Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Nařízení vlády č. 270/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 270/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 6. 2020, datum účinnosti 15. 6. 2020, částka 102/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/201 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 6. 2020 270 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. června 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 63/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 47/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 315/2017 Sb., nařízení vlády č. 28/2018 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 59/2019 Sb., nařízení vlády č. 351/2019 Sb. a nařízení vlády č. 217/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 5 písm. c) a v § 15 odst. 5 písm. b) se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „pátého“. 2. V § 33 odstavec 1 zní: „(1) Zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění podopatření integrovaná produkce ovoce a) nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 5 písm. d), přičemž žadatel neodebral žádný vzorek ovoce, b) nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 5 písm. e), přičemž žadatel nezajistí rozbor žádného vzorku ovoce podle § 12 odst. 5 písm. d), nebo c) ve vzorku ovoce odebraném podle § 12 odst. 5 písm. d) a analyzovaném podle § 12 odst. 5 písm. e) nebo ve vzorku odebraném Fondem překročení mezní hodnoty obsahu některých z chemických látek obsažených v ovoci uvedených v části C přílohy č. 5 k tomuto nařízení, dotace se v rámci podopatření podle § 2 neposkytne a Fond současně rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného podopatření a o vrácení dotace poskytnuté za příslušné podopatření podle § 2 od počátku tohoto závazku.“. 3. V § 33 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění a) podopatření integrovaná produkce ovoce nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 5 písm. c) nebo překročení limitů obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení, nebo b) podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 5 písm. b) nebo překročení limitů obsahu chemických látek uvedených v příloze č. 4 k tomuto nařízení, dotace se neposkytne na díl půdního bloku, na kterém k nesplnění podmínky došlo, a Fond současně rozhodne o vyřazení tohoto dílu půdního bloku z příslušného podopatření a o vrácení dotace poskytnuté podle § 2 na daný díl půdního bloku od počátku tohoto závazku.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10. 4. V § 33 odstavec 9 zní: „(9) Zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění podopatření integrovaná produkce ovoce nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 11 a nepředložení dokladů podle § 12 odst. 5 písm. e) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém žadatel žádal o dotaci, dotace se v rámci podopatření podle § 2 neposkytne a Fond současně rozhodne o vyřazení žadatele z příslušného podopatření a o vrácení dotace poskytnuté za příslušné podopatření podle § 2 od počátku tohoto závazku.“. 5. V § 33 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Zjistí-li Fond u žadatele při uplatnění a) podopatření integrovaná produkce ovoce nesplnění podmínky uvedené v § 12 odst. 11 a nepředložení dokladů podle § 12 odst. 5 písm. c) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, nebo b) podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku nesplnění podmínky uvedené v § 15 odst. 12 písm. a) bodě 1 a nepředložení dokladů podle § 15 odst. 5 písm. b) do 15. února kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém měl být rozbor nejpozději proveden, dotace se neposkytne na díl půdního bloku, na kterém k nesplnění podmínky došlo, a Fond současně rozhodne o vyřazení tohoto dílu půdního bloku z příslušného podopatření a o vrácení dotace poskytnuté podle § 2 na daný díl půdního bloku od počátku tohoto závazku.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. června 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 269/2020 Sb.	Vyhláška č. 269/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 11. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 101/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004 Sb., vyhlášky č. 58/2013 Sb., vyhlášky č. 8/2015 Sb., vyhlášky č. 117/2017 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 269 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2020, kterou se mění vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 5, § 20 odst. 4, § 22 odst. 5 a § 35 odst. 4 zákona: Čl. I Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004 Sb., vyhlášky č. 58/2013 Sb., vyhlášky č. 8/2015 Sb., vyhlášky č. 117/2017 Sb. a vyhlášky č. 48/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. e) se slovo „např.“ zrušuje. 2. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) nástupištní stěnou bariéra, která zabraňuje pádu osob do kolejiště a jejíž součástí jsou nástupištní dveře pro cestující u nástupní hrany, d) vodicí linií hmatová úprava v ploše nástupiště a dalších pochozích plochách užívaných veřejností.“. 3. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Minimální vybavenost železniční stanice a železniční zastávky (1) Železniční stanice a železniční zastávky musí být vybaveny: a) nástupišti, b) prostory nebo přístřešky pro cestující a jejich ochranu před povětrnostními vlivy, c) bezbariérovým přístupem na nástupiště včetně hmatového a dálkově ovládaného akustického vyznačení přístupu k vlakům pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace2) a d) osvětlením prostor pro cestující. (2) Pokud je železniční stanice nebo železniční zastávka vybavena elektronickým informačním systémem, musí být elektronický informační systém zpřístupněn i pro osoby s omezenou schopností orientace.“. 4. V § 27 písmena g) a h) znějí: „g) elektrická zařízení, která zahrnují trakční měnírny, distribuční transformovny, napájecí vedení včetně trakčního, přívodní kolejnici s příslušenstvím, zařízení dálkového ovládání, zařízení pro měření a náhradní zdroje elektrické energie, h) osvětlení zahrnující provozní a nouzové osvětlení ve stanicích, tunelech a depech, rozvody a náhradní zdroje osvětlení, řídicí systémy osvětlení a světelná zařízení nesloužící pro provozní a nouzové osvětlení,“. 5. V § 29 odst. 6 se slova „izolovaného styku“ nahrazují slovy „hranice kolejového úseku“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tyto koleje musí být ukončeny zarážedly.“. 6. V § 35 se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „(3) Vodorovné zatížení dělící stěny qk se stanoví v rozmezí 3,0 kN/m - 5,0 kN/m.“. 7. V § 38 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Bezpečnostní pás včetně hmatově vnímatelných značek se nemusí zřizovat v případě, kdy je prostor kolejiště chráněn nástupištní stěnou. Ukončení nástupiště pevnou překážkou musí být vizuálně i hmatově vyznačeno.“. 8. V § 38 odst. 6 třetí věta zní: „První a poslední schod schodišťového ramene musí být barevně vyznačen.“. 9. V § 38 se doplňují nové odstavce 19 a 20, které znějí: „(19) Nástupištní stěna musí být zkonstruována a umístěna tak, aby a) v postranním prostoru mezi vlakem a nástupištní stěnou při případném použití nouzového otevření dveří nedošlo k zachycení cestujícího mezi vlakem a nástupištní stěnou, b) nástupištní dveře pro nástup a výstup cestujících byly širší než dveře vlakové, c) k otevření nástupištních i vlakových dveří došlo až po zastavení vlaku a zajištění souososti obou dveří, d) se vlakové i nástupištní dveře otevíraly a zavíraly synchronně; systém musí umožnit otevření dveří prostřednictvím vysílačky pro osoby se zrakovým postižením, e) nástupištní dveře byly v uzavřené poloze blokovány a dohled nad jejich uzavřením byl nepřetržitý, f) v případě ztráty dohledu nad zavřenými nástupištními dveřmi nebo při jejich neoprávněném otevření byl vlak automaticky zastaven, g) poruchové stavy nástupištních dveří byly aktivně signalizovány v řídicím středisku pro řízení drážní dopravy, h) nástupištní dveře odstavené z provozu byly označeny, zavřeny a blokovány, i) bylo možné nástupištní dveře v případě nouze ručně otevřít ze strany nástupištní hrany a vlakových dveří a j) bylo možné nouzové otevření nástupištních dveří, zajištěné proti zneužití. (20) V nástupištní stěně se dále zřizují dveře na koncích nástupiště umožňující vstup zaměstnanců provozovatele dráhy a dopravce do kolejí. Dveře na konci nástupiště musí být ze strany nástupiště blokovány proti jejich neoprávněnému otevření a neoprávněné otevření dveří musí být aktivně signalizováno v řídicím středisku pro řízení drážní dopravy.“. 10. V § 40 odstavce 3 až 9 znějí: „(3) Osvětlení veřejných staničních prostor se sdruženým osvětlením musí být automaticky ovládáno řídicím systémem osvětlení. Osvětlení staničních prostorů musí být zajištěno provozním osvětlením a v prostorech podle odstavce 4 též nouzovým osvětlením. (4) Veřejné staniční prostory, tunely, únikové cesty a další provozně důležité prostory včetně zařízení nutných pro zásah obsluhy, případně jednotek požární ochrany, musí být vybaveny nouzovým osvětlením. Nouzové osvětlení únikových cest musí spolehlivě osvětlovat únikovou trasu. (5) V prostorech, ve kterých je nezbytné pokračovat v běžné činnosti při poruše provozního osvětlení, se zřizuje náhradní osvětlení, které může být součástí nouzového osvětlení. (6) Nouzové a náhradní osvětlení musí mít napájení zálohované z akumulátorového zdroje, přednostně o napětí 220 V. (7) Rozvaděče provozního osvětlení musí být uzpůsobeny pro připojení ze dvou sekcí hlavního rozvaděče s možností přepnutí každé sekce podružného rozvaděče na kterýkoliv přívod. Hlavní rozvaděč pro napájení nouzového osvětlení musí mít možnost připojení přes dobíječe ze dvou sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního rozvaděče musí být hlavní rozvaděč pro napájení nouzového osvětlení napájen z nouzového zdroje. (8) Osvětlení veřejných prostor ve stanici, provozní a nouzové osvětlení v tunelu musí být uzpůsobeno ovládání z místa určeného provozovatelem dráhy. (9) Venkovní osvětlení stanic musí být provedeno tak, aby směřovalo pouze do dolního poloprostoru a do míst určených k osvětlení. Musí být vypínáno v době, kdy stanice není v provozu, s výjimkou potřeby zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci nebo ostrahu majetku. Pro venkovní osvětlení se používají světelné zdroje s barevnou teplotou 2 700 K a nižší.“. 11. V § 40 odstavec 12 zní: „(12) Odpovídají-li hodnoty osvětlení hodnotám uvedeným v určené technické normě nebo její části podle zákona o technických požadavcích na výrobky2a), má se za to, že požadavky v odstavcích 1 až 11 jsou splněny.“. 12. V § 41 odstavec 2 zní: „(2) Jmenovitá napětí jsou uvedena v příloze č. 3.“. 13. V § 41 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Elektrické stanice musí být uzpůsobeny pro napájení ze dvou na sobě nezávislých elektrických stanic veřejného rozvodu elektrické energie o napětí 22 kV. (5) Hlavní rozváděč nouzového napájení musí být uzpůsoben pro připojení přes náhradní zdroj nebo dobíječe ze dvou sekcí hlavního rozvaděče. Při ztrátě napětí na obou sekcích hlavního rozvaděče je rozvaděč nouzového napájení napájen z nouzového zdroje.“. 14. V § 41 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 6 až 12. 15. V § 41 odstavec 7 zní: „(7) Součástí všech elektrických úseků přívodní kolejnice je technický prostředek pro zkratování přívodní kolejnice, a to v každé stanici, kterou elektrický úsek prochází. Tento prostředek musí být uzpůsoben pro ruční ovládání a na nově zřizovaných nebo rekonstruovaných tratích musí být uzpůsoben také pro dálkové ovládání.“. 16. V § 41 se odstavec 12 zrušuje. 17. V § 43 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Uvedené hodnoty neplatí pro jízdu prvních pěti vlaků na nově vložených kolejnicích.“. 18. V § 43 odst. 7 se za slova „obvodu výhybky“ vkládají slova „nebo kolový snímač počítače náprav“. 19. Příloha č. 2 se zrušuje. 20. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k vyhlášce č. 177/1995 Sb. Jmenovitá napětí elektrických sítí metra Tabulka č. 1 Zařízení:\| Jmenovité napětí elektrické sítě ---\|--- Energetická zařízení: Elektrická zařízení a rozvody vn\| 22 kV 50 Hz Elektrická zařízení a rozvody nn: motorické, tepelné a světelné spotřebiče; ovládací a pomocné obvody\| 230/400 V 50 Hz Ovládací a pomocné obvody (ze samostatného zdroje)\| 230 V 50 Hz Ovládací a pomocné obvody pro nebezpečné prostory\| 24 V 50 Hz 60 V DC Nouzové osvětlení\| 220 V DC Trakční zařízení v elektrické stanici\| 825 V DC Úsekové odpojovače, odpojovače ve funkci zkratovačů a skříně signalizace napětí\| 750 V DC Přívodní kolejnice\| 750 V DC Profilový vodič\| 750 V DC Ovládací a pomocné obvody pro trakční zařízení (obvody mn, nn)\| 230/400 V, 50 Hz, 220 V DC, 6 až 60 V DC Ovládací a pomocné obvody ze samostatného zdroje\| 220 V DC Ostatní pomocné obvody ze samostatného zdroje\| 24 V DC, 48 V DC, 60 V DC Akumulátorová baterie (záložní zdroj)\| přednostně 220 V DC, 480 V DC Jmenovitá napětí elektrických sítí metra a ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí Tabulka č. 2 Zařízení:\| Jmenovité napětí elektrické sítě\| Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí ---\|---\|--- základní\| zvýšená A. Sdělovací zařízení:\| \| \| Sdělovací rozvody\| 6 V ss, 12 V ss, 24 V ss, 36 V ss, 48 V ss, 60 V ss\| bezpečným napětím\| - B. Zabezpečovací zařízení:\| \| \| Zařízení v reléové místnosti (reléové stojany)\| 230/400 V 50 Hz;\| automatické odpojení od zdroje v síti s izolovaným nulovým bodem\| ochrana základní a pospojováním 220 V 275 Hz Zařízení v kolejišti (k některým prvkům podle ČSN 34 2600 lze k uzemnění neživých částí využít i vlastní konstrukci zařízení)\| 3x230/400 V 50 Hz\| automatické odpojení od zdroje\| ochrana základní a pospojováním Zařízení pro reléové obvody, návěstidla, kontrolní panely\| 24 V ss\| automatické odpojení od zdroje\| - “. Čl. II Přechodné ustanovení Přívodní kolejnice vybavené a provedené podle § 41 odst. 8 vyhlášky č. 177/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze provozovat do doby jejich nejbližší rekonstrukce nebo modernizace. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci Vyhlášeno 11. 6. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2020, částka 13/2020 * (a) a (b) [Beze změn] * (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede přijímací úřad v souladu s pravidlem 96.2 dotyčný poplatek Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. * (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: - (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby mezinárodního přihlašovacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijíma * (a) a (b) [Beze změn] * (c) Pokud je předepsanou měnou měna, ve které orgán pro mezinárodní rešerši stanovil tento poplatek („stanovená měna”), převede přijímací úřad v souladu s pravidlem 96.2 dotyčný poplatek tomuto orgánu v dané měně. * (d) Pokud předepsanou měnou není stanovena měna a předepsaná měna: - (i) je volně směnitelná na stanovenou měnu, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby rešeršního poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijímací úřad převede v s * (e) a (f) [Beze změn] * (a) Pokud přijímací úřad při určování, zda písemnosti zamýšlené být mezinárodní přihláškou splňují požadavky článku 11(1), zjistí, že část popisu, nároků nebo výkresů chybí nebo se jeví jako chybějící, včetně případu, kdy chybí nebo se jeví jako chybějící - (i) doplnil zamýšlenou mezinárodní přihlášku dodáním chybějící části, nebo * (b) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak předloží přihlašovatel přijímacímu úřadu k datu nebo před datem, ke kterému jsou splněny všechny požadavky podle článku 11(1), ale v platné lhůtě podle pravidla 20.7, chybějící část uvedenou v odstav * (c) až (e) [Beze změn] * a) Pokud přijímající úřad při určování, zda písemnosti zamýšlené být mezinárodní přihláškou splňují požadavky článku 11(1), zjistí, že celý prvek uvedený v článku 11(1)(iii)(d) nebo (e) byl podán chybně nebo se jeví jako chybně podaný, nebo že část popisu, - i) opravil zamýšlenou mezinárodní přihlášku dodáním správného prvku nebo části; nebo * (b) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak předloží přihlašovatel přijímacímu úřadu k datu nebo před datem, ke kterému jsou splněny všechny požadavky podle článku 11(1), ale v platné lhůtě podle pravidla 20.7, správný prvek nebo část, aby opr * (c) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak předloží přihlašovatel přijímacímu úřadu po datu, ke kterému byly splněny všechny požadavky podle článku 11(1), ale v platné lhůtě podle pravidla 20.7, správný prvek nebo část, aby opravil mezinárodn * (d) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak jsou správný prvek nebo část považovány podle pravidla 20.6 (b) za obsažené v zamýšlené mezinárodní přihlášce k datu, ke kterému přijímací úřad poprvé obdržel jeden nebo více prvků uvedených v článku * (e) Pokud bylo datum mezinárodního podání opraveno podle odstavce (c), může přihlašovatel v oznámení předloženém přijímacímu úřadu ve lhůtě jednoho měsíce od data oznámení podle odstavce (c) požadovat, aby příslušný správný prvek nebo část nebyly brány v ú * (a) a (b) [Beze změn] * (c) Pokud přijímací úřad shledá, že požadavek podle pravidla 4.18 nebo odstavce (a) nebyl splněn nebo že prvek nebo část uvedené v odstavci (a) nejsou zcela obsaženy v příslušné dřívější přihlášce, bude přijímací úřad postupovat podle pravidla 20.3(b)(i), * (a) Platná lhůta uvedená v pravidlech 20.3(a) a (b), 20.4, 20.5(a), (b) a (c), 20.5bis(a), (b) a (c) a 20.6(a) bude: - (i) dva měsíce od data výzvy podle pravidla 20.3(a), 20.5(a) nebo 20.5bis(a), pokud byla přihlašovateli tato výzva zaslána, * (b) [Beze změn] * (a) [Beze změn] - (a-bis) Jestliže k 9. říjnu 2019 není některé z pravidel 20.5bis(a)(ii) a (d) slučitelné s vnitrostátními právními předpisy uplatňovanými přijímajícím úřadem, nebudou se příslušná pravidla vztahovat na mezinárodní přihlášku podanou u tohoto přijímajícího ú * (b) [Beze změn] - (b-bis) Jestliže k 9. říjnu 2019 není některé z pravidel 20.5bis(a)(ii) a (d) slučitelné s vnitrostátními právními předpisy uplatňovanými určeným úřadem, nebudou se příslušná pravidla vztahovat na tento úřad v souvislosti s mezinárodní přihláškou, u níž by * (c) Pokud se prvek nebo část považují za začleněné do mezinárodní přihlášky prostřednictvím odkazu na základě zjištění přijímacího úřadu podle pravidla 20.6(b), avšak toto začlenění prostřednictvím odkazu se nevztahuje na mezinárodní přihlášku pro účely ří * (a) [Beze změn] * (b) S výhradou odstavce (c) titulní stránka obsahuje: - (i) až (iv) [Beze změn] * (c) až (n) [Beze změn] * (a) S výhradou pravidla 51bis.2 mohou vnitrostátní předpisy uplatňované určeným úřadem v souladu s článkem 27 požadovat, aby přihlašovatel dodal zejména: - (i) až (vi) [Beze změn] * (b) až (d) [Beze změn] * (e) Vnitrostátní právní předpisy uplatňované určeným úřadem mohou v souladu s článkem 27 požadovat, aby přihlašovatel předložil překlad prioritního dokumentu s tím, že tento překlad může být vyžadován pouze tehdy: - (i) [Beze změn] * (a) [Beze změn] * (a) a (b) [Beze změn] * (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede orgán v souladu s pravidlem 96.2dotyčný poplatek Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. * (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: - (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý orgán, který předepisuje měnu platby jednacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Orgán převede v souladu s pravidlem * (a) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum předá stejného dne jedno vyhotovení zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu Mezinárodnímu úřadu a jedno vyhotovení přihlašovateli, a to včetně případných příloh. * (b) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum předá Mezinárodnímu úřadu v souladu s Administrativní směrnicí kopie ostatních dokumentů ze spisu mezinárodního předběžného průzkumu. * (a) až (d) [Beze změn] * (a) [Beze změn] * (b) Pokud bylo datum mezinárodního podání uznáno přijímacím úřadem podle pravidla 20.3(b)(ii), 20.5(d) nebo 20.5bis(d) na základě začlenění prvku nebo části prostřednictvím odkazu podle pravidel 4.18 a 20.6, ale určený nebo zvolený úřad shledá, že: - (i) přihlašovatel nevyhověl pravidlu 17.1(a), (b) nebo (b-bis), co se týká prioritního dokumentu, * (c) Určený nebo zvolený úřad nebude projednávat mezinárodní přihlášku podle odstavce (b), jako kdyby datum mezinárodního podání bylo uznáno podle pravidla 20.3(b)(i), 20.5(b) nebo 20.5bis(b), případně opraveno podle pravidla 20.5(c) nebo 20.5bis(c), aniž b * (d) Pokud určený nebo zvolený úřad v souladu s odstavcem (c) oznámil přihlašovateli, že má v úmyslu projednávat mezinárodní přihlášku, jako kdyby datum mezinárodního podání bylo opraveno podle pravidla 20.5 (c) nebo 20.5bis(c), může přihlašovatel v oznámen * a) Jakýkoli národní úřad nebo mezivládní organizace může stanovit, že pokud lhůta stanovená v Prováděcím předpisu pro provedení úkonu před tímto úřadem nebo organizací není dodržena z důvodu nedostupnosti některého z povolených elektronických komunikačních * b) Prominutí zmeškání lhůty podle písmene a) nemusí být bráno v úvahu určeným nebo zvoleným úřadem, před kterým přihlašovatel v době zveřejnění informací uvedených v odstavci a) již provedl úkony stanovené v článcích 22 nebo 39. * (a) a (b) [Beze změn] * (c) Mezinárodní úřad dodá, pokud to požaduje zvolený úřad, avšak nikoliv před vyhotovením zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu, jménem tohoto úřadu kopie podle odstavce (b) jakéhokoli dokumentu předaného mu podle pravidla 71.1(a) nebo (b) orgánem pro * (d) až (g) [Beze změn] * a) Pro účely tohoto pravidla se „úřadem” rozumí přijímací úřad (včetně Mezinárodního úřadu jednajícího jako přijímací úřad), orgán pro mezinárodní rešerši, orgán určený pro doplňkovou mezinárodní rešerši, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum nebo Meziná * (b) Je-li v souladu s tímto Prováděcím předpisem nebo s Administrativní směrnicí poplatek vybírán jedním úřadem („inkasní úřad”) ve prospěch jiného úřadu („úřad příjemce"), inkasní úřad neprodleně oznámí přijetí každého takového poplatku v souladu s Admini * c) Inkasní úřad převede veškeré poplatky vybrané ve prospěch obmyšlného úřadu tomuto úřadu v souladu s Administrativní směrnicí. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2020 22 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 9. října 2019 v Ženevě přijaty změny pravidel 4.18, 12.1bis, 15.2, 16.1, 20.5, 20.5bis, 20.6, 20.7, 20.8, 26quater, 40bis, 48.2, 51bis.1, 55.2, 57.2, 71.1, 82ter.1, 82quater.2, 94.1 a 96.2 Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1). Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2020 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Změny Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci přijaté 9. října 2019 Pravidlo 4 Žádost (obsah) 4.1 až 4.17 [Beze změn] 4.18 Oznámení o začlenění prostřednictvím odkazu Pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu dřívější přihlášky ke dni, kdy byl poprvé přijat přijímacím úřadem jeden nebo více prvků uvedených v článku 11(1)(iii), může žádost obsahovat oznámení, že pokud prvek mezinárodní přihlášky uvedený v článku 11(1)(iii)(d) nebo (e) nebo část popisu, nároků nebo výkresů uvedená v pravidle 20.5(a), nebo prvek nebo část popisu, nároků nebo výkresů uvedené v pravidle 20.5bis(a) nejsou jinak obsaženy v mezinárodní přihlášce, avšak jsou zcela obsaženy v dřívější přihlášce, jsou tento prvek nebo část, s výhradou potvrzení podle pravidla 20.6, začleněny do mezinárodní přihlášky prostřednictvím odkazu pro účely pravidla 20.6. Takovéto oznámení, jestliže není obsaženo v žádosti v ten den, může být do žádosti doplněno pouze tehdy, pokud bylo ten den obsaženo v mezinárodní přihlášce nebo předloženo s mezinárodní přihláškou. 4.19 [Beze změn] Pravidlo 12 Jazyk mezinárodní přihlášky a překlady pro účely mezinárodní rešerše a mezinárodního zveřejnění 12.1 [Beze změn] 12.1bis Jazyk prvků a částí předložených podle pravidla 20.3, 20.5, 20.5bis nebo 20.6 Prvek uvedený v článku 11(1)(iii)(d) nebo (e), který přihlašovatel předložil podle pravidla 20.3(b), 20.5bis(b), 20.5bis(c) nebo 20.6(a), a část popisu, nároků nebo výkresů, kterou přihlašovatel předložil podle pravidla 20.5 (b), 20.5(c), 20.5bis(b), 20.5bis(c) nebo 20.6(a), musí být v jazyce mezinárodní přihlášky, ve kterém byla podána, nebo v případě, že je požadován překlad přihlášky podle pravidla 12.3(a) nebo 12.4 (a), v jazyce přihlášky, ve kterém byla podána, a v jazyce tohoto překladu. 12.1ter až 12.4 [Beze změn] Pravidlo 15 Mezinárodní přihlašovací poplatek 15.1 [Beze změn] 15.2 Výše poplatku, převod (a) a (b) [Beze změn] (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede přijímací úřad v souladu s pravidlem 96.2 dotyčný poplatek Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby mezinárodního přihlašovacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijímací úřad převede v souladu s pravidlem 96.2částku v této měně Mezinárodnímu úřadu; (ii) není volně směnitelná na švýcarské franky, je přijímací úřad zodpovědný za konverzi mezinárodního přihlašovacího poplatku z předepsané měny na švýcarské franky a tento poplatek převede v souladu s pravidlem 96.2 Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích, v částce uvedené v Sazebníku poplatků. Přijímací úřad rovněž může přepočítat mezinárodní přihlašovací poplatek z předepsané měny na eura nebo americké dolary a převést v souladu s pravidlem 96.2 Mezinárodnímu úřadu ekvivalentní částku poplatku v eurech nebo amerických dolarech, jak ji podle bodu (i) určí generální ředitel v souladu s pokyny Shromáždění. 15.3 a 15.4 [Beze změn] Pravidlo 16 Rešeršní poplatek 16.1 Právo žádat poplatek (a) a (b) [Beze změn] (c) Pokud je předepsanou měnou měna, ve které orgán pro mezinárodní rešerši stanovil tento poplatek („stanovená měna”), převede přijímací úřad v souladu s pravidlem 96.2 dotyčný poplatek tomuto orgánu v dané měně. (d) Pokud předepsanou měnou není stanovena měna a předepsaná měna: (i) je volně směnitelná na stanovenou měnu, určí generální ředitel pro každý přijímací úřad, který předepisuje měnu platby rešeršního poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Přijímací úřad převede v souladu s pravidlem 96.2částku v této měně orgánu pro mezinárodní rešerši; (ii) není volně směnitelná na stanovenou měnu, je přijímací úřad zodpovědný za konverzi rešeršního poplatku z předepsané měny na stanovenou měnu a tento poplatek převede v souladu s pravidlem 96.2 orgánu pro mezinárodní rešerši ve stanovené měně, v částce stanovené orgánem pro mezinárodní rešerši; (e) a (f) [Beze změn] 16.2 a 16.3 [Beze změn] Pravidlo 20 Datum mezinárodního podání přihlášky 20.1 až 20.4 [Beze změn] 20.5 Chybějící části (a) Pokud přijímací úřad při určování, zda písemnosti zamýšlené být mezinárodní přihláškou splňují požadavky článku 11(1), zjistí, že část popisu, nároků nebo výkresů chybí nebo se jeví jako chybějící, včetně případu, kdy chybí nebo se jeví jako chybějící všechny výkresy („chybějící část”), avšak s vyloučením případu, kdy chybí nebo se jeví jako chybějící celý prvek uvedený v článku 11(1)(iii)(d) nebo (e), a s vyloučením případu uvedeného v pravidle 20.5bis(a), vyzve přijímací úřad bez odkladu přihlašovatele, aby podle své volby: (i) doplnil zamýšlenou mezinárodní přihlášku dodáním chybějící části, nebo (ii) potvrdil v souladu s pravidlem 20.6(a), že tato část byla začleněna prostřednictvím odkazu podle pravidla 4.18, a vznesl případné výhrady v platné lhůtě podle pravidla 20.7. Jestliže tato lhůta uplyne po uplynutí 12 měsíců od data podání přihlášky, jejíž priorita se uplatňuje, přijímací úřad přihlašovatele na tuto okolnost upozorní. (b) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak předloží přihlašovatel přijímacímu úřadu k datu nebo před datem, ke kterému jsou splněny všechny požadavky podle článku 11(1), ale v platné lhůtě podle pravidla 20.7, chybějící část uvedenou v odstavci (a), aby doplnil zamýšlenou mezinárodní přihlášku, bude tato část zahrnuta do přihlášky a přijímací úřad uzná jako datum mezinárodního podání datum, ke kterému jsou splněny všechny požadavky článku 11(1), a bude postupovat podle pravidla 20.2(b) a (c). (c) až (e) [Beze změn] 20.5bis Chybně podané prvky a části a) Pokud přijímající úřad při určování, zda písemnosti zamýšlené být mezinárodní přihláškou splňují požadavky článku 11(1), zjistí, že celý prvek uvedený v článku 11(1)(iii)(d) nebo (e) byl podán chybně nebo se jeví jako chybně podaný, nebo že část popisu, nároků nebo výkresů byla podána chybně nebo se jeví jako chybně podaná, včetně případu, kdy všechny výkresy byly chybně podány nebo se jeví jako chybně podané („chybně podaný prvek nebo část”), vyzve přijímající úřad bez odkladu přihlašovatele, aby podle své volby: i) opravil zamýšlenou mezinárodní přihlášku dodáním správného prvku nebo části; nebo ii) potvrdil v souladu s pravidlem 20.6(a), že správný prvek nebo část byly začleněny prostřednictvím odkazu podle pravidla 4.18; a vznesl případné výhrady v platné lhůtě podle pravidla 20.7. Jestliže tato lhůta uplyne po uplynutí 12 měsíců od data podání přihlášky, jejíž priorita se uplatňuje, přijímací úřad přihlašovatele na tuto okolnost upozorní. (b) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak předloží přihlašovatel přijímacímu úřadu k datu nebo před datem, ke kterému jsou splněny všechny požadavky podle článku 11(1), ale v platné lhůtě podle pravidla 20.7, správný prvek nebo část, aby opravil zamýšlenou mezinárodní přihlášku, budou tento správný prvek nebo část zahrnuty do přihlášky, dotyčný chybně podaný prvek nebo část budou z přihlášky odstraněny a přijímací úřad uzná jako datum mezinárodního podání datum, ke kterému jsou splněny všechny požadavky článku 11(1), a bude postupovat podle pravidla 20.2(b) a (c) a podle Administrativní směrnice. (c) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak předloží přihlašovatel přijímacímu úřadu po datu, ke kterému byly splněny všechny požadavky podle článku 11(1), ale v platné lhůtě podle pravidla 20.7, správný prvek nebo část, aby opravil mezinárodní přihlášku, budou tento prvek nebo část zahrnuty do přihlášky, dotyčný chybně podaný prvek nebo část budou z přihlášky odstraněny a přijímací úřad opraví datum mezinárodního podání na datum, ke kterému přijímací úřad tento správný prvek nebo část přijal, oznámí tuto skutečnost přihlašovateli a bude postupovat, jak je uvedeno v Administrativní směrnici. (d) Pokud na základě výzvy podle odstavce (a) nebo jinak jsou správný prvek nebo část považovány podle pravidla 20.6 (b) za obsažené v zamýšlené mezinárodní přihlášce k datu, ke kterému přijímací úřad poprvé obdržel jeden nebo více prvků uvedených v článku 11(1)(iii), dotyčný chybně podaný prvek nebo část budou v přihlášce ponechány a přijímací úřad uzná za datum mezinárodního podání datum, ke kterému byly splněny veškeré požadavky článku 11(1), a bude postupovat podle pravidla 20.2(b) a (c) a podle Administrativní směrnice. (e) Pokud bylo datum mezinárodního podání opraveno podle odstavce (c), může přihlašovatel v oznámení předloženém přijímacímu úřadu ve lhůtě jednoho měsíce od data oznámení podle odstavce (c) požadovat, aby příslušný správný prvek nebo část nebyly brány v úvahu, a v takovém případě budou správný prvek nebo část považovány za nedodané. Dotyčný chybně podaný prvek nebo část nebudou považovány za odstraněné z přihlášky a oprava data mezinárodního podání podle odstavce (c) nebude považována za provedenou a přijímací úřad bude postupovat, jak je uvedeno v Administrativní směrnici. 20.6 Potvrzení o začlenění prvků a částí prostřednictvím odkazu (a) a (b) [Beze změn] (c) Pokud přijímací úřad shledá, že požadavek podle pravidla 4.18 nebo odstavce (a) nebyl splněn nebo že prvek nebo část uvedené v odstavci (a) nejsou zcela obsaženy v příslušné dřívější přihlášce, bude přijímací úřad postupovat podle pravidla 20.3(b)(i), 20.5(b), 20.5(c), 20.5bis(b) nebo 20.5bis(c). 20.7 Lhůta (a) Platná lhůta uvedená v pravidlech 20.3(a) a (b), 20.4, 20.5(a), (b) a (c), 20.5bis(a), (b) a (c) a 20.6(a) bude: (i) dva měsíce od data výzvy podle pravidla 20.3(a), 20.5(a) nebo 20.5bis(a), pokud byla přihlašovateli tato výzva zaslána, (ii) dva měsíce od data, ke kterému přijímací úřad poprvé obdržel jeden nebo více prvků uvedených v článku 11(1)(iii), pokud taková výzva přihlašovateli zaslána nebyla. (b) [Beze změn] 20.8 Neslučitelnost s vnitrostátními právními předpisy (a) [Beze změn] (a-bis) Jestliže k 9. říjnu 2019 není některé z pravidel 20.5bis(a)(ii) a (d) slučitelné s vnitrostátními právními předpisy uplatňovanými přijímajícím úřadem, nebudou se příslušná pravidla vztahovat na mezinárodní přihlášku podanou u tohoto přijímajícího úřadu, dokud bude neslučitelnost těchto pravidel s uvedenými právními předpisy pokračovat, a to za předpokladu, že zmíněný úřad tuto skutečnost oznámí Mezinárodnímu úřadu do 9. dubna 2020. Mezinárodní úřad obdržené informace neprodleně zveřejní ve Věstníku. (a-ter) Pokud prvek nebo část nelze začlenit do mezinárodní přihlášky prostřednictvím odkazu podle pravidel 4.18 a 20.6 v důsledku působnosti odstavce (a) nebo (a-bis) tohoto pravidla, bude přijímací úřad postupovat, jak je stanoveno v pravidle 20.3(b)(i), 20.5(b), 20.5(c), 20.5bis(b) nebo 20.5bis(c). Pokud přijímací úřad postupuje, jak je stanoveno v pravidle 20.5(c) nebo 20.5bis(c), může přihlašovatel postupovat, jak je stanoveno v pravidle 20.5(e) nebo 20.5bis(e). (b) [Beze změn] (b-bis) Jestliže k 9. říjnu 2019 není některé z pravidel 20.5bis(a)(ii) a (d) slučitelné s vnitrostátními právními předpisy uplatňovanými určeným úřadem, nebudou se příslušná pravidla vztahovat na tento úřad v souvislosti s mezinárodní přihláškou, u níž byly před tímto úřadem učiněny úkony podle článku 22, dokud bude neslučitelnost těchto pravidel s uvedenými právními předpisy pokračovat, a to za předpokladu, že zmíněný úřad tuto skutečnost oznámí Mezinárodnímu úřadu do 9. dubna 2020. Mezinárodní úřad obdržené informace neprodleně zveřejní ve Věstníku. (c) Pokud se prvek nebo část považují za začleněné do mezinárodní přihlášky prostřednictvím odkazu na základě zjištění přijímacího úřadu podle pravidla 20.6(b), avšak toto začlenění prostřednictvím odkazu se nevztahuje na mezinárodní přihlášku pro účely řízení před určeným úřadem v důsledku působnosti odstavce (b) nebo (b-bis) tohoto pravidla, může určený úřad projednat přihlášku, jako kdyby datum mezinárodního podání bylo uznáno podle pravidla 20.3(b)(i), 20.5(b) nebo 20.5bis(b), nebo opraveno podle pravidla 20.5(c) nebo 20.5bis(c), s tím, že pravidlo 82ter.1 (c) a (d) se použije přiměřeně. Pravidlo 26quater Oprava nebo doplnění údajů podle pravidla 4.11 26quater.1 Oprava nebo doplnění údajů Přihlašovatel může opravit nebo doplnit do žádosti kterýkoli údaj uvedený v pravidle 4.11 oznámením předloženým Mezinárodnímu úřadu ve lhůtě 16 měsíců od data priority, přičemž každé oznámení, které obdrží Mezinárodní úřad po uplynutí této lhůty, bude považováno za obdržené v poslední den této lhůty, jestliže je úřad přijme před ukončením technických příprav pro mezinárodní zveřejnění. 26quater.2 Pozdní oprava nebo doplnění údajů Pokud Mezinárodní úřad neobdrží opravu nebo doplnění údaje uvedeného v pravidle 4.11 včas podle pravidla 26quter.1, oznámí to přihlašovateli a bude postupovat tak, jak je uvedeno v Administrativní směrnici. Pravidlo 40bis Dodatečné poplatky v případě chybějících částí nebo správných prvků a částí zahrnutých do mezinárodní přihlášky nebo považovaných za zahrnuté v mezinárodní přihlášce 40bis.1 Výzva k zaplacení dodatečných poplatků Orgán pro mezinárodní rešerši může přihlašovatele vyzvat, aby zaplatil dodatečné poplatky, pokud skutečnost, že chybějící část nebo správný prvek nebo část: i) jsou začleněny do mezinárodní přihlášky podle pravidla 20.5(c) nebo pravidla 20.5bis(c); nebo ii) se považují podle pravidla 20.5(d) nebo pravidla 20.5bis(d) za obsažené v mezinárodní přihlášce ke dni, kdy přijímající úřad obdržel jeden nebo více prvků uvedených v článku 11(1)(iii) poprvé; je oznámena tomuto orgánu až poté, co začal vypracovávat zprávu o mezinárodní rešerši. Ve výzvě se přihlašovatel vyzve, aby zaplatil dodatečné poplatky ve lkůtě do jednoho měsíce od data výzvy, a uvede se částka, kterou je třeba zaplatit. Výši dodatečných poplatků stanoví orgán pro mezinárodní rešerši, ale nepřekročí výši poplatku za rešerši; dodatečné poplatky se platí přímo tomuto orgánu. Pokud jsou takové dodatečné poplatky zaplaceny ve stanovené lhůtě, vyhotoví orgán pro mezinárodní rešerši zprávu o mezinárodní rešerši k mezinárodní přihlášce včetně každé takové chybějící části nebo každého takového správného prvku nebo části. Pravidlo 48 Mezinárodní zveřejnění 48.1 [Beze změn] 48.2 Obsah (a) [Beze změn] (b) S výhradou odstavce (c) titulní stránka obsahuje: (i) až (iv) [Beze změn] (v) jestliže bylo datum mezinárodního podání uznáno přijímacím úřadem podle pravidla 20.3(b)(ii), 20.5(d) nebo 20.5bis(d) na základě začlenění prvku nebo části prostřednictvím odkazu podle pravidel 4.18 a 20.6, údaj o této skutečnosti, spolu s údajem, zda se přihlašovatel pro účely pravidla 20.6(a)(ii) opírá o shodu s pravidlem 17.1 (a), (b) nebo (b-bis), pokud se týká prioritního dokumentu, nebo o samostatně předloženou kopii příslušné dřívější přihlášky, (vi) [Beze změn] (vii) kde je to použitelné, údaj, že zveřejněná mezinárodní přihláška obsahuje informace týkající se žádosti podle pravidla 26bis.3 o navrácení práva přednosti a rozhodnutí přijímacího úřadu o této žádosti, (viii) kde je to použitelné, údaj, že chybně podaný prvek nebo část byly odstraněny z mezinárodní přihlášky v souladu s pravidlem 20.5bis(b) nebo (c). (c) až (n) [Beze změn] 48.3 až 48.6 [Beze změn] Pravidlo 51bis Některé národní požadavky přípustné podle článku 27 51bis.1 Některé přípustné národní požadavky (a) S výhradou pravidla 51bis.2 mohou vnitrostátní předpisy uplatňované určeným úřadem v souladu s článkem 27 požadovat, aby přihlašovatel dodal zejména: (i) až (vi) [Beze změn] (vii) jakýkoli chybějící údaj, pokud jde o přihlašovatele, požadovaný pro určený stát podle pravidla 4.5(a)(ii) a (iii). (viii) v případech uvedených v pravidle 82ter.1 překlad chybně podaného prvku nebo části odstraněných z mezinárodní přihlášky v souladu s pravidlem 20.5bis(b) nebo (c). (b) až (d) [Beze změn] (e) Vnitrostátní právní předpisy uplatňované určeným úřadem mohou v souladu s článkem 27 požadovat, aby přihlašovatel předložil překlad prioritního dokumentu s tím, že tento překlad může být vyžadován pouze tehdy: (i) [Beze změn] (ii) pokud bylo datum mezinárodního podání uznáno přijímacím úřadem podle pravidla 20.3(b)(ii), 20.5(d) nebo 20.5bis(d) na základě začlenění prvku nebo části prostřednictvím odkazu podle pravidel 4.18 a 20.6 za účelem zjištění podle pravidla 82ter.1(b), zda jsou daný prvek nebo část úplně obsaženy v příslušném prioritním dokumentu. V takovém případě mohou vnitrostátní právní předpisy uplatňované určeným úřadem rovněž požadovat, aby přihlašovatel poskytl v případě části popisu, nároků nebo výkresů údaj o tom, kde je tato část obsažena v překladu prioritního dokumentu. 51bis.2 a 51bis.3 [Beze změn] Pravidlo 55 Jazyky (mezinárodní předběžný průzkum) 55.1 [Beze změn] 55.2 Překlad mezinárodní přihlášky (a) [Beze změn] (a-bis) Překlad mezinárodní přihlášky do jazyka uvedeného v odstavci (a) zahrnuje každý prvek uvedený v článku 11(1)(iii)(d) nebo (e), který přihlašovatel předložil podle pravidla 20.3(b), 20.5bis(b), 20.5bis(c) nebo 20.6(a), a každou část popisu, nároků nebo výkresů předloženou přihlašovatelem podle pravidla 20.5(b), 20.5(c), 20.5bis(b), 20.5bis(c) nebo 20.6(a), která je považována za obsaženou v mezinárodní přihlášce podle pravidla 20.6(b). (a-ter) až (d) [Beze změn] 55.3 [Beze změn] Pravidlo 57 Jednací poplatek 57.1 [Beze změn] 57.2 Výše poplatku, převod (a) a (b) [Beze změn] (c) Pokud je předepsanou měnou švýcarský frank, převede orgán v souladu s pravidlem 96.2dotyčný poplatek Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích. (d) Pokud je předepsanou měnou jiná měna než švýcarský frank a tato měna: (i) je volně směnitelná na švýcarské franky, určí generální ředitel pro každý orgán, který předepisuje měnu platby jednacího poplatku, ekvivalentní částku tohoto poplatku v předepsané měně v souladu s pokyny Shromáždění. Orgán převede v souladu s pravidlem 96.2 částku v této měně Mezinárodnímu úřadu. (ii) není volně směnitelná na švýcarské franky, je orgán zodpovědný za konverzi jednacího poplatku z předepsané měny na švýcarské franky, a tento poplatek převede v souladu s pravidlem 96.2 Mezinárodnímu úřadu ve švýcarských francích, v částce uvedené v Sazebníku poplatků. Orgán rovněž může přepočítat jednací poplatek z předepsané měny na eura nebo americké dolary a převést v souladu s pravidlem 96.2 Mezinárodnímu úřadu ekvivalentní částku poplatku v eurech nebo amerických dolarech, jak ji podle bodu (i) určí generální ředitel v souladu s pokyny Shromáždění. 57.3 a 57.4 [Beze změn] Pravidlo 71 Předání zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu a souvisejících dokumentů 71.1 Příjemci (a) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum předá stejného dne jedno vyhotovení zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu Mezinárodnímu úřadu a jedno vyhotovení přihlašovateli, a to včetně případných příloh. (b) Orgán pro mezinárodní předběžný průzkum předá Mezinárodnímu úřadu v souladu s Administrativní směrnicí kopie ostatních dokumentů ze spisu mezinárodního předběžného průzkumu. 71.2 Kopie citovaných dokumentů (a) až (d) [Beze změn] Pravidlo 82ter Oprava chyb přijímacího úřadu nebo Mezinárodního úřadu 82ter.1 Chyby v datu mezinárodního podání a v prioritním nároku (a) [Beze změn] (b) Pokud bylo datum mezinárodního podání uznáno přijímacím úřadem podle pravidla 20.3(b)(ii), 20.5(d) nebo 20.5bis(d) na základě začlenění prvku nebo části prostřednictvím odkazu podle pravidel 4.18 a 20.6, ale určený nebo zvolený úřad shledá, že: (i) přihlašovatel nevyhověl pravidlu 17.1(a), (b) nebo (b-bis), co se týká prioritního dokumentu, (ii) nebyl splněn požadavek podle pravidla 4.18, 20.6(a) (i) nebo 51bis.1(e)(ii), nebo (iii) prvek nebo část nejsou zcela obsaženy v příslušném prioritním dokumentu, určený nebo zvolený úřad může, s výhradou odstavce (c), projednat mezinárodní přihlášku, jako kdyby datum mezinárodního podání bylo uznáno podle pravidla 20.3(b)(i), 20.5(b) nebo 20.5bis(b), případně opraveno podle pravidla 20.5(c) nebo 20.5bis(c), s tím, že pravidlo 17.1(c) se použije přiměřeně. (c) Určený nebo zvolený úřad nebude projednávat mezinárodní přihlášku podle odstavce (b), jako kdyby datum mezinárodního podání bylo uznáno podle pravidla 20.3(b)(i), 20.5(b) nebo 20.5bis(b), případně opraveno podle pravidla 20.5(c) nebo 20.5bis(c), aniž by poskytl přihlašovateli možnost vznést výhrady k zamýšlenému projednávání nebo podat žádost podle odstavce (d) ve lhůtě, která bude přiměřená okolnostem. (d) Pokud určený nebo zvolený úřad v souladu s odstavcem (c) oznámil přihlašovateli, že má v úmyslu projednávat mezinárodní přihlášku, jako kdyby datum mezinárodního podání bylo opraveno podle pravidla 20.5 (c) nebo 20.5bis(c), může přihlašovatel v oznámení předloženém tomuto úřadu ve lhůtě zmíněné v odstavci (c) požádat, aby dotyčná chybějící část nebo dotyčný opravený prvek nebo část nebyly brány v úvahu pro účely národního řízení před tímto úřadem, a v tomto případě budou tato chybějící část nebo tento opravený prvek nebo část považovány za nepodané a úřad nebude s mezinárodní přihláškou zacházet jako kdyby datum mezinárodního podání bylo opraveno. Pravidlo 82quater Prominutí zmeškání lhůt 82quater.1 [Beze změn] 82quater.2 Nedostupnost elektronických komunikačních prostředků v úřadě a) Jakýkoli národní úřad nebo mezivládní organizace může stanovit, že pokud lhůta stanovená v Prováděcím předpisu pro provedení úkonu před tímto úřadem nebo organizací není dodržena z důvodu nedostupnosti některého z povolených elektronických komunikačních prostředků v tomto úřadu nebo organizaci, zmeškání této lhůty se promine za předpokladu, že k provedení úkonu došlo následující pracovní den, kdy byly uvedené elektronické komunikační prostředky k dispozici. Dotyčný úřad nebo organizace zveřejní informace o jakékoli takové nedostupnosti, včetně doby nedostupnosti, a uvědomí o tom Mezinárodní úřad. b) Prominutí zmeškání lhůty podle písmene a) nemusí být bráno v úvahu určeným nebo zvoleným úřadem, před kterým přihlašovatel v době zveřejnění informací uvedených v odstavci a) již provedl úkony stanovené v článcích 22 nebo 39. Pravidlo 94 Přístup ke spisům 94.1 Přístup ke spisům uchovávaným Mezinárodním úřadem (a) a (b) [Beze změn] (c) Mezinárodní úřad dodá, pokud to požaduje zvolený úřad, avšak nikoliv před vyhotovením zprávy o mezinárodním předběžném průzkumu, jménem tohoto úřadu kopie podle odstavce (b) jakéhokoli dokumentu předaného mu podle pravidla 71.1(a) nebo (b) orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum. Mezinárodní úřad ihned zveřejní podrobnosti takové žádosti ve Věstníku. (d) až (g) [Beze změn] 94.1bis až 94.3 [Beze změn] Pravidlo 96 Sazebník poplatků, přijetí a převod poplatků 96.1 [Beze změn] 96.2 Oznámení o přijetí poplatků, převod poplatků a) Pro účely tohoto pravidla se „úřadem” rozumí přijímací úřad (včetně Mezinárodního úřadu jednajícího jako přijímací úřad), orgán pro mezinárodní rešerši, orgán určený pro doplňkovou mezinárodní rešerši, orgán pro mezinárodní předběžný průzkum nebo Mezinárodní úřad. (b) Je-li v souladu s tímto Prováděcím předpisem nebo s Administrativní směrnicí poplatek vybírán jedním úřadem („inkasní úřad”) ve prospěch jiného úřadu („úřad příjemce"), inkasní úřad neprodleně oznámí přijetí každého takového poplatku v souladu s Administrativní směrnicí. Po obdržení oznámení postupuje obmyšlený úřad, jako by obdržel poplatek v den, kdy jej obdržel inkasní úřad. c) Inkasní úřad převede veškeré poplatky vybrané ve prospěch obmyšlného úřadu tomuto úřadu v souladu s Administrativní směrnicí. 1) Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. Změny Prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci byly vyhlášeny pod č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s., č. 101/2012 Sb. m. s., č. 34/2014 Sb. m. s., č. 37/2015 Sb. m. s., č. 29/2016 Sb. m. s., č. 34/2017 Sb. m. s., č. 35/2017 Sb. m. s., č. 27/2018 Sb. m. s. a č. 34/2019 Sb. m. s.
Nařízení vlády č. 268/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 268/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2), ve znění nařízení vlády č. 120/2020 Sb. Vyhlášeno 5. 6. 2020, datum účinnosti 6. 6. 2020, částka 100/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2), ve znění nařízení vlády č. 120/2020 Sb., se mění ta * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 6. 6. 2020 268 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. května 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2), ve znění nařízení vlády č. 120/2020 Sb. Vláda nařizuje podle čl. II bodu 1 zákona č. 252/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 (nařízení vlády o Technickém plánu přechodu na standard DVB-T2), ve znění nařízení vlády č. 120/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 5 a § 11 odst. 1 se slova „30. června 2020“ nahrazují slovy „31. října 2020“. 2. § 11a se včetně nadpisu zrušuje. 3. Přílohy č. 1 až 4 včetně nadpisů znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 199/2018 Sb. Stávající vysílací síť 1, přechodová vysílací síť 11, finální vysílací síť 21. Rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T, rádiové kanály pro zajištění souběžného vysílání, rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T2 a lhůty pro vypnutí vysílačů šířících zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T. Vysílače velkého výkonu (1/21) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| Rádiový kanál pro zajištění souběžného vysílání\| Zahájení souběžného vysílání\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| BRNO\| 29\| 26\| březen 2018\| 26\| červenec 2020 2\| BRNO HADY\| 29\| 26\| březen 2018\| 26\| červenec 2020 3\| BRNO MESTO\| 29\| 26\| březen 2018\| 26\| červenec 2020 4\| CESKE BUDEJOVICE\| 49\| 50\| březen 2018\| 39\| červenec 2020 5\| DOMAZLICE\| 34\| 26\| březen 2018\| 26\| únor 2020 6\| FRYDEK\| 54\| 26\| březen 2018\| 26\| srpen 2020 7\| CHEB\| 36\| 26\| březen 2018\| 26\| únor 2020 8\| CHOMUTOV\| 33\| 50\| květen 2018\| 33\| leden 2020 9\| JACHYMOV\| 36\| 39\| březen 2018\| 39\| únor 2020 10\| JESENIK\| 36\| 26\| březen 2018\| 26\| srpen 2020 11\| JIHLAVA\| 33\| 26\| březen 2018\| 26\| srpen 2020 12\| LIBEREC\| 43\| 26\| březen 2018\| 26\| únor 2020 13\| MIKULOV\| 29\| 26\| březen 2018\| 26\| červenec 2020 14\| OSTRAVA\| 54\| 26\| březen 2018\| 26\| srpen 2020 15\| OSTRAVA SLEZSKA OSTRAVA\| 54\| 26\| březen 2018\| 26\| srpen 2020 16\| PARDUBICE\| 32\| 26\| březen 2018\| 26\| srpen 2020 17\| PLZEN\| 34\| 26\| březen 2018\| 26\| únor 2020 18\| PRAHA\| 53\| 26\| březen 2018\| 26\| listopad 2019 19\| PRAHA MESTO\| 53\| 26\| březen 2018\| 26\| listopad 2019 20\| RASPENAVA\| 53\| 26\| červen 2018\| 26\| únor 2020 21\| SUSICE\| 49\| 26\| březen 2018\| 26\| únor 2020 22\| TRUTNOV\| 40\| 26\| květen 2018\| 26\| leden 2020 23\| USTI NAD LABEM\| 33\| 50\| březen 2018\| 33\| leden 2020 24\| VALASSKE KLOBOUKY\| 33\| 26\| březen 2018\| 26\| září 2020 25\| VIMPERK\| 49\| 50\| duben 2018\| 39\| červenec 2020 26\| VOTICE\| 53\| 26\| březen 2018\| 26\| leden 2020 27\| ZLIN\| 33\| 26\| květen 2018\| 26\| září 2020 Vysílače malého výkonu (1/21) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| ERP max. [dBW]\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| ALBRECHTICE DESNA\| 43\| 20,0\| 26\| červen 2020 2\| AS\| 36\| 17,0\| 26\| červen 2020 3\| BEROUN\| 53\| 10,0\| 26\| červen 2020 4\| BLANSKO\| 32\| 13,0\| 39\| říjen 2020 5\| BOSKOVICE\| 29\| 10,0\| 26\| říjen 2020 6\| BROUMOV\| 40\| 14,0\| 26\| červen 2020 7\| BRTNICE ROKSTEJN\| 33\| 10,0\| 30\| říjen 2020 8\| BRUMOV BYLNICE\| 36\| 13,0\| 24\| říjen 2020 9\| BYSTRICE NAD PER.\| 54\| 10,0\| 47\| říjen 2020 10\| CESKA TREBOVA VYSINA\| 33\| 13,0\| 37\| říjen 2020 11\| DECIN\| 33\| 13,0\| 33\| červen 2020 12\| DESNA PRICHOVICE\| 33\| 3,0\| 26\| červen 2020 13\| DOLNI DOBROUC NS\| 54\| 14,0\| 39\| říjen 2020 14\| FRYDLANT V CECHACH\| 43\| 14,0\| 26\| červen 2020 15\| HALENKOV\| 43\| 13,0\| 47\| říjen 2020 16\| HANUSOVICE SKOLA\| 54\| 13,0\| 39\| říjen 2020 17\| HAVLICKUV BROD\| 32\| 10,0\| 26\| říjen 2020 18\| HEJNICE\| 46\| 15,0\| 32\| červen 2020 19\| HLUBOCKY NS\| 54\| 14,0\| 47\| říjen 2020 20\| HOLOUBKOV\| 33\| 6,0\| 33\| červen 2020 21\| HORNI LIPOVA\| 40\| 15,0\| 39\| říjen 2020 22\| HRADEC N. MORAVICI\| 29\| 13,0\| 39\| říjen 2020 23\| HRONOV\| 36\| 10,0\| 36\| červen 2020 24\| HUSINEC\| 53\| 10,0\| 26\| červen 2020 25\| HUSLENKY\| 29\| 14,0\| 26\| říjen 2020 26\| CHOCERADY\| 53\| 7,0\| 26\| červen 2020 27\| JABLONNE NAD ORLICI\| 29\| 10,0\| 39\| říjen 2020 28\| JABLUNKA\| 43\| 7,0\| 24\| říjen 2020 29\| JABLUNKOV MLYNSKA\| 36\| 13,0\| 39\| říjen 2020 30\| JESENIK ZLATY CHLUM\| 36\| 20,0\| \| říjen 2020 31\| JINCE\| 32\| 10,0\| 29\| červen 2020 32\| JINDRICHOVICE POD SM.\| 33\| 10,0\| 33\| červen 2020 33\| JIRETIN POD JEDLOVOU\| 43\| 20,0\| 26\| červen 2020 34\| KAMYK NAD VLTAVOU\| 53\| 7,0\| 33\| říjen 2020 35\| KARLOVY VARY\| 36\| 14,0\| 26\| červen 2020 36\| KDYNE\| 34\| 14,0\| 26\| červen 2020 37\| KLATOVY HURKA\| 49\| 10,0\| 26\| červen 2020 38\| KOMAROV\| 29\| 10,0\| 26\| červen 2020 39\| KOPRIVNA\| 54\| 13,0\| 39\| říjen 2020 40\| KRALIKY\| 43\| 13,0\| 43\| červen 2020 41\| KRASLICE SNEZNA\| 36\| 10,0\| 26\| červen 2020 42\| LEDEC NAD SAZAVOU\| 49\| 11,0\| 39\| červen 2020 43\| LETOHRAD\| 54\| 10,0\| 30\| říjen 2020 44\| LETOVICE ZAMEK\| 29\| 10,0\| 26\| říjen 2020 45\| LOKET\| 43\| 13,0\| 27\| červen 2020 46\| LOUCOVICE\| 49\| 10,0\| 39\| říjen 2020 47\| LUHACOVICE BRANKA\| 33\| 17,0\| 47\| říjen 2020 48\| MARIANSKE LAZNE\| 36\| 10,0\| 26\| červen 2020 49\| MOSTY U JABLUNKOVA\| 33\| 13,0\| 33\| říjen 2020 50\| NACHOD 2\| 53\| 17,0\| 39\| červen 2020 51\| NACHOD KLADSKA\| 53\| 13,0\| 39\| červen 2020 52\| NAMEST NAD OSLAVOU\| 29\| 10,0\| 26\| říjen 2020 53\| NEMANICE\| 34\| 10,0\| 26\| červen 2020 54\| NOVY HROZENKOV\| 33\| 14,0\| 39\| říjen 2020 55\| NYRSKO\| 34\| 12,0\| 26\| červen 2020 56\| OKROUHLICE\| 54\| 20,0\| 37\| říjen 2020 57\| PEC POD SNEZKOU\| 53\| 14,0\| 39\| červen 2020 58\| PELECHOV\| 43\| 20,0\| 39\| říjen 2020 59\| PRACHATICE VODARNA\| 34\| 13,0\| 29\| říjen 2020 60\| PRIBRAM\| 29\| 30,0\| 37\| červen 2020 61\| PRIBRAM BREZOVE HORY\| 29\| 10,0\| 33\| červen 2020 62\| RAKOVNIK\| 34\| 10,0\| 26\| červen 2020 63\| ROTAVA\| 36\| 7,0\| 39\| červen 2020 64\| ROKYCANY\| 34\| 3,0\| 26\| červen 2020 65\| SAZAVA\| 53\| 10,0\| 26\| červen 2020 66\| SLUKNOV\| 33\| 13,0\| 33\| červen 2020 67\| STRANI\| 43\| 14,0\| 24\| říjen 2020 68\| STRASICE\| 33\| 6,0\| 33\| červen 2020 69\| SVITAVY\| 32\| 20,0\| 26\| říjen 2020 70\| TABOR CELKOVICE\| 53\| 7,0\| 26\| červen 2020 71\| TREBIC MESTO\| 36\| 7,0\| 41\| říjen 2020 72\| TRINEC LIDICKA\| 54\| 21,0\| 26\| říjen 2020 73\| TYN NAD VLTAVOU\| 49\| 10,0\| 39\| říjen 2020 74\| USTI NAD LABEM NS\| 53\| 10,0\| 47\| červen 2020 75\| USTI NAD LABEN VANOV\| 33\| 10,0\| 33\| červen 2020 76\| USTI NAD ORLICI\| 54\| 10,0\| 39\| říjen 2020 77\| VALASSKA BYSTRICE NS\| 43\| 13,0\| 39\| říjen 2020 78\| VALASSKE MEZIRICI\| 54\| 20,0\| 26\| říjen 2020 79\| VELKE KARLOVICE\| 36\| 14,0\| 24\| říjen 2020 80\| VELKE MEZIRICI\| 34\| 10,0\| 39\| říjen 2020 81\| VELKY SENOV\| 33\| 10,0\| 33\| červen 2020 82\| VOLARY\| 49\| 13,0\| 39\| říjen 2020 83\| VRBNO POD PRAD.\| 33\| 13,0\| 39\| říjen 2020 84\| VSETIN\| 54\| 13,0\| 39\| říjen 2020 85\| ZAJECOV\| 29\| 13,0\| 29\| červen 2020 86\| ZAMBERK\| 36\| 12,0\| 26\| říjen 2020 87\| ZBIROH\| 53\| 10,0\| 26\| červen 2020 88\| ZDAR NAD SAZAVOU\| 29\| 20,0\| 26\| říjen 2020 89\| ZDIKOV\| 49\| 10,0\| 39\| říjen 2020 90\| ZELEZNA RUDA ROZVODI\| 43\| 10,0\| 29\| červen 2020 91\| ZLATE HORY\| 36\| 13,0\| 26\| říjen 2020 92\| ZULOVA NS\| 54\| 11,0\| 26\| říjen 2020 Rádiový kanál bude Úřadem stanoven v příslušném individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě výsledku koordinace rádiových kmitočtů. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 199/2018 Sb. Stávající vysílací síť 2, přechodová vysílací síť 12, finální vysílací síť 22. Rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T, rádiové kanály pro zajištění souběžného vysílání, rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T2 a lhůty pro vypnutí vysílačů šířících zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T. Vysílače velkého výkonu (2/22) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| Rádiový kanál pro zajištění souběžného vysílání\| Zahájení souběžného vysílání\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| BRNO\| 40\| 28\| listopad 2017\| 40\| září 2020 2\| BRNO HADY\| 40\| 28\| duben 2017\| 40\| září 2020 3\| BRNO MESTO\| 40\| 28\| duben 2017\| 40\| září 2020 4\| CESKE BUDEJOVICE\| 39\| 27\| leden 2019\| 27\| únor 2020 5\| DOMAZLICE\| 48\| 31\| červenec 2017\| 34\| březen 2020 6\| FRYDEK\| 37\| 28\| říjen 2017\| 28\| říjen 2020 7\| CHEB\| 35\| 31\| září 2017\| 38\| červenec 2020 8\| CHOMUTOV\| 58\| 31\| prosinec 2017\| 38\| červenec 2020 9\| JACHYMOV\| 35\| 31\| únor 2018\| 38\| červenec 2020 10\| JESENIK\| 53\| 28\| listopad 2017\| 28\| říjen 2020 11\| JIHLAVA\| 35\| 28\| květen 2017\| 28\| září 2020 12\| LIBEREC\| 52\| 31\| červen 2017\| 28\| červenec 2020 13\| MIKULOV\| 40\| 28\| leden 2018\| 40\| září 2020 14\| OSTRAVA\| 37\| 28\| duben 2017\| 28\| říjen 2020 15\| OSTRAVA SLEZSKA OSTRAVA\| 37\| 28\| duben 2017\| 28\| říjen 2020 16\| PARDUBICE\| 39\| 28\| červenec 2017\| 28\| září 2020 17\| PLZEN\| 48\| 31\| červen 2017\| 34\| březen 2020 18\| PRAHA\| 41\| 31\| březen 2017\| 40\| leden 2020 19\| PRAHA MESTO\| 41\| 31\| březen 2017\| 40\| leden 2020 20\| SUSICE\| 48\| 31\| září 2017\| 34\| červenec 2020 21\| TRUTNOV\| 38\| 28\| říjen 2017\| 28\| únor 2020 22\| USTI NAD LABEM\| 58\| 31\| leden 2018\| 38\| červenec 2020 23\| VALASSKE KLOBOUKY\| 49\| 22\| únor 2018\| 22\| říjen 2020 24\| VIMPERK\| 39\| 27\| leden 2019\| 27\| únor 2020 25\| VOTICE\| 41\| 28\| květen 2017\| 40\| leden 2020 26\| ZLIN\| 49\| 22\| prosinec 2017\| 22\| říjen 2020 Vysílače malého výkonu (2/22) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| ERP max. [dBW]\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| AS\| 35\| 17,0\| 38\| říjen 2020 2\| BEROUN\| 41\| 10,0\| 40\| červen 2020 3\| BLANSKO\| 39\| 13,0\| 38\| říjen 2020 4\| BOSKOVICE\| 40\| 10,0\| 40\| říjen 2020 5\| DECIN\| 58\| 13,0\| 25\| říjen 2020 6\| FRYDLANT V CECHACH\| 52\| 14,0\| 28\| říjen 2020 7\| HAVLICKUV BROD\| 39\| 10,0\| 28\| říjen 2020 8\| HEJNICE\| 25\| 15,0\| 23\| říjen 2020 9\| HRONOV\| 37\| 10,0\| 29\| červen 2020 10\| HUSINEC\| 41\| 10,0\| 40\| červen 2020 11\| HUSLENKY\| 40\| 14,0\| 40\| říjen 2020 12\| CHOCERADY\| 41\| 7,0\| 27\| červen 2020 13\| JABLONNE NAD ORLICI\| 37\| 10,0\| 27\| říjen 2020 14\| JABLUNKA\| 49\| 10,0\| 41\| říjen 2020 15\| JINCE\| 30\| 10,0\| 28\| červen 2020 16\| JINDRICHOVICE POD SM.\| 58\| 10,0\| 28\| říjen 2020 17\| KARLOVY VARY\| 35\| 14,0\| 34\| říjen 2020 18\| KDYNE\| 48\| 14,0\| 34\| říjen 2020 19\| KLATOVY HURKA\| 48\| 10,0\| 34\| říjen 2020 20\| KRASLICE SNEZNA\| 35\| 10,0\| 34\| říjen 2020 21\| LEDEC NAD SAZAVOU\| 38\| 10,0\| 27\| červen 2020 22\| LETOHRAD\| 35\| 10,0\| 27\| červen 2020 23\| LOUCOVICE\| 39\| 10,0\| 27\| červen 2020 24\| MARIANSKE LAZNE\| 35\| 10,0\| 38\| říjen 2020 25\| NACHOD\| 35\| 14,0\| 27\| červen 2020 26\| NAMEST NAD OSLAVOU\| 40\| 10,0\| 40\| říjen 2020 27\| NEMANICE\| 48\| 10,0\| 34\| červen 2020 28\| NOVY HROZENKOV\| 49\| 14,0\| 40\| říjen 2020 29\| NYRSKO\| 48\| 12,0\| 34\| červen 2020 30\| PRIBRAM BREZOVE HORY\| 41\| 10,0\| 36\| červen 2020 31\| RAKOVNIK\| 48\| 10,0\| 34\| červen 2020 32\| ROTAVA\| 35\| 7,0\| 38\| říjen 2020 33\| SAZAVA\| 41\| 10,0\| 36\| červen 2020 34\| SLUKNOV\| 58\| 13,0\| 40\| říjen 2020 35\| SVITAVY\| 39\| 20,0\| 28\| říjen 2020 36\| TABOR CELKOVICE\| 41\| 7,0\| 40\| červen 2020 37\| TREBIC MESTO\| 35\| 7,0\| 28\| říjen 2020 38\| TYN NAD VLTAVOU\| 39\| 10,0\| 27\| červen 2020 39\| USTI NAD LABEN VANOV\| 58\| 10,0\| 38\| říjen 2020 40\| USTI NAD ORLICI\| 49\| 14,0\| 27\| říjen 2020 41\| VALASSKE MEZIRICI\| 37\| 20,0\| 28\| říjen 2020 42\| VELKE KARLOVICE\| 53\| 14,0\| 34\| říjen 2020 43\| VELKE MEZIRICI\| 38\| 10,0\| 37\| říjen 2020 44\| VELKY SENOV\| 58\| 10,0\| 25\| říjen 2020 45\| VOLARY\| 39\| 13,0\| 27\| červen 2020 46\| VSETIN\| 58\| 13,0\| 34\| říjen 2020 47\| ZAMBERK\| 49\| 12,0\| 37\| červen 2020 48\| ZDAR NAD SAZAVOU\| 40\| 20,0\| 28\| říjen 2020 49\| ZDIKOV\| 39\| 10,0\| 27\| červen 2020 50\| ZELEZNA RUDA ROZVODI\| 38\| 10,0\| 47\| červen 2020 51\| ZLATE HORY\| 53\| 13,0\| 28\| říjen 2020 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 199/2018 Sb. Stávající vysílací síť 3, přechodová vysílací síť 12, finální vysílací síť 23. Rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T, rádiové kanály pro zajištění souběžného vysílání, rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T2 a lhůty pro vypnutí vysílačů šířících zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T. Vysílače velkého výkonu (3/23) Poř.č\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| Rádiový kanál pro zajištění souběžného vysílání\| Zahájení souběžného vysílání\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| BRNO\| 59\| 28\| listopad 2017\| 33\| září 2020 2\| BRNO HADY\| 59\| 28\| duben 2017\| 33\| září 2020 3\| BRNO MESTO\| 59\| 28\| duben 2017\| 33\| září 2020 4\| CESKE BUDEJOVICE\| 22\| 27\| leden 2019\| 22\| únor 2020 5\| DOMAZLICE\| 52\| 31\| červenec 2017\| 31\| srpen 2020 6\| FRYDEK\| 48\| 28\| říjen 2017\| 31\| říjen 2020 7\| CHOMUTOV\| 55\| 31\| prosinec 2017\| 31\| srpen 2020 8\| JESENIK\| 51\| 28\| listopad 2017\| 31\| říjen 2020 9\| JIHLAVA\| 30\| 28\| květen 2017\| 35\| květen 2020 10\| LIBEREC\| 60\| 31\| červen 2017\| 31\| srpen 2020 11\| MIKULOV\| 59\| 28\| leden 2018\| 33\| září 2020 12\| OSTRAVA\| 48\| 28\| duben 2017\| 31\| říjen 2020 13\| OSTRAVA SLEZSKA OSTRAVA\| 48\| 28\| duben 2017\| 31\| říjen 2020 14\| PARDUBICE\| 34\| 28\| červenec 2017\| 34\| září 2020 15\| PLZEN\| 52\| 31\| červen 2017\| 31\| srpen 2020 16\| PRAHA\| 59\| 31\| březen 2017\| 23\| leden 2020 17\| PRAHA MESTO\| 59\| 31\| březen 2017\| 23\| leden 2020 18\| SUSICE\| 52\| 31\| září 2017\| 31\| srpen 2020 19\| TRUTNOV\| 60\| 28\| říjen 2017\| 31\| srpen 2020 20\| USTI NAD LABEM\| 55\| 31\| leden 2018\| 31\| srpen 2020 21\| VALAŠSKÉ KLOBOUKY\| 25\| 22\| únor 2018\| 33\| říjen 2020 22\| VIMPERK\| 22\| 27\| leden 2019\| 22\| únor 2020 23\| VOTICE\| 59\| 28\| květen 2017\| 22\| leden 2020 24\| ZLIN\| 25\| 22\| prosinec 2017\| 33\| říjen 2020 Vysílače malého výkonu (3/23) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| ERP max. [dBW]\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| KARLOVY VARY\| 60\| 14,0\| 31\| říjen 2020 2\| SVITAVY\| 60\| 20,0\| 34\| říjen 2020 3\| ZNOJMO KH\| 49\| 14,0\| 33\| říjen 2020 Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 199/2018 Sb. Stávající vysílací síť 4, přechodová vysílací síť 13, finální vysílací síť 24. Rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T, rádiové kanály pro zajištění souběžného vysílání, rádiové kanály pro vysílání ve standardu DVB-T2 a lhůty pro vypnutí vysílačů šířících zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T. Vysílače velkého výkonu (4/24) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| Rádiový kanál pro zajištění souběžného vysílání\| Plánované zahájení souběžného vysílání\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| BENESOV KOZMICE\| 44\| 24\| 06 2018\| 44\| leden 2020 2\| BRNO BARVICOVA\| 46\| 31\| 01 2018\| 46\| září 2020 3\| BRNO JIHLAVSKA\| 46\| 43\| 01 2018\| 46\| září 2020 4\| CESKA LIPA SPICAK\| 25\| 28\| 04 2018\| 43\| únor 2020 5\| ČESKÉ BUDEJOVICE\| 25\| 32\| 06 2018\| 30\| únor 2020 6\| DECIN CHLUM\| 30\| 28\| 05 2018\| 21\| únor 2020 7\| DOMAZLICE CERCHOV\| 25\| 24\| 04 2018\| 43\| únor 2020 8\| FRENSTAT POD RADHOSTEM\| 42\| 31\| 05 2018\| 42/45\| září 2020 9\| HLUBOCEC HURKA\| 45\| 31\| 06 2018\| 45\| září 2020 10\| HODONIN KAPANSKO\| 46\| 43\| 05 2018\| 46\| září 2020 11\| HRADEC KRALOVE CHLUM\| 45\| 24\| 03 2018\| 45\| srpen 2020 12\| JABLONEC NAD NISOU CES\| 25\| \| \| 43\| únor 2020 13\| JACHYMOV KLINOVEC\| 45\| 38\| 06 2018\| 45\| únor 2020 14\| JIHLAVA JENIKOV\| 42\| 24\| 04 2018\| 42\| září 2020 15\| MARIANSKE LAZNE DYLEN\| 45\| 28\| 03 2018\| 45\| únor 2020 16\| OLOMOUC SLAVONIN\| 44\| 24\| 03 2018\| 44\| září 2020 17\| OSTRAVA LANOVA\| 45\| 31\| 01 2018\| 45\| září 2020 18\| PARDUBICE SLATINANY\| 48\| 24\| 03 2018\| 21\| srpen 2020 19\| PLZEN VODARNA\| 56\| 24\| 06 2018\| 43\| únor 2020 20\| PRAHA LADVI\| 42\| 24\| 11 2017\| 42\| leden 2020 21\| PRAHA NOVODVORSKA\| 42\| 24\| 08 2017\| 42\| leden 2020 22\| PRAHA OLSANSKA\| 42\| 24\| 01 2018\| 42\| leden 2020 23\| RAKOVNIK LOUSTIN\| 44\| 24\| 06 2018\| 44\| leden 2020 24\| SUSICE SVATOBOR\| 56\| 24\| 04 2018\| 42\| únor 2020 25\| SVITAVY HREBECOV\| 45\| 24\| 04 2018\| 21\| srpen 2020 26\| TEPLICE VODARNA\| 30\| 28\| 03 2018\| 21\| únor 2020 27\| TREBIC VARTEMBERK\| 42\| 56\| 05 2018\| 42\| září 2020 28\| U. HRADISTE ROVINA\| 42\| 43\| 03 2018\| 42\| září 2020 29\| USTI NL KRUSNOHORSKA\| 30\| 28\| 03 2018\| 21\| únor 2020 30\| USTI N ORLICI S4\| 45\| 24\| 03 2018\| 21\| srpen 2020 31\| ZLIN 5\| 42\| 31\| 03 2018\| 42\| září 2020 32\| ZNOJMO DEBLINEK\| 46\| 22\| 04 2018\| 46\| září 2020 Souběžné vysílání nebylo realizováno. ** Souběžné vysílání nebylo realizováno. Vysílače malého výkonu (4/24) Poř.č.\| Název vysílače\| Stávající rádiový kanál DVB-T\| ERP max. [dBW]\| Rádiový kanál DVB-T2 finální\| Lhůta pro vypnutí vysílače DVB-T ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| ADAMOV\| 44\| 5,0\| 44\| září 2020 2\| BEROUN LHOTKA\| 56\| 25,0\| 30\| leden 2020 3\| BLANSKO VESELICE\| 44\| 27,0\| 44\| září 2020 4\| BOSKOVICE\| 46\| 17,0\| 46\| září 2020 5\| BRUNTAL CAS\| 45\| 25,0\| 45\| září 2020 6\| DACICE URBANECKY VRCH\| 25\| 23,0\| 30\| únor 2020 7\| HOLOUBKOV\| 30\| 3,0\| 21\| únor 2020 8\| HRANICE\| 46\| 24,0\| 46\| září 2020 9\| JESENIK STUDNICNI VRCH\| 45\| 27,0\| 45\| září 2020 10\| JESENIK ZLATY CHLUM\| 44\| 20,0\| 44\| září 2020 11\| KLATOVY DOUBRAVA\| 44\| 24,0\| 44\| únor 2020 12\| KUTNA HORA ROZHLEDNA\| 44\| 24,0\| 44\| srpen 2020 13\| LIBEREC LANOVKA\| 25\| 27,0\| 43\| únor 2020 14\| LITOMERICE MICHALOVICE\| 30\| 22,0\| 21\| leden 2020 15\| NACHOD DOBROSOV\| 44\| 22,0\| 44\| srpen 2020 16\| PELHRIMOV HODEJOVICKA VOD\| 42\| 24,0\| 42\| září 2020 17\| PRACHATICE KREPLICE\| 56\| 27,0\| 36\| únor 2020 18\| PREROV CEKYNE\| 44\| 24,0\| 44\| září 2020 19\| PRIBRAM U HVEZDARNY\| 56\| 19,0\| 45\| leden 2020 20\| ROSICE KOMENSKEHO NAMESTI\| 44\| 15,0\| 44\| září 2020 21\| SLAVICIN\| 42\| 20\| 42\| září 2020 22\| SLUKNOV\| 30\| 14,0\| 21\| únor 2020 23\| SUMPERK HAJ\| 42\| 24,0\| 38\| září 2020 24\| TACHOV\| 45\| 17,0\| 45\| únor 2020 25\| TRINEC VRCH\| 44\| 17,0\| 44\| září 2020 26\| TRUTNOV SIBENICNI VRCH\| 45\| 22,0\| 45\| únor 2020 27\| VARNSDORF MESTO\| 25\| 15,0\| 44\| únor 2020 28\| VIMPERK VODAFON\| 56\| 20,0\| 30\| únor 2020 29\| VOLARY CETIN\| 25\| 25,0\| 30\| únor 2020 30\| VRCHLABI SKOLNI\| 45\| 17,0\| 45\| srpen 2020 31\| VSETIN LYSA HORA\| 46\| 24,0\| 46\| září 2020 32\| VYSKOV\| 46\| 20,0\| 46\| září 2020 33\| ZDAR NAD SAZAVOU\| 42\| 20,0\| 42\| září 2020 “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Vyhláška č. 264/2020 Sb.	Vyhláška č. 264/2020 Sb. Vyhláška o energetické náročnosti budov Vyhlášeno 5. 6. 2020, datum účinnosti 1. 9. 2020, částka 98/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Základní pojmy * § 3 - Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení * § 4 - Výpočet dodané energie * § 5 - Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie * § 6 - Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni * § 7 - Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie * § 8 - Vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy * § 9 - Vzor a obsah průkazu * § 10 - Podmínky pro umístění průkazu v budově * § 11 - Zrušovací ustanovení * § 12 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. č. 3 č. 4 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. č. 6 č. 7 Aktuální znění od 1. 9. 2024 (222/2024 Sb.) 264 VYHLÁŠKA ze dne 29. května 2020 o energetické náročnosti budov Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 3/2020 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje a) nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost pro nové budovy, větší změny dokončených budovvětší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budovvětší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, b) metodu výpočtu energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, c) vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, d) vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, e) vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování a f) umístění průkazu v budově. § 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se rozumí a) referenční budovoureferenční budovou výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy, b) typickým užíváním budovytypickým užíváním budovy obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředívenkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, c) venkovním prostředímvenkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a v případě hodnocení ucelené části budovyucelené části budovy i jiná sousední zóna, d) obytnou zónou zóna obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům s výjimkou garáže v obytné budově nebo v obytné části budovy jiného účelu, e) přirozeným větránímpřirozeným větráním větrání založené na principu teplotního a tlakového rozdílu vnitřního a venkovního vzduchu, f) nuceným větránímnuceným větráním větrání pomocí mechanického zařízení, g) energonositelemenergonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce, tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů, h) vypočtenou spotřebou energie, která se stanoví z potřeby energie pro zajištění typického užívání budovytypického užívání budovy se zahrnutím účinností technických systémů, v případě spotřeby paliv je spotřeba energie vztažena k výhřevnosti paliva, i) pomocnou energiípomocnou energií energie potřebná pro provoz technických systémů, j) primární energií z neobnovitelných zdrojů energie energie, která neprošla žádným procesem přeměny, k) technologiítechnologií zařízení, jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy a současně není součástí technických systémů budovy, l) odpadním teplem z technologietechnologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie v souvislosti s provozem technologietechnologie a která může být využita jako energonositelenergonositel pro dílčí dodané energie, jestliže výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy, m) obálkou ucelené části budovyucelené části budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na hranici ucelené části budovyucelené části budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově nebo sousední zónězóně budovy nespadající do ucelené části budovyucelené části budovy, n) areálemareálem vzájemně propojený soubor budov, technických systémů budovy, technologiítechnologií a zařízení pro výrobu a vedení energie, které se nacházejí na pozemku nebo pozemcích spolu sousedících; jednotlivé pozemky areáluareálu mohou být od sebe odděleny například pozemní komunikací, účelovou komunikací, vodotečí nebo železnicí; vnější hranice pozemku nebo souborů pozemků tvoří hranice areáluareálu, o) zónouzónou budova nebo její část s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí, režimem užívání a skladbou technického systému budovy podle české technické normy upravující výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazeníchlazení2), p) systémovou hranicísystémovou hranicí povrch konstrukcí budovy, které souvisle obalují objem ucelené části budovyucelené části budovy při uplatnění pravidel podle české technické normy upravující energetickou náročnost budovenergetickou náročnost budov8), q) výrobnou elektřiny pro vlastní spotřebu výrobna elektřiny podle energetického zákona umístěná v areáluareálu a určená k výrobě elektřiny pro spotřebu v areáluareálu. § 3 Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení (1) Ukazatele energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy jsou a) primární energieprimární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy, b) celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy, c) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazeníchlazení, nucené větránínucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy, d) průměrný součinitel prostupu tepla, e) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici, f) účinnost technických systémů. (2) Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovyreferenční budovy se stanovují výpočtem na základě projektové dokumentace a v souladu s metodikou hodnocení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. V případě dokončených budov musí být vstupní údaje pro výpočet v souladu se současným stavebně technickým stavem budovy. (3) Pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti referenční budovyreferenční budovy se použijí hodnoty parametrů budovy, stavebních prvků a konstrukcí a technických systémů budovy uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a parametry typického užívání budovytypického užívání budovy, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody. (4) Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií pro technické systémy vytápění, chlazeníchlazení, nucené větránínucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede postupem podle § 4. (5) Výpočet primární energieprimární energie z neobnovitelných zdrojů energie se provede postupem podle § 5. (6) Výpočet průměrného součinitele prostupu tepla a součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici se provede podle české technické normy pro výpočtové metody tepelné ochrany budov2). (7) Výpočet účinnosti technických systémů vytápění, chlazeníchlazení, nucené větránínucené větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede podle příslušných českých technických norem. (8) Jestliže je do hodnocené budovy dodávána také elektřina z výroben elektřiny pro vlastní spotřebu umístněných v areáluareálu, ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se může zohlednit také takto dodávaná elektřina; pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se v těchto případech použijí pravidla pro výpočet energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov uvedená v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 4 Výpočet dodané energie (1) Hodnota dodané energie je součtem vypočtené spotřeby energie a pomocné energiepomocné energie. Výpočet hodnot celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provede v časovém intervalu (dále jen „krok výpočtu“) výpočtu nejvýše jednoho měsíce a po jednotlivých zónáchzónách. V budovách nebo zónáchzónách s chlazenímchlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie se výpočet provede krokem nejvýše jedné hodiny. (2) Celková hodnota dodané energie se stanoví součtem hodnot dílčích dodaných energií; součástí výpočtu hodnot celkové dodané energie je rovněž její stanovení v členění po jednotlivých energonositelích. (3) Hodnota dílčí dodané energie na vytápění se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na vytápění a pomocné energiepomocné energie na provoz technického systému pro vytápění podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazeníchlazení3) a české technické normy pro tepelné soustavy v budovách4) s využitím hodnot typického užívání budovtypického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody. (4) Hodnota dílčí dodané energie na chlazeníchlazení se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na chlazeníchlazení a pomocné energiepomocné energie na provoz technického systému pro chlazeníchlazení podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazeníchlazení3) s využitím hodnot typického užívání budovtypického užívání budov. Dodaná energie na ohřev bazénové vody a teplé vody pro provoz wellness se započítává do celkové energetické bilance budovy, jsou-li tyto provozy umístěny uvnitř obálky budovy. (5) Hodnota dílčí dodané energie na nucené větránínucené větrání se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na dopravu vzduchu potřebného pro zajištění požadované výměny vzduchu ve vnitřním prostředí a pomocné energiepomocné energie na provoz technického systému pro nucené větránínucené větrání podle české technické normy pro větrání budov5) s využitím hodnot typického užívání budovtypického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí. (6) Hodnota dílčí dodané energie na úpravu vlhkosti vzduchu se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na úpravu vlhkosti vzduchu a pomocné energiepomocné energie na provoz technického systému pro úpravu vlhkosti vzduchu podle české technické normy pro větrání budov5) s využitím hodnot typického užívání budovtypického užívání budov. (7) Hodnota dílčí dodané energie na přípravu teplé vody se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na přípravu teplé vody a pomocné energiepomocné energie na provoz technického systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody6) s využitím hodnot typického užívání budovtypického užívání budov. (8) Hodnota dílčí dodané energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy a pomocné energiepomocné energie na provoz technického systému pro osvětlení vnitřního prostoru budovy podle české technické normy pro energetické hodnocení budov upravující energetické požadavky na osvětlení vnitřního prostoru budovy7) s využitím hodnot typického užívání budovtypického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí. Pro zónyzóny, kde o energetické náročnosti osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje uživatel, se použijí hodnoty platné pro referenční budovureferenční budovu. (9) Při výpočtu hodnoty dodané energie platí dále tato pravidla: a) do dodané energie se nezapočítává ta část energie, která slouží k výrobě elektřiny nebo tepla, které jsou dodávány mimo budovu, b) do dodané energie budovy, která odebírá energii ze zdroje mimo tuto budovu bez použití distribuční soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, se započítávají ztráty energie při výrobě a distribuci energie z tohoto zdroje do budovy, c) součástí dodané energie je i v budově v technických systémech umístěných podle § 5 odst. 2 písm. a) vyrobená a využitá energie slunečního záření, energie větru, vody a geotermální energie s výjimkou tepelných čerpadeltepelných čerpadel, d) součástí dodané energie při využití tepelného čerpadlatepelného čerpadla je i energie okolního prostředí dodaná a užitá v budově. Ta se vypočte jako rozdíl potřeby energie, kterou tepelné čerpadlotepelné čerpadlo dodává, a vypočtené spotřeby energie tepelného čerpadlatepelného čerpadla, e) součástí dodané energie je i energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy, nucené větránínucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu a přípravu teplé vody spotřebovaná v prostorech bez upravovaného vnitřního prostředí, jsou-li součástí budovy, f) v zónáchzónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazeníchlazení, nuceného větránínuceného větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budovenergetickou náročnost budov8) pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. Nejsou-li navržené systémy definovány svými technickými parametry v projektové dokumentaci, použijí se pro ně hodnoty platné pro referenční budovureferenční budovu. Instalace rozvodů teplonosné látky bez současné instalace zdroje a spotřebičů není považována za navržený technický systém budovy. § 5 Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie (1) Hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu se vypočítá jako součet součinů hodnot dodané energie stanovených podle § 4, a to v rozdělení po jednotlivých energonositelích, a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné zohlednit a) energii vyrobenou pro její využití v hodnocené budově technickými systémy, které jsou umístěny uvnitř systémové hranicesystémové hranice hodnocené budovy, na hodnocené budově, na pozemcích bezprostředně přiléhajících k budově, v areáluareálu nebo na pomocných objektech typu přístřešky pro parkování, oplocení, opěrné stěny nebo zpevněné plochy, sloužících hodnocené budově, b) elektřinu vyrobenou technickými systémy podle písmene a), a to do výše jejího využití 1. v hodnocené budově, 2. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do elektrizační soustavy, nebo 3. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do areáluareálu v souladu s přílohou č. 6 k této vyhlášce, c) teplo a chlad vyrobené v místní soustavě zásobování teplem a chladem, pokud je na ní hodnocená budova připojena; při výpočtu se v tomto případě postupuje v souladu s metodikou uvedenou v příloze č. 5 k této vyhlášce, d) teplo a chlad vyrobené technickými systémy podle písmene a) a dodané do soustavy zásobování tepelnou energií, a to maximálně do výše hodnoty celkové dodané energie v hodnocené budově. (3) Elektřina vyrobená technickými systémy podle odstavce 2 písm. a) je při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy započítávána pouze pro jednu budovu nebo, zohledňuje-li se elektřina dodaná podle § 3 odst. 8 pro více budov, v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce. (4) Energie podle odstavce 2 písm. b) se započte v každém kroku výpočtu. (5) Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovureferenční budovu se vypočítá a) vynásobením vypočtených hodnot spotřeby energie a pomocných energiípomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle typů spotřeb uvedenými v tabulce č. 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce a b) snížením hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené podle písmene a) o hodnotu uvedenou v tabulce č. 5 přílohy č. 1 k této vyhlášce. § 6 Požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené na nákladově optimální úrovni (1) Požadavky na energetickou náročnost budovyenergetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie a pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedené v § 3 odst. 1 písm. a), b) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovureferenční budovu. (2) Požadavky na energetickou náročnost při větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy a při jiné než větší změně dokončené budovyvětší změně dokončené budovy, stanovené výpočtem na nákladově optimální úrovni, jsou splněny, pokud a) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovureferenční budovu, b) hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) a d) nejsou vyšší než referenční hodnoty těchto ukazatelů energetické náročnosti pro referenční budovureferenční budovu, nebo c) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny nové a měněné stavební prvky obálky budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. e) není vyšší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 1 k této vyhlášce a d) hodnota ukazatele energetické náročnosti hodnocené budovy pro všechny měněné technické systémy budovy uvedeného v § 3 odst. 1 písm. f) není nižší než referenční hodnota tohoto ukazatele energetické náročnosti uvedená v tabulce č. 3 přílohy č. 1 k této vyhlášce. (3) V případech změny dokončené budovy, kdy se celková energeticky vztažná plocha rozšiřuje na nejméně dvouapůlnásobek původní celkové energeticky vztažné plochy, musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 1. V ostatních případech musí být splněny požadavky pro celou budovu podle odstavce 2. (4) Míra změny celkové plochy obálky budovy se pro účely § 2 odst. 1 písm. s) zákona stanovuje k ploše obálky budovy po provedení změny dokončené budovy. § 7 Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie (1) Technickou proveditelností alternativních systémů dodávek energie se rozumí technická možnost instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie. Pokud není alternativní systém dodávek energie technicky proveditelný, není posuzována jeho ekonomická a ekologická proveditelnost. (2) Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti9). V případě soustavy zásobování tepelnou energií se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie. (3) Ekologickou proveditelností se rozumí instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství primární energieprimární energie z neobnovitelných zdrojů energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu. (4) Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 8 Vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy (1) Součástí průkazu je stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy ve formě souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, který obsahuje minimálně jeden alternativní systém dodávek energie, pokud byl vyhodnocen jako technicky, ekonomicky a ekologicky proveditelný podle § 7. (2) Soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy se navrhuje tak, aby bylo u ukazatele primární energieprimární energie z neobnovitelných zdrojů energie dosaženo a) klasifikační třídy mimořádně úsporná v případě výstavby nové budovy nebo klasifikační třídy úsporná u stávajících budov, které jsou klasifikovány pod touto úrovní, a b) zlepšení o minimálně jednu klasifikační třídu u stávajících budov, které splňují klasifikační třídu úsporná. (3) Soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy se skládá z technicky proveditelných opatření tak, aby byla respektována efektivita vynaložených prostředků s ohledem na provozní náklady a kvalitu vnitřního prostředí budov. U souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy nemusí být dosaženo ekonomické proveditelnosti v době zpracování průkazu. (4) Účinek souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy se vyhodnocuje na základě úspory potřeby tepla na vytápění, celkové dodané energie a primární energieprimární energie z neobnovitelných zdrojů energie, a to včetně synergických vlivů dílčích opatření. (5) Stanovení souboru vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy je součástí protokolu průkazu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. § 9 Vzor a obsah průkazu (1) Průkaz tvoří protokol a grafické znázornění. (2) Protokol průkazu obsahuje a) identifikační údaje budovy, b) informace o celkové dodané energii a jejím ročním průběhu, c) informace o primární energii z neobnovitelných zdrojů energie, d) bilanci tepelných toků, e) informace o obálce budovy, f) informace o technických systémech budovy, g) soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy a využití alternativních systémů dodávek energie, h) přehled plnění požadavků podle § 6, i) zdroj, kde lze získat informace k možnosti realizace navržených opatření pro snížení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, stanovení nákladů na realizaci těchto opatření a možnosti jejich financování, a j) identifikační údaje energetického specialisty, jeho podpis a datum vypracování průkazu. (3) Vzor průkazu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (4) Grafické znázornění průkazu a) je stejné pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie, budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, větší změnu dokončené budovyvětší změnu dokončené budovy, jinou než větší změnu dokončené budovyvětší změnu dokončené budovy a pro případy prodeje a pronájmu budovy nebo její ucelené části, b) obsahuje zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy (dále jen „klasifikační třída“), c) je umístěno symetricky na bílém podkladě formátu A4 na výšku, přičemž je použito standardních fontů písma podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce, d) obsahuje hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy vztažené na energeticky vztažnou plochu. (5) Klasifikační třídy A až G, jejichž slovní vyjádření a hodnoty pro jejich horní hranici jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se stanovují pro celkovou dodanou energii, primární energiiprimární energii z neobnovitelných zdrojů energie, dílčí dodané energie a průměrný součinitel prostupu tepla a použijí se v grafickém znázornění průkazu podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. (6) Hranice klasifikačních tříd podle odstavce 5 se stanoví z referenční hodnoty klasifikovaného ukazatele energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy ER, která se určí jednotně pro referenční podmínky uvedené pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022 v příloze č. 1 k této vyhlášce. Při změně dokončené budovy, výstavbě budovy s téměř nulovou spotřebou a při prodeji nebo pronájmu stávající budovy platí stejná stupnice klasifikačních tříd jako pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022. (7) Jestliže jsou v hodnocené budově pouze obytné zónyzóny, klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazeníchlazení se neurčuje. V ostatních případech se při určení klasifikační třídy pro dílčí dodanou energii na chlazeníchlazení neuvažují dílčí dodané energie na chlazeníchlazení v obytných zónáchzónách hodnocené budovy. (8) V případě zohlednění energie z areáluareálu podle § 3 odst. 8 obsahuje protokol průkazu bilanci primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areáluareálu zpracovanou podle přílohy č. 7 k této vyhlášce formou přílohy k protokolu. § 10 Podmínky pro umístění průkazu v budově Grafické znázornění průkazu v provedení podle přílohy č. 4 k této vyhlášce se v případech podle § 7a odst. 1 písm. d) zákona umisťuje na plochu vnější stěny budovy bezprostředně vedle veřejného vchodu do budovy nebo plochu svislé stěny ve vstupním prostoru uvnitř budovy navazující na tento vchod. § 11 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. 2. Vyhláška č. 230/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. § 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2020, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Parametry a hodnoty referenční budovy, referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy a referenční hodnoty pro nové a měněné technické systémy budovy (1) Parametry a hodnoty referenční budovyreferenční budovy jsou stanovené tak, aby zajistily nákladově optimální úroveň energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov a prvků budov, vypočtenou pro jejich předpokládaný ekonomický životní cyklus v souladu se srovnávacím metodickým rámcem1), s ohledem na dosažení optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody. (2) Parametry a jejich hodnoty uvedené v tabulkách 1, 4 a 5 této přílohy charakterizují referenční budovureferenční budovu pro prokazování požadavku hodnocením celé budovy. U parametrů ovlivňujících výpočet energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy, pro které nejsou stanoveny referenční hodnoty, se použijí hodnoty shodné s navrhovanou budovou. (3) V tabulkách 2 a 3 této přílohy jsou uvedeny parametry a jejich referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy, a pro nové a měněné technické systémy budovy v rámci změny dokončené budovy pro prokazování požadavků pouze vlastnostmi těchto prvků podle § 6 odst. 2 písm. c). (4) Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy Uem,R se stanoví podle vztahu Uem,R = ∑ HT,R,j / ∑ Aj \\+ fR.∆Uem,R\| (1) ---\|--- kde HT,R,j je referenční měrný tepelný tok prostupem j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy, ve W/K, stanovený podle odstavce 5; Aj plocha j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy s referenčním měrným tepelným tokem prostupem HT,R,j > 0, v m2, stanovená z vnějších rozměrů; fR redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla podle tabulky 1 této přílohy; ∆Uem,R referenční hodnota přirážky na vliv tepelných vazeb, ve W/(m2.K), podle tabulky 1 této přílohy. (5) Referenční měrný tepelný tok prostupem j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy HT,R,j se stanoví podle vztahu HT,R,j = Aj . UR,j.bj\| (2) ---\|--- přičemž pro podlahovou konstrukci na zemině v zónách s θim > 5 °C je referenční ustálený měrný tepelný tok prostupem HT,R,j roven nejméně HT,R,min,j = Aj . UR,j.(θim – 5) / (θim – θe)\| (3) ---\|--- kde UR,j je referenční hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená podle odstavce 6; bj teplotní redukční činitel j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, bezrozměrný, stanovený podle ČSN 73 0540-2, s tím, že nejnižší přípustná hodnota je 0; θim převažující návrhová vnitřní teplota v zóně přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, ve °C, podle ČSN 730540-2; θe návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období, ve °C, podle ČSN 730540-3. (6) Referenční hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy UR,j se stanoví: a) pro konstrukci obálky budovy v zóně provozované jako mrazírna nebo chladírna podle vztahu UR,j = UN,j\| (4) ---\|--- kde UN,j je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená pro návrhovou vnitřní teplotu v přilehlé zóně podle ČSN 14 8102, přičemž pro výplně otvorů se použije požadovaná hodnota pro obvodové stěny zvýšená o 30%; b) pro konstrukci obálky budovy v ostatních zónách podle vztahu UR,j = fR . e1.UN,20,j\| (5) ---\|--- nejvýše však UR,j,max = fR . e1.(UN,20,W \\+ 0,4 – AW/AF)\| (6) ---\|--- kde e1 je součinitel typu zóny přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, který se stanoví: a) pro zóny s θim od 18 °C do 22 °C včetně jako e1 = 1;\| (7) ---\|--- b) pro ostatní zóny jako e1 = 16 / abs (θim – 4); nejméně však 0,75 a nejvýše však 1,75;\| (8) ---\|--- UN,20j požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu θim v intervalu 18 °C - 22 °C včetně podle ČSN 73 0540-2 s výjimkou lehkého obvodového pláště, pro jehož neprůsvitné výplně se použije požadovaná normová hodnota UN,20 podle ČSN 73 0540-2 pro vnější stěnu a pro průsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 podle ČSN 73 0540-2 pro výplň otvoru ve vnější stěně; UN,20,W požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplň otvoru ve vnější stěně, ve W/(m2.K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu 20 °C podle ČSN 73 0540-2; AW celková plocha svislých průsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů; AF celková plocha svislých průsvitných a neprůsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů, přičemž se za svislou konstrukci považuje konstrukce, jejíž odklon od svislé roviny činí nejvýše ± 30 °. (7) Postup podle odstavců 4 až 6 platí i pro ucelenou část budovyucelenou část budovy. (8) Měrný příkon ventilátoru SFPahu pro konkrétní pracovní bod v každém kroku výpočtu hodnocení energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz se vypočte podle vzorce: SFPahu,set / SFPahu,max = 1,0547 + (-2,5576) . r + 3,6314 . r2 \\+ (-1,1285) . r3\| (9) ---\|--- (9) Poměr dopravovaného objemu ke jmenovitému objemovému výkonu ventilátoru r se vypočte jako r = Vahu,set / Vahu,max\| (10) ---\|--- kde: Vahu,set je průměrný objem dopravovaného vzduchu za výpočtový krok (hodinu) pro daný ventilátor v m3/hod. Vahu,max je jmenovitý objem dopravovaného vzduchu pro daný ventilátor v m3/h. Poměr SFPahu,set / SFPahu,max je omezen intervalem <0;1>. Tabulka 1: Parametry a hodnoty referenční budovy Parametr\| Označení\| Jednotky\| Referenční hodnota ---\|---\|---\|--- Dokončená budova a její změna\| Budova s téměř nulovou spotřebou energie Redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla\| fR\| -\| 1,0\| 0,7 Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nebo ucelené části budovyucelené části budovy\| Uem,R\| W/(m2.K)\| hodnota referenční hodnota průměrného součinitele tepla podle odstavce 4 textové části nad touto tabulkou Součinitel prostupu tepla vnitřních konstrukcí\| UR,int\| W/(m2.K)\| doporučená hodnota podle ČSN 730540-2 Přirážka na vliv tepelných vazeb\| ∆Uem,R\| W/(m2.K)\| 0,02 Vnitřní tepelná kapacita\| CR\| kJ/(m2.K)\| 165 Celková propustnost slunečního záření (solární faktor)\| gR\| -\| 0,5 Přídavný tepelný odpor uzavřených okenic\| ∆RR\| \| 0 Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazeníchlazení u průsvitných konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v měsíčním kroku výpočtu\| Fcm,c,R\| -\| 0,2 Činitel clonění aktivními stínícími prvky u průsvitných konstrukcí s orientací na východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v hodinovém kroku výpočtu\| Fch,c,R.\| -\| 0,2 Režim ovládání aktivních stínících prvků u průsvitných konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v hodinovém kroku výpočtu\| -\| -\| ruční manipulace podle ČSN EN ISO 52016-1 Vyrobená elektřina\| Qel,R\| (kWh)\| 0 Využitá energie slunečního záření, energie větru, vody a geotermální energie\| Qenv,R\| (kWh)\| 0 Vytápění Účinnost výroby energie zdrojem tepla1)\| ηH,gen,R\| %\| 92 Účinnost distribuce energie na vytápění uvnitř systémové hranicesystémové hranice budovy\| ηH,dis,R\| %\| 90 Účinnost distribuce energie na vytápění vně systémové hranicesystémové hranice budovy\| ηH,dis,R\| %\| 100 Účinnost sdílení energie na vytápění\| ηH,em,R\| %\| 88 ChlazeníChlazení Chladicí faktor zdroje chladu\| EERC,gen,R2)\| W/W\| 2,7 Účinnost distribuce energie na chlazeníchlazení uvnitř systémové hranicesystémové hranice budovy\| ηC,dis,R\| %\| 85 Účinnost distribuce energie na chlazeníchlazení vně systémové hranicesystémové hranice budovy\| ηC,dis,R\| %\| 100 Účinnost sdílení energie na chlazeníchlazení\| ηC,em,R\| %\| 85 Dodaná energie na chlazeníchlazení pro obytné zónyzóny\| Qfuel,C\| kWh\| 0 Množství zpětně využitého odváděného tepla z chlazeníchlazení\| QHR,R\| (kWh)\| 0 Nucené větráníNucené větrání Měrný příkon jednoho ventilátoru systému nuceného větránínuceného větrání\| PSFPahu,R\| W.s/m3\| 1500 Váhový činitel regulace ventilátorů systému nuceného větránínuceného větrání pro měsíční krok výpočtu\| fF,ctl,R\| -\| 0,7 Závislosti SFPahu ventilátoru na poměru jeho zatížení pro hodinový krok výpočtu\| fF SFP,R\| -\| podle odstavce 8 textové části nad touto tabulkou Typ regulace pohonu ventilátoru pro hodinový krok výpočtu\| FF,ctl,R\| -\| plynulá3) Celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro obytné zónyzóny\| ηH,hr,R\| %\| 0 Celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro jiné než obytné zónyzóny\| ηH,hr,R\| %\| 30 Úprava vlhkosti vzduchu Účinnost zdroje úpravy vlhkosti systému vlhčení\| ηRH+,gen,R\| %\| 70 Účinnost zdroje úpravy vlhkosti systému odvlhčení\| ηRH-,gen,R\| %\| 65 Účinnost zpětného získávání vlhkosti systému nuceného větránínuceného větrání\| ηRH,r,R\| %\| 20 Příprava teplé vody Celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody\| ηW,hr,R\| %\| 0 Účinnost zdroje tepla pro přípravu teplé vody1)\| ηW,gen,R\| %\| 88 Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech do celkového objemu zásobníků 400 litrů\| QW,st,R\| Wh/(l.den)\| 7 Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech nad celkový objem zásobníků 400 litrů\| QW,st,R\| Wh/(l.den)\| 5 Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody uvnitř systémové hranicesystémové hranice budovy\| QW,dis,R\| Wh/(m.den)\| 150 Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody vně systémové hranicesystémové hranice budovy\| QW,dis,R\| Wh/(m.den)\| 0 Osvětlení vnitřního prostoru budovy Průměrný měrný příkon pro osvětlení vnitřního prostoru budovy vztažený k osvětlenosti zónyzóny\| pL,lx,R\| W/(m2.lx)\| 0,032 Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro obytné zónyzóny\| FL,R\| (-)\| 1,7 Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro jiné než obytné zónyzóny\| FL,R\| (-)\| 1,1 Světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětlení vnitřního prostoru budovy\| ηL,R\| %\| 20 Činitel závislosti na denním světle obytné zónyzóny v měsíčním kroku výpočtu\| FD,R\| (-)\| 0,8 Činitel závislosti na denním světle pro jiné než obytné zónyzóny v měsíčním kroku výpočtu\| FD,R\| (-)\| 1 Činitel systému řízení osvětlovací soustavy\| FOC,R\| (-)\| 1 Činitel konstantní osvětlenosti\| FC,R\| (-)\| 1 Pomocné energiePomocné energie Korekční činitel typu oběhového čerpadla\| ∫p,ctl,R\| (-)\| 0,54 Poznámky: 1) V případě výroby z paliv vztažená k výhřevnosti paliva. 2) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazeníchlazení kapalin a tepelná čerpadlatepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazeníchlazení prostoru - Část 2: Zkušební podmínky. 3) Objemový výkon ventilátoru je řízen na základě konkrétního požadavku na dopravovaný objem Tabulka 2: Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy Parametr\| Označení\| Jednotka\| Referenční hodnota ---\|---\|---\|--- Součinitel prostupu tepla\| UR,ren\| W/(m2.K)\| Doporučená hodnota podle ČSN 730540-2 Součinitel prostupu tepla\| UR,ren\| W/(m2.K)\| a) pro konstrukce v zónáchzónách provozovaných jako mrazírna nebo chladírna: hodnota dle ČSN 148102:1993 snížená o 30 % b) pro konstrukce v ostatních zónáchzónách: doporučená hodnota dle ČSN 730540-2 Tab. 3 - Referenční parametry a hodnoty pro měněné technické systémy budovy Parametr\| Označení\| Jednotka\| Referenční hodnota ---\|---\|---\|--- Účinnost výroby energie zdrojem tepla pro vytápění a/nebo přípravu teplé vody1)\| ηH,gen,R2)\| %\| 80 Chladicí faktor kompresorového zdroje chladu\| EERC,gen,R3)\| W/W\| 2,7 Chladicí faktor ostatních zdrojů chladu\| EERC,gen,R3)\| W/W\| 0,5 Topný faktor tepelného čerpadlatepelného čerpadla\| COPH,gen,R4)\| W/W\| 3,0 Účinnost zpětného získávání tepla -rovnotlaký systém nuceného větránínuceného větrání\| ηH,hr,sys5)\| (%)\| 60 Poznámky: 1) V případě výroby z paliv vztažená k výhřevnosti paliva 2) Jedná se o průměrnou sezónní účinnost. Pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj se využije hodnota podle typu zdroje uvedená v ČSN 73 0331-1 3) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazeníchlazení kapalin, tepelná čerpadlatepelná čerpadla pro ohřívání a chlazeníchlazení prostoru a procesní chladiče, s elektricky poháněnými kompresory - Část 2: Zkušební podmínky 4) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazeníchlazení kapalin, tepelná čerpadlatepelná čerpadla pro ohřívání a chlazeníchlazení prostoru a procesní chladiče, s elektricky poháněnými kompresory - Část 2: Zkušební podmínky 5) Stanovená podle EN 308 jedná se o tzv. suchou účinnost samotného rekuperátoru bez vlivu jednotky a ventilátorů pro pracovní bod na hodnotě 50 % jmenovitého výkonujmenovitého výkonu zařízení, v němž je rekuperátor použit Tabulka 4: Hodnoty faktoru primární energie pro referenční budovu Typ spotřeby\| Faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie (bez jednotky) ---\|--- Vytápění\| 1,0 ChlazeníChlazení\| 2,1 Příprava teplé vody\| 1,0 Úprava vlhkosti vzduchu\| 2,1 Nucené větráníNucené větrání\| 2,1 Osvětlení vnitřního prostoru budovy\| 2,1 Pomocné energiePomocné energie (čerpadla, regulace apod.)\| 2,1 Tab. 5 - Snížení hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené pro referenční budovu (dosažitelné zvýšením využití obnovitelných zdrojů energie nebo zvýšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy) Parametr\| Označení\| Jednotky\| Druh budovy nebo zóny1\| Referenční hodnota ---\|---\|---\|---\|--- Dokončená budova a změna dokončené budovy\| Budova s téměř nulovou spotřebou energie\| Budova s téměř nulovou spotřebou energie po 1.1.2022 Snížení hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené pro referenční budovureferenční budovu\| ∆ep,R\| %\| Obytná zónazóna v rodinném domě\| 3\| 25\| hodnota podle tabulky č. 6 Obytná zónazóna v ostatních budovách\| 3\| 20 %\| Jiná než obytná zónazóna\| 3\| 10 1) Výsledné snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆ep,R pro budovu jako celek se v případě vícezónové budovy stanoví váženým průměrem přes energeticky vztažné plochy dílčích zón Tab. 6 - Snížení hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené pro referenční budovu budovy s téměř nulovou spotřebou energie od 1. 1. 2022 (dosažitelné zvýšením využití obnovitelných zdrojů energie nebo zlepšením parametrů stavebních prvků obálky budovy nebo technických systémů budovy) Měrná potřeba tepla na vytápění referenční budovy EA,R [kWh/(m2.a)]\| Snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆ep,R [%] 1) ---\|--- Pro obytnou zónu 2)\| Pro jinou než obytnou zónu Energeticky vztažná plocha budovy ≤ 120 m2\| Energeticky vztažná plocha budovy > 120 m2 ≥ 90\| 50\| 60\| 40 80\| 45\| 55 70\| 40\| 50 60\| 35\| 45 50\| 30\| 40 40\| 25\| 30 ≤ 30\| 20\| 20 Poznámky: 1) Výsledné snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆ep,R pro budovu jako celek se v případě vícezónové budovy stanoví váženým průměrem přes energeticky vztažné plochy dílčích zón 2) Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují Příloha č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy Pro porovnání se stanovené ukazatele energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy podle § 10 odst. 1 této vyhlášky zařazují do klasifikačních tříd určených jejich horní hranicí podle tabulky uvedené v této příloze a v průkazu se porovnávají s graficky vyjádřenou stupnicí klasifikačních tříd. Klasifikační třída\| Hodnota pro horní hranici klasifikační třídy\| Slovní vyjádření klasifikační třídy ---\|---\|--- Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie\| celková dodaná energie\| Dílčí dodaná energie\| Uem Teplá voda a úprava vlhkosti\| Vytápění a chlazení\| Osvětlení vnitřního prostoru budovy a nucené větrání A\| 0,8 x ER\| 0,7 x ER\| 0,7 x ER\| 0,6 x ER\| 0,5 x ER\| 0,7 x ER\| Mimořádně úsporná B\| 1,2 x ER\| 0,9 x ER\| 0,8 x ER\| 0,8 x ER\| 0,7 x ER\| 0,9 x ER\| Velmi úsporná C\| 1,6 x ER\| 1,2 x ER\| 1 x ER\| 1,1 x ER\| 0,9 x ER\| 1,2 x ER\| Úsporná D\| 2,3 x ER\| 1,5 x ER\| 1,2 x ER\| 1,5 x ER\| 1,2 x ER\| 1,7 x ER\| Méně úsporná E\| 3 x ER\| 2 x ER\| 1,4 x ER\| 2 x ER\| 1,5 x ER\| 2,3 x ER\| Nehospodárná F\| 3,7 x ER\| 2,5 x ER\| 1,6 x ER\| 2,5 x ER\| 2 x ER\| 2,9 x ER\| Velmi nehospodárná G\| \| \| \| \| \| \| Mimořádně nehospodárná Poznámka: Pro účely uvedení ukazatelů energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části se použije zjednodušená forma znázornění obsahující pouze klasifikační třídu současného stavu primární energieprimární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažené na energeticky vztažnou plochu. Velikost písma v tomto případě odpovídá velikosti písma, kterým je uvedena cena prodeje nebo pronájmu. V textových inzerátech se uvádí povinný údaj pouze textově. Příloha č. 3 Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy Energonositel\| Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy (bez jednotky) ---\|--- Zemní plyn\| 1,0 Tuhá fosilní paliva\| 1,0 Propan-butan/LPG\| 1,2 Topný olej\| 1,2 Elektřina\| 2,1 Dřevěné peletky\| 0,1 Kusové dřevo, dřevní štěpka\| 0,1 Energie okolního prostředí (elektřina a teplo)\| 0 Elektřina – dodávka mimo budovu\| -2,1 Teplo – dodávka mimo budovu\| -1,3 Účinná soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů energie\| 0,1 Účinná soustava zásobování tepelnou energií s 80% a nižším podílem obnovitelných zdrojů energie\| 0,7 Ostatní soustavy zásobování tepelnou energií\| 1,3 Ostatní neuvedené energonositele\| 1,2 Odpadní teplo z technologietechnologie – zdroj v budově nebo v areáluareálu\| 0 Odpadní teplo – zdroj mimo budovu nebo mimo areálareál\| 0,1 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Vzor průkazu energetické náročnosti budovy GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ PRŮKAZU 536kB PROTOKOL PRŮKAZU 5.1MB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy Vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy se použijí v souladu s ČSN 730331 a s upřesněním podle této přílohy. A. Klimatická data Při výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovyenergetické náročnosti budovy použijí klimatická data uvedená v ČSN 730331. B. Rozdělení budovy do zón Rozdělení budovy do zónzón se provede v souladu s ČSN 730331. V případě sloučení prostorů s rozdílným způsobem typického užívání či rozdílnými parametry systémů vytápění, chlazeníchlazení, vlhčení, odvlhčování, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy do společné zóny podle normy ČSN EN ISO 52000-1, se vstupní hodnoty pro danou zónu stanoví váženým průměrem podle veličiny příslušné danému parametru (např. vnitřní podlahová plocha, vnitřní objem vzduchu). Obytné zóny a jiné než obytné zóny nelze vzájemně sloučit. C. Obálka budovy Výpočet součinitele prostupu tepla se provede v souladu s platnými normami a následujícími pravidly: 1. Ve výpočtu součinitele prostupu tepla se u tepelněizolačních materiálů použije návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λu [W/(m.K)], která se: a) odvozuje výpočtem podle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti; nebo b) doloží protokolem z měření daného výrobku; nebo c) uvažuje zjednodušeně přirážkou nejméně ve výši 7 % u nasákavých materiálů (např. minerální vlna), 3 % u méně nasákavých materiálů (např. EPS, PUR, PIR) a 0 % u nenasákavých materiálů (např. XPS, pěnové sklo) k deklarované hodnotě součinitele prostupu tepla λD [W/(m.K)]. 2. Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např. dřevěné nebo kovové konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti λekv dle platných norem. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků), se zohlední ve formě přirážky na vliv tepelných mostů ∆Utbk,j [W/(m2.K)]. 3. Součinitel prostupu tepla průsvitných výplní otvorů se stanovuje: a) pro každou výplň otvoru zvlášť podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 10077 na základě konkrétní geometrické charakteristiky, součinitele prostupu tepla rámu, součinitele prostupu tepla zasklení a lineárního činitele prostupu v uložení zasklení do rámu; nebo b) pro všechny výplně otvoru se shodným zasklením a rámem jednotně hodnotou platnou v případě: - oken a balkónových dveří pro rozměr 1 230 x 1 480 mm, - šikmých výplní otvorů se sklonem do 45° pro rozměr 1 140 x 1 400 mm, - dveřních výplní otvorů pro rozměr 1 100 x 2 200 mm, - velkorozměrových posuvných výplní otvorů pro rozměr 2400 x 2500 mm, c) pro výplně otvorů ve stávajících budovách podle ČSN 73 0540-3 v závislosti na typu výplně otvoru, nebo jako požadovaná normová hodnota platná v době osazení oken, nebo jako součinitel prostupu tepla výplně zjištěný na základě místního šetření a dostupných podkladů (např. technických listů výrobků); nebo d) pro výplně otvorů v nových budovách jako maximální přípustná hodnota pro jednotlivé výplně otvorů definované projektovou dokumentací pro standardizovaný rozměr dle písmena b). 4. Lineární tepelné vazby a významné bodové tepelné vazby se zahrnují: a) pomocí průměrného vlivu tepelných vazeb ∆Uem [W/(m2.K)] mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové hranici budovy, nejníže však hodnotou ∆Uem = 0,02 W/(m2.K), odpovídá-li tomu kvalita řešení tepelných vazeb, přičemž se použije hodnocení dle ČSN 73 0540-2; nebo b) zadáním pomocí lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; do výpočtu musejí být zahrnuty všechny lineární a bodové tepelné vazby, které budova obsahuje, s výjimkou vazeb, jejichž celkový souhrnný vliv na měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy činí v součtu méně než 2 %. 5. Souhrnný korekční činitel stínění pevnými překážkami Fsh zahrnující stínění konstrukcemi vlastní budovy (např. ostění, nadpraží, nadokenní markýzy, boční žebra a stěny) a stínění okolními budovami a ostatními vnějšími pevnými překážkami se stanovuje: a) zjednodušeně pro všechny výplně nejvýše hodnotou Fsh = 0,75 pro každý výpočetní krok; b) podrobným výpočtem pro jednotlivé výplně otvoru podle ČSN EN ISO 52016-1. D. Dílčí dodané energie Vstupní hodnoty výpočtu dílčích dodaných energií vycházejí ze zvoleného profilu typického užívání budovytypického užívání budovy, definovaného minimálně časovým profilem užívání a průměrnou obsazeností. Při stanovení profilu typického užívání budovytypického užívání budovy se postupuje v souladu s projektovou dokumentací, způsobem užívání budovy a s ČSN 730331. Profil typického užívání budovytypického užívání budovy se musí specifikovat v průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti budovy. Není-li součástí projektové dokumentace výstavby nové budovy projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, považují se vstupní parametry osvětlení vnitřního prostoru budovy za shodné s parametry referenční budovyreferenční budovy a v souladu s parametry typického užívání. D.1 Obytné zóny Pro obytné zónyzóny se musí použít jednotný profil typického užívání budovytypického užívání budovy dle ČSN 730331 s upřesněním podle následujících pravidel: 1. Pro výpočet dílčí dodané energie na vytápění je možné zohlednit vnitřní teplotu v režimu útlumu pouze tehdy, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty. 2. V případě použití více zdrojů tepla v jedné zónězóně bude podíl na pokrytí dodané energie připadající na příslušný doplňkový zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.1 normy ČSN 730331-1 s výjimkou využití doplňkového ohřevu teplé vody nebo vytápění vůči ohřevu teplé vody nebo vytápění bivalentním tepelným čerpadlemtepelným čerpadlem, pro který lze v hodinovém kroku výpočtu daný podíl stanovit také výpočtem na základě výkonových křivek použitého tepelného čerpadlatepelného čerpadla. 3. Počet osob se stanovuje podle ČSN 730331 a zaokrouhluje se na celá čísla. Na jednu bytovou jednotku se počítá maximálně 5 osob. 4. Je-li instalovaný technický systém větrání regulován na vyšší intenzitu větrání, než odpovídá hodnotě podle ČSN 730331, zohlední se ve výpočtu hodnota odpovídající skutečné nebo navržené regulaci systému větrání. D.2 Jiné než obytné zóny Pro jiné než obytné zónyzóny se vytvoří individuální typický profil užívání, který zohledňuje návrhový časový profil užívání budovy, návrhovou obsazenost budovy, velikost a způsob regulace technických zařízení budovy, případně další okrajové podmínky definované projektem. Individuální typický profil užívání může být vytvořen úpravou vstupních hodnot typických profilů užívání dle ČSN 730331. V případech, kdy stávající budova není provozována a současně není k dispozici projektová dokumentace, se použije profil typického užívání budovytypického užívání budovy podle ČSN 730331. Dále musí být dodržena následující pravidla: 1. Vstupní hodnota definující stav vnitřního prostředí jako je množství větracího venkovního vzduchu, návrhová vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazeníchlazení nebo osvětlenost vnitřních prostor se stanoví v souladu s požadavky právních předpisů upravujících kvalitu vnitřního prostředí budov. 2. Pro výpočet hodnot dílčí dodané energie na vytápění se nezohledňuje přerušení dodávky tepla vedoucí ke snížení vnitřní teploty pod hodnotu návrhové vnitřní teploty pro režim vytápění. Mimo provozní dobu užívání zónyzóny lze uvažovat vnitřní teplotu v režimu útlumu, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty. 3. Pro výpočet hodnot měrného tepelného toku větráním se uvažuje průměrné množství větracího venkovního vzduchu v závislosti na kroku výpočtu, které musí zohledňovat typický profil užívání jednotlivých větraných prostorů, jejich funkční využití, jejich předpokládanou denní a roční obsazenost v závislosti na kroku výpočtu a koncentraci znečišťujících látek a škodlivin. Pro systém nuceného větránínuceného větrání musí být zohledněn způsob ovládání a nastavení systému měření a regulace. Způsob stanovení průměrného množství větracího venkovního vzduchu se musí specifikovat v průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti budovy. 4. Do vnitřních tepelných zisků se nezapočítávají tepelné zisky, které jsou odváděné z hodnocené budovy pomocí technologietechnologie, která není součástí technického systému budovy. Vnitřní tepelné zisky z technologietechnologie instalované v hodnocené budově se stanovují: a) na základě profilu typického užívání budovytypického užívání budovy podle ČSN 730331, b) podrobně na základě zvoleného profilu typického užívání budovytypického užívání budovy, technických parametrů instalované technologietechnologie a časového harmonogramu jejího provozu. Výpočet hodnot vnitřních zisků z technologietechnologie se uvede v průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti budovy, c) jako projektový předpoklad, který je součástí projektové dokumentace návrhu technických systémů budovy se zohledněným časovým podílem využití, odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení. E. Výpočet energetické náročnosti budovenergetické náročnosti budov s místní soustavou zásobování teplem a chladem 1. V případě, že jsou teplo nebo chlad do hodnocené budovy dodávány ze zdroje, který není umístěn v hodnocené budově a který není součástí soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, jde o dodávky tepla nebo chladu prostřednictvím místní soustavy zásobování teplem a chladem (dále jen „místní soustava“). 2. Do hodnoty celkové dodané energie se započítají ztráty při výrobě a distribuci tepla nebo chladu v místní soustavě. Přednostně se vychází z celoročních energetických účinností místní soustavy jako celku (např. průměrná celoroční účinnost výroby tepla, chladu a elektřiny a průměrná celoroční účinnost distribuční soustavy - rozvodů mimo budovu) nebo z celkové roční spotřeby paliva zdroje mimo hodnocenou budovu a ročního odběru energie na patách připojených budov a technologických procesů soustavy. Pokud není možné tyto informace zjistit (např. na základě místního šetření nebo údajů z projektové dokumentace), může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů. 3. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává tepelnou energii do více budov, zahrne se do výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy hodnota tepla vyrobeného v tomto zařízení maximálně do výše hodnoty celkové dodané tepelné energie v hodnocené budově. Zvolený způsob zahrnutí vyrobeného tepla ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se použije pro všechny budovy připojené na místní soustavu jednotně a součet tepla dodaného do všech budov ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nesmí převýšit množství vyrobeného tepla z tohoto zařízení. 4. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává elektřinu do více budov, použije se § 3 odst. 8 a § 9 odst. 8 této vyhlášky obdobně. 5. Výpočet podílu využité elektřiny a tepla pro hodnocenou budovu musí být doložen v průkazu energetické náročnostiprůkazu energetické náročnosti budovy. Příloha č. 6 Pravidla započtení výroby elektřiny pro vlastní spotřebu v areálu do energetické náročnosti budov v areálu 1. Výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovyreferenční budovy se provede v souladu s § 3 až 5 a přílohou č. 5 k této vyhlášce. Nad rámec těchto pravidel se zohlední pravidla uvedená níže. 2. Výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu, která má být zohledněna ve výpočtu ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy, musí být umístněna ve stejném areáluareálu jako hodnocená budova. 3. Do hodnoty celkové dodané energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie se započítají také ztráty při výrobě a při distribuci nebo dopravě vyrobené elektřiny. 4. Při výpočtu ztrát se vychází z celoročních energetických účinností dodávky elektřiny v areáluareálu jako celku, které poskytne provozovatel. Pokud není možné tyto informace zjistit, může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů. 5. Výpočet bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie budovy je proveden s vazbou na budovy a výrobny elektřiny umístěné v areáluareálu. Údaje o těchto budovách a výrobnách elektřiny se zahrnou do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areáluareálu v rozsahu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. 6. Aby mohla být hodnocená budova nebo výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnuta do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areáluareálu, musí být její stavebník nebo vlastník a) shodný s vlastníkem areáluareálu, ostatních budov a výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areáluareálu, nebo b) vlastníkem alespoň 30 % podílu na vlastníkovi areáluareálu, ostatních budov a výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areáluareálu, nebo c) vlastníkem alespoň 30 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv vlastníka areáluareálu, ostatních budov a výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areáluareálu. 7. Elektřinu vyrobenou výrobnou elektřiny pro vlastní spotřebu umístěnou v areáluareálu je možné zahrnout do výpočtu bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie více budov umístěných v tomto areáluareálu. Alokace podílů vyrobené elektřiny z výrobny elektřiny pro vlastní spotřebu do jednotlivých budov pro potřeby výpočtu bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov probíhá bez ohledu na faktické toky elektřiny. Součet hodnot alokované elektřiny pro výpočet bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov nesmí být vyšší než celková průměrná roční výroba elektřiny pro vlastní spotřebu z výroben elektřiny pro vlastní spotřebu umístněných v areáluareálu a na hodnocené budově. 8. Do hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné elektřinu vyrobenou výrobnou elektřiny pro vlastní spotřebu umístněnou v areáluareálu započíst nejvýše do hodnoty celkové roční dodané energie do hodnocené budovy. Příloha č. 7 1.1MB 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. 2) ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody. 3) ČSN EN ISO 52016-1 Energetická náročnost budov - Energie potřebná pro vytápění a chlazení vnitřních prostor a citelné a latentní tepelné zatížení - Část 1: Postupy výpočtu. 4) ČSN EN 15316-1 Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 1: Obecné požadavky a vyjádření energetické náročnosti, Modul M3-1, M3-4, M3-9, M8-1, M8-4. ČSN EN 15316-2 Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 2: Části soustav pro sdílení (vytápění a chlazení), Modul M3-5, M4-5. ČSN EN 15316-4 Energetická náročnost budov - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 4-1: Výroba tepla pro vytápění a příprava teplé vody, spalovací zařízení (kotle, biomasa), Modul M3-8-1, M8-8-1, Část 4-2: Výroba tepla pro vytápění, Tepelná čerpadla, Modul M3-8-2, M8-8-2, Část 4-3: Výroba tepla, fotovoltaické a solární tepelné soustavy, Modul M3-8-3, M8-8-3, M11-8-3, Část 4-4: Části soustav pro výrobu tepla, kombinovaná výroba elektřiny a tepla integrovaná do budovy, Modul M8-3-4, M8-8-4, M8-11-4, Část 4-5: Soustavy zásobování teplem a chladem, Modul M3-8-5, M4-8-5, M8-8-5, M11-8-5. 5) ČSN EN 15665 Větrání budov - Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov. ČSN EN 16798-5-1 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 5-1: Výpočtové metody pro energetické požadavky větracích a klimatizačních systémů (Moduly M5-6, M5-8, M6-5, M6-8, M7-5, M7-8) - Metoda 1: Distribuce a výroba). ČSN EN 16798-7 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 7: Výpočtové metody pro stanovení průtoků vzduchu v budovách, včetně infiltrace (Moduly M5-5). ČSN EN 16798-9 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 9: Výpočtové metody pro energetické požadavky chladicích systémů (Modul M4-1, M4-4, M4-9) - Obecné požadavky. 