Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 77/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 77/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 13. 3. 2020, částka 32/2020 77 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. března 2020 č. 204 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. zakazuje ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence po dobu trvání nouzového stavu s účinností ode dne 14. března 2020 od 00:00 hodin návštěvy 1. obviněných uskutečňované podle § 14 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. Zákaz se nevztahuje na návštěvy uskutečňované podle § 14 odst. 9 a 10 a podle § 28 odst. 2 tohoto zákona, 2. odsouzených uskutečňované podle § 19 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 3. chovanců uskutečňované podle § 10 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákaz se nevztahuje na osoby uvedené v § 10 odst. 2 tohoto zákona; II. stanovuje, že výjimku z tohoto mimořádného opatření může udělit ministryně spravedlnosti. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 76/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 76/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 13. 3. 2020, částka 32/2020 76 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 13. března 2020 č. 203 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. nařizuje s účinností od 16. března 2020, 00:00 hodin 1. zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, 2. zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka; II. ukládá 1\\. místopředsedovi vlády a ministru vnitra a) provést opatření podle bodu I. tohoto usnesení, b) stanovit sdělením uveřejněným na internetových stránkách Ministerstva vnitra nebo jiným vhodným způsobem, kdy je vstup cizinců podle bodu I. tohoto usnesení v zájmu České republiky. Provede: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Nařízení vlády č. 75/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 75/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin Vyhlášeno 13. 3. 2020, datum účinnosti 13. 3. 2020, částka 32/2020 * Čl. I - Na konci přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb. se na samostatný řádek doplňují slova „COVID-19“. * Čl. II Aktuální znění od 13. 3. 2020 75 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 13. března 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin Vláda nařizuje podle § 154 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: Čl. I Na konci přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 453/2009 Sb. se na samostatný řádek doplňují slova „COVID-19“. Čl. II Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 74/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 74/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 31/2020 74 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 201 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. zakazuje s účinností ode dne 13. března 2020 1. osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, 2. osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, přičemž je umožněna osobní přítomnost na klinické a praktické výuce a praxi, 3. osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole a jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a při akcích pořádaných těmito školami, 4. osobní přítomnost osob na vzdělávání v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v institucích zapsaných v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, 5. osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů; II. ruší mimořádné opatření obecné povahy ze dne 10. března 2020, č. j. MZDR 10676/2020-1/MIN/KAN, uplynutím dne 12. března 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 73/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 73/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 31/2020 73 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 200 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. zakazuje 1. všem dopravcům v mezinárodní silniční osobní dopravě zajišťované vozidly s obsaditelností nad 9 osob s účinností od 14. března 2020, od 00:00 hodin přepravu cestujících přes hranice České republiky, 2. všem dopravcům v mezinárodní drážní osobní dopravě s účinností od 14. března 2020, od 00:00 hodin přepravu cestujících přes hranice České republiky, 3. všem dopravcům v přeshraniční vnitrozemské vodní osobní dopravě s účinností od 14. března 2020 od 00:00 hodin přepravu cestujících přes hranice České republiky, 4. všem dopravcům s účinností od 14. března 2020, od 00:00 hodin využívat v rámci obchodní letecké dopravy s cestujícími na palubě, při níž je překračována hranice České republiky, jiná letiště než mezinárodní veřejné letiště Václava Havla Praha (Praha/Ruzyně, LKPR); II. umožňuje 1. v mezinárodní silniční osobní příležitostné dopravě zajišťované vozidly s obsaditelností nad 9 osob občanům České republiky a cizincům pobývajícím s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky, kteří se vrací do České republiky, návrat do České republiky, 2. v mezinárodní silniční osobní příležitostné dopravě zajišťované vozidly s obsaditelností nad 9 osob cizincům opuštění území České republiky, 3. dopravcům v mezinárodní silniční osobní dopravě se sídlem v České republice, jakož i dopravcům se sídlem mimo Českou republiku dopravit prázdné autobusy bez cestujících do/mimo území České republiky, 4. dopravcům v mezinárodní drážní osobní dopravě se sídlem v České republice, jakož i dopravcům se sídlem mimo Českou republiku dopravit prázdné soupravy bez cestujících do/mimo území České republiky, 5. dopravcům v přeshraniční vnitrozemské vodní osobní dopravě se sídlem v České republice, jakož i dopravcům se sídlem mimo Českou republiku dopravit prázdná plavidla bez cestujících do/mimo území České republiky; III. stanovuje, že výjimku z tohoto mimořádného opatření může udělit ministr dopravy. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 72/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 72/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 31/2020 72 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 199 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. zakazuje 1. s účinností ode dne 13. března 2020 od 6:00 hod. divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, trhy a veletrhy, vzdělávací akce, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 30 osob, a to do odvolání tohoto mimořádného opatření. Tento zákaz se nevztahuje na schůze, zasedání a podobné akce ústavních orgánů, orgánů veřejné moci, soudů a jiných veřejných osob, které se konají na základě zákona, a na pohřby, 2. s účinností ode dne 13. března 2020 od 20:00 hod. přítomnost veřejnosti v čase mezi 20:00 hod. a 6:00 hod. v provozovnách stravovacích služeb, 3. s účinností ode dne 13. března 2020 od 6:00 hod. činnost provozoven stravovacích služeb, umístěných v rámci nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2, 4. s účinností ode dne 13. března 2020 od 6:00 hod. přítomnost veřejnosti v provozovnách poskytovatelů některých služeb - posilovny, přírodní a umělá koupaliště, solária, sauny, wellness služby, hudební a společenské kluby, zábavní zařízení, veřejné knihovny a galerie; II. ruší ke dni 13. března 2020 k 6:00 hod. mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 10. března 2020, č. j. MZDR 10666/2020-1/MIN/KAN. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 71/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 71/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 31/2020 71 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 198 o přijetí krizového opatření V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda I. nařizuje s účinností od 14. března 2020 1. zákaz vstupu pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí, s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky; to neplatí, je-li vstup těchto cizinců v zájmu České republiky, 2. zastavení přijímání žádostí o víza a přechodné a trvalé pobyty na zastupitelských úřadech České republiky; to neplatí pro osoby, jejichž pobyt je v zájmu České republiky, 3. zastavení řízení v případě žádostí o krátkodobá víza, o kterých dosud nebylo rozhodnuto; to neplatí pro osoby, jejichž pobyt je v zájmu České republiky, 4. přerušit všechna řízení o žádostech o oprávnění k pobytu nad 90 dnů podané na zastupitelských úřadech, 5. zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vstupu do rizikových oblastí; to neplatí, je-li z tohoto opatření udělena výjimka; II. stanoví, že cizinci, kteří se v době vyhlášení nouzového stavu nacházejí na území oprávněně přechodně nebo trvale podle pravidel pro pobyt cizinců, jsou oprávněni setrvat na území po dobu trvání nouzového stavu; III. ukládá 1. 1\\. místopředsedovi vlády a ministru vnitra a) provést opatření podle bodu I/1 a 4 tohoto usnesení, b) stanovit sdělením uveřejněným na internetových stránkách Ministerstva vnitra nebo jiným vhodným způsobem, kdy je vstup cizinců podle bodu I/1 tohoto usnesení v zájmu České republiky, c) udělovat výjimky podle bodu I/5 tohoto usnesení, 2. ministru zdravotnictví stanovit sdělením uveřejněným na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví nebo jiným vhodným způsobem rizikové oblasti podle bodu I/1 a 5 tohoto usnesení, 3. ministru zahraničních věcí a) provést opatření podle bodu I/2 a 3 tohoto usnesení, b) stanovit sdělením uveřejněným na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí nebo jiným vhodným způsobem, kdy je pobyt podle bodu I/2 a 3 tohoto usnesení v zájmu České republiky. Provedou: 1\\. místopředseda vlády a ministr vnitra, ministři zdravotnictví, zahraničních věcí Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 70/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 70/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 31/2020 k usnesení vlády č. 70/2020 Sb. 70 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 197 o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky V návaznosti na usnesení vlády č. 194 ze dne 12. března 2020, kterým vláda v souladu čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky nouzový stav a ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace, rozhodla o přijetí krizových opatření, tímto ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona. Vláda ukládá 1. místopředsedovi vlády a ministru vnitra 1. vydat opatření obecné povahy Ministerstva vnitra s účinností od 14. března 2020 00:00 hod. k dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s Německem a Rakouskem a vzdušné vnitřní hranici v rozsahu stanoveném v příloze tohoto usnesení, 2. předložit vládě do 5 dnů od účinnosti opatření obecné povahy vydaného ve smyslu bodu 1 tohoto usnesení ke schválení návrh opatření vlády ve smyslu ustanovení § 11 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic, 3. předložit vládě do 5 dnů od účinnosti opatření obecné povahy vydaného ve smyslu bodu 1 tohoto usnesení ke schválení návrh nařízení vlády podle ustanovení § 22 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky. Provede: 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Příloha k usnesení vlády č. 70/2020 Sb. (ze dne 12. března 2020 č. 197) 1) Místa určená k překračování vnitřních hranic I. Rakousko Silniční: Dolní Dvořiště – Wullowitz České Velenice – Gmünd Hatě – Kleinhaugsdorf Mikulov – Drasenhofen II. Německo Silniční: Strážný - Phillippsreut Pomezí nad Ohří - Schirnding Rozvadov-dálnice - Waidhaus Folmava – Furth im Wald/Schafberg Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein Krásný Les - Breitenau H. Sv. Šebestiána - Reitzenhain III. Letiště Praha/Ruzyně Kbely 2) Další místa určená k překračování vnitřních hranic Pro osoby prokazatelně pravidelně překračující vnitřní hranice, zejména přeshraniční pracovníky a další osoby, a to v době od 5:00 do 23:00. I. Rakousko Silniční: Vratěnín – Oberurnau Valtice – Schrattenberg Nová Bystřice – Grametten II. Německo Silniční: Všeruby – Eschlam Jiříkov – Neugersdorf Vojtanov –Schönberg Cínovec - Altenberg
Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 69/2020 Sb.	Usnesení VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY č. 69/2020 Sb. Usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 30/2020 69 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2020 č. 194 vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlašuje pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky NOUZOVÝ STAV na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů. Vláda I. nařizuje ve smyslu § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, pro řešení vzniklé krizové situace krizová opatřeníkrizová opatření, jejichž konkrétní provedení stanoví vláda samostatným usnesením vlády; II. ukládá 1. předsedovi vlády řídit a koordinovat úkoly podle bodu I.; 2. členům vlády požádat vládu o předchozí souhlas k opatřením souvisejícím s vyhlášeným nouzovým stavem, která člen vlády nebo jím řízené ministerstvo činí v rámci svých pravomocí, a to před jejich uplatněním; III. dosavadní vydaná a platná mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví nejsou tímto vyhlášením nouzového stavu dotčena; IV. toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem 12. března 2020, ve 14.00 hodin a jeho platnost končí uplynutím 30 dnů od nabytí jeho účinnosti; V. pověřuje předsedu vlády informovat neprodleně Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyhlášení nouzového stavu podle bodu I. tohoto usnesení. Provedou: ministři, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Na vědomí: hejtmani, primátor hlavního města Prahy Předseda vlády: Ing. Babiš v. r.
Vyhláška č. 68/2020 Sb.	Vyhláška č. 68/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb. Vyhlášeno 12. 3. 2020, datum účinnosti 27. 3. 2020, částka 29/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 3. 2020 68 VYHLÁŠKA ze dne 6. března 2020, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění vyhlášky č. 83/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 1 se vkládá nový § 1a, který včetně nadpisu zní: „§ 1a Vymezení pojmů (1) Celostátním cílem snížení expozice částicemi PM2,5 se rozumí procento snížení průměrné expozice obyvatelstva pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. (2) Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 vyplývající z posuzování úrovně znečištění částicemi PM2,5 v městských pozaďových lokalitách umístěných podle části A bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000. (3) Maximální expoziční koncentrací částic PM2,5 se rozumí úroveň, jíž má být dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu na základě ukazatele průměrné expozice, s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slovem „bodu“ číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 3. V § 2 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Způsob posuzování úrovně znečištění v každé zóně a aglomeraci se na základě mezí pro posuzování dle věty první hodnotí nejméně každých 5 let; v případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého nebo případně oxidů dusíku, částic PM10, částic PM2,5, olova, benzenu a oxidu uhelnatého ve vnějším ovzduší se toto hodnocení provádí častěji.“. 4. V § 3 odst. 1 větě první se za slovo „posuzování“ vkládají slova „a vyhodnocení“. 5. V § 3 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Posuzování a vyhodnocení plnění celostátního cíle snížení expozice částicemi PM2,5 a dosažení maximální expoziční koncentrace částicemi PM2,5 se provádí prostřednictvím ukazatele průměrné expozice vyjádřeného jako klouzavá průměrná roční koncentrace částic PM2,5 za tři kalendářní roky zahrnující cílový rok a dva předcházející kalendářní roky.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 6. V § 3 odstavec 4 zní: „(4) V případě, že se pro posouzení úrovně znečištění využívá a) stacionární měření, dodržují se postupy pro odběr vzorků a provádění analýz stanovené v části A přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke stacionárnímu měření lze použít i jiný postup, jestliže lze testem ekvivalence prokázat, že jím lze dosáhnout rovnocenných výsledků, b) výpočet modelem, použijí se modely stanovené v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce; k výpočtu modelem lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků, c) rozptylová studie v případech podle § 11 odst. 9 zákona, použijí se referenční modely stanovené v části C přílohy č. 6 k této vyhlášce; ke zpracování rozptylové studie podle § 11 odst. 9 zákona lze použít i jiné modely, jestliže lze prokázat, že jimi lze dosáhnout rovnocenných výsledků.“. 7. V příloze č. 2 části A bodě 1 text pod tabulkou zní: „Poznámky: 1) Pro oxid dusičitý, oxid uhelnatý, částice PM10 a PM2,5 a benzen se zřizuje nejméně 1 lokalita pro měření městské pozaďové úrovně znečištění a 1 lokalita orientovaná na měření vlivu dopravy, pokud se tím nezvýší počet lokalit. V zónách a aglomeracích se celkový počet městských pozaďových lokalit a celkový počet lokalit zaměřených na dopravu nesmí lišit o více než dvojnásobek. Měřicí lokality, kde byl v posledních 3 letech překročen imisní limit pro částice PM10, jsou zachovány, pokud není nutné tyto lokality ze zvláštních důvodů změnit. 2) Pokud se částice PM2,5 a částice PM10 měří na stejné lokalitě, počítají se jako 2 samostatná místa odběru vzorků. V zónách a aglomeracích se celkový počet míst odběru vzorků částic PM2,5 a částic PM10 nesmí lišit o více než dvojnásobek. 3) V aglomeracích a dalších městských oblastech s počtem obyvatel vyšším než 100 000 se za účelem posouzení dodržování celostátního cíle snížení expozice PM2,5 pro ochranu lidského zdraví a dosažení maximální expoziční koncentrace PM2,5 zřídí alespoň 1 měřicí lokalita na milion obyvatel pro stacionární měření částic PM2,5. Tato místa odběru vzorků mohou být totožná s místy odběru vzorků podle části A bodu 1.“. 8. V příloze č. 2 části B bodě 3 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“ a věta poslední se zrušuje. 9. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 k vyhlášce č. 330/2012 Sb. Referenční metody sledování kvality ovzduší Část A Postupy pro odběr vzorků a provádění analýz při stacionárním měření 1.1. Pro stacionární měření oxidu siřičitého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14212 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu siřičitého ultrafialovou fluorescencí". 1.2. Pro stacionární měření oxidu dusičitého a oxidů dusíku se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14211 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu dusičitého a oxidu dusnatého chemiluminiscencí". 1.3. Pro odběr vzorků olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle bodu 1.4 této přílohy. Pro stacionární měření olova, arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14902 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení Pb, Cd, As a Ni ve frakci PM10 aerosolových částic". 1.4. Pro odběr vzorků a stacionární měření PM10 a PM25 se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 12341 "Kvalita ovzduší - Referenční gravimetrická metoda stanovení hmotnostní koncentrace frakcí aerosolových částic PM10 a PM2,5“. 1.5. Pro odběr vzorků a stacionární měření benzenu se použije referenční metoda podle částí 1, 2, a 3 české technické normy ČSN EN 14662 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzenu". 1.6. Pro stacionární měření oxidu uhelnatého se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 14626 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení oxidu uhelnatého nedisperzní infračervenou spektrometrií". 1.7. Pro stacionární měření troposférického ozonu se použije referenční metoda podle české technické normy EN ČSN 14625 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení ozonu ultrafialovou fotometrií". 1.8. Pro odběr vzorků a analýzu benzo(a)pyrenu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15549 "Kvalita ovzduší - Normovaná metoda stanovení benzo(a)pyrenu ve venkovním ovzduší". Pro odběr vzorků a analýzu dalších polycyklických aromatických uhlovodíků se použije referenční metoda ČSN P CEN/TS 16645 - „Kvalita ovzduší - Metoda měření benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluorantenu, benzo[j]fluorantenu, benzo[k]fluorantenu, dibenz[a,h]anthracenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a benzo[ghi]perylenu“. 1.9. Pro měření celkové rtuti ve vnějším ovzduší se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15852 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení celkové plynné rtuti". Pro měření celkové depozice rtuti se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15853 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení depozice rtuti". 1.10. Pro odběr vzorků a analýzu depozice benzo(a)pyrenu a dalších polycyklických aromatických uhlovodíků podle § 3 odst. 1 se použije referenční metoda podle technické normy ČSN EN 15980 "Kvalita ovzduší - Stanovení depozice benzo[a]anthracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluoranthenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[a]pyrenu, dibenzo[a,h]anthracenu a indeno[1,2,3-cd]pyrenu". 1.11. Pro odběr vzorků deponovaného arsenu, kadmia a niklu se použije referenční metoda podle české technické normy ČSN EN 15841 "Kvalita venkovního ovzduší - Normovaná metoda pro stanovení arsenu, kadmia, olova a niklu v atmosférické depozici". Část B Modely pro posuzování úrovně znečistění výpočtem podle § 5 odst. 3 zákona 1. Eulerovský regionální fotochemický disperzní model CAMx (Comprehensive Air quality Model with extensions) 2. Chemické transportní modely evropského centra EMEP 3. Gaussovský disperzní model SYMOS'97 Část C Referenční modely pro zpracování rozptylových studií podle § 11 odst. 9 zákona Název modelu\| Oblasti použití\| Velikost výpočetní oblasti ---\|---\|--- SYMOS'97\| Městské oblasti nad úrovní střech budov a venkovské oblasti (všechny zdroje znečišťování)\| do 70 km od zdroje znečišťování ATEM\| Městské oblasti nad úrovní střech budov a venkovské oblasti (všechny zdroje znečišťování)\| do 70 km od zdroje znečišťování Tyto modely nejsou vhodné pro znečišťující látky s krátkou dobou setrvání v atmosféře, sekundární nebo rychle reagující znečišťující látky (např. troposférický ozon nebo sekundární částice), ani pro zjištění pozaďových úrovní znečištění způsobených vzdálenějšími zdroji znečišťování. Modely musí být používány v aktuální verzi programu a v souladu s manuálem k dané verzi.". Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Brabec v. r.
Sdělení Českého statistického úřadu č. 67/2020 Sb.	Sdělení Českého statistického úřadu č. 67/2020 Sb. Sdělení Českého statistického úřadu o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 28/2020 67 SDĚLENÍ Českého statistického úřadu ze dne 4. března 2020 o aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG Český statistický úřad podle § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, oznamuje s účinností od 1. ledna 2021 aktualizaci Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG (dále jen „klasifikace CZ-DRG“) pro použití v síti poskytovatelů akutní lůžkové péče. Klasifikace CZ-DRG byla zavedena sdělením Českého statistického úřadu č. 159/2018 Sb., ze dne 31. července 2018, o zavedení Klasifikace hospitalizovaných pacientů CZ-DRG, a aktualizována sdělením Českého statistického úřadu č. 253/2019 Sb., ze dne 27. září 2019. Klasifikace CZ-DRG (Czech – Diagnosis Related Groups) umožňuje klasifikovat pacienty v akutní lůžkové péči na základě jejich klinické podobnosti a srovnatelnosti nákladů na jejich hospitalizační pobyt. Pro klasifikaci CZ-DRG se pro rok 2021 vydává: 1. Metodika sestavení hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, verze 3.0, platná verze softwaru CZ-DRG Pre-grouper, verze 3.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Datové rozhraní nástroje CZ-DRG Pre-grouper, b. Instalační příručka a manuál pro uživatele nástroje CZ-DRG Pre-grouper, c. Technická dokumentace nástroje CZ-DRG Pre-grouper. 2. Definiční manuál klasifikačního systému CZ-DRG, verze 3.0, platná verze softwaru CZ-DRG Grouper, verze 3.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Metodika použití DRG markerů v systému CZ-DRG, b. Číselník kritických výkonů a DRG markerů systému CZ-DRG, c. Datové rozhraní nástroje CZ-DRG Grouper, d. Instalační příručka a manuál pro uživatele nástroje CZ-DRG Grouper, e. Technická dokumentace nástroje CZ-DRG Grouper. 3. Pravidla kódování diagnóz v systému CZ-DRG, verze 3.0. 4. Metodika výpočtu relativních vah v systému CZ-DRG, verze 3.0, a doprovodné metodické pokyny: a. Relevantní náklady hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, b. Metodika oceňování hospitalizačního případu v systému CZ-DRG, c. Metodika přiřazení relativní váhy k hospitalizačnímu případu v systému CZ-DRG, d. Číselník relativních vah systému CZ-DRG. Za vydání a distribuci výše uvedených materiálů odpovídá Ministerstvo zdravotnictví České republiky, Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR je servisní organizací pro klasifikaci CZ-DRG. Definiční manuál a další metodiky, stejně jako software Pre-Grouper a Grouper pro klasifikaci CZ-DRG, verze 3.0, lze obdržet v elektronické podobě postupem uvedeným na webových stránkách www.mzcr.cz. Závazné metodické materiály a číselníky pro použití v rámci klasifikace CZ-DRG verze 3.0 jsou rovněž zveřejněné na těchto webových stránkách. Veškeré relevantní informace včetně metodických materiálů a zpráv z datových analýz jsou rovněž publikovány na portálu projektu DRG Restart http://drg.uzis.cz. Předseda: v z. doc. Ing. Sixta, Ph.D., v. r. místopředseda
Sdělení Ministerstva financí č. 66/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 66/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 03/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020 Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 28/2020 66 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 6. března 2020 o vydání výměru MF č. 03/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 4. března 2020 vydalo výměr MF č. 03/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2020. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 4/2020 dne 4. března 2020 a nabývá účinnosti 4. března 2020. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 65/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 65/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2031, 1,20 % Vyhlášeno 12. 3. 2020, částka 28/2020 65 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 6. února 2020, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2031, 1,20 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2020–2031, 1,20 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2020-2031, 1,20 % Zkrácený název: ČR, 1,20 %, 31 Pořadové číslo emise: 121. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 11. 3. 2020 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 12. 2. 2031 Datum emise: 13. 3. 2020 Datum splatnosti: 13. 3. 2031 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 1,20 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005888 Oddělená jistina – ISIN: CZ0000704002 Kupón č. 1 – ISIN: CZ0000704010 Kupón č. 2 – ISIN: CZ0000704028 Kupón č. 3 – ISIN: CZ0000704036 Kupón č. 4 – ISIN: CZ0000704044 Kupón č. 5 – ISIN: CZ0000704051 Kupón č. 6 – ISIN: CZ0000704069 Kupón č. 7 – ISIN: CZ0000704077 Kupón č. 8 – ISIN: CZ0000704085 Kupón č. 9 – ISIN: CZ0000704093 Kupón č. 10 – ISIN: CZ0000704101 Kupón č. 11 – ISIN: CZ0000704119 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 12. 2. počínaje rokem 2021. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 13. 3. 2021 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 12. 2. 2021. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 12. 2. 2031 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,20 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 13. 3. příslušného roku počínaje rokem 2021. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 13. 3. 2020 (včetně tohoto dne) do 13. 3. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 13. 3. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 13. 3. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 11. 3. 2020 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 13. 3. 2031. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 12. 2. 2031. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moodyʼs na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 64/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 64/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vyhlášeno 5. 3. 2020, datum účinnosti 15. 3. 2020, částka 27/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření * ČÁST ŠESTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě * ČÁST SEDMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády * ČÁST OSMÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády * ČÁST DEVÁTÁ - Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními * ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 15. 3. 2020 64 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. března 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, a další související nařízení vlády Vláda nařizuje podle § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů Čl. I Nařízení vlády č. 29/2016 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochrana lesů a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády č. 314/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Žádost o zařazení nelze Fondu podat pro období počínající rokem 2021 a pro období následující.“. 2. V § 4 odst. 7 a v § 10 odst. 7 se slova „nebo osoby, která o dotace nežádá, nebo do plochy porostní skupiny, u které nelze osobu na této porostní skupině hospodařící identifikovat“ zrušují. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 5 se na samostatný řádek doplňuje věta „Vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.“. 4. V § 7 odst. 4 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 5. V § 8 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo při změně plánu nebo osnovy ke změně porostního typu topolový – kód 8 na jiný podporovaný porostní typ hospodářského souboru“. 6. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Při kontrole se hlavní dřeviny charakteristické pro porostní typy hospodářských souborů zohlední pouze v případě obnovy porostní skupiny.“. 7. V § 11 odstavec 9 zní: „(9) V případě změny porostního typu hospodářského souboru podá žadatel Fondu do 15. května žádost o změnu zařazení, ve které uvede nový porostní typ hospodářského souboru. Pokud je změna porostního typu hospodářského souboru zvolené etáže porostní skupiny u podopatření podle § 2 písm. a) na jiný podporovaný porostní typ hospodářského souboru provedena s ohledem na udržení nebo dosažení příznivého stavu předmětu ochrany v oblastech Natura 2000 nebo zvláště chráněných území, musí být potvrzena odborným lesním hospodářem a souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody.“. 8. V § 11 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Žadatel není povinen postupovat podle odstavce 9 věty druhé v případě, kdy ke změně porostního typu topolový - kód 8 na jiný podporovaný porostní typ hospodářského souboru dojde při změně plánu nebo osnovy.“. 9. V příloze se v řádku Ostatní listnaté sloupci Hlavní dřevina doplňují slova „, topol bílý, topol černý“. Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 29/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití Čl. III V § 15 nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití, se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Fond neposkytne dotaci na část půdního bloku, popřípadě na část dílu půdního bloku, evidovanou v evidenci, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 308/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 308/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy Čl. V V § 2 nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Dotaci na zalesňování nelze poskytnout na část půdního bloku6), popřípadě na část dílu půdního bloku, evidovanou v evidenci půdy, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 239/2007 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích Čl. VII Nařízení vlády č. 147/2008 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zachování hospodářského souboru lesního porostu v rámci opatření Natura 2000 v lesích, ve znění nařízení vlády č. 51/2009 Sb., nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 106/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 76/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády č. 314/2017 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 8 se na samostatný řádek doplňuje věta „Vyhláška č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů.“. 2. V § 4 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 3. V § 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo při změně plánu nebo osnovy ke změně porostního typu topolový – kód 8 na jiný podporovaný porostní typ hospodářského souboru“. 4. V § 7 odst. 7 se slova „nebo osoby, která o dotace nežádá, nebo do plochy porostní skupiny, u které nelze osobu na této porostní skupině hospodařící identifikovat“ zrušují. 5. V § 7a odstavec 9 zní: „(9) V případě změny porostního typu hospodářského souboru podá žadatel Fondu do 15. května žádost o změnu zařazení, spolu s potvrzením odborného lesního hospodáře, ve které uvede nový porostní typ hospodářského souboru. Pokud je změna porostního typu hospodářského souboru zvolené etáže vybrané porostní skupiny na jiný podporovaný porostní typ hospodářského souboru provedena s ohledem na udržení nebo dosažení příznivého stavu předmětu ochrany v oblastech Natura 2000, musí být potvrzena odborným lesním hospodářem a souhlasným stanoviskem místně příslušného orgánu ochrany přírody.“. 6. V § 7a se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Žadatel není povinen postupovat podle odstavce 9 věty druhé v případě, kdy ke změně porostního typu topolový - kód 8 na jiný podporovaný porostní typ hospodářského souboru dojde při změně plánu nebo osnovy.“. 7. V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Postup podle věty první se nevztahuje na případy, kdy dojde ke změně porostního typu topolový - kód 8 podle § 7a odst. 10.“. 8. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Zjistí-li Fond, že plocha vybrané porostní skupiny se již nenachází na území Natura 2000, vyřadí vybranou porostní skupinu z titulu zachování hospodářského souboru. Vrácení dotace se neuplatní, jestliže se jedná o nesplnění závazku v důsledku aktualizace vymezení oblasti Natura 2000.“. 9. V příloze se v řádku Ostatní listnaté sloupci Hlavní dřevina doplňují slova „, topol bílý, topol černý“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 147/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření Čl. IX Nařízení vlády č. 53/2009 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na lesnicko-environmentální opatření, ve znění nařízení vlády č. 83/2009 Sb., nařízení vlády č. 480/2009 Sb., nařízení vlády č. 369/2010 Sb., nařízení vlády č. 108/2012 Sb., nařízení vlády č. 448/2012 Sb., nařízení vlády č. 75/2013 Sb., nařízení vlády č. 400/2013 Sb., nařízení vlády č. 29/2014 Sb., nařízení vlády č. 308/2014 Sb., nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 29/2016 Sb., nařízení vlády č. 36/2017 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády č. 314/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 7 se slova „nebo osoby, která o dotace nežádá, nebo do plochy porostní skupiny, u které nelze osobu na této porostní skupině hospodařící identifikovat“ zrušují. 2. V § 8 odst. 1 a 2 se slova „hospodářský soubor, soubor lesních typů u lesů ochranných a“ zrušují a slovo „potvrzené“ se nahrazuje slovem „potvrzený“. Čl. X Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 53/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST ŠESTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Čl. XI Nařízení vlády č. 73/2015 Sb., o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě, ve znění nařízení vlády č. 113/2015 Sb., nařízení vlády č. 64/2016 Sb., nařízení vlády č. 49/2017 Sb. a nařízení vlády č. 43/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. a) až c) se slova „1. zóny“ za slovem „území“ zrušují. 2. V § 4 odst. 1 písm. b) se za slova „těchto dílů půdních bloků“ vkládají slova „na území 1. zóny chráněné krajinné oblasti a na území národního parku“. 3. V § 5 odstavec 3 zní: „(3) Sazba na 1 ha zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury trvalý travní porost v oblasti Natura 2000 podle § 2 činí ročně a) 86 EUR, jedná-li se o díl půdního bloku nacházející se na území 1. zóny chráněné krajinné oblasti, a b) 76 EUR, jedná-li se o díl půdního bloku nacházející se na území národního parku.“. 4. V § 6 písm. b) bodě 1 se slovo „a“ zrušuje. 5. V § 6 písm. b) se na konci bodu 2 doplňují slova „jedná-li se o díl půdního bloku nacházející se na území 1. zóny chráněné krajinné oblasti, a“. 6. V § 6 se na konci písmene b) doplňuje bod 3, který zní: „3. používá ke hnojení pouze hnůj nebo kompost, jedná-li se o díl půdního bloku nacházející se na území národního parku; za aplikaci hnojiva se nepovažuje pastva zvířat,“. 7. V § 9 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo 3“. 8. V § 9 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Fond platbu na příslušný díl půdního bloku na území národního parku neposkytne, zjistí-li, že se díl půdního bloku nachází v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše obce. (6) Fond platbu na příslušnou část dílu půdního bloku neposkytne, zjistí-li, že na ní byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.“. Čl. XII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 73/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 73/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST SEDMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády Čl. XIII V § 9 nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Fond dotaci v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy neposkytne na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy, zjistí-li, že na ní byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.“. Čl. XIV Přechodné ustanovení Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST OSMÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády Čl. XV V § 10 nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Fond platbu na příslušnou část dílu půdního bloku neposkytne, zjistí-li, že na ní byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 43/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 43/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DEVÁTÁ Změna nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními Čl. XVII V § 9 nařízení vlády č. 44/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro přechodně podporované oblasti s přírodními omezeními, se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Fond platbu na příslušnou část dílu půdního bloku neposkytne, zjistí-li, že na ní byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.“. Čl. XVIII Přechodné ustanovení Řízení o žádostech zahájená podle nařízení vlády č. 44/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 44/2018 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST Čl. XIX Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. března 2020. Předseda vlády: v z. JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. místopředsedkyně vlády a ministryně financí Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 63/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 63/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020 Vyhlášeno 5. 3. 2020, částka 26/2020 63 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 26. února 2020 o vydání výměru MF č. 02/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2020 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 19. února 2020 vydalo výměr MF č. 02/2020, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenamicenami vydaný výměrem MF č. 01/2020. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 2/2020 dne 20. února 2020 a nabývá účinnosti 1. března 2020. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Nařízení vlády č. 62/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 62/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění nařízení vlády č. 91/2019 Sb. Vyhlášeno 5. 3. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 26/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 62 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. února 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění nařízení vlády č. 91/2019 Sb. Vláda nařizuje podle § 278 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 24/1993 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění nařízení vlády č. 91/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „dvou třetin“ nahrazují slovy „tří čtvrtin“ a slovo „čtvrtiny“ se nahrazuje slovem „třetiny“. 2. V § 1 odst. 2 se slovo „čtvrtina“ nahrazuje slovem „třetina“. Čl. II Přechodné ustanovení V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, ve kterých jsou nebo mají být prováděny srážky ze mzdy, plátce mzdy uplatní základní částku, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy, vypočtenou podle § 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně spravedlnosti: Mgr. Benešová v. r.
Nařízení vlády č. 61/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 61/2020 Sb. Nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vyhlášeno 5. 3. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 26/2020 * § 1 - Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 860 Kč. * § 2 - (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 550 Kč. * § 3 - Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 490 Kč. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2020. Aktuální znění od 1. 4. 2020 61 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. února 2020 o zvýšení částek životního minima a existenčního minima Vláda nařizuje podle § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu: § 1 Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 860 Kč. § 2 (1) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako první v pořadí, činí měsíčně 3 550 Kč. (2) Částka životního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí měsíčně a) 3 200 Kč u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem, b) 2 770 Kč u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, c) 2 420 Kč u nezaopatřeného dítěte od 6 do 15 let věku, d) 1 970 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. § 3 Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 490 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Vyhláška č. 59/2020 Sb.	Vyhláška č. 59/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 3. 2020, datum účinnosti 15. 3. 2020, částka 25/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění vyhlášky č. 44/2010 Sb., vyhlášky č. 402/2013 Sb. a vyhlášky č. 68/2017 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 3. 2020 59 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2020, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 39 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 32/2013 Sb. a zákona č. 62/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění vyhlášky č. 44/2010 Sb., vyhlášky č. 402/2013 Sb. a vyhlášky č. 68/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, který je současně rostlinolékařským pasem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13)“. Poznámka pod čarou č. 13 zní: „13) Čl. 78 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES.“. 2. V § 5 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Pro semenný materiál se vyhotovuje průvodní list v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie13) podle vzoru uvedeného v příloze č. 16 nebo průvodní list pro chráněné zóny podle vzoru uvedeného v příloze č. 16a při vývozu a dovozu do těchto zón. K celému oddílu semenného materiálu se připojuje průvodní list, jehož kopie, s vyznačením příslušného oddílu, se připojuje jednou dovnitř a jednou vně každého balení zásilky. (3) Pro části rostlin se vyhotovuje průvodní list v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie13) podle vzoru uvedeného v příloze č. 17 nebo průvodní list pro chráněné zóny podle vzoru uvedeného v příloze č. 17a při vývozu a dovozu do těchto zón, jehož kopie, s vyznačením příslušného oddílu, se připojuje jednou dovnitř a jednou vně ke každému balení zásilky. (4) Pro sadební materiál se vyhotovuje průvodní list v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie13) podle vzoru uvedeného v příloze č. 18 nebo průvodní list pro chráněné zóny podle vzoru uvedeného v příloze č. 18a při vývozu a dovozu do těchto zón, jehož kopie, s vyznačením příslušného oddílu, se připojuje k celému balení zásilky.“. 3. V § 5 odst. 5 se slova „Obě části průvodního listu mohou být odlišeny“ nahrazují slovy „Průvodní list může být odlišen“. 4. V § 5 odst. 6 se slova „slouží průvodní list a průvodní štítek jako rostlinolékařský pas5a) u rodů nebo druhů dřevin stanovených tímto předpisem“ nahrazují slovy „je průvodní list rostlinolékařským pasem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie13)“. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. 5. Příloha č. 16 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 16 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 538kB Příloha č. 16 Vysvětlivky: 1) Číslo má tvar AAAA/BBBBCCCCC/DDDD, kde AAAA je číslo jednotného registru (CZ a čtyřmístné číslo uvedené v licenci), BBBB je číslo provozovny (umožňuje dodavateli s více provozovnami rozlišit organizační strukturu; v případě dodavatele s jednou provozovnou se vyplňuje 0000), CCCCC je pětimístné pořadové číslo, které přiděluje dodavatel v rámci dané provozovny v nepřerušované číselné řadě, DDDD je rok (celé čtyřmístné číslo roku, v němž se průvodní list vystavuje). 2) V případě fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, místo trvalého pobytu, místo podnikání (liší-li se od místa trvalého pobytu). V případě právnické osoby se uvede obchodní firma, adresa sídla firmy a adresa místa podnikání (liší-li se od adresy sídla firmy). 3) Číslo licence = „Čj.“ (číslo jednací) uvedené na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vydání licence. 4) Uvedeny v příloze č. 1 zákona. 5) V případě evidenčního čísla uznané jednotky původem z ČR se vyplní český tvar uznané jednotky, v případě čísla uznané jednotky původem z ES se uvede číslo uznané jednotky dle údajů z průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. 6) Uvede se zkratka kategorie, a to: I (identifikovaný), S (selektovaný), K (kvalifikovaný), T (testovaný). 7) Uvede se zkratka příslušného zdroje, a to: ZS (zdroj semen), PO (porost), SS (semenný sad), RS (rodičovský strom), KL (klon), SK (směs klonů). 8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu. 9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4). 10) V případě suroviny se uvedou kg s přesností na 1 kg, v případě osiva kg s přesností na 3 desetinná místa. 11) Forma balení je nepovinný údaj. 12) V případě dřevin jako SM, BO, MD, pokud se sběr šišek provádí na počátku nového roku, se jako rok zrání uvádí předcházející rok. 13) Uvádí se u semen a plodů uváděných do oběhu. Není-li možné klíčivost (životaschopnost) a počet klíčivých (životaschopných) semen na 1 kg zjistit s ohledem na sjednané dodací lhůty, lze semenný materiál uvést do oběhu za předpokladu, že chybějící údaje dodavatel potvrdí neprodleně po ukončení příslušných zkoušek (§ 8 odst. 5 zákona). U malých oddílů semen, pokud jejich hmotnost nepřesahuje hmotnost uvedenou v nařízení Komise (ES) č. 2301/2002, se nevyplňují hodnoty klíčivosti (životaschopnosti) a počet klíčivých (životaschopných) semen v 1 kg. 14) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná. 15) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona. 16) Nepovinné - dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body 17) až 21)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 17) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas - chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport - PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem. 18) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A). 19) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B). 20) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C). 21) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D).“. 6. Za přílohu č. 16 se vkládá příloha č. 16a, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 16a k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 547kB Příloha č. 16a Vysvětlivky: 1) Číslo má tvar AAAA/BBBBCCCCC/DDDD, kde AAAA je číslo jednotného registru (CZ a čtyřmístné číslo uvedené v licenci), BBBB je číslo provozovny (umožňuje dodavateli s více provozovnami rozlišit organizační strukturu; v případě dodavatele s jednou provozovnou se vyplňuje 0000), CCCCC je pětimístné pořadové číslo, které přiděluje dodavatel v rámci dané provozovny v nepřerušované číselné řadě, DDDD je rok (celé čtyřmístné číslo roku, v němž se průvodní list vystavuje). 2) V případě fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, místo trvalého pobytu, místo podnikání (liší-li se od místa trvalého pobytu). V případě právnické osoby se uvede obchodní firma, adresa sídla firmy a adresa místa podnikání (liší-li se od adresy sídla firmy). 3) Číslo licence = „Čj.“ (číslo jednací) uvedené na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vydání licence. 4) Uvedeny v příloze č. 1 zákona. 5) V případě evidenčního čísla uznané jednotky původem z ČR se vyplní český tvar uznané jednotky, v případě čísla uznané jednotky původem z ES se uvede číslo uznané jednotky dle údajů z průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. 6) Uvede se zkratka kategorie, a to: I (identifikovaný), S (selektovaný), K (kvalifikovaný), T (testovaný). 7) Uvede se zkratka příslušného zdroje, a to: ZS (zdroj semen), PO (porost), SS (semenný sad), RS (rodičovský strom), KL (klon), SK (směs klonů). 8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu. 9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4). 10) V případě suroviny se uvedou kg s přesností na 1 kg, v případě osiva kg s přesností na 3 desetinná místa. 11) Forma balení je nepovinný údaj. 12) V případě dřevin jako SM, BO, MD, pokud se sběr šišek provádí na počátku nového roku, se jako rok zrání uvádí předcházející rok. 13) Uvádí se u semen a plodů uváděných do oběhu. Není-li možné klíčivost (životaschopnost) a počet klíčivých (životaschopných) semen na 1 kg zjistit s ohledem na sjednané dodací lhůty, lze semenný materiál uvést do oběhu za předpokladu, že chybějící údaje dodavatel potvrdí neprodleně po ukončení příslušných zkoušek (§ 8 odst. 5 zákona). U malých oddílů semen, pokud jejich hmotnost nepřesahuje hmotnost uvedenou v nařízení Komise (ES) č. 2301/2002, se nevyplňují hodnoty klíčivosti (životaschopnosti) a počet klíčivých (životaschopných) semen v 1 kg. 14) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná. 15) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona. 16) Nepovinné - dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body 17) až 22)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 17) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas - chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport - PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem. 18) V případě „Průvodního listu pro dovoz do chráněné zóny vyplní dodavatel Vědecký název (názvy) karanténního škodlivého organismu (organismů) pro chráněné zóny, nebo případně kódy, jež byly těmto škodlivým organismům konkrétně přiděleny, uvedené v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 (XXX) “. 19) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A). 20) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B). 21) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C). 22) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D).“. 7. Příloha č. 17 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 17 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 530kB Příloha č. 17 Vysvětlivky: 1) Číslo má tvar AAAA/BBBBCCCCC/DDDD, kde AAAA je číslo jednotného registru (CZ a čtyřmístné číslo uvedené v licenci), BBBB je číslo provozovny (umožňuje dodavateli s více provozovnami rozlišit organizační strukturu; v případě dodavatele s jednou provozovnou se vyplňuje 0000), CCCCC je pětimístné pořadové číslo, které přiděluje dodavatel v rámci dané provozovny v nepřerušované číselné řadě, DDDD je rok (celé čtyřmístné číslo roku, v němž se průvodní list vystavuje). 2) V případě fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, místo trvalého pobytu, místo podnikání (liší-li se od místa trvalého pobytu). V případě právnické osoby se uvede obchodní firma, adresa sídla firmy a adresa místa podnikání (liší-li se od adresy sídla firmy). 3) Číslo licence = „Čj.“ (číslo jednací) uvedené na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vydání licence. 4) Uvedeny v příloze č. 1 zákona. 5) V případě evidenčního čísla uznané jednotky původem z ČR se vyplní český tvar uznané jednotky, v případě čísla uznané jednotky původem z ES se uvede číslo uznané jednotky dle údajů z průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. 6) Uvede se zkratka kategorie, a to: I (identifikovaný), S (selektovaný), K (kvalifikovaný), T (testovaný). 7) Uvede se zkratka příslušného zdroje, a to: ZS (zdroj semen), PO (porost), SS (semenný sad), RS (rodičovský strom), KL (klon), SK (směs klonů). 8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu. 9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4). 10) Uvede se jedna z možností, a to: oddenkové řízky, listové řízky, kořenové řízky, explantáty a embrya, očka, hříženci, kořeny, rouby, pruty, jiné části rostlin 11) Forma balení je nepovinný údaj. 12) Uvede se klasifikační označení NI v souladu s přílohou č 4 této vyhlášky. 13) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná. 14) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona, „vegetativně množeno“ - § 8 odst. 1 písm. e) zákona. 15) Nepovinné - dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body 16) až 20)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 16) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas - chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport - PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem. 17) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A). 18) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B). 19) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C). 20) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D).“. 8. Za přílohu č. 17 se vkládá příloha č. 17a, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 17a k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 560kB Příloha č. 17a Vysvětlivky: 1) Číslo má tvar AAAA/BBBBCCCCC/DDDD, kde AAAA je číslo jednotného registru (CZ a čtyřmístné číslo uvedené v licenci), BBBB je číslo provozovny (umožňuje dodavateli s více provozovnami rozlišit organizační strukturu; v případě dodavatele s jednou provozovnou se vyplňuje 0000), CCCCC je pětimístné pořadové číslo, které přiděluje dodavatel v rámci dané provozovny v nepřerušované číselné řadě, DDDD je rok (celé čtyřmístné číslo roku, v němž se průvodní list vystavuje). 2) V případě fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, místo trvalého pobytu, místo podnikání (liší-li se od místa trvalého pobytu). V případě právnické osoby se uvede obchodní firma, adresa sídla firmy a adresa místa podnikání (liší-li se od adresy sídla firmy). 3) Číslo licence = „Čj.“ (číslo jednací) uvedené na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vydání licence. 4) Uvedeny v příloze č. 1 zákona. 5) V případě evidenčního čísla uznané jednotky původem z ČR se vyplní český tvar uznané jednotky, v případě čísla uznané jednotky původem z ES se uvede číslo uznané jednotky dle údajů z průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. 6) Uvede se zkratka kategorie, a to: I (identifikovaný), S (selektovaný), K (kvalifikovaný), T (testovaný). 7) Uvede se zkratka příslušného zdroje, a to: ZS (zdroj semen), PO (porost), SS (semenný sad), RS (rodičovský strom), KL (klon), SK (směs klonů). 8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu. 9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4). 10) Uvede se jedna z možností, a to: oddenkové řízky, listové řízky, kořenové řízky, explantáty a embrya, očka, hříženci, kořeny, rouby, pruty, jiné části rostlin 11) Forma balení je nepovinný údaj. 12) Uvede se klasifikační označení NI v souladu s přílohou č 4 této vyhlášky. 13) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná. 14) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona, „vegetativně množeno“ - § 8 odst. 1 písm. e) zákona. 15) Nepovinné - dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body 16) až 21)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 16) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas - chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport - PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem. 17) V případě „Průvodního listu pro dovoz do chráněné zóny vyplní dodavatel Vědecký název (názvy) karanténního škodlivého organismu (organismů) pro chráněné zóny, nebo případně kódy, jež byly těmto škodlivým organismům konkrétně přiděleny, uvedené v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 (XXX)“. 18) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A). 19) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B). 20) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C). 21) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D).“. 9. Příloha č. 18 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 18 k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 555kB Příloha č. 18 Vysvětlivky: 1) Číslo má tvar AAAA/BBBBCCCCC/DDDD, kde AAAA je číslo jednotného registru (CZ a čtyřmístné číslo uvedené v licenci), BBBB je číslo provozovny (umožňuje dodavateli s více provozovnami rozlišit organizační strukturu; v případě dodavatele s jednou provozovnou se vyplňuje 0000), CCCCC je pětimístné pořadové číslo, které přiděluje dodavatel v rámci dané provozovny v nepřerušované číselné řadě, DDDD je rok (celé čtyřmístné číslo roku, v němž se průvodní list vystavuje). 2) V případě fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, místo trvalého pobytu, místo podnikání (liší-li se od místa trvalého pobytu). V případě právnické osoby se uvede obchodní firma, adresa sídla firmy a adresa místa podnikání (liší-li se od adresy sídla firmy). 3) Číslo licence = „Čj.“ (číslo jednací) uvedené na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vydání licence. 4) Uvedeny v příloze č. 1 zákona. 5) V případě evidenčního čísla uznané jednotky původem z ČR se vyplní český tvar uznané jednotky, v případě čísla uznané jednotky původem z ES se uvede číslo uznané jednotky dle údajů z průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. 6) Uvede se zkratka kategorie, a to: I (identifikovaný), S (selektovaný), K (kvalifikovaný), T (testovaný). 7) Uvede se zkratka příslušného zdroje, a to: ZS (zdroj semen), PO (porost), SS (semenný sad), RS (rodičovský strom), KL (klon), SK (směs klonů). 8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu. 9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4). 10) Uvede se příslušný pěstební vzorec (příloha č. 7 této vyhlášky). 11) Uvede se rozpětí výšky nadzemní části sadebního materiálu v centimetrech. 12) Uvede se minimální tloušťka kořenového krčku v milimetrech. 13) Nepovinný údaj. 14) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná. 15) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona. 16) Nepovinné - dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body 17) až 21)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 17) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas - chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport - PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem. 18) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A). 19) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B). 20) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C). 21) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D). 22) V případě „Průvodního listu pro dovoz do chráněné zóny vyplní dodavatel Vědecký název (názvy) karanténního škodlivého organismu (organismů) pro chráněné zóny, nebo případně kódy, jež byly těmto škodlivým organismům konkrétně přiděleny, uvedené v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 (E).“. 10. Za přílohu č. 18 se vkládá příloha č. 18a, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 18a k vyhlášce č. 29/2004 Sb. 552kB Příloha č. 18a Vysvětlivky: 1) Číslo má tvar AAAA/BBBBCCCCC/DDDD, kde AAAA je číslo jednotného registru (CZ a čtyřmístné číslo uvedené v licenci), BBBB je číslo provozovny (umožňuje dodavateli s více provozovnami rozlišit organizační strukturu; v případě dodavatele s jednou provozovnou se vyplňuje 0000), CCCCC je pětimístné pořadové číslo, které přiděluje dodavatel v rámci dané provozovny v nepřerušované číselné řadě, DDDD je rok (celé čtyřmístné číslo roku, v němž se průvodní list vystavuje). 2) V případě fyzické osoby se uvede jméno, příjmení, popřípadě obchodní firma nebo název, místo trvalého pobytu, místo podnikání (liší-li se od místa trvalého pobytu). V případě právnické osoby se uvede obchodní firma, adresa sídla firmy a adresa místa podnikání (liší-li se od adresy sídla firmy). 3) Číslo licence = „Čj.“ (číslo jednací) uvedené na rozhodnutí Ministerstva zemědělství o vydání licence. 4) Uvedeny v příloze č. 1 zákona. 5) V případě evidenčního čísla uznané jednotky původem z ČR se vyplní český tvar uznané jednotky, v případě čísla uznané jednotky původem z ES se uvede číslo uznané jednotky dle údajů z průvodní dokumentace reprodukčního materiálu. 6) Uvede se zkratka kategorie, a to: I (identifikovaný), S (selektovaný), K (kvalifikovaný), T (testovaný). 7) Uvede se zkratka příslušného zdroje, a to: ZS (zdroj semen), PO (porost), SS (semenný sad), RS (rodičovský strom), KL (klon), SK (směs klonů). 8) V případě reprodukčního materiálu původem z ČR se uvede číslo přírodní lesní oblasti; v případě reprodukčního materiálu původem z jiných zemí se uvede země původu a ostatní údaje dle průvodní dokumentace vztahující se k danému materiálu. 9) Uvede se zkratka jedné z možností: A (autochtonní), NA-...(neautochtonní z oblasti provenience č.... Např. NA-7 tj. neautochtonní z oblasti provenience č. 7), N (neznámý), I (indigenní), NI-... (neindigenní z oblasti provenience č. ... např. NI-4 tj. neindigenní z oblasti provenience č. 4). 10) Uvede se příslušný pěstební vzorec (příloha č. 7 této vyhlášky). 11) Uvede se rozpětí výšky nadzemní části sadebního materiálu v centimetrech. 12) Uvede se minimální tloušťka kořenového krčku v milimetrech. 13) Nepovinný údaj. 14) Správný údaj se označí v příslušné kolonce křížkem (X), nesprávný údaj se nevyplňuje, tj. kolonka zůstává prázdná. 15) Uvede se „předběžně uznáno“ pro případy testovaného reprodukčního materiálu získaného ze zdroje uznaného na základě výsledků časných testů - § 8 odst. 3 zákona, „geneticky modifikováno“ - § 5 odst. 3 písm. c) zákona. 16) Nepovinné - dodavatel může uvést doplňující informace. Část „Rostlinolékařský pas“ (body 17) až 22)) vyplní pouze dodavatel, který je oprávněn k vydávání rostlinolékařských pasů dle jiných právních předpisů (např. zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). 17) Číslo/a rostlinolékařského pasu a slova „Rostlinolékařský pas“ nebo „Rostlinolékařský pas - chráněná zóna“ v angličtině („Plant Passport“ nebo „Plant Passport - PZ“) a je-li třeba i v dalším úředním jazyce Unie, oddělená lomítkem. 18) V případě „Průvodního listu pro dovoz do chráněné zóny vyplní dodavatel Vědecký název (názvy) karanténního škodlivého organismu (organismů) pro chráněné zóny, nebo případně kódy, jež byly těmto škodlivým organismům konkrétně přiděleny, uvedené v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) 2016/2031 (XXX) “. 19) Botanický název (názvy) dotčeného druhu (druhů) nebo taxonu (taxonů) rostlin (y), jedná-li se o rostliny a rostlinné produkty, nebo případně název dotčeného předmětu a případně i název odrůdy (A). 20) Dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 (1) podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát, v němž je profesionální provozovatel vydávající rostlinolékařský pas registrován, vnitrostátní registrační číslo dotčeného profesionálního provozovatele (písmenný, číselný nebo alfanumerický kód) (B). 21) V příslušných případech kód vysledovatelnosti rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu (C). 22) V příslušných případech dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1-alpha-2 podle čl. 67 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 pro členský stát (členské státy) původu (D).“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 58/2020 Sb.	Vyhláška č. 58/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát Vyhlášeno 5. 3. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 25/2020 * Čl. I - V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, se částka „1,20“ nahrazuje částkou „1,60“. * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2020 58 VYHLÁŠKA ze dne 25. února 2020, kterou se mění vyhláška č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 37 odst. 11 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 314/2019 Sb.: Čl. I V § 1 odst. 2 vyhlášky č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, se částka „1,20“ nahrazuje částkou „1,60“. Čl. II Přechodné ustanovení Pro výpočet nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, za první čtvrtletí roku 2020 se použije sazba podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 423/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n2/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskových chyb v částce 23/2020 Sb. Vyhlášeno 28. 2. 2020, částka 24/2020 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra o opravě tiskových chyb v částce 23/2020 Sb. V částce 23/2020 Sb. na straně 714 má v záhlaví i nad slovem „VYHLÁŠKA“ místo čísla „54“ správně být číslo „53“. Na straně 715 nad slovy „NÁLEZ Ústavního soudu“ a na stranách 715 až 730 v záhlaví má místo čísla „55“ správně být číslo „54“.
