| HVL| R| P HVL_2750| Ponědražský potok od hráze rybníka Záblatský po ústí do Lužnice| HVL| R| S HVL_2800| Hamerský potok od toku Studenský potok po ústí do toku Nežárka| HVL| R| P HVL_2830| Holenský potok od pramene po vzdutí rybníka Holná| HVL| R| P HVL_2930| Holenský potok od hráze rybníka Holná po ústí do toku Nežárka| HVL| R| S HVL_3030| Vltava od hráze nádrže Hněvkovice po vzdutí nádrže Kořensko| HVL| R| S LNO_0010| Stěnava od státní hranice po státní hranici| LNO| R| P LNO_0020| Šonovský potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P LNO_0030| Bobr od pramene po státní hranici| LNO| R| P LNO_0040| Černý potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P LNO_0050| Jindřichovický potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P LNO_0060| Lužická Nisa od pramene po tok Rýnovická Nisa| LNO| R| P LNO_0070| Lužická Nisa od toku Rýnovická Nisa po Doubský potok| LNO| R| P LNO_0080| Doubský potok od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P LNO_0090| Harcovský potok od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| S LNO_0100| Lužická Nisa od toku Doubský potok po tok Černá Nisa| LNO| R| P LNO_0110| Černá Nisa od pramene po Radčický potok| LNO| R| P LNO_0120| Radčický potok od pramene po ústí do toku Černá Nisa| LNO| R| P LNO_0130| Černá Nisa od toku Radčický potok po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P LNO_0140| Jeřice od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P LNO_0150| Lužická Nisa od toku Černá Nisa po Oldřichovský potok| LNO| R| P LNO_0160| Oldřichovský potok od pramene po ústí do toku Lužická Nisa| LNO| R| P LNO_0170| Mandava/Mandau od pramene po státní hranici| LNO| R| S LNO_0180| Mandava/Mandau od státní hranice po státní hranici| LNO| R| S LNO_0190| Lužnička od pramene po státní hranici| LNO| R| P LNO_0200| Oleška od pramene po státní hranici| LNO| R| P LNO_0210| Smědá od pramene po Černý potok| LNO| R| P LNO_0220| Smědá od toku Černý potok po Sloupský potok| LNO| R| S LNO_0230| Sloupský potok od pramene po ústí do toku Smědá| LNO| R| P LNO_0240| Lomnice od pramene po Ztracený potok| LNO| R| P LNO_0250| Lomnice od toku Ztracený potok po ústí do toku Smědá| LNO| R| P LNO_0260| Řasnice od pramene po ústí do toku Smědá| LNO| R| P LNO_0270| Bulovský potok od pramene po ústí do toku Smědá| LNO| R| P LNO_0280| Smědá od toku Sloupský potok po státní hranici| LNO| R| P LNO_0290| Kočičí potok od pramene po státní hranici| LNO| R| P MOV_0010| Morava od pramene po tok Krupá| MOV| R| P MOV_0020| Krupá od pramene po Stříbrňický potok| MOV| R| P MOV_0030| Kunčický potok od pramene po ústí do toku Krupá| MOV| R| P MOV_0040| Vrbenský potok od pramene po ústí do toku Krupá| MOV| R| P MOV_0050| Krupá od toku Stříbrnický potok včetně po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0060| Branná od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0070| Bušínský potok od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0080| Morava od toku Krupá po tok Desná| MOV| R| P MOV_0090| Desná od pramene po tok Hučivá Desná včetně| MOV| R| P MOV_0100| Desná od toku Hučivá Desná po tok Merta| MOV| R| P MOV_0110| Merta od pramene po Klepáčovský potok| MOV| R| P MOV_0120| Klepáčovský potok od pramene po ústí do toku Merta| MOV| R| P MOV_0130| Merta od toku Klepáčovský potok po ústí do toku Desná| MOV| R| P MOV_0140| Losinka od pramene po ústí do toku Desná| MOV| R| P MOV_0150| Rejchartický potok od pramene po ústí do toku Desná| MOV| R| P MOV_0160| Bratrušovský potok od pramene po ústí do toku Desná| MOV| R| P MOV_0170| Desná od toku Merta po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0180| Morava od toku Desná po soutok s tokem Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0190| Moravská Sázava od pramene po soutok s tokem Ostrovský potok| MOV| R| P MOV_0200| Ostrovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| S MOV_0210| Lukovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0220| Rychnovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0230| Hraniční potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0240| Ospirský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0250| Březná od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0260| Bušínovský potok od pramene po ústí do toku Moravská Sázava| MOV| R| P MOV_0270| Moravská Sázava od toku Ostrovský potok po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0280| Loučka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0290| Mírovka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0300| Rohelnice od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0310| Morava od toku Moravská Sázava po tok Třebůvka| MOV| R| P MOV_0320| Třebůvka od pramene po Kunčinský potok| MOV| R| P MOV_0330| Kunčinský potok od pramene po ústí do toku Třebůvka| MOV| R| P MOV_0340| Třebůvka od toku Kunčinský potok po tok Jevíčka| MOV| R| P MOV_0350| Jevíčka od pramene po Úsobrnský potok| MOV| R| P MOV_0360| Úsobrnský potok od pramene po ústí do toku Jevíčka| MOV| R| P MOV_0370| Nectava od pramene po ústí do toku Jevíčka| MOV| R| P MOV_0380| Jevíčka od toku Úsobrnský potok po ústí do toku Třebůvka| MOV| R| P MOV_0390| Javoříčka od pramene po ústí do toku Třebůvka| MOV| R| P MOV_0400| Třebůvka od toku Jevíčka po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0420| Benkovský potok (Písečné) od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0430| Oskava od pramene po tok Oslava| MOV| R| P MOV_0440| Oslava od pramene po ústí do toku Oskava| MOV| R| P MOV_0450| Sitka (Huzovka) od pramene po Sprchový potok| MOV| R| P MOV_0460| Sitka (Huzovka) od toku Sprchový potok po ústí do toku Oskava| MOV| R| P MOV_0470| Oskava od toku Oslava po ústí do toku Morava| MOV| R| S MOV_0480| Trusovický potok (Trusovka) od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0490| Bystřice od pramene po tok Lichnička| MOV| R| P MOV_0500| Lichnička od pramene po ústí do Bystřice| MOV| R| P MOV_0510| Bystřice od toku Lichnička po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0520| Olešnice (Kokorka) od pramene po ústí do toku Morávka-náhon| MOV| R| P MOV_0530| Morava od toku Třebůvka po tok Bečva| MOV| R| P MOV_0540| Vsetínská Bečva od pramene po Tísňavský potok včetně| MOV| R| P MOV_0550| Miloňovský potok od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0560| Stanovnice (Velká Stanovnice) od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| S MOV_0570| Lušová od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0580| Dinotice od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0590| Zděchovka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0600| Hovízky od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0610| Vsetínská Bečva od toku Tísňavský potok po tok Senice| MOV| R| P MOV_0620| Senice od pramene po tok Pozděchůvka| MOV| R| P MOV_0630| Senice od toku Pozděchůvka včetně po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0640| Jasenice od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0650| Rokytenka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0660| Semetínský potok od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0670| Vsetínská Bečva od toku Senice po tok Ratibořka| MOV| R| S MOV_0680| Ratibořka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| S MOV_0690| Mikulůvka od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| P MOV_0700| Bystřička od pramene po ústí do toku Vsetínská Bečva| MOV| R| S MOV_0710| Vsetínská Bečva od toku Ratibořka po ústí do toku Bečva| MOV| R| S MOV_0720| Rožnovská Bečva od pramene po Solánecký potok| MOV| R| P MOV_0730| Solánecký potok od pramene po ústí do toku Rožnovská Bečva| MOV| R| P MOV_0740| Rožnovská Bečva od toku Solánecký potok po ústí do toku Bečva| MOV| R| S MOV_0750| Loučka od pramene po ústí do toku Bečva| MOV| R| P MOV_0760| Juhyně od pramene po tok Točenka| MOV| R| P MOV_0770| Točenka od pramene po ústí do toku Juhyně| MOV| R| P MOV_0780| Juhyně od toku Točenka po ústí do toku Bečva| MOV| R| S MOV_0790| Bečva od toku Rožnovská Bečva po Opatovický potok| MOV| R| P MOV_0800| Opatovický potok od pramene po ústí do toku Bečva| MOV| R| P MOV_0810| Velička od pramene po ústí do toku Bečva| MOV| R| P MOV_0820| Bečva od toku Opatovický potok po tok Lučnice včetně| MOV| R| P MOV_0830| Bečva od toku Lučnice po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0840| Blata od pramene po tok Deštná včetně| MOV| R| P MOV_0850| Blata od toku Deštná po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0860| Romže od pramene po soutok s tokem Hloučela| MOV| R| S MOV_0870| Hloučela od pramene po Žbánovský potok| MOV| R| P MOV_0880| Žbánovský potok od pramene po ústí do toku Hloučela| MOV| R| P MOV_0890| Hloučela od toku Žbánovský potok po vzdutí nádrže Plumlov| MOV| R| S MOV_0900| Kleštínek od pramene po vzdutí nádrže Plumlov| MOV| R| P MOV_0915_J| Nádrž Plumlov na toku Hloučela| MOV| J| S MOV_0920| Hloučela od hráze nádrže Plumlov po soutok s tokem Romže| MOV| R| S MOV_0930| Vřesůvka od pramene po ústí do toku Valová| MOV| R| P MOV_0940| Valová od soutoku toků Romže a Hloučela po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_0950| Morava od toku Bečva po tok Haná| MOV| R| P MOV_0960| Velká Haná od pramene po ústí do toku Haná| MOV| R| P MOV_0970| Malá Haná od pramene po vzdutí nádrže Opatovice| MOV| R| P MOV_0985_J| Nádrž Opatovice na toku Malá Haná| MOV| J| S MOV_0990| Haná od Malé Hané po Rostěnický potok, včetně Malé Hané od hráze nádrže Opatovice| MOV| R| S MOV_1000| Rostěnický potok od pramene po ústí do toku Haná| MOV| R| P MOV_1010| Haná od toku Rostěnický potok po tok Tištínka (Uhřický potok)| MOV| R| P MOV_1020| Tištínka (Uhřický potok) od pramene po ústí do toku Haná| MOV| R| P MOV_1030| Brodečka (Drahanský potok) od pramene po Ferdinandský (Otaslavický) potok| MOV| R| P MOV_1040| Ferdinandský (Otaslavický) potok od pramene po ústí do toku Brodečka (Drahanský potok)| MOV| R| P MOV_1050| Brodečka (Drahanský potok) od toku Ferdinandský (Otaslavický) potok po ústí do toku Haná| MOV| R| P MOV_1060| Haná od toku Tištínka (Uhřický potok) po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1070| Moštěnka od pramene po Dolnonětčický potok| MOV| R| P MOV_1080| Bystřička od pramene po ústí do toku Moštěnka| MOV| R| P MOV_1090| Kozrálka od pramene po ústí do toku Moštěnka| MOV| R| P MOV_1100| Moštěnka od toku Dolnonětčický potok včetně po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1110| Kotojedka od pramene po tok Olšinka včetně| MOV| R| P MOV_1120| Kotojedka od toku Olšinka po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1130| Rusava od pramene po tok Roštěnka včetně| MOV| R| S MOV_1140| Rusava od toku Roštěnka po ústí do toku Morava| MOV| R| S MOV_1150| Panenský potok od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1160| Mojena od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1170| Morava od toku Haná po tok Dřevnice| MOV| R| S MOV_1180| Dřevnice od pramene po vzdutí nádrže Slušovice| MOV| R| P MOV_1195_J| Nádrž Slušovice na toku Dřevnice| MOV| J| S MOV_1200| Dřevnice od hráze nádrže Slušovice po tok Lutoninka| MOV| R| S MOV_1210| Lutoninka od pramene po ústí do Dřevnice| MOV| R| P MOV_1220| Fryštácký potok od pramene po ústí do Dřevnice| MOV| R| S MOV_1230| Racková od pramene po ústí do Dřevnice| MOV| R| P MOV_1240| Dřevnice od toku Lutoninka po ústí do toku Morava| MOV| R| S MOV_1250| Vrbka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1260| Kudlovický potok od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1270| Březnice od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| S MOV_1280| Salaška od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1290| Morava od toku Dřevnice po tok Olšava| MOV| R| S MOV_1300| Olšava od pramene po Luhačovický potok| MOV| R| S MOV_1310| Ludkovický potok od pramene po ústí do toku Luhačovický potok| MOV| R| P MOV_1320| Luhačovický potok od pramene po ústí do toku Olšava| MOV| R| S MOV_1330| Nivnička (Bystřička) od pramene po ústí do toku Olšava| MOV| R| P MOV_1340| Olšava od toku Luhačovický potok po ústí do toku Morava| MOV| R| S MOV_1350| Okluky od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1360| Dlouhá řeka (Morávka) od pramene po ústí do toku Odlehčovací rameno Moravy, Vnorovy - Uherský Ostroh| MOV| R| P MOV_1370| Velička od pramene po Hrubý potok včetně| MOV| R| P MOV_1380| Velička od toku Hrubý potok po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1390| Morava od toku Olšava po tok Radějovka| MOV| R| P MOV_1400| Sudoměřický potok od pramene po ústí do toku Radějovka| MOV| R| P MOV_1410| Radějovka od pramene po ústí do toku Morava| MOV| R| P MOV_1420| Teplica (Vrbovčanka) od pramene po Liešanský potok| MOV| R| P MOV_1430| Morava od toku Radějovka po státní hranici| MOV| R| S MOV_1440| Vlára od pramene po tok Sviborka včetně| MOV| R| P MOV_1450| Říka od pramene po ústí do toku Vlára| MOV| R| P MOV_1460| Zelenský potok od pramene po ústí do toku Vlára| MOV| R| P MOV_1470| Brůmovka (Kloboucký potok) od pramene po ústí do toku Vlára| MOV| R| P MOV_1480| Vlára od toku Sviborka po státní hranici| MOV| R| P MOV_1490| Drietomice od pramene po státní hranici| MOV| R| P MOV_1500| Klanečnice od pramene po státní hranici| MOV| R| P OHL_0010| Úštěcký potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0020| Luční potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0030| Labe od toku Vltava po tok Ohře| OHL| R| S OHL_0040| Libský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0045_J| Nádrž Stanovice na toku Lomnický potok| OHL| J| S OHL_0050| Ohře/Eger od státní hranice po tok Reslava/Röslau| OHL| R| P OHL_0080| Ohře od hráze nádrže Skalka po Slatinný potok| OHL| R| P OHL_0090| Slatinný potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0100| Sázek od pramene po Stodolský potok| OHL| R| P OHL_0110| Stodolský potok od pramene po ústí do toku Sázek| OHL| R| P OHL_0120| Sázek od soutoku s tokem Stodolský potok po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0130| Plesná/Fleissenbach od státní hranice po tok Lubinka| OHL| R| P OHL_0140| Lubinka od pramene po ústí do toku Plesná| OHL| R| P OHL_0150| Plesná od toku Lubinka po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0160| Odrava/Wondreb od státní hranice po vzdutí nádrže Jesenice| OHL| R| P OHL_0170| Mohelenský potok/Mügelbach od státní hranice po soutok s tokem Odrava| OHL| R| P OHL_0185_J| Nádrž Jesenice na toku Odrava| OHL| J| S OHL_0190| Lipoltovský potok od pramene po ústí do toku Odrava| OHL| R| P OHL_0200| Odrava od hráze nádrže Jesenice po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0210| Libocký potok od pramene po vzdutí nádrže Horka| OHL| R| P OHL_0225_J| Nádrž Horka na toku Libocký potok| OHL| J| S OHL_0230| Libocký potok od hráze nádrže Horka po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0240| Ohře od toku Slatinný potok po tok Velká Libava| OHL| R| P OHL_0250| Libava od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0260| Tisová od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0270| Ohře od toku Libava po tok Svatava| OHL| R| P OHL_0280| Svatava od státní hranice po tok Rotava| OHL| R| P OHL_0290| Rotava od pramene po ústí do toku Svatava| OHL| R| P OHL_0300| Svatava od toku Rotava po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0305_J| Jezero Medard| OHL| J| U OHL_0310| Lobezský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0320| Čistý potok od pramene po ústí do toku Stoka| OHL| R| P OHL_0330| Stoka od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0340| Chodovský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0350| Rolava od pramene po Nejdecký potok| OHL| R| P OHL_0360| Nejdecký potok od pramene po ústí do toku Rolava| OHL| R| P OHL_0370| Rolava od toku Nejdecký potok po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0380| Ohře od toku Svatava po tok Teplá| OHL| R| P OHL_0390| Teplá od pramene po Pramenský potok| OHL| R| P OHL_0400| Pramenský potok od pramene po ústí do toku Teplá| OHL| R| P OHL_0410| Otročínský potok od pramene po ústí do toku Teplá| OHL| R| P OHL_0420| Lomnický potok od pramene po vzdutí nádrže Stanovice| OHL| R| P OHL_0430| Dražovský potok od pramene po vzdutí nádrže Stanovice| OHL| R| P OHL_0450| Lomnický potok od hráze nádrže Stanovice po ústí do toku Teplá| OHL| R| P OHL_0460| Teplá od soutoku s tokem Pramenský potok po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0470| Vitický potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0480| Lučinský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0490| Lomnice od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0500| Ohře od toku Teplá po tok Bystřice| OHL| R| P OHL_0510| Bystřice od pramene po Jáchymovský potok| OHL| R| P OHL_0520| Jáchymovský potok od pramene po ústí do Bystřice| OHL| R| P OHL_0530| Bystřice od toku Jáchymovský potok po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0540| Ohře od Bystřice po Hučivý potok| OHL| R| P OHL_0550| Prunéřovský potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0560| Ohře od toku Hučivý potok po vzdutí nádrže Nechranice| OHL| R| P OHL_0575_J| Nádrž Nechranice na toku Ohře| OHL| J| S OHL_0580| Ohře od hráze nádrže Nechranice po Liboc| OHL| R| P OHL_0590| Liboc od pramene po tok Leska| OHL| R| P OHL_0600| Leska od pramene po ústí do toku Liboc| OHL| R| P OHL_0610| Liboc od toku Leska po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0620| Ohře od toku Liboc po tok Blšanka| OHL| R| P OHL_0630| Blšanka od pramene po Očihovecký potok| OHL| R| P OHL_0640| Očihovecký potok od pramene po ústí do toku Blšanka| OHL| R| P OHL_0650| Blšanka od toku Očihovecký potok po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0660| Ohře od toku Blšanka po tok Chomutovka| OHL| R| P OHL_0670| Chomutovka od pramene po tok Hačka| OHL| R| P OHL_0680| Hačka od pramene po ústí do toku Chomutovka| OHL| R| P OHL_0690| Chomutovka od toku Hačka po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0700| Hrádecký potok od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0710| Žejdlík od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0720| Rosovka od pramene po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_0730| Ohře od toku Chomutovka po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0740| Modla od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0750| Labe od toku Ohře po tok Bílina| OHL| R| S OHL_0760| Bílina od pramene po rozdělovací objekt Březenec (resp. PKP)| OHL| R| P OHL_0770| Podkrušnohorský přivaděč vody (PKP resp. PPV)| OHL| R| U OHL_0780| Bílina od rozdělovacího objektu Březenec (resp. PKP) po tok Loupnice| OHL| R| P OHL_0790| Loupnice od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P OHL_0800| Bílý potok od pramene po tok Bílina| OHL| R| P OHL_0810| Srpina od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P OHL_0820| Bílina od toku Loupnice po tok Bouřlivec| OHL| R| P OHL_0825_J| Jezero Most| OHL| J| U OHL_0830| Bouřlivec od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P OHL_0835_J| Jezero Barbora| OHL| J| U OHL_0840| Bystřice od pramene po ústí do toku Bílina| OHL| R| P OHL_0850| Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok| OHL| R| P OHL_0855_J| Jezero Milada| OHL| J| U OHL_0860| Ždírnický potok od pramene po Zalužanský potok| OHL| R| P OHL_0870| Zalužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok| OHL| R| P OHL_0880| Ždírnický potok od toku Zalužanský potok po ústí do toku Bílina| OHL| R| P OHL_0890| Klíšský potok od pramene po Žďárský potok| OHL| R| P OHL_0900| Klíšský potok od toku Žďárský potok po ústí do toku Bílina| OHL| R| P OHL_0910| Bílina od toku Ždírnický potok po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0920| Luční potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0930| Jílovský potok od pramene po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_0940| Labe od toku Bílina po Jílovský potok| OHL| R| P OHL_0950| Ploučnice od pramene po Panenský potok| OHL| R| P OHL_0960| Panenský potok od pramene po ústí do Ploučnice| OHL| R| P OHL_0970| Ploučnice od toku Panenský potok po tok Svitávka| OHL| R| P OHL_0980| Svitávka od pramene po Boberský potok| OHL| R| P OHL_0990| Boberský potok od pramene po ústí do toku Svitávka| OHL| R| P OHL_1000| Svitávka od toku Boberský potok po ústí do Ploučnice| OHL| R| P OHL_1010| Šporka od pramene po ústí do Ploučnice| OHL| R| P OHL_1020| Ploučnice od toku Svitávka po Robečský potok| OHL| R| P OHL_1050| Robečský potok od pramene po vzdutí nádrže Máchovo jezero| OHL| R| P OHL_1060| Břehyňský potok od pramene po vzdutí nádrže Máchovo jezero| OHL| R| P OHL_1075_J| Nádrž Máchovo jezero na toku Robečský potok| OHL| J| S OHL_1080| Robečský potok od hráze nádrže Máchovo jezero po Bobří potok| OHL| R| P OHL_1090| Bobří potok od pramene po ústí do toku Robečský potok| OHL| R| P OHL_1100| Robečský potok od toku Bobří potok po ústí do Ploučnice| OHL| R| P OHL_1110| Ploučnice od toku Robečský potok po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_1120| Kamenice od pramene po tok Chřibská Kamenice| OHL| R| P OHL_1130| Chřibská Kamenice od pramene po ústí do Kamenice| OHL| R| P OHL_1140| Kamenice od toku Chřibská Kamenice po ústí do Labe| OHL| R| P OHL_1150| Labe od toku Jílovský potok po státní hranici| OHL| R| P OHL_1170| Brtnický potok od pramene po ústí do Křinice| OHL| R| P OHL_1190| Vilémovský potok od pramene po Mikulášovický potok| OHL| R| P OHL_1200| Mikulášovický potok od pramene po ústí do toku Vilémovský potok| OHL| R| P OHL_1210| Vilémovský potok od toku Mikulášovický potok po státní hranici| OHL| R| P OHL_1220| Luční potok od pramene po ústí do toku Vilémovský potok| OHL| R| P OHL_1230| Rožanský potok/Rosenbach po ústí do toku Spree| OHL| R| P OHL_1240| Rybný potok/Gottleuba od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1250| Petrovický potok/Bahra od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1260| Moldavský potok/Freiberger Mulde od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1270| Polava/Pöhlbach od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1280| Přísečnice od pramene po vzdutí nádrže Přísečnice| OHL| R| P OHL_1295_J| Nádrž Přísečnice na toku Přísečnice| OHL| J| S OHL_1310| Černá voda/Jöhstädter Schwarzwasser od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1320| Flájský potok od pramene po vzdutí nádrže Fláje| OHL| R| P OHL_1335_J| Nádrž Fláje na toku Flájský potok| OHL| J| S OHL_1340| Flájský potok od hráze nádrže Fláje po státní hranici| OHL| R| P OHL_1350| Svídnice/Schweinitz od pramene po tok Flájský potok/Flöha| OHL| R| P OHL_1360| Načetínský potok/Natzschung od pramene po Flájský potok| OHL| R| P OHL_1370| Černá/Schwarze Pockau od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1380| Černá od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_1390| Blatenský potok/Breitenbach od pramene po tok Černá| OHL| R| P OHL_1410| Bílý Halštrov/Weisse Elster od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_2075_J| Nádrž Skalka na toku Ohře| OHL| J| S OHL_3060| Reslava/Röslau od státní hranice po ústí do Ohře| OHL| R| P OHL_3160| Křinice od pramene po státní hranici| OHL| R| P OHL_3400| Bystřina od pramene po ústí do Rokytnice| OHL| R| P OHL_3500| Rokytnice/Regnitz od pramene po státní hranici| OHL| R| P R – kategorie řeka, J – kategorie jezero * HMCH – hydromorfologický charakter: P – přirozený, S – silně ovlivněný, U – umělý“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2021. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 48/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 48/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 119 o změně krizového opatření Vyhlášeno 8. 2. 2021, částka 22/2021 * 1\\. v bodu I/1 se za písmeno aj) doplňuje písmeno ak), které zní: * 2\\. v bodu I/3 písmeno c) zní: 48 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. února 2021 č. 119 o změně krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 9. února 2021 od 00:00 hod. mění usnesení vlády ze dne 28. ledna 2021 č. 78, vyhlášené pod č. 31/2021 Sb., tak, že 1. v bodu I/1 se za písmeno aj) doplňuje písmeno ak), které zní: „ak) provozoven, v nichž jsou realizována psychodiagnostická vyšetření, která jsou nedílnou součástí výběrových řízení a následně nezbytnou podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti,“, 2. v bodu I/3 písmeno c) zní: „c) kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, s výjimkou i) praktické výuky a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a praktické přípravy na výkon regulovaného povolání sociální pracovník podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ii) profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, strážníků obecních policií, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a členů jednotek požární ochrany, iii) činností na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a dopravně psychologických vyšetření dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, iv) činností vedoucích k získání zvláštní odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a činností vedoucích k překonání podmínek podle § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v) dalších vzdělávacích akcí a zkoušek z profesních kvalifikací a jiných zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, kurzů s akreditovaným programem podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a rekvalifikačních kurzů zabezpečovaných Úřadem práce České republiky nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, směřujících k získání profesní kvalifikace složením zkoušky podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů; přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti; dále se zakazuje pobyt v motorovém vozidle bez respirátoru alespoň třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu po dobu praktické jízdy s výcvikovým vozidlem v rámci zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,“. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 43/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 43/2021 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 5. 2. 2021, částka 19/2021 43 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. ledna 2021 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně a dodatky ke kolektivním smlouvám vyššího stupně: 1. Dodatek č. 3 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený dne 16. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2021, která byla uzavřena dne 14. 1. 2021 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociací svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2021, která byla uzavřena dne 14. 1. 2021 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy – Asociací svobodných odborů České republiky a Českomoravským svazem zemědělských podnikatelů. 4. Dodatek č. 4 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2017–2023, který byl uzavřen dne 9. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem ECHO, Českým odborovým svazem energetiků a Českým svazem zaměstnavatelů v energetice. 5. Dodatek č. 6 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2017–2020, který byl uzavřen dne 2. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem ECHO a Svazem chemického průmyslu České republiky, z. s. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 42/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 42/2021 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2021-2024, 0,00 % Vyhlášeno 5. 2. 2021, částka 19/2021 42 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 1. února 2021, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2021-2024, 0,00 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2021-2024, 0,00 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika – Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2021–2024, 0,00 % Zkrácený název: ČR, 0,00 %, 24 Pořadové číslo emise: 135. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 10. 2. 2021 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 11. 2024 Datum emise: 12. 2. 2021 Datum splatnosti: 12. 12. 2024 Výnos dluhopisu: 0,00 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006167 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 12. 11. 2024 vylučují. 6. Dluhopis je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. e) zákona o dluhopisech bez výnosu. Oddělení práva na výnos dluhopisu od dluhopisu se vylučuje. 7. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. 8. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 10. 2. 2021 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 12. 12. 2024. Dluhopisy budou splaceny osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 11. 2024. Připadne-li datum splacení dluhopisů na den, který není pracovním dnem, bude tato platba provedena bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moodyʼs na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem. 20. Pokud prospekt schvaluje Česká národní bankabanka, je tento prospekt posouzen Českou národní bankoubankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených, Česká národní bankabanka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a Česká národní bankabanka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu. 21. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 22. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu se v České republice řídí právními předpisy České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 41/2021 Sb.
Nařízení vlády č. 41/2021 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 2. 2021, datum účinnosti 6. 2. 2021, částka 19/2021 * Čl. I - Nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění nařízení vlády č. 308/2020 Sb. a nařízení vlády č. 579/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 2. 2021 41 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. ledna 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 1 odst. 5 a § 4 odst. 5 a 7 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 214/2020 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění nařízení vlády č. 308/2020 Sb. a nařízení vlády č. 579/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 4 zní: „(4) Záruky nemohou být poskytovány podnikatelským subjektům s převažující ekonomickou činností heren, kasin a sázkových kanceláří.“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se středník za slovy „(dále jen „podíl vývozu“)“ nahrazuje slovem „ , přičemž“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; příjemci úvěrů, jejichž hlavním oborem ekonomické činnosti je ubytování, prokáží úvěrující bance namísto podílu vývozu, že podíl ročních tržeb z poskytování služeb zahraničním osobám na území České republiky za poslední účetní období dosáhl alespoň 20 % celkových ročních tržeb“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Zákon č. 39/2021 Sb.
Zákon č. 39/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 4. 2. 2021, částka 17/2021 * Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 4. 2. 2021 39 ZÁKON ze dne 19. ledna 2021, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb. a zákona č. 450/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 se na konci věty třetí nahrazuje tečka středníkem, za který se vkládá text „to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.“. 2. V § 20 odst. 8 se na konci věty čtvrté nahrazuje tečka středníkem, za který se vkládá text „to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34.“. Čl. II Přechodné ustanovení Poplatník, který podal přiznání k dani z příjmů právnických osob přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může snížit základ daně za zdaňovací období, které skončilo v období od 1. 3. 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v dodatečném daňovém přiznání, které je oprávněn podat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 38/2021 Sb.
Zákon č. 38/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 17/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2021 38 ZÁKON ze dne 19. ledna 2021, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto: 1. § 304b zní: „§ 304b (1) Je-li povinný fyzickou osobou, zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 2 a odst. 3 věty první se nevztahují na peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce podle právního předpisu upravujícího výši životního minima. Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný více účtů, které jsou postiženy výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, použije se věta první pouze u toho z účtů, na němž je k okamžiku podání žádosti podle odstavce 2 nejvyšší zůstatek, nedohodne-li se povinný s peněžním ústavem jinak. (2) Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí povinnému na jeho žádost nejvýše jednou v průběhu jednoho řízení o výkonu rozhodnutí, nebo, byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, do skončení všech řízení o výkonu rozhodnutí, u nichž se alespoň částečně překrývá doba od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu do skončení řízení o výkonu rozhodnutí. O tom musí být povinný při nařízení výkonu rozhodnutí poučen. Zřídí-li peněžní ústav účet podle § 304c odst. 1, převede následující pracovní den po jeho zřízení nevyplacené peněžní prostředky podle odstavce 1 povinnému na tento účet. (3) Výplatu peněžních prostředků povinnému podle odstavce 1 oznámí peněžní ústav soudu, který nařídil výkon rozhodnutí. (4) Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Je-li částka podle věty první nižší než částka podle odstavce 1 věty první, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 na částku ve výši podle odstavce 1 věty první. Peněžní prostředky podle věty první nebo věty druhé vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost; odstavec 2 věta první se použije obdobně. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen. (5) Výše životního minima jednotlivce se určí podle právního předpisu upravujícího výši životního minima účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu. Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, v případě podle odstavce 2 věty první se výše životního minima jednotlivce určí podle právního předpisu upravujícího výši životního minima účinného k okamžiku doručení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.“. Poznámka pod čarou č. 80c se zrušuje. 2. Za § 304b se vkládají nové § 304c až 304e, které znějí: „§ 304c (1) Peněžní ústav, kterému soud doručil usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou, je povinen poté, co mu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3, s povinným na jeho žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu vedeném za podmínek podle odstavců 2 až 6, § 304d odst. 4 a § 304e odst. 1 a 2 (dále jen „chráněný účet“) a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti a označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Součástí žádosti je prohlášení povinného, že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet. Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu. Jinak peněžní ústav vede chráněný účet za podmínek, jimiž se řídí účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému; podmínky vedení účtu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, se nesmí měnit v závislosti na tom, zda je či není na něj veden výkon rozhodnutí. Zřízení chráněného účtu oznámí peněžní ústav všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Zjistí-li peněžní ústav, že je ve prospěch povinného veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům do 7 dnů od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil. (2) Ohledně pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit. Na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu do dne, kdy nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2 věty první nebo druhé, na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje. (3) Peněžní ústav, který vede chráněný účet, převede na chráněný účet peněžní prostředky, které byly po zřízení chráněného účtu připsány na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, do konce pracovního dne, v němž byly připsány na účet povinného, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému. (4) Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného, určí povinný v žádosti podle odstavce 1 také účet, ze kterého budou ve prospěch chráněného účtu převáděny peněžní prostředky. Byl-li účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen, nebo na něj přestal být veden výkon rozhodnutí, určí povinný na výzvu peněžního ústavu do 14 dnů od doručení této výzvy další účet vedený u téhož peněžního ústavu, na který je proti němu veden výkon rozhodnutí, z nějž budou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet; číslo dalšího účtu sdělí povinný soudu, který ho bez zbytečného odkladu sdělí dlužníku povinného, plátci mzdy, plátci jiného příjmu nebo dlužníku dítěte podle § 317 odst. 1, kteří byli uvedeni v oznámení podle § 304d odst. 3. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 vyplácí peněžní prostředky podle § 304d odst. 2 na číslo účtu podle sdělení soudu podle věty druhé ode dne následujícího po dni, kdy mu bylo sdělení soudu doručeno. Číslo účtu určeného podle věty druhé oznámí peněžní ústav všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z určeného účtu ke dni určení účtu. (5) Peněžní ústav připíše na chráněný účet pouze peněžní prostředky převedené podle odstavce 3, peněžní prostředky podle § 304b odst. 2 věty poslední a peněžní prostředky, na něž povinnému vznikne vůči peněžnímu ústavu nárok v souvislosti s chráněným účtem. Peněžní ústav nemůže svoji pohledávku s výjimkou pohledávek vzniklých v souvislosti s chráněným účtem započíst proti pohledávce povinného z chráněného účtu. (6) Peněžní ústav nemusí smlouvu o chráněném účtu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit, jestliže by uzavřením smlouvy porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. § 304d (1) Dlužník povinného z pohledávek podle § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo 319, plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle § 299 na písemnou žádost vystaví soudu nebo povinnému bez zbytečného odkladu potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Je-li povinným osoba, k jejímž rukám má dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 plnit vyživovací povinnost, vztahuje se věta první ohledně pohledávky výživného dítěte podle § 317 odst. 1 i na dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 (dále jen „dlužník z výživného“). V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud požádá dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného o vystavení potvrzení na žádost povinného. (2) Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného (dále jen „dlužník z chráněného příjmu“) vyplácí ode dne vystavení potvrzení podle odstavce 1 povinnému do dne, kdy mu bylo doručeno potvrzení podle § 304e odst. 2 věty poslední, z účtu, jehož číslo bylo uvedeno v potvrzení, na účet povinného, jehož číslo je uvedeno v potvrzení, pouze pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle odstavce 1. O tom musí být na formuláři podle odstavce 1 poučen. (3) Soud oznámí na žádost povinného bez zbytečného odkladu peněžnímu ústavu číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 vypláceny, a číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 připisovány. Kopii oznámení zašle soud dlužníkovi z chráněného příjmu. Při vydání oznámení vychází soud z potvrzení podle odstavce 1. (4) Je-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu veden k vydobytí více pohledávek, vztahuje se § 304c odst. 2 až 5 na všechny výkony rozhodnutí vedené na tento účet k okamžiku doručení oznámení peněžnímu ústavu, a na další výkony rozhodnutí, bylo-li usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu dříve, než nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2. § 304e (1) Povinný může mít pouze jeden chráněný účet. Vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soud může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení podle § 304c odst. 1 věty druhé nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje dlužníku z chráněného příjmu v žádosti podle § 304d odst. 1. Usnesení soud doručí oprávněnému, povinnému a všem peněžním ústavům, u nichž byly zřízeny chráněné účty. Peněžním ústavům usnesení doručí do vlastních rukou. Závazek ze smlouvy o chráněném účtu zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení podle věty druhé, nejde-li o peněžní ústav, který má vést chráněný účet. (2) Nestanoví-li se dále jinak, nevztahují se na účet, který byl zřízen jako chráněný, ode dne následujícího po dni, v němž byl účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen nebo na něj přestal být veden výkon rozhodnutí, § 304c, 304d a odstavce 1 a 3; peněžní ústav a povinný se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu. Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného, věta první se použije obdobně ode dne následujícího po marném uplynutí 14denní lhůty podle § 304c odst. 4, v níž měl povinný určit další účet vedený u téhož peněžního ústavu. Peněžní ústav vydá na žádost povinnému potvrzení o tom, že se na účet, který byl zřízen jako chráněný, nevztahují § 304c, 304d a odstavce 1 a 3 nebo že zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu; povinný toto potvrzení zašle bez zbytečného odkladu dlužníku z chráněného příjmu. (3) Poruší-li dlužník z chráněného příjmu povinnost podle § 304d odst. 2, může se oprávněný domáhat, aby mu dlužník z chráněného příjmu zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby dlužník z chráněného příjmu tuto povinnost splnil. O tom musí být dlužník z chráněného příjmu na formuláři podle § 304d odst. 1 poučen. (4) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud poučí povinného podle § 304c, 304d a odstavců 1 až 3.“. 3. V § 306 odst. 1 se slovo „Nařízení“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, nařízení“. 4. V § 306 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; jinak se odstavec 1 použije obdobně. Ve výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se § 307 odst. 3 nepoužije.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 307 odst. 3 větě druhé se za slovo „prostředků“ vkládají slova „nebo ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první“ a za větu druhou se vkládá věta „Byl-li podle § 304b odst. 2 věty první výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první ve dni, který následuje po uplynutí doby podle věty druhé v posledním z těchto řízení.“. 6. V § 317 odst. 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a výživné na dítě“. 7. V § 317 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za dítě podle věty první se považuje nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře.“. Čl. II Přechodné ustanovení V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, se použije § 304b, 306 a § 307 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna exekučního řádu Čl. III V § 42 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.“. Čl. IV Přechodné ustanovení V exekučním řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 42 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; k tomu, že přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla v tomto řízení provedena exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, se nepřihlíží. Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu vydán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí Čl. V V § 8 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, se na konci odstavce 1 doplňuje věta „§ 304b odst. 2 věta první, § 304b odst. 5 věta druhá, § 304c odst. 1 věta pátá, § 304c odst. 1 věta poslední, § 304d odst. 4, § 307 odst. 3 věta třetí a § 309 odst. 3 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 37/2021 Sb.
Zákon č. 37/2021 Sb. Zákon o evidenci skutečných majitelů Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 6. 2021, částka 17/2021 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7) * ČÁST DRUHÁ - POVINNOSTI NĚKTERÝCH OSOB (§ 8 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ (§ 11 — § 54) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 55 — § 57) * ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 58 — § 63) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (§ 64 — § 64) * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 65 — § 65) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.) 37 ZÁKON ze dne 19. ledna 2021 o evidenci skutečných majitelů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) vedení evidence skutečných majitelůskutečných majitelů a b) některá práva a povinnosti vznikající v souvislosti se zjišťováním skutečného majiteleskutečného majitele a zápisem údajů o něm do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů. § 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) zahraničním svěřenským fondemzahraničním svěřenským fondem svěřenský fond nebo jemu strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu, b) právním uspořádánímprávním uspořádáním svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fondzahraniční svěřenský fond, c) skutečným majitelem každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádáníprávní uspořádání, d) strukturou vztahů vztahy, jejichž prostřednictvím jsou právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání vlastněny nebo kontrolovány, e) řetězením vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání prostřednictvím na sebe postupně navázaných osob nebo právních uspořádáníprávních uspořádání nebo na sebe postupně navazujících vztahů, f) větvením vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání prostřednictvím více jednotlivých řetězení, g) osobou ve vrcholném vedení každá fyzická osoba, která zajišťuje každodenní nebo pravidelné řízení výkonu činností právnické osoby, jako je obchodní vedení, a při tom je 1. členem statutárního orgánu právnické osobyčlenem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou v obdobném postavení nebo zastupuje právnickou osobu v tomto orgánu, nebo 2. přímo podřízena statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi, h) evidující osobou právnická osoba, která má skutečného majitele, nebo svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu (dále jen „svěřenský správce“) právního uspořádáníprávního uspořádání, i) platnými údaji údaje o skutečném majiteli v evidenci skutečných majitelů, které nebyly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, j) zápisem provedení 1. prvního zápisu údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, nebo 2. výmazu platných údajů bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, k) automatickým průpisem průpis údajů nebo jejich výmaz bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, vedených ve veřejném rejstříku podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „veřejný rejstřík“), v evidenci svěřenských fondů podle téhož zákona (dále jen „evidence svěřenských fondů“) nebo v základním registru, do evidence skutečných majitelů bez řízení prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy, l) nesrovnalostí stav, kdy platné údaje nebo údaje, které byly z evidence skutečných majitelů vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, nebo stav, kdy v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje. § 4 (1) Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání a) má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %, b) má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %, c) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo d) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky. (2) Rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli. (3) Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. (4) Má se za to, že rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu korporace. (5) Má se za to, že rozhodující vliv v jiné než obchodní korporaci, v bytovém nebo sociálním družstvu nebo v investičním fondu v právní formě akciové společnostiakciové společnosti s proměnným základním kapitálem uplatňuje každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo osobou zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (6) Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu v korporaci se v případě a) řetězení podíly, které mají navázané osoby nebo právní uspořádáníprávní uspořádání, násobí a b) větvení součiny podílů z jednotlivých řetězení sčítají. (7) Pro účely určení skutečného majitele investičního fondu v právní formě akciové společnostiakciové společnosti s proměnným základním kapitálem se nepřihlíží k investičním akciím, ledaže stanovy spojují s těmito akciemi obdobné hlasovací právo jako u zakladatelských akcií. § 5 (1) Platí, že každá osoba ve vrcholném vedení korporace je jejím skutečným majitelemskutečným majitelem, a) nelze-li žádného skutečného majiteleskutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osoběevidující osobě rozumně požadovat, nebo b) uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7. (2) Uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7, a zároveň je skutečným majitelem korporace jiná osoba, platí, že skutečným majitelem korporace je také každá osoba ve vrcholném vedení této korporace. (3) Platí, že skutečný majitel korporace podle odstavce 1 nebo 2 je skutečným majitelem všech korporací v jí podřízené struktuře vztahů, ve kterých je uplatňován rozhodující vliv. § 5a (1) Fundaci, ústav, obecně prospěšnou společnost nebo právní uspořádáníprávní uspořádání v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která v nich uplatňuje rozhodující vliv. (2) Rozhodující vliv ve fundaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování statutárního nebo jiného řídicího orgánu odpovídá jeho vůli. (3) Rozhodující vliv na správu právního uspořádáníprávního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování svěřenského správce odpovídá jeho vůli. § 6 (1) Platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem fundace je vždy také každá fyzická osoba, a) která je jejím zakladatelem, b) která je členem její správní nebo dozorčí rady nebo jejím revizorem nebo osobou v obdobném postavení nebo c) v jejíž osobní podpoře spočívá podle zakladatelského právního jednání fundace její účel. (2) Platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem ústavu nebo obecně prospěšné společnosti je vždy také každá fyzická osoba, která je jejich a) zakladatelem nebo b) ředitelem nebo členem jeho správní nebo dozorčí rady nebo osobou v obdobném postavení. (3) Platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem právního uspořádáníprávního uspořádání je vždy také každá fyzická osoba, která je a) jeho zakladatelem, b) jeho svěřenským správcem, c) oprávněná k výkonu dohledu nad správou právního uspořádáníprávního uspořádání a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného, d) jeho obmyšleným nebo e) z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádáníprávní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšlený. (4) Je-li ve funkci podle odstavců 1 až 3 právnická osoba, platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem fundace, ústavu, obecně prospěšné společnosti nebo právního uspořádáníprávního uspořádání je skutečný majitelskutečný majitel této právnické osoby. § 7 (1) Skutečného majitele nemají a) stát a územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcíobcí, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku a b) česká právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud Česká republika, kraj nebo obecobec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv nebo jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu; v případě obchodní korporace se vždy vyžaduje, aby veškeré podíly v ní měly přímo nebo nepřímo Česká republika, kraj nebo obecobec. (2) Má se za to, že podle odstavce 1 písm. b) skutečného majitele nemají a) školská právnická osoba zřízená státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcíobcí, b) veřejná výzkumná instituce, c) právnická osoba zřízená zákonem nebo mezinárodní smlouvou, d) státní podnik a národní podnik, e) evropské seskupení pro územní spolupráci, f) právnická osoba, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly a podíly na hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obecobec, g) obecně prospěšná společnost a ústav, jejichž zakladatelem je Česká republika, kraj nebo obec, a h) veřejná kulturní instituce. ČÁST DRUHÁ POVINNOSTI NĚKTERÝCH OSOB § 8 (1) Evidující osobaEvidující osoba o svém skutečném majiteliskutečném majiteli nebo o skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání získává a zaznamenává úplné, přesné a aktuální údaje podle § 13 písm. a) až g). (2) Evidující osobaEvidující osoba zaznamenává také kroky učiněné při zjišťování skutečného majiteleskutečného majitele v případech, kdy je skutečným majitelemskutečným majitelem korporace určena osoba ve vrcholném vedení podle § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 5 odst. 3. (3) Evidující osobaEvidující osoba uchovává údaje podle odstavců 1 a 2 po dobu, po kterou je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, a dále 10 let od zániku jejího postavení skutečného majiteleskutečného majitele. Zanikla-li evidující osobaevidující osoba s právním nástupcem, přechází povinnost na něj. (4) Evidující osobaEvidující osoba sdělí na žádost údaje podle odstavců 1 a 2 povinné osobě podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „povinná osoba“) nebo na pokyn Finančnímu analytickému úřadu, soudu, orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky a orgánu Celní správy České republiky. § 9 (1) Evidující osobaEvidující osoba zajistí, aby platné údajeplatné údaje o jejím skutečném majiteliskutečném majiteli nebo o skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání odpovídaly skutečnému stavu. Návrh na zahájení řízení o zápisu podle § 20 nebo žádost podle § 34 musí evidující osobaevidující osoba podat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. (2) Má se za to, že evidující osoba povinnost podle odstavce 1 věty první splnila, byl-li její skutečný majitel nebo skutečný majitel právního uspořádáníprávního uspořádání automaticky propsán podle § 37, 38 nebo § 41 odst. 3. (3) Platí, že evidující osoba povinnost podle odstavce 1 věty první splnila, je-li v evidenci skutečných majitelů zapsán skutečný majitel podle § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 5 odst. 3; to nebrání soudu odstranit nesrovnalost, vyšly-li v řízení o nesrovnalosti najevo údaje, které evidující osoba nemohla zjistit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po ní lze rozumně požadovat. § 10 Skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány, poskytnou evidující osobě ke splnění povinností podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 potřebnou součinnost, včetně sdělení vzniku svého postavení. ČÁST TŘETÍ EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ HLAVA I VEDENÍ A OBSAH EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ § 11 (1) Evidence skutečných majitelůskutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů vede soud, který je příslušný k řízení o zápisu. (3) Zápis do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů provádí soud nebo notář. § 12 (1) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se zapisují nebo automaticky propisují zákonem stanovené údaje o skutečných majitelíchskutečných majitelích právnických osob se sídlem na území České republiky. (2) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se dále zapisují nebo automaticky propisují zákonem stanovené údaje o skutečných majitelíchskutečných majitelích právních uspořádáníprávních uspořádání, jejichž svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku a) na území České republiky, nebo b) mimo území některého z členských států Evropské unie a 1. právní uspořádáníprávní uspořádání je z území České republiky spravováno, 2. právní uspořádáníprávní uspořádání je tvořeno majetkem, který je převážně umístěn na území České republiky, 3. v právním uspořádáníprávním uspořádání je spravována nemovitá věc nacházející se na území České republiky, 4. ve vztahu ke spravovanému majetku navázal na území České republiky obchodní vztah, nebo 5. účelu sledovaného vytvořením právního uspořádáníprávního uspořádání má být dosaženo na území České republiky. (3) Odstavec 2 se nepoužije, je-li u právního uspořádáníprávního uspořádání zapsán jeho skutečný majitelskutečný majitel v evidenci odpovídající evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů vedené podle práva jiného členského státu Evropské unie. § 13 Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se zapíše nebo automaticky propíše a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, datum narození, rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, a státní občanství skutečného majiteleskutečného majitele, b) údaj o povaze postavení skutečného majiteleskutečného majitele, c) údaj o velikosti přímého nebo nepřímého podílu skutečného majiteleskutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení, d) údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majiteleskutečného majitele, není-li založeno podílem, e) popis struktury vztahůstruktury vztahů, existuje-li, včetně údajů v rozsahu podle písmen h) a i) o právnických osobách nebo právních uspořádáníchprávních uspořádáních ve struktuře vztahůstruktuře vztahů a jmen fyzických osob samostatně vystupujících ve struktuře vztahůstruktuře vztahů, f) den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, g) den, do kterého byla fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, h) jméno právnické osoby nebo označení právního uspořádáníprávního uspořádání, o jejichž skutečného majiteleskutečného majitele jde, i) identifikační číslo právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání, o jejichž skutečného majiteleskutečného majitele jde, bylo-li jim přiděleno, j) den, k němuž byl zápis nebo automatický průpisautomatický průpis proveden, k) okamžik, k němuž byly platné údajeplatné údaje zpřístupněny, a l) poznámka o nesrovnalostinesrovnalosti. HLAVA II PŘÍSTUP DO EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ § 14 Veřejný přístup k údajům o skutečném majiteli (1) Ministerstvo umožní komukoli na svých internetových stránkách získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů částečný výpis platných údajůplatných údajů a) o skutečném majiteliskutečném majiteli právnické osoby v rozsahu 1. jména, státu bydliště, roku a měsíce narození, státního občanství skutečného majiteleskutečného majitele, 2. údajů podle § 13 písm. b), c), f) a g) a 3. popřípadě dalších údajů podle § 13 písm. a), k jejichž uveřejnění skutečný majitelskutečný majitel udělil souhlas, nebo dalších údajů, které již jsou uveřejněny ve veřejném rejstříku a byly automaticky propsány podle § 37 nebo 38, b) o skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání v rozsahu údajů podle § 13 písm. a), k jejichž uveřejnění skutečný majitelskutečný majitel udělil souhlas, nebo údajů, které již jsou uveřejněny v evidenci svěřenských fondů a byly automaticky propsány podle § 37, c) podle § 13 písm. h) a i), d) podle § 13 písm. d) a e), jejichž uveřejnění navrhla nebo o ně žádala evidující osobaevidující osoba, anebo které jsou výsledkem automatického průpisuautomatického průpisu podle § 37 nebo 38, a e) podle § 13 písm. j) až l), pokud se týkají údajů podle odstavce 1 písm. a) až d). (2) Ministerstvo umožní komukoli na svých internetových stránkách získat potvrzení o tom, že v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů není o skutečném majiteliskutečném majiteli právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání veden žádný údaj. (3) Údaje podle odstavce 1 ministerstvo uveřejní také prostřednictvím systému propojení evidencí zřízeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující některé aspekty práva obchodních společností2). (4) Odstavce 1 a 3 se nepoužijí v případě údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli a) znepřístupněných podle § 32 nebo 33 a b) právnické osoby, o které byly údaje ve veřejném rejstříku znepřístupněny veřejnosti podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. (5) Částečný výpis podle odstavce 1 nebo potvrzení podle odstavce 2 lze získat pouze v elektronické podobě. § 15 Přístup k některým údajům o skutečném majiteli právního uspořádání (1) Soud, který je příslušný k zápisu, umožní získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů částečný výpis platných údajůplatných údajů v rozsahu údajů o jméně, státu bydliště, roce a měsíci narození a státním občanství skutečného majiteleskutečného majitele právního uspořádáníprávního uspořádání a údajů podle § 13 písm. b) až i) tomu, kdo a) osvědčí zájem v souvislosti s předcházením trestným činůmtrestným činům legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činůmtrestným činům a trestným činůmtrestným činům financování terorismu a podpora a propagace terorismu, nebo b) o to požádá ve vztahu k právnímu uspořádáníprávnímu uspořádání, jehož prostřednictvím je vlastněna nebo kontrolována zahraniční právnická osoba se sídlem mimo některý z členských států Evropské unie. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jsou-li údaje o skutečném majiteliskutečném majiteli znepřístupněny podle § 32. (3) Částečný výpis podle odstavce 1 lze získat pouze v elektronické podobě. § 16 Přístup ke všem údajům o skutečném majiteli (1) Soud, který je příslušný k zápisu, umožní získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů úplný výpis platných údajůplatných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, a) osobě zapsané v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů jako skutečný majitelskutečný majitel, b) osobě, která podala návrh na zahájení řízení o zápisu, k němuž je oprávněna podle § 26, a c) evidující osoběevidující osobě. (2) Ministerstvo umožní způsobem umožňujícím dálkový přístup získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů úplný výpis platných údajůplatných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, a) soudu nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pro účely soudního řízení, b) notáři pro účely zápisu, c) orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízenítrestního řízení a státnímu zastupitelství také pro účely výkonu jiné než trestní působnosti, d) správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy, e) správnímu orgánu pro účely vedení řízení o přestupku, f) zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb, g) Finančnímu analytickému úřadu, České národní bancebance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, h) České národní bancebance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, i) Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost, j) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti, k) Ministerstvu financí pro účely výkonu jeho působnosti podle zákona upravujícího hazardní hry, l) Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro účely výkonu jeho působnosti, m) Státnímu pozemkovému úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle právních předpisů, na základě kterých Státní pozemkový úřad nakládá s majetkem státu, n) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu jeho působnosti, o) povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, p) poskytovateli veřejné finanční podpory pro účely výkonu jeho působnosti podle zákona upravujícího finanční kontrolu, q) řídicímu orgánu, zprostředkujícímu subjektu, certifikačnímu orgánu a auditnímu orgánu pro účely výkonu jejich působnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná ustanovení o evropských strukturálních a investičních fondech3), r) platební agentuře a certifikačnímu subjektu pro účely výkonu jejich působnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky4), s) poskytovateli pro účely vedení řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, t) Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pro účely výkonu její působnosti a u) tomu, o němž tak stanoví jiný zákon. (3) Jsou-li údaje o skutečném majiteli znepřístupněny podle § 32, ministerstvo k nim přístup podle odstavce 2 písm. n) až u) neumožní; to neplatí pro přístup úvěrových a finančních institucí, notářů a advokátůadvokátů, pokud provádějí identifikaci a kontrolu klienta podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. (4) Úplný výpis podle odstavce 2 lze získat pouze v elektronické podobě. § 17 Dálkový přístup (1) Ministerstvo umožní dálkový přístup podle § 16 odst. 2, bude-li zjistitelná identita fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat. Ministerstvo umožní dálkový přístup na žádost po prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci, nebo v případě orgánu veřejné moci také prostřednictvím ohlášení agendy podle zákona upravujícího základní registry. (2) Žádost o zřízení dálkového přístupu podle odstavce 1 lze ministerstvu zaslat pouze v elektronické podobě na formuláři, který ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách; žádost obsahuje a) označení žadatele, b) právní důvod pro zřízení dálkového přístupu, c) jméno, adresu místa pobytu a datum a místo narození fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, d) popřípadě začátek nebo konec platnosti oprávnění fyzické osoby, která bude k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, ne delší než 2 roky ode dne jeho zřízení. (3) Žádá-li o zřízení dálkového přístupu zpravodajská služba, prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, se neprovádí a údaje podle odstavce 2 písm. c) se do žádosti neuvádí. (4) Podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o zřízení dálkového přístupu stanoví ministerstvo vyhláškou. § 18 Doba přístupnosti údajů Údaje o skutečném majiteliskutečném majiteli jsou v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů přístupné podle § 14 až 17 do 5 let ode dne zániku právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání. HLAVA III ZÁPIS SOUDEM § 19 (1) K řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele právnické osoby je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je její obecný soud. K řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele pobočného spolku je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud hlavního spolku. (2) K řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele právního uspořádáníprávního uspořádání je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud svěřenského správce. Má-li svěřenský správce bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, je k řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele příslušný Městský soud v Praze. (3) Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech evidence skutečných majitelůskutečných majitelů z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. (4) Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, předloží věc svému nadřízenému soudu, který o příslušnosti rozhodne. § 20 (1) Řízení o zápisu se zahajuje návrhem na zahájení řízení o zápisu (dále jen „návrh na zápis“). (2) Řízení o zápisu je zahájeno dnem, kdy návrh na zápis podaný podle § 21 došel soudu. Nebylo-li řízení zahájeno, protože návrh na zápis nebyl podán podle § 21, soud o tom navrhovatele vyrozumí. § 21 (1) Návrh na zápis se podává v elektronické podobě. Návrh na zápis u jiné než obchodní korporace nebo právního uspořádáníprávního uspořádání lze podat také v listinné podobě. (2) Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen. (3) Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři, jehož podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou; formulář ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách. § 22 Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, sdělí soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice. § 23 (1) Návrh na zápis musí být doložen písemnostmi o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapsány, ledaže jsou údaje o zapisovaných skutečnostech zjistitelné z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet. Písemnosti se dokládají v elektronické podobě; písemnosti dokládané k návrhu na zápis u jiné než obchodní korporace nebo právního uspořádáníprávního uspořádání lze doložit také v listinné podobě. (2) Písemností dokládající totožnost zahraniční fyzické osobyPísemností dokládající totožnost zahraniční fyzické osoby se rozumí zejména a) výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci obyvatel, b) výpis ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku nebo evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů, c) doklad totožnosti nebo cestovní doklad. (3) Písemností dokládající postavení skutečného majitele nebo strukturu vztahůPísemností dokládající postavení skutečného majitele nebo strukturu vztahů se rozumí zejména a) výpis z veřejného rejstříku nebo ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku nebo evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů, b) zakladatelské právní jednání, c) seznam společníků, d) rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku, e) prohlášení společníků o jednání ve shodě, f) prohlášení evidující osobyevidující osoby nebo skutečného majiteleskutečného majitele o postavení skutečného majiteleskutečného majitele nebo struktuře vztahůstruktuře vztahů, jsou-li založeny na právní skutečnosti, kterou nelze doložit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat, g) prohlášení evidující osobyevidující osoby nebo skutečného majiteleskutečného majitele o postavení skutečného majiteleskutečného majitele nebo struktuře vztahůstruktuře vztahů, nejsou-li založeny na právní skutečnosti. (4) Písemnosti podle odstavců 1 až 3 postačí k návrhu na zápis doložit v prosté kopii. (5) Udělil-li skutečný majitelskutečný majitel souhlas podle § 14 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo § 14 odst. 1 písm. b), dokládá se k návrhu na zápis písemnost prokazující tento souhlas. Souhlas musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo musí být podpis na písemnosti úředně ověřen. (6) Neplyne-li něco jiného z doložených písemností nebo z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet, soud zapíše do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů jako den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, nebo den, do kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, den uvedený v návrhu na zápis. § 24 Písemnosti podle § 23, které jsou v cizím jazyce, se předkládají v originálním znění a současně v prostém překladu do českého jazyka, ledaže soud sdělí navrhovateli, že překlad nevyžaduje. Takové sdělení může soud učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu, a to i ve vztahu k vybraným jazykům. § 25 Návrh na zápis a písemnosti podle § 23 uchovává soud v elektronické podobě. Návrh na zápis a písemnosti doručené v listinné podobě převede soud do elektronické podoby. § 26 (1) Návrh na zápis podává evidující osobaevidující osoba. Návrh na zápis u pobočného spolku může podat také hlavní spolek. (2) Návrh na zápis u založené právnické osoby nebo zřízeného právního uspořádáníprávního uspořádání před jejich vznikem podává osoba, která je podle jiných právních předpisů oprávněna podat návrh na jejich zápis do veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů; návrh na zápis však nelze podat před zahájením řízení o jejich zápisu do veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů. (3) Nepodá-li evidující osobaevidující osoba návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm osvědčí právní zájem a k návrhu na zápis doloží písemnosti podle § 23. § 27 Účastníkem řízení o návrhu na zápis je evidující osobaevidující osoba a navrhovatel, je-li osobou odlišnou od evidující osobyevidující osoby. § 28 (1) Soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže a) byl podán osobou, která k tomu není oprávněna, b) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, c) je nesrozumitelný nebo neurčitý, nebo d) k němu nebyly doloženy písemnosti o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapsány, spolu s překladem těchto písemností podle § 24, ledaže soud sdělí navrhovateli, že překlad nevyžaduje. (2) Soud usnesením návrh na zápis také odmítne, zjistí-li, že před zahájením řízení o zápisu byla notáři podána žádost o zápis údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli téže právnické osoby nebo téhož právního uspořádáníprávního uspořádání a tato žádost dosud není vyřízena. (3) Soud navrhovatele nevyzývá k opravě nebo doplnění návrhu na zápis. V usnesení, kterým soud návrh na zápis odmítne, uvede důvody odmítnutí a poučení, jak lze nedostatky odstranit. § 29 Nebyl-li návrh na zápis odmítnut, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapisují, vyplývají z písemností, které byly k návrhu na zápis doloženy, nebo z údajů zjistitelných z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet. § 30 (1) Soud rozhodne o návrhu na zápis bez jednání. (2) Odvolání je přípustné pouze proti usnesení, kterým soud návrh na zápis zamítá nebo kterým vyhovuje návrhu na zápis podanému podle § 26 odst. 3. (3) Soud provede zápis do 5 pracovních dnů ode dne, kdy usnesení, kterým rozhodl o zápisu, nabylo právní moci. (4) Vyhoví-li soud návrhu na zápis podanému podle § 26 odst. 1 nebo 2 v celém rozsahu, provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí; o zápisu soud evidující osobuevidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů. (5) Soud provede zápis nejdříve ke dni vzniku právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání. § 31 Aniž by o tom vydával rozhodnutí, opraví soud, který je příslušný k zápisu, kdykoli chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v platných údajíchplatných údajích. O opravě soud evidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů. § 32 (1) Navrhne-li to evidující osobaevidující osoba nebo osoba zapsaná v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů jako skutečný majitelskutečný majitel, soud údaje nebo jejich část o skutečném majiteliskutečném majiteli, který není plně svéprávný, v případech hodných zvláštního zřetele v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů znepřístupní, není-li to v rozporu s veřejným zájmem. (2) Návrh na znepřístupnění údajů v případech podle odstavce 1 lze podat i mimo řízení o zápisu. Ustanovení upravující řízení o zápisu se na řízení o znepřístupnění údajů použijí obdobně. (3) Návrh na znepřístupnění údajů lze podat pouze na formuláři, jehož podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou; formulář ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách. § 33 Odvolá-li osoba zapsaná v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů jako skutečný majitelskutečný majitel svůj souhlas s uveřejněním údajů podle § 14 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo § 14 odst. 1 písm. b), soud, který je příslušný k zápisu, tyto údaje znepřístupní, aniž by o tom vydával rozhodnutí. § 33a (1) Soud, který je příslušný k řízení o zápisu, určí na návrh právnické osoby, zda je, nebo není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b). Je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, určí tak i bez návrhu. (2) Rozhodne-li soud, že právnická osoba je právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b), zajistí do 3 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, aby byla tato skutečnost uveřejněna prostřednictvím evidence skutečných majitelů na internetových stánkách ministerstva. HLAVA IV ZÁPIS NOTÁŘEM § 34 (1) Notář provede zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis podle § 26. Ustanovení § 23 a 24 se použijí obdobně; písemnosti, jimiž musí být doložena žádost o zápis skutečného majiteleskutečného majitele obchodní korporace, však mohou být doloženy i v listinné podobě. (2) Pro účely zápisu notářem soud umožní notáři dálkový přístup k návrhům na zápis a písemnostem, které uchovává v elektronické podobě podle § 25. (3) Notář odmítne provést zápis postupem stanoveným v notářském řádu pro odmítnutí notářského úkonu a) z důvodů podle § 28 odst. 1, nebo b) zjistí-li, že před podáním žádosti 1. bylo zahájeno řízení o zápisu údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli téže právnické osoby nebo téhož právního uspořádáníprávního uspořádání a toto řízení se stále vede, nebo 2. byla jinému notáři podána žádost o zápis údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli téže právnické osoby nebo téhož právního uspořádáníprávního uspořádání a tato žádost se stále vyřizuje. (4) Neodmítne-li notář zápis provést, vydá osvědčení pro zápis a po jeho vydání provede dálkovým přístupem zápis ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost podle odstavce 1, nejdříve však ke dni vzniku právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání. (5) Osvědčení pro zápis je veřejnou listinouveřejnou listinou a obsahuje a) jméno notáře a jeho sídlo, b) místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis, c) údaje identifikující evidující osobuevidující osobu, d) údaje o skutečnostech, které se zapisují do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, e) prohlášení notáře o tom, že údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapisují, vyplývají z písemností, které byly k žádosti o zápis doloženy evidující osobouevidující osobou nebo jiným žadatelem o zápis, nebo z údajů zjistitelných z informačního systému veřejné správy, do kterého může notář dálkovým přístupem nahlížet, f) seznam písemností, které byly notáři předloženy evidující osobouevidující osobou nebo jiným žadatelem o zápis do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, a seznam informačních systémů veřejné správy, ze kterých vyplývají údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapisují, g) otisk úředního razítka notáře, h) podpis notáře. § 35 (1) Písemnosti, které byly notáři předloženy v souvislosti se zápisem, notář uchovává v elektronické podobě a po provedení zápisu je elektronicky zašle příslušnému soudu. (2) Notář po provedení zápisu vydá osobě, která o zápis skutečného majiteleskutečného majitele žádala, úplný výpis platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů; notář do 3 pracovních dnů ode dne provedení zápisu zašle tento úplný výpis také evidující osoběevidující osobě, ledaže jde o osobu totožnou s žadatelem. § 36 Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v platných údajíchplatných údajích opraví notář, který zápis provedl, kdykoliv i bez žádosti. O opravě notář evidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů. HLAVA V AUTOMATICKÝ PRŮPIS § 37 (1) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo b) jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu. (2) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako svěřenský správce, nebo b) jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je svěřenským správcem zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu. (3) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel fundace automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do nadačního rejstříku jako zakladatel, člen správní nebo dozorčí rady nebo revizor, nebo b) jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, členem správní nebo dozorčí rady nebo revizorem fundace. (4) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel ústavu automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do rejstříku ústavů jako zakladatel, ředitel nebo člen správní nebo dozorčí rady, nebo b) jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, ředitelem nebo členem správní nebo dozorčí rady ústavu. (5) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel obecně prospěšné společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností jako zakladatel, ředitel nebo člen správní nebo dozorčí rady, nebo b) jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, ředitelem nebo členem správní nebo dozorčí rady obecně prospěšné společnosti. § 38 (1) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel společnosti s ručením omezeným automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 %, nebo b) jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem společnosti s ručením omezeným s podílem větším než 25 %, jsou-li splněny podmínky odstavce 7. (2) Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel akciové společnostiakciové společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její jediný akcionář, nebo b) jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je jediným akcionářem akciové společnostiakciové společnosti, jsou-li splněny podmínky odstavce 7. (3) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel veřejné obchodní společnosti, která nemá více než 3 společníky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána a) v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její společník, nebo b) jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem veřejné obchodní společnosti, jsou-li splněny podmínky odstavce 7. (4) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel spolku, pobočného spolku, zahraničního pobočného spolku, zájmového sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace, společenství vlastníků jednotek, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, okresní a regionální komory podle jiného zákona nebo bytového nebo sociálního družstva automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen jejich statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (5) Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel honebního společenstva, politické strany, politického hnutí, církve, náboženské společnosti a ostatních právnických osob podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která je vedena v registru osob podle zákona upravujícího základní registry (dále jen „registr osob“) jako člen jejich statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. (6) Pro účely automatického průpisu podle odstavce 3 se podíly společníků veřejné obchodní společnosti považují za stejně velké. (7) Pro účely automatického průpisu podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. b) se za podíl zakládající postavení skutečného majitele považuje a) 40% nebo větší podíl v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, b) nepřímý podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti větší než 25 %, nebo c) 40% nebo větší podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti a v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, jde-li o skutečného majitele podle § 5. § 39 Zanikne-li právnická osoba zapisovaná do veřejného rejstříku nebo registru osob nebo právní uspořádáníprávní uspořádání zapisované do evidence svěřenských fondů, automaticky se u nich propíše výmaz platných údajů bez náhrady. § 40 (1) Automatickým průpisem podle § 37 nebo 38 není dotčena možnost, aby byly podle hlavy III nebo IV této části platné údaje vymazány s nahrazením novými údaji. (2) Den zápisu nebo výmazu skutečnosti ve veřejném rejstříku nebo v registru osob působící automatický průpis se automaticky propíše jako den, od kterého nebo do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem; tento údaj nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1. § 41 (1) Byl-li skutečný majitelskutečný majitel zapsán podle hlavy III nebo IV této části, § 38 se nepoužije. (2) Evidující osobaEvidující osoba, která zajistila zápis podle hlavy III nebo IV této části, může navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byl její skutečný majitelskutečný majitel napříště automaticky propsán podle § 38; ustanovení upravující řízení o zápisu nebo zápis notářem se použijí přiměřeně. (3) Je-li u korporace, u které se neuplatní § 38, určen skutečný majitel pouze podle § 4 odst. 5 nebo § 5 odst. 1, může tato korporace v rámci návrhu na zápis navrhnout soudu nebo v rámci žádosti o zápis požádat notáře, aby byla jako její skutečný majitel automaticky propisována každá fyzická osoba, která je ve veřejném rejstříku nebo registru osob zapsána jako člen jejího statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu. HLAVA VI NESROVNALOSTI V EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ Díl 1 Řešení nesrovnalostí v evidenci skutečných majitelů § 42 Oznámení nesrovnalosti (1) Má-li orgán veřejné moci důvodně za to, že při výkonu své činnosti zjistil nesrovnalostnesrovnalost, oznámí ji soudu příslušnému k zápisu; to neplatí, pokud by oznámení nesrovnalosti mohlo ohrozit činnost orgánu veřejné moci. (2) Oznámení nesrovnalostinesrovnalosti musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalostnesrovnalost osvědčují. (3) Povinné osoby oznamují nesrovnalostnesrovnalost za podmínek stanovených zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. § 43 Výzva k odstranění nesrovnalosti Soud, který je příslušný k zápisu, evidující osobu usnesením vyzve k odstranění nesrovnalostinesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení; určí jí přitom k tomu přiměřenou lhůtu. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. § 44 Zahájení řízení o nesrovnalosti (1) Soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalostinesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalostinesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalostinesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43. (2) Řízení o nesrovnalostinesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalostinesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou. (3) Účastníkem řízení o nesrovnalostinesrovnalosti je evidující osobaevidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že v rozporu s § 10 neposkytl evidující osoběevidující osobě potřebnou součinnost. (4) Proti usnesení o zahájení řízení o nesrovnalostinesrovnalosti není odvolání přípustné. § 45 Poznámka o nesrovnalosti (1) Soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalostinesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů poznámku o nesrovnalostinesrovnalosti; soud zápis poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí. (2) Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43. (3) V rámci poznámky o nesrovnalosti se zapíše, v čem je nesrovnalost spatřována, a den zahájení řízení o nesrovnalosti. § 46 Přerušení řízení Soud řízení o nesrovnalostinesrovnalosti přeruší, probíhá-li řízení o zápisu nebo vyřizuje-li se žádost o zápis, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení o nesrovnalostinesrovnalosti. § 47 Dokazování K potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalostinesrovnalosti provede soud i jiné důkazy, než byly účastníkem navrhovány. Důkazy ke zjištění skutečného stavu však provede, jen vyplývají-li z obsahu spisu. § 48 Rozhodnutí (1) Soud rozhodne o nesrovnalostinesrovnalosti zpravidla bez jednání. Soud nařídí jednání, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalostinesrovnalosti. (2) Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti a které údaje v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Lze-li skutečný den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti zjistit jen s velkými obtížemi nebo nelze-li jej zjistit vůbec, uvede soud jako den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti den, ve kterém nesrovnalostnesrovnalost s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem existovala nejdříve. (3) Vyplyne-li to v řízení o nesrovnalosti najevo, soud rozhodne také o tom, že důvodem nesrovnalosti je neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě ze strany skutečného majitele nebo osoby, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány. § 49 Zápis v rámci poznámky o nesrovnalosti (1) Je-li nesrovnalostnesrovnalost vyvrácena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí a) zapíše v rámci poznámky o nesrovnalostinesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, a b) vymaže poznámku o nesrovnalostinesrovnalosti z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů. (2) Je-li nesrovnalostnesrovnalost potvrzena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí a) zapíše v rámci poznámky o nesrovnalostinesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti a dobu trvání nesrovnalostinesrovnalosti, vyšla-li v řízení najevo, b) vymaže nesprávné platné údajeplatné údaje a c) zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. (3) Soud zápis podle odstavce 1 nebo 2 provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí. § 50 Výmaz poznámky o nesrovnalosti Zastaví-li soud řízení o nesrovnalostinesrovnalosti, poznámku o nesrovnalostinesrovnalosti vymaže. Soud výmaz poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí. § 51 Informační povinnost (1) Pokud do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů nebyl evidující osobouevidující osobou zajištěn zápis žádného údaje, soud o tom po marné výzvě podle § 43 vyrozumí správní orgán příslušný k projednání přestupků podle tohoto zákona. (2) Soud po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla nesrovnalostnesrovnalost potvrzena, zašle jeho opis správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona, ledaže soud již vyrozuměl správní orgán podle odstavce 1. Díl 2 Další následky nesrovnalosti § 52 Práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majiteleskutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitelskutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů, nelze vymáhat; to platí bez ohledu na to, kterým právním řádem se právní jednání řídí. § 53 (1) Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádáníprávnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení. (2) Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku také právnické osobě nebo právnímu uspořádáníprávnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele. (3) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl podle odstavce 1 nebo 2 vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká. § 54 (1) Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádáníprávního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení. (2) Vzniklo-li postavení skutečného majitele v období 30 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka, odstavec 1 se na toto rozhodování nepoužije. (3) Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádáníprávního uspořádání, jež nemají v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majiteleskutečného majitele. (4) Rozhodl-li jediný společník v rozporu s odstavcem 1 nebo 3, lze se dovolávat pouze neplatnosti tohoto rozhodnutí podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí jediného společníka rozhodujícího v působnosti nejvyššího orgánu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací. ČÁST ČTVRTÁ PŘESTUPKY § 55 (1) Evidující osobaEvidující osoba se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem podle § 43 zápis žádného údaje do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, nebo b) nezajistí ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí podle § 48, aby byly do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapsány nové údaje, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady. (2) Skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě a toto porušení povinnosti potvrdil soud podle § 48 odst. 3. (3) Za přestupky podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 56 (1) Promlčecí doba přestupku podle § 55 odst. 1 písm. b) činí 1 rok. (2) Evidující osobaEvidující osoba není odpovědná za přestupek podle § 55 odst. 1 písm. b), pokud a) ode dne následujícího po dni vzniku nesrovnalostinesrovnalosti, který je uveden v rozhodnutí podle § 48, do dne zahájení řízení o této nesrovnalostinesrovnalosti soudem uplynula doba alespoň 2 let, nebo b) skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány, v rozporu s § 10 neposkytl potřebnou součinnost evidující osobě a toto porušení povinnosti potvrdil soud podle § 48 odst. 3. § 57 Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má sídlo nebo bydliště podezřelý z přestupku. Má-li podezřelý z přestupku bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je soud, který rozhodl podle § 43 nebo 48. ČÁST PÁTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 58 Použití zákona o zvláštních řízeních soudních Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o zápisu a řízení o nesrovnalostinesrovnalosti ustanovení zákona upravujícího zvláštní řízení soudní. Přechodná ustanovení § 59 (1) Evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů podle tohoto zákona. (2) K údajům, které byly vedeny v evidenci údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které se podle tohoto zákona nezapisují nebo nepropisují do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. Soud tyto údaje vymaže bez řízení; ustanovení části třetí hlavy II se nepoužijí. (3) Údaje o skutečném majiteliskutečném majiteli zaniklé právnické osoby nebo zaniklého právního uspořádáníprávního uspořádání, které nebyly vymazány z evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona automatickým průpisemautomatickým průpisem vymažou z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů bez náhrady. (4) Údaje zapsané do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle § 118f písm. d) zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majiteleskutečného majitele podle tohoto zákona. (5) Údaj o dni, k němuž byl proveden zápis skutečného majiteleskutečného majitele do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za údaj o dni, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem podle tohoto zákona. § 60 (1) Evidující osobaEvidující osoba, která není obchodní korporací a nezajistila zápis žádného údaje o svém skutečném majiteliskutečném majiteli nebo skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní povinnost podle § 9 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Evidující osobaEvidující osoba, která není obchodní korporací a zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteliskutečném majiteli nebo skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údajeplatné údaje odpovídaly požadavkům tohoto zákona. (3) Evidující osobaEvidující osoba, která je obchodní korporací a která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteliskutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. ledna 2019, vznikla-li do 31. prosince 2017, nebo do 15 dnů od svého vzniku, vznikla-li od 1. ledna 2018, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údajeplatné údaje odpovídaly požadavkům tohoto zákona. § 61 (1) Byl-li skutečný majitelskutečný majitel zapsán do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, § 38 se nepoužije. (2) Evidující osobaEvidující osoba, která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteliskutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byl její skutečný majitelskutečný majitel napříště automaticky propsán postupem podle § 38; ustanovení upravující řízení o zápisu nebo zápis notářem se použijí přiměřeně. § 62 Na evidující osobuevidující osobu, která nezajistila zápis žádného údaje o svém skutečném majiteliskutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která se podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za neaktivní, se ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté nepoužijí. § 63 Zrušovací ustanovení Zrušuje se část pátá zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů § 64 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 65e odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup na žádost po prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci, nebo v případě orgánu veřejné moci také prostřednictvím ohlášení agendy podle zákona upravujícího základní registry.“. 2. V § 65e odstavec 5 zní: „(5) Žádost o zřízení dálkového přístupu podle odstavce 4 lze Ministerstvu spravedlnosti zaslat pouze v elektronické podobě na formuláři, který Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách; žádost obsahuje a) označení žadatele, b) právní důvod pro zřízení dálkového přístupu, c) jméno, adresu místa pobytu a datum a místo narození fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, d) popřípadě začátek nebo konec platnosti oprávnění fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, ne delší než 2 roky ode dne jeho zřízení.“. 3. V § 65e se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Žádá-li o zřízení dálkového přístupu zpravodajská služba, prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, se neprovádí a údaje podle odstavce 5 písm. c) se do žádosti neuvádí. (7) Podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o zřízení dálkového přístupu stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.“. 4. V § 65e se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí: ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 65 (1) Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. (2) Ustanovení § 17 odst. 5 až 7 pozbývají účinnosti dnem 1. února 2022. (3) Ustanovení § 65e odst. 8 až 10 zákona č. 304/2013 Sb. pozbývají účinnosti dnem 1. února 2022. Vybraná ustanovení novel Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 245/2022 Sb. Čl. II 1. Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů zajistí, aby automaticky propsané údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byly uvedeny do souladu s ustanoveními části třetí hlavy V zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a aby byly automaticky propsány údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. b) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení povahy postavení skutečného majitele „koncový příjemce“ nebo „osoba s koncovým vlivem“ nebo „koncový příjemce i osoba s koncovým vlivem“ v případě korporací označením „skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb.“ a v případě právních uspořádáníprávních uspořádání a právnických osob, které nejsou korporacemi, označením „skutečný majitel podle § 5a zákona č. 37/2021 Sb.“ a v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení podílu skutečného majitele „podíl na prospěchu“ označením „podíl“. Údaj o podílu na hlasovacích právech a údaj o přímém podílu na prospěchu zapsaný do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje také za údaj o podílu podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Osoby, o kterých podle § 7 písm. h) a j) až n) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platilo, že nemají skutečného majitele, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje o jejich skutečném majiteli odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tyto osoby se do okamžiku prvního zápisu údajů do evidence skutečných majitelů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů. 4. Na právnické osoby a právní uspořádáníprávní uspořádání vzniklé v období 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se po tuto dobu nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů. 5. Osoba, která splnila povinnost podle § 9 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K údajům, které byly zapsány do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které se podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidence skutečných majitelů nezapisují, se nepřihlíží. Tyto údaje nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, to však nebrání provést jejich výmaz na návrh nebo na žádost. 6. Vyhovuje-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav zápisu požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že do okamžiku zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tento stav zápisu nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani nesrovnalosti podle jiného zákona, a v těchto případech se nepoužijí ustanovení § 42 až 51 a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, nepoužijí se ve vztahu k tomuto skutečnému majiteli do okamžiku jeho zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ustanovení § 52 až 54 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Za den, od kterého je skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, se považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Návrh na zápis, který byl doručen soudu, nebo žádost o zápis, která byla podána notáři, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Zápis nebo automatický průpis na základě návrhu doručeného soudu nebo žádosti podané notáři před uplynutím 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se provede nejdříve po uplynutí této doby; lhůta pro provedení zápisu po tuto dobu neběží. 10. Od soudního poplatku za první návrh na zápis doručený nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona a za další návrh, byl-li jemu předcházející návrh odmítnut, se osvobozují osoby podle bodů 3 a 5, a to nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU. 2) Čl. 22 odst. 1 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností, v platném znění. Čl. 31a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, v platném znění. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění. 4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění.
Zákon č. 36/2021 Sb.
Zákon č. 36/2021 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 17/2021 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o oceňování majetku * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST PÁTÁ - Změna veterinárního zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna obecního zřízení * ČÁST SEDMÁ - Změna krajského zřízení * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST DEVÁTÁ - Změna krizového zákona * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o krajském referendu a o změně některých zákonů * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o právu na digitální služby * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 36 ZÁKON ze dne 19. ledna 2021, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. I Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 77a odst. 4 písm. f) se slova „Věstníku právních předpisů kraje území, která jsou smluvně chráněná“ nahrazují slovy „Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů54) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná“. Poznámka pod čarou č. 54 zní: „54) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 78 odstavec 7 zní: „(7) Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních obvodů se týká. Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů54). Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy.“. 3. V § 79 se odstavec 6 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o oceňování majetku Čl. III V § 10 odst. 6 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 237/2020 Sb., se věta druhá zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. IV Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit a) seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv podle § 14a, b) postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.“. ČÁST PÁTÁ Změna veterinárního zákona Čl. V Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. Za § 75 se vkládá nový § 75a, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní: „§ 75a (1) Právní předpis Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních se označuje názvem nařízení Státní veterinární správy. Způsob vyhlášení nařízení Státní veterinární správy a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů77). (2) Nařízení Státní veterinární správy, které se týká územního obvodu kraje nebo jeho části přesahující územní obvod obce, se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a musí být každému přístupné u krajské veterinární správy, krajského úřadu a u všech obecních úřadů, jejichž území se týká. (3) Nařízení Státní veterinární správy, které má celostátní povahu nebo se týká územních obvodů více krajů, se vyvěsí na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně na internetových stránkách Státní veterinární správy. Pokud jsou nařízením Státní veterinární správy podle věty první ukládány povinnosti i jiným subjektům, než jsou chovatelé hospodářských zvířat, zveřejňuje se nařízení také v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci Státní veterinární správy zveřejnění těchto opatření, jejich změny nebo ukončení ihned, jakmile byl o to požádán. (4) Pro ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 17 odst. 1, popřípadě pro změnu nebo ukončení některých z nich ještě před jejich ukončením podle § 17 odst. 1 se použijí přiměřeně odstavce 2 a 3. 77) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 76 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. ČÁST ŠESTÁ Změna obecního zřízení Čl. VI Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 263/2019 Sb., se mění takto: 1. § 12 včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: „§ 12 Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obce (dále jen „právní předpis obce“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů obce stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů57). 57) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 65 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).“. Poznámka pod čarou č. 58 zní: „58) § 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 66b odst. 2 větě poslední se slova „ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58)“. 4. V § 66b odst. 4 větě druhé se slova „uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58)“. 5. V § 66c odst. 2 větě druhé se slova „ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58)“. 6. V § 128 odstavec 1 zní: „(1) Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti.“. 7. V § 128 odst. 2 se za slova „15 dnů“ vkládají slova „ode dne jeho doručení“. 8. V § 128 odst. 5 se za slova „magistrátu v“ vkládají slova „§ 127 a“. ČÁST SEDMÁ Změna krajského zřízení Čl. VII Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 263/2019 Sb., se mění takto: 1. § 8 včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „§ 8 (1) Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady. (2) Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů kraje stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů37). 37) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 18 odst. 1 větě první se slovo „desce,2)“ nahrazuje slovy „desce2) krajského úřadu (dále jen „úřední deska“),“. 3. V § 29 odst. 2 větě poslední se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“)“. 4. V § 31 odst. 3 se slovo „Věstníku“ nahrazuje slovy „Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“. 5. V § 85 odstavec 1 zní: „(1) Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti.“. 6. V § 85 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. ČÁST OSMÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. VIII Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 263/2019 Sb., se mění takto: 1. § 45 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 45 Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy (dále jen „právní předpis hlavního města Prahy“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů hlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů40). 40) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 110 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.“. 3. Na konci § 111 se doplňuje věta „Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.“. 4. V § 112 odstavec 1 zní: „(1) Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti.“. 5. V § 112 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 6. V § 112 odst. 2 se za slova „15 dnů“ vkládají slova „ode dne jeho doručení“. ČÁST DEVÁTÁ Změna krizového zákona Čl. IX V § 3 odst. 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., se věta první nahrazuje větou „Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5).“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Čl. X Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 85 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 92 zní: „(3) Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Způsob vyhlášení nařízení krajské hygienické stanice a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů92). Nařízení krajské hygienické stanice jsou povinny vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení. 92) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 85 se odstavec 4 zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů Čl. XI Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 76 odst. 2 úvodní části ustanovení se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Způsob vyhlášení nařízení Ústavu a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů104). Nařízení Ústavu se neprodleně zveřejní též na internetových stránkách Ústavu, popřípadě též v regionálním nebo celostátním tisku a v rozhlasovém nebo televizním vysílání.“. Poznámka pod čarou č. 104 zní: „5) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 76 odst. 2 úvodní části ustanovení větě páté se slovo „vyhlášení“ nahrazuje slovem „zveřejnění“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. XII Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb. a zákona č. 51/2020 Sb., se mění takto: 1. § 52d včetně nadpisu zní: „§ 52d Rejstřík převodů agend orgánů veřejné moci (1) Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík převodů agend orgánů veřejné moci. V rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci jsou vedeny dokumenty obsahující úkon nebo právní jednání o převedení výkonu agendy orgánu veřejné moci nebo její části na jiný orgán veřejné moci, kterými jsou a) veřejnoprávní smlouva a úkon nebo právní jednání vedoucí k její změně nebo k pozbytí její platnosti, b) dohoda mezi organizačními složkami státu a úkon nebo právní jednání vedoucí k její změně nebo k pozbytí její platnosti, c) rozhodnutí orgánu veřejné moci a úkon vedoucí k jeho změně nebo k pozbytí jeho právních účinků, d) pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci o přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy podle písmene a) nebo dohody mezi organizačními složkami státu podle písmene b) s právními předpisy a e) pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci o odvolání proti rozhodnutí podle písmene d). (2) Orgán veřejné moci, který vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) až e), strana veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 písm. a) nebo strana dohody mezi organizačními složkami státu podle odstavce 1 písm. b) oznámí neprodleně učinění úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 Ministerstvu vnitra v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Oznámení podle odstavce 2 obsahuje a) identifikátor orgánu veřejné moci, který činí oznámení, b) identifikátor orgánu veřejné moci, jehož výkon agendy nebo její části se na základě úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 převádí na jiný orgán veřejné moci, c) identifikátor orgánu veřejné moci, na který se výkon agendy nebo její části na základě úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 převádí, d) identifikátor orgánu veřejné moci, který úkon nebo právní jednání obsažené v dokumentu podle odstavce 1 schválil, e) dobu trvání převodu výkonu agendy orgánu veřejné moci nebo její části na jiný orgán veřejné moci na základě úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1, f) identifikátor dokumentu podle odstavce 1 obsahujícího měněný úkon nebo právní jednání, pokud úkon nebo právní jednání obsažené v tomto dokumentu mění úkon nebo právní jednání obsažené v tomto dokumentu, g) identifikátor dokumentu podle odstavce 1 obsahujícího úkon, který pozbývá právních účinků, nebo právní jednání, které pozbývá platnosti, pokud úkon nebo právní jednání obsažené v tomto dokumentu ruší právní účinky úkonu nebo platnost právního jednání obsažených v tomto dokumentu, h) typ úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 a i) text dokumentu podle odstavce 1 v otevřeném a strojově čitelném formátu. (4) Ministerstvo vnitra na základě oznámení podle odstavce 2 zapíše dokument podle odstavce 1 do rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci a přidělí dokumentu jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci.“. 2. Za § 52d se vkládá nový § 52e, který včetně nadpisu zní: „§ 52e Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností (1) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a f) státní občanství. (2) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 3. § 52e se zrušuje. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o krajském referendu a o změně některých zákonů Čl. XIII Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odst. 2 větě první se slova „uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „zveřejní ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů21)“. Poznámka pod čarou č. 21 zní: „21) Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“. 2. V § 14 větě třetí se slovo „uveřejnění“ nahrazuje slovem „zveřejnění“ a slova „Věstníku právních předpisů kraje“ se nahrazují slovy „Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o hazardních hrách Čl. XIV Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. V § 16 odst. 1 větě poslední se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o právu na digitální služby Čl. XV V zákonu č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, se v § 22 bod 91 zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou částí druhé a třetí, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a s výjimkou části dvanácté čl. XII bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. února 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 35/2021 Sb.
Zákon č. 35/2021 Sb. Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 17/2021 * § 1 - Úvodní ustanovení * § 2 - Vyhlášení právního předpisu * § 3 - Informování o vyhlášení právního předpisu * § 4 - Platnost a účinnost právního předpisu * § 5 - Opravy nesprávností * § 6 - Číslování právních předpisů * § 7 - Nahlížení do Sbírky právních předpisů * § 8 - Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů * § 9 - Přechodná ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2022 35 ZÁKON ze dne 19. ledna 2021 o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Úvodní ustanovení (1) Zřizuje se Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) jako informační systém veřejné správy. Ve Sbírce právních předpisů se a) vyhlašují obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky (dále jen „právní předpis územního samosprávného celku“) a právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak jiný právní předpis (dále jen „právní předpis správního úřadu“), a b) zveřejňují akty stanovené tímto zákonem, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem (dále jen „akt“). (2) Správcem Sbírky právních předpisů (dále jen „správce“) je Ministerstvo vnitra. (3) Sbírka právních předpisů je bezplatně a neomezeně veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Název „Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“ je dovoleno užívat pouze pro Sbírku právních předpisů podle tohoto zákona. § 2 Vyhlášení právního předpisu (1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů. (2) Zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů provede územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zasláním jeho textu v otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. Není-li možné zveřejnit právní předpis nebo jeho část ve strojově čitelném formátu, zveřejní se právní předpis nebo jeho část pouze v otevřeném formátu. (3) Metadata zahrnují a) identifikaci územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, uvedením jeho názvu a identifikačního čísla osoby, bylo-li mu přiděleno, b) druh právního předpisu, c) číslo právního předpisu stanovené podle § 6, d) název právního předpisu, e) datum vydání právního předpisu, f) zákonné zmocnění, na základě kterého byl právní předpis vydán, g) oblast úpravy, h) účinnost, popřípadě předpokládanou účinnost právního předpisu, i) označení právního předpisu, který je rušen nebo měněn, jde-li o změnu či zrušení právního předpisu, a j) datum vyhlášení právního předpisu, byl-li právní předpis vyhlášen postupem podle odstavce 4. (4) Nastane-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů, správce uveřejní oznámení o existenci této překážky na své úřední desce; je-li potřeba během trvání této překážky neprodleně vyhlásit právní předpis územního samosprávného celku nebo právní předpis správního úřadu, vyhlásí se právní předpis zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal. (5) Pomine-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů, správce uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce. Územní samosprávný celek nebo správní úřad, který vyhlásil právní předpis postupem podle odstavce 4, zveřejní neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty první, tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2; toto zveřejnění nemá vliv na platnost a účinnost právního předpisu vyhlášeného postupem podle odstavce 4. § 3 Informování o vyhlášení právního předpisu (1) Správce o vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů vyrozumí územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal. Správce vyznačí ve Sbírce právních předpisů datum a čas vyhlášení právního předpisu. (2) Územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zveřejní oznámení o vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů na své úřední desce po dobu alespoň 15 dnů ode dne, kdy byl o vyhlášení správcem vyrozuměn podle odstavce 1. V oznámení územní samosprávný celek nebo správní úřad uvede označení právního předpisu, datum a čas vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů a zveřejněná metadata. (3) Oznámení o vyhlášení nařízení obceobce s rozšířenou působností zveřejní též obceobce ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností na úředních deskách obecních úřadů po dobu alespoň 15 dnů; bylo-li nařízení vyhlášeno postupem podle § 2 odst. 4, zveřejní úplný text tohoto nařízení. § 4 Platnost a účinnost právního předpisu (1) Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu nabývají platnosti jejich vyhlášením podle § 2. (2) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu účinnosti počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek jejich účinnosti, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni jejich vyhlášení; je-li pro to důvod spočívající v ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. (3) Je-li v právním předpisu územního samosprávného celku nebo v právním předpisu správního úřadu stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni jeho vyhlášení, nabývá právní předpis účinnosti počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení. § 5 Opravy nesprávností (1) Za úplnost a správnost obsahu právního předpisu vyhlášeného ve Sbírce právních předpisů a jeho metadat odpovídá územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal. Provede-li správce opravu metadat podle odstavce 2, odpovídá za jejich správnost. (2) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, rozdíl mezi textem právního předpisu vyhlášeným ve Sbírce právních předpisů a textem tohoto předpisu, který byl schválen příslušným orgánem územního samosprávného celku nebo správním úřadem, nebo nesprávnost v metadatech, provede jejich opravu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. V případě zjevné nesprávnosti může metadata vyhlášených právních předpisů opravit správce. Původní text opraveného právního předpisu nebo metadat zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován. O opravě provedené správcem vyrozumí správce územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal. (3) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění právního předpisu v jiném než otevřeném, popřípadě strojově čitelném formátu, provede opravu zveřejněním právního předpisu v otevřeném a strojově čitelném formátu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. Zjistí-li tuto skutečnost správce, vyzve územní samosprávný celek nebo správní úřad k provedení opravy podle věty první. (4) Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění dokumentu, který není právním předpisem, požádá správce o výmaz tohoto dokumentu ze Sbírky právních předpisů. Zjistí-li tuto skutečnost správce, upozorní na ni územní samosprávný celek nebo správní úřad. (5) Provedení opravy podle odstavců 2 a 3 nemá vliv na vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů. (6) Pro opravu nesprávností právního předpisu, který byl vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, se použijí obdobně odstavce 1 až 5. § 6 Číslování právních předpisů Právní předpisy územního samosprávného celku a právní předpisy správního úřadu se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Pro právní předpisy každého územního samosprávného celku a správního úřadu se vede samostatná číselná řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku. § 7 Nahlížení do Sbírky právních předpisů Územní samosprávný celek umožní v úředních hodinách bezplatně nahlížet do Sbírky právních předpisů v elektronické podobě. § 8 Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů (1) Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní a) rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých ustanovení, b) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku, c) rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku, d) rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku a e) sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku. (2) Ve Sbírce právních předpisů se dále zveřejní a) sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen1), b) rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona2), c) smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny3) území prohlášeno za chráněné, a d) usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat4). (3) Zveřejnění aktů zajistí správce. Orgán, který zveřejňovaný akt vydal, zašle neprodleně jeho text v otevřeném a strojově čitelném formátu prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. (4) Za úplnost a správnost obsahu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů odpovídá ten, kdo je správci zaslal. (5) Zjistí-li ten, kdo akt zaslal ke zveřejnění, rozdíl mezi textem aktu zveřejněným ve Sbírce právních předpisů a skutečným obsahem aktu, provede jeho opravu; postupuje přitom obdobně podle odstavce 3. Původní text aktu zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován. § 9 Přechodná ustanovení (1) Územní samosprávné celky a správní úřady jsou povinny platné a účinné právní předpisy, které se vyhlašují podle tohoto zákona a které byly těmito územními samosprávnými celky nebo správními úřady vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejnit ve Sbírce právních předpisů spolu s jejich metadaty nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Na právní předpisy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nevztahuje povinnost zveřejnit právní předpis ve Sbírce právních předpisů v otevřeném a strojově čitelném formátu. (3) Právní předpisy uvedené v odstavci 1, které nebyly zveřejněny ve Sbírce právních předpisů podle odstavce 1, pozbývají platnosti uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1. (4) Povinnost zveřejnit platné a účinné právní předpisy ve Sbírce právních předpisů se nevztahuje na právní předpisy, které byly vydány zaniklými správními úřady. (5) Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obceobce nebo regulačního plánu, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se podle stavebního zákona považují za opatření obecné povahy, se ve Sbírce právních předpisů nezveřejňují. (6) Akty uvedené v § 8 odst. 2, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona platné, se zveřejní ve Sbírce právních předpisů do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 8 odst. 3 až 5 se použije obdobně. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 31 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) § 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 13 odst. 2 a § 14 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů.
Zákon č. 34/2021 Sb.
Zákon č. 34/2021 Sb. Zákon o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic) Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 5. 2021, částka 17/2021 * ČÁST PRVNÍ - PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC (§ 1 — § 27) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 28 — § 28) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (§ 29 — § 29) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 30 — § 30) Aktuální znění od 1. 7. 2021 34 ZÁKON ze dne 19. ledna 2021 o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět právní úpravy Tento zákon stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) a) pravidla prověřování některých zahraničních investiczahraničních investic z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku a b) některé povinnosti zahraničních investorůzahraničních investorů. § 2 Zahraniční investor (1) Zahraničním investoremZahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investicizahraniční investici v České republice a a) není státním občanem České republiky nebo občanem jiného členského státu Evropské unie, b) nemá sídlo v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo c) je přímo či nepřímo ovládán tím, kdo splňuje požadavky podle písmen a) nebo b). (2) Zahraničním investoremZahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí také svěřenský správce svěřenského fondusvěřenského fondu, který na účet tohoto svěřenského fondusvěřenského fondu uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investicizahraniční investici v České republice, pokud zakladatel nebo svěřenský správce svěřenského fondusvěřenského fondu, osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu, která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného, popřípadě jejíž souhlas takové jmenování nebo odvolání podmiňuje, obmyšlený svěřenského fondusvěřenského fondu, anebo ten, v jehož hlavním zájmu byl svěřenský fondsvěřenský fond zřízen nebo je spravován, není-li obmyšlený, splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c). (3) Svěřenským fondemSvěřenským fondem se pro účely tohoto zákona rozumí také obdobné právní uspořádání zřízené podle zahraniční právní úpravy a svěřenským správcem osoba v obdobném postavení. § 3 Zahraniční investice Zahraniční investicíZahraniční investicí se pro účely tohoto zákona rozumí majetková hodnota v jakékoli podobě, kterou zahraniční investorzahraniční investor poskytnul nebo poskytne za účelem výkonu hospodářské činnosti v České republice, a která zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi umožňuje vykonávat účinnou míru kontroly provádění této hospodářské činnosti. § 4 Změna v osobě ovládající zahraničního investora Dojde-li po uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice ke změně osoby ovládající zahraničního investorazahraničního investora a umožní-li tato změna přímo či nepřímo ovládat zahraničního investorazahraničního investora osobě podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), uplatní se postup stanovený v § 7 nebo 8 obdobně. § 5 Účinná míra kontroly provádění hospodářské činnosti Účinnou mírou kontroly provádění hospodářské činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí a) možnost zahraničního investorazahraničního investora nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv v osobě, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová osoba“); do tohoto podílu se započítávají rovněž podíly osob, které jsou se zahraničním investoremzahraničním investorem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které se zahraničním investoremzahraničním investorem jednají ve shodě, b) členství zahraničního investorazahraničního investora nebo osoby jemu blízké v orgánu cílové osoby, c) možnost zahraničního investorazahraničního investora nakládat s vlastnickými právy k věci, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová věc“), nebo d) jiná míra kontroly, jejímž důsledkem je schopnost zahraničního investorazahraničního investora získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. HLAVA II POSTUPY PŘI PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC Díl 1 Působnost Ministerstva průmyslu a obchodu § 6 (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) a) prověřuje zahraniční investicezahraniční investice, b) vede konzultace, c) vede jednání o podmínkách, d) rozhoduje o zahraničních investicíchzahraničních investicích, e) kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem a rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona. (2) Ministerstvo je kontaktním místem a spolupracuje s příslušnými kontaktními místy Evropské komise a členských států Evropské unie, uplatňuje připomínky za Českou republiku k zahraničním investicímzahraničním investicím v jiných členských státech Evropské unie, zohledňuje připomínky jiných členských států Evropské unie a stanoviska Evropské komise a plní povinnosti vůči Evropské komisi. (3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona spolupracuje též s orgány jiných států příslušnými k prověřování zahraničních investiczahraničních investic a s příslušnými mezinárodními organizacemi a institucemi. Díl 2 Prověřované investice § 7 Bez povolení podle § 14 odst. 1 nebo podmínečného povolení podle § 15 odst. 3 nesmí být uskutečněna zahraniční investicezahraniční investice do a) cílové osoby, která provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace2) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem3), nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí, b) cílové osoby, která provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem4), c) cílové osoby, která je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby5), nebo d) cílové osoby, která vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, v platném znění, nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí. § 8 (1) U zahraničních investiczahraničních investic, které nejsou zahraničními investicemizahraničními investicemi podle § 7 a jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek, může ministerstvo zahájit řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice z moci úřední a) na základě výsledku konzultace, kterou ministerstvu navrhl zahraniční investorzahraniční investor podle § 10 odst. 1, nebo b) do 5 let ode dne dokončení zahraniční investicezahraniční investice, jestliže zahraniční investorzahraniční investor nepodal návrh na konzultaci podle § 10 odst. 1. (2) Dnem dokončení zahraniční investicezahraniční investice podle odstavce 1 písm. b) je a) den uzavření smlouvy nebo poslední ze smluv, jejímž či jejichž účelem je uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice, b) den nabytí účinné míry kontroly provádění hospodářské činnosti, nebo c) den zahájení hospodářské činnosti, podle toho, která z těchto skutečností nastala později. (3) Společně s oznámením o zahájení řízení z moci úřední podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo lhůtu nejdéle 15 dnů ode dne doručení oznámení, během které je zahraniční investorzahraniční investor povinen ministerstvu poskytnout informace podle § 9. (4) Ministerstvo zahájí řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice z moci úřední, a) nepodá-li zahraniční investorzahraniční investor žádost o povolení zahraniční investicezahraniční investice podle § 7, nebo b) vyjde-li po uplynutí 5 let ode dne dokončení zahraniční investicezahraniční investice podle odstavce 1 najevo, že zahraniční investorzahraniční investor jednal tak, aby zakryl skutečnosti, pro které by jinak mohlo být zahájeno řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle odstavce 1 písm. b). Díl 3 Informace a konzultace § 9 Vyžadované informace (1) Zahraniční investorZahraniční investor v žádosti o povolení zahraniční investicezahraniční investice a v návrhu na konzultaci uvede a) obchodní firmu nebo název, sídlo a právo, podle něhož byla právnická osoba založena, pokud se jedná o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu sídla a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, pokud se jedná o fyzickou osobu, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby, c) informace o vlastnické struktuře, včetně informací o konečném investorovi a o tom, kdo zahraničního investorazahraničního investora ovládá, výši jeho podílu a změny těchto skutečností za poslední rok, d) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání zahraničního investorazahraničního investora v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné, e) seznam členských států Evropské unie, ve kterých zahraniční investorzahraniční investor vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech, f) zdroj financování zahraniční investicezahraniční investice, g) výši zahraniční investicezahraniční investice, h) datum dokončení nebo plánovaného dokončení zahraniční investicezahraniční investice, i) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo cílové osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a adresu cílové věci, j) informace o vlastnické struktuře cílové osoby nebo vlastníka cílové věci před uskutečněním zahraniční investicezahraniční investice, včetně informací o konečném investorovi a o tom, kdo cílovou osobu nebo vlastníka cílové věci ovládá, a výši jeho podílu, k) informace o výrobcích nebo službách vyráběných nebo poskytovaných cílovou osobou nebo v cílové věci a o obchodní a podnikatelské činnosti cílové osoby nebo vlastníka cílové věci, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích, l) seznam členských států Evropské unie, ve kterých cílová osoba nebo vlastník cílové věci vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech, m) informace o zapojení cílové osoby do projektů nebo programů v zájmu Evropské unie6) a n) přímý či nepřímý podíl zahraničního investorazahraničního investora na vlastnických a hlasovacích právech v cílové osobě nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě. (2) Ministerstvo si může vyžádat a) od zahraničního investorazahraničního investora další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investicezahraniční investice, b) od cílové osoby nebo vlastníka cílové věci informace podle odstavce 1 písm. j), k) a l), pokud nejsou dostupné zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi, jakož i další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investicezahraniční investice. (3) Ode dne, kdy si ministerstvo vyžádá podklady podle odstavce 2, do jejich předložení neběží lhůta podle § 10 odst. 5 a 6; na tuto dobu může ministerstvo přerušit řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice. (4) Žádost a návrh podle odstavce 1 se předkládají na stanoveném formuláři. Podrobnosti údajů a vzor tohoto formuláře stanoví vláda nařízením. (5) Nedostatečné uvedení informací nebo doložení podkladů nebo uvedení zavádějících nebo nepravdivých informací zahraničním investoremzahraničním investorem může být důvodem pro zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice. § 10 Konzultace (1) Jestliže je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, jehož souhrnný minimální průměrný tištěný náklad činí 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok, podá zahraniční investorzahraniční investor před dokončením zahraniční investicezahraniční investice ministerstvu návrh na konzultaci, zda zahraniční investicezahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. V ostatních případech zahraniční investorzahraniční investor může ministerstvu podat návrh na konzultaci, zda zahraniční investicezahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. (2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, a to současně se žádostí o stanovisko nebo informace k důvodnosti zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí, Policii České republiky a rovněž zpravodajským službám České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), a pokud se zahraniční investicezahraniční investice týká jejich působnosti, též dalším orgánům státu a České národní bancebance. (3) Orgány a osoby podle odstavce 2 poskytnou ministerstvu stanovisko, jehož součástí musí být odůvodnění, nebo informace ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva. V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 2 v této lhůtě stanovisko nebo informace ministerstvu neposkytne, platí, že neshledává důvod řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice zahájit. Ke stanoviskům a informacím poskytnutým po uplynutí této lhůty se nepřihlíží. (4) Jestliže žádný z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo neshledají důvod pro zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, platí, že zahraniční investicezahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu; ustanovení § 9 odst. 5 tím není dotčeno. (5) Oznámení o skutečnosti podle odstavce 4 odešle ministerstvo nejpozději do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi a cílové osobě nebo vlastníku cílové věci. (6) Jestliže některý z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo považují za důvodné zahájit řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, ministerstvo do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci odešle zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi oznámení o jeho zahájení. Díl 4 Vedení řízení o prověření zahraniční investice § 11 Řízení o prověření zahraniční investice (1) Pokud je zahájeno řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytne údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, pokud nebyly dříve poskytnuty podle § 10 odst. 2, a) Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí a Policii České republiky, a pokud se zahraniční investicezahraniční investice týká jejich působnosti, též dalším orgánům státu a České národní bancebance, a to současně se žádostí o stanovisko, b) Ministerstvu financí, a to současně se žádostí o stanovisko, a c) zpravodajským službám a dalším orgánům státu, jejichž působnosti se zahraniční investicezahraniční investice týká a které podle zákona neposkytují stanoviska, a to současně se žádostí o informace. (2) Orgány a osoby podle odstavce 1 poskytnou ministerstvu stanovisko, jehož součástí musí být odůvodnění, nebo informace ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva; na odůvodněnou žádost příslušného orgánu nebo osoby ministerstvo lhůtu přiměřeně prodlouží. (3) V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 1 písm. a) ve lhůtě podle odstavce 2 neposkytne ministerstvu stanovisko nebo nedoručí ministerstvu odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytnou stanovisko v prodloužené lhůtě, platí, že souhlasí s vydáním rozhodnutí o povolení zahraniční investicezahraniční investice nebo rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice bez stanovení podmínek. V případě, že v této lhůtě Ministerstvo financí neposkytne ministerstvu stanovisko nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytne stanovisko v prodloužené lhůtě, platí, že nepovažuje za potřebné se k zahraniční investicizahraniční investici vyjádřit. V případě, že v této lhůtě orgán podle odstavce 1 písm. c) neposkytne ministerstvu informace nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytne informace v prodloužené lhůtě, platí, že relevantními informacemi nedisponuje. § 12 Jednání o podmínkách (1) Pokud v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice ministerstvo obdrží stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že by uskutečnění nebo trvání zahraniční investicezahraniční investice mělo být podmínečné, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vede se zahraničním investoremzahraničním investorem jednání o podmínkách, a to před předložením věci k projednání vládě podle § 13 odst. 1. (2) Důvodem pro vedení jednání o podmínkách podle odstavce 1 mohou být i připomínky členských států Evropské unie nebo stanovisko Evropské komise, které ministerstvo obdrží k zahraniční investicizahraniční investici podle nařízení (EU) 2019/452. (3) Podmínky podle odstavce 1 upravují původní záměr zahraničního investorazahraničního investora tak, aby zahraniční investicízahraniční investicí nedošlo k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Součástí těchto podmínek může být i povinnost zahraničního investorazahraničního investora znovu navrhnout konzultaci při dalším navýšení podílu na hlasovacích právech nebo odpovídajícím zvýšení vlivu v cílové osobě, anebo při změně nebo rozšíření předmětu činnosti zahraničního investorazahraničního investora nebo cílové osoby. (4) Podmínky podle odstavce 1 se nevztahují na období před vydáním rozhodnutí podle § 15 odst. 3. (5) Nedostatečná spolupráce zahraničního investorazahraničního investora při jednání o podmínkách může být důvodem pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice. § 13 Projednání věci vládou (1) Obdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, předloží před vydáním rozhodnutí věc k projednání vládě, a to do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice. (2) Ke lhůtě podle odstavce 1 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ. (3) Po dobu nezbytnou k jednání mezi ministerstvem a zahraničním investoremzahraničním investorem o podmínkách podle § 12 ministerstvo řízení přeruší. (4) Vláda přijme do 45 dnů ode dne, kdy jí byla věc předložena k projednání, usnesení o tom, zda zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Při posuzování věci vláda zohlední možný dopad zahraniční investicezahraniční investice na principy demokratického právního státu, ochranu života a zdraví obyvatel, obranu státu, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy státu, ekonomickou bezpečnost státu a případně další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Díl 5 Rozhodnutí § 14 Rozhodnutí nepodmíněná usnesením vlády (1) Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 7 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o povolení zahraniční investicezahraniční investice. (2) Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice bez stanovení podmínek. (3) Ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice. (4) Ke lhůtě podle odstavce 3 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ. § 15 Rozhodnutí podmíněná usnesením vlády (1) V řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investicezahraniční investice nebo o neudělení povolení zahraniční investicezahraniční investice a v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice, o zákazu uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice nebo o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice, jestliže se vláda usnese, že je takové rozhodnutí nutné z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. (2) V řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o povolení zahraniční investicezahraniční investice a v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice bez stanovení podmínek, jestliže se vláda usnese, že zahraniční investicezahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. (3) Rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investicezahraniční investice a rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice obsahuje rovněž podmínky sjednané podle § 12. (4) Jestliže byly porušeny podmínky stanovené v rozhodnutí o podmínečném povolení nebo v rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice nebo jestliže byla zahraniční investicezahraniční investice uskutečněna v rozporu s rozhodnutím o neudělení povolení nebo o zákazu uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice, a v důsledku toho může dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, může ministerstvo rozhodnout o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice. (5) Rozhodnutí o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice obsahuje rovněž a) zákaz nebo omezení výkonu vlastnických nebo hlasovacích práv zahraničního investorazahraničního investora v cílové osobě nebo nařízení prodeje cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě, pokud je to nezbytné k zajištění bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a b) lhůtu, v rámci které musí být dokončen prodej podle písmene a). (6) Pokud zahraniční investorzahraniční investor prodej cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě neuskuteční ve lhůtě podle odstavce 5 písm. b), může ministerstvo zajistit prodej ve veřejné dražbě nebo mimo veřejnou dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby oprávněné poskytovat investiční služby v České republice. Náklady na prodej jsou hrazeny z výnosů prodeje. (7) Proti rozhodnutí, které bylo podmíněno usnesením vlády, nelze podat rozklad ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Žalobě proti takovému rozhodnutí nebo žádosti o obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno takové rozhodnutí, nelze přiznat odkladný účinek. (8) Bylo-li zrušeno rozhodnutí, jehož nezákonnost souvisí s obsahem usnesení vlády, kterým bylo toto rozhodnutí podmíněno, nemůže stát požadovat regresní úhradu po úřední osobě, která se na vydání rozhodnutí bezprostředně podílela. HLAVA III VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY § 16 (1) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu: a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona údaje z informačního systému evidence obyvatel v rozsahu: a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, ve kterém se narodil, c) pohlaví, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, a f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum narození, c) druh a adresa místa pobytu a d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (4) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností údaje v rozsahu: a) název orgánu veřejné moci, který údaje o rozhodnutích nebo jiných úkonech orgánů veřejné moci, včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy vydal, a identifikátor tohoto orgánu veřejné moci, b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, podle kterého bylo rozhodnutí vydáno, c) jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum narození fyzické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru obyvatel nebo obchodní firma nebo název, adresa sídla právnické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, kterým právo nebo povinnost vznikly, d) název a kód agendy, při jejímž výkonu bylo rozhodnutí vydáno, e) vymezení práva nebo povinnosti subjektů podle písmene c), kterých se rozhodnutí týká, f) údaj, který je rozhodnutím přidělen orgánem veřejné moci, který rozhodnutí vydal, na základě zaevidování rozhodnutí v evidenci dokumentů, a g) datum nabytí právní moci, vykonatelnosti nebo jiných právních účinků rozhodnutí. (5) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje v rozsahu: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby a zahraniční osoby, b) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a c) adresa místa pobytu v České republice ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby a zahraniční osoby. (6) Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z evidence skutečných majitelů údaje o skutečném majiteli v rozsahu: a) jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, b) datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno, c) státní příslušnost a d) údaj o 1. podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, 2. podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo 3. jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z údajů podle odstavců 1 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. HLAVA IV SPOLUPRÁCE V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE § 17 (1) Ministerstvo uplatňuje připomínky za Českou republiku k zahraniční investicizahraniční investici v jiném členském státě Evropské unie, pokud takový postup vyhodnotí jako důvodný. Do tohoto vyhodnocení a přípravy připomínek mohou být zapojeny orgány a osoby podle § 10 odst. 2. (2) Orgány a osoby podle § 10 odst. 2 navrhují ministerstvu uplatnění připomínek podle odstavce 1. Je-li tento návrh podán v návaznosti na oznámení podle odstavce 4, musí být podán ve lhůtě 10 dní ode dne, kdy bylo oznámení vydáno členským státem Evropské unie. (3) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje orgánům a osobám podle § 10 odst. 2 připomínky členských států Evropské unie a stanoviska Evropské komise, které obdrží. (4) Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje orgánům a osobám podle § 10 odst. 2 oznámení o prověřování zahraniční investicezahraniční investice, která obdrží od jiných členských států Evropské unie, pokud takový postup vyhodnotí jako důvodný. (5) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice. HLAVA V OCHRANA UTAJOVANÝCH A CITLIVÝCH INFORMACÍ Spis § 18 (1) Dokumenty, které obsahují utajované informaceutajované informace nebo důvěrné informacedůvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis. (2) Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemiutajovanými informacemi nebo důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi podle nařízení (EU) 2019/452, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení nebo informace o jejich důvěrnosti. Úvahy, kterými se ministerstvo řídilo při jejich hodnocení, a odůvodnění rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi nebo důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi ve smyslu nařízení (EU) 2019/452. § 19 (1) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých byly údaje obsahující toto tajemství odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. (2) Na žádost ministerstva je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých byly údaje obsahující toto tajemství odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují. § 20 Povinnost mlčenlivosti Osoby, které se v souvislosti s řízením nebo konzultací podle tohoto zákona dozvěděly o skutečnostech, které v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku nebo v zájmu jiných osob a jiných členských států vyžadují, aby zůstaly utajeny, jsou povinny o těchto skutečnostech zachovávat mlčenlivost. § 21 Omezení přístupu k informacím Stanoviska a informace poskytované podle tohoto zákona, dokumenty obsahující důvěrné informacedůvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452 a dokumenty, které z těchto stanovisek a informací vycházejí, se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. HLAVA VI SOUDNÍ PŘEZKUM A VÝJIMKY Z POUŽITÍ ZÁKONA Soudní řízení § 22 (1) V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona předseda senátu rozhodne, že účastníku řízení umožní v nezbytném rozsahu přístup k části spisu, která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci, pokud tím nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti státu, jeho svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů, životů nebo zdraví osob nebo činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky; před rozhodnutím si předseda senátu vyžádá vyjádření orgánu, který utajovanou informaciutajovanou informaci poskytl. (2) Projednávání utajovaných informacíutajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí podle tohoto zákona, se provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích s tím, že o rozsahu osob, které se projednávání utajovaných informacíutajovaných informací zúčastní, rozhodne předseda senátu. (3) Na důvěrné informacedůvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452 se v soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona obdobně použijí odstavce 1 a 2. § 23 (1) Dokazování se v soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. Zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky. Obdobně se postupuje také v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem. (2) Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti podle odstavce 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky. § 24 Výjimky z použití § 7 (1) Pokud jde o zahraniční investicizahraniční investici, která je uskutečňována jako součást ozdravných postupů, opatření včasného zásahu nebo řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo která je naléhavě potřebná k odvrácení selhání cílové osoby, která je poskytovatelem finančních služeb, ustanovení § 7 se nepoužije. (2) V případě podle odstavce 1 může ministerstvo zahraniční investicizahraniční investici prověřit z moci úřední podle § 8 odst. 1 písm. b). (3) Informaci, zda se jedná o situaci podle odstavce 1, poskytne ministerstvu se souhlasem cílové osoby Česká národní bankabanka. Tuto informaci poskytne Česká národní bankabanka rovněž zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi. (4) Stane-li se zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 poté, co bylo zahájeno její uskutečňování, zahraniční investicízahraniční investicí podle § 7, použije se na její prověření § 8 obdobně. HLAVA VII PŘESTUPKY § 25 (1) Zahraniční investorZahraniční investor se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice, b) neplní podmínky uložené rozhodnutím o podmínečném povolení zahraniční investicezahraniční investice nebo rozhodnutím o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice, c) uskuteční zahraniční investicizahraniční investici podle § 7, aniž by podal žádost o povolení zahraniční investicezahraniční investice, nebo d) nepodá návrh na konzultaci v případě, že je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku se souhrnným minimálnímprůměrným tištěným nákladem 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu až do 2 % z celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období, nebo od 100 000 Kč do 100 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období nelze zjistit. Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) lze uložit pokutu až do 1 % z celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období, nebo od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období nelze zjistit. § 26 Přestupky podle § 25 projednává ministerstvo. HLAVA VIII PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 27 (1) Tento zákon se s výjimkou § 4 a § 17 odst. 3 a 4 nepoužije na zahraniční investicezahraniční investice dokončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Předávání informací zpravodajskými službami se řídí zákonem o zpravodajských službách7). (3) Ministerstvo může využívat stanoviska a informace získané na základě tohoto zákona pouze pro potřeby výkonu působnosti podle tohoto zákona. Orgány a osoby podle § 11 odst. 1 mohou označit stanovisko nebo informace jako stanovisko nebo informace, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Další nakládání s takto označeným stanoviskem nebo informacemi je možné pouze se souhlasem tohoto orgánu nebo této osoby, a to včetně přístupu cizího státu nebo mezinárodní organizace či instituce k označenému stanovisku nebo informacím. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 28 V § 13 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 47/2002 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) prověřování zahraničních investic,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu § 29 Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 49/2020 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 39 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) Ministerstvu průmyslu a obchodu při provádění řízení o prověření zahraniční investice podle zákona upravujícího prověřování zahraničních investic.“. 2. V § 39 odst. 4 úvodní části ustanovení se text „p)“ nahrazuje textem „q)“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 30 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první § 6 odst. 2 a § 17 odst. 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 11. října 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie. 2) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 3 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů. 6) Čl. 8 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452. 7) § 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 40/2021 Sb.
Zákon č. 40/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii Vyhlášeno 1. 2. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 18/2021 * Čl. I - Zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2021 40 ZÁKON ze dne 28. ledna 2021, kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, se mění takto: 1. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní: „§ 2a Úprava nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře Jestliže některé ze společně posuzovaných osob podle § 7 zákona o státní sociální podpoře vznikl nárok na ošetřovné, považuje se pro účely nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře od splátky náležející za kalendářní měsíc leden 2021 až do splátky náležející za kalendářní měsíc září 2021 podmínka uvedená v § 18 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře za splněnou, a to v tom kalendářním měsíci, ve kterém této společně posuzované osobě vznikl nárok na ošetřovné. Nárok na ošetřovné podle věty první krajská pobočka Úřadu práce ověří z údajů z informačních systémů pojištění upravených v zákoně o nemocenském pojištění v souladu s § 63 zákona o státní sociální podpoře.“. 2. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí: „§ 4a Úprava nároku na dávky státní sociální podpory a zvýšení příspěvku na péči v době epidemie Pro účely zjišťování příjmu rozhodného při přiznání dávek státní sociální podpory poskytovaných v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách se pro splátky dávek náležejících za kalendářní měsíce leden 2021 až září 2021 za příjem nepovažuje ošetřovné. § 4b Úprava nároků v souvislosti s náhradou za vykonání pracovní povinnosti (1) Pro účely zjišťování příjmu rozhodného při přiznání dávek státní sociální podpory poskytovaných v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách se pro splátky dávek náležejících za kalendářní měsíce březen 2020 až prosinec 2021 za příjem nepovažuje náhrada za vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci dle § 35 krizového zákona. (2) Dávka přiznaná nebo vyplacená před účinností § 4b odst. 1 tohoto zákona v nižší částce, než by náležela při použití § 4b odst. 1 tohoto zákona, a dávka nepřiznaná, nezvýšená nebo nevyplacená, ačkoli by při použití § 4b odst. 1 přiznána, zvýšena či vyplacena být měla, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení při použití § 4b odst. 1 náleží, nejpozději však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 30/2021 Sb.