6) ČSN EN 15316-3 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 3-2: Soustavy teplé vody, rozvody. ČSN EN 15316-4-1 Energetická náročnost budov - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 4-1: Výroba tepla pro vytápění a příprava teplé vody, spalovací zařízení (kotle, biomasa), Modul M3-8-1, M8-8-1. 7) ČSN EN 15193-1 Energetická náročnost budov - Energetické požadavky na osvětlení - Část 1: Specifikace, modul M9. 8) ČSN 730331. 9) ČSN EN 15459-1 Energetická náročnost budov - Postup pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách - Část 1: Výpočtové postupy, Modul M1-14.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Správního ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení Vyhlášeno 5. 6. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2020, částka 12/2020 * ČÁST I - VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ * ČÁST II - URČENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ * ČÁST III - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ * ČÁST IV - RŮZNÁ USTANOVENÍ * ČÁST V - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2020 21 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. března 2010 bylo v Praze podepsáno Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení1). Správní ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 13 dne 1. června 2020. České znění Správního ujednání a anglické znění, jež je pro jeho výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SPRÁVNÍ UJEDNÁNÍ K PROVÁDĚNÍ SMLOUVY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SYRSKOU ARABSKOU REPUBLIKOU O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Podle článku 18 odst. 2 písm. a) Smlouvy mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsané v Praze dne 25. března 2010 (dále jen „Smlouva“), se příslušné úřady dohodly takto: ČÁST I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Definice Výrazy v tomto správním ujednání (dále jen „Ujednání“) se používají ve stejném smyslu jako ve Smlouvě. Článek 2 Styčná místa (1) Styčnými místy podle článku 18 odst. 2 písm. c) Smlouvy jsou určena: A. v České republice: Česká správa sociálního zabezpečení Křížová 25 225 08 Praha 5 B. v Syrské arabské republice: Všeobecná správa sociálního zabezpečení ul. Por Said, P.O.Box 2684 Damašek (2) Styčná místa usnadňují styk mezi institucemi smluvních států a plní povinnosti uvedené v tomto ujednání. Při provádění Smlouvy mohou komunikovat přímo mezi sebou, jakož i s dotčenými osobami nebo jejich zástupci. Při provádění Smlouvy si vzájemně pomáhají. Článek 3 Formuláře a podrobné postupy (1) Na základě tohoto ujednání dohodnou společně styčná místa obou smluvních států formuláře a podrobné postupy potřebné pro provádění Smlouvy. (2) Instituce nebo styčná místa obou smluvních států mohou odmítnout přijmout žádost o dávku nebo jakoukoli jinou žádost nebo potvrzení, nebudou-li předloženy v dohodnuté formě. ČÁST II URČENÍ PŘÍSLUŠNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Článek 4 Potvrzení o používání právních předpisů a výjimky (1) V případech uvedených v článcích 7 - 9 Smlouvy je časově omezený formulář uvádějící, že na zaměstnanou osobu se v rámci daného zaměstnání vztahují právní předpisy smluvního státu, vydán na žádost zaměstnavatele nebo, s ohledem na článek 9, na žádost osoby samostatně výdělečně činné, v dohodnuté formě: - v České republice: Českou správou sociálního zabezpečení a jejími organizačními složkami, - v Syrské arabské republice: Všeobecnou správou sociálního zabezpečení. Vydaný formulář je předán osobě, které se žádost týká, a ověřená kopie výše uvedené instituci druhého smluvního státu. (2) K dohodnutí výjimek podle článku 9 z ustanovení článků 7 a 8 Smlouvy jsou pověřeny následující instituce: - v České republice: Česká správa sociálního zabezpečení, - v Syrské arabské republice: Všeobecná správa sociálního zabezpečení. (3) Zaměstnanec a zaměstnavatel předkládají společnou žádost o výjimku podle předchozího odstavce v písemné formě výše uvedené instituci smluvního státu, jehož právní předpisy mají být podle žádosti používány. Obdobně uplatňuje žádost osoba samostatně výdělečně činná. Žádost o výjimku z používání právních předpisů státu zaměstnání u vyslaných pracovníků uvedených v článku 7 odst. 1 a 2 Smlouvy, kteří jsou již v tomto smluvním státě zaměstnáni a jejichž lhůta pro vyslání končí, se předkládá před koncem probíhající doby vyslání. (4) Dohoda pověřených institucí smluvních států o výjimce se dokládá potvrzeným formulářem vystaveným a předaným podle odstavce 1 tohoto článku. ČÁST III ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ Článek 5 Formuláře o dobách pojištění Formulář potvrzující doby pojištění nebo zaměstnání získané podle právních předpisů smluvního státu pro provádění článků 10 a 13 Smlouvy bude na žádost vydán - v České republice: Českou správou sociálního zabezpečení, - v Syrské arabské republice: Všeobecnou správou sociálního zabezpečení. Kapitola 1 Pracovní úrazy a nemoci z povolání Článek 6 Zaměstnání způsobující nemoc a výměna dokumentace (1) Jestliže instituce smluvního státu zjistí, že osoba trpící nemocí z povolání vykonávala činnost zřejmě způsobující nemoc z povolání naposledy na území druhého smluvního státu, zašle o tom oznámení a veškerou související dokumentaci kompetentní instituci druhého smluvního státu. (2) Instituce obou smluvních států si vzájemně poskytnou veškerou dostupnou dokumentaci, jež může být nezbytná pro nárok na dávky poskytované z důvodu nemoci z povolání nebo pracovního úrazu. Článek 7 Zhoršení nemoci z povolání Jestliže instituce smluvního státu poskytne dávku podle článku 11 písm. b) Smlouvy, oznámí tuto skutečnost kompetentní instituci druhého smluvního státu. Kapitola 2 Důchody invalidní, starobní a pozůstalých Článek 8 Sčítání dob pojištění Doby pojištění pro účely sčítání ve smyslu článku 13 Smlouvy budou vykazovány v rocích, měsících a dnech, s uvedením data počátku a ukončení jednotlivých dob pojištění. Článek 9 Podávání žádostí Žádost o dávku se uplatňuje/podává v zásadě u kompetentní instituce v místě bydliště. Článek 10 Vyřizování žádostí (1) Jestliže kompetentní instituce jednoho smluvního státu obdrží žádost osoby, která získala doby pojištění podle právních předpisů druhého nebo obou smluvních států, zašle tato instituce žádost prostřednictvím styčných míst kompetentní instituci druhého smluvního státu s uvedením data, kdy žádost obdržela. Spolu s žádostí zašle též kompetentní instituci druhého smluvního státu: - veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro kompetentní instituci druhého smluvního státu potřebná pro stanovení nároku na dávku, - formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů prvního smluvního státu, - a případně kopii svého rozhodnutí o dávce, pokud bylo učiněno. (2) Kompetentní instituce druhého smluvního státu poté rozhodne o nároku žadatele a prostřednictvím styčných míst oznámí své rozhodnutí kompetentní instituci prvního smluvního státu. Spolu s rozhodnutím též zašle, v případě potřeby nebo na žádost, kompetentní instituci prvního smluvního státu: - veškerou dostupnou dokumentaci, která může být pro kompetentní instituci prvního smluvního státu potřebná pro stanovení nároku žadatele na dávku, - formulář, v němž uvede zejména doby pojištění získané podle právních předpisů, které provádí. (3) Osobní údaje o jednotlivcích obsažené v žádosti budou ověřeny kompetentními institucemi, které potvrdí, že informace jsou doloženy průkaznými dokumenty. Potvrzení těchto údajů na formuláři zbaví kompetentní instituce povinnosti zasílat originální dokumenty. Kompetentní instituce dohodnou druh informací, které budou tímto způsobem potvrzovány. ČÁST IV RŮZNÁ USTANOVENÍ Článek 11 Výplata dávek (1) Dávky se vyplácí přímo oprávněným osobám. (2) Kompetentní instituce smluvních států neprovádí při výplatě peněžitých dávek podle Smlouvy žádné srážky na své administrativní výdaje. Článek 12 Výměna statistických údajů Kompetentní instituce smluvních států si budou vyměňovat roční statistické údaje o dávkách, které každá z nich přiznala a vyplatila na základě Smlouvy. Tyto statistiky budou zahrnovat údaje o počtu příjemců a celkové částce vyplacených dávek podle jednotlivých druhů. ČÁST V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Vstup v platnost Toto ujednání vstoupí v platnost současně se Smlouvou a bude se platit po stejnou dobu. Dáno v Praze dne 25. března 2010. ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Petr Šimerka v. r. ministr práce a sociálních věcí Za Ministerstvo sociálních věcí a práce Syrské arabské republiky Diala Al-Haj Aref v. r. ministryně sociálních věcí a práce 1) Smlouva mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze dne 25. března 2010, byla vyhlášena pod č. 20/2020 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 20/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení Vyhlášeno 5. 6. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2020, částka 12/2020 * ČÁST I - Všeobecná ustanovení * ČÁST II - Určení příslušných právních předpisů * ČÁST III - Zvláštní ustanovení * ČÁST IV - Různá ustanovení * ČÁST V - Přechodná a závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2020 20 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. března 2010 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Damašku dne 2. března 2020. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dne 1. června 2020. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SYRSKOU ARABSKOU REPUBLIKOU O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ Česká republika a Syrská arabská republika vedeny přáním upravit své vzájemné vztahy na poli sociálního zabezpečení, se dohodly takto: ČÁST I Všeobecná ustanovení Článek 1 Definice (1) Pro účely této smlouvy výraz: 1. "právní předpisy" znamená zákony a jiné obecně závazné právní předpisy, týkající se odvětví sociálního zabezpečení uvedených v článku 2; 2. "příslušný úřad" znamená - ve vztahu k České republice: Ministerstvo práce a sociálních věcí - ve vztahu k Syrské arabské republice: Ministerstvo sociálních věcí a práce; 3. "instituce" znamená orgán, kterému přísluší provádění právních předpisů uvedených v článku 2; 4. "kompetentní instituce" znamená instituci, k jejíž tíži jsou poskytovány dávky nebo plnění; 5. "oprávněná osoba" nebo jen "osoba" znamená jakoukoli fyzickou osobu bez ohledu na státní občanství; 6. "výdělečně činná osoba" znamená osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu, která je za takovou považována podle právních předpisů smluvního státu; 7. "doby pojištění" znamená jak doby zaměstnání a doby, po které se přispívalo na sociální pojištění, tak i doby za takové považované; 8. "dávky" znamená všechny peněžité dávky nebo důchody včetně všech jejich součástí a všechna zvýšení, přídavky, vyrovnávací částky a příplatky, jakož i jednorázové platby a úhrady; (2) Ostatní výrazy v této smlouvě mají význam, který jim v každém smluvním státě náleží podle jeho právních předpisů. Článek 2 Věcný rozsah (1) Tato smlouva se vztahuje na právní předpisy upravující: 1. a) dávky v invaliditě, b) dávky ve stáří, c) dávky pozůstalých, d) dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání, 2. povinnost pro všechny zaměstnané a samostatně výdělečně činné osoby platit příspěvky na sociální pojištění včetně příspěvků na zdravotní pojištění podle příslušných právních předpisů ve smyslu části II. (2) Právními předpisy ve smyslu odstavce 1 jsou zejména: - v České republice právní předpisy o: 1. a) důchodovém pojištění, b) pracovních vztazích, pokud jde o úpravu odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání, 2. povinnosti odvodu příspěvků; - v Syrské arabské republice právní předpisy o: a) pojištění ve stáří, invaliditě a v případě úmrtí, b) pojištění proti pracovním úrazům a nemocem z povolání. (3) Tato smlouva se vztahuje také na právní předpisy měnící nebo nahrazující ty uvedené v předchozím odstavci. Nevztahuje se však na právní předpisy zavádějící nové odvětví sociálního zabezpečení, nebude-li mezi příslušnými úřady dohodnuto jinak, ani na soustavy platné pro obětioběti válek a jejich následků. Článek 3 Osobní rozsah Tato smlouva se vztahuje na: a) osoby, které podléhají nebo podléhaly právním předpisům jednoho nebo obou smluvních států, b) osoby, které odvozují svá práva od osob výše uvedených pod písmenem a). Článek 4 Rovnost nakládání Nestanoví-li tato smlouva dále jinak, budou osoby, na něž se smlouva vztahuje, postaveny při používání právních předpisů každého smluvního státu naroveň jeho vlastním občanům. Článek 5 Export dávek Nestanoví-li tato smlouva jinak, nesmí být nárok na dávky zamítnut a tyto dávky kráceny, měněny, zastaveny nebo odňaty pouze z důvodu, že oprávněná osoba má pobyt nebo vykonává výdělečnou činnost na území druhého smluvního státu. ČÁST II Určení příslušných právních předpisů Článek 6 Všeobecné pravidlo Nestanoví-li články 7 a 8 této smlouvy jinak, na osoby výdělečně činné na území jednoho ze smluvních států se vztahují právní předpisy toho smluvního státu, na jehož území výdělečnou činnost vykonávají. Článek 7 Zvláštní pravidla (1) Zaměstnanec, který je svým zaměstnavatelem se sídlem na území smluvního státu dočasně vyslán na území druhého smluvního státu, aby tam pro něho vykonával práci, nadále podléhá právním předpisům prvního smluvního státu za předpokladu, že očekávané trvání této práce nepřekračuje 60 kalendářních měsíců. (2) Osoba obvykle samostatně výdělečně činná na území jednoho smluvního státu, která dočasně vykonává svou samostatnou výdělečnou činnost ve druhém smluvním státě, nadále podléhá právním předpisům prvního smluvního státu za předpokladu, že očekávané trvání této činnosti nepřekračuje 24 kalendářních měsíců. (3) Je-li zaměstnanec dopravní společnosti zajišťující mezinárodní dopravu na území obou smluvních států vyslán svým zaměstnavatelem se sídlem na území jednoho smluvního státu z jeho území na území druhého smluvního státu, vztahují se na něj i nadále právní předpisy prvního smluvního státu tak, jako by byl ještě zaměstnán na jeho území. (4) Za zaměstnance vyslaného na území druhého smluvního státu ve smyslu odstavce 1 a 3 se nepovažuje zaměstnanec, který má na území druhého smluvního státu bydliště; to neplatí, má-li zaměstnanec uvedeno v pracovní smlouvě místo výkonu práce na území prvního smluvního státu. (5) Státní úředníci a osoby za takové považované vyslaní jedním smluvním státem na území druhého smluvního státu podléhají právním předpisům vysílajícího smluvního státu. (6) Posádka námořní lodi, jakož i jiné osoby zaměstnané na námořní lodi nikoliv jen přechodně, podléhají právním předpisům smluvního státu, pod jehož vlajkou loď pluje. Článek 8 Personál diplomatických misí a konzulárních úřadů Diplomaté, členové diplomatického sboru a konzulárního zastoupení, jakož i osoby zaměstnané v jejich službách, podléhají právním předpisům podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z 18. dubna 1961 a podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích z 24. dubna 1963. Článek 9 Výjimky Na společnou žádost zaměstnance a jeho zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné mohou příslušné úřady obou smluvních států nebo orgány jimi určené po dohodě stanovit výjimky z článků 6 až 8 za předpokladu, že daná osoba podléhá právním předpisům a povinnosti odvádět příspěvky v některém ze smluvních států. ČÁST III Zvláštní ustanovení Kapitola 1 Pracovní úrazy a nemoci z povolání Článek 10 Přiznání nároku na dávky (1) Dávky v případě pracovního úrazu a nemoci z povolání poskytuje instituce toho smluvního státu, jehož právním předpisům podléhala osoba v době pracovního úrazu nebo v době, kdy naposledy vykonávala činnost mající za následek vznik nemoci z povolání. Instituce druhého smluvního státu poskytuje jen takové dávky, jež by byla povinna poskytovat podle právních předpisů tohoto smluvního státu a této smlouvy v případě úrazů a nemocí z obecných příčin. (2) Stanoví-li právní předpisy jednoho smluvního státu, že se dávky poskytují, jen pokud daná nemoc z povolání byla poprvé diagnostikována na jeho území, považuje se tato podmínka za splněnou, pokud byla nemoc poprvé diagnostikována na území druhého smluvního státu. (3) Stanoví-li právní předpisy jednoho smluvního státu, že se dávky poskytují, jen když činnost, která nemoc může způsobit, byla vykonávána po určitou minimální dobu, přihlíží se k dobám vykonávání takové Činnosti, během kterých pro ni platily právní předpisy druhého smluvního státu. Článek 11 Zhoršení nemoci z povolání Pro osobu, která pobírala nebo pobírá dávky pro nemoc z povolání k tíži kompetentní instituce jednoho smluvního státu a uplatňuje nárok na dávky z důvodu zhoršení nemoci v důsledku výkonu zaměstnání na území druhého smluvního státu, platí následující ustanovení: a) dávky poskytuje nadále instituce prvního smluvního státu podle jeho právních předpisů bez přihlédnutí ke zhoršení nemoci, b) instituce druhého smluvního státu poskytne dávku ve výši rozdílu mezi dávkou náležející po zhoršení nemoci a dávkou, kterou by byla povinna poskytovat podle právních předpisů, které provádí. Článek 12 Úrazy při pracovních cestách Úraz, který vyslaný pracovník utrpí během cesty z jednoho smluvního státu na území druhého smluvního státu, bude posuzován, jako by k němu došlo na území prvního smluvního státu. Kapitola 2 Důchody invalidní, starobní a pozůstalých Oddíl 1 – Společná ustanovení Článek 13 Sčítání dob pojištění (1) Závisí-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu vznik, zachování nebo obnovení nároku na dávku na existenci nebo získání určitých dob pojištění, musí příslušná instituce tohoto smluvního státu, je-li to nezbytné, přihlédnout i k nepřekrývajícím se dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu. (2) Pokud se týká vztahů mezi smluvními státy, vezmou se v úvahu také závazky plynoucí z mezinárodních smluv uzavřených oběma smluvními státy se třetími státy, za předpokladu, že zahrnují úpravu sčítání dob pojištění pro posouzení nároku na důchod. Článek 14 Výpočet důchodů (1) Jsou-li podle právních předpisů jednoho smluvního státu splněny podmínky nároku na dávku i bez přihlédnutí k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu, stanoví příslušná instituce prvního smluvního státu dávku a) výlučně na základě dob pojištění získaných podle jeho právních předpisů a rovněž b) podle pravidel výpočtu stanovených v odstavci 2 s výjimkou případu, kdy výsledek takového výpočtu je stejný nebo nižší, než výsledná částka stanovená podle písmene a). (2) Pokud nárok na dávku podle právních předpisů jednoho smluvního státu může vzniknout pouze s přihlédnutím k dobám pojištění získaným podle právních předpisů druhého smluvního státu, případně i třetího státu ve smyslu článku 13 odstavce 2 této Smlouvy, pak příslušná instituce prvního smluvního státu: a) stanoví nejprve teoretickou výši dávky, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění byly získány podle právních předpisů tohoto prvního smluvního státu a b) poté, na základě teoretické výše určené podle písmene a), stanoví skutečnou výši dávky podle poměru délky dob pojištění získaných podle právních předpisů prvního smluvního státu k celkové době pojištění. Jestliže se podle právních předpisů jednoho smluvního státu výpočet dávky podle tohoto odstavce provádí na základě průměrného platu nebo příjmu, příslušná instituce vezme při aplikaci ustanovení tohoto odstavce v úvahu platy nebo příjmy dosažené v dobách pojištění získaných podle právních předpisů, které provádí, s vyloučením platů nebo příjmů a dob získaných podle právních předpisů druhého smluvního státu nebo třetího státu ve smyslu článku 13 odstavce 2 této Smlouvy. (3) Oprávněná osoba bude mít nárok na vyšší z dávek vypočtených podle odstavců 1 a 2 od příslušné instituce každého ze smluvních států. Článek 15 Doby kratší než 12 měsíců (1) Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu dvanácti měsíců a nevznikne-li na jejím základě nárok na dávku, instituce tohoto smluvního státu dávku nepřizná. Tuto dobu započte příslušná instituce druhého smluvního státu, jako by se jednalo o dobu pojištění získanou podle jeho právních předpisů. (2) Nedosahuje-li doba pojištění získaná podle právních předpisů ani jednoho ze smluvních států dvanácti měsíců a nárok na dávku proto nevznikne v žádném z nich, započte všechny tyto doby instituce toho smluvního státu, podle jehož právních předpisů by součtem těchto dob byla potřebná doba pojištění splněna. Pokud by takto byla splněna podmínka nároku na dávku v obou smluvních státech, započte všechny doby jen instituce toho smluvního státu, podle jehož právních předpisů byla získána doba delší. Článek 16 Souběh dávek (1) Ustanovení právních předpisů jednoho smluvního státu o krácení, pozastavení či odnětí dávek v případech jejich souběhu s jinými dávkami či příjmem nebo z důvodu výkonu výdělečné činnosti se uplatňují též ve vztahu k příjemcům dávek získaných podle právních předpisů druhého smluvního státu nebo osobám majícím příjem či vykonávajícím výdělečnou činnost mimo území prvního smluvního státu. (2) Příslušné úřady smluvních států mohou ve vztahu k příjemcům dávek omezit použití ustanovení právních předpisů zmíněných v odstavci 1 nebo zcela vyloučit jejich uplatnění. Vyloučení jejich uplatnění platí vždy, pokud by vedlo ke snížení nároků ve srovnání s úpravou o souběhu dávek platnou vůči státům, s nimiž není uzavřena mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení. Oddíl 2 – Zvláštní ustanovení Článek 17 Použití právních předpisů České republiky Podmínkou vzniku nároku na invalidní důchod osobám, které pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav vzniklý před dosažením osmnácti let věku nebyly účastny pojištění po potřebnou dobu, je trvalý pobyt na území České republiky. ČÁST IV Různá ustanovení Článek 18 Úkoly příslušných úřadů (1) Příslušné úřady smluvních států upraví postupy a přijmou opatření k provádění této smlouvy. (2) Příslušné úřady zejména: a) sjednají pro používání této smlouvy správní ujednání, b) informují se vzájemně o změnách právních předpisů jejich států, c) označí styčná místa k ulehčení styku mezi institucemi obou smluvních států. Článek 19 Právní a administrativní spolupráce (1) Instituce, úřady a soudy smluvních států si poskytují navzájem pomoc při provádění této smlouvy a budou jednat tak, jako by se jednalo o použití jejich vlastních právních předpisů. Tato pomoc je bezplatná. (2) Instituce si vzájemně uznávají doklady vydávané příslušnými orgány druhého smluvního státu; o posouzení zdravotního stavu nebo stupně invalidity však rozhoduje výlučně instituce smluvního státu, která je příslušná k poskytování dávek. Přitom může přihlédnout ke zprávám a lékařským posudkům zaslaným institucí druhého smluvního státu. (3) Lékařská vyšetření, jejichž provedení je požadováno právními předpisy jednoho smluvního státu a týkají se osoby zdržující se na území druhého smluvního státu, budou provedena na žádost příslušné instituce lékařem, zdravotnickým zařízením nebo institucí v místě pobytu takové osoby na území druhého smluvního státu, a to bez vzájemné úhrady nákladů. Článek 20 Osvobození od poplatků (1) Osvobození nebo snížení správních poplatků stanovená právními předpisy jednoho smluvního státu pro listiny a jiné doklady, které se podle těchto právních předpisů předkládají, platí také pro odpovídající listiny a jiné doklady, které se předkládají podle právních předpisů druhého smluvního státu při provádění této smlouvy. (2) Příslušné úřady nebo instituce obou smluvních států upustí u listin a jiných dokladů předkládaných při provádění této smlouvy od jejich ověřování diplomatickými nebo konzulárními úřady. Článek 21 Používání jednacích jazyků (1) Instituce zodpovědné za pojištění, úřady a soudy jednoho smluvního státu nesmějí odmítnout podání nebo jiné písemnosti z důvodu, že jsou sepsány v úředním jazyce druhého smluvního státu nebo v anglickém jazyce. (2) Při provádění této smlouvy se mohou instituce zodpovědné za pojištění, úřady a soudy navzájem a se zúčastněnými osobami nebo jejich zástupci stýkat přímo, nebo jednat prostřednictvím styčných míst v jejich úředních jazycích nebo v jazyce anglickém. Článek 22 Předkládání dokumentů (1) Jakékoli žádosti, prohlášení a opravné prostředky, které mají být podány podle právních předpisů jednoho smluvního státu v určité lhůtě správnímu orgánu, soudu nebo instituci, platí za podané ve lhůtě, jestliže během stejné lhůty byly podány u příslušného orgánu, soudu nebo instituce druhého smluvního státu. (2) Žádost o dávku podaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu se považuje za žádost o odpovídající dávku podle právních předpisů druhého smluvního státu. To však neplatí, pokud žadatel výslovně požaduje, aby přiznání dávky ve stáří podle právních předpisů jednoho smluvního státu bylo odloženo. Článek 23 Výplata dávek (1) Platby do druhého smluvního státu vyplývající z provádění této smlouvy se uskutečňují v eurech nebo v jiné volně směnitelné měně, podle zákonů a pravidel obou smluvních států. (2) Na žádost oprávněné osoby zajistí příslušná instituce povinná k poskytování peněžité dávky její ukládání na účet u peněžního ústavu na území smluvního státu, kde má tato instituce sídlo. Článek 24 Zúčtování plateb Instituce smluvních států si ve vzájemné dohodě provedou vyrovnání případných přeplatků. Článek 25 Řešení sporů (1) Veškeré spory, které vzniknou při provádění této smlouvy, budou řešit příslušné úřady smluvních států. (2) Nebude-li možno dosáhnout dohody podle předchozího odstavce, bude sporný případ řešen jednáním smluvních států. ČÁST V Přechodná a závěrečná ustanovení Článek 26 Přechodná ustanovení (1) Tato smlouva nezakládá žádné nároky na výplatu dávek za dobu před jejím vstupem v platnost. (2) Tato smlouva se vztahuje také na pojistné případy, které nastaly před jejím vstupem v platnost. (3) Pro stanovení nároků na dávky podle této smlouvy se přihlédne také k dobám pojištění, které byly získány před vstupem této smlouvy v platnost. (4) Tato smlouva nezakládá nároky za doby pojištění, které byly vypořádány jednorázovou platbou. Článek 27 Dřívější rozhodnutí a přepočty (1) Dřívější rozhodnutí vydaná v oblastech upravovaných touto smlouvou neodporují používání této smlouvy. (2) Nároky osob, jejichž důchody byly vyměřeny před vstupem této smlouvy v platnost, budou na žádost znovu vyměřeny. Článek 28 Lhůty Pro nároky, které byly uplatněny na základě dřívějších pojistných případů podle článku 26 odstavce 2 a článku 27 odstavce 2, počínají lhůty k jejich uplatnění, jakož i promlčecí lhůty podle právních předpisů smluvních států, plynout nejdříve od doby vstupu této smlouvy v platnost. Článek 29 Vstup v platnost (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. (2) Tato smlouva vstoupí v platnost prvního dne třetího měsíce následujícího po dni výměny ratifikačních listin. Článek 30 Doba platnosti smlouvy (1) Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Každý ze smluvních států však může smlouvu písemně vypovědět diplomatickou cestou. Platnost smlouvy skončí v takovém případě prvním dnem šestého měsíce po dni doručení výpovědi druhému smluvnímu státu. (2) Bude-li tato smlouva vypovězena, zůstávají nároky získané podle jejích ustanovení zachovány. Dáno v Praze dne 25. března 2010 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, arabském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě rozdílností ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém. Za Českou republiku Petr Šimerka v. r. ministr práce a sociálních věcí Za Syrskou arabskou republiku Diala Al-Haj Aref v. r. ministryně sociálních věcí a práce
Vyhláška č. 267/2020 Sb.	Vyhláška č. 267/2020 Sb. Vyhláška o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance Vyhlášeno 4. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 99/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Výkazy investiční společnosti a samosprávného investičního fondu jako obhospodařovatele * § 4 - Výkazy fondu kolektivního investování * § 5 - Výkazy fondu kvalifikovaných investorů * § 6 - Výkazy alternativního fondu * § 7 - Výkazy v ostatních případech * § 8 - Výkazy hlavního administrátora * § 9 - Společná ustanovení * § 10 - Způsob a forma předkládání výkazů * § 11 - Opravy chyb ve výkazech * § 12 - Přechodná ustanovení * § 13 - Zrušovací ustanovení * § 14 - Účinnost k vyhlášce č. 267/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (351/2024 Sb.) 267 VYHLÁŠKA ze dne 1. června 2020 o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance Česká národní banka stanoví podle § 41 odst. 3 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb., a podle § 478 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb.: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví rozsah, strukturu, formu, způsob a lhůty předkládání informací České národní bance podle § 41 odst. 3 zákona o České národní bance a pro oznamování údajů podle § 15 odst. 6, § 462 až 464, § 466 odst. 1, 2 a 4, § 468 a § 469 písm. b) zákona o investičních společnostech a investičních fondech a) obhospodařovatelem investičního fondu a zahraničního investičního fondu, který má povolení k činnosti udělené Českou národní bankouČeskou národní bankou nebo který je zahraniční osobouosobou1) (dále jen „obhospodařovatel“), b) osobouosobou srovnatelnou s obhospodařovatelem zapsanou v seznamu vedeném Českou národní bankouČeskou národní bankou2) (dále jen „správce majetku“) a c) hlavním administrátoremhlavním administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) vykazující osobouosobou osobaosoba, která předkládá výkazy podle této vyhlášky, b) výkazem strukturovaný soubor údajů vytvořený vykazující osobouosobou, c) datovým souborem elektronické seskupení údajů s předem definovanými datovými strukturami, které jsou informačním systémem metodicky popsány, zpracovávány a předávány jako celek, d) údaji předkládanými za obhospodařovaný fond i údaje předkládané samostatně za každý jednotlivý vytvořený podfond nebo zařízení srovnatelné s podfondem. § 3 Výkazy investiční společnosti a samosprávného investičního fondu jako obhospodařovatele (1) Investiční společnostInvestiční společnost předkládá za svou osobuosobu s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí do a) 35 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 50 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. OFZ (ČNB) 10-04 „Rozvaha“ a 2. OFZ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty“, b) 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. OFZ (ČNB) 50-04 „Souhrnné informace“ a 2. OFZ (ČNB) 60-04 „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti“. (2) Samosprávný investiční fondSamosprávný investiční fond kolektivního investování předkládá za svou osobuosobu výkazy podle odstavce 1 písm. b). (3) Samosprávný investiční fondSamosprávný investiční fond kvalifikovaných investorů předkládá za svou osobuosobu s údaji k poslednímu dni kalendářního roku do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, výkazy podle odstavce 1 písm. b). § 4 Výkazy fondu kolektivního investování (1) Obhospodařovatel fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu předkládá za každý takový obhospodařovaný fond do a) 30 dnů po skončení kalendářního měsíce, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 11-12 „Cenné papíry emitované obhospodařovaným fondem“ s údaji k poslednímu dni kalendářního měsíce, b) 35 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 50 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí: 1. OFZ (ČNB) 10-04 „Rozvaha“ a 2. OFZ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty“, c) 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí: 1. OFZ (ČNB) 31-04 „Struktura investičních nástrojů v majetku obhospodařovaného fondu“ a 2. OFZ (ČNB) 32-04 „Skladba majetku obhospodařovaného fondu“. (2) Pokud obhospodařovaný fond podle odstavce 1 vytváří podfondy nebo zařízení srovnatelná s podfondem, obhospodařovatel předkládá za každý podfond takového obhospodařovaného fondu výkazy podle odstavce 1 písm. a) až c) a za celý obhospodařovaný fond výkazy podle odstavce 1 písm. b) bez zahrnutí údajů za vytvořené podfondy. (3) Obhospodařovatel speciálního fonduspeciálního fondu nemovitostí nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu předkládá za tento fond do 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 40-04 „Údaje o nemovitostech“ s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí. § 5 Výkazy fondu kvalifikovaných investorů (1) Obhospodařovatel fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu předkládá za každý takový obhospodařovaný fond do konce čtvrtého měsíce po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy s údaji k poslednímu dni kalendářního roku: a) OFZ (ČNB) 10-04 „Rozvaha“, b) OFZ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty“ a c) OFZ (ČNB) 34-01 „Hlášení fondu kvalifikovaných investorů“. (2) Pokud obhospodařovaný fond podle odstavce 1 vytváří podfondy nebo zařízení srovnatelná s podfondem, obhospodařovatel předkládá za každý podfond takového obhospodařovaného fondu výkazy podle odstavce 1 písm. a) až c) a za celý obhospodařovaný fond výkazy podle odstavce 1 písm. a) a b) bez zahrnutí údajů za vytvořené podfondy. § 6 Výkazy alternativního fondu (1) Obhospodařovatel, který je oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle § 16 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, předkládá výkaz OFZ (ČNB) 33-04 „Hlášení nadlimitního správce alternativního fondu“ a jednotlivě za každý alternativní fond výkaz OFZ (ČNB) 35-04 „Hlášení o alternativním fondu nadlimitního správce“, a to ve lhůtách podle čl. 110 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/20133). (2) Obhospodařovatel, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit podle § 16 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, předkládá výkaz OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení podlimitního správce alternativního fondu“ a jednotlivě za každý alternativní fond výkaz OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o alternativním fondu podlimitního správce“, a to do konce prvního měsíce po skončení kalendářního roku. § 7 Výkazy v ostatních případech (1) Obhospodařovatel předkládá za každý obhospodařovaný fond do konce prvního měsíce po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 70-01 „Klíčové informace“ s údaji k poslednímu dni kalendářního roku. (2) Správce majetku předkládá výkaz OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení podlimitního správce alternativního fondu“ a jednotlivě za každý spravovaný alternativní fond nebo obdobné zařízení výkaz OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o alternativním fondu podlimitního správce“, a to do konce prvního měsíce po skončení kalendářního roku. (3) Správce majetku předkládá za svou osobu do konce šestého měsíce po skončení kalendářního roku výkaz OFZ (ČNB) 15-01 „Zpráva auditora“. § 8 Výkazy hlavního administrátora Hlavní administrátorHlavní administrátor předkládá za svou osobuosobu s údaji k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí do a) 35 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 50 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahují, tyto výkazy: 1. OFZ (ČNB) 10-04 „Rozvaha“ a 2. OFZ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty“, b) 40 dnů po skončení 1., 2. a 3. kalendářního čtvrtletí a do 55 dnů po skončení kalendářního roku, k němuž se vztahuje, výkaz OFZ (ČNB) 50-04 „Souhrnné informace“. § 9 Společná ustanovení (1) Obsah výkazů podle § 3 až 8 je uveden v příloze k této vyhlášce. (2) Údaje obsažené ve výkazech podle této vyhlášky vycházejí s přihlédnutím k jejich povaze z právních předpisů upravujících vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky4) nebo z mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie5). (3) Údaje v cizích měnách se uvedou ve výkazech podle této vyhlášky v české měně, a to v přepočtu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankouČeskou národní bankou a platného pro den sestavení výkazu. Měny, které nejsou obsaženy v kurzech devizového trhu vyhlášených Českou národní bankouČeskou národní bankou, se přepočítávají oficiálním středním kurzem centrální bankybanky příslušné země, popřípadě aktuálním kurzem mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru. § 10 Způsob a forma předkládání výkazů (1) Vykazující osobaosoba předkládá České národní banceČeské národní bance výkazy podle § 3 až 8 v elektronické podobě jako datové zprávy ve formátu a struktuře datových souborů. (2) Datové zprávy podle odstavce 1 jsou předávány prostředky umožňujícími dálkový přístup prostřednictvím internetového aplikačního nebo uživatelského rozhraní sběrného systému České národní bankyČeské národní banky. (3) Datovou zprávu podle odstavce 1 podepíše vykazující osobaosoba uznávaným elektronickým podpisem kontaktní osobyosoby. (4) Vykazující osobaosoba sdělí České národní banceČeské národní bance jména, adresu pracoviště, telefonní číslo a adresu elektronické pošty kontaktních osobosob. O změnách těchto údajů informuje vykazující osobaosoba Českou národní bankuČeskou národní banku bez zbytečného odkladu. § 11 Opravy chyb ve výkazech (1) Je-li po předložení výkazů České národní banceČeské národní bance zjištěna chyba v údajích výkazu, předloží vykazující osobaosoba České národní banceČeské národní bance bez zbytečného odkladu opravený výkaz. Pokud oprava ovlivní údaje i v jiných výkazech nebo výkazy k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osobaosoba též všechny tyto navazující výkazy. (2) Pokud dojde ve výkazu sestaveném k poslednímu dni kalendářního roku ke změně vykazovaného údaje na základě ověření účetní závěrky auditorem, vykazující osobaosoba předloží výkaz opětovně s opravenými údaji, nejpozději do 30 dnů po auditu účetní závěrky. Pokud oprava ovlivní údaje v jiném výkazu nebo výkazech k dalším časovým obdobím, opraví vykazující osobaosoba též všechny tyto navazující výkazy. (3) Opravené výkazy vykazující osobaosoba předloží ve lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 České národní banceČeské národní bance způsobem podle § 10 společně s informací o obsahu a důvodu opravy. § 12 Přechodná ustanovení (1) Pro povinnost sestavit a předložit výkazy, které se vztahují k období přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se použije vyhláška č. 249/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. (2) Výkaz podle § 7 odst. 1 této vyhlášky předloží obhospodařovatel poprvé za kalendářní rok následující po dni podle čl. 32 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/20146). § 13 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 249/2013 Sb., o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance, se zrušuje. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 267/2020 Sb. Obsah výkazů předkládaných obhospodařovatelem a hlavním administrátorem České národní bance 1. OFZ (ČNB) 10-04 „Rozvaha“ Výkaz obsahuje údaje o finanční situaci vykazující osobyosoby a obhospodařovaného fondu. 2. OFZ (ČNB) 20-04 „Výkaz zisku a ztráty“ Výkaz obsahuje údaje o výsledcích hospodaření vykazující osobyosoby a obhospodařovaného fondu. Údaje jsou vykazovány od počátku roku do konce sledovaného období. 3. OFZ (ČNB) 11-12 „Cenné papíry emitované obhospodařovaným fondem“ Výkaz obsahuje údaje o počtu a objemu cenných papírů vydaných obhospodařovaným fondem, včetně údajů o jejich emisi a odkupech, údaje o struktuře emitovaných cenných papírů podle tříd a údaje o počtu investorů. 4. OFZ (ČNB) 31-04 „Struktura investičních nástrojů v majetku obhospodařovaného fondu“ Výkaz obsahuje údaje o jednotlivých investičních nástrojích v majetku fondu, výpočet celkové expozice fondu a hodnotu zajištění v jednotlivých cizích měnách. 5. OFZ (ČNB) 32-04 „Skladba majetku fondu kolektivního investování“ Výkaz obsahuje souhrnné údaje o skladbě majetku fondu kolektivního investování v členění podle druhů majetkových hodnot, do kterých může fond investovat ve vazbě na stanovené limity. 6. OFZ (ČNB) 33-04 „Hlášení nadlimitního správce alternativního fondu“ Výkaz obsahuje údaje týkající se obhospodařovatele a část údajů o speciálním fonduspeciálním fondu a fondu kvalifikovaných investorů podle přílohy IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. 7. OFZ (ČNB) 34-01 „Hlášení fondu kvalifikovaných investorů“ Výkaz obsahuje údaje o počtu a objemu cenných papírů vydaných fondem kvalifikovaných investorů, včetně údajů o jejich emisi a odkupech, údaje o struktuře emitovaných cenných papírů podle tříd a údaje o počtu investorů. 8. OFZ (ČNB) 35-04 „Hlášení o alternativním fondu nadlimitního správce“ Výkaz obsahuje část údajů o speciálním fonduspeciálním fondu a fondu kvalifikovaných investorů podle přílohy IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013. 9. OFZ (ČNB) 36-01 „Hlášení podlimitního správce alternativního fondu“ Výkaz obsahuje údaje podle přílohy IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 týkající se obhospodařovatele a část údajů o speciálním fonduspeciálním fondu, fondu kvalifikovaných investorů a o majetku spravovaném správcem. 10. OFZ (ČNB) 37-01 „Hlášení o alternativním fondu podlimitního správce“ Výkaz obsahuje část údajů podle přílohy IV nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 o speciálním fonduspeciálním fondu, fondu kvalifikovaných investorů a o majetku spravovaném správcem. 11. OFZ (ČNB) 40-04 „Údaje o nemovitostech“ Výkaz obsahuje údaje o nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech, do kterých fond investuje. Údaje o nemovitostech zahrnují základní identifikační údaje o nemovitostech v majetku nemovitostního fondu a nemovitostní společnosti a kvantitativní údaje o nemovitosti v majetku nemovitostního fondu a nemovitostní společnosti. Údaje o účastech speciálního fonduspeciálního fondu nemovitostí na nemovitostní společnosti zahrnují zejména údaje o vlastním kapitálu nemovitostní společnosti, o výši majetkové účasti fondu na nemovitostní společnosti, reálných hodnotách účastí a zápůjčkáchzápůjčkách. 12. OFZ (ČNB) 50-04 „Souhrnné informace“ Výkaz obsahuje základní identifikační a klasifikační údaje o vykazující osoběosobě. V případě investiční společnostiinvestiční společnosti vykonávající činnost svěřenského správce svěřenského fondu, který není investičním fondem, jsou vykazovány také souhrnné údaje o spravovaných svěřenských fondech. 13. OFZ (ČNB) 60-04 „Hlášení o plnění podmínek pro výkon činnosti“ Výkaz obsahuje informace o struktuře kapitálu, minimálních požadavcích na kapitál a o složení aktiv podle likvidnosti. 14. OFZ (ČNB) 70-01 „Klíčové informace“ Výkaz obsahuje informace o retailových investičních produktech a o tvůrcích těchto produktů předkládané retailovým investorům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014. V případě investičních produktů jsou vykazovány vybrané údaje nutné k jejich systematizaci z hlediska druhu, výnosnosti, rizikovosti, délky jejich držby a dalších relevantních kategorií. Údaje jsou vykazovány až na úrovni jednotlivých tříd účastnických cenných papírů vydávaných fondem. V případě fondů, které nespadají do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014, protože jsou dostupné pouze profesionálním zákazníkům, výkaz obsahuje informaci o tom, že daný fond do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 nespadá. 15. OFZ (ČNB) 15-01 „Zpráva auditora“ Výkaz obsahuje zprávu auditora o dodržení limitu na počet investorů podle § 15 odst. 6 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. 1) § 14 odst. 1 nebo 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 15 a § 596 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb. 3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled. 4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů. 5) Článek 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění.
Vyhláška č. 266/2020 Sb.	Vyhláška č. 266/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 139/2020 Sb., o poskytnutí služebního volna vojákům z povolání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 Vyhlášeno 4. 6. 2020, datum účinnosti 4. 6. 2020, částka 99/2020 * Čl. I - V § 1 vyhlášky č. 139/2020 Sb., o poskytnutí služebního volna vojákům z povolání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, se doplňuje odstavec 3, který zní: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 4. 6. 2020 266 VYHLÁŠKA ze dne 2. června 2020, kterou se mění vyhláška č. 139/2020 Sb., o poskytnutí služebního volna vojákům z povolání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 Ministerstvo obrany stanoví podle § 39 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: Čl. I V § 1 vyhlášky č. 139/2020 Sb., o poskytnutí služebního volna vojákům z povolání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, do které chodí, se pro účely služebního volna podle odstavce 1 považuje v období do 30. června 2020 za splněnou i v případě, že voják dítě do tohoto zařízení nebo školy neumístí s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku epidemie v roce 2020, nebo z jiných vážných důvodů; za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s epidemií v roce 2020. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole podle věty první je voják povinen uvést v žádosti o poskytnutí služebního volna. Věty první a druhá platí obdobně v případě péče o jiné osoby uvedené v odstavci 2.“. Čl. II Přechodné ustanovení Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, do které chodí, se pro účely služebního volna podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 139/2020 Sb. považuje za splněnou též tehdy, pokud voják dítě do tohoto zařízení nebo školy neumístil z důvodů uvedených v § 1 odst. 3 vyhlášky č. 139/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, v období ode dne 1. května 2020 do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Věta první platí obdobně v případě péče o jiné osoby uvedené v § 1 odst. 2 vyhlášky č. 139/2020 Sb. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Nařízení vlády č. 265/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 265/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové moratorium nájemného z bytů Vyhlášeno 4. 6. 2020, datum účinnosti 5. 6. 2020, částka 99/2020 * § 1 - Zrušovací ustanovení * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 5. 6. 2020 265 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 1. června 2020, kterým se zrušuje nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové moratorium nájemného z bytů Vláda nařizuje podle § 9 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 403/2009 Sb.: § 1 Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 202/2020 Sb., kterým se stanoví cenové moratorium nájemného z bytů, se zrušuje. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Zákon č. 262/2020 Sb.	Zákon č. 262/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 3. 6. 2020, částka 97/2020 * Čl. I - Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 3. 6. 2020 262 ZÁKON ze dne 27. května 2020, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu nadpisu § 2 se doplňují slova „v případě osoby samostatně výdělečně činné“ a odstavec 3 se zrušuje. 2. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Osoba podle věty první není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud a) se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické, b) se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.“. 3. Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů znějí: „§ 2a Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným (1) Subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má a) nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem. (2) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. března 2020, b) nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem, a c) byl ke dni 12. března 2020 daňovým 1. rezidentem České republiky, nebo 2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů. (3) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období a) byla v úpadku nebo v likvidaci nebo b) byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty. (4) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč, b) která nebyla ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem 1. České republiky, nebo 2. jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) ze zdrojů na území České republiky. (5) V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně. § 2b Společná ustanovení (1) Subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem. (2) Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. (3) Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.“. 4. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu a) nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným, b) karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance, c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance, d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.“. 5. V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) kompenzační bonus podle § 2a za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1.“. 6. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze a) podle § 2, anebo podle § 2a, b) jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným.“. 7. V § 5 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným“. 8. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.“. 9. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 261/2020 Sb.	Zákon č. 261/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 97/2020 * Čl. I - Změna zákona o obecní policii * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 261 ZÁKON ze dne 27. května 2020, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o obecní policii Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 248/2017 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 1 odst. 3 se slova „Policií České republiky (dále jen „policie“), státními orgány a orgány územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“. 3. V § 4 odst. 2 se slovo „rada“ nahrazuje slovem „zastupitelstvo“. 4. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obci.“. 5. § 4a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní: „§ 4a Bezúhonnost (1) Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl a) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let, c) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, nebo d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona. (2) Bezúhonným pro účely tohoto zákona není dále ten, a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona, b) proti němuž bylo vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tom, zda se osvědčil, nebo do uplynutí lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona, nebo c) jehož trestní stíhání pro provinění bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal provinění, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona. (3) Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu27) nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka hledí, jako by odsouzen nebyl. (4) Obec si za účelem ověření, že uchazeč o zaměstnání strážníka splňuje podmínky bezúhonnosti, vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů28). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen písemně oznámit osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání nebo mu byl doručen záznam o sdělení podezření, a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který usnesení nebo záznam vydal. Obdobně postupuje uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník v případě ukončení trestního stíhání. 27) § 105 a 106 trestního zákoníku. § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů. § 363 až 365 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. § 4b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní: „§ 4b Spolehlivost (1) Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z úmyslného spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku a) na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, b) na úseku obrany České republiky, c) proti veřejnému pořádku, d) proti občanskému soužití, e) proti majetku, nebo f) podle zákona o zbraních7), jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek nebo které má znaky přestupku, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona. (2) Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem. (3) Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. (4) Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců. Obec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupků, podle odstavce 1. Žádost o vydání opisu z evidence přestupků a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Za účelem posouzení spolehlivosti podle odstavce 3 je obec oprávněna požádat Policejní prezidium České republiky o stanovisko k uchazeči o zaměstnání strážníka, čekateli nebo strážníkovi. Obec toto stanovisko uchovává po dobu 3 let od jeho předání; toto stanovisko nelze dále předat nebo zpřístupnit. (6) Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích podle § 4 odst. 2, do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, uvedeného v odstavci 1. K oznámení podle věty první se připojí kopie rozhodnutí o přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku. 7) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 4d odst. 3 větě třetí se slovo „policie“ nahrazuje slovy „Policie České republiky (dále jen „policie“)“. 8. V § 4e odst. 1 ve větě druhé se slova „, a to“ nahrazují slovy „nejdříve 6 měsíců a“. 9. V § 5a odstavec 1 zní: „(1) Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce ode dne oznámení a) usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření, které by v případech uvedených v § 4a odst. 1 nebo 2 vedlo ke ztrátě bezúhonnosti, nebo b) o zahájení řízení o odnětí osvědčení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v tomto řízení.“. 10. V § 5a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Podle odstavce 1 postupuje obec i tehdy, zjistí-li skutečnosti zakládající důvod pro převedení strážníka na jinou práci hodnověrným způsobem sama.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 11. V § 5a odst. 3 větě druhé a v § 5a odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „práce čekatele“ vkládají slova „, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie“. 12. V § 5a odst. 3 větě druhé se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní: „§ 8a Odchodné (1) Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) zákoníku práce anebo podle § 48 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů. (2) Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou. (3) Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 3. (4) Odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1. (5) Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku. (6) Odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. (7) Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce. (8) Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.“. 14. V § 9 odst. 1 větě první se za slova „identifikačním číslem“ vkládá slovo „strážníka“ a ve větě druhé se za slova „podle § 3a“ vkládají slova „nebo 3b“ a slovo „zmocněním“ se nahrazuje slovem „pověřením“. 15. V § 9 odst. 2 větě první se za slova „identifikační číslo“ vkládá slovo „strážníka“. 16. V § 10 odst. 2 se za slova „je povinen“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů,“. 17. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Strážník je oprávněn osobu, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, vyzvat a) k poskytnutí potřebného vysvětlení, b) aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k podání vysvětlení a c) aby předložila doklady nebo jiné potřebné dokumenty; strážník může v případě potřeby pořídit kopii předloženého dokladu nebo jiného dokumentu.“. 18. V § 11 odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nelze-li jejich přítomnost zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“. 19. V § 11 odst. 9 se slova „žádosti nebo“ zrušují. 20. V § 11 odst. 10 se za slovo „vysvětlení“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. b)“. 21. V § 11 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Jestliže byl podle odstavce 2 zápis o podání vysvětlení sepsán s osobou mladší 15 let bez přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, vyrozumí strážník tohoto zákonného zástupce nebo opatrovníka bez zbytečného odkladu.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 22. V § 11a odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „občana obce, kde“ nahrazují slovy „osoby, vůči níž“. 23. V § 11a odst. 1 písmeno d) zní: „d) evidence občanských průkazů o 1. digitálně zpracované podobě občana, kterého strážník vyzval, aby prokázal svoji totožnost, 2. číslech, popřípadě sériích ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datu ohlášení jejich ztráty, odcizení nebo zničení,“. 24. V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obecní policie je dále v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů od orgánů veřejné moci o spáchaných přestupcích z jiných evidencí.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 25. V § 11a odst. 3 a 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, rodné příjmení“. 26. V § 11a odst. 7 větě třetí se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a slova „1 roku“ se nahrazují slovy „nejdéle 3 let“. 27. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště a v případě potřeby také sdělení dalších údajů podle § 11a odst. 2 až 5. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.“. 28. V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nemůže-li strážník v uvedených případech její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; nezbytnou součinnost k prokázání totožnosti strážník poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu“. 29. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Strážník je oprávněn předvést osobu na nejbližší útvar policie i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění předvedení osoby.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 30. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) § 60 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“. 31. § 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní: „§ 14 Oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat (1) Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím. (2) Po předchozí marné výzvě k vydání zbraně je strážník oprávněn se přesvědčit, zda osoba nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat. (3) Strážník je dále oprávněn se přesvědčit, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat. (4) Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle odstavců 1 až 3, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Vydanou nebo odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7) předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty první. (5) Zbraň vydanou nebo odebranou podle odstavců 1 až 3, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zákona o zbraních7), je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o vydání nebo odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam. (6) Jestliže pominuly důvody pro vydání nebo odebrání zbraně podle odstavců 1 až 3 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7), u útvaru policie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně. (7) Zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším12). 12) § 118 trestního zákoníku.“. 32. V § 15 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Strážník je oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, je-li ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek a vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie.“. 33. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Například § 43 zákona č. 273/2008 Sb.“. 34. Nadpis § 17 zní: „Oprávnění vyzvat osobu k vydání věci a oprávnění věc odejmout“. 35. V § 17 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 15 zní: „(1) Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí14) anebo může být zabrána15), nebo jde o věc důležitou pro řízení o přestupku. 14) § 48 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 53 zákona č. 250/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 36. V § 17 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je strážník oprávněn tuto věc odejmout.“. 37. V § 17a odstavec 3 zní: „(3) Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu a) po projednání přestupku příkazem na místě, b) prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo c) po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli.“. 38. V § 17a odst. 4 písm. b) se slova „ozbrojených bezpečnostních sborů,“ nahrazují slovy „bezpečnostních sborů, jednotky“. 39. V § 18a odst. 1 písmeno c) zní: „c) proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život nebo zdraví, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka nebo bezprostředně po něm.“. 40. V § 20 odst. 3 se slova „zvláštního zákona“ nahrazují slovy „zákona o zbraních“. 41. V § 20 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Strážník je v pracovní době oprávněn nosit pouze služební zbraň; to neplatí, pokud strážník při plnění některých činností podle veterinárního zákona29) nosí plynovou nebo mechanickou zbraň kategorie D podle zákona o zbraních7), jejímž vlastníkem je obec.“. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) § 42 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 42. Poznámka pod čarou č. 19 zní: „19) § 138 trestního zákoníku.“. 43. Nad § 24a se vkládá nadpis „Zpracování osobních údajů a získávání informací“. 44. Za § 24b se vkládá nový § 24c, který zní: „§ 24c (1) Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat a) výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích, v případech, ve kterých by předchozí postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu, b) provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu, c) odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo d) jiné odborné vyjádření. (2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví. (3) Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 45. § 25 zní: „§ 25 (1) Orgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činu a zašlou ministerstvu a obci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1 nebo 2. Orgány činné v trestním řízení zašlou obci kopie jiných svých rozhodnutí, kterými bylo trestní stíhání strážníka ukončeno. (2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení řízení o odnětí osvědčení. (3) Ústřední orgán státní správy, krajský úřad a obec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii rozhodnutí zakládajícího ztrátu spolehlivosti strážníka podle § 4b. Rozhodnutí zakládající ztrátu spolehlivosti čekatele nebo strážníka zašle krajský úřad a obec obci, k níž je čekatel nebo strážník v pracovním poměru. (4) Obec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii lékařského posudku zakládajícího ztrátu zdravotní způsobilosti strážníka podle § 4c. (5) Obec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost ministerstvu.“. 46. § 26b se zrušuje. 47. V § 27 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 48. V § 27 odstavec 2 zní: „(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle odstavce 1 může vyžadovat od obce poskytnutí potřebných údajů.“. 49. V § 27 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo v rozsahu své působnosti poskytuje obcím metodickou pomoc v oblasti obecní policie.“. 50. § 27a zní: „§ 27a (1) Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3. (2) Obec se dopustí přestupku tím, že a) pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení, b) pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, nebo c) nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky. (3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč. (4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. (5) Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.“. 51. V § 28 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“. 52. V § 28 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 53. V § 28 odstavec 3 zní: „(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) úmyslně vykonává oprávnění a povinnosti strážníka, aniž by k tomu byla oprávněna podle tohoto zákona, b) úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo c) neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení, které tvoří jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie, anebo zvláštní barevné provedení nebo označení s ním zřejmě zaměnitelné.“. 54. V § 28 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat příkazem na místě.“. 55. § 28a zní: „§ 28a Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.“. 56. § 28b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní: „§ 28b Vztah k jiným právním předpisům (1) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu. (2) Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30) týkajících se obecní policie. (3) Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije. 30) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 31) Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Určený strážník, kterému rada obceobce svěřila pravomoc jednat jménem obceobce v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obceobce, kteří nejsou čekatelem nebo strážníkem, podle § 4 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za určeného strážníka, kterému tuto pravomoc svěřilo zastupitelstvo obceobce podle § 4 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Při posuzování bezúhonnosti strážníka, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti a splňoval podmínky bezúhonnosti podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ve vztahu ke skutkům spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle právní úpravy účinné v době jejich spáchání. 3. Při posuzování spolehlivosti strážníka, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti a splňoval podmínky spolehlivosti podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ve vztahu ke skutkům spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle právní úpravy účinné v době jejich spáchání. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 260/2020 Sb.	Vyhláška č. 260/2020 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 17. 6. 2020, částka 96/2020 * § 1 - (1) Dnem 17. června 2020 se ke 100. výročí založení Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je vyobrazen broušený talíř z olovnatého křišťálu, ve kterém je zakomponován fragment vstupního portálu školy. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a text „ČESKÁ REPUBLIKA“ se nachází uvnitř fra * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. června 2020. k vyhlášce č. 260/2020 Sb. Aktuální znění od 17. 6. 2020 260 VYHLÁŠKA ze dne 21. května 2020 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 17. června 2020 se ke 100. výročí založení Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,1 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je vyobrazen broušený talíř z olovnatého křišťálu, ve kterém je zakomponován fragment vstupního portálu školy. Označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a text „ČESKÁ REPUBLIKA“ se nachází uvnitř fragmentu vstupního portálu. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při levém okraji mince. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je vyobrazen broušený talíř z olovnatého křišťálu, ve kterém je zakomponován školní emblém s texty „STŘEDNÍ UMĚLECKOPRŮMYSLOVÁ ŠKOLA SKLÁŘSKÁ“, „ŽELEZNÝ BROD“ a „1920–2020“. Iniciály autoraautora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, jsou umístěny uprostřed emblému. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 17. června 2020. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 260/2020 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě (lícní a rubová strana) 92kB 105kB
Vyhláška č. 259/2020 Sb.	Vyhláška č. 259/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění vyhlášky č. 317/2016 Sb. Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 96/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o preventivních prohlídkách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2020 259 VYHLÁŠKA ze dne 27. května 2020, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění vyhlášky č. 317/2016 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., a zákona č. 200/2015 Sb., a podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 111/2019 Sb., k provedení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o zdravotních službách: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Čl. I V příloze části 2. Seznam zdravotních výkonů Kapitole 115 - gastroenterologie - skupina 1 vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění vyhlášky č. 143/2018 Sb., se v popisech výkonů č. 15105 a 15107 ve větě první číslo „55“ nahrazuje číslem „50“ a na konci popisů výkonů se doplňuje věta „Výkon lze vykázat na pracovišti s platnou akreditací pro screening kolorektálního karcinomu.“. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky o preventivních prohlídkách Čl. II Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění vyhlášky č. 317/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. e) bodě 4 se slova „od 55 let věku je“ zrušují a za slova „toto vyšetření“ se vkládá slovo „je“. 2. V § 7 písm. k) se za slovy „dvouletých intervalech“ slovo „a“ nahrazuje středníkem. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Nařízení vlády č. 258/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 258/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 96/2020 * Čl. I - Příloha k nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění nařízení vlády č. 429/2016 Sb. a nařízení vlády č. 156/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 258 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 18. května 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje k provedení zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb.: Čl. I Příloha k nařízení vlády č. 60/2015 Sb., o stanovení seznamu činností pro jednotlivé vojenské hodnosti, ve znění nařízení vlády č. 429/2016 Sb. a nařízení vlády č. 156/2019 Sb., se mění takto: 1. V části IV. Vojenská hodnost četař se v písmeni k) slovo „miřič“ nahrazuje slovem „mířič“. 2. V části VI. Vojenská hodnost rotmistr písm. j) bodě 3 se za slova „specializovaných prací“ vkládají slova „ve Vojenském zpravodajství,“ a za slovo „pluku,“ se vkládají slova „vojenském útvaru plukovního typu,“. 3. V části VI. Vojenská hodnost rotmistr se písmena o) až q) označují jako písmena n) až p). 4. V části VIII. Vojenská hodnost praporčík písm. b) bodě 1 se za slovo „letectva,“ vkládají slova „specializovaném zařízení Vojenského zpravodajství,“, slovo „leteckému“ se nahrazuje slovem „leteckém“ a za slovo „křídlu,“ se vkládají slova „vojenském útvaru plukovního typu“. 5. Na konci části VIII. Vojenská hodnost praporčík se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) vykonávání úzce specifikovaných činností u odboru Společného operačního centra Velitelství pro operace spojených s obsluhou utajovaných informačních systémů a souvisejících s výměnou informací mezi orgány krizového řízení NATO, EU a krizových štábů zřizovaných v České republice (druhý příslušník stálé směny).“. 6. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík písm. b) bodě 2 se slova „signálového zpravodajství“ zrušují. 7. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík písm. b) bodě 4 se za slovo „pracovišti“ vkládají slova „ve Vojenském zpravodajství nebo“. 8. V části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík písm. i) bodě 8 se za slova „činností u“ vkládá slovo „odboru“, slova „Ministerstva obrany“ se nahrazují slovy „Velitelství pro operace“ a slova „pomocník vedoucího směny“ se nahrazují slovy „první příslušník stálé směny“. 9. Na konci části IX. Vojenská hodnost nadpraporčík se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) komplexní řízení a velení vyššímu praporčickému, základnímu nebo poddůstojnickému kurzu úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků odboru profesní přípravy nebo výcvikovému kurzu úseku základní přípravy odboru přípravy do zahraničních operací a speciální přípravy Velitelství výcviku-Vojenské akademii (náčelník kurzu).“. 10. Na konci části X. Vojenská hodnost štábní praporčík se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) komplexní řízení a velení úseku kariérové přípravy poddůstojníků a praporčíků odboru profesní přípravy nebo úseku základní přípravy odboru přípravy do zahraničních operací a speciální přípravy Velitelství výcviku-Vojenské akademii (náčelník úseku).“. 11. V části XII. Vojenská hodnost nadporučík písmeni j) se slova „podsystému zpravodajské služby“ nahrazují slovy „Vojenského zpravodajství“. 12. V části XIII. Vojenská hodnost kapitán písm. l) bodě 5 se slova „zpravodajské služby“ a slova „signálového zpravodajství“ zrušují. 13. V části XIV. Vojenská hodnost major se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až z) se označují jako písmena c) až y). 14. V části XIV. Vojenská hodnost major písm. f) bodě 1 se za slova „duchovní služby v“ vkládají slova „Hradní stráži nebo“. 15. V části XIV. Vojenská hodnost major se na konci písmene i) doplňuje bod 4, který zní: „4. činností spojených se zajišťováním diplomatických vztahů České republiky s jiným státem nebo skupinou států anebo s mezinárodními orgány a organizacemi v politické, ekonomické, bezpečnostní nebo vojenské oblasti (zástupce vojenského a leteckého přidělence, zástupce přidělence obrany),“. 16. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. a) bod 4 zní: „4. oddělení organizačního útvaru Ministerstva obrany, Vojenského zpravodajství, Agentury finanční, Ředitelství zahraničních aktivit, Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky, Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení, oddělení ekonomickému a provoznímu Vojenského historického ústavu, ekonomickému oddělení nebo oddělení akvizic Agentury komunikačních a informačních systémů, oddělení rozpočtu a financování nebo oddělení akvizic Agentury logistiky (náčelník oddělení, vedoucí oddělení),“. 17. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník se na konci písmene a) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 14, který zní: „14. stálé směně Velitelství pro operace (vedoucí směny),“. 18. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písmeno c) zní: „c) koordinace řízení duchovní služby v působnosti Ministerstva obrany nebo Hlavního velitelství Vojenské policie, metodické řízení duchovní služby a zabezpečení odborné přípravy vojenských kaplanů, koordinace a organizování činností vojenských kaplanů působících v operacích, včetně zahraničních operací (kaplan),“. 19. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písmeni i) se slova „podíl na“ zrušují, slova „(skupinou států) nebo“ se nahrazují slovy „nebo skupinou států anebo“ a za slova „přidělenec obrany“ se vkládají slova „, vojenský a letecký přidělenec“. 20. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. l) bodě 2 se slova „sekci dozoru a kontroly Ministerstva obrany“ nahrazují slovy „Inspekci ministra obrany“. 21. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. l) bod 3 zní: „3. vysoce odborné specializované právní podpory v rámci Inspekce ministra obrany nebo Inspektorátu náčelníka Generálního štábu, Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany nebo Velitelství pro operace, je-li tato podpora zaměřena na oblast mezinárodního válečného nebo humanitárního práva (vedoucí starší právník-specialista),“. 22. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. m) bod 5 zní: „5. odboru specializovaného zařízení Vojenského zpravodajství (zástupce ředitele odboru-vedoucí oddělení),“. 23. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. m) bodě 6 se za slova „zástupce vedoucího oddělení“ vkládají slova „, zástupce vedoucího oddělení-vedoucí skupiny“. 24. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. m) se body 10 a 12 zrušují. Dosavadní bod 11 se označuje jako bod 10 a dosavadní body 13 až 23 se označují jako body 11 až 21. 25. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písm. p) bodě 1 se slova „zpravodajské služby“ nahrazují slovy „Vojenského zpravodajství“. 26. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník písmeno s) zní: „s) zajišťování vztahů České republiky s mezinárodními orgány a organizacemi v oblasti zabezpečování a sdílení zpravodajských informací z bezpečnostní a vojenské oblasti (vojenský poradce),“. 27. V části XV. Vojenská hodnost podplukovník se na konci písmene u) doplňuje bod 3, který zní: „3. úzce specializovaných činností v odboru Společného operačního centra Velitelství pro operace spojených s obsluhou utajovaných informačních systémů a souvisejících s výměnou informací mezi orgány krizového řízení NATO, EU a krizových štábů zřizovaných v České republice (vedoucí směny),“. 28. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) bodě 7 se slova „bezpečnostní ředitel Vojenského zpravodajství-ředitel odboru,“ zrušují. 29. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) bodě 14 se slova „organizačnímu celku signálového zpravodajství“ nahrazují slovy „specializovanému zařízení“. 30. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. b) se bod 17 zrušuje. Dosavadní body 18 až 30 se označují jako body 17 až 29. 31. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník se na konci písmene b) doplňuje bod 30, který zní: „30. Finanční správě Armády České republiky (ředitel správy),“. 32. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. e) bodě 1 se slova „(skupinou států) nebo“ nahrazují slovy „nebo skupinou států anebo“. 33. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. e) bodě 2 se za slova „Ministerstva obrany“ vkládají slova „nebo Vojenského zpravodajství“ a za slova „zástupce ředitele sekce“ se vkládají slova „, zástupce ředitele sekce-ředitel odboru“. 34. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník se na konci písmene e) doplňuje bod 3, který zní: „3. vztahů České republiky s mezinárodními orgány a organizacemi v oblasti zabezpečování a sdílení zpravodajských informací z bezpečnostní a vojenské oblasti (vojenský poradce),“. 35. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. h) bodě 8 se slova „organizačnímu celku signálového zpravodajství“ nahrazují slovy „specializovanému zařízení“. 36. V části XVI. Vojenská hodnost plukovník písm. h) bod 11 zní: „11. štábu Velitelství pro operace nebo velitelství sil (zástupce náčelníka štábu),“. 37. Na konci části XVI. Vojenská hodnost plukovník se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) řízení a koordinace ochrany informací ve Vojenském zpravodajství, výkon funkce bezpečnostního ředitele a plnění povinností odpovědné osoby v oblasti ochrany informací a bezpečnostní způsobilosti (bezpečnostní ředitel Vojenského zpravodajství).“. 38. V části XVII. Vojenská hodnost brigádní generál písm. a) bod 1 zní: „1. Agentuře logistiky nebo Agentuře personalistiky Armády České republiky (ředitel agentury),“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Vyhláška č. 257/2020 Sb.	Vyhláška č. 257/2020 Sb. Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 95/2020 * § 1 - Vymezení zón ochrany přírody * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 257/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 257/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2020 257 VYHLÁŠKA ze dne 21. května 2020 o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Vymezení zón ochrany přírody (1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) na území Krkonošského národního parku, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany. (2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu1). (3) Charakteristika zón na území Krkonošského národního parku je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. (4) Grafické znázornění zón na území Krkonošského národního parku, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 217/2015 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku, se zrušuje. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 257/2020 Sb. Charakteristika zón Krkonošského národního parku podle přírodních podmínek a cílů ochrany A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem a) přirozených lesních a křovinných ekosystémůekosystémů smrčin, bučin, rašelinných lesů, subalpínských listnatých křovin a kosodřeviny, b) přirozených mokřadních ekosystémůekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a vrchovišť, c) přirozených ekosystémůekosystémů alpínských trávníků, alpínské a subalpínské keříčkové vegetace, sněhových vyležisek, skalní vegetace sudetských karů, acidofilní vegetace alpínských skal a drolin a subalpínské vysokobylinné vegetace, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů. B. Přírodě blízkou zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů smrčin, bučin, suťových lesů, rašelinných lesů a lužních lesů, b) člověkem částečně pozměněných mokřadních ekosystémůekosystémů slatinných, přechodových rašelinišť a devětsilových lemů horských potoků, c) člověkem částečně pozměněných travinných ekosystémůekosystémů smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť, d) člověkem částečně pozměněných ekosystémůekosystémů skal a drolin a jeskyní, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémůmekosystémům. C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří 1. plochy s převažujícím výskytem a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů bučin a smrčin, b) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémůekosystémů luk a pastvin, smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna činností člověka, a 2. plochy s převažujícím výskytem a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů bučin a smrčin, b) člověkem významně pozměněných mokřadních ekosystémůekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a devětsilových lemů horských potoků, c) člověkem významně pozměněných ekosystémůekosystémů skal a drolin, s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémůekosystémů. D. Zónu kulturní krajinykrajiny tvoří a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcíobcí s výskytem urbanizovaných území a na ně navazujících antropogenních ploch se sporadickou vegetací mimo sídla, určených k jejich udržitelnému rozvoji, b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémůekosystémů převážně intenzivně obhospodařovaných polí a luk, určených k trvalému využívání člověkem. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 257/2020 Sb. Grafické znázornění zón na území Krkonošského národního parku A. Klad mapových listů 19.7MB B. Legenda k mapovým listům 31kB státní hranice 34kB hranice národního parku 18kB hranice listu mapového kladu - přehledová mapa 21kB hranice listu mapového kladu - jednotlivé mapové listy zóny národního parku 87kB A - přírodní 68kB B - přírodě blízká 56kB C - soustředěné péče o přírodu 28kB D - kulturní krajinykrajiny 27kB území podle § 18 odst. 3 zákona C. Jednotlivé mapové listy Mapový list č. 001 2.3MB Mapový list č. 002 16.7MB Mapový list č. 003 11MB Mapový list č. 004 1.3MB Mapový list č. 005 17.7MB Mapový list č. 006 23.5MB Mapový list č. 007 26.6MB Mapový list č. 008 21.3MB Mapový list č. 009 13.5MB Mapový list č. 010 1.2MB Mapový list č. 011 24.3MB Mapový list č. 012 27.1MB Mapový list č. 013 25.1MB Mapový list č. 014 26.2MB Mapový list č. 015 27.5MB Mapový list č. 016 27.6MB Mapový list č. 017 28.6MB Mapový list č. 018 26.4MB Mapový list č. 019 22.7MB Mapový list č. 020 20.3MB Mapový list č. 021 14MB Mapový list č. 022 1.2MB Mapový list č. 023 24.9MB Mapový list č. 024 27.8MB Mapový list č. 025 29.1MB Mapový list č. 026 24.9MB Mapový list č. 027 23.1MB Mapový list č. 028 28.1MB Mapový list č. 029 28.9MB Mapový list č. 030 29.8MB Mapový list č. 031 29.6MB Mapový list č. 032 28.3MB Mapový list č. 033 28.2MB Mapový list č. 034 23.2MB Mapový list č. 035 16.1MB Mapový list č. 036 5.4MB Mapový list č. 037 21.7MB Mapový list č. 038 22.4MB Mapový list č. 039 25.1MB Mapový list č. 040 22.8MB Mapový list č. 041 23MB Mapový list č. 042 27.9MB Mapový list č. 043 28.4MB Mapový list č. 044 28.7MB Mapový list č. 045 28.3MB Mapový list č. 046 27.6MB Mapový list č. 047 27.8MB Mapový list č. 048 29MB Mapový list č. 049 30.2MB Mapový list č. 050 23.9MB Mapový list č. 051 11.9MB Mapový list č. 052 9.6MB Mapový list č. 053 12.5MB Mapový list č. 054 13.5MB Mapový list č. 055 20.9MB Mapový list č. 056 6.9MB Mapový list č. 057 27.6MB Mapový list č. 058 28.8MB Mapový list č. 059 28.2MB Mapový list č. 060 28.3MB Mapový list č. 061 27.8MB Mapový list č. 062 27.3MB Mapový list č. 063 26.9MB Mapový list č. 064 26.7MB Mapový list č. 065 28.8MB Mapový list č. 066 29.8MB Mapový list č. 067 29.3MB Mapový list č. 068 30MB Mapový list č. 069 29.6MB Mapový list č. 070 29.5MB Mapový list č. 071 28.7MB Mapový list č. 072 28.2MB Mapový list č. 073 13.2MB Mapový list č. 074 27.5MB Mapový list č. 075 24.2MB Mapový list č. 076 26.1MB Mapový list č. 077 27.3MB Mapový list č. 078 28.2MB Mapový list č. 079 29.1MB Mapový list č. 080 28.2MB Mapový list č. 081 27.7MB Mapový list č. 082 27.8MB Mapový list č. 083 29MB Mapový list č. 084 29MB Mapový list č. 085 28.2MB Mapový list č. 086 29.1MB Mapový list č. 087 28.1MB Mapový list č. 088 29MB Mapový list č. 089 28.6MB Mapový list č. 090 24.5MB Mapový list č. 091 2.5MB Mapový list č. 092 25.8MB Mapový list č. 093 28.7MB Mapový list č. 094 27.5MB Mapový list č. 095 27.4MB Mapový list č. 096 29MB Mapový list č. 097 28.4MB Mapový list č. 098 27.9MB Mapový list č. 099 29MB Mapový list č. 100 27.4MB Mapový list č. 101 26.7MB Mapový list č. 102 28.2MB Mapový list č. 103 28MB Mapový list č. 104 29.2MB Mapový list č. 105 28.2MB Mapový list č. 106 28.5MB Mapový list č. 107 8.7MB Mapový list č. 108 27MB Mapový list č. 109 27.8MB Mapový list č. 110 22.7MB Mapový list č. 111 23.3MB Mapový list č. 112 25.3MB Mapový list č. 113 22.9MB Mapový list č. 114 26.1MB Mapový list č. 115 27.1MB Mapový list č. 116 27.6MB Mapový list č. 117 27.8MB Mapový list č. 118 28.5MB Mapový list č. 119 28.1MB Mapový list č. 120 28.3MB Mapový list č. 121 26.8MB Mapový list č. 122 27.8MB Mapový list č. 123 22.2MB Mapový list č. 124 16.7MB Mapový list č. 125 24.9MB Mapový list č. 126 23.3MB Mapový list č. 127 26.1MB Mapový list č. 128 25.5MB Mapový list č. 129 26.2MB Mapový list č. 130 27.3MB Mapový list č. 131 24.6MB Mapový list č. 132 26.2MB Mapový list č. 133 28.1MB Mapový list č. 134 27.8MB Mapový list č. 135 27MB Mapový list č. 136 22.9MB Mapový list č. 137 24MB Mapový list č. 138 26.5MB Mapový list č. 139 25.2MB Mapový list č. 140 20.7MB 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Vyhláška č. 256/2020 Sb.	Vyhláška č. 256/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 218/2019 Sb., o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd Vyhlášeno 27. 5. 2020, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 94/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 218/2019 Sb., o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2020 256 VYHLÁŠKA ze dne 25. května 2020, kterou se mění vyhláška č. 218/2019 Sb., o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 30 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 178/2006 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 218/2019 Sb., o výčtu metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/1985 ze dne 28. listopadu 2019, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, kterými se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES a k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny.“. 2. V příloze č. 2 tabulky č. 2.1 a 2.2 znějí: „Tabulka č. 2.1 Seznam protokolů pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zemědělských druhů Zemědělský druh\| \| Protokol ---\|---\|--- Avena nuda L.\| Oves nahý\| TP/20/2 ze dne 1.10.2015 Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)\| Oves setý\| TP/20/2 ze dne 1.10.2015 Brassica napus L. (partim)\| Řepka\| TP/36/2 ze dne 16.11.2011 Brassica napus L. var. napobrassica (L.) Rchb.\| Tuřín\| TP/89/1 ze dne 11.3.2015 Cannabis sativa L.\| Konopí seté\| TP/276/1 částečná revize ze dne 21.3.2018 Festuca arundinacea Schreb.\| Kostřava rákosovitá\| TP/39/1 ze dne 1.10.2015 Festuca filiformis Pourr.\| Kostřava vláskovitá\| TP/67/1 ze dne 23.6.2011 Festuca ovina L.\| Kostřava ovčí\| TP/67/1 ze dne 23.6.2011 Festuca pratensis Huds.\| Kostřava luční\| TP/39/1 ze dne 1.10.2015 Festuca rubra L.\| Kostřava červená\| TP/67/1 ze dne 23.6.2011 Festuca trachyphylla (Hack.) Krajina\| Kostřava drsnolistá\| TP/67/1 ze dne 23.6.2011 Glycine max (L.) Merr.\| Sója\| TP/80/1 ze dne 15.3.2017 Helianthus annuus L.\| Slunečnice\| TP/81/1 ze dne 31.10.2002 Hordeum vulgare L.\| Ječmen\| TP/19/5 ze dne 19.3.2019 Linum usitatissimum L.\| Len\| TP/57/2 ze dne 19.3.2014 Lolium multiflorum Lam.\| Jílek mnohokvětý\| TP/4/2 ze dne 19.3.2019 Lolium perenne L.\| Jílek vytrvalý\| TP/4/2 ze dne 19.3.2019 Lolium x hybridum Hausskn.\| Jílek hybridní\| TP/4/2 ze dne 19.3.2019 Pisum sativum L. (partim)\| Hrách polní (včetně pelušky)\| TP/7/2 rev. 2 ze dne 15.3.2017 Poa pratensis L.\| Lipnice luční\| TP/33/1 ze dne 15.3.2017 Raphanus sativus L. var. oleiformis Pers.\| Ředkev olejná\| TP/178/1 ze dne 15.3.2017 Secale cereale L.\| Žito\| TP/58/1 ze dne 31.10.2002 Sinapis alba L.\| Hořčice bílá\| TP/179/1 ze dne 15.3.2017 Solanum tuberosum L.\| Brambor\| TP/23/3 ze dne 15.3.2017 Sorghum bicolor (L.) Moench\| Čirok\| TP/122/1 ze dne 19.3.2019 Sorghum sudanense (Piper) Stapf\| Čirok súdánská tráva\| TP/122/1 ze dne 19.3.2019 Sorghum bicolor (L.) Moench x Sorghum sudanense (Piper) Stapf\| Čirok x čirok súdánská tráva\| TP/122/1 ze dne 19.3.2019 Triticum aestivum L.\| Pšenice setá\| TP/3/5ze dne 19.3.2019 Triticum durum Desf.\| Pšenice tvrdá\| TP/120/3 ze dne 19.3.2014 Vicia faba L.\| Bob polní\| TP/8/1 ze dne 19.3.2019 Vicia sativa L.\| Vikev setá\| TP/32/1 ze dne 19.4.2016 xTriticosecale Wittm. ex A. Camus\| Tritikale\| TP/121/2 rev. 1 ze dne 16.2.2011 Zea mays L. (partim)\| Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)\| TP/2/3 ze dne 11.3.2010 Tabulka č. 2.2 Seznam zásad pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zemědělských druhů Zemědělský druh\| \| Zásada zkoušení ---\|---\|--- Agrostis canina L.\| Psineček psí\| TG/30/6 ze dne 12.10.1990 Agrostis capillaris L.\| Psineček tenký\| TG/30/6 ze dne 12.10.1990 Agrostis gigantea Roth\| Psineček veliký\| TG/30/6 ze dne 12.10.1990 Agrostis stolonifera L.\| Psineček výběžkatý\| TG/30/6 ze dne 12.10.1990 Beta vulgaris L. var. Crassa Mansf.\| Řepa krmná\| TG/150/3 ze dne 4.11.1994 Brassica rapa L. var. silvestris (Lam.) Briggs\| Řepice\| TG/185/3 ze dne 17.4.2002 Bromus catharticus Vahl\| Sveřep samužníkovitý\| TG/180/3 ze dne 4.4.2001 Bromus sitchensis Trin.\| Sveřep sitecký\| TG/180/3 ze dne 4.4.2001 Carthamus tinctorius L.\| Světlice barvířská\| TG/134/3 ze dne 12.10.1990 Dactylis glomerata L.\| Srha laločnatá\| TG/31/8 ze dne 17.4.2002 Lotus corniculatus L.\| Štírovník růžkatý\| TG/193/1 ze dne 9.4.2008 Lupinus albus L.\| Lupina bílá\| TG/66/4 ze dne 31.3.2004 Lupinus angustifolius L.\| Lupina úzkolistá\| TG/66/4 ze dne 31.3.2004 Lupinus luteus L.\| Lupina žlutá\| TG/66/4 ze dne 31.3.2004 Medicago lupulina L.\| Tolice dětelová\| TG/228/1 ze dne 5.4.2006 Medicago sativa L.\| Vojtěška setá\| TG/6/5 ze dne 6.4.2005 Medicago x varia T. Martyn\| Vojtěška proměnlivá\| TG/6/5 ze dne 6.4.2005 Papaver somniferum L.\| Mák\| TG/166/4 ze dne 9.4.2014 Phacelia tanacetifolia Benth.\| Svazenka vratičolistá\| TG/319/1 ze dne 5.4.2017 Phleum nodosum L.\| Bojínek hlíznatý\| TG/34/6 ze dne 7.11.1984 Phleum pratense L.\| Bojínek luční\| TG/34/6 ze dne 7.11.1984 Trifolium pratense L.\| Jetel luční\| TG/5/7 ze dne 4.4.2001 Trifolium repens L.\| Jetel plazivý\| TG/38/7 ze dne 9.4.2003 xFestulolium Asch. & Graebn.\| Festulolium\| TG/243/1 ze dne 9.4.2008 “. 3. V příloze č. 3 tabulka č. 3.1 zní: „Tabulka č. 3.1 Seznam protokolů pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd zeleninových druhů Zeleninový druh\| \| Protokol ---\|---\|--- Allium cepa L. (skupina Cepa)\| Cibule a echalion\| TP/46/2 ze dne 1.4.2009 Allium cepa L. (skupina Aggregatum)\| Šalotka\| TP/46/2 ze dne 1.4.2009 Allium fistulosum L.\| Cibule sečka\| TP/161/1 ze dne 11.3.2010 Allium porrum L.\| Pór\| TP/85/2 ze dne 1.4.2009 Allium sativum L.\| Česnek\| TP/162/1 ze dne 25.3.2004 Allium schoenoprasum L.\| Pažitka\| TP/198/2 ze dne 11.3.2015 Apium graveolens L.\| Celer bulvový\| TP/74/1 ze dne 13.3.2008 Apium graveolens L.\| Celer řapíkatý\| TP/82/1 ze dne 13.3.2008 Asparagus officinalis L.\| Chřest\| TP/130/2 ze dne 16.2.2011 Beta vulgaris L\| Mangold\| TP/106/1 ze dne 11.3.2015 Beta vulgaris L.\| Řepa salátová včetně Cheltenham beet\| TP/60/1 ze dne 1.4.2009 Brassica oleracea L.\| Kadeřávek\| TP/90/1 ze dne 16.2.2011 Brassica oleracea L.\| Květák\| TP/45/2 re v. 2 ze dne 21.3.2018 Brassica oleracea L.\| Brokolice\| TP/151/2 ze dne 15.3.2017 Brassica oleracea L.\| Kapusta růžičková\| TP/54/2 ze dne 15.3.2017 Brassica oleracea L.\| Kedluben\| TP/65/1 ze dne 15.3.2017 Brassica oleracea L.\| Kapusta hlávková, zelí hlávkové bílé a zelí hlávkové červené\| TP/48/3 ze dne 15.3.2017 Brassica rapa L.\| Zelí pekingské\| TP/105/1 ze dne 13.3.2008 Capsicum annuum L.\| Paprika, chilli\| TP/76/2 ze dne 15.3.2017 Cichorium endivia L.\| Endivie kadeřavá a eskariol\| TP/118/3 ze dne 19.3.2014 Cichorium intybus L.\| Čekanka hlávková\| TP/154/1 rev. ze dne 19.3.2019 Cichorium intybus L.\| Čekanka pro puky\| TP/173/2 ze dne 21.3.2018 Cichorium intybus L.\| Čekanka průmyslová\| TP/172/2 ze dne 1.12.2005 Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai\| Meloun vodní\| TP/142/2 ze dne 19.3.2014 Cucumis melo L.\| Meloun cukrový\| TP/104/2 ze dne 21.3.2007 Cucumis sativus L.\| Okurka salátová a okurka nakládačka\| TP/61/2 rev. 2 ze dne 19.3.2019 Cucurbita maxima Duchesne\| Tykev velkoplodá\| TP/155/1 ze dne 11.3.2015 Cucurbita maxima Duchesne x Cucurbita moschata Duchesne\| Podnož - tykev velkoplodá x tykev muškátová\| TP/311/1 ze dne 15.3.2017 Cucurbita pepo L.\| Tykev obecná\| TP/119/1 rev. ze dne 19.3.2014 Cynara cardunculus L.\| Artyčok a karda\| TP/184/2 ze dne 27.2.2013 Daucus carota L.\| Mrkev a mrkev krmná\| TP/49/3 ze dne 13.3.2008 Foeniculum vulgare Mill.\| Fenykl\| TP/183/1 ze dne 25.3.2004 Lactuca sativa L.\| Salát\| TP/13/6 rev. ze dne 15.2.2019 Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill\| Petržel\| TP/136/1 ze dne 21.3.2007 Phaseolus coccineus L.\| Fazol šarlatový\| TP/9/1 ze dne 21.3.2007 Phaseolus vulgaris L.\| Fazol obecný keříčkový a fazol obecný pnoucí\| TP/12/4 ze dne 27.2.2013 Pisum sativum L. (partim)\| Hrách dřeňový, hrách kulatosemenný a hrách cukrový\| TP/7/2 rev. 2 ze dne 15.3.2017 Raphanus sativus L.\| Ředkvička a ředkev\| TP/64/2 rev. ze dne 11.3.2015 Rheum rhabarbarum L.\| Reveň\| TP/62/1 ze dne 19.4.2016 Scorzonera hispanica L.\| Černý kořen\| TP/116/1 ze dne 11.3.2015 Solanum lycopersicum L.\| Rajče\| TP/44/4 rev. 3 ze dne 21.3.2018 Solanum melongena L.\| Lilek vejcoplodý\| TP/117/1 ze dne 13.3.2008 Spinacia oleracea L.\| Špenát\| TP/55/5 rev. 2 ze dne 15.3.2017 Valerianella locusta (L.) Laterr.\| Kozlíček polníček\| TP/75/2 ze dne 21.3.2007 Vicia faba L. (partim)\| Bob zahradní\| TP/Broadbean/1 ze dne 25.3.2004 Zea mays L. (partim)\| Kukuřice cukrová a kukuřice pukancová\| TP/2/3 ze dne 11.3.2010 Solanum lycopersicum L. х Solanum habrochaites S. Knapp & D.M. Spooner; Solanum lycopersicum L. х Solanum peruvianum (L.) Mill.; Solanum lycopersicum L. х Solanum cheesmaniae (L. Ridley) Fosberg\| Podnože rajčat\| TP/294/1 rev. 3 ze dne 21.3.2018 “. 4. V příloze č. 5 tabulky č. 5.1 a 5.2 znějí: „Tabulka č. 5.1 Seznam protokolů pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd ovocných rodů a druhů Ovocný rod nebo druh\| \| Protokol ---\|---\|--- Citrus L.\| Citrus (mandarinka, pomeranč, citron+limetka, grepfruit+pomelo)\| TP/201/2-Rev. ze dne 19.4.2016 TP/202/1 ze dne 18.11.2004 TP/203/1 ze dne 18.11.2004 TP/204/1 ze dne 19.3.2014 Fragaria L.\| Jahodník\| TP/022/3 ze dne 28.11.2012 Malus Mill. Malus domestica Borkh.\| Jabloň (+ podnož)\| TP/163/2 ze dne 4.10.2016 TP/014/2 ze dne 14.3.2006 Olea europaea L\| Olivovník\| TP/099/1 ze dne 28.11.2012 Prunus L. Prunus x amygdalopersica (Weston) Rehder\| Podnože Prunus L. Broskvomandloň\| TP/187/2 ze dne 11.3.2015 Prunus amygdalus Batsch\| Mandloň\| TP/056/1 ze dne 28.11.2012 Prunus armeniaca L.\| Meruňka\| TP/070/2 ze dne 13.3.2008 Prunus avium (L.) L.\| Třešeň\| TP/035/2 ze dne 15.11.2006 Prunus cerasus L.\| Višeň\| TP/230/1 ze dne 15.11.2006 Prunus domestica L.\| Slivoň\| TP/041/1 ze dne 6.11.2003 Prunus persica (L.) Batsch\| Broskvoň\| TP/053/2/-Rev. ze dne 11.3.2015 Prunus salicina Lindley\| Slivoň japonská\| TP/084/3 ze dne 19.3.2019 Pyrus communis L.\| Hrušeň\| TP/015/1 ze dne 27.3.2003 Ribes L.\| Rybíz (černý, červený+bílý), angrešt\| TP/040/2 ze dne 1.4.2009 TP/052/2 ze dne 28.11.2012 TP/051/2 ze dne 28.11.2012 Rubus L.\| Maliník, ostružiník\| TP/043/2 ze dne 19.3.2014 TP/073/1-Corr. ze dne 15.11.2006 Vaccinium L.\| Borůvka\| TP/137/1 ze den 13.3.2008 Tabulka č. 5.2 Seznam zásad pro zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůd ovocných rodů a druhů Ovocný rod nebo druh\| \| Zásada zkoušení ---\|---\|--- Castanea sativa Mill.\| Kaštanovník jedlý\| TG/124/3 ze dne 6.10.1989 Corylus avellana L.\| Líska\| TG/71/3 ze dne 28.3.1979 Cydonia oblonga Mill.\| Kdouloň\| TG/100/4 ze dne 9.4.2003 Ficus carica L.\| Smokvoň\| TG/265/1 ze dne 24.3.2010 Fortunella Swingle\| Kumkvat\| TG/290/1 ze dne 20.3.2013 Juglans regia L.\| Ořešák vlašský\| TG/125/7 ze dne 5.4.2017 Poncirus Raf.\| Citronečník\| TG/83/4 Rev. ze dne 9.4.2003+25.3.2015 Pyrus L.\| Podnože hrušeň\| TG/169/3+Corr. ze dne 16.8.2000 Pyrus pyrifolia (Burm. F.) Nakai var. culta (Mak.) Nakai\| Hrušeň písečná\| TG/149/2 ze dne 11.4.1994 “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Zákon č. 255/2020 Sb.	Zákon č. 255/2020 Sb. Zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů Vyhlášeno 27. 5. 2020, datum účinnosti 27. 5. 2020, částka 94/2020 * ČÁST PRVNÍ - SNÍŽENÍ PENÁLE Z POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI PLACENÉHO ZAMĚSTNAVATELI JAKO POPLATNÍKY V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII V ROCE 2020 (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 3 — § 4) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 5 — § 5) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb. (§ 6 — § 7) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 8 — § 8) Aktuální znění od 1. 9. 2020 255 ZÁKON ze dne 20. května 2020 o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ SNÍŽENÍ PENÁLE Z POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI PLACENÉHO ZAMĚSTNAVATELI JAKO POPLATNÍKY V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII V ROCE 2020 § 1 (1) Pokud zaměstnavatel jako poplatník nezaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) za kalendářní měsíce květen 2020 až červenec 2020 ve lhůtě stanovené podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) nebo pojistné zaplatil v nižší částce a dluh vzniklý z tohoto důvodu uhradí nejpozději do 20. října 2020, snižuje se penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném z tohoto dluhu o 80 %; každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Podmínkou pro toto snížení penále je, že zaměstnavatel za všechny kalendářní měsíce uvedené ve větě první odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném. (2) Platba zaměstnavatele zaplacená na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v období od 1. června 2020 do 20. října 2020 se použije, pokud je splněna podmínka pro snížení penále uvedená v odstavci 1 větě poslední a pokud zaměstnavatel neurčí jinak, v tomto pořadí: a) běžná platba pojistného, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci za předcházející kalendářní měsíc, b) běžná platba pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník za předcházející kalendářní měsíc, c) nedoplatky pojistného za předchozí kalendářní měsíce, které byl povinen platit zaměstnavatel jako poplatník od 1. června 2020 do 20. srpna 2020, d) podle § 22a zákona o pojistném. (3) Dluh na pojistném a na penále vzniklý podle odstavce 1 se v období od 21. června 2020 do 20. října 2020 nepovažuje za dluh na pojistném a na penále pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele podle § 22d zákona o pojistném a za nezaplacené pojistné pro účely § 20a odst. 6 písm. a) zákona o pojistném. (4) Jestliže nebyly splněny podmínky pro snížení penále podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen platit z dlužného pojistného penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném. (5) Jestliže penále snížené podle odstavce 1 ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení § 2 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 39 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Evidenční listy předkládají zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny.“. 2. V § 39 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 3. V § 39 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenční list“ vkládají slova „způsobem uvedeným v § 123e odst. 2“. 4. V § 39 odst. 6 se slova „nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2“ zrušují. 5. V § 39 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list podle odstavce 1 věty první v elektronické podobě, může tak učinit způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. b) zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.“. 6. V § 54 odst. 3 písm. j) se za slova „stanovené v § 39“ vkládají slova „a způsobem stanoveným v § 39“ a na konci písmene j) se doplňují slova „anebo nesplní povinnost uvést důvod postupu podle § 39 odst. 7 části věty první za středníkem“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 3 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení77).“. Poznámka pod čarou č. 77 zní: „77) § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů splnit povinnost uloženou v odstavci 2 větě první způsobem uvedeným v odstavci 2 větě druhé, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.“. 3. V § 17 odst. 2 větě druhé se text „a b)“ zrušuje. 4. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Pojistné se platí v české měně na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb.“. 5. V § 19 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 6. V § 25d odst. 1 písm. b) se slova „na předepsaném tiskopisu přehled podle § 9 odst. 2“ nahrazují slovy „a stanoveným způsobem přehled podle § 9 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní povinnost podle § 9 odst. 3 věty první uvést důvod předložení přehledu v písemné podobě“. § 4 Přechodné ustanovení Povinnost zaměstnavatele podat přehled podle § 9 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za období předcházející 1. červen 2020 se řídí zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění § 5 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 94 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to nejpozději v pracovní den následující po dni nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to nejpozději v pracovní den následující po dni skončení doby zaměstnání.“. 2. V § 94 odst. 1 větě druhé se slova „do 8 kalendářních dnů ode dne“ nahrazují slovy „nejpozději v pracovní den následující po dni“. 3. V § 97 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; podklady pro výpočet dávek zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení“. 4. § 165 včetně nadpisu se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb. § 6 V § 2 zákona č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, se pro účely § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění považuje v období do 30. června 2020 za splněnou i v případě, že zaměstnanec dítě do tohoto zařízení nebo do školy neumístí s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů; za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole podle věty první je zaměstnanec povinen uvést na předepsaném tiskopisu. Věty první a druhá platí obdobně v případě péče v zařízeních o jiné osoby uvedené v odstavci 2 a v § 3 odst. 1.“. § 7 Přechodné ustanovení Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, se pro účely § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění považuje za splněnou též tehdy, pokud zaměstnanec dítě do tohoto zařízení nebo školy neumístil z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 zákona č. 133/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v období ode dne 1. května 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první platí obdobně v případě péče v zařízeních o jiné osoby uvedené v § 2 odst. 2 a v § 3 odst. 1 zákona č. 133/2020 Sb. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 3, 4 a § 5 bodu 4, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, a ustanovení § 2 a § 5 bodů 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2020. v z. Filip v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Nález Ústavního soudu č. 254/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 254/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2020 sp. zn. Pl. ÚS 30/16 ve věci návrhů na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 5. 2020, částka 93/2020 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Napadený zákon * III. - Shrnutí argumentace navrhovatelek * IV. - Průběh řízení před Ústavním soudem * V. - Návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka * VI. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * VII. - Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených zákonných ustanovení * VIII. - Zákonné vymezení zákazu zneužití významné tržní síly * IX. - Určitost zákazu zneužití významné tržní síly * X. - Zákaz zneužití významné tržní síly jako omezení práva odběratelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny * XI. - Posouzení zákazu zneužití významné tržní síly z hlediska principu rovnosti a zákazu diskriminace * XII. - Omezení výše finančních plnění dodavatele vůči odběrateli podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle * XIII. - Posouzení ústavnosti zvláštních skutkových podstat podle § 4 odst. 2 písm. c) a d) zákona o významné tržní síle * XIV. - Posouzení ústavnosti zvláštní skutkové podstaty podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o významné tržní síle * XV. - Posouzení ústavnosti zvláštní skutkové podstaty podle § 4 odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle * XVI. - Posouzení ústavnosti zvláštní skutkové podstaty podle § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle * XVII. - Posouzení ústavnosti oprávnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže činit sektorová šetření podle § 5a zákona o významné tržní síle * XVIII. - Posouzení určitosti § 8 a 9 zákona o významné tržní síle a jimi stanovené horní hranice pokut * XIX. - Závěr 254 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 30/16 dne 7. dubna 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu a) skupiny senátorů, jejímž zastupováním byla pověřena bývalá senátorka Ing. Veronika Vrecionová, na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., a o návrhu b) skupiny senátorů, za kterou jedná senátor Jiří Oberfalzer, zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem, se sídlem Botičská 1936/4, Praha 2 - Nové Město, na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, případně zrušení jeho § 3a písm. a) ve slovech „jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení ve slově „zejména“, § 4 odst. 2 písm. c), d), h) a k), § 5a a § 7 odst. 1 ve slovech „Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona“, za účasti Parlamentu jako účastníka řízení a vlády, zastoupené ministrem průmyslu a obchodu, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Ustanovení § 3a písm. a) ve slovech „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění,“ zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Návrh navrhovatelky a) na zrušení § 3, § 4 odst. 1, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení ve slově „zejména“ a § 4 odst. 2 písm. c), d), h), i) a k) zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., se zamítá. III. Řízení o návrhu navrhovatelky a) na zrušení § 5 odst. 2, § 7, 8 a 9 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., se zastavuje. IV. Ve zbytku se návrh navrhovatelky a) na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., odmítá. V. Návrh navrhovatelky b) na zrušení § 5a odst. 1, § 5a odst. 2 ve slovech „21e, 21f a 21g“ a § 8 odst. 3 a 4 zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. VI. Ve zbytku se návrh navrhovatelky b) na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, odmítá. VII. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není v tomto řízení vedlejším účastníkem. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 7. 9. 2016 doručen návrh skupiny 17 senátorů [dále jen „navrhovatelka a)“] na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., (dále též „zákon o významné tržní síle“ nebo „napadený zákon“; tyto zkratky se použijí ve vztahu k tomuto zákonu i ve znění pozdějších zákonů, přičemž v případě potřeby rozlišení bude vždy specifikováno znění, v jakém byl tento zákon účinný). Jednáním za navrhovatelku a) byla pověřena tehdejší senátorka Ing. Veronika Vrecionová a řízení o tomto návrhu bylo vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 30/16. 2. Dne 30. 6. 2017 obdržel Ústavní soudÚstavní soud podání jiné skupiny 17 senátorů [dále též jen „navrhovatelka b)“], které bylo zamýšleno jednak jako replika k vyjádřením účastníků řízení k původnímu návrhu, jednak jako doplnění argumentace a rozšíření původního návrhu. Tato nová skupina senátorů sestávala z 10 senátorů, kteří podepsali i původní návrh, a 7 dalších senátorů. Pověření jednat za tuto skupinu bylo uděleno senátoru Jiřímu Oberfalzerovi. Toto podání reagovalo na v mezidobí přijaté novely zákona o významné tržní síle, jež byly provedeny zákonem č. 104/2017 Sb. a zákonem č. 183/2017 Sb. V jeho závěru byl formulován návrh na zrušení zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, případně zrušení jeho § 3a písm. a) ve slovech „jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení ve slově „zejména“, § 4 odst. 2 písm. c), d), h) a k), § 5a a § 7 odst. 1 ve slovech „Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona“. Protože šlo o odlišný návrh podaný jiným navrhovatelem, bylo jím zahájeno samostatné řízení, jež bylo vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 27/17. 3. Usnesením ze dne 19. 9. 2017 č. j. Pl. ÚS 30/06-113 rozhodl Ústavní soudÚstavní soud o spojení obou návrhů ke společnému řízení. Předmětem tohoto řízení jsou tak dva návrhy na zrušení zákona o významné tržní síle, z nichž každý se týká jeho znění účinného v jiném časovém období. Navrhovatelka b) se eventuálním návrhem domáhá zrušení toliko některých ustanovení napadeného zákona. II. Napadený zákon 4. Zákon o významné tržní síle byl přijat za účelem zamezit zneužívání významné tržní síly v dodavatelsko-odběratelských vztazích v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících. Významnou tržní silou se podle § 3 odst. 1 tohoto zákona rozumí takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Za účelem dosažení uvedeného cíle stanoví zákon obecný zákaz zneužití významné tržní síly, který částečně konkretizuje, jakož i některé další povinnosti odběratelů s významnou tržní silou. Současně stanoví pravidla dozoru nad dodržováním tohoto zákona a přestupky, jichž se mohou v případě jeho porušení dopustit odběratelé. 5. Ačkoliv byl zákon o významné tržní síle přijat již v roce 2009 a účinnosti nabyl dne 1. 2. 2010, jeho současné znění se od toho původního významně liší. Novelizací provedenou zákonem č. 50/2016 Sb. došlo k jeho podstatné změně, která se dotkla celého jeho obsahu i struktury. Alespoň dílčím způsobem byla novelizována všechna ustanovení tohoto zákona. Uvedená novela nově vymezila definici základních pojmů, včetně pojmu významné tržní síly, i povinnosti jednotlivých odběratelů. Posléze byl zákon o významné tržní síle novelizován ještě dvakrát. Novelizace provedená zákonem č. 104/2017 Sb. (část sedmá, čl. IX) doplnila do napadeného zákona nové § 5a a 7a, jež upravují oprávnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „Úřad“) provádět sektorová šetření a využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, a upřesnila a doplnila znění § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Následná novelizace provedená zákonem č. 183/2017 Sb. (část sto devadesátá šestá, čl. CC) se týkala především vymezení přestupků s ohledem na přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Z napadeného zákona byl vypuštěn § 5 odst. 2, částečně změněny či doplněny § 7 odst. 2 a § 8 odst. 1, 2 a 3 (včetně nadpisu § 8) a nově doplněn § 8 odst. 6. Posledně uvedenou novelou došlo také ke změně celého dosavadního § 9 a vložení § 9a. 6. Citace jednotlivých ustanovení napadeného zákona budou obsaženy v dalších částech tohoto nálezu, v nichž bude provedeno jejich ústavněprávní posouzení. III. Shrnutí argumentace navrhovatelek 7. Jak již bylo uvedeno výše, Ústavní soudÚstavní soud v tomto řízení přezkoumává zákon o významné tržní síle na základě dvou návrhů na jeho zrušení. Nelze nicméně přehlédnout, že posléze podaný návrh byl zamýšlen jako doplnění návrhu navrhovatelky a) a rozšíření jeho argumentace, s níž se navrhovatelka b) plně ztotožnila. Navrhovatelka a) již nový návrh ostatně ani nemohla podat, neboť v mezidobí uplynulo volební období některých senátorů, kteří ji tvořili. Pro zjednodušení dalšího textu bude proto Ústavní soudÚstavní soud považovat uplatněnou argumentaci za společnou argumentaci obou navrhovatelek, ledaže by jejich odlišení bylo v konkrétních případech účelné. 8. Navrhovatelky považují zákon o významné tržní síle za velmi nekvalitní, neurčitý a diskriminační právní předpis, který nepřípustně zasahuje do práv dotčených subjektů. Mají za to, že jeho prostřednictvím se udržuje celková nekoncepčnost dohledu nad produkcí a prodejem potravinářských výrobků, který nadále zůstává v rukou několika státních úřadů. Napadenému zákonu vytýkají, že má minimální aplikační úspěšnost a směřuje pouze k ochraně dodavatelů proti vyjednávací síle obchodních řetězců. Za tímto účelem ukládá povinnosti pouze odběratelům, tedy jedné straně dodavatelsko-odběratelských vztahů, aniž by řešil případnou dominanci na straně dodavatelů. 9. Jednotlivé argumenty navrhovatelek budou podrobně shrnuty a vypořádány v dalších částech tohoto nálezu, lze však stručně uvést, že navrhovatelky namítají a) neústavnost procedury přijetí zákona č. 50/2016 Sb. z důvodu, že měl být fakticky vypracován Úřadem, který má tímto zákonem novelizovaný zákon o významné tržní síle sám používat, jakož i neústavnost procedury přijetí zákona č. 104/2017 Sb., v jejímž rámci mělo dojít formou tzv. legislativního přílepku k neústavnímu doplnění tohoto zákona o novelizační body, jimiž se do zákona o významné tržní síle vkládá nový § 5a a mění se § 7 odst. 1, b) neurčitost některých pojmů obsažených v zákoně o významné tržní síle, jež brání jeho ústavně konformnímu výkladu a použití a zakládá rozpor se zásadou nullum crimen sine lege certa podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), včetně neurčitosti samotného vymezení zákazu zneužití významné tržní síly podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 napadeného zákona, jehož následkem má být nepřípustnost demonstrativního výčtu zakázaných jednání podle § 4 odst. 2 tohoto zákona, c) nepřiměřenost zásahu do vlastnického práva odběratelů a jejich práva podnikat, kdy účelu sledovaného napadeným zákonem je možné dosáhnout i prostřednictvím obecné soukromoprávní úpravy nekalé soutěže a veřejnoprávní úpravy obsažené v zákoně č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“), d) přímé diskriminační působení zákona, jež se projevuje v odlišném zacházení mezi odběrateli s významnou tržní silou a dodavateli s významnou tržní silou, a e) nepřímé diskriminační působení zákona, jež v důsledku použití kritéria ročního obratu ve výši 5 mld. Kč podle § 3 odst. 4 napadeného zákona, od něhož se odvíjí významná tržní síla odběratele, dopadá především na zahraniční obchodní řetězce, zatímco ve vztahu k jednotlivým dílčím ustanovením namítají f) nadbytečnost a nepřiměřenost omezení výše veškerých peněžních plnění dodavatele plynoucího z povinné náležitosti smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem podle § 3a písm. a) napadeného zákona, g) nepřiměřenost zákazu některých postupů při sjednávání a uplatňování cenových podmínek používaných v obchodním styku podle § 4 odst. 2 písm. c) a d) napadeného zákona, h) nepřiměřenost zákazu podle § 4 odst. 2 písm. h) napadeného zákona, aby odběratel požadoval náhradu sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění, i) nepřípustnost zákazu podle § 4 odst. 2 písm. i) napadeného zákona, aby si odběratel s dodavateli sjednal nebo vůči nim uplatňoval rozdílné smluvní podmínky pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění bez spravedlivého důvodu, j) neurčitost povinnosti respektovat výsledky úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru odběratelem podle § 4 odst. 2 písm. k) napadeného zákona, jež má zakládat rozpor se zásadou ne bis in idem podle čl. 40 odst. 5 Listiny a může vést k odepření soudní ochrany odběratelů v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny, k) neústavnost sektorových šetření podle § 5a napadeného zákona s ohledem na nepřípustnost s nimi spojeného zásahu do soukromé sféry a informačního sebeurčení dotčených subjektů, a l) neurčitost pravidel pro ukládání pokut podle § 8 a 9 napadeného zákona, vytvářející nepřiměřeně široký prostor pro uvážení správního orgánu. IV. Průběh řízení před Ústavním soudem 10. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) postupně zaslal návrhy navrhovatelek a) a b) komorám Parlamentu (odstavec 1) a dále vládě (odstavec 2) a Veřejné ochránkyni práv (odstavec 3) jakožto subjektům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. 11. Poslanecká sněmovna ve svých vyjádřeních z 20. 10. 2016 a 19. 10. 2017 a Senát ve svých vyjádřeních z 19. 10. 2016 a 23. 10. 2017, podepsaných tehdejšími předsedy jednotlivých komor Janem Hamáčkem a Milanem Štěchem, shrnuly průběh legislativních procesů, v jejichž rámci byl projednán a schválen napadený zákon, jakož i jej novelizující zákon č. 50/2016 Sb. a zákon č. 104/2017 Sb. 12. Dne 17. 10. 2016 obdržel Ústavní soudÚstavní soud v zákonem předepsané lhůtě vyrozumění vlády o vstupu do řízení, o němž vláda rozhodla usnesením č. 922 ze dne 17. 10. 2016. Vláda uložila ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, aby ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a předsedou Úřadu vypracoval podrobné vyjádření vlády a zaslal je Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Zastupováním v tomto řízení pak vláda pověřila ministra průmyslu a obchodu. K návrhu navrhovatelky a) se vláda obsáhle vyjádřila dopisem ze dne 9. 11. 2016, podepsaným tehdejším ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiřím Dienstbierem. Pokud jde o návrh navrhovatelky b), jménem vlády se k němu dopisem ze dne 18. 10. 2017 vyjádřil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Ing. Jiří Havlíček, MBA. V něm sdělil, že vyjádření, jež bude odrážet také stanovisko vlády, zašle Ústavnímu souduÚstavnímu soudu Úřad jako amicus curiae, neboť právě do jeho působnosti spadá ochrana podnikatelských subjektů před zneužitím silnějšího postavení na trhu. 13. Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., dopisem ze dne 26. 9. 2016 sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že nevyužívá svého práva vstoupit do tohoto řízení. Na tomto postoji setrvala i v dopise ze dne 11. 10. 2017, kterým reagovala na zaslání návrhu navrhovatelky b). 14. Úřad navrhl dopisem ze dne 5. 10. 2016, podepsaným jeho předsedou Ing. Petrem Rafajem, aby Ústavní soudÚstavní soud rozhodl podle § 63 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 93 občanského soudního řádu o jeho vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu bylo dále doručeno vyjádření Úřadu ze dne 3. 11. 2016 k obsahu návrhu navrhovatelky a), které Úřad zaslal jako amicus curiae a jehož obsah je totožný s vyjádřením vlády ze dne 9. 11. 2016. Dalším dopisem ze dne 17. 10. 2017 se Úřad vyjádřil k rozšířenému návrhu navrhovatelky b) a v něm doplněné argumentaci. 15. K původnímu vyjádření komor Parlamentu, vlády a Úřadu se ve svém návrhu obsáhle vyjádřila navrhovatelka b). V tomto ohledu plnil již její návrh i funkci repliky. K následným vyjádřením, zejména doplňujícímu vyjádření Úřadu, které vyjadřovalo i stanovisko vlády, se navrhovatelka b) vyjádřila podáním ze dne 23. 3. 2018. 16. Obdobně jako argumentace navrhovatelek uvedená v jejich návrzích bude i shrnutí jednotlivých dalších podání, tedy vyjádření vlády a Úřadu a repliky navrhovatelky b), obsaženo v dalších částech nálezu. 17. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, protože od něj nebylo lze očekávat další objasnění věci. V. Návrh na přiznání postavení vedlejšího účastníka 18. Návrhu Úřadu na připuštění jeho vedlejšího účastenství Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl. V souladu s § 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu mají v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů postavení vedlejšího účastníka pouze ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, tedy - jsou-li k tomu splněny další zákonem stanovené podmínky a nedošlo-li ke vzdání se postavení vedlejšího účastníka řízení - vláda (§ 69 odst. 2), Veřejný ochránce práv (§ 69 odst. 3) a oprávněný navrhovatel, jehož návrh byl nepřípustný z důvodu, že Ústavní soudÚstavní soud již ve věci jedná (§ 35 odst. 2). Ustanovení § 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu tak vylučuje subsidiární použití § 93 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (§ 63 zákona o Ústavním soudu) pro řízení před Ústavním soudem, což znamená, že Ústavní soudÚstavní soud není oprávněn rozhodnout o přípustnosti vedlejšího účastenství kohokoliv jiného, což platí i pro Úřad [např. nález ze dne 20. 10. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 52/03 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.), nález ze dne 26. 4. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 37/04 (N 92/41 SbNU 173; 419/2006 Sb.)]. 19. Tato skutečnost nicméně nebrání tomu, aby si Ústavní soudÚstavní soud s ohledem na působnost Úřadu podle zákona o významné tržní síle vyžádal jeho stanovisko, případně k jím zaslanému stanovisku přihlédl v rámci svého posouzení. V takovém případě však půjde pouze o stanovisko, které Úřad zašle jako amicus curiae a v jehož případě závisí jen na Ústavním souduÚstavním soudu, zda jej bude považovat za relevantní pro své rozhodnutí, nebo nikoliv [nález ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 32/17 (71/2019 Sb.), bod 54]. V dané věci Ústavní soudÚstavní soud přihlédl ke stanovisku Úřadu, na které ve svém vyjádření odkázala i vláda a vypořádal se s argumentací v něm uvedenou. VI. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 20. Ústavní soudÚstavní soud se předně zabýval tím, zda jsou v dané věci splněny všechny zákonem stanovené procesní předpoklady k projednání návrhů navrhovatelek podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“). V obou případech byla splněna podmínka návrhového oprávnění skupiny senátorů podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, neboť návrh byl podepsán minimálním počtem 17 senátorů. Oba návrhy zjevně splňují veškeré zákonem stanovené formální náležitosti (§ 34 zákona o Ústavním soudu). VI./a Přípustnost návrhu navrhovatelky a) a důvody pro částečné zastavení řízení o něm 21. Navrhovatelka a) podala návrh na zrušení zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb. Protože uvedená novela nabyla účinnosti dne 6. 3. 2016, lze konstatovat, že návrh směřoval vůči napadenému zákonu ve znění, které bylo v době jeho podání platné a účinné, pročež nebyl dán důvod jeho nepřípustnosti podle § 66 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Posléze byl však napadený zákon novelizován zákonem č. 104/2017 Sb. a zákonem č. 183/2017 Sb., v důsledku čehož vyvstala otázka, zda tyto novelizace v případě ustanovení, jichž se týkaly, nezaložily důvod zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví. 22. Uvedený důvod zastavení řízení o návrhu navrhovatelky a) je podle Ústavního souduÚstavního soudu zjevně dán v případě § 5 odst. 2 a § 9 zákona o významné tržní síle, jež byly novelizací provedenou zákonem č. 183/2017 Sb. zrušeny, respektive jako celek nahrazeny novým zněním. 23. V případech, kdy v průběhu řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem nebyl výslovně zrušen celý napadený právní předpis nebo jeho ustanovení, ale toliko jejich část, a to třeba i jen nahrazením některých jejich slov, se posouzení, zda nastal důvod zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, odvíjí od toho, zda tato změna znamená také změnu obsahu právních norem vyjádřených tímto právním předpisem či jeho ustanovením jako celkem. Pokud k takovéto změně došlo, lze tento důvod zastavení vztáhnout na celý napadený právní předpis či jeho ustanovení (případně na jejich širší oddělitelnou část, jestliže se tato změna týká pouze jí), ve znění před účinností této změny, neboť tyto již nejsou s jejich novelizovaným zněním obsahově totožné, a tudíž ani nejsou součástí jejich účinného znění [k požadavku tzv. podstatné změny srov. například usnesení ze dne 26. 9. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 35/2000 (U 33/19 SbNU 297)]. Stejně tak půjde o změnu celého napadeného právního předpisu či jeho ustanovení (případně jejich širší části), jestliže zrušená část sice byla nahrazena novým zněním, nebylo ji však možné oddělit od zbytku právního předpisu či jeho ustanovení bez toho, aby tento zbylý text sám obstál jako vyjádření právní normy. 24. Ve vztahu k § 7 odst. 1 zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že novelizací provedenou zákonem č. 104/2017 Sb. byla v tomto ustanovení slova „Na řízení vedené Úřadem ve věcech zneužití významné tržní síly“ nahrazena slovy „Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona“. Tato změna, která rozšířila případy, v nichž se přiměřeně použijí ustanovení zákona o ochraně hospodářské soutěže, se dotýká části uvedeného ustanovení, kterou nelze od zbytku ustanovení oddělit. K pozbytí platnosti proto došlo okamžikem nabytí účinnosti zákona č. 104/2017 Sb. nejen v rozsahu citované části tohoto ustanovení v předchozím znění, která byla nahrazena novým zněním, nýbrž v rozsahu tohoto ustanovení jako celku. Toto ustanovení by bez této zbylé části dále nemohlo samostatně existovat. 25. Dále Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že § 7 odst. 2 zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., doznal obsahové změny doplněním výjimek z pravidla, že se na postup Úřadu podle tohoto zákona nepoužijí právní předpisy o kontrole. Ode dne nabytí účinnosti zákona č. 104/2017 Sb. tak je nutno na toto ustanovení jako celek hledět tak, že v předchozím znění pozbylo platnosti. Stejný závěr se týká i § 8 zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., a to přestože v něm došlo novelizací provedenou zákonem č. 104/2017 Sb. pouze k nahrazení slova „správní delikt“ (v příslušném čísle a pádu) slovem „přestupek“. Tato změna se totiž nedotkla jen označení správních deliktů, které jsou nově přestupky, ale též jejich zákonného vymezení, které navázala na obecnou úpravu obsaženou v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich [srov. nález ze dne 16. 5. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 15/16 (N 95/89 SbNU 409; 116/2018 Sb.), bod 36]. I v tomto případě jde proto o takovou změnu, v jejímž důsledku § 8 zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., pozbyl platnosti v době po podání návrhu na jeho zrušení. 26. Důvod zastavení řízení podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak byl dán v případě návrhu navrhovatelky a) na zrušení § 5 odst. 2, § 7, 8 a 9 zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb. VI./b Přípustnost návrhu navrhovatelky b) 27. Navrhovatelka b) podala návrh na zrušení zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., tedy ve znění účinném od 1. 7. 2017. Tento návrh sice podala dne 30. 6. 2017, tedy za účinnosti předchozí zákonné úpravy, toho dne již však byly i poslední dvě uvedené novely vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Návrh tedy není nepřípustný z důvodu jeho předčasnosti podle § 66 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Skutečnost, že návrh míří vůči napadenému zákonu ve znění všech těchto novel, ačkoliv v době podání návrhu ještě nešlo o znění účinné, nepovažuje Ústavní soudÚstavní soud za spornou. Z obsahu návrhu je zřejmé, že v něm uvedená argumentace reflektuje i novelizace provedené zákonem č. 104/2017 Sb. a zákonem č. 183/2017 Sb. a reaguje na ně. 28. Návrh navrhovatelky b) je ale částečně nepřípustný z důvodu překážky zahájeného řízení (litispendence) podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, neboť v době jeho podání již Ústavní soud jednal o návrhu navrhovatelky a) na zrušení zákona o významné tržní síle, byť předmětem řízení byl tento zákon v dřívějším znění. Překážka zahájeného řízení je dána ve vztahu k těm ustanovením zákona o významné tržní síle, jež nebyla změněna ani nebyla vložena či doplněna novelizacemi provedenými zákonem č. 104/2017 Sb. a zákonem č. 183/2017 Sb. Týká se to § 1, 2, 3, 3a, 4, 5 (původně § 5 odst. 1, jenž se ale po zrušení odstavce 2 novelizací provedenou zákonem č. 183/2017 Sb. dále neoznačuje jako odstavec 1), 6, 10 a 11 zákona o významné tržní síle. 29. Ve vztahu ke zbylým ustanovením zákona o významné tržní síle, ve znění účinném po nabytí účinnosti jeho novel provedených zákonem č. 104/2017 Sb. a zákonem č. 183/2017 Sb., jimiž jsou § 5a, 7, 7a, 8, 9 a 9a, nebyl dán žádný ze zákonem stanovených důvodů nepřípustnosti nebo zastavení řízení. VI./c Shrnutí předmětu věcného posouzení 30. Na tomto místě je žádoucí shrnout, že předmětem věcného posouzení v tomto řízení je zákon o významné tržní síle, ve znění účinném od 1. 7. 2017, kdy nabyly účinnosti jeho novely provedené zákonem č. 104/2017 Sb. a zákonem č. 183/2017 Sb., přičemž v rozsahu § 1, 2, 3, 3a, 4, 5, 6, 10 a 11 napadeného zákona je řízení vedeno o návrhu navrhovatelky a) a v rozsahu § 5a, 7, 7a, 8, 9 a 9a napadeného zákona je řízení vedeno o návrhu navrhovatelky b). VII. Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených zákonných ustanovení 31. Předtím, než mohl Ústavní soudÚstavní soud přistoupit k posouzení obsahového souladu zákona o významné tržní síle s ústavním pořádkem, se podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zabýval tím, zda byly napadený zákon a jeho jednotlivé novely přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V rámci svého hodnocení se vypořádal také s argumentací navrhovatelek, které zpochybňovaly proceduru přijetí zákona č. 50/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb. VII./a Argumentace navrhovatelek 32. Navrhovatelky spatřují vadu procedury přijetí zákona č. 50/2016 Sb., kterým byl novelizován zákon o významné tržní síle, v tom, že byl připraven Úřadem. Jakkoliv je obvyklé, že sektorový ústřední orgán státní správy připravuje legislativní změny, v jejichž rámci prosazuje vládní koncepční představy, v případě Úřadu nelze přehlédnout, že jde o vrcholný orgán správního dozoru, který je relativně nezávislý na vládní politice a který je vázán pouze zákony, a nikoliv usneseními vlády. Podle navrhovatelek je proto logické, že motivace tohoto orgánu bude mířit k ochraně a posílení jeho kontrolní pozice, respektive k prohloubení kontrolní a sankční funkce státu, což ovšem půjde na úkor jemu podřazených podnikatelských subjektů. Tento „úředně podjatý“ charakter návrhu zákona měl být vyrovnán testem legislativní rovnovážnosti. Správně mělo dojít k objektivizaci požadavků tohoto relativně nezávislého ústředního orgánu státní správy například prostřednictvím konzultativní činnosti Legislativní rady vlády. To se však podle navrhovatelek nestalo a požadované objektivizace nebylo dosaženo ani při projednávání novely zákona ve výborech Poslanecké sněmovny. Novela napadeného zákona tak neadekvátně posílila pozici Úřadu a naproti tomu snížila obrannou pozici subjektů kontrolovaných. 33. Argumentaci vůči způsobu přijetí napadeného zákona, respektive jeho novel, ve svém návrhu doplnila navrhovatelka b) o důvody, pro které zpochybňuje způsob, jakým byl do zákona o významné tržní síle vložen § 5a a jakým byl změněn jeho § 7 odst. 1 novelizací provedenou zákonem č. 104/2017 Sb. Tato ustanovení se stala součástí zákona na základě věcně nesouvisejícího pozměňovacího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, přičemž i tato změna měla být iniciována Úřadem. Předmět těchto ustanovení se podle navrhovatelky b) na první pohled míjí s účelem uvedeného zákona, jímž byla, zjednodušeně řečeno, novelizace některých zákonů v souvislosti s řízením informačních systémů veřejné správy. V obou případech proto šlo o tzv. legislativní přílepky, jejichž nepřípustnost byla v minulosti konstatována Ústavním soudemÚstavním soudem [nález ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)]. VII./b Vyjádření vlády 34. Vláda oponovala tvrzení o neústavnosti způsobu přijetí uvedených novel zákona o významné tržní síle. Legislativní proces měl v obou případech proběhnout standardním způsobem. Skutečnost, že se Úřad podílel na přípravě zákona, byla odůvodněna jeho postavením ústředního orgánu státní správy, do jehož působnosti spadá jak podpora a ochrana hospodářské soutěže, tak dozor nad dodržováním zákona o významné tržní síle. Právě Úřad má nejvíce poznatků ohledně toho, jakým způsobem se zákonná úprava promítá do praktického fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti prodeje a nákupu zemědělských a potravinářských produktů. Nešlo o snahu posílit jeho vliv, nýbrž zajistit účinnější postihování případů zneužívání tržní síly odběratelů vůči dodavatelům potravin. Návrh zákona, který byl posléze vyhlášen jako zákon č. 50/2016 Sb., navíc doznal v průběhu jeho projednávání v Poslanecké sněmovně podstatných změn na základě poslaneckých pozměňovacích návrhů. VII./c Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 35. K námitkám navrhovatelky b) ve vztahu k proceduře přijetí zákona č. 104/2017 Sb. se podrobně vyjádřil i Úřad. Podle jeho názoru měla navrhovatelka b) napadnout právě tento zákon, a nikoliv novelizovaná, respektive vložená ustanovení zákona o významné tržní síle. Tento postup podle jeho názoru plyne z rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu [nález ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)] a jeho nedodržení činí uvedenou argumentaci bezpředmětnou. S navrhovatelkou b) ale nelze souhlasit ani věcně. Porušení zásady konzistentnosti zákona (vyslovené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 77/06) může být chápáno jako derogační důvod jen v případech tzv. extrémní systémové svévole, například pokud by vláda soustředila všechny své legislativní záměry do jednoho zákona ročně (nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07). Tak tomu ale v případě napadeného zákona není. Ustanovení § 5a zákona o významné tržní síle bylo navrženo jako součást širší změny návrhu zákona, kterou v rámci tzv. komplexního pozměňovacího návrhu navrhl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garanční výbor Poslanecké sněmovny. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu bylo upravit větší okruh společenských vztahů, o čemž svědčí skutečnost, že v jeho důsledku bylo nakonec novelizováno až 8 zákonů místo původně zamýšlených 4 zákonů. Na rozdíl od pozměňovacích návrhů uplatněných ve druhém čtení návrhu zákona nebyla tímto pozměňovacím návrhem omezena možnost sněmovní diskuse. Není přitom podstatné, že důvody jeho předložení nejsou reflektovány v důvodové zprávě, která tak nepředstavuje dostatečný obraz o úmyslu zákonodárce. Úřad se navíc pozastavuje nad tím, že navrhovatelka b) nenamítá způsob přijetí § 7a napadeného zákona, jenž se stal součástí novely provedené zákonem č. 104/2017 Sb. v důsledku téhož pozměňovacího návrhu. VII./d Replika navrhovatelky b) 36. V reakci na vyjádření Úřadu navrhovatelka b) podotkla, že Úřad jako amicus curiae by měl komentovat pouze věcné účinky zákona. Přesto se Úřad ve svém vyjádření staví do role zjevného obhájce zákona i co do procedury jeho přijetí, což je oblast, kde by byla namístě spíše argumentace ze strany Poslanecké sněmovny a Senátu, případně vlády. V případě nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07 byla pro zamítnutí návrhu důležitá materiální souvislost právní úpravy přijaté jedním komplexním zákonem, tak tomu ale u novely zákona o významné tržní síle provedené zákonem č. 104/2017 Sb. není. Původní návrh této novely měl totiž řešit otázku fungování informačních systémů veřejné správy a využívání informací z nich, tedy materii, s níž souvisí rozšíření napadeného zákona o § 7a, nikoliv však úprava vyšetřovacích pravomocí Úřadu. Podle navrhovatelky b) je tak nadále důvodný její návrh na zrušení § 5a a § 7 odst. 1 ve slovech „Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona“ zákona o významné tržní síle. VII./e Východiska přezkumu ústavnosti legislativní procedury 37. V případě napadeného zákona a jeho novel zjevně je dána kompetence Parlamentu k jejich přijetí podle čl. 15 odst. 1 Ústavy. Ústavní soudÚstavní soud se dále zabýval procedurou jejich přijetí z toho hlediska, zda byl zachován Ústavou stanovený postup zákonodárného procesu ve smyslu účasti jednotlivých ústavních orgánů na něm a zda pro návrhy zákonů hlasovala v každé z komor Parlamentu předepsaná většina poslanců nebo senátorů. Jde o skutečnosti, u nichž by porušení ústavně stanovených pravidel bez dalšího vedlo ke zpochybnění samotné legitimity právního předpisu, a jež proto musí být posuzovány v řízení o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů vždy [nález ze dne 27. 11. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), bod 178]. 38. Ústavní soudÚstavní soud naopak nepřezkoumává, jakým způsobem došlo k vyhotovení návrhu zákona před zahájením zákonodárného procesu, tedy kdo a v jakém rozsahu se na něm podílel a u vládních návrhů zda při jejich přípravě bylo postupováno v souladu s legislativními pravidly vlády. Nejde o ústavně stanovená pravidla, a tudíž případná účast jiných osob než navrhovatele na přípravě návrhu zákona nebo případné porušení legislativních pravidel vlády nejsou samy o sobě způsobilé založit neústavnost zákona [srov. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo nález ze dne 13. 12. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 19/16 (N 237/83 SbNU 677; 8/2017 Sb.), bod 56]. 39. Součástí napadeného zákona jsou také ustanovení, jež byla přijata na základě podle navrhovatelek obsahově nesouvisejícího pozměňovacího návrhu, a právě v této skutečnosti je spatřována jejich neústavnost. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že oprávnění podat pozměňovací návrh, jímž se vypouštějí, rozšiřují nebo mění některé části původního návrhu, mají podle § 63 odst. 1 bodu 5 a § 92 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 265/2014 Sb., (dále jen „jednací řád Poslanecké sněmovny“) v případě jednání o návrhu zákona poslanci nebo garanční výbor či jiný výbor, jemuž byl návrh zákona přikázán. Limity uvedeného oprávnění je nutno vykládat jednak v souladu s požadavky plynoucími ze zásady předvídatelnosti, srozumitelnosti a vnitřní bezrozpornosti zákona, jež jsou vyjádřeny v principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy (k tomu blíže zejména nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06 a nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07), jednak s požadavky volné či svobodné soutěže politických sil, představující jeden z komponentů demokratického státu, jež jsou vyjádřeny v čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny [k tomu blíže zejména nález ze dne 1. 3. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) nebo nález ze dne 19. 4. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.)]. Z těchto principů vyplývají požadavky ve vztahu k obsahu pozměňovacích návrhů i způsobu jejich uplatnění, respektive projednání. 40. Účelu pozměňovacího návrhu podle § 63 odst. 1 bodu 5 a § 92 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny odpovídá jeho úzký vztah k projednávanému návrhu zákona. Pozměňovací návrh by neměl svým obsahem vybočovat z materie tímto návrhem upravované (podrobně nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06). Úlohou Ústavního souduÚstavního soudu ovšem není být ochráncem zákonnosti parlamentní procedury. Neústavnost zákona, pokud jde o proceduru jeho přijetí, nezakládá samotná skutečnost, že jeho část byla přijata na základě pozměňovacího návrhu nesplňujícího uvedený obsahový požadavek. Podstatné je, zda tento postup znemožnil podrobit návrh zákona skutečnému posouzení a projednání ze strany Parlamentu, včetně účasti parlamentní menšiny (nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07, část X/a). Tak by tomu bylo v případech již zmíněné tzv. extrémní systémové svévole, kdy obsahová nekonzistentnost návrhu zákona - ve znění přijatého pozměňovacího návrhu - by z něj činila pouhý formální nosič změn právního řádu. Kromě toho by neústavnost zákona mohla vyvstat i ze skutečnosti, že přijetím pozměňovacího návrhu v samotném závěru legislativního procesu, který by obsahově vybočoval z materie tímto návrhem upravované, by bylo v případě absence dostatečného časového prostoru znemožněno jeho řádné posouzení a projednání (obdobně jako by tomu bylo v případě nedůvodně vyhlášeného stavu legislativní nouze, viz nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10 a nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10). Případný rozsáhlý pozměňovací návrh, jak tomu bývá u tzv. komplexních pozměňovacích návrhů [srov. nález ze dne 6. 10. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 39/08 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.)], nebo pozměňovací návrh doplňující předmět zákonné úpravy ale obstojí jako ústavně konformní, byl-li v průběhu legislativního procesu vytvořen dostatečný prostor k jeho projednání. Nesmí jít o překvapivou změnu, se kterou by se zejména parlamentní menšina nemohla seznámit a ke které by se v rámci jednání nemohla vyjádřit. VII./f Vlastní hodnocení ústavnosti procedury přijetí napadeného zákona a jeho novel 41. Ústavní soudÚstavní soud přezkoumal proceduru přijetí zákona o významné tržní síle i všech jeho dosavadních novel. Předně zhodnotil, zda se návrhy těchto zákonů zabývaly obě komory Parlamentu v Ústavou předepsané posloupnosti, zda byly tyto zákony schváleny potřebnou většinou poslanců a senátorů a zda prezident republiky měl možnost a případně využil právo tyto zákony vrátit. Vyšel přitom z vyjádření účastníků řízení a z veřejně dostupných informací o zákonodárném procesu. 42. Návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (Poslanecká sněmovna, 5. volební období, 2006-2010, sněmovní tisk 431) předložili poslanci JUDr. Michal Hašek, Ing. Petr Zgarba, Ing. František Novosad, Ing. Václav Grüner, CSc., Ing. Ladislav Skopal a Ing. Josef Čerňanský Poslanecké sněmovně dne 21. 2. 2008. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 15. 5. 2009 na své 56. schůzi (usnesení č. 1223), kdy pro něj hlasovalo 78 ze 141 přítomných poslanců, 58 bylo proti a 5 se zdrželo hlasování. Senát projednal návrh zákona (Senát, 7. funkční období, 2008-2010, senátní tisk č. 86) dne 17. 6. 2009 na své 8. schůzi a vrátil jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 217). Pro vrácení hlasovalo 49 z 63 přítomných senátorů, 14 se hlasování zdrželo. Poslanecká sněmovna dne 9. 9. 2009 na své 60. schůzi schválila návrh zákona ve znění schváleném Senátem (usnesení č. 1344). Pro hlasovalo 103 ze 180 přítomných poslanců, 59 bylo proti a 18 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentovi republiky dne 14. 9. 2009, který jej nepodepsal a 25. 9. 2009 vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna následně setrvala na původním návrhu zákona (usnesení č. 1454). Hlasování o zákonu vráceném prezidentem republiky proběhlo dne 3. 11. 2009 na její 64. schůzi (usnesení č. 1454), kdy pro setrvání na něm hlasovalo 106 ze 179 přítomných poslanců, 63 bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. K vyhlášení zákona došlo ve Sbírce zákonů dne 13. 11. 2009 v částce 128 pod č. 395/2009 Sb. 43. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 444) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 31. 3. 2015. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 9. 12. 2015 na své 36. schůzi (usnesení č. 993), kdy pro něj hlasovalo 131 ze 182 přítomných poslanců, 41 bylo proti a 10 se hlasování zdrželo. Senát projednal a schválil návrh zákona (Senát, 10. funkční období, 2014-2016, senátní tisk č. 174) dne 13. 1. 2016 na své 18. schůzi (usnesení č. 323). Pro hlasovalo 51 z 67 přítomných senátorů, 10 bylo proti a 6 se zdrželo hlasování. Přijatý zákon byl dne 21. 1. 2016 doručen prezidentovi republiky, který jej podepsal. K vyhlášení zákona došlo ve Sbírce zákonů dne 5. 2. 2016 v částce 17 pod č. 50/2016 Sb. 44. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony, (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 852) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 28. 6. 2016. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 3. 2. 2017 na své 54. schůzi (usnesení č. 1553), kdy pro něj hlasovalo 131 ze 148 přítomných poslanců, 17 se hlasování zdrželo. Senát projednal a schválil návrh zákona (Senát, 11. funkční období, 2016-2018, senátní tisk č. 58) dne 8. 3. 2017 na své 5. schůzi (usnesení č. 105). Pro hlasovalo 53 z 63 přítomných senátorů, 12 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl dne 15. 3. 2017 doručen prezidentovi republiky, který jej podepsal. K vyhlášení zákona došlo ve Sbírce zákonů dne 5. 4. 2017 v částce 39 pod č. 104/2017 Sb. 45. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 929) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 5. 10. 2016. Poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení dne 7. 4. 2017 na své 56. schůzi (usnesení č. 1624), kdy pro něj hlasovalo 119 ze 169 přítomných poslanců, 18 bylo proti a 32 se hlasování zdrželo. Návrh zákona (Senát, 11. funkční období, 2016-2018, senátní tisk č. 125) byl Senátu postoupen dne 9. 5. 2017, Senát však k němu ve lhůtě třiceti dnů nepřijal žádné usnesení, v důsledku čehož platí, že návrh zákona byl přijat. Přijatý zákon byl dne 9. 6. 2017 doručen prezidentovi republiky, který jej podepsal. K vyhlášení zákona došlo ve Sbírce zákonů dne 28. 6. 2017 v částce 66 pod č. 183/2017 Sb. 46. Protože u všech čtyřech zákonů byly výše uvedené ústavní požadavky splněny, Ústavní soudÚstavní soud dále zhodnotil námitky navrhovatelek vztahující se k jednotlivým novelám, resp. novelizovaným ustanovením. Námitku, že návrh zákona, jenž byl posléze vyhlášen jako zákon č. 50/2016 Sb., byl vypracován Úřadem, Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za relevantní. Je věcí navrhovatele zákona, jakým způsobem vyhotovil svůj návrh. Žádný ústavní požadavek na to, aby k přípravě návrhu zákona docházelo bez účasti jiných subjektů než navrhovatele, nebo naopak za účasti více subjektů, jež se budou vzájemně vyvažovat, neexistuje. 47. K tvrzení navrhovatelky b), že § 5a a § 7 odst. 1 ve slovech „Na výkon dozoru a řízení vedená Úřadem podle tohoto zákona“ zákona o významné tržní síle byly přijaty jako neústavní legislativní přílepek, Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že příslušné novelizační body se staly součástí návrhu zákona, jenž byl posléze vyhlášen jako zákon č. 104/2017 Sb., na základě pozměňujícího návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jakkoliv lze uznat, že úprava sektorových šetření ani výkonu dozoru podle zákona o významné tržní síle nebyly předmětem vládou předloženého návrhu zákona, pozměňovací návrh uvedeného garančního výboru nezakládá tzv. extrémní systémovou svévoli ani jej nelze hodnotit jako překvapivý z hlediska průběhu zákonodárného procesu. Garanční výbor jej totiž schválil na své 49. schůzi dne 16. 11. 2016, a poslanci jej tak měli k dispozici již dva a půl měsíce před třetím čtením návrhu zákona. Předmětný pozměňovací návrh (označený jako A5) byl v rámci třetího čtení konaného dne 3. 2. 2017 přijat hlasy 134 ze 146 přítomných poslanců, přičemž 12 poslanců se hlasování zdrželo. Ústavní soudÚstavní soud proto neshledal žádný důvod, pro který by měly být zákon o významné tržní síle nebo některá z jeho novel přijaty v rozporu s ústavním pořádkem. VIII. Zákonné vymezení zákazu zneužití významné tržní síly 48. Ústavní soudÚstavní soud považuje v úvodu posouzení obsahového souladu zákona o významné tržní síle s ústavním pořádkem za účelné uvést citaci § 1 až 4 tohoto zákona, v nichž jsou obsaženy vymezení účelu zákona, definice pojmu významné tržní síly a pojmů souvisejících (zejména dodavatel, odběratel, nákupní aliance) a samotný zákaz zneužití významné tržní síly. V § 3a zákona o významné tržní síle jsou stanoveny náležitosti smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem. Uvedená ustanovení včetně poznámek pod čarou zní: „§ 1 (1) Tento zákon upravuje a) způsob posuzování a zamezení zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s tímto nákupem nebo prodejem potravin souvisejícími, b) dozor nad dodržováním tohoto zákona. (2) Podle tohoto zákona se posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) dodavatelem podnikatel, pokud prodává potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímá nebo poskytuje služby s prodejem potravin související, b) odběratelem podnikatel nebo nákupní aliance podle písmene c), pokud nakupují potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímají nebo poskytují služby s nákupem potravin související; za odběratele se považuje také ten, kdo takový nákup nebo služby pro jiného odběratele zajišťuje na základě smlouvy příkazního typu, c) nákupní aliancí uskupení odběratelů, vzniklé na základě smlouvy, jiného právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost, d) potravinou látka nebo výrobek definovaný jako potravina přímo použitelným předpisem Evropské unie1). 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. § 3 Významná tržní síla (1) Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. (2) Významná tržní síla se posuzuje zejména s ohledem na strukturu trhu, překážky vstupu na trh a finanční sílu odběratele. (3) Pokud je odběratelem podnikatel, který zajišťuje nákup potravin nebo služby s nákupem nebo prodejem potravin související pro jiného odběratele na základě smlouvy příkazního typu, jeho významná tržní síla se posuzuje společně s postavením odběratele, pro kterého činnost zajišťuje. (4) Má se za to, že významnou tržní sílu má a) odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, b) odběratel, který je ovládanou osobou, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky nepřesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, pokud jeho obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky společně s obratem ovládající osoby za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců, nebo c) nákupní aliance, u které společný obrat jejích členů za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. § 3a Náležitosti smlouvy Smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také: a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury, výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění, b) dobu nebo způsob jejího určení pro dodávku předmětu koupě a určení jejího množství za stanovené období nebo určení množství jednotlivé dodávky předmětu koupě, c) v případě, že jsou přijímány a poskytovány služby související s nákupem nebo prodejem potravin, způsob spolupráce při jejich přijímání a poskytování co do předmětu, rozsahu, způsobu a doby plnění, výše ceny nebo způsobu jejího určení, d) dobu garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na kterou byla kupní cena sjednána, e) způsob postoupení pohledávky, který se řídí příslušnými ustanoveními občanského zákona. § 4 Zákaz zneužití významné tržní síly (1) Zneužití významné tržní síly je zakázáno. (2) Zneužitím významné tržní síly je zejména a) sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, b) sjednávání nebo získávání jakékoli platby či jiného plnění, za které nebyla poskytnuta služba nebo jiné protiplnění, nebo je nepřiměřené hodnotě skutečně poskytnutého protiplnění, c) uplatňování nebo získávání jakékoli platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním potravin nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje, d) sjednávání nebo uplatňování cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev, e) sjednávání nebo uplatňování plateb nebo jiného protiplnění za přijetí potravin do prodeje, f) sjednávání nebo uplatňování doby splatnosti kupní ceny potravin delší, než je doba uvedená v § 3a písm. a), g) sjednávání nebo uplatňování práva na vrácení nakoupených potravin s výjimkou podstatného porušení smlouvy, h) požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění, i) diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu, j) provádění auditu nebo jiné formy kontroly dodavatele odběratelem nebo jím pověřenou fyzickou osobou nebo právnickou osobou na náklady dodavatele včetně požadování rozborů potravin na náklady dodavatele, nebo k) nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru2) odběratelem. 2) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ 49. K citovanému textu zákona je třeba dodat, že porušení povinností odběratele s významnou tržní silou podle § 3a a 4 napadeného zákona zakládá skutkovou podstatu přestupků podle jeho § 8. Současně může mít důsledky ve vztahu k platnosti soukromoprávních ujednání, u nichž by došlo k porušení povinnosti v důsledku absence některé z povinných náležitostí smluv mezi odběrateli s významnou tržní silou a dodavateli. 50. Zákaz zneužití významné tržní síly je podstatou napadeného zákona, přičemž případná neústavnost jeho vymezení by s ohledem na obsahovou provázanost dopadala i na jeho zbylá ustanovení, která upravují dozor nad jeho dodržováním a vymezují skutkové podstaty přestupků. Posouzení ústavnosti napadeného zákona jako celku se tak odvíjí především od posouzení ústavnosti zákazu zneužití významné tržní síly, v důsledku čehož se Ústavní soudÚstavní soud nejprve zabýval otázkou určitosti uvedeného zákazu a následně - s ohledem na uplatněné námitky - jeho souladem s právem odběratelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny a jeho možným přímým či nepřímým diskriminačním účinkem. IX. Určitost zákazu zneužití významné tržní síly 51. Obdobně jako u jakékoliv jiné zákonné povinnosti Ústavní soudÚstavní soud zkoumal, zda zákaz zneužití významné tržní síly podle § 4 odst. 1 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle splňuje požadavky určitosti a předvídatelnosti zákona, které ve vztahu k právním předpisům vyplývají z principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy a které se vždy uplatní při ukládání povinností podle čl. 4 odst. 1 Listiny. Jde o to, zda odběratelé, na něž se tento zákaz vztahuje, mohli již na základě znění zákona o významné tržní síle předvídat nezákonnost určitých jednání v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, a bylo tak po nich možné požadovat, že se takovéhoto jednání zdrží. V případě § 4 odst. 2 napadeného zákona musel Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti zodpovědět otázku přípustnosti demonstrativního výčtu případů zneužití významné tržní síly, jež je v úvodní části tohoto ustanovení vyjádřena slovem „zejména“. IX./a Argumentace navrhovatelek 52. Navrhovatelky mají za to, že vymezení věcné působnosti zákona o významné tržní síle, jakož i řada jeho ustanovení nesplňují ústavní požadavky jasnosti, určitosti, srozumitelnosti a předvídatelnosti zákona. Nejenže používá řadu neurčitých pojmů (například produkt, zboží a výrobek, které fakticky označují totožnou věc, což v praxi vůbec nemusí být takto pochopeno), ale nerespektuje ani pojmy zavedené v občanském zákoníku. Místo toho zavádí pojmy nové, které nezapadají do legislativního rámce České republiky a vedou k nejistotě na straně účastníků právních vztahů. Neurčitost se týká i vymezení skutkových podstat přestupků. 53. Jedním z ustanovení, vůči němuž směřují uvedené námitky, je § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle, který obsahuje generální klauzuli, že zneužití významné tržní síly je zakázáno. Podle navrhovatelek lze meze pojmu „zneužití“ vymezit jen obtížně a zákon k tomu nedává žádná vodítka, což umožňuje Úřadu provést libovolný výklad příslušného ustanovení. I kdyby se ale uplatnil výklad, že postihována jsou pouze jednání spadající pod některou ze zvláštních skutkových podstat podle § 4 odst. 2, s ohledem na vzájemný vztah tohoto ustanovení a § 3 odst. 1 by bylo nutno vyvodit neústavnost celého § 4 zákona o významné tržní síle. IX./b Vyjádření vlády 54. Vláda je na rozdíl od navrhovatelek přesvědčena o možnosti ústavně konformního výkladu napadeného zákona. Podle jejího názoru případná neurčitost některých jeho ustanovení nedosahuje intenzity, která by vylučovala možnost vyložit je pomocí obvyklých interpretačních postupů. Neurčitost některých pojmů, která charakterizovala původní znění zákona a měla vliv na jeho použitelnost, byla odstraněna novelizací provedenou zákonem č. 50/2016 Sb. Jejím cílem bylo vyjasnit zákonnou úpravu, a posílit tak stav právní i faktické jistoty ohledně rozsahu povoleného, respektive zakázaného jednání. K námitce, že napadený zákon nerespektuje pojmy zavedené v občanském zákoníku a užívá pojmosloví, jež nezapadá do zdejšího legislativního rámce, vláda podotkla, že jde o nijak konkretizované tvrzení. Současně dodala, že přestože nejednotnost používané terminologie je v českém právním řádu patrnou skutečností, samotná není důvodem pro zrušení právního předpisu jako takového. 55. K namítané neurčitosti vymezení zákazu zneužití významné tržní síly vláda uvedla, že v generální klauzuli je vyjádřeno obecné pravidlo, které je dále rozvedeno v jiných zákonných ustanoveních. Jde o stejnou kategorii pojmů, jako jsou dobrá víra či poctivý obchodní styk, tedy pojmy umožňující při použití pozitivního práva uplatnit přirozenoprávní hledisko. Na předpisy správního či soutěžního práva nelze aplikovat bez dalšího principy trestního práva, kde je zapotřebí, aby byly skutkové podstaty trestných činůtrestných činů v souladu se zásadou subsidiarity trestní represe a principem ultima ratio relativně přesně vymezeny. Jednu ze zásadních odlišností představuje skutečnost, že vzhledem k nižší společenské škodlivosti správních deliktů ve srovnání s trestnými činytrestnými činy je v oblasti správního práva obecně přípustné právě užití neurčitých právních pojmů. 56. Obecné stanovení generálních klauzulí je nedílnou součástí soutěžního práva a jím provedené regulace společenských vztahů. Účelem soutěžního práva, ať už jeho soukromoprávní, či veřejnoprávní větve, je odstranění tržních selhání, což vzhledem k rozmanitosti tržních vztahů nutně vyžaduje obecnost právní regulace. Toto pojetí je podle vlády akceptováno nejen doktrínou, ale také rozhodovací praxí Ústavního souduÚstavního soudu [nález ze dne 29. 5. 1997 sp. zn. III. ÚS 31/97 (N 66/8 SbNU 149)] a správních soudů (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2008 sp. zn. 7 Afs 40/2007). Obava z možnosti vymezení skutkových podstat správních deliktů za pomoci blanketních právních norem není opodstatněná, neboť v § 4 napadeného zákona není obsaženo žádné ustanovení odkazující na podzákonný právní předpis. IX./c Reakce navrhovatelky b) a doplnění návrhu 57. Na vyjádření vlády reagovala ve svém návrhu navrhovatelka b). Je si vědoma, že v případě vymezení zákazu zneužití významné tržní síly se nabízí srovnání se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. I ten vymezuje zákaz zneužití dominantního postavení formou generální klauzule doplněné o demonstrativní výčet možných forem jejího naplnění. Tady ovšem podobnost končí. Zdánlivě široké vymezení skutkové podstaty zneužití dominantního postavení je totiž limitováno a konkretizováno materiální podmínkou, podle které příslušné zneužití musí být „na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelůspotřebitelů“, dále obecným materiálním znakem deliktů na úseku hospodářské soutěže, který vyžaduje, aby sankcionované jednání narušovalo nebo ohrožovalo hospodářskou soutěž, a v neposlední řadě bohatou českou i unijní judikaturou vztahující se k příslušné problematice. Napadený zákon naproti tomu žádné takové limitace pojmu zneužití významné tržní síly neposkytuje. To platí tím spíše, že novelizací provedenou zákonem č. 50/2016 Sb. byl vypuštěn požadavek, aby jednání sankcionovaná podle zákona o významné tržní síle měla za cíl nebo výsledek „podstatné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu“. Vypuštění tohoto požadavku vyvolává závažné pochybnosti, zda lze uvedený zákon vůbec považovat za právní předpis soutěžního práva. 58. Popsaný nedostatek zákonné úpravy plynoucí z vysokého stupně neurčitosti by hypoteticky bylo možné překlenout výkladem tak, že by se za zneužití významné tržní síly považovala pouze ta jednání, která spadají pod některou ze zvláštních skutkových podstat podle § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle. To by však příslušný výčet musel být taxativní, a nikoliv demonstrativní. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud nevyhověl návrhu na zrušení zákona o významné tržní síle jako celku, proto navrhovatelka b) navrhla zrušení alespoň některých ustanovení, včetně slova „zejména“ v úvodní části § 4 odst. 2 napadeného zákona, v jehož použití spatřuje porušení zásady nullum crimen sine lege certa. Zrušením tohoto slova by výčet zvláštních skutkových podstat ztratil svůj demonstrativní charakter, a tedy by určitěji vymezoval, co se rozumí zneužitím významné tržní síly. IX./d Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 59. K námitkám navrhovatelek, že zákon nenaplňuje ústavní záruku nullum crimen sine lege certa, se vyjádřil také Úřad. Podle jeho názoru je z generální klauzule zcela zřejmé, jaké znaky je nutné zjistit, aby Úřad mohl konstatovat, že odběratel disponuje významnou tržní silou. Jednoznačně je zde také formulován zákaz zneužívání tohoto postavení. Formulace generální klauzule, včetně demonstrativního výčtu skutkových podstat, byla v podstatě převzata ze zákona o ochraně hospodářské soutěže. Není pravda, že by na rozdíl od zneužití dominantního postavení, které musí být na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelůspotřebitelů, u zneužití významné tržní síly neexistoval žádný materiální korektiv, a že by tak neexistovala žádná limitace neúměrně širokého pojmu „zneužití významné tržní síly“. Za část generální klauzule je totiž třeba vnímat i § 3 odst. 1 napadeného zákona. Právě spravedlivý důvod a možnost vynucení si výhody vůči dodavatelům jsou materiálním korektivem. Naplnění obou těchto znaků Úřad ve správním řízení zjišťuje a prokazuje. 60. K demonstrativnímu výčtu skutkových podstat Úřad uvedl, že obdobně jako v oblasti hospodářské soutěže nelze ani v agendě významné tržní síly dost dobře pokrýt veškeré nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky přesným výčtem skutkových podstat v zákoně. Touto cestou se vydal napadený zákon ve svém původním znění, jehož součástí byla řada obsáhlých příloh. Realita však byla taková, že odběratelé, kteří svou tržní sílu zneužívali, dokázali pružně zareagovat na striktní výčet praktik uplatněním praktik nových, v zákoně přímo nespecifikovaných. To je také důvod, proč novela zákona ustoupila od „otrockého“ vyjmenovávání nekalých obchodních praktik a v zákoně vymezila jen ty nejzávažnější okruhy neférového obchodního jednání. Lze jen doplnit, že na takto formulovaných skutkových podstatách není nic neurčitého, naopak zahrnují nejběžnější nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky, které se v potravinářském sektoru vyskytují. Úřad nemá problém v předmětu správních řízení nezákonné jednání správně vymezit. Demonstrativní výčet zakázaných praktik dominanta je v zákoně o ochraně hospodářské soutěže zakotven od roku 2001, kdy zákon nabyl účinnosti, a doposud nebyl zrušen. Jestliže není neústavní v něm uvedený demonstrativní výčet skutkových podstat, pak není jasné, z jakého důvodu by měl být neústavní demonstrativní výčet skutkových podstat v zákoně o významné tržní síle. 61. Úřad nesouhlasí s tím, aby se vypuštěním slova „zejména“ z § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle stal demonstrativní výčet skutkových podstat konečným a úplným. V praxi sice dochází zpravidla k využívání již v zákoně existujících a formulovaných skutkových podstat, nelze však vyloučit situace, kdy uplatňovaná nekalá obchodní praktika z nějakého důvodu nebude přesně zapadat do skutkových podstat předvídaných zákonem. V důsledku odstranění slova „zejména“ by nebylo možné, aby její uplatňování Úřad potrestal a odstranil závadný stav. IX./e Replika navrhovatelky b) 62. Navrhovatelka b) je přesvědčena, že vyjádření Úřadu v řadě aspektů potvrzuje namítanou neurčitost a nejednoznačnost napadeného zákona. Pozastavuje se nad poněkud překvapivým tvrzením Úřadu, že podezření z možného zneužití významné tržní síly se může odběratel zprostit, pokud prokáže, že měl ke svému jednání spravedlivý důvod. Z hlediska principů správního trestání je jen stěží přípustné, aby podezřelý ze správního deliktu prokazoval skutečnosti ohledně své neviny. Navíc kritérium „spravedlivého důvodu“ je v souvislosti s ukládáním sankcí za správní delikt zcela nepřípustné, protože hodnocení spravedlnosti je závislé na řadě subjektivních okolností, které se vymykají možnosti jejich apriorního poznání z hlediska potenciálně odpovědných subjektů. Navrhovatelé si v této souvislosti nedokážou představit, že by bylo kritérium „spravedlnosti“ určitého jednání či chování použito jako součást vymezení skutkové podstaty trestných činůtrestných činů podle trestního zákoníku. Mezi postihem za trestný čintrestný čin či správní delikt přitom nejsou žádné zásadní rozdíly, pokud jde o principy takový postih ovládající. 63. Nelze souhlasit s tvrzením Úřadu, že značně neurčitou generální klauzuli zneužití významné tržní síly obsaženou v § 4 odst. 1 napadeného zákona kvalifikuje samotná definice tohoto postavení v jeho § 3 odst. 1. Tato definice totiž nečiní další zakázaná jednání seznatelná pro adresáty napadeného zákona. Pouze specifikuje určité kvalifikované postavení, které vymezuje personální působnost tohoto zákona, tedy že jím stanovené přestupky může spáchat jen odběratel s významnou tržní silou. Úřad by měl proto při rozhodování o tom, zda se odběratel dopustil přestupku, postupovat tak, že napřed zjistí, zda podle § 3 napadeného zákona disponuje významnou tržní silou. Teprve pak má prokazovat, zda došlo k naplnění některé ze skutkových podstat přestupků. Je-li však zákon podle Úřadu ve skutečnosti konstruován tak, že v tomto druhém kroku má dojít k „návratu“ k definici významné tržní síly dle § 3 odst. 1 zákona, pak podle navrhovatelky b) nejde o ústavně konformní řešení. Takto formulovaný zákon svým adresátům neumožňuje zjistit, jaké jednání je dovoleno, a jaké naopak lze postihnout sankcí. 64. Pakliže Úřad obhajuje ústavnost zvoleného legislativního řešení odkazem na údajný obdobný zákon o ochraně hospodářské soutěže, navrhovatelky již ve svém návrhu vysvětlily, jak značně je situace v případě uvedeného zákona odlišná. Především platí, že bohatá česká i unijní judikatura rozsah skutkové podstaty zneužití dominantního postavení dostatečným způsobem zužuje. Rovněž kvalifikace této skutkové podstaty materiálními prvky, jimiž jsou újma na straně soutěžitelů nebo spotřebitelůspotřebitelů a narušení hospodářské soutěže, je dostatečně konkrétní. Totéž ale neplatí u zneužití významné tržní síly, které má být kvalifikováno absencí spravedlivého důvodu a vynucením výhody. Posouzení spravedlivého důvodu se může v případě jednotlivých potenciálně závadných jednání lišit. Lze totiž jen obtížně odhadovat, co představuje spravedlivý důvod ve vztahu k jednotlivým konkrétním jednáním. Vynucením výhody lze pak v zásadě pouze obecně označit jednání, která § 4 odst. 2 napadeného zákona zakazuje v jednotlivých zvláštních skutkových podstatách. O žádnou určitou dodatečnou kvalifikující podmínku ale nejde. 65. Podle navrhovatelky b) Úřad ve svém vyjádření připouští, že záleží především na jeho libovůli, jaká jednání bude podle napadeného zákona postihovat. S ohledem na princip enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí podle čl. 2 odst. 3 Ústavy je ovšem zcela nepřípustné, aby orgán veřejné moci výkladem rozšiřoval rozsah své pravomoci, obzvláště jde-li o možnost ukládání trestů za delikty. Samotná Úřadem zdůrazněná potřeba extenzivního výkladu zákazu zneužití významné tržní síly svědčí o koncepční neústavnosti napadeného zákona. Je to stejné, jako kdyby trestní zákoník definoval trestné činytrestné činy tak, že jde „zejména“ o to či ono jednání. IX./f Vlastní posouzení 66. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že v souladu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny musí být jakákoliv povinnost vždy stanovena zákonem a musí dostát základním požadavkům plynoucím z principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Patří mezi ně požadavky na jasnost a určitost zákona [nález ze dne 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.)] a na jeho předvídatelnost, srozumitelnost a vnitřní bezrozpornost [například nález ze dne 12. 2. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 77/06, bod 36]. 67. Neurčitost právních pojmů není v právním řádu ničím neobvyklým a ve své podstatě vyplývá z abstraktní a regulativní povahy právních norem. Samotná nezakládá neústavnost právního předpisu. Stanoví-li však právní předpis určitou povinnost, je nezbytné, aby míra jeho neurčitosti nebránila tomu, že tato povinnost bude pro její adresáty seznatelná ze znění zákona při použití obvyklých metod výkladu právních norem [srov. nález ze dne 28. 2. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.) nebo nález ze dne 30. 6. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 23/02 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.)]. Seznatelnost určitého pravidla chování neznamená, že toto pravidlo musí být v zákoně vždy výslovně vyjádřeno v každém svém dílčím komponentu. Postačí, že jej adresát může dovodit z obecně vyjádřené zákonné povinnosti, například s ohledem na své postavení odborníka vykonávajícího určitou zvláštní činnost. 68. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle zakazuje zneužití významné tržní síly. Pro posouzení určitosti a předvídatelnosti tohoto zákazu je určující zákonná definice pojmu „významné tržní síly“, jež je obsažena v § 3 odst. 1 uvedeného zákona, podle něhož představuje významná tržní síla „takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících“. Toto upřesnění je nezbytné, neboť pojem „významná tržní síla“ je sám o sobě natolik neurčitý, že by jinak nebylo možné s dostatečnou jistotou vyvodit jeho obsah, a to přestože pojem tržní síly je použit i v jiném zákoně, konkrétně v § 10 odst. 1 a 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, kde jsou stanoveny i skutečnosti mající význam pro její posouzení. 69. Z uvedené zákonné definice vyplývá, že významnou tržní silou ve smyslu napadeného zákona může disponovat jen odběratel, a proto se pouze on může dopustit jejího zneužití. Pro posouzení „významnosti“ tržní síly je pak určující způsobilost dosáhnout zakázaného následku, což znamená možnost odběratele „vynutit si“ jednostranně „výhodu“ vůči dodavatelům „bez spravedlivého důvodu“. Protože významná tržní síla je obecně vymezena jako možnost odběratele dosáhnout svým jednáním uvedeného následku, „zneužití“ významné tržní síly lze spatřovat právě v jednání, které by k tomuto následku vedlo. Jiný výklad „zneužití“ významné tržní síly nemá v její definici potřebný základ. Je to tedy vlastně až § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle, který v obecné rovině vymezuje, co se rozumí zneužitím významné tržní síly. Významnou tržní sílu přitom definuje možností jejího zneužití. Ustanovení § 4 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle v podstatě stanoví odběratelům obecný zákaz vynutit si bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. 70. Materiálními znaky, které by měly adresátům umožnit odlišit zakázané jednání a zdržet se ho, jsou u zákazu zneužití významné tržní síly již zmíněné „vynucení si“ předmětné „výhody“ a absence „spravedlivého důvodu“. V obou případech jde o neurčité pojmy. Seznatelnost jimi vyjádřené povinnosti zdržet se určitého jednání vůči odběratelům je nutno posuzovat s ohledem na postavení odběratelů jako odborníků v oblasti nákupu nebo prodeje potravin. Východiskem posouzení, zda v určitém jednání lze spatřovat výhodu vynucenou bez spravedlivého důvodu, jsou tak obchodní zvyklosti a zásady poctivého obchodního styku [§ 7 a 1801 občanského zákoníku, § 3 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně hospodářské soutěže], jakož i obecný zákaz zneužití hospodářského postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany (§ 433 občanského zákoníku). Závěr o tom, zda byl odběratel v postavení umožňujícím vynucení si výhody bez spravedlivého důvodu, musí v souladu s § 3 odst. 2 zákona o významné tržní síle zohledňovat zejména strukturu trhu, překážky vstupu na trh a finanční sílu odběratele. Podle § 3 odst. 3 tohoto zákona musí být významná tržní síla podnikatele v případě, že je odběratelem, který zajišťuje nákup potravin nebo služby s nákupem nebo prodejem potravin související pro jiného odběratele na základě smlouvy příkazního typu, posouzena společně s postavením odběratele, pro kterého tuto činnost zajišťuje. 71. Obecné vymezení významné tržní síly je dále upřesněno prostřednictvím domněnky podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, podle níž má významnou tržní sílu, zjednodušeně řečeno, ten odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky, počítaný buď samostatně, nebo, je-li ovládanou osobou, společně s obratem ovládající osoby, přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. V případě nákupní aliance musí tuto hodnotu přesáhnout společný obrat jejích členů. Takto vymezené obratové kritérium je třeba považovat za součást definice významné tržní síly, jež umožňuje odběratelům zjistit, zda se na ně vztahují povinnosti podle napadeného zákona. Jeho prostřednictvím se dostatečně specifikuje, kteří odběratelé mají povinnost dbát o to, aby jimi uzavřené smlouvy s dodavateli měly náležitosti podle § 3a tohoto zákona. Zároveň platí, že jednání uvedená v § 4 odst. 1, jakož i v jednotlivých pododstavcích § 4 odst. 2 napadeného zákona jsou zakázána právě a jen v případech, že se na odběratele vztahuje uvedené obratové kritérium. Jen tehdy budou takováto jednání zneužitím významné tržní síly. 72. Použití § 4 odst. 1 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle jako obecné skutkové podstaty přestupku samozřejmě předpokládá restriktivní přístup, a tudíž jako přestupek nelze postihnout jednání, jehož hodnocení z hlediska uvedených materiálních znaků by bránil požadavek předvídatelnosti zákona, například vzhledem k dlouhodobému aprobování určité praxe v dodavatelsko-odběratelských vztazích v rozhodnutích Úřadu či jeho výkladových stanoviscích nebo v rozhodnutích správních soudů. Posouzení konkrétního jednání je však již otázkou ústavně konformního použití zákonné úpravy, jehož lze dosáhnout právě při respektování výše uvedených výkladových východisek. Není úlohou Ústavního souduÚstavního soudu, aby na tomto místě předvídal nejrůznější případy porušení § 4 odst. 1 zákona o významné tržní síle. Prostor vyjádřit se ke konkrétním případům zůstává zachován v případném řízení o ústavní stížnosti proti rozhodnutím orgánů veřejné moci, v nichž bude uvedené ustanovení použito. 73. Ústavní soudÚstavní soud tedy neshledal neústavní neurčitost zákazu zneužití významné tržní síly, jak je vymezen v § 4 odst. 1 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle. Ze stejných důvodů nelze takovouto neurčitost spatřovat ani v použití slova „zejména“ v § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení tohoto zákona. Zneužitím významné tržní síly může být i jednání, jež nelze podřadit pod některou ze zvláštních skutkových podstat vymezených v jednotlivých pododstavcích § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Ustanovení § 3, § 4 odst. 1 a § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení ve slovu „zejména“ napadeného zákona nejsou v rozporu s požadavkem určitosti a předvídatelnosti zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy. 74. Určitostí jednotlivých dílčích vymezení zákazu zneužití významné tržní síly podle § 4 odst. 2 napadeného zákona, byly-li vůči nim ze strany navrhovatelek uplatněny námitky, se Ústavní soudÚstavní soud bude zabývat až v dalších částech nálezu. X. Zákaz zneužití významné tržní síly jako omezení práva odběratelů podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny 75. Stěžejní námitka navrhovatelek vůči obsahu zákona o významné tržní síle spočívá v tvrzeném nedostatku věcných důvodů pro v něm obsaženou úpravu. Navrhovatelky jsou přesvědčeny, že cíle sledovaného napadeným zákonem lze dosáhnout již prostřednictvím obecné soukromoprávní úpravy nekalé soutěže a veřejnoprávní úpravy obsažené v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, tedy že existují i jiné prostředky, jež jsou šetrnější k vlastnickému právu dotčených odběratelů podle čl. 11 odst. 1 Listiny a jejich právu podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Napadený zákon podle nich zakládá zásah do těchto práv, který neobstojí z hlediska požadavku proporcionality, v důsledku čehož jde o zákon nadbytečný či zbytečný. 76. Podle Ústavního souduÚstavního soudu je touto obecnou námitkou zpochybněna ústavnost samotné možnosti zvláštní veřejnoprávní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů za účelem zákazu zneužití významné tržní síly, neboť má jít o regulaci nikoliv nezbytnou k dosažení svého účelu či nejvíce šetrnou ve vztahu k výše uvedeným základním právům. Po obsahové stránce je tuto námitku třeba vypořádat v rámci přezkumu vymezení tohoto zákazu v § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle, přičemž případný závěr o neústavnosti by s ohledem na obsahovou provázanost dopadal i na podstatnou část zbylých ustanovení napadeného zákona, která by v případě zrušení uvedených ustanovení pozbyla smysl. V této části nálezu tak Ústavní soudÚstavní soud posuzoval zákaz zneužití významné tržní síly jako celek, zatímco jednotlivá jeho dílčí vymezení, jestliže k nim byly uplatněny námitky navrhovatelek, budou předmětem samostatného posouzení v dalších částech tohoto nálezu. X./a Argumentace navrhovatelek 77. Zákonodárce podle navrhovatelek formuloval významnou tržní sílu jako určité kvazidominantní postavení, ve kterém se mohou nacházet pouze odběratelé potravin, aniž by bylo podstatné, zda na ně dopadá regulace proti zneužívání dominantního postavení obsažená především ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zákoně o ochraně hospodářské soutěže. Z obsahu zákona, vyjádření vlády i vyjádření předsedy Úřadu v průběhu legislativního procesu navrhovatelky dovozují, že účelem napadeného zákona je poskytnutí ochrany dodavatelům před požadavky a podmínkami odběratelů, které by pro ně zakládaly výhodu bez spravedlivého důvodu. Legitimita tohoto cíle je však oslabena tím, že nebyla prokázána potřeba takovéto regulace. Ani důvodová zpráva k návrhu zákona, jenž byl vyhlášen pod č. 50/2016 Sb. (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 444), nepoukazuje na žádnou analýzu, která by za tímto účelem obsahovala relevantní kvantitativní údaje o regulovaném trhu. 78. Konstrukce napadeného zákona vychází z nesprávného předpokladu, že existují pouze „silní“ odběratelé a že neexistují „silní“ dodavatelé, kteří by byli schopni vynucovat si určité smluvní podmínky, jež naopak mohou zakládat nespravedlivou výhodu na úkor odběratelů. O nedůvodnosti zvoleného řešení pak svědčí i to, že úroveň koncentrace českého maloobchodního trhu je ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie neobvykle nízká. Podle důvodové zprávy k nepřijatému návrhu zákona, kterým se zrušuje zákon o významné tržní síle (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 478), neměl žádný z obchodních řetězců na trhu rychloobrátkového zboží tržní podíl převyšující 10 %. Vyjednávací síla obchodních řetězců v České republice vůči dodavatelům měla být nejslabší v Evropě. Místo toho měli mnozí dodavatelé silnou vyjednávací pozici ve vztahu k odběratelům. Podle závěrečné zprávy v kvalitativní části výzkumu zpracovaného v průběhu června a července 2016 agenturou FOCUS Marketing & Social Research (FOCUS-Centrum pro sociální a marketingovou analýzu, spol. s r. o.) pro Ministerstvo zemědělství, nazvaného „Mapování vztahu velkých maloobchodních řetězců a jejich dodavatelů“, je vysoká míra tržní dominance dodavatelů indikována v kategoriích čisticí prostředky, minerální vody, pivo, sycené nealko nápoje a sušenky. O něco méně dominantní hráči existují u čokoládových výrobků, tuků, jogurtů, ovocných džusů, drůbeže a vajec. U většiny sortimentních kategorií je tržní pozice velkých dodavatelů výrazně silnější než u velkých obchodních řetězců, čímž je zpochybněna existence zvláštní potřeby chránit dodavatele. 79. Podle názoru navrhovatelek napadený zákon není schopen zamezit tomu, aby si odběratelé vynucovali pro ně nespravedlivě výhodné podmínky dodávek zboží. Místo toho může mít za následek, že s ohledem na v něm obsažená smluvní omezení se odběratelé budou snažit vyhnout jeho účinkům a přestanou od některých dodavatelů odebírat zboží. Ve výsledku tak budou poškozeni dodavatelé, jejichž podnikání se tím ztíží. Uvedený cíl zákona navíc může být jen stěží naplněn v podmínkách tržního hospodářství a ekonomiky otevřené příhraničnímu obchodu s ohledem na svobodu pohybu zboží v Evropské unii. Ustanovení § 1 odst. 2 napadeného zákona sice rozšiřuje teritoriální působnost prostřednictvím modifikované zásady personality i do zahraničí, je však otázkou, z jakého důvodu by měl zákon dopadat na zahraniční subjekty, které se vůbec necítí dotčeny případnými požadavky odběratelů na obsah smluvních podmínek, a nepovažují tak za daných okolností podmínky smluv, byť odporující zákonu, za nespravedlivě nevýhodné. Uvedené praktiky nemusí být v domovském státě těchto subjektů vůbec zakázány. Napadený zákon může mít za následek, že odběratel od zahraničních subjektů nakonec neodebere některé zboží, v důsledku čehož budou tyto subjekty v horším postavení, než kdyby se na ně uvedený zákon nepoužil. 80. Námitky ve vztahu k potřebnosti napadeného zákona vycházejí ze skutečnosti, že stejného cíle lze dosáhnout i prostřednictvím jiných opatření, jež jsou ve vztahu k dotčeným základním právům méně invazivní. Jde především o soukromoprávní úpravu obsaženou v občanském zákoníku, jejíž součástí je například zákaz nekalé soutěže, ochrana slabší strany či úprava kupní smlouvy, včetně lhůt splatnosti kupní ceny. Výhodou této úpravy je její použitelnost v případech, kdy se dotčený subjekt skutečně cítí dotčen jednáním druhé strany a za tímto účelem projeví iniciativu k ochraně svých práv. Napadený zákon nabourává uvedený mechanismus ochrany slabší strany svou nejasností a nejednotností, jakož i zdvojením povinností obsažených v občanském zákoníku, například pokud jde o vymezení otázky neplatnosti zakázaného právního jednání. Není v něm stanoveno, kdo má prokazovat naplnění kritérií významné tržní síly. Potřebnost napadeného zákona nelze dovodit ani poukazem na to, že jím stanovená regulace představuje rychlejší a účinnější způsob dosažení sledovaného cíle, než je nákladné a mnohdy dlouhé uplatňování nároků soukromoprávními prostředky. Podle navrhovatelek lze cíle napadeného zákona dosáhnout i prostřednictvím veřejnoprávní úpravy podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, a tedy bez nutnosti sankcionování široké škály jednání odběratelů prostřednictvím vysokých pokut. Tvrzení obsažená v důvodové zprávě, že v dané oblasti v minulosti selhaly prostředky soukromého práva i obecná regulace hospodářské soutěže, nebyla nijak prokázána. 81. Kritérium proporcionality v užším smyslu vyžaduje zkoumat závažnost v kolizi stojících práv. Navrhovatelky však považují za sporné, jaká práva odběratelů či dodavatelů nebo jiné hodnoty zde vlastně kolidují. Vlastnické právo nebo právo na podnikání nepochybně nemohou být dotčeny tím, že odběratel nebo dodavatel svobodně vstoupí do smluvního vztahu. Spíše se zdá, že dochází ke kolizi určitého zájmu na ochraně dodavatelů před odběrateli. Navrhovatelky připouští, že existuje veřejný zájem na regulaci podnikání, včetně případného omezení smluvních vztahů, je ovšem otázkou, z jakého důvodu má být veřejný zájem na ochraně toliko jedné ze smluvních stran, jestliže nelze objektivně říct, že právě tato je v postavení slabším. Správně by se veřejný zájem na regulaci podnikání v oblasti prodeje potravin měl týkat obou smluvních stran. X./b Vyjádření vlády 82. Vláda ve svém vyjádření uvedla, že cílem zákona o významné tržní síle bylo vytvoření systémové ochrany dodavatelů pro případy, kdy je sice odběratel v postavení subjektu s významnou tržní silou, současně však na relevantním trhu nedosáhl dominantního postavení podle § 10 zákona o ochraně hospodářské soutěže, pročež jeho jednání nelze posoudit jako zneužití dominantního postavení. Dodavatelsko-odběratelské vztahy v oblasti prodeje a nákupu zemědělských a potravinářských produktů mají podle vlády specifický charakter. Postavení odběratele je vertikálně determinováno skutečností, že k produktům dodavatelů v zásadě existují četné substituty v podobě produktů jiných dodavatelů. Na trhu navíc působí relativně nízký počet odběratelů oproti relativně značnému počtu jejich dodavatelů. Tyto okolnosti vytvářejí tlak na dodavatele a vedou ke zvýhodnění vyjednávací pozice odběratelů, aniž by tím bylo ovlivněno jejich postavení vůči konkurentům, tedy jiným odběratelům. Obchodní řetězce se jako odběratelé vlastně pohybují v jakési „šedé zóně“ mezi absencí tržní síly a dominantním postavením na trhu. Je jich dost na to, aby dominantního postavení nenabyly, na druhé straně ale málo na to, aby se jejich dodavatelé mohli ubránit diktátu obchodních podmínek tím, že by přešli k jinému odběrateli. Tito odběratelé představují pro dodavatele významný distribuční kanál pro dodávku jejich výrobků ke spotřebitelůmspotřebitelům, což je postavení, které by mohli zneužít. 83. Praxe ukázala, že dodavatelé neměli skutečnou možnost bránit se proti nežádoucím praktikám ze strany obchodních řetězců. Mezi tyto praktiky lze řadit například přenášení obchodního rizika odběratelů na dodavatele, uzavírání smluvních vztahů pod nepřiměřeným nátlakem, svévolné a jednostranné úpravy smluvního vztahu ze strany odběratelů apod. Výrazná nerovnováha ve vyjednávací síle obchodních partnerů může snadno vytvořit prostor pro uplatňování neférových praktik, které nutí slabší smluvní stranu ke spolupráci na hranici ziskovosti či za krajně nevýhodných podmínek. Zatímco obchodní řetězce mají zpravidla vždy na výběr z více dodavatelů obchodovaného zboží, pro řadu výrobců a distributorů potravin je obchodní vztah s daným odběratelem existenční otázkou. Bylo proto nezbytné přijmout speciální zákonnou úpravu těchto vztahů prostřednictvím institutu významné tržní síly. 84. Napadený zákon primárně nechrání individuální právní zájem toho či onoho subjektu. Jeho účelem je ochrana dodavatelů jako celku před nežádoucími praktikami, které by systémově narušovaly dotčené vztahy v oblasti prodeje a nákupu zemědělských a potravinářských produktů. Jde o legitimní cíl, přičemž zvolenou metodu veřejnoprávní regulace pokládá vláda za vhodnou, potřebnou a přiměřenou k jeho dosažení. S ní spojený zásah do některých základních práv a svobod odběratelů s významnou tržní silou obstojí z hlediska jednotlivých kritérií zásady proporcionality. Vzhledem k některým limitům soukromoprávní úpravy, jejíž uplatnění je zde problematické zejména z důvodu informační a mocenské asymetrie a závislosti dodavatele na odběrateli, byla zvolena metoda veřejnoprávní regulace. Nedostatečnost řešení nerovnosti v dodavatelsko-odběratelských vztazích na úrovni soukromoprávní úpravy či etických kodexů je zřejmá a odpovídá vývoji řešení související problematiky na úrovni Evropské unie, kde jsou patrny dlouhodobé tendence k přijetí nezbytných opatření pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu. 85. Zákon o významné tržní síle podle vlády není v rozporu s právem odběratelů na svobodné podnikání podle čl. 26 odst. 1 Listiny či jejich právem vlastnit a pokojně užívat majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Jak v minulosti uvedl Ústavní soud (nález sp. zn. III. ÚS 31/97), k pojmovým znakům práva na podnikání patří konkurenční prostředí, jež umožňuje spotřebitelispotřebiteli nebo jinému smluvnímu partnerovi vybírat si soutěžitele s férovým jednáním. Napadený zákon chrání smysl a podstatu práva na podnikání, tedy podnikání ve férovém prostředí. X./c Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 86. K argumentaci navrhovatelek se vyjádřil také Úřad, který zdůraznil, že veřejnoprávní zásahy do smluvní autonomie a svobody podnikání obecně lze považovat za legitimní. Jedním z oprávněných důvodů pro užití veřejnoprávní korekce je právě zamezení zneužívání silnější vyjednávací pozice jedné strany obchodního vztahu, k němuž v dodavatelsko-odběratelských vztazích dochází ze strany obchodních řetězců používáním nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik vůči slabším obchodním partnerům. Ve vztazích mezi podnikateli se obecně uplatňují liberálnější měřítka než pro vztah mezi podnikatelem a spotřebitelemspotřebitelem. I v této oblasti právní regulace však lze působením zásady poctivého obchodního styku a zákazu zneužití práva omezit zásadu smluvní volnosti tak, aby stranami uzavřená smlouva odpovídala nějaké formě spravedlnosti, zejména nedokáže-li ji zajistit volné fungování hospodářských sil na daném trhu. Jestliže k pojmovým znakům práva podnikat patří konkurenční prostředí, které umožňuje spotřebitelispotřebiteli vybírat si soutěžitele s férovým jednáním, pak je nezbytná právní úprava, která v situaci tržního selhání pomůže znovuobnovit zdravé konkurenční prostředí. O tom, že novelizace zákona o významné tržní síle provedená zákonem č. 50/2016 Sb. výrazně přispěla k jeho snadnější aplikaci, svědčí konkrétní poznatky ze správních řízení, která Úřad vedl a úspěšně uzavřel v období do září 2017. 87. Problematika zneužívání významné tržní síly je na úrovni Evropské unie dlouhodobě diskutována, přičemž k problému nekalých praktik v dodavatelsko-odběratelských vztazích existuje poměrně bohaté soft law. Ze sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 15. 7. 2014 s názvem „Boj proti nekalým obchodním praktikámnekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce“ vyplynulo, že tyto praktiky mohou mít škodlivé důsledky pro jednotlivé subjekty potravinářského dodavatelského řetězce, zejména v případě zemědělců a malých a středních podniků. Mohou mít dopad na celé hospodářství Evropské unie a na konečné spotřebitelespotřebitele, neboť se jimi omezuje výběr a přístup k novému a inovativnímu zboží. Jde o překážku pro rozvoj a hladké fungování vnitřního trhu, která může vést k nadměrným nákladům nebo nižším než očekávaným příjmům pro podniky se slabší vyjednávací silou, k nadprodukci a plýtvání potravinami. Současný regulační rámec na úrovni Evropské unie do určité míry již obsahuje některá pravidla zaměřená na potírání nekalých praktik v rámci potravinového řetězce i mimo něj. Stávající nástroje, které lze za tímto účelem v určitých situacích využít, jsou například reforma společné zemědělské politiky, právo ochrany hospodářské soutěže, rámec pro některé obchodní praktiky, zákaz nepřiměřených smluvních podmínek ve spotřebitelských smlouvách, směrnice o obchodním tajemství a další právní předpisy společné pro různá odvětví. O tom, že se snaha o eliminaci nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik na úrovni Evropské unie ještě zintenzivnila, svědčí probíhající legislativní proces ohledně nařízení „Omnibus“, které má, zjednodušeně řečeno, posílit pozici některých subjektů na trhu vůči odběratelům jejich zboží povolením výjimky ze zákazu dohod mezi soutěžiteli podle čl. 101 Smlouvy o fungování Evropské unie. 88. Ve způsobu, jakým se nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky řeší na vnitrostátní úrovni, existují podle Úřadu značné rozdíly. Některé členské státy přijaly regulační opatření, ale řada z nich se rozhodla pro samoregulační přístup nebo nepřijala žádná zvláštní opatření a spoléhá na obecné zásady. Členské státy, které se snažily nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky konkrétně řešit v právních předpisech, buď zavedly zvláštní pravidla pro vztahy mezi podnikateli, doplnily své vnitrostátní právo hospodářské soutěže, nebo rozšířily uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikáchnekalých obchodních praktikách na vztahy mezi podnikateli. Některé z členských států, jež původně řešily problém těchto praktik prostřednictvím dobrovolných iniciativ, se následně rozhodly k řešení legislativní cestou. Z různorodosti přístupů vyplývá, že míra a druh poskytované ochrany proti nekalým obchodním praktikámnekalým obchodním praktikám, jakož i potenciální donucovací mechanismy závisí na tom, kde je společnost se silným vyjednávacím postavením uplatňující nekalé obchodní praktikynekalé obchodní praktiky usazena. V situaci, kdy je stále běžnější nakupovat z různých zemí, by to mohlo představovat problém. Kromě toho byly v odpovědích veřejných orgánů na konzultaci k zelené knize oznámeny ojedinělé případy spekulativního výběru jurisdikce, což je praxe, kdy silnější smluvní strana jednostranně stanoví právo členského státu, a tedy i regulační rámec, jímž se smlouva bude řídit, aby se vyhnula vnitrostátním rámcům s přísnějšími opatřeními proti nekalým obchodním praktikámnekalým obchodním praktikám. 89. Představu navrhovatelek o situaci na trhu nákupu a prodeje potravin v České republice, podle níž hrozí, že v důsledku legislativních požadavků na náležitosti smlouvy odběratelé neuzavřou s dodavateli nové smlouvy, označuje Úřad za poněkud zavádějící. Jako příklad lze uvést poměrně častou praktiku, kterou Úřad zjistil v rámci své činnosti, jež spočívá v obchodování na základě smluv například z roku 2003 nebo 2010. Tyto smlouvy jsou stále účinné a jsou doplňovány pouze prostřednictvím dodatků či protokolů nebo nejsou doplňovány vůbec. Zboží ze strany dodavatelů je však dodáváno nepřetržitě, bez ohledu na neexistenci nové smlouvy reflektující změny a požadavky nové právní úpravy. Tato praxe, jež existovala i před přijetím napadeného zákona, je projevem zneužívání tržní síly ze strany obchodních řetězců. V důsledku existence zákonné povinnosti sjednat smlouvy písemně, včetně konkrétních náležitostí, lze ovšem již nyní nesplnění zákonných povinností sankcionovat jako přestupek. 90. Důsledným vymáháním zákona o významné tržní síle podle Úřadu lze zamezit tomu, aby odběratelé bez spravedlivého důvodu zneužívali svou silnější pozici na trhu a uplatňovali nekalé obchodní praktiky. Příkladem může být správní řízení ukončené rozhodnutím Úřadu ze dne 3. 8. 2017 č. j. ÚOHS-S0161/2017-22390/2017/461/MNo (dále jen „rozhodnutí ve věci COOP Centrum družstvo“), kterým byla účastníkovi COOP Centrum družstvo uložena povinnost splnit jím přijaté závazky. Úřad se v rámci tohoto řízení zabýval zjištěním, zda účastníku řízení opravdu svědčil spravedlivý důvod k tomu, aby si na svých dodavatelích vynutil plošné snížení cen o 2 %. Úřad přímo oslovil samotného účastníka řízení s tím, aby existenci tohoto spravedlivého důvodu doložil. Vzhledem k tomu, že tak účastník řízení neučinil, nebylo jeho tvrzení o spravedlivém důvodu akceptováno. Místo toho byl učiněn závěr o spáchání správního deliktu a přijetí závazků podle § 6 zákona o významné tržní síle, navržených samotným účastníkem řízení, které mají vést k narovnání vzájemných vztahů a v některých případech dokonce ke kompenzaci způsobené újmy. Ve vyjádření Úřad zmiňuje také své rozhodnutí ze dne 24. 7. 2017 č. j. ÚHOS-S0128/2017/TS-18512/2017/460/MDo ve věci účastníka HRUŠKA, spol. s r. o. (dále jen „rozhodnutí ve věci HRUŠKA, spol. s r. o.“). 91. Pokud jde o otázku, zda by se měl zákon vztahovat na zahraniční subjekty ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o významné tržní síle, důvodem vložení tohoto ustanovení do zákona byla zkušenost Úřadu s fungováním potravinářského sektoru. Poměrně často se totiž stávalo, že dodavatelé byli tlačeni do uzavírání kupních smluv s matkami odběratelů usazenými v jiných státech, aby nemusely být splněny požadavky napadeného zákona. Případně může jít o situace, kdy jsou peněžní prostředky vyváděny do zahraničí. Uvedené ustanovení nyní umožňuje, aby účastníkem správního řízení byl i subjekt, který není usazen v České republice, ani zde nemá zřízenu právnickou osobu, ale účinky jeho jednání mají přímý dopad na území České republiky. 92. Ve vztahu k tvrzením navrhovatelek, že právní řád obsahuje dostatečné prostředky k ochraně před zneužíváním silnějšího postavení, Úřad odkazuje na vyjádření vlády, v němž jsou uvedeny důvody, pro které soukromoprávní úpravu obsaženou v občanském zákoníku nelze považovat za dostatečnou. Také další závěry navrhovatelek ohledně toho, že právní úprava sice počítá se silnými odběrateli, ale již ne se slabými dodavateli, nejsou relevantní. Úřad se při vyhodnocování, zda určitý odběratel disponuje významnou tržní silou, důkladně zabývá rozborem relevantního trhu a postavením odběratele na tomto trhu. Současně hodnotí tržní sílu konkrétních dodavatelů, jakož i to, zda některý z nich nedisponuje natolik významnou vyvažující silou, že by vůči němu odběratel žádnou významnou tržní sílu neměl. 93. Tržní síla, kterou disponují některé obchodní potravinářské řetězce, podle Úřadu představuje mocenskou pozici na trhu a charakterizuje schopnost aktéra prosadit v rámci jednání s jinými aktéry vlastní zájmy i přes jejich odpor. V situaci dokonalé konkurence nemá tuto moc nad trhem žádný soutěžitel, nicméně v případě českého trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje se povaha dodavatelsko-odběratelského vztahu v podstatné míře odvíjí od tržního selhání v podobě oligopsonu, tedy silné koncentrace soutěžitelů na straně poptávky, která s sebou přináší mocenskou asymetrii ve prospěch některých odběratelů. V důsledku uplatňování nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik ze strany odběratelů dochází ve svébytné formě k vykořisťování druhé strany tržní transakce, která se v rámci obchodního vztahu jeví v porovnání s řetězcem natolik slabá, že nedokáže návrh na uvedená plnění odmítnout. Je tomu tak zejména v důsledku skutečnosti, že obchodní řetězec působí jako tzv. gatekeeper, tedy důležitý distribuční kanál ve vztahu ke konečným spotřebitelůmspotřebitelům, při jehož ztrátě by došlo k zásadnímu poklesu odbytu zboží dodavatele. 94. Úřad nevyvrací tezi, že vyjednávací síla v České republice je jedna z nejslabších v Evropě a že na lokální úrovni panuje mezi obchodníky značná konkurence. Je však nutné si uvědomit, že předmětem zájmu Úřadu i zákona není soutěž mezi jednotlivými obchodními řetězci, tedy trh maloobchodního prodeje potravin orientovaný na spotřebitelespotřebitele, nýbrž vztah dodavatelů a odběratelů, tedy trh nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje v České republice. To, co je zákonem chráněno a trestáno, je smluvní vztah mezi odběratelem a dodavatelem a zákaz uplatňování nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik v jeho rámci. Tvrzení navrhovatelek o jedné z nejslabších koncentrací v Evropě nevypovídá nic o tom, že navzdory nízké koncentraci je relevantní trh v České republice postižen tržním selháním v podobě již zmíněného oligopsonu. Na trhu existuje přibližně 11 subjektů, jejichž tržní síla je natolik veliká, že mohou zneužívat svou vyjednávací pozici. Skutečnost, že míra koncentrace trhu se může ještě zvětšovat, tedy že v budoucnu by jej mohlo ovládnout pouze 5 subjektů, neznamená, že není potřeba regulativního zásahu ze strany státu. 95. Jakkoliv lze uznat, že velcí dodavatelé či dodavatelé s exkluzivním zbožím mají lepší vyjednávací pozici s obchodními řetězci, tato skutečnost nevyvrací fakt, že malí a střední dodavatelé jsou naopak pod velkým tlakem a vyjednat si nemohou zpravidla vůbec nic. Úřadu bylo při jeho vlastním dotazování se na situaci na trhu několikrát sděleno (a to i velkými dodavateli), že se dodavatelé při vyjednávání smluvních podmínek zaštiťují právě zákonem o významné tržní síle a Úřadem a že existence napadené právní úpravy jim dává do rukou silný nástroj v boji s obchodními řetězci. Na straně malých a středních dodavatelů, jednoduše řečeno, žádná svobodná vůle vstoupit do smluvního vztahu s obchodním řetězcem neexistuje. Celá situace je o tom, zda malý nebo střední podnikatel dokáže navzdory tristním podmínkám vyprodukovat zboží a dodat je do obchodního řetězce tak, aby dodržel veškeré smluvní podmínky, byl schopen zaplatit všechny fiktivní a zbytečné bonusy za většinou neexistující služby a navzdory tomu všemu byl stále rentabilní. Jestliže se takovému podnikateli podaří tímto způsobem udat větší část své produkce (u některých může jít i o její třetinu), pak se jednoduše riziko rozvázání smluvního vztahu s odběratelem stává reálnou existenční hrozbou. Zlehčování situace a úvahy o tom, že každý z dodavatelů může změnit svého odběratele, jsou zcela mimo realitu. X./d Replika navrhovatelky b) 96. Navrhovatelka b) vytýkala již vyjádření vlády, že neoperuje žádnými relevantními empirickými údaji, které by opodstatňovaly nezbytnost chránit slabší stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů přijatým způsobem. Ve prospěch zákona nesvědčí ani dosavadní rozhodovací praxe Úřadu, v jejímž rámci byla pravomocně ukončena pouze čtyři řízení. Dvě rozhodnutí byla zrušena krajským soudem, dvě řízení byla zastavena. Neexistovalo žádné rozhodnutí, na jehož základě by byla někomu pravomocně uložena pokuta. Uvedený nedostatek empirických argumentů neodstranil ani Úřad, jenž ve prospěch závěru o potřebnosti a vhodnosti napadeného zákona odkázal toliko na svá rozhodnutí ve věcech COOP Centrum družstvo a H R U Š K A, spol. s r. o. Řízení v obou věcech byla ukončena v prvním stupni smírně, neboť tyto subjekty navrhly a Úřad přijal závazky k odstranění závadného stavu podle § 6 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Došlo tak k zastavení řízení bez prokázání viny na straně účastníka, jehož motivací pro takovýto postup mohlo být ušetření nákladů řízení. Příslušná zjištění Úřadu a jejich odůvodnění nepodléhala ani rozkladové a ani návazné soudní kontrole. Zmíněná řízení proto mají jen mizivou vypovídací hodnotu ohledně skutečné situace v oblasti, kterou napadený zákon reguluje. Ve své podstatě pouze potvrzují, že zákon lze v určitých situacích použít. 97. Závěr o ústavní konformitě napadeného zákona lze podle navrhovatelky b) jen stěží vyvozovat ze skutečnosti, že daná problematika je diskutována a analyzována na úrovni Evropské unie. Pokud by měly být takové argumenty relevantní, setřela by se hranice mezi platným právem a úvahami de lege ferenda, tedy mezi závaznými platnými prameny práva a pravidly, která možná budou v budoucnu platit. Právo Evropské unie v tuto chvíli k problematice regulované zákonem o významné tržní síle zjevně nic neříká. Případná unijní legislativa je teprve ve fázi zrodu, konsenzus ovšem zjevně chybí. 98. Úřad obhajuje potřebnost a vhodnost napadeného zákona odkazy na další vnitrostátní a unijní regulatorní nástroje omezující smluvní volnost, jakou jsou například zásada poctivého obchodního styku a zákaz zneužití práva. Tyto nástroje jsou podle navrhovatelky b) z pohledu omezení ústavně zaručených práv a svobod méně invazivní než zákon o významné tržní síle. Na rozdíl od tohoto zákona nejsou ani selektivní. To však neznamená, že existující regulace (zejména zákon o ochraně hospodářské soutěže, zmíněné soukromoprávní instituty) dokládá potřebnost a vhodnost přísnější regulace provedené zákonem o významné tržní síle. Tento názor Úřadu není podpořen žádnými dostatečně průkaznými empirickými zjištěními. Navrhovatelka b) doložila, že český maloobchodní trh vykazuje jednu z nejnižších úrovní koncentrace v Evropské unii. Přitom ani řada členských států, v nichž je s ohledem na vyšší koncentrovanost trhu riziko tržního selhání vyšší, ke speciální právní úpravě dodavatelského řetězce potravin nepřistoupila. Veřejnoprávní úprava výrazně omezující základní práva a svobody tedy není objektivně potřebná. Je zřejmé, že sledovaného cíle mnohé státy dosahují jinými prostředky bez nutnosti přijetí takové úpravy. Nelze se domnívat, že by státy, které speciální legislativu nepřijaly, byly k dané problematice lhostejné. Mnohem pravděpodobnější je, že existují jiné obecné nástroje, které danou problematiku řeší. 99. Ačkoliv navrhovatelka b) vítá přístup Úřadu, podle něhož se napadený zákon neuplatní ve vztazích odběratelů, kteří mají významnou tržní sílu, s velkými, často dominantními dodavateli potravin, takovýto výklad jde dalece za doslovné znění tohoto zákona. Zejména konstrukce tzv. objektivní významné tržní síly podle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle s takovýmto korektivem nepočítá. X./e Východiska přezkumu omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny 100. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákaz zneužití významné tržní síly podle § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle je součástí zákonem stanovených povinností odběratele při podnikání v oblasti nákupu a prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Z hlediska ústavně zaručených základních práv a svobod jde o omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny v uvedené oblasti, jehož podstatou je povinnost odběratele zdržet se v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů některých jednání. V této části nálezu se Ústavní soudÚstavní soud zabýval námitkou navrhovatelek směřující proti vymezení zákazu zneužití významné tržní síly jako veřejnoprávní povinnosti, která je současně skutkovou podstatou přestupku. Základní otázka spočívá v tom, zda takto konstruovaný zákaz již ve svém principu nepředstavuje nepřípustné omezení práva podnikat, tedy zda nelze obecně zpochybnit legitimitu cíle tohoto zákazu a potřebu zvolené veřejnoprávní regulace s ohledem na jiné možnosti právní úpravy. Pakliže by z těchto důvodů šlo o nepřípustné omezení, byla by tím dána neústavnost také všech dílčích vymezení zákazu zneužití významné tržní síly podle § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle. V případě nedůvodnosti této námitky by takovýto zákaz sice v obecné rovině obstál, Ústavní soud by však musel přezkoumat jednotlivá jeho dílčí vymezení, neboť každé z nich je ve své podstatě samostatným omezením práva podnikat a je třeba je posoudit zvlášť. 101. Podstatou a smyslem práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny je - obdobně jako v případě práva na výběr povolání a přípravu k němu či práva vykonávat jinou hospodářskou činnost – svoboda jednotlivce zvolit si a realizovat způsob, jakým si bude zajišťovat prostředky pro své potřeby [nález ze dne 8. 12. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 5/15 (N 204/79 SbNU 313; 15/2016 Sb.)]. Právo podnikat zaručuje každému, aby vykonával výdělečnou činnost samostatně na vlastní účet a odpovědnost za účelem dosažení zisku. Toto základní právo je svou povahou svobodou, a tudíž v případě absence zákonné úpravy by výkon výdělečné činnosti byl realizací obecné svobody činit vše, co není zákonem zakázáno podle čl. 2 odst. 3 Listiny. Zároveň však platí, že zákonodárce je oprávněn jej omezit, přičemž stanoví-li v souladu s čl. 26 odst. 2 Listiny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností, pak se jednotlivec může domáhat tohoto práva jen v jejich rámci. Jak vyplývá z čl. 41 odst. 1 Listiny, práv uvedených v čl. 26 Listiny se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. 102. Zákonodárce má široký prostor nejen při vymezení účelu či cíle, jehož má být stanovením podmínek či omezení pro výkon podnikání dosaženo, ale také při výběru konkrétního prostředku jeho realizace. Zákonodárce může právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny omezit za jakýmkoliv ústavně aprobovaným účelem. Posouzení potřebnosti takovéhoto omezení pro ten který segment výdělečné činnosti je svou povahou politickým rozhodováním o hospodářských otázkách, k němuž je povolán právě demokraticky zvolený zákonodárce. Zahrnutí základních práv podle čl. 26 Listiny do výčtu podle čl. 41 odst. 1 Listiny nicméně neznamená, že by se ve vztahu k nim neuplatnily základní ústavní požadavky ve vztahu k omezení základních práv a svobod, včetně těch, jež vyplývají z principu právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. V souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny musí být při používání ustanovení o mezích těchto základních práv šetřeno jejich podstaty a smyslu. 103. Uvedená východiska zohledňuje Ústavní soudÚstavní soud ve své ustálené rozhodovací praxi v rámci testu rozumnosti [srov. nález ze dne 5. 10. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), nález ze dne 12. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), nález ze dne 24. 4. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 54/10 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.), bod 48, nebo nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.), body 50 a 51], jejž používá pro posouzení ústavnosti omezení hospodářských a sociálních práv. Tento test sestává z několika kroků, jimiž jsou a) vymezení smyslu a podstaty hospodářského nebo sociálního práva, tedy jeho esenciálního obsahu, b) zhodnocení, zda se zákon nebo jiný právní předpis nedotýká samotné existence hospodářského nebo sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, c) posouzení, zda právní úprava obsažená v zákoně nebo jiném právním předpisu sleduje legitimní cíl, tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, a d) zvážení otázky, zda prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný, byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. 104. Dospěje-li Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená právní úprava se dotýká samotné existence některého z těchto práv nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, pak v testu rozumnosti nepokračuje a posuzované omezení základního práva posuzuje v testu proporcionality, který standardně slouží k přezkumu ústavnosti zásahů do základních práv a svobod. V tomto testu Ústavní soudÚstavní soud hodnotí a) legitimnost cíle, tedy zda omezení základního práva sleduje ústavně aprobovaný cíl, b) vhodnost zásahu neboli jeho způsobilost k dosažení sledovaného cíle (požadavek vhodnosti), c) potřebnost zásahu z hlediska toho, zda sledovaného cíle nelze dosáhnout jiným způsobem, jenž by byl k základnímu právu šetrnější (požadavek potřebnosti), a d) přiměřenost zásahu v tom smyslu, zda zákonem vyjádřený zájem na dosažení sledovaného cíle při celkovém posouzení převáží nad zájmem jednotlivce, aby nebylo zasaženo do jeho základního práva (požadavek proporcionality v užším smyslu). 105. Podmínky a omezení výkonu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny se mohou vztahovat jednak k samotnému oprávnění vykonávat určité povolání nebo činnost, kdy budou podstata a smysl tohoto základního práva dotčeny v zásadě vždy [např. nález ze dne 20. 6. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 38/04 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.)], jednak ke způsobu, jakým má být vykonáváno určité povolání nebo činnost [např. nález ze dne 12. 12. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 26/16 (N 227/87 SbNU 597; 8/2018 Sb.)]. Umožňuje-li zákon jednotlivci výkon určité výdělečné činnosti, související úprava tohoto výkonu ve svém celku nesmí znamenat překážku toho, aby mohl být naplněn hlavní účel takovéto činnosti. Tím není řečeno, že by tento jednotlivec měl mít zaručeno právo na zisk. Rozsah zákonem stanovených povinností, jimž musí dostát, by však neměl předem vylučovat možnost dosažení zisku (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13). 106. Ústavní soudÚstavní soud se již samostatně nezabýval otázkou namítaného zásahu do vlastnického práva odběratelů podle čl. 11 odst. 1 Listiny. V rozsahu, ve kterém se samotný zákaz zneužití významné tržní síly dotýká tohoto práva v podobě omezení dispozice s věcmi ve vlastnictví odběratelů, jde právě o stanovení podmínek a omezení podnikání podle čl. 26 odst. 2 Listiny, pročež je tyto zásahy nutno posoudit právě z hledisek přípustnosti mezí tohoto základního práva, jež se jako zvláštní právní úprava uplatní přednostně před ochranou práva vlastnického. X./f Obecné posouzení zákazu zneužití významné tržní síly 107. Uvedená východiska byla významná i pro vlastní posouzení souladu § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle z hlediska souladu s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny, které Ústavní soudÚstavní soud provedl za použití testu rozumnosti. V této souvislosti neshledal žádné skutečnosti, které by opodstatňovaly závěr o tom, že se zákaz zneužití významné tržní síly dotýká podstaty a smyslu práva podnikat, jak byly vymezeny v předchozí části tohoto nálezu (bod 101 tohoto nálezu). Takovéto skutečnosti se nepodávají ani z podání navrhovatelek či vyjádření vlády nebo Úřadu. Dále se proto Ústavní soud zabýval navrhovatelkami namítaným nedostatkem legitimního cíle tohoto zákazu a nepotřebností (zbytečností) zvolené veřejnoprávní regulace vůči jiným možnostem právní úpravy. 108. Obdobně jako v jiných oblastech podnikání musí dodavatelé potravin řešit způsob, jakým se jimi nabízené potraviny dostanou ke spotřebitelůmspotřebitelům. Mohou jim je prodávat přímo nebo k tomu využít služeb jiných podnikatelů. Výběr vhodné varianty řešení musí učinit každý dodavatel tak, aby nalezl optimální řešení pro svůj podnikatelský záměr. Uplatní se zde standardní tržní mechanismy. Dodavatel se po vyhodnocení všech relevantních skutečností může rozhodnout vstoupit do smluvních vztahů s určitým odběratelem či odběrateli. Takto vzniklé dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou založeny na smluvní svobodě jejich účastníků. 109. Dodavatelé a odběratelé nejsou soutěžiteli na stejném trhu. Dodavatelé působí na jednotlivých trzích potravin podle toho, jaký konkrétní druh potraviny nabízejí. Odběratelé zase podnikají na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje, přičemž potraviny nakupují obvykle od dodavatelů působících na více těchto trzích. Prostřednictvím odběratelů se spotřebitelůmspotřebitelům zjednodušuje koupě potravin různých dodavatelů, neboť jsou nabízeny na jednom místě (typicky v maloobchodních prodejnách) v rámci celého sortimentu potravin. Závisí na vzájemném ujednání, zda a za jakých podmínek dodavatelé budou moci využít k prodeji jimi dodávaných potravin spotřebitelůmspotřebitelům prodejní místa odběratelů. 110. Přestože samotní odběratelé, nevyplývá-li z předmětu jejich podnikání něco jiného, nejsou soutěžiteli na trzích jednotlivých druhů potravin, jejich činnost z povahy věci ovlivňuje, jaké mají na těchto trzích postavení dodavatelé. Význam tohoto vlivu se přitom liší v rámci každého dodavatelsko-odběratelského vztahu. Dodavatel, který má na trhu určité potraviny dominantní postavení či jinou specifickou výhodu (například značka jím dodávaných potravin je všeobecně známá a populární mezi spotřebitelispotřebiteli), bude mít ve vztahu k jednotlivým odběratelům jinou vyjednávací pozici než dodavatel, jehož podíl na relevantním trhu potraviny je malý a jímž nabízené potraviny jsou z hlediska preferencí spotřebitelůspotřebitelů lehce zaměnitelné s potravinami jiných dodavatelů. Zatímco v prvním případě bude mít odběratel sám vlastní zájem na tom, aby s ohledem na poptávku spotřebitelůspotřebitelů nabízel právě konkrétní potravinu, ve druhém případě bude mít široký prostor zvolit si z nabídek potravin jednotlivých dodavatelů jen některé. Všechny tyto skutečnosti ovlivňují vyjednávací sílu dodavatelů i odběratelů při vzájemných jednáních. 111. Účelem zákona o významné tržní síle je odstranění některých nežádoucích praktik odběratelů, kteří mají v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících takovou vyjednávací sílu, že jim umožňuje v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku domoci se vůči slabším dodavatelům některých výhod. Problém se týká zejména některých praktik obchodních potravinových řetězců. Jde například o jejich schopnost působit na dodavatele způsobem, že tito jsou s ohledem na jejich slabší postavení fakticky nuceni poskytovat odběratelům různá peněžitá plnění, zpětně snižovat cenu, za kterou odběratelům dodávají potraviny, nebo se dodatečně přizpůsobovat jiným nevýhodným podmínkám, ačkoliv pro to neexistuje žádný spravedlivý důvod. Následkem těchto praktik může být vzhledem k souvisejícím nákladům na straně dodavatelů jednak zhoršení jejich postavení na relevantním trhu potravin, jednak narušení jejich schopnosti dodávat své zboží, a tím omezení výběru na straně spotřebitelůspotřebitelů. O tom, že nejde jen o domácí problém, svědčí zájem nalézt řešení i na úrovni Evropské unie, jehož výsledkem je nově přijatá směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. 4. 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci [dále jen „směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633“], k jejíž transpozici do právních řádů členských zemí by mělo dojít do 1. 5. 2021. 112. V odstranění uvedených praktik tak lze spatřovat legitimní cíl omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Napadeným zákonem stanovená pravidla zakazující některá jednání odběratelů v dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou vedena zájmem na zajištění poctivého obchodního styku a ochrany slabší strany. V širších souvislostech, byť nikoliv přímo, lze za sledovaný cíl považovat i zajištění fungování hospodářské soutěže na trzích zemědělských nebo potravinářských produktů. 113. V obecné rovině lze posoudit i námitky navrhovatelek rozporující potřebnost předmětné úpravy (ve smyslu její účelnosti, a nikoliv její šetrnosti vůči základnímu právu, do něhož je zasahováno, jak je tomu při provádění testu proporcionality), ať už s ohledem na již existující omezení vyplývající z občanského zákoníku a zákona o ochraně hospodářské soutěže, nebo s ohledem na tvrzení o nízké vyjednávací síle obchodních řetězců a nízké koncentraci maloobchodního trhu v České republice ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie. Tyto námitky jsou v podstatě věcným zpochybněním napadeného zákona, přičemž v rovině ústavněprávní přichází v úvahu jejich posouzení pouze z hlediska posledního kroku testu rozumnosti, zejména zda nejde o řešení svévolné či zjevně nezpůsobilé dosáhnout sledovaného cíle. 114. Ústavní soudÚstavní soud nemůže přezkoumávat § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle z toho hlediska, zda by pro dosažení účelu tohoto zákona postačilo ponechání dosavadní soukromoprávní či veřejnoprávní úpravy. Neplyne-li z ústavního pořádku něco jiného, zákonodárce má široký prostor k úvaze nejen při vymezení účelu, jehož má být stanovením podmínek či omezení pro výkon podnikání nebo jiné hospodářské činnosti podle čl. 26 odst. 2 Listiny dosaženo, ale také při výběru konkrétního prostředku jeho dosažení, včetně toho, zda upřednostní úpravu soukromoprávní, nebo veřejnoprávní, případně jejich kombinaci. 115. Jakkoliv lze připustit, že zákaz zneužití významné tržní síly vyplývá - třeba i jen částečně - již z jednotlivých ustanovení občanského zákoníku (srov. zásadu poctivého obchodního styku podle § 7 a 1801 občanského zákoníku nebo zákaz zneužití hospodářského postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany podle § 433 občanského zákoníku), napadená zákonná úprava jej konkretizuje a současně jej stanoví jako veřejnoprávní povinnost, jejíž porušení je přestupkem. Nejde tedy o duplicitu zákonné úpravy. 116. Zákaz zneužití významné tržní síly se zároveň nekryje ani se zákazem zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelůspotřebitelů podle § 11 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže. V tomto ohledu Ústavní soudÚstavní soud přisvědčil argumentaci vlády a Úřadu, že ke zneužití významné tržní síly může dojít i ze strany odběratelů, kteří nemají dominantní postavení na trhu nákupu a prodeje potravin. Tržní síla odběratelů se vůči dodavatelům projevuje již tím, že může v podstatné míře ovlivňovat jejich schopnost uvádět na trh jejich výrobky. Řada z nich je totiž nabízena spotřebitelůmspotřebitelům právě prostřednictvím odběratelů. Zákaz zneužití významné tržní síly navíc neupravuje soutěž mezi jednotlivými odběrateli, nýbrž vztahy mezi odběrateli a dodavateli. Existence zákona o ochraně hospodářské soutěže nijak nezpochybňuje účel zákazu zneužití významné tržní síly a v podstatě nemá vliv na to, zda tento zákaz obstojí nebo neobstojí jako ústavně konformní omezení práva podnikat. 117. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nepřísluší hodnotit zákaz zneužití významné tržní síly ani z toho hlediska, zda jeho stanovení bylo dostatečným způsobem opodstatněno empirickými údaji o vyjednávací síle či míře koncentrace odběratelů působících v České republice. Posouzení ústavnosti napadeného zákona má zodpovědět otázku, zda jím stanovené povinnosti v abstraktní rovině obstojí jako přípustný zásah do základních práv a svobod. Součástí tohoto posouzení však není a ani nemůže být úvaha o tom, zda aktuální společenské poměry skutečně vyžadovaly přijetí zákazu zneužití významné tržní síly. K takovéto úvaze je povolán výlučně zákonodárce v rámci svého politického rozhodnutí, zda přijme či zamítne určitý návrh zákona. 118. Hledání optimální regulace je často ovlivněno nutností přijmout řešení určitého aktuálního problému v konkrétním čase za konkrétních okolností. V těchto případech přitom není možné s jistotou předvídat veškeré pozitivní i negativní dopady této regulace najednání jejích adresátů. Ke zvážení všech těchto aspektů slouží především parlamentní projednání návrhu zákona a v jeho rámci konfrontace odlišných názorů ohledně potřebnosti v něm obsažené úpravy. Právě zákonodárce měl - a to třeba i s přihlédnutím k údajům zmíněným navrhovatelkami - posoudit potřebnost přijetí napadeného zákona, přičemž ji mohl spatřovat jak v nutnosti reakce na dlouhodobé používání nežádoucích obchodních praktik ze strany odběratelů, tak i jen v zájmu na prevenci používání těchto praktik, aniž by v tomto směru byl dosavadní stav jakkoliv alarmující. Závěr zákonodárce o potřebnosti (ve smyslu účelnosti) přijetí zákona o významné tržní síle, respektive v něm obsaženého zákazu, je tak nutno vnímat jako jeho politické rozhodnutí, které Ústavní soudÚstavní soud není oprávněn přehodnocovat. 119. Ústavnost zákazu zneužití významné tržní síly nezpochybňuje ani dosavadní rozhodovací praxe Úřadu či správních soudů, jež je nastíněna v podáních účastníků řízení, respektive Úřadu jako amici curiae. Skutečnost, že doposud bylo zahájeno a vedeno jen několik řízení podle zákona o významné tržní síle, z nichž část byla skončena zastavením řízení za současného přijetí závazků k odstranění závadného stavu podle § 6 odst. 2 tohoto zákona, sama o sobě nevypovídá o nezpůsobilosti předmětného zákazu vést k dosažení jím sledovaného cíle ani o absenci vlivu tohoto zákona na jednání jednotlivých odběratelů. Vlastní posouzení, do jaké míry je v tomto ohledu stávající zákonná úprava efektivní a zda ve výsledku skutečně přináší sledovaný účel, nebo zda by z těchto hledisek neměla být změněna nebo zrušena, nenáleží Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, nýbrž zákonodárci. 120. Pakliže tedy navrhovatelky namítají v obecné rovině nepotřebnost (zbytečnost) zákazu zneužití významné tržní síly podle § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle, jejich argumentace není způsobilá odůvodnit závěr o neústavnosti těchto ustanovení pro rozpor s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. XI. Posouzení zákazu zneužití významné tržní síly z hlediska principu rovnosti a zákazu diskriminace 121. Zákaz zneužití významné tržní síly, jenž je vyjádřen v § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle, je podle navrhovatelek rovněž v rozporu s principem rovnosti před zákonem podle čl. 1 Listiny a zákazem diskriminace podle čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 3 Listiny a čl. 14 Úmluvy. Týká se totiž pouze jednoho hospodářského odvětví a v jeho rámci ukládá povinnosti jen odběratelům s významnou tržní silou, a nikoliv také dodavatelům s významnou tržní silou. Vůči obratovému kritériu podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle je zase namítáno, že zakládá nepřímou diskriminaci zahraničních obchodních řetězců, která má být v rozporu s právem Evropské unie. XI./a Shrnutí argumentace navrhovatelek 122. Navrhovatelky tvrdí, že napadený zákon se bez objektivního důvodu vztahuje jen na úzký sektor maloobchodního prodeje potravinářského zboží, v jehož rámci zakazuje některá smluvní ujednání, která jsou v jiných odvětvích hospodářství (například ve stavebnictví, přepravě nebo zasílatelství) obvyklá a povolená. Dále jsou přesvědčeny o nesouladu zákazu zneužití významné tržní síly s principem rovnosti před zákonem a zákazem diskriminace, neboť neexistuje legitimní důvod, pro který by mělo být připuštěno odlišné zacházení mezi odběrateli s významnou tržní silou a dodavateli s významnou tržní silou. Jestliže zákon nově formuluje jen správní delikty odběratelů, jde o tzv. axiologickou mezeru v zákoně. Navrhovatelky připouští, že existuje veřejný zájem na regulaci podnikání v oblasti prodeje potravin. Je však již otázkou, z jakého důvodu se má tento veřejný zájem týkat jen ochrany jedné ze smluvních stran, o níž ani nelze objektivně říct, že je vždy v postavení slabším. Správně by se měl týkat obou smluvních stran. V České republice je podle odborné literatury vyjednávací síla řetězců jednou z nejslabších v Evropě. V ekonomické realitě navíc nemůže obstát závěr, že významná tržní síla odběratele, u níž jde o slabší míru dominance, může přebít skutečnou dominanci (či monopolní postavení) dodavatele. Původně měl návrh novely zákona dopadat i na dodavatele s významnou tržní silou, na vládní úrovni však došlo - v rozporu se stanoviskem Legislativní rady vlády - bez jakéhokoliv odůvodnění k takové jeho změně, že se na dodavatele dále nevztahoval. 123. Zákon o významné tržní síle podle navrhovatelek nepřípustně rozlišuje mezi jednotlivými odběrateli. Definice významné tržní síly je natolik neurčitá, že v praxi lze zákon vztáhnout jen k těm odběratelům, kteří splňují právní domněnku vyjádřenou obratovým kritériem podle § 3 odst. 4 napadeného zákona, podle níž má významnou tržní sílu odběratel, jehož obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. Předmětná domněnka ovšem působí i nepřímo diskriminačně vůči zahraničním obchodním řetězcům. Čeští maloobchodní prodejci (s výjimkou některých společností) totiž s vysokou pravděpodobností nesplňují uvedené podmínky. To, že jde o účel zákona, měli v průběhu projednávání zákona č. 50/2016 Sb. potvrdit i předseda Úřadu Ing. Petr Rafaj a poslanec Ing. Milan Urban. 124. Uvedený diskriminační účinek zakládá nesoulad zákona se Smlouvou o fungování Evropské unie a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. 12. 2006 o službách na vnitřním trhu. Navrhovatelky zdůrazňují, že Komise v minulosti posuzovala obdobnou zákonnou úpravu obsaženou v někdejším slovenském zákonu o obchodních řetězcích (zákon č. 358/2003 Z. z. o obchodných reťazcoch), jež byla rovněž založena na obratovém kritériu. Komise tehdy jednoznačně konstatovala porušení pravidel volného pohybu. Další rozpor s právem Evropské unie, jakož i s cíli, o které v této oblasti Komise usiluje, byl shledán v tom, že napadený zákon nezajišťuje rovnou a spravedlivou soutěž pro všechny korporace, a nepřispívá tak k lepšímu fungování evropských trhů. Jeho jednostranný přínos lze spatřovat jen ve vztahu k dodavatelům zboží obchodním řetězcům, i to však jen zdánlivě. Skryté poskytování výjimek pro některé subjekty totiž narušuje hospodářskou soutěž a otevírá prostor pro vznik monopolů. Zákon přináší novou regulatorní zátěž bez odpovídajícího přínosu pro národní legislativu a konkurenceschopnost a lze v něm spatřovat další projev tzv. gold-platingu (tj. nežádoucího rozšiřování obsahu směrnic při jejich implementaci do národního práva), jehož negativními vlivy na podnikatele se Komise dlouhodobě zabývá. Navrhovatelkám není známo, že by úmysl přijmout novelu zákona o významné tržní síle byl Komisi notifikován. XI./b Vyjádření vlády 125. Vláda se vyjádřila k jednotlivým námitkám navrhovatelek ohledně údajného diskriminačního charakteru napadeného zákona, jež směřovaly do tří hlavních oblastí. Předně nesouhlasí s tím, že k diskriminaci dochází úzkým sektorovým zaměřením působnosti zákona, jehož objektem jsou pouze dodavatelsko-odběratelské vztahy v potravinářském maloobchodu. Z pohledu vlády představuje tato právní úprava specifický nástroj ochrany vzájemných vztahů mezi dodavateli a odběrateli, a to s ohledem na specifičnost subjektů, jichž se tato úprava týká. Vláda je přesvědčena o potřebnosti veřejnoprávní úpravy dodavatelsko-odběratelského řetězce v dané oblasti. Na existenci regulace prostřednictvím napadeného zákona je dostatečný veřejný zájem. Do budoucna nicméně nelze vyloučit rozšíření působnosti zákona na další sektory výroby či služeb, ve kterých by se mohly projevovat stejné vztahy jako mezi dodavateli a odběrateli potravin. Doposud však nebyly k dispozici jednoznačné a dostatečné doklady o tom, že by se zneužívání významné tržní síly zásadním způsobem projevovalo i v jiných hospodářských odvětvích. 126. Druhá oblast námitek se týká toho, že napadený zákon postihuje jen jednu stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Vláda zde vychází z vyjádření předsedy Úřadu, které reflektuje výkon dozorové kompetence Úřadu nad dodržováním zákona a podle něhož jsou uvedené vztahy dost nevyvážené a dochází ke zneužívání postavení některých odběratelů, a nikoliv dodavatelů. Napadený zákon tudíž reguluje chování a postihuje jen ty subjekty na trhu, které své postavení a vyjednávací sílu zneužívají. Podle vlády nelze přisvědčit tvrzení, že významná tržní síla odběratele je považována za jakousi slabší formu dominance na relevantním trhu nákupu, která přebíjí skutečnou dominanci dodavatele na relevantním trhu prodeje. Takové závěry je nutno odmítnout s poukazem na možný restriktivní výklad § 3 napadeného zákona, podle něhož se věcná působnost tohoto zákona nevztahuje na případy, kdy se dodavatel odběratele s významnou tržní silou nachází v dominantním postavení podle § 10 zákona o ochraně hospodářské soutěže. 127. Podstatou třetí oblasti námitek je tvrzená nerovnost a diskriminace, jež se má projevovat tím, že napadený zákon cílí, byť nikoliv výslovně, na zahraniční obchodní řetězce. Za diskriminační je považováno již samotné vymezení významné tržní síly za pomoci obratového kritéria. Vláda ale tyto námitky odmítá. Napadený zákon sám o sobě neobsahuje žádné kritérium, na jehož základě by se uplatnil pouze na zahraniční subjekty. Ochrana dodavatelů, jakožto cíl sledovaný předmětnou legislativní úpravou, může být právně aprobovatelná jen v případech, kdy odběratel disponuje takovou vyjednávací silou, která mu umožňuje vynutit si jednostranně výhodnější podmínky. Logicky zde tedy musí existovat určitý potenciál ke zneužití vyjednávací síly odběratele. Zákon o významné tržní síle toto reflektuje v § 3 odst. 4 stanovením vyvratitelné právní domněnky existence významné tržní síly u subjektů, které překročí určitou výši obratu. Tento zákon se ale vztahuje i na odběratele, jejichž pozice odpovídá kritériím popsaným v § 3 odst. 2 napadeného zákona, aniž by dosahovali uvedeného obratu. Obratové kritérium existence významné tržní síly je nutno pojímat jako vyvratitelnou právní domněnku a nelze je bez dalšího použít pro stanovení subjektů, které podléhají regulaci. Podstatné je posouzení síly jejich vyjednávací pozice vzhledem k dodavatelům, což ovšem znamená, že zde nelze dovozovat žádný diskriminační charakter. Vláda nakonec uvádí, že míra případné diskriminace musí být poměřována vzhledem k zájmu, který zákon chrání. To, že zákon stanovil pro jednu skupinu odběratelů více povinností, ještě neznamená jeho rozpor s ústavním pořádkem. Určující je, zda je takovýto diskriminační účinek vyvážen veřejným zájmem a zda je výsledku možné dosáhnout s co nejmenšími zásahy do práv dotčených subjektů. XI./c Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 128. Úřad se k jednotlivým námitkám vyjádřil tak, že zákon o významné tržní síle nevytváří žádnou diskriminaci, a to ani mezi dodavateli a odběrateli, ani mezi odběrateli navzájem. Při zjišťování, zda odběratel disponuje významnou tržní silou, je Úřad povinen vymezit relevantní trh a zkoumat pozici odběratele na tomto trhu, což činí podle § 3 odst. 2 napadeného zákona při zohlednění struktury trhu, překážky vstupu na trh a finanční síly. Jestliže by zjistil, že některý z dodavatelů disponuje vyvažující silou, pro kterou si vůči němu odběratel není schopen vynutit výhodu, pak ve vztahu mezi takto silným dodavatelem a odběratelem nelze konstatovat zneužití významné tržní síly. 129. Základ pro konstatování, zda má ten či onen odběratel potravin na relevantním trhu významnou tržní sílu, a tedy i určitou zvláštní odpovědnost ve vztahu ke svým dodavatelům, podává zákonná definice významné tržní síly. Její součástí je podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle také vyvratitelná domněnka její existence, založená na obratu dosaženém za prodej potravin a služeb s tím souvisejících, která je doplněna o demonstrativní výčet kritérií, jejichž prostřednictvím lze danou domněnku vyvrátit. Neplatí, že tato domněnka je vyvratitelná jen zdánlivě. Zvláštní odpovědností podle zákona o významné tržní síle ale může oplývat i odběratel, který nedosáhl stanovené hranice obratu, avšak po zhodnocení dodatečných kritérií existence významné tržní síly podle § 3 odst. 2 napadeného zákona vyšlo na základě shromážděných podkladů najevo, že je dostatečně silný na to, aby byl schopen vynutit si vůči dodavatelům potravin nespravedlivou výhodu. Skutečnost, že se Úřad vážně zabývá těmito dalšími kritérii sloužícími k potvrzení či vyvrácení domněnky významné tržní síly, plyne i z rozhodnutí ve věci COOP Centrum družstvo, na které Úřad odkazuje. Bez přezkoumání a vyhodnocení těchto kritérií by Úřad nemohl učinit závěr, že určitý odběratel disponuje významnou tržní silou a že se dopustil správního deliktu. 130. Mezi subjekty, které teoreticky (jen podle výše obratu) mohou podléhat zákonu o významné tržní síle, spadají podle Úřadu obchodní řetězce Kaufland, Ahold, Tesco, Lidl, Penny Market, Makro, Globus, Billa, JIP východočeská, COOP Centrum družstvo, HRUŠKA a COOP Morava. Již s ohledem na tento výčet Úřad nemůže přisvědčit námitce, podle níž se zákon o významné tržní síle diskriminačně vztahuje jen na zahraniční obchodní řetězce, neboť dopadá i na obchodní řetězce čistě národní. To, zda opravdu všechny z nich disponují významnou tržní silou, je záležitostí podrobného dokazování v rámci příslušných správních řízení. Větší počet zahraničních subjektů není dán obratovým kritériem, ale jinými okolnostmi, mezi něž patří globalizace a volný trh v rámci Evropské unie. Úřad hodnotí pozitivně, že v České republice existují natolik velké národní řetězce, že mohou i jen v omezené míře konkurovat nadnárodním společnostem. V důsledku uplatňování nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik však může dojít k situaci, kdy národní obchodní řetězce budou z trhu vytlačeny a nahrazeny pouze zahraničními řetězci. Regulace nekalých obchodních praktiknekalých obchodních praktik je zjevně potřebná nejen pro kultivaci smluvních vztahů mezi odběrateli a dodavateli, ale rovněž pro zachování menší míry koncentrace trhu na straně odběratelů a větší nabídky a vyšší kvality služeb pro spotřebitelespotřebitele. XI./d Replika navrhovatelky b) 131. Ačkoliv navrhovatelka b) vítá přístup Úřadu, podle něhož se napadený zákon neuplatní ve vztazích odběratelů, kteří mají významnou tržní sílu, s velkými, často dominantními dodavateli potravin, takovýto výklad jde dalece za doslovné znění tohoto zákona. Zejména konstrukce objektivní významné tržní síly podle § 3 odst. 1 zákona o významné tržní síle s takovýmto korektivem nepočítá. S tím pak souvisí i tvrzení Úřadu, že ve své rozhodovací praxi údajně vždy důkladně zkoumá, zda neexistují skutečnosti, které by mohly vyvrátit domněnku podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle. Z bližších analýz této rozhodovací praxe se totiž podává, že takový přezkum neopouští formální rovinu. Ve skutečnosti neexistují žádné rozumné prostředky, jimiž lze vyvrátit působení této domněnky nebo prokázat, že odběratel není schopen si nespravedlivou výhodu vynucovat. K praktickému vyvrácení uvedené domněnky dosud nikdy nedošlo. Úřad přitom přistupuje k vymezování potravinového trhu jako celku. Předpokládá, že obchodním řetězcům nezáleží například na tom, zda budou místo soli od dodavatelů odebírat, a tedy i prodávat spotřebitelůmspotřebitelům, mléčné výrobky. Tento do značné míry absurdní přístup má za následek, že obchodní řetězce se v analýzách Úřadu vždy zdánlivě jeví jako silnější subjekt, a to i v porovnání s dodavateli, kteří jsou na svém produktovém trhu dominantní. Omezené použití zákona ze strany Úřadu neumožňuje podrobit správnost takového postupu soudnímu přezkumu, nicméně o jeho správnosti lze skutečně pochybovat. V praxi Úřad zřejmě nikdy nedospěje k závěru, že by se v určitém dodavatelsko-odběratelském vztahu napadený zákon neuplatnil nebo že obratová domněnka významné tržní síly je v daném případě vyvrácena. Navrhovatelka b) proto setrvává na námitce, že daná domněnka je v praxi nevyvratitelná. 132. Je paradoxní, že vláda i Úřad odmítají argument diskriminačního dopadu napadeného zákona na dodavatele poukazem na to, že pokud by byl dodavatel v dominantním postavení, bude na něj dopadat zákon o ochraně hospodářské soutěže. Vláda se tak podle navrhovatelek vlastně dovolává právní úpravy v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, kterou považuje za dostatečnou ve vztahu k postavení dodavatelů, avšak nedostatečnou ve vztahu k postavení odběratelů. Takovéto zdůvodnění je zjevně nepřípustně selektivní a vnitřně rozporné. Z vyjádření vlády ani Úřadu se nepodávají (empirické) argumenty, z nichž by vyplynulo, že odběratelé své postavení zneužívají. Stejně tak nebylo ničím doloženo tvrzení, že vztahy s velkými odběrateli jsou pro dodavatele existenčně důležité. Stát místo toho, aby chránil obě strany smluvního vztahu, vystupuje selektivně ve prospěch jedné strany, čímž je narušován princip rovnosti. Vzhledem k obrovskému množství odběratelů působících na trhu je prostředí natolik konkurenční, že umožňuje dodavatelům přeorientovat svoji nabídku v případě nezájmu velkých odběratelů směrem k odběratelům ostatním. 133. Tvrzená diskriminační povaha napadeného zákona vyplývá ze skutečností, že dopadá pouze na jednu stranu příslušných obchodních vztahů a že je konstruován tak, aby podle něj byly postihovány zejména zahraniční subjekty. Úřad ve svém vyjádření naznačuje, že není vyloučeno použít zákon o významné tržní síle diskriminačně, a to cíleně v neprospěch zahraničních obchodních řetězců. Navrhovatelka b) již uvedla, že empirická zjištění nepodporují důvodnost přijetí zákona. Úřad si navíc ve vyjádření neodpouští velice silně a negativně zabarvené výroky namířené proti odběratelům. Příkladem je tvrzení, že obchodní řetězce omezují základní práva a svobody dodavatelů potravin a že je vykořisťují. Lze dokonce říct, že Úřad demonstruje své odhodlání využívat napadený zákon k ochraně českých obchodních řetězců na úkor jejich zahraničních konkurentů, což neodpovídá ani účelu tohoto zákona, ani poslání Úřadu. Navrhovatelka b) konstatuje, že v konečném důsledku by o případné nepřípustné diskriminaci založené uplatňováním zákona rozhodovaly nezávislé soudy, avšak tato ochrana nemusí být dostatečná. Bude totiž poskytována ad hoc, přičemž předmět řízení nemusí umožnit adekvátně doložit ani nepřípustnou diskriminaci plynoucí ze zákona, ani případný diskriminační přístup Úřadu k různým subjektům. Ten se projeví až v různých správních řízeních, jejichž výsledky nebude možné v rámci řízení o konkrétní správní žalobě adekvátně využít. Uvedené situaci lze podle navrhovatelky b) čelit pouze zrušením zákona, případně jeho vybraných ustanovení. XI./e Východiska posouzení zákazu zneužití významné tržní síly z hlediska zásady rovnosti 134. Zákon o významné tržní síle stanoví odběratelům s významnou tržní silou řadu povinností, jejichž neústavnost spatřují navrhovatelky v tom, že se v rozporu se zásadou rovnosti uplatní jen v dodavatelsko-odběratelských vztazích maloobchodního prodeje potravin a v jejich rámci jen vůči odběratelům, z nichž většina je navíc zahraničními obchodními řetězci. Ústavní soudÚstavní soud se musel s takto formulovanými námitkami vypořádat v tom smyslu, zda vůči dotčeným odběratelům neopodstatňují závěr o omezení jejich základního práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny způsobem, který je v rozporu s principem rovnosti podle čl. 1 Listiny a zákazem diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny. 135. K porušení zásady rovnosti nedochází jen proto, že s různými subjekty je zacházeno různě. Již Ústavní soudÚstavní soud České a Slovenské Federativní Republiky vyslovil závěr, že rovnost nelze chápat jako kategorii absolutní a že vždy o ní musí být uvažováno jako o rovnosti relativní, požadující odstranění neodůvodněných rozdílů (nález ze dne 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92, uveřejněn pod č. 11 ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního souduÚstavního soudu ČSFR). Takovéto pojetí rovnosti je pevnou součástí ustálené rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu, který ve svých rozhodnutích mnohokrát připustil zákonem založenou nerovnost, jestliže ji bylo možné odůvodnit na základě ústavně akceptovaných hledisek. Podstatné je, aby s různými subjekty, které se nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, nebylo zacházeno rozdílně, aniž by pro takovýto postup existovaly objektivní a rozumné důvody [např. nález ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. ÚS 15/02 (N 11/29 SbNU 79; 40/2003 Sb.)]