Vyhláška č. 57/2020 Sb.	Vyhláška č. 57/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 2. 2020, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 24/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb., vyhlášky č. 333/2013 Sb., vyhlášky č. 388/2013 Sb., vyhlášky č. 116/2014 Sb. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2020 57 VYHLÁŠKA ze dne 26. února 2020, kterou se mění vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 37 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 331/2012 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., k provedení § 9 odst. 13 a § 34b odst. 2 tohoto zákona: Čl. I Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 356/2012 Sb., vyhlášky č. 409/2012 Sb., vyhlášky č. 333/2013 Sb., vyhlášky č. 388/2013 Sb., vyhlášky č. 116/2014 Sb., vyhlášky č. 337/2014 Sb. a vyhlášky č. 408/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se slova „s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu“. 2. V příloze č. 1 části III. bodě 4 písmeno a) zní: „a) pomůcka pro poslech zařízení způsobilého k reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání nebo pomůcka pro poslech zařízení k reprodukci zvukových nebo zvukově obrazových záznamů,“. 3. V příloze č. 1 části III. bodě 4 písm. c) se za slovo „a“ vkládají slova „pokud je třeba, i“. 4. V příloze č. 1 v části III. bodě 5 se slova „zařízení pro vizuální komunikaci umožňující on-line tlumočení do znakového jazyka; jedná se o zařízení s podporou 3G a LTE (4G) internetu, předním fotoaparátem minimálně 2 Mpx a displejem minimálně 6"“ nahrazují slovy „zařízení umožňující vizuální komunikaci; jedná se o zařízení s podporou minimálně 4G LTE internetu, předním fotoaparátem minimálně 2 Mpx, displejem minimálně 5,5", a optickou stabilizací obrazu“. 5. V příloze č. 1 se za část III. vkládá nová část IV., která zní: „IV. Zvláštní pomůcky určené osobám se zdravotním postižením interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti Osobám se zdravotním postižením, které je uvedeno v části I. bodě 4 přílohy k zákonu, jsou určeny tyto zvláštní pomůcky: a) nájezdové ližiny, b) přenosná rampa, c) schodolez, d) svislá zdvihací plošina, včetně instalace, e) šikmá zvedací plošina, včetně instalace, f) roštová rampa, včetně instalace, g) schodišťová sedačka, včetně instalace, h) dodatečná úprava motorového vozidla; jedná se o úpravy vyžadující montáž, například ruční ovládání, usnadňování nastupování, nakládání vozíku, i) stavební práce spojené s rozšířením dveří v bytě, j) stavební práce spojené s uzpůsobením koupelny a WC, a to včetně stavebních prací spojených s rozšířením dveří v rámci uzpůsobení koupelny a WC; jedná se o stavební práce a s nimi nezbytně související materiál na úpravu, nikoli však o obklady, podlahové krytiny, sanitu apod.“. Dosavadní část IV. se označuje jako část V. 6. V příloze č. 1 části V. se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 7. V příloze č. 4 bodě 1 písm. j) se slova „včetně vysoce funkčního typu autismu“ nahrazují slovy „; u mírného stupně autistické poruchy se zachovanou přiměřenou komunikací a chováním v obvyklých situacích, s obtížným navazováním sociálních kontaktů, s projevy zvláštních nebo neadekvátních odpovědí na sociální stimulaci okolí“. 8. V příloze č. 4 bodě 2 písm. m) se slova „včetně středně funkčního typu autismu“ nahrazují slovy „; u středně těžkého stupně autistické poruchy s nápadnými deficity ve verbální a nonverbální komunikaci, značně abnormálním nebo rušivým chováním, s výrazně redukovanou nebo výrazně abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí“. 9. V příloze č. 4 bodě 3 písm. m) se slova „včetně nízkofunkčního typu autismu“ nahrazují slovy „; u těžkého stupně autistické poruchy s těžkou poruchou verbální a nonverbální komunikace, těžce abnormálním nebo rušivým chováním, s minimální odpovědí nebo těžce abnormální reakcí na sociální stimulaci okolí“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2020. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Nařízení vlády č. 56/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 56/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 2. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 24/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb., nařízení vlády č. 162/2008 Sb., nařízení vlády č. 228/2009 Sb., nařízení vlády č. 156/2011 Sb., na * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2020 56 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. února 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 150 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 252/2017 Sb., k provedení § 24 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 304/2007 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 154/2005 Sb., o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatků za využívání rádiových kmitočtů a čísel, ve znění nařízení vlády č. 288/2007 Sb., nařízení vlády č. 162/2008 Sb., nařízení vlády č. 228/2009 Sb., nařízení vlády č. 156/2011 Sb., nařízení vlády č. 175/2012 Sb., nařízení vlády č. 284/2015 Sb., nařízení vlády č. 43/2017 Sb. a nařízení vlády č. 138/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 se text „10 %“ nahrazuje textem „1 %“. 2. V příloze v položce 1 části A.1. a části A.2. bodu A 2.1 se slova „K16 = 0,2 pro f >= 2,2 GHz“ nahrazují slovy „K16 = 0,2\| pro 2,2 GHz <= f < 24 GHz ---\|--- K16 = 0,02\| pro f >= 24 GHz“. 3. V příloze v položce 1 části A.2. bodu A 2.2 se text „Ca = S2 x K1 x K2 x K3“ nahrazuje textem „Ca = S2 x K1 x K2 x K3 x K16“. 4. V příloze v položce 1 části A.2. bodu A 2.2 se za slova „K3 = 2 nad 10 W povoleného maximálního efektivního vyzářeného výkonu“ vkládají slova „K16 Koeficient kmitočtového pásma K16 = 1\| pro f < 1 GHz ---\|--- K16 = 0,7\| pro 1 GHz <= f < 2,2 GHz K16 = 0,2\| pro 2,2 GHz <= f < 24 GHz K16 = 0,02\| pro f >= 24 GHz“. 5. V příloze v položce 1 části A.2. bodu A 2.2 se text „Cb = S2 x K1 x K4“ nahrazuje textem „Cb = S2 x K1 x K4 x K16“. 6. V příloze v položce 1 části A.2. se na konci bodu A 2.2 doplňují slova „K16 Koeficient kmitočtového pásma K16 = 1\| pro f < 1 GHz ---\|--- K16 = 0,7\| pro 1 GHz <= f < 2,2 GHz K16 = 0,2\| pro 2,2 GHz <= f < 24 GHz K16 = 0,02\| pro f >= 24 GHz.“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Nález Ústavního soudu č. 54/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 54/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 4. února 2020 sp. zn. Pl. ÚS 15/19 ve věci návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Vyhlášeno 26. 2. 2020, částka 23/2020 * Odůvodnění * I. - Návrh na zrušení části zákona a dikce napadeného zákonného ustanovení * II. - Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení * III. - Upuštění od ústního jednání * IV. - Procesní předpoklady řízení o zrušení zákona * V. - Ústavní konformita legislativního procesu * VI. - Věcné posouzení návrhu * VII. - Závěr (n2/2020 Sb.), po opravě 54 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 15/19 dne 4. února 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Návrh na zrušení části zákona a dikce napadeného zákonného ustanovení 1. Navrhovatel - Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) - se dle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) domáhá, aby Ústavní soud zrušil § 112 odst. 2 větu první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“). Napadené ustanovení je zařazeno do části čtvrté daného zákona nazvané Společná, přechodná a závěrečná ustanovení a obsahuje přechodné ustanovení tohoto znění: „Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí.“ 2. V návrhu městský soud uvedl, že se před ním vede řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva dopravy, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy o přestupku dle § 125c odst. 1 písm. d) a k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Šlo o přestupek spočívající v tom, že řidič osobního automobilu při couvání narazil do jiného automobilu a po krátkém jednání s účastníky nehody z místa nehody odjel do bydliště majitele vozu, kde se na výzvu policejní hlídky odmítl podrobit dechové zkoušce na alkohol, a následně odmítl odběr krve a moči i v nemocnici, kam byl hlídkou eskortován. Za přestupek byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Přestupek byl spáchán dne 24.2.2016, tj. předtím, než dne 1.7.2017 nabyl účinnosti zákon o odpovědnosti za přestupky. Byl-li by zánik odpovědnosti za přestupek posuzován dle § 20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění účinném do 30. 6. 2017, (dále jen „zákon o přestupcích“), došlo by k zániku odpovědnosti za přestupek dne 24. 2. 2018 uplynutím dvou let od jeho spáchání (§ 20 odst. 3 zákona o přestupcích). K zániku odpovědnosti za přestupek by tak došlo ještě předtím, než dne 29. 3. 2018 rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci. Naopak, posuzoval-li by se zánik odpovědnosti za přestupek dle zákona o odpovědnosti za přestupky, rozhodnutí o přestupku by nabylo právní moci ještě předtím, než by došlo k zániku odpovědnosti za přestupek, k čemuž by došlo nejdříve dne 3. 5. 2018. Jednoroční promlčecí doba by se totiž dvakrát přerušila a počala běžet od počátku, nejprve oznámením zahájení řízení o přestupku dne 25. 5. 2016 a následně dnem 3. 5. 2017, kdy bylo vydáno rozhodnutí, jímž byl obviněný uznán vinným. Konec tříleté promlčecí doby dle § 32 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky by spadal až na den 24. 2. 2019. Stručně řečeno, dle zákona o přestupcích zanikla odpovědnost za přestupek uplynutím nejpozději 2 let od jeho spáchání, dle zákona o odpovědnosti za přestupky zanikla nejpozději uplynutím 3 let od jeho spáchání. Tato časová diference způsobila i jiný výsledek při posouzení promlčení odpovědnosti za přestupek dle uvedených zákonů. 3. Zákon o přestupcích platný do 30. 6. 2017 a zákon o odpovědnosti za přestupky účinný od 1. 7. 2017 dávají odlišnou odpověď na otázku, zda ve věci posuzované městským soudem rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci předtím, než došlo k zániku odpovědnosti za přestupek, nebo až po něm. Dle § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky (ustanovení, které městský soud navrhuje zrušit) se má užít zákona, který je v dané věci pro obviněného méně příznivý, tj. zákona o odpovědnosti za přestupky, dle něhož by rozhodnutí o přestupku nabylo právní moci před zánikem odpovědnosti za přestupek. 4. Městský soud považuje ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky za rozporné s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), dle něhož se trestnost činu posuzuje dle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, a dle něhož se pozdějšího zákona užije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Trestání za správní delikty a přestupky podléhá stejnému režimu jako trestání za trestné činytrestné činy a také na trestání za přestupky se vztahuje čl. 40 odst. 6 Listiny. Promlčení odpovědnosti za přestupek (stejně jako promlčení trestní odpovědnosti) je institutem hmotného práva, nikoli práva procesního. Městský soud spatřuje smysl čl. 40 odst. 6 Listiny v tom, aby podmínky trestnosti (včetně promlčení) byly pachateli známy již v okamžiku spáchání protiprávního jednání a nemohly být dodatečně zpřísňovány. K výsledku reprobovanému čl. 40 odst. 6 Listiny však směřuje § 112 odst. 2 věta první zákona o odpovědnosti za přestupky ve věci, kterou městský soud posuzuje. Dané ustanovení je natolik jednoznačné, že ho nelze vyložit ústavně souladným způsobem. 5. Městský soud poukázal na zákon č. 204/2015 Sb., jímž byl s účinností od 1. 10. 2015 novelizován § 20 zákona o přestupcích tak, že došlo k prodloužení jednoroční lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek. Dle přechodných ustanovení k zákonu č. 204/2015 Sb. se nová úprava měla užít jen na přestupky spáchané po účinnosti tohoto zákona. Jde dle městského soudu o ústavně souladnou úpravu a není zřejmé, proč se zákonodárce rozhodl v zákoně o odpovědnosti za přestupky postupovat opačně, tj. vztáhnout pozdější a méně příznivou úpravu zániku odpovědnosti za přestupek i na přestupky spáchané před účinností zákona o odpovědnosti za přestupky. 6. Napadené zákonné ustanovení nemůže dle městského soudu obstát ani v testu proporcionality. Zájmu na potrestání pachatelů přestupku bylo možno totiž dosáhnout i méně invazivními způsoby, např. soustředěním většího množství pracovníků u orgánů projednávajících přestupky. Navíc požadavek právní jistoty nemůže být převážen zájmem na potrestání přestupců. 7. Dále se městský soud vymezil proti nálezu Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 21. 12. 1993 sp. zn. Pl. ÚS 19/93 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z http://nalus.usoud.cz), dle něhož předpisy o promlčení trestní odpovědnosti a promlčecích lhůtách, zejména ustanovení o tom, po jakou dobu může být čin stíhán, nelze chápat jako předmět úpravy čl. 40 odst. 6 Listiny. Městský soud zdůraznil, že judikatura i právní teorie se shodují v tom, že promlčení trestní odpovědnosti (stejně jako promlčení odpovědnosti za přestupek) je institutem hmotného práva, a nikoli procesního. Nález sp. zn. Pl. ÚS 19/93, který se věnoval ústavnosti § 5 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, (dále jen „zákon o protiprávnosti komunistického režimu“), je nutné vnímat jako snahu o projev určité diskontinuity s režimem „komunistické totalitní diktatury“. Podle městského soudu nelze klást rovnítko mezi přijetím úpravy zpětně vylučující běh promlčecích lhůt pro některé trestné činytrestné činy (§ 5 zákona o protiprávnosti komunistického režimu) a snahou zákonodárce v roce 2017 přijmout novou komplexní úpravu správního trestání. II. Vyjádření účastníků řízení a vedlejší účastnice řízení 8. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal návrh Senátu Parlamentu (dále jen „Senát“) a Poslanecké sněmovně Parlamentu (dále jen „Poslanecká sněmovna“) jako účastníkům řízení, dále vládě a Veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. 9. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření uvedla, že jí návrh zákona o odpovědnosti za přestupky předložila vláda dne 16. 7. 2015. Téhož dne byl návrh rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 555/0. Prvé čtení zákona se uskutečnilo dne 16. 12. 2015 a návrh byl přikázán ústavně právnímu výboru jako garančnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako dalšímu výboru. Ústavně právní výbor doporučil návrh zákona přijmout ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj doporučil návrh zákona přijmout. Druhé čtení návrhu zákona se konalo dne 12. 4. 2016 a v podrobné rozpravě bylo předneseno několik pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly napadeného ustanovení. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 6. 5. 2016 a návrh zákona byl schválen ve znění pozměňovacích návrhů většinou 121 poslanců ze 157 přítomných. 10. Senát ve svém vyjádření uvedl, že mu Poslanecká sněmovna návrh zákona o odpovědnosti za přestupky postoupila dne 19. 5. 2016. Návrh vnímal pozitivně jako moderní právní úpravu. Senátní projednávání návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky se výslovně nedotklo lhůt pro zánik odpovědnosti za přestupek. Senát vrátil návrh zákona o odpovědnosti za přestupky Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Učinil tak dne 15. 6. 2016 v třicetidenní lhůtě dle čl. 46 odst. 1 Ústavy. Pro vrácení zákona Poslanecké sněmovně hlasovalo 45 senátorů z 62 přítomných. 11. Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření dále uvedla, že o návrhu zákona ve znění senátních pozměňovacích návrhů hlasovala dne 12. 7. 2016 a návrh zákona přijala. Prezidentem podepsaný návrh obdržela dne 27. 7. 2016. Po podpisu příslušnými ústavními činiteli byl zákon dne 28. 7. 2016 odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů, v níž byl vyhlášen dne 3. 8. 2016 pod č. 250/2016 Sb. 12. Vláda se ve svém vyjádření ztotožnila s názorem městského soudu, že čl. 40 odst. 6 Listiny nedopadá jen na trestní řízenítrestní řízení, ale i na správní řízení o přestupku. Dle jejího názoru však čl. 40 odst. 6 Listiny nebrání tomu, aby v době běhu promlčecí doby (tj. v době, kdy odpovědnost za přestupek ještě nezanikla) zákon stanovil, že se dosud běžící promlčecí doba prodlužuje. Na rozdíl od městského soudu se vláda domnívá, že při hodnocení ústavnosti napadeného ustanovení je nutno vycházet z nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93, dle něhož se čl. 40 odst. 6 Listiny zabývá tím, které trestné činytrestné činy lze stíhat (ty, jež byly vymezeny zákonem v době, kdy byl čin spáchán), a neupravuje otázku, jak dlouho je lze stíhat. Uvedený nález sice řešil specifickou situaci posuzování trestní odpovědnosti v době přechodu z režimu „komunistické totalitní diktatury“ do režimu demokratického právního státu. To samo o sobě nemůže být dle vlády důvodem, aby Ústavní soudÚstavní soud při posuzování nyní napadeného ustanovení rozšířil předmět úpravy čl. 40 odst. 6 Listiny i na problematiku promlčecích dob. Závěry v daném nálezu nelze zpochybnit ani poukazem na jeden z podpůrných argumentů, které před Ústavním soudem zazněly, a sice, že promlčení trestní odpovědnosti spadá do okruhu procesních předpokladů trestní stíhatelnosti. Vláda souhlasí s městským soudem, že v judikatuře a u odborné veřejnosti převažuje pojímání promlčení trestní odpovědnosti jako hmotněprávního institutu. I zákon o odpovědnosti za přestupky řadí úpravu promlčení do hmotněprávních ustanovení zákona. Ani vnímání institutu promlčení trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek jako institutu hmotného práva však nevede k závěru, že by promlčení mělo spadat pod čl. 40 odst. 6 Listiny. 13. Smyslem čl. 40 odst. 6 Listiny je dle vlády zabránit tomu, aby obviněný byl potrestán za jednání, které nebylo trestné v době, kdy je spáchal. Napadené zákonné ustanovení není s čl. 40 odst. 6 Listiny v rozporu, neboť neprohlašuje za trestné jednání, které nebylo trestné v době, kdy byl čin spáchán. Není ani v rozporu s požadavkem na předvídatelnost práva a právní jistotou. V době páchání přestupku totiž pachatel mohl předvídat, že bude za své jednání potrestán. V době, kdy došlo ke změně právní úpravy, bylo předvídatelné, že jeho odpovědnost za přestupek trvá a zanikne až uplynutím promlčecí doby. Vláda se domnívá, že pachatel v době páchání svého činu nemůže spoléhat na to, že jeho jednání se v budoucnu promlčí. Právní úprava počítá s instituty jako přerušení a stavení běhu promlčecích dob. Nejde tedy o prosté plynutí času, s nímž by bylo možno jakkoli kalkulovat. Pachatel přestupku tak získá jistotu ohledně promlčecí doby až v případě, že tato doba skutečně uplyne a odpovědnost za přestupek z tohoto důvodu zanikne. 14. Vláda se dále ve svém vyjádření zmínila o judikatuře Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Věnovala se též testu proporcionality, který ve svém návrhu zmínil i městský soud. Dle vlády městský soud v testu proporcionality nesprávně identifikoval cíl napadeného ustanovení. Není jím primárně zájem na potrestání pachatelů přestupků, ale vyvážení právní jistoty, rovnosti a veřejného zájmu. Do přijetí zákona o odpovědnosti za přestupky byla úprava správního trestání roztříštěná a nejednotná, zejména úprava lhůt pro zánik odpovědnosti za správní delikty či přestupky byla značně roztříštěná, včetně pravidel pro jejich počítání. Nová právní úprava má posílit právní jistotu a odstranit nedůvodné rozdíly mezi úpravou přestupků a dosavadních správních deliktů. Takto vymezeného cíle nebylo možno dosáhnout jinými legislativními prostředky než napadenou úpravou. Jde o úpravu, která vyhovuje kritériu přiměřenosti. Dle vlády požadavek právní jistoty pachatelů ohledně lhůty, v níž jim nejpozději může být pravomocně uložen trest, nepřevažuje nad zájmem na sjednocení právní úpravy přestupků a zavedení jednotných pravidel respektujících zásadu rovnosti. 15. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení. III. Upuštění od ústního jednání 16. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu s § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení. IV. Procesní předpoklady řízení o zrušení zákona 17. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Obecný soud je oprávněn podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná, nepostačí jen hypotetické použití nebo jiné širší souvislosti [usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 23. 10. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti právních norem plyne, že zákon (resp. jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze takový zákon, jenž překáží dosažení žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [nález ze dne 6. 3. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.), bod 26 odůvodnění]. 18. Ústavní soudÚstavní soud shledal, že městskému soudu svědčí aktivní procesní legitimace k podání návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky. Napadené zákonné ustanovení má totiž být užito v řízení před městským soudem. Jak si Ústavní soudÚstavní soud ověřil, v žalobě, o níž bude městský soud rozhodovat, žalobce namítal, že došlo k zániku jeho odpovědnosti za přestupek ještě předtím, než za něj byl pravomocně potrestán. Městský soud tak bude v řízení posuzovat otázku zániku odpovědnosti za přestupek, k jejímuž zodpovězení je nezbytné použít i přechodné ustanovení v napadeném § 112 odst. 2 větě první zákona o odpovědnosti za přestupky. 19. Vhodné je poznamenat, že napadené zákonné ustanovení z jazykového hlediska pojednává o třech lhůtách, resp. ustanoveních dosavadních předpisů o těchto lhůtách: 1. lhůtě pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, 2. lhůtě pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a 3. lhůtě pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt. Obsahoval-li by § 112 odst. 2 věta první zákona o odpovědnosti za přestupky přechodné ustanovení ke třem svojí povahou různým lhůtám, bylo by nezbytné prověřit, zda městský soud má ve svém řízení užít každou z nich. Jedině tak by totiž byl aktivně procesně legitimován ke zrušení celé věty první v § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky. Ústavní soudÚstavní soud však shledal, že takové prověřování není namístě, jelikož § 112 odst. 2 věta první zákona o odpovědnosti za přestupky nepojednává o třech svojí povahou různých lhůtách, nýbrž o lhůtě jediné, byť ve trojím označení. 20. Smyslem zákona o odpovědnosti za přestupky je zajistit jednotnou a komplexní právní úpravu základů správněprávní odpovědnosti fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob doplňující jejich trestní odpovědnost spolu s právní úpravou specifického řízení k uplatnění správněprávní odpovědnosti (viz stranu 73 důvodové zprávy k zákonu o odpovědnosti za přestupky ve sněmovním tisku č. 555/0; dostupné z https://www.psp.cz). Do přijetí zákona o odpovědnosti za přestupky se úprava správního trestání vyznačovala roztříštěností a nejednotností (i z hlediska právní terminologie). O tom svědčí i okolnost, že právní institut spočívající v zániku odpovědnosti za přestupky či jiné správní delikty uplynutím zákonem vymezeného časového úseku byl v jednotlivých zákonech označován rozdílně, byť jeho podstata i důsledky byly stejné. V právním řádu se tak bylo možno setkat se lhůtou pro projednání přestupku [např. § 57 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017], se lhůtou pro uložení pokuty [např. § 8 odst. 3 zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění účinném do 30. 6. 2017] či lhůtou pro zánik odpovědnosti za přestupek [např. § 30 odst. 7 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění účinném do 30. 6. 2017]. O tom, že podstata těchto jinak označených lhůt byla vždy stejná, svědčí např. kombinace těchto pojmů v § 20 zákona o přestupcích, kde se pod nadpisem „zánik odpovědnosti za přestupek“ stanovilo, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; případně v § 192 odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění účinném do 30. 6. 2017, kde s uplynutím shodně vymezených lhůt byl spojen důsledek zániku odpovědnosti právnické osoby za správní delikt a nemožnost projednat přestupek fyzické osoby. 21. Důvod, pro který jsou v jazykovém vyjádření v § 112 odst. 2 větě první zákona o odpovědnosti za přestupky zmíněny tři lhůty (bod 19), tak Ústavní soudÚstavní soud spatřuje v tom, že zákon reagoval na pojmovou nejednotnost dosavadní právní úpravy správního trestání. Jde však vždy o jeden právní institut, byť odlišně označovaný, spočívající v zániku odpovědnosti za přestupky či jiné správní delikty uplynutím zákonem vymezeného časového úseku. Z tohoto důvodu není z hlediska aktivní procesní legitimace městského soudu k podání návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky rozhodné, jaká z vícerých variant označení téhož vyvstala v řízení před městským soudem, z něhož vzešel návrh na zrušení zákona. V. Ústavní konformita legislativního procesu 22. Ústavní soudÚstavní soud se zabýval průběhem legislativního procesu a shledal, že údaje uvedené ve vyjádřeních Poslanecké sněmovny a Senátu (bod 9 a násl.) odpovídají skutečnosti, přičemž toto zjištění postačuje k závěru, že zákon, jehož součástí je napadené ustanovení, byl přijat ústavně předepsaným způsobem. VI. Věcné posouzení návrhu 23. Dle čl. 40 odst. 6 Listiny se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. 24. Již v minulosti Ústavní soudÚstavní soud dovodil, že čl. 40 odst. 6 Listiny dopadá i na správní trestání, viz nálezy ze dne 13. 6. 2002 sp. zn. III. ÚS 611/01 (N 75/26 SbNU 253); ze dne 11. 7. 2007 sp. zn. II. ÚS 192/05 (N 110/46 SbNU 11). Shodně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 10. 2004 č. j. 6 A 126/2002-27 (č. 461/2005 Sb. NSS; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná z http://www.nssoud.cz). 25. Pro posouzení návrhu je nezbytné zabývat se výkladem pojmu „trestnost“ v čl. 40 odst. 6 větě první Listiny a posoudit, zda pod něj spadá i institut zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby v úpravě správního trestání. 26. K výkladu pojmu „trestnost“ v čl. 40 odst. 6 větě první Listiny se Ústavní soud vyjádřil ve výše zmíněném nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93, jímž zamítl návrh na zrušení zákona o protiprávnosti komunistického režimu, který v § 5 stanovil, že do promlčecí lhůty trestných činůtrestných činů se nezapočítává doba od 25. 2. 1948 do 29. 12. 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby. 27. V daném nálezu bylo uvedeno: „Trestností činu se podle české trestněprávní nauky rozumí možnost být pro trestný čintrestný čin stíhán, uznán vinným a potrestán. Základem trestní odpovědnosti je trestný čintrestný čin, který je definován přesným popisem jeho znaků a též tzv. materiálním znakem, totiž nebezpečností činu pro společnost. Jde o vyjádření principu: ,nullum crimen sine lege‘, resp. ,sine culpa‘ ... Článek 40 odst. 6 Listiny tím zřetelně nepřipouští retroaktivitu zákona, pokud jde o vymezení trestnosti a výše trestu. Listina základních práv a svobod není normou trestního práva, ale vyjímá z různých právních oblastí určité zásady, které pokládá za základní, a proto hodné zvýšené právní ochrany. V čl. 40 odst. 6 nemá proto na mysli nic více, než co říká, totiž, že vymezení jednotlivých trestných činůtrestných činů a jejich trestnosti, jež se podle trestního zákona provádí určením charakteristických znaků a stupně společenské nebezpečnosti jednotlivých činů, nemůže být ,ex post‘ po spáchání činu následně měněno v neprospěch pachatele. Stejný požadavek vznáší i pro vymezení a stanovení výše trestu. Pouze v tomto smyslu a tomto rozsahu formuluje věta druhá odst. 6 Listiny zákaz retroaktivity zákona (srov. text: pozdějšího zákona se použije ...). Otázka procesních předpokladů trestní stíhatelnosti vůbec, a tím spíše otázka promlčení, nepatří v České republice ani v jiných demokratických státech do oblasti těch základních práv a svobod principiální povahy, jež jsou podle čl. 3 Ústavy součástí ústavního řádu, resp. ústavního pořádku České republiky, a tím nahrazují v jiných ústavách obvyklou kapitolu ústavy o základních právech a svobodách. Argument, že je promlčení institutem hmotného práva trestního, není pro posouzení věci podstatný nejen proto, že je trvalým předmětem sporu trestněprávní dogmatiky a v některých jiných demokratických státech je chápán převážně jako procesněprávní institut, ale především proto, že Ústava ani Listina základních (a ne jiných) práv a svobod neřeší detailní otázky trestního práva, nýbrž stanoví nesporné a základní konstitutivní principy státu a práva vůbec. Listina základních práv a svobod v čl. 40 odst. 6 se zabývá tím, které trestné činytrestné činy lze principiálně stíhat (totiž ty, jež byly vymezeny zákonem v době, kdy byl čin spáchán), a neupravuje otázku, jak dlouho lze tyto činy stíhat. V důsledku toho předpisy o promlčení a promlčecích lhůtách, zejména ustanovení, po jakou dobu může být čin, který je prohlášen za trestný, stíhán, nelze chápat jako předmět úpravy čl. 40 odst. 6 Listiny.“ Tento názor následovalo plénum Ústavního soudu i v usnesení ze dne 10. 1. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 34/05, které se týkalo věci, v níž byl aplikován § 5 zákona o protiprávnosti komunistického režimu. 28. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že institut promlčení trestní odpovědnosti [nyní upraven v § 34 a 35 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní zákoník“); dříve jako promlčení trestního stíhání upraven v § 67 a 67a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „trestní zákon“)] je z hlediska čl. 40 odst. 6 věty první Listiny třeba posuzovat stejně jako institut zániku odpovědnosti za přestupek (dříve přestupek a jiný správní delikt) uplynutím promlčecí lhůty (§ 20 zákona o přestupcích) či promlčecí doby (§ 29 až 32 zákona o odpovědnosti za přestupky). Jde totiž svou povahou o obdobné instituty, jeden z oblasti soudního trestání, druhý z oblasti správního trestání, mezi nimiž není důvodu pro účely čl. 40 odst. 6 věty první Listiny činit rozdílu. 29. Z uvedeného důvodu je třeba na výše citované závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93 reagovat i při posuzování návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky. Podstata argumentace, kterou Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu odůvodnil zamítavý výrok, spočívala v tom, že v období vymezeném v zákoně o protiprávnosti komunistického režimu neexistovala vážná vůle státních orgánů trestně stíhat některé trestné činytrestné činy, jichž se dopustily osoby spřízněné s tehdy vládnoucím režimem. Na § 5 zákona o protiprávnosti komunistického režimu je tak třeba nazírat optikou přechodu od předlistopadového režimu k demokratickému a právnímu státu, jehož základním rysem byla snaha o vypořádání se s negativními důsledky předlistopadového režimu ve všech sférách společenského života (hodnotové - majetkové, politické, právní atd.). Právě v tomto vysoce společensky citlivém a specifickém kontextu je třeba nález sp. zn. Pl. ÚS 19/93 vnímat, neboť § 5 zákona o protiprávnosti komunistického režimu byl jeho ryzím výrazem, nekladoucím si ambice upravovat obecně podmínky trestní odpovědnosti či konkrétně problematiku promlčení, ale dát průchod spravedlnosti i vůči těm, na něž v předlistopadovém režimu nedosáhla. 30. Nosný právní závěr nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93, že tedy promlčecí doba ve vztahu k trestným činůmtrestným činům uvedeným v § 5 zákona o protiprávnosti komunistického režimu nepočala běžet, jestliže tehdejší stát neměl z ideologických důvodů vážně míněnou vůli je stíhat, byl tak jednorázový a vyčerpal se právě ve vztahu k těmto trestným činůmtrestným činům. 31. Ústavní soudÚstavní soud proto neshledal, že by bylo nutno překonávat výše citovaný názor (bod 27), že čl. 40 odst. 6 věta první Listiny nedopadá na institut promlčení trestní odpovědnosti (nález sp. zn. Pl. ÚS 19/93) a potažmo institut zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím zákonem vymezeného časového úseku, neboť tento názor se vztahoval toliko k velmi specifické otázce související s polistopadovým vypořádáním se s minulostí, Ústavní soudÚstavní soud jej i dnes považuje za platný, avšak nemající žádné obecné dopady do budoucna. VI. A. Obecný zákaz retrospektivy v neprospěch a čl. 40 odst. 6 Listiny 32. Smyslem čl. 40 odst. 6 Listiny je úprava časových aspektů právní úpravy trestání. Účelem věty první daného ustanovení (dle níž se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán) je chránit obviněného před tím, aby na něj dopadalo zpřísnění právní úpravy trestnosti a ukládání trestu, k němuž došlo až v době po spáchání činu. Věta první tak chrání obviněného proti tomu, aby byl potrestán za čin, který v době jeho spáchání nebyl vůbec trestný. Tím se však normativní dosah věty první čl. 40 odst. 6 Listiny nevyčerpává, neboť rovněž chrání obviněného před tím, aby na něj byla použita pozdější přísnější úprava, která až po spáchání činu nově zpřísnila vymezení trestnosti činu, který byl i v době jeho spáchání trestný. Věta druhá čl. 40 odst. 6 Listiny (dle níž se pozdějšího zákona použije, jestliže je to pro pachatele příznivější) obviněnému naopak zaručuje, že bude těžit i z budoucího zmírnění úpravy trestnosti činu. 33. V konečném důsledku tak čl. 40 odst. 6 Listiny obviněnému zaručuje, že při posuzování trestnosti činu na něj nikdy nebude použita přísnější právní úprava, než která tu byla v době jeho spáchání. Ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny tak zakotvuje zákaz retroaktivity v neprospěch obviněného při posuzování trestnosti činu a ukládání trestu, čímž se zajišťuje v těchto oblastech právní jistota (věta první), a dále obsahuje příkaz retroaktivního působení pozdějšího zákona, je-li to pro pachatele příznivější (věta druhá). 34. Vedle speciálního zákazu retroaktivity v čl. 40 odst. 6 větě první Listiny, který platí pro oblast soudního a správního trestání, je v předpisech ústavního pořádku stanoven i obecný zákaz retroaktivity zákona v neprospěch, který vyplývá z čl. 1 odst. 1 Ústavy, dle něhož je Česká republika právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana [nález ze dne 8. 6. 1995 sp. zn. IV. ÚS 215/94 (N 30/3 SbNU 227); nález ze dne 12. 11. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 22/13 (N 185/71 SbNU 221; 22/2014 Sb.), bod 23]. Vzhledem k citelným dopadům, které ve sféře jednotlivce vyvolává soudní a potažmo i správní trestání, je v čl. 40 odst. 6 Listiny výslovně (a jako lex specialis pro soudní a správní trestání) upraven zákaz retroaktivity v neprospěch, a naopak příkaz retroaktivního působení pozdějšího zákona, je-li to pro pachatele příznivější. 35. Ve vztahu k obecnému zákazu retroaktivity zákona v neprospěch, který lze dovodit z čl. 1 odst. 1 Ústavy, se v souvislosti s pojmem retroaktivita zmiňuje tzv. pravá retroaktivita a tzv. nepravá retroaktivita (přesněji „retrospektiva“). 36. Pravá retroaktivita zahrnuje dvě situace: 1. stav, kdy nová úprava dává vznik novým právním vztahům před její účinnosti za podmínek, které dodatečně stanovila, a 2. situaci, kdy nová právní úprava mění právní vztahy vzniklé podle staré úpravy ještě před účinností nového předpisu [srov. TICHÝ, L. K časové působnosti novely občanského zákoníku, Právník, č. 12, 1984, s. 1104 a násl., citovaný v nálezu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)]. Pravá retroaktivita nastává, je-li podle pozdější normy posouzeno lidské chování, resp. právní skutečnosti či právní vztahy atd., které se uskutečnily dříve, než tato právní norma nabyla účinnosti (KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 208). 37. Podstatou tzv. nepravé retroaktivity (tj. retrospektivy) je, že platnost právních skutečností, vznik právních vztahů a jejich následky, k nimž došlo před účinností nového zákona, se posoudí podle práva dřívějšího, ale trvá-li dříve vzniklý právní vztah i nadále, posoudí se ode dne účinnosti zákona nového podle zákona nového a podle tohoto zákona se posoudí i právní následky dotyčného právního vztahu vzniklé po účinnosti nového zákona (viz KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 208; obdobně též BOGUSZAK, J., ČAPEK, J., GERLOCH, A. Teorie práva. Praha: ASPI, 2003, s. 86). V případě tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy) ve skutečnosti o zpětnou účinnost zákona ani nejde (KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 208; GERLOCH, A. Teorie práva. 3. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, s. 97-99), neboť při ní dochází k úpravě právních vztahů až pro dobu přítomnou či budoucí; o zpětné působení práva by šlo, založil-li by předpis právní účinky pro minulost (HANUŠ, L. Důvěra v právo z pohledu nepřípustnosti retroaktivní interpretace právních předpisů. In: Právní rozhledy č. 14/2005, s. 519-523). 38. Obecný zákaz retroaktivity v neprospěch se vztahuje pouze na tzv. pravou retroaktivitu, nikoli retroaktivitu nepravou (retrospektivu) [nález ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (N 102/65 SbNU 367; 220/2012 Sb.), bod 51]. Od zákazu pravé retroaktivity v neprospěch se lze odchýlit pouze výjimečně, a to výslovným ustanovením zákona a jen tehdy, kdy právní povinnost stanovená pro minulost byla dříve pociťována alespoň jako povinnost mravní [nález ze dne 12. 3. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 33/01 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.)]. U tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy) je naopak výjimkou její zapovězení na ústavní úrovni. Tzv. nepravá retroaktivita (retrospektiva) není možná, vylučuje-li to princip důvěry v právo. O takovouto situaci jde v případě, že význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyšuje zájem jednotlivce na další existenci dosavadního práva [zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 17/11, bod 53; nález ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 18/14 (N 165/78 SbNU 469; 299/2015 Sb.), bod 34]. 39. O tzv. nepravou retroaktivitu (retrospektivu) může jít obecně také u lhůt či dob, které započaly plynout za účinnosti dřívější úpravy a které do účinnosti nové úpravy ještě neuplynuly (srov. KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 208; či zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 18/14, bod 40). V takovém případě se počátek, běh a délka lhůty či doby řídí do účinnosti nové úpravy starou úpravou. Po účinnosti nové úpravy se pak záležitosti dalšího běhu a délky těchto časových úseků řídí novou právní úpravou. Zákonodárce může obecně intertemporální střet nové a staré právní úpravy týkající se lhůt či dob pojmout dle principu tzv. nepravé retroaktivity (retrospektivy), u níž je, jak bylo výše uvedeno, výjimkou její zapovězení na ústavní úrovni. O tzv. pravou retroaktivitu by naopak v případě lhůt či dob šlo tehdy, měla-li by nová právní úprava za následek „obživnutí“ lhůty či doby, která uplynula ještě před nabytím účinnosti nové právní úpravy (zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 18/14, bod 40 odůvodnění). 40. Nutno zdůraznit, že zatímco obecný zákaz retroaktivity až na výjimky připouští změnu úpravy ještě neskončených dob či lhůt v neprospěch adresátů, čl. 40 odst. 6 Listiny naopak zamezuje tomu, aby jde-li o trestnost činu, byla užita právní úprava účinná až po spáchání činu, která je pro obviněného méně příznivá, než která byla účinná v době jeho spáchání. Jsou-li součástí vymezení trestnosti činu lhůty či doby, uplatní se i na tyto lhůty či doby zákaz retroaktivity v neprospěch podle čl. 40 odst. 6 věty první Listiny, která vystupuje jako zvláštní úprava (lex specialis) vůči obecnému zákazu retroaktivity v neprospěch, jenž je obecnou úpravou (lex generalis). 41. Z hlediska čl. 40 odst. 6 věty první Listiny tak je rozhodné, zda pod pojem „trestnost činu“ zde užitý spadá i úprava promlčecích dob u zániku odpovědnosti za přestupek. VI. B. K pojmu „trestnost“ v čl. 40 odst. 6 větě první Listiny 42. Pojem „trestnost“ užitý v čl. 40 odst. 6 větě první Listiny je autonomním pojmem užitým v předpisu ústavního pořádku. Jako u ostatních autonomních pojmů ústavního práva pro něj proto platí, že nemusí nutně odpovídat obsahu shodného pojmu užitého v běžných zákonech. 43. Jakkoli jde o autonomní pojem užitý v Listině, Ústavní soud nespatřuje důvod, proč se při jeho vymezení nepřidržet závěrů trestněprávní nauky a judikatury k výkladu shodného pojmu v trestním zákoníku (a před ním trestním zákoně), jde totiž o propracované závěry, které plně vyhovují i úpravě v čl. 40 odst. 6 Listiny. Tyto závěry lze pak v souladu s předchozí judikaturou Ústavního soudu (srov. výše bod 24) přiměřeně použít na pojem trestnosti ve správním právu trestním. 44. Trestností činu trestněprávní nauka a judikatura rozumí možnost, že pachatel určitého trestného činutrestného činu bude uznán vinným a bude mu uložen trest či vyvozena trestní odpovědnost (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 1990 sp. zn. 1 To 9/90; publikovaný jako R 11/1991 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu; výše zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 19/93; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 39; JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 4. vydání. Praha: Leges, 2014, s. 72-73). Trestností se rozumějí všechny podmínky, na nichž závisí výrok o vině a trestu (NOVOTNÝ, O., VANDUCHOVÁ, M., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 95). Vazba mezi trestností a trestní odpovědností je dána jejich přístupem k trestnému činutrestnému činu a jeho pachateli. Zatímco trestní odpovědnost se vztahuje k pachateli činu a jsou s ní spojeny trestněprávní důsledky ve smyslu právních následků za spáchání činu, trestnost činu vyjadřuje formálněprávní aspekt trestného činutrestného činu a ve své abstraktní podobě je důsledkem trestní odpovědnosti (ŠÁMAL P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 39-40). 45. Takto vymezený pojem „trestnosti“ odpovídá i účelu, který čl. 40 odst. 6 věta první Listiny sleduje, tj. chránit obviněného před tím, aby na něj byla použita právní úprava, která až dodatečně po spáchání činu nově zavádí či zpřísňuje trestnost takového činu. 46. Pro posouzení návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky má význam zabývat se podrobněji zánikem trestnosti (trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek). Ustanovení čl. 40 odst. 6 věty první Listiny se vztahuje i na zánik trestnosti (trestní odpovědnosti), neboť pod pojem trestnosti (trestní odpovědnosti) spadají otázky jejího vzniku, trvání i zániku. Tomu odpovídá jazykové znění daného ustanovení, které zmiňuje trestnost bez jakékoli omezující podmínky (např. že by mělo jít jen o vznik trestnosti), ale rovněž i jeho smysl. Dojde-li totiž na základě nové právní úpravy ke zrušení některých institutů zániku trestní odpovědnosti (zániku odpovědnosti za přestupek) či zpřísnění podmínek pro jejich užití u těch institutů zániku odpovědnosti, které právní úprava účinná v době spáchání činu znala, dochází tím nově ke zpřísnění trestnosti. 47. Konstatování, že pojem trestnosti zahrnuje nejen skutkovou podstatu trestného činutrestného činu a trest, ale i všechny ostatní podmínky vzniku a zániku trestní odpovědnosti, odpovídá závěrům domácí trestněprávní nauky již od dob rakousko-uherské monarchie: „Otázku, který zákon je příznivější, lze zodpověděti jen se zřetele na konkrétní čin trestný, nikoliv všeobecně. Přihlížeti pak dlužno nejen ku speciální skutkové podstatě a sazbě trestní, nýbrž i k ustanovením o způsobilosti ku zločinu, k důvodům trestnost vylučujícím a zrušujícím, k ustanovením o pokusu, účastenství, k okolnostem kvalifikačním, přitěžujícím, polehčujícím a pod.“ (PRUŠÁK, Josef. Rakouské právo trestní. Díl všeobecný. Praha: Všehrd, 1912, s. 32). Prakticky nikdy v domácí nauce nebylo sporu, že promlčení pod pojem trestnosti patří - srov.: „Jsou-li splněny náležitosti zločinu a zločince, je případ trestný, pachatel má býti trestán. Právní instituce zločinu a zločince jsou tedy podmínkami trestnosti. Ale máme v hmotném právu trestním i jiné momenty, jichž jsoucnost má též vliv na trestnost, ale vliv opačný: překáží tomu, aby byl zločin a zločinec trestný. Jde tu o případy, které možno zahrnovati do oblasti vlastních překážek trestnosti. Bývá to na př. okolnost, že od spáchání zločinu uplynula delší doba (promlčení), že pachatel se zasadil o odvrácení škody (účinná lítost), že k zabití člověka došlo při excesu obrany, že příbuzný pokolení sestupného při krvesmilstvu neměl 18 let, smrt zločince atd.“ (RÁLIŠ, Antonín. Hmotněprávní podmínky a překážky trestnosti. In: Pocta k sedmdesátým narozeninám univ. prof. dra Augusta Miřičky. Praha: Československá společnost pro právo trestní, 1933, s. 220), a že se na něj zásada retroaktivity v neprospěch vztahuje. K tomu viz výslovně: „Který zákon je mírnější, dlužno posuzovati nejen podle trestní sazby, nýbrž podle souboru právních následků, jež trestní zákon s činem spojuje, na př. dlužno přihlédnouti i k čestným následkům odsouzení, k okolnostem trestnost vylučujícím nebo mírnícím, podmínkám promlčení a pod.“ [KALLAB, Jaroslav. Trestní právo hmotné platné v zemi české a moravskoslezské (část obecná i zvláštní). Praha: Melantrich, 1935, s. 22]. 48. Od těchto závěrů se trestněprávní nauka nikdy neodklonila: „Důvody zániku trestní odpovědnosti náležejí mezi negativní podmínky trestnosti ... Mezi důvody zániku trestní odpovědnosti bývají uváděny udělení milosti a promlčení, v naší úpravě též zánik trestnosti pro zánik nebezpečnosti činu pro společnost, dále též smrt pachatele a účinná lítost. Jsou pochybnosti o systematickém zařadění institutu promlčení trestního stíhání, který má vedle hmotněprávních důvodů i důvody procesní a bývá někdy chápán jako instituce procesní, zejména pokud k tomu vede zákonná úprava (srov. právo francouzské). To má pronikavé důsledky zejména z hlediska časové působnosti zákona. Věcně však procesní pojetí není správné, neboť důvody promlčení trestního stíhání jsou především hmotněprávní a zánik možnosti procesního postupuje tu odůvodněn zánikem trestní odpovědnosti samé.“ (SOLNAŘ, Vladimír. In: SOLNAŘ, Vladimír, FENYK, Jaroslav a CÍSAŘOVÁ, Dagmar. Systém českého trestního práva. Díl II. Základy trestní odpovědnosti. Praha: Novatrix, 2009, s. 445). To je vyjádřeno i tím, že při rekodifikaci trestního práva hmotného byl institut promlčení trestního stíhání přejmenován v trestním zákoníku na promlčení trestní odpovědnosti, aby tomuto pojetí lépe odpovídal. 49. Smyslem čl. 40 odst. 6 Listiny je přitom chránit obviněného proti důsledku spočívajícímu v tom, že bude při posuzování trestnosti svého činu čelit přísnější právní úpravě, než která tu byla v době spáchání činu (srov. bod 32). Ústavní soudÚstavní soud tedy konstatuje, že i zánik trestnosti (trestní odpovědnosti) je součástí pojmu „trestnost“ podle čl. 40 odst. 6 věty první Listiny. Opačný výklad by v podstatě představoval restriktivní výklad ustanovení Listiny zakotvujícího základní právo, a to navíc v oblasti soudního či správního trestání, kde jsou zásahy veřejné moci vůči jednotlivci nejcitelnější. 50. Ústavní soudÚstavní soud v této souvislosti rovněž předesílá, že čl. 40 odst. 6 Listiny má podstatně širší dopad než čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (k tomu srov. níže sub 62 a násl.), neboť operuje s pojmem „trestnost“, který, jak je výše uvedeno, zahrnuje všechny podmínky, jež je třeba splnit k tomu, aby mohl být pachatel uznán vinným trestným činemtrestným činem, tedy všechny podmínky jeho trestní odpovědnosti. Oproti tomu čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod brání pouze tomu, aby byl jednotlivec odsouzen za jednání či opomenutí, které nebylo trestným činemtrestným činem v době, kdy bylo spácháno. Podmínkou trestní odpovědnosti (tedy součásti trestnosti) přitom není jen existence skutkové podstaty trestného činutrestného činu (včetně protiprávnosti), ale i podmínky trvání trestní odpovědnosti, tedy nenastoupení některé z okolností, které trestnost činu ruší. Pojem „trestnost“ je terminus technicus, který má v české nauce i praxi dlouhodobě ustálený význam. Smyslu a účelu čl. 40 odst. 6 Listiny by pak odporovalo, pokud by jeho výkladem tento pojem mohl být zužován oproti tomu, co se pod tímto pojmem rozumí v trestním právu. 51. S tím souvisí i to, že čl. 39 Listiny svěřuje vymezení pojmu trestného činutrestného činu zákonu. Co je trestným činemtrestným činem tak nemůže stanovovat ani Listina. I kdyby tak měla platit dle Ústavního soudu neudržitelná teze o užším rozsahu pojmu „trestnost“ v čl. 40 odst. 6 Listiny oproti jeho pojetí v trestním právu, uznání pachatele vinným z trestného činutrestného činu, který by byl v souladu s posouzením časové působnosti trestního zákona dle pravidel trestního zákoníku na zákonné úrovni s ohledem na celkovou trestnost, tedy včítaje v to i podmínky promlčení, již promlčen, toliko s odkazem na údajný užší rozsah pojmu „trestnost“ v čl. 40 odst. 6 Listiny, v jehož důsledku by k promlčení dle pozdější úpravy nedošlo, by sice paradoxně neporušovalo čl. 40 odst. 6 Listiny, čl. 39 Listiny však ano, protože by pachatel byl uznán vinným něčím, co zákon za trestný čintrestný čin v důsledku promlčení nepovažuje. 52. U jednotlivých institutů zániku trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek lze z hlediska podústavního práva identifikovat jejich smysl, který se mezi jednotlivými instituty liší. Např. smyslem institutu účinné lítosti (ať již obecné dle § 33 trestního zákoníku, či zvláštní dle § 197, 242, 248a, 312b a 362 trestního zákoníku) je motivovat pachatele slibem beztrestnosti k tomu, aby škodlivému následku trestného činutrestného činu předešel. Tím dal zákonodárce najevo, že zachování chráněného statku je důležitější než zájem společnosti na potrestání pachatele (NOVOTNÝ, O., VANDUCHOVÁ, M., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 347). Smyslem dřívější úpravy zániku trestnosti činu z důvodu zániku nebezpečnosti činu pro společnost (§ 65 trestního zákona) byla možnost dodatečně po spáchání činu zohlednit, že vymizela materiální stránka trestného činutrestného činu v podobě nebezpečnosti pro společnost. Smyslem promlčení trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek je zohlednění toho, že plynutím času slábne, až zcela zanikne potřeba trestní reakce státu na čin, podpůrně pak procesních potíží s dokazováním k událostem hluboko v minulosti. 53. Z hlediska čl. 40 odst. 6 Listiny není podstatné, za jakým konkrétním účelem v rovině podústavního práva se stal určitý institut upravující zánik trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek součástí právní úpravy. Jediné, co je zde určující, je hodnocení, zda daný institut představuje součást vymezení trestnosti činu. Při zakotvení a změnách v předpisech upravujících soudní trestání a správní trestání může zákonodárce sledovat různorodé trestněpolitické cíle. Z pohledu čl. 40 odst. 6 Listiny je podstatné jen to, zda se určitý trestněpolitický cíl v průběhu legislativního procesu přetavil do ustanovení, které tvoří součást vymezení trestnosti. Ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny pak chrání proti užití úpravy, která až dodatečně po spáchání činu nově zavádí či zpřísňuje trestnost takového činu, resp. přikazuje užití pozdější úpravy trestnosti - ovšem jen takové, která je pro obviněného výhodnější. 54. Jak úprava promlčení trestní odpovědnosti, tak promlčení odpovědnosti za přestupek je přitom součástí vymezení trestnosti podle čl. 40 odst. 6 Listiny. Jednak jde o instituty upravující zánik trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek, což je vedle úpravy jejich vzniku a trvání součástí vymezení trestnosti. Jednak lze poukázat na důvody, pro které trestněprávní doktrína řadí promlčení trestní odpovědnosti mezi instituty hmotněprávní, byť má procesněprávní důsledky, které jsou však až druhotné. Vychází tak z toho, že promlčením zaniká trestnost, a tudíž jde o součást úpravy, která vymezuje trestnost (jde o negativní podmínku trestnosti). Hmotněprávní aspekty jsou spatřovány v tom, že uplynutím času slábne, až docela zanikne potřeba trestněprávní reakce na čin jak z hlediska generální prevence (negativní reakce společenského vědomí postupem času slábne a na čin se zapomíná), tak z hlediska individuálního (u trestných činůtrestných činů platí domněnka, že pachatel, který nespáchal další trestný čintrestný čin stejně nebo přísněji trestný po zákonem určenou dobu, se polepšil). Opožděné potrestání pachatele ztrácí význam. K tomu srov. JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 4. vydání. Praha: Leges, 2014, s. 359; NOVOTNÝ, O., VANDUCHOVÁ, M., ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 6. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2010, s. 350; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. § 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 379; SOLNAŘ, V., FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D. Základy trestní odpovědnosti: systém českého trestního práva. 1. vydání. Praha: Orac, 2003, s. 423; PELC, V. Aktuální otázky promlčení trestní odpovědnosti. Trestněprávní revue č. 1/2019, s. 1 a násl.; STRAKOŠ, J. Poznatky k přechodným ustanovením zákona č. 250/2016 Sb. hmotněprávní povahy a úvahy nad nimi (II.). Správní právo č. 6/2018, s. 365-366; GRYGAR, T. K ústavní (ne)slučitelnosti nepravé retroaktivity v otázce promlčení přestupků v novém přestupkovém zákoně. Právní rozhledy č. 19/2017, s. 665-666; ŽĎÁRSKÝ, Z. K účinkům zahájení trestního stíhání z hlediska promlčení a otázkám souvisejícím. Trestněprávní revue č. 9/2016, s. 195 a násl.; GŘIVNA, T., ŘÍHA, J. Vybrané problémy časové působnosti a přechodného ustanovení trestního zákoníku. Trestněprávní revue č. 3/2011, s. 65 a násl.; CIBULKA, K. Ještě jednou k otázce promlčení z hlediska časové působnosti trestních zákonů. Trestněprávní revue č. 1/2011, s. 18 a násl.; POLMOVÁ, O. Otázka promlčení trestní odpovědnosti a přerušení promlčecí doby v návaznosti na změnu právní úpravy v důsledku nabytí účinnosti nového trestního zákoníku. Trestněprávní revue č. 8/2010, s. 251 a násl.; PÚRY, F., ŠÁMAL, P. Ještě k problematice promlčení trestnosti činů ve vztahu k zákazu retroaktivity nepříznivějšího zákona v neprospěch pachatele. Právní rozhledy č. 11/1996, s. 504 a násl. 55. Z obdobných důvodů je možno i promlčení odpovědnosti za přestupek označit za součást vymezení trestnosti. Dodat lze, že součástí úpravy promlčení odpovědnosti za přestupek není, jak je tomu u promlčení trestní odpovědnosti, podmínka, že se promlčecí doba přerušuje, spáchal-li pachatel v promlčecí době nový trestný čintrestný čin, za který je stanoven trest stejný nebo přísnější. Jde o dílčí odlišnost, která však nemá vliv na hmotněprávní podstatu tohoto institutu, tj. toho, že postupem času slábne, až docela zanikne potřeba trestní reakce na čin. Povšimnout si ostatně lze, že právní regulace promlčení odpovědnosti za přestupek je systematicky zařazena do části druhé zákona o odpovědnosti za přestupky, která obsahuje hmotněprávní úpravu, a nikoli do třetí části tohoto zákona, kde je upraveno řízení o přestupcích. 56. Zatímco v době vydání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93 snad bylo možno označit otázku, zda promlčení trestní odpovědnosti je institutem hmotněprávním či procesněprávním, za předmět sporu trestněprávní nauky (srov. citaci v bodě 27), v současné době lze tuto otázku již považovat za vyřešenou. V české právní nauce se v široké míře prosadil názor, že jde o institut hmotněprávní, byť má procesněprávní důsledky. Ostatně nález sp. zn. Pl. ÚS 19/93 byl z tohoto pohledu v odborné literatuře podroben rozsáhlé kritice [PÚRY, F., ŠÁMAL, P. Ještě k problematice promlčení trestnosti činů ve vztahu k zákazu retroaktivity nepříznivějšího zákona v neprospěch pachatele. Právní rozhledy č. 11/1996, s. 504 a násl.; GRYGAR, T. K ústavní (ne)slučitelnosti nepravé retroaktivity v otázce promlčení přestupků v novém přestupkovém zákoně. Právní rozhledy č. 19/2017, s. 665-666; PELC, V. Aktuální otázky promlčení trestní odpovědnosti. Trestněprávní revue č. 1/2019, s. 1 a násl.]. 57. I Nejvyšší správní soud a Nejvyšší soud ve své judikatuře promlčení odpovědnosti za přestupek či promlčení trestní odpovědnosti řadí pod úpravu trestnosti. Nejvyšší správní soud [v usnesení svého rozšířeného senátu ze dne 18. 9. 2012 č. j. 7 Afs 14/2011-115 (č. 2748/2013 Sb. NSS), bodu 29] vyhodnotil, že je nutné „vycházet z právní úpravy prekluzivních lhůt platné v době, kdy byl delikt spáchán. Je tomu tak proto, že prekluzivní lhůty pro uložení správní sankce jsou judikaturou považovány za lhůty hmotněprávní (např. rozsudek Vrchního soudu v Praze čj. 6 A 69/96-34, rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 Afs 7/2011-619). V důsledku změny lhůt pro uložení sankce by tak došlo k zásahu do hmotných práv stěžovatele. Proto má ustanovení právě citované hmotněprávní účinky a proto také se i na právní úpravu lhůt vztahuje čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, tedy zásada zákazu retroaktivity trestního práva v širším smyslu. Proto také platí, že může být užita úprava pozdější jen tehdy, pokud je pro pachatele příznivější“. Nejvyšší soud (v usnesení ze dne 29. 9. 2010 sp. zn. 8 Tdo 1105/2010) uvedl: „Trestní odpovědnost pachatele a v návaznosti na to i pojem trestnosti činu takového pachatele je nutno v souladu s dosavadní teorii i praxí vymezit jako souhrn všech podmínek, na nichž závisí výrok o vině a trestu, včetně podmínek promlčení. Z výše uvedených důvodů je tedy nezbytné v každém konkrétním případě v rámci posuzování trestnosti činu ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (nadále Listiny) a § 16 odst. 1 tr. zákona č. 140/1961 Sb. a shodně i § 2 odst. 1 tr. zákoníku č. 40/2009 Sb. též zjišťovat, zda nedošlo k zániku této trestnosti, a to mimo jiné i z důvodu promlčení činu, jelikož promlčení je jedním z důvodů zániku trestní odpovědnosti činu a spolu s ostatními důvody je i promlčení považováno za hmotněprávní negativní podmínku trestní odpovědnosti. Promlčením podle naší úpravy zaniká trestní odpovědnost a trestnost, a proto je promlčení v českém trestním právu institutem hmotněprávním, a nikoli jen pouhou procesní překážkou nestíhatelnosti. O tom ostatně v trestněprávní teorii i praxi nevznikaly žádné pochybnosti.“ Pro úplnost je však vhodné poznamenat, že jak Nejvyšší správní soud, tak Nejvyšší soud v některých svých rozhodnutích přebraly opačnou argumentaci k čl. 40 odst. 6 Listiny pramenící ze zmíněného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 19/93 (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2017 č. j. 3 As 266/2016-28, bod 21, a ze dne 17. 10. 2018 č. j. 7 As 290/2018-31, bod 38; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2005 sp. zn. 15 Tdo 163/2005). 58. Vláda ve svém vyjádření poukázala na to, že pachatel v době spáchání svého činu nemůže spoléhat na to, že v budoucnu dojde k promlčení jeho odpovědnosti za přestupek, neboť právní úprava počítá s instituty jako přerušení a stavění běhu promlčecí doby. Jinými slovy, zda dojde k promlčení, po spáchání činu nezáleží na jednání obviněného, ale především na činnosti (či spíše nečinnosti) orgánů příslušných k projednání přestupku, což nelze v době spáchání činu odhadnout. Z tohoto důvodu se vláda domnívá, že napadené zákonné ustanovení, které může v některých případech znamenat prodloužení promlčení doby, není v rozporu s právní jistotou. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že čl. 40 odst. 6 věta první Listiny chrání právní jistotu obviněného z trestného činutrestného činu či přestupku. Činí tak ovšem na té úrovni, že zakazuje při posuzování činu užít úpravu trestnosti, která nabyla účinnosti až po spáchání činu. Obviněný z trestného činutrestného činu či přestupku má tak právní jistotu v tom, že žádný z aspektů trestnosti činu nemůže být posouzen podle budoucí přísnější právní úpravy, a je tak chráněn proti případnému budoucímu zpřísnění trestnosti. V tom spočívá ochrana právní jistoty obviněného. 59. Oproti tomu, na co vláda poukázala ve svém vyjádření, čl. 40 odst. 6 Listiny pro obviněného přináší daleko silnější ochranu právní jistoty. Ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny totiž nedává podklad pro to, aby mohlo být posuzováno, zda se snad mohl obviněný rozumně domnívat, že u jeho činu v budoucnu budou naplněny podmínky některého z institutů zániku trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek. Ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny nelimituje svůj dosah jen na ty instituty zániku trestní odpovědnosti, u nichž by se snad mohl obviněný spoléhat na to, že dokáže svým jednáním způsobit jejich nastoupení, nebo u nichž by se ve svém případě mohl spolehnout na to, že se pro jeho čin v budoucnu uplatní bez ohledu na další nejisté okolnosti. Ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny se uplatní na celou úpravu trestnosti činu bez výjimky. V čl. 40 odst. 6 Listiny totiž není vyloučena žádná část úpravy trestnosti, na kterou by nedopadalo dané ustanovení zakotvující základní lidské právo. Opačný přístup by, jak bylo výše poznamenáno, značil restriktivní výklad ustanovení o základním právu. 60. Je nutno si uvědomit, že i novou úpravou promlčení trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek může dojít ke zpřísnění trestnosti, a to např. tím, že se promlčecí doby prodlouží či se do zákona vloží nové okolnosti, s nimiž je spojeno přerušení běhu těchto dob způsobující jejich nový běh od počátku. Taková úprava pak značí zpřísnění trestnosti. V základu institutu promlčení trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek je myšlenka, že uplynutím času slábne, až docela zanikne potřeba trestněprávní reakce na čin jak z hlediska generální prevence, tak z hlediska individuální (bod 54). Nová právní úprava, která může způsobit, že k promlčení dojde až po delším čase v porovnání s úpravou předchozí, v sobě nutně nese náhled, že zákonodárce nově pojímá spáchaný čin závažněji, stanovil-li úpravu, která umožní zánik trestnosti uplynutím delšího časového úseku v porovnání s předchozí úpravou. Ústavní předpisy obecně nekladou překážku zpřísnění trestnosti, jde-li stále o úpravu trestu přiměřenou spáchanému činu. Může se tak dít jen pro činy spáchané po účinnosti úpravy, jež přinesla zpřísnění trestnosti, nikoli pro činy spáchané před její účinností. Ustanovení čl. 40 odst. 6 věty první Listiny dopadá na každou úpravu, která nese prostřednictvím úpravy promlčení trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek zpřísnění trestnosti. 61. Lze shrnout, že § 112 odst. 2 věta první zákona o odpovědnosti za přestupky přikazuje užít úpravu promlčení odpovědnosti za přestupky dle zákona o odpovědnosti za přestupky i na činy spáchané před účinností tohoto zákona. Úprava promlčení odpovědnosti za přestupek tvoří součást vymezení trestnosti ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny, s nímž je napadená zákonná úprava v rozporu, jelikož směřuje k ústavně reprobovanému výsledku v podobě užití pozdější úpravy trestnosti, která je v neprospěch obviněného. Z tohoto důvodu je § 112 odst. 2 věta první zákona o odpovědnosti za přestupky v rozporu s čl. 40 odst. 6 větou první Listiny. Ústavní soud souhlasí s městským soudem v tom, že není možný ústavně konformní výklad § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky. VI. C. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod 62. Dle čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) nesmí být nikdo odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činemtrestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činutrestného činu. 63. K belgické úpravě, která v rámci procesního práva prodloužila dobu, po kterou mohla za trestný čintrestný čin být podána obžaloba, Evropský soud pro lidská práva (dále též jen „ESLP“) shledal, že čl. 7 Úmluvy nebrání prodloužení promlčecích lhůt prostřednictvím okamžité aplikace zákona týkajícího se řízení, nebyly-li dané skutky nikdy promlčeny (rozsudek ESLP ve věci Coëme a další proti Belgii ze dne 22. 6. 2000 č. 32492/96, 32547/96, 32548/96, 33209/96 a 33210/96, § 149; rozhodnutí ve věci Delanghe proti Belgii ze dne 18. 9. 2001 č. 49716/99, § 11; rozhodnutí ve věci Landegem proti Belgii ze dne 22. 11. 2001 č. 34348/97, § 2; rozhodnutí ESLP jsou dostupná z https://hudoc.echr.coe.int). 64. Dopadem čl. 7 Úmluvy na ustanovení upravující promlčení trestní odpovědnosti se ESLP zabýval i vůči italské právní úpravě. V italském právním řádu spadá promlčení trestní odpovědnosti do práva hmotného (srov. vyjádření italského ústavního souduústavního soudu rekapitulované v bodě 14 rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 12. 2017 ve věci C-42/17 M. A. S. a M. B.; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou dostupná z https://curia.europa.eu). ESLP přesto ani ve vztahu k italské právní úpravě promlčení trestní odpovědnosti neshledal důvod odchýlit se od svých závěrů v rozsudku ve věci Coëme a konstatoval, že ustanovení o promlčení trestní odpovědnosti nestanovují, co je trestným činemtrestným činem, ani tresty za ně, a je možno na ně nahlížet jako na podmínku projednání trestního případu (viz rozhodnutí ESLP ze dne 12. 2. 2013 ve věci Previti proti Itálii č. 1845/08, § 79 a 80). Nutno poznamenat, že ESLP ve zmíněném rozsudku ve věci Previti proti Itálii ani nezmiňoval, že promlčení trestní odpovědnosti je dle italské úpravy hmotněprávním institutem. 65. Ustanovení čl. 7 Úmluvy tak nebrání použití pozdější, pro obviněného méně příznivé úpravy promlčení trestní odpovědnosti či promlčení odpovědnosti za přestupek. Lze tedy konstatovat, že co se týče úpravy promlčení trestní odpovědnosti či odpovědnosti za přestupek, čl. 7 Úmluvy poskytuje nižší standard ochrany než čl. 40 odst. 6 Listiny. Prosadí se tak vyšší standard ochrany poskytovaný Listinou, jak vyplývá i z čl. 53 Úmluvy. Současně platí, že autonomní klasifikace Evropského soudu pro lidská práva, který pojímá promlčení v trestním právu jako procesní institut, není určující pro české vnitrostátní právo (včetně Listiny). Ústavní soudÚstavní soud je i při vázanosti Úmluvou povinen dávat přednost úpravě základních práv a svobod v jejich tuzemském pojetí, poskytují-li vyšší standard ochrany [nález ze dne 23. 7. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), bod 26]. Zmíněná autonomní klasifikace pro účely čl. 7 Úmluvy je opodstatněna tím, že jednotlivé signatářské státy vázané Úmluvou nejsou jednotné v tom, zda promlčení trestní odpovědnosti řadí pod hmotné či procesní právo. 66. S ohledem na judikaturu ESLP tedy nelze konstatovat, že by ustanovení § 112 odst. 2 věty první zákona o odpovědnosti za přestupky bylo v rozporu s čl. 7 Úmluvy, což ovšem nemění nic na rozpornosti tohoto zákonného ustanovení s čl. 40 odst. 6 větou první Listiny. VII. Závěr 67. Z výše vyložených důvodů Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že § 112 odst. 2 věta první zákona o odpovědnosti za přestupky je v rozporu s čl. 40 odst. 6 větou první Listiny, a proto dle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., vyhověl návrhu na zrušení daného ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky, a to vyhlášením tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. 68. Před zásahem Ústavního souduÚstavního soudu obsahoval § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky dvě věty: „Ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ V druhé větě daného ustanovení se odkazuje na lhůty podle první věty, jimiž se rozumí lhůty pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůty pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt. 69. Druhá věta § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky nebyla návrhem napadena a Ústavní soudÚstavní soud nemůže jít v řízení o zrušení zákonů ultra petitum [viz např. usnesení ze dne 21. 7. 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/94 (U 14/2 SbNU 227) či nález ze dne 13. 12. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 8/95 (N 83/4 SbNU 279; 29/1996 Sb.)]. K postupu ultra petitum se Ústavní soudÚstavní soud neuchyluje ani v případech, kdy zrušením napadených ustanovení dojde k narušení systematiky zákona, resp. návaznosti zrušovaných ustanovení na ustanovení návrhem nenapadená [viz nález ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.)]. 70. K vázanosti petitem Ústavní soudÚstavní soud v nálezu ze dne 31. 10. 2001 sp. zn. Pl. ÚS 15/01 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.) poznamenal, že v situaci, kdy v důsledku zrušení určitého zákonného ustanovení derogačním nálezem Ústavního soudu ustanovení jiné, obsahově od předchozího odvislé, ztrácí rozumný smysl, tj. ztrácí opodstatněnost své normativní existence, je tímto dán důvod pro zrušení i tohoto zákonného ustanovení, a to aniž by se jednalo o postup ultra petitum. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 15/01 k takovému postupu bylo přikročeno v situaci, kdy na rušené normě (pravidlu chování) závisela jiná norma (jiné pravidlo chování), která by bez zrušeného pravidla neměla význam. O takový případ nejde u věty první a věty druhé v § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky, jelikož každá z vět daného ustanovení obsahuje samostatné (nezávislé) pravidlo chování. Samotná legislativní technika, kdy v rámci jednoho ustanovení na Ústavním soudemÚstavním soudem rušenou část obsahující samostatné pravidlo chování (zde větu první) pouze při vymezení jednoho pojmu odkazuje jiná část obsahující jiné samostatné pravidlo chování (zde věta druhá), Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nedovoluje jít v řízení o zrušení zákonů nad rámec návrhu. 71. Po zásahu Ústavního souduÚstavního soudu bude § 112 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky znít následovně: „Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“ Obratu „lhůta podle věty první“ je i po zásahu Ústavního souduÚstavního soudu třeba rozumět v původním významu, který mu určil zákonodárce, tj. že jde o lhůty pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůty pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůty pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt. Patří se zdůraznit, že souladem § 112 odst. 2 věty druhé zákona o odpovědnosti za přestupky s předpisy ústavního pořádku (např. s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny) se Ústavní soud nemohl v tomto řízení zabývat. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jan Filip a Vojtěch Šimíček.