Vyhláška č. 30/2021 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o obalech Vyhlášeno 1. 2. 2021, datum účinnosti 16. 2. 2021, částka 15/2021 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Rozsah vedení evidencí * § 4 - Rozsah a způsob ohlašování údajů z evidencí * § 5 - Minimální rozsah ověření údajů o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu vykázaných autorizované společnosti * § 6 - Minimální rozsah ověření údajů vykázaných autorizované společnosti původci odpadů a osobami zajišťujícími pro ni některé činnosti * § 7 - Pravidla výpočtu využití odpadu z obalů * Pravidla výpočtu recyklace odpadu z obalů * § 8 - (1) Množstvím recyklovaného odpadu z obalů je množství odpadu v místě výpočtu. Množství odpadu z obalů vstupujícího do recyklace zahrnuje dotčené materiály. Nedotčené materiály může zahrnovat pouze v rozsahu, v jakém je jejich přítomnost přípustná pro konk * § 9 - (1) Množství recyklovaného odpadu z obalů nezahrnuje neobalové materiály shromážděné spolu s odpadem z obalů, zejména odpad ze stejného materiálu, který nepochází z obalů, a zbytky výrobků, které obaly obsahovaly. * § 10 - (1) Za množství recyklovaného odpadu z obalů lze taktéž považovat hmotnost výstupu z třídicího zařízení, který směřuje do procesu recyklace, pokud v tomto procesu nedochází k významnému poklesu hmotnosti skutečně recyklovaných odpadů z obalů oproti výstupu * § 11 - (1) Množstvím recyklovaných kovových odpadů z obalů oddělených od škváry ze spalování se rozumí hmotnost kovů oddělených od škváry vznikající na výstupu ze spalovacího procesu zařízení provádějících proces energetického využití nebo spalování a určených k * § 11a - Pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví * § 11b - Minimální rozsah a způsob informování spotřebitele a působení na změnu jeho chování * § 11c - Druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle § 9a odst. 1 zákona * § 12 - Přechodná ustanovení * § 13 - Zrušovací ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. Aktuální znění od 20. 4. 2023 (95/2023 Sb.) 30 VYHLÁŠKA ze dne 26. ledna 2021 o provedení některých ustanovení zákona o obalech Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 50 odst. 2 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 149/2017 Sb. a zákona č. 545/2020 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 9a odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 4, § 15 odst. 4, § 21b odst. 7, § 23 odst. 5 a § 23a odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a stanoví a) rozsah vedení evidencí, b) rozsah a způsob ohlašování údajů z těchto evidencí, c) minimální rozsah ověření údajů 1. o množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu vykázaných autorizované společnosti a 2. vykázaných autorizované společnosti původci odpadů a osobami zajišťujícími pro ni některé činnosti, d) pravidla výpočtu využití odpadu z obalůobalů, e) pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových obalůobalů uvedených v části B přílohy č. 4 k zákonu (dále jen „jednorázová plastová nápojová lahev“), f) minimální rozsah a způsob informování spotřebitelespotřebitele a působení na změnu jeho chování, g) druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalůobalů podle § 9a odst. 1 zákona. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dotčenými materiálydotčenými materiály materiály odpadů z obalůobalů, které jsou zpracovány v rámci dané recyklace na výrobkyvýrobky, materiály nebo látky, které nejsou odpadem, b) nedotčenými materiálynedotčenými materiály odpadové materiály, které nejsou v rámci dané recyklace zpracovány na výrobkyvýrobky, materiály nebo látky, které nejsou odpadem, c) předběžným zpracovánímpředběžným zpracováním jakékoli zpracování, kterému jsou materiály odpadů z obalůobalů podrobeny před recyklací; to zahrnuje kontrolu, třídění a jiné přípravné činnosti sloužící k odstranění nedotčených materiálůnedotčených materiálů a k zajištění vysoce kvalitní recyklace, d) místem výpočtu místo, kde materiály odpadů z obalůobalů vstupují do recyklace, kterou je odpad přepracován na výrobkyvýrobky, materiály nebo látky, které nejsou odpadem, nebo místo, kde odpadové materiály přestávají být odpadem v důsledku přípravných činností před přepracováním, e) místem měření místo, kde je provedeno měření hmotnosti odpadových materiálů s cílem určit množství odpadu v místě výpočtu, f) cyklemcyklem obrátka, kterou opakovaně použitelný obalobal provede od chvíle, kdy je uveden na trh spolu se zbožím, které má obsahovat a chránit a jehož manipulaci, dodávku nebo prezentaci má umožnit, až do chvíle, kdy je zaslán zpět k opakovanému použití do systému pro opakovaně použitelné obalysystému pro opakovaně použitelné obaly za účelem opětovného uvedení na trh spolu se zbožím, g) systémem pro opakovaně použitelné obalysystémem pro opakovaně použitelné obaly organizační, technická nebo finanční opatření, která zajistí, aby opakovaně použitelné obalyobaly prošly více cyklycykly. § 3 Rozsah vedení evidencí (1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, vede průběžně evidenci o obalech nejméně v rozsahu údajů stanovených ohlašovací povinností podle § 4 odst. 1 až 4. (2) Autorizovaná společnost vede nejméně v rozsahu údajů stanovených ohlašovací povinností podle § 4 odst. 5 evidenci a) osob, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, b) množství obalůobalů a množství odpadů z obalůobalů a způsobu jejich využití, c) množství jednorázových plastových obalových prostředků uvedených v části D přílohy č. 4 k zákonu, které byly uvedeny na trh a k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění, d) osob, jež pro autorizovanou společnost zajišťují svoz, zpracování nebo jiné nakládání s obalyobaly nebo odpady z obalůobalů, a původců odpadů, e) sběrných míst, f) nákladů na poradenskou činnost a výzkumné projekty a g) množství recyklovaných plastů použitých osobami uvádějícími na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly podle § 12a odst. 1 zákona v těchto obalechobalech, k nimž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění. § 4 Rozsah a způsob ohlašování údajů z evidencí (1) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, pokud není osobou podle odstavce 2 nebo 3, ohlašuje Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) údaje z evidence o obalech podle § 3 odst. 1 v podobě vyplněných ročních výkazů uvedených v přílohách č. 1 a 3 k této vyhlášce; uvádí-li tato osoba na trh nebo do oběhu též opakovaně použitelné obalyobaly splňující podmínky podle § 13 odst. 3 zákona, ohlašuje i údaje z evidence v podobě vyplněného ročního výkazu uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu pouze opakovaně použitelné obalyobaly, splňující podmínky § 13 odst. 3 zákona, ohlašuje ministerstvu údaje z evidence o obalech podle § 3 odst. 1 v podobě vyplněných ročních výkazů uvedených v přílohách č. 1 a 2 k této vyhlášce. (3) Osoba, která prokazatelně uvede na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalůobalů za kalendářní rok, ohlašuje ministerstvu údaje z evidence o obalech podle § 3 odst. 1 v podobě vyplněných ročních výkazů uvedených v přílohách č. 1 a 4 k této vyhlášce. (4) Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu jednorázové plastové nápojové lahve, ohlašuje ministerstvu údaje z evidence o těchto obalechobalech podle § 3 odst. 1 v podobě vyplněných ročních výkazů uvedených v přílohách č. 1 a 5 k této vyhlášce. (5) Autorizovaná společnost ohlašuje ministerstvu údaje z evidencí podle § 3 odst. 2 v podobě vyplněných výkazů uvedených v přílohách č. 5 a 6 k této vyhlášce. Vyplněné výkazy uvedené v a) tabulkách č. 1 až 3 a 7 přílohy č. 6 k této vyhlášce ohlašuje autorizovaná společnost za každé čtvrtletí nejpozději do konce následujícího čtvrtletí, b) tabulkách č. 1 až 6 a 8 až 11 přílohy č. 6 k této vyhlášce ohlašuje autorizovaná společnost za uplynulý kalendářní rok nejpozději do 30. dubna následujícího roku. § 5 Minimální rozsah ověření údajů o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu vykázaných autorizované společnosti (1) Autorizovaná společnost zajistí, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti údajů o množství obalůobalů uvedených na trh nebo do oběhu vykázaných autorizované společnosti osobami, které s ní mají uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, minimálně tak, že a) zajistí každoročně audit nejméně 20 % celého obalového toku obalůobalů pro jedno použití, které byly uvedeny na trh nebo do oběhu a zpoplatněny autorizovanou společností osobám, které s ní mají uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění (dále jen „zpoplatněné jednocestné obalyobaly“), b) u povinných osob, které uvedou na trh nebo do oběhu ročně nad 3 000 tun zpoplatněných jednocestných obalůobalů, zajistí audit nejméně jednou za 3 roky, c) u povinných osob, které uvedou na trh nebo do oběhu ročně mezi 1 000 tun a 3 000 tun zpoplatněných jednocestných obalůobalů, zajistí audit nejméně jednou za 5 let a d) u povinných osob, které uvedou na trh nebo do oběhu ročně méně než 1 000 tun zpoplatněných jednocestných obalůobalů, musí audity zahrnout nejméně 10 % obalového toku všech těchto osob. (2) Pro vymezení skupiny auditovaných povinných osob včetně požadovaného procentního podílu obalového toku zpoplatněných jednocestných obalůobalů slouží v kalendářním roce, kdy se audity provádějí, množství evidovaných zpoplatněných jednocestných obalůobalů za předcházející kalendářní rok. (3) Pokud množství zpoplatněných jednocestných obalůobalů, které povinná osoba uvedla na trh nebo do oběhu, v jednotlivých letech kolísá a není možné přesně určit, zda patří do skupiny povinných osob podle odstavce 1 písm. b) nebo c), použije se pro její zařazení do příslušné skupiny průměrné množství zpoplatněných jednocestných obalůobalů za poslední 3 kalendářní roky pro zařazení do skupiny podle odstavce 1 písm. b) nebo za posledních kalendářních 5 let pro zařazení do skupiny podle odstavce 1 písm. c). (4) Pokud byl audit zahájen v jednom roce a dokončen v roce následujícím, má se za to, že audit proběhl v roce, kdy byl zahájen. Audit dokončený v jiném roce se započítává pouze do roku, kdy byl zahájen. (5) Výběr auditovaného období auditorem nemá vliv na skutečnost, ve kterém roce byl audit proveden. (6) Auditor vybere vzorek nejméně ze dvou výkazů, které zahrnují nejméně kalendářní pololetí, dodaných povinnou osobou autorizované společnosti podle smlouvy o sdruženém plnění; takto zvolený vzorek je považován za dostatečný k započtení celoročního množství zpoplatněných jednocestných obalůobalů jedné povinné osoby do celkového množství ověřených zpoplatněných jednocestných obalůobalů. § 6 Minimální rozsah ověření údajů vykázaných autorizované společnosti původci odpadů a osobami zajišťujícími pro ni některé činnosti (1) Autorizovaná společnost zajistí, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů vykázaných autorizované společnosti osobami, které pro autorizovanou společnost zajišťují svoz, zpracování nebo jiné nakládání s obalyobaly nebo odpady z obalůobalů, a původci odpadů minimálně tak, že a) u původců odpadů, kteří pro autorizovanou společnost zajišťují v průběhu kalendářního roku nakládání s odpady z obalůobalů za účelem využití v množství nad 200 tun, audit proběhne nejméně jednou za 3 roky, b) u původců odpadů, kteří pro autorizovanou společnost zajišťují v průběhu kalendářního roku nakládání s odpady z obalůobalů za účelem využití v množství mezi 20 a 200 tunami, audit proběhne nejméně jednou za 5 let, c) u původců odpadů, kteří pro autorizovanou společnost zajišťují v průběhu kalendářního roku nakládání s odpady z obalůobalů za účelem využití v množství menším než 20 tun, musí audity zahrnout nejméně 5 % odpadů z obalůobalů, s nimiž tyto subjekty nakládaly za účelem využití, a d) u osob oprávněných nakládat s odpady, které pro autorizovanou společnost zajišťují v průběhu kalendářního roku nakládání s odpady z obalůobalů za účelem využití nebo využití 1. v množství nad 5 000 tun, audit proběhne nejméně jednou za tři roky, 2. v množství menším než 5 000 tun, musí audity zahrnout nejméně 10 % odpadů z obalůobalů, s nimiž nakládaly za účelem využití nebo jejichž využití zajistily tyto osoby. (2) Pro vymezení skupiny auditovaných osob a určení procentního podílu z množství odpadů z obalůobalů podle odstavce 1 je v kalendářním roce, kdy se audity provádějí, rozhodující množství odpadů z obalůobalů, s nimiž nakládaly za účelem využití nebo jejichž využití zajistily tyto osoby v předchozím kalendářním roce. (3) Pokud množství odpadů z obalůobalů, pro které nakládání za účelem využití nebo využití pro autorizovanou společnost zajišťuje příslušná osoba, v jednotlivých letech kolísá a není možné přesně určit, zda patří do skupiny podle odstavce 1 písm. a), b) nebo písm. d) bodu 1, použije se pro její zařazení do příslušné skupiny průměrné množství odpadů z obalůobalů, s nimiž bylo nakládáno za účelem využití nebo byly využity na základě smluv s autorizovanou společností za předchozí 3 kalendářní roky pro zařazení do skupiny podle odstavce 1 písm. a) nebo písm. d) bodu 1 nebo za předchozích 5 kalendářních let pro zařazení do skupiny podle odstavce 1 písm. b). (4) Pokud byl audit zahájen v jednom roce a dokončen v roce následujícím, má se za to, že audit proběhl v roce, kdy byl zahájen. Audit dokončený v jiném roce se započítává pouze do roku, kdy byl zahájen. (5) Výběr auditovaného období auditorem nemá vliv na skutečnost, ve kterém roce byl audit proveden. Předmětem auditu musí být i kontrola, zda není využití týchž odpadů z obalůobalů zařazováno do evidence více povinných osob nebo autorizovaných společností. (6) V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky se hodnoty množství odpadů z obalůobalů vyjádřené v tunách v odstavci 1 upravují podle posledního vyhlášeného tržního podílu dané autorizované společnosti. § 7 Pravidla výpočtu využití odpadu z obalů (1) Odpad z obalůobalů, který vznikl v České republice a byl odeslán k využití do jiného členského státu Evropské unie, se považuje za využitý v České republice. (2) Odpad z obalůobalů vyvezený mimo Evropskou unii je považován za využitý pouze v případech, kdy existují dostatečné důkazy o tom, že využití proběhlo za podmínek, které jsou všeobecně srovnatelné s podmínkami stanovenými příslušnými přímo použitelnými právními předpisy Evropské unie2). (3) Odpad z obalůobalů, který nevznikl v České republice a byl odeslán k využití do České republiky, se nepovažuje za využitý v České republice. (4) Hmotnost využitého odpadu z obalůobalů se měří za použití míry přirozené vlhkosti obalových odpadů srovnatelné s vlhkostí odpovídajícího obaluobalu uvedeného na trh. (5) Hmotnost využitých odpadů z obalůobalů se uvádí bez hmotnosti neobalových materiálů shromážděných společně s odpady z obalůobalů, pokud je to možné. Pravidla výpočtu recyklace odpadu z obalů § 8 (1) Množstvím recyklovaného odpadu z obalůobalů je množství odpadu v místě výpočtu. Množství odpadu z obalůobalů vstupujícího do recyklace zahrnuje dotčené materiálydotčené materiály. Nedotčené materiályNedotčené materiály může zahrnovat pouze v rozsahu, v jakém je jejich přítomnost přípustná pro konkrétní způsob recyklace. Místa výpočtu, která se uplatní pro určité materiály odpadu z obalůobalů a určité způsoby recyklace, jsou uvedena v příloze č. 7 k této vyhlášce. (2) Pokud místo měřenímísto měření souvisí s výstupem zařízení, které odesílá odpad z obalůobalů k recyklaci bez dalšího předběžného zpracovánípředběžného zpracování, nebo se vstupem zařízení, kde odpad z obalůobalů vstupuje do recyklace bez dalšího předběžného zpracovánípředběžného zpracování, nezahrne se do množství recyklovaného odpadu z obalůobalů množství tříděného odpadu z obalůobalů, které je recyklačním zařízením odmítnuto. (3) Pokud zařízení před místem výpočtu v daném zařízení provádí předběžné zpracovánípředběžné zpracování, odpad, který je během předběžného zpracovánípředběžného zpracování odstraněn, se nezahrne do množství recyklovaného odpadu z obalůobalů, které dané zařízení vykazuje. (4) Pokud jsou do recyklovaného množství příslušného materiálu odpadů z obalůobalů zahrnuty odpady z obalůobalů rozložitelné biologickým rozkladem podrobené aerobnímu nebo anaerobnímu zpracování, určí se množství těchto odpadů z obalůobalů v biologicky rozložitelném odpadu pomocí analýz složení biologicky rozložitelného odpadu vstupujícího do těchto procesů. Biologicky rozložitelné odpady z obalůobalů, k jejichž odstranění dojde před začátkem, během nebo po skončení procesu recyklace, se do množství recyklovaného obalového odpadu nezahrnou. (5) Pokud se míra vlhkosti odpadu z obalůobalů v místě měření liší od vlhkosti obalůobalů uvedených na trh, opraví se množství odpadu z obalůobalů v místě měření tak, aby odráželo míru přirozené vlhkosti odpadu z obalůobalů srovnatelnou s vlhkostí odpovídajícího obaluobalu uvedeného na trh. § 9 (1) Množství recyklovaného odpadu z obalůobalů nezahrnuje neobalové materiály shromážděné spolu s odpadem z obalůobalů, zejména odpad ze stejného materiálu, který nepochází z obalůobalů, a zbytky výrobkůvýrobků, které obalyobaly obsahovaly. (2) Pokud došlo před místem měření nebo místem výpočtu ke smíchání odpadů z obalůobalů vzniklých v České republice s jinými odpady nebo s odpady z jiné země, určí se podíl odpadů z obalůobalů pocházejících z České republiky za pomoci vhodných metod, zejména z elektronických registrů nebo výběrového šetření. Pokud takové odpady prochází dalším předběžným zpracovánímpředběžným zpracováním, odečte se množství nedotčených materiálůnedotčených materiálů odstraněných tímto zpracováním při zohlednění podílu a případně i kvality odpadových materiálů pocházejících z odpadů z obalůobalů z České republiky. (3) Pokud vstupují materiály odpadů z obalůobalů do procesů využití, při kterých jsou tyto materiály používány především jako palivo nebo jako jiné prostředky k výrobě energie, nezahrnuje se výstup takových procesů, který podléhá využití materiálu, zejména minerální frakce škváry nebo slínku ze spoluspalování, do množství recyklovaných odpadů z obalůobalů s výjimkou kovů oddělených a recyklovaných po spálení odpadů z obalůobalů. Kovy zahrnuté do minerálního výstupu procesů spoluspalování odpadů z obalůobalů se nevykazují jako recyklované. (4) Pokud materiály odpadů z obalůobalů vstoupí do procesů využití, při nichž nejsou tyto materiály využívány především jako palivo ani jako jiný prostředek k výrobě energie nebo pro využití materiálů, ale jejich výsledkem je výstup, který obsahuje významná množství recyklovaných materiálů, paliv nebo materiálů pro zasypávání, určí se množství recyklovaného odpadu přístupem hmotnostní bilance, v jehož důsledku se zohlední pouze ty odpadové materiály, které podléhají recyklaci. § 10 (1) Za množství recyklovaného odpadu z obalůobalů lze taktéž považovat hmotnost výstupu z třídicího zařízení, který směřuje do procesu recyklace, pokud v tomto procesu nedochází k významnému poklesu hmotnosti skutečně recyklovaných odpadů z obalůobalů oproti výstupu z třídicího zařízení3). (2) Hmotnost výstupu z třídicího zařízení, který směřuje do procesu recyklace, lze použít pro stanovení množství recyklovaného odpadu z obalůobalů také v případě, že v procesu následujícím po třídícím procesu, včetně recyklace, dochází k poklesu hmotnosti recyklovaných odpadů oproti výstupu z třídicího zařízení, který nelze jednoznačně stanovit, avšak je určen prostřednictvím výpočtu průměrných ztrát a odečten od hmotnosti tohoto výstupu3). § 11 (1) Množstvím recyklovaných kovových odpadů z obalů oddělených od škváry ze spalováníMnožstvím recyklovaných kovových odpadů z obalů oddělených od škváry ze spalování se rozumí hmotnost kovů oddělených od škváry vznikající na výstupu ze spalovacího procesu zařízení provádějících proces energetického využití nebo spalování a určených k dalšímu materiálovému využití nebo recyklaci. Toto množství nezahrnuje jiné materiály obsažené ve škváře, zejména minerální shluky nebo kovy, které nepochází z odpadů z obalůobalů. (2) Pro výpočet hmotnosti recyklovaných kovových odpadů z obalůobalů oddělených od škváry ze spalování se uplatní metodiky stanovené v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 11a Pravidla výpočtu úrovně zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví (1) Úroveň zpětného odběru odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví se vypočítá vydělením hmotnosti zpětně odebraného odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví v daném kalendářním roce hmotností těchto jednorázových plastových nápojových lahví uvedených na trh v témže kalendářním roce. Výsledný poměr se vyjádří v procentech. (2) Hmotnost zpětně odebraného odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví a) zahrnuje hmotnost jejich uzávěrů a víček, b) nezahrnuje hmotnost jakýchkoli zbylých nápojů a c) může zahrnovat hmotnost etiket a lepidel pouze v případě, že je zahrnuta také do hmotnosti jednorázových plastových nápojových lahví uvedených na trh. (3) Odpad z jednorázových plastových nápojových lahví lze započítat jako zpětně odebraný, pokud byl zpětně odebrán a) odděleně od jakéhokoli jiného odpadu, nebo b) s jiným odpadem z obalůobalů nebo s jinými plastovými, kovovými, papírovými nebo skleněnými částmi odpadu nepocházejícího z obalůobalů a 1. v rámci systému zpětného odběru se neshromažďuje odpad, který by mohl obsahovat nebezpečné látky, a 2. zpětný odběr a následné třídění jsou navrženy a prováděny tak, aby se minimalizovala kontaminace zpětně odebraného odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví jiným odpadem. (4) Hmotnost zpětně odebraného odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví, který byl zpětně odebrán a) odděleně od jakéhokoli jiného odpadu, se měří v místě, kde byl zpětně odebrán, nebo na výstupu z třídicího zařízení; hmotnost tohoto odpadu z lahví lze vypočítat spočítáním lahví, jestliže se použijí konverzní faktory, které zohledňují hmotnost lahve každé velikosti, typ polymeru lahví a uzávěrů a víček, jakož i ztráty při následných třídicích operacích, nebo b) s jiným odpadem z obalůobalů nebo s jinými plastovými, kovovými, papírovými nebo skleněnými částmi odpadu nepocházejícího z obalůobalů podle odstavce 3 písm. b), se měří na výstupu z třídicího zařízení. (5) Pokud je na výstupu z třídicího zařízení přítomen odpad z jednorázových plastových nápojových lahví a jiný odpad, hmotnost odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví musí být úměrná podílu odpadu z jednorázových plastových nápojových lahví na vstupu do třídicího zařízení. Tento podíl se určí na základě reprezentativního odběru vzorků a následné analýzy složení. (6) Hmotnost jednorázových plastových nápojových lahví uvedených na trh zahrnuje pouze hmotnost lahví, které byly uvedeny na trh po naplnění nápojem. § 11b Minimální rozsah a způsob informování spotřebitele a působení na změnu jeho chování (1) Osoba uvádějící obalyobaly na trh nebo do oběhu je povinna využívat při informování spotřebitelespotřebitele každoročně alespoň tyto informační prostředky a způsoby: a) rozhlasové nebo televizní vysílání, b) elektronickou komunikaci, například komunikaci prostřednictvím sociálních sítí, internetové prezentace nebo bannery, c) osobní sdělení, například formou školních vzdělávacích akcí, výstav nebo veletrhů, a d) periodický tisk. (2) Informování spotřebitelespotřebitele musí zdůrazňovat důležitost jeho postoje k odpovědnému nakládání s odpady z obalůobalů, zejména důležitost třídění odpadů z obalůobalů a osobní odpovědnost spotřebitelespotřebitele za dopad odpadu z obaluobalu na životní prostředí. (3) Informování spotřebitelespotřebitele musí být realizováno se zřetelem na populaci ve věku 6 až 15 let. (4) Při provádění informování spotřebitelespotřebitele podle odstavce 1 musí být uváděn název osoby, která jej organizuje a zajišťuje jeho financování, nebo značka nebo název informační kampaně. (5) Náklady na informování spotřebitelespotřebitele v daném roce musí odpovídat minimálně 2 % z celkových nákladů vynaložených na plnění povinností stanovených zákonem pro zpětný odběr a využití odpadů z obalůobalů, osvětovou činnost a další povinnosti s tím související. (6) Osoba uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové obalyobaly uvedené v části D přílohy č. 4 k zákonu působí na změnu chování spotřebitelespotřebitele za účelem snížení spotřeby těchto jednorázových plastových obalůobalů tak, že provádí stálou informační kampaň na toto téma s využitím informačních prostředků a způsobů podle odstavce 1. § 11c Druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle § 9a odst. 1 zákona Druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalůobalů, které je spotřebitelspotřebitel oprávněn předat jako odpad na sběrné místo do provozovny osoby, která tyto obalyobaly uvádí na trh nebo do oběhu prodejem spotřebitelispotřebiteli, aniž by ve vztahu k nim byla původcem odpadu nebo její provozovna byla zařízením určeným pro nakládání s odpady, jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 12 Přechodná ustanovení (1) Osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, a autorizované společnosti ohlásí údaje podle této vyhlášky poprvé za ohlašovací rok 2021. (2) Pro splnění ohlašovací povinnosti za ohlašovací rok 2020 postupují osoby, které uvádí na trh nebo do oběhu obalyobaly, a autorizované společnosti podle vyhlášky č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. § 13 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. 2. Vyhláška č. 400/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. 345kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. 1.1MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. 1.8MB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. 400kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. Roční výkaz pro osoby uvádějící na trh nebo do oběhu jednorázové plastové nápojové lahve Údaje v tabulce se vyplňují v tunách (vyjma údajů ve sloupcích 2 a 4) | 1| 2| 3| 4 ---|---|---|---|--- Materiál použitý k výrobě nápojových lahví*| Uvedeno na trh| Podíl použitých recyklovaných plastů (%)| Zpětný odběr| Zpětný odběr (%) PET| | | | PVC| | | | PE| | | | PP| | | | PS| | | | Jiné| | | | Celkem| | | | *Nápojové lahve podle části B přílohy č. 4 k zákonu, podle hmotnostně převažujícího materiálu Údaje o jednorázových plastových nápojových lahvích se musí zahrnout i do ročního výkazu o obalech pro jedno použití (jednocestné obalyobaly) a o opakovaně použitelných obalechobalech, které nesplňují kritéria § 13 odst. 3 zákona (příloha č. 3 k této vyhlášce) nebo ročního výkazu pro osoby uvádějící na trh nebo do oběhu méně než 300 kg obalůobalů za rok (příloha č. 4 k této vyhlášce). Sloupec 1 Celková hmotnost lahví uvedených na trh v ČR – celková hmotnost lahví vyvezených z ČR. Při výpočtu se použije § 11a odst. 6. Sloupec 2 Hmotnostní podíl použitých recyklovaných plastů v lahvích. Pokud jsou v dané komoditě uvedeny na trh lahve s různým podílem recyklovaných plastů, je nutné podíl recyklovaných plastů v této komoditě stanovit jako vážený průměr podle vzorce (M1*R1 \\+ M2*R2 \\+ Mn*Rn) / (M1 \\+ M2 \\+ Mn), kde M představuje hmotnost lahví s určitým podílem recyklovaných plastů a R představuje tento podíl recyklovaných plastů. Sloupec 3 Celková hmotnost zpětně odebraných odpadů z jednorázových plastových nápojových lahví. Při stanovení hmotnosti se použije § 11a odst. 2 až 5. Sloupec 4 Sloupce (3/1) * 100. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. Výkazy autorizované společnosti o údajích z evidencí podle § 23 odst. 1 zákona Tabulka č. 1: 359kB Tabulka č. 2: Množství obalů uvedených na trh, množství vzniklých odpadů z obalů a způsob nakládání s nimi (v tunách) - prodejní obaly určené spotřebiteli 959kB Tabulka č. 3: Celkové množství obalů uvedených na trh, množství vzniklých odpadů z obalů a způsob nakládání s nimi (v tunách) 1.3MB Výkaz autorizované společnosti o údajích o lehkých plastových taškách Tabulka č. 4 Počet lehkých plastových tašek uvedených na trh (kusů)| ---|--- Z toho tašky < 15 mikronů (kusů)| Z toho tašky 15 < 50 mikronů (kusů)| Tabulka č. 5 Hmotnost lehkých plastových tašek uvedených na trh (t)| ---|--- Z toho tašky < 15 mikronů (t)| Z toho tašky 15 < 50 mikronů (t)| Výkaz autorizované společnosti o jednorázových plastových nápojových lahvích a odpadech z nich Tabulka č. 6 Údaje v tabulce se vyplňují v tunách (vyjma údajů ve sloupcích 2 a 4) | 1| 2| 3| 4 ---|---|---|---|--- Materiál použitý k výrobě nápojových lahví*| Uvedeno na trh| Podíl použitých recyklovaných plastů (%)| Zpětný odběr| Zpětný odběr (%) PET| | | | PVC| | | | PE| | | | PP| | | | PS| | | | Jiné| | | | Celkem| | | | *Nápojové lahve podle části B přílohy č. 4 k zákonu, podle hmotnostně převažujícího materiálu Údaje o jednorázových plastových nápojových lahvích se musí zahrnout i do výkazu autorizované společnosti o údajích z evidencí podle § 23 odst. 1 zákona (Tabulek č. 2 a 3). Sloupec 1 Celková hmotnost lahví uvedených na trh v ČR – celková hmotnost lahví vyvezených z ČR. Při výpočtu se použije § 11a odst. 6. Sloupec 2 Hmotnostní podíl použitých recyklovaných plastů v lahvích. Pokud jsou v dané komoditě uvedeny na trh lahve s různým podílem recyklovaných plastů, je nutné podíl recyklovaných plastů v této komoditě stanovit jako vážený průměr podle vzorce (M1*R1 \\+ M2*R2 \\+ Mn*Rn) / (M1 \\+ M2 \\+ Mn), kde M představuje hmotnost lahví s určitým podílem recyklovaných plastů a R představuje tento podíl recyklovaných plastů. Sloupec 3 Celková hmotnost zpětně odebraných odpadů z jednorázových plastových nápojových lahví. Při stanovení hmotnosti se použije § 11a odst. 2 až 5. Sloupec 4 Sloupce (3/1) * 100. Výkazy autorizované společnosti o údajích z evidencí podle § 23 odst. 1 písm. a) a c) až f) zákona Tabulka č. 7 – výkaz autorizované společnosti o osobách podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona Výkaz byl vyhotoven ke dni …………… --- Subjekt| Sídlo| IČO | | Tabulka č. 8 – výkaz autorizované společnosti o osobách podle § 23 odst. 1 písm. c) zákona Výkaz byl vyhotoven ke dni ……………. --- Subjekt| Sídlo| IČO | | Tabulka č. 9 – výkaz autorizované společnosti o jednorázových plastových obalových prostředcích podle § 23 odst. 1 písm. d) zákona Údaje v tabulce se vyplňují v tunách. Tmavé kolonky se nevyplňují. | Uvedeno na trh (hmotnost plastů)| Uvedeno na trh (celková hmotnost) ---|---|--- Nápojové kelímky* vyrobené pouze z plastu| | Nádoby na potraviny** vyrobené pouze z plastu| | Nápojové kelímky* vyrobené částečně z plastu| | Nádoby na potraviny** vyrobené částečně z plastu| | *Nápojové kelímky podle bodu 1 části D přílohy č. 4 k zákonu **Nádoby na potraviny podle bodu 2 části D přílohy č. 4 k zákonu Tabulka č. 10 – výkaz autorizované společnosti o sběrných místech podle § 23 odst. 1 písm. e) zákona v případě spolupráce autorizované společnosti s obcemi Obec| IČO| Počet sběrných míst| Podíl sběru obalů prostřednictvím veřejné sběrné sítě (%)| Podíl sběru obalů prostřednictvím individuální sběrné sítě (%)| Podíl sběru obalů ostatními způsoby sběru (%)| Celkový počet nádob v obci| Počet nádob určených k odkládání jednotlivých komodit| Počet sběrných automatů ---|---|---|---|---|---|---|---|--- Papír| Plast| Sklo čiré| Sklo směsné| Kovy| Nápojový karton | | | | | | | | | | | | | Druhá část tabulky Nádobový sběr| Pytlový sběr| Nádobový individuální sběr| Zálohový sběr| Sběrný dvůr| Zařízení k výkupu odpadů| Ostatní způsoby sběru ---|---|---|---|---|---|--- | | | | | | Počet sběrných míst: Sběrným místem se pro účely tabulky rozumí průměrné veřejné sběrné místo, tj. místo s alespoň 1 nádobou, do které je možné odkládat papír, 1 nádobou, do které je možné odkládat plast, a 1 nádobou, do které je možné odkládat sklo. Nádoby jsou bez časového omezení dostupné obyvatelům pro tříděný sběr odpadů. Podíl sběru obalůobalů prostřednictvím veřejné sběrné sítě: Podíl hmotnosti obalových odpadů sebraných prostřednictvím nádob pro tříděný sběr odpadů, které jsou bez časového omezení dostupné na veřejných místech obyvatelům, na celkové hmotnosti sebraných obalových odpadů v obciobci (uvede se v %). Podíl sběru obalůobalů prostřednictvím individuální sběrné sítě: Podíl hmotnosti obalových odpadů sebraných prostřednictvím nádob, které jsou dostupné obyvatelům v místě jejich bydliště a jsou určeny pouze konkrétním domům nebo domácnostem, a prostřednictvím pytlů na celkové hmotnosti sebraných obalových odpadů v obciobci (uvede se v %). Podíl sběru obalůobalů ostatními způsoby sběru: Podíl hmotnosti obalových odpadů sebraných prostřednictvím sběrných dvorů, výkupen a ostatních způsobů sběru na celkové hmotnosti sebraných obalových odpadů v obciobci (uvede se v %). Celkový počet nádob v obciobci: Počet fyzických kusů nádob pro tříděný sběr odpadů v obciobci, a to instalovaných v rámci veřejné sběrné sítě i individuální sběrné sítě, bez započtení pytlů použitých pro tříděný sběr. Počet nádob určených k odkládání jednotlivých komodit: Počet nádob v obciobci, do kterých je možné ukládat danou komoditu. Zahrnuty jsou nádoby pro samostatný sběr dané komodity i nádoby pro sběr dané komodity ve směsi s jinou komoditou. Zahrnuty jsou nádoby instalované v rámci veřejné sběrné sítě i individuální sběrné sítě; zahrnuty nejsou pytle použité pro tříděný sběr. Počet sběrných automatů: Vyplňuje se pouze v případě sběru v zálohovém systému. Nádobový sběr: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů prostřednictvím nádob umístěných na veřejných místech. Pytlový sběr: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů prostřednictvím pytlů určených pro jednotlivé domácnosti. Nádobový individuální sběr: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů prostřednictvím nádob určených pro jednotlivé domy nebo domácnosti. Zálohový sběr: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů prostřednictvím zálohového systému (v případě autorizované společnosti, která zajišťuje sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obalyvratné zálohované obaly). Sběrný dvůr: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů na sběrných dvorech nebo v zařízeních, která jsou způsobem provozu sběrným dvorům podobná. Výkupna: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů ve výkupnách odpadů. Ostatní způsoby sběru: Uvede se, zda obecobec sbírá odpady z obalůobalů jinými způsoby sběru, například nepravidelným mobilním svozem velkoobjemových kontejnerů, školními sběry apod. Tabulka č. 11 – výkaz autorizované společnosti o nákladech na poradenskou činnost a výzkumné projekty podle § 23 odst. 1 písm. f) zákona Název projektu| Celkové náklady na projekt* ---|--- | | | *bez mzdových nákladů zaměstnanců autorizované společnosti Příloha č. 7 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. Tabulka míst výpočtu pro jednotlivé obalové materiály Obalový materiál| Místo výpočtu ---|--- Sklo| Tříděné sklo, které neprochází dalším zpracováním před vstupem do sklářské pece nebo do výroby filtračních médií, abrazivních materiálů, izolací ze skleněných vláken a stavebních materiálů. Kovy| Tříděné kovy, které neprochází dalším zpracováním před vstupem do tavicí pece, nebo technologie mechanického zpracování kovů. Papír a lepenka| Tříděný papír, který neprochází dalším zpracováním před zahájením procesu rozvláknění, nebo dalších recyklačních technologií. Plasty| Plasty rozdělené podle polymerů nebo požadavků odběratelů, které neprochází dalším zpracováním před zahájením procesů peletizace, extruze, lisování nebo recyklace v dalších technologiích. Plastové vločky, které neprochází dalším zpracováním před použitím v konečném výrobkuvýrobku. Dřevo| Tříděné dřevo, které neprochází dalším zpracováním před použitím ve výrobě dřevotřískových desek a jiných výrobkůvýrobků. Tříděné dřevo vstupující do procesu kompostování. Textilie| Tříděné textilie, které neprochází dalším zpracováním před využitím pro výrobu textilních vláken, hadrů nebo granulátů. Kompozitní obalyobaly a obalyobaly složené z více než jednoho materiálu| Plast, sklo, kovy, dřevo, papír a lepenka a jiné materiály, které vznikly v důsledku zpracování kompozitních obalůobalů nebo obalůobalů složených z více než jednoho materiálu, které před dosažením místa výpočtu určeného pro daný materiál neprochází dalším zpracováním. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. Metodika výpočtu hmotnosti recyklovaných kovových odpadů z obalů oddělených od škváry ze spalování v zařízeních určených pro energetické využití odpadů A. Metodika výpočtu hmotnosti recyklovaných kovových odpadů z obalůobalů oddělených od škváry ze spalování v zařízeních určených pro energetické využití nebo spalování odpadů, ve kterých lze provést průzkum vzorků odpadů, které vstupují do procesu spalování 1. V souvislosti se vzorci uvedenými v této příloze se uplatní tyto pojmy mFe RO / mAl RO| hmotnost recyklovaných železných/hliníkových obalůobalů, které v daném roce pochází z obalových odpadů ---|--- mFe VO / mAl VO| hmotnost železných/hliníkových obalůobalů vstupujících do spalovacího procesu v daném roce mFe VC / mAl VC| hmotnost všech železných/hliníkových kovů vstupujících do spalovacího procesu v daném roce mFe RC / mAl RC| celková hmotnost železného šrotu / šrotu neželezných kovů předaných k dalšímu materiálovému využití nebo recyklaci v daném roce 2. Údaje o hmotnosti železného šrotu a šrotu neželezných kovů předaných k dalšímu materiálovému využití nebo recyklaci poskytnou zařízení, která provádí oddělení šrotu od strusky. Hmotnosti jsou získány přímým vážením. 3. Hmotnost recyklovaných železných kovů / hliníku, jež pochází z obalových odpadů, oproti všem recyklovaným železným kovům / hliníku, jež byly odděleny ze škváry ze spalování, se určí pomocí průzkumů vzorků odpadů, které vstupují do procesu spalování. Tyto průzkumy se provádí alespoň jednou za pět let a v případech, kdy existují důvody se domnívat, že se složení spalovaných odpadů významným způsobem změnilo. Hmotnost železných kovů / hliníku pocházejících z obalových odpadů se vypočte pomocí následujících vzorců: a) pro železné obalyobaly a mFeRO=mFeVOmFeVC·mFeRC b) pro hliníkové obalyobaly mAlRO=mAlVOmAlVC·mAlRC. Pokud není možné podíl železných kovů / hliníku, jež pochází z obalových odpadů, oproti všem železným kovům / hliníku stanovit v odpadu vstupujícím do procesu spalování, je pro stanovení jejich množství použita metodika uvedená v části B. této přílohy. B. Metodika výpočtu hmotnosti recyklovaných kovových odpadů z obalůobalů oddělených od škváry ze spalování v zařízeních určených pro energetické využití nebo spalování odpadů, ve kterých nelze provést průzkum vzorků odpadů, které vstupují do procesu spalování Tato metodika se použije pro stanovení množství železných kovů / hliníku, jež pochází z obalůobalů oddělených ze škváry ze spalování a předaných k materiálovému využití nebo recyklaci, pokud není možné provedení průzkumů vzorků odpadů, které vstupují do procesu spalování podle bodu 3. části A. této přílohy. 1. Údaje o hmotnosti železného šrotu / šrotu neželezných kovů předaného k dalšímu materiálovému využití nebo recyklaci poskytnou zařízení, která provádí oddělení šrotu od strusky. Hmotnosti jsou získány přímým vážením. 2. Hmotnost železných / hliníkových obalůobalů předaných k materiálovému využití nebo recyklaci je stanovena na základě jejich zjištěného průměrného hmotnostního podílu ve vzorcích celého železného šrotu / šrotu neželezných kovů předávaných k materiálovému využití nebo recyklaci. 3. Průměrný hmotnostní podíl se určí pomocí průzkumů vzorků šrotu. Tyto průzkumy se provádí alespoň jednou za pět let a v případech, kdy existují důvody se domnívat, že se složení spalovaných odpadů významným způsobem změnilo. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 30/2021 Sb. Druhy vybraných vratných zálohovaných jednorázových obalů podle § 9a odst. 1 zákona 1. Plastové nápojové lahve o objemu až 3 litry, včetně jejich uzávěrů a víček, s výjimkou a) skleněných nebo kovových nádob na nápoje, které mají uzávěry a víčka vyrobené z plastu, a b) nápojových lahví určených a používaných na potraviny pro zvláštní lékařské účely podle čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013, které jsou v kapalné formě. 2. Nápojové plechovky o objemu až tři litry. 1) Rozhodnutí Komise ze dne 22. března 2005, kterým se stanoví formáty vztahující se k databázovému systému podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (2005/270/ES). Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/896 ze dne 19. června 2018, kterým se stanoví metodika pro výpočet roční spotřeby lehkých plastových nákupních tašek a kterým se mění rozhodnutí 2005/270/ES. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/665 ze dne 17. dubna 2019 o změně rozhodnutí 2005/270/ES, kterým se stanoví formáty vztahující se k databázovému systému podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752 ze dne 1. října 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904, pokud jde o výpočet, ověřování a vykazování údajů o tříděném sběru odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/162 ze dne 4. února 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904, pokud jde o výpočet, ověřování a vykazování údajů o snížení spotřeby některých plastových výrobků na jedno použití a opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení tohoto snížení. 2) Například nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006, v platném znění. 3) Čl. 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852.
Nález Ústavního soudu č. 29/2021 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 29/2021 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 8. prosince 2020 sp. zn. Pl. ÚS 21/20 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákona č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání Vyhlášeno 1. 2. 2021, částka 14/2021 * Odůvodnění * I. - Obsah návrhu * II. - Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k návrhu * III. - Replika navrhovatelky * IV. - Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení * V. - Proces přijetí napadených ustanovení * VI. - Dikce napadených zákonů * VII. - Meritorní přezkum návrhu * VIII. - Závěr 29 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 21/20 dne 8. prosince 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou, advokátkou, se sídlem Praha, Nad Královskou oborou 41, na zrušení zákona č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákona č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, a o návrhu na přednostní projednání, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Obsah návrhu 1. Návrhem podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, došlým Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 7. 5. 2020, se skupina 31 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále též jen „skupina senátorů“ nebo „navrhovatelka“) domáhá, aby Ústavní soudÚstavní soud v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) zrušil zákon č. 209/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání. S návrhem byla spojena žádost o jeho přednostní projednání. 2. Skupina senátorů návrh na zrušení uvedených zákonů odůvodnila jejich tvrzeným rozporem s ústavním pořádkem, konkrétně s ustanoveními čl. 3 odst. 1 a čl. 11 odst. 4 a čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 3. Podle navrhovatelky napadenými zákony stát autoritativně přenáší svou odpovědnost za naplnění čl. 26 odst. 3 Listiny na soukromé subjekty a v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny bez jakékoli náhrady nutí pronajímatele nést veškerou ekonomickou zátěž pomoci nájemcům zasaženým dopady epidemie koronaviru SARS CoV-2 (dále též jen „epidemie koronaviru“) a nařizuje jim pod dobu více než tři čtvrtě roku fakticky dotovat nezaplacené nájemné z vlastních prostředků. 4. Navrhovatelka konstatuje, že v souvislosti s epidemií koronaviru vláda vyhlásila dne 12. 3. 2020 nouzový stav a postupně přijala řadu krizových opatření, která mají zásadní dopad do práv a ekonomických poměrů většiny obyvatel. Důsledkem omezení svobody pohybu a uzavření většiny provozoven bylo utlumení ekonomické aktivity řady podnikatelských subjektů. Pro značnou část občanů České republiky tato opatření znamenala úplnou ztrátu či omezení jejich základního práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací, zaručeného v čl. 26 odst. 3 Listiny. Tito lidé se tudíž bez své viny ocitli v situaci, kdy přišli o zdroj příjmů k hrazení svých životních výdajů. Napadené zákony byly přijaty za účelem zmírnění těchto negativních sociálních a ekonomických dopadů a jejich cílem je pomoci nájemcům prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby a nájemcům prostor sloužících podnikání překlenout toto období, kdy jsou jejich příjmy zasaženy, a odvrátit hrozbu výpovědi z nájmů z důvodu řádného neplacení nájemného. 5. Navrhovatelka zdůrazňuje, že nezpochybňuje záměr sledovaný napadenými zákony, avšak má za to, že nejenom nenaplňují potřebu účinné pomoci zasaženým obyvatelům, ale naopak je jimi pouze prohlubován negativní dopad současné situace a nepřípustně zasahováno do základních práv pronajímatelů nemovitostí, na které je státem jednostranně a bez jakékoli kompenzace přenášena veškerá ekonomická zátěž pomoci zasaženým nájemcům. 6. Vzhledem k tomu, že v důsledku opatření přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru bylo do značné míry omezeno právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, je podle navrhovatelky v takové situaci ústavním pořádkem zakotvenou odpovědností a povinností státu v souladu s čl. 26 odst. 3 Listiny přiměřeným způsobem takto zasažené občany hmotně zajistit. Pokles či ztráta příjmů v důsledku opatření přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru neohrožuje pouze bytovou potřebu obyvatel, ale týká se i podnikajících osob ve vztahu k nájmu prostor sloužících k podnikání. Podnikající osoba, která nemůže v důsledku krizových opatření vykonávat svou podnikatelskou činnost, a nemá tedy jak získat prostředky k zaplacení nájmu své provozovny, a zároveň jí zůstává povinnost hradit fixní náklady včetně nákladů na pronájem provozovny, se fakticky dostává do likvidačního kruhu. Ani po uvolnění omezujících opatření nebude totiž již moci vykonávat svou činnost, neboť nebude schopna uhradit vzniklý dluh a po skončení ochranné doby jí bude vypovězen nájem a přijde o prostory k výkonu svého podnikání. 7. Na straně druhé jsou pronajímatelé napadenými zákony přinuceni bez jakékoli náhrady či jistoty poskytnout nájemcům na své vlastní náklady odklad zaplacení nájemného na dobu až 9 měsíců. Navrhovatelka konstatuje, že pro řadu pronajímatelů se bude jednat o zcela nepřiměřenou a neúnosnou zátěž, neboť takto budou na dané období připraveni potenciálně o zdroj příjmů, z něhož hradili nejen své životní náklady, ale také veškeré náklady spojené s pronajímanými nemovitostmi, včetně údržby či rekonstrukce, jakož i splátky úvěrů. 8. Podle skupiny senátorů v dané věci dochází k porušení čl. 11 odst. 4 Listiny. Z tohoto ustanovení vyplývá, že nucené omezení vlastnického práva je možné pouze za kumulativního splnění tří podmínek: k omezení může dojít pouze ve veřejném zájmu, může být provedeno pouze na základě zákona a za náhradu. V předmětné věci jsou dodrženy pouze první dvě podmínky, avšak nikoli podmínka třetí, tj. omezení vlastnického práva za náhradu. Napadené zákony nepočítají s žádnou formou byť i jen částečné kompenzace tohoto až tři čtvrtě roku trvajícího omezení vlastnických práv pronajímatelů. Ze strany státu není ani poskytnuta jakákoli garance, že nakumulované dluhy na nájemném budou pronajímatelům řádně uhrazeny. 9. Nájemce, který by v důsledku negativních dopadů mimořádných opatření nebyl schopen platit nájemné, by se tak mohl dostat do nezvladatelné situace, neboť ze svých oslabených příjmů by musel platit veškeré své dosavadní výdaje, ale také ve lhůtě nanejvýše 5 měsíců (u prostor sloužících k podnikání 6 měsíců), tedy do uplynutí ochranné doby, by musel rovněž získat částku odpovídající až pětinásobku (u prostor sloužících k podnikání čtyřnásobku) měsíčního nájemného k uhrazení svého dluhu na nájemném. Namísto pomoci se tak nájemce může ocitnout ještě ve svízelnější situaci a ve dluhové pasti. Navrhovatelka uvádí, že pro pronajímatele tedy neexistuje žádná záruka, že se finančně oslabeným nájemcům podaří do konce ochranné doby tyto své dluhy na nájemném řádně splatit; naopak je téměř nepochybné, že mnohým se to v dané lhůtě nepodaří, což pro pronajímatele představuje riziko, že jejich pohledávky zůstanou neuspokojeny, a pro nájemce toto znamená riziko exekuceexekuce, insolvence a civilních sporů. Napadené zákony nejenom zasahují do vlastnických práv pronajímatelů, ale ani nenaplňují efektivně účel, tj. neposkytují nájemcům účinnou pomoc. 10. Porušení čl. 3 odst. 1 Listiny navrhovatelka spatřuje v nedůvodném a odlišném přístupu a v nerovném poskytování jiné úrovně ochrany základních lidských práv různým skupinám společnosti. Zatímco v případě bankovního sektoru stát prostřednictvím záruk dbá na ochranu jejich vlastnických práv, v případě pronajímatelů je vrchnostensky zákonem uložena povinnost snášet v období tři čtvrtě roku omezení jejich vlastnických práv bez jakékoli kompenzace či garance, že takto nucené vzniklé dluhy budou uhrazeny. Tímto způsobem podle navrhovatelky dochází k porušení principu rovnosti práv a představuje to projev libovůle při výkonu státní moci. 11. Napadené zákony podle navrhovatelky nesplňují test proporcionality, a to ani v jednom z jeho kritérií, a představují tak nepřiměřený a nepřípustný zásah do základních práv pronajímatelů, aniž by přitom byla efektivně chráněna a naplněna základní práva nájemců. Kritérium vhodnosti není naplněno proto, že napadenými zákony není poskytnuta skutečně účinná pomoc a veškerá související zátěž je přesunuta na pronajímatele. Ve vztahu ke kritériu nezbytnosti navrhovatelka uvádí, že pro řešení problému nájemců bylo možné zvolit řadu jiných prostředků, na jejichž základě lze dosáhnout stejného výsledku, a vytčený cíl by byly schopny naplnit lépe a účinněji bez zásahu do základních práv jiných skupin obyvatel. Vzhledem k tomu, že přijetím napadených zákonů není zachována rovnováha zatížení a dochází k přesunu veškeré ekonomické zátěže z jedné skupiny obyvatel (nájemců) na druhou skupinu obyvatel (pronajímatelů), kterým je po předmětnou dobu zásadním způsobem omezen zdroj příjmů, není tak naplněno ani kritérium přiměřenosti. Navrhovatelka spatřuje paralelu současné situace s regulací nájemného, která byla ze strany Ústavního souduÚstavního soudu označena za protiústavní [nález sp. zn. I. ÚS 489/05 ze dne 6. 4. 2006 (N 80/41 SbNU 59)], neboť nebyl dodržen princip spravedlivé rovnováhy a bylo nepřiměřeným způsobem zatíženo vlastnické právo určité kategorie vlastníků a jednostranně jim nařízeno dotovat nájemné ze svých prostředků. 12. Závěrem navrhovatelka uvádí, že přestože považuje napadené zákony za protiústavní, je si současně vědoma jejich potřebnosti a potenciálních negativních dopadů a nejistoty, které by nastaly v případě jejich okamžitého zrušení. Navrhuje proto, aby Ústavní soudÚstavní soud označil napadené zákony za protiústavní a jako takové je zrušil, avšak v zájmu ochrany oprávněných zájmů a práv nájemců, jakož i v zájmu právní jistoty by rozhodl o jejich zrušení až k datu uplynutí ochranné doby definované zákonem, tj. ke dni 31. 12. 2020. II. Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků k návrhu 13. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) vyzval Poslaneckou sněmovnu a Senát Parlamentu České republiky jako účastníky řízení a vládu spolu s Veřejným ochráncem práv jako vedlejší účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu. 14. Veřejný ochránce práv do řízení nevstoupil. Poslanecká sněmovna i Senát se k návrhu vyjádřily. Jejich vyjádření jsou shrnuta níže [sub II a) a II b)]; vyjádření vlády obsahuje bod II c). II. a) Vyjádření Poslanecké sněmovny 15. Vyjádření Poslanecké sněmovny ze dne 24. 6. 2020 se týká jen formálních aspektů legislativního procesu, který vedl k přijetí napadené právní úpravy. Poslanecká sněmovna uvedla, že oba napadené zákony byly projednávány ve zkráceném jednání podle ustanovení § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „jednací řád PS“) v zákonodárném procesu ve stavu legislativní nouze. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím č. 41 ze dne 19. 3. 2020 na základě návrhu vlády z téhož dne vyhlásil podle ustanovení § 99 odst. 1 jednacího řádu PS stav legislativní nouze na dobu od 19. března 2020 do doby skončení nouzového stavu. 16. Návrh zákona č. 209/2020 Sb. předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 2. 4. 2020 (sněmovní tisk č. 815, VIII. volební období). Stejného dne vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh zákona č. 210/2020 Sb. (sněmovní tisk 816, VIII. volební období). 17. Pokud jde o návrh zákona č. 209/2020 Sb., Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas, v závěrečném hlasování z přítomných 96 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 65, proti návrhu hlasovalo 17. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 9. 4. 2020, který jej dne 16. 4. 2020 projednal a Poslanecké sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Návrh vrácený Senátem projednala Poslanecká sněmovna dne 22. 4. 2020 a přijala návrh zákona ve znění, v němž byl postoupen Senátu. Z přítomných 178 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 121, proti návrhu hlasovalo 31. Prezident republiky zákon podepsal dne 24. 4. 2020. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 74 rozeslané dne 27. 4. 2020. 18. Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas i s vládním návrhem zákona č. 210/2020 Sb., v závěrečném hlasování z přítomných 97 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 76, proti návrhu hlasovalo 13. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 9. 4. 2020, který jej projednal na své schůzi dne 17. 4. 2020 a vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Návrh zákona vrácený Senátem Poslanecká sněmovna projednala dne 22. 4. 2020 a přijala návrh zákona ve znění, v němž byl postoupen Senátu. Z přítomných 173 poslanců a poslankyň pro návrh hlasovalo 129, proti návrhu hlasovalo 25. Prezident republiky zákon podepsal dne 24. 4. 2020. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 74 rozeslané dne 27. 4. 2020. II. b) Vyjádření Senátu 19. Senát ve svém vyjádření ze dne 25. 6. 2020 po rekapitulaci argumentace návrhu na zrušení předmětných zákonů předně poukázal na to, že navrhovatelka požaduje zrušení obou zákonů v jejich celku, přičemž její návrh směřuje k neústavnosti v nich nastaveného poměru vztahů mezi nájemci a pronajímateli. Poukázal na to, že zákon č. 209/2020 Sb. však vedle ustanovení § 2 až 4, týkajících se opatření ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, obsahuje i § 5, řešící opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení, a § 6 a 7, obsahující problematiku vyúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, tedy další dvě odlišná témata. 20. Oba návrhy předmětných zákonů byly Senátu doručeny ve stejný den, a to 9. 4. 2020 poté, co byly Poslaneckou sněmovnou projednány ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze (senátní tisky 234 a 239). 21. Senát dále konstatuje, že debata na půdě Senátu u obou tisků probíhala argumentačně velmi podobně, kdy vesměs zaznívaly buď hlasy pro zamítnutí s tím, že návrh je koncepčně zcela špatný, nebo výzvy k jeho úpravě formou pozměňovacích návrhů, protože je sice nedokonalý, ale bude lepší poskytnout alespoň minimální ochranu nájemcům. Posuzované návrhy zákonů byly Senátem zařazeny na 20. schůzi 12. funkčního období. Nejprve byl dne 16. dubna 2020 projednán senátní tisk č. 234. Projednávání provázela rozsáhlá diskuse, během níž zazněla jak kritika vládního návrhu zákona, tak i částečná podpora, byť kritické povahy. Senát ve vyjádření dále uvedl, že návrh na schválení předlohy ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nezazněl, návrh na zamítnutí nebyl podán a po rozsáhlé diskuzi se Senát rozhodl pro vrácení návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pro vrácení návrhu zákona se pro vyslovilo 36 ze 43 přítomných senátorů, proti nebyl nikdo. 22. Dne 17. dubna 2020 byl Senátem projednán i senátní tisk č. 239. Debata v rámci obecné rozpravy se nesla méně kriticky než ve vztahu k předchozímu tisku, avšak i tento vládní návrh zákona byl kritizován jako nedostatečně vyvažující dopady krize na obě strany: nájemce a pronajímatele. Senát nakonec vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pro usnesení se v hlasování z přítomných 36 senátorů vyslovilo 29, proti nebyl nikdo. Bylo schváleno také doprovodné usnesení: „I. s ohledem na skutečnost, že předložený návrh zákona považuje Senát za nedostatečný a návrh obsahuje i zásadní právní vady, vyzývá vládu České republiky, aby zřídila operační program pro čerpání bezúročných úvěrů pro nájemce, kteří nejsou v důsledku epidemie koronaviru SARS-CoV-2 schopni platit nájemné.“ V hlasování se pro usnesení z 36 přítomných senátorů vyslovilo 32 a nikdo nebyl proti. Závěrem Senát ve svém vyjádření uzavírá, že Senát při projednávání zákonů č. 209/2020 Sb. a č. 210/2020 Sb. postupoval v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. II. c) Vyjádření vlády 23. Vláda v úvodu svého vyjádření - obdobně jako Senát - poukázala na to, že skupina senátorů argumentuje obecně ve vztahu k možnosti „odložených“ nájmů v obou napadených právních předpisech, pomíjí však zbylá ustanovení daných předpisů, ačkoli navrhuje zrušení obou zákonů jako celku. V případě zákona č. 209/2020 Sb. skupina senátorů zejména zcela pomíjí další části tohoto zákona, konkrétně opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a část týkající se vyúčtování nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. 24. Ve vztahu k důvodům přijetí napadené právní úpravy vláda především zdůrazňuje nutnost co nejrychleji řešit negativní ekonomické a sociální dopady epidemie koronaviru. Z hlediska rozsahu přijímaných opatření odkazuje na důvodové zprávy k napadeným zákonům a uvádí, že jejich hlavní cíl spočívá v poskytnutí pomoci nájemcům prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby a nájemcům prostor sloužících podnikání překlenout období, kdy jsou jejich příjmy zasaženy, a odvrátit tak hrozbu výpovědi z nájmu z důvodu řádně nezaplaceného nájemného. Vláda zdůrazňuje, že cílem napadených zákonů přitom není odpuštění nájemného, ale jeho odklad na omezenou dobu. Pronajímatel tak o své platby nájemného nepřichází, odklad placení nájemného se nadto týká pouze těch nájemců, kterým v důsledku mimořádných opatření vypadl příjem. Skutečnost, že se jich mimořádná opatření takto dotkla, navíc musí nájemci náležitě doložit. Vláda také dodává, že naléhavost této situace souvisí i s výší nájemného, které je řada domácností schopna hradit obtížně i v období ekonomické stability. Připomněla, že napadené zákony zároveň umožňují pronajímateli požadovat zrušení nájmu po skončení nouzového stavu (tedy po dni 17. 5. 2020), nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel. Napadená úprava podle předpokladů vlády dopadne na relativně úzký okruh subjektů, neboť preferovanou možnost představuje využití splátkového kalendáře nebo jiné formy dohody mezi nájemcem a pronajímatelem. Vláda také poukázala na obdobnou úpravu přijatou ve Spolkové republice Německo, která nestanoví žádné kompenzace pro pronajímatele a na rozdíl od české regulace neupravuje žádné výjimky. Vláda upozornila, že napadené zákony jsou „spárovány“ s dalšími předpisy přijatými během nouzového stavu, jako např. s odkladem splátek úvěrů a finančních půjček. Jde o logický řetězec, v němž finanční zajištění pronajímatelů, kteří splácejí úvěr, je řešeno právě moratoriem na splácení úvěrů, které bylo stanoveno zákonem č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. 25. K navrhovatelkou tvrzenému porušení čl. 11 Listiny vláda konstatuje, že je nutné nejprve zkoumat, zda se právo na vlastnictví dostává do kolize s jiným ústavně garantovaným právem či veřejným zájmem. Tuto kolizi v obecné rovině vláda charakterizuje tak, že na jedné straně Listina v čl. 11 odst. 1 zaručuje právo každého vlastnit majetek, v čl. 11 odst. 2 zakazuje zneužívání vlastnického práva a připouští nucené omezení vlastnického práva (čl. 11 odst. 4 Listiny) ve veřejném zájmu; na straně druhé existuje veřejný zájem na ochraně osob ve slabším postavení, tj. nájemců, a garance jejich práva obvykle označovaného jako „právo na přiměřenou životní úroveň ve smyslu čl. 26 Listiny“. V této souvislosti vláda zdůrazňuje, že vlastnické právo není neomezitelné. Odkazuje přitom na nálezy sp. zn. Pl. ÚS 42/03 ze dne 28. 3. 2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), a to ve vztahu k ochraně nájmu bytu jako legitimního cíle omezení vlastnického práva a ústavně přijatelným podmínkám regulace nájemného. Otázku hledání spravedlivé rovnováhy v regulaci nájemních vztahů také opakovaně posuzoval Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“), jehož judikatura obecně akceptuje možnost regulace různých aspektů nájemních vztahů. Limity vymezené ESLP pro státní zásahy do soukromého vlastnictví představuje princip legality, existence legitimního cíle v podobě veřejného zájmu a dosažení spravedlivé rovnováhy mezi zájmem na ochraně majetku a širšími společenskými zájmy. Podle názoru vlády jsou tyto limity v dané věci naplněny, a to včetně podmínky spravedlivé rovnováhy. Suspendování práva pronajímatele na jednostranné ukončení nájmu se má uplatnit pouze ve vymezených případech, v nichž se nájemce dostal do prodlení v jasně ohraničené době a v důsledku mimořádných opatření. Nájemce musí současně svou neschopnost platit nájemné kvalifikovaně doložit. Ochrana nájemce prostřednictvím napadených zákonů je podle vlády koncipována jako krajní opatření, které se uplatní v případě, kdy nelze situaci nájemce řešit jinak (např. dohodou či splátkovým kalendářem). To znamená, že pokud by např. nájemce již obdržel příslušnou dávku ze systému státní sociální podpory či pomoci v hmotné nouzi, je povinen nájemné uhradit z této dávky a zákonná ochrana by se na něj nevztahovala. 26. Podle vlády je suspendováním práva pronajímatele na jednostranné ukončení nájmu za přesně stanovených podmínek nájemcům poskytnuta účinná pomoc, neboť získávají časový prostor pro řešení finanční situace. Stanoveného cíle právní úpravy přitom podle názoru vlády nešlo dosáhnout bez přijetí nové právní úpravy nebo s využitím jiného, méně omezujícího opatření. Podporu nájemců formou dávky ze systému státní sociální podpory vláda nepovažuje za efektivní, a to vzhledem k nutnosti okamžitého řešení situace, přičemž k vyplácení dávek ze systému státní sociální podpory dochází se značným časovým posunem. K argumentaci navrhovatelky, „že se z pronajímatelů stanou nedobrovolní poskytovatelé úvěru“, vláda zdůrazňuje, že napadená úprava je o příjem nepřipraví, pouze umožňuje rozložit platby do delšího časového úseku. 27. Vláda připomněla, že v napadené úpravě jsou stanoveny rovněž pojistky k ochraně pronajímatele, které mu umožňují nájem vypovědět nebo zrušit i před uplynutím zákonem stanovené doby (§ 3 a 4 napadených zákonů). Eliminace negativních dopadů na pronajímatele se projevuje i tím, že není dotčena povinnost nájemce hradit náklady za služby spojené s užíváním bytu nebo prostor sloužících k bydlení ani případné úroky z prodlení. Podle vlády zásah do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek, způsobený napadenou právní úpravou, zdaleka nedosahuje takové intenzity, že by zásadním způsobem destruoval podstatu vlastnického práva nebo způsoboval ve vztahu k pronajímatelům potenciálně tzv. rdousící efekt, jak ho pojímá Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře [srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 3308/16 ze dne 19. 1. 2017 (N 16/84 SbNU 181)]. 28. Pokud jde o tvrzené porušení čl. 11 odst. 4 Listiny, vláda vyjádřila přesvědčení, že omezení práva pronajímatele vypovědět nájem podle napadených zákonů nepředstavuje kvalifikované omezení vlastnického práva ve smyslu stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 ze dne 28. 4. 2009 (ST 27/53 SbNU 885; 136/2009 Sb.) a nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 ze dne 21. 6. 2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.), resp. tam uvedené judikatury ESLP. Z této judikatury vyplývá, že obsah ústavně garantovaného práva vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny není bezbřehý a nucené omezení vlastnického práva, jakož i vyvlastnění podle čl. 11 odst. 4 Listiny je třeba vztáhnout pouze na určité kvalifikované případy omezení (srov. stanovisko sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09). Z judikatury ESLP pak vyplývá, že čl. 1 odst. 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) poskytuje státům právo přijímat takové zákony, které považují za nezbytné ke kontrole užívání majetku v souladu s obecným zájmem (Mellacher a ost. v. Rakousko, 19. 12. 1989, A-169). V případě napadených zákonů má omezení na straně pronajímatelů de facto podobu pouhého (případného) oddálení obdržení zisku. Vláda v této souvislosti poukazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 17/10 ze dne 28. 6. 2011 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.; ve věci fotovoltaických elektráren), kde Ústavní soudÚstavní soud poukázal na to, že není v rozporu s principem právní jistoty, pokud změnou právních předpisů fakticky dojde k oddálení obdržení zisku, zůstává-li jeho výše změnou předpisu nedotčena. Napadené zákony podle názoru vlády zasahují do vlastnických práv pronajímatelů pouze dílčím způsobem a pouze dočasně. Suspendována je toliko možnost ukončit nájem z důvodu prodlení s placením nájemného, které zapříčinilo opatření při epidemii. Napadené zákony se nijak nedotýkají práva ukončit nájem z jiných důvodů. Vláda poukazuje na to, že navrhovatelka úplně přehlíží, že zákaz ukončení nájmu není absolutní. 29. Vláda nesouhlasí také s výhradou navrhovatelky ve vztahu k porušení čl. 26 odst. 3 Listiny. Opětovně poukazuje na komplexnost mimořádných opatření v důsledku epidemie koronaviru. Vláda přijala celou řadu kompenzačních apod. opatření. Zdůrazňuje, že smyslem napadených zákonů není poskytnout občanům hmotné zabezpečení, ale toliko na přechodnou dobu chránit jeden konkrétní statek, který má zvláštní význam: v případě nájmu podnikatelských prostor směřuje k ochraně stability a kontinuity hospodářství jako celku; v případě nájemního bydlení k ochraně důstojného života člověka. Pokud by v těchto případech bylo spoléháno pouze na přímou či nepřímou státní podporu, hrozilo by nebezpečí z prodlení. Vláda také upozorňuje, že realizace práva zakotveného v čl. 26 odst. 3 Listiny závisí na prováděcím zákonodárství a reálných možnostech státu výdaje na hmotné zajištění občanů pokrýt. Napadenými zákony nejsou nijak dotčeny případné nároky na plnění ze systému sociálního zabezpečení. Je nesporné, uvádí vláda, že pandemie bude mít negativní finanční dopady na všechny složky a skupiny obyvatel stejně jako na stát. Navrhovatelkou uváděné přenášení sociální zátěže mezi skupinami obyvatel vláda považuje za nepřípadné. V případě napadených zákonů se nejedná o trvalou úpravu nájemních vztahů a přijatá opatření mají pouze krátkodobý efekt reagující na aktuální potřebu ochrany nájemců. 30. Vláda vyslovila také nesouhlas s argumentací navrhovatelky o porušení čl. 3 odst. 1 Listiny, které má spočívat v odlišném přístupu státu k zajištění pohledávek bankovního sektoru a zajištění pohledávek pronajímatelů. Podle názoru vlády tento přístup nelze označit za diskriminaci, neboť se v žádném ohledu nejedná o srovnatelné případy a okruh regulovaných vztahů se zásadně liší. Státní garance, jak se jí dovolává navrhovatelka, by v případě pronajímatelů plnila značně odlišnou funkci, než kterou plní státní garance za úvěry podnikajícím subjektům. Vláda v této souvislosti poukazuje na to, že dostupnost bankovních úvěrů má významný dopad na hospodářství jako celek. V případě bankovního sektoru státní garance plní zejména motivační funkci a její účel spočívá v zajištění kontinuity v poskytování bankovních úvěrů podnikajícím subjektům. V případě dlužného nájemného by garance naopak plnila především funkci zajišťovací, která by primárně směřovala k ochraně individuálního zájmu pronajímatele. Postavení pronajímatelů podle napadených zákonů lze připodobnit spíše k postavení úvěrujících podle výše zmíněného zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, kteří jsou ze zákona povinni strpět odklad splátek svých úvěrů. Ani v tomto případě není žádná státní garance poskytována. 31. Závěrem vláda konstatuje, že napadené zákony lze chápat jen jako dočasné omezení vlastníka ve výkonu jeho práva jednostranně ukončit nájem specifikovaných prostor. Vyjádřila přesvědčení, že v posuzované věci jsou splněna všechna kritéria kladená na právní regulaci vztahů nájemců a pronajímatelů ústavním pořádkem i judikaturou vrcholných soudů. Napadená zákonná úprava sleduje jasně seznatelný legitimní cíl. Zásah do práva pronajímatelů na pokojné užívání majetku se přitom nachází ve spravedlivé rovnováze k veřejnému zájmu na ochraně nájemců. Práva vlastníků nemovitostí zároveň nejsou danou právní úpravou zasažena natolik intenzivním způsobem, že by na základě čl. 11 odst. 4 Listiny bylo nutné, aby stát poskytoval pronajímatelům za úpravu užívání majetku náhrady, tj. finanční kompenzace či zvláštní státní garance. Vláda proto považuje oba napadené zákony za plně ústavně konformní a navrhuje, aby byl předmětný návrh zamítnut. III. Replika navrhovatelky 32. Navrhovatelka v replice opakuje své přesvědčení, že napadené zákony představují nejenom diskriminační a nepřípustné omezení vlastnických práv pronajímatelů, ale je také diskutabilní, zda je vůbec dán veřejný zájem a potřebnost tohoto zásahu. Zdůrazňuje, že právě v krizových dobách je velmi důležité věnovat pečlivou pozornost přiměřenosti přijímaných opatření a podrobovat je kritičtějšímu zkoumání, neboť právě v takových dobách jsou základní práva a svobody nejsnáze porušitelné. Judikatura, na kterou odkazuje vláda, je podle navrhovatelky nepřípadná, neboť v dané věci se nejedná o přijetí obecných pravidel, kterými jsou nastavovány meze vlastnických práv, ale jsou přijímána cílená ad hoc opatření, která na vymezený čas zbavují vlastníky pronajímaných nemovitostí některých práv, a nutí je tak převzít zátěž nájemců a dopady krize na vlastní bedra. Navrhovatelka zdůrazňuje, že napadené zákony jsou diskriminační, neboť přehlížejí fakt, že z hlediska dopadů pandemie jsou vlastníci pronajímaných nemovitostí zasaženi stejně jako ostatní skupiny obyvatel a výpadek příjmů mohou pocítit zcela rovnocenně jako nájemci. K argumentaci vlády týkající se nesouhlasu s tvrzením, že přístup státu k pronajímatelům je nedůvodně odlišný od přístupu k bankovnímu sektoru, navrhovatelka uvádí, že největší odlišnost spočívá v tom, že v případě pronajímatelů jde převážně o jednotlivce, kteří jsou zasaženi dopady pandemie, v případě bankovního sektoru se jedná o bohaté a vlivné nadnárodní instituce. Zatímco těm jsou poskytovány záruky, aby půjčovaly lidem a firmám v nouzi, pronajímatelé nejsou tak vlivní, aby se domohli obdobného přístupu ze strany vlády. 33. Skupina senátorů poukázala na to, že výjimku ze zákazu ukončení nájmu podle § 4 napadených zákonů nepovažuje za účinnou pojistku vzhledem k možnostem nájemců bránit se případné výpovědi návrhem na její soudní přezkum. Dále polemizuje s tvrzenou neodkladností a potřebou okamžitého řešení mimořádné situace, což dokládá malým počtem žádostí nájemců o vydání potvrzení o tom, že zpoždění s úhradou nájemného nastalo z prokazatelných důvodů spojených s dopady epidemie koronaviru (celkem 56). Podle navrhovatelky to svědčí o tom, že samotní nájemci dospěli k závěru, že přijatá opatření jejich složitou situaci nijak neřeší, a rozhodli se této zákonné možnosti vůbec nevyužít. Potřeba přijatých opatření tedy nebyla nezbytná a nebyl na ní veřejný zájem. IV. Aktivní procesní legitimace a podmínky řízení 34. Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu může návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podat skupina nejméně 17 senátorů. Tento návrh podala skupina 31 senátorů. V souladu s § 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na které každý z nich jednotlivě potvrdil, že se k návrhu připojuje. Podmínku aktivní legitimace tedy skupina senátorů splňuje. 35. Návrh obsahuje veškeré další zákonem požadované náležitosti a je přípustný ve smyslu ustanovení § 66 zákona o Ústavním soudu. Současně neexistuje žádný z důvodů pro zastavení řízení podle § 67 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb. Ústavní soud o návrhu rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť neprováděl dokazování ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu a od jednání nebylo možné očekávat další objasnění věci. V. Proces přijetí napadených ustanovení 36. Ústavní soudÚstavní soud v intencích § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda napadené zákony byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Dospěl k závěru, že v tomto směru nelze zákonodárci nic vytýkat. Účastníci řízení ostatně žádné deficity legislativního procesu neuvádějí. Ústavní soud pro stručnost odkazuje na shrnutí průběhu legislativního procesu ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu. VI. Dikce napadených zákonů 37. Zákon č. 209/2020 Sb. zní: § 1 (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky. (2) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu, b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2, c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2. (3) Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do dne 31. července 2020. (4) Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020. Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby § 2 (1) Ustanovení § 2 až 4 se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Ustanovení § 2 až 4 se použijí obdobně i pro podnájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové potřeby podnájemce. (2) K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží. § 3 (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo a) v rozhodné době, a b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce. (3) Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem doloží okolnosti prodlení podle odstavce 1 písm. b), potvrzením od příslušného úřadu práce ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metodicky pokyn. (4) Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny pohledávky na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že tyto pohledávky ani v ochranné době neuhradí. § 4 (1) Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména mohl-li by v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen. (2) Nedohodnou-li se strany, soud k návrhu pronajímatele rozhodne o zrušení nájmu podle odstavce 1. § 5 Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení (1) Státní fond rozvoje bydlení může na žádost příjemce úvěru odložit splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru na dobu do 30. listopadu 2020, doloží-li příjemce úvěru neschopnost splácet úvěr vzniklou v důsledku mimořádného opatření při epidemii. Po příjemci úvěru nelze v souvislosti s podáním žádosti podle věty první požadovat úhradu nákladů spojených s vyřízením žádosti ani jinou úhradu. (2) Celková doba splácení úvěru se v případě podle odstavce 1 prodlouží o dobu, na kterou byla odložena splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru. Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty § 6 Pro účely § 6 a 7 se rozumí a) poskytovatelem služeb poskytovatel služeb podle § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon o službách“), b) příjemcem služeb příjemce služeb podle § 2 písm. b) zákona o službách a c) vyúčtováním vyúčtování podle § 2 písm. f) zákona o službách. § 7 Povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, se považuje za dospělou dnem 1. září 2020. § 8 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. 38. Zákon č. 210/2020 Sb. zní: § 1 (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky. (2) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu, b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2, c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2. (3) Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do 30. června 2020. (4) Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020. § 2 (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti (dále jen „nájem“), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí i na pacht, je-li podstatnou částí předmětu pachtu prostor sloužící podnikání. (3) K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží. § 3 (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo a) v rozhodné době, a b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce. (3) Nájemce pronajímateli předloží listiny osvědčující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného podle odstavce 1. (4) Nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil, do konce ochranné doby. Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny dluhy na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem; výpovědní doba činí 5 dní. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce, že tyto dluhy na nájemném ani v ochranné době neuhradí. (5) Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu. § 4 Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. VII. Meritorní přezkum návrhu 39. Navrhovatelka především uvádí, že napadené zákony jsou v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť za nucené omezení vlastnického práva se neposkytuje náhrada. K tomuto tvrzení Ústavní soudÚstavní soud úvodem konstatuje, že navrhovatelka přehlíží, že uvedené ustanovení nelze vykládat jako základní právo na náhradu za jakékoli omezení vlastnického práva stanovené zákonem. Ústavní soudÚstavní soud ve svém stanovisku sp. zn. Pl. ÚS-st. 27/09 k náhradě za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny ve věcech protiústavní regulace nájemného konstatoval, že obsah ústavně garantovaného práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny, jakož i práva pokojně užívat majetek podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě není bezbřehý a podléhá řadě omezení, jež lze z hlediska ústavní garance považovat za imanentní jeho ústavnímu a potažmo zákonnému vymezení. Ústavní soudÚstavní soud výslovně uvádí, že „zákon může obecně stanovit meze vlastnického práva, aniž by takovéto omezení bylo spojeno s právem na náhradu. Nucené omezení vlastnického práva, jakož i vy vlastnění podle čl. 11 odst. 4 Listiny tak je třeba vztáhnout pouze na určité kvalifikované případy omezení“. Současně konstatoval, že významnou roli při posuzování ústavnosti zásahu do vlastnického práva má také intenzita jeho omezení, která má více aspektů: především rozsah samotného omezení a dále délka jeho trvání, tedy zda jde o omezení dočasné nebo trvalé. Na každé omezení vlastnického práva se tedy nevztahuje režim čl. 11 odst. 4 Listiny. Ústavní soud v tomto smyslu ve své judikatuře také specifikoval, že jako omezení vlastnického práva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny „je třeba rozumět pouze takové omezení, které vylučuje realizaci vlastnického práva buď zcela, nebo v rozsahu, který podstatnou měrou znemožňuje výkon vlastnického práva v některé z jeho složek“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/18 ze dne 14. 5. 2019 (173/2019 Sb.)]. Tyto závěry judikatury představují relevantní východiska i pro posouzení daného návrhu. 40. Současně navrhovatelka přehlíží další charakteristický rys vlastnického práva, jímž je sociální funkce vlastnictví vyjádřená v čl. 11 odst. 3 Listiny. Význam sociální funkce vlastnictví Ústavní soud opakovaně zdůrazňuje při interpretaci vlastnického práva. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 27/16 ze dne 18. 12. 2018 (N 200/91 SbNU 485; 51/2019 Sb.) tak vyzdvihl, že vlastnictví „nemůže sloužit pouze jako panství majitele nad věcí, nýbrž jej (právě jako majitele) současně zavazuje k určitému chování“. Specifickou povahu čl. 11 odst. 3 Listiny Ústavní soud vymezil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/03 ze dne 13. 12. 2006 (N 226/43 SbNU 541; 49/2007 Sb.), v němž konstatoval, že toto ustanovení je ve srovnání s jinými ustanoveními netypické tím, že nestanoví subjektivní ústavně garantovaná práva, nýbrž povinnosti: „V prvé řadě vyslovuje zásadu, že vlastnictví zavazuje. Tato zásada vyjadřuje fakt, že - ač je nutno vlastnické právo považovat za právo absolutní, jež umožňuje ochranu vlastníka proti všem - oprávnění vlastníka mají své limity, jež mohou narážet na oprávněné zájmy druhých a společnosti jako celku. Absolutnost vlastnictví jako právního vztahu tak není zcela neomezená a není ,absolutní′ do důsledků. V duchu právně-politické maximy ,právo individua končí tam, kde začínají práva druhých′ je tedy nutno vykládat i otázku výkonu vlastnického práva.“ 41. Další východisko k meritornímu přezkumu napadených zákonů se týká situace, za níž byly napadené zákony přijaty. Konstatuje-li totiž navrhovatelka, že právě za výjimečných situací, jakými je nouzový stav, jsou principy demokratického právního státu a základní práva a svobody obyvatel nejvíce ohroženy, a proto je nutné bděle a důsledně dohlížet na to, aby nedošlo k jejich porušení, nelze než jí dát za pravdu. Tento apel má však ve vztahu k projednávané věci také druhou stránku spočívající v tom, že právě za výjimečných situací, kdy je ohroženo a oslabeno sociální a ekonomické postavení obyvatelstva a důstojné podmínky života, se sociální funkce vlastnictví projevuje zvláště významně, a to právě také vztahu k interpretaci spravedlivé rovnováhy. 42. K tvrzenému porušení čl. 11 odst. 4 Listiny navrhovatelka namítá, že v případě napadených zákonů není naplněna podmínka, že omezení vlastnického práva je přípustné pouze za náhradu. Argumentuje, že podle odborné literatury i judikatury (kterou ovšem blíže nespecifikovala) povinnost státu odškodnit vlastníka omezeného na jeho právech vyplývá z principu rovnoměrného rozvržení veřejných břemen pro všechny občany a z principu jejich rovnosti před zákonem. Navrhovatelka uvádí, že při posouzení, zda zásah do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny dodržuje zásadu proporcionality a dochází k zachování spravedlivé rovnováhy mezi střetávajícími se zájmy společnosti, je nutné vycházet z testu proporcionality. 43. Ústavní soudÚstavní soud proto přezkoumal, zda v případě napadených zákonů byl naplněn předpoklad existence veřejného zájmu a dále vztah přiměřenosti vůči sledovanému legitimnímu cíli. Zaměří se proto na to, zda zákonodárce respektoval zásadu přiměřenosti a dosáhl spravedlivé rovnováhy mezi v kolizi stojícími dotčenými zájmy. I pro zákony vydané za nouzového stavu platí zásada, že omezení základních práv musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a naplňovat požadavky vycházející z testu proporcionality. 44. Zásada proporcionality v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu zahrnuje tři principy, respektive kritéria posuzování přípustnosti zásahu. Jde o princip způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), princip potřebnosti a princip přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu). Podrobněji srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 4/94 ze dne 12. 10. 1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 21/17 ze dne 12. 2. 2019 (89/2019 Sb.) nebo navrhovatelkou zmiňovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 18/17 ze dne 25. 9. 2018 (N 156/90 SbNU 525; 261/2018 Sb.). 45. Pokud jde o první krok testu proporcionality, Ústavní soudÚstavní soud především uvádí, že napadené zákony je zapotřebí posuzovat v kontextu situace, v níž byly přijaty, tedy za platnosti nouzového stavu. Nouzový stav vyhlásila vláda na základě čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, usnesením č. 69/2020 Sb., a to z důvodu „ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky“. V usnesení o vyhlášení nouzového stavu vláda uvedla, že nouzový stav vyhlašuje od 14:00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a zároveň nařizuje pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatření podle § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, která stanoví samostatným usnesením. Vláda poté přijala řadu radikálních mimořádných, resp. krizových opatření za účelem ochrany zdraví v důsledku epidemie koronaviru, jimiž došlo k zásadnímu omezení řady základních práv a svobod, která zásadně zasáhla do sociálního a ekonomického života obyvatel. 46. V případě napadených zákonů představuje veřejný zájem, a tedy účel právní regulace (v souladu s nálezem sp. zn. Pl. ÚS 21/17, bod 43) ochrana důstojného života ve smyslu základních sociálních a existenčních podmínek nájemců bytových prostor a prostor sloužících k podnikání, kteří jsou postiženi krizovými opatřeními vydanými v souvislosti s nouzovým stavem. Tento důvod právní regulace a prostředky k jeho dosažení jsou specifikovány v důvodových zprávách k oběma napadeným zákonům. Podle vyjádření vlády je hlavním cílem napadených zákonů „pomoci nájemcům prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby a nájemcům prostor sloužících k podnikání překlenout období, kdy jsou jejich příjmy zasaženy, a odvrátit tak hrozbu výpovědi z důvodu řádně nezaplaceného nájemného“. 47. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že v daném případě princip vhodnosti (legitimního účelu) naplněn byl, neboť napadené zákony mohou nepochybně vést k dosažení sledovaného, výše vymezeného veřejného zájmu. Argumentace navrhovatelky, že napadené zákony tento cíl nenaplňují, spočívající v tvrzení, že nájemce postižené mimořádnými opatřeními dostatečně nechrání, a mohou se tak naopak ocitnout ve složitější situaci a dluhové pasti, se nachází v rovině spekulací. Ostatně z povahy obou napadených zákonů je zřejmé, že nabízeného benefitu nájemci vůbec nemuseli využít, pokud by měli skutečně pocit, že je tato úprava poškozuje. K dalším skutečnostem, které uvádí, jako např. nedostatek ochrany nájemců před civilní žalobou na zaplacení, kterou vůči nim může pronajímatel podat i v mezidobí, či povinnost doplacení veškerého dlužného nájemného včetně narůstajících úroků z prodlení, může dojít i bez ohledu na napadenou právní úpravu, a to v mnohem širší, resp. pro nájemce závažnější míře. 48. Ve druhém kroku testu proporcionality, tj. zkoumání principu potřebnosti, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v situaci vyhlášení nouzového stavu a přijímání krizových opatření výrazně zasahujících do běžného sociálního a ekonomického života občanů, nelze přehlédnout významný aspekt, jímž je naléhavost řešení této situace. Za takového stavu napadené zákony představují řešení situace, kdy nájemci v důsledku mimořádných opatření objektivně omezujících jejich sociální a ekonomickou situaci, resp. možnost získávat příjmy ze své podnikatelské či jiné pracovní činnosti, nemohou hradit nájemné v plné výši. V tomto smyslu lze akceptovat stanovisko vlády, která konstatovala, že pokud by napadená úprava nebyla přijata s tím, že by bylo spoléháno jen na přímou či nepřímou státní podporu, hrozilo by nebezpečí z prodlení, čímž by podniky byly ohroženy výpadky provozu či insolvencí, resp. občané bytovou nouzí, a to za specifické rizikové situace probíhající epidemie koronaviru. Na hledisko potřebnosti ve vztahu k omezení vlastnického práva je v dané věci nutno nahlížet také v kontextu dalších krizových opatření přijatých během nouzového stavu, tj. např. možnosti odkladu splátek úvěrů a půjček. Jak upozornila vláda ve svém vyjádření, pronajímatelé, kteří splácejí úvěr, mohou využít moratoria na splácení úvěrů podle zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. Pokud tedy navrhovatelka tvrdí, že pro řešení aktuálního problému nájemců bylo možné zvolit řadu jiných prostředků, které by byly sledovaný cíl schopny naplnit lépe a účinněji - jako např. novelizací zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k poskytování příspěvku na bydlení - přehlíží současně nejenom výše uvedené možnosti upravené v dalších krizových opatřeních, ale i ustanovení samotných napadených zákonů. Upravují totiž výjimky směřující k ochraně pronajímatelů: možnost výpovědi z nájmu i před uplynutím ochranné doby v případě obou zákonů či odkladu splátek úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení v případě pronajímatelů prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby. Za dané situace Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že napadené zákony splňují i druhý předpoklad testu proporcionality, tj. kritérium potřebnosti. 49. Pokud jde o třetí krok testu proporcionality, tj. přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu), je zapotřebí předně zdůraznit, že při jeho aplikaci ve vztahu k vlastnickému právu Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře přistupuje s důrazem na sociální funkci vlastnictví vyjádřenou v čl. 11 odst. 3 Listiny (srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/17, bod 54, či také nález sp. zn. Pl. ÚS 27/16, bod 57). Podle tohoto ustanovení platí, že vlastnictví zavazuje; nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. V nyní posuzovaném případě nelze také odhlédnout od skutečnosti zdůrazněné již výše, tj. že v důsledku mimořádných opatření přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru má sociální funkce vlastnictví obzvláště důležitý význam. 50. Při posouzení principu přiměřenosti při porovnání v kolizi stojícího veřejného zájmu na ochraně života ve smyslu důstojných sociálních a existenčních podmínek nájemců a základního práva vlastníků-pronajímatelů Ústavní soudÚstavní soud uvádí následující skutečnosti významné pro přezkum ústavnosti napadené úpravy. V případě obou napadených zákonů jde pouze o dočasné omezení jedné ze složek vlastnického práva, přičemž doba tohoto omezení je v zákoně konkrétně vymezena. Tzv. ochranná doba, tj. doba, po kterou nemůže pronajímatel jednostranně ukončit nájem pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, je v obou napadených zákonech vymezena ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. 27. 4. 2020) do 31. 12. 2020 (§ 1 odst. 4 zákona č. 209/2020 Sb. a § 1 odst. 4 zákona č. 210/2020 Sb.). Rozhodnou dobou, po kterou mohlo vzniknout prodlení, se v případě nájmu prostor určených k bydlení rozumí doba ode dne 12. 3. 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. 7. 2020 (§ 1 odst. 3 zákona č. 209/2020 Sb.). Pro účely nájmu prostor sloužících k podnikání se rozhodnou dobou rozumí doba ode dne 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020 (§ 1 odst. 3 zákona č. 210/2020 Sb.). 51. Pokud navrhovatelka tvrdí, že v důsledku napadených opatření je po dobu více než tři čtvrtě roku zcela zásadním způsobem omezen zdroj příjmů pronajímatelů, kteří se tak mohou ocitnout rovněž v situaci, kdy nebudou schopni platit své závazky, je třeba uvést, že napadené zákony tuto situaci zohledňují. U obou napadených zákonů je upravena možnost vypovědět nájem i před uplynutím ochranné doby v případě, že nájemce v ochranné době neuhradí všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, či tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že tyto pohledávky ani v ochranné době neuhradí: u nájmu bytů bez výpovědní doby (§ 3 odst. 4 zákona č. 209/2020 Sb.) a v případě nájmu prostor sloužících k podnikání s výpovědní dobou 5 dní (§ 3 odst. 4 zákona č. 210/2020 Sb.). Napadenými zákony není také dotčena povinnost nájemce hradit náklady za služby spojené s užíváním bytu nebo prostor sloužících k bydlení ani úroky z prodlení vzniklé prodlením s placením nájemného. 52. Oba napadené zákony současně upravují možnost, aby pronajímatel poté, co pominuly okolnosti plynoucí z krizového opatření, resp. nejdříve po skončení nouzového stavu, požadoval zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivé požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel (§ 4 zákona č. 210/2020 Sb.), resp. pokud by mohl v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen (§ 4 odst. 1 zákona č. 209/2020 Sb.). 53. Zákon č. 209/2020 Sb. obsahuje - jak ostatně vyplývá z jeho názvu - také ustanovení o opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení. Podle tohoto ustanovení může Státní fond rozvoje bydlení na žádost příjemce úvěru odložit splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru na dobu do 30. listopadu 2020, doloží-li příjemce úvěru neschopnost splácet úvěr vzniklou v důsledku krizového opatření při epidemii. Po příjemci úvěru nelze v souvislosti s podáním žádosti podle věty první požadovat úhradu nákladů spojených s vyřízením žádosti ani jinou úhradu. Celková doba splácení úvěru se v případě podle odstavce 1 prodlouží o dobu, na kterou byla odložena splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru (§ 5 zákona č. 209/2020 Sb.). 54. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že v případě napadených zákonů jde tedy o odklad placení nájemného, a to po omezenou dobu, a pouze v případech těch nájemců, kteří řádně doloží, že jim poklesl příjem v důsledku mimořádných opatření. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že se nejedná o prominutí nájemného, ale o záruky pro nájemce, že z důvodu prodlení s hrazením nájemného vzniklého v důsledku mimořádných opatření v daném období a za předpokladu, že nájemné uhradí nejpozději do konce roku 2020, nedostanou výpověď z nájmu (srov. KUBOVÁ BÁRTKOVÁ, A., PAVLÍK, J. Vliv koronaviru na smluvní vztahy se zvláštním zaměřením na nájem a přepravu. Právní rozhledy, 2020, č. 12). Na straně druhé je v napadených zákonech zohledněna i situace, kdy pronájem představuje jediný zdroj příjmů pronajímatele, a byly by tak ohroženy jeho základní potřeby, jakož i situace, kdy nájemce nehradí či je zřejmé, že neuhradí pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době. Pokud jde o náklady za služby spojené s užíváním bytu nebo prostor sloužících k podnikání, jejich úhrada není napadenou úpravou dotčena. Argument navrhovatelky uvedený v replice k vyjádření vlády, že nízký počet žádostí nájemců o vydání potvrzení, že zpoždění s úhradou nájemného nastalo z prokazatelných důvodů spojených s dopady epidemie koronaviru (celkem 56), svědčí o tom, že zvolené řešení nepředstavuje účinné řešení problému, resp. že na potřebě těchto opatření nebyl veřejný zájem, není přiléhavý. Nízký počet žádostí může totiž stejně tak svědčit argumentu vlády, že ochrana nájemců na základě napadených zákonů byla koncipována jako krajní řešení, které se uplatní v případě, kdy nelze situaci nájemce řešit jinak, např. dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem či splátkovým kalendářem. 55. Zbývá se ještě vyjádřit k námitce skupiny senátorů spočívající v paralele napadené právní úpravy s regulací nájemného. Navrhovatelka pro podporu své argumentace zvolila odkaz na nález sp. zn. I. ÚS 489/05, jehož skutkové okolnosti ani závěry nejsou ve vztahu k nyní posuzované věci přiléhavé. V uvedeném nálezu Ústavní soudÚstavní soud shledal porušení práva na soudní ochranu a v konečném důsledku též porušení práva na ochranu majetku podle čl. 11 odst. 1 Listiny následkem postupu obecných soudů, které zamítly stěžovatelovu žalobu na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi obvyklým a regulovaným nájemným s odkazem na neexistenci prováděcího zákona, tj. předpisu umožňujícího jednostranné zvýšení nájemného právním úkonem pronajímatele. Ústavní soudÚstavní soud ve svém rozhodování vycházel ze závěru, že není přípustné, aby soud zamítl rozhodnutí z důvodu „mlčení, nejasnosti či nedostatečnosti zákona“; takový případ by byl odmítnutím spravedlnosti - denegatio iustitiae. To ovšem představuje zcela jinou situaci, než o niž se jedná v nyní posuzovaném návrhu. Argumentace nálezem sp. zn. I. ÚS 489/05 je tedy ve vztahu k nyní posuzovanému návrhu mimoběžná. Podstata nálezu sp. zn. I. ÚS 489/05 spočívá v kritice absence právní úpravy umožňující jednostranné zvýšení nájemného v bytech, resp. závěr o povinnosti soudů - i přes absenci této úpravy - rozhodovat o zvýšení nájemného. 56. Ústavní soudÚstavní soud ovšem ani ve své další judikatuře týkající se regulace nájemného nevyloučil cenovou regulaci nájemného z bytů. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/2000, jímž Ústavní soudÚstavní soud zrušil k 31. 12. 2001 vyhlášku o cenové regulaci nájemného z bytů (tj. vyhlášku č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů), Ústavní soudÚstavní soud uznal význam ochrany bydlení jako jeden z aspektů sociálního státu, kterým je i Česká republika. Uvedl, že cíl ochrany nájemců je kontinuálně sledován již od 20. let minulého století (zákon č. 275/1920 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, zákon č. 130/1922 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, zákon č. 44/1928 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků) a posléze i v poválečném období, kupř. vydáním občanských zákoníků (č. 141/1950 Sb. a č. 40/1964 Sb.). Konstatoval, že přestože Parlament nezařadil právo na bydlení do kategorie základních práv a svobod, všechny dosavadní úpravy se jeví být v souladu s tím, co je v mezinárodních smlouvách o lidských právech a základních svobodách označováno jako „právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek“ (čl. 11 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, dále jen „Pakt“). Obdobně řeší otázku bydlení i čl. 16 Evropské sociální charty a čl. 4 Dodatkového protokolu k Evropské sociální chartě, jež byly Českou republikou ratifikovány a vyhlášeny (pod č. 14/2000 Sb. m. s. a č. 15/2000 Sb. m. s.). Právo na dostatečné (přiměřené) bydlení zahrnuje podle Obecných poznámek Výboru pro hospodářská, sociální a kulturní práva č. 4 z roku 1991 mimo jiné i aspekt schopnosti placení nájemného. Výše úhrady nájemného jednotlivcem nebo náklady za užívání bytu by měly být na takové úrovni, jež neohrožuje nebo nepodkopává uspokojování jiných podstatných potřeb. Podle těchto poznámek by smluvní státy měly obecně postupovat tak, aby procento nákladů připadajících na bydlení nebylo v nepoměru k příjmům. Proto by měly upravit příspěvky na nájemné ve prospěch těch, kteří nemají prostředky na placení nájemného, i modality a výši úhrady nájemného, které věrně reflektují potřeby v této otázce. V souladu s principem respektování schopnosti platit nájemné by měli být nájemci chráněni vhodnými opatřeními proti excesivní výši nájemného nebo proti excesivnímu zvyšování nájemného. Toto právo zakotvené v čl. 11 Paktu považuje Ústavní soudÚstavní soud z uvedených důvodů za nezpochybnitelné, za cíl, k němuž ve znění tohoto článku i náš stát je povinen podnikat „odpovídající kroky“. Ústavní soudÚstavní soud ostatně konstatoval, „že Listina, coby ústavní zákon, neuvedla mezi vyhlášenými sociálními právy výslovně právo na ochranu přiměřené životní úrovně, včetně bydlení. Tato okolnost však nikterak nediskvalifikuje ústavní relevanci tohoto práva zakotveného v ... mezinárodních smlouvách“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 3/2000). 57. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 Ústavní soudÚstavní soud také odkázal na rozsudek ESLP Mellacher a ost. v. Rakousko. Konstatoval, že v tomto rozhodnutí, v němž soud „neshledal porušení čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod v případě stížnosti několika vlastníků nemovitostí proti zavedení regulace, a tedy i faktickému snížení nájemného“, mimo jiné „dospěl k závěru, že opatření směřující k regulaci nájemného nelze považovat za formální ani faktické vyvlastnění, neboť zde nedošlo ani k převodu majetku stěžovatelů, ani nebyli zbaveni práva jej užívat, pronajímat nebo prodávat. Napadená opatření, která je nepochybně zbavila části výnosu z jejich majetku, lze za daných okolností chápat jako kontrolu užívání tohoto majetku. Druhý odstavec čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 poskytuje státům právo přijímat takové zákony, které považují za nezbytné ke kontrole užívání majetku v souladu s obecným zájmem (,general interest′). Takové zákony jsou obzvláště potřebné a obvyklé v oblasti bydlení, která se v moderních společnostech stává ústřední otázkou sociální a hospodářské politiky. Aby bylo možno takovou politiku uskutečňovat, legislativa musí mít široký prostor k úvaze ... (,margin of appreciation′), a to jak při zjišťování, zda existuje veřejný zájem opravňující k uplatnění usměrňujících (kontrolních) opatření, tak rovněž co se týče výběru podrobných pravidel pro uskutečnění takových opatření“. 58. Jak vyplývá z uvedeného, ani Ústavní soudÚstavní soud, ani ESLP ve své judikatuře obecně nevylučují jakoukoli regulaci nájemného z bytů. Za existence legitimních důvodů může stát vlastnické právo regulovat, a zasahovat tak do tržních vztahů. Ústavní soudÚstavní soud shrnuje, že napadené zákony, které upravují zmírnění negativních sociálních a ekonomických dopadů na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby a na nájemce prostor sloužících k podnikání, naplňují z hlediska legitimního cíle v podobě výše uvedeného veřejného zájmu podmínku vhodnosti i potřebnosti. Při srovnávání přiměřenosti zásahu do vlastnického práva pronajímatelů za výše popsaných předpokladů na straně jedné a veřejného zájmu a limitů zdrženlivosti vyplývající ze sociální funkce vlastnictví na straně druhé Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že převažují pozitiva, která v dané věci představuje veřejný zájem na ochraně sociálních a ekonomických životních podmínek nájemců. Z tohoto pohledu je třeba také pohlížet na princip spravedlivé rovnováhy, a to v rovině ochrany nájemců, resp. sociální role vlastnického práva v poměru k dočasnému omezení pronajímatelů. Ústavní soudÚstavní soud tak konstatuje, že napadené zákony nepředstavují omezení vlastnického práva, které by svými (negativními) důsledky pro dotčené vlastníky přesahovalo pozitiva plynoucí z veřejného zájmu (legitimního cíle zákona) a ze samotných napadených zákonů. Napadené zákony proto splňují také podmínku přiměřenosti. Ústavní soudÚstavní soud tak v této části uzavírá, že napadené zákony obstály v testu proporcionality. 59. Ústavní soudÚstavní soud současně nepřisvědčuje ani názoru skupiny senátorů, že napadená úprava je v rozporu s čl. 11 odst. 4 Listiny. Diskriminační charakter napadených zákonů má spočívat v tom, že zatímco v případě bankovního sektoru byl státem přijat model státní záruky v programech COVID I, COVID II, COVID Praha COVID III, v případě soukromých pronajímatelů je jejich vlastnické právo omezeno bez jakékoli kompenzace či státní garance. 60. V této souvislosti je třeba především připomenout, že aby bylo možné určité jednání státu charakterizovat jako diskriminační, je třeba, aby byly podle čl. 3 odst. 1 Listiny splněny dvě podmínky: jednak musí být nastolena nerovnost v přístupu k základním právům a svobodám, jednak musí docházet k diskriminaci z nějakého kvalifikovaného důvodu (tj. např. z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení či jiného důvodu, k tomu srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 34/03). Takový diskriminační důvod však navrhovatelka neuvádí, resp. pouze konstatuje, že bankovní sektor má „v hospodářství země silné ekonomické postavení a lepší vyjednávači pozici“. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že nelze dojít k závěru, že pronajímatelé a bankovní sektor jsou dvě navzájem diskriminovatelné skupiny, kdy diskriminační důvod by spočíval v příslušnosti k jedné z těchto skupin. Ústavní soudÚstavní soud k tomuto dodává, že pokud se jedná o tvrzenou diskriminaci ve vztahu k čl. 11 Listiny a o diskriminaci v rovnosti v právech, resp. v rovnosti při omezeních základních lidských práv a svobod podle čl. 4 odst. 3 Listiny, je třeba konstatovat, že ve vztahu k vlastnickému právu jsou obě skupiny zcela odlišné povahou výkonu vlastnického práva, jakož i způsobem jeho využívání. 61. Konečně, pokud jde o argumentaci navrhovatelky k čl. 26 odst. 3 Listiny, Ústavní soud musí v prvé řadě připomenout závěry ze své konstantní judikatury [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)], podle níž při úvaze o použitelnosti principu proporcionality nelze nevidět, že v posuzované věci nemusí být vždy tento princip hlavním kritériem úvahy o ústavnosti napadeného ustanovení. To proto, že princip proporcionality se uplatňuje zejména v oblasti lidských práv a základních svobod, zatímco v oblasti hospodářských, sociálních a kulturních práv je třeba přihlédnout k čl. 41 odst. 1 Listiny, jenž otevírá široký prostor pro zákonodárce pro volbu nejrůznějších řešení. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemusí být zákonná úprava v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu například u jiných práv, jichž se lze dovolávat přímo na základě Listiny. Testem ústavnosti v tomto smyslu projde taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a která tak činí způsobem, jenž si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [nález sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.)]. Navrhovatelka tuto skutečnost a povahu práva podnikat ve vztahu k režimu čl. 41 odst. 1 Listiny pomíjí. 62. Při posouzení souladu napadené právní úpravy s právem podnikat, jež má povahu práva hospodářského, Ústavní soudÚstavní soud tedy postupuje obdobně jako v případě práv sociálních, k jejichž přezkumu byl v dosavadní judikatuře konstruován a rozvinut tzv. test rozumnosti [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 61/04, sp. zn. Pl. ÚS 83/06 či sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48]. V jeho prvních dvou krocích vymezuje podstatu a smysl hospodářského nebo sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu, a následně hodnotí, zda se napadená právní úprava nedotýká samotné existence hospodářského nebo sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. Dospěje-li zde Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená právní úprava se dotýká samotné existence některého z těchto práv nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, posoudí přípustnost zásahu do tohoto práva v testu proporcionality, přičemž nebudou-li splněna jeho kritéria, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje nesoulad s ústavním pořádkem. Navrhovatelka však neuvádí žádné námitky vůči tomu, že by napadená právní úprava měla rdousící efekt, resp. že by se dotýkala esenciálního obsahu práva podnikat, a pouze namítá, že stát nedostál svému ústavněprávnímu závazku zakotvenému v čl. 26 odst. 3 Listiny. Ústavní soud tak v dalším pouze odkazuje na provedený třetí krok testu proporcionality, podle něhož napadené zákony podmínku přiměřenosti splňují, a proto není nutné znovu výše uvedenou argumentaci opakovat. 63. Ústavní soudÚstavní soud konečně - k fragmentárním úvahám de lege ferenda (zejména k šetrnějšímu řešení situace pronajímatelů) - konstatuje, že předmětem řízení byl přezkum ústavnosti napadených zákonů, a nikoliv posouzení hypotetických úvah o jiné (podle názoru navrhovatelky vhodnější) právní úpravě. VIII. Závěr 64. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný, proto podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno. Osud podaného návrhu sdílí i procesní návrh na jeho přednostní projednání a Ústavní soud o něm samostatným výrokem nerozhodoval. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 28/2021 Sb.
Vyhláška č. 28/2021 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních Vyhlášeno 29. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 13/2021, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * Čl. I - Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 30. 1. 2021 28 VYHLÁŠKA ze dne 26. ledna 2021, kterou se mění vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních Ministerstvo vnitra stanoví podle § 79 odst. 2 a 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 229/2016 Sb. a zákona č. 13/2021 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 17 odst. 2 písm. c), § 21 odst. 9, § 30 odst. 13, § 39a odst. 4, § 50b, § 70f odst. 7, § 70n odst. 5 a § 73a odst. 10 zákona: Čl. I Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, se mění takto: 1. V § 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g). 2. V § 6 odst. 2 větě první se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“. 3. V § 26 odst. 1 se za slovo „kategorie“ vkládá text „A-I,“. 4. V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „zbraně kategorie“ vkládá text „A-I,“. 5. V § 26 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 30 odst. 1 a v § 31 odst. 2 úvodní části ustanovení se za text „A,“ vkládá text „A-I,“. 6. Část čtvrtá se včetně nadpisu zrušuje. 7. V § 30 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo C“ nahrazují slovy „C nebo C-I“. 8. V § 30 odst. 2 se na konci bodu 2 doplňují slova „nebo kontrolní značce“. 9. V § 30 odst. 2 bodě 3 se za slova „roku ověření“ vkládají slova „nebo roku kontroly identifikačních údajů“. 10. V § 34 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Správce centrálního registru zbraní může přístup do centrálního registru zbraní umožnit také prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou s využitím občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo popřípadě jiného prostředku pro elektronickou identifikaci.“. 11. V § 34 odst. 3 se slova „zničení zbraně“ nahrazují slovy „záznam o předání zbraně k úřednímu zničení“. 12. V § 34 odst. 4 se za slova „zničení střeliva“ vkládají nová slova „, záznam o předání střeliva k úřednímu zničení“. 13. V § 36 odst. 1 písmeno e) zní: „e) průkazu zbraně, žádosti o udělení výjimky, žádosti o povolení, žádosti o znehodnocení, výrobu řezu zbraně nebo převodu vlastnictví zbraně kategorie A, A-I, B a C,“. 14. Přílohy č. 2 až 7 znějí: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání zbrojního průkazu 953kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu 839kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor zbrojní licence 294kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání zbrojní licence 1.4MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor průkazu zkušebního komisaře 327kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o jmenování zkušebním komisařem 384kB “. 15. Příloha č. 9 zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání evropského zbrojního pasu 490kB “. 16. Přílohy č. 11 až 19 znějí: „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o udělení výjimky pro zbraň kategorie A 793kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení ke zbrani kategorie B 800kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o znehodnocení, zničení nebo o výrobu řezu zbraně 727kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor oznámení o nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví zbraně 624kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva 1MB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva 877kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář žádosti o povolení přepravy zbraní nebo střeliva 73kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář hlášení přepravy zbraní a střeliva 92kB “. Příloha č. 19 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení k provozování střelnice 719kB “. 17. Přílohy č. 21 a 22 znějí: „Příloha č. 21 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání muničního průkazu 943kB Příloha č. 22 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu 428kB “. 18. Přílohy č. 24 až 27 znějí: „Příloha č. 24 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání muniční licence 1.3MB Příloha č. 25 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář žádosti o povolení přepravy munice 68kB Příloha č. 26 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář hlášení přepravy munice 419kB Příloha č. 27 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice 831kB “. 19. Doplňují se přílohy č. 29 až 32, které znějí: „Příloha č. 29 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o udělení výjimky pro zbraň kategorie A-I 824kB Příloha č. 30 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o udělení výjimky pro nadlimitní zásobníky 559kB Příloha č. 31 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení přepravy palných zbraní kategorie D 728kB Příloha č. 32 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor ohlášení přepravy palných zbraní kategorie D 674kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Tiskopisy a doklady podle vyhlášky č. 221/2017 Sb., ve znění přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze použít do dne 1. srpna 2022. 2. Na průkaz zkušebního komisaře vydaný přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se hledí jako na průkaz zkušebního komisaře vydaný podle vyhlášky č. 221/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; průkaz zkušebního komisaře vydaný přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, ve kterém nebyla zohledněna změna místa pobytu zkušebního komisaře, se nepovažuje za průkaz obsahující nesprávné údaje. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2021. Ministr: Hamáček v. r.
Nařízení vlády č. 27/2021 Sb.
Nařízení vlády č. 27/2021 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice Vyhlášeno 29. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 13/2021, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * Čl. I - Nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 30. 1. 2021 27 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. ledna 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice Vláda nařizuje k provedení § 79 odst. 1 písm. d) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb. a zákona č. 13/2021 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice, se mění takto: 1. V názvu nařízení vlády se slova „a jejich ničení“ nahrazují slovy „ , ničení střeliva“. 2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „ , v platném znění“. 3. V § 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f). 4. V § 1 písm. d) se slova „zbraní a“ zrušují. 5. V § 1 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 6. V § 1 písmeno f) zní: „f) postup znehodnocení nebo zhotovování řezů zbraní a postup znehodnocení, ničení nebo zhotovování řezů munice formou demilitarizace v režimu regulace podle mezinárodní smlouvy2) a“. 7. V § 1 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) postup při nevratném zničení zbraní nehodou v režimu regulace podle mezinárodní smlouvy2).“. 8. V § 6 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 9. V § 8 úvodní části ustanovení se slova „zakázaného doplňku zbraně,“ zrušují. 10. V § 8 písm. c) se slova „ , zakázaný doplněk zbraně“ zrušují. 11. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Ničení střeliva Podle typu střeliva se zvolí 1 z těchto postupů ničení: a) delaborace s následným roztavením, b) výbuch, nebo c) spálení.“. 12. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Na zhotovení řezu munice z delaborované munice se přiměřeně použije ustanovení o zhotovení řezu střeliva a jejím označením kontrolní znehodnocovací značkou.“. 13. § 13 včetně nadpisu zní: „§ 13 Demilitarizace (1) Postup podle této části se použije v případě znehodnocování nebo zhotovování řezů zbraní kategorie A a v případě znehodnocování, ničení nebo zhotovování řezů zakázané munice, na které se vztahuje kontrolní působnost Ministerstva obrany podle § 74 odst. 4 zákona o zbraních. (2) Znehodnocování nebo zhotovení řezu zbraní podle odstavce 1 spočívá v demilitarizaci a) nehodou zbraně, nebo b) úpravou zbraně na exponát. (3) Munice podle odstavce 1 se demilitarizuje zničením nebo delaborací; část třetí tohoto nařízení se použije obdobně. (4) Demilitarizované zbraně nebo munice, které se nepovažují za zničené, se označí kontrolní znehodnocovací značkou až po kontrole provedené Ministerstvem obrany.“. 14. § 14 se včetně nadpisu zrušuje. 15. § 15 včetně nadpisu zní: „§ 15 Nehoda zbraně (1) Dojde-li k nehodě zbraně uvedené v § 13 odst. 1, která vede k jejímu nevratnému poškození nebo zničení a učiní ji nepoužitelnou, oznámí držitel zbraně nehodu zbraně Ministerstvu obrany do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k nehodě došlo, a přiloží protokol o nehodě a fotodokumentaci. Protokol o nehodě obsahuje: a) údaje o zbrani, b) datum nehody, c) alespoň přibližné určení místa nehody a d) okolnosti nehody. (2) Zbraň, která byla demilitarizována nehodou, která vedla ke zničení jejích hlavních částí, se považuje za zničenou.“. 16. V § 18 odst. 1 se slovo „zbraně,“ zrušuje. 17. V § 18 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 18. V § 18 odst. 4 se slova „3 a 4“ nahrazují slovy „2 a 3“. 19. V § 19 větě první se slova „zničená zbraň nebo“ nahrazují slovem „zničené“ a ve větě druhé se slovo „zbraně,“ a slova „zbraně nebo“ zrušují. 20. V § 20 odst. 1 se slova „a zakázaný doplněk zbraně“ a slova „nebo na zakázaném doplňku zbraně“ zrušují. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 26/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 26/2021 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 29. 1. 2021, částka 12/2021 26 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. ledna 2021 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně a dodatky ke kolektivním smlouvám vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2021, uzavřená dne 8. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Veolia - Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, uzavřená dne 7. 10. 2020 mezi těmito smluvními stranami Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky a Českomoravským odborovým svazem pohostinství, hotelů a cestovního ruchu. 3. Dodatek č. 2 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, uzavřený dne 7. 9. 2020 mezi těmito smluvními stranami Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky a Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. 4. Dodatek č. 3 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně na období od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, uzavřený dne 26. 11. 2020 mezi těmito smluvními stranami Svazem obchodu a cestovního ruchu České republiky a Unií zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. 5. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2021, uzavřená dne 17. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky - Sekcí silničního hospodářství. 6. Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2021 - 2024, uzavřená dne 17. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekcí MHD + VSD a Svazem dopravy České republiky - Sekcí MHD. 7. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2021 (pro a.s. a s.r.o.), uzavřená dne 17. 12. 2020 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky - Sekcí silničního hospodářství. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 25/2021 Sb.
Nařízení vlády č. 25/2021 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 1. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 12/2021 * Čl. I - Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstn * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2021 25 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. ledna 2021, kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 22 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů: Čl. I Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb. a nařízení vlády č. 184/2019 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu § 18 se doplňují slova „s textovou vrstvou nebo ve formátu Extensible Hypertext Markup Language (přípona XHTML)“. 2. Na konci § 18 se doplňují věty „Podpis osoby, která listinu podepsala, lze na listině podané v elektronické podobě nahradit slovy „vlastní rukou“ nebo zkratkou „v. r.“, které se uvedou u příjmení této osoby. V případě úředně ověřeného podpisu se dále uvede označení úřadu, pořadové číslo úředně ověřeného podpisu, datum úředního ověření a jméno osoby, která úřední ověření provedla.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Nařízení vlády č. 24/2021 Sb.
Nařízení vlády č. 24/2021 Sb. Nařízení vlády o způsobu a rozsahu ohlašování nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence Vyhlášeno 29. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 12/2021, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I * § 3 - Vedení evidence zbraní kategorie C-I držitelem zbrojní licence v centrálním registru zbraní * § 4 - Účinnost k nařízení vlády č. 24/2021 Sb. Aktuální znění od 30. 1. 2021 24 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. ledna 2021 o způsobu a rozsahu ohlašování nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence Vláda nařizuje k provedení § 14a odst. 6 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 13/2021 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tímto nařízením se stanoví a) způsob a rozsah ohlašování nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, b) vedení evidence zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem podnikatelské činnosti podnikatele, jde-li o podnikatele v oboru zbraní a střelivapodnikatele v oboru zbraní a střeliva, a c) vzor formuláře ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I. § 2 Ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I (1) V ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I se uvedou: a) u osoby nabývající vlastnictví osobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, b) u osoby převádějící vlastnictví osobní údaje fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, c) údaje o zbrani, d) datum nabytí nebo převodu a e) sdělení ohlašovatele, který podává ohlášení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo elektronicky se zaručenou identitou, zda požaduje zaslání kontrolního výpisu zbraní kategorie C-I, které jsou vedeny k jeho osobě v centrálním registru zbraní po zohlednění dotčeného ohlášení, a to do jeho datové schránky nebo na jeho e-mailovou adresu, kterou poskytl správci centrálního registru zbraní. (2) Vzor formuláře ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I držitelem zbraně kategorie C-I stanoví příloha k tomuto nařízení. § 3 Vedení evidence zbraní kategorie C-I držitelem zbrojní licence v centrálním registru zbraní (1) Předepsané elektronické formuláře, kterými držitelé zbrojních licencí a jimi pověřené osoby zaznamenávají v centrálním registru zbraní každou změnu stavu zbraně kategorie C-I, tvoří sady webových formulářů pro ruční vkládání záznamů a jejich editaci. Sady webových formulářů jsou součástí evidenční knihy zbraní. (2) Individualizovanými přístupovými údaji, kterými se držitel zbrojní licence nebo pověřená osoba přihlašuje do centrálního registru zbraní, jsou certifikát vydaný kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru, uživatelské jméno a heslo. Součástí individualizovaných přístupových údajů je bezpečnostní kód (PUK), který pověřená osoba použije při prokazování totožnosti v případě zapomenutého hesla. Správce centrálního registru zbraní může přístup do centrálního registru zbraní umožnit také prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou s využitím občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo popřípadě jiného prostředku pro elektronickou identifikaci. (3) Evidenční kniha zbraní umožňuje vyhledávání zbraně kategorie C-I podle zadaných kritérií, předání zbraně kategorie C-I z evidenční knihy zbraní, převzetí zbraně kategorie C-I na evidenční knihu zbraní, vložení údajů o vyrobené zbrani kategorie C-I a zbrani dovezené na území České republiky, údajů o úpravě a opravě zbraně kategorie C-I, znehodnocení zbraně kategorie C-I nebo výrobě řezu zbraně kategorie C-I. Evidenční kniha umožňuje také editaci záznamu zbraně kategorie C-I. § 4 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 30. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r. Příloha k nařízení vlády č. 24/2021 Sb. Vzor formuláře ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I 1.1MB
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 33/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 33/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 80 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 28. 1. 2021, částka 16/2021 33 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2021 č. 80 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 30. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod. 1. zakazuje u všech poskytovatelů zdravotních služeb návštěvy pacientů v zdravotnických zařízeních na pracovištích, na kterých se poskytuje akutní lůžková péče, ve kterých se poskytuje lůžková péče, s výjimkou: - přítomnosti třetí osoby při porodu ve zdravotnickém zařízení za podmínek podle bodu 3, - návštěv nezletilých pacientů, - návštěv pacientů s omezenou svéprávností, - návštěv pacientů v hospicech a dalších pacientů v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění, 2. omezuje u všech poskytovatelů zdravotních služeb návštěvy pacientů v zdravotnických zařízeních na pracovištích, na kterých se poskytuje dlouhodobá nebo následná lůžková péče, tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující pacienta se podrobí před zahájením návštěvy POC testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2, a to s negativním výsledkem; tento požadavek se nevztahuje na osoby, které absolvovaly nejpozději 48 hodin před zahájením návštěvy RT-PCR vyšetření nebo POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem a doloží o tom doklad, a na osoby, které v době 90 dnů přede dnem návštěvy prodělaly onemocnění COVID-19 a doloží o tom doklad; osoba navštěvující pacienta, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá osobní ochranné pomůcky dýchacích cest, a to minimálně respirátor třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu [s výjimkou dětí do dvou let věku, které nemusí mít ochranný prostředek dýchacích cest, a s výjimkou dětí od dvou do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének], a při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele, 3. zakazuje u všech poskytovatelů zdravotních služeb přítomnost třetí osoby při porodu ve zdravotnickém zařízení v případě, že nejsou splněny tyto podmínky: - třetí osobou je druhý rodič dítěte nebo osoba žijící s rodičkou ve společné domácnosti, - porod bude probíhat v samostatném porodním pokoji nebo boxu s vlastním sociálním zařízením, - bude zamezen kontakt třetí osoby s ostatními rodičkami, - třetí osoba se podrobí měření teploty před vstupem do porodního pokoje nebo boxu, - třetí osoba má tělesnou teplotou nedosahující 37,0 °C a zároveň nemá příznaky onemocnění COVID-19, - třetí osoba používá chirurgickou roušku jako minimální ochranu dýchacích cest (používání improvizovaných nebo látkových roušek nepostačuje), 4. u všech poskytovatelů sociálních služeb v zařízení domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a všem odlehčovacím sociálním službám v pobytové formě (podle § 44, 49 a 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) omezuje návštěvy uživatelů tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující uživatele se podrobí před zahájením návštěvy POC testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2, a to s negativním výsledkem; tento požadavek se nevztahuje na osoby, které absolvovaly nejpozději 48 hodin před zahájením návštěvy RT-PCR vyšetření nebo POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem a doloží o tom doklad, a na osoby, které v době 90 dnů přede dnem návštěvy prodělaly onemocnění COVID-19 a doloží o tom doklad; osoba navštěvující uživatele, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá osobní ochranné pomůcky dýchacích cest, a to minimálně respirátor třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu [s výjimkou dětí do dvou let věku, které nemusí mít ochranný prostředek dýchacích cest, a s výjimkou dětí od dvou do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének], a při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele; v případě návštěv uživatelů v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění lze návštěvu připustit za podmínky, že osoba navštěvující uživatele dodržuje režimová opatření poskytovatele, 5. zrušuje usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 14, vyhlášené pod č. 11/2021 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 22. ledna 2021 č. 56, vyhlášeného pod č. 22/2021 Sb. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 32/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 32/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 79 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 28. 1. 2021, částka 16/2021 32 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2021 č. 79 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 30. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky v době od 21:00 hod. do 04:59 hod. s výjimkou: 1. cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a k výkonu povinnosti veřejného funkcionáře nebo ústavního činitele, 2. výkonu povolání, 3. výkonu činností sloužících k zajištění a) bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situacekrizové situace, b) ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, c) veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury, d) služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby, 4. neodkladných cest, jejichž uskutečnění je nezbytně nutné i v nočních hodinách z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo jiných zákonem chráněných zájmů, 5. venčení psů do 500 metrů od místa bydliště, 6. účasti na hromadné akci dovolené podle bodu VI. tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, 7. cest zpět do místa svého bydliště; II. zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky v době od 05:00 hod. do 20:59 hod. s výjimkou: 1. cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a k výkonu povinnosti veřejného funkcionáře nebo ústavního činitele, 2. nezbytných cest za rodinou nebo osobami blízkými, 3. cest za účelem nákupu zboží a služeb nebo poskytnutí služeb, zajištění nezbytných potřeb osob příbuzných a blízkých nebo potřeb pro jinou osobu (např. dobrovolnictví, sousedská výpomoc), zajištění péče o děti, zajištění péče o zvířata, odkládání odpadu, 4. cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, a do zařízení veterinární péče, 5. cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, 6. výkonu povolání nebo činností sloužících k zajištění a) bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situacekrizové situace, b) ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, včetně dobrovolnické činnosti, c) individuální duchovní péče a služby, d) veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury, e) služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby, f) veterinární péče, 7. cest za účelem pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích, 8. cest do vlastních rekreačních objektů a pobytu v nich, a to za podmínky současného pobytu pouze členů jedné domácnosti v takovém rekreačním objektu, 9. cest za účelem vycestování z České republiky, 10. účasti na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a pohřbu, v počtu ne vyšším než 15 osob, a návštěvy hřbitova, 11. cest za účelem účasti na vzdělávání včetně praxí a na zkouškách, 12. cest za účelem voleb do orgánů zdravotních pojišťoven, 13. účasti na shromáždění konaném v souladu s bodem IV., 14. účasti na hromadné akci dovolené podle bodu VI., 15. cest zpět do místa svého bydliště; III. zakazuje pobyt cizinců na území České republiky, pokud po dni účinnosti tohoto usnesení vlády přicestovali z jiného důvodu než podle bodu I. nebo bodu II/1 až 6, 9 až 15 nebo pokud přicestovali v rozporu s ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví; IV. nařizuje 1. omezit pohyb na veřejně přístupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodech I. a II., 2. omezit na nezbytně nutnou míru kontakty s jinými osobami než se členy domácnosti, 3. pobývat na veřejně přístupných místech nejvýše v počtu 2 osob, s výjimkou - členů domácnosti, - doprovodu podle bodu II/4 a 5, - zaměstnanců vykonávajících práci pro stejného zaměstnavatele, - osob společně vykonávajících podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost, - osob, které společně konají činnost, ke které jsou povinny podle zákona, a je tuto činnost nezbytné konat ve vyšším počtu osob, - dětí, žáků a studentů při poskytování vzdělávání ve školách či školských zařízeních, a zachovávat při kontaktu s ostatními osobami odstup nejméně 2 metry, pokud to je možné, 4. zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště; V. omezuje právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, a a) shromáždění, nejde-li o shromáždění podle písmene b), se může konat pouze mimo vnitřní prostory staveb a může se jej účastnit celkem nejvýše 100 účastníků, a to ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a při zachování rozestupů mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry, b) shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 10 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu s výjimkou, kdy zpěváci nebo sbor jsou oddělení od ostatních účastníků shromáždění tak, aby bylo zabráněno šíření kapének; VI. důrazně doporučuje zdržovat se v místě bydliště pouze se členy vlastní domácnosti a osobami, o které člen domácnosti pečuje, a při styku s jinými osobami používat respirátor bez výdechového ventilu třídy FFP2 nebo KN95; VII. doporučuje 1. zaměstnavatelům a) podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance a obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě, b) omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele, 2. zachovávat při kontaktu s ostatními osobami ve veřejných prostorách odstup nejméně 2 metry (např. při nákupu), 3. využívat z hygienických důvodů přednostně bezhotovostní platební styk, 4. osobám zajišťujícím služby podle bodu II/6 omezit přímý kontakt se zákazníky; VIII. určuje Ministerstvo zdravotnictví, aby stanovilo závazné hygienicko-epidemiologické podmínky pro hromadné akce jinak zakázané v důsledku tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, při jejichž dodržení je dovoleno je z důvodů zřetele hodných konat, a to jedná-li se o akce v důležitém státním zájmu nebo významná sportovní utkání nebo soutěže; IX. zrušuje usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1375, vyhlášené pod č. 595/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 12, vyhlášeného pod č. 9/2021 Sb., a ve znění usnesení vlády ze dne 22. ledna 2021 č. 56, vyhlášeného pod č. 22/2021 Sb. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 31/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 31/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 78 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 28. 1. 2021, částka 16/2021 31 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 28. ledna 2021 č. 78 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 30. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje 1. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou těchto provozoven: a) prodejen potravin, b) prodejen pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz motorových vozidel, c) prodejen paliv, d) prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, e) lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, f) prodejen malých domácích zvířat, g) prodejen krmiva a dalších potřeb pro zvířata, h) prodejen brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, i) prodejen novin a časopisů, j) prodejen tabákových výrobků, k) prádelen a čistíren, l) provozoven servisu a oprav silničních vozidel, m) provozoven poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, n) prodejen náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, o) provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem, p) prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, q) pokladen prodeje jízdenek, r) květinářství, s) provozoven pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví, t) prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, u) provozoven servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti, v) provozoven realitního zprostředkování a činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, w) zámečnictví a provozoven servisu dalších výrobků pro domácnost, x) provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost, y) provozoven pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren, z) myček automobilů, aa) prodejen domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, ab) provozoven sběru a výkupu surovin a kompostáren, ac) provozoven zabývajících se zpracováním kamene (např. výroba pomníků, náhrobních kamenů a jejich instalace), ad) provozoven (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod.; pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje v mobilních provozovnách uvedený v bodě I/7, ae) provozoven poskytujících službu úpravy a stříhání psů a koček, af) prodejen zbraní a střeliva, ag) papírnictví, ah) prodejen dětského oblečení a dětské obuvi, ai) vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, aj) provozoven péče o dítě do tří let věku v denním režimu, s tím, že jiné zboží a služby je zakázáno v těchto prodejnách nebo provozovnách prodávat nebo poskytovat; tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na takové provozovny, ve kterých sice maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, nepředstavuje výlučnou činnost v provozovně, avšak část provozovny, ve které probíhá maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, je oddělena od ostatních částí provozovny, do kterých není zákazníkům umožněn přístup, 2. přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod.; tím není dotčena možnost prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod., 3. dále a) koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení včetně cirkusů a varieté s přítomností diváků; bez diváků lze tato představení konat nebo zkoušet jen v případě, že je provádí umělci, kteří tak činí v rámci zaměstnání nebo podnikání, s tím, že i) ochranný prostředek dýchacích cest účinkující mohou odložit pouze na místě výkonu vlastní produkce a pouze po dobu této produkce, ii) je-li součástí scénického díla zpěv, omezuje se počet účinkujících na jevišti nebo zkušebně tak, že celkový počet účinkujících nesmí být vyšší než počet metrů čtverečních celkové podlahové plochy jeviště nebo zkušebny dělený čtyřmi, iii) u hráčů všech nástrojových skupin je nutné dodržovat rozestupy alespoň 1,2 metru a každý hráč na smyčcové nástroje použije samostatný notový pult, pokud to dovolují prostorové podmínky, b) poutě a podobné tradiční akce, c) kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, s výjimkou i) praktické výuky a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, ii) profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, strážníků obecních policií, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a členů jednotek požární ochrany, iii) činností na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dopravně psychologická vyšetření dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, iv) činností vedoucích k získání zvláštní odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a činností vedoucích k překonání podmínek podle § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v) dalších vzdělávacích akcí a zkoušek z profesních kvalifikací a jiných zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, nejde-li o vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů; přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti; dále se zakazuje pobyt v motorovém vozidle bez respirátoru alespoň třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu po dobu praktické jízdy s výcvikovým vozidlem v rámci zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, d) veletrhy, e) provoz heren, kasin a sázkových kanceláří, f) provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center, s výjimkou sportovní činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatřeníkrizová opatření umožňují, a s výjimkou sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány, g) provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb, h) návštěvy a prohlídky zoologických zahrad a botanických zahrad, i) návštěvy a prohlídky muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií, j) provozování zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, k) provoz lyžařských vleků a lanových drah s výjimkou využití lanových drah pro zajištění dopravní obslužnosti v rámci veřejných služeb a dále s výjimkou využití lyžařských vleků a lanových drah pro zajištění zásobování nebo chodu kritické infrastrukturykritické infrastruktury nebo pro potřeby složek Integrovaného záchranného systémuIntegrovaného záchranného systému včetně Horské služby, 4. poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb: a) pouze osobám, pro které je toto ubytování nezbytné k výkonu zaměstnání, povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, přičemž: i) tento účel je každá osoba, které je ubytování umožněno, povinna prokázat před zahájením ubytování písemným potvrzením zaměstnavatele nebo objednatele, ii) provozovatel je povinen vyžadovat prokázání účelu podle bodu i) a uchovávat jej po celou dobu pobytu ubytované osoby, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnostpracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky a kteří mají oprávnění ke vstupu a pobytu na území České republiky v souladu s jinými předpisy, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády, jestliže nemají jiné bydliště na území České republiky, 5. pití alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech; tím není dotčena možnost pít alkoholické nápoje ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb, 6. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 hod. až 04:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, a na provozování: a) čerpacích stanic s palivy a mazivy, b) lékáren, c) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, d) prodejen ve zdravotnických zařízeních, e) provozoven stravovacích služeb v rozsahu podle bodu I/2, f) vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, 7. prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej; zákaz se nevztahuje na pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcíchobcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně; II. omezuje 1. provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/2 tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, d) zákaz produkce živé hudby a tance, e) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, 2. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, 3. provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, 4. činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že a) použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob, b) není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, c) provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali, d) následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod., e) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.), f) je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod., g) je zakázán provoz dětských koutků, h) provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, i) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, j) prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou, 5. provoz farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť, jejichž činnost není zakázána podle bodu I/7, tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 4 metry, b) v jeden čas se na ploše farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2, c) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, d) zakazuje se provozovat stravovací služby a prodávat pokrmy včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci; tím není dotčena možnost bezplatného poskytování pokrmů v rámci akcí charitativního charakteru, e) zakazují se stoly a místa k sezení, 6. provoz knihoven tak, že se zakazuje provádět výdej výpůjček a jejich vracení jinak než bezkontaktně, 7. provoz v provozovnách podle bodu I/1, jejichž provoz není zakázán, s výjimkou vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, tak, že provozovatel dodržuje následující pravidla: a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka, b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti, c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, f) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, g) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, h) v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory; III. zrušuje usnesení vlády ze dne 22. ledna 2021 č. 57, vyhlášené pod č. 23/2021 Sb. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 23/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 23/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 57 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 22. 1. 2021, částka 11/2021 23 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2021 č. 57 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 23. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 14. února 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje 1. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou těchto provozoven: a) prodejen potravin, b) prodejen pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz motorových vozidel, c) prodejen paliv, d) prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, e) lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, f) prodejen malých domácích zvířat, g) prodejen krmiva a dalších potřeb pro zvířata, h) prodejen brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, i) prodejen novin a časopisů, j) prodejen tabákových výrobků, k) prádelen a čistíren, l) provozoven servisu a oprav silničních vozidel, m) provozoven poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, n) prodejen náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, o) provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem, p) prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, q) pokladen prodeje jízdenek, r) květinářství, s) provozoven pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví, t) prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, u) provozoven servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti, v) provozoven realitního zprostředkování a činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, w) zámečnictví a provozoven servisu dalších výrobků pro domácnost, x) provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost, y) provozoven pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren, z) myček automobilů, aa) prodejen domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, ab) provozoven sběru a výkupu surovin a kompostáren, ac) provozoven zabývajících se zpracováním kamene (např. výroba pomníků, náhrobních kamenů a jejich instalace), ad) provozoven (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod.; pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje v mobilních provozovnách uvedený v bodě I/7, ae) provozoven poskytujících službu úpravy a stříhání psů a koček, af) prodejen zbraní a střeliva, ag) papírnictví, ah) prodejen dětského oblečení a dětské obuvi, ai) vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, aj) provozoven péče o dítě do tří let věku v denním režimu, s tím, že jiné zboží a služby je zakázáno v těchto prodejnách nebo provozovnách prodávat nebo poskytovat; tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na takové provozovny, ve kterých sice maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, nepředstavuje výlučnou činnost v provozovně, avšak část provozovny, ve které probíhá maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, je oddělena od ostatních částí provozovny, do kterých není zákazníkům umožněn přístup, 2. přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod.; tím není dotčena možnost prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod., 3. dále a) koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení včetně cirkusů a varieté s přítomností diváků; bez diváků lze tato představení konat nebo zkoušet jen v případě, že je provádí umělci, kteří tak činí v rámci zaměstnání nebo podnikání, s tím, že i) ochranný prostředek dýchacích cest účinkující mohou odložit pouze na místě výkonu vlastní produkce a pouze po dobu této produkce, ii) je-li součástí scénického díla zpěv, omezuje se počet účinkujících na jevišti nebo zkušebně tak, že celkový počet účinkujících nesmí být vyšší než počet metrů čtverečních celkové podlahové plochy jeviště nebo zkušebny dělený čtyřmi, iii) u hráčů všech nástrojových skupin je nutné dodržovat rozestupy alespoň 1,2 metru a každý hráč na smyčcové nástroje použije samostatný notový pult, pokud to dovolují prostorové podmínky, b) poutě a podobné tradiční akce, c) kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, s výjimkou i) praktické výuky a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, ii) profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, strážníků obecních policií, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a členů jednotek požární ochrany, iii) činností na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, iv) činností vedoucích k získání zvláštní odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a činností vedoucích k překonání podmínek podle § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v) dalších vzdělávacích akcí a zkoušek z profesních kvalifikací a jiných zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, nejde-li o vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti, d) veletrhy, e) provoz heren, kasin a sázkových kanceláří, f) provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center, s výjimkou sportovní činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatřeníkrizová opatření umožňují, a s výjimkou sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány, g) provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb, h) návštěvy a prohlídky zoologických zahrad a botanických zahrad, i) návštěvy a prohlídky muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií, j) provozování zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, k) provoz lyžařských vleků a lanových drah pro veřejnost v souvislosti s využíváním lyžařských tratí veřejností; tím není dotčen provoz lanových drah pro účely přepravy zboží a materiálu nebo dopravy osob za jiným účelem, než je využití lyžařských tratí, 4. poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnostpracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády, 5. pití alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech; tím není dotčena možnost pít alkoholické nápoje ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb, 6. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 hod. až 04:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, a na provozování: a) čerpacích stanic s palivy a mazivy, b) lékáren, c) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, d) prodejen ve zdravotnických zařízeních, e) provozoven stravovacích služeb v rozsahu podle bodu I/2, 7. prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej; zákaz se nevztahuje na pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcíchobcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně; zákaz se dále nevztahuje na prodej ovoce a zeleniny (v čerstvém nebo zpracovaném stavu), bylin, květin, mléka a výrobků z mléka, masa a výrobků z masa, včetně živých ryb, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu a výrobků z medu; II. omezuje 1. provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/2 tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, d) zákaz produkce živé hudby a tance, e) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, 2. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, 3. provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, 4. činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že a) použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob, b) není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, c) provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali, d) následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod., e) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.), f) je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod., g) je zakázán provoz dětských koutků, h) provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, i) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, j) prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou, 5. provoz farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť, jejichž činnost není zakázána podle bodu I/7, tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 4 metry, b) v jeden čas se na ploše farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2, c) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, d) zakazuje se provozovat stravovací služby a prodávat pokrmy včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci; tím není dotčena možnost bezplatného poskytování pokrmů v rámci akcí charitativního charakteru, e) zakazují se stoly a místa k sezení, 6. provoz knihoven tak, že se zakazuje provádět výdej výpůjček a jejich vracení jinak než bezkontaktně, 7. provoz v provozovnách podle bodu I/1, jejichž provoz není zakázán, s výjimkou vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, tak, že provozovatel dodržuje následující pravidla: a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka, b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti, c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, f) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, g) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, h) v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 22/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 22/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 56 o změně krizových opatření Vyhlášeno 22. 1. 2021, částka 11/2021 22 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2021 č. 56 o změně krizových opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností od 23. ledna 2021 od 00:00 hod. I. mění dobu účinnosti: 1. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1375, vyhlášeného pod č. 595/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 12, vyhlášeného pod č. 9/2021 Sb., 2. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1378, vyhlášeného pod č. 598/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 12, vyhlášeného pod č. 9/2021 Sb., 3. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1379, vyhlášeného pod č. 599/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 12, vyhlášeného pod č. 9/2021 Sb., 4. usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 13, vyhlášeného pod č. 10/2021 Sb., 5. usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 14, vyhlášeného pod č. 11/2021 Sb., 6. usnesení vlády ze dne 11. ledna 2021 č. 33, vyhlášeného pod č. 12/2021 Sb., tak, že se jejich účinnost prodlužuje do dne 14. února 2021 do 23:59 hod.; II. zrušuje usnesení vlády ze dne 16. října 2020 č. 1049, vyhlášené pod č. 418/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 7. prosince 2020 č. 1291, vyhlášeného pod č. 512/2020 Sb. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 21/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 21/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 55 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 Vyhlášeno 22. 1. 2021, částka 11/2021 21 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2021 č. 55 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 Vláda I. podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodlužuje do 14. února 2021 nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne 30. září 2020 č. 957, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 391/2020 Sb., prodloužený usnesením vlády ze dne 30. října 2020 č. 1108, vyhlášeným pod č. 439/2020 Sb., do 20. listopadu 2020, dále prodloužený usnesením vlády ze dne 20. listopadu 2020 č. 1195, vyhlášeným pod č. 471/2020 Sb., do 12. prosince 2020, dále prodloužený usnesením vlády ze dne 10. prosince 2020 č. 1294, vyhlášeným pod č. 521/2020 Sb., do 23. prosince 2020, a dále prodloužený usnesením vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1373, vyhlášeným pod č. 593/2020 Sb., do 22. ledna 2021, a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 21. ledna 2021 č. 1459; II. stanoví, že veškerá opatření přijatá z důvodu nouzového stavu, která jsou platná ke dni přijetí tohoto usnesení vlády, zůstávají nadále v platnosti v rozsahu, v jakém byla přijata; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 20/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 20/2021 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2021/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Vyhlášeno 20. 1. 2021, částka 10/2021 20 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 12. ledna 2021 o vydání Cenového předpisu 1/2021/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 24. listopadu 2020 byl schválen Cenový předpis 1/2021/CAU o regulaci cenregulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cencen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů. Cenový předpis nabyl účinnosti dne 1. ledna 2021 a je publikován ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 14 ze dne 17. prosince 2020. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2021 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2021 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o ukončení platnosti Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsané v Praze dne 23. dubna 1976 Vyhlášeno 20. 1. 2021, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 10. 2020, částka 2/2021 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 10. 2020 2 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 2. října 2020 a 4. prosince 2020 byla sjednána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o ukončení platnosti Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsané v Praze dne 23. dubna 1976.1) Na základě ustanovení uvedených v nótách vstoupila Dohoda v platnost dne 4. prosince 2020 a tímto dnem pozbývá platnosti Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsaná v Praze dne 23. dubna 1976. Anglické znění britské nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dohodu, se vyhlašují současně. PŘEKLAD Verbální nóta č. 020/2020 Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království Velké Británie a Severního Irska projevuje úctu Velvyslanectví České republiky v Londýně a má tu čest odkázat na Dohodu mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Československé socialistické republiky o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsanou v Praze dne 23. dubna 1976 (dále jen „Dohoda“). V návaznosti na jednání mezi odborem pro zdravotnictví a sociální péči Ministerstva zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království a Ministerstvem zdravotnictví České republiky má Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje tu čest navrhnout, aby Strany platnost této Dohody považovaly za ukončenou. Pokud je výše uvedený návrh pro vládu České republiky přijatelný, má Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje tu čest dále navrhnout, aby tato nóta Spojeného království spolu s odpovědní nótou České republiky tvořily Dohodu mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou České republiky o ukončení platnosti Dohody mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Československé socialistické republiky o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsané v Praze dne 23. dubna 1976 (dále jen „Dohoda o ukončení platnosti“). Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost dnem přijetí odpovědní nóty. V zájmu vyloučení pochybností se potvrzuje, že Dohoda o ukončení platnosti, jakmile vstoupí v platnost, nahradí nótu č. 4741-1/2020-Lond Velvyslanectví České republiky v Londýně ze dne 15. července 2020. Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království Velké Británie a Severního Irska využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky v Londýně o své nejhlubší úctě. Evropské ředitelství Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Londýn SW1A 2AH 2\\. října 2020 PŘEKLAD Č. 7782-1-2020 Velvyslanectví České republiky v Londýně projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a má tu čest odkázat na nótu Ministerstva zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje č. 020/2020 ze dne 2. října 2020, která zní: Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království Velké Británie a Severního Irska projevuje úctu Velvyslanectví České republiky v Londýně a má tu čest odkázat na Dohodu mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Československé socialistické republiky o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsanou v Praze dne 23. dubna 1976 (dále jen „Dohoda“). V návaznosti na jednání mezi odborem pro zdravotnictví a sociální péči Ministerstva zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království a Ministerstvem zdravotnictví České republiky má Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje tu čest navrhnout, aby Strany platnost této Dohody považovaly za ukončenou. Pokud je výše uvedený návrh pro vládu České republiky přijatelný, má Ministerstvo zahraničních věci, Britského společenství národů a rozvoje tu čest dále navrhnout, aby tato nóta Spojeného království spolu s odpovědní nótou České republiky tvořily Dohodu mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou České republiky o ukončení platnosti Dohody mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Československé socialistické republiky o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsané v Praze dne 23. dubna 1976 (dále jen „Dohoda o ukončení platnosti“). Dohoda o ukončení platnosti vstoupí v platnost dnem přijetí odpovědní nóty. V zájmu vyloučení pochybností se potvrzuje, že Dohoda o ukončení platnosti, jakmile vstoupí v platnost, nahradí nótu č. 4741-1/2020-Lond Velvyslanectví České republiky v Londýně ze dne 15. července 2020. Ministerstvo zahraničních věci, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království Velké Británie a Severního Irska využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví České republiky v Londýně o své nejhlubší úctě. V reakci na to má Velvyslanectví České republiky v Londýně tu čest informovat Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje, že vláda České republiky souhlasí s výše uvedeným návrhem a že nóta Ministerstva zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje č. 020/2020 ze dne 2. října 2020, a tato odpověď tak tvoří Dohodu mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou České republiky o ukončení platnosti Dohody mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a vládou Československé socialistické republiky o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsané v Praze dne 23. dubna 1976, která vstoupí v platnost dnem přijetí této nóty. Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje se tímto žádá o laskavé potvrzení data přijetí této nóty. V zájmu vyloučení pochybností se potvrzuje, že Dohoda o ukončení platnosti, jakmile vstoupí v platnost, nahradí nótu Velvyslanectví České republiky v Londýně č. 4741-1/2020-Lond ze dne 15. července 2020. Velvyslanectví České republiky v Londýně využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o své nejhlubší úctě. Londýn, 4. prosince 2020 Ministerstvo zahraničních věcí, Britského společenství národů a rozvoje King Charles St. Londýn SW1 A 2AH 1) Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o spolupráci v oblasti lékařství a zdravotnictví, podepsaná v Praze dne 23. dubna 1976, byla vyhlášena pod č. 105/1976 Sb.
Vyhláška č. 19/2021 Sb.
Vyhláška č. 19/2021 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Vyhlášeno 20. 1. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 10/2021 * Čl. I - Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2021 19 VYHLÁŠKA ze dne 11. ledna 2021, kterou se mění vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle § 101 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 6c zákona: Čl. I Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „U objektu uvedeného v příloze č. 6 a za podmínek stanovených touto přílohou se provádí kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky13) a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za 20 měsíců, pokud výrobce nestanoví lhůtu kratší.“. 2. Doplňuje se příloha č. 6, která zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 246/2001 Sb. Seznam objektů, u kterých se kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provádí nejméně jednou za 20 měsíců 1\\. EDU SO 800/1-01,02| Reaktorovna HVB I a II ---|--- 2\\. EDU SO 490/1-01,02| Strojovna HVB I a II 3\\. EDU SO 805/1-01,02| Podélná etažerka I a II 4\\. EDU SO 806/1-01 – 04| Příčná etažerka I - IV 5\\. EDU SO 530/1-01,02| Dieselgenerátorová stanice 6\\. EDU SO 522/1-01,02| Blokové transformátory a transformátory vlastní spotřeby 7\\. EDU SO 350/1-01,02| Kabelové kanály mezi důležitými objekty 8\\. ETE SO 800/01-03,04-06| Budova reaktoru HVB 9\\. ETE SO 490/01,02| Strojovna HVB 10\\. ETE SO 500/01,02| Rozvodna HVB 11\\. ETE SO 510/01,02| Transformátory vyvedení výkonu a transformátory vlastní spotřeby 12\\. ETE SO 522/01,02| Rozvodny rezervního napájení (včetně transformátorů rezervního napájení) 13\\. ETE SO 442/01,02,03| Dieselgenerátorová, kompresorová a čerpací stanice 14\\. ETE SO 350/02| Kabelové kanály mezi důležitými objekty Výjimku podle § 7 odst. 4 věty druhé lze uplatnit za splnění těchto podmínek: a) výjimka se vztahuje na požárně bezpečnostní zařízení, které je nepřístupné z provozních nebo bezpečnostních důvodů a fyzickou kontrolu provozuschopnosti nelze provést jiným způsobem, b) výjimku lze uplatnit na požárně bezpečnostní zařízení nebo jeho část, u něhož je provedení kontroly provozuschopnosti fyzicky proveditelné, a c) provozovatel jaderného zařízení vede evidenci zařízení podle písmene b), u nichž je tato výjimka uplatněna; součástí evidence je souhlas výrobce požárně bezpečnostního zařízení s provozem zařízení za podmínek uplatněné výjimky. Vysvětlivky zkratek: EDU Elektrárna Dukovany ETE Elektrárna Temelín HVB hlavní výrobní blok SO stavební objekt“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2021. Ministr: Hamáček v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 17/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 17/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 54 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 18. 1. 2021, částka 9/2021 k usnesení vlády č. 17/2021 Sb. 17 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. ledna 2021 č. 54 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 19. ledna 2021 od 00:00 hodin po dobu trvání nouzového stavu I. nařizuje pohlížet na čestné prohlášení 1. osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření do ukončení nouzového stavu a jejichž sjednaný druh práce je podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zařazen do kategorie první nebo druhé a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem nebo v příloze č. 2 části II vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou bodů 1, 2, 4, 5 a 13 uvedené přílohy, a u nichž dosud nebyla provedena vstupní lékařská prohlídka, jako na posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů; vzor čestného prohlášení, kterým lze nahradit posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání, je uveden v příloze tohoto opatření; toto čestné prohlášení je platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, 2. osob, jejichž pracovněprávní vztah vznikne ode dne vyhlášení tohoto opatření do ukončení nouzového stavu a které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, jako na zdravotní průkaz vydávaný podle § 19 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.; čestné prohlášení, kterým lze nahradit zdravotní průkaz, je platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu; II. uděluje výjimku z provádění periodických lékařských prohlídek podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.; periodické lékařské prohlídky není třeba v době trvání tohoto nouzového stavu zajišťovat a provádět; III. ukládá 1. považovat za nadále platné lékařské posudky, jejichž platnost skončí v době trvání nouzového stavu, a to a) lékařské posudky o zdravotní způsobilosti vydané na základě vstupních lékařských prohlídek podle § 59 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a podle § 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb., anebo periodických lékařských prohlídek podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., po dobu do ukončení nouzového stavu a dále po dobu dalších nejvýše i) 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je zdravotně způsobilá, ii) 30 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je způsobilá s podmínkou, b) lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci vydané na základě mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost skončila v době vyhlášeného nouzového stavu, na dobu do ukončení nouzového stavu a dále po dobu dalších nejvýše i) 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je zdravotně způsobilá, ii) 30 dnů ode dne následujícího po dni ukončení nouzového stavu, pokud závěr lékařského posudku uvádí, že posuzovaná osoba pro účel, pro který byla posuzována, je způsobilá s podmínkou, 2. poskytovatelům pracovnělékařských služeb podle zákona č. 373/2011 Sb. nebo registrujícím poskytovatelům posuzované osoby, kteří jsou k tomu podle zákona č. 373/2011 Sb. nebo jiného právního předpisu oprávněni, provést na žádost zaměstnavatele vstupní lékařskou nebo periodickou lékařskou prohlídku dotčené osoby a vydání lékařského posudku o její zdravotní způsobilosti k práci ve lhůtě určené podle bodu I. pro platnost čestného prohlášení nebo bodu III/1 pro platnost lékařských posudků. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Příloha k usnesení vlády č. 17/2021 Sb. (ze dne 18. 1. 2021 č. 54) 77kB
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 16/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 16/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 53 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 18. 1. 2021, částka 9/2021 16 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 18. ledna 2021 č. 53 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 19. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 22. ledna 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje 1. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou těchto provozoven: a) prodejen potravin, b) prodejen pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz motorových vozidel, c) prodejen paliv, d) prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, e) lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, f) prodejen malých domácích zvířat, g) prodejen krmiva a dalších potřeb pro zvířata, h) prodejen brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, i) prodejen novin a časopisů, j) prodejen tabákových výrobků, k) prádelen a čistíren, l) provozoven servisu a oprav silničních vozidel, m) provozoven poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, n) prodejen náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, o) provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem, p) prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, q) pokladen prodeje jízdenek, r) květinářství, s) provozoven pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví, t) prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, u) provozoven servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti, v) provozoven realitního zprostředkování a činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, w) zámečnictví a provozoven servisu dalších výrobků pro domácnost, x) provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost, y) provozoven pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren, z) myček automobilů, aa) prodejen domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, ab) provozoven sběru a výkupu surovin a kompostáren, ac) provozoven zabývajících se zpracováním kamene (např. výroba pomníků, náhrobních kamenů a jejich instalace), ad) provozoven (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod.; pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje v mobilních provozovnách uvedený v bodě I/7, ae) provozoven poskytujících službu úpravy a stříhání psů a koček, af) prodejen zbraní a střeliva, ag) papírnictví, ah) prodejen dětského oblečení a dětské obuvi, ai) vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, s tím, že jiné zboží a služby je zakázáno v těchto prodejnách nebo provozovnách prodávat nebo poskytovat; tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na takové provozovny, ve kterých sice maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, nepředstavuje výlučnou činnost v provozovně, avšak část provozovny, ve které probíhá maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, je oddělena od ostatních částí provozovny, do kterých není zákazníkům umožněn přístup, 2. přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod.; tím není dotčena možnost prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod., 3. dále a) koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení včetně cirkusů a varieté s přítomností diváků; bez diváků lze tato představení konat nebo zkoušet jen v případě, že je provádí umělci, kteří tak činí v rámci zaměstnání nebo podnikání, s tím, že i) ochranný prostředek dýchacích cest účinkující mohou odložit pouze na místě výkonu vlastní produkce a pouze po dobu této produkce, ii) je-li součástí scénického díla zpěv, omezuje se počet účinkujících na jevišti nebo zkušebně tak, že celkový počet účinkujících nesmí být vyšší než počet metrů čtverečních celkové podlahové plochy jeviště nebo zkušebny dělený čtyřmi, iii) u hráčů všech nástrojových skupin je nutné dodržovat rozestupy alespoň 1,2 metru a každý hráč na smyčcové nástroje použije samostatný notový pult, pokud to dovolují prostorové podmínky, b) poutě a podobné tradiční akce, c) kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, s výjimkou i) praktické výuky a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, ii) profesního vzdělávání příslušníků bezpečnostních sborů České republiky, strážníků obecních policií, příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a členů jednotek požární ochrany, iii) činností na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, iv) činností vedoucích k získání zvláštní odborné způsobilosti podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a činností vedoucích k překonání podmínek podle § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách, v) dalších vzdělávacích akcí a zkoušek z profesních kvalifikací a jiných zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, nejde-li o vzdělávací akce a zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti, d) veletrhy, e) provoz heren, kasin a sázkových kanceláří, f) provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center, s výjimkou sportovní činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatřeníkrizová opatření umožňují, a s výjimkou sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány, g) provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb, h) návštěvy a prohlídky zoologických zahrad a botanických zahrad, i) návštěvy a prohlídky muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií, j) provozování zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, k) provoz lyžařských vleků a lanových drah pro veřejnost v souvislosti s využíváním lyžařských tratí veřejností; tím není dotčen provoz lanových drah pro účely přepravy zboží a materiálu nebo dopravy osob za jiným účelem, než je využití lyžařských tratí, 4. poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnostpracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády, 5. pití alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech; tím není dotčena možnost pít alkoholické nápoje ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb, 6. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 hod. až 04:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, a na provozování: a) čerpacích stanic s palivy a mazivy, b) lékáren, c) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, d) prodejen ve zdravotnických zařízeních, e) provozoven stravovacích služeb v rozsahu podle bodu I/2, 7. prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej; zákaz se nevztahuje na pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcíchobcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně; zákaz se dále nevztahuje na prodej ovoce a zeleniny (v čerstvém nebo zpracovaném stavu), bylin, květin, mléka a výrobků z mléka, masa a výrobků z masa, včetně živých ryb, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu a výrobků z medu; II. omezuje 1. provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/2 tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, d) zákaz produkce živé hudby a tance, e) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, 2. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, 3. provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, 4. činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že a) použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob, b) není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, c) provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali, d) následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod., e) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.), f) je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod., g) je zakázán provoz dětských koutků, h) provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, i) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, j) prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou, 5. provoz farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť, jejichž činnost není zakázána podle bodu I/7, tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 4 metry, b) v jeden čas se na ploše farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2, c) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, d) zakazuje se provozovat stravovací služby a prodávat pokrmy včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci; tím není dotčena možnost bezplatného poskytování pokrmů v rámci vánočních akcí charitativního charakteru, e) zakazují se stoly a místa k sezení, 6. provoz knihoven tak, že se zakazuje provádět výdej výpůjček a jejich vracení jinak než bezkontaktně, 7. provoz v provozovnách podle bodu I/1, jejichž provoz není zakázán, s výjimkou vozidel taxislužby nebo jiné individuální smluvní přepravy osob, tak, že provozovatel dodržuje následující pravidla: a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka, b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti, c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, f) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, g) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, h) v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory; III. zrušuje usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1376, vyhlášené pod č. 596/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 7. ledna 2021 č. 12, vyhlášeného pod č. 9/2021 Sb. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 15/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 15/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 15. 1. 2021, částka 8/2021 15 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 11. ledna 2021 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 19. června 2021 nové volby do zastupitelstev obcíobcí: obec| okres| kraj ---|---|--- Libá| Cheb| Karlovarský Víska| Havlíčkův Brod| Vysočina Ministr: Hamáček v. r.