. Nerovnost nesmí být založena na libovůli. Nerovnost nesmí vést k tomu, že by někomu nebyla zaručena základní práva a svobody z některého z důvodů zakázaných ústavním pořádkem [blíže k zásadě rovnosti srov. např. nález ze dne 4. 6. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 33/96 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.), nález ze dne 25. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03, nález ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.) nebo nález sp. zn. Pl. ÚS 32/17]. 136. Nerovné zacházení mezi jednotlivci či skupinami osob ještě neznamená neústavnost opatření, které je jeho příčinou. K posouzení, zda takovéto nerovné zacházení obstojí jako ústavně konformní, slouží test přímé diskriminacepřímé diskriminace, jenž sestává z posloupnosti několika otázek, a to 1. zda jde o srovnatelné jednotlivce nebo skupiny, 2. zda je s nimi zacházeno odlišně na základě podezřelého důvodu, 3. zda je odlišné zacházení dotčenému jednotlivci nebo skupině k tíži, ať už uložením břemene, nebo odepřením dobra, a 4. zda je toto odlišné zacházení ospravedlnitelné, tedy zda sleduje legitimní cíl a je přiměřené [srov. např. nález ze dne 16. 10. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 53/04 (N 160/47 SbNU 111; 341/2007 Sb.), bod 29, nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.), bod 34, nebo nález ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 4/17 (148/2020 Sb.), bod 173]. 137. Budou-li odpovědi na první tři otázky kladné, pak půjde o neústavní nerovnost, ledaže posuzované opatření obstojí v testu proporcionality (bod 104 tohoto nálezu) jako přiměřený zásah do ústavně zaručeného základního práva. Podezřelým může být jakýkoliv důvod, jehož použití jako kritérium rozlišování pro přiznání určitých práv zakazuje nebo omezuje ústavní pořádek. Zejména je třeba upozornit na čl. 3 odst. 1 Listiny, podle něhož se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. 138. Skutečnost, že k nerovnému zacházení nedochází přímo na základě určitého podezřelého důvodu, neznamená, že by takovýto následek nemohl být dán fakticky. Nerovné zacházení může mít formu přímé i nepřímé diskriminace, z nichž každá vede ke stejnému negativnímu následku [nález ze dne 30. 4. 2009 sp. zn. II. ÚS 1609/08 (N 105/53 SbNU 313)]. Přímou diskriminacíPřímou diskriminací se obecně rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to na základě některého z podezřelých důvodů. V případě nepřímé diskriminace zase dochází k odlišnému zacházení na základě zdánlivě neutrálního kritéria, které však ve svém důsledku specificky znevýhodňuje skupinu osob vymezenou právě některým z podezřelých důvodů oproti ostatním. Jinými slovy, toto kritérium dopadá na příslušníky chráněné skupiny způsobem, jako kdyby o podezřelý důvod skutečně šlo. 139. O nepřímé diskriminaci lze uvažovat pouze jako o faktickém důsledku určité relevantní praxe, kterou je třeba rozumět souhrn jednotlivých případů, v nichž bylo (nebo má být) určité neutrální kritérium aplikováno shodným či srovnatelným způsobem. Závěr o tom, že určitá praxe měla za následek nepřímou diskriminaci, neznamená, že v jejím rámci musel být znevýhodněn každý příslušník chráněné skupiny, v jehož případě bylo aplikováno příslušné neutrální kritérium. Vypovídá však o tom, že k takovémuto znevýhodňování v podstatné míře skutečně docházelo, přičemž v jednotlivých individuálních případech, z nichž tato praxe sestává, nelze přesvědčivě odlišit, zda tomu tak skutečně bylo, nebo nikoliv. Již z tohoto důvodu lze předpoklad nepřímé diskriminace vyvrátit vždy jen ve vztahu k určité relevantní praxi jako celku (srov. rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. 11. 2007 ve věci stížnosti č. 57325/00 D. H. a ostatní proti České republice, bod 209). Jestliže by totiž uvedené odlišení bylo možné rozumně provést i v jednotlivých případech, znamenalo by to, že tyto případy diskriminace lze posuzovat nezávisle na celkovém hodnocení této praxe, a to z hlediska případné diskriminace přímé. Posuzování nepřímé diskriminace by za těchto okolností postrádalo smysl [nález ze dne 12. 8. 2015 sp. zn. III. ÚS 1136/13 (N 143/78 SbNU 209), body 43 a 45]. 140. Ústavní soudÚstavní soud se v minulosti opakovaně zabýval ústavními stížnostmi, v nichž stěžovatelé uplatňovali námitky, podle nichž měly obecné soudy v jejich případě nesprávně posoudit, zda nedošlo k nepřímé diskriminaci na základě určitého zdánlivě neutrálního kritéria. Při hodnocení těchto námitek použil Ústavní soudÚstavní soud test nepřímé diskriminace, který ve své rozhodovací praxi formuloval Evropský soud pro lidská práva (srov. rozsudek D. H. a ostatní proti České republice, bod 184 a násl., nebo rozsudek ze dne 29. 1. 2013 ve věci stížnosti č. 11146/11 Horváth a Kiss proti Maďarsku, bod 105, dále též např. rozsudek ze dne 4. 5. 2001 ve věci stížnosti č. 24746/94 Hugh Jordan proti Spojenému království, bod 154, nebo rozsudek ze dne 20. 6. 2006 ve věci stížnosti č. 17209/02 Zarb Adami proti Maltě, bod 76) a který je současně východiskem ústavně konformního použití § 133a občanského soudního řádu v soudních řízeních, kdy je žalobcem tvrzena nepřímá diskriminace. 141. V těchto soudních řízeních leží důkazní břemeno zpočátku na žalobci, který musí prokázat, že 1. na první pohled neutrální kritérium dopadá o poznání silněji na chráněnou skupinu (definovanou podle některého z podezřelých důvodů) a že 2. je členem takové chráněné skupiny. Prokázáním těchto dvou podmínek je dán předpoklad nepřímé diskriminace s ohledem na všechny příslušníky dané chráněné skupiny. Tím se břemeno tvrzení a důkazní přesouvá na protistranu, která musí buď 3. popřít kterékoliv ze dvou výše uvedených tvrzení (kupř. tím, že není dán výrazný dopad na chráněnou skupinu anebo že jeho pravým důvodem je něco jiného než podezřelý diskriminační důvod anebo že žalobce sám do dané skupiny nepatří apod.) anebo 4. prokázat, že pro nepřiměřené znevýhodnění chráněné skupiny existuje objektivní a rozumné zdůvodnění, tedy že šlo o opatření sledující legitimní cíl a prostředky k jeho dosažení byly vhodné, nezbytné a přiměřené (k posledně uvedenému kroku viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva D. H. a ostatní proti České republice, bod 196; srov. též rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 2. 1999 ve věci stížnosti č. 29515/95 Larkos proti Kypru, bod 29). 142. Při rozhodování o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy takto vymezený test přirozeně nelze použít, neboť v něm nejde o spor žalobce a žalovaného v konkrétní věci. Přezkum ústavnosti zákona nebo jiného právního předpisu Ústavní soudÚstavní soud provádí vždy v abstraktní rovině, aniž by byl vázán argumentací či důkazními návrhy účastníků nebo vedlejších účastníků řízení. Pro účely svého rozhodnutí je oprávněn si sám zajistit důkazy, jejichž provedení považuje za nezbytné pro posouzení, zda použití právního předpisu fakticky působí diskriminačně na základě určitého neutrálního kritéria. Přesto lze při abstraktním posouzení nepřímé diskriminace z uvedeného testu vyjít alespoň potud, že i v tomto případě je třeba hodnotit, 1. zda na první pohled neutrální kritérium dopadá o poznání silněji na chráněnou skupinu a 2. zda pro nepřiměřené znevýhodnění chráněné skupiny existuje objektivní a rozumné zdůvodnění (k podrobnostem posuzování nepřímé diskriminace viz nález sp. zn. III. ÚS 1136/13). Tyto dílčí otázky se logicky uplatní při posuzování nepřímé diskriminace v případě jakéhokoliv opatření, a to bez ohledu na to, na základě jakého neutrálního kritéria toto opatření zakládá nerovnost mezi dvěma srovnatelnými skupinami subjektů a na základě jakého podezřelého důvodu má reálně docházet k nepřípustné diskriminaci. XI./f Omezení zákazu zneužití významné tržní síly na jedno odvětví hospodářství 143. Ústavní soudÚstavní soud se postupně zabýval jednotlivými okruhy námitek navrhovatelek ohledně rozporu napadeného zákona s principem rovnosti podle čl. 1 Listiny a zákazu diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny. Prvnímu z nich lze v podstatě rozumět tak, že směřuje vůči selektivnímu přístupu zákonodárce, který se rozhodl zakázat některá ujednání jen pro úzký sektor maloobchodního prodeje potravin, ačkoliv v jiných hospodářských odvětvích jsou takováto jednání obvyklá a povolena. Navrhovatelky samozřejmě nepožadují, aby byl zákaz zneužití významné tržní síly vztažen i na tato hospodářská odvětví, a svou námitkou zpochybňují především samotnou účelnost napadené regulace. 144. Je zřejmé, že takto formulovaná námitka se spíše než zásady rovnosti týká obecného oprávnění zákonodárce různě regulovat právní vztahy v jednotlivých hospodářských odvětvích. Postavení subjektů podnikajících ve dvou různých oblastech (například jeden podnikající v maloobchodním prodeji potravin a druhý ve stavebnictví) sice může být z hlediska některých právních vztahů srovnatelné (například oba budou poplatníky daně z příjmu), nemusí však tomu tak být vždy. Ani skutečnost, že určitá ujednání se vyskytují ve více hospodářských odvětvích, ještě nečiní postavení těchto subjektů bez dalšího srovnatelným. Zákonodárce nemá ústavní povinnost podrobit stejné či srovnatelné regulaci jednotlivá odvětví podnikání jen proto, že praxe každého z nich obsahuje některé společné prvky. V rámci svého uvážení může vždy zvažovat, zda takovouto regulaci reálné poměry skutečně vyžadují. Zatímco totiž v jednom hospodářském odvětví může určitá praxe fungovat bez podstatných problémů pouze na základě občanského zákoníku či jiných obecných právních předpisů, v jiném může být naopak nevyhnutné přijmout zvláštní úpravu, která tuto praxi usměrní či zakáže, a to třeba i úpravu veřejnoprávní. 145. Předmětná námitka byla navrhovatelkami uplatněna pouze v obecné rovině, bez vymezení, které srovnatelné subjekty by měly být v důsledku napadené právní úpravy v nerovném postavení. Ústavní soudÚstavní soud proto tuto námitku vyhodnotil jako neopodstatněnou. XI./g Námitka odlišného zacházení mezi odběrateli s významnou tržní silou a dodavateli s významnou tržní silou 146. Porušení zásady rovnosti podle čl. 1 Listiny je dále spatřováno v tom, že zákon o významné tržní síle stanoví povinnosti pouze odběratelům s významnou tržní silou, nikoliv však také dodavatelům s významnou tržní silou. Podle navrhovatelek tak zákon postihuje jen jednu stranu dodavatelsko-odběratelských vztahů, ačkoliv nelze vyloučit, že v řadě případů bude mít místo odběratele silnější postavení právě dodavatel. 147. Tento okruh námitek rovněž směřuje k samotné koncepci napadeného zákona. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že zákaz zneužití významné tržní síly je ve své podstatě souborem dílčích zákazů, jež slouží ochraně dodavatele proti některým nekalým praktikám vyskytujícím se v dodavatelsko-odběratelských vztazích v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících. Jednotlivé povinnosti podle § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle mají s ohledem na svůj obsah smysl jen za předpokladu, že jsou adresovány odběrateli. Stejně tak je namístě odpovědnost za přestupek spočívající v nesjednání povinných náležitostí smlouvy podle § 3a zákona o významné tržní síle jen na straně odběratele. Tyto náležitosti slouží právě ochraně dodavatele. Lze-li proto někde uvažovat o možnosti srovnatelného vymezení povinností odběratelů s významnou tržní silou i dodavatelů s významnou tržní silou, a to při obdobném vymezení významné tržní síly na straně dodavatelů, pak jen v rovině obecného zákazu jejího zneužití. V oblasti soukromoprávní je rovné postavení odběratelů i dodavatelů zajištěno obecným zákazem zneužití hospodářského postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany podle § 433 občanského zákoníku. 148. Dále je třeba uvést, že i kdyby bylo možné provést test přímé diskriminacepřímé diskriminace ve smyslu, zda k ní nedochází tím, že se zákaz zneužití významné tržní síly vztahuje jen na odběratele, prvním krokem by bylo posouzení, zda jde v případě odběratelů s významnou tržní silou a dodavatelů s významnou tržní silou o srovnatelné subjekty. Podle Ústavního souduÚstavního soudu ovšem na tuto otázku nelze odpovědět kladně. Přestože odběratelé i dodavatelé vstupují společně do smluvních vztahů, vyjednávací síla každého z nich se odvíjí od jiných skutečností. V případě odběratelů je dána jejich schopností nabídnout spotřebitelůmspotřebitelům v jednom prodejním místě celý sortiment potravin, jakož i dalšími skutečnostmi, jako jsou například oblíbenost a návštěvnost jednotlivých prodejních míst, jejich umístění v rámci obchodních center či jako samostatných hypermarketů apod. Pro vyjednávací sílu dodavatelů je zase určující především jejich postavení na jednom či více relevantních trzích potravin. Zásadní může být třeba hodnota značky, pod kterou dodávají potravinové zboží. Odlišnost existuje i v možných následcích případného zneužití silnějšího postavení v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Zneužití významné tržní síly může poškodit jednotlivé dodavatele neodůvodněným tlakem na snižování cen, za které od nich odběratelé nakupují potraviny. Dodavatel v dominantním postavení, jenž působí pouze na jednom či některých trzích potravin, zase může v určité míře ovlivnit zisk odběratele nebo může odběratele tlačit k tomu, aby nenakupoval potraviny od jiných soutěžitelů na těchto trzích, a tím nepřímo ovlivňovat hospodářskou soutěž na tomto trhu. 149. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že příčiny i rizika spojená se silnějším postavením některého z účastníků dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících se na straně každého z nich liší. Případná regulace jejich jednání vyžaduje samostatné posouzení účelnosti jednotlivých zákazů či omezení jak vůči dodavatelům, tak vůči odběratelům. Z ničeho neplyne, že pokud zákonodárce shledal věcné důvody pro podrobnější veřejnoprávní úpravu jednání odběratele za účelem zamezení zneužití významné tržní síly, je třeba obdobně upravit i jednání dodavatele. Jde o dva odlišné předměty právní regulace. Zákonodárce se může u každého z nich rozhodnout, zda a v jaké podobě veřejnoprávní regulaci přijme nebo zda ponechá stav bez takovéto regulace. Ani v této části argumentace navrhovatelek nejsou jejich návrhy důvodné. XI./h Námitka nepřímé diskriminace zahraničních obchodních řetězců v důsledku použití kritéria ročního obratu ve výši 5 mld. Kč 150. Třetí související okruh námitek navrhovatelek se týká kritéria obratu ve výši 5 mld. Kč podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle, jež fakticky dotváří definici významné tržní síly a jehož naplnění je určující pro závěr, zda jí odběratel disponoval, a mohl se tak dopustit jejího zneužití (viz bod 71 nálezu). Podle navrhovatelek toto kritérium zakládá v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny nepřímou diskriminaci zahraničních obchodních řetězců působících v České republice, neboť převážně tyto dosahují obrat v takto stanovené výši. 151. Stanovení kritéria čistého obratu odběratele ve výši 5 mld. Kč bylo součástí napadeného zákona od počátku jeho účinnosti (§ 3 odst. 3 zákona o významné tržní síle, ve znění účinném do 5. 3. 2016). Novelizace provedená zákonem č. 50/2016 Sb. toto kritérium upravila v tom smyslu, že předmětná částka se týká jen obratu odběratele za prodej potravin a služeb s tím souvisejících za poslední ukončené období v délce 12 měsíců, případně takto vymezeného obratu odběratele, který je ovládanou osobou, společně s obratem odběratele, který je osobou ovládající, nebo takto vymezeného obratu nákupní aliance. Toto obratové kritérium zakládá odlišný rozsah povinností pro dvě skupiny odběratelů: pro ty, jejichž obrat za prodej potravin a služeb přesáhne částku 5 mld. Kč za stanovené období, a pro ty, u nichž tomu tak není. Ústavní soudÚstavní soud provedl test přímé diskriminacepřímé diskriminace za účelem zjištění, zda samotné obratové kritérium mezi těmito dvěma skupinami nezakládá neústavní diskriminaci. 152. V prvním kroku testu se Ústavní soudÚstavní soud zaměřil na otázku, zda jde v případě obou skupin odběratelů o skupiny srovnatelné. Není žádných pochyb, že tomu tak je. Obě sestávají z podnikatelů se stejným předmětem podnikání, kteří při své činnosti vstupují do právních vztahů s dodavateli, od nichž nakupují potraviny za účelem jejich dalšího prodeje. 153. Dále bylo třeba zvážit, zda k odlišení obou skupin odběratelů nedochází na základě podezřelého důvodu. Ústavní soudÚstavní soud v rámci druhého kroku testu konstatuje, že výše obratu 5 mld. Kč byla stanovena za účelem rozlišení odběratelů podle toho, jakou mají vyjednávací sílu vůči dodavatelům. V důvodové zprávě k návrhu zákona, který byl vyhlášen jako zákon č. 50/2016 Sb. (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 444/0), jsou uvedeny údaje z roku 2011, podle nichž působí na trhu maloobchodního prodeje velký počet subjektů, kolem 20 000. Největší podíl v rozmezí od 3 do 12 % mělo v daném období 8 velkých potravinových řetězců, u nichž činil součet těchto podílů přibližně 63 %. Jejich tržby za zboží podle výkazu zisku a ztrát se pohybovaly v rozmezí od 11 do 43 mld. Kč. Podíl těchto obchodních řetězců na trhu maloobchodního prodeje byl mnohonásobně (více než 1000krát) větší než průměrný podíl všech odběratelů. Právě v tomto odstupu uvedených tržních podílů od průměrného podílu byl spatřován zdroj tržní síly největších obchodních řetězců, která v praxi umožňuje některé nekalé praktiky vůči dodavatelům. Pro některé výrobce jsou totiž obchodní řetězce jako distribuční kanál obtížně nahraditelné. Uvedené kritérium dopadá i na oblast velkoobchodního prodeje, v níž se podle uvedených údajů týkala regulace dvou společností, které z velké části zásobovaly maloobchodní sítě vlastněné českými družstvy. Jedna z nich dodávala asi 35 % maloobchodního trhu. 154. Tyto údaje umožňují závěr, že kritérium obratu ve výši 5 mld. Kč bylo stanoveno tak, aby, zjednodušeně řečeno, odlišovalo velké obchodní řetězce od malých odběratelů. K nekalým praktikám, jejichž zákaz je účelem zákona o významné tržní síle, mělo docházet plošně právě ze strany těchto velkých odběratelů. Ústavní soudÚstavní soud zastává názor, že takovéto odlišení má věcný důvod a obratové kritérium představuje jednoznačný a předvídatelný způsob jeho provedení, který umožňuje dotčeným odběratelům přizpůsobit se zákazu zneužití významné tržní síly. Konkrétní částka 5 mld. Kč sice není jediným možným řešením (mohla být stanovena i v jiné výši), k jejímu určení ovšem došlo politickým rozhodnutím zákonodárce a její výše má v reálném kontextu právních vztahů, jichž se týká, své věcné opodstatnění [obdobně jsou určena i jiná kritéria, na jejichž splnění může záviset rozsah povinností podnikatelů, například obsah prodejní plochy, srov. nález ze dne 18. 12. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 27/16 (51/2019 Sb.) nebo nález ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 37/16 (119/2019 Sb.)]. Toto kritérium obratu odběratele není vyjádřením některého ze zakázaných důvodů rozlišování mezi jednotlivými odběrateli působícími na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících podle čl. 3 odst. 1 Listiny, případně podle jiné součásti ústavního pořádku. 155. Zbývá se tak vypořádat s otázkou, zda obratové kritérium podle § 3 odst. 4 napadeného zákona nevede k nepřímé diskriminaci odběratelů s významnou tržní silou. V podstatě není sporu o tom, že napadený zákon dopadá zejména na zahraniční obchodní řetězce, tedy přesněji řečeno na odběratele, kteří jsou sice obchodními společnostmi podle českého práva, jejichž (často jedinými či všemi) společníky jsou zahraniční subjekty. Navrhovatelky touto skutečností odůvodňují závěr, že použitím obratového kritéria dochází k neústavnímu odlišnému zacházení mezi takto vymezenými, byť nepřesně označenými domácími a zahraničními odběrateli. 156. Ústavní soudÚstavní soud připouští, že obratové kritérium, jakkoliv je lze považovat za neutrální kritérium z hlediska podezřelých důvodů podle čl. 3 odst. 1 Listiny, může zakázaný diskriminační následek vyvolávat i jen fakticky. Tento závěr však nelze odůvodnit skutečností, že zákaz zneužití významné tržní síly dopadá o poznání silněji na již zmíněné zahraniční obchodní řetězce. Odlišení podle toho, zda má odběratel českou nebo cizí státní příslušnost nebo, jde-li o obchodní společnost zřízenou podle českého práva, zda je jeho společníkem nebo akcionářem zahraniční subjekt, nelze považovat za diskriminaci podle některého z podezřelých důvodů podle čl. 3 odst. 1 Listiny. V tomto ohledu se uplatní čl. 26 odst. 4 Listiny, který v případě práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny umožňuje stanovit odchylnou úpravu pro cizince, jimiž je nutno rozumět i právnické osoby zřízené podle cizího práva. Nejde ani o diskriminaci z důvodu spočívajícího v „jiném postavení“ podle čl. 3 odst. 1 Listiny, neboť tu nelze spatřovat v odlišení obchodních společností podle toho, zda je jejich společníkem nebo akcionářem fyzická nebo právnická osoba s cizí státní příslušností. Nejde o typově stejný důvod, o jaký jde ve výčtu zakázaných důvodů podle čl. 3 odst. 1 Listiny, jenž směřuje zejména k zajištění rovnosti lidí v důstojnosti, jak to předpokládá čl. 1 Listiny. 157. Námitky navrhovatelek nicméně nebyly založeny na tvrzení, že zakázaný důvod nepřímé diskriminace zahraničních obchodních řetězců plyne z Listiny. Navrhovatelky jej dovozovaly přímo z primárního práva Evropské unie, které zaručuje v Evropském hospodářském prostoru svobodu pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu. V případě většiny zahraničních obchodních řetězců, na něž dopadá zákon o významné tržní síle, se tato jejich charakteristika odvíjí od toho, že na nich jako společníci mají účast právnické osoby zřízené podle práva některého ze států Evropské unie. Odlišné zacházení v důsledku použití obratového kritéria by tak mohlo znamenat nepřípustné omezení volného pohybu v rámci vnitřního trhu Evropské unie, zejména svobody usazování podle čl. 49 a 54 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rovněž by mohlo vést k diskriminaci na základě státní příslušnosti, jež je zakázána čl. 18 Smlouvy o fungování Evropské unie. 158. Případný rozpor obratového kritéria podle § 3 odst. 4 zákona o významné tržní síle se svobodou usazování v rámci vnitřního trhu Evropské unie by neznamenal jen porušení mezinárodního závazku (ve smyslu čl. 1 odst. 2 Ústavy) vyplývajícího pro Českou republiku z práva Evropské unie, ale také by měl v rovině podústavního práva za následek nepoužitelnost jednoho z definičních znaků významné tržní síly [srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 9. 3. 1978, Simmenthal II, 106/77, bod 21; také usnesení ze dne 2. 12. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 12/08 (U 12/51 SbNU 823), bod 31]. Tím by mohla být zpochybněna určitost a předvídatelnost tohoto zákazu podle čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy, neboť pro jednotlivé odběratele by přestalo být seznatelné, zda podle zákona jsou či nejsou jeho adresáty. Pokud by obratové kritérium bylo nepřímo diskriminačním, nebylo by možné je uplatnit ve vztahu k žádnému z odběratelů. V této souvislosti by tak vyvstala otázka, zda by tento stav nezakládal z uvedených ústavních hledisek neústavnost zákonného vymezení zákazu zneužití významné tržní síly. 159. Ústavní soudÚstavní soud přesto důvod zabývat se touto otázkou neshledal. Úvahy o možné neústavnosti zákona o významné tržní síle z důvodu tvrzeného rozporu obratového kritéria podle § 3 odst. 4 tohoto zákona s právem Evropské unie by měly význam pouze v případě, že by takovýto rozpor dán byl. Takovýto závěr závisí na výkladu svobody usazování podle čl. 49 a 54 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i s ní spojeného volného pohybu kapitálu podle čl. 63 Smlouvy o fungování Evropské unie, tedy na výkladu práva Evropské unie, jejž může konečným a autoritativním způsobem podávat pouze Soudní dvůr Evropské unie. Toto oprávnění Soudního dvora Evropské unie by bylo dáno i v případě, že by otázka souladu vnitrostátního práva s právem Evropské unie vyvstala v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy s tím, jestliže by na jejím zodpovězení závisel jeho výsledek. Ústavní soudÚstavní soud, jemuž v tomto řízení nepřísluší vytvářet si jednostranně úsudek o souladu zákona nebo jiného právního předpisu s právními předpisy Evropské unie [srov. nález ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. Pl. ÚS 56/05 (N 60/48 SbNU 873; 257/2008 Sb.), bod 48; nález ze dne 10. 7. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 3/16 (186/2018 Sb.), bod 94], by musel za účelem provedení uvedeného výkladu požádat Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, ledaže by ten o dané otázce výkladu práva Evropské unie již rozhodl (acte éclairé) nebo by správné použití práva Evropské unie bylo bez jakýchkoliv pochybností zřejmé (acte clair) [jde o dvě ze tří výjimek formulovaných v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 10. 1982 ve věci 283/81 CILFIT]. Takováto výjimka by podle Ústavního souduÚstavního soudu byla dána i v nyní posuzované věci, kdy relevantní výklad svobody usazování vyplývá již z existující rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie a umožňuje závěr, že namítaný rozpor obratového kritéria s právem Evropské unie dán není. 160. Svoboda usazování podle čl. 49 a 54 Smlouvy o fungování Evropské unie zaručuje stejné zacházení společnostem založeným podle práva některého členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“), jež mají své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní provozovnu uvnitř Unie. Tím kromě jiného brání členským státům, aby svými právními předpisy ukládaly společnostem založeným podle práva jiného členského státu nebo společnostem s majetkovou účastí společností zřízených podle práva jiného členského státu omezení, která by je z tohoto důvodu jakýmkoliv způsobem znevýhodňovala. Takovéto odlišení sice nezakládá porušení Listiny, může však založit porušení primárního práva Evropské unie, pročež je třeba z hlediska povinnosti stejného zacházení zaručeného svobodou usazování v takovémto odlišování spatřovat podezřelý (zakázaný) důvod. 161. Zákaz zneužití významné tržní síly podle § 4 ve spojení s § 3 napadeného zákona se uplatní vůči jednotlivým odběratelům v závislosti na tom, jakou výši dosáhl jejich obrat za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území České republiky za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. Takto vymezené obratové kritérium se vztahuje na všechny odběratele působící na trhu nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících, aniž by na jeho základě docházelo k rozdílnému zacházení s odběrateli vedenému intencí znevýhodnit ty, kteří jsou společnostmi zřízenými podle práva jiného členského státu, nebo v nichž by tyto společnosti měly majetkovou účast. O tom, že samotné obratové kritérium není projevem libovůle zákonodárce, svědčí i skutečnost, že je pro stanovení povinností odběratelům za účelem zamezení nekalých praktik využívá také směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 (srov. čl. 1 odst. 2 této směrnice). 162. Z hlediska svobody usazování podle čl. 49 a 54 Smlouvy o fungování Evropské unie je ovšem rovněž relevantní, zda k takovémuto diskriminačnímu účinku nedochází nepřímo. Pravidla rovného zacházení platná na vnitřním trhu Evropské unie totiž zakazují nejen zjevnou diskriminaci založenou na základě příslušnosti k členskému státu, kde je společnost inkorporována (registrována), popřípadě má své sídlo, ale také všechny formy skryté diskriminace, které použitím jiných rozlišovacích kritérií vedou ve skutečnosti ke stejnému výsledku (např. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. 2. 1995 ve věci C-279/93 Schumacker, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 2. 2014 ve věci C-385/12 Hervis Sport- és Divatkereskedelmi). Uplatní se zde v podstatě již zmíněná východiska posouzení nepřímé diskriminace. Vzhledem k tomu, že na obratové kritérium lze z hlediska pravidel soutěžního práva nahlížet jako na kritérium neutrální (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 3. 2020 ve věci C-323/18 Tesco-Global Áruházak, bod 70, nebo rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 3. 2020 ve věci C-75/18 Vodafone Magyarország, bod 50), je třeba zodpovědět, 1. zda obratové kritérium dopadá o poznání intenzivněji na vymezenou skupinu a 2. zda pro tím vyvolané nepřiměřené znevýhodnění této skupiny existuje objektivní a rozumné zdůvodnění. Právo Evropské unie v logice uvedené posloupnosti připouští odlišné zacházení na základě sídla společnosti, je-li odůvodněno naléhavými důvody obecného zájmu. Omezení musí být způsobilá zaručit uskutečnění sledovaného cíle a nesmí překračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle potřebné (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 11. 2011, National Grid Indus BV, C-371/10). 163. Již bylo zmíněno, že v důsledku obratového kritéria se zákaz zneužití významné tržní síly vztahuje zejména na odběratele, kteří jsou sice obchodními společnostmi podle českého práva, jejichž (často jedinými či všemi) společníky jsou společnosti se sídlem v jiném členském státě. Podle Ústavního souduÚstavního soudu je tedy splněn první předpoklad nepřímé diskriminace, jímž je silnější dopad na tuto skupinu odběratelů. Lze jen dodat, že za situace, kdy téměř všichni velcí odběratelé působící na trhu jsou zahraničními obchodními řetězci, na něž se vztahuje svoboda usazování podle čl. 49 a 54 Smlouvy o fungování Evropské unie, bude jakákoliv zákonná povinnost nebo omezení, které se na ně budou vztahovat, vést k jejich určitému znevýhodnění. Tento stav je však výsledkem tržního prostředí v oblasti maloobchodního prodeje zemědělských a potravinářských produktů, jak se vytvořilo v České republice. 164. Ústavní soudÚstavní soud zároveň nemá žádnou pochybnost o tom, že pro takovéto znevýhodnění existuje objektivní a rozumné zdůvodnění, respektive naléhavé důvody obecného zájmu. Ty je třeba spatřovat v účelu zákona o významné tržní síle, jímž je odstranění některých nežádoucích praktik odběratelů, kteří mají v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v oblasti nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje a služeb s tím souvisejících takovou vyjednávací sílu, že jim umožňuje v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku domoci se vůči slabším dodavatelům některých výhod (viz bod 111 tohoto nálezu; v podrobnostech jsou tyto důvody vyloženy v jednotlivých částech odůvodnění tohoto nálezu). Napadený zákon tak sleduje cíl, který má své opodstatnění bez ohledu na to, zda jsou odběratelé s významnou tržní silou, stručně řečeno, národními nebo zahraničními obchodními řetězci. 165. O legitimitě uvedeného cíle zákona o významné tržní síle dnes vypovídá i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633, jejímž prostřednictvím je usilováno o jeho dosažení v celém prostoru vnitřního trhu Evropské unie. Přehlédnout nelze ani nedávné závěry Soudního dvora Evropské unie, který z hlediska svobody usazování neshledal nepřímou diskriminaci společností se sídlem v jiném členském státě v tom, že progresivní daň z obratu se v důsledku použití kritéria výše obratu vztahovala převážně na jimi ovládané společnosti (srov. rozsudek ve věci C-323/18 Tesco-Global Áruházak nebo rozsudek ve věci C-75/18 Vodafone Magyarország). Pakliže má zákonodárce poměrně široký prostor při rozhodování o stanovení daní, u něhož lze z hlediska ústavnosti jen obtížně posuzovat nezbytnost toho kterého řešení, tím spíše lze naléhavý důvod obecného zájmu spatřovat v přijetí veřejnoprávní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů za účelem zamezení zneužití významné tržní síly, jehož naopak jinak než srovnatelnou regulací docílit nelze. Všechny tyto závěry tak činí otázku možné neústavnosti napadeného zákona z důvodu rozporu s právem Evropské unie bezpředmětnou. 166. Z těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že zákonné vymezení zákazu zneužití významné tržní síly podle § 4 ve spojení s § 3 zákona o významné tržní síle, a v jeho rámci zejména pak obratové kritérium podle § 3 odst. 4 tohoto zákona, není v rozporu se základním právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny ve spojení se zásadou rovnosti podle čl. 1 Listiny a zákazem diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny. XII. Omezení výše finančních plnění dodavatele vůči odběrateli podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle 167. Pokud jde o námitky k jednotlivým dílčím ustanovením napadeného zákona, navrhovatelky rozporují ústavnost § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle. Důvodem je tvrzená neurčitost tohoto ustanovení a arbitrární, nepřiměřená a diskriminační povaha jím stanoveného zákazu. 168. Ustanovení § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle zní: „§ 3a Náležitosti smlouvy Smlouva mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem musí být sjednána písemně a musí kromě podstatných částí obsahovat také: a) způsob úhrady kupní ceny a dobu na její úhradu, výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení, bude-li poskytována, přičemž doba splatnosti kupní ceny nesmí být delší než 30 dní ode dne doručení faktury, výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění,“. 169. Navrhovatelka b) navrhuje pro případ, nebude-li vyhověno jejímu návrhu na zrušení zákona o významné tržní síle jako celku, eventuální zrušení tohoto ustanovení ve slovech „jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“. XII./a Argumentace navrhovatelek 170. Navrhovatelky shledávají § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle nadbytečným, neboť povinnost splatnosti kupní ceny je již obsažena v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o cenách“) a § 1963 a násl. občanského zákoníku, jenž stanoví délku splatnosti peněžního plnění na 30 dnů, případně na 60 dnů, a umožňuje dovolat se neplatnosti odlišného ujednání. Požadavek, aby peněžitá plnění dodavatele vůči odběrateli nepřekročila 3 % z celkových ročních tržeb vůči jednotlivému odběrateli, není dostatečně specifikován ani odůvodněn. Není zřejmé, zda jde o platby za vrácené zboží nebo uplatněné změny. V tomto ohledu navrhovatelka b) namítá neurčitost příslušné části § 3a písm. a) napadeného zákona, která je patrná i z častých změn výkladových stanovisek Úřadu k zákonu o významné tržní síle. Úřad postupně měnil svůj názor na to, co lze řadit mezi předmětné finanční plnění, aniž by tyto změny svého stanoviska náležitě odůvodnil. Není patrné, jaká finanční plnění mají být tímto způsobem limitována. Tím je dotčeno legitimní očekávání dotčených subjektů, jakož i jejich právní jistota. 171. Omezení peněžitých plnění ve své podstatě představuje regulaci cen. Takováto regulace je využívána zpravidla v případech, kdy je trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže, které by se mohly negativně projevit v úrovni cen sjednávaných mezi prodávajícím a kupujícím, nebo kdy to vyžaduje mimořádná tržní situace nebo kdy to vyžadují předpisy Evropské unie nebo veřejný zájem spočívající v udržení vyváženého postavení prodávajícího a kupujícího u zboží zcela nebo zčásti dotovaného z veřejných rozpočtů. O žádný z těchto případů však v dané věci nejde, v důsledku čehož má tato regulace představovat nepřiměřený zásah do práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. 172. Uvedenou argumentaci doplnila navrhovatelka b) v tom smyslu, že považuje cenovou regulaci podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle za nepodloženou a nemající místo ve svobodné tržní ekonomice. Hranice 3 % byla zvolena arbitrárně. Předmětná povinnost zakládá nepřiměřený zásah do práva podnikat a práva vlastnit majetek dotčených odběratelů a současně nepřiměřeně omezuje v právu podnikat také dodavatele. Ti, i když chtějí, nemohou dosáhnout na rozsah marketingových, logistických a dalších služeb, který by jim vyhovoval, neboť odběratelé jim ho nejsou za příslušné finanční protiplnění schopni poskytovat. Dotčení dodavatelé nemohou svobodně investovat do efektivních marketingových opatření, která jim nabízejí maloobchodní řetězce, ačkoliv právě takováto marketingová opatření přímo v místě prodeje jsou mimořádně účinná. Toto omezení s ohledem na svou vazbu na výši dosaženého obratu nejtíživěji dopadá na menší dodavatele, zejména nové inovativní dodavatele, kterým zabraňuje ve vytvoření efektivního konkurenčního tlaku na dodavatele etablované, jimž jejich vysoký obrat umožňuje s ohledem na zákonnou konstrukci příslušné limitace i rozsáhlejší marketingové akce. Napadené ustanovení je tak vůči menším dodavatelům také nepřípustně diskriminační a v rozporu s požadavky na efektivní fungování hospodářské soutěže, která je nezbytná pro rozvoj svobodné ekonomiky, přispívá ke konzervaci existujícího stavu na trhu. Větší dodavatele totiž nedůvodně chrání před konkurencí ze strany menších dodavatelů. XII./b Vyjádření vlády 173. Vláda reagovala na tuto část argumentace navrhovatelek tak, že § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle nepředstavuje cenovou regulaci podobnou regulaci podle zákona o cenách. Tímto ustanovením je regulována jiná problematika nežli výše kupní ceny, a sice některé náležitosti smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem týkající se kupní ceny. Ani případná duplicita tohoto ustanovení ve vztahu k zákonu o cenách a občanskému zákoníku by ale nezakládala jeho neústavnost. Případné výkladové problémy lze překlenout pomocí standardních výkladových metod. Ze samotné dikce tohoto ustanovení se podává, že limit 3 % se nevztahuje na slevy poskytované dodavatelem odběrateli. Vláda rovněž podotýká, že nesjednání smluvních náležitostí podle tohoto ustanovení je správním deliktem podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle. Nejde bez dalšího o zneužití významné tržní síly, i když samozřejmě může nastat situace, kdy určité jednání bude možné hodnotit jako nedodržení povinností podle § 3a písm. a) napadeného zákona a zároveň i jako zneužití významně tržní síly podle § 4 odst. 2 napadeného zákona. Napadené ustanovení šetří podstatu a smysl práva podnikat, tedy podnikání ve férovém prostředí. XII./c Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 174. Úřad se navzdory ne příliš šťastné formulaci tohoto ustanovení pokusil o překlenutí nejasností prostřednictvím výkladu, který poskytl v jím vydávaném informačním listu ze srpna 2016 a který reprodukoval ve svém vyjádření (viz body 186-188 tohoto nálezu). Stanoviska Úřadu ovšem představují pouze vodítko k použití zákona. Právně závazné jsou jen závěry uvedené v pravomocných rozhodnutích, případně v rozhodnutích správních soudů. Podle Úřadem provedeného výkladu lze za peněžní plnění podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle považovat veškeré závazky dodavatele, jejichž obsahem je jeho povinnost zaplatit odběrateli peněžní plnění, za které je poskytováno konkrétní plnění odběratele, nespadající do kategorie slev z kupní ceny potravin, a to bez ohledu na to, zda je jejich výše vypočítávána z obratu dosaženého mezi stranami konkrétní smlouvy nebo je jejich konečná výše stanovena pevnou částkou. Úřad nakonec dodal, že pokud odběratel nesjedná povinné náležitosti smlouvy, dopouští se tím správního deliktu podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle. Pokud by příslušná ustanovení ve smlouvě zakotvena měl, ale nedodržoval by je, šlo by o zneužití významné tržní síly podle § 4 odst. 2 tohoto zákona. XII./d Replika navrhovatelky b) 175. Navrhovatelka b) v reakci na uvedená vyjádření konstatovala, že vláda i Úřad uplatnily odlišný výklad § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle. Toto ustanovení mělo údajně pouze stanovit povinné náležitosti smlouvy, zatímco nedodržení takto stanovené limitace finančních plnění lze údajně hodnotit jako porušení samostatného zákazu podle § 4 odst. 2 napadeného zákona. To ale znamená, že jestliže odběratel s dodavatelem dané omezení nesjedná a ani jej nebude v příslušných vztazích dodržovat, bude Úřad muset složitě řešit otázku souběhu dvou správních deliktů. Výsledný stav rozhodně nenapomáhá deklarovanému cíli snazší vymahatelnosti zákona o významné tržní síle. 176. Obdobně Úřad ve svém vyjádření ukazuje, že záleží především na jeho uvážení, jaký rozsah bude přiřčen značně problematickému omezení výše peněžitých plnění podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle. Jen tak lze rozumět výkladu, že toto omezení, jehož nezohlednění ve smlouvě může představovat přestupek podle § 8 odst. 1 písm. d) napadeného zákona, má zahrnovat právě taková plnění, která Úřad zrovna určí ve svých interpretačních stanoviscích. Podle navrhovatelky b) rozsah a obsah skutkových podstat přestupků podle napadeného zákona v rozporu s ústavní zásadou nullum crimen sine lege certa není stanoven zákonem, ale naopak závisí ve značné míře na uvážení Úřadu, které se neomezuje na pouhou interpretaci zákonných ustanovení, nýbrž v jeho rámci dochází ke kreativnímu dotváření zákona. XII./e Určitost vymezení náležitosti smlouvy spočívající v uvedení výše veškerých peněžních plnění dodavatele 177. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že § 3a zákona o významné tržní síle stanoví povinné náležitosti smlouvy mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, jejichž nedodržení zakládá kromě následků plynoucích z občanského zákoníku také skutkovou podstatu přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle. Již s ohledem na tento možný sankční následek tak neobstojí závěr, že jde o zákonnou úpravu duplicitní, ať už ve vztahu k zákonu o cenách, nebo občanskému zákoníku. 178. Povinnou náležitostí předmětné smlouvy podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle je údaj o „výši veškerých peněžních plnění dodavatele“. Tento údaj musí být vymezen tak, že „celková suma“ těchto plnění „nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění“. Uvedené ustanovení stanoví pouze povinnost sjednat ve smlouvě takto omezenou výši veškerých peněžních plnění dodavatele, nikoliv povinnost zajistit, aby výše peněžních plnění, která odběratel s významnou tržní silou přijme od dodavatele v příslušném období, nepřekročila toto ohraničení. Jiný výklad nepřipouští ani § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, který v souvislosti s § 3a tohoto zákona označuje za přestupek nesjednání povinných náležitostí, a nikoliv porušení v rámci těchto náležitostí vyjádřené povinnosti. 179. Protože další argumentace navrhovatelek míří výlučně proti § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle v části, kterou se vymezuje uvedená povinná náležitost, Ústavní soudÚstavní soud toto ustanovení přezkoumal jen v tomto rozsahu. V první řadě se zabýval otázkou, zda neústavnost nevyplývá již z namítané neurčitosti napadeného ustanovení. 180. Zákon o významné tržní síle blíže nestanoví, co se rozumí „veškerými peněžními plněními dodavatele“. Nepochybně jde o neurčitý pojem, jehož obsah musí být dovozen výkladem. V úvahu přichází několik možností. Může jít o veškerá peněžní plnění dodavatele vůči odběrateli, jež vyplývají z jakýchkoliv jejich vzájemných právních vztahů. Stejně tak se ale může tento pojem vztahovat jen na některá plnění, například ta, k nimž je dodavatel zavázán odběrateli za služby poskytnuté v souvislosti s nákupem a prodejem potravin ze strany tohoto odběratele. Upřednostnění jakékoliv z možných výkladových variant vyžaduje vyjasnění účelu, jehož má být posuzovanou náležitostí dosaženo. 181. Předmětná náležitost musí být vykládána v kontextu celého § 3a zákona o významné tržní síle, který vyžaduje, aby mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem byly před dodáním potravin nebo poskytnutím služeb písemně sjednány kupní cena, způsob její úhrady, slevy z kupní ceny a jiná plnění, k nimž dochází v souvislosti s nákupem nebo prodejem potravin. Ve spojení se zákazem uplatňování či získávání plateb či slev, jež takto sjednány nejsou [§ 4 odst. 2 písm. c) napadeného zákona], by tak dodavatel měl mít jistotu, že po něm ze strany odběratele nebude požadována změna již sjednaných podmínek, za kterých měly být dodány potraviny či poskytnuty služby, a že uplatňování slev z kupní ceny či jiných dodatečných plateb bude realizováno sjednaným způsobem. 182. Omezení výše veškerých peněžních plnění dodavatele hranicí 3 % z ročních tržeb dodavatele jde nad rámec požadavku předem sjednané písemné smlouvy, neboť se jím upravuje samotný obsah dodavatelsko-odběratelského vztahu. Přestože veřejnoprávní povinnost odběratele je splněna již sjednáním takto vymezené náležitosti, nelze přehlédnout, že toto omezení se stává součástí smluvního vztahu mezi odběratelem a dodavatelem a z jeho nedodržení mohou vyplynout následky v rovině soukromoprávní. Ústavní soudÚstavní soud považuje za cíl tohoto omezení ochranu dodavatele před sjednáváním nepřiměřených peněžních plnění placených odběrateli bez protiplnění adekvátní protihodnoty (shodně Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 61-62). 183. Uvedený cíl ohraničení výše peněžních plnění dodavatele je velmi obecný a sám neposkytuje jednoznačnou odpověď na otázku, na která peněžní plnění se má vztahovat. Jeho relevance může být dána i v případě, že půjde skutečně o veškerá vzájemná peněžní plnění dodavatele vůči odběrateli bez ohledu na souvislost s nákupem a prodejem potravin. Ke zneužití významné tržní síly totiž může dojít i dosažením výhody v jiném zdánlivě nesouvisejícím právním vztahu [skutková podstata zneužití významné tržní síly podle § 4 odst. 2 písm. b) napadeného zákona umožňuje postihnout i takovéto jednání]. Takto široké pojetí by ovšem znamenalo, že předmětné ohraničení by se muselo vztahovat i na nesouvisející plnění, která mají samostatný právní i hospodářský důvod. Ve své podstatě by šlo o požadavek na dodatečnou úpravu všech vzájemných právních vztahů, což je následek, který je z hlediska účelu zákona o významné tržní síle zjevně nepřiměřený a věcně neopodstatněný. 184. Na druhé straně lze připustit i výklad, který by navázal na to, jaká peněžitá plnění dodavatele předpokládá zákon v jednotlivých svých ustanoveních. Podle § 3a písm. c) napadeného zákona musí být písemně sjednáno ve smlouvě poskytování služeb souvisejících s nákupem nebo prodejem potravin, což zahrnuje i protiplnění dodavatele za služby poskytované odběratelem. Rovněž je třeba poukázat na § 4 odst. 2 písm. c) zákona o významné tržní síle, podle něhož je zakázáno uplatňování nebo získávání jakékoliv platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním potravin nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje. Toto ustanovení v podstatě předpokládá, že jakékoliv peněžní plnění v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu, na které by odběratel měl mít nárok vůči dodavateli, musí mít základ v písemně sjednané smlouvě. Odpovídalo by tak koncepci zákona, pokud by údaj o výši veškerých peněžních plnění dodavatele podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle byl součtem právě těchto peněžních plnění. 185. Pro druhou z uvedených variant svědčí nejen přesvědčivější důvody, ale také skutečnost, že u posuzované náležitosti, jejímž nesjednáním se odběratel s významnou tržní silou dopustí přestupku podle § 8 odst. 1 písm. d) zákona o významné tržní síle, je třeba dát přednost výkladu, který je pro pachatele mírnější (uplatní se zde zásada in dubio mitius). Možnost ještě odlišného výkladu, který by některé z těchto peněžních plnění z uvedeného ohraničení vylučoval, nebo by naopak zahrnoval i jiná peněžní plnění, nemá v textu zákona potřebný základ. 186. Namítané neurčitosti § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle si je vědom i Úřad, který k napadenému ustanovení zaujal výkladové stanovisko, podle něhož je třeba za peněžní plnění podle tohoto ustanovení považovat „veškeré závazky dodavatele, jejichž obsahem je povinnost dodavatele zaplatit odběrateli peněžní plnění, za které je poskytováno konkrétní plnění odběratele, nespadající do kategorie slev z kupní ceny potravin, a to bez ohledu na to, zda je jejich výše vypočítávána z obratu dosaženého mezi stranami konkrétní smlouvy nebo je jejich konečná výše stanovena pevnou částkou“. 187. Podle Úřadu jde „tedy o platby za poskytnutí veškerých služeb dodavateli ze strany odběratele, který od něho nakupuje potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo za jiná plnění v souvislosti s nákupem potravin, zejména platby za reklamní a propagační služby, sjednané logistické služby, druhotná vystavení nebo za vyhodnocování a reportování prodejnosti a obrátkovosti zboží dodavatele prodávaného odběratelem. Do peněžních plnění se naopak nezahrnují slevy navázané na kupní cenu potravin, např. akční slevy z kupní ceny a zpětné množstevní slevy. Je však nezbytné upozornit na to, že nelze sjednat žádnou ad hoc slevu bez odpovídajícího protiplnění odběratele. Za slevu není přitom považováno cenové ujednání, jímž se snižuje cena z jednotného základního ceníku dodavatele při sjednávání kupní ceny potravin pro delší časové období, jde pouze o způsob stanovení jejich kupní ceny“. 188. Závěrem Úřad dodal, že předmětná peněžní plnění „nesmí být rovněž v rozporu s ostatními ustanoveními zákona o významné tržní síle, zejména s § 4. Za peněžní plnění tak nelze považovat zákonem zakázaná plnění (např. placení zalistovacích poplatků) nebo ad hoc slevy bez sjednaného protiplnění“ (Souhrn výkladových stanovisek k některým problematickým ustanovením zákona o významné tržní síle; dostupný na http://www.uohs.cz/cs/vyznamna-trzni-sila/vykladova-stanoviska-a-metodiky/souhrn-vykladovych-stanovisek.html, shlédnuto dne 7. 4. 2020). 189. Výklad provedený Úřadem sice není závazný, v základních rysech však odpovídá výkladové variantě, která byla výše shledána jako odpovídající účelu zákona o významné tržní síle a jako mírnější ve vztahu k odběratelům s významnou tržní silou. Odlišení slev na kupní ceně od jiných peněžních plnění, které se v něm provádí, reflektuje znění § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle. 190. Ústavní soudÚstavní soud neshledal důvod, pro který by měl zaujmout podrobnější stanovisko k otázce, které služby poskytované odběratelem dodavateli souvisí s nákupem a prodejem potravin podle § 3a písm. c) zákona o významné tržní síle, v důsledku čehož se jednotlivá peněžní plnění dodavatele zahrnou do údaje o jejich celkové výši podle § 3a písm. a) tohoto zákona. Toto posouzení je již otázkou výkladu a použití podústavního práva, k níž by se nejdříve měl v souvislosti s konkrétní věcí vyjádřit Úřad a správní soudy. Až jejich rozhodnutí by byla následně přezkoumatelná Ústavním soudemÚstavním soudem v řízení o ústavní stížnosti. 191. Za situace, kdy výkladem lze konkretizovat, co se rozumí „výší veškerých peněžitých plnění dodavatele“ podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle, obstojí závěr, že toto ustanovení v této části je v souladu s požadavkem určitosti a předvídatelnosti zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy. XII./f Omezení výše veškerých peněžních plnění dodavatele hranicí 3 % z ročních tržeb 192. Dalším problémem § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle je samotné ohraničení výše veškerých peněžních plnění dodavatele 3 % z jeho ročních tržeb. Povinnost sjednat v písemné smlouvě celkovou výši veškerých peněžních plnění dodavatele pevnou částkou, která nepřekročí uvedené ohraničení, představuje omezení základního práva odběratele podnikat podle čl. 26 odst. 2 Listiny, které brání možnosti vstupovat do smluvních vztahů s dodavateli bez toho, aby součástí smlouvy byla uvedená náležitost. 193. Ústavní soudÚstavní soud provedl test rozumnosti (viz bod 103 tohoto nálezu), v jehož rámci posuzoval soulad tohoto omezení s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. V návaznosti na vymezení podstaty a smyslu práva podnikat (viz bod 101 tohoto nálezu) se zabýval otázkou, zda se jich toto omezení dotýká. Je zřejmé, že § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle nebrání samotné možnosti odběratelů s významnou tržní silou podnikat v dané oblasti, pouze stanoví předmětné omezení, které fakticky ohraničuje částku, za kterou u nich mohou dodavatelé nakoupit služby související s prodejem a nákupem potravin. Toto omezení je nutno hodnotit v kontextu dalších činností odběratelů, kdy základ jejich podnikatelské činnosti spočívá v nákupu potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímání nebo poskytování služeb s nákupem souvisejících, zatímco předmětné ohraničení se týká jen dílčí části podnikatelské činnosti a obecně by nemělo zásadním způsobem omezit podnikání odběratelů v uvedené hlavní oblasti. Nelze tedy dospět k závěru, že by byly dotčeny podstata a smysl práva podnikání. 194. Ústavní soudÚstavní soud již uvedl, že cílem povinnosti sjednat ohraničení výše peněžních plnění dodavatele podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle je ochrana dodavatele před sjednáváním nepřiměřených peněžních plnění placených odběrateli bez protiplnění adekvátní protihodnoty (viz bod 182 tohoto nálezu). Takto obecně formulovaný cíl nepochybně lze z hlediska základního práva podnikat považovat za ústavně aprobovaný, a tudíž legitimní. 195. Zůstává tak zodpovědět otázku, zda je předmětné ohraničení také prostředkem rozumným, byť nikoliv nutně nejlepším, nejvhodnějším, nejúčinnějším či nejmoudřejším. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že požadované ohraničení výše veškerých peněžních plnění dodavatele se odvíjí od jeho ročních tržeb za účetní období, ve kterém došlo k finančnímu plnění, což nezbytně znamená, že toto období v době uzavření smlouvy ještě neuplynulo. Protože však jakékoliv plnění musí být předem smluvně sjednáno, odběratel a dodavatel nemohou v době jeho sjednání znát nejvyšší přípustnou částku peněžních plnění dodavatele, protože ta se bude odvíjet až od jejich celkové výše za celé účetní období. Nižší než odhadovaný roční obrat tak může mít za následek, že sjednané ohraničení bude ve svém důsledku vyšší než 3 %. 196. Opět je nutno poukázat na výkladové stanovisko Úřadu k této otázce, které potvrzuje uvedený výklad. Podle tohoto stanoviska „Úřad považuje za rozhodné období pro stanovení limitu 3 % z obratu období, ve kterém jsou reálně poskytována plnění odběratele, která jsou uhrazena peněžním plněním dodavatele. Protože předem není možno znát výši obratu, kterou dodavatel a odběratel v daném roce dosáhnou, je vzájemný obrat dodavatele a odběratele dosažený v minulém účetním období dodavatele vodítkem pro limit peněžních plnění dodavatele v daném roce. V případě, že dodavatel odběrateli v předchozím roce nedodával zboží nebo se meziročně zásadně změnila výše vzájemného obratu, je na dodavateli a odběrateli, aby rozsah poskytovaných plnění odběratele a výši peněžních plnění dodavatele za tato plnění rozumně stanovili podle předpokládaného vzájemného obratu a průběhu jeho vývoje během roku“ (Souhrn výkladových stanovisek k některým problematickým ustanovením zákona o významné tržní síle; viz bod 188). 197. Pakliže uvedená hodnota může být ze strany odběratele a dodavatele v době sjednání smlouvy nanejvýš odhadnuta, nikoliv však zjištěna, je tím založena pochybnost ohledně smysluplnosti takovéhoto ohraničení určitou toliko odhadovanou pevnou částkou. Po odběrateli se žádá zajistit sjednání předmětné náležitosti, aniž ten mohl v době sjednání smlouvy s jistotou vědět, zda určitá výše je či není v souladu se zákonem. O nesplnitelnou povinnost (nález sp. zn. Pl. ÚS 15/16, bod 53 a násl.) nicméně nejde z toho důvodu, že k jejímu splnění postačí uvedení požadovaného údaje, i když nebude správný. Zákon o významné tržní síle ani nestanoví povinnost toto ohraničení dodržet. Překročení sjednané výše veškerých peněžitých plnění není bez dalšího zneužitím významné tržní síly. Tak by tomu bylo jen v případě, že by jím byla naplněna některá ze skutkových podstat podle § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Splnění povinnosti sjednat posuzovanou povinnou náležitost smlouvy nijak nezaručuje, že výše veškerých peněžních plnění dodavatele nepřekročí zákonem stanovené ohraničení, neboť sjednaná částka, která je měla vyjádřit, může v konečném procentuálním vyjádření toto ohraničení výrazně převyšovat (rovněž ale může být i nižší). Příčiny mohou být různé, často i zcela nahodilé. Přesto nejde o náležitost ryze formální. Sjednaná výše veškerých peněžních plnění dodavatele je součástí smlouvy, a vymezuje tak obsah vzájemných práv a povinností dodavatele a odběratele, ačkoliv ti by jinak vůbec nemuseli mít vůli na takovéto omezení přistoupit. 198. Předmětné ohraničení bylo patrně inspirováno dřívější slovenskou úpravou, která obdobně stanovila maximální nejvyšší výši některých peněžních plnění dodavatele (§ 4 odst. 3 zákona č. 362/2012 Z. z. o neprimeraných podmienkach v obchodných vzťahoch, ktorých predmetom sú potraviny; tento zákon byl účinný do 30. 4. 2019). Nový slovenský zákon o nepřiměřených podmínkách v obchodu s potravinami obsahuje jiný způsob regulace. Zakazuje některá plnění dodavatele odběrateli (například za služby zaměřené na propagaci dodavatele a jeho potraviny či za využití distribuce), z tohoto zákazu však připouští výjimky, přičemž jednou z podmínek takovéto výjimky je dodržení celkové výše plnění za tyto služby. Nepřiměřenou podmínkou již není jen sjednání zakázaného plnění, ale také jeho požadování či uplatnění [§ 3 odst. 1, odst. 4 písm. d) zákona č. 91/2019 Z. z. o neprimeraných podmienkach v obchode s potravinami a o zmene a doplnění niektorých zákonov; zákon je účinný od 1. 5. 2019]. 199. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že posuzovanou náležitost podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle nelze považovat za rozumný prostředek dosažení jí sledovaného cíle, neboť nutí strany dodavatelsko-odběratelského vztahu k sjednání ohraničení výše veškerého peněžního plnění dodavatele za související služby odběratele pevnou částkou, jejíž maximální výši nelze předem určit. Toto ohraničení tak vlastně ani nebrání překročení zákonem stanovené maximální výše veškerého peněžního plnění dodavatele. Závěr o nerozumnosti dopadá na celé vymezení této náležitosti. Požadavek na sjednání výše veškerých peněžních plnění dodavatele bez toho, aby současně bylo stanoveno jeho ohraničení, postrádá význam. Tím ale není vyloučeno, aby zákonodárce stanovil do budoucna jiný způsob ohraničení výše veškerých peněžních plnění dodavatele. 200. Závěr o nerozumnosti omezení základního práva podnikat, jež spočívá v povinnosti sjednat ohraničení výše veškerých peněžních plnění dodavatele podle § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle, opodstatňuje závěr, že toto ustanovení je v části vyjádřené slovy „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění,“ v rozporu s čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. XIII. Posouzení ústavnosti zvláštních skutkových podstat podle § 4 odst. 2 písm. c) a d) zákona o významné tržní síle 201. Navrhovatelka b) navrhla v rámci eventuálního petitu zrušení § 4 odst. 2 písm. c) a d) zákona o významné tržní síle z důvodu, že nepřiměřeně a nevhodně omezuje některé základní postupy při sjednávání a uplatňování cenových podmínek používaných v obchodním styku. 202. Ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) a d) zákona o významné tržní síle zní: „§ 4 Zákaz zneužití významné tržní síly ... (2) Zneužitím významné tržní síly je zejména ... c) uplatňování nebo získávání jakékoli platby nebo slevy, jejíž výše, předmět a rozsah poskytovaného protiplnění za tuto platbu nebo slevu nebyly písemně sjednány před dodáním potravin nebo poskytnutím služeb, ke kterým se platba nebo sleva vztahuje, d) sjednávání nebo uplatňování cenových podmínek, v jejichž důsledku nebude daňový doklad na úhradu kupní ceny za dodávku potravin obsahovat konečnou výši kupní ceny po veškerých sjednaných slevách z kupní ceny s výjimkou předem sjednaných množstevních slev,“. XIII./a Argumentace navrhovatelky b) 203. Podle navrhovatelky b) je v dodavatelsko-odběratelských vztazích, a to nejen v potravinářství, běžné, že dodavatelé zpětně poskytují odběratelům určité slevy nebo výhody v zájmu dále rozvíjet příslušný obchodní vztah. Takové zpětné výhody, které zpravidla pokrývají určité delší období než období, k němuž je vystavován jeden konkrétní daňový doklad, přitom nemusí být vázány pouze na množstevní parametr, ale i jiné výkonové či kvalitativní ukazatele. Jde o jeden z nástrojů, jimiž mohou dodavatelé konkurenčně působit vůči ostatním dodavatelům. Nelze nalézt žádný racionální a ústavně aprobovaný důvod, pro který by vybraným odběratelům potravin měla být tato běžná obchodní praktika v rozporu s jejich právem podnikat odpírána. XIII./b Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 204. Úřad se s takovýmto hodnocením uvedených zvláštních skutkových podstat neztotožňuje. Skutkovou podstatu podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o významné tržní síle doplňuje § 3a písm. a) a c), který stanoví náležitosti smlouvy a nově je v něm zakotvena povinnost přesně ve smlouvě specifikovat výši slevy z kupní ceny nebo způsob jejího určení a přesnou specifikaci poskytované služby co do předmětu, rozsahu, ceny apod. Opět zde zákon reaguje na situace, kdy jsou v praxi ze strany odběratelů požadovány platby za služby, které nebyly sjednány předem a jsou dodavateli účtovány zpětně z důvodu snížení nákupní ceny. V minulosti šlo o tzv. bonusy či rabaty, které nebyly nikde blíže vysvětleny, ale o které byla zpětně snižována kupní cena. Jde tudíž o vykořisťovací jednání ze strany odběratelů. 205. Ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) zákona o významné tržní síle pak reaguje na běžnou praxi, kdy smluvená kupní cena byla následně při vyúčtování prostřednictvím opravného daňového dokladu ponížena například o tzv. bonusy či rabaty. Tato praktika měla za cíl snížit původní kupní cenu na úkor dodavatele. Nutno zdůraznit, že opravný daňový doklad je podle platných právních předpisů možné užít jen v odůvodněných případech a způsobem, který stanoví zákon. Rozhodně nemá jít o každodenní záležitost. Nadto jsou tyto opravné daňové doklady vystavovány ze strany odběratele, nikoliv ze strany dodavatele. Je to přitom právě dodavatel, který by měl odběrateli vyúčtovat případné dodatečné platby za další služby. Zákon o významné tržní síle přesto předvídá, že v určitých případech je opravdu opodstatněné opravný daňový doklad využít. Uvedené ustanovení proto stanoví výjimku, že předem sjednané množstevní slevy lze zpětně prostřednictvím opravného daňového dokladu vyúčtovat. XIII./c Vlastní posouzení 206. Ústavní soudÚstavní soud považuje za žádoucí objasnit účely obou těchto ustanovení. Dílčí vymezení zákazu zneužití tržní síly podle § 4 odst. 2 písm. c) napadeného zákona brání uplatňování nebo získávání plateb či slev, které v rozporu s § 3a písm. a) a c) tohoto zákona nebyly předem písemně sjednány, a prostřednictvím své vyjednávací síly tak vyvíjet nátlak na dodavatele, aby navzdory původním ujednáním bez spravedlivého důvodu snižovali kupní cenu. 207. Ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) zákona o významné tržní síle pak v podstatě doplňuje pravidla pro sjednávání slev z kupní ceny za dodávky potravin, neboť brání sjednávání nebo uplatňování takových cenových podmínek, podle nichž by k uplatňování těchto slev docházelo až dodatečně poté, co již byl vystaven daňový doklad na úhradu kupní ceny, a tento daňový doklad by tak neobsahoval konečnou výši kupní ceny. Výjimkou výslovně uvedenou v tomto ustanovení jsou jen předem sjednané množstevní slevy. Případné slevy, které by byly opodstatněny jiným plněním ze strany dodavatele v souvislosti s nákupem nebo prodejem potravin, napadený zákon nezahrnuje mezi slevy podle § 3a písm. a), nýbrž je v tomto ustanovení upravuje samostatně jako peněžní plnění dodavatele. K účelu posuzovaného ustanovení Ústavní soudÚstavní soud dodává, že předmětný zákaz brání sjednávání a uplatňování takových slev, u nichž by možnost jejich dodatečného uplatnění mohla s ohledem na jiné než množstevní kritérium vést k tomu, že odběratel s významnou tržní silou bude prostřednictvím takto sjednané smlouvy fakticky vyvíjet tlak na dodavatele, aby došlo dodatečně bez spravedlivého důvodu ke snížení kupní ceny. 208. Podle Ústavního souduÚstavního soudu, který posoudil tato omezení práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny v testu rozumnosti, žádné z nich nezasahuje do podstaty a smyslu tohoto práva, v obou případech zákazy sledují účel, který je v kontextu předmětných dodavatelsko-odběratelských vztahů opodstatněný, a přispívají k jeho dosažení. Současně nelze tyto zákazy označit za nerozumné. Navrhovatelka b) jejich ústavnost rozporuje v podstatě jen poukazem na to, že uplatňování nejrůznějších slev a výhod, jež odběratelům zpětně poskytují dodavatelé, je v uvedených vztazích obvyklé. Jak ale vyplývá z výše uvedeného, nelze s ní již souhlasit v tom, že by pro jejich regulaci neexistoval rozumný důvod. Uplatňování slev na kupní ceně potravin totiž může být právě prostředkem, jímž mohou odběratelé, umožňuje-li jim to jejich vyjednávací síla, bez spravedlivého důvodu negativně ovlivňovat postavení dodavatelů na relevantním trhu zemědělských a potravinářských produktů. Bylo věcí zákonodárce, aby s ohledem na všechny známé okolnosti vyhodnotil, zda situace na trhu vyžaduje přijetí takovéto regulace. XIV. Posouzení ústavnosti zvláštní skutkové podstaty podle § 4 odst. 2 písm. h) zákona o významné tržní síle 209. Navrhovatelky mají dále za to, že § 4 odst. 2 písm. h) zákona o významné tržní síle je v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny v spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny. Jeho zrušení navrhla navrhovatelka b) i ve svém eventuálním návrhu. Toto zákonné ustanovení zní: „§ 4 Zákaz zneužití významné tržní síly ... (2) Zneužitím významné tržní síly je zejména ... h) požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem po dodavateli bez existence jeho zavinění,“. XIV./a Argumentace navrhovatelek 210. V případě § 4 odst. 2 písm. h) zákona o významné tržní síle se navrhovatelkám jeví jako problematická především formulace „bez existence jeho zavinění“, neboť vzniká otázka, kdo určí, zda zavinění bylo na straně dodavatele nebo odběratele. Od odběratele nelze vyžadovat, aby přesně vyloučil případy zavinění dodavatele. To platí zejména v případech, kdy jde o sankce za takové delikty, u nichž bude zákonem stanovena objektivní odpovědnost odběratele, naplnění skutkové podstaty deliktu bude ovšem způsobeno porušením právní povinnosti ze strany dodavatele. Vyloučení možnosti, aby se odběratel domáhal náhrady škody, vede k narušení jeho právní jistoty. Dá se totiž předpokládat, že pod hrozbou vysoké sankce za porušení napadeným ustanovením stanovené povinnosti upustí od jakéhokoliv požadování náhrady sankce uložené kontrolním orgánem na dodavateli, a to i v případech, kdy bude jeho nárok oprávněný. Tuto sankci nebude požadovat ani u soudu. 211. Uvedenou argumentaci doplnila navrhovatelka b), podle níž dochází v praxi často k případům, kdy se po proběhnuvší kontrole za nedostatečnou kvalitu potravin ukládá sankce maloobchodníkovi, v jehož obchodě se dotčená potravina prodává a v němž byla zkontrolována, zatímco příslušná vada vznikla již v provozu dodavatele této potraviny. Je přitom ve zjevném rozporu s právem podnikat dotčeného maloobchodníka, aby v takovém případě nemohl smlouvou nebo prostřednictvím uplatnění nároku na náhradu újmy přenést uloženou sankci na dodavatele, který dodáním nekvalitní potraviny porušil nejen své smluvní, ale i zákonné povinnosti, a to jen z toho důvodu, že nebude možné prokázat, že dodavatel příslušnou vadu způsobil svou nedbalostí nebo svým úmyslem. Správní delikty právnických osob jsou v naprosté většině případů postaveny na principu objektivní odpovědnosti, pročež se u nich zavinění neposuzuje. Nedává proto smysl, aby se na zavinění vázala dotčená zvláštní skutková podstata. XIV./b Vyjádření vlády 212. Vláda ve vztahu k uvedené argumentaci uvedla, že smyslem § 4 odst. 2 písm. h) zákona o významné tržní síle je ochrana férovosti hospodářské soutěže před šikanózními snahami odběratele s významnou tržní silou neoprávněně si vymoci na dodavateli refundaci odběrateli uložené sankce. Toto ustanovení nelze vykládat tak, že by jím byla dotčena aktivní legitimace odběratele s významnou tržní silou k podání žaloby vůči dodavateli v případě soukromoprávního sporu o existenci dodavatelova zavinění. Oprávněné nároky odběratele s významnou tržní silou jím nejsou nijak poškozovány, pokud jde o jejich uplatňování v případě soukromoprávního sporu mezi odběratelem s významnou tržní silou a dodavatelem, týkajícího se možného dodavatelova zavinění. Z předmětného ustanovení nelze dovozovat oprávnění Úřadu k rozhodování takovéhoto sporu, a tedy jím nedochází k prolomení pravomocí v rámci dělby moci. XIV./c Vlastní posouzení 213. Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že v dodavatelsko-odběratelských vztazích nelze vyloučit situace, kdy je odběratel jako odpovědný subjekt sankcionován za porušení určité veřejnoprávní povinnosti, porušení zákona bylo nicméně zapříčiněno porušením povinnosti ze strany dodavatele. Jakkoliv tedy sankce stíhá samotného odběratele, v rovině soukromoprávní současně vzniká odpovědnost dodavatele vůči odběrateli za škodu, která mu splněním této sankční povinnosti vznikla. Tomu odpovídá právo odběratele požadovat po tomto dodavateli náhradu škody. 214. Napadené ustanovení zakazuje odběrateli s významnou tržní silou, aby po dodavateli požadoval náhradu sankce uložené mu kontrolním orgánem, ledaže její uložení zavinil právě tento dodavatel. Základní výkladová otázka se týká pojmu „zavinění“. Ústavní soudÚstavní soud zastává názor, že by nedávalo rozumný smysl, aby se zaviněním dodavatele podle tohoto ustanovení rozumělo zavinění ve vztahu k porušení určité veřejnoprávní povinnosti. V dodavatelsko-odběratelských vztazích, které jsou upraveny zákonem o významné tržní síle, budou na straně dodavatele a odběratele zásadně právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, jejichž odpovědnost za porušení veřejnoprávní povinnosti je objektivní, tedy dána bez ohledu na zavinění. Takovéto zavinění by tak v podstatě nebylo dáno nikdy a napadené ustanovení by činilo přestupkem uplatnění soukromoprávního nároku na náhradu škody. To by znamenalo nejen popření legitimního očekávání odběratele na uvedenou náhradu, ale v konečném důsledku také jeho práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, za jehož využití by odběratel mohl být sankcionován. Právo nemůže na jedné straně umožňovat jednotlivci uplatňovat jeho tvrzený nárok ze soukromoprávního vztahu, na straně druhé jej však za samotné toto uplatňování sankcionovat v rovině veřejnoprávní, a činit tak určité jednání povoleným i zakázaným zároveň. Takovýto stav by odporoval požadavku předvídatelnosti a bezrozpornosti práva a zákazu libovůle plynoucímu ze zásady právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy [srov. nález ze dne 30. 10. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 7/19 (309/2019 Sb.), bod 49]. 215. Pojem „zavinění“ je proto nutno vykládat v tom smyslu, že jde o zavinění v rovině soukromoprávní. Jestliže odběratel odpovídal za porušení určité veřejnoprávní povinnosti, k němuž došlo v důsledku porušení povinnosti ze strany dodavatele, a za toto jednání byla odběrateli kontrolním orgánem uložena sankce, pak požadováním náhrady této sankce po odběrateli nemůže dojít ke zneužití významné tržní síly. Jestliže se takto dodavatel dopustil porušení své zákonné povinnosti, uplatní se ve vztahu k němu presumpce zavinění z nedbalosti podle § 2911 občanského zákoníku (srov. Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 105). 216. Otázkou zůstává, zda se takovéhoto zneužití nelze dopustit i jednáním, v jehož rámci je náhrada škody požadována v dobré víře, že dodavatel zavinil porušení povinnosti, ačkoliv fakticky k jeho zavinění nedošlo. Odběratel se třeba bude mylně domnívat, že dodavatel porušil určitou povinnost, ve skutečnosti ale došlo k porušení povinnosti následkem jednání odběratele, který si toho nebyl vědom. Znění napadeného ustanovení činí výjimku ze zákazu požadování náhrady sankce jen pro případy, kdy neexistuje zavinění, nikoliv kdy jeho existence je sporná a zatím nebyla postavena najisto. Takto přísný výklad by ovšem umožňoval sankcionování odběratele za to, že uplatňuje své domnělé právo, případně že k tomu využívá zákonem stanovené procesní prostředky, což jsou obdobně nepřijatelné důsledky, jaké byly předvídány výše v případě výkladu, podle něhož je třeba pojmem „zavinění“ rozumět zavinění za porušení veřejnoprávní povinnosti (bod 214 tohoto nálezu). Jediným řešením je proto výklad, který omezuje zákaz podle napadeného ustanovení na případy, kdy zjevně neexistuje důvod opodstatňující nárok na tuto náhradu, to znamená, kdy s ohledem na obsah vzájemných právních vztahů nemohlo k zavinění dodavatele za porušení povinnosti, za kterou byl odběratel sankcionován, vůbec dojít, případně kdy bylo pravomocným rozhodnutím postaveno najisto, že dodavatel neporušil svou povinnost. Ani v tomto případě by nemohlo být sankcionováno využití zákonem stanovených procesních prostředků za účelem zrušení takovéhoto rozhodnutí. Napadené ustanovení musí být vykládáno takto restriktivně. 217. Ústavní soudÚstavní soud tedy shledal možnost ústavně konformního výkladu § 4 odst. 2 písm. h) zákona o významné tržní síle, který vylučuje postih odběratele za to, že v dobré víře uplatňuje vůči dodavateli nárok na náhradu škody vzniklé splněním sankce uložené odběrateli kontrolním orgánem z důvodu jeho objektivní odpovědnosti za přestupek spočívající v jednání, které ze soukromoprávního hlediska zavinil dodavatel. Není proto dán rozpor tohoto ustanovení s požadavkem předvídatelnosti a bezrozpornosti práva podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. Zákaz podle napadeného ustanovení se nedotýká podstaty a smyslu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, nesleduje jiný než ústavně aprobovaný účel a není nerozumný. XV. Posouzení ústavnosti zvláštní skutkové podstaty podle § 4 odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle 218. Dalším ustanovením, vůči němuž směřuje argumentace navrhovatelek, je § 4 odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle, který zní: „§ 4 Zákaz zneužití významné tržní síly ... (2) Zneužitím významné tržní síly je zejména ... i) diskriminování dodavatele spočívající ve sjednání nebo uplatnění rozdílných smluvních podmínek pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících při srovnatelném plnění, bez spravedlivého důvodu,“. XV./a Argumentace navrhovatelek 219. Podle navrhovatelek § 4 odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle porušuje právo odběratelů podnikat, jelikož je bez objektivního důvodu nutí v rámci individuálních smluvních vztahů s dodavateli sjednat stejnou cenu za poskytnutá plnění. Takováto povinnost má být v rozporu s ústavně zaručeným principem ekonomické svobody a s principem tržního hospodářství, na nichž stojí Česká republika jakožto liberálně demokratický stát. XV./b Vyjádření vlády 220. Vláda ve vztahu k uvedené námitce pouze stručně reagovala, že § 4 odst. 2 písm. i) zákona o významné tržní síle nelze vykládat tak, že by zneužitím významné tržní síly byl každý případ, kdy odběratel s významnou tržní silou sjednává nebo uplatňuje vůči svým dodavatelům rozdílné smluvní podmínky. XV./c Vlastní posouzení 221. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že účelem napadeného ustanovení je zabránit tomu, aby si odběratel využitím svého postavení na trhu vynutil po dodavateli smluvní podmínky pro nákup nebo prodej služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících, které se bez spravedlivého důvodu odchylují od smluvních podmínek, které tento odběratel uzavírá s jinými dodavateli při srovnatelném plnění. Sjednané smluvní podmínky by tak vzhledem k tomuto zákazu neměly sloužit jako faktický nástroj pro dosažení písemně nesjednané či zákonem zakázané slevy na kupní ceně nebo pro dosažení jiné obdobné výhody v rámci dodavatelsko-odběratelského vztahu. Uvedený požadavek neznamená, že by sjednané smluvní podmínky měly být v případě každého dodavatele stejné, pro rozdíly by však měl existovat spravedlivý důvod, což je v daném kontextu nutno vykládat jako určitý objektivní důvod, který odpovídá logice dodavatelsko-odběratelských vztahů. Takovýto restriktivní výklad pojmu „spravedlivý důvod“ je nezbytný k tomu, aby zákaz stanovený napadeným ustanovením bylo možné považovat z hlediska odběratelů za dostatečně určitý a předvídatelný, jak to předpokládá čl. 4 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy. Ani v tomto případě neshledal Ústavní soudÚstavní soud žádnou skutečnost, která by opodstatňovala závěr, že se posuzovaný zásah dotýká podstaty a smyslu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny nebo že by sledoval jiný než ústavně aprobovaný účel či byl nerozumný. XVI. Posouzení ústavnosti zvláštní skutkové podstaty podle § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle 222. Poslední ze zvláštních skutkových podstat, jejichž neústavnost tvrdí navrhovatelky a jejichž zrušení je součástí eventuálního návrhu navrhovatelky b), je § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle, jemuž je vytýkán rozpor se zásadou ne bis in idem podle čl. 40 odst. 5 Listiny a základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Uvedené zákonné ustanovení včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 4 Zákaz zneužití významné tržní síly ... (2) Zneužitím významné tržní síly je zejména k) nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru2) odběratelem. 2) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“ XVI./a Argumentace navrhovatelek 223. Navrhovatelky tvrdí, že § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle s ohledem na povinnost respektovat závěry kontroly brání odběratelům v případném uplatňování jejich nároků u soudu, přičemž respektována není ani zásada ne bis in idem. Napadený zákon má být rovněž v kolizi se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., (dále jen „kontrolní řád“). Tyto skutečnosti podle jejich názoru opodstatňují závěr, že není respektován čl. 4 odst. 1 Listiny. Místo toho jsou prolomeny pravomoci v rámci dělby moci ve státě. 224. Navrhovatelka b) pak považuje uvedené zákonné ustanovení za vágní, neboť v něm nejsou obsažena žádná vodítka, která by mohla vést k závěru o nerespektování výsledků úřední kontroly. Není navíc ani smysluplné, aby byl odběratel nejprve sankcionován za správní delikt v oblasti potravinového práva, tedy pro kontrolou zjištěné nedostatky kvality potravin, a posléze též podle zákona o významné tržní síle za nerespektování takové kontroly, ať již se tím rozumí cokoliv. Za nerespektování výsledků úřední kontroly lze velice snadno považovat i následnou obranu odběratele, jakož i případné napadení rozhodnutí vydaného v takovém řízení správní žalobou, což by v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny nepřímo znamenalo významné omezení přístupu dotčeného odběratele k nezávislému a nestrannému soudu. XVI./b Vyjádření vlády 225. Vláda shledává navrhovatelkami provedený výklad § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle mylným. Naplněním tímto ustanovením stanovené skutkové podstaty je nerespektování výsledků úřední kontroly, která proběhla u dodavatele, a nikoliv u odběratele. Tomuto názoru vlády odpovídá i doktrinární výklad tohoto ustanovení. Odběratel nerespektuje výsledky úřední kontroly, která proběhla u dodavatele, například tak, že po dodavateli požaduje realizaci dalších kontrol nebo předložení dalších certifikátů. Námitka rozporu se zásadou ne bis in idem je proto bezpředmětná. Vzhledem k tomu, že z uvedeného ustanovení neplyne možnost Úřadu zabývat se dodržováním výsledků úředních kontrol, které proběhly u odběratele, podle vlády není možné, aby v rámci použití tohoto ustanovení bylo ze strany Úřadu zasaženo do rozhodovací pravomoci jiného orgánu veřejné moci. XVI./c Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 226. Obdobně se i Úřad domnívá, že celá argumentace navrhovatelek vychází z mylné interpretace § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle. Domněnku navrhovatelek, že pod slovy „úřední kontrola“ by se mohla myslet ochrana odběratele v navazujícím správním řízení, považuje za vskutku kuriózní. Řádné opravné prostředky jsou ve správním řádu označeny jako „odvolání“ nebo „rozklad“. Za úřední kontroluje zase považován postup podle kontrolního řádu, který je však v agendě významné tržní síly vyloučen podle § 7 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Jestliže navrhovatelka b) namítá znemožnění soudní kontroly prostřednictvím uplatnění správních žalob, pak nejde o úřední kontrolu, ale o kontrolu soudní. XVI./d Replika navrhovatelky b) 227. K § 4 odst. 2 písm. k) zákona o významné tržní síle se ve své replice vrátila navrhovatelka b), podle níž jej lze interpretovat například i tím způsobem, že pokud u odběratele proběhne kontrola potravin, ten se proti jejím závěrům nesmí nijak bránit, jinak se dopustí přestupku. Úřad v této souvislosti setrvává na svém názoru, že se dané ustanovení má vztahovat pouze na případy, kdy úřední kontrola proběhla u dodavatele, a odběratel po dodavateli přesto požaduje kontrolu dodatečnou. Úřad již ovšem neuvádí, jak by měl tento závěr vyplývat z textu zákona, ani neodkazuje na žádné konkrétní doktrinární názory, které údajně měly tento závěr podporovat. Relevantní rozhodovací praxe soudů v tuto chvíli neexistuje. Za zcela nepřijatelný navrhovatelka b) označuje odkaz Úřadu na § 7 odst. 2 zákona o významné tržní síle. Toto ustanovení vylučuje pro postup Úřadu působnost kontrolního řádu, nijak se však nevztahuje k věcným požadavkům napadeného zákona, mj. požadavku, aby odběratelé s významnou tržní silou respektovali úřední kontroly potravin. Pokud navrhovatelky poukazovaly na možné omezení přístupu dotčených odběratelů k soudu, měly tím na mysli přístup k soudu právě v případě obrany proti úřední kontrole potravin provedené u odběratele a proti případnému navazujícímu správnímu rozhodnutí o porušení předpisů na úseku kvality potravin; nikoliv tedy otázku soudní ochrany proti postupu Úřadu podle zákona o významné tržní síle, jak se zřejmě domnívá Úřad. XVI./e Vlastní posouzení 228. Napadené ustanovení je neurčité ve dvou směrech. Není v něm výslovně uvedeno, co se má rozumět „nerespektováním“ výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru, ani v něm není konkretizováno, u koho měla být kontrola provedena. Ústavní soudÚstavní soud tedy musel posoudit, zda tato neurčitost nebrání nalezení ústavně konformního výkladu tohoto ustanovení. 229. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že nepřichází v úvahu takový výklad napadeného ustanovení, který by činil zneužitím významné tržní síly využití zákonných prostředků k ochraně práva, ať už ve správním, nebo soudním řízení. Takovýto výklad by v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny odepíral jednotlivci možnost domáhat se soudní ochrany jeho práv. Zákonem navíc nelze na jedné straně umožnit jednotlivci uplatnění zákonného prostředku k ochraně práva a na straně druhé samotné jeho uplatnění sankcionovat jako přestupek či jiný delikt (bod 208 tohoto nálezu). Tím by byl popřen smysl tohoto zákonného prostředku. Jestliže považuje zákonodárce možnost využití určitého zákonného prostředku k ochraně práva v určitých případech za nežádoucí, pak, není-li takovéto omezení v rozporu s ústavním pořádkem, jej lze dosáhnout odpovídajícím vymezením podmínek toho kterého řízení. 230. Posuzovaný zákaz nerespektování výsledků úřední kontroly je součástí zákazu zneužití významné tržní síly, a tudíž k jeho porušení může dojít jen v dodavatelsko-odběratelských vztazích, jejichž obsahem je nákup potravin nebo přijímání nebo poskytování služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Má-li tento zákaz sloužit ochraně dodavatele před nežádoucí praktikou odběratele, pak musí být vykládán v tom smyslu, že odběratel v rámci uvedených dodavatelsko-odběratelských vztahů nesmí v přímé návaznosti na úřední kontrolu potravin, jež byla provedena u dodavatele, podmiňovat plnění svých závazků nebo jiné své jednání vůči dodavateli novou kontrolou, jež by byla zaměřena na stejný okruh skutečností jako již provedená úřední kontrola (srov. Kindl, J., Koudelka, M. Zákon o významné tržní síle. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 109–110). Jde o to vyloučit prostor pro takové jednání, jímž by odběratel v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů účelově oddaloval plnění svých závazků vůči dodavateli nebo jej jinak znevýhodňoval. Ústavní soudÚstavní soud dodává, že posuzovaný zákaz zjevně nezasahuje do podstaty a smyslu práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, sleduje cíl odpovídající ústavně aprobovanému účelu zákazu zneužití významné tržní síly, je způsobilý tento cíl dosáhnout a není nerozumný. 231. Námitka, podle níž by zákaz podle napadeného ustanovení umožňoval dvojí stíhání odběratele v rozporu se zásadou ne bis in idem, vyjádřenou v čl. 40 odst. 5 Listiny, není důvodná. Jak je zřejmé z výše uvedeného výkladu, nejde o duplicitní vymezení skutkové podstaty přestupku, za který by již odběratel mohl být stíhán podle jiného zákona. Odběratel se porušení tohoto zákazu nemůže dopustit stejným jednáním, jež bylo zjištěno úřední kontrolou potravin provedenou orgány státního dozoru a následně v příslušném řízení vyhodnoceno jako porušení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 232. Protože napadené ustanovení umožňuje ústavně konformní výklad, lze ve vztahu k němu uzavřít, že není v rozporu s požadavkem určitosti a předvídatelnosti zákona podle čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 1 odst. 1 Ústavy, základním právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny ani zákazem opakovaného trestání za stejné jednání podle čl. 40 odst. 5 Listiny. XVII. Posouzení ústavnosti oprávnění Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže činit sektorová šetření podle § 5a zákona o významné tržní síle 233. Neústavnost sektorových šetření, tedy šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli podle § 5a zákona o významné tržní síle, jenž byl do tohoto zákona vložen novelizací provedenou zákonem č. 104/2017 Sb., namítá navrhovatelka b) z důvodu nepřípustnosti s nimi spojeného zásahu do soukromé sféry a informačního sebeurčení dotčených subjektů a s tím souvisejícího nedostatku procesních záruk. Uvedené ustanovení zní: „§ 5a Sektorové šetření (1) V případech, kdy Úřad zjistí skutečnosti naznačující porušování tohoto zákona, provádí šetření trhu a vztahů mezi odběrateli a dodavateli (dále jen ,sektorové šetření') a vydává zprávy o výsledcích šetření, jejichž obsahem je zejména doporučení postupu správné praxe. (2) Při provádění sektorového šetření podle odstavce 1 postupuje Úřad obdobně podle § 21c, 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže. Úřad může na základě skutečností zjištěných při provádění sektorového šetření zahájit řízení z moci úřední.“ XVII./a Argumentace navrhovatelky b) 234. Podle navrhovatelky b) je problémem sektorových šetření podle § 5a zákona o významné tržní síle, že s ohledem na jejich plošnou povahu Úřad nesděluje dotčeným osobám podezření na porušení zákona ani není identifikováno jejich procesní postavení, v důsledku čehož je nepřiměřeně zasahováno do jejich práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Uplatňování jednotlivých vyšetřovacích pravomocí Úřadu podle § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže, které zahrnuje například shromažďování důvěrných obchodních a dalších dokumentů jednotlivých odběratelů a dodavatelů nebo velice invazivní prohlídky v obchodních prostorách odběratelů či dokonce v osobních prostorách jejich statutárních zástupců a pracovníků, představuje významný zásah do základního práva na ochranu soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny a čl. 8 Úmluvy. Veřejný zájem na ochraně dodavatelů potravin před odběrateli přitom není tak významný, aby takovýto zásah odůvodnil. 235. Dále navrhovatelka b) upozorňuje, že § 20 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže stanoví přísnější podmínky pro sektorová šetření. Vyžaduje, aby situace na jednotlivých trzích naznačovala, že hospodářská soutěž je narušena. Nestačí jen zjištění skutečností, které naznačují porušování zákona, jak to předpokládá vložené ustanovení. Není důvod, aby v případech, na které dopadá toto ustanovení, nebyla šetření nadále prováděna klasickým způsobem. Porušení zákona o významné tržní síle mohl Úřad i v minulosti šetřit standardním způsobem, tedy v rámci dozoru nad dodržováním daného zákona. Není potřebné zavádět určitý „kvazidozor“ ve formě sektorových šetření, v jejichž rámci budou nedostatečně zajištěna ústavně zaručená procesní práva dotčených osob. XVII./b Vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže 236. Na uvedenou argumentaci reagoval Úřad toliko poukazem na rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 7. 10. 2016 č. j. 30 A 116/2016-68, kterým byla zamítnuta žaloba proti Úřadem prováděnému sektorovému šetření vedenému podle zákona o významné tržní síle. Předmětné rozhodnutí podle Úřadu nelze interpretovat tak, jak činí navrhovatelka b), tedy že Úřad nebyl podle úpravy platné před účinností zákona č. 104/2017 Sb. oprávněn provádět sektorová šetření podle zákona o významné tržní síle. XVII./c Replika navrhovatelky b) 237. Na uvedený poukaz reagovala navrhovatelka b) tak, že rozporovala tvrzení Úřadu ohledně závěrů správních soudů ve vztahu k pravomoci Úřadu vést v období před účinností novely provedené zákonem č. 104/2017 Sb. sektorová šetření podle zákona o významné tržní síle. V citovaném rozsudku byla jednoznačně vyjádřena dřívější absence takovéto pravomoci. Kasační stížnostKasační stížnost proti tomuto rozsudku byla následně zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2017 č. j. 3 As 252/2016-50, který uvedený závěr krajského soudu potvrdil. Novelizací provedenou zákonem č. 104/2017 Sb. tak došlo k rozšíření pravomocí Úřadu, s čímž by měly být spojeny obzvlášť vysoké legislativní nároky. XVII./d Obecně k otázce procesních záruk v rámci sektorového šetření 238. Z uplatněné argumentace se podává, že navrhovatelka b) namítá neústavnost sektorových šetření podle zákona o významné tržní síle z důvodu nedostatečného vymezení postavení osob, vůči nimž může být sektorové šetření vedeno, v důsledku čehož jim není zaručen spravedlivý proces. Kromě toho považuje za nepřípustné využití vyšetřovacích pravomocí Úřadu podle § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže za účelem uvedených sektorových šetření. 239. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že sektorová šetření podle § 5a odst. 1 zákona o významné tržní síle lze charakterizovat jako shromažďování a vyhodnocování údajů o trhu nákupu a prodeje zemědělských a potravinářských produktů se zaměřením na související dodavatelsko-odběratelské vztahy. Jde o prostředek sloužící výkonu dozoru nad dodržováním zákona o významné tržní síle, jehož prostřednictvím může Úřad prověřit skutečnosti naznačující jeho porušování, a to zjištěním dalších relevantních údajů o jednání dodavatelů a odběratelů na uvedeném trhu jako celku či jeho dílčích částech. Na základě těchto zjištění může Úřad vyhodnotit aktuální stav, zda v praxi je naplňován účel zákazu zneužití významné tržní síly, a pokud dochází k porušování tohoto zákazu, zda jde o systémový problém, nebo individuální selhání. Sektorová šetření slouží tvorbě metodiky v podobě doporučení správné praxe v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Příslušná doporučení Úřad zahrnuje do zpráv o výsledcích šetření. Skutečnosti zjištěné v rámci sektorových šetření mohou opodstatňovat zahájení řízení z moci úřední. 240. Institut sektorových šetření je obdobně upraven i v § 20 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, kde slouží šetření soutěžních podmínek na trzích, jejichž situace naznačuje narušení hospodářské soutěže. Srovnatelné oprávnění provádět šetření určitého hospodářského odvětví nebo určitého druhu dohod zase přiznává Komisi čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. 12. 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy [dále jen „nařízení Rady (ES) č. 1/2003“]. K realizaci uvedených šetření svěřují zákon o ochraně hospodářské soutěže i uvedené nařízení Úřadu řadu vyšetřovací oprávnění. 241. K námitce nedostatečných procesních záruk Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že sektorová šetření nejsou řízením, v němž by bylo rozhodováno o právech a povinnostech jednotlivce. Účelem sektorových šetření není postavit najisto, zda se určitý odběratel dopustil zneužití tržní síly, nýbrž zjistit skutečnosti, které teprve by umožňovaly Úřadu v rámci výkonu dozoru zhodnotit dodržování zákona o významné tržní síle. Nemá proto opodstatnění, aby měl v jejich rámci kdokoliv postavení účastníka, s nímž by byla spojena procesní práva a povinnosti. 242. Základních práv jednotlivce se nicméně může dotýkat postup Úřadu v rámci sektorových šetření, respektive výkon některých jeho oprávnění. Tato oprávnění umožňují efektivní provedení sektorových šetření, samotná však nejsou jeho imanentní součástí a jejich použitelnost v rámci sektorových šetření je upravena samostatně, zejména v § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže (viz níže). Právě ve vztahu k nim musí vždy existovat nezbytné procesní záruky, včetně soudního přezkumu, ať už podle soudního řádu správního, nebo jiné zvláštní zákonné úpravy. Případné nedostatky těchto oprávnění by ale nezakládaly neústavnost § 5a odst. 1 zákona o významné tržní síle, který pouze obecně umožňuje Úřadu provádět sektorová šetření. Takovýto následek by mohly mít jen vůči zákonné úpravě, která zmíněná oprávnění stanoví. Ústavní soudÚstavní soud proto zhodnotil, že § 5a odst. 1 zákona o významné tržní síle není v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny. XVII./e Ústavnost použití některých vyšetřovacích oprávnění Úřadu v rámci sektorových šetření 243. Při provádění sektorových šetření podle zákona o významné tržní síle se uplatní také některá oprávnění Úřadu podle zákona o ochraně hospodářské soutěže. Podle § 5a odst. 2 napadeného zákona Úřad při provádění sektorového šetření postupuje obdobně podle § 21c, 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže. Tato ustanovení upravují jednak nahlížení do spisu (§ 21c), jednak oprávnění umožňující Úřadu získávat relevantní informace. 244. V první řadě jde o povinnost každého poskytnout Úřadu na jeho písemnou výzvu a ve stanovené lhůtě obchodní záznamy, jimiž se rozumí podklady a informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení (§ 21e). Dále je třeba zmínit oprávnění Úřadu provádět šetření na místě v obchodních prostorách, tedy na pozemcích a ve všech objektech, místnostech a dopravních prostředcích, které soutěžitelé užívají při své činnosti v hospodářské soutěži (§ 21f). Zaměstnanci Úřadu jsou při výkonu tohoto oprávnění oprávněni vstupovat do obchodních prostor soutěžitelů, u kterých šetření probíhá [odstavec 2 písm. a)], ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy [odstavec 2 písm. b)], nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy [odstavec 2 písm. c)], kopírovat nebo získávat v jakékoliv formě kopie nebo výpisy z obchodních záznamů [odstavec 2 písm. d)], pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření [odstavec 2 písm. e)] a požadovat od soutěžitele a osob v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k němu, případně osob, které soutěžitel pověřil vykonávat v jeho prospěch určité činnosti, v nezbytném rozsahu součinnost nezbytnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům [odstavec 2 písm. f)]. Zákon o ochraně hospodářské soutěže nakonec Úřadu umožňuje, je-li důvodné podezření, že se obchodní záznamy nacházejí v jiných než obchodních prostorách, včetně bytů fyzických osob, které jsou statutárními orgány soutěžitele nebo jejich členy nebo jsou k soutěžiteli v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, aby provedl šetření s předchozím souhlasem soudu i v takových prostorách (§ 21g). Pro úplnost je třeba dodat, že obdobná oprávnění svěřují Komisi čl. 20 a 21 nařízení Rady (ES) č. 1/2003. 245. Pro šetření na místě v obchodních prostorách platí, že šetření se provádí na základě písemného pověření vystaveného předsedou Úřadu nebo jinou osobou k tomu oprávněnou podle vnitřních předpisů Úřadu, přičemž pověření musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Kromě údajů o osobě oprávněné k vystavení pověření mezi ně patří právní ustanovení, podle kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor soutěžitele, v nichž má být šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnanců Úřadu, případně dalších Úřadem pověřených osob, které mají šetření provést (§ 21f odst. 5). Před zahájením šetření sdělí Úřad soutěžiteli, v jehož obchodních prostorách má šetření na místě proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ho o jeho právech a povinnostech podle zákona o ochraně hospodářské soutěže, včetně možnosti uložení pokuty (§ 21f odst. 6). Proti šetření v obchodních prostorách soutěžitelů lze podat žalobu (§ 21f odst. 7). Ustanovení o šetření na místě v obchodních prostorách se užijí obdobně i na šetření na místě v jiných než obchodních prostorách (§ 21g odst. 2). 246. Navrhovatelka b) namítá neústavnost možnosti využití vyšetřovacích pravomocí podle § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže za účelem uvedených sektorových šetření, neboť nepovažuje sektorová šetření podle zákona o významné tržní síle za dostatečný důvod pro související zásah do základních práv a svobod dotčených osob. Tuto námitku hodnotí Ústavní soudÚstavní soud tak, že její zpochybněna zejména způsobilost sektorových šetření být legitimním cílem tohoto zásahu, a nikoliv také ústavnost uvedených oprávnění jako takových nebo rozsah a efektivnost zákonem stanovených procesních záruk, které se k nim vztahují. 247. Využití oprávnění vyžádat si obchodní záznamy či provést šetření na místě podle § 5a odst. 2 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže, respektive s nimi spojená povinnost poskytnout obchodní záznamy či strpět šetření na místě, může představovat zásah do ústavně zaručených základních práv a svobod, a to především práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života podle čl. 10 odst. 2 Listiny, práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny, vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny a práva na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 odst. 1 Listiny. K posouzení, zda jde o ústavně konformní zásah, tedy zásah nepředstavující porušení některého z těchto základních práv, standardně slouží již opakovaně zmíněný test proporcionality (viz bod 104 tohoto nálezu). V rámci abstraktního přezkumu uvedených vyšetřovacích oprávnění ale tento test může zodpovědět pouze otázku, zda předmětný prostředek vůbec lze ústavně konformním způsobem použít. I kdyby ji totiž bylo možné zodpovědět kladně, o proporcionalitě zásahu by v konkrétním případě vždy rozhodoval až příslušný orgán v závislosti na okolnostech věci. 248. Jednotlivá vyšetřovací oprávnění Úřadu podle § 5a odst. 2 zákona o významné tržní síle ve spojení s § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže, tedy oprávnění vyžádat si obchodní záznamy či provést šetření na místě, slouží dosažení cíle sektorových šetření, jak byl vymezen výše (viz bod 239 tohoto nálezu). Dotýká-li se jejich výkon práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života podle čl. 10 odst. 2 Listiny, práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny nebo vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny, lze zájem na efektivním provádění dozoru nad dodržováním zákona o významné tržní síle považovat za legitimní cíl případného zásahu. Tato ustanovení umožňují, aby do uvedených práv bylo zasaženo za jakýmkoliv ústavně aprobovaným účelem. 249. Mnohem složitější je hodnocení legitimního cíle v případě, kdy má použití těchto vyšetřovacích prostředků vést k zásahu do nedotknutelnosti obydlí, kterou jako základní právo zaručuje čl. 12 odst. 1 Listiny. Záruka nedotknutelnosti obydlí chrání soukromí jednotlivce v jeho prostorové dimenzi. Kdokoliv si opatří určitý prostor k tomu, aby v něm v nejširším slova smyslu realizoval svůj soukromý život, má právo rozhodovat o tom, zda tento prostor zpřístupní jiným osobám. V případě obydlí je zájem na jeho ochraně umocněn tím, že jde o součást nejintimnější sféry života člověka, která spoluvytváří jeho osobní či rodinné zázemí a umožňuje mu seberealizaci. Tento význam obydlí přetrvává po staletí a opodstatňuje přísnější podmínky pro případný zásah ze strany veřejné moci, jež jsou stanoveny čl. 12 odst. 2 a 3 Listiny. 250. Šetření na místě může zasahovat do nedotknutelnosti obydlí bez ohledu na to, zda se koná v obchodních prostorách podle § 21f nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21g zákona o ochraně hospodářská soutěže. V prvním případě je tomu tak z toho důvodu, že jako obchodní prostory může sloužit i obydlí. Pokud obydlí slouží podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pak je v souladu s čl. 12 odst. 3 Listiny každý povinen strpět na základě zákona provedený vstup do jeho obydlí, jestliže to je nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy, což může být i dozor nad dodržováním zákona o významné tržní síle. Ochrana soukromí se samozřejmě uplatní i u šetření v obchodních prostorách, jež obydlím nejsou. Soukromý život v prostorové dimenzi se totiž neomezuje jen na obydlí v pravém slova smyslu, ale je třeba jej vztáhnout na jakýkoliv prostor, v němž jeho realizace přichází v úvahu, včetně například prostředí, kde je vykonáváno povolání nebo zaměstnání [srov. nález ze dne 8. 6. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 3/09 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.)]. 251. Provádí-li se šetření na místě v jiných než obchodních prostorách podle § 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže, což mohou být i byty sloužící výlučně jako obydlí, vyvstává otázka, zda existuje důvod, který by z hlediska čl. 12 odst. 3 Listiny mohl odůvodnit zásah do nedotknutelnosti obydlí. Podle tohoto ustanovení mohou být v případě takovéhoto bytu (či jiného prostoru), který není užíván pro podnikání či provozování jiné hospodářské činnosti, zákonem dovoleny jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí než domovní prohlídka, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. 252. Ústavní soudÚstavní soud uznává, že dozor nad dodržováním zákona o významné tržní síle, jenž je neoddělitelně spjat s ochranou dodavatelů jako slabší strany ve vztazích s odběrateli s významnou tržní silou, může s ohledem na veřejný zájem chráněný tímto zákonem sloužit ochraně práv a svobod druhých, a v obecné rovině tak odůvodňovat zásah do nedotknutelnosti obydlí podle čl. 12 odst. 3 Listiny. Tento závěr platí i pro sektorová šetření podle § 5a odst. 1 zákona o významné tržní síle, byť tato slouží ochraně práv a svobod druhých jen nepřímo, neboť jejich účelem je pouze shromáždění a zpracování údajů o trhu nákupu a prodeje zemědělských a potravinářských produktů. Přesto nelze vyloučit, že i v jejich případě bude dán, byť třeba i jen výjimečně, natolik intenzivní veřejný zájem, který by byl způsobilý převážit nad zájmem jednotlivce na ochraně soukromí v prostorové dimenzi, a opodstatňoval tak jeho povinnost strpět vstup do obydlí. Jeho posouzení se bude odvíjet od okolností konkrétní věci. 253. Pro srovnání lze uvést, že využití obdobných pravomocí připouští pro oblast ochrany hospodářské soutěže v rámci šetření hospodářských odvětví a druhů dohod i čl. 17 nařízení Rady (ES) č. 1/2003, podle něhož může Komise provádět jakékoliv kontroly, které jsou nezbytné k získání informací pro použití čl. 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně kontrol v jiných prostorách podle čl. 21 uvedeného nařízení, jež vyžadují předchozí svolení vnitrostátního soudu dotyčného členského státu. 254. Zájem na dozoru nad dodržováním zákona o významné tržní síle tak představuje legitimní cíl, který odůvodňuje zásah do základních práv dotčené osoby spočívající ve výkonu oprávnění Úřadu vyžádat si v rámci sektorových šetření podle § 5a odst. 1 zákona o významné tržní síle obchodní záznamy či provést šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21e, 21f a 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže. Přiměřenost zásahu do základních práv spojenou s výkonem těchto oprávnění lze posoudit v tom smyslu, že všechna tři jsou způsobilá dosáhnout jimi sledovaného cíle (požadavek vhodnosti). U každého z nich zároveň zákon o ochraně hospodářské soutěže poskytuje záruky, které zajišťují šetrnost zásahu vůči dotčeným ústavně zaručeným základním právům a svobodám (požadavek potřebnosti). Zejména musí jít vždy o zásah nezbytný, Úřad jej musí náležitě odůvodnit a vždy se lze proti němu domáhat soudní ochrany ve správním soudnictví. V případě šetření na místě v jiných než obchodních prostorách podle § 21g zákona o ochraně hospodářské soutěže navíc musí soud - obdobně jako u domovních prohlídek podle trestního řádu - s jeho provedením vyslovit předběžný souhlas, o kterém bude rozhodovat v řízení podle § 323 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. V neposlední řadě je třeba dodat, že legitimní cíl uvedených oprávnění je v obecné rovině způsobilý převážit nad základním právem chráněným zájmem jednotlivce (požadavek proporcionality v užším smyslu). Zda tomu tak skutečně i bude, posoudí Úřad samostatně v každém kontrolním případě, a stejně tak učiní v rámci případného přezkumu tohoto zásahu příslušný soud. 255. Protože posouzení § 5a odst. 2 v části vymezené textem „21e, 21f a 21g“ zákona o významné tržní síle vyústilo v závěr, že zákonem o ochraně hospodářské soutěže stanovená vyšetřovací oprávnění Úřadu, jež se použijí i při provádění sektorových šetření podle zákona o významné tržní síle, nepředstavují nepřiměřený zásah do ústavně zaručených základních práv a svobod, je tím opodstatněn závěr, že uvedené ustanovení není v této části v rozporu s čl. 10 odst. 2 a 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 a 3 Listiny. XVIII. Posouzení určitosti § 8 a 9 zákona o významné tržní síle a jimi stanovené horní hranice pokut 256. Poslední okruh námitek navrhovatelek spočíval v tvrzení neurčitosti úpravy přestupků a nepřiměřenosti horní hranice pokut podle § 8 a 9 zákona o významné tržní síle. Fakticky však směřoval především proti § 8 odst. 3 a 4, v nichž jsou stanoveny horní hranice pokut za přestupky uvedené v § 8 odst. 1 a 2 tohoto zákona. Ustanovení § 8 zákona o významné tržní síle zní: „§ 8 Přestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (1) Odběratel, který má významnou tržní sílu, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu, b) nesplní závazek podle § 6 odst. 2, c) nesplní opatření k nápravě uložené Úřadem podle § 6a nebo jinou povinnost stanovenou rozhodnutím Úřadu, nebo d) nesjedná povinnou náležitost smlouvy podle § 3a písm. a) až e) nebo nesjedná smlouvu písemně. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší pečeť umístěnou v průběhu šetření podle tohoto zákona, nebo b) v rozporu s tímto zákonem neposkytne Úřadu úplné, správné a pravdivé podklady nebo informace, včetně obchodních knih, jiných obchodních záznamů nebo jiných záznamů, které mohou mít význam pro objasnění předmětu řízení. (3) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého odběratelem za poslední ukončené účetní období a za přestupek podle odstavce 2 se uloží pokuta do 300 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého právnickou nebo podnikající fyzickou osobou za poslední ukončené účetní období. (4) Je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána a) odběrateli, který je ovládanou osobou, počítá se z úhrnu čistého obratu ovládané a ovládající osoby za poslední ukončené účetní období, nebo b) nákupní alianci nebo jejím členům, počítá se z úhrnu čistých obratů dosažených jejími členy za poslední ukončené účetní období. (5) Pokud je pokuta uložena nákupní alianci, ručí její členové za zaplacení uložení pokuty společně a nerozdílně. (6) Jestliže Úřad uzná odběratele vinným z přestupku podle § 8 odst. 1, tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se odběratel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.“ XVIII./a Argumentace navrhovatelek 257. Podle navrhovatelek vytváří § 8 odst. 1 a 2 zákona o významné tržní síle zcela neakceptovatelně a nepřiměřeně široký prostor správnímu orgánu pro uložení pokuty. Má jít o natolik široké rozpětí, že umožňuje správnímu orgánu libovůli v rozhodování, v jaké výši pokutu uloží, aniž by bylo možné její výši logicky odůvodnit. Takto široká možnost uložení pokuty je podle jejich názoru společně s nejasností pravidel pro ukládání pokut v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Vysoká sankce hrozí dokonce i za bagatelní jednání, jako je nedodržení předepsané formy smlouvy či jejích náležitostí. Sankcionováno může být v podstatě každé jednání odběratele s významnou tržní silou nevýhodné pro dodavatele. XVIII./b Vyjádření vlády 258. Vláda nepovažuje § 8 a 9 zákona o významné tržní síle za ustanovení, která by byla neurčitá či poskytující nepřípustně široký prostor pro uvážení. Pokud navrhovatelky poukazují na § 8 odst. 3 napadeného zákona, toto ustanovení se obsahově shoduje s § 22a odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže, upravujícím maximální možné výše pokut, které lze uložit za protisoutěžní jednání. Takováto úprava je v předpisech soutěžního práva obvyklá (srov. § 14 odst. 4 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění účinném do 30. 6. 2001), přičemž Ústavní soudÚstavní soud nikdy nedovodil její neústavnost. 259. Stanovená výše pokut podle názoru vlády odpovídá požadavkům, které v tomto ohledu plynou z některých nálezů Ústavního souduÚstavního soudu. I v tomto případě platí, že je nutno dát přednost ústavně konformnímu výkladu zákona před jeho zrušením, tedy výkladu se zřetelem na požadavky ochrany základních práv a svobod. Ukládání pokuty bylo ještě před účinností zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich podřízeno pravidlům podle § 9 odst. 2 napadeného zákona, ve znění účinném do 30. 6. 2017, podle nichž se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. XVIII./c Vlastní posouzení 260. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že námitka neurčitosti vymezení skutkové podstaty přestupku již byla vypořádána v souvislosti s přezkumem § 4 odst. 1 a některých pododstavců § 4 odst. 2 zákona o významné tržní síle, ve vztahu k nimž byla uplatňována. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) napadeného zákona stanoví, že se odběratel, který má významnou tržní sílu, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 4 zneužije svoji významnou tržní sílu. I kdyby tedy některý z odstavců či pododstavců posledně uvedeného ustanovení byl neústavní z důvodu své neurčitosti, postačilo by jeho zrušení, aniž by tato skutečnost činila neústavním uvedený přestupek. 261. Neústavní neurčitost nelze spatřovat ani ve vymezení horní hranice výše pokut podle § 8 odst. 3 a 4 zákona o významné tržní síle. Tento závěr platí i pro její vymezení procentní hodnotou z „čistého obratu“ dosaženého odpovědným subjektem „za poslední ukončené účetní období“, když v tomto ohledu se k výkladu pojmu „čistý obrat“ použije jeho vymezení v jiných právních předpisech, což odpovídá ustálenému výkladu tohoto pojmu v některých ustanoveních zákona o ochraně hospodářské soutěže (srov. Raus, D., Oršulová, A. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 317-319, 503-505; Kindl, J., Munková, J. Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, str. 279-282). 262. Namítají-li navrhovatelky nepřiměřenost horní hranice pokut podle § 8 odst. 3 a 4 zákona o významné tržní síle, jde o námitku, jejíž podstata spočívá v tvrzeném rozporu tohoto ustanovení s vlastnickým právem odběratelů podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Ústavní soud připomíná, že uložením pokuty neboli peněžité sankce vzniká jednotlivci veřejnoprávní povinnost peněžitého plnění vůči státu, která je sice zásahem do jeho vlastnického práva, samotná však nepředstavuje jeho porušení (nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03). O porušení by šlo jen v případě, jestliže by tato povinnost nebyla stanovena zákonem nebo by neobstála z hlediska požadavku přiměřenosti. 263. Za východisko posouzení přiměřenosti výše pokuty lze považovat test proporcionality, jak byl vymezen výše (bod 107 tohoto nálezu). K tomu je třeba dodat, že tento test se v případě peněžitých sankcí z povahy věci uplatní toliko v modifikované podobě. I když totiž bude oprávnění udělit pokutu v určité výši způsobilé dosáhnout legitimní cíl, kterým je preventivní působení proti porušení určité právní povinnosti a současně potrestání jejího porušení (požadavek vhodnosti), posouzení šetrnosti omezení práva (požadavek potřebnosti) nebude možné smysluplně provést. Je tomu tak z toho důvodu, že jejím předpokladem je zhodnocení intenzity veřejného zájmu na určitém nastavení výše pokuty, tedy posouzení otázky politického charakteru, k níž je oprávněn zákonodárce (nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12, body 329 až 331). Právě zákonodárci náleží oprávnění stanovit, zda určité jednání má být trestné, nebo nikoliv, definování skutkových podstat deliktů (trestných činůtrestných činů, přestupků) a stanovení druhu a výše sankcí. V rámci svého uvážení může zohlednit jednotlivá kriminálněpolitická hlediska, například hledisko generální prevence, intenzitu rizika deliktního jednání a z toho plynoucí stupeň ohrožení spořádaného lidského soužití nebo proměny v nazírání veřejnosti na význam individuálních a společenských hodnot a právních statků poškozovaných deliktním chováním pachatelů [nález ze dne 25. 10. 2011 sp. zn. Pl. ÚS 14/09 (N 183/63 SbNU 117; 22/2012 Sb.), body 29, 34 a 36]. 264. Ústavní soudÚstavní soud je sice oprávněn přezkoumat zákon, který je vyústěním těchto úvah, v mezích svých oprávnění, v zásadě se však musí omezit na posouzení, zda maximální výši peněžité sankce nelze považovat za extrémně nepřiměřenou (test vyloučení extrémní disproporcionality), tedy zda s touto sankcí spojený zásah do práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny nemůže vést k takové zásadní změně majetkových poměrů dotčeného subjektu, jež by měla za následek „zničení majetkové základny“ [nález ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)] nebo „škrtící (rdousící) působení“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03). Tím není omezen přezkum zákona z hlediska dodržení principu rovnosti podle čl. 1 Listiny nebo zákazu diskriminace podle čl. 3 odst. 1 Listiny [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01, nález sp. zn. Pl. ÚS 7/03 nebo nález ze dne 21. 4. 2009 sp. zn. Pl. ÚS 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), bod 56]. Jsou-li zachovány takto vymezené meze uvážení, je konečné slovo ve vztahu k potřebnosti stanovení určité maximální výše peněžité sankce vyhrazeno zákonodárci (nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12, bod 332). 265. Soulad zákonných ustanovení, která stanoví horní hranice pokut, s právem vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny tak Ústavní soudÚstavní soud může posoudit pouze z hlediska případného likvidačního nebo rdousícího účinku. Ve svém hodnocení přitom musí zohlednit nejen to, zda uložení pokuty v maximální výši může mít takovýto účinek, nýbrž také povinnost správního orgánu zohlednit při rozhodování o výši sankce vedle závažnosti deliktu a okolností jeho spáchání i majetkové poměry odpovědného subjektu. Povinnost zvažovat v každém individuálním případě dopady ve vztahu k majetkové podstatě odpovědného subjektu vyplývá přímo z uvedeného základního práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 1/12, bod 334) a její zákonné vyjádření ve vztahu k právnickým osobám nebo podnikajícím fyzickým osobám lze nalézt v § 37 písm. g) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který stanoví povinnost správního orgánu přihlédnout při určení druhu správního trestu a jeho výměry k povaze její činnosti. Kromě jiného tak musí být zvažován dopad zásahu do majetkové podstaty odpovědného subjektu z hlediska jeho možnosti tuto činnost dále vykonávat. 266. Ustanovení § 8 odst. 3 a 4 zákona o významné tržní síle stanoví horní hranice výše pokuty, které podle Ústavního souduÚstavního soudu nelze hodnotit jako natolik extrémně vysoké, že by uložení správního trestu na této úrovni bylo za všech okolností nepřípustné. Zároveň platí, že je zaručena možnost zohlednění individuálních okolností každého případu, včetně majetkové podstaty pachatele přestupku. Tím je opodstatněn závěr, že tato ustanovení nejsou v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny. XIX. Závěr 267. Závěrem lze shrnout, že Ústavní soudÚstavní soud částečně vyhověl návrhům navrhovatelek a shledal rozpor § 3a písm. a) zákona o významné tržní síle ve slovech „výši veškerých peněžních plnění dodavatele, jejichž celková suma nesmí překročit 3 % z ročních tržeb dodavatele za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců za potraviny dodané jednotlivému odběrateli v roce, ve kterém došlo k finančnímu plnění,“ se základním právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. Z tohoto důvodu toto ustanovení podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů (výrok I). 268. O zamítnutí návrhů navrhovatelek podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soudÚstavní soud v případě těch ustanovení napadeného zákona, ve vztahu k nimž provedl věcný přezkum, a to i když nebyly výslovně uvedeny v eventuálním návrhu navrhovatelky b), ledaže se jejich přezkum týkal jen legislativního procesu. To znamená, že zamítl návrh navrhovatelky a) na zrušení § 3, § 4 odst. 1, § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení ve slově „zejména“ a § 4 odst. 2 písm. c), d), h), i) a k) zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., (výrok II). Protože v průběhu řízení o návrhu navrhovatelky a) pozbyly v důsledku následných novelizací platnosti § 5 odst. 2, § 7, 8 a 9 zákona o významné tržní síle, ve znění zákona č. 50/2016 Sb., Ústavní soudÚstavní soud řízení o této části návrhu zastavil podle § 67 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (výrok III). Ve vztahu ke zbytku návrhem navrhovatelky a) napadeného zákona se již Ústavní soud ústavností jednotlivých ustanovení věcně nezabýval, neboť vůči nim, s výjimkou tvrzené neústavnosti legislativního procesu, nebyla uplatněna konkrétní argumentace. V této části rozhodl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., že návrh je zjevně neopodstatněný (výrok IV). 269. Ústavní soudÚstavní soud dále podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl návrh navrhovatelky b) na zrušení § 5a odst. 1, § 5 odst. 2 ve slovech „21e, 21f a 21g“_a § 8 odst. 3 a 4 zákona o významné tržní síle, ve znění pozdějších předpisů, (výrok V). Pokud jde o její návrh na zrušení § 1, 2, 3, 3a, 4, 5, 6, 10 a 11 zákona o významné tržní síle, Ústavní soudÚstavní soud jej podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítl pro nepřípustnost z důvodu, že ve věci již bylo zahájeno řízení. Ve zbytku, který zahrnoval návrh na zrušení zbylé části § 5a odst. 2, § 7, 7a, § 8 odst. 1, 2, 5 a 6, § 9 a 9a zákona o významné tržní síle, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl Ústavní soudÚstavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., o odmítnutí návrhu navrhovatelky b) pro zjevnou neopodstatněnost (výrok VI). Závěrem Ústavní soudÚstavní soud k návrhu Úřadu na přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení rozhodl, že Úřad v souladu s § 28 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v tomto řízení vedlejším účastníkem není, protože mu zákon takovéto postavení nepřiznává (výrok VII). Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k části výroku II rozhodnutí pléna soudci Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček a Vojtěch Šimíček.