Vyhláška č. 53/2020 Sb.	Vyhláška č. 53/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 23/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 3. 2020 53 VYHLÁŠKA ze dne 19. února 2020, kterou se mění vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 114 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 262/2019 Sb., k provedení § 80 odst. 5 písm. g) a h) zákona o léčivech: Čl. I Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, se mění takto: 1. V § 5 odst. 6 se slova „jeden druh léčivého přípravku“ nahrazují slovy „2 druhy léčivých přípravků“. 2. V § 5 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Požadavek na vytvoření opakovacího receptu může obsahovat 2 druhy léčivých přípravků pouze v případě, pokud je počet opakování u obou druhů léčivých přípravků stejný.“. 3. V § 13 odst. 6 se text „§ 9 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 5 odst. 3 písm. d)“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2020. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Zákon č. 52/2020 Sb.	Zákon č. 52/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 22/2020 * Čl. I - V § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2020 52 ZÁKON ze dne 30. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., se číslovka „6“ nahrazuje číslovkou „15“ a za slova „jeden metr“ se doplňují slova „a čtyřicet centimetrů“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 51/2020 Sb.	Zákon č. 51/2020 Sb. Zákon o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu) Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 22/2020 * ČÁST PRVNÍ - ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ STÁTU (§ 1 — § 8) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností (§ 9 — § 9) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o základních registrech (§ 10 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 11 — § 11) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 12 — § 12) Aktuální znění od 1. 1. 2021 51 ZÁKON ze dne 29. ledna 2020 o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ STÁTU § 1 Základní územně správní členění (1) Území České republiky se pro výkon státní správy člení na správní obvody krajů. (2) Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností. (3) Správní obvod obceobce s rozšířenou působností je vymezen výčtem území obcíobcí a vojenských újezdů. (4) Území obceobce a území vojenského újezdu je vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních územíkatastrálních území. § 2 Další územně správní členění (1) Prostřednictvím správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností jsou vymezeny okresy. (2) V hlavním městě Praze jsou na úrovni okresů vymezeny prostřednictvím správních obvodů městských částí obvody. § 3 Členění správních obvodů krajů na správní obvody obcí s rozšířenou působností (1) Správní obvod Středočeského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice. (2) Správní obvod Jihočeského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany. (3) Správní obvod Plzeňského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov. (4) Správní obvod Karlovarského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov. (5) Správní obvod Ústeckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec. (6) Správní obvod Libereckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. (7) Správní obvod Královéhradeckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí. (8) Správní obvod Pardubického kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk. (9) Správní obvod Kraje Vysočina se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou. (10) Správní obvod Jihomoravského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice. (11) Správní obvod Olomouckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Hranice, Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh. (12) Správní obvod Moravskoslezského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov. (13) Správní obvod Zlínského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín. § 4 Vymezení okresů (1) Ve správním obvodu Středočeského kraje je okres a) Benešov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Benešov, Vlašim a Votice, b) Beroun vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Beroun a Hořovice, c) Kladno vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kladno a Slaný, d) Kolín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Český Brod a Kolín, e) Kutná Hora vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Čáslav a Kutná Hora, f) Mělník vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou, Mělník a Neratovice, g) Mladá Boleslav vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště, h) Nymburk vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Lysá nad Labem, Nymburk a Poděbrady, i) Praha-východ vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany, j) Praha-západ vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Černošice, k) Příbram vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dobříš, Příbram a Sedlčany, l) Rakovník vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Rakovník. (2) Ve správním obvodu Jihočeského kraje je okres a) České Budějovice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou, b) Český Krumlov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Český Krumlov a Kaplice, c) Jindřichův Hradec vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dačice, Jindřichův Hradec a Třeboň, d) Písek vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Milevsko a Písek, e) Prachatice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Prachatice a Vimperk, f) Strakonice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Blatná, Strakonice a Vodňany, g) Tábor vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Soběslav a Tábor. (3) Ve správním obvodu Plzeňského kraje je okres a) Domažlice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Domažlice a Horšovský Týn, b) Klatovy vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Horažďovice, Klatovy a Sušice, c) Plzeň-jih vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod, d) Plzeň-město vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Plzeň, e) Plzeň-sever vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kralovice a Nýřany, f) Rokycany vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Rokycany, g) Tachov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Stříbro a Tachov. (4) Ve správním obvodu Karlovarského kraje je okres a) Cheb vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Aš, Cheb a Mariánské Lázně, b) Karlovy Vary vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Karlovy Vary a Ostrov, c) Sokolov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kraslice a Sokolov. (5) Ve správním obvodu Ústeckého kraje je okres a) Děčín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Děčín, Rumburk a Varnsdorf, b) Chomutov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Chomutov a Kadaň, c) Litoměřice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem, d) Louny vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Louny, Podbořany a Žatec, e) Most vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litvínov a Most, f) Teplice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bílina a Teplice, g) Ústí nad Labem vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Ústí nad Labem. (6) Ve správním obvodu Libereckého kraje je okres a) Česká Lípa vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Česká Lípa a Nový Bor, b) Jablonec nad Nisou vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod, c) Liberec vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Frýdlant a Liberec, d) Semily vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Jilemnice, Semily a Turnov. (7) Ve správním obvodu Královéhradeckého kraje je okres a) Hradec Králové vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hradec Králové a Nový Bydžov, b) Jičín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hořice, Jičín a Nová Paka, c) Náchod vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Broumov, Jaroměř, Náchod a Nové Město nad Metují, d) Rychnov nad Kněžnou vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dobruška, Kostelec nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou, e) Trutnov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Vrchlabí. (8) Ve správním obvodu Pardubického kraje je okres a) Chrudim vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hlinsko a Chrudim, b) Pardubice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Holice, Pardubice a Přelouč, c) Svitavy vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy, d) Ústí nad Orlicí vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Česká Třebová, Králíky, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk. (9) Ve správním obvodu Kraje Vysočina je okres a) Havlíčkův Brod vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Havlíčkův Brod, Chotěboř a Světlá nad Sázavou, b) Jihlava vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Jihlava a Telč, c) Pelhřimov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Humpolec, Pacov a Pelhřimov, d) Třebíč vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč, e) Žďár nad Sázavou vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. (10) Ve správním obvodu Jihomoravského kraje je okres a) Blansko vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Blansko a Boskovice, b) Brno-město vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Brno, c) Brno-venkov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice, d) Břeclav vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Břeclav, Hustopeče a Mikulov, e) Hodonín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou, f) Vyškov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov, g) Znojmo vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Moravský Krumlov a Znojmo. (11) Ve správním obvodu Olomouckého kraje je okres a) Jeseník vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Jeseník, b) Olomouc vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litovel, Olomouc, Šternberk a Uničov, c) Prostějov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Konice a Prostějov, d) Přerov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov, e) Šumperk vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Mohelnice, Šumperk a Zábřeh. (12) Ve správním obvodu Moravskoslezského kraje je okres a) Bruntál vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bruntál, Krnov a Rýmařov, b) Frýdek-Místek vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec, c) Karviná vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová, d) Nový Jičín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry, e) Opava vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov, f) Ostrava-město vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Ostrava. (13) Ve správním obvodu Zlínského kraje je okres a) Kroměříž vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž, b) Uherské Hradiště vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Uherské Hradiště a Uherský Brod, c) Vsetín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín, d) Zlín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín. § 5 Vymezení obvodů hlavního města Prahy Ve správním obvodu hlavního města Prahy je na úrovni okresů vymezeno 10 obvodů, kterými jsou: Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 10. § 6 Výkon působnosti některých obcí s rozšířenou působností mimo správní obvod (1) ObceObce Černošice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav mohou vykonávat svou působnost na svých pracovištích zřízených za tím účelem v hlavním městě Praze. (2) ObecObec Nýřany může vykonávat svou působnost na svém pracovišti zřízeném za tím účelem v Plzni. (3) ObecObec Šlapanice může vykonávat svou působnost na svém pracovišti zřízeném za tím účelem v Brně. § 7 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností výčtem území obcíobcí a vojenských újezdů. (2) Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou území obvodů hlavního města Prahy výčtem území městských částí. (3) Ministerstvo vnitra může vyhláškou stanovit, že některé obceobce náleží do jiného okresu, než do kterého náleží správní obvod obceobce s rozšířenou působností, do něhož náleží tyto obceobce. § 8 Přechodné ustanovení Zahájená správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí správní orgány místně příslušné podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností § 9 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb., se mění takto: 1. V názvu zákona se slova „a stanovení obcí s rozšířenou působností“ zrušují. 2. V § 1 se text „č. 1“ zrušuje. 3. § 2 se včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje. 4. § 3 zní: „§ 3 Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem výčtem území obcí.“. 5. § 4 se včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje. 6. V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“ se slova „Kostelec nad Černými Lesy“ nahrazují slovy „Kostelec nad Černými lesy“. 7. Příloha č. 2 se zrušuje a zároveň se zrušuje označení přílohy č. 1. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o základních registrech § 10 Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 1 písm. h) se slovo „městského“ zrušuje. 2. V § 31 odst. 1 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 29 zrušuje. Dosavadní písmena e) až r) se označují jako písmena d) až q). 3. V § 31 odst. 1 písm. j) se slovo „městského“ zrušuje. 4. Poznámky pod čarou č. 30 a 36 včetně odkazů na ně se zrušují. 5. V § 33 odst. 5 se slova „až o)“ nahrazují slovy „až n)“. 6. V § 40 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 7. V § 40 písm. h) se slovo „městského“ zrušuje. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 11 Zrušují se: 1. Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. 2. Zákon č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy. 3. Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 126/1971 Sb., o národních výborech ve městech Brně, Ostravě a Plzni. 4. Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 248/1990 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. 5. Zákon č. 108/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. 6. Část dvacátá první zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze. 7. Část sto čtrnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. 8. Vládní nařízení č. 36/1968 Sb., kterým se vytvářejí okresy Veľký Krtíš, Vranov, Svidník a Stará Ľubovňa. 9. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. 10. Vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 11. Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy. 12. Vyhláška č. 388/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 13. Vyhláška č. 623/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy. 14. Vyhláška č. 361/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění vyhlášky č. 388/2004 Sb., a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb. 15. Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. 16. Části první a druhá vyhlášky č. 445/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17. Vyhláška č. 486/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. 18. Vyhláška č. 316/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. 19. Vyhláška č. 440/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. 20. Vyhláška č. 451/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. 21. Vyhláška č. 388/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 12 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 50/2020 Sb.	Zákon č. 50/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020 * Čl. I - Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 12. 3. 2020 50 ZÁKON ze dne 29. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 194/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 146/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) projektem sdílených činností podpůrné činnosti, poskytování služeb nebo podpora využívání služeb na celostátní úrovni schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje nebo inovací a jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem nebo inovacemi,“. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena f) až m). 2. V § 2 odst. 2 písm. f) se slova „podle písmene i)“ nahrazují slovy „podle písmene j)“. 3. V § 2 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) systémovým projektem v oblasti inovací činnost realizovaná či zajišťovaná ústředním orgánem státní správy nebo jím zřízenou, založenou, ovládanou či jemu podřízenou organizací nebo právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu, která je nezbytná pro naplnění cílů programu, je na nediskriminačním základě přístupná všem příjemcům v programu a kterou není možné realizovat formou veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,“. Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena j) až n).“. 4. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) projekt sdílených činností, f) systémový projekt v oblasti inovací.“. 5. V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků“ zrušují. 6. V § 3 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 62 zní: „b) mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovanou na základě mezinárodního práva nebo práva Evropské unie, včetně právních aktů vydaných k jejich provedení, formou 1. úhrady za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje a inovací, 2. úhrady za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací a v konsorciích evropské výzkumné infrastruktury62), nebo 3. peněžních podílů z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z rozpočtu jiných mezinárodních organizací, případně z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury, 62) Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).“. 7. V § 3 odst. 3 písm. d) se za slova „o poskytnuté podpoře47),“ vkládají slova „na hodnocení výzkumných organizací“. 8. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „schválených vládou“ nahrazují slovy „, projekty sdílených činností“. 9. V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) systémové projekty v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu.“. 10. V § 4 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků“ zrušují. 11. V § 4 odst. 2 písm. a) bod 1 zní: „1. jejich zřizovatelem nebo zakladatelem,“. 12. V § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „je výzkumná organizace zřízena podle soukromého práva“ nahrazují slovy „výzkumná organizace není právnickou osobou veřejného práva“. 13. V § 4 odst. 2 písm. a) bodě 5 se za slovo „tělovýchovy“ vkládají slova „veřejné nebo soukromé vysoké škole nebo výzkumné organizaci, která je právnickou osobou veřejného práva“. 14. V § 5a odst. 2 písmeno b) zní: „b) návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c), který vychází ze zhodnocení výzkumných organizací provedeného podle § 7 odst. 7 a z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.“. 15. V § 5a odst. 4 se slova „podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2“ zrušují. 16. V § 6 odst. 2 písm. c) se slova „podle zhodnocení jimi dosažených výsledků“ zrušují. 17. V § 6 odst. 2 písm. d) se slova „a vývoji“ nahrazují slovy „, vývoji a inovacích“. 18. V § 7 odst. 4 se slova „mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích“ zrušují. 19. V § 7 odst. 5 větě první se za slova „velké výzkumné infrastruktury“ vkládají slova „nebo projekty sdílených činností“ a ve větě druhé se za slova „velké výzkumné infrastruktury“ vkládají slova „nebo projektu sdílených činností“. 20. V § 7 odstavec 7 zní: „(7) Institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě jejího zhodnocení, které provedl podle metodiky připravené podle § 35 odst. 2 písm. c).“. 21. V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se věta druhá nahrazuje větou „Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8).“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 9 odst. 1 písm. g) a i) se za slovo „letech“ vkládají slova „, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění,“. 23. V § 9 odst. 1 písm. l) se za slovo „včetně“ vkládá slovo „finančního“. 24. V § 9 odstavec 5 zní: „(5) Je-li příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2, popřípadě dalším účastníkem takového projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel, pokud jím je organizační složka státu, požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel8) a stanoví přiměřeně podle odstavců 1, 2 a 4 podmínky, za kterých má být poskytnutá podpora použita.“. 25. V § 9 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „Rozhodnutí“ vkládají slova „o poskytnutí dotace“, slova „odstavce 5“ se nahrazují slovy „rozpočtových pravidel8)“ a slovo „dále“ se zrušuje. 26. V § 9 odst. 6 písm. a) se slova „podle zhodnocení jí dosažených výsledků“ zrušují. 27. V § 10 odst. 1 se slova „U víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení je“ nahrazují slovy „Nestanoví-li smlouva o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory jiný termín, je u víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení“. 28. V § 30 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 63 zní: „b) informovat veřejnost o 1. projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích, 2. aktivitách ve výzkumu, vývoji a inovacích výzkumných organizací podporovaných ze zahraničních zdrojů, včetně prostředků rozpočtu Evropské unie podléhajících přímému nebo nepřímému řízení63) (dále jen „zahraniční zdroj“), a jejich výsledcích, 3. výsledcích dosažených za využití kapacit velkých výzkumných infrastruktur jejich uživateli, 63) Čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.“. 29. V § 31 odst. 3 a v § 31 odst. 6 větě poslední se za slova „údaje o“ vkládají slova „aktivitách výzkumné organizace podporovaných ze zahraničních zdrojů a“. 30. V § 31 odstavec 8 zní: „(8) Provozovatel zařadí do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem, a neprodleně oznámí tuto skutečnost poskytovateli.“. 31. V § 32 odst. 1 se za slova „odpovědnou za řešení projektu,“ vkládá slovo „poskytovatele,“. 32. V § 32 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „podle zhodnocení jimi dosažených výsledků“ zrušují. 33. V § 32 odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se písmeno „h)“ nahrazuje písmenem „i)“. 34. V § 32 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže bylo výsledku dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury, obsahuje výsledek vložený do rejstříku informací o výsledcích také označení této velké výzkumné infrastruktury. Příjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu za tímto účelem zajistí, že uživatel kapacity velké výzkumné infrastruktury příslušně označí výsledky dosažené za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury při jejich vkládání do rejstříku informací o výsledcích. Je-li autorem výsledku, který vznikl za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury, zahraniční uživatel, plní informační povinnost podle § 31 odst. 3 příjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 35. V § 33 se odstavec 3 zrušuje. 36. V § 35 odst. 2 písm. c) se slova „Metodiky hodnocení výsledků“ nahrazují slovy „metodiky hodnocení“. 37. V § 35 odst. 2 písmeno d) zní: „d) hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schválené vládou,“. 38. V § 35 odst. 7 písm. b) se slovo „výsledků“ zrušuje. 39. V § 39 se slova „až 4“ nahrazují slovy „až 5“. 40. V § 40 se doplňuje odstavec 2, který zní: „(2) Za účelem zajištění bezpečnosti České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 49/2020 Sb.	Zákon č. 49/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 22/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojišťovnictví * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 49 ZÁKON ze dne 6. února 2020, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o bankách Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 35 zní: „(4) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat a) působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona, b) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a c) podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38). 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“. 2. V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce 4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 3. Za § 38a se vkládají nové § 38aa až 38af, které včetně poznámek pod čarou č. 36 až 38 znějí: „§ 38aa (1) Banka nebo pobočka zahraniční banky je oprávněna nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb. (2) Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze banky nebo pobočky zahraničních bank; tyto banky nebo pobočky zahraničních bank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. § 38ab (1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „kvalifikovaný systém“), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému. (2) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud a) nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo pobočky zahraniční banky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a b) po bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému. (3) Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému, a) oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění, b) nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické identifikaci, a c) budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému. (4) Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu. § 38ac (1) Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud a) splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a b) banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 1. za fyzické přítomnosti identifikovaného, 2. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35), nebo 3. s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle bodu 1 nebo 2. (2) Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta a) provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného 1. osoba, která jedná za banku nebo pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, 2. úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo 3. osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a b) informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, pobočky zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci. (3) Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo pobočkou zahraniční banky je možné provést pouze u a) banky nebo pobočky zahraniční banky, která tento prostředek vydala nebo b) poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která tento prostředek vydala. § 38ad (1) Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy. (2) Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému. (3) Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona o elektronické identifikaci je banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku. § 38ae (1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). (2) Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy. (3) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu38). (4) Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje podmínky podle odstavce 2. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 2, vyzve banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb, aby v jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců. (5) Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů ohrožuje referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy, znemožnit využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána náprava. (6) Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory fyzických osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci fyzické osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb použijí obdobně. Agendový identifikátor fyzické osoby jednoznačně přiřazený záznamu o fyzické osobě v systému pro využívání údajů se odvozuje rovněž z identifikátoru soukromoprávního uživatele údajů podle zákona o základních registrech přiděleného bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb. (7) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb použijí obdobně. § 38af (1) Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců, d) z informačního systému evidence občanských průkazů a e) z informačního systému evidence cestovních dokladů. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, e) státní občanství a f) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát nebo okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou a) číslo občanského průkazu, b) datum vydání občanského průkazu, c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a d) datum skončení platnosti občanského průkazu. (6) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou a) číslo a druh cestovního dokladu, b) datum vydání cestovního dokladu, c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal. (7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (8) Z údajů uvedených v odstavcích 2 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné. (9) Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, pobočky zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů. 36) Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. 37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. 38) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu Čl. II Za § 8 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní: „§ 8a Využití prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci identifikace klienta (1) Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje a) technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci40) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci, nebo b) podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank. (2) Povinná osoba, která provede identifikaci postupem podle odstavce 1 písm. b), musí mít po dobu 10 let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle § 38ac odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo § 38ac odst. 2 zákona upravujícího činnost bank. 40) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. III V § 129 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., odstavce 3 až 17 včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí: „(3) Kancelář a pojišťovna využívají k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje: a) ze základního registru obyvatel, b) z informačního systému evidence obyvatel, c) z informačního systému cizinců, d) z informačního systému evidence občanských průkazů a e) z informačního systému evidence cestovních dokladů. (4) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) adresa místa pobytu, c) datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, e) státní občanství, a f) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů. (5) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (6) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát nebo okres narození, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) adresa místa pobytu, h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, i) datum úmrtí a j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (7) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. d) jsou a) číslo občanského průkazu, b) datum vydání občanského průkazu, c) označení úřadu, který občanský průkaz vydal a d) datum skončení platnosti občanského průkazu. (8) Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. e) jsou a) číslo a druh cestovního dokladu, b) datum vydání cestovního dokladu, c) datum skončení platnosti cestovního dokladu a d) označení orgánu, který cestovní doklad vydal. (9) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (10) Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 8 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné. (11) Kancelář a pojišťovna jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který Kanceláři nebo pojišťovně umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li pojišťovna systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného Kanceláří. (12) Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy. (13) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu42). (14) Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje podmínky podle odstavce 12. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 12, vyzve Kancelář nebo pojišťovnu, aby v jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců. (15) Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů ohrožuje referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy, znemožnit využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána náprava. (16) Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory fyzických osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci fyzické osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro Kancelář nebo pojišťovnu použijí obdobně. Agendový identifikátor fyzické osoby jednoznačně přiřazený záznamu o fyzické osobě v systému pro využívání údajů se odvozuje rovněž z identifikátoru soukromoprávního uživatele údajů podle zákona o základních registrech přiděleného Kanceláři nebo pojišťovně. (17) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro Kancelář nebo pojišťovnu použijí obdobně. 42) Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 48/2020 Sb.	Zákon č. 48/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 22/2020 * Čl. I - Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., z * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 48 ZÁKON ze dne 29. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb. a zákona č. 152/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se text „č.“ zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.“. 2. V § 1 odst. 1 písm. d) se za slovo „stanic“ vkládají slova „a výdejních jednotek“. 3. V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; pohonnou hmotou nejsou kapalná aditiva, která jsou povinnou látkou nezbytnou pro provoz vozidla nebo zvláštního vozidla a doplňují se v návaznosti na palivo“. 4. V § 2 písm. b) se slovo „biomethanu“ nahrazuje slovem „biometanu“. 5. V § 2 písm. f) se slovo „něhož“ nahrazuje slovem „nichž“, za slovo „hmoty“ se vkládá slovo „pouze“ a slova „pouze pro vlastní potřebu, bezúplatné dobíjení elektrického vozidla elektřinou nebo bezúplatná výměna jeho baterie“ se zrušují. 6. V § 2 písmeno g) zní: „g) výdejem 1. bezúplatné přemístění nebo bezúplatný převod pohonných hmot ze skladovací nádrže zpravidla do palivové nádrže vozidla, zvláštního vozidla nebo cisterny, 2. prodej pohonných hmot do palivové nádrže vozidla, zvláštního vozidla nebo cisterny výhradně za cenu jejich nákupu, pokud se nejedná o předmět podnikání a provozovatel vozidla nebo zvláštního vozidla a provozovatel čerpací stanice nebo vlastník výdejní jednotky jsou součástí téže skupiny podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, nebo 3. bezúplatné dobíjení elektrického vozidla elektřinou nebo bezúplatná výměna jeho baterie,“. 7. V § 2 písmeno l) zní: „l) distributorem pohonných hmot osoba, která prodává nebo je oprávněna prodávat pohonné hmoty na území České republiky, s výjimkou prodeje 1. pohonných hmot z čerpací stanice nebo dobíjecí stanice, 2. stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu včetně biometanu, pokud je jeho prodejce držitelem platné licence na obchod s plynem podle energetického zákona, 3. elektřiny, pokud je její prodejce držitelem platné licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona, 4. pohonných hmot, pokud je jejich prodejce vydavatelem nebo zprostředkovatelem palivové karty a pohonné hmoty byly nakoupeny z čerpací stanice prostřednictvím jím vydané nebo zprostředkované palivové karty, 5. pohonných hmot, pokud je jejich prodejce prodává svému zaměstnanci v souvislosti s provozem služebního vozidla pro jeho soukromé účely, a to výhradně za cenu jejich nákupu, 6. pohonných hmot, pokud je jejich prodejce pronajímatelem vozidla, stroje nebo zařízení a prodává je jejich nájemci v přímé souvislosti s nájmem tohoto vozidla, stroje nebo zařízení, a to výhradně za cenu jejich nákupu, 7. pohonných hmot při zpeněžování majetkové podstaty insolvenčním správcem po prohlášení konkursu na distributora pohonných hmot, 8. pohonných hmot v rámci daňové exekuce a 9. pohonných hmot státem,“. 8. V § 2 písm. m) se slova „na dodávku pohonných hmot“ zrušují. 9. V § 2 písm. n) se slova „jeden nebo více dobíjecích bodů“ nahrazují slovy „kompaktní zařízení vybavené jedním nebo více dobíjecími body, které mají stejného vlastníka jako toto zařízení“. 10. V § 2 písm. p) se slova „běžnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice, která“ nahrazují slovy „běžným dobíjecím bodem dobíjecí bod, který“. 11. V § 2 písm. q) se slova „vysoce výkonnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice, která“ nahrazují slovy „vysoce výkonným dobíjecím bodem dobíjecí bod, který“. 12. V § 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí: „s) výdejní jednotkou stavba nebo zařízení, z nichž se pohonné hmoty pouze vydávají a jejichž součástí je jedna nebo více skladovacích nádrží na uskladnění pohonných hmot o souhrnném objemu větším než 5 m3, t) plnicím stanovištěm stavba nebo zařízení provozované distributorem pohonných hmot, z nichž se pohonná hmota, s výjimkou elektřiny, prodává nebo vydává do cisterny, u) provozovatelem dobíjecí stanice osoba, která zajišťuje provoz dobíjecí stanice pro účely dobíjení elektrických vozidel.“. 13. V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na případy podle § 5a, s výjimkou nákupu pohonných hmot osobou registrovanou jako distributor pohonných hmot a z čerpací stanice zapsané v evidenci čerpacích stanic“. 14. V § 5 odst. 3 se za slovo „stanici“ vkládají slova „a na výdejní jednotce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a odběru vzorků při kontrole složení a jakosti pohonných hmot“. 15. V § 5 odst. 4 se slova „v níž“ nahrazují slovy „z níž“. 16. V § 5 odst. 6 se slovo „Vlastník“ nahrazuje slovem „Provozovatel“. 17. V § 5 odst. 7 písm. c) se slova „orgánů uvedených v § 7 odst. 3 byla evidence bezodkladně“ nahrazují slovy „celního úřadu byla bez zbytečného odkladu evidence“. 18. V § 5 odst. 7 písm. d) a e) se slova „na které“ nahrazují slovy „z níž“. 19. Na konci § 5 odst. 7 písm. d) se slovo „a“ zrušuje. 20. V § 5 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zajistit na čerpací stanici, z níž je prodáván nebo vydáván zkapalněný ropný plyn, označení výdejních stojanů zkapalněného ropného plynu informací „Plnění plynu do mobilních tlakových nádob je zakázáno.“. 21. V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Vlastník výdejní jednotky je povinen a) zajistit vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením protečeného množství pohonných hmot a výdejní hadicí, b) zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství vydaných pohonných hmot v rozdělení na bezúplatné a úplatné přemístění pohonných hmot; tuto evidenci je vlastník výdejní jednotky povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne výdeje pohonných hmot; vlastník výdejní jednotky je dále povinen zajistit, aby na požádání celního úřadu byla bez zbytečného odkladu evidence předložena, a c) zajistit, aby při provozu výdejní jednotky nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí podle požadavků stanovených zvláštními právními předpisy5).“. 22. V § 5a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a provozovatel čerpací stanice je povinen“ nahrazují slovy „, provozovatel čerpací stanice a vlastník výdejní jednotky jsou povinni“. 23. V § 5a odst. 1 písm. b) se za slovo „stlačeného“ vkládají slova „nebo zkapalněného“ a slovo „, nebo“ se nahrazuje slovy „včetně biometanu,“. 24. V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která včetně poznámky pod čarou č. 19 znějí: „d) od insolvenčního správce po prohlášení konkursu na distributora pohonných hmot, e) v rámci daňové exekuce a f) od státu při prodeji pohonných hmot podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu19). 19) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“. 25. V § 5a odstavec 2 zní: „(2) Nákup pohonných hmot, s výjimkou elektřiny a stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu včetně biometanu, je povolen pouze a) v případech podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo f), b) od vydavatele nebo zprostředkovatele palivové karty, pokud pohonné hmoty byly nakoupeny z čerpací stanice prostřednictvím této palivové karty, c) od zaměstnavatele v souvislosti s provozem služebního vozidla pro soukromé účely zaměstnance, a to výhradně za cenu jejich nákupu, a d) od pronajímatele vozidla, stroje nebo zařízení v souvislosti s nájmem tohoto vozidla, stroje nebo zařízení, a to výhradně za cenu jejich nákupu.“. 26. V nadpisu § 6 se doplňují slova „a výdejních jednotek“. 27. V § 6 odst. 1 větě první, větě druhé a ve větě poslední se za slovo „stanic“ vkládají slova „a výdejních jednotek“ a ve větě třetí se text „písm. c) a e) až g)“ nahrazuje textem „písm. b), c) a e) až g) a v odstavci 5 písm. b) až f)“. 28. V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a dobíjecích“ zrušují. 29. V § 6 odst. 2 písm. a), d) a g) se slova „nebo dobíjecí“ zrušují. 30. V § 6 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“. 31. V § 6 odst. 2 písmena b) a c) znějí: „b) stručný popis čerpací stanice, c) adresa čerpací stanice, pokud jí byla přidělena, a její zeměpisné souřadnice ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84),“. 32. V § 6 odst. 2 písm. d) se za slovo „údaj“ vkládají slova „o tom“ a slova „nebo nikoliv“ se zrušují. 33. V § 6 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) označení, pod kterým je provozována čerpací stanice, a“. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 34. V § 6 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g). 35. V § 6 odst. 3 písm. a) a b) se text „e)“ nahrazuje textem „f)“. 36. V § 6 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 37. V § 6 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí: „(5) Do evidence dobíjecích stanic se zapisují a) údaje o vlastníku dobíjecí stanice a údaje o provozovateli dobíjecí stanice, není-li zároveň jejím vlastníkem, a to 1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, 2. u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě též obchodní firma, datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa trvalého pobytu, popřípadě též sídla, u zahraniční osoby také adresa pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, adresa hlášeného pobytu na území České republiky nebo umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, b) počet dobíjecích bodů, pro každý dobíjecí bod typ, nominální maximální výkon, standard dobíjecího bodu, informaci o tom, které dobíjecí body lze používat souběžně, pokud je dobíjecí stanice vybavena více dobíjecími body, a celkový nominální maximální výkon dobíjecí stanice, c) adresa dobíjecí stanice, pokud jí byla přidělena, a její zeměpisné souřadnice ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84), d) údaj o tom, zda je dobíjecí stanice veřejně přístupná; v případě veřejně přístupné dobíjecí stanice informace o časové přístupnosti, e) označení, pod kterým je provozována dobíjecí stanice, a f) datum uvedení dobíjecí stanice do provozu a datum ukončení provozu dobíjecí stanice. (6) Vlastník dobíjecí stanice je povinen ministerstvu oznámit a) před uvedením dobíjecí stanice do provozu údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) a b) bez zbytečného odkladu uvedení dobíjecí stanice do provozu nebo ukončení provozu dobíjecí stanice a každou změnu údaje podle odstavce 5 písm. a) až e). (7) Do evidence výdejních jednotek se zapisují a) údaje o vlastníku výdejní jednotky, a to 1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, 2. u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě též obchodní firma, datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa trvalého pobytu, popřípadě též sídla, u zahraniční osoby také adresa pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, adresa hlášeného pobytu na území České republiky nebo umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje, b) stručný popis výdejní jednotky, c) adresa výdejní jednotky, pokud jí byla přidělena, a její zeměpisné souřadnice ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84), d) název vydávaných pohonných hmot a e) datum uvedení výdejní jednotky do provozu a datum ukončení provozu výdejní jednotky. (8) Vlastník výdejní jednotky je povinen ministerstvu oznámit a) před uvedením výdejní jednotky do provozu údaje podle odstavce 7 písm. a) až d) a b) bez zbytečného odkladu uvedení výdejní jednotky do provozu nebo ukončení jejího provozu a každou změnu údaje podle odstavce 7 písm. a) až d).“. 38. Nadpis nad označením § 6e se zrušuje. 39. V nadpisu § 6ka se slovo „povinnost“ nahrazuje slovy „a jiné povinnosti“. 40. V § 6ka se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Ustanovení o oznamovací povinnosti distributora pohonných hmot se použijí v případě prodeje pohonných hmot insolvenčním správcem po prohlášení konkursu na distributora pohonných hmot obdobně. (5) Distributor pohonných hmot, který je provozovatelem plnicího stanoviště, je povinen zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot; tuto evidenci je distributor pohonných hmot povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne prodeje nebo výdeje pohonných hmot; distributor pohonných hmot je dále povinen zajistit, aby na požádání celního úřadu byla bez zbytečného odkladu evidence předložena.“. 41. V nadpisu § 6q se doplňují slova „a dobíjecího bodu“. 42. V § 6q odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel dobíjecí stanice vybavené běžným dobíjecím bodem je povinen zajistit, aby každý běžný dobíjecí bod v rámci jím provozované dobíjecí stanice splňoval požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby16) a českou technickou normou upravující technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud17). V případě dobíjecích stanic vybavených běžnými dobíjecími body, které byly uvedeny do provozu nebo obnoveny před 18. listopadem 2017, a v případě bezdrátových nebo indukčních jednotek se věta první nepoužije.“. 43. V § 6q odstavec 3 zní: „(3) Provozovatel dobíjecí stanice vybavené vysoce výkonným dobíjecím bodem je povinen zajistit, aby jím provozovaná dobíjecí stanice obsahovala alespoň jeden vysoce výkonný dobíjecí bod splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby16) a všechny vysoce výkonné dobíjecí body v rámci jím provozované dobíjecí stanice splňovaly požadavky stanovené českými technickými normami upravujícími technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro vozidlová zásuvková spojení s kolíky a dutinkami na stejnosměrný a střídavý nebo stejnosměrný proud18). V případě dobíjecích stanic vybavených vysoce výkonnými dobíjecími body, které byly uvedeny do provozu nebo obnoveny před 18. listopadem 2017, a v případě bezdrátových nebo indukčních jednotek se věta první nepoužije.“. 44. V § 6q se doplňují odstavce 6 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí: „(6) Provozovatel dobíjecí stanice je povinen uvést na dobíjecí stanici telefonní kontakt pro případ řešení problémů, které by vznikly v souvislosti s dobíjením vozidla. (7) Provozovatel dobíjecí stanice je povinen každoročně do 28. února předat ministerstvu údaje o množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozovaných dobíjecích stanicích v předchozím kalendářním roce. Způsob předávání údajů stanoví prováděcí právní předpis. (8) Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice je povinen Ministerstvu dopravy předat do 30 dnů po zprovoznění veřejně přístupné dobíjecí stanice údaje související se zaváděním inteligentních dopravních systémů20), zejména způsoby identifikace nebo autorizace provozovatelů elektrických vozidel za účelem dobíjení na dobíjecí stanici a platební metody dostupné na dobíjecí stanici. Ministerstvo dopravy zveřejní tyto údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Způsob předávání dat a jejich zveřejňování stanoví prováděcí právní předpis. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.“. 45. Nadpis nad označením § 7 se zrušuje. 46. V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „stanic“ vkládají slova „a výdejních jednotek“. 47. V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) kontroluje plnění povinností podle § 4 odst. 1, § 6 odst. 3, 6 a 8 a § 6q odst. 7.“. 48. V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „a u provozovatele čerpací stanice“ nahrazují slovy „, provozovatele čerpací stanice a vlastníka výdejní jednotky“. 49. V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „a e)“ nahrazují slovy „, e) a f)“ a slova „a 5,“ se nahrazují slovy „až 6 a“. 50. V § 7 odst. 2 písm. c) se za slova „a 6“ vkládá text „, § 5 odst. 8 písm. c)“. 51. V § 7 odst. 3 se text „§ 5a“ nahrazuje slovy „§ 5 odst. 8 písm. a) a b), § 5a a § 6ka odst. 5“. 52. V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo dopravy kontroluje plnění povinností podle § 6q odst. 8.“. 53. Nadpis nad označením § 8 zní: „Přestupky“. 54. § 8 a 9 znějí: „§ 8 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) prodá nebo vydá pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny, která nesplňuje požadavky na pohonné hmoty podle § 3 odst. 1, b) umístí do skladovací nádrže v čerpací stanici pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny, která nesplňuje požadavky na pohonné hmoty podle § 3 odst. 1, c) v rozporu s § 5 odst. 3 naplní na čerpací stanici nebo na výdejní jednotce mobilní tlakovou nádobu zkapalněným ropným plynem, nebo d) prodá nebo vydá olovnatý motorový benzin nebo jej použije k pohonu motoru vozidla v rozporu s § 5 odst. 5. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) prodá nebo vydá pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny, v rozporu s § 5 odst. 1, nebo b) nakoupí pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny a stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu včetně biometanu, v rozporu s § 5a odst. 2. (3) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), nebo c) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). § 9 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí přestupku tím, že při prodeji motorových benzinů nebo motorové nafty nezpřístupní informaci podle § 3 odst. 2. (2) Distributor pohonných hmot se dopustí přestupku tím, že provádí svoji činnost bez registrace. (3) Distributor pohonných hmot, který je provozovatelem plnicího stanoviště, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6ka odst. 5 nezajistí vedení evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot, tuto evidenci neuchová po stanovenou dobu nebo nezajistí její předložení celnímu úřadu. (4) Výrobce, dovozce, vývozce nebo distributor pohonných hmot se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 neuvede v dodacích listech obsah biopaliva v pohonné hmotě. (5) Distributor pohonných hmot, provozovatel čerpací stanice nebo vlastník výdejní jednotky se dopustí přestupku tím, že nakoupí pohonnou hmotu v rozporu s § 5a odst. 1. (6) Provozovatel čerpací stanice se dopustí přestupku tím, že a) nepředá ministerstvu souhrnnou zprávu podle § 4 odst. 1, b) v rozporu s § 5 odst. 3 plní mobilní tlakové nádoby zkapalněnými ropnými plyny nebo jejich plnění umožní, nebo nezajistí označení výdejních stojanů zkapalněného ropného plynu podle § 5 odst. 7 písm. f), c) nezajistí prodej nebo výdej aditivačních přísad nebo bezolovnatých benzinů s těmito přísadami podle § 5 odst. 4, d) v rozporu s § 5 odst. 6 nezajistí, aby při provozu čerpací stanice nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí, e) nezajistí označení výdejních stojanů pohonných hmot podle § 5 odst. 7 písm. a), d) nebo e), f) nezpřístupní na čerpací stanici informace podle § 5 odst. 7 písm. b), nebo g) v rozporu s § 5 odst. 7 písm. c) nezajistí vedení evidence stavu součtového počítadla, tuto evidenci neuchová po stanovenou dobu, nezajistí její předložení celnímu úřadu nebo vyvolání stavu součtového počítadla. (7) Vlastník čerpací stanice se dopustí přestupku tím, že ministerstvu neoznámí a) před uvedením čerpací stanice do provozu údaje do evidence čerpacích stanic podle § 6 odst. 3 písm. a), nebo b) bez zbytečného odkladu uvedení čerpací stanice do provozu, ukončení provozu čerpací stanice nebo změnu údaje zapisovaného do evidence čerpacích stanic podle § 6 odst. 3 písm. b). (8) Vlastník výdejní jednotky se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 3 plní mobilní tlakové nádoby zkapalněnými ropnými plyny nebo jejich plnění umožní, b) v rozporu s § 5 odst. 8 písm. a) nezajistí vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením nebo výdejní hadicí, c) v rozporu s § 5 odst. 8 písm. b) nezajistí vedení evidence o množství vydaných pohonných hmot v rozdělení na bezúplatné a úplatné přemístění pohonných hmot, tuto evidenci neuchová po stanovenou dobu nebo nezajistí její předložení celnímu úřadu, d) v rozporu s § 5 odst. 8 písm. c) nezajistí, aby při provozu výdejní jednotky nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí podle požadavků stanovených zvláštními právními předpisy5), e) neoznámí ministerstvu před uvedením výdejní jednotky do provozu údaje do evidence výdejních jednotek podle § 6 odst. 8 písm. a), nebo f) neoznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu uvedení výdejní jednotky do provozu, ukončení provozu výdejní jednotky nebo změnu údaje zapisovaného do evidence výdejních jednotek podle § 6 odst. 8 písm. b). (9) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5, b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, odstavce 6 písm. d) nebo g) nebo odstavce 8 písm. b), c) nebo d), c) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 4, odstavce 6 písm. b) nebo e), odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a), e) nebo f), nebo d) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. a), c) nebo f). (10) Za přestupek podle odstavce 5 lze distributorovi pohonných hmot a provozovateli čerpací stanice spolu s pokutou uložit zákaz činnosti nejdéle na dobu 2 let.“. Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje. 55. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Provozovatel dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že a) neuvede na dobíjecí stanici telefonní kontakt podle § 6q odst. 6, nebo b) nepředá ministerstvu údaje o množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel podle § 6q odst. 7. (2) Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že a) nezpřístupní na dobíjecí stanici informace podle § 6q odst. 1, b) nezveřejní ceny podle § 6q odst. 4, c) neposkytne uživatelům elektrických vozidel možnost jednorázového dobití podle § 6q odst. 5, nebo d) nepředá Ministerstvu dopravy ve stanovené lhůtě údaje související se zaváděním inteligentních dopravních systémů podle § 6q odst. 8. (3) Provozovatel dobíjecí stanice vybavené běžným dobíjecím bodem se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky podle § 6q odst. 2. (4) Provozovatel dobíjecí stanice vybavené vysoce výkonným dobíjecím bodem se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky podle § 6q odst. 3. (5) Vlastník dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že ministerstvu neoznámí a) před uvedením dobíjecí stanice do provozu údaje do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 6 písm. a), nebo b) bez zbytečného odkladu uvedení dobíjecí stanice do provozu, ukončení provozu dobíjecí stanice nebo změnu údaje zapisovaného do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 6 písm. b). (6) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4, b) do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, nebo c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2.“. 56. § 10 zní: „§ 10 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 9 odst. 6 písm. b) až f), § 9 odst. 8 písm. a) a d), § 9a odst. 1 písm. a), § 9a odst. 2 písm. a) až c) a § 9a odst. 3 a 4, b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 9 odst. 6 písm. a), § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. e) a f), § 9a odst. 1 písm. b) a § 9a odst. 5, c) celní úřad, jde-li o přestupky podle § 8 odst. 2, § 9 odst. 2 až 5, § 9 odst. 6 písm. g), § 9 odst. 8 písm. b) a c), nebo d) Ministerstvo dopravy, jde-li o přestupek podle § 9a odst. 2 písm. d). (2) Pokutu vybírá správní orgán, který ji uložil.“. 57. V § 11 se za slova „bodu 4“ vkládá text „, § 6q odst. 7“. 58. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6q odst. 8.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vlastník čerpací stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen Ministerstvu průmyslu a obchodu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 2 písm. c) a f) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Vlastník dobíjecí stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen Ministerstvu průmyslu a obchodu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 5 zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Vlastník stavby nebo zařízení, které jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považovány za výdejní jednotku a které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen Ministerstvu průmyslu a obchodu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 7 zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Vlastník stavby nebo zařízení, které jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považovány za výdejní jednotku a které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen zajistit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením a výdejní hadicí podle § 5 odst. 8 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 44, pokud jde o § 6q odst. 8, bodu 52, bodu 55, pokud jde o § 9a odst. 2 písm. d), a bodu 58, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 47/2020 Sb.	Zákon č. 47/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 22/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zeměměřictví * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě * ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2024 47 ZÁKON ze dne 29. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zeměměřictví Čl. I Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písmeno m) zní: „m) digitální technickou mapou databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury.“. 2. V § 4 odst. 1 písmeno l) zní: „l) založení digitálních technických map a vyhotovení podkladů pro jejich vedení3).“. 3. Za § 4a se vkládají nové § 4b až 4d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13 a 14 znějí: „§ 4b Digitální technická mapa kraje (1) Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti. (2) Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. (3) Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné. (4) Obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o a) druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území, b) umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území. (5) Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. (6) Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy. (7) Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů13), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. a) je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé. (8) Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis. (9) Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník14) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů. (10) Údaje digitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují každému. Údaje z neveřejné části se poskytují a) orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti, b) vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury a c) osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis. § 4c Digitální technická mapa obce (1) Digitální technická mapa může být vedena rovněž pro území obce. Správcem digitální technické mapy obce je obec v samostatné působnosti. (2) Digitální technická mapa obce může obsahovat údaje a) podle § 4b odst. 4; tyto údaje se do digitální technické mapy obce přebírají z digitální technické mapy kraje, b) o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obec vlastní činností. (3) Ustanovení § 4b odst. 3 a 10 se na digitální technickou mapu obce použije obdobně. (4) Dohoda o způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti v digitální technické mapě kraje je závazná i pro digitální technické mapy obcí na území příslušného kraje. § 4d Digitální mapa veřejné správy (1) Digitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů. (2) Informační systém digitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Český úřad zeměměřický a katastrální. (3) Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména a) jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost, b) jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů, c) vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 161 odst. 1 věty druhé stavebního zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí, d) vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci. (4) Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis. (5) Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b). 13) § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 12 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „využívané pro vedení digitální technické mapy a“. 5. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovo „zaměření“ vkládají slova „a šetření“. 6. V § 13 odst. 1 písm. c) se za slovo „podkladu“ vkládají slova „pro vedení digitální technické mapy a“. 7. V § 20 odst. 1 písmeno i) zní: „i) obsah digitální technické mapy kraje podle § 4b odst. 4 včetně zjednodušeného způsobu vedení údajů, které nedosahují požadované úplnosti, rozdělení údajů na veřejné a neveřejné, charakteristiky přesnosti a strukturu digitální technické mapy kraje,“. 8. V § 20 se na konci odstavce 1 doplňují písmena j) až m), která znějí: „j) výměnný formát digitální technické mapy kraje, k) formy a podmínky poskytování údajů z digitální technické mapy kraje, l) údaje, které stavebník předává do digitální technické mapy kraje při vzniku, změně nebo zániku objektu nebo zařízení, a jejich strukturu, m) podrobný obsah seznamů podle § 4d odst. 3 písm. c) a d).“. 9. V § 20 odstavec 3 zní: „(3) Obce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obce nad rámec obsahu digitální technické mapy kraje.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Krajský úřad zpřístupní digitální technickou mapu kraje do 30. června 2024. Na výzvu krajského úřadu poskytnou obce a vlastníci, případně provozovatelé nebo správci dopravní a technické infrastruktury k tomu potřebnou součinnost, zejména předají jimi vedené údaje o objektech a zařízeních, které jsou obsahem digitální technické mapy kraje. K činění výzev podle věty druhé může krajský úřad písemně zmocnit osobu zřízenou krajem. Vlastníci dopravní a technické infrastruktury přitom zodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů, a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nedosahují-li předané údaje požadované úplnosti, vedou se do doby jejich doplnění zjednodušeným způsobem. Podrobnosti zjednodušeného způsobu vedení údajů digitální technické mapy kraje stanoví prováděcí právní předpis podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změny údajů podle § 4b odst. 4 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2024, zapíše editor postupem podle § 4b odst. 7 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do digitální technické mapy kraje do 30. září 2024. Změny údajů podle § 4b odst. 4 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2024 v důsledku činnosti vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní a technické infrastruktury, oznámí tyto osoby správci digitální technické mapy kraje postupem podle § 4b odst. 9 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do 30. září 2024. 2. Budou-li do digitální technické mapy doplňovány po 30. červnu 2024 údaje o dopravní a technické infrastruktuře, která vznikla do 30. června 2024, postupuje se obdobně podle bodu 1 věty čtvrté. 3. Český úřad zeměměřický a katastrální zprovozní informační systém digitální mapy veřejné správy v části podle § 4d odst. 3 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do 30. června 2023. Na výzvu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního poskytnou vlastníci, provozovatelé a správci dopravní a technické infrastruktury k tomu potřebné údaje. Změny údajů podle § 4d odst. 3 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2023, oznamují osoby, jejichž údajů se změny týkají, správci informačního systému digitální mapy veřejné správy bezodkladně poté, co ke změně došlo. 4. Český úřad zeměměřický a katastrální zprovozní informační systém digitální mapy veřejné správy v části podle § 4d odst. 3 písm. a), b) a d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do 30. června 2024. Na výzvu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního poskytnou vlastníci, provozovatelé a správci dopravní a technické infrastruktury k tomu potřebné údaje. Změny údajů podle § 4d odst. 3 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2024, oznamují osoby, jejichž údajů se změny týkají, správci informačního systému digitální mapy veřejné správy bezodkladně poté, co ke změně došlo. 5. Vyhlášky vydané obcemi podle § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném před 1. červencem 2024, pozbývají účinnosti ke dni 30. června 2024. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o základních registrech Čl. V V § 36 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, se slova „ , která je vytvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy, popřípadě též technické mapy obce nebo města, pokud je vedena“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Čl. VI Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 459/2016 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 13 odstavec 3 zní: „(3) Dokument související s výkonem činnosti autorizované osoby musí být a) opatřen vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky6), jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace, b) opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, obsahujícím jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.“. 2. V § 13 odst. 4 se slova „tímto razítkem“ nahrazují slovy „podle § 13 odst. 3“. ČÁST PÁTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. VII Vyhláška č. 233/2010 Sb., o základním obsahu technické mapy obce, se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7 a 8, čl. II, čl. III bodů 5 až 7, 12, 16, 17, 20, 22 až 25 a 27 a čl. IV, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení a s výjimkou ustanovení části čtvrté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 46/2020 Sb.	Zákon č. 46/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 12. 3. 2020 46 ZÁKON ze dne 30. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu Čl. I V § 46 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 78/2015 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává prezident Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.“. Čl. II Přechodné ustanovení Postup podle § 46 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozpočtový rok 2021. Do vydání Platového řádu Úřadu podle tohoto zákona se poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. III V § 136 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.“. Čl. IV Přechodné ustanovení Postup podle § 136 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozpočtový rok 2021. Do vydání Platového řádu Úřadu podle tohoto zákona se poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu řídí dosavadními právními předpisy. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 45/2020 Sb.	Zákon č. 45/2020 Sb. Zákon o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Sdělení o splnění podmínek pro zahájení používání přílohy k tomuto zákonu * § 3 - Sdělení o splnění podmínek pro pozastavení a ukončení používání přílohy k tomuto zákonu * § 4 - Sdělení o splnění podmínek pro obnovení používání přílohy k tomuto zákonu * § 5 - Účinnost k zákonu č. 45/2020 Sb. Aktuální znění od 12. 3. 2020 45 ZÁKON ze dne 30. ledna 2020 o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům v oblasti daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu a spolupráci příslušných úřadů při správě daní. (2) Úprava pravidel podle odstavce 1 je uvedena v příloze k tomuto zákonu. § 2 Sdělení o splnění podmínek pro zahájení používání přílohy k tomuto zákonu Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení o skutečnosti, že si subjekty uvedené v čl. 28 odst. 1 přílohy k tomuto zákonu vzájemně oznámily, že je možné používat pravidla uvedená v příloze k tomuto zákonu, a o tom, od kdy se podle čl. 28 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu tato pravidla použijí. § 3 Sdělení o splnění podmínek pro pozastavení a ukončení používání přílohy k tomuto zákonu Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení o skutečnosti, že subjekt uvedený v čl. 29 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu oznámil rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení používání pravidel uvedených v příloze k tomuto zákonu, a o tom, od kdy se podle čl. 29 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu tato pravidla nepoužijí. § 4 Sdělení o splnění podmínek pro obnovení používání přílohy k tomuto zákonu Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení o skutečnosti, že si subjekty uvedené v čl. 28 odst. 1 přílohy k tomuto zákonu vzájemně oznámily, že je možné opět používat pravidla uvedená v příloze k tomuto zákonu, a o tom, od kdy se podle čl. 28 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu tato pravidla opět použijí. § 5 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. Příloha k zákonu č. 45/2020 Sb. USTANOVENÍ O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU Čl. 1 Osoby, na které se Ustanovení vztahují Tato Ustanovení o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „Ustanovení“) se vztahují na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou území, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b). Čl. 2 Daně, na které se Ustanovení vztahují (1) Současné daně, na které se Ustanovení vztahují, jsou zejména a) na území, kde je Ministerstvo financí České republiky ústředním orgánem pro daně, (i) daň z příjmů fyzických osob, (ii) daň z příjmů právnických osob, b) na území, kde se uplatňují daňové zákony spravované Ministerstvem financí, Tchaj-pej, (i) daň z příjmů podniku usilujícího o zisk, (ii) konsolidovaná daň z příjmů fyzických osob, (iii) základní daň z příjmů. (2) Ustanovení se rovněž vztahují na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu ukládané po 12. prosinci 2017 vedle nebo místo současných daní. Příslušný úřad jednoho území sdělí příslušnému úřadu druhého území veškeré podstatné změny, které byly provedeny v daňových zákonech uplatňovaných na prvně zmíněném území. Čl. 3 Všeobecné definice (1) Pro účely těchto Ustanovení, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, a) výrazy „jedno území“ a „druhé území“ označují, podle souvislosti, území uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo území uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), b) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob, c) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu, d) výrazy „podnik jednoho území“ a „podnik druhého území“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho území a podnik provozovaný rezidentem druhého území, e) výraz „příslušník“ označuje (i) každou fyzickou osobu, která je považována za občana území podle právních předpisů tohoto území, (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných na daném území, f) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem jednoho území, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy na druhém území, g) výraz „příslušný úřad“ označuje (i) v případě území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a), ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce, (ii) v případě území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b), ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce. (2) Pokud jde o provádění Ustanovení v jakémkoliv čase některým z území, bude mít každý výraz, který v nich není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto území pro účely daní, na které se Ustanovení vztahují, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto území bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto území. Čl. 4 Rezident (1) Výraz „rezident území“ označuje pro účely těchto Ustanovení každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto území podrobena na tomto území zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje toto území a jakýkoliv jeho nižší správní útvar nebo místní úřad. (2) Osoba není rezidentem území pro účely těchto Ustanovení, jestliže je tato osoba podrobena zdanění na tomto území pouze z důvodu příjmu ze zdrojů na tomto území, a to s výhradou, že se tento odstavec neuplatňuje ve vztahu k fyzickým osobám, které jsou rezidenty území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b), pokud tam jsou fyzické osoby, které jsou rezidenty tohoto území, zdaněny pouze z důvodu příjmu ze zdrojů na tomto území v souladu s jeho zákonem o daních z příjmů. (3) Jestliže fyzická osoba je podle odstavců 1 a 2 rezidentem obou území, bude její postavení určeno následovně: a) tato osoba se považuje za rezidenta pouze toho území, na kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt na obou územích, považuje se za rezidenta pouze toho území, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů), b) jestliže nemůže být určeno, na kterém území má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt na žádném z území, považuje se za rezidenta pouze toho území, na kterém se obvykle zdržuje, c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje na obou územích nebo na žádném z nich, upraví příslušné úřady území tuto otázku vzájemnou dohodou. (4) Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle odstavců 1 a 2 rezidentem obou území, příslušné úřady území se budou snažit určit vzájemnou dohodou území, u kterého se bude mít za to, že je tato osoba pro účely těchto Ustanovení jeho rezidentem, berouce do úvahy místo jejího hlavního vedení, místo, kde byla právně ustavena či jinak vytvořena, a jakékoliv další významné faktory. Pokud taková dohoda nebude nalezena, tato osoba nebude oprávněna k jakékoliv daňové úlevě nebo daňovému osvobození, která je poskytnuta nebo které je poskytnuto těmito Ustanoveními, a to až na výjimky, které mohou být dohodnuty co do rozsahu a způsobu příslušnými úřady území. Čl. 5 Stálá provozovna (1) Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely těchto Ustanovení trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. (2) Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje zejména a) místo vedení, b) závod, c) kancelář, d) továrnu, e) dílnu a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby přírodních zdrojů. (3) Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než 12 měsíců, b) poskytování služeb podnikem jednoho území prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na druhém území po jedno nebo více období přesahující v úhrnu 9 měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. (4) Bez ohledu na odstavce 1 až 3 výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku, b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání, c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem, d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik, e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti pro podnik, f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud taková činnost nebo, v případě písmene f), celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti je přípravného nebo pomocného charakteru. (5) Jestliže, bez ohledu na odstavce 1 a 2, osoba, jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6, jedná na území na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu na tomto území ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které by, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle tohoto odstavce. (6) Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu na území jenom proto, že na tomto území vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. (7) Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho území, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého území nebo která na tomto druhém území vykonává svoji činnost, ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak, neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Čl. 6 Příjmy z nemovitého majetku (1) Příjmy, které pobírá rezident jednoho území z nemovitého majetku, včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví, umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území. (2) Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů území, na kterém je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. (3) Odstavec 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. (4) Odstavce 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání. Čl. 7 Zisky podniků (1) Zisky podniku jednoho území podléhají zdanění jen na tomto území, pokud podnik nevykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny na druhém území, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. (2) Jestliže podnik jednoho území vykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, na každém území této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. (3) Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly na území, kde je stálá provozovna umístěna, či jinde. (4) Jestliže je na některém území obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby se na tomto území stanovily zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. (5) Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. (6) Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely odstavců 1 až 5 stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. (7) Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích těchto Ustanovení, nebudou tyto jiné články dotčeny tímto článkem. Čl. 8 Vodní a letecká doprava (1) Zisky podniku území pobírané z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen na tomto území. (2) Pro účely tohoto článku a bez ohledu na čl. 12, zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují a) zisky z pronájmu lodí nebo letadel včetně posádky (na určitou dobu nebo cestu) nebo bez posádky, a b) zisky z používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů, včetně přívěsů a souvisejícího zařízení pro přepravu kontejnerů, používaných pro přepravu zboží, pokud je takový pronájem nebo takové používání, údržba nebo pronájem, podle toho, o jaký případ jde, nahodilý ve vztahu k provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě. (3) Odstavec 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci, avšak pouze pro takovou část zisků takto pobíraných, která připadá na účastníka v poměru k jeho podílu na společném podnikání. Čl. 9 Sdružené podniky Jestliže a) se podnik jednoho území podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého území, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho území i podniku druhého území a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, avšak vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. Čl. 10 Dividendy (1) Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho území, rezidentu druhého území, mohou být zdaněny na tomto druhém území. (2) Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny na území, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne 10 % hrubé částky dividend. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. (3) Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů území, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. (4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde. (5) Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho území, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého území, nelze na tomto druhém území zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého území nebo pokud účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna na tomto druhém území, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj na tomto druhém území. Čl. 11 Úroky (1) Úroky mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území mohou být zdaněny na tomto druhém území. (2) Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny na území, kde mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne 10 % hrubé částky úroků. (3) Úroky mající zdroj na jednom území a skutečně vlastněné rezidentem druhého území podléhají bez ohledu na odstavec 2 zdanění jen na tomto druhém území, jestliže jsou vypláceny a) v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr, b) vládě druhého území, včetně jakéhokoliv jeho nižšího správního útvaru nebo místního úřadu, centrální bancebance nebo jakékoliv finanční instituci, která je ovládána nebo zcela vlastněna touto vládou, c) rezidentu druhého území v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo pojištěna nebo který je zaručen nebo pojištěn vládou druhého území, včetně jakéhokoliv jeho nižšího správního útvaru nebo místního úřadu, centrální bankoubankou nebo jakoukoli finanční institucí, která je ovládána nebo zcela vlastněna touto vládou. (4) Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zejména příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle čl. 10 odst. 3. (5) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, kde mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde. (6) Úroky mají zdroj na území, jestliže plátcem je rezident tohoto území. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého území, má na území stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, mají tyto úroky zdroj na tom území, kde je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna. (7) Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi jimi oběma a nějakou další osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použije se tento článek jen na tuto posledně uvedenou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého území, s přihlédnutím k ostatním ustanovením těchto Ustanovení. Čl. 12 Licenční poplatky (1) Licenční poplatky mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území mohou být zdaněny na tomto druhém území. (2) Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny na území, kde mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne a) 5 % hrubé částky licenčních poplatků vyplácených jako náhrada za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení a b) 10 % hrubé částky licenčních poplatků ve všech ostatních případech. (3) Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. (4) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, kde mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde. (5) Licenční poplatky mají zdroj na území, jestliže plátcem je rezident tohoto území. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého území, má na území stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, mají tyto licenční poplatky zdroj na tom území, kde je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna. (6) Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi jimi oběma a nějakou další osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použije se tento článek jen na tuto posledně uvedenou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého území, s přihlédnutím k ostatním ustanovením těchto Ustanovení. Čl. 13 Zisky ze zcizení majetku (1) Zisky, které pobírá rezident jednoho území ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v čl. 6 a umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území. (2) Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho území na druhém území, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho území na druhém území za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny na tomto druhém území. (3) Zisky, které pobírá podnik území ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen na tomto území. (4) Zisky, které pobírá rezident jednoho území ze zcizení akcií nebo jiných podílů, jejichž hodnota plyne z více než 50 % přímo nebo nepřímo z nemovitého majetku umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území. (5) Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 4, podléhají zdanění jen na území, jehož je zcizitel rezidentem. Čl. 14 Nezávislá povolání (1) Příjmy, které pobírá rezident jednoho území ze svobodného povolání nebo z jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění jen na tomto území, vyjma následujících případů, kdy takové příjmy mohou být rovněž zdaněny na druhém území, a) jestliže má pravidelně k dispozici na druhém území stálou základnu za účelem vykonávání svých činností; v takovém případě jen taková část příjmů, kterou lze přičíst této stálé základně, může být zdaněna na tomto druhém území, nebo b) jestliže jeho pobyt na druhém území po jedno nebo více období v úhrnu dosahuje nebo přesahuje 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce; v takovém případě jen taková část příjmů, která je pobírána z jeho činností vykonávaných na druhém území, může být zdaněna na tomto druhém území. (2) Výraz „svobodné povolání“ zahrnuje zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vzdělávací nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních. Čl. 15 Příjmy ze zaměstnání (1) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho území z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou čl. 16, 18 a 19 zdanění jen na tomto území, pokud zaměstnání není vykonáváno na druhém území. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny na tomto druhém území. (2) Odměny, které pobírá rezident jednoho území z důvodu zaměstnání vykonávaného na druhém území, podléhají bez ohledu na odstavec 1 zdanění jen na prvně zmíněném území, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce se zdržuje na druhém území po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého území, a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel na druhém území. (3) Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písm. b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. (4) Bez ohledu na odstavce 1 až 3 mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi provozované nebo letadla provozovaného podnikem území v mezinárodní dopravě zdaněny na tomto území. Čl. 16 Tantiémy Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho území jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého území, mohou být zdaněny na tomto druhém území. Čl. 17 Umělci a sportovci (1) Příjmy, které pobírá rezident jednoho území jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností na druhém území, mohou být bez ohledu na čl. 14 a 15 zdaněny na tomto druhém území. (2) Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na čl. 7, 14 a 15 zdaněny na území, na kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. Čl. 18 Penze (1) Penze a jakékoliv jiné podobné platy, včetně penzí souvisejících s výkonem veřejných funkcí a plateb prováděných na základě legislativy o sociálním zabezpečení, mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území podléhají zdanění jen na prvně zmíněném území. (2) Odstavec 1 se použije na penze a jakékoliv jiné podobné platy vyplácené rezidentu území bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto penze a jakékoliv jiné podobné platy vypláceny z důvodu dřívějšího zaměstnání. Čl. 19 Veřejné funkce (1) a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním územím nebo jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem fyzické osobě za služby prokazované tomuto území nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen na tomto území. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen na druhém území, jestliže služby jsou prokazovány na tomto území a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto území, (i) je příslušníkem tohoto území, nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto území jen z důvodu prokazování těchto služeb. (2) Ustanovení čl. 15 až 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokazované v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým územím nebo jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem. Čl. 20 Studenti Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem na jedno území byl rezidentem druhého území a který se zdržuje na prvně zmíněném území pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění na tomto území za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo toto území. Čl. 21 Ostatní příjmy (1) Části příjmů rezidenta území, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích těchto Ustanovení, podléhají zdanění jen na tomto území. (2) Odstavec 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v čl. 6 odst. 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde. (3) Části příjmů rezidenta jednoho území, o kterých se nepojednává v předchozích článcích těchto Ustanovení a které mají zdroj na druhém území, mohou být rovněž, bez ohledu na odstavce 1 a 2, zdaněny na tomto druhém území. Čl. 22 Vyloučení dvojího zdanění (1) V případě rezidenta území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b) bude dvojí zdanění vyloučeno následovně: Jestliže rezident tohoto území pobírá příjem z druhého území, bude částka daně z tohoto příjmu zaplacená na druhém území (avšak s výjimkou, v případě dividendy, daně zaplacené ze zisků, z nichž je dividenda vyplácena) v souladu s těmito Ustanoveními započtena oproti dani ukládané na prvně zmíněném území tomuto rezidentovi. Částka zápočtu však nepřesáhne částku daně vypočtenou na tomto území z tohoto příjmu v souladu s jeho daňovými zákony a předpisy. (2) S výhradou ustanovení jiných daňových zákonů území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a), které upravují vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta tohoto území dvojí zdanění vyloučeno následovně: Toto území může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s těmito Ustanoveními rovněž zdaněny na druhém území, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené na druhém území. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně prvně zmíněného území vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s těmito Ustanoveními zdaněn na druhém území. (3) Jestliže je, v souladu s těmito Ustanoveními, příjem pobíraný rezidentem území vyňat na tomto území ze zdanění, toto území může přesto při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta vzít v úvahu vyňatý příjem. Čl. 23 Zákaz diskriminace (1) Příslušníci jednoho území nebudou podrobeni na druhém území žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni příslušníci tohoto druhého území, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na čl. 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou území. (2) Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho území na druhém území, nebo stálé základny, kterou má k dispozici rezident jednoho území na druhém území, nebude na tomto druhém území nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého území, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti. (3) Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho území, aby přiznalo rezidentům druhého území jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. (4) Pokud se nebude aplikovat čl. 9, čl. 11 odst. 7 nebo čl. 12 odst. 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho území rezidentu druhého území odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného území. (5) Podniky jednoho území, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého území, nebudou podrobeny na prvně zmíněném území žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného území. (6) Tento článek se vztahuje na daně, které jsou předmětem těchto Ustanovení. (7) Tento článek nebude vykládán tak, že se vztahuje na jakékoliv ustanovení právních předpisů jednoho území, které je určeno k podpoře hospodářského rozvoje a veřejného pořádku, a není použitelný v případě stálé provozovny podniku, který je rezidentem druhého území, za předpokladu, že prvně zmíněné území neukládá daň z příjmů na zisky, které jsou repatriovány tomuto podniku jeho stálou provozovnou. Čl. 24 Řešení případů dohodou (1) Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou území vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními, může svůj případ, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují domácí právní předpisy těchto území, předložit příslušnému úřadu území, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod čl. 23 odst. 1, úřadu území, jehož je příslušníkem. Případ musí být předložen do 3 let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními. (2) Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého území tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty v domácích právních předpisech území. (3) Příslušné úřady území se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění těchto Ustanovení. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených v těchto Ustanoveních. (4) Příslušné úřady území mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu odstavců 1 až 3. Čl. 25 Výměna informací (1) Příslušné úřady území si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění těchto Ustanovení nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání domácích právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem území nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s Ustanoveními. Výměna informací není omezena čl. 1 a 2. (2) Veškeré informace obdržené územím podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle domácích právních předpisů tohoto území a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené územím mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou území a pokud příslušný úřad území poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití. (3) Odstavce 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládány tak, že ukládají území povinnost a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého území, b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého území, c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. (4) Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním územím požadovány informace, druhé území použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získalo požadované informace, i když toto druhé území takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost uvedená ve větě první podléhá omezením uvedeným v odstavci 3, avšak tato omezení nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují území odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. (5) Odstavec 3 nebude v žádném případě vykládán tak, že umožňuje území odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Čl. 26 Omezení výhod (1) Příslušný úřad území může jakékoli osobě, nebo pokud jde o jakoukoli transakci, odepřít výhody plynoucí z těchto Ustanovení, jestliže by podle jeho názoru poskytnutí těchto výhod znamenalo zneužití těchto Ustanovení. (2) Tato Ustanovení v žádném případě nezabraňují územím provádět ustanovení jejich domácích právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům. Čl. 27 Zásada reciprocity Tato Ustanovení jsou, pokud není jinak stanoveno, striktně a výlučně založena na zásadě reciprocity. Čl. 28 Provádění Ustanovení (1) Česká ekonomická a kulturní kancelář Tchaj-pej a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář Praha si vzájemně oznámí, kdy byl splněn postup umožňující provádění těchto Ustanovení na příslušném území. (2) Ustanovení se budou provádět, a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje (i) na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. a), na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna pozdější notifikace, nebo později, (ii) na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), na příjmy splatné 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna pozdější notifikace, nebo později, b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna pozdější notifikace, nebo později. Čl. 29 Pozastavení a ukončení provádění Ustanovení (1) Tato Ustanovení se budou provádět, dokud nebude příslušným úřadem jednoho z území učiněno rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení jejich provádění. (2) Pokud bude v souladu s předchozím odstavcem učiněno takové rozhodnutí, Česká ekonomická a kulturní kancelář Tchaj-pej nebo Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář Praha oznámí, že takové rozhodnutí bylo učiněno, a tudíž, že Ustanovení se nadále nebudou na příslušném území provádět. Ustanovení se přestanou na obou územích provádět, a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje (i) na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. a), na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna notifikace, nebo později, (ii) na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), na příjmy splatné 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna notifikace, nebo později, b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna notifikace, nebo později.