Zákon č. 14/2021 Sb.
Zákon č. 14/2021 Sb. Zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky Vyhlášeno 15. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 8/2021 * ČÁST PRVNÍ - NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH OVLIVŇUJÍCÍCH VNITŘNÍ POŘÁDEK NEBO BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 22) * ČÁST DRUHÁ - Změna krizového zákona (§ 23 — § 23) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 24 — § 24) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 25 — § 25) Aktuální znění od 30. 1. 2021 14 ZÁKON ze dne 17. prosince 2020 o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH OVLIVŇUJÍCÍCH VNITŘNÍ POŘÁDEK NEBO BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví a) zákaz ozbrojených skupinozbrojených skupin a b) opatření, která může stanovit vláda ve vztahu k podmínkám nakládání se zbraněmi v případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky. § 2 Zbraně a nakládání s nimi (1) Pro účely tohoto zákona se zbraní rozumí a) střelná zbraň a střelivo podle zákona o zbraních (dále jen „střelná zbraň“), b) munice podle zákona upravujícího nakládání s municí, c) výbušnina podle zákona upravujícího nakládání s výbušninami a d) pyrotechnický výrobek podle zákona o pyrotechnice, pokud jde o pyrotechnický výrobek, s nímž mohou nakládat pouze osoby s odbornou způsobilostí. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na nakládání se zbraněmi podle hlavy III této části zákony uvedené v odstavci 1. HLAVA II ZÁKAZ OZBROJENÝCH SKUPIN § 3 (1) Zakazuje se zakládat, organizovat nebo vyzbrojovat ozbrojenou skupinuozbrojenou skupinu anebo účastnit se její činnosti. (2) Ozbrojenou skupinouOzbrojenou skupinou se rozumí skupina osob, která zároveň a) má povahu paramilitární ozbrojené složky, b) je určena k ozbrojenému prosazování cílů založených na politické, náboženské nebo jiné ideologii a c) nakládá se zbraněmi, usiluje o získání přístupu ke zbraním, nebo organizuje osoby, které zbraněmi nakládají. HLAVA III OPATŘENÍ VLÁDY VE VZTAHU K PODMÍNKÁM NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI V PŘÍPADECH OVLIVŇUJÍCÍCH VNITŘNÍ POŘÁDEK NEBO BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY Díl 1 Nakládání se střelnými zbraněmi v systému střelecké přípravy § 4 Systém střelecké přípravy (1) Zřizuje se systém střelecké přípravy, jehož účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky. (2) Systém střelecké přípravy se skládá z programů střelecké přípravy, jejichž organizaci a obsah stanoví vláda nařízením a které zahrnují školení nebo výcvik anebo obdobnou přípravu v oblasti nakládání se střelnými zbraněmi a případně též hodnocené střelby. Vláda může pro příslušný program střelecké přípravy nařízením vymezit jednotlivé kurzy zahrnující školení, výcvik a hodnocené střelby (dále jen „kurz“). § 5 Program střelecké přípravy (1) Program střelecké přípravy pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky organizuje Ministerstvo vnitra a pro oblast obrany České republiky Ministerstvo obrany. (2) Vláda může nařízením stanovit, že program střelecké přípravy bude zajišťován akreditovanou osobouakreditovanou osobou, pokud jsou pro takový program střelecké přípravy stanoveny kurzy. (3) Účast na programu střelecké přípravy je dobrovolná. Osoba účastnící se programu střelecké přípravy nemá nárok na náhradu nákladů své účasti na něm, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. (4) Vláda může nařízením vymezit podmínky účasti na programu střelecké přípravy, pokud jde o a) návaznost programu střelecké přípravy na systém přípravy obyvatelstva podle jiného právního předpisu, b) držení oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi účastníkem programu střelecké přípravy podle § 6, c) občanství osoby účastnící se programu střelecké přípravy, d) minimální věk, zdravotní předpoklady nebo trestní anebo přestupkovou zachovalost účastníka programu střelecké přípravy, e) povinnost splnit další kvalifikační podmínky vzniku a trvání účasti na programu střelecké přípravy; další kvalifikační podmínky mohou zahrnovat zejména pravidelné hodnocené střelby nebo účast na povinném školení a výcviku. (5) Účastníkem programu střelecké přípravy může být osoba splňující podmínky stanovené nařízením vlády vydaným podle odstavce 4; splnění těchto podmínek se prokazuje způsobem stanoveným nařízením vlády u orgánu veřejné moci, který zajišťuje organizaci příslušného programu střelecké přípravy, nebo u akreditované osobyakreditované osoby, a to předložením příslušných dokladů nebo osvědčení, anebo, nelze-li splnění takové podmínky doložit jinak, předložením čestného prohlášení. § 6 Oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi v systému střelecké přípravy a stanovená záloha (1) Osoba účastnící se v rámci systému střelecké přípravy příslušného programu střelecké přípravy je oprávněna nakládat se střelnými zbraněmi, které a) drží podle jiného právního předpisu, b) drží na základě aprobace v systému střelecké přípravy, nebo c) jí byly přenechány v rámci programu střelecké přípravy. (2) Osoba účastnící se programu střelecké přípravy a střelná zbraň, s níž je nakládáno v systému střelecké přípravy, jsou stanovenou zálohou státu pro plnění úkolů při zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky anebo obrany České republiky, a to za podmínek, které stanoví vláda nařízením vydaným podle § 17 nebo jiný právní předpis. Skutečnost, že střelná zbraň je podle věty první stanovenou zálohou státu, se vyznačí v centrálním registru zbraní zřizovaném podle zákona o zbraních, je-li v něm taková střelná zbraň evidována. Aprobace v systému střelecké přípravy § 7 (1) Aprobace v systému střelecké přípravy prokazuje způsobilost svého držitele nakládat se střelnou zbraní určité kategorie, je právním důvodem pro vydání povolení nakládat se střelnou zbraní této kategorie, je-li vyžadováno, a dokládá jiné oprávnění, pokud tak stanoví tento zákon nebo nařízení vlády. Vláda nařízením stanoví programy střelecké přípravy, po jejichž absolvování lze získat aprobaci v systému střelecké přípravy, a určí kategorie střelných zbraní, pro které se podle věty první aprobace v systému střelecké přípravy vydává. (2) Podmínky pro získání aprobace v systému střelecké přípravy splní ten, kdo absolvuje program střelecké přípravy a dosáhne nařízením vlády stanovené úrovně odbornosti, dovedností a případně výkonnosti v nakládání se střelnou zbraní. (3) Vláda může nařízením stanovit způsob podpory střelecké přípravy držitelů aprobace v systému střelecké přípravy. Podpora střelecké přípravy může být omezena na držitele aprobace v systému střelecké přípravy získané absolvováním určitého programu střelecké přípravy. (4) Podpora střelecké přípravy podle odstavce 3 může mít zejména podobu a) bezúplatného převodu střelné zbraně nebo dalšího souvisejícího materiálu z vlastnictví státu do vlastnictví držitele aprobace v systému střelecké přípravy nebo převodu za sníženou částku, b) věcné nebo finanční podpory účasti na kurzu střelecké přípravy, přičemž podpora může být poskytována rovněž prostřednictvím akreditované osobyakreditované osoby, c) věcné nebo finanční podpory individuální střelecké přípravy držitele aprobace v systému střelecké přípravy a d) umožnění bezúplatného využití movitého a nemovitého majetku České republiky nebo jeho využití za sníženou částku, pokud to neohrozí plnění úkolů organizační složky státu, která je s takovým majetkem příslušná hospodařit. § 8 (1) Orgán veřejné moci, který zajišťuje organizaci příslušného programu střelecké přípravy, nebo orgán uvedený v § 16 nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba vydá osobě účastnící se programu střelecké přípravy, která splní podmínky pro získání aprobace v systému střelecké přípravy, potvrzení pro účely vydání aprobace v systému střelecké přípravy. (2) Policie České republiky vydá aprobaci v systému střelecké přípravy na žádost osobě, která prokáže splnění podmínek pro získání aprobace v systému střelecké přípravy předložením potvrzení podle odstavce 1. Potvrzení uvedené ve větě první nesmí být starší 3 let. (3) Střelná zbraň, s níž osoba účastnící se programu střelecké přípravy nakládá na základě aprobace v systému střelecké přípravy, která je zbraní podléhající registraci podle zákona o zbraních, musí být zaregistrována; ustanovení zákona o zbraních o registraci zbraně podléhající registraci se na registraci takové zbraně použijí obdobně. Při registraci střelné zbraně podle věty první se eviduje též údaj nabytí zbraně na základě aprobace v systému střelecké přípravy. (4) Platnost aprobace v systému střelecké přípravy zaniká, pokud její držitel přestal být držitelem zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E podle zákona o zbraních. Zanikla-li platnost aprobace v systému střelecké přípravy, je osoba, která na jejím základě držela střelnou zbraň, povinna postupovat obdobně jako v případě pozbytí oprávnění nakládat s takovou zbraní podle zákona o zbraních. § 9 Přenechání střelné zbraně v rámci systému střelecké přípravy (1) Přenechat střelnou zbraň lze osobě účastnící se v rámci systému střelecké přípravy příslušného programu střelecké přípravy a) za podmínek, které stanoví vláda nařízením, přenechává-li se střelná zbraň, se kterou je příslušný nakládat orgán zajišťující organizaci programu střelecké přípravy nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba, nebo b) pokud získala příslušnou aprobaci v systému střelecké přípravy. (2) Orgán veřejné moci, který organizuje program střelecké přípravy, nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba zajistí evidenci výdeje a příjmu střelných zbraní, které jsou přenechávány osobě účastnící se programu střelecké přípravy. (3) Držitel aprobace v systému střelecké přípravy, kterému je střelná zbraň podle odstavce 1 přenechána na dobu mimo školení a výcvik organizované v rámci programu střelecké přípravy, oznámí přenechání takové střelné zbraně krajskému ředitelství Policie České republiky místně příslušnému podle místa jeho trvalého pobytu, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne jejího přenechání. Akreditovaná osoba § 10 (1) Akreditovanou osobouAkreditovanou osobou je osoba, které byla udělena akreditace pro zajišťování kurzu v rámci programu střelecké přípravy. (2) Akreditaci udělí orgán, který organizuje příslušný program střelecké přípravy, žadateli, který a) je držitelem zbrojní licence skupiny F, H nebo J podle zákona o zbraních, b) prokáže svou způsobilost zajišťovat kurz v rozsahu stanoveném nařízením vlády, c) předloží projekt kurzu, ve kterém vymezí organizaci, obsah a rozsah teoretické a praktické přípravy a organizaci a obsah hodnocených střeleb, včetně nejvyššího počtu účastníků v kurzu, d) předloží návrh vnitřního předpisu, který vymezí zásady činnosti akreditované osobyakreditované osoby a způsob ověřování kvalifikace odborných instruktorů akreditovanou osobouakreditovanou osobou, a e) doloží, že disponuje prostory a vybavením nezbytným pro zajištění kurzu, a to včetně oprávnění užívat odpovídající střelnici. (3) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna a) v návaznosti na požadavky na kurz stanovené nařízením vlády aktualizovat projekt podle odstavce 2 písm. c) a vnitřní předpis podle odstavce 2 písm. d) a zajistit jejich dodržování při poskytování kurzu, b) zajistit ověření kvalifikace odborného instruktora vždy před zahájením činnosti odborného instruktora a následně vždy před uplynutím 3 let ode dne ověření jeho kvalifikace, c) zajistit provádění kurzu pod přímým vedením odborného instruktora kvalifikovaného pro příslušný program střelecké přípravy, zpracovat záznam o ověření kvalifikace odborného instruktora v podobě a rozsahu, které stanoví vláda nařízením, a tyto záznamy uchovávat po dobu 10 let ode dne ukončení činnosti odborného instruktora pro akreditovanou osobuakreditovanou osobu, d) po celou dobu kurzu disponovat nezbytnými prostory a vybavením, a to včetně odpovídající střelnice, e) vést seznam účastníků kurzu, včetně záznamu o jejich účasti, f) nejpozději 10 pracovních dnů před zahájením kurzu zaslat krajskému ředitelství Policie České republiky místně příslušnému podle místa konání kurzu seznam účastníků kurzu, včetně údaje o místě a čase zahájení kurzu, g) oznámit orgánu, který akreditaci udělil, změny údajů rozhodných pro její udělení a předložit o nich doklady do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k nim došlo; pokud mají změny těchto údajů vliv na pořádání kurzu, který již byl zahájen nebo bude zahájen ve lhůtě kratší než 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, je akreditovaná osobaakreditovaná osoba povinna oznámit tyto změny neprodleně, h) do 10 pracovních dnů po skončení kurzu zpracovat záznam o průběhu kurzu v podobě a rozsahu, které stanoví vláda nařízením, uvést v něm zejména informace o absolvování kurzu jeho účastníkem a tyto záznamy uchovávat po dobu 10 let ode dne skončení kurzu a i) vydat potvrzení pro účely vydání aprobace v systému střelecké přípravy pouze osobě, která splní stanovené podmínky pro získání aprobace v rámci kurzu zajišťovaného akreditovanou osobouakreditovanou osobou. § 11 Orgán, který akreditaci udělil, prověří nejméně jednou za 5 let, že akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 2; za tím účelem je orgán, který akreditaci udělil, oprávněn vyzvat akreditovanou osobuakreditovanou osobu k prokázání příslušných skutečností. § 12 (1) Akreditace zaniká, pokud a) akreditované osoběakreditované osobě zanikla platnost zbrojní licence podle zákona o zbraních, b) akreditovaná osobaakreditovaná osoba se akreditace vzdá, nebo c) byla akreditované osoběakreditované osobě akreditace odňata. (2) Orgán, který akreditaci udělil, ji odejme, jestliže akreditovaná osobaakreditovaná osoba a) opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o zbraních, b) opakovaně nezajistila, aby kurz dosáhl svého účelu, nebo dosažení jeho účelu opakovaně závažným způsobem ohrozila, c) nejméně po dobu 3 let nezajišťuje konání kurzu, nebo d) přestane splňovat některou z podmínek uvedených v § 10 odst. 2. (3) O udělení akreditace může osoba, které byla akreditace odňata z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b), znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace. § 13 Odborný instruktor (1) Činnost odborného instruktora může pro akreditovanou osobuakreditovanou osobu vykonávat fyzická osoba, a) která je nepřetržitě alespoň po 3 roky držitelem zbrojního průkazu skupiny E nebo D podle zákona o zbraních, b) která má ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a c) jejíž kvalifikace odborného instruktora je ověřena akreditovanou osobouakreditovanou osobou; ověření kvalifikace odborného instruktora musí být akreditovanou osobouakreditovanou osobou zajištěno vždy před zahájením jeho činnosti a následně vždy nejpozději každé 3 roky. (2) Orgán, který zajišťuje organizaci příslušného programu střelecké přípravy, vysloví zákaz vykonávat činnost odborného instruktora až na dobu 3 let osobě, a) která jako odborný instruktor opakovaně nebo hrubým způsobem při zajišťování kurzu 1. porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o zbraních, nebo 2. ohrozila dosažení účelu kurzu, b) která přestala být držitelem zbrojního průkazu skupiny E nebo D, nebo c) u níž akreditovaná osobaakreditovaná osoba neprokázala zajištění ověření kvalifikace odborného instruktora. (3) Rozhodnutí o vyslovení zákazu vykonávat činnost odborného instruktora podle odstavce 2 se oznamuje akreditované osoběakreditované osobě, u níž taková osoba činnost odborného instruktora vykonává. § 14 Kontrola (1) Kontrolu nad dodržováním povinností podle tohoto dílu vykonává orgán, který organizuje program střelecké přípravy, a Policie České republiky. (2) Na kontrolu vykonávanou Policií České republiky podle odstavce 1 se použije kontrolní řád. Díl 2 Další opatření při nakládání se zbraněmi v případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky Zvláštní ustanovení o nakládání se střelnými zbraněmi osobami oprávněnými nosit služební střelnou zbraň § 15 (1) Osobou oprávněnou nosit služební střelnou zbraň se pro účely tohoto zákona rozumí a) příslušník ozbrojeného bezpečnostního sboru, b) příslušník Vojenské policie, nebo c) strážník obecní policie. (2) Osoba oprávněná nosit služební střelnou zbraň je oprávněna nosit služební střelnou zbraň též v době mimo službu nebo v mimopracovní době, pokud a) taková zbraň odpovídá služební přípravě a výcviku takové osoby, b) taková zbraň je této osobě přidělena a c) ozbrojený bezpečnostní sbor, Vojenská policie nebo obecobec vymezí podmínky nakládání se služební střelnou zbraní přenechanou na dobu mimo službu nebo na mimopracovní dobu ve vnitřním předpise. (3) Osoba oprávněná nosit služební střelnou zbraň je oprávněna v době mimo službu nebo v mimopracovní době za podmínek stanovených pro použití služební střelné zbraně použít namísto služební střelné zbraně též střelnou zbraň, jejímž oprávněným držitelem je podle tohoto zákona nebo podle zákona o zbraních. § 16 Stanoví-li tak vláda nařízením, jsou ozbrojený bezpečnostní sbor, Vojenská policie nebo obecobec oprávněny vydat osobě oprávněné nosit služební střelnou zbraň, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E podle zákona o zbraních, potvrzení, že taková osoba splňuje podmínky pro vydání aprobace v systému střelecké přípravy, a to pro nakládání s určitým druhem střelné zbraně, který a) odpovídá střelné zbrani uvedené v nařízení vlády podle § 7 odst. 1 a b) byl zahrnut do její služební přípravy a výcviku. § 17 Nakládání se zbraněmi za krizového stavu (1) Je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci krizového stavu, kterým se rozumí stav nebezpečí1), nouzový stav, stav ohrožení státu2) nebo válečný stav, může vláda po dobu trvání vyhlášeného krizového stavu nařízením a) stanovit, nejdéle však vždy na 3 měsíce, podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi odchylně od právních předpisů uvedených v § 2 odst. 1, nebo b) nařídit ve zvýšené míře výkon kontrolní činnosti na úseku nakládání se zbraněmi. (2) Vláda nařízením stanoví zvláštní opatření k ochraně, utajení nebo zabránění zneužití informačních systémů a evidencí obsahujících informace o zbraních a držitelích příslušných oprávnění; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o zajišťování bezpečnosti sítí a informačních systémů. O provedení zvláštních opatření podle věty první může vláda rozhodnout v případě vyhlášení krizového stavu. (3) Podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi stanovené podle odstavce 1 písm. a) nesmí být v rozporu se zájmem fyzických osob na ochraně života, zdraví nebo majetku v souladu se zákonem o zbraních. HLAVA IV PŘESTUPKY § 18 Přestupky (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že za krizového stavu nakládá se střelnými zbraněmi v rozporu s nařízením vlády vydaným podle § 17 odst. 1 nebo neprovede zvláštní opatření k ochraně, utajení nebo zabránění zneužití informací o zbraních a držitelích příslušných oprávnění nařízená nařízením vlády podle § 17 odst. 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně poruší zákaz podle § 3 odst. 1, nebo b) jako akreditovaná osobaakreditovaná osoba poruší některou z povinností uvedenou v § 10 odst. 3. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně poruší zákaz podle § 3 odst. 1, nebo b) nakládá se střelnými zbraněmi nebo střelivem v rámci systému střelecké přípravy v rozporu s § 6, 7, 8 nebo 9. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do výše a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), anebo byl-li přestupek spáchán v rámci podnikatelské činnosti pachatele přestupku, nebo b) 100 000 Kč v ostatních případech. (5) Za přestupky podle odstavců 1 až 3 lze spolu s pokutou uložit i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu nakládání se zbraněmi podle tohoto zákona, účasti na systému střelecké přípravy, činnosti akreditované osobyakreditované osoby anebo nakládání se zbraněmi podle zákona uvedeného v § 2 odst. 1. Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) anebo odstavce 3 písm. a) lze zákaz činnosti podle tohoto ustanovení uložit až na dobu 7 let. § 19 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ministerstvo vnitra, jde-li o přestupek podle § 18 odst. 2 písm. a) nebo § 18 odst. 3 písm. a), b) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v ostatních případech. (2) Pravomocná rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. HLAVA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Policie České republiky jsou za účelem plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněny v nezbytném rozsahu využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, ve kterých jsou vedeny údaje o zbraních a jejich držitelích. § 21 Vyžaduje-li nařízení vlády vydané k provedení § 5 odst. 4 písm. d) prokázání trestní nebo přestupkové zachovalosti nad rámec prokázání bezúhonnosti nebo spolehlivosti podle zákona o zbraních, je orgán veřejné moci, který organizuje příslušný program střelecké přípravy, oprávněn vyžádat si pro účely ověření podmínek účasti osoby na programu střelecké přípravy opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, jakož i žádost o jejich vydání, se předávají elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 22 (1) Podání podle tohoto zákona se činí na předepsaném formuláři, jde-li o a) přihlášku k účasti na programu střelecké přípravy, b) žádost o vydání aprobace v systému střelecké přípravy, c) oznámení o přenechání střelné zbraně na dobu mimo školení a výcvik organizované v rámci programu střelecké přípravy a d) žádost o udělení akreditace. (2) Potvrzení pro účely vydání aprobace v systému střelecké přípravy podle § 8 odst. 1 nebo podle § 16 se vydává na předepsaném formuláři. (3) Vzor předepsaných formulářů podle odstavců 1 a 2 stanoví vláda nařízením. ČÁST DRUHÁ Změna krizového zákona § 23 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „zbraní, výbušnin,“ zrušují. 2. V § 7 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 3. V § 7 písm. b) se slova „střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin,“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích § 24 V položce 31 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se doplňuje písmeno k), které zní: „k) Přijetí žádosti o udělení akreditace pro zajišťování kurzu v rámci programu střelecké přípravy| Kč 1 000“. ---|--- ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 25 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Zákon č. 13/2021 Sb.
Zákon č. 13/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 8/2021, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 1. 2021 13 ZÁKON ze dne 16. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zbraních Čl. I Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 2. Na konci textu poznámky pod čarou č. 32 se doplňují slova „, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní“. 3. V § 1 odst. 2 se slova „nakládání se střelnými zbraněmi (dále jen „zbraň“)“ nahrazují slovy „nakládání se zbraněmi“. 4. V § 1 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 5. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Zbraní se pro účely tohoto zákona rozumí střelná zbraň uvedená v kategoriích zbraní. Druhy zbraní a střeliva jsou vymezeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.“. 6. V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „trvalého nebo přechodného pobytu5) cizince,6)“ nahrazují slovy „místa hlášeného pobytu cizince6),“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 7. Poznámka pod čarou č. 6 zní: „6) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) členským státem členský stát Evropské unie, smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace, g) místem pobytu v jiném členském státě adresa zapsaná v úředním dokladu prokazujícím bydliště v jiném členském státě, zejména ve vnitrostátním průkazu totožnosti.“. 9. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Rozdělení zbraní a střeliva (1) Zbraně a střelivo se pro účely tohoto zákona rozdělují na a) zakázané zbraně a zakázané střelivo, kterými jsou zbraně kategorie A a zbraně kategorie A-I, b) zbraně podléhající povolení, kterými jsou zbraně kategorie B, c) zbraně podléhající ohlášení, kterými jsou zbraně kategorie C a zbraně kategorie C-I, d) ostatní zbraně, kterými jsou zbraně kategorie D, a e) střelivo, které není zakázané (dále jen „střelivo“). (2) Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, jejichž součástí tyto hlavní části jsou nebo mají být. Na nakládání s hlavní částí zbraně se použijí ustanovení o nakládání se zbraní příslušné kategorie obdobně. (3) V pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle § 4 až 7 rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní a střeliva stanoví prováděcí právní předpis. (4) Zbraň konstrukčně odpovídající zbrani kategorie C-I nebo D, která vznikla nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci, je zbraní stejné kategorie jako zbraň podléhající registraci, z níž byla upravena; to neplatí, jde-li o zbraň znehodnocenou nebo řez zbraně. Expanzní zbraň, která byla zhotovena úpravou ze zbraně kategorie A, je zbraní kategorie A-I. (5) Se samonabíjecí palnou zbraní určenou pro jednotné střelivo se středovým zápalem, do které je vložen nadlimitní zásobník, je držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence, který není povinen vést evidenční knihu zbraní v centrálním registru zbraní, oprávněn nakládat pouze na základě výjimky pro zbraň kategorie A-I anebo výjimky pro nadlimitní zásobníky; nadlimitním zásobníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě dlouhé palné zbraně. (6) Plynové nábojky pro expanzní zbraně musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.“. Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje. 10. V § 4 písm. a) bod 1 zní: „1. zvláště účinné,“. 11. V § 4 písm. a) se na konci bodu 4 doplňuje slovo „a“ a bod 5 se zrušuje. Dosavadní body 6 a 7 se označují jako body 5 a 6. 12. V § 4 písm. a) se na konci bodu 5 slovo „a“ nahrazuje středníkem a bod 6 se zrušuje. 13. V § 4 písmeno b) zní: „b) střelivo se střelou průbojnou, výbušnou nebo zápalnou anebo jinou střelou obsahující aktivní náplně, nejde-li o signální náboje nebo střelivo obsahující pyrotechnický výrobek podle zákona o pyrotechnice;“. 14. V § 4 se na konci písmene b) středník nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 15. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Zbraně kategorie A-I Zbraněmi kategorie A-I jsou a) zbraně 1. samočinné, u nichž došlo k úpravě na samonabíjecí palné zbraně, 2. samonabíjecí pro střelivo se středovým zápalem, do kterých je vložen příslušný nadlimitní zásobník, 3. dlouhé samonabíjecí pro střelivo se středovým zápalem původně určené ke střelbě z ramene, vybavené skládací, zasouvací nebo bez použití nástrojů odnímatelnou ramenní opěrou, přičemž po jejím sklopení, zasunutí nebo odejmutí je délka zbraně menší než 600 mm a není ovlivněna její funkčnost, a 4. plynové nebo expanzní, nejde-li o dovolené výrobní provedení, které stanoví prováděcí právní předpis, a b) střelivo pro krátké kulové palné zbraně se střelou šokovou nebo střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku.“. 16. V § 6 písm. b) se za slovo „zbraně“ vkládají slova „pro střelivo s okrajovým nebo středovým zápalem nebo pro střelivo se zápalem typu Lefaucheux“. 17. V § 6 se na konci písmene c) slovo „a“ zrušuje. 18. V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) tlumiče hluku výstřelu, kterými jsou zařízení určená pro použití s palnou zbraní a konstruovaná pro celkové snížení hluku výstřelu při ostré střelbě, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby.“. 19. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 6a Zbraně kategorie C-I Zbraněmi kategorie C-I jsou a) zbraně zařazené do kategorie A, A-I, B nebo C, které byly znehodnoceny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie40), b) expanzní zbraně, které splňují požadavky na dovolené výrobní provedení stanovené prováděcím právním předpisem, c) jednoranové nebo dvouranové palné zbraně určené pro dělené střelivo, d) palné zbraně určené pro náboje typu Flobert, náboje ráže 4 mm M20 nebo úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivo určené pro výcvik ve střelbě, e) plynové zbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové zbraně, f) palné zbraně pro soupeřský systém výcviku s úsťovou energií střely nejvýše 20 J, g) signální zbraně pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm, h) elektrický zneschopňující prostředek založený na principu střelné zbraně (taser). 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby.“. 20. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Zbraně kategorie D Zbraněmi kategorie D jsou a) historické zbraně, b) paintballové zbraně, kterými jsou plynové zbraně konstruované pro vystřelování neletální střely určené pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely, c) plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm, d) expanzní přístroje, s výjimkou přenosných upevňovacích zařízení a jiných rázových strojů určených výhradně pro průmyslové nebo technické účely, e) znehodnocené zbraně, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie40) a na kterých byly postupem podle prováděcího právního předpisu provedeny takové nevratné úpravy, které znemožňují jejich použití ke střelbě, f) zbraně, na kterých byly řezem provedeny takové úpravy, které odkrývají alespoň částečně vnitřní konstrukci zbraně, g) neaktivní torza zbraní, kterými se rozumí zbraně, které se staly trvale a nevratně nepoužitelnými ke střelbě v důsledku poškození nebo degradace takového rozsahu, že uschopnění takové zbraně ke střelbě je vyloučeno, aniž by došlo k výměně hlavních částí zbraně nebo jejich výměně, h) neaktivní střelivo a munice a i) zbraně neuvedené v kategoriích A, A-I, B, C a C-I.“. 21. V § 9 odst. 1 větě první se za slova „kategorie A“ vkládají slova „a A-I“. 22. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výjimku“ vkládají slova „, jde-li o zbraň kategorie A,“. 23. V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „anebo C“ zrušují. 24. V § 9 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 25. V § 9 odst. 2 písm. e) se slova „; v takovém případě musí být zbraň nevratně upravena tak, aby při střelbě z ní mohly být použity pouze cvičné náboje a nábojky,“ zrušují. 26. V § 9 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 27. V § 9 odst. 3 se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“. 28. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Sběratelskou činností podle odstavce 2 písm. a) a podle § 11a odst. 1 písm. a) se rozumí činnost spočívající ve shromažďování a konzervaci palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely.“. 29. V § 10 odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 30. V § 10 odst. 3 se slova „ještě v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“)“ nahrazují slovy „v jiném členském státě“. 31. V § 11 odst. 2 se za slovo „Výjimka“ vkládají slova „podle § 9 odst. 2“. 32. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které znějí: „§ 11a (1) Policie udělí výjimku pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, držiteli a) zbrojního průkazu skupiny A nebo držiteli zbrojní licence skupiny I nebo J za účelem sběratelské nebo muzejní činnosti, b) zbrojního průkazu skupiny B nebo E anebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H nebo J z důvodu 1. ochrany života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami se rozumí prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle, nebo 2. výcviku k zajišťování nebo podílení se na zajišťování zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek, c) zbrojního průkazu anebo zbrojní licence skupiny F, H, I nebo J pro vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, nebo d) zbrojního průkazu skupiny B nebo E nebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J z důvodu uvedeného v § 12 odst. 5, jde-li o zbraň, na níž byl vydán průkaz zbraně nejpozději ke dni 13. června 2017. (2) V žádosti o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I žadatel kromě náležitostí žádosti podle správního řádu uvede a) zvláštní důvod pro její vydání uvedený v odstavci 1, b) zda má být výjimka vydána pro zbraň uvedenou v § 4a písm. a), v takovém případě žadatel uvede údaje o zbrani, jsou-li žadateli známé, nebo pro střelivo uvedené v § 4a písm. b). (3) Policie udělí výjimku, jde-li o zbraň uvedenou v § 4a písm. a) nebo b), také držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E, který předloží potvrzení vydané držitelem zbrojní licence, který se v rámci své činnosti zabývá sportovní střelbou, ze kterého vyplývá, že a) tento držitel během posledních 12 měsíců aktivně trénoval nebo se účastnil soutěží ve střelbě a b) zbraň splňuje specifikace požadované pro příslušnou sportovní střeleckou disciplínu. (4) Udělení výjimky podle odstavce 1 neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, pokud žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23. (5) Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu žádosti o vydání výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I. § 11b Nabývat nadlimitní zásobníky za účelem jejich použití v samonabíjecí palné zbrani určené pro jednotné střelivo se středovým zápalem je oprávněn držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence, který není povinen vést evidenční knihu zbraní v centrálním registru zbraní, pouze na základě výjimky podle § 11a nebo na základě výjimky pro nadlimitní zásobníky, kterou příslušný útvar policie vydá žadateli za obdobných podmínek jako výjimku podle § 11a. § 11c (1) Platnost výjimky udělené podle § 11a nebo 11b zaniká, jestliže ten, komu byla výjimka udělena, přestal být držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence příslušné skupiny. (2) Výjimku udělenou podle § 11a nebo 11b příslušný útvar policie odejme, pominul-li trvale zvláštní důvod, pro který byla vydána. (3) V případě zániku platnosti výjimky nebo jejího odejmutí je vlastník zbraně kategorie A-I povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti výjimky nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odejmutí a postupovat podle § 64 obdobně.“. 33. V § 12 odst. 3 písm. b) se slova „; značka výrobce zbraně, vzor (model), ráže a výrobní číslo zbraně pouze v případě“ zrušují. 34. V § 12 odst. 4 a v § 17 odst. 4 se slovo „ještě“ zrušuje. 35. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní: „§ 13a (1) Příslušný útvar policie odejme povolení vydané podle § 12 pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie B pro střelivo se středovým zápalem, pokud držitel takové zbraně má neoprávněně v držení příslušný nadlimitní zásobník. (2) V případě odnětí povolení podle odstavce 1 je vlastník zbraně kategorie B povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí.“. 36. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a (1) Zbraň kategorie C-I může, není-li dále stanoveno jinak, nabývat do vlastnictví, držet a nosit fyzická osoba, která a) je starší 18 let, b) je plně svéprávná a c) má místo pobytu na území České republiky. (2) Policie zajistí postupem uvedeným v § 57 zbraň kategorie C-I, pokud a) byl její držitel pravomocně uznán vinným trestným činem uvedeným v § 22 odst. 1 písm. a) nebo b); za účelem ověření této skutečnosti může policie vyžadovat vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, nebo b) se u jejího držitele prokáže změna zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní této kategorie přímé ohrožení života nebo zdraví; pro zjištění změny zdravotního stavu držitele zbraně kategorie C-I se přiměřeně použije § 20a odst. 3. (3) Zbraně kategorie C-I může nabývat do vlastnictví a držet také právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky. (4) Držitel zbraně kategorie C-I nesmí a) zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, pokud se nepodílí na akci, jejíž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní a při které lze takový způsob nošení zbraně považovat s ohledem na místní podmínky za obvyklý a přiměřený povaze dané akce; na přepravu zbraně kategorie C-I na takové místo se použije § 29 odst. 4 obdobně, b) zbraň nosit nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci, c) převést vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo střelivo do ní na fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak, d) přenechat zbraň kategorie C-I nebo střelivo do ní osobě, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), a e) střílet ze zbraně kategorie C-I 1. uvedené v § 6a písm. b), d), e), f), g) nebo h) tak, aby tím byl ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek, 2. uvedené v § 6a písm. c) mimo střelnici nebo místo, kde je k tomu oprávněn podle jiného právního předpisu, nejedná-li se o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku. (5) Držitel zbraně kategorie C-I je povinen způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a) ohlásit nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo převod vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, s níž doposud nakládal, příslušnému útvaru policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo, a b) vést evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jeho podnikatelské činnosti, jde-li o podnikatele v oboru zbraní a střeliva; evidenci zbraní kategorie C-I vede podnikatel v oboru zbraní a střeliva v centrálním registru zbraní. (6) Prováděcí právní předpis stanoví vzor formuláře ohlášení podle odstavce 5 písm. a), způsob a rozsah, v němž se pro ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo pro vedení evidence o zbraních kategorie C-I využije centrální registr zbraní nebo jiný informační systém umožňující přístup s využitím zaručené elektronické identity.“. 37. V § 15 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“. 38. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slova „a držet též“ doplňují slova „držitel zbrojního průkazu nebo“. 39. V § 15 odst. 2 se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „nebo i)“. 40. V § 15 odst. 3 se slova „c) až g) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. k)“ nahrazují slovy „b) až d)“. 41. V § 15 odstavec 4 zní: „(4) Držitel zbraně kategorie D je povinen a) dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami a dodržovat provozní řád střelnice, b) zbraň a střelivo do ní zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.“. 42. V § 15 odst. 5 písmeno a) zní: „a) zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, pokud se nepodílí na akci, jejíž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní a při které lze takový způsob nošení zbraně považovat s ohledem na místní podmínky za obvyklý a přiměřený povaze dané akce; na přepravu zbraně kategorie D na takové místo se použije § 29 odst. 4 obdobně,“. 43. V § 15 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; plynovou zbraň kategorie D nebo paintballovou zbraň lze však přenechat též osobě, která dosáhla věku 15 let; s přenecháním takové zbraně této osobě musí udělit souhlas její zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník“. 44. V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Na vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraně kategorie D, která je palnou zbraní, se obdobně použijí ustanovení upravující vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraně kategorie C-I; žádost o povolení přepravy podává podnikatel na předepsaném tiskopise. Převod zbraně kategorie D, která je palnou zbraní, na osobu, která nemá místo pobytu na území České republiky, se považuje za trvalý vývoz takové zbraně.“. 45. V § 23 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „před alkoholismem a jinými toxikomaniemi“ nahrazují slovy „zdraví před škodlivými účinky návykových látek“. 46. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní: „§ 24a Příslušný útvar policie prověří nejméně jednou za 5 let, že držitel zbrojního průkazu splňuje podmínky podle § 18 odst. 1 písm. a), c), f) a g).“. 47. V § 28 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 1 písm. k), § 38 odst. 4 písm. a), § 38 odst. 5 písm. a), § 38 odst. 6 písm. a), § 38 odst. 7 větě první a v § 38 odst. 8 písm. a) se za slova „kategorie A“ vkládají slova „nebo A-I“. 48. V § 28 odst. 1 písm. b), § 28 odst. 3 písm. a), § 29 odst. 1 písm. b), e), g) a i), § 29 odst. 3 písm. c), § 38 odst. 8 písm. c), § 39 odst. 1 písm. l) bodech 1 a 2, § 39 odst. 2 písm. a), § 39a odst. 1 větě první, § 39a odst. 2, § 41 odst. 1, § 41 odst. 3 písm. b), § 42 odst. 1 větě první, § 42 odst. 2, § 42 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 42 odst. 3 písm. b), § 44 odst. 2 větě druhé, § 50 odst. 1, § 50 odst. 2 větě první, § 50 odst. 4 písm. d), § 50 odst. 5 větě druhé, § 50 odst. 6 větě první, § 50 odst. 7 úvodní části ustanovení větě druhé, § 50 odst. 7 písm. d) a g), § 50 odst. 8 větě první, § 50 odst. 9 až 11, § 50a odst. 1 úvodní části ustanovení větách první a třetí, § 50a odst. 1 písm. d) a g), § 50a odst. 2 větě první, § 50a odst. 3 a 5, § 50b větách první a druhé, § 52 odst. 1, § 56 odst. 1, § 56 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 57 odst. 1 písm. c) bodě 6, § 57 odst. 2 větě první, § 58 odst. 1 větě první, § 58 odst. 2 větě první, § 58 odst. 4, § 58 odst. 7 větě druhé, § 61 odst. 1, § 63 odst. 1 větě první, § 63 odst. 6 větách první a čtvrté, § 64 odst. 1 písm. a), b) a c), § 64 odst. 2 a 4, § 64 odst. 3 větě první, § 65 odst. 1 větě první, § 66 odst. 1 větě první, § 69 odst. 5 větě první, § 71 odst. 2 písm. d), § 73a odst. 10 písm. b) a c), § 76 odst. 1 písm. c) a j), § 76a odst. 3 a 9, § 76a odst. 4 písm. b), § 76a odst. 8 písm. a), § 76a odst. 8 písm. b) bodech 1 a 2, § 76a odst. 10 písm. c), § 76d odst. 1 písm. h) bodech 1 a 2, § 76d odst. 1 písm. l), § 76d odst. 2 písm. a), § 76d odst. 8 úvodní části ustanovení, § 76d odst. 8 písm. a), d) a e), § 76d odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 76d odst. 9 písm. a) a c) se za slova „kategorie A,“ vkládá text „A-I,“. 49. V § 28 odst. 2 písmeno a) zní: „a) nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit zbraň kategorie A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C; tuto zbraň, případně zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu, může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, a“. 50. V § 28 odst. 2 písm. b) se za slovo „kategorie“ vkládá text „A-I,“. 51. V § 28 odst. 3 písm. a) se za slova „vydána zbrojní licence“ vkládají slova „, přičemž zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu“. 52. V § 28 odst. 4 písm. a) se za slovo „nosit“ vkládají slova „zbraň kategorie A-I, na kterou mu byla udělena výjimka,“. 53. V § 28 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Střelbu, při které se ze zbraní nevystřelují střely, a střelbu ze signální zbraně za použití signálních nábojů je držitel zbrojního průkazu oprávněn provádět též na místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.“. 54. V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a dodržovat provozní řád střelnice“. 55. V § 29 odst. 1 písm. j) a § 56 odst. 2 písm. b) se slova „, střelivo a zakázaný doplněk zbraně“ nahrazují slovy „a střelivo“. 56. V § 29 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí, jde-li o držitele zbrojního průkazu s platností 5 let nebo s platností kratší“. 57. V § 29 odst. 3 písm. a) a § 76a odst. 4 písm. e) se slova „, střelivu nebo zakázanému doplňku zbraně“ nahrazují slovy „nebo střelivu“. 58. V § 29 odst. 3 písmeno e) zní: „e) nosit zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo“. 59. V § 29 odstavec 4 zní: „(4) Držitel zbrojního průkazu skupiny A, B nebo C je povinen zbraň podléhající registraci přepravovat na místo, kde je oprávněn ji nosit, použít ke střelbě nebo s ní jinak manipulovat, nenabitou a v uzavřeném obalu. Viditelně lze zbraň nebo střelivo přepravovat pouze a) v přímé časové a místní souvislosti s konáním akce nebo prováděním činnosti, jejichž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní nebo střelivem a při nichž je držitel zbrojního průkazu oprávněn zbraň nebo střelivo nosit viditelně, b) je-li to přípustné z hlediska zvoleného způsobu přepravy; v případě využití dopravního prostředku hromadné dopravy se zbraň a střelivo přepravují vždy v uzavřeném obalu, c) pokud lze viditelnou přepravu zbraně nebo střeliva považovat za přiměřenou místním podmínkám a povaze dané akce nebo činnosti a d) není-li tím ohrožen veřejný pořádek. Ustanovení o nošení zbraně se na takovou přepravu použijí obdobně.“. 60. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní: „§ 29a Pokud orgán veřejné moci vynucuje zákaz vstupu se zbraní do svých úředních či chráněných prostor, umožní jejímu držiteli uložení krátké zbraně v souladu se zákonem.“. 61. V § 31 písmeno e) zní: „e) E - zhotovování řezů nebo znehodnocování zbraní anebo ničení nebo znehodnocování střeliva,“. 62. V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „, způsob zabezpečení zbraní a střeliva v provozovně a v případě žádosti o zbrojní licenci skupiny E postup používaný pro ničení zbraně nebo střeliva a odstraňování zničené zbraně nebo střeliva, pokud nejsou tyto činnosti upraveny zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu,15)“ nahrazují slovy „a způsob zabezpečení zbraní a střeliva v provozovně,“. 63. V § 32 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 64. V § 33 odst. 1 písm. b) a § 38 odst. 4 písm. c) se slova „, střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně“ nahrazují slovy „nebo střelivo“. 65. V § 33 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jedná se o sportovně střeleckou organizaci, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny F, H nebo J.“. 66. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Prověření trvání podmínek pro vydání zbrojní licence Příslušný útvar policie prověří nejdéle ve lhůtě 5 let od vydání zbrojní licence a následně vždy nejpozději každých 5 let skutečnosti uvedené v § 33 odst. 2; stejně postupuje také při změně člena statutárního orgánu nebo odpovědného zástupce držitele zbrojní licence.“. 67. V § 38 odst. 1 písm. a), § 38 odst. 6 písm. c), § 39 odst. 1 písm. p), § 51 odst. 4, § 56 odst. 4, § 57 odst. 5 a 6, § 76 odst. 1 písm. e), § 76c odst. 2 písm. d) a § 76d odst. 1 písm. p) se slova „, zakázaný doplněk zbraně“ zrušují. 68. V § 38 odst. 3 se slova „jejich zničení nebo“ nahrazují slovy „zhotovení řezů zbraní nebo jejich“. 69. V § 39 odst. 1 písm. m) se slova „B nebo“ nahrazují slovy „A-I, B a“. 70. V § 39 odstavec 3 zní: „(3) Držitel zbrojní licence skupiny E je dále povinen při ničení střeliva dodržovat postup stanovený prováděcím právním předpisem.“. 71. V § 41 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Příslušný útvar policie registraci zbraně neprovede, pokud jde o zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, kterou osoba uvedená v § 42 odst. 1 není oprávněna podle tohoto zákona vlastnit, držet nebo nosit. (4) Pokud příslušný útvar policie nabude důvodné podezření na špatný technický stav zbraně podléhající registraci, zakáže takovou zbraň používat ke střelbě; tento zákaz se zapisuje do centrálního registru zbraní a je účinný vůči každé osobě. Zákaz podle věty první je zrušen okamžikem zápisu údaje o ověření příslušné zbraně Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva do centrálního registru zbraní.“. 72. V § 41 odst. 5 se slova „písm. a) anebo b) nebo řízení o registraci zastaví“ zrušují. 73. V § 42 odst. 1 se slovo „současně“ zrušuje. 74. V § 42a se text „§ 1 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 1 odst. 3“. 75. V § 42a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Před uskutečněním převodu palné zbraně podle odstavce 1 jsou ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), Vojenská policie33), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), kraj, obec nebo ozbrojené síly nebo sbory jiných států povinny zajistit označení zbraně vyrobené nebo dovezené na území Evropské unie po 14. září 2018 stanovenými identifikačními údaji podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva a označením identifikujícím převádějící subjekt podle prováděcího právního předpisu.“. 76. V § 44 odst. 1, § 44 odst. 3 větě druhé, § 44 odst. 4 písm. a), b), c), d), h) a j), § 44 odst. 5 a 6, § 45 odst. 1, § 45 odst. 4 větě druhé, § 45 odst. 5 a 6, § 46 odst. 1 a v § 51 odst. 2 větách první a třetí se slova „A, B nebo C“ nahrazují slovy „A, A-I, B, C nebo C-I“. 77. V § 44 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zbraň kategorie C-I smí na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nabýt do vlastnictví pouze osoba splňující podmínky uvedené v § 14a odst. 1 písm. a) a b) nebo v § 14a odst. 3.“. 78. V § 45 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Osobou oprávněnou na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva k trvalému dovozu zbraně kategorie C-I je osoba splňující podmínky uvedené v § 14a odst. 1 nebo 3.“. 79. V § 45 odst. 3 se za slovo „licence“ vkládají slova „nebo osobám splňujícím podmínky uvedené v § 14a odst. 1 nebo 3“. 80. V § 46 odst. 5 se za slova „kategorie C“ vkládají slova „, osoba podílející se na divadelním představení, rekonstrukci historické bitvy nebo jiné podobné kulturní akci pro expanzní nebo znehodnocenou zbraň“. 81. V § 46 odst. 5 a v § 46 odst. 6 větě první se slova „B nebo C“ nahrazují slovy „A-I, B, C nebo C-I“. 82. V § 49 odst. 2 větě první se za slova „uvedenou v § 6 písm. a) a b),“ vkládají slova „osoba podílející se na divadelním představení, rekonstrukci historické bitvy nebo jiné podobné kulturní akci expanzní nebo znehodnocenou zbraň“, za slova „střelec zbraň uvedenou v“ se vkládá text „§ 4a,“ a slova „loveckou nebo sportovní“ se nahrazují slovem „tuto“. 83. V § 49 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Držitel evropského zbrojního pasu vydaného jiným členským státem je oprávněn dočasně dovézt, držet nebo nosit zbraň v něm zapsanou, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm zaznamenáno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě.“. 84. V § 50 odst. 1 a 2, § 50 odst. 4 až 11, § 76d odst. 8 úvodní části ustanovení a § 76d odst. 8 písm. a), d) a e) se slova „anebo C“ nahrazují slovy „, C nebo C-I“. 85. Za § 50b se vkládá nový § 50c, který včetně nadpisu zní: „§ 50c Zákaz, pozastavení a jiné změny přepravy zbraně nebo střeliva (1) Policie může přepravu zbraně nebo střeliva zakázat nebo pozastavit nebo stanovit jinou trasu přepravy nebo dodatečné podmínky pro zabezpečení přepravy, pokud a) přeprava nebyla ohlášena v souladu s § 50 nebo 50a, dopravní prostředek není ve stanovených případech vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo takové zařízení není přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno, b) údaje uvedené v hlášení přepravy zbraní nebo střeliva neodpovídají skutečnosti, c) jsou zjištěny vážné nedostatky v zabezpečení přepravy nebo skutečnosti nasvědčující tomu, že by v souvislosti s přepravou mohlo dojít k ohrožení života, zdraví, majetku, veřejného pořádku nebo bezpečnosti, d) nebyl doložen předchozí souhlas následujícího státu, přes který probíhá tranzit zbraní nebo střeliva, nebo přijímajícího státu, pokud tento stát podmiňuje přepravu takových zbraní nebo střeliva po svém území tímto předchozím souhlasem, nebo e) je to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo zabezpečení jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů. (2) Policie umožní pokračování v přepravě zbraně nebo střeliva, pokud odpadnou důvody, pro které byla jejich přeprava zakázána, pozastavena nebo byla stanovena jiná trasa přepravy.“. 86. V § 51 odst. 3 a 5, § 56 odst. 6, § 57 odst. 5, 6 a 8, § 61 odst. 2 písm. e), § 61 odst. 3, § 62, § 63 odst. 6, § 67 včetně nadpisu, § 76 odst. 1 písm. f), § 76 odst. 2 písm. d), § 76c odst. 2 písm. e) a § 76c odst. 3 písm. d) se slova „, zakázaného doplňku zbraně“ zrušují. 87. V § 52 odst. 1 se slova „zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo D uvedené v § 7 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „zbraně kategorie A, A-I, B, C, C-I uvedené v § 6a odst. 1 písm. c) nebo D uvedené v § 7 písm. a) nebo i)“. 88. V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Technicko-organizační požadavky na střelnice jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.“. 89. V § 52 odst. 4 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 90. V § 52 odst. 4 písmeno a) zní: „a) provozní řád střelnice ověřený znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě,“. 91. V § 52 odstavec 5 zní: „(5) Příslušný útvar policie si za účelem posouzení žádosti o povolení k provozování střelnice opatří a) výpis ze živnostenského rejstříku, pokud má být střelnice používána k podnikatelským účelům, a b) vyjádření příslušného stavebního úřadu, zda lze danou nemovitost podle stavebního zákona užívat jako střelnici; to neplatí, týká-li se žádost povolení dočasné střelnice.“. 92. V § 52 odstavec 7 zní: „(7) Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice se stanoví v příloze č. 3 k tomuto zákonu.“. 93. V § 53 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Příslušný útvar policie rozhodne o pozastavení provozování střelnice, jestliže a) po dobu delší než 30 dnů není ustanoven žádný správce střelnice nebo po tuto dobu žádný správce střelnice svou funkci nevykonává, nebo b) při provozu střelnice je z důvodu jejího technického stavu, který nevyhovuje technicko-organizačním požadavkům stanoveným v příloze tohoto zákona, střelbou 1. způsobena újma na životě nebo zdraví, nebo 2. ohrožován život, zdraví nebo majetek jiné osoby. (2) Příslušný útvar policie může rozhodnout o pozastavení provozování střelnice, jestliže její provozní řád nevyhovuje technicko-organizačním opatřením, požadavkům stanoveným v příloze tohoto zákona, může-li z tohoto důvodu dojít k ohrožování života, zdraví nebo majetku jiné osoby střelbou.“. 94. V § 56 odst. 1 a v § 57 odst. 2 větě první se za text „C“ vkládá text „, C-I“. 95. V § 56 odst. 2 a v § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo C“ nahrazují slovy „, C nebo C-I“. 96. V § 57 odst. 1 písm. c) bodu 6 se za slova „§ 42 odst. 1“ doplňují slova „nebo neohlásí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I podle § 14a odst. 5“. 97. V § 57 odst. 6, § 76 odst. 1 písm. g) a § 76c odst. 2 písm. f) se slova „, zakázaným doplňkem zbraně“ zrušují. 98. V § 57 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Byla-li zajištěna zbraň kategorie C-I z důvodu, že nebylo ohlášeno její nabytí, příslušný útvar policie rozhodne o jejím vrácení, pokud její držitel provede ohlášení podle § 14a odst. 5 ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o zajištění; není-li ohlášení zajištěné zbraně v této lhůtě provedeno, postupuje se obdobně podle § 64. Byla-li zbraň kategorie C-I zajištěna z důvodu uvedeného v § 14a odst. 2 a do 6 měsíců ode dne jejího zajištění se neprokáže, že důvod pro zajištění neexistuje nebo odpadl, postupuje se obdobně podle § 64.“. 99. V § 58 odst. 1 větě druhé, § 69 odst. 5 větě druhé, § 75c písm. b), § 76a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 76c odst. 2 písm. a) se za slovo „kategorie“ vkládají slova „C-I nebo“. 100. V § 58 odst. 2 větě druhé se za slovo „kategorie“ vkládá text „A-I,“. 101. V § 58 odstavec 7 zní: „(7) Pokud rozměry, množství nebo účel zbraní nebo střeliva neumožňují jejich zabezpečení podle předchozích odstavců anebo odpovídá-li to zvláštním místním podmínkám nebo významné provozní potřebě držitele zbrojní licence, může příslušný útvar policie jejich držiteli povolit jiný způsob zabezpečení v případě, že zbraň nebo střelivo budou řádně zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.“. 102. V § 58 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) V případě zbraně, jejímž držitelem je osoba mladší 18 let, je zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen dohlížet na dodržování pravidel zabezpečení takové zbraně, pokud není taková zbraň zabezpečena jinou osobou starší 18 let, která je oprávněna s takovou zbraní nakládat.“. 103. V § 59 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D anebo střelivo do této zbraně lze svěřit jiné fyzické osobě, která není oprávněna takovou zbraň držet, zejména v rámci“. 104. V § 59 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Zbraň uvedenou v odstavci 1 nebo střelivo lze svěřit jen za dohledu osoby oprávněné takovou zbraň a střelivo držet. Ten, kdo dohlíží na osobu, které byly zbraň nebo střelivo svěřeny, je povinen a) poučit tuto osobu o bezpečném zacházení se svěřenou zbraní a střelivem a b) provádět dohled tak, aby osoba, které byly zbraň a střelivo svěřeny, neporušila povinnost nebo zákaz stanovený tímto zákonem a zejména neohrozila život nebo zdraví. (3) Zbraň kategorie A lze svěřit pouze po předchozím poučení a jiném nezbytném zaškolení a) držiteli zbrojního průkazu, nebo b) osobě, která dosáhla věku 18 let a jejíž svéprávnost nebyla omezena, a to pouze v rámci činnosti držitele zbrojní licence; účelem svěření nesmí být zážitková střelba.“. 105. V § 59 odst. 4 se za slova „používat zbraň“ vkládají slova „uvedenou v odstavci 1“. 106. V § 61 odst. 2 písm. c) a d) se slova „, zakázaných doplňků zbraní“ zrušují. 107. V § 61 odst. 4 se slova „, každého zakázaného doplňku zbraně“ zrušují. 108. V nadpise § 63 se slova „a ničení“ zrušují. 109. V § 63 odst. 1 se slova „nebo zničit“ zrušují. 110. V § 63 odst. 1 a 2 se slova „nebo zničením“ zrušují. 111. V § 63 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo zakázaného doplňku zbraně uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „kategorie A, A-I, B nebo C“. 112. V § 63 odst. 2 písm. b) a v § 63 odst. 6 a 7 se slova „nebo zničení“ zrušují. 113. V § 63 odst. 2 písm. b), § 63 odst. 7, § 76 odst. 1 písm. l) a § 76c odst. 2 písm. h) se slova „, hlavní části zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně“ nahrazují slovy „nebo hlavní části zbraně“. 114. V § 63 odst. 2 písm. c) a § 68 odst. 2 a 3 se slova „nebo zakázaný doplněk zbraně“ zrušují. 115. V § 63 odst. 4, § 68 odst. 3, § 76 odst. 1 písm. n) a § 79 odst. 3 písm. b) se slova „nebo zakázaného doplňku zbraně“ zrušují. 116. V § 63 odst. 4 se slova „nebo zakázaným doplňkem zbraně“ zrušují. 117. V § 63 odst. 5 větě první se za slova „úpravě zbraně“ vkládají slova „kategorie A, A-I, B nebo C“. 118. V § 63 odst. 5 se slova „zničí nebo“ zrušují. 119. V § 63 odst. 7, § 76 odst. 1 písm. l) bod 2 a v § 76c odst. 2 písm. h) bod 2 se slova „, hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně“ nahrazují slovy „nebo hlavní část zbraně“. 120. V § 63 odst. 7, § 64 odst. 1 písm. b), § 76 odst. 1 písm. l) bod 1, § 76c odst. 2 písm. h) bod 1 a § 79 odst. 3 písm. b) se slovo „, zničení“ zrušuje. 121. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který včetně nadpisu zní: „§ 63a Úřední zničení zbraně a střeliva (1) Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I je dovoleno zničit pouze formou úředního zničení zbraně, není-li dále stanoveno jinak. K provedení úředního zničení zbraně je oprávněn stát. (2) Zbraň nebo střelivo lze k úřednímu zničení předat prostřednictvím příslušného útvaru policie. Zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení předáním odbornému útvaru policie připadají do vlastnictví státu. (3) Zbraň nebo střelivo se k úřednímu zničení předávají i přijímají bezplatně. (4) Ministerstvo může rozhodnout, že zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení budou využity pro sbírkové, muzejní, výzkumně-vývojové nebo obdobné účely nebo jinak dále využity. (5) Příslušný útvar policie může držiteli zbrojní licence povolit provést zničení zbraně uvedené v odstavci 1, pokud je to nezbytné pro vývojové nebo výzkumné účely, pro účely technických zkoušek nebo pro účely zpracování znaleckého posudku. Příslušný útvar policie v povolení stanoví způsob, kterým držitel zbrojní licence prokáže, že skutečně došlo ke zničení zbraně. Na řízení o žádosti o povolení se přiměřeně použije § 63.“. 122. V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje. 123. V § 64 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se nové písmeno d), které zní: „d) požádat příslušný útvar policie o jejich předání k úřednímu zničení.“. 124. V § 64 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě zániku platnosti oprávnění nakládat se zbraní kategorie C-I se odstavce 1 až 4 použijí obdobně.“. 125. V § 65 odst. 2 se slova „, zakázaném doplňku zbraně“ zrušují. 126. V § 68 odst. 2 a 3 se slovo „jejich“ zrušuje. 127. V § 68 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „(4) Zbraň, kterou její vlastník opustil34), připadá do vlastnictví státu. 34) § 1045 odst. 1 občanského zákoníku.“. 128. V § 71 odst. 2 písm. d) se za slova „nebo C,“ vkládají slova „zbraních kategorie C-I a osobách nabývajících nebo převádějících vlastnictví anebo držících zbraň kategorie C-I nebo osobách, jimž je taková zbraň přenechána,“. 129. V § 71 odst. 2 písm. d) a i) se slova „, zakázaných doplňcích zbraní“ zrušují. 130. V § 71 odst. 2 písm. e) se slova „, střelivu nebo zakázaných doplňcích zbraní“ nahrazují slovy „nebo střelivu“. 131. V § 71 odst. 2 písm. i) se slova „nebo zakázaných doplňcích zbraní“ zrušují. 132. V § 72 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Údaje v informačních systémech provozovaných podle § 71 se uchovávají po dobu 30 let ode dne prokazatelného zničení palné zbraně nebo ode dne, kdy zanikla povinnost vést tyto údaje v informačních systémech. (3) Při uchovávání dokumentace související s vedením informačních systémů provozovaných podle § 71 se postupuje podle zvláštního právního předpisu26).“. 133. V § 72 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Správce informačních systémů provozovaných podle § 71 zajistí vymazání osobních údajů v nich po uplynutí doby uvedené v odstavci 2. (5) Údaje podle § 71 odst. 2 písm. a) až i) týkající se palné zbraně lze ode dne jejího prokazatelného zničení využívat nejdéle po dobu a) 30 let pro plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestu a ochranných opatření, nebo b) 10 let pro účely vedení řízení podle tohoto zákona nebo pro účely celního řízení.“. 134. V § 73 odst. 4 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene b) se slovo „, a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 135. V § 73 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Policie předává postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie informace o a) vydaném zbrojním průvodním listu pro trvalý vývoz nebo trvalý dovoz palné zbraně, a to členskému státu, do kterého nebo ze kterého má být palná zbraň přepravena, b) předchozím souhlasu České republiky s nabytím vlastnictví k palné zbrani osobou, která má na jejím území pobyt, nebo s přepravou palné zbraně na její území, a to členskému státu, který o vyslovení předchozího souhlasu žádá, a c) zamítnutých žádostech o výjimku podle § 9 nebo 11a nebo o povolení podle § 12, nebyla-li výjimka udělena nebo povolení vydáno z důvodu bezpečnosti nebo z důvodu nespolehlivosti osoby žadatele.“. 136. V § 73a odst. 8 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „A, B nebo C“ nahrazují slovy „A, A-I, B a C“. 137. V § 73b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.“. 138. V § 73b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Policie využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence občanských průkazů číslo občanského průkazu a z informačního systému evidence cestovních dokladů číslo a druh cestovního dokladu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 139. Za § 73b se vkládá nový § 73c, který včetně nadpisu zní: „§ 73c Číselník zbraní (1) Součástí centrálního registru zbraní je číselník zbraní. Správcem číselníku zbraní je Policejní prezidium. (2) Položkou číselníku zbraní je soubor údajů o druhu, výrobci, vzoru nebo modelu, ráži a kategorii zbraně. (3) Novou položku číselníku zbraní vkládá a případné úpravy stávajících položek provádí Policejní prezidium. Zařazení zbraně do již existující položky číselníku zbraní provádí příslušný útvar policie nebo podnikatel v oboru zbraní a střeliva, jde-li o nově vyrobenou nebo dovezenou zbraň, která je předmětem jeho podnikatelské činnosti. Změnu zařazení zbraně do položky číselníku provádí příslušný útvar policie na základě návrhu oprávněného držitele zbraně nebo podnikatele v oboru zbraní a střeliva, jde-li o zbraň, která je předmětem jeho činnosti. (4) Úpravu položky číselníku zbraní nebo zařazení zbraně do položky číselníku zbraní může i bez návrhu provést příslušný útvar policie nebo Policejní prezidium, vyžaduje-li to plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona. (5) V pochybnostech o zařazení zbraně do již existující položky číselníku podle odstavce 3 rozhoduje Policejní prezidium. Vyhoví-li Policejní prezidium návrhu v plném rozsahu, provede namísto vydání rozhodnutí pouze navrhovaný zápis do centrálního registru zbraní.“. 140. V § 75a odst. 3 písm. a) a d) se text „B, C“ nahrazuje textem „A-I, B, C, C-I“. 141. V § 76 odst. 1 písmeno b) zní: „b) ohrozí život nebo zdraví tím, že při zacházení se zbraní nedbá zvýšené opatrnosti nebo tím, že nedodržuje provozní řád střelnice,“. 142. V § 76 odst. 1 písm. d), § 76 odst. 2 písm. a) až c) a v § 76c odst. 3 písm. a) až c) se text „B anebo C“ nahrazuje textem „A-I, B, C nebo C-I“. 143. V § 76 odst. 1 písmeno k) zní: „k) znehodnotí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C anebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1, nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v rozporu s § 63 odst. 5, anebo zničí zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I v rozporu s § 63a,“. 144. V § 76 odst. 3 písm. a) se za text „písm. a)“ vkládá text „, b)“. 145. V § 76 odst. 3 písm. b) se text „b),“ zrušuje. 146. V § 76a odst. 1 písm. a) se text „nebo b)“ nahrazuje textem „nebo i)“. 147. V § 76a odst. 1 písmeno b) zní: „b) střílí ze zbraně kategorie C-I v rozporu s § 14a odst. 4 písm. e) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. b) až f) v rozporu s § 15 odst. 3,“. 148. V § 76a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „anebo na takové místo přepravuje zbraň kategorie C-I v rozporu s § 14a odst. 4 písm. a) nebo zbraň kategorie D v rozporu s § 15 odst. 5 písm. a),“. 149. V § 76a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 150. V § 76a odst. 1 se na konci písmene e) tečka zrušuje a doplňují se slova „v rozporu s § 15 odst. 5 písm. c) anebo vyveze, doveze, provede tranzit anebo přepravuje palnou zbraň kategorie D v rozporu s § 15 odst. 6, nebo“. 151. V § 76a se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno f), které zní: „f) v rozporu s § 14a odst. 5 neohlásí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo převod vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, s níž doposud nakládal, anebo nevede evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jeho podnikatelské činnosti.“. 152. V § 76a odst. 2 písmeno b) zní: „b) neodevzdá posudek o zdravotní způsobilosti podle § 29 odst. 2.“. 153. V § 76a odst. 6 písm. d) a v § 76a odst. 12 písm. c) se číslo „1000“ nahrazuje číslem „10 000“. 154. V § 76a odst. 7 se slova „B anebo C“ nahrazují slovy „A, B nebo C“. 155. V § 76a odst. 8 písm. d) se slova „, zakázané doplňky zbraně“ zrušují. 156. V § 76a odst. 8 písmena f) a g) znějí: „f) svěří zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D nebo střelivo fyzické osobě v rozporu s § 59 odst. 2 nebo 4, g) svěří zbraň kategorie A v rozporu s § 59 odst. 3,“. 157. V § 76a odst. 8 písmeno h) zní: „h) střílí ze zbraně, která není označena zkušební značkou nebo jejíž použití ke střelbě bylo zakázáno podle § 41 odst. 4, nebo“. 158. V § 76a odst. 8 písmeno i) zní: „i) nosí zbraň v rozporu s § 29 odst. 3 písm. e) nebo střílí ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu v rozporu s § 29 odst. 3 písm. f).“. 159. V § 76a odst. 14 písm. b) se slova „nebo e)“ nahrazují slovy „, e) nebo f)“. 160. V § 76c odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j). 161. V § 76c odst. 2 písmeno b) zní: „b) znehodnotí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C anebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1, nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v rozporu s § 63 odst. 5, anebo zničí zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I v rozporu s § 63a,“. 162. V § 76d odst. 1 písmena t) a u) znějí: „t) svěří zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D nebo střelivo fyzické osobě v rozporu s § 59 odst. 2 nebo 4, u) svěří zbraň kategorie A v rozporu s § 59 odst. 3, nebo“. 163. V § 76d odstavec 3 zní: „(3) Držitel zbrojní licence skupiny E se dopustí přestupku tím, že nedodrží při ničení střeliva postup podle § 39 odst. 3.“. 164. V § 76d odst. 10 písm. a) se slova „, odstavce 3 písm. a)“ zrušují. 165. V § 76d odst. 10 písm. b) se za slovy „odstavce 3“ slova „písm. b)“ zrušují. 166. V § 77 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a nepodléhá-li právnická nebo podnikající fyzická osoba kontrole, projedná její přestupek Policejní prezidium“. 167. V § 79 odst. 1 písm. d) se za slovy „o zničení“ slovo „zbraně,“ zrušuje. 168. V § 79 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) k provedení § 14a odst. 5 a 6 způsob a rozsah ohlašování nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence.“. 169. V § 79 odst. 3 písm. b) se za slovo „výjimky,“ vkládají slova „o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I,“. 170. V § 79 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3 a stanoví dovolené výrobní provedení plynové zbraně a expanzní zbraně a technické požadavky na plynové nábojky pro expanzní zbraně.“. 171. V příloze č. 1 části první se v bodě 2 na samostatný řádek doplňuje věta „Za palnou zbraň se považuje také předmět, který lze uschopnit k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže má vzhled palné zbraně a v důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyroben, může být uschopněn ke střelbě.“. 172. V příloze č. 1 části první bod 5 zní: „5. Expanzní zbraň - palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou. Expanzní zbraní je zejména a) poplašná zbraň a signalizační zbraň, kterými je prostředek s nábojovou komorou, který nelze upravit tak, aby z něj mohl být vystřelen kulový náboj nebo náboj s hromadnou střelou, a b) akustická zbraň a salutní zbraň, kterými je expanzní zbraň upravená z jiné palné zbraně ke střelbě pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů a určená pro použití například při divadelních představeních, fotografování, při filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách, sportovních akcích a výcviku.“. 173. V příloze č. 1 části první bod 17 zní: „17. Zbraň zvláště účinná - střelná zbraň ráže 20 mm nebo vyšší určená pro střelbu munice, včetně odpalovacích zařízení.“. 174. V příloze č. 1 části první body 22 až 24 znějí: „22. Historická zbraň a) střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890, b) jednoranová nebo dvouranová palná zbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890 a její konstrukce je založena na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových nebo perkusních zámkových systémů, nebo c) jehlovka, která byla zkonstruována do 31. prosince 1880. 23. Hlavními částmi střelné zbraně jsou a) hlaveň; hlavní se rozumí také vložná hlaveň a vložná nábojová komora, b) pouzdro zbraně, kterým se rozumí tělo zbraně, rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru, c) válec revolverové zbraně, d) závěr; závěrem se rozumí také závorník a nosič závorníku a e) tlumič hluku výstřelu. 24. Znehodnocená zbraň - střelná zbraň, která byla učiněna trvale nepoužitelnou, přičemž je zajištěno, že všechny její hlavní části jsou trvale nepoužitelné a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit tak, aby mohla být taková zbraň jakkoli uschopněna ke střelbě.“. 175. V příloze č. 2 bodu 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až o) se označují jako písmena a) až n). 176. V příloze č. 2 bodu 1 písm. a) se slova „od ráže 20 mm“ nahrazují slovy „ráže 20 mm nebo vyšší“. 177. V příloze č. 2 bodu 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „granátometné náboje“. 178. Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 119/2002 Sb. Část první Technicko-organizační požadavky na střelnice 1. Ohrožené prostory 1.1. Ohrožený prostor - prostor, v němž může být při dodržení pravidel a opatření stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových plynů. 1.1.1. Primární ohrožený prostor - ohrožený prostor, který je ohrožen přímou střelbou v prostoru střelnice (výstřelný prostor) a který je stanoven na každé střelnici, a to vždy alespoň v prostoru od dopadiště střel k nejvzdálenější palebné čáře. 1.1.2. Sekundární ohrožený prostor - ohrožený prostor, který není primárním ohroženým prostorem. Sekundární ohrožený prostor se stanovuje vždy, pokud - je střelba vedena do volného prostoru (broková střelnice) nebo volného terénu bez odpovídajícího dopadiště či záchytného zařízení, - na střelnici je zvýšené riziko odrazu střel do volného prostoru zejména s ohledem na charakter zařízení a povrchů v primárním ohroženém prostoru nebo s ohledem na používané terče. 2. Zajištění bezpečnosti provozu střelnice 2.1. K zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru a při zacházení se zbraněmi a střelivem na střelnici i mimo ohrožené prostory, jakož i při příchodu a odchodu ze střelnice stanoví provozní řád přiměřená technicko-organizační opatření. Technicko-organizační opatření spočívají v kombinaci technických opatření (ochranných a dalších technických prvků) a organizačních opatření (zásad a pokynů). 2.2. Technicko-organizační opatření musí při provozu na střelnici zejména: - stanovovat pravidla pro bezpečné provádění střelby a bezpečné zacházení se zbraní a střelivem, jejich bezpečné používání, kontrolu, odkládání, vnášení a odnášení, a to při zohlednění dalších technicko-organizačních opatření, - předcházet nebo zabraňovat úniku střel mimo primární ohrožený prostor (opatření proti přestřelení nebo prostřelení technických ochranných prvků střelnice), - předcházet nebo zabraňovat ohrožujícím odrazům střel a jejich střepin, - předcházet nebo zabraňovat poškození zařízení střelnice střelbou, pokud by v důsledku takového poškození mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob, - předcházet nebo zabraňovat vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, je-li prováděna střelba. 2.3. Při stanovení konkrétní podoby technicko-organizačních opatření a jejich kombinace se vychází z místních podmínek, povahy a účelu střelnice a zbraní a střeliva používaných na střelnici. 3. Některá technická opatření 3.1. Dopadiště Je-li střelnice vybavena dopadištěm střel, musí mít dopadiště takovou podobu, aby došlo k účinnému zachycení střel, a to včetně jejich fragmentů, a aby nedocházelo k ohrožujícím odrazům střel. Dopadiště může mít zejména povahu valu nebo záchytného zařízení. 3.2. Terče a terčová zařízení Terče a terčová zařízení musí být zvoleny tak, aby se zabránilo nebezpečným odrazům střel. V případě pohybujících se terčů nebo terčových zařízení a v případě terčů umísťovaných na různých místech primárního ohroženého prostoru (pohyblivá terčová čára), musí stanovená technicko-organizační opatření zohledňovat všechny polohy takového terče nebo terčového zařízení. 3.3. Ochranné prvky Ochranné prvky zabraňují úniku střel mimo primární ohrožený prostor a ohrožujícím odrazům střel a jejich fragmentů, nejde-li o dopadiště, terče a terčová zařízení. Vhodné ochranné prvky se volí v závislosti na zbraních a střelivu používaných na střelnici, způsobu střelby, podobě primárního ohroženého prostoru a přijatých organizačních opatřeních. 3.4. Opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru Zvolí se přiměřený způsob zabránění vstupu nezúčastněných osob, zejména v podobě rozmístění stálých výstražných tabulek, zvukových či světelných signálů ohlašujících začátek a konec střelby, výstražné vlajky; tato opatření mohou být nahrazena oplocením či obdobným ohrazením ohroženého prostoru nebo jeho části. 4. Některá organizační opatření 4.1. Organizačními opatřeními jsou zejména - zásady bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem, - stanovení směru a způsobu střelby, - vymezení palebné a terčové čáry, - vymezení pohyblivé palebné a pohyblivé terčové čáry, - vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet. 4.2. V případě pochybnosti, zda technické opatření dostačuje pro zajištění bezpečnosti střelby, se stanoví organizační opatření tak, aby byla bezpečnost střelby zajištěna. 4.3. Při stanovování organizačních opatření se vychází z předpokladu jejich dodržování průměrně způsobilým střelcem, který dbá zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní a střelivem; nekázeň a hrubé chyby při zamíření se nepředpokládají. Část druhá Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice 1. Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice 1.1. administrativně-provozní náležitosti 1.1.1. jméno, případně jména, příjmení a datum narození fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu provozovatele střelnice, 1.1.2. uvedení místa, kde je střelnice provozována, včetně uvedení jména, případně jmen, příjmení a data narození fyzické osoby nebo údajů identifikujících právnickou osobu vlastníka pozemku, na kterém je střelnice provozována, není-li totožný s provozovatelem střelnice, 1.1.3. sdělení, zda je střelnice používána k podnikatelským účelům, 1.1.4. sdělení, zda je střelnice přístupná veřejnosti, 1.1.5. datum ukončení provozování střelnice, jedná-li se o provozování střelnice na dobu určitou, 1.1.6. vymezení denní a roční doby, ve které je dovoleno na střelnici provádět střelbu, a pravidla evidence osob využívajících střelnici, 1.1.7. jméno a příjmení každého ustanoveného správce střelnice, vzor označení správce střelnice, které obsahuje uvedení funkce, jména a příjmení a název střelnice, 1.1.8. uvedení oprávnění a povinností správce střelnice, případně též dalších osob, zejména provozovatele střelnice, zdravotnické služby a pořadatelů, 1.2. technicko-organizační náležitosti 1.2.1. přehledný situační nákres střelnice s vyznačením dovoleného směru střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě, 1.2.2. uvedení druhů zbraní povolených ke střelbě a uvedení výrobního provedení střeliva a nejvyššího výkonu střeliva, případně nejvýkonnější přípustné ráže střeliva, povoleného ke střelbě, 1.2.3. povolené způsoby střelby z jednotlivých druhů dovolených zbraní a minimální i maximální dálky střelby, 1.2.4. pravidla bezpečnosti provozu střelnice, především zásady zacházení se zbraní a střelivem na střelnici, bezpečnostní pravidla střelby a pravidla pohybu osob v prostoru střelnice, 1.2.5. postup při vzniku mimořádných událostí a 1.2.6. další sdělení významná s ohledem na technické řešení střelnice a bezpečnost jejího provozu. 2. Změny provozního řádu střelnice V případě změn provozního řádu střelnice, které se týkají technicko-organizačních náležitostí podle bodů 1.2.1, 1.2.2, 1.2.3 a 1.2.4, musí být provedeno opětovné ověření provozního řádu střelnice znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, a to v rozsahu odpovídajícím této změně.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na zbraně uvedené na trh ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na zbraň podle § 6a, která byla podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považována za zbraň kategorie D a která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platně ověřena podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování zbraní a střeliva, podléhala-li taková zbraň v době svého uvedení na trh ověřování, se nadále pohlíží jako na zbraň kategorie D, pokud byla na trh uvedena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Držitel zbrojní licence, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona drží zbraň, která je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za zbraň kategorie A-I, na kterou nemá vydán průkaz zbraně a o níž je povinen vést evidenci v centrálním registru zbraní, je povinen navrhnout příslušnou úpravu položky číselníku zbraní nebo změnu zařazení zbraně do položky číselníku zbraní podle § 73c zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby bylo dosaženo souladu evidence zbraní se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Převést zbraň podle věty první na jiného oprávněného držitele nebo takovou zbraň vyvézt nelze dříve, než je příslušná zbraň zařazena do položky číselníku zbraní v souladu se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Podnikatel v oboru zbraní a střeliva, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence skupiny A, B, C, D nebo E, je ode dne nabytí účinnosti toho zákona oprávněn v rámci této činnosti nakládat se zbraněmi kategorie C-I a pokud byl v rámci své činnosti podnikatele v oboru zbraní a střeliva ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn nakládat se zbraněmi kategorie B, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn nakládat též se zbraněmi kategorie A-I. 5. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o žádosti o povolení pro nabytí vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie B, která se podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zbraň kategorie A-I, se dokončí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Platnost zbrojního průkazu vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončí dnem, který je v něm uveden. 7. Znehodnocení zbraně převáděné do jiného státu nebo uváděné na trh musí být ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie. 8. Krajské ředitelství Policie České republiky příslušné podle místa pobytu fyzické osoby nebo podle sídla právnické osoby vyzve držitele povolení podle § 12 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ohlašuje nabytí zbraně kategorie B, která se podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za zbraň kategorie A-I, aby požádal o udělení příslušné výjimky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; za přijetí této žádosti se správní poplatek nevybírá. Držitel povolení uvedeného ve větě první, který ve stanovené lhůtě o udělení příslušné výjimky nepožádá nebo kterému nebude tato výjimka udělena, je povinen postupovat obdobně podle § 64 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Správce centrálního registru zbraní uvede číselník zbraní do plného souladu s tímto zákonem do 5 let ode dne nabytí jeho účinnosti. 10. Držitel zbrojního průkazu, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněným držitelem zbraně, která je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za zbraň kategorie A-I, se považuje za oprávněného držitele této zbraně podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Bod 10 se přiměřeně použije na zbraň, která je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za zbraň kategorie A-I a na kterou má držitel zbrojní licence ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona vydaný průkaz zbraně. 12. Zbraně, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předány ke zničení držiteli zbrojní licence, mohou být podle dosavadní právní úpravy zničeny tímto držitelem zbrojní licence nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Trestnost nedovoleného ozbrojování zaniká u osoby, která bez oprávnění přechovává zbraň nebo střelivo a která je dobrovolně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a nejpozději pak ke dni 31. července 2021 předá policii; policie vydá o převzetí potvrzení. Pokud nebyly zbraň nebo střelivo použity ke spáchání trestného činu, je ten, kdo je podle věty první policii předal, oprávněn do 6 měsíců ode dne doručení výzvy příslušného útvaru policie požádat o vydání příslušného dokladu nebo povolení opravňujících k nabytí vlastnictví, držení a případně nošení takové zbraně nebo střeliva anebo je přenechat do vlastnictví státu; jinak se postupuje podle § 64 zákona č. 119/2002 Sb. obdobně. 14. Platnost povolení k provozování střelnice vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává nedotčena. Technicko-organizační požadavky na střelnice podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí na střelnice, je-li žádost o povolení jejich provozování podána nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže žadatel o povolení k provozování střelnice nebo provozovatel střelnice výslovně požádá o uplatnění těchto technicko-organizačních požadavků. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva Čl. III Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 217/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. f) se slova „a byly k těmto účelům nebo činnostem zaregistrovány příslušným útvarem policie“ zrušují. 2. V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) označit kontrolované výrobky identifikačními údaji v souladu s prováděcím právním předpisem, a to bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení.“. 3. V § 22a odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 22a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) neoznačí kontrolované výrobky identifikačními údaji bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení podle § 16 odst. 1 písm. g).“. 5. V § 22a odst. 6 písm. a) se za slova „a) až e)“ vkládají slova „nebo g)“. Čl. IV Přechodné ustanovení Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva do 31. prosince 2021 označuje střelnou zbraň, která vyhoví při kusovém nebo opakovaném kusovém ověřování podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva a která je podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považována za zbraň kategorie C-I, písmeny „C-I“, které se na střelné zbrani umístí vedle označení dvojčíslí nebo symbolu roku zkoušky. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto: 1. V položce 30 se vkládá část „Osvobození“, která zní: „Osvobození Od správních poplatků podle písmen a) a d) je osvobozen žadatel, který je příslušníkem ozbrojeného bezpečnostního sboru.“. 2. V položce 31 písm. c) a v části „Zmocnění“ se slovo „, zničení“ zrušuje. 3. V položce 31 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) Přijetí žádosti o udělení výjimky k nabytí vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie A-I| Kč 200“. ---|--- Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i). 4. V položce 31 se vkládá část „Osvobození“, která zní: „Osvobození Od správního poplatku podle písmen g) a h) jsou osvobozena podání učiněná elektronicky se zaručenou identitou.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení č. 1/2021 Sb. m. s.
Sdělení č. 1/2021 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2020 pozměňující pravidla 117 a 118 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 12/20) Vyhlášeno 15. 1. 2021, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 12. 2020, částka 1/2021 * ČLÁNEK 1 - (1) Pravidlo 117 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: * ČLÁNEK 2 - Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 2021. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 12. 2020 1 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. prosince 2020 bylo v Mnichově přijato Rozhodnutí správní rady ze dne 15. prosince 2020 pozměňující pravidla 117 a 118 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 12/20)1). Rozhodnutí vstoupilo v platnost na základě svého článku 2 dne 1. ledna 2021 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 15. PROSINCE 2020 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLA 117 A 118 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 12/20) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména její článek 33 odst. 1(c), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 (1) Pravidlo 117 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: „Považuje-li Evropský patentový úřad za nutné vyslechnout účastníka, svědka nebo znalce nebo provést ohledání na místě, vydá v tomto smyslu rozhodnutí, v němž stanoví šetření, které hodlá provést, příslušné skutečnosti, které mají být prokázány, dále datum, čas a místo dokazování a zda bude provedeno prostřednictvím videokonference. Požádá-li o výslech svědka a znalce účastník, stanoví se v rozhodnutí Evropského patentového úřadu i lhůta, ve které musí žadatel oznámit Evropskému patentovému úřadu jméno a adresu svědka či znalce, které si přeje vyslechnout.“ (2) Pravidlo 118 odst. 2 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů je v tomto znění: „V předvolání účastníků, svědků nebo znalců k výpovědi se stanoví lhůta alespoň dva měsíce, pokud nesouhlasí s kratší lhůtou. Předvolání obsahuje: (a) výtah z rozhodnutí podle pravidla 117, ve kterém se uvede datum, čas a místo, kde bude nařízené dokazování provedeno, zda bude provedeno prostřednictvím videokonference a skutečnosti, ohledně kterých budou účastníci, svědci a znalci vyslechnuti; (b) jména účastníků řízení a informaci o právech, která mohou svědkové a znalci uplatnit na základě pravidla 122 odst. 2 až 4; (c) upozornění, že účastník, svědek nebo znalec, který byl předvolán, aby se dostavil do prostor Evropského patentového úřadu, může být na svoji žádost vyslechnut prostřednictvím videokonference; (d) upozornění, že účastník, svědek nebo znalec může podle pravidla 120 požádat o výslech u příslušného soudu státu, na jehož území má sídlo, a současně i výzvu, aby ve stanovené lhůtě sdělil Evropskému patentovému úřadu, zda je připraven se do úřadu dostavit.“ ČLÁNEK 2 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 2021. V Mnichově, dne 15. prosince 2020 Za správní radu Předseda Josef KRATOCHVÍL 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/ /13) bylo vyhlášeno pod ě. 26/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 17/13) bylo vyhlášeno pod ě. 63/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 15. října 2014 pozměňující pravidla 2, 124, 125, 126, 127, 129, 133 a 134 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/14) bylo vyhlášeno pod č. 24/2015 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15) bylo vyhlášeno pod č. 19/2016 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 10/15) bylo vyhlášeno pod č. 58/2016 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 30. června 2016 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/16) bylo vyhlášeno pod č. 7/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. prosince 2016 pozměňující pravidla 51 a 162 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 17/16) bylo vyhlášeno pod č. 8/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 29. června 2017 pozměňující pravidla 27 a 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/17) bylo vyhlášeno pod č. 48/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2017 pozměňující pravidla 32 a 33 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 3/17) bylo vyhlášeno pod č. 57/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2017 pozměňující pravidlo 51 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 13/17) bylo vyhlášeno pod č. 16/2018 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. června 2018 pozměňující pravidlo 154 odst. 1 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů a článek 4 Disciplinárního řádu kvalifikovaných zástupců (CA/D 6/18) bylo vyhlášeno pod č. 53/2018 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. března 2019 pozměňující pravidlo 126 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 2/19) bylo vyhlášeno pod č. 51/2019 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 12. prosince 2019 pozměňující pravidlo 103 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 14/19) bylo vyhlášeno pod č. 11/2020 Sb. m. s.
Vyhláška č. 8/2021 Sb.
Vyhláška č. 8/2021 Sb. Vyhláška o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) Vyhlášeno 12. 1. 2021, datum účinnosti 27. 1. 2021, částka 5/2021 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Katalog odpadů * Postup pro zařazování odpadu do Katalogu odpadů podle druhu * § 4 - (1) Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Některé odpady se zařazují pod osmimístná katal * § 5 - (1) Odpady z vozidel s ukončenou životností se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst. 2, 3 a 5. * Postup pro zařazování odpadu do Katalogu odpadů podle kategorie * § 6 - (1) Nebezpečné odpady jsou označeny v Katalogu odpadů symbolem „*“. * § 7 - (1) Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č. * § 8 - Vzorkování a zkoušky odpadů * § 9 - Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu * § 10 - Obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů * § 11 - Obsah zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu * § 12 - Obsah osvědčení a sdělení * § 13 - Oznámení * § 14 - Přechodná ustanovení * § 15 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (445/2022 Sb.) 8 VYHLÁŠKA ze dne 5. ledna 2021 o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 6 odst. 2, § 7 odst. 5, § 28 odst. 6, § 29 odst. 6, § 74 odst. 7 a § 76 odst. 2 a 7 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje a) Katalog odpadů, b) postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, c) obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, d) obsahové náležitosti zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, e) metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, f) doplňující limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu HP 9, HP 14 a HP 15, g) podrobnosti provádění vzorkovánívzorkování odpadů, h) způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů, i) obsahové náležitosti osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) nebezpečnou látkounebezpečnou látkou látka klasifikovaná jako nebezpečná v důsledku splnění kritérií stanovených v částech 2 až 5 přílohy I přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3), b) těžkým kovemtěžkým kovem jakákoli sloučenina antimonu, arsenu, kadmia, chromu (VI), mědi, olova, rtuti, niklu, selenu, telluru, thalia a cínu, včetně těchto látek v kovové podobě, pokud jsou klasifikovány jako nebezpečné látkynebezpečné látky, c) přechodným kovempřechodným kovem jakýkoli z těchto kovů: jakákoli sloučenina skandia, vanadu, manganu, kobaltu, mědi, yttria, niobu, hafnia, wolframu, titanu, chromu, železa, niklu, zinku, zirkonia, molybdenu a tantalu, včetně těchto látek v kovové podobě, pokud jsou klasifikovány jako nebezpečné látkynebezpečné látky, d) stabilizacístabilizací procesy, které mění nebezpečnost složek odpadu, a tím mění kategorii nebezpečný odpad na kategorii ostatní odpad, e) částečně stabilizovanými odpady odpady, které po stabilizačním procesu obsahují nebezpečné složky, jež nebyly zcela přeměněny ve složky, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné a které by se v krátkém, středním nebo dlouhém časovém období mohly uvolňovat do životního prostředí, f) solidifikacísolidifikací procesy, kterými se mění pouze fyzikální skupenství odpadu pomocí přísad beze změny chemických vlastností odpadu. § 3 Katalog odpadů Katalog odpadů je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Postup pro zařazování odpadu do Katalogu odpadů podle druhu § 4 (1) Odpad se zařazuje pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Některé odpady se zařazují pod osmimístná katalogová čísla podruhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů. (2) Odpad se přiřazuje ke katalogovým číslům 20 01 01 01, 20 01 08 01, 20 01 40 01, 20 01 40 02, 20 01 40 03, 20 01 40 04, 20 01 40 05, 20 01 40 06, 20 03 01 01 pouze, pokud se jejich původce rozhodne pro jejich oddělené soustřeďování. (3) Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. V dané podskupině se vyhledá název druhu odpadu s příslušným katalogovým číslem; při tom se volí co nejurčitější označení odpadu. (4) Pokud pro určitý odpad nelze v Katalogu odpadů nalézt odpovídající katalogové číslo odpadu ve skupinách 01 až 12 a 17 až 20, hledá se katalogové číslo pro daný odpad ve skupinách 13, 14 a 15 Katalogu odpadů. (5) Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupinách 13, 14 a 15, hledá se katalogové číslo pro daný odpad ve skupině 16. (6) Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu. Katalogové číslo končící dvojčíslem 99 ve spojení s technickým nebo běžně užívaným názvem odpadu označuje vždy samostatný poddruh odpadu. § 5 (1) Odpady z vozidel s ukončenou životností se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z vozidel s ukončenou životností není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v § 4 odst. 2, 3 a 5. (2) Provozovatel zařízenízařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností zařadí přijaté vozidlo s ukončenou životností pod katalogové číslo 16 01 04* a v případě vozidel z jiných druhů přepravy pod katalogové číslo 16 01 04 01*. Zpracovatel vozidel s ukončenou životností může vozidlo s ukončenou životností zařazené pod katalogové číslo 16 01 04* a v případě vozidel z jiných druhů přepravy zařazené pod katalogové číslo 16 01 04 01* po odnětí nebezpečných částí a odčerpání provozních náplní zařadit pod katalogové číslo 16 01 06 v případě vozidel s ukončenou životností a v případě vozidel z jiných druhů přepravy pod katalogové číslo 16 01 06 01. (3) Odpady, které naplní definici komunálního odpadukomunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20. Do této skupiny nesmí být zařazeny žádné jiné odpady. (4) Do druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpadkomunální odpad se zařazuje pouze zbytkový ostatní komunální odpadkomunální odpad, který není možné zařadit do jiného druhu odpadu ve skupině 20. (5) Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování. Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu. Poddruh odpadu může být použit pro účely povolení provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady. (6) Pokud není stanoveno jinak, vztahují se na poddruh odpadu požadavky na nakládání s odpademnakládání s odpadem vztahující se na nadřazený druh odpadu. Postup pro zařazování odpadu do Katalogu odpadů podle kategorie § 6 (1) Nebezpečné odpady jsou označeny v Katalogu odpadů symbolem „*“. (2) Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona jedná o nebezpečný odpad či nikoliv. (3) Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3) jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách5) nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č. 3 k této vyhlášce. (5) Pokud byla nebezpečná vlastnost odpadu posouzena na základě zkoušky odpadu i za využití koncentrací nebezpečných láteknebezpečných látek, mají přednost výsledky zkoušek odpadu. (6) Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpademnakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu. Tato skutečnost musí být zohledněna v dokumentaci dokládající výsledek hodnocení. § 7 (1) Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpaduúpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4). Je-li látka přítomna v odpadu v koncentraci, která je nižší než mezní hodnota, nezahrne se do žádného výpočtu mezní hodnoty. (3) Odpad obsahující polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF), 1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl) ethan (DDT), chlordan, hexachlorcyklohexany (včetně lindanu), dieldrin, endrin, heptachlor, hexachlor-benzen, chlordekon, aldrin, pentachlorbenzen, mirex, toxafen, hexabrombifenyl a/nebo PCB, které překračují koncentrační limity uvedené v příloze IV přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách6), se zařazuje jako nebezpečný. (4) Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4) se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami. Čisté slitiny kovů v pevném stavu, které se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny a označeny jako nebezpečné v příloze č. 1 k této vyhlášce. (5) Při posouzení nebezpečných vlastností odpadů lze zohlednit tyto poznámky uvedené v příloze VI přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí3): a) 1.1.3.1 Poznámky týkající se identifikace, klasifikace a označování látek: poznámky B, D, F, J, L, M, P, Q, R a U, b) 1.1.3.2 Poznámky ke klasifikaci a označování směsí: poznámky 1, 2, 3 a 5. (6) Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“. Odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako nebezpečné a zařazené do kategorie ostatní na základě osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů se přednostně zařazují pod odpovídající druh odpadu kategorie O a v případě, že takovýto druh odpadu v Katalogu odpadů není, pak se označují jako „N/O“. § 8 Vzorkování a zkoušky odpadů (1) Pokud není stanoveno jinak, vzorkovánívzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízenízařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností a dokumentace tohoto vzorkovánívzorkování se provádí v souladu s technickou normou ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů - VzorkováníVzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkovánívzorkování a jeho použití. (2) Obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) VzorkováníVzorkování, laboratorní zkoušky a ekotoxikologické nebo mikrobiologické testy se provádí pro daný účel vhodnými ověřenými vědeckými metodami. Pokud není stanoveno jinak, požadavek podle věty první je splněn, pokud je pro daný účel použita vhodná metoda uvedená v příloze č. 5 k této vyhlášce. (4) Vzorky je možné odebrat před vznikem odpadu, pokud nemá proces vzniku odpadu dopad na sledované ukazatele. § 9 Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu Zdroje, z nichž osoba pověřená k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „pověřená osoba“) vycházela v rámci svého hodnocení, musí být v dokumentaci postupu pověřené osoby uvedeny pro každou hodnocenou vlastnost samostatně. Zkoušky odpadu se provádějí pouze v případě, že pro účely hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu shromážděné podklady nepostačují k úsudku pověřené osoby. Úsudek musí být v rámci dokumentace postupu pověřené osoby odůvodněn ve vztahu ke každému ukazateli stanovenému jako kritérium nebezpečné vlastnosti. § 10 Obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (1) Obsahem školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů jsou vždy základní informace o a) právních předpisech nezbytných pro provádění hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a souvisejících právních předpisech, b) zařazování odpadů podle Katalogu odpadů, c) zásadách pro stanovení programu zkoušení odpadů, vypracování programu vzorkovánívzorkování s důrazem na dokumentaci celého procesu vzorkovánívzorkování a nakládání se vzorky před jejich předáním ke zkouškám a interpretaci výsledků zkoušek, d) zásadách bezpečnosti práce při vzorkovánívzorkování odpadů, e) způsobu a postupu hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností v souladu s § 8, f) postupu pro výběr laboratoří a odborných pracovišť pro zkoušky vzorků odpadů, náležitostech protokolů o výsledcích zkoušek a jejich interpretaci, g) zdravotních rizicích a rizicích pro životní prostředí při nakládání s nebezpečnými odpady, h) obsahu a náležitostech osvědčení a sdělení, i) postupu pro uchovávání dokumentů souvisejících s hodnocením nebezpečných vlastností odpadů, j) používání Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. (2) Pro osobu, která absolvovala školení podle odstavce 1, je dostačující, pokud se účastní v pravidelných nejvýše 14měsíčních intervalech školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož obsahem jsou aktuální informace o změnách týkajících se základních informací, které jsou obsahem školení podle odstavce 1. Pro účely splnění podmínek pro pověření k hodnocení nebezpečných odpadů nebo jeho prodloužení se považuje za termín absolvování školení pro hodnocení nebezpečných odpadů vždy poslední takovéto školení, kterého se zúčastnila. § 11 Obsah zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (1) Zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu obsahuje a) obchodní firmu nebo název, právní formu a adresu sídla, je-li žadatel právnickou osobou; obchodní firmu nebo jméno a příjmení a adresu sídla, je-li žadatel fyzickou osobou, b) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, c) číslo jednací a datum vydání povolení příslušného správního orgánu k provozování zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, pokud bylo vydáno, a označení orgánu, který povolení vydal, d) zařazení odpadu podle Katalogu odpadů, e) popis vzniku odpadu, určení místa vzniku odpadu adresou provozovny a identifikačním číslem provozovny nebo zařízenízařízení, bylo-li přiděleno, a popis provozu, zařízenízařízení, technologie a postupu úpravy, při němž odpad vznikl, výčet a vlastností surovin, které byly použity a vstupují nebo mohou vstupovat do odpadu, f) charakteristiku odpadu a specifikaci složení odpadu z hlediska obsahu chemických látek a infekčních agens, které se v odpadu vyskytují nebo jejichž výskyt lze vzhledem k původu odpadu za určitých podmínek předpokládat, včetně jejich vlastností a klasifikace a g) množství produkovaného odpadu za jednotku času. (2) Pokud nejsou podklady podle odstavce 1 z hlediska hodnocení nebezpečných vlastností odpadu uvedených v § 8 dostačující, může pověřená osoba na žadateli v nezbytném rozsahu požadovat předložení dalších podkladů, a to zejména a) plán odběru vzorků a protokol o odběru vzorků odpadu, b) údaje o způsobu přepravy vzorků pro účely zkoušek nebezpečných vlastností odpadu, c) protokoly o zkouškách odpadu provedených s ohledem na předpokládané vlastnosti odpadu, d) doplňující údaje o původu nebo technologii vzniku odpadu z hlediska možného výskytu patogenních mikroorganismů, e) protokol o ověření účinnosti dekontaminačního procesu. § 12 Obsah osvědčení a sdělení (1) Osvědčení obsahuje a) identifikační údaje žadatele o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, b) identifikační údaje pověřené osoby nebo osob, které se na hodnocení dotčeného odpadu podílely, a to 1. obchodní firmu nebo název a adresu sídla, jde-li o právnickou osobu, 2. obchodní firmu nebo jméno a příjmení a adresu sídla, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, 3. jméno a příjmení a adresu bydliště, jde-li o fyzickou osobu, 4. identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, c) jméno a příjmení odborného zástupce pověřené osoby, byl-li ustanoven, d) název druhu a katalogové číslo dotčeného odpadu podle Katalogu odpadů a návrh na jeho zařazení v návaznosti na výsledky jeho hodnocení, e) popis provozu zařízenízařízení, vstupních surovin do technologie nebo postupu, při němž odpad vznikl nebo vzniká, určení místa vzniku odpadu adresou provozovny a identifikačním číslem provozovny nebo zařízenízařízení, bylo-li přiděleno, popis technologie nebo postupu vzniku odpadu, informace o odpadu a vstupech, které by mohly ovlivnit kvalitu odpadu, zhodnocení řízení procesů, při nichž odpad vznikl nebo vzniká vzhledem k neměnnosti jeho kvality, zhodnocení neměnnosti vlastností odpadu po jeho vzniku, f) výsledek a zdůvodnění hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4); u každé nebezpečné vlastnosti bude uvedeno, zda hodnocení bylo provedeno na základě úsudku pověřené osoby, na základě výsledků zkoušek a úsudku pověřené osoby nebo na základě výsledků zkoušek, g) dobu platnosti osvědčení a případné podmínky platnosti osvědčení, h) četnost a způsob následné kontroly vlastností odpadu, podmínky ovlivňující neměnnost technologických postupů a surovinových vstupů, i) závěr hodnocení, j) identifikační číslo přidělené Integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, k) datum vydání, podpis všech pověřených osob; má-li pověřená osoba ustanoveného odborného zástupce, též podpis odborných zástupců pověřených osob, které se na jeho vypracování podílely, a l) seznam vlastních a žadatelem poskytnutých podkladů použitých při hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. (2) Osvědčení může obsahovat dodatek pověřené osoby nebo osob a) o přezkoumání případných změn v technologii nebo ve vstupních surovinách u původce nebo oprávněné osoby, že nedošlo k ovlivnění složení odpadu nebo jeho vlastností, nebo b) o změně podmínek platnosti osvědčení včetně změn četnosti a způsobu následné kontroly vlastností odpadu. (3) Sdělení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) až l). V rámci náležitostí podle odstavce 1 písm. f) musí sdělení vždy obsahovat výsledek hodnocení jedné nebo více nebezpečných vlastností odpadu uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů4), které byly u odpadu při hodnocení zjištěny, nebo které nebylo možné vyloučit. Pověřená osoba ve sdělení uvede, zda hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností bylo provedeno na základě úsudku pověřené osoby, výsledků zkoušek odpadu a úsudku pověřené osoby nebo výsledků zkoušek odpadu. (4) V případě, že dotčený odpad hodnotí více než jedna pověřená osoba, skládají se osvědčení nebo sdělení z a) části obsahující hodnocení podle odstavce 1 písm. f) jedné nebo souboru nebezpečných vlastností odpadu, které provedla každá pověřená osoba podílející se na hodnocení odpadu, b) částí podle odstavce 1 písm. a) až e) a g) až l), které jsou společné pro všechny pověřené osoby podílející se na hodnocení odpadu. (5) Náležitosti obsahu dokumentační zprávy jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. Přílohy dokumentační zprávy se nevkládají do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Pověřená osoba uchovává přílohy dokumentační zpravy vztahující se k hodnocením nebezpečných vlastností odpadu, jejichž hodnocení prováděla. § 13 Oznámení Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 14 Přechodná ustanovení (1) Odpady se do 31. prosince 2023 zařazují ke druhu odpadu podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. V roce 2024 se místo poddruhu odpadu zařazuje odpad do příslušného druhu odpadu. ZařízeníZařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo obchodník, kteří mohou přebírat poddruh odpadu, mohou v roce 2024 přebírat odpovídající druh odpadu. (2) Nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický může být po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky posuzována podle tabulky č. 1.1 v příloze č. 1 k vyhlášce č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Ministr zdravotnictví: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. KATALOG ODPADŮ Skupiny katalogu odpadů 01| Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího fyzikálního a chemického zpracování nerostů a kamene ---|--- 02| Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství, lesnictví a z výroby a zpracování potravin 03| Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky 04| Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 05| Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 06| Odpady z anorganických chemických procesů 07| Odpady z organických chemických procesů 08| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev 09| Odpady z fotografického průmyslu 10| Odpady z tepelných procesů 11| Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů 12| Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 13| Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 14| Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) 15| Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 16| Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 17| Stavební a demoliční odpadyStavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) 18| Odpady ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízenízařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19| Odpady ze zařízenízařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20| Komunální odpadyKomunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru 01| ODPADY Z GEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU, TĚŽBY, ÚPRAVY A DALŠÍHO ZPRACOVÁNÍ NEROSTŮ A KAMENE 01 01| Odpady z těžby nerostů 01 01 01| Odpady z těžby rudných nerostů 01 01 02| Odpady z těžby nerudných nerostů 01 03| Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerostů 01 03 04*| Hlušina ze zpracování sulfidické rudy obsahující kyseliny nebo kyselinotvorné látky 01 03 05*| Jiná hlušina obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 01 03 06| Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05 01 03 07*| Jiné odpady z fyzikálního a chemického zpracování rudných nerostů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 01 03 08| Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07 01 03 09| Červený kal z výroby oxidu hlinitého neuvedený pod číslem 01 03 10 01 03 10*| Červený kal z výroby oxidu hlinitého obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky neuvedený pod číslem 01 03 07 01 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 01 04| Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů 01 04 07*| Odpady z fyzikálního a chemického zpracování nerudných nerostů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 01 04 08| Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 01 04 09| Odpadní písek a jíl 01 04 10| Nerudný prach neuvedený pod číslem 01 04 07 01 04 11| Odpady ze zpracování potaše a kamenné soli neuvedené pod číslem 01 04 07 01 04 12| Hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené pod čísly 01 04 07 a 01 04 11 01 04 13| Odpady z řezání a broušení kamene neuvedené pod číslem 01 04 07 01 04 99| Odpady jinak blíže neurčené 01 05| Vrtné kaly a jiné vrtné odpady 01 05 04| Vrtné kaly a odpady obsahující sladkou vodu 01 05 05*| Vrtné kaly a odpady obsahující ropné látky 01 05 06*| Vrtné kaly a další vrtné odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 01 05 07| Vrtné kaly a odpady obsahující baryt neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06 01 05 08| Vrtné kaly a odpady obsahující chloridy neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06 01 05 99| Odpady jinak blíže neurčené 02| ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN 02 01| Odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, lesnictví a myslivosti 02 01 01| Kaly z praní a z čištění 02 01 02| Odpad živočišných tkání 02 01 03| Odpad rostlinných pletiv 02 01 04| Odpadní plasty (kromě obalů) 02 01 06| Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku 02 01 07| Odpady z lesnictví 02 01 08*| Agrochemické odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 02 01 09| Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08 02 01 10| Kovové odpady 02 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 02 02| Odpady z výroby a zpracování masa, ryb a jiných potravin živočišného původu 02 02 01| Kaly z praní a z čištění 02 02 02| Odpad živočišných tkání 02 02 03| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 02 04| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 02 03| Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy, čaje a tabáku; odpady z konzervárenského průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy 02 03 01| Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace 02 03 02| Odpady konzervačních činidel 02 03 03| Odpady z extrakce rozpouštědly 02 03 04| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 03 05| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 02 04| Odpady z výroby cukru 02 04 01| Zemina z čištění a praní řepy 02 04 02| Odpad uhličitanu vápenatého 02 04 03| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 04 99| Odpady jinak blíže neurčené 02 05| Odpady z mlékárenského průmyslu 02 05 01| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 05 02| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 05 99| Odpady jinak blíže neurčené 02 06| Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 02 06 01| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 06 02| Odpady konzervačních činidel 02 06 03| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 06 99| Odpady jinak blíže neurčené 02 07| Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) 02 07 01| Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin 02 07 02| Odpady z destilace lihovin 02 07 03| Odpady z chemického zpracování 02 07 04| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 02 07 05| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 02 07 99| Odpady jinak blíže neurčené 03| ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK, NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 03 01| Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku 03 01 01| Odpadní kůra a korek 03 01 04*| Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 03 01 05| Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 03 01 04 03 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 03 02| Odpady z impregnace dřeva 03 02 01*| Nehalogenovaná organická činidla k impregnaci dřeva 03 02 02*| Chlorovaná organická činidla k impregnaci dřeva 03 02 03*| Organokovová činidla k impregnaci dřeva 03 02 04*| Anorganická činidla k impregnaci dřeva 03 02 05*| Jiná činidla k impregnaci dřeva obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 03 02 99| Činidla k impregnaci dřeva jinak blíže neurčená 03 03| Odpady z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky 03 03 01| Odpadní kůra a dřevo 03 03 02| Kaly zeleného louhu (ze zpracování černého louhu) 03 03 05| Kaly z odstraňování tiskařské černi při recyklaci papíru 03 03 07| Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky 03 03 08| Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci 03 03 09| Odpadní kaustifikační kal 03 03 10| Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně a povrchové vrstvy z mechanického třídění 03 03 11| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 03 03 10 03 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 04| ODPADY Z KOŽEDĚLNÉHO, KOŽEŠNICKÉHO A TEXTILNÍHO PRŮMYSLU 04 01| Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu 04 01 01| Odpadní klihovka a štípenka 04 01 02| Odpad z loužení 04 01 03*| Odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze 04 01 04| Činící břečka obsahující chrom 04 01 05| Činící břečka neobsahující chrom 04 01 06| Kaly obsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 04 01 07| Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 04 01 08| Odpady z usní (odpadní holina, postružiny, odřezky, prach z broušení) obsahující chrom 04 01 09| Odpady z úpravy a apretace 04 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 04 02| Odpady z textilního průmyslu 04 02 09| Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer) 04 02 10| Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) 04 02 14*| Odpady z apretace obsahující organická rozpouštědla 04 02 15| Jiné odpady z apretace neuvedené pod číslem 04 02 14 04 02 16*| Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 04 02 17| Jiná barviva a pigmenty neuvedené pod číslem 04 02 16 04 02 19*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 04 02 20| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 04 02 19 04 02 21| Odpady z nezpracovaných textilních vláken 04 02 22| Odpady ze zpracovaných textilních vláken 04 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 05| ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ ROPY, ČIŠTĚNÍ ZEMNÍHO PLYNU A Z PYROLYTICKÉHO ZPRACOVÁNÍ UHLÍ 05 01| Odpady ze zpracování ropy 05 01 02*| Kaly z odsolovacích zařízenízařízení 05 01 03*| Kaly ze dna nádrží na ropné látky 05 01 04*| Kyselé alkylové kaly 05 01 05*| Uniklé (rozlité) ropné látky 05 01 06*| Ropné kaly z údržby zařízenízařízení 05 01 07*| Kyselé dehty 05 01 08*| Jiné dehty 05 01 09*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 05 01 10| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 05 01 09 05 01 11*| Odpady z čištění pohonných hmot pomocí zásad 05 01 12*| Ropa obsahující kyseliny 05 01 13| Kaly z napájecí vody pro kotle 05 01 14| Odpad z chladicích kolon 05 01 15*| Upotřebené filtrační hlinky 05 01 16| Odpady obsahující síru z odsiřování ropy 05 01 17| Asfalt 05 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 05 06| Odpady z pyrolytického zpracování uhlí 05 06 01*| Kyselé dehty 05 06 03*| Jiné dehty 05 06 04| Odpad z chladicích kolon 05 06 99| Odpady jinak blíže neurčené 05 07| Odpady z čištění a z přepravy zemního plynu 05 07 01*| Odpady obsahující rtuť 05 07 02| Odpady obsahující síru 05 07 99| Odpady jinak blíže neurčené 06| ODPADY Z ANORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 06 01| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání kyselin 06 01 01*| Kyselina sírová a kyselina siřičitá 06 01 02*| Kyselina chlorovodíková 06 01 03*| Kyselina fluorovodíková 06 01 04*| Kyselina fosforečná a kyselina fosforitá 06 01 05*| Kyselina dusičná a kyselina dusitá 06 01 06*| Jiné kyseliny 06 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 02| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání alkálií 06 02 01*| Hydroxid vápenatý 06 02 03*| Hydroxid amonný 06 02 04*| Hydroxid sodný a hydroxid draselný 06 02 05*| Jiné alkálie 06 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 03| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání solí a jejich roztoků a oxidů kovů 06 03 11*| Pevné soli a roztoky obsahující kyanidy 06 03 13*| Pevné soli a roztoky obsahující těžké kovytěžké kovy 06 03 14| Pevné soli a roztoky neuvedené pod čísly 06 03 11 a 06 03 13 06 03 15*| Oxidy kovů obsahující těžké kovytěžké kovy 06 03 16| Oxidy kovů neuvedené pod číslem 06 03 15 06 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 04| Odpady obsahující kovy neuvedené pod číslem 06 03 06 04 03*| Odpady obsahující arsen 06 04 04*| Odpady obsahující rtuť 06 04 04 01*| Kovová rtuť 06 04 05*| Odpady obsahující jiné těžké kovytěžké kovy 06 04 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 05| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 06 05 02*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 06 05 03| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 06 05 02 06 06| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání sirných sloučenin, z chemických procesů výroby a zpracování síry a z odsiřovacích procesů 06 06 02*| Odpady obsahující nebezpečné sulfidy 06 06 03| Odpady obsahující jiné sulfidy neuvedené pod číslem 06 06 02 06 06 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 07| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání halogenů a z chemických procesů zpracování halogenů 06 07 01*| Odpady obsahující azbest z elektrolýzy 06 07 02*| Aktivní uhlí z výroby chlóru 06 07 03*| Kaly síranu barnatého obsahující rtuť 06 07 04*| Roztoky a kyseliny, např. vyčerpaná kyselina 06 07 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 08| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání křemíku a jeho derivátů 06 08 02*| Odpady obsahující nebezpečné chlorsilany 06 08 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 09| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání sloučenin fosforu a z chemických procesů zpracování fosforu 06 09 02| Struska obsahující fosfor 06 09 03*| Reakční odpady na bázi vápníku obsahující nebo znečištěné nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami 06 09 04| Jiné reakční odpady na bázi vápníku neuvedené pod číslem 06 09 03 06 09 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 10| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání dusíkatých sloučenin z chemických procesů zpracování dusíku a z výroby hnojiv 06 10 02*| Odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 06 10 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 11| Odpady z výroby anorganických pigmentů a kalidel 06 11 01| Odpady na bázi vápníku z výroby oxidu titaničitého 06 11 99| Odpady jinak blíže neurčené 06 13| Odpady z jiných anorganických chemických procesů 06 13 01*| Anorganické pesticidy, činidla k impregnaci dřeva a další biocidy 06 13 02*| Upotřebené aktivní uhlí (kromě odpadu uvedeného pod číslem 06 07 02) 06 13 03| Saze průmyslově vyráběné 06 13 04*| Odpady ze zpracování azbestu 06 13 05*| Saze 06 13 99| Odpady jinak blíže neurčené 07| ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 07 01| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání základních organických sloučenin 07 01 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 01 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 01 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 01 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 01 08*| Jiné destilační a reakční zbytky 07 01 09*| Halogenované filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla 07 01 10*| Jiné filtrační koláče, upotřebená absorpční činidla 07 01 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 01 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 01 11 07 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 07 02| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání plastů, syntetického kaučuku a syntetických vláken 07 02 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 02 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 02 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 02 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 02 08*| Jiné destilační a reakční zbytky 07 02 09*| Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 02 10*| Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 02 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 02 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 02 11 07 02 13| Plastový odpad 07 02 14*| Odpady přísad obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 02 15| Odpady přísad neuvedené pod číslem 07 02 14 07 02 16*| Odpady obsahující nebezpečné silikony 07 02 17| Odpady obsahující silikony neuvedené pod číslem 07 02 16 07 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 07 02 99 01| Pryžový odpad 07 03| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických barviv a pigmentů (kromě odpadů uvedených v podskupině 06 11) 07 03 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 03 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 03 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 03 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 03 08*| Jiné destilační a reakční zbytky 07 03 09*| Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 03 10*| Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 03 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 03 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 03 11 07 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 07 04| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání organických pesticidů (kromě odpadů uvedených pod čísly 02 01 08 a 02 01 09), činidel k impregnaci dřeva (kromě odpadů uvedených v podskupině 03 02) a dalších biocidů 07 04 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 04 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 04 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 04 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 04 08*| Jiné destilační a reakční zbytky 07 04 09*| Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 04 10*| Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 04 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 04 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 04 11 07 04 13*| Pevné odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 04 99| Odpady jinak blíže neurčené 07 05| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání farmaceutických výrobků 07 05 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 05 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 05 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 05 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 05 08*| Jiné destilační a reakční zbytky 07 05 09*| Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 05 10*| Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 05 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 05 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 05 11 07 05 13*| Pevné odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 05 14| Pevné odpady neuvedené pod číslem 07 05 13 07 05 99| Odpady jinak blíže neurčené 07 06| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání tuků, maziv, mýdel, detergentů, dezinfekčních prostředků a kosmetiky 07 06 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 06 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 06 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 06 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 06 08*| Ostatní destilační a reakční zbytky 07 06 09*| Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 06 10*| Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 06 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 06 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 06 11 07 06 99| Odpady jinak blíže neurčené 07 07| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání čistých chemických látek a blíže nespecifikovaných chemických výrobků 07 07 01*| Promývací vody a matečné louhy 07 07 03*| Organická halogenovaná rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 07 04*| Jiná organická rozpouštědla, promývací kapaliny a matečné louhy 07 07 07*| Halogenované destilační a reakční zbytky 07 07 08*| Jiné destilační a reakční zbytky 07 07 09*| Halogenované filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 07 10*| Jiné filtrační koláče a upotřebená absorpční činidla 07 07 11*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 07 07 12| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 07 11 07 07 99| Odpady jinak blíže neurčené 08| ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 08 01| Odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků 08 01 11*| Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 08 01 12| Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 08 01 13*| Kaly z barev nebo z laků obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 08 01 14| Jiné kaly z barev nebo z laků neuvedené pod číslem 08 01 13 08 01 15*| Vodné kaly obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo jiných nebezpečných láteknebezpečných látek 08 01 16| Jiné vodné kaly obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 01 15 08 01 17*| Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 08 01 18| Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 17 08 01 19*| Vodné suspenze obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo jiných nebezpečných láteknebezpečných látek 08 01 20| Jiné vodné suspenze obsahující barvy nebo laky neuvedené pod číslem 08 01 19 08 01 21*| Odpadní odstraňovače barev nebo laků 08 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 08 02| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání ostatních nátěrových hmot (včetně keramických materiálů) 08 02 01| Odpadní práškové nátěrové barvy 08 02 02| Vodné kaly obsahující keramické materiály 08 02 03| Vodné suspenze obsahující keramické materiály 08 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 08 03| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání tiskařských barev 08 03 07| Vodné kaly obsahující tiskařské barvy 08 03 08| Vodné kapalné odpady obsahující tiskařské barvy 08 03 12*| Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 08 03 13| Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem 08 03 12 08 03 14*| Kaly tiskařských barev obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 08 03 15| Kaly tiskařských barev neuvedené pod číslem 08 03 14 08 03 16*| Odpadní leptací roztoky 08 03 17*| Odpadní tiskařský toner obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 08 03 18| Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem 08 03 17 08 03 19*| Disperzní olej 08 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 08 04| Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání lepidel a těsnicích materiálů (včetně vodotěsnicích výrobků) 08 04 09*| Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 08 04 10| Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 09 08 04 11*| Kaly z lepidel a těsnicích materiálů obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 08 04 12| Jiné kaly z lepidel a těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 11 08 04 13*| Vodné kaly s obsahem lepidel nebo těsnicích materiálů obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 08 04 14| Jiné vodné kaly s obsahem lepidel nebo těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 04 13 08 04 15*| Odpadní vody obsahující lepidla nebo těsnicí materiály s organickými rozpouštědly nebo s jinými nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami 08 04 16| Jiné odpadní vody obsahující lepidla nebo těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 04 15 08 04 17*| Kalafunový olej 08 04 99| Odpady jinak blíže neurčené 08 05| Odpady jinak blíže neurčené ve skupině 08 08 05 01*| Odpadní isokyanáty 09| ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU 09 01| Odpady z fotografického průmyslu 09 01 01*| Vodné roztoky vývojek a aktivátorů 09 01 02*| Vodné roztoky vývojek ofsetových desek 09 01 03*| Roztoky vývojek v rozpouštědlech 09 01 04*| Roztoky ustalovačů 09 01 05*| Bělicí roztoky a roztoky bělicích ustalovačů 09 01 06*| Odpady obsahující stříbro ze zpracování fotografického odpadu v místě jeho vzniku 09 01 07| Fotografický film a papír obsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra 09 01 08| Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra 09 01 10| Fotoaparáty na jedno použití bez baterií 09 01 11*| Fotoaparáty na jedno použití obsahující baterie uvedené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo 16 06 03 09 01 12| Fotoaparáty na jedno použití obsahující jiné baterie neuvedené pod číslem 09 01 11 09 01 13*| Odpadní vody ze zpracování stříbra v místě jeho vzniku neuvedené pod číslem 09 01 06 09 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 10| ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 10 01| Odpady z elektráren a jiných spalovacích zařízenízařízení (kromě odpadů uvedených v podskupině 19) 10 01 01| Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04) 10 01 02| Popílek ze spalování uhlí 10 01 03| Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva 10 01 04*| Popílek a kotelní prach ze spalování ropných produktů 10 01 05| Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin 10 01 07| Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů 10 01 09*| Kyselina sírová 10 01 13*| Popílek z emulgovaných uhlovodíků použitých způsobem obdobným palivu 10 01 14*| Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 01 15| Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu neuvedené pod číslem 10 01 14 10 01 16*| Popílek ze spoluspalování odpadu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 01 17| Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16 10 01 18*| Odpady z čištění odpadních plynů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 01 19| Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod čísly 10 01 05, 10 01 07 a 10 01 18 10 01 20*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 01 21| Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 01 20 10 01 22*| Vodné kaly z čištění kotlů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 01 23| Vodné kaly z čištění kotlů neuvedené pod číslem 10 01 22 10 01 24| Písky z fluidních loží 10 01 25| Odpady ze skladování a z přípravy paliva pro tepelné elektrárny 10 01 26| Odpady z čištění chladicí vody 10 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 02| Odpady z průmyslu železa a oceli 10 02 01| Odpady ze zpracování strusky 10 02 02| Nezpracovaná struska 10 02 07*| Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 02 08| Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07 10 02 10| Okuje z válcování 10 02 11*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 02 12| Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 02 11 10 02 13*| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 02 14| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 02 13 10 02 15| Jiné kaly a filtrační koláče 10 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 03| Odpady z pyrometalurgie hliníku 10 03 02| Odpadní anody 10 03 04*| Strusky z prvního tavení 10 03 05| Odpadní oxid hlinitý 10 03 08*| Solné strusky z druhého tavení 10 03 09*| Černé stěry z druhého tavení 10 03 15*| Stěry, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích 10 03 16| Jiné stěry neuvedené pod číslem 10 03 15 10 03 17*| Odpady obsahující dehet z výroby anod 10 03 18| Odpady obsahující uhlík z výroby anod neuvedené pod číslem 10 03 17 10 03 19*| Prach ze spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 03 20| Prach ze spalin neuvedený pod číslem 10 03 19 10 03 21*| Jiný úlet a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 03 22| Jiný úlet a prach (včetně prachu z kulových mlýnů) neuvedené pod číslem 10 03 21 10 03 23*| Pevné odpady z čištění plynů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 03 24| Pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 03 23 10 03 25*| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 03 26| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 03 25 10 03 27*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 03 28| Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 03 27 10 03 29*| Odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 03 30| Odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů neuvedené pod číslem 10 03 29 10 03 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 04| Odpady z pyrometalurgie olova 10 04 01*| Strusky (z prvního a druhého tavení) 10 04 02*| Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení) 10 04 03*| Arzeničnan vápenatý 10 04 04*| Prach z čištění spalin 10 04 05*| Jiný úlet a prach 10 04 06*| Pevný odpad z čištění plynu 10 04 07*| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu 10 04 09*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 04 10| Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 04 09 10 04 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 05| Odpady z pyrometalurgie zinku 10 05 01| Strusky (z prvního a druhého tavení) 10 05 03*| Prach z čištění spalin 10 05 04| Jiný úlet a prach 10 05 05*| Pevné odpady z čištění plynu 10 05 06*| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu 10 05 08*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 05 09| Ostatní odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 05 08 10 05 10*| Stěry a pěny, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích 10 05 11| Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 05 10 10 05 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 06| Odpady z pyrometalurgie mědi 10 06 01| Strusky (z prvního a druhého tavení) 10 06 02| Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení) 10 06 03*| Prach z čištění spalin 10 06 04| Jiný úlet a prach 10 06 06*| Pevný odpad z čištění plynu 10 06 07*| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu 10 06 09*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 06 10| Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 06 09 10 06 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 07| Odpady z pyrometalurgie stříbra, zlata a platiny 10 07 01| Strusky (z prvního a druhého tavení) 10 07 02| Pěna a stěry (z prvního a druhého tavení) 10 07 03| Pevný odpad z čištění plynu 10 07 04| Jiný úlet a prach 10 07 05| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu 10 07 07*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 07 08| Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 07 07 10 07 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 08| Odpady z pyrometalurgie jiných neželezných kovů 10 08 04| Úlet a prach 10 08 08*| Solné strusky z prvního a druhého tavení 10 08 09| Jiné strusky 10 08 10*| Stěry a pěny, které jsou hořlavé nebo při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích 10 08 11| Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 08 10 10 08 12*| Odpady obsahující dehet z výroby anod 10 08 13| Odpady obsahující uhlík z výroby anod neuvedené pod číslem 10 08 12 10 08 14| Odpadní anody 10 08 15*| Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 08 16| Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 08 15 10 08 17*| Kaly a filtrační koláče z čištění spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 08 18| Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 08 17 10 08 19*| Odpady z čištění chladicí vody obsahující ropné látky 10 08 20| Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 08 19 10 08 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 09| Odpady ze slévání železných odlitků 10 09 03| Pecní struska 10 09 05*| Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 09 06| Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 05 10 09 07*| Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 09 08| Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07 10 09 09*| Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 09 10| Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09 10 09 11*| Jiný úlet obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 09 12| Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 09 11 10 09 13*| Odpadní pojiva obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 09 14| Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13 10 09 15*| Odpadní činidla na indikaci prasklin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 09 16| Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 09 15 10 09 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 10| Odpady ze slévání odlitků neželezných kovů 10 10 03| Pecní struska 10 10 05*| Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 10 06| Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 05 10 10 07*| Licí formy a jádra použitá k odlévání obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 10 08| Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07 10 10 09*| Prach z čištění spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 10 10| Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 10 09 10 10 11*| Jiný úlet obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 10 12| Jiný úlet neuvedený pod číslem 10 10 11 10 10 13*| Odpadní pojiva obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 10 14| Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 10 13 10 10 15*| Odpadní činidla na indikaci prasklin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 10 16| Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 10 15 10 10 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 11| Odpady z výroby skla a skleněných výrobků 10 11 03| Odpadní materiály na bázi skelných vláken 10 11 05| Úlet a prach 10 11 09*| Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 11 10| Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09 10 11 11*| Odpadní sklo v malých částicích a skelný prach obsahující těžké kovytěžké kovy (např. z obrazovek) 10 11 12| Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11 10 11 13*| Kaly z leštění a broušení skla obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 11 14| Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem 10 11 13 10 11 15*| Pevné odpady z čištění spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 11 16| Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15 10 11 17*| Kaly a filtrační koláče z čištění spalin obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 11 18| Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 17 10 11 19*| Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 11 20| Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 11 19 10 11 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 12| Odpady z výroby keramického zboží, cihel, tašek a staviv 10 12 01| Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním 10 12 03| Úlet a prach 10 12 05| Kaly a filtrační koláče z čištění plynů 10 12 06| Vyřazené formy 10 12 08| Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném zpracování) 10 12 09*| Pevné odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 12 10| Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 12 09 10 12 11*| Odpady z glazování obsahující těžké kovytěžké kovy 10 12 12| Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11 10 12 13| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 10 12 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 13| Odpady z výroby cementu, vápna a sádry a předmětů a výrobků z nich vyráběných 10 13 01| Odpad surovin před tepelným zpracováním 10 13 04| Odpady z kalcinace a hašení vápna 10 13 06| Úlet a prach (kromě odpadů uvedených pod čísly 10 13 12 a 10 13 13) 10 13 07| Kaly a filtrační koláče z čištění plynu 10 13 09*| Odpady z výroby azbestocementu obsahující azbest 10 13 10| Odpady z výroby azbestocementu neuvedené pod číslem 10 13 09 10 13 11| Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 09 a 10 13 10 10 13 12*| Pevné odpady z čištění plynu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 10 13 13| Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 13 12 10 13 14| Odpadní beton a betonový kal 10 13 99| Odpady jinak blíže neurčené 10 14| Odpady z krematorií 10 14 01*| Odpad z čištění plynu obsahující rtuť 11| ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVŮ A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ 11 01| Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů (např. galvanizace, zinkování, moření, leptání, fosfátování, alkalické odmašťování, anodická oxidace) 11 01 05*| Kyselé mořicí roztoky 11 01 06*| Kyseliny blíže nespecifikované 11 01 07*| Alkalické mořicí roztoky 11 01 08*| Kaly z fosfátování 11 01 09*| Kaly a filtrační koláče obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 01 10| Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 11 01 09 11 01 11*| Oplachové vody obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 01 12| Oplachové vody neuvedené pod číslem 11 01 11 11 01 13*| Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 01 14| Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13 11 01 15*| Výluhy a kaly z membránových systémů nebo ze systémů iontoměničů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 01 16*| Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů 11 01 98*| Jiné odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 11 02| Odpady z hydrometalurgie neželezných kovů 11 02 02*| Kaly z hydrometalurgie zinku (včetně jarositu a goethitu) 11 02 03| Odpady z výroby anod pro vodné elektrolytické procesy 11 02 05*| Odpady z hydrometalurgie mědi obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 02 06| Odpady z hydrometalurgie mědi neuvedené pod číslem 11 02 05 11 02 07*| Jiné odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 11 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 11 03| Kaly a pevné odpady z popouštěcích procesů 11 03 01*| Odpady obsahující kyanidy 11 03 02*| Jiné odpady 11 05| Odpady ze žárového zinkování 11 05 01| Tvrdý zinek 11 05 02| Zinkový popel 11 05 03*| Pevné odpady z čištění plynu 11 05 04*| Upotřebené tavidlo 11 05 99| Odpady jinak blíže neurčené 12| ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 12 01| Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické povrchové úpravy kovů a plastů 12 01 01| Piliny a třísky železných kovů 12 01 02| Úlet železných kovů 12 01 03| Piliny a třísky neželezných kovů 12 01 03 01| Měď, bronz a mosaz 12 01 03 02| Hliník 12 01 03 03| Olovo 12 01 03 04| Zinek 12 01 03 06| Cín 12 01 04| Úlet neželezných kovů 12 01 05| Plastové hobliny a třísky 12 01 06*| Odpadní minerální řezné oleje obsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků) 12 01 07*| Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků) 12 01 08*| Odpadní řezné emulze a roztoky obsahující halogeny 12 01 09*| Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny 12 01 10*| Syntetické řezné oleje 12 01 12*| Upotřebené vosky a tuky 12 01 13| Odpady ze svařování 12 01 14*| Kaly z obrábění obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 12 01 15| Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14 12 01 16*| Odpadní materiál z otryskávání obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 12 01 17| Odpadní materiál z otryskávání neuvedený pod číslem 12 01 16 12 01 18*| Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej 12 01 19*| Snadno biologicky rozložitelný řezný olej 12 01 20*| Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 12 01 21| Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 12 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 12 03| Odpady z procesů odmašťování vodou a vodní parou (kromě odpadů uvedených ve skupině 11) 12 03 01*| Prací vody 12 03 02*| Odpady z odmašťování vodní parou 13| ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV (KROMĚ JEDLÝCH OLEJŮ A ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 05, 12 A 19) 13 01| Odpadní hydraulické oleje 13 01 01*| Hydraulické oleje obsahující PCB 13 01 04*| Chlorované emulze 13 01 05*| Nechlorované emulze 13 01 09*| Chlorované hydraulické minerální oleje 13 01 10*| Nechlorované hydraulické minerální oleje 13 01 11*| Syntetické hydraulické oleje 13 01 12*| Snadno biologicky rozložitelné hydraulické oleje 13 01 13*| Jiné hydraulické oleje 13 02| Odpadní motorové, převodové a mazací oleje 13 02 04*| Chlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 05*| Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje 13 02 06*| Syntetické motorové, převodové a mazací oleje 13 02 07*| Snadno biologicky rozložitelné motorové, převodové a mazací oleje 13 02 08*| Jiné motorové, převodové a mazací oleje 13 03| Odpadní izolační a teplonosné oleje 13 03 01*| Odpadní izolační nebo teplonosné oleje s obsahem PCB 13 03 06*| Minerální chlorované izolační a teplonosné oleje neuvedené pod číslem 13 03 01 13 03 07*| Minerální nechlorované izolační a teplonosné oleje 13 03 08*| Syntetické izolační a teplonosné oleje 13 03 09*| Snadno biologicky rozložitelné izolační a teplonosné oleje 13 03 10*| Jiné izolační a teplonosné oleje 13 04| Oleje z lodního dna 13 04 01*| Oleje ze dna lodí vnitrozemské plavby 13 04 02*| Oleje z kanalizace přístavních mol 13 04 03*| Oleje ze dna jiných lodí 13 05| Odpady z odlučovačů oleje 13 05 01*| Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje 13 05 02*| Kaly z odlučovačů oleje 13 05 03*| Kaly z lapáků nečistot 13 05 06*| Olej z odlučovačů oleje 13 05 07*| Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje 13 05 08*| Směsi odpadů z lapáku písku a z odlučovačů oleje 13 07| Odpady kapalných paliv 13 07 01*| Topný olej a motorová nafta 13 07 02*| Motorový benzín 13 07 03*| Jiná paliva (včetně směsí) 13 08| Odpadní olejeOdpadní oleje blíže nespecifikované 13 08 01*| Odsolené kaly nebo emulze 13 08 02*| Jiné emulze 13 08 99*| Odpady jinak blíže neurčené 14| ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ MÉDIA (KROMĚ ODPADŮ UVEDENÝCH VE SKUPINÁCH 07 A 08) 14 06| Odpadní organická rozpouštědla, chladicí média a hnací média rozprašovačů pěn a aerosolů 14 06 01*| Chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC), hydrofluorouhlovodíky (HFC) 14 06 01 01*| Jiná chladící a hnací média 14 06 02*| Jiná halogenovaná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 14 06 03*| Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel 14 06 04*| Kaly nebo pevné odpady obsahující halogenovaná rozpouštědla 14 06 05*| Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpouštědla 15| ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ 15 01| Obaly 15 01 01| Papírové a lepenkové obaly 15 01 02| Plastové obaly 15 01 03| Dřevěné obaly 15 01 04| Kovové obaly 15 01 05| Kompozitní obaly 15 01 06| Směsné obaly 15 01 07| Skleněné obaly 15 01 09| Textilní obaly 15 01 10*| Obaly obsahující zbytky nebezpečných láteknebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 01 11*| Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob 15 02| Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy 15 02 02*| Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami 15 02 03| Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02 16| ODPADY V TOMTO KATALOGU JINAK NEURČENÉ 16 01| Vyřazená vozidla s ukončenou životností z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáže těchto vozidel a z jejich údržby (kromě odpadů uvedených ve skupinách 13, 14 a v podskupinách 16 06 a 16 08) 16 01 03| Pneumatiky 16 01 04*| Vyřazená vozidla s ukončenou životností 16 01 04 01*| Vyřazené dopravní prostředky z různých druhů dopravy a stroje 16 01 06| Vyřazená vozidla s ukončenou životností zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí 16 01 06 01| Vyřazené dopravní prostředky z různých druhů dopravy a stroje zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí 16 01 07*| Olejové filtry 16 01 08*| Součástky obsahující rtuť 16 01 09*| Součástky obsahující PCB 16 01 10*| Výbušné součásti (např. airbagy) 16 01 11*| Brzdové destičky obsahující azbest 16 01 12| Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11 16 01 13*| Brzdové kapaliny 16 01 14*| Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 01 15| Nemrznoucí kapaliny neuvedené pod číslem 16 01 14 16 01 16| Nádrže na zkapalněný plyn 16 01 17| Železné kovy 16 01 18| Neželezné kovy 16 01 19| Plasty 16 01 20| Sklo 16 01 21*| Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly 16 01 07 až 16 01 11 a 16 01 13 a 16 01 14 16 01 22| Součástky jinak blíže neurčené 16 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 16 02| Odpady z elektrického a elektronického zařízenízařízení 16 02 09*| Transformátory a kondenzátory obsahující PCB 16 02 10*| Jiná vyřazená zařízenízařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09 16 02 11*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC) 16 02 12*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující volný azbest 16 02 13*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12 16 02 13 01*| Tiskařské tonerové kazety mající nebezpečné vlastnosti 16 02 14| Vyřazená zařízenízařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13 16 02 14 01| Tiskařské tonerové kazety nezařazené pod 16 02 13 01* 16 02 15*| Nebezpečné složky odstraněné z vyřazených zařízenízařízení 16 02 16| Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízenízařízení neuvedené pod číslem 16 02 15 16 03| Vadné šarže a nepoužité výrobky 16 03 03*| Anorganické odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 03 04| Anorganické odpady neuvedené pod číslem 16 03 03 16 03 05*| Organické odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 03 06| Organické odpady neuvedené pod číslem 16 03 05 16 03 07*| Kovová rtuť 16 04| Odpady výbušných materiálů 16 04 01*| Odpadní munice a střelivo 16 04 02*| Odpad z pyrotechnických výrobků 16 04 03*| Odpad z jiných výbušných materiálů 16 05| Chemické látky a plyny v tlakových nádobách a vyřazené chemikálie 16 05 04*| Plyny v tlakových nádobách (včetně halonů) obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 05 05| Jiné plyny v tlakových nádobách (včetně halonů) neuvedené pod číslem 16 05 04 16 05 06*| Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látkynebezpečné látky 16 05 07*| Vyřazené anorganické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látkynebezpečné látky 16 05 08*| Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látkynebezpečné látky 16 05 09| Vyřazené chemikálie neuvedené pod čísly 16 05 06, 16 05 07 nebo 16 05 08 16 06| Baterie a akumulátory 16 06 01*| Olověné akumulátory 16 06 02*| Nikl–kadmiové baterie a akumulátory 16 06 03*| Baterie obsahující rtuť 16 06 04| Alkalické baterie (kromě baterií uvedených pod číslem 16 06 03) 16 06 05| Jiné baterie a akumulátory 16 06 05 01| Baterie a akumulátory obsahující lithium 16 06 06*| Odděleně soustřeďované elektrolyty z baterií a akumulátorů 16 07| Odpady z čištění přepravních a skladovacích nádrží a sudů (kromě odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 16 07 08*| Odpady obsahující ropné látky 16 07 09*| Odpady obsahující jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 16 07 99 | Odpady jinak blíže neurčené 16 08| Upotřebené katalyzátory 16 08 01| Upotřebené katalyzátory obsahující zlato, stříbro, rhenium, rhodium, paladium, iridium nebo platinu (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07) 16 08 02*| Upotřebené katalyzátory obsahující nebezpečné přechodné kovypřechodné kovy nebo jejich sloučeniny 16 08 03| Upotřebené katalyzátory obsahující jiné přechodné kovypřechodné kovy nebo sloučeniny přechodných kovůpřechodných kovů jinak blíže neurčené 16 08 04| Upotřebené tekuté katalyzátory z katalytického krakování (kromě odpadu uvedeného pod číslem 16 08 07) 16 08 05*| Upotřebené katalyzátory obsahující kyselinu fosforečnou 16 08 06*| Upotřebené kapaliny použité jako katalyzátory 16 08 07*| Upotřebené katalyzátory znečištěné nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami 16 09| Oxidační činidla 16 09 01*| Manganistany, např. manganistan draselný 16 09 02*| Chromany, např. chroman draselný, dichroman draselný nebo sodný 16 09 03*| Peroxidy, např. peroxid vodíku 16 09 04*| Oxidační činidla jinak blíže neurčená 16 10| Odpadní vody určené k úpravě mimo místo vzniku 16 10 01*| Odpadní vody obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 10 02| Odpadní vody neuvedené pod číslem 16 10 01 16 10 03*| Vodné koncentráty obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 10 04| Vodné koncentráty neuvedené pod číslem 16 10 03 16 11| Odpadní vyzdívky a žáruvzdorné materiály 16 11 01*| Vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 11 02| Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 01 16 11 03*| Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 11 04| Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03 16 11 05*| Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 16 11 06| Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05 17| STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADYSTAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) 17 01| Beton, cihly, tašky a keramika 17 01 01| Beton 17 01 02| Cihly 17 01 03| Tašky a keramické výrobky 17 01 06*| Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 17 01 07| Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 17 02| Dřevo, sklo a plasty 17 02 01| Dřevo 17 02 02| Sklo 17 02 03| Plasty 17 02 04*| Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky nebo nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami znečištěné 17 03| Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu 17 03 01*| Asfaltové směsi obsahující dehet 17 03 02| Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 17 03 03*| Uhelný dehet a výrobky z dehtu 17 04| Kovy (včetně jejich slitin) 17 04 01| Měď, bronz, mosaz 17 04 02| Hliník 17 04 03| Olovo 17 04 04| Zinek 17 04 05| Železo a ocel 17 04 06| Cín 17 04 07| Směsné kovy 17 04 09*| Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami 17 04 10*| Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látkynebezpečné látky 17 04 11| Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10 17 05| Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina 17 05 03*| Zemina a kamení obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 17 05 04| Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 05 04 01| SedimentySedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží 17 05 05*| Vytěžená jalová hornina a hlušina obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 17 05 06| Vytěžená jalová hornina a hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 17 05 07*| Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 17 05 08| Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 17 06| Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu 17 06 01*| Izolační materiál s obsahem azbestu 17 06 03*| Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látkynebezpečné látky 17 06 03 01*| Izolační materiály na bázi polystyrenu obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 17 06 04| Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 17 06 04 01| Izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání s ohledem na nařízení o POPs 17 06 04 02| Izolační materiály na bázi polystyrenu 17 06 05*| Stavební materiály obsahující azbest 17 08| Stavební materiál na bázi sádry 17 08 01*| Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkaminebezpečnými látkami 17 08 02| Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 17 09| Jiné stavební a demoliční odpadystavební a demoliční odpady 17 09 01*| Stavební a demoliční odpadyStavební a demoliční odpady obsahující rtuť 17 09 02*| Stavební a demoliční odpadyStavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály obsahující PCB, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce obsahující PCB, kondenzátory obsahující PCB) 17 09 03*| Jiné stavební a demoliční odpadystavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadůstavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 17 09 04| Směsné stavební a demoliční odpadystavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 18| ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČEVETERINÁRNÍ PÉČE A / NEBO Z VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO (S VÝJIMKOU KUCHYŇSKÝCH ODPADŮ A ODPADU ZE STRAVOVACÍCH ZAŘÍZENÍZAŘÍZENÍ, KTERÉ SE ZDRAVOTNICTVÍM BEZPROSTŘEDNĚ NESOUVISÍ) 18 01| Odpady z porodnické péče, z diagnostiky, z léčení nebo prevence nemocí lidí 18 01 01| Ostré předměty (kromě čísla 18 01 03) 18 01 02| Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv (kromě čísla 18 01 03) 18 01 03*| Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 01 03 01*| Ostré předměty, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 01 03 02*| Části těla a orgány včetně krevních vaků a krevních konzerv 18 01 04| Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 01 06*| Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látkynebezpečné látky 18 01 07| Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06 18 01 08*| Nepoužitelná cytostatika 18 01 09*| Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08 18 01 10*| Odpadní amalgám ze stomatologické péče 18 02| Odpady z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat 18 02 01| Ostré předměty 18 02 02*| Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 02 01*| Ostré předměty, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 03| Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce 18 02 05*| Chemikálie sestávající z nebezpečných láteknebezpečných látek nebo tyto látky obsahující 18 02 06| Jiné chemikálie neuvedené pod číslem 18 02 05 18 02 07*| Nepoužitelná cytostatika 18 02 08*| Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07 19| ODPADY ZE ZAŘÍZENÍZAŘÍZENÍ URČENÉHO PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADYNAKLÁDÁNÍ S ODPADY, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD PRO ČIŠTĚNÍ TĚCHTO VOD MIMO MÍSTO JEJICH VZNIKU A Z VÝROBY VODY PRO SPOTŘEBU LIDÍ A VODY PRO PRŮMYSLOVÉ ÚČELY 19 01| Odpady ze spalování nebo z pyrolýzy odpadů 19 01 02| Železné materiály získané z pevných zbytků po spalování 19 01 05*| Filtrační koláče z čištění odpadních plynů 19 01 06*| Odpadní vody z čištění odpadních plynů a jiné odpadní vody 19 01 07*| Pevné odpady z čištění odpadních plynů 19 01 10*| Upotřebené aktivní uhlí z čištění spalin 19 01 11*| Popel a struska obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 01 12| Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11 19 01 13*| Popílek obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 01 14| Jiný popílek neuvedený pod číslem 19 01 13 19 01 15*| Kotelní prach obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 01 16| Kotelní prach neuvedený pod číslem 19 01 15 19 01 17*| Odpad z pyrolýzy obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 01 18| Odpad z pyrolýzy neuvedený pod číslem 19 01 17 19 01 19| Odpadní písky z fluidních loží 19 01 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 02| Odpady z fyzikálně-chemických úprav odpadůúprav odpadů (např. odstraňování chromu či kyanidů, neutralizace) 19 02 03| Upravené směsi odpadů obsahující pouze odpady nehodnocené jako nebezpečné 19 02 04*| Upravené směsi odpadů, které obsahují nejméně jeden odpad hodnocený jako nebezpečný 19 02 05*| Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 02 06| Kaly z fyzikálně-chemického zpracování neuvedené pod číslem 19 02 05 19 02 07*| Olej a koncentráty ze separace 19 02 08*| Kapalné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 02 09*| Pevné hořlavé odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 02 10| Hořlavé odpady neuvedené pod čísly 19 02 08 a 19 02 09 19 02 11*| Jiné odpady obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 02 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 03| Stabilizované/ solidifikované odpady 19 03 04*| Odpad hodnocený jako nebezpečný, částečně stabilizovaný, neuvedený pod číslem 19 03 08 19 03 05| Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04 19 03 06*| Solidifikovaný odpad hodnocený jako nebezpečný 19 03 07| Solidifikovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 06 19 03 08*| Částečně stabilizovaná rtuť 19 04| Vitrifikovaný odpad a odpad z vitrifikace 19 04 01| Vitrifikovaný odpad 19 04 02*| Popílek a jiný odpad z čištění spalin 19 04 03*| Nevitrifikovaná pevná fáze 19 04 04| Chladící voda z ochlazování vitrifikovaného odpadu 19 05| Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů 19 05 01| Nezkompostkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu 19 05 02| Nezkompostovaný podíl odpadů živočišného a rostlinného původu 19 05 03| Kompost nevyhovující jakosti 19 05 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 06| Odpady z anaerobního zpracování odpaduzpracování odpadu 19 06 03| Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadukomunálního odpadu 19 06 04| Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadukomunálního odpadu 19 06 05| Extrakty z anaerobního zpracování odpadůzpracování odpadů živočišného a rostlinného původu 19 06 06| Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu 19 06 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 07| Průsaková voda ze skládek 19 07 02*| Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 07 03| Průsaková voda ze skládek neuvedená pod číslem 19 07 02 19 08| Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené 19 08 01| Shrabky z česlí 19 08 02| Odpady z lapáků písku 19 08 05| Kaly z čištění komunálních odpadních vod 19 08 06*| Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů 19 08 07*| Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů 19 08 08*| Odpad z membránového systému obsahující těžké kovytěžké kovy 19 08 09| Směs tuků a olejů z odlučovače tuků obsahující pouze jedlé oleje a jedlé tuky 19 08 10*| Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09 19 08 11*| Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 08 12| Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 11 19 08 13*| Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 08 14| Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 19 08 13 19 08 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 09| Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely 19 09 01| Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) 19 09 02| Kaly z čiření vody 19 09 03| Kaly z dekarbonizace 19 09 04| Upotřebené aktivní uhlí 19 09 05| Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů 19 09 06| Roztoky a kaly z regenerace iontoměničů 19 09 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 10| Odpady z drcení odpadu obsahujícího kovy 19 10 01| Železný a ocelový odpad 19 10 02| Neželezný odpad 19 10 03*| Lehké frakce a prach obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 10 04| Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03 19 10 05*| Jiné frakce obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 10 06| Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05 19 11| Odpady z regenerace olejů 19 11 01*| Upotřebené filtrační hlinky 19 11 02*| Kyselé dehty 19 11 03*| Odpadní voda z regenerace olejů 19 11 04*| Odpady z čištění paliv pomocí zásad 19 11 05*| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 11 06| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 19 11 05 19 11 07*| Odpady z čištění spalin 19 11 99| Odpady jinak blíže neurčené 19 12| Odpady z úpravy odpadůúpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace) 19 12 01| Papír a lepenka 19 12 01 01| Kompozitní a nápojové kartony 19 12 02| Železné kovy 19 12 03| Neželezné kovy 19 12 03 01| Měď, bronz, mosaz 19 12 03 02| Hliník 19 12 03 03| Olovo 19 12 03 04| Zinek 19 12 03 06| Cín 19 12 04| Plasty a kaučuk 19 12 05| Sklo 19 12 06*| Dřevo obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 12 07| Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06 19 12 08| Textil 19 12 09| Nerosty (např. písek, kameny) 19 12 10| Spalitelný odpad (palivo vyrobené z odpadu) 19 12 11*| Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpaduúpravy odpadu obsahujícího nebezpečné látkynebezpečné látky 19 12 12| Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpaduúpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 19 13| Odpady ze sanace zeminy a podzemní vody 19 13 01*| Pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 13 02| Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01 19 13 03*| Kaly ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 13 04| Kaly ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 03 19 13 05*| Kaly ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 13 06| Kaly ze sanace podzemní vody neuvedené pod číslem 19 13 05 19 13 07*| Jiný kapalný odpad ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 19 13 08| Jiný kapalný odpad ze sanace podzemní vody neuvedený pod číslem 19 13 07 20| KOMUNÁLNÍ ODPADYKOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU 20 01| Složky z odděleného sběru 20 01 01| Papír a lepenka 20 01 01 01| Kompozitní a nápojové kartony 20 01 02| Sklo 20 01 08| Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 08 01| Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven rostlinného původu 20 01 10| Oděvy 20 01 11| Textilní materiály 20 01 13*| Rozpouštědla 20 01 14*| Kyseliny 20 01 15*| Zásady 20 01 17*| Fotochemikálie 20 01 19*| Pesticidy 20 01 21*| Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 23*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky 20 01 25| Jedlý olej a tuk 20 01 26*| Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 20 01 27*| Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 20 01 28| Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27 20 01 29*| Detergenty obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 20 01 30| Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 20 01 31*| Nepoužitelná cytostatika 20 01 32*| Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31 20 01 33*| Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 20 01 34| Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 20 01 35*| Vyřazené elektrické a elektronické zařízenízařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 20 01 35 01*| Vyřazené motorové stroje, přístroje a zařízenízařízení obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky určené k použití v domácnosti 20 01 35 02*| Tiskařské tonerové kazety mající nebezpečné vlastnosti 20 01 36| Vyřazené elektrické a elektronické zařízenízařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 20 01 36 01| Vyřazené motorové stroje, přístroje a zařízenízařízení určené k použití v domácnosti neuvedené pod číslem 20 01 35 01 20 01 36 02| Tiskařské tonerové kazety neuvedené pod číslem 20 01 35 02 20 01 37*| Dřevo obsahující nebezpečné látkynebezpečné látky 20 01 38| Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 39| Plasty 20 01 40| Kovy 20 01 40 01| Měď, bronz, mosaz 20 01 40 02| Hliník 20 01 40 03| Olovo 20 01 40 04| Zinek 20 01 40 05| Železo a ocel 20 01 40 06| Cín 20 01 41| Odpady z čištění komínů 20 01 99| Další frakce jinak blíže neurčené 20 02| Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01| Biologicky rozložitelný odpad 20 02 02| Zemina a kameny 20 02 03| Jiný biologicky nerozložitelný odpad 20 03| Ostatní komunální odpadykomunální odpady 20 03 01| Směsný komunální odpadkomunální odpad 20 03 01 01| Odděleně soustřeďovaný popel z domácností 20 03 02| Odpad z tržišť 20 03 03| Uliční smetky 20 03 04| Kal ze septiků a žump 20 03 06| Odpad z čištění kanalizace 20 03 07| Objemný odpad 20 03 99| Komunální odpadyKomunální odpady jinak blíže neurčené Vysvětlivky: 1) Ke katalogovému číslu 12 01 02: Pod toto katalogové číslo lze zařazovat jak odpad v dispersní i nedispersní formě. 2) Ke katalogovému číslu 12 01 03: Pod osmimístná katalogová čísla jednotlivých poddruhů tohoto odpadu lze zařazovat jak odpady v dispersní i nedispersní formě. 3) K podskupině katalogových čísel 16 02: Podrobnější zařazování podle jednotlivých typů elektrozařízení pouze pro účely evidence a ohlašování elektrozařízení a elektroodpadu je stanoveno vyhláškou č. /2020 Sb. 4) Ke katalogovému číslu 16 02 13 a 20 01 35: Nebezpečné součástky z elektrického a elektronického zařízenízařízení mohou zahrnovat akumulátory a baterie uvedené v podskupině 16 06 a označené jako nebezpečné; rtuťové přepínače, sklo z obrazovek a jiné aktivované sklo atd. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. Doplňující limitní hodnoty a kritéria pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu HP 9, HP 14 a HP 15 1. HP 9 Infekční 1.1. Přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční se posuzuje podle pravidel stanovených v jiných právních předpisech nebo referenčních dokumentech7). 1.2. Hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční se vždy provádí na základě popisu vzniku odpadu, odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpaduúpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens7). 1.3. Pro hodnocení je nezbytné posoudit, zda odpad obsahuje a) mikroorganismy - mikrobiologická agens, buněčná nebo nebuněčná, schopná rozmnožování nebo přenosu genetického materiálu. Mikrobiologická agens zahrnují řasy, bakterie, plísně, parazity, plasmidy, priony, viry a jejich geneticky modifikované varianty. Hodnocení mikroorganismů z hlediska patogenity se provádí podle současných poznatků8); b) životaschopné mikroorganismy - podle stavu organismu v místě a čase produkce odpadu. Mikroorganismy, které byly usmrceny, nejsou považovány za infekční; c) toxiny produkované mikroorganismy, které mohou pocházet z odpadů s nebezpečnou vlastností HP 9 Infekční, i když produkující organismus již v odpadu není přítomen. 1.4. Toxiny z mikroorganismů jsou hodnoceny stejně jako chemické látky porovnáváním míry rizika, a jsou jim přiděleny kódy označující jejich rizikové vlastnosti. Odpad je následně klasifikován podle příslušné nebezpečné vlastnosti, například jako odpad s nebezpečnou vlastností HP 6. 1.5. Při hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 9 Infekční u upravených odpadů je nutné popsat technologický proces, metodu dekontaminace (fyzikální, chemickou nebo biologickou) a prokázat účinnost úpravy odpadůúpravy odpadů nebo dekontaminace validací technologie nebo metody. Postupy pro prokázání účinnosti dekontaminace jsou uvedeny v jiných právních předpisech a metodikách7). 1.6. Indikátory účinnosti úpravy odpaduúpravy odpadu nebo dekontaminace odpadu jsou mikrobiologická vyšetření. Metody stanovení indikátorových mikroorganismů jsou uvedeny v příslušných metodikách7). 2. HP 14 Ekotoxický Pokud se nebezpečná vlastnost HP 14 Ekotoxický posuzuje provedením zkoušky, má odpad nebezpečnou vlastnost HP 14 Ekotoxický, pokud při provádění zkoušky podle přílohy č. 3 dojde k překročení limitních hodnot uvedených v tabulce č. 1 alespoň pro jeden zkušební organismus. Tabulka č. 1: Požadavky na výsledky zkoušek ekotoxicity Zkušební organismus| Doba působení| Limitní hodnoty ---|---|--- Bakterie Aliivibrio fischeri| 15 minut a 30 minut| neprokáže se ve zkoušce inhibice světelné emise bakterií větší než 50 % při expozici 15 minut ani při expozici 30 minut Perloočka Daphnia magna Straus| 48 hodin| procento imobilizace perlooček nesmí ve zkoušce přesáhnout 50 % Řasa Desmodesmus subspicatus| 72 hodin| neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu řas větší než 50 % ve srovnání s kontrolou Salát Lactuca sativa| 120 hodin| neprokáže se ve zkoušce inhibice nebo stimulace růstu kořene salátu větší než 50 % ve srovnání s kontrolou Pro porovnání výsledku zkoušek ekotoxicity s limitní hodnotou se nezohledňuje nejistota měření. 3. HP 15 Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl Vedle přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 15 na základě přímo použitelného předpisu má nebezpečnou vlastnost HP 15 rovněž odpad, který uvolňuje do vodného výluhu škodliviny v množstvích překračujících hodnoty limitních koncentrací ve výluhu stanovených v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Hodnoty limitních koncentrací ve výluhu pro hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 15 Ukazatel| Jednotka| Limitní hodnota ---|---|--- pH| | 5,5 – 13 RL (rozpuštěné látky)| mg/l| 8 000 Fluoridy| mg/l| 30 As| mg/l| 2,5 Ba| mg/l| 30 Cd| mg/l| 0,5 Cr celkový| mg/l| 7 Cu| mg/l| 10 Hg| mg/l| 0,2 Ni| mg/l| 4 Pb| mg/l| 5 Sb| mg/l| 0,5 Se| mg/l| 0,7 Zn| mg/l| 20 Mo| mg/l| 3 B| mg/l| 90 Jednosytné fenoly| mg/l| 100 Vysvětlivka k tabulce č. 2: Jednosytnými fenoly se rozumí suma jednosytných fenolů těkajících s vodní parou. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. Provádění zkoušky ekotoxicity 1. Zkoušky s bakteriemi, perloočkou a řasami se provádějí s vodným výluhem pevného odpadu nebo s kapalným odpadem, zkouška se salátem se provádí s pevným nebo kapalným odpadem. 2. Koncentrace zkoušeného vzorku pevného odpadu činí 10 % hm. vzorku, tj. 100 g sušiny odpadu + 900 g sušiny umělé půdy. Umělá půda slouží zároveň jako kontrola. 3. Kapalný odpad mísitelný s vodou se filtruje membránovým filtrem 0,45 μm v souladu s normou ČSN EN 14735 Charakterizace odpadů - Charakterizace odpadů - Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicity a používá se ředěný na koncentraci 100 g/l s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole podle odpovídající technické normy. Dále se postupuje podle bodu 4. S kapalným odpadem nemísitelným s vodou se akvatické zkoušky neprovádějí v souladu s normou ČSN EN 14735. Kapalný odpad se aplikuje v množství 100 g do 900 g sušiny umělé půdy. 4. Vodný výluh pevného odpadu se používá ředěný (při koncentraci 100 ml/l) s přidáním stejných živin a ve stejné koncentraci jako v kontrole, podle odpovídající technické normy. V případě zkoušky s luminiscenčními bakteriemi Aliivibrio fischeri to znamená, že se k 0,5 ml ředěného vzorku (koncentrace 200 ml/l) s upravenou salinitou podle pokynů uvedených v technické normě ČSN EN ISO 11348 Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) -1,2 a dodatku Změna A 01/19 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Aliivibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi, část 2: Metoda se sušenými bakteriemi přidá 0,5 ml suspenze bakterií (zkoušená koncentrace vzorku je 100 ml/l). V případě zkoušky s řasami Desmodesmus subspicatus se použije vodný výluh o koncentraci 100 ml/l, s přídavkem živin, přídavek řasové suspenze nesmí být větší než 1 % objemu zkoušeného vzorku. 5. Příprava výluhu: Při přípravě výluhu se postupuje podle ČSN EN 12457-4 ze dne 1. července 2003 Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vychovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním). Pro filtraci se použijí membránové filtry 0,45 μm z PTTE nebo nylonu místo filtrů z acetylcelulózy nebo nitrocelulózy. 6. V případě odpadů obsahujících anorganická pojiva (vápno, hydraulické vápno, cement a další silikáty) může být pH výluhu upraveno na hodnotu odpovídající doporučenému pH v netoxické kontrole podle odpovídající technické normy a pH pevného vzorku pro zkoušku se salátem může být upraveno roztokem kyseliny sírové na hodnotu 6,0 ± 0,5. Koncentrace kyseliny potřebná k úpravě hodnoty pH vzorku má být taková, aby změna objemu byla co nejmenší. Přídavek kyseliny nemá způsobit srážení nebo komplexaci, v takovém případě se úprava pH neprovádí. 7. Doplňující podmínky pro provedení zkoušky se zkušebním organismem Salát Lactuca sativa podle technické normy ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene: Zkouška se provede se semeny salátu hlávkového k rychlení Lactuca sativa var. capitata, Safír. Pro zkoušku se vybírají nepoškozená semena stejné velikosti, chemicky neošetřená. Semena salátu se nechají předklíčit ve zkušební nádobě na vrstvě filtračního papíru zvlhčeného vodou po dobu 24 až 48 h, při laboratorní teplotě, bez regulace osvětlení. Pro zkoušku se vybírají naklíčená semena, popř. s kořínkem, který je kratší než 2 mm. Do zkušební nádoby se naváží 200 až 300 g zvlhčeného zkoušeného vzorku odpadu (ředěného v hmotnostním poměru 1:9 umělou půdou) nebo kontroly (umělá půda). Výška vrstvy vzorku v nádobě musí být minimálně 3 cm. Rozvrhne se pravoúhlá síť, např. 5 x 3 body. Do vytvořených jamek asi 0,5 až 1 cm hlubokých se pinzetou rovnoměrně rozmístí po 15 naklíčených semenech salátu, kořínkem směrem dolu. Semena se ke vzorku přitlačí, vzorkem se nezakrývají a takto připravené nádoby uzavřené víkem se umístí do termostatu s teplotou 24 ± 2 °C bez přístupu světla. Zkouška se provádí ve třech paralelních stanoveních. Po 120 ± 2 h inkubace se salát šetrně oddělí od vzorku a změří se a zaznamenává délka všech kořenů ve zkoušeném vzorku a v kontrole s přesností na 1 mm. Základem pro hodnocení zkoušky inhibice růstu je průměrná délka kořene zjištěná v kontrole a zkoušeném vzorku. Jestliže předklíčené semeno nevytvoří kořínek, započítává se tato hodnota do střední hodnoty jako nulová. Variační koeficient paralelních stanovení nesmí překročit 20 %. Průměrná délka kořene salátu v kontrole musí být minimálně 15 mm. Doporučuje se pravidelně provádět zkoušku s referenční látkou. Stanovuje se EC50 kyseliny borité za použití umělé půdy, přičemž doporučená hodnota EC50 se pohybuje v rozmezí 300 mg.kgsuš-1 až 650 mg.kgsuš-1. Aby se prokázala jednotnost laboratorních zkušebních podmínek, jsou do každé zkoušky inhibice růstu kořene zahrnuty tři zkušební nádoby naplněné pískem, po 6 semenech předklíčeného salátu. Vyhodnocení zkoušky se provádí v souladu s normou ČSN EN ISO 11269-1 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene. Doporučená střední hodnota délky kořene je 30 mm. Zkušební metody pro hodnocení nebezpečné vlastnosti HP 14 jsou uvedeny v těchto technických předpisech: Bakterie Aliivibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-1 ze dne 1. května 2009 Jakost Vod. Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích), - Část 1: Část 1: Metoda s čerstvě připravenými bakteriemi. Bakterie Aliivibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-2 ze dne 1. května 2009 Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích), - Část 2: Metoda se sušenými bakteriemi. Bakterie Aliivibrio fischeri - ČSN EN ISO 11348-2:2009/A1 (757734), Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - Část 2: Metoda se sušenými bakteriemi, Dodatek z 1.6.2019. Perloočka Daphnia magna Straus - ČSN EN ISO 6341 ze dne 1. května 2013 Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity. Řasa Desmodesmus subspicatus - ČSN EN ISO 8692 ze dne 1. srpna 2012 Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas. Salát Lactuca sativa - ČSN EN ISO 11269-1 ze dne 1. srpna 2013 Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. Obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkování odpadu A. Základní školení obsahuje informace alespoň o: 1. právních předpisech upravujících nakládání s odpadynakládání s odpady včetně cílů POH ČR, 2. odborné způsobilosti osob oprávněných ke vzorkovánívzorkování odpadů, 3. vzorkovánívzorkování odpadů a dokumentace odběru vzorků v souladu s technickou normou ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů - vzorkovánívzorkování odpadů - Zásady přípravy programu vzorkovánívzorkování a jeho použití, 4. souvisejících technických předpisech a technických normách majících dopad na vzorkovánívzorkování odpadů, 5. metodických pokynech ministerstva majících dopad na vzorkovánívzorkování odpadů, 6. metodách vzorkovánívzorkování pevných a kapalných odpadů včetně úpravy vzorku, jeho uchovávání a dopravy vzorků do laboratoře, 7. aspektech (kritériích) výběru zkušební laboratoře, 8. dokumentaci vzorkovánívzorkování a činnostech souvisejících, 9. způsobech (nebo postupech) interpretace výsledků zkoušek, 10. bezpečnosti práce při odběrech vzorků odpadů včetně používání odpovídajících osobních ochranných pracovních prostředků. Dále kurz obsahuje praktický výcvik zaměřený na zvládání a ověření získaných teoretických znalostí a závěrečný test k ověření získaných znalostí. Časový rozsah základního školení činí minimálně 24 hodin. B. Zdokonalovací a udržovací jednodenní školení obsahuje alespoň: 1. informace o změnách v související právní úpravě, změnách v souvisejících technických předpisech (technických normách), změnách v metodách zkoušení, které mají dopad na přípravu vzorků, 2. novinky a zkušenosti z praxe vzorkovánívzorkování odpadů, novinky související s teorií vzorkovánívzorkování a technickým vybavením vzorkaře, 3. opakování zásad bezpečnosti práce při vzorkovánívzorkování odpadů, 4. ukázky přístupů k vzorkovánívzorkování různých druhů odpadů - videozáznamy, informace o výsledcích vzorkovánívzorkování a zkoušek vzorků odebíraných v předcházejících doškolovacích školeních, 5. praktický odběr vzorku odpadů a jeho úprava na laboratorní vzorek včetně zpracování odpovídající dokumentace a případných následných zkoušek vybraných ukazatelů s cílem identifikovat vlivy vzorkovánívzorkování na výsledky zkoušek. Časový rozsah doškolovacího a udržovacího školení činí 8 - 12 hodin. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. Metody provádění zkoušek a vzorkování stanovení sušiny| ČSN ISO 11465 (836635) Kvalita půdy - Stanovení hmotnostního podílu sušiny a hmotnostní vlhkosti půdy - Gravimetrická metoda ČSN EN 15934 (838125) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady -Výpočet podílu sušiny po stanovení zbytku po sušení nebo obsahu vody ---|--- příprava výluhu| ČSN EN 12457- 4 (838005) Charakterizace odpadů - Vyluhování - Ověřovací zkouška vyluhovatelnosti zrnitých odpadů a kalů - Část 4: Jednostupňová vsádková zkouška při poměru kapalné a pevné fáze 10 l/kg pro materiály se zrnitostí menší než 10 mm (bez zmenšení velikosti částic, nebo s ním) rozklad| ČSN EN 13657 (838015) Charakterizace odpadů - Rozklad k následnému stanovení prvků rozpustných v lučavce královské ČSN EN 13656 (838014) Charakterizace odpadů - Mikrovlnný rozklad směsí kyselin fluorovodíkové (HF), dusičné (HNO3) a chlorovodíkové (HCI) k následnému stanovení prvků screening| ČSN EN 16424 (838013) Charakterizace odpadů - Screeningové metody pro elementární analýzy přenosnými XRF přístroji analýza výluhu| ČSN EN 16192 (838012) Charakterizace odpadů - Analýza výluhů stanovení prvků| ČSN P CEN/TS 16171 (838131) Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN P CEN/TS 16172 Kaly, upravený bioodpad a půdy – Stanovení prvků s použitím atomové absorpční spektrometrie s grafitovou kyvetou (GF-AAS) AI| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod – Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou As| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou B| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu Ca, Mg| ČSN ISO 7980 (757383) Jakost vod. Stanovení vápníku a hořčíku. Metoda atomové absorpční spektrometrie Ba| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu TNV 75 7408 Jakost vod - Stanovení barya metodami atomové absorpční spektrometrie Be| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Kvalita vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu Cd| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN ISO 8288 (757382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 5961 (757418) Jakost vod - Stanovení kadmia atomovou absorpční spektrometrií ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Cr| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN 1233 (757425) Jakost vod - Stanovení chromu - Metody atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Cu| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN ISO 8288 (757382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova. Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Hg| ČSN 757440 Jakost vod - Stanovení celkové rtuti termickým rozkladem, amalgamací a atomovou absorpční spektrometrií ČSN EN ISO 17852 (757442) Jakost vod - Stanovení rtuti - Metoda atomové fluorescenční spektrometrie ČSN EN ISO 12846 (757439) Kvalita vod - Stanovení rtuti - Metoda absorpční spektrometrie (AAS) po zkoncentrování a bez něj Mo| ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Ni| ČSN EN ISO 11885 (75 7387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN ISO 8288 (757382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Pb| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN ISO 8288 (757382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Sb| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Se| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou ČSN P ISO/TS 17379-2 (75 7480) Kvalita vod - Stanovení selenu - Část 2: Metoda atomové absorpční spektrometrie s generováním hydridů (HG-AAS) V| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (75 7388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou Zn| ČSN EN ISO 11885 (757387) Jakost vod - Stanovení vybraných prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN EN ISO 17294-2 (757388) Jakost vod - Použití hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) - Část 2: Stanovení vybraných prvků včetně izotopů uranu ČSN EN ISO 15586 (757381) Jakost vod - Stanovení stopových prvků atomovou absorpční spektrometrií s grafitovou kyvetou ČSN ISO 8288 (757382) Jakost vod - Stanovení kobaltu, niklu, mědi, zinku, kadmia a olova - Metody plamenové atomové absorpční spektrometrie chloridy| ČSN ISO 9297 (757420) Jakost vod - Stanovení chloridů -Argentometrické stanovení s chromanovým ČSN EN ISO 10304-1 (757391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů ČSN EN ISO 15682 (757421) Jakost vod - Stanovení chloridů průtokovou analýzou (FIA a CFA) se spektrofotometrickou nebo potenciometrickou detekcí DOC (rozpuštěný organický uhlík)| ČSN EN 1484 (757515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC) fenolový index| ČSN EN ISO 14402 (757567) Jakost vod - Stanovení fenolů průtokovou analýzou (FIA a CFA) ČSN ISO 6439 (757528) Jakost vod -. Stanovení jednosytných fenolů -Spektrofotometrická metoda se 4-aminoantipyrinem po destilaci fluoridy| ČSN EN ISO 10304-1 (757391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů ČSN ISO 10359-2 (757430) Jakost vod - Stanovení fluoridů. Část 2: Stanovení anorganicky vázaných celkových fluoridů po rozkladu a destilaci NH4+ (amonné ionty)| ČSN ISO 7150-1 (757451) Jakost vod - Stanovení amonných iontů. Část 1: Manuální spektrometrická metoda ČSN EN ISO 11732 (757454) Jakost vod - Stanovení amoniakálního dusíku - Metoda průtokové analýzy (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí Celkový dusík N| ČSN ISO 11261 (836415) Kvalita půdy - Stanovení celkového dusíku -modifikovaná Kjeldahlova metoda ČSN EN 16169 (838136) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení dusíku podle Kjeldahla Celkový fosfor P| ČSN 14672 (758022) Charakterizace kalů - Stanovení celkového fosforu. Na, K| ČSN ISO 9964-1,2,3 (757378) Jakost vod. Stanovení sodíku a draslíku. Část 1: Stanovení sodíku metodou atomové absorpční spektrometrie, Část 2: Stanovení draslíku metodou atomové absorpční spektrometrie, Část 3: Stanovení sodíku a draslíku metodou plamenové emisní spektrometrie NO3-, NO2-| ČSN EN ISO 10304-1 (757391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů ČSN EN ISO 13395 (757456) Jakost vod - Stanovení dusitanového dusíku a dusičnanového dusíku a sumy obou průtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí ČSN EN 26777 (757452) Jakost vod - Stanovení dusitanů - Molekulární absorpční spektrofotometrická metoda pH| ČSN ISO 10523 (757365) Jakost vod - Stanovení pH ČSN EN 15933 (838120) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení pH ČSN ISO 10390 (836221) Kvalita půdy - Stanovení pH RL (rozpuštěné látky)| ČSN 75 7346 Jakost vod - Stanovení rozpuštěných látek sírany| ČSN EN ISO 10304-1 (757391) Jakost vod - Stanovení rozpuštěných aniontů metodou kapalinové chromatografie iontů - Část 1: Stanovení bromidů, chloridů, fluoridů, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů a síranů ČSN ISO 22743 (757478) Jakost vod - Stanovení síranů - Metoda kontinuální průtokové analýzy (CFA) BTEX (benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny)| ČSN EN ISO 15009 (836708) Kvalita půdy - Stanovení obsahu těkavých aromatických uhlovodíků, naftalenu a těkavých halogenovaných uhlovodíků plynovou chromatografií - Metoda purge-and-trap s termální desorpcí EOX (extrahovatelné organicky vázané halogeny)| DIN 38414-17 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und SedimenteSedimente (Gruppe S) - Teil 17: Bestimmung von extrahierbaren organisch gebundenen Halogenen (EOX) (S 17) PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky)| ČSN EN 15527 (838029) Charakterizace odpadů - Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) v odpadech plynovou chromatografií s hmotnostním spektrometrem (GC/MS) DIN ISO 18287 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung der polycyclischen aromatischen Kohlenwasserstoffe (PAK) - Gaschromatographisches Verfahren mit Nachweis durch Massenspektrometrie (GC-MS) ČSN EN 16181 (83 8155) - Půdy, upravený bioodpad a kaly - Stanovení polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) plynovou chromatografií (GC) a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) ČSN 75 7554 Jakost vod - Stanovení vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) - Metoda HPCL s fluorescenčním, a metoda GC s hmotnostním detektorem ČSN EN ISO 17993 (757555) Jakost vod - Stanovení 15 polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) metodou HPLC s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalina PCB (polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly)| DIN 38414-20 Deutsche Einheitsverfahren zur Wasser-, Abwasser- und Schlammuntersuchung - Schlamm und SedimenteSedimente (Gruppe S) - Teil 20: Bestimmung von 6 polychlorierten Biphenylen (PCB) (S 20) DIN ISO 10382 Bodenbeschaffenheit - Bestimmung von Organochlorpestiziden und polychlorierten Biphenylen -Gaschromatographisches Verfahren mit Elektroneneinfang-Detektor ČSN EN 15308 (838028) Charakterizace odpadů-Stanovení vybraných polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů (PCB) v pevných odpadech plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu nebo detekcí hmotnostní spektrometrií ČSN EN 16167 (838153) Půdy, upravený bioodpad a kaly - Stanovení polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD) AT4 (respirační aktivita)| ÖNORM S 2027-4 Beurteilung von Abfällen aus der mechanisch -biologischen Behandlung - Teil 4: Stabilitätsparameter – Atmungsaktivität (AT4) TOC (celkový organický uhlík)| ČSN EN 15936 (838151) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady -Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) suchým spalováním ČSN EN 1484 (757515) Jakost vod - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) a rozpuštěného organického uhlíku (DOC) uhlovodíky C10-C40| ČSN EN 14039 (838025) Charakterizace odpadů - Stanovení obsahu uhlovodíků C10 až C40 plynovou chromatografií výhřevnost| ČSN EN 15170 (758066) Charakterizace kalů - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti ČSN EN 15400 (838304) Tuhá alternativní paliva - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti ČSN ISO 1928 (44 1352) Tuhá paliva - Stanovení spalného tepla kalorimetrickou metodou v tlakové nádobě a výpočet výhřevnosti ztráta žíháním| ČSN EN 15935 (838126) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady -Stanovení ztráty žíháním ČSN EN 15169 (838026) Charakterizace odpadů - Stanovení ztráty žíháním v odpadech, kalech a sedimentechsedimentech zkoušky ekotoxicity| ČSN EN ISO 11348-2 (757734) Jakost vod - Stanovení inhibičního účinku vzorků vod na světelnou emisi Vibrio fischeri (Zkouška na luminiscenčních bakteriích) - část 2: Metoda se sušenými bakteriemi ČSN EN ISO 6341 (757751) Kvalita vod - Zkouška inhibice pohyblivosti Daphnia magna Straus (Cladocera, Crustacea) - Zkouška akutní toxicity ČSN EN ISO 8692 (757740) Kvalita vod - Zkouška inhibice růstu sladkovodních zelených řas ČSN EN ISO 11269-1 (836446) Kvalita půdy - Stanovení účinků znečišťujících látek na půdní flóru - Část 1: Metoda měření inhibice růstu kořene Stanovení indikátorových organismů a mikroorganismů| Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č 7/2001 - Stanovení indikátorových mikroorganismů pro mikrobiologická kritéria pro použití kalůpoužití kalů na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Acta hygienica a microbiologica (AHEM) č 1/2008 - Metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech kompostechkompostech pomocných růstových prostředcích a podobných matricích úprava vzorků| ČSN ISO 11464 (757051) Kvalita půdy - Úprava vzorků pro fyzikálně -chemické rozbory ČSN EN ISO 14735 (838004) Charakterizace odpadů - Příprava vzorků odpadu pro testy ekotoxicky ČSN EN 15002 (838003) Příprava zkušebních podílů z laboratorního vzorku Metodický pokyn k přípravě zkušebního vzorku pro posouzení odpadů na základě jejich vychovatelnosti a obsahu škodlivin v sušině, Věstník MŽP, částka 12, ročník XX, prosinec 2010 vzorkovánívzorkování| ČSN EN 14889 (838002) Charakterizace odpadů - VzorkováníVzorkování odpadů -Zásady přípravy programu vzorkovánívzorkování a jeho použití ČSN EN ISO 5667-13 (757051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 13: Návod pro odběr vzorků kalů Metodický pokyn ke vzorkovánívzorkování odpadů, Věstník MŽP, částka 4, ročník XVIII, duben 2008 Poznámka: Normy a metody se použijí v aktuálním znění. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 8/2021 Sb. Dokumentační zpráva o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu 1. ÚVOD 1.1. Informace o žadateli a zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu 1.2. Identifikace pověřené osoby nebo osob podílejících se na hodnocení odpadu 1.3. Identifikace osoby, která zpracovala dokumentační zprávu o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu 2. PODKLADY 2.1. Podklady a dokumenty předané žadatelem 2.2. Podklady a dokumenty vlastní 3. POPISNÁ ČÁST 3.1. Popis technologie nebo způsobu vzniku odpadu 3.1.1 Popis zařízenízařízení, při jehož provozu odpad vzniká 3.1.2 Vznik odpadu a místo vzniku odpadu 3.1.3 Vstupy, které by mohly ovlivnit kvalitu odpadu 3.1.3.1 Technologie vzniku odpadu 3.1.3.2 Vstupní suroviny do technologie vzniku odpadu 3.1.3.3 Nepředpokládané vlivy 3.1.3.4 Ostatní 3.1.4 Informace o zařízenízařízení a jeho technický stav 3.1.4.1 Rozhodnutí potřebná pro provoz zařízenízařízení 3.1.4.2 Technický stav zařízenízařízení 3.1.4.3 Sledované a známé vlastnosti odpadu 3.1.4.4 Rešeršní a uchovávané údaje o vlastnostech odpadu 3.2. Informace o provedených zkouškách 3.2.1 Způsobilost osob podílejících se na zkoušení odpadů - vzorkovánívzorkování odpadu 3.2.2 Zkušební laboratoře nebo odborná pracoviště 3.2.3 Zkušební metody 3.2.4 Výsledky laboratorních zkoušek 3.2.4.1 Identifikace protokolů o odběru vzorků odpadu 3.2.4.2 Identifikace protokolů o zkouškách 3.3 Informace o podkladech poskytnutých jiným pověřeným osobám 4. HODNOTÍCÍ ČÁST 4.1. Hodnocení jednotlivých nebezpečných vlastností odpadu 4.1.1 Definice a kritéria pro hodnocení 4.2.2 Hodnocení a odůvodnění podle § 6 4.2. Shrnutí 5. PODMÍNKY PLATNOSTI OSVĚDČENÍ 5.1. Stanovení trvalé kontroly nebezpečných vlastností odpadu po dobu platnosti osvědčení 5.2. Způsob odběru kontrolních vzorků ke zkouškám 5.3. Stanovení rozsahu ukazatelů pro ověření nebezpečných vlastností odpadu 6. ZÁVĚR 6.1. Shrnutí postupu hodnocení 6.2. Doporučení pro zařazení hodnoceného odpadu podle Katalogu odpadů 7. PŘÍLOHOVÁ ČÁST DOKUMENTAČNÍ ZPRÁVY O HODNOCENÍ NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ ODPADU 7.1. Kopie plánu odběru vzorků 7.2. Protokol o odběru vzorku ke zkouškám rozhodujícím pro hodnocení, včetně protokolů o výsledcích zkoušek 7.3 Všechny další dokumenty související s provedeným hodnocením nebezpečných vlastností odpadu. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí 2000/532/ES o seznamu odpadů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. 2) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 4) Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic. 5) Nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách. 7) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. AHEM 1/2010, Metodické doporučení Státního zdravotního ústavu pro hodnocení účinnosti dekontaminace odpadů ze zdravotnictví. TNV 75 8090 Hygienizace kalů v čistírnách odpadních vod. AHEM 7/2001, Stanovení indikátorových mikroorganismů pro mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě ve smyslu vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půd. AHEM 1/2008, Metodický návod pro stanovení indikátorových organismů v bioodpadech, upravených bioodpadech, kalech z čistíren odpadních vod, digestátech, substrátech kompostech pomocných růstových prostředcích a podobných matricích.
Nález Ústavního soudu č. 7/2021 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 7/2021 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 24. listopadu 2020 sp. zn. Pl. ÚS 24/19 ve věci návrhu na zrušení § 72 odst. 1 věty třetí zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb., § 47 odst. 1 věty třetí zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb., a § 53 odst. 1 věty třetí zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 263/2019 Sb. Vyhlášeno 12. 1. 2021, částka 4/2021 * Odůvodnění * I. - Argumentace navrhovatelky * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Upuštění od ústního jednání * IV. - Znění napadených ustanovení * V. - Procesní předpoklady řízení * VI. - Přezkum procedury přijetí napadených ustanovení * VII. - Meritorní posouzení napadených ustanovení * VIII. - Závěr 7 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 24/19 dne 24. listopadu 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajka), Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, za kterou jedná Ing. Vladislav Vilímec a která je zastoupena Mgr. Mojmírem Přívarou, advokátem, se sídlem Kovářská 1253/4, Plzeň, na zrušení § 72 odst. 1 věty třetí zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb., § 47 odst. 1 věty třetí zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb., a § 53 odst. 1 věty třetí zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 263/2019 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění 1. Skupina 30 senátorů (dále jen „navrhovatelka“) se návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, doručeným dne 29. 11. 2019, domáhá zrušení výše specifikovaných zákonných ustanovení. Podle napadených ustanovení obceobce, kraje a hlavní město Praha poskytují uvolněným členům svých zastupitelstev, kteří zároveň zastávají funkci poslance, senátora nebo člena vlády, odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jim jakožto uvolněným členům zastupitelstva jinak náležela. I. Argumentace navrhovatelky 2. Navrhovatelka namítá, že jsou napadená ustanovení v rozporu s principy právní jistoty a ochrany legitimního očekávání jakožto principy demokratického právního státu dle čl. 1 odst. 1 Ústavy, s právem občanů na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek dle čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a s právem na spravedlivou odměnu za práci dle čl. 28 Listiny, a to samostatně i ve spojení se zákazem diskriminace dle čl. 3 Listiny. Dále namítá, že napadená ustanovení ve svých důsledcích nepřiměřeně zasahují do práva územních samosprávných celků na samosprávu v rozporu s čl. 8 a čl. 101 odst. 4 Ústavy a jsou zjevně nerozumná. 3. Navrhovatelka poukazuje na to, že napadená ustanovení byla do příslušných zákonů vložena zákonem č. 263/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a popisuje legislativní proces jeho přijetí. 4. Jde-li o porušení právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, jsou podle navrhovatelky tyto principy spojovány i se stabilitou normativního prostředí. Navrhovatelka se dovolává nálezu sp. zn. Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.) a připomíná judikaturu Ústavního soudu týkající se nepravé retroaktivity právních norem, konkrétně pak nález sp. zn. Pl. ÚS 18/14 ze dne 15. 9. 2015 (N 165/78 SbNU 469; 299/2015 Sb.). Podle navrhovatelky není možné zásadním způsobem měnit „pravidla hry“ (podmínky výkonu mandátu) uprostřed probíhajícího volebního období. Po dobu výkonu mandátu člena zastupitelstva územního samosprávného celku je třeba respektovat nastavené základní parametry výkonu funkce. Rozhodnutí kandidátů se o tuto veřejnou funkci ucházet se totiž rodila za konkrétních podmínek. Kandidáti přitom mohli jednak investovat osobní prostředky do volební kampaně „s určitou mírou pravděpodobnosti následné dlouhodobější finanční saturace, ale také vyhodnocovali, za jakých kompenzačních podmínek budou ochotni věnovat svůj čas práci v zastupitelstvu“. Nová komplexní právní úprava odměňování členů zastupitelstev byla zavedena zákonem č. 99/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Kandidáti do komunálních voleb v roce 2018, respektive noví členové zastupitelstev obcí a hlavního města Prahy, měli podle navrhovatelky oprávněný důvod se domnívat, že tato právní úprava zůstane po dobu výkonu jejich mandátu stabilní. Snížení odměny některých zastupitelů o 60 % v důsledku napadených ustanovení označuje navrhovatelka za radikální změnu a za výrazné narušení právní jistoty, které nesplňuje kritérium únosnosti. Ani při zohlednění tvrzeného účelu spočívajícího v úspoře veřejných finančních prostředků tato změna neobstojí. 5. Právo na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím, jehož se navrhovatelka dále dovolává, podle ní dle výše odkazovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 27/09 nebo nálezu sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005 (N 17/36 SbNU 185; 140/2005 Sb.) zahrnuje i „právo tyto funkce nerušeně zastávat a vykonávat dle předem stanovených pravidel“. Navrhovatelka poukazuje na to, že členové zastupitelstev územních samosprávných celků mohou spolu s výkonem této funkce podnikat, případně být zaměstnáni, a proto jim nelze bránit ani ve výkonu jiné veřejné funkce. Napadené úpravě navrhovatelka vytýká, že se netýká řady dalších možných souběhů funkcí, na rozdíl od úpravy v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Jako příklad uvádí navrhovatelka souběh funkce člena zastupitelstva územního samosprávného celku na straně jedné a funkce poslance Evropského parlamentu, člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů na straně druhé. Takto založené odlišné zacházení s určitou skupinou zastupitelů z hlediska podmínek výkonu jejich mandátu oproti zacházení se zastupiteli, na něž napadená právní úprava nedoléhá, není podepřeno žádnými rozumnými argumenty. I kdyby byla napadená ustanovení způsobilá dosáhnout úspory finančních prostředků, kvůli znevýhodnění dotčené skupiny zastupitelů by nemohla obstát, neboť zvolené prostředky nejsou přiměřené k dosažení tohoto cíle, jak vyžaduje například nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 9. 2019 (302/2019 Sb.), bod 42. S ohledem na namítané porušení práva na rovný přístup k voleným a jiným veřejným funkcím by napadená ustanovení měla být podrobena testu proporcionality. 6. Právo na spravedlivou odměnu za práci je podle navrhovatelky aplikovatelné i ve veřejné sféře, a to včetně odměn členů zastupitelstva. Podle navrhovatelky je náhlé snížení odměn o 60 % zcela mimo rámec spravedlivosti. Souběh funkcí s sebou totiž nemusí nést snížení kvality práce. Členové zastupitelstev územních samosprávných celků nadto za svou činnost nesou soukromoprávní i veřejnoprávní odpovědnost, na rozdíl od poslanců a senátorů, přičemž výkon agendy spjaté s výkonem funkce uvolněného člena zastupitelstva zvyšuje zpravidla míru rizika. Odměna za výkon takové funkce tak v sobě zahrnuje i kompenzační prvek ve vztahu k těmto rizikům, přičemž se snížením odměny nebylo spjato snížení odpovědnosti. I když zásahy do práva na spravedlivou odměnu za práci podléhají přezkumu testem racionality, s ohledem na zásah do práva na rovný přístup k voleným a jiným funkcím by v tomto případě měl být užit test proporcionality. Dále navrhovatelka odkazuje na svou argumentaci týkající se porušení práva na rovný přístup k voleným a jiným funkcím a uvádí, že odlišné zacházení se skupinou uvolněných členů zastupitelstva představuje rovněž porušení práva na spravedlivou odměnu za práci ve spojení se zákazem diskriminace dle čl. 3 Listiny. Odlišné zacházení podle ní nemá legitimní a rozumný důvod a jsou k němu užity nepřiměřené prostředky. 7. Jde-li o zásah do práva na samosprávu, zákonodárce podle navrhovatelky opomenul, že jsou to právě územní samosprávné celky samy, respektive jejich zastupitelstva, kdo rozhoduje o vymezení uvolněných funkcí a o tom, kým budou zastávány. O složení samotného zastupitelstva pak rozhodují občané ve volbách. Ti jsou zpravidla velice dobře informováni o skutečnosti, že některý z kandidátů je též poslancem, senátorem či členem vlády, a mohou si tak sami učinit úsudek o vhodnosti takové kumulace funkcí. Členové zastupitelstev, u nichž nastane souběh s funkcí poslance, senátora či člena vlády až později, mají rovněž možnost vyhodnocovat, zda jim kumulace funkcí přinese v příštích volbách přízeň voličů, či naopak nevoli. Podle navrhovatelky tak zákonodárce zcela nepřiměřeně zasahuje do sféry uvážení územních samosprávných celků, respektive jejich orgánů a občanů, kteří územní společenství vytvářejí, a tím porušuje ústavně zaručené právo na samosprávu. 8. Konečně by podle navrhovatelky napadená úprava nenaplnila ani méně přísné kritérium racionality a je zjevně nerozumná. Navrhovatelka odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 263/2019 Sb., podle níž platí, že „transfer zkušeností z komunální či regionální sféry do činnosti zákonodárných sborů či vlády (nebo naopak) prostřednictvím osob působících v obou sférách může být prospěšný, a proto není důvod mu takto popřípadě bránit“ (Poslanecká sněmovna, 8. volební období, od 2017, sněmovní tisk 273/0). Je-li transfer zkušeností vnímán jako pozitivní, měl by dle navrhovatelky být podpořen zachováním výše odměn v případech souběhu funkcí. Nadto snížení na 0,4násobek výše běžné odměny přitom není podepřeno žádným racionálním výpočtem ani zdůvodněním a vykazuje rysy nahodilosti. Podle současné právní úpravy některým neuvolněným členům zastupitelstev (starosta, primátor, hejtman, místostarosta, náměstek primátora, náměstek hejtmana) lze přiznat odměnu až ve výši 0,6násobku výše odměny uvolněného člena zastupitelstva [srov. § 72 odst. 2 až 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o obcích“), § 47 odst. 2 až 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o krajích“), § 53 odst. 2 až 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“), ve spojení s nařízením vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů]. Důsledkem napadených ustanovení tak dle navrhovatelky bude změna uvolněných funkcí na neuvolněné s vyšší odměnou než v případě uvolněných funkcí při souběhu. Současně se otevírá možnost odměn za výkon funkce člena řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, v níž má územní samosprávný celek podíl, když uvolněným zastupitelům taková odměna nenáleží (srov. § 5 odst. 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů). Takové důsledky vykazují rysy absurdity a potvrzují nedostatečnou promyšlenost napadených ustanovení předmětných zákonů. II. Vyjádření účastníků řízení 9. K návrhu se v souladu s § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., vyjádřila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky. 10. Vláda a Veřejná ochránkyně práv informovaly Ústavní soudÚstavní soud, že se rozhodly nevyužít svého oprávnění dle § 69 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a do řízení v postavení vedlejších účastníků nevstoupí. 11. Poslanecká sněmovna se ve svém vyjádření věnuje popisu legislativního procesu přijetí zákona č. 263/2019 Sb., tedy novelizace, kterou byla napadená ustanovení vložena do příslušných zákonů. Návrh tohoto zákona předložila Poslanecké sněmovně skupina poslanců dne 12. 9. 2018 (Poslanecká sněmovna, 8. volební období, od roku 2017, sněmovní tisk 273/0). Poslanecká sněmovna projednala návrh zákona v prvém čtení dne 2. 11. 2018 a přikázala jej k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu, který k němu vydal usnesení publikované jako sněmovní tisk 273/2. Poslanecká sněmovna poté projednala návrh zákona ve druhém čtení dne 30. 1. 2019. Podané pozměňovací návrhy k návrhu zákona byly zpracovány a publikovány jako sněmovní tisk 273/3. Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve třetím čtení dne 13. 3. 2019 na své 27. schůzi v hlasování č. 263, v němž z přítomných 166 poslanců hlasovalo 93 pro návrh a 40 bylo proti. 12. Po zamítnutí návrhu zákona Senátem (viz následující bod) jej Poslanecká sněmovna opakovaně projednala a znovu o něm hlasovala dne 24. 9. 2019 na své 34. schůzi v hlasování č. 184, v němž z přítomných 175 poslanců hlasovalo 118 pro návrh a 32 bylo proti. Návrh zákona byl tudíž přijat. Dne 2. 10. 2019 byl doručen prezidentovi republiky k podpisu a prezident jej dne 8. 10. 2019 podepsal. Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 18. 10. 2019 v částce 115 pod č. 263/2019 Sb. 13. Senát ve svém vyjádření rekapituluje argumentaci navrhovatelky a dále se věnuje popisu legislativního procesu spojeného se zákonem č. 263/2019 Sb. po postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou (Senát, 20. funkční období, 2018-2020, senátní tisk č. 72). Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí jako garanční výbor a výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučily Senátu návrh zákona zamítnout a ústavně-právní výbor k návrhu zákona nepřijal žádné usnesení. Senát se návrhem zákona zabýval dne 3. 5. 2019 na 8. schůzi. Dle vyjádření Senátu v rozpravě k návrhu zaznívala převážně kritika. Senát poté návrh zákona zamítl v hlasování č. 59, v němž z přítomných 48 senátorů bylo 35 pro zamítnutí návrhu, proti 4 a 9 se zdrželo hlasování. Podle vyjádření Senátu je plně na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil návrh na zrušení napadených ustanovení a ve věci rozhodl. 14. Jelikož se vyjádření obou komor Parlamentu týkají výlučně procedury přijetí napadených ustanovení, proti níž navrhovatelka nevznesla žádnou námitku, nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za nutné tato vyjádření zasílat navrhovatelce k replice. III. Upuštění od ústního jednání 15. Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvody pro nařízení ústního jednání, neboť od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci (§ 44 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). IV. Znění napadených ustanovení 16. Ustanovení § 72 odst. 1 věty třetí zákona č. 128/2000 Sb., o obcíchobcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb., zní: „Uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje obecobec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obceobce.“ 17. Ustanovení § 47 odst. 1 věty třetí zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 263/2019 Sb., zní: „Uvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje kraj odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.“ 18. Ustanovení § 53 odst. 1 věty třetí zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 263/2019 Sb., zní: „Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy.“ V. Procesní předpoklady řízení 19. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení, návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a navrhovatelka byla k jeho podání oprávněna [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Zároveň neshledává žádný z důvodů nepřípustnosti návrhu nebo pro zastavení řízení o něm. Procesní předpoklady řízení jsou tudíž naplněny. VI. Přezkum procedury přijetí napadených ustanovení 20. V řízení o kontrole norem Ústavní soudÚstavní soud v souladu s § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve posuzoval, zda zákon č. 263/2019 Sb., kterým byla napadená ustanovení vložena do příslušných zákonů, byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V posuzovaném případě Ústavní soudÚstavní soud z vyjádření účastníků řízení a ze sněmovních a senátních tisků veřejně dostupných (na adrese https://www.psp.cz a https://www.senat.cz) shledal, že tento zákon byl přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ostatně v tomto ohledu nebyly navrhovatelkou ani jiným účastníkem vzneseny žádné námitky. VII. Meritorní posouzení napadených ustanovení 21. Napadená ustanovení snížila odměnu poskytovanou uvolněným členům zastupitelstev obcíobcí, krajů a hlavního města Prahy, tedy územních samosprávných celků (čl. 99 Ústavy), v případě, že souběžně zastávají funkci poslance, senátora nebo člena vlády, na 40 % odměny, na niž by jinak jako uvolnění členové zastupitelstva měli nárok. Vzhledem k tomu, že jediná odlišnost napadených ustanovení spočívá v tom, kterého územního samosprávného celku se týkají, a jinak je úprava v nich obsažená identická, budou tato ustanovení přezkoumávána společně. VII.A. Právo na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek 22. Podle navrhovatelky napadená ustanovení porušují právo na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek dle čl. 21 odst. 4 Listiny, kterým je dle navrhovatelky chráněno i právo tyto funkce „nerušeně zastávat a vykonávat dle předem stanovených pravidel“. Navrhovatelka konkrétně namítá, že zákonodárce bez rozumného ospravedlnění omezil výši odměn uvolněných členů zastupitelstev pouze v některých případech souběhu funkcí. 23. Podle čl. 21 odst. 4 Listiny občané „mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím“. Toto ustanovení negarantuje jednotlivým občanům právo na výkon určité funkce, nýbrž pouze možnost se o ni ucházet za rovných podmínek [nález sp. zn. Pl. ÚS 8/16 ze dne 19. 12. 2017 (N 229/87 SbNU 735; 26/2018 Sb.), bod 50; nález sp. zn. Pl. ÚS 21/15 ze dne 4. 9. 2018 (N 146/90 SbNU 369; 233/2018 Sb.), bod 85]. 24. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře nadto dovodil, že čl. 21 odst. 4 Listiny zahrnuje i právo volené a jiné veřejné funkce nerušeně vykonávat, včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Právem na nerušený výkon funkce, které zmiňuje navrhovatelka, je třeba rozumět právo si funkci po stanovenou dobu podržet, pokud nenastanou podmínky pro ukončení jejího výkonu [viz nález sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006 (N 159/42 SbNU 305); obdobně nález sp. zn. III. ÚS 1076/07 ze dne 21. 1. 2008 (N 14/48 SbNU 145), bod 23; nález sp. zn. I. ÚS 2420/11 ze dne 16. 11. 2011 (N 197/63 SbNU 291), bod 16]. 25. Od podmínek přístupu k veřejné funkci - tedy podmínek, za nichž se lze o určitou funkci ucházet a v případě úspěchu v ní setrvat - je ovšem třeba odlišit podmínky, za nichž má být příslušná veřejná funkce vykonávána. Ty již předmětem čl. 21 odst. 4 Listiny nejsou [srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 4/17 ze dne 11. 2. 2020 (148/2020 Sb.), zejména body 94 a 110; nález sp. zn. Pl. ÚS 38/17 ze dne 11. 2. 2020 (149/2020 Sb.), bod 154]. Tyto závěry nejsou v rozporu ani s nálezem sp. zn. Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. 9. 2009 (N 199/54 SbNU 445; 318/2009 Sb.) a nálezem sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005 (N 17/36 SbNU 185; 140/2005 Sb.), jichž se dovolává navrhovatelka. Nález sp. zn. Pl. ÚS 27/09 se totiž týká situace, kdy došlo ústavním zákonem ke zkrácení mandátu poslance (tedy setrvání ve funkci), nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04 pak toho, zda došlo k platnému zvolení senátora (tedy přístupu do této funkce) - nevztahují se tudíž k problematice podmínek, za nichž byly tyto funkce vykonávány. Napadená právní úprava přitom nestanovuje takové podmínky výkonu veřejných funkcí, které by ve svých právních či faktických důsledcích znemožňovaly její plnohodnotný výkon (a na něž by v důsledku toho bylo třeba nahlížet jako na podmínky přístupu k dané funkci, respektive podmínky pro setrvání v ní). 26. Napadená ustanovení neomezují možnost ucházet se o výkon funkcí v rámci územních samosprávných celků ani o funkci poslance, senátora či člena vlády. Stejně tak neomezují ani podmínky pro setrvání v těchto funkcích. Týkají se toliko výše odměn uvolněných členů zastupitelstev. Napadená ustanovení tedy neregulují přístup k veřejné funkci ve smyslu čl. 21 odst. 4 Listiny, ale toliko podmínky výkonu veřejné funkce (výši odměn), na což se předmětné ustanovení nevztahuje. 27. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom, že odměny za výkon veřejných funkcí mohou sloužit i k tomu, aby byl zajištěn rovný přístup k těmto veřejným funkcím pro všechny občany bez ohledu na jejich majetek. Napadená ustanovení ovšem zjevně nemohou ani nepřímo omezit přístup jednotlivců k veřejným funkcím dle majetku, neboť neomezují odměny plynoucí z funkce poslance, senátora nebo člena vlády. Ostatně ani navrhovatelka nenamítá, že by napadená ustanovení vedla k nepřímé diskriminaci z důvodu majetku. Touto problematikou se tak není třeba blíže zabývat. 28. K zásahu do práva na přístup k voleným a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek tedy napadenými ustanoveními nedošlo. 29. Odměny uvolněných členů zastupitelstev je namísto toho třeba přezkoumat z hlediska práva na spravedlivou odměnu za práci dle čl. 28 Listiny [srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 17/10 ze dne 28. 6. 2011 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.), bod 51, týkající se snížení platu státních zástupců] a samostatně se věnovat tomu, zda napadená ustanovení nejsou diskriminační, jak namítá navrhovatelka, či rozporná s právem na rovné zacházení. VII.B. Právo na spravedlivou odměnu za práci 30. Podle čl. 28 Listiny „[z]aměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci“. Ačkoliv se toto ustanovení zmiňuje o zaměstnancích, jeho působnost se neomezuje na zaměstnance ve smyslu podústavního práva a je třeba ji v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu vykládat šířeji. 31. Již v nálezu sp. zn. I. ÚS 89/94 ze dne 29. 11. 1994 (N 58/2 SbNU 151) tak bylo toto ustanovení aplikováno na odměnu advokátaadvokáta jako obhájce ex offo, byť advokátadvokát v tomto vztahu není z hlediska podústavního práva zaměstnancem, a široký výklad tohoto ustanovení je v senátní judikatuře Ústavního souduÚstavního soudu zastáván doposud [viz např. nález sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016 (N 171/82 SbNU 657), bod 57; nález sp. zn. II. ÚS 2873/11 ze dne 29. 3. 2012 (N 67/64 SbNU 759); nález sp. zn. II. ÚS 2388/10 ze dne 21. 4. 2011 (N 80/61 SbNU 261) a nález sp. zn. II. ÚS 398/03 ze dne 13. 12. 2007 (N 220/47 SbNU 903)]. Plénum Ústavního souduÚstavního soudu pak z čl. 28 Listiny dovodilo zásadu, že „za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu“ a uplatnilo toto ustanovení ve vztahu k odměně advokátaadvokáta ustanoveného jako opatrovníka [nález sp. zn. Pl. ÚS 22/19 ze dne 14. 1. 2020 (28/2020 Sb.), bod 19; nález sp. zn. Pl. ÚS 23/19 ze dne 28. 1. 2020 (43/2020 Sb.), bod 16; a nález sp. zn. Pl. ÚS 26/19 ze dne 3. 3. 2020 (176/2020 Sb.), bod 15]. 32. V posuzované věci Ústavní soudÚstavní soud přisvědčil argumentaci navrhovatelky, že odměna uvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků spadá do působnosti práva na spravedlivou odměnu za práci dle čl. 28 Listiny. Zastupitelé územních samosprávných celků nevykonávají tuto veřejnou funkci v pracovněprávním vztahu, a to ani v případě, že jsou pro výkon funkce uvolněni (srov. § 79 zákona o obcích, § 54 zákona o krajích a § 58b zákona o hlavním městě Praze, podle nichž se zákoník práce na vzájemný vztah mezi zaměstnancem a územním samosprávným celkem uplatní toliko v tam vymezených případech a zastupitelé se pro tyto účely pouze „považují za zaměstnance“). Uvolněním zastupitele pro výkon veřejné funkce [§ 71 odst. 1 písm. a) zákona o obcích, § 46 odst. 1 písm. a) zákona o krajích, § 52 odst. 3 písm. a) zákona o hlavním městě Praze] se nicméně rozumí jeho uvolnění z případného pracovněprávního vztahu, který by jinak vykonával či mohl vykonávat. Namísto odměny (mzdy, platu), která by mu náležela v rámci takového pracovněprávního vztahu jakožto zaměstnanci, tak nastupuje odměna za výkon veřejné funkce, pro niž byl zastupitel uvolněn. Jelikož působnost čl. 28 Listiny je třeba vykládat široce, spadá do ní i odměna uvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků, která plní právě popsanou funkci obdobnou odměně (mzdě, platu) zaměstnanců. Tím se Ústavní soud nevyjadřuje k otázce, zda čl. 28 Listiny vyžaduje, aby členové zastupitelstev obecně pobírali za výkon své funkce odměnu nebo aby součástí právního řádu byl institut uvolněných členů zastupitelstev. 33. V tomto kontextu Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že Česká republika při ratifikaci Evropské charty místní samosprávy (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 369/1999 Sb.) učinila v souladu s jejím čl. 12 oznámení, že se necítí být vázána čl. 7 odst. 2 této mezinárodní smlouvy, podle něhož podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, „musí umožňovat přiměřenou finanční náhradu výdajů, k nimž při výkonu příslušné funkce došlo, náhradu ušlých příjmů nebo odměnu za vykonanou práci a odpovídající sociální zabezpečení“. Je tedy patrné, že i v rovině svých mezinárodních závazků Česká republika usilovala zachovat si v této oblasti prostor k uvážení. [K postavení Evropské charty místní samosprávy z hlediska ústavního pořádku viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 34/02 ze dne 5. 2. 2003 (N 18/29 SbNU 141; 53/2003 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 5/03 ze dne 9. 7. 2003 (N 109/30 SbNU 499; 211/2003 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 6/17 ze dne 20. 2. 2018 (N 26/88 SbNU 329; 99/2018 Sb.), body 90-92.] 34. Právo na spravedlivou odměnu za práci se systematicky řadí mezi hospodářská, sociální a kulturní práva a čl. 28 Listiny, v němž je garantováno, patří mezi ta ustanovení, jichž se lze dle čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat „pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí“. Ústavní pořádek tak zákonodárci poskytuje široký prostor pro uvážení, jakým způsobem toto právo na zákonné úrovni provede [nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), bod 267], nikoliv však prostor neomezený. Podle ustálené judikatury Ústavního souduÚstavního soudu totiž zákonná úprava v případě práv podléhajících čl. 41 odst. 1 Listiny musí obstát v tzv. testu racionality. 35. Test racionality se sestává ze čtyř kroků. Prvním je vymezení smyslu a podstaty hospodářského nebo sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu. Druhým je zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence hospodářského nebo sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. Třetím krokem je posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv. Posledním čtvrtým krokem je zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je racionální, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.); k nyní ustálené podobě testu racionality viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 37/16 ze dne 26. 2. 2019 (119/2019 Sb.), bod 25; nález sp. zn. Pl. ÚS 44/18 ze dne 17. 7. 2019 (225/2019 Sb.), body 45-46]. 36. Avšak ne vždy je nezbytné provádět test racionality v plném rozsahu. Je-li zjevné, že se napadená úprava nedotýká esenciálního obsahu práva podléhajícího čl. 41 odst. 1 Listiny, není třeba se podrobněji věnovat pozitivnímu vymezení tohoto esenciálního obsahu a problematice zásahu do něj, tedy prvnímu a druhému kroku testu racionality. Ústavní soudÚstavní soud se v takové situaci omezuje na přezkum toho, zda napadená úprava sleduje legitimní cíl a je k jeho dosažení racionální, tedy na třetí a čtvrtý krok testu racionality [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 4/18 ze dne 18. 12. 2018 (N 201/91 SbNU 535; 30/2019 Sb.), bod 49, týkající se práva na příznivé životní prostředí dle čl. 35 odst. 1 Listiny]. 37. Napadená ustanovení se zjevně nedotýkají esenciálního obsahu práva na spravedlivou odměnu za práci. Ačkoliv omezují odměny jednotlivců jako uvolněných členů zastupitelstev na 40 % výše, která by jim jinak náležela, nesnižují jejich odměny plynoucí ze souběžně vykonávané funkce poslance, senátora nebo člena vlády. Ústavní soudÚstavní soud je tak toho názoru, že není třeba provádět první dva kroky testu racionality. Ostatně ani navrhovatelka netvrdí, že by došlo k zásahu do esenciálního jádra tohoto základního práva a v českém právním řádu lze najít i přísnější úpravu, již zákonodárce zvolil v případě souběhu mezi následujícími funkcemi: člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, člena Národní rozpočtové rady, člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a předsedy Národní sportovní agentury. V tomto případě náleží uvedenému představiteli jen jeden z obou platů, a to ten vyšší (srov. § 34 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů). 38. Přezkum z hlediska práva na spravedlivou odměnu za práci se tak omezí na zhodnocení, zda napadená ustanovení sledují legitimní cíl a zda jsou k jeho dosažení racionální, tedy třetí a čtvrtý krok testu racionality. 39. Legislativní záměr přijetí napadené úpravy vyplývá z důvodové zprávy k novelizaci provedené zákonem č. 263/2019 Sb. (sněmovní tisk 273/0), kterou došlo ke vložení napadených ustanovení do příslušných zákonů. Podle důvodové zprávy bylo cílem novelizace „uspořit finanční prostředky v rozpočtech územních samosprávných celků (určené na odměny uvolněných členů zastupitelstev) a zabránit přílišné kumulaci funkcí i odměn, dochází-li k ní primárně za účelem zvyšování získávaných odměn“. Dle důvodové zprávy nebylo přistoupeno k zakotvení neslučitelnosti (inkompatibility) funkcí, protože „transfer zkušeností z komunální či regionální sféry do činnosti zákonodárných sborů či vlády (nebo naopak) prostřednictvím osob působících v obou sférách může být prospěšný, a proto není důvod mu takto popřípadě bránit“. Na tyto části důvodové zprávy poukazuje i navrhovatelka, která z nich však vyvozuje jediný cíl, a to úsporu finančních prostředků v rozpočtech územních samosprávných celků. S tím se Ústavní soudÚstavní soud neztotožňuje, neboť vedle toho se důvodová zpráva zmiňuje o zabránění kumulace funkcí, takže záměrem zákonodárce bylo i prostřednictvím snížení odměn omezit množství případů, kdy k souběžnému výkonu příslušných veřejných funkcí dochází. 40. Také z objektivního hlediska je třeba poukázat na to, že vedle snížení prostředků, které územní samosprávné celky vynakládají na odměny uvolněných členů zastupitelstev, jsou napadená ustanovení tím, že snižují finanční výhodnost souběžného zastávání relevantních veřejných funkcí, způsobilá k tomu, aby odrazovala od souběžného výkonu těchto funkcí a snížila počet případů, kdy ke kumulaci funkcí dochází. 41. Cíl spočívající v úspoře veřejných financí byl již v minulosti vyhodnocen Ústavním soudemÚstavním soudem jako legitimní cíl pro omezení práva na spravedlivou odměnu za práci dle čl. 28 Listiny a od tohoto hodnocení nemá Ústavní soudÚstavní soud důvod se v posuzovaném případě odchýlit (viz již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 17/10, bod 51, týkající se plošného snížení platu státních zástupců). 42. Avšak rovněž cíl spočívající v omezení případů, kdy dochází k souběžnému výkonu funkce uvolněného zastupitele územního samosprávného celku a poslance, senátora nebo člena vlády, tedy primární cíl sledovaný napadenými ustanoveními, je legitimní, a to z následujících důvodů. 43. Jedním z principů, na nichž je ústavní pořádek České republiky vybudován, je dělba moci. Tento koncept se prolíná celou systematikou ústavního pořádku. Vedle horizontální dělby (státní) moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, která má textuální oporu v čl. 2 odst. 1 Ústavy a projevuje se systémem brzd a protivah [viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 7/02 ze dne 18. 6. 2002 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), bod 47; nález sp. zn. Pl. ÚS 18/06 ze dne 11. 7. 2006 (N 130/42 SbNU 13; 397/2006 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 14/15 ze dne 2. 2. 2016 (N 22/80 SbNU 257; 87/2016 Sb.), body 41-42], je součástí ústavního pořádku rovněž vertikální dělba (veřejné) moci mezi moc státní a moc samosprávnou vykonávanou územními samosprávnými celky, jejímž odrazem je právo na samosprávu dle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy. 44. Součástí principu dělby moci je i personální aspekt, tedy problematika toho, do jaké míry mají být odděleny nebo mohou naopak být provázány jednotlivé složky moci z hlediska osob, které příslušnou část veřejné moci vykonávají. 45. Ústavní pořádek v oblasti vertikální dělby moci výslovně zakotvuje neslučitelnost (inkompatibilitu) funkce soudce „s jakoukoli funkcí ve veřejné správě“ (čl. 82 odst. 3 Ústavy), do níž se řadí i územní samospráva, a tudíž je vyloučeno i členství v zastupitelstvu územního samosprávného celku. Inkompatibilita ani jiné omezení souběžného zastávání funkcí v moci zákonodárné (poslance či senátora) či výkonné (člena vlády) na jedné straně a funkce člena zastupitelstva územní samosprávy na druhé straně však v ústavním pořádku zakotvena není. To znamená, že je tato problematika svěřena do rukou zákonodárce. Je na jeho uvážení - při respektování ústavních mezí - aby prostřednictvím zákonné úpravy vymezil, zda a v jaké míře bude omezováno souběžné zastávání funkcí v moci zákonodárné či výkonné a v zastupitelstvech územních samosprávných celků. S ohledem na to, že vertikální dělba moci je jedním z principů ústavního pořádku, však bude úprava podporující vertikální dělbu moci prostřednictvím její větší personální oddělenosti sledovat legitimní cíl. 46. Jinak vyjádřeno, ústavní pořádek zavádí vertikální dělbu moci (oddělení státní správy a samosprávy dle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy) a vyžaduje existenci územně samosprávných celků se zákonem vymezenou působností (čl. 104 odst. 1 Ústavy). Problematiku personálních aspektů vertikální dělby moci nicméně ponechává otevřenou, a to s výjimkou výslovného zakotvení inkompatibility funkce soudce s funkcemi v územní samosprávě (čl. 82 odst. 3 Ústavy). Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší se vyjadřovat k tomu, zda je vhodnější či moudřejší nijak neomezovat případy, kdy dochází k personálnímu provázání těchto mocí, nebo naopak prosazovat jejich personální oddělenost, ani to, v jaké míře se tak má případně stát. Otázku, zda a případně v jaké míře má být zajištěno personální oddělení státní moci - zákonodárné a výkonné - a územní samosprávy, přísluší vyřešit zákonodárci. Je jeho úkolem, aby posoudil, zda a s jakou intenzitou považuje za vhodné prosazovat personální oddělenost těchto mocí. Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu je toliko zhodnotit, zda se zákonodárcem zvolené řešení nedostalo do rozporu s ústavním pořádkem. 47. Ústavní soudÚstavní soud tedy shrnuje, že k strukturálním principům ústavního pořádku patří rovněž dělba moci mezi státní mocí představovanou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní (čl. 2 odst. 1 Ústavy) a územní samosprávou (čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy). Jelikož ústavním pořádkem není regulováno personální oddělení těchto mocí v případě souběhu členství v zastupitelstvu územního samosprávného celku a výkonu funkce poslance, senátora či člena vlády, je věcí zákonodárce, zda a do jaké míry při respektování ústavního pořádku bude prosazovat personální oddělenost těchto mocí. Jde o legitimní cíl, který zákonodárce může prostřednictvím právní regulace sledovat a k jehož prosazení může užít i jiných prostředků, než je zakotvení neslučitelnosti funkcí. 48. Napadená ustanovení snižují motivaci k souběžnému zastávání funkce poslance, senátora či člena vlády a uvolněného člena zastupitelstva územního samosprávného celku, a jsou tak způsobilá snížit počet případů, kdy ke kumulaci těchto funkcí dochází. Podporují tedy větší míru oddělenosti státní moci vykonávané Parlamentem a vládou a územní samosprávy, a sledují tudíž legitimní cíl. 49. Konečně je třeba konstatovat, že napadená úprava je s oběma cíli racionálně spojena. Není-li souběh funkcí odstraněn, vedou napadená ustanovení alespoň k úspoře finančních prostředků územních samosprávných celků. Námitka navrhovatelky, že v některých případech může územní samosprávný celek rozhodnout, že příslušná funkce bude nově neuvolněná, a v takovém případě s ní může spojit odměnu až ve výši 0,6násobku (bod 8 výše), na tom nic nemění. Zaprvé by byl tento postup důsledkem rozhodnutí samosprávy, k němuž je oprávněna, přičemž napadená ustanovení nemají za cíl regulovat odměnu neuvolněných členů zastupitelstev. Zadruhé, i odměna ve výši 0,6násobku je zjevně nižší než plná odměna, a i v tomto případě by tak bylo dosaženo cíle v podobě úspory finančních prostředků, byť v menší míře. I při zohlednění tohoto možného dopadu napadených ustanovení by tedy bylo možné shledat racionální spojení mezi sledovaným cílem a užitým prostředkem. Navrhovatelka dále poukazuje na to, že při změně funkcí na neuvolněné mohou být poskytovány členům zastupitelstev další odměny za výkon funkce člena řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, v níž má územní samosprávný celek podíl (bod 8 výše), nicméně tyto odměny nejsou předmětem regulace napadenými ustanoveními; tato námitka nic nemění na závěru, že napadená ustanovení jsou racionálně spojena s cílem spočívajícím v úspoře finančních prostředků územních samosprávných celků vynakládaných na odměny uvolněných členů zastupitelstev, u nichž došlo k souběhu funkcí. 50. Napadená ustanovení jsou dále způsobilá, vzhledem k tomu, že znevýhodňují souběžný výkon funkcí v samosprávě a moci zákonodárné či výkonné snížením odměny uvolněného člena zastupitelstva, omezit množství případů, kdy k souběhu těchto funkcí dochází. Jsou tedy racionálně spojena s cílem spočívajícím v posílení personálního aspektu vertikální dělby moci. 51. Je věcí uvážení zákonodárce, že se rozhodl užít právě tento prostředek a nepřistoupil například k širší působnosti vztahující se obecně na odměny členů zastupitelstev územních samosprávných celků nebo že nezvolil cestu zakotvení inkompatibility funkcí. Na iracionalitu právní úpravy z toho v každém případě usuzovat nelze. 52. Napadená ustanovení tak obstála v testu racionality, a neporušují tedy právo na spravedlivou odměnu za práci zaručené čl. 28 Listiny. VII.C. Rovnost a zákaz diskriminace 53. Navrhovatelka dále namítá porušení práva na rovné zacházení (zákazu diskriminace). Ústavní soudÚstavní soud se v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15 ze dne 28. 6. 2016 (N 121/81 SbNU 889; 271/2016 Sb.), bodech 99-102, podrobně zabýval vymezením toho, jakým způsobem je třeba přezkoumávat namítané zásahy do práva na rovné zacházení, s cílem sjednotit tak dosavadní judikatorní přístupy. 54. Jak plyne z citovaného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 18/15, ústavní právo na rovné zacházení je garantováno jednak v čl. 1 Listiny jako samostatné základní právo, jehož se lze domáhat přímo a bez dalšího (rovnost neakcesorická), jednak jako základní právo podmíněné, jehož se lze domáhat podle čl. 3 odst. 1 Listiny jen ve spojení s tvrzeným zásahem do jiného základního práva či svobody chráněných Listinou (rovnost akcesorická). S ohledem na skutečnost, že Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře připustil vedle ústavní ochrany rovnosti v základních právech dle čl. 3 odst. 1 Listiny též ústavní ochranu rovnosti ve všech právech, respektive obecný zákaz libovůle dle čl. 1 Listiny, nemá samo rozlišování akcesorické či neakcesorické rovnosti v řízení o kontrole právních předpisů před Ústavním soudemÚstavním soudem zásadní význam, neboť všechny možné námitky opřené o čl. 3 odst. 1 Listiny jsou vždy normativně „pokryty“ ustanoveními čl. 1 Listiny, jehož působnost je z povahy věci širší. Intenzita ústavního přezkumu není primárně závislá na skutečnosti, zda k nerovnému zacházení dochází ve vztahu k jinému ústavně zaručenému právu (akcesoricky), či nikoli (neakcesoricky). Klíčovým je zejména důvod odlišného zacházení, tedy stanovený rozlišovací znak, a zároveň konkrétní právo či statek, ve vztahu ke kterému je odlišně zacházeno. Tomu pak musí odpovídat nároky kladené Ústavním soudemÚstavním soudem na zdůvodnění legitimity (ospravedlnění) odlišného zacházení [nález sp. zn. Pl. ÚS 18/15, body 100-101; obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 5/19 ze dne 1. 10. 2019 (303/2019 Sb.), bod 51]. 55. Při rozlišování z důvodů tzv. podezřelých, tedy důvodů týkajících se osobních charakteristik jednotlivce majících úzký vztah k ochraně důstojnosti člověka, je potřeba klást na zdůvodnění odlišného zacházení velmi přísné nároky, byť by se odlišné zacházení netýkalo jiného základního práva. Naopak, bude-li důvodem odlišného zacházení (rozlišujícím znakem) kritérium běžně a nezbytně používané v určité oblasti právní regulace (např. výše příjmu v daňovém zákonodárství), byť by se odlišné zacházení dotýkalo jiného základního práva (ochrany vlastnictví), bude intenzita ústavního přezkumu nízká (nález sp. zn. Pl. ÚS 18/15, bod 102). 56. S těmito východisky se Ústavní soudÚstavní soud ztotožnil rovněž v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/19, bod 51, a ani v posuzované věci neshledal důvod se od nich odchýlit. 57. Za podezřelé důvody rozlišování je třeba považovat v prvé řadě ty, jež jsou uvedené výslovně v čl. 3 odst. 1 Listiny (pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, víra a náboženství, politické či jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod), a dále ty, které těmto kategoriím typově odpovídají, a naplňují tak znaky jiného postavení ve smyslu odkazovaného ustanovení. Otázce, zda se liší intenzita přezkumu mezi jednotlivými podezřelými důvody, se není třeba v posuzované věci věnovat. 58. Při přezkumu, zda nedošlo k porušení práva na rovné zacházení z důvodu rozlišovacích kritérií užitých v právní úpravě, je třeba posoudit, zda 1. jde o srovnatelné jednotlivce nebo skupiny; 2. je s nimi nakládáno odlišně a na základě jakého důvodu; 3. jde odlišné zacházení daným jednotlivcům nebo skupinám k tíži (uložením břemene nebo odepřením dobra); 4. je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tedy a) sleduje legitimní cíl a b) je přiměřené [srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 34; nález sp. zn. Pl. ÚS 4/17 ze dne 11. 2. 2020 (148/2020 Sb.), bod 173; nález sp. zn. Pl. ÚS 30/16 ze dne 7. 4. 2020 (254/2020 Sb.), bod 136]. 59. To, jak intenzivní bude přezkum přiměřenosti odlišného zacházení [krok 4b)], přitom bude záviset především na uplatněném důvodu odlišného zacházení a dále na tom, jakého konkrétního práva či statku se odlišné zacházení týká (viz body 46-49 výše; srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 49/10, bod 34, který míru intenzity přezkumu koncipuje jako pátý krok testu). Nižší míru intenzity bude představovat požadavek na racionální vztah právní úpravy ke sledovanému cíli, tedy zda může nějakým způsobem k jeho dosažení přispět [srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 15/15 ze dne 30. 1. 2018 (N 12/88 SbNU 171; 62/2018 Sb.), bod 38; nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)], nemusí tedy jít o řešení nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Vyšší míru intenzity pak bude vyjadřovat požadavek na proporcionalitu ve vztahu ke sledovanému cíli. (To ovšem neznamená, že nelze intenzitu přezkumu dále diferencovat.) 60. V posuzované věci Ústavní soudÚstavní soud hodnotí jako srovnatelné uvolněné členy zastupitelstva vykonávající současně funkci poslance, senátora nebo člena vlády na jedné straně a uvolněné členy zastupitelstva, kteří současně vykonávají odlišné veřejné funkce, jsou zaměstnanci nebo jsou jinak výdělečně činní v soukromé sféře, na druhé straně. S první skupinou osob je v důsledku přezkoumávaných ustanovení zacházeno odlišně, neboť je jim poskytována odměna toliko ve výši 0,4násobku odměny, která by jim jinak náležela. Toto odlišné zacházení nicméně není založeno na žádném z tzv. podezřelých důvodů ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny, ale toliko na souběžném zastávání jiné veřejné funkce. Není dále pochyb o tom, že jde o zacházení, které jde této skupině zastupitelů k tíži vzhledem ke snížení jejich odměny. 61. Rozlišování mezi uvolněnými členy zastupitelstev obcíobcí v závislosti na tom, zda vykonávají funkci poslance, senátora nebo člena vlády, nebo jinou veřejnou funkci či jsou výdělečně činní v soukromé sféře, nicméně sleduje legitimní cíl, neboť podporuje vertikální dělbu moci (mezi státní mocí vykonávanou Parlamentem a vládou na jedné straně a samosprávou na straně druhé), což bylo za legitimní cíl shledáno již výše. 62. Z hlediska intenzity vyžadované při přezkumu přiměřenosti odlišného zacházení je relevantní, že napadená úprava není založena na podezřelém kritériu a že zasahuje toliko do práva na spravedlivou odměnu za výkon práce, jehož se lze domáhat pouze v mezích prováděcích zákonů dle čl. 41 odst. 1 Listiny, a zákonodárce tak má při přijímání této právní úpravy široký prostor pro uvážení. Z těchto důvodů musí i přezkum z hlediska práva na rovné zacházení mít v tomto kroku nižší intenzitu, a postačí tedy, je-li právní úprava k dosažení vymezeného cíle v racionálním vztahu. Ústavní soudÚstavní soud se tak neztotožňuje s názorem navrhovatelky, že právní úprava měla být podrobena přezkumu z hlediska proporcionality. 63. Ústavní soudÚstavní soud již dovodil, že napadená úprava je racionálně spojena s dosažením cíle spočívajícího ve větším personálním oddělení územní samosprávy a orgánů státní moci (Parlamentu a vlády) jako jednoho z aspektů vertikální dělby moci, a v tomto ohledu postačí odkázat na úvahy uvedené výše. Racionálně ospravedlnit lze rovněž to, že zákonodárce obdobným způsobem nesnížil odměny v případě souběžného výkonu jiných veřejných funkcí či činností v soukromé sféře. U jiných veřejných funkcí totiž není zájem na podpoře dělby moci tak intenzivní, jako je tomu u členů Parlamentu jakožto zákonodárného orgánu či členů vlády jakožto vrcholného orgánu exekutivy. Jde-li o souběh s činnostmi v soukromé sféře, ty již ze své povahy nejsou spojeny s výkonem veřejné moci, a proto by u nich zákonodárce ani nemohl sledovat cíl spočívající v posílení dělby moci. Námitky navrhovatelky, že napadená úprava je z těchto důvodů iracionální, tedy nejsou opodstatněné. Napadená úprava tak z hlediska práva na rovné zacházení obstojí. 64. Závěrem Ústavní soudÚstavní soud opětovně podotýká, že navrhovatelka nenamítá, že by napadená ustanovení omezením odměn bránila jednotlivcům v přístupu k výkonu veřejných funkcí v souvislosti s jejich majetkovými poměry jako podezřelým důvodem, tedy že by vedla k nepřímé diskriminaci z důvodu majetku. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že neshledal důvody se touto otázkou podrobněji zabývat, neboť tento účinek napadená ustanovení zjevně nemají - i v případě snížení odměny uvolněnému členovi zastupitelstva totiž nebude nijak omezena odměna spojená s výkonem funkce poslance, senátora nebo člena vlády. VII.D. Právní jistota a princip zákazu zpětné účinnosti právních norem 65. Podle navrhovatelky bylo napadenými ustanoveními zasaženo do právní jistoty a do legitimního očekávání uvolněných členů zastupitelstev vykonávajících současně funkci poslance, senátora nebo člena vlády. Právní úprava jejich odměňování se totiž zásadním způsobem změnila v průběhu jejich volebních období, což navrhovatelka připodobňuje ke změně pravidel během hry. 66. Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře vyložil, že součástí principů právního státu dle čl. 1 odst. 1 Ústavy je rovněž ochrana právní jistoty a z ní plynoucí princip ochrany důvěry občanů v právo a zákazu zpětné účinnosti právních norem (retroaktivity). Ústavní soudÚstavní soud přitom rozlišuje pravou retroaktivitu, která je zásadně nepřípustná, a nepravou retroaktivitu, která je zásadně přípustná. Podstata pravé retroaktivity spočívá v tom, že právní norma působí vznik právních vztahů před její účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila, nebo na jejím základě dochází ke změně právních vztahů vzniklých podle staré právní úpravy, a to s účinky do období před účinností nového zákona. V případě nepravé retroaktivity sice nový zákon nezakládá právní následky pro minulost, v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů [nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), body 145 a násl.]. 67. Obecně přípustná nepravá retroaktivita může být shledána nepřípustnou tehdy, je-li právní úpravou „zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyšuje, resp. nedosahuje zájem jednotlivce na další existenci dosavadního práva“ [viz citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96; nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 147; nález sp. zn. Pl. ÚS 5/19 ze dne 1. 10. 2019 (303/2019 Sb.), bod 40]. 68. Od otázky přípustnosti nepravé retroaktivity je třeba odlišit problematiku legitimního očekávání jako složky práva na ochranu majetku dle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod [viz nález sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.) či nález sp. zn. Pl. ÚS 9/07 ze dne 1. 7. 2010 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.), body 80 a následující]. Tento institut totiž nechrání nezměnitelnost odměn do budoucna, a to ani v případech, kdy se jejich výše odvíjí od zákonné úpravy [viz obdobně již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 17/10, bod 52, odmítající pojetí legitimního očekávání jakožto „nezměnitelnosti (nezhoršitelnosti) platových poměrů státních zástupců“]. Dále je tak třeba se věnovat toliko otázce retroaktivity napadených ustanovení. 69. Napadená ustanovení nabyla účinnosti 1. 1. 2020 (prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona č. 263/2019 Sb., tedy novelizace, jíž byla napadená ustanovení vložena do příslušných zákonů, a to v souladu s jeho čl. IV). Vzhledem k absenci přechodných ustanovení tato novelizace změnila ode dne účinnosti výši odměňování uvolněných členů zastupitelstev zastávajících současně funkci poslance či senátora (případně člena vlády) v průběhu volebních období příslušných zastupitelstev - pravidelné volby do zastupitelstev obcíobcí, zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev jeho městských částí se konaly ve dnech 5. a 6. 10. 2018; volby do zastupitelstev krajů pak 7. a 8. 10. 2016. Tato změna pravidel pro odměňování tak má ve vztahu k uvedeným členům zastupitelstev charakter nepravé retroaktivity. Ve dnech 2. a 3. 10. 2020 proběhly volby do zastupitelstev krajů a ve vztahu k nově zvoleným krajským zastupitelům se již o retroaktivitu napadené úpravy jednat nemůže. 70. Nepravá retroaktivita je obecně přípustná a výjimečné okolnosti, proč by tomu tak nemělo v posuzované věci být, Ústavní soudÚstavní soud neshledal. Jak Ústavní soudÚstavní soud uvedl v již citovaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/17, bod 219, obecně jednotlivcům zastávajícím veřejné funkce nesvědčí tzv. legitimní očekávání na „neměnnost podmínek výkonu funkce“. Nadto je třeba zdůraznit, že napadená ustanovení snižují odměny toliko uvolněným členům zastupitelstev. Otázka, pro výkon jakých funkcí budou zastupitelé uvolněni a kteří zastupitelé to budou, závisí na rozhodnutí příslušného zastupitelstva, které se může v průběhu volebního období měnit. Očekávání zastupitelů, že budou i nadále pro výkon funkce uvolněni, se tak vždy pohybuje toliko v pravděpodobnostní rovině, že nedojde ke změně politického rozhodnutí zastupitelstva. Je-li přípustné, aby v důsledku rozhodnutí zastupitelstva došlo k úplnému odnětí uvažované odměny, tím spíše je přípustné její snížení na základě zákona. K porušení právní jistoty a z ní plynoucích principů ochrany důvěry dotčených osob v právo a zákazu zpětné účinnosti právních norem tedy nedošlo. VII.E. Právo na samosprávu 71. Podle navrhovatelky napadená ustanovení porušují právo na samosprávu dle čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy. Navrhovatelka poukazuje na to, že zastupitelstvo rozhoduje, s jakými funkcemi se pojí uvolnění pro výkon funkce, jakož i to, kdo ji bude zastávat, a prostřednictvím voleb podléhá politické kontrole voličů. Úsudek o vhodnosti kumulace funkcí by tak měl být ponechán samosprávě. Zásah do odměňování navrhovatelka pokládá za zcela nepřiměřený, a tudíž nepřípustný. 72. Ústavní soudÚstavní soud nicméně konstatuje, že napadená ustanovení do práva na samosprávu nijak nezasahují. Jejich zrušení by nemělo za následek, že by územní samosprávné celky mohly samy posuzovat výši odměny uvolněných členů svých zastupitelstev, u nichž došlo k předmětné kumulaci funkcí, nýbrž to, že by jim musely poskytovat odměnu v plné výši, jak plyne ze zákonné úpravy a nařízení vlády k jejímu provedení (viz § 73 zákona o obcích, § 48 zákona o krajích a § 54 zákona o hlavním městě Praze ve spojení s nařízením vlády č. 318/2017 Sb., o výši odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů). Navrhovatelka přitom nenapadá právní úpravu odměňování uvolněných členů zastupitelstev jako celek a nenamítá, že by tato oblast měla s ohledem na právo na samosprávu být zcela nebo v širší míře svěřena do působnosti územních samosprávných celků. Touto problematikou se tak není třeba v posuzované věci podrobněji zabývat. VIII. Závěr 73. Jelikož Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by napadená ustanovení byla v rozporu s ústavním pořádkem, návrh na jejich zrušení dle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Radovan Suchánek.