Sdělení Ústavního soudu č. 253/2020 Sb.	Sdělení Ústavního soudu č. 253/2020 Sb. Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2020 sp. zn. Pl. ÚS-st. 50/20 k posuzování skutečností nebo důkazů soudu dříve neznámých v řízení o povolení obnovy trestního řízení Vyhlášeno 22. 5. 2020, částka 92/2020 * Odůvodnění * I. - Relevantní skutkové okolnosti případu a dosavadní průběh řízení * II. - Postup II. senátu * III. - Vlastní odůvodnění stanoviska 253 SDĚLENÍ Ústavního soudu Plénum Ústavního soudu přijalo dne 21. dubna 2020 pod sp. zn. Pl. ÚS-st. 50/20 ve složení předseda soudu Pavel Rychetský, soudkyně a soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Josef Fiala, Jan Filip, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Vladimír Sládeček, Radovan Suchánek, Pavel Šámal, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček (soudce zpravodaj), Milada Tomková, David Uhlíř a Jiří Zemánek na návrh II. senátu Ústavního soudu podle § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve věci právního názoru II. senátu Ústavního soudu pro řízení vedené pod sp. zn. II. ÚS 4041/19, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu ze dne 22. 10. 2019 sp. zn. III. ÚS 905/17, toto stanovisko: Trestní soud v řízení o povolení obnovy jako mimořádném opravném prostředku neporuší právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, nebude-li za „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle ustanovení § 278 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, považovat skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné (sporné), neskýtající důvodný předpoklad (oproti pouhé potenciálně odlišné interpretaci skutkového děje), že na jejich základě by mohlo dojít ke změně pravomocného rozhodnutí, které je předmětem návrhu na obnovu řízení; tyto skutečnosti nebo důkazy mohou být v řízení o povolení obnovy (nikoliv až v řízení obnoveném) posuzovány rovněž z hlediska toho, zda na jejich základě lze dospět k jinému hodnocení skutečností a důkazů známých z předchozího řízení. Odůvodnění I. Relevantní skutkové okolnosti případu a dosavadní průběh řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byla dne 17. 12. 2019 doručena ústavní stížnost, která je vedena pod sp. zn. II. ÚS 4041/19. Touto ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně (dále též jen „krajský soud“) ze dne 25. 3. 2019 č. j. 40 T 8/2016-651 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci (dále též jen „vrchní soud“) ze dne 24. 9. 2019 č. j. 5 To 33/2019-661, jimiž byl podle ustanovení § 278 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „tr. ř.“) zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení. Stěžovatel namítá, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), neboť soudy v rámci řízení o stěžovatelově návrhu na obnovu řízení nijak nezohlednily nové skutečnosti, které byly tvrzeny. 2. V posuzované věci byl stěžovatel v původním řízení uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, (dále jen „tr. zákoník“). Tohoto jednání se stěžovatel podle pravomocného rozhodnutí dopustil tím, že (zkráceně) v důsledku dlouhodobých neshod se svým tchánem poté, kdy si mu manželka stěžovala, že ji její otec opět bezdůvodně slovně napadl, se rozhodl tchána usmrtit a za tímto účelem si do společně užívaného rodinného domu z blízké garáže přinesl spolu s náboji jednoranovou pistoli domácké výroby a poté, kdy na kuráž požil alkoholické nápoje, a přivedl se tak do stavu lehkého stupně prosté opilosti, v obývacím pokoji v přízemí domu, které užíval tchán, jmenovaného v situaci, kdy poškozený seděl v křesle zády k němu a sledoval televizi, ho z bezprostřední blízkosti střelil předem nabitou pistolí nejprve do pravé strany temenní krajiny hlavy, poté obešel jeho tělo zezadu, vyhodil z pistole prázdnou nábojnici a znovu ji nabil, podruhé ho střelil do levé strany čelní krajiny hlavy, následně nabil pistoli potřetí pro případ, že by poškozený ještě jevil známky života, avšak když po několika minutách čekání zjistil, že tchán je mrtvý, od dalšího výstřelu upustil. V důsledku střelných ran poškozený na místě zemřel. Za dané jednání byl stěžovatel pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 13 let. 3. V dané věci soudy vycházely ze skutečnosti, že manželka stěžovatele byla poškozeným opakovaně slovně napadána, přičemž tato skutečnost vedla k tomu, že stěžovatel poškozeného zavraždil. Po pravomocném skončení trestního řízenítrestního řízení však dle stěžovatele vyšly najevo nové skutečnosti soudu dříve neznámé, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. Konkrétně touto novou skutečností byla svědecká výpověď manželky stěžovatele, která nově při rozhovoru s obhájcem stěžovatele (uskutečněném a zaznamenaném v souladu s usnesením předsednictva České advokátní komory č. 13/2004 Věstníku) doplnila, že byla poškozeným napadána nejen slovně, ale i fyzicky. Toto nové tvrzení manželky stěžovatele měl podpořit ještě navrhovaný výslech další svědkyně, která se měla vyjádřit k jiným fyzickým útokům poškozeného směřovaným vůči dalším lidem. 4. S těmito novými skutečnostmi se proto stěžovatel obrátil na trestní soudy s návrhem na povolení obnovy řízení. Fyzické napadení manželky stěžovatele v den, kdy došlo k souzenému skutku, stejně jako fyzické napadání dalších osob ze strany poškozeného by dle mínění stěžovatele mohlo vést k závěru, že k usmrcení poškozeného došlo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného ve smyslu ustanovení § 141 odst. 1 tr. zákoníku. K řádnému zjištění těchto nových skutečností stěžovatel navrhoval provést důkaz výslechem dvou svědkyň, které měly tyto skutečnosti, tedy to, že poškozený před spácháním skutku ze strany stěžovatele fyzicky napadl manželku stěžovatele, doložit. Provedením těchto nových důkazů se stěžovatel domáhá překvalifikování souzeného skutku. K veřejnému zasedání nalézacího soudu v řízení o povolení obnovy však ani jedna ze svědkyň předvolána nebyla a v rámci řízení o povolení obnovy nebyly svědkyně vůbec vyslechnuty. 5. Krajský soud v Brně v ústavní stížností napadeném usnesení rozhodl o zamítnutí obnovy řízení s odůvodněním, že navrhované výslechy svědkyň nejsou novými důkazy, a zároveň krajský soud dovodil, že skutečnosti, které by měly být jejich výpověďmi dokázány, ani nejsou takovými skutečnostmi, které by naplňovaly podmínky pro povolení obnovy řízení. Stížnostní Vrchní soud v Olomouci v ústavní stížností napadeném usnesení pak závěry krajského soudu potvrdil. 6. K tomu stěžovatel namítl, že v původním řízení soudy rozhodovaly na základě jiného skutkového stavu. Atak stěžovatele, který vedl ke smrti poškozeného, zohledňovaly totiž pouze s ohledem na předchozí slovní napadení manželky stěžovatele (nikoliv i napadení fyzické). Nadto stěžovatel zdůrazňuje, že v původním řízení nebyla manželka stěžovatele nikdy řádně vyslechnuta. Jakkoliv totiž byla vyslechnuta jak v přípravném řízení, tak i v řízení před nalézacím soudem, byla pod velkým psychickým tlakem, neboť trestní řízenítrestní řízení bylo vedeno proti jejímu manželovi, který byl obžalován z vraždy jejího otce. K tomu se připočetla stresující atmosféra samotného hlavního líčení a přítomnost početných zástupců veřejnosti a kombinací všech těchto faktorů nebyla svědkyně schopna v hlavním líčení řádně vypovídat, což muselo být všem přítomným z jejího projevu zřejmé. 7. Stěžovatel dále rozporuje postup krajského soudu, který v zamítavém usnesení o návrhu na povolení obnovy řízení teoretizoval, zda by přeci jen nová tvrzení mohla odůvodňovat jinou právní kvalifikaci, přičemž dospěl k závěru, že nikoliv. K tomu ale namítá, že pro posouzení důvodů obnovy řízení postačuje, že nová svědecká výpověď mohla mít vliv na kvalifikaci skutku a v tomto kontextu mělo být pro obecné soudy významné toliko zpochybnění skutkového děje tak, jak je popsán v odsuzujících rozhodnutích. Krajský soud tak spekuloval o něčem, k čemu odmítl provést nové důkazy. Navíc se soudy ve vztahu k návrhu na výslech manželky poškozeného jakožto svědkyně vyjádřily v tom smyslu, že svědkyně jakožto manželka stěžovatele není věrohodná. 8. K výzvě Ústavního souduÚstavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřil Krajský soud v Brně, Vrchní soud v Olomouci a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci (dále též jen „vrchní státní zastupitelství“). Krajské státní zastupitelství v Brně na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu nereagovalo. 9. Krajský soud zdůraznil, že všechny argumenty obsažené v ústavní stížnosti jsou argumenty, které zazněly již v původním řízení před nalézacím, odvolacím a dokonce i dovolacím soudem. Krajský soud podotýká, že manželka stěžovatele byla vyslechnuta jednak krátce po spáchání trestného činutrestného činu, kdy policejním orgánům podala vysvětlení, za přítomnosti obhájce obviněného byla vyslechnuta i v přípravném řízení a následně i při hlavním líčení. Procesně tedy krajský soud jakožto soud nalézací nijak nepochybil. Nazíráno touto optikou, návrh na povolení obnovy řízení a provedení výslechu manželky stěžovatele není důvodný, neboť tato svědecká výpověď nepředstavuje novou skutečnost nebo nový důkaz ve smyslu § 278 odst. 1 tr. ř. Ve zbytku krajský soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení. 10. Obdobně se vyjádřil i vrchní soud, podle kterého je argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti shodná s argumentací, kterou užil i v projednávané stížnosti a se kterou se vrchní soud v ústavní stížností napadeném usnesení řádně vypořádal. 11. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci rovněž navrhuje, aby byla ústavní stížnost odmítnuta. Soudy obou stupňů v řízení o povolení obnovy řízení odmítly tvrzení manželky stěžovatele o předchozím fyzickém napadení ze strany poškozeného akceptovat jako novou skutečnost. S tímto názorem se vrchní státní zastupitelství ztotožňuje. Svědecké výpovědi svědkyň - manželky stěžovatele a sousedky - nejsou novými důkazy, o jejichž existenci by soudy v původním řízení neměly informace. Manželka stěžovatele byla v původním řízení řádně vyslechnuta a ani jednou nezmínila, že ze strany poškozeného došlo i k napadení fyzickému. Přítomna byla i u veřejného zasedání konaného o odvolání tehdy obžalovaného stěžovatele, kdy se k dotazu ke stanovisku k odvolání stěžovatele pouze vyjádřila k fyzické kondici poškozeného se zaměřením na jeho faktickou převahu nad stěžovatelem. V tomto okamžiku přitom věděla, že stěžovatel byl tehdy ještě nepravomocně odsouzen k vysokému trestu odnětí svobody, a přesto ani odvolacímu soudu skutečnost o svém fyzickém napadení poškozeným neuvedla. Podle vrchního státního zastupitelství nemůže obstát ani její tvrzení o její špatné psychické kondici u hlavního líčení, neboť toto po řádném poučení nikterak nezmínila. Vrchní státní zastupitelství navíc za podstatný považuje i závěr obecných soudů, že i kdyby skutečně poškozený manželku stěžovatele v rozhodný den napadl nejen slovně, ale i fyzicky, nejde o takovou skutečnost, která by mohla vést k naplnění znaků skutkové podstaty trestného činutrestného činu zabití tak, jak předpokládá § 141 tr. zákoníku. Vrchní státní zastupitelství ve svém vyjádření nepominulo ani fakt, že stěžovatel se v návrhu na povolení obnovy řízení domáhal nejen provedení výslechu své manželky, ale i další svědkyně. Rovněž ani v tomto případě se však nejedná o novou skutečnost, neboť tato svědkyně neměla vypovídat k projednávanému skutku, ale měla se vyjádřit k napadení jiné osoby při jiném konfliktu. Návrh výslechu této svědkyně se tedy jeví spíše jako účelový pokus s cílem obhájit změnu výpovědi manželky stěžovatele. 12. Závěrem vrchní státní zastupitelství uvádí, že právní kvalifikace skutku uplatněná v pravomocném rozsudku krajského soudu, kdy jednání stěžovatele bylo posouzeno jako zločin vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku, je přiléhavá, a naopak i odvolacím soudem bylo konstatováno, že z hlediska kvalifikovaného úmyslu podle citovaného ustanovení měla být použita dokonce jeho přísnější forma, tedy spáchání skutku po předchozím uvážení, neboť šlo o vraždu naplánovanou, protože mezi informací manželky stěžovatele o slovním útoku poškozeného vůči její osobě a útokem samotným uplynula značná doba asi dvou hodin. II. Postup II. senátu 13. Při projednávání shora citované ústavní stížnosti II. senát Ústavního souduÚstavního soudu shledal rozpor mezi vlastním právním názorem a názorem obsaženým v nálezu ze dne 22. 10. 2019 sp. zn. III. ÚS 905/17, jenž se týká ústavní stížnosti podané proti zamítavému usnesení proti návrhu na povolení obnovy trestního řízenítrestního řízení z důvodu uvedeného v ustanovení § 278 odst. 1 tr. ř. Tvrzený rozpor je spatřován ve výkladu pojmu „nové skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ ve smyslu ustanovení § 278 odst. 1 tr. ř. Proto usnesením ze dne 24. 3. 2020 č. j. II. ÚS 4041/19-25 přerušil řízení a podle ustanovení § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, předložil tuto otázku k posouzení plénu. III. Vlastní odůvodnění stanoviska 14. Jak se podává ze shora uvedeného, rozhodující otázkou ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 4041/19 je, zda v řízení o povolení obnovy řízení navržené důkazy jakožto důkazy dokládající nové skutečnosti soudu dříve neznámé měly vést k rozhodnutí o povolení obnovy řízení či nikoliv. 15. Výkladem pojmu „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině“ (§ 278 odst. 1 tr. ř.) a otázkou, co vše lze za skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé považovat, se v minulosti Ústavní soudÚstavní soud opakovaně zabýval. Tato judikatura nicméně prošla určitým vývojem, který se odráží právě v nyní posuzovaném případě. III. a) Dosavadní judikatorní vývoj 16. Úvodem je vhodné připomenout, že podstatou řízení o povolení obnovy řízení je posouzení nezbytnosti odstranit možné nedostatky pravomocného rozhodnutí dané zejména neznalostí určitých skutečností v původním řízení [obdobně např. nález ze dne 26. 8. 2010 sp. zn. III. ÚS 608/10 (N 173/58 SbNU 513)]. Toto řízení z důvodu potřeby co největšího souladu obsahu trestních rozsudků s objektivní realitou prolamuje právní moc původního rozhodnutí, jakož i zákaz vedení opakovaného řízení pro týž skutek [viz nález ze dne 30. 7. 2009 sp. zn. II. ÚS 2445/08 (N 174/54 SbNU 193); obdobně dále usnesení ze dne 9. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1364/10 (v SbNU nepublikováno, dostupné stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu na http://nalus.usoud.cz) a obdobně také např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Nikitin proti Rusku ze dne 20. 7. 2004 č. 50178/99, § 56]. Pro rozhodování o obnově řízení jsou významné takové skutečnosti nebo důkazní prostředky, kterými jsou zpochybňovány usvědčující důkazy provedené v původním řízení. Hodnocení předložených důkazů nesmí přesahovat rámec zjištění, zda je pravděpodobné, že tvrzená skutečnost či nový důkaz sám anebo ve spojení s již provedeným dokazováním by mohl přivodit změnu rozhodnutí. Výsledkem hodnocení nemůže a nesmí být nové, změněné skutkové zjištění. Skrze uvedené hodnocení je třeba dosáhnout „pouze“ určitého stupně pravděpodobnosti či důvodného předpokladu pro očekávání, že změna rozhodnutí je možná. Toto zkoumání spočívá v porovnání důkazů dosud provedených a dosavadních skutkových zjištění s důkazním významem nových skutečností, resp. nových důkazů. Pokud by bylo možno dospět k vysokému stupni pravděpodobnosti, resp. plně odůvodněnému předpokladu (není tedy nutná absolutní jistota v tomto směru) o tom, že by na základě nových skutečností a důkazů mohlo dojít ke změně původního rozhodnutí, je namístě rozhodnout o povolení obnovy [viz nálezy sp. zn. I. ÚS 2517/08 ze dne 24. 2. 2009 (N 34/52 SbNU 343) a sp. zn. II. ÚS 2445/08 (citován výše)]. 17. Z recentní judikatury lze zmínit například usnesení sp. zn. IV. ÚS 2751/19 ze dne 8. 10. 2019, v němž zdejší soud dospěl k závěru, že za nový důkaz soudu dříve neznámý nelze považovat důkaz (konkrétně znalecký posudek), jehož provedení stěžovatel navrhoval již v původním řízení. Takto vypracovaný znalecký posudek sice stricto sensu nový důkaz představuje, avšak sám o sobě ani ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými dříve by nemohl odůvodnit jiné rozhodnutí o vině (obdobně srov. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 26. 6. 2019 sp. zn. I. ÚS 797/19). 18. K nyní projednávané věci přiléhavěji se pak k obnově řízení postavil Ústavní soudÚstavní soud v usnesení sp. zn. IV. ÚS 1127/18 ze dne 3. 7. 2018, kde se ztotožnil se závěry obecných soudů o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení, přičemž tento návrh se opíral o stěžovatelem tvrzené nové skutečnosti, jež měly být doloženy právě výslechem svědků. Jak ale v této věci uvedl soud prvního stupně, tito svědci byli u hlavního líčení k věci již jednou po řádném poučení vyslechnuti, a proto jejich výslech nemůže přinést do věci nové skutečnosti soudu dříve neznámé, které by navíc mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. 19. Stejně se k návrhu na povolení obnovy řízení a k návrhu na vyslechnutí svědka, který byl v původním řízení již jednou vyslechnut, vyjádřil Ústavní soudÚstavní soud i v usnesení ze dne 5. 9. 2017 sp. zn. II. ÚS 2448/17, podle kterého „pokud soud prvního stupně nevyhověl návrhu stěžovatelky na provedení výslechu D. D., L. K. a M. B., z odůvodnění jeho rozhodnutí se zřetelně podává, proč tyto důkazní návrhy zamítl. Jestliže neshledal důvod opakovat důkazy, které již byly v původním řízení provedeny (výpovědi D. D. a L. K.) či opatřeny (vytěžení M. B., který k věci nesdělil nic relevantního), a stížnostní soud se s jeho názorem ztotožnil, je třeba jejich řádně odůvodněné závěry akceptovat s ohledem na to, že nejde o důkazy dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině stěžovatelky ve smyslu § 278 odst. 1 tr. řádu“. Stejně tak v usnesení ze dne 31. 8. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1732/18 Ústavní soudÚstavní soud k návrhu na provedení výslechu svědka již jednou vyslechnutého v původním řízení uvedl, že „nebyly splněny podmínky pro obnovu řízení, neboť navržení svědci již byli všichni vyslechnuti u hlavního líčení a soud považoval tyto návrhy na opakovaný výslech za nadbytečné“ (obdobně k výslechu svědka v původním řízení již vyslechnutého i usnesení ze dne 29. 5. 2018 sp. zn. II. ÚS 432/18). 20. Ústavní soudÚstavní soud se v minulosti zabýval i situací, kdy se návrh na povolení obnovy řízení opíral o návrh na výslech svědka, který byl sice v původním řízení vyslechnut, ale který po pravomocném skončení věci změnil svoji výpověď (srov. usnesení ze dne 22. 5. 2012 sp. zn. IV. ÚS 724/12, usnesení ze dne 14. 5. 2012 sp. zn. IV. ÚS 1041/12, usnesení ze dne 15. 11. 2011 sp. zn. I. ÚS 2350/11, usnesení ze dne 4. 12. 2001 sp. zn. II. ÚS 606/2000). K tomu ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 1103/07 (usnesení sp. zn. III. ÚS 1103/07 ze dne 31.1. 2008) Ústavní soudÚstavní soud uvedl: „... za dříve neznámý důkaz je třeba považovat též důkaz provedený, jehož obsah je však jiný než v původním řízení. Musí však být zároveň splněna podmínka uvedená v ust. § 278 odst. 1 tr. řádu, aby uvedený důkaz sám o sobě či ve spojení s jinými skutečnostmi a důkazy známými již dříve mohl odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. V případě změn výpovědí svědků je tedy třeba hodnotit, zda se nejedná o změnu zjevně účelovou, takže by k takové výpovědi soudy pro její malou věrohodnost v obnoveném řízení stejně nemohly přihlížet.“ III. b) Podstata právního názoru obsaženého v nálezu sp. zn. III. ÚS 905/17 21. S uvedenými rozhodnutími Ústavního souduÚstavního soudu, která ve výše citovaných případech podpořila názory obecných soudů o zamítnutí návrhů na obnovu řízení, není souladný nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 22. 10. 2019 sp. zn. III. ÚS 905/17. 22. Skutková situace v tomto případě byla následující. Stěžovatel namítal, že v původním řízení, které vedlo k pravomocnému odsouzení stěžovatele, soudy vycházely z přesvědčení, že 1. v době spáchání trestného činutrestného činu byl stěžovatel příčetný, jeho rozpoznávací schopnosti byly sníženy mírně a ovládací schopnosti byly snížené podstatnou měrou, avšak nebyly vymizelé, a byť byl stěžovatel pod vlivem alkoholu, jeho konzumaci byl schopen ovládnout; 2. nebylo prokázáno, že by subdurální hematom byl u stěžovatele přítomen již v době předmětné nehody dne 23. 3. 2012; 3. i kdyby subdurální hematom u stěžovatele přítomen byl, stěžovatel poškozenou viděl nebo musel vidět; a 4. subdurální hematom, pokud byl u stěžovatele v době nehody přítomen, sice mohl ovlivnit jeho schopnost poškozenou v době rozjezdu stěžovatelova vozidla vidět, ale nebránil mu v její registraci sluchem. V tomto směru bylo v původním řízení vedeno i dokazování. 23. V návrhu na povolení obnovy řízení stěžovatel označil nové skutečnosti a důkazy, které podle něj měly být schopny zvrátit rozhodnutí o vině stěžovatele. Konkrétně se jednalo o důkazy, které měly prokázat v době spáchání skutku existující závislost na alkoholu a dalších omamných látkách (k čemuž stěžovatel předložil zprávy z kliniky The Kusnacht Practice ve Švýcarsku a z Psychiatrické nemocnice Rab v Chorvatsku a znalecký posudek doc. MUDr. Jaroslava Zvěřiny, CSc., z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie), existující nediagnostikovaný chronický subdurální hematom, přítomný v době dopravní nehody (to měla dle stěžovatele doložil celá řada nově vypracovaných znaleckých posudků), přítomnost a povahu klinických projevů lékařsky nediagnostikovaného chronického subdurálního hematomu (to dle stěžovatele další jím nechané vypracované znalecké posudky) a existující primární organickou poruchu zorného pole (tu měl dle stěžovatele doložit opět znalecký posudek a výslech znalce). Těmito novými skutečnostmi a důkazy stěžovatel ve svém návrhu na povolení obnovy odůvodňoval naplnění podmínek obnovy trestního řízenítrestního řízení podle § 278 odst. 1 tr. řádu. 24. Přes nově předložené důkazy soudy návrh na povolení obnovy řízení zamítly, a to s odůvodněním, že nové důkazy, kterými stěžovatel usiluje o povolení obnovy řízení, nedokládají nové skutečnosti, neboť okolnosti závislosti stěžovatele na alkoholu (soudy v původním řízení vycházely ze znaleckého posudku MUDr. Bronislava Kobedy a PhDr. Petra Goldmanna z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie, který konstatoval, že stěžovatel není chorobně závislý na alkoholu) a existence subdurálního hematomu (přítomnost hematomu byla v původním řízení prokazována znaleckým posudkem MUDr. Petra Jelínka z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, specializace neurochirurgie - znalec uvedl, že je přítomnost hematomu v době deliktu možná, a nevyloučil ani, že k iniciačnímu úrazu mohlo dojít až po spáchání skutku, součástí spisu byl i znalecký posudek pplk. MUDr. Martina Häckela, CSc., dle kterého nebyla přítomnost chronického hematomu v rozhodné době vyloučena, naopak ji bylo možné považovat za pravděpodobnou) soudy v původním řízení prokazovaly. Na základě takto provedeného dokazování pak důkazy hodnotily a dospěly k vlastním závěrům o vině stěžovatele. Nadto stěžovatelem předložené důkazní prostředky v rámci řízení o povolení obnovy řízení mnohdy vykazovaly určité vady, které vypovídací hodnotu důkazů značně oslabovaly (v daném případě se jednalo o znalecké posudky, které byly vypracovány bez toho, aby znalci stěžovatele osobně prohlídli apod.). 25. Přesto Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že důkazní návrhy představené stěžovatelem v řízení o povolení obnovy řízení jsou způsobilé zpochybnit závěry, na nichž původní rozhodnutí o vině stěžovatele stojí. Ústavní soudÚstavní soud v citovaném nálezu neakceptoval postup obecných soudů, které se s důkazními návrhy vypořádaly pouze tvrzením, že k prokázání rozhodných skutečností byly v původním řízení provedeny jiné důkazy, které byly dostačující pro závěry o vině stěžovatele. Naopak, Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu za novou skutečnost označil závěry, podle nichž měl stěžovatel v době nehody trpět závislostí na alkoholu, neboť tato skutečnost v původním řízení údajně nebyla prokazována, a to přestože trestní soudy v původním řízení vycházely ze znaleckých posudků, v nichž se uvádělo, že stěžovatel není chorobně závislý na alkoholu. Ústavní soudÚstavní soud tedy jako důkazy dokládající nové skutečnosti hodnotil kvalitativně stejné důkazní prostředky (znalecké posudky), které si vzájemně protiřečily. V původním řízení provedené znalecké posudky hovořily o neprokázané závislosti stěžovatele na alkoholu, v řízení o povolení obnovy předložené znalecké posudky vypovídaly o opaku. Ústavní soudÚstavní soud na základě výše uvedeného uzavřel, že důkazy předložené v návrhu na povolení obnovy řízení nelze bagatelizovat pouze tím, že soudy rozhodující o povolení obnovy upřednostní k prokázání tvrzených skutečností jiné - v původním řízení provedené - důkazy. III. c) Zjištěný judikatorní nesoulad a splnění podmínek pro přijetí stanoviska pléna 26. Podle ustanovení § 23 zákona o Ústavním soudu platí, že dospěje-li senát v souvislosti se svou rozhodovací činností „k právnímu názoru odchylnému od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, předloží otázku k posouzení plénu. Stanoviskem pléna je senát v dalším řízení vázán“. 27. Smyslem přijímání stanovisek podle citovaného zákonného ustanovení je zajištění jednotnosti judikatury Ústavního souduÚstavního soudu v „nálezových věcech“. Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu přitom plyne, že jednotnost judikatury představuje jeden ze základních atributů práva na spravedlivý proces, jelikož by odporovalo zásadě předvídatelnosti rozhodování soudů a rovnosti účastníků řízení, pokud by stejný soud ve srovnatelných případech vyslovoval odlišné právní názory. Proto je nezbytné, aby v případě judikatorního odklonu k němu docházelo zákonem stanoveným způsobem. Pokud se proto senát hodlá odchýlit od právního názoru dříve vysloveného v nálezu, je jeho povinností postupovat podle ustanovení § 23 zákona o Ústavním soudu. Tímto právním názorem jsou důvody, které vedly Ústavní soud k meritornímu rozhodnutí ve věci formou nálezu a svými účinky představují stav věci rozhodnuté. 28. Z výše uvedeného je patrné, že před nálezem sp. zn. III. ÚS 905/17 byla rozhodovací praxe stran povolení obnovy řízení jednoznačná. V případě, že v návrhu na obnovu řízení byly tvrzeny nové skutečnosti, které svědek v původním řízení vyslechnutý dříve neuváděl, bylo pro povolení obnovy stěžejní nejen to, že se jedná o skutečnosti soudu dříve neznámé, ale především, zda by tyto nové poznatky mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. Již v řízení o povolení obnovy proto soud hodnotil relevanci těchto poznatků pro pravomocně skončené řízení. Hodnotil přitom také okolnost, zda se nejedná např. o účelovou změnu výpovědí svědků. Tuto účelovost tedy posuzoval již v řízení o obnově, nikoliv až v obnoveném řízení. 29. Nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. III. ÚS 905/17 se ovšem značně vymyká dosavadní rozhodovací praxi Ústavního souduÚstavního soudu. V tomto případě totiž obecné soudy v původním řízení ke sporným okolnostem případu provedly celou řadu důkazů, a proto neshledaly důkazní návrhy představené v návrhu na povolení obnovy řízení za skutečnosti soudu dříve neznámé, přičemž současně vyslovily domněnku o účelovosti takto předkládaných důkazů. To ve svém souhrnu vedlo k zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení. Ústavní soudÚstavní soud nicméně dospěl k závěru, že v návrhu na povolení obnovy řízení označené důkazy představují nové skutečnosti soudu dříve neznámé, které by byly schopny ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině. Přitom posouzení relevance nově předloženého důkazu „je však již vyhrazeno obnovené řízení“ (bod 29); „přehodnocení všech důkazů v jejich vzájemné souvislosti a poměřování relevance a důkazní váhy jednotlivých z nich přísluší až soudům rozhodujícím v novém řízení, tedy po povolení obnovy řízení“ (bod 39). V tomto nálezu se navíc Ústavní soudÚstavní soud nikterak nevypořádal s otázkou toho, proč tyto důkazy nebyly k provedení navrženy již v původním řízení, přestože jez povahy navrhovaných důkazů patrné, že tak učiněno být mohlo. Napadená rozhodnutí obecných soudů přitom byla zrušena již proto, že z nich neplynulo, „proč by tyto novoty k jinému rozhodnutí v trestní věci stěžovatele vést nemohly“ (bod 40). 30. Podstata právního názoru nálezu sp. zn. III. ÚS 905/17 je obsažena zejména v bodu 23 odůvodnění, kde je uvedeno, že „pro rozhodování o obnově trestního řízenítrestního řízení jsou významné takové skutečnosti nebo důkazy, kterými jsou zpochybňovány usvědčující důkazy provedené v původním řízení. Hodnocení předložených důkazů nesmí přesahovat rámec zjištění, zda je pravděpodobné, že tvrzená skutečnost či nový důkaz sám anebo ve spojení s již provedeným dokazováním by mohl přivodit změnu rozhodnutí. Uvedeným hodnocením je třeba dosáhnout určitého stupně pravděpodobnosti nebo důvodného předpokladu pro očekávání, že změna rozhodnutí je možná. Jde tedy o posouzení otázky, zda nové skutečnosti nebo důkazy jsou způsobilé samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými soudu či jiným orgánům činným v trestním řízeníorgánům činným v trestním řízení už dříve odůvodnit jiné, tj. pro stěžovatele příznivější rozhodnutí o vině nebo trestu. Toto zkoumání spočívá v porovnání důkazů dosud provedených a dosavadních skutkových zjištění s důkazním významem nových skutečností, resp. nových důkazů. Jestliže je možno dospět k vysokému stupni pravděpodobnosti, resp. plně odůvodněnému předpokladu (není tedy nutná absolutní jistota) o tom, že by na základě nových skutečností a důkazů mohlo dojít ke změně původního rozhodnutí, je namístě rozhodnout o povolení obnovy řízení. Znalecký posudek, který obsahuje nové skutečnosti anebo využívá nové vědecké metody, které vedou k jinému skutkovému závěru, je k tomu vhodným důkazním prostředkem“. 31. Na tento bod pak navazuje bod 28, podle kterého „označily-li soudy v původním řízení za významnou dílčí otázku, na níž má spočívat (či kterou může být přinejmenším významně ovlivněn) závěr znaleckého zkoumání ovládací a rozpoznávací schopnosti stěžovatele i otázku absence závislosti stěžovatele na alkoholu ..., je patrné, že případným vyvrácením závěru o absenci alkoholové závislosti stěžovatele může být zasaženo do logické či kauzální posloupnosti, která v závěr znaleckého zkoumání vyústila ... Úvaha, zda k takovému ovlivnění skutečně dojde, již bude vyhrazena posouzení soudů v obnoveném řízení, pro účely posouzení důvodů obnovy řízení postačuje, že k takovému ovlivnění dle odůvodněného předpokladu dojít může“. 32. Z uvedeného je tak dostatečně zřejmé, že nález sp. zn. III. ÚS 905/17 je i vnitřně rozporný, protože na straně jedné se v něm uvádí, že k povolení obnovy řízení by mělo dojít jen v případě, lze-li „dospět k vysokému stupni pravděpodobnosti“ o tom, že by mohlo na základě nových skutečností a důkazů dojít ke změně původního rozhodnutí (bod 23); na jiném místě odůvodnění se však píše, že k obnově řízení postačuje, když k ovlivnění „dle odůvodněného předpokladu dojít může“ (bod 28). Z porovnání obou těchto částí odůvodnění tak není zcela zřejmé, zda mají obecné soudy přistoupit k obnově řízení jen v situaci, kdy zjistí vysoký stupeň pravděpodobnosti (resp. plně odůvodněný předpoklad) o změně původního rozhodnutí, anebo postačuje prostý odůvodněný předpoklad. 33. II. senát se proto ocitl v situaci, kdy se od vyřešení tohoto vnitřního rozporu - v důsledku vázanosti právním názorem obsaženým v nálezu sp. zn. III. ÚS 905/17 - odvozuje rozhodnutí o nyní projednávané ústavní stížnosti, jelikož stěžovatelem předložené nové důkazy (dvě svědecké výpovědi) zpochybňují jeden z výslovně vyjádřených dílčích závěrů ve vztahu k jednomu z rozhodných důkazů, přičemž tento důkaz byl pro rozhodnutí obecných soudů jedním ze stěžejních důkazů. Tomu je totiž v intencích odůvodnění (části) citovaného nálezu vyhrazeno již obnovené řízení. 34. II. senát má však za to, že obecné soudy jsou oprávněny tyto nově předložené skutečnosti nebo důkazy, jejich relevanci a také důvody, pro které nebyly uplatněny dříve, posoudit ještě v řízení o povolení obnovy řízení, nikoliv až v obnoveném řízení. III. d) Vlastní odůvodnění stanoviska 35. Ze shora uvedeného se podává, že podstata právního názoru obsaženého v nálezu sp. zn. III. ÚS 905/17 a ústícího v konečný výrok spočívá v tom, že v řízení o povolení obnovy 1. postačuje potencialita odůvodnění pro stěžovatele příznivějšího rozhodnutí v důsledku předložení nové skutečnosti nebo důkazu, 2. soudy nehodnotí relevanci tohoto ovlivnění, neboť tomu je vyhrazeno již obnovené řízení, a 3. soudy se nezabývají důvody, pro které nová skutečnost či důkaz nebyly předloženy v původním řízení. 36. Jak je však uvedeno výše, na jiném místě odůvodnění předmětného nálezu (bod 23) je dovozována nikoliv prostá potencialita možného ovlivnění výsledku původního řízení, nýbrž požaduje se vysoký stupeň pravděpodobnosti, resp. plně odůvodněný předpoklad změny původního rozhodnutí, což si lze ovšem obtížně představit bez toho, že by se tato míra relevance neposuzovala již v rámci řízení o povolení obnovy. 37. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že tento právní názor (o potencialitě ovlivnění) značně opomíjí okolnost, že se musí jednat o skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, přičemž tato „neznámost“ nemůže být dána pouhou okolností, že v předchozím trestním řízenítrestním řízení tyto skutečnosti nebyly zjištěny, resp. důkazy nebyly provedeny bez toho, že nebude zkoumán jejich dopad na pravomocné rozhodnutí. Stále je totiž třeba mít na zřeteli, že návrh na obnovu řízení představuje mimořádný opravný prostředek, který se podává proti pravomocnému trestnímu rozhodnutí. Již jen z této okolnosti je proto zřejmé, že podmínky pro jeho uplatnění mají být vykládány restriktivním, a nikoliv extenzivním způsobem. Podle ustanovení § 278 odst. 1 trestního řádu musí vyjít najevo skutečnosti nebo důkazy „soudu dříve neznámé“, což je doktrinárně vykládáno tak, že „vyšly najevo až dodatečně po právní moci původního rozhodnutí, proto o nich příslušný orgán činný v trestním řízení v době rozhodování nevěděl a nemohl vědět“ (Fenyk, J., Císařová, D., Gřivna, T. a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, str. 759). 38. Obnova řízení (resp. podaný návrh) je tedy mimořádným opravným prostředkem a má s ní být nakládáno restriktivním způsobem a pouze v těch případech, kdy se teprve po pravomocném rozhodnutí vyskytly nedostatky ve skutkovém zjištění. Zákonem označené skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé je proto třeba vykládat tak, že již v řízení o povolení obnovy musí soud velmi pečlivě zjišťovat jejich relevanci pro již pravomocně skončené trestní řízenítrestní řízení (srov. nálezy sp. zn. I. ÚS 2517/08 nebo sp. zn. II. ÚS 2445/08), což vyplývá z dikce ustanovení § 278 odst. 1 trestního řádu, podle kterého obnovu soud povolí, jestliže tyto nové skutečnosti nebo důkazy „by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo ... vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činutrestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu“. Soud tedy již v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení musí zkoumat, zda nové skutečnosti nebo důkazy jsou způsobilé samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými soudu či jiným orgánům činným v trestním řízení už dříve odůvodnit jiné, tj. pro stěžovatele příznivější rozhodnutí o vině nebo o trestu, a toto zkoumání spočívá v porovnání důkazů dosud provedených a dosavadních skutkových zjištění s důkazním významem nových skutečností, resp. nových důkazů. Nemůže se tak jednat o skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné, nýbrž musí skýtat vysoký stupeň pravděpodobnosti (odůvodněný předpoklad) o tom, že na jejich základě by mohlo dojít ke změně původního pravomocného rozhodnutí. 39. Právě aby nedocházelo ke zneužívání podávání návrhu na obnovu řízení (jakožto mimořádného opravného prostředku), je proto nutno pojem „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle ustanovení § 278 odst. 1 trestního řádu hodnotit rovněž v kontextu toho, zda mohly být stranami bez zjevných obtíží předloženy či navrženy již v předchozím pravomocně skončeném trestním řízení. To například znamená, že se přihlásí nový svědek, který je schopen vypovědět relevantní skutečnosti, dojde k použití nové vědecké metody, která pomůže lépe objasnit okolnosti daného případu, anebo některý již vyslechnutý svědek změní svoji původní výpověď s poukazem např. na to, že byla provedena pod nátlakem [viz také nález sp. zn. I. ÚS 4068/14 ze dne 31. 3. 2016 (N 56/80 SbNU 667)]. V takových případech však je namístě rovněž zjišťovat, jaké okolnosti a důvody vedly k obsahové změně určitého důkazu a zda tyto důvody nejsou čistě účelové a ve svém důsledku nezpůsobují nevěrohodnost předloženého důkazu, což je nutno posoudit ještě v rámci řízení o obnově. 40. Důvodem obnovy řízení jsou totiž vady ve skutkových zjištěních, přičemž tyto vady nemohou vzniknout, jedná-li se o skutečnosti nebo důkazy nevěrohodné. V rámci řízení o povolení obnovy proto musí soud zjistit, zda 1. jsou dány dříve neznámé nové skutečnosti nebo důkazy a 2. jsou způsobilé zpochybnit správnost dosavadního pravomocného rozhodnutí a odůvodnit jiné rozhodnutí. Imanentní součástí řízení o povolení obnovy je proto také hodnocení relevance předmětných skutečností a důkazů, a to včetně jejich hodnověrnosti. K nařízení obnovy řízení má dojít tehdy, lze-li dospět k vysokému stupni pravděpodobnosti, že na jejich základě může dojít ke změně původního rozhodnutí. Posouzení míry této pravděpodobnosti je proto vyhrazeno již řízení o povolení obnovy, nikoliv až řízení obnovenému. 41. Rozporovaný právní názor obsažený v nálezu sp. zn. III. ÚS 905/17 by mohl ve svých důsledcích vést ke snadno zneužitelné situaci, kdy by pravomocně odsouzení ve snaze zvrátit pro ně nepříznivý výsledek celého řízení mohli v rámci návrhu na povolení obnovy řízení soudům předkládat prakticky jakékoliv důkazy s tvrzením, že tyto představují nové skutečnosti soudu dříve neznámé, a to i přestože k prokázání oněch sporných okolností případu bylo dokazování v původním řízení vedeno. Nález sp. zn. III. ÚS 905/17 totiž nespecifikuje žádné zobecňující podmínky stran kritérií důkazů navrhovaných k provedení v obnoveném řízení, stejně jako se nevypořádává s otázkou, proč takové důkazy nebyly k provedení navrženy již v původním řízení. Zvláště za situace, kdy soudy v původním řízení dokazování vedly i směrem, ke kterému se vztahují důkazy předkládané v návrhu na povolení obnovy řízení, není zřejmé, jak a na základě jakých kritérií od sebe odlišit nové důkazy a skutečnosti, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, od důkazů a skutečností, které jsou jen pokračováním polemiky odsouzeného s pro něj nepříznivým výsledkem řízení. 42. Konečně z hlediska úlohy Ústavního souduÚstavního soudu ve vztahu k obecným soudům je třeba uvést, že v nálezu sp. zn. III. ÚS 905/17 došlo k zásadnímu rozchodu se setrvalou judikaturou, podle níž Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zásadně nepřísluší přehodnocovat dokazování prováděné obecnými soudy, a jeho doktrínou ohledně minimalizace zásahů do rozhodování obecných soudů. Pro zrušení rozhodnutí soudů v této věci totiž postačovalo, že z nich neplynulo, proč by tyto „novoty k jinému rozhodnutí v trestní věci stěžovatele vést nemohly“ (bod 40). I pokud by totiž Ústavní soudÚstavní soud pominul, že se v daném případě o žádné skutečné novoty nejednalo (všemi rozporovanými skutečnostmi se totiž soudy v původním pravomocně skončeném řízení zabývaly a bylo k nim provedeno i znalecké zkoumání - viz např. bod 25), nemůže pro jeho kasační zásah postačovat pouhá potenciální možnost jiného rozhodnutí v trestní věci, resp. dokonce nevyloučení možnosti jiného rozhodnutí. K porušení ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu totiž v těchto případech dojde jen tehdy, zjistí-li Ústavní soudÚstavní soud extrémní nesoulad mezi výsledky provedeného dokazování a z něho vyvozenými právními závěry, nikoliv v případě pouhé potenciálně odlišné interpretace skutkového děje. 43. Lze tak uzavřít, že „skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé“ podle ustanovení § 278 odst. 1 trestního řádu soud hodnotí již v řízení o povolení obnovy a zjišťuje jejich význam pro pravomocně skončené trestní řízení. Nemůže se tak jednat o skutečnosti nebo důkazy hypotetické či zjevně pochybné, nýbrž musí skýtat vysoký stupeň pravděpodobnosti (resp. plně odůvodněný předpoklad) o tom, že na jejich základě by skutečně mohlo dojít ke změně původního pravomocného rozhodnutí. Při tomto hodnocení se soud může zabývat rovněž důvody, pro které tyto skutečnosti nebo důkazy nebyly uplatněny dříve. K porušení ústavně zaručeného základního práva na soudní ochranu v těchto případech dojde jen tehdy, zjistí-li Ústavní soudÚstavní soud extrémní nesoulad mezi výsledky provedeného dokazování a z něho vyvozenými právními závěry, nikoliv v případě pouhé potenciálně odlišné interpretace skutkového děje. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali ke stanovisku pléna soudci Josef Fiala a Radovan Suchánek.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 252/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 252/2020 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Vyhlášeno 22. 5. 2020, částka 92/2020 252 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 18. května 2020, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2020 je podle a) § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2019 částka 17 000 Kč, b) § 5 odst. 5 až 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 252/2014 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., částkou odpovídající 1. 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2019 částka 17 000 Kč, 2. 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2019 částka 8 500 Kč. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 251/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 251/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra Vyhlášeno 22. 5. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 92/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 251 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 11. května 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 271/2017 Sb., o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra, se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se za slova „útvaru Policie České republiky“ vkládají slova „, středisku Probační a mediační služby“ a za slovo „nejlepších“ se vkládá slovo „realizovaných“. 2. V § 8 odst. 1 se slova „nebo středisku Probační a mediační služby České republiky“ nahrazují slovy „, středisku Probační a mediační služby nebo právnické osobě věnující se prevenci kriminality“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 250/2020 Sb.	Vyhláška č. 250/2020 Sb. Vyhláška o způsobu stanovení rezervy na vyřazování z provozu jaderného zařízení a pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 91/2020 * § 1 - Tato vyhláška upravuje způsob stanovení rezervy na vyřazování z provozu jaderného zařízení, pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie (dále jen „rezerva na vyřazování“). * § 2 - Tvorba rezervy na vyřazování * § 3 - Odhad nákladů na vyřazování z provozu musí zahrnovat náklady na všechny činnosti související s přípravou a realizací vyřazování z provozu, včetně nákladů na tvorbu dokumentace pro povolovanou činnost podle § 9 odst. 1 písm. g) nebo § 9 odst. 2 písm. d) ato * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 26. 1. 2023 (6/2023 Sb.) 250 VYHLÁŠKA ze dne 7. května 2020 o způsobu stanovení rezervy na vyřazování z provozu jaderného zařízení a pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 237 odst. 3 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 51 odst. 6 písm. c) a § 75 odst. 5 písm. d): § 1 Tato vyhláška upravuje způsob stanovení rezervyrezervy na vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení, pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie (dále jen „rezervarezerva na vyřazování“). § 2 Tvorba rezervy na vyřazování (1) RezervaRezerva na vyřazování je vytvářena ve zdaňovacím období podle § 3 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů v případě a) jaderného zařízeníjaderného zařízení bez jaderného reaktoru ve výši podílu odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a počtu let, která uplynou od doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. e) atomového zákona do ukončení provozu, b) výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení ve výši podílu odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a počtu let, která uplynou od doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c) atomového zákona do trvalého ukončení využívání jaderného reaktoru jako zdroje ionizujícího zářenízdroje ionizujícího záření pro účely výzkumu, vzdělávání, výroby radionuklidů, neutronové radiografie, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb, c) jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem neuvedeného v písmenu b) ve výši podílu odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a počtu let, která uplynou od doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení podle § 9 odst. 1 písm. c) atomového zákona do ukončení výroby elektrické energie, d) pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie ve výši podílu odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a počtu let, které uplynou od doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) atomového zákona do ukončení provozu. (2) Při aktualizaci odhadu celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu je rezervarezerva na vyřazování vytvářena od zdaňovacího období, ve kterém došlo k aktualizaci celkových nákladů, ve výši podílu rozdílu aktualizovaných celkových nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu a již vytvořených peněžních prostředků a počtu let zbývajících do konce období stanoveného v odstavci 1. (3) Do počtu let rozhodných pro tvorbu rezervyrezervy na vyřazování se zahrnuje rok, ve kterém bylo vydáno povolení uvedené v odstavci 1, a rok, ve kterém nastane okamžik, do nějž má být podle odstavce 1 rezervarezerva na vyřazování vytvořena. Při vypořádání rezervyrezervy na vyřazování se postupuje tak, že prostředky rezervyrezervy na vyřazování mohou být čerpány nejpozději ve zdaňovacím období ukončení vyřazování z provozuvyřazování z provozu. § 3 Odhad nákladů na vyřazování z provozuvyřazování z provozu musí zahrnovat náklady na všechny činnosti související s přípravou a realizací vyřazování z provozuvyřazování z provozu, včetně nákladů na tvorbu dokumentace pro povolovanou činnost podle § 9 odst. 1 písm. g) nebo § 9 odst. 2 písm. d) atomového zákona, na projektovou přípravu a na správní poplatky a poplatky podle § 34 atomového zákona. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Zákon č. 249/2020 Sb.	Zákon č. 249/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti sportu Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 19. 5. 2020, částka 91/2020 * § 1 - Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti sportu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. * § 2 - Národní sportovní agentura vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona působnost podle § 3d odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou podpory, o níž bylo nebo bude rozhodnuto Ministerstvem * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 19. 5. 2020 249 ZÁKON ze dne 13. května 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti sportu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti sportu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. § 2 Národní sportovní agentura vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona působnost podle § 3d odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou podpory, o níž bylo nebo bude rozhodnuto Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím jím vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace; ministerstvo postupuje podle čl. II bodu 2 zákona č. 178/2019 Sb. § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 248/2020 Sb.	Zákon č. 248/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 19. 5. 2020, částka 91/2020 * § 1 - Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se sou * § 2 - Zvláštní opatření ve vztahu ke mzdovým nárokům dlužníkových zaměstnanců * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 19. 5. 2020 248 ZÁKON ze dne 13. května 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu. § 2 Zvláštní opatření ve vztahu ke mzdovým nárokům dlužníkových zaměstnanců (1) Pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“) je zaměstnavatel v platební neschopnosti také tehdy, pokud neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem, kdy Úřad práce České republiky poprvé obdrží usnesení vydané podle § 13 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb. (2) Pro účely stanovení rozhodného období podle § 3 písm. a) části věty za středníkem zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se za insolvenční návrh považuje též návrh, na jehož základě se zaměstnavatel považuje za platebně neschopného podle odstavce 1. (3) Zaměstnavatel je povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce České republiky odvedl podle jiných právních předpisů na základě žádosti podané v době, kdy se podle § 13 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. nepřihlíží k insolvenčnímu návrhu, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky písemně vyzván k jejich úhradě. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky takto učiní nejdříve 3 měsíce po skončení doby stanovené v § 13 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. Ustanovení § 12 odst. 4 zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele platí obdobně. § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 247/2020 Sb.	Zákon č. 247/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 19. 5. 2020, částka 91/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Působnost * § 3 - Ochranná doba * Poukaz na kulturní akci * § 4 - (1) Zákazník může do 31. prosince 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci (dále jen „poukaz“). Pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. * § 5 - (1) Po dobu trvání ochranné doby nabídne na základě poukazu pořadatel zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě. * § 6 - Pořadatel jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona. * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 2. 11. 2020 (448/2020 Sb.) 247 ZÁKON ze dne 13. května 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí (dále jen „kulturní akce“) v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. § 2 Působnost Tento zákon se použije na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 30. září 2021. § 3 Ochranná doba (1) Ochranná doba je doba, o kterou se odkládá povinnost pořadatele kulturní akce podle § 2 (dále jen „pořadatel“) k vrácení vstupného za kulturní akci podle § 2 uhrazeného zákazníkem nebo v jeho prospěch. (2) Ochranná doba počíná běžet dnem oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a končí dnem 31. října 2022, neskončí-li podle tohoto zákona dříve. Poukaz na kulturní akci § 4 (1) Zákazník může do 31. prosince 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci (dále jen „poukaz“). Pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného. (2) Poukaz je platný po dobu trvání ochranné doby. (3) Poukaz obsahuje zejména a) peněžní částku odpovídající nejméně hodnotě uhrazeného vstupného a b) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla. (4) Pořadatel vydá zákazníkovi poukaz v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz zákazníkovi vydat, jestliže byla původní smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas. § 5 (1) Po dobu trvání ochranné doby nabídne na základě poukazu pořadatel zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě. (2) Ochranná doba končí, jestliže pořadatel a) nevydal zákazníkovi poukaz do 1 měsíce od jeho žádosti nebo b) nenabídl zákazníkovi do 6 měsíců od vydání poukazu náhradní kulturní akci s termínem konání do 31. října 2022. (3) Je-li zákazníkem osoba, která je ke dni oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením1), osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo osoba starší 65 let nebo osamělý rodič2) pečující o nezaopatřené dítě3), ochranná doba rovněž končí, jestliže takový zákazník požádá pořadatele o vrácení vstupného. (4) Povinnost vrácení vstupného, jejíž plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněnou využitím poukazu k úhradě vstupného na náhradní kulturní akci, které není nižší než peněžní částka podle § 4 odst. 3 písm. a). (5) Pořadatel zákazníkovi na základě jeho žádosti vrátí veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby. § 6 Pořadatel jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona. § 7 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 7 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 11 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 246/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 246/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 13. 5. 2020, částka 90/2020 246 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 12. května 2020 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 19. září 2020 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Dlažkovice\| Litoměřice\| Ústecký Ministr: Hamáček v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 245/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 245/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 04/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020 Vyhlášeno 13. 5. 2020, částka 90/2020 245 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 7. května 2020 o vydání výměru MF č. 04/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 20. dubna 2020 vydalo výměr MF č. 04/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2020. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 6/2020 dne 22. dubna 2020 a nabyl účinnosti 22. dubna 2020. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 244/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 244/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov Vyhlášeno 13. 5. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 90/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 244 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. dubna 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov Vláda nařizuje podle § 65 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 51/2016 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, se mění takto: 1. V § 4 odst. 4 a v § 6 odst. 1 a 2 se slovo „neveřejný“ zrušuje. 2. V § 7 se slovo „neveřejném“ zrušuje. 3. V příloze č. 1 se v textu odkazu č. 3 slova „neveřejném a veřejném“ zrušují. 4. V příloze č. 2 se v textu odkazu č. 4 slova „neveřejném a veřejném“ zrušují. 5. V příloze č. 2 části „Vysvětlení zkratek“ se slova „Registr územní identifikace, adres“ nahrazují slovy „Registr územní identifikace, adres a nemovitostí“. 6. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 41/2017 Sb. Aplikace Objekt --- \| Povinné pole pro vlastnictví\| Datový typ Sledované hodnoty centrálního registru administrativních budov\| Státní\| Nestátní 1) Objekt\| \| Evidenční číslo objektu SI\| Ne\| Ne\| číslo Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Pořizovací cena objektu\| Ano\| Ne\| číslo Provedena pasportizace objektu\| Ano\| Ne\| ano/ne Hlavní stavba\| Ano\| Ano\| ano/ne Příznak adresy areálu\| Ano\| Ano\| ano/ne Areál\| Ano\| Ano\| odkaz Druh objektu\| Ano\| Ano\| číselník Účel užití objektu\| Ano\| Ano\| číselník Kontaktní údaje\| \| Jméno\| Ano\| Ano\| textové pole Příjmení\| Ano\| Ano\| textové pole E-mailová adresa\| Ano\| Ano\| textové pole Telefonní číslo\| Ano\| Ano\| číslo Geografické členění\| \| Obec\| Ano\| Ano\| číselník Adresa (možnost více adres)\| \| Ulice\| Ano\| Ano\| textové pole Číslo popisné/bez čísla popisného\| Ano\| Ano\| číslo/text Číslo orientační\| Ano\| Ano\| číslo Číslo evidenční\| Ano\| Ano\| číslo Obec\| Ano\| Ano\| textové pole Část obce\| Ne\| Ne\| textové pole Stát\| Ne\| Ne\| textové pole PSČ\| Ano\| Ano\| číslo Ověřeno\| Ano\| Ano\| ano/ne Datum ověření\| Ano\| Ano\| datum Poznámka k adrese\| Ne\| Ne\| textové pole GPS souřadnice\| Ano\| Ano\| číslo Pozemky\| \| Pozemky\| Ano\| Ne 2)\| odkaz Podlaží\| \| Podlaží\| Ne\| Ne\| odkaz Prostor\| \| Prostor\| Ne\| Ne\| odkaz Jednotky\| \| Jednotky\| Ano\| Ne\| odkaz Katastr\| \| Katastrální údaje\| \| Obec\| Ano\| Ano\| číselník Část obce\| Ano\| Ano\| číselník Katastrální území\| Ano\| Ano\| číselník Číslo objektu (číslo popisné/číslo evidenční) dle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číslo Číslo objektu (číslo popisné/číslo evidenční) dle SI\| Ano\| Ano\| číslo Typ stavby dle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číselník Typ stavby dle SI\| Ano\| Ano\| číselník Způsob využití stavby dle RÚIAN\| Ano\| Ano\| číselník Způsob využití stavby dle SI\| Ano\| Ano\| číselník List vlastnictví dle KN\| Ano\| Ano\| číslo Pozemek2)\| Ne\| Ne\| odkaz Jiná omezení\| Ne\| Ne\| číselník Ochranné pásmo\| Ne\| Ne\| číselník Poznámka k ochrannému pásmu\| Ne\| Ne\| textové pole Stavba podléhá zápisu do KN\| Ano\| Ano\| číselník Poznámka ke katastrálním údajům\| Ne\| Ne\| textové pole Datum posledního ověření v KN\| Ano\| Ano\| datum Údaje o vlastnictví\| \| Vlastnictví\| Ano\| Ano\| číselník Soulad vlastnictví (stavba/pozemek)\| Ano\| Ne\| číselník Nabývací tituly dle SI\| \| Nabývací tituly dle SI\| Ne\| Ne\| číselník Seznam subjektů dle KN\| \| Název\| Převzato z ISKN\| Typ práva\| Převzato z ISKN\| Podíl\| Převzato z ISKN\| Seznam subjektů dle SI\| \| Typ subjektu\| Ano\| Ano\| číselník Subjekt\| Ano\| Ano\| odkaz Typ práva\| Ano\| Ano\| číselník Podílové spoluvlastnictví dle SI\| Ano\| Ne\| číslo Využití\| \| Využití\| \| Kapacita kancelářských ploch (max. počet osob)\| Ano\| Ne\| číslo Počet nadzemních podlaží\| Ano\| Ne\| číslo Počet podzemních podlaží\| Ano\| Ne\| číslo Obestavěný prostor dle ČSN (m3)\| Ano\| Ne\| číslo Užitná plocha celkem\| Ano\| Ne\| číslo Počet kanceláří\| Ano\| Ne\| číslo Kancelářská plocha celkem\| Ano\| Ne\| číslo Kancelářská plocha využitá\| Ano\| Ne\| číslo Kancelářská plocha nevyužitá (prázdné kanceláře)\| Ano\| Ne\| číslo Skutečný počet osob\| Ne\| Ne\| číslo Počet bytů u objektů s byty\| Ano\| Ne\| číslo Plocha bytů celkem\| Ano\| Ne\| číslo Plocha bytů u objektů s byty využitá\| Ano\| Ne\| číslo Plocha bytů u objektů s byty nevyužitá\| Ano\| Ne\| číslo Plocha ostatní celkem\| Ano\| Ne\| číslo Plocha ostatní využitá\| Ano\| Ne\| číslo Plocha ostatní nevyužitá\| Ano\| Ne\| číslo Evidence\| \| Údaje o zařazení do evidence\| \| Důvod zařazení\| Ano\| Ano\| číselník Způsob nového nabytí/užívání\| Ano\| Ano\| číselník Údaje o změně příslušnosti hospodařit\| \| Důvod změny\| Ano\| Ne\| textové pole Datum změny\| Ano\| Ne\| datum Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ne\| Ne\| odkaz Údaje o vyřazení z evidence\| \| Důvod vyřazení\| Ano\| Ano\| číselník Datum vyřazení\| Ano\| Ano\| datum Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano\| Ano\| odkaz Realizační cena\| Ano\| Ne\| číslo Komentář\| Ne\| Ne\| textové pole Údaje o nabyvateli\| \| Subjekt/Nabyvatel typ\| Ano\| Ne\| číselník Nabyvatel\| Ano\| Ne\| odkaz Typ nabyvatele\| Ano\| Ne\| číselník Způsob realizace\| Ano\| Ne\| číselník Podíl\| Ano\| Ne\| textové pole Pasportizace\| \| Vybavenost\| \| EZS\| Ano\| Ne\| číselník EZS - popis\| Ne\| Ne\| textové pole PCO\| Ano\| Ne\| číselník PCO - popis\| Ne\| Ne\| textové pole EPS\| Ano\| Ne\| číselník EPS - popis\| Ne\| Ne\| textové pole Garáže\| Ano\| Ne\| číselník Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Počet míst\| Ano\| Ne\| číslo Parkovací stání\| Ano\| Ne\| číselník Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Počet míst\| Ano\| Ne\| číslo Bezpečnostní služba\| Ne\| Ne\| číselník Bezpečnostní služba - popis\| Ne\| Ne\| textové pole Dostupnost\| \| Bezbariérový přístup\| Ano\| Ne\| ano/ne Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Záplavová oblast\| Ano\| Ne\| ano/ne Poloha objektu\| Ano\| Ne\| číselník Prvek kritické infrastruktury\| Ano\| Ne\| číselník Docházková vzdálenost na veřejnou dopravu\| Ano\| Ne\| číslo Popis\| Ne\| Ne\| textové pole Technické údaje\| \| Rok výstavby objektu\| Ano\| Ne\| textové pole Datum poslední kolaudace objektu\| Ano\| Ne\| datum Popis poslední kolaudace\| Ne\| Ne\| textové pole Datum poslední pasportizace\| Ano\| Ne\| datum Proveden energetický audit\| Ano\| Ne\| ano/ne Datum provedení energetického auditu\| Ano\| Ne\| datum Energetický štítek budovy\| Ano\| Ne\| číselník Datum získání PENB\| Ano\| Ne\| datum Energeticky vztažná plocha (m2)\| Ano\| Ne\| číslo Obálka budovy\| Ano\| Ne\| číselník Vytápění\| Ano\| Ne\| číselník Chlazení\| Ano\| Ne\| číselník Větrání\| Ano\| Ne\| číselník Úprava vlhkosti\| Ano\| Ne\| číselník Teplá voda\| Ano\| Ne\| číselník Osvětlení\| Ano\| Ne\| číselník Doporučení energetického auditu\| Ne\| Ne\| textové pole Radonové riziko\| Ano\| Ne\| číselník Objekt obsahuje azbest\| Ano\| Ne\| číselník Elektřina 230V\| Ano\| Ne\| číselník Elektřina 400V\| Ano\| Ne\| číselník ICT rozvod\| Ano\| Ne\| číselník Datové připojení\| Ano\| Ne\| číselník Klimatizace\| Ano\| Ne\| číselník Konstrukce objektu\| Ano\| Ne\| číselník Vytápění - provedení\| Ano\| Ne\| číselník Vytápění - popis\| Ne\| Ne\| textové pole Ohřev teplé vody - provedení\| Ano\| Ne\| číselník Ohřev teplé vody - popis\| Ne\| Ne\| textové pole Kuchyně\| Ano\| Ne\| číselník Vnitřní hygienické vybavení, včetně WC\| Ne\| Ne\| číselník Výtahy - provedení\| Ano\| Ne\| číselník Výtahy - počet\| Ano\| Ne\| číslo Výtahy - popis\| Ne\| Ne\| textové pole Prvky vybavení\| \| Prvky vybavení\| \| Seznam prvků vybavení\| Ano\| Ne\| odkaz Ekonomika\| \| Ekonomické údaje\| \| Ekonomické údaje\| Ano\| Ano\| odkaz URD\| \| URD\| \| Usnesení/rozhodnutí vlády/VDK/RDK\| Ano\| Ano\| odkaz Právní vztahy\| \| Právní vztahy\| Ano\| Ano\| odkaz Spotřeba\| \| Spotřeba\| \| Roční spotřeba elektřiny (kWh)\| Ano\| Ne\| číslo Roční spotřeba plynu (m3)\| Ano\| Ne\| číslo Roční spotřeba studené vody (m3)\| Ano\| Ne\| číslo Roční spotřeba teplé vody (m3)\| Ano\| Ne\| číslo Roční spotřeba tepla (GJ)\| Ano\| Ne\| číslo Rok\| Ano\| Ne\| číslo Nepotřebnost 3)\| \| Údaje o nepotřebnosti\| \| Rozhodnutí\| Ano\| Ne\| číselník Nabídnutí\| Ano\| Ne\| číselník Předáno k rozhodnutí RDK/VDK/vládě\| Ano\| Ne\| číselník Zájemce o nepotřebný majetek + datum\| Ne\| Ne\| textové pole Zveřejnění\| Ano\| Ne\| číselník Adresa pro podání nabídky - číslo popisné\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky - ulice\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky - město/obec\| Ano\| Ne\| textové pole Adresa pro podání nabídky - PSČ\| Ano\| Ne\| textové pole Doba pronájmu do\| Ne\| Ne\| textové pole Datum nabídnutí nepotřebného majetku\| Ano\| Ne\| datum Datum zveřejnění majetku od\| Ano\| Ne\| datum Datum zveřejnění majetku do\| Ano\| Ne\| datum Odkaz na nabídku I\| Ne\| Ne\| textové pole Odkaz na nabídku II\| Ne\| Ne\| textové pole Poznámka k nabídce\| Ne\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší - jméno\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší - příjmení\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší - e-mail\| Ano\| Ne\| textové pole Kontaktní osoba, která nabídku řeší - telefon\| Ano\| Ne\| textové pole Vlastnický podíl\| Ano\| Ne\| textové pole Fyzická prohlídka4)\| \| Datum provedení fyzické prohlídky\| Ne\| Ne\| datum Zjištěn rozdíl mezi evidovaným a skutečným stavem\| Ne\| Ne\| textové pole Datum provedení záznamu o odstranění rozdílu/doplnění chybějících údajů\| Ne\| Ne\| datum Poznámka\| Ne\| Ne\| textové pole Přílohy Přílohy Přílohy tvoří zejména kopie projektové dokumentace, PENB, listinné dokumenty a fotografie vztahující se k objektu. Povolená velikost jedné přílohy je maximálně 10 MB. V případě, kdy má příloha větší velikost než 10 MB, rozdělí se do více samostatných souborů o velikosti nepřesahující 10 MB. Povolený typ formátu přílohy je následující: pdf, zip, txt, doc, docx, dwg, gif, jpg, csv, xls, xlsx, ppt, xml, xsl, bmp, html, png, pptx, cfr. 1) Zahrnuje též státní vlastnictví s právem hospodařit státní organizace, která není v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 2) Pozemek se v tomto poli doplňuje pouze v případě, že objekt nemá číslo popisné nebo číslo evidenční. 3) Tyto sledované hodnoty je nutné vyplnit v případě, že vznikla nepotřebnost příslušného státního majetku. Po vyplnění lze tento majetek nabízet na portále registru. 4) Tyto sledované hodnoty vyplňuje pouze Úřad. Poznámka: Odkaz – reference na již existující data v systému Vysvětlení zkratek: ČSN – Česká technická norma EPS – Elektrická požární signalizace EZS – Elektronický zabezpečovací systém ISKN – Informační systém katastru nemovitostí KN – Katastr nemovitostí PCO – Pult centralizované ochrany PENB – Průkaz energetické náročnosti budovy RDK – Regionální dislokační komise RÚIAN – Registr územní identifikace, adres a nemovitostí SI – Státní instituce (organizační složky státu nebo státní organizace v působnosti zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů) URD – Usnesení/Rozhodnutí/Doporučení VDK – Vládní dislokační komise“. 7. V přílohách č. 4 až 6 se v textech odkazů č. 2 slova „neveřejném a veřejném“ zrušují. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Zákon č. 243/2020 Sb.	Zákon č. 243/2020 Sb. Zákon o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky Vyhlášeno 13. 5. 2020, datum účinnosti 13. 5. 2020, částka 90/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Zvláštní ustanovení o ukládání pokuty příkazem na místě * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 13. 5. 2020 243 ZÁKON ze dne 10. května 2020 o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje pravomoc orgánu Policie České republiky a strážníka obecní policie projednat příkazem na místě vybrané přestupky podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona, které postihují porušení povinností stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními nařízenými z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. § 2 Zvláštní ustanovení o ukládání pokuty příkazem na místě (1) Orgán Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud byl spáchán nesplněním povinnosti uložené mimořádným opatřením vydaným v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. (2) Orgán Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona, pokud byl spáchán porušením povinnosti strpět omezení vyplývající z krizového opatření stanoveného v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky. § 3 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Nález Ústavního soudu č. 242/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 242/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 7. dubna 2020 sp. zn. Pl. ÚS 41/18 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina č. 10/2015 o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her Vyhlášeno 12. 5. 2020, částka 89/2020 242 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 41/18 dne 7. dubna 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina č. 10/2015 o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her, za účasti města Bílina, se sídlem Břežánská 50/4, 418 31 Bílina, zastoupeného JUDr. Martinem Nedelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Olivova 2096/4, Praha 1, jako účastníka řízení, takto: Návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky města Bílina č. 10/2015 o regulaci provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her se zamítá. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 241/2020 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 241/2020 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 12. 5. 2020, částka 89/2020 241 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 29. dubna 2020 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 17 odst. 6 písm. d) a § 17 odst. 11 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 1/2020 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 4/2019 ze dne 26. listopadu 2019, o regulovaných cenáchcenách souvisejících s dodávkou plynuplynu, dále cenové rozhodnutí č. 2/2020 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2019 ze dne 26. listopadu 2019, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice a ostatní regulované cenyceny, a cenové rozhodnutí č. 3/2020 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 6/2019 ze dne 26. listopadu 2019, kterým se stanovují cenyceny za související službu v elektroenergeticesouvisející službu v elektroenergetice odběratelům ze sítí nízkého napětí. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 1/2020, cenové rozhodnutí č. 2/2020 a cenové rozhodnutí č. 3/2020 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 23. dubna 2020, v částce 2. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabyla dnem 23. dubna 2020. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 240/2020 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 240/2020 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky, kterým se stanoví dny konání doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Vyhlášeno 12. 5. 2020, částka 89/2020 240 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 6. května 2020, kterým se stanoví dny konání doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Podle § 2 zákona č. 187/2020 Sb., o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu, stanovím dny konání doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 32 na pátek 5. června 2020 a sobotu 6. června 2020. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Babiš v. r.
Vyhláška č. 239/2020 Sb.	Vyhláška č. 239/2020 Sb. Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bečov nad Teplou“ po 5 000 Kč Vyhlášeno 12. 5. 2020, datum účinnosti 26. 5. 2020, částka 88/2020 * § 1 - (1) Dnem 26. května 2020 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Bečov nad Teplou“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně mince jsou uprostřed zobrazeny částečné motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, a to uprostřed český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj slezská orli * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. května 2020. k vyhlášce č. 239/2020 Sb. Aktuální znění od 26. 5. 2020 239 VYHLÁŠKA ze dne 4. května 2020 o vydání zlaté mince „Hrad Bečov nad Teplou“ po 5 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 26. května 2020 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Bečov nad Teplou“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“). (2) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 1,9 mm. Při ražbě mince je přípustná odchylka v ryzosti zlata nahoru 0,01 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,062 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. § 2 (1) Na lícní straně mince jsou uprostřed zobrazeny částečné motivy z relikviáře sv. Maura. V horní části mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku, a to uprostřed český lev, vlevo od něj je moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Při levém okraji mince se nachází název cyklu „HRADY“ a při pravém spodním okraji text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Vpravo od motivů z relikviáře sv. Maura je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5 000 Kč“. Pod zkratkou peněžní jednotky „Kč“ je umístěna značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“. (2) Na rubové straně mince je ztvárněn celý komplex hradu Bečov nad Teplou včetně barokního zámečku se zahradou. Při spodním okraji mince se nachází text „HRAD BEČOV NAD TEPLOU“. Ročník ražby „2020“ je umístěn při levém okraji mince. Iniciály autoraautora mince Luboše Charváta, které jsou tvořeny propojenými písmeny „L“ a „Ch“, se nacházejí při pravém okraji mince. (3) Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. května 2020. Guvernér: v z. Ing. Nidetzký v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 239/2020 Sb. Vyobrazení zlaté mince „Hrad Bečov nad Teplou“ po 5 000 Kč (lícní a rubová strana) 107kB 82kB
Zákon č. 238/2020 Sb.	Zákon č. 238/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 12. 5. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 88/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o některých službách informační společnosti * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o České národní bance * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o veterinární péči * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 238 ZÁKON ze dne 29. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. I Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 179/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 48 zní: „(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie48) a upravuje a) některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele, b) mimosoudní řešení spotřebitelských sporů, c) působnost veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele, včetně působnosti správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, a d) oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů2) nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách). Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla ve znění směrnice Rady 2006/96/ES, Aktu o přistoupení Dánska, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Aktu o přistoupení Řecka a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli ve znění směrnice Rady 2006/96/ES a směrnice Rady 2013/15/EU. Směrnice Rady 87/357/EHS o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a výměně. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů). 48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line). Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, v platném znění.“. 2. V § 24 se za odstavec 13 vkládají nové odstavce 14 až 16, které znějí: „(14) Přestupku se dopustí ten, kdo neposkytne příslušnému orgánu údaje nebo dokumenty požadované podle § 24g. (15) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným podle § 24h nebo 24i odst. 1. (16) Poskytovatel služby informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím podle § 24i odst. 2.“. Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 17. 3. V § 24 odst. 17 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) 500 000 Kč za přestupek podle odstavce 14,“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f). 4. V § 24 odst. 17 písm. e) se text „9, 10 a 13“ nahrazuje textem „9, 10, 13, 15 a 16,“. 5. V § 24b se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Přestupky podle § 24 odst. 14 až 16 projedná správní orgán příslušný podle § 24d odst. 2.“. 6. Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 50 až 57 zní: „ČÁST SEDMÁ PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ PŘI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY SPOTŘEBITELE A OPRÁVNĚNÍ DALŠÍCH SUBJEKTŮ § 24c Tato část upravuje postup správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele50), a za tímto účelem upravuje působnost správních orgánů, jakož i další ustanovení, která slouží pro uplatňování tohoto předpisu Evropské unie. § 24d Ústřední styčný úřad a příslušné orgány (1) Ústředním styčným úřadem pro přeshraniční spolupráci je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ústřední styčný úřad zajišťuje koordinaci správních orgánů při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi. (2) Správními orgány příslušnými k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ve smyslu jeho čl. 3 bodu 1 (dále jen „příslušný orgán“) jsou na základě oprávnění k výkonu dozoru založeného tímto zákonem nebo oprávnění k výkonu kontroly založeného jiným zákonem a) Česká obchodní inspekce, b) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, c) krajské hygienické stanice, d) Státní veterinární správa, e) obecní živnostenské úřady, f) krajské živnostenské úřady, g) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, h) Česká národní banka, i) Státní ústav pro kontrolu léčiv, j) Energetický regulační úřad, k) Český telekomunikační úřad, l) Úřad pro ochranu osobních údajů, m) celní úřady, n) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, o) Ministerstvo zdravotnictví, p) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, q) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, r) Drážní úřad, s) Úřad pro civilní letectví, t) Státní plavební správa, u) dopravní úřady, v) Ministerstvo financí, w) Ministerstvo pro místní rozvoj. (3) Příloha č. 3 tohoto zákona stanoví působnost příslušných orgánů pro konkrétní oblasti upravené předpisy Evropské unie uvedené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. (4) Správním orgánem, prostřednictvím kterého probíhá vzájemná komunikace mezi ústředním styčným úřadem a příslušnými orgány při plnění jejich úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „koordinující orgán“), a to i pokud jde o rozdělování takových úkolů mezi příslušné orgány, je a) Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o plnění úkolů krajských hygienických stanic podle odstavce 2 písm. c), b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e), s výjimkou oblasti upravené předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a úkolů krajských živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. f), c) Generální ředitelství cel, jde-li o plnění úkolů celních úřadů podle odstavce 2 písm. m), d) Ministerstvo pro místní rozvoj, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e) pro oblast upravenou předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a e) Ministerstvo dopravy, jde-li o plnění úkolů dopravních úřadů podle odstavce 2 písm. u). (5) Při plnění úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 si ústřední styčný úřad, koordinující orgány a příslušné orgány poskytují veškerou potřebnou součinnost. § 24e (1) Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu bezodkladně informace podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. (2) Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu ve lhůtě jím stanovené informace podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. (3) Ústřední styčný úřad předává informace podle odstavců 1 a 2 Evropské komisi ve lhůtách stanovených v čl. 8 a čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394. § 24f V rámci kontroly dodržování právních předpisů a za účelem postihování protiprávního jednání, kterým se pro účely této části rozumí protiprávní jednání uvnitř Evropské unie51), rozsáhlé protiprávní jednání52) nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem53) (dále jen „protiprávní jednání“), postupují příslušné orgány podle kontrolního řádu, správního řádu a jiných právních předpisů54). Kromě pravomocí vyplývajících z těchto právních předpisů využívají také pravomoci podle § 24g až 24i. § 24g (1) Příslušný orgán před zahájením kontroly a v jejím průběhu je oprávněn požadovat jen údaje nebo dokumenty, které jsou nezbytné ke zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, a to v jakémkoli formátu nebo formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. Toto oprávnění má příslušný orgán vůči osobě, u které lze důvodně předpokládat, že s požadovanými údaji nebo dokumenty nakládá. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem. (2) Příslušný orgán si může pouze za účelem zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, vyžádat od banky, spořitelního a úvěrního družstva a zahraniční banky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „banka“) a) číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, b) údaje o majiteli účtu a zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu. (3) Oprávnění podle odstavce 2 se vztahuje pouze na údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání. Příslušný orgán je oprávněn vymezit v žádosti časové období, k němuž se požadované údaje vztahují. (4) Žádost o poskytnutí údajů podle odstavců 2 a 3 podává příslušný orgán prostřednictvím ústředního styčného úřadu. Žádost musí obsahovat odůvodnění, v němž bude popsáno splnění podmínek podle odstavce 2. Příslušný orgán odpovídá za správnost údajů uvedených v jím podané žádosti. (5) Ústřední styčný úřad ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 2 až 4. V případě splnění těchto podmínek předá ústřední styčný úřad žádost bance. Banka bezodkladně poskytne údaje podle odstavců 2 a 3 příslušnému orgánu. (6) Příslušný orgán do 24 měsíců ode dne podání žádosti podle odstavce 2 vyrozumí dotčený subjekt, že o něm požadoval údaje podle odstavce 2. § 24h Dochází-li k protiprávnímu jednání, může příslušný orgán rozhodnutím nařídit osobě, která se protiprávního jednání dopouští, aby se tohoto jednání zdržela. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. 24i (1) Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů55) a nelze-li ochrany zájmů spotřebitele dosáhnout jinak, může příslušný orgán rozhodnutím tomu, kdo jednal protiprávně, uložit povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací přístupných na on-line rozhraní56). (2) Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů a nelze-li ochrany zájmů spotřebitele dosáhnout jinak, příslušný orgán může rozhodnutím uložit poskytovateli služby informační společnosti podle právního předpisu upravujícího některé služby informační společnosti57), aby v případě zjištění protiprávního obsahu ukládaných informací nebo protiprávního jednání neprodleně odstranil nebo až do doby zjednání nápravy omezil přístup nebo znepřístupnil takové informace anebo zobrazil varování pro spotřebitele přistupující k on-line rozhraní. Oprávnění dalších subjektů § 24j (1) Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je oprávněno poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „externí varování“). (2) Oprávnění poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování Ministerstvo průmyslu a obchodu udělí právnické osobě, jejímž hlavním účelem v souladu se zakladatelským právním jednáním je ochrana zájmů spotřebitelů a která a) byla založena v souladu s právními předpisy České republiky, b) aktivně působí v oblasti ochrany spotřebitelů alespoň po dobu 2 let, c) není založena za účelem vytváření zisku, d) je bezdlužná a e) vyhotovila a uložila do sbírky listin veřejného rejstříku výroční zprávy nebo obdobné zprávy o její činnosti alespoň za poslední 2 uplynulá účetní období, z nichž vyplývá splnění podmínky podle písmene b). (3) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo d) na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (4) Bezdlužnost podle odstavce 3 se prokazuje potvrzením příslušného finančního úřadu, příslušného celního úřadu, příslušné zdravotní pojišťovny a příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, které nesmí být starší než 30 kalendářních dnů přede dnem podání žádosti o vydání oprávnění. § 24k (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje Evropskou komisi o právnické osobě oprávněné poskytovat externí varování, a to bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění. (2) Právnická osoba bezodkladně informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu o jakýchkoliv okolnostech, které by mohly mít vliv na platnost jejího oprávnění, zejména o tom, že přestala splňovat podmínky podle § 24j odst. 2 písm. a) až e). § 24l (1) Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění, splňuje podmínky podle § 24j odst. 2 písm. a) až e). Pokud zjistí, že oprávněná právnická osoba podmínky nesplňuje, rozhodne o odnětí jejího oprávnění. (2) Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu zjistí, že externí varování poskytovaná oprávněnou právnickou osobou nejsou správná, aktuální nebo přesná, vyzve právnickou osobu k bezodkladnému zjednání nápravy. Shledá-li Ministerstvo průmyslu a obchodu, že právnická osoba výzvu ke zjednání nápravy nesplnila, může rozhodnout o odnětí jejího oprávnění poskytovat externí varování. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o odnětí oprávnění, pokud oprávněná právnická osoba poskytuje nesprávná, neaktuální nebo nepřesná externí varování opakovaně. (3) Rozhodne-li Ministerstvo průmyslu a obchodu o odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, bezodkladně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí informuje Evropskou komisi o tom, že daná právnická osoba již není oprávněna poskytovat externí varování. 50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, v platném znění. 51) Článek 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 52) Článek 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 53) Článek 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 54) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů. 55) Článek 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 56) Článek 3 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. 57) Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní části sedmá a osmá se označují jako části osmá a devátá. 7. Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb. Působnost příslušných orgánů k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (§ 24d odst. 2) Příslušný orgán\| Právní předpis Evropské unie na ochranu zájmů spotřebitelů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394\| Provedení předpisu Evropské Unie ve vnitrostátním právním řádu ---\|---\|--- Česká obchodní inspekce\| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 3\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti práv z vadného plnění při prodeji zboží v obchodě a záruky za jakost 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb 15\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb 16\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on- line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2\| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti povinností provozovatelů srovnávacích stránek 26\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on- line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele 27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace Státní zemědělská a potravinářská inspekce\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik na úseku zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků Krajské hygienické stanice\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví Státní veterinární správa\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku veterinární péče Obecní živnostenské úřady\| 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)\| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)\| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)\| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti úpravy zájezdu. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb Krajské živnostenské úřady\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad. Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva\| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, na úseku střelných zbraní a střeliva Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. vest. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku střelných zbraní a střeliva Česká národní banka\| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami 7\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16)\| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem v oblasti finančních služeb Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v oblasti vymezení působnosti nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 14\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66)\| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky 23\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II\| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2\| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb Státní ústav pro kontrolu léčiv\| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100\| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku léčiv Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. vest. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8, a to v rozsahu jeho provedení do vnitrostátního právního předpisu v oblasti srovnávací reklamy\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Energetický regulační úřad\| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku podnikání v energetických odvětvích Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku podnikání v energetických odvětvích 12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích. Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb. 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku podnikání v energetických odvětvích 27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích Český telekomunikační úřad\| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb 20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb. 21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb Úřad pro ochranu osobních údajů\| 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)\| Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení. 6\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13\| Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v oblasti nevyžádaných sdělení Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení. 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou Celní úřady\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku provozování hazardních her Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na úseku provozování hazardních her, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, propagace nebo podpory zakázaných hazardních her a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100\| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. 17\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26\| Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Ministerstvo zdravotnictví\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na zdravotní služby, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský\| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)\| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání 11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8\| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Drážní úřad\| 13\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14)\| Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v oblasti práv a povinností cestujících v železniční přepravě Úřad pro civilní letectví\| 8\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1)\| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)\| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace Státní plavební správa\| 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)\| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti práv cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách Dopravní úřady\| 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)\| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě Ministerstvo financí\| 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2\| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb Ministerstvo pro místní rozvoj\| 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)\| Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb “. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o bankách Čl. II Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb. a zákona č. 49/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 5a odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 2. V § 5a odst. 6 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 3. V § 36e odst. 5 písm. c) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“. 4. V § 36g odst. 1 písm. l) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“. 5. V § 36h odst. 3 písm. l) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“. 6. V § 38 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 35 zní: „(5) Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. 35) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12. 7. V § 38 odst. 9 větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 8. V § 38 odst. 10 se text „2 až 8“ nahrazuje textem „2 až 9“ a text „1 až 8 a 11“ se nahrazuje textem „1 až 9 a 12“. 9. V § 39 odst. 1 větě druhé se text „2, 3, 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“. 10. V § 41b se text „2 až 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“ a text „§ 38 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 38 odst. 6“. 11. V § 41f odst. 9 se text „2 až 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. III Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1990 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 264/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1i a 11 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. § 7c se včetně poznámek pod čarou č. 3n a 3o zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o živnostenském podnikání Čl. IV V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 39/2020 Sb., se § 59 včetně poznámek pod čarou č. 40a a 40b zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. V V § 7c zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb., odstavec 1 zní: „(1) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo reklamu, která je nekalou obchodní praktikou. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou5). Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamou, ani zavinění zadavatele reklamy; tento postup však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamy před jejím šířením.“. Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. VI Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 25b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 48 zní: „(5) Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu člena poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele48) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele48) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém členovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu. 48) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 2. V § 25c odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o některých službách informační společnosti Čl. VII V § 10 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. ČÁST OSMÁ Změna zákona o České národní bance Čl. VIII V § 44a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 9h a 9i zrušují. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva Čl. X V § 17 odst. 3 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. zákona č. 206/2015 Sb., se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 19d zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i). ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XI Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017, zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 82 odst. 2 se písmeno x) včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje. Dosavadní písmeno y) se označuje jako písmeno x). 2. V § 84 odst. 1 se na konci písmene x) čárka nahrazuje tečkou a písmeno y) se včetně poznámek pod čarou č. 69 a 70 zrušuje. 3. V § 92n odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena e) až j). 4. V § 92n odst. 3 písm. a) se text „e), g), h), i) nebo j)“ nahrazuje textem „f), g), h) nebo i),“. 5. V § 92n odst. 3 písm. b) se text „f),“ nahrazuje textem „e),“. 6. V § 92n odst. 3 písm. c) se text „k)“ nahrazuje textem „j)“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o veterinární péči Čl. XII Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 48 odst. 1 písmeno p) zní: „p) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, vydává povolení k přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a zpracovaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských států do České republiky jako státu určení,“. 2. Poznámky pod čarou č. 25d až 25f se zrušují. 3. V § 49 odst. 1 písmeno v) zní: „v) plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů,“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. XIII Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje. Dosavadní písmena u) až za) se označují jako písmena t) až z). 2. V § 32 odst. 6 se text „§ 5 písm. t) až w)“ nahrazuje textem „§ 5 písm. t) až v)“. 3. § 59a se včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zrušuje. 4. V § 66 větě druhé se čárka za slovem „pokutě“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a rozhodnutí o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů5a)“ se zrušují. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci Čl. XIV V § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se písmeno dd) včetně poznámky pod čarou č. 14i zrušuje. Dosavadní písmeno ee) se označuje jako písmeno dd). ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Čl. XV Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 2. V § 6 odst. 7 se text „§ 4 odst. 2 písm. d) až f)“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 2 písm. d) a e)“. 3. § 14 se včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zrušuje. ČÁST ŠESTNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 237/2020 Sb.	Zákon č. 237/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 12. 5. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 88/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o oceňování majetku * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dluhopisech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 237 ZÁKON ze dne 29. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o oceňování majetku Čl. I Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 228/2014 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.“. Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6. 2. V § 2 odst. 2 se věta první zrušuje, ve větě poslední se slovo „věci“ nahrazuje slovy „majetku nebo služby“ a za slovo „se“ se vkládají slova „ze sjednaných cen“. 3. V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny. (4) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle. (5) Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška.“. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9. 4. V § 2 odst. 7 se slova „nebo mimořádná cena“ nahrazují slovy „, mimořádná cena nebo tržní hodnota“. 5. V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění“ zrušují. 6. V § 10 odst. 1 větě druhé se za slovo „mapě“ vkládají slova „nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy“. 7. V § 10 odst. 3 větě první se slova „spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška“ nahrazují slovy „, přičemž srovnatelnost obce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obce, hospodářsko-správního významu obce, dopravní obslužnosti obce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obci“, ve větě třetí se slova „obce uvedou“ nahrazují slovy „uvede obec“ a věta poslední se zrušuje. 8. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 9. V § 10 odst. 7 větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. 10. V § 14 úvodní části ustanovení se za slovo „oceňování“ vkládají slova „podle tohoto zákona“ a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní: „c) rychle rostoucí dřeviny,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 11. V nadpisu § 16 se za slovo „dřevin“ vkládají slova „, rychle rostoucích dřevin“. 12. V § 16 odst. 1 větě první se za slovo „dřeviny,“ vkládají slova „rychle rostoucí dřeviny,“. 13. § 16a a 16b včetně nadpisů znějí: „§ 16a Oceňování práva stavby (1) Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva. (2) Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem. (3) Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby. (4) Způsob výpočtu ceny práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška. (5) Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu. § 16b Oceňování věcných břemen (1) Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene. (2) U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci. (3) U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného. (4) Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění. (5) Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška. (6) Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.“. 14. Za § 16b se vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu zní: „§ 16c Ocenění závady na nemovité věci (1) Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen „závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání. (2) Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje a) právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny, b) zástavní právo, c) zadržovací právo, d) nájem, e) pacht, f) právo stavby. (3) Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou. (4) Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška.“. 15. V § 33 odst. 1 se text „§ 3“ nahrazuje textem „§ 2“ a text „16a a“ se zrušuje. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací Čl. II V § 3b odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se za větu první vkládají věty „Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o dluhopisech Čl. III Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „obvyklou“ vkládají slova „nebo tržní hodnotou“. 2. V § 29 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo tržní hodnotu“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o spotřebitelském úvěru Čl. IV V § 113 odst. 3 větě první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se za slovo „obvyklou“ vkládají slova „nebo tržní hodnotou“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 236/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 236/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 11. 5. 2020, částka 87/2020 236 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 11. května 2020 č. 538 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. zrušuje s účinností od 14. května 2020 část II. bod 1 písm. b) a bod 2 usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280, vyhlášeného pod č. 127/2020 Sb.; II. nařizuje 1. čestná prohlášení nahrazující posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, uplatněná podle části II. bodu 1 písm. b) usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280, vyhlášeného pod č. 127/2020 Sb., platí do konce nouzového stavu, 2. jestliže nebyly ve smyslu části II. bodu 2 usnesení vlády ze dne 23. března 2020 č. 280, vyhlášeného pod č. 127/2020 Sb., po dobu trvání nouzového stavu provedeny pracovnělékařské periodické prohlídky podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, ve znění pozdějších předpisů, nebo jiných právních předpisů, platnost lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci vydaných na základě a) vstupních lékařských prohlídek nebo pracovnělékařských periodických prohlídek nebo b) pracovnělékařských mimořádných prohlídek podle § 12 odst. 2 písm. e) nebo písm. f) bodu 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb., jejichž platnost končí v době vyhlášeného nouzového stavu, se prodlužuje do konce nouzového stavu. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 235/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 235/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 7. 5. 2020, částka 86/2020 235 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 7. května 2020 č. 521 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) krizového zákona. Vláda I. nařizuje, že pozastavení činnosti zařízení sociálních služeb stanovené v bodě I./3. usnesení vlády ze dne 16. března 2020 č. 239, vyhlášeném pod č. 97/2020 Sb., se s účinností od 11. května 2020 nevztahuje na poskytovatele sociálních služeb, kterým byla udělena registrace k poskytování sociální služby podle § 62 a 65 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi); II. zrušuje s účinností od 11. května 2020 usnesení vlády ze dne 24. dubna 2020 č. 462, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 204/2020 Sb. Předseda vlády: Ing Babiš v. r.