Zákon č. 44/2020 Sb.	Zákon č. 44/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 12. 3. 2020 44 ZÁKON ze dne 29. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. I V bodě 2 přílohy č. 2 k zákonu č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 118/2004 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). ČÁST DRUHÁ ÚČINNOST Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Nález Ústavního soudu č. 43/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 43/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2020 sp. zn. Pl. ÚS 23/19 ve věci návrhu na zrušení části § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 24. 2. 2020, částka 21/2020 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace dosavadního průběhu řízení před Ústavním soudem a stěžovatelovy argumentace * II. - Postoj Ministerstva spravedlnosti a stanovisko Veřejné ochránkyně práv * III. - Ústní jednání * IV. - Ústavní a zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení * V. - Dikce napadeného ustanovení * VI. - Hodnocení Ústavního soudu * VII. - Závěr 43 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 23/19 dne 28. ledna 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu III. senátu Ústavního soudu na zrušení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,“ za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto: Ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se ve slovech „ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace dosavadního průběhu řízení před Ústavním soudem a stěžovatelovy argumentace 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), evidovanou pod sp. zn. III. ÚS 1251/19, se stěžovatel advokátadvokát JUDr. Zdeněk Grus domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) ze dne 31. 1. 2019 č. j. 7 To 35/2019-1141, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva, svobody, jakož i ústavněprávní principy zakotvené zejména v čl. 1, 3, čl. 4 odst. 1, čl. 9, 11, 26, 28 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z ústavní stížností napadeného rozhodnutí se podává, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen „okresní soud“) ze dne 17. 4. 2018 č. j. 3 T 27/2016-1110 byla obchodní společnost Mada Trans, a. s. v likvidaci, odsouzena k trestu zrušení právnické osoby a podle § 34 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“) byl uvedené společnosti ustanoven opatrovník, a to stěžovatel. Za těchto okolností okresní soud usnesením ze dne 22. 10. 2018 č. j. 3 T 27/2016-1124 přiznal stěžovateli jako advokátuadvokátu ve funkci opatrovníka odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 16 819 Kč (I. výrok) a nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 15 301 Kč (II. výrok), protože - na rozdíl od stěžovatele - při výpočtu vyšel z § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu přitom v době rozhodování okresního soudu znělo: „Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.“ Krajský soud pak následnou stížnost stěžovatele podanou podle § 141 a násl. trestního řádu zamítl. Zcela se ztotožnil s okresním soudem v nutnosti použití § 9 odst. 5 advokátního tarifu na stěžovatelův případ i s korekcí rozsahu některých stěžovatelem prováděných úkonů a požadované odměny za ně (tyto korekce však ani ve stížnostní argumentaci nejsou zásadně podstatné). 3. Stěžovatel v ústavní stížnosti nejprve rekapituluje, že byl podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob ustanoven opatrovníkem obviněné obchodní společnosti Mada Trans, a. s. v likvidaci, a to v trestním řízenítrestním řízení pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Proto také navrhoval, aby mu byla přiznána odměna jako za obhajobu v trestní věci. Oběma soudy ale bylo rozhodnuto, že mu bude přiznána odměna podle § 7 bodu 2 a podle § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Místo odměny za jeden úkon právní služby podle § 10 odst. 3 advokátního tarifu (tedy částky 1 000 Kč až 3 100 Kč) tak stěžovatel obdržel odměnu jen ve výši 250 Kč za jeden úkon právní služby, což je podle něho zcela nedostatečné, neboť jako opatrovník právnické osoby vykonával fakticky její obhajobu. Jako opatrovník má navíc podle svého tvrzení dokonce širší povinnosti než obhájce (musí se například osobně dostavit k výslechu, nemůže se substitučně nechat zastoupit svým koncipientem). Činnost opatrovníka ustanoveného pro řízení je přitom i podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, výkonem advokacie (stěžovatel je tak vázán nejen pravidly profesionální etiky, ale má stejnou odpovědnost a musí být v rozsahu zákonem stanovených povinností řádně pojištěn). Stěžovatel pak v této souvislosti odkazuje mimo jiné na nález sp. zn. II. ÚS 303/05 ze dne 13. 9. 2007 [(N 141/46 SbNU 361), všechna rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz], kdy podle něho by i pro posouzení odměny advokátaadvokáta mělo platit, že ústavní pořádek princip legality neváže na legalitu formální, ale výklad a použití právních norem podřizuje jejich materiálnímu smyslu. Zcela okrajově pak stěžovatel v ústavní stížnosti ještě namítá, že mu soud nesprávně neuznal náklady na jednu jízdu automobilem, kterou v ústavní stížnosti přesněji specifikuje. 4. Ústavní soudÚstavní soud nálezem ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (302/2019 Sb.) zrušil část § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jehož pobyt není znám,“, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, neboť dovodil, že daná část citovaného ustanovení je rozporná se zásadou rovnosti ve vztahu k právu získávat prostředky pro životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 3 Listiny a s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, a to z důvodů, které v nálezu podrobně rozvedl. Zároveň dodal, že důvody neústavnosti uvedené v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 mohou dopadat i na ostatní části hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Shledají-li proto obecné soudy v jiných, jimi vedených řízeních, že důvody neústavnosti dopadají i na jinou část § 9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ji v konkrétním případě používat, neboť podle čl. 95 odst. 1 Ústavy jsou vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. 5. Třetí senát Ústavního souduÚstavního soudu při předběžném posouzení ústavní stížnosti dospěl k názoru, že výše uvedenou neústavnost vykazuje i část hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob,“, která byla použita v řízení před okresním soudem sp. zn. 3 T 27/2016 a jež vyústila až v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele (ustanoveného opatrovníka) evidované pod sp. zn. III. ÚS 1251/19. Z těchto důvodů proto Ústavní soudÚstavní soud usnesením ze dne 29. 10. 2019 sp. zn. III. ÚS 1251/19 řízení podle § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přerušil a plénu Ústavního soudu navrhl tuto část zrušit. II. Postoj Ministerstva spravedlnosti a stanovisko Veřejné ochránkyně práv 6. Ústavní soudÚstavní soud podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal předmětný návrh na zrušení napadeného ustanovení Ministerstvu spravedlnosti (dále též jen „ministerstvo“); ministerstvo možnosti vyjádřit se k návrhu nevyužilo. 7. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh zaslal Veřejné ochránkyni práv s žádostí o sdělení, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Veřejná ochránkyně práv na uvedenou výzvu reagovala podáním ze dne 9. 12. 2019, v němž Ústavnímu soudu sdělila, že nevyužije svého procesního práva podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu a do řízení nevstoupí. III. Ústní jednání 8. Podle § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci. IV. Ústavní a zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení 9. V řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy musí Ústavní soudÚstavní soud podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve zkoumat, zda byl předmětný „jiný právní předpis“ přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem. 10. Vyhlášku č. 177/1996 Sb., jakož i vyhlášku č. 390/2013 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška č. 390/2013 Sb.“), na základě níž byla nyní přezkoumávaná část § 9 odst. 5 do advokátního tarifu včleněna, vydalo Ministerstvo spravedlnosti. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je přitom založena v čl. 79 odst. 3 Ústavy. Tímto ustanovením Ústavy je však současně podmíněno zákonné zmocnění, přičemž dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je dané ustanovení třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto výslovné zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (praeter legem) - srov. k tomu např. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.). 11. V daném případě je tímto zákonným zmocněním § 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Odstavec 2 tohoto zákonného ustanovení do 3. 6. 2002 zněl: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, popřípadě i její výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.“ Do 31. 3. 2006 pak zněl: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, popřípadě i jejich výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“ Platné znění jeho odstavce 3 je takovéto: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokátyadvokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“ Ústavní soudÚstavní soud toto zmocnění považuje v jeho posléze uvedeném znění, na jehož základě byla vydána vyhláška č. 390/2013 Sb. obsahující napadené znění, za dostatečně konkrétní, jednoznačné a jasné. Přijalo-li tedy ministerstvo vydáním této vyhlášky podepsané příslušným ministrem spravedlnosti a řádně vyhlášené ve Sbírce zákonů právní úpravu obsaženou v napadeném ustanovení, učinilo tak v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. V. Dikce napadeného ustanovení 12. Ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů [včetně nálezů sp. zn. Pl. ÚS 4/19 a sp. zn. Pl. ÚS 22/19 ze dne 14. 1. 2020 (28/2020 Sb.)], zní (pozn. tučně zvýrazněná část se navrhuje ke zrušení): „Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat1b), se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč. 1b) § 29 odst. 3 občanského soudního řádu.“ VI. Hodnocení Ústavního soudu 13. Ústavní soudÚstavní soud se významem opatrovníka při zastupování účastníka zvláště v soudním řízení zabýval opakovaně, včetně řízení o kontrole norem - srov. zmíněný nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 a též nález ze dne 14. 1. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 22/19, a to ve vztahu k rozdílně stanovené odměně pro advokátyadvokáty jako opatrovníky účastníka řízení, jehož pobyt není znám, a pro advokátyadvokáty jako opatrovníky účastníka řízení, který se nemůže z jiných zdravotních důvodů nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, dle téhož § 9 odst. 5 advokátního tarifu jako nyní (jen v jiné části hypotézy). Dovodil, že normotvůrcem rozdílně stanovená odměna pro advokátyadvokáty jako opatrovníky těchto účastníků řízení je v rozporu se zásadou rovnosti - vztaženo zejména k ustanoveným zástupcům podle § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, ale i Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“), kterou Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 podrobně rozebíral [srov. např. nálezy ze dne 14. 8. 2018 sp. zn. Pl. ÚS 14/17 (200/2018 Sb.) a ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. Pl. ÚS 13/14 (N 164/78 SbNU 451; 297/2015 Sb.) a rozsudky ESLP ze dne 23. 11. 1983 ve věci Van der Mussele proti Belgii (stížnost č. 8919/80) a ze dne 18. 10. 2011 ve věci Graziani-Weiss proti Rakousku (stížnost č. 31950/06)] vyplývá, že stát ani advokátůmadvokátům negarantuje právo na zisk a právní úprava, která advokátůmadvokátům ukládá vykonávat určité druhy činností ve veřejném zájmu a za sníženou odměnu hrazenou státem, nebo dokonce bez nároku na odměnu, neodporuje ústavnímu pořádku. Na druhou stranu však ani rozdílně stanovená odměna nemůže být založena na libovolných kritériích. Naopak kritéria, na základě nichž se stanoví odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných (nebo dokonce stejných) situacích, musí být alespoň obecně rozumná a objektivizovaná. Taková kritéria však v případě stanovení odměny pro advokátyadvokáty jako opatrovníky zvolena nebyla. Ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ovšem podle Ústavního souduÚstavního soudu vycházelo z paušalizujícího a ničím nepodloženého předpokladu jednoduchosti a menší finanční náročnosti zastupování účastníků řízení neznámého pobytu opatrovníkem (bod 38 odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19). 14. Byť se nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 výslovně týkal jen situace, kdy advokátadvokát zastupoval účastníka řízení neznámého pobytu (a to pro omezenou aktivní legitimaci tehdy předkládajícího III. senátu Ústavního souduÚstavního soudu), Ústavní soudÚstavní soud zde dal najevo, že porušení principu rovnosti v kontextu odměňování může být naplněno i při použití jiné části hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Jak bylo výše zmíněno, v řízení předcházejícím nynější ústavní stížnosti byl stěžovatel ustanoven opatrovníkem obchodní společnosti, jež byla odsouzena k trestu zrušení právnické osoby. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že i tato část hypotézy právní normy vychází z nepřípadného zjednodušení, kdy neexistuje rozumný důvod, aby opatrovníkovi, jenž chrání odsouzené právnické osoby, byla poskytnuta násobně nižší odměna, než je tomu například u zástupce podle § 30 o. s. ř. 15. Podle Ústavního souduÚstavního soudu byla také v tomto případě (srov. body 18 a násl. odůvodnění nálezu sp. zn. Pl. ÚS 22/19) porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny, a to formou závislé činnosti jako zaměstnaný advokátadvokát nebo jako advokátadvokát vykonávající advokacii v obchodní společnosti, anebo formou podnikání, přičemž Ústavní soudÚstavní soud chápe právo podnikat jako jednu z možností získávat prostředky pro životní potřeby prací. 16. Na zásah do uvedených základních práv je nutno nazírat rovněž v kontextu práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Stanovil-li totiž normotvůrce výrazně nižší výši odměny pro advokátaadvokáta jako opatrovníka obviněné právnické osoby, která nemá osobu způsobilou k provádění úkonů v trestním řízenítrestním řízení, popř. právnické osobě nebo jejímu zmocněnci prokazatelně nelze doručovat písemnosti (srov. § 34 odst. 4 a 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob), degradoval tím práci ustanovených advokátůadvokátů v těchto případech oproti zastupování v případech jiných, a to bez jakéhokoliv rozumného opodstatnění. Jakkoliv proto Ústavní soudÚstavní soud nepochybuje o tom, že kvalita odvedené právní služby advokátaadvokáta se neodvíjí primárně od výše poskytnuté odměny, je třeba současně respektovat zásadu, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu, resp. stejnou odměnu za práci stejné hodnoty [čl. 28 Listiny per analogiam, čl. 7 písm. a) bod 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech], přičemž tato odměna má být v těchto případech za srovnatelnou práci ve srovnatelné výši. 17. K uvedenému je nutné dodat, že není podstatné, že právní pomoc není poskytována na základě smlouvy, nýbrž na základě rozhodnutí soudu, a že takovým rozhodnutím stát plní svoji povinnost chránit v právních řízeních práva těch, již nemohou svá práva dostatečně hájit sami. Rozhodující je totiž okolnost, že plnění (respektive splnění) takové povinnosti je obsahově ekvivalentní poskytnutí právní pomoci na základě smlouvy a mělo by být přiměřené i co do poskytnutí odměny za takovou činnost. 18. K provázanosti odměny a úrovně poskytnuté právní pomoci Ústavní soudÚstavní soud pro stručnost odkazuje zejména na nález ze dne 13. 9. 2016 sp. zn. I. ÚS 848/16 (N 174/82 SbNU 693) a na již odkazovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19. Nad rámec tam uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud ještě poznamenává, že závěry těchto nálezů nelze chápat tak, že by advokátiadvokáti výkon advokacie (kam v dané souvislosti patří i výkon opatrovnictví) vykonávali odtrženě od jakýchkoliv etických hledisek a odtrženě od principu jejich sounáležitosti na fungování demokratické společnosti (k čemuž by měli přispívat). Příhodné jsou naopak v tomto směru například závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. 33 Cdo 4495/2014, podle něhož je výkon advokacie speciální podnikatelskou činností, která je nejen upravena zákonem, ale je výrazně modifikována i stavovskými předpisy. Podle nich advokátadvokát nesmí zejména snižovat důstojnost advokátního stavu, je povinen dodržovat pravidla profesionální etiky i pravidla soutěže s tím, že dokonce sama samosprávná organizace advokátůadvokátů může rozhodnout, že advokátadvokát je povinen jemu určenému klientovi poskytnout právní službu ve vymezené věci bezplatně nebo za sníženou odměnu. Výkon advokacie je tedy skutečně speciální činností silně ovlivněnou též obecně přijímanými pravidly slušnosti a představami o tom, co je mravné, a co již nikoliv. Na druhou stranu je advokacie stále koncipována jako služba poskytovaná za (adekvátní) odměnu dokonce s tím, že stát sice negarantuje dosažení zisku, nicméně má povinnost [srov. nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)] vytvářet takové podmínky, aby ho mohlo být dosaženo. Skutečného naplnění mravního korektivu (a to i ke snaze o dosažení zisku) však může být podle názoru Ústavního soudu - vztaženo k posuzované problematice odměňování opatrovníků - dosaženo mimo jiné tehdy, budou-li adresáti práv a povinností daných právních předpisů (advokátiadvokáti) tyto vnímat jako spravedlivé a právní pomoc za sníženou odměnu nebo bez nároku na ni budou poskytovat zejména na základě vlastního rozhodnutí. Úkolem státu pak je k přirozené akceptovatelnosti pravidel co nejvíce přispívat, a to třeba právě i zrušením ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem, jež ústavnímu pořádku nevyhovuje. VII. Závěr 19. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že stanovil-li normotvůrce nižší odměnu, kterou obdrží advokátadvokát jako opatrovník právnické osoby ustanovený soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, porušil zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny) v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Proto Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., rozhodl o zrušení napadených slov v ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Vyhláška č. 42/2020 Sb.	Vyhláška č. 42/2020 Sb. Vyhláška o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava Vyhlášeno 24. 2. 2020, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 20/2020 * § 1 - Vymezení zón ochrany přírody * § 2 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 42/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 42/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 3. 2020 42 VYHLÁŠKA ze dne 7. února 2020 o vymezení zón ochrany přírody Národního parku Šumava Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 123/2017 Sb., a podle § 79 odst. 3 písm. g) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Vymezení zón ochrany přírody (1) Vymezují se zóny ochrany přírody (dále jen „zóna“) Národního parku Šumava, a to včetně území, která nesplňují charakteristiku zón a neslouží k dosažení cíle zóny, ale jejich zařazení do jednotlivých zón je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny podle § 18 odst. 3 zákona. Dále se vymezuje charakteristika jednotlivých zón podle přírodních podmínek a cílů ochrany. (2) Vyznačení hranic zón na podkladě kopie katastrální mapykatastrální mapy, včetně elektronické podoby, je uloženo v ústředním seznamu1). (3) Charakteristika zón Národního parku Šumava je uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. (4) Grafické znázornění zón Národního parku Šumava, včetně území podle § 18 odst. 3 zákona, je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2020. Ministr: Mgr. Brabec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 42/2020 Sb. Charakteristika zón Národního parku Šumava podle přírodních podmínek a cílů ochrany A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem a) přirozených lesních ekosystémůekosystémů smrčin, rašelinných lesů, lužních lesů a bučin, b) přirozených mokřadních ekosystémůekosystémů pramenišť, slatinných a přechodových rašelinišť a vrchovišť, c) přirozených skalních ekosystémůekosystémů skalní vegetace sudetských karů, d) přirozených vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní, vegetace šídlatek a makrofytní vegetace vodních toků, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů. B. Přírodě blízkou zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů smrčin, rašelinných lesů, suťových lesů, lužních lesů a bučin, b) člověkem částečně pozměněných mokřadních ekosystémůekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a pramenišť, c) člověkem částečně pozměněných vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace vodních toků, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémůmekosystémům. C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří 1. plochy s převažujícím výskytem a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů bučin a smrčin, b) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémůekosystémů luk a pastvin, smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť, c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace vodních toků, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémůekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka a 2. plochy s převažujícím výskytem a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémůekosystémů bučin, suťových lesů, lužních lesů a smrčin, b) člověkem významně pozměněných slatinných a přechodových rašelinišť, c) člověkem významně pozměněných vodních ekosystémůekosystémů makrofytní vegetace vodních toků, s cílem obnovy přírodě blízkých ekosystémůekosystémů. D. Zónu kulturní krajinykrajiny tvoří a) zastavěné plochy a zastavitelná území obcíobcí s výskytem urbanizovaných území a na ně navazujících antropogenních ploch se sporadickou vegetací mimo sídla, určených k jejich udržitelnému rozvoji, b) plochy s výskytem člověkem pozměněných ekosystémůekosystémů lesních kultur, intenzivně obhospodařovaných polí a luk, určených k trvalému využívání člověkem. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 42/2020 Sb. Grafické znázornění zón na území Národního parku Šumava A. Klad mapových listů 16.6MB B. Legenda k mapovým listům 30kB státní hranice 32kB hranice národního parku 18kB hranice listu mapového kladu - přehledka 19kB hranice listu mapového kladu - jednotlivé mapové listy zóny národního parku 82kB A - přírodní 66kB B - přírodě blízká 56kB C - soustředěné péče o přírodu 28kB D - kulturní krajinykrajiny 27kB území podle § 18 odst. 3 zákona C. Jednotlivé mapové listy Mapový list č. 001 21MB Mapový list č. 002 21.5MB Mapový list č. 003 17.2MB Mapový list č. 004 18.7MB Mapový list č. 005 22.2MB Mapový list č. 006 20.9MB Mapový list č. 007 22MB Mapový list č. 008 25.4MB Mapový list č. 009 27MB Mapový list č. 010 26.7MB Mapový list č. 011 25.6MB Mapový list č. 012 26.4MB Mapový list č. 013 25.9MB Mapový list č. 014 24.2MB Mapový list č. 015 25.3MB Mapový list č. 016 26.6MB Mapový list č. 017 25.7MB Mapový list č. 018 26.6MB Mapový list č. 019 26.6MB Mapový list č. 020 27.7MB Mapový list č. 021 26.8MB Mapový list č. 022 26MB Mapový list č. 023 23.4MB Mapový list č. 024 10.4MB Mapový list č. 025 8.9MB Mapový list č. 026 15.9MB Mapový list č. 027 26.4MB Mapový list č. 028 26MB Mapový list č. 029 26.2MB Mapový list č. 030 27.1MB Mapový list č. 031 26.2MB Mapový list č. 032 26.4MB Mapový list č. 033 23.5MB Mapový list č. 034 23.5MB Mapový list č. 035 25.5MB Mapový list č. 036 25.3MB Mapový list č. 037 23MB Mapový list č. 038 10MB Mapový list č. 039 25.7MB Mapový list č. 040 26.3MB Mapový list č. 041 26.2MB Mapový list č. 042 26.8MB Mapový list č. 043 27.4MB Mapový list č. 044 27MB Mapový list č. 045 27.9MB Mapový list č. 046 27.4MB Mapový list č. 047 26.1MB Mapový list č. 048 25.1MB Mapový list č. 049 22.4MB Mapový list č. 050 19MB Mapový list č. 051 9.8MB Mapový list č. 052 26.8MB Mapový list č. 053 27MB Mapový list č. 054 27MB Mapový list č. 055 27.2MB Mapový list č. 056 26.7MB Mapový list č. 057 27.2MB Mapový list č. 058 26.4MB Mapový list č. 059 24.6MB Mapový list č. 060 25.2MB Mapový list č. 061 25.8MB Mapový list č. 062 19.2MB Mapový list č. 063 12.7MB Mapový list č. 064 26.5MB Mapový list č. 065 27.4MB Mapový list č. 066 27.3MB Mapový list č. 067 26.4MB Mapový list č. 068 26.7MB Mapový list č. 069 27MB Mapový list č. 070 24.5MB Mapový list č. 071 25.4MB Mapový list č. 072 24.6MB Mapový list č. 073 20.6MB Mapový list č. 074 21.2MB Mapový list č. 075 27.6MB Mapový list č. 076 26.5MB Mapový list č. 077 26MB Mapový list č. 078 26.2MB Mapový list č. 079 25.8MB Mapový list č. 080 25MB Mapový list č. 081 25.2MB Mapový list č. 082 11.8MB Mapový list č. 083 20.8MB Mapový list č. 084 21.8MB Mapový list č. 085 27.7MB Mapový list č. 086 28.1MB Mapový list č. 087 26.7MB Mapový list č. 088 26.2MB Mapový list č. 089 25.3MB Mapový list č. 090 24.7MB Mapový list č. 091 26.8MB Mapový list č. 092 26.4MB Mapový list č. 093 24.9MB Mapový list č. 094 16.6MB Mapový list č. 095 1.8MB Mapový list č. 096 23.1MB Mapový list č. 097 27.5MB Mapový list č. 098 27MB Mapový list č. 099 26.2MB Mapový list č. 100 26.5MB Mapový list č. 101 27.2MB Mapový list č. 102 26.2MB Mapový list č. 103 26.5MB Mapový list č. 104 26.1MB Mapový list č. 105 24.8MB Mapový list č. 106 24.3MB Mapový list č. 107 19.7MB Mapový list č. 108 11.5MB Mapový list č. 109 26.7MB Mapový list č. 110 27.1MB Mapový list č. 111 27.2MB Mapový list č. 112 27.7MB Mapový list č. 113 27.2MB Mapový list č. 114 26.8MB Mapový list č. 115 25.5MB Mapový list č. 116 26.1MB Mapový list č. 117 25.8MB Mapový list č. 118 26.3MB Mapový list č. 119 20.4MB Mapový list č. 120 4.8MB Mapový list č. 121 19.7MB Mapový list č. 122 28.1MB Mapový list č. 123 11MB Mapový list č. 124 9.1MB Mapový list č. 125 15.9MB Mapový list č. 126 19.4MB Mapový list č. 127 25.7MB Mapový list č. 128 24.7MB Mapový list č. 129 25.1MB Mapový list č. 130 19.8MB Mapový list č. 131 11.9MB Mapový list č. 132 2MB Mapový list č. 133 7.3MB Mapový list č. 134 22MB Mapový list č. 135 25.5MB Mapový list č. 136 24.4MB Mapový list č. 137 25.1MB Mapový list č. 138 22.6MB Mapový list č. 139 2.6MB Mapový list č. 140 23.4MB Mapový list č. 141 25.8MB Mapový list č. 142 25.3MB Mapový list č. 143 21.6MB Mapový list č. 144 14.1MB Mapový list č. 145 26.6MB Mapový list č. 146 25.9MB Mapový list č. 147 23.9MB Mapový list č. 148 16.7MB Mapový list č. 149 19.5MB Mapový list č. 150 13.8MB Mapový list č. 151 4.1MB Mapový list č. 152 21.3MB Mapový list č. 153 25.9MB Mapový list č. 154 26.5MB Mapový list č. 155 26.4MB Mapový list č. 156 24MB Mapový list č. 157 25.1MB Mapový list č. 158 25.5MB Mapový list č. 159 21.4MB Mapový list č. 160 16.1MB Mapový list č. 161 14.9MB Mapový list č. 162 3.7MB Mapový list č. 163 6.4MB Mapový list č. 164 7.8MB Mapový list č. 165 18.8MB Mapový list č. 166 25.5MB Mapový list č. 167 26.4MB Mapový list č. 168 25.1MB Mapový list č. 169 25.7MB Mapový list č. 170 24.3MB Mapový list č. 171 21.7MB Mapový list č. 172 15.5MB Mapový list č. 173 10.9MB Mapový list č. 174 26.2MB Mapový list č. 175 24MB Mapový list č. 176 23.8MB Mapový list č. 177 24.6MB Mapový list č. 178 26.4MB Mapový list č. 179 26.4MB Mapový list č. 180 19MB Mapový list č. 181 3.5MB Mapový list č. 182 20MB Mapový list č. 183 25.4MB Mapový list č. 184 23.9MB Mapový list č. 185 23.9MB Mapový list č. 186 24.6MB Mapový list č. 187 25.8MB Mapový list č. 188 26.8MB Mapový list č. 189 19.4MB Mapový list č. 190 1.9MB Mapový list č. 191 22.6MB Mapový list č. 192 24.8MB Mapový list č. 193 25.4MB Mapový list č. 194 25.1MB Mapový list č. 195 24.7MB Mapový list č. 196 24.8MB Mapový list č. 197 26.2MB Mapový list č. 198 17.5MB Mapový list č. 199 13.4MB Mapový list č. 200 26MB Mapový list č. 201 25.8MB Mapový list č. 202 25.5MB Mapový list č. 203 24.7MB Mapový list č. 204 24.6MB Mapový list č. 205 26.6MB Mapový list č. 206 19MB Mapový list č. 207 13.6MB Mapový list č. 208 22.1MB Mapový list č. 209 26.2MB Mapový list č. 210 26.3MB Mapový list č. 211 24.3MB Mapový list č. 212 24MB Mapový list č. 213 19.5MB Mapový list č. 214 2.1MB Mapový list č. 215 15.4MB Mapový list č. 216 26.1MB Mapový list č. 217 20.7MB Mapový list č. 218 14.3MB Mapový list č. 219 13.9MB Mapový list č. 220 28MB Mapový list č. 221 22MB Mapový list č. 222 1.3MB Mapový list č. 223 14.1MB Mapový list č. 224 27MB Mapový list č. 225 20MB 1) § 42 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 45/2018 Sb., o plánech péče, zásadách péče a podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách Vyhlášeno 21. 2. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 2. 2020, částka 7/2020 * Článek 1 - Definice * Článek 2 - Udělení přepravních práv * Článek 3 - Určení a provozní oprávnění * Článek 4 - Odvolání a pozastavení provozního oprávnění * Článek 5 - Uplatňování zákonů, předpisů a postupů * Článek 6 - Přímý tranzit * Článek 7 - Uznávání osvědčení a průkazů * Článek 8 - Bezpečnost letectví * Článek 9 - Ochrana letectví * Článek 10 - Uživatelské poplatky * Článek 11 - Celní ustanovení, cla a daně * Článek 12 - Kapacita * Článek 13 - Tarify * Článek 14 - Převod příjmů * Článek 15 - Obchodní činnosti * Článek 16 - Společná marketingová ujednání * Článek 17 - Letové řády * Článek 18 - Kombinované dopravní služby * Článek 19 - Pozemní odbavování * Článek 20 - Statistické údaje * Článek 21 - Konzultace * Článek 22 - Řešení sporů * Článek 23 - Změny * Článek 24 - Mnohostranná úmluva * Článek 25 - Ukončení platnosti * Článek 26 - Registrace * Článek 27 - Vstup v platnostSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 2. 2020 10 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. května 2017 byla v Ulánbátaru podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o leteckých službách. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 27 dne 21. února 2020. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Mongolska O LETECKÝCH SLUŽBÁCH Vláda České republiky a vláda Mongolska, dále uváděné jako „smluvní strany“, jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za územími svých států, a vedeny přáním přispět k rozvoji mezinárodního civilního letectví, se dohodly takto: Článek 1 Definice Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: (a) výrazem “Úmluva“ se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví sjednaná v Chicagu dne 7. prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty státy obou smluvních stran, (b) výrazem “letecké úřady“ se rozumí v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Mongolska Ministerstvo silnic a dopravy a Úřad pro civilní letectví Mongolska nebo, v obou případech, kterákoli jiná osoba nebo orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady, (c) výrazem “určený letecký podnik“ se rozumí každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 odstavce (1) této dohody, (d) výrazy “území“, “letecká dopravní služba“, “mezinárodní letecká dopravní služba“, “letecký podnik“ a “přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy, (e) výrazem “kapacita“ ve vztahu k dohodnutým službám se rozumí nabízená sedadlová kapacita nebo nabízený počet tun pro náklad letadla používaného při těchto službách, násobená počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky, (f) výrazem “tarif“ se rozumějí ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek), a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky, a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou, (g) výrazem “uživatelské poplatky“ se rozumí poplatek uložený příslušnými orgány leteckým podnikům, nebo jehož uložení bylo těmito orgány povoleno, za použití letiště nebo letištních zařízení nebo leteckých navigačních zařízení nebo zařízení a služeb pro ochranu civilního letectví, včetně souvisejících služeb a zařízení, pro letadla, jejich posádky, cestující a zboží, (h) výrazem “kombinované dopravní služby“ se rozumí veřejná přeprava cestujících, zavazadel, zboží a poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, za úplatu nebo nájemné letadlem a jedním nebo více povrchovými druhy dopravy, (i) výrazem “dohoda“ se rozumí tato dohoda, její Příloha a jakékoli její změny, (j) výrazem “Příloha“ se rozumí Příloha k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 23 této dohody, (k) výrazem “smlouvy EU“ se rozumějí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie. Článek 2 Udělení přepravních práv (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v příslušné části Přílohy (dále jen „stanovené linky“). (2) Podle ustanovení této dohody požívá určený letecký podnik každé smluvní strany při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: (a) právo létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, (b) právo přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní, (c) právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany a (d) právo nakládat a vykládat na územích třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze. (3) Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany. Článek 3 Určení a provozní oprávnění (1) Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb pro svoji potřebu a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení a žádost od určeného leteckého podniku ve formě a způsobem předepsaným pro provozní oprávnění, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. (4) Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie a (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad a (iii) je tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu a skutečně kontrolován členskými státy Evropské unie anebo státními příslušníky členských států Evropské unie anebo jinými státy uvedenými v Příloze anebo státními příslušníky těchto jiných států, (b) v případě leteckého podniku určeného Mongolskem (i) má tento letecký podnik platnou provozní licenci a osvědčení leteckého dopravce vydané Mongolskem a skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Mongolskem a (ii) je tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu a skutečně kontrolován Mongolskem anebo státními příslušníky Mongolska a (c) smluvní strana, která letecký podnik určila, dodržuje ustanovení uvedená v článcích 8 a 9 této dohody. (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Článek 4 Odvolání a pozastavení provozního oprávnění (1) Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv dočasně nebo trvale podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie nebo (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad nebo (iii) není tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu nebo skutečně kontrolován členskými státy Evropské unie anebo státními příslušníky členských států Evropské unie anebo jinými státy uvedenými v Příloze anebo státními příslušníky těchto jiných států, (b) v případě leteckého podniku určeného Mongolskem (i) nemá tento letecký podnik platnou provozní licenci nebo osvědčení leteckého dopravce vydané Mongolskem nebo skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Mongolskem nebo (ii) není tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu nebo skutečně kontrolován Mongolskem anebo státními příslušníky Mongolska, (c) letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s ustanoveními Úmluvy tento úřad uplatňuje, (d) letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou nebo (e) smluvní strana, která letecký podnik určila, nedodržuje ustanovení uvedená v článcích 8 a 9 této dohody. (2) Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, uplatní se práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, jsou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do šedesáti (60) dnů od data požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem. Článek 5 Uplatňování zákonů, předpisů a postupů (1) Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy vztahující se na provoz a navigaci letadel platné na území státu této smluvní strany. (2) Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, karanténních, zdravotních, veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádku, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany. (3) Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby. Článek 6 Přímý tranzit Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou týkající se ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 9 této dohody a zabránění nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami a nedovolenému přistěhovalectví, nanejvýše zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků. Článek 7 Uznávání osvědčení a průkazů (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy státu jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, stanovené podle Úmluvy. (2) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem. (3) Jestliže práva nebo podmínky vztahující se k průkazům nebo osvědčením vydaným nebo potvrzeným za platné jednou smluvní stranou dovolují odchylku od minimálních norem stanovených podle Úmluvy, může druhá smluvní strana požádat o konzultace v souladu se článkem 21 této dohody s cílem ujistit se, že takový postup je pro ni přijatelný. Článek 8 Bezpečnost letectví (1) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti. (2) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby byl dosažen soulad s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 4 této dohody. (3) Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu druhé smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno kontrole oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „kontrola na odbavovací ploše“) za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění. (4) Jestliže jakákoli kontrola na odbavovací ploše nebo série kontrol na odbavovací ploše povede: (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou nebo (b) k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou, má smluvní strana provádějící kontrolu pro účely článku 33 Úmluvy právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou. (5) V případě, že přístup k provedení kontroly na odbavovací ploše letadla provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (3) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (4) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené. (6) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě kontroly na odbavovací ploše, série kontrol na odbavovací ploše, odepření přístupu ke kontrole na odbavovací ploše, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku jsou nezbytná okamžitá opatření. (7) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (2) nebo (6) tohoto článku se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. (8) V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku. Článek 9 Ochrana letectví (1) Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody. Smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991, a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran. (2) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. (3) Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích států smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel usazení na jejím území podle smluv EU a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na územích jejich státu jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. (4) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými v tomto státě včetně práva Evropské unie v případě České republiky. Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. (5) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchám činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany vzájemně usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby. (6) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do patnácti (15) dnů ode dne doručení takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 4 této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím této lhůty. (7) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na letecká zařízení, posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti. Článek 10 Uživatelské poplatky (1) Poplatky uložené na území státu jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nesmějí být vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (2) Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou. (3) Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit svá stanoviska dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky. Článek 11 Celní ustanovení, cla a daně (1) Každá smluvní strana osvobozuje určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem. (2) Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku: (a) dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem, (b) ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany, (c) vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozování dohodnutých služeb bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany. (3) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy. (4) Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jinými leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecký podnik příslušným celním úřadům. (5) Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Mongolska, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného Členského státu Evropské unie. Článek 12 Kapacita (1) Určené letecké podniky smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost k provozování leteckých dopravních služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze k této dohodě. (2) Při provozování dohodnutých služeb bere určený letecký podnik každé smluvní strany v úvahu zájmy určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování dopravních služeb, které tento podnik zajišťuje na zcela nebo zčásti shodných linkách. (3) Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na přepravu cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik. Zabezpečení přepravy cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, naložených a vyložených v těch místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, se provádí v souladu s obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k: (a) dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik, (b) dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti a (c) požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků. (4) Kapacitu a frekvence dohodnutých služeb provozovaných určenými leteckými podniky každé smluvní strany společně stanoví letecké úřady obou smluvních stran. Článek 13 Tarify (1) Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený zisk a jiné obchodní úvahy na daném trhu. (2) Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku byly předkládány určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby: (a) zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám, (b) ochránila uživatele od tarifů, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení a (c) ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře nebo, kde existuje důkaz o záměru omezit hospodářskou soutěž. (3) Určený letecký podnik jedné smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem. Článek 14 Převod příjmů (1) Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního směnného kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že tržní směnný kurz neexistuje, uskuteční se přepočet a převod bez omezení podle úředního směnného kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích. (2) V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda. Článek 15 Obchodní činnosti (1) Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu této první smluvní strany má určený letecký podnik druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany buď přímo nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území. (2) Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání a na základě reciprocity přivést a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb. (3) Zástupce a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany. (4) Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na území příslušného státu právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. (5) Určené letecké podniky každé smluvní strany mají právo platit na území státu druhé smluvní strany místní výdaje, včetně nákupu paliva, v místní měně nebo ve volně směnitelné měně v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany. Článek 16 Společná marketingová ujednání (1) Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany uzavřít společná marketingová ujednání, jako například ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space), s: (a) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany, (b) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na dopravních službách do, z a přes třetí stát, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání. (2) Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání: (a) mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody, (b) splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran, (c) poskytují spotřebitelůmspotřebitelům odpovídající informace o těchto ujednáních. (3) Požaduje se, aby letecké podniky předložily návrh společných marketingových ujednání leteckým úřadům obou smluvních stran nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato ujednání podléhají schválení leteckých úřadů obou smluvních stran. (4) Kapacita nabízená určeným leteckým podnikem účastnícím se, jako marketingový dopravce, dopravních služeb na bázi společného označování linek provozovaných jiným leteckým podnikem, se nezapočítává do kapacitního limitu smluvní strany, která určila daného marketingového dopravce. Článek 17 Letové řády (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu. (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději tři (3) pracovní dny před provedením takových letů. Článek 18 Kombinované dopravní služby Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo ve spojení s leteckou dopravou cestujících a zboží využívat jakoukoli povrchovou dopravu do nebo z jakéhokoli místa na územích států smluvních stran nebo třetích států. Určený letecký podnik si může zvolit mezi vykonáváním vlastní povrchové dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jinými povrchovými dopravci za podmínky dodržování zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a povrchové dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy. Článek 19 Pozemní odbavování S výhradou zákonů a předpisů platných na území státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu, a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli. Článek 20 Statistické údaje Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Článek 21 Konzultace (1) Letecké úřady smluvních stran budou ve spojem, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne doručení žádosti druhé smluvní straně, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 22 Řešení sporů (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. (2) Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran. (3) Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců. (4) Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové jsou jmenováni do šedesáti (60) dnů a předseda do devadesáti (90) dnů ode dne, ke kterému kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o záměru předložit spor rozhodčímu soudu. (5) Nejsou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, není-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování další nejvýše postavený člen Rady. (6) Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízení, náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup. Článek 23 Změny Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, vstoupí tato změna, jestliže je dohodnuta mezi smluvními stranami, v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdější z diplomatických nót potvrzujících splnění ústavně předepsaných formalit pro schválení této změny. Článek 24 Mnohostranná úmluva Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata státy obou smluvních stran. Článek 25 Ukončení platnosti Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnuti ukončit platnost této dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, není-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět se souhlasem druhé smluvní strany. V případě, že chybí potvrzení o doručení druhé smluvní straně, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Článek 26 Registrace Tato dohoda a jakékoli její následné změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek 27 Vstup v platnost Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně diplomatickou nótou, že ústavně předepsané formality pro schválení této dohody byly v jejím státě splněny. Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z těchto dvou oznámení. Dáno v Ulánbátaru dne 25. května 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém, mongolském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Ivana Grollová v. r. mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně České republiky v Mongolsku Za vládu Mongolska Dangaagijn Ganbat v. r. ministr cest a dopravy Příloha Oddíl I Linky provozované leteckými podniky určenými Českou republikou: počáteční místa v České republice\| mezilehlá místa\| místa určení v Mongolsku\| místa za ---\|---\|---\|--- Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, Karlovy Vary\| budou stanovena později leteckými úřady obou smluvních stran\| Ulánbátar, Dalanzadgad, Choibalsan, Ulgii, Khovd, Murun\| budou stanovena později leteckými úřady obou smluvních stran Oddíl II Linky provozované leteckými podniky určenými Mongolskem: počáteční místa v Mongolsku\| mezilehlá místa\| místa určení v České republice\| místa za ---\|---\|---\|--- Ulánbátar, Dalanzadgad, Choibalsan, Ulgii, Khovd, Murun\| budou stanovena později leteckými úřady obou smluvních stran\| Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, Karlovy Vary\| budou stanovena později leteckými úřady obou smluvních stran Poznámky: 1. Linky mohou být provozovány v obou směrech. 2. Určené letecké podniky smluvních stran mohou na jakémkoli nebo všech letech: (a) vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na těchto linkách začínají v místě na území státu smluvní strany, která letecký podnik určila, (b) kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla, (c) přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo a (d) obsluhovat mezilehlá místa, místa za a místa na území států smluvních stran v jakémkoli pořadí. 3. Výkon přepravních práv páté svobody vzduchu se dohodne mezi leteckými úřady obou smluvních stran 4. V této dohodě musí být odkazy na státní příslušníky České republiky chápány jako odkazy na státní příslušníky členských států Evropské unie. V této dohodě musí být odkazy na letecké podniky České republiky chápány jako odkazy na letecké podniky určené Českou republikou. 5. Seznam jiných států, na které se odkazuje v článcích 3 a 4 této dohody: (a) Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru), (b) Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru), (c) Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru), (d) Švýcarská konfederace (v rámci Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě).