Nález Ústavního soudu č. 6/2021 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 6/2021 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 10. listopadu 2020 sp. zn. Pl. ÚS 33/16 ve věci návrhu na zrušení § 70 až 78 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 1. 2021, částka 3/2021 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelky * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * V. - Posouzení kompetence a způsobu přijetí napadených zákonných ustanovení * VI. - Napadená ustanovení zákona o zdravotních službách * VII. - Hlediska ústavněprávního přezkumu zákonné úpravy * VIII. - Uplatnění obecných hledisek ústavněprávního přezkumu na napadená ustanovení * IX. - Závěr 6 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 33/16 dne 10. listopadu 2020 v plénu složeném ze soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Pavla Rychetského, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka (soudce zpravodaj), Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů, zastoupené JUDr. Jiřím Nykodýmem, advokátem, se sídlem 17. listopadu 230/19, Říčany, na zrušení § 70 až 78 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády, zastoupené ministrem zdravotnictví, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Návrh na zrušení § 70 až 78 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. II. Návrh na zrušení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se odmítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu bylo dne 5. 10. 2016 doručeno podání skupiny dvaceti senátorů (dále též jen „navrhovatelka“), zastoupené v záhlaví uvedeným advokátemadvokátem, navrhující provedení řízení podle čl. 87 odst. 1 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) o návrhu na zrušení § 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77, 77a a 78 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“ či „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Podáním doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 12. 5. 2020 navrhovatelka navrhla zrušení též § 71a, 71b a 71c zákona o zdravotních službách (viz k tomu níže bod 18). 2. Všechna napadená ustanovení zákona o zdravotních službách náležejí do jeho šesté části hlavy třetí, nazvané Národní zdravotnický informační systém (dále též jen „NZIS“), přičemž navrhovatelka navrhuje zrušit celou právní úpravu obsaženou v této hlavě. Napadená právní úprava vytváří NZIS jako jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený k zákonem o zdravotních službách taxativně vymezeným účelům, vyjmenovaným v jeho § 70 odst. 1, tj. ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů zdravotních služeb a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, k vedení Národních zdravotních registrů, uvedených v příloze k zákonu (její zrušení však navrhovatelka nenavrhuje), dále Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, Národního registru zdravotnických pracovníků (dále též jen „NRZP“) a Národního registru hrazených zdravotních služeb i ke zpracování údajů v nich vedených, k realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby, pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, ke zpracování takto získaných údajů pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce. Součástí této úpravy jsou též pravidla součinnosti Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Českého statistického úřadu a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále též jen „Ústav“) při poskytování údajů ze základních registrů a dalších informačních systémů veřejné správy. 3. Napadené ustanovení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. pro účely racionalizace fungování systému veřejného zdravotního pojištění v oblasti akutní lůžkové péče zmocňuje Ústav vytvářet a každoročně aktualizovat seznam skupin hospitalizacíhospitalizací v akutní lůžkové péči vztažených k diagnóze, jejich relativní nákladovost, pravidla zařazování hospitalizacíhospitalizací do těchto skupin a metodiky související s vykazováním poskytnutých hrazených služeb v akutní lůžkové péči. Takto získané aktuální údaje a vytvořené metodiky je pak Ústav povinen předávat Ministerstvu zdravotnictví (dále též jen „ministerstvo“) vždy do 90 dnů před skončením kalendářního roku. Toto ustanovení též stanoví, že pravidla pro zařazování hospitalizacíhospitalizací do uvedených skupin vede Ústav v počítačovém programu, který poskytuje ministerstvu zároveň s uvedenými údaji. 4. Podle navrhovatelky napadená úprava odporuje ústavně zaručenému právu každého na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), právu podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny a právu na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. II. Argumentace navrhovatelky 5. Úvodem návrhu navrhovatelka konstatuje, že NZIS tvoří katalog registrů, v nichž jsou podle kritéria předmětu informace hromaděna data o poskytovatelích zdravotních služeb, o zdravotnických pracovnících, o pacientech a jejich diagnózách a o poskytnutých hrazených službách. Fakticky však neuvedl registry v život zákon o zdravotních službách, ale jsou historickým reliktem centrálně řízeného zdravotnictví, kdy mělo právo na soukromí v podobě ochrany dat zcela okrajový význam. Ani později, v 90. letech 20. století, nebyla problematice registrů věnována významnější pozornost. Až v roce 2001 došlo k formálnímu zakotvení existujících registrů do tehdy platného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a to s ohledem na přijetí zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“) a Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvu o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s.), jakož i potřebu se přizpůsobit evropské ochraně dat před vstupem do Evropské unie (dále též jen „EU“). V roce 2011 bylo původní řešení registrů bez koncepčních změn víceméně „překlopeno“ ze zrušeného zákona o péči o zdraví lidu do zákona o zdravotních službách. Podle navrhovatelky si tak metodika vedení registrů zachovává „celkově paternalistický duch“, kdy se berou jen minimální ohledy na ochranu práv těch, o nichž jsou data zpracovávána, včetně práv základních. 6. Navrhovatelka připomíná, že úprava registrů obsažená v zákoně o zdravotních službách byla ještě v době legisvakance zákona předložena Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, který nálezem ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/68 SbNU 333; 437/2012 Sb.) zrušil NRZP. Dospěl totiž k závěru, že příslušná právní úprava stanoví veřejný přístup k zpracovávaným osobním údajům v takovém rozsahu a po takovou dobu, které nelze odůvodnit žádným ústavně aprobovaným účelem, a stejně tak nelze takový účel dovodit ani u oprávnění některých subjektů, jejichž pracovníkům má ministerstvo vymezit rozsah přístupových práv. 7. Právní důvody, které vedly ke zrušení NRZP, podle navrhovatelky dopadají i na pacientské registry a vůbec na některé aspekty vedení NZIS. Je pravda, že formálně bylo v řízení sp. zn. Pl. ÚS 1/12 navrženo přezkoumat zákon o zdravotních službách jako celek, avšak Ústavní soudÚstavní soud do meritorního přezkumu „pustil“ jen námitky týkající se NRZP, jelikož věcná argumentace navrhovatele byla namířena pouze proti této části zákona. K jakémukoliv pozdějšímu návrhu ovšem Ústavní soudÚstavní soud výslovně uvedl, že nález nad rámec provedeného přezkumu NRZP nevytváří vůči § 70 až 78 zákona o zdravotních službách překážku věci rozhodnuté, a tedy nic nebrání, aby byl proti těmto ustanovením podán nový návrh. 8. Z formulací obsažených v odůvodnění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, obsahujících východiska nazírání na nároky právní ochrany při shromažďování dat, je podle navrhovatelky patrné, že by Ústavní soudÚstavní soud hodnotil kriticky i jiná ustanovení týkající se NZIS a že mělo jít o varování legislativě, že nebude-li využita šance napravit daný stav při přípravě nového registru zdravotnických pracovníků, pak k návrhu podanému v budoucnu bude muset rušit i registry další. Ministerstvo však tohoto varování nedbalo, když předložilo novelu zákona, vyhlášenou jako zákon č. 147/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, jíž byl do zákona zaveden zrušený NRZP zcela v duchu předchozí úpravy. Dále byly provedeny v nastavení NZIS některé drobnější změny, ale z hlediska problematického stanovení rozsahu sbíraných dat, jejich ochrany, vymezení okruhu osob, které k nim mají přístup apod., zůstala pravidla nezměněna. Naopak přibyl další registr - Národní registr hrazených zdravotních služeb (§ 77a zákona o zdravotních službách), čímž byl sběr dat dále zintenzivněn. Ministerstvo bylo touto novelu pověřeno zřídit Ústav (§ 70 odst. 3 zákona o zdravotních službách) jako správce NZIS. Uvedené změny nejenže ústavněprávní deficit původní právní úpravy neodstranily, ale naopak spíše prohloubily. K „nastavení“ NZIS navrhovatelka uvádí, že napadá především samotnou koncepci sběru dat do systému, když ta je vedena nikoliv žádoucí ideou sbírat data o nemocech, ale primárně sbírat data o nemocných. V testu proporcionality by podle jejího přesvědčení napadená úprava neprošla. 9. Navrhovatelka poukazuje na některá ustanovení napadené úpravy, jež jsou podle ní klíčová, konkrétně na § 70 odst. 2 písm. a) a § 71 odst. 3, 4 a 12 zákona o zdravotních službách. Podle prvně zmíněného ustanovení se pro zpracování osobních údajů v NZIS podle odstavce 1 písm. b) a c) (tj. k vedení tam uvedených registrů a ke zpracování údajů v nich vedených) předávají bez souhlasu subjektu údajů - pacienta - jeho vyjmenované údaje, tj. údaje potřebné k jeho identifikaci, údaje související s jeho zdravotním stavem týkající se onemocnění a jeho léčby, jakož i identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb i posledního zaměstnavatele, u kterého pracoval pacient, u něhož vznikla nemoc z povolání. K tomu navrhovatelka namítá, že všech cílů vytyčených v § 70 odst. 1 zákona o zdravotních službách lze dosáhnout i bez identifikace pacientů pouze na základě neosobních, anonymních dat. Účel vedení jednotlivých registrů a zpracování dat v nich je podle navrhovatelky zcela nepoužitelný a nelegitimuje naprosto nic. Samotné vedení evidence je totiž zásahem do práva na informační sebeurčení, nemůže být proto účelem samo o sobě. 10. Pokud jde o ustanovení § 71 odst. 3 a 4 zákona o zdravotních službách, která vymezují rozsah shromažďovaných údajů, většinu těchto údajů považuje navrhovatelka za údaje se zdravotním stavem nijak nesouvisející ani jej nepodmiňující, a tudíž za zbytečné [mezi ně řadí např. údaje o místě, okrese a popř. i státu narození, o státním občanství, údaje o místě a době trvalého pobytu, o omezení svéprávnosti, o jméně, příjmení a rodném číslu otce, matky, popř. jiného zákonného zástupce, o rodinném stavu, datu jeho změny a místu uzavření manželství, datu a místě vzniku registrovaného partnerství, jméně, příjmení a rodném číslu manžela nebo registrovaného partnera a dítěte či údaje o osvojenci v uvedené v odst. 3 písm. o)]. Podle navrhovatelky jsou to citlivé osobní údaje a je zbytečné vystavovat jejich subjekty riziku jejich zneužití či neoprávněného přístupu k nim. 11. Úpravě pravidel následného nakládání se shromážděnými údaji, obsažené v § 71 odst. 12 (od 24. 4. 2019 v odst. 11) zákona o zdravotních službách, navrhovatelka vytýká, že v ní schází bližší upřesnění, kdo konkrétně má k jednotlivým datům přístup, jak s nimi bude nakládat, jaké mají subjekty údajů záruky před neoprávněným nakládáním, jaký je mechanismus nápravy v případě, že některá data budou postupována bezdůvodně či neoprávněně atd. Jediným korektivem je pravidlo obsažené v § 71 odst. 11 (nyní odst. 10), dle něhož v konkrétním případě lze z poskytovaných či zjišťovaných údajů použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Za závažný deficit považuje navrhovatelka i to, že zcela chybí úprava možnosti subjektu údajů domáhat se, aby byla některá o něm shromažďovaná data vymazána. 12. Co se týče NRZP, napadená úprava opustila jeho účel, aprobovaný nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, jímž byla „možnost veřejnosti ověřit si kvalifikaci osoby, která jí poskytuje zdravotní službu“. Je-li nyní tento registr konstruován jako neveřejný, zmizel tím zřejmě jediný smysl, proč jej vést takovým způsobem, aby údaje v něm byly ztotožnitelné s konkrétními osobami. Podle navrhovatelky je taktéž nepřiměřený a zbytečný rozsah v něm shromažďovaných údajů. Současně nová úprava opomněla stanovit časový limit, po který budou údaje o zdravotnických pracovnících evidovány, a nestanovila žádná pravidla pro jejich vymazání ani podmínky, za kterých se může vymazání údajů domáhat sám jejich subjekt. 13. Jde-li o tzv. pacientské registry, ty se podle navrhovatelky dle napadené úpravy vytvářejí a plní zcela bez ohledu na souhlas či nesouhlas toho, koho se data týkají. Za legitimní považuje navrhovatelka sběr statistických dat, tj. anonymizovaných, nikoli osobních, jež jsou zpracovávána pro potřebu ministerstva a k nimž mohou mít přístup i soukromé osoby (vědci, poskytovatelé zdravotních služeb, pacientská veřejnost); k tomuto shromažďování není třeba souhlasu pacientů, protože z předaných údajů nelze identifikovat konkrétního jedince. Oproti tomu sběr citlivých dat o průběhu a výsledcích léčby je ústavněprávně korektním jen se souhlasem pacienta (byť např. i v podobě souhlasu předpokládaného s možností „opting-out“) a bez něj jen ve výjimečných případech, v nichž existuje silný veřejný zájem na shromažďování dat o cílené léčbě vážného onemocnění s úzce v zákoně vymezeným účelem využití těchto dat a s přísným zabezpečením. Zákonodárce však nevolil šetrnější cestu presumovaného souhlasu s tím, že by byly zakotveny podmínky a pravidla pro vyslovení nesouhlasu dotčených osob se shromažďováním dat a pro postup vedoucí k jejich výmazu. Na úpravu jakékoliv možnosti dosáhnout výmazu vybraných dat na žádost jejich subjektu zákon vůbec nemyslel. Stejně tak zákon nezakotvuje žádné záruky před neoprávněným přístupem k datům a před jejich případným zneužitím ani žádná opatření k nápravě, kdyby se tak stalo. Důvodem svědčícím proti akceptování sběru tohoto typu dat bez souhlasu pacienta je i to, že jednotlivé registry jsou zavedením Národního registru hrazených zdravotních služeb, sdružujícím osobní data, propojeny. Vytváří se tak ohromná databáze hromadící data velmi dlouhou dobu, aniž by bylo zřejmé, že to je nutné. Nedostatečně a vágně je přitom definován zejména okruh osob, které mají k těmto datům přístup, v zákoně nejsou nastaveny žádné záruky proti zneužití, alespoň v podobě povinnosti mlčenlivosti nebo sankcí. Podle navrhovatelky je vedení takovéto databáze jako neanonymní vedle běžné zdravotní dokumentace zbytečné, nevhodné a nešetrné. Není jediný důvod, pro který by mohl zájem na vytvoření takové databáze převážit nad právem pacientů rozhodovat o nakládání s údaji o jejich osobě. Mělo-li by být účelem sběru dat pacientů řízení kvality nemocnic, k tomuto účelu registry nejsou a nemají být určeny, neboť „k řízení individuální kvality“ jsou určeny jiné zákonné nástroje a instituce, konkrétně zdravotní pojišťovny (a jejich revizní lékaři), zřizovatelé nemocnic, krajské úřady, profesní komory, subjekty provádějící hodnocení kvality (akreditátoři licencovaní ministerstvem) a Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „SÚKL“). Rolí ministerstva je tyto procesy „supervizovat“ a zajistit jejich fungování, nikoliv suplovat jejich funkce tím, že si pro řízení kvality zřídí další obrovskou databázi dat. 14. Ohledně Národního registru hrazených zdravotních služeb navrhovatelka namítá, že jde-li o sběr dat pro potřeby řízení úhrad zdravotních služeb, je systém úhrad založen na zdravotních pojišťovnách a zajištění dostupnosti hrazené péče i financování smluvní sítě poskytovatelů je jejich povinností, nikoli ministerstva. V situaci, kdy data o úhradách shromažďují zdravotní pojišťovny, nelze vidět žádný legitimní důvod na zdvojení databáze v podobě uvedeného zdravotnického registru. Kromě toho je navrhovatelka přesvědčena, že nelze „vyvést“ („outsourcovat“) dohled nad úhradami či tvorbu úhradových mechanismů z politicky vedeného ministerstva na nepříslušný statistický úřad a vybavovat jej za tím účelem rozsáhlým přístupem k osobním datům. Požadovaného cíle lze dosáhnout, aniž budou sbírána data bez souhlasu jejich subjektů. 15. Konečně navrhovatelka poukazuje i na § 78 zákona o zdravotních službách, jenž svěřuje podzákonnému předpisu stanovit vyjmenované podrobnosti vedení zdravotnických registrů. Poukazuje přitom na písmeno d), podle něhož jsou to i náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění. Podle navrhovatelky je toto zmocnění nedostatečné za situace, kdy § 73 odst. 2 zákona o zdravotních službách vymezuje okruh osob oprávněných přistupovat k údajům vedeným ve zdravotnických registrech toliko široce a neurčitě tak, že to je „oprávněný pracovník“. Přesné vymezení okruhu osob oprávněných k přístupu k datům je z hlediska ochrany ústavního práva stěžejní. Zákon o zdravotních službách podle navrhovatelky „oprávněného pracovníka“ nedefinuje, fakticky to tedy přenechává podzákonnému předpisu, což je nepřijatelné. 16. K § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. navrhovatelka uvádí, že jeho zrušení musí být nutným důsledkem derogace právní úpravy NZIS. Současně se navrhovatelka domnívá, že výstupy Ústavu vytvořené na základě dat zpracovaných v rozporu se základními právy dotčených subjektů nutně musí být taktéž ústavněprávně vadné. Navrhovatelka v této části návrhu vytýká též neexistenci zákonných pravidel výpočtu nákladovostí, což znamená zejména, že: není zřejmé, zda budou započteny též investiční náklady poskytovatelů zdravotních služeb či nikoliv; vstupní data budou zatížena chybovostí vyplývající z toho, že se poskytovatelé při poskytování i vykazování péče přizpůsobují každoročně sjednávaným úhradovým dodatkům, které se mezi sebou podstatně liší; u zdravotnických prostředků chybí dostatečná právní úprava jejich úhrad, není tak zřejmé, zda bude uznatelným nákladem tržní cena či vykazovaná číselníková cena; u léčiv není zřejmé, jak se ve výpočtu nákladovostí zohlední rozdílné ceny původce, marže, vykazované ceny a refundace mezi některými výrobci a zdravotními pojišťovnami; pro nedořešené předpisy o kvalifikacích lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a pro markantní rozdíly v personálním zajištění mezi centrem a regiony není zřejmé, jak bude kalkulována personální nákladovost. Po právní stránce není vyjasněn ani vztah činnosti Ústavu při tvorbě Klasifikace hospitalizovaných pacientů IR-DRG (Mezinárodní zpřesněné skupiny vztažené k diagnóze – dále jen „IR-DRG“) a určení relativní nákladovostí skupin ke stávajícím metodikám výpočtu úhrad zdravotních výkonů, tedy ke stávajícím procesům dohodovacího řízení, k tvorbě seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, k vydávání úhradových vyhlášek, k procesu tvorby úhrad léčiv či k individuálním úhradovým dodatkům. V předmětném ustanovení zákona chybí jakákoliv kritéria stanovení nákladovostí, jimiž by se musel Ústav řídit, jakákoliv pravidla procesu ochrany práv a nároků poskytovatelů s možností odvolání či jakákoliv opatření proti libovůli a podjatosti Ústavu jako zpracovatele rozhodných dat. Ústav takto zasahuje do soutěže některých poskytovatelů zdravotních služeb, neboť jejich hospodaření je bezprostředně ovlivněno výpočtem nákladovostí, aniž by ovšem proti těmto výstupům mohli využít jakoukoliv institucionalizovanou ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny; v této souvislosti navrhovatelka poukazuje na nález sp. zn. Pl. ÚS 36/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.) s tím, že napadené ustanovení by mělo být zrušeno ze stejných důvodů, pro které bylo tímto nálezem zrušeno i zmocnění pro vydávání „lékové vyhlášky“ a stanovování úhrad léčiv v tzv. kategorizační komisi. 17. Závěrem navrhovatelka navrhla odložit vykonatelnost nálezu na dobu přiměřenou pro přijetí nové právní úpravy, která by odpovídala požadavkům ústavnosti. 18. Podáním doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 12. 5. 2020 navrhovatelka svůj návrh doplnila a rozšířila jeho petit s ohledem na novelizace zákona o zdravotních službách a zákona č. 48/1997 Sb., provedené zákony č. 192/2016 Sb., č. 290/2017 Sb., č. 282/2018 Sb. a č. 111/2019 Sb., které byly přijaty po podání návrhu. K dopadu těchto novelizací navrhovatelka uvedla, že důvody derogačního návrhu stojí na tom, že celá napadená část zákona o zdravotních službách upravující NZIS tvoří ucelený soubor pravidel, z něhož lze vytrhávat jednotlivá ustanovení bez dopadu na celek jen obtížně. Proto je navrhována ke zrušení jako celek. Je přitom zcela evidentní, že žádná z provedených novelizací se nedotkla ani celkové koncepce sběru dat do systému v aspektech kritizovaných navrhovatelkou, ani jednotlivých dílčích pravidel nastavení jednotlivých registrů. Rozpor nastavení NZIS s ústavními pravidly tak nadále trvá, neboť žádná ze schválených změn nereagovala na žádnou z výhrad, které navrhovatelka vůči zdravotnické databázi vznesla. Pokud jde o § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., tak ani po účinnosti novely provedené zákonem č. 192/2016 Sb. (správně: zákonem č. 282/2018 Sb. - pozn. Ústavního souduÚstavního soudu) se na jeho provázanosti s právní úpravou NZIS nic nemění, ustanovení doznalo jen bezvýznamné terminologické změny v označení Ústavu. Novelizací se nezměnilo nic ani na tom, že koncepce systému je vedena ideou sbírat data primárně nikoliv o nemocech, ale o nemocných. Beze změny totiž zůstal sběr citlivých neanonymizovaných dat o průběhu a výsledcích léčby konkrétních nemocných pacientů bez jejich souhlasu. Nadále nejsou vymezeny výjimečné případy, kdy mimořádně silný veřejný zájem na shromažďování dat o cílené léčbě vážných nemocí převáží nad požadavkem souhlasu subjektu údajů. Beze změny zůstává vágní definice okruhu osob, které se mohou s těmito daty seznamovat, jakož i absence garancí proti zneužití dat (navrhovatelka poukazuje zejména na aktuální úspěšné útoky hackerů na informační systémy zdravotnických zařízení). Beze změn zůstal rovněž vadný sběr dat o pacientech za účelem řízení kvality nemocnic a úhradového systému, když pro tyto procesy již jsou data pacientů sbírána do jiných systémů, a vytváření další databáze dat pacientů - bez jejich souhlasu - je nadbytečné. Do § 70 zákona o zdravotních službách zasáhly novelizace jen okrajově, když do odstavce 3 bylo doplněno, že v čele Ústavu stojí ředitel a do odstavce 4 přibyly další dvě organizační složky státu předávající data do NRZP. Novelami nedotčena zůstala problematická ustanovení § 71 odst. 3 a 4 zákona o zdravotních službách, která stanoví rozsah osobních údajů poskytovaných do databáze Ústavu. Rovněž NRZP zůstává z hlediska kritizovaných aspektů beze změn, naopak novelizace provedená zákonem č. 111/2019 Sb. shromažďovaná data rozšířila o další, a to o číslo diplomu, o druh pracovního poměru a rozsah týdenní pracovní doby a o záznamy o zápisu do seznamu členů komory. Přístup k údajům získalo po novele navíc Ministerstvo práce a sociálních věcí a dále osoby, které do registru předávají data, a to v rozsahu těchto předávaných dat. Plíživě tedy jak rozsah databáze, tak i okruh osob, jimž je přístupná, dále rostou. Co do namítaného nesouladu pacientských registrů se základními právy taktéž novely nepřinesly žádnou změnu, naopak novela č. 111/2019 Sb. přidala mezi data poskytovaná Ústavu informace o úmrtí pacienta. Jinak je databáze nadále vedena bez podmínky souhlasu pacienta, a to jako neanonymizovaná, bez záruk ochrany před neoprávněným přístupem k datům a jejich zneužitím. Aktuální nadále zůstávají i výhrady vůči § 77a zákona o zdravotních službách; také v tomto případě byla zákonem č. 290/2017 Sb. rozšířena zpracovávaná data o údaje o pohlaví pojištěnců a o kód obceobce adresy místa pobytu pojištěnce. Nahrazení identifikačního čísla pojištěnce agendovým identifikátorem fyzické osoby (dále jen „AIFO“) je změnou „kosmetickou“. Novelami zůstalo nedotčeno i zmocňovací ustanovení § 78 zákona o zdravotních službách. Navrhovatelka proto „s ohledem na legislativní změnu“ petit „jen technicky“ doplnila tak, že navrhla zrušit též § 71a, 71b a 71c zákona o zdravotních službách. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 19. Soudce zpravodaj dle § 42 odst. 4 a § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním souduÚstavním soudu“) zaslal návrh Parlamentu jako účastníkovi řízení a vládě a Veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci. Současně vyžádal podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyjádření ministerstva, Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále též jen „Úřad“), Ústavu, České lékařské komory (dále též jen „ČLK“), Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále též jen „VZP“), zájmového sdružení právnických osob „Svaz zdravotních pojišťoven České republiky (ve zkratce ,SZP ČR´)“ (nyní spolek Svaz zdravotních pojišťoven ČR, z. s. - dále též „SZP“) a Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice (dále též jen „Kancelář WHO“). III./a Vyjádření komor Parlamentu 20. Poslanecká sněmovna ve vyjádření podepsaném jejím předsedou shrnula průběh zákonodárného procesu, v němž byl schválen návrh zákona o zdravotních službách, včetně přijatých pozměňovacích návrhů. Mezi ně patřily i pozměňovací návrhy výboru pro zdravotnictví, které mimo jiné upravovaly i § 70 a 73 až 78. Po zamítnutí návrhu zákona Senátem Poslanecká sněmovna setrvala na svém schváleném znění. 21. Dále Poslanecká sněmovna shrnula průběh zákonodárného procesu, v němž byl přijat zákon č. 147/2016 Sb., jímž byla do zákona o zdravotních službách znovu začleněna ustanovení § 76 a 77, včetně nového § 77a, a upravena ustanovení § 70 až 75 a 78. Nový § 77a byl do zákona vložen na základě pozměňovacího návrhu poslance Pavla Antonína (změnou byl též dotčen § 78 téhož zákona), předloženého v podrobné rozpravě ve druhém čtení, přičemž garanční výbor svým usnesením doporučil návrh zákona schválit, včetně tohoto pozměňovacího návrhu. Tak se také ve třetím čtení stalo. 22. Závěrem vyjádření Poslanecké sněmovny její předseda konstatoval, že s návrhy zákonů ústavně předepsaným postupem vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, zákony byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášeny. 23. Senát ve vyjádření podepsaném jeho předsedou nejprve stručně shrnul průběh legislativního procesu, v němž byl projednán návrh zákona o zdravotních službách. K napadeným ustanovením upravujícím NZIS Senát poukázal na své minulé vyjádření ve věci sp. zn. Pl. ÚS 1/12 a rekapituloval výtky vznesené proti nim v „diskusi pléna“, jejímž výsledkem bylo zamítnutí návrhu zákona. Poslanecká sněmovna jej nicméně znovu projednala a schválila. 24. Dále Senát popsal průběh zákonodárného procesu, v němž byl přijat zákon č. 147/2016 Sb. Při jeho plenárním projednávání v Senátu byla - vedle kladného hodnocení návrhu zákona především pro možnost kumulativně využívat data o zdravotním stavu pacientů a další příslušná data z oblasti zdravotnictví pro potřeby léčby pacientů a zjednodušení administrativní agendy lékařů a poskytovatelů zdravotních služeb - vyslovena též řada připomínek odmítajících návrh zákona v předložené podobě. Jejich podstatou byla kritika soustředění „dat o zdravotních problémech a zdravotních situacích všech občanů České republiky na jednom místě s tím, že ta data jsou vždy navázána ke konkrétnímu rodnému číslu, to znamená ke konkrétnímu jedinci“ a že nejsou zpracována v anonymizované podobě. Pochybnost byla vyslovena též ke správnosti vedení příslušných dat o subjektu údajů v NZIS bez souhlasu subjektu údajů. Po proběhlé rozpravě Senát návrh zákona schválil. III./b Vyjádření vlády 25. Dne 16. 11. 2016 obdržel Ústavní soudÚstavní soud v zákonem předepsané lhůtě vyrozumění vlády, podepsané ministrem bez portfeje (ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu), že na základě usnesení vlády z téhož dne č. 1017 vstupuje do řízení, navrhuje zamítnutí návrhu a zmocňuje ministra zdravotnictví k jejímu zastupování v řízení o něm. Uvedeným usnesením vláda schválila i své vyjádření k návrhu. 26. Na úvod vyjádření vláda konstatovala, že svou účast v řízení považuje za nutnou nejen z důvodu potřeby vyvracení tvrzení obsažených v návrhu, jež považuje za nedůvodná, ale chápe ji též jako příležitost k veřejné obhajobě vhodnosti a potřebnosti napadené právní úpravy, jakož i její racionality a ústavní konformity. 27. Podle názoru vlády navrhovatelkou navržené zrušení celé hlavy III v části šesté zákona o zdravotních službách (tj. § 70 až 78), jež obsahuje komplexní právní úpravu zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění - to vše prostřednictvím NZIS, respektive tzv. národních zdravotních registrů, Národního registru poskytovatelů, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb, by nutně vedlo k úplné likvidaci NZIS, a tím k faktické likvidaci jakéhokoli centrálně kontrolovaného sběru dat ve zdravotnictví. Vláda v této souvislosti připomíná, že předmětná ustanovení zákona o o zdravotních službách jsou „jedinou právní normou“ upravující kontrolovaný centrální sběr zdravotnických dat při současném zachování kybernetické bezpečnosti. Vláda je přesvědčena, že v případě derogace napadených ustanovení zákona o zdravotnických službách by nevyhnutelně nastal chaos ve sběru a zpracování dat pro zdravotnictví, neboť je zjevné, že na více (mnoha) místech by se kumulovala a interpretovala data - ovšem bez jakékoli právní regulace a centrální metodické podpory. Dalším logickým dopadem tohoto aktu by byla mimo jiné úplná inhibice hodnocení kvality a dostupnosti lékařské péče, nemožnost sledovat indikátory zdravotního stavu populace i faktická nemožnost hodnotit výkonnost zdravotnického systému v jednotlivých regionech. 28. Vláda má proto za to, že v případě vyhovění návrhu Ústavním soudemÚstavním soudem (včetně návrhu na odložení vykonatelnosti derogačního nálezu) by došlo k faktické nemožnosti centrálního sledování vývoje, kvality, bezpečnosti a dostupnosti zdravotní péče. V této souvislosti vláda připomíná, že vedle práva na informační sebeurčení má dle čl. 31 Listiny každý právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon. Zákon o zdravotních službách a zákon o veřejném zdravotním pojištění pak zajišťují právo na rovný přístup ke kontrolované a kvalitní zdravotní péči. Pouze existence a možnost zpracování komplexních dat umožní tato práva naplňovat a dlouhodobě zajišťovat. Napadená právní úprava sleduje jediný a zásadní cíl: zvýšit informační hodnotu NZIS využitím ve zdravotnictví již existujících dat - a to výhradně dat generovaných zdravotními službami hrazenými z veřejného zdravotního pojištění. 29. K navrhovatelkou nastolené otázce „nastavení“ NZIS vláda v prvé řadě považuje za nutné zdůraznit, že primárním smyslem existence NZIS není shromažďování a zpracovávání osobních dat pacientů, o čemž svědčí především skutečnost, že veškeré analýzy dat shromážděných v NZIS probíhají s plně anonymizovanými a agregovanými daty. Jeho smyslem je sledování parametrů péče; k dosažení tohoto dle názoru vlády zcela legitimního cíle je ovšem nutné, aby zpracovatel takových dat byl schopen danou péči přiřadit ke konkrétnímu pacientovi - ten však není pro účely analýzy shromážděných dat nijak ztotožněn (tj. není možné zjistit totožnost subjektu shromážděných údajů - dat). 30. Vláda též v této souvislosti připomíná, že způsob vzniku NZIS, jakož i jeho parametry byly koncipovány s maximálním respektem k ochraně osobních údajů a k pravidlům moderní kybernetické bezpečnosti. Veškeré parametry NZIS byly též konzultovány a řádně projednány nejen s odbornými společnostmi (sc. Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s. - pozn. Ústavního souduÚstavního soudu) a oborovými profesními komorami, ale staly se též předmětem široké a otevřené diskuse v rámci celého legislativního procesu. Metodika všech registrů v NZIS nadto vychází z doporučení a standardů mezinárodních organizací (např. EUROSTAT, OECD, WHO). 31. Jasné podmínky jsou určeny právní úpravou obsaženou v zákoně o zdravotních službách, účel jejich shromažďování a zpracovávání je výslovně stanoven a lhůta jejich uchovávání je stanovena zákonem jako doba nezbytná. Jejich zpracovávání je zcela přiměřené a přesné. Jelikož jde o data zpracovávaná bez souhlasu, je zde dána přednost v rámci hodnotové úvahy veřejnému zájmu, a dochází tak k omezení práva jednotlivce na informační sebeurčení proto, aby byla naplněna další jeho práva podle čl. 31 Listiny. 32. K argumentaci navrhovatelky vycházející z nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 vláda uvádí, že ji považuje za přinejmenším zavádějící, neboť se týkala NRZP, který byl koncipován jako veřejný. Uvedený nález proto dle názoru vlády v žádném případě nelze aplikovat ani na pacientské registry, ani na vedení NZIS, neboť jejich nyní napadená právní úprava zcela respektuje právo zdravotnických pracovníků na informační sebeurčení a nový NRZP je ustaven jako zcela neveřejný, referenční, agendový systém. Zákon o zdravotních službách též, na rozdíl od Ústavním soudemÚstavním soudem zrušené právní úpravy NRZP, jasně definuje práva přístupu k danému registru, respektive okruh oprávněných pracovníků, a to za explicitně stanovených podmínek. 33. Navrhovatelčino tvrzení, že obecně shromažďovaná agregovaná data v tzv. výkazech poskytovatelů zdravotní péče (státní statistická služba) jsou plně dostačující, je dle názoru vlády mylné. Tato hlášení totiž umožňují pouze hrubý epidemiologický pohled na systém a nadto zdaleka ne u všech významných onemocnění a zdravotních problémů. Tato data též neumožňuji exaktní hodnocení kvality a reprezentativní hodnocení efektivnosti prostředků vynakládaných na zdravotní péči. Kdyby centrální kontrola zdravotnického systému mohla pracovat pouze s těmito daty, znamenalo by to návrat do 70. let minulého století. Tento způsob shromažďování dat by též přinesl zcela nezvladatelnou administrativní zátěž pro zdravotnické profesionály. 34. Tvrzení, že data sbíraná za účelem řízení kvality nemocnic shromažďují jiné instituce prostřednictvím jiných zákonných nástrojů, je dle názoru vlády účelové, neboť je v hrubém rozporu se základním principem hodnocení kvality zdravotní péče, tzn. že musí jít o transparentní a objektivní systém, založený na objektivních (referenčních) datech. Data NZIS představují pravě takový systém, neboť kvalitu péče nemůže sám sobě zcela objektivně hodnotit např. zřizovatel. Potřebná je také možnost reprezentativního srovnávání péče na úrovni zřizovatele nebo oblasti s referenčním celostátním standardem - takové srovnání může nabídnout právě jenom komplexní systém typu NZIS. Takto význam NZIS vnímá i SÚKL a zdravotní pojišťovny. 35. NZIS v neposlední řadě umožňuje efektivní využití již existujících zdrojů dat k celostátnímu reprezentativnímu hodnocení zdravotní péče (aniž by tento fakt jakkoli měnil práva a povinnosti zdravotních pojišťoven) a umožňuje efektivní realizaci dohledové povinnosti ministerstva nad zdravotními pojišťovnami, a zprostředkovaně tak nad celým systémem veřejných zdravotních služeb. 36. K navrhovatelkou předkládané problematice ochrany osobních údajů v NZIS vláda uvádí, že smyslem shromažďování rodných čísel nebo čísel pojištěnců v registrech NZIS není identifikace konkrétního jedince - nadto pouze z jednoho takového údaje nelze kompletní ztotožnění dovodit. Celé české zdravotnictví s více než 29 000 poskytovateli zdravotních služeb využívá rodné číslo a číslo pojištěnce jako propojovací (linkovací) kód mezi různými záznamy o témže člověku při opakovaném hlášení v čase. To je i případ existujících zdravotních registrů, např. národní onkologický registr, založený v roce 1976, sbírá hlášení od tisíců zpravodajských jednotek, a to opakovaně v čase. Nebude-li přitom existovat nástroj umožňující opakovaná hlášení takového systému propojit na daného jedince, nebude možné hodnotit úspěšnost léčby, dostupnost následné nebo paliativní péče ani výsledky v podobě přežití pacientů. Nelze proto souhlasit s tvrzením, že např. exaktního hodnocení determinant zdraví české populace, kvantifikace účelově vynakládaných prostředků na léčbu konkrétních chorob ve vazbě na dosahované výsledky apod. lze dosáhnout jinými prostředky. Schopnost zdravotnických registrů a NZIS jako celku propojovat záznamy v čase je zcela zásadní podmínkou hodnocení léčby. 37. NZIS při sběru a zpracování dat ani při analytických procedurách nevyužívá a nepotřebuje komplexní ztotožnění jedince. Proto také nejsou v žádném registru tvořícím NZIS současně sbírány komplexní osobní údaje umožňující ztotožnění – tedy např. triáda jméno, datum narození a rodné číslo. Rodné číslo a číslo pojištěnce slouží jedině k propojení mezi jednotlivými záznamy. Při vlastním zpracování dat v NZIS v žádném případě již identifikace konkrétní osoby není třeba a také není používána; veškeré výstupy NZIS jsou agregované a neumožňují přímou ani nepřímou identifikaci konkrétní osoby. Předávání dat poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám je pak jednou ze základních funkcionalit NZIS. Takto jsou realizovány procesy umožňující poskytovatelům srovnávat výsledky a kvalitu vlastní péče s celkem, tedy s agregovanými daty národními či regionálními. Obdobně synchronizace a předávání dat z Národního registru poskytovatelů umožňuje zdravotním pojišťovnám efektivní sledování sítě poskytovatelů. 38. K ustanovením § 71 odst. 3 a 4 zákona o zdravotních službách upravujícím rozsah shromažďovaných údajů pak vláda doplňuje, že jde o dílčí záznamy konkrétních registrů, nikoli o plošné sběry dat. To je patrné i z oficiálně publikovaných metodik k registrům NZIS. Záznam o místu narození a o státním občanství je součástí vybraných resortních statistik; místo trvalého pobytu je uvedeno jako povinná část statistiky o zemřelých; informace o rodičích či o partnerech jsou mezinárodně sbíranou entitou ve statistikách o vrozených vývojových vadách; informace o omezení způsobilosti (svéprávnosti) jsou součástí registru sledujícího užívání drog a návykových látek. Ve všech případech jde o velmi vážné agendy, ve kterých ministerstvo sleduje údaje fakticky nepostradatelné pro řadu navazujících agend jeho či dalších státních institucí a také pro potřeby mezinárodní spolupráce. Nelze tedy v žádném případě hovořit o plošném sledování výše uvedených parametrů ve všech registrech tvořících NZIS. 39. K namítané absenci možnosti subjektu shromažďování a zpracování osobních údajů požádat o výmaz dat vláda uvádí, že umožnění nahodilého výmazu dat by bylo v rozporu se základními principy statistického sledování zdravotního stavu obyvatel, kvality péče i její ekonomické efektivnosti. Výsledkem by byl chaotický a zcela nereprezentativní zdroj dat. Ze zkreslených dat by pak vznikly pouze zkreslené závěry, což by nutně vedlo k chybám v řízení péče, v hodnocení její dostupnosti či kvality. Jde tedy o požadavek, který by znemožnil exaktní hodnocení kvality péče a v konečném důsledku by pacienty poškodil. Nepřípustnost výmazu údajů na žádost a s tím spojené omezení práva na informační sebeurčení stanovené Listinou jsou proto dle vlády legitimní. 40. Ke znovuzavedení NRZP vláda uvádí, že uvedený registr je základním a řídícím registrem jakéhokoli funkčního systému „eHealth“ (v této souvislosti vláda připomíná, že v důsledku neexistence dlouhodobých řad referenčních dat o pracovnících neexistují přesné údaje o distribuci kapacit v systému poskytovatelů zdravotní péče). V případě (opětovného) zrušení NRZP budou databáze shromažďující shodná data patrně vznikat dílčím způsobem na různých úřadech a institucích, což jen zvýší rizika jejich zneužití. 41. Napadená právní úprava NRZP podle vlády plně respektuje nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, neboť koncipuje tento registr jako referenční a agendový systém, který je neveřejný. Účel zřízení registru se též oproti předchozí, Ústavním soudemÚstavním soudem zrušené, právní úpravě zásadně posunul - a to do oblasti řízení „eHealth“, kde takový systém nemůže nahradit žádný jiný systém ani registry profesních komor. Vláda je proto přesvědčena, že shromažďování dat v NRZP nelze označit jako nadbytečné. 42. K problematice pacientských registrů vláda uvádí, že právě zdravotnické registry tvoří páteřní část NZIS a jako takové jsou pro řadu segmentů medicíny nepostradatelné. Např. navrhovatelkou zmiňovaný Národní registr hospitalizovaných je jediným zdrojem dat umožňujícím hodnotit vývoj, zátěž, dostupnost a kvalitu lůžkové péče. Důvodem vzniku tohoto registru však v žádném případě není měnit dohled nad úhradami či modifikovat postavení a roli zdravotních pojišťoven. Důvodem jeho existence je potřeba využít již existující a pravidelně sbíraná data o péči placené z veřejného zdravotního pojištění ke komplexním analýzám zdravotního stavu obyvatel, nemocnosti a jejích rizik, dostupnosti péče a její kvality a také k analýzám slabých míst sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Kdyby byl předmětný registr zrušen, dílčí nemocniční informační systémy ve více než 350 nemocnicích jej nemohou nahradit. Samy nemocnice by zároveň přišly o možnost srovnávat svoje výsledky s celkem. 43. K námitce neurčitosti vymezení okruhu osob oprávněných přistupovat k údajům vedeným ve zdravotnických registrech vláda uvádí, že okruh oprávněných osob (tzv. oprávněných pracovníků) je zcela jednoznačně stanoven zákonem (§ 73 odst. 2 zákona o zdravotních službách) a neponechává jej prováděcímu právnímu předpisu, jak uvádí navrhovatelka. Prováděcí vyhláška pak, ve smyslu § 78 zákona o zdravotních službách, stanoví mimo jiné pouze náležitosti žádosti o oprávnění přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění. 44. K § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. vláda uvedla, že jím upravený sběr dat je založen na dobrovolnosti a je zakotven smluvně. K tvrzení navrhovatelky o zasahování Ústavu do volné soutěže poskytovatelů vláda konstatuje, že Ústav není správním orgánem, ale je organizační složkou státu, jejímž zřizovatelem je ministerstvo. Jakékoliv rozhodnutí Ústavu je proto přezkoumatelné na základě stížnosti podané ministerstvu, jehož rozhodnutí o stížnosti lze přezkoumat ve správním soudnictví. III./c Postoj Ministerstva zdravotnictví 45. Jakkoli Ústavní soudÚstavní soud obdržel vyjádření vlády zastoupené ministrem zdravotnictví, považoval za potřebné, aby i ministerstvo poskytlo své vyjádření k návrhu na zahájení řízení, zejména pak aby sdělilo, za jakým účelem jsou z pohledu ministerstva předávány osobní údaje uvedené v § 70 odst. 2, § 71 odst. 1 až 5, 7 a 9, § 74 odst. 1 a 2, § 76 odst. 1 a § 77a odst. 3 zákona o zdravotních službách do NZIS, a to jednotlivě u každého z těchto údajů. Ministerstvo však své vyjádření ani po opakované výzvě neposkytlo. III./d Sdělení Veřejné ochránkyně práv 46. Veřejná ochránkyně práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že se rozhodla nevyužít svého práva vstoupit řízení. III./e Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů 47. Úřad úvodem uvádí, že nemá námitky vůči samotnému zavedení a existenci systému zdravotních registrů, které využívají současné možnosti technologického rozvoje pro zdraví a dobro člověka v nejširším smyslu. Smyslem zavedení zdravotních registrů by nepochybně mělo být zlepšování podmínek pro poskytování zdravotní péče prostřednictvím např. optimalizace zdravotních systémů a efektivní alokace finančních prostředků vybíraných v systému zdravotního pojištění. Právě oblast zdravotnictví má mimořádně velký potenciál pro využití nových možností, které přinášejí informační technologie. Úřad ovšem požaduje, aby využívání nových technologií a dat ve zdravotnictví bylo provázáno s ochranou osobních údajů a soukromí a s požadavky na ochranu dat. Vychází přitom z toho, že rychlé tempo technologických změn a globalizace od základů změnily rozsah a způsob sběru, používání a přístupu k datům. Je skutečností, že dochází k exponenciálnímu narůstání objemu shromážděných dat. Ve společnosti mají tyto informace široké použití, využívají se např. pro účely různých druhů analýz. Analýzy datových souborů mají typicky využití v oblasti zdraví či zdravotní politiky, lze je využít k boji s nemocemi. Zpracování dat má velký význam pro společnost jako celek, dokonce se ví, že řadu problémů v oblasti zdraví a zdravotnictví bude možno v budoucnu řešit pouze tímto způsobem. Uvedené trendy lze charakterizovat tak, že v současné době dochází ke komplexnímu propojování digitálního a fyzického světa. To ovšem může přinášet i četná rizika. Neobsahují-li velké objemy shromážděných dat osobní informace, nepředstavují žádná rizika pro ochranu osobních údajů. Ovšem většina v současnosti generovaných dat zahrnuje osobní údaje a rozsáhlé datové soubory zvyšují rizika pro lidské soukromí a ochranu osobních údajů. Hodnota informací přitom nespočívá pouze v jejich prvotním účelu, ale v jejich druhotném použití, tedy zpracování pro jiné účely, než k jakým byly původně shromážděny. Při shromažďování velkého objemu dat může dojít k hrozbám pro osobní údaje a soukromí, ale i k opomenutí etických otázek, lidské důstojnosti a individuality. 48. Data velkého rozsahu jsou rovněž zmíněna jako možné riziko v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) - (dále jen „nařízení“). Nařízení nekoncipuje právo na ochranu osobních údajů jako absolutní, nýbrž uvádí, že musí být posuzováno v souvislosti se svou funkcí ve společnosti a v souladu se zásadou proporcionality musí být v rovnováze s dalšími základními právy (viz jeho preambuli). 49. Vzhledem k tomu, že nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 odkazuje na principy, na kterých je založena Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (č. 115/2001 Sb. m s.) a nyní již neplatná směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen „směrnice“), jsou pro posouzení návrhu relevantní změny právního rámce, jak je s platností od 25. 5. 2018 vymezen nařízením. 50. Pokud jde o zdravotní registry, obecně je z pohledu ochrany soukromí zásadní především skutečnost, že jsou založeny na shromažďování a využívání velkého množství zdravotních údajů. Tyto údaje jsou považovány za citlivé a fyzické osoby je mnohdy považují za citlivější než ostatní údaje. Řada komerčních i jiných subjektů totiž využívá nebo má zájem využívat tzv. profilování, tedy rozlišování, které může být založeno i na využívání zdravotních údajů. To se může projevit v řadě situací, např. při sjednávání bankovního úvěru, poskytnutí hypotéky či hledání zaměstnání, nebo jedinec může být vystaven společenské stigmatizaci ve spojení s duševními chorobami. Právě úniky citlivých dat ve zdravotnictví jsou jedním z největších problémů bezpečnosti dat. Zdravotní údaje mají totiž mimořádně velkou hodnotu, a to i tržní. Množí se také druhy útoků zacílených na zdravotní údaje, např. útoky mající za cíl zašifrovat a znepřístupnit data pacientů nebo případy, kdy si útočník z dostupných rozhraní (monitory, tablety apod.) vlastním zařízením (nejčastěji mobilním telefonem) vyfotí zobrazené informace. V České republice nejsou k dispozici publikované statistické údaje o úniku citlivých dat ve zdravotnictví a teprve po účinnosti nařízení vznikla povinnost je hlásit. 51. Úřad dále poukázal na definici zdravotních údajů, jež je obsažena v čl. 4 odst. 15 nařízení a podrobně rozvedena v jeho preambuli, a na to, že nařízení řadí údaje o zdravotním stavu mezi zvláštní kategorie osobních údajů, pro jejichž zpracování stanoví čl. 9 nařízení přísnější pravidla, než je tomu u zpracování běžných osobních údajů podle dle jeho čl. 6. Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů je zakázáno, není-li stanovena výjimka podle čl. 9 odst. 2 nařízení. Výjimky z tohoto zákazu jsou však užší a specifičtější než důvody pro zpracování běžných kategorií osobních údajů uvedené v čl. 6 nařízení. Správce proto musí pečlivě zvážit, zda mu svědčí některý z deseti zde uvedených důvodů. V případě veřejného zájmu je přitom použito adjektivum „významný veřejný zájem“, které zjevně zvyšuje požadavky stanovené pro zpracování. 52. Napadená právní úprava NZIS podle Úřadu vytváří velkorysý a zcela otevřený rámec pro činnost zdravotních registrů, které mohou vznikat podle aktuálních potřeb. Zákon o zdravotních službách předpokládá pro účely zdravotních registrů shromažďování snad všech existujících osobních údajů, které jsou poskytovány Ministerstvem vnitra, Policií České republiky a Českým statistickým úřadem ze základních registrů a dalších informačních systémů veřejné správy. 53. V kontextu argumentace obsažené v návrhu je podle Úřadu důležité, že práva subjektu údajů ve vztahu k celému NZIS nemohou vycházet ze souhlasu subjektu údajů, ačkoli institut souhlasu u zpracování osobních údajů je primárním naplněním práva na informační sebeurčení. Plnění úkolů při ochraně veřejného zdraví a poskytování lékařské péče vyžaduje pevný a spolehlivý právní základ, který umožní rovný přístup všech, komu mají být péče a určité služby poskytovány, a to při současném respektování aktuální situace a budoucích potřeb každého jednotlivce i poskytovatelů péče. Souhlas subjektu údajů svou odvolatelností však těmto požadavkům nevyhovuje. Za takové situace musí být proto k dispozici veškeré dostupné záruky. 54. Ochraně osobních údajů a právům subjektů údajů není v hlavě třetí části šesté zákona o zdravotních službách vůbec věnována pozornost, respektive byla v kontextu zdravotních registrů opomenuta. Právní úprava je v tomto směru nevyvážená a jednostranná, a navazuje tak, jak se v návrhu konstatuje, na předchozí právní úpravu podle zákona o péči o zdraví lidu. Principy a pravidla ochrany osobních údajů tudíž nebyly dostatečně promítnuty ani do právní úpravy zdravotních registrů, ani NRZP, u něhož ke změně došlo jen v tom, že registr byl změněn na neveřejný. Nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 nebyla v mezidobí věnována pozornost a zdravotní registry nebyly uvedeny do souladu s jeho požadavky. Z účelu zdravotních registrů, tak jak je zákon o zdravotních službách vyjmenovává v § 70 odst. 1 a § 73, je přitom zřejmé, že na plnění některých účelů by byly postačující pouze údaje anonymizované. Jinými slovy, uvedená hlava zákona požaduje, aby do zdravotních registrů byly předávány citlivé osobní údaje, které jsou uchovávány po dlouhou dobu, aniž bylo např. v důvodové zprávě vyloženo, proč a v jakém rozsahu každý ze sledovaných účelů požaduje zpracování citlivých osobních údajů a proč nepostačuje práce např. s údaji agregovanými. Účelů, které mají plnit zdravotní registry, by bylo možno dosáhnout tak, že by zdravotnická zařízení předávala NZIS již anonymizované údaje. Takové údaje by se nemohly stát předmětem úniku. 55. Závěrem svého vyjádření Úřad uvádí, že zvýšilo-li nařízení v mezidobí od přijetí nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 standard ochrany osobních údajů oproti směrnici, vzrostly i požadavky na ochranu osobních údajů a soukromí, které představují základní práva chráněná ústavním pořádkem. Potom platí, že napadená právní úprava neobstojí tím spíše, když není dostatečným právním základem pro vedení zdravotních registrů a neexistují v ní dostatečné záruky k ochraně uvedených práv dotčených osob. III./f Vyjádření Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky 56. Ústav předně uvádí, že kompletní zrušení úpravy obsažené v § 70 až 78 zákona o zdravotních službách by vedlo k úplné likvidaci NZIS, a tedy k likvidaci jediného centrálně kontrolovaného sběru dat ve zdravotnictví. Většina funkčních a vysoce potřebných zdravotních registrů existuje celá desetiletí, řada z nich byla upravena nebo nově iniciována novelou zákona o zdravotních službách z roku 2016. Vždy jde o registry, které vede jako významné informační systémy většina států Evropské unie (např. onkologický, kardiochirurgický) a jejichž data se mezi členskými státy srovnávají. Tvrzení, že moderní sledování lékařské péče je reliktem totalitního režimu, nemůže ve světle objektivních mezinárodních srovnání obstát. Naopak moderní medicína a její hodnocení se musí opírat o velmi robustní národní data. Metodika všech registrů v NZIS přitom vychází z průběžně vydávaných mezinárodních doporučení. 57. Způsob vzniku registrů byl podle Ústavu řádně projednáván odbornými společnostmi i s profesními komorami a byl podroben širokému a otevřenému připomínkovému řízení. Výsledkem bylo předložení novely zákona o zdravotních službách (vyhlášené jako zákon č. 147/2016 Sb.) Legislativní radě vlády bez rozporu, a to s maximálním respektem k ochraně osobních údajů a k pravidlům kybernetické bezpečnosti. Novela přitom sleduje jediný zásadní cíl: zvýšit informační hodnotu NZIS využitím v českém zdravotnictví již existujících dat, a to dat výhradně generovaných zdravotními službami hrazenými z veřejného zdravotního pojištění. Využitím těchto dat se přitom nijak neomezuje podnikání ani hospodářská činnost jakéhokoli subjektu. 58. Smyslem NZIS není sledování pacientů, neboť veškeré analýzy probíhají nad plně anonymizovanými a agregovanými daty. Jeho smyslem je sledování parametrů péče - k tomu je ovšem nutné danou péči přiřadit k pacientovi, který ale není nijak ztotožněn. Vzhledem k tomu, že jde o data zpracovávaná bez jeho souhlasu, je zde dána přednost v rámci hodnotové úvahy veřejnému zájmu, a dochází tak k omezení práva jednotlivce na informační sebeurčení, aby byla naplněna jeho práva podle čl. 31 Listiny. Ochrana základních práv je zajištěna plně v souladu s platnými právními předpisy. Za celou dobu existence NZIS nebyl zaznamenán jediný incident zneužití v něm shromážděných dat. 59. K navrhovatelkou odkazovanému nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 Ústav uvádí, že se týkal NRZP, který byl koncipován jako veřejný. Nedopadá tedy ani na pacientské registry, ani na NZIS, jež jsou vedeny za zcela odlišných podmínek. Vyslyšen tak byl apel Ústavního souduÚstavního soudu, aby byl přísněji „nastaven“ účel registrů tvořících NZIS a okruh oprávněných osob majících přístup do registru. Zákonem č. 147/2016 Sb. byl nový NRZP ustaven jako zcela neveřejný, referenční, agendový systém, budovaný na principech „eGovernmentu“, a zákon výslovně a jasně stanovil práva a podmínky přístupu k danému registru, respektive okruh k tomu oprávněných pracovníků (§ 70 a 73). NRZP je základním řídícím registrem jakéhokoli funkčního systému „eHealth“. Kdyby stát takový registr nevybudoval, budou tyto databáze vznikat dílčím způsobem na různých úřadech a institucích, což riziko práce s daty podstatně zvýší. NRZP nemůže být nahrazen žádným jiným systémem ani registry profesních komor a nejde u něj o data nadbytečná k dílčím systémům různých institucí. 60. Mylné je tvrzení, že jsou dostačující obecně sbíraná agregovaná data v tzv. výkazech poskytovatelů zdravotních služeb (státní statistická služba). Tato hlášení totiž umožňují pouze hrubý epidemiologický pohled na systém a nadto zdaleka ne u všech významných onemocnění a zdravotních problémů. Tato data tedy neumožňují exaktní hodnocení kvality a efektivnosti vynakládání prostředků na zdravotní péči. 61. Zákon č. 147/2016 Sb. nezavedl „masu“ nových registrů pro jejich vzájemná propojování. Místo toho je zde inovací Národní registr hrazených zdravotních služeb, který pouze využívá pro zpracování data již předtím sbíraná bez souhlasu pacienta zdravotními pojišťovnami. Tvrzení navrhovatelky, že ke sběru dat pacientů za účelem řízení kvality nemocnic jsou určeny jiné zákonné nástroje a instituce, Ústav odmítá s tím, že základním principem hodnocení kvality zdravotní péče je, že musí jít o transparentní systém založený na objektivních (referenčních) datech. Právě takový systém představuje NZIS, neboť kvalitu péče nemůže hodnotit sám zřizovatel. Uvedená novela zákona o zdravotních službách přitom byla zpracována pro naplnění dohledové povinnosti ministerstva nad zdravotními pojišťovnami, a zprostředkovaně tak nad celým systémem veřejných zdravotních služeb. Důvodem existence tohoto registru je tedy využít již existující a pravidelně sbíraná data o péči placené z veřejného zdravotního pojištění ke komplexním analýzám zdravotního stavu obyvatel, nemocnosti a jejích rizicích, dostupnosti péče a její kvalitě a k analýzám slabých míst sítě poskytovatelů zdravotních služeb. 62. K ustanovením § 71 odst. 3 a 4 zákona o zdravotních službách Ústav uvádí, že jde o dílčí záznamy konkrétních registrů, nikoli o plošné sběry dat, což je patrné i z oficiálně publikovaných metodik k registrům NZIS. Nejde o plošné sledování všech parametrů ve všech registrech, což by jistě bylo problematické. K § 71 odst. 10 („údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu“) pak Ústav uvádí, že jde o zákonem přesně specifikovaný okruh údajů, a to údaje z registrů dle § 71 odst. 1 písm. a) a d) a od Českého statistického úřadu. 63. K chybějící možnosti subjektu údajů požádat o výmaz dat z registru Ústav uvádí, že jde o požadavek, který by znemožnil exaktní hodnocení kvality péče a v konečném důsledku by pacienty poškodil. V té souvislosti klade otázku, jaký by mělo smysl sledovat např. objem a kvalitu péče o matku a novorozené dítě, kdyby subjekty údajů nechávaly zcela náhodně databázi promazat, a odpovídá, že výsledkem by byl chaotický a nereprezentativní zdroj dat. Obdobně Národní registr hospitalizovaných je jediným zdrojem dat umožňujícím hodnotit vývoj, zátěž, dostupnost a kvalitu lůžkové péče. Kdyby byl anulován, dílčí nemocniční informační systémy ve stovkách nemocnic jej nemohou nahradit a nemocnice by přišly o možnost srovnávat své výsledky s celkem. 64. K § 78 zákona o zdravotních službách Ústav poukazuje na to, že okruh oprávněných pracovníků je jednoznačně stanoven v § 73 odst. 2 téhož zákona. Prováděcí vyhláška pak stanoví pouze náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění. 65. K § 41a odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění Ústav uvádí, že tento sběr dat je dobrovolný, je zakotven smluvně a není součástí NZIS. Referenční síť poskytovatelů (nemocnic) je zveřejněna ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 8/2016 a bude každoročně aktualizována. Pravidla jsou navrhována formou metodiky a veškeré metodické dokumenty v rámci DRG jsou veřejně dostupné a podléhají oponentuře a korekcím. Předmětem zákonné úpravy není definice podrobné metodiky, pouze zakotvení povinnosti Ústavu předávat ministerstvu v definovaných lhůtách „aktuální údaje a metodiky“. Ústav pouze provádí analytická hodnocení a vypracovává metodiku k oceňování hospitalizačního případu, její aplikace do praxe však není v jeho působnosti (definice stávajících procesů je pod gescí ministerstva). Je zpracována souslednost kroků v právních aspektech souvisejících se změnami/optimalizací systému DRG. K tomu Ústav poukazuje na sdělení Českého statistického úřadu č. 313/2016 Sb., o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) [poslední sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů (IR-DRG) bylo vyhlášeno s účinností od 1. 1. 2019 pod č. 218/2018 Sb. - pozn. Ústavního souduÚstavního soudu]. 66. V závěru svého vyjádření Ústav doporučuje návrh zamítnout. 67. Výzvou Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 6. 10. 2020 byl Ústav dále požádán o vyjádření, respektive zodpovězení následujících otázek. V prvé řadě jej Ústavní soudÚstavní soud vyzval, aby ke každému konkrétnímu účelu NZIS (§ 70 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona o zdravotních službách) uvedl konkrétní rozsah jednotlivých údajů, jejichž shromažďování je nezbytné k jejich naplnění, jakož i to, zda je k jejich naplnění nutná identifikace pacientů. Vyjádřit se měl pak zejména k údajům o omezení svéprávnosti, rodinném stavu, datu jeho změny a místu uzavření manželství nebo registrovaného partnerství, jménu, příjmení a rodném čísle manžela či registrovaného partnera [viz § 71 odst. 3 písm. m) nebo odst. 4 písm. n) zákona o zdravotních službách], jménu, příjmení a státním občanství dítěte, osvojenci, osvojiteli, správním vyhoštění, rodných číslech matky a otce a datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení. Zadruhé měl Ústav zodpovědět, nakolik je upraveno technické zabezpečení uchovávání údajů a nakolik je možno sledovat nebo zaznamenat, které osoby, kdy a proč do NZIS skutečně nahlížejí. Zatřetí se měl vyjádřit k tomu, zda napadená právní úprava obsahuje záruky před neoprávněným přístupem k údajům a před jejich případným zneužitím, popř. opatření k nápravě. 68. Úvodem Ústav odkázal na své dřívější vyjádření a zopakoval, že napadená právní úprava je podle něj slučitelná s ústavním pořádkem. K účelu NZIS (§ 70 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona o zdravotních službách) uvedl, že „všechny konkrétní údaje vedené ve zdravotnických registrech slouží k plnění ustanovení, stanovených v citovaných ustanoveních“. Zákonem vymezené osobní údaje pak systém „nutně potřebuje k tomu, aby dokázal správně přiřadit konkrétního poskytovatele zdravotních služeb, konkrétní úhradu za tyto služby, konkrétní obsah poskytovaných služeb ke konkrétnímu výsledku, jako je např. výskyt nežádoucích událostí, komplikací, dosaženého přežití pacienta apod.“. Jinak než neanonymizovaným sběrem dat podle něj nelze zákonem stanoveného účelu dosáhnout. Identifikace pacienta, a to i jako pojištěnce, je potřebná a důležitá pro všechny systémy v rámci NZIS. 69. Ústav dále uvedl, že právním základem pro zpracování osobních údajů v NZIS je čl. 9 odst. 2 písm. h) až j) nařízení. Jako správce osobních údajů byl Ústav několikrát prověřen Úřadem pro ochranu osobních údajů, přičemž poslední kontrola byla ukončena dne 6. 3. 2018. Ve svém vyjádření Ústav shrnul závěry z kontrolního protokolu. Zejména zdůraznil, že má uzavřeny smlouvy podle § 6 zákona o ochraně osobních údajů, které obsahují záruky o dostatečném technicko-organizačním zabezpečení osobních údajů. Ústav dále přijal taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, respektive jejich zneužití. Stejně tak Ústav zpracoval a dokumentuje přijatá a provedená technicko-organizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů, a to v souladu s § 13 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů. V oblasti automatizovaného zpracování osobních údajů Ústav zajišťuje, aby systémy pro automatizovaná zpracování osobních údajů používaly pouze oprávněné osoby [§ 13 odst. 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů]. Ústav rovněž v souladu s § 13 odst. 4 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů pořizuje elektronické záznamy, umožňující určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány. Zaznamenán je veškerý přístup k osobním údajům. 70. Samotná provozní bezpečnost NZIS je zajištěna systémem opatření vycházejících z ISO 27001 a vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), jakož i „sadou technických nástrojů pro sledování a vyhodnocování provozu, správy logů, propracovaným systémem Business continuity a dalšími nástroji a opatřeními“. Ústav dále odkazuje na provozní metodiky NZIS, které podle něj plně odpovídají právním předpisům, jakož i standardům ISO/IEC 27001:2013 a ISO 10001:2007. III./g Vyjádření České lékařské komory 71. Úvodem svého vyjádření ČLK uvedla, že se necítí kompetentní posuzovat z právního hlediska otázku, která je předmětem řízení u Ústavního souduÚstavního soudu, pokud jde o test proporcionality mezi ochranou osobních údajů na straně jedné a veřejným zájmem na informacích o stavu obyvatelstva na straně druhé. 72. ČLK ovšem zastává stanovisko, že informace poskytované podle napadených ustanovení zákona o zdravotních službách jsou obecně potřebné pro rozhodování státu o opatřeních v rámci zdravotní péče o obyvatelstvo. Předmětné informace mohou být dobrým podkladem pro znalost demografických podmínek z hlediska výskytu jednotlivých závažných chorob a poskytování zdravotních služeb v jednotlivých krajích a z tohoto pohledu se ČLK domnívá, že existuje veřejný zájem na jejich poskytování. 73. Úplné zrušení všech napadených ustanovení zákona o zdravotních službách nepovažuje ČLK za vhodné, žádoucí ani nezbytné z hlediska případné ochrany osobních údajů občanů. I kdyby totiž Ústavní soudÚstavní soud poskytl zákonodárci určitou lhůtu a odložil vykonatelnost nálezu na dobu přiměřenou pro přijetí nové právní úpravy, mohla by i v takovém případě, zejména v posledním roce před parlamentními volbami, nastat situace, kdy zákonodárce novou právní úpravu již nestihne přijmout a dojde k tomu, že uvedená ustanovení zákona, která nepochybně mají svůj účel z hlediska řízení péče o zdraví obyvatelstva, nebudou ničím nahrazena, a veškerý informační systém českého zdravotnictví tím na určitou dobu zanikne. 74. Pokud jde o registr jednotlivých chorob, hospitalizacíhospitalizací apod., ČLK se domnívá, že mnohem podrobnější přehled o jednotlivých občanech - pojištěncích a jejich zdravotním stavu mají zdravotní pojišťovny, jejichž zaměstnanci mají sice stanovenu povinnost mlčenlivosti, nejsou však úředními osobami ani státními zaměstnanci. ČLK má za to, že mají-li příslušné informace v mnohem větším rozsahu zaměstnanci (i soukromých) zdravotních pojišťoven, nemůže jít o ohrožení ochrany osobních údajů, budou-li s citlivými osobními údaji sdělovanými v rámci NZIS disponovat pouze k tomu určení státní zaměstnanci zavázaní povinnou mlčenlivostí pod trestní sankcí. 75. Národní registr poskytovatelů je podle názoru ČLK rovněž potřebný, neboť každý, kdo má oprávnění k poskytování zdravotních služeb, by měl být státem evidován, podobně jako jsou živnostníci evidováni v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku. 76. Otázkou podle ČLK je, zda je nutno vést registr všech zdravotnických pracovníků, včetně všech osobních údajů, které mají být v tomto registru podle zákona vedeny, zvláště za situace, kdy registry lékařů, zubních lékařů a farmaceutů vede profesní komora zřízená zákonem, a jde tedy o částečně duplicitní registr. Na zvážení je i rozsah údajů, které jsou o jednotlivých zdravotnických pracovnících v tomto registru vedeny. ČLK tím však netvrdí, že by existence NRZP byla v rozporu s ústavním pořádkem. 77. Závěrem ČLK vyjádřila přesvědčení, že kromě registru zdravotnických pracovníků všechny ostatní registry mohou přispět k lepší ochraně zdraví a kvalitnějšímu rozhodování o přijetí zákonů a dalších opatření ve zdravotnictví, neboť bez těchto informací by rozhodování o opatřeních ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva bylo mnohem obtíženější. Veřejný zájem na existenci těchto registrů nepochybně existuje. III./h Vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky 78. VZP ve vyjádření zaslaném jejím ředitelem uvádí, že NZIS byl určen i k tomu (což je zdůrazněno novou úpravu Národního registru hrazených zdravotních služeb), aby byla plošně sbírána neanonymizovaná data o osobách čerpajících zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění a o těchto zdravotních službách. Dle VZP je nezbytné respektovat ústavněprávní požadavek, že pouhým zákonem stanovený rámec pro zpracování osobních údajů nestačí, ale že zpracování těchto údajů musí být nezbytné, důvodné, účelné, logické a obhajitelné pro sledované cíle. K tomu VZP konstatuje, že NZIS a informace, které jsou jeho prostřednictvím vyhodnotitelné a využitelné, jsou jednoznačně přínosem pro kvalitu zdravotní péče. Umožňují lépe vyhodnotit dostupnost i bezpečnost zdravotní péče, včetně sledování její kvality. Na základě těchto dat bude při jejich správném využití možno zavést spolehlivý systém kontroly a optimalizace léčebné péče pro různé sociální a demografické skupiny a provést žádoucí optimalizaci sítě poskytovatelů zdravotní péče. NZIS tak představuje transparentní nástroj ke zjišťování veřejného zájmu vymezeného v § 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. Pro VZP jsou tyto aspekty NZIS natolik důležité a veřejný zájem natolik silný, že by měl Ústavní soudÚstavní soud potvrdit soulad napadených ustanovení s ústavním pořádkem. 79. Podle VZP je nová úprava NZIS racionální a odůvodněná ve vztahu ke sledovaným cílům, jež jsou vymezeny sice obecně, ale přesto jednoznačně v zákoně o zdravotních službách. VZP se proto nemůže ztotožnit s názorem, že účel NZIS a samotných registrů je vágní či všezahrnující. Uvedený zákon přitom kromě účelu NZIS rovněž podrobně popisuje, o kom a kdy se údaje anonymizují nebo kdo má k údajům, které nejsou určeny ke zveřejnění, přístup. Jiný než v něm stanovený způsob zacházení s nimi není možný. 80. Zrušení napadené úpravy by mělo podle VZP nenapravitelné důsledky. Při zrušení NZIS by totiž došlo ke ztrátě zdravotnické statistiky resortu zdravotnictví o zdravotním stavu obyvatelstva a stejně tak by se to dotklo i státní statistické služby. Tyto údaje jsou sbírány již mnoho let a je jich úspěšně využíváno nejen v systému zdravotnictví v České republice, ale i při srovnání s ostatními zeměmi EU a světa. Informace z registrů totiž slouží k dlouhodobému sledování a analýze výskytu sledovaných onemocnění a léčebných metod v České republice, přičemž zjištěná data jsou zpracovávána v epidemiologických studiích a slouží zdravotnickému výzkumu. Dle informací VZP je NZIS také registrován jako tzv. agendový resortní registr ve vztahu k základním registrům podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a v důsledku jeho zrušení by byla narušena funkce těchto registrů jako jednoho z nástrojů snížení administrativní zátěže a odbřemenění veřejné správy. Znemožnilo by se i plnění mezinárodních závazků vůči mezinárodním organizacím. 81. Nová úprava NZIS vznikla především z potřeby naplnění veřejného zájmu, a protože stát shledal, že dosavadní úprava není dostatečná. Nejzásadnější změnou je zřízení Národního registru hrazených zdravotních služeb, který zpracovává data již předtím sbíraná zdravotními pojišťovnami bez souhlasu pojištěnce. Tento registr je koncipován i jako nástroj ministerstva pro naplnění jeho dohledové povinnosti. Nadto má ministerstvo povinnost definovat podle zákona o veřejném zdravotním pojištění i veřejný zájem na stabilitě systému veřejného zdravotního pojištění, čehož bez tohoto nástroje nelze objektivně dosáhnout, pročež předchozí právní stav nebyl ani z pohledu zdravotních pojišťoven vyhovující, natož pak transparentní. Ministerstvo tak bude mít prostřednictvím údajů v tomto registru nezkreslený pohled na hodnocení zdravotní péče. 82. K tvrzení navrhovatelky o nadbytečnosti získávání některých údajů, např. rodného čísla, VZP uvádí, že NZIS nepočítá s využitím tohoto údaje nad rámec nezbytně nutný. Rodné číslo zde nemá sloužit k identifikaci jednotlivého pojištěnce – pacienta, ale ke „svázání“ údajů o poskytnuté péči, jakož i sociodemografických údajů, které se k němu váží. Rodné číslo je jediným údajem, který toto pojítko tvoří v místě i čase - je tedy jedinou konstantou, která takové „svázání“ umožňuje. Z toho navíc vycházejí i stávající registry, např. onkologický registr fungující již od 2. poloviny 70. let 20. století. Pakliže by se v rámci NZIS na užívání rodného čísla rezignovalo, bylo by třeba vytvořit nový identifikační kód, který by umožnil opakovaně propojit informace ze záznamů v místě a čase. Bez takového propojení a navázání na jednotlivce není možné dosáhnout vytyčeného cíle, tedy mimo jiné sledovat dostupnost, průběh a výsledky poskytnuté péče. 83. K ustanovení § 41a odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění VZP uvádí, že je nelze posuzovat izolovaně. Z pohledu Ústavu a poskytovatelů jde totiž především o naplňování smluvního vztahu, který může být uzavřen na základě § 41a odst. 4 téhož zákona. Navíc jak rozhodnutí Ústavu, tak i ministerstva jsou přezkoumatelná. 84. Závěrem VZP uvádí, že vznik a provozování NZIS je sice zásahem do ústavně zaručeného práva na soukromí podle čl. 10 odst. 3 Listiny, jde však podle jejího názoru o zásah přípustný. Vedle legálních a legitimních cílů je totiž dán i ústavně aprobovaný zájem společnosti na existenci oprávněného shromažďování osobních údajů. VZP se domnívá, že v napadené úpravě se odráží nejen veřejný zájem na ochraně veřejného zdraví, ale je jím nepřímo chráněno i právo konkrétních lidí na ochranu zdraví. III./i Vyjádření Svazu zdravotních pojišťoven České republiky 85. SZP nejprve uvádí, že v něm sdružené zaměstnanecké pojišťovny zastávaly k novele provedené zákonem č. 147/2016 Sb. oproti jejímu předkladateli (ministerstvu) rozdílný názor, zejména šlo-li o principy, na kterých má být založen Národní registr hrazených zdravotních služeb. SZP upozorňoval na pochybnosti, zda takovýto plošný sběr dat je pro naplnění cílů předkladatele účelný a nezbytný. Novela tak podle názoru SZP naráží na čl. 7 či 10 Listiny, přičemž v nich zakotvené právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí smí být omezeno jen v případech stanovených zákonem. Takový zákon však musí vždy poměřovat účel, za kterým toto právo omezuje, vzhledem k jeho váze. Tento účel musí být nutně zákonem přesně identifikován. 86. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny podle SZP obecně nejsou proti sběru dat ve zdravotnictví, která by ve výsledku po provedení analýz mohla být cenná pro správné nastavení úhradových mechanismů, určování efektivity léčebných postupů apod. Nicméně jsou přesvědčeny, že vždy je potřeba důkladně zvážit, zda takového cíle nelze dosáhnout jiným způsobem a zda svým charakterem poměrně široce koncipované shromažďování osobních a citlivých údajůcitlivých údajů je důvodné, účelné a nezbytné. 87. SZP dále poukazuje na to, že zdravotní pojišťovny s účinností od 1. 9. 2015 (viz zákon č. 200/2015 Sb.) mohou Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí poskytovat dostatečně podrobné údaje, aniž by bylo nutné detailní údaje o všech zdravotních výkonech přiřazovat konkrétním občanům. Obě ministerstva jsou podle § 14a zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a § 11 zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, oprávněna bezplatně požadovat po zdravotních pojišťovnách informace z informačního systému zdravotní pojišťovny, které jsou nezbytné pro výkon jejich působnosti při udržování a rozvoji systému přerozdělování pojistného nebo při sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví má navíc oproti Ministerstvu financí právo požadovat po zdravotní pojišťovně informace nezbytné k výkonu své působnosti při tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění či při sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Ve smyslu těchto ustanovení zpravidla jde o ad hoc poskytování údajů ekonomického charakteru bez jakýchkoliv vazeb na osobní údaje. 88. Výše uvedený názor SZP (viz bod 85) byl opakovaně předmětem jednání se zástupci ministerstva, v jejichž důsledku se ministerstvo zavázalo „procesní výhrady a upozornění“ SZP zohlednit v prováděcích předpisech a nastavit pravidla náležité ochrany osobních dat před neoprávněným nakládáním s nimi či jejich zneužitím. V návazných jednáních o nastavení pravidel a principů předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb, zejména v souvislosti identifikací pojištěnce, byl potvrzen dlouhodobý přístup SZP, že jediným správným postupem je předávání dat prostřednictvím AIFO, který zajistí ochranu osobních a citlivých údajůcitlivých údajů dotčených subjektů tím, že tato data budou v procesu jejich sběru anonymizována. Pro případ, že odpovídající identifikátor nebude zjistitelný (neztotožnění pojištěnci, cizinci), bude použito vlastního interního anonymního identifikátoru dotčené zdravotní pojišťovny s tím, že se současně, pouze ale jen v těchto případech, vyplní další informace pro statistické účely, jako je věk, pohlaví, lokalita atd. Současně bylo dohodnuto, že správce základních registrů nabídne další způsob, jak ztotožňovat pojištěnce, např. bez použití dosud povinné identifikace RUIAN (veřejný dálkový přístup k datům registru územní identifikace, adres a nemovitostí) tak, aby se snížil počet neztotožněných pojištěnců, a nadto bude upraven i mechanismus zpracování dat na straně základních registrů pro transformaci agentových identifikátorů. Zástupci „eGovernmentu“ dále potvrdili stanovisko zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, že stát by měl spravovat referenční databázi zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků s tím, že zdravotní pojišťovny by měly předávat do zmíněného registru jen specifické informace týkající se smluvního vztahu s daným poskytovatelem. 89. Problematiku NZIS je podle SZP nutné podrobit opakovaně testu, zda obstojí v kontextu nařízení coby přímo použitelného předpisu EU. 90. Závěrem SZP uvádí, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny podporují dobrou správu zdravotnických dat a jejich efektivní využívání zejména v souvislosti s nastavováním pravidel pro dlouhodobou udržitelnost financování veřejného zdravotnictví. Předpokladem pro takovou dobrou správu a efektivní „vytěžování“ zdravotnických informací však musí být, že budou zachovávány principy ochrany osobních a citlivých informací o pojištěncích v souladu s ústavním pořádkem. III./j Replika navrhovatelky 91. Vyjádření byla zaslána navrhovatelce k případné replice; ta této možnosti nevyužila. III./k Vyjádření Kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice 92. Dodatečně byla požádána o vyjádření k návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení též Kancelář WHO, zejména aby sdělila, za jakým účelem jsou z pohledu Světové zdravotnické organizace (dále jen „WHO“) předávány osobní údaje uvedené v § 70 odst. 2, § 71 odst. 1 až 5, 7 a 9, § 74 odst. 1 a 2, § 76 odst. 1 a § 77a odst. 3 zákona o zdravotních službách do NZIS, a to jednotlivě u každého z těchto údajů. Dále byla požádána o sdělení, zda napadená zákonná úprava souvisí se závazky České republiky plynoucími z mezinárodního práva a zda WHO v tomto ohledu vyžaduje určitý standard vnitrostátní úpravy. 93. Kancelář WHO zaslala Ústavnímu souduÚstavnímu soudu své vyjádření nikoli v českém jazyce (§ 33 odst. 1 věta prvá zákona o Ústavním soudu), ale v jazyce anglickém. V něm toliko stručně sdělila, že WHO v dané oblasti nedisponuje žádnými svými právně závaznými instrukcemi nebo požadavky členských států. WHO se nicméně zasazuje o nalézání takových řešení, jež jsou v souladu s etickými požadavky a úctou k lidským právům jednotlivců a pacientů. To se vztahuje rovněž na oblast shromažďování údajů, jakož i na další oblasti týkající se správy údajů pro účely dohledu (dozoru) nebo statistické účely. 94. Vzhledem k užitému jazyku vyjádření Kanceláře WHO a k jeho jen povšechnému obsahu nepovažoval Ústavní soudÚstavní soud za nutné je zasílat navrhovatelce k případné replice. III./l Vyjádření spolku Iuridicum Remedium, z. s. 95. Dne 2. 6. 2020 obdržel Ústavní soudÚstavní soud nevyžádané vyjádření spolku Iuridicium Remedium, z. s., (dále jen „spolek“). Uvádí se v něm, že motivem k jeho zaslání bylo vystoupení ředitele Ústavu na jednání výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny dne 15. 4. 2020. Spolek z tohoto vyjádření ve spojení s odpovědí pověřence pro ochranu osobních údajů Ústavu dovozuje, že již nyní „existuje technicky a organizačně rozpracovaný záměr na využívání individuálních dat z NZIS jako zdroje informací o zdravotním stavu konkrétních pacientů“. Konkrétně má být připravováno napojení dat o pacientech s onemocněním COVID-19 do NZIS s cílem využívat zdroje informací o zdravotním stavu pacientů, nikoliv k získávání statistických dat o fungování zdravotnictví, ale při individuální zdravotní péči. Aby takový systém mohl fungovat, musela by být data z NZIS propojována s ISIN bez souhlasu pacientů. Z vyjádření plyne apel, aby „vzal Ústavní soudÚstavní soud při svých úvahách rovněž v potaz rizikovost vedení zdravotních registrů ve vztahu k možnému budoucímu rozšiřování či přímo změně jejich účelu, aktuálně v souvislosti s využitím individuálních dat z Národního zdravotního informačního systému ... při řešení dopadu pandemie COVID-19“. III./m Vyjádření advokáta Mgr. Richarda Otevřela 96. Soudce zpravodaj z podnětu soudkyně Kateřiny Šimáčkové výzvou ze dne 6. 10. 2020 (viz bod 99) požádal o vyjádření ve formě amicus curiae brief Mgr. Richarda Otevřela, advokátaadvokáta specializujícího se na právo ochrany osobních údajů. Ten ve svém vyjádření uvedl, že při posuzování souladu napadené právní úpravy s požadavky nařízení dospěl k závěru, že právní úprava fungování NZIS „vykazuje nedostatky“, a to zejména, jde-li o požadavek přiměřenosti, ať už viděno „optikou zásahu do Listinou garantovaných práv, anebo prostřednictvím detailnějších pravidel, jejichž dodržování vyžaduje nařízení“. Důvod spočívá zejména v tom, že NZIS je založen na centralizaci údajů, o čemž svědčí § 72 odst. 2 zákona o zdravotních službách. Inspirací by mohl být zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje vyšší záruky než napadená právní úprava, např. v tom, že „jednou ročně chodí subjektům se zřízenou datovou schránkou přehled toho, kdo přistupoval k datům v základních registrech a za jakým účelem“. Do ideální rovnováhy by se pak napadená právní úprava mohla dostat i tehdy, kdyby byla založena na koncepci „opt-out“. Současně podle něj napadená právní úprava neobsahuje vhodné a konkrétní záruky, respektive odpovídající opatření pro zajištění a ochranu práv subjektů údajů v míře a kvalitě vyžadované nařízením. Mgr. Otevřel se rovněž vyjadřuje k problematice správního trestání na úseku ochrany osobních údajů a upozorňuje na to, že zákon o zdravotních službách v tomto směru obsahuje mezery, neboť „pokud bychom už našli konkrétní povinnost týkající se ochrany osobních údajů, není až na výjimky taková povinnost součástí skutkových podstat přestupků“. Spoléhat se na efektivitu samotného nařízení s jeho „obrovskými pokutami“ podle jeho názoru není reálné, neboť § 61 odst. 3 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, „vytváří jeden výrazný ústupek, když ukládá dozorovému úřadu upustit od potrestání“. Z toho důvodu dospívá k závěru, že zákon o zdravotních službách ani ve spojení s jinými právními předpisy „neobsahuje požadované záruky“. III./n Vyjádření ředitele Fakultní nemocnice v Motole JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA 97. Soudce zpravodaj si výzvou ze dne 6. 10. 2020 dodatečně vyžádal též vyjádření JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA, ředitele státní příspěvkové organizace Fakultní nemocnice v Motole. Z jeho vyjádření mělo být zejména patrné, zda považuje jednotlivé údaje shromažďované v NZIS za nezbytné pro dosažení stanovených účelů zpracování těchto údajů. JUDr. Ing. Miloslav Ludvík ve svém vyjádření zdůrazňuje, že je podle něj dána „příčinná souvislost mezi poskytnutím jednotlivých údajů a dosažením toho kterého vymezeného účelu ..., byť by se mnohdy na první pohled tak jevit nemuselo“. 98. Ve svém vyjádření JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, sdělil k jednotlivým dotazovaným údajům, v čem spatřuje jejich potřebnost, respektive v čem přispívají k dosažení účelu NZIS (§ 70 odst. 1 a § 73 odst. 1 zákona o zdravotních službách). Pokud jde o údaj o omezení svéprávnosti, ten vnímá jako „potřebný s ohledem na snahu o získání informace o možnosti pacientů rozhodovat o zdravotním stavu a na něj navazujících skutečnostech“. Význam tohoto údaje spatřuje též v možnosti získání informace o omezení svéprávnosti pacienta ve vazbě na jeho konkrétní diagnózu. Údaj o rodinném stavu podle něj umožňuje získat informace o prostředí, z něhož pacient vzešel, jakož i informace ve vazbě na reálnost jeho uzdravení. Stejnou potřebnost má i údaj o datu změny rodinného stavu a místu uzavření manželství nebo registrovaného partnerství, jehož význam spatřuje i ve vazbě na momentální epidemiologickou situaci v dotčené lokalitě. Údaj o jménu, příjmení a rodném čísle manžela či registrovaného partnera je důležitý nejen z medicínského pohledu (například ve vazbě na výskyt infekční choroby ve společné domácnosti), ale i z hlediska administrativního, neboť manželé a registrovaní partneři jsou osobami blízkými, kterým svědčí jistá práva i v oblasti poskytování zdravotních služeb. Ve vazbě na údaje týkající se osvojení považuje JUDr. Ing. Miloslav Ludvík, MBA, za žádoucí „zmapovat historii tohoto procesu i z hlediska vazby na zákon o zdravotních službách a v něm obsaženou právní úpravu“. Jednotlivé údaje proto na rozdíl od navrhovatelky nehodnotí jako údaje se zdravotním stavem nesouvisející či ho nepodmiňující, a tudíž zbytečné. III./o Ústní jednání 99. Ústavní soudÚstavní soud za účelem dalšího objasnění věci nařídil podle § 44 zákona o Ústavním soudu konání ústního jednání, a to nejprve na dny 31. 3. a 1. 4. 2020 a po jeho odročení [s ohledem na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. 3. 2020 o vyhlášení nouzového stavu (č. 69/2020 Sb.), rozhodnutí předsedy Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 12. 3. 2020 č. Org. 21/20, kterým se omezuje vstup veřejnosti do budovy Ústavního souduÚstavního soudu, a usnesení vlády ze dne 15. 3. 2020 č. 215 o přijetí krizového opatření] na dny 13. 10. a 14. 10. 2020. Rozhodnutím pléna Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 15. 9. 2020 bylo ústní jednání zrušeno „z důvodu epidemiologické situace“. Ústavní soudÚstavní soud si proto vyžádal písemná vyjádření náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu a právo JUDr. Radka Policara, ředitele Ústavu prof. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka, ředitele Fakultní nemocnice v Motole JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA, a advokátaadvokáta Mgr. Richarda Otevřela. K těmto výzvám obdržel Ústavní soudÚstavní soud vyjádření ředitele Ústavu (rekapitulováno v bodech 67 až 70), advokátaadvokáta Mgr. Richarda Otevřela (viz bod 96) a JUDr. Ing. Miloslava Ludvíka, MBA (body 97 až 98). IV. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 100. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení. Návrh splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a byl podán oprávněnou navrhovatelkou [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. 101. Ústavní soudÚstavní soud již v řízení vedeném pod sp. Pl. ÚS 1/12 posuzoval návrh na zrušení zákona o zdravotních službách, eventuálně na zrušení jeho § 70 až 78, tedy těch ustanovení, která jsou napadena i nyní posuzovaným návrhem. Výrokem III nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 byla ustanovení § 76 a 77 zákona o zdravotních službách zrušena dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů pro rozpor s čl. 10 odst. 3 Listiny; tato ustanovení pak byla do zákona opět nově vložena zákonem č. 147/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, (čl. I bod 42). Ve zbývající části byl návrh na zrušení celého zákona, respektive jeho ustanovení § 70 až 78 zamítnut (výrok V). Ústavní soudÚstavní soud přitom konstatoval, že „některé z uplatněných námitek nejsou způsobilé meritorního posouzení“, přičemž v návrhu na zrušení zákonné úpravy NZIS nebylo objasněno, zda se zpochybňuje „účel všech dílčích (a relativně samostatných) registrů, které ho tvoří, nebo jen některých z nich“. Za neurčité považoval Ústavní soudÚstavní soud „i tvrzení, že na rozdíl od původní právní úpravy není nově stanoven způsob, jakým má být databáze technicky vytvořena a jakým mají být kódovány v ní umístěné údaje, a že není stanoven rozsah údajů, které mají být anonymizovány“. Ani v tomto případě nebylo v návrhu specifikováno, vůči které části NZIS námitky směřují, a kromě poukazu na některá ustanovení Listiny a Úmluvy o lidských právech a biomedicíně neobsahoval „ani žádnou úvahu, ze které by vyplynulo, z jakého důvodu by měly konstatované skutečnosti zakládat rozpor s ústavním pořádkem“. Návrh tak splňoval požadavky určitosti tvrzeného důvodu protiústavnosti napadených ustanovení jen v části směřující proti právní úpravě NRZP (body 292 a 293 odůvodnění nálezu). Ústavní soudÚstavní soud však současně konstatoval, že „v tomto řízení nepřezkoumával ústavnost právní úpravy Národního zdravotnického informačního systému jako celku, nýbrž se zabýval toliko některými aspekty těch ustanovení, jež se vztahují k Národnímu registru zdravotnických pracovníků. Tento nález proto nad rámec tohoto přezkumu nezakládá vůči § 70 až 78 zákona o zdravotních službách překážku věci rozhodnuté, a tedy nic nebrání, aby vedlejší účastníci (nebo jakýkoliv jiný oprávněný navrhovatel) proti těmto ustanovením podali nový návrh, v němž konkretizují důvody, pro které se jejich zrušení domáhají“. Z těchto důvodů má Ústavní soudÚstavní soud za to, že nyní posuzovaný návrh není nepřípustný dle § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť se netýká věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl. 102. Po zahájení řízení o návrhu na zrušení napadených ustanovení byl zákonem č. 298/2016 Sb. změněn § 71 odst. 13 (nyní odst. 12) zákona o zdravotních službách tak, že v jeho závěrečné části byla slova „opatří zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb osoby oprávněné jednat za poskytovatele, pokud není žádost doručena prostřednictvím datové schránky“ nahrazena slovy „podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51)“, a do zákona byla vložena poznámka pod čarou č. 51. 103. Dále byl v průběhu řízení zákonem č. 290/2017 Sb. doplněn § 70 odst. 3 zákona o zdravotních službách tak, že za větu první byla vložena věta: „V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví.“ Tímto zákonem byl rovněž změněn § 77a odst. 3 tak, že bylo zavedeno nyní platné znění jeho písmene a) [ke dni podání návrhu bylo písm. a) ve znění „identifikační číslo pojištěnce, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene b) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služeb,“] a byla doplněna nová písmena b) a c), včetně poznámky pod čarou č. 54, přičemž dosavadní písmeno b) bylo označeno jako písm. d). 104. Konečně byly během řízení zákonem č. 111/2019 Sb. novelizovány § 70, 71, 72, 73, 74, 75, 76 a 77 zákona o zdravotních službách takto: V § 70 odst. 4 byly na konci písm. e) doplněny body 7 a 8; v § 71 byl odst. 7 zrušen (a v té souvislosti byly dosavadní odst. 8 až 15 označeny jako odst. 7 až 14 a v textu § 71 přečíslovány odkazy na tyto odstavce); v § 72 odst. 1 písm. a) byla za slova „statistických zjišťování“ vložena slova „a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování“ a za písm. g) byla vložena nová písmena h) až j), včetně poznámky pod čarou č. 60; v § 73 odst. 1 písm. e) bylo za slovo „povolání“ vloženo slovo „ , věku“, bylo doplněno písm. j) a za odst. 4 byly vloženy nové odstavce 5 až 7, včetně poznámky pod čarou č. 61 (a v té souvislosti byly dosavadní odstavce 5 až 9 označeny jako odstavce 8 až 12 a v textu § 73 přečíslovány odkazy na příslušné odstavce); v § 74 odst. 1 písm. d) byla zrušena slova „f) a“ a doplněna nová písmena o) a p) [a v té souvislosti v § 75 odst. 1 písm. a) byla za slova „až i)“ vložena slova „a p)“ a v písm. c) bylo slovo „n)“ nahrazeno slovem „o)“], v odst. 3 písm. a) úvodní větě byla zrušena slova „údajů o“, v bodu 1 bylo slovo „adrese“ nahrazeno slovem „adresy“ a slova „osoby a“ nahrazena slovem „osoby,“ za bod 1 byl vložen nový bod 2, přičemž dosavadní bod 2 byl označen jako bod 3 a na jeho začátek byla vložena slova „údajů o“ a bylo doplněno písm. g); v § 76 odst. 1 písm. f) byla slova „odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí,“ nahrazena slovy „odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu“, slova „odbornosti nebo odborností“ nahrazena slovem „způsobilosti“ a slovo „jejich“ nahrazeno slovem „jejího“, v písm. k) byla slova „a druh“ nahrazena slovy „obor, druh“ a na konci textu písm. k) byla doplněna slova „ , druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru“, v písm. m) byla na začátek bodu 2 vložena slova „zápisu do seznamu členů komory a“, v odst. 2 písm. e) byla zrušena slova „písm. f) až m)“ a slova „v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb“ a doplněna písmena i) a j); v § 77 byl vložen nový odst. 2, přičemž dosavadní odst. 2 byl označen jako odst. 3 a na konci odst. 3 byla doplněna věta „Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.“ 105. Zákonem č. 111/2019 Sb. byla dále do hlavy III části šesté zákona o zdravotních službách vložena nová ustanovení § 71a až 71c, která upravují povinnosti Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení poskytovat Ústavu údaje z evidencí o (ošetřujících) lékařích, zubních lékařích a farmaceutech (§ 71a), dále náležitosti žádosti podle § 71a odst. 1 nebo 2 (§ 71b) a žádost poskytovatele zdravotních služeb vůči Ústavu o poskytnutí údajů pro ověření totožnosti pacienta (§ 71c). 106. Ustanovení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo novelizováno zákonem č. 282/2018 Sb. tak, že v něm byla zrušena slova „a statistiky České republiky (dále jen ,Ústav zdravotnických informací´)“. Šlo o legislativní úpravu související s tím, že tato novela přesunula legislativní zkratku pro Ústav do § 39v odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb. 107. Žádná ze změn napadených zákonných ustanovení, k nimž došlo v průběhu řízení uvedenými novelami zákona o zdravotních službách a zákona č. 48/1997 Sb., nezakládá důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Tyto změny svým významem a rozsahem nepředstavují zásadní proměnu napadené právní úpravy. Ta co do svého obsahu zůstává stále tou, proti níž míří navrhovatelčina argumentace. 108. Procesní předpoklady řízení jsou tudíž potud – s níže uvedenou výjimkou - splněny. 109. Ústavní soudÚstavní soud ovšem nepřehlédl, že navrhovatelka v plné moci udělené advokátoviadvokátovi k podání návrhu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu a k jejímu zastupování v řízení o něm, jakož i na podpisové listině k návrhu, vymezila předmět řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem tak, že jde o „návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)“, respektive o návrh skupiny senátorů „proti ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování“; o (zmocnění k) podání návrhu na zrušení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se na podpisové listině ani v plné moci nic neuvádí. 110. K výzvě soudce zpravodaje adresované navrhovatelčinu advokátoviadvokátovi za účelem vyjasnění tohoto rozporu mezi jím podaným návrhem a plnou mocí, respektive podpisovou listinou, bylo advokátemadvokátem sděleno, že původním záměrem navrhovatelky i jeho coby zpracovatele návrhu bylo napadnout toliko vybraná ustanovení zákona o zdravotních službách. Teprve v průběhu vlastního zpracování podání se ukázalo, že důvody pro zrušení dopadají i na § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Po dohodě s navrhovatelkou a na její pokyn proto advokátadvokát petit o toto ustanovení rozšířil, avšak „bohužel jsme tuto úpravu opomněli promítnout do znění plné moci“. Právní zástupce současně tvrdí, že pro tento formální nedostatek není nutné tuto část návrhu odmítnout, přičemž poukazuje jednak na právní větu nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.), jednak na logickou vazbu mezi příslušnou částí zákona o zdravotních službách a § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Dále uvádí, že návrh připravoval v součinnosti s navrhovatelkou a před jeho podáním jí jeho konečné znění postoupil k definitivnímu schválení, což také učinila. Uzavírá pak, že když ne formálně, tak fakticky ho navrhovatelka pověřila k podání návrhu v plném rozsahu jeho petitu, a žádá, aby při posouzení podmínky řádného zmocnění bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že v mezidobí se v důsledku voleb do Senátu navrhovatelka částečně rozpadla, pročež on již nemá možnost znění plné moci upravit a doplnit. 111. K uvedenému Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že advokátadvokát – v nastalé situaci - nikterak neprokázal (nedoložil) své tvrzení o jeho dohodě s navrhovatelkou a o jejím pokynu k rozšíření petitu návrhu o ustanovení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. ani své tvrzení o konečném schválení návrhu navrhovatelkou. Nelze tudíž bez jakýchkoli pochybností vyloučit, že advokátadvokát – byť jako zpracovatel návrhu veden zájmem na jeho pokud možno co nejvyšší kvalitě, tedy i jeho úplnosti z hlediska relevantních ustanovení, jež by měla či mohla být dotčena tvrzeným důvodem derogace – nepostupoval nad rámec vůle navrhovatelky a jemu uděleného zmocnění. Není to totiž primárně advokátadvokát, kdo v řízení o návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení vymezuje petit návrhu, jímž je pak Ústavní soudÚstavní soud vázán při prováděném přezkumu napadené právní úpravy, ale je to právě již samotná aktivně legitimovaná navrhovatelka - počtem kvalifikovaná skupina poslanců nebo skupina senátorů [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu] – kdo konkrétně vymezuje, který zákon (jeho jednotlivá ustanovení) má být podroben přezkumu před Ústavním soudem, což stvrzují členové této skupiny svým podpisem návrhu (§ 64 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.). Jestliže v dané věci nebyl podepsán přímo samotný návrh na zahájení řízení, ale vůle k jeho podání byla vyjádřena v podobě podpisové listiny přiložené k návrhu a udělením plné moci advokátoviadvokátovi, přičemž petit návrhu byl v podpisové listině a v plné moci závazně určen tak, jak je uvedeno shora v bodě 107, nezbývá než v části navrhující zrušení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. V. Posouzení kompetence a způsobu přijetí napadených zákonných ustanovení 112. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: 1. zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, 2. zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a 3. zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony. 113. Napadená ustanovení § 70, 71, 72, 73, 74, 75 a 78 zákona o zdravotních službách vstoupila v účinnost dnem 1. 4. 2012, kdy nabyl účinnosti zákon jako celek (viz jeho § 129). Tato ustanovení byla novelizována zákony č. 303/2013 Sb., č. 147/2016 Sb., č. 192/2016 Sb., č. 298/2016 Sb., č. 290/2017 Sb. ač. 111/2019 Sb. 114. Napadená ustanovení § 76, 77 a 77a byla do zákona o zdravotních službách vložena (v případě § 76 a 77 po jejich předchozím zrušení výrokem III nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12) jeho novelou provedenou zákonem č. 147/2016 Sb. Ustanovení § 77a bylo novelizováno zákonem č. 290/2017 Sb. 115. K přijetí zákona o zdravotních službách i všech šesti uvedených zákonů, jimiž byl novelizován, měl Parlament kompetenci podle čl. 15 odst. 1 Ústavy. Způsob přijetí zákona o zdravotních službách byl Ústavním soudemÚstavním soudem shledán ústavně souladným již v řízení sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (viz část VI body 187 a 194 až 223 odůvodnění v něm vydaného nálezu). Pokud jde o jeho shora uvedené novely, z vyjádření komor Parlamentu a z veřejně přístupných dokumentů týkajících se zákonodárného procesu Ústavní soudÚstavní soud zjistil následující skutečnosti. 116. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, (sněmovní tisk 930) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 5. 3. 2013. Ta dne 8. 8. 2013 na 57. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění schválených pozměňovacích návrhů (usnesení č. 1746), když pro něj hlasovalo 67 ze 128 přítomných poslanců, 43 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 173) dne 12. 9. 2013 na své 13. schůzi a schválil jej (usnesení č. 330), když pro schválení hlasovalo 43 z 55 přítomných senátorů, 2 byli proti a 10 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 17. 9. 2013 a téhož dne jím byl podepsán. K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 30. 9. 2013 v částce 116 pod č. 303/2013 Sb.; účinnosti nabyl dne 1. 1. 2014. 117. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 614) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 23. 9. 2015. Poslanecká sněmovna dne 9. 3. 2016 na 42. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 1102), když pro něj hlasovalo 140 ze 179 přítomných poslanců, 35 bylo proti a 4 se hlasování zdrželi. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 234) dne 20. 4. 2016 na své 22. schůzi a schválil jej (usnesení č. 405), když pro schválení hlasovalo 44 z 62 přítomných senátorů, 9 bylo proti a 9 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 26. 4. 2016 a ten jej podepsal (rozhodnutí doručeno Poslanecké sněmovně dne 4. 5. 2016). K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 17. 5. 2016 v částce 58 pod č. 147/2016 Sb.; účinnosti nabyl dne 1. 7. 2016. 118. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (sněmovní tisk 655) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 11. 11. 2015. Ta dne 13. 4. 2016 na 44. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 1161), když pro něj hlasovalo 163 ze 168 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti a 5 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 260) dne 25. 5. 2016 na své 24. schůzi a schválil jej (usnesení č. 430), když pro schválení hlasovalo 47 z 59 přítomných senátorů, nikdo nebyl proti a 12 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 1. 6. 2016 a ten jej podepsal (rozhodnutí doručeno Poslanecké sněmovně dne 7. 6. 2016). K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 17. 6. 2016 v částce 72 pod č. 192/2016 Sb.; účinnosti nabyl dne 1. 1. 2017, s výjimkou některých ustanovení účinných od 1. 7. 2016. 119. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 764) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 31. 3. 2016. Poslanecká sněmovna dne 29. 6. 2016 na 48. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 1270), když pro něj hlasovalo 126 ze 162 přítomných poslanců, 16 bylo proti a 20 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 307) dne 24. 8. 2016 na své 27. schůzi a schválil jej (usnesení č. 512), když pro schválení hlasovalo 37 ze 48 přítomných senátorů, nikdo nebyl proti a 11 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 31. 8. 2016 a ten jej podepsal (rozhodnutí doručeno Poslanecké sněmovně dne 6. 9. 2016). K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 19. 9. 2016 v částce 115 pod č. 298/2016 Sb.; účinnosti nabyl vyhlášením, s výjimkou vyjmenovaných článků účinných od 1. 1. 2017. 120. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 1017) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 2. 2. 2017. Ta dne 30. 6. 2017 na 59. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas v jí schváleném znění (usnesení č. 1738), když pro něj hlasovalo 124 ze 141 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti a 17 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 167) dne 16. 8. 2017 na své 9. schůzi a schválil jej (usnesení č. 250), když pro schválení hlasovalo 39 z 69 přítomných senátorů, 6 bylo proti a 24 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 23. 8. 2017 a ten jej dne 4. 9. 2017 podepsal. K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 15. 9. 2017 v částce 102 pod č. 290/2017 Sb.; účinnosti nabyl dnem 1. 1. 2018, s výjimkou vyjmenovaných ustanovení účinných dnem jeho vyhlášení, popř. dnem 1. 11. 2017. 121. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů, (sněmovní tisk 139) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 28. 3. 2018. Poslanecká sněmovna dne 5. 12. 2018 na 24. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas v jí schváleném znění (usnesení č. 409), když pro něj hlasovalo 142 ze 184 přítomných poslanců, 2 byli proti a 40 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 26) dne 30. 1. 2019 na své 5. schůzi a vrátil jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 86). Ta návrh zákona dne 12. 3. 2019 na své 27. schůzi schválila ve znění postoupeném Senátu (usnesení č. 562), když pro schválení hlasovalo 147 ze 186 přítomných poslanců, 10 bylo proti a 29 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 2. 4. 2019 a ten jej dne 10. 4. 2019 podepsal. Vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 24. 4. 2019 v částce 47 pod č. 111/2019 Sb.; účinnosti nabyl dnem jeho vyhlášení. 122. Ustanovení § 41a bylo do zákona č. 48/1997 Sb. vloženo s účinností od 1. 9. 2015 zákonem č. 200/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 123. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 386) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 7. 1. 2015. Ta dne 19. 6. 2015 na 29. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas v jí schváleném znění (usnesení č. 793), když pro něj hlasovalo 147 ze 164 přítomných poslanců, jedna poslankyně byla proti a 16 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 101) dne 23. 7. 2015 na své 10. schůzi a schválil jej (usnesení č. 189), když pro schválení hlasovalo 55 z 64 přítomných senátorů, 4 byli proti a 5 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 30. 7. 2015 a ten jej podepsal (rozhodnutí doručeno Poslanecké sněmovně dne 4. 8. 2015). K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 17. 8. 2015 v částce 82 pod č. 200/2015 Sb. 124. Ustanovení § 41a odst. 1 bylo pak novelizováno s účinností od 1. 1. 2019 zákonem č. 282/2018 Sb. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (sněmovní tisk 199) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 11. 6. 2018. Poslanecká sněmovna dne 3. 10. 2018 na 19. schůzi ve třetím čtení s návrhem zákona vyslovila souhlas ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou (usnesení č. 352), když pro něj hlasovalo 168 ze 169 přítomných poslanců, nikdo nebyl proti a jeden se hlasování zdržel. Senát projednal návrh zákona (senátní tisk č. 341) dne 15. 11. 2018 na své 2. schůzi a schválil jej (usnesení č. 36), když pro schválení hlasovalo 49 z 54 přítomných senátorů, nikdo nebyl proti a 5 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 22. 11. 2018 a ten jej dne 5. 12. 2018 podepsal. Vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 13. 12. 2018 v částce 142 pod č. 282/2018 Sb. 125. Tato zjištění umožňují konstatovat, že v zákonodárném procesu byl u všech osmi uvedených zákonů dodržen ústavně předepsaný postup a byly přijaty většinami nezbytnými pro schválení návrhu zákona v komorách Parlamentu. Přijaté zákony byly rovněž doručeny prezidentu republiky, který nevyužil svého práva vrátit je Parlamentu a zákony podepsal. Lze uzavřít, že zákony obsahující napadená ustanovení byly přijaty ústavně předepsaným způsobem. VI. Napadená ustanovení zákona o zdravotních službách 126. Napadená ustanovení § 70 až 78 zákona o zdravotních službách obsahují úpravu NZIS a jejich platné znění je následující: HLAVA III NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM § 70 (1) Národní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený a) ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky, včetně zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb, zajištění rovného přístupu k zdravotním službám a hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, b) k vedení Národních zdravotních registrů a zpracování údajů v nich vedených, c) k vedení Národního registru poskytovatelů, Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb a zpracování údajů v nich vedených, d) k realizaci a zpracování výběrových šetření o zdravotním stavu obyvatel, o determinantách zdraví, o potřebě a spotřebě zdravotních služeb a spokojenosti s nimi a o výdajích na zdravotní služby, e) pro potřeby vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví, a f) ke zpracování údajů podle písmen a) a d) jakož i v registrech podle písmen b) a c) pro statistické účely a k poskytování údajů a statistických informací v rozsahu určeném tímto nebo jinými právními předpisy, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce. (2) Pro zpracování osobních údajů v Národním zdravotnickém informačním systému podle odstavce 1 písm. b) a c) se předávají bez souhlasu subjektu údajů33), pokud dále není stanoveno jinak, údaje, kterými jsou, je-li subjektem údajů a) pacient, 1. údaje potřebné k jeho identifikaci, a to číslo pojištěnce, je-li přiděleno, nebo rodné číslo, není-li tímto číslem číslo pojištěnce, anebo datum narození, není-li přiděleno rodné číslo, dále název obceobce a popřípadě název městské části nebo městského obvodu, adresa místa trvalého pobytu, a jde-li o cizince, adresa místa hlášeného pobytu a státní občanství, 2. údaje související s jeho zdravotním stavem ve vztahu k onemocnění a jeho léčbě, a to zejména údaje sociodemografické a diagnostické, osobní, rodinná a pracovní anamnéza pacienta související s onemocněním včetně posouzení jeho aktuálního zdravotního stavu, údaje o poskytovaných zdravotních službách pacientovi, dále údaje o výkonu povolání nebo zaměstnání, popřípadě o výkonu služebního poměru, potřebné pro posouzení zdravotního stavu pacienta, 3. identifikační údaje poskytovatele, který zdravotní služby poskytoval, včetně oddělení a pracoviště, 4. identifikační údaje posledního zaměstnavatele, u kterého pacient, u něhož nemoc z povolání vznikla, naposledy pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká, b) poskytovatel, údaje uvedené v § 74 odst. 1, c) zdravotnický pracovník, údaje uvedené v § 76 odst. 1, d) poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, a osoba poskytující zdravotní služby podle § 20, údaje uvedené v § 74 odst. 2. (3) Ministerstvo zřizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“) jako organizační složku státu k plnění svých úkolů v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému podle tohoto zákona a zákona o státní statistické službě. V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Statistický ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému. (4) Údaje podle odstavce 2 předávají do Národního zdravotnického informačního systému, pokud je neposkytují podle jiného právního předpisu34), a) poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, v případě, že poskytují zdravotní služby; poskytovatelé, kteří jsou zároveň zpravodajskou službou, údaje do Národního zdravotnického informačního systému nepředávají, b) zdravotní pojišťovny, c) příslušní správci nebo jimi pověření zpracovatelé těchto údajů, pokud se jedná o údaje shromažďované podle tohoto zákona nebo jiných zákonů, d) v případě Národního registru poskytovatelů podle § 74 též příslušné správní orgány, krajské úřady a osoba pověřená správcem Národního zdravotnického informačního systému, e) v případě Národního registru zdravotnických pracovníků podle § 76 též 1. školy poskytující střední vzdělávání ve skupině oborů zdravotnického vzdělávání, vyšší odborné a vysoké školy, které mají akreditovaný vzdělávací nebo studijní program, jejichž absolvováním získává absolvent odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů (dále jen „vzdělávací zařízení“), 2. akreditovaná zařízení podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání (dále jen „akreditovaná zařízení“), 3. právnické osoby, které jsou pověřenými organizacemi podle zákonů upravujících způsobilost k výkonu zdravotnických povolání (dále jen „pověřená organizace“), 4. komory, 5. zdravotnický pracovník, 6. ministerstvo, 7. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 8. Česká správa sociálního zabezpečení, f) v případě Národního registru léčby uživatelů drog též zařízení služeb sociální péče, zařízení poskytující služby sociální prevence a programy sociálního poradenství poskytované podle zákona upravujícího poskytování sociálních služeb, jejichž cílovou skupinou jsou osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, g) v případě příjemců příspěvku na péči35) Ministerstvo práce a sociálních věcí. (5) Osoby uvedené v odstavci 4 a) nemají nárok na úhradu nákladů, které jsou spojené s poskytováním údajů do Národního zdravotnického informačního systému, b) jsou povinny umožnit statistickému ústavu a ministerstvu kontrolu správnosti a úplnosti sdělování údajů do Národního zdravotnického informačního systému. (6) Údaje do Národního zdravotnického informačního systému se předávají pouze v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technických nosičích způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a ve struktuře podle datového rozhraní. Datové rozhraní zveřejní statistický ústav na svých internetových stránkách. 33) § 4 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. 34) Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 71 Součinnost Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Českého statistického úřadu a statistického ústavu při poskytování údajů ze základních registrů a dalších informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytují statistickému ústavu pro účely plnění jeho úkolů podle tohoto zákona v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců, d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenu b) nebo c). (2) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození; u státního občana České republiky, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) omezení svéprávnosti, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, l) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte, o) údaje o osvojenci v rozsahu, 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum, místo a okres narození a u osvojence, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, 5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů, v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého. (4) Údaji poskytovanými podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost, g) druh a adresa místa pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu, i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, j) omezení svéprávnosti, k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, m) datum a místo vzniku registrovaného partnerství, n) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo registrovaného partnera a jeho rodné číslo; je-li manželem nebo registrovaným partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození, p) údaje o osvojenci v rozsahu 1. stupeň osvojení, 2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení osvojence, 3. původní a nové rodné číslo osvojence, 4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost, 5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele, 6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození, 7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení, q) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí cizince mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, r) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození, e) místo a okres narození, u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo z agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Policie České republiky poskytne poskytovateli na základě jeho písemné žádosti následující údaje a) adresu místa pobytu zemřelého pacienta, b) adresu místa pobytu pacienta, u něhož sdělení tohoto údaje neumožňuje jeho zdravotní stav, c) adresu místa pobytu pacienta, kterému je nutné poskytnout informaci týkající se jeho zdravotního stavu, jejímž včasným neposkytnutím může dojít k ohrožení nebo poškození zdraví pacienta nebo ohrožení zdraví jiných osob, d) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení žijícího manžela nebo žijícího dítěte pacienta uvedeného v písmenu b), e) adresu místa pobytu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zákonného zástupce pacienta, který je nezletilou osobou, nebo opatrovníka pacienta s omezenou svéprávností, který s ohledem na svůj zdravotní stav nebo věk není schopen sdělit údaje potřebné k vyhledání zákonného zástupce nebo opatrovníka, anebo zemřelého pacienta, který byl nezletilou osobou nebo osobou s omezenou svéprávností pokud tyto údaje poskytovatel nemůže jiným způsobem zjistit a pokud jsou nezbytné k zajištění podmínek pro poskytování zdravotních služeb. (8) Žádost podle odstavce 7 obsahuje a) identifikační údaje poskytovatele, b) identifikační údaje zdravotnického pracovníka, a to jméno, popřípadě jména, příjmení a jeho pracovní zařazení u poskytovatele, c) účel, ke kterému jsou údaje požadovány, d) rodné číslo pacienta nebo zemřelého pacienta, a není-li poskytovateli známo, jiné identifikační údaje, zejména jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, e) rodné číslo manžela, dětí nebo zákonných zástupců pacienta nebo zemřelého pacienta, a není-li poskytovateli známo, jiné identifikační údaje těchto osob, zejména jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození. (9) Český statistický úřad poskytuje statistickému ústavu pro účely zabezpečení poskytování zdravotních služeb a pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému ze základního registru osob o subjektu vedeném v registru osob údaje v rozsahu a) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, pokud není podnikající fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby, c) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiných právních předpisů, d) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiných právních předpisů, e) právní forma, f) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, g) statutární orgán, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště u fyzické osoby nebo název a sídlo právnické osoby, h) právní stav, i) adresa sídla subjektu vedeného v registru osob nebo adresa místa podnikání fyzické osoby, j) datum zahájení provozování činnosti v provozovně, k) datum ukončení provozování činnosti v provozovně, l) adresa místa provozovny, m) kód agendy, n) datum prvotního zápisu do registru osob, o) datum poslední změny údaje vedeného v registru osob, p) identifikační číslo osoby, q) identifikační číslo provozovny. (10) V konkrétním případě lze z poskytovaných údajů podle odstavců 2 až 5 a 9 nebo zjišťovaných údajů podle odstavce 7 použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. (11) Statistický ústav předává údaje jemu poskytnuté podle odstavců 2 až 5 a 9 poskytovatelům a zdravotním pojišťovnám k plnění jejich úkolů na základě jejich žádosti. Žádost poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. (12) Žádost podle odstavce 11 obsahuje a) identifikační údaje poskytovatele nebo zdravotní pojišťovny, b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány, c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů podle písmene b), d) účel, ke kterému jsou údaje požadovány, e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem; žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). (13) Statistický ústav ověří identitu žadatele, jde-li o poskytovatele, v Národním registru poskytovatelů, a jde-li o zdravotní pojišťovnu, která získala povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v obchodním rejstříku. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost poskytovateli nebo zdravotní pojišťovně. (14) Statistický ústav předá na žádost ministerstvu údaje získané podle odstavců 2 až 5 a 9, které ministerstvo potřebuje pro plnění svých úkolů podle tohoto nebo jiných zákonů. 51) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. § 71a (1) Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g). (2) Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné. § 71b Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). § 71c (1) Poskytovatel může požádat statistický ústav o údaje pro ověření totožnosti pacienta. Statistický ústav na základě této žádosti poskytne prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému poskytovateli údaje o pacientovi, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) rodné číslo, c) datum narození, d) místo a okres narození, e) datum úmrtí pacienta, který zemřel, f) adresa místa trvalého pobytu pacienta a g) identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability59). Statistický ústav zároveň k osobě pacienta přidělí a poskytovateli předá jedinečný resortní identifikátor pacienta. (2) Poskytovatel podá žádost podle odstavce 1 statistickému ústavu za účelem ztotožnění pacienta. Žádost obsahuje a) identifikační údaje pacienta v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) až f), b) identifikátor držitele podle odstavce 1 písm. g), pokud byl již dříve vydán, a c) identifikační údaje poskytovatele. (3) Žádost podle odstavce 1 a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup. 1) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 59) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Národní zdravotní registry, Národní registr poskytovatelů, Národní registr zdravotnických pracovníků a Národní registr hrazených zdravotních služeb § 72 (1) Součástí Národního zdravotnického informačního systému jsou a) data z rezortního Programu statistických zjišťování a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování sbíraná podle zákona o státní statistické službě, b) národní zdravotní registry, které jsou uvedeny v příloze tohoto zákona, c) Národní registr poskytovatelů, d) Národní registr zdravotnických pracovníků, e) národní zdravotní registry vedené podle zákona upravujícího transplantace, f) data přebíraná z informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví, g) Národní registr hrazených zdravotních služeb, h) data z Listů o prohlídce zemřelého, i) data o nákladovosti hospitalizacíhospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění60), j) data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem, (dále jen „zdravotnické registry“). (2) V Národním zdravotnickém informačním systému zdravotnické registry vytvářejí vzájemně propojenou soustavu a pro účely uvedené v § 73 je možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických registrů lze využívat údaje získané z informačních systémů veřejné správy a zdravotních pojišťoven. 60) Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 73 (1) Účelem zdravotnických registrů je a) sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení účelnosti a efektivity diagnostických a léčebných postupů a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízení přístrojovou technikou, b) sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému, c) evidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, a evidence a sledování pacientů s úrazy, a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace, d) evidence poskytovatelů, poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, a osob poskytujících zdravotní služby podle § 20, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a technického a věcného vybavení, e) evidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, věku a dosaženého vzdělání, f) získávání potřebných údajů pro statistické účely a poskytování informací, g) sběr informací k hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, h) sběr informací k zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, i) sběr informací ke sledování demografického vývoje, reprodukčního zdraví a důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb, j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého. (2) Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech má, nestanoví-li tento zákon jinak, a) oprávněný pracovník správce nebo provozovatele zdravotnického registru, b) oprávněný zdravotnický pracovník poskytovatele poskytujícího pacientovi zdravotní služby, které jsou sledovány ve zdravotnickém registru, jde-li o registry uvedené v § 72 odst. 1 písm. b), e) nebo f), c) oprávněný zaměstnanec osoby poskytující do zdravotnického registru údaje, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. c), a zdravotnický pracovník poskytující do zdravotnického registru údaje o své osobě, jde-li o registr uvedený v § 72 odst. 1 písm. d), a to v rozsahu jimi poskytovaných údajů; tím není dotčen přístup k veřejným částem zdravotnických registrů, d) oprávněný pracovník Koordinačního střediska transplantací pro potřeby využití anamnestických dat vedených ve zdravotnických registrech o zemřelém pacientovi, u něhož byla prokázána mozková smrt a který je potenciálním dárcem, a to pro účely transplantací, e) oprávněný pracovník instituce, která má ze zákona právo využívat data určeného zdravotnického registru pro svoji činnost, (dále jen „oprávněný pracovník“); oprávněného pracovníka určují a žádost podle odstavce 2 předkládají subjekty uvedené v písmenech a) až e). Subjektem oprávněným podat žádost podle odstavce 3 se též rozumí zdravotnický pracovník podle písmene c), který poskytuje do zdravotnického registru údaje o své osobě. (3) Přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech zajistí oprávněnému pracovníkovi statistický ústav, a to na základě žádosti předložené k tomu oprávněným subjektem podle odstavce 2. Žádost se překládá způsobem umožňujícím dálkový přístup. V žádosti musí být uvedeny identifikační údaje subjektu, který předkládá žádost, a oprávněného pracovníka, účel, pro který jsou údaje, k nimž má být v rámci příslušného zdravotnického registru umožněn přístup, požadovány, a rozsah požadovaných přístupových práv. Statistický ústav sdělí oprávněnému subjektu rozsah přístupových práv k osobním a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém registru. Jestliže statistický ústav přístup k osobním údajům a dalším údajům vedeným v příslušném zdravotnickém registru nezajistí, sdělí subjektu, který žádost podal, důvody, které ho k tomu vedly. (4) Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu změny skutečností, na základě kterých byl zajištěn oprávněnému pracovníkovi přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve zdravotnickém registru. Statistický ústav podle závažnosti změn přístup zruší nebo změní. Statistický ústav přístup zruší též na základě žádosti oprávněného subjektu. (5) Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje a) základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby, b) základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány, c) požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů, d) účel, ke kterému je informace o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována, e) další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51). (6) Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli. (7) Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat. (8) Pro statistické a vědecké účely poskytuje statistický ústav z národních zdravotních registrů údaje pouze v podobě, ze které nelze určit konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu. Statistický ústav je oprávněn žádat za poskytnutí těchto údajů úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením výpisů, kopií, s opatřením technických nosičů dat a s odesláním údajů oprávněnému subjektu podle odstavce 2. Statistický ústav si může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání údajů. (9) V případě, že bude statistický ústav za poskytnutí údajů podle odstavce 8 požadovat úhradu, písemně oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, před poskytnutím údajů podle odstavce 8. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady statistickým ústavem vyčíslena. (10) Nesplní-li statistický ústav vůči oprávněnému subjektu, který předložil žádost podle odstavce 3, oznamovací povinnost podle odstavce 9, ztrácí nárok na úhradu nákladů. (11) Poskytnutí údajů podle odstavce 8 je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud oprávněný subjekt, který předložil žádost podle odstavce 3, do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, statistický ústav žádost odloží. Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady lhůta podle věty druhé neběží. (12) Úhrada je příjmem statistického ústavu. 61) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Národní registr poskytovatelů § 74 (1) Národní registr poskytovatelů obsahuje strukturované údaje o poskytovatelích, a to a) identifikační údaje poskytovatele v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, b) údaje o odborném zástupci v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb, c) adresu sídla podnikatele, adresu místa nebo míst poskytování zdravotních služeb a další kontaktní údaje poskytovatele, například telefon, fax, adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek a identifikátor datové schránky, d) formu zdravotní péče, obory zdravotní péče, popřípadě druh zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), nebo název zdravotní služby podle § 2 odst. 2 písm. d) až i), a to pro každé místo poskytování, e) datum zahájení poskytování zdravotních služeb, f) údaj o přerušení poskytování zdravotních služeb, g) údaj o pozastavení poskytování zdravotních služeb, h) údaj o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, i) údaj o pokračování v poskytování zdravotních služeb podle § 27, j) provozní a ordinační dobu, k) seznam zdravotních pojišťoven, s nimiž má uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, l) údaj o získání potvrzení o splnění podmínek hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle tohoto zákona, m) počet lůžek podle formy a oboru zdravotní péče, popřípadě druhu zdravotní péče podle § 5 odst. 2 písm. f) až i), n) přepočtený počet zdravotnických pracovníků v členění podle odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti, o) zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis, p) stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn. (2) Do Národního registru poskytovatelů se zaznamenávají též údaje a) o poskytovatelích sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby v rozsahu podle odstavce 1 písm. a), c), d) a e), b) o osobách poskytujících zdravotní služby podle § 20, a to údaje uvedené v dokladu prokazujícím jejich oprávnění poskytovat zdravotní služby v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci, kontaktní adresa a další kontaktní údaje podle odstavce 1 písm. c), datum zahájení a ukončení poskytování zdravotních služeb na území České republiky, zákaz poskytování zdravotních služeb na území České republiky a doba jeho trvání. (3) Obsah Národního registru poskytovatelů je a) veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, s výjimkou 1. adresy místa trvalého nebo hlášeného pobytu a datu narození fyzické osoby, 2. stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn a 3. údajů o poskytovateli, o jehož oprávnění k poskytování zdravotních služeb rozhodlo Ministerstvo obrany, Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo vnitra, b) přístupný poskytovateli, poskytovateli sociálních služeb a osobě poskytující zdravotní služby podle § 20, a to v rozsahu údajů o nich zpracovávaných, c) přístupný oprávněným zaměstnancům příslušného správního úřadu a dále krajského úřadu, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 a § 20 odst. 2, v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti zdravotnictví, d) přístupný oprávněným zaměstnancům právnických osob zajišťujícím sběr dat do Národního zdravotnického informačního systému, e) přístupný oprávněným zaměstnancům zdravotních pojišťoven v rozsahu všech údajů zpracovávaných v registru, a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, f) přístupný komoře, jde-li o člena komory, který je poskytovatelem nebo odborným zástupcem, a to v rozsahu údajů o nich vedených, g) přístupný ministerstvu za účelem výkonu státní správy. § 75 (1) Do Národního registru poskytovatelů předává údaje podle a) § 74 odst. 1 písm. a) až i) a p) příslušný správní orgán s tím, že další kontaktní údaje podle § 74 odst. 1 písm. c) předává, pokud jsou mu známé, b) § 74 odst. 2 krajský úřad, jemuž bylo oznámeno poskytování zdravotních služeb podle § 11 odst. 8 nebo podle § 20 odst. 2, c) § 74 odst. 1 písm. c), jde-li o kontaktní údaje, a podle § 74 odst. 1 písm. j) až o) poskytovatel, d) § 74 odst. 1 písm. c) a j) až n) poskytovatel sociálních služeb. (2) Příslušný správní orgán, krajský úřad uvedený v odstavci 1 písm. b) a poskytovatelé předávají do registru též každou změnu těchto údajů. Národní registr zdravotnických pracovníků § 76 (1) Národní registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání obsahuje údaje o zdravotnických pracovnících, včetně hostujících osob a osob, které způsobilost k výkonu zdravotnického povolání získaly mimo území České republiky, a to a) jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnického pracovníka a jeho akademický titul, vědecká hodnost a vědecko-pedagogický titul, b) datum a místo narození, c) pohlaví, d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, v případě cizinců číslo cestovního dokladu nebo jiného průkazu totožnosti, e) státní občanství, f) označení odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu, a datum jejich získání podle jiných právních předpisů, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů označení způsobilosti a datum jejího uznání, g) identifikační údaje vzdělávacího zařízení, akreditovaného zařízení nebo pověřené organizace, ve kterých zdravotnický pracovník získal odbornou, specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilost, v případě uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle jiných právních předpisů identifikační údaj uznávajícího orgánu, h) údaj, zda se jedná o hostující nebo usazenou osobu, i) v případě hostující osoby datum oznámení, na základě kterého může podle jiného právního předpisu vykonávat zdravotnické povolání, j) v případě zdravotnických pracovníků, kterých se týká specializační příprava nebo kteří jsou v průběhu aprobačního řízení, údaj, zda se jedná o zdravotnického pracovníka zařazeného do specializačního vzdělávání nebo přípravy k aprobační zkoušce, a obor specializačního vzdělávání nebo aprobační zkoušky, k) identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, u kterého zdravotnický pracovník vykonává zdravotnické povolání, obor, druh a forma zdravotní péče, ve kterém zdravotnické povolání vykonává, druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru, l) adresu místa trvalého pobytu zdravotnického pracovníka, jde-li o cizince, adresu hlášeného pobytu, a další kontaktní údaje, například telefonní číslo, adresu elektronické pošty nebo identifikátor datové schránky, pokud adresu a další kontaktní údaje zdravotnický pracovník sdělil, m) záznamy o 1. pravomocných rozhodnutích o zákazu výkonu zdravotnického povolání, 2. zápisu do seznamu členů komory a vyloučení z komory. (2) Obsah Národního registru zdravotnických pracovníků je přístupný a) vzdělávacímu zařízení, akreditovanému zařízení, ministerstvu nebo pověřené organizaci, které jsou editorem údajů o zdravotnickém pracovníkovi v rozsahu odstavce 1 písm. f) a g), b) poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služeb v rozsahu údajů o jeho zaměstnancích, včetně hostujících osob, podle odstavce 1 písm. a) až j) a l) až m), a to za účelem zajištění poskytování zdravotních služeb a ověřování plnění požadavků na personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb, c) komoře v rozsahu údajů podle odstavce 1 vedených o jejích členech, za účelem výkonu její činnosti, d) zdravotní pojišťovně v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), f), g), i), j) a l), a to za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, e) ministerstvu v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy, f) příslušnému správnímu orgánu v rozsahu údajů podle odstavce 1 písm. a), b), f) a g) až m), a to za účelem výkonu jeho činnosti, g) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv v rozsahu údajů o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 písm. a), b), f), j) a l), a to za účelem výkonu státní správy v oblasti lékové politiky, h) zdravotnickému pracovníkovi v rozsahu údajů o něm vedených, i) osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají, j) Ministerstvu práce a sociálních věcí v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění. § 77 (1) Do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají údaje podle § 76 odst. 1 a) písm. a), d), f), g) a j) vzdělávací zařízení, akreditovaná zařízení a pověřené organizace, které tímto provádějí prvotní zápis zdravotnického pracovníka do registru, b) písm. a) až e) Ministerstvo vnitra a Policie České republiky v souladu s § 71, c) písm. g) až j) ministerstvo a pověřené organizace, d) písm. j), k) a m) poskytovatel a poskytovatel sociálních služeb, e) písm. l) zdravotnický pracovník dobrovolně, f) písm. m) bodu 1 soud nebo příslušný správní orgán, g) písm. m) bodu 2 komora. (2) V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a. (3) Zdravotnický pracovník vedený v Národním registru zdravotnických pracovníků je povinen bez zbytečného odkladu oznámit statistickému ústavu, zjistí-li, že jsou v tomto registru o něm vedené chybné údaje. Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy. § 77a Národní registr hrazených zdravotních služeb (1) Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. (2) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb předává údaje podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila, a to a) identifikační údaje zdravotní pojišťovny, která úhradu zdravotních služeb provedla, b) identifikační údaje 1. poskytovatele, včetně identifikace pracoviště, 2. poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby podle § 11 odst. 2 písm. b), c) rozsah zdravotních služeb, o jejichž poskytování a úhradě uzavřela zdravotní pojišťovna s poskytovatelem nebo poskytovatelem sociálních služeb uvedeným v písmenu b) bodu 2 smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, d) údaje o personálním zabezpečení a věcném a technickém vybavení poskytovatele, k jejichž zajištění se zavázal zdravotní pojišťovně ve smlouvě o poskytování a úhradě zdravotních služeb uzavřené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, e) vymezení zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, f) výši úhrady za zdravotní služby vymezené podle písmene e), poskytnuté zdravotní pojišťovnou, g) typ úhrady a h) období, v němž byly poskytnuty zdravotní služby vymezené podle písmene e), za které zdravotní pojišťovna poskytla úhradu ve výši uvedené podle písmene f). (3) Do Národního registru hrazených zdravotních služeb dále zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 2 předává a) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18) k pojištěnci, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene d) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služeb; pokud agendový identifikátor fyzické osoby nebyl přidělen, identifikační číslo tohoto pojištěnce, b) údaj o pohlaví pojištěnce uvedeného v písmenu a) a rok jeho narození, c) kód obceobce adresy místa pobytu pojištěnce uvedeného v písmenu a) ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí54) a d) specifikaci zdravotní služby poskytnuté pojištěnci, včetně uvedení data poskytnutí zdravotní služby. 18) Zákon č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 54) Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 415/2016 Sb. § 78 Prováděcí právní předpis stanoví a) okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů, b) postup, způsob, strukturu a formu předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, c) periodicitu a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, d) náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění, e) způsob vymezení a způsob specifikace zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, a typ úhrady pro účely předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb. VII. Hlediska ústavněprávního přezkumu zákonné úpravy 127. Ústavní soudÚstavní soud musel předně vymezit hlediska ústavněprávního přezkumu, jež jsou relevantní pro posouzení zákonné úpravy NZIS. Agregace a uchovávání osobních dat pacientů, k němuž při naplňování zákonem stanovených cílů NZIS dochází, se bezprostředně dotýká ústavně zaručených práv týkajících se ochrany soukromí a osobních údajů, jež jsou zakotvena v čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny. V posuzované věci jde přitom primárně o tzv. právo na informační sebeurčení (čl. 10 odst. 3 Listiny), jež chrání jednotlivce před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním anebo jiným zneužíváním údajů o jeho osobě [srov. mutatis mutandis body 46 a 47 odůvodnění nálezu ze dne 14. 5. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 45/17 (161/2019 Sb.)]. Soukromí představuje jeden ze stěžejních prvků svobody jednotlivce, která patří mezi nejdůležitější hodnoty demokratického státu (viz čl. 1 a čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy), a jeho ochrana se projevuje v mnoha různých aspektech, o čemž svědčí komplexní zakotvení ochrany soukromí v ustanoveních Listiny, v mezinárodních smlouvách i v právu EU. 128. Právo na respektování soukromého života je tak obsaženo též v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) a v čl. 17 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských apolitických právech (č. 120/1976 Sb.). Ochraně práva na soukromý život se pak zvláště věnuje Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Úmluva o lidských právech a biomedicíně speciálně upravuje v čl. 10 odst. 1 a 2 právo každého na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví a oprávnění každého znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (č. 10/2010 Sb. m. s.) ukládá státu zachovávat důvěrnost osobních informací a informací týkajících se zdravotní a rehabilitační péče o osoby se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními (čl. 22 odst. 2), přičemž postupy získávání a uchovávání informací v podobě statistických dat a výsledků výzkumů musí respektovat jednak zákonem stanovené záruky, včetně záruk vyplývajících ze zákonů o ochraně osobních údajů, s cílem zajistit důvěrnost dat a respektování soukromí osob se zdravotním postižením, jednak mezinárodně uznávané normy na ochranu lidských práv a základních svobod a etické principy získávání dat a využívání statistických údajů (čl. 31 odst. 1); stát současně musí převzít odpovědnost za distribuci těchto statistických dat a zajistit jejich přístupnost pro osoby se zdravotním postižením a další osoby (čl. 31 odst. 3). 129. Právo každého na ochranu osobních údajů, které se ho týkají, zakotvuje rovněž Listina základních práv Evropské unie, která v této souvislosti stanoví, že tyto údaje musí být zpracovány korektně, k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Každý má rovněž právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a na jejich opravu (čl. 8 odst. 1 a 2). Daná ustanovení Listiny základních práv Evropské unie jsou použitelná toliko v případech, kdy Česká republika uplatňuje právo Evropské unie (srov. omezující klauzuli v čl. 51 odst. 1 Listiny základní práv Evropské unie). Tím však není vyloučeno, aby Listina základních práv Evropské unie byla používána jako referenční kritérium pro členské státy Evropské unie také v jejich ryze vnitrostátní působnosti (ARNOLD, R. In TICHÝ, L, ARNOLD, R., ZEMÁNEK, J., KRÁL, R., DUMBROVSKÝ, T. Evropské právo. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 108). 130. Na úrovni sekundárního práva pak pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a ochranu práva na ochranu osobních údajů upravuje nařízení (čl. 1 odst. 1 a 2), které zakazuje zpracování osobních údajů o zdravotním stavu, vyjma v něm taxativně uvedených případů (čl. 9 odst. 1 a 2). Mezi tyto výjimky - relevantní pro posuzovaný návrh - patří případy, kdy zpracování je nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu na základě práva EU nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů [čl. 9 odst. 2 písm. g)], pro účely preventivního nebo pracovního lékařství, pro posouzení pracovní schopnosti zaměstnance, lékařské diagnostiky, poskytování zdravotní nebo sociální péče či léčby nebo řízení systémů a služeb zdravotní nebo sociální péče na základě práva EU nebo členského státu nebo podle smlouvy se zdravotnickým pracovníkem a při splnění podmínek a záruk uvedených v čl. 9 odst. 4 nařízení [čl. 9 odst. 2 písm. h)], z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví, jako je ochrana před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami nebo zajištění přísných norem kvality a bezpečnosti zdravotní péče a léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků, na základě práva EU nebo členského státu, které stanoví odpovídající a zvláštní opatření pro zajištění práv a svobod subjektu údajů, zejména služebního tajemství [čl. 9 odst. 2 písm. i)] a pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely v souladu s čl. 89 odst. 1 nařízení na základě práva EU nebo členského státu, které je přiměřené sledovanému cíli, dodržuje podstatu práva na ochranu údajů a poskytuje vhodné a konkrétní záruky pro ochranu základních práv a zájmů subjektu údajů [čl. 9 odst. 2 písm. j)]. Pro účely uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. h) nařízení mohou být tyto osobní údaje zpracovávány pouze pracovníkem vázaným služebním tajemstvím nebo na jeho odpovědnost podle práva EU nebo členského státu nebo pravidel stanovených příslušnými vnitrostátními orgány či jinou osobou, na niž se rovněž vztahuje povinnost mlčenlivosti podle práva EU nebo členského státu nebo pravidel stanovených příslušnými vnitrostátními orgány (čl. 9 odst. 3). Členské státy mohou zachovat nebo zavést další podmínky, včetně omezení, pokud jde o zpracování genetických údajů, biometrických údajů či údajů o zdravotním stavu (čl. 9 odst. 4). 131. Na nařízení navazuje zákon o zpracování osobních údajů, který „k naplnění práva každého na ochranu soukromí upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů“ (§ 1). Zákon v § 16 odst. 1 ukládá správci nebo zpracovateli povinnost zajistit při zpracování osobních údajů za účelem vědeckého nebo historického výzkumu nebo pro statistické účely dodržování konkrétních (příkladmo vyjmenovaných) opatření k ochraně zájmů subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob. Současně stanoví, že pokud to umožňuje dosáhnout uvedeného účelu, osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení - tedy i údaje o zdravotním stavu – správce nebo zpracovatel dále zpracovává v podobě, která neumožňuje identifikaci subjektu údajů, ledaže tomu brání oprávněné zájmy subjektu údajů. 132. Ústavní soudÚstavní soud se již v minulosti k podstatě práva na ochranu soukromí v jeho nejširším smyslu opakovaně vyjádřil a například v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. 3. 2011 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb., bod 29) zdůraznil, že „právo na respekt k soukromému životu zahrnuje i garanci sebeurčení ve smyslu zásadního rozhodování jednotlivce o sobě samém. Jinými slovy, právo na soukromí garantuje rovněž právo jednotlivce rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, popř. v jakém rozsahu, jakým způsobem a za jakých okolností mají být skutečnosti a informace z jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným subjektům. Jde o aspekt práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení, výslovně garantovaný čl. 10 odst. 3 Listiny“. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15 ze dne 6. 12. 2016 (N 232/83 SbNU 605; 40/2017 Sb.) nicméně Ústavní soud současně zdůraznil, že právo na informační sebeurčení nepředstavuje absolutní, bezvýjimečnou garanci zákazu veřejné moci shromažďovat, zveřejňovat nebo jiným způsobem využívat údaje o soukromých osobách, když připomněl již dříve vymezené podmínky prolomení tohoto práva: „Zásah do základního práva jednotlivce na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení ve smyslu čl. 10 odst. 3 Listiny je možný, avšak jen skrze takovou zákonnou úpravu, která musí především odpovídat nárokům plynoucím z principu právního státu a která naplňuje požadavky vyplývající z testu proporcionality, kdy v případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, respektive s jinými základními právy či svobodami je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům, přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality. Taková právní úprava musí být přesná a zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná, aby potenciálně dotčeným jednotlivcům poskytovala dostatečnou informaci o okolnostech a podmínkách, za kterých je veřejná moc oprávněna k zásahu do jejich soukromí, aby případně mohli upravit své chování tak, aby se nedostali do konfliktu s omezující normou. Rovněž musí být striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování. Posouzení přípustnosti daného zásahu z hlediska zásady proporcionality (v širším smyslu) pak zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), přičemž je zjišťováno, zda je konkrétní opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku. Dále se pak jedná o posouzení potřebnosti, v němž je zkoumáno, zda byl při výběru prostředků použit ten prostředek, který je k základnímu právu nejšetrnější. A konečně je zkoumána přiměřenost (v užším smyslu), tj. zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na zamýšlený cíl, tzn., že opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních“ [viz bod 37 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/10; dále srov. bod 56 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 32/15 a též body 83, 85, 86 a 88 odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017 (N 227/87 SbNU 597; 8/2018 Sb.)]. 133. Současně Ústavní soudÚstavní soud přiměřeně vyšel ze závěrů, ke kterým dospěl v navrhovatelkou opakovaně dovolávaném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, v němž podrobil ústavněprávnímu přezkumu předchozí právní úpravu NRZP jako nedílné součásti NZIS. V bodu 304 odůvodnění tohoto nálezu Ústavní soudÚstavní soud poznamenal: „Efektivní ochrana práv jednotlivce, jehož osobní údaje jsou bez jeho souhlasu zpracovávány, musí dbát toho, že s ohledem na míru citlivosti může mít zveřejnění těchto údajů pro dotčenou osobu zásadní a neodstranitelné důsledky, které nebude možné žádným způsobem dodatečně plně kompenzovat. Typicky půjde např. o otázky zdravotního stavu nebo majetkových poměrů. Skutečnost, že někdo má přístup k těmto údajům, tak musí být odůvodněna konkrétním účelem. Zákon musí v každém případě jasně definovat okruh osob, jež mají k jednotlivým údajům přístup, v jakém rozsahu jej mají a za jakých podmínek. Zároveň by měl stanovit nejen dostatečné garance, které budou zamezovat neoprávněnému přístupu nebo zneužití oprávněného přístupu (např. povinnost mlčenlivosti), ale v tomto směru i příslušné sankce (srov. v této souvislosti např. závěry Evropského soudu pro lidská práva v rozsudku ze dne 17. prosince 2009 ve věci stížnosti Bouchacourt proti Francii č. 5335/06, body 67 až 69). Jako jednu z garancí nakonec nelze opominout ani povinnost, aby byl údaj veden jen po nezbytnou dobu a poté byl smazán nebo anonymizován, tedy zachováván bez možnosti zjištění jeho subjektu.“ 134. Pro posuzovanou věc je taktéž podstatný závěr vyjádřený v bodě 316 odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, ve kterém Ústavní soudÚstavní soud zdůraznil: „Povinné zveřejňování údajů o tom, že určitá osoba vykonává (a tím i splňuje podmínky pro) zdravotnické povolání, jakou má k tomuto výkonu kvalifikaci, jakou má specializaci a kde působí, umožňuje každému ověřit si, zda mu služby poskytuje osoba, která k tomu splňuje všechny právními předpisy stanovené podmínky. Vykonavatelé těchto povolání si musí být vědomi toho, že ačkoliv výkon jejich činnosti slouží ochraně života a zdraví pacienta, jsou s ním rovněž spojena i významná rizika (typicky nesprávné provedení určitého zákroku), a proto možnost ověření si jejich kvalifikace je třeba vnímat jako legitimní prostředek ochrany pacientů.“ V návaznosti na to Ústavní soudÚstavní soud v bodě 317 odůvodnění uvedl, že citované závěry sice odůvodňují zveřejňování některých údajů, nikoliv však údajů všech, neboť v případě „data a místa narození či státního občanství, stejně jako u nezveřejňovaného rodného čísla či místa obvyklého pobytu, se jedná o osobní údaje, u nichž nelze dovodit žádný důvod, pro který by měly být v případě všech uvedených pracovníků veřejně přístupné. To platí i pro evidenci údajů o ztrátě oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, o ztrátě zdravotní způsobilosti, ztrátě bezúhonnosti a délce období, na které je výkon činnosti zakázán. Má-li být účelem zveřejnění možnost ověřit si informaci, zda zdravotnický pracovník skutečně splňuje všechny zákonné podmínky pro výkon svého povolání, pak je dostatečně vypovídající již skutečnost, že je v tomto registru veden. Pokud je ale splňovat přestal, respektive přestal vykonávat činnost, pak není důvod jeho údaje zpřístupňovat. Tyto skutečnosti postačí uvést bez dalších konkretizací, tedy bez jakéhokoliv údaje vztahujícího se ke ztrátě bezúhonnosti nebo zdravotní způsobilosti“. 135. Současně však nelze přehlížet, že výše uvedené právo na ochranu soukromí ve svém nejširším slova smyslu může kolidovat s ústavně zaručeným právem na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny. Jak ve svém nálezu ve věci zákazu kouření v restauracích [nález ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 7/17 (N 55/88 SbNU 727; 81/2018 Sb.)] konstatoval Ústavní soudÚstavní soud, „ochrana lidské svobody bez ochrany lidského života, zdraví a životního prostředí, které život i jeho svobodu umožňuje, by postrádala smysl. Zpráva na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny) vyplývá pozitivní povinnost státu konat a chránit zdraví nejrůznějšími potřebnými opatřeními ... Je povinností státu, aby za účelem zajišťování a naplnění práva na ochranu zdraví ... přijal adekvátní opatření, mimo jiné i prostřednictvím zlepšování všech stránek vnějších životních podmínek. V případech přesahujících právní sféru jednotlivce má stát povinnost chránit zdraví i proti vůli dotčených osob“. Nositelem ústavního práva na ochranu zdraví je přitom každý člověk, na rozdíl od práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění, jež je ústavně zaručeno pouze občanům České republiky [nález ze dne 3. 5. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/15 (N 69/85 SbNU 193; 185/2017 Sb.)]. 136. Rovněž v nynější věci se Ústavní soudÚstavní soud musí zaměřit na to, zda zákonodárce respektoval zásadu přiměřenosti a dosáhl spravedlivé rovnováhy mezi soupeřícími zájmy. K tomu lze tradičně použít test proporcionality, který zahrnuje tři kritéria. Prvním z nich je posouzení způsobilosti naplnit sledovaný legitimní cíl (kritérium vhodnosti). Zjišťuje se, zda konkrétní opatření může dosáhnout zamýšleného cíle, kterým je ochrana jiného než omezeného základního práva nebo ochrana veřejného statku. Dalším kritériem je posouzení nezbytnosti. V jeho rámci se zkoumá, zda byl při výběru vhodných prostředků použit ten prostředek, který je k omezenému základnímu právu nejšetrnější. Jako poslední je třeba posoudit přiměřenost (v užším smyslu), tj. zda újma na základním právu není nepřiměřená ve vazbě na sledovaný legitimní cíl. Opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí svými negativními důsledky převyšovat pozitiva, která přináší kolidující zájem na přijetí těchto opatření. VIII. Uplatnění obecných hledisek ústavněprávního přezkumu na napadená ustanovení 137. Veden citovanými ustanoveními ústavního pořádku i právními názory vyjádřenými ve svých relevantních nálezech, dospěl Ústavní soudÚstavní soud v abstraktní kontrole ústavnosti napadených ustanovení zákona o zdravotních službách k dále zaznamenaným závěrům. 138. Jak vyplývá z napadených ustanovení zákona o zdravotních službách, NZIS, jehož správcem je Ústav, je jednotným celostátním informačním systémem veřejné správy sestávajícím z několika zdravotnických registrů, respektive zákonem vymezených dat nezařazených do některého zvláště označeného registru [§ 70 odst. 1 písm. a) až d) a § 72 odst. 1 zákona o zdravotních službách]. Jde především o Národní zdravotní registry, v nichž jsou zpracovávány osobní údaje a jiné údaje o pacientech, včetně těch o jejich zdravotním stavu, a to za účelem získání informací ohledně zdravotního stavu obyvatelstva jako celku a jejich (nejen statistického) zpracování a vyhodnocení. Jednotlivé národní zdravotní registry, jež jsou uvedeny v příloze k zákonu o zdravotních službách (její zrušení však návrh nepožaduje), se liší svým předmětem, který je vymezen např. druhem nemoci nebo poskytované zdravotní služby. U každého z těchto registrů je rovněž stanovena doba, po jejímž uplynutí jsou osobní údaje obsažené v registru anonymizovány. Právní úprava v tomto směru navázala na předchozí právní úpravu NZIS podle § 67c až 67i zákona o péči o zdraví lidu, po obsahové stránce ji však změnila a doplnila. Tyto změny se týkaly jak počtu a struktury těchto registrů, tak i souvisejících aspektů předávání údajů nebo přístupu k nim. 139. Součástí NZIS jsou i Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (§ 74 a 75 zákona o zdravotních službách), Národní registr zdravotnických pracovníků (§ 76 a 77 zákona o zdravotních službách) a Národní registr hrazených zdravotních služeb (§ 77a téhož zákona). Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb obsahuje vymezení údaje o poskytovatelích zdravotních služeb (§ 74 odst. 1 zákona o zdravotních službách) a zaznamenávají se do něj též některé údaje o poskytovatelích sociálních služeb, kteří poskytují zdravotní služby, jakož i o osobách poskytujících zdravotní služby, jsou-li jimi fyzické usazené či právnické osoby sídlící v jiném členském státě EU, Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci (§ 74 odst. 2 zákona o zdravotních službách). Obsah tohoto registruje veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, s výjimkou v zákoně vyjmenovaných údajů, dále osobám, o nichž jsou tyto údaje v registru obsaženy, jakož i oprávněným zaměstnancům správních úřadů, právnických osob zajišťujících sběr dat do NZIS a zdravotních pojišťoven za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění, jakož i České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České lékárnické komoře a rovněž ministerstvu za účelem výkonu státní správy (§ 74 odst. 3 zákona o zdravotních službách). 140. V NRZP jsou shromážděny údaje o jednotlivých zdravotnických pracovnících způsobilých k výkonu zdravotnického povolání, tedy osobách vykonávajících povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo zdravotnické povolání ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. Tyto údaje jsou získávány od jednotlivých zdravotnických pracovníků nebo jiných subjektů, kterým povinnost jejich předání i bez souhlasu dotčených osob vyplývá z § 77 zákona o zdravotních službách (pouze údaj o adrese místa trvalého pobytu a další kontaktní údaje poskytuje zdravotnický pracovník dobrovolně). Nová úprava jako celek nahradila předchozí Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (existující již od roku 1962), upravený v bodu 6 přílohy k zákonu o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 156/2004 Sb. NRZP dále zahrnuje i údaje obsažené v již existujícím Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob podle § 72 zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, který byl i dosud součástí NZIS. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, zrušené nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12, podle níž kromě údajů o rodném čísle a trvalém pobytu byl tento registr veřejně přístupný, je podle nyní posuzované úpravy obsah NRZP přístupný pouze orgánům či osobám taxativně vypočteným v § 76 odst. 2 zákona o zdravotních službách, mezi nimi i zdravotnickému pracovníkovi v rozsahu údajů o něm vedených. Zdravotnický pracovník vedený v NRZP je povinen bez zbytečného odkladu učinit oznámení Ústavu, zjistí-li, že jsou v NRZP o něm vedeny chybné údaje. 141. Národní registr hrazených zdravotních služeb podle § 77a zákona o zdravotních službách obsahuje údaje o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotní služby, o fyzické nebo právnické osobě, která zdravotní službu poskytla, pojištěnci, kterému byla zdravotní služba poskytnuta, a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Do registru předává uvedené údaje zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila. 142. Součástí NZIS jsou též data z rezortního Programu statistických zjišťování a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování sbíraná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, národní zdravotní registry vedené podle zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, data přebíraná z informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, data z Listů o prohlídce zemřelého, data o nákladovosti hospitalizacíhospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a data ze statistických zjišťování prováděných Ústavem (§ 72 odst. 1 zákona o zdravotních službách). 143. Zákon o zdravotních službách stanoví, že v NZIS vytvářejí zdravotnické registry vzájemně propojenou soustavu a pro účely uvedené v jeho § 73 je možné sdružovat údaje v nich vedené. Pro vedení těchto zdravotnických registrů lze využívat údaje získané z informačních systémů veřejné správy a zdravotních pojišťoven (§ 72 odst. 2). Pro zpracování osobních údajů v NZIS se do něj předávají v něm vymezené údaje pacientů, zdravotnických pracovníků, poskytovatelů zdravotních služeb a též - poskytují-li zdravotní služby - poskytovatelů sociálních služeb a osob usazených nebo sídlících v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarsku, a to bez jejich souhlasu, není-li v něm stanoveno jinak (§ 70 odst. 2). Tyto údaje předávají do NZIS - bez nároku na úhradu nákladů s tím spojených - osoby nebo orgány uvedené v § 70 odst. 4 zákona o zdravotních službách, přičemž jsou povinny umožnit Ústavu a ministerstvu kontrolu správnosti a úplnosti sdělování těchto údajů. Údaje se do NZIS předávají pouze v elektronické podobě přímým zápisem nebo na technických nosičích způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem a ve struktuře podle datového rozhraní zveřejněného Ústavem na jeho internetových stránkách (§ 70 odst. 5 a 6). 144. Ustanovení § 78 zákona o zdravotních službách pak ukládá, aby prováděcím právním předpisem byl stanoven a) okruh poskytovatelů a dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů, b) postup, způsob, struktura a forma předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, c) periodicita a lhůty předávání požadovaných osobních a dalších údajů do zdravotnických registrů, d) náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění a e) způsob vymezení a způsob specifikace zdravotních služeb, za které byla úhrada provedena, a typ úhrady pro účely předávání údajů do Národního registru hrazených zdravotních služeb. K provedení § 78 bylo v § 120 zákona o zdravotních službách zmocněno ministerstvo k vydání vyhlášky, kterou je vyhláška č. 373/2016 Sb., o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému, ve znění vyhlášky č. 115/2019 Sb. 145. Účelem zdravotnických registrů, respektive všech součástí NZIS (viz legislativní zkratku v § 72 odst. 1 zákona o zdravotních službách) je: a) sběr informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí a jejich důsledků; zároveň slouží jako podklad pro hodnocení účelnosti a efektivity diagnostických a léčebných postupů a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízení přístrojovou technikou, b) sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, včetně důsledků ekonomických, a jejich dopady do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému, c) evidence a sledování pacientů, včetně zemřelých, s vybranými společensky závažnými nemocemi, sledování výskytu, vývoje, příčin a důsledků těchto nemocí a návaznosti další péče, evidence a sledování pacientů s úrazy a dále statistická a vědecká zpracování dat registrů zaměřená zejména na analýzy zdravotního stavu obyvatel a kvalitu a využívání zdravotní péče s cílem zlepšovat zdraví populace, d) evidence poskytovatelů zdravotních služeb a též - poskytují-li zdravotní služby - poskytovatelů sociálních služeb a osob podle § 20 zákona, personálního zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a technického a věcného vybavení, e) evidence zdravotnických pracovníků z hlediska jejich oprávnění k výkonu zdravotnického povolání, věku a dosaženého vzdělání, f) získávání potřebných údajů pro statistické účely a poskytování informací, g) sběr informací k hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb, h) sběr informací k zajištění kvality a udržitelnosti systému úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, i) sběr informací ke sledování demografického vývoje, reprodukčního zdraví a důsledků stárnutí obyvatelstva na poskytování zdravotních služeb a j) evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého (§ 73 odst. 1 zákona o zdravotních službách). 146. Důvodová zpráva k návrhu zákona o zdravotních službách (sněmovní tisk č. 405, Poslanecká sněmovna, 6. volební období, 2011) k účelu NZIS uvádí: „Národní zdravotnický informační systém slouží podle dosavadních i dříve platných právních předpisů k dlouhodobému sběru a zpracování informací (údajů), které jsou zejména z hlediska sledování zdraví obyvatelstva, ale i jednotlivých pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb a efektivity jejich činností a zabezpečení poskytování zdravotní péče (zdravotních služeb), včetně potřeb vědy, státní statistiky a vymezování zdravotnických koncepcí, nenahraditelné a nezastupitelné. Je proto žádoucí NZIS zachovat a dále ho při maximálně možné ochraně údajů v něm vedených rozvíjet ... Účel sběru informací spočívá v získání podkladů k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, ke sledování incidence společensky závažných nemocí, vad a stavů a jejich důsledků. Zároveň slouží jako podklad pro hodnocení účelnosti diagnostických a léčebných postupů a podporu nebo usměrnění jejich rozvoje s návazně možnou podporou vybavenosti zdravotnických zařízení přístrojovou technikou, popř. jako podklad pro změnu v úhradovém systému veřejného zdravotního pojištění. Na základě sebraných informací lze dále sledovat vývoj, příčiny a důsledky nejenom závažných onemocnění, a to včetně důsledků ekonomických a jejich dopadu do sociální sféry a ekonomiky sociálního systému. S ohledem na skutečnost, že vývoj zdravotního stavuje dynamický děj, je nezbytné stanovit údaje sledovat dlouhodobě a s možností jejich skupinového i individuálního hodnocení. Proto nelze údaje anonymizovat a je nezbytné je ponechat po dobu, pokud mají věcně vypovídací hodnotu ve formě individuálního vyjádření a důraz klást na jejich ochranu vůči zneužití.“ 147. Účel zdravotních registrů je přitom výslovně stanoven v § 73 odst. 1 zákona o zdravotních službách, v němž uvedený výčet je nadto koncipován jako taxativní. 148. Ústavní soudÚstavní soud považuje za zjevné, že napadená právní úprava sleduje legitimní cíl, jímž je - s pomocí moderních informačních technologií - zlepšování podmínek pro poskytování zdravotní péče, a to právě prostřednictvím optimalizace zdravotních systémů na straně jedné a efektivní alokace finančních prostředků vybíraných v rámci systému veřejného zdravotního pojištění na straně druhé. Tedy - souhrnně řečeno - napadená právní úprava má za cíl vytvořit a provozovat takový informační systém, jenž je s to poskytovat potřebná data pro zefektivnění systému zdravotnictví jako celku tak, aby jeho výdaje odpovídaly maximálně kvalitní poskytované zdravotní péči, což je cíl, který ve světle práv zakotvených v čl. 31 Listiny nelze než označit za ústavně souladný. 149. Současně Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě zdůrazňuje, že v obecné rovině nelze zpochybnit skutečnost, že efektivita informačního systému, respektive jeho přínos pro sledovaný účel je v zásadě o to vyšší, o co větší množství nejrůznějších dat takový informační systém obsahuje. Jinými slovy, Ústavní soudÚstavní soud nepřehlíží, že využitelnost a spolehlivost (reliabilita) datové analýzy striktně odpovídá množství a reprezentativnosti analyzovaných datových vstupů. Má-li tedy sledovaný cíl napadené právní úpravy mít možnost být reálně naplněn, nelze a priori odmítat možnost využít co nejširší a nejobsáhlejší data nejen o konkrétních pacientech, ale i jejich rodinných příslušnících, stejně jako o dalších potenciálně relevantních skutečnostech. Nelze přitom pochybovat, že by napadená úprava nemohla tohoto cíle dosáhnout, splňuje tudíž podmínku své vhodnosti. Nástroje upravené v napadených ustanoveních zákona o zdravotnických službách jsou přitom způsobilé zákonodárcem zamýšleného cíle dosáhnout. Zejména pak ve vazbě na amicus curiae brief spolku Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že podstatou řízení o zrušení zákona je toliko posouzení ústavnosti napadené právní úpravy, nikoliv jejích možných budoucích změn, respektive úvah de lege ferenda. Stejně tak je třeba přísně rozlišovat mezi (tvrzenou) neústavností platné právní úpravy na straně jedné a hypotetickým rozšiřováním účelů zdravotnických registrů aplikační praxí bez opory v zákoně na straně druhé. 150. Ve druhém kroku testu proporcionality je třeba zkoumat, zda zákonodárce nemohl zvolit řešení, které by bylo vůči právu na ochranu osobních údajů dotčených subjektů šetrnější. Takové šetrnější řešení by však současně muselo dosáhnout sledovaných legitimních cílů v téže nebo alespoň srovnatelné míře. Kdyby je naplňovalo jen částečně, pak ho nelze považovat za reálnou alternativu, která by měla vést k závěru, že napadená právní úprava není nezbytná. 151. Při zkoumání potřebnosti napadené zákonné úpravy se Ústavní soud obzvláště zaměřil na posouzení její ústavní slučitelnosti z hlediska vymezení okruhu osob majících přístup k údajům vedeným ve zdravotnických registrech a rozsahu údajů, s nimiž registry pracují. 152. Jde-li o okruh osob, které mají přístup k osobním a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech, je třeba konstatovat, že okruh těchto osob je upraven přímo zákonem o zdravotních službách, a to v § 73 odst. 2. Nelze se proto ztotožnit s argumentem, že je zákonodárcem vytvořen prostor pro upravení či rozšíření okruhu osob majících přístup k údajům ve zdravotnických registrech podzákonným právním předpisem nebo dokonce pouhým interním aktem. Tento závěr nelze dovodit ani extenzivním výkladem § 78 písm. d) zákona o zdravotních službách, když toto ustanovení stanoví, že prováděcí právní předpis upraví toliko „náležitosti žádosti o oprávnění k přístupu k osobním údajům a dalším údajům vedeným ve zdravotnických registrech a o zrušení tohoto oprávnění“. Prováděcím právním předpisem pak může být upraven toliko okruh poskytovatelů, popř. dalších osob předávajících osobní a další údaje do zdravotnických registrů, nikoliv však okruh osob majících přístup k údajům již uloženým v některém z nich [argumentum a contrario § 78 písm. a) zákona o zdravotních službách]. 153. Do určité míry neurčitě může na první pohled působit vymezení pojmu „oprávněný pracovník“ v § 73 odst. 2 zákona o zdravotních službách. K tomu Ústavní soudÚstavní soud dodává, že ve všech případech jde o pracovníka instituce vymezené v § 73 odst. 2 písm. a) až e) zákona o zdravotních službách. To se týká i případu vymezeného v § 73 odst. 2 písm. e) zákona o zdravotních službách zavádějícího legislativní zkratku „oprávněný pracovník“, když jde o pracovníka instituce, která již má ze zákona přístup k datům příslušného zdravotnického registru za účelem jejich využití pro svou činnost. Podle Ústavního souduÚstavního soudu zde nelze přehlížet, že tento „oprávněný pracovník“ může mít podle § 73 odst. 3 zákona o zdravotních službách zajištěn přístup pouze na základě žádosti, kterou komplexně posuzuje Ústav. Z právní úpravy přitom vyplývá, že tento přístup nemusí být udělen (§ 73 odst. 3 in fine zákona o zdravotních službách). Z § 73 odst. 2 zákona o zdravotních službách tedy nelze dovodit bezprostřední nárok na přístup k údajům v některém ze zdravotnických registrů, když zajištění tohoto přistupuje založeno na poměrně širokém diskrečním oprávnění Ústavu. K nezajištění přístupu k osobním údajům do některého ze zdravotnických registrů přitom může dojít z celé řady důvodů - od nenaplnění účelu, pro který jsou údaje požadovány, přes nepřiměřeně velký rozsah požadovaných přístupových práv až po to, že daného žadatele nelze považovat za oprávněnou osobou podle § 73 odst. 2 zákona o zdravotních službách. 154. Navrhovatelka dále spatřuje neústavnost ve velké šíři údajů, s nimiž zdravotnické registry pracují. Ústavní soudÚstavní soud tuto námitku posoudil právě v rámci kritéria potřebnosti, kdy si položil otázku, zda je možno dosáhnout sledovaného cíle i šetrnějším způsobem s použitím menšího množství údajů. Na tuto otázku však Ústavní soudÚstavní soud odpověděl záporně, neboť toto navrhovatelkou preferované „redukované“ množství shromažďovaných osobních údajů uchovaných v jednotlivých zdravotních registrech by současně nevedlo k naplnění sledovaného cíle, respektive účelu, ve srovnatelné míře. Navrhovatelka uvádí celou řadu údajů, k nimž bez bližšího odůvodnění pouze konstatuje, že jde o „údaj se zdravotním stavem jinak nesouvisející ani jej nepodmiňující“. Za takový považuje např. údaj o státním občanství, adrese trvalého pobytu a počátku trvalého pobytu, údaj o rodičích, o rodinném stavu nebo o omezení způsobilosti k právnímu jednání. 155. K výše uvedené námitce Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že vždy jde o dílčí záznamy konkrétních registrů, sledující legitimní cíl v podobě ochrany zdraví podle čl. 31 Listiny. Napadená právní úprava tedy není postavena na myšlence plošného sběru a evidence všech navrhovatelkou namítaných údajů ve všech registrech. Ústavní soudÚstavní soud se v tomto v převážné míře ztotožňuje s vyjádřením Ústavu (zčásti se překrývajícím s vyjádřením vlády), podle kterého „záznam o místu narození a o státním občanství je součástí vybraných resortních statistik, místo trvalého pobytu je uvedeno jako povinná část statistiky o zemřelých, informace o rodičích či o partnerech jsou mezinárodně sbíranou entitou o vrozených vývojových vadách, informace o omezení či zbavení způsobilosti jsou součástí registru sledujícího užívání drog a návykových látek. Ve všech případech jde o velmi vážné agendy, ve kterých resort zdravotnictví sleduje fakticky nepostradatelné údaje pro řadu agend a dalších státních institucí a také pro vážná mezinárodní hlášení ...“. Obzvláště pak navrhovatelkou rozporovaný údaj o státním občanství a místě a délce trvalého pobytu bezpochyby naplňuje účel zdravotnických registrů spočívající ve sběru informací k hodnocení zdravotního stavu obyvatelstva a jeho vývoje, zejména pak v kritériu sledování incidence, okolností vzniku a šíření společensky závažných nemocí [srov. § 73 odst. 1 písm. a) zákona o zdravotních službách]. 156. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že se (nejen) s ohledem na koncepci návrhu na zrušení části zákona o zdravotních službách nezabýval izolovaně ústavností každého jednotlivého údaje obsaženého ve zdravotnických registrech, nýbrž posuzoval ústavnost napadené právní úpravy komplexně, tzn. zabýval se NZIS coby jednotným celostátním informačním systémem veřejné správy (§ 70 odst. 1 zákona o zdravotních službách), respektive zdravotnickými registry jako jeho součástmi, jež „vytvářejí vzájemně propojenou soustavu“ (§ 72 téhož zákona), v jejich celku. Možnost případného přezkumu konkrétního použití těchto ustanovení z výše uvedených ústavněprávních hledisek v řízení o ústavních stížnostech zůstává nedotčena (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12 bod 337 in fine). 157. Přesto však v posuzované věci z návrhu a některých z výše uvedených vyjádření vyplynulo, že nejproblematičtější část (položku) centralizovaných osobních údajů představuje rodné číslo. Ústavní soudÚstavní soud považuje za podstatnou tu skutečnost, že rodné číslo slouží pouze jako propojovací („linkovací“) údaj, který využívá celý zdravotnický systém k propojení mezi různými záznamy o téže osobě v čase. Je potřeba vzít na zřetel, že v současné době stále neexistuje jiný univerzální propojovací údaj, který by byl plně způsobilý nahradit rodné číslo využívané takřka 30 000 poskytovateli zdravotních služeb. Lze v tomto souhlasit s vyjádřením vlády, podle níž „nebude-li existovat nástroj umožňující opakovaná hlášení takového systému propojit na daného jedince, nebude možné hodnotit úspěšnost léčby, dostupnost následné či paliativní péče, ani výsledky v podobě přežití pacientů“. 158. Údaj, jako je rodné číslo, navíc neslouží k identifikaci konkrétních osob, ale pouze jako propojovací údaj, když veškeré výstupy z NZIS jsou reálně agregované, a neumožňují tedy identifikaci konkrétní osoby. Jiný výstup by byl koneckonců v přímém a zjevném rozporu s taxativně vymezeným účelem zdravotnických registrů (§ 73 odst. 1 zákona o zdravotnických službách). 159. U žádného z údajů evidovaných v některém ze zdravotnických registrů Ústavní soudÚstavní soud neshledal jeho zjevnou nedůvodnost, respektive nadbytečnost. Jistě by bylo možné představit si i právní úpravu, která by obsahovala podstatně užší rozsah osobních údajů evidovaných v jednotlivých zdravotnických registrech. Takto úžeji vymezený rozsah evidovaných údajů by však nemusel představovat plnohodnotnou a reálnou alternativu k zákonodárcem zamýšleným legitimním cílům – z toho důvodu také Ústavní soudÚstavní soud nemohl dospět k závěru, že napadená právní úprava není nezbytná, a že tudíž neobstojí v rámci druhého kroku testu proporcionality. S ohledem na princip soudního sebeomezení rovněž nepřísluší Ústavnímu souduÚstavnímu soudu posuzovat, zda právní úprava v této oblasti je z hlediska úvah de lege ferenda nejvhodnější možnou úpravou. 160. Zbývá posoudit, zda je právní úprava umožňující shromažďování vymezených osobních údajů v NZIS přiměřená stricto sensu, tedy zda tato právní úprava dosahuje spravedlivé rovnováhy mezi kolidujícími právy i po materiální stránce. Jde konkrétně o střet práva na ochranu osobních údajů pacientů a zdravotnických pracovníků (čl. 10 odst. 3 Listiny) a práva na ochranu jejich zdraví i zdraví jiných osob (čl. 31 Listiny). Je třeba zhodnotit, zda míře omezení prvního zmíněného práva odpovídá i míra uspokojení druhého uvedeného práva, a zda je tedy omezení prvního zmíněného práva přiměřené. 161. Ústavní soudÚstavní soud opakovaně připomíná, že ochrana zdraví patří mezi základní hodnoty, které stát musí chránit [nález ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 51/06 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.), nález ze dne 23. 9. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08 (N 155/50 SbNU 365), nález ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 7/17]. Za účelem plnění tohoto pozitivního závazku přitom ústavní pořádek poskytuje zákonodárci relativně široký prostor pro uvážení v tom, jakým způsobem ochranu zdraví zajistit [nález ze dne 14. 10. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 40/06 (N 171/51 SbNU 93; 6/2009 Sb.), nález ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 7/17]. To se bezpochyby týká i konkrétního provedení právní úpravy zdravotnických registrů, kterým se (nejen) díky sledování způsobu, rozsahu a kvality poskytované zdravotní péče realizuje ústavně zaručené právo na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny. Lze přitom konstatovat, že shromažďování osobních údajů ve zdravotnických registrech (dopadající v zásadě na celou populaci) jednoznačně představuje jeden z případů přesahujících právní sféru jednotlivce, u kterého, jak již v minulosti dovodil Ústavní soud (nález ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 7/17), je s určitými striktními výjimkami založena povinnost státu chránit zdraví i proti vůli dotčených osob. 162. Při poměřování dvou navzájem kolidujících práv nelze shledat neústavnost právní úpravy ani v absenci souhlasu pacienta či nemožnosti tzv. „opt-outu“, popř. v absenci možnosti subjektu zpracování osobních údajů požádat o výmaz shromážděných údajů. Byť by toto řešení bezpochyby lépe odráželo podstatu a smysl práva na informační sebeurčení, nepředstavuje podle Ústavního souduÚstavního soudu absence souhlasu subjektu zpracování osobních údajů rozpor s ústavním pořádkem. Omezení práva na informační sebeurčení shledal v daném případě Ústavní soudÚstavní soud za přiměřené, jelikož v případě možnosti „opt-outu“, popř. možnosti výmazu již shromážděných údajů na žádost subjektu osobních údajů či dokonce povinného souhlasu se zpracováním údajů, by jednotlivé zdravotnické registry neposkytovaly kvantitativně i kvalitativně relevantní zdroj dat. To by s největší pravděpodobností bylo v konečném důsledku proti jejich samotnému smyslu a účelu. Na základě těchto dat (jejichž míru neúplnosti přitom nelze jasně předvídat) by pak vznikaly v různé míře neúplné, respektive zkreslené závěry, což by se nakonec odrazilo v nesprávném hodnocení jednotlivých parametrů zdravotní péče. Pouze podpůrně Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že výjimka z tzv. „práva na výmaz“ rovněž odpovídá koncepci nařízení, podle jehož čl. 17 odst. 3 písm. c) se právo na výmaz neuplatní tehdy, je-li zpracování údajů nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví. 163. Jako podstatné při posuzování proporcionality sensu stricto vnímá Ústavní soudÚstavní soud i to, že zdravotnické registry jsou podle napadené zákonné úpravy koncipovány jako neveřejné, v čemž se posuzovaná věc zásadním způsobem liší od úpravy posuzované v nálezu ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12, která se týkala veřejného registru zdravotnických pracovníků. 164. Při vzájemném poměřování střetu dvou výše uvedených práv rovněž nelze nevidět určující povahu práva na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny), kterému sice velmi podstatným, ale z hlediska významu jiného ústavně chráněného zájmu přiměřeným způsobem ustupuje právo na ochranu osobních údajů (čl. 10 odst. 3 Listiny) zahrnující v sobě i právo na informační sebeurčení. Podle čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, je totiž právě zajištění ochrany životů a zdraví základní povinností státu; tato povinnost přitom zavazuje stát nejen v době mimořádných stavů. Ústavní soudÚstavní soud na tomto místě připomíná svůj dřívější závěr, podle něhož „ochrana lidské svobody bez ochrany lidského života, zdraví a životního prostředí, které život i jeho svobodu umožňuje, by postrádala smysl“ (nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 7/17). 165. K námitce neexistence dostatečných záruk moderní kybernetické bezpečnosti osobních údajů Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že tyto záruky skutečně nejsou přímo zákonem o zdravotních službách upraveny. To však neznamená, že by nevyplývaly z právního řádu jako celku, popř. z právních aktů unijního práva. Je namístě uvést zejména nařízení, které v čl. 32 upravuje otázku zabezpečení zpracování osobních údajů a které dopadá rovněž na údaje obsažené ve zdravotnických registrech. Z čl. 32 odst. 1 tohoto nařízení pro Ústav coby správce osobních údajů vyplývá mj. obsáhlá povinnost provést vhodná technická a organizační opatření, aby zajistil úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně pseudonymizace a šifrování osobních údajů, dále aby zajistil neustálou důvěrnost, integritu, dostupnost a odolnost systémů a služeb zpracování, včetně procesu pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování. Z vyjádření Ústavu (viz bod 70) pak vyplývá, že provozní bezpečnost NZIS je zajištěna mimo jiné sadou technických nástrojů pro sledování a vyhodnocování provozu, správy logů, odpovídající standardům ISO 27001, ISO/IEC 27001:2013 a ISO 10001:2007 a je v souladu s vyhláškou o kybernetické bezpečnosti. Nelze tedy přisvědčit tomu, že by jediným standardem, podle něhož je NZIS zabezpečen, byla „obecná“ ISO 10001:2007. 166. Je-li někdy uváděno (viz bod 96), že pro zajištění dodržování pravidel stanovených zákonem o zdravotních službách nelze spoléhat na efektivitu správního trestání podle nařízení, a to s ohledem na právní úpravu § 61 odst. 3 zákona o zpracování osobních údajů (upuštění od potrestání), je třeba uvést, že toto upuštění od uložení správního trestu se vztahuje toliko na orgány veřejné moci nebo veřejné subjekty (nikoliv tedy plošně na všechny subjekty), a je navíc plně v souladu s čl. 83 odst. 7 nařízení (srov. VLACHOVÁ, B., MAISNER, M. Zákon o zpracování osobních údajů. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 126.) 167. Z hlediska slučitelnosti napadené zákonné úpravy s ústavním pořádkem je pak nerozhodné, zda výše uvedené povinnosti plynou pro Ústav, popř. i pro příslušné osoby nakládajícími s osobními údaji ze zdravotnických registrů, ze zákona o zdravotních službách, anebo z přímo použitelného právního aktu Evropské unie. Naopak duální zakotvení téže povinnosti by za určitých předpokladů mohlo být v rozporu s pojetím bezprostřední použitelnosti unijního nařízení [srov. rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 17. 6. 1972 ve věci Orsolina Leonesio vs. Ministero dell'agricoltura e foreste (C 93-71)]. 168. Ústavní soudÚstavní soud si je vědom toho, že v oblasti ochrany osobních údajů, včetně těch obsažených v NZIS, se uplatňuje v České republice rovněž právo Evropské unie (zejména viz nařízení). Z toho důvodu také Ústavní soudÚstavní soud nepřehlédl obsah práva na ochranu osobních údajů podle čl. 8 Listiny základních práv Evropské unie (viz bod 129). Byť čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie obsahuje v porovnání s čl. 10 odst. 3 Listiny relativně specifikovaná kritéria na ochranu osobních údajů, nelze konstatovat ani na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie, že by en bloc poskytoval vyšší standard ochrany, než je tomu v případě práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny. Kritéria zpracování osobních údajů vymezená v čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie lze výkladem podle tohoto ustanovení i bez nutnosti jeho přímého použití identifikovat i v čl. 10 odst. 3 Listiny. Bez kritérií obdobných čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie by koneckonců bylo právo podle čl. 10 odst. 3 Listiny fakticky vyprázdněno. 169. Nad rámec výše uvedeného Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že jak Listina základních práv Evropské unie, tak Listina počítají s možností zpracování osobních údajů bez souhlasu dotčené osoby, děje-li se tak na základě oprávněného důvodu stanoveného zákonem. Ani na případné omezení tohoto práva neklade Listina základních práv Evropské unie vyšší požadavky než ústavní pořádek České republiky. Podle čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie totiž platí, že omezení daného práva „musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod“ a že „při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého“. Ochrana života a ochrana zdraví, s nimiž může právo na informační sebeurčení kolidovat, jsou přitom hodnotami, které Listina základních práv Evropské unie v čl. 2 a 35 výslovně uznává. Závěr o ústavní konformitě napadené právní úpravy je proto v souladu s požadavkem čl. 53 Listiny základních práv Evropské unie na zachování (neomezení nebo nenarušení) - v důsledku jejího uplatnění - úrovně ochrany, kterou zná ústavní pořádek České republiky. 170. V návaznosti na předchozí bod Ústavní soudÚstavní soud ke vztahu napadené právní úpravy k obsahu nařízení, zejména pak k té jeho části, kde je formulován požadavek „přiměřenosti“, zastává názor, že ani z právní úpravy nařízení nelze z hlediska přiměřenosti zpracování osobních údajů [viz čl. 5 odst. 1 písm. c)] dovodit vyšší standard ochrany, než jaký vyplývá z Listiny, když uvedený požadavek je její imanentní součástí (srov. bod 168 a též nález ze dne 3.11. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 10/17). 171. Navrhovatelce Ústavní soudÚstavní soud nemůže přisvědčit ani v námitkách směřujících proti právní úpravě Národního registru hrazených zdravotních služeb, obsažené v § 77a zákona o zdravotních službách. Jakkoli se systém úhrad zdravotní péče odvíjí od systému veřejného zdravotního pojištění a je svěřen zdravotním pojišťovnám, a to včetně zajištění dostupnosti hrazené péče i financování smluvní sítě poskytovatelů zdravotních služeb, nelze současně přehlížet, že podle § 10 odst. 1 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo zdravotnictví ústředním orgánem státní správy mimo jiné pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Lze přitom souhlasit s VZP, která ve svém vyjádření (viz shora bod 78) poukázala na skutečnost, že podle zákona č. 48/1997 Sb. je to právě ministerstvo, které v procesu stanovení mechanismů úhrad zdravotní péče z veřejného pojištění má nepominutelnou úlohu orgánu veřejné moci, který vymezuje veřejný zájem „na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stability v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění“ (§ 17 odst. 2), k čemuž potřebuje odpovídající (nezkreslená) data. Navrhovatelka nadto v návrhu předkládá poněkud vnitřně rozpornou argumentaci, když na jedné straně neshledává důvod, proč by tyto údaje měly být k dispozici ministerstvu, na straně druhé zpochybňuje možnost, aby dohled nad úhradami či tvorbou úhradových mechanismů byl „vyveden“ z politicky vedeného ministerstva „na nepříslušný statistický úřad“. Ústavní soudÚstavní soud se proto omezí na konstatování, že na zvoleném „modelu“ nespatřuje zjevné ústavněprávní nedostatky, jelikož ministerstvo má v souladu s čl. 31 Listiny za úkol centrální sledování vývoje, kvality a (regionální) dostupnosti zdravotní péče, neboť – jak plyne z práv obsažených v uvedeném článku Listiny - každý občan má právo na rovný přístup ke srovnatelně kvalitní zdravotní péči. 172. Ani u § 71a, 71b a 71c zákona o zdravotních službách, o které navrhovatelka svým podáním ze dne 12. 5. 2020 rozšířila petit svého návrhu na zrušení části zákona o zdravotních službách, neshledal Ústavní soudÚstavní soud protiústavnost z důvodů výše uvedených. Hlavní důvod, proč navrhovatelka jejich zrušení požaduje, koneckonců spočívá v tom, že „tvoří ucelený soubor pravidel, z něhož lze vytrhávat jednotlivá ustanovení bez dopadu na celek jen obtížně“. 173. Z právě pojednaných důvodů současně Ústavní soudÚstavní soud neshledal ústavněprávní nedostatky ani na právní úpravě Národního registru poskytovatelů obsažené v § 74 a 75 zákona o zdravotních službách. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona o zdravotních službách má tento registr „sloužit pro identifikaci poskytovatelů zdravotních služeb, například zdravotním pojišťovnám při navazování smluvních vztahů, zejména však bude sloužit krajským úřadům a samotným poskytovatelům v procesu registrace, tedy vydávání oprávnění k poskytování zdravotních služeb“. Tomu odpovídá i rozsah v něm shromažďovaných údajů (§ 74 odst. 1 a 2 zákona o zdravotních službách). Identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb a údaje o odborném zástupci tento registr obsahuje pouze v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o oprávnění k poskytování zdravotních služeb [§ 74 odst. 1 písm. a)]. Obsah Národního registru poskytovatelů je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva, avšak - mimo jiné - s výjimkou adresy místa trvalého nebo hlášeného pobytu a data narození fyzické osoby a stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn [§ 74 odst. 3 písm. a) body 1 a 2]. IX. Závěr 174. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud rozhodl tak, že návrh na zrušení napadených ustanovení zákona o zdravotních službách podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl, neboť neshledal jejich rozpor s ústavním pořádkem. 175. Návrh na zrušení § 41a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Ústavní soudÚstavní soud odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným (viz bod 111). Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Jiří Zemánek.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 12/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 12/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 33 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 11. 1. 2021, částka 7/2021 12 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 11. ledna 2021 č. 33 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla tímto o přijetí krizových opatření, ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) a e) a § 6 odst. 1 písm. c) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 12. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 22. ledna 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje zpopelnit tělo osoby zemřelé mimo území České republiky, která není státním občanem České republiky ani nemá trvalý pobyt na území České republiky, s výjimkou těla zemřelého, které se ke dni 12. ledna 2021 nachází na území České republiky; II. ukládá provozovat krematorium v maximálním možném rozsahu, přičemž se nepřihlíží k omezujícím limitům provozu stanoveným obcíobcí. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení č. n1/2021 Sb.