Zákon č. 234/2020 Sb.	Zákon č. 234/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Vyhlášeno 7. 5. 2020, datum účinnosti 8. 5. 2020, částka 85/2020 * Čl. I - Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 8. 5. 2020 234 ZÁKON ze dne 5. května 2020, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za slovo „zaměstnanec“ doplňují slova „, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické“. 2. V § 5 se slovo „Bonusovým“ nahrazuje slovy „Prvním bonusovým“. 3. V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020. (3) Třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.“. 4. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 5. V § 8 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.“. Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5. 6. V § 8 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 233/2020 Sb.	Vyhláška č. 233/2020 Sb. Vyhláška o některých zvláštních pravidlech pro vzdělávání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii koronaviru SARS CoV-2 Vyhlášeno 7. 5. 2020, datum účinnosti 7. 5. 2020, částka 84/2020 * ČÁST PRVNÍ - ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ROCE 2020 (§ 1 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (421/2023 Sb.) 233 VYHLÁŠKA ze dne 6. května 2020 o některých zvláštních pravidlech pro vzdělávání v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii koronaviru SARS CoV-2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 64, § 81 odst. 11, § 91 odst. 1 a § 103 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb.: ČÁST PRVNÍ ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ROCE 2020 § 1 Zvláštní pravidla pro konání maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období (1) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020 zveřejní kritéria hodnocení podle § 22 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb. (2) Žák do 25. července 2020 a) podává přihlášku podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., b) podává písemnou žádost o nahrazení zkoušky podle § 19a vyhlášky č. 177/2009 Sb., c) odevzdá vlastní seznam literárních děl podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 177/2009 Sb. (3) Ředitel školy do 31. července 2020 a) předá údaje podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb., b) jmenuje místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise podle § 35 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. (4) Centrum do 31. července 2020 jmenuje komisaře pro danou školu pro podzimní zkušební období podle § 44 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb. (5) Škola zašle žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle § 4 odst. 5 vyhlášky č. 177/2009 Sb. V případě nesouladu údajů uvedených ve výpisu žák zašle škole do 5 dnů správné údaje. § 2 Zvláštní pravidla pro konání absolutoria v konzervatoři (1) Obhajoba absolventské práce, teoretická zkouška z odborných předmětů, zkouška z cizího jazyka nebo zkouška z umělecko-pedagogické přípravy se koná v termínech stanovených ředitelem školy v období od 1. června do 31. srpna 2020; § 7 odst. 1 vyhlášky č. 47/2005 Sb. se nepoužije. (2) Za absolventský výkon v podobě veřejného vystoupení může ředitel školy v roce 2020 uznat výjimečný umělecký výkon, který žák vykonal v průběhu posledních dvou ročníků a který odpovídá požadavkům absolventského výkonu. § 3 Zvláštní pravidla pro vyšší odborné vzdělávání (1) Ředitel vyšší odborné školy může v roce 2020 posunout termín pro konání prvního kola přijímací zkoušky do prvního ročníku vzdělávání při zachování ostatních podmínek vyhlášených podle § 94 odst. 5 školského zákona. Nový termín zveřejní na přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v roce 2020 v prvním kole i v dalších kolech přijímacího řízení do vyšší odborné školy zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 pracovních dnů před jejím konáním; § 2 odst. 4 věta první vyhlášky č. 10/2005 Sb. se nepoužije. (3) Pro letní období školního roku 2019/2020 může ředitel školy upravit organizaci vyučování i jinak, než jak stanoví akreditovaný vzdělávací program. Ředitel školy může rozhodnout o přesunu teoretické přípravy a praktické přípravy mezi letním obdobím školního roku 2019/2020 a zimním a letním obdobím školního roku 2020/2021, bude-li zachován celkový obsahový soulad s akreditovaným vzdělávacím programem. S těmito změnami musí studenty seznámit. Ustanovení § 3 odst. 1, 2 a 6 vyhlášky č. 10/2005 Sb. se nepoužije. (4) Po dobu školních prázdnin roku 2020 je možné konat zejména povinné kurzy, odborné praxe, praktické vyučování a zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin v roce 2020 může být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny pouze ve výjimečných případech, není-li možné zorganizovat tyto činnosti jinak. Ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky č. 10/2005 Sb. se nepoužije. (5) Ředitel školy může studentovi uznat a započítat do praktické přípravy činnosti, které student vykonával náhradním, prokazatelným způsobem a které souvisely s daným oborem vzdělání. (6) Řádné termíny absolutoria ve vyšší odborné škole stanovuje ředitel školy v roce 2020 v případě vzdělávacího programu v délce studia 3 nebo 4 roky v období od 1. června do 31. srpna 2020. Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 10/2005 Sb. se nepoužije. (7) Přísedící, který vyučuje daný předmět, odborník z praxe, vedoucí absolventské práce a oponent mohou být v roce 2020 při absolutoriu přítomni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. § 4 Vzdělávací a výchovná činnost asistenta pedagoga a vychovatele Asistent pedagoga a vychovatel může ve školním roce 2019/2020 na základě rámcových pokynů učitele samostatně vykonávat vzdělávací a výchovnou činnost směřující k získávání a upevňování vědomostí, dovedností a návyků žáků základní školy nebo základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 232/2020 Sb.	Vyhláška č. 232/2020 Sb. Vyhláška o přijímacím řízení, maturitní zkoušce a závěrečné zkoušce ve školním roce 2019/2020 Vyhlášeno 7. 5. 2020, datum účinnosti 7. 5. 2020, částka 84/2020 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (§ 2 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - MATURITNÍ ZKOUŠKA (§ 12 — § 57) * ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (§ 58 — § 64) * ČÁST PÁTÁ - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 65 — § 65) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 66 — § 66) k vyhlášce č. 232/2020 Sb. Aktuální znění od 7. 5. 2020 232 VYHLÁŠKA ze dne 6. května 2020 o přijímacím řízení, maturitní zkoušce a závěrečné zkoušce ve školním roce 2019/2020 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb., a podle § 51 zákona č. 135/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020: ČÁST PRVNÍ OBECNÉ USTANOVENÍ § 1 Tato vyhláška upravuje podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací zkoušky, maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky a podrobnosti o pravidlech pro přijímací řízení ve školním roce 2019/2020. ČÁST DRUHÁ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ § 2 (1) Uvedl-li uchazeč na přihlášce střední školu nebo obor vzdělání, kde se koná jednotná přijímací zkouška, jako druhou v pořadí, koná jednotnou přijímací zkoušku na této druhé škole. (2) Ze závažných důvodů může Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) se souhlasem uchazeče změnit školu, ve které uchazeč koná jednotnou přijímací zkoušku. § 3 Pozvánka k přijímací zkoušce (1) Pozvánka k vykonání přijímací zkoušky obsahuje zejména informace o a) předpokládaném počtu přijímaných uchazečů, b) kritériích přijímacího řízení stanovených ředitelem školy, c) místu a čase konání školní přijímací zkoušky uchazeče v souladu s § 4 odst. 2, d) místu a čase konání jednotné přijímací zkoušky u uchazečů, kteří jako první v pořadí uvedli školu, kde se koná jednotná zkouška, nebo u uchazečů podle § 2 odst. 1, e) obsahu přijímací zkoušky, f) označení oboru vzdělání, do kterého bude přijímací zkouška konána, g) formě přijímací zkoušky, h) seznamu povolených pomůcek pro její konání a i) organizačních pokynech zejména v souvislosti s epidemií koronaviru SARS CoV-2. (2) Pozvánku zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 pracovních dní přede dnem konání prvního termínu školní přijímací zkoušky v řádném termínu nebo 5 pracovních dní přede dnem konáním prvního náhradního termínu školní příjímací zkoušky, případně 10 pracovních dní před termínem jednotné přijímací zkoušky, pokud se školní přijímací zkouška nekoná a uchazeč koná jednotnou přijímací zkoušku na této škole. Pozvánku zašle ředitel školy také na adresu elektronické pošty, pokud je uvedena na přihlášce. (3) Termíny konání školní přijímací zkoušky a jednotné přijímací zkoušky v řádném i náhradním termínu zveřejní ředitel školy nejpozději v termínu podle odstavce 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 4 Školní přijímací zkouška (1) Rozsah učiva ověřovaný školní přijímací zkouškou nesmí přesáhnout vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání u přijímacího řízení na čtyřleté obory středního vzdělávání a poměrný vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání u šestiletých a osmiletých oborů středního vzdělávání. (2) Uchazeč koná školní přijímací zkoušku v prvním termínu na škole, kterou uvedl na přihlášce jako první v pořadí, a ve druhém termínu na škole, kterou uvedl na přihlášce jako druhou v pořadí. (3) Ředitel školy stanoví konkrétní termíny konání školní přijímací zkoušky podle harmonogramu zkoušek uvedeného v příloze k této vyhlášce. (4) Odstavce 1 až 3 platí i pro náhradní termín školní přijímací zkoušky. § 5 Předávání údajů z přihlášek Centru při náhradním termínu K náhradnímu termínu jednotné přijímací zkoušky přihlásí škola uchazeče do 2 pracovních dnů od doručení omluvy, která je v souladu s požadavky stanovenými v § 8 zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020, zápisem této omluvy v informačním systému Centra. § 6 Zkušební dokumentace jednotné přijímací zkoušky (1) Centrum dodá školám zkušební dokumentaci jednotné přijímací zkoušky v bezpečnostní schránce, a to nejpozději poslední pracovní den, který předchází termínu konání jednotné přijímací zkoušky. (2) Zkušební dokumentaci jednotné přijímací zkoušky tvoří testové sešity, záznamové archy pro zápis řešení testu a další dokumenty a soubory vztahující se k jednotné přijímací zkoušce pro jednotlivé uchazeče. (3) Další dokumenty vztahující se k jednotné přijímací zkoušce jsou a) prezenční listina uchazečů, b) protokol o průběhu jednotné přijímací zkoušky v učebně, c) pokyny pro zajištění jednotné přijímací zkoušky v učebně a d) další pomocné materiály. (4) Ředitel školy nebo jím pověřený zaměstnanec školy převezme bezpečnostní schránku od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání. (5) Pro náhradní termín jednotné přijímací zkoušky zpřístupní Centrum školám zkušební dokumentaci jednotné přijímací zkoušky pro jednotlivé uchazeče a další dokumenty prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději 2 hodiny před konáním jednotné přijímací zkoušky v náhradním termínu stanoveném ministerstvem. § 7 Průběh a délka trvání jednotné přijímací zkoušky ve škole (1) Průběh jednotné přijímací zkoušky v učebně zajišťuje zadávající učitel. Bezprostředně před zahájením jednotné přijímací zkoušky zadávající učitel převezme zkušební dokumentaci jednotné přijímací zkoušky. Dále zadávající učitel postupuje v souladu s pokyny pro zajištění průběhu jednotné přijímací zkoušky v učebně. (2) Test z českého jazyka a literatury trvá 70 minut. Test z matematiky trvá 85 minut. (3) V průběhu jednotné přijímací zkoušky mohou uchazeči používat pouze povolené pomůcky stanovené Centrem. (4) V protokolu o průběhu jednotné přijímací zkoušky v učebně se uvádí veškeré okolnosti, které by mohly mít vliv na její průběh a hodnocení, včetně případných námitek uchazečů uplatněných bezprostředně po ukončení přijímací zkoušky. (5) Záznamové archy a další dokumenty se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě. Skartační lhůta činí nejméně 5 let od ukončení přijímacího řízení. § 8 Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení (1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu jednotné přijímací zkoušky nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací jednotné přijímací zkoušky, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru. (2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh jednotné přijímací zkoušky, uchazeči, kterých se bezpečností incident týká, konají jednotnou přijímací zkoušku v náhradním termínu stanoveném ministerstvem. (3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání jednotné přijímací zkoušky, případně její části, ve škole, a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu jednotné přijímací zkoušky, případně její části, ve škole, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru. (4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh jednotné přijímací zkoušky, případně její části, ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh jednotné přijímací zkoušky zajistí. V případě potřeby ředitel školy po projednání s Centrem zajistí konání jednotné přijímací zkoušky v náhradním termínu stanoveném ministerstvem. § 9 Zpřístupnění hodnocení Centrem Centrum zpřístupní hodnocení jednotné přijímací zkoušky všem školám, které uchazeč uvedl v přihlášce ke střednímu vzdělávání a pro které platí povinnost konat jednotnou přijímací zkoušku. § 10 Zveřejňování výsledků přijímacího řízení (1) Ředitel školy zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a b) kritéria přijímacího řízení. (2) Pořadí uchazečů se zveřejňuje pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole nejpozději v den přijímací zkoušky před jejím zahájením nebo bylo uchazeči přiděleno, jde-li o přijetí do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, před zahájením talentové zkoušky. V případě, že se přijímací zkouška nekoná nebo ji v souladu s kritérii přijímacího řízení není uchazeč povinen konat, sdělí přidělené registrační číslo uchazeči písemně ředitel školy zároveň s informací o nekonání přijímací zkoušky. § 11 Přijímání uchazečů na základě nového rozhodnutí (1) Uchazeč, který nebyl přijat ke vzdělávání, vyjádří svou vůli být přijat na základě vydání nového rozhodnutí tak, že ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o nepřijetí podá řediteli školy žádost o vydání nového rozhodnutí. O tom musí být uchazeč, který splnil podmínky přijímacího řízení, ale nebyl přijat z důvodu počtu přijímaných uchazečů, poučen společně s oznámením rozhodnutí o nepřijetí. (2) Ředitel školy vyhoví žádosti v případě, že jiný uchazeč, jehož žádosti o přijetí ke vzdělávání na dané škole bylo vyhověno, neodevzdá ve stanovené lhůtě zápisový lístek nebo jej následně vezme zpět, a uchazeč, který podal žádost podle odstavce 1, splnil podmínky přijímacího řízení, ale jeho žádost byla zamítnuta z důvodu počtu přijímaných uchazečů. (3) Pokud nebude předpokládaný počet přijímaných uchazečů naplněn postupem podle odstavce 2, může ředitel školy oslovit dalšího uchazeče, který splnil podmínky přijímacího řízení, ale jeho žádost byla zamítnuta z důvodu počtu přijímaných uchazečů. (4) Při přijímání uchazečů na základě nového rozhodnutí se ředitel školy řídí pořadím uchazečů podle výsledků přijímacího řízení. (5) Ředitel školy, na které odevzdal uchazeč zápisový lístek, odevzdá uchazeči na jeho žádost zápisový lístek, pokud předloží nové rozhodnutí o přijetí. (6) Uchazeč uplatní zápisový lístek na škole, která mu vydala nové rozhodnutí. ČÁST TŘETÍ MATURITNÍ ZKOUŠKA § 12 (1) Maturitní zkoušku v jarním zkušebním období v roce 2020 konají podle pravidel uvedených v této vyhlášce osoby, které podaly přihlášku a) k maturitní zkoušce pro toto období, b) k opravné nebo náhradní zkoušce pro toto období, nebo c) z důvodu opakování zkoušky nebo její části na základě rozhodnutí vydaného v rámci řízení o přezkumu průběhu a výsledků maturitní zkoušky podle § 82 školského zákona. (2) Maturitní zkoušku v podzimním zkušebním období v roce 2020 konají podle pravidel uvedených v této vyhlášce osoby, které podaly přihlášku pro jarní zkušební období roku 2020 a zároveň a) se přihlásí k jejich první opravné nebo první náhradní zkoušce, nebo b) opakují maturitní zkoušku nebo její část na základě rozhodnutí vydaného v řízení o přezkumu průběhu a výsledků maturitní zkoušky podle § 32 zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020. (3) Rámcový harmonogram konání maturitní zkoušky je uveden v příloze k této vyhlášce. § 13 Didaktické testyDidaktické testy se zahajují vždy ve stejnou dobu podle jednotného časového schématu. § 14 Bližší pravidla pro přihlašování k maturitní zkoušce (1) Termín pro podání přihlášky k první opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb., řediteli školy je pro podzimní zkušební období v roce 2020 nejpozději 25. července 2020. (2) V přihlášce žák uvede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání, formu vzdělávání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození, státní občanství, b) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, d) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní zkoušky, e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní zkoušky, f) označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, g) zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. za účelem uzpůsobení podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky, h) požadavek žáka podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury. (3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák doporučení školského poradenského zařízení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky. Toto doporučení se založí do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. f) školského zákona. K přihlášce podle odstavce 2 písm. h) přiloží žák úředně ověřené kopie dokladůdokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladůdokladů o vzdělání. (4) Přihlášku k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podává žák ke všem dílčím zkouškám nebo částem zkoušek příslušného zkušebního předmětu, u kterých neuspěl nebo které nekonal. Přihláška k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se ukládá ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě. Skartační lhůta činí 5 let. (5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje podle odstavců 2 a 3 Centru pro podzimní zkušební období nejpozději do 31. července 2020. (6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od předání údajů Centru, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů Centru z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona nebo změny oboru vzdělání podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek profilové části maturitní zkoušky. (7) Škola zašle žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5. V případě nesouladu údajů uvedených ve výpisu žák zašle škole do 5 dnů správné údaje. § 15 Ředitel školy prokazatelně seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. v jarním zkušebním období nejpozději 14 dnů před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky a podzimním zkušebním období nejpozději měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. § 16 Ředitel školy prokazatelně seznámí žáka s termínem a místem konání zkoušek maturitní zkoušky, a to nejpozději do 5 dnů přede dnem konání konkrétní zkoušky. Zkouška z českého jazyka a literatury ve společné části maturitní zkoušky § 17 Didaktický testDidaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 75 minut. § 18 (1) Ústní zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut. (2) Ze školního seznamu literárních děl zpřístupněných ředitelem školy žák připraví podle kritérií pro výběr zadání ústní zkoušky společné části podle katalogu vlastní seznam 20 literárních děl. Žák odevzdá vlastní seznam řediteli školy do 5 dnů od obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách pro jarní zkušební období a do 25. července 2020 pro podzimní zkušební období pro opravné nebo náhradní zkoušky. Neodevzdá-li žák do stanoveného data vlastní seznam literárních děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům obsaženým ve školním seznamu literárních děl. Ředitel školy zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl. (3) Pracovní list je tvořen výňatkem z uměleckého textu, výňatkem z neuměleckého textu a vymezením struktury ústní zkoušky. (4) Ředitel školy může využít již vytvořený pracovní list z nabídky pracovních listů Centra. (5) Pro ústní zkoušku společné části si žák losuje před zkušební maturitní komisí číslo pracovního listu. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému literárnímu dílu; v takovém případě žák losuje znovu. Zkouška z cizího jazyka ve společné části maturitní zkoušky § 19 (1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z a) anglického jazyka, b) francouzského jazyka, c) německého jazyka, d) španělského jazyka, nebo e) ruského jazyka. (2) Didaktický testDidaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 100 minut, z toho 40 minut poslechová část testu a 60 minut část testu ověřující čtení a jazykové vědomosti a dovednosti. § 20 (1) Ústní zkouška společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá nejdéle 15 minut. Příprava k ústní zkoušce trvá 20 minut. (2) Pro ústní zkoušku společné části žák obdrží jeden číslovaný pracovní list, jehož číslo si vylosuje. Pracovní list je zpracován ve dvou vyhotoveních; jedno je určeno pro žáka a jedno pro hodnotitele. (3) Každý pracovní list obsahuje v jedinečné kombinaci podle rozhodnutí ředitele školy buď tři zkušební úlohy zpracované Centrem a jednu zkušební úlohu zpracovanou školou (dále jen „školní zkušební úloha“) podle předlohy stanovené Centrem, nebo čtyři zkušební úlohy zpracované Centrem. Listinnou podobu příslušného pracovního listu zhotoví škola prostřednictvím informačního systému Centra ze sady zkušebních úloh zpracovaných Centrem a případně též z jedné školní zkušební úlohy. S obsahem školních zkušebních úloh jsou před zahájením ústní zkoušky seznámeni pouze ředitel školy a hodnotitelé. Témata pro zpracování školních zkušebních úloh stanovená a zveřejněná ředitelem školy podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. jsou platná pro jarní a podzimní zkušební období roku 2020. (4) Sadu zkušebních úloh zpracovaných Centrem zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra nejpozději 7 dnů před zahájením ústní zkoušky ve škole. (5) Pro ústní zkoušku společné části nelze losovat v jednom dni dvakrát stejné číslo pracovního listu. Žák losuje vždy alespoň z pěti nabízených pracovních listů. § 21 Zkouška z matematiky ve společné části maturitní zkoušky Didaktický testDidaktický test z matematiky trvá 120 minut. Organizace společné části maturitní zkoušky § 22 (1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci maturitní zkoušky do zkušebního místa v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den, který předchází zahájení didaktických testůdidaktických testů. (2) Zkušební dokumentaci maturitní zkoušky tvoří zadání zkoušek zahrnující testový sešit pro didaktický testdidaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího jazyka, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testudidaktického testu žákem a další dokumenty a soubory vztahující se ke společné části maturitní zkoušky. (3) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž a) prezenční listinu žáků, b) protokol o průběhu zkoušky v učebně, c) pokyny pro zadavatele, d) bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu žáků, e) další pomocné materiály. (4) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem o předání. (5) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného časového schématu ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební dokumentaci maturitní zkoušky pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí. Ředitel školy předá zkušební dokumentaci maturitní zkoušky zadavateli za přítomnosti komisaře, a to nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje záznamem o předání. (6) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje neporušenost obalu zkušební dokumentace maturitní zkoušky a rozpečetí jej. O rozpečetění provede zadavatel záznam v protokolu o konání zkoušky v učebně. (7) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další části zkušební dokumentace maturitní zkoušky určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného časového schématu zahájí zkoušku. § 23 Při konání didaktického testudidaktického testu každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků. § 24 (1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného časového schématu od žáků vyplněné záznamové archy didaktických testůdidaktických testů spolu s prezenční listinou, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a prezenční listinu do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o průběhu maturitní zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel potvrdí předání bezpečnostní obálky v záznamu o předání. (2) Komisař bezodkladně převede záznamové archy a prezenční listiny do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra; poté komisař předá záznamové archy a prezenční listiny řediteli školy, oba předání potvrdí v záznamu o předání. (3) Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy Centra předání bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem. (4) Záznamové archy se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě. Skartační lhůta činí 5 let. § 25 Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí v profilové části maturitní zkoušky (1) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném ředitelem školy, omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu stanoveném ředitelem školy bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů, pokud mu omluva nebyla uznána nebo pokud žák maturitní práci neodevzdá v určeném náhradním termínu, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně. (2) Období pro vypracování a obhajobu maturitní práce může probíhat i před dvacátým prvním dnem ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách. § 26 Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí v profilové části maturitní zkoušky (1) Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až 30 témat. Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku. (2) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. (3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. § 27 Písemná zkouška v profilové části maturitní zkoušky (1) Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje si jedno téma ze stanovené nabídky témat. (2) Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná zkouška trvá 300 minut. § 28 Praktická zkouška v profilové části maturitní zkoušky Praktická zkouška může probíhat i před dvacátým prvním dnem ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách § 29 Kombinace forem v profilové části maturitní zkoušky V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušky kombinaci dvou nebo více forem, postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky. § 30 Nahrazující zkouška z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky (1) Povinnou nebo nepovinnou zkoušku z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky lze nahradit výsledkem standardizované zkoušky podle školského zákona dokládající jazykové znalosti žáka na úrovni B1 nebo úrovni vyšší podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. (2) Písemnou žádost o nahrazení zkoušky podává žák řediteli školy nejpozději do 10 dnů od obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a 25. července 2020 pro konání maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období. Součástí žádosti je vždy dokladdoklad nebo úředně ověřená kopie dokladudokladu o úspěšném vykonání standardizované jazykové zkoušky. § 31 Odlišnosti konání maturitní zkoušky pro žáky s vyučovacím jazykem národnostní menšiny (1) Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná ve formě ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí a písemné zkoušky. (2) Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který skládá zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce. (3) Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky. Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky § 32 (1) Ministerstvo zveřejní kritéria hodnocení zkoušek a dílčích zkoušek společné části maturitní zkoušky a kritéria celkového hodnocení maturitní zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 21 dnů před zahájením společné části maturitní zkoušky. (2) Didaktický testDidaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických testůdidaktických testů zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději 7 dnů po dni konání didaktického testudidaktického testu, v podzimním zkušebním období nejpozději 7 dnů po dni konání didaktického testudidaktického testu. Nejpozději následující pracovní den po převzetí výsledků je ředitel školy zpřístupní žákům. V jarním zkušebním období ředitel školy zpřístupní žákům výsledky formou výpisu výsledků didaktických testůdidaktických testů. Výpis, opatřený faksimile podpisu ředitele Centra, zhotoví ředitel školy prostřednictvím informačního systému Centra pro každého žáka, který konal didaktický testdidaktický test. (3) Termíny zahájení ústních zkoušek z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v příslušných třídách sdělí ředitel školy Centru prostřednictvím jeho informačního systému 14 kalendářních dnů před konáním prvního didaktického testudidaktického testu. (4) Hodnocení žáka z ústní zkoušky společné části ze zkušebních předmětů český jazyk a literatura a cizí jazyk navrhnou hodnotitelé zkušební maturitní komisi po ukončení zkoušek v daném zkušebním dni. Jeden z hodnotitelů zaznamená hodnocení ústní zkoušky společné části do protokolu o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka. Výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části založené na shodě obou hodnotitelů a schválené zkušební maturitní komisí předseda zkušební maturitní komise předá bez zbytečného odkladu řediteli školy a oznámí je veřejně žákovi. Data o výsledném hodnocení ústní zkoušky společné části odešle ředitel školy do Centra prostřednictvím informačního systému Centra. § 33 (1) Hranice úspěšnosti didaktických testůdidaktických testů uvede Centrum v testových sešitech didaktických testůdidaktických testů pro danou zkoušku. (2) Žák vykoná zkoušku nebo dílčí zkoušku úspěšně, pokud dosáhne alespoň hranice úspěšnosti. (3) Žák vykoná zkoušku ze zkušebního předmětu společné části úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny dílčí zkoušky, z nichž se zkouška daného zkušebního předmětu skládá. Celkové hodnocení zkušebního předmětu se stanoví váženým aritmetickým průměrem všech konaných dílčích zkoušek; v případě, že žák a) nekoná písemnou práci ve společné části, je hodnocen pouze z didaktického testudidaktického testu a ústní zkoušky; v případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení didaktické testu dvěma třetinami a hodnocení ústní zkoušky jednou třetinou. V případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura se započítává didaktický testdidaktický test i ústní zkouška jednou polovinou; b) již úspěšně vykonal písemnou práci ve společné části, je hodnocen ze všech dílčích zkoušek; v případě zkušebního předmětu cizí jazyk se započítává hodnocení didaktického testudidaktického testu jednou polovinou a hodnocení písemné práce a ústní zkoušky vždy jednou čtvrtinou. V případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura se započítává hodnocení každé dílčí zkoušky rovným dílem. (4) Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku úspěšně, opakuje pouze tuto dílčí zkoušku. (5) Hodnocení povinných zkoušek společné části na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (6) Hodnocení nepovinných zkoušek společné části podle § 78 odst. 5 školského zákona na základě dosažených výsledků podle odstavce 3 převede Centrum do klasifikační stupnice prospěchu: a) uspěl, b) neuspěl. (7) Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky § 34 (1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy a nejpozději před započetím zkoušek schvaluje zkušební maturitní komise. Ředitel školy zveřejní schválený způsob hodnocení na přístupném místě ve škole a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části. (2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. (3) Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. (4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 30, uvádí se v protokolech u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“. (5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného odkladu po vyhodnocení zkoušky. (6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d). § 35 (1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal úspěšně. (2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný. V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období. (3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek ve škole. § 36 Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení (1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. (2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných zkoušek společné a profilové části podle stupnice a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek není vyšší než 1,50, b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný, c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně. (3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část. (4) V případě, že žák nahradil zkoušku z cizího jazyka profilové části maturitní zkoušky zkouškou podle § 30, uvádí se na vysvědčení u příslušné zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“. Tato zkouška není součástí celkového hodnocení podle odstavce 2. § 37 Protokoly maturitní zkoušky (1) Protokoly podle § 38 až 43 a záznamy podle § 44 jsou součástí povinné dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi školou nebo komisařem a Centrem prostřednictvím informačního systému Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů zpřístupní Centrum prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek maturitní zkoušky, nejpozději 7 dnů před konáním prvního didaktického testudidaktického testu, pokud není dále stanoveno jinak. (2) Protokoly podle § 38 až 43 se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě. Skartační lhůta činí: a) 5 let pro protokoly podle § 38 a 39, přílohu protokolu podle § 41 odst. 1 věty druhé a záznam podle § 44, b) 45 let pro protokoly podle § 40 až 43. § 38 Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně (1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace maturitní zkoušky pro danou učebnu. (2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení didaktického testudidaktického testu v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra. (3) Nejpozději poslední den konání didaktických testůdidaktických testů komisař všechny protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení. (4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele, b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře, c) v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky maturitní zkoušky. § 39 Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě (1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař po ukončení všech didaktických testůdidaktických testů, a to na základě údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli školy k uložení. (2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně. (3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození komisaře, b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele školy. § 40 Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka (1) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je doklademdokladem o hodnocení žáka ve společné části maturitní zkoušky. (2) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává Centrum a zpřístupní jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním období nejpozději do 5 dnů ode dne konání poslední zkoušky společné části maturitní zkoušky a v podzimním zkušebním období současně se zpřístupněním výsledků maturitní zkoušky podle § 36 odst. 1. (3) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované v informačním systému Centra. Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka musí obsahovat datum vystavení. (4) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených podmínek, b) údaje o výsledcích zkoušek společné části maturitní zkoušky 1. název zkušebního předmětu včetně jeho dílčích zkoušek, 2. úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek, 3. percentilové umístění v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném termínu maturitní zkoušky, 4. výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech včetně jejich dílčích zkoušek, 5. datum konání zkoušky, 6. celkové hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky vyjádřené slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“, c) faksimile podpisu ředitele Centra. (5) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky. (6) Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka se vyhotovuje na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. § 41 Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka (1) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka je doklademdokladem o hodnocení těchto zkoušek zkušební maturitní komisí. Přílohou tohoto protokolu jsou záznamy o hodnocení ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracované hodnotiteli. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu a jeho příloh pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formuláře jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a). (2) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá spolu s přílohami bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení ústních zkoušek společné části. (3) Protokol hodnocení obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, b) údaje o hodnocení každé z dílčích ústních zkoušek společné části 1. název zkušebního předmětu, 2. datum konání zkoušky, 3. číslo pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z cizího jazyka, téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky společné části z českého jazyka a literatury, 4. výsledné hodnocení ústní zkoušky společné části schválené zkušební maturitní komisí, c) podpis předsedy zkušební maturitní komise. (4) Protokol o výsledcích ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a ústní zkoušku společné části nekonal. § 42 Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky (1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a). (2) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zpracovává předseda zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy. Protokol zůstává k uložení ve škole. (3) Protokol o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky obsahuje a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu, b) údaje o průběhu profilové části a ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a podpisu ředitele školy. § 43 Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka (1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je doklademdokladem o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými v odstavci 3 písm. a). (2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky. (3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, b) údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky, 1. název zkoušky, popřípadě její části, 2. forma zkoušky, 3. jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií, 4. datum konání zkoušky, 5. téma zkoušky, 6. hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech, c) podpis předsedy zkušební maturitní komise. (4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí školní matriky. Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 30, je přílohou protokolu také ověřená kopie dokladudokladu o úspěšném vykonání této zkoušky. (5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal. § 44 Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace maturitní zkoušky (1) Záznam o předání zkušební dokumentace maturitní zkoušky se pořizuje při úkonech podle § 22 odst. 4 až 6 a podle § 24 odst. 1 a 2. (2) Záznam o předání zkušební dokumentace maturitní zkoušky obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího, přesný popis předávané zkušební dokumentace maturitní zkoušky, identifikační čísla předávaných bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací maturitní zkoušky, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace maturitní zkoušky. (3) Záznam o uložení zkušební dokumentace maturitní zkoušky je doklademdokladem o způsobu uložení bezpečnostních schránek se zkušební dokumentací maturitní zkoušky a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum, hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 49 písm. d). (4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace maturitní zkoušky se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě. § 45 Opravné zkoušky a náhradní zkoušky (1) První opravnou nebo náhradní zkoušku, navazující na maturitní zkoušku, ke které se žák přihlásil v jarním zkušebním období v roce 2020, žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v jarním zkušebním období 2020. (2) K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle § 14. (3) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se v podzimním zkušebním období konají v termínech určených jednotným časovým schématem konání maturitní zkoušky vyhlášeným ministerstvem. (4) Opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku v podzimním zkušebním období konanou formou didaktického testudidaktického testu koná žák ve škole stanovené Centrem. § 46 Zkušební maturitní komise (1) Zkušební maturitní komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře. (2) Dalšími členy jsou a) zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu, b) přísedící, c) vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M. U ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zastává jeden hodnotitel funkci zkoušejícího a druhý hodnotitel funkci přísedícího. (3) V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce. (4) Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel školy a) pro jarní zkušební období nejpozději do 5 dnů ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách, b) pro podzimní zkušební období nejpozději 31. července 2020. (5) Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí. (6) Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná. Obě funkce jsou zároveň slučitelné s funkcí vedoucího maturitní práce a oponenta maturitní práce. § 47 (1) O hodnocení žáka při ústní zkoušce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura, ústní zkoušce společné části ze zkušebního předmětu cizí jazyk, obhajobě maturitní práce před zkušební maturitní komisí a ústní zkoušce před zkušební maturitní komisí nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky. (2) Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející nebo hodnotitel. (3) V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda. (4) V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce. (5) Žák koná zkoušky profilové části maturitní zkoušky a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky před jednou zkušební maturitní komisí. § 48 Centrum Centrum a) zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele a hodnotitele, a sleduje jejich dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, při jejich průběhu a při hodnocení výsledků ústních zkoušek společné části, b) zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích společné části maturitní zkoušky, c) stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře, d) zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost informačního systému Centra ve zkušebním místě. § 49 Ředitel školy Ředitel školy a) navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci dané školy konat maturitní zkouška, b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci zadavatele a hodnotitele ústní zkoušky v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a určuje místo působiště pro výkon jeho funkce, c) ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření podle § 80b školského zákona, d) přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro zacházení se zkušební dokumentací maturitní zkoušky a k zajištění řádného uložení bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci maturitní zkoušky ve všech zkušebních místech školy, e) zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky, f) odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace maturitní zkoušky podle § 44 odst. 3, g) zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech zkušebních místech školy. § 50 Komisař (1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testůdidaktických testů v daném zkušebním místě tím, že a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky, b) dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona týkajících se zkušební dokumentace maturitní zkoušky a materiálů uvedených v § 22 odst. 3 do jejich předání řediteli školy. (2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním k výkonu své funkce. § 51 Zadavatel Zadavatel a) přebírá od ředitele zkušební dokumentaci maturitní zkoušky pro učebnu v bezpečnostním balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona, b) provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny a dokladudokladu totožnosti a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky, c) informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky, včetně práva uplatnit připomínky k průběhu zkoušky do protokolu podle § 38, d) provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků, e) kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky a zda neporušují podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky, f) má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. § 52 Hodnotitel Hodnotitel ústní zkoušky společné části zpravidla vykonává svou funkci ve škole, jejímž je pedagogickým pracovníkem. V případě, že ve škole, kde se zkoušky budou konat, není dostatečný počet pedagogických pracovníků, kteří by splňovali podmínky pro výkon funkce hodnotitele pro daný zkušební předmět, může ředitel školy jmenovat do funkce i jiného hodnotitele v souladu s § 53 odst. 3. § 53 Předpoklady pro výkon funkce komisaře, hodnotitele a zadavatele (1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo vyšší odborné škole, b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním pracovněprávním vztahu ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat; před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti, c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce. (2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce nevyučuje předmět, který zadává, b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce. (3) Hodnotitelem může být jmenován pedagogický pracovník, který a) splňuje podmínky k výkonu činnosti učitele střední školy, které umožňují vyučovat předmět, který je obsahem zkoušky, b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele; osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým hodnotitel osvědčuje svoji způsobilost k výkonu funkce hodnotitele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky, c) při změně podmínek výkonu funkce hodnotitele absolvuje aktualizační odbornou přípravu k výkonu své funkce. § 54 Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře, zadavatele a hodnotitele podle školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby, která bude vykonávat funkci komisaře, zadavatele a hodnotitele, c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení; v případě osvědčení pro hodnotitele se také uvádí název zkušebního předmětu, ve kterém je hodnotitel oprávněn hodnocení provádět. § 55 Termíny jmenování komisaře, zadavatele a hodnotitele (1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu pro podzimní zkušební období do 31. července 2020. (2) Pro příslušné zkušební období jmenuje ředitel školy zadavatele nejpozději 14 kalendářních dnů před termínem konání příslušné zkoušky nebo dílčí zkoušky podle jednotného časového schématu. Hodnotitele ústní zkoušky společné části jmenuje ředitel školy podle § 46 odst. 4. § 56 Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení (1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní schránka se zkušební dokumentací maturitní zkoušky, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu, že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru. (2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky nebo dílčí zkoušky, případně ministerstvo určí termín pro odložení či opakování zkoušky nebo dílčí zkoušky tak, aby se zkouška nebo dílčí zkouška, jíž se bezpečnostní incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu. (3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání zkoušky nebo dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně oznámí Centru. (4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný termín konání zkoušek nebo dílčích zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu. § 57 (1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak. (2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle § 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují a) název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky, b) datum konání zkoušky, c) údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném termínu, d) výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně dílčích zkoušek nebo částí zkoušek, e) celkové hodnocení maturitní zkoušky. (3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra. (4) Při konání didaktických testůdidaktických testů společné části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka. Žák může uplatnit připomínky k průběhu zkoušky v učebně. (5) Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 3 měsíců ode dne vydání rozhodnutí krajského úřadu podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona, a to před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem. (6) Náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k vyhlášce č. 177/2009 Sb., které současně obsahují doporučené vzory žádostí. Doporučené vzory ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA § 58 Konkrétní termín konání závěrečné zkoušky stanoví ředitel školy. § 59 Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání (1) Teoretická zkouška z odborných předmětů je ústní zkouškou. Pro teoretickou zkoušku z odborných předmětů stanoví ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno téma vylosuje. (2) Pokud tak stanoví školní vzdělávací program, lze teoretickou zkoušku z odborných předmětů členit na dvě samostatně klasifikované zkoušky, popřípadě může být součástí této zkoušky písemné nebo grafické řešení zadaného úkolu. (3) Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů člení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke každé zkoušce nejméně 15 minut a každá zkouška nejdéle 15 minut. Pokud se teoretická zkouška z odborných předmětů nečlení na dvě samostatně klasifikované zkoušky, trvá příprava ke zkoušce nejméně 15 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu písemné nebo grafické řešení úkolu, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut. (4) Praktická zkouška může probíhat i před dvacátým prvním dnem ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách. § 60 Závěrečná zkouška v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem (1) Jednotlivé samostatně klasifikované zkoušky závěrečné zkoušky jsou písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška. (2) Písemná zkouška trvá nejdéle 240 minut. (3) Počet témat praktické zkoušky stanoví ředitel školy. Pokud ředitel školy stanoví více než jedno téma, žák si jedno téma vylosuje. Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny; u oborů skupiny 82 Umění, užité umění trvá praktická zkouška nejdéle 2 týdny. V jednom dni trvá praktická zkouška nejvýše 7 hodin. (4) Pro ústní zkoušku stanoví ředitel školy 25 témat zahrnujících současně oblast odborné způsobilosti a profesního uplatnění žáka, z nichž si žák jedno téma vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá nejméně 15 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Je-li součástí tématu grafické nebo písemné řešení, může předseda zkušební komise prodloužit dobu přípravy až o dalších 15 minut. (5) Praktická zkouška může probíhat i před dvacátým prvním dnem ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách. § 61 Zkušební komise (1) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků. (2) Dalšími členy komise jsou a) pro závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání, učitel odborných předmětů a přísedící, b) pro závěrečnou zkoušku v oborech vzdělání, v nichž se dosahuje stupně středního vzdělání s výučním listem, učitel odborného výcviku, učitel odborných předmětů a odborník z praxe. (3) Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět. (4) Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná. (5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 5 dnů ode dne obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách. (6) Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. (7) Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem. (8) V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda. § 62 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (1) Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. (2) V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen. (3) Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. (4) Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5, b) prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný, c) neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný. (5) Pokud to organizace závěrečné zkoušky umožní, lze žákům oznámit výsledek písemné zkoušky, praktické zkoušky nebo ústní zkoušky v den jejího konání. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil. § 63 Opravné zkoušky a náhradní zkoušky (1) Termíny opravných zkoušek stanoví ředitel školy, termíny náhradních zkoušek stanoví zkušební komise, a to v září, v prosinci a v termínu podle § 1 odst. 5 a § 2 odst. 5 vyhlášky č. 47/2005 Sb. Termíny zveřejní ředitel školy nejméně 2 měsíce před konáním zkoušek na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) V případě, že zkušební komise uzná důvody nepřítomnosti žáka uvedené v omluvě, stanoví nejbližší možný termín náhradní zkoušky po odpadnutí důvodu nepřítomnosti žáka. (3) Uchazeč oznámí řediteli školy písemně, ve kterém termínu podle odstavce 1 chce opravnou zkoušku nebo náhradní zkoušku konat. Oznámení musí být doručeno řediteli školy nejpozději 1 měsíc před konáním zkoušky. To se netýká termínu stanoveného podle odstavce 2. § 64 Další podmínky konání závěrečné zkoušky (1) Předměty nebo jiné ucelené části učiva, z nichž se koná závěrečná zkouška, jsou stanoveny v rámcovém a školním vzdělávacím programu. (2) Zkoušky se konají ve škole, kde se žáci vzdělávali. Praktická zkouška se může konat i na pracovištích jiných osob, kde se koná praktické vyučování na základě dohody uzavřené mezi právnickou osobou, která vykonává činnost školy, a touto osobou. (3) Při jednotlivých zkouškách mohou žáci užívat pomůcky, které jsou stanoveny v zadání tématu práce. (4) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat u jedné zkušební komise dvakrát stejné téma. (5) Ředitel školy může žákovi, který již dříve získal střední vzdělání nebo střední vzdělání s výučním listem, uznat jednotlivou zkoušku úspěšně vykonané závěrečné zkoušky, pokud svým obsahem odpovídá zkoušce, kterou by měl žák konat. (6) Žákům, kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku, vydá škola nejpozději do 7 dnů od závěrečné porady zkušební komise vysvědčení o závěrečné zkoušce nebo vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 65 (1) Informace o standardizovaných zkouškách, které ředitel školy může podle § 30 zvolit jako náhradu zkoušky z cizího jazyka, zveřejněná ministerstvem před 1. dubnem 2020 způsobem umožňujícím dálkový přístup, je platná pro jarní i podzimní zkušební období v kalendářním roce 2020. (2) Jmenování místopředsedy a dalších členů zkušební komise učiněné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstává v platnosti, nezmění-li jej ředitel školy v termínu pro jmenování podle této vyhlášky. (3) Pokud žák odevzdal vlastní seznam literárních děl nebo podal písemnou žádost o nahrazení zkoušky z cizího jazyka přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, zůstávají tyto úkony v platnosti, neučiní-li je žák znovu podle této vyhlášky. (4) Pokud ředitel školy vydal rozhodnutí o nepřijetí ke střednímu vzdělávání pro školní rok 2020/2021 přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, vyjádří uchazeč svou vůli být přijat na základě vydání nového rozhodnutí ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy je o této možnosti poučen. Ředitel školy poučí uchazeče nejpozději do 5 pracovních dnů po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 66 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r. Příloha k vyhlášce č. 232/2020 Sb. Harmonogram zkoušek \| Datum ---\|--- Společná část maturitní zkoušky\| Didaktický testDidaktický test ze zkušebního předmětu matematika a ze zkušebního předmětu cizí jazyk \\- francouzský jazyk, anglický jazyk\| 1.6. Didaktický testDidaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a ze zkušebního předmětu cizí jazyk - německý jazyk, španělský jazyk, ruský jazyk\| 2.6. Didaktický testDidaktický test ze zkušebního předmětu Matematika+\| 3.6. První termín školní přijímací zkoušky - řádný termín1)\| Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií\| 3.6. 4.6. Druhý termín školní přijímací zkoušky - řádný termín1)\| Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií\| 5.6. 6.6. Jednotná přijímací zkouška - řádný termín\| Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia\| 8.6. Obory šestiletých a osmiletých gymnázií\| 9.6. První termín školní přijímací zkoušky - náhradní termín2)\| Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií\| 19.6. 20.6. Druhý termín školní přijímací zkoušky - náhradní termín2)\| Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia, i obory šestiletých a osmiletých gymnázií\| 21.6. 22.6. Jednotná přijímací zkouška - náhradní termín\| Čtyřleté obory, včetně nástavbového studia i obory šestiletých a osmiletých gymnázií\| 23.6. Konec období, ve kterém je možné konat profilovou část maturitní zkoušky\| \| 17.7. 1) Pokud škola potřebuje pro konání školní přijímací zkoušky delší období pro řádný termín, než je uvedeno v tabulce, pak pro žáky, kteří konají školní přijímací zkoušku \\- v prvním termínu, lze využít navíc období 25.5. a 26.5., \\- v druhém termínu, lze využít navíc období 27.5. a 28.5. 2) Pokud škola potřebuje pro konání školní přijímací zkoušky delší období pro náhradní termín, než je uvedeno v tabulce, pak pro žáky, kteří konají školní přijímací zkoušku \\- v prvním termínu, lze využít navíc období 15.6. a 16.6., \\- v druhém termínu, lze využít navíc období 17.6. a 18.6.
Zákon č. 231/2020 Sb.	Zákon č. 231/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 83/2020 * Čl. I - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 231 ZÁKON ze dne 29. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb. a zákona č. 134/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 3c odst. 1 se částka „7 903 Kč“ nahrazuje částkou „11 607 Kč“. 2. V § 3c odst. 1 se částka „11 607 Kč“ nahrazuje částkou „13 088 Kč“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 230/2020 Sb.	Zákon č. 230/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 6. 5. 2020, částka 83/2020 * Čl. I - Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 6. 5. 2020 230 ZÁKON ze dne 29. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 1 doplňují slova „, nejdéle však do 30. června 2020“. 2. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Výše ošetřovného za kalendářní den činí od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 80 % denního vyměřovacího základu.“. 3. Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní: „§ 4b (1) Po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii se neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, jde-li o nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo o nárok na ošetřovné podle tohoto zákona a potřeba péče vznikla v období od 11. března 2020 do 30. června 2020, byla-li dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce uzavřena před 11. březnem 2020. Ošetřovné podle věty první náleží též, jestliže tito zaměstnanci byli na základě této dohody účastni nemocenského pojištění v únoru 2020 a potřeba ošetřování vznikla za trvání této dohody v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, v němž tento zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění. (2) Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení potvrdit všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro posouzení nároku na ošetřovné podle odstavce 1. (3) Nárok na ošetřovné a podpůrčí doba pro ošetřovné zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a na základě dohody o provedení práce trvá jen po dobu trvání těchto dohod.“. 4. V § 5 odst. 3 se za slova „při epidemii“ vkládají slova „, nejdéle však do 30. června 2020“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 1. dubna 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4a zákona č. 133/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se bez žádosti doplatí do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Výše ošetřovného podle § 4b zákona č. 133/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní den činí do dne 31. března 2020 60 % denního vyměřovacího základu. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 229/2020 Sb.	Zákon č. 229/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 7. 5. 2020, částka 83/2020 * Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 229 ZÁKON ze dne 29. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 89 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Správce daně může v odůvodněných případech povolit provozovateli daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu, vrácení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.“. 2. V § 118c odst. 2 se slovo „druhého“ nahrazuje slovem „třetího“. 3. V § 122a odst. 1 písm. b) se slovo „druhého“ nahrazuje slovem „třetího“. 4. V § 122a odst. 1 písm. d) se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „pátého“. 5. V § 122a odst. 2 se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „pátého“. 6. V § 89 se odstavec 4 zrušuje. 7. V § 118c odst. 2 se slovo „třetího“ nahrazuje slovem „druhého“. 8. V § 122a odst. 1 písm. b) se slovo „třetího“ nahrazuje slovem „druhého“. 9. V § 122a odst. 1 písm. d) se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „čtvrtého“. 10. V § 122a odst. 2 se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „čtvrtého“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoba, která do 31. března 2020 neuplatnila nárok na vrácení daně v daňovém přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za zdaňovací období, u nějž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula dnem 31. března 2020, může tento nárok uplatnit v daňovém přiznání podaném ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Rozhodnutí správce daně, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a kterým došlo k ukončení řízení z důvodu uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to řízení zahájeného podáním daňového přiznání ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období podle bodu 1, se stává neúčinným dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 7 až 10, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2020, b) ustanovení čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 228/2020 Sb.	Zákon č. 228/2020 Sb. Zákon o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2 Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 6. 5. 2020, částka 83/2020 * § 1 - (1) Ke zmírnění negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2 poskytuje Česká republika státní záruku za dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., které vyplývají z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami, zahraničními bankami vykonávajíc * § 2 - (1) Státní záruka podle § 1 se poskytuje v rozsahu 150 000 000 000 Kč. * § 3 - Státní záruka podle § 1 se vztahuje pouze na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů, jsou-li splněny tyto podmínky: * § 4 - (1) Banka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní údaje o úvěrovaném, který čerpá úvěr podle § 1 odst. 1, výši úvěru a výši ručení poskytnutého Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. * § 5 - Státní záruka podle § 1 se poskytuje bezúplatně. * § 6 - Plnění ze státní záruky podle § 1 se provádí ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 3. 11. 2020 (451/2020 Sb.) 228 ZÁKON ze dne 29. dubna 2020 o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Ke zmírnění negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2 poskytuje Česká republika státní záruku za dluhy Českomoravské záruční a rozvojové bankybanky, a.s., které vyplývají z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankamibankami, zahraničními bankamibankami vykonávajícími činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelními a úvěrními družstvy (dále jen „bankabanka“). (2) Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí úvěr podle zákona upravujícího činnost bank. § 2 (1) Státní záruka podle § 1 se poskytuje v rozsahu 150 000 000 000 Kč. (2) Právo na plnění ze státní záruky podle § 1 lze uplatnit do 31. prosince 2027. § 3 Státní záruka podle § 1 se vztahuje pouze na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové bankybanky, a.s., které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů, jsou-li splněny tyto podmínky: a) úvěry byly sjednány do 31. prosince 2021, pokud ze sdělení Evropské komise týkajícího se podmínek státní podpory ekonomiky v reakci na pandemii COVID-193) neplyne doba kratší, k financování podnikatele, který má nejvýše 500 zaměstnanců, b) úvěrovaný nebyl ke dni 31. března 2020 v prodlení delším než 30 dní se splácením dluhu vůči úvěrující bancebance, c) plnění z ručení je omezeno 1. 90 % výše nesplacené jistiny z jednotlivého úvěru, nejvýše však částkou 45 000 000 Kč, jde-li o úvěr sjednaný k financování podnikatele, který má nejvýše 250 zaměstnanců, nebo 2. 80 % výše nesplacené jistiny z jednotlivého úvěru, nejvýše však částkou 40 000 000 Kč, jde-li o úvěr sjednaný k financování podnikatele, který má více než 250 a nejvýše 500 zaměstnanců, d) plnění z ručení je omezeno 30 % výše jistin všech úvěrů sjednaných úvěrující bankoubankou, na které se vztahuje ručení Českomoravské záruční a rozvojové bankybanky, a.s. se státní zárukou podle § 1, e) je-li úvěrovaným právnická osoba, bankabanka v souladu s § 4 zjistila a zveřejnila, kdo je skutečným majitelem1) úvěrovaného. § 4 (1) BankaBanka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní údaje o úvěrovaném, který čerpá úvěr podle § 1 odst. 1, výši úvěru a výši ručení poskytnutého Českomoravskou záruční a rozvojovou bankoubankou, a.s. a) do 15 dnů od jeho poskytnutí, byl-li poskytnut po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, b) do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, byl-li poskytnut před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Je-li úvěrovaným fyzická osoba, zveřejní bankabanka její jméno, příjmení, rok narození a identifikační číslo. Je-li úvěrovaným právnická osoba, zveřejní bankabanka název právnické osoby, její identifikační číslo a jméno jejího skutečného majitele2). (3) Za účelem zjištění skutečného majitele úvěrovaného, který je právnickou osobou a čerpá úvěr podle § 1 odst. 1, Ministerstvo spravedlnosti umožní bancebance dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. (4) Údaje podle odstavce 1 se zveřejňují na dobu do uplynutí 60 dnů od konce kalendářního roku, kdy byl úvěr splacen nebo ručení zaniklo jiným způsobem. § 5 Státní záruka podle § 1 se poskytuje bezúplatně. § 6 Plnění ze státní záruky podle § 1 se provádí ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. § 7 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. 2) § 118f písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů. 3) Sdělení Komise C(2020) 1863 Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 ze dne 19. března 2020, v platném znění.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 227/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 227/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření Vyhlášeno 4. 5. 2020, částka 82/2020 * 1\\. usnesení vlády ze dne 9. dubna 2020 č. 404, vyhlášené pod č. 158/2020 Sb., kterým uložila k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu platnosti nouzového stav * 2\\. bod I. usnesení vlády ze dne 13. března 2020 č. 207, vyhlášeného pod č. 79/2020 Sb., kterým uložila k zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu platnosti nouzového stavu v souvislosti s výskytem epidemie COVID-19 na území České r 227 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 4. května 2020 č. 512 o zrušení krizového opatření Vláda s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. zrušuje 1. usnesení vlády ze dne 9. dubna 2020 č. 404, vyhlášené pod č. 158/2020 Sb., kterým uložila k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu platnosti nouzového stavu v souvislosti s výskytem epidemie COVID-19 na území České republiky pracovní povinnost žákům a studentům a některé další povinnosti, 2. bod I. usnesení vlády ze dne 13. března 2020 č. 207, vyhlášeného pod č. 79/2020 Sb., kterým uložila k zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu platnosti nouzového stavu v souvislosti s výskytem epidemie COVID-19 na území České republiky pracovní povinnost studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol ve vybraných oborech vzdělání. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 226/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 226/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření Vyhlášeno 4. 5. 2020, částka 82/2020 226 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 4. května 2020 č. 511 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c), § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda I. nařizuje s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu 1. zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince, kteří neměli ke dni 12. března 2020 na území České republiky přechodný pobyt nad 90 dnů, nebo trvalý pobyt; to neplatí: a) pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, občanů České republiky nebo občanů Evropské unie s bydlištěm na území České republiky, b) pro občany Evropské unie a cizince s povoleným pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují přes Českou republiku za účelem cesty domů a mají k tomuto účelu vystavenou nótu zastupitelského úřadu (průjezd a repatriace), c) je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, d) pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty, kteří za účelem výkonu práce nebo vzdělávání v České republice pravidelně oprávněně překračují státní hranici s Českou republikou ze sousedního státu a předloží lékařské potvrzení o absolvování testu za podmínek uvedených v bodě 9, e) pro pracovníky mezinárodní dopravy, f) pro pracovníky servisu kritické infrastrukturykritické infrastruktury, g) pro diplomaty a úředníky mezinárodních organizací, h) v naléhavých mimořádných situacích, i) pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky prokazatelně za účelem výkonu ekonomické činnosti, a to na dobu nejdéle 72 hodin, a předloží lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., j) pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky za účelem výkonu ekonomické činnosti, nebo studia na vysoké škole a předloží lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., k) pro sezónní zaměstnance, kteří předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu III./2., l) pro klíčové pracovníky, kterým bylo vydáno vízum od 11. května 2020, a jejich rodinné příslušníky, kteří je doprovází a kterým bylo vydáno vízum od 11. května 2020, a předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu III./2., m) pro pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách, kterým bylo vydáno vízum od 11. května 2020, a jejich rodinné příslušníky, kteří je doprovází a kterým bylo vydáno vízum od 11. května 2020, a předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu III./2., n) pro držitele dlouhodobého víza za účelem převzetí povolení k pobytu, kteří předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu III./2., pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem; 2. všem osobám podle bodu 1 písm. a) až h), které vstoupí na území České republiky, bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu; to neplatí pro osoby, které jsou uvedeny v bodě 1 a) písm. a), pokud předloží lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1.; rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno krátkodobé vízum, předloží potvrzení podle bodu III./2., b) písm. b) a h), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 24 hodin nebo pokud předloží lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., c) písm. c), e), f) a g), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 14 dní nebo pokud předloží lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., d) písm. d), pokud předloží lékařské potvrzení o absolvování testu, které splňuje podmínky uvedené v bodě 9; toto potvrzení nemusí předkládat pracovníci ve zdravotních a sociálních službách, základních složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo pracovníci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 14 dnů; toto potvrzení o absolvování testu dále nemusí předkládat zemědělci hospodařící v bezprostředním příhraničí, jejichž pobyt na území České republiky nebude delší než 24 hodin; 3. všem občanům České republiky a cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky, kteří při vstupu na území České republiky nepředloží lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu; to neplatí pro osoby, které odpovídajícím dokumentem doloží, že a) za účelem výkonu práce nebo vzdělávání v sousedním státě pravidelně překračují státní hranici, pokud předloží lékařské potvrzení o absolvování testu, které splňuje podmínky uvedené v bodě 9; toto potvrzení nemusí předkládat pracovníci ve zdravotních a sociálních službách, základních složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo pracovníci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, kteří předloží nótu zastupitelského úřadu cílové země, že jde o zdravotní, sociální služby, základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury a že v místě výkonu práce byla přijata opatření k zabránění šíření koronaviru SARS CoV-2, zejména povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest, pokud doba vycestování nebyla delší než 14 dnů, b) vycestovaly v naléhavé mimořádné situaci, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 24 hodin, c) vycestovaly jako pracovníci mezinárodní dopravy, jako pracovníci servisu kritické infrastrukturykritické infrastruktury, diplomati nebo úředníci mezinárodních organizací, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 14 dní; servis kritické infrastrukturykritické infrastruktury v zahraničí pro tyto případy musí být doplněn nótou zastupitelského úřadu cílové země, d) hospodaří jako zemědělci v bezprostředním příhraničí, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 24 hodin, e) vycestovaly za účelem výkonu ekonomické činnosti, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 72 hodin a pokud nejde o přeshraničního pracovníka dle písmene a); 4. krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které oznámí vstup na území České republiky podle bodů 2 a 3, a ani do 72 hodin od vstupu na území České republiky nepředložily místně příslušné krajské hygienické stanici potvrzení o absolvování testu uvedeného v bodech 2 a 3, rozhodly o nezbytných karanténních opatřeních, a pokud test prokázal přítomnost SARS CoV-2, rozhodly o izolaci podle § 64 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; 5. všem osobám, které oznámí vstup na území České republiky podle bodů 2 a 3, bezodkladně se podrobit RT-PCR testu na přítomnost SARS CoV-2 a předložit místně příslušné krajské hygienické stanici lékařské potvrzení o absolvování tohoto testu podle bodu III./1. nejpozději do 72 hodin od vstupu na území České republiky, a to pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob spadajících pod kategorii zájem České republiky, servis kritické infrastrukturykritické infrastruktury, diplomati a úředníci mezinárodních organizací, nebo naléhavá mimořádná situace nerozhodl o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce těchto opatření; nepředloží-li osoba lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., postupuje krajská hygienická stanice podle bodu 4; 6. všem osobám, které od 11. května 2020 00:00 hod. vstoupily na území České republiky, a) v případě jakýchkoliv příznaků počínajícího infekčního onemocnění (zejména zvýšená teplota, kašel, dušnost, zažívací obtíže, ztráta čichu, celková slabost, případně další příznaky) neprodleně oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo nemají-li registrujícího poskytovatele, pak jakémukoliv poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, b) strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění, a pokud budou zjištěny příznaky infekčního onemocnění, poskytnout potřebnou součinnost zdravotnickým pracovníkům při provedení odběru biologického vzorku za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19; 7. všem subjektům, které potvrzují výjimku podle bodu I./1. písm. i), zajistit, aby osoby, které vstupují na území České republiky za účelem ekonomických aktivit na území České republiky, dodržovaly pravidla pro kritické zaměstnance podle bodu IV. usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2020 č. 332, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 140/2020 Sb.; 8. všem subjektům, které přijímají cizince podle výjimky uvedené v bodě I./1. písm. f), zajistit, aby pracovníci, kteří vstupují za účelem servisu na území České republiky, dodržovali pravidla pro kritické zaměstnance podle usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2020 č. 332, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 140/2020 Sb.; 9. přeshraničním pracovníkům, žákům a studentům, kteří při hraniční kontrole předkládají potvrzení o absolvování testu, aby při prvním překročení státní hranice do České republiky, jde-li o osoby podle bodu I./3. písm. a), nebo při takovém překročení státní hranice do České republiky, které nastane po 72 hodinách od prvního překročení, jde-li o osoby podle bodu I./1. písm. d), předložili lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., a poté při každém dalším překročení státní hranice do České republiky, které nastane po 30 dnech po předložení lékařského potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1., předkládali lékařské potvrzení o absolvování testu, který není starší než 4 dny, o tom, že byl proveden test podle bodu III./1.; 10. všem subjektům, které přijímají cizince za účelem ekonomické činnosti podle výjimky uvedené v bodě I./1. písm. j) až n) zajistit těmto cizincům a) ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, b) lékařskou péči nebo registrujícího poskytovatele lékařských služeb po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně úhrady lékařské péče, není-li zajištěna jinak, c) jejich dopravu ze státní hranice do místa ubytování a po dobu 14 dní od vstupu na území České republiky dopravu mezi místem ubytování a pracovištěm, přičemž k cestě cizince do zaměstnání a ze zaměstnání nelze využít veřejnou hromadnou dopravu, d) návrat zpět do země původu v případě ztráty zaměstnání na území České republiky; 11. že všem osobám podle bodu I./1. písm. j) až n), jejichž vstup je považován za nezbytný, lze výjimečně umožnit vstup na území České republiky i bez předložení potvrzení o absolvování testu; nezbytnost potvrzuje ministr gesčně příslušný za dané odvětví; tyto osoby mají povinnost absolvovat test RT-PCR na přítomnost SARS CoV-2 do 72 hodin po vstupu na území České republiky a předložit lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu III./1. místně příslušné krajské hygienické stanici; 12. zastavení přijímání žádostí o víza a přechodné a trvalé pobyty na zastupitelských úřadech České republiky s výjimkou: a) žádostí o krátkodobá víza, jde-li o účely pobytu uvedené v bodě I. písm. a), c), e), f), g), h), k) a m), b) dlouhodobých víz za účelem sezónního zaměstnání, c) mimořádných pracovních víz, d) žádostí o přechodný pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do vládního Programu klíčový a vědecký personál, e) žádostí o přechodný pobyt podané cizinci zařazenými do vládního Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, pokud budou vykonávat zdravotnické povolání nebo pracovat v sociálních službách; tyto výjimky neplatí pro žádosti o víza a přechodné pobyty na zastupitelských úřadech České republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 přijímání takových žádostí neumožňují; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup; 13. přerušit všechna řízení o žádostech o oprávnění k pobytu nad 90 dnů podaných na zastupitelských úřadech České republiky s výjimkou žádostí a) uvedených v bodu 12 písm. a), b) o povolení k dlouhodobému a trvalému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, c) o přechodný pobyt, jsou-li podány cizinci zařazenými do programů za účelem dosažení ekonomického přínosu pro Českou republiku schváleným usnesením vlády České republiky ze dne 26. srpna 2019 č. 581; tyto výjimky neplatí pro žádosti o víza a přechodné pobyty na zastupitelských úřadech České republiky ve státech, jejichž opatření prováděná z důvodu pandemie onemocnění COVID-19 neumožňují provádění úkonů v rámci řízení; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových států způsobem umožňujícím dálkový přístup; II. zakazuje s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu všem osobám, které vstoupí na území České republiky a kterým nebyla nařízena karanténa podle bodu I./4., a osobám uvedeným v bodě I./1. písm. i) až n) volný pohyb na území celé České republiky po dobu pobytu na území České republiky, nebo po dobu nejdéle 14 dní ode dne vstupu na území České republiky, s výjimkou: a) cest do zaměstnání a pohybu v rámci výkonu zaměstnání a cest k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a pohybu v rámci výkonu této činnosti, b) cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb, k zajištění péče o děti, k zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot, c) cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, d) cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, e) cest zpět do místa svého bydliště, f) pohřbů; III. stanoví 1. že lékařským potvrzením o absolvování testu se rozumí potvrzení vydané lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví o tom, že byl proveden test RT-PCR na přítomnost SARS CoV-2 s negativním výsledkem, který není starší než 4 dny; test si zajišťuje osoba na vlastní náklady; 2. že potvrzením o absolvování testu se rozumí lékařské potvrzení o absolvování testu podle bodu 1 spolu s potvrzením vydaným příslušnou laboratoří o tom, že byl proveden test RT-PCR na přítomnost SARS CoV-2 s negativním výsledkem, který není starší než 4 dny; test si zajišťuje osoba na vlastní náklady; potvrzení musí obsahovat údaje, na základě kterých je možné jednoznačně zjistit a ověřit údaje o typu testu, jeho stáří, o laboratoři, která test provedla, a skutečnost, že potvrzení skutečně vydala; 3. že naléhavou mimořádnou situací dle bodu I./1. písm. h) se rozumí a) přeshraniční přejezd příslušníků integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, včetně horské služby a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) převoz krve, kostní dřeně a jiného biologického materiálu odběrovými týmy, převoz a průvoz sanitním vozem nebo vozem pohřební služby, c) potřeba poskytnutí zdravotních služeb, d) plnění povinnosti uložené soudem, cesta na základě předvolání státního orgánu, výkon soudního rozhodnutí, nebo jiné úřední jednání či využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, e) vyzvednutí či odvoz rodinných příslušníků ze zahraničí nebo do zahraničí, včetně aut na letištích, f) nezbytná péče o blízké rodinné příslušníky, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat, výkon práva péče o nezletilé dítě nebo styk s ním a zajištění nezbytné péče o zvířata, g) účast na pohřbech či svatbě, h) jiné humanitární situace; 4. přerušení doby, jejímž uplynutím zaniká platnost zaměstnanecké karty nebo od ní odvozeného oprávnění k pobytu, a to na dobu trvání nouzového stavu; přerušením začíná běžet doba nová; IV. ukládá 1. ministru zdravotnictví zajistit plnění bodu I./4., 2. ministru zahraničních věcí zveřejnit seznam států podle bodů I./12. a I./13., 3. 1\\. místopředsedovi vlády a ministru vnitra a ministru zahraničních věcí provést opatření podle bodů I./12. a I./13.; V. zrušuje s účinností ode dne 11. května 2020 a) bod I./2. a 4. usnesení vlády ze dne 12. března č. 198, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 71/2020 Sb., b) usnesení vlády ze dne 1. května 2020 č. 495, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 222/2020 Sb. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministři zdravotnictví, zahraničních věcí Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 225/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 225/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření Vyhlášeno 4. 5. 2020, částka 82/2020 225 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 4. května 2020 č. 506 o zrušení krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. I. zrušuje usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 200, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 73/2020 Sb.; II. zakazuje všem dopravcům využívat v rámci obchodní letecké dopravy s cestujícími na palubě, při níž je překračována hranice České republiky, jiná letiště než mezinárodní veřejné letiště Václava Havla Praha (Praha/Ruzyně, LKPR); III. stanovuje, že výjimku ze zákazu uvedeného v bodě II. tohoto usnesení může udělit ministr dopravy. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 224/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 224/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 1. 5. 2020, částka 81/2020 224 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. dubna 2020 č. 493 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. I. zakazuje a) přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, s výjimkou: – provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních), – prodeje mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny), – venkovních prostor provozovny stravovacích služeb, b) prodej v provozovnách stravovacích služeb umístěných v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2, c) provoz taxislužby, s výjimkou taxislužby rozvážející potraviny nebo osob s oprávněním řidiče taxislužby, d) přítomnost veřejnosti ve vnitřních bazénech a saunách, e) prohlídky vnitřních prostor v hradech a zámcích, f) prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních (pro účely poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče) a školských ubytovacích zařízeních; tento zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb: – osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, – cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, – osobám, kterým nařídil orgán ochrany veřejného zdraví karanténu, a – osobám ohroženým domácím násilím, g) provozování činností, které jsou živnostíživností podle živnostenského zákona, a při kterých je porušována integrita kůže; II. nařizuje, aby a) v provozovnách, v nichž není zakázán provoz, byla dodržována následující pravidla: – aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech od sebe, než jsou 2 metry, – zajistit řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy 2 metry mezi zákazníky, – umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, – zajistit, aby pracovníci provozoven nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků, – zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel prostřednictvím reproduktorů v provozovně, b) prodej nebaleného pečiva probíhal pouze za splnění těchto podmínek: – je zajištěno, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob, – prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny, c) podnikatelé provozující maloobchodní prodejnu potravin se samoobslužným prodejem poskytovali bezplatně zákazníkům u každého vchodu do takové prodejny jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček), d) provozovatelé farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť dodržovali následující pravidla: – neprodávat potraviny výlučně určené k bezprostřední konzumaci, – zajistit odstupy mezi stánky, stolky nebo jinými prodejními místy nejméně 2 metry, – aktivně zajišťovat, aby zákazníci mezi sebou udržovali odstup nejméně 2 metry, – umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, – zajistit, aby pracovníci prodejních míst nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků, – prodávat zboží bez možnosti ochutnávky nebo konzumace potravin a pokrmů nebo zkoušení oblečení na místě, e) pro provoz zoologických zahrad, botanických zahrad, arboret a podobných provozů, do kterých lze vstupovat jen na základě vstupenky, byla dodržována následující pravidla: – návštěvníci zoologických zahrad budou moci nakupovat výlučně časové vstupenky vzdáleným přístupem, (on-line), bez možnosti jejich zakoupení na místě, – počet návštěvníků bude v jednom dni omezen tak, aby nepřesáhl 150 osob na jeden hektar plochy zařízení, – vnitřní pavilony a expozice jsou uzavřeny, – provozovatel zajistí zvýšenou dezinfekci areálu, vzdálenost mezi lavičkami na minimálně 4 metry, zamezení kontaktu návštěvníků a zaměstnanců pečujících o zvířata, – provozovatel zajistí opatření k zabránění hromadění osob a kontroly dodržování minimálních rozestupů v místech, kde lze očekávat akumulaci osob, např. dětská hřiště, prostory před záchody, odpočinkové zóny, atrakce, občerstvovací zóny apod., f) pro provoz knihoven byla dodržována následující pravidla: – zajistit, aby pracovníci knihoven nosili rukavice při kontaktu s knihami a dalším podobným zbožím, – u vstupu do knihovny zákazník provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí provozovatel knihovny, g) pro prodej oděvů a obuvi byla dodržována následující pravidla: – zkoušení oděvů a obuvi probíhá až po předchozí dezinfekci rukou zkoušející osobou, – při vrácení oděvů v rámci reklamace apod. se oděvy uloží po dobu 24 hodin odděleně od ostatního zboží a teprve poté je lze znovu nabízet zákazníkům, h) pro činnost holičství a kadeřnictví byla dodržována následující pravidla: – holič nebo kadeřník (dále jen „holič“) při výkonu své práce používá zdvojenou ochranu dýchacích cest, vedle roušky apod. také ochranný štít, – mezi zákazníky jsou dodrženy odstupy alespoň 2 metry, stejně jako mezi holičem a jeho zákazníkem jsou od ostatních holičů a jejich zákazníků dodrženy odstupy alespoň 2 metry, – v případě, že holič nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny holičství nebo kadeřnictví, – v provozovně holičství nebo kadeřnictví jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou, – na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky, – před začátkem poskytování služby, po ukončení poskytování služby a při přechodu k jinému zákazníkovi si holič vždy dezinfikuje ruce prostředkem s virucidním účinkem, a pokud používá rukavice, vymění si rukavice a mezitím si dezinfikuje ruce, – povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých kadeřnických pomůcek, – podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně, i) pro činnost manikúry, pedikúry, masáží, kosmetických služeb a podologie byla dodržována následující pravidla: – osoba poskytující tuto službu při výkonu své práce používá zdvojenou ochranu dýchacích cest, vedle roušky apod. také ochranný štít, – mezi zákazníky jsou dodrženy odstupy alespoň 2 metry, stejně jako mezi osobou poskytující tuto službu a jejím zákazníkem jsou od ostatních osob poskytujících tuto službu a jejich zákazníků dodrženy odstupy alespoň 2 metry, – v případě, že osoba poskytující tuto službu nebo zákazník má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny, – v provozovně jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou, – na záchodech jsou dostupná antibakteriální mýdla, dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou a jednorázové ručníky, – povrchová dezinfekce se provádí po poskytnutí služby každému zákazníkovi, včetně všech použitých pomůcek, – podlaha je dezinfikována alespoň jednou denně, – osoba poskytující tuto službu používá při výkonu práce jednorázové rukavice (s výjimkou masáží), které vymění u každého zákazníka a mezitím provede dezinfekci rukou prostředkem s virucidním účinkem, – před a po masáži osoba poskytující tuto službu provede dezinfekce rukou, – před poskytnutím služby se provede povinná dezinfekce ošetřované plochy u zákazníka, j) pro provoz muzeí, galerií a dalších podobných zařízení byla dodržována následující pravidla: – v zařízení se nachází ve stejný čas nejvýše 100 osob a zároveň se nachází nejvýše 1 návštěvník na 10 m2 prostor přístupných návštěvníkům, – mezi návštěvníky jsou dodržovány odstupy alespoň 2 metry, s výjimkou členů domácnosti, – návštěvník u vstupu provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředky zajistí provozovatel zařízení, k) pro provoz divadel, kin, koncertních síní, cirkusů a podobných provozů byla dodržována následující pravidla: – provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na diváky a další osoby, aby je dodržovali, – následující pokyny jsou sdělovány divákům a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, plátnech apod., – v hledišti je nejvýše 100 diváků, – v případě míst pro sezení s pevně umístěnými sedadly diváci sedí jen v každé druhé řadě a v takové řadě diváci sedí tak, že mohou sedět vždy nejvýše dvě osoby vedle sebe a od jiných osob je bude oddělovat alespoň jedno volné sedadlo, – mimo hlediště je zamezeno sedět na místech jinak určených k sezení, – v případě míst pro sezení bez pevně umístěných sedadel diváci sedí tak, že společně sedí nejvýše ve dvojicích a od jiných osob je odděluje vzdálenost alespoň 1,5 metru, – mezi prodejními místy vstupenek je odstup alespoň 2 metry, – v řadě osob čekajících na prodej vstupenek jsou řazeni zákazníci s odstupy alespoň 2 metry a jsou vyzýváni informačními letáky k dodržování tohoto odstupu a k tomu, aby nejlépe platili platební kartou, – ve vstupním prostoru a na záchodech jsou dostupné dezinfekční prostředky pro dezinfekci rukou, – neprodávají a nekonzumují se žádné potraviny včetně nápojů, – před zahájením představení apod. je celý prostor určený pro diváky dezinfikován, průběžně se provádí úklid i při provozu (dezinfekce klik, madel, pultů atd.), denní úklid se provádí dezinfekčními přípravky s virucidními účinky, a to v souladu s případnými dalšími doporučeními místně příslušné krajské hygienické stanice, l) pro provoz venkovních prostor provozovny stravovacích služeb byla dodržována následující pravidla: – zákazníci jsou usazeni tak, že mezi nimi je odstup alespoň 1,5 metru, s výjimkou zákazníků sedících u jednoho stolu, – venkovní prostory provozovny jsou uspořádány tak, aby sedící zákazníci ve kterékoliv části nebyli ve vzdálenosti kratší než 1,5 metru od kolemjdoucích osob, ledaže venkovní prostory provozovny od okolí dělí pevná bariéra bránící šíření kapének z dýchacích cest, – provozovatel aktivně brání shromažďování osob ve vzájemné vzdálenosti menší než 1,5 metru, včetně čekací zóny provozovny, – při vstupu do vnitřních i venkovních prostor provozovny stravovacích služeb je zajištěna možnost dezinfekce rukou pro zákazníky, – zákazníkům je umožněn přístup na záchod ve vnitřních prostorech provozovny; provozovatel zajistí, aby zákazníci při pohybu po vnitřních prostorech provozovny udržovali povinný odstup, – dezinfekce židlí a stolů se provádí před usazením každé nové skupiny zákazníků, – v případě prodeje přes výdejové okénko se dezinfekce výdejového okénka provádí alespoň každé 2 hodiny, – zákazník nemá povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest v době konzumace potravin a pokrmů včetně nápojů u stolu, – v případě, že pracovník provozovny má tělesnou teplotu 37 °C a vyšší nebo jiné příznaky onemocnění COVID-19, je zamezeno jeho přístupu do provozovny, – provozovatel postupuje tak, aby vedl zákazníky k dodržování všech opatření, m) pro provoz nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2 byla dodržována následující pravidla: – provozovatel zajistí alespoň jednu osobu, která dohlíží na dodržování následujících pravidel a působí na zákazníky a další osoby, aby je dodržovali, – následující pokyny pro zákazníky jsou sdělovány zákazníkům a dalším osobám zejména formou informačních tabulí, letáků, na obrazovkách, rozhlasem apod., – provozovatel zajistí viditelné označení pokynu k dodržování rozestupu 2 metrů mezi osobami na veřejně přístupných plochách v nákupním centru (např. formou infografiky, spotů v rádiu centra, infografiky u vstupu do prodejen a jiných provozoven, infografiky na podlaze veřejných prostor apod.), – je realizován režimový plán úklidu, kterým bude upraven režim úklidu, dezinfekce, případně dekontaminací společných prostor na základě odborného doporučení místně příslušné krajské hygienické stanice, – je zamezováno shlukování osob, zejména ve všech místech, kde to lze očekávat, např. vstupy z podzemních garáží, prostor před výtahy, eskalátory, travelátory, záchody apod., – u každého vstupu pro zákazníky a zaměstnance do obchodního centra je zajištěna možnost dezinfekce rukou, – ve všech prodejnách a jiných provozovnách je zajištěna možnost dezinfekce rukou alespoň v prostoru každé pokladny nebo pokladní zóny, – platební terminály jsou pravidelně dezinfikovány, – použití míst určených k odpočinku (židle, křesla, lavice apod.) je omezeno tak, aby nebyla místy shromažďování osob, – u vchodu do každé provozovny je umístěno viditelné označení pokynu dodržování odstupu osob 2 metry od sebe v prostoru provozovny, – provozovatel zajistí školení pracovníků s cílem zajistit a ověřit znalosti o opatřeních, příznacích nemoci a prevenci šíření nákazy včetně ochrany návštěvníků a pracovníků, – provozovatel zajistí pro návštěvníky a další osoby v nákupním centru možnost odstranění osobních ochranných prostředků (roušky, rukavice apod.) do směsného odpadu, – dětské koutky a podobné služby nejsou provozovány, n) pro provoz vnitřních sportovišť byla dodržována následující pravidla: – omezit přítomnost zákazníků tak, aby byly mezi nimi rozestupy alespoň 2 metry s výjimkou oddělených organizovaných aktivit nebo skupin, – nelze používat šatny a sprchy, – vstup a cvičení po celou dobu pouze s ochrannými prostředky dýchacích cest, s výjimkou organizovaných tréninků v rámci oddělených aktivit a skupin, – zajistit dezinfekci strojů a dalšího cvičebního nářadí a pomůcek po použití každým klientem, – průběžně dezinfikovat místa, kde se klienti vyskytují, – zajistit dezinfekci rukou pro personál i klienty, – klienti provedou povinnou dezinfekci rukou před zahájením a po celkovém ukončení cvičení, – prodávat pouze balené nápoje a balené potraviny, – upravit časový harmonogram tak, aby mezi jednotlivými lekcemi proběhl úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor; III. zrušuje usnesení vlády ze dne 23. dubna 2020 č. 453, vyhlášené pod č. 195/2020 Sb. Předseda vlády Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 223/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 223/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 1. 5. 2020, částka 81/2020 223 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. dubna 2020 č. 490 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. I. nařizuje a) pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, účasti na pohřbu, a zachovávat odstup od jiných osob nejméně 2 metry, b) konzumovat potraviny včetně nápojů na veřejnosti v místě jejich prodeje pouze v nezbytně nutných případech pro potřeby nezbytného občerstvení, jedná-li se o potraviny určené k bezprostřední konzumaci, a v takovém případě se vzdálit za účelem jejich konzumace od prodejny, výdejového okénka apod. alespoň 10 metrů; II. zakazuje, není-li tímto nebo jiným krizovým opatřenímkrizovým opatřením stanoveno jinak, divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, oslavy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 100 osob; tento zákaz se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona; III. omezuje sportování na sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech tak, aby probíhalo za splnění těchto podmínek: a) společně sportuje nejvýše 100 osob, b) nejsou využívány společné šatny, umývárny, sprchy a podobná zařízení, ve kterých by nebyly plněny shora uvedené podmínky, s výjimkou používání záchodů za podmínek, že je nastaven režim tak, aby se ve vnitřních prostorech nepotkávalo vícero osob; v těchto případech je však třeba zabezpečit provádění zvýšených hygienických opatření, zejména dezinfekce rukou, ale také míst, kterých se běžně dotýkají ruce; IV. nařizuje a) pro hromadné akce ve venkovních i vnitřních prostorách s účastí nejvýše ve stejný čas 100 osob, aby byla dodržována následující pravidla: – je zachováván odstup mezi osobami nejméně 2 metry, s výjimkou členů domácnosti, – je k dispozici nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou; b) pro organizovaný trénink sportovců na venkovním i vnitřním sportovišti, aby byla dodržována následující pravidla: – na sportovišti se nachází ve stejném čase nejvýše 100 osob, – vzdálenost mezi sportovci a ostatními osobami bude zachovávána nejméně 2 metry, – sportovci v době tréninku nebo zápasu nejsou povinni nosit ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, – na sportovišti bude k dispozici nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou, – nejsou využívány související vnitřní prostory sportoviště, zejména společné šatny, umývárny, sprchy a podobná zařízení, s výjimkou používání záchodů za podmínek, že je nastaven režim tak, aby se ve vnitřních prostorech nepotkávalo vícero osob; v těchto případech je však třeba zabezpečit provádění zvýšených hygienických opatření, zejména dezinfekce rukou, ale také míst, kterých se běžně dotýkají ruce, – po skončení tréninku bude prováděna pravidelná dezinfekce všech použitých tréninkových pomůcek; c) pro účast na sňatečném obřadu, aby byla dodržována následující pravidla: – účastní se jen snoubenci, jejich dva svědci, osoba jednající za orgán veřejné moci anebo osoba jednající za orgán oprávněné církve, matrikář a další osoby tak, aby celkový počet osob nebyl vyšší než 100 osob, – snoubenci v průběhu sňatečného obřadu nejsou povinni nosit ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, – účastníci sňatečného obřadu nemají povinnost dodržovat odstupy nejméně 2 metry od jiných osob, – po skončení sňatečného obřadu je provedena dezinfekce všech použitých pomůcek, tato pravidla se obdobně použijí v případě prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství; d) pro účast na bohoslužbě, aby byla dodržována následující pravidla: – bohoslužby se v stejný čas účastní nejvýše 100 osob, – v bohoslužebném prostoru (kostele, sboru apod.) účastníci bohoslužby dodržují minimální rozestupy 2 metry mezi sebou, s výjimkou členů domácnosti, – účastníci bohoslužby si před vstupem do bohoslužebného prostoru povinně dezinfikují ruce, – účastníci bohoslužby nosí ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, vyjma okamžiku přijetí Eucharistie/Večeře Páně, – v rámci bohoslužby se vynechá pozdravení pokoje a žehnání se svěcenou vodou a obdobné obřady, – duchovní si dezinfikuje ruce alespoň před začátkem bohoslužby, před podáváním Eucharistie/Večeře Páně a po něm, – délka bohoslužby se při zachování liturgických předpisů zbytečně neprodlužuje, – bohoslužebný prostor je po bohoslužbě řádně vyvětrán a jsou dezinfikovány kontaktní plochy (kliky, lavice apod.), – je omezen přístup věřících do dalších míst v kostele/sboru mimo hlavní bohoslužebný prostor; stejná pravidla se použijí i pro svatby a křty; kostely/sbory mimo bohoslužeb zůstávají otevřené pro osobní modlitbu a individuální duchovní péči. Předseda vlády Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 222/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 222/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 30. 4. 2020, částka 80/2020 222 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. dubna 2020 č. 495 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c), § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda I. nařizuje s účinností ode dne 1. května 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu 1. zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince, kteří nemají na území České republiky přechodný pobyt nad 90 dnů nebo trvalý pobyt; to neplatí: a) pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, občanů České republiky nebo občanů Evropské unie s přechodným nebo trvalým pobytem na území České republiky, b) pro občany Evropské unie a cizince s povoleným pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují přes Českou republiku za účelem cesty domů a mají k tomuto účelu vystavenou nótu zastupitelského úřadu (průjezd a repatriace), c) je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, d) pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty, kteří za účelem výkonu práce nebo vzdělávání v České republice pravidelně oprávněně překračují státní hranici s Českou republikou ze sousedního státu, e) pro pracovníky mezinárodní dopravy, f) pro pracovníky servisu kritické infrastrukturykritické infrastruktury, g) pro diplomaty a úředníky mezinárodních organizací, h) v naléhavých mimořádných situacích, i) pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky prokazatelně za účelem výkonu ekonomické činnosti, a to na dobu nejdéle 72 hodin, a předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., j) pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky za účelem výkonu ekonomické činnosti, nebo studia na vysoké škole a předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem; 2. všem osobám podle bodu 1 písm. a) až h), které vstoupí na území České republiky, bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu; to neplatí pro osoby, které jsou uvedeny v bodě 1 a) písm. a), pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., b) písm. b), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 24 hodin nebo pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., c) písm. c), e), f) a g), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 14 dní nebo pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., d) písm. d), pokud předloží potvrzení o absolvování testu, které splňuje podmínky uvedené v bodě 9; potvrzení o absolvování testu nemusí předkládat pracovníci ve zdravotních a sociálních službách, základních složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo pracovníci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 14 dnů; potvrzení o absolvování testu dále nemusí předkládat zemědělci hospodařící v bezprostředním příhraničí, jejichž pobyt na území České republiky nebude delší než 24 hodin, e) písm. h), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 24 hodin, nebo pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1.; 3. všem občanům České republiky a cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky, kteří při vstupu na území České republiky nepředloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1. bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu; to neplatí pro osoby, které odpovídajícím dokumentem doloží, že a) za účelem výkonu práce nebo vzdělávání v sousedním státě pravidelně překračují státní hranici, pokud předloží potvrzení o absolvování testu, které splňuje podmínky uvedené v bodě 9; potvrzení o absolvování testu nemusí předkládat pracovníci ve zdravotních a sociálních službách, základních složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo pracovníci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, kteří předloží nótu zastupitelského úřadu cílové země, že jde o zdravotní, sociální služby, základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury a že v místě výkonu práce byla přijata opatření k zabránění šíření koronaviru SARS CoV-2, zejména povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest, pokud doba vycestování nebyla delší než 14 dnů, b) vycestovaly v naléhavé mimořádné situaci, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 24 hodin, c) vycestovaly jako pracovníci mezinárodní dopravy, jako pracovníci servisu kritické infrastrukturykritické infrastruktury, diplomati nebo úředníci mezinárodních organizací, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 14 dní; servis kritické infrastrukturykritické infrastruktury v zahraniční pro tyto případy musí být doplněn nótou zastupitelského úřadu cílové země, d) hospodaří jako zemědělci v bezprostředním příhraničí, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 24 hodin, e) vycestovaly za účelem výkonu ekonomické činnosti, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 72 hodin a pokud nejde o přeshraničního pracovníka dle písmene a); 4. krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které oznámí vstup na území České republiky podle bodů 2 a 3, a ani do 72 hodin od vstupu na území České republiky nepředložily místně příslušné krajské hygienické stanici potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., rozhodly o nezbytných karanténních opatřeních, a pokud test prokázal přítomnost SARS CoV-2, rozhodly o izolaci podle § 64 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 6 a 7 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; 5. všem osobám, které oznámí vstup na území České republiky podle bodů 2 a 3, bezodkladně se podrobit testu a předložit místně příslušné krajské hygienické stanici potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1. nejpozději do 72 hodin od vstupu na území České republiky, a to pokud orgán ochrany veřejného zdraví v individuálních případech osob spadajících pod kategorii zájem České republiky, servis kritické infrastrukturykritické infrastruktury, diplomati a úředníci mezinárodních organizací, nebo naléhavá mimořádná situace nerozhodl o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce těchto opatření; nepředloží-li osoba potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., postupuje krajská hygienická stanice podle bodu 4; 6. všem osobám, které od 1. května 2020 00:00 hod. vstoupily na území České republiky a) v případě jakýchkoliv příznaků počínajícího infekčního onemocnění (zejména zvýšená teplota, kašel, dušnost, zažívací obtíže, ztráta čichu, celková slabost, případně další příznaky) neprodleně oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nebo nemají-li registrujícího poskytovatele, pak jakémukoliv poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, b) strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění, a pokud budou zjištěny příznaky infekčního onemocnění, poskytnout potřebnou součinnost zdravotnickým pracovníkům při provedení odběru biologického vzorku za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19; 7. všem subjektům, které potvrzují výjimku podle bodu I./1. písm. i), zajistit, aby osoby, které vstupují na území České republiky za účelem ekonomických aktivit na území České republiky, dodržovaly pravidla pro kritické zaměstnance podle bodu IV. usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2020 č. 332, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 140/2020 Sb.; 8. všem subjektům, které přijímají cizince podle výjimky uvedené v bodě I./1. písm. f), zajistit, aby pracovníci, kteří vstupují za účelem servisu na území České republiky, dodržovali pravidla pro kritické zaměstnance podle usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2020 č. 332, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 140/2020 Sb.; 9. přeshraničním pracovníkům, žákům a studentům, kteří při hraniční kontrole předkládají potvrzení o absolvování testu, aby při prvním překročení státní hranice do České republiky, jde-li o osoby podle bodu I./3. písm. a), nebo při takovém překročení státní hranice do České republiky, které nastane po 72 hodinách od prvního překročení, jde-li o osoby podle bodu I./1. písm. d), předložili potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., a poté při každém dalším překročení státní hranice do České republiky, které nastane po 30 dnech po předložení potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., předkládali potvrzení o absolvování testu, který není starší než 4 dny, o tom, že byl proveden test podle bodu IV./1.; 10. všem osobám podle bodu I./1. písm. j) absolvovat následný test podle bodu IV./1. mezi 10. a 14. dnem po vstupu na území České republiky a potvrzení o absolvování testu předložit místně příslušné krajské hygienické stanici; 11. že všem osobám podle bodu I./1. písm. j), jejichž vstup je považován za nezbytný, lze umožnit vstup na území České republiky i bez předložení potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1.; nezbytnost potvrzuje ministr gesčně příslušný za dané odvětví; tyto osoby mají povinnost absolvovat test podle bodu IV./1. do 24 hodin po vstupu na území České republiky a potvrzení o absolvování testu předložit místně příslušné krajské hygienické stanici; 12. všem subjektům, které přijímají cizince za účelem ekonomické činnosti podle výjimky uvedené v bodě I./1. písm. j), zajistit těmto cizincům a) ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, b) lékařskou péči nebo registrujícího poskytovatele lékařských služeb po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně úhrady lékařské péče, není-li zajištěna jinak, c) jejich dopravu ze státní hranice do místa ubytování a dopravu mezi místem ubytování a pracovištěm, přičemž k cestě cizince do zaměstnání a ze zaměstnání nelze využít veřejnou hromadnou dopravu, d) návrat zpět do země původu v případě ztráty zaměstnání na území České republiky; II. nařizuje s účinností ode dne 1. května 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu a) občanům České republiky, cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem a jejich rodinným příslušníkům uvedeným v bodě I./1. písm. a), kteří se repatriují na území České republiky, předem oznámit datum a způsob repatriace dálkovým přístupem stanoveným Ministerstvem zahraničních věcí a po překročení státních hranic České republiky k cestě do místa bydliště nevyužívat veřejnou hromadnou dopravu a taxislužbu, pokud při vstupu na území České republiky nepředložili potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., b) osobám podle bodu I./1. písm. j) předem oznámit datum a způsob vstupu na území České republiky dálkovým přístupem stanoveným Ministerstvem zahraničních věcí; III. zakazuje s účinností ode dne 1. května 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu všem osobám, které vstoupí na území České republiky a kterým nebyla nařízena karanténa podle bodu I./4., a osobám uvedeným v bodě I./1. písm. i) a j), volný pohyb na území celé České republiky po dobu pobytu na území České republiky, nebo po dobu nejdéle 14 dní ode dne vstupu na území České republiky, s výjimkou: a) cest do zaměstnání a pohybu v rámci výkonu zaměstnání a cest k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a pohybu v rámci výkonu této činnosti, b) cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb, k zajištění péče o děti, k zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot, c) cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, d) cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, e) cest zpět do místa svého bydliště, f) pohřbů; IV. stanoví 1. že potvrzením o absolvování testu se rozumí potvrzení vydané lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví o tom, že byl proveden test RT-PCR na přítomnost SARS CoV-2 s negativním výsledkem, který není starší než 4 dny; test si zajišťuje osoba na vlastní náklady; 2. že naléhavou mimořádnou situací dle bodu I./1. písm. h) se rozumí: a) přeshraniční přejezd příslušníků integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, včetně horské služby a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) převoz krve, kostní dřeně a jiného biologického materiálu odběrovými týmy, převoz a průvoz sanitním vozem nebo vozem pohřební služby, c) potřeba poskytnutí zdravotních služeb, d) plnění povinnosti uložené soudem, cesta na základě předvolání státního orgánu, výkon soudního rozhodnutí nebo jiné úřední jednání či využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, e) vyzvednutí či odvoz rodinných příslušníků ze zahraničí nebo do zahraničí, včetně aut na letištích, f) nezbytná péče o blízké rodinné příslušníky, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat, výkon práva péče o nezletilé dítě nebo styk s ním a zajištění nezbytné péče o zvířata, g) účast na pohřbech či svatbě, h) jiné humanitární situace; 3. přerušení doby, jejímž uplynutím zaniká platnost zaměstnanecké karty nebo od ní odvozeného oprávnění k pobytu, a to na dobu trvání nouzového stavu; přerušením začíná běžet doba nová; V. ukládá ministru zdravotnictví zajistit plnění bodu I./4.; VI. zrušuje s účinností ode dne 1. května 2020 usnesení vlády ze dne 23. dubna 2020 č. 443, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 193/2020 Sb. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministr zdravotnictví Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 221/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 221/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 30. 4. 2020, částka 80/2020 221 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. dubna 2020 č. 492 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda stanoví výjimku z usnesení vlády ze dne 23. dubna 2020 č. 452, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného po č. 194/2020 Sb., a to z omezení počtu osob pro účast na bohoslužbě, pro konání bohoslužby v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze dne 5. května 2020 k 75. výročí Pražského povstání tak, že nařizuje, že se této bohoslužby zúčastní nejvýše 60 osob. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 220/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 220/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 30. 4. 2020, částka 80/2020 220 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. dubna 2020 č. 491 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 11. května 2020 od 00:00 hod. I. zakazuje 1. osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami; zákaz osobní přítomnosti podle tohoto bodu se nevztahuje na osobní přítomnost a) žáků, kteří konají závěrečnou zkoušku nebo si podali přihlášku k maturitní zkoušce, žáků v posledním ročníku v konzervatořích a studentů v posledním ročníku ve vyšších odborných školách, zejména pro účely přípravy a účasti na závěrečné zkoušce, maturitní zkoušce nebo absolutoriu, přičemž docházka není pro tyto žáky a studenty povinná a tito žáci nebo studenti musí tvořit skupiny nejvýše 15 žáků, b) žáků 9. ročníku základní školy za účelem přípravy na přijímací zkoušky na střední školu, přičemž docházka není pro tyto žáky povinná a tito žáci musí tvořit skupiny nejvýše 15 žáků, c) na vzdělávání ve školách zřízených při diagnostických ústavech, dětských domovech se školou a výchovných ústavech a v diagnostických třídách podle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, d) na vzdělávání ve školách při zdravotnickém zařízení, 2. osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákaz se nevztahuje na střediska volného času za splnění podmínky přítomnosti nejvýše 15 účastníků ve skupině; II. ukládá, aby 1. osobní přítomnost studentů při studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, byla umožněna pouze za splnění podmínky přítomnosti nejvýše 15 studentů ve skupině; toto omezení se netýká klinické a praktické výuky a praxe, 2. osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole a jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, byla umožněna pouze za splnění podmínky přítomnosti nejvýše 15 žáků ve skupině, 3. osobní přítomnost osob na vzdělávání v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v institucích zapsaných v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, byla umožněna pouze za splnění podmínky přítomnosti nejvýše 15 osob ve skupině; III. nařizuje, aby 1. dítě, žák, student, účastník a osoba uvedená v bodě I. nebo II. nebo jeho zákonný zástupce a zákonný zástupce dítěte v mateřské škole poskytl před prvním vstupem do školy, školského zařízení nebo vzdělávací instituce písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.); toto se netýká dětí a žáků škol při zdravotnickém zařízení, 2. dítě, žák, student, účastník nebo osoba uvedená v bodě I. nebo II., byla osobně přítomná ve škole, školském zařízení nebo vzdělávací instituci pouze, pokud je bez akutních zdravotních potíží odpovídajících virovému infekčnímu onemocnění. IV. zrušuje usnesení vlády ze dne 23. dubna 2020 č. 455, vyhlášené pod č. 197/2020 Sb. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 219/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 219/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 Vyhlášeno 30. 4. 2020, částka 80/2020 219 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 30. dubna 2020 č. 485 o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 Vláda I. podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, prodlužuje do 17. května 2020 nouzový stav vyhlášený usnesením vlády ze dne 12. března 2020 č. 194, o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů, které bylo vyhlášeno pod č. 69/2020 Sb., prodloužený do 30. dubna 2020 usnesením vlády ze dne 9. dubna 2020 č. 396, o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2, které bylo vyhlášeno pod č. 156/2020 Sb., a to na základě souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky uděleného jejím usnesením ze dne 28. dubna 2020 č. 1105; II. stanoví, že veškerá opatření přijatá z důvodu nouzového stavu, která jsou platná ke dni přijetí tohoto usnesení vlády, zůstávají nadále v platnosti; III. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 218/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 218/2020 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 30. 4. 2020, částka 80/2020 218 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. dubna 2020 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto dodatky ke kolektivním smlouvám vyššího stupně: 1. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřený dne 13. 2. 2020 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu. 2. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřený dne 13. 2. 2020 mezi smluvními stranami Odborovým svazem energetiky a hornictví a Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 217/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 217/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti zemědělství v souvislosti s mimořádnou epidemií v roce 2020 Vyhlášeno 29. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 79/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření * ČÁST ŠESTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády * ČÁST SEDMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě * ČÁST OSMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat * ČÁST DEVÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů * ČÁST DESÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně souvisejících nařízení vlády * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství * ČÁST SEDMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 5. 2020 217 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. dubna 2020, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti zemědělství v souvislosti s mimořádnou epidemií v roce 2020 Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití Čl. I V § 16 nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí náhrady podle § 5 odst. 8 doručit Fondu do 15. června 2020. (4) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí náhrady doručena po lhůtě uvedené v odstavci 3, použije se § 5 odst. 9 obdobně.“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 308/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 308/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy Čl. III V nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění nařízení vlády č. 148/2008 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 298/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 10 vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní: „§ 10a Lhůty pro podání žádosti o poskytnutí náhrady za ukončení zemědělské výroby v roce 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí náhrady za ukončení zemědělské výroby podle § 4 odst. 2 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí náhrady za ukončení zemědělské výroby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 3 obdobně.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám Čl. V V nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, ve znění nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 86/2010 Sb., nařízení vlády č. 87/2011 Sb., nařízení vlády č. 107/2012 Sb., nařízení vlády č. 332/2012 Sb., nařízení vlády č. 298/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 50/2015 Sb., nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb. a nařízení vlády č. 426/2017 Sb., se za § 12 vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Lhůta pro poskytnutí platby v roce 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí platby podle § 2 odst. 2 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 12 odst. 1 obdobně.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích Čl. VII V nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 106/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 76/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 10a vkládá nový § 10b, který včetně nadpisu zní: „§ 10b Lhůta pro podání žádosti pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 2 obdobně. (3) Pro rok 2020 lze žádost o změnu zařazení podle § 7a odst. 9 doručit Fondu do 15. června 2020.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření Čl. IX V nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 108/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 75/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 11a vkládá nový § 11b, který včetně nadpisu zní: „§ 11b Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 4 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 2 obdobně.“. Čl. X Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ŠESTÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády Čl. XI V nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 113/2015, nařízení vlády č. 185/2015 Sb., nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 423/2016 Sb., nařízení vlády č. 48/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 427/2017 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 293/2018 Sb. a nařízení vlády č. 350/2019 Sb., se za § 34 vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní: „§ 34a Lhůty pro podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům v roce 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 2 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 8 odst. 4 obdobně.“. Čl. XII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 50/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST SEDMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Čl. XIII V nařízení vlády č. 73/2015 Sb., o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 64/2016 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 12a vkládá nový § 12b, který včetně nadpisu zní: „§ 12b Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí platby pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí platby podle § 3 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí platby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 3 obdobně.“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 73/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 73/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST OSMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat Čl. XV V nařízení vlády č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 62/2016 Sb., nařízení vlády č. 17/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 34/2018 Sb., nařízení vlády č. 58/2019 Sb. a nařízení vlády č. 332/2019 Sb., se za § 20 vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní: „§ 20a Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 5 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 5 odst. 3 obdobně.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 74/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DEVÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Čl. XVII V nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 63/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 47/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 315/2017 Sb., nařízení vlády č. 28/2018 Sb., nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 59/2019 Sb. a nařízení vlády č. 351/2019 Sb., se za § 33 vkládají nové § 33a až 33c, které včetně nadpisů znějí: „§ 33a Lhůty pro podání žádosti v roce 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o zařazení podle § 3 odst. 4 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o změnu zařazení podle § 6 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Pro rok 2020 lze žádost o zvýšení zařazené výměry podle § 7 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (4) Pro rok 2020 lze žádost o snížení zařazené výměry podle § 8 odst. 2 doručit Fondu do 15. června 2020, nejedná-li se o žádost o snížení zařazené výměry podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo b). (5) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 9 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (6) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 5, použije se § 9 odst. 4 obdobně. (7) Pro rok 2020 lze žádost o změnu zařazení v souvislosti s vyklučením podle § 14 odst. 1 písm. b) doručit Fondu nejpozději do 15. června 2020. § 33b Posuzování podmínky povinného školení v integrované produkci pro rok 2020 Jestliže žadatel v roce 2020 absolvuje nejpozději do 31. prosince 2020 školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, je tím splněna podmínka uvedená v § 12 odst. 5 písm. i) nebo v § 13 odst. 5 písm. i). § 33c Posuzování splnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat za rok 2020 V případě žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020 se za nesplnění podmínky uvedené v § 17 vedoucí k postupu podle hlavy čtvrté nepovažuje, pokud k nesplnění podmínky dojde v období od 1. června do 15. června 2020.“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DESÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Čl. XIX V nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 64/2016 Sb., nařízení vlády č. 236/2016 Sb., nařízení vlády č. 18/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017, nařízení vlády č. 43/2018 Sb., nařízení vlády č. 57/2019 Sb. a nařízení vlády č. 332/2019 Sb., se za § 27a vkládají nové § 27b a 27c, které včetně nadpisů znějí: „§ 27b Lhůty pro podání žádostí pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o zvýšení zařazené výměry podle § 4 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o snížení zařazené výměry podle § 5 odst. 2 písm. b) doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 6 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (4) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 3, použije se § 6 odst. 5 obdobně. § 27c Posuzování splnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat za rok 2020 V případě žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020 se za nesplnění podmínky uvedené v § 11 odst. 1 písm. e) vedoucí k postupu podle části třetí nepovažuje, pokud k nesplnění podmínky dojde v období od 1. června do 15. června 2020.“. Čl. XX Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády Čl. XXI V nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 61/2016 Sb., nařízení vlády č. 19/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 234/2019 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 12 vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu zní: „§ 12a Lhůty pro podání žádosti o poskytnutí dotace na založení lesního porostu nebo žádosti o poskytnutí dotace na péči o lesní porost v roce 2020 (1) Žadatel, který v roce 2020 hodlá podat žádost o poskytnutí dotace na založení lesního porostu podle § 5, doručí Fondu ohlášení podle § 4 do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porost podle § 6 odst. 1 nebo žádost o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby podle § 6 odst. 2 doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace na péči o lesní porost nebo žádost o poskytnutí dotace za ukončení zemědělské výroby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2, použije se § 6 odst. 3 obdobně.“. Čl. XXII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DVANÁCTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády Čl. XXIII V nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb., nařízení vlády č. 314/2017 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 15 vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní: „§ 15a Lhůty pro podání žádosti v roce 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o zařazení podle § 3 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 7 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2, použije se § 7 odst. 2 obdobně. (4) Pro rok 2020 lze žádost o změnu zařazení podle § 10 odst. 8 nebo podle § 11 odst. 9 doručit Fondu do 15. června 2020.“. Čl. XXIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně souvisejících nařízení vlády Čl. XXV Nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 197/2018 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 14a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pro žádosti podané v roce 2020 se při výpočtu intenzity chovu žadatelem chovaných hospodářských zvířat ke každému dni kontrolního období od 1. června do 30. září podle § 6 odst. 2 písm. b) neposuzují dny, kdy v období od 1. června do 15. června je intenzita chovu hospodářských zvířat nižší než 0,3 velké dobytčí jednotky.“. 2. Za § 14a se vkládá nový § 14b, který včetně nadpisu zní: „§ 14b Lhůty pro podání žádostí o poskytnutí platby pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí platby podle § 3 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí platby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 4 obdobně.“. Čl. XXVI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 43/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 43/2018 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními Čl. XXVII V nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními, ve znění nařízení vlády č. 57/2019 Sb. a nařízení vlády č. 64/2020 Sb., se za § 14 vkládají nové § 14a a 14b, které včetně nadpisů znějí: „§ 14a Lhůty pro podání žádostí o poskytnutí platby pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí platby podle § 3 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí platby doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 4 odst. 3 obdobně. § 14b Posuzování splnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat za rok 2020 V případě žádosti o poskytnutí platby pro rok 2020 se za nesplnění podmínky uvedené v § 6 odst. 2 vedoucí k postupu podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 nepovažuje, pokud k nesplnění podmínky dojde v období od 1. června do 15. června 2020.“. Čl. XXVIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 44/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 44/2018 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PATNÁCTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření Čl. XXIX Nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, se mění takto: 1. Za § 31 se vkládají nové § 31a až 31c, které včetně nadpisů znějí: „§ 31a Lhůty pro podání žádostí o zařazení a žádostí o poskytnutí dotace pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o zařazení podle § 3 odst. 4 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 7 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2, použije se § 7 odst. 4 obdobně. § 31b Posuzování podmínky povinného školení v integrované produkci pro rok 2020 Jestliže žadatel v roce 2020 absolvuje nejpozději do 31. prosince 2020 školení zajišťované Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, je tím splněna podmínka uvedená v § 10 odst. 5 písm. h) nebo v § 11 odst. 5 písm. i). § 31c Posuzování splnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat za rok 2020 V případě žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020 se za nesplnění podmínky uvedené v § 14 vedoucí k postupu podle části čtvrté nepovažuje, pokud k nesplnění podmínky dojde v období od 1. června do 15. června 2020.“. 2. V příloze č. 10 části A. řádku 27. se číslo „0,9“ nahrazuje číslem „0,09“ a v části C. řádku 3. se číslo „0,03“ nahrazuje číslem „0,027“. Čl. XXX Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 330/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 330/2019 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství Čl. XXXI V nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství, se za § 24 vkládají nové § 24a a 24b, které včetně nadpisů znějí: „§ 24a Lhůty pro podání žádostí o zařazení a žádostí o poskytnutí dotace pro rok 2020 (1) Pro rok 2020 lze žádost o zařazení podle § 2 odst. 5 doručit Fondu do 15. června 2020. (2) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí dotace podle § 5 odst. 1 doručit Fondu do 15. června 2020. (3) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 2, použije se § 5 odst. 5 obdobně. § 24b Posuzování splnění podmínky intenzity chovu hospodářských zvířat za rok 2020 V případě žádosti o poskytnutí dotace pro rok 2020 se za nesplnění podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. e) vedoucí k postupu podle části třetí nepovažuje, pokud k nesplnění podmínky dojde v období od 1. června do 15. června 2020.“. Čl. XXXII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech pro rok 2020 zahájená podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST SEDMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXXIII Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. května 2020. Předseda vlády: v z. JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. místopředsedkyně vlády a ministryně financí Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 216/2020 Sb.	Vyhláška č. 216/2020 Sb. Vyhláška o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2021 Vyhlášeno 29. 4. 2020, datum účinnosti 30. 4. 2020, částka 78/2020 * § 1 - Nastavitelné parametry přerozdělování * § 2 - Obsah, struktura a formát předávaných údajů * § 3 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 216/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 216/2020 Sb. Aktuální znění od 30. 4. 2020 216 VYHLÁŠKA ze dne 27. dubna 2020 o nastavitelných parametrech přerozdělování finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění pro rok 2021 Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí stanoví podle § 21f písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 145/2017 Sb.: § 1 Nastavitelné parametry přerozdělování Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce. § 2 Obsah, struktura a formát předávaných údajů (1) Údaje pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování jsou údaje o a) anonymizaci pojištěnce podle bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce, b) registrovaných pojištěncích podle bodu 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce, c) nákladech na zdravotní služby oceněné podle vyhlášky č. 170/2020 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování, (dále jen „údaje o nákladech“) podle bodu 3 přílohy č. 2 k této vyhlášce a d) spotřebě léčivých přípravků podle bodu 4 přílohy č. 2 k této vyhlášce. (2) Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů podle odstavce 1 jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (3) Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví ve lhůtě stanovené v § 20c zákona údaje podle odstavce 1. Zdravotní pojišťovny použijí při zpracování údajů podle odstavce 1 anonymizační tabulky podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, které jim správce centrálního registru pojištěnců poskytne nejpozději 2 měsíce před uplynutím uvedené lhůty. § 3 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2020. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 216/2020 Sb. Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty Nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty podle § 20a odst. 2 zákona, použité pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování účinných od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021, se stanoví takto: 1. Seznam farmaceuticko-nákladových skupin ve formátu podle oddílu A odst. 1 přílohy č. 2 zákona Číslo\| Kód\| Název\| Definiční skupiny léčiv\| Vyřazovací pravidla ---\|---\|---\|---\|--- 1\| THY\| Poruchy štítné žlázy\| H03A, H03B\| 2\| PSY\| Antipsychotika, Alzheimerova choroba, léčba závislostí\| N05A mimo (N05AL03, N05AN01), N06DA, N06DX01, N07BB, N07BC51\| 3\| DEP\| Léčba antidepresivy\| N06A mimo (N06AA09, N06AX21)\| ne, pokud zároveň PSY 4\| CHO\| Hypercholesterolémie\| C10 mimo (C10AC01, C10BX03)\| ne, pokud zároveň DM1, DM2, DMH 5\| DMH\| Diabetes s hypertenzí\| A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03 mimo (C03CA01), C07, C08 mimo (C08CA06), C09\| ne, pokud zároveň DM1 6\| COP\| Těžké astma, chronická obstrukční choroba plic\| R03AC18, R03AK03, R03BB\| 7\| AST\| Astma\| R03 mimo (R03AC18, R03AK03, R03BB, R03CA02, R03BC01, R03CC02, R03CC13)\| ne, pokud zároveň COP 8\| DM2\| Diabetes typu II\| A10\| ne, pokud zároveň DM1, DMH 9\| EPI\| Epilepsie\| N03 mimo (N03AX12, N03AX16, N03AE01)\| 10\| CRO\| Crohnova choroba, ulcerózní kolitida\| A07EA06, A07EC02\| 11\| KVS\| Srdeční choroby\| C01A, C01B, C01D, C01EB15, C01EB17, C03CA01\| 12\| TNF\| Revmatické choroby léčené inhibitory TNF\| L04AA11, L04AA24, L04AB, L04AC\| 13\| REU\| Revmatické choroby léčené jinak než inhibitory TNF\| A07EC01, L01BA01, L04AA13, L04AX03, M01CB01, M01CC01, P01BA02\| ne, pokud zároveň TNF 14\| PAR\| Parkinsonova choroba\| N04B\| 15\| DM1\| Diabetes typu I\| A10A\| 16\| TRA\| Transplantace\| L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02, L04AD01, L04AD02, L04AX01\| ne, pokud zároveň CRO 17\| CFP\| Cystická fibróza a onemocnění exokrinní funkce pankreasu\| J01GB01, J01XB01, R05CB13\| 18\| CNS\| Onemocnění mozku a míchy\| L03AB07, L03AB08, L03AX13, L04AA23, M03BX01, M03BX02\| 19\| ONK\| Malignity\| L01 mimo (L01BA01), L03AA, L03AC01, L04AX04\| 20\| HIV\| HIV, AIDS\| J05AE, J05AF mimo (J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AR, J05AX mimo (J05AX05)\| 21\| REN\| Renální selhání\| B03X, V03AE\| 22\| RAS\| Léčba růstovým hormonem\| H01AC01, H01AC03\| 23\| HOR\| Hormonální onkologická léčba\| L02\| 24\| NPP\| Neuropatická bolest\| N01BX04, N03AX12, N03AX16\| 2. Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví. 3. Hodnota koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty se stanoví ve výši 111. 4. Hodnota hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny se stanoví ve výši 181. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 216/2020 Sb. Požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování 1. Údaje o anonymizaci pojištěnce 1.1 Subjekty Správce centrálního registru pojištěnců vytvoří podle bodů 1.2 až 1.5 této přílohy tabulky obsahující údaje o anonymizaci pojištěnce (dále jen „anonymizační tabulka“). 1.2 Časové období a rozsah dat Anonymizační tabulky obsahují záznamy o všech pojištěncích, které správce centrálního registru pojištěnců eviduje v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 nebo jeho části jako pojištěnce veřejného zdravotního pojištění. 1.3 Struktura Základní anonymizační tabulky Údaje vztahující se k jednotlivým pojištěncům definovaným v bodě 1.2 této přílohy se uvedou jako jeden záznam tabulky (řádek datového souboru) v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT(10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona ČísloPojištěnce\| CHAR(10)\| Číslo pojištěnce přidělené zdravotní pojišťovnou Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5 této přílohy. 1.4 Vytvoření anonymizačních tabulek pro jednotlivé zdravotní pojišťovny Správce centrálního registru pojištěnců ze Základní anonymizační tabulky vytvoří pro každou zdravotní pojišťovnu 1 anonymizační tabulku ve struktuře podle bodu 1.3 této přílohy. Anonymizační tabulka pro danou zdravotní pojišťovnu obsahuje údaje ze Základní anonymizační tabulky o pojištěncích, kteří byli evidováni jako pojištěnci dané zdravotní pojišťovny alespoň část časového období podle bodu 1.2 této přílohy. 1.5 Název předávaného souboru Předávané soubory obsahující anonymizační tabulky pro zdravotní pojišťovny správce centrálního registru pojištěnců nazve „PojistenciIdentifikace_KZP.csv“, kde se jako KZP uvede kód příslušné zdravotní pojišťovny. 2. Údaje o registrovaných pojištěncích 2.1 Subjekty Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 2.2 až 2.5 této přílohy tabulku obsahující údaje o svých registrovaných pojištěncích (dále jen „registrační tabulka“). 2.2 Časové období Registrační tabulka obsahuje údaje o pojištěncích zdravotní pojišťovny v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019. 2.3 Rozsah dat V registrační tabulce jsou údaje o pojištěncích dané zdravotní pojišťovny, kteří jsou uvedeni v anonymizační tabulce podle bodu 1.1 této přílohy a které zdravotní pojišťovna v časovém období podle bodu 2.2 této přílohy nebo jeho části identifikovala jako své pojištěnce. 2.4 Struktura registrační tabulky V registrační tabulce odpovídá každé registraci pojištěnce dané zdravotní pojišťovny podle bodu 2.3 této přílohy v časovém období podle bodu 2.2 této přílohy nebo jeho části jeden záznam. Pojištěnec je v registrační tabulce uveden vícekrát, pokud v průběhu uvedeného časového období přestal být pojištěncem zdravotní pojišťovny a poté se k této zdravotní pojišťovně opět přihlásil. Údaje se do registrační tabulky uvedou v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT (10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona Pojištěncem od\| DATE\| Datum začátku pojištění (registrace) Pojištěncem do\| DATE\| Datum ukončení pojištění (registrace) Rok narození\| INT (4)\| Rok narození Měsíc narození\| INT (2)\| Měsíc narození Pohlaví\| CHAR (1)\| Poslední dostupný údaj o pohlaví pojištěnce. Uvede se „M“ pro mužské pohlaví a „Z“ pro ženské. Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5 této přílohy. 2.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující registrační tabulku zdravotní pojišťovna nazve „Pojistenci.csv“. 3. Údaje o nákladech 3.1 Subjekty Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 3.2 až 3.5 této přílohy tabulku obsahující údaje o nákladech (dále jen „tabulka nákladů“). 3.2 Časové období V tabulce nákladů jsou uváděny údaje o nákladech vykázaných v kalendářním roce 2019. 3.3 Rozsah dat V tabulce nákladů jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulce a zároveň byli pojištěnci dané zdravotní pojišťovny v časovém období podle bodu 3.2 této přílohy, a to i pokud zdravotní pojišťovna v tomto časovém období žádné náklady na tyto pojištěnce neeviduje. 3.4 Struktura tabulky nákladů Každému pojištěnci odpovídá 1 záznam tabulky (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky nákladů uvedou v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT (10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona Náklady\| INT\| Náklady pojištěnce v období podle bodu 3.2 této přílohy oceněné podle vyhlášky č. 170/2020 Sb., o způsobu oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování, zaokrouhlené na celé číslo podle matematických pravidel pro zaokrouhlování. Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5 této přílohy. 3.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující tabulku nákladů zdravotní pojišťovna nazve „Naklady.csv“. 4. Údaje o spotřebě léčivých přípravků 4.1 Subjekty Zdravotní pojišťovna vytvoří podle bodů 4.2 až 4.5 této přílohy tabulku obsahující údaje o spotřebě léčivých přípravků (dále jen „tabulka spotřeby“). 4.2 Časové období Tabulka spotřeby obsahuje údaje za období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019. 4.3 Rozsah dat V tabulce spotřeby jsou uvedeny údaje o všech pojištěncích, kteří byli uvedeni v registrační tabulce. V tabulce spotřeby jsou zahrnuty údaje o veškeré spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků v časovém období podle bodu 4.2 této přílohy, které byly předepsány a vydány na recept, a hromadně vyráběných léčivých přípravků, které byly spotřebovány v období podle bodu 4.2 této přílohy v rámci poskytnutí zdravotních služeb a vykázány jako zvlášť účtované léčivé přípravky. V tabulce spotřeby nejsou zahrnuty údaje o spotřebě hromadně vyráběných léčivých přípravků, které nebyly uznány zdravotní pojišťovnou. 4.4 Struktura tabulky spotřeby Každému případu vydání nebo spotřeby léčivého přípravku každého pojištěnce odpovídá jeden záznam tabulky spotřeby (řádek datového souboru) a údaje se do tabulky spotřeby uvedou v této struktuře: Atribut\| Typ\| Popis ---\|---\|--- IDPoj\| INT (10)\| Anonymní identifikátor podle oddílu F přílohy č. 2 zákona Kód HVLP\| CHAR\| Kód léčivého přípravku podle § 32 odst. 5 zákona o léčivech přidělený Státním ústavem pro kontrolu léčiv a zveřejněný jako součást seznamu registrovaných léčivých přípravků Množství\| DECIMAL\| Počet vydaných nebo spotřebovaných balení léčivého přípravku, zaokrouhlený na dvě desetinná místa podle matematických pravidel pro zaokrouhlování Datum poskytnutí léčivého přípravku\| DATE\| Datum vydání léčivého přípravku na recept či aplikace zvlášť účtovaného léčivého přípravku Podrobnosti a vysvětlivky k datovému formátu jsou uvedeny v popisu datového rozhraní v bodě 5 této přílohy. 4.5 Název předávaného souboru Předávaný soubor obsahující tabulku spotřeby zdravotní pojišťovna nazve „SpotrebaLeky.csv“. 5. Popis datového rozhraní 5.1 Datové typy Popis datových typů: CHAR – textový řetězec. CHAR(n) – textový řetězec o maximálním počtu znaků n. DATE – datum ve formátu RRRR-MM-DD, včetně úvodních nul. INT – nezáporné celé číslo. INT(n) – nezáporné celé číslo o maximálním počtu cifer n. DECIMAL – desetinné číslo s tečkou jako desetinným symbolem. 5.2 Formát souborů Každá tabulka je předávána jako samostatný textový soubor s příponou „.csv“. Formát souboru je následující: Každý záznam tabulky je v textovém souboru uveden na jednom řádku. Kódování obsahu souboru: ASCII (nejsou použity znaky s diakritikou). Oddělovač řádků: CR+LF. Jednotlivé atributy řádku jsou odděleny znakem „\|“ (znak s ascii kódem 124). Hodnoty v buňkách tabulky nejsou ohraničeny žádnými oddělovači textu. Názvy sloupců tabulky nejsou součástí souboru. 5.3 Kompletace dat pro předání Soubory předávané zdravotními pojišťovnami jsou archivovány do jednoho souboru „.zip“ s názvem „KZP-RRRR-MM-DD.zip“, kde RRRR-MM-DD je datum vytvoření tohoto souboru a jako KZP se uvede kód zdravotní pojišťovny.