Nařízení vlády č. 41/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 41/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 2. 2020, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 19/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., nařízení vlády č. 93/2012 Sb., nařízení vlády č. 9/2013 Sb., nařízení vlády č. 32/2016 Sb. a nařízení vlády č. 246/2018 Sb., se měn * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 18. 1. 2025 41 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 27. ledna 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 366/2019 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb., nařízení vlády č. 93/2012 Sb., nařízení vlády č. 9/2013 Sb., nařízení vlády č. 32/2016 Sb. a nařízení vlády č. 246/2018 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatném řádku doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2398 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/130 ze dne 16. ledna 2019, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci.“. 2. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „(2) Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání chemických látek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) nelze z technických důvodů nahradit chemickou látkou nebo postupem podle odstavce 1, musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v technologicky uzavřeném systému. Není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň a práce prováděna pouze v kontrolovaném pásmu28). Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů. 28) § 7 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.“. 3. V § 21 odst. 6 písm. j) se slova „rozsahu závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařských službách poskytovaných v rozsahu daném poskytovatelem pracovnělékařských služeb“. 4. V § 25 odstavec 9 zní: „(9) Pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví9). Odborné hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce a odpočinku v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nepoužije, jde-li o vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. Jestliže se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne na pracovišti nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, zaměstnavatel v době 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání provede měření uvedeného rizikového faktoru podle zákona o ochraně veřejného zdraví9). Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 části B k tomuto nařízení.“. 5. V příloze č. 2 k tomuto nařízení část A včetně nadpisu zní: „ČÁST A Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity a nejvyšší přípustné koncentrace \| Chemická látka\| Číslo CAS\| PEL\| NPK-P\| Poznámky\| Přepočet na ppm ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- mg.m-3 1\| acetaldehyd\| 75-07-0\| 50\| 100\| \| 0,546 2\| acetanhydrid\| 108-24-7\| 4\| 20\| I\| 0,236 3\| aceton\| 67-64-1\| 800\| 1500\| \| 0,414 4\| acetonitril\| 75-05-8\| 70\| 100\| D\| 0,586 5\| akrolein\| viz 2-propenal 6\| akrylaldehyd\| viz 2-propenal 7\| akrylamid\| 79-06-1\| 0,1\| \| D, I, K, M, S, P\| 8\| akrylonitril\| viz 2-propennitril 9\| allylalkohol\| viz 2-propenol 10\| allylglycidylether\| 106-92-3\| 25\| 50\| D, I, S\| 0,211 11\| allylchlorid\| viz 3-chlor-1-propen 12\| 1-allyloxy-2,3-epoxypropan\| viz allylglycidylether 13\| aminobenzen\| viz anilin 14\| 2-aminoethanol\| 141-43-5\| 2,5\| 7,5\| I\| 0,394 15\| 2-aminopyridin\| 504-29-0\| 2\| 4\| D, I\| 0,256 16\| amitrol (ISO)\| 61-82-5\| 0,2\| 0,4\| I\| 17\| amoniak bezvodý\| 7664-41-7\| 14\| 36\| I\| 1,412 18\| amylacetát\| viz pentylacetát 19\| amylalkohol\| viz pentanol 20\| anhydrid kyseliny octové\| viz acetanhydrid 21\| anilin\| 62-53-3\| 5\| 10\| B, D, I, P, S\| 0,258 22\| antimon\| 7440-36-0\| 0,5\| 1,5\| \| 23\| antimonu sloučeniny, jako Sb (s výjimkou oxidu antimonitého)\| \| 0,5\| 1,5\| I\| 24\| arsan\| viz arsenovodík 25\| arsen\| 7440-38-2\| 0,1\| 0,4\| B\| 26\| arsenu sloučeniny, jako As (s výjimkou arsenovodíku)\| \| 0,1\| 0,4\| B\| 27\| arsenovodík\| 7784-42-1\| 0,1\| 0,2\| B\| 0,309 28\| azoimid\| viz azidovodík 29\| azidovodík (páry)\| 7782-79-8\| 0,2\| 0,3\| \| 0,559 30\| azid sodný\| 26628-22-8\| 0,1\| 0,3\| D,I\| 0,370 31\| aziridin\| viz ethylenimin 32\| barya sloučeniny rozpustné, jako Ba\| \| 0,5\| 2,5\| \| 33\| benzen\| 71-43-2\| 3\| 10\| B, D, I, K, M, P\| 0,308 34\| benzíny (technická směs uhlovodíků)\| \| 400\| 1000\| K, M\| 35\| benzo(a)pyren\| 50-32-8\| 0,005\| 0,025\| D, K, M, T, P, S\| 0,095 36\| p-benzochinon\| 106-51-4\| 0,4\| 0,8\| I\| 0,223 37\| 1,4-benzochinon\| viz p-benzochinon 38\| benzoylperoxid\| 94-36-0\| 5\| 10\| I, S\| 39\| benzylalkohol\| 100-51-6\| 40\| 80\| \| 0,222 40\| benzylchlorid\| viz α-chlortoluen 41\| berylium\| 7440-41-7\| 0,001\| 0,002\| I, S, P\| 42\| berylia sloučeniny, jako Be\| \| 0,001\| 0,002\| I, K, S, P\| 43\| bifenyl\| 92-52-4\| 1\| 3\| D, I\| 0,156 44\| 1,1‘-biphenyl\| viz bifenyl 45\| bis(2-ethylhexyl)ester 1,2-benzendikarboxylové kyseliny\| viz di-(2-ethylhexyl)ftalát 46\| bisfenol A\| viz 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan 47\| bis(2-chlorethyl)ether\| 111-44-4\| 30\| 60\| D\| 0,168 48\| 2,2-bis(4-hydroxyfenyl)propan (prach, aerosol)\| 80-05-7\| 2\| 5\| I, S, T, V\| 49\| brom\| 7726-95-6\| 0,7\| 1,4\| I\| 0,151 50\| bromethan\| 74-96-4\| 20\| 40\| D, I\| 0,221 51\| bromethylen\| 593-60-2\| 4,4\| 8,8\| K\| 0,225 52\| 2-brom-2-chlor-1,1,1 -trifluorethan\| 151-67-7\| 15\| 30\| \| 0,122 53\| brommethan\| 74-83-9\| 20\| 40\| D, I\| 0,253 54\| bromovodík\| 10035-10-6\| 1\| 6\| I\| 0,297 55\| bromtrifluormethan\| viz trifluorbrommethan 56\| 1,3-butadien\| 106-99-0\| 2,2\| 4\| D, K, M\| 0,445 57\| buta-1,3-dien\| viz 1,3-butadien 58\| butandion\| 431-03-8\| 0,07\| 0,36\| \| 0,279 59\| butanol (všechny isomery)\| \| 300\| 600\| I\| 0,325 1-butanol\| 71-36-3 2-butanol\| 78-92-2 isobutyl-alkohol (2-methylpropanol)\| 78-83-1 terc-butylalkohol(2-methyl-2-propanol)\| 75-65-0 60\| 2-butanon\| 78-93-3\| 600\| 900\| I\| 0,334 61\| butanthiol\| 109-79-5\| 1,5\| 3\| \| 0,267 62\| 2-butenal\| 4170-30-3\| 1\| 4\| D, I\| 0,343 (E)-2-butenal\| 123-73-9 63\| 2-butoxyethanol\| 111-76-2\| 100\| 200\| D, I, B\| 0,204 64\| 2-butoxyethanolacetát\| viz 2-butoxyethylacetát 65\| 2-(2-butoxyethoxy) ethanol\| 112-34-5\| 70\| 100\| I\| 0,148 66\| 2-butoxyethylacetát\| 112-07-2\| 130\| 300\| D, B\| 0,150 67\| 1-butoxy-2-propano\| 5131-66-8\| 270\| 550\| D, I\| 0,182 68\| butylacetát (všechny isomery) n-butyl-acetát\| 123-86-4\| 950\| 1200\| \| 0,207 isobutyl-acetát\| 110-19-0 terc-butyl-acetát\| 540-88-5 sek-butyl-acetát\| 105-46-4 69\| butylakrylát\| 141-32-2\| 10\| 20\| I, S\| 0,188 70\| butylalkohol\| viz butanol 71\| butylcellosolv\| viz 2-butoxyethanol 72\| butylcellosolvacetát\| viz 2-butoxyethylacetát 73\| butyldiglykol\| viz 2-(2-butoxyethoxy)ethanol 74\| butylester 2-propenové kyseliny\| viz butylakrylát 75\| butylmerkaptan\| viz butanthiol 76\| terc-butylmethylether\| 1634-04-4\| 100\| 200\| I\| 0,273 77\| n-butylmethylketon\| viz 2-hexanon 78\| iso-butylmethylketon\| viz 4-methyl-2-pentanon 79\| butyl 2-propenoát\| 80\| but-2-yn-1,4-diol\| 110-65-6\| 0,5\| 1\| D, I, S\| 81\| celosolvacetát\| viz 2-ethoxyethylacetát 82\| cínu anorganické sloučeniny, jako Sn\| \| 2\| 4\| I\| 83\| cínu organické sloučeniny, jako Sn\| \| 0,1\| 0,2\| D, I\| 84\| cyklohexan\| 110-82-7\| 700\| 2000\| I\| 0,286 85\| cyklohexanamin\| viz cyklohexylamin 86\| cyklohexanol\| 108-93-0\| 200\| 400\| D, I\| 0,240 87\| cyklohexanon\| 108-94-1\| 40\| 80\| D, B\| 0,245 88\| cyklohexen\| 110-83-8\| 1000\| 1300\| \| 0,293 89\| cyklohexylamin\| 108-91-8\| 20\| 40\| I\| 0,243 90\| dekahydronaftalen\| 91-17-8\| 50\| 100\| \| 0,174 91\| desfluran\| 57041-67-5\| 15\| 30\| I, T\| 0,143 92\| diacetonalkohol\| 123-42-2\| 200\| 300\| I\| 0,207 93\| diacetyl\| viz butandion 94\| 4,4‘-diamino-difenylmethan\| 101-77-9\| 0,1\| 0,2\| D, K, S\| 95\| 1,2-diaminoethan\| 107-15-3\| 25\| 50\| I, S\| 0,400 96\| diazomethan\| 334-88-3\| 0,3\| 0,6\| K\| 0,572 97\| dibenzoylperoxid\| viz benzoylperoxid 98\| diboran\| 19287-45-7\| 0,1\| 0,2\| \| 0,869 99\| dibromdifluormethan\| 75-61-6\| 800\| 1300\| \| 0,115 100\| 1,2-dibromethan\| 106-93-4\| 1\| 2\| D, I, K\| 0,128 101\| dibutylester 1,2-benzen-dikarboxylové kyseliny\| viz dibutylftalát 102\| dibutylftalát\| 84-74-2\| 5\| 10\| D, T\| 0,086 103\| dicyklopentadien\| 77-73-6\| 3\| 6\| I\| 0,182 104\| diethanolamin\| 111-42-2\| 5\| 10\| I\| 105\| diethylamin\| 109-89-7\| 15\| 30\| I\| 0,329 106\| 2-(diethylamino)ethanol\| 100-37-8\| 50\| 100\| D, I\| 0,205 107\| diethylenglykol monomethylether\| viz 2-(2-methoxyethoxy)ethanol 108\| diethylentriamin\| 111-40-0\| 4\| 8\| I, S\| 0,233 109\| N,N-diethylethanamin\| viz triethylamin 110\| diethylether\| 60-29-7\| 300\| 600\| \| 0,325 111\| di-(2-ethylhexyl) ftalát\| 117-81-7\| 5\| 10\| T\| 0,062 112\| difenylamin\| 122-39-4\| 10\| 20\| D\| 113\| difenylether\| 101-84-8\| 5\| 10\| \| 114\| difenylmethan-4,4‘ -diisokyanát\| 101-68-8\| 0,05\| 0,1\| I, S\| 115\| difenyloxid\| viz difenylether 116\| difluormethan\| 75-10-5\| 2000\| 5000\| \| 0,463 \| \| 118\| 1,3-dihydroxybenzen\| 108-46-3\| 45\| 90\| D, I\| 119\| 1,4-dihydroxybenzen\| 123-31-9\| 2\| 4\| D, I, S\| 120\| 1,2-dichlorbenzen\| 95-50-1\| 12\| 60\| D, I\| 0,164 121\| 1,4-dichlorbenzen\| 106-46-7\| 12\| 60\| D, I\| 0,164 122\| 2,2‘-dichlordiethylether\| viz bis(2-chlorethyl)ether 123\| dichlordifluormethan\| 75-71-8\| 3000\| 5000\| \| 0,199 124\| 1,1-dichlorethan\| 75-34-3\| 400\| 800\| D, I\| 0,243 125\| 1,2-dichlorethan\| 107-06-2\| 8\| 16\| D, I, K\| 0,243 126\| 1,1-dichlorethen\| 75-35-4\| 8\| 16\| \| 0,248 127\| 1,2-dichlorethen\| 540-59-0\| 800\| 1600\| \| 0,248 128\| 1,1-dichlorethylen\| viz 1,1-dichlorethen 129\| 1,2-dichlorethylen\| viz 1,2-dichlorethen \| \| 131\| dichlorfluormethan\| 75-43-4\| 40\| 80\| \| 0,234 132\| dichlormethan\| 75-09-2\| 200\| 500\| D\| 0,283 133\| 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan\| 76-14-2\| 3000\| 5000\| \| 0,141 134\| diisokyanatohexan\| hexamethylen-1,6-diisokyanát 135\| 2,4-diisokyanáttoluen\| toluylen-2,4-diisokyanát 136\| 2,6-diisokyanáttoluen\| toluylen-2,6-diisokyanát 137\| diisononylftalát\| 28553-12-0\| 3\| 10\| \| 0,057 138\| N,N-dimethylacetamid\| 127-19-5\| 30\| 60\| D, T\| 0,276 139\| dimethylamin\| 124-40-3\| 4\| 9\| I\| 0,534 140\| N,N-dimethylanilin\| 121-69-7\| 25\| 50\| D\| 0,199 141\| N,N-dimethylbenzenamin\| viz N,N-dimethylanilin 142\| N,N-dimethylcyklohexylamin\| 98-94-2\| 5\| 10\| D, I\| 0,189 143\| dimethylether\| 115-10-6\| 1000\| 2000\| \| 0,522 144\| dimethylethylamin\| 598-56-1\| 10\| 20\| I\| 0,329 145\| N,N-dimethylformamid\| 68-12-2\| 15\| 30\| B, D, I, T\| 0,329 146\| 1,1 -dimethylhydrazin\| 57-14-7\| 0,025\| 0,05\| D, I, K\| 0,400 147\| 1,2-dimethylhydrazin\| 540-73-8\| 0,025\| 0,05\| D, K\| 0,400 148\| dimethylisopropylamin\| 996-35-0\| 10\| 20\| I\| 0,276 149\| 2,2-dimethylpropan\| 463-82-1\| 3000\| 4500 (3)\| \| 0,333 150\| dimethylsulfát\| 77-78-1\| 0,1\| 0,2\| D, I, K, S\| 0,191 151\| N,N-dimethyl-p-toluidin\| 99-97-8\| 5\| 10\| \| 0,178 152\| dinitrobenzen (směs isomerů)\| 25154-54-5\| 1\| 2\| D\| 0,143 1,4-dinitrobenzen\| 100-25-4 1,3-dinitrobenzen\| 99-65-3 1,2-dinitrobenzen\| 528-29-0 153\| dinitroglykol\| viz ethylenglykoldinitrát 154\| dinitrochlorbenzen\| viz 1-chlor-2,4-dinitrobenzen 155\| 4,6-dinitro-o-kresol\| 534-52-1\| 0,2\| 0,4\| D, I, S\| 156\| dinitrotoluen (směs isomerů)\| 25321-14-6\| 0,75\| 1,5\| D, K\| 0,132 2,3-dinitrotoluen\| 602-01-7 2,4-dinitrotoluen\| 121-14-2 2,5-dinitrotoluen\| 619-15-8 2,6-dinitrotoluen\| 606-20-2 3,4-dinitrotoluen\| 610-39-9 3,5-dinitrotoluen\| 618-85-9 157\| 1,4-dioxan\| 123-91-1\| 70\| 140\| D, I\| 0,273 158\| enfluran\| 13838-16-9\| 15\| 30\| I\| 0,130 159\| epichlorhydrin\| viz 1-chlor-2,3-epoxypropan 160\| 1,2-epoxypropan\| viz propylenoxid 161\| ethanal\| viz acetaldehyd 162\| 1,2-ethandiamin\| viz 1,2-diaminoethan 163\| ethanamin\| viz ethylamin 164\| ethan-1,2-diol\| viz ethylenglykol 165\| 1,2-ethandioldinitrát\| viz ethylenglykoldinitrát 166\| ethanol\| 64-17-5\| 1000\| 3000\| \| 0,522 167\| ethanolamin\| viz 2-aminoethanol 168\| ethenon\| viz keten 169\| ethenylbenzen\| viz styren 170\| ethenylester kyseliny octové\| viz vinylacetát 171\| 2-ethoxyethanol\| 110-80-5\| 8\| 16\| D, T, B\| 0,267 172\| 2-ethoxyethylacetát\| 111-15-9\| 11\| 22\| D, T, B\| 0,182 173\| 1-ethoxy-2-propanol\| 1569-02-4\| 270\| 550\| \| 0,231 174\| ethylacetát\| 141-78-6\| 700\| 900\| I\| 0,273 175\| ethylakrylát\| 140-88-5\| 20\| 40\| I, S\| 0,240 176\| ethylalkohol\| viz ethanol 177\| ethylamin\| 75-04-7\| 9\| 20\| I\| 0,534 178\| ethylbenzen\| 100-41-4\| 200\| 500\| D, B\| 0,227 179\| ethylbromid\| viz bromethan 180\| ethylcelosolv\| viz 2-ethoxyethanol 181\| ethylendiamin\| viz 1,2-diaminoethan 182\| ethylendibromid\| viz 1,2-dibromethan 183\| ethylendichlorid\| viz 1,2-dichlorethan 184\| ethylendinitrát\| viz ethylenglykoldinitrát 185\| ethylenglykol\| 107-21-1\| 50\| 100\| D\| 0,388 186\| ethylenglykoldinitrát\| 628-96-6\| 0,5\| 1\| D\| 0,158 187\| ethylenglykolmonobutylether\| viz 2-butoxyethanol 188\| ethylenglykolmonobutyletheracetát\| viz 2-butoxyethylacetát 189\| ethylenglykolmonoethylether\| viz 2-ethoxyethanol 190\| ethylenglykolmonoethyletheracetát\| viz 2-ethoxyethylacetát 191\| ethylenglykolmonomethylether\| viz 2-methoxyethanol 192\| ethylenglykolmonomethyletheracetát\| viz 2-methoxyethylacetát 193\| ethylenchlorhydrin\| viz 2-chlorethanol 194\| ethylenimin\| 151-56-4\| 1\| 2\| D, I, K, M\| 0,559 195\| ethylenoxid\| 75-21-8\| 1\| 3\| B, D, I, K, M\| 0,546 196\| ethylester kyseliny 2-propenové\| viz ethylakrylát 197\| N-ethylethanamin\| viz diethylamin 198\| ethylether\| viz diethylether 199\| ethyl-3-ethoxypropionát\| 763-69-9\| 150\| 500\| \| 0,165 200\| ethylformiát\| 109-94-4\| 300\| 450\| I\| 0,325 201\| 2-ethylhexanol\| 104-76-7\| 5,4\| 11\| I\| 0,185 202\| ethylchlorid\| viz chlorethan 203\| ethyl-2-kyanakrylát\| 7085-85-0\| 1\| 2\| I\| 0,192 204\| ethyl-2-kyanprop-2-enoát\| viz ethyl-2-kyanakrylát 205\| ethyl-2-propenoat\| viz ethylakrylát 206\| fenol\| 108-95-2\| 7,5\| 15\| D, I, B\| 0,256 207\| N-fenylbenzenamin\| viz difenylamin 208\| fenylethylen\| viz styren 209\| fenylhydrazin\| 100-63-0\| 1\| 2\| D, I, K, S, P\| 0,222 210\| 2-fenylpropen\| 98-83-9\| 250\| 500\| I\| 0,204 211\| fluor\| 7782-41-4\| 1,5\| 3\| I\| 0,633 212\| fluoridy anorganické, jako F\| \| 2,5\| 5\| I, B\| 213\| fluorovodík\| 7664-39-3\| 1,5\| 2,5\| I\| 1,203 214\| formaldehyd\| 50-00-0\| 0,5\| 1\| I, K, S\| 0,801 215\| fosfan\| viz fosforovodík 216\| fosfin\| viz fosforovodík 217\| fosfor (bílý, žlutý)\| 12185-10-3\| 0,1\| 0,3\| I\| 218\| fosforovodík\| 7803-51-2\| 0,1\| 0,2\| I\| 0,708 219\| fosforoxychlorid\| viz oxychlorid fosforečný 220\| fosforpentachlorid\| viz chlorid fosforečný 221\| fosfortrichlorid\| viz chlorid fosforitý 222\| fosgen\| viz karbonylchlorid 223\| freon 11\| viz trichlorfluormethan 224\| freon 12\| viz dichlordifluormethan 225\| freon 12B2\| viz dibromdifluormethan 226\| freon 13\| viz chlortrifluormethan 227\| freon 13B1\| viz trifluorbrommethan 228\| freon 21\| viz dichlorfluormethan 229\| freon 114\| viz 1,2-dichlor-1,1,2,2-tetrafluorethan 230\| ftalanhydrid\| 85-44-9 5\| 10\| I, S\| 0,162 231\| 2,5-furandion\| viz maleinanhydrid 232\| 2-furankarboxaldehyd\| viz furfural 233\| 2-furanmethanol\| viz 2-furylmethanol 234\| furfural\| 98-01-1 10\| 20\| B, D, I\| 0,250 235\| furfurylalkohol\| viz 2-furylmethanol 236\| furylmethanal\| viz furfural 237\| 2-furylmethanol\| 98-00-0 20\| 40\| D, I\| 0,245 238\| glutaraldehyd\| viz 1,5-pentandial 239\| glycerol, mlha\| 56-81-5\| 10\| 15\| \| 0,261 240\| glyceroltrinitrát\| 55-63-0\| 0,095\| 0,19\| D\| 0,106 241\| halothan\| viz 2-brom-2-chlor-1,1,1 -trifluorethan 242\| n-heptan\| 142-82-5\| 1000\| 2000\| I\| 0,240 243\| heptan (směs isomerů)\| 426260-76-6\| 1000\| 2000\| I\| 0,240 2,4-dimethylpentan\| 108-08-7 2,2,3-trimethylbutan\| 464-06-2 3,3-dimethylpentan\| 562-49-2 2,3-dimethylpentan\| 565-59-3 3-methylhexan\| 589-34-4 2,2-dimethylpentan\| 590-35-2 2-methylhexan\| 591-76-4 3-ethylpentan\| 617-78-7 isoheptan\| 31394-54-4 244\| 2-heptanon\| 110-43-0\| 150\| 300\| D\| 0,211 245\| 3-heptanon\| 106-35-4\| 95\| 300\| I\| 0,211 246\| hexachlorbenzen\| 118-74-1\| 0,02\| 0,1\| D, K\| 0,084 247\| hexachlor-1,3-butadien\| 87-68-3\| 0,25\| 0,5\| D, I\| 0,092 248\| hexachlorethan\| 67-72-1\| 10\| 20\| D, I\| 0,102 249\| hexachlornaftalen\| 1335-87-1\| 0,2\| 0,6\| D\| 250\| hexamethylen-1,6-diisokyanát\| 822-06-0\| 0,035\| 0,07\| I, S\| 0,143 251\| n-hexan\| 110-54-3\| 70\| 200\| I, D\| 0,279 252\| hexan isomery (s výjimkou n-hexanu)\| 107-83-5\| 1000\| 2000\| I\| 0,279 2-methylpentan\| 96-14-0 3-methylpentan\| 75-83-2 2,2-dimethylbutan\| 79-29-8 2,3-dimethylbutan isohexan; směs isomerů hexanu\| 73513-42-5 253\| 2-hexanon\| 591-78-6\| 20\| 40\| D\| 0,240 254\| hexogen\| 121-82-4\| 0,5\| 1,5\| \| 255\| hydrazin\| 302-01-2\| 0,013\| 0,025\| D, I, K, S\| 0,751 256\| hydrid lithný\| 7580-67-8\| 0,01\| 0,02\| I, V\| 257\| hydrochinon\| viz 1,4-dihydroxybenzen 258\| hydroxid draselný\| 1310-58-3\| 1\| 2\| I\| 259\| hydroxid sodný\| 1310-73-2\| 1\| 2\| I\| 260\| hydroxid vápenatý\| 1305-62-0\| 1\| 4\| I, R\| 261\| 2-hydroxymethylfurfural\| viz 2-furylmethanol 262\| chlor\| 7782-50-5\| 0,5\| 1,5\| I\| 0,307 263\| chloracetaldehyd\| 107-20-0\| 1\| 3\| I\| 0,214 264\| chlorbenzen\| 108-90-7\| 25\| 70\| \| 0,272 265\| 2-chlor-1,3-butadien\| 126-99-8\| 10\| 20\| D, I, K\| 0,278 266\| chlordifluormethan\| 75-45-6\| 3600\| -\| \| 0,119 267\| 1-chlor-2,4-dinitrobenzen\| 97-00-7\| 0,5\| 1\| D, I, P, S\| 0,260 268\| 1-chlor-2,3-epoxypropan\| 106-89-8\| 1\| 2\| D, I, K, S\| 0,373 269\| chlorethan\| 75-00-3\| 260\| 540\| \| 0,299 270\| 2-chlorethanol\| 107-07-3\| 1\| 3\| D\| 0,307 271\| chlorethen\| viz vinylchlorid 272\| chlorid amonný (dýmy)\| 12125-02-9\| 5\| 10\| I\| 273\| chlorid fosforečný\| 10026-13-8\| 1\| 2\| I\| 274\| chlorid fosforitý\| 7719-12-2\| 1\| 3\| I\| 0,175 275\| chlorid vápenatý\| 10043-52-4\| 2\| 4\| I\| 276\| chlorid zinečnatý\| 7646-85-7\| 1\| 2\| I\| 277\| chlormethan\| 74-87-3\| 100\| 200\| D, P\| 0,477 278\| chlormethoxymethan\| viz chlormethylmethylether 279\| chlormethylbenzen\| viz α-chlortoluen 280\| chlormethylmethylether\| 107-30-2\| 0,003\| 0,006\| D, K\| 0,299 281\| 1-chlor-4-nitrobenzen\| 100-00-5\| 1\| 2\| D, P\| 0,153 282\| chloroform\| viz trichlormethan 283\| chloropren\| viz 2-chlor-1,3 -butadien 284\| chlorované bifenyly\| viz polychlorované bifenyly 285\| chlorovodík\| 7647-01-0\| 8\| 15\| I\| 0,660 286\| 3-chlor-1-propen\| 107-05-1\| 3\| 6\| I\| 0,314 287\| α-chlortoluen\| 100-44-7\| 5\| 10\| I, K\| 0,190 288\| chlortrifluormethan\| 75-72-9\| 4000\| 6000\| \| 0,230 289\| chrom a nerozpustné sloučeniny chrómu (II, III) jako Cr\| \| 0,5\| 1,5\| I, V\| 290\| chrómu (VI) sloučeniny, jako Cr\| \| 0,01\| 0,1\| I, S, P\| 291\| 2,2-iminobis(ethanol)\| viz diethanolamin 292\| 1,3 -isobenzofurandion\| viz ftalanhydrid 293\| isofluran\| 26675-46-7\| 15\| 30\| \| 0,130 294\| isopentan\| viz pentan a isopentan 295\| isopentylacetát\| viz pentylacetáty 296\| isophoron\| 78-59-1\| 5\| 10\| I\| 0,174 \| isopropanol\| viz 2-propanol \| 2-isopropoxyethanol\| 109-59-1\| 50\| 100\| I\| 0,231 \| 2-isopropoxyethylacetát\| 19234-20-9\| 65\| 130\| I, P\| 0,165 \| isopropylacetát\| 108-21-4\| 800\| 1000\| I\| 0,236 \| isopropylamin\| 75-31-0\| 10\| 20\| I\| 0,407 297\| izopropylalkohol\| viz 2-propanol 298\| isopropylbenzen\| viz kumen 299\| isopropylglykol\| viz 2-isopropoxyethanol 300\| jod\| 7553-56-2\| 0,1\| 1\| I\| 0,095 301\| jodmethan\| 74-88-4\| 2\| 8\| D, I\| 0,170 302\| kadmium a jeho sloučeniny, jako Cd\| \| 0,05\| 0,1\| B, D, K, P, V\| 303\| kalafuna - prach, dým\| 8050-09-7\| 1\| \| S, V\| 304\| ε-kaprolaktam (prach)\| 105-60-2\| 1\| 3\| I\| 305\| ε-kaprolaktam (páry)\| 105-60-2\| 10\| 40\| I\| 0,213 306\| karbonitril\| viz kyanamid 307\| karbonylchlorid\| 75-44-5\| 0,08\| 0,4\| I\| 0,243 308\| keten\| 463-51-4\| 1\| 2\| I\| 0,572 309\| kobalt a jeho sloučeniny, jako Co\| -\| 0,05\| 0,1\| S, V\| 310\| kresol (směs isomerů a isomery)\| 1319-77-3\| 20\| 40\| D, I\| 0,223 o-kresol\| 95-48-7 m-kresol\| 108-39-4 p-kresol\| 106-44-5 311\| krotonaldehyd\| viz 2-butenal 312\| kumen\| 98-82-8\| 100\| 250\| D\| 0,200 313\| kyanamid\| 420-04-2\| 1\| 5\| D, I, S\| 0,572 314\| kyanidy, jako CN-\| 57-12-5\| 1\| 5\| D\| 315\| kyanovodík jako CN-\| 74-90-8\| 1\| 5\| D\| 0,890 316\| kyselina akrylová\| 79-10-7\| 29\| 59(6) (1 min)\| \| 0,334 317\| kyselina dusičná\| 7697-37-2\| 1\| 2,5\| I\| 0,382 318\| kyselina ethanová\| viz kyselina octová 319\| kyselina ethandiová\| viz kyselina šťavelová 320\| kyselina fosforečná\| 7664-38-2\| 1\| 2\| I\| 0,246 321\| kyselina chloristá\| 7601-90-3\| 1\| 2\| I\| 0,240 322\| kyselina methanová\| viz kyselina mravenčí 323\| kyselina mravenčí\| 64-18-6\| 9\| 18\| I\| 0,523 324\| kyselina octová\| 64-19-7\| 25\| 50\| I\| 0,401 325\| kyselina peroxyoctová\| 79-21-0\| 0,6\| 1,2\| I\| 0,316 326\| kyselina pikrová\| 88-89-1\| 0,1\| 0,5\| D, I, S\| 327\| kyselina propanová\| viz kyselina propionová 328\| kyselina propionová\| 79-09-4\| 30\| 60\| I\| 0,325 329\| kyselina sírová (mlha koncentrované kyseliny)(1),(2)\| 7664-93-9\| 0,05\| -\| I\| 330\| kyselina sírová, jako SO3(1),(2)\| 7664-93-9\| 1\| 2\| I\| 331\| kyselina šťavelová\| 144-62-7\| 1\| 5\| \| 332\| maleinanhydrid\| 108-31-6\| 1\| 2\| I, S\| 0,245 333\| mangan a jeho anorganické sloučeniny, jako Mn\| \| 0,2\| 0,4\| V\| 0,05\| 0,1\| R 334\| měď (prach)\| 7440-50-8\| 1\| 2\| V\| 335\| měď (dýmy)\| 7440-50-8\| 0,1\| 0,2\| R\| 336\| mesitylen\| viz 1,3,5-trimethylbenzen 337\| methanal\| viz formaldehyd 338\| methanamin\| viz methylamin 339\| methanol\| 67-56-1\| 250\| 1000\| D, B\| 0,751 340\| 3-methoxy-n-butylacetát\| 4435-53-4\| 100\| 200\| \| 0,165 341\| 2-methoxyethanol\| 109-86-4\| 3\| 6\| D, T\| 0,316 342\| 2-(2-methoxyethoxy)ethanol\| 111-77-3\| 50\| 100\| D\| 0,200 343\| 2-methoxyethylacetát\| 110-49-6\| 5\| 10\| D, T\| 0,204 344\| 3-methoxy-3-methylbutanol\| 56539-66-3\| 100\| 200\| I\| 0,204 345\| 2-methoxy-1-methylethylacetát\| 108-65-6\| 270\| 550\| D, I\| 0,182 346\| 2-methoxy-2-methylpropan\| viz terc-butylmethylether 347\| 1-methoxy-2-propanol\| 107-98-2\| 270\| 550\| D\| 0,267 348\| 2-methoxy-1-propylacetát\| 70657-70-4\| 270\| 550\| D, T\| 0,182 349\| (2-methoxymethylethoxy)-propanol (směs isomerů)\| 34590-94-8\| 270\| 550\| D\| 0,162 20324-32-7 350\| methylacetát\| 79-20-9\| 600\| 800\| I\| 0,325 351\| methylakrylát\| 96-33-3\| 18\| 36\| I, S\| 0,279 352\| methylalkohol\| viz methanol 353\| methylamin\| 74-89-5\| 10\| 20\| I\| 0,775 354\| 4-methylanilin\| viz p-toluidin 355\| N-methylanilin\| 100-61-8\| 2\| 4\| D\| 0,225 356\| methylbenzen\| viz toluen 357\| N-methylbenzenamin\| viz N-methylanilin 358\| methylbromid\| viz brommethan 359\| 3-methyl-1-butanol\| viz pentanol 360\| 1-methylbutylacetát\| viz pentylacetát 361\| methylcelosolv\| viz 2-methoxyethanol 362\| methylcelosolvacetát\| viz 2-methoxyethylacetát 363\| methylcyklohexan\| 108-87-2\| 1500\| 2000\| I\| 0,245 364\| methylcyklohexanol, směs isomerů\| 25639-42-3 590-67-0\| 200\| 400\| \| 0,211 1-methylcyklohexanol\| 583-59-5 2-methylcyklohexanol, směs isomerů\| 7443-52-9 3-methylcyklohexanol, směs isomerů\| 591-23-1 4-methylcyklohexanol, směs isomeru\| 589-91-3 365\| 2-methylcyklohexanon\| 583-60-8\| 150\| 300\| D\| 0,215 366\| methyldinitrobenzen\| viz dinitrotoluen 367\| 2-methyl-4,6-dinitrofenol\| viz 4,6-dinitro-o-kresol 368\| 1,1‘ -methylenbis(4-isokyanatobenzen)\| viz difenylmethan-4,4'-diisokyanát 369\| 4,4‘ -methylendianilin\| viz 4,4‘-diamino-difenylmethan 370\| methylenchlorid\| viz dichlormethan 371\| methylester 2-methyl-2-propenové kyseliny\| viz methylmetakrylát 372\| methylethylketon\| viz 2-butanon 373\| methylformiát\| 107-31-3\| 125\| 250\| D\| 0,401 374\| 5-methyl-3-heptanon\| 541-85-5\| 50\| 100\| I\| 0,188 375\| 5-methyl-2-hexanon\| 110-12-3\| 95\| 200\| \| 0,211 376\| methylhydrazin\| 60-34-4\| 0,02\| 0,04\| I, K, S\| 0,522 377\| methylchlorid\| viz chlormethan 378\| methylisokyanát\| 624-83-9\| 0,025\| 0,05\| D, I, S\| 0,422 379\| methyljodid\| viz jodmethan 380\| methylkyanid\| viz acetonitril 381\| methylmetakrylát\| 80-62-6\| 50\| 150\| I, S\| 0,240 382\| N-methylmethanamin\| viz dimethylamin 383\| 4-methyl-2-pentanon\| 108-10-1\| 80\| 200\| D, I\| 0,240 384\| 1-methyl-2-pyrrolidinon\| 872-50-4\| 40\| 80\| D, I, T\| 0,243 385\| minerální oleje\| viz oleje minerální 386\| molybden\| 7439-98-7\| 5\| 25\| \| 387\| molybdenu sloučeniny, jako Mo\| \| 5\| 25\| I\| 388\| monochlormethylmethyleter\| viz chlormethylmethylether 389\| morfolin\| 110-91-8\| 35\| 70\| I\| 0,276 390\| nafta solventní\| \| 200\| 1000\| \| 391\| naftalen\| 91-20-3\| 50\| 100\| \| 0,188 392\| neopentan\| viz 2,2-dimethylpropan 393\| nikl\| 7440-02-0\| 0,5\| 1\| B, S, V\| 394\| niklu sloučeniny, jako Ni (s výjimkou nikltetrakarbonylu)\| \| 0,05\| 0,25\| B, S, V\| 395\| nikltetrakarbonyl\| 13463-39-3\| 0,01\| 0,02\| D, I, T\| 0,141 396\| nikotin\| 54-11-5\| 0,5\| 2,5\| D\| 0,148 397\| nitrobenzen\| 98-95-3\| 1\| 2\| B, D, P, T\| 0,195 398\| nitroethan\| 79-24-3\| 62\| 312\| D\| 0,321 399\| nitroglycerin\| viz glyceroltrinitrát 400\| nitroglykol\| viz ethylenglykoldinitrát 401\| p-nitrochlorbenzen\| viz 1-chlor-4-nitrobenzen 402\| 2-nitropropan\| 79-46-9\| 18\| \| K\| 0,270 403\| nitrotoluen směs isomerů a isomery\| 1321-12-6\| 10\| 20\| D, K,M\| 0,175 2-nitrotoluen\| 88-72-2 3-nitrotoluen\| 99-08-1 4-nitrotoluen\| 99-99-0 404\| oleje minerální (aerosol)\| \| 5\| 10\| \| 405\| olovo\| 7439-92-1\| 0,05\| 0,2\| B, T(4)\| 406\| olova sloučeniny, jako Pb (kromě alkylsloučenin)\| \| 0,05\| 0,2\| B, T(4)\| 407\| 1,1‘-oxybis(benzen)\| viz difenylether 408\| 1,1-oxybis(ethan)\| viz diethylether 409\| oxalonitril\| 460-19-5\| 2\| 6\| \| 410\| oxid antimonitý, jako Sb\| 1309-64-4\| 0,1\| 0,2\| \| 411\| oxid dusičitý\| 10102-44-0\| 0,96\| 1,91\| I\| 0,523 412\| oxid dusnatý\| 10102-43-9\| 2,5\| 5\| I\| 0,802 413\| oxid dusný\| 10024-97-2\| 180\| 360\| \| 0,547 414\| oxid fosforečný\| 1314-56-3\| 1\| 2\| I\| 415\| oxid hořečnatý\| 1309-48-4\| 5\| 10\| \| 416\| oxid osmičelý, jako Os\| 20816-12-0\| 0,002\| 0,004\| I\| 417\| oxid sírový\| 7446-11-9\| 1\| 2\| I\| 0,301 418\| oxid siřičitý\| 7446-09-5\| 1,5\| 3\| I\| 0,376 419\| oxid uhelnatý\| 630-08-0\| 23\| 117\| B, P, T\| 0,859 420\| oxid uhličitý\| 124-38-9\| 9000\| 45000\| \| 0,547 421\| oxid vanadičný (prach, dýmy)\| 1314-62-1\| 0,05\| 0,1\| I, P\| 422\| oxid vápenatý\| 1305-78-8\| 1\| 4\| I, R\| 423\| oxid zinečnatý, jako Zn\| 1314-13-2\| 2\| 5\| \| 424\| oxiran\| viz ethylenoxid 425\| 1,1‘-oxybis(2-chloroethan)\| viz bis(2-chlorethyl)ether 426\| oxychlorid fosforečný\| 10025-87-3\| 0,5\| 1\| I, P\| 0,157 427\| ozon\| 10028-15-6\| 0,1\| 0,2\| \| 0,501 428\| pentafluorethan\| 354-33-6\| 5000\| -\| \| 0,200 429\| pentachlorfenol\| 87-86-5\| 0,5\| 1,5\| B, D, I\| 430\| pentakarbonyl železa, jako Fe\| 13463-40-6\| 0,2\| 0,5\| \| 431\| pentan a isopentan\| 109-66-0 78-78-4\| 3000\| 4500(3)\| \| 0,333 432\| 1,5-pentandial\| 111-30-8\| 0,2\| 0,4\| I, S\| 0,240 433\| pentanol\| 30899-19-5\| 300\| 600\| I\| 0,273 všechny isomery a směsi isomerů\| 94624-12-1 1-pentanol\| 71-41-0 2-pentanol\| 6032-29-7 3-pentanol\| 584-02-1 2-methyl-1-butanol\| 137-32-6 3-methyl-1-butanol\| 123-51-3 3-methyl-2-butanol\| 598-75-4 2-methyl-2-butanol\| 75-85-4 2,2-dimethyl-1-propanol\| 75-84-3 434\| pentylacetát všechny isomery a směsi isomerů 2(nebo 3)-methylbutyl-acetát\| 84145-37-9\| 270\| 540\| \| 0,185 1-pentylacetát\| 628-63-7 isopentylacetát\| 123-92-2 2-methylbutylacetát\| 624-41-9 3-pentylacetát\| 620-11-1 pentylacetát, terc.\| 625-16-1 1-methylbutylacetát\| 626-38-0 435\| pentylester kyseliny octové\| viz pentylacetát 436\| perchlorethylen\| viz tetrachlorethylen 437\| peroxid vodíku\| 7722-84-1\| 1\| 2\| I\| 0,707 438\| piperazin\| 110-85-0\| 0,1\| 0,3\| I, S\| 439\| platina (kov) a nerozpustné sloučeniny\| 7440-06-4\| 0,5\| 1\| \| 440\| platiny rozpustné sloučeniny (jako Pt)\| \| 0,001\| 0,002\| I, S\| 441\| polychlorované bifenyly (technické)\| 1336-36-3\| 0,5\| 1\| B, D\| 442\| 2-propanamin\| viz isopropylamin 443\| propan-butan (LPG)\| 68476-85-7\| 1800\| 4000(3)\| K, M\| 444\| n-propanol\| 71-23-8\| 500\| 1000\| I\| 0,400 445\| 1-propanol\| viz n-propanol 446\| 2-propanol\| 67-63-0 500\| 1000\| I\| 0,400 447\| 2-propanon\| viz aceton 448\| 1,2,3-propantrioltrinitrát\| viz glyceroltrinitrát 449\| 2-propenal\| 107-02-8\| 0,05\| 0,12\| I\| 0,429 450\| 2-propen-1-ol\| 107-18-6\| 4\| 10\| D, I\| 0,414 451\| 2-propennitril\| 107-13-1\| 2\| 6\| D, I, K, S\| 0,453 452\| β-propiolakton\| 57-57-8\| 1\| 2\| I, K\| 0,334 453\| n-propylacetát\| 109-60-4\| 800\| 1000\| I\| 0,236 454\| n-propylalkohol\| viz n-propanol 455\| propylenoxid\| 75-56-9\| 2,4\| 5\| D, I, K, M\| 0,414 456\| pseudokumen\| viz 1,2,4-trimethylbenzen 457\| pyrethrum (vyčištěné od senzibilizujících laktonů)\| 8003-34-7\| 1\| 2\| D, I, S\| 458\| pyridin\| 110-86-1\| 5\| 10\| D\| 0,304 459\| resorcin\| viz 1,3-dihydroxybenzen 460\| rtuť\| 7439-97-6\| 0,02\| 0,15\| B, D, T(5)\| 0,120 461\| rtuti (dvojmocné) anorganické sloučeniny, včetně oxidu rtuťnatého a chloridu rtuťnatého jako Hg\| \| 0,02\| 0,15\| B, D, T(5)\| 462\| rtuti alkyl-sloučeniny, jako Hg\| \| 0,01\| 0,03\| B, D, T(5)\| 463\| selan\| viz selenovodík 464\| selen\| 7782-49-2\| 0,1\| 0,2\| D\| 465\| selenu sloučeniny, jako Se (kromě selenovodíku)\| \| 0,1\| 0,2\| \| 466\| selenovodík\| 7783-07-5\| 0,07\| 0,17\| P, I\| 0,297 467\| sevofluran\| 28523-86-6\| 15\| 30\| \| 0,120 468\| sirník fosforečný\| viz sulfid fosforečný 469\| sirouhlík\| 75-15-0\| 10\| 20\| B, D, I\| 0,316 470\| sirovodík\| 7783-06-4\| 7\| 14\| \| 0,706 471\| solventní nafta\| viz nafta solventní 472\| stříbro\| 7440-22-4\| 0,1\| 0,3\| \| 473\| stříbra rozpustné sloučeniny, jako Ag\| \| 0,01\| 0,03\| V\| 474\| styren\| 100-42-5\| 100\| 400\| B, I, P\| 0,231 475\| sulfan\| viz sirovodík 476\| sulfid fosforečný\| 1314-80-3\| 1\| 2\| \| 477\| sulfotep (ISO)\| 3689-24-5\| 0,1\| 0,2\| D\| 0,075 478\| tellur a jeho sloučeniny, jako Te\| 13494-80-9\| 0,1\| 0,5\| V\| 479\| terfenyl, hydrogenovaný\| 61788-32-7\| 19\| 48\| \| 0,101 480\| terpentýn - páry\| 8006-64-2\| 300\| 800\| I, S\| 481\| tetraethylester kyseliny křemičité\| viz tetraethylsilikát 482\| tetraethylolovo, jako Pb\| 78-00-2\| 0,05\| 0,1\| B, D, T(4)\| 483\| tetraethylsilikát\| 78-10-4\| 44\| 200\| I\| 0,115 484\| tetraethoxysilan\| viz tetraethylsilikát 485\| O,O,O',O'-tetraethyl-dithiopyrofosfát\| viz sulfotep (ISO) 486\| O,O,O',O'-tetraethyldifosforodithiolát 487\| tetrafosfor\| viz fosfor (bílý, žlutý) 488\| tetrahydrofuran\| 109-99-9\| 150\| 300\| D, I\| 0,334 489\| tetrahydro-1,4-oxazin\| viz morfolin 490\| tetrachlorethen\| 127-18-4\| 138\| 275\| D\| 0,145 491\| tetrachlorethylen\| viz tetrachlorethen 492\| tetrachlormethan\| 56-23-5\| 6,4\| 32\| D, P\| 0,159 493\| tetrakarbonyl niklu\| viz nikltetrakarbonyl 494\| tetramethylolovo, jako Pb\| 75-74-1\| 0,05\| 0,1\| B, D, T(4)\| 495\| thallium\| 7440-28-0\| 0,1\| 0,5\| \| 496\| thallia sloučeniny rozpustné, jako Tl\| \| 0,1\| 0,5\| D\| 497\| toluen\| 108-88-3\| 192\| 384\| B, D, I\| 0,261 498\| m-toluidin\| 108-44-1\| 5\| 10\| D, I\| 0,225 499\| o-toluidin\| 95-53-4\| 0,5\| 0,1\| D, I, K\| 0,225 500\| p-toluidin\| 106-49-0\| 5\| 10\| D, I, S\| 0,225 501\| 2,4-toluylendiisokyanát\| 584-84-9\| 0,05\| 0,1\| I, S\| 0,138 502\| 2,6-toluylendiisokyanát\| 91-08-7\| 0,05\| 0,1\| I, S\| 0,138 503\| triethanolamin\| 102-71-6\| 5\| 10\| D, I\| 0,161 504\| triethylamin\| 121-44-8\| 8\| 12\| D, I\| 0,238 505\| trifluorbrommethan\| 75-63-8\| 4000\| 6000\| \| 0,162 506\| 1,2,4-trichlorbenzen\| 120-82-1\| 15\| 35\| D, I\| 0,133 507\| 1,1,1-trichlorethan\| 71-55-6\| 500\| 1000\| \| 0,180 508\| 1,1,2-trichlorethan\| 79-00-5\| 50\| 100\| D\| 0,180 509\| trichlorethen\| 79-01-6\| 55\| 164\| B, D, I, K\| 0,183 510\| trichlorethylen\| viz trichlorethen 511\| trichlorfluormethan\| 75-69-4\| 3000\| 4500\| \| 0,175 512\| trichlorid-oxid fosforečný\| viz oxychlorid fosforečný 513\| trichlormethan\| 67-66-3\| 10\| 20\| D, I\| 0,202 514\| trimethylamin\| 75-50-3\| 10\| 20\| I\| 0,407 515\| 1,2,3-trimethylbenzen\| 526-73-8\| 100\| 250\| I\| 0,200 516\| 1,2,4-trimethylbenzen\| 95-63-6\| 100\| 250\| I\| 0,200 517\| 1,3,5-trimethylbenzen\| 108-67-8\| 100\| 250\| I\| 0,200 518\| 2,4,6-trinitrofenol\| viz kyselina pikrová 519\| 2,4,6-trinitrotoluen\| 118-96-7\| 0,3\| 0,5\| D\| 0,106 520\| uhličitany a hydrogenuhličitany sodný a draselný\| \| 5\| 10\| I, V\| 521\| vanad (prach) a anorganické sloučeniny jako V\| 7440-62-2\| 0,05\| 0,15\| V\| 522\| vinylacetát\| 108-05-4\| 18\| 36\| \| 0,279 523\| vinylbenzen\| viz styren 524\| vinylchlorid monomer\| 75-01-4\| 2,6\| 5\| K\| 0,385 525\| vinylidenchlorid\| viz 1,1-dichlorethen 526\| xylen technická směs isomerů a všechny isomery\| 1330-20-7\| 200\| 400\| B, D, I\| 0,227 o -xylen\| 95-47-6\| \| \| \| p-xylen\| 106-42-3 m-xylen\| 108-38-3 527\| 2,4-xylidin\| 95-68-1\| 5\| 10\| D, P\| 0,199 528\| xylidin (směs isomerů)\| 1300-73-8\| 10\| 20\| D\| 0,199 529\| směsi polycyklických aromatických uhlovodíků, především ty, které obsahují benzo[a]pyren\| \| \| \| D\| 530\| minerální oleje, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru\| \| \| \| D\| Vysvětlivky k tabulce: PEL - přípustný expoziční limit. NPK-P - nejvyšší přípustná koncentrace. Číslo CAS - registrační číslo používané v Chemical Abstracts Service. (1) \\- Při výběru vhodné metody kontroly expozice by se mělo přihlédnout k možným omezením a interferencím, k nimž může dojít za přítomnosti jiných sloučenin síry. (2) \\- Mlha je definována jako thorakální frakce. (3) \\- Je brán zřetel na fyzikálně-chemické vlastnosti (například výbušnost). (4) \\- Pro hodnocení expozice u olova je rozhodující výsledek vyšetření plumbémie. (5) \\- Při kontrole expozice rtuti a anorganických sloučenin dvojmocné rtuti se přihlíží k příslušným biologickým expozičním testům, které doplňují směrné limitní hodnoty expozice na pracovišti. (6) \\- Limitní hodnota krátkodobé expozice ve vztahu k referenčnímu období. Vysvětlivky ke sloupci „Poznámky“ v tabulce: B - u látky je zaveden biologický expoziční test (BET) v moči nebo krvi. D - při expozici se významně uplatňuje pronikání faktoru kůží. I - dráždí sliznice (oči, dýchací cesty), respektive kůži. K - karcinogen kategorie 1A a 1B (s větou H350, H350i). M - mutagen v zárodečných buňkách kategorie 1A a 1B (s větou H340). P - u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky (s větou H372, H373). R - respirabilní frakce aerosolu. S - látka má senzibilizující účinek (s větou H317, H334). T - toxický pro reprodukci kategorie 1A a 1B (s větou H360 včetně příslušných kódů). V - vdechovatelná frakce aerosolu. Vysvětlivka ke sloupci „Přepočet na ppm“ v tabulce: Přepočet z údaje o hmotnostní koncentraci v mg.m-3 na údaj o objemové koncentraci v ppm (parts per million - počet objemových jednotek plynu v miliónu objemových jednotek vzduchu) platí za podmínky teploty 20°C a tlaku 101,3 kPa. Pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity: 1. výroba auraminu, 2. práce spojené s expozicí polycyklickým aromatickým uhlovodíkům přítomným v uhelných sazích, dehtu nebo smole, 3. práce spojené s expozicí prachům, dýmům nebo kapalným aerosolům vznikajícím při pražení nebo elektrolytické rafinaci kuproniklových rud, 4. silně kyselé procesy při výrobě isopropanolu, 5. práce spojená s expozicí prachu tvrdých dřev, při kterých jsou překračovány přípustné limity, 6. práce zahrnující expozici respirabilnímu prachu krystalického oxidu křemičitého vznikajícího během pracovního procesu, 7. zpracování nebo opracování výrobků nebo směsí obsahujících azbest, jestliže při těchto pracech expozice azbestu převyšuje hodnotu 0,1 respirabilní vlákno/cm3, 8. práce zahrnující expozici minerálním olejům, které byly předtím použity ve spalovacích motorech k lubrikaci a chlazení pohybujících se částí v motoru, prostřednictvím kožní absorpce, 9. práce zahrnující expozici emisím výfukových plynů ze vznětových motorů, 10. práce s cytostatiky, výroba a některé práce zejména s imunosupresivy, antibiotiky nebo hormony, jsou-li zařazeny do kategorie třetí nebo čtvrté vyhodnocené jako rizikové z hlediska možných pozdních účinků na zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, 11. koksárenské nebo koksochemické zpracování černého uhlí nebo přímé zpracování černouhelného dehtu nebo smoly, vysokotlaké nebo nízkotlaké zplyňování uhlí včetně jeho meziproduktů, zpracování primárních meziproduktů nebo vedlejších produktů, například chlazení nebo čištění surového plynu, zpracování fenolových vod, hnědouhelného dehtu nebo expedice vedlejších produktů.“. 6. V příloze č. 2 k tomuto nařízení části A řádek 290 tabulky zní: „290\| chromu (VI) sloučeniny, jako Cr\| \| 0,005\| 0,01\| B, I, K, M, P, S, V\| ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- .“. 7. V příloze č. 2 k tomuto nařízení části A se doplňuje řádek 531 tabulky, který zní: „531\| emise výfukových plynů ze vznětových motorů, s výjimkou odvětví hlubinné těžby a výstavby tunelů\| \| 0,05(7)\| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- .“. 8. V příloze č. 2 k tomuto nařízení části A se do vysvětlivek k tabulce doplňuje vysvětlivka č. 7, která zní: „(7) \\- Měřeno jako elementární uhlík.“. 10. V příloze č. 3 k tomuto nařízení část A včetně nadpisu zní: „ČÁST A Seznamy prachů a jejich přípustné expoziční limity 1. Přípustný expoziční limit pro celkovou koncentraci (vdechovatelnou frakci) prachu se označuje PELc a pro respirabilní frakci prachu PELr. Vdechovatelnou frakcí prachu se rozumí soubor částic polétavého prachu, které mohou být vdechnuty nosem nebo ústy. Respirabilní frakcí se rozumí hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel, a do plicních sklípků podle české technické normy ČSN EN 1540 Expozice pracoviště - Terminologie. 2. Přípustný expoziční limit směsi prachů (PELs) s různými přípustnými expozičními limity se stanoví výpočtem z přípustného expozičního limitu jednotlivých prachů podle vzorce: PELs=%x1100×PEL1+%x2100×PEL2+......+%xn100×PELn-1 kde PELs je PEL směsi, PEL1 až PELn je přípustný expoziční limit jednotlivých látek 1 až n, % x1 až % xn je hmotnostní podíl jednotlivých látek 1 až n v procentech. 3. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se přípustný expoziční limit podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem. V případě, že nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se PELs podle hodnoty platné pro látku s nejnižším přípustným expozičním limitem. 4. Pokud je v prachu obsažena fibrogenní složka, musí se stanovit vždy jeho respirabilní frakce a koncentrace fibrogenní složky. Jestliže respirabilní frakce obsahuje více než 1 % fibrogenní složky, nesmí její PELr překračovat hodnoty uvedené v tabulce č 1. Za dodržení přípustného expozičního limitu se pokládá stav, kdy jsou dodrženy jak PELr pro fibrogenní složku, tak i PELc pro daný druh prachu. 5. Pokud prach obsahuje méně než 1 % krystalického SiO2 a neobsahuje azbest, považuje se za prach s převážně nespecifickým účinkem. 6. Pro prach s převážně nespecifickým účinkem platí PELc = 10 mg.m-3. 7. Přípustný expoziční limit nepřihlíží k možným senzibilizujícím účinkům a případnému obsahu mikroorganismů v prachu. Tabulka č. 1 - Prachy s převážně fibrogenním účinkema) Látka\| PEL pro respirabilní frakci (PELr, mg.m-3)\| PEL pro celkovou koncentraci (PELc, mg.m-3) ---\|---\|--- Fr = 100 % b)\| křemen\| 0,1c)\| - kristobalit\| 0,1\| - tridymit\| 0,1\| - gama-oxid hlinitý\| 0,1\| - \| Fr ≤ 5%\| Fr > 5 %\| dinas\| 2,0\| 10: Fr\| 10 grafit\| 2,0\| 10: Fr\| 10 prach černouhelných dolůc)\| 2,0\| 10: Fr\| 10 koks\| 2,0\| 10: Fr\| 10 slída\| 2,0\| 10: Fr\| 10 mastekd)\| 2,0\| 10: Fr\| 10 ostatní křemičitany (s výjimkou azbestu)\| 2,0\| 10: Fr\| 10 šamot\| 2,0\| 10: Fr\| 10 horninové prachy\| 2,0\| 10: Fr\| 10 slévárenský prach\| 2,0\| 10: Fr\| 10 Vysvětlivky k tabulce č. 1: a) Za fibrogenní se považuje prach, který obsahuje více než 1 % fibrogenní složky. b) Fr je obsah fibrogenní složky v respirabilní frakci v procentech. Fibrogenní složka je křemen, kristobalit, tridymit nebo gama-oxid hlinitý. c) Při stanovení nižšího přípustného expozičního limitu se postupuje podle zvláštního právního předpisu. d) Za přítomnosti početní koncentrace respirabilních vláken (tzv. WHO vláken o rozměrech délky větší než 5 μm, průměru menším než 3 μm a poměru délky k průměru větším než 3 : 1) v pracovním ovzduší, musí být dodržen přípustný expoziční limit pro azbest. e) U chemické látky nelze vyloučit karcinogenní účinky. Tabulka č. 2 - Prachy s možným fibrogenním účinkem \| Chemická látka\| PELc (mg.m-3) ---\|---\|--- 1\| amorfní SiO2\| 4,0 2\| svářečské dýmya)\| 5,0 3\| svařování nebo plazmové řezání nebo podobné pracovní postupy, při kterých vzniká dým s obsahem chromu (VI)\| 0,025 4\| bentonit\| 6,0 Vysvětlivka k tabulce č. 2: a) Platí pro pevné částice. Složení svářečských dýmů závisí na řadě činitelů zejména na svařovaném materiálu, materiálu, jímž se svařuje, svařovacím proudu. Tyto okolnosti musí být brány v úvahu při hodnocení expozice svářečským dýmem. Tabulka č. 3 - Prachy s převážně nespecifickým účinkem Chemická látka\| PELc (mg.m-3) ---\|--- baryt\| 10,0 cement\| 10,0 čedič tavený\| 10,0 dolomit\| 10,0 železo a jeho slitinya)\| 10,0 hliník a jeho oxidy (s výjimkou gama Al2O3)\| 10,0 hnědé uhlí a lignit\| 10,0 magnezit\| 10,0 ocelárenská struska\| 10,0 ledek amonný\| 10,0 oxidy železa\| 10,0 popílek\| 10,0 prach z umělého brusiva (karborundum, elektrit)\| 10,0 půdní prachy\| 10,0 sádra\| 10,0 saze komínové\| 2,0 siderit\| 10,0 škvára\| 10,0 vápenec, mramor\| 10,0 vysokopecní struska\| 10,0 amorfní uhlík (Carbon Black)\| 10,0 Vysvětlivka k tabulce č. 3 a) Pokud slitiny železa obsahují vyšší podíl kovů, pro které jsou stanoveny přípustným expozičním limitem, posuzuje se prašnost i podle přípustného expozičního limitu těchto kovů. Za dodržení přípustného expozičního limitu se považuje stav, kdy je dodržen jak PELc pro slitinu železa, tak i přípustný expoziční limit pro jednotlivé kovy, rozhodující je přitom limit, jehož přípustný expoziční limit je nejnižší. Slitiny jiných kovů, než železa se posuzují po stránce prašnosti podle přípustného expozičního limitu jednotlivých kovů přítomných ve slitině, rozhodující je přitom ta složka slitiny, jejíž přípustný expoziční limit je nejnižší. Tabulka č. 4 - Prachy s převážně dráždivým účinkem \| Chemická látka\| PELc (mg.m-3) ---\|---\|--- 1\| textilní prachy\| 2\| bavlna\| 2,0 3\| len\| 2,0 4\| konopí\| 2,0 5\| hedvábí\| 2,0 6\| syntetická vlákna textilní\| 4,0 7\| sisal\| 6,0 8\| juta\| 6,0 9\| živočišné prachy\| 10\| peří\| 4,0 11\| vlna\| 6,0 12\| srst\| 6,0 13\| ostatní živočišné prachy\| 6,0 14\| rostlinné prachy\| 15\| mouka\| 4,0 16\| tabák\| 4,0 17\| čaj\| 4,0 18\| káva zelená\| 2,0 19\| koření\| 2,0 20\| prach obilní\| 6,0 21\| prach z\| 22\| \\- toxických a výrazně senzibilizujících (exotických) dřevina)\| 1,0 23\| \\- tvrdých (karcinogenních a senzibilizujících) dřevinb)\| 3,0 24\| \\- ostatních (nesenzibilizujících a nekarcinogenních) dřevin\| 5,0 25\| ostatní rostlinné prachy\| 6,0 26\| jiné prachy s dráždivým účinkem\| 27\| prach dusičnanu sodného\| 6,0 28\| prach z chromu\| 0,5 29\| prach fenolformaldehydových pryskyřic\| 5,0 30\| prach PVC\| 5,0 31\| prach z broušení pneumatik\| 3,0 32\| prach epoxidových pryskyřic\| 2,0 33\| prach papíru\| 6,0 34\| prach polyakrylátových pryskyřic\| 5,0 35\| prach polyesterových pryskyřic\| 5,0 36\| prach polyethylenu\| 5,0 37\| prach polypropylenu\| 5,0 38\| prach polymerních materiálů\| 5,0 39\| prach polystyrenu\| 5,0 40\| prach siřičitanu vápenatého\| 5,0 41\| prach sklolaminátů\| 5,0 42\| prach škrobu\| 4,0 43\| kyselina citrónová\| 4,0 44\| prach dřevotřískových a MDF desek\| 5,0 45\| prach z laminátových/laminovaných OSB desek\| 5,0 Tabulka č. 5 - Minerální vláknité prachy Chemická látka\| PEL ---\|--- početní koncentrace (počet respirabilních vláken / cm3) azbestová vlákna všech azbestů\| 0,1 žáruvzdorná keramická vláknaa)\| 0,3 umělá minerální vlákna (například čedičová, skleněná, strusková)\| 1,0 \| hmotnostní koncentrace (mg.m-3) umělá minerální vláknab) (vlákna všech rozměrů)\| 4 Vysvětlivka k tabulce č. 5: a) Splňují-li kritéria pro klasifikaci podle § 16 odst. 1 písm. a). b) Pro umělá minerální vlákna musí být dodrženy současně přípustné hodnoty početní i hmotnostní koncentrace.“. 11. V příloze č. 3 k tomuto nařízení části A tabulce č. 2 řádku 3 sloupci „PELc (mg.m-3)“ se číslo „0,025“ nahrazuje číslem „0,005“. 12. V příloze č. 3 k tomuto nařízení části A tabulce č. 4 řádku 23 sloupci „PELc (mg.m-3)“ se číslo „3,0“ nahrazuje číslem „2,0“. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2025, b) čl. I bodů 7 a 8, která nabývají účinnosti dnem 21. února 2023, c) čl. I bodu 9, které nabývá účinnosti dnem 21. února 2026, d) čl. I bodu 11, které nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2025, a e) čl. I bodu 12, které nabývá účinnosti dnem 18. ledna 2023. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Vyhláška č. 40/2020 Sb.	Vyhláška č. 40/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 17. 2. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 18/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb., vyhlášky č. 10/2017 Sb., vyhlášky č. 86/2017 Sb., vyhlášky č. 158/2017 Sb. a vyhlášky č. 72/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 40 VYHLÁŠKA ze dne 4. února 2020, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 7 odst. 6 a § 7b odst. 8 zákona: Čl. I Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb., vyhlášky č. 10/2017 Sb., vyhlášky č. 86/2017 Sb., vyhlášky č. 158/2017 Sb. a vyhlášky č. 72/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 29 odst. 6 se slova „ochrannými prvky“ nahrazují slovy „ochranným prvkem“. 2. V § 29 odstavec 11 zní: „(11) Technická specifikace ochranného prvku tabulky s registrační značkou a umístění ochranného prvku na tabulce s registrační značkou jsou uvedeny v příloze č. 27 k této vyhlášce.“. 3. V příloze č. 26 v části 2. Fyzikální vlastnosti tabulek registračních značek bod 5 zní: „5. Umístění ochranného prvku na tabulce s registrační značkou je patrné z přílohy č. 27 k této vyhlášce.“. 4. Příloha č. 27 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 27 k vyhlášce č. 343/2014 Sb. Technická specifikace ochranného prvku tabulky s registrační značkou a umístění ochranného prvku na tabulce s registrační značkou Ochranný prvek tabulky s registrační značkou má tvar obdélníku s vyobrazením písmen „CZ“. 78kB Barva písmen CZ je shodná s barvou reflexní fólie na tabulce s registrační značkou. Prostor v obdélníku, kolem písmen CZ, má jinou barvu, než barva reflexní fólie na tabulce s registrační značkou. Ochranný prvek na tabulce registrační značky umístěné na vozidle je viditelný pouze pod úhlem 30 stupňů, s tolerancí ±10 stupňů od vodorovné roviny procházející tímto prvkem. Ochranný prvek je obsažen ve struktuře reflexní fólie tabulky s registrační značkou. Ochranný prvek je vyroben tak, aby nedošlo k porušení vrchní vrstvy reflexní fólie. Ochranný prvek nezmenšuje hodnoty reflexivity registrační značky, uvedené v příloze č. 26 k této vyhlášce. Ochranný prvek není odstranitelný bez trvalého poškození reflexní fólie. Umístění ochranného prvku na tabulce s registrační značkou rozměr 520 x 110 mm 702kB rozměr 340 x 200 mm 929kB rozměr 280 x 200 mm 685kB rozměr 320 x 160 mm 871kB rozměr 200 x 160 mm 770kB rozměr 80 x 110 mm 240kB rozměr 80 x 110 mm (sportovní) 222kB rozměr 330 x 85 mm (sportovní) 530kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Do 31. března 2021 lze vyrábět tabulky s registrační značkou podle vyhlášky č. 343/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Tabulky s registrační značkou podle vyhlášky č. 343/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze vydávat do vyčerpání jejich zásob. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.