Sdělení č. n1/2021 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy Vyhlášeno 7. 1. 2021, částka 1/2021 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 553/2020 Sb., o seznamu obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů, které jsou kontaktními místy veřejné správy Na straně 6372 mají místo slov „Příloha k vyhlášce č. 001/2020 Sb.“ správně být slova „Příloha k vyhlášce č. 553/2020 Sb.“.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 9/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 9/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 12 o změně krizových opatření Vyhlášeno 7. 1. 2021, částka 6/2021 9 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. ledna 2021 č. 12 o změně krizových opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 11. ledna 2021 od 00:00 hod. mění dobu účinnosti: 1. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1375, vyhlášeného pod č. 595/2020 Sb., 2. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1376, vyhlášeného pod č. 596/2020 Sb., 3. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1378, vyhlášeného pod č. 598/2020 Sb., 4. usnesení vlády ze dne 23. prosince 2020 č. 1379, vyhlášeného pod č. 599/2020 Sb., tak, že se jejich účinnost prodlužuje do dne 22. ledna 2021 do 23:59 hod. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 5/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 5/2021 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2021—2027, CPI % Vyhlášeno 7. 1. 2021, částka 2/2021 5 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 21. prosince 2020, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2021–2027, CPI % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Proti-inflačního státního dluhopisu České republiky, 2021–2027, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2021-2027, CPI % Zkrácený název: SD-I ČR, CPI %, 27 Pořadové číslo emise: 134. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 12. 2020 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 4. 2026 Datum emise: 1. 4. 2021 Datum splatnosti: 1. 4. 2027 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006142 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., a Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost o úpis dluhopisů v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud při podání žádosti o úpis způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva uplatní současně právo spojené s jinou emisí státních dluhopisů, které nebylo promlčeno (dále jen „žádost o provedení reklamace nevyplacení výnosu nebo nesplacení jmenovité hodnoty“). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisů do 22. 3. 2021. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. Při podání žádosti o provedení reklamace nevyplacení výnosu nebo nesplacení jmenovité hodnoty se zaokrouhlí částka odpovídající výši práva spojeného s jinou emisí státních dluhopisů na celé koruny směrem nahoru; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání příslušné žádosti o provedení reklamace nevyplacení výnosu nebo nesplacení jmenovité hodnoty. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 31 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 19. 3. 2021, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 2. 3. 2027 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za dvanáct měsíců (p. a., per annum) pro příslušné výnosové období se stanoví jako procentní změna bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc leden příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc leden roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,00 % p. a. Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 2. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 4. příslušného roku počínaje rokem 2022, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 4. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2022. 19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc leden příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 2., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o dvanáct měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže. 20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. počínaje rokem 2022. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2022. 21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 10\\. 1. 2022| 8\\. 2. 2022| 1\\. 4. 2022 9\\. 1. 2023| 8\\. 2. 2023| 1\\. 4. 2023 9\\. 1. 2024| 8\\. 2. 2024| 1\\. 4. 2024 9\\. 1. 2025| 7\\. 2. 2025| 1\\. 4. 2025 9\\. 1. 2026| 6\\. 2. 2026| 1\\. 4. 2026 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 4. 2027, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2027. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 30. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 34. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem. 35. Pokud prospekt schvaluje Česká národní bankabanka, je tento prospekt posouzen Českou národní bankoubankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených, Česká národní bankabanka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a Česká národní bankabanka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu. 36. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 37. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 4/2021 Sb.
Sdělení Ministerstva financí č. 4/2021 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2021—2027, FIX % Vyhlášeno 7. 1. 2021, částka 2/2021 4 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 21. prosince 2020, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2021-2027, FIX % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního státního dluhopisu České republiky, 2021–2027, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2021-2027, FIX % Zkrácený název: SD-R ČR, FIX %, 27 Pořadové číslo emise: 133. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 12. 2020 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 4. 2026 Datum emise: 1. 4. 2021 Datum splatnosti: 1. 4. 2027 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001006134 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., a Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost o úpis dluhopisů v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud při podání žádosti o úpis způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva uplatní současně právo spojené s jinou emisí státních dluhopisů, které nebylo promlčeno (dále jen „žádost o provedení reklamace nevyplacení výnosu nebo nesplacení jmenovité hodnoty“). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisů do 22. 3. 2021. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. Při podání žádosti o provedení reklamace nevyplacení výnosu nebo nesplacení jmenovité hodnoty se zaokrouhlí částka odpovídající výši práva spojeného s jinou emisí státních dluhopisů na celé koruny směrem nahoru; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání příslušné žádosti o provedení reklamace nevyplacení výnosu nebo nesplacení jmenovité hodnoty. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisů je ukončeno k datu 19. 3. 2021, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 2. 3. 2027 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 1. 4. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje) ve výši 0,50 % p. a., druhé výnosové období od 1. 4. 2022 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2023 (tento den vyjímaje) ve výši 0,75 % p. a., třetí výnosové období od 1. 4. 2023 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2024 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., čtvrté výnosové období od 1. 4. 2024 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2025 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., páté výnosové období od 1. 4. 2025 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2026 (tento den vyjímaje) ve výši 1,25 % p. a. a šesté výnosové období od 1. 4. 2026 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2027 (tento den vyjímaje) ve výši 1,50 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 4. příslušného roku počínaje rokem 2022, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 4. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2022. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. počínaje rokem 2022. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2022. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení| Datum předčasného splacení ---|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 10\\. 1. 2022| 8\\. 2. 2022| 1\\. 4. 2022 9\\. 1. 2023| 8\\. 2. 2023| 1\\. 4. 2023 9\\. 1. 2024| 8\\. 2. 2024| 1\\. 4. 2024 9\\. 1. 2025| 7\\. 2. 2025| 1\\. 4. 2025 9\\. 1. 2026| 6\\. 2. 2026| 1\\. 4. 2026 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 4. 2027, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2027. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Česká národní bankabanka nevykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem. 34. Pokud prospekt schvaluje Česká národní bankabanka, je tento prospekt posouzen Českou národní bankoubankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených, Česká národní bankabanka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a Česká národní bankabanka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu. 35. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 36. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 3/2021 Sb.
Vyhláška č. 3/2021 Sb. Vyhláška o stanovení vzorů průkazů průvodců a údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů Vyhlášeno 7. 1. 2021, datum účinnosti 22. 1. 2021, částka 1/2021 * § 1 - Vzory průkazů průvodců * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 3/2021 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 3/2021 Sb. Aktuální znění od 22. 1. 2021 3 VYHLÁŠKA ze dne 29. prosince 2020 o stanovení vzorů průkazů průvodců a údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 12b odst. 5 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 117/2020 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Vzory průkazů průvodců (1) Vzor průkazu průvodce I. stupně podle § 12a písm. a) zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Vzor průkazu průvodce II. stupně podle § 12a písm. b) zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministryně pro místní rozvoj: Ing. Dostálová v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 3/2021 Sb. Vzor Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu I. stupně bez odborné způsobilosti 1. Popis a) Český národní průkaz průvodce cestovního ruchu I. stupně bez odborné způsobilosti je plastová karta bílé barvy, o rozměrech 85,60 x 53,98 mm se zakulacenými rohy s poloměrem 2,88 až 3,48 mm. b) Na lícové straně Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu I. stupně bez odborné způsobilosti je na prvním až třetím řádku uveden text „ČESKÝ NÁRODNÍ PRŮKAZ PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU I. STUPNĚ BEZ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI/FIRST DEGREE CZECH TOURIST GUIDE IDENTIFICATION CARD WITHOUT A PROFESSIONAL QUALIFICATION“. Text „BEZ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI“ je zdůrazněn bílým podbarvením. Na čtvrtém až pátém řádku je uveden text „JMÉNO (JMÉNA) A PŘÍJMENÍ/GIVEN NAME (NAMES) AND SURNAME“. Pod pátým řádkem je místo pro zapsání příslušného údaje. Na šestém až sedmém řádku je uveden text „ČÍSLO PRŮKAZU/ID NO.“. Vpravo od šestého a sedmého řádku je místo pro zapsání příslušného údaje. V levé části je barevná fotografie držitele průkazu o rozměrech 25 x 35 mm. Na osmém až desátém řádku je uveden text „IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO OSOBY (IČO) NEBO DATUM NAROZENÍ/IDENTIFICATION NO. OR DATE OF BIRTH“. Pod desátým řádkem je místo pro zapsání příslušného údaje. Na jedenáctém řádku je uveden oranžový text „PRŮKAZ PRŮVODCE I.“, viditelný pouze v UV světle. V pravé části průkazu je trikolóra vyhotovená v odstínech šedi formou ceninového rastru, v jejíž spodní části je umístěn malý státní znak vyhotovený rovněž v odstínech šedi. Jméno a příjmení držitele průkazu se zapisuje velkými písmeny. Číslo průkazu je šestimístné, složené z číslic 0 až 9 a je jedinečné pro každý průkaz. Všechny texty, včetně zapisovaných údajů, jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě. Pozadí lícové strany průkazu tvoří paprsky vedoucí z pravého horního rohu do levého dolního rohu a zasahující i do pole pro fotografii, je vyhotoveno v ceninovém rastru, obsahuje mikropísmo a přechází z modrošedé barvy přes oranžovou zpět do modrošedé, a to směrem zleva doprava. Mezi třetím a čtvrtým řádkem textu je umístěná oranžová linka vytvořená z mikrotextu. c) Na rubové straně Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu I. stupně bez odborné způsobilosti je na prvním až druhém řádku uveden text „VYDAL: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ/ISSUED BY: MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT“. Na třetím až čtvrtém řádku je uveden text „DATUM VYDÁNÍ/DATE OF ISSUE“. Vpravo od tohoto textu je místo pro zapsání příslušného údaje. Na pátém až šestém řádku je uveden text „DOBA PLATNOSTI: NA DOBU NEURČITOU/VALIDITY: INDEFINITELY“. Na sedmém až osmém řádku je uveden text „PLATNOST PRŮKAZU LZE OVĚŘIT NASKENOVÁNÍM TOHOTO KÓDU/VALIDITY OF THIS ID CAN BE VERIFIED BY SCANNING THIS CODE“. Vpravo od tohoto textu je umístěný QR kód, který obsahuje odkaz na příslušnou webovou stránku. Na devátém až desátém řádku je uveden text „PRŮKAZ JE VEŘEJNOU LISTINOUVEŘEJNOU LISTINOU, JEHO PADĚLÁNÍ NEBO POZMĚNĚNÍ JE TRESTNÉ/THIS ID IS A PUBLIC DOCUMENT, ITS FORGERY OR ALTERATION IS A CRIMINAL OFFENSE“ Datum vydání se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Velikost QR kódu je 9 x 9 mm. Všechny texty, včetně zapisovaných údajů, jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě. QR kód je vyhotoven v černé barvě na bílém podkladě. Pozadí rubové strany tvoří vyobrazení barokního okna na boční straně Chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, vyhotovené v ceninovém rastru, obsahující mikropísmo a přecházející z modrošedé barvy přes oranžovou zpět do modrošedé, a to směrem zleva doprava. 2. Vyobrazení lícové strany Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu I. stupně bez odborné způsobilosti 2.2MB 3. Vyobrazení rubové strany Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu I. stupně bez odborné způsobilosti 2.3MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 3/2021 Sb. Vzor Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu II. stupně s odbornou způsobilostí 1. Popis a) Český národní průkaz průvodce cestovního ruchu II. stupně s odbornou způsobilostí je plastová karta bílé barvy, o rozměrech 85,60 x 53,98 mm se zakulacenými rohy s poloměrem 2,88 až 3,48 mm. b) Na lícové straně Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu II. stupně s odbornou způsobilostí je na prvním až třetím řádku uveden text „ČESKÝ NÁRODNÍ PRŮKAZ PRŮVODCE CESTOVNÍHO RUCHU II. STUPNĚ S ODBORNOU ZPŮSOBILOSTÍ/SECOND DEGREE CZECH TOURIST GUIDE IDENTIFICATION CARD WITH A PROFESSIONAL QUALIFICATION“. Text „S ODBORNOU ZPŮSOBILOSTÍ“ je zdůrazněn bílým podbarvením. Na čtvrtém až pátém řádku je uveden text „JMÉNO (JMÉNA) A PŘÍJMENÍ/GIVEN NAME (NAMES) AND SURNAME“. Pod pátým řádkem je místo pro zapsání příslušného údaje. Na šestém až sedmém řádku je uveden text „ČÍSLO PRŮKAZU/ID NO.“. Vpravo od šestého a sedmého řádku je místo pro zapsání příslušného údaje. V levé části je barevná fotografie držitele průkazu o rozměrech 25 x 35 mm. Na osmém až desátém řádku je uveden text „IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO OSOBY (IČO) NEBO DATUM NAROZENÍ/IDENTIFICATION NO. OR DATE OF BIRTH“. Pod desátým řádkem je místo pro zapsání příslušného údaje. V pravé části průkazu je trikolóra vyhotovená v bílé, červené a modré barvě formou ceninového rastru, v jejíž spodní části je umístěn malý státní znak vyhotovený v hnědé a bílé barvě. Jméno a příjmení držitele průkazu se zapisuje velkými písmeny. Vlevo od malého státního znaku je umístěný opticky variabilní prvek ve tvaru barokního ornamentu o velikosti 11 x 9 mm s barevným přechodem ze zlaté do zelené barvy. Číslo průkazu je šestimístné, složené z číslic 0 až 9 a je jedinečné pro každý průkaz. Základní texty jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v hnědé barvě. Všechny zapisované údaje jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v černé barvě. Pozadí lícové strany průkazu je tvořeno béžovým podtiskem a vyobrazením zakončení gotické klenby s růžicemi, vyhotovené v ceninovém rastru, obsahující mikropísmo a přecházejících z oranžovohnědé barvy přes světle modrou zpět do oranžovohnědé, a to směrem zleva doprava. Součástí designu přední strany je odznak točenice s ledňáčkem, který užíval jako svůj odznak král Václav IV. Mezi třetím a čtvrtým řádkem textu je umístěná hnědá linka vytvořená z mikrotextu. c) Na rubové straně Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu II. stupně s odbornou způsobilostí je na prvním až druhém řádku uveden text „VYDAL: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ/ISSUED BY: MINISTRY OF REGIONAL DEVELOPMENT“. Na třetím až čtvrtém řádku je uveden text „DATUM VYDÁNÍ/DATE OF ISSUE“. Vpravo od tohoto textu je místo pro zapsání příslušného údaje. Na pátém až šestém řádku je uveden text „DOBA PLATNOSTI: NA DOBU NEURČITOU/VALIDITY: INDEFINITELY“. Na sedmém až osmém řádku je uveden text „PLATNOST PRŮKAZU LZE OVĚŘIT NASKENOVÁNÍM TOHOTO KÓDU/VALIDITY OF THIS ID CAN BE VERIFIED BY SCANNING THIS CODE“. Vpravo od tohoto textu je umístěný QR kód, který obsahuje odkaz na příslušnou webovou stránku. Na devátém až desátém řádku je uveden text „PRŮKAZ JE VEŘEJNOU LISTINOUVEŘEJNOU LISTINOU, JEHO PADĚLÁNÍ NEBO POZMĚNĚNÍ JE TRESTNÉ/THIS ID IS A PUBLIC DOCUMENT, ITS FORGERY OR ALTERATION IS A CRIMINAL OFFENSE“ Datum vydání se uvádí ve formátu dd.mm.rrrr. Velikost QR kóduje 9 x 9 mm. Základní texty jsou vyhotoveny bezpatkovým písmem v hnědé barvě. Zapisovaný údaj o datu vydání je vyhotoven bezpatkovým písmem v černé barvě. QR kód je vyhotoven v černé barvě na bílém podkladě. Pozadí rubové strany tvoří zakončení gotického oblouku s růžicemi, vyhotovené v ceninovém rastru, obsahující mikropísmo a přecházející z oranžovohnědé barvy přes světle modrou zpět do oranžovohnědé, a to směrem zleva doprava. 2. Vyobrazení lícové strany Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu II. stupně s odbornou způsobilostí 2.7MB 3. Vyobrazení rubové strany Českého národního průkazu průvodce cestovního ruchu II. stupně s odbornou způsobilostí 2.7MB
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 11/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 11/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 14 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 7. 1. 2021, částka 6/2021 11 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. ledna 2021 č. 14 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 11. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 22. ledna 2021 do 23:59 hod. 1. u všech poskytovatelů zdravotních služeb omezuje návštěvy pacientů v zdravotnických zařízeních na pracovištích, na kterých se poskytuje akutní lůžková péče, tak, že návštěvu lze připustit pouze za těchto podmínek: - osoba navštěvující pacienta po dobu návštěvy používá osobní ochranné pomůcky dýchacích cest, a to minimálně respirátor třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu, s výjimkou: - dětí do dvou let věku, - dětí od dvou do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, - návštěva trvá nejvýše 30 minut, s výjimkou návštěv pacientů v hospicech a dalších pacientů v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění, - návštěvy se v jeden čas účastní nejvýše dvě osoby, a při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele, 2. u všech poskytovatelů zdravotních služeb omezuje návštěvy pacientů v zdravotnických zařízeních na pracovištích, na kterých se poskytuje dlouhodobá nebo následná lůžková péče, tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující pacienta se podrobí před zahájením návštěvy POC testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2, a to s negativním výsledkem; tento požadavek se nevztahuje na osoby, které absolvovaly nejpozději 48 hodin před zahájením návštěvy RT-PCR vyšetření nebo POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem a doloží o tom doklad, a osoby, které v době 90 dnů přede dnem návštěvy prodělaly onemocnění COVID-19 a doloží o tom doklad; osoba navštěvující pacienta, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá osobní ochranné pomůcky dýchacích cest, a to minimálně respirátor třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu [s výjimkou dětí do dvou let věku, které nemusí mít ochranný prostředek dýchacích cest, a s výjimkou dětí od dvou do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének], a při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele, 3. u všech poskytovatelů zdravotních služeb omezuje přítomnost třetí osoby při porodu ve zdravotnickém zařízení tak, že přítomnost třetí osoby při porodu lze připustit pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky: a) třetí osobou je druhý rodič dítěte nebo osoba žijící s rodičkou ve společné domácnosti, b) porod bude probíhat v samostatném porodním pokoji nebo boxu s vlastním sociálním zařízením, c) bude zamezen kontakt třetí osoby s ostatními rodičkami, d) třetí osoba se podrobí měření teploty před vstupem do porodního pokoje nebo boxu, třetí osoba má tělesnou teplotou nedosahující 37,0 °C a zároveň nemá příznaky onemocnění COVID-19, e) třetí osoba používá chirurgickou roušku jako minimální ochranu dýchacích cest (používání improvizovaných nebo látkových roušek nepostačuje), 4. u všech poskytovatelů sociálních služeb v zařízení domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem a všem odlehčovacím sociálním službám v pobytové formě (podle § 44, 49 a 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) omezuje návštěvy uživatelů tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující uživatele se podrobí před zahájením návštěvy POC testu na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2, a to s negativním výsledkem; tento požadavek se nevztahuje na osoby, které absolvovaly nejpozději 48 hodin před zahájením návštěvy RT-PCR vyšetření nebo POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoV-2 s negativním výsledkem a doloží o tom doklad, a osoby, které v době 90 dnů přede dnem návštěvy prodělaly onemocnění COVID-19 a doloží o tom doklad; osoba navštěvující uživatele, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá osobní ochranné pomůcky dýchacích cest, a to minimálně respirátor třídy FFP2 nebo KN95 bez výdechového ventilu [s výjimkou dětí do dvou let věku, které nemusí mít ochranný prostředek dýchacích cest, a s výjimkou dětí od dvou do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének], a při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele; v případě návštěv uživatelů v terminálním stadiu nevyléčitelného onemocnění lze návštěvu připustit za podmínky, že osoba navštěvující uživatele dodržuje režimová opatření poskytovatele. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 10/2021 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 10/2021 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 13 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 7. 1. 2021, částka 6/2021 10 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. ledna 2021 č. 13 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda omezuje s účinností ode dne 11. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 22. ledna 2021 do 23:59 hod. 1. provoz vysokých škol podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, včetně zahraničních vysokých škol a jejich poboček působících na území České republiky (dále jen „vysoké školy“), a to tak, že zakazuje osobní přítomnost studentů na výuce a zkouškách, účastní-li se v jeden čas zkoušky více než 10 osob, při studiu na vysoké škole a účastníků kurzů celoživotního vzdělávání; zákaz osobní přítomnosti studentů podle tohoto bodu se nevztahuje na: a) účast na klinické a praktické výuce a praxi studentů studijních programů všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a dalších zdravotnických studijních programů a studentů vykonávajících pedagogickou praktickou výuku a praxi v mateřských, základních a středních školách nebo školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy, b) účast na přijímacích zkouškách na vysoké školy za účasti nejvýše 10 osob, c) účast na individuálních konzultacích (pouze jeden student a jeden akademický pracovník), 2. provoz vysokých škol, a to tak, že zakazuje poskytování ubytování studentům vysokých škol, kteří mají na území České republiky jiné bydliště, v ubytovacích zařízeních vysokých škol, s výjimkou studentů, kteří se mohou účastnit vzdělávání podle bodu 1, 3. provoz středních a vyšších odborných škol a konzervatoří podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že zakazuje osobní přítomnost žáků a studentů na středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a vzdělávání v konzervatoři podle školského zákona, s výjimkou: a) škol zřízených při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, b) škol zřízených Ministerstvem spravedlnosti, c) žáků v oboru vzdělání Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá, d) praktického vyučování a praktické přípravy žáků a studentů zdravotnických oborů ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, e) individuální konzultace (pouze jeden žák nebo student a jeden pedagogický pracovník), f) konání přijímacích zkoušek, závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, absolutorií a mezinárodně uznávaných zkoušek, a to bez omezení počtu osob, g) konání zkoušek na vyšších odborných školách za účasti nejvýše 10 osob, s tím, že prezenční výuka musí probíhat v neměnných třídách, odděleních nebo skupinách žáků nebo studentů, 4. provoz základních škol podle školského zákona, a to tak, že se zakazuje osobní přítomnost žáků na základním vzdělávání v základní škole, s výjimkou: a) základní školy při zdravotnickém zařízení, b) dětí v přípravné třídě, c) žáků 1. a 2. ročníků základní školy, d) žáků prvního stupně základní školy, pokud jsou zařazeni do třídy společně se žáky 1. nebo 2. ročníků základní školy, e) dětí v přípravném stupni základní školy speciální, f) škol zřízených při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, g) základních škol nebo tříd zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, h) individuální konzultace (pouze jedno dítě nebo žák, jeden pedagogický pracovník a příp. zákonný zástupce), s tím, že prezenční výuka musí probíhat v neměnných třídách dětí nebo žáků, 5. provoz základních uměleckých škol, jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky podle školského zákona a vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že se zakazuje osobní přítomnost žáků nebo účastníků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole, na kurzech cizích jazyků s denní výukou ve vzdělávacích institucích a na jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky; státní jazykové zkoušky je možné konat za účasti nejvýše 10 osob, 6. provoz středisek volného času, a to tak, že zakazuje osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na tomto zájmovém vzdělávání, 7. provoz školních klubů a školních družin, a to tak, že zakazuje osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na tomto zájmovém vzdělávání s výjimkou dětí nebo žáků, kteří se mohou účastnit prezenční výuky podle tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, a to za podmínky, že v oddělení nebo skupině jsou přítomni děti nebo žáci pouze z jedné neměnné třídy prezenční výuky, 8. provoz školských výchovných a ubytovacích zařízení, a to tak, že zakazuje poskytování ubytování žákům škol a studentům vyšších odborných škol podle školského zákona, kteří mají na území České republiky jiné bydliště, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních (domov mládeže, internát), s výjimkou žáků a studentů, kteří se mohou účastnit prezenční výuky podle tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, a zakazuje školu v přírodě a školní výlety, 9. provoz škol a školských zařízení podle školského zákona a provoz vysokých škol tak, že součástí vzdělávání není zpěv, s výjimkou: a) mateřských škol, b) oborů středního a vyššího odborného vzdělávání a studijních programů vysokých škol, ve kterých je zpěv stěžejní součástí rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího nebo studijního programu, 10. provoz škol a školských zařízení podle školského zákona a provoz vysokých škol, a to tak, že zakazuje sportovní činnosti jako součást vzdělávání, s výjimkou: a) mateřských škol, b) oborů středního a vyššího odborného vzdělávání a studijních programů vysokých škol, ve kterých je sportovní činnost stěžejní součástí rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího či studijního programu, 11. provoz mateřských, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a školských zařízení tak, že vstup třetích osob (mimo dětí, žáků, studentů nebo účastníků a zaměstnanců) do prostor školy nebo školského zařízení je možný jen v nezbytně nutných případech, s tím, že se omezí kontakt třetích osob s osobami v prostorách školy. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 611/2020 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 611/2020 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vyhlášeno 31. 12. 2020, částka 248/2020 611 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 28. prosince 2020 o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., vyhlašuji volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a stanovím dny jejich konání na pátek 8. října 2021 a sobotu 9. října 2021. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Babiš v. r.
Vyhláška č. 610/2020 Sb.
Vyhláška č. 610/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti působnosti orgánů Celní správy České republiky Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 247/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky k provedení některých ustanovení zákona o povinném značení lihu * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky k provedení některých ustanovení zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky k provedení některých ustanovení celního zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 610 VYHLÁŠKA ze dne 14. prosince 2020, kterou se mění některé vyhlášky v oblasti působnosti orgánů Celní správy České republiky Ministerstvo financí stanoví podle § 72 odst. 4 a 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 283/2020 Sb., podle § 75 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, podle § 54 zákona č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, a podle § 70 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky k provedení některých ustanovení zákona o povinném značení lihu Čl. I Vyhláška č. 334/2013 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o povinném značení lihu, se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) místo značení lihu,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 2. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně, dojde-li k porušení kontrolní pásky, kterou byl označen líh, který nebyl uveden do volného daňového oběhu.“. 3. V § 11 se částka „0,44 Kč“ nahrazuje částkou „0,46 Kč“. 4. Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12d, které včetně nadpisů znějí: „§ 12a Vzory formulářových podání (1) Vzor přihlášky k registraci osoby povinné značit líh pro fyzické osoby je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. (2) Vzor přihlášky k registraci osoby povinné značit líh pro právnické osoby je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. (3) Vzor přihlášky k registraci distributora lihu pro fyzické osoby je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce. (4) Vzor přihlášky k registraci distributora lihu pro právnické osoby je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. (5) Vzor oznámení o změně registračních údajů distributora lihu, oznámení o změně registračních údajů osoby povinné značit líh a žádosti o zrušení registrace je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (6) Vzory podle odstavců 1 až 5 jsou uvedeny včetně případných pokynů k jejich vyplnění. § 12b Formulářové podání podané elektronicky Podrobnosti obecných náležitostí podání a údajů požadovaných ve formulářovém podání, které jsou uvedeny ve vzoru podle § 12a, se použijí také v rámci struktury formulářového podání zveřejněné správcem daně v případě, že je toto podání učiněno elektronicky. § 12c Formát formulářového podání Formulářové podání podle § 12a lze elektronicky podat pouze ve formátu XML. § 12d Společná ustanovení pro formulářová podání Tiskopis formulářového podání vydaný Ministerstvem financí, popřípadě struktura formulářového podání zveřejněná správcem daně, se považuje za odpovídající vzoru podle § 12a, popřípadě za odpovídající podrobnostem obecných náležitostí podání a údajů podle § 12b také v případě, že a) textová část je v jiném než českém jazyce, b) obsahuje odlišný údaj o časovém období, c) obsahuje odchylky v části textu, jejímž předmětem není požadavek na uvedení povinně sdělovaných údajů, d) se od tohoto vzoru v minimálním rozsahu odchyluje v důsledku obvyklých technologických postupů výroby tiskopisu.“. 5. Přílohy č. 2 a 3 znějí: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. Vzor objednávky kontrolní pásky 322kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. Vzor formuláře pro evidenci kontrolních pásek 422kB “. 6. Za přílohu č. 5 se vkládají nové přílohy č. 6 až 10, které znějí: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. 1.8MB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. 1.8MB 1.3MB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. 1.7MB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. 1.8MB 2.2MB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 334/2013 Sb. 1.7MB “. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky k provedení některých ustanovení zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví Čl. II Přílohy č. 1 a 3 k vyhlášce č. 358/2014 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 358/2014 Sb. Vzor žádosti o přijetí opatření na vnitrostátním trhu 945kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 358/2014 Sb. Vzor žádosti o změnu rozhodnutí pro vnitrostátní trh 842kB “. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky k provedení některých ustanovení celního zákona Čl. III Vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 106/2019 Sb. a vyhlášky č. 324/2019 Sb., se mění takto: 1. Nadpis § 4 zní: „Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jinou osobou“. 2. V § 4 odst. 1 a 2 se slova „celním zástupcem, který jedná na základě přímého zastoupení,“ nahrazují slovy „jinou osobou“. 3. Za § 7 se vkládají nové § 7a až 7d, které včetně nadpisů znějí: „§ 7a Vzory formulářových podání (1) Vzor přihlášky k registraci zpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Evropské unie je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. (2) Vzor zjednodušené varianty přihlášky k registraci zpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Evropské unie je uveden v příloze č. 11 k této vyhlášce. (3) Vzor oznámení o změně registračních údajů zpravodajské jednotky k vykazování statistických údajů o obchodu se zbožím se zeměmi uvnitř Evropské unie je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce. (4) Vzory podle odstavců 1 až 3 jsou uvedeny včetně případných pokynů k jejich vyplnění. § 7b Formulářové podání podané elektronicky Podrobnosti obecných náležitostí podání a údajů požadovaných ve formulářovém podání, které jsou uvedeny ve vzoru podle § 7a, se použijí také v rámci struktury formulářového podání zveřejněné správcem daně v případě, že je toto podání učiněno elektronicky. § 7c Formát formulářového podání Formulářové podání podle § 7a lze elektronicky podat pouze ve formátu XML. § 7d Společná ustanovení pro formulářová podání Tiskopis formulářového podání vydaný Ministerstvem financí, popřípadě struktura formulářového podání zveřejněná správcem daně, se považuje za odpovídající vzoru podle § 7a, popřípadě za odpovídající podrobnostem obecných náležitostí podání a údajů podle § 7b také v případě, že a) textová část je v jiném než českém jazyce, b) obsahuje odlišný údaj o časovém období, c) obsahuje odchylky v části textu, jejímž předmětem není požadavek na uvedení povinně sdělovaných údajů, d) se od tohoto vzoru v minimálním rozsahu odchyluje v důsledku obvyklých technologických postupů výroby tiskopisu.“. 4. Přílohy č. 5 a 6 znějí: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla jednotlivou jistotou s použitím záruční listiny jinou osobou 155kB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. Vzor záruční listiny pro účely zajištění cla soubornou jistotou jinou osobou 164kB “. 5. V příloze č. 9 názvu kolonky se slovo „Kod“ nahrazuje slovem „Kód“ a v kódu SOP D02011 se slova „dle ČSN EN 12856“ zrušují. 6. Za přílohu č. 9 se vkládají nové přílohy č. 10 až 12, které znějí: „Příloha č. 10 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. 794kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. 426kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 245/2016 Sb. 742kB “. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Zákon č. 609/2020 Sb.
Zákon č. 609/2020 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 246/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna horního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o místních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o silniční dopravě * ČÁST DEVÁTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o vysokých školách * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o námořní plavbě * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna rozpočtových pravidel * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna energetického zákona * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o pohřebnictví * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o obalech * ČÁST DVACÁTÁ - Změna transplantačního zákona * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Antarktidě * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech * ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o povinném značení lihu * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna celního zákona * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2023 609 ZÁKON ze dne 22. prosince 2020, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna horního zákona Čl. I V § 40b odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě Čl. II V § 44d odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o místních poplatcích Čl. III Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 278/2019 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3a odstavec 2 zní: „(2) Předmětem poplatku není a) pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda, b) pobyt ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je její součástí.“. 2. V § 3b odst. 1 písmeno c) zní: „c) hospitalizovaná na území obce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče,“. 3. V § 3b odst. 1 písm. d) se slova „obce nebo“ nahrazují slovem „obce,“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro poplatkové povinnosti u poplatku z pobytu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. V případě pobytu zahájeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončeného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije pouze na část pobytu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. V Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 21a odst. 4 se věta druhá zrušuje a ve větě třetí se zrušují slova „; v případech podle věty druhé předáním České národní bance“. 2. Za § 21a se vkládá nový § 21b, který včetně nadpisu zní: „§ 21b Zvláštní způsoby zveřejňování (1) Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění těchto účetních záznamů je splněna okamžikem jejich předání České národní bance. (2) Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nejsou účetními jednotkami podle odstavce 1, mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů. (3) Podání podle odstavce 2 musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze a) jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a b) ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů. (4) Dojde-li k podání opravného daňového přiznání k dani z příjmů, nepřihlíží se také k podání podle odstavce 2, které bylo učiněno jako příloha předchozího daňového přiznání k dani z příjmů. (5) Nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno způsobem podle odstavce 3, správce daně z příjmů nepředá účetní závěrku rejstříkovému soudu. (6) Jsou-li splněny podmínky odstavce 3, a) správce daně z příjmů bez zbytečného odkladu předá rejstříkovému soudu účetní závěrku v požadovaném rozsahu v elektronické podobě prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy, b) je povinnost účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku splněna okamžikem, kdy bylo podání podle odstavce 2 učiněno u příslušného správce daně z příjmů.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Ustanovení § 21a odst. 4 a § 21b zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí na předání účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. VII Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 430/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě odvodu nepoužije.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje. 2. V § 12 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Úrok z prodlení podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se na tento úrok použije zákon č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na řízení a jiné postupy související s uplatněním úroku z prodlení podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. IX Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb. a zákona č. 299/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se slova „cena půdy“ nahrazují slovy „cena pozemku“ a slova „cenou půdy“ se nahrazují slovy „cenou pozemku“. 2. V § 12 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce“. 3. V § 12 se slova „ve výši 2, 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „ve výši v rozmezí 1,1 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo“. 4. Za § 12d se vkládá nový § 12e, který včetně nadpisu zní: „§ 12e Druh pozemku (1) Pro účely daně z pozemků je rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu. (2) Není-li o pozemku evidován v katastru nemovitostí jeho druh, je pro účely daně z pozemků rozhodující jeho skutečný stav odpovídající jednotlivým druhům pozemků podle katastrálního zákona.“. 5. V § 13a odst. 2 písm. b) se slovo „půdy“ nahrazuje slovem „pozemku“. Čl. X Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb. a zákona č. 450/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno za) zní: „za) výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,“. 2. V § 5 odst. 5 se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „zdaňovaného sazbou daně podle § 16a“. 3. V § 6 odst. 4 úvodní časti ustanovení se slova „po zvýšení podle odstavce 12“ zrušují a slova „7 nebo 8“ se nahrazují slovy „6 nebo 7“. 4. V § 6 odst. 7 písm. a) se slova „zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce“ nahrazují slovy „odměňovaného platem“. 5. V § 6 odst. 9 písm. b) se slovo „závodního“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“. 6. V § 6 odstavec 12 zní: „(12) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.“. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 7. V § 6 odst. 13 se slova „zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12 a“ a slova „, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12“ zrušují. 8. V § 6 se odstavce 14 a 15 zrušují. Dosavadní odstavec 16 se označuje jako odstavec 14. 9. V § 7 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nejsou příjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4 nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně. Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně.“. 10. V § 8 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „a výnosy dluhopisů podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem“. 11. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Za příjem z kapitálového majetku se považuje také příjem plynoucí z práva na splacení a) dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí, a b) vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru jemu na roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný papír nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí.“. 12. V § 8 odst. 3 a 4 se slova „a v odstavci 2“ zrušují. 13. V § 8 odst. 5 větě první se slova „Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy“ nahrazují slovem „Příjmy“ a za text „h)“ se vkládají slova „a v odstavci 2“. 14. V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavců 6 a 7.“. 15. V § 10 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Plyne-li příjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento příjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou a) příjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu, a b) ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmem ze samostatné činnosti.“. 16. § 16 a 16a včetně nadpisů znějí: „§ 16 Sazba a výpočet daně pro základ daně (1) Sazba daně činí a) 15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a b) 23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy. (2) Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně. § 16a Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně (1) Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %. (2) Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.“. 17. Za § 16a se vkládá nový § 16ab, který včetně nadpisu zní: „§ 16ab Výpočet daně (1) Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a. (2) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule. (3) Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3.“. 18. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) příjem plynoucí z titulu přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“. 19. V § 19 odst. 1 písmeno i) zní: „i) příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy vydaného členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,“. 20. V § 19 odst. 1 písmeno o) zní: „o) příjem v podobě ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč,“. 21. V § 19 odst. 1 písmeno zh) zní: „zh) příjmy České republiky z 1. operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu, 2. úroků ze zůstatků na souhrnných účtech státní pokladny vedených Českou národní bankou a 3. úroků z peněžních prostředků na účtech zřízených za účelem řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu v bankách podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla,“. 22. V § 19 odst. 1 se na konci písmene zm) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zn) se zrušuje. 23. V § 20 odst. 8 se slova „nebo nehmotného“ zrušují. 24. V § 21d odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Pro účely určení minimální doby finančního leasingu se minimální doba odpisování hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 1 zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zkracuje o 6 měsíců.“. 25. V § 21d odstavec 6 zní: „(6) Finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování.“. 26. V nadpisu § 21g se za slovo „Minimální“ vkládají slova „a průměrná“. 27. V § 21g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.“. 28. V § 23 odst. 4 písm. b) se slova „zdaňovány sazbou daně podle“ nahrazují slovy „zahrnovány do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo“. 29. V § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7 se slova „a nehmotného majetku“ a slova „a nehmotný majetek“ zrušují. 30. V § 23g odst. 5 písm. a) se slova „a nehmotného“ zrušují. 31. V § 23h odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „z důvodu platby“ nahrazují slovy „nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z důvodu závazku“ a slova „této platby“ se nahrazují slovy „tohoto závazku“. 32. V § 23h odst. 2 písm. b) se za slova „nezahrnutému příjmu“ vkládají slova „v rozsahu, v jakém dochází k odpovídajícímu snížení základu daně u přidružené osoby,“ a slova „tato platba“ se nahrazují slovy „se z důvodu tohoto závazku“. 33. V § 24 odst. 2 písm. ch) se za slova „samostatného základu daně“ vkládají slova „zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4“. 34. V § 24 odst. 2 písm. j) bodě 4 se za slovo „poskytované“ vkládají slova „jako nepeněžní plnění“, slovo „směnu110)“ se nahrazuje slovy „směnu podle zákoníku práce“ a slova „stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin“ se nahrazují slovy „horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování“. Poznámka pod čarou č. 110 se zrušuje. 35. V § 24 odst. 2 písm. k) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „; pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce“. 36. V § 24 odst. 2 písm. k) bodech 2 a 3 se slova „v § 6 odst. 7 písm. a)“ nahrazují slovy „odměňovaného platem“. 37. V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova „ceny stanovené zvláštním právním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru5c), který je účinný v době konání cesty“ nahrazují slovy „průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce“. Poznámka pod čarou č. 5c se zrušuje. 38. V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slova „, který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a)“ zrušují. 39. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se slova „a nehmotný majetek“ zrušují. 40. V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 2 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 41. V § 25 odst. 1 písm. o) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 42. V § 25 odst. 1 písm. zb) se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“. 43. V § 25 odst. 1 písm. zg) se slova „nebo nehmotným majetkem“ zrušují. 44. V § 26 odst. 2 písm. a) a e) a odst. 3 písm. c) se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“. 45. V § 27 písm. a) se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“. 46. V § 30a odst. 1 a 2 se slova „2009 do 30. června 2010“ nahrazují slovy „2020 do 31. prosince 2021“ a slovo „vlastníkem“ se nahrazuje slovem „odpisovatelem“. 47. § 32a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 117 a č. 106 zrušuje. 48. V § 32b odst. 1 a § 32c odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 49. V § 32c odst. 1 část věty za středníkem se nahrazuje slovy „přitom hmotný majetek zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31 ve sloupci označeném slovy „v dalších letech odpisování““. 50. V § 32c odst. 3 se slova „a nehmotný majetek“ zrušují. 51. V § 32c odst. 4 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 52. V § 32d se slova „a nehmotného majetku“ zrušují. 53. V § 33 odst. 1 se slova „ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč“ nahrazují částkou „80 000 Kč“. 54. V § 33a odst. 1 a odst. 3 písm. b) se slova „§ 32a odst. 6 a“ zrušují. 55. V § 34g odst. 4 písm. b) se za slovo „náklady“ vkládají slova „nebo který je oceněn podle právních předpisů upravujících účetnictví pořizovací cenou nebo vlastními náklady“. 56. V § 34g odst. 5 písm. b) se slova „nehmotným majetkem, se vstupním cenou vyšší“ nahrazují slovy „dlouhodobým nehmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví s oceněním vyšším“. 57. V § 34g odst. 5 písm. b) se částka „60 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“. 58. V § 35 odst. 4 se slova „připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 20b“ nahrazují slovy „ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4“. 59. V § 35a odst. 1 písm. b) a v § 35b odst. 2 písm. b) se slova „z dílčího základu daně (§ 7)“ nahrazují slovy „připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti“. 60. V § 35a odst. 6 se věta druhá zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.“. 61. V § 35b odst. 7 se věta druhá zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.“. 62. V § 35ba odst. 1 písm. a) se částka „24 840 Kč“ nahrazuje částkou „27 840 Kč“. 63. V § 35ba odst. 1 písm. a) se částka „27 840 Kč“ nahrazuje částkou „30 840 Kč“. 64. V § 35c odst. 2 se slova „daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období“ nahrazují slovy „daně vypočtené podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba“. 65. V § 35c odst. 3 se slova „daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období“ nahrazují slovy „daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba“. 66. V § 35c odst. 3 se slova „maximálně však do výše 60 300 Kč ročně“ zrušují. 67. V § 35c odst. 4 větě druhé se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“. 68. V § 36 odst. 1 písm. b) bodě 1 se za číslo „4“ vkládají slova „s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného“. 69. V § 36 odst. 2 písm. a) se slova „rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou a emisním kursem dluhopisu, vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému nebo v případě jejich zpětného odkupu z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním kursem, z úrokového příjmu z dluhopisu35a),“ nahrazují slovy „výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu“ a slova „věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2“ se nahrazují slovy „věřitele a úrokového příjmu z vkladního listu vydaného jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného“. Poznámka pod čarou č. 35a se zrušuje. 70. V § 36 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 71. V § 38a odst. 1 se slova „připadající na samostatný základ daně podle § 20b“ nahrazují slovy „ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4“. 72. V § 38d odst. 4 písm. b) se slova „až 8“ nahrazují slovy „a 7“. 73. V § 38d odst. 5 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 74. V § 38d odst. 8 větě první se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“. 75. V § 38da odst. 1 se slovo „němž“ nahrazuje slovem „něm“. 76. V § 38da odst. 2 se za číslo „1“ vkládají slova „, jde-li o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,“, slova „, nebo by byla sražena nebo vybrána, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen nebo by podléhal zdanění v České republice“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je plátce daně povinen správci daně podat do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém by byl povinen provést srážku daně, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice.“. 77. V § 38da odst. 6 písmeno a) zní: „a) příjmech, které jsou od daně osvobozeny nebo o nichž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů stejného druhu nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce daně byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto příjmů provést srážku daně, 300 000 Kč,“. 78. V § 38da se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) příjmu, o kterém má povinnost podat správci daně oznámení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.“. 79. V § 38e odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 80. V § 38e odst. 1 písm. c) se slova „písmenu a)“ nahrazují slovy „písmenech a) a b)“. 81. V § 38e odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) 1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 82. V § 38e odst. 2 písm. c) se slova „písmenu a)“ nahrazují slovy „písmenech a) a b)“. 83. V § 38f odst. 3 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje. 84. V § 38fa odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „činnost ovládané zahraniční společnosti“ vkládají slova „, která není k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie ani stálou provozovnou umístěnou v takovém státě,“. 85. V § 38fa se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti, která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti. Ministerstvo financí uveřejní ve Finančním zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny.“. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 3 až 12. 86. V § 38fa odst. 3 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 87. V § 38fa odst. 8 větě první se slova „odstavcem 1“ nahrazují slovy „odstavci 1 a 2“ a ve větě druhé se za slovo „snížen“ vkládají slova „podle odstavce 1“. 88. V § 38fa odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 38fa odst. 10 se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“. 89. V § 38fa odst. 11 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 90. V § 38fa se na konci textu odstavce 12 doplňují slova „nebo 2“. 91. V § 38g odst. 3 větě první se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“. 92. V § 38g se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 93. V § 38h odst. 1 se věta třetí nahrazuje větami „Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.“. 94. V § 38h odstavec 2 zní: „(2) Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.“. 95. V § 38h se odstavec 14 zrušuje. Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 14. 96. § 38ha se včetně nadpisu zrušuje. 97. V § 38j odst. 2 písm. f) se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 až 8 se označují jako body 5 až 7. 98. V § 38j odst. 10 se za slovo „poplatník,“ vkládají slova „a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmů platit plátce daně“. 99. V § 38s se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. Čl. XII Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený s datem emise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a), § 36 odst. 6 a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený s datem emise ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a) a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2020 a 2021. 5. Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. března 2020 do 31. prosince 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník tento výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani položku snižující základ daně. 7. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Nabude-li tento zákon účinnosti jiným dnem než 1. lednem 2021, § 5 odst. 5, § 6 odst. 4, 12 a 13, § 7 odst. 14, § 8 odst. 9, § 10 odst. 10, § 16, 16a, 16ab, 21g, § 23 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 2 písm. ch), § 35 odst. 4, § 35a odst. 1 písm. b), § 35b odst. 2 písm. b), § 35c odst. 2 a 3, § 38a odst. 1, § 38f odst. 3, § 38h odst. 1 a 2 a § 38j odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 skončené před vyhlášením tohoto zákona se použije ustanovení § 6 odst. 4 a 12 až 15, § 38h odst. 1, 2 a 14 a § 38ha zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Nabude-li tento zákon účinnosti jiným dnem než 1. lednem 2021, může poplatník pro zdaňovací období roku 2021 použít § 5 odst. 5, § 6 odst. 4 a 12 až 15, § 16, 16a, 21g, § 23 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 2 písm. ch), § 35 odst. 4, § 35a odst. 1 písm. b), § 35b odst. 2 písm. b), § 35c odst. 2 a 3, § 38f odst. 3, § 38g odst. 4 a § 38s zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě je povinen podat daňové přiznání za toto zdaňovací období. 10. Na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích. 12. Na nehmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích. 15. Na hmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 17. Pro účely zákona č. 159/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se společnost s ručením omezeným považuje za daňového rezidenta České republiky také v případě, že je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a tato společnost nebo její společník neobdrželi v některém z těchto států podporu obdobnou kompenzačnímu bonusu podle zákona č. 159/2020 Sb. Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu v důsledku této skutečnosti nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 159/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení. 18. Na dluhopis vydaný v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice emitovaný ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2021 se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a) a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 19. Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije též pro příjmy ze závislé činnosti zahrnované do základu daně podle § 5 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zúčtované plátcem daně před 1. lednem 2021 a vyplacené poplatníkovi po 31. lednu 2021. 20. Ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XI bodu 62 tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 skončené před vyhlášením tohoto zákona se použije ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XI bodu 62 tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna zákona o silniční dopravě Čl. XIII Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 3 se za větu pátou vkládá věta „Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.“. 2. V § 35c odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo místního šetření“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Řízení nebo jiné postupy při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, které byly zahájeny orgány Celní správy České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna lesního zákona Čl. XV Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 90/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odstavec 2 zní: „(2) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě poplatku nepoužije.“. 2. V § 18 se odstavce 3 a 4 zrušují. Čl. XVI Přechodná ustanovení 1. Penále podle § 18 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se toto penále považuje za úrok z prodlení a použije se na něj zákon č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na řízení a jiné postupy související s uplatněním penále podle § 18 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která se vztahují na úrok z prodlení. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XVII Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb. a zákona č. 430/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 40 se na začátek odstavce 9 vkládá věta „Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.“. 2. V § 43a odst. 6 větě druhé se slova „Celní správa“ nahrazují slovy „celní úřad“ a slova „následující pracovní den“ se nahrazují slovy „do 2 pracovních dnů“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Řízení nebo jiné postupy při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, které byly zahájeny orgány Celní správy České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. XIX V § 93o odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o námořní plavbě Čl. XX V § 79a zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „, výběru a vymáhání“ nahrazují slovy „a vybírání“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna rozpočtových pravidel Čl. XXI Ustanovení § 69 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), včetně nadpisu zní: „§ 69 Stravování a stravovací služby (1) Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro a) zaměstnance v pracovním poměru, b) státní zaměstnance podle zákona o státní službě, c) příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru, d) vojáky z povolání, e) soudce, f) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu. (2) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, b) zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (3) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou, b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. (4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně. (5) Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště. (6) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel Čl. XXII V § 57 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. XXIII Ustanovení § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, včetně nadpisu zní: „§ 33b Stravování a stravovací služby (1) Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro a) zaměstnance v pracovním poměru, b) žáky a studenty po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu. (2) Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též a) bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, b) zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (3) Příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též a) fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou, b) zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. (4) Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li příspěvková organizace ze svého rozpočtu na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. (5) Příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště. (6) Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna energetického zákona Čl. XXIV V § 91d odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o pohřebnictví Čl. XXV V § 28 odst. 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 193/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ a věta druhá zrušují. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. XXVI V § 34 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o obalech Čl. XXVII V § 30 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 66/2006 Sb. a zákona č. 149/2017 Sb., odstavec 4 zní: „(4) Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě registračních a evidenčních poplatků nepoužije.“. Čl. XXVIII Přechodná ustanovení 1. Úrok z prodlení podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se na tento úrok použije zákon č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Na řízení a jiné postupy související s uplatněním úroku z prodlení podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVACÁTÁ Změna transplantačního zákona Čl. XXIX V § 30 odst. 2 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o Antarktidě Čl. XXX V § 27 odst. 7 zákona č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. XXXI Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 48 se částka „10 950 Kč“ nahrazuje částkou „9 950 Kč“. 2. V § 57 odst. 6 písm. a) se částka „9 500 Kč“ nahrazuje částkou „8 500 Kč“. 3. V § 57 odst. 6 písm. b) se částka „4 380 Kč“ nahrazuje částkou „3 380 Kč“. 4. V § 104 odst. 1 se částka „1,61 Kč“ nahrazuje částkou „1,79 Kč“, částka „2,90 Kč“ se nahrazuje částkou „3,2 Kč“, částka „1,88 Kč“ se nahrazuje částkou „2,08 Kč“ a částka „2 460 Kč“ se nahrazuje částkou „2 720 Kč“. 5. V § 104 odst. 1 se částka „1,79 Kč“ nahrazuje částkou „1,88 Kč“, částka „3,2 Kč“ se nahrazuje částkou „3,36 Kč“, částka „2,08 Kč“ se nahrazuje částkou „2,19 Kč“ a částka „2 720 Kč“ se nahrazuje částkou „2 860 Kč“. 6. V § 104 odst. 1 se částka „1,88 Kč“ nahrazuje částkou „1,97 Kč“, částka „3,36 Kč“ se nahrazuje částkou „3,52 Kč“, částka „2,19 Kč“ se nahrazuje částkou „2,29 Kč“ a částka „2 860 Kč“ se nahrazuje částkou „3 000 Kč“. 7. V § 130c odst. 1 se částka „2,46 Kč“ nahrazuje částkou „2,721 Kč“. 8. V § 130c odst. 1 se částka „2,721 Kč“ nahrazuje částkou „2,86 Kč“. 9. V § 130c odst. 1 se částka „2,86 Kč“ nahrazuje částkou „3 Kč“. Čl. XXXII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7. 2. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8. 3. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9. 4. Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, činí lhůta podle a) § 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, b) § 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně. 5. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7. 6. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8. 7. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9. 8. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 7. 9. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 8, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 8. 10. Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 9, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 9. 11. Jednotkové balení, které nelze podle bodů 8 až 10 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem. 12. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 13. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 8, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 14. Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 9, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně s tím, že lhůta podle a) § 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení, b) § 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení. 15. Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 16. Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že a) minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) 1. nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo 2. vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) nakoupené nebo vyrobené minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese do 31. prosince 2021. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XXXIII Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 7c se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. Poznámka pod čarou č. 73 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 3. V § 4 odst. 4 písm. d) bodě 2 se slova „zákona upravujícího daně z příjmů“ nahrazují slovy „právních předpisů upravujících účetnictví“. 4. V § 4 odst. 4 písm. d) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „v případě technického zhodnocení hmotného majetku, nebo technickým zhodnocením podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku“. 5. V § 4 odst. 4 písm. e) se za slovo „zhodnocení“ vkládají slova „podle písmene d) bodu 4“. 6. V § 78 odst. 3 a 5 a § 78a odst. 1 se za slovo „zhodnocení“ vkládají slova „podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4“. 7. V příloze č. 2 se za položku „38.2 Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.“ vkládá nová položka, která zní: „38.3| Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny.“. ---|--- Čl. XXXIV Přechodná ustanovení 1. Na obchodní majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že poplatník daně z příjmů na tento majetek použije od 1. ledna 2020 zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Plátce je povinen snížit uplatněný odpočet daně u zdanitelných plnění přijatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která se stala nebo se mají stát součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který není dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona by došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud by tento majetek byl dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Odpočet daně je plátce povinen snížit a) ke dni uvedení tohoto obchodního majetku do stavu způsobilého k užívání nejpozději však k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém došlo k nabytí účinnosti tohoto zákona, b) ve výši rozdílu uplatněného odpočtu a odpočtu daně v částečné výši. 3. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dojde k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neuplatnil; nárok na odpočet daně vzniká také v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění plátce uplatňoval odpočet daně v částečné výši, a to ve výši, kterou plátce neuplatnil. 4. Nárok na odpočet daně podle bodu 3 lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; § 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech Čl. XXXV V § 17 odst. 2 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem Čl. XXXVI V § 21 odst. 2 zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. XXXVII Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 7 písm. a) a b) se slova „nebo správě cel“ nahrazují slovy „, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona“. 2. V § 9 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Celní úřad pro Moravskoslezský kraj rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 3. V § 10 odst. 3 se slova „nebo správě cel“ nahrazují slovy „, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona“. 4. V nadpisu § 11b se slova „správě daní“ nahrazují slovy „výkonu vybrané působnosti“. 5. V § 11b se za slovo „působnosti“ vkládají slova „, s výjimkou vybrané působnosti při správě cel,“. 6. V § 59 se za slovo „celníků“ vkládají slova „nebo občanských zaměstnanců“ a za slovo „celníka“ se vkládají slova „nebo občanského zaměstnance“. 7. V § 63 odst. 1 se slova „Orgány celní správy mohou“ nahrazují slovy „Pověřený celní orgán může“. 8. V § 63 odst. 2 se slova „orgánů celní správy“ nahrazují slovy „pověřeného celního orgánu“. 9. V § 64 odst. 2 se slova „Orgány celní správy jsou povinny“ nahrazují slovy „Pověřený celní orgán je povinen“ a text „§ 62“ se nahrazuje textem „§ 63“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur Čl. XXXVIII V § 23 odst. 2 zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití Čl. XXXIX V § 7 odst. 2 zákona č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o povinném značení lihu Čl. XL Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Osobou povinnou značit líh je také dovozce lihu, který dováží líh, který byl uveden do volného daňového oběhu mimo území České republiky a dovozce lihu jej označil prostřednictvím zahraničního dodavatele.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; to neplatí, pokud je dopravován mezi daňovými sklady téhož provozovatele daňového skladu jím označený líh“. 3. V § 12 odst. 2 písmeno a) zní: „a) celním prohlášení na propuštění do příslušného celního režimu,“. 4. V § 15 odst. 2 písmeno b) zní: „b) na nějž se vztahuje povinnost značit líh a který se nachází v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, pokud se jedná o líh ve spotřebitelském balení podle § 5 odst. 1 písm. b),“. 5. V § 17 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, anebo údaj o tom, že líh bude za podmínek stanovených tímto zákonem značit pouze prostřednictvím zahraničního dodavatele a bude se jednat pouze o líh, který bude uveden do volného daňového oběhu mimo území České republiky“. 6. V § 18 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to neplatí, pokud značí líh za podmínek stanovených tímto zákonem pouze prostřednictvím zahraničního dodavatele a jedná se o líh, který byl uveden do volného daňového oběhu mimo území České republiky“. 7. V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Rozhodnutím podle odstavce 1 správce daně nahradí dosavadní rozhodnutí o registraci. (3) V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 1 se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu rozhodnutí o registraci.“. 8. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Změna registrované osoby povinné značit líh (1) Správce daně rozhodne o tom, že namísto dosud registrované osoby povinné značit líh bude ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí zaregistrována osoba povinná značit líh, která je její osobou blízkou, pokud tato osoba splňuje podmínky registrace. (2) Rozhodnutí o změně registrované osoby povinné značit líh správce daně vydá na základě přihlášky k registraci osoby povinné značit líh, která má být nově registrována. V přihlášce k registraci tato osoba uvede také den, ke kterému má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh. K přihlášce k registraci tato osoba připojí také souhlas dosud registrované osoby povinné značit líh se změnou registrované osoby povinné značit líh a a) doklad prokazující existenci právního jednání, na jehož základě dojde ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh, k převodu kauce poskytnuté dosud registrovanou osobou povinnou značit líh na osobu povinnou značit líh, která má být nově registrována, pokud byla kauce poskytnuta složením částky, nebo b) dodatek k bankovní záruce, kterou dosud registrovaná osoba povinná značit líh poskytla kauci, ve kterém je uvedena ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh, změna v osobě dlužníka na osobu povinnou značit líh, která má být nově registrována. (3) Změnu registrované osoby povinné značit líh nelze provést, pokud dosud registrovaná osoba povinná značit líh nesplňuje podmínky registrace nebo pokud existuje důvodný předpoklad, že je přestane splňovat nejpozději ke dni předcházejícímu dni, kdy má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh. (4) Byla-li dosud registrovanou osobou povinnou značit líh poskytnuta kauce složením částky, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrované osoby povinné značit líh, za kauci poskytnutou nově registrovanou osobou povinnou značit líh. Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovanou osobou povinnou značit líh považuje za splněnou, pokud je prokázána existence právního jednání dokladem podle odstavce 2 písm. a). (5) Byla-li dosud registrovanou osobou povinnou značit líh poskytnuta kauce bankovní zárukou, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrované osoby povinné značit líh, za kauci poskytnutou nově registrovanou osobou povinnou značit líh, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b). Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovanou osobou povinnou značit líh považuje za splněnou, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b). (6) Nově registrovaná osoba povinná značit líh ručí za nedoplatek dosud registrované osoby povinné značit líh, který vznikl do devadesátého dne po dni, ke kterému došlo ke změně registrované osoby povinné značit líh, pokud je vznik tohoto nedoplatku důsledkem nesplnění daňové povinnosti, která vyplývá ze skutečností, které nastaly přede dnem, ke kterému došlo ke změně registrované osoby povinné značit líh.“. 9. V § 26 odst. 2 písmeno d) zní: „d) osobě povinné značit líh bylo zrušeno nebo zaniklo povolení nebo oprávnění k nakládání s lihem podle zákona o spotřebních daních, pokud je podle tohoto zákona podmínkou registrace.“. 10. V § 26 odstavec 3 zní: „(3) Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba povinná značit líh podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 3 let od zrušení registrace; to neplatí, byla-li registrace zrušena z důvodu a) zániku povolení pro jednorázové přijímání vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nebo b) zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních, pokud oprávněný příjemce po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů nepřijímá vybrané výrobky.“. 11. V § 27 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a správce daně nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1 přijal dodatek ke stávající bankovní záruce“. 12. V § 27 odst. 2 písm. b) se za slovo „kterou“ vkládají slova „nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1“. 13. V § 30 odst. 4 větě první se slova „výroby nebo dovozu lihu osobou povinnou“ nahrazují slovy „činnosti osoby povinné“ a slova „výroby nebo dovozu lihu“ se nahrazují slovem „činnosti“. 14. V § 32 odstavec 1 zní: „(1) Osoba povinná značit líh, která převzala kontrolní pásky (dále jen „držitel“), nesmí kontrolní pásky předat jiné osobě; to neplatí, pokud kontrolní pásky a) předá zahraničnímu dodavateli za účelem provedení označení lihu, b) vrátí správci daně, nebo c) předá držiteli poštovní licence podle zákona upravujícího poštovní služby za účelem jejich předání nebo vrácení podle písmene a) nebo b).“. 15. V nadpisu § 33 se slova „označeného zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „značeného prostřednictvím zahraničního dodavatele“. 16. V § 33 odst. 1 se slova „který byl označen zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „jehož označení provedl zahraniční dodavatel“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „60“. 17. V § 33 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „prostřednictvím zahraničního dodavatele“. 18. V § 34 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že se jedná o přepravu prostřednictvím držitele poštovní licence podle § 32 odst. 1 písm. c), musí být příslušný dokument podle odstavce 1 součástí zásilky.“. 19. V § 35 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Držitel je povinen postupovat obdobně, dojde-li k porušení kontrolní pásky, kterou byl označen líh, který nebyl uveden do volného daňového oběhu.“. 20. V § 38 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, včetně lihu uvedeného do volného daňového oběhu mimo území České republiky, který byl označen prostřednictvím držitelova zahraničního dodavatele“. 21. V § 38 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) identifikaci osoby odlišné od držitele, která je vlastníkem lihu uvedeného držitelem do volného daňového oběhu.“. 22. V § 39 odst. 2 se číslo „24“ nahrazuje číslem „60“. 23. V § 41 odst. 2 písm. c) se za slovo „konkurzu“ vkládají slova „na osobu povinnou značit líh a“ a za slovo „povinnosti“ se vkládají slova „osoby povinné značit líh a“. 24. V § 42 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije v případě převodu a) obchodního závodu osoby povinné značit líh nebo distributora lihu, jejichž registrace byla zrušena nebo zanikla, pokud se jedná o líh ve spotřebitelském balení, jehož inventuru přede dnem převodu za přítomnosti správce daně provedla osoba povinná značit líh nebo distributor lihu, jejichž registrace byla zrušena nebo zanikla; ustanovení o oznamovací povinnosti držitele a distributora lihu se v tomto případě použijí obdobně, b) lihu ve spotřebitelském balení v souvislosti s ukončením činnosti konečného prodejce lihu v souladu s živnostenským zákonem, pokud se jedná o líh ve spotřebitelském balení, jehož inventuru za přítomnosti správce daně provedl konečný prodejce přede dnem jeho převodu; ustanovení o oznamovací povinnosti distributora lihu se v tomto případě použijí obdobně.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 25. § 47 včetně nadpisu zní: „§ 47 Kauce (1) Distributor lihu je povinen poskytnout kauci, a to ve výši a) 500 000 Kč, opravňující v jednom kalendářním roce k nabytí nejvýše 25 000 litrů lihu ve spotřebitelském balení, který je označen kontrolními páskami, b) 1 000 000 Kč, opravňující v jednom kalendářním roce k nabytí nejvýše 50 000 litrů lihu ve spotřebitelském balení, který je označen kontrolními páskami, nebo c) 5 000 000 Kč, opravňující v jednom kalendářním roce k nabytí více než 50 000 litrů lihu ve spotřebitelském balení, který je označen kontrolními páskami. (2) Kauce se poskytuje a) složením částky na zvláštní účet správce daně s tím, že kauce musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora lihu, nebo b) bankovní zárukou, kterou přijal správce daně, k zajištění nedoplatků, které jsou evidovány u správce daně nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému dni ode dne 1. zrušení nebo zániku registrace distributora lihu, nebo 2. snížení kauce. (3) Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky. (4) Kauce se sníží k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém distributor lihu oznámil správci daně novou výši kauce podle odstavce 1, pokud distributor lihu nevzal oznámení zpět. Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována výše bankovní záruky k zajištění nedoplatků, může správce daně přijmout nejdříve po uplynutí 5 měsíců ode dne snížení kauce.“. 26. V § 48 odst. 1 větě první se za slova „registrace distributora lihu“ vkládají slova „anebo ke snížení kauce“, za slovo „částka“ se vkládají slova „nebo částka, o niž byla kauce snížena,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „anebo ode dne snížení kauce“. 27. V § 48 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „anebo ode dne snížení kauce“. 28. V § 48 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „k zániku registrace distributora lihu“ vkládají slova „anebo ke snížení kauce“ a za slova „nebo zániku registrace distributora lihu“ se vkládají slova „anebo ode dne snížení kauce“. 29. V § 48 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „anebo ode dne snížení kauce“. 30. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Výstavce bankovní záruky hradí nedoplatky do celkové výše a) kauce, pokud došlo ke zrušení nebo zániku registrace distributora lihu, nebo b) částky, o niž byla kauce snížena, pokud došlo ke snížení kauce.“. 31. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu zní: „§ 49a Změna registrovaného distributora lihu (1) Správce daně rozhodne o tom, že namísto dosud registrovaného distributora lihu bude ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí zaregistrován distributor lihu, který je jeho osobou blízkou, pokud tento distributor lihu splňuje podmínky registrace. (2) Rozhodnutí o změně registrovaného distributora lihu správce daně vydá na základě přihlášky k registraci distributora lihu, který má být nově registrován. V přihlášce k registraci distributor lihu uvede také den, ke kterému má dojít ke změně registrovaného distributora lihu. K přihlášce k registraci distributor lihu připojí také souhlas dosud registrovaného distributora lihu se změnou registrovaného distributora lihu a a) doklad prokazující existenci právního jednání, na jehož základě dojde ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrovaného distributora lihu, k převodu kauce poskytnuté dosud registrovaným distributorem lihu na distributora lihu, který má být nově registrován, pokud byla kauce poskytnuta složením částky, nebo b) dodatek k bankovní záruce, kterou dosud registrovaný distributor lihu poskytl kauci, ve kterém je uvedena ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrovaného distributora lihu, změna v osobě dlužníka na distributora lihu, který má být nově registrován. (3) Změnu registrovaného distributora lihu nelze provést, pokud dosud registrovaný distributor lihu nesplňuje podmínky registrace nebo pokud existuje důvodný předpoklad, že je přestane splňovat nejpozději ke dni předcházejícímu dni, kdy má dojít ke změně registrovaného distributora lihu. (4) Byla-li dosud registrovaným distributorem lihu poskytnuta kauce složením částky, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrovaného distributora lihu, za kauci poskytnutou nově registrovaným distributorem lihu. Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovaným distributorem lihu považuje za splněnou, pokud je prokázána existence právního jednání dokladem podle odstavce 2 písm. a). (5) Byla-li dosud registrovaným distributorem lihu poskytnuta kauce bankovní zárukou, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrovaného distributora lihu, za kauci poskytnutou nově registrovaným distributorem lihu, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b). Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovaným distributorem lihu považuje za splněnou, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b). (6) Nově registrovaný distributor lihu ručí za nedoplatek dosud registrovaného distributora lihu, který vznikl do devadesátého dne po dni, ke kterému došlo ke změně registrovaného distributora lihu, pokud je vznik tohoto nedoplatku důsledkem nesplnění daňové povinnosti, která vyplývá ze skutečností, které nastaly přede dnem, ke kterému došlo ke změně registrovaného distributora lihu.“. 32. V § 52 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a správce daně nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1 přijal dodatek ke stávající bankovní záruce“. 33. V § 52 odst. 2 písm. b) se za slovo „kterou“ vkládají slova „nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1“. 34. Na konci textu § 53 se doplňují slova „a o snížení kauce“. 35. V § 54 odst. 2 se slova „majetku nebo pro“ nahrazují slovem „majetku,“ a za slovo „hospodářský“ se vkládají slova „, trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, trestný čin obecného ohrožení nebo pro trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti“. 36. V § 57 odst. 2 písm. h) se za slovo „zrušení“ vkládají slova „nebo zániku“. 37. V § 57 odst. 3 se za slovo „zrušena“ vkládají slova „nebo zanikla“ a za slovo „zrušení“ se vkládají slova „nebo zániku“. 38. V § 58 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zjistí-li orgán příslušný k prověřování plnění povinností při značení lihu nebo při nakládání s lihem, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení lihu nebo při nakládání s lihem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7. 39. V § 58 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 40. V § 58 odst. 6 a 7 se slova „3 písm. a) až c)“ nahrazují číslem „4“. 41. V § 58 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Není-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci podle odstavce 4, správce daně vrátí tuto věc osobě, u níž byla zajištěna. Nelze-li tuto věc této osobě vrátit, vrátí ji vlastníkovi nebo držiteli. Správce daně, který rozhodl o zajištění věci, sepíše o jejím vrácení protokol.“. 42. V § 61 odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 43. V § 62 odst. 1 písm. c) se slova „označené zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „, jehož označení provedl zahraniční dodavatel“. 44. V § 63 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „odcizení“ se vkládají slova „nebo porušení“. 45. V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako distributor lihu dopustí přestupku tím, že nabyde líh ve spotřebitelském balení v rozsahu překračujícím omezení podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b).“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 46. V § 64 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „anebo odstavce 2“. 47. V § 64 odst. 4 se za text „b)“ vkládají slova „anebo odstavce 2“. Čl. XLI Technický předpis Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví Čl. XLII Zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, ve znění zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) V rozhodnutí pro vnitrostátní trh určený celní úřad stanoví lhůtu v délce nejvýše 1 roku, ve které mají orgány celní správy přijmout opatření na vnitrostátním trhu, a počátek běhu této lhůty.“. 2. V § 19 odst. 3 se text „38 odst. 3“ nahrazuje textem „36 odst. 2“. 3. V § 39 odstavec 1 zní: „(1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný celní úřad. K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný ten celní úřad, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo. Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby místně příslušný ten celní úřad, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna celního zákona Čl. XLIII Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice.“. 2. V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „s výjimkou povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty“. 3. V § 16 odst. 2 se slovo „Unie1)“ nahrazuje slovy „unie1) nebo na tiskopise celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy“. 4. V § 24 odst. 1 se slova „se doměří“ nahrazují slovy „lze doměřit“ a slova „, jako společný celní dluh“ se zrušují. 5. V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „nebo finanční záruky“ zrušují. 6. V § 26 odst. 1 písmeno c) zní: „c) finanční záruky, která je bankovní zárukou nebo byla poskytnuta pojišťovnou.“. 7. Na konci textu § 30 se doplňují slova „s výjimkou ustanovení o povolení ručitele“. 8. § 31 včetně nadpisu zní: „§ 31 Zajištění cla jinou osobou (1) Zajištuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, odpovídá tato osoba za dluh s dlužníkem společně a nerozdílně. (2) Zajišťuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, musí být doklad prokazující tuto skutečnost připojen k a) záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo b) celnímu prohlášení, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo jinak než podle písmene a).“. 9. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní: „§ 32a Zvláštní ustanovení o řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty V odvolacím řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.“. 10. V části čtvrté hlavě II se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu zní: „Díl 3 Vymáhání cla § 36a Zvláštní ustanovení o pořadí úhrady cla Ustanovení daňového řádu o přednostním uspokojení exekučních nákladů a úhradě hotových výdajů se při placení cla nepoužijí.“. 11. § 51 včetně nadpisu zní: „§ 51 Příslušnost (1) K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce cla. K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo. (2) Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.“. 12. V § 56 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie včetně údajů o obchodu s energetickými produkty a jejich agregáty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a c) pohybu a stavu kontejnerů užívaných námořními přepravci.“. 13. V § 56 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. 14. V § 57 odstavec 1 zní: „(1) Zpravodajská jednotka podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je povinna po dosažení prahu pro vykazování vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie.“. 15. V § 57 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou zpravodajské jednotky, v jejímž případě došlo pouze k jednorázovému dosažení prahu pro vykazování“. 16. V § 58 odst. 3 písm. b) se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie“ a slova „přijetí zboží“ se nahrazují slovy „dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie“. 17. V § 58 odstavec 4 zní: „(4) Zpravodajská jednotka vykazuje údaje do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, a celý kalendářní rok následující, nebo do dne zrušení registrace zpravodajské jednotky k dani z přidané hodnoty, pokud k němu došlo dříve.“. 18. V § 59 odst. 2 se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývoz do jiného členského státu Evropské unie“ a slovo „přijetí“ se nahrazuje slovy „dovoz z jiného členského státu Evropské unie“. 19. V § 59 odst. 3 písm. a) se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie“ a slova „přijetí zboží“ se nahrazují slovy „dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie“. 20. Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní: „§ 69a Povolení pro přístup k systému TIR (1) Správce cla povolí osobě s místem pobytu nebo sídlem v České republice v souladu s mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní přepravu zboží na podkladě karnetů TIR (dále jen „Úmluva TIR“)3) používat karnety TIR, pokud a) je způsobilá provozovat silniční nákladní dopravu v souladu s živnostenským zákonem, b) nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, 1. u orgánů Finanční správy České republiky, 2. u orgánů Celní správy České republiky, 3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a 4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, c) v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem celní nebo daňové právní předpisy, d) prokáže znalost provádění Úmluvy TIR a e) prokáže, že předložila prohlášení podle Úmluvy TIR sdružení, kterému je správcem cla v souladu s Úmluvou TIR povoleno vydávat karnety TIR a být ručitelem. (2) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazuje potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než 60 dnů. (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzením vydaným sdružením, kterému je správcem cla povoleno v souladu s Úmluvou TIR vydávat karnety TIR a být ručitelem, které není ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než jeden rok. (4) Podmínky pro vydání povolení pro přístup k systému TIR musí osoba podle odstavce 1 splňovat po celou dobu trvání povolení. (5) Pro povolení pro přístup k systému TIR se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upravující řízení ve věci povolení. 3) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s., kterým se nahrazuje vyhláška ministra zahraničních věcí č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).“. 21. V § 70 odst. 1 písm. d) se slova „celním zástupcem, který jedná na základě přímého zastoupení“ nahrazují slovy „jinou osobou“. Čl. XLIV Přechodná ustanovení 1. Řízení nebo jiné postupy podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povoleno přistupovat k systému TIR, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele povolení pro přístup k systému TIR podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti Čl. XLV Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 207/2020 Sb., se mění takto: 1. § 10a zní: „§ 10a (1) Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro rok, na který se předkládá návrh státního rozpočtu, na základě salda, které je vždy meziročně vyšší alespoň o 0,5 procentního bodu. (2) V roce 2021 použije ministerstvo pro účely stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí na rok 2022 saldo pro rok 2021, které prognózuje nejpozději v září roku 2021, zvýšené o 0,5 procentního bodu. Ustanovení § 9 se nepoužije. (3) Dosáhne-li saldo alespoň výše aktuálního střednědobého rozpočtového cíle plynoucího pro Českou republiku z přímo použitelných předpisů Evropské unie2), postupuje ministerstvo podle § 10. (4) Saldem se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí saldo hospodaření sektoru veřejných institucí očištěné o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, vyjádřené v procentech nominálního hrubého domácího produktu prognózovaného ministerstvem pro daný rok. Saldo se zaokrouhluje na jedno desetinné místo.“. 2. § 11a zní: „§ 11a (1) Ministerstvo navýší pro účely § 11 částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí o částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 % nominálního hrubého domácího produktu. (2) Postupovalo-li ministerstvo v předchozím roce podle § 10 při stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí, postupuje v aktuálním roce při výpočtu nápravné složky podle § 11.“. 3. Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní: „§ 11b V letech 2021 a 2022 nepostupuje ministerstvo podle § 11 a 11a.“. 4. V § 12 odst. 1 a 2 se slova „podle § 10“ zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí Čl. XLVI V § 9 odst. 2 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o rozpočtovém určení daní Čl. XLVII Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „9,78“. 2. V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „23,58“ nahrazuje číslem „25,84“. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ ÚČINNOST Čl. XLVIII Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však dnem 1. ledna 2021, s výjimkou a) ustanovení čl. XII bodu 17, čl. XXXII bodu 4 a čl. XLV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení, b) ustanovení čl. XXXI bodů 4 a 7 a čl. XXXII bodů 1, 5, 8, 11 a 12, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, c) ustanovení čl. XI bodu 63, čl. XXXI bodů 5 a 8, čl. XXXII bodů 2, 6, 9 a 13 a čl. XLIII bodů 1, 14, 16, 18 a 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, a d) ustanovení čl. XXXI bodů 6 a 9 a čl. XXXII bodů 3, 7, 10 a 14, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023. v z. Filip v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 608/2020 Sb.
Vyhláška č. 608/2020 Sb. Vyhláška o stanovení potřebné úrovně znalosti českého jazyka a rovnocenných jazykových zkouškách pro výkon tlumočnické činnosti Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 245/2020 * § 1 - Potřebná úroveň znalosti českého jazyka * § 2 - Rovnocenné jazykové zkoušky * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 608 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2020, o stanovení potřebné úrovně znalosti českého jazyka a rovnocenných jazykových zkouškách pro výkon tlumočnické činnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 4 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích: § 1 Potřebná úroveň znalosti českého jazyka K výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti se požaduje znalost jazyka alespoň na úrovni C1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. § 2 Rovnocenné jazykové zkoušky Rovnocennými jazykovými zkouškami ke zkoušce z českého jazyka jako cizího jazyka jsou a) jednotlivá zkouška nebo zkoušky, které svým obsahem a formou odpovídají maturitní zkoušce z českého jazyka a literatury podle školského zákona1), b) státní jazyková zkouška všeobecná z českého jazyka, nebo c) státní jazyková zkouška speciální z českého jazyka. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r. 1) § 113 a 113a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 607/2020 Sb.
Vyhláška č. 607/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 245/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., vyhlášky č. 103/2014 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb. a vyhlášky č. 248/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 607 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 28 odst. 6, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., vyhlášky č. 103/2014 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb. a vyhlášky č. 248/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se za slova „Školská poradenská zařízení a školy“ vkládají slova „zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí“ a věty druhá a třetí se zrušují. 2. V § 1 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Jiná školská poradenská zařízení a jiné školy než uvedené v odstavci 2 poskytují bezplatně poradenskou pomoc směřující k a) zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka, b) doporučení vhodných podpůrných opatření a vyhodnocení poskytování podpůrných opatření žákům se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům mimořádně nadaným, c) doporučení zařazení žáka do školy, třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona nebo zařazení nebo převedení do vzdělávacího programu odpovídajícího vzdělávacím potřebám žáka a d) podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách a školských zařízeních, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování. (4) Podmínkou poskytnutí psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby je předání informace podle odstavce 5 a písemný souhlas žáka nebo jeho zákonného zástupce. Souhlasu není třeba v případech stanovených jinými právními předpisy1).“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 3. V § 1 se odstavce 7 až 9 zrušují. 4. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní: „§ 1a Poradenské služby směřující k zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka (1) Výsledkem poradenských služeb školských poradenských zařízení směřujících k zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka jsou zejména zpráva a doporučení, jejichž náležitosti jsou upraveny jiným právním předpisem4). (2) Školské poradenské zařízení poradenskou službu směřující k zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb nebo mimořádného nadání žáka neposkytne, je-li platné dříve vydané doporučení, které bylo žadateli vydáno stejným nebo jiným školským poradenským zařízením, s výjimkou případu uvedeného ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných6). (3) Školské poradenské zařízení dále vydává zprávu vždy v případě, že poradenská služba spočívá v psychologické nebo speciálně pedagogické diagnostice, nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci.“. 5. V § 4 odst. 1 písm. e) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 6. V § 8 odst. 1 se za slova „Školská poradenská zařízení“ vkládají slova „zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 606/2020 Sb.
Vyhláška č. 606/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 245/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb., vyhlášky č. 416/2017 Sb., vyhlášky č. 244/2018 Sb., vyhlášky č. 196/2019 Sb. a vyhlášky č. 248/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 606 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění vyhlášky č. 270/2017 Sb., vyhlášky č. 416/2017 Sb., vyhlášky č. 244/2018 Sb., vyhlášky č. 196/2019 Sb. a vyhlášky č. 248/2019 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Pedagogická intervence (1) Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku a k rozvoji učebního stylu žáka. (2) Pedagogickou intervenci poskytuje základní škola, školní družina, školní klub nebo střední škola. (3) Pedagogická intervence se poskytuje jako podpůrné opatření prvního stupně. (4) Pedagogickou intervenci souběžně využívá více žáků, je-li to možné a vhodné.“. 2. V příloze č. 1 oddílu 1 pododdílu 1.7. se slova „v zajištění pedagogické intervence,“ nahrazují slovem „ve“. 3. V příloze č. 1 oddílu 1 pododdílu 1.11. se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 4. V příloze č. 1 oddílu 2 části I se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) je-li činnost realizována učitelem, včetně učitele s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky v mateřské škole: P5 = PTp1 x 12 x 1,Proc“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 5. V příloze č. 1 oddílu 2 části I pravé části tabulky se za řádek první na samostatný řádek vkládá řádek, který zní: „PTp1 je platový tarif v 5. platovém stupni v 9. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4),“. 6. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření prvního stupně, PŘÍKLADY PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ V PRVNÍM STUPNI“ v bodě 5 „Intervence školy“ se na konci podbodu 5.1 na samostatný řádek doplňuje věta „Poskytování pedagogické intervence.“. 7. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření druhého stupně, PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY“ se slova „nebo pedagogické intervenční“ zrušují. 8. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření druhého stupně, NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST“ se řádky „- 1 h / 1 týden pedagogické intervence na práci se žákem, žáky nebo třídou ve škole, - 1 h / 1 týden pedagogické intervence na práci se žákem nebo žáky ve školském zařízení,“ zrušují. 9. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření druhého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ DRUHÉHO STUPNĚ“ u bodu 4 „Individuální vzdělávací plán)“ se v označení řádku text „)“ zrušuje, ve třetím sloupci se slovo „předměty“ nahrazuje slovem „předmět“ a slova „a pedagogickou intervenci“ se zrušují. 10. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření druhého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ DRUHÉHO STUPNĚ“ bod 6 „Intervence“ zní: „ 6\\. Intervence| Intervence ve druhém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení, přičemž je zaměřen ve druhém stupni na nápravy v oblasti logopedických obtíží, řečové výchovy, specifických poruch učení, rozvoj grafomotorických dovedností, rozvoj vizuálně percepčních dovedností, zdravotní tělesné výchovy, na nácvik sociální komunikace. Intervence zahrnují také poradenskou pomoc školského poradenského zařízení.| ---|---|--- II. 6 Předmět speciálně pedagogické péče| 1 hodina předmětu speciálně pedagogické péče zajistí škola nebo školské poradenské zařízení Rozsah: 1 h týdně reedukační skupiny (max. 4 žáci) Skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny.| P1 x 0,05 “. 11. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně, PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY“ se slova „nebo pedagogické intervenční péče,“ a slova „, organizované školou; pedagogická intervence pak i školským zařízením (školní družina, školní klub, středisko volného času nebo dům dětí a mládeže)“ zrušují. 12. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně, NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST“ se řádky „- 3 h / týdně speciálně pedagogické intervence (předměty speciálně pedagogické péče), případně psychologická intervence, - 3 h / týdně pedagogické intervence (z toho 1 h týdně na práci se třídou),“ zrušují. 13. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ TŘETÍHO STUPNĚ“ u bodu 2 „Úprava obsahu a výstupů vzdělávání“ se ve druhém sloupci slova „, s využitím pedagogické intervence“ zrušují. 14. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ TŘETÍHO STUPNĚ“ u bodu 4 „Individuální vzdělávací plán“ se ve třetím sloupci slova „a pedagogickou intervenci“ zrušují. 15. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ TŘETÍHO STUPNĚ“ v bodě 5 „Personální podpora“ podbod III. 5. 3 A zní: „ III. 5. 3 A Další pedagogický pracovník| V případech, kdy jsou ve třídě, oddělení nebo studijní skupině více než 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona anebo je výuka žáků ve zdůvodněných případech natolik náročná, že již nepostačuje podpora asistentem pedagoga, je možné doplnit výuku o dalšího pedagogického pracovníka (skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření). Rozsah podpory: a) v předškolním vzdělávání: 0,5 úvazku pedagogického pracovníka b) v základním vzdělávání: 0,5 úvazku pedagogického pracovníka c) ve středním vzdělávání: 0,5 úvazku pedagogického pracovníka| a): P5 x 0,5 b): P1 x 0,5 c): P1 x 0,5 ---|---|--- “. 16. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření třetího stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ TŘETÍHO STUPNĚ“ bod 7 zní: „ 7\\. Intervence| Intervence ve třetím stupni zahrnuje postupy spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogy školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení. Zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém stupni podpůrných opatření, doplněné např. o zrakovou stimulaci, bazální stimulaci u žáků s mentálním postižením, práci s optickými pomůckami, logopedickou péči; u žáků, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se věnuje rozvíjení sluchového vnímání, odezírání, rozumění mluvené řeči a její produkci, českému znakovému jazyku, dále se věnuje prostorové orientaci, případně dalším oblastem speciálně pedagogické péče. Současně zahrnuje intervence také poradenskou činnost školy, zejména školního psychologa a školního speciálního pedagoga, nebo školského poradenského zařízení.| ---|---|--- III. 7 Předmět speciálně pedagogické péče| Předmět speciálně pedagogické péče podle specifik obtíží žáka zajistí škola nebo školské poradenské zařízení ve spolupráci. Rozsah: 2 h/týden reedukační skupiny (max. 4 žáci) Skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny.| P1 x 0,1 “. 17. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ ČTVRTÉHO STUPNĚ“ u bodu 4 „Individuální vzdělávací plán“ se ve třetím sloupci slova „a pedagogickou intervenci“ zrušují. 18. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ ČTVRTÉHO STUPNĚ“ v bodě 5 „Personální podpora“ podbod IV. 5. 6 zní: „ IV. 5. 6 Další pedagogický pracovník| Výuka žáka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka. Rozsah podpory: a) v předškolním vzdělávání: 1,0 úvazku pedagogického pracovníka b) v základním vzdělávání: 1,0 úvazku pedagogického pracovníka c) ve středním vzdělávání: 1,0 úvazku pedagogického pracovníka| a): P5 x 1,0 b): P1 x 1,0 c): P1 x 1,0 ---|---|--- “. 19. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření čtvrtého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ ČTVRTÉHO STUPNĚ“ bod 7 zní: „ 7\\. Intervence| Intervence ve čtvrtém stupni zahrnují podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogy školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení, přičemž je zaměřen na oblasti předmětů speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém i třetím stupni podpůrných opatření a dále na český znakový jazyk, prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, na prostorovou orientaci, na samostatný pohyb zrakově postižených, na práci s optickými pomůckami, na Braillovo písmo, na bazální stimulaci u žáků s kombinovanými vadami, případně vychází z dalších obtíží žáků, které vyplývají z charakteru jejich zdravotních obtíží. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci se třídou nebo skupinou žáků, pro práci v oblasti nácviku sebeobsluhy a pro zlepšení komunikačních schopností a praktických činností žáka. Zahrnuje také poradenskou pomoc školy, zejména školního psychologa, speciálního pedagoga, nebo školského poradenského zařízení.| ---|---|--- IV. 7 Předmět speciálně pedagogické péče| Předmět speciálně pedagogické péče vychází ze specifik obtíží žáků, které lze reedukovat. Například rozvíjí případné zbytkové sluchové a zrakové vnímání, odezírání, rozumění mluvené i psané řeči a její produkci, orientaci v prostoru, samostatný pohyb atd. Toto podpůrné opatření směřuje k nejvyšší možné samostatnosti žáka. Rozsah: 3 h týdně reedukační skupiny (max. 4 žáci) Skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny.| P1 x 0,15 “. 20. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PÁTÉHO STUPNĚ“ u bodu 4 „Individuální vzdělávací plán“ se ve třetím sloupci slova „a pedagogickou intervenci,“ zrušují. 21. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PÁTÉHO STUPNĚ“ v bodě 5 „Personální podpora“ podbod V. 5. 6 zní: „ V. 5. 6 Další pedagogický pracovník| Výuka žáka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka. Rozsah podpory: a) v předškolním vzdělávání: 1,0 úvazku pedagogického pracovníka b) v základním vzdělávání: 1,0 úvazku pedagogického pracovníka c) ve středním vzdělávání: 1,0 úvazku pedagogického pracovníka| a): P5 x 1,0 b): P1 x 1,0 c): P1 x 1,0 ---|---|--- “. 22. V příloze č. 1 oddílu 3 části A v tabulce „Podpůrná opatření pátého stupně, PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PÁTÉHO STUPNĚ“ bod 7 zní: „ 7\\. Intervence| Intervence v pátém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče je cíleně zaměřená na maximální podporu pro žáky. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení; je zaměřen na nápravy, které vyplývají z charakteru zdravotních a jiných obtíží žáků. Zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uváděné ve čtvrtém stupni podpory, případně ve třetím nebo druhém stupni podpory. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci se třídou nebo skupinou žáků, pro práci v oblasti nácviku sebeobsluhy a pro zlepšení komunikačních schopností a praktických dovedností žáka. Zahrnuje také poradenskou pomoc školy, zejména školního psychologa, školního speciálního pedagoga nebo školského poradenského zařízení.| ---|---|--- V. 7 Předmět speciálně pedagogické péče| Předmět speciálně pedagogické péče, vychází ze specifik obtíží žáka. Rozsah práce: 4 h týdně reedukační skupiny (max. 4 žáci) Skupinová práce; individuální práce pouze v případě, že pro daného žáka nelze využít skupinovou formu zařazením do již existující skupiny.| P1 x 0,2 “. 23. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. A) Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole 1.6MB B) Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení 1.2MB ". Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytování podpůrného opatřenípodpůrného opatření spočívajícího v zajištění pedagogické intervence poskytovaného na základě doporučení vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a jeho normovaná finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu se do 31. ledna 2021 řídí vyhláškou č. 27/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Platnost doporučení k poskytování podpůrného opatřenípodpůrného opatření spočívajícího ve využití dalšího pedagogického pracovníka v předškolním vzdělávání vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky není dotčena, normovaná finanční náročnost pro účely poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu u tohoto podpůrného opatřenípodpůrného opatření se však ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky řídí pravidly pro podpůrné opatřenípodpůrné opatření spočívající v činnosti dalšího pedagogického pracovníka v předškolním vzdělávání stanovenými vyhláškou č. 27/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 605/2020 Sb.
Vyhláška č. 605/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 244/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 605 VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 8 odst. 3 a § 24 odst. 5 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb. a zákona č. 602/2020 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, se mění takto: 1. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Prokazování příslušnosti příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby (1) Vnějším označením příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby je rukávová páska provedená ve fialové barvě s textem „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“ v bílé barvě viditelně umístěná na pravém rukávu jeho předepsaného stejnokroje. (2) Vzor rukávové pásky příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby je vyobrazen v příloze č. 11 k této vyhlášce.“. 2. Za přílohu č. 10 se doplňuje nová příloha č. 11, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 11 k vyhlášce č. 166/2014 Sb. Rukávová páska příslušníka Policie České republiky povolaného k plnění úkolů Vězeňské služby 492kB .". Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Nařízení vlády č. 604/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 604/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 244/2020 * Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 450/2008 Sb., nařízení vlády č. 460/2011 Sb. a nařízení vlády č. 399/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 604 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 116 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů: Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech, ve znění nařízení vlády č. 450/2008 Sb., nařízení vlády č. 460/2011 Sb. a nařízení vlády č. 399/2017 Sb., se mění takto: 1. V části 1. dílu 1.2. v 1. tarifní třídě se na konci textu bodu 4 doplňují slova „a při doručování písemností“. 2. V části 1. dílu 1.2. 2. tarifní třída včetně nadpisu zní: „2. tarifní třída – vrchní referent 1. Výkon strážní a eskortní služby pod odborným vedením. 2. Výkon dozorčí služby ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pod odborným vedením nebo usměrněním. 3. Výkon strážní služby justiční stráže pod odborným vedením. 4. Přeprava vězněných osob nebo chovanců s dílčím výkonem eskortní činnosti. 5. Ošetřování služebních psů a psů připravovaných pro služební využití.“. 3. V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě body 1 a 2 znějí: „1. Výkon strážní služby na strážních stanovištích ve vazební věznici, věznici nebo ústavu nebo na vnějším střeženém pracovišti a výkon eskortní služby při eskortování vězněných osob a chovanců mimo vazební věznici, věznici nebo ústav. 2. Samostatný výkon dozorčí služby při předvádění vězněných osob ve vazební věznici nebo věznici.“. 4. V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě v bodě 3 se slova „nebo dozorčí“ zrušují. 5. V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě bod 4 zní: „4. Výkon strážní služby v budovách soudů, státních zastupitelství nebo Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech výkonu služby justiční stráže.“. 6. V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě bod 6 zní: „6. Výkon administrativních činností vztahujících se k zajištění výkonu strážní a eskortní služby.“. 7. V části 1. dílu 1.2. ve 3. tarifní třídě se doplňuje bod 8, který zní: „8. Přeprava vězněných osob nebo chovanců s výkonem strážní a eskortní činnosti.“. 8. V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě body 1 a 2 znějí: „1. Zajišťování kontroly osob nebo vozidel na vstupu nebo vjezdu nebo ve vymezeném úseku vazební věznice, věznice nebo ústavu nebo ve vymezeném úseku vnějšího střeženého pracoviště nebo výrobní zóny a výkon strážní služby při eskortování zvlášť nebezpečných osob (výjimečné a doživotní tresty odnětí svobody, organizovaný zločin apod.) nebo výkon činností v jednotce pro zákrok pod jednotným velením. 2. Výkon dozorčí služby ve vztahu k zajišťování práv vězněných osob včetně jejich předvádění ve vazební věznici nebo věznici.“. 9. V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě v bodě 3 se slova „nebo dozorčí“ zrušují. 10. V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě bod 8 zní: „8. Samostatný výkon dozorčí služby na střeženém pracovišti ve vazební věznici nebo věznici.“. 11. V části 1. dílu 1.2. ve 4. tarifní třídě se doplňuje bod 9, který zní: „9. Komplexní zajišťování administrativních činností vztahujících se k zajištění výkonu strážní a eskortní služby.“. 12. V části 1. dílu 1.2. v 5. tarifní třídě v bodě 1 se text „dozorčí,“ a slova „ve směně“ zrušují. 13. V části 1. dílu 1.2. v 5. tarifní třídě body 3 a 4 znějí: „3. Koordinace, zajišťování a kontrola výkonu dozorčí služby ve směně a komplexní zajišťování dozorčí služby při zajišťování práv a povinností vězněných osob ve vazební věznici, věznici nebo ústavu. 4. Samostatné zajišťování provozu operačního a dozorčího operačního střediska ve vazební věznici, věznici nebo ústavu.“. 14. V části 1. dílu 1.2. v 5. tarifní třídě se doplňuje bod 7, který zní: „7. Komplexní výkon dozorčí služby na nestřeženém pracovišti mimo vazební věznici nebo věznici.“. 15. V části 1. dílu 1.2. v 6. tarifní třídě v bodě 1 se slova „dozorčí a“ zrušují. 16. V části 1. dílu 1.2. v 6. tarifní třídě se doplňují body 7 až 9, které znějí: „7. Komplexní koordinace, metodické řízení a kontrola výkonu dozorčí služby ve směně. 8. Komplexní koordinace a kontrola činností dopravy ve vazební věznici, věznici nebo ústavu a zajišťování technické údržby služebních vozidel a hospodaření s majetkem státu. 9. Koordinace zajišťování bezpečnosti při součinnostním nasazení sil a prostředků jednotlivých bezpečnostních sborů při řešení mimořádných událostí, krizových stavů nebo zajišťování bezpečnosti osob (např. ústavních činitelů, zahraničních významných osob) vstupujících do prostor výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby a výkonu zabezpečovací detence.“. 17. V části 1. dílu 1.2. v 7. tarifní třídě se na konci textu bodu 2 doplňují slova „nebo zajišťování činností na úseku ochrany utajovaných informací“. 18. V části 1. dílu 1.2. v 7. tarifní třídě se doplňují body 10 a 11, které znějí: „10. Koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci Vězeňské služby České republiky. 11. Komplexní koordinace zajišťování bezpečnosti při součinnostním nasazení sil a prostředků jednotlivých bezpečnostních sborů při řešení mimořádných událostí, krizových stavů nebo zajišťování bezpečnosti osob (např. ústavních činitelů, zahraničních významných osob) vstupujících do prostor výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby a výkonu zabezpečovací detence.“. 19. V části 1. dílu 1.2. v 10. tarifní třídě se doplňuje bod 5, který zní: „5. Komplexní koordinace zpracovávání koncepčních materiálů Vězeňské služby České republiky, tvorba koncepce vývoje mezinárodní spolupráce a hlavních směrů rozvoje Vězeňské služby České republiky.“. 20. V části 1. dílu 1.3. v 8. tarifní třídě v bodě 2 se za slovo „příslušnosti“ vkládají slova „územních útvarů nižšího stupně nebo“. 21. V části 1. dílu 1.3. v 8. tarifní třídě bod 13 zní: „13. Komplexní koordinace a usměrňování výkonu činností policie v trestním řízení a jiných různorodých policejních činností a výkonu služby u organizačních článků v rámci územních útvarů nižšího stupně.“. 22. V části 1. dílu 1.5. v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 12, který zní: „12. Výkon vysoce náročných odborných činností při přípravě, koordinaci a zajištění úkolů operativní dokumentace s působností na celém území České republiky.“. 23. V části 1. dílu 1.5. v 9. tarifní třídě se doplňuje bod 16, který zní: „16. Stanovování postupů, komplexní řešení organizace, metodické řízení, organizace a kontrola činností operativní dokumentace.“. 24. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.1. v 6. tarifní třídě se doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. Provádění specializovaných činností v oblasti služebních vztahů, včetně stanovování zásad, kritérií a postupů pro výběrová a přijímací řízení v rámci útvaru s územní působností vyššího stupně. 8. Výkon specializovaných odborných činností na úseku prevence kriminality nebo prevence dopravní nehodovosti včetně výchovy účastníků provozu na pozemních komunikacích k bezpečnému chování v příslušnosti územního útvaru vyššího stupně.“. 25. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.1. v 7. tarifní třídě se doplňuje bod 5, který zní: „5. Zajišťování agend prevence kriminality nebo bezpečnosti silničního provozu včetně přípravy projektů v příslušnosti územního útvaru vyššího stupně.“. 26. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.1. v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 6, který zní: „6. Metodické usměrňování prevence kriminality nebo bezpečnosti silničního provozu. Analytická činnost zaměřená na příčiny kriminality a dopravní nehodovosti, navrhování systémových opatření k prevenci jednotlivých druhů trestné činnosti, navrhování preventivních programů a tvorba jejich metodiky v příslušnosti územního útvaru vyššího stupně, útvaru s celostátní působností nebo policejního prezidia.“. 27. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.1. v 9. tarifní třídě se doplňuje bod 4, který zní: „4. Koordinace analytických prací zaměřených na příčiny kriminality, dopravní nehodovosti a sociální patologie, včetně navrhování systémových opatření v oblasti prevence v příslušnosti policejního prezidia.“. 28. V části 2. dílu 2.3. se na začátek oddílu 2.3.5. vkládá 5. tarifní třída, která včetně nadpisu zní: „5. tarifní třída - inspektor 1. Zajišťování údržby a oprav palubních komplexů, speciálního vybavení, metrologických, diagnostických a kontrolních zařízení (letecký technik).“. 29. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.5. v 6. tarifní třídě se doplňuje bod 3, který zní: „3. Výkon vysoce specializovaných prací při zajišťování řádného technického stavu veškerých palubních komplexů, systémů, soustav a zařízení letecké techniky (letecký technik).“. 30. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.5. v 7. tarifní třídě se doplňují body 2 a 3, které znějí: „2. Komplexní zajišťování provozu a oprav letecké techniky a koordinace inženýrskoletecké služby a zabezpečení v oblasti jednotlivých odborností (draky a motory, elektrické a speciální vybavení, letecká výzbroj, rádiové a radiotechnické vybavení, optoelektronika). 3. Vydávání odborných technických předpisů změnové služby vlastní i výrobce. Ověřování technologických postupů na letecké technice pro jednotlivé odbornosti v oblasti odborných leteckých předpisů. Inspekční a kontrolní činnost v oblasti tvorby, vedení a použití letecké technické dokumentace.“. 31. V části 2. dílu 2.3. oddílu 2.3.5. v 8. tarifní třídě se doplňuje bod 3, který zní: „3. Tvorba koncepce technického provozu letecké techniky a pozemního příslušenství. Stanovování způsobu výběru a provozování letecké techniky vyhodnocování technické způsobilosti, navrhování a realizace opatření ke zvýšení spolehlivosti, provozuschopnosti a bezpečnosti.“. 32. V části 2. dílu 2.5. oddílu 2.5.1. v 6. tarifní třídě se doplňuje bod 7, který zní: „7. Vykonávání dílčích legislativních prací a právních činností v oboru působnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.“. 33. V části 2. dílu 2.5. oddílu 2.5.1. v 7. tarifní třídě se doplňuje bod 5, který zní: „5. Výkon komplexních právních činností v oboru působnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů.“. 34. V části 2. dílu 2.5. oddílu 2.5.5. v 9. tarifní třídě se doplňuje bod 6, který zní: „6. Tvorba koncepce a zajišťování ochrany osobních údajů v Generální inspekci bezpečnostních sborů.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 603/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 603/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 244/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 603 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. f) a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., a podle § 145 odst. 1 a § 148 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 35/2019 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě Čl. I Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 263/2018 Sb., nařízení vlády č. 332/2018 Sb., nařízení vlády č. 158/2019 Sb. a nařízení vlády č. 300/2019 Sb., se mění takto: 1. Přílohy č. 2 až 4 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň| Počet let započitatelné praxe| Platová třída ---|---|--- 2| 3| 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14| 15 1| do 1 roku| 14 770| 15 880| 17 070| 18 390| 19 770| 21 300| 22 980| 24 800| 26 730| 28 920| 31 180| 33 660| 36 400| 39 360 2| do 2 let| 15 290| 16 410| 17 670| 19 050| 20 460| 22 060| 23 790| 25 670| 27 670| 29 940| 32 290| 34 900| 37 700| 40 790 3| do 4 let| 15 810| 16 980| 18 260| 19 690| 21 180| 22 820| 24 640| 26 580| 28 680| 31 040| 33 480| 36 160| 39 080| 42 280 4| do 6 let| 16 330| 17 570| 18 880| 20 380| 21 930| 23 630| 25 510| 27 520| 29 700| 32 120| 34 640| 37 440| 40 470| 43 800 5| do 9 let| 16 880| 18 180| 19 550| 21 070| 22 700| 24 480| 26 430| 28 490| 30 770| 33 280| 35 900| 38 790| 41 950| 45 390 6| do 12 let| 17 440| 18 790| 20 210| 21 820| 23 480| 25 330| 27 360| 29 480| 31 850| 34 480| 37 200| 40 190| 43 440| 47 030 7| do 15 let| 18 080| 19 440| 20 940| 22 570| 24 300| 26 200| 28 350| 30 560| 32 990| 35 700| 38 540| 41 640| 45 070| 48 730 8| do 19 let| 18 690| 20 110| 21 640| 23 380| 25 150| 27 120| 29 350| 31 660| 34 180| 37 010| 39 920| 43 160| 46 670| 50 540 9| do 23 let| 19 310| 20 810| 22 410| 24 180| 26 060| 28 100| 30 380| 32 770| 35 400| 38 330| 41 380| 44 700| 48 370| 52 390 10| do 27 let| 20 010| 21 550| 23 200| 25 060| 26 980| 29 080| 31 490| 33 960| 36 690| 39 710| 42 880| 46 350| 50 150| 54 300 11| do 32 let| 20 680| 22 290| 24 010| 25 950| 27 930| 30 130| 32 630| 35 190| 38 020| 41 110| 44 430| 48 010| 51 990| 56 270 12| nad 32 let| 21 410| 23 090| 24 830| 26 870| 28 930| 31 200| 33 810| 36 450| 39 410| 42 630| 46 040| 49 780| 53 880| 58 320 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 3 (v Kč měsíčně) Platový stupeň| Počet let započitatelné praxe| Platová třída ---|---|--- 11| 12| 13| 14| 15| 16 1| do 1 roku| 36 770| 39 030| 43 890| 46 770| 49 570| 52 630 2| do 2 let| 37 770| 40 140| 45 100| 48 000| 50 930| 54 100 3| do 4 let| 38 890| 41 320| 46 360| 49 300| 52 350| 55 630 4| do 6 let| 39 970| 42 490| 47 650| 50 640| 53 790| 57 230 5| do 9 let| 41 110| 43 740| 49 000| 52 030| 55 320| 58 840 6| do 12 let| 42 310| 45 030| 50 400| 53 460| 56 890| 60 530 7| do 15 let| 43 580| 46 380| 51 850| 55 020| 58 510| 62 310 8| do 19 let| 44 850| 47 790| 53 350| 56 540| 60 230| 64 160 9| do 23 let| 46 160| 49 220| 54 910| 58 170| 61 990| 66 040 10| do 27 let| 47 560| 50 710| 56 540| 59 860| 63 800| 68 010 11| do 32 let| 48 990| 52 290| 58 240| 61 600| 65 700| 70 060 12| nad 32 let| 50 490| 53 890| 59 980| 63 420| 67 640| 72 200 Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 4 (v Kč měsíčně) Platový stupeň| Počet let započitatelné praxe| Platová třída ---|---|--- 4| 5| 6| 7| 8| 9| 10| 11| 12| 13| 14 1| do 2 let| 15 230| 16 520| 17 870| 19 360| 24 540| 30 670| 30 930| 31 490| 32 170| 32 940| 34 170 2| do 6 let| 15 790| 17 110| 18 610| 20 150| 25 250| 30 940| 31 220| 32 040| 32 840| 33 940| 35 770 3| do 12 let| 16 780| 18 250| 19 800| 21 560| 25 910| 31 300| 31 690| 32 450| 34 160| 35 360| 37 690 4| do 19 let| 17 940| 19 480| 21 170| 22 920| 27 100| 31 950| 32 670| 33 660| 35 580| 37 960| 40 820 5| do 27 let| 19 080| 20 750| 22 540| 24 520| 28 300| 32 940| 33 700| 35 070| 37 800| 40 880| 44 850 6| do 32 let| 20 710| 22 520| 24 400| 26 510| 30 310| 34 630| 35 570| 37 020| 40 960| 44 250| 48 480 7| nad 32 let| 21 290| 23 110| 25 080| 27 260| 31 170| 35 420| 36 330| 38 020| 41 940| 45 350| 49 630 “. 2. V příloze č. 5 ve II. skupině v bodu 1 se slovo „třísměnného“ nahrazuje slovem „vícesměnného“. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců Čl. II Nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb., nařízení vlády č. 327/2016 Sb., nařízení vlády č. 115/2017 Sb., nařízení vlády č. 342/2017 Sb., nařízení vlády č. 263/2018 Sb., nařízení vlády č. 36/2019 Sb., nařízení vlády č. 158/2019 Sb. a nařízení vlády č. 300/2019 Sb., se mění takto: 1. Příloha č. 3 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 odst. 2 (v Kč měsíčně) Platový stupeň| Počet let započitatelné praxe| Platová třída ---|---|--- 11| 12| 13| 14| 15| 16 1| do 1 roku| 36 770| 39 030| 43 890| 46 770| 49 570| 52 630 2| do 2 let| 37 770| 40 140| 45 100| 48 000| 50 930| 54 100 3| do 4 let| 38 890| 41 320| 46 360| 49 300| 52 350| 55 630 4| do 6 let| 39 970| 42 490| 47 650| 50 640| 53 790| 57 230 5| do 9 let| 41 110| 43 740| 49 000| 52 030| 55 320| 58 840 6| do 12 let| 42 310| 45 030| 50 400| 53 460| 56 890| 60 530 7| do 15 let| 43 580| 46 380| 51 850| 55 020| 58 510| 62 310 8| do 19 let| 44 850| 47 790| 53 350| 56 540| 60 230| 64 160 9| do 23 let| 46 160| 49 220| 54 910| 58 170| 61 990| 66 040 10| do 27 let| 47 560| 50 710| 56 540| 59 860| 63 800| 68 010 11| do 32 let| 48 990| 52 290| 58 240| 61 600| 65 700| 70 060 12| nad 32 let| 50 490| 53 890| 59 980| 63 420| 67 640| 72 200 “. 2. V příloze č. 4 ve II. skupině v bodu 1 se slovo „třísměnném“ nahrazuje slovem „vícesměnném“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Zákon č. 602/2020 Sb.
Zákon č. 602/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 244/2020 * Čl. I - V § 24 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 602 ZÁKON ze dne 17. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 24 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Pokud síly a prostředky Vězeňské služby nebudou dostatečné k zajištění střežení vazebních věznic, věznic nebo ústavů pro výkon zabezpečovací detence, může vláda České republiky na nezbytnou dobu povolat k plnění úkolů Vězeňské služby příslušníky Policie České republiky. (4) Příslušníci Policie České republiky povolaní podle odstavce 3 mají při plnění úkolů Vězeňské služby oprávnění a povinnosti příslušníků; vláda České republiky může rozsah těchto oprávnění a povinností omezit. (5) Příslušníci Policie České republiky povolaní podle odstavce 3 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů Vězeňské služby svým předepsaným stejnokrojem s vnějším označením „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“. Ústním prohlášením „Vězeňská služba“ prokazují svoji příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem. Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor vnějšího označení „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 601/2020 Sb.
Zákon č. 601/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 31. 12. 2020, částka 244/2020 * Čl. I - Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zák * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2020 601 ZÁKON ze dne 17. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 18 se text „§ 19“ nahrazuje textem „§ 20“. 2. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení § 19 se použije do 30. června 2021 bez ohledu na trvání mimořádného opatření při epidemii.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 600/2020 Sb.
Zákon č. 600/2020 Sb. Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 243/2020 * § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2021 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 385 613 029 790 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 885 613 029 790 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 000 000 0 * § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 660 631 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. * § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 330 000 000 000 Kč. * § 4 - Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou * § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 2 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 3 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 4 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 5 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 6 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 7 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 8 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 9 k zákonu č. 600/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 2021 (92/2021 Sb.) 600 ZÁKON ze dne 18. prosince 2020 o státním rozpočtu České republiky na rok 2021 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2021 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 385 613 029 790 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 885 613 029 790 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 000 000 000 Kč bude pokryt snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 18 783 830 871 Kč a změnou stavu státního dluhu o 481 216 169 129 Kč. (2) Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu. (3) Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu. (4) Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (5) Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. (6) Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 131 747 379 625 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 54 920 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu. § 2 (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 660 631 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu. (2) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 251 683 200 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu. (3) Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 210 478 100 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu. (4) Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu. § 3 (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 330 000 000 000 Kč. (2) Seznam dotací poskytovaných v roce 2021 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti vyhlásit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu. § 4 Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2020 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 600/2020 Sb. ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU Ukazatel| v Kč ---|--- Příjmy státního rozpočtu celkem| 1 385 613 029 790 Výdaje státního rozpočtu celkem| 1 885 613 029 790 | z toho: finanční vztahy k rozpočtům| | | \\- krajů| 1 660 631 400 | | \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích| 10 251 683 200 | | \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy| 1 210 478 100 Schodek| \\- 500 000 000 000 Financování:| Změna stavu státního dluhu| 481 216 169 129 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv| 18 783 830 871 Příloha č. 2 k zákonu č. 600/2020 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč Číslo kapitoly| Kapitola| daňové příjmy*)| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| z toho | nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| z toho ---|---|---|---|---|---|--- povinné pojistné na důchodové pojištění| z rozpočtu Evropské unie**) 301| Kancelář prezidenta republiky| 0| 0| 0| 3 550 853| 3 490 853 302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 0| 0| 0| 16 000 000| 0 303| Senát Parlamentu| 0| 0| 0| 2 900 000| 0 304| Úřad vlády České republiky| 0| 0| 0| 14 037 558| 12 537 558 305| Bezpečnostní informační služba| 0| 0| 0| 250 000 000| 0 306| Ministerstvo zahraničních věcí| 450 000 000| 0| 0| 45 202 172| 25 202 172 307| Ministerstvo obrany| 100 000| 5 087 696 661| 4 551 294 138| 365 716 483| 43 907 483 308| Národní bezpečnostní úřad| 250 000| 0| 0| 550 000| 0 309| Kancelář veřejného ochránce práv| 0| 0| 0| 9 821 000| 1 071 000 312| Ministerstvo financí| 58 400 000| 798 137 093| 713 988 453| 4 691 314 955| 172 892 380 313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 755 000 000| 545 592 292 707| 490 278 963 945| 5 688 525 842| 5 068 525 842 314| Ministerstvo vnitra| 20 000 000| 9 193 182 269| 8 202 599 712| 1 812 051 330| 1 230 749 380 315| Ministerstvo životního prostředí| 96 067 095| 0| 0| 20 879 719 180| 6 059 719 180 317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 1 500 000| 0| 0| 25 595 217 660| 25 522 872 130 321| Grantová agentura České republiky| 0| 0| 0| 0| 0 322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 169 807 383| 0| 0| 13 448 970 110| 10 011 058 110 327| Ministerstvo dopravy| 185 000 000| 0| 0| 39 742 022 814| 39 703 022 814 328| Český telekomunikační úřad| 28 000 000| 0| 0| 6 406 440 000| 0 329| Ministerstvo zemědělství| 9 000 000| 0| 0| 32 646 513 194| 28 824 213 194 333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 700 000| 0| 0| 13 288 420 099| 13 143 533 704 334| Ministerstvo kultury| 40 000| 0| 0| 438 907 206| 216 832 095 335| Ministerstvo zdravotnictví| 30 000 000| 0| 0| 6 829 800 000| 1 595 561 651 336| Ministerstvo spravedlnosti| 1 134 420 000| 1 376 324 250| 1 223 399 334| 980 038 779| 57 563 105 343| Úřad pro ochranu osobních údajů| 0| 0| 0| 0| 0 344| Úřad průmyslového vlastnictví| 80 000 000| 0| 0| 162 400 000| 6 400 000 345| Český statistický úřad| 0| 0| 0| 23 316 833| 22 316 833 346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 1 120 000 000| 0| 0| 200 000 000| 0 348| Český báňský úřad| 280 497 567| 0| 0| 2 216 000| 0 349| Energetický regulační úřad| 298 848 000| 0| 0| 20 000 000| 0 353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 3 800 000| 0| 0| 1 700 000| 0 355| Ústav pro studium totalitních režimů| 0| 0| 0| 0| 0 358| Ústavní soudÚstavní soud| 0| 0| 0| 0| 0 359| Úřad Národní rozpočtové rady| 0| 0| 0| 0| 0 361| Akademie věd České republiky| 0| 0| 0| 209 950| 209 950 362| Národní sportovní agentura| 0| 0| 0| 0| 0 371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 0| 0| 0| 0| 0 372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 4450 000| 0| 0| 1 500 000| 0 373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 0| 0| 0| 0| 0 374| Správa státních hmotných rezerv| 0| 0| 0| 40 000 000| 0 375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 234 961 000| 0| 0| 400 000| 0 376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 0| 71 599 998| 64 304 633| 0| 0 377| Technologická agentura České republiky| 0| 0| 0| 244 097 432| 25 700 191 378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 0| 0| 0| 400 000| 0 381| Nejvyšší kontrolní úřad| 0| 0| 0| 625 517| 0 396| Státní dluh| 0| 0| 0| 0| 0 397| Operace státních finančních aktiv| 1 600 000 000| 0| 0| 731 500 000| 0 398| Všeobecná pokladní správa| 629 365 300 000| 0| 0| 12 983 570 800| 0 | CELKEM| 635 926 141 045| 562 119 232 978| 505 034 550 215| 187 567 655 767| 131 747 379 625 PŘÍJMY CELKEM| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)| 1 385 613 029 790 *) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet **) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu Příloha č. 3 k zákonu č. 600/2020 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč Číslo kapitoly| Kapitola| Výdaje ---|---|--- celkem 301| Kancelář prezidenta republiky| 422 814 860 302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 1 438 595 893 303| Senát Parlamentu| 635 793 524 304| Úřad vlády České republiky| 1047 452 030 305| Bezpečnostní informační služba| 2 297 315 000 306| Ministerstvo zahraničních věcí| 8 422 642 916 307| Ministerstvo obrany| 75 359 896 857 308| Národní bezpečnostní úřad| 293 406 347 309| Kancelář veřejného ochránce práv| 169 138 006 312| Ministerstvo financí| 23 776 770 998 313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 714 435 496 869 314| Ministerstvo vnitra| 85 897 415 182 315| Ministerstvo životního prostředí| 11350123 915 317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 29 481 409 227 321| Grantová agentura České republiky| 4 380 546 000 322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 51576114 012 327| Ministerstvo dopravy| 115 997 437 890 328| Český telekomunikační úřad| 2 236 424 562 329| Ministerstvo zemědělství| 55 354 336170 333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 239 655 319 850 334| Ministerstvo kultury| 15 848 911330 335| Ministerstvo zdravotnictví| 18 038 349 373 336| Ministerstvo spravedlnosti| 31 945 115 445 343| Úřad pro ochranu osobních údajů| 168 776 819 344| Úřad průmyslového vlastnictví| 209 137 712 345| Český statistický úřad| 1 929 632 196 346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 3 589 692 079 348| Český báňský úřad| 169 797 761 349| Energetický regulační úřad| 292 164 728 353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 253 982 795 355| Ústav pro studium totalitních režimů| 182 870 322 358| Ústavní soudÚstavní soud| 236 988 895 359| Úřad Národní rozpočtové rady| 25 075 531 361| Akademie věd České republiky| 6 789 651580 362| Národní sportovní agentura| 6 981 874 656 371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 32 521 772 372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 68 215 095 373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 22 311 260 374| Správa státních hmotných rezerv| 2 751 977 074 375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 472 914 172 376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 469 757 283 377| Technologická agentura České republiky| 5 316 456 032 378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 427 932 108 381| Nejvyšší kontrolní úřad| 853 603 711 396| Státní dluh| 52 853 880 286 397| Operace státních finančních aktiv| 20 445 000 000 398| Všeobecná pokladní správa| 291 007 989 667 | CELKEM| 1 885 613 029 790 Příloha č. 4 k zákonu č. 600/2020 Sb. strana 1 Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 3 550 853 Výdaje celkem| 422 814 860 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 550 853 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 490 853 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky| 134 066 880 Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 211 142 127 Celkové výdaje na lesní hospodářství| 77 605 853 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 75 086 215 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 24 151 389 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 376 784 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 68 839 194 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0 v tom: institucionální podpora celkem 4)| 0 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 490 853 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 3 490 853 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 55 330 853 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 2 Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 16 000 000 Výdaje celkem| 1 438 595 893 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR| 1 438 595 893 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 503 406 798 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 169 239 205 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 344 886 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 217 244 239 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 55 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 3 Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 2 900 000 Výdaje celkem| 635 793 524 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 900 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 900 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje Senátu Parlamentu ČR| 635 793 524 v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0 ostatní výdaje Senátu Parlamentu ČR| 635 793 524 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 237 573 538 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 80 299 856 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 391 713 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 119 585 599 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 16 700 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 4 Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 14 037 558 Výdaje celkem| 1 047 452 030 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 14 037 558 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 537 558 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR| 1 047 452 030 v tom: výdaje vlastního Úřadu vlády ČR| 637 000 640 výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády| 362 923 790 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 47 527 600 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 390 555 454 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 130 678 633 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 603 500 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 123 913 710 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 209 993 381 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 67 946 412 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 67 946 412 v tom: institucionální podpora celkem4)| 67 946 412 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0 Program protidrogové politiky| 232 126 092 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 30 685 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 16 480 046 v tom: ze státního rozpočtu| 3 942 488 podíl rozpočtu Evropské unie| 12 537 558 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 40 380 068 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 5 Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 250 000 000 Výdaje celkem| 2 297 315 000 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby| 2 297 315 000 Průřezové ukazatele| | Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 506 600 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti strana 6 a strana 7 Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 495 202 172 Výdaje celkem| 8 422 642 916 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 450 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 45 202 172 v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 202 172 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 8 422 642 916 v tom:| transformační spolupráce| 70 000 000 humanitární pomoc| 120 000 000 příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí| 1 760 174 042 podpora českého kulturního dědictví v zahraničí| 48 000 000 zahraniční vysílání rozhlasu| 28 500 000 vrcholné návštěvy| 25 000 000 bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech| 58 883 000 prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí| 0 obnova Sýrie| 50 000 000 stabilizace a rekonstrukce Iráku| 29 000 000 program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe| 100 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 206 293 360 ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 5 926 792 514 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 034 732 093 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 349 739 447 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 20 527 940 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 93 647 796 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 932 749 202 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 31 484 000 v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 31 484 000 v tom: | institucionální podpora celkem4)| 31 484 000 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 31 484 000 Zahraniční rozvojová spolupráce| 607 368 172 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 19 900 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 202 172 v tom:| ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 25 202 172 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem| 337 188 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 8 a strana 9 Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 5 453 513 144 Výdaje celkem| 75 359 896 857 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 100 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 5 087 696 661 v tom: pojistné na důchodové pojištění| 4 551 294 138 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 536 402 523 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 365 716 483 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 43 907 483 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 321 809 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR| 50 001 556 287 Vytváření a rozvoj systému obrany státu| 11 532 575 105 v tom: výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu| 11 524 547 863 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 8 027 242 Zajištění strategického zpravodajství| 4 148 260 000 Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil| 975 494 858 Zajištění dávek důchodového pojištění| 5 350 000 000 Zajištění dávek výsluhových náležitostí| 2 799 000 000 Zajištění státní sportovní reprezentace| 553 010 607 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 239 111 010 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 1 666 379 876 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 331 857 786 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 070 083 691 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 12 786 760 890 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 736 044 697 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 413 142 560 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 413 142 560 v tom: institucionální podpora celkem4)| 94 902 560 účelová podpora celkem4)| 318 240 000 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 318 240 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 83 268 560 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 8 534 000 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality| 6 680 500 Program protidrogové politiky| 760 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 967 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 51 449 102 v tom: ze státního rozpočtu| 7 541 619 podíl rozpočtu Evropské unie| 43 907 483 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 25 068 650 269 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 10 Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 800 000 Výdaje celkem| 293 406 347 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 250 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu| 293 406 347 v tom: výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu| 293 080 427 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 166 389 005 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 56 239 484 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 299 371 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 164 968 567 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 19 251 027 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 11 Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 9 821 000 Výdaje celkem| 169 138 006 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 9 821 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 071 000 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 8 500 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv| 169 138 006 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 95 814 818 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 31 987 692 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 747 774 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 86 988 758 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 260 000 v tom: ze státního rozpočtu| 189 000 podíl rozpočtu Evropské unie| 1 071 000 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 10 000 000 v tom: ze státního rozpočtu| 1 500 000 podíl prostředků finančních mechanismů| 8 500 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 8 346 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 12 Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 5 547 852 048 Výdaje celkem| 23 776 770 998 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 58 400 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 798 137 093 v tom: pojistné na důchodové pojištění| 713 988 453 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 84 148 640 Ne daňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 691 314 955 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 172 892 380 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 9 811 575 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 508 611 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy| 12 961 669 154 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu| 2 420 218 657 Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy| 6 166 875 629 v tom: sociální dávky| 780 375 672 výdaje na činnost celní správy| 5 386 499 957 Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových| 2 076 764 897 Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra| 69 282 551 Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu| 76 718 990 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 5 241 120 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 857 918 125 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 299 201 504 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 253 630 550 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 673 708 360 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 2 549 958 762 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 477 305 469 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 102 927 600 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 100 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 230 462 934 v tom: ze státního rozpočtu| 57 570 554 podíl rozpočtu Evropské unie| 172 892 380 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 45 492 688 v tom: ze státního rozpočtu| 35 681 113 podíl prostředků finančních mechanismů| 9 811 575 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 326 119 899 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 13 a strana 14 Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 552 035 818 549 Výdaje celkem| 714 435 496 869 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 755 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 545 592 292 707 v tom:| pojistné na důchodové pojištění| 490 278 963 945 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 55 313 328 762 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 688 525 842 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 068 525 842 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)| 620 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Dávky důchodového pojištění| 502 800 000 000 Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče| 51952 254 873 Dávky nemocenského pojištění| 43 100 000 000 Dávky pomoci v hmotné nouzi| 5 658 155 265 Dávky osobám se zdravotním postižením| 3 000 000 000 Ostatní sociální dávky| 446 500 000 Podpory v nezaměstnanosti| 15 500 000 000 Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách| 33 000 000 000 Aktivní politika zaměstnanosti celkem| 3 803 595 900 Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 400 000 000 Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů| 440 000 000 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením| 8 500 000 000 Ostatní výdaje organizačních složek státu| 17 433 809 462 Neinvestiční nedávkové transfery| 27 369 551 769 Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti| 1 030 000 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 629 600 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 9 017 966 028 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 078 070 517 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 179 243 338 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 945 350 570 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 016 816 247 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 83 900 000 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 83 900 000 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 83 900 000 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 83 600 000 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Program protidrogové politiky| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 600 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 061 267 850 v tom:| ze státního rozpočtu| 992 742 008 podíl rozpočtu Evropské unie| 5 068 525 842 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: | ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem| 1 740 763 688 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 6) včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 150 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 160 000 000 Kč strana 15 a strana 16 Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 11 025 233 599 Výdaje celkem| 85 897 415 182 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 20 000 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 9 193 182 269 v tom: pojistné na důchodové pojištění| 8 202 599 712 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 990 582 557 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 812 051 330 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 230 749 380 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 46 801 950 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 534 500 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje Policie ČR| 46 819 620 416 Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR| 11 939 334 098 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu| 14 315 336 387 Výdaje na sportovní reprezentaci| 291 789 801 Dávky důchodového pojištění| 6 554 115 000 Ostatní sociální dávky| 5 853 159 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 124 060 480 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 37 471 187 463 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 438 631 201 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 742 906 393 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 4 905 874 058 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 30 498 554 012 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 740 891 324 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 751 720 120 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 751 720 120 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 154 501 120 účelová podpora celkem4)| 597 219 000 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 597 219 000 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 147 501 120 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality| 64 000 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 65 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 470 822 455 v tom:| ze státního rozpočtu| 240 073 075 podíl rozpočtu Evropské unie| 1 230 749 380 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 62 210 590 v tom: | ze státního rozpočtu| 15 408 640 | podíl prostředků finančních mechanismů| 46 801 950 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 6 475 906 504 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 17 Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 20 975 786 275 Výdaje celkem| 11 350 123 915 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 96 067 095 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 879 719 180 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 059 719 180 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 14 820 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Ochrana přírody a krajiny| 1 076 304 380 Technická ochrana životního prostředí| 2 311 000 000 Ochrana klimatu a ovzduší| 3 800 000 000 Ostatní činnosti v životním prostředí| 4 162 819 535 v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 4 888 800 ostatní činnosti| 4 157 930 735 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 955 719 304 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 323 033 140 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 172 510 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 132 869 842 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 775 755 424 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 284 779 695 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 284 779 695 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 284 779 695 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 284 366 695 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 4 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 157 825 000 v tom:| ze státního rozpočtu| 98 105 820 podíl rozpočtu Evropské unie| 6 059 719 180 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom:| ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 381 874 495 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 18 Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 25 596 717 660 Výdaje celkem| 29 481 409 227 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 1 500 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 25 595 217 660 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 522 872 130 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 12 345 530 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu| 28 149 115 927 v tom: Horská služba| 260 490 000 ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch| 27 888 625 927 Podpora bydlení| 468 230 000 Uzemní plánování a stavební řád| 45 604 413 Ostatní činnosti resortu| 818 458 887 v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 629 600 ostatní provozní výdaje resortu| 816 829 287 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 568 105 026 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 183 984 763 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 466 036 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 136 619 601 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 386 682 162 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 102 679 065 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 26 109 372 620 v tom: ze státního rozpočtu| 586 500 490 podíl rozpočtu Evropské unie| 25 522 872 130 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 14 524 153 v tom: ze státního rozpočtu| 2 178 623 podíl prostředků finančních mechanismů| 12 345 530 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 27 839 082 805 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 19 Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 4 380 546 000 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR| 119 783 000 Dotace jiným subjektům| 4 260 763 000 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 226 366 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 14 855 365 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 649 690 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 32 484 485 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 380 546 000 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 4 380 546 000 v tom: institucionální podpora celkem4)| 119 783 000 účelová podpora celkem4)| 4 260 763 000 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 20 a strana 21 Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 13 618 777 493 Výdaje celkem| 51 576 114 012 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 169 807 383 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 13 448 970 110 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 011 058 110 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 437 912 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Podpora podnikání| 18 315 331 754 Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu| 3 595 869 728 v tom:| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu| 1 291 912 000 ostatní výdaje určené na zahlazování| 2 303 957 728 Další činnost resortu| 2 489 881 659 v tom:| výdaje spojené s další činností resortu| 2 484 666 939 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 5 214 720 Dotace na obnovitelné zdroje energie| 26 500 000 000 Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů| 675 030 871 v tom:| výdaje kryté převodem z jaderného účtu| 670 330 871 ostatní výdaje| 4 700 000 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 039 069 310 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 349 103 600 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 19 372 822 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 126 762 415 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 847 006 092 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 5 410 061 058 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 410 061 058 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 547 811 058 účelová podpora celkem4)| 862 250 000 podíl prostředků zahraničních programů3)| 4 000 000 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 862 250 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 543 311 058 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 090 114 358 v tom:| ze státního rozpočtu| 79 056 248 podíl rozpočtu Evropské unie| 10 011 058 110 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom:| ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 573 370 682 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 22 Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 39 927 022 814 Výdaje celkem| 115 997 437 890 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 185 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 39 742 022 814 v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 39 703 022 814 | příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 | ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 39 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Drážní a kombinovaná doprava| 10 098 253 514 Pozemní komunikace| 0 Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 95 502 256 970 v tom: | dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR| 36 977 256 970 | dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 1 801 390 000 | ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 56 723 610 000 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 419 600 Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu| 10 393 507 806 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 557 640 334 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 188 482 440 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 927 210 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 69 725 931 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 476 634 430 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 93 906 600 v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 93 906 600 | v tom:| institucionální podpora celkem4)| 93 906 600 | | účelová podpora celkem4)| 0 | podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 93 906 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 4 775 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 39 716 646 369 v tom: | ze státního rozpočtu| 13 623 555 | podíl rozpočtu Evropské unie| 39 703 022 814 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: | ze státního rozpočtu| 0 | podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 98 237 039 266 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 23 Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 6 434 440 000 Výdaje celkem| 2 236 424 562 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 28 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 406 440 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 406 440 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 2 236 424 562 v tom: výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny| 75 000 000 výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady| 35 000 000 čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence| 1 500 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 626 424 562 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 311 235 788 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 105 045 596 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 974 480 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 298 724 011 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 74 600 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 24 a strana 25 Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 32 655 513 194 Výdaje celkem| 55 354 336 170 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 9 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 32 646 513 194 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 168 135 573 příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem| 28 656 077 621 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 822 300 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Podpora agropotravinářského komplexu| 40 412 016 621 v tom:| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 37 646 516 621 ostatní výdaje| 2 765 500 000 Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu| 2 150 000 000 v tom:| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost| 1 900 000 000 ostatní dotace| 250 000 000 Podpora lesního hospodářství| 2 120 937 175 Podpora vodního hospodářství| 1 675 000 000 v tom:| výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0 ostatní výdaje na vodní hospodářství| 1 675 000 000 Podpora neziskovým organizacím| 60 000 000 Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 936 382 374 v tom:| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 933 275 014 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 107 360 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 678 839 116 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 903 713 412 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 52 781 547 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 399 484 673 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 2 239 592 547 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 167 989 000 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 167 989 000 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 567 989 000 účelová podpora celkem4)| 600 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 600 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 562 569 000 Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně| 300 000 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 1 700 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 210 328 121 v tom:| ze státního rozpočtu| 42 192 548 podíl rozpočtu Evropské unie| 168 135 573 Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem| 33 925 016 621 v tom:| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu| 21 000 000 000 přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 596 300 000 podpora venkova - ze státního rozpočtu| 4 500 000 000 podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie| 7 500 000 000 společná organizace trhu - ze státního rozpočtu| 172 639 000 společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie| 156 077 621 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem| 2 702 842 578 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 26 a strana 27 Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 13 289 120 099 Výdaje celkem| 239 655 319 850 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 700 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 13 288 420 099 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 143 533 704 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 50 687 795 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 94 198 600 Specifické ukazatele - výdaje| | Věda a vysoké školy| 49 016 311 831 v tom: vysoké školy| 28 411 676 980 výzkum, experimentální vývoj a inovace| 20 604 634 851 Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací| 179 325 281 556 Podpora činnosti v oblasti mládeže| 276 266 938 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 955 520 Podpora činnosti v oblasti sportu| 351 800 306 v tom: sportovní reprezentace| 206 800 306 školní a vysokoškolský sport| 145 000 000 Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace| 8 397 460 509 Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu| 2 286 243 190 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 989 409 550 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 335 666 879 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 467 970 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 135 262 683 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 788 134 911 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 20 604 634 851 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 14 598 384 851 v tom: institucionální podpora celkem4)| 10 369 741 604 účelová podpora celkem4)| 4 228 643 247 podíl prostředků zahraničních programů3)| 6 006 250 000 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 343 335 247 Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 1 165 308 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 8 015 117 566 Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 1 286 979 700 Zahraniční rozvojová spolupráce| 112 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality| 23 132 000 Program protidrogové politiky| 3 697 000 Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 19 875 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 70 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 15 390 572 147 v tom: ze státního rozpočtu| 2 247 038 443 podíl rozpočtu Evropské unie| 13 143 533 704 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 59 632 700 v tom: ze státního rozpočtu| 8 944 905 podíl prostředků finančních mechanismů| 50 687 795 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 609 546 667 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 28 a strana 29 Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 438 947 206 Výdaje celkem| 15 848 911 330 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 40 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 438 907 206 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 216 832 095 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 41 700 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 180 375 111 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem| 526 431 160 Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi| 3 250 024 266 v tom:| finanční náhrada| 2 238 697 166 příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností| 1 011 327 100 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury| 409 206 365 v tom:| rozvoj a obnova materiálně technické základny| 19 880 000 výdaje na činnost úřadu| 325 604 525 platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím| 46 070 000 program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury| 17 000 000 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 651 840 Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury| 8 162 616 984 v tom:| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím| 5 722 337 889 program péče o národní kulturní poklad a dědictví| 1 000 000 000 rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení| 865 037 000 společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů| 2 000 000 kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy| 573 242 095 Kulturní služby, podpora živého umění| 1 402 761 700 v tom:| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 700 000 000 kulturní aktivity| 664 555 300 veřejné informační služby knihoven| 38 206 400 Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí| 766 200 000 v tom:| programy ochrany a péče o kulturní statky| 80 200 000 programy na záchranu a obnovu kulturních památek| 686 000 000 Podpora kultury národnostních menšin| 33 000 000 v tom:| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000 podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin| 31 000 000 Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení| 290 800 000 Státní fond kinematografie| 1 007 870 855 v tom:| dotace na filmové pobídky| 800 000 000 dotace ze státního rozpočtu| 207 870 855 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 194 508 204 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 65 201 917 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 557 577 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 34 853 187 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 143 025 733 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 526 431 160 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 526 431 160 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 134 431 160 účelová podpora celkem4)| 392 000 000 podíl prostředků zahraničních programů3)| Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 392 000 000 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 130 088 160 Zahraniční rozvojová spolupráce| Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 316 832 095 v tom:| ze státního rozpočtu| 100 000 000 podíl rozpočtu Evropské unie| 216 832 095 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 52 000 000 v tom:| ze státního rozpočtu| 10 300 000 podíl prostředků finančních mechanismů| 41 700 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 813 159 095 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 30 a strana 31 Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 6 859 800 000 Výdaje celkem| 18 038 349 373 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 30 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 829 800 000 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 595 561 651 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 4 438 349 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 229 800 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na státní správu| 2 977 966 356 v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 629 600 ostatní výdaje na státní správu| 2 976 336 756 Výzkum a vývoj ve zdravotnictví| 1 795 961 518 Lůžková péče| 2 164 693 715 Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví| 8 391 110 170 Zdravotnické programy| 1 937 865 077 Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 770 752 537 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 725 904 749 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 541 014 760 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 31 363 778 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 375 120 823 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 272 501 897 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 795 961 518 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 795 961 518 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 753 339 852 účelová podpora celkem4)| 1 042 621 666 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 042 621 666 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 739 670 006 Zahraniční rozvojová spolupráce| 3 000 000 Program sociální prevence a prevence kriminality| 0 Program protidrogové politiky| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 15 000 000 Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)| 14 000 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 759 778 412 v tom:| ze státního rozpočtu| 164 216 761 podíl rozpočtu Evropské unie| 1 595 561 651 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 5 221 588 v tom:| ze státního rozpočtu| 783 239 podíl prostředků finančních mechanismů| 4 438 349 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 392 903 107 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 7) výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády strana 32 a strana 33 Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 3 490 783 029 Výdaje celkem| 31 945 115 445 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 1 134 420 000 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 1 376 324 250 v tom: pojistné na důchodové pojištění| 1 223 399 334 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 152 924 916 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 980 038 779 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 57 563 105 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 31 063 674 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 891 412 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdajový blok - Výdaje justiční část| 19 607 117 385 v tom: platy soudců| 5 242 528 893 platy státních zástupců| 1 806 793 035 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 585 120 ostatní výdaje justiční části| 12 554 210 337 Výdajový blok - Výdaje vězeňská část| 12 337 998 060 v tom: dávky důchodového pojištění| 872 500 000 ostatní sociální dávky| 848 100 000 ostatní výdaje vězeňské části| 10 617 398 060 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 884 642 596 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 6 016 799 993 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 351 030 083 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 6 575 452 227 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 3 704 295 481 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 227 282 291 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 806 793 035 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)| 0 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0 Program sociální prevence a prevence kriminality| 11 345 000 Program protidrogové politiky| 5 465 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 150 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 74 193 850 v tom: ze státního rozpočtu| 16 630 745 podíl rozpočtu Evropské unie| 57 563 105 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 36 228 217 v tom: ze státního rozpočtu| 5 164 543 podíl prostředků finančních mechanismů| 31 063 674 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 755 664 859 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 34 Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 168 776 819 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů| 168 776 819 v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů| 168 776 819 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 74 288 084 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 25 109 372 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 447 944 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 9 295 943 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 49 843 629 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 13 257 600 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 700 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 35 Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 242 400 000 Výdaje celkem| 209 137 712 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 80 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 162 400 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 400 000 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 156 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 209 137 712 v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 208 811 792 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 112 413 369 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 893 625 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 230 984 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 15 912 931 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 95 636 256 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 400 000 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 6 400 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 11 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 36 Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 23 316 833 Výdaje celkem| 1 929 632 196 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 23 316 833 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 22 316 833 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 929 632 196 v tom: výdaje na volby a referenda| 5 000 000 výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů| 757 113 716 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 325 920 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 166 192 560 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 784 267 084 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 263 299 319 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 14 355 386 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 103 535 369 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 611 710 734 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 2 522 400 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 29 156 175 v tom: ze státního rozpočtu| 6 839 342 podíl rozpočtu Evropské unie| 22 316 833 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 75 375 983 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 37 Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 1 320 000 000 Výdaje celkem| 3 589 692 079 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 1 120 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního| 3 589 692 079 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 059 904 346 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 696 250 000 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 41 208 800 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 131 312 036 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 925 341 001 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)| 0 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 548 069 v tom: ze státního rozpočtu| 10 548 069 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 227 148 069 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 38 Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 282 713 567 Výdaje celkem| 169 797 761 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 280 497 567 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 216 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 216 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu| 169 797 761 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 108 931 812 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 36 818 954 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 176 760 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 22 089 767 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 86 748 232 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 8 119 231 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 39 Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 318 848 000 Výdaje celkem| 292 164 728 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 298 848 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 292 164 728 v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 292 164 728 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 179 955 356 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 60 824 910 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 552 797 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 26 732 744 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 142 250 288 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 656 800 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 40 Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 5 500 000 Výdaje celkem| 253 982 795 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 3 800 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 253 982 795 v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920 ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 253 656 875 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 145 000 277 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 49 010 093 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 859 942 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 19 905 357 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 114 334 138 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 757 600 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 30 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 41 Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 182 870 322 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů| 96 072 657 Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek| 86 797 665 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 112 004 220 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 587 982 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 158 152 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 76 426 301 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 31 481 267 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)| 0 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 500 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 42 Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 236 988 895 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu| 236 988 895 v tom: platy soudců| 39 463 200 ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu| 197 525 695 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 116 000 562 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 39 208 190 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 302 791 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 75 576 362 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 27 103 976 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 43 Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 25 075 531 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady| 25 075 531 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 13 428 691 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 538 898 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 157 542 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 7 827 091 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 350 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 44 Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 209 950 Výdaje celkem| 6 789 651 580 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 209 950 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 209 950 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Infrastruktura výzkumu| 6 789 651 580 Programy výzkumu| 0 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 501 092 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 17 745 369 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 026 801 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 51 340 019 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 6 789 651 580 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 6 789 441 630 v tom: institucionální podpora celkem4)| 6 789 441 630 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 209 950 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 5 043 680 100 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 961 500 v tom: ze státního rozpočtu| 1 751 550 podíl rozpočtu Evropské unie| 209 950 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 45 Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 6 981 874 656 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury| 183 631 360 Dotace do oblasti sportu| 6 798 243 296 v tom: rozvoj a podpora sportu| 4 846 972 399 sportovní reprezentace| 1 741 270 897 podpora významných sportovních akcí| 210 000 000 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 152 958 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 10 570 801 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 621 491 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 8 400 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 22 674 558 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 811 844 020 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 46 Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 32 521 772 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 32 521 772 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 15 114 472 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 5 108 692 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 288 289 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 524 207 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 6 110 265 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 6 780 000 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 010 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 47 Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 5 950 000 Výdaje celkem| 68 215 095 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 4 450 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 68 215 095 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 394 663 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 977 396 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 445 907 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 632 907 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 20 662 460 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 900 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 48 Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 22 311 260 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře| 22 311 260 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 14 586 482 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 930 231 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 285 730 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 078 909 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 11 207 573 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 49 Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 40 000 000 Výdaje celkem| 2 751 977 074 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Civilní připravenost na krizové stavy| 2 745 057 074 Zabezpečení potřeb ozbrojených sil| 6 920 000 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 191 982 578 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 64 890 113 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 842 501 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 99 687 728 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 90 937 321 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 745 057 074 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 167 550 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 50 Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 235 361 000 Výdaje celkem| 472 914 172 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 234 961 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 472 914 172 v tom: výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí| 472 914 172 výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy| 0 výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 148 494 138 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 50 191 018 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 965 689 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 13 600 000 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 134 684 438 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0 v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0 v tom: institucionální podpora celkem4)| 0 účelová podpora celkem4)| 0 podíl prostředků zahraničních programů3)| 0 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 300 000 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl prostředků finančních mechanismů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 201 305 524 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 51 Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 71 599 998 Výdaje celkem| 469 757 283 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 71 599 998 v tom: pojistné na důchodové pojištění| 64 304 633 pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 7 295 365 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů| 405 136 266 Sociální dávky| 64 621 017 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 260 649 779 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 87 682 534 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 165 120 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 28 596 591 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 229 659 404 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Zahraniční rozvojová spolupráce| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 10 600 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 52 Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 244 097 432 Výdaje celkem| 5 316 456 032 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 244 097 432 v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 700 191 příjmy z prostředků finančních mechanismů| 218 397 241 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR| 252 592 432 Dotace jiným subjektům| 5 063 863 600 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 81 333 109 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 27 490 591 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 482 334 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 74 116 674 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 5 316 456 032 v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 5 072 358 600 v tom:| institucionální podpora celkem4)| 218 445 000 účelová podpora celkem4)| 4 853 913 600 podíl prostředků zahraničních programů3)| 244 097 432 Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 4 853 913 600 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 30 135 204 v tom:| ze státního rozpočtu| 4 435 013 podíl rozpočtu Evropské unie| 25 700 191 Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 256 826 313 v tom:| ze státního rozpočtu| 38 429 072 podíl prostředků finančních mechanismů| 218 397 241 | 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 3) z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů 4) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. 5) výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb. strana 53 Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 400 000 Výdaje celkem| 427 932 108 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost| 427 606 188 Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 170 193 185 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)| 57 525 298 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 387 792 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 169 389 537 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 63 751 265 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 54 Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 625 517 Výdaje celkem| 853 603 711 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 625 517 v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 625 517 Specifické ukazatele - výdaje| | Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu| 853 603 711 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 357 064 374 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 120 687 758 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 551 927 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 327 596 380 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0 v tom: ze státního rozpočtu| 0 podíl rozpočtu Evropské unie| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 198 334 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění strana 55 Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 0 Výdaje celkem| 52 853 880 286 Financování| | Změna stavu státního dluhu| 481 216 169 129 Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)| 18 783 830 871 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 v tom: | ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0 Specifické ukazatele - výdaje| | Obsluha státního dluhu| 52 853 880 286 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 8) včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění strana 56 Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 2 331 500 000 Výdaje celkem| 20 445 000 000 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy9)| 1 600 000 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 731 500 000 v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)| 731 500 000 Specifické ukazatele - výdaje| | Transfery do jiných kapitol| 20 230 000 000 v tom: transfery pro výdaje státu na sociální politiku| 20 000 000 000 ostatní transfery do jiných kapitol| 230 000 000 Ostatní výdaje| 215 000 000 Průřezové ukazatele| | | 9) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet 10) zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění strana 57 Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v Kč Souhrnné ukazatele| ---|--- | Příjmy celkem| 642 348 870 800 Výdaje celkem| 291 007 989 667 Specifické ukazatele - příjmy| | Daňové příjmy1)| 629 365 300 000 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 983 570 800 v tom: | ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 983 570 800 Specifické ukazatele - výdaje| | Vládní rozpočtová rezerva| 16 454 058 449 Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)| 140 000 000 Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000 000 Stavební spoření| 4 200 000 000 Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky| 579 357 000 Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace| 9 731 840 000 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5| 1 660 631 400 Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6| 10 251 683 200 Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7| 1 210 478 100 Další prostředky pro územní samosprávné celky| 193 495 200 Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně| 129 632 095 424 Ostatní výdaje| 60 619 350 894 Odvody do rozpočtu Evropské unie| 54 920 000 000 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 355 000 000 Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu| 0 Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů| 0 Průřezové ukazatele| | Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0 Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0 Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 355 000 000 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění Příloha č. 5 k zákonu č. 600/2020 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem ---|--- Středočeský| 180 609 200 Jihočeský| 124 371 600 Plzeňský| 118 423 400 Karlovarský| 79 489 700 Ústecký| 142 757 000 Liberecký| 100 038 000 Královéhradecký| 113 556 700 Pardubický| 110 312 200 Kraj Vysočina| 108 690 000 Jihomoravský| 170 875 800 Olomoucký| 122 749 400 Zlínský| 117 341 900 Moravskoslezský| 171 416 500 Úhrn| 1 660 631 400 Postup pro stanovení výše příspěvku: Výše příspěvku pro jednotlivé kraje je stanovena na základě adekvátního počtu celých úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho modelového úvazku (800 868 Kč) tak, aby byla nastavena shodná míra krytí adekvátních nákladů u všech krajů, tj. 67,52 %. Východiskem pro objem příspěvku krajům na výkon státní správy pro rok 2021 je výsledná částka příspěvku pro rok 2020 valorizována o 5 % a dále navýšena o částku 98 021 925 Kč. Na základě konkrétních regresorů byly vypočítány koeficienty pro kvadratickou rovnici, která určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti: x = - A*obyv2 \\+ B*obyv + C Koeficienty --- A| 0,00000000008891073 B| 0,000321082 C| 60,04625998 x je adekvátní počet úvazků a obyv je počet obyvatel daného kraje k 1. 1. 2020. Podle těchto hodnot byly určeny počty adekvátních úvazků pro každý kraj. Pro rok 2021 byl příspěvek na výkon státní správy celkově navýšen v průměru o 11,59 %. Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. Příloha č. 6 k zákonu č. 600/2020 Sb. FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (s výjimkou hlavního města Prahy) v Kč KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem*) ---|--- Středočeský| 1 522 053 000 Jihočeský| 710 229 700 Plzeňský| 673 187 100 Karlovarský| 322 725 500 Ústecký| 843 332 800 Liberecký| 464 199 900 Královéhradecký| 612 791 700 Pardubický| 586 509 600 Kraj Vysočina| 598 404 200 Jihomoravský| 1 345 680 100 Olomoucký| 659 906 200 Zlínský| 636 382 300 Moravskoslezský| 1 276 281 100 Úhrn| 10 251 683 200 *) viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím s výjimkou hlavního města Prahy Příloha č. 7 k zákonu č. 600/2020 Sb. FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY v Kč | Praha jako obec| Praha jako kraj| Celkem ---|---|---|--- Příspěvek na výkon státní správy| 1 121 111 369| 89 366 705| 1 210 478 074 Úhrn| 1 210 478 100 Postup pro stanovení výše příspěvku Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 1. A), 1.B), 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G), 1.H) a 2. Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad. 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako obciobci A) Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2021 se stanovuje sazba 70 683 Kč. Meziroční změna sazby oproti roku 2020 je dána zejména důsledkem osamostatnění výkonových plateb. Výsledný příspěvek zohledňuje nárůst počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2020. B) Financování vydávání občanských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 20 576 632 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí. Úřad městské části, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu, (tzv. “místo nabrání“) obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo 1 měsíc. Další příspěvek obdrží úřad městské části, který při vydání občanského průkazu provedl aktivaci jeho elektronického čipu a představil jeho funkce (tzv. “místo aktivace“). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12.2019. C) Financování vydávání řidičských průkazů Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 5 912 365 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy. Magistrát hlavního města Prahy, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu, (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů. Dále příspěvek nenáleží za přijaté žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2019. D) Financování matriční agendy Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 42 344 198 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů. Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří výkonová složka, která bude rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. Úřad městské části, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2019 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození, obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží úřad městské části nebo Magistrát hl. m. Prahy příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží úřad městské části příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 247 Kč, a to za období od 1. 1. do 31. 12.2019. Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. E) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 26 901 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 882 opatrovanců. Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) ve spojení s s), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje městskou část veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se městská část stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). V případě rozhodnutí z období přede dnem nabytí účinnosti OZ se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Městské části jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2021 je 31. březen 2020. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy realizováno ve všech městských částech zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto Magistrátem hlavního města Prahy učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit městským částem zjištěné skutečnosti verifikovat. Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2021 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím městských částí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v městské části, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. Úřadům městských částí, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců. F) Financování jednotných kontaktních míst Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 2 808 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 2 376 000 Kč za 816 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 432 000 Kč za 132 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů. Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému “SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2019. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Stanovené rozpětí prvního intervalu bylo valorizováno o 4,28 % se zaokrouhlením částek na tisíce, další rozpětí jsou jeho násobky. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného: Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč ---|--- 0 – 25| 72 000 26 – 50| 144 000 51 – 75| 216 000 76 – 100| 288 000 101 – 125| 360 000 126 – 150| 432 000 151 – 175| 504 000 176 – 200| 576 000 201 – 225| 648 000 226 – 250| 720 000 251 – 275| 792 000 276 – 300| 864 000 301 – 325| 936 000 326 – 350| 1 008 000 351 – 375| 1 080 000 376 – 400| 1 152 000 401 – 425| 1 224 000 426 – 450| 1 296 000 451 – 475| 1 368 000 476 – 500| 1 440 000 501 – 525| 1 512 000 526 – 550| 1 584 000 551 – 575| 1 656 000 576 – 600| 1 728 000 601 – 625| 1 800 000 626 – 650| 1 872 000 651 – 675| 1 944 000 676 – 700| 2 016 000 701 – 725| 2 088 000 726 – 750| 2 160 000 751 – 775| 2 232 000 776 – 800| 2 304 000 801 – 825| 2 376 000 G) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 12 020 052 Kč k pokrytí financování agendy úřadu územního plánování. Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2021 zajeden úkon činí 2706 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. H) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží úřad městské části další část příspěvku. Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 74 510 410 Kč k pokrytí financování agendy živnostenských úřadů. Úřad městské části obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2021 zajedno zpracované avízo činí 338 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. 2. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako kraji Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2021 je výsledná částka příspěvku pro rok 2020 navýšená o 11,59 %, což odpovídá průměrné míře valorizace u krajů pro rok 2021. Příloha č. 8 k zákonu č. 600/2020 Sb. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím s výjimkou hlavního města Prahy 1. Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy1) A) ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností) Výše příspěvku “P“ se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce.2)3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H). Vzorec: P=BA+odmocnina(SO)×SO Výše příspěvku4) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel. Hodnoty koeficientů “A“ a “B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů “A“ a “B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce). Rozsah působnosti| A| B ---|---|--- Základní působnost| 28,41501427| 6830468,5 Působnost matričního úřadu| 293,9244995| 15366963 Působnost stavebního úřadu| 62,03277588| 13651950 Působnost pověřeného obecního úřadu| 243,5970459| 27427050 1) § 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). 2) Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel. 3) Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají. 4) Pro rok 2021 byl celkový objem příspěvku valorizován o 4,28 % dle jednotlivých působností, vyjma matriční působnosti. Zohledněna byla i meziroční změna počtu obyvatel. 5) Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2020 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. B) ObceObce s rozšířenou působností Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3)6) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H), 1.I) a 1.J) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D) a 1.E). Vzorec 1: P1=BA + odmocnina (SO)×SO Vzorec 2: P2=C×l-SCSO×SO Výše příspěvku7) je závislá: - na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy, - na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel, - na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce. Hodnoty koeficientů “A“, “B“ a “C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí: Rozsah působnosti| A| B| C ---|---|---|--- Základní působnost| 30,19581985| 1495192,75| 0 Působnost matričního úřadu| 254,6621246| 5037869| 5139,848145 Působnost stavebního úřadu| 38,7718811| 4782100,5| 9503,530273 Působnost pověřeného obecního úřadu| 47,60703278| 8663612| 10815,69727 Působnost obceobce s rozšířenou působností| 1,513708591| 3950463,5| 34503,19531 6) Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel. 7) Pro rok 2021 byl celkový objem příspěvku valorizován o 4,28 % dle jednotlivých působností, vyjma matriční působnosti. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel. Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny. C) ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením Obec| Výše příspěvku v Kč ---|--- Brandýs nad Labem-Stará Boleslav8)| 0 Černošice8)| 11 771 285 Nýřany8)| 5 592 180 Šlapanice8)| 8 104 476 Bmo9)10)11)12)| 199 968 125 z toho zvláštní matrika10)11)| 11 117 000 Ostrava9)13)| 138 845 409 Plzeň9)14)| 34 311 061 8) § 6 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). Výše příspěvku je nově založena na skutečném počtu zaměstnanců na detašovaném pracovišti (vyjma zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří jsou financováni z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí) a velikosti správního obvodu obcíobcí s rozšířenou působností. 9) ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003). 10) § 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky, ve znění zákona č. 207/2019 Sb.). 12) V částce zahrnut příspěvek 15 547 662 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena odpočtu sledovaných úkonů dle části 1.H). 13) V částce zahrnut příspěvek 11 341 252 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena odpočtu sledovaných úkonů dle části 1.H). 14) V částce zahrnut příspěvek 8 681 556 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena odpočtu sledovaných úkonů dle části 1.H). D) Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami. Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka). V případě rozhodnutí z období přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2021 je 31. březen 2020. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat. Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2021 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích. ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců. E) Financování jednotných kontaktních míst Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů. Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst. Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému “SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2019. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Stanovené rozpětí prvního intervalu bylo valorizováno o 4,28 % se zaokrouhlením částek na tisíce, další rozpětí jsou jeho násobky. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného: Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč ---|--- 0 - 25| 72 000 26 - 50| 144 000 51 - 75| 216 000 76 - 100| 288 000 101 - 125| 360 000 126 - 150| 432 000 151 - 175| 504 000 176 - 200| 576 000 201 - 225| 648 000 226 - 250| 720 000 251 - 275| 792 000 276 - 300| 864 000 301 - 325| 936 000 326 - 350| 1 008 000 351 - 375| 1 080 000 376 - 400| 1 152 000 401 - 425| 1 224 000 426 - 450| 1 296 000 451 - 475| 1 368 000 476 - 500| 1 440 000 501 - 525| 1 512 000 526 - 550| 1 584 000 551 - 575| 1 656 000 576 - 600| 1 728 000 601 - 625| 1 800 000 Konkrétní výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující: Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů v období od 1.1. do 31.12.2019| Výše příspěvku v Kč ---|---|--- Ostrava| 557| 1 656 000 České Budějovice| 163| 504 000 Liberec| 59| 216 000 Hradec Králové| 75| 216 000 Jihlava| 41| 144 000 Zlín| 224| 648 000 Černošice| 59| 216 000 Olomouc| 68| 216 000 Karlovy Vary| 109| 360 000 Brno| 504| 1 512 000 Plzeň| 131| 432 000 Pardubice| 374| 1 080 000 Ústí nad Labem| 34| 144 000 F) Financování vydávání občanských průkazů ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost, u které byl inkasován správní poplatek - tj. žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo 1 měsíc. Další příspěvek obdrží obecobec, která při vydání občanského průkazu provedla aktivaci jeho elektronického čipu a představila jeho funkce (tzv. “místo aktivace“). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, které jsou získány na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12.2019. G) Financování vydávání řidičských průkazů ObecObec, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. l.do31. 12.2019. H) Financování matričních úřadů Celkový objem prostředků, určených na financování matričních úřadů, byl rozdělen na dvě části. První část byla obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů zahrnující počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část byla rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObecObec, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2019 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží obecobec příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží obecobec příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží obecobec příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží obecobec příspěvek ve výši 247 Kč, a to za období od 1. 1.do 31. 12.2019. V případě obceobce s rozšířenou působnosti se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003), bude financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené zápisy a úkon určení otcovství odpovídají výše uvedenému. Výše příspěvku bude přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C). Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem. I) Financování úřadů územního plánování Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2021 zajeden úkon činí 2706 Kč. Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj. J) Financování živnostenských úřadů Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 70/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2021 zajedno zpracované avízo činí 338 Kč. Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. 2. Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí. V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce. Příloha č. 9 k zákonu č. 600/2020 Sb. SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2020 PODLE § 3 odst. 2 ZÁKONA č. 600/2020 Sb. v Kč číslo kapitoly| kapitola| příjemce dotace| účel dotace| částka ---|---|---|---|--- 398| Všeobecná pokladní správa| Český svaz bojovníků za svobodu| na projekty a činnost organizace| 6 300 000 398| Všeobecná pokladní správa| Konfederace politických vězňů| na projekty a činnost organizace| 3 000 000 398| Všeobecná pokladní správa| Masarykovo demokratické hnutí| na projekty a činnost organizace| 1 530 000 398| Všeobecná pokladní správa| Ústav TGM, o.p.s.| na projekty a činnost organizace| 1 800 000 398| Všeobecná pokladní správa| Československá obec legionářská| na projekty a činnost organizace| 6 000 000 398| Všeobecná pokladní správa| Československý ústav zahraniční| na projekty a činnost organizace| 1 000 000
Vyhláška č. 592/2020 Sb.