Nařízení vlády č. 215/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 215/2020 Sb. Nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Vyhlášeno 29. 4. 2020, datum účinnosti 29. 4. 2020, částka 77/2020 * § 1 - Vymezení pojmů * § 2 - Účel a rozsah záruk * Podmínky poskytování záruk * § 3 - (1) Exportní pojišťovna může poskytnout záruku za splacení úvěrů poskytovaných úvěrujícími bankami příjemcům úvěru, kteří se potýkají s nedostatkem likvidity a kteří * § 4 - (1) Doba, na kterou jsou úvěr a záruka poskytovány, může činit nejvýše šest let. * § 5 - (1) Exportní pojišťovna jako výstavce ručí za splnění závazků příjemců úvěru do výše a za podmínek uvedených v záruční listině. Příjemce úvěru nahradí exportní pojišťovně to, co plnila z poskytnuté záruky. * § 6 - Výše krytí nesplacené úvěrové jistiny * § 7 - Postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny na poskytování záruk, způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk a způsob dalšího nakládaní s disponibilním zůstatkem fondu * § 8 - Část pojistné kapacity připadající na poskytnuté záruky * § 9 - Poměr mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými závazky z poskytování záruk * § 10 - Oznamovací povinnost * § 11 - Účinnost Aktuální znění od 26. 7. 2024 (223/2024 Sb.) 215 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 24. dubna 2020 o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Vláda nařizuje podle § 1 odst. 5 a § 4 odst. 5 a 7 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 214/2020 Sb.: § 1 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) úvěrující bankoubankou bankabanka, zahraniční bankabanka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky nebo finanční instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) bez ohledu na její sídlo nebo místo registrace podléhající povolovacímu režimu domovského státu a dohledu domovského orgánu dohledu, b) investičním úvěrem úvěr na inovaci a zkvalitnění výroby, c) příjemcem úvěru vývozcevývozce, výrobní podnik nebo obchodní podnik, d) posledním účetním obdobím účetní období ke dni 31. prosince 2019. § 2 Účel a rozsah záruk (1) Záruky za splacení úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a udržení podnikání poskytovaných úvěrujícími bankamibankami příjemcům úvěru (dále jen „záruka“ nebo „záruky“) jsou poskytovány za účelem zachování a zvýšení dostupnosti likvidity pro příjemce úvěru, a to jako mimořádné opatření, jehož cílem je zmírnění ekonomických a sociálních dopadů pandemie COVID-19. (2) Účel a rozsah záruk nesmí překročit vymezení dané sdělením Evropské komise týkajícím se podmínek státní podpory ekonomiky v reakci na pandemii COVID-192). (3) Záruka bude poskytnuta nejpozději do 31. prosince 2021, a to za závazky splacení úvěrové jistiny jedné úvěrující bancebance nebo více úvěrujícím bankámbankám příjemci úvěru do výše nesplacené úvěrové jistiny. (4) Záruky nemohou být poskytovány podnikatelským subjektům s převažující ekonomickou činností heren, kasin a sázkových kanceláří. Podmínky poskytování záruk § 3 (1) Exportní pojišťovna může poskytnout záruku za splacení úvěrů poskytovaných úvěrujícími bankamibankami příjemcům úvěru, kteří se potýkají s nedostatkem likvidity a kteří a) mají za poslední účetní období více než 250 zaměstnanců podle kritérií stanovených pro počet zaměstnanců přímo použitelným předpisem Evropské unie3), přičemž do tohoto počtu zaměstnanců mohou být zahrnuti i zaměstnanci ovládajících a ovládaných osob a dále osob ovládaných stejnou ovládající osobou4), b) prokáží úvěrující bancebance, že podíl vývozuvývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období dosáhl alespoň 20 % (dále jen „podíl vývozuvývozu“), přičemž výrobní podnik nebo obchodní podnik prokazuje podíl vývozuvývozu nepřímo prostřednictvím podílu vývozuvývozu vývozcevývozce; příjemci úvěrů, jejichž hlavním oborem ekonomické činnosti je ubytování, prokáží úvěrující bancebance namísto podílu vývozuvývozu, že podíl ročních tržeb z poskytování služeb zahraničním osobámzahraničním osobám na území České republiky za poslední účetní období dosáhl alespoň 20 % celkových ročních tržeb, c) nevyužívají jiný nástroj veřejné podpory v souvislosti s pandemií COVID-19, který je poskytován formou záruk za úvěry nebo subvencování úroků stejného podkladového úvěru. (2) Záruka může být úvěrující bancebance poskytnuta při splnění podmínek podle odstavce 1 a pokud a) úvěrující bankabanka předloží exportní pojišťovně 1. žádost úvěrující bankybanky o poskytnutí záruky, která bude obsahovat alespoň identifikační údajeidentifikační údaje úvěrující bankybanky, příjemce úvěru a ekonomicky spjaté skupiny1) příjemce úvěru, výsledný interní ratingový stupeň úvěrující bankybanky jako hodnocení příjemce úvěru na základě výsledků za poslední účetní období, účel, výši a časové rozložení čerpání a splácení poskytovaného úvěru a údaje o případném dalším zajištění splacení úvěrové jistiny, dobu a výši plnění podle záruky, 2. čestné prohlášení příjemce úvěru o nedostatku likvidity, o tom, že ke dni 31. prosince 2019 a ke dni 12. března 2020 nebyl v úpadku a nemá po splatnosti žádné závazky vůči státu, že souhlasí s poskytnutím záruky a jejími podmínkami a zavazuje se uhradit exportní pojišťovně na základě její výzvy plnění poskytnuté úvěrující bancebance na základě záruky, a o tom, že nevyužívá jiné nástroje veřejné podpory podle odstavce 1 písm. c), 3. čestné prohlášení úvěrující bankybanky o prověření účelu podle písmene c) bodu 2, b) exportní pojišťovna na základě informací a podkladů podle písmene a) ohodnotí bonitu příjemce úvěru nejhůře interním ratingem odpovídajícím stupni B-, c) úvěr poskytnutý úvěrující bankoubankou příjemci úvěru 1. činí nejvíce 25 % z celkového ročního obratu příjemce úvěru v roce 2019, kde obrat odpovídá celkovým ročním tržbám z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období, nejméně však částku odpovídající 5 000 000 Kč, přičemž marže úvěrující bankybanky za poskytnutý úvěr nepřesahuje následující hodnotu pro danou dobu, na kterou je úvěr poskytován: Úvěr do 1 roku\| Úvěr do 3 let\| Úvěr do 6 let ---\|---\|--- 1,5 % p.a.\| 1,75 % p.a.\| 3,0 % p.a. 2. bude poskytnut za účelem financování provozních nákladů, pracovního kapitálu, výdajů na inovaci a zkvalitnění výroby (investiční úvěr) a na udržení podnikání, případně na základě souhlasu exportní pojišťovny i na financování již poskytnutých úvěrů za účelem financování provozních nákladů, pracovního kapitálu, výdajů na inovaci a zkvalitnění výroby a na udržení podnikání (refinancování), kdy za doložení exportní orientace a vývozuvývozu se považuje prokázání podílu vývozuvývozu podle odstavce 1 písm. b) a za doložení udržení podnikání a doložení nedostatku likvidity se považuje čestné prohlášení příjemce úvěru podle písmene a) bodu 2, d) účel úvěru poskytnutého úvěrující bankoubankou bude příjemcem úvěru s výjimkou doložení udržení podnikání a nedostatku likvidity podle písmene c) bodu 2 prokázán úvěrující bancebance v souladu s obvyklými postupy úvěrujících bankbank, e) celková výše všech zárukou exportní pojišťovny zajištěných nesplacených úvěrových jistin poskytnutých příjemci úvěru nepřekročí částku odpovídající 2 000 000 000 Kč na příjemce úvěru nebo na ekonomicky spjatou skupinu1) příjemce úvěru, je-li jejím členem, f) úvěrující bankabanka zavázala příjemce úvěru ve smlouvě o úvěru k plnění dále uvedených povinností, které bude v průběhu trvání úvěru v termínech stanovených smlouvou o úvěru kontrolovat, a to 1. řádné a včasné placení závazků dodavatelům; za provedení platby řádně a včas se považuje její provedení nejpozději do 30 dnů ode dne data splatnosti, pokud takovéto opožděné úhrady nepřekročí 10 % ze zůstatku všech splatných závazků ke konci kalendářního měsíce, 2. řádné a včasné vyplácení mezd zaměstnancům, 3. omezení výplaty dividend nebo jiného podílu na zisku, zákaz prodeje majetkových podílů a prodeje veškerého dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nebo jejich zatížení právy třetích osob bez souhlasu úvěrující bankybanky po dobu, na kterou je záruka poskytnuta, 4. další povinnosti nezbytné pro řádné vystavení záruk požadované exportní pojišťovnou, g) úvěrující bankabanka se zaváže, že právo uplatnit záruku a právo na plnění ze záruky nepostoupí na jinou osobu a že uplatní postupy podle § 6 odst. 2. § 4 (1) Doba, na kterou jsou úvěr a záruka poskytovány, může činit nejvýše šest let. (2) Před uplynutím doby podle odstavce 1 nesmí úvěrující bankabanka bez souhlasu exportní pojišťovny požádat o předčasné splacení úvěru nebo učinit splatným poskytnutý úvěr, který je zajištěn zárukou, anebo podat návrh na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nebo se k takovému návrhu připojit. Příjemce úvěru může poskytnutý úvěr kdykoliv splatit dříve, a to bez placení jakýchkoliv poplatků a nákladů s tím spojených. (3) Exportní pojišťovna bude na vyžádání informovat úvěrující bankybanky o využití limitu podle § 3 odst. 2 písm. e). § 5 (1) Exportní pojišťovna jako výstavce ručí za splnění závazků příjemců úvěru do výše a za podmínek uvedených v záruční listině. Příjemce úvěru nahradí exportní pojišťovně to, co plnila z poskytnuté záruky. (2) Úvěrující bankabanka zaplatí exportní pojišťovně za poskytnutí záruky odměnu, jejíž výše se stanoví vynásobením celkové výše úvěrové jistiny poskytovaného úvěru anebo celkové nesplacené úvěrové jistiny, pokud se úvěr průběžně splácí, a níže uvedené sazby odměny odpovídající stupni interního ratingu příjemce úvěru stanoveného exportní pojišťovnou a odpovídajícímu roku platnosti záruky. Sazby odměn zohledňují kreditní kvalitu příjemce úvěru a minimální sazby stanovené sdělením Evropské komise2), které vycházejí z kalkulace nákladů na podstupované riziko. Sazby odměny odpovídají výši krytí nesplacené úvěrové jistiny podle § 6. Interní rating exportní pojišťovny\| Sazba odměny za 1. rok (p.a.)\| Sazba odměny za 2. a 3. rok (p.a.)\| Sazba odměny za 4. až 6. rok (p.a.) ---\|---\|---\|--- do B+\| 0,50 %\| 1,00 %\| 2,00 % B\| 0,68 %\| 1,35 %\| 2,00 % B-\| 1,30 %\| 2,00 %\| 2,25 % (3) Odměna podle odstavce 2 je stanovena za dobu platnosti záruky, s možností splátek v jednotlivých letech platnosti záruky. Má-li exportní pojišťovna z poskytnuté záruky plnit, bude odměna úvěrující bankoubankou doplacena poměrně k částce plnění ze záruky. Bude-li při bezeškodním průběhu záruka na žádost úvěrující bankybanky předčasně ukončena, stanoví se odměna jen za skutečnou dobu platnosti záruky. § 6 Výše krytí nesplacené úvěrové jistiny (1) Záruku je možné poskytnout až do výše 90 % úvěrové jistiny, pokud hodnocení příjemce úvěru interním ratingem exportní pojišťovny bude lepší než stupeň B-. V případě hodnocení příjemce úvěru interním ratingem exportní pojišťovny odpovídajícím stupni B- lze záruku poskytnout pouze do výše 80 % úvěrové jistiny. V části úvěrové jistiny, na jejíž splacení není poskytnuta záruka, nese úvěrové riziko úvěrující bankabanka. (2) V případě plnění z poskytnuté záruky má úvěrující bankabanka povinnost na základě požadavku exportní pojišťovny vymáhat na příjemci úvěru i pohledávku exportní pojišťovny na náhradu nebo v souvislosti s plněním ze záruky. Úvěrující bankabanka a příjemce úvěru mají za povinnost sjednat případné další zajištění splácení úvěrové jistiny tak, aby toto zajišťovalo i budoucí pohledávku exportní pojišťovny na náhradu nebo v souvislosti s plněním ze záruky. Úvěrující bankabanka poskytne exportní pojišťovně podíl na veškerých výnosech z dalšího zajištění splácení úvěrové jistiny, za jehož splacení exportní pojišťovna poskytla záruku, a to v poměru sdílení rizika s exportní pojišťovnou. § 7 Postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny na poskytování záruk, způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk a způsob dalšího nakládaní s disponibilním zůstatkem fondu (1) Fond na krytí závazků z poskytovaných záruk (dále jen „fond“) je tvořen peněžními prostředky poskytovanými ze státního rozpočtu exportní pojišťovně na základě rozhodnutí vlády, výnosy plynoucími z vystavených záruk a úrokovými výnosy z finančního umístění peněžních prostředků fondu. (2) Prvotní peněžní vklad do fondu činí 4 000 000 000 Kč. O jeho poskytnutí ze státního rozpočtu rozhodne vláda. (3) O dalším poskytnutí peněžních prostředků ze státního rozpočtu do fondu vláda rozhodne na základě materiálu zpracovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí v návaznosti na žádost exportní pojišťovny o doplnění fondu předložené Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí. (4) Exportní pojišťovna předloží žádost o doplnění fondu Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí v případě, že došlo nebo v následujících 6 měsících dojde k poklesu peněžních prostředků fondu pod částku vyčíslenou podle § 9. (5) Exportní pojišťovna v žádosti o doplnění fondu odůvodní výši požadovaných peněžních prostředků ze státního rozpočtu kvalifikovaným odhadem očekávaných ztrát z poskytování záruk. Při odhadu očekávaných ztrát z poskytování záruk zohlední exportní pojišťovna zejména vliv výnosů z vystavených záruk, úrokových výnosů z finančního umístění peněžních prostředků fondu a nákladů hrazených z fondu. Náklady hrazenými z fondu jsou náklady na plnění ze záruk, poměrná část provozních nákladů exportní pojišťovny a náklady na finanční umístění peněžních prostředků fondu. (6) Exportní pojišťovna každoročně do 30. června informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo financí o disponibilním zůstatku fondu, který je možné využít k doplnění jiných fondů nebo základního kapitálu exportní pojišťovny nebo odvést zpět do státního rozpočtu. (7) Vláda může rozhodnout v rámci stávající státní podpory vývozuvývozu nebo v rámci mimořádných opatření státní podpory vývozcůvývozců, výrobcůvýrobců a vývozně orientovaných podniků na základě společného návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí o doplnění jiných fondů nebo základního kapitálu exportní pojišťovny převodem části nebo celého disponibilního zůstatku fondu. (8) Součástí společného návrhu musí být podrobné vyjádření exportní pojišťovny odůvodňující navržený postup podle odstavce 7. (9) Vláda může rozhodnout také o navrácení části nebo celého disponibilního zůstatku fondu do státního rozpočtu. § 8 Část pojistné kapacity připadající na poskytnuté záruky (1) Část pojistné kapacity exportní pojišťovny pro rok 2020 určené na poskytnutí záruk činí 142 000 000 000 Kč. (2) Část pojistné kapacity exportní pojišťovny pro rok 2021 určené na poskytnutí záruk činí 142 000 000 000 Kč. (3) Část pojistné kapacity exportní pojišťovny určené na poskytnutí záruk po uplynutí období podle § 2 odst. 3 činí pro každý následující rok doby trvání závazků exportní pojišťovny z poskytnutí záruk částku odpovídající odhadu objemu nesplacených úvěrových jistin krytých již poskytnutými zárukami k 1. lednu roku, na který se předkládá návrh státního rozpočtu. Exportní pojišťovna sdělí Ministerstvu financí na základě jeho výzvy odhad výše části pojistné kapacity určené na poskytnutí záruk pro rok, na který se předkládá návrh státního rozpočtu, a pro příslušný střednědobý výhled. § 9 Poměr mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými závazky z poskytování záruk Výše fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk nesmí klesnout pod částku odpovídající 8 % celkových závazků z poskytování záruk. § 10 Oznamovací povinnost Oznamovací povinnost vůči orgánům Evropské unie v souladu s pravidly stanovenými pro poskytování státní pomoci formou vystavování záruk plní Ministerstvo průmyslu a obchodu. § 11 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. 2) Sdělení Komise Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (2020/C 91 I/01). Sdělení Komise Změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (2020/C 112 I/01). Sdělení Komise Změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (2020/C 164/03). Sdělení Komise Třetí změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 (2020/C 218/03). Sdělení Komise Čtvrtá změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 a změna přílohy sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (2020/C 340 I/01). Sdělení Komise Pátá změna dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 a změna přílohy sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů (2021/C 34/06). 3) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků (oznámeno pod číslem dokumentu C (2003) 1422) (2003/361/EC). 4) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 214/2020 Sb.	Zákon č. 214/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 29. 4. 2020, datum účinnosti 29. 4. 2020, částka 77/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 29. 4. 2020 214 ZÁKON ze dne 17. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 230/2013 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento zákon dále upravuje poskytování záruk za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků.“. 2. V § 1 odst. 2 písmeno f) zní: „f) pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s vývozem a investicemi nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankou vývozce, bankou dovozce a bankou investora proti riziku nesplnění závazků vývozce, investora, dovozce nebo dlužníka,“. 3. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) pojištění refinančních úvěrů poskytovaných exportní bankou.“. 4. V § 1 se doplňují odstavce 5 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 5 znějí: „(5) Zárukami za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků se pro účely tohoto zákona rozumí záruky za splacení jistiny úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a za účelem udržení podnikání poskytnutých vývozcům, výrobním a obchodním podnikům. Tyto záruky poskytuje exportní pojišťovna jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 za účelem vyšší dostupnosti likvidity exportně orientovaných podniků bez nutnosti získání povolení podle zvláštního právního předpisu. Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk stanoví vláda nařízením. (6) Peněžní prostředky, které jsou exportní pojišťovně nebo exportní bance poskytovány ze státního rozpočtu, zejména dotace na úhradu ztrát, dotace na posílení fondů, peněžní prostředky na doplnění primárního kapitálu exportní pojišťovny, peněžní prostředky na zvýšení základního kapitálu exportní banky, peněžní prostředky na refinancování přijatých úvěrů nebo splácení vydaných dluhových cenných papírů, peněžní prostředky na záruky a pojistné plnění přijaté od exportní pojišťovny, přijímá exportní pojišťovna a exportní banka na své bankovní účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní banky podle zákona o rozpočtových pravidlech5). Na svých bankovních účtech podřízených státní pokladně exportní pojišťovna nebo exportní banka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty převede nebo na ně přijme. (7) Exportní pojišťovna nebo exportní banka nemůže investovat peněžní prostředky podle odstavce 6 do finančních nástrojů na finančním trhu. (8) Ministerstvo financí může exportní pojišťovně nebo exportní bance na základě jejich odůvodněné písemné žádosti povolit vedení bankovního účtu mimo účty podřízené státní pokladně u České národní banky. V žádosti exportní pojišťovna nebo exportní banka uvede důvody zvláštního zřetele hodné pro vedení účtu mimo účty podřízené státní pokladně, označení banky a částku, která je nebo bude na účtu uložena. Ministerstvo financí posoudí žádost v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech5). (9) Povolení Ministerstva financí nepodléhá použití bankovního účtu vedeného mimo účty podřízené státní pokladně u České národní banky tehdy, pokud takový účet slouží výhradně k provedení převodu peněžních prostředků ze státní pokladny pro účely podpořeného financování, a to v bezprostředně navazujících mezibankovních platebních operacích. 5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V nadpisu § 4 se doplňují slova „a poskytování záruk“. 6. V § 4 odst. 1 větě čtvrté se za slovo „pojišťovna“ vkládají slova „při provozování pojištění vývozních úvěrových rizik“. 7. V § 4 odst. 3 se za větu druhou vkládají věty „Fond na krytí závazků z poskytovaných záruk je tvořen prostředky přidělenými na základě rozhodnutí vlády ze státního rozpočtu. Na poskytování peněžních prostředků ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí vlády podle předchozí věty v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 se nepoužije zákon o finanční kontrole10).“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: „10) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 4 odst. 5 se věty první a druhá nahrazují větami „Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika nebo poskytnout záruky tak, aby přesáhly její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí pro účely tohoto zákona součet horního limitu pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat, a objemu úvěrových jistin krytých poskytnutou zárukou podle § 1 odst. 5 a § 5a.“. 9. V § 4 odst. 5 se za větu třetí vkládá věta „Část pojistné kapacity stanovené podle předchozí věty připadající na poskytnutí záruky stanoví vláda nařízením.“. 10. V § 4 odst. 5 větě poslední se za slovo „stanoví“ vkládají slova „pro pojištění vývozních úvěrových rizik“. 11. V § 4 odst. 7 větě první se za slova „tvorby fondů“ vkládají slova „pro pojištění vývozních úvěrových rizik“ a za slova „výší rezerv a fondů“ se vkládají slova „pojištění vývozních úvěrových rizik“. 12. V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nařízení vlády stanoví způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk uvedeného v odstavci 3 a poměr mezi tímto fondem a celkovými závazky z poskytování záruk.“. 13. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní: „§ 5a Poskytování záruk (1) Poskytování záruk exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 5 se nepovažuje za pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 a nepoužije se na něj zákon upravující pojišťovnictví. (2) Exportní pojišťovna vypracovává čtvrtletně odhad očekávané ztráty z poskytování záruk a s tím spojený odhad hodnoty poměru mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými přijatými závazky z poskytování záruk pro období následujících šesti měsíců, který předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí. (3) Na poskytnutí záruky není právní nárok.“. 14. V § 8 odst. 1 se vkládá nové písmeno b), které zní: „b) exportní pojišťovny z poskytování záruk podle § 1 odst. 5 a § 5a; v případě poklesu fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk pod výši stanovenou nařízením vlády podle § 4 odst. 3 doplní Ministerstvo financí aktiva exportní pojišťovny, a to na základě rozhodnutí vlády o poskytnutí peněžních prostředků z titulu poskytování záruk; toto rozhodnutí vláda přijímá na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě žádosti, kterou Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí předložila exportní pojišťovna,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro řízení, která byla zahájena podle zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se použije zákon č. 58/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., (dále jen „exportní pojišťovna“) a Česká exportní banka, a.s., (dále jen „exportní banka“) nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona převedou na účty zřízené u České národní banky peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a tyto účty zruší. 3. Postup podle bodu 2 se nepoužije pro peněžní prostředky poskytnuté na základní kapitál exportní banky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pro peněžní prostředky podle § 1 odst. 9 zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Peněžní prostředky na dosavadních účtech, které jsou účty vkladovými nebo které nebylo možné zrušit a nebylo možné peněžní prostředky převést do České národní banky ve lhůtě podle bodu 2, převede exportní pojišťovna a exportní banka na účty zřízené u České národní banky neprodleně po uplynutí doby, na kterou byly tyto účty zřízeny, popřípadě neprodleně po odpadnutí důvodu, pro který nebylo možné peněžní prostředky převést dříve. 5. Pokud mají být peněžní prostředky podle bodu 4 vedeny na účtu mimo účet zřízený u České národní banky déle než 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je třeba k vedení takového účtu souhlasu Ministerstva financí. 6. Nabytím účinnosti tohoto zákona nejsou dotčeny transakce exportní pojišťovny a exportní banky týkající se investičních nástrojů do data jejich splatnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. III Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci písmene h) doplňují body 17 a 18, které znějí: „17. účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci, 18. účtech České exportní banky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní banka, a.s., převede nebo je na ně přijme,“. 2. V § 33 odst. 7 se slova „a 15“ nahrazují slovy „, 15, 17 a 18“. 3. V § 33 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větami „Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 15, 17 a 18 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 17 a 18 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou.“. 4. V § 33 odst. 11 větě první se za slova „a 16“ vkládají slova „až 18“. 5. V § 33 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 17 a 18.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě Vyhlášeno 29. 4. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 3. 2020, částka 11/2020 * Článek I - Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích stran vládě Republiky Severní Makedonie pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Republika * Článek II - Tento Protokol vstoupí v platnost poté, co všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těcht * Článek III - Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Jeho řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 19. 3. 2020 19 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 6. února 2019 byl v Bruselu přijat Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě. Jménem České republiky byl Protokol podepsán téhož dne. S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Spojených států amerických, depozitáře Protokolu, dne 25. října 2019. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku II dne 19. března 2020 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD PŘÍSTUPOVÝ PROTOKOL Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie k Severoatlantické smlouvě Strany Severoatlantické smlouvy, podepsané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949, s vědomím, že bezpečnost v severoatlantické oblasti bude posílena přístupem Republiky Severní Makedonie k této smlouvě, se dohodly na následujícím: Článek I Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích stran vládě Republiky Severní Makedonie pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Republika Severní Makedonie stane stranou k datu, kdy uloží listinu o přístupu u vlády Spojených států amerických. Článek II Tento Protokol vstoupí v platnost poté, co všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těchto notifikací a o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost. Článek III Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Jeho řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy. Na důkaz výše uvedeného níže podepsaní zmocněnci podepsali tento Protokol. Podepsáno v Bruselu dne šestého února 2019. Za Albánskou republiku Za Belgické království Za Bulharskou republiku Za Chorvatskou republiku Za Kanadu Za Českou republiku Za Dánské království Za Estonskou republiku Za Francouzskou republiku Za Spolkovou republiku Německo Za Řeckou republiku Za Maďarsko Za Islandskou republiku Za Italskou republiku Za Lotyšskou republiku Za Litevsku republiku Za Lucemburské velkovévodství Za Černou Horu Za Nizozemské království Za Norské království Za Polskou republiku Za Portugalskou republiku Za Rumunsko Za Slovenskou republiku Za Slovinskou republiku Za Španělské království Za Tureckou republiku Za Spojené království Velké Británie a Severního Irska Za Spojené státy americké
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 18/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o dočasném pozastavení provádění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o zpětném přebírání osob na společných státních hranicích, podepsané v Bonnu dne 3. listopadu 1994 Vyhlášeno 29. 4. 2020, částka 11/2020 18 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne dne 20. března 2020 bylo oznámeno Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, že s odvoláním na článek 12 odst. 2 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o zpětném přebírání osob na společných státních hranicích1), podepsané v Bonnu dne 3. listopadu 1994, bylo českou stranou dočasně pozastaveno provádění Dohody s výjimkou článku 1, který se vztahuje na přebírání vlastních státních občanů. Pozastavení provádění Dohody nabylo účinnosti dne 24. března 2020. 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o zpětném přebírání osob na společných státních hranicích, podepsaná v Bonnu dne 3. listopadu 1994, byla vyhlášena pod č. 5/1995 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o dočasném pozastavení provádění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o předávání osob na společných státních hranicích, podepsané v Praze dne 10. května 1993 Vyhlášeno 29. 4. 2020, částka 11/2020 17 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 20. března 2020 bylo oznámeno Velvyslanectví Polské republiky v Praze, že s odvoláním na článek 12 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o předávání osob na společných státních hranicích1), podepsané v Praze dne 10. května 1993, bylo českou stranou dočasně pozastaveno provádění Dohody s výjimkou ustanovení článků 1 a 3, které se vztahují na přebírání vlastních státních občanů. Pozastavení provádění Dohody nabylo účinnosti dne 20. března 2020. 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o předávání osob na společných státních hranicích, podepsaná v Praze dne 10. května 1993, byla vyhlášena pod č. 65/2013 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 16/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o dočasném pozastavení provádění Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o předávání a přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsané v Praze dne 12. listopadu 2004 Vyhlášeno 29. 4. 2020, částka 11/2020 16 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 20. března 2020 bylo oznámeno Velvyslanectví Rakouské republiky v Praze, že s odvoláním na článek 16 odst. 3 Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o předávání a přebírání osob s neoprávněným pobytem1), podepsané v Praze dne 12. listopadu 2004, bylo českou stranou dočasně pozastaveno provádění Dohody s výjimkou těch jejích ustanovení, která se vztahují na přebírání vlastních státních občanů. Pozastavení provádění Dohody nabylo účinnosti dne 21. března 2020. 1) Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o předávání a přebírání osob s neoprávněným pobytem, podepsaná v Praze dne 12. listopadu 2004, byla vyhlášena pod č. 102/2005 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 15/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o dočasném pozastavení provádění Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o předávání a přebírání osob na společných státních hranicích, podepsané v Bratislavě dne 2. července 2002 Vyhlášeno 29. 4. 2020, částka 11/2020 15 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že nótou ze dne 20. března 2020 bylo oznámeno Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze, že s odvoláním na článek 13 odst. 2 Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o předávání a přebírání osob na společných státních hranicích1), podepsané v Bratislavě dne 2. července 2002, bylo českou stranou dočasně pozastaveno provádění Dohody s výjimkou jejího článku 1, který se vztahuje na přebírání vlastních státních občanů. Pozastavení provádění Dohody nabylo účinnosti dne 21. března 2020. 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o předávání a přebírání osob na společných státních hranicích, podepsaná v Bratislavě dne 2. července 2002, byla vyhlášena pod č. 1/2004 Sb. m. s.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 213/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 213/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření Vyhlášeno 27. 4. 2020, částka 76/2020 213 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 27. dubna 2020 č. 483 o zrušení krizového opatření Vláda zrušuje s účinností ode dne 28. dubna 2020 od 00:00 hod. usnesení vlády ze dne 31. března 2020 č. 352, vyhlášené pod č. 143/2020 Sb., kterým se zakazuje s účinností ode dne 2. dubna 2020 po dobu trvání nouzového stavu platnost nařízení, kterým obecobec vymezuje oblasti obceobce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Nařízení vlády č. 212/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 212/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 76/2020 * Čl. I - V § 1 nařízení vlády č. 172/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2, se za slovo „služeb“ vkládají slova „a v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytuj * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2020 212 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. dubna 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 Vláda nařizuje podle § 14 odst. 3 a § 15 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I V § 1 nařízení vlády č. 172/2020 Sb., o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2, se za slovo „služeb“ vkládají slova „a v zařízeních provozovaných poskytovateli zdravotních služeb poskytujících následnou lůžkovou péči nebo dlouhodobou lůžkovou péči“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hamáček v. r. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Vyhláška č. 211/2020 Sb.	Vyhláška č. 211/2020 Sb. Vyhláška o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020 Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 75/2020 * § 1 - Hodnocení žáků * § 2 - Zkoušky a komisionální zkoušky * § 3 - Zvláštní pravidla pro žáky konající závěrečnou nebo maturitní zkoušku * § 4 - Informování o způsobu hodnocení * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2020 211 VYHLÁŠKA ze dne 27. dubna 2020 o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 56, 71 a 112 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon): § 1 Hodnocení žáků (1) V základním vzdělávání, středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři vychází hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020 a) z podkladů pro hodnocení získaných v druhém pololetí v době, kdy žák má povinnost řádně docházet do školy, b) podpůrně z podkladů pro hodnocení získaných při vzdělávání na dálku, pokud má pro takové vzdělávání žák podmínky, nebo podpůrně z podkladů pro hodnocení získaných při vzdělávacích aktivitách konaných ve škole v době, kdy žák nemá povinnost řádně docházet do školy, a c) podpůrně z hodnocení výsledků žáka za první pololetí školního roku 2019/2020. (2) Pravidla ve školním řádu nebo pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků schválená školskou radou, která jsou v rozporu s odstavcem 1 nebo která neumožňují hodnocení žáků za druhé pololetí školního roku 2019/2020 podle odstavce 1, se nepoužijí. (3) Ve středním vzdělávání a ve vzdělávání v konzervatoři může hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020 vycházet také z podkladů o vykonané pracovní povinnosti podle krizového zákona nebo dobrovolné pomoci, pokud se vztahují k oboru vzdělání. (4) Odstavec 1 se použije obdobně také pro vzdělávání v základní umělecké škole. § 2 Zkoušky a komisionální zkoušky Pokud se pro hodnocení žáka koná zkouška nebo komisionální přezkoušení stanovené právními předpisy nebo zkouška vyplývající z individuálního vzdělávacího plánu, není jejich konání a hodnocení žáka na jejich základě touto vyhláškou dotčeno. § 3 Zvláštní pravidla pro žáky konající závěrečnou nebo maturitní zkoušku (1) Na vysvědčení za druhé pololetí školního roku 2019/2020 žáka střední školy nebo konzervatoře, který se přihlásil na jarní zkušební období roku 2020 k maturitní zkoušce nebo koná závěrečnou zkoušku, nelze žáka hodnotit stupněm „5 - nedostatečný“ nebo slovem „nehodnocen(a)“, nebo ekvivalentním slovním hodnocením; namísto toho se uvede pro jednotlivé předměty nebo celkové hodnocení slovo „prospěl(a)“, nebo jiné ekvivalentní slovní hodnocení. (2) Ustanovení § 2 se nevztahuje na žáka střední školy nebo konzervatoře, který se přihlásil na jarní zkušební období roku 2020 k maturitní zkoušce nebo koná závěrečnou zkoušku; tomuto žákovi, který má konat zkoušku nebo komisionální zkoušku a nemůže být hodnocen podle § 1, se vydá vysvědčení, na kterém se uvede pro jednotlivé předměty nebo celkové hodnocení slovo „prospěl(a)“, nebo jiné ekvivalentní slovní hodnocení. Na žádost žáka se umožní před vydáním vysvědčení zkouška nebo komisionální přezkoušení a hodnocení se provede na jejich základě. § 4 Informování o způsobu hodnocení Ředitel školy informuje žáky a jejich zákonné zástupce o způsobu hodnocení výsledků vzdělávání žáka za druhé pololetí školního roku 2019/2020. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
Zákon č. 210/2020 Sb.	Zákon č. 210/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020 * § 1 - (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronavi * § 2 - (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti (dále jen „nájem“), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k pod * § 3 - (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo * § 4 - Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel. * § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Aktuální znění od 27. 4. 2020 210 ZÁKON ze dne 22. dubna 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky. (2) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu, b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2, c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2. (3) Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do 30. června 2020. (4) Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020. § 2 (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti (dále jen „nájem“), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“). (2) Ustanovení tohoto zákona se použijí i na pacht, je-li podstatnou částí předmětu pachtu prostor sloužící podnikání. (3) K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží. § 3 (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo a) v rozhodné době, a b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce. (3) Nájemce pronajímateli předloží listiny osvědčující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného podle odstavce 1. (4) Nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil, do konce ochranné doby. Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny dluhy na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem; výpovědní doba činí 5 dní. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce, že tyto dluhy na nájemném ani v ochranné době neuhradí. (5) Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu. § 4 Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel. § 5 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 209/2020 Sb.	Zákon č. 209/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020 * § 1 - (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronavi * Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby * § 2 - (1) Ustanovení § 2 až 4 se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Ustanovení § 2 až 4 se použijí obdobně i pro podnájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové * § 3 - (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo * § 4 - (1) Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména mohl-li by v důsledku * § 5 - Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení * Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty * § 6 - Pro účely § 6 a 7 se rozumí * § 7 - Povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, se považuje za dospělou dnem 1. září 2020. * § 8 - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2020 209 ZÁKON ze dne 22. dubna 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky. (2) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu, b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2, c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2. (3) Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do dne 31. července 2020. (4) Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020. Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby § 2 (1) Ustanovení § 2 až 4 se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Ustanovení § 2 až 4 se použijí obdobně i pro podnájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové potřeby podnájemce. (2) K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží. § 3 (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo a) v rozhodné době, a b) převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného. (2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce. (3) Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem doloží okolnosti prodlení podle odstavce 1 písm. b), potvrzením od příslušného úřadu práce ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metodicky pokyn. (4) Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny pohledávky na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že tyto pohledávky ani v ochranné době neuhradí. § 4 (1) Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména mohl-li by v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen. (2) Nedohodnou-li se strany, soud k návrhu pronajímatele rozhodne o zrušení nájmu podle odstavce 1. § 5 Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení (1) Státní fond rozvoje bydlení může na žádost příjemce úvěru odložit splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru na dobu do 30. listopadu 2020, doloží-li příjemce úvěru neschopnost splácet úvěr vzniklou v důsledku mimořádného opatření při epidemii. Po příjemci úvěru nelze v souvislosti s podáním žádosti podle věty první požadovat úhradu nákladů spojených s vyřízením žádosti ani jinou úhradu. (2) Celková doba splácení úvěru se v případě podle odstavce 1 prodlouží o dobu, na kterou byla odložena splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru. Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty § 6 Pro účely § 6 a 7 se rozumí a) poskytovatelem služeb poskytovatel služeb podle § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon o službách“), b) příjemcem služeb příjemce služeb podle § 2 písm. b) zákona o službách a c) vyúčtováním vyúčtování podle § 2 písm. f) zákona o službách. § 7 Povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, se považuje za dospělou dnem 1. září 2020. § 8 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 208/2020 Sb.	Zákon č. 208/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb. Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020 * Čl. I - Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2020 208 ZÁKON ze dne 22. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se číslo „1 488 318 723 753“ nahrazuje číslem „1 428 218 723 753“, číslo „1 688 318 723 753“ se nahrazuje číslem „1 728 218 723 753“, číslo „200 000 000 000“ se nahrazuje číslem „300 000 000 000“ a číslo „181 126 169 129“ se nahrazuje číslem „281 126 169 129“. 2. V příloze č. 1 se číslo „1 488 318 723 753“ nahrazuje číslem „1 428 218 723 753“, číslo „1 688 318 723 753“ se nahrazuje číslem „1 728 218 723 753“, číslo „-200 000 000 000“ se nahrazuje číslem „-300 000 000 000“ a číslo „181 126 169 129“ se nahrazuje číslem „281 126 169 129“. 3. V příloze č. 2 se číslo „545502848138“ nahrazuje číslem „540502848138“, číslo „487952297659“ se nahrazuje číslem „483479797659“, číslo „757300150000“ se nahrazuje číslem „702200150000“, číslo „762911866609“ se nahrazuje číslem „707811866609“, číslo „561443911565“ se nahrazuje číslem „556443911565“, číslo „502182915098“ se nahrazuje číslem „497710415098“ a číslo „1488318723753“ se nahrazuje číslem „1428218723753“. 4. V příloze č. 3 se číslo „48810880286“ nahrazuje číslem „51810880286“, číslo „223018347439“ se nahrazuje číslem „259918347439“ a číslo „1688318723753“ se nahrazuje číslem „1728218723753“. 5. V příloze č. 4 v kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se číslo „552589411659“ nahrazuje číslem „547589411659“, číslo „545502848138“ se nahrazuje číslem „540502848138“, číslo „487952297659“ se nahrazuje číslem „483479797659“ a číslo „57550550479“ se nahrazuje číslem „57023050479“. 6. V příloze č. 4 v kapitole 396 Státní dluh se číslo „48810880286“ nahrazuje číslem „51810880286“ a číslo „181126169129“ se nahrazuje číslem „281126169129“. 7. V příloze č. 4 v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se číslo „776900470800“ nahrazuje číslem „721800470800“, číslo „223018347439“ se nahrazuje číslem „259918347439“, číslo „757300150000“ se nahrazuje číslem „702200150000“, číslo „64169471508“ se nahrazuje číslem „78769471508“ a číslo „76849608000“ se nahrazuje číslem „99149608000“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 207/2020 Sb.	Zákon č. 207/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb. Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020 * Čl. I - Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 4. 2020 207 ZÁKON ze dne 22. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. Nad § 10 se vkládá nadpis „Stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí“ a nadpis § 10 se zrušuje. 2. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro a) rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3), b) roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“. 3. Nad § 11 se vkládá nadpis „Nápravná složka“ a nadpis § 11 se zrušuje. 4. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za a) rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a), b) roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 206/2020 Sb.	Zákon č. 206/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 12. 5. 2020, částka 73/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 12. 5. 2020 206 ZÁKON ze dne 21. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. I Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „výše rezervního fondu činí“ nahrazují slovy „minimální výše rezervního fondu činí“, slova „z pojistného“ se zrušují, za slova „zůstatku základního fondu“ se vkládají slova „nebo ostatních fondů“ a za slovo „stanovené“ se vkládá slovo „minimální“. 2. V § 21 odstavec 1 zní: „(1) Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření Pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů Pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. II Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 233/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) označení osoby nebo osob podle zakládací listiny, které plní funkci Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny do doby zvolení prvních členů Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny; tyto osoby musí splňovat předpoklady pro výkon funkce podle § 10, i) označení osoby podle zakládací listiny, která plní funkci ředitele do doby jmenování ředitele Správní radou zaměstnanecké pojišťovny; tato osoba musí splňovat předpoklady pro výkon funkce podle § 9a.“. 2. V § 10 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 15 se označují jako odstavce 3 až 14. 3. V § 10 odstavec 4 zní: „(4) Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření zaměstnanecké pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů zaměstnanecké pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření zaměstnanecké pojišťovny.“. 4. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá Správní radě.“. Dosavadní odstavce 5 až 14 se označují jako odstavce 6 až 15. 5. V § 10 odst. 7 se text „§ 6 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 6 odst. 7“. 6. V § 10 odstavec 8 zní: „(8) Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky, není-li dále stanoveno jinak, a začíná prvním dnem po skončení funkčního období předchozího člena orgánu, na jehož místo nastupuje postupem podle § 10a odst. 4 písm. a), nebo prvním dnem po dni, kdy byl zvolen členem orgánu v případě podle § 10a odst. 4 písm. b). Funkční období náhradníka trvá nejdéle do skončení funkčního období voleného člena orgánu, na jehož místo nastoupil. Člena orgánu jmenovaného vládou lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.“. 7. V § 10 odst. 15 písmeno d) zní: „d) dnem, kdy se stal volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny,“. 8. Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10g, které znějí: „§ 10a (1) Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké pojišťovně s tím, že 5 členů volí společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a 5 členů volí společně zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. (2) Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří a) 3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda, b) 6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké pojišťovně s tím, že 3 členy volí společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a 3 členy volí společně zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů. (3) Skupinami plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „skupina plátců pojistného“) se pro účely voleb do orgánů zaměstnanecké pojišťovny rozumí a) zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, b) zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů, kterými se rozumí osoby, které po celý kalendářní měsíc nemají příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a není za ně plátcem pojistného stát. (4) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vyhlásit volby do příslušného orgánu a) nejpozději 4 měsíce před skončením funkčního období jeho volených členů, nebo b) bezodkladně v případě, že na uvolněné místo voleného člena orgánu již není možné povolat náhradníka. (5) Zaměstnanecká pojišťovna zveřejní informaci o vyhlášení voleb způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace o vyhlášení voleb obsahuje a) označení orgánu zaměstnanecké pojišťovny, do něhož se volby konají, včetně skupiny plátců pojistného, která je v těchto volbách oprávněna hlasovat, b) počet volených členů příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny v příslušné skupině plátců pojistného, c) datum, do kdy lze přihlášku ke kandidatuře na člena příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny podat s tím, že lhůta pro podání přihlášky činí 2 měsíce ode dne vyhlášení voleb, a d) termín konání voleb. § 10b (1) Kandidovat do orgánu zaměstnanecké pojišťovny může osoba, která a) je plně svéprávná, b) je bezúhonná, c) doručila zaměstnanecké pojišťovně vlastnoručně podepsanou přihlášku podle odstavce 3, d) prokáže podporu alespoň 50 pojištěnců příslušné zaměstnanecké pojišťovny; podpora se prokazuje řádně vyplněným podpisovým archem doručeným zaměstnanecké pojišťovně společně s přihláškou podle písmene c), a e) je ke dni podání přihlášky ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem zaměstnanecké pojišťovny, která volby vyhlásila. (2) Podpisový arch obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo pojištěnce a vlastnoruční podpis pojištěnce, který vyjadřuje kandidátovi svoji podporu. Součástí podpisového archu je souhlas se zpracováním osobních údajů v rozsahu podle věty první, a to pouze pro účely volby, pro niž se podpora vyjadřuje. (3) Přihláška ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny obsahuje a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo pojištěnce, datum narození, adresu pro doručování a ověřený vlastnoruční podpis osoby kandidující na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, b) označení orgánu zaměstnanecké pojišťovny, do něhož osoba kandiduje, c) označení skupiny plátců pojistného, v níž osoba kandiduje s tím, že každá osoba je oprávněna kandidovat pouze v jedné skupině plátců pojistného, d) vlastnoručně podepsaný životopis, e) výpis z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a f) řádně vyplněný podpisový arch podle odstavce 2. (4) Neobsahuje-li přihláška ke kandidatuře náležitosti podle odstavce 3, zaměstnanecká pojišťovna vyzve bezodkladně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení přihlášky ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, osobu, která ji podala, k doplnění nebo úpravě příslušných náležitostí. Nejsou-li náležitosti doplněny nebo upraveny nejpozději poslední den lhůty pro podání přihlášky ke kandidatuře, považuje se přihláška za neplatnou. (5) Zaměstnanecká pojišťovna zveřejní patnáctý den od uplynutí lhůty pro podání přihlášek podle § 10a odst. 5 písm. c) způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam kandidátů na člena příslušného orgánu a skupiny plátců pojistného, v níž kandidují, včetně jejich životopisu. (6) Zároveň se zveřejněním seznamu kandidátů zveřejní zaměstnanecká pojišťovna vždy informace o a) způsobu volby s tím, že oběma skupinám plátců pojistného musí být zajištěna možnost volit prezenčně na provozovně zaměstnanecké pojišťovny v její běžné provozní době, b) organizačním, technickém a personálním zabezpečení voleb včetně jednotlivých provozoven a případně dalších míst, která zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určí, a c) způsobu úpravy a předání hlasovacího lístku v příslušné skupině plátců pojistného s tím, že hlasovací lístek musí vždy obsahovat náležitosti podle § 10d odst. 2 a 3. § 10c (1) Zaměstnanecká pojišťovna zahájí volby patnáctým dnem následujícím po dni zveřejnění seznamu kandidátů na člena příslušného orgánu. Připadá-li tento den na sobotu, neděli, nebo svátek, zahájí se volby nejbližší následující pracovní den. Volby trvají 3 pracovní dny. (2) Zaměstnavatel a osoba samostatně výdělečně činná hlasují v rozsahu pojistného, které odvedli příslušné zaměstnanecké pojišťovně za období 6 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém se vyhlašují volby (dále jen „rozsah odvedeného pojistného“), a to prezenčně, popřípadě elektronicky, pokud elektronický způsob volby zaměstnanecká pojišťovna umožňuje. (3) Rozhodnou výši rozsahu odvedeného pojistného zaměstnanecká pojišťovna určí ke dni zveřejnění seznamu kandidátů podle § 10b odst. 5. Na žádost zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné zaměstnanecká pojišťovna sdělí výši rozsahu odvedeného pojistného této osobě. Stížnost proti rozhodné výši rozsahu odvedeného pojistného lze podat nejpozději 14 dnů před zahájením voleb. (4) Zaměstnanec a osoba bez zdanitelných příjmů jsou oprávněni hlasovat, pokud byli v měsíci předcházejícím zahájení hlasování evidováni v příslušné skupině plátců pojistného, a to prezenčně, popřípadě elektronicky, pokud elektronický způsob volby zaměstnanecká pojišťovna umožňuje. § 10d (1) Plátce pojistného je v případě prezenční volby povinen se před vydáním hlasovacího lístku prokázat průkazem totožnosti, jedná-li se o fyzickou osobu, anebo příslušným oprávněním k jednání za právnickou osobu nebo organizační složku státu. (2) Hlasovací lístek v elektronické nebo listinné podobě obsahuje vždy seznam kandidátů na člena příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného, v níž plátce pojistného hlasuje. (3) V případě skupiny zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných hlasovací lístek dále obsahuje identifikátor plátce pojistného v anonymizované podobě a údaj o rozsahu odvedeného pojistného. (4) Zaměstnanecká pojišťovna zaznamená přesný čas odeslání hlasovacího lístku, jde-li o hlasování v elektronické formě, nebo čas vydání hlasovacího lístku, jde-li o hlasování v prezenční formě. (5) Hlasovací lístek je neplatný, pokud plátce pojistného označí více kandidátů, než je počet volených členů orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. Dále je hlasovací lístek neplatný, pokud není na předepsaném tiskopise nebo je přetržený. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Odevzdá-li plátce pojistného více hlasovacích lístků, jsou tyto další hlasovací lístky neplatné. § 10e (1) Každý plátce pojistného je oprávněn hlasovat pouze jednou. Osoba náležící do obou skupin plátců pojistného si zvolí, ve které skupině plátců pojistného bude hlasovat. (2) Plátce pojistného označí na hlasovací listině nejvýše tolik kandidátů, kolik je volených členů příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. V případě hlasování ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných se mezi označené kandidáty poměrně rozdělí rozsah odvedeného pojistného. V případě hlasování ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů se každému označenému kandidátovi přičte jeden hlas. (3) Vyplněný hlasovací lístek odevzdá plátce pojistného v uzavřené obálce označené názvem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a příslušné skupiny plátců pojistného, do nějž se volby konají, v provozovně zaměstnanecké pojišťovny, případně jiném místě, které zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určila. V případě elektronické volby jej plátce pojistného odešle elektronicky. § 10f (1) Zaměstnanecká pojišťovna zřizuje nejméně pětičlennou ústřední volební komisi. Jednoho člena ústřední volební komise jmenuje ministr zdravotnictví. Ústřední volební komise volí ze svého středu předsedu, který řídí její činnost. (2) Zaměstnanecká pojišťovna zřizuje místní volební komise, které organizují a zabezpečují volby na provozovnách zaměstnanecké pojišťovny, případně na jiných místech, která zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určila. Z činnosti místní volební komise se pořizuje záznam. Záznam podepsaný všemi členy místní volební komise se zašle společně s informací o součtu hlasů pro jednotlivé kandidáty, hlasovacími lístky a jmenným seznamem hlasujících osob ústřední volební komisi. (3) Do vyplněného hlasovacího lístku jsou oprávněni nahlížet pouze členové volební komise. O skutečnostech zaznamenaných na jednotlivém hlasovacím lístku jsou členové volební komise vůči osobám, které nejsou členy volební komise, povinni zachovávat mlčenlivost. (4) Volební komise provádějí součet hlasů ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů a součet částek zaplaceného pojistného, které připadá podle odevzdaných hlasů plátců pojistného na jednotlivé kandidáty ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných. (5) Ústřední volební komise stanoví pořadí kandidátů na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Členy orgánu zaměstnanecké pojišťovny jsou zvoleni ti kandidáti, kteří se a) ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných podle součtu částek rozsahu odvedeného pojistného umístí na místech voleného počtu členů příslušného orgánu, a b) ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů podle součtu hlasů umístí na místech voleného počtu členů příslušného orgánu. Kandidáti, kteří se umístí na dalších místech a hlasoval pro ně alespoň jeden plátce pojistného, jsou podle pořadí náhradníky na místo členů příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. V případě rovnosti rozhoduje o pořadí kandidátů los. (6) Ústřední volební komise v den jednání pořídí ve 2 vyhotoveních zápis o průběhu a výsledku voleb, který obsahuje a) označení orgánu, do nějž se volba konala, včetně příslušné skupiny plátců pojistného, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení členů ústřední volební komise, c) informaci o případných nedostatcích hlasovacích lístků a o tom, zda tyto nedostatky mají vliv na přidělení hlasů nebo na celkový výsledek hlasování, d) pořadí kandidátů, případně protokol o losování, a e) podpis všech členů ústřední volební komise; jestliže některý z členů volební komise podpis odepře, uvedou se důvody v zápisu. (7) Průběh jednání ústřední volební komise a výsledky voleb musí být osvědčeny notářským zápisem. Notář musí být přítomen celému jednání ústřední volební komise. (8) Výsledek volby zveřejní zaměstnanecká pojišťovna bezodkladně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň jej zašle všem kandidátům, pro které hlasoval alespoň jeden plátce pojistného. (9) Zaměstnanecká pojišťovna uchová jedno vyhotovení protokolu včetně hlasovacích lístků nejméně po dobu funkčního období členů orgánu, do nějž se volby konaly. Jedno vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku voleb zašle Ministerstvu zdravotnictví. § 10g (1) Kandidát na člena orgánu nebo plátce pojistného, který může ve volbách hlasovat, může podat proti průběhu nebo výsledku voleb stížnost ústřední volební komisi. Stížnost lze podat nejpozději do 14 dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb. (2) Volební komise posoudí stížnost a vydá usnesení, kterým stížnost potvrdí nebo zamítne. Je-li důsledkem stížnosti změna pořadí kandidátů na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, ústřední volební komise dále postupuje podle § 10f odst. 5 až 9. (3) Kandidát na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, jehož stížnost proti průběhu nebo výsledku voleb byla zamítnuta podle odstavce 2, se může dovolávat neplatnosti volby do orgánu zaměstnanecké pojišťovny podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku.“. 9. V § 18 se na začátek odstavce 1 vkládá slovo „Minimální“, za slova „zůstatku základního fondu“ se vkládají slova „nebo ostatních fondů“ a za slovo „stanovené“ se vkládá slovo „minimální“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 205/2020 Sb.	Zákon č. 205/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 73/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST PÁTÁ - Změna lázeňského zákona * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 27. 4. 2021 205 ZÁKON ze dne 21. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. I Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se za slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí“ vkládají slova „, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010“. 2. Poznámka pod čarou č. 62 zní: „62) Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích. Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006. Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 3. V § 3 odst. 3 větě poslední se slova „a jde o stavbu, v níž je teplá voda dodávána veřejnosti“ zrušují a slova „podle § 4 odst. 5“ se nahrazují slovy „podle § 4 odst. 4“. 4. V § 4 odst. 4 větě páté se slova „stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti“ nahrazují slovy „veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d)“. 5. V § 6a odst. 3 písm. d) se za slovo „odpadů“ vkládají slova „, mnohobuněčných organismů“. 6. V § 6a odst. 6 se za slova „ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti,“ vkládají slova „pravidla sledování a způsob hodnocení mnohobuněčných organismů v přírodním koupališti,“. 7. V § 7 odst. 1 větě druhé se za slova „odbornému vzdělávání“ vkládají slova „dětí a mladistvých“. 8. V § 7a větách první a druhé se slova „, žáků a studentů“ nahrazují slovy „ve věku do ukončení povinné školní docházky“. 9. Nadpis § 8 zní: „Škola v přírodě a zotavovací akce“. 10. V § 8 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Zotavovací akce se může skládat z více běhů. Pro účely účasti na zotavovací akci se za dítě ve věku do 15 let považuje i dítě, které v kalendářním roce, kdy je zotavovací akce pořádána, dovrší věk 15 let. Školou v přírodě se pro účely tohoto zákona rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola.“. 11. V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů,“ a za slova „zotavovací akce“ se vkládají slova „nebo školy v přírodě“. 12. V § 8 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a to s uvedením adresy nebo názvu katastrálního území a zeměpisných souřadnic“. 13. V § 8 odst. 3 písmeno b) zní: „b) počet zúčastněných dětí; jedná-li se o zotavovací akci, počet dětí zúčastněných v každém běhu s uvedením data jeho zahájení a ukončení,“. 14. V § 8 odst. 3 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 15. V § 8 odst. 3 písmeno d) zní: „d) způsob zajištění stravování účastníků a“. 16. V § 8 odst. 3 se na konci odstavce doplňuje písmeno e), které zní: „e) jméno a příjmení odpovědné osoby přítomné na škole v přírodě nebo zotavovací akci, a to pro každý běh zotavovací akce, a telefonní číslo na ni.“. 17. V § 8 odst. 4 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů,“. 18. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“. 19. V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci“ zrušují. 20. V § 9 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci.“. 21. V § 9 odst. 3 větě první se za slova v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“. 22. V § 9 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.“. 23. V § 9 odst. 3 větě třetí se slovo „Tento“ nahrazuje slovy „V případě zotavovací akce tento“. 24. V § 9 odst. 3 větě třetí se slovo „trvalou“ zrušuje. 25. V § 9 se odstavec 4 zrušuje. 26. V § 10 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Nemá-li osoba registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost.“. 27. V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“. 28. V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „oboru všeobecné lékařství nebo“ nahrazují slovy „studijního programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a“. 29. Na konci nadpisu § 12 se doplňují slova „a škola v přírodě na kratší dobu“. 30. V § 12 se za slova „§ 8 odst. 1“ vkládají slova „věta první“ a na konci ustanovení se doplňuje věta „Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, musí zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce.“. 31. V § 13 odst. 1 větě první se za slovo „vzdělávání,“ vkládají slova „provozoven živností podle § 7 odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině92),“ a slova „pro shromažďování většího počtu osob“ se nahrazují slovy „staveb se shromažďovacím prostorem93)“. Poznámky pod čarou č. 92 a 93 znějí: „92) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 93) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 19 odst. 1 se slova „uvádění potravin do oběhu18),“ nahrazují slovy „zpracování potravin18), uvádění potravin na trh18),“. Poznámka pod čarou č. 18 zní: „18) Čl. 3 body 2, 8 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.“. 33. V § 19 odst. 2 větě první se slova „nebo při uvádění potravin do oběhu18)“ nahrazují slovy „, zpracování potravin18) nebo při uvádění potravin na trh18)“. 34. V § 21 odst. 3 větě první se za slova „rekondiční služby“ vkládá slovo „, solárium“. 35. V § 21a větě třetí se slova „a teplotu vnitřního vzduchu“ zrušují a slova „v ubytovacích jednotkách“ se nahrazují slovy „ve stavbách ubytovacích zařízení“. 36. V § 23 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 94 zní: „(1) Stravovací službou je činnost provozovatele potravinářského podniku88), která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování94). 94) Čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění.“. 37. V § 24 odst. 1 písm. b) se za slovo „předpisem“ vkládají slova „a přímo použitelnými předpisy Evropské unie“ a slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“. 38. V § 24 odst. 1 písmeno e) zní: „e) v případě, že požadavky nebo podmínky skladování podle písmene a) nejsou stanoveny, dodržovat požadavky a podmínky skladování stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který látku, surovinu, polotovar nebo potravinu vyrobil.“. Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje. 39. V § 26 odstavec 4 zní: „(4) Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité.“. 40. V § 26 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámek pod čarou č. 95 a 96 znějí: „(5) Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. (6) Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovatele potravinářského podniku95) používajícího ve svém potravinářském podniku96) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl. (7) Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2. 95) Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění. 96) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.“. 41. V § 30 odst. 1 větě první se slova „jiné zařízení nebo pozemek“ zrušují. 42. V § 30 odst. 3 větě třetí se slova „zařízení pro výchovu a vzdělávání“ nahrazují slovy „pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání“. 43. V § 37 odst. 3 závěrečná část ustanovení zní: „a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.“. 44. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.“. 45. V § 38 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 97 znějí: „(2) Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha97) může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. (3) V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru provedeném podle odstavce 1. 97) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“. 46. V § 39 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců.“. 47. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a (1) Povinnosti podle § 37 až 39 plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Uživatel uvedený ve větě první současně s uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. (2) Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uvedeného v odstavci 1 větě první uživatel předá agentuře práce evidenci podle § 40. Agentura práce je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu stanovenou v § 40.“. 48. V § 41 odst. 1 se za slova „dojde ke změně“ vkládají slova „ohlášených údajů nebo změně“. 49. V § 44a odst. 2 se slova „standardními větami označujícími specifickou rizikovost a nebezpečnost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického zákona35a) a přímo použitelných předpisů Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích78)“ nahrazují slovy „standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1272/2008“)“. 50. V § 44a odstavce 3 až 5 znějí: „(3) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat jiným osobám, než jsou osoby právnické nebo podnikající fyzické osoby, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (4) Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebo chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. (5) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, nebo nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.“. 51. V § 44a odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak20).“. 52. V § 44a odstavec 7 zní: „(7) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v prostorách, které jsou uzamykatelné a zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob.“. 53. V § 44a se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 54. V § 44a odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí.“ a ve větě druhé se slova „a jméno a příjmení osoby (název nebo firmu), které“ nahrazují slovy „, jméno a příjmení osoby a označení útvaru subjektu, pro který“. 55. V § 44b odstavec 1 zní: „(1) Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují a) absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání 1. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Farmacie nebo v oblasti vzdělávání Veterinární lékařství, veterinární hygiena nebo v oblasti vzdělávání Zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, 2. v oblasti vzdělávání Chemie nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, 3. v oblasti vzdělávání Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, 4. a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii35f), nebo 5. v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin35g), b) fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmeni a), a které se úspěšně podrobily zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 4 o odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.“. 56. V § 44b odst. 2 větě první se slova „klasifikovanými jako vysoce toxické (dále jen „zkušební místo“)“ nahrazují slovy „, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008,“. 57. V § 44b odst. 4 větě první se slova „klasifikovanými jako vysoce toxické“ nahrazují slovy „, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008“. 58. V § 46 odst. 2 větě druhé se slovo „trvalá“ zrušuje. 59. V § 46 odst. 2 větě poslední se za slova „poskytovatel zdravotních služeb“ vkládají slova „uvedený v § 47a“. 60. V § 47a odst. 2 se za slovo „oborech“ vkládají slova „infekční lékařství,“. 61. V § 47a odst. 4 větě první se slova „nebo infekční lékařství“ nahrazují slovy „, infekční lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost po absolvování certifikovaného kurzu očkování“. 62. V § 50 se slova „nebo v případě právnické osoby též jinou činnost“ zrušují, za slova „do 3 let věku“ se vkládají slova „nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních98)“, slovo „trvalou“ se zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče80).“. Poznámka pod čarou č. 98 zní: „98) Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.“. 63. V § 51 odst. 1 písm. b) se slovo „trvalou“ zrušuje. 64. V § 58 odstavec 3 zní: „(3) Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, může provádět fyzická osoba, která a) dovršila věk 18 let, b) absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c) a c) má platné osvědčení o odborné způsobilosti.“. 65. V § 61 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, je povinna písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti.“. 66. V § 62a větě první se text „odst. 2“ zrušuje. 67. V § 67 odst. 12 větě první se slova „odstavce 9“ nahrazují slovy „odstavce 11“. 68. V § 69 odst. 1 písmeno e) zní: „e) příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; v takovém případě jsou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby povinny vytvořit podmínky pro provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a strpět provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném tímto rozhodnutím; náklady na tuto ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu,“. 69. V § 77 odst. 2 větě první se slovo „železničních“ zrušuje. 70. V § 77 odstavec 4 zní: „(4) Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 protokol o měření hluku provedeném podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před hlukem, jde-li o území zatížené hlukem nad stanovené hygienické limity. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, žadatel o změnu v užívání stavby podle odstavce 3 a žadatel o vydání společného povolení ke stavbě podle odstavce 3.“. 71. V § 77 odst. 5 se za slovo „nemůže“ vkládají slova „stavebník nebo jiný budoucí uživatel“. 72. V § 80 odst. 1 se písmeno x) s textem „přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,“ označuje jako písmeno w). 73. V § 80 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Analytické metody kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.“. 74. V § 80 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě.“. 75. V § 80 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámek pod čarou č. 99 a 100 zní: „(9) Ministerstvo zdravotnictví a) je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh99), b) předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005100), c) koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami. 99) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 100) Článek 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS.“. 76. V § 81 odst. 2 a § 81c písm. c) se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „2 let“. 77. V § 82 odst. 2 písmeno o) zní: „o) vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem61)“. 78. V § 82 odst. 2 písm. w) se slova „a h)“ nahrazují slovy „a i)“. 79. V § 82 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámky pod čarou č. 101 zní: „z) podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory101). 101) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 80. V § 83 odst. 1 větě poslední se slova „Ústřední vojenský zdravotní ústav“ nahrazují slovy „Vojenský zdravotní ústav“. 81. V § 84 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány“ nahrazují slovem „Orgány“. 82. V § 84 odst. 1 písm. a) se slovo „dozírají“ nahrazuje slovy „při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají na to“. 83. V § 84 odst. 1 písm. u) se slova „do oběhu48)“ nahrazují slovy „na trh48)“. 84. V § 86 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě.“. 85. V § 86 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotní ústavy též provádějí činnosti podle jiných právních předpisů.“. 86. V § 86 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k podílení se na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze.“. 87. V části první hlavě V dílu 1 se za oddíl 3 vkládá nový oddíl 4, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 102 a 103 zní: „Oddíl 4 Úřední laboratoř a národní referenční laboratoř § 87 (1) Ministerstvo zdravotnictví v oboru své působnosti určuje úřední laboratoř k činnostem podle článku 37 a zrušuje její určení podle článku 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a dále určuje národní referenční laboratoř v oblasti úředních kontrol a epidemiologické bdělosti102). (2) Úřední laboratoří může být určen zdravotní ústav. Úřední laboratoř musí splňovat požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Národní referenční laboratoří může být určen zdravotní ústav nebo Státní zdravotní ústav, případně jiná právnická osoba ustavená Ministerstvem zdravotnictví nebo organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví. Národní referenční laboratoř musí splňovat požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625103). (4) Seznam úředních laboratoří a seznam národních referenčních laboratoří uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách. 102) Například rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/945 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů. 103) Čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Dosavadní oddíl 4 se označuje jako oddíl 5. 88. V § 88 odst. 2 se slova „a jakostí vod“ nahrazují slovy „, jakostí vod nebo prodejem výrobků nebo pokrmů komunikačními prostředky na dálku“. 89. V § 88 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí: „(9) V rámci výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu jejich působnosti jsou zaměstnanci pověření ke kontrole v případě kontroly prodeje výrobků nebo pokrmů komunikačními prostředky na dálku oprávněni při odebírání vzorku kontrolním nákupem u kontrolované osoby využívat zastírání totožnosti. Po obdržení vzorku orgány ochrany veřejného zdraví informují kontrolovanou osobu o zahájení kontroly z moci úřední85). (10) V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na druhé odborné stanovisko, které opravňuje provozovatele požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 90. V § 88a odst. 1 písm. d) se slova „nemocničních nákaz“ nahrazují slovy „infekcí spojených se zdravotní péčí“. 91. V § 88a odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 92. V § 88a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo ohrožení nemocí z povolání“. 93. V § 88a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 104 zní: „(2) Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu povolání lékaře104) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c), a) při provádění lékařských činností v ochraně a podpoře veřejného zdraví, b) při vzdělávání lékařů, c) jejichž předmětem jsou odborné lékařské konzultace s poskytovateli zdravotních služeb. 104) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 94. V § 92a se vkládají nové odstavce 12 a 13, které včetně poznámky pod čarou č. 86 znějí: „(12) Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 5 nepodá oznámení o zahájení, změně nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami. (13) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86), b) v rozporu s § 26 odst. 7 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87) 1. používá výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi, 2. nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo 3. nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, nebo c) nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmeni b). 86) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, v platném znění.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 14. 95. V § 92a odst. 14 písm. a) se slova „nebo odstavce 10 písm. c)“ nahrazují slovy „, odstavce 10 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 1 nebo 2“. 96. V § 92a odst. 14 písm. b) se slova „nebo 11“ nahrazují slovy „, odstavce 11 nebo odstavce 13 písm. a) nebo c)“. 97. V § 92a odst. 14 písm. c) se slova „nebo odstavce 10 písm. b)“ nahrazují slovy „, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 12“. 98. V § 92a odst. 14 písm. d) se slova „nebo odstavce 7 písm. c)“ nahrazují slovy „, odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 3“. 99. V § 92b odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 100. V § 92b odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmena h) a i) se zrušují. 101. V § 92b odst. 2 písm. c) se text „§ 4 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 4“. 102. V § 92b odst. 5 úvodní části ustanovení se text „§ 4 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 4“. 103. V § 92b odst. 8 písmeno e) zní: „e) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c).“. 104. V § 92d odst. 2 se za text „odst.“ vkládají slova „2 nebo“. 105. V § 92d odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“. 106. V § 92d odst. 3 písm. b) se slova „§ 9 odst. 1 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 1, 2 nebo 3“. 107. V § 92d odst. 6 se slovo „Fyzická“ nahrazuje slovy „Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, fyzická“. 108. V § 92d odst. 7 se slova „, žáků a studentů“ nahrazují slovy „ve věku do ukončení povinné školní docházky“. 109. V § 92f odst. 2 se za slova „rekondiční služby“ vkládá slovo „, solária“. 110. V § 92f odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 10 doplňují slova „nebo o ukončení provozu stravovací služby“. 111. V § 92f odst. 4 písm. e) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „, b) nebo e)“. 112. V § 92f odst. 6 písm. c) se slova „nebo 9“ nahrazují slovy „, 9 nebo 10“. 113. V § 92f odst. 6 písm. f) se slova „nebo 10“ zrušují. 114. V § 92g odst. 1 a 2 se slova „jiné zařízení nebo pozemek,“ zrušují. 115. V § 92h odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo povinnost podle § 38 odst. 2 nebo 3“. 116. V § 92h odst. 4 písm. i) se za slova „zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek“ vkládají slova „, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje“. 117. V § 92h odst. 7 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 118. V § 92h se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) nezajistí pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, nebo h) nevede dokumentaci o pracovnělékařských službách podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.“. 119. V § 92h odst. 8 písmeno b) zní: „b) neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy.“. 120. V § 92h odst. 9 písmeno d) zní: „d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 7 písm. g) nebo h),“. 121. V § 92h odst. 9 písm. e) se za slova „odstavec 4 písm. c), d), “ vkládá text „i),“ a slova „nebo odstavce 7 písm. f)“ se nahrazují slovy „, odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. b)“. 122. V § 92i odst. 2 písm. e) se za slova „podle § 44a odst.“ vkládají slova „7 nebo“. 123. V § 92i odst. 2 písm. f) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“. 124. V § 92k odstavec 3 zní: „(3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neprovede opatření podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l), nebo b) nevytvoří podmínky pro provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo nestrpí provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“. 125. V § 92k odst. 4 se slova „přijme dítě, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá stanovený doklad“ nahrazují slovy „přijetím umožňuje dítěti, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, docházku do zařízení“. 126. V § 92k odst. 5 se slovo „trvalá“ zrušuje. 127. V § 92k odst. 6 písm. b) se slovo „trvalá“ zrušuje. 128. V § 94 odst. 2 se slova „§ 31 odst. 1 a 3“ nahrazují textem „§ 31 odst. 1“. 129. V § 94a odst. 2 se text „§ 82a písm. d)“ nahrazuje textem „§ 82a odst. 1 písm. d)“. 130. Poznámka pod čarou č. 73 zní: „73) Článek 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 131. V § 108 odst. 1 se slova „§ 62 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „§ 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b)“ a slova „§ 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a odst. 2 písm. d) a odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří zahájili výrobu nebo dovoz materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni učinit oznámení podle § 26 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Osoba provozující solárium v den nabytí účinnosti tohoto zákona předloží návrh provozního řádu podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá osobám, které předložily návrh provozního řádu podle věty první, rozhodnutí o tomto návrhu ve lhůtě do 9 měsíců ode dne jeho předložení. 3. Oznámení podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 37 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o specifických zdravotních službách Čl. III Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 54 odstavec 4 zní: „(4) Posuzování zdravotní způsobilosti a pracovnělékařské prohlídky, s výjimkou vstupní lékařské prohlídky, pro práce, které dosud nejsou zařazeny do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu podle jiného právního předpisu, který nepřekročí 1 rok, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele podle odstavce 2 písm. a), se kterým uzavřel písemnou smlouvu, nebo podle odstavce 2 písm. b), a to na základě výsledků hodnocení rizik podle jiného právního předpisu. Vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel zajišťuje na základě údajů o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání a dále údajů o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu ke konkrétní práci a míře předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené zaměstnavatelem po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.“. 2. V § 54 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „uživateli,“ vkládají slova „se kterým uzavřela dohodu podle zákoníku práce o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, a to“. 3. V § 54 odst. 5 písm. c) se slova „na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce“ zrušují. 4. V § 57 odst. 1 písmeno c) zní: „c) provádět v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 60 a jinými právními předpisy 1. pracovnělékařské prohlídky, 2. pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci; je-li zaměstnavatelem agentura práce, pravidelný dohled provádí na pracovištích uživatele,“. 5. V § 57 odst. 1 písm. i) se za slovo „stanovených“ vkládají slova „jinými právními předpisy27) nebo“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 90 odst. 4 písm. c) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „pro stanovení hodnot biologických expozičních testů“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. IV V § 23 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 378/2015 Sb., se slova „§ 10 odst. 1 a 3“ nahrazují textem „§ 10“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní službě Čl. V Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 178/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 61 odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene h) tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) z důvodu, že přestal splňovat požadavek stanovený pro služební místo jiným právním předpisem.“. ČÁST PÁTÁ Změna lázeňského zákona Čl. VI Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 35 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 2. V § 39 odst. 2 se slova „Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů při výkonu činností“ nahrazují slovy „zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů“. 3. V § 40 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: „(3) Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav29) určený Ministerstvem zdravotnictví. 29) § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zřízená podle § 35 odst. 2 písm. g) zákona č. 164/2001 Sb., ve znění účinném přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „Referenční laboratoř“) se zrušuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které má Referenční laboratoř ke dni svého zrušení, přecházejí na zdravotní ústav, který je její nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí na zdravotní ústav veškeré závazky, které měla Referenční laboratoř ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byla Referenční laboratoř příslušná hospodařit. 3. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr k Referenční laboratoři skončil přede dnem zrušení Referenční laboratoře anebo tímto dnem, vypořádá nástupnická organizace uvedená v bodu 2. 4. Pokud byla Referenční laboratoř účastníkem právních vztahů vzniklých do dne jejího zrušení včetně a účastníkem soudních, správních a jiných řízení zahájených do dne jejího zrušení včetně a tyto vztahy a řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, je účastníkem uvedených právních vztahů a řízení nástupnická organizace uvedená v bodu 2. 5. Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pořídí nástupnická organizace uvedená v bodu 2 protokol obsahující soupis majetku České republiky včetně práv, soupis závazků a soupis práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které tato nástupnická organizace převzala po zrušené Referenční laboratoři. Nemovitosti, které se evidují v katastru nemovitostí, musí být v protokolu označeny údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí. 6. Návrh na zápis změny příslušnosti hospodařit s nemovitostmi, u nichž dochází k přechodu příslušnosti hospodařit na nástupnickou organizaci uvedenou v bodu 2, do katastru nemovitostí podá tato nástupnická organizace u příslušného katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro tento účel je protokol podle bodu 5 listinou osvědčující příslušnost této nástupnické organizace k hospodaření s uvedenými nemovitostmi. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. VIII V § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 290/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se na konci textu bodu 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní: „8. proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, je-li očkování provedeno jednou dávkou v druhém roce života.“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodu 31, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, b) čl. I bodu 74, které nabývá účinnosti dnem uplynutí jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto zákona, a c) čl. I bodu 87, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 201/2020 Sb.	Vyhláška č. 201/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 344/2014 Sb. Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 71/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 344/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2020 201 VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2020, kterou se mění vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 344/2014 Sb. Česká národní banka stanoví podle § 316 odst. 6, § 318 odst. 6, § 319 odst. 6, § 320 odst. 3, § 322 odst. 5, § 324 odst. 4, § 325 odst. 6 a § 532 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění vyhlášky č. 344/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. c) bodě 2 se slova „organizační složku podniku“ nahrazují slovem „pobočku“. 2. V § 2 písm. d) se na konci bodu 1 čárka nahrazuje slovem „a“ a bod 2 se zrušuje. Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 2. 3. V § 2 písmeno f) zní: „f) údaji o osobách s úzkým propojením4) 1. identifikační údaje každé osoby s úzkým propojením; je-li osoba s úzkým propojením osoba se sídlem v jiném členském státě, též uvedení, zda se jedná o osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu působit jako regulovaná osoba na finančním trhu, nebo zda se jedná o ovládající osobu takové osoby, a je-li osobou s úzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státem, též doložení, že právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně jejich vymahatelnosti nebrání účinnému výkonu dohledu nad povolovanou společností, 2. popis struktury skupiny a způsobu propojení s grafickým znázorněním vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami s uvedením předmětu jejich činnosti a 3. je-li osobou s úzkým propojením právnická osoba, identifikační údaje 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo všech společníků, má-li jich právnická osoba méně než 10, a údaje o výši jejich podílu na hlasovacích právech vyjádřené v procentech,“. 4. V § 2 písm. j) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) dokladem souvisejícím s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti prohlášení osoby o tom, zda 1. má nebo nabývá podíl vlastním jménem a na vlastní účet, 2. vykonává nebo bude vykonávat hlasovací práva ve prospěch třetí osoby, 3. převedla nebo hodlá převést na základě uzavřené smlouvy nebo jiného ujednání výkon hlasovacích práv na jinou osobu, 4. existuje nebo má nastat skutečnost, na základě které je nebo se stane osobou ovládanou, 5. jedná ve shodě s jinou osobou, na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv nebo která má uplatňovat významný vliv na řízení, a 6. má dluhy, jejichž výše přesahuje 5 % vlastního kapitálu nebo majetku osoby nabývající nebo zvyšující kvalifikovanou účast; to platí obdobně pro ručení, záruky a jiné závazky, z nichž takové dluhy mohou vzniknout.“. 5. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) informace o osobách s úzkým propojením.“. 6. V § 3 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „a přehled minulého a současného členství ve volených orgánech jiných právnických osob“ zrušují. 7. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci bodu 3 slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci bodu 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 5 až 7, které znějí: „5. přehled funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla tato osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období jejího výkonu a dále uvedení, zda vedoucí osoba nebo osoba podle § 21 odst. 5 zákona hodlá vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5 zákona žadatele a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, 6. popis finančních a personálních vztahů vedoucí osoby k žadateli a ostatním vedoucím osobám žadatele, ovládající osobě žadatele a k žadateli ovládané osobě a vedoucím osobám těchto osob, jde-li o právnické osoby, a k akcionářům nebo členům s kvalifikovanou účastí na žadateli a 7. navrhovaná funkce této osoby v organizačním uspořádání žadatele a stručný popis výkonu této funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností.“. 8. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastí4) a osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a o ovládající osobě jsou a) seznam osob s kvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osoby a graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami; u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a dochází-li k ovládnutí žadatele, popis skutečnosti, na základě které se osoba stává osobou ovládající žadatele, b) za každou osobu podle písmene a) 1. identifikační údaje, 2. údaje o výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a údaje o výši vkladu (dále jen „údaj o výši podílu“), nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván, 3. je-li osoba podle písmene a) právnickou osobou, též identifikační údaje 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo všech společníků, má-li jich méně než 10, a údaje o výši jejich podílu, 4. doklad o oprávnění k podnikání, 5. finanční výkazy a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých bylo nebo má být hrazeno nabytí kvalifikované účasti, pokud není již uvedeno v příloze podle odstavce 2 písm. b), 6. doklady k posouzení důvěryhodnosti a doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti, 7. doklad související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, 8. strategický záměr související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, 9. přehled právnických osob, vůči kterým je osoba podle písmene a) osobou ovládající nebo uplatňuje významný vliv na řízení této osoby, a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje, její předmět činnosti a údaje o výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby, 10. přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba podle písmene a) jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti a označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě a 11. popis finančních a personálních vztahů této osoby k žadateli a případně členům skupiny, do které žadatel náleží, vedoucím osobám žadatele a ostatním akcionářům žadatele, c) seznam osob, které jsou členem statutárního orgánu nebo jinou osobou s obdobnou působností, která skutečně řídí činnost právnické osoby podle písmene a), a za každou tuto osobu 1. identifikační údaje, 2. popis vykonávané funkce v organizační struktuře právnické osoby, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti a doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti, 4. přehled v současné době vykonávaných funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba jmenována nebo jinak povolána, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti a označení vykonávané funkce, kterou vedoucí osoba v této právnické osobě vykonává, a 5. popis finančních a personálních vztahů této osoby k žadateli a vedoucím osobám žadatele a k akcionářům s kvalifikovanou účastí na žadateli, nejsou-li tyto informace uvedeny již v příloze podle písmene b) bodu 11, d) je-li osoba podle písmene a) regulovanou osobou na finančním trhu, uvedení orgánu dohledu, který nad ní vykonává dohled ve státě sídla této osoby, e) má-li osoba podle písmene a) sídlo ve státě, který není členským státem, 1. základní informace týkající se systému regulace ve státě, kde sídlí osoba podle písmene a), který se vztahuje na tuto osobu, a informace o tom, zda a v jakém rozsahu je regulace předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF), a 2. stanovisko příslušného orgánu, který nad ní vykonává dohled, je-li osoba podle písmene a) osobou s předmětem činnosti obdobným činnosti regulované osoby na finančním trhu, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti investiční společnosti, o jejíž povolení k činnosti se žádá, a možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad investiční společností, o jejíž povolení k činnosti se žádá.“. 9. V § 3 odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a návrh postupů pro pověřování třetích osob výkonem některé činnosti, která zahrnuje obhospodařování nebo administraci investičního fondu, a pro kontrolu činnosti pověřených osob“. 10. § 5 zní: „§ 5 Osoba s kvalifikovanou účastí na žadateli, která je regulovanou osobou na finančním trhu, může místo dokladů podle § 3 odst. 4 písm. b) bodu 6 a § 3 odst. 4 písm. c) bodu 3 předložit potvrzení orgánu dohledu, který nad ní vykonává dohled ve státě sídla této osoby, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti.“. 11. V § 8 odst. 2 písm. c) se za slova „právnickou osobu“ vkládá text „podle § 480 odst. 1 a 2 zákona“. 12. V § 8 odst. 2 písm. c) se vkládá nový bod 1, který zní: „1. návrh společenské smlouvy samosprávného investičního fondu, o jehož povolení se žádá,“. Dosavadní body 1 až 3 se označují jako body 2 až 4. 13. V § 15 odst. 2 písm. b) se slova „a přehled minulého a současného členství ve volených orgánech jiných právnických osob“ zrušují. 14. V § 15 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene d) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) přehled funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla tato osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období jejího výkonu a dále uvedení, zda vedoucí osoba nebo osoba podle § 21 odst. 5 zákona hodlá vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5 zákona v právnické osobě podle odstavce 1 písm. b) a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena a f) popis finančních a personálních vztahů vedoucí osoby k právnické osobě podle odstavce 1 písm. b) a ostatním vedoucím osobám této právnické osoby, ovládající osobě této právnické osoby a osobě touto právnickou osobou ovládané a k vedoucím osobám těchto společností, jde-li o právnické osoby, a k společníkům s kvalifikovanou účastí na této právnické osobě.“. 15. V § 16 odstavec 1 zní: „(1) Náležitostmi žádosti o souhlas k nabytí kvalifikované účasti nebo zvýšení kvalifikované účasti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na investiční společnosti, samosprávném investičním fondu nebo hlavním administrátorovi nebo k ovládnutí těchto osob jsou a) identifikační údaje žadatele, b) identifikační údaje právnické osoby, na níž má žadatel nabýt nebo se má zvýšit jeho kvalifikovaná účast, nebo která má být ovládnuta, c) údaje o výši podílu, který žadatel drží ke dni podání žádosti, údaje o nově nabývané a výsledné výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení právnické osoby podle písmene b); včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván, d) je-li žadatel právnickou osobou, identifikační údaje 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo všech společníků, má-li jich méně než 10, a údaje o výši jejich podílu, e) výpis z obchodního rejstříku žadatele nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, je-li žadatel právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, f) finanční výkazy žadatele a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých má být hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti, g) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele a doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti žadatele, h) doklad související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti žadatelem, i) strategický záměr související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti, j) přehled právnických osob, vůči kterým je žadatel osobou ovládající nebo uplatňuje významný vliv na řízení této právnické osoby, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti a údaje o výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby, k) přehled funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byl žadatel jmenován nebo jinak povolán, za období posledních 10 let, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce a období výkonu funkce v této právnické osobě, l) popis finančních a personálních vztahů žadatele k právnické osobě podle písmene b), případně jednotlivým členům skupiny, do které tato osoba náleží, vedoucím osobám a současným společníkům této právnické osoby, m) seznam osob, které jsou členem statutárního orgánu nebo jinou osobou s obdobnou působností, která skutečně řídí činnost žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, a za každou tuto osobu 1. identifikační údaje, 2. popis vykonávané funkce v organizační struktuře žadatele, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti a doklad vydaný cizím státem o bezúhonnosti žadatele, 4. přehled v současné době vykonávaných funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba podle seznamu jmenována nebo jinak povolána, a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje, její předmět činnosti a označení vykonávané funkce a 5. popis finančních a personálních vztahů osoby k právnické osobě podle písmene b), vedoucím osobám této právnické osoby a k společníkům s kvalifikovanou účastí na této právnické osobě, nejsou-li tyto informace uvedeny již v popisu podle písmene l), n) dochází-li k jednání ve shodě, seznam osob, se kterými žadatel jednáním ve shodě dosáhne kvalifikovanou účast nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na právnické osobě podle písmene b), graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami, popis skutečnosti, na základě které dochází k jednání ve shodě, a za každou osobu, s níž žadatel jedná ve shodě 1. identifikační údaje a 2. údaje o výši podílu na právnické osobě podle písmene b) za jednotlivé osoby jednající ve shodě a celkem za tyto osoby, o) dochází-li k ovládnutí právnické osoby podle písmene b), popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí, a doklad prokazující původ finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení podílu společníka, který není ovládající osobou, p) je-li žadatel regulovanou osobou na finančním trhu, uvedení orgánu dohledu, který nad ním vykonává dohled, q) je-li žadatel součástí skupiny tvořící konsolidační celek, popis struktury konsolidačního celku, do nějž bude právnická osoba podle písmene b) zahrnuta, s uvedením osob, které v rámci skupiny budou spadat do působnosti výkonu dohledu na konsolidovaném základě, r) má-li žadatel sídlo ve státě, který není členským státem, 1. základní informace o systému regulace státu sídla žadatele, který se na něj vztahuje, a informace o rozsahu, v jakém je systém regulace tohoto státu v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF), a 2. stanovisko příslušného dohledového orgánu, který nad ním vykonává dohled, je-li žadatel osobou s předmětem činnosti obdobným činnosti regulované osoby na finančním trhu, k jeho záměru účastnit se v České republice majetkově na činnosti právnické osoby podle písmene b) a možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad touto osobou.“. 16. V § 16 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 17. V § 16 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Má-li v souvislosti s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím podle odstavce 1 dojít u právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) ke změně vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5 zákona, jsou součástí žádosti rovněž přílohy obsahující informace o navrhované osobě, kterými jsou“. 18. V § 16 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v organizačním uspořádání právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) a stručný popis funkce, kterou má osoba vykonávat, a pravomoci a odpovědnosti spojené s vykonávanou funkcí“. 19. V § 16 odst. 2 písm. d) se slova „a přehled minulého a současného členství ve volených orgánech jiných právnických osob a“ zrušují. 20. V § 16 odst. 2 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) přehled funkcí ve volených orgánech a funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla tato osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let, a za každou z těchto právnických osob její identifikační údaje, předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období jejího výkonu a dále uvedení, zda vedoucí osoba nebo osoba podle § 21 odst. 5 zákona hodlá vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5 zákona v právnické osobě podle odstavce 1 písm. b) a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena a g) popis finančních a personálních vztahů vedoucí osoby k právnické osobě podle odstavce 1 písm. b) a ostatním vedoucím osobám této právnické osoby, ovládající osobě této právnické osoby a osobě touto právnickou osobou ovládané a k vedoucím osobám těchto společností, jde-li o právnické osoby, a k společníkům s kvalifikovanou účastí na této právnické osobě.“. 21. V § 16 odst. 3 se text „2 písm. b)“ nahrazuje textem „1 písm. f)“. 22. § 18 zní: „§ 18 Žadatel, který je regulovanou osobou na finančním trhu, může místo dokladů podle § 16 odst. 1 písm. g) a m) bodu 3 předložit potvrzení orgánu dohledu státu sídla žadatele, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti.“. 23. § 23 včetně nadpisu a textu pod nadpisem zní: „§ 23 Zápis do seznamu zahraničních investičních fondů, do nichž mohou být investice nabízeny v České republice [K § 597 písm. d) nebo e) zákona ve spojení s § 316 odst. 6, § 318 odst. 6, § 319 odst. 6, § 320 odst. 3, § 322 odst. 5, § 324 odst. 4 a § 325 odst. 6 zákona] Náležitostmi žádosti o zápis do seznamu zahraničních investičních fondů podle § 597 písm. d) a e) zákona jsou a) identifikační údaje 1. žadatele, 2. zahraničního investičního fondu, do kterého mohou být investice nabízeny v České republice, 3. depozitáře zahraničního investičního fondu, b) doklad prokazující vznik obhospodařovatele zahraničního investičního fondu a jeho oprávnění obhospodařovat takovýto fond a přesáhnout rozhodný limit, nejde-li o oprávnění vydané Českou národní bankou podle zákona; v případě obhospodařovatele, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit, se přiloží doklady prokazující skutečnost, že obhospodařovatel fakticky překračuje či nepřekračuje rozhodný limit, například předložením údajů o celkovém objemu majetku ve správě obhospodařovatele, včetně jeho vyjádření, zda je, či není obhospodařovatelem přesahujícím rozhodný limit, c) doklad prokazující vznik zahraničního investičního fondu a statut zahraničního investičního fondu nebo dokument srovnatelný se statutem a d) přílohy v závislosti na zahraničním investičním fondu uvedeném v písmenu a) bodu 2, kterými jsou 1. dohoda podle § 316 odst. 2 písm. b) zákona nebo jiný doklad prokazující, že taková dohoda existuje, jde-li o nabízení investic do zahraničního investičního fondu podle § 316 odst. 1 zákona, 2. dohoda podle § 319 odst. 2 písm. a) zákona nebo jiný doklad prokazující, že taková dohoda existuje, jde-li o nabízení investic do zahraničního investičního fondu podle § 319 odst. 1 zákona, 3. dohody podle § 319 odst. 2 písm. a) a § 322 odst. 2 písm. b) zákona nebo jiný doklad prokazující, že takové dohody existují, jde-li o nabízení investic do zahraničního investičního fondu podle § 322 odst. 1 zákona, nebo 4. dohody podle § 325 odst. 3 písm. a) a b) zákona nebo jiný doklad prokazující, že takové dohody existují, jde-li o investice do zahraničního investičního fondu podle § 325 odst. 3 zákona.“. 24. V § 24 odst. 2 písmeno d) zní: „d) doklady prokazující splnění požadavků podle § 511 odst. 1 písm. d) zákona a,“. 25. V § 24 odst. 3, § 25 odst. 3 a v § 29 odst. 1 se text „§ 596 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 596 písm. d)“. 26. V § 25 odst. 2 písmeno d) zní: „d) doklady o splnění předpokladů podle § 511 odst. 2 písm. e) zákona.“. 27. V § 26 odst. 1 písm. a) bodě 2 se text „§ 596 písm. f)“ nahrazuje textem „§ 596 písm. e)“. 28. V § 26 odst. 2 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno c), které zní: „c) potvrzení depozitáře uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 4, jehož obsahem je příslib uzavření depozitářské smlouvy a“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 29. V § 29 text pod nadpisem zní: „[K § 510 ve spojení s § 596 písm. d) zákona]“. 30. V § 30 v textu pod nadpisem a v odstavci 1 se text „§ 596 písm. f)“ nahrazuje textem „§ 596 písm. e)“. 31. V § 31 v textu pod nadpisem se text „§ 596 písm. g) a h)“ nahrazuje textem „§ 596 písm. f) a g).“. 32. V § 34 v textu pod nadpisem se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 33. V § 34 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje, na konci písmene f) se tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se nové písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „g) potvrzení příslušného orgánu dohledu jiného členského státu o rozsahu oprávnění obhospodařovatele a o tom, že obhospodařovatel je v souladu s požadavky stanovenými v článcích 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů19). 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010.“. 34. § 35 se včetně nadpisu zrušuje. 35. V § 51 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Žadatel nemusí předkládat údaje nebo doklady vyžadované touto vyhláškou, jsou-li v aktuální podobě veřejně dostupné v informačních systémech veřejné správy.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2020. v z. Ing. Mora, M.E., v. r. viceguvernér
Vyhláška č. 199/2020 Sb.	Vyhláška č. 199/2020 Sb. Vyhláška o žádostech podle zákona o doplňkovém penzijním spoření Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 71/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Žádost o povolení k činnosti penzijní společnosti * § 4 - Žádost o souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti * § 5 - Žádost o registraci další činnosti penzijní společnosti * § 6 - Žádost o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo k jejímu ovládnutí * § 7 - Žádost o povolení fúze penzijních společností * § 8 - Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu * § 9 - Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost * § 10 - Žádost o povolení sloučení účastnických fondů * § 11 - Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn * § 12 - Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti * § 13 - Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu * § 14 - Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele * § 15 - (1) Žádost podle § 14 včetně příloh požadovaných podle této vyhlášky se podává * § 16 - Společná ustanovení * § 17 - Účinnost k vyhlášce č. 199/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 5. 2020 199 VYHLÁŠKA ze dne 20. dubna 2020 o žádostech podle zákona o doplňkovém penzijním spoření Česká národní banka stanoví podle § 170 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., k provedení § 33 odst. 3, § 35 odst. 5, § 39 odst. 4, § 44 odst. 1, § 65 odst. 1, § 69 odst. 4, § 77b odst. 1, § 96 odst. 5, § 97 odst. 8 písm. c), § 109 odst. 6, § 111 odst. 2 a § 113 odst. 8 tohoto zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška upravuje vzor tiskopisu žádosti a obsah jeho příloh, pokud žadatel žádá o a) povolení k činnosti penzijní společnosti, b) registraci další činnosti penzijní společnosti, c) souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti, d) souhlas k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo k ovládnutí penzijní společnosti, e) povolení fúze penzijních společností, f) odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti, g) povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, h) schválení statutu účastnického fonduúčastnického fondu a jeho změn, i) povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost, j) odnětí povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu, k) povolení sloučení účastnických fondůúčastnických fondů. (2) Tato vyhláška dále upravuje podrobnosti náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, její formáty a další technické náležitosti. § 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) dokladem o bezúhonnosti vydaným cizím státem doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší 3 měsíců, vydaný cizím státem, 1. jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, jakož i cizím státem, ve kterém se tato osoba nebo fyzická osoba, která je občanem České republiky, v posledních 3 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, nebo 2. v němž zahraniční právnická osoba má nebo v posledních 3 letech měla sídlo, jakož i cizím státem, ve kterém zahraniční právnická osoba nebo právnická osoba se sídlem v České republice má nebo v posledních 3 letech měla umístěn obchodní závodobchodní závod nebo pobočku, anebo v něm vykonávala svoji činnost nebo měla svůj majetek, pokud právní řád tohoto cizího státu upravuje trestní odpovědnost právnických osob, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti doklad o bezúhonnosti vydaný cizím státem, prohlášení o svéprávnosti fyzické osoby, prohlášení obsahující údaje nezbytné k opatření výpisu z evidence Rejstříku trestů fyzické osoby a údaje a doklady o dosavadní činnosti osoby za období posledních 10 let, zejména o 1. uložení správního trestu v souvislosti s výkonem zaměstnání, funkce nebo podnikatelskou činností, 2. rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, 3. pozastavení nebo odnětí povolení k podnikatelské nebo jiné činnosti, to neplatí, pokud k němu došlo na základě žádosti osoby, která je držitelem tohoto povolení, a tato žádost nebyla podána v době, kdy již probíhalo řízení o pozastavení či odnětí povolení k výkonu podnikatelské činnosti, 4. odmítnutí souhlasu soudu nebo správního orgánu s volbou, jmenováním nebo jiným povoláním do funkce nebo s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti, zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo k ovládnutí osoby, jestliže byl takový souhlas vyžadován, a 5. vyloučení z profesní komory, spolku nebo asociace sdružujících osoby působící na finančním trhu nebo uložení disciplinárního trestu takovouto komunitou za porušení právní povinnosti, c) dokladem souvisejícím s nabytím kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo jejím zvýšením prohlášení osoby o tom, zda 1. má nebo nabývá podíly vlastním jménem a na vlastní účet, 2. vykonává nebo bude vykonávat hlasovací práva ve prospěch třetí osoby, 3. převedla nebo hodlá převést na základě uzavřené smlouvy nebo jiného ujednání hlasovací práva na jinou osobu, 4. existuje nebo má nastat skutečnost, na základě které je nebo se stane osobou ovládanou, 5. jedná ve shodě s jinou osobou, na kterou byl převeden výkon hlasovacích práv nebo která má uplatňovat významný vliv na řízení, a 6. má dluhy, jejichž výše přesahuje 5 % vlastního kapitálu nebo majetku osoby nabývající nebo zvyšující kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast; to platí obdobně pro ručení, záruky a jiné závazky, z nichž takové dluhy mohou vzniknout, d) finančními výkazy 1. výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 3 účetní období, nebo za období, po které osoba vykonává podnikatelskou činnost, jestliže je toto období kratší než 3 účetní období; v případě, že osoba je součástí konsolidačního celkukonsolidačního celku, též konsolidované výroční zprávy a účetní závěrky za stejné období, a pokud má být podle zákona o účetnictví účetní závěrka ověřena auditorem, je předkládána účetní závěrka ověřená auditorem a 2. doklady o příjmech za poslední 3 roky a souhrnné informace o majetku a dluzích, jedná-li se o fyzickou osobu, e) regulovanou institucí osoba s předmětem činnosti obdobným činnosti bankybanky nebo spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry, pojišťovnypojišťovny, zajišťovny, platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu nebo osoba, jejímž předmětem činnosti je jiná regulovaná činnost vykonávaná na finančním trhu, jestliže tato osoba má sídlo v jiném členském státějiném členském státě a podléhá dohledu ve státě svého sídla, f) strategickým záměrem záměr, který zahrnuje 1. období, po které má být držena kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo po které má být penzijní společnost ovládána, 2. předpokládané změny výše kvalifikované účastikvalifikované účasti v krátkodobém a dlouhodobém výhledu, 3. předpokládanou míru zapojení do řízení penzijní společnosti, 4. předpokládanou podporu penzijní společnosti vlastními zdroji, pokud to bude potřebné k rozvoji činností nebo pro řešení zhoršené finanční situace, 5. informace o tom, zda byla nebo má být uzavřena dohoda o prosazování společných zájmů s jiným akcionářem penzijní společnosti, a 6. předpokládané změny v činnosti penzijní společnosti, ve způsobu financování dalšího rozvoje, v politice rozdělování dividend, ve způsobu rozdělování fondů a politice úhrady ztrát, dále předpokládané změny v řídicím a kontrolním systému, ve strategickém rozvoji a v obsazení vedoucích osob; tyto informace obsahuje strategický záměr, má-li kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast dosáhnout nebo překročit 20 %, anebo má-li dojít k ovládnutí penzijní společnosti, g) údaji o osobách s úzkým propojenímúzkým propojením 1. identifikační údaje osoby za každou osobu s úzkým propojenímúzkým propojením; je-li osobou s úzkým propojenímúzkým propojením osoba se sídlem v jiném členském státějiném členském státě, též uvedení, zda se jedná o osobu, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státujiného členského státu působit jako regulovaná instituce, nebo zda se jedná o ovládající osobu takové osoby, a je-li osobou s úzkým propojenímúzkým propojením osoba se sídlem ve státě, který není členským státemčlenským státem, též doložení, že právní předpisy tohoto státu a způsob jejich uplatňování včetně jejich vymahatelnosti nebrání účinnému výkonu dohledu nad penzijní společností, 2. popis struktury skupiny a způsobu propojení s grafickým znázorněním vztahů mezi jednotlivými úzce propojenými osobami s uvedením předmětu jejich činnosti a 3. je-li osobou s úzkým propojenímúzkým propojením právnická osoba, identifikační údaje osoby za 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo za všechny společníky, má-li jich právnická osoba méně než 10, a údaje o výši jejich podílu na hlasovacích právech vyjádřené v procentech, h) údaji o odborné praxi 1. informace o druhu odborné praxe, 2. uvedení osoby, u níž je nebo byla odborná praxe vykonávána, 3. označení pracovního zařazení a v případě významu praxe pro činnost na finančním trhu také popis vykonávané činnosti a rozsahu pravomocí a odpovědností spojených s touto činností s uvedením počtu řízených osob, 4. vymezení doby, po kterou byla činnost podle bodu 3 vykonávána, a 5. souhlas s výkonem pracovního zařazení vyžadovaný jinými právními předpisy, pokud byl takový souhlas třeba, i) údaji o vzdělání 1. název a druh nebo typ vzdělávací instituce, studijní program, zaměření studijního programu, doba trvání studijního programu, způsob a datum ukončení studia, případně získané akademické tituly a 2. přehled absolvovaných odborných zkoušek a kurzů, stáží a studijních pobytů s významem pro působení na finančním trhu s uvedením roku jejich absolvování a zaměření, j) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost právnické osoby. § 3 Žádost o povolení k činnosti penzijní společnosti (K § 33 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření) (1) Žádost o povolení k činnosti penzijní společnosti se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží přílohy obsahující informace o žadateli, osobách s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli a informace o předpokládané činnosti penzijní společnosti a jejím zabezpečení. (2) Přílohami obsahujícími informace o žadateli jsou a) zakladatelské právní jednání, b) uvedení skutečného sídla, pokud se liší od sídla žadatele, c) informace o kapitálu zahrnující výši kapitálu a jeho původ včetně dokladu prokazujícího tuto skutečnost a dále doklad o splacení základního kapitálu, d) seznam vedoucích osob žadatele a za každou vedoucí osobu 1. identifikační údaje osoby, 2. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 3. životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi; pokud se vedoucí osoba podílí na činnostech podle § 74 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, též osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle tohoto zákona, 4. přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla vedoucí osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období jejího výkonu a dále uvedení, zda vedoucí osoba hodlá vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby žadatele a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, 5. popis finančních a personálních vztahů této osoby k žadateli a ostatním vedoucím osobám žadatele, ovládající osobě žadatele a vedoucím osobám této osoby, jde-li o právnickou osobu, a k akcionářům s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli, 6. navrhovaná funkce vedoucí osoby v organizačním uspořádání žadatele a stručný popis výkonu této funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností a e) údaje o osobách s úzkým propojenímúzkým propojením. (3) Přílohami obsahujícími informace o osobách s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí, osobách, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na žadateli, a o ovládající osobě jsou a) seznam osob s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli a osob, které jednáním ve shodě s jinou osobou dosáhnou kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na žadateli, a ovládající osoby a graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami; u osob jednajících ve shodě také skutečnost, na jejímž základě dochází k jednání ve shodě, a dochází-li k ovládnutí žadatele, popis skutečnosti, na základě které se osoba stává osobou ovládající žadatele, b) za každou osobu podle písmene a) 1. identifikační údaje osoby, 2. údaje o výši podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech vyjádřené v procentech a absolutní hodnotou (dále jen „údaj o výši podílu“) nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení žadatele, včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílunepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván, 3. je-li osoba podle písmene a) právnickou osobou, též identifikační údaje osoby za 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo za všechny společníky, má-li jich méně než 10, a údaje o výši jejich podílů na hlasovacích právech, 4. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, jde-li o právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, 5. finanční výkazy a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých bylo nebo má být hrazeno nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti, pokud nejsou již uvedeny v příloze podle odstavce 2 písm. c), 6. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 7. doklad související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti, 8. strategický záměr, 9. přehled právnických osob, vůči kterým je osoba podle písmene a) osobou ovládající nebo uplatňuje významný vliv na řízení této právnické osoby, a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti a údaje o výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby, 10. přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba podle písmene a) jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti a označení vykonávané funkce a období jejího výkonu v této právnické osobě, a 11. popis finančních a personálních vztahů této osoby k žadateli a případně členům skupiny, do které žadatel náleží, vedoucím osobám žadatele a ostatním akcionářům žadatele, c) seznam vedoucích osob právnické osoby podle písmene a) a za každou vedoucí osobu 1. identifikační údaje osoby, 2. popis vykonávané funkce v organizační struktuře právnické osoby, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 4. přehled v současné době vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba jmenována nebo jinak povolána, a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti a označení vykonávané funkce, kterou osoba v této právnické osobě vykonává, a 5. popis finančních a personálních vztahů této osoby k žadateli a vedoucím osobám žadatele a k akcionářům s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli, nejsou-li tyto informace již uvedeny v příloze podle písmene b) bodu 11, d) je-li osoba podle písmene a) regulovanou institucí, uvedení orgánu dohledu, který nad ní vykonává dohled ve státě sídla této osoby, e) má-li osoba podle písmene a) sídlo ve státě, který není členským státemčlenským státem, 1. základní informace týkající se systému regulace ve státě, kde sídlí osoba podle písmene a), který se vztahuje na tuto osobu, a informace o tom, zda a v jakém rozsahu je regulace předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF), a 2. stanovisko příslušného orgánu, který nad ní vykonává dohled, je-li osoba podle písmene a) osobou s předmětem činnosti obdobným činnosti regulované instituce, k záměru této osoby účastnit se v České republice majetkově na činnosti penzijní společnosti, o jejíž povolení k činnosti se žádá, a k možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad penzijní společností, o jejíž povolení k činnosti se žádá. (4) Přílohami obsahujícími informace o předpokládané činnosti penzijní společnosti a jejím zabezpečení jsou a) plán obchodní činnosti podle § 32 zákona o doplňkovém penzijním spoření, b) návrh organizačního uspořádání včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, s uvedením činností orgánů penzijní společnosti a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, c) návrh vnitřních předpisů penzijní společnosti zahrnující 1. řídicí a kontrolní systém, zejména pravidla vnitřní kontroly a systém řízení rizik, 2. pravidla pro obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti a 3. pravidla jednání při výkonu činnosti penzijní společnosti, d) seznam osob, které budou jako vedoucí organizačních útvarů nebo jako samostatné osoby zabezpečovat 1. výkon činností penzijní společnosti spočívající v obhospodařování účastnických fondůúčastnických fondů, 2. průběžnou kontrolu dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích z právních předpisů, z vnitřních předpisů penzijní společnosti a ze smluvních vztahů s obhospodařovanými fondy a depozitáři, 3. řízení rizik a 4. výkon vnitřního auditu, e) životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi všech osob uvedených v seznamu podle písmene d), f) seznam činností, které penzijní společnost hodlá vykonávat prostřednictvím jiné osoby, s uvedením způsobu zajištění naplnění podmínek pro vykonávání činností prostřednictvím jiné osoby, návrh nebo základní zásady smlouvy o výkonu činnosti prostřednictvím jiné osoby, má-li být taková smlouva po udělení povolení uzavřena, a identifikační údaje této osoby a g) další přílohy podle rozsahu vykonávaných činností penzijní společnosti, kterými jsou 1. návrh způsobu zpracování a evidence informací, komunikace s účastníky, vedení účetnictví a vedení osobních penzijních účtů účastníků, 2. návrh způsobu technického zabezpečení výkonu činnosti a poskytování služeb prostřednictvím internetu, 3. doklady o zajištění přímého spojení s depozitářem, případně dalšími osobami, které mají provádět obchodování s majetkem účastnického fonduúčastnického fondu nebo vedení jeho evidence, a 4. doklady o zajištění přímého nebo zprostředkovaného spojení s osobami provádějícími vypořádání obchodů s investičními nástroji. (5) Osoba s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na žadateli podle odstavce 3 písm. a), která je regulovanou institucí, může namísto dokladů podle odstavce 3 písm. b) bodu 6 a písm. c) bodu 3 předložit potvrzení orgánu dohledu, který nad ní vykonává dohled ve státě sídla této osoby, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (6) Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnosti podle § 2 písm. a), je přílohou tiskopisu žádosti potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu. § 4 Žádost o souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti (K § 39 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření) (1) Žádost o souhlas k výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží identifikační údaje osoby, která má být vedoucí osobou penzijní společnosti, a za tuto vedoucí osobu a) doklady k posouzení důvěryhodnosti, b) životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi; pokud se vedoucí osoba podílí na činnostech podle § 74 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, též osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle tohoto zákona, c) navrhovanou funkci vedoucí osoby v organizačním uspořádání penzijní společnosti a stručný popis výkonu funkce vedoucí osoby z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností, d) přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla vedoucí osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období jejího výkonu a dále uvedení, zda vedoucí osoba hodlá vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby penzijní společnosti a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, a e) popis finančních a personálních vztahů této osoby k penzijní společnosti a ostatním vedoucím osobám penzijní společnosti, ovládající osobě penzijní společnosti a vedoucím osobám této ovládající osoby, jde-li o právnickou osobu, a k akcionářům s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na penzijní společnosti. (2) Pokud v souvislosti se změnou vedoucí osoby dochází ke změně organizačního uspořádání penzijní společnosti, včetně změn kompetencí dosavadních vedoucích osob, je součástí žádosti aktualizované organizační uspořádání. (3) Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnosti podle § 2 písm. a), je přílohou tiskopisu žádosti potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu. § 5 Žádost o registraci další činnosti penzijní společnosti (K § 35 odst. 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o registraci další činnosti penzijní společnosti podle § 35 odst. 1 písm. a) až d) zákona o doplňkovém penzijním spoření se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) uvedení další činnosti podle § 35 odst. 1 písm. a) až d) zákona o doplňkovém penzijním spoření, o jejíž registraci žadatel žádá, b) předpokládané dopady další činnosti na činnost penzijní společnosti, c) návrh vnitřních předpisů, který zohledňuje výkon další činnosti, zejména vnitřních předpisů upravujících postupy pro řízení rizik, jejich vyhodnocování a opatření k omezení těchto rizik, d) analýzu jednotlivých typů krizových situací při provádění další činnosti, které mohou mít nepříznivý dopad na řádné poskytování služeb, a postupy pro řešení takových situací, e) doklady podle § 35 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření, pokud mají být vykonávány činnosti uvedené v § 35 odst. 1 písm. a) nebo c) tohoto zákona, a f) doklad opravňující k další činnosti podléhající registraci vydaný příslušným orgánem, pokud není tímto orgánem Česká národní bankabanka. § 6 Žádost o souhlas k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo k jejímu ovládnutí (K § 44 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření) (1) Žádost o souhlas k nabytí kvalifikované účastikvalifikované účasti nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, anebo k ovládnutí této osoby, se předkládá na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze této vyhlášky, k němuž žadatel přiloží a) identifikační údaje osoby za penzijní společnost, na níž se má nabýt nebo zvýšit kvalifikovaná účastkvalifikovaná účast nebo která má být ovládána, b) údaje o výši podílu, který žadatel drží ke dni podání žádosti, údaje o nově nabývané a výsledné výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení penzijní společnosti, včetně uvedení, zda je podíl nabýván přímo nebo nepřímo; v případě nepřímého podílunepřímého podílu uvedení osoby, jejímž prostřednictvím je podíl nabýván, c) je-li žadatel právnickou osobou, identifikační údaje osoby za 10 největších společníků podle podílu na hlasovacích právech, nebo za všechny společníky, má-li jich méně než 10, a údaje o výši jejich podílů na hlasovacích právech, d) je-li žadatel právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, výpis z obchodního rejstříku žadatele nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, e) finanční výkazy žadatele a další doklady prokazující původ finančních zdrojů, ze kterých má být hrazeno nabytí nebo zvýšení kvalifikované účastikvalifikované účasti, f) doklady k posouzení důvěryhodnosti žadatele, g) doklad související s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti žadatelem, h) strategický záměr, i) přehled právnických osob, vůči kterým je žadatel osobou ovládající nebo uplatňuje významný vliv na řízení této právnické osoby, a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti a údaje o výši podílu, nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby, j) přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byl žadatel jmenován či jinak povolán, za období posledních 10 let a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti, označení vykonávané funkce a období výkonu funkce v této právnické osobě, k) popis finančních a personálních vztahů žadatele k penzijní společnosti, případně jednotlivým členům skupiny, do které tato penzijní společnost náleží, vedoucím osobám a současným akcionářům penzijní společnosti, l) seznam vedoucích osob žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, a za každou vedoucí osobu 1. identifikační údaje osoby, 2. popis vykonávané funkce v organizační struktuře žadatele, 3. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 4. přehled v současné době vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla osoba podle seznamu jmenována nebo jinak povolána, a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti a označení vykonávané funkce a 5. popis finančních a personálních vztahů osoby k penzijní společnosti a vedoucím osobám penzijní společnosti a k akcionářům s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na penzijní společnosti, nejsou-li tyto informace již v popisu podle písmene k), m) dochází-li k jednání ve shodě, seznam osob, se kterými žadatel jednáním ve shodě dosáhne kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 % na penzijní společnosti, graficky znázorněné vztahy mezi těmito osobami, popis skutečnosti, na základě které dochází k jednání ve shodě, a za každou osobu, s níž žadatel jedná ve shodě, 1. identifikační údaje osoby a 2. údaje o výši podílu na penzijní společnosti za jednotlivé osoby jednající ve shodě a celkem za tyto osoby, n) dochází-li k ovládnutí penzijní společnosti, popis skutečnosti, na základě které dochází k ovládnutí, a doklad prokazující původ finančních zdrojů, kterých má být použito k odkoupení podílu akcionáře, který není ovládající osobou, o) je-li žadatel regulovanou institucí, uvedení orgánu dohledu, který vykonává dohled nad žadatelem, p) je-li žadatel součástí skupiny tvořící konsolidační celekkonsolidační celek, popis struktury konsolidačního celkukonsolidačního celku, do nějž bude penzijní společnost zahrnuta, s uvedením osob, které v rámci skupiny budou spadat do působnosti výkonu dohledu na konsolidovaném základědohledu na konsolidovaném základě, q) má-li žadatel sídlo ve státě, který není členským státemčlenským státem, 1. základní informace o systému regulace státu sídla žadatele, který se na něj vztahuje, a informace o rozsahu, v jakém je systém regulace tohoto státu v oblasti předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF), a 2. stanovisko příslušného orgánu, který nad ním vykonává dohled, je-li žadatel osobou s předmětem činnosti obdobným činnosti regulované instituce, k jeho záměru účastnit se v České republice majetkově na činnosti penzijní společnosti a k možné výměně informací nezbytných pro výkon dohledu nad penzijní společností. (2) Žadatel, který je regulovanou institucí, může místo dokladů podle odstavce 1 písm. f) a l) bodu 3 předložit potvrzení orgánu dohledu státu sídla žadatele, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (3) Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnosti podle § 2 písm. a), je přílohou tiskopisu žádosti potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu. (4) Má-li v souvislosti s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účastikvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo jejím ovládnutím dojít ke změně vedoucí osoby penzijní společnosti, postupuje žadatel obdobně podle § 4 odst. 1. § 7 Žádost o povolení fúze penzijních společností (K § 65 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření) (1) Žádost o povolení fúze penzijních společností se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) seznam společností zúčastněných na fúzi s uvedením identifikačního čísla osoby, b) údaje o výši základního kapitálu, výši splaceného základního kapitálu s uvedením počtu, výše a předmětu jednotlivých vkladů, jimiž byl základní kapitál upsán nebo splacen, a počtu, jmenovité hodnoty a formy akcií nástupnické společnosti a údaje, zda budou tyto akcie vydány jako listinné nebo zaknihované, c) seznam vedoucích osob nástupnické společnosti s uvedením identifikačních údajů osoby a funkce, kterou mají vykonávat, a za každou vedoucí osobu dále 1. doklady k posouzení důvěryhodnosti, 2. životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi; pokud se vedoucí osoba bude podílet na činnostech podle § 74 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, též osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle tohoto zákona, 3. funkce vedoucí osoby v organizačním uspořádání nástupnické společnosti a stručný popis výkonu této funkce z hlediska svěřených pravomocí a odpovědností, 4. přehled vykonávaných funkcí ve volených orgánech a dalších funkcí v jiných právnických osobách, do kterých byla vedoucí osoba jmenována nebo jinak povolána, za období posledních 10 let a za každou z těchto právnických osob identifikační údaje osoby, její předmět činnosti, označení vykonávané funkce, období jejího výkonu a dále uvedení, zda vedoucí osoba hodlá vykonávat v této právnické osobě uvedenou funkci souběžně s výkonem funkce vedoucí osoby nástupnické společnosti a zda se jedná o funkci výkonného nebo nevýkonného člena, 5. popis finančních a personálních vztahů této osoby k nástupnické společnosti a ostatním vedoucím osobám nástupnické společnosti a k akcionářům s kvalifikovanou účastíkvalifikovanou účastí na nástupnické společnosti, d) projekt fúze penzijních společností podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev, informace podle § 65 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření a dále popis dopadů fúze na nároky a prostředky účastníků doplňkového penzijního spoření a na výkon činnosti nástupnické penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností této penzijní společnosti z hlediska plnění požadavků na jejich obezřetný výkon, e) společné zprávy statutárních orgánů nebo zprávy statutárních orgánů společností zúčastněných na fúzi, případně souhlasy s upuštěním od jejich zpracování, f) znaleckou zprávu nebo zprávy včetně stanoviska znalce k náležitostem projektu podle § 65 odst. 3 zákona o doplňkovém penzijním spoření, g) konečné účetní závěrky zúčastněných společností a zahajovací rozvahu nástupnické společnosti a zprávy auditora o jejich ověření nebo mezitímní účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření a h) uvedení skupin osob, mezi nimiž a nástupnickou společností vznikne v důsledku fúze úzké propojeníúzké propojení, identifikační údaje osob, které v důsledku fúze získají kvalifikovanou účastkvalifikovanou účast na nástupnické společnosti, a údaj o výši podílu nebo popis jiné formy uplatňování významného vlivu na řízení nástupnické společnosti. (2) Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnosti podle § 2 písm. a), je přílohou tiskopisu žádosti potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu. § 8 Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu (K § 96 odst. 5 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) název vytvářeného účastnického fonduúčastnického fondu, b) seznam vedoucích osob penzijní společnosti, které mají obhospodařovat účastnický fondúčastnický fond, a za každou vedoucí osobu 1. identifikační údaje osoby a 2. životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi, c) návrh statutu účastnického fonduúčastnického fondu v rozsahu informací podle § 97 odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření, d) informaci o aktuální výši vlastního kapitálu penzijní společnosti, která má obhospodařovat účastnický fondúčastnický fond, a aktuální výši objemu majetku v účastnických fondechúčastnických fondech obhospodařovaných touto penzijní společností, e) identifikační údaje osoby, která má být depozitářem, f) depozitářskou smlouvu, nebo její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, případně smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro účastnický fondúčastnický fond, g) životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnický fondúčastnický fond činnost depozitáře, a h) přílohy podle § 3, které jsou dotčeny změnami v souvislosti s obhospodařováním příslušného fondu nebo fondů, pro které se žádá o povolení. § 9 Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost (K § 109 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů na jinou penzijní společnost se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) popis podmínek a způsobu, kterým se mají převést účastnické fondyúčastnické fondy na jinou penzijní společnost, včetně uvedení 1. názvu účastnického fonduúčastnického fondu, jehož obhospodařování má být převedeno, 2. identifikačních údajů osoby, pokud jde o penzijní společnost, z které má být obhospodařování převedeno, a 3. identifikačních údajů osoby, pokud jde o penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování převedeno, (dále jen „přejímající penzijní společnost“), b) účetní závěrky zúčastněných penzijních společností sestavené k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, c) účetní závěrku převáděných účastnických fondůúčastnických fondů sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti, d) informace za každý převáděný účastnický fondúčastnický fond, alespoň o výši, struktuře a likviditě majetku, počtu účastníků a výkonnosti fondu, e) informaci o aktuální výši vlastního kapitálu přejímající penzijní společnosti, pokud tato informace není zřejmá z účetní závěrky penzijní společnosti, a aktuální výši objemu majetku účastnických fondůúčastnických fondů obhospodařovaných touto penzijní společností, f) identifikační údaje osoby, která má být depozitářem, g) depozitářskou smlouvu, nebo její návrh spolu s písemným příslibem depozitáře uzavřít tuto smlouvu, nebo smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s bankoubankou nebo pobočkou zahraniční bankybanky, která bude vykonávat činnost depozitáře pro účastnické fondyúčastnické fondy, h) životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi vedoucí osoby organizačního útvaru depozitáře, případně dalších osob, které budou zabezpečovat pro účastnický fondúčastnický fond činnost depozitáře; tyto dokumenty nemusí dokládat osoby depozitáře účastnického fonduúčastnického fondu, pokud bude depozitář i po převodu stejný, a i) přílohy podle § 3, které jsou u přejímající penzijní společnosti dotčeny změnami v souvislosti s převodem obhospodařování všech účastnických fondůúčastnických fondů. § 10 Žádost o povolení sloučení účastnických fondů (K § 113 odst. 8 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o povolení sloučení účastnických fondůúčastnických fondů se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) údaje o účastnických fondechúčastnických fondech, pro které se žádá o povolení ke sloučení, obsahující název slučovaného fondu, název přejímajícího fondu a rozhodný den sloučení, b) identifikační údaje osoby za každou penzijní společnost obhospodařující účastnické fondyúčastnické fondy, které se slučují, c) projekt sloučení včetně dopadů sloučení na investiční limity, d) stanovisko depozitáře zúčastněných účastnických fondůúčastnických fondů, e) informace o slučovaných účastnických fondechúčastnických fondech, alespoň o výši, struktuře a likviditě majetku, počtu účastníků, výkonnosti, investičním zaměření a struktuře požadovaných úplat, a to za každý slučovaný účastnický fondúčastnický fond, a f) informaci o aktuální výši vlastního kapitálu penzijní společnosti, která má obhospodařovat přejímající účastnický fondúčastnický fond, a aktuální výši objemu majetku účastnických fondůúčastnických fondů obhospodařovaných touto penzijní společností. § 11 Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn (K § 97 odst. 8 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o schválení statutu účastnického fonduúčastnického fondu a jeho změn se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) platné úplné znění statutu s vyznačením navrhovaných změn, o jejichž schválení se žádá, spolu s jejich odůvodněním a b) nové úplné znění statutu. § 12 Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti (K § 69 odst. 4 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží zápis o rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací, včetně rozhodnutí o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti, nebo rozhodnutí soudu o zrušení penzijní společnosti s likvidací, a dále doklady prokazující vypořádání závazků vůči účastníkům. § 13 Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu (K § 111 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fonduúčastnického fondu se podává na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce, k němuž žadatel přiloží a) uvedení účastnického fonduúčastnického fondu, který se zrušuje a kterému má být odňato povolení, včetně uvedení identifikačních údajů osoby depozitáře a likvidátora, b) odůvodnění žádosti včetně rozhodnutí příslušného orgánu o zrušení účastnického fonduúčastnického fondu, c) účetní závěrku účastnického fonduúčastnického fondu sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího podání žádosti; tím není dotčena povinnost podle § 110 odst. 2 zákona o doplňkovém penzijním spoření, d) přehled nevypořádaných závazků vzniklých z obhospodařování majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, e) informace týkající se struktury a likvidity majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu, f) informaci o počtu účastníků a celkové hodnotě prostředků účastníků, g) návrh oznámení penzijní společnosti určeného účastníkům o záměru zrušit účastnický fondúčastnický fond a h) návrh způsobu prodeje majetku v účastnickém fonduúčastnickém fondu a vypořádání jeho pohledávek a dluhů. § 14 Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele (K § 77b odst. 1 zákona o doplňkovém penzijním spoření) (1) Podrobnostmi náležitostí žádosti o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, vedle náležitostí stanovených správním řádem, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek provozování činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených zákonem o doplňkovém penzijním spoření, jsou a) doklad o oprávnění k podnikání obdobný výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, je-li žadatelem zahraniční právnická osoba, která hodlá na území České republiky vykonávat činnost samostatného zprostředkovatele prostřednictvím pobočky, a určení osoby, která může za žadatele jednat, a rozsah a způsob tohoto jednání, není-li to zřejmé z předloženého výpisu, b) doklady k posouzení důvěryhodnosti 1. žadatele, 2. vedoucí osoby žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, c) životopis obsahující údaje o vzdělání a údaje o odborné praxi, vysvědčení o maturitní zkoušce nebo doklad o dosažení vyššího vzdělání, a dále osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle zákona o doplňkovém penzijním spoření 1. žadatele, je-li fyzickou osobou, nebo 2. vedoucí osoby žadatele, pokud tato osoba skutečně řídí distribuci doplňkového penzijního spoření nebo má být za tuto činnost odpovědna, je-li žadatel právnickou osobou, d) identifikační údaje osoby, která je ovládající osobou žadatele, je-li žadatel právnickou osobou, a za tuto ovládající osobu dále 1. doklady k posouzení důvěryhodnosti; je-li ovládající osobou právnická osoba, též doklady k posouzení důvěryhodnosti vedoucích osob, 2. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence podnikatelů, který nesmí být starší 3 měsíců, je-li ovládající osoba právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, a 3. popis skutečnosti, na základě které je osobou ovládající žadatele, e) smlouva o povinném pojištění podle § 77f zákona o doplňkovém penzijním spoření a f) údaje o penzijní společnosti, pro kterou bude samostatný zprostředkovatel oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, pokud je tento údaj v době žádosti žadateli znám. (2) Je-li ovládající osobou regulovaná instituce, může žadatel místo údajů a dokladů podle odstavce 1 písm. d) bodu 1 předložit potvrzení orgánu dohledu státu jejího sídla, že se jedná o osobu podléhající jeho dohledu, jejíž důvěryhodnost tento orgán prověřil, a že nemá žádné aktuální poznatky svědčící o její nedůvěryhodnosti. (3) Nevydává-li cizí stát doklad o bezúhonnosti podle § 2 písm. a), je přílohou tiskopisu žádosti potvrzení dotčené osoby o její bezúhonnosti ověřené soudem, úřadem k tomu oprávněným nebo notářem příslušného cizího státu. § 15 (1) Žádost podle § 14 včetně příloh požadovaných podle této vyhlášky se podává a) prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky nebo b) na elektronickou adresu podatelny České národní bankybanky. (2) Přílohy žádosti podle § 14 se předkládají v datovém formátu běžně používaném v elektronickém styku. § 16 Společná ustanovení (1) Vylučuje-li povaha věci předložení údaje nebo dokladu k žádosti vyžadované touto vyhláškou a není-li to z žádosti dostatečně zjevné, předloží žadatel jako náležitost žádosti odůvodnění nepředložení údaje nebo dokladu a, je-li to možné, důvody doloží. (2) Žadatel nemusí předkládat údaje nebo doklady vyžadované touto vyhláškou, jsou-li v aktuální podobě veřejně dostupné v informačních systémech veřejné správy1). § 17 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2020. Guvernér: v z. Ing. Mora, M.E., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 199/2020 Sb. VZOR 1.4MB 1) Například zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřeneckých fondů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 204/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 204/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 24. 4. 2020, částka 72/2020 204 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 24. dubna 2020 č. 462 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) krizového zákona. Vláda nařizuje, že pozastavení činnosti zařízení sociálních služeb stanovené v bodě I./3. usnesení vlády ze dne 16. března 2020 č. 239, vyhlášeného pod č. 97/2020 Sb., se s účinností od 27. dubna 2020 nevztahuje na poskytovatele sociálních služeb, kterým byla udělena registrace k poskytování sociální služby podle § 62 a 65 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, (nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), pokud tyto sociální služby poskytují ve formě terénní podle § 33 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a to pouze v bezkontaktní podobě. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 203/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 203/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 24. 4. 2020, částka 72/2020 203 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 24. dubna 2020 č. 458 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e), § 6 a 7 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizového opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 7 písm. a) krizového zákona. Vláda I. stanoví, že vstup specialistů a klíčových zaměstnanců z Korejské republiky nezbytných pro realizaci první fáze investice ve společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. v souvislosti se zahájením výroby nového ekologického modelu automobilu na území České republiky, je v zájmu České republiky; II. ukládá 1. 1\\. místopředsedovi vlády a ministru vnitra a ministru zahraničních věcí provést nezbytná opatření k realizaci výjimky podle bodu I. tohoto usnesení, 2. příslušným krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které vstoupí na území České republiky na základě výjimky podle bodu I. tohoto usnesení, rozhodly o vhodných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministři zahraničních věcí, zdravotnictví Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Zákon č. 192/2020 Sb.	Zákon č. 192/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * Čl. I - Změna zákona o České národní bance * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 24. 4. 2020 192 ZÁKON ze dne 16. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o České národní bance V § 32 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Do 31. prosince 2021 je Česká národní banka též oprávněna k plnění svých úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínových obchodů. Ustanovení § 34a tím není dotčeno.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 191/2020 Sb.	Zákon č. 191/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * ČÁST PRVNÍ - ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU (§ 1 — § 31) * ČÁST DRUHÁ - Změna insolvenčního zákona (§ 32 — § 33) * ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu (§ 34 — § 35) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 36 — § 36) Aktuální znění od 31. 7. 2021 (286/2021 Sb.) 191 ZÁKON ze dne 17. dubna 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Vymezení pojmů (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky. (2) Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí a) krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu, b) mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, c) mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. HLAVA II ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MOŽNOSTI PROMINUTÍ ZMEŠKÁNÍ LHŮT § 2 Prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení (1) Zmeškal-li účastník nebo jeho zástupce v občanském soudním řízení lhůtu k provedení úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 58 občanského soudního řádu i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje. (2) O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků, kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně. (3) Návrh na prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení z důvodu podle odstavce 1 je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ním spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání návrhu podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. (4) Zmeškal-li žalovaný lhůtu k vyjádření podle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo vyjádření učinit, rozhodne soud na návrh žalovaného o prominutí zmeškání této lhůty a o zrušení rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu. Pokud žalovaný proti rozsudku pro uznání podal i odvolání a návrhu podle věty první bylo pravomocně vyhověno, k odvolání se nepřihlíží. § 3 Prominutí zmeškání lhůty ve správním soudnictví (1) Zmeškala-li osoba v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví lhůtu k provedení úkonu z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 40 odst. 5 soudního řádu správního i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm. (2) Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví z důvodu podle odstavce 1 je třeba podat do dvou týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. § 4 Prominutí zmeškání lhůty v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení (1) Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v řízení o výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit. (2) Týká-li se žádost prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a postižením obchodního závoduobchodního závodu, v němž dochází k prodeji závodu, případně ve výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv, odstavec 1 se nepoužije, přešlo-li na vydražitele vlastnické právo; k žádosti o prominutí zmeškání lhůty se v takovém případě nepřihlíží. (3) Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení o výkonu rozhodnutí je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. (4) O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Proti rozhodnutí soudu není odvolání přípustné. (5) Rozhodnutí, kterým soud žádosti o prominutí zmeškání lhůty vyhoví, se doručuje osobě podle odstavce 1 a účastníkům řízení. Rozhodnutí, kterým soud žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítne, se doručuje pouze osobě podle odstavce 1. (6) V řízení o výkonu rozhodnutí lze podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. a), b) a h) občanského soudního řádu, i pokud výkon rozhodnutí byl skončen provedením během účinnosti mimořádného opatření. Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí může účastník nebo jeho zástupce podat tehdy, pokud ho nemohl podat během účinnosti mimořádného opatření dříve, než byl výkon rozhodnutí proveden, z omluvitelného důvodu, který spočívá v omezení plynoucím z mimořádného opatření proti epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo návrh podat. (7) V exekučním řízení se odstavce 1 až 6 použijí obdobně. Úkony soudu podle odstavců 1 až 5 provádí soudní exekutor; o žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání opravného prostředku rozhoduje exekuční soud, týká-li se žádost o prominutí lhůty k podání opravného prostředku proti rozhodnutí soudu, nebo v ostatních případech soudní exekutor. V případech zvláštního zřetele hodných se § 57 exekučního řádu nepoužije. (8) Zmeškal-li povinný v exekučním řízení lhůtu ke splnění vymáhaného nároku podle § 46 odst. 6 exekučního řádu z omluvitelného důvodu, který spočívá v omezení plynoucím z mimořádného opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, a splní-li ve lhůtě 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující splnění vymáhaného nároku podle § 46 odst. 6 exekučního řádu, vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného, vydá soudní exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce, v němž zohlední i případné náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného, které vznikly při provádění exekuceexekuce nad rámec nákladů exekuceexekuce podle § 46 odst. 6 exekučního řádu. Uhrazením případných nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, které vznikly při provádění exekuceexekuce nad rámec nákladů exekuceexekuce podle § 46 odst. 6 exekučního řádu, v přiměřené lhůtě určené v příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce soudním exekutorem, bude exekuceexekuce provedena; nebylo-li uloženo uhrazení takových nákladů exekuceexekuce nebo nákladů oprávněného, bude provedena právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce. Jinak exekutor pokračuje v provádění exekuceexekuce. § 5 Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení (1) Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit. To neplatí, bylo-li o věci, které se zmeškaný úkon týká, již rozhodnuto, nebo jsou-li zmeškaným úkonem odvolání či námitky, nabylo-li již rozhodnutí, proti kterému směřují, právní moci; k takové žádosti o prominutí zmeškání lhůty se nepřihlíží. (2) Žádost o prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. (3) O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků, kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně. Jde-li však o odvolání podle § 93 insolvenčního zákona, rozhoduje o prominutí zmeškání lhůty k jeho podání odvolací soud. (4) Proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o žádosti o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné. Rozhodnutí, kterým insolvenční soudinsolvenční soud žádosti vyhoví, se doručuje pouze zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. Rozhodnutí, kterým soud žádost zamítne, se doručuje zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku a zvlášť pouze osobě podle odstavce 1. § 6 Prominutí zmeškání lhůty v řízení podle zákona o Ústavním soudu (1) V řízení podle zákona o Ústavním soudu nelze odmítnout návrh jen proto, že byl podán po uplynutí lhůty stanovené k jeho podání uvedeným zákonem, jestliže jej navrhovatel podal opožděně v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která mu znemožňovala nebo podstatně ztěžovala návrh podat. (2) Návrh je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující podání návrhu, a je třeba s ním spojit i odůvodněnou žádost o prominutí zmeškání lhůty. Lhůta podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. § 7 Navrácení lhůty v trestním řízení (1) Nejde-li o orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, může ten, kdo v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškal lhůtu k provedení úkonu stanovenou zákony upravujícími trestní řízenítrestní řízení nebo na jejich základě, požádat o její navrácení. Navrácení povolí orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, vůči kterému měl být úkon učiněn nebo který je příslušný rozhodovat o opravném prostředku, pokud byla lhůta zmeškána v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která znemožňovala nebo podstatně ztěžovala této osobě úkon provést. Za podmínek uvedených ve větě druhé lze navrátit i lhůtu k podání dovolání. Ustanovení § 61 trestního řádu tím není dotčeno. (2) O navrácení lhůty je třeba požádat do tří dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující provedení úkonu. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než tři dny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. (3) Nebyl-li dosud úkon učiněn, je třeba jej učinit spolu s žádostí podle odstavce 1. § 8 Prominutí zmeškání lhůty v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení (1) Ministerstvo spravedlnosti usnesením promine lhůtu stanovenou v § 8 odst. 1 a 4 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., byla-li lhůta zmeškána v době trvání mimořádných opatření při epidemii v důsledku omezení z těchto opatření plynoucích, která oprávněné osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala učinění podání podle § 8 odst. 1 nebo 4 zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení (dále jen „podání podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí“). (2) O prominutí zmeškání lhůty je třeba požádat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění podání podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. (3) Nebylo-li dosud podání podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí učiněno, je třeba jej učinit spolu s žádostí o prominutí zmeškání lhůty, jinak se jí Ministerstvo spravedlnosti nezabývá. (4) Bylo-li zmeškání lhůty prominuto, právo na uspokojení majetkového nároku ze zvláštního účtu uplynutím lhůty podle § 8 odst. 1 a 4 zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení nezaniklo. § 9 Prominutí zmeškání lhůty v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech (1) Ministerstvo spravedlnosti usnesením promine lhůtu stanovenou v § 30 odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, byla-li lhůta zmeškána v době trvání mimořádných opatření při epidemii v důsledku omezení z těchto opatření plynoucích, která obětioběti znemožňovala nebo podstatně ztěžovala podání žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů. (2) O prominutí zmeškání lhůty je třeba požádat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující podání žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. (3) Nebyla-li dosud žádost o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů podána, je třeba ji podat spolu s žádostí o prominutí zmeškání lhůty, jinak se Ministerstvo spravedlnosti žádostí o prominutí zmeškání lhůty nezabývá. (4) Bylo-li zmeškání lhůty prominuto, právo na peněžitou pomoc uplynutím lhůty podle § 30 odst. 2 zákona o obětech trestných činů nezaniklo. § 10 Společné ustanovení o odůvodnění rozhodnutí Rozhodnutí, kterým bylo prominuto zmeškání lhůty nebo kterým bylo povoleno její navrácení z důvodů uvedených v § 2 až 5 a § 7 až 9, nemusí být odůvodněno. HLAVA III ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K INSOLVENČNÍMU PRÁVU § 11 Zvláštní opatření ve vztahu ke zvláštnímu způsobu doručení v insolvenčním řízení Neurčí-li insolvenční soudinsolvenční soud nebo nestanoví-li insolvenční zákon odchylně od § 75 odst. 2 insolvenčního zákona jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zvlášť pouze dlužníku, osobám, o jejichž podání insolvenční soudinsolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení něco vykonat; § 75 odst. 2 insolvenčního zákona se nepoužije. Věta první se použije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. § 12 Zvláštní opatření ve vztahu k povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh (1) Ustanovení § 98 odst. 1 věta první insolvenčního zákona se nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky. (2) Bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii zanikne opatření podle odstavce 1 nejpozději 30. června 2021. § 13 Zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním návrhům podávaným věřiteli (1) K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. (2) Věřitele, který v době uvedené v odstavci 1 insolvenční návrh podal, insolvenční soudinsolvenční soud vyrozumí o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží, usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. (3) Toto ustanovení nebrání věřiteli v tom, aby po 31. srpnu 2020 podal nový insolvenční návrh. § 14 Zvláštní opatření ve vztahu k plnění splátkového kalendáře (1) V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, které bylo zahájeno a v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, se v případě rozhodnutí podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, bylo-li toto rozhodnutí vydáno v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nepoužije § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. Dlužníkovým návrhem není insolvenční soudinsolvenční soud vázán. Rozhodnutí podle věty první se doručuje zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. (2) V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zahájeném do 30. června 2017 lze rozhodnutí podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona vydat i bez svolání schůze věřitelů a doporučení věřitelů k žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek. (3) V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, insolvenční soudinsolvenční soud nezruší schválené oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, případně jiným opatřením přijatým Českou republikou do 30. června 2021 v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. § 15 Zvláštní opatření ve vztahu k podmínkám osvobození dlužníka od placení pohledávek (1) V oddlužení plněním splátkového kalendáře může v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na návrh dlužníka insolvenční soudinsolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, nebo nižší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. (2) Odstavec 1 platí za předpokladu, že dlužník prokáže, že této hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Má se za to, že dlužník nezavinil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení. (3) Ustanovení § 415 věta první a druhá insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019 se nepoužije. § 16 Zvláštní opatření ve vztahu k plnění reorganizačního plánu (1) V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v době, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, navrhnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, a to nejdéle do konce doby, po kterou trvají účinky opatření podle § 12. O tomto návrhu insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne po vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelského výboru. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. (2) Po dobu, na kterou se vztahuje rozhodnutí podle odstavce 1, nelze rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs podle § 363 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Dlužníkova povinnost plnit jiné závazky než závazky vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu není rozhodnutím podle odstavce 1 dotčena. (3) V rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soudinsolvenční soud přijmout opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů, je-li to nutné. (4) Rozhodnutí o dočasném přerušení plnění reorganizačního plánu nebo o opatření k ochraně věřitelů insolvenční soudinsolvenční soud změní nebo zruší i bez návrhu, jsou-li pro to závažné důvody. § 17 Zvláštní opatření ve vztahu k běhu dob rozhodných pro účely neúčinnosti právních úkonů Doba, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda dlužníkovým právním úkonům lze odporovat postupem podle § 235 a násl. insolvenčního zákona. HLAVA IV ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K PRÁVNICKÝM OSOBÁM § 18 (1) Práva a povinnosti podle § 20 až 22 vznikají jen v době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. prosince 2020, není-li dále stanoveno jinak. (2) Ustanovení § 19 se použije do 30. června 2021 bez ohledu na trvání mimořádného opatření při epidemii. § 19 Zvláštní opatření ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob (1) Orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny. (2) Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním. (3) Ustanovení § 652 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 obdobně. § 20 Zvláštní opatření ve vztahu ke členům voleného orgánu právnických osob (1) Pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii; to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii. (2) Nesouhlasí-li člen voleného orgánu s prodloužením funkčního období podle odstavce 1, doručí nesouhlas před uplynutím funkčního období právnické osobě. V takovém případě se funkční období člena voleného orgánu neprodlužuje. (3) Pokud neklesne počet členů voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, může orgán jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný členy zvolit nebo jmenovat, i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní jednání jinak. (4) Členem voleného orgánu se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána. § 21 Zvláštní opatření ve vztahu k projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020; ustanovení § 181 odst. 2, § 403 odst. 1 a § 638 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužijí. § 22 Přechodná ustanovení (1) Pokud uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jeho funkce se obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za něj zvolen, jmenován nebo jinak povolán jiný člen voleného orgánu. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení souhlasu s obnovením funkce právnické osobě a zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření. (2) Bylo-li rozhodování orgánu právnické osoby s využitím technických prostředků svoláno nebo rozhodování mimo zasedání v písemné formě zahájeno přede dnem skončení mimořádného opatření při epidemii, dokončí se za podmínek stanovených v tomto zákoně. HLAVA V ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K VÝKONU ROZHODNUTÍ A EXEKUCÍM § 23 Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí (1) Není-li dále stanoveno jinak, do 30. června 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Soud může provést jiný soupis podle § 327a občanského soudního řádu, soupis na místě samém provede tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Sepsané věci soud zajistí jenom v případě zvláštního zřetele hodném. (2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud a) povinný písemně oznámí soudu, že má ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračovat; ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení povinného, soud ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračuje, nebo b) výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činytrestnými činy. § 24 Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí (1) Do 31. ledna 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu. (2) Ustanovení § 23 odst. 2 se použije obdobně. § 24a (1) Odměna nebo jiné obdobné plnění poskytnuté zaměstnanci nebo příslušníku složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního nebo služebního úkolu, který souvisel s plněním úkolů stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví v době epidemie COVID-19, podléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuciexekuci pouze z jedné poloviny. (2) Ten, kdo vyplatil plnění podle odstavce 1, je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost, zda plnění je poskytnuté za splnění úkolu uvedeného v odstavci 1. § 25 (1) Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se ustanovení občanského soudního řádu na postup podle § 23, 24 a 24a obdobně. (2) Na exekuční řízení se použijí ustanovení § 23 až 24 a odstavec 1 obdobně. § 26 Přechodná ustanovení (1) Není-li dále stanoveno jinak, použije se tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. (2) V řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se § 23 a 24 nepoužijí, byl-li udělen příklep přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. HLAVA VI ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K VÝKONU ROZHODNUTÍ PŘIKÁZÁNÍM POHLEDÁVKY Z ÚČTU U PENĚŽNÍHO ÚSTAVU § 27 Zvláštní opatření ve vztahu k výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu (1) V době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2021 se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu1). (2) Výše životního minima jednotlivce se určí podle zvláštního právního předpisu účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu. (3) Nestanoví-li se v odstavcích 1 a 2 jinak, § 304b občanského soudního řádu se použije obdobně. § 28 Přechodná ustanovení (1) Není-li dále stanoveno jinak, použije se § 27 i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. (2) Bylo-li usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu doručeno peněžnímu ústavu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určí se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výše životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. HLAVA VII ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K PRODLENÍ § 29 Zvláštní ustanovení o prodlení Prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tyto účinky pominou nejpozději 30. června 2020. § 30 K ujednáním odchylujícím se od § 29 se nepřihlíží. § 31 Přechodné ustanovení Ustanovení § 29 a 30 tohoto zákona se použijí na prodlení, které nastalo ode dne 12. března 2020. Nepoužijí se však na závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna insolvenčního zákona § 32 Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 31/2019 Sb. a zákona č. 230/2019 Sb., se mění takto: 1. Za § 127 se vkládá nový § 127a, který včetně nadpisu zní: „§ 127a Mimořádné moratorium (1) V době do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium. Jde-li o návrh na mimořádné moratorium podaný po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby, musí být podán do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku insolvenčním soudem. Není-li dále stanoveno jinak, platí pro řízení o tomto návrhu a pro účinky mimořádného moratoria § 117 až 124, § 126 odst. 1, 3 a 4 a § 127. Ustanovení § 118 odst. 1, § 119 odst. 2, § 120 odst. 2 a § 122 odst. 1 a 3 se nepoužijí. (2) Návrh na mimořádné moratorium musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat: a) okolnosti, na nichž se zakládá místní příslušnost insolvenčního soudu ve smyslu § 7b, b) prohlášení o tom, že dlužníkovo středisko hlavních zájmů je v České republice, případně jiné okolnosti, na nichž se zakládá mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu, c) počet dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu, d) výši dlužníkova obratu za poslední účetní období, e) čestné prohlášení dlužníka, že i. mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby, případně dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, ii. ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku a že všechny v návrhu obsažené údaje jsou pravdivé a iii. v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno. (3) Insolvenční soud vyhlásí mimořádné moratorium, jestliže návrh na mimořádné moratorium obsahuje předepsané náležitosti a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na mimořádné moratorium odmítne. V rozhodnutí, kterým se mimořádné moratorium vyhlašuje, insolvenční soud vždy uvede, že se jedná o mimořádné moratorium. (4) Se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku se spojují účinky podle § 109 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 a 6 a § 111. Ustanovení § 112 a 113 se použijí obdobně. V době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob. (5) Po dobu trvání mimořádného moratoria nebrání dlužníkovi ustanovení § 111 v tom, aby využil veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2. (6) Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Osoby, které nejsou podle § 122 odst. 2 oprávněny ukončit smlouvy s dlužníkem výpovědí nebo odstoupením, nejsou po dobu trvání mimořádného moratoria oprávněny odepřít plnění nebo pokračování takových smluv ani na základě jiného důvodu, ledaže jde o odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění v důsledku případu porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria. (7) Lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží. (8) Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit mimořádné moratorium nejdéle o 3 měsíce, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí seznam svých závazků, o kterém čestně prohlásí, že je k datu podání návrhu úplný a správný, a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí. Není-li prohlášení věřitele doručeno insolvenčnímu soudu v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem věřitele nebo odesláno z datové schránky věřitele, musí být podpis věřitele na tomto prohlášení úředně ověřen. Ustanovení § 53 se nepoužije. (9) Před zánikem mimořádného moratoria podle § 126 odst. 4 insolvenční soud zruší mimořádné moratorium i postupem podle § 124 odst. 2 písm. b), odst. 3 a 4. Ustanovení § 124 odst. 5 se nepoužije. Ustanovení § 124 odst. 2 písm. a) se použije pouze v případě, že mimořádné moratorium bylo prodlouženo podle odstavce 8. (10) Mimořádné moratorium skončí i tím, že insolvenční soud na dlužníkův návrh rozhodne o jeho skončení nebo vyhlásí moratorium podle § 115. Skončí-li mimořádné moratorium uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu na dlužníkův návrh, vyškrtne insolvenční soud dlužníka neprodleně ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. (11) Odpovědnost a ručení podle § 127 se vztahuje i na škodu nebo jinou újmu vzniklou nepravdivým prohlášením ohledně skutečností uvedených v odstavci 2 písm. e) a ohledně seznamu závazků předloženého podle odstavce 8. (12) Není-li v tomto paragrafu stanoveno jinak, všude tam, kde tento zákon používá označení moratorium, rozumí se tím i mimořádné moratorium. (13) Ministerstvo spravedlnosti uveřejní elektronický formulář návrhu na mimořádné moratorium způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 2. V § 389 odst. 1 písm. b) se slova „, která nemá dluhy z podnikání“ zrušují. § 33 Přechodné ustanovení Zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, však zůstávají zachovány. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu § 34 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 299 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce (dále jen „odstupné“)106)“. Poznámka pod čarou č. 106 zní: „106) Například § 67 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 72 nebo 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., § 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 77 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 52 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 58 a násl. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 299 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy106). Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.“. 3. V § 317 odst. 2 se za slovo „nouzi,“ vkládají slova „daňový bonus,“. 4. V § 336i odst. 2 se částka „30 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“. § 35 Přechodná ustanovení (1) Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. (2) Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soud zamítne. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neprovádí. Soud výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu i bez návrhu zastaví. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 36 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 190/2020 Sb.	Zákon č. 190/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování) Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 25. 4. 2020, částka 69/2020 * Čl. I - V § 25 bodě 1 větě první zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 25. 4. 2020 190 ZÁKON ze dne 16. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 25 bodě 1 větě první zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, který je fyzickou osobou, který po dni účinnosti tohoto zákona zahájí činnost realitního zprostředkování podle zákona č. 39/2020 Sb. a je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, pouze jménem takové osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové osoby, může poskytovat realitní zprostředkování na základě živnosti ohlašovací volné „58. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí“, avšak nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uplynutím této doby jeho oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká. 2. Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 1 není oprávněn poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 zákona č. 39/2020 Sb. Porušením této podmínky se dopustí přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše dle § 21 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 189/2020 Sb.	Zákon č. 189/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * Čl. I - Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/20 * Čl. II - Technická notifikace * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 24. 4. 2020 189 ZÁKON ze dne 16. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 341/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 113/2020 Sb. a zákona č. 117/2020 Sb., se mění takto: 1. Za § 9d se vkládá nový § 10, který včetně nadpisu zní: „§ 10 Online zprostředkování (1) Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle § 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy a) počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě, b) celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě, c) adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a d) označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to 1. u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště, 2. u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby, 3. u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a 4. další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy. (2) Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1.“. 2. V § 10b se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1.“. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10. 3. V § 10b odst. 10 písm. b) se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „, 6 nebo 9“. 4. V § 10b se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“. Čl. II Technická notifikace Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 188/2020 Sb.	Zákon č. 188/2020 Sb. Zákon o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE (§ 2 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - ORGÁNY VYSOKÉ ŠKOLY A FAKULTY (§ 7 — § 7) * ČÁST ČTVRTÁ - DOBA STUDIA PRO ÚČELY DALŠÍCH ZÁKONŮ (§ 8 — § 8) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9) Aktuální znění od 24. 4. 2020 188 ZÁKON ze dne 17. dubna 2020 o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Působnost zákona (1) Tento zákon v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným dne 12. března 2020 upravuje pro oblast vysokého školství pro kalendářní rok 2020 zvláštní pravidla týkající se studia na vysokých školách a činnosti orgánů vysokých škol a některé související otázky. (2) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o vysokých školách“) se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Tento zákon se použije na veřejné vysoké školy a přiměřeně na soukromé a státní vysoké školy. ČÁST DRUHÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE § 2 Zohlednění narušení studia (1) Doba studia ve studijním programu připadající na období od 1. března 2020 do 31. srpna 2020 (dále jen „doba narušeného studia“) se nezapočítává do a) doby studia podle § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách pro účely stanovení poplatku za studium, b) maximální doby studia pro účely plnění studijních povinností, je-li taková doba vnitřním předpisem vysoké školy stanovena, c) maximální doby studia pro účely přiznávání stipendií vysokou školou, je-li taková doba vnitřním předpisem vysoké školy stanovena. (2) Doba, po kterou se přiznává stipendium podle § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách, se prodlužuje o dobu narušeného studia, nejdéle však do doby řádného ukončení studia. (3) Má-li v době narušeného studia osoba studium přerušené podle § 54 zákona o vysokých školách, nezapočítává se tato doba do celkové doby přerušení, pokud o to požádá. § 3 Přijímání ke studiu (1) Vysoká škola může stanovit nový termín ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5 zákona o vysokých školách (dále jen „ověřování“). Nově stanovený termín ověřování vysoká škola zveřejní alespoň 15 dnů přede dnem jeho konání. (2) Vysoká škola může využít pro ověřování také distanční formy ověřování. Je-li ověřování prováděno prezenční formou a není-li obnovena osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole vycházející z rozhodnutí orgánu veřejné moci (dále jen „osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole“) alespoň 15 dnů před zveřejněným dnem ověřování, zveřejní vysoká škola nový termín, který stanoví nejdříve na patnáctý den po obnovení možnosti osobní přítomnosti studentů při výuce a zkouškách. (3) Není-li možné konat ověřování podle původních podmínek, může je vysoká škola stanovit nově a zveřejnit je nejpozději 15 dnů přede dnem ověřování. § 4 Přijetí ke studiu a zápis do studia (1) Nemůže-li uchazeč, který splnil ostatní podmínky přijetí ke studiu ve studijním programu, předložit doklad prokazující splnění podmínky a) dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, jde-li o přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu, b) řádného ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu, jde-li o přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, nebo c) řádného ukončení studia v magisterském studijním programu, jde-li o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu, lze jej přijmout ke studiu a zapsat do studia podmíněně. (2) Pokud podmíněně zapsaný student nepředloží doklad podle odstavce 1 nejpozději do 45 dnů po začátku akademického roku 2020/2021, pozbude po uplynutí této lhůty přijetí ke studiu a zápis do studia platnosti a účinnosti a takový student se považuje za osobu, která nebyla ke studiu zapsána. § 5 Státní zkoušky (1) V době, kdy je osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, může vysoká škola pro vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia a obhajoby disertační práce využít distanční způsoby, bude-li splněna podmínka alespoň distanční účasti zkušební komise při konání státní zkoušky. Státní zkouška předepsaná na závěr studia a obhajoba disertační práce konaná distančním způsobem nemusí být veřejná za předpokladu, že o jejím průběhu vysoká škola pořídí zvukový nebo zvukový a obrazový záznam a uchová jej po dobu 5 let. Záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost. (2) Termín konání státní závěrečné zkoušky zveřejní vysoká škola nejpozději 15 dnů přede dnem jejího konání na svých webových stránkách. Student musí být s termínem prokazatelně seznámen. (3) Navrhne-li vysoká škola studentovi možnost vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia nebo obhajoby disertační práce distanční formou, sdělí mu současně též způsob jejího vykonání a technické či materiální požadavky. Nelze-li ji vykonat distanční formou, umožní vysoká škola studentovi vykonat státní závěrečnou zkoušku prezenčně po obnovení možnosti osobní přítomnosti studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě, že osobní přítomnost studenta nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole není možná z důvodu jiných opatření orgánu veřejné moci souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, a to i jiného státu. § 6 Průběh studia a harmonogram akademického roku (1) Zkoušky a jiné studijní povinnosti a podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu, je možné v době, kdy je osobní přítomnost studenta při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, plnit a ověřovat distančně. (2) Vysoká škola může v době, kdy není možná osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole, při výuce využívat nástroje distančního vzdělávání. (3) Akademický rok může být z důvodu omezení vycházejících z nouzového stavu nebo omezení osobní přítomnosti studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole z rozhodnutí rektora prodloužen či zkrácen. ČÁST TŘETÍ ORGÁNY VYSOKÉ ŠKOLY A FAKULTY § 7 (1) Kolektivní samosprávné orgány vysoké školy nebo fakulty, u nichž se předpokládá hlasování, mohou v době, kdy je osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, provádět jednání a hlasování mimo zasedání prostředky komunikace na dálku. Usnese-li se na tom daný orgán, může se veřejným hlasováním usnášet i o věcech, které podle zákona o vysokých školách nebo vnitřního předpisu vyžadují tajné hlasování. Bližší podmínky hlasování stanoví osoba, která stojí v čele příslušného samosprávného orgánu vysoké školy nebo fakulty. (2) V případě, že funkční období orgánu nebo členů orgánu vysoké školy nebo fakulty má skončit v období mezi dnem vyhlášení nouzového stavu a sto dvacátým dnem po ukončení nouzového stavu, prodlužuje se toto období do sto dvacátého dne po ukončení nouzového stavu. Věta první se nepoužije v případě, že dojde ke jmenování nástupce dosavadního rektora vysoké školy nebo děkana fakulty nejpozději do skončení funkčního období jeho předchůdce. ČÁST ČTVRTÁ DOBA STUDIA PRO ÚČELY DALŠÍCH ZÁKONŮ § 8 (1) Doba, po kterou je stát podle jiného zákona1) plátcem pojistného veřejného zdravotního pojištění za osobu starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice v prezenční formě studia, se prodlužuje o dobu narušeného studia, nejdéle však do doby řádného ukončení studia. (2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o důchodovém pojištění a zákona o veřejném zdravotním pojištění, jakož i pro účely zákonů, které na některý z těchto zákonů odkazují, se na podmíněně zapsaného studenta hledí jako na studenta podle § 61 zákona o vysokých školách. Na podmíněně zapsaného studenta, který ve lhůtě podle § 4 odst. 2 nedoloží doklad podle § 4 odst. 1, se věta první vztahuje do 45 dnů po začátku akademického roku 2020/2021. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 9 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 187/2020 Sb.	Zákon č. 187/2020 Sb. Zákon o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * § 1 - Prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu * § 2 - Stanovení dnů konání voleb * § 3 - Počítání lhůt * § 4 - Dosavadní průběh přípravy voleb * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 24. 4. 2020 187 ZÁKON ze dne 17. dubna 2020 o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu V souladu s čl. 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, se prodlužují lhůty pro konání doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky vyhlášených ve volebním obvodu č. 32 rozhodnutím prezidenta republiky č. 23/2020 Sb., o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky, (dále jen „volby“). § 2 Stanovení dnů konání voleb Dny konání voleb stanoví prezident republiky nejpozději 20 dnů před prvním dnem voleb tak, aby se první kolo voleb i případné druhé kolo voleb uskutečnily do 30. června 2020. § 3 Počítání lhůt Pro počítání lhůt podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které neuplynuly do 15. března 2020, jsou rozhodné dny konání voleb stanovené podle § 2. § 4 Dosavadní průběh přípravy voleb (1) Dosavadní úkony uskutečněné při přípravě voleb včetně úkonů ve věcech registrace a ustavování okrskových volebních komisí zůstávají v platnosti. (2) Voličské průkazy pro volby vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze použít ve dnech konání voleb stanovených podle § 2. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 186/2020 Sb.	Zákon č. 186/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * Čl. I - Změna zákona o spotřebitelském úvěru * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 24. 4. 2020 186 ZÁKON ze dne 16. dubna 2020, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o spotřebitelském úvěru V § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. (5) Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednán úrok z prodlení, který převyšuje úrok z prodlení nejvýše přípustný podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněným a nejvýše přípustným úrokem z prodlení pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 2 a 5 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za smluvní pokutu. 3. Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za úrok z prodlení. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 185/2020 Sb.	Zákon č. 185/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Působnost * § 3 - Ochranná doba * Poukaz na zájezd * § 4 - (1) Rozhodne-li se pořadatel využít ochrannou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd. * § 5 - Zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd. * § 6 - (1) Po dobu trvání ochranné doby na žádost zákazníka pořadatel nabídne zákazníkovi náhradní zájezd, stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu. * § 7 - Odstupné * § 8 - Pořadatel zájezdu jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem písemně poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona. Učiní tak nejpozději při vystavení poukazu na zájezd či zániku smlouvy podle § 2533 občanského zákoníku. * § 9 - Společné ustanovení * § 10 - Účinnost Aktuální znění od 24. 4. 2020 185 ZÁKON ze dne 16. dubna 2020 o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti cestovního ruchu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. § 2 Působnost Tento zákon se použije na zájezdy1) s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020. § 3 Ochranná doba (1) Ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu (dále jen „pořadatel“) v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku. (2) Ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd2) zákazníkovi a končí dnem 31. srpna 2021, neskončí-li podle tohoto zákona dříve. (3) Je-li zákazníkem osoba, která je ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením3), osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoba starší 65 let nebo osamělý rodič4) pečující o nezaopatřené dítě5), ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd dále v případě zaměstnance, který ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd také v případě škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení6). Poukaz na zájezd § 4 (1) Rozhodne-li se pořadatel využít ochrannou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd. (2) Poukaz na zájezd je platný po dobu trvání ochranné doby. (3) Poukaz na zájezd obsahuje zejména a) peněžní částku odpovídající hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem za zájezd, b) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla a c) datum začátku a konce platnosti poukazu na zájezd. (4) Pořadatel předá zákazníkovi poukaz na zájezd v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz na zájezd zákazníkovi předat, jestliže byla původní smlouva o zájezdu uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas. (5) Poukaz na zájezd musí být zajištěn pro případ úpadku pořadatele podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu. § 5 Zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd. § 6 (1) Po dobu trvání ochranné doby na žádost zákazníka pořadatel nabídne zákazníkovi náhradní zájezd, stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu. (2) Je-li navrhovaný náhradní zájezd stejné jakosti, nesmí pořadatel požadovat od zákazníka nad rámec poukazu na zájezd doplacení případného rozdílu v ceně oproti původní smlouvě o zájezdu. Je-li navrhovaný náhradní zájezd vyšší jakosti, je zákazník povinen zaplatit rozdíl v ceně jen tehdy, jestliže pořadatel zákazníkovi nabídl současně také zájezd stejné jakosti a zákazník této nabídky nevyužil. (3) Ochranná doba končí, jestliže pořadatel nenabídl zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o nabídku náhradního zájezdu. (4) Peněžitý dluh pořadatele, jehož plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněný využitím poukazu na zájezd k úhradě ceny náhradního zájezdu, která není nižší než peněžní částka podle § 4 odst. 3 písm. a). (5) V případě, že zákazník nepožádá pořadatele o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky pořadatele k uzavření smlouvy o zájezdu, vrátí pořadatel zákazníkovi veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby. § 7 Odstupné (1) Zanikla-li smlouva o zájezdu podle § 2533 občanského zákoníku a bylo zaplaceno odstupné, vydá pořadatel zákazníkovi na jeho žádost poukaz na zájezd v hodnotě nejméně 10 % zaplaceného odstupného, a to do 14 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o vydání poukazu na zájezd. (2) O vydání poukazu na zájezd podle odstavce 1 může zákazník požádat do 3 měsíců ode dne zániku smlouvy o zájezdu podle odstavce 1. (3) Doba platnosti poukazu na zájezd vydaného podle odstavce 1 je nejméně 12 měsíců ode dne jeho vydání. (4) Poukaz na zájezd vydaný podle odstavce 1 obsahuje zejména a) peněžní částku odpovídající hodnotě odstupného, b) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla a c) datum začátku a konce platnosti poukazu na zájezd. (5) Na poukaz na zájezd vydaný podle odstavce 1 se ustanovení § 3 až 6 nepoužijí, s výjimkou § 4 odst. 4 a 5. § 8 Pořadatel zájezdu jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem písemně poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona. Učiní tak nejpozději při vystavení poukazu na zájezd či zániku smlouvy podle § 2533 občanského zákoníku. § 9 Společné ustanovení K ujednáním, která omezují nebo vylučují zvláštní práva stanovená tímto zákonem k ochraně zákazníka, se nepřihlíží. § 10 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 1b zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 111/2018 Sb. 2) § 4a zákona č. 159/1999 Sb., ve znění zákona č. 341/2015 Sb. 3) § 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 7 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 11 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. 6) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 198/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 198/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 4. 2020, částka 70/2020 198 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. dubna 2020 č. 456 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 24. dubna 2020 od 00:00 hod. do 27. dubna 2020 do 00:00 hod. I. zakazuje 1. osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, 2. osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, přičemž je umožněna osobní přítomnost na klinické a praktické výuce a praxi; zákaz osobní přítomnosti studentů podle tohoto bodu se nevztahuje na individuální návštěvy knihoven a studoven za účelem vyzvednutí nebo odevzdání studijní literatury a na osobní přítomnost studentů v závěrečném ročníku studia: - na konzultaci nebo na zkoušení za přítomnosti nejvýše 5 osob, - na laboratorní, experimentální nebo uměleckou práci zejména pro realizaci závěrečných prací v rámci studia v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu za přítomnosti nejvýše 5 osob, - na klinické a praktické výuce a praxi, 3. osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole a jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, 4. osobní přítomnost osob na vzdělávání v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v institucích zapsaných v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 5. osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; II. nařizuje, aby student se účastnil forem výuky, zkoušky nebo jiné činnosti na vysoké škole uvedených v čl. I./2. pouze za splnění následujících podmínek: - je bez akutních zdravotních potíží odpovídajících virovému infekčnímu onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.), - u vstupu do zkušební místnosti provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí vysoká škola, - nemá v daném čase nařízeno karanténní opatření, - poskytne písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 197/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 197/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 4. 2020, částka 70/2020 197 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. dubna 2020 č. 455 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 27. dubna 2020 od 00:00 hod. I. zakazuje 1. osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, 2. osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, přičemž je umožněna osobní přítomnost na klinické a praktické výuce a praxi; zákaz osobní přítomnosti studentů podle tohoto bodu se nevztahuje na individuální návštěvy knihoven a studoven za účelem vyzvednutí nebo odevzdání studijní literatury a na osobní přítomnost studentů: - na konzultaci nebo na zkoušení za přítomnosti nejvýše 5 osob, - na laboratorní, experimentální nebo uměleckou práci zejména pro realizaci závěrečných prací v rámci studia v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu za přítomnosti nejvýše 5 osob, - na klinické a praktické výuce a praxi, 3. osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole a jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, 4. osobní přítomnost osob na vzdělávání v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v institucích zapsaných v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 5. osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; II. nařizuje, aby student se účastnil forem výuky, zkoušky nebo jiné činnosti na vysoké škole uvedených v čl. I./2. pouze za splnění následujících podmínek: - je bez akutních zdravotních potíží odpovídajících virovému infekčnímu onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.), - u vstupu do zkušební místnosti provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí vysoká škola, - nemá v daném čase nařízeno karanténní opatření, - poskytne písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 196/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 196/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 4. 2020, částka 70/2020 196 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. dubna 2020 č. 454 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 24. dubna 2020 od 00:00 hod. do 27. dubna 2020 do 00:00 hod. I. zakazuje a) maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou: - prodeje potravin, - prodeje pohonných hmot, - prodeje paliv, - prodeje hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, - lékárny, výdejny a prodejny zdravotnických prostředků, - prodeje malých domácích zvířat, - prodeje krmiv a dalších potřeb pro zvířata, - prodeje brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, - prodeje novin a časopisů, - prodeje tabákových výrobků, - služeb prádelen a čistíren, nejde-li o samoobslužnou prádelnu a čistírnu, - oprav silničních vozidel, pokud v provozovně není současně více než 30 osob, - odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, - prodeje náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, - provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilky od třetí strany, - prodeje zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, - pokladního prodeje jízdenek, - lázeňských zařízení, pokud v nich bude poskytována pouze lázeňská léčebně rehabilitační péče, - provozování pohřební služby, - prodeje květin, - provádění staveb a jejich odstraňování, projektová činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví, - prodeje textilního materiálu a textilní galanterie, - servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti, - realitního zprostředkování a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, - zámečnictví, oprav, údržby a instalací strojů a dalších výrobků pro domácnost, - provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren, - myčky automobilů, - prodeje domácích potřeb, pokud lze v provozovně nakoupit ochranné prostředky dýchacích cest, jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, rukavice nebo dezinfekci, - hobbymarketů, prodejen stavebnin a stavebních výrobků a železářství, - prodeje a servisu jízdních kol, - sběru a výkupu surovin a kompostáren, - prodeje nových a ojetých silničních vozidel, - řemeslných oborů s výjimkou provozoven, ve kterých dochází ke kontaktu poskytovatele služby s povrchem těla zákazníka (např. holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra), - turistických informačních center, pokud prodej uvedeného zboží nebo služby představuje převážnou část činnosti dané provozovny, b) přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny), c) prodej v provozovnách stravovacích služeb, umístěných v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2, d) provoz heren a kasin, e) provoz taxislužby, s výjimkou taxislužby rozvážející potraviny nebo osob s oprávněním řidiče taxislužby, f) přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb - vnitřních sportovišť včetně vnitřních bazénů, g) prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních a školských ubytovacích zařízeních; tento zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb: - osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, - cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, - osobám, kterým nařídil orgán ochrany veřejného zdraví karanténu, a - osobám ohroženým domácím násilím; II. nařizuje, že zákaz maloobchodního prodeje podle čl. I. písm. a) se nevztahuje na a) činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, nebo b) prodej potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny, c) na farmářské a ostatní venkovní trhy a tržiště, pro které se nařizuje, aby byla dodržována následující pravidla: - neprodávat potraviny výlučně určené k bezprostřední konzumaci, - zajistit odstupy mezi stánky, stolky neb jinými prodejními místy nejméně 2 metry, - aktivně zajišťovat, aby zákazníci mezi sebou udržovali odstup nejméně 2 metry, - umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, - zajistit, aby pracovníci prodejních míst nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků, - prodávat zboží bez možnosti ochutnávky nebo konzumace potravin a pokrmů nebo zkoušení oblečení na místě; III. nařizuje, aby a) v provozovnách, jimž je podle čl. I. písm. a) a čl. II. písm. a) a b) povolen provoz, byla dodržována následující pravidla: - aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, - zajistit řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy 2 metry mezi zákazníky, - umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, - zajistit, aby pracovníci provozoven nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků, - zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel prostřednictvím reproduktorů v provozovně; b) prodej nebaleného pečiva probíhal pouze za splnění těchto podmínek: - je zajištěno, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob, - prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny; c) podnikatelé provozující maloobchodní prodejnu potravin se samoobslužným prodejem poskytovali bezplatně zákazníkům u každého vchodu do takové prodejny jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček). Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 195/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 195/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 4. 2020, částka 70/2020 195 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. dubna 2020 č. 453 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 27. dubna 2020 od 00:00 hod. I. zakazuje a) maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách, s výjimkou: – prodeje potravin, – prodeje pohonných hmot, – prodeje paliv, – prodeje hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží, – lékárny, výdejny a prodejny zdravotnických prostředků, – prodeje malých domácích zvířat, – prodeje krmiv a dalších potřeb pro zvířata, – prodeje brýlí, kontaktních čoček a souvisejícího zboží, – prodeje novin a časopisů, – prodeje tabákových výrobků, – služeb prádelen a čistíren, nejde-li o samoobslužnou prádelnu a čistírnu, – oprav silničních vozidel, pokud v provozovně není současně více než 30 osob, – odtahů a odstraňování závad vozidel v provozu na pozemních komunikacích, – prodeje náhradních dílů k dopravním prostředkům a výrobním technologiím, – provozoven umožňujících vyzvednutí zboží a zásilky od třetí strany, – prodeje zahrádkářských potřeb včetně osiva a sadby, – pokladního prodeje jízdenek, – lázeňských zařízení, pokud v nich bude poskytována pouze lázeňská léčebně rehabilitační péče, – provozování pohřební služby, – prodeje květin, – provádění staveb a jejich odstraňování, projektová činnost ve výstavbě, geologické práce, zeměměřičství, testování, měření a analýzu ve stavebnictví, – prodeje textilního materiálu a textilní galanterie, – servisu výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti, – realitního zprostředkování a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, – zámečnictví, oprav, údržby a instalací strojů a dalších výrobků pro domácnost, – provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren, – myčky automobilů, – prodeje domácích potřeb, pokud lze v provozovně nakoupit ochranné prostředky dýchacích cest, jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, rukavice nebo dezinfekci, – hobbymarketů, prodejen stavebnin a stavebních výrobků a železářství, – prodeje a servisu jízdních kol, – sběru a výkupu surovin a kompostáren, – prodeje nových a ojetých silničních vozidel, – řemeslných oborů s výjimkou provozoven, ve kterých dochází ke kontaktu poskytovatele služby s povrchem těla zákazníka (např. holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra), – turistických informačních center, pokud prodej uvedeného zboží nebo služby představuje převážnou část činnosti dané provozovny; b) přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, s výjimkou provozoven, které neslouží pro veřejnost (např. zaměstnanecké stravování, stravování poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb, ve vězeňských zařízeních); tento zákaz se nevztahuje na prodej mimo provozovnu stravovacích služeb (např. provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo prodej jídla s sebou bez vstupu do provozovny); c) prodej v provozovnách stravovacích služeb umístěných v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2; d) provoz heren a kasin; e) provoz taxislužby, s výjimkou taxislužby rozvážející potraviny nebo osob s oprávněním řidiče taxislužby; f) přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb - vnitřních sportovišť včetně vnitřních bazénů, s výjimkou posiloven, tělocvičen a fitness center, pro které se nařizuje, aby byla dodržována následující pravidla: i. omezit přítomnost klientů tak, aby byly mezi nimi rozestupy alespoň 2 metry a na každých 10 m2 se vyskytoval nejvýše 1 klient, ii. nelze používat šatny a sprchy, iii. vstup a cvičení po celou dobu pouze s ochrannými prostředky dýchacích cest, iv. zajistit dezinfekci strojů a dalšího cvičebního nářadí a pomůcek po použití každým klientem, v. průběžně dezinfikovat místa, kde se klienti vyskytují, vi. zajistit dezinfekci rukou pro personál i klienty, vii. klienti provedou povinnou dezinfekci rukou před zahájením a po celkovém ukončení cvičení, viii. prodávat pouze balené nápoje a balené potraviny, ix. používat vzduchotechniku pouze se samostatným přívodem a odtahem vzduchu, x. je možné realizovat individuální tréninky pouze v režimu jeden na jednoho, xi. v sálech pro skupinová cvičení bez osobního kontaktu označit cvičební místa tak, aby se zachovala potřebná vzdálenost mezi jednotlivými cvičícími nejméně 2 metry, vždy při dodržení účasti nejvýše 8 cvičících a nejvýše 1 trenéra, xii. upravit časový harmonogram tak, aby mezi jednotlivými lekcemi proběhl úklid, vyvětrání a dezinfekce prostor; g) prodej ubytovacích služeb, s výjimkou osob poskytujících ubytování v ubytovnách, lázeňských zařízeních a školských ubytovacích zařízeních; tento zákaz se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb: – osobám za účelem výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, – cizincům do doby opuštění území České republiky a cizincům s pracovním povolením na území České republiky, – osobám, kterým nařídil orgán ochrany veřejného zdraví karanténu, a – osobám ohroženým domácím násilím; h) zkoušení oblečení v prodejnách oděvů; II. nařizuje, že zákaz maloobchodního prodeje podle čl. I. písm. a) se nevztahuje na a) činnosti, které nejsou živnostíživností podle živnostenského zákona, nebo b) prodej potravin v provozovnách, pro které prodej potravin sice nepředstavuje převážnou část činností dané provozovny, avšak část provozovny, ve které se prodávají potraviny, je oddělena od ostatních částí provozovny, c) provozovny: – jejichž plocha přístupná veřejnosti nepřesahuje 2 500 m2; podmínka velikosti provozovny je splněna i tehdy, pokud je v provozovně, která je větší než 2 500 m2, vymezena a vytyčena (např. ohraničovací páskou) pro veřejnost plocha nepřesahující 2 500 m2, a – které nejsou umístěny v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2; tato podmínka je splněna i tehdy, pokud provozovna sice je součástí nákupního centra s prodejní plochou přesahující 5 000 m2, avšak veřejnost do provozovny vstupuje pouze z venkovních prostor, nikoli z vnitřních prostor nákupního centra, a – nejde-li o provozovny, ve kterých dochází ke kontaktu poskytovatele služby s povrchem těla zákazníka (např. holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra), d) na farmářské a ostatní venkovní trhy a tržiště, pro které se nařizuje, aby byla dodržována následující pravidla: – neprodávat potraviny výlučně určené k bezprostřední konzumaci, – zajistit odstupy mezi stánky, stolky neb jinými prodejními místy nejméně 2 metry, – aktivně zajišťovat, aby zákazníci mezi sebou udržovali odstup nejméně 2 metry, – umístit nádoby s dezinfekčními prostředky u každého prodejního místa, – zajistit, aby pracovníci prodejních míst nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků, – prodávat zboží bez možnosti ochutnávky nebo konzumace potravin a pokrmů nebo zkoušení oblečení na místě; III. nařizuje, aby a) v provozovnách, jimž je podle čl. I. písm. a) a čl. II. písm. a) až c) povolen provoz, byla dodržována následující pravidla: – aktivně bránit tomu, aby se zákazníci zdržovali v kratších vzdálenostech, než jsou 2 metry, – zajistit řízení front čekajících zákazníků, a to jak uvnitř, tak před provozovnou, zejména za pomoci označení prostoru pro čekání a umístění značek pro minimální rozestupy 2 metry mezi zákazníky, – umístit dezinfekční prostředky u často dotýkaných předmětů (především kliky, zábradlí, nákupní vozíky) tak, aby byly k dispozici pro zaměstnance i zákazníky provozoven a mohly být využívány k pravidelné dezinfekci, – zajistit, aby pracovníci provozoven nosili rukavice při kontaktu se zbožím a při přijímání plateb od zákazníků, – zajistit informování zákazníků o výše uvedených pravidlech, a to zejména prostřednictvím informačních plakátů u vstupu a v provozovně, popřípadě sdělováním pravidel prostřednictvím reproduktorů v provozovně; b) prodej nebaleného pečiva probíhal pouze za splnění těchto podmínek: – je zajištěno, že v místě odběru pečiva nedochází ke shlukování osob, – prodejní místo je vybaveno pomůckami osobní hygieny; c) podnikatelé provozující maloobchodní prodejnu potravin se samoobslužným prodejem poskytovali bezplatně zákazníkům u každého vchodu do takové prodejny jednorázové rukavice nebo jiný obdobný ochranný prostředek na ruce (např. mikrotenový sáček); d) pro provoz autoškol a center pro zdokonalovací výcvik řidičů byla dodržována následující pravidla: – teoretická výuka, konzultace nebo zkoušení ve vnitřních prostorech probíhají za přítomnosti nejvýše 5 osob a rozestupy mezi osobami činí nejméně 2 metry, – u vstupu do místnosti vstupující osoba provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí provozovatel autoškoly, – účastník výuky je bez akutních zdravotních potíží odpovídajících virovému infekčnímu onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.) a nemá v daném čase nařízeno karanténní opatření, – při praktické výuce se ve vozidle nevyskytují více než dvě osoby, každá z nich si před vstupem do vozidla dezinfikuje ruce, každá z nich má po celou dobu ochranné prostředky dýchacích cest a po každé jízdě jsou vnitřní prostory vozidla a vnější kliky dveří dezinfikovány; e) pro provoz zoologických zahrad, botanických zahrad, arboret a podobných provozů, do kterých lze vstupovat jen na základě vstupenky, byla dodržována následující pravidla: – návštěvníci budou moci nakupovat výlučně časové vstupenky vzdáleným přístupem, (on-line), bez možnosti jejich zakoupení na místě, – počet návštěvníků bude v jednom dni omezen tak, aby nepřesáhl 150 osob na jeden hektar plochy zařízení, vnitřní pavilony a expozice jsou uzavřeny, – provozovatel zajistí zvýšenou dezinfekci areálu, vzdálenost mezi lavičkami na minimálně čtyři metry, zamezení kontaktu návštěvníků a zaměstnanců pečujících o zvířata, – provozovatel zajistí opatření k zabránění hromadění osob a kontroly dodržování minimálních rozestupů v místech, kde lze očekávat akumulaci osob, např. dětská hřiště, prostory před záchody, odpočinkové zóny, atrakce, občerstvovací zóny apod.; f) pro provoz knihoven byla dodržována následující pravidla: – zajistit, aby pracovníci knihoven nosili rukavice při kontaktu s knihami a dalším podobným zbožím, – u vstupu do knihovny zákazník provede dezinfekci rukou, přičemž dezinfekční prostředek zajistí provozovatel knihovny; IV. zrušuje usnesení vlády ze dne 13. března 2020 č. 208, vyhlášené pod č. 80/2020 Sb. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 194/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 194/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 4. 2020, částka 70/2020 194 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. dubna 2020 č. 452 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c) a e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda s účinností ode dne 24. dubna 2020 I. nařizuje a) pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob, s výjimkou členů domácnosti, výkonu povolání, podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti, účasti na pohřbu, a zachovávat odstup od jiných osob nejméně 2 metry, b) konzumovat potraviny včetně nápojů na veřejnosti v místě jejich prodeje pouze v nezbytně nutných případech pro potřeby nezbytného občerstvení, jedná-li se o potraviny určené k bezprostřední konzumaci, a v takovém případě se vzdálit za účelem jejich konzumace od prodejny, výdejového okénka apod. alespoň 10 metrů; II. omezuje sportování na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech tak, aby probíhalo za splnění těchto podmínek: a) nošení ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa), které brání šíření kapének, a to s výjimkou venkovních sportovišť, kdy jsou sportující osoby, popř. skupina společně sportujících osob, odděleny od jiných osob fyzickou překážkou (např. stěna nebo plot) nebo vzdáleností nejméně 2 metry, b) společně sportuje nejvýše deset osob, s výjimkou členů domácnosti, a při sportování od jiných osob zachovávají odstup nejméně 2 metry, c) nejsou využívány související vnitřní prostory sportoviště, zejména společné šatny, umývárny, sprchy a podobná zařízení, ve kterých by nebyly plněny shora uvedené podmínky, s výjimkou používání záchodů za podmínek, že je nastaven režim tak, aby se ve vnitřních prostorech nepotkávalo vícero osob; v těchto případech je však třeba zabezpečit provádění zvýšených hygienických opatření, zejména dezinfekce rukou, ale také míst, kterých se běžně dotýkají ruce; III. nařizuje a) pro trénink sportovců, pro které je sport výdělečnou činností, aby byla dodržována následující pravidla: i. trénink probíhá na venkovním sportovišti bez přítomnosti veřejnosti, ii. na sportovišti se nachází jen skupina společně trénujících sportovců, která nepřesahuje ve stejném čase 10 osob, a nezbytně nutné osoby z realizačního týmu, iii. mezi sportovci a ostatními osobami bude zachovávána vzdálenost nejméně 2 metry, iv. sportovci v době tréninku nejsou povinni nosit ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, v. na sportovišti bude k dispozici nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou, vi. nejsou využívány související vnitřní prostory sportoviště, zejména společné šatny, umývárny, sprchy a podobná zařízení, s výjimkou používání záchodů za podmínek, že je nastaven režim tak, aby se ve vnitřních prostorech nepotkávalo vícero osob; v těchto případech je však třeba zabezpečit provádění zvýšených hygienických opatření, zejména dezinfekce rukou, ale také míst, kterých se běžně dotýkají ruce, vii. po skončení tréninku bude prováděna pravidelná dezinfekce všech použitých tréninkových pomůcek; b) pro účast na sňatečném obřadu, aby byla dodržována následující pravidla: i. účastní se jen snoubenci, jejich dva svědci, osoba jednající za orgán veřejné moci, anebo osoba jednající za orgán oprávněné církve, matrikář a nejvýše čtyři další osoby, ii. snoubenci v průběhu sňatečného obřadu nejsou povinni nosit ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, iii. účastníci sňatečného obřadu dodržují odstupy nejméně 2 metry od jiných osob s výjimkou členů domácnosti a snoubenců, iv. po skončení sňatečného obřadu je provedena dezinfekce všech použitých pomůcek; tato pravidla se obdobně použijí v případě prohlášení osob o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství; c) pro účast na bohoslužbě, aby byla dodržována následující pravidla: i. bohoslužby se v stejný čas účastní nejvýše 15 osob, ii. v bohoslužebném prostoru (kostele, sboru apod.) účastníci bohoslužby dodržují minimální rozestupy dva metry mezi sebou, s výjimkou členů domácnosti, iii. účastníci bohoslužby si před vstupem do bohoslužebného prostoru povinně dezinfikují ruce, iv. účastníci bohoslužby nosí ochranný prostředek dýchacích cest (nos, ústa), který brání šíření kapének, vyjma okamžiku přijetí Eucharistie/Večeře Páně, v. v rámci bohoslužby se vynechá pozdravení pokoje a žehnání se svěcenou vodou a obdobné obřady, vi. duchovní si dezinfikuje ruce alespoň před začátkem bohoslužby, před podáváním Eucharistie/Večeře Páně a po něm, vii. délka bohoslužby se při zachování liturgických předpisů zbytečně neprodlužuje, viii. bohoslužebný prostor je po bohoslužbě řádně vyvětrán a jsou dezinfikovány kontaktní plochy (kliky, lavice apod.), ix. je omezen přístup věřících do dalších míst v kostele/sboru mimo hlavní bohoslužebný prostor; stejná pravidla se použijí i pro svatby a křty; kostely/sbory mimo bohoslužeb zůstávají otevřené pro osobní modlitbu a individuální duchovní péči; d) pro účast na spolkové činnosti, aby byla dodržována následující pravidla: - zasedání orgánu spolku nebo jiného spolkového setkání se účastní ve stejný čas nejvýše 10 osob, - mezi účastníky se dodržují odstupy nejméně 2 metry, - bude k dispozici nádoba s dezinfekčním prostředkem na dezinfekci rukou. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 193/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 193/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 23. 4. 2020, částka 70/2020 193 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. dubna 2020 č. 443 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 5 písm. c), § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 písm. b) krizového zákona. Vláda I. nařizuje s účinností ode dne 27. dubna 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu 1. zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince, kteří nemají na území České republiky přechodný pobyt nad 90 dnů nebo trvalý pobyt; to neplatí: a) pro rodinné příslušníky ve smyslu § 15a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, občanů České republiky nebo občanů Evropské unie s přechodným nebo trvalým pobytem na území České republiky, b) pro občany Evropské unie a cizince s povoleným pobytem v Evropské unii, kteří tranzitují přes Českou republiku za účelem cesty domů a mají k tomuto účelu vystavenou nótu zastupitelského úřadu (průjezd a repatriace), c) je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, d) pro přeshraniční pracovníky, žáky a studenty, kteří za účelem výkonu práce nebo studia v České republice pravidelně oprávněně překračují státní hranici s Českou republikou ze sousedního státu, e) pro pracovníky mezinárodní dopravy, f) pro pracovníky servisu kritické infrastrukturykritické infrastruktury, g) pro diplomaty a úředníky mezinárodních organizací, h) v naléhavých mimořádných situacích, i) pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky prokazatelně za účelem výkonu ekonomické činnosti, a to na dobu nejdéle 72 hodin, a předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., j) pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky za účelem výkonu ekonomické činnosti, nebo studia na vysoké škole a předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., pokud je důvod vstupu doložen odpovídajícím dokumentem; 2. všem osobám podle bodu 1 písm. a) až h), které vstoupí na území České republiky, bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu; to neplatí pro osoby, které jsou uvedeny v bodě 1 a) písm. a), pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., b) písm. b), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 24 hodin nebo pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., c) písm. c), e), f) a g), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 14 dní nebo pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., d) písm. d), pokud předloží potvrzení o absolvování testu, které splňuje podmínky uvedené v bodě 8; potvrzení o absolvování testu nemusí předkládat pracovníci ve zdravotních a sociálních službách, základních složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo pracovníci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 14 dnů; potvrzení o absolvování testu dále nemusí předkládat zemědělci hospodařící v bezprostředním příhraničí, jejichž pobyt na území České republiky nebude delší než 24 hodin, e) písm. h), pokud doba jejich pobytu na území České republiky nebude delší než 24 hodin nebo pokud předloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1.; 3. všem občanům České republiky a cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky, kteří při vstupu na území České republiky nepředloží potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., bezprostředně po vstupu na území České republiky oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, krajské hygienické stanici příslušné podle místa bydliště nebo ohlašovaného pobytu; to neplatí pro osoby, které odpovídajícím dokumentem doloží, že a) za účelem výkonu práce nebo studia v sousedním státě pravidelně překračují státní hranici, pokud předloží potvrzení o absolvování testu, které splňuje podmínky uvedené v bodě 8; potvrzení o absolvování testu nemusí předkládat pracovníci ve zdravotních a sociálních službách, základních složkách integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo pracovníci subjektu kritické infrastrukturysubjektu kritické infrastruktury, kteří předloží nótu zastupitelského úřadu cílové země, že jde o zdravotní, sociální služby, základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, nebo subjekt kritické infrastrukturysubjekt kritické infrastruktury a že v místě výkonu práce byla přijata opatření k zabránění šíření koronaviru SARS CoV-2, zejména povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest, pokud doba vycestování nebyla delší než 14 dnů, b) vycestovaly v naléhavé mimořádné situaci, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 24 hodin, c) vycestovaly jako pracovníci mezinárodní dopravy, jako pracovníci servisu kritické infrastrukturykritické infrastruktury, diplomati nebo úředníci mezinárodních organizací, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 14 dní; servis kritické infrastrukturykritické infrastruktury v zahraničí pro tyto případy musí být doplněn nótou zastupitelského úřadu cílové země, d) hospodaří jako zemědělci v bezprostředním příhraniční, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 24 hodin, e) vycestovaly za účelem výkonu ekonomické činnosti, pokud doba jejich vycestování nebyla delší než 72 hodin a pokud nejde o přeshraničního pracovníka dle písmene a); 4. krajským hygienickým stanicím, aby u osob, které oznámí vstup na území České republiky podle bodů 2 a 3, rozhodly o karanténě podle § 64 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v délce 14 dnů; orgán ochrany veřejného zdraví může v individuálních případech osob spadajících pod kategorii zájem České republiky, servis kritické infrastrukturykritické infrastruktury, diplomati a úředníci mezinárodních organizací, nebo naléhavá mimořádná situace rozhodnout o jiných karanténních opatřeních v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a o délce těchto opatření; 5. všem osobám, které od 27. dubna 2020 00:00 hod. vstoupily na území České republiky, a) v případě jakýchkoliv příznaků počínajícího infekčního onemocnění (zejména zvýšená teplota, kašel, dušnost, zažívací obtíže, ztráta čichu, celková slabost, případně další příznaky) neprodleně oznámit tuto skutečnost, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným přístupem, svému registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo nemají-li registrujícího poskytovatele, pak jakémukoliv poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství, b) strpět při přechodu státní hranice provedení kontroly příznaků infekčního onemocnění, a pokud budou zjištěny příznaky infekčního onemocnění, poskytnout potřebnou součinnost zdravotnickým pracovníkům při provedení odběru biologického vzorku za účelem zjištění přítomnosti onemocnění COVID-19; 6. všem subjektům, které potvrzují výjimku podle bodu I./1. písm. i), zajistit, aby osoby, které vstupují za účelem ekonomických aktivit na území České republiky, dodržovaly pravidla pro kritické zaměstnance podle bodu IV. usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2020 č. 332, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 140/2020 Sb.; 7. všem subjektům, které přijímají cizince podle výjimky uvedené v bodě I./1. písm. f), zajistit, aby pracovníci, kteří vstupují za účelem servisu na území České republiky, dodržovali pravidla pro kritické zaměstnance podle usnesení vlády České republiky ze dne 30. března 2020 č. 332, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášeného pod č. 140/2020 Sb.; 8. přeshraničním pracovníkům, žákům a studentům, kteří při hraniční kontrole předkládají potvrzení o absolvování testu, aby při prvním překročení státní hranice do České republiky předložili potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., a poté při každém dalším překročení státní hranice do České republiky, které nastane po 14 dnech po předložení potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1., předkládali potvrzení o absolvování testu, které není starší než 4 dny, o tom, že byl proveden test podle bodu IV./1.; 9. všem osobám podle bodu I./1. písm. j) absolvovat následný test podle bodu IV./1. mezi 10. a 14. dnem po vstupu; 10. že všem osobám podle bodu I./1. písm. j), jejichž vstup je považován za nezbytný, lze umožnit vstup i bez předložení potvrzení o absolvování testu podle bodu IV./1.; nezbytnost potvrzuje ministr gesčně příslušný za dané odvětví; tyto osoby mají povinnost absolvovat test podle bodu IV./1. do 24 hodin po vstupu na území České republiky; 11. všem subjektům, které přijímají cizince za účelem ekonomické činnosti podle výjimky uvedené v bodě I./1. písm. j), zajistit těmto cizincům a) ubytování po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, b) lékařskou péči nebo registrujícího poskytovatele lékařských služeb po celou dobu jejich pobytu na území České republiky, včetně úhrady lékařské péče, není-li zajištěna jinak, c) jejich dopravu ze státní hranice do místa ubytování a dopravu mezi místem ubytování a pracovištěm, přičemž k cestě cizince do zaměstnání a ze zaměstnání nelze využít veřejnou hromadnou dopravu, d) návrat zpět do země původu v případě ztráty zaměstnání na území České republiky; II. nařizuje s účinností ode dne 27. dubna 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu a) občanům České republiky, cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem a jejich rodinným příslušníkům uvedeným v bodě I./1. písm. a), kteří se repatriují na území České republiky, předem oznámit datum a způsob repatriace dálkovým přístupem stanoveným Ministerstvem zahraničních věcí a po překročení státních hranic České republiky k cestě do místa bydliště nevyužívat veřejnou hromadnou dopravu a taxislužbu, b) osobám podle bodu I./1. písm. j) předem oznámit datum a způsob vstupu na území České republiky dálkovým přístupem stanoveným Ministerstvem zahraničních věcí a po překročení státních hranic České republiky k cestě do místa ubytování nevyužívat veřejnou hromadnou dopravu a taxislužbu; III. zakazuje s účinností ode dne 27. dubna 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu všem osobám, které vstoupí na území České republiky a kterým nebyla nařízena karanténa podle bodu I./4., a osobám uvedeným v bodě I./1. písm. i) a j) volný pohyb na území celé České republiky po dobu pobytu na území České republiky, nebo po dobu nejdéle 14 dní ode dne vstupu na území České republiky, s výjimkou: a) cest do zaměstnání a pohybu v rámci výkonu zaměstnání a cest k výkonu podnikatelské nebo jiné obdobné činnosti a pohybu v rámci výkonu této činnosti, b) cest nezbytně nutných k obstarávání základních životních potřeb, k zajištění péče o děti, k zajištění péče o zvířata, využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, doplnění pohonných hmot, c) cest do zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, d) cest za účelem vyřízení neodkladných úředních záležitostí, e) cest zpět do místa svého bydliště, f) pohřbů; IV. stanoví 1. že potvrzením o absolvování testu se rozumí doklad vydaný lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví potvrzující, že byl proveden test RT-PCR na přítomnost SARS CoV-2 s negativním výsledkem, který není starší než 4 dny; test si zajišťuje osoba na vlastní náklady; 2. že naléhavou mimořádnou situací dle bodu I./1. písm. h) se rozumí: a) přeshraniční přejezd příslušníků integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, včetně horské služby a ostatních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, b) převoz krve, kostní dřeně a jiného biologického materiálu odběrovými týmy, převoz a průvoz sanitním vozem nebo vozem pohřební služby, c) podstoupení zdravotnických zákroků nebo lékařských prohlídek, d) plnění povinnosti uložené soudem, cesta na základě předvolání státního orgánu, výkon soudního rozhodnutí, nebo jiné úřední jednání či využívání nezbytných finančních a poštovních služeb, e) vyzvednutí či odvoz rodinných příslušníků ze zahraničí nebo do zahraničí, včetně aut na letištích, f) nezbytná péče o blízké rodinné příslušníky, kteří nejsou schopni se o sebe sami postarat, výkonu práva, péče o nezletilé dítě nebo styk s ním a zajištění nezbytné péče o zvířata, g) účast na pohřbech či svatbě, h) jiné humanitární situace; 3. přerušení doby, jejímž uplynutím zaniká platnost zaměstnanecké karty nebo od ní odvozeného oprávnění k pobytu, a to na dobu trvání nouzového stavu; přerušením začíná běžet doba nová; V. ukládá ministru zdravotnictví zajistit plnění bodu I./4.; VI. zrušuje s účinností ode dne 27. dubna 2020 1. usnesení vlády ze dne 26. března 2020 č. 310, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 132/2020 Sb., 2. usnesení vlády ze dne 6. dubna 2020 č. 387, o přijetí krizového opatřeníkrizového opatření, vyhlášené pod č. 150/2020 Sb. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministr zdravotnictví Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 184/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 184/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2040, 1,50 % Vyhlášeno 21. 4. 2020, částka 68/2020 184 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 25. března 2020, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2040, 1,50 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2020-2040, 1,50 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2020-2040, 1,50 % Zkrácený název: ČR, 1,50 %, 40 Pořadové číslo emise: 125. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 22. 4. 2020 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 25. 3. 2040 Datum emise: 24. 4. 2020 Datum splatnosti: 24. 4. 2040 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 1,50 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005920 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000704127 Kupón č. 1 - ISIN: CZ0000704135 Kupón č. 2 - ISIN: CZ0000704143 Kupón č. 3 - ISIN: CZ0000704150 Kupón č. 4 - ISIN: CZ0000704168 Kupón č. 5 - ISIN: CZ0000704176 Kupón č. 6 - ISIN: CZ0000704184 Kupón č. 7 - ISIN: CZ0000704192 Kupón č. 8 - ISIN: CZ0000704200 Kupón č. 9 - ISIN: CZ0000704218 Kupón č. 10 - ISIN: CZ0000704226 Kupón č. 11 - ISIN: CZ0000704234 Kupón č. 12 - ISIN: CZ0000704242 Kupón č. 13 - ISIN: CZ0000704259 Kupón č. 14 - ISIN: CZ0000704267 Kupón č. 15 - ISIN: CZ0000704275 Kupón č. 16 - ISIN: CZ0000704283 Kupón č. 17 - ISIN: CZ0000704291 Kupón č. 18 - ISIN: CZ0000704309 Kupón č. 19 - ISIN: CZ0000704317 Kupón č. 20 - ISIN: CZ0000704325 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 25. 3. počínaje rokem 2021. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 24. 4. 2021 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 25. 3. 2021. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 25. 3. 2040 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,50 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 24. 4. příslušného roku počínaje rokem 2021. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 24. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 24. 4. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 24. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 24. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 22. 4. 2020 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 24. 4. 2040. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 25. 3. 2040. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Národní rozpočtové rady č. 183/2020 Sb.	Sdělení Národní rozpočtové rady č. 183/2020 Sb. Sdělení Národní rozpočtové rady o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu Vyhlášeno 21. 4. 2020, částka 67/2020 183 SDĚLENÍ Národní rozpočtové rady ze dne 9. dubna 2020 o výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu Národní rozpočtová rada podle § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, vyhlašuje výši dluhu sektoru veřejných institucí po odečtení rezervy peněžních prostředků při financování státního dluhu k 31. 12. 2019 na úrovni 30,79 % HDP. Předsedkyně Národní rozpočtové rady: doc. Ing. Zamrazilová, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 182/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 182/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 21. 4. 2020, částka 67/2020 182 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 20. dubna 2020 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 19. září 2020 nové volby do zastupitelstva obceobce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Brod nad Tichou\| Tachov\| Plzeňský Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 181/2020 Sb.	Vyhláška č. 181/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 21. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 67/2020 * Čl. I - V § 12 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb., vyhlášky č. 11/2015 Sb. a vyhlášky č. 65/2019 Sb * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 5. 2020 181 VYHLÁŠKA ze dne 17. dubna 2020, kterou se mění vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., k provedení § 27b odst. 9 písm. c) veterinárního zákona: Čl. I V § 12 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění vyhlášky č. 61/2009 Sb., vyhlášky č. 11/2015 Sb. a vyhlášky č. 65/2019 Sb., odstavec 5 zní: „(5) Za malé množství zvěře, určené k prodeji nebo dodání podle odstavce 1 uživatelem honitby, se považuje nejvýše 4 000 kusů velké volně žijící zvěře a 100 000 kusů drobné volně žijící zvěře odlovených v jedné honitbě za rok.“. Čl. II Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 179/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 179/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 17. 4. 2020, částka 66/2020 179 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 17. dubna 2020 č. 422 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) a ustanovení § 6 odst. 2 písm. e) krizového zákona. Vláda nařizuje, že zajištění nezbytné péče o děti ve věku od 3 do 10 let stanovené v bodě 1 usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 219, vyhlášeném pod č. 89/2020 Sb., se vztahuje i na děti, jejichž zákonní zástupci jsou zaměstnanci v orgánech Finanční správy České republiky nebo ve Finančním analytickém úřadu. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 178/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 178/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření Vyhlášeno 17. 4. 2020, částka 66/2020 178 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 17. dubna 2020 č. 421 o zrušení krizového opatření Vláda zrušuje s účinností ode dne 20. dubna 2020 od 0:00 hod. usnesení vlády ze dne 12. března 2020 č. 201, vyhlášené pod č. 74/2020 Sb., kterým zakázala žákům, studentům a některým dalším osobám účast na vyjmenovaných druzích vzdělávání. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Zákon č. 177/2020 Sb.	Zákon č. 177/2020 Sb. Zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 Vyhlášeno 17. 4. 2020, datum účinnosti 17. 4. 2020, částka 65/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení některých pojmů * § 3 - Působnost * § 4 - Ochranná doba * § 5 - Účinky ochranné doby * § 6 - Oznámení o využití ochranné doby * § 7 - Předávání informací o využití ochranné doby třetím osobám * § 8 - Úplata * § 9 - Zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaného * § 10 - Společná ustanovení * § 11 - Účinnost Aktuální znění od 17. 4. 2020 177 ZÁKON ze dne 16. dubna 2020 o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba, b) úvěrovaným spotřebitelspotřebitel nebo podnikatel, kterému byl poskytnut úvěr nebo na kterého přešel nebo který převzal dluh z takto poskytnutého úvěru, c) úvěrujícím ten, kdo jako podnikatel poskytl úvěr úvěrovanému nebo kdo nabyl pohledávku z takto poskytnutého úvěru. § 3 Působnost (1) Tento zákon se použije na úvěr sjednaný a čerpaný před 26. březnem 2020. (2) Tento zákon se dále použije na úvěr sjednaný před 26. březnem 2020, jde-li o úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Tento zákon se nepoužije na a) úvěr, u kterého byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů s plněním peněžitého dluhu, b) úvěr, u kterého je úvěrovaným penzijní společnost nebo regulovaná osoba podle zákona upravujícího doplňkový dohled ve finančních konglomerátech, c) úvěr určený k obchodu s investičním nástrojem, d) investiční nástroj, závazek, jehož předmětem je investiční nástroj, nebo závazek, z něhož vzniká pohledávka finančního charakteru podle zákona o finančním zajištění, která je zajištěna finančním zajištěním, e) úvěrový rámec, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat, f) odloženou platbu, pokud toto odložení není zpoplatněno a délka odložení není v rozporu s běžnou obchodní praxí, g) nájem věci nebo leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby, h) průběžné poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které úvěrovaný může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek, i) úvěr, při jehož poskytnutí je úvěrujícímu přenechána movitá věc a úvěrujícímu nevzniká právo na vrácení peněz, nebo j) finanční záruku. § 4 Ochranná doba Ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, a) do 31. října 2020, nebo b) do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu. § 5 Účinky ochranné doby (1) O délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru. (2) O délku ochranné doby se prodlužuje doba trvání zajištění úvěru. (3) Za dobu trvání ochranné doby vzniká úvěrujícímu právo na úrok, který v případě úvěrovaného, který je a) spotřebitelemspotřebitelem, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankoubankou zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, b) podnikatelem, odpovídá úroku, který byl sjednán. (4) Úrok podle odstavce 3 se neúročí a je splatný v případě, že úvěrovaný je a) fyzickou osobou, po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen podle odstavce 1, přičemž plnění úvěrovaného se na tento úrok započte až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen podle odstavce 1; je-li sjednáno plnění ve splátkách, výše splátek zůstává nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví, nedohodnou-li se úvěrovaný a úvěrující jinak, b) právnickou osobou, během ochranné doby v čase, který byl sjednán. (5) Za dobu trvání ochranné doby nevzniká úvěrujícímu právo na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru než úrok; to neplatí pro jiné průběžně placené platby v případě úvěrovaného, který je právnickou osobou. (6) Bylo-li sjednáno pojištění pojistného nebezpečí souvisejícího s úvěrem, v němž je úvěrující pojistníkem, sdělí úvěrující úvěrovanému bez zbytečného odkladu povinnosti úvěrovaného, které jsou s trváním tohoto pojištění během ochranné doby spojeny a které je úvěrovaný povinen během ochranné doby plnit. (7) O délku ochranné doby se prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba. § 6 Oznámení o využití ochranné doby (1) Úvěrovaný oznámí úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, písemně nebo jiným způsobem, který úvěrující určí pro účely tohoto oznámení. Úvěrující určí alespoň jeden snadno přístupný způsob oznamování podle věty první s využitím prostředků komunikace na dálku; pokud takový způsob neurčí nebo nezpřístupní úvěrovanému, lze oznámení učinit jakýmkoliv způsobem, při kterém má úvěrovaný záznam o tom, že oznámení úvěrujícímu došlo. (2) Oznámení obsahuje označení úvěrovaného, prohlášení, že úvěrovaný má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného, a označení úvěru, kterého se oznámení týká. Neobsahuje-li oznámení označení úvěru, platí, že se oznámení týká všech úvěrů mezi úvěrovaným a úvěrujícím. (3) Splní-li oznámení požadavky podle odstavce 2, úvěrující bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, potvrdí úvěrovanému písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat jeho přijetí a do 30 dnů ode dne, kdy oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovanému písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat sdělí den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit. Nepotvrdí-li úvěrující přijetí oznámení, nemá to vliv na běh ochranné doby. (4) Nesplní-li oznámení požadavky podle odstavce 2, úvěrující bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovaného písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat vyzve k odstranění vad tohoto oznámení. § 7 Předávání informací o využití ochranné doby třetím osobám (1) Předá-li úvěrující osobě odlišné od úvěrovaného informaci o některém z účinků ochranné doby v souvislosti s tímto úvěrovaným, je povinen připojit informaci, že se jedná o účinky ochranné doby podle tohoto zákona. (2) Posuzuje-li se schopnost úvěrovaného splácet dluh nebo posuzuje-li se riziko nesplacení takového dluhu ze strany úvěrovaného, k informaci předané podle odstavce 1 se nepřihlíží. § 8 Úplata K ujednání o úplatě za úkony spojené s využitím ochranné doby se nepřihlíží. § 9 Zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaného Od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. října 2020 nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou. § 10 Společná ustanovení (1) Dohoda o odkladu času plnění dluhu úvěrovaného uzavřená od 12. března 2020 mezi úvěrujícím a úvěrovaným z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného pozbývá prvním dnem ochranné doby právních účinků vztahujících se k peněžitému dluhu splatnému během ochranné doby nebo po jejím skončení; právní účinky takové dohody vztahující se k peněžitému dluhu splatnému před začátkem ochranné doby zůstávají nedotčeny. (2) Oznámí-li úvěrovaný, který je právnickou osobou, úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, je úvěrovaný povinen zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení úvěrujícího, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. § 11 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Nález Ústavního soudu č. 176/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 176/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 3. března 2020 sp. zn. Pl. ÚS 26/19 ve věci návrhu na zrušení části § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 4. 2020, částka 64/2020 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace dosavadního průběhu řízení před Ústavním soudem a stěžovatelovy argumentace * II. - Postoj Ministerstva spravedlnosti a stanovisko Veřejné ochránkyně práv * III. - Ústní jednání * IV. - Ústavní a zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení * V. - Dikce napadeného ustanovení * VI. - Hodnocení Ústavního soudu * VII. - Závěr 176 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 26/19 dne 3. března 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu III. senátu Ústavního soudu na zrušení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní”, za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto: Ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se ve slovech „, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace dosavadního průběhu řízení před Ústavním soudem a stěžovatelovy argumentace 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), evidovanou pod sp. zn. III. ÚS 3872/19, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) ze dne 28. 8. 2019 č. j. 13 Co 242/2019-194 a usnesení Okresního soudu v Opavě (dále jen „okresní soud“) ze dne 2. 7. 2019 č. j. 14 P 347/2018-183, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní práva, a to právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za vykonanou práci podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), resp. na stejnou odměnu za práci stejné hodnoty podle čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, podle čl. 7 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a podle čl. 23 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv, právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), princip rovnosti podle čl. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny a čl. 14 Úmluvy, jakož i právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, přičemž tato práva zahrnují též princip rovnosti účastníků řízení a právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadených rozhodnutí se podává, že stěžovatel byl usnesením okresního soudu ze dne 18. 5. 2018 č. j. 14 Nc 1707/2018-4 jmenován opatrovníkem nezletilého D. P. pro řízení o vydání předběžného opatření podle § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., (dále jen „zákon o zvláštních řízeních soudních“). Usnesením ze dne 2. 7. 2019 č. j. 14 P 347/2018-183 mu okresní soud přiznal odměnu za zastupování ve výši 6 492 Kč, která se skládala z odměny za 5 úkonů právní služby v celkové výši 2 000 Kč, 5x režijního paušálu, náhrady za promeškaný čas a cestovného. Proti usnesení okresního soudu podal stěžovatel odvolání, na jehož základě ho krajský soud usnesením ze dne 28. 8. 2019 č. j. 13 Co 242/2019-194 změnil tak, že stěžovateli přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 9 428 Kč (jejich součástí byla odměna ve výši 2 400 Kč za 6 úkonů právní služby po 400 Kč). Oba obecné soudy při rozhodování o odměně stěžovatele využily § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „vyhláška č. 177/1996 Sb.“), podle něhož se při výkonu funkce opatrovníka jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč, tudíž podle § 7 bodu 2 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny 500 Kč a podle § 12a odst. 1 advokátního tarifu byla sazba mimosmluvní odměny snížena o 20 %. 3. Ústavní soudÚstavní soud nálezem ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (302/2019 Sb.) zrušil část § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jehož pobyt není znám,“, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, neboť dovodil, že daná část citovaného ustanovení je rozporná se zásadou rovnosti ve vztahu k právu získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, a to z důvodů, které v nálezu podrobně rozvedl. Zároveň dodal, že důvody neústavnosti uvedené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 mohou dopadat i na ostatní části hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Shledají-li proto obecné soudy v jiných jimi vedených řízeních, že důvody neústavnosti dopadají i na jinou část § 9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ji v konkrétním případě aplikovat, neboť jsou vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. 4. Třetí senát Ústavního souduÚstavního soudu při předběžném posouzení ústavní stížnosti dospěl k názoru, že výše uvedenou neústavnost vykazuje i část hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní“, která byla použita v řízení před okresním soudem sp. zn. 14 P 347/2018 a jež vyústila až v řízení o ústavní stížnosti Mgr. Pavla Ticháčka (ustanoveného opatrovníka) evidované pod sp. zn. III. ÚS 3872/19. Z těchto důvodů proto Ústavní soudÚstavní soud usnesením ze dne 18. 12. 2019 sp. zn. III. ÚS 3872/19 řízení podle § 78 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přerušil a plénu Ústavního soudu navrhl tuto část zrušit. II. Postoj Ministerstva spravedlnosti a stanovisko Veřejné ochránkyně práv 5. Ústavní soudÚstavní soud podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal předmětný návrh na zrušení napadeného ustanovení Ministerstvu spravedlnosti (dále též jen „ministerstvo“); ministerstvo možnosti vyjádřit se k návrhu nevyužilo. 6. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh zaslal Veřejné ochránkyni práv s žádostí o sdělení, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Veřejná ochránkyně práv na uvedenou výzvu reagovala podáním ze dne 21. 1. 2020, v němž Ústavnímu soudu sdělila, že nevyužije svého procesního práva podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a do řízení nevstoupí. III. Ústní jednání 7. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci. IV. Ústavní a zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení 8. V řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy musí Ústavní soudÚstavní soud podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve zkoumat, zda byl předmětný „jiný právní předpis“ přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem. 9. Vyhlášku č. 177/1996 Sb., jakož i vyhlášku č. 390/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška č. 390/2013 Sb.“), na základě níž byla nyní přezkoumávaná část § 9 odst. 5 do advokátního tarifu včleněna, vydalo Ministerstvo spravedlnosti. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je přitom založena v čl. 79 odst. 3 Ústavy. Tímto ustanovením Ústavy je však současně podmíněno zákonné zmocnění, přičemž dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je dané ustanovení třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto výslovné zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (praeter legem) - srov. k tomu např. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.). 10. V daném případě je tímto zákonným zmocněním § 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Odstavec 2 tohoto zákonného ustanovení do 3. 6. 2002 zněl: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, popřípadě i její výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.“ Do 31. 3. 2006 pak zněl: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, popřípadě i jejich výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“ Platné znění jeho odstavce 3 je takovéto: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokátyadvokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“ Ústavní soudÚstavní soud toto zmocnění považuje v jeho posléze uvedeném znění, na jehož základě byla vydána vyhláška č. 390/2013 Sb. obsahující napadené znění, za dostatečně konkrétní, jednoznačné a jasné. Přijalo-li tedy ministerstvo vydáním této vyhlášky podepsané příslušným ministrem spravedlnosti a řádně vyhlášené ve Sbírce zákonů právní úpravu obsaženou v napadeném ustanovení, učinilo tak v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V. Dikce napadeného ustanovení 11. Ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (včetně nálezů sp. zn. Pl. ÚS 4/19, sp. zn. Pl. ÚS 22/19 a sp. zn. Pl. ÚS 23/19), zní (pozn. tučně zvýrazněná část se navrhuje ke zrušení): „Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat1b), se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.“ VI. Hodnocení Ústavního soudu 12. Ústavní soudÚstavní soud se významem opatrovníka při zastupování účastníka zvláště v soudním řízení zabýval opakovaně, včetně řízení o kontrole norem [srov. zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 a dále nálezy ze dne 14. 1. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 22/19 (28/2020 Sb.) a ze dne 28. 1. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 23/19 (43/2020 Sb.)], a to ve vztahu k rozdílně stanovené odměně pro advokátyadvokáty jako opatrovníky účastníka řízení, jehož pobyt není znám, advokátyadvokáty jako opatrovníky účastníka řízení, který se nemůže z jiných zdravotních důvodů nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, a advokátyadvokáty ustanovené soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, dle téhož § 9 odst. 5 advokátního tarifu jako nyní (jen v jiné části hypotézy). Dovodil, že normotvůrcem rozdílně stanovená odměna pro advokátyadvokáty jako opatrovníky těchto účastníků řízení je v rozporu se zásadou rovnosti – vztaženo zejména k ustanoveným zástupcům podle § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, ale i Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), kterou Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 podrobně rozebíral [srov. např. nálezy ze dne 14. 8. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 14/17 (200/2018 Sb.) a ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 13/14 (N 164/78 SbNU 451; 297/2015 Sb.) a rozsudky ESLP ze dne 23. 11. 1983 ve věci Van der Mussele proti Belgii (stížnost č. 8919/80) a ze dne 18. 10. 2011 ve věci Graziani-Weiss proti Rakousku (stížnost č. 31950/06)] vyplývá, že stát ani advokátůmadvokátům negarantuje právo na zisk a právní úprava, která advokátůmadvokátům ukládá vykonávat určité druhy činností ve veřejném zájmu a za sníženou odměnu hrazenou státem, nebo dokonce bez nároku na odměnu, neodporuje ústavnímu pořádku. Na druhou stranu však ani rozdílně stanovená odměna nemůže být založena na libovolných kritériích. Naopak kritéria, na základě nichž se stanoví odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných (nebo dokonce stejných) situacích, musí být alespoň obecně rozumná a objektivizovaná. Taková kritéria však v případě stanovení odměny pro advokátyadvokáty jako opatrovníky zvolena nebyla. Ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ovšem podle Ústavního souduÚstavního soudu vycházelo z paušalizujícího a ničím nepodloženého předpokladu jednoduchosti a menší finanční náročnosti zastupování účastníků řízení neznámého pobytu opatrovníkem (bod 38 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19). 13. Byť se nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 výslovně týkal jen situace, kdy advokátadvokát zastupoval účastníka řízení neznámého pobytu (a to pro omezenou aktivní legitimaci tehdy předkládajícího III. senátu Ústavního souduÚstavního soudu), Ústavní soudÚstavní soud zde dal najevo, že porušení principu rovnosti v kontextu odměňování může být naplněno i při aplikaci jiné části hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Jak bylo výše zmíněno, v řízení předcházejícím nynější ústavní stížnosti byl Mgr. Pavel Ticháček ustanoven opatrovníkem nezletilce pro řízení o vydání předběžného opatření podle § 469 zákona o zvláštních řízeních soudních. Ústavní soud má za to, že i tato část hypotézy právní normy vychází z nepřípadného zjednodušení, kdy neexistuje rozumný důvod, aby opatrovníkovi, jenž chrání zájmy nezletilce, byla poskytnuta násobně nižší odměna, než je tomu například u zástupce podle § 30 o. s. ř. 14. Podle Ústavního souduÚstavního soudu byla také v tomto případě (srov. body 18 a násl. nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/19) porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny, a to formou závislé činnosti jako zaměstnaný advokátadvokát nebo jako advokátadvokát vykonávající advokacii v obchodní společnosti, anebo formou podnikání, přičemž Ústavní soudÚstavní soud chápe právo podnikat jako jednu z možností získávat prostředky pro životní potřeby prací. 15. Na zásah do uvedených základních práv je nutno nazírat rovněž v kontextu práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Stanovil-li totiž normotvůrce výrazně nižší výši odměny pro advokátaadvokáta jako opatrovníka nezletilce, příp. i jiných osob zúčastněných na některém z řízení regulovaných zákonem o zvláštních řízeních soudních (např. pohřešované osoby, osoby umístěné či převzaté do zdravotního ústavu, dědice, zemřelého manžela aj.), degradoval tím práci ustanovených advokátůadvokátů v těchto případech oproti zastupování v případech jiných, a to bez jakéhokoliv rozumného opodstatnění. Jakkoliv proto Ústavní soudÚstavní soud nepochybuje o tom, že kvalita odvedené právní služby advokátaadvokáta se neodvíjí primárně od výše poskytnuté odměny, je třeba současně respektovat zásadu, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu (čl. 28 Listiny), přičemž tato odměna má být v těchto případech za srovnatelnou práci ve srovnatelné výši. 16. K uvedenému je nutné dodat, že není podstatné, že právní pomoc není poskytována na základě smlouvy, nýbrž rozhodnutí soudu a že takovým rozhodnutím stát plní svoji povinnost chránit v právních řízeních práva těch, již nemohou svá práva dostatečně hájit sami. Rozhodující je totiž okolnost, že plnění (respektive splnění) takové povinnosti je obsahově ekvivalentní poskytnutí právní pomoci na základě smlouvy a mělo by být přiměřené i co do poskytnutí odměny za takovou činnost. 17. K provázanosti odměny a úrovně poskytnuté právní pomoci Ústavní soudÚstavní soud pro stručnost odkazuje zejména na nález ze dne 13. 9. 2016 sp. zn. I. ÚS 848/16 (N 174/82 SbNU 693) a na již odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19. Nad rámec tam uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud ještě poznamenává, že závěry těchto nálezů nelze chápat tak, že by advokátiadvokáti výkon advokacie (kam v dané souvislosti patří i výkon opatrovnictví) vykonávali odtrženě od jakýchkoliv etických hledisek a odtrženě od principu jejich sounáležitosti na fungování demokratické společnosti (k čemuž by měli přispívat). Příhodné jsou naopak v tomto směru například závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. 33 Cdo 4495/2014, podle něhož je výkon advokacie speciální podnikatelskou činností, která je nejen upravena zákonem, ale je výrazně modifikována i stavovskými předpisy. Podle nich advokátadvokát nesmí zejména snižovat důstojnost advokátního stavu, je povinen dodržovat pravidla etiky i soutěže s tím, že dokonce sama samosprávná organizace advokátůadvokátů může rozhodnout, že advokátadvokát je povinen jemu určenému klientovi poskytnout právní službu ve vymezené věci bezplatně nebo za sníženou odměnu. Výkon advokacie je tedy skutečně speciální činností silně ovlivněnou též obecně přijímanými pravidly slušnosti a představami o tom, co je mravné, a co již nikoliv. Na druhou stranu je advokacie stále koncipována jako služba poskytovaná za (adekvátní) odměnu dokonce s tím, že stát sice negarantuje dosažení zisku, nicméně má povinnost [srov. nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)] vytvářet takové podmínky, aby ho mohlo být dosaženo. Skutečného naplnění mravního korektivu (a to i ke snaze o dosažení zisku) však může být podle přesvědčení Ústavního soudu – vztaženo k posuzované problematice odměňování opatrovníků – dosaženo mimo jiné tehdy, budou-li adresáti práv a povinností daných právních předpisů (advokátiadvokáti) tyto vnímat jako spravedlivé a právní pomoc za sníženou odměnu nebo bez nároku na ni budou poskytovat zejména na základě vlastního rozhodnutí. Úkolem státu pak je k přirozené akceptovatelnosti pravidel co nejvíce přispívat, a to třeba právě i derogací ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem, jež ústavnímu pořádku nevyhovuje. VII. Závěr 18. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že stanovil-li normotvůrce nižší odměnu, kterou obdrží advokátadvokát jako opatrovník jmenovaný soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, porušil zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny) v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Proto Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., rozhodl o zrušení napadených slov v ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. 1b) § 29 odst. 3 občanského soudního řádu.
Sdělení Ministerstva financí č. 175/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 175/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2022, 0,10 % Vyhlášeno 16. 4. 2020, částka 63/2020 175 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 25. března 2020, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2022, 0,10 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2020-2022, 0,10 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2020-2022, 0,10 % Zkrácený název: ČR, 0,10 %, 22 Pořadové číslo emise: 126. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 15. 4. 2020 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 18. 3. 2022 Datum emise: 17. 4. 2020 Datum splatnosti: 17. 4. 2022 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 0,10 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005946 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000704333 Kupón č. 1 - ISIN: CZ0000704341 Kupón č. 2 - ISIN: CZ0000704358 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 18. 3. počínaje rokem 2021. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 17. 4. 2021 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 18. 3. 2021. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 18. 3. 2022 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 0,10 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 17. 4. příslušného roku počínaje rokem 2021. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 17. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 17. 4. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 17. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 17. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 15. 4. 2020 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 17. 4. 2022. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 18. 3. 2022. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody's na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.