Zákon č. 39/2020 Sb.	Zákon č. 39/2020 Sb. Zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování) Vyhlášeno 17. 2. 2020, datum účinnosti 3. 3. 2020, částka 18/2020 * ČÁST PRVNÍ - REALITNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ (§ 1 — § 23) * ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 24 — § 25) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách (§ 26 — § 26) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27) Aktuální znění od 1. 7. 2021 (249/2021 Sb.) 39 ZÁKON ze dne 19. prosince 2019 o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ REALITNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje některé podmínky poskytování realitního zprostředkování a některá práva a povinnosti s tím související. § 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy, b) realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní zprostředkování, c) smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy, d) realitní smlouvou smlouva o nabytí 1. vlastnického práva k nemovité věci, nebo 2. práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování. § 3 (1) Realitní zprostředkování zahrnuje vždy vyhledání toho, kdo má zájem o uzavření realitní smlouvy se zájemcem. (2) Realitní zprostředkování zahrnuje zpravidla a) poskytnutí inzertní služby, b) posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny, c) zpracování marketingu nemovité věci, d) zajištění prohlídky nemovité věci, e) obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí, f) zprostředkování poskytnutí právních služeb, g) zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy. § 4 (1) Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet a) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, b) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankoubankou, zahraniční bankoubankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátemadvokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem. (2) Na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, pokud a) smlouva o úschově je v písemné formě, b) účet u bankybanky, zahraniční bankybanky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „bankabanka“), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je 1. zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy, 2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku, c) informuje bankubanku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba, d) o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje 1. identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení, 2. údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce, 3. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy, 4. údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli, 5. označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce, 6. datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci. (3) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat. (4) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský úřad. (5) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy. § 5 (1) Realitní zprostředkovatel musí být bezúhonný1). Za bezúhonnou se pro potřeby tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním realitního zprostředkování, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. (2) Je-li realitní zprostředkovatel právnickou osobou, musejí být bezúhonní jeho skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) a fyzická osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu. (3) Fyzická osoba podle odstavce 2 je před ustavením do funkce povinna zakladatelům právnické osoby nebo orgánu, který je oprávněn ji do funkce ustavit, oznámit, zda splňuje požadavek bezúhonnosti. Přestane-li požadavek bezúhonnosti splňovat po svém ustavení do funkce, oznámí to fyzická osoba bez zbytečného odkladu realitnímu zprostředkovateli, popřípadě i tomu, kdo ji zmocnil k výkonu funkce. (4) Realitní zprostředkovatel odvolá bez zbytečného odkladu fyzickou osobu, která nesplňuje požadavek bezúhonnosti, z funkce člena statutárního orgánu nebo z postavení obdobného postavení člena statutárního orgánu, jakmile se o tom dozví, nezanikla-li jeho funkce nebo postavení jiným způsobem. (5) Právnická osoba, která je členem statutárního orgánu realitního zprostředkovatele, odvolá bez zbytečného odkladu zmocnění fyzické osobě, která ji při výkonu funkce zastupuje, jakmile se dozví, že přestala splňovat požadavek bezúhonnosti, a pověří zastupováním jinou fyzickou osobu. Nesplní-li právnická osoba tuto povinnost, realitní zprostředkovatel ji odvolá z funkce bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví. § 6 (1) Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona. U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky. (2) Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. V případě, že rozhodnutí bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad oprávněn si vyžádat od osoby uvedené v odstavci 1 větě druhé předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu. (3) Za účelem zjištění dodržování povinností podle § 5 odst. 2 Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „evidence skutečných majitelů“) úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona. Realitního zprostředkovatele, který je zahraniční právnickou osobou, živnostenský úřad vyzve k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo, není-li takové evidence, k předložení čestného prohlášení, ve kterém uvede identifikační údaje všech svých skutečných majitelů. Realitní zprostředkovatel je povinen na výzvu živnostenského úřadu u osob podle § 5 odst. 2 doložit doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) nebo b) živnostenského zákona, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů, a opis pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu podle odstavce 2. Pojištění realitního zprostředkovatele § 7 (1) Realitní zprostředkovatel musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zájemci újmu způsobenou výkonem realitního zprostředkování, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 1 750 000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši 3 500 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. (2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojistitele, který je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněn provozovat toto pojištění na území České republiky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění. (3) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu. (4) Realitní zprostředkovatel předloží Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy. Obdobně postupuje realitní zprostředkovatel při každé změně smlouvy o pojištění, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění nebo výše sjednané spoluúčasti, a v případě výpovědi nebo odstoupení od smlouvy o pojištění ministerstvo o této skutečnosti informuje. (5) Limity pojistného plnění podle odstavce 1 se snižují na 50 % realitním zprostředkovatelům, kteří jsou na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s jinou právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, oprávněni poskytovat realitní zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové právnické osoby. § 8 (1) Realitní zprostředkovatel předloží zájemci na vyžádání pojistku potvrzující uzavření pojistné smlouvy podle § 7. (2) Realitní zprostředkovatel podle § 7 odst. 5 předloží zájemci na vyžádání smlouvu uzavřenou s realitním zprostředkovatelem, jehož jménem, či s nezaměnitelným užitím jeho obchodního jména či obchodní značky, je oprávněn poskytovat realitní zprostředkování. Smlouva o realitním zprostředkování § 9 (1) Realitní zprostředkovatel poskytuje realitní zprostředkování na základě smlouvy o realitním zprostředkování. (2) Smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou formu. Námitku neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může vznést pouze zájemce. § 10 (1) Smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také a) označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání b) výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná, c) výši provize, nebo způsob jejího určení. (2) Není-li při uzavírání smlouvy o realitním zprostředkování některý z údajů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) znám, ujedná se alespoň obecným způsobem. (3) Neobsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování údaje podle odstavce 1, je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce. § 11 (1) Realitní zprostředkovatel předá zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, nejpozději v den uzavření smlouvy o realitním zprostředkování výpis z veřejného seznamu k předmětu realitního zprostředkování, jestliže je v něm zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí. Není-li předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zapsán jako jednotka ve veřejném seznamu, předá realitní zprostředkovatel zájemci výpis z veřejného seznamu, ve kterém je zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí. (2) Výpis z veřejného seznamu podle odstavce 1 musí prokazovat stav evidovaný v tomto seznamu ne starší než 3 pracovní dny přede dnem uzavření smlouvy o realitním zprostředkování. Tento výpis může být pořízen i dálkovým přístupem a za účelem přiložení ke smlouvě o realitním zprostředkování převeden do listinné podoby prostým vytištěním. (3) Jestliže realitní zprostředkovatel nepředá zájemci výpis podle odstavce 1, je zájemce oprávněn odstoupit od smlouvy o realitním zprostředkování ve lhůtě do 14 dnů ode dne jejího uzavření. § 12 Informační povinnost (1) Realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět. (2) Obsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování ujednání podle § 10 odst. 2, poskytne realitní zprostředkovatel zájemci informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání podle odstavce 1 a předá mu výpis z veřejného seznamu podle § 11 odst. 1 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám. (3) Realitní zprostředkovatel poskytne zájemci informaci o výši provize nebo způsobu jejího určení v případě, že tato byla ujednána ve smlouvě o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a třetí osobou ke stejnému předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání. (4) Nepředá-li realitní zprostředkovatel zájemci informace podle odstavců 1 a 3 nejpozději při uzavření smlouvy o realitním zprostředkování nebo informace podle odstavce 2 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám, může zájemce od smlouvy o realitním zprostředkování odstoupit. § 13 Prohlásil-li zájemce, že se seznámil s písemnostmi, na které odkazuje smlouva o realitním zprostředkování, a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda k tomu skutečně došlo, musí tuto skutečnost prokázat realitní zprostředkovatel. § 14 Ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelemspotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy. § 15 Smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce. Vznesením námitky neplatnosti nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran z dalších smluv obsažených v listině podle věty první. § 16 Ke splnění nebo zajištění splnění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem, který je spotřebitelemspotřebitelem, nelze použít směnku nebo šek. § 17 Výhradní realitní zprostředkování (1) Výhradním realitním zprostředkováním se rozumí ujednání mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem učiněné ohledně konkrétního předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání spočívající v omezení práva zájemce na uzavření smlouvy o realitním zprostředkování o stejném předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání s jiným realitním zprostředkovatelem, jakož i práva zájemce na uzavření realitní smlouvy bez součinnosti realitního zprostředkovatele. (2) Ujednání o výhradním realitním zprostředkování může nabýt účinnosti nejdříve dnem uzavření smlouvy o realitním zprostředkování mezi týmiž smluvními stranami a ohledně téhož předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání. (3) Na ujednání o výhradním realitním zprostředkování, které není obsaženo ve smlouvě o realitním zprostředkování, se použijí § 9 odst. 2 a § 13 obdobně. (4) Výhradní realitní zprostředkování lze se zájemcem, který je spotřebitelemspotřebitelem, ujednat jen na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Tato doba může být opakovaně prodloužena. Prodloužení lze ujednat nejdříve 30 dnů přede dnem uplynutí ujednané doby. § 18 Výpověď Bylo-li realitní zprostředkování se spotřebitelemspotřebitelem ujednáno na dobu neurčitou, výpovědní doba může činit nejvýše 1 měsíc. § 19 Provize (1) Není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy. (2) Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy, lze jen tehdy, jestliže smlouva o realitním zprostředkování obsahuje poučení o tom, že splatnost provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy. Splatnost provize může být v těchto případech vázána nejdříve na obstarání příležitosti zájemci k uzavření realitní smlouvy. (3) Je-li se zájemcem, který je spotřebitelemspotřebitelem, ujednána záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize. (4) Byla-li smlouva, k jejímuž uzavření se vztahoval vznik práva realitního zprostředkovatele na provizi, uzavřena z důvodu nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo požadovat provizi po zájemci, který je spotřebitelemspotřebitelem. § 20 Kontrola (1) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 5 vykonávají obecní živnostenské úřady. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 4 vykonávají obecní živnostenské úřady. (3) Kontrolu nad dodržováním povinností podle § 7 odst. 1, 2 a 4 vykonává ministerstvo. (4) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění realitnímu zprostředkovateli, který nezajistí, aby jeho skutečným majitelem byla osoba splňující podmínky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1, nebo neodvolá fyzickou osobu podle § 5 odst. 4 nebo právnickou osobu podle § 5 odst. 5 věty druhé. § 21 Přestupky (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako realitní zprostředkovatel dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 4, b) není pojištěna podle § 7 odst. 1 nebo 2, nebo c) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4. (2) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c). § 22 Projednávání přestupků Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. a) projednávají obecní živnostenské úřady. Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) projednává ministerstvo. § 23 Přechodná ustanovení 1. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, jejichž účelem je realitní zprostředkování, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Podnikatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval realitní zprostředkování v rámci živnostiživnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“ uvedené v příloze č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínku podle § 7 odst. 1 a 2 tohoto zákona nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Podnikatel, který je fyzickou osobou a který ke dni nabytí účinnosti zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), nebyl oprávněn k provozování realitního zprostředkování na základě oprávnění k provozování živnostiživnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“, tuto živnostživnost ohlásí živnostenskému úřadu až po nabytí účinnosti tohoto zákona a zahájí činnost realitní zprostředkování podle tohoto zákona, avšak nedoloží splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování živnostiživnosti vázané „Realitní zprostředkování“ podle jiného právního předpisu2), je oprávněn provozovat činnost realitní zprostředkování na základě živnostiživnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“ uvedené v jiném právním předpisu3), avšak výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, a pouze jménem takové osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové osoby, a to nejdéle do 31. prosince 2021. 4. Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 3 není oprávněn poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2. Poskytuje-li tento podnikatel úschovu peněžních prostředků podle věty první, dopustí se přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše dle § 21 odst. 2 písm. a). ČÁST DRUHÁ Změna živnostenského zákona § 24 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 2 „ŽIVNOSTI VÁZANÉ“ v sloupci 1 se za živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nová živnost „Realitní zprostředkování“, ve sloupci 2 se vkládá nový text „a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č. 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu, c) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo d) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání)“ a ve sloupci 3 se vkládá nový text „) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. 2. V příloze č. 4 „ŽIVNOST VOLNÁ“ obor činnosti 58 zní: „58. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí“. 3. V příloze č. 5 „Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností“ v sloupci 1 se za živnost „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ vkládá nová živnost „Realitní zprostředkování“, ve sloupci 2 se vkládá nový text „a) vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, v oblasti vzdělávání Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, b) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 1 rok praxe v oboru, c) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), d) doklad o tříleté praxi v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu)“ a ve sloupci 3 se vkládá nový text „) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů **) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. § 25 Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat realitní zprostředkování v rámci živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a hodlá v poskytování realitního zprostředkování pokračovat, je povinen před uplynutím doby 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „Realitní zprostředkování“ a doložit doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování této vázané živnosti, jinak uplynutím této doby jeho oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci výše uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká. Úkony provedené podle věty první nepodléhají správnímu poplatku. 2. Realitní zprostředkovatel je povinen zajistit splnění povinností stanovených v § 7 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 289/2017 Sb., nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o bankách § 26 V § 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 27 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES. 2) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3) Příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 9/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie Vyhlášeno 13. 2. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2015, částka 6/2020 * Článek 1 - Účelem této dohody je, aby smluvní strany zajistily ochranu utajovaných informací: * Článek 2 - Pro účely této dohody se „utajovanou informací“ rozumí jakákoliv informace nebo materiál v jakékoli podobě, jejichž vyzrazení by mohlo v různé míře poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států a které nesou jedno z níže uvedených označ * Článek 3 - 1. Smluvní strany přijmou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že úroveň ochrany poskytnutá utajovaným informacím podle této dohody je rovnocenná úrovni poskytované bezpečnostními pravidly Rady Evropsk * Článek 4 - 1. Každá smluvní strana zajistí, že pokud jde o utajované informace poskytované či vyměňované podle této dohody: * Článek 5 - 1. Každá smluvní strana zajistí, aby přístup k utajovaným informacím byl umožněn na základě „nezbytné potřeby znát“. * Článek 6 - Smluvní strany zajistí, aby všechny utajované informace spadající do působnosti této dohody, které jsou přenášeny, vyměňovány či předávány v rámci těchto smluvních stran či mezi nimi, byly náležitě chráněny v souladu s čl. 3 odst. 1. * Článek 7 - Každá smluvní strana zajistí, aby v souladu s čl. 3 odst. 1 byla uplatňována vhodná opatření na ochranu utajovaných informací, které jsou zpracovávány, ukládány či přenášeny v komunikačních a informačních systémech. Tato opatření zajistí důvěrnost, integri * Článek 8 - Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytují příslušné informace o svých bezpečnostních pravidlech a předpisech. * Článek 9 - 1. Smluvní strany přijmou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy veškerá vhodná opatření za účelem vyšetření případů, kdy je známo nebo kdy existuje důvodné podezření, že došlo ke kompromitaci či ztrátě utajovaných informací v rámci působnosti * Článek 10 - 1. Touto dohodou nejsou dotčeny stávající dohody či ujednání o ochraně nebo výměně utajovaných informací, které uzavřela kterákoliv ze smluvních stran. * Článek 11 - Tato dohoda může být pozměněna písemnou dohodou mezi smluvními stranami. Veškeré změny vstupují v platnost po oznámení podle čl. 13 odst. 2. * Článek 12 - Veškeré spory mezi dvěma či více smluvními stranami související s výkladem či uplatňováním této dohody se řeší prostřednictvím konzultací mezi dotčenými smluvními stranami. * Článek 13 - 1. Smluvní strany oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost. * Článek 14 - Tato dohoda je sepsána v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, irském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slo * PŘÍLOHA Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 12. 2015 9 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. května 2011 byla v Bruselu přijata Dohoda mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informacíutajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána dne 25. května 2011 v Bruselu. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 7. února 2012. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 13 odst. 2 dne 1. prosince 2015 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (2011/C 202/05) ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE ZASEDAJÍCÍ V RADĚ vzhledem k těmto důvodům: (1) Členské státy Evropské unie (dále jen „smluvní strany“) uznávají, že plnohodnotná a účinná konzultace a spolupráce může vyžadovat vzájemnou výměnu utajovaných informací mezi nimi v zájmu Evropské unie a mezi smluvními stranami a orgány Evropské unie nebo agenturami, institucemi či úřady, které zřídila. (2) Společným přáním smluvních stran je přispět k zavedení soudržného a komplexního obecného rámce pro ochranu utajovaných informací v zájmu Evropské unie, které pocházejí ze smluvních stran, orgánů Evropské unie, z agentur, institucí či úřadů zřízených Evropskou unií, nebo informací, které byly v této souvislosti získány od třetích států nebo mezinárodních organizací. (3) Smluvní strany si uvědomují, že přístup k takovým utajovaným informacím a jejich výměny vyžadují náležitá bezpečnostní opatření na jejich ochranu, SE DOHODLI NA TOMTO: Článek 1 Účelem této dohody je, aby smluvní strany zajistily ochranu utajovaných informacíutajovaných informací: a) vytvářených orgány Evropské unie nebo agenturami, institucemi či úřady, které zřídila, a poskytovaných smluvním stranám nebo s nimi vyměňovaných; b) vytvářených smluvními stranami a poskytovaných orgánům Evropské unie nebo agenturám, institucím či úřadům, které zřídila, nebo s nimi vyměňovaných; c) vytvářených smluvními stranami za účelem jejich poskytnutí nebo výměny mezi smluvními stranami v zájmu Evropské unie a označených tak, aby bylo patrno, že spadají do působnosti této dohody; d) přijatých od třetích států nebo mezinárodních organizací orgány Evropské unie nebo agenturami, institucemi či úřady, které zřídila, a poskytovaných smluvním stranám nebo s nimi vyměňovaných. Článek 2 Pro účely této dohody se „utajovanou informacíutajovanou informací“ rozumí jakákoliv informace nebo materiál v jakékoli podobě, jejichž vyzrazení by mohlo v různé míře poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států a které nesou jedno z níže uvedených označení stupně utajení EU nebo jiné odpovídající označení stupně utajení, jak jsou uvedena v příloze: — „TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET“: toto označení se používá pro informace a materiály, jejichž vyzrazení by mohlo vést k mimořádně závažnému poškození podstatných zájmů Evropské unie nebo jednoho či více členských států. — „SECRET UE/EU SECRET“: toto označení se používá pro informace a materiály, jejichž vyzrazení by mohlo závažně poškodit podstatné zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států. — „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“: toto označení se používá pro informace a materiály, jejichž vyzrazení by mohlo poškodit podstatné zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států. — „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“: toto označení se používá pro informace a materiály, jejichž vyzrazení by mohlo být nevýhodné pro zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států. Článek 3 1. Smluvní strany přijmou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že úroveň ochrany poskytnutá utajovaným informacímutajovaným informacím podle této dohody je rovnocenná úrovni poskytované bezpečnostními pravidly Rady Evropské unie na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací EU, které nesou odpovídající označení stupně utajení, jak jsou uvedena v příloze. 2. Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy smluvních stran týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, ochrany osobních údajůosobních údajů nebo ochrany utajovaných informacíutajovaných informací. 3. Smluvní strany oznámí depozitáři této dohody veškeré změny označení stupňů utajení uvedených v příloze. Článek 11 se na uvedená oznámení nepoužije. Článek 4 1. Každá smluvní strana zajistí, že pokud jde o utajované informaceutajované informace poskytované či vyměňované podle této dohody: a) nebude jejich stupeň utajení snížen ani zrušen bez předchozího písemného souhlasu původce; b) nebudou používány k jiným účelům, než jaké stanovil původce; c) nebudou zpřístupněny žádnému třetímu státu ani mezinárodní organizaci bez předchozího písemného souhlasu původce a bez příslušné dohody nebo ujednání o ochraně utajovaných informacíutajovaných informací uzavřených s dotyčným třetím státem nebo mezinárodní organizací. 2. Každá smluvní strana dodržuje zásadu souhlasu původce v souladu se svými ústavními požadavky a vnitrostátními právními předpisy. Článek 5 1. Každá smluvní strana zajistí, aby přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím byl umožněn na základě „nezbytné potřeby znát“. 2. Smluvní strany zajistí, aby přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím označeným stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo vyšším nebo odpovídajícím stupněm utajení uvedeným v příloze byl umožněn pouze osobám, které jsou náležitě bezpečnostně prověřeny nebo jsou jinak řádně oprávněny z povahy svých funkcí v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 3. Každá smluvní strana zajistí, aby všechny osoby, jimž je umožněn přístup k utajovaným informacímutajovaným informacím, byly poučeny o svých povinnostech souvisejících s ochranou těchto informací v souladu s příslušnými bezpečnostními předpisy. 4. V souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními předpisy si smluvní strany na požádání vzájemně poskytují pomoc při bezpečnostních šetřeních v rámci bezpečnostních prověrek. 5. Každá smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zajistí, aby každý subjekt spadající do její pravomoci, který může přijímat nebo vytvářet utajované informaceutajované informace, byl náležitě bezpečnostně prověřen a byl schopen zajistit náležitou ochranu v souladu s čl. 3 odst. 1. 6. V rámci oblasti působnosti této dohody může každá smluvní strana uznat osvědčení o bezpečnostní prověrce personálu a osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, která byla vydána jinou smluvní stranou. Článek 6 Smluvní strany zajistí, aby všechny utajované informaceutajované informace spadající do působnosti této dohody, které jsou přenášeny, vyměňovány či předávány v rámci těchto smluvních stran či mezi nimi, byly náležitě chráněny v souladu s čl. 3 odst. 1. Článek 7 Každá smluvní strana zajistí, aby v souladu s čl. 3 odst. 1 byla uplatňována vhodná opatření na ochranu utajovaných informacíutajovaných informací, které jsou zpracovávány, ukládány či přenášeny v komunikačních a informačních systémech. Tato opatření zajistí důvěrnost, integritu, dostupnost a případně i nepopiratelnost a autenticitu utajovaných informacíutajovaných informací, jakož i náležitou úroveň odpovědnosti za aktivity související s těmito informacemi a náležitou úroveň sledovatelnosti těchto aktivit. Článek 8 Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytují příslušné informace o svých bezpečnostních pravidlech a předpisech. Článek 9 1. Smluvní strany přijmou v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy veškerá vhodná opatření za účelem vyšetření případů, kdy je známo nebo kdy existuje důvodné podezření, že došlo ke kompromitaci či ztrátě utajovaných informacíutajovaných informací v rámci působnosti této dohody. 2. Smluvní strana, která odhalí kompromitaci či ztrátu, bezodkladně informuje vhodnou cestou původce o této události a následně o konečných výsledcích vyšetřování a o nápravných opatřeních, která byla přijata, aby se předešlo opakování události. Jakákoli další dotčená smluvní strana může na žádost poskytnout pomoc při vyšetřování. Článek 10 1. Touto dohodou nejsou dotčeny stávající dohody či ujednání o ochraně nebo výměně utajovaných informacíutajovaných informací, které uzavřela kterákoliv ze smluvních stran. 2. Tato dohoda nebrání smluvním stranám uzavřít jiné dohody nebo jiná ujednání o ochraně a výměně utajovaných informacíutajovaných informací, jež pocházejí od těchto smluvních stran, pokud takové dohody nebo ujednání nejsou v rozporu s touto dohodou. Článek 11 Tato dohoda může být pozměněna písemnou dohodou mezi smluvními stranami. Veškeré změny vstupují v platnost po oznámení podle čl. 13 odst. 2. Článek 12 Veškeré spory mezi dvěma či více smluvními stranami související s výkladem či uplatňováním této dohody se řeší prostřednictvím konzultací mezi dotčenými smluvními stranami. Článek 13 1. Smluvní strany oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost. 2. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy poslední smluvní strana oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup dohody v platnost. 3. Generální tajemník Rady Evropské unie je depozitářem této dohody, která bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 14 Tato dohoda je sepsána v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, irském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všech dvacet tři znění má stejnou platnost. NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní zástupci vlád členských států zasedající v Radě připojili k této dohodě své podpisy. V Bruselu dne čtvrtého května roku dva tisíce jedenáct. Voor de regering van het Koninkrijk België Pour le gouvernement du Royaume de Belgique Für die Regierung des Königreichs Belgien За правителството на Република България Za vládu České republiky For Kongeriget Danmarks regering Für die Regierung der Bundesrepublik Deutschland Eesti Vabariigi valitsuse nimel Thar ceann Rialtas na hÉireann For the Government of Ireland Για την Κυβέρνηση της Ελληνικής Δημοκρατίας Por el Gobierno del Reino de España Pour le gouvernement de la République française Per il Governo della Repubblica italiana Για την Κυβέρνηση της Κυπριακής Δημοκρατίας Latvijas Republikas valdības vārdā Lietuvos Respublikos Vyriausybės vardu Pour le gouvernement du Grand-Duché de Luxembourg A Magyar Köztársaság kormánya részéről Għall-Gvern ta’ Malta Voor de Regering van het Koninkrijk der Nederlanden Für die Regierung der Republik Österreich W imieniu Rządu Rzeczypospolitej Polskiej Pelo Governo da República Portuguesa Pentru Guvernul României Za vlado Republike Slovenije Za vládu Slovenskej republiky Suomen tasavallan hallituksen puolesta För Republiken Finlands regering För Konungariket Sveriges regering For the Government of the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland PŘÍLOHA Srovnávací tabulka bezpečnostní klasifikace EU\| TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET\| SECRET UE/EU SECRET\| CONFIDENTIEL UE/ EU CONFIDENTIAL\| RESTREINT UE/EU RESTRICTED ---\|---\|---\|---\|--- Belgie\| Très Secret (Loi 11.12.1998) Zeer Geheim (Wet 11.12.1998)\| Secret (Loi 11.12.1998) Geheim (Wet 11.12.1998)\| Confidentiel (Loi 11.12.1998) Vertrouwelijk (Wet 11.12.1998)\| viz poznámka níže (1) Bulharsko\| Строго секретно\| Секретно\| Поверително\| За служебно ползване Česká republika\| Přísně tajné\| Tajné\| Důvěrné\| Vyhrazené Dánsko\| Yderst hemmeligt\| Hemmeligt\| Fortroligt\| Til tjenestebrug Německo\| STRENG GEHEIM\| GEHEIM\| VS (2) — VERTRAULICH\| VS — NUR FÜR DEN DIENSTGEBRAUCH Estonsko\| Täiesti salajane\| Salajane\| Konfidentsiaalne\| Piiratud Irsko\| Top Secret\| Secret\| Confidential\| Restricted Řecko\| Άκρως Απόρρητο Abr: ΑΑΠ\| Απόρρητο Abr: (АП)\| Εμπιστευτικό Abr: (EM)\| Περιορισμένης Χρήσης Abr: (ΠΧ) Španělsko\| SECRETO\| RESERVADO\| CONFIDENCIAL\| DIFUSIÓN LIMITADA Francie\| Très Secret Défense\| Secret Défense\| Confidentiel Défense\| viz poznámka níže (3) Itálie\| Segretissimo\| Segreto\| Riservatissimo\| Riservato Kypr\| Άκρως Απόρρητο Abr: (ΑΑΠ)\| Απόρρητο Abr: (АП)\| Εμπιστευτικό Abr: (EM)\| Περιορισμένης Χρήσης Abr: (ΠΧ) Lotyšsko\| Sevišķi slepeni\| Slepeni\| Konfidenciāli\| Dienesta vajadzībām Litva\| Visiškai slaptai\| Slaptai\| Konfidencialiai\| Riboto naudojimo Lucembursko\| Très Secret Lux\| Secret Lux\| Confidentiel Lux\| Restreint Lux Maďarsko\| Szigorúan titkos!\| Titkos!\| Bizalmas!\| Korlátozott terjesztésű! Malta\| L-Ogħla Segretezza\| Sigriet\| Kunfidenzjali\| Ristrett Nizozemsko\| Stg. ZEER GEHEIM\| Stg. GEHEIM\| Stg. CONFIDENTIEEL\| Dep. VERTROUWELIJK Rakousko\| Streng Geheim\| Geheim\| Vertraulich\| Eingeschränkt Polsko\| Ściśle tajne\| Tajne\| Poufne\| Zastrzeżone Portugalsko\| Muito Secreto\| Secreto\| Confidencial\| Reservado Rumunsko\| Strict secret de importanţă deosebită\| Strict secret\| Secret\| Secret de serviciu Slovinsko\| Strogo tajno\| Tajno\| Zaupno\| Interno Slovensko\| Prísne tajné\| Tajné\| Dôverné\| Vyhradené Finsko\| ERITTÄIN SALAINEN YTTERST HEMLIG\| SALAINEN HEMLIG\| LUOTTAMUKSELLINEN KONFIDENTIELL\| KÄYTTÖ RAJOITETTU BEGRÄNSAD TILLGÅNG Švédsko (4)\| HEMLIG/TOP SECRET HEMLIG AV SYNNERLIG BETYDELSE FÖR RIKETS SÄKERHET\| HEMLIG/SECRET HEMLIG\| HEMLIG/CONFIDENTIAL HEMLIG\| HEMLIG/RESTRICTED HEMLIG Spojené království\| Top Secret\| Secret\| Confidential\| Restricted (1) Diffusion Restreinte / Beperkte Verspreiding není v Belgii stupněm utajení. Belgie nakládá s informacemi označenými stupněm „RESTREINT EU/EU RESTRICTED “ a chrání je způsobem, který není méně přísný než normy a postupy uvedené v bezpečnostních pravidlech Rady Evropské unie. (2) Německo: VS = Verschlusssache. (3) Francie ve svém vnitrostátním systému nepoužívá stupeň utajení „RESTREINT“. Francie nakládá s informacemi se stupněm utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED “ a chrání je způsobem, který není méně přísný než normy a postupy uvedené v bezpečnostních pravidlech Rady Evropské unie. (4) Švédsko: označení stupňů utajení uvedená v horní řadě jsou používána orgány v oblasti obrany a označení v dolní řadě jinými orgány. © Evropská společenství, http://eur-lex.europa.eu
Sdělení Ministerstva financí č. 38/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 38/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2025, 1,25 % Vyhlášeno 13. 2. 2020, částka 17/2020 38 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 6. února 2020, jímž se určují emisní podmínky pro Státní dluhopis České republiky, 2020-2025, 1,25 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Státního dluhopisu České republiky, 2020-2025, 1,25 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Státní dluhopis České republiky, 2020-2025, 1,25 % Zkrácený název: ČR, 1,25 %, 25 Pořadové číslo emise: 120. Jmenovitá hodnota: 10 000 Kč (slovy: deset tisíc korun českých) Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 12. 2. 2020 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 15. 1. 2025 Datum emise: 14. 2. 2020 Datum splatnosti: 14. 2. 2025 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou 1,25 % p. a. Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005870 Oddělená jistina - ISIN: CZ0000703947 Kupón č. 1 - ISIN: CZ0000703954 Kupón č. 2 - ISIN: CZ0000703962 Kupón č. 3 - ISIN: CZ0000703970 Kupón č. 4 - ISIN: CZ0000703988 Kupón č. 5 - ISIN: CZ0000703996 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář“). Jiná osoba než centrální depozitář, která je oprávněna vést evidenci zaknihovaných cenných papírů, vede evidenci dluhopisů, rozhodl-li tak emitent. 4. Dluhopisy mohou upisovat a nabývat právnické a fyzické osoby se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky i v zahraničí (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 15. 1. počínaje rokem 2021. Právo na vyplacení výnosu dluhopisu za období od data emise (včetně tohoto dne) do 14. 2. 2021 (tento den vyjímaje) má osoba, která je oprávněna vykonávat práva spojená s dluhopisem k datu 15. 1. 2021. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 15. 1. 2025 vylučují. 6. Výnos dluhopisu je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,25 % p. a. Výnosy dluhopisů jsou vypláceny jedenkrát ročně, a to vždy k datu 14. 2. příslušného roku počínaje rokem 2021. Připadne-li datum výnosu dluhopisu na den, který není pracovním dnem, vyplatí se výnos dluhopisu bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 7. První výnosové období pro vyplacení výnosu dluhopisu se stanoví od 14. 2. 2020 (včetně tohoto dne) do 14. 2. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 14. 2. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 14. 2. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoli výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos dluhopisu se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu dluhopisu. 8. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 9. Emisní kurz dluhopisu příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude určován kurzem dosaženým v aukci. V případě vydání dluhopisů zápisem na majetkový účet emitenta podle § 35 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, bude emisní kurz dluhopisu určen ve výši 100 % jmenovité hodnoty. 10. Dluhopisy se nabízejí k úpisu v České republice veřejně a dle § 26 odst. 4 zákona o dluhopisech se prodávají na primárním trhu prostřednictvím České národní bankybanky. Primární prodej dluhopisů, způsob a místo upisování dluhopisů, způsob a lhůtu předání dluhopisů jednotlivým upisovatelům a způsob a místo úhrady emisního kurzu upsaného dluhopisu se řídí platnými Pravidly pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankoubankou (dále jen „Pravidla aukcí“), která se uveřejňují na internetových stránkách České národní bankybanky a ministerstva. Primární prodej dluhopisů se provádí formou aukcí. Aukčním místem je Česká národní bankabanka. Účastnit aukce se může pouze osoba určená emitentem nebo emitent. Další upisovatelé se mohou aukce dluhopisů zúčastnit pouze nepřímo prostřednictvím osob určených emitentem nebo prostřednictvím emitenta. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. 11. Primární prodej dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů bude proveden prostřednictvím aukce pořádané dne 12. 2. 2020 Českou národní bankoubankou dle Pravidel aukcí. O vydávání a primárním prodeji dluhopisů dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů následujících po první tranši emise dluhopisůemise dluhopisů rozhodne emitent a určí datum a způsob příslušných aukcí dle Pravidel aukcí. Oznámení o aukci a způsobu aukce se uveřejňují v dostatečném časovém předstihu před datem konání aukce na internetových stránkách ministerstva. 12. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 50 000 000 000 Kč (slovy: padesát miliard korun českých). 13. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 14. 2. 2025. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Dluhopisy budou splaceny spolu s vyplacením posledního výnosu dluhopisů osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 15. 1. 2025. Připadne-li datum splacení dluhopisů a vyplacení posledního výnosu dluhopisů na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 14. Emitent se zavazuje, že zabezpečí dle těchto emisních podmínek vyplacení výnosů dluhopisů a splacení dluhopisů osobám, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem, výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů se podílejí Česká národní bankabanka a ministerstvo. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena a výnosy dluhopisů budou vyplaceny bezhotovostním převodem, případně v hotovosti, dle instrukcí osob, které jsou k datu stanovenému těmito emisními podmínkami oprávněné vykonávat práva spojená s dluhopisem. Platebním místem je Česká národní bankabanka, která uveřejní způsob, jakým bude provedeno splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dluhopisů. 15. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA-, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA-, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA a společností ACRA na úrovni AA. 16. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 17. Právo spojené s dluhopisem se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 18. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 19. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 20. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 37/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 37/2020 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 13. 2. 2020, částka 16/2020 37 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 30. ledna 2020 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministr: v z. PhDr. Doleček, Ph.D., v. r. náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu \| \| \| \| \| Příloha ---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí PČ\| Název\| IČO\| Sídlo\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí \| Rozhodnutí platné do 1\| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985815\| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov\| 3\\. ledna 2018\| 12\\. února 2023 2\| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 11\\. února 2018\| 10\\. února 2023 3\| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.\| 60077344\| Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice\| 26\\. ledna 2018\| 5\\. února 2023 4\| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 86652036\| Průmyslová 595, 252 50 Vestec\| 16\\. března 2018\| 15\\. března 2023 5\| Botanický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 30\\. prosince 2017\| 5\\. února 2023 6\| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.\| 44994575\| Líšeňská 33a,636 00 Brno\| 13\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 7\| Centrum výzkumu Řež s. r. o.\| 26722445\| Hlavní 130, 250 68 Husinec - Řež\| 4\\. ledna 2019\| 3\\. ledna 2024 8\| COMTES FHT a. s.\| 26316919\| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany\| 14\\. prosince 2018\| 3\\. ledna 2024 9\| Česká geologická služba\| 00025798\| Klárov 131/3,118 21 Praha 1\| 24\\. ledna 2016\| 23\\. ledna 2021 10\| Česká zemědělská univerzitauniverzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129,165 21 Praha 6 - Suchdol\| 3\\. května 2018\| 2\\. května 2023 11\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Zikova 1903/4,166 36 Praha 6\| 7\\. března 2018\| 6\\. března 2023 12\| Ekologické služby, s. r. o.\| 26733544\| Tichá 784/4, 268 01 Hořovice\| 18\\. dubna 2015\| 17\\. dubna 2020 13\| ENKI, o. p. s.\| 25173154\| Dukelská 145, 379 01 Třeboň\| 13\\. dubna 2018\| 12\\. dubna 2023 14\| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420,110 00 Praha 1\| 7\\. června 2018\| 6\\. června 2023 15\| Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně\| 00159816\| Pekařská 664/53, 656 91 Brno\| 26\\. června 2018\| 25\\. června 2023 16\| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985955\| Jilská 361/1,110 01 Praha 1\| 26\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 17\| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 2\\. března 2018\| 1\\. března 2023 18\| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 21\\. ledna 2018\| 12\\. února 2023 19\| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985530\| Boční II/1401, 141 31 Praha 4\| 5\\. dubna 2018\| 10\\. května 2023 20\| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985831\| Rozvojová 269,165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 11\\. května 2019\| 30\\. května 2024 21\| Historický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985963\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 2\\. března 2018\| 1\\. března 2023 22\| Institut klinické a experimentální medicíny\| 00023001\| Vídeňská 1958/9, 14021 Praha\| 20\\. dubna 2018\| 19\\. dubna 2023 23\| Jihočeská univerzitauniverzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 2\\. února 2018\| 5\\. února 2023 24\| Masarykova univerzitauniverzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 617/9, 601 77 Brno\| 23\\. února 2018\| 22\\. února 2023 25\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno\| 4\\. listopadu 2016\| 3\\. listopadu 2021 26\| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985840\| Žitná 609/25, 115 67 Praha 1 - Nové Město\| 24\\. února 2018\| 23\\. února 2023 27\| Mendelova univerzitauniverzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno\| 26\\. ledna 2018\| 5\\. února 2023 28\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 61388971\| Vídeňská 1083,142 20 Praha 4 - Krč\| 15\\. března 2018\| 23\\. března 2023 29\| Národní ústav duševního zdraví\| 00023752\| Topolová 748, 250 67 Klecany\| 26\\. května 2018\| 25\\. května 2023 30\| Národní technická knihovna\| 61387142\| Technická 2710/6,160 80 Praha 6\| 30\\. října 2019\| 29\\. října 2024 31\| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985998\| Politických vězňů 936/7, 11121 Praha 1\| 11\\. března 2018\| 10\\. března 2023 32\| Orientální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378009\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 5\\. ledna 2016\| 4\\. ledna 2021 33\| Ostravská univerzitauniverzita\| 61988987\| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava\| 7\\. července 2017\| 6\\. července 2022 34\| Slezská univerzitauniverzita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 626/1, 746 01 Opava\| 8\\. května 2018\| 7\\. května 2023 35\| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1\| 7\\. dubna 2018\| 6\\. dubna 2023 36\| Sociologický ústav AV ČR, v v. i.\| 68378025\| Jilská 1,110 00 Praha 1\| 4\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 37\| Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.\| 86652052\| Bartoškova 150/28, 140 04 Praha 4\| 3\\. března 2017\| 2\\. března 2022 38\| SVÚOM s.r.o.\| 25794787\| U Měšťanského pivovaru 934/4, 170 00 Praha 7\| 2\\. února 2018\| 1\\. února 2023 39\| Technická univerzitauniverzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 2, 461 17 Liberec\| 20\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 40\| Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s.\| 62243136\| Revoluční 1521/84, 400 01 Ústí nad Labem\| 25\\. října 2018\| 24\\. října 2023 41\| UniverzitaUniverzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové\| 25\\. března 2018\| 24\\. března 2023 42\| UniverzitaUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Pasteurova 3544/1, 400 96 Ústí nad Labem\| 4\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 43\| UniverzitaUniverzita Karlova\| 00216208\| Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1\| 15\\. března 2018\| 14\\. března 2023 44\| UniverzitaUniverzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 4\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 45\| UniverzitaUniverzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 21\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 46\| UniverzitaUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| nám. T G Masaryka 5555, 760 01 Zlín\| 20\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 47\| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 25\\. března 2018\| 27\\. dubna 2023 48\| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.\| 61388980\| Husinec-Řež č.p 1001,250 68 Řež\| 20\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 49\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.\| 68081766\| Květná 8, 603 65 Brno\| 4\\. února 2018\| 14\\. února 2023 50\| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.\| 68378033\| Husova 352/4,110 00 Praha 1\| 2\\. července 2019\| 1\\. července 2024 51\| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.\| 61389030\| Rozvojová 263,165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 1\\. června 2018\| 21\\. června 2023 52\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 20\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 53\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57,182 51 Praha 8 - Kobylisy\| 21\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 54\| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 1\\. února 2018\| 14\\. února 2023 55\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.\| 68378289\| Boční 11/1401, 141 31 Praha 4\| 27\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 56\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.\| 68081723\| Žižkova 513/22, 616 62 Brno\| 20\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 57\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3,182 00 Praha 8\| 2\\. března 2018\| 7\\. března 2023 58\| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.\| 68145535\| Studentská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba\| 17\\. října 2018\| 6\\. prosince 2023 59\| Ústav hematologie a krevní transfuze Praha\| 00023736\| U Nemocnice 1, 128 20 Praha 2\| 6\\. prosince 2019\| 5\\. prosince 2023 60\| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 2\\. února 2018\| 14\\. února 2023 61\| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou věží 271/2, 182 07 Praha 8\| 12\\. dubna 2018\| 10\\. května 2023 62\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.\| 61389005\| Hlavní 130, 250 68 Husinec-Řež\| 20\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 63\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 1888/2, 162 06 Praha 6\| 20\\. dubna 2018\| 19\\. dubna 2023 64\| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.\| 48546054\| Nerudova 3, 118 50 Praha 1\| 5\\. září 2015\| 4\\. září 2020 65\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 2\\. února 2018\| 7\\. března 2023 66\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 542/2, 166 10 Praha 6\| 20\\. ledna 2018\| 14\\. února 2023 67\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.\| 68378068\| Na Florenci 1420/3,110 00 Praha 1\| 23\\. února 2018\| 14\\. března 2023 68\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30/5, 166 12 Praha 6\| 20\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 69\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.\| 68378092\| Letenská 123/4,118 51 Praha 1\| 5\\. dubna 2018\| 4\\. dubna 2023 70\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 27\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 71\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.\| 67985891\| V Holešovičkách 94/41, 182 09 Praha 8\| 4\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 72\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 29\\. května 2016\| 28\\. května 2021 73\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 21\\. ledna 2018\| 7\\. března 2023 74\| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.\| 61388998\| Dolejškova 5,182 00 Praha 8\| 20\\. ledna 2018\| 23\\. března 2023 75\| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.\| 86652079\| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno\| 13\\. února 2016\| 12\\. února 2021 76\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 14\\. dubna 2018\| 10\\. května 2023 77\| Veterinární a farmaceutická univerzitauniverzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1946/1,612 42 Brno\| 16\\. června 2017\| 15\\. června 2022 78\| Vysoká škola báňská - Technická univerzitauniverzita Ostrava\| 61989100\| 17\\. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 1\\. února 2018\| 23\\. března 2023 79\| Vysoká škola ekonomická v Praze\| 61384399\| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3\| 14\\. července 2018\| 1\\. srpna 2023 80\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 1955/5, 166 28 Praha 6\| 9\\. února 2018\| 7\\. března 2023 81\| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích\| 75081431\| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice\| 5\\. září 2015\| 4\\. záři 2020 82\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 10\\. května 2018\| 9\\. května 2023 83\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.\| 00025615\| Ústecká 98, 250 66 Zdiby\| 3\\. července 2018\| 3\\. září 2023 84\| Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.\| 00027022\| Radiová 1275/7, 102 00 Praha 10 - Hostivař\| 15\\. dubna 2017\| 14\\. dubna 2022 85\| Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.\| 00027006\| Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6 - Ruzyně\| 30\\. června 2018\| 29\\. června 2023 86\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 15\\. dubna 2017\| 14\\. dubna 2022 87\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves\| 28\\. dubna 2018\| 27\\. dubna 2023 88\| Západočeská univerzitauniverzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 301 00 Plzeň\| 25\\. března 2018\| 24\\. března 2023 \| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
Vyhláška č. 36/2020 Sb.	Vyhláška č. 36/2020 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního soudu Československé republiky Vyhlášeno 13. 2. 2020, datum účinnosti 26. 2. 2020, částka 16/2020 * § 1 - (1) Dnem 26. února 2020 se ke 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního soudu Československé republiky vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny je motiv části originální knižní vazby československé ústavy z roku 1920 s dominujícím středním státním znakem. V horní části mince je umístěn text „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod kterým se nachází označení nominální hodnoty mince * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. února 2020. k vyhlášce č. 36/2020 Sb. Aktuální znění od 26. 2. 2020 36 VYHLÁŠKA ze dne 28. ledna 2020 o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního soudu Československé republiky Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 26. února 2020 se ke 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního souduÚstavního soudu Československé republiky vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“). (2) Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Pětisetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,75 mm. Při ražbě pětisetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,50 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 25 g *“. § 2 (1) Na lícní straně pětisetkoruny je motiv části originální knižní vazby československé ústavy z roku 1920 s dominujícím středním státním znakem. V horní části mince je umístěn text „ČESKÁ REPUBLIKA“, pod kterým se nachází označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna při pravém okraji mince. (2) Na rubové straně pětisetkoruny je ztvárněn opakující se částečný motiv originální knižní vazby československé ústavy z roku 1920, do kterého je v horní části mince zakomponován malý státní znak a ve spodní části mince vstupní portál budovy Ústavního souduÚstavního soudu v Brně. Uprostřed mince jsou ve čtyřech řádcích texty „ČESKOSLOVENSKÁ ÚSTAVA“, „ÚSTAVNÍ SOUDÚSTAVNÍ SOUD“ a „1920-2020“. Vpravo od vstupního portálu jsou umístěny iniciály autoraautora mince akademického sochaře Zbyňka Fojtů, které jsou tvořeny písmeny „F“ a „Z“. (3) Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 26. února 2020. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 36/2020 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního soudu Československé republiky (lícní a rubová strana) 96kB 88kB
Zákon č. 34/2020 Sb.	Zákon č. 34/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 2. 2020, datum účinnosti 28. 2. 2020, částka 16/2020 * Čl. I - V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovem „člen“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 28. 2. 2020 34 ZÁKON ze dne 21. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovem „člen“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 33/2020 Sb.	Zákon č. 33/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony Vyhlášeno 13. 2. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 16/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obchodních korporacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o účetnictví * ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o evropské společnosti * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST DEVÁTÁ - Změna občanského zákoníku * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2021 33 ZÁKON ze dne 21. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obchodních korporacích Čl. I Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 2. V § 14 se za slova „společenské smlouvy“ vkládají slova „nebo ustanovením tohoto zákona“. 3. V § 15 odst. 1 se slova „nebo účetní“ zrušují. 4. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 5. V § 26 odstavec 2 zní: „(2) Převede-li vkladatel podíl na jiného, ručí za splnění povinnosti podle odstavce 1 nabyvatel podílu, ledaže jde o nabytí podílu na evropském regulovaném trhu.“. 6. V § 28 se slova „emisního kurzu“ nahrazují slovem „ocenění“. 7. V § 28 se text „§ 26 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 26 odst. 2“. 8. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 9. V § 32 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na zřízení a vznik jiného věcného práva než zástavního práva k podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva k podílu v korporaci.“. 10. Nadpis nad označením § 34 se zrušuje. 11. § 34 a 35 včetně nadpisů znějí: „§ 34 Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích (1) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak. (2) Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští. (3) O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře. (4) Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak. (5) Ustanovení tohoto zákona o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů se nepoužijí na snižování základního kapitálu. § 35 Záloha na podíl na zisku (1) Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. (2) Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.“. 12. Pod označení § 36 se vkládá nadpis, který zní: „Vypořádací podíl“. 13. V § 36 odst. 1 se slova „jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí“ nahrazují slovy „bez právního nástupce“ a slova „společníkovi nebo jeho právnímu nástupci“ se zrušují. 14. V § 36 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Neurčí-li společenská smlouva jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu, použijí se odstavce 3 a 4. (3) Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce podle věty první.“. 15. V § 36 odst. 4 se slova „a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3, ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak“ zrušují. 16. V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže společenská smlouva nebo dohoda určí jinak.“. 17. V § 37 se odstavec 3 zrušuje. 18. Nadpis nad označením § 40 se zrušuje. 19. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Omezení rozdělení a výplaty podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích (1) Kapitálová společnost nebo družstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky. (2) Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky. (3) Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku. (4) Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl v důsledku odstavce 3 vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje kapitálová společnost nebo družstvo převede na účet nerozděleného zisku minulých let. To neplatí pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře. (5) Obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o a) obvyklé příležitostné dary, b) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, c) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo d) výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.“. 20. V § 41 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“ a slovo „půjčky“ se nahrazuje slovem „zápůjčky“. 21. V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 22. V § 46 odstavec 1 zní: „(1) Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.“. 23. V § 46 odst. 2 se za slova „stát členem“ vkládá slovo „voleného“, za slova „jako člen“ se vkládá slovo „voleného“, slova „až 65“ a slovo „jiná“ se zrušují a za slovo „překážka“ se vkládá slovo „výkonu“. 24. V § 46 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 25. V § 46 odst. 4 se za slova „je členem“ vkládá slovo „voleného“, slova „musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a“ se nahrazují slovem „nahradí“, slovo „nahradí“ za slovy „obchodní korporaci“ se zrušuje a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje. 26. V § 46 odst. 5 se za slova „je členem“ vkládá slovo „voleného“ a slova „právního předpisu“ se nahrazují slovy „občanského zákoníku a tohoto zákona“. 27. V § 46 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Bez zápisu zástupce právnické osoby podle odstavce 3 do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku. (7) Nezmocní-li právnická osoba zástupce podle odstavce 3 a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce zaniká. (8) Zaniklo-li fyzické osobě zmocnění podle odstavce 3, zmocní právnická osoba bez zbytečného odkladu jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala; nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu.“. 28. V nadpisu nad označením § 51 se za slovo „členů“ vkládá slovo „voleného“. 29. V § 52 odst. 1 a 2 se za slova „zda člen“ vkládá slovo „voleného“. 30. V § 53 odst. 2 se slova „jejích orgánů“ nahrazují slovy „jejího voleného orgánu“. 31. V § 54 odst. 1 větě první se za slova „se člen“ a ve větě druhé se za slova „osob členovi“ vkládá slovo „voleného“, slova „ostatní členy orgánu“ se nahrazují slovem „orgán“ a za větu první se vkládá věta „Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán.“. 32. V § 54 odst. 2 se za slovo „Člen“ vkládá slovo „voleného“. 33. V § 54 odst. 3 se za slovo „člena“ vkládá slovo „voleného“. 34. V § 54 odst. 4 se za slovo „členu“ vkládá slovo „voleného“ a slova „, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1“ se nahrazují slovy „při střetu zájmů“. 35. V § 54 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím pozastaveném výkonu funkce podle odstavce 4.“. 36. V § 55 odst. 1 se za slova „Hodlá-li člen“ vkládá slovo „voleného“ a za větu první se vkládá věta „Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán.“. 37. V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Hodlá-li obchodní korporace uzavřít smlouvu s osobou vlivnou nebo ovládající anebo s osobou, jež je ovládána stejnou ovládající osobou, informuje o tom člen statutárního orgánu bez zbytečného odkladu kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To neplatí, je-li smlouva uzavírána s osobou řídící nebo s jinou osobou tvořící koncern.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 38. V § 55 odst. 3 se za slovo „Člen“ vkládá slovo „voleného“ a za slova „odstavce 1“ se vkládají slova „nebo 2“. 39. V § 55 odst. 4 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“. 40. § 58 včetně nadpisu zní: „§ 58 Odstoupení z funkce (1) Člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno. V případě člena voleného orgánu družstva výkon funkce končí nejpozději 3 měsíce od doručení odstoupení. Odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní korporace, oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem. (2) Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce. (3) Vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.“. 41. V § 59 odst. 1 se za slova „členem jejího“ vkládá slovo „voleného“ a slova „z tohoto“ se nahrazují slovem „ze“. 42. V § 59 odstavec 2 zní: „(2) Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později.“. 43. V § 59 odst. 3 se za slovo „odměňování“ vkládají slova „v kapitálové společnosti sjednáno“, slova „sjednáno v souladu s tímto zákonem“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno.“. 44. V § 59 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Jsou-li smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti nebo z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, odstavec 3 se nepoužije. Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonával. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno. (5) V případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce.“. 45. V § 60 písm. a) se za slovo „členovi“ vkládá slovo „voleného“. 46. V § 60 písm. c) a d) se za slovo „člena“ vkládá slovo „voleného“. 47. V § 60 písm. d) a v § 61 odst. 1 se za slovo „členem“ vkládá slovo „voleného“. 48. V § 61 se odstavec 3 zrušuje. 49. § 62 zní: „§ 62 (1) Na osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, přestože jím není, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci má, se použijí ustanovení tohoto zákona o nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti. (2) Ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů člena voleného orgánu se na osobu uvedenou v odstavci 1 použijí obdobně, s výjimkou § 54 odst. 4 a § 56 odst. 2. O možném střetu zájmů nebo o úmyslu uzavřít smlouvu s obchodní korporací informuje osoba uvedená v odstavci 1 statutární orgán a kontrolní orgán; nebyl-li kontrolní orgán zřízen, informuje nejvyšší orgán.“. 50. V části první hlavě I se označení dílu 8 včetně nadpisu zrušuje a dosavadní díly 9 až 11 se označují jako díly 8 až 10. 51. § 63 až 66 včetně nadpisů znějí: „Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce § 63 (1) Soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen „vyloučení člena statutárního orgánu“). (2) Soud rozhodne i bez návrhu o vyloučení člena statutárního orgánu, jestliže byla tomuto členovi statutárního orgánu uložena povinnost podle § 66 odst. 1. (3) Návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem. § 64 (1) Právní mocí rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o tom rozhodl, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen „rejstříkový soud“). (2) Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení člena statutárního orgánu, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. Rozhodnutí může být vydáno jen na návrh osoby, o jejímž vyloučení soud rozhoduje, nebo dotčené obchodní korporace. § 65 Osoba, která poruší zákaz uložený jí rozhodnutím o vyloučení člena statutárního orgánu, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy přes zákaz fakticky vykonávala činnost člena jejího statutárního orgánu. Soud i bez návrhu rozhodne, že se této osobě opětovně zakazuje vykonávat funkci člena statutárního orgánu, a to až na dobu 10 let; ustanovení § 63 odst. 3 se použije obdobně. § 66 Zvláštní povinnosti při úpadku obchodní korporace (1) Přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace a bylo-li v insolvenčním řízení již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní korporace, insolvenční soud na návrh insolvenčního správce a) rozhodne o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení, jedná-li se o insolvenční řízení zahájené na návrh jiné osoby než dlužníka; není-li vydání prospěchu možné, nahradí jej člen statutárního orgánu v penězích, a b) byl-li na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, může také rozhodnout, že tento člen je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace; při určení výše plnění insolvenční soud přihlédne zejména k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty. (2) Insolvenční správce podá návrh podle odstavce 1 také tehdy, rozhodne-li o tom věřitelský výbor. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání návrhu a vedení řízení, může insolvenční správce podmínit podání návrhu nebo další pokračování v řízení tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li řízení úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou. (3) Řízení podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle insolvenčního zákona. Insolvenční soud oznámí bez zbytečného odkladu své rozhodnutí soudu, který je oprávněn rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace.“. 52. § 67 a 68 se včetně nadpisu zrušují. 53. V § 69 odst. 1 se slova „statutárním orgánem“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu“, slova „o vyloučení z výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace“ se nahrazují slovy „§ 63 až 66“ a slova „byla touto právnickou osobou určena k tomu, aby funkci statutárního orgánu za ni vykonávala“ se nahrazují slovy „tuto právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje“. 54. V § 69 odst. 2 se slova „Tento díl se použije“ nahrazují slovy „Ustanovení § 63 až 66 se použijí“, za slova „obdobně na“ se vkládají slova „bývalého člena statutárního orgánu, na“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a na každou další osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože není členem orgánu, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci má“. 55. § 70 se zrušuje. 56. V § 71 odst. 5 se za slovo „členů“ vkládá slovo „volených“ a slova „a jejího prokuristu“ se zrušují. 57. V § 72 odst. 1 se slova „osoba podle § 79“ nahrazují slovem „osoba“ a slova „řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle § 79,“ se nahrazují slovem „koncernu“. 58. V § 75 odst. 4 se slova „získá podíl“ nahrazují slovy „nakládá s podílem“ a slovo „představující“ se nahrazuje slovem „představujícím“. 59. § 76 zní: „§ 76 Ustanovení § 54 se použije obdobně, je-li jednání člena voleného orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo ovládající osoby, ledaže jde o řídící osobu.“. 60. V § 77 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 61. V § 78 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo pouze jí ovládané osoby“. 62. V § 81 odst. 1 se slova „řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří řídící osoba koncern“ nahrazují slovem „koncernu“. 63. V § 81 odst. 2 se za slovo „Člen“ vkládá slovo „voleného“, slova „nebo její prokurista nejsou“ se nahrazují slovem „není“, slova „funkcí zbaveni“ se nahrazují slovy „funkce zbaven“, slovo „prokáží-li“ se nahrazuje slovem „prokáže-li“ a slovo „mohli“ se nahrazuje slovem „mohl“. 64. V § 82 odst. 2 písm. b) se slova „v něm“ nahrazují slovy „ve struktuře vztahů podle písmene a)“. 65. V § 82 odst. 2 písm. d) se slova „poslední účetní závěrky,“ nahrazují slovy „účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a“. 66. V § 82 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 67. V § 82 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 2 znějí: „(5) Ve zprávě o vztazích se neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiného právního předpisu2). V takovém případě musí zpráva obsahovat sdělení, že je neúplná a z jakého důvodu se jinak vyžadované informace neuvádějí. (6) Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se ve zprávě o vztazích uvádí v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu zprávy o vztazích. 2) Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.“. 68. V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, je zpráva o vztazích její součástí a podléhá tak ověření auditorem.“. 69. V § 84 odst. 1 se slova „těchto zpráv“ nahrazují slovy „zprávy o vztazích a popřípadě s výsledkem ověření zprávy o vztazích auditorem“. 70. V § 84 odstavec 2 zní: „(2) Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, uloží zprávu o vztazích do sbírky listin jako součást výroční zprávy. V opačném případě ji ovládaná osoba uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává.“. 71. V § 85 odstavec 1 zní: „(1) Každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce.“. 72. V § 85 odst. 3 se slovo „kvalifikovaný“ zrušuje. 73. V § 86 odst. 1 se slova „; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba“, slova „, jinak platí, že navrženého znalce schválil“ a věta poslední zrušují. 74. V § 86 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce“. 75. V § 86 odst. 4 se slova „jednoho měsíce“ nahrazují slovy „3 měsíců“, slova „doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která přezkoumávanou zprávu vyhotovila“ se nahrazují slovy „uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení“ a věta poslední se zrušuje. 76. V § 87 odst. 1 se za slova „Nedohodnou-li se“ vkládá slovo „navrhovatel,“. 77. V § 87 odst. 2 se za slovo „Soud“ vkládají slova „, který jmenoval znalce,“. 78. V § 88 odst. 1 se slova „podle § 85 odst. 1“ zrušují. 79. V § 88 odst. 2 se slova „podle § 85 odst. 1“ zrušují a slova „mohly být“ se nahrazují slovem „byly“. 80. V § 88 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích má také každý společník ovládané osoby, obsahuje-li vyjádření auditora uvedené ve zprávě auditora jakékoliv výhrady vztahující se ke zprávě o vztazích.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 81. V § 89 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 82. V § 89 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Právo podle odstavce 1 lze u ovládající osoby uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o podstatném zhoršení svého postavení nebo o jiném podstatném poškození svých oprávněných zájmů dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k podstatnému zhoršení jeho postavení nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů došlo, jinak toto právo zaniká. (3) Nepředloží-li ovládající osoba bez zbytečného odkladu po uplatnění práva podle odstavce 1 společníkovi návrh na odkoupení podílu, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu; rozhodnutí je co do základu přiznaného práva závazné i pro další společníky v obdobném postavení.“. 83. V § 90 odst. 2 se slova „osobě ovládající“ nahrazují slovy „osobě ovládané“, slova „tom, zda“ se nahrazují slovy „tom, že“ a slovo „došlo“ se nahrazuje slovem „nedošlo“. 84. V § 91 odstavec 1 zní: „(1) Cena podílu při postupu podle § 89 se určí i s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.“. 85. V § 91 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Nepostupuje-li se podle § 89 odst. 3, ustanovení § 86 se použije obdobně s tím, že účastníkem řízení je také ovládající osoba a znalecký posudek se neukládá do sbírky listin. Ovládaná osoba zpřístupní znalecký posudek bez zbytečného odkladu na žádost každému společníkovi. (3) Odměnu znalce za zpracování znaleckého posudku určí soud, který znalce jmenoval, a hradí ji ovládající osoba. Vedle odměny náleží znalci náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 86. V § 94 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 87. V § 95 odst. 3 se slova „byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo“ zrušují. 88. Pod označení § 108 se vkládá nadpis, který zní: „Společnická žaloba“. 89. V § 108 odstavec 2 zní: „(2) Přestane-li být společník, který společnickou žalobu podal, společníkem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce. Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, společnost nadále zastupuje, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný společník.“. 90. V § 112 odstavec 1 zní: „(1) Veškerý zisk, jiné vlastní zdroje a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr.“. 91. V § 112 odst. 3 se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „1 nebo 2“. 92. V § 112 odst. 5 se slova „1 až“ nahrazují slovy „2 a“. 93. V § 112 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Podíl na zisku je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí nejvyššího orgánu určí jinak.“. 94. V § 113 odst. 1 písmena e) a f) znějí: „e) okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků, f) okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty některého ze společníků,“. 95. V § 113 odst. 1 písm. g) se slova „o tomto“ nahrazují slovy „, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut“. 96. V § 113 odst. 1 písm. i) se text „§ 115 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 115 odst. 2“. 97. V § 114 odst. 1 se slova „dnem právní moci takového rozhodnutí obnovuje, ledaže se společníci, včetně společníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, dohodnou jinak“ nahrazují slovy „obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví.“. 98. V § 114 odstavec 2 zní: „(2) Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu.“. 99. V § 114 odst. 3 se slovo „až“ nahrazuje slovem „a“. 100. V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Projev vůle podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.“. 101. V § 127 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „nastoupení účinků“ a slova „nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku komanditisty anebo zrušení konkursu proto, že je komanditistův majetek zcela nepostačující“ se zrušují. 102. V § 127 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „nastoupení účinků“ a za slovo „oddlužení“ se vkládají slova „zpeněžením majetkové podstaty“. 103. V § 127 odst. 1 písm. c) se slova „doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný,“ zrušují a slova „o tomto návrhu, nebo“ se nahrazují slovy „, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut, není-li podíl komanditisty převoditelný,“. 104. V § 127 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) výpověď komanditisty podle § 113 odst. 1 písm. a), nebo f) vyloučení komanditisty podle § 115 odst. 2.“. 105. V § 127 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Účast komanditisty zaniká i doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci.“. 