Vyhláška č. 592/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 241/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2013 Sb., vyhlášky č. 343/2015 Sb. a vyhlášky č. 323/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 592 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 68 k provedení § 42 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb., vyhlášky č. 403/2013 Sb., vyhlášky č. 343/2015 Sb. a vyhlášky č. 323/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. o) se číslo „16“ nahrazuje číslem „1“. 2. V § 1 písm. r) se slova „a bažant královský - kohout slepice pouze v části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona] od 1. ledna do 31. prosince“ nahrazují slovy „s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbou, která byla samostatnou bažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit bažanta královského - kohouta i slepici od 1. ledna do 31. prosince“. 3. V § 1 písm. s) se slova „31. prosince, s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona]“ nahrazují slovy „31. ledna s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbou, která byla samostatnou bažantnicí (§ 69 zákona)“, slova „16. října do 31. ledna“ se nahrazují slovy „1. ledna do 31. prosince“ a číslo „5“ se nahrazuje slovy „4 a 5“. 4. V § 1 se na konci textu písmene z) doplňují slova „s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbou, která byla samostatnou bažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit krocana a krůtu od 1. ledna do 31. prosince“. 5. V § 1 se na konci textu písmene bb) doplňují slova „s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbou, která byla samostatnou bažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit perličku od 1. ledna do 31. prosince“. 6. V § 1 se na konci písmene ff) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno gg), které zní: „gg) orebice rudá od 1. září do konce února s výjimkou části honitby, která je bažantnicí [§ 2 písm. k) zákona], nebo honitbou, která byla samostatnou bažantnicí (§ 69 zákona), v níž lze lovit orebici rudou od 1. ledna do 31. prosince, a s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 4.“. 7. V § 2 odst. 4 se slova „bažanta obecného od 1. září do 31. prosince“ nahrazují slovy „bažanta obecného od 1. září do 31. ledna“, za slova „lovit bažanta obecného“ se vkládají slova „a orebici rudou“ a slova „loveckého dravce od 1. září do 31. prosince“ se nahrazují slovy „loveckého dravce od 1. ledna do 31. prosince“. 8. V § 2 odst. 5 se slova „od 1. února do 31. března“ nahrazují slovy „od 1. ledna do 31. prosince“. 9. V § 2a se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) sika Dybowského - jelen od 1. července do 31. ledna a laň od 1. srpna do 31. ledna s výjimkou uvedenou v § 2 odst. 1, zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 10. V § 3 odst. 1 se za slova „lov bažanta obecného“ vkládají slova „, bažanta královského, orebici rudou, krocana divokého a perličky kropenaté“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 591/2020 Sb.
Vyhláška č. 591/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 241/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 591 VYHLÁŠKA ze dne 22. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 165/2012 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 387/2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny, se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se slova „nebo jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělené autorizaci“ nahrazují slovy „podle § 30c odst. 2 energetického zákona a konkrétní hodnoty údajů podle § 30c odst. 4 energetického zákona“. 2. V § 2 písm. b) se za slovo „koncepci“ vkládají slova „a surovinovou politiku státu“. 3. V § 2 písm. c) se slova „Národním akčním plánem České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů“ nahrazují slovy „integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu České republiky“. 4. V § 2 písm. e) se za slova „předpokládané výrobny elektřiny“ vkládají slova „a jeho soulad s územně plánovací dokumentací“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a soulad s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, je-li pro danou výrobnu elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracován“. 5. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Vyhláška č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.“. 6. V § 2 písmeno h) zní: „h) předpoklady žadatele k zajištění financování výstavby předpokládané výrobny elektřiny z vlastních zdrojů nebo prostřednictvím cizích zdrojů financování,“. 7. Přílohy č. 1 a 2 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. Vzor žádosti o udělení autorizace 239kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 387/2012 Sb. Vzor oznámení 229kB “. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, která nebyla ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky pravomocně skončena, se dokončí podle vyhlášky č. 387/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 590/2020 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 590/2020 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/ /1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, částka 240/2020 590 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. prosince 2020 o vyhlášení výše platové základny pro určení platu státních zástupců podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje podle § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a zákona č. 347/2011 Sb., pro rok 2021 platovou základnu ve výši 90 784,80 Kč.* Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r. * V důsledku zákona č. 587/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 588/2020 Sb.
Zákon č. 588/2020 Sb. Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 240/2020 * ČÁST PRVNÍ - NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ (§ 1 — § 16) * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 17 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 18 — § 18) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře (§ 19 — § 19) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 20 — § 20) * ČÁST ŠESTÁ - Změna exekučního řádu (§ 21 — § 21) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu (§ 22 — § 22) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi (§ 23 — § 23) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna insolvenčního zákona (§ 24 — § 24) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Úřadu práce (§ 25 — § 25) * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních (§ 26 — § 26) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27) Aktuální znění od 1. 2. 2024 (407/2023 Sb.) 588 ZÁKON ze dne 16. prosince 2020 o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě (dále jen „náhradní výživné“) v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost (dále jen „povinná osoba“), tuto svou povinnost neplní. (2) Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát. (3) Tento zákon dále upravuje postup při vymáhání pohledávek vůči povinné osobě, které na stát přešly v souvislosti s poskytnutím náhradního výživného. § 2 Okruh oprávněných osob (1) Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře1), které má na území České republiky trvalý pobyt2). (2) Splnění podmínky trvalého pobytu se nevyžaduje u osoby, která je a) rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok na dávku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie3) nebo je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, popřípadě států Evropského hospodářského prostoru, který je v České republice zaměstnaný, samostatně výdělečně činný, nebo si takové postavení ponechává a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie4), b) rodinným příslušníkem občana Evropské unie, popřípadě států Evropského hospodářského prostoru, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie6) a tento občan a s ním společně posuzované osoby podle zákona o státní sociální podpoře6) nejsou neodůvodnitelnou zátěží posuzovanou podle zákona o pomoci v hmotné nouzi7), c) rodinným příslušníkem cizince, kterému byla udělena doplňková ochrana8), d) rodinným příslušníkem cizince, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu9), nebo e) cizincem bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (3) Oprávněnou osobouOprávněnou osobou není nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež a nezaopatřené dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle jiného právního předpisu10). § 3 Podmínky nároku na náhradní výživné Oprávněná osobaOprávněná osoba má nárok na náhradní výživné, pokud a) k vymožení pohledávek na výživné probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí; to neplatí, pokud soudní výkon rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti, popřípadě v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné, a b) má na území České republiky bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi; splnění této podmínky se nevyžaduje u osob uvedených v § 2 odst. 2 písm. a). § 4 Výše náhradního výživného (1) Náhradní výživné se stanovuje jako rozdíl výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu a částečného plnění výživného v příslušném měsíci, nejvýše však ve výši 3 000 Kč měsíčně. Plní-li se výživné jinak než v pravidelných měsíčních dávkách, stanoví se pro účely stanovení výše náhradního výživného měsíční průměr těchto částek. (2) Výše náhradního výživného se stanovuje na období 4 kalendářních měsíců a vychází z měsíčního průměru částek stanovených podle odstavce 1 za 4 kalendářní měsíce předcházející 4 kalendářním měsícům, za které se nárok prokazuje a uplatňuje. (3) Pro účely stanovení výše náhradního výživného se na pohledávku na výživné, která byla oprávněnou osobouoprávněnou osobou postoupena v období 4 kalendářních měsíců předcházejících 4 kalendářním měsícům, za které se nárok prokazuje a uplatňuje, hledí jako na zcela splněnou bez ohledu na výši přijaté úplaty. § 5 Orgán rozhodující o náhradním výživném V řízení ve věcech náhradního výživného a v řízení o přechodu pohledávky na výživné oprávněné osobyoprávněné osoby na stát rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajských poboček nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „Úřad práce“); odvolání proti rozhodnutírozhodnutí Úřadu práce nemá odkladný účinek. § 5a (1) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním MinisterstvoMinisterstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvoministerstvo“) veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností: a) přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutírozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání Úřadu práce, b) poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona. (2) K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí. (3) MinisterstvoMinisterstvo a Úřad práce zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách. (4) Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů13) obdobně. § 6 Účastníci řízení (1) V řízeních podle tohoto zákona je účastníkem řízení oprávněná osobaoprávněná osoba. (2) V řízení o přeplatku ve věcech náhradního výživného je účastníkem také osoba, k jejímž rukám má být podle exekučního titulu, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k oprávněné osoběoprávněné osobě, plněna vyživovací povinnost (dále jen „příjemce“). (3) V rozsahu, v jakém nemá oprávněná osobaoprávněná osoba procesní způsobilost, musí být v řízeních a úkonech podle tohoto zákona zastoupena příjemcem. § 7 Žádost o náhradní výživné (1) Řízení o náhradním výživném se zahajuje na základě písemné žádosti (dále jen „žádost“) oprávněné osobyoprávněné osoby podané Úřadu práce na tiskopise, jehož vzor uveřejní ministerstvoministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) V žádosti se kromě náležitostí stanovených správním řádem uvedou a) údaje o exekuciexekuci nebo soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí k vymožení pohledávky na výživné zahrnující zejména informace o orgánu, u něhož byl podán návrh na exekuciexekuci nebo soudní výkon rozhodnutírozhodnutí, identifikaci povinné osoby, předmět řízení a jeho spisovou značku, a b) způsob výplaty náhradního výživného. (3) Součástí žádosti je a) exekuční titul, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k oprávněné osoběoprávněné osobě, b) doklad prokazující výši částečného plnění výživného, doklad prokazující, že byla pohledávka na výživné postoupena, popřípadě prohlášení, že výživné nebylo ani částečně plněno a že pohledávka na výživné nebyla postoupena, a c) doklad prokazující, že je dítě nezaopatřené. (4) Je-li výživné vymáháno v zahraničí, musí být také k žádosti přiložen doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon rozhodnutírozhodnutí příslušnému orgánu v zahraničí nebo žádost o vymáhání výživného prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. (5) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze žádost podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence. § 7a Podání a jiné úkony (1) Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence. (2) Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon14), pokud ministerstvoministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář. § 8 Výplata náhradního výživného (1) Náhradní výživné se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, za který náleží. (2) Náhradní výživné se vyplácí nejdříve za kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost. (3) Nedosahuje-li náhradní výživné za kalendářní měsíc alespoň částky 100 Kč, vyplácí se jednou za 4 kalendářní měsíce. (4) Výplata náhradního výživného v dalším období 4 kalendářních měsíců náleží, jestliže oprávněná osobaoprávněná osoba nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období prokáže výši uhrazeného výživného za období 4 kalendářních měsíců předcházejících těmto 4 kalendářním měsícům, na které se nárok na výplatu náhradního výživného prokazuje. Neprokáže-li se do této doby výše uhrazeného výživného, rozhodnutímrozhodnutím se výplata náhradního výživného zastaví, a to od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši uhrazeného výživného. (5) Neprokáže-li se výše uhrazeného výživného ani do konce posledního kalendářního měsíce v období 4 kalendářních měsíců, za které by se mělo náhradní výživné vyplácet, nárok na náhradní výživné rozhodnutímrozhodnutím vydaným Úřadem práce zaniká. (6) Náhradní výživné se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený oprávněnou osobouoprávněnou osobou nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutírozhodnutí oprávněné osobyoprávněné osoby. (7) Požádá-li oprávněná osobaoprávněná osoba o změnu způsobu výplaty náhradního výživného, Úřad práce provede změnu způsobu výplaty náhradního výživného od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla žádost o změnu způsobu výplaty doručena. § 9 Změna výše náhradního výživného (1) Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osobaoprávněná osoba o tom Úřad práce informuje podle § 13, provede se změna výše náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši vyživovací povinnosti. (2) Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osobaoprávněná osoba o tom Úřad práce neinformuje podle § 13, provede se a) zvýšení náhradního výživného od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy byla tato skutečnost zjištěna, b) snížení náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši vyživovací povinnosti. Ustanovení o přeplatku tím není dotčeno. (3) Výše náhradního výživného se mění také v závislosti na plnění výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu, nová výše náhradního výživného se stanovuje vždy na období 4 kalendářních měsíců. § 10 Rozhodnutí o změně výše náhradního výživného (1) O rozhodnutírozhodnutí o změně výše již přiznaného náhradního výživného se učiní pouze záznam do spisu a oprávněná osobaoprávněná osoba se o něm písemně vyrozumí. RozhodnutíRozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu. (2) RozhodnutíRozhodnutí uvedené v odstavci 1 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osoběoprávněné osobě, jestliže o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne výplaty nové výše náhradního výživného. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutírozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty. § 11 Zastavení výplaty náhradního výživného (1) Výplatu náhradního výživného Úřad práce rozhodnutímrozhodnutím zastaví na žádost oprávněné osobyoprávněné osoby. (2) Jsou-li pochybnosti o dalším trvání nároku na náhradní výživné, Úřad práce vyzve oprávněnou osobuoprávněnou osobu k prokázání podmínek nároku na náhradní výživné. (3) Nejsou-li na výzvu Úřadu práce prokázány podmínky nároku na již přiznané náhradní výživné, Úřad práce z moci úřední výplatu náhradního výživného rozhodnutímrozhodnutím zastaví, a to od splátky za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém byl zjištěn důvod pro zastavení výplaty. (4) Výplata náhradního výživného se rozhodnutímrozhodnutím obnoví od splátky za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osobaoprávněná osoba prokáže podmínky nároku na náhradní výživné. Nejsou-li ani ve lhůtě dodatečně uložené Úřadem práce prokázány podmínky nároku na náhradní výživné, jehož výplata byla zastavena, Úřad práce náhradní výživné rozhodnutímrozhodnutím odejme, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období k prokázání podmínek nároku na náhradní výživné. Žádost o přiznání náhradního výživného může být opět podána nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k odnětí náhradního výživného. (5) Náhradní výživné neprávem přiznané, vyplacené nebo vyplácené ve vyšší částce, než náleží, se rozhodnutímrozhodnutím odejme nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již bylo vyplaceno. Ustanovení o přeplatku není tímto dotčeno. Žádost o přiznání náhradního výživného může být opět podána nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k odnětí náhradního výživného. § 12 Přeplatky (1) Příjemce náhradního výživného, který přijal náhradní výživné nebo jeho část, ačkoliv musel vědět, že bylo vyplaceno neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že náhradní výživné bylo vyplaceno neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen náhradní výživné nebo jeho část vrátit, a to i spotřebované. (2) O povinnosti vrátit náhradní výživné nebo jeho část rozhoduje Úřad práce. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy z náhradního výživného, které má být vyplaceno v následujících měsících. Přeplatky vybírá Úřad práce, který o povinnosti vrátit přeplatek rozhodl. (3) Povinnost vrátit náhradní výživné poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy bylo vyplaceno. Tato doba neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutírozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, po dobu řízení o soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekuciexekuci a jejich provádění a po dobu, kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z náhradního výživného nebo jiného příjmu. § 13 Povinnosti při poskytování náhradního výživného (1) Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna a) písemně informovat Úřad práce o každé změně skutečností rozhodných pro trvání nároku, výplatu a výši náhradního výživného, a to do 8 dnů ode dne změny těchto skutečností, a b) na výzvu Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro trvání nároku, výplatu a výši náhradního výživného, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li Úřad práce delší lhůtu. (2) Osoby, s výjimkou příjemce náhradního výživného, jsou povinny na výzvu Úřadu práce sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na náhradní výživné, jeho výši nebo výplatu. § 14 Zánik nároku na náhradní výživné (1) Nárok na náhradní výživné zaniká, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba a) přestane splňovat podmínky nároku na náhradní výživné, nebo b) ve lhůtě dodatečně uložené Úřadem práce neprokáže skutečnosti rozhodné pro přiznání, výplatu, výši a trvání nároku na náhradní výživné. (2) Pokud nárok na náhradní výživné zanikl, může být žádost znovu podána nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok zanikl. (3) Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději a) po 48 výplatách náhradního výživného, nebo b) skončením nezaopatřenosti oprávněné osobyoprávněné osoby. § 15 Přechod pohledávky na stát a vymáhání pohledávky (1) Po zániku nároku na náhradní výživné podle § 14 odst. 3, popřípadě dříve, pokud lze důvodně předpokládat, že již náhradní výživné nebude vypláceno, Úřad práce rozhodne, které pohledávky na výživné oprávněné osobyoprávněné osoby spolu s právy s nimi spojenými přejdou na stát a v jakém rozsahu. O přechodu rozhodne tak, aby součet výší jistin pohledávek odpovídal výši vyplaceného náhradního výživného. Přednostně rozhodne o přechodu pohledávky nejméně zajištěné a při stejné míře zajištění pohledávky nejdříve splatné, počínaje prvním kalendářním měsícem, ze kterého se při stanovení výše náhradního výživného vycházelo. Příslušenství, na které vzniklo právo před vyplacením náhradního výživného, na stát nepřechází. Pohledávka přechází na stát dnem právní moci rozhodnutírozhodnutí podle věty první. (2) Pohledávku výživného, která přešla na stát, vymáhá Úřad práce. Vymožené pohledávky výživného jsou příjmem státního rozpočtu. (3) Úřad práce k vymožení pohledávky vyzve oprávněnou osobuoprávněnou osobu, aby po rozhodnutírozhodnutí o přechodu pohledávky na stát podala návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení o soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekučního řízení. Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna výzvě podle věty první vyhovět; neučiní-li tak, je povinna nahradit státu škodu, kterou takto způsobila. (4) Návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce Úřad práce podá jen tehdy, byla-li vyživovací povinnost částečně plněna, převyšuje-li vyživovací povinnost 3 000 Kč nebo byly-li dřívější soudní výkony rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce zastaveny; to neplatí, byly-li soudní výkon rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce zastaveny z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. a), b), e) nebo g) občanského soudního řádu. (5) Byly-li soudní výkon rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce zastaveny z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, Úřad práce podá návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce jen v případě, došlo-li ke změně majetkových poměrů povinné osoby. § 16 Informační systém o náhradním výživném (1) Úřad práce a ministerstvoministerstvo jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o náhradním výživném a jeho výplatě včetně osobních údajů, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů podle předpisu Evropské unie11). (2) MinisterstvoMinisterstvo je správcem informačního systému o náhradním výživném, který obsahuje údaje o náhradním výživném a jeho výši, o oprávněných osobáchoprávněných osobách, o příjemcích náhradního výživného a osobách povinných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje Úřadu práce v souvislosti s řízením o náhradním výživném a řízením o přechodu pohledávky na výživné oprávněné osobyoprávněné osoby na stát, a to v rozsahu nezbytném pro tato řízení. (3) MinisterstvoMinisterstvo zajišťuje pro provádění zákona aplikační program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro rozhodování o náhradním výživném, jeho výplatě a jeho kontrole, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně Úřadu práce. (4) Úřad práce a ministerstvoministerstvo jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému o náhradním výživném, které byly získány na základě zpracování údajů o náhradním výživném a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o náhradním výživném po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. (5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o náhradním výživném, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce12). ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu § 17 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 279 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.“. 2. V § 280 odst. 2 větě první se za slovo „výživného“ vkládají slova „ , poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“ a za větu druhou se vkládá věta „Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.“. 3. V § 317 odst. 2 se za slova „v hmotné nouzi“ vkládají slova „ , náhradní výživné pro nezaopatřené dítě“. 4. V § 336i odst. 2 se za slovo „výživného“ vkládají slova „ , pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona“. 5. V § 337c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“. 6. V § 338ze odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů § 18 V § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 271/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., a se za slova „s výjimkou odměny pěstouna“ vkládají slova „ , náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře § 19 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 349/2019 Sb. a zákona č. 363/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,“. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j). 2. V § 68 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) výši náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). ČÁST PÁTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí § 20 V § 51 odst. 5 písm. a) bodě 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za slova „orgánu pomoci v hmotné nouzi“ vkládají slova „ , orgánu rozhodujícímu o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě“. ČÁST ŠESTÁ Změna exekučního řádu § 21 Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 30 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“. 2. V § 55 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona“. 3. V § 71a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nebo vymáhána pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona“. 4. V § 71a odst. 4 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno c), které zní: „c) zaplatí-li povinný pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona.“. 5. V § 90 odst. 3 se za slova „nezletilého dítěte“ vkládají slova „nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o životním a existenčním minimu § 22 V § 7 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se na konci písmene e) doplňují slova „a náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi § 23 V § 13 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 309/2018 Sb., se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) nároku na náhradní výživné pro nezaopatřené dítě,“. Dosavadní písmena e) až f) se označují jako písmena f) až g). ČÁST DEVÁTÁ Změna insolvenčního zákona § 24 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 169 odst. 1 písm. c) se za slova „za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům“ vkládají slova „ , za náhradní výživné podle jiného zákona“. 2. V § 398 odst. 4 se za slova „ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona“ vkládají slova „ , poté pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o Úřadu práce § 25 Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 134/2016 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za písmeno h) vkládá písmeno i), které zní: „i) náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,“. 2. V § 4 odst. 1 se za slova „zákonem o sociálních službách9)“ vkládají slova „ , zákonem o náhradním výživném17)“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).“. 3. V § 4a odst. 1 větě první se za slova „sociálně-právní ochrany dětí,“ vkládají slova „náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních § 26 V § 273 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se za písmeno g) vkládá písmeno h), které zní: „h) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 27 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění. 4) Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení EHS č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 5) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 7 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 7) § 16 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES. 12) § 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 587/2020 Sb.
Zákon č. 587/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 240/2020 * Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 587 ZÁKON ze dne 17. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní: „(3) Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,5násobek a pro soudce 3násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1). 1) § 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“. 2. § 3b zní: „§ 3b (1) Od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 činí platová základna 84 060 Kč a pro soudce 100 872 Kč. (2) Pokud platová základna stanovená pro kalendářní rok 2022 postupem podle § 3 odst. 3 nedosáhne alespoň výše platové základny podle odstavce 1, použije se platová základna uvedená v odstavci 1. Obdobným způsobem se stanoví platová základna pro každý následující kalendářní rok, a to až do doby, než platová základna stanovená postupem podle § 3 odst. 3 dosáhne alespoň výše platové základny podle odstavce 1.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 586/2020 Sb.
Zákon č. 586/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 31. 12. 2020, částka 240/2020 * Čl. I - Zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2020 586 ZÁKON ze dne 16. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „v roce 2020“ zrušují. 2. V § 1 odst. 1 se slova „v roce 2020“ a slova „, jejichž zavedení vedlo ke vzniku překážky v práci“ zrušují. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 585/2020 Sb.
Zákon č. 585/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 240/2020 * Čl. I - Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 585 ZÁKON ze dne 16. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 21b odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 21b odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) 8 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru všeobecné lékařství a složením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru.“. 3. V § 39 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 39 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) 4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru zubní lékařství a složením zkoušky z předmětu preklinické zubní lékařství nebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 584/2020 Sb.
Zákon č. 584/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 240/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 584 ZÁKON ze dne 15. prosince 2020, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o spotřebních daních Čl. I V § 89 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 229/2020 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním zpět do daňového skladu, ze kterého bylo do volného daňového oběhu uvedeno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Čl. II V § 8 odst. 1 zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, písmeno c) zní: „c) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou 1. podpory, která slouží k úhradě nájemného, 2. podpory poskytované zaměstnavatelům, 3. podpory poskytované v podobě dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.“. Čl. III Přechodné ustanovení Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 583/2020 Sb.
Vyhláška č. 583/2020 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 239/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - (1) Podrobnosti obsahu dokumentace, zpracované v omezeném rozsahu, pro vydání společného povolení * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 583/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 583//2020 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 583 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2020, kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury Ministerstvo dopravy stanoví podle § 2j odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění zákona č. 403/2020 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení, přikládané k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracované v omezeném rozsahu. § 2 (1) Podrobnosti obsahu dokumentace, zpracované v omezeném rozsahu, pro vydání společného povolení a) stavby dráhy jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce, b) stavby pozemní komunikace jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (2) Jednotlivé části dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr dopravy: Doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 583/2020 Sb. Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (v omezeném rozsahu) Dokumentace obsahuje části: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situační výkresy D. Dokumentace objektů E. Dokladová část A Průvodní zpráva A. 1 Identifikační údaje A. 1.1 Údaje o stavbě a) název stavby, b) místo stavby - kraj, okres, traťový úsek, místní určení dle aktuálního Prohlášení o dráze, katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla pozemků, u budov adresa, čísla popisná, c) předmět dokumentace - nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby, d) začlenění stavby podle § 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, e) u souboru staveb, označení stavby hlavní a rozčlenění stavby dle druhu a dle věcné příslušnosti stavebních úřadů k vedlejším stavbám, f) širší vztahy - význam tratě v rámci celé sítě, vztah na evropskou síť, předepsané parametry. A.1.2 Údaje o stavebníkovi: a) jméno, příjmení a místo trvalého nebo obdobného pobytu (fyzická osoba) nebo b) jméno, příjmení, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, sídlo podnikatele (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo c) obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba). A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace a) jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, sídlo podnikatele (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby, adresa sídla (právnická osoba), b) jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace1) c) jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace1), d) jména a příjmení projektantů dokumentace přikládané v dokladové části s oprávněním podle zvláštních předpisů. A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení a) technologická část - zabezpečovací zařízení, sdělovací zařízení, silnoproudá technologie, ostatní technologická zařízení, b) stavební část - inženýrské objekty, pozemní stavební objekty a technické vybavení pozemních stavebních objektů, trakční a energetická zařízení, c) dočasné stavby a zařízení, které jsou součástí příslušných objektů stavební a technologické části. Pro řazení se použije následující základní členění: Členění technologické části podle typů objektů --- Zabezpečovací zařízení| Staniční zabezpečovací zařízení, traťové zabezpečovací zařízení, přejezdové zabezpečovací zařízení, spádovištní zabezpečovací zařízení, dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení, indikátory horkoběžnosti a indikátory plochých kol Sdělovací zařízení| Místní kabelizace, rozhlasové zařízení, integrovaná telekomunikační zařízení, elektrická požární a zabezpečovací signalizace, dálkový kabel, dálkový optický kabel, závěsný optický kabel, zapojení dálkového kabelu, dálkového optického kabelu a závěsného optického kabelu do provozu, informační systém pro cestující, traťové radiové spojení, jiné sdělovací zařízení Silnoproudá technologie| Dispečerská řídící technika, technologie rozvoden velmi vysokého napětí a vysokého napětí (energetika), silnoproudá technologie trakčních napájecích stanic (měníren, trakčních transformoven), silnoproudá technologie trakčních spínacích stanic, technologie transformačních stanic vysokého napětí a nízkého napětí (energetika), silnoproudá technologie elektrických stanic pro napájení zabezpečovacího zařízení, provozní rozvod silnoproudu, napájení zabezpečovacích a sdělovacích zařízení z trakčního vedení Ostatní technologická zařízení| Osobní výtahy, schodišťové výtahy, eskalátory, měření a regulace, automatický systém řízení, elektrická požární signalizace Členění stavební části podle typů objektů Inženýrské objekty| Kolejový svršek a spodek, nástupiště, přejezdy, mosty, propustky a zdi, ostatní inženýrské objekty (inženýrské sítě a hydrotechnické objekty), potrubní vedení (voda, plyn, kanalizace), tunely, pozemní komunikace, kabelovody, kolektory, protihlukové objekty. Pozemní stavební objekty a technické vybavení pozemních stavebních objektů| Pozemní objekty budov (provozní, technologické, skladové), zastřešení nástupišť, přístřešky na nástupištích, individuální protihluková opatření, orientační systém, demolice, drobná architektura a oplocení Trakční a energetická zařízení| Trakční vedení, napájecí stanice (měnírna, trakční transformovna) - stavební část, spínací stanice - stavební část, ohřev výměn (elektrický, plynový), elektrické předtápěcí zařízení, rozvody vysokého napětí, nízkého napětí, osvětlení a dálkové ovládání odpojovačů, ukolejnění kovových konstrukcí, vnější uzemnění. Ostatní objekty stavební a technologické části výše neuvedené budou zařazeny dle charakteru a funkce do příslušných skupin. A.3 Seznam vstupních podkladů B Souhrnná technická zpráva B. 1 Popis území stavby a) charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné územízastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území, údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci, b) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území, c) informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů, d) geologická, geomorfologická a hydrogeologická charakteristika, včetně zdrojů nerostů a podzemních vod, e) výčet a závěry provedených průzkumů a měření - geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, inženýrskogeologický průzkum, korozní průzkum, stavebně technický průzkum, stavebně historický průzkum apod., f) ochrana území podle jiných právních předpisů, g) poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod., h) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území, vliv stavby na stabilitu svahů, i) požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin, j) požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa, k) územně technické podmínky - zejména možnost napojení stavby na stávající technické vybavení území, přeložky inženýrských sítí, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě, l) seznam pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na kterých se stavba umísťuje, m) seznam pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo, n) věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice. B.2 Celkový popis stavby B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání a) nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí, údaje o dotčené dráze nebo objektu - kategorie dráhy, traťový úsek, staničení apod., b) účel užívání stavby, c) trvalá nebo dočasná stavba, d) celkový popis dopravní koncepce řešení stavby včetně základních parametrů stavby s ohledem na umístění stavby a na účel stavby (traťová, staniční technologie a rámcová dopravní technologie), navrhované kapacity stavby včetně základních technických parametrů stavby (navržené traťové rychlosti, označení polohy dopraven a zastávek, základní údaje o provozu a navrhovaných provozních a dopravních technologiích a zařízeních), e) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem, případně souhlasu s použitím neschváleného a nezavedeného zařízení, f) informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů, g) ochrana stavby podle jiných právních předpisů, h) základní bilance stavby - potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod., i) základní předpoklady výstavby - časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy, j) základní požadavky na předčasné užívání staveb a zkušební provoz staveb, doba jejich trvání ve vztahu k dokončení a užívání stavby, k) orientační náklady stavby. B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení B.2.3 Celkové stavebně technické a technologické řešení a) popis celkové koncepce stavebně technického a technologického řešení po skupinách objektů nebo jednotlivých objektech, b) celková bilance nároků všech druhů energií a teplé užitkové vody, c) celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, způsob nakládání s vyzískaným materiálem, d) požadavky na kapacity veřejných sítí komunikačních vedení a elektronického komunikačního zařízení veřejné komunikační sítě. B.2.4 Bezbariérové užívání stavby Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením. B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby a) popis splnění zásadních požadavků příslušných předpisů a norem ochrany před vlivy trakčních a energetických vedení, b) řešení ochranných opatření proti vlivu bludných proudů na základě výsledků korozních průzkumů, c) opatření zabraňující nežádoucímu vstupu do uzavřeného prostoru dráhy, jeho monitoring, d) zabezpečení a dohled nad kříženími dráhy s pozemními komunikacemi. B.2.6 Základní popis technologických objektů a technických zařízení a) popis stávajícího stavu, b) popis navrženého řešení, c) energetické výpočty. B.2.7 Základní technický popis stavebních objektů a) popis stávajícího stavu, b) popis navrženého řešení. B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení stavby2) B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana B.2.10 Hygienické řešení stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí B.2.11 Zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí a) ochrana před pronikáním radonu z podloží, b) ochrana před bludnými proudy, c) ochrana před technickou seizmicitou, d) ochrana před hlukem, e) protipovodňová opatření, f) ochrana před ostatními účinky - vlivem poddolování, výskytem metanu apod. B.3 Připojení stavby na technickou infrastrukturu a) napojovací místa technické infrastruktury, b) připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky. B.4 Dopravní řešení a základní údaje o provozu, provozní a dopravní technologie a) popis dopravního řešení včetně traťové a staniční dopravní technologie počátečního a cílového stavu, orientační návrh organizačních a dočasných provizorních stavebních opatření pro zajištění železniční dopravy po dobu stavby, požadavky na náhradní dopravu, dosažené zásadní dopravní parametry stavby (dynamický průběh rychlosti, propustnosti, linkové vedení, systémové jízdní doby apod.), napojení území na stávající dopravní infrastrukturu se zachováním bezbariérového přístupu, b) bezbariérová opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, c) dopravní řešení z hlediska automobilové, cyklistické a pěší dopravy, d) doprava v klidu. B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana a) vliv na životní prostředí - ovzduší, hluk, voda, odpady, půda a horninové prostředí, b) vliv na přírodu a krajinu - zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, krajinný ráz, přírodní parky, dřeviny, památné stromy, rostliny a živočichy, zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině apod., vliv na území soustavy Natura 2000, c) způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem, d) popis souladu záměru s oznámením záměru dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, bylo-li zjišťovací řízení ukončeno se závěrem, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování dle tohoto zákona, e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů. V případě, že je dokumentace podkladem pro společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), d) neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí. B.7 Ochrana obyvatelstva a) opatření vyplývající z požadavků civilní ochrany, b) prevence závažných havárií. B.8 Zásady organizace výstavby a) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, b) přístup na stavbu po dobu výstavby, popřípadě přístupové trasy, c) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin, d) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště, e) požadavky na bezbariérové obchozí trasy, f) základní bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin, g) návrh postupu výstavby (časový plán, harmonogramy, etapizace, výluky apod.), h) požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), požadavky na průběh a způsob přípravy a realizace výstavby, i) návrh objízdných tras pro automobily, veřejnou dopravu, cyklisty a pěší, včetně průchodů pěších staveništěm v jednotlivých stavebních etapách (DIO). B.9 Celkové vodohospodářské řešení C Situační výkresy C.1 Situační výkres širších vztahů a) měřítko 1 : 5 000 až 1 : 50 000, b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, d) vyznačení hranic dotčeného území. C.2 Katastrální situační výkres a) měřítko podle použité katastrální mapykatastrální mapy, b) zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, c) vyznačení vazeb a vlivů na okolí. C.3 Koordinační situační výkres a) měřítko 1 : 1 000 nebo 1 : 500, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo památkové zóně v měřítku 1 : 200, b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, c) hranice pozemků, parcelní čísla, d) hranice řešeného území, e) stávající výškopis a polohopis, f) vyznačení jednotlivých navržených objektů stavby a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury, g) maximální výška staveb, h) navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu, i) řešení vegetace, j) okótované odstupy staveb od budov a hranic pozemků, k) zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu, l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod., m) základní geodetické údaje, n) vyznačení stávající a nové hranice obvodu dráhy, C.4 Speciální výkresy Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující jednak speciální požadavky objektů, technologických zařízení technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření včetně bezbariérových opatření zajišťujících přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, jednak územní (plošné) požadavky na ochranu přírody a krajiny - zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a zóny ochrany přírody, území soustavy NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, přírodní parky apod. C.5 Situační výkres záborů Výkres maximálních dočasných a trvalých záborů a věcných břemen vyvolaných stavbou, s rozlišením pozemků zařazených do zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkce lesa a ostatních pozemků, vypracovaný na podkladu katastrální mapykatastrální mapy. D Dokumentace objektů Pro každý objekt se vypracuje dokumentace. Zařazení a označení jednotlivých objektů se provede podle části A. 2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení. D.1 Technologická část Pro každý objekt se zpracuje: 1. Technická zpráva - koncepce řešení, popis současného stavu, navrhované řešení se zdůvodněním a návrhem typu zařízení, hlavních technických parametrů, včetně plošných a prostorových požadavků na jeho umístění a zabudování. 2. Výkresová dokumentace - výkresy a schémata, návrh řešení jednotlivých objektů, se zakreslením současného a navrhovaného stavu, popřípadě mezistavů a jejich přehledného grafického rozlišení. D.2 Stavební část Pro každý objekt se zpracuje: 1. Technická zpráva - koncepce řešení, popis současného stavu, navrhované řešení, zdůvodnění úprav a popis využití stávajících konstrukcí, návrh koncepce technického řešení jednotlivých objektů, s údaji o hlavních technických parametrech, vč. zdůvodnění navrženého řešení, popis návaznosti a koordinace s ostatními objekty v rámci dané stavby, případně v rámci souvisejících či výhledových staveb. 2. Výkresová dokumentace - zakreslení současného a navrhovaného stavu, popřípadě mezistavů a jejich řádného a přehledného grafického rozlišení, podle potřeby a charakteru objektu. Výkresy je nezbytné zpracovat do podrobností, které určí umístění stavby v území. U inženýrských objektů se dle jejich charakteru dokládají zejména situace a příčné řezy, případně podélné řezy a půdorysy. U pozemních objektů budov se dokládají minimálně charakteristické půdorysy, charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na okolí zejména s ohledem na koordinační vazby a hloubku založení, základní pohledy. E Dokladová část Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů. 1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů 2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a společné řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení. V případě, že ke stavbě byl vydán závěr zjišťovacího řízení, který stanovil, že záměr nebude dále posuzován, doloží se kompletní Oznámení záměru navrhované stavby spolu s dalšími dokumenty shromážděnými v průběhu zjišťovacího řízení, včetně samotného závěru zjišťovacího řízení. 3. Doklad podle jiného právního předpisu Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu, prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby. 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury 4.1 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese, 4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů, 4.3 Doklady o souhlasu provozovatele dráhy o udělených výjimkách z platných předpisů a norem, 4.4 Doklady o souhlasu provozovatele dráhy s použitím neschváleného a nezavedeného zařízení. 5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů, zejména záborový elaborát 6. Prohlášení o shodě vydané notifikovanou osobou dle jiných právních předpisů 7. Projekt zpracovaný báňským projektantem 8. Průkaz energetické náročnosti budovy 9. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace Příloha č. 2 k vyhlášce č. 583//2020 Sb. Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby pozemní komunikace (v omezeném rozsahu) Dokumentace obsahuje části: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situační výkresy D. Dokumentace objektů E. Dokladová část A Průvodní zpráva A.1 Identifikační údaje A.1.1 Údaje o stavbě a) název stavby, b) místo stavby - kraj, okres, katastrální územíkatastrální území, parcelní čísla pozemků, označení pozemní komunikace, u budov adresa, čísla popisná, c) předmět dokumentace - nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby, d) začlenění stavby podle § 1 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů, e) u souboru staveb, označení stavby hlavní a rozčlenění stavby dle druhu a dle věcné příslušnosti stavebních úřadů. A.1.2 Údaje o stavebníkovi a) jméno, příjmení a místo trvalého nebo obdobného pobytu (fyzická osoba) nebo b) jméno, příjmení, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, sídlo podnikatele (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo c) obchodní firma nebo název organizační složky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba). A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace a) jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, sídlo podnikatele (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby, adresa sídla (právnická osoba), b) jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace1), c) jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných nebo registrovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace1), d) jména a příjmení projektantů či ověřovatelů dokumentace přikládané v dokladové části s oprávněním podle zvláštních předpisů. A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení Stavba pozemní komunikace se člení podle těchto zásad: a) odděleně se uvažují ucelené stavebně technické části a technologické vybavení - stavební objekty a provozní soubory, b) stavební objekty a provozní soubory se označují číslem a názvem, c) stavební objekty a provozní soubory se sdružují do skupin označených číselnou řadou podle jejich charakteru, způsobu a druhu projednání dokumentace a účelu při realizaci stavby. Pro řazení a číslování se použije následující základní členění: Číselná řada| Skupina objektů| Popis ---|---|--- 000| Objekty přípravy staveniště| Bourací práce, případně další objekty obsahující rozsáhlé pomocné práce spojené s přípravou staveniště nebo zhotovovací práce například dočasné oplocení, protihluková opatření při stavebních pracích, trhací práce při přípravě staveniště stavební jámy. 100| Objekty pozemních komunikací (včetně propustků)| Předmětná pozemní komunikace a její křižovatky a všechny další objekty pozemní komunikace dotčené nebo vyvolané stavbou předmětné pozemní komunikace - dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace, samostatné cyklistické stezky apod. Do této skupiny objektů se dále zařadí součásti pozemní komunikace (s výjimkou těch, které jsou obsaženy v samostatných řadách, například mosty a tunely) a vybavení pozemní komunikace zejména dopravní značky, světelné signály, propustky, únikové zóny, protihlukové valy, clony proti oslnění apod. Samostatnými objekty pozemní komunikace mohou také být objížďky a dopravní opatření a zesilování existujících pozemních komunikací pro odkloněnou veřejnou dopravu a staveništní dopravu, případně odstranění následků těchto doprav provedené po ukončení stavby. Do této skupiny se zahrnou i objekty údržbového příslušenství 200| Mostní objekty a zdi| Všechny druhy mostních objektů, kromě propustků, opěrné a zárubní zdi 300| Vodohospodářské objekty| Zejména objekty odvodnění pozemní komunikace - kanalizace, dešťové usazovací nádrže, úpravy nebo výstavba vodních toků, vodních nádrží, retenčních nádrží a závlahových zařízení, vodovodů a studní. 400| Elektro a sdělovací objekty| Objekty úprav nebo výstavby nadzemních a podzemních silnoproudých a slaboproudých vedení, osvětlení, systémů zabezpečení nebo řízení dopravního provozu apod. 500| Objekty trubních vedení| Úpravy nebo výstavba plynovodů, horkovodů, produktovodů a jiných vedení 600| Objekty podzemních staveb| Tunely, galerie, kolektory, podzemní garáže a parkoviště a další podzemní zařízení. Tyto typy speciálních objektů vyžadují s ohledem na jejich složitost další členění na podobjekty, které se označí dalším dvojčíslím za pomlčkou za základním číslem objektu (například 600-08). 660| Objekty drah| Všechny objekty, které spadají pod kompetenci drážního úřadu. 700| Objekty pozemních staveb| Objekty pozemního stavitelství, které jsou součástí nebo příslušenstvím pozemní komunikace nebo slouží motoristům, případně jsou vyvolány stavbou pozemní komunikace. Patří sem zejména budovy a jejich příslušenství na odpočívkách, cestmistrovství, celnice a objekty policie. Protihlukové clony, kromě valů, protihlukové stavební úpravy budov a trvalé oplocení cizích pozemků. K příslušným budovám nebo skupinám určitého zařízení se přiřadí odpovídající provozní soubory a související objekty ostatních druhů, které kompletují zařízení 800| Objekty úpravy území| Objekty rekultivací a vegetačních úprav včetně odhumusování, ohumusování, výsadby rostlin včetně dřevin a úprav ploch po výstavbě. 900| Volná řada objektů| Druh objektů, který není možné nebo vhodné zařadit do předcházejících řad Řazení objektů a provozních souborů v jednotlivých řadách závisí na povaze stavby, důležitosti objektů z hlediska celé stavby a dalších okolností. Jestliže je to potřebné z evidenčních důvodů, lze před označením řady objektů předřadit další číselné označení, zejména jedná-li se o dokumentaci souboru staveb, uvede se číslo stavby. A.3 Seznam vstupních podkladů B Souhrnná technická zpráva B.1 Popis území stavby a) charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné územízastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území, údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci, b) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území, c) informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů, geologická, geomorfologická a hydrogeologická charakteristika, včetně zdrojů nerostů a podzemních vod, d) výčet a závěry provedených průzkumů a měření - geologický, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, inženýrskogeologický průzkum, korozní průzkum, geotechnický průzkum materiálových nalezišť (zemníků), stavebně historický průzkum apod., e) ochrana území podle jiných právních předpisů,3) f) poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod., g) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území, vliv stavby na stabilitu svahů, h) požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin, i) požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa, j) územně technické podmínky - zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě, k) věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice, l) seznam pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na kterých se stavba umísťuje a provádí, m) seznam pozemků podle katastrukatastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo, n) požadavky na monitoringy a sledování přetvoření, B.2 Celkový popis stavby B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání a) nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí; údaje o dotčené komunikaci, b) účel užívání stavby, c) trvalá nebo dočasná stavba, d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem, e) informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů, f) ochrana stavby podle jiných právních předpisů, g) navrhované parametry stavby - zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod., h) základní technické parametry stavby - návrhová rychlost, provozní staničení, šířkové uspořádání, intenzita dopravy, technologie a zařízení, nová ochranná pásma apod., i) základní předpoklady výstavby - etapizace výstavby, časové údaje o zahájení, realizaci, dokončení stavby a předání stavby do užívání, j) základní požadavky na předčasné užívání staveb a zkušební provoz staveb, doba jejich trvání ve vztahu k dokončení a užívání stavby, k) orientační náklady stavby. B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení B.2.3 Celkové stavebně technické řešení a) popis celkové koncepce stavebně technického řešení po skupinách objektů nebo jednotlivých objektech, b) celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, způsob nakládání s vyzískaným materiálem, c) požadavky na kapacity veřejných sítí komunikačních vedení a elektronického komunikačního zařízení veřejné komunikační sítě. B.2.4 Bezbariérové užívání stavby Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace. B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby B.2.6 Základní technický popis stavebních objektů a) popis stávajícího stavu, b) popis navrženého řešení. Po skupinách objektů nebo jednotlivých objektech se uvede jejich výčet, označení a základní charakteristiky. B.2.7 Základní popis technických a technologických objektů B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení2) B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana B.2.10 Hygienické požadavky na stavbu B.2.11 Zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí a) ochrana před pronikáním radonu z podloží, b) ochrana před bludnými proudy, c) ochrana před technickou seizmicitou, d) ochrana před hlukem, e) protipovodňová opatření, f) ochrana před ostatními účinky - vlivem poddolování, výskytem metanu apod. B. 3 Připojení stavby na technickou infrastrukturu a) napojovací místa technické infrastruktury, b) připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky. B.4 Dopravní řešení a základní údaje o provozu, provozní a dopravní technologie a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, b) napojení území na stávající dopravní infrastrukturu se zachováním bezbariérového přístupu, c) doprava v klidu, d) pěší a cyklistické stezky. B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav a) terénní úpravy, b) použité vegetační prvky, c) biotechnická, protierozní opatření. B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana a) vliv na životní prostředí - ovzduší, hluk, voda, odpady, půda, horninové prostředí, b) vliv na přírodu a krajinu - zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, krajinný ráz, přírodní parky, dřeviny, památné stromy, rostliny a živočichy, zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině apod., c) vliv na území soustavy Natura 2000, d) způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem, e) popis souladu záměru s oznámením záměru dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, bylo-li zjišťovací řízení ukončeno se závěrem, že záměr nepodléhá dalšímu posuzování dle tohoto zákona, f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů. V případě, že je dokumentace podkladem pro společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), d), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí. B.7 Ochrana obyvatelstva a) opatření vyplývající z požadavků civilní ochrany, b) prevence závažných havárií. B.8 Zásady organizace výstavby a) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, b) přístup na stavbu po dobu výstavby, popřípadě přístupové trasy, c) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin, d) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště, e) požadavky na bezbariérové obchozí trasy, f) základní bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin, g) návrh postupu výstavby (časový plán, harmonogramy, etapizace, výluky apod.), h) požadavky na postupné uvádění stavby do provozu (užívání), požadavky na průběh a způsob přípravy a realizace výstavby, i) návrh objízdných tras pro automobily, veřejnou dopravu, cyklisty a pěší, včetně průchodů pěších staveništěm v jednotlivých stavebních etapách (DIO). B.9 Celkové vodohospodářské řešení C Situační výkresy C.1 Situační výkres širších vztahů a) měřítko 1 : 5 000 až 1 : 50 000, (s ohledem na rozsah stavby lze použít měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000) b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, d) vyznačení hranic dotčeného území. C.2 Katastrální situační výkres a) měřítko podle použité katastrální mapykatastrální mapy, b) zákres stavebního pozemku a navrhované stavby, c) vyznačení vazeb a vlivů na okolí. C.3 Koordinační situační výkres a) měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200 (dle potřeby u staveb menšího rozsahu lze použít i podrobnější měřítko), b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, c) hranice katastrálních územíkatastrálních území, hranice pozemků, parcelní čísla, d) hranice řešeného území, hranice obvodu stavby, e) stávající výškopis a polohopis, f) vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury, g) navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu, h) řešení vegetace a rekultivace, i) okótované odstupy stavby od budov a hranic pozemků, j) zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu, k) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod., l) vyznačení geotechnických sond. C.4 Speciální výkresy Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující jednak speciální požadavky objektů, technologických zařízení technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření včetně bezbariérových opatření zajišťujících přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, jednak územní (plošné) požadavky na ochranu přírody a krajiny - zvláště chráněná území, jejich ochranná pásma a zóny ochrany přírody, území soustavy NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, přírodní parky apod. C.5 Situační výkres záborů Výkres maximálních dočasných a trvalých záborů a věcných břemen vyvolaných stavbou, s rozlišením pozemků zařazených do zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkce lesa a ostatních pozemků, zpracovaný na podkladu katastrální mapykatastrální mapy \\- měřítko 1 : 1 000. D Dokumentace objektů Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovává po objektech a souborech technických nebo technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu. D.1 Stavební část Pro každý stavební objekt nebo skupinu objektů shodného charakteru se vypracuje samostatná dokumentace. Zařazení a označení jednotlivých objektů se provede podle části A. 2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení. Pro každý objekt se zpracuje: 1. Technická zpráva - koncepce řešení, popis současného stavu, navrhované řešení se zdůvodněním a návrhem typu objektu, hlavních technických parametrů, včetně plošných a prostorových nároků na jeho umístění a zabudování, zásadní stavebně montážní postupy apod. 2. Výkresová dokumentace - výkresy a schémata, návrh řešení jednotlivých objektů, se zakreslením současného a navrhovaného stavu, popřípadě mezistavů a jejich přehledného grafického rozlišení. D.2 Technologická část Technologická část projektové dokumentace stavby pozemní komunikace se dělí na provozní soubory nevýrobních procesů zajišťujících speciální činnosti potřebné pro funkčnost, bezpečnost, výkonnost a ochranu pozemní komunikace a jejích součástí. Pro každý provozní soubor se vypracuje samostatná dokumentace. Provozní soubory, které tvoří technické vybavení tunelů, se připojují k dokumentaci příslušného stavebního objektu. Dokumentace jednotlivých souborů se člení na tyto části: 1. Technická zpráva - předmět provozního souboru, účel, popis a základní parametry technologického zařízení. 2. Výkresy - sestava a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování - půdorysy, řezy, pohledy a konstrukční detaily. Dokladová část 1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů 2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a společné řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení. V případě, že ke stavbě byl vydán závěr zjišťovacího řízení, který stanovil, že záměr nebude dále posuzován, doloží se kompletní Oznámení záměru navrhované stavby spolu s dalšími dokumenty shromážděnými v průběhu zjišťovacího řízení, včetně samotného závěru zjišťovacího řízení. 3. Doklad podle jiného právního předpisu Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu, prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby. 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury 4.1 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese 4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů 4.3 Doklad o udělení souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem 5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů, zejména záborový elaborát 6. Projekt zpracovaný báňským projektantem 7. Průkaz energetické náročnosti budovy 8. Inženýrskogeologické, diagnostické a dopravní průzkumy 9. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace 1) Zákon č.360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů 2) § 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb, o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. 3) Např. z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 582/2020 Sb.
Vyhláška č. 582/2020 Sb. Vyhláška o rozsahu, formě a způsobu předávání informací pro zajištění srovnávacího nástroje Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 15. 1. 2021, částka 238/2020 * § 1 - (1) Informace pro zajištění srovnávacího nástroje předává podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „povinný subjekt“) Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen „Úřad“) k těmto druhům služeb pro spotřebitele: * § 2 - (1) Povinný subjekt předává Úřadu informace podle § 1 vyplněním formuláře dostupného na serveru provozovaném Úřadem nebo nahráním CSV souboru v šabloně dostupné na tomto serveru. * § 3 - Účinnost k vyhlášce č. 582/2020 Sb. Aktuální znění od 15. 1. 2021 582 VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2020 o rozsahu, formě a způsobu předávání informací pro zajištění srovnávacího nástroje Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 252/2017 Sb. a zákona č. 311/2019 Sb., k provedení § 66a odst. 5 zákona o elektronických komunikacích: § 1 (1) Informace pro zajištění srovnávacího nástroje předává podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „povinný subjekt“) Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen „Úřad“) k těmto druhům služeb pro spotřebitelespotřebitele: a) mobilní volánívolání, kterým se rozumí hlasová komunikační služba, textová zprávazpráva SMS a datová služba v mobilním telefonním přístrojipřístroji zpoplatňované jak paušální částkou, tak s využitím předplacených karet, b) mobilní internet, kterým se rozumí mobilní datová služba jiná než uvedená v písmenu a) zpoplatňovaná jak paušální částkou, tak s využitím předplacených karet, c) volánívolání v pevném místě, kterým se rozumí hlasová komunikační služba poskytovaná prostřednictvím veřejné pevné telefonní sítě s využitím geografických i negeografických čísel, d) internet v pevném místě, kterým se rozumí datová služba poskytovaná prostřednictvím kabelových i bezdrátových sítí, včetně mobilních sítí, pokud je mobilita služby omezena, e) televize, kterou se rozumí služba šíření televizního vysílání prostřednictvím kabelových i bezdrátových sítí poskytovaná za úplatu. (2) Povinný subjekt předává Úřadu rovněž informaci o nabídce, jejíž součástí je alespoň 1 ze služeb podle odstavce 1 v kombinaci s jinou službou, službami nebo jiným plněním (dále jen „balíček“). (3) Podrobný rozsah informací předávaných podle odstavců 1 a 2 je uveden v příloze k této vyhlášce. § 2 (1) Povinný subjekt předává Úřadu informace podle § 1 vyplněním formuláře dostupného na serveru provozovaném Úřadem nebo nahráním CSV souboru v šabloně dostupné na tomto serveru. (2) Přístupové údaje pro přístup k serveru poskytne Úřad po registraci povinného subjektu. (3) Povinný subjekt předává informace podle § 1 nejpozději do jednoho měsíce od jejich změny. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Předsedkyně Rady: Mgr. Ing. Továrková v. r. Příloha k vyhlášce č. 582/2020 Sb. Rozsah informací k jednotlivým druhům služeb 1. Mobilní volánívolání 1.1. obchodní označení služby 1.2. ceny za jednotku hlasové komunikační služby do různých směrů a v různé denní době 1.3. paušální cena za zúčtovací období, případně zvýhodněná paušální cena a doba jejího trvání 1.4. počty jednotek hlasové komunikační služby do různých směrů obsažených v paušální ceně za zúčtovací období 1.5. tarifikace hlasového volánívolání 1.6. ceny za textovou zprávuzprávu SMS do různých směrů 1.7. počty jednotek textových zprávzpráv SMS do různých směrů obsažených v paušální ceně za zúčtovací období 1.8. cena za jednotku datové služby 1.9. počet jednotek datové služby obsažených v paušální ceně za zúčtovací období 1.10. účtovací jednotka datové služby 1.11. cena za počet jednotek hlasové komunikační služby, textových zprávzpráv SMS a datové služby, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 1.12. počet jednotek hlasové komunikační služby, textových zprávzpráv SMS a datové služby, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 1.13. typ smlouvy, například se závazkem, bez závazku, paušální nebo předplacené 1.14. typ koncového uživateleuživatele, například bez omezení, věkově podmíněn nebo zdravotně podmíněn 1.15. odhadovaná maximální rychlost stahování dat v Mbit/s v případě, kdy má nabízená služba nastaveno rychlostní omezení 1.16. odhadovaná maximální rychlost vkládání dat v Mbit/s v případě, kdy má nabízená služba nastaveno rychlostní omezení 1.17. inzerovaná rychlost stahování dat v Mbit/s 1.18. inzerovaná rychlost vkládání dat v Mbit/s 1.19. doba trvání nabídky 1.20. omezující podmínky pro využívání služby, například omezení rychlosti po dosažení datového limitu, povinný odběr jiné služby mimo sektor elektronických komunikací, délka závazku nebo omezení využití z důvodu technologie 1.21. adresu internetové stránky s nabídkou služby 2. Mobilní internet 2.1. obchodní označení služby 2.2. paušální cena za zúčtovací období, případně zvýhodněná paušální cena a doba jejího trvání 2.3. počet jednotek datové služby obsažených v paušální ceně za zúčtovací období 2.4. cena za počet jednotek datové služby, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 2.5. počet jednotek datové služby, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 2.6. typ smlouvy, například se závazkem, bez závazku, paušální nebo předplacené 2.7. typ koncového uživateleuživatele, například bez omezení, věkově podmíněn nebo zdravotně podmíněn 2.8. odhadovaná maximální rychlost stahování dat v Mbit/s v případě, kdy má nabízená služba nastaveno rychlostní omezení 2.9. odhadovaná maximální rychlost vkládání dat v Mbit/s v případě, kdy má nabízená služba nastaveno rychlostní omezení 2.10. inzerovaná rychlost stahování dat v Mbit/s 2.11. inzerovaná rychlost vkládání dat v Mbit/s 2.12. doba trvání nabídky 2.13. omezující podmínky pro využívání služby, například omezení rychlosti po dosažení datového limitu, povinný odběr jiné služby mimo sektor elektronických komunikací, délka závazku nebo omezení využití z důvodu technologie 2.14. adresu internetové stránky s nabídkou služby 3. VoláníVolání v pevném místě 3.1. obchodní označení služby 3.2. ceny za jednotku hlasového volánívolání do různých směrů a v různé denní době 3.3. paušální cena za zúčtovací období, případně zvýhodněná paušální cena a doba jejího trvání 3.4. počty jednotek hlasového volánívolání do různých směrů obsažených v paušálu za zúčtovací období 3.5. tarifikace hlasového volánívolání 3.6. cena za počet jednotek hlasového volánívolání, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 3.7. počet jednotek hlasového volánívolání, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 3.8. typ smlouvy, například se závazkem nebo bez závazku 3.9. typ koncového uživateleuživatele, například bez omezení, věkově podmíněn nebo zdravotně podmíněn 3.10. doba trvání nabídky 3.11. omezující podmínky pro využívání služby, například délka závazku nebo omezení využití z důvodu technologie 3.12. adresu internetové stránky s nabídkou služby 4. Internet v pevném místě 4.1. obchodní označení služby 4.2. paušální cena za inzerovanou rychlost stahování a odesílání dat za zúčtovací období, případně zvýhodněná paušální cena a doba jejího trvání 4.3. paušální cena za počet jednotek datové služby za zúčtovací období, případně zvýhodněná paušální cena a doba jejího trvání 4.4. počet jednotek datové služby obsažených v paušální ceně za zúčtovací období 4.5. cena za počet jednotek datové služby, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 4.6. počet jednotek datové služby, které lze jednorázově dokoupit ke stávající službě 4.7. typ smlouvy, například se závazkem nebo bez závazku 4.8. typ koncového uživateleuživatele, například bez omezení, věkově podmíněn nebo zdravotně podmíněn 4.9. inzerovaná rychlost stahování dat v Mbit/s 4.10. inzerovaná rychlost vkládání dat v Mbit/s 4.11. běžně dostupná rychlost stahování dat v Mbit/s 4.12. běžně dostupná rychlost vkládání dat v Mbit/s 4.13. doba trvání nabídky 4.14. omezující podmínky pro využívání služby, například délka závazku nebo omezení využití z důvodu technologie 4.15. adresu internetové stránky s nabídkou služby 5. Televize 5.1. obchodní označení služby 5.2. paušální cena za počet televizních programů za zúčtovací období, případně zvýhodněná paušální cena a doba jejího trvání 5.3. počet televizních programů obsažených v paušální ceně za zúčtovací období 5.4. cena za počet televizních programů, které lze dokoupit ke stávající službě 5.5. počet televizních programů, které lze dokoupit ke stávající službě 5.6. počet a výčet programů ve vysokém rozlišení 5.7. počet a výčet rozhlasových programů 5.8. typ smlouvy uvedením, zda jde o smlouvu se závazkem nebo bez závazku 5.9. typ koncového uživateleuživatele, například bez omezení, věkově podmíněn nebo zdravotně podmíněn 5.10. další kvalitativní parametry, například možnost pozastavení sledování, videotéka, televize v mobilu nebo počet zařízení, na kterých lze televizi sledovat současně 5.11. způsob šíření signálu, například přes internetový protokol, kabelová nebo satelitní televize 5.12. doba trvání nabídky 5.13. omezující podmínky pro využívání služby, například délka závazku 5.14. adresu internetové stránky s nabídkou služby 6. Balíčky Pokud je služba nabízena v balíčku, uvede povinný subjekt takovou informaci u jednotlivé služby podle bodu 1 až 5 spolu s adresou internetové stránky s nabídkou balíčku. 7. Geografická dostupnost jednotlivých služeb 7.1. Povinný subjekt u jednotlivých služeb volánívolání v pevném místě, internetu v pevném místě a televize uvede jejich dostupnost na úrovni: a) adresního místa, evidovaného v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, nebo b) ulice, nebo c) území obceobce či městské části nebo městského obvodu v případě statutárních měst a hlavního města Prahy. 7.2. Za dostupnou podle předchozího odstavce se považuje služba, kterou je povinný subjekt schopen aktivovat nejpozději ve lhůtě 30 dnů od uplatnění žádosti o poskytnutí služby. V případě podle písmena b) musí být podmínka podle první věty splněna pro 75 % adresních míst dané ulice. V případě podle písmena c) musí být podmínka podle první věty splněna pro 75 % adresních míst území obceobce či městské části nebo městského obvodu v případě statutárních měst a hlavního města Prahy.
Vyhláška č. 581/2020 Sb.
Vyhláška č. 581/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 131/2019 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 238/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhl * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2021 581 VYHLÁŠKA ze dne 21. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 131/2019 Sb. Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. a) a e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 131/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. e) bod 1 zní: „1. celkovou výši pohledávek věřitele s rozlišením celkové výše zajištěných i nezajištěných pohledávek a označení přihlášky pohledávky, které se věřitel pro účely hlasování dovolává; toto označení se nevyžaduje, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení, a“. 2. V § 3 písm. e) se na konci bodu 2 slovo „a“ zrušuje a bod 3 se zrušuje. 3. V § 4 odst. 3 a v § 6 odst. 2 se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 4. V § 8 odst. 1 písm. g) bodě 3 se za slovo „zřízeno“ vkládají slova „včetně data zřízení zajištění takového majetku“. 5. V § 8 odst. 1 písm. i) bodě 1 se za slova „jistiny pohledávky“ vkládají slova „a výši jistiny pohledávky k okamžiku vzniku této pohledávky“. 6. V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „(Přehledový list)“ zrušují. 7. V § 9 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i). 8. V § 9 odst. 2 písm. d) se slova „datum a pořadové číslo vyhotovení seznamu přihlášených pohledávek a“ zrušují. 9. V § 9 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 10. V § 9 odst. 2 písm. e) se bod 4 zrušuje. Dosavadní body 5 až 13 se označují jako body 4 až 12. 11. V § 9 odst. 2 písm. e) bodě 4 se za slovo „výši“ vkládají slova „a stručné shrnutí důvodu vzniku“. 12. V § 9 odst. 2 písm. e) se za bod 5 vkládá nový bod 6, který zní: „6. údaj o tom, v jaké výši je pohledávka nepodřízená,“. Dosavadní body 6 až 12 se označují jako body 7 až 13. 13. V § 9 odst. 2 písm. e) se body 7 a 8 zrušují. Dosavadní body 9 až 13 se označují jako body 7 až 11. 14. V § 9 odst. 2 písm. e) bodě 7 se za slovo „tom,“ vkládají slova „jak a“. 15. V § 9 odst. 2 písm. e) bodě 8 se slova „a nevykonatelná“ zrušují. 16. V § 9 odst. 2 písm. e) bodě 9 se za slovo „tom,“ vkládají slova „jak a“. 17. V § 9 odst. 2 písm. e) se bod 10 zrušuje. Dosavadní bod 11 se označuje jako bod 10. 18. V § 9 odst. 2 písm. e) se na konci bodu 10 čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 11, který zní: „11. v případě zajištěných pohledávek též bližší údaje o skutečnosti, která je důvodem vzniku zajištění, o způsobu zajištění a o věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě, která je předmětem zajištění,“. 19. V § 9 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) údaj o tom, co je insolvenčnímu správci známo o propojení dlužníka a věřitele podle § 53 odst. 1, 3 nebo 5 insolvenčního zákona,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 20. V § 9 odst. 2 písm. g) se slova „do seznamu přihlášených pohledávek, o pohledávkách popřených z více než 50 % nebo o duplicitních pohledávkách“ nahrazují slovy „na přezkumné jednání“. 21. V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „ „Seznam přihlášených pohledávek (Přezkumný list pro nezajištěného věřitele)“ “ nahrazují slovy „ „Přezkumný list nezajištěné pohledávky“ “. 22. V § 9 odst. 3 se písmena b) až e) zrušují. Dosavadní písmena f) až p) se označují jako písmena b) až l). 23. V § 9 odst. 3 písm. c) se slova „a jeho pořadové číslo“ zrušují. 24. V § 9 odst. 3 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k). 25. V § 9 odst. 3 písm. d) bodě 2 se slova „příslušenství přihlášené pohledávky“ nahrazují slovy „jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku“. 26. V § 9 odst. 3 písm. d) se body 3 a 4 zrušují. Dosavadní body 5 až 8 se označují jako body 3 až 6. 27. V § 9 odst. 3 písm. d) se na konci bodu 3 doplňují slova „a to včetně označení vykonatelného rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu,“. 28. V § 9 odst. 3 písm. d) bodě 4 se slova „a v jaké výši“ zrušují. 29. V § 9 odst. 3 písm. d) bodě 5 se slovo „podřízená“ nahrazuje slovem „nepodřízená“ a slova „to včetně popisu“ se nahrazují slovy „případný popis“. 30. V § 9 odst. 3 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena g) až j). 31. V § 9 odst. 3 se na konci písmene g) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmena h) až j) se zrušují. 32. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno h), které zní: „h) bližší údaje o výsledku sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.“. 33. V § 9 odstavec 4 zní: „(4) Přezkumný list pro zajištěného věřitele obsahuje kromě náležitostí podle odstavce 3 písm. b) až h) označení „Přezkumný list zajištěné pohledávky“.“. 34. V § 9 odst. 5 se za slovo „přihlášenou“ vkládají slova „a popřenou“. 35. V § 11 odst. 1 písm. f) bodě 2 se slovo „příslušenství“ nahrazuje slovem „jistiny“. 36. V § 13 se na konci textu písmene c) doplňují slova „předkládajícího konečnou zprávu a dalších insolvenčních správců s uvedením období, po které vykonávali svou funkci, důvodu ukončení výkonu funkce a zda insolvenční soud schválil vyúčtování jejich odměny a hotových výdajů“. 37. V § 13 písmeno e) zní: „e) přehled incidenčních sporů, které nebyly ke dni podání konečné zprávy pravomocně skončeny,“. 38. V § 13 písm. g) bod 2 zní: „2. označení rozhodnutí insolvenčního soudu a rozhodnutí nebo uděleného souhlasu věřitelského orgánu se způsobem zpeněžení položky majetkové podstaty,“. 39. V § 13 písm. h) bod 2 zní: „2. označení rozhodnutí insolvenčního soudu a rozhodnutí nebo uděleného souhlasu věřitelského orgánu se způsobem zpeněžení položky majetkové podstaty a“. 40. V § 13 písm. h) se na konci bodu 3 zrušuje slovo „a“ a bod 4 se zrušuje. 41. V § 13 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až p) se označují jako písmena i) až o). 42. V § 13 písm. i) se slova „včetně přehledu výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé“ zrušují. 43. V § 13 písm. m) bodě 3 se slovo „přihlášené“ nahrazuje slovem „zjištěné“. 44. V § 13 písm. m) se bod 4 zrušuje. Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 4 až 6. 45. V § 16 písm. e) se slova „období, za které“ nahrazují slovy „den, ke kterému“. 46. V § 16 se písmena g) a h) zrušují. Dosavadní písmena i) až v) se označují jako písmena g) až t). 47. V § 16 se písmena h) a i) zrušují. Dosavadní písmena j) až t) se označují jako písmena h) až r). 48. V § 16 písm. h) se slova „přihlášených věřitelů a míry uspokojení“ zrušují. 49. V § 16 písm. h) bodě 1 se slovo „věřitelů“ zrušuje. 50. V § 16 písm. h) bodě 2 se slova „přihlášených věřitelů za období, za které“ nahrazují slovy „ke dni, ke kterému“. 51. V § 16 písm. h) bodě 3 se slovo „přihlášených“ zrušuje. 52. V § 16 písm. h) bod 4 zní: „4. údaj o tom, zda se jedná o skupinu zajištěného věřitele,“. 53. V § 16 se písmena i) až k) zrušují. Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena i) až n). 54. V § 16 písm. i) se slova „k poslednímu dni období, za které“ nahrazují slovy „ke dni, ke kterému“. 55. V § 16 se písmena k) až m) zrušují. Dosavadní písmena n) a o) se označují jako písmena k) a l). 56. V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Přílohami zprávy o plnění reorganizačního plánu jsou a) přehled provádění základních opatření k plnění reorganizačního plánu sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a b) přehled incidenčních sporů zahrnující seznam účastníků řízení o incidenčních sporech s výjimkou osoby s dispozičními oprávněními a údaj o tom, zda byl incidenční spor pravomocně skončen a s jakým výsledkem.“. 57. V § 17 odst. 1 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která znějí: „j) údaj o tom, zda v posledních 1. 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, 2. 5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo schválené oddlužení zrušeno, a 3. 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal dlužník svůj předchozí návrh na povolení oddlužení zpět, k) údaj o dlužníku známých zahraničních věřitelích, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie, jejich zahraniční adresy a důvodu vzniku závazku,“. Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena l) až p). 58. V § 17 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 59. V § 18 odst. 1 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až w) se označují jako písmena e) až u). 60. V § 18 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) bližší údaje o skutečnostech, na základě kterých lze očekávat splnění oddlužení v době 3 let od schválení oddlužení,“. Dosavadní písmena f) až u) se označují jako písmena g) až v). 61. V § 18 odst. 1 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až v) se označují jako písmena g) až u). 62. V § 18 odst. 1 písm. g) se slova „existenci vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely,“ zrušují, slovo „dětí“ se nahrazuje slovem „osob“ a slova „nebo dohodou rodičů, existenci jiné vyživovací povinnosti“ se zrušují. 63. V § 18 odst. 1 písm. h) se za slovo „dlužníka“ vkládá slovo „zejména“. 64. V § 18 odst. 1 písm. i) se slova „výši a druhu jiných příjmů dlužníka, jménu plátce příjmu, datu jeho narození, adrese bydliště a údaj o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku práva na příjem“ nahrazují slovy „dárci, plátci důchodu nebo plátci jiné pravidelné peněžní dávky dlužníku, jeho jménu a adrese bydliště“. 65. V § 18 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) údaje o výši a druhu příjmů dlužníka nepodléhajících výkonu rozhodnutí,“. Dosavadní písmena j) až u) se označují jako písmena k) až v). 66. V § 18 odst. 1 písm. l) se slova „majetku dlužníka, formě bydlení, životních nákladech a“ nahrazují slovy „obydlí v majetkové podstatě dlužníka, zda slouží k zajištění pohledávky věřitele a zajištění je předmětem sporu o určení pořadí, a pokud nikoli, o“. 67. V § 18 odst. 1 písm. m) se slova „a o návrhu dlužníka na stanovení jiné výše měsíčních splátek“ zrušují. 68. V § 18 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) bližší údaje o návrhu dlužníka na stanovení jiné výše měsíčních splátek s uvedením důvodů vedoucích k úpadku dlužníka, opatření dlužníka k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků a důvody pro učinění návrhu až při jednání s insolvenčním správcem,“. Dosavadní písmena n) až v) se označují jako písmena o) až w). 69. V § 18 odst. 1 písm. o) se za slova „údaje o“ vkládají slova „uhrazené a neuhrazené“. 70. V § 18 odst. 1 písm. p) se slova „výši zálohy, jestliže bylo dlužníku zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení uloženo, a jejím uhrazení“ nahrazují slovy „uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce“. 71. V § 18 odst. 1 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) údaje o výši očekávaného výtěžku zpeněžení majetkové podstaty určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty,“. Dosavadní písmena q) až w) se označují jako písmena r) až x). 72. V § 18 odst. 1 písm. r) se slova „způsob řešení úpadku“ nahrazují slovem „oddlužení“. 73. V § 18 odst. 1 písm. u) se za slovo „uspokojení“ vkládají slova „nezajištěných věřitelů oddlužením zpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty“. 74. V § 18 odst. 1 písm. v) se za slovo „poradenství,“ vkládají slova „jakým poskytovatelem takových služeb,“. 75. V § 19 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) údaj o tom, zda insolvenční správce přistoupil k vlastnímu přezkoumání přihlášených pohledávek tak, že označil jednotlivé přihlášky věřitelů dle seznamu přihlášených pohledávek a sdělil dlužníku jejich podstatný obsah,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 76. V § 19 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) bližší údaje o přezkoumaných pohledávkách, 1. počet přezkoumaných přihlášek pohledávek, 2. celkovou výši přezkoumaných nezajištěných pohledávek včetně podřízených částí takových pohledávek a 3. celkovou výši přezkoumaných nezajištěných pohledávek bez podřízených částí takových pohledávek.“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j). 77. V § 20 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i). 78. V § 21 odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) datum vydání usnesení o úpadku, e) období, za které je zpráva o plnění oddlužení podávána,“. 79. V § 21 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) míru uspokojení nezajištěných věřitelů ke dni podání zprávy o plnění oddlužení a očekávanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů,“. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k). 80. V § 21 odst. 1 písm. i) se body 2 a 3 zrušují. Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 2 a 3. 81. V § 21 odst. 1 písm. i) bodě 3 se slova „očekávanou míru uspokojení nezajištěných věřitelů“ nahrazují slovy „celkovou výši částky obdrženou nezajištěnými věřiteli v oddlužení“. 82. V § 21 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) distribuční schéma splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele s uvedením zjištěné výše pohledávky a výše i míry jejího uspokojení ke dni podání zprávy o plnění oddlužení,“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l). 83. V § 22 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až q) se označují jako písmena d) až o). 84. V § 22 písm. d) se slova „zahájení insolvenčního řízení, datum“ zrušují. 85. V § 22 se na konci textu písmene g) doplňují slova „včetně údaje o předpokládané procentuální míře uspokojení a výši plnění před schválením oddlužení“. 86. V § 22 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) údaj o tom, zda a ve kterém období došlo k přerušení nebo prodloužení průběhu oddlužení,“. Dosavadní písmena i) až o) se označují jako písmena j) až p). 87. V § 22 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) bližší údaje o tom, zda byl v oddlužení zpeněžen veškerý majetek náležící do majetkové podstaty dlužníka,“. Dosavadní písmena k) až p) se označují jako písmena l) až q). Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2021. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Nařízení vlády č. 580/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 580/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2021 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 238/2020 * § 1 - (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 za kalendářní měsíc částku: * § 2 - Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 pro * § 3 - Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2021. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Aktuální znění od 1. 1. 2021 580 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2020, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2021 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Výše nákladů srovnatelných s nájemným podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona činí pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 za kalendářní měsíc částku: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Kč ---|--- jedna| 2 128 dvě| 2 912 tři| 3 808 čtyři a více| 4 592 (2) Výše částek, které se započítávají za pevná paliva podle § 25 odst. 1 písm. c) zákona, činí pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Kč ---|--- jedna| 789 dvě| 1 079 tři| 1 411 čtyři a více| 1 744 § 2 Výše částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona činí pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 pro a) bydlení v bytechbytech užívaných na základě nájemní smlouvy: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč ---|--- Praha| více než 100 000| 50 000 - 99 999| 10 000 - 49 999| do 9 999 jedna| 8 775| 6 965| 6 637| 5 653| 5 476 dvě| 12 205| 9 729| 9 279| 7 934| 7 689 tři| 16 337| 13 099| 12 511| 10 752| 10 432 čtyři a více| 20 077| 16 172| 15 463| 13 341| 12 955 b) bydlení v družstevních bytechbytech a bytechbytech vlastníků: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona| Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč ---|--- Praha| více než 100 000| 50 000 - 99 999| 10 000 - 49 999| do 9 999 jedna| 4 932| 4 932| 4 932| 4 932| 4 932 dvě| 7 045| 7 045| 7 045| 7 045| 7 045 tři| 9 605| 9 605| 9 605| 9 605| 9 605 čtyři a více| 11 944| 11 944| 11 944| 11 944| 11 944 § 3 Ustanovení § 1 a 2 se použijí poprvé pro stanovení příspěvku na bydlení za leden 2021. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 579/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 579/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění nařízení vlády č. 308/2020 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 238/2020 * Čl. I - 1. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 579 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění nařízení vlády č. 308/2020 Sb. Vláda nařizuje podle § 1 odst. 5 a § 4 odst. 5 a 7 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 214/2020 Sb.: Čl. I 1. Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty „Sdělení Komise C (2020) 3156 Změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19. Sdělení Komise C (2020) 4509 Třetí změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19. Sdělení Komise C (2020) 7127 Čtvrtá změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 a změna přílohy sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů.“. 2. V § 2 odst. 3 se slova „31. prosince 2020“ nahrazují slovy „30. června 2021“. 3. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „náhlým“ zrušuje. 4. V § 3 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slovo „náhlém“ zrušuje. 5. V § 3 odst. 2 písm. c) bodě 1 tabulky se v prvním řádku číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a ve druhém řádku se text „2,5 %“ nahrazuje textem „1,75 %“ a text „3,5 %“ se nahrazuje textem „3,0 %“. 6. V § 3 odst. 2 písm. f) bodě 1 se číslo „21“ nahrazuje číslem „30“. 7. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Doba, na kterou jsou úvěr a záruka poskytovány, může činit nejvýše šest let.“. 8. V § 5 odst. 2 tabulka zní: „ Interní rating exportní pojišťovny| Sazba odměny za 1. rok (p.a.)| Sazba odměny za 2. a 3. rok (p.a.)| Sazba odměny za 4. až 6. rok (p.a.) ---|---|---|--- do B+| 0,50 %| 1,00 %| 2,00 % B| 0,68 %| 1,35 %| 2,00 % B-| 1,30 %| 2,00 %| 2,25 % “. 9. V § 6 odst. 1 větě první se číslo „80“ nahrazuje číslem „90“ a ve větě druhé se číslo „70“ nahrazuje číslem „80“. 10. V § 7 odst. 1 se slova „příjmy plynoucími z vystavených záruk a příjmy plynoucími z úrokových výnosů“ nahrazují slovy „výnosy plynoucími z vystavených záruk a úrokovými výnosy z“. 11. V § 7 odst. 5 větě druhé se slova „příjmů z vystavených záruk, příjmů z úrokových výnosů“ nahrazují slovy „výnosů z vystavených záruk, úrokových výnosů z“. 12. V § 8 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Část pojistné kapacity exportní pojišťovny pro rok 2021 určené na poskytnutí záruk činí 142 000 000 000 Kč.“. Čl. II Přechodné ustanovení Právní vztahy a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se řídí podle nařízení vlády č. 215/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Smlouva Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2020 Sb. m. s.
Smlouva Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Kyrgyzské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti Vyhlášeno 31. 12. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2020, částka 28/2020 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ * Článek 22 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 23 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 24 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 25 - DIPLOMATÉ A KONZULÁRNÍ ÚŘEDNÍCI * Článek 26 - OMEZENÍ VÝHOD * Článek 27 - ZMĚNY SMLOUVY * Článek 28 - VSTUP V PLATNOST * Článek 29 - UKONČENÍ PLATNOSTI Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 30. 11. 2020 50 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. dubna 2019 byla v Biškeku podepsána Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Kyrgyzské republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 28 odst. 2 dne 30. listopadu 2020 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním článku 28 odst. 2 písm. a) a b). České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU KYRGYZSKÉ REPUBLIKY O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU A O ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU A VYHÝBÁNÍ SE DAŇOVÉ POVINNOSTI VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDA KYRGYZSKÉ REPUBLIKY, přejíce si dále rozvíjet hospodářské vztahy a posílit spolupráci v daňových záležitostech mezi oběma státy, majíce v úmyslu uzavřít smlouvu o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbaní se daňové povinnosti, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho územně-správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v Kyrgyzské republice: (i) daň z příjmů a zisků právnických osob; a (ii) daň z příjmů fyzických osob; b) v České republice: (i) daň z příjmů fyzických osob; a (ii) daň z příjmů právnických osob. 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných dam, které jsou uvedeny v odstavci 3 tohoto článku. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Kyrgyzská republika“ označuje území, na kterém, v souladu s mezinárodním právem, Kyrgyzská republika vykonává svrchovaná práva a jurisdikci a na kterém platí daňové zákony Kyrgyzské republiky; b) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; c) výrazy "jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Kyrgyzskou republiku; d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; g) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí, letadlem, silničním nebo železničním vozidlem provozovanou podnikem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo, silniční nebo železniční vozidlo provozováno pouze mezi místy v druhém smluvním státě; h) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v Kyrgyzské republice, ministerstvo hospodářství nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v České republice, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; i) výraz „státní příslušník“ označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem některého smluvního státu; (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v některém smluvním státě; j) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; k) výraz „činnost“ zahrnuje rovněž vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv územně-správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoliv jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště, stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu šest měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti pro podnik; f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud taková činnost nebo, v případě písmene f), celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě, letadla, silniční nebo železniční vozidla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je umístěna v tomto druhém státě. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je umístěna v tomto druhém státě, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely činnosti stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky, které pobírá podnik smluvního státu z provozování lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12, zisky z provozování lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě zahrnují: a) zisky z pronájmu lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel bez posádky; a b) zisky z používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů (včetně přívěsů a souvisejícího zařízení pro přepravu kontejnerů) používaných pro přepravu zboží, pokud je takový pronájem nebo takové používání, údržba nebo pronájem, podle toho, o jaký případ jde, nahodilý ve vztahu k provozování lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel v mezinárodní dopravě. 3. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy, a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne: a) 5 procent hrubé částky dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo drží alespoň 15 procent kapitálu společnosti vyplácející dividendy; b) 10 procent hrubé částky dividend ve všech ostatních případech. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií, požitkových akcií nebo požitkových práv, kuksů, zakladatelských podílů nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i příjmy z jiných práv na společnosti a jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozdílí zisk nebo provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky úroků. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a skutečně vlastněné rezidentem druhého smluvního státu podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 2 zdanění jen v tomto druhém státě, jestliže jsou tyto úroky vypláceny: a) v souvislosti se zadlužením, které vzniká jako následek prodeje jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr; b) vládě druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv územně-správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bancebance druhého smluvního státu nebo jakékoli instituci, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou, jestliže smyslem existence takové instituce je podpora exportu nebo investic; c) v souvislosti s jakoukoliv půjčkou nebo jakýmkoliv úvěrem, která je zaručena nebo který je zaručen vládou druhého smluvního státu, včetně jakéhokoliv územně-správního útvaru nebo místního úřadu tohoto státu, centrální bankoubankou druhého smluvního státu nebo jakoukoli institucí, která je vlastněna nebo ovládána touto vládou, jestliže smyslem existence takové instituce je podpora exportu nebo investic. 4. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 5. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 6. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 7. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 10 procent hrubé částky licenčních poplatků. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky, které pobírá podnik smluvního státu ze zcizení lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí, letadel, silničních nebo železničních vozidel, podléhají zdanění jen v tomto smluvním státě. 4. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2 a 3, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce vykonává zaměstnání ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Do počítání období zmíněných v odstavci 2 písmenu a) se zahrnují následující dny: a) všechny dny fyzické přítomnosti, včetně dní příjezdů a odjezdů a b) dny strávené mimo stát činnosti, jako jsou soboty a neděle, státní svátky, dovolené a služební cesty přímo spojené se zaměstnáním příjemce v tomto státě, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno. 4. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmenu b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 5. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi, která je provozována v mezinárodní dopravě podnikem smluvního státu, nebo na palubě letadla nebo v silničním nebo železničním vozidle, které je provozováno v mezinárodní dopravě podnikem smluvního státu, zdaněny v tomto smluvním státě. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článků 7 a 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním smluvním státem nebo územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto druhém státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Jakékoli penze vyplácené jedním smluvním státem nebo územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny a na penze za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo územně-správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na příjmy jiné, než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ 1. Jestliže rezident jednoho smluvního státu pobírá příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn ve druhém smluvním státě, prvně zmíněný stát povolí snížit daň z příjmů tohoto rezidenta o částku rovnající se dani z příjmů zaplacené v tomto druhém státě. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně z příjmů, vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být zdaněn v tomto druhém státě. 2. Jestliže je, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný rezidentem smluvního státu vyňat ze zdanění v tomto státě, tento stát může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu vyňatý příjem. 3. Metoda vynětí může být rovněž, bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku, ve smluvním státě používána, a to za předpokladu, že to umožňují jeho vnitrostátní právní předpisy a že je to s nimi v souladu. Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Osoby bez státní příslušnosti, které jsou rezidenty některého smluvního státu, nebudou podrobeny v žádném smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci příslušného státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. 3. Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 4. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 7 nebo Článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. 5. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 6. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 23 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem zamezení dvojímu zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich územně-správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené smluvním státem mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou států a pokud příslušný úřad státu poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Článek 25 DIPLOMATÉ A KONZULÁRNÍ ÚŘEDNÍCI Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad diplomatů nebo konzulárních úředníků, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních mezinárodních dohod. Článek 26 OMEZENÍ VÝHOD Jestliže se dá usuzovat, a to s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí ze Smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucího nebo vedoucí k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jakákoliv jiná ustanovení Smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení Smlouvy. Článek 27 ZMĚNY SMLOUVY Smluvní státy mohou po vzájemné dohodě zavést změny do této smlouvy prostřednictvím samostatných příslušných protokolů, jejichž ustanovení budou tvořit nedílnou součást této smlouvy. Článek 28 VSTUP V PLATNOST 1. Smluvní státy si vzájemně oznámí diplomatickou cestou splnění všech vnitrostátních postupů požadovaných pro vstup této smlouvy v platnost. 2. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem přijetí pozdějšího z oznámení uvedených v odstavci 1 tohoto článku a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje z částek vyplácených nebo připisovaných k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupila v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně, ve vztahu k daním za daňové roky začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupila v platnost, nebo později. Článek 29 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním písemné výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje z částek vyplácených nebo připisovaných k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně, ve vztahu k daním za daňové roky začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Biškeku dne 9. dubna 2019 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, kyrgyzském, ruském a anglickém, přičemž všechny texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za vládu České republiky Rudolf Hykl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Kyrgyzské republice Za vládu Kyrgyzské republiky Oleg Pankratov ministr hospodářství
Sdělení Ministerstva vnitra č. n6/2020 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n6/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 515/2020 Sb. Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 229/2020 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 515/2020 Sb., o struktuře informací zveřejňovaných o povinném subjektu a o osnově popisu úkonů vykonávaných v rámci agendy V příloze č. 1 k vyhlášce č. 515/2020 Sb. má být na straně 5755 za bodem 9 správně uveden jen jeden bod 10.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 599/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 599/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1379 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 599 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1379 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 27. prosince 2020 od 00:00 hod. do dne 10. ledna 2021 do 23:59 hod. ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům (dále jen „orgán“), aby v rámci všech svých pracovišť zahájily omezený provoz vyplývající z nouzového stavu, spočívající v: 1. omezení práce a státní služby zejména na ty agendy, jejichž výkon musí být bezpodmínečně kontinuálně zajišťován, a to zejména k zajištění chodu veřejné správy a služeb veřejné správy v nezbytně nutném rozsahu a plnění úkolů vlády České republiky směřujících k dosažení cílů nouzového stavu; ostatní agendy se vykonávají v rozsahu, který neohrozí níže uvedená opatření nutná k ochraně zdraví státních zaměstnanců, zaměstnanců a dalších úředních osob (dále jen „zaměstnanci“), 2. omezení osobního kontaktu zaměstnanců s adresáty veřejné správy (s žadateli, s jinými účastníky správních řízení) a dalšími externími osobami (dále jen „klienti/veřejnost“) na nezbytně nutnou úroveň; omezení kontaktů se provede zejména takto: a) upřednostňováním písemného, elektronického či telefonického kontaktu před osobním ve všech případech, kdy je to možné, avšak při současném umožnění osobního kontaktu klientům/veřejnosti v úředních hodinách v rozsahu stanoveném tímto krizovým opatřenímkrizovým opatřením, b) příjmem veškerých dokumentů od klientů/veřejnosti pouze prostřednictvím pracoviště podatelny, je-li zřízeno; vždy, kdy je to možné, se upřednostní elektronická komunikace, c) dochází-li ke kontaktům se zaměstnanci jiných orgánů a institucí, přijetím opatření omezujících přímý kontakt; jednání se provádí za zvýšených hygienických opatření, d) výše uvedená opatření se přiměřeně použijí i pro vnitřní styk zaměstnanců v rámci orgánu, 3. omezení rozsahu úředních hodin orgánů na 2 dny v týdnu v rozsahu 5 hodin v daném dni, a to v čase dostupném pro veřejnost; o změně úředních hodin orgány vhodným způsobem informují a zveřejní je na svých úředních deskách; omezení rozsahu úředních hodin orgánů se neuplatní v případech, kdy a) dosavadní rozsah úředních hodin orgánu nepřesahoval rozsah stanovený tímto krizovým opatřenímkrizovým opatřením, b) by omezení rozsahu úředních hodin ohrozilo činnost orgánu nebo nepřiměřeně omezilo práva klientů/veřejnosti, c) byl klientovi předem potvrzen termín k dostavení se na pracoviště orgánu, 4. zajišťování chodu jednotlivých útvarů orgánu vždy nejnižším možným počtem zaměstnanců přítomných na pracovišti, který je nutno zachovat pro činnost orgánu veřejné moci nebo správního orgánu, 5. zajištění činnosti orgánu tak, aby případné karanténní opatření vůči části zaměstnanců neohrozilo akceschopnost orgánu (např. střídání oddělených skupin zaměstnanců orgánu, práce na dálku). Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů Na vědomí hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 598/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 598/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1378 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 598 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1378 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. e) krizového zákona. Vláda I. nařizuje 1. s účinností ode dne 4. ledna 2021 od 00:00 hod. do dne 10. ledna 2021 do 23:59 hod. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy v místech, kde je taková potřeba, určit školu nebo školské zařízení zřízené krajem, obcíobcí nebo dobrovolným svazkem obcíobcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství, které budou vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci jsou: – zaměstnanci bezpečnostních sborů, – zaměstnanci obecní policie, – zaměstnanci poskytovatelů zdravotních služeb, – zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, – zaměstnanci uvedení v § 115 odst. 1 a další zaměstnanci v sociálních službách podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, – sociální pracovníci zařazení k výkonu sociální práce na krajských a obecních úřadech podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, – sociální pracovníci a další odborní pracovníci vykonávající činnosti podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, – zaměstnanci Úřadu práce České republiky, – zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení, – zaměstnanci Finanční správy České republiky, – příslušníky ozbrojených sil, – zaměstnanci Ministerstva vnitra, kteří vyřizují agendu pobytu cizinců, – pedagogickými anebo nepedagogickými pracovníky určené školy nebo školského zařízení, – pedagogickými nebo nepedagogickými pracovníky mateřské školy, – zaměstnanci školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, – zaměstnanci zařízení školního stravování, – zaměstnanci České pošty, s. p., a to bez ohledu na to, zda jsou tyto děti dětmi nebo žáky určené školy nebo školského zařízení, 2. vykonávat péči o děti podle bodu 1 ve skupinách po nejvýše 30 dětech, 3. ministru školství, mládeže a tělovýchovy informovat a metodicky vést kraje a hlavní město Prahu v procesu zajišťování vykonávání péče podle bodu 1, 4. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy informovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o přijatých opatřeních v tomto směru, 5. obcímobcím s rozšířenou působností a zřizovatelům určených škol a školských zařízení poskytovat veškerou potřebnou součinnost hejtmanům a primátorovi hlavního města Prahy v procesu zajišťování vykonávání péče o děti ve věku od 3 do 10 let; II. umožňuje hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy v souladu s § 14 odst. 6 krizového zákona stanovit podle místních potřeb svým nařízením další okruhy zaměstnanců, pro jejichž děti ve věku od 3 do 10 let budou vykonávat nezbytnou péči školy nebo školská zařízení určené podle bodu I/1; body I/2 až I/5 se použijí obdobně. Provedou: ministr školství, mládeže a tělovýchovy, hejtmani krajů a primátor hlavního města Prahy, určená škola nebo školské zařízení, zřizovatelé určených škol a školských zařízení, starostové obcíobcí s rozšířenou působností Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 597/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 597/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1377 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 597 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1377 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda omezuje s účinností ode dne 27. prosince 2020 od 00:00 hod. do dne 10. ledna 2021 do 23:59 hod. 1. provoz vysokých škol podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, včetně zahraničních vysokých škol a jejich poboček působících na území České republiky (dále jen „vysoké školy“), a to tak, že zakazuje osobní přítomnost studentů na výuce a zkouškách, účastní-li se v jeden čas zkoušky více než 10 osob, při studiu na vysoké škole a účastníků kurzů celoživotního vzdělávání; zákaz osobní přítomnosti studentů podle tohoto bodu se nevztahuje na účast na klinické a praktické výuce a praxi studentů studijních programů všeobecné lékařství, zubní lékařství, farmacie a dalších zdravotnických studijních programů a studentů vykonávajících pedagogickou praktickou výuku a praxi v mateřských, základních a středních školách nebo školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy, 2. provoz vysokých škol, a to tak, že zakazuje poskytování ubytování studentům vysokých škol, kteří mají na území České republiky jiné bydliště, v ubytovacích zařízeních vysokých škol, s výjimkou studentů, kteří se mohou účastnit vzdělávání podle bodu 1, 3. provoz středních a vyšších odborných škol a konzervatoří podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že zakazuje osobní přítomnost žáků a studentů na středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a vzdělávání v konzervatoři podle školského zákona, s výjimkou: a) škol zřízených při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, b) škol zřízených Ministerstvem spravedlnosti, c) žáků v oboru vzdělání Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá, d) praktického vyučování a praktické přípravy žáků a studentů zdravotnických oborů ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb, e) individuální konzultace (pouze jeden žák nebo student a jeden pedagogický pracovník), f) konání přijímacích zkoušek, závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek, absolutorií a mezinárodně uznávaných zkoušek, a to bez omezení počtu osob, s tím, že prezenční výuka musí probíhat v neměnných třídách, odděleních nebo skupinách žáků nebo studentů, 4. provoz základních škol podle školského zákona, a to tak, že se zakazuje osobní přítomnost žáků na základním vzdělávání v základní škole, s výjimkou: a) základní školy při zdravotnickém zařízení, b) dětí v přípravné třídě, c) žáků 1. a 2. ročníků základní školy, d) žáků prvního stupně základní školy, pokud jsou zařazeni do třídy společně se žáky 1. nebo 2. ročníků základní školy, e) dětí v přípravném stupni základní školy speciální, f) škol zřízených při zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, g) základních škol nebo tříd zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, h) individuální konzultace (pouze jedno dítě nebo žák, jeden pedagogický pracovník a příp. zákonný zástupce), s tím, že prezenční výuka musí probíhat v neměnných třídách dětí nebo žáků, 5. provoz základních uměleckých škol, jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky podle školského zákona a vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, že se zakazuje osobní přítomnost žáků nebo účastníků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole, na kurzech cizích jazyků s denní výukou ve vzdělávacích institucích a na jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky; státní jazykové zkoušky je možné konat za účasti nejvýše 10 osob, 6. provoz středisek volného času, a to tak, že zakazuje osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na tomto zájmovém vzdělávání, 7. provoz školních klubů a školních družin, a to tak, že zakazuje osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na tomto zájmovém vzdělávání s výjimkou dětí nebo žáků, kteří se mohou účastnit prezenční výuky podle tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, a to za podmínky, že v oddělení nebo skupině jsou přítomni děti nebo žáci pouze z jedné neměnné třídy prezenční výuky, 8. provoz školských výchovných a ubytovacích zařízení, a to tak, že zakazuje poskytování ubytování žákům škol a studentům vyšších odborných škol podle školského zákona, kteří mají na území České republiky jiné bydliště, ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních (domov mládeže, internát), s výjimkou žáků a studentů, kteří se mohou účastnit prezenční výuky podle tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, a zakazuje školu v přírodě a školní výlety, 9. provoz škol a školských zařízení podle školského zákona a provoz vysokých škol tak, že součástí vzdělávání není zpěv, s výjimkou: a) mateřských škol, b) oborů středního a vyššího odborného vzdělávání a studijních programů vysokých škol, ve kterých je zpěv stěžejní součástí rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího nebo studijního programu, 10. provoz škol a školských zařízení podle školského zákona a provoz vysokých škol, a to tak, že zakazuje sportovní činnosti jako součást vzdělávání, s výjimkou: a) mateřských škol, b) oborů středního a vyššího odborného vzdělávání a studijních programů vysokých škol, ve kterých je sportovní činnost stěžejní součástí rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího či studijního programu, 11. provoz mateřských, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a školských zařízení tak, že vstup třetích osob (mimo dětí, žáků, studentů nebo účastníků a zaměstnanců) do prostor školy nebo školského zařízení je možný jen v nezbytně nutných případech, s tím, že se omezí kontakt třetích osob s osobami v prostorách školy. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 596/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 596/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1376 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 596 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1376 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 27. prosince 2020 od 00:00 hod. do dne 10. ledna 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje 1. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách, s výjimkou těchto provozoven: a) prodejen potravin, b) prodejen pohonných hmot a dalších potřeb pro provoz motorových vozidel, c) prodejen paliv, d) prodejen hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, e) lékáren, výdejen a prodejen zdravotnických prostředků, f) prodejen malých domácích zvířat, g) prodejen krmiva a dalších potřeb pro zvířata, h) prodejen brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, i) prodejen novin a časopisů, j) prodejen tabákových výrobků, k) prádelen a čistíren, l) provozoven servisu a oprav silničních vozidel, m) provozoven poskytovatelů odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, n) prodejen náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, o) provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilek zakoupených distančním způsobem, p) prodejen zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, q) pokladen prodeje jízdenek, r) květinářství, s) provozoven pro sjednání provádění staveb a jejich odstraňování, projektovou činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví, t) prodejen textilního materiálu a textilní galanterie, u) provozoven servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti, v) provozoven realitního zprostředkování a činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, w) zámečnictví a provozoven servisu dalších výrobků pro domácnost, x) provozoven oprav, údržby a instalací strojů a zařízení pro domácnost, y) provozoven pohřební služby, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren, z) myček automobilů, aa) prodejen domácích potřeb a železářství, přičemž za domácí potřeby se nepovažují nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, ab) provozoven sběru a výkupu surovin a kompostáren, ac) provozoven zabývajících se zpracováním kamene (např. výroba pomníků, náhrobních kamenů a jejich instalace), ad) provozoven (včetně mobilních) s prodejem pietního zboží, např. věnce, květinové výzdoby na hroby, pietní svíčky apod.; pro tyto provozovny neplatí zákaz prodeje v mobilních provozovnách uvedený v bodě I/7, ae) provozoven poskytujících službu úpravy a stříhání psů a koček, af) prodejen zbraní a střeliva, s tím, že jiné zboží a služby je zakázáno v těchto prodejnách nebo provozovnách prodávat nebo poskytovat; tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona; dále se tento zákaz nevztahuje na takové provozovny, ve kterých sice maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, nepředstavuje výlučnou činnost v provozovně, avšak část provozovny, ve které probíhá maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, který není zakázán, je oddělena od ostatních částí provozovny, do kterých není zákazníkům umožněn přístup, 2. přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb (např. restaurace, hospody a bary), s výjimkou: a) v provozovnách, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), b) školního stravování zaměstnanců přítomných na pracovišti a dětí, žáků a studentů účastnících se prezenčního vzdělávání, c) v provozovnách v ubytovacích zařízeních za podmínky, že poskytují stravování pouze ubytovaným osobám, a to pouze v čase mezi 05:00 hod. a 20:59 hod.; tím není dotčena možnost prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou) s tím, že prodej zákazníkům v místě provozovny (např. výdejové okénko) je zakázán v čase mezi 21:00 hod. a 04:59 hod., 3. dále a) koncerty a jiná hudební, divadelní, filmová a jiná umělecká představení včetně cirkusů a varieté s přítomností diváků; bez diváků lze tato představení konat nebo zkoušet jen v případě, že je provádí umělci, kteří tak činí v rámci zaměstnání nebo podnikání, s tím, že i) ochranný prostředek dýchacích cest účinkující mohou odložit pouze na místě výkonu vlastní produkce a pouze po dobu této produkce, ii) je-li součástí scénického díla zpěv, omezuje se počet účinkujících na jevišti nebo zkušebně tak, že celkový počet účinkujících nesmí být vyšší než počet metrů čtverečních celkové podlahové plochy jeviště nebo zkušebny dělený čtyřmi, iii) u hráčů všech nástrojových skupin je nutné dodržovat rozestupy alespoň 1,2 metru a každý hráč na smyčcové nástroje použije samostatný notový pult, pokud to dovolují prostorové podmínky, b) poutě a podobné tradiční akce, c) kongresy, vzdělávací akce a zkoušky v prezenční formě, s výjimkou praktické výuky a praxe podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, profesního vzdělávání členů jednotek požární ochrany a příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky a zkoušek, jejichž složení je podmínkou stanovenou právními předpisy pro výkon určité činnosti, nejde-li o zkoušky, které jsou součástí vzdělávání podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a s výjimkou činností na základě zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů; přitom se zakazuje v jeden čas přítomnost více než 10 osob a, je-li zkouška podle právního předpisu veřejná, dalších více než 3 osob z řad veřejnosti, d) veletrhy, e) provoz heren, kasin a sázkových kanceláří, f) provoz a používání sportovišť ve vnitřních prostorech staveb (např. tělocvičny, hřiště, kluziště, kurty, ringy, herny bowlingu nebo kulečníku, tréninková zařízení) a vnitřních prostor venkovních sportovišť, tanečních studií, posiloven a fitness center, s výjimkou sportovní činnosti ve školách či školských zařízeních a vysokých školách, kde to krizová opatřeníkrizová opatření umožňují, a s výjimkou sportovní přípravy, kterou provádí osoby v rámci výkonu zaměstnání, výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti jako přípravu pro sportovní akce konané v rámci soutěží organizovaných sportovními svazy, a sportovních akcí, které nejsou zakázány, g) provoz a používání umělých koupališť (plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata, brouzdaliště), wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní, pokud se nejedná o poskytování zdravotních služeb poskytovatelem zdravotních služeb, h) návštěvy a prohlídky zoologických zahrad a botanických zahrad, i) návštěvy a prohlídky muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií, j) provozování zařízení nebo poskytování služeb osobám ve věku 6 až 18 let zaměřených na činnosti obdobné zájmovým vzděláváním podle § 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb., jako jsou zejména zájmová, výchovná, rekreační nebo vzdělávací činnost včetně přípravy na vyučování, k) provoz lyžařských vleků a lanových drah pro veřejnost v souvislosti s využíváním lyžařských tratí veřejností; tím není dotčen provoz lanových drah pro účely přepravy zboží a materiálu nebo dopravy osob za jiným účelem, než je využití lyžařských tratí, 4. poskytování ubytovacích služeb, s výjimkou poskytování ubytovacích služeb a) osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, b) osobám, kterým byla nařízena pracovní povinnostpracovní povinnost podle krizového zákona, c) cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, d) osobám, kterým byla nařízena izolace nebo karanténa, e) osobám, jejichž ubytování bylo sjednáno státem, územním samosprávným celkem nebo jimi zřízenými nebo založenými subjekty za účelem uvolnění kapacit poskytovatelů zdravotních služeb nebo poskytovatelů sociálních služeb nebo pro zajištění ubytování osob bez domova, f) osobám za účelem dokončení ubytování zahájeného před účinností tohoto usnesení vlády, 5. pití alkoholických nápojů na veřejně přístupných místech; tím není dotčena možnost pít alkoholické nápoje ve vnitřních prostorech provozoven stravovacích služeb, 6. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek a v ostatní svátek po celý den a v ostatní dny v čase mezi 21:00 hod. až 04:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, a na provozování: a) čerpacích stanic s palivy a mazivy, b) lékáren, c) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, d) prodejen ve zdravotnických zařízeních, e) provozoven stravovacích služeb v rozsahu podle bodu I/2, 7. prodej na tržištích, v tržnicích a v mobilních provozovnách (prodej ve stáncích, v pojízdných prodejnách a prodej z jiných mobilních zařízení), pochůzkový a podomní prodej; zákaz se nevztahuje na pojízdné prodejny zajišťující prodej potravin a drogistického zboží v obcíchobcích, kde není možno toto zboží zakoupit v jiné provozovně; zákaz se dále nevztahuje na prodej ovoce a zeleniny (v čerstvém nebo zpracovaném stavu), bylin, květin, mléka a výrobků z mléka, masa a výrobků z masa, včetně živých ryb, vajec, pekařských a cukrářských výrobků, medu a výrobků z medu; II. omezuje 1. provoz provozovny stravovacích služeb, v jejichž případě není zakázána přítomnost veřejnosti v provozovně podle bodu I/2, tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, b) u jednoho stolu sedí nejvýše 4 zákazníci, s výjimkou členů domácnosti; jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více zákazníků tak, že mezi skupinami nejvýše 4 zákazníků, s výjimkou členů domácnosti, je rozestup alespoň 2 metry, c) provozovatel nepřipustí ve vnitřních prostorech provozovny více zákazníků, než je ve vnitřních prostorech provozovny míst k sezení pro zákazníky; provozovatel je povinen písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro zákazníky, d) zákaz produkce živé hudby a tance, e) nebude poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, 2. provoz provozovny stravovacích služeb tak, že v případě prodeje z provozovny stravovacích služeb mimo její vnitřní prostory (např. výdejové okénko) jsou osoby, které v bezprostředním okolí provozovny konzumují potraviny a pokrmy včetně nápojů zde zakoupených (s výjimkou alkoholických nápojů, jejichž pití je na veřejně přístupných místech zakázáno), povinny dodržovat rozestupy od jiných osob alespoň 2 metry, nejde-li o členy domácnosti, 3. provoz hudebních, tanečních, herních a podobných společenských klubů a diskoték tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti, 4. činnost nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 tak, že a) použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob, b) není poskytována možnost bezdrátového připojení se na Internet pro veřejnost, c) provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali, d) následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám, zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod., e) provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.), f) je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod., g) je zakázán provoz dětských koutků, h) provozovatel zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, i) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, j) prodej z provozovny stravovacích služeb umístěné v rámci nákupního centra je možný pouze přes výdejové okénko nebo jako jídlo s sebou, 5. provoz farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť, jejichž činnost není zakázána podle bodu I/7, tak, že jejich provozovatelé musí dodržovat následující pravidla: a) zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 4 metry, b) v jeden čas se na ploše farmářského tržiště nesmí vyskytovat více než 1 osoba na 15 m2, c) umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, d) zakazuje se provozovat stravovací služby a prodávat pokrmy včetně nápojů určených k bezprostřední konzumaci; tím není dotčena možnost bezplatného poskytování pokrmů v rámci vánočních akcí charitativního charakteru, e) zakazují se stoly a místa k sezení, 6. provoz knihoven tak, že se zakazuje provádět výdej výpůjček a jejich vracení jinak než bezkontaktně, 7. provoz v provozovnách podle bodu I/1, jejichž provoz není zakázán, tak, že provozovatel dodržuje následující pravidla: a) v provozovně nepřipustí přítomnost více zákazníků, než je 1 zákazník na 15 m2 prodejní plochy; v případě provozovny s prodejní plochou menší než 15 m2 se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 15 let doprovázející zákazníka a na doprovod zákazníka, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením; v případě ostatních provozoven se toto omezení nevztahuje na dítě mladší 6 let doprovázející zákazníka, b) aktivně brání tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, nejde-li o osoby ze společné domácnosti, c) zajistí řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy mezi zákazníky (minimální rozestupy 2 metry), přičemž zákazník, který je držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením, má právo přednostního nákupu, d) umístí dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, e) zajistí informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel reproduktory v provozovně, f) zajistí maximální možnou cirkulaci vzduchu s nasáváním venkovního vzduchu (větrání nebo klimatizace) bez recirkulace vzduchu v objektu, g) jsou zakázány propagační aktivity v prodejnách, u nichž je přítomna fyzická osoba zajišťující jejich průběh, h) v případě osoby, která veze kočárek s dítětem, nesmí provozovatel vyžadovat, aby pro nákup používala nákupní vozík, a dítě v kočárku se nezapočítá do celkového dovoleného počtu osob na prodejní plochu, s tím, že prodejní plochou se rozumí část provozovny, která je určena pro prodej a vystavení zboží, tj. celková plocha, kam zákazníci mají přístup, včetně zkušebních místností, plocha zabraná prodejními pulty a výklady, plocha za prodejními pulty, kterou používají prodavači; do prodejní plochy se nezahrnují kanceláře, sklady a přípravny, dílny, schodiště, šatny a jiné společenské prostory. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 595/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 595/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1375 o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 595 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1375 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 27. prosince 2020 od 00:00 hod. do dne 10. ledna 2021 do 23:59 hod. I. zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky v době od 21:00 hod. do 04:59 hod. s výjimkou: 1. cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a k výkonu povinnosti veřejného funkcionáře nebo ústavního činitele, 2. výkonu povolání, 3. výkonu činností sloužících k zajištění a) bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situacekrizové situace, b) ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, c) veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury, d) služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby, 4. neodkladných cest, jejichž uskutečnění je nezbytně nutné i v nočních hodinách z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo jiných zákonem chráněných zájmů, 5. venčení psů do 500 metrů od místa bydliště, 6. účasti na hromadné akci dovolené podle bodu VI. tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, 7. cest zpět do místa svého bydliště; II. zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky v době od 05:00 hod. do 20:59 hod. s výjimkou: 1. cest do zaměstnání a k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a k výkonu povinnosti veřejného funkcionáře nebo ústavního činitele, 2. nezbytných cest za rodinou nebo osobami blízkými, 3. cest za účelem nákupu zboží a služeb nebo poskytnutí služeb, včetně zajištění potřeb osob příbuzných a blízkých, zajištění péče o děti, zajištění péče o zvířata, odkládání odpadu, 4. cest za účelem zajištění zboží a služeb podle bodu 3 pro jinou osobu (např. dobrovolnictví, sousedská výpomoc), 5. cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, a do zařízení veterinární péče, 6. cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, včetně zajištění nezbytného doprovodu příbuzných a osob blízkých, 7. výkonu povolání nebo činností sloužících k zajištění a) bezpečnosti, vnitřního pořádku a řešení krizové situacekrizové situace, b) ochrany zdraví, poskytování zdravotní nebo sociální péče, včetně dobrovolnické činnosti, c) individuální duchovní péče a služby, d) veřejné hromadné dopravy a další infrastruktury, e) služeb pro obyvatele, včetně zásobování a rozvážkové služby, f) veterinární péče, 8. cest za účelem pobytu v přírodě nebo parcích a sportování na venkovních sportovištích, 9. cest do vlastních rekreačních objektů a pobytu v nich, 10. cest za účelem vycestování z České republiky, 11. účasti na svatbě, prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a pohřbu, v počtu ne vyšším než 15 osob, a návštěvy hřbitova, 12. cest za účelem účasti na vzdělávání včetně praxí a na zkouškách, 13. cest za účelem voleb do orgánů zdravotních pojišťoven, 14. účasti na shromáždění konaném v souladu s bodem IV., 15. účasti na hromadné akci dovolené podle bodu VI., 16. cest zpět do místa svého bydliště; III. nařizuje 1. omezit pohyb na veřejně přístupných místech na dobu nezbytně nutnou a pobývat v místě svého bydliště s výjimkou případů uvedených v bodech I. a II., 2. omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru, 3. pobývat na veřejně přístupných místech nejvýše v počtu 2 osob, s výjimkou – členů domácnosti, – zaměstnanců vykonávajících práci pro stejného zaměstnavatele, – osob společně vykonávajících podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost, – osob, které společně konají činnost, ke které jsou povinny podle zákona, a je tuto činnost nezbytné konat ve vyšším počtu osob, – dětí, žáků a studentů při poskytování vzdělávání ve školách či školských zařízeních, a zachovávat při kontaktu s ostatními osobami odstup nejméně 2 metry, pokud to je možné, 4. zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště; IV. omezuje právo pokojně se shromažďovat podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, tak, že každý účastník je povinen mít ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, a a) shromáždění, nejde-li o shromáždění podle písmene b), se může konat pouze mimo vnitřní prostory staveb a může se jej účastnit celkem nejvýše 100 účastníků, a to ve skupinách po nejvýše 20 účastnících a při zachování rozestupů mezi skupinami účastníků alespoň 2 metry, b) shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 10 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu s výjimkou, kdy zpěváci nebo sbor jsou oddělení od ostatních účastníků shromáždění tak, aby bylo zabráněno šíření kapének; V. doporučuje 1. zaměstnavatelům a) podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance a obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě, b) omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele, 2. zachovávat při kontaktu s ostatními osobami ve veřejných prostorách odstup nejméně 2 metry (např. při nákupu), 3. využívat z hygienických důvodů přednostně bezhotovostní platební styk, 4. osobám zajišťujícím služby podle bodu II/7 omezit přímý kontakt se zákazníky; VI. určuje Ministerstvo zdravotnictví, aby stanovilo závazné hygienicko-epidemiologické podmínky pro hromadné akce jinak zakázané v důsledku tohoto krizového opatřeníkrizového opatření, při jejichž dodržení je dovoleno je z důvodů zřetele hodných konat, a to jedná-li se o akce v důležitém státním zájmu nebo významná sportovní utkání nebo soutěže. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních správních úřadů Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy, primátoři, starostové Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 594/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 594/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1374 o změně krizových opatření Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 594 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1374 o změně krizových opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 957 ze dne 30. září 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. b) až e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností od 24. prosince 2020 od 00:00 hod. I. mění dobu účinnosti: 1. usnesení vlády ze dne 20. listopadu 2020 č. 1202, vyhlášeného pod č. 478/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 10. prosince 2020 č. 1295, vyhlášeného pod č. 522/2020 Sb., 2. usnesení vlády ze dne 14. prosince 2020 č. 1332, vyhlášeného pod č. 533/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 17. prosince 2020 č. 1341, vyhlášeného pod č. 564/2020 Sb., 3. usnesení vlády ze dne 14. prosince 2020 č. 1334, vyhlášeného pod č. 535/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 17. prosince 2020 č. 1341, vyhlášeného pod č. 564/2020 Sb., 4. bodů I. a II. usnesení vlády ze dne 14. prosince 2020 č. 1335, vyhlášeného pod č. 536/2020 Sb., tak, že se jejich účinnost prodlužuje do dne 26. prosince 2020 do 23:59 hod.; II. mění dobu účinnosti usnesení vlády ze dne 30. listopadu 2020 č. 1264, vyhlášeného pod č. 500/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 10. prosince 2020 č. 1295, vyhlášeného pod č. 522/2020 Sb., tak, že se jeho účinnost prodlužuje do dne 10. ledna 2021 do 23:59 hod.; III. mění usnesení vlády ze dne 14. prosince 2020 č. 1332, vyhlášené pod č. 533/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 17. prosince 2020 č. 1341, vyhlášeného pod č. 564/2020 Sb., tak, že bod I/5 nově zní: „5. maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb v provozovnách ve státní svátek a v ostatní svátek po celý den, dne 24. prosince 2020 však pouze v čase mezi 12:00 hod. až 23:59 hod., a v ostatní dny v čase mezi 23:00 hod. až 04:59 hod. s tím, že tento zákaz se nevztahuje na činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, a na provozování a) čerpacích stanic s palivy a mazivy, b) lékáren, c) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, d) prodejen ve zdravotnických zařízeních, e) provozoven stravovacích služeb v rozsahu podle bodu I/1, f) půjčoven a servisů sportovního vybavení, lyžařských škol, infocenter, parkovišť a parkovacích domů v lyžařských areálech, g) lyžařských vleků;“; IV. mění usnesení vlády ze dne 14. prosince 2020 č. 1334, vyhlášené pod č. 535/2020 Sb., ve znění usnesení vlády ze dne 17. prosince 2020 č. 1341, vyhlášeného pod č. 564/2020 Sb., tak, že: 1. za bod I/6 se vkládá nový bod I/7, který zní: „7. cesty na shromáždění pořádané církví nebo náboženskou společností a účasti na něm v čase od 24. prosince 2020 od 23:00 hod. do 25. prosince 2020 do 01:59 hod.,“. Dosavadní bod I/7 se označuje jako bod I/8. 2. v bodu IV. písmeno b) zní: „b) shromáždění pořádaného církví nebo náboženskou společností v kostele nebo v jiné místnosti určené pro náboženské obřady se nesmí účastnit více účastníků, než odpovídá obsazenosti nejvýše 20 % míst k sezení, přičemž účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu s výjimkou, kdy zpěváci nebo sbor jsou oddělení od ostatních účastníků shromáždění tak, aby bylo zabráněno šíření kapének;“. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 593/2020 Sb.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 593/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky č. 1373 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 242/2020 593 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. prosince 2020 č. 1373 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 Vláda I. podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, prodlužuje do 22. ledna 2021 nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne 30. září 2020 č. 957, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 391/2020 Sb., prodloužený usnesením vlády ze dne 30. října 2020 č. 1108, vyhlášeným pod č. 439/2020 Sb., do 20. listopadu 2020, dále prodloužený usnesením vlády ze dne 20. listopadu 2020 č. 1195, vyhlášeným pod č. 471/2020 Sb., do 12. prosince 2020, a dále prodloužený usnesením vlády ze dne 10. prosince 2020 č. 1294, vyhlášeným pod č. 521/2020 Sb., do 23. prosince 2020, a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 22. prosince 2020 č. 1443; II. stanoví, že veškerá opatření přijatá z důvodu nouzového stavu, která jsou platná ke dni přijetí tohoto usnesení vlády, zůstávají nadále v platnosti v rozsahu, v jakém byla přijata; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 576/2020 Sb.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 576/2020 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 235/2020 576 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 17. prosince 2020 o aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2021 aktualizaci Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). Český statistický úřad vydal Mezinárodní statistickou klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) sdělením č. 495/2003 Sb., ze dne 18. prosince 2003, o vydání Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10). Tato klasifikace byla aktualizována sdělením č. 430/2008 Sb., ze dne 3. prosince 2008, sdělením č. 340/2011 Sb., ze dne 13. listopadu 2011, sdělením č. 426/2012 Sb., ze dne 28. listopadu 2012, sdělením č. 464/2017 Sb., ze dne 15. prosince 2017, a sdělením č. 290/2019 Sb., ze dne 4. listopadu 2019. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) je určena zejména pro statistiku příčin smrti, pro sledování zdravotního stavu obyvatel (např. zdravotnické registry, pracovní neschopnost) a pro účely zdravotního a sociálního pojištění. Náležitosti a podrobnosti použití MKN-10 určují metodické pokyny pro jednotlivé agendy a práce, kde je tato klasifikace požadována. Platné znění aktualizované MKN-10 je k dispozici v elektronické podobě na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky https://www.uzis.cz/mkn. Předseda: Ing. Rojíček, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 575/2020 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 575/2020 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 pro účely zákoníku práce Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 235/2020 575 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2020 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 pro účely zákoníku práce Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 271g odst. 3 a § 271i odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 285/2020 Sb., sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 činí 34 611 Kč. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 574/2020 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 574/2020 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020 pro účely zákona o zaměstnanosti Vyhlášeno 23. 12. 2020, částka 235/2020 574 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2020 o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020 pro účely zákona o zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 a § 122 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2020 činí 34 611 Kč. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Vyhláška č. 573/2020 Sb.
Vyhláška č. 573/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 235/2020 * Čl. I - V příloze k vyhlášce č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby, část 5. zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 573 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost stanoví podle § 28 odst. 2 písm. e) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb.: Čl. I V příloze k vyhlášce č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby, část 5. zní: „5. Zdravotnictví Odvětvová kritéria| | Dopadová kritéria ---|---|--- Druh služby| Druh subjektu| Speciální kritéria druhu subjektu 5.1. Poskytování zdravotních služeb| Poskytovatel zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách| a) Celkový počet akutních lůžek v posledních třech kalendářních letech nejméně 400, b) statut centra vysoce specializované traumatologické, onkologické, cerebrovaskulární, kardiovaskulární, komplexní kardiovaskulární nebo perinatologické péče podle zákona o zdravotních službách, c) zajišťování urgentního příjmu podle zákona o zdravotnické záchranné službě v zařízení s celkovým počtem lůžek intenzivní péče v posledních třech kalendářních letech nejméně 40 nebo d) poskytovatel akutní lůžkové péče s průměrným počtem unikátních ošetřených pacientů v posledních třech kalendářních letech nejméně 100000 zajeden kalendářní rok.| Dopad kybernetického bezpečnostního incidentu v informačním systému nebo síti elektronických komunikací, na jejichž fungování je závislé poskytování služby, může způsobit I. závažné omezení druhu služby postihující více než 50000 osob, II. závažné omezení či narušení jiné základní služby nebo omezení či narušení provozu prvku kritické infrastruktury, III. nedostupnost druhu služby pro více než 1 600 osob, která není nahraditelná jiným způsobem bez vynaložení nepřiměřených nákladů, IV. oběti na životech s mezní hodnotou více než 100 mrtvých nebo 1000 zraněných osob vyžadujících lékařské ošetření, V. narušení veřejné bezpečnosti na významné části správního obvodu obce s rozšířenou působností, které by mohlo vyžadovat provedení záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému, nebo VI. kompromitaci citlivých osobních údajů o více než 200000 osobách. “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ředitel: Ing. Řehka v. r.
Vyhláška č. 572/2020 Sb.
Vyhláška č. 572/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 235/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 572 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 161c odst. 2 písm. b) a § 170 písm. f) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 101/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 310/2018 Sb., o krajských normativech, se mění takto: 1. V § 1 písm. e) bod 4 zní: „4. je poskytována večeře a alespoň 1 doplňkové jídlo,“. 2. V § 4 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ke krajským normativům stanoveným pro jednotky výkonu podle § 1 písm. k) bodů 1 a 2 lze stanovit opravné koeficienty zohledňující počty rodinných skupin v dětském domově nebo v dětském domově se školou.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 3. V § 7 odst. 1 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 571/2020 Sb.
Vyhláška č. 571/2020 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví poplatky za poskytování a přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 235/2020 * § 1 - (1) Výše poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je stanovena v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 571/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 571/2020 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 571/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2021 571 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2020, kterou se stanoví poplatky za poskytování a přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 526/2020 Sb.: § 1 (1) Výše poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentůtechnických dokumentů je stanovena v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Výše poplatku za přístup do databáze na 6 a 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců je stanovena v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentůmtechnickým dokumentům za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců je stanovena v příloze č. 3 k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 571/2020 Sb. Výše poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů Cenová skupina| Poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů, cena podle počtu stran každého dokumentu| Výše poplatku ---|---|--- 401| 1 strana| 18 Kč 403| 2 strany| 36 Kč 404| 3 strany| 54 Kč 405| 4 strany| 72 Kč 406| 5 stran| 90 Kč 407| 6 stran| 108 Kč 408| 7-8 stran| 126 Kč 409| 9-10 stran| 162 Kč 410| 11-12 stran| 198 Kč 411| 13-20 stran| 211 Kč 412| 21-28 stran| 315 Kč 413| 29-36 stran| 325 Kč 414| 37-48 stran| 405 Kč 415| 49-60 stran| 525 Kč 416| 61-68 stran| 532 Kč 417| 69-88 stran| 588 Kč 418| 89-112 stran| 728 Kč 419| 113-148 stran| 896 Kč 420| 149-188 stran| 899 Kč 421| 189-228 stran| 1 019 Kč 422| 229-272 stran| 1 139 Kč 423| 273-328 stran| 1 271 Kč 424| 329-388 stran| 1 439 Kč 425| 389-452 stran| 1 619 Kč 426| 453-528 stran| 1 811Kč 427| 529-620 stran| 2 039 Kč 428| 621-748 stran| 2 315 Kč 429| 749 a více stran| 2 699 Kč Příloha č. 2 k vyhlášce č. 571/2020 Sb. Výše poplatku za přístup do databáze | Poskytnutí přístupových práv do databáze českých technických norem a jiných technických dokumentů| Výše poplatku ---|---|--- a.| přístup pro 1 uživatele platný v délce 6 měsíců bez možnosti tisku| 1 000 Kč b.| přístup pro 1 uživatele platný v délce 6 měsíců s možností tisku| | b.1 do 50 stran| 1 500 Kč b.2 do 200 stran| 2 500 Kč b.3 do 1000 stran| 3 500 Kč doplňková možnost tisku dalších stran:| | b.4 50 stran| 500 Kč b.5 200 stran| 1 500 Kč b.6 1000 stran| 2 500 Kč c.| přístup pro 1 uživatele platný v délce 12 měsíců bez možnosti tisku| 2 000 Kč d.| přístup pro 1 uživatele platný v délce 12 měsíců s možností tisku| | d.1 do 150 stran| 3 000 Kč d.2 do 600 stran| 5 000 Kč d.3 do 3000 stran| 7 000 Kč doplňková možnost tisku dalších stran:| | d.4 50 stran| 500 Kč d.5 200 stran| 1 500 Kč d.6 1000 stran| 2 500 Kč e.| přístup pro 1 uživatele, který je knihovnou podle knihovního zákona, platný v délce 12 měsíců bez možnosti tisku| 10 000 Kč Příloha č. 3 k vyhlášce č. 571/2020 Sb. Výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům | Předpokládaný počet koncových uživatelů ---|--- Počet stran zpřístupňovaných norem| od 1 do 500| od 501 do 1000| od 1001 do 2500| od 2501 do 5000| od 5001 do 10000| 10001 a více od 1 do 250| 150 000 Kč| 270 000 Kč| 570 000 Kč| 900 000 Kč| 1 200 000 Kč| 1 350 000 Kč od 251 do 1000| 510 000 Kč| 918 000 Kč| 1 938 000 Kč| 3 060 000 Kč| 4 080 000 Kč| 4 590 000 Kč od 1001 do 2500| 1 080 000 Kč| 1 944 000 Kč| 4 104 000 Kč| 6 480 000 Kč| 8 640 000 Kč| 9 720 000 Kč od 2501 do 5000| 1 710 000 Kč| 3 078 000 Kč| 6 498 000 Kč| 10 260 000 Kč| 13 680 000 Kč| 15 390 000 Kč od 5001 do 10000| 2 280 000 Kč| 4 104 000 Kč| 8 664 000 Kč| 13 680 000 Kč| 18 240 000 Kč| 20 520 000 Kč od 10001 do 25000| 2 550 000 Kč| 4 590 000 Kč| 9 690 000 Kč| 15 300 000 Kč| 20 400 000 Kč| 22 950 000 Kč
Vyhláška č. 570/2020 Sb.
Vyhláška č. 570/2020 Sb. Vyhláška o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu vůči Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 235/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Povinná osoba * § 3 - Předkládání informace o výši majetku zákazníků * § 4 - Opravy a změny v předložených informacích * § 5 - Způsob a forma předávání informací * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 570 VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2020 o informačních povinnostech některých osob podnikajících na kapitálovém trhu vůči Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry Ministerstvo financí stanoví podle § 199 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., k provedení § 129b odst. 3 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje podrobnosti, formu, způsob a strukturu plnění informační povinnosti povinnou osobou vůči Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry (dále jen „Garanční fond“). § 2 Povinná osoba Pro účely této vyhlášky se povinnou osobou rozumí a) obchodník s cennými papíry, b) bankabanka, která má v licenci jí udělené Českou národní bankoubankou povoleno poskytování hlavní investiční služby, c) investiční společnost nebo zahraniční osoba, pokud splňují podmínky podle § 132a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, d) zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, které Česká národní bankabanka udělila povolení k poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím pobočky. § 3 Předkládání informace o výši majetku zákazníků (1) Povinná osoba nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku předá Garančnímu fondu informaci vyjádřenou v korunách českých o souhrnné výši majetku zákazníkůmajetku zákazníků ke konci posledního pracovního dne příslušného roku, za který by Garanční fond v případě jeho nevydání povinnou osobou poskytl náhradu vypočtenou podle § 130 odst. 9 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Tato souhrnná výše majetku se určí jako součin součtu hodnot majetku všech zákazníkůzákazníků podle § 128 odst. 12 zákona o podnikání na kapitálovém trhu stanovených podle s § 130 odst. 7 a 8 zákona o podnikání na kapitálovém trhu a koeficientu 0,9. Hodnota majetku jednoho zákazníkazákazníka se započte nejvýše do částky 20 000 EUR. (2) Při stanovení výše majetku zákazníkůmajetku zákazníků podle odstavce 1 povinná osoba započte rovněž majetek zákazníkůmajetek zákazníků, kteří nemají nárok na náhradu z Garančního fondu podle § 130 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, s výjimkou majetku zákazníkůmajetku zákazníků podle § 130 odst. 4 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu. (3) Povinná osoba přepočítává údaj vyjádřený v cizí měnové jednotce na údaj vyjádřený v korunách českých kurzem vyhlášeným Českou národní bankoubankou pro poslední den příslušného roku. § 4 Opravy a změny v předložených informacích Zjistí-li povinná osoba po předání informace podle § 3 odst. 1 chybu nebo došlo-li ke změně v některém z údajů, na jejichž základě je stanovena výše majetku zákazníkůmajetku zákazníků podle § 3 odst. 1, předá povinná osoba souhrnně opravenou informaci Garančnímu fondu do konce příslušného kalendářního pololetí. § 5 Způsob a forma předávání informací Povinná osoba předává informaci podle § 3 odst. 1 Garančnímu fondu prostřednictvím datové schránky. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Zákon č. 569/2020 Sb.
Zákon č. 569/2020 Sb. Zákon o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 23. 12. 2020, částka 234/2020 * ČÁST PRVNÍ - DISTRIBUCE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH OČKOVACÍ LÁTKU PROTI ONEMOCNĚNÍ COVID-19 A NÁHRADA ÚJMY ZPŮSOBENÉ OČKOVANÝM OSOBÁM TĚMITO LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 3 — § 3) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4) Aktuální znění od 23. 12. 2020 569 ZÁKON ze dne 16. prosince 2020 o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DISTRIBUCE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH OČKOVACÍ LÁTKU PROTI ONEMOCNĚNÍ COVID-19 A NÁHRADA ÚJMY ZPŮSOBENÉ OČKOVANÝM OSOBÁM TĚMITO LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY § 1 Distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19 (1) Ministerstvo zdravotnictví je za účelem zajištění očkování pacientů na území České republiky proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“) oprávněno zajistit distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 pořízených z prostředků státního rozpočtu na základě rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech. (2) Ministerstvo zdravotnictví může zajistit distribuci léčivého přípravku podle odstavce 1 prostřednictvím distributora podle zákona o léčivech1) vybraného společně zdravotními pojišťovnami provádějícími veřejné zdravotní pojištění. (3) Požadavky v oblasti povolování distribuce léčivých přípravků stanovené zákonem o léčivech1) se na činnost Ministerstva zdravotnictví podle odstavců 1 a 2 nevztahují v případě, že provádí pouze obstarávání léčivého přípravku podle odstavce 1 a jeho obchodní převod. § 2 Náhrada újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19 Stát nahradí osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, újmu způsobenou očkováním léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, došlo-li následkem tohoto očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Pro posouzení této újmy a rozsah náhrady se použije zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, obdobně. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění § 3 Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 538/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 7 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 35 zní: „d) smlouvy osobám, které mají oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech, 1. léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 2. distribuci všech léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, které byly Ministerstvem zdravotnictví předány k distribuci podle zákona upravujícího distribuci očkovací látky pro očkování proti onemocnění COVID-1935), jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g), 35) Zákon č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) smlouvy Ministerstvu zdravotnictví léčivé přípravky obsahující očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g); tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře do 30 dnů ode dne, kdy o to Ministerstvo zdravotnictví požádalo.“. 3. V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, je-li očkování prováděno léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pořízeným na základě rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech; zdravotní pojišťovna zajistí provedení tohoto očkování ve lhůtách stanovených pro jednotlivé skupiny pojištěnců; skupiny pojištěnců a lhůty pro očkování jednotlivých skupin pojištěnců stanoví vláda nařízením.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 4 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 568/2020 Sb.
Vyhláška č. 568/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 233/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 97/2014 Sb. a vyhlášky č. 1/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 568 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb. a zákona č. 205/2020 Sb., k provedení § 6a odst. 6 a § 82a odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 97/2014 Sb. a vyhlášky č. 1/2016 Sb., se mění takto: 1. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní: „§ 7a Pravidla pro sledování mnohobuněčných organismů Vody ke koupání, u kterých lze během koupací sezóny předpokládat vysoké riziko výskytu mnohobuněčných organismů podle § 10a odst. 1, musí být sledovány podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce.“. 2. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) u vod ke koupání, u nichž je prováděno sledování podle § 7a, je prováděna kontrola nejméně jedenkrát před koupací sezónou a následně ještě jedenkrát s odstupem 3 až 5 týdnů, jsou-li hodnoceny stupněm 2 nebo 3 podle části A přílohy č. 5a k této vyhlášce.“. 3. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Posuzování výskytu mnohobuněčných organismů (1) Každoročně před sestavením monitorovacího kalendáře orgán ochrany veřejného zdraví posoudí podle části A přílohy č. 5a k této vyhlášce vody ke koupání, zda u nich existuje vysoké riziko výskytu mnohobuněčných organismů, původců cerkáriové dermatitidy stupně 2 nebo 3. (2) Pokud se u koupajících se osob během probíhající koupací sezóny vyskytla cerkáriová dermatitida, provede se sledování podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce. V případě, že byli nalezeni původci cerkáriové dermatitidy stupně 1, 2 nebo 3 podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce, se další odběr provede s odstupem 3 až 5 týdnů.“. 4. Za přílohu č. 5 se vkládá nová příloha č. 5a, která zní: „Příloha č. 5a k vyhlášce č. 238/2011 Sb. Pravidla pro hodnocení výskytu mnohobuněčných organismů ČÁST A. Pravidla pro posouzení rizika výskytu původců cerkáriové dermatitidy Stupeň| Riziko výskytu původců cerkáriové dermatitidy| Popis ---|---|--- 3| vysoké (prokázané)| Do stupně 3 je zařazena stojatá nebo pomalu tekoucí voda, u níž je splněna alespoň jedna z následujících podmínek \\- ve vodě nebo v plžích byli v loňské koupací sezóně nalezeni možní původci cerkáriové dermatitidy, \\- u koupajících se osob se během probíhající nebo loňské koupací sezóny vyskytla cerkáriová dermatitida, jejíž původ lze jednoznačně spojit s posuzovanou vodou ke koupání. 2| vysoké (potenciální)| Do stupňů 1 nebo 2 je zařazena stojatá nebo pomalu tekoucí voda, u níž je splněna alespoň jedna ze 3 následujících podmínek: \\- předchozí zkušenost s cerkáriovou dermatitidou • ve vodě nebo v mezihostitelských plžích byli nalezeni původci cerkáriové dermatitidy, avšak nejednalo se o nález z loňské koupací sezóny, nebo • u koupajících se osob byla prokázána cerkáriová dermatitida, jejíž původ lze jednoznačně spojit s posuzovanou vodou ke koupání, avšak nejednalo se o nález z probíhající nebo loňské koupací sezóny, \\- v bezprostřední blízkosti vody byla prokázána přítomnost konečných hostitelů – vodních ptáků, zejména hnízdících, vyvádějících mláďata nebo zastavujících se k odpočinku během sezónního tahu, \\- ve vodě se nachází velké množství mezihostitelských plžů, u kterých bylo prokázáno uvolňování původců cerkáriové dermatitidy, nebo má lokalita vhodné podmínky pro jejich výskyt; za vhodné podmínky lze považovat alespoň některé z těchto faktorů • voda s vysokou průhledností trvale nebo alespoň po velkou část sezóny, • mělká nádrž nebo nádrž s mělkými příbřežními oblastmi, • hojný výskyt vyšších vodních rostlin či makroskopických vláknitých řas či nárostů mikroskopických řas a sinic, • hojný výskyt míst tvořených množstvím nezapojených kamenů, nebo spadaných tlejících větví ponořených v příbřežních mělčinách, • první dvě sezóny následující po vypuštění nádrže. O zařazení do stupně 2 rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na základě odborného zvážení uvedených kritérií. Měly by být splněny alespoň 2 ze 3 uvedených podmínek. Mohou se však vyskytnout případy, kdy k zařazení do stupně 2 postačí jen jedna z uvedených podmínek, pokud je překročení v té jedné podmínce tak rozsáhlé, masivní nebo pro danou oblast neobvyklé, že je z hygienického hlediska rizikové. 1| střední 0| nízké| Do stupně 0 je zařazena voda ke koupání, u níž nebyl v minulosti zaznamenán výskyt původců cerkáriové dermatitidy, ani výskyt cerkáriové dermatitidy u koupajících se osob, a zároveň se jedná o lokalitu, u níž nejsou vhodné podmínky pro rozvoj mezihostitelských plžů, zejména hluboké nádrže bez litorálních oblastí a vysokým oživením fytoplanktonem, nízkou průhledností po větší část sezóny, vybetonované nebo jemně písčité břehy. Mezihostitelskými plži se pro účely této vyhlášky rozumí plži, kteří mohou být zdrojem cerkárií vylučovaných do vodního prostředí, a to plži čeledí Lymnaeidae (zejména rody Radix a Lymnaea), Planorbidae (zejména rod Gyraulus) nebo Physidae. ČÁST B. Pravidla pro monitorování výskytu původců cerkáriové dermatitidy Sběr plžů musí být proveden v bezprostředním okolí monitorovacího bodu a v místech jejich předpokládaného zvýšeného výskytu, zejména na nezapojených kamenech, spadaných tlejících větvích ponořených v příbřežních mělčinách, na ponořených vodních rostlinách. Při laboratorním vyšetření se plži osvítí viditelným světlem, aby se z pozitivních jedinců začaly uvolňovat cerkárie, které se po pozorování ve světelném mikroskopu přiřadí k ocelátním furkocerkáriím, které mohou způsobit cerkáriovou dermatitidu, nebo jiným, morfologicky odlišitelným pro člověka nepatogenním typům cerkárií. Nález původců cerkáriové dermatitidy je potvrzen, pokud jsou nalezeni mikroskopicky ocelátní furkocerkárie nebo molekulárněbiologickými metodami zjištěni zástupci rodů Trichobilharzia, Bilharziella a Anserobilharzia. Výsledkem musí být informace o celkovém počtu a druhu/rodu nalezených plžů a samostatně o počtu a druhu/rodu plžů, kteří uvolňují ocelátní furkocerkárie. ČÁST C. Pravidla pro hodnocení závažnosti nálezu původců cerkáriové dermatitidy Stupeň| Závažnost nálezu| Popis ---|---|--- 3| velmi vysoká| • nález velkého počtu mezihostitelských plžů, u kterých bylo prokázáno uvolňování původců cerkáriové dermatitidy, v místech, kde se koupe velký počet osob, nebo v blízkosti těchto míst (podle místní situace do vzdálenosti cca 100 m) 2| vysoká| • nález malého počtu mezihostitelských plžů, u kterých bylo prokázáno uvolňování původců cerkáriové dermatitidy, v místech, kde se koupe velký počet osob, nebo v blízkosti těchto míst (podle místní situace do vzdálenosti cca 100 m) • nález velkého počtu plžů uvolňujících původce cerkáriové dermatitidy, v místech vzdálených více než cca 100 m, kde se koupe velký počet osob 1| střední| • nález malého počtu mezihostitelských plžů, u kterých bylo prokázáno uvolňování původců cerkáriové dermatitidy, v místech, kde se koupe velký počet osob, nebo v blízkosti těchto míst (podle místní situace v místech vzdálených více než cca 100 m) 0| nízká| • nebyli nalezeni žádní mezihostitelští plži, u kterých bylo prokázáno uvolňování původců cerkáriové dermatitidy Za velký počet plžů uvolňujících původce cerkáriové dermatitidy se pro účely této vyhlášky považuje několik jedinců (3 a více velkých), např. rodů Lymnaea, Radix či Planorbarius nebo několik drobných plžů (5 a více), např. rodu Gyraulus.“. 5. V příloze č. 6 v kategorii „VODA VHODNÁ KE KOUPÁNÍ“ se na konci doplňuje odstavec, který zní: „- Jedná se o lokalitu s nízkým nebo středním rizikem nákazy cerkáriovou dermatitidou podle části A přílohy č. 5a k této vyhlášce, nebo byla voda hodnocena stupněm 0 podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce a zároveň není známo, že by se po koupání v této vodě objevily případy cerkáriové dermatitidy.“. 6. V příloze č. 6 v kategorii „ZHORŠENÁ JAKOST VODY“ se na konci doplňuje odstavec, který zní: „- V posledním odběru podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce byla zjištěna střední závažnost nálezu původců cerkáriové dermatitidy podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce.“. 7. V příloze č. 6 v kategorii „VODA NEVHODNÁ KE KOUPÁNÍ“ se na konci doplňuje odstavec, který zní: „- V posledním odběru podle přílohy části B č. 5a k této vyhlášce byla zjištěna vysoká závažnost nálezu původců cerkáriové dermatitidy podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce.“. 8. V příloze č. 6 v kategorii „VODA NEBEZPEČNÁ KE KOUPÁNÍ - ZÁKAZ KOUPÁNÍ“ se na konci doplňuje odstavec, který zní: „- V posledním odběru podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce byla zjištěna velmi vysoká závažnost nálezu původců cerkáriové dermatitidy podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce.“. 9. V příloze č. 6 v tabulce v kategorii „zákaz koupání“ se za slova „infekčním onemocněním;“ vkládají slova „výskyt původců cerkáriové dermatitidy;“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 567/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 567/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 233/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 567 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb., nařízení vlády č. 292/2018 Sb. a nařízení vlády č. 31/2020 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 pořadovém čísle aktu 1 pořadovém čísle požadavku 3 ve sloupci Znění požadavku se slova „170 kg N/ha/rok“ nahrazují slovy „170 kg N/ha/hospodářský rok, který se uzavře v kalendářním roce podání jednotné žádosti,“. 2. V příloze č. 1 pořadovém čísle aktu 1 pořadovém čísle požadavku 5 ve sloupci Znění požadavku se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 3. V příloze č. 1 pořadovém čísle aktu 4 pořadovém čísle požadavku 9 sloupec Znění požadavku zní: „Jsou krmiva skladována odděleně od chemických látek, odpadů nebo zakázaných látek tak, aby se předcházelo kontaminaci krmiv, a eliminuje zacházení s medikovaným krmivem riziko jeho zkrmení necílovými zvířaty nebo křížové kontaminace jiných krmiv?“. 4. V příloze č. 1 pořadovém čísle aktu 10 pořadovém čísle požadavku 2 ve sloupci Znění požadavku se slova „k ochraně plodiny proti škodlivému organismu v souladu s údaji o“ nahrazují slovy „v souladu s účelem jeho povoleného“. 5. V příloze č. 1 pořadovém čísle aktu 10 pořadovém čísle požadavku 5 ve sloupci Vymezení požadavku v právním předpise ČR se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 7“ a slova „§ 3 až 5“ se nahrazují slovy „§ 3 až 5a“. 6. V příloze č. 3 pořadovém čísle aktu 4 pořadové číslo požadavku 9 zní: „ 4| 9| Rozsah| Malý| Kontaminací jsou ohrožena nevhodně skladovaná krmiva o hmotnosti do 1 tuny včetně. ---|---|---|---|--- Střední| Kontaminací jsou ohrožena nevhodně skladovaná krmiva o hmotnosti od 1 tuny do 10 tun včetně. Velký| Kontaminací jsou ohrožena nevhodně skladovaná krmiva o hmotnosti nad 10 tun. Závažnost| Malá| Skladovací podmínky provozu nezabraňují kontaminaci krmiva chemickými nebo zakázanými látkami nebo odpady. Střední| Ve skladu krmiv se vyskytuje krmivo kontaminované chemickými nebo zakázanými látkami nebo odpady. Velká| V systému distribuce krmiv zvířatům je přítomno krmivo kontaminované chemickými nebo zakázanými látkami nebo odpady anebo je necílovým zvířatům k dispozici medikované krmivo. Trvalost| Odstranitelná| Odstranitelné porušení. Neodstranitelná| Neodstranitelné porušení. Přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat| Ano. “. 7. V příloze č. 3 pořadovém čísle aktu 10 pořadové číslo požadavku 2 zní: „ 10| 2| Rozsah| Malý| Počet přípravků použitých v rozporu s účelem povoleného použití je 1. ---|---|---|---|--- Střední| Počet přípravků použitých v rozporu s účelem povoleného použití je 2 až 4. Velký| Počet přípravků použitých v rozporu s účelem povoleného použití je 5 a více. Závažnost| Malá| Povolené užití přípravku nebylo dodrženo v rozsahu do 10 % výměry obhospodařované plochy plodiny včetně. Střední| Povolené užití přípravku nebylo dodrženo v rozsahu od 10 do 50 % výměry obhospodařované plochy plodiny včetně nebo nebyl dodržen povolený účel použití přípravku. Velká| Povolené užití přípravku nebylo dodrženo v rozsahu nad 50 % výměry obhospodařované plochy plodiny. Trvalost| Odstranitelná| Odstranitelné porušení. Neodstranitelná| Neodstranitelné porušení. Přímé nebezpečí pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat| Ano. “. Čl. II Přechodné ustanovení Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: v z. JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. místopředsedkyně vlády a ministryně financí Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 566/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 566/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 233/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem, a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 566 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům Čl. I Nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 423/2016 Sb., nařízení vlády č. 48/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 427/2017 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 293/2018 Sb., nařízení vlády č. 350/2019 Sb. a nařízení vlády č. 217/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 2. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) má zřízený přístup do informačního systému Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „Fond“) podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.“. 3. V § 2 odst. 3 se slova „Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (dále jen „Fond“)“ nahrazují slovem „Fondu“ a za slovo „formuláři“ se vkládají slova „obsahujícím geoprostorové informace“. 4. V § 7 odst. 8 písm. e) se slova „žadatel odlišný postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny doloží Fondu“ nahrazují slovy „Fond odlišný postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny obdrží“. 5. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Ochranným pásem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu o šířce 1 až 20 metrů, se rozumí souvrať založená od hranice dílu půdního bloku se standardní ornou půdou nebo ochranný pás podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb.“. 6. V § 14 odst. 3 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „se standardní ornou půdou“. 7. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) Plodinou pro ochranný pás je a) hořčice, b) hrách, c) jetel, d) kmín kořenný, e) komonice, f) kopr, g) koriandr, h) len, i) lnička, j) oves hřebílkatý, k) pískavice řecké seno, l) pohanka, m) proso, n) ředkev, o) řeřicha, p) svazenka, q) šalvěj hispánská, r) štírovník, s) tolice, t) trávy čeledi lipnicovité, s výjimkou obilnin, u) vikev, nebo v) směs dvou nebo více plodin podle písmen a) až u).“. 8. V § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „půdy“ vkládají slova „evidovaná v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda,“. 9. V § 17 odst. 1 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 10. V § 17 odst. 1 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 11. V § 17 odstavec 2 zní: „(2) Plodinou pro směs meziplodin je a) bér vlašský, b) bob obecný, c) bojínek luční, d) cizrna beraní, e) čirok dvoubarevný, f) čirok súdánský, g) čirok zrnový, h) festulolia sp., i) hořčice bílá, j) hořčice hnědá, k) jetel alexandrijský, l) jetel egyptský, m) jetel nachový (inkarnát), n) jetel perský, o) jetel šípovitý, p) jílek mnohokvětý, q) jílek vytrvalý, r) komonice bílá, s) koriandr setý, t) kostřava červená, u) kostřava luční, v) kostřava rákosovitá, w) krambe habešská, x) len setý, y) lesknice kanárská, nebo z) lnička setá.“. 12. V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Plodinou pro směs meziplodin dále je a) lupina bílá, b) lupina úzkolistá, c) lupina žlutá, d) mastňák habešský, e) oves hřebílkatý, f) peluška (hrách setý rolní), g) pískavice řecké seno, h) pohanka obecná, i) proso seté, j) ředkev olejná, k) sléz krmný, l) slunečnice roční, m) srha laločnatá, n) svazenka shloučená, o) svazenka vratičolistá, p) světlice barvířská (saflor), q) šalvěj hispánská, r) tolice dětelová, s) úročník bolhoj, t) vičenec ligrus, u) vikev bengálská, v) vikev čočková, w) vikev huňatá, x) vikev narbonská, y) vikev panonská, z) vikev setá, nebo aa) žito trsnaté (lesní).“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 13. V § 17 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s označením varianty podle odstavce 5 písm. a) nebo b)“. 14. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „odstavci 2,“ vkládají slova „která je evidována v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda,“. 15. V § 28 odst. 4 se za slovo „zemědělství“ vkládají slova „nebo jejich částí“. 16. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice s uvedením maximální délky jejich sklizňového cyklu | Rychle rostoucí dřevina| Maximální délka sklizňového cyklu ---|---|--- 1.| Topol Maximovičův a jeho kříženci (Populus maximowiczii Henry)| 8 let 2.| Topol chlupatoplodý a jeho kříženci (P. trichocarpa Torr. et A.Gray)| 8 let 3.| Topol vznešený a jeho kříženci (P. x generosa Henry)| 8 let 4.| Topol kanadský (P. x canadensis Moench)| 5 let 5.| Topol Simonův a jeho kříženci (P. simonii Carrière; P. x xianhoei)| 8 let 6.| Topol balzámový a jeho kříženci (P. balsamifera L.)| 8 let 7.| Topol černý (P. nigra L.)| 10 let 8.| Topol osika (P. tremula L.)| 10 let 9.| Vrba bílá a její kříženci (Salix alba L., S. x rubens Schrank)| 10 let 10.| Vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L.)| 10 let 11.| Vrba jíva a její kříženci (S. caprea L. hybr., S. x smithiana Willd) aj.| 10 let 12.| Vrba lýkovcová (S. daphnoides L.)| 10 let 13.| Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)| 10 let 14.| Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Geartn.)| 10 let 15.| Olše šedá (Alnus incana (L.) Moench)| 10 let 16.| Líska obecná (Corylus avellana L.)| 10 let “. 17. Příloha č. 4 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 50/2015 Sb. Seznam druhů rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice vhodných pro plochy využívané v ekologickém zájmu | Rychle rostoucí dřevina| Maximální doba obmýtí ---|---|--- 1.| Topol černý (P. nigra L.)| 10 let 2.| Topol osika (P. tremula L.)| 10 let 3.| Topol Maximovičův (P. maximowiczii Henry) - pouze kříženci s topolem černým (P. nigra L.)| 8 let 4.| Topol kanadský (P. x canadensis Moench)| 5 let 5.| Topol Simonův (P. simonii Carriěre) - pouze kříženci s topolem černým (P. nigra L.)| 8 let 6.| Topol vznešený (P. x generosa Henry) - pouze kříženci s topolem černým (P. nigra L.)| 8 let 7.| Vrba bílá a její kříženci (Salix alba L., S. x rubens Schrank)| 10 let 8.| Vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L.)| 10 let 9.| Vrba jíva a její kříženci (S. caprea L. hybr., S. x smithiana Willd) aj.| 10 let 10.| Vrba lýkovcová (S. daphnoides L.)| 10 let 11.| Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)| 10 let 12.| Olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Geartn.)| 10 let 13.| Olše šedá (Alnus incana (L.) Moench)| 10 let 14.| Líska obecná (Corylus avellana L.)| 10 let “. 18. V příloze č. 10 se za řádek č. 7 vkládá nový řádek č. 8, který zní: „8. Česká červinka (CL) - býk plemene česká červinka masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M“. Dosavadní řádky č. 8 až 30 se označují jako řádky č. 9 až 31. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky Čl. III Nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 120/2005 Sb., nařízení vlády č. 269/2006 Sb. a nařízení vlády č. 50/2009 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písmeno c) zní: „c) složení výrobku, způsobu a velikosti balení.“. 2. V příloze č. 1 skupině A bodě 3 se slova „balení po 250 g (spotřebitelské balení)“ nahrazují slovy „ve spotřebitelském balení do 250 g včetně“. 3. V příloze č. 1 skupině A bodě 4 se za slovo „Máslo“ vkládají slova „v blocích“ a slova „25 kg (výrobní balení - bloky)“ se nahrazují slovy „10 až 25 kg včetně“. 4. V příloze č. 1 se na konci skupiny A doplňují body 8 až 10, které znějí: „8. Smetana s obsahem tuku alespoň 30 %. 9. Směs sušeného mléka nebo syrovátky a rostlinného tuku. 10. Konzumní mléko (UHT) s obsahem tuku 1,5 % v balení tetrapak o objemu 1 l.“. 5. V příloze č. 1 skupině B bodě 4 se slova „Moravský bochník“ zrušují a text „45 %“ se nahrazuje slovy „minimálně 40 %“. 6. V příloze č. 1 skupině B bod 5 zní: „5. Sýr gouda s obsahem tuku v sušině minimálně 40 % hmotnostních.“. 7. V příloze č. 1 se na konci skupiny B doplňuje bod č. 7, který zní: „7. Sýr mozzarella.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení zahájená podle nařízení vlády č. 225/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 225/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem, a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa Čl. V Nařízení vlády č. 249/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem, a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa, se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 písm. e) a v § 9 odst. 1 písm. e) se za slovo „zvířata“ vkládají slova „, a to včetně týdenních cen za zvířata dodaná z chovů v režimu ekologického zemědělství,“. 2. V § 8 odst. 1 písmeno f) zní: „f) týdenních prodejních cenách hovězí přední čtvrtě, hovězí zadní čtvrtě a hovězího mletého masa; informace se podává Fondu za každý kalendářní týden vždy do následujícího pondělí.“. 3. V § 9 odst. 1 písmeno f) zní: „f) týdenních prodejních cenách vepřové pečeně, vepřového boku, vepřové plece, vepřové kýty a vepřového mletého masa; informace se podává Fondu za každý kalendářní týden vždy do následujícího pondělí.“. 4. V § 10 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) prodaném množství a prodejní ceně celých kuřat jakostní třídy A, a to včetně prodaného množství a prodejní ceny celých kuřat z chovů v režimu ekologického zemědělství, a b) prodaném množství a prodejní ceně kuřecích prsních řízků a kuřecích stehen.“. 5. V § 10 odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a podle technologie chovu“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech, která byla zahájena podle nařízení vlády č. 249/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 249/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů Čl. VII Nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb., nařízení vlády č. 64/2020 Sb. a nařízení vlády č. 217/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4 písm. a) a v § 12 odst. 3 se slova „data podání poslední žádosti o poskytnutí dotace v průběhu trvání“ nahrazují slovy „konce pátého roku trvání příslušného“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. IX Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1 a 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Předseda vlády: v z. JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. místopředsedkyně vlády a ministryně financí Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 565/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Nařízení vlády o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 232/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Způsobilá odvětví * § 4 - Pravidla pro určování výše kompenzace * § 5 - (1) V případě, že souhrnná výše požadovaných kompenzací překročí výši prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací stanovenou nařízením vlády podle § 11 odst. 1 zákona, jsou kompenzace poměrně kráceny všem žadatelům. * § 6 - Provozní údaje * § 7 - Žádost * § 8 - Postup při zprostředkování vyplácení kompenzace * § 9 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2023 (450/2022 Sb.) 565 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 30. listopadu 2020 o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny Vláda nařizuje podle § 11 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 1/2020 Sb.: § 1 Předmět úpravy Toto nařízení stanoví a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemiemisemi do cen elektřiny (dále jen „způsobilé odvětví“), b) pravidla pro určování výše kompenzací podle § 11 zákona, c) provozní údaje předkládané ministerstvu podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona, d) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace (dále jen „žádost“) a vzor jejího formuláře a e) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) výrobním zařízenímvýrobním zařízením stacionární technická jednotka, v níž se vyrábí výrobky spadající do způsobilého odvětví, b) cenou forwardu na povolenkycenou forwardu na povolenky prostý průměr denních závěrečných nabídkových cen jednoročního forwardu s dodáním povolenek v prosinci roku, za který se kompenzace poskytuje, sledovaných na burze European Energy Exchange v období od 1. ledna do 31. prosince roku, jenž předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, a přepočtených na koruny české podle středního kurzu České národní bankybanky v den kotace, c) emisním faktorem CO2 vážený průměr podílu CO2 v elektrické energii vyrobené z fosilních paliv v tCO2/MWh, d) skutečnou produkcí produkce výrobního zařízenívýrobního zařízení v tunách za rok, za který se kompenzace poskytuje, e) skutečnou spotřebou elektřiny spotřeba elektřiny ve výrobním zařízenívýrobním zařízení v MWh za rok, za který se kompenzace poskytuje, f) referenční úrovní energetické účinnostireferenční úrovní energetické účinnosti výrobkově specifická spotřeba elektřiny v MWh na tunu produkce dosažená energeticky nejúčinnějšími metodami výroby posuzovaného výrobku; u výrobků ve způsobilých odvětvích, v nichž byla zjištěna zaměnitelnost paliva a elektřiny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/3311), se referenční úroveň energetické účinnostireferenční úroveň energetické účinnosti vymezuje v rámci stejného systému pouze s přihlédnutím k podílu elektřiny, g) záložní referenční úrovní energetické účinnostizáložní referenční úrovní energetické účinnosti hodnota odpovídající 80 % ze skutečné spotřeby elektřiny, která se snižuje o 1,09 % ročně počínaje rokem 2022, h) smlouvou o nákupu bezuhlíkové elektřinysmlouvou o nákupu bezuhlíkové elektřiny smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu z bezuhlíkových zdrojů přímo od jejího výrobce, a i) výrobou elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolívýrobou elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolí výroba elektřiny z bezuhlíkových zdrojů ve výrobně elektřiny, která 1. je připojena ve stejném odběrném místě jako výrobní zařízenívýrobní zařízení, 2. se nachází s výrobním zařízenímvýrobním zařízením ve stejné větvi nebo smyčce vedení nízkého nebo vysokého napětí nebo ve stejné distribuční soustavě, která není přímo připojena k přenosové soustavě, nebo 3. je spojena s výrobním zařízenímvýrobním zařízením přímým vedením9). § 3 Způsobilá odvětví Způsobilá odvětví jsou uvedena v příloze č. 1 k tomuto nařízení. § 4 Pravidla pro určování výše kompenzace (1) Kompenzace je tvořena součtem kompenzačních částek pro jednotlivá výrobní zařízenívýrobní zařízení žadatele umístěná na území České republiky za kalendářní rok. (2) Kompenzační částka pro výrobní zařízenívýrobní zařízení, ve kterém se vyrábí výrobky, na které se použijí referenční úrovně energetické účinnostireferenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se vypočítá podle vzorce: Amaxt = Ai x Ct x Pt-1 x E x AOt, kde Amaxt je kompenzační částka pro výrobní zařízenívýrobní zařízení v korunách českých, Ai je intenzita podpory vyjádřená desetinným číslem, Ct je platný emisní faktor COemisní faktor CO2 (tCO2/MWh); hodnota emisního faktoru CO2 pro Českou republiku pro výrobu elektřiny je 0,85 tCO2/MWh elektřiny, Pt-1 je cena forwardu na povolenkycena forwardu na povolenky na kalendářní rok, který předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, v Kč/tCO2, E je použitelná hodnota referenční úrovně energetické účinnosti uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení a AOt je skutečná produkce. (3) Kompenzační částka pro výrobní zařízenívýrobní zařízení, ve kterém se vyrábí výrobky, na které se nepoužijí referenční úrovně energetické účinnostireferenční úrovně energetické účinnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení, se vypočítá podle vzorce: Amaxt = Ai x Ct x Pt-1 x EF x AECt, kde Amaxt je kompenzační částka pro výrobní zařízenívýrobní zařízení v korunách českých, Ai je intenzita podpory vyjádřená desetinným číslem, Ct je platný emisní faktor COemisní faktor CO2 v tCO2/MWh; hodnota emisního faktoru CO2 pro Českou republiku pro výrobu elektřiny je 0,85 tCO2/MWh elektřiny, Pt-1 je cena forwardu na povolenkycena forwardu na povolenky na kalendářní rok, který předchází roku, za který se kompenzace poskytuje, v Kč/tCO2, EF je záložní referenční úroveň energetické účinnostizáložní referenční úroveň energetické účinnosti a AECt je skutečná spotřeba elektřiny. (4) Intenzita podpory činí 75 % způsobilých nákladů v případě, že žadatel o kompenzaci a) zajistil pro své energetické hospodářství provedení energetického auditu3) nebo má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu, a b) provedl opatření doporučená ve zprávě o energetickém auditu, která není starší než 4 roky, nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), pokud reálná návratnost příslušných investic nepřesahuje 3 roky. (5) Nejsou-li podmínky uvedené v odstavci 4 splněny, je intenzita podpory nulová. Provedení opatření uvedených v odstavci 4 písm. b) může žadatel o kompenzaci nahradit pokrytím své spotřeby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů za rok, za který se kompenzace poskytuje, alespoň ve výši 30 %, a to na základě a) výroby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolívýroby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolí, b) smlouvy o nákupu bezuhlíkové elektřinysmlouvy o nákupu bezuhlíkové elektřiny, nebo c) záruk původu elektřiny10). (6) Podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5 se vztahují pouze na tu část energetického hospodářství, ve které se vyrábí výrobky způsobilé pro kompenzaci. (7) Pokud se ve výrobním zařízenívýrobním zařízení vyrábí jak výrobky, pro které je použitelná referenční úroveň energetické účinnosti uvedená v příloze č. 2 k tomuto nařízení, tak výrobky, pro které je použitelná záložní referenční úroveň energetické účinnosti, musí být spotřeba elektřiny pro každý výrobek stanovena podle příslušné tonáže produkce každého výrobku. (8) Pokud se ve výrobním zařízenívýrobním zařízení vyrábí jak výrobky, které spadají do způsobilých odvětví uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, tak výrobky, které do způsobilých odvětví nespadají, kompenzační částka se vypočítá pouze pro výrobky, které spadají do způsobilých odvětví. (9) Pokud žadatel o kompenzaci naplňuje definici podniku v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem2), kompenzace se mu neposkytne. § 5 (1) V případě, že souhrnná výše požadovaných kompenzací překročí výši prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací stanovenou nařízením vlády podle § 11 odst. 1 zákona, jsou kompenzace poměrně kráceny všem žadatelům. (2) Pokud byla nebo má být žadateli poskytnuta jiná veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podpora malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis5) ve vztahu k týmž způsobilým nákladům, kompenzace se snižuje o částku odpovídající této veřejné podpoře nebo podpoře malého rozsahu. § 6 Provozní údaje (1) Provozní údaje předkládané podle § 11 odst. 2 písm. b) zákona osobou podnikající ve způsobilém odvětví jsou a) název každého výrobního zařízenívýrobního zařízení v jejím vlastnictví, b) seznam způsobilých odvětví, v nichž podniká, c) skutečná produkce pro každé výrobní zařízenívýrobní zařízení ve způsobilých odvětvích, d) skutečná spotřeba elektřiny každého výrobního zařízenívýrobního zařízení a e) referenční úroveň energetické účinnosti u výrobků ve způsobilých odvětvích, v nichž byla zjištěna zaměnitelnost paliva a elektřiny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/3311). (2) Provozní údaje musí být ověřené akreditovanou osobou podle § 15 odst. 4 zákona. § 7 Žádost (1) Žádost kromě náležitostí uvedených v § 11 odst. 3 zákona dále obsahuje a) název každého výrobního zařízenívýrobního zařízení vlastněného žadatelem a b) seznam způsobilých odvětví, v nichž žadatel podniká. (2) Žadatel k žádosti dále přiloží a) provozní údaje uvedené v § 6 odst. 1 písm. c) až e) ověřené akreditovanou osobou, b) zprávu o provedeném energetickém auditu6), která není starší než 4 roky ke dni podání žádosti, nebo platný certifikát prokazující, že má certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), c) v případě, že dokládá splnění podmínky podle § 4 odst. 4 písm. b), informaci o implementaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti uvedených v souhrnu energetického auditu6), včetně informace o implementaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti splňující požadavky podle § 4 odst. 4 písm. b), nebo obdobnou informaci vyplývající z akčního plánu, pokud žadatel zavedl systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií4), d) v případě, že dokládá splnění podmínky podle § 4 odst. 5 věty druhé, 1. energetický posudek8) obsahující objem výroby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolívýroby elektřiny z bezuhlíkových zdrojů v místě nebo v jeho okolí, 2. smlouvu o nákupu bezuhlíkové elektřinysmlouvu o nákupu bezuhlíkové elektřiny spolu s vyúčtováním7) o odebrané elektřině na základě této smlouvy, nebo 3. prohlášení o uplatněných zárukách původu elektřiny, e) čestné prohlášení, že žadatel nežádal o poskytnutí jiné veřejně podpory ani podpory malého rozsahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis5) související s náklady způsobilými ke kompenzaci; v případě, že o takovou podporu žádal, výčet a úplné informace ohledně této podpory, a f) čestné prohlášení žadatele, že není podnikem v obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem2); v případě žadatelů, kteří jsou součástí skupiny podniků na úrovni vnitrostátní nebo nadnárodní, je toto prohlášení doplněno o potvrzení nezávislého auditora, že skupina podniků s výjimkou žadatele není podnikem v obtížích. (3) Vzor formuláře žádosti je uveden v příloze č. 3 k tomuto nařízení. § 8 Postup při zprostředkování vyplácení kompenzace (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle operátorovi trhu nejpozději do 1. prosince kopie všech rozhodnutí vydaných podle § 11 odst. 3 zákona v témže kalendářním roce. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poukáže pro účel zprostředkování vyplácení kompenzací operátorovi trhu na jeho účet peněžní prostředky odpovídající celkovému objemu poskytnutých kompenzací tak, aby kompenzace mohly být vyplaceny jednotlivým příjemcům ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 4 zákona. § 9 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Způsobilá odvětví Kód NACE rev. 2| ---|--- 14.11| Výroba kožených oděvů 24.42| Výroba a hutní zpracování hliníku 20.13| Výroba jiných základních anorganických chemických látek 24.43| Výroba a hutní zpracování olova, zinku a cínu 17.11| Výroba buničiny 17.12| Výroba papíru a lepenky 24.10| Výroba surového železa, oceli a feroslitin 19.20| Výroba rafinovaných ropných produktů 24.44| Výroba a hutní zpracování mědi 24.45| Výroba a hutní zpracování ostatních neželezných kovů 20.16.40.15| Tato pododvětví v odvětví výrob plastů (20.16): Polyethylenglykoly a ostatní polyéteralkoholy v primárních formách | Všechny kategorie produktů v odvětví odlévání železa (24.51) | Tato pododvětví v odvětví skleněných vláken (23.14): 23.14.12.10| Rohože ze skleněných vláken 23.14.12.30| Závojové rohože ze skleněných vláken | Tato pododvětví v odvětví průmyslových plynů (20.11): 20.11.11.50| Vodík 20.11.12.90| Anorganické kyslíkaté sloučeniny nekovů Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Referenční úrovně energetické účinnosti výrobků způsobilých pro kompenzaci Není-li v tabulce uvedeno jinak, všechny referenční hodnoty účinnosti se snižují od roku 2022 každoročně o 1,09 % podle následujícího vzorce: referenční hodnota účinnosti použitelná v (rok t) = referenční hodnota v roce 2021 x (1 + roční míra snížení)(rok t - 2021) Kód NACE rev 2| Referenční hodnota výrobku| Referenční hodnota v roce 2021| Jednotka referenční hodnoty| Jednotka výroby| Roční míra snížení [%]| Definice výrobku| Procesy, na které se vztahuje referenční hodnota výrobku| Příslušný kód Prodcom| Popis ---|---|---|---|---|---|---|---|---|--- 17.11| Chemická dřevná buničina| 0,904| MWh/t 90% sdt| tuna chemické dřevné buničiny| 1,09| Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemické buničiny, včetně sušení, praní a prosévání a bělení| 17.11.11.00| Chemická dřevná buničina, druhů pro rozpouštění 17.11| Chemická dřevná buničina| 0,329| MWh/t 90% sdt| tuna chemické dřevné buničiny| 1,09| Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění| 17.11.12.00| Chemická dřevná buničina, natronová nebo sulfátová, jiná než druhů pro rozpouštění 17.11| Chemická dřevná buničina| 0,443| MWh/t 90% sdt| tuna chemické dřevné buničiny| 1,09| Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění| 17.11.13.00| Chemická dřevná buničina, sulfitová, jiná než druhů pro rozpouštění 17.11| Polochemická dřevná buničina| 0,443| MWh/t 90% sdt| tuna polochemické dřevné buničiny| 1,09| Polochemická dřevná buničina| 17.11.14.00| Mechanická dřevná buničina; polochemická dřevná buničina; buničina z celulózových vláknovin, kromě dřeva 17.11| Mechanická buničina| Záložní postup| 1,09| Mechanická buničina| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou chemické buničiny, včetně zpracování dřeva, rafinace, praní, bělení, zpětně získaného tepla. 17.11| Sběrový papír| 0,260| MWh/t 90% sdt| tuna sběrového papíru| 1,09| Sběrový papír| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s produkcí sběrového papíru, včetně zahušťování a disperze a bělení 17.11| Odbarvený sběrový papír| 0,390| MWh/t 90% sdt| tuna odbarveného sběrového papíru| 1,09| Odbarvený sběrový papír 17.12| Novinový papír| 0,801| MWh/t výrobku| tuna novinového papíru| 1,09| Novinový papír| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou papíru, včetně rafinace, ždímání a termického sušení| 17.12.11.00| Novinový papír 17.12| Nenatíraný bezdřevý papír| 0,645| MWh/t výrobku| tuna nenatíraného bezdřevého papíru| 1,09| Nenatíraný bezdřevý papír| 17.12.12.00 17.12.13.00 17.12.14.10 17.12.14.35 17.12.14.39 17.12.14.50 17.12.14.70| Nenatíraný bezdřevý papír 17.12| Natíraný bezdřevý papír| 0,538| MWh/t výrobku| tuna natíraného bezdřevého papíru| 1,09| Natíraný bezdřevý papír| 17.12.73.35 17.12.73.37 17.12.73.60 17.12.73.75 17.12.73.79 17.12.76.00| Natíraný bezdřevý papír 17.12| Hedvábný papír| 0,925| MWh/t výrobku| tuna hedvábného papíru| 1,09| Hedvábný papír| 17.12.20.30 17.12.20.55 17.12.20.57 17.12.20.90| Hedvábný papír 17.12| Testliner a papír na zvlněnou vrstvu| 0,260| MWh/t výrobku| tuna papíru| 1,09| Testliner a papír na zvlněnou vrstvu| 17.12.33.00 17.12.34.00 17.12.35.20 17.12.35.40| Testliner a papír na zvlněnou vrstvu 17.12| Nenatíraný karton| 0,268| MWh/t výrobku| tuna kartonu| 1,09| Nenatíraný karton| 17.12.31.00 17.12.32.00 17.12.42.60 17.12.42.80 17.12.51.10 17.12.59.10| Nenatíraný karton 17.12| Natíraný karton| 0,403| MWh/t výrobku| tuna kartonu| 1,09| Natíraný karton| 17.12.75.00 17.12.77.55 17.12.77.59 17.12.78.20 17.12.78.50 17.12.79.53 17.12.79.55| Natíraný karton 20.13| Kyselina sírová| 0,056| MWh/t výrobku| tuna kyseliny sírové| 1,09| Kyselina sírová; oleum| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou kyseliny sírové| 20.13.24.34| Kyselina sírová; oleum 20.13| Chlor| 1,846| MWh/t výrobku| tuna chloru| 1,09| Chlor| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu, včetně pomocných zařízenízařízení| 20.13.21.11| Chlor 20.13| Křemík| 11,87| MWh/t výrobku| tuna křemíku| 1,09| Křemík. Jiný než obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou křemíku| 20.13.21.70| Křemík. Jiný než obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku 20.13| Křemík| 60| MWh/t výrobku| tuna křemíku| 1,09| Křemík. Obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s pecí, včetně pomocných zařízenízařízení| 20.13.21.60| Křemík. Obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku 20.13| Karbid křemíku| 6,2| MWh/t výrobku| tuna karbidu křemíku| 1,09| Křemík. Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou karbidu křemíku| 20.13.64.10| Křemík. Karbidy křemíku, chemicky definované i nedefinované 24.10| Ocel vyrobená kyslíkovým pochodem| 0,03385| MWh/t výrobku| tuna surové (lité) oceli| 0,60| Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích| Sekundární metalurgie, předehřívání žáruvzdorných materiálů, pomocná zařízenízařízení a licí zařízenízařízení až po dělení výrobků ze surové oceli| 24.10.T1.22| Surová ocel: nelegovaná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích 24.10| Surová ocel: legovaná ocel jiná než nerezavějící vyráběná jinak než v elektrických pecích| | 24.10.T1.32| Surová ocel: legovaná ocel jiná než korozivzdorná vyráběná jinak než v elektrických pecích 24.10| Surová ocel: korozivzdorná a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích| | 24.12.T1.42| Surová ocel: korozivzdorná a žárupevná ocel vyráběná jinak než v elektrických pecích 24.10| Feromangan| 2,2| MWh/t výrobku| Feromangan obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku| 2,03| Feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku, s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních| | 24.10.12.10| Feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku, s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních 24.10| Feromangan obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku| Jiný feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku (kromě feromanganu s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních)| | 24.10.12.20| Jiný feromangan, obsahující > 2 % hmotnostní uhlíku (kromě feromanganu s granulometrií <= 5 mm a s obsahem manganu > 65 % hmotnostních) 24.10| Feromangan| 1,4| MWh/t výrobku| Feromangan obsahující <= 2 % hmotnostní uhlíku| 1,09| Jiný feromangan, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní uhlíku| | 24.10.12.25| Jiný feromangan, obsahující nejvýše 2 % hmotnostní uhlíku 24.10| Ferosilicium| 8,54| MWh/t výrobku| Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku| 1,09| Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku| | 24.10.12.35| Ferosilicium obsahující > 55 % hmotnostních křemíku 24.10| Ferosilicium| Záložní postup| 1,09| | | 24.10.12.36| Ferosilicium, obsahující <= 55 % hmotnostních křemíku a >= 4 % hmotnostní, avšak <= 10 % hmotnostních hořčíku 24.10| Feronikl| 9,28| MWh/t výrobku| Feronikl| 1,09| Feronikl| | 24.10.12.40| Feronikl 24.10| Ferosilikomangan| 3,419| MWh/t výrobku| Ferosilikoman gan| 1,12| Ferosilikomangan| | 24.10.12.45| Ferosilikomangan 24.42| Primární hliník| 13,90| MWh/t výrobku| Neopracovaný nelegovaný hliník| 0,25| Neopracovaný nelegovaný hliník vyrobený elektrolýzou| Neopracovaný nelegovaný hliník vyrobený elektrolýzou, včetně jednotek pro řízení výroby, pomocných zařízenízařízení a licí haly. Včetně závodu na výrobu anod (předem vypálených). Jestliže anody pocházejí ze samostatného závodu v EU, neměl by být tento závod kompenzován. Jestliže jsou anody vyrobeny mimo EU, může být uplatněna korekce.| 24.42.11.30| Neopracovaný nelegovaný hliník (kromě prášku a vloček) 24.42.11.53| Neopracované slitiny hliníku v primární formě (kromě hliníkového prášku a vloček) 24.42.11.54| Neopracované slitiny hliníku (kromě hliníkového prášku a vloček) 24.42| Oxid hlinitý (rafinace)| 0,20| MWh/t výrobku| oxid hlinitý| 1,11| | Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s výrobou oxidu hlinitého| 24.42.12.00| Oxid hlinitý (kromě umělého korundu) 24.43| Elektrolýza zinku| 3,994| MWh/t výrobku| zinek| 0,01| Primární zinek| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s jednotkou pro elektrolýzu zinku, včetně pomocných zařízenízařízení| 24.43.12.30| Neopracovaný nelegovaný zinek (kromě zinkového prachu, prášku a vloček) 24.43.12.50| Neopracované slitiny zinku (kromě zinkového prachu, prášku a vloček) 24.44| Neopracovaná rafinovaná měď| 0,31| MWh/t výrobku| Měděné katody| 1,09| Měděné katody| Všechny procesy přímo či nepřímo spojené s procesem elektrolytické rafinace, v příslušných případech včetně odlévání anod na místě| 24.44.13.30| Neopracovaná nelegovaná měď (kromě válcovaných, protlačovaných nebo kovaných spékaných výrobků)“ Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Formulář žádosti 1.3MB 1) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES. 2) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění. 3) § 2 odst. 1 písm. n) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 4) ČSN EN ISO 50001 - Systém managementu hospodaření s energií - Požadavky s návodem k použití. 5) Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, v platném znění. 6) Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu. 7) Vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích. 8) Vyhláška č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie. 9) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších přepisů. 10) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 563/2020 Sb.
Vyhláška č. 563/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 230/2020 * Čl. I - Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 563 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2020, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., a zákona č. 200/2015 Sb.: Čl. I Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 55/2000 Sb., vyhlášky č. 135/2000 Sb., vyhlášky č. 449/2000 Sb., vyhlášky č. 101/2002 Sb., vyhlášky č. 291/2002 Sb., vyhlášky č. 493/2005 Sb., vyhlášky č. 620/2006 Sb., vyhlášky č. 331/2007 Sb., vyhlášky č. 439/2008 Sb., vyhlášky č. 244/2009 Sb., vyhlášky č. 472/2009 Sb., vyhlášky č. 397/2010 Sb., vyhlášky č. 411/2011 Sb., vyhlášky č. 467/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., vyhlášky č. 421/2013 Sb., vyhlášky č. 326/2014 Sb., vyhlášky č. 350/2015 Sb., vyhlášky č. 421/2016 Sb., vyhlášky č. 354/2017 Sb., vyhlášky č. 143/2018 Sb., vyhlášky č. 301/2018 Sb., vyhlášky č. 269/2019 Sb. a vyhlášky č. 259/2020 Sb., se mění takto: 1. V příloze v Kapitole 2 bodu 6.2 se v bodu 3 slova „s osvědčením k výkonu povolání bez odborného dohledu a po prokázání zvláštní odborné způsobilosti“ nahrazují slovy „způsobilého k výkonu povolání fyzioterapeuta se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí“. 2. V příloze v Kapitole 5 bodu 5.2 se v položce OD 00015 číslo „6 150“ nahrazuje číslem „6 658“, v položce OD 00017 se číslo „9 364“ nahrazuje číslem „10 245“, v položce OD 00020 se číslo „2 201“ nahrazuje číslem „2 571“, v položce OD 00033 se číslo „3 866“ nahrazuje číslem „4 475“ a v položce OD 00035 se číslo „3 042“ nahrazuje číslem „3 357“. 3. V příloze v Kapitole 6 se ve větě první slovo „zvýšenou“ zrušuje a na konci textu věty první se doplňují slova „z hlediska jeho soběstačnosti a psychického stavu“. 4. V příloze v Kapitole 7 bodu 1 věty první až osmá znějí: „K výkonům autorské odbornosti 001, 002, 005, 006, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108 (vyjma nefrologických hemoeliminačních metod), 109, 110, 116, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 210, 222, 301, 302, 303, 304, 305, 306, 308, 309, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 710, 720, 801, 802, 807, 808, 809, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 819, 823, 901, 902, 903, 904, 905, 910, 913, 914, 917, 925, 931 a 999 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,28 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 115, 117, 215, 312, 413, 697, 719, 806 a 810 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 4,91 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 108 (pouze nefrologické hemoeliminační metody), 203, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709, 799, 780 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,93 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517, 611, 612, 613, 614, 615, 616, 711, 714, 715, 716 a 717 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 5,90 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 521, 522, 523, 524, 525, 526, 527, 621, 622, 623, 624, 625, 626, 721, 724, 725, 726, 727 a 728 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 7,87 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 531, 532, 533, 534, 535, 536, 537, 631, 632, 633, 634, 635, 636, 731, 734, 735, 736 a 737 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 11,80 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 911, 916, 919, 921 a 927 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 2,41 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 014 a 015 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 4,11 bodu za jednu minutu času výkonu.“. 5. V příloze v Kapitole 7 bodu 2.1 se text „31,99-103,93“ nahrazuje textem „32,89 až 106,84“. 6. V příloze v Kapitole 7 bodu 2.2 se číslo „191,86“ nahrazuje číslem „197,23“. 7. V příloze za Kapitolu 8 – Přeprava a náhrada cestovních nákladů se vkládá Kapitola 9 – Navýšení osobních nákladů nositelů výkonů, která zní: „Kapitola 9 Navýšení osobních nákladů nositelů výkonů Ke kalkulaci bodové hodnoty zdravotních výkonů se přičte navíc položka navýšení osobních nákladů nositelů výkonů (dále jen „navýšení“). Navýšení se přičte k vykázaným výkonům na základě času nositelů výkonu a hodnoty mzdového indexu nositelů výkonu u každého vykázaného výkonu. Navýšení se vypočte jako suma součinu minutové sazby nositelů výkonu v daném výkonu, hodnoty odpovídající indexu daného nositele, času daného nositele výkonu a hodnoty navýšení Xi. Navýšení se zaokrouhluje na celé body a přičítá k přímým nákladům výkonu. ýšíČNavýšení=∑i=1nIi*MSi*ČASi*Xi kde: i nositel výkonu n počet nositelů výkonu Ii hodnota indexu nositele i MSi základní minutová sazba osobních nákladů nositele i ČASi čas nositele i Xi hodnota navýšení, která se pro rok 2021 stanoví ve výši 0,1, a pro rok 2022 se stanoví ve výši 0,21. Pro rok 2023 a následující kalendářní roky se hodnota navýšení vypočte vždy k 1. červenci předcházejícího kalendářního roku tak, že se platná hodnota navýší o průměrnou roční míru inflace (měřenou indexem spotřebitelských cen) za uplynulý kalendářní rok publikovanou Českým statistickým úřadem. Takto vypočtená hodnota se zaokrouhluje na dvě desetinná místa a použije se v době od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, pro který byla stanovena.“. 8. V příloze v Kapitole 001 - všeobecné praktické lékařství se za výkon č. 01204 vkládají výkony č. 01210 a 01211, které znějí: „01210 TEST MENTÁLNÍCH FUNKCÍ V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE Standardizovaný test mentálních funkcí. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 30 Body: 132 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L2| 2| 30 ZUM: Ne ZULP: Ne 01211 PÉČE O PACIENTA S DEMENCÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM Vyšetření pacienta s Alzheimerovou nemocí, nebo jinou demencí, který je dispenzarizován u všeobecného praktického lékaře. Pacient musí být před předáním do péče všeobecného praktického lékaře vyšetřen specialistou a mít potvrzenu diagnózu demence. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 20 Body: 171 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 20 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 9. V příloze v Kapitole 002 – praktické lékařství pro děti a dorost se za výkon č. 02130 vkládají výkony č. 02160 a 02161, které znějí: „02160 EDUKAČNÍ POHOVOR LÉKAŘE S PACIENTEM/RODINOU - OČKOVÁNÍ PROVEDENO Poučení pacienta/zákonného zástupce o očkování. Výkon se vykazuje při zahájení pravidelného očkování nebo nepovinného očkování hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Vykazuje se s frekvencí 1krát pro daný druh očkování s vazbou na diagnózu očkování daným druhem očkovací látky. Nevykazuje se při opakování dávek základního očkování ani při přeočkování booster dávkou daného druhu očkování. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1x pro 1 léčivý přípravek, obsahující jednu nebo více očkovacích látek OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 30 Body: 256 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 30 ZUM: Ne ZULP: Ne 02161 EDUKAČNÍ POHOVOR LÉKAŘE S PACIENTEM/RODINOU - OČKOVÁNÍ ODMÍTNUTO Poučení pacienta/zákonného zástupce o očkování. Výkon se vykazuje s frekvencí 1krát pro daný druh očkování s vazbou na diagnózu očkování daným druhem očkovací látky. Vykazuje se: a) při podepsání negativního reverzu odmítnutí očkování nebo b) s vazbou na věk, kdy by mělo být základní očkování příslušnou očkovací látkou ukončeno podle vyhlášky o preventivních prohlídkách. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1x pro 1 léčivý přípravek, obsahující jednu nebo více očkovacích látek OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 30 Body: 256 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 30 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 10. V příloze v Kapitole 002 - praktické lékařství pro děti a dorost se slova v popisu výkonu č. 02240 na konci věty druhé „přičítá se k výkonu preventivní prohlídky 02022).“ nahrazují slovy „s možným rozmezím 18 až 24 měsíců věku.“ a za větu druhou se vkládá věta „V 18 měsících věku se přičítá k výkonu preventivní prohlídky (02022).“. 11. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie výkon č. 13024 zní: „13024 VYŠETŘENÍ RIZIKA SYNDROMU DIABETICKÉ NOHY Vyšetření rizikových faktorů syndromu diabetické nohy - poruchy citlivosti nohou monofilamenty a ladičkou nebo obdobnou metodou, zvýšené kožní teploty na nohou a zhodnocení obuvi pacienta z hlediska zásad vhodné obuvi pro diabetiky. Výkon je indikován pacientům s diabetem se zvýšeným rizikem rozvoje syndromu diabetické nohy. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 20 Body: 171 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 20 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 12. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie popis výkonu č. 13026 zní: „Výkon lze vykázat u pacientů s diabetem léčených dvojkombinací nebo vícekombinací perorálních antidiabetik (PAD) anebo injekční terapií. Nelze vykázat s výkonem č. 13077.“. 13. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie se za výkon č. 13065 vkládá výkon č. 13067, který zní: „13067 OŠETŘENÍ A PŘEVAZ RÁNY S APLIKACÍ AMNIOVÉ MEMBRÁNY Tímto výkonem se vykazuje ošetření rány aplikací amniovou membránou při stagnující epitelizaci rány, například při syndromu diabetické nohy, po vyčerpání všech dostupných metod vlhkého hojení. Amniová membrána je aplikována u pacientů bez závažné infekce a rovněž bez kritické ischemie dolních končetin. Amniová membrána se neaplikuje u pacientů s anamnézou onkologického onemocnění, polyvalentní alergie a kožních projevů nejasné etiologie. Celková velikost ošetřovaných defektů je v součtu od 5 cm2 do 40 cm2, velikost aplikované amniové membrány odpovídá velikosti ošetřované rány. Aplikace amniové membrány je 1krát za týden s tím, že celková délka léčby je maximálně 5 týdnů. Pokud nedochází po 2 aplikacích od zahájení léčby k procesu hojení rány, rána se nelepší nebo zůstává stejná, v léčbě s aplikací amniové membrány se již dále nepokračuje. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 týden, 5/1 léčba OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 30 Body: 589 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 30 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 14. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie se ve výkonu č. 13071 slova „SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci“ nahrazují slovy „S - pouze na specializovaném pracovišti“, slova „ZUM: Ano“ se nahrazují slovy „ZUM: Ne“ a slova „Body: 412“ se nahrazují slovy „Body: 3 308“. 15. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie výkon č. 13075 zní: „13075 PROFESIONÁLNÍ KONTINUÁLNÍ MONITORACE POMOCÍ GLUKÓZOVÉHO SENZORU Glukózový senzor se zavádí do podkoží a monitorace glukózy probíhá 7 až 14 dní. Výkon slouží k optimalizaci terapie diabetika a v závislosti na indikaci se provádí v tzv. zaslepeném módu nebo se zobrazením v reálném čase. Indikací k výkonu je podezření na neuspokojivou kompenzaci (například zvýšený výskyt hypoglykémií, fenomén svítání, postprandiální hyperglykémie, zvýšená labilita diabetů, glykovaný hemoglobin > 53 mmol/M). Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 90 Body: 2455 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 90 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 16. V příloze v Kapitole 103 - diabetologie výkon č. 13077 zní: „13077 OPAKOVANÉ KONTINUÁLNÍ MONITOROVÁNÍ GLYKEMIE POMOCÍ SENZORU Výkon se provádí za účelem vyhodnocení osobní monitorace pomocí kontinuální monitorace v reálném čase (tj. rtCGM) nebo intermitentně skenované kontinuální monitorace (tj. okamžitá monitorace neboli FGM) k optimalizaci terapie. Podmínkou pro vykázání výkonu je zlepšení kompenzace diabetů po 3 nebo 6 měsících od zahájení osobní monitorace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 4/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 60 Body: 341 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 40 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 17. V příloze se na konci Kapitoly 103 - diabetologie doplňují výkony č. 13078, 13079, 13081, 13082 a 13083, které znějí: „13078 IMPLANTACE PODKOŽNÍHO SENZORU PRO KONTINUÁLNÍ MONITORACI GLUKÓZY Po provedení kožní incize je implantabilní senzor (mikro fluorometr zapouzdřený v kapsuli z biokompatibilního materiálu) o délce asi 1 cm, který měří koncentraci glukózy v intersticiální tekutině na principu fluorescence, implantován do podkoží horní části paže. K zavedení senzoru slouží speciální inserční nástroje. Stanovení a zobrazení hodnot glukózy provádí senzor automaticky každých 5 minut bez nutnosti zásahu pacienta. Senzor měří koncentraci glukózy v mezibuněčné tekutině 180 dní, poté musí být explantován a nahrazen novým senzorem. Zavedení implantabilního senzoru eliminuje opakované zavádění transkutánního senzoru, který je nutné vyměnit každý týden. Vysílač se přikládá nad implantovaný senzor a fixuje se na kůži pomocí náplasti. Výsledky měření se zobrazují v aplikaci mobilního telefonu. Výkon je indikován pacientům s diabetem, kteří jsou léčení intenzifikovanou inzulínovou terapií pery nebo inzulínovou pumpou a splňují jedno nebo více z následujících indikačních kritérií: 1. Syndrom porušeného vnímání hypoglykémie (Clarkova metoda nebo Gold score ≥ 4); 2. Frekventní hypoglykémie (≥ 10 % času stráveného v hypoglykemickém rozmezí při předchozí monitoraci u dospělých pacientů a ≥ 5 % času u dětských pacientů); 3. Labilní diabetes (vysoká glykemická variabilita určená směrodatnou odchylkou ≥ 3,5 mmol/l) nebo závažné hypoglykémie (2 a více závažných hypoglykémií v průběhu posledních 12 měsíců) a dobrá spolupráce; 4. Pacientky s diabetem v těhotenství a v šestinedělí; 5. Pacienti po transplantaci slinivky nebo ledvin; 6. Pacienti s glykovaným hemoglobinem < 60 mmol/mol, kteří nesplňují jiná indikační kritéria a po 3 nebo 6 měsících od zahájení monitorace prokáží objektivizovatelné zlepšení kompenzace. Výkon č. 09233 injekční okrsková anestezie je vykazován zvlášť. Výkon lze vykázat s výkonem č. 13079 explantace podkožního senzoru pro kontinuální monitorování glukózy. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 40 Body: 1 468 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 40 ZUM: Ne ZULP: Ne 13079 EXPLANTACE SENZORU PRO KONTINUÁLNÍ MONITOROVÁNÍ GLUKÓZY Stanovení a zobrazení hodnot glukózy provádí implantabilní senzor (mikrofluorometr zapouzdřený v kapsuli z biokompatibilního materiálu), který měří koncentraci glukózy v intersticiální tekutině na principu fluorescence, automaticky každých 5 minut bez nutnosti zásahu pacienta. Senzor měří koncentraci glukózy v mezibuněčné tekutině 180 dní, poté musí být explantován a nahrazen novým senzorem. Výkon je indikován pacientům s implantovaným senzorem po uplynutí jeho účinnosti nebo kdykoliv dříve v případě jeho nefunkčnosti nebo v případě komplikace. Výkon č. 09233 injekční okrsková anestezie je vykazována zvlášť. Výkon lze vykázat s výkonem č. 13078 implantace podkožního senzoru pro kontinuální monitorování glukózy. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 45 Body: 750 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 45 ZUM: Ne ZULP: Ne 13081 OPTIMALIZACE NASTAVENÍ INZULÍNOVÉ PUMPY Výkon zohledňuje specifika péče o pacienty s diabetem, kteří jsou léčení inzulínovou pumpou. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 15 Body: 128 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne 13082 VYŠETŘENÍ PACIENTA S RIZIKEM PORUCHY ROZPOZNÁVÁNÍ HYPOGLYKÉMIE Výkon zohledňuje potřebu cíleného vyšetření rizika poruchy rozpoznávání hypoglykémie a syndromu autonomního selhání podmíněného hypoglykémií u pacientů s diabetem. Výkon lze provádět u pacientů, kteří mají zvýšené riziko hypoglykémie a jsou léčení inzulínem nebo inzulínovými sekretagogy. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 rok OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 128 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne 13083 NASTAVENÍ BOLUSOVÉHO KALKULÁTORU PRO FLEXIBILNÍ DÁVKOVÁNÍ INZULÍNU Výkon zohledňuje specifika péče o pacienty s diabetem, kteří jsou léčení prandiálním inzulínem. Optimální nastavení bolusového kalkulátoru pro flexibilní dávkování inzulínu umožňuje správné zvládnutí postprandiální hyperglykémie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 rok OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 20 Body: 171 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 20 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 18. V příloze v Kapitole 105 - gastroenterologie se v popisu výkonu č. 15470 věta poslední zrušuje. 19. V příloze v Kapitole 115 - gastroenterologie - skupina 1 se za výkon č. 15030 vkládá výkon č. 15050, který zní: „15050 ENDOSKOPICKÁ GASTROPLIKACE K endoskopické gastroplikaci jsou indikování pacienti podle indikačních kritérií již používané chirurgické metody - gastroplikace, tzn. obézní, kooperující pacienti, ovšem jen ti, kteří budou certifikovaným bariatrickým chirurgem či anesteziologem odmítnuti k indikaci chirurgické bariatrické léčby (pro komorbidity a jiné medicínské důvody). Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/život OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 40 Body: 3 244 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 40 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 20. V příloze v Kapitole 115 - gastroenterologie - skupina 1 se za výkon č. 15440 vkládá výkon č. 15446, který zní: „15446 HD VIDEOENDOSKOPICKÝ ROZDÍLOVÝ VÝKON Á 10 MINUT Endoskopické vyšetření s pomocí High Definition videoendoskopu. Výkon lze vykázat současně s výkony č. 15101, 15103, 15401, 15403, 15404, 15105, 15107 a 15430. Výkon nelze vykázat s výkonem č. 15445. Výkon zohledňuje amortizaci zařízení, nepřičítá se k němu režie. Kategorie: P - hrazen plně OM: bez omezení Čas výkonu: 10 Body: 122 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 21. V příloze v Kapitole 107 - kardiologie se za výkon č. 17247 vkládají výkony č. 17249, 17251 a 17253, které znějí: „17249 PRIMOIMPLANTACE BEZDRÁTOVÉHO (LEADLESS) KARDIOSTIMULÁTORU PRO JEDNODUTINOVOU PRAVOKOMOROVOU STIMULACI Primoimplantace bezdrátového (leadless) kardiostimulátoru představuje při nemožnosti zavést klasický elektrodový kardiostimulační systém život zachraňující léčbu. Aplikace celkové anestezie jsou vykazovány samostatným výkonem (odbornost 708). Bezdrátový kadiostimulátor je indikován u pacienta s potřebou trvalé kardiostimulace a 1. s absencí vhodného žilního přístupu, 2. po extrakci endovaskulárních elektrod z důvodu infekčních či jiných komplikací, 3. s vysokým rizikem infekčních komplikací, nebo 4. s dobrou životní prognózou, kde v dlouhodobém výhledu hrozí riziko malfunkce elektrody s nutností její extrakce. Výkon lze vykázat ve specializovaných komplexních kardiovaskulárních centrech. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 60 Body: 5 876 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 60 ZUM: Ano ZULP: Ano 17251 IMPLANTACE PODKOŽNÍHO DEFIBRILÁTORU Implantace podkožního defibrilátoru představuje život zachraňující léčbu u pacientů s rizikem náhlé srdeční smrti. Aplikace celkové anestezie jsou vykazovány samostatným výkonem (odbornost 708). Primoimplantace je indikována u pacienta s rizikem náhlé srdeční smrti a současně 1. s absencí vhodného žilního přístupu, 2. po extrakci endovaskulárních elektrod z důvodu infekčních či jiných komplikací, 3. s vysokým rizikem infekčních komplikací, nebo 4. u pacienta s dobrou životní prognózou, kde v dlouhodobém výhledu hrozí riziko malfunkce elektrody s nutností její extrakce. Výkon lze vykázat ve specializovaných komplexních kardiovaskulárních centrech. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 90 Body: 6 817 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 90 ZUM: Ano ZULP: Ne 17253 REIMPLANTACE PODKOŽNÍHO DEFIBRILÁTORU Reimplantace podkožního defibrilátoru (S-ICD) představuje po ukončení životnosti původního zdroje u pacientů s již implantovaným S-ICD život zachraňující léčbu. Aplikace celkové anestezie jsou vykazovány samostatných výkonem (odbornost 708). Reimplantace S-ICD je indikována u pacienta s rizikem náhlé srdeční smrti a současně 1. s absencí vhodného žilního přístupu, 2. po extrakci endovaskulárních elektrod z důvodu infekčních či jiných komplikací, 3. s vysokým rizikem infekčních komplikací, nebo 4. u pacienta s dobrou životní prognózou, kde v dlouhodobém výhledu hrozí riziko malfunkce elektrody s nutností její extrakce. Výkon lze vykázat ve specializovaných komplexních kardiovaskulárních centrech. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 60 Body: 4 999 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 60 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 22. V příloze v Kapitole 205 - pneumologie a ftizeologie se za výkon č. 25023 vkládají výkony č. 25024 a 25025, které znějí: „25024 POSOUZENÍ KLINICKÉ A RADIOLOGICKÉ DOKUMENTACE PNEUMOLOGEM ZA ÚČELEM ZMĚNY DIAGNÓZY BEZ PŘÍTOMNOSTI PACIENTA Výkon lze vykázat, pokud je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního pacienta. Výkon nelze vykázat s klinickým vyšetřením. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, max. 3/1 rok OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 133 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne 25025 POSOUZENÍ KLINICKÉ A RADIOLOGICKÉ DOKUMENTACE PNEUMOLOGEM ZA ÚČELEM VYJÁDŘENÍ SE K PODEZŘENÍ NA INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ PLIC /TBC/ A NASTAVENÍ EPIDEMIOLOGICKÝCH OPATŘENÍ, BEZ PŘÍTOMNOSTI PACIENTA Výkon lze vykázat, pokud je na žádost ošetřujícího lékaře nutný k vysvětlení nálezu u konkrétního pacienta. Výkon nelze vykázat s klinickým vyšetřením. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, max. 3/1 rok OM: bez omezení Čas výkonu: 15 Body: 133 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 23. V příloze v Kapitole 205 - pneumologie a ftizeologie se za výkon č. 25137 vkládá výkon č. 25153, který zní: „25153 ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ PLIC A PLEURY ZÁKLADNÍ Jedná se o základní zhodnocení struktur plic a pleury při podezření na jejich patologii. Používá se jednorozměrného a dvourozměrného zobrazení, případně doppler. Výkon lze kombinovat s intervencí, která vede k diagnostice či terapii nalezené patologie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 5/1 rok OM: bez omezení Čas výkonu: 30 Body: 345 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 30 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 24. V příloze v Kapitole 205 - pneumologie a ftizeologie se za výkon č. 25261 vkládá výkon č. 25262, který zní: „25262 TRANSKUTÁNNÍ KAPNOMETRIE Výkon spočívá v přiložení senzoru přístroje na určené místo (ušní lalůček, čelo, podklíček, tvář) pacienta a několikahodinovém měření. Výstupem je pořízení záznamu o hodnotách SpO2 a TcpCO2 v průběhu měření. Indikace k výkonu: 1. podezření na hypoventilaci ve spánku jako součást limitované polygrafie či polysomnografie, 2. titrace nastavení neinvazivní ventilace, 3. kontrola efektivity a správného nastavení neinvazivní ventilace v rámci pravidelných dispenzárních kontrol, nebo 4. všechny situace, kde je zapotřebí kontinuální neinvazivní monitorace pCO2 pacienta. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 5/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 480 Body: 2 000 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 45 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 25. V příloze v Kapitole 215 - pneumologie a ftizeologie - skupina 1 se za výkon č. 25139 vkládá výkon č. 25140, který zní: „25140 ZAVEDENÍ TUNELIZOVANÉHO PLEURÁLNÍHO KATETRU Výkon spočívá v zavedení hrudního drénu do pleurální dutiny tak, že vnější ústí drénu je vyvedeno nad kožní kryt tunelizovaným podkožím, několik centimetrů od místa, kde drén vstupuje do pleurální dutiny. Výkon je indikován u pacientů s chronickými pleurálními výpotky převážně maligního původu, u pacientů v riziku nejnižšího přežití, u pacientů se syndromem uvězněné plíce a u pacientů, kteří pleurodézu pomocí jiné intervence odmítnou nebo jí nejsou schopni. Zavedený tunelizovaný pleurální katetr umožňuje pacientovi i v domácím prostředí pravidelně odstraňovat tekutinu z pleurálního prostoru a zvyšuje pravděpodobnost spontánní pleurodézy (dlouhodobého vyřešení stavu) bez nutnosti jiné intervence. Provedení ultrazvukového vyšetření se vykazuje výkonem č. 09135. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 3/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 60 Body: 548 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 50 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 26. V příloze v Kapitole 215 - pneumologie a ftizeologie - skupina 1 se za výkon č. 25151 vkládá výkon č. 25152, který zní: „25152 RADIÁLNÍ ENDOBRONCHIÁLNÍ ULTRASONOGRAFIE (R-EBUS) Výkon spočívá v diagnostice periferních plicních procesů, které jsou mimo dosah běžné flexibilní bronchoskopie, a to pomocí radiální UZ sondy ve vodícím plášti při bronchoskopickém vyšetření. Indikací k výkonu je cytologická nebo histologická diagnostika patologického RTG či CT nálezu v periferii plicního parenchymu, nálezu, který je uložen tak, že je při bronchoskopickém vyšetření dostupný pouze odstupy bronchů průsvitu menšího než 0.5 cm, tedy není viditelný při běžné flexibilní bronchoskopii. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 4/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 60 Body: 1 777 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 50 ZUM: Ano ZULP: Ano“. 27. V příloze v Kapitole 304 - neonatologie se za výkon č. 00130 vkládají výkony č. 00132 a 34007, které znějí: „00132 VYŠETŘENÍ DÍTĚTE S VÝZNAMNÝM PERINATÁLNÍM RIZIKEM Specializované komplexní klinické vyšetření dítěte s významnou perinatální zátěží ve specializované neonatologické ambulanci při perinatologickém centru intenzivní péče. Současně s výkonem nesmí být vykázány následující výkony: 31021 - Komplexní vyšetření dětským lékařem, 31022 - Cílené vyšetření dětským lékařem, 31023 - Kontrolní vyšetření dětským lékařem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 6/první rok, dále 3/1 rok OM: SA - pouze na spec. prac. ambulantně Čas výkonu: 70 Body: 597 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 70 ZUM: Ne ZULP: Ne 34007 EDUKACE LAKTACE Edukace kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem o významu a technice kojení na základě indikace ošetřujícího lékaře (neonatologa při propuštění, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo pediatra po propuštění z porodnice) při zjištěném riziku poruchy laktace. Nácvik potřebných dovedností. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2x v prvních 4 týdnech po porodu živě narozeného dítěte OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 45 Body: 147 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- S3| 3| 45 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 28. V příloze v Kapitole 305 - psychiatrie popis výkonů č. 35022 a 35023 zní: „V případě hospitalizace neplatí frekvenční omezení výkonu.“. 29. V příloze v Kapitole 305 - psychiatrie se v popisu výkonu č. 35040 slova „kontaktu s ambulantním psychiatrickým zařízením“ nahrazují slovy „klinickém vyšetření v rámci soudně nařízené ochranné léčby pacienta“ a doplňují se věty „Jedná se o režijní náklady spojené s převzetím a vyšetřením pacienta. Přičítá se ke klinickému vyšetření.“ a slova „Čas výkonu: 0“ se nahrazují slovy „Čas výkonu: 12“. 30. V příloze v Kapitole 403 - radiační onkologie se za výkon č. 43315 vkládají výkony č. 43317 a 43319, které znějí: „43317 DIBH - RADIOTERAPIE V HLUBOKÉM NÁDECHU - JEDNO POLE Á 4 MINUTY Přičítá se k výkonům č. 43315 a 43633. Radioterapie za specifických reprodukovatelných podmínek řízeného hlubokého nádechu. Jedná se o pooperační radioterapii u pacientek s levostrannými nádory prsu a u nemocných podstupující radioterapii mediastinálních lymfomů. Výkon nelze vykázat s protonovou radioterapií. Kategorie: P - hrazen plně OF: 10/1 den OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 4 Body: 64 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 4 S2| 2| 4 ZUM: Ne ZULP: Ne 43319 DIBH - RADIOTERAPIE V HLUBOKÉM NÁDECHU - EDUKACE A NÁCVIK Principem výkonu je poučení a praktický nácvik dechu pro radioterapii v řízeném hlubokém nádechu za specifických reprodukovatelných podmínek řízeného hlubokého nádechu, které vedou k příznivějším topografickým podmínkám v mediastinu a plicích z pohledu radiační zátěže rizikových orgánů. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3krát/ozařovací serie OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 60 Body: 811 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 60 S2| 2| 60 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 31. V příloze v Kapitole 404 - dermatovenerologie se za výkon č. 44283 vkládá výkon č. 44284, který zní: „44284 EXTRAKORPORÁLNÍ FOTOCHEMOTERAPIE ZA POMOCI UZAVŘENÉHO SYSTÉMU ON-LINE Způsob léčby onemocnění, na jejichž patogenezi se podílejí T-lymfocyty, například kožní T-lymfom (převážně mycosis fungoides, Sezaryho syndrom) a reakce štěpu proti hostiteli (akutní chronická). Jedná se o typ fotochemoterapie, kdy dochází v mimotělním oběhu k fotomodifikaci (fotoaktivaci) mononukleárrních buněk v krvi pacienta. Fotomodifikované buňky se ihned navrací zpět do krevního oběhu pacienta. Součástí výkonu je aplikace léčiva k fotosenzibilizaci (Methoxsalen). Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 26/1 čtvrtletí, 62/1 rok (tj. max. v případě iniciační léčby, která trvá maximálně 3 měsíce a navazující udržovací léčby po dobu 9 měsíců) OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 120 Body: 31 633 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 20 S3| 3| 120 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 32. V příloze v Kapitole 501 - chirurgie se na konci popisu výkonu č. 51849 doplňuje věta „K výkonu se nezapočítává ani čas nositele, ani minutová režie.“. 33. V příloze v Kapitole 531 - chirurgie - skupina 3 se za výkon č. 51133 vkládají výkony č. 51140, 51150 a 51200, které znějí: „51140 RUKOU ASISTOVANÁ RETROPERITONEOSKOPICKÁ (HARS) NEFREKTOMIE U ŽIJÍCÍHO DÁRCE Pacienti indikovaní k dárcovství ledviny. Pomocí ruky zavedené do operačního pole je ledvina rychle a bezpečně vyjmuta z těla dárce. Použití harmonického skalpelu se vykazuje samostatným výkonem č. 51623. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 200 Body: 46 715 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 200 ZUM: Ano ZULP: Ne 51150 PERFÚZE ORGÁNU K TRANSPLANTACI - JÁTRA Výkon je indikován při marginalitě jaterního štěpu dárce. Výsledkem je zlepšení kondice štěpu a jeho funkce u příjemce. Výkon se vykazuje na číslo pojištěnce příjemce. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 240 Body: 35 300 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 240 L3| 3| 240 ZUM: Ano ZULP: Ne 51200 TRANSPLANTACE SLINIVKY BŘIŠNÍ Výkon lze vykázat na základě indikace multidisciplinárního týmu v transplantačním centru s programem transplantace slinivky břišní. Navazuje na výkon úpravy štěpu. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 360 Body: 14 093 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 360 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 34. V příloze v Kapitole 531 - chirurgie - skupina 3 výkon č. 51320 zní: „51320 TRANSPLANTACE PANKREATU A LEDVINY Výkon lze vykázat na základě indikace multidisciplinárního týmu. Kombinovaná transplantace ledvin a slinivky je indikována v případě terminální diabetické nefropatie. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 480 Body: 23 320 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 480 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 35. V příloze v Kapitole 531 - chirurgie - skupina 3 výkon č. 51341 zní: „51341 TRANSPLANTACE JATER Výkon lze vykázat na základě indikace multidisciplinárního týmu v transplantačním centru s programem transplantace jater. Navazuje na výkon úpravy štěpu. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 360 Body: 47 591 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 360 L3| 3| 360 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 36. V příloze v Kapitole 531 - chirurgie - skupina 3 se za výkon č. 51631 vkládají výkony č. 51752, 51755, 51757, 51759 a 51762, které znějí: „51752 CHIRURGICKÁ ÚPRAVA ŠTĚPU SLINIVKY BŘIŠNÍ PŘED TRANSPLANTACÍ Technicky náročná úprava štěpu slinivky břišní před samotnou orgánovou transplantací. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 120 Body: 17 959 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 120 ZUM: Ne ZULP: Ne 51755 CHIRURGICKÁ ÚPRAVA ALOGENNÍHO CÉVNÍHO ŠTĚPU PŘED TRANSPLANTACÍ NEBO CÉVNÍ REKONSTRUKCÍ Pacienti s kritickou končetinovou ischémií dolních končetin indikovaných k bypassové operaci, bez možnosti odběru vlastního kvalitního štěpu. Pacienti indikováni k resekci pro expansivní proces v dutině břišní s nutností náhrady dolní duté žíly/vrátnicové žíly/renálních žil. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 120 Body: 5 601 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 120 ZUM: Ne ZULP: Ne 51757 CHIRURGICKÁ ÚPRAVA SPLITOVANÉHO ŠTĚPU JATER PŘED TRANSPLANTACÍ Dárci orgánů s perfektní kvalitou štěpu jater. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 180 Body: 22 108 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 180 L3| 3| 180 ZUM: Ne ZULP: Ne 51759 CHIRURGICKÁ ÚPRAVA ŠTĚPU JATER PŘED TRANSPLANTACÍ Operační výkon před samotnou transplantací, příprava štěpu s revizí cévních struktur - příprava dárcovské dolní duté žíly, úprava vrátnicové žíly, případně implantace akcesorních tepen do hlavního kmene. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 90 Body: 9 586 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 90 L3| 3| 90 ZUM: Ne ZULP: Ne 51762 CHIRURGICKÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPU LEDVINY PŘED TRANSPLANTACÍ Operační výkon před transplantací ledviny - vyloučení tumorózního procesu, revize a úprava cév (kavoplastika, implantace akcesorních tepen do hlavního kmene), revize močovodu. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 60 Body: 5 347 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 60 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 37. V příloze v Kapitole 534 - cévní chirurgie - skupina 3 se v popisech výkonů č. 54120 a 54130 v poslední větě text „je prováděn“ nahrazuje textem „se provádí“ a za slovo „péče“ se vkládá text „a v centrech vysoce specializované kardiovaskulární péče.“. 38. V příloze v Kapitole 505 - kardiochirurgie se za výkon č. 55023 vkládá výkon č. 55030, který zní: „55030 KOMPLEXNÍ AMBULANTNÍ KONTROLA PACIENTA S IMPLANTOVANOU DLOUHODOBOU MECHANICKOU SRDEČNÍ PODPOROU NEBO NÁHRADOU Současné zhodnocení klinického stavu pacienta specializovaným kardiologem, kontrola chirurgických ran a vyústění perkutánního vodiče kardiochirurgem spolu s ověřením funkce implantovaného systému mechanické srdeční podpory nebo náhrady. Na základě provedených vyšetření a analýzy dat probíhá úprava medikace pacienta, změna režimových opatření, úprava nastavení programu mechanické srdeční podpory nebo náhrady a případná oprava nebo výměna součástí systému mechanické srdeční podpory nebo náhrady. Lze vykázat pouze jednou na jedno číslo pojištěnce. Nelze vykázat s klinickými vyšetřeními. Kategorie: P - hrazen plně OF: 12/1 rok OM: SA - pouze na spec. prac. ambulantně Čas výkonu: 170 Body: 1 274 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 60 L3| 3| 20 S3| 3| 90 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 39. V příloze v Kapitole 535 - kardiochirurgie - skupina 3 se za výkon č. 55231 vkládá výkon č. 55233, který zní: „55233 TORAKOSKOPICKÁ (VIDEOASISTOVANÁ) LÉČBA FIBRILACE SÍNÍ A NĚKTERÝCH TYPŮ SUPRAVENTRIKULÁRNÍ TACHYARYTMIE Chirurgická léčba fibrilace síní provedená torakoskopicky aplikací radiofrekvenční energie nebo kryoenergie. Indikace na základě rozhodnutí týmu lékařů kardiochirurgů. Současný uzávěr ouška levé síně okluderem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 240 Body: 27 810 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 240 J1| 1| 240 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 40. V příloze se na konci Kapitoly 537 - hrudní chirurgie - skupina 3 doplňují výkony č. 57267 a 57269, které znějí: „57267 ROBOTICKY ASISTOVANÁ THYMEKTOMIE Odstranění thymu u myastenie gravis a při maligním nádoru thymu I.st. na základě rozhodnutí multidisciplinárního týmu (výkon č. 51881). Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/život OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 120 Body: 13 721 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 120 L3| 3| 120 ZUM: Ano ZULP: Ne 57269 ROBOTICKY ASISTOVANÁ RESEKCE PLIC Maligní nádory plic v I. a II. stadiu na základě rozhodnutí Centra vysoce specializované komplexní onkologické péče (výkon č. 51881). Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 240 Body: 23 297 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 240 L3| 3| 240 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 41. V příloze v Kapitole 603 - gynekologie a porodnictví výkony č. 63411, 63413 a 63415 znějí: „63411 SCREENINGOVÉ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ VE 20. až 22. TÝDNU TĚHOTENSTVÍ Screeningové ultrazvukové vyšetření k záchytu patologií ve II. trimestru těhotenství. Součástí výkonu je také provedení obrazové dokumentace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1x (jeden plod), vícekrát (podle počtu plodů) / 1 den; 1x (jeden plod), vícekrát (podle počtu plodů) / 1 těhotenství OM: bez omezení Čas výkonu: 25 Body: 316 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 25 ZUM: Ne ZULP: Ne 63413 SCREENINGOVÉ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ VE 30. až 32. TÝDNU TĚHOTENSTVÍ Screeningové ultrazvukové vyšetření k záchytu patologií ve III. trimestru těhotenství. Součástí výkonu je také provedení obrazové dokumentace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1x (jeden plod), vícekrát (podle počtu plodů)/1 den; 1x (jeden plod), vícekrát (podle počtu plodů) /1 těhotenství OM: bez omezení Čas výkonu: 25 Body: 316 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 25 ZUM: Ne ZULP: Ne 63415 SUPERKONZILIÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ V PRŮBĚHU PRENATÁLNÍ PÉČE Součástí výkonu je také provedení obrazové dokumentace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1x (jeden plod), vícekrát (podle počtu plodů) / 1 den; 10x (jeden plod), vícekrát (podle počtu plodů) / 1 těhotenství OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 40 Body: 752 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 40 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 42. V příloze v Kapitole 603 - gynekologie a porodnictví se za výkon č. 63419 vkládá výkon č. 63423, který zní: „63423 SUPERKONZILIÁRNÍ ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘENÍ ONKOGYNEKOLOGICKÉ Provádí se v indikovaných případech u žen s podezřením na zhoubný nádor, u žen s prokázaným zhoubným nádorem nebo při sledování ženy po dokončení léčby pro zhoubný nádor. Součástí výkonu je také provedení obrazové dokumentace. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 4/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 40 Body: 752 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 40 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 43. V příloze v Kapitole 616 - ortopedie skupina 1 se v popisu výkonu č. 66417 za slovo „fixací“ doplňují slova „s výjimkou prvního paprsku nohy, který se vykazuje č. 66951“ a slova „bez omezení“ se nahrazují slovy „SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci“. 44. V příloze v Kapitole 616 - ortopedie - skupina 1 se výkony č. 66689, 66691, 66713, 66721, 66731, 66733 zrušují. 45. V příloze v Kapitole 616 - ortopedie skupina 1 se v popisu výkonu č. 66735 slova „Pod tento výkon zahrnujeme operace“ nahrazují slovem „Operace“ a doplňuje se věta „Patří sem resekční artroplastiky typu Kellerovy operace bez osteosyntetického materiálu.“, slova „bez omezení“ se nahrazují slovy „SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci“ a slova „ZUM: Ano“ se nahrazují slovy „ZUM: Ne“. 46. V příloze v Kapitole 616 - ortopedie - skupina 1 se výkony 66737 a 66741 zrušují. 47. V příloze se na konci Kapitoly 616 - ortopedie skupina 1 doplňují výkony č. 66950, 66951, 66952, 66953, 66954, 66955, 66956, 66957, 66958, 66959, které znějí: „66950 OSTEOTOMIE PRVNÍHO PAPRSKU NOHY Osteotomie první nártní kosti anebo proximálního článku palce nohy za účelem ovlivnění tvaru přednoží a uvolnění prvního metatarsofalangového skloubení u deformity hallux valgus nebo hallux rigidus za použití osteosyntetického materiálu. Výkon je možné provádět buď za hospitalizace, nebo v režimu jednodenní chirurgie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 70 Body: 3 502 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 70 ZUM: Ano ZULP: Ne 66951 ARTRODÉZY KLOUBU PRVNÍHO PAPRSKU NOHY Operační výkon slouží k rekonstrukci deformit přednoží typu hallux valgus a rigidus, a dále v případě nestability 1. paprsku v metatarsophalangeárním skloubení pomocí znehybnění kloubu nebo kloubů v oblasti prvního paprsku nohy s použitím osteosyntetického materiálu. Výkon je možné provádět buď za hospitalizace, nebo v režimu jednodenní chirurgie. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 90 Body: 3 813 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 90 ZUM: Ano ZULP: Ne 66952 REKONSTRUKCE 2. AZ 5. PAPRSKU NOHY Jedná se o kombinovaný chirurgický zákrok na jednom paprsku nohy (2. až 5. paprsek nohy), a to včetně zásahu v oblasti nártu, za účelem změny jeho tvaru a zátěže. V rámci výkonu se provádějí osteotomie, kapsulotomie, tenotomie a resekční artroplastiky příslušného paprsku, případně částečná amputace paprsku. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 60 Body: 3 436 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 60 ZUM: Ano ZULP: Ne 66953 REKONSTRUKCE 2. AŽ 5. PAPRSKU NOHY Jedná se o kombinovaný chirurgický zákrok na jednom paprsku nohy (2. až 5. paprsek nohy - za každý další přičti), a to včetně zásahu v oblasti nártu, za účelem změny jeho tvaru a zátěže. V rámci výkonu se provádějí osteotomie, kapsulotomie, tenotomie a resekční artroplastiky příslušného paprsku, případně částečná amputace paprsku. Výkon je vykazován pouze v kombinaci s výkony č. 66950, 66951 nebo 66952. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 30 Body: 522 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 30 ZUM: Ano ZULP: Ne 66954 REKONSTRUKCE DEFORMITY PRSTU NOHY Rekonstrukční chirurgický výkon slouží k úpravě deformity 2. až 5. prstu nohy bez zásahu do oblasti nártu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 4/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 50 Body: 3 067 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 50 ZUM: Ano ZULP: Ne 66955 REKONSTRUKCE DEFORMITY PRSTU NOHY Rekonstrukční chirurgický výkon slouží k úpravě deformity 2. až 5. prstu nohy (za každý další přičti) bez zásahu do oblasti nártu. Výkon se vykazuje za každý další prst po výkonu č. 66954 - Rekonstrukce deformity prstu nohy. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 rok OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 441 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 20 ZUM: Ano ZULP: Ne 66956 EXCIZE/EXSTIRPACE TARZÁLNÍCH KOSTÍ Operační výkon slouží k částečnému nebo úplnému odstranění tarzální kosti nebo kostí. RTG výkony se vykazují zvlášť. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 110 Body: 3 806 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 110 ZUM: Ano ZULP: Ne 66957 REKONSTRUKCE/OSTEOTOMIE TARZÁLNÍCH KOSTÍ Operační výkon slouží k rekonstrukci/osteotomii tarzálních kostí s následnou fixací osteosyntézou bez nebo za použití kostního štěpu. RTG výkony se vykazují zvlášť. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu: 120 Body: 4 166 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 120 ZUM: Ano ZULP: Ne 66958 INCIZE/ EXCIZE PLANTARNI APONEUROZY NEBO ABLACE OSTRUHY PATNÍ KOSTI Výkon slouží k otevřené excizi, incizi anebo úpravě úponů aponeurosis plantaris, případně odstranění entézofytů patní kosti. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 80 Body: 3 103 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 80 ZUM: Ne ZULP: Ne 66959 KOMPLEXNÍ REKONSTRUKCE NOHY Daný výkon mění tvar a funkci oblasti přednoží i zadní nohy za pomoci kombinovaného operačního zákroku (například osteotomie, artrodézy, tenodézy, tenolýzy) v případech vrozených anebo získaných deformit. Součástí výkonu je fixace zevní nebo vnitřní osteosyntézou. RTG výkony se vykazují zvlášť. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu: 150 Body: 4 684 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 150 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 48. V příloze v Kapitole 626 - ortopedie skupina 2 se výkony č. 66725, 66729, 66739 a 66747 zrušují. 49. V příloze v Kapitole 701 - otorinolaryngologie se za výkon č. 71781 vkládá výkon č. 71818, který zní: „71818 SHAVER V ORL Á 10 MINUT Použití shaveru při ORL výkonu v dutině nosní nebo vedlejších nosních dutinách, v oblasti spodiny lební (přístupem endonazálně i zevně), odstraňování nosních polypů, včetně choanálních, zhoubných a nezhoubných nádorů, při dakryocystorinostomii a při ošetření benigního papilomu hrtanu. Přičti k základnímu výkonu č. 71617, 71619, 71635, 71637, 71639, 71645, 71647, 71667, 71675, 71677, 71679, 71681, 71683, 75421, 71729 á 10 min. ZUM max. 4x frézovací hlava (různých typů), 1x návlek. Kategorie: P - hrazen plně OF: max. 30/1 den, OM: H - pouze při hospitalizaci Čas výkonu: 10 Body: 36 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 50. V příloze v Kapitole 705 - oftalmologie se v popisu výkonu č. 75111 slova „V aplikaci kontrastní látky (Fluorescit 10%)“ nahrazují slovy „Aplikace fluorescenční látky pro intravenózní použití“. 51. V příloze v Kapitole 705 - oftalmologie se za výkon č. 75023 vkládá výkon č. 75030, který zní: „75030 VČASNÝ ZÁCHYT ZÁVAŽNÝCH PORUCH VIDĚNÍ (OBĚ OČI) Výkon se provádí v ambulanci očního lékaře. Indikací k výkonu je prevence dlouhodobě bezpříznakových očních onemocnění u klientů věkové skupiny 45 až 60 let. Nelze vykázat s klinickým vyšetřením a v případě pacienta, který je již sledován oftalmologem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/4 roky OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 40 Body: 368 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 40 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 52. V příloze v Kapitole 709 - urgentní medicína se v popisech výkonů č. 06713 a 79111 věta první zrušuje. 53. V příloze v Kapitole 736 - urologie - skupina 3 výkon č. 76499 zní: „76499 TRANSPLANTACE LEDVINY Transplantaci ledviny indikuje multidisciplinární tým u pacienta s chronickým renálním selháním. Navazuje na výkon úpravy štěpu. Kategorie: P - hrazen plně OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 150 Body: 10 319 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 150 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 54. V příloze v Kapitole 802 - lékařská mikrobiologie se na konci popisů výkonů č. 82040 a 82041 doplňují věty „Výkon nelze vykázat s výkony č. 82301 a 82302. S diagnózou U69.75 „Podezření na COVID-19“ nebo U07.1 „Onemocnění COVID-19“ se vykazuje výkon č. 82301 nebo 82302. V případě multiplex PCR i v souvislosti s diagnózou U69.75 nebo U07.1 se vykazuje výkon č. 82036 a lze ho vykázat společně s výkonem č. 82040.“. 55. V příloze v Kapitole 802 - lékařská mikrobiologie se v názvu výkonu č. 82097 slova „PŘÍUŠNICE A PARVO B19“ nahrazují slovy „PŘÍUŠNICE, PARVO B19 A SARS-COV-2“ a v popisu OF: se za slova „100/1 rok“ doplňují slova „pro SARS-CoV-2 3/1 den, 6/1 měsíc“. 56. V příloze v Kapitole 802 - lékařská mikrobiologie se za výkon č. 82241 vkládají výkony č. 82301 a 82302, které znějí: „82301 DETEKCE NUKLEOVÉ KYSELINY SARS-COV-2 POMOCÍ METODY PCR - VÝSLEDEK POZITIVNÍ Jedná se o metodu PCR k potvrzení či vyloučení onemocnění COVID-19, resp. přítomnosti viru SARS-CoV-2 ve vyšetřovaném materiálu. Stanovení je založeno na průkazu minimálně dvou genových oblastí virového genomu SARS-CoV-2, a to vždy v kombinaci s interní kontrolou detekce. Výkon se vykazuje v případě pozitivního výsledku. Výkon nelze vykazovat s výkony č. 82036, 82040, 82041 a 82302. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 3/1 měsíc OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 175 Body: 722 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L2| 2| 10 J2| 2| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne 82302 DETEKCE NUKLEOVÉ KYSELINY SARS-COV-2 POMOCÍ METODY PCR - VÝSLEDEK NEGATIVNÍ Jedná se o metodu PCR k potvrzení či vyloučení onemocnění COVID-19, resp. přítomnosti viru SARS-CoV-2 ve vyšetřovaném materiálu. Stanovení je založeno na průkazu minimálně dvou genových oblastí virového genomu SARS-CoV-2, a to vždy v kombinaci s interní kontrolou detekce. Výkon se vykazuje v případě negativního výsledku. Výkon nelze vykazovat s výkony č. 82036, 82040, 82041 a 82301. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den, 3/1 měsíc OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 175 Body: 722 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L2| 2| 10 J2| 2| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 57. V příloze se na konci Kapitoly 809 - radiologie a zobrazovací metody doplňuje výkon č. 89817, který zní: „89817 IREVERZIBILNÍ ELEKTROPORACE NÁDORU Samostatná technika, která se používá k netermální ablaci tkáně v místě nádoru. Cílová tkáň je zasažena sérií mikrosekundových elektrických pulzů aplikovaných při počítačové simulaci stavu a aktuální odezvy, respektive rezistence destruované tkáně. Jakmile dojde k ireverzibilní elektroporaci, sníží se rezistence tkáně porušením funkce buněčné membrány. Provádí se vždy s použitím mechanického zařízení (tzv. základní jednotky), které má zdroj energie mimo tělo pacienta; pracovní část (elektroda aktivační a pracovní) jsou zavedeny buď chirurgicky otevřeně, chirurgicky laparoskopicky nebo perkutánně pod CT do místa působení. Indikací jsou zejména: Inoperabilní nádory na všech typech měkkých tkání a metastázy. Omezení indikací je následující: Mnohočetné nádory (5 a více) při velikosti 3 cm a větší. CT a CT skiaskopie se nevykazuje zvlášť. Výkon je určen pro komplexní onkologická centra. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/1 čtvrtletí OM: SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci Čas výkonu: 90 Body: 9 543 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- L3| 3| 90 S3| 3| 90 ZUM: Ano ZULP: Ano“. 58. V příloze v Kapitole 813 - laboratoř alergologická a imunologická se v názvu výkonu č. 91167 za slovo „STANOVENÍ“ vkládá slovo „VOLNÝCH“, v popisu výkonu se text „min.“ nahrazuje slovem „minut“, slova „bez omezení“ se nahrazují slovy „6/1 den, 50/1 rok pro jeden druh vyšetřovaného materiálu“ a slova „Body: 294“ se nahrazují slovy „Body: 407“. 59. V příloze v Kapitole 813 - laboratoř alergologická a imunologická se v názvu výkonu č. 91169 za slovo „STANOVENÍ“ vkládá slovo „VOLNÝCH“, v popisu výkonu se text „min.“ nahrazuje slovem „minut“, slova „bez omezení“ se nahrazují slovy „6/1 den, 50/1 rok pro jeden druh vyšetřovaného materiálu“ a slova „Body: 294“ se nahrazují slovy „Body: 407“. 60. V příloze v Kapitole 813 - laboratoř alergologická a imunologická se výkony č. 91247, 91295, 91311, 91337, 91341, 91367, 91395, 91457, 91463 a 91467 zrušují. 61. V příloze v Kapitole 813 - laboratoř alergologická a imunologická se v popisu výkonu č. 91481 slova „slouží k včasné diagnostice, prognostice, monitorování průběhu a léčby systémových septických stavů způsobených bakteriální infekcí a odlišení těchto stavů od jiných febrilních onemocnění a komplikací“ nahrazují slovy „lze indikovat u pacienta s diagnózou A41 poskytovatelem akutní lůžkové péče“, slova „3/1 den“ se nahrazují slovy „2/1 den“, slova „SH - pouze na spec. prac. při hospitalizaci“ se nahrazují slovy „S - pouze na specializovaném pracovišti“. 62. V příloze se na konci Kapitoly 817 - laboratoř klinické cytologie doplňují výkony č. 95202 a 95203, které znějí: „95202 VYŠETŘENÍ PŘÍTOMNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY VYSOCE RIZIKOVÝCH TYPŮ HPV V CERVIKÁLNÍM STĚRU - NEGATIVNÍ NÁLEZ Výkon je indikován v rámci prevence cervikálního karcinomu u žen jako vysoce senzitivní test v 35. a 45. roce života při negativním cytologickém screeningu. Výkon se provádí metodou detekující high risk HPV, schválenou pro účely screeningu (např. Hybrid Capture 2, automatickou izolací DNA a následnou amplifikací a detekcí high risk HPV DNA nebo cíleným zachycením a amplifikací 14 high risk HPV mRNA) pomocí souprav pro in vitro diagnostiku (CE IVD certifikát). Výkon se vykazuje v případě negativního nálezu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/život ženy OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 1 017 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- J2| 2| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne 95203 VYŠETŘENÍ PŘÍTOMNOSTI NUKLEOVÉ KYSELINY VYSOCE RIZIKOVÝCH TYPŮ HPV V CERVIKÁLNÍM STĚRU - POZITIVNÍ NÁLEZ Výkon je indikován v rámci prevence cervikálního karcinomu u žen jako vysoce senzitivní test v 35. a 45. roce života při negativním cytologickém screeningu. Výkon se provádí metodou detekující high risk HPV, schválenou pro účely screeningu (např. Hybrid Capture 2, automatickou izolací DNA a následnou amplifikací a detekcí high risk HPV DNA nebo cíleným zachycením a amplifikací 14 high risk HPV mRNA) pomocí souprav pro in vitro diagnostiku (CE IVD certifikát). Výkon se vykazuje v případě pozitivního nálezu. Kategorie: P - hrazen plně OF: 2/život ženy OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 20 Body: 1 017 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- J2| 2| 15 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 63. V příloze v Kapitole 818 - laboratoř hematologická se v názvu výkonu č. 96131 slova „PODJEDNOTKA S“ nahrazují slovy „FUNKČNÍ AKTIVITA“, popis výkonu zní: „Stanovení aktivity faktoru XIII v plazmě. V případě léčení pacienta faktorem XIII, je možné výkon vykázat 2/1 den.“, slova „4/1 rok“ se nahrazují slovy „1/1 den, 10/1 čtvrtletí“, text „L2“ se nahrazuje textem „J2“ a slova „Body: 87“ se nahrazují slovy „Body: 449“. 64. V příloze v Kapitole 818 - laboratoř hematologická se za výkon č. 96896 vkládá výkon č. 96897, který zní: „96897 STANOVENÍ FRAKCE NEZRALÝCH TROMBOCYTŮ Výkon spočívá v kvantifikaci mladých retikulovaných destiček, které slouží k diagnostice imunitní trombocytopenické purpury (ITP) a jako časný ukazatel obnovy kostní dřeně po transplantaci kmenových buněk nebo po chemoterapii. Nevyšetřuje se, pokud jsou trombocyty nad 100 tisíc. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 den OM: S - pouze na specializovaném pracovišti Čas výkonu: 2 Body: 302 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- J2| 2| 21 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 65. V příloze v Kapitole 902 - fyzioterapeut se v popisu výkonu č. 21225 text „K1“ nahrazuje textem „K2“, ve sloupci INDX se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“ a slova „Body: 37“ se nahrazují slovy „Body: 91“. 66. V příloze v Kapitole 911 - všeobecná sestra se za výkon č. 06130 vkládá výkon č. 06131, který zní: „06131 SPECIÁLNÍ OŠETŘENÍ DIABETICKÉ ULCERACE Lokální ošetření diabetické ulcerace nohou s odstraněním okolních hyperkeratóz, ošetření spodiny rány provedené debridementem a zhodnocení stavu rány, vedoucí k adekvátnímu nastavení lokální terapie. Výkon je prováděn vyškolenou všeobecnou sestrou na základě písemné indikace ošetřujícím lékařem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 12/1 čtvrtletí OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 20 Body: 209 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- S3| 3| 20 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 67. V příloze v Kapitole 913 - ošetřovatelská péče v sociálních službách se ve výkonu č. 06621 slova „Body: 10“ nahrazují slovy „Body: 7“, ve výkonu č. 06623 se slova „Body: 5“ nahrazují slovy „Body: 4“, ve výkonu č. 06625 se slova „Body: 57“ nahrazují slovy „Body: 60“, ve výkonu č. 06629 se slova „Body: 27“ nahrazují slovy „Body: 43“, ve výkonu č. 06631 se slova „Body: 6“ nahrazují slovy „Body: 25“, ve výkonu č. 06633 se slova „Body: 41“ nahrazují slovy „Body: 71“, ve výkonu č. 06635 se slova „Body: 20“ nahrazují slovy „Body: 13“ a ve výkonu č. 06639 se slova „Body: 22“ nahrazují slovy „Body: 25“. 68. V příloze v Kapitole 913 - ošetřovatelská péče v sociálních službách se za výkon č. 06639 vkládá výkon č. 06641, který zní: „06641 ODSÁVÁNÍ SEKRETU Z DÝCHACÍCH CEST Odsávání sekretu z dutiny ústní a nosohltanu u pacientů, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni hleny vykašlat z dutiny ústní nebo nejsou schopni přirozeně uvolňovat dutinu nosní. Akutní odsávání z důvodu aspirace cizího tělesa (například léky, strava) a odsávání z dolních dýchacích cest u tracheostomovaných pacientů. Výkon lze vykázat po předchozí indikaci lékaře, která může být jednorázová nebo vyjadřující konkrétní frekvenci výkonů na určité období, vyjma akutního odsávání pro aspiraci cizího tělesa. Přičti k výkonu ošetřovatelská intervence, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat pouze v případě, byl-li proveden všeobecnou sestrou. Kategorie: P - hrazen plně OF: 18/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 16 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- S2| 2| 0 ZUM: Ne ZULP: Ano“. 69. V příloze v Kapitole 914 - sestra pro péči v psychiatrii se v popisu výkonu č. 35811 ve větě druhé za slova „zpracování rehabilitačního a“ vkládá slovo „popřípadě“, slova „a jeho předložení ke schválení indikujícímu lékaři“ se zrušují a věta poslední se nahrazuje větou „Výkon je indikován pro schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (F20 - F29), poruchy nálady (F30 - F39), organické poruchy (F0.0 - F0.9, G30 - G30.9), obsedantně kompulzivní poruchu (F42), posttraumatickou stresovou poruchu (F43.1), disociativní poruchy motoriky (F44.4), disociativní záchvaty (F44.5) a poruchy osobnosti (F60.0, F60.1, F60.3, F60.5, F60.6, F61, F62, F65).“. 70. V příloze v Kapitole 914 - sestra pro péči v psychiatrii v popisu výkonu č. 35815 věty čtvrtá a pátá se nahrazují větami: „Výkon lze vykázat po předchozí indikaci psychiatrem. Výkon je indikován pro schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy (F20 - F29), poruchy nálady (F30 - F39), organické poruchy (F0.0 - F0.9, G30 - G30.9), obsedantně kompulzivní poruchu (F42), posttraumatickou stresovou poruchu (F43.1), disociativní poruchy motoriky (F44.4), disociativní záchvaty (F44.5) a poruchy osobnosti (F60.0, F60.1, F60.3, F60.5, F60.6, F61, F62, F65).“. 71. V příloze v Kapitole 914 - sestra pro péči v psychiatrii se ve výkonu č. 35825 slova „4/1 rok“ nahrazují slovy „6/1 rok“. 72. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče se ve výkonech č. 06311, 06313, 06315, 06317 a 06318 věta první zrušuje a slova „W - hrazen za určitých podmínek“ se nahrazují slovy „P - hrazen plně“. 73. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče popis výkonu č. 06319 zní: „Všeobecná sestra zhodnotí aktuální fyzickou náročnost ošetřovatelské péče u imobilních pacientů, u pacientů s psychiatrickou diagnózou, u nespolupracujících pacientů, u osob s mentálním postiženým a u dětí. A dále pověří dalšího člena týmu agentury domácí zdravotní péče asistencí při provedení výkonu včetně jeho koordinace a samostatné fyzické asistence.“ a slova „W - hrazen za určitých podmínek“ se nahrazují slovy „P - hrazen plně“. 74. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče výkony č. 06321, 06323 a 06325 znějí: „06321 VYŠETŘENÍ STAVU PACIENTA SESTROU VE VLASTNÍM SOCIÁLNÍM PROSTŘEDÍ Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. V případě vyšetření glykemického profilu u prediabetika platí OF: 3/1 den. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 týden OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 8 ZUM: Ne ZULP: Ne 06323 ODBĚR BIOLOGICKÉHO MATERIÁLU Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 6 ZUM: Ne ZULP: Ne 06325 APLIKACE ORDINOVANÉ PARENTERÁLNÍ TERAPIE PRO ZAJIŠTĚNÍ HYDRATACE, ENERGETICKÝCH ZDROJŮ A LÉČBY BOLESTI - PERIFERNÍ VSTUPY Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 44 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 75. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče se za výkon č. 06325 vkládá výkon č. 06326, který zní: „06326 APLIKACE ORDINOVANÉ PARENTERÁLNÍ TERAPIE PRO ZAJIŠTĚNÍ HYDRATACE, ENERGETICKÝCH ZDROJŮ A LÉČBY BOLESTI - CENTRÁLNÍ VSTUPY Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 46 ZUM: Ano ZULP: Ne“. 76. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče výkon č. 06327 zní: „06327 OŠETŘENÍ STOMIÍ STŘEVNÍCH TYPŮ Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 1 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 77. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče se za výkon č. 06327 vkládá výkon č. 06328, který zní: „06328 OŠETŘENÍ STOMIÍ TYPU PEG, NEFROSTOMIE, EPICYSTOSTOMIE A TRACHEOSTOMIE Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 25 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 78. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče výkon č. 06329 zní: „06329 LOKÁLNÍ OŠETŘENÍ DO 10 CM2 Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 54 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 79. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče se za výkon č. 06329 vkládá výkon č. 06330, který zní: „06330 LOKÁLNÍ OŠETŘENÍ NAD 10 CM2 Přičti k výkonu domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče všeobecnou sestrou. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 78 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 80. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče výkon č. 06331 zní: „06331 CÉVKOVÁNÍ, LAVÁŽE A OŠETŘENÍ PERMANENTNÍCH KATETRŮ Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 51 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 81. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče se za výkon č. 06331 vkládá výkon č. 06332, který zní: „06332 KLYZMA, VÝPLACH Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 47 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 82. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče výkon č. 06333 zní: „06333 APLIKACE INHALAČNÍ A LÉČEBNÉ TERAPIE S. C., I. M., I. V., EVENT. DALŠÍ ZPŮSOBY APLIKACE TERAPIE ČI INSTILACE LÉČIV Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Materiál výkonu se nepřipočítává u pacientů, kterým byl materiál vydán diabetologem. Proto se aplikace inzulínu vykazuje pouze časovým výkonem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 5 ZUM: Ne ZULP: Ano“. 83. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče se za výkon č. 06333 vkládá výkon č. 06334, který zní: „06334 APLIKACE LÉČEBNÉ TERAPIE P.O., GTT, PŘÍPADNĚ DALŠÍ ZPŮSOBY APLIKACE TERAPIE ČI INSTILACE LÉČIV Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Léčebná terapie per os se vykáže jen v případě, kdy si pacient prokazatelně není podle ordinace lékaře schopen léčivý přípravek ani sám vložit do úst nebo jej spolehlivě spolknout, a to jak co do dodržení času aplikace nebo dávky, tak i co do dodržení aplikace všech druhů ordinovaných léčiv, takže mu musí odborně způsobilý zdravotnický pracovník léčivý přípravek vložit přímo do úst a následně zkontrolovat dutinu ústní, aby se přesvědčil, že byl spolknut. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 1 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 84. V příloze v Kapitole 925 - domácí péče výkon č. 06335 zní: „06335 NÁCVIK A ZAUČOVÁNÍ APLIKACE INZULÍNU Přičti k výkonu ošetřovací návštěva domácí péče, jen materiálové náklady výkonu. Výkon lze vykázat po stanovení rozsahu ošetřovatelské péče. Kategorie: P - hrazen plně OF: 3/1 den, 30/1 měsíc OM: A - pouze ambulantně Čas výkonu: 0 Body: 5 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 85. V příloze v Kapitole 927 - ortoptista se za výkon č. 06511 vkládá výkon č. 06512, který zní: „06512 VYŠETŘENÍ K VČASNÉMU ZÁCHYTU VÝZNAMNÝCH OČNÍCH PORUCH U DĚTÍ V NONVERBÁLNÍM OBDOBÍ VE VĚKU OD 6 MĚSÍCŮ DO 36 MĚSÍCŮ Orientační vyšetření motility a konvergentního souhybu. Postavení očí v krycím testu a alternujícím krycím testu do blízka (do dálky u dětí ve věku 0,5 - 3 roky). Vše pomocí hračky nebo světla. Vyšetření zrakových funkcí pomocí speciálních testů využívající metodu preferenčního vidění umožňující sledovat reakci dítěte na nabízený podnět. Dítě preferuje pruhy či jiný vzor na šedém pozadí. Pruhy jsou dítěti ukazovány postupně v užších cyklech. Pokud dítě pruhy odliší od pozadí, má tendenci je lokalizovat a fixovat pohledem. Reakce dítěte je zaznamenávána a vyhodnocena podle stupnice příslušného testu. Vyšetření se provádí nejdříve binokulárně a potom monokulárně. Nakonec se provádí orientační měření refrakce přenosným autorefraktometrem, visions screenerem nebo Plusoptixem. Kategorie: P - hrazen plně OF: 1/1 rok OM: SA - pouze na spec. prac. ambulantně Čas výkonu: 45 Body: 399 Nositel| INDX| Čas ---|---|--- S3| 3| 45 ZUM: Ne ZULP: Ne“. 86. V příloze v Kapitole 999 - univerzální mezioborové výkony v popisu výkonu č. 09555 se věta druhá nahrazuje větou „Výkon nejsou oprávněni vykazovat nositelé výkonů odbornosti 002 (praktické lékařství pro děti a dorost), která disponuje specifickým výkonem klinického vyšetření již zohledňujícím zvýšenou časovou náročnost ošetření dítěte do 6 let.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 562/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 562/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 230/2020 * Čl. I - V § 2 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2021 562 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 23 odst. 5 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: Čl. I V § 2 nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanovený v příloze k tomuto nařízení se zvyšuje o 1 hodinu, poskytuje-li pedagogický pracovník pedagogickou intervenci jako podpůrné opatření. Věta první se nepoužije u pedagogického pracovníka se sjednanou kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou a u pedagogického pracovníka, pro kterého je týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti stanoven v rozpětí.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. února 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 561/2020 Sb.
Vyhláška č. 561/2020 Sb. Vyhláška o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene chirurgického Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 229/2020 * § 1 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene chirurgického bez odborného dohledu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 561 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2020 o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene chirurgického Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. k) k provedení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.: § 1 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene chirurgického bez odborného dohledu a) indikovat a interpretovat laboratorní vyšetření, indikovat základní zobrazovací metody, b) indikovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky s výjimkou radiofarmak a cytostatik, c) indikovat transfuzní přípravky a krevní deriváty, d) provádět profylaxe tetanové a ranné infekce, e) provádět šití poranění kůže a podkoží, včetně lokální anestezie, f) transnasálně zavádět různé typy sond k vyšetření, dekompresi a výživě trávicího traktu, g) zavádět centrální žilní katetr, h) provádět punkci hrudníku, s výjimkou drenáže hrudníku, i) posuzovat a řešit ranné komplikace s výjimkou eventrace a rozhodovat o dalším individuálním léčebném postupu, j) provádět základní ošetření popálenin, omrzlin, chemického a radiačního poranění, k) provádět konzervativní ošetření poranění měkkých tkání, l) operovat povrchové hlízy, furunkly a benigní kožní tumory s výjimkou perianálních afekcí, m) provádět periferní amputace na končetinách do úrovně metatarzů a metakarpů na základě indikace lékaře se specializovanou způsobilostí, n) provádět vyšetření v rámci poskytování ambulantní péče a rozhodovat o dalším individuálním léčebném postupu, s výjimkou podezření na náhlé příhody, zejména na náhlé příhody břišní. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 560/2020 Sb.
Vyhláška č. 560/2020 Sb. Vyhláška o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene patologického Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 229/2020 * § 1 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene patologického bez odborného dohledu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 560 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2020 o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene patologického Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. k) k provedení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.: § 1 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene patologického bez odborného dohledu a) provádět patologicko-anatomickou pitvu a v návaznosti na ni 1. odebírat materiál pro histologická, cytologická a bakteriální vyšetření, 2. provádět mikroskopickou diagnostiku nekropsií, 3. uzavírat pitevní protokoly, včetně konečné diagnózy a popisu histologických preparátů, b) přikrajovat bioptický materiál, c) provádět cytologický screening s výjimkou uzavření suspektních a abnormálních nálezů. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 559/2020 Sb.
Vyhláška č. 559/2020 Sb. Vyhláška o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene oftalmologického Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 229/2020 * § 1 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene oftalmologického bez odborného dohledu provádět * § 2 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene oftalmologického bez odborného dohledu dále * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 559 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2020 o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene oftalmologického Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. k) k provedení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.: § 1 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene oftalmologického bez odborného dohledu provádět a) vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě, b) vyšetření zadního segmentu oka přímou a nepřímou oftalmoskopií a biomikroskopicky, c) měření nitroočního tlaku bezkontaktní tonometrií a aplanační tonometrií, d) vyšetření zorného pole a zhodnocení perimetrických nálezů, e) vyšetření očním koherenčním tomografem a jeho zhodnocení, f) vyšetření fluorescenční angiografií a indocyaninovou zelení a jeho zhodnocení, g) vyšetření okulomotorické rovnováhy, h) gonioskopii, i) ultrasonografii, j) biometrii a kalkulaci nitroočních čoček, k) vyšetření zornicových reakcí, l) exoftalmometrii, posoudit polohu oka v orbitě, m) vyšetření slzného filmu, n) vyšetření citlivosti, tloušťky a topografie rohovky, o) vyšetření barvocitu, p) vyšetření, průplach a sondáž slzných cest, q) provádět běžné zákroky na periokulárních tkáních, a to kožní excize, odstranění stehů, milií, veruk, xantelasmat, ektropia, entropia a drobných tumorů, r) provádět exkochlace chalasia, s) provádět laserové výkony, a to iridotomii, YAG kapsulotomii, fotokoagulaci sítnice, selektivní laserovou trabekuloplastiku, t) provádět stěr ze spojivkového vaku, odebrat materiál k vyšetření etiologie rohovkové infekce. § 2 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene oftalmologického bez odborného dohledu dále a) indikovat a interpretovat základní zobrazovací metody a laboratorní vyšetření, b) indikovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky s výjimkou radiofarmak a cytostatik, c) určovat zrakovou ostrost a korekce refrakčních vad, předepisovat brýlové korekce, d) odstranit cizí tělísko z povrchu oka, e) aplikovat terapeutické kontaktní čočky, f) šít běžné rány na víčkách a spojivce a extrahovat kožní, spojivkové a rohovkové stehy a provádět drobné zákroky na spojivce, g) aplikovat periokulární, subkonjunktivální a intravitreání injekce. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 558/2020 Sb.
Vyhláška č. 558/2020 Sb. Vyhláška o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene dermatovenerologického Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 229/2020 * § 1 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene dermatovenerologického bez odborného dohledu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 558 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2020 o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene dermatovenerologického Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. k) k provedení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.: § 1 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene dermatovenerologického bez odborného dohledu a) indikovat a interpretovat základní zobrazovací metody a laboratorní vyšetření, b) indikovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky s výjimkou radiofarmak a cytostatik, c) provádět venerologické epidemiologicko-psychologické šetření a depistáž sexuálně přenosných chorob, d) provádět šití nekomplikovaných poranění kůže a podkoží do 5 cm, včetně lokální anestezie, e) provádět kožní fototesty, f) provádět odběr materiálu z pochvy, čípku a hrdla děložního, g) provádět mikroskopické vyšetření po běžném obarvení, h) provádět mikroskopické vyšetření nativního preparátu, i) provádět mikroskopické vyšetření v zástinu, j) diagnostikovat Sarcoptes scabiei, k) provádět ultrazvukové dopplerovské vyšetření cév bez B zobrazení, l) odstraňovat malé léze kůže, m) provádět excizi kožní léze s šitím do 10 cm, n) provádět lokální a celkovou fototerapii optimálním UV světlem, o) aplikovat dermatologická zevní léčiva, p) ošetřovat a provádět převaz kožních a podkožních afekcí, q) aplikovat tlakový obvaz horní a dolní končetiny. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 557/2020 Sb.
Vyhláška č. 557/2020 Sb. Vyhláška o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene urologického Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 229/2020 * § 1 - Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmene urologického bez odborného dohledu * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 557 VYHLÁŠKA ze dne 15. prosince 2020 o stanovení činností, které může vykonávat lékař bez odborného dohledu po získání certifikátu o absolvování základního kmene urologického Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 37 odst. 1 písm. k) k provedení § 4 odst. 4 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 67/2017 Sb.: § 1 Lékař může po získání certifikátu o absolvování základního kmenezákladního kmene urologického bez odborného dohledu a) indikovat a interpretovat základní zobrazovací metody a laboratorní vyšetření, b) indikovat léčivé přípravky a zdravotnické prostředky s výjimkou radiofarmak a cytostatik, c) provádět ultrazvukové vyšetření ledvin, močového měchýře a zevního genitálu včetně transrektální ultrasonografie a barevného dopplerovského vyšetření, d) kalibrovat uretru, e) provádět uretrocystografii, f) provádět ascendentní ureterografii, g) provádět eretrocystoskopii, h) odsát tamponádu močového měchýře, i) zavádět ureterální stent, j) provádět klešťovou biopsii a koagulaci močového měchýře, k) provádět biopsii prostaty, l) provádět neinvazivní a invazivní urodynamická vyšetření, m) provádět punkční epicystostomii, n) provádět frenulotomii, o) provádět meatotomii, p) uvolňovat parafimózu, q) deliberovat předkožku, r) provádět incizi abscesu skróta, s) provádět cirkumcizi, t) operovat hydrokélu, u) provádět extrakorporální litotrypsi. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: doc. MUDr. Blatný, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 556/2020 Sb.
Nařízení vlády č. 556/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 229/2020 * Čl. I - Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úř * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 556 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. prosince 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu Vláda nařizuje k provedení § 181b zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 176/2019 Sb.: Čl. I Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb., o maximálním počtu žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat na zastupitelském úřadu, zní: „Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 220/2019 Sb. Maximální počet žádostí o zaměstnaneckou kartu 1| 2| 3| 4 ---|---|---|--- Zastupitelský úřad| Maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku| Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Program klíčový a vědecký personál| Program kvalifikovaný zaměstnanec Abudža| 90| 60| 0 Addis Abeba| 90| 60| 0 Akkra| 90| 60| 0 Alžír| 90| 60| 0 Ammán| 90| 60| 0 Ankara| 300| 100| 0 Bagdád| 60| 60| 0 Baku| 210| 60| 0 Bangkok| 280| 60| 0 Bejrút| 90| 60| 0 Bělehrad| 3 000| 100| 2 500 Damašek| 60| 60| 0 Dillí| 1 100| 500| 600 Erbíl| 60| 60| 0 Hanoj| 200| 200| 0 Islámábád| 60| 60| 0 Istanbul| 300| 100| 0 Jakarta| 130| 60| 0 Jerevan| 210| 60| 0 Kábul| 60| 60| 0 Káhira| 110| 80| 0 Kišiněv| 800| 100| 600 Kyjev| 1 600| 500| 1 100 Lusaka| 90| 60| 0 Lvov| 40 000| 0| 40 000 Manila| 2 200| 100| 2 000 Minsk| 2 200| 200| 1 900 Nairobi| 90| 60| 0 Nursultan (Astana)| 360| 60| 300 Pchjongjang| 0| 0| 0 Pretoria| 90| 60| 0 Rabat| 90| 60| 0 Sarajevo| 510| 60| 0 Skopje| 230| 60| 0 Taškent| 130| 60| 0 Tbilisi| 330| 60| 0 Teherán| 90| 60| 0 Tunis| 90| 60| 0 Ulánbátar| 1 230| 60| 1 000 “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r.