106. § 128 zní: „§ 128 (1) Jestliže je zrušen konkurs na majetek komanditisty z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že komanditistův majetek byl zcela nepostačující, účast komanditisty ve společnosti se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle komanditisty účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, komanditista ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. (2) Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu. (3) Projev vůle podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.“. 107. V § 135 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Upraví-li společenská smlouva podíly, se kterými není spojeno hlasovací právo, není tím dotčeno ustanovení § 171 odst. 2. (4) Ve společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo.“. 108. V § 138 odst. 1 písmeno e) zní: „e) název druhu podílu, k němuž je kmenový list vydán, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, a označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a“. 109. V § 138 odst. 1 písm. f) se slova „označení kmenového listu, jeho“ zrušují a za slovo „číslo“ se vkládají slova „kmenového listu“. 110. V § 139 odst. 2 větě první se slova „jeho podíl, označení podílu“ nahrazují slovy „výše jeho podílu“, slova „a den zápisu do seznamu společníků“ se nahrazují slovy „den zápisu do seznamu společníků a označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů“ a věta poslední se nahrazuje větou „Upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, uvede se i jejich název.“. 111. V § 146 odst. 1 písmeno d) zní: „d) označení podílů, může-li společník vlastnit více podílů, a název druhu podílu a práva a povinnosti s ním spojené, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů,“. 112. V § 146 odst. 2 písm. b) se za slova „členy jiných“ vkládá slovo „volených“ a slova „, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou“ se zrušují. 113. V § 146 odst. 2 písm. d) se slovo „provede“ nahrazuje slovem „provedl“. 114. V § 146 odstavec 3 zní: „(3) Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit; společenská smlouva může svěřit toto rozhodnutí do působnosti jednatele. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy.“. 115. V § 147 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Rozhodnutí jednatele o změně obsahu společenské smlouvy má formu veřejné listiny; tvoří-li více jednatelů kolektivní orgán, osvědčuje se rozhodnutí veřejnou listinou.“. 116. V § 149 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 117. V § 149 odst. 3, § 309 odst. 2, § 352 odst. 1 až 3 a v § 586 odst. 1 se za slova „na zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojích“. 118. V § 149 odst. 3 a v § 309 odst. 2 se za slovo „zisk“ vkládají slova „nebo jiné vlastní zdroje“. 119. V § 149 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Převádí-li společnost vlastní podíl, mají k němu společníci předkupní právo. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se převáděný podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů. (6) Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně pro nabytí podílu společnosti jí ovládanou osobou nebo osobou jednající svým jménem na účet této ovládané osoby.“. 120. V § 151 odst. 2 se za slova „vkladové povinnosti,“ vkládají slova „ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení upozorněn,“ a věta poslední se zrušuje. 121. V § 151 odst. 3 se slova „, s upozorněním, že jinak bude postupováno podle § 152 až 154“ zrušují. 122. V § 152 odst. 3 se slovo „držitelům“ nahrazuje slovem „společníkům“. 123. V § 153 odst. 2 se slovo „bývalým“ zrušuje. 124. V § 153 se odstavec 4 zrušuje. 125. V § 154 odst. 1 se slova „kupní ceny nebo částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti“ nahrazují slovy „vypořádacího podílu“. 126. V § 154 odst. 2 se slova „nebo po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku“ zrušují. 127. V § 154 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 128. V § 157 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 129. V § 157 odst. 2 písm. d) se slova „pro neplnění vkladové povinnosti“ nahrazují slovy „podle § 204“. 130. Na konci textu § 158 se doplňují slova „; směřuje-li uplatnění práva vůči jiné osobě než jednateli, informuje společník písemně o svém záměru všechny jednatele“. 131. Na konci § 160 se doplňují věty „Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, společnost nadále zastupuje, má-li tento společník na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný společník.“. 132. Na konci textu nadpisu pod označením § 161 se doplňují slova „a na jiných vlastních zdrojích“. 133. V § 161 odst. 1 se za slovo „zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“, slovo „určeném“ se nahrazuje slovy „určených“ a slova „nebo valná hromada“ se zrušují. 134. V § 161 odst. 2 se za slovo „zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“. 135. V § 161 odst. 3 větě druhé se slovo „Pevný“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pevný“. 136. V § 161 se odstavec 4 zrušuje. 137. V § 164 odst. 2 se slova „že valná hromada rozhodla o příplatkové povinnosti podle § 174 odst. 3 nebo“ zrušují. 138. V § 164 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Současně s oznámením o vystoupení ze společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení neúčinné.“. 139. V § 168 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Se společníkem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li společenská smlouva jinak. Osoba společnosti doloží, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník.“. 140. V § 171 odst. 1 písm. c) se čárka za slovem „povinnosti“ zrušuje. 141. V § 171 odst. 2 větě první se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 142. V § 173 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 143. V § 173 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) tak určí společenská smlouva z jiného důležitého důvodu.“. 144. V § 173 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 145. V § 173 odst. 3 se slova „Zákaz výkonu hlasovacích práv“ nahrazují slovy „Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c)“. 146. § 174 zní: „§ 174 (1) Vyžaduje-li se souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady podle § 171 odst. 2, může jej společník projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve společenské smlouvě a doručit společnosti nejpozději do 7 dnů ode dne konání valné hromady. (2) Souhlas s rozhodnutím valné hromady podle odstavce 1 musí být projeven způsobem, který umožní společnosti ověřit totožnost oprávněného společníka a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané právo, jinak se k souhlasu nepřihlíží. (3) Přijetí rozhodnutí valné hromady podle odstavce 1 se osvědčuje veřejnou listinou. (4) Ustanovení § 177 odst. 2 se použije obdobně.“. 147. V § 175 odstavec 3 zní: „(3) Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se společníkům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření společníka se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 172 se použije obdobně.“. 148. V § 177 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního společníka k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření společníků, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“. 149. V § 184 odst. 1 se slovo „Termín“ nahrazuje slovy „Místo, datum a hodina“. 150. V § 186 se slova „Doba a místo jednání“ nahrazují slovy „Místo, datum a hodina konání“. 151. V § 188 odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo osoby podle § 168 odst. 3“. 152. V § 189 odst. 1 písm. f) se slova „, jestliže o to protestující na valné hromadě požádá“ zrušují. 153. V § 190 odst. 2 písm. c) se za slovo „případně“ vkládá slovo „členů“. 154. V § 190 odst. 2 písm. g) se slova „, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis,“ nahrazují slovy „stanovených zákonem“. 155. V § 190 odst. 2 písm. i) se slova „jeho části“ nahrazují slovy „části jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“. 156. V § 190 odst. 2 písm. j) se slova „tichém společenství“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku společnosti nebo jiných vlastních zdrojích“. 157. V § 190 odst. 2 písmeno n) zní: „n) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,“. 158. V § 190 odst. 2 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní: „o) rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka soudem,“. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno p). 159. V § 191 odst. 1 se slova „usnesení členské schůze“ nahrazují slovy „rozhodnutí orgánu“. 160. V § 192 odst. 2 se za slovo „podán“ vkládá slovo „odůvodněný“ a slova „nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit“ se nahrazují slovy „navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu“. 161. V § 192 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Určí-li tak společenská smlouva, odstavec 2 se nepoužije.“. 162. V § 193 odst. 1 se za slova „v působnosti valné hromady“ vkládají slova „nebo bylo-li rozhodnuto o prohlášení kmenových listů za neplatné“. 163. Za § 194 se vkládá nový § 194a, který zní: „§ 194a (1) Společenská smlouva může určit, že s podílem je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat. Celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou. Ustanovení § 448b odst. 2 první věta a odst. 4 se použijí obdobně. (2) Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán a nejmenuje-li společník jednatele do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo podle odstavce 1 vykonat, mohou jednatelé, jejichž počet neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního jednatele do doby, než společník toto právo vykoná. (3) Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání jednatele jmenovaného podle odstavce 1 nebo 2 se použijí § 191 odst. 1 věta první a odst. 2 a § 192 odst. 1.“. 164. V § 195 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou.“. 165. V § 195 odst. 2 se za slovo „Nikdo“ vkládá slovo „však“ a text „§ 51 odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 51 odst. 2“. 166. V § 198 odst. 1 se za slova „jeho funkce,“ vkládají slova „anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce“. 167. V § 198 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 168. V § 199 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí“. 169. V § 199 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 170. V § 201 odst. 2 písm. c) se text „§ 187“ nahrazuje textem „§ 159“. 171. V § 201 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Oprávnění podle odstavce 2 písm. b) mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 172. V § 201 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; § 446 odst. 2 a 3, § 448 odst. 1, § 448 odst. 3, § 448b, 449, 450 a 454 se použijí obdobně, neurčí-li společenská smlouva jinak“. 173. V § 202 odst. 1 se slovo „tento“ zrušuje. 174. V § 202 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova „hlasoval na valné hromadě proti“ nahrazují slovy „nehlasoval na valné hromadě pro“ a slova „hlasoval proti“ se nahrazují slovy „nehlasoval pro“. 175. V § 202 se odstavec 3 zrušuje. 176. § 206 zní: „§ 206 (1) Účast společníka ve společnosti zaniká zrušením konkursu proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Účast společníka ve společnosti zaniká také doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut. (2) Jestliže bylo zrušeno rozhodnutí o zrušení konkursu podle odstavce 1 a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 213 až 215, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. Věty první a druhá platí obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu. (3) Na zpeněžení podílu společníka v insolvenčním řízení se použije obdobně § 213 odst. 1. Nedojde-li ke zpeněžení podílu společníka ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, v němž nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek společníka nebo schválení oddlužení společníka, nastávají obdobné účinky jako při vystoupení společníka ze společnosti. Vypořádací podíl se určí podle § 36. Jestliže byl konkurs na majetek společníka zrušen z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že byl majetek společníka zcela nepostačující a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 215, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. (4) Bez zbytečného odkladu po zániku účasti společníka ve společnosti odevzdá společník nebo jeho insolvenční správce společnosti kmenový list, byl-li vydán. (5) Projev vůle podle odstavce 2 nebo 3 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.“. 177. V § 207 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podmíní-li společenská smlouva převod podílu souhlasem orgánu podle odstavce 2, může též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je orgán podle odstavce 2 povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 178. V § 207 odstavec 4 zní: „(4) Nerozhodne-li orgán podle odstavce 2 do 2 měsíců ode dne doručení žádosti nebo neudělí-li souhlas bez udání důvodu anebo neudělí-li souhlas v případech, v nichž je podle společenské smlouvy povinen souhlas udělit, může společník, zanikl-li závazek ze smlouvy podle odstavce 2, vystoupit ze společnosti; ustanovení § 164 se použije obdobně. Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy podle odstavce 2, jinak toto právo zaniká.“. 179. V § 209 odstavec 2 zní: „(2) Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy.“. 180. V § 209 odst. 3 větě druhé se slovo „Při“ nahrazuje slovy „Na předkupní právo společníka při“ a slovo „obchodního“ se zrušuje. 181. V § 209 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Je-li převoditelnost podílu omezena jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti, je smlouva o převodu podílu uzavřená v rozporu s daným omezením neplatná.“. 182. Nadpis pod označením § 211 zní: „Zrušení účasti dědice“. 183. V § 212 odst. 1 se za slovo „účast“ vkládají slova „za trvání společnosti“ a slova „jinak než převodem podílu“ se nahrazují slovy „bez právního nástupce“. 184. V § 212 odstavec 2 zní: „(2) Byl-li vydán kmenový list a společník, jehož účast ve společnosti zanikla, jej bez zbytečného odkladu společnosti neodevzdá, postupuje se podle § 152 odst. 3. Namísto kmenového listu prohlášeného za neplatný vydá společnost nový kmenový list.“. 185. V § 212 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 186. V § 212 odst. 3 se slovo „spojená“ nahrazuje slovem „spojené“. 187. V § 213 odst. 1 se za slovo „Společnost“ vkládají slova „jako zástupce“, za slova „prodá uvolněný podíl“ se vkládají slova „, ledaže je podíl nepřevoditelný nebo to vylučuje společenská smlouva,“, slovo „obchodnímu“ se nahrazuje slovem „uvolněnému“ a slovo „obchodní“ se zrušuje. 188. V § 213 odst. 2 se slova „po odečtení nákladů a započtení pohledávek podle odstavce 2“ a slova „nebo uloží do úřední úschovy“ zrušují. 189. V § 213 odstavec 3 zní: „(3) Před vyplacením vypořádacího podílu si může společnost odečíst účelně vynaložené náklady související s prodejem uvolněného podílu společníka a započíst splatné pohledávky proti pohledávce bývalého společníka na vyplacení vypořádacího podílu.“. 190. § 214 zní: „§ 214 (1) Nepodaří-li se uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců, určí se výše vypořádacího podílu a jeho splatnost podle § 36. Podle § 36 se určí výše vypořádacího podílu a jeho splatnost také v případě, že je podíl nepřevoditelný, nebo určí-li to společenská smlouva. (2) Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze lhůtu podle odstavce 1 prodloužit dohodou mezi společností a společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem až o 1 rok.“. 191. § 215 zní: „§ 215 (1) Bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle § 214, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, na některé společníky nebo jen na jednoho z nich, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla; nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Tato rozhodnutí náleží do působnosti valné hromady. (2) Stanou-li se všechny podíly uvolněnými, může společnost rozhodnout, že vlastnické právo k těmto podílům přechází na společnost. Rozhodnutí náleží do působnosti jednatele a má formu veřejné listiny; tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou. (3) Rozhodnutím podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k podílu na společníky a rozhodnutím podle odstavce 2 na společnost.“. 192. V § 216 odst. 2 se slova „nebo splacením její předepsané části, nestanoví-li rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, že“ nahrazují slovy „všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu“. 193. V § 218 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 194. V § 218 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti, zveřejní jednatelé výzvu pro věřitele, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly po účinnosti zvýšení základního kapitálu, aby je přihlásili ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění. Ustanovení § 237 a 238 se použijí přiměřeně.“. 195. V § 218 odst. 4 se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 196. V § 219 odst. 1 se slova „, ledaže ke zvýšení dochází vytvořením nových podílů“ zrušují. 197. V § 219 odstavec 2 zní: „(2) Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením. Jednatel předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede a) důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, b) popis nepeněžitého vkladu, c) zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468, d) výši emisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a e) částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468.“. 198. V § 221 se za slovo „prohlášení“ vkládají slova „o vzdání se přednostního práva na valné hromadě“ a slova „o usnesení valné hromady a má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu“ se nahrazují slovy „osvědčující usnesení valné hromady“. 199. V § 221 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.“. 200. V § 223 písm. b) se za slovo „převzetí“ vkládají slova „a pro splnění“. 201. V § 223 písm. c) se slova „určení druhu podílů“ nahrazují slovy „označení podílu“ a za slovo „podíl,“ se vkládají slova „a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,“. 202. V § 223 písmeno d) zní: „d) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 219 odst. 2 písm. b) až d) a částku ocenění nepeněžitého vkladu, je-li určena na základě znaleckého posudku, a“. 203. V § 224 odst. 1 písmeno b) zní: „b) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 219 odst. 2 písm. b) až e),“. 204. V § 226 odst. 2 se slovo „lisy“ nahrazuje slovem „listy“ a slovo „použije“ se nahrazuje slovem „použijí“. 205. V § 229 odst. 2 se slova „, ledaže se tohoto práva společník postupem podle § 221 vzdá“ zrušují, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „vkladů“ se nahrazuje slovem „podílů“. 206. V § 229 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Společník se může postupem podle § 221 vzdát práva podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podle odstavce 2 jen do rozhodnutí valné hromady rozhodující o tomto zvýšení; částka, o niž se základní kapitál zvyšuje, tím není dotčena, a rozdělí se mezi ostatní společníky podle odstavce 2. Toto vzdání se práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.“. 207. V § 230 se slovo „použije“ nahrazuje slovem „použijí“. 208. V § 232 písmeno d) zní: „d) označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě“. 209. V § 235 odst. 1 se slova „nebo společenskou smlouvou“ zrušují. 210. V § 236 odst. 2 se slova „, ledaže jde o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty“ zrušují. 211. V § 239 odst. 2 písm. b) se slova „, odpovídá-li takové prohlášení skutečnosti“ zrušují. 212. V § 239 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) doložena ztráta společnosti nejméně ve výši částky odpovídající snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 213. V § 239 odst. 2 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“. 214. V § 239 odst. 3 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. e)“. 215. V § 240 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „vrátí“ nahrazuje slovy „obnoví se vkladová povinnost, pokud byla společníkovi v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, a“ a za slova „toto plnění“ se vkládá slovo „vrátí“. 216. V § 240 odst. 3 se slovo „použije“ nahrazuje slovem „použijí“. 217. Za § 240 se vkládá nový § 240a, který zní: „§ 240a Ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, snižuje-li společnost základní kapitál za účelem úhrady ztráty.“. 218. V § 242 odst. 1 se slova „vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku jejich vrácením společnosti na výzvu likvidátora“ nahrazují slovy „vyzve likvidátor společníka k odevzdání kmenového listu“ a na konci odstavce se doplňují věty „Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po jeho odevzdání. Odevzdané kmenové listy likvidátor neprodleně zničí.“. 219. V § 242 odst. 2 se slova „§ 152 až 154“ nahrazují slovy „§ 152 a 153. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení kmenových listů za neplatné“. 220. V § 242 se odstavec 3 zrušuje. 221. V § 244 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 222. V § 245 se za slova „jsou cenné papíry“ a za slova „dále cenné papíry“ vkládají slova „a zaknihované cenné papíry“ a za slova „takové cenné papíry“ se vkládají slova „nebo zaknihované cenné papíry“. 223. V § 245 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení tohoto zákona o evidenci zaknihovaných cenných papírů se použijí přiměřeně na evidenci vedenou schovatelem, který drží imobilizované akcie v úschově.“. 224. V § 247 odst. 2 se slova „kusové akcie“ nahrazují slovy „akcie, která nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu společnosti (dále jen „kusová akcie“),“ a slova „vydaných kusových“ se zrušují. 225. V § 248 odst. 1 a 2 se slova „nebo účetní“ zrušují. 226. V § 248 odst. 2 se slova „nebo účetních“ zrušují. 227. V § 249 se slova „nebo účetní“ zrušují. 228. V § 250 odst. 2 písmeno c) zní: „c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, formu, zda jsou listinné nebo zaknihované, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou listinné akcie imobilizovány,“. 229. V § 250 odst. 2 písm. e) se za slova „s jednou akcií“ vkládají slova „, celkový počet hlasů ve společnosti“ a slova „a celkový počet hlasů ve společnosti“ se nahrazují slovy „a mají-li být vydány akcie bez hlasovacího práva, obsahují stanovy i počet hlasů spojených s jednou akcií pro případ, že vlastník této akcie může hlasovat na valné hromadě“. 230. V § 250 odst. 2 písm. f) se slova „pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,“ zrušují. 231. V § 250 odst. 3 písm. c) se slova „počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií“ nahrazují slovy „údaje o akciích“, slovo „se“ se nahrazuje slovem „budou“, slova „vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,“ se nahrazují slovy „vydány, uvedené v odstavci 2 písm. c) a d),“ a slovo „provede“ se nahrazuje slovem „provedl“. 232. V § 250 odst. 3 písm. f) se za slovo „členy“ vkládá slovo „volených“ a slova „kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,“ se zrušují. 233. V § 250 odst. 3 písm. h) se slova „akcie jako“ zrušují a slova „cenné papíry“ se nahrazují slovem „akcie“. 234. V § 250 odstavec 4 zní: „(4) Údaje podle odstavce 3 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti představenstva nebo správní rady. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov.“. 235. V § 251 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo správní rada“. 236. V § 252 písmeno a) zní: „a) název druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu a údaj, zda upsané akcie budou vydány jako listinné nebo zaknihované,“. 237. V § 253 odst. 1 se slova „nebo účetní“ zrušují, slova „v době“ se nahrazují slovy „ve lhůtě“ a slova „určený ve stanovách“ se nahrazují slovy „zřízený správcem vkladu“. 238. V § 253 odst. 2 se text „§ 26“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 3“. 239. V § 255 odst. 1 se slova „převyšující 10 % svého“ nahrazují slovy „ve výši alespoň 10 %“. 240. V § 255 odst. 4 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 241. V § 256 odst. 1 se slova „jsou spojena práva“ nahrazují slovy „je spojeno právo“ a slova „zisku a“ se nahrazují slovy „zisku nebo“. 242. V § 256 odst. 2 se slova „podle ustanovení o postoupení smlouvy; souhlas společnosti se nevyžaduje“ nahrazují slovy „písemnou smlouvou o převodu nesplacené akcie“. 243. V § 256 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Akcie vydaná jako cenný papír se označuje jako listinná akcie, akcie vydaná jako zaknihovaný cenný papír se označuje jako zaknihovaná akcie.“. 244. V § 257 odst. 1 se za slovo „vydat“ vkládá slovo „kusové“ a slova „, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti (dále jen „kusové akcie“)“ se zrušují. 245. V § 257 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 246. V § 257 odstavec 4 zní: „(4) Kde se v tomto zákoně stanoví o jmenovité hodnotě, rozumí se tím v případě kusových akcií účetní hodnota, ledaže z povahy ustanovení plyne, že se na kusové akcie nepoužije. Vyžaduje-li tento zákon uvedení údaje o jmenovité hodnotě akcie, nahradí se údajem o tom, že jde o kusovou akcii, není-li dále stanoveno jinak.“. 247. V § 259 odst. 1 písmeno d) zní: „d) údaj o formě akcie,“. 248. V § 259 odst. 1 písmeno f) zní: „f) název druhu akcie a popis práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy, mají-li být vydány akcie různých druhů.“. 249. V § 259 odst. 2 se věta první zrušuje. 250. V § 260 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo správní rady“. 251. V § 260 odst. 2 se slova „akcie vydána jako zaknihovaný cenný papír“ nahrazují slovy „vydána zaknihovaná akcie“. 252. V § 262 se za slovo „druhu“ vkládají slova „, mají-li být vydány akcie různých druhů,“. 253. V § 263 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 254. V § 264 odstavec 2 zní: „(2) Do seznamu akcionářů se zapisuje název druhu akcie, mají-li být vydány akcie různých druhů, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu, číselné označení listinné akcie a změny zapisovaných údajů.“. 255. V § 268 se za slovo „akcie“ vkládají slova „, nevydané akcie“. 256. V § 270 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změna je účinná dnem zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku.“. 257. V § 275 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 258. V § 276 odst. 1 větě první se slova „se zvláštními právy“ a věta druhá zrušují. 259. V § 276 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu. (3) Vyžaduje-li tento zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník akcie, s níž není spojeno hlasovací právo, oprávněn na valné hromadě hlasovat.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 260. V § 276 odst. 6 se věta první zrušuje, za slovo „hodnotě“ se vkládají slova „nebo s kusovými akciemi“, slovo „zvláštní“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo i různá váha hlasů“. 261. § 277 zní: „§ 277 Práva spojená s určitým druhem akcií se určí ve stanovách. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh společnosti nebo akcionáře rozhodnout, jaké právo je s akcií spojeno, pokud je z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve stanovách nebo je této vůli obsahově nejbližší; jinak určí, že takové právo s akcií spojeno není.“. 262. V § 278 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 263. § 279 se zrušuje. 264. V § 280 odst. 1 se slovo „vyplacen“ nahrazuje slovem „přiznán“, slova „o vyplacení“ se nahrazují slovy „o přiznání“ a slovo „jejího“ se nahrazuje slovem „jeho“. 265. V § 280 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To platí obdobně pro přednostní podíl na jiných vlastních zdrojích, jestliže valná hromada rozhodne o rozdělení jiných vlastních zdrojů.“. 266. V § 280 odst. 2 se slovo „vyplacení“ nahrazuje slovem „přiznání“. 267. V § 282 odst. 2 se text „§ 281 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 281 odst. 3“. 268. V § 284 odst. 1 se slova „na základě tohoto zákona“ zrušují. 269. V § 284 odstavec 3 zní: „(3) Není-li stanoveno nebo určeno jinak, rozumí se rozhodným dnem k uplatnění práva spojeného s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem sedmý den předcházející dni, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.“. 270. V § 285 odst. 2 písmeno e) zní: „e) počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu, údaj, že nahrazuje listinné nebo zaknihované akcie, a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů,“. 271. V § 285 odst. 2 písm. g) se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 272. V § 287 písmeno d) zní: „d) počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat, jejich formu, zda půjde o listinné nebo zaknihované akcie, jmenovitou hodnotu a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet hodnot vyměnitelných dluhopisů, za něž mohou být vyměněny, a“. 273. V § 287 písm. e) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“ a slovo „stanovilo“ se nahrazuje slovem „stanovily“. 274. V § 289 se slova „ke dni, kdy mohlo být vykonáno poprvé“ nahrazují slovy „k rozhodnému dni“. 275. V § 290 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 276. V § 290 odst. 2 písmeno b) zní: „b) počet akcií, které lze za jeden dluhopis upsat, jejich formu, zda lze upsat listinné nebo zaknihované akcie, jmenovitou hodnotu a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, s tím, že lze upisovat jen celé akcie,“. 277. V § 290 odst. 2 písm. c) se slova „bylo pověřeno“ nahrazují slovy „nebo správní rada byly pověřeny“ a slovo „stanovilo“ se nahrazuje slovem „stanovily“. 278. V § 296 písmeno c) zní: „c) určení, kolik akcií lze získat z opčního listu, jaké formy, zda půjde o listinné nebo zaknihované akcie, v jaké jmenovité hodnotě, a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, anebo kolik dluhopisů společnosti lze získat z opčního listu, jaké formy a v jaké jmenovité hodnotě a“. 279. V § 297 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 280. V § 297 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují. 281. V § 297 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Bylo-li přednostní právo ze zaknihovaných opčních listů uplatněno ve stanovené lhůtě po splnění podmínek pro vydání zaknihovaných cenných papírů, dá společnost osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k zápisu těchto zaknihovaných cenných papírů na majetkový účet v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Současně dá společnost příkaz ke zrušení těch zaknihovaných opčních listů, z nichž bylo přednostní právo uplatněno, nebo nebylo-li právo z nich plynoucí uplatněno v určené lhůtě.“. 282. V § 299 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 283. Na konci textu § 303 se doplňují slova „nebo správní rada“. 284. V § 304 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, o účetní hodnotě nabytých akcií,“ se zrušují. 285. V § 306 odst. 1 písm. c) se slovo „jiným“ zrušuje. 286. V § 306 odst. 2 se slova „nebo u kusových akcií jejich účetní hodnota“ a slova „nebo účetní“ zrušují. 287. V § 307 úvodní části ustanovení se slova „zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku“ nahrazují slovy „výroční zpráva podle jiného právního předpisu“. 288. V § 307 písm. b) a c) se slova „, nebo byly-li vydány kusové akcie, účetní hodnotu“ zrušují. 289. V § 307 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Nemá-li společnost povinnost vyhotovit výroční zprávu, uvede údaje podle odstavce 1 v příloze v účetní závěrce podle právních předpisů upravujících účetnictví.“. 290. V § 308 odst. 2 se slova „nebo účetní“ zrušují. 291. V § 311 písm. b) a d) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 292. V § 311 písm. c) se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 293. V § 313 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo správní radou“. 294. V § 315 se text „odst. 1“ zrušuje. 295. V § 318 odst. 1 se slova „ovládanou osobou“ nahrazují slovy „prostřednictvím osoby, kterou ovládá,“. 296. V § 321 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, ledaže postupuje podle § 306“. 297. V § 323 odst. 2 písm. a) se slovo „nabízeném“ nahrazuje slovem „nabízeného“. 298. V § 323 odst. 2 písm. b) se slovo „dobu“ nahrazuje slovem „lhůtu“. 299. V § 324 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 300. V § 324 odst. 3 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 301. V § 325 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 302. V § 328 odst. 2 se slovo „Doba“ nahrazuje slovem „Lhůta“. 303. V § 329 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 304. V § 329 odst. 3 se slova „5 a odst. 7“ nahrazují číslem „6“. 305. V § 334 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 306. V § 335 odst. 1 se za slova „druhu akcií“ vkládají slova „, o podstatné změně práv spojených s akcií“, slova „nebo zaknihovaných akcií“ se zrušují a slova „zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku“ se nahrazují slovy „účinnosti takové změny stanov“. 307. V § 335 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „, k němuž byla zapsána změna druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií do obchodního rejstříku“ se nahrazují slovy „účinnosti změny stanov podle odstavce 1“. 308. V § 336 se slovo „nebo“ za slovem „trhu“ nahrazuje čárkou a za slova „druhu akcií“ se vkládají slova „, pro podstatnou změnu práv spojených s akcií“. 309. V § 340 se slovo „doby“ nahrazuje slovem „lhůty“. 310. V § 341 se za slova „pro změnu druhu akcií,“ vkládají slova „podstatnou změnu práv spojených s akcií,“. 311. § 342 zní: „§ 342 Rozhodla-li valná hromada o změně druhu nebo formy akcií, o změně akcií se jmenovitou hodnotou na kusové akcie nebo o změně kusových akcií na akcie se jmenovitou hodnotou anebo o štěpení akcií na více akcií nebo spojení více akcií do jedné akcie, může společnost vydat nové akcie až po účinnosti takové změny stanov. Lhůta k předložení akcií k výměně může začít běžet až ode dne následujícího po dni nabytí účinnosti takové změny stanov.“. 312. V § 343 se za slovo „formy“ vkládají slova „, při výměně akcií se jmenovitou hodnotou za kusové akcie nebo kusových akcií za akcie se jmenovitou hodnotou“ a slova „§ 526 a § 531 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 501 a 526“. 313. V § 345 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 314. V § 345 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ a za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „marným uplynutím dodatečné lhůty“ se nahrazují slovy „rozhodnutím představenstva nebo správní rady o vyloučení“. 315. V § 346 odst. 1 se slovo „době“ nahrazuje slovem „lhůtě“ a za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“. 316. V § 346 odst. 2 se slovo „vydá“ nahrazuje slovem „prodá“, slovo „splatí-li“ se nahrazuje slovem „zaplatí-li“ a slova „nebo účetní“ se zrušují. 317. Nad označení § 348 se vkládá nadpis, který zní: „Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích“. 318. V § 348 odst. 1 se za slova „podíl na zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“ a slova „akcionářova podílu“ se nahrazují slovy „jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem“. 319. V § 348 odst. 2 se za slova „podíl na zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“. 320. V § 348 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 321. V § 348 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, neurčí-li stanovy jinak“. 322. V § 348 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem. (5) Odstavec 4 se nepoužije na zálohy podle § 35.“. 323. § 349 zní: „§ 349 Společnost poskytuje veškerá peněžitá plnění ve prospěch akcionáře nebo osoby, které svědčí samostatně převoditelné právo, na své náklady a nebezpečí výhradně bezhotovostním převodem na bankovní účet.“. 324. § 350 se zrušuje. 325. V § 351 se za slova „podíl na zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojích“, za slovo „která“ se vkládají slova „o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů“ a slova „o výplatě podílu na zisku“ se zrušují. 326. V § 352 odst. 1 se za slovo „hromada“ vkládají slova „o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů“ a slova „o jeho výplatě“ se zrušují. 327. V § 357 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 328. V § 359 úvodní části ustanovení se slova „osoba, která svolává valnou hromadu,“ nahrazují slovy „správní rada“. 329. V § 360 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 330. V § 360 odst. 3 se za slovo „nevyjádří“ vkládají slova „anebo v případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1“. 331. V § 360 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) V případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace správní radou ve lhůtě podle § 358 odst. 1 rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Toto právo lze u soudu uplatnit ve lhůtě podle odstavce 3 věty druhé.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 332. V § 360 odst. 5 se za číslo „3“ vkládají slova „nebo 4“. 333. V § 361 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 334. § 362 zní: „§ 362 (1) Návrhy a protinávrhy doručené společnosti nejpozději 3 dny před konáním valné hromady uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti. Jsou-li návrhy a protinávrhy doručeny nejpozději 5 dnů před konáním valné hromady, uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu i své stanovisko; stanovy mohou lhůtu 5 dnů přiměřeně zkrátit. (2) Obsahují-li návrhy a protinávrhy zdůvodnění, uveřejní s nimi představenstvo nebo správní rada i toto zdůvodnění.“. 335. V § 363 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“, za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „na internetových stránkách společnosti“. 336. V § 365 odst. 1 až 3 se slova „nebo počet kusů“ zrušují. 337. V § 366 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“ a slovo „svolalo“ se nahrazuje slovem „svolaly“. 338. V § 367 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 339. V § 367 odst. 2 se slova „není oprávněno“ nahrazují slovy „nebo správní rada nejsou oprávněny“ a slova „je oprávněno“ se nahrazují slovy „nebo správní rada jsou oprávněny“. 340. V § 368 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 341. V § 368 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo správní rady“. 342. V § 369 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 343. V § 369 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Žádost podle odstavce 1 musí být doručena společnosti nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady, případně, je-li určen, nejpozději 10 dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 344. V § 369 odst. 3 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“, číslo „5“ se nahrazuje číslem „10“ a za slovo „určen,“ se vkládají slova „5 dnů“. 345. V § 371 se slova „představenstva nebo“ nahrazují slovy „představenstva,“ a za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“. 346. V § 372 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 347. V § 372 odst. 2 se za slovo „dozorčí“ vkládají slova „nebo správní“. 348. Na konci § 373 se doplňuje věta „Zanikne-li akcionáři účast bez právního nástupce, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud kvalifikované akcionáře poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný kvalifikovaný akcionář.“. 349. V § 374 odst. 1 se za slovo „akcionář“ vkládá slovo „písemně“ a slovo „písemně“ za slovem „radu“ se nahrazuje slovy „; směřuje-li uplatnění práva proti jiné osobě než členovi představenstva, informuje písemně o této skutečnosti představenstvo“. 350. V § 374 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Před uplatněním práva podle § 371 nebo 372 informuje akcionář písemně o svém záměru správní radu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 351. V § 374 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“. 352. V § 375 úvodní části ustanovení se slovo „svolalo“ nahrazuje slovy „nebo správní rada svolaly“ a slovo „předložilo“ se nahrazuje slovem „předložily“. 353. V § 377 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 354. V § 377 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“ a slovo „považuje“ se nahrazuje slovem „považují“. 355. V § 378 odst. 2 se za slovo „osobě“ vkládají slova „před konáním valné hromady“. 356. V § 378 odst. 4 se slova „podle jiného právního předpisu“ zrušují. 357. V § 378 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Převedené peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty hlavního akcionáře, pokud dojde k jeho úpadku nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky po přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům společnosti podle § 385.“. 358. V § 382 odst. 1 se slova „prioritních akcií“ nahrazují slovy „akcií, s nimiž není spojeno hlasovací právo,“. 359. V § 384 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 360. V § 385 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Na zástavního věřitele, který má u sebe zastavený účastnický cenný papír, se přiměřeně použije § 387. Byl-li zástavou zaknihovaný účastnický cenný papír, uvede společnost v příkazu k zápisu změny vlastníků podle § 386 i příkaz k výmazu zástavního práva.“. 361. V § 387 odst. 2 se slova „uvedené v odstavci 1 do 1 měsíce“ nahrazují slovy „ve lhůtě podle odstavce 1“. 362. V § 387 odst. 4 se slova „stejné formy, druhu a jmenovité hodnoty“ zrušují. 363. V § 390 odst. 1 se slova „od splatnosti protiplnění“ a slovo „poskytnuté“ zrušují. 364. V § 390 odst. 2 se slovo „den“ zrušuje a slovo „doba“ se nahrazuje slovem „lhůta“. 365. V § 390 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) V soudním rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu akcie a jinému účastnickému cennému papíru a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy. Vlastníci účastnických cenných papírů, kteří se dovolali práva na dorovnání, mají právo na náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů. (4) Hlavní akcionář ve lhůtě určené soudem splní dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do soudní úschovy a současně do soudní úschovy složí i částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy. Soud společně s rozhodnutím podle odstavce 3 vyvěsí na své úřední desce také výzvu vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se u něj o dorovnání přihlásili. Společnost současně toto rozhodnutí a výzvu na přihlášení se o dorovnání uveřejní způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů.“. 366. V § 390 odst. 5 se slova „občanského soudního řádu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího soudní úschovu“ a slova „roků od právní moci usnesení o přijetí do úschovy“ se nahrazují slovy „let ode dne uveřejnění soudního rozhodnutí společností podle odstavce 4“. 367. V § 390 odstavec 6 zní: „(6) Dohodne-li se hlavní akcionář na dorovnání s vlastníkem účastnického cenného papíru mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody a spolu s ním i výzvu ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se přihlásili o dorovnání u příslušného soudu způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů. Hlavní akcionář bez zbytečného odkladu po uzavření dohody splní dorovnání vůči všem vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy; odstavec 5 se použije obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání.“. 368. V § 390 se odstavec 7 zrušuje. 369. V § 391 odst. 1 se za slovo „účastnické“ vkládá slovo „cenné“. 370. V § 393 odst. 3 se slovo „doby“ nahrazuje slovem „lhůty“ a slova „ustanovení odstavce 1 se nepoužije“ se nahrazují slovy „odstavce 1 a 2 se nepoužijí“. 371. V § 396 odst. 2 se slova „a statutární ředitel“ zrušují. 372. V § 398 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo správní rada“. 373. V § 399 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) S akcionářem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li stanovy jinak.“. 374. V § 402 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 375. V § 402 odstavec 2 zní: „(2) Valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada, popřípadě člen tohoto orgánu, pokud ji příslušný orgán bez zbytečného odkladu nesvolá a tento zákon svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud není příslušný orgán schopný se dlouhodobě usnášet, ledaže tento zákon stanoví jinak.“. 376. V § 402 odst. 3 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 377. V § 403 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 378. V § 406 odst. 1 se slova „nebo zaknihované akcie“ zrušují, slova „akcionářů nebo“ se nahrazují slovy „akcionářů a akcionářům vlastnícím zaknihované akcie na majitele na adresu uvedenou“ a slova „anebo v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově“ se zrušují. 379. V § 406 odst. 2 se věta první zrušuje. 380. V § 407 odst. 1 písm. d) se za slovo „člen“ vkládá slovo „voleného“. 381. V § 407 odst. 1 písm. g) se slovo „návrhu“ nahrazuje slovem „pozvánky“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, neurčí-li stanovy jinak“. 382. V § 407 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 383. V § 407 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li na pořadu jednání valné hromady změna stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Úplný návrh změny stanov představenstvo nebo správní rada uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov; na toto právo musí být akcionář upozorněn v pozvánce na valnou hromadu.“. 384. V § 408 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 385. V § 411 odst. 2 se slova „a určí-li tak stanovy“ zrušují. 386. V § 413 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo osoby podle § 399 odst. 2, je-li osoba na valné hromadě přítomna“. 387. V § 413 odst. 1 písm. d) se za slovo „akcií“ vkládají slova „nebo počet kusových akcií“. 388. V § 414 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených“ se nahrazují slovy „zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady ani vyjádření představenstva nebo správní rady společnosti ke každé navrhované záležitosti zařazené“. 389. V § 416 odst. 1 se za slova „podle § 421 odst. 2 písm. m)“ vkládají slova „, k rozhodnutí“ a za slovo „představenstva“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 390. V § 417 odstavec 1 zní: „(1) K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) a o změně výše základního kapitálu se vyžaduje také souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.“. 391. V § 417 odst. 2 se slova „nebo zaknihovaných akcií“ zrušují. 392. V § 417 odst. 3 se slovo „umožnění“ zrušuje, za slova „také souhlas“ se vkládají slova „akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba“ a slova „každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí vlastníků těchto druhů akcií nedotknou“ se zrušují. 393. V § 417 odst. 3, § 435 odst. 4 a v § 447 odst. 3 se za slovo „zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojů“. 394. V § 417 odst. 4 se za slovo „akcií“ vkládají slova „nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo,“, za slovo „všech“ se vkládá slovo „dotčených“ a slova „, jejichž akcie se mají spojit“ se zrušují. 395. V § 418 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Neurčují-li stanovy společnosti jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem pro rozhodování per rollam je sedmý den předcházející dni zaslání návrhu rozhodnutí všem akcionářům.“. 396. V § 419 odstavec 2 zní: „(2) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se akcionářům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření akcionáře se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 382 odst. 1 věta druhá, § 416 odst. 2 a § 432 odst. 1 věta druhá a odst. 2 věta druhá se použijí obdobně.“. 397. V § 420 se slova „Výsledek rozhodování“ nahrazují slovy „Rozhodnutí přijaté postupem“, za slovo „oznámí“ se vkládají slova „společnost nebo“, slovo „jednání“ se zrušuje, za slovo „svolat“ se vkládají slova „valnou hromadu“ a na konci textu paragrafu se doplňují slova „ode dne jeho přijetí“. 398. V § 420 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního akcionáře k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření akcionářů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“. 399. V § 421 odst. 2 písm. a) se slova „, určí-li tak stanovy nebo zákon“ zrušují a za slovo „představenstvem“ se vkládají slova „nebo správní radou,“. 400. V § 421 odst. 2 písm. b) se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 401. V § 421 odst. 2 písm. e) se slova „nebo statutárního ředitele, pokud stanovy neurčují, že tato působnost náleží dozorčí radě“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon jinak“. 402. V § 421 odst. 2 písm. f) se slova „s výjimkou členů dozorčí rady, které nevolí valná hromada“ nahrazují slovy „nestanoví-li tento zákon jinak“. 403. V § 421 odst. 2 písm. g) se slova „, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis,“ nahrazují slovy „stanovených zákonem“. 404. V § 421 odst. 2 písmeno l) zní: „l) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,“. 405. V § 421 odst. 2 písm. m) se slovo „jeho“ zrušuje, za slovo „části“ se vkládá slovo „jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“. 406. V § 421 odst. 2 písm. o) se slova „tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti“. 407. V § 421 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní: „q) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak.“. 408. V § 423 odst. 2 písm. f) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „dozorčí“ se vkládají slova „nebo správní“ a slova „, jestliže o to protestující požádá“ se zrušují. 409. V § 424 odst. 1 se za slovo „podán“ vkládá slovo „odůvodněný“ a slova „nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit“ se nahrazují slovy „navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu“. 410. V § 425 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“. 411. V § 425 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 412. Na konci § 426 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách.“. 413. V § 428 odst. 1 se za slovo „dozorčí“ vkládají slova „nebo správní“ a slova „usnesení členské schůze“ se nahrazují slovy „rozhodnutí orgánu“. 414. V § 430 odst. 1 se za slova „v působnosti valné hromady“ vkládají slova „, bylo-li rozhodnuto o vyloučení akcionáře ze společnosti nebo prohlášení akcie či zatímního listu za neplatný“. 415. V § 431 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2. 416. V § 431 se slova „Ostatní změny“ nahrazují slovem „Změny“. 417. V § 432 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“, za slovo „představenstva“ se vkládají slova „nebo správní rady“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; jsou-li představenstvo nebo správní rada jednočlenné, má rozhodnutí formu veřejné listiny“. 418. V § 433 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 419. V § 434 odst. 2 se slova „přeměně zaknihovaných akcií na akcie a při přeměně akcií na zaknihované akcie“ nahrazují slovy „změně listinných akcií na zaknihované a při změně zaknihovaných akcií na listinné“. 420. V § 435 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.“. 421. V § 435 odst. 3 se za slovo „Nikdo“ vkládá slovo „však“ a text „§ 51 odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 51 odst. 2“. 422. V § 435 odst. 4 se za slovo „zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojů“. 423. V § 435 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Představenstvo společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje.“. 424. § 436 zní: „§ 436 (1) Účetní závěrku uveřejní představenstvo na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky. (2) Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.“. 425. V § 438 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Smlouva o výkonu funkce schválená dozorčí radou podle odstavce 2 se může odchýlit od stanov za podmínek v nich určených.“. 426. Za § 438 se vkládá nový § 438a, který včetně nadpisu zní: „§ 438a Člen představenstva jmenovaný akcionářem (1) Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů představenstva a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů představenstva volených valnou hromadou nebo, určí-li tak stanovy, počet členů představenstva volených dozorčí radou. Ustanovení § 448b odst. 2 až 6 se použijí obdobně. (2) Určují-li stanovy, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada, rozumí se pro účely odstavce 1 valnou hromadou dozorčí rada.“. 427. V § 439 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 428. V § 439 odst. 2 se slova „byla pro každého jednotlivého člena představenstva sjednána na 1 rok; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce“ nahrazují slovy „činí 3 roky“. 429. Nadpis nad označením § 441 se zrušuje. 430. Pod označení § 441 se vkládá nadpis, který zní: „Zákaz konkurence“. 431. V § 441 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“. 432. § 442 se zrušuje. 433. V § 443 se za slova „jeho funkce“ vkládají slova „anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce“. 434. V § 443 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Funkce člena představenstva zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen.“. 435. V § 445 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 436. V § 447 odst. 1 se slovo „jinými“ zrušuje. 437. V § 448 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi, jde-li o společnost, v níž zaměstnanci volí jednu třetinu členů dozorčí rady.“. 438. V § 448 odst. 2 se slovo „tento“ a slova „nebo jiný právní předpis“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Má-li společnost v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady, více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti.“. 439. V § 448 se odstavce 3 až 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 3 a 4. 440. V § 448 odst. 3 se slova „byla pro každého jednotlivého člena dozorčí rady sjednána na“ nahrazují slovem „činí“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 441. Za § 448 se vkládají nové § 448a a 448b, které včetně nadpisů znějí: „§ 448a Člen dozorčí rady volený zaměstnanci (1) Člena dozorčí rady voleného zaměstnanci mají právo volit a odvolat pouze zaměstnanci, kteří jsou v době volby nebo odvolání v pracovním poměru ke společnosti. (2) Stanoví-li to volební řád, zaměstnanci volí a odvolávají člena dozorčí rady prostřednictvím volitelů. Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve volebním řádu. Volební řád určí způsob zařazování zaměstnanců do jednotlivých volebních obvodů; každý zaměstnanec se zařazuje právě do jednoho volebního obvodu. Při volbě volitelů se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 7. Volitelem může být jen zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti. Funkce volitele zaniká také, je-li na jeho místo zvolen nový volitel, nebo jeho odstoupením z funkce. Odstoupením zaniká funkce volitele uplynutím 2 měsíců ode dne doručení odstoupení společnosti, ledaže volební řád určí jiný okamžik zániku funkce. (3) Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti, ledaže stanovy určí, že členu dozorčí rady volenému zaměstnanci nezaniká funkce skončením pracovního poměru ke společnosti, pokud odešel do důchodu; odchylné ujednání stanov nemá právní účinky. (4) Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci je oprávněno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti. (5) K platnosti volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci se vyžaduje, aby hlasování bylo tajné a aby se voleb zúčastnila alespoň třetina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů. Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů; volební řád může určit vyšší většinu hlasů. Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci je odvolán, hlasovala-li pro jeho odvolání alespoň polovina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů, nestanoví-li volební řád pro odvolání jinou většinu. (6) Volba a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci nebo voliteli se řídí volebním řádem, který připraví a schválí představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti. (7) Volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci organizuje představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti, tak, aby se jich mohl účastnit co nejvyšší počet voličů. (8) Člen představenstva, dozorčí rady, likvidátor, odborová organizace nebo rada zaměstnanců, které byly oprávněné podat návrh podle odstavce 4, anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti se mohou z důvodů podle § 428 dovolávat neplatnosti volby nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku. Ustanovení § 429 odst. 2 se použije obdobně. § 448b Člen dozorčí rady jmenovaný akcionářem (1) Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou. (2) Jmenování a odvolání člena dozorčí rady podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem; jmenování a odvolání je vůči společnosti účinné doručením. Akcionář při výkonu práva podle odstavce 1 doloží společnosti, že je oprávněn toto právo vykonat. (3) Nejmenuje-li akcionář člena dozorčí rady do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo podle odstavce 1 vykonat, může dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního člena do doby, než akcionář toto právo vykoná. (4) Člena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 může valná hromada odvolat pouze tehdy, pokud právo podle odstavce 1 zanikne nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena dozorčí rady, zejména porušil-li závažně nebo opakovaně své povinnosti. (5) Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání člena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 se použijí § 428 a § 429 odst. 2 obdobně. (6) K rozhodnutí o změně stanov, které umožní vydat akcii s právem podle odstavce 1, je třeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.“. 442. V § 451 odst. 2 se za slovo „osoby“ vkládají slova „se stejným nebo“. 443. V § 451 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“. 444. § 452 se zrušuje. 445. V § 453 odst. 1 se za slova „jeho funkce“ vkládají slova „anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem dozorčí rady, bez právního nástupce“. 446. V § 453 odst. 2 se slova „volbou nového člena, ledaže z rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného“ nahrazují slovy „, je-li za něj zvolen nebo jmenován nový člen“. 447. V § 454 odst. 1 se slova „orgánu, který je oprávněn členy jmenovat“ nahrazují slovy „valné hromady“. 448. V § 455 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 449. § 456 zní: „§ 456 (1) Statutárním orgánem společnosti je správní rada. (2) Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti. (3) Správní rada se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat správní radě pokyny týkající se obchodního vedení nebo dohledu nad činností společnosti; tím není dotčen § 51 odst. 2. (4) Působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady; tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku. (5) Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty. (6) Správní rada společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje. (7) Účetní závěrku uveřejní správní rada na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky. (8) Společně s účetní závěrkou uveřejní správní rada také výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví, zpracovává-li se. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní správní rada společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku. (9) Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým správní rada může své povinnosti podle odstavců 7 a 8 splnit, pokud takový postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace.“. 450. Nadpis nad označením § 457 se zrušuje. 451. § 457 až 461 včetně nadpisu znějí: „§ 457 (1) Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy. (2) Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky. § 458 (1) Členy správní rady volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že právo jmenovat jednoho nebo více členů správní rady a takto jmenovaného člena odvolat je spojeno s akcií; v takovém případě se § 448b použije obdobně. (2) Na člena správní rady se použijí ustanovení § 54 až 57 o střetu zájmů člena kontrolního orgánu. § 459 Zákaz konkurence (1) Člen správní rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. (2) Člen správní rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern. (3) Člen správní rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3. § 460 (1) V případě smrti člena správní rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem správní rady, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 2 měsíců nového člena správní rady. Nebude-li z uvedených důvodů správní rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. (2) Funkce člena správní rady zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen. (3) Stanovy mohou určit, že správní rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena správní rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena správní rady, neurčují-li stanovy něco jiného. (4) Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena správní rady podle stanoveného pořadí. (5) Zanikne-li právnická osoba, která je členem správní rady, s právním nástupcem, stává se členem správní rady její právní nástupce, ledaže stanovy určí jinak. § 461 (1) Správní rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen správní rady má 1 hlas. (2) O průběhu jednání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných. (3) V zápisu se jmenovitě uvedou členové správní rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů správní rady se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.“. 452. § 462 a 463 se včetně nadpisu zrušují. 453. V § 464 odst. 2 se za slovo „kapitál“ vkládají slova „upsáním nových akcií“ a slova „splacením předepsané části jejich emisního kursu, nestanoví-li rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu jinak“ se nahrazují slovy „vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části jejich emisního kursu určené stanovami nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část emisního kursu určená stanovami, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit jiný okamžik nastoupení účinků zvýšení základního kapitálu“. 454. V § 466 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slovo „současně“ se zrušuje. 455. V § 466 odst. 4 se slovo „které“ nahrazuje slovem „která“. 456. V § 467 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „vrátí“ nahrazuje slovy „obnoví se povinnost splatit emisní kurs akcií, pokud byla akcionáři v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, a“ a za slova „toto plnění“ se vkládá slovo „vrátí“. 457. V § 468 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Postupuje-li se podle odstavce 1, částka ocenění se v případech vyžadovaných tímto zákonem neuvádí.“. 458. V § 469 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 459. V § 471 odst. 1 se slovo „splacení“ nahrazuje slovem „vnesení“, slova „nebo počet kusů jejich akcií“ se zrušují a slovo „dosahoval“ se nahrazuje slovem „dosahovala“. 460. V § 471 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 461. V § 472 se slovo „splacením“ nahrazuje slovem „vnesením“. 462. V § 474 odstavec 2 zní: „(2) Zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady. Představenstvo nebo správní rada předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede a) důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem, b) popis nepeněžitého vkladu, c) zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468, d) výši emisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a e) částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468.“. 463. V § 474 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zprávu podle odstavce 2 představenstvo nebo správní rada současně uveřejní nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách společnosti.“. 464. V § 475 písmeno b) zní: „b) počet a jmenovitou hodnotu upisovaných akcií, jejich formu, zda se upisují listinné nebo zaknihované akcie, a název druhu upisovaných akcií, mají-li být vydány akcie různých druhů,“. 465. V § 475 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, nebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky“. 466. V § 475 písm. e) se slova „podle § 480 až 483“ nahrazují slovy „, nebo zda budou upsány dohodou akcionářů podle § 491 anebo zda budou nabídnuty určenému zájemci nebo zájemcům s uvedením osob anebo způsobu jeho nebo jejich výběru“. 467. V § 475 písm. h) se za slova „přednostního práva“ vkládají slova „podle písmene d) nebo e)“, za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 468. V § 475 písmeno j) zní: „j) schvaluje-li se nepeněžitý vklad, údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až d), částku jeho ocenění, je-li určena na základě znaleckého posudku, a údaje o akciích uvedené v písmenu b), které se za tento nepeněžitý vklad vydají,“. 469. V § 475 písm. l) se slova „údaje podle písmene h)“ nahrazují slovy „údaje o účtu u banky a o lhůtě pro splacení emisního kursu nebo jeho části“. 470. V § 476 úvodní části ustanovení se slova „podle § 475 písm. e)“ zrušují. 471. V § 476 písm. a) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 472. V § 476 písm. b) se slovo „dobu“ nahrazuje slovem „lhůtu“. 473. V § 476 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zvyšuje-li se základní kapitál s využitím přednostního práva na základě veřejné nabídky, odstavec 1 písm. d) se nepoužije.“. 474. V § 477 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 475. V § 478 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 476. V § 479 písm. a) se slovo „ostatní“ nahrazuje slovem „oprávnění“ a za slovo „učinili,“ se vkládají slova „anebo že jim nevzniklo nebo zaniklo,“. 477. V § 479 písmeno b) zní: „b) údaje o upisovaných akciích uvedené v § 475 písm. b),“. 478. V § 479 písmeno d) zní: „d) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až e), popřípadě“. 479. V § 480 odst. 3 se slova „kde není určen zájemce nebo zájemci úpisu podle § 475 písm. d)“ nahrazují slovy „k němuž nedochází smlouvou podle § 479 nebo dohodou akcionářů podle § 491“. 480. V § 481 odstavec 2 zní: „(2) Zápis obsahuje údaje o upsaných akciích uvedené v § 475 písm. b), emisní kurs a lhůtu pro jeho splacení, jméno a bydliště nebo sídlo upisovatele a podpis, jinak se k upsání akcií nepřihlíží. Podpis akcionáře na listině upisovatelů nemusí být úředně ověřen.“. 481. V § 481 odst. 3 se slova „druh, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry“ nahrazují slovy „údaje o upsaných akciích uvedené v § 475 písm. b)“. 482. V § 483 odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „475“ nahrazuje číslem „476“. 483. V § 483 odst. 1 písm. b) se slova „a 476“ zrušují. 484. V § 484 odst. 1 se slova „rozsahu jeho podílu“ nahrazují slovy „poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu“. 485. V § 484 odstavec 2 zní: „(2) Vydala-li akciová společnost více druhů akcií a zvyšuje-li se základní kapitál upisováním akcií pouze některého z těchto druhů, mohou stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že přednostní právo podle odstavce 1 má nejprve akcionář vlastnící akcii tohoto druhu, a to v rozsahu poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k takové části základního kapitálu, kterou představuje souhrn jmenovitých hodnot akcií tohoto druhu. Akcionář vlastnící jiný druh akcií má přednostní právo k akciím neupsaným podle věty první v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k takové části základního kapitálu, která není představována akciemi toho druhu akcií, jež jsou upisovány na zvýšení základního kapitálu.“. 486. V § 485 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zašle“ nahrazuje slovy „nebo správní rada oznámí“. 487. V § 485 odst. 1 písm. b) se za slovo „hodnotě“ vkládají slova „nebo na jednu kusovou akcii“. 488. V § 485 odst. 1 písmeno c) zní: „c) údaje o akciích upisovaných s využitím přednostního práva uvedené v § 475 písm. b) a jejich emisní kurs nebo způsob určení emisního kursu, anebo pověření představenstva nebo správní rady, aby ho určily, a“. 489. V § 485 odst. 1 písm. d) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 490. V § 485 odst. 2 se slova „jestliže se základní kapitál zvyšuje bez možnosti využití přednostního práva nebo“ zrušují. 491. V § 486 odst. 2 se slova „nepřipadá 1“ nahrazují slovy „nepřipadá celá“. 492. V § 488 odst. 4 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a za slovo „představenstva“ se vkládají slova „nebo správní rady“. 493. V § 490 odst. 2 se slova „, a to v písemné formě s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě společnosti; prohlášení se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady a má účinky také vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře“ zrušují. 494. V § 490 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Vzdání se přednostního práva se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě rozhodující o zvýšení základního kapitálu; prohlášení o vzdání se přednostního práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady. (4) Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře.“. 495. V § 491 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, anebo že jim nevzniklo“. 496. V § 491 odst. 2 písmeno b) zní: „b) údaje o akciích upisovaných každým akcionářem uvedené v § 475 písm. b) a výši emisního kursu upisovaných akcií,“. 497. V § 491 odst. 2 písmeno d) zní: „d) údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až e), a popřípadě“. 498. V § 492 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 499. V § 492 odst. 2 se za text „§ 465 odst. 2“ vkládá text „, § 483 odst. 1“. 500. § 493 zní: „§ 493 (1) Nebyly-li ve lhůtě určené v usnesení valné hromady podle § 475 účinně upsány akcie v rozsahu potřebném ke zvýšení základního kapitálu, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká, ledaže a) jde o zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady a b) chybějící část do 1 měsíce upíší dosavadní akcionáři podle výše jejich podílů, připouští-li takový postup usnesení valné hromady podle § 475. (2) Zrušuje-li se usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1, použije se § 466 odst. 1 obdobně.“. 501. § 494 se zrušuje. 502. V § 498 písm. c) se slova „, nebo účetní hodnota kusových akcií“ zrušují a slova „jejich počtu a jmenovité hodnoty, nejde-li o kusové akcie,“ se nahrazují slovy „údajů uvedených v § 475 písm. b)“. 503. V § 500 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo správní rady“. 504. V § 500 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 505. V § 500 odst. 3 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 506. V § 502 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 507. V § 503 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 508. V § 504 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 509. V § 507 písmeno c) zní: „c) rozsah zvýšení základního kapitálu a údaje o akciích, které mohou být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a“. 510. V § 507 písm. d) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 511. V § 508 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 512. V § 510 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 513. V hlavě páté dílu 6 oddílu 2 se na konci textu nadpisu pododdílu 4 doplňují slova „nebo správní rady“. 514. V § 511 odst. 1 se slova „s výjimkou nerozděleného zisku“ zrušují. 515. V § 511 odst. 2 písmeno a) zní: „a) maximální počet akcií a další údaje o akciích, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a“. 516. V § 511 odst. 2 písm. b) se za slovo „pověřeno“ vkládají slova „nebo správní rada pověřena“. 517. V § 512 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 518. V § 513 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 519. V § 515 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 520. V § 515 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 521. V § 515 odst. 2 se za slovo „představenstvem“ vkládají slova „nebo správní radou“. 522. V § 516 písm. a) se slova „důvody a“ zrušují. 523. V § 516 písm. e) se slova „návrhu akcionářů“ nahrazují slovy „smlouvy s akcionáři“, za slovo „návrh“ se vkládá slovo „smlouvy“ a za slova „při návrhu“ se vkládá slovo „smlouvy“. 524. V § 516 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; tato lhůta nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního kapitálu“. 525. V § 518 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 526. V § 518 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 527. V § 518 odst. 3 se slova „doručení výzvy nebo v okamžiku druhého zveřejnění“ nahrazují slovy „nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu“. 528. V § 519 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 529. V § 519 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 530. V § 520 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 531. V § 523 odst. 1 se za slovo „nepostačuje“ vkládají slova „nebo by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu“. 532. V § 523 odst. 2 se slova „veřejného návrhu akcionářům“ nahrazují slovem „smlouvy“. 533. V § 523 se odstavec 3 zrušuje. 534. V nadpisu nad označením § 524 se za slovo „jmenovité“ vkládají slova „nebo účetní“. 535. V § 524 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účetní hodnota se snižuje poměrně u všech kusových akcií společnosti.“. 536. § 525 zní: „§ 525 Snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů se provede výměnou akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcie nebo zatímní listy s podpisem člena nebo členů představenstva nebo správní rady. Pro snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se použije § 501 obdobně.“. 537. V § 526 se za slovo „Představenstvo“ a za slova „práva a představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 538. V § 528 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 539. V § 528 odst. 3 písm. d) se slova „pokud společnost vydala akcie na jméno nebo zaknihované akcie,“ zrušují. 540. § 529 zní: „§ 529 (1) Základní kapitál se sníží v rozsahu jmenovitých hodnot vylosovaných akcií. (2) Od účinnosti snížení základního kapitálu nevykonává akcionář akcionářská práva spojená s vylosovanými akciemi. (3) Je-li akcionář v prodlení s předložením vylosovaných akcií v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541.“. 541. V § 531 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 542. V § 531 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 543. V nadpisu nad označením § 532 se slova „veřejného návrhu“ zrušují. 544. V § 532 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „veřejného návrhu“ zrušují. 545. V § 532 odst. 2 se slova „veřejného návrhu“ a část věty za středníkem včetně středníku zrušují. 546. V § 532 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí: „(3) Je-li splněna některá z podmínek podle § 322 odst. 2 věty druhé, lze vzít akcie z oběhu i bez veřejného návrhu smlouvy. V takovém případě musí být návrh smlouvy doručen všem akcionářům, ledaže se akcionář tohoto práva předem vzdal. Ustanovení § 323 odst. 2 a § 326 odst. 1 a ustanovení zákona o nabídkách převzetí o uzavírání smlouvy a o odstoupení od smlouvy, včetně postupu při částečné nabídce převzetí, se použijí přiměřeně. (4) Nejsou-li splněny podmínky § 322 odst. 2 věty druhé, lze vzít akcie z oběhu pouze na základě veřejného návrhu smlouvy. (5) Jde-li o bezplatné vzetí akcií z oběhu na základě smlouvy, použijí se odstavce 3 a 4 přiměřeně. (6) Vzdání se práva podle odstavce 3 se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě rozhodující o snížení základního kapitálu; toto prohlášení se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady. (7) Vzdání se práva podle odstavce 3 má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře.“. 547. V § 533 odst. 1 se slova „a lhůta pro předložení akcií společnosti“ zrušují. 548. V § 533 odst. 2 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „branými z oběhu“ a slova „a představenstvo uplatní postup podle § 537 až 541“ se zrušují. 549. V § 533 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Je-li akcionář v prodlení s předložením akcií braných z oběhu v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541.“. 550. V § 534 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“, slova „veřejného návrhu“ za slovem „základě“ se zrušují a slova „přijetí veřejného návrhu“ se nahrazují slovem „uzavření“. 551. V § 535 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“ a slova „bude akcionáři přijat veřejný návrh smlouvy“ se nahrazují slovy „budou uzavřeny smlouvy s akcionáři“. 552. V § 536 odst. 1 se za slova „hodnoty akcií,“ vkládají slova „v rozsahu součtu jmenovitých hodnot nesplacených akcií,“. 553. V § 536 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 554. V § 536 odstavec 3 zní: „(3) Akcionář nevykonává od účinnosti snížení základního kapitálu se zatímním listem podle odstavce 2 spojená akcionářská práva.“. 555. V § 536 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Je-li akcionář v prodlení s předložením zatímních listů podle odstavce 2 v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541. (5) Nevydala-li společnost na nesplacené akcie zatímní listy, účinností snížení základního kapitálu nesplacená akcie zaniká a společnost upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu dosud splacený emisní kurs po započtení pohledávek, které vůči upisovateli má.“. 556. V § 537 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 557. V § 538 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“. 558. V § 538 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Společnost má právo na náhradu nákladů, které jí vzniknou prohlášením akcií za neplatné a vydáním nových akcií.“. 559. V § 539 odst. 1 se číslo „500“ nahrazuje číslem „502“ a za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“. 560. V § 539 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a za slovo „představenstvu“ se vkládají slova „nebo správní radě“. 561. Pod označení § 542 se vkládá nadpis, který zní: „Výměna akcie nebo změna údajů na akcii“. 562. Pod označení § 543 se vkládá nadpis, který zní: „Výměna akcie na žádost akcionáře“. 563. V § 544 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „oddílu“ nahrazuje slovem „dílu“. 564. V § 544 odst. 1 písm. b) se slova „a úhrady“ nahrazují slovy „na úhradu“. 565. V § 545 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“. 566. V § 546 se číslo „540“ nahrazuje číslem „544“. 567. V § 548 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“. 568. V § 549 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Určí-li tak stanovy, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.“. 569. § 550 zní: „§ 550 (1) Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po odevzdání akcie. Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí. (2) V případě, že akcionář akcie na výzvu likvidátora neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 537 a 538. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení akcií za neplatné.“. 570. V § 584 odst. 1 se za slovo „členovi“ vkládá slovo „voleného“. 571. V § 584 odstavec 2 zní: „(2) Přestane-li být člen, který členskou žalobu podal, členem, zastupuje v řízení družstvo jeho právní nástupce. Zanikne-li členovi členství bez právního nástupce, družstvo nadále zastupuje, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud členy družstva poučí, že mohou družstvo v řízení zastoupit, nezastoupí družstvo jiný člen.“. 572. Na konci textu nadpisu pod označením § 586 se doplňují slova „a na jiných vlastních zdrojích“. 573. V § 586 odst. 2 se slovo „určeném“ nahrazuje slovy „nebo jiných vlastních zdrojích určených“. 574. V § 610 písm. h) se slovo „prohlášením“ nahrazuje slovy „okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení“. 575. V § 610 písmeno i) zní: „i) okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel,“. 576. V § 610 písm. j) se slova „nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné“ nahrazují slovy „není-li družstevní podíl převoditelný“, slova „členských práv a povinností“ se nahrazují slovy „družstevního podílu“ a slova „po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu,“ se nahrazují slovy „právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut, nebo“. 577. V § 610 se na konci písmene k) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje. 578. § 627 zní: „§ 627 (1) Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že jeho majetek byl zcela nepostačující, jeho členství v družstvu se obnoví dnem, kdy je družstvu doručen projev vůle člena členství obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatilo-li družstvo vypořádací podíl, člen ho nahradí družstvu spolu s projevem vůle členství obnovit, jinak se mu členství v družstvu neobnoví. (2) Odstavec 1 platí obdobně i v případech, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení družstevního podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením družstevního podílu.“. 579. § 628 se zrušuje. 580. V § 654 odst. 1 se slovo „družstvu“ nahrazuje slovy „osobě oprávněné svolat členskou schůzi“. 581. V § 654 odstavec 2 zní: „(2) Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se členům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření člena se uvede i obsah návrhu rozhodnutí členské schůze, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 659 odst. 2 se použije obdobně.“. 582. V § 655 se slova „Výsledek rozhodování“ nahrazují slovy „Rozhodnutí přijaté postupem“, za slovo „oznámí“ se vkládají slova „družstvo nebo“, slovo „jednání“ se zrušuje a za slovo „svolat“ se vkládají slova „členskou schůzi“. 583. V § 655 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního člena k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření členů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“. 584. V § 656 písm. d) se slovo „popřípadě“ nahrazuje slovy „a v případech stanovených zákonem i“. 585. V § 656 písm. i) se za slovo „zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojů“. 586. V § 656 písm. m) se slovo „jeho“ zrušuje, za slovo „části“ se vkládá slovo „jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“. 587. V § 656 písm. o) se slova „tichém společenství a její změnu a zrušení“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiné smlouvy, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích družstva“. 588. V § 656 písmeno s) zní: „s) schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku,“. 589. V § 659 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo o rozhodnutí, jehož důsledkem je změna stanov“. 590. V § 659 odst. 2 písm. d) se slovo „jeho“ zrušuje, za slovo „části“ se vkládá slovo „jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“. 591. V § 660 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách.“. 592. V § 661 se za text „§ 660“ vkládají slova „písm. b) až d)“. 593. V § 661 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 660 písm. b) až d) neplatí v případě, že všichni členové družstva jednají ve shodě.“. 594. V § 707 se za slovo „nebo“ vkládají slova „jiných vlastních zdrojů anebo“. 595. V § 707 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účetní závěrku zpřístupní představenstvo alespoň 15 dnů přede dnem konání členské schůze v sídle družstva nebo v jiném místě určeném v pozvánce na členskou schůzi družstva.“. 596. V § 710 odst. 2 se slova „nebo osoby“ nahrazují slovy „nebo osobou“. 597. V § 710 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. (4) Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“. 598. § 711 se zrušuje. 599. V § 716 odst. 1 se za slovo „nebo“ vkládají slova „jiných vlastních zdrojů anebo“. 600. V § 722 odstavec 1 zní: „(1) Ustanovení § 710 se pro člena kontrolní komise použije obdobně.“. 601. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění).“. 602. V § 776 odst. 3 se za slova „se stanovy“ vkládají slova „, zakladatelská listina“ a slova „za stanovy“ se nahrazují slovy „za společenskou smlouvu“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Nestanoví-li tento zákon jinak, ujednání společenské smlouvy, která odporují donucujícím ustanovením zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; obchodní korporace přizpůsobí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zakladatelské právní jednání úpravě zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a doručí jej do sbírky listin. 2. Ukládá-li zákon č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinnost provést v obchodním rejstříku zápis skutečnosti, jež se dosud nezapisovala, nebo do sbírky listin uložit listinu, jež se dosud neukládala, zapsaná osoba podá návrh na zápis do obchodního rejstříku nebo uloží listinu do sbírky listin do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. Neučiní-li tak, rejstříkový soud ji vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. 3. Ustanovení § 26 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije jen v případě, že vkladatel převedl podíl na jiného po nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ustanovení § 35 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé na zálohy vyplácené v průběhu účetního období, které započalo po nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Nezmocní-li právnická osoba, která je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, fyzickou osobu podle § 46 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebude-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, funkce právnické osoby zaniká. 6. V případě rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Bylo-li insolvenční řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se pro toto řízení ustanovení § 62 až 64 a § 68 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zpracovává podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, se poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Má-li člen voleného orgánu obchodní korporace ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povolen výkon činnosti, které se týká zákaz konkurence, může ji vykonávat i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Ustanovení § 168 odst. 3, § 188 odst. 2, § 399 odst. 2 a § 413 odst. 1 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí na kapitálovou společnost a družstvo, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž společenská smlouva neupravuje přítomnost jiných osob než společníků na zasedání nejvyššího orgánu kapitálové společnosti nebo družstva. 12. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní jednání vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, dokončí se takto zahájený proces podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Ustanovení § 448a odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na člena dozorčí rady akciové společnosti voleného zaměstnanci, který byl do funkce zvolen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Akciová společnost, v níž je část členů dozorčí rady volena zaměstnanci, a která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedla ujednání stanov do souladu s § 448 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění zákona č. 458/2016 Sb., uvede stanovy a volební řád do souladu s § 448 a 448a zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Akciová společnost, která byla založena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede stanovy do souladu s § 457 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v den konání volby nových členů správní rady nebo při první změně počtu členů správní rady ve stanovách. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o účetnictví Čl. III V § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 221/2015 Sb., se odstavec 7 zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna notářského řádu Čl. IV Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 71 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis pro zápis do evidence svěřenských fondů ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 3 a 4 obdobně.“. 2. V § 80a odst. 1 se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „nebo je rozhodováno o skutečnostech, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku“. 3. V § 80a odst. 2 se slova „zakladatelskými dokumenty5a)“ nahrazují slovy „zakladatelským právním jednáním v úplném znění (dále jen „zakladatelské právní jednání“)“. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. 4. V § 80b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoby“ vkládají slova „na zasedání nebo jednání orgánu (dále jen „zasedání orgánu“)“. 5. V § 80b odst. 1 písm. b) a e) se slova „, den a rok“ nahrazují slovy „a datum“. 6. V § 80b odst. 1 písm. d) se slova „, jak byla ověřena“ nahrazují slovy „o tom, že byla notáři prokázána“. 7. V § 80b odst. 1 písm. h) se slova „, jak byla ověřena“ nahrazují slovy „o tom, že byla notáři prokázána“. 8. V § 80b odst. 2 se slova „jednání orgánu“ nahrazují slovy „zasedání orgánu nebo při rozhodování mimo zasedání orgánu“. 9. V § 80c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 80c odst. 1 písm. e) a f), § 80c odst. 3 písm. a), § 80d odst. 1 písm. b) a v § 80e odst. 1 se slovo „jednání“ nahrazuje slovem „zasedání“. 10. V § 80c odst. 1 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo přede dnem, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu“. 11. V § 80c odst. 1 písm. a) se slovo „obchodního“ nahrazuje slovem „veřejného“. 12. V § 80c odst. 1 písmeno b) zní: „b) zakladatelské právní jednání,“. 13. V § 80c odst. 1 písm. c) se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“. 14. V § 80c odstavec 2 zní: „(2) Notáři musí být nejpozději v den, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu, předloženy písemné doklady, které dokládají udělení souhlasu mimo zasedání orgánu.“. 15. V § 80c odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „(3) V případě, že má být pořízen notářský zápis o rozhodnutí na zasedání orgánu právnické osoby, je předsedající povinen“. 16. V § 80e odst. 1 se za slova „notářský zápis,“ vkládají slova „nebo i před ním,“ a slova „zakladatelskými dokumenty“ se nahrazují slovy „zakladatelským právním jednáním“. 17. Za § 80g se vkládají nové § 80ga až 80gd, které včetně nadpisů znějí: „§ 80ga Notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby (1) Na žádost právnické osoby notář sepíše notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím mimo zasedání jejího orgánu uděleným členem orgánu nepřítomným na jeho zasedání (dále jen „souhlas udělený mimo zasedání orgánu“), byl-li souhlas právnické osobě doručen. Nebyl-li doručen nebo zvláštní právní předpis projevení takového souhlasu nepřipouští, notář odmítne notářský zápis sepsat. (2) Notářský zápis o souhlasu uděleném mimo zasedání orgánu musí obsahovat a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum, kdy notář notářský zápis sepsal, c) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná, d) údaje identifikující notářský zápis pořízený podle § 80b, který obsahuje návrh rozhodnutí, k němuž byl udělen souhlas mimo zasedání orgánu, e) jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost, f) prohlášení osoby uvedené v písmenu e) o tom, jakým způsobem členové orgánu dodatečně udělili souhlas mimo zasedání orgánu s uvedením jména, sídla nebo bydliště každého člena orgánu, který udělil souhlas mimo zasedání orgánu, popřípadě název jeho podílu, g) údaj o tom, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmene f), h) údaj o tom, zda a jaké rozhodnutí bylo po započtení souhlasů udělených mimo zasedání orgánu přijato, i) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila, j) podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, popřípadě údaj o tom, že důvody notáři nesdělila, k) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, l) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. (3) Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro udělení souhlasu člena orgánu mimo zasedání orgánu vyžadované právními předpisy a zakladatelským právním jednáním, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. § 80gb Notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby a notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby (1) Má-li být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby a toto rozhodnutí má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby, sepíše notář nejprve notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání (dále jen „notářský zápis o návrhu rozhodnutí“). O následném rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby o tomto návrhu sepíše notář notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby (dále jen „notářský zápis o rozhodování per rollam“). (2) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se při sepisování notářského zápisu o návrhu rozhodnutí přiměřeně ustanovení upravující notářský zápis o právním jednání a na notářský zápis o rozhodování per rollam obdobně ustanovení upravující notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby. § 80gc Notářský zápis o návrhu rozhodnutí (1) Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o návrhu rozhodnutí, jestliže je rozhodování per rollam přípustné; jinak notář odmítne notářský zápis sepsat. (2) Notářský zápis o návrhu rozhodnutí musí obsahovat a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum sepsání notářského zápisu, c) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná, d) údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování, e) jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, případně osob oprávněných svolat valnou hromadu (dále jen „organizátor“) a údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost organizátora, f) obsah návrhu rozhodnutí, g) vyjádření notáře obsahující údaje podle § 70a odst. 1 písm. a) a b), popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu; nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, obsahuje vyjádření notáře údaje podle § 70a odst. 3, h) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem, i) podpis organizátora, j) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, k) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. § 80gd Notářský zápis o rozhodování per rollam (1) Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o rozhodování per rollam. (2) Notářský zápis o rozhodování per rollam musí obsahovat a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo a datum sepsání notářského zápisu, c) obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí mimo zasedání se pořizuje notářský zápis, d) údaje identifikující notářský zápis o návrhu rozhodnutí, e) údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování, f) jméno, příjmení, bydliště, datum narození organizátora a údaj o tom, že byla prokázána totožnost organizátora, g) prohlášení organizátora, že návrh byl zaslán všem členům orgánu právnické osoby způsobem stanoveným zákonem a určeným zakladatelským právním jednáním, že uplynula lhůta pro doručení vyjádření člena orgánu stanovená zákonem nebo určená zakladatelským právním jednáním, nebo že před uplynutím stanovené lhůty bylo doručeno vyjádření všech členů orgánu, h) prohlášení organizátora o tom, zda rozhodnutí per rollam bylo nebo nebylo přijato, i) údaj, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmen g), h) a j), údaj o celkovém počtu členů orgánu právnické osoby, o počtu doručených vyjádření členů orgánu právnické osoby a o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby per rollam s uvedením rozhodného počtu hlasů a způsobu, jakým byly tyto skutečnosti notářem ověřeny, j) prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu, k) údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem, nebo že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že organizátor notáři důvod nesdělil, l) podpis organizátora nebo údaj o tom, že organizátor notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že organizátor důvody notáři nesdělil, m) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, n) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“. 18. V § 80h odst. 1 se za slovo „splněny“ vkládají slova „nebo některá právní jednání uskutečněna“ a slova „§ 80b nebo“ se nahrazují slovy „§ 80b, 80ga nebo § 80gb až 80gd anebo“ a slova „a 71“ se nahrazují slovy „a 70a“. 19. V § 80h se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro osvědčení splnění požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů, mají-li být splněny až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 70a.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. V V § 25 odst. 1 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., se slova „nebo statutárním ředitelem“ zrušují. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o evropské společnosti Čl. VI Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 355/2011 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se slova „statutární ředitel povinni“ nahrazují slovy „správní rada povinny“. 2. V § 11 se slova „statutární ředitel“ nahrazují slovy „správní rada“ a slovo „povinni“ se nahrazuje slovem „povinny“. 3. V § 53 odst. 7 větě druhé se slova „prostřednictvím přímé volby zaměstnanců či zástupců zaměstnanců za členy dozorčí nebo správní rady“ nahrazují slovy „v akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“. 4. V § 64 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Na volbu či jmenování zástupců zaměstnanců evropské společnosti, kteří jsou zaměstnáni v České republice, do správní nebo dozorčí rady evropské společnosti se bez ohledu na to, ve kterém členském státu má evropská společnost zapsané sídlo, použijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o volbě členů dozorčí rady akciové společnosti jejími zaměstnanci, ledaže právní úprava v členském státu, ve kterém má evropská společnost zapsané sídlo, vylučuje použití českého práva. Jestliže se na volbě podle věty první podílejí zaměstnanci více společností či organizačních složek závodu, řídí se volba přiměřeně ustanovením § 55 odst. 4. (6) Nestanoví-li zákon jinak, mají členové správní nebo dozorčí rady evropské společnosti, kteří byli do funkce jmenováni, zvoleni či doporučeni zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci, stejná práva a povinnosti jako členové těchto orgánů zvolení či jmenovaní valnou hromadou.“. 5. § 64a a 64b se zrušují. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 448a odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na člena dozorčí nebo správní rady evropské společnosti voleného zaměstnanci, který byl do funkce zvolen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Evropské společnosti přizpůsobí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona své stanovy požadavkům zákona č. 627/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ve stejné lhůtě uloží úplné znění stanov do sbírky listin. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev Čl. VIII Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 47 odst. 2 se slovo „den“ zrušuje. 2. V § 47 odstavec 3 zní: „(3) V soudním rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu podílu oprávněných osob a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 48, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy a uloží povinné osobě i bez návrhu, aby ve lhůtě určené v rozhodnutí splnila toto dorovnání vůči všem oprávněným osobám složením do soudní úschovy u tohoto soudu, a aby do soudní úschovy složila částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení i částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy.“. 3. V § 47 odst. 7 se slova „od právní moci usnesení o přijetí do úschovy“ nahrazují slovy „ode dne zveřejnění nebo uveřejnění oznámení podle odstavce 6“. 4. V § 47 odstavec 8 zní: „(8) Dohodne-li se povinná osoba na dorovnání s některou z oprávněných osob mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody ostatním oprávněným osobám způsobem, kterým byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a projekt přeměny, a spolu s ním i výzvu, aby se oprávněné osoby přihlásily o dorovnání u příslušného soudu. Povinná osoba splní ve lhůtě splatnosti dorovnání vůči všem oprávněným osobám s podílem téhož druhu složením plnění do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy; odstavce 5 a 7 se použijí obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním oprávněným osobám s podílem téhož druhu nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání.“. 5. V § 47 se odstavec 9 zrušuje. 6. V § 72 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 7. V § 100 odst. 1 písm. f) se slova „nebo správní radě“ a slova „určují-li tak stanovy nástupnické společnosti,“ zrušují. 8. V § 101a odst. 1 se slova „nebo správní radě“ a slova „podle stanov“ zrušují. 9. V § 101a odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 10. V § 215 odst. 2 se slova „nemají zaměstnanci právo na zastoupení v dozorčí radě, správní radě ani kontrolní komisi české nástupnické korporace“ nahrazují slovy „řídí se právo vlivu zaměstnanců nástupnické akciové společnosti ustanoveními zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti. Nestanoví-li tento zákon něco jiného, zaměstnanci nástupnické akciové společnosti nemají právo na zastoupení ve správní radě akciové společnosti, zaměstnanci nástupnické společnosti s ručením omezeným nemají právo na zastoupení v dozorčí radě společnosti s ručením omezeným a zaměstnanci nástupnického družstva nemají právo na zastoupení v kontrolní komisi družstva“. 11. V § 215 odstavec 3 zní: „(3) Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže a) alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců, b) alespoň v jedné ze zúčastněných korporací je před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku upraveno právo vlivu jejích zaměstnanců v rozsahu vyšším, než stanoví tento zákon nebo zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva se sídlem na území České republiky, nebo c) zaměstnanci dotčených dceřiných společností a zaměstnanci pracující v dotčených organizačních složkách závodu v jiných členských státech než v České republice nemají právo vlivu alespoň v rozsahu, v jakém mají nebo mají mít právo vlivu zaměstnanci nástupnické akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.“. 12. V § 242 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zaměstnanci akciové společnosti mají právo volit a odvolávat členy dozorčí rady způsobem a za podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev. Tohoto práva se nelze vzdát.“. 13. V § 250 odst. 1 písm. k) bodu 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 14. V § 252 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 15. V § 290 odst. 1 písm. g) se slova „nebo správní radě“ a slova „určují-li tak stanovy nástupnické společnosti,“ zrušují. 16. V § 290b odst. 1 se slova „nebo správní radě“ a slova „podle stanov“ zrušují. 17. V § 290b odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 18. V § 362 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. 19. V § 371 odst. 1 se slova „nebo správní radě“ a slova „podle stanov“ zrušují. 20. V § 371 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o auditorech Čl. IX V § 44b odst. 1 písm. b) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 221/2015 Sb., se slova „statutární ředitel“ nahrazují slovy „výkonný člen správní rady“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o základních registrech Čl. X Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 26 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) fyzická osoba zastupující právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, vyjádřená referenční vazbou na registr obyvatel nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby, nevede-li se tato osoba v registru obyvatel,“. Dosavadní písmena j) až u) se označují jako písmena k) až v). 2. V § 26 odst. 4 se slova „písm. t)“ nahrazují slovy „písm. u)“. 3. V § 26 odst. 5 písm. a) a b) se slova „p) a s)“ nahrazují slovy „q) a t)“. 4. V § 27 odst. 2 se slova „n) a v)“ nahrazují slovy „o) a v)“. 5. V § 61 odst. 1 se slova „až s), u) a v)“ nahrazují slovy „až t) a v)“. 6. V § 61 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „a u)“. 7. V § 65 odst. 5 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. ČÁST DEVÁTÁ Změna občanského zákoníku Čl. XI Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto: 1. Za § 158 se vkládá nový § 158a, který zní: „§ 158a (1) Právnická osoba uchovává po celou dobu své existence zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami. (2) Rozhoduje-li orgán podle odstavce 1 mimo zasedání v písemné formě, uchovává právnická osoba i všechny dokumenty související s takovým rozhodováním. (3) V případě zániku právnické osoby s právním nástupcem zajistí uchování dokumentů podle odstavce 1 nebo 2 její právní nástupce. Zrušuje-li se právnická osoba s likvidací, zajistí uchování těchto dokumentů likvidátor. Zrušuje-li se právnická osoba bez likvidace, zajistí uchování těchto dokumentů insolvenční správce nebo jiná osoba určená soudem. Osoba podle vět druhé a třetí zajistí uchování dokumentů po dobu 10 let od zániku právnické osoby.“. 2. V § 205 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Likvidátor zajistí uchování dokumentů uvedených v odstavci 1 po dobu 10 let od zániku právnické osoby.“. 3. V § 524 odst. 1 se slova „jeho čísla“ nahrazují slovy „čísla cenného papíru, jež nahrazuje; hromadná listina však nemusí obsahovat číselné označení“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. XII Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Správní rada investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným investičním fondem, je jednočlenná a jejím jediným členem je právnická osoba.“. 2. V § 154 se odstavce 3 až 5 zrušují. Čl. XIII Přechodné ustanovení Účinky souhlasu České národní banky k výkonu vedoucí funkce statutárního ředitele uděleného podle zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou zachovány i pro výkon další vedoucí funkce téže osoby ve stejném fondu nebo společnosti a nový souhlas se nevyžaduje; ustanovení § 518 zákona č. 240/2013 Sb. se použije obdobně. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů Čl. XIV Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto: 1. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní: „§ 3a Jde-li o společnost s ručením omezeným, akciovou společnost nebo závod a odštěpný závod zahraniční kapitálové společnosti20) zapsané podle § 50, údaje zapsané v obchodním rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin uveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní rejstříkový soud také prostřednictvím systému propojení rejstříků. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností.“. 2. V § 42 písm. a) se slova „(dále jen „obchodní korporace“)“ zrušují. 3. V § 46 odst. 3 se slova „statutární ředitel“ nahrazují slovy „správní rady“. 4. V § 47 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Návrh na zápis zástavního práva nebo jiného práva k podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, bylo-li toto právo zřízeno jako věcné právo, může podat také osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno, nebo společník obchodní korporace, k jehož podílu bylo takové právo zřízeno.“. 5. V § 48 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „o obchodní korporaci“ zrušují. 6. V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a v případě akciové společnosti i rozsah jeho splacení“. 7. V § 48 odst. 1 písm. b) se slovo „vyžadován“ nahrazuje slovem „předpokládán“. 8. V § 48 odst. 1 písm. e) se slova „nebo prokuristovi“ zrušují. 9. V § 48 odst. 1 písm. f) se za slova „podílu v“ vkládá slovo „obchodní“ a slova „nesplacenou akcií; nesplacenou akcií se rozumí i případ, kdy byl splacen emisní kurs, ale akcie nebyla vydána4)“ se nahrazují slovy „zaknihovaným cenným papírem, označení zastaveného podílu v korporaci, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zástavního věřitele, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku, a údaj o zajištěném dluhu“. Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje. 10. V § 48 odst. 1 písmeno g) zní: „g) jiná věcná práva k podílu v obchodní korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníka, k jehož podílu se jiné věcné právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku,“. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 11. V § 48 odst. 1 písm. j) se za slova „který komanditista,“ doplňují slova „označení podílu, může-li komanditista vlastnit více podílů, a“. 12. V § 48 odst. 1 písm. k) se slovo „druh“ nahrazuje slovy „, označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů, název druhu“, za slovo „listin“ se vkládají slova „, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů,“ a slovo „zda“ se nahrazuje slovem „že“. 13. V § 48 odst. 1 písm. l) se slova „rozsah splacení základního kapitálu,“ zrušují, slovo „vydá“ se nahrazuje slovem „vydává“, za slova „vydány akcie jako“ se vkládají slova „cenný papír nebo“, slovo „druh“ se nahrazuje slovy „název druhu“ a za slovo „listin“ se vkládají slova „, vydala-li společnost akcie různých druhů,“. 14. V § 48 odst. 1 písm. m) se slova „vkladu a“ nahrazují slovem „vkladu,“. 15. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle § 105a.“. 16. V § 49 písm. a) se slova „označení a“ nahrazují slovy „označení, liší-li se od názvu nebo firmy zahraniční osoby,“. 17. V § 49 písm. d) se za slovo „zápis“ vkládají slova „nebo je-li osoba do evidence zapsána“ a slova „je zahraniční“ se nahrazují slovy „je tato“. 18. V § 49 písmeno h) zní: „h) zahájení insolvenčního nebo jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby, prohlášení a zrušení konkursu, povolení reorganizace, schválení reorganizačního plánu, splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraniční osoby a“. 19. V § 50 písm. a) se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „označení“. 20. V § 50 písmeno h) zní: „h) zahájení insolvenčního nebo jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby, prohlášení a zrušení konkursu, povolení reorganizace, schválení reorganizačního plánu, splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraniční osoby a“. 21. V § 55 odst. 2 se slovo „obchodní“ nahrazuje slovem „veřejný“. 22. V § 65 písm. e) se za slovo „prohlášení“ vkládají slova „a zrušení“. 23. V § 65 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí“. 24. V § 66 písm. c) se za slovo „nebo“ vkládají slova „jiných vlastních zdrojů anebo“. 25. V § 66 písm. l) se za slova „stejnou ovládající osobou,“ vkládají slova „není-li součástí výroční zprávy,“. 26. V § 66 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmena o) až z) se označují jako písmena n) až y). 27. § 67 zní: „§ 67 Do sbírky listin se ukládá i zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, stanoví-li tak jiný právní předpis.“. 28. V § 73 odst. 1 se slova „r) a s) a y)“ nahrazují slovy „q), r) a x)“. 29. V § 74 odst. 1 se slova „p), t) až x) a z)“ nahrazují slovy „o), s) až w) a y)“. 30. § 83 zní: „§ 83 Rejstříkový soud provede zápis přeshraniční fúze podle § 55 u zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na základě zpřístupnění údajů v systému propojení rejstříků o zápisu přeshraniční fúze u zahraniční nástupnické společnosti do zahraničního veřejného rejstříku. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí.“. 31. Za § 83 se vkládá nový § 83a, který zní: „§ 83a Rejstříkový soud vymaže z obchodního rejstříku závod a odštěpný závod zahraniční kapitálové společnosti zapsaný podle § 50 na základě zpřístupnění údaje o zániku zahraniční kapitálové společnosti, nebyla-li zrušena při přeměně, v systému propojení rejstříků. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí.“. 32. Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní: „§ 95a Jde-li o závody a odštěpné závody zahraničních kapitálových společností zapsané podle § 50, zapíše se bez řízení do obchodního rejstříku změna vyvolaná zpřístupněním údajů v systému propojení rejstříků v rozsahu údaje o označení závodu a odštěpného závodu zahraniční kapitálové společnosti, liší-li se od firmy zahraniční kapitálové společnosti, a údajů podle § 50 písm. c) až e), g) a h).“. 33. Na konci textu § 100 se doplňují slova „, ledaže postupuje podle § 3a“. 34. V § 105 se za slova „osoby s likvidací“ vkládají slova „, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a“. 35. Za § 105 se vkládá nový § 105a, který zní: „§ 105a (1) Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104. (2) Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně. (3) Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku. (4) Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací. (5) Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku. (6) Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace. (7) Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije.“. 36. V § 108 písm. a) se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „, v notářském zápisu pro zápis do evidence svěřenských fondů“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, anebo zapisované skutečnosti byly přezkoumány notářem v rámci přezkumu splnění předpokladů pro sepsání podkladového notářského zápisu“. 37. V § 108 se na konci písmene b) slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 38. V § 109 se za slovo „uskutečněna“ vkládají slova „nebo některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny“, za slovo „uskutečnění“ se vkládají slova „nebo splnění“ a na konci textu paragrafu se doplňují slova „a jsou-li takové požadavky splněny“. Čl. XV Přechodné ustanovení Zapsaná osoba podá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis do obchodního rejstříku, aby byl zapsaný stav uveden do souladu s § 48 až 50 a § 65 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 8/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o vypořádání zadluženosti Běloruské republiky vůči České republice Vyhlášeno 6. 2. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 1. 2020, částka 5/2020 * Článek 1 - Smluvní strany potvrzují potřebu úplného vypořádání salda ve vzájemné evidenci obchodně ekonomických vztahů České republiky a Běloruské republiky. Za tímto účelem běloruská strana uznává zadluženost vůči české straně ve výši 1 790 411,12 (jeden milion sedm * Článek 2 - V souladu s touto Dohodou budou smluvní strany započítávat předepsané platby nájemného za pronájem budovy, určené pro Velvyslanectví České republiky v Běloruské republice, na splacení dlužné částky uvedené v článku 1 této Dohody, až do dosažení celkové výš * Článek 3 - V zájmu naplnění všech ustanovení této Dohody Velvyslanectví České republiky v Běloruské republice a Státní úřad Hlavní správa pro obsluhu diplomatického sboru a oficiálních delegací Dipservis do 30 pracovních dnů ode dne podpisu této Dohody vzájemně smluv * Článek 4 - V případě ukončení nájmu budovy, určené pro Velvyslanectví české republiky v Běloruské republice, před dosažením celkové částky uvedené v článku 2 této Dohody, projednají smluvní strany další možnosti splacení zbývající části dluhu, a to případně i formou * Článek 5 - V zájmu naplnění ustanovení této Dohody instruují obě smluvní strany své zplnomocněné banky (v České republice Československou obchodní banku, v Běloruské republice otevřenou akciovou společnost „Белвнешэкономбанк“), aby nejpozději do 30 pracovních dnů ode * Článek 6 - Po úplném splacení zadluženosti Běloruské republiky vůči České republice dle článku 1 této Dohody bude zadluženost Běloruské republiky vůči České republice zcela vyřešena. * Článek 7 - Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem obdržení pozdější z notifikací prostřednictvím diplomatických kanálů, jimiž se smluvní strany vzájemně informují, že byly dokončeny jejich vnitrostátní procedury pro vstup Dohody v platnost. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 1. 2020 8 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 1. října 2019 byla v Minsku podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o vypořádání zadluženosti Běloruské republiky vůči České republice. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 dne 6. ledna 2020. České znění Dohody se vyhlašuje současně. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky o vypořádání zadluženosti Běloruské republiky vůči České republice Vláda České republiky a vláda Běloruské republiky (dále smluvní strany), na základě realizovaných dodávek zboží z České a Slovenské Federativní Republiky do Běloruské republiky v letech 1991-1992 s využitím technického clearingu v souladu s Dohodou mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Běloruské sovětské socialistické republiky o obchodně ekonomických vztazích a vědeckotechnické spolupráci, která byla podepsána v Praze dne 26. dubna 1991, a Dodatku k ní, který byl podepsán v Praze dne 22. dubna 1992, a na základě Platební dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Republiky Bělorusko, která byla podepsána v Minsku dne 8. října 1991, vycházejíce ze skutečnosti, že Česká republika je jedním ze dvou nástupců bývalé České a Slovenské Federativní Republiky, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany potvrzují potřebu úplného vypořádání salda ve vzájemné evidenci obchodně ekonomických vztahů České republiky a Běloruské republiky. Za tímto účelem běloruská strana uznává zadluženost vůči české straně ve výši 1 790 411,12 (jeden milion sedm set devadesát tisíc čtyři sta jedenáct celých dvanáct) USD. Článek 2 V souladu s touto Dohodou budou smluvní strany započítávat předepsané platby nájemného za pronájem budovy, určené pro Velvyslanectví České republiky v Běloruské republice, na splacení dlužné částky uvedené v článku 1 této Dohody, až do dosažení celkové výše 1790411,12 (jeden milion sedm set devadesát tisíc čtyři sta jedenáct celých dvanáct) USD. Článek 3 V zájmu naplnění všech ustanovení této Dohody Velvyslanectví České republiky v Běloruské republice a Státní úřad Hlavní správa pro obsluhu diplomatického sboru a oficiálních delegací Dipservis do 30 pracovních dnů ode dne podpisu této Dohody vzájemně smluvně upraví pronájem budovy, určené pro Velvyslanectví České republiky v Běloruské republice. Článek 4 V případě ukončení nájmu budovy, určené pro Velvyslanectví české republiky v Běloruské republice, před dosažením celkové částky uvedené v článku 2 této Dohody, projednají smluvní strany další možnosti splacení zbývající části dluhu, a to případně i formou nákupu budovy a/nebo pozemku do vlastnictví České republiky za účelem umístění Velvyslanectví České republiky v Běloruské republice. Článek 5 V zájmu naplnění ustanovení této Dohody instruují obě smluvní strany své zplnomocněné bankybanky (v České republice Československou obchodní bankubanku, v Běloruské republice otevřenou akciovou společnostakciovou společnost „Белвнешэкономбанк“), aby nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne podpisu této Dohody podepsaly příslušnou mezibankovní dohodu o technickém zajištění vedení účtu zadluženosti Běloruské republiky vůči České republice a evidenci jejího splácení. Článek 6 Po úplném splacení zadluženosti Běloruské republiky vůči České republice dle článku 1 této Dohody bude zadluženost Běloruské republiky vůči České republice zcela vyřešena. Článek 7 Tato Dohoda vstoupí v platnost dnem obdržení pozdější z notifikací prostřednictvím diplomatických kanálů, jimiž se smluvní strany vzájemně informují, že byly dokončeny jejich vnitrostátní procedury pro vstup Dohody v platnost. Tato Dohoda může být změněna nebo doplněna písemnou formou na základě vzájemného souhlasu smluvních stran. V případě neshody mezi smluvními stranami ohledně provádění této Dohody bude spor řešen vzájemnými konzultacemi zástupců smluvních stran. V Minsku dne 1. října 2019 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a ruském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Tomáš Pernický v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Běloruské republice Za vládu Běloruské republiky Jurij Michajlovič Selivěrstov v. r. první náměstek ministra financí
Vyhláška č. 32/2020 Sb.	Vyhláška č. 32/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 2020, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 15/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb., vyhlášky č. 414/2017 S * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2020 32 VYHLÁŠKA ze dne 31. ledna 2020, kterou se mění vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 1 a 2 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., a zákona č. 262/2019 Sb., (dále jen „zákon o léčivech“) k provedení § 8 odst. 1 a 5, § 39 odst. 5, § 77 odst. 5 písm. b), § 79 odst. 2 a 10, § 81g odst. 5, § 82 odst. 1 a 4 a § 83 odst. 2, 3, 5 a 7 zákona o léčivech: Čl. I Vyhláška č. 84/2008 Sb., o správné lékárenské praxi, bližších podmínkách zacházení s léčivy v lékárnách, zdravotnických zařízeních a u dalších provozovatelů a zařízení vydávajících léčivé přípravky, ve znění vyhlášky č. 254/2013 Sb., vyhlášky č. 414/2017 Sb. a vyhlášky č. 204/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 se slova „, změnu vyznačí na lékařském předpisu a potvrdí ji svým podpisem“ nahrazují slovy „a tuto skutečnost uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1“. 2. V § 6 odst. 2 se slova „Tuto změnu vyznačí na lékařském předpisu, potvrdí ji svým podpisem“ nahrazují slovy „Lékárník provedenou změnu uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1“. 3. V § 6 odst. 3 se slova „Změnu vyznačí na lékařském předpisu, potvrdí svým podpisem“ nahrazují slovy „Lékárník provedenou změnu uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1“. 4. V § 6 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na receptu v listinné podobě lékárník vyznačí změnu provedenou podle odstavců 1 až 3 a potvrdí ji svým podpisem.“. 5. V § 8 odst. 1 písm. a) a v § 41 odst. 2 písm. b) se slova „omamných látek a psychotropních látek12)“ nahrazují slovy „návykových látek uvedených v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12)“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 10 odst. 2 se za slovo „použitím“ vkládá slovo „humánního“, za slovo „jakosti“ se vkládá slovo „humánních“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě veterinárních léčivých přípravků se shromažďují a zpracovávají informace a další skutečnosti závažné pro zdraví léčených zvířat obdobně a tyto informace se neprodleně oznamují Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv.“. 7. V § 10 odst. 3 písm. a) se za slovy „aplikaci dojít k“ slovo „jejich“ zrušuje, za slovo „ovlivnění“ se vkládají slova „užívaných léčivých přípravků“ a slova „prodlení15); případné změny i důvod nevydání poznamená na recept“ se nahrazují slovy „prodlení, důvod změny nebo nevydání uvede v požadavku na vytvoření záznamu o výdeji uskutečněném podle § 13 odst. 1 a v případě receptu v listinné podobě důvod vyznačí na lékařském předpisu a potvrdí ho svým podpisem,“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 8. V § 10 odst. 3 se na začátek písmene b) vkládají slova „na recept v listinné podobě“. 9. V § 10 odst. 3 písmena c) a d) znějí: „c) konzultuje s předepisujícím lékařem 1. vydání předepsaného léčivého přípravku, jehož úhrada z veřejného zdravotního pojištění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je vázána na schválení revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny a u kterého není na receptu uvedena výše schválené úhrady, 2. dávkování v případě, že je překročeno dávkování podle souhrnu údajů o přípravku nebo podle údajů uvedených v Českém lékopisu a tato skutečnost není na receptu vyznačena, d) není-li vyznačeno překročení dávkování a předepisující lékař je nedosažitelný, upraví v případě uvedeném v písmenu c) dávkování podle souhrnu údajů o přípravku nebo podle údajů uvedených v Českém lékopisu a uvědomí o tom předepisujícího lékaře, jakmile je to možné,“. 10. V § 10 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „receptu“ vkládají slova „v listinné podobě“. 11. V § 12 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Recept v listinné podobě a výpis z receptu v listinné podobě se při výdeji opatří“. 12. V § 12 odst. 1 písm. c) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 13. V § 12 se odstavce 3 až 5 včetně poznámek pod čarou č. 18 a 19 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 3. 14. V § 13 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Při výdeji léčivého přípravku na základě elektronického receptu vydávající lékárník učiní požadavek na vytvoření záznamu o uskutečněném výdeji, který obsahuje“. 15. V § 13 odst. 1 písmeno a) zní: „a) identifikátor elektronického receptu, na základě kterého má být léčivý přípravek vydán,“. 16. V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovo „kód“ vkládá slovo „vydávaného“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, byl-li přidělen“. 17. V § 13 odst. 1 písm. c) se za slovo „množství“ vkládá slovo „vydávaného“. 18. V § 13 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) uznávaný elektronický podpis vydávajícího lékárníka.“. 19. V § 13 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní: „(2) Požadavek na vytvoření záznamu o výdeji je prostřednictvím informačního systému vydávajícího lékárníka odeslán systému eRecept v souladu s postupy a podmínkami pro komunikaci se systémem eRecept, které stanoví jiný právní předpis38). 38) Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb.“. 20. V § 13 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 21. V § 13 odst. 3 se slova „Centrální úložiště elektronických receptů“ nahrazují slovy „Systém eRecept“ a slova „přijetí, zpracování“ se nahrazují slovy „přijetí a zpracování požadavku“. 22. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pro účely provádění záznamu o výdeji se elektronickým receptem rozumí též elektronický recept vystavený v jiném členském státě, na jehož základě je realizován výdej předepsaného léčivého přípravku podle § 83b zákona o léčivech.“. 23. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Způsob převedení údajů z receptu v listinné podobě do elektronické podoby (1) Při výdeji léčivého přípravku na základě receptu vystaveného v listinné podobě převede vydávající lékárník údaje podle § 81g odst. 5 zákona o léčivech do elektronické podoby ve formě elektronického záznamu zasílaného do systému eRecept. (2) Neumožňují-li provozní důvody na straně vydávajícího lékárníka odeslání elektronického záznamu do systému eRecept bezprostředně při výdeji léčivého přípravku, lékárník elektronický záznam odešle nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, ve kterém došlo k uskutečnění výdeje léčivého přípravku. (3) Neumožňují-li odeslání elektronického záznamu do systému eRecept provozní důvody na straně systému eRecept, odešle lékárník elektronický záznam nejpozději do konce pracovního dne následujícího po dni, ve kterém byla obnovena plná dostupnost systému eRecept. (4) Elektronický záznam podle § 81g odst. 5 zákona o léčivech se vytváří prostřednictvím informačního systému vydávajícího lékárníka. Pro komunikaci se systémem eRecept při zasílání elektronického záznamu platí § 13 odst. 2 a 3 obdobně.“. 24. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Změna údajů v záznamu o výdeji Pro změnu údajů v záznamu o výdeji, u něhož bylo systémem eRecept potvrzeno uložení, platí § 13 odst. 2 a 3 obdobně.“. 25. V nadpisu § 15 se slova „zaslaného do centrálního úložiště elektronických receptů“ zrušují. 26. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „zaslaný do centrálního úložiště“ nahrazují slovy „uložený v centrálním úložišti“. 27. V § 15 odst. 1 písm. b) se za slovo „vyhotovení“ vkládají slova „požadavku na vytvoření“ a slova „do centrálního úložiště elektronických receptů,“ se nahrazují slovy „systému eRecept, nebo“. 28. V § 15 odst. 1 se na konci písmene c) zrušuje středník a závětí. 29. V § 15 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Zrušit záznam o výdeji podle odstavce 1 je možné pouze v případě, že lékárník současně zajistí stažení léčivého přípravku od pacienta, byl-li vydán.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 30. V § 15 odst. 4 se slovo „Zrušení“ nahrazuje slovy „Požadavek na zrušení“, slovo „zasláno“ se nahrazuje slovem „zaslán“ a slova „centrálnímu úložišti elektronických receptů ve formátu značkovacího jazyka“ se nahrazují slovy „do systému eRecept ve formě strukturovaných dat podle vyhlášky o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb“. 31. V § 15 odst. 5 se slova „centrální úložiště elektronických receptů“ nahrazují slovy „systém eRecept“. 32. § 17 se včetně nadpisu zrušuje. 33. V § 17a odst. 3 se věta první zrušuje, slova „§ 13 až 16“ se nahrazují slovy „§ 13 až 15“ a slova „registru pro léčivé přípravky s omezením“ se nahrazují slovy „systému eRecept“. 34. § 17b se včetně nadpisu zrušuje. 35. Nadpis § 20 zní: „Výdej léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo prekursory drog“. 36. V § 20 odst. 1 se slova „omamné látky nebo psychotropní látky12)“ nahrazují slovy „návykovou látku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkami39), nebo u léčivých přípravků obsahujících uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog40)“ a slova „, ani opakovaně na jeden recept“ se zrušují. Poznámka pod čarou č. 39 zní: „39) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb.“. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění.“. 37. V § 20 odst. 2 se slova „omamné látky nebo psychotropní látky12)“ nahrazují slovy „návykové látky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12)“. 38. V § 20 odst. 3 se slova „omamné látky nebo psychotropní látky12)“ nahrazují slovy „návykovou látku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkami39), nebo u léčivých přípravků obsahujících uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog40)“. 39. V § 21 odst. 4 se slova „Omamné látky a psychotropní látky12)“ nahrazují slovy „Návykové látky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) a léčivé přípravky s jejich obsahem“. 40. V § 21 odstavec 5 zní: „(5) Neregistrované léčivé přípravky se uchovávají za podmínek stanovených výrobcem a musí být uchovávány odděleně od ostatních léčivých přípravků. Neregistrované léčivé přípravky v režimu specifického léčebného programu se uchovávají za podmínek stanovených specifickým léčebným programem. Hodnocené léčivé přípravky se uchovávají za podmínek stanovených zadavatelem klinického hodnocení a musí být uchovávány odděleně od ostatních léčivých přípravků způsobem umožňujícím odlišit léčivé přípravky z jednotlivých klinických hodnocení.“. 41. V § 22 odst. 2 písm. a) bod 11 zní: „11. zaslání požadavku na vytvoření záznamu o uskutečněném výdeji léčivého přípravku podle § 13 a elektronického záznamu podle § 13a do systému eRecept,“. 42. V § 22 odst. 2 písm. d) se za slovo „recepty“ vkládají slova „v listinné podobě“. 43. V § 22 odst. 2 písm. g) se slova „omamných látek a psychotropních látek24)“ nahrazují slovy „návykových látek a prekursorů24)“. 44. V § 22 odst. 2 písm. j) se slova „omamné látky a psychotropní látky12)“ nahrazují slovy „návykové látky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12)“. 45. Část pátá se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 33 a 34 zrušuje. 46. V § 34 se na konci textu věty první doplňují slova „léčivé přípravky“, slova „hodnocené léčivé přípravky,“ se zrušují, za slovy „dialyzační roztoky“ se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „očkování“ se vkládají slova „a hodnocené léčivé přípravky z kategorie plynů používaných při poskytování zdravotních služeb, léčivých přípravků pro moderní terapii, infuzních, hemofiltračních a dialyzačních roztoků a imunologických přípravků za účelem očkování“. 47. V § 35 se text „§ 4 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 1 a 2“. 48. V § 37 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) evidence léčivých přípravků obsahujících návykové látky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12) podle jiných právních předpisů24)“. 49. V § 38b písm. c) bodu 1 se slova „názvu léčivého přípravku, jeho síly, lékové formy, velikosti balení,“ zrušují a na konci textu se doplňují slova „v případě, že kód nebyl přidělen, pak názvu léčivého přípravku, jeho síly, lékové formy, velikosti balení, počtu balení nebo údaje o množství,“. 50. V § 38b se na konci písmene c) doplňují body 7 a 8, které znějí: „7. prodejní ceny s daní z přidané hodnoty u léčivých přípravků, u kterých byla stanovena úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění, 8. nákupní ceny lékárny bez daně z přidané hodnoty u léčivých přípravků, u kterých byla stanovena úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“. 51. V § 40 odst. 4 se slova „omamné látky nebo psychotropní látky12)“ nahrazují slovy „návykové látky uvedené v příloze č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamech návykových látek12)“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2020, s výjimkou bodu 22, který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2020. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r. Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 31/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 31/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 2020, datum účinnosti 15. 2. 2020, částka 15/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 31 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. února 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 2b odst. 2 a § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb., a podle § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 291/2009 Sb. a zákona č. 179/2014 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, ve znění nařízení vlády č. 126/2018 Sb. a nařízení vlády č. 292/2018 Sb., se mění takto: 1. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Stanovení hodnoty snížení dotace v rámci oblasti pravidel podmíněnosti Při stanovení hodnoty snížení dotace v rámci každé oblasti pravidel podmíněnosti Fond použije a) nejvyšší hodnotu snížení dotace stanovenou podle § 5, pokud nebylo uplatněno snížení podle § 4 odst. 1, nebo b) součet nejvyšší hodnoty stanovené podle písmene a) a § 4 odst. 1.“. 2. V příloze č. 2 bodu 7 písmeno d) zní: „d) nepěstuje ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, který obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou, více než 30 ha souvislé plochy jedné plodiny; za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci dílu půdního bloku považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou, které nejsou od sebe navzájem viditelně odděleny ochranným pásem osetým pícninami nebo plodinami pro ochranný pás podle § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. o minimální šířce 22 m nebo plochou jiné plodiny o minimální šířce 110 m; tuto podmínku nemusí žadatel dodržet na dílu půdního bloku I. s plodinami podle § 18 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., II. na který byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 21 nebo 22 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo § 18 nebo 19 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, a na kterém byly ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. splněny podmínky předepsané pro tato podopatření, nebo III. s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, na nichž jsou pěstovány trávy na semeno.“. 3. V příloze č. 2 bodu 7 písmeno d) zní: „d) nepěstuje ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, více než 30 ha souvislé plochy jedné plodiny; za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci dílu půdního bloku považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou, které nejsou od sebe navzájem viditelně odděleny ochranným pásem osetým pícninami nebo plodinami pro ochranný pás podle § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. o minimální šířce 22 m nebo plochou jiné plodiny o minimální šířce 110 m; tuto podmínku nemusí žadatel dodržet na dílu půdního bloku I. s plodinami podle § 18 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., II. s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, na nichž jsou pěstovány trávy na semeno, III. o velikosti do 40 ha, na který byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 21 nebo 22 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo podle § 18 nebo 19 nařízení vlády č. 330/2019 Sb. a byly ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. splněny podmínky předepsané pro tato podopatření, nebo IV. o velikosti nad 40 ha, na který byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 21 nebo 22 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo podle § 18 nebo 19 nařízení vlády č. 330/2019 Sb. a na kterém byly ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. splněny podmínky předepsané pro tato podopatření, přičemž výměra plochy podle § 21 odst. 5 nebo § 22 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo § 18 odst. 5 nebo § 19 nařízení vlády č. 330/2019 Sb. činí minimálně 5 % výměry dílu půdního bloku.“. 4. V příloze č. 3 pořadovém čísle aktu 13 pořadovém čísle požadavku 1 v řádku Trvalost Odstranitelná se slova „Odstranitelné porušení“ nahrazují textem „X“ a v řádku Trvalost Neodstranitelná se text „X“ nahrazuje slovy „Neodstranitelné porušení“. 5. V příloze č. 4 požadavku standardu 3a v řádku Rozsah Malý se věta „Ohrožení nebo znečištění bylo způsobené 1 zdrojem znečištění.“ nahrazuje větou „Nebyl předložen aktuální schválený havarijní plán.“, v řádku Rozsah Střední se slova „2 zdroji“ nahrazují slovy „1 zdrojem“, v řádku Rozsah Velký se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“, v řádku Závažnost Malá se věty „Došlo k ohrožení povrchových nebo podzemních vod. Zdroj znečištění je ve vzdálenosti nad 100 m.“ nahrazují větou „Nebyl předložen aktuální schválený havarijní plán.“, v řádku Závažnost Střední se věta „Zdroj znečištění je ve vzdálenosti do 100 m včetně.“ zrušuje a v řádku Trvalost Odstranitelná se text „X“ nahrazuje slovy „Odstranitelné porušení“. 6. V příloze č. 4 požadavku standardu 3c v řádku Rozsah Malý se za slovo „prostoru“ vkládají slova „pro skladování závadných látek nebo jejich použitých obalů“, v řádcích Rozsah Střední a Rozsah Velký se za slovo „prostorů“ vkládají slova „pro skladování závadných látek nebo jejich použitých obalů“, v řádku Závažnost Střední se za slovo „viditelného“ vkládají slova „nebo prokázaného“, v řádku Závažnost Velká se za slovo „viditelné“ vkládají slova „nebo prokázané“ a v řádku Trvalost Neodstranitelná se text „X“ nahrazuje slovy „Neodstranitelné porušení“. 7. V příloze č. 4 požadavku standardu 7d v řádku Rozsah Malý se číslo „30“ nahrazuje číslem „33“. Čl. II Přechodné ustanovení Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení se posuzují podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. Čl. III Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 15. února 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3 až 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021. Předseda vlády: v z. JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r. místopředsedkyně vlády a ministryně financí Ministr zemědělství: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nález Ústavního soudu č. 30/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 30/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 17. prosince 2019 sp. zn. Pl. ÚS 31/17 ve věci návrhu na zrušení § 18 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 2020, částka 14/2020 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatelky * II. - Vyjádření účastníků řízení * III. - Vyjádření vedlejšího účastníka řízení * IV. - Vyjádření Veřejné ochránkyně práv * V. - Upuštění od ústního jednání * VI. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * VII. - Posouzení ústavní konformity legislativního procesu * VIII. - Dikce napadených zákonných ustanovení * IX. - Meritorní přezkum návrhu 30 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 31/17 dne 17. prosince 2019 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Radovana Suchánka, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Davida Uhlíře o návrhu skupiny 20 senátorů, zastoupené Pavlem Uhlem, advokátem, se sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha 5, na zrušení ustanovení § 18 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 ve slovech „ve zvýšené míře“ zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, in eventum na zrušení celého ustanovení § 18 tohoto zákona, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Rekapitulace návrhu a argumentace navrhovatelky 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 16. října 2017 doručen návrh skupiny 20 senátorů (dále též „navrhovatelka“) na zrušení ustanovení § 18 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 3 ve slovech „ve zvýšené míře“ (správně „ve zvýšené výměře“) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“). Napadená zákonná ustanovení upravují výši přídavku na dítě, a to v základní a zvýšené výměře. 2. Navrhovatelka v napadených zákonných ustanoveních spatřuje rozpor s čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Navrhovatelka tvrdí, že napadená ustanovení popírají zásadu obecné rovnosti i zákaz některých diskriminačních kritérií dle čl. 3 odst. 1 Listiny. Dle navrhovatelky jsou faktickou sankcí za skutečnost, jež je nepřičitatelná tomu, komu je důsledek přičítán, čímž je porušen princip předvídatelnosti práva, jakož i popřeny principy právní oblasti, jejíž jsou součástí. Současně tím dle mínění navrhovatelky neplní účel, který mají plnit, a nesplňují požadavek na racionalitu normy. 3. Ve vztahu napadené právní úpravy k porušení zásady rovnosti navrhovatelka uvedla, že v rámci skupiny osob, které mají nárok na dávku, je nově stanoveno další kritérium, jehož splnění či nesplnění vede k tomu, že je přiznána dávka ve výši vyšší či nižší. Tímto kritériem není sociální situace ani dítěte, ani rodiny, ani jakéhokoliv z jejích členů. Rozlišovací kritérium tak dle názoru navrhovatelky nemá žádný obhajitelný účel, který by bylo možno vztáhnout k účelu dávky, jímž je garance minimálního standardu lidské důstojnosti skrze materiální podporu. Tím je dle ní porušen princip akcesorické rovnosti, jehož podstatou je dodržení zásady rovnosti i v rámci jednotlivých skupin osob majících přístup k nějakému právu, statku, možnosti nebo výhodě. 4. Vedle porušení obecného principu rovnosti v jeho akcesorické podobě má navrhovatelka za to, že byl porušen i princip zakázaného znevýhodnění ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny podle vybraných kritérií skupinové příslušnosti. Dítě je vystaveno odlišnému právnímu a ekonomickému zacházení pouze na základě příslušnosti k rodině, která se hodnotí podle druhu příjmu jejích členů. Strukturálně vzato se dle jejího názoru jedná o rozlišení na základě příslušnosti k rodu nebo jiného postavení. Rodiny jsou různé a mají různé příjmy. Podle jejich typu pak zákon odlišuje příjem jejich dětí, což je rozlišení, které je podle navrhovatelky nepřípustným zásahem do záruk stanovených čl. 3 odst. 1 Listiny. Navrhovatelka v této spojitosti odkázala na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva i judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu. Na jejím pozadí připouští, že sociální práva sice nemají bezpodmínečnou povahu, kdy domáhat se jich je možné jen v mezích příslušných zákonů (čl. 41 odst. 1 Listiny), přesto však nesmí být taková úprava diskriminační a v rozporu s ústavními principy, zejména pak musí vylučovat prostor pro libovůli. 5. Navrhovatelka je dále přesvědčena, že přídavek na dítě je dávkou, na kterou má nárok pouze dítě. Rodič, zákonný zástupce, osoba, které bylo dítě svěřeno, opatrovník, pěstoun nebo pečující instituce mohou být sice platebním místem, ale hmotněprávním příjemcem je vždy dítě. Nemá-li žádná z posuzovaných osob v rodině příjem určitého typu, který zákonodárce považoval za privilegovaný, je příjem dítěte nižší, byť sociální podmínky jsou shodné (nebo se pohybují ve shodném pásmu). Navrhovatelka k tomu podotýká, že takové pravidlo je přičítání chování jiné osoby k tíži osoby, která za tato nenese žádnou odpovědnost. Jedná se fakticky o uplatnění sociálně-právně-ekonomické sankce proti dítěti zajednání jiné osoby nebo osob. 6. Navrhovatelka též poznamenala, že jinak stanovený motivační mechanismus může mít za určitých okolností podobný ekonomický dopad. Kdyby se motivační dopad promítl například skrze daňové zvýhodnění nebo skrze dávku dospělé osoby či podporu bydlení, tak za určitých okolností může být ekonomický účinek srovnatelný. Navrhovatelka zdůraznila, že skutečnost, že dávka sleduje dítě, může zcela přerušit příčinnou souvislost mezi dopadem sankce a chováním osoby, kterou má stimulovat. Právo pak má povinnost stanovit pravidla tak, aby se motivační nástroje vztahovaly k motivovaným osobám, a nikoliv k jevům, které s nimi někdy mohou a jindy nemusejí pouze ekonomicky souviset. 7. Navrhovatelka je též názoru, že napadená právní úprava je iracionální. V případě motivačních dávek nebo jiných motivačních mechanismů by dle jejího názoru měla být pravidla nastavena tak, aby každé přičinění adresáta normy vedlo ke zlepšení jeho statusu. Křivka výhodnosti by tak měla stoupat od příjmové osy až do výše ekonomického statusu, kde motivace již postrádá smysl. Obě křivky však zde mají opačnou vzestupnou tendenci, jejich kombinace nemůže vyvolat ani smysluplný kompenzační, ani smysluplný motivační účinek. Navrhovatelka dle svých slov disponuje informací, že zvolené napadené řešení bude mít podle interní analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí takový dopad, že osoby, kterých se týká snížená výměra dávky, představují nanejvýš 5 % dětí, které dávku pobírají. Zpravidla se dle navrhovatelky bude jednat o děti z rodin s menšími příjmy než v případě rodin, které dosáhnou na dávku zvýšenou. Za této situace je dle ní popřen jak kompenzační význam dávky, protože podpora není směřována v největší míře k nejchudším (nižším vrstvám), ale k sociální vrstvě vyšší (nižší střední vrstvy). Stejně tak je prý popřen motivační význam, protože takto formulovaná dávka „stimuluje“ rodiny, aby se udržovaly v pásmu nižších středních vrstev. 8. Závěrem skupina 20 senátorů navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud svým nálezem dílčí napadená zákonná ustanovení zrušil, popřípadě aby zrušil celé ustanovení § 18 zákona o státní sociální podpoře. II. Vyjádření účastníků řízení 9. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve svém vyjádření popsala legislativní proces přijetí napadených ustanovení zákona o státní sociální podpoře. Poukázala na to, že Poslaneckou sněmovnou schválené nové znění § 18 bylo předloženo poslancem Romanem Sklenákem v rámci podrobné rozpravy ve druhém čtení návrhu zákona č. 200/2017 Sb., které se konalo dne 1. března 2017. Svůj pozměňovací návrh poslanec Roman Sklenák podrobně zdůvodnil jak v písemně předloženém návrhu nového znění ustanovení, tak v rámci obecné rozpravy ve druhém čtení. Zde Poslanecká sněmovna odkázala na stenoprotokoly o projednávání sněmovního tisku 854, jež jsou dostupné na jejích internetových stránkách. Na závěr vyjádření Poslanecká sněmovna uvedla, že s návrhem zákona Parlament vyslovil ústavně předepsaným postupem souhlas, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. A je věcí Ústavního souduÚstavního soudu, aby posoudil otázku namítané protiústavnosti napadeného ustanovení a vydal příslušné rozhodnutí. 10. Senát Parlamentu České republiky jako účastník řízení ve svém vyjádření zrekapituloval průběh legislativního procesu přijetí napadených ustanovení s poukazem na vystoupení a názory některých senátorů během projednávání návrhu zákona na půdě Senátu. Rozhodnutí o podaném návrhu ponechal na úvaze Ústavního souduÚstavního soudu. III. Vyjádření vedlejšího účastníka řízení 11. Vláda jako vedlejší účastnice řízení ve svém vyjádření, podepsaném tehdejším ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Janem Chvojkou, k návrhu na zrušení napadených ustanovení zákona o státní sociální podpoře shrnula stěžejní body argumentace navrhovatelky a uvedla, že názory skupiny senátorů na neústavnost napadené právní úpravy nesdílí, a navrhla zamítnutí návrhu jako nedůvodného. 12. K námitce, že napadená právní úprava popírá principy právní oblasti, jejíž je součástí, a neplní účel, který má plnit (resp. nesplňuje požadavek racionality), vláda uvedla, že Ústavní soudÚstavní soud ve svých nálezech týkajících se sociálních práv opakovaně vyjadřuje zdrženlivost, a to s odůvodněním, že rozhodování o rozsahu sociálních práv patří mezi významné politické otázky, které jsou v prvé řadě předmětem volební soutěže, a nakonec o nich proto rozhodují volení reprezentanti v zákonodárném sboru. V této souvislosti podotkla, že v oblasti těch hospodářských, sociálních a kulturních práv, jichž se lze podle ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat jen v mezích prováděcích zákonů, je tímto ustanovením otevřen široký prostor pro zákonodárce při volbě nejrůznějších řešení. Zákonná úprava proto nemusí být v přísném vztahu proporcionality k cíli, který je regulací sledován, tj. nemusí jít o opatření v demokratické společnosti nezbytné, jako je tomu u těch práv, jichž se lze dovolávat přímo z Listiny. Ústavní soud tak dle názoru vlády konstantně zastává názor, že testem ústavnosti projde taková zákonná úprava, u níž lze zjistit sledování nějakého legitimního cíle a jež tak činí způsobem, který si lze představit jako rozumný prostředek k jeho dosažení, byť nemusí jít o prostředek nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. Na tomto místě odkázala příkladmo na nálezy Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (N 84/65 SbNU 121; 186/2012 Sb.). Vláda má za to, že napadená právní úprava nepopírá principy právní oblasti, jejíž je součástí, plní účel, který má plnit, a činí tak způsobem, který lze označit za rozumný (racionální), předvídatelný a vylučující libovůli při jeho aplikaci. 13. K navrhovatelkou nastolené otázce rovnosti v právech a zákazu diskriminace vláda připomněla judikaturu Ústavního souduÚstavního soudu, z níž dle vlády plyne, že Ústavní soudÚstavní soud odmítl absolutní chápání principu rovnosti, přičemž dále konstatoval, že rovnost občanů nelze chápat jako kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost relativní. Speciální normy mohou pro určité obory stanovit zvláštní kritéria rovnosti, která ze všeobecného principu neplynou, protože aplikací zásady rovnosti nejsou stanoveny tak přesné meze, aby vylučovaly jakékoliv volné uvážení těch, kteří ji aplikují. Intenzita ústavního přezkumu pak není primárně závislá na existenci rozdílného zacházení, nýbrž na důvodu tohoto rozdílného zacházení. Dle názoru vlády je zřejmé, že v posuzovaném případě nedochází k porušení obecného principu rovnosti podle čl. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny, neboť princip rovného přístupu v oblasti nepojistných sociálních dávek, kterou je třeba vnímat a posuzovat v celkové souvislosti, je naplněn jednak dávkovým systémem pomoci v hmotné nouzi garantujícím domácnostem definovanou minimální životní úroveň, jednak i samotným vymezením nároku na přídavek na dítě ze systému státní sociální podpory, tj. „obecnou“ hranicí rozhodného příjmu v rodině. 14. K otázce konstrukce dávky vláda uvedla, že přídavek na dítě je sice konstruován jako nárok nezaopatřeného dítěte, ale zákonem stanovené podmínky nároku musí být vždy plněny všemi členy rodiny, tzv. okruhem společně posuzovaných osob. Přídavek na dítě je tak z povahy věci dávkou „rodinnou“, neboť podmínku příjmovou, případně pobytovou musí splnit všechny společně posuzované osoby. K tomu vláda dodala, že smysl a legitimita motivačního mechanismu vyšší výměry dávky jsou dány tím, že je v nejlepším zájmu dítěte život v rodině, která se vlastním úsilím a přičiněním snaží vytvořit a udržet takové sociální prostředí, které je pro rozvoj dítěte příznivé. Dítě přejímá do určité míry vzorce chování rodiny, neboť v ní žije, a budoucí chování dítěte je tak ovlivněno. Motivační prvek dávky může dle názoru vlády působit přímo na dítě v tom smyslu, že samo dítě může přispět ke zlepšení sociální situace své rodiny tím, že vlastní činností přispěje k zajištění příjmu jako člen rodiny, tj. osoba společně posuzovaná, neboť status nezaopatřenosti je po splnění zákonných podmínek přiznáván až do 26 let věku dítěte. 15. K navrhovatelkou nastolené otázce faktického sankčního charakteru napadené právní úpravy vláda poznamenala, že přídavek na dítě nemá kompenzační charakter. Původně byl konstruován jako univerzální dávka, kterou stát v souladu s § 1 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb. přispívá (nikoliv kompenzuje) na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin, tj. rodin do stanovené hranice příjmu. Nárok na přídavek na dítě má tedy dle zákona o státní sociální podpoře nezaopatřené dítě, avšak toliko v případě, že rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. Nárok na dávkuje tedy dán splněním rozhodného příjmu rodiny, tedy příjmu okruhu společně posuzovaných osob. Výše dávky je tudíž dle názoru vlády spíše zvýhodněním, které má motivační prvek. 16. Závěrem svého návrhu vláda vzkázala, že nemá pochybnosti o ústavnosti napadených zákonných ustanovení, a upozornila, že v případě zrušení § 18 odst. 1 a 2 i slov „ve zvýšené míře“ v § 18 odst. 3, případně celého § 18 zákona o státní sociální podpoře může dojít k narušení smyslu celé normy, neboť úprava přídavku na dítě zasahuje do dalších ustanovení tohoto zákona. IV. Vyjádření Veřejné ochránkyně práv 17. Na výzvu Ústavního souduÚstavního soudu podle § 69 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) sdělila Veřejná ochránkyně práv, že do řízení o zrušení napadených ustanovení zákona o státní sociální podpoře nevstoupí. V. Upuštění od ústního jednání 18. Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 44 zákona o Ústavním soudu uvážil, že ve věci není třeba konat ústní jednání, neboť by nijak nepřispělo k dalšímu, resp. hlubšímu objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení. Téhož názoru je ostatně i sama navrhovatelka. Nenařízení ústního jednání odůvodňuje i skutečnost, že Ústavní soud nepovažuje za potřebné provádět jakékoli dokazování. VI. Podmínky meritorního posouzení návrhu 19. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení a že návrh skupiny 20 senátorů splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a byl podán osobami k tomu oprávněnými [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Zároveň neshledává žádný z důvodů nepřípustnosti návrhu, ve vztahu k němuž jsou splněny všechny podmínky pro jeho meritorní posouzení. VII. Posouzení ústavní konformity legislativního procesu 20. V řízení o kontrole norem Ústavní soudÚstavní soud podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve posuzuje ústavní konformitu legislativního procesu. V posuzovaném případě Ústavní soud z vyjádření účastníků řízení a ze sněmovních tisků, veřejně dostupných na adrese http://www.psp.cz, shledal, že napadená ustanovení zákona o státní sociální podpoře byla přijata v mezích Ústavou České republiky stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Navrhovatelka proti legislativní proceduře žádné námitky nevznesla. VIII. Dikce napadených zákonných ustanovení 21. Ustanovení § 18 zákona o státní sociální podpoře včetně nadpisu zní: „§ 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč. (2) Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem a) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce8), b) podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2, c) z dávek nemocenského pojištění, d) z dávek důchodového pojištění, e) z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci4), f) z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo g) z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství, náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře. (3) Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku a) do 6 let 800 Kč, b) od 6 do 15 let 910 Kč, c) od 15 do 26 let 1000 Kč.“ 22. Poznámky pod čarou č. 8 a 4, jež však nejsou návrhem dotčeny, znějí: „8) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.“ „4) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“ IX. Meritorní přezkum návrhu 23. Ústavní soudÚstavní soud zvážil argumentaci navrhovatelky, účastníků řízení i vedlejšího účastníka řízení a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. 24. Ústavní soudÚstavní soud nejprve připomíná svoji judikaturu týkající se ústavněprávních východisek přezkumu právních norem vydaných v oblasti sociálních práv. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) Ústavní soud poukázal na pojmový znak sociálních práv, kterým je skutečnost, že nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů, jak stanoví čl. 41 odst. 1 Listiny. „Toto ustanovení dává pravomoc zákonodárci stanovit konkrétní podmínky realizace sociálních práv. Zákonné provedení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinými slovy, příslušné zákony nesmí ústavně zaručená sociální práva popřít či anulovat. Při provádění ústavní úpravy, zakotvené v Listině, se zákonodárce musí řídit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. U sociálních práv lze konstatovat, že jejich souhrnným omezením je právě skutečnost, že nejsou, na rozdíl např. od základních práv a svobod, přímo vymahatelná na základě Listiny. Jejich omezenost spočívá právě v nutnosti zákonného provedení, které je ovšem zároveň podmínkou konkrétní realizace jednotlivých práv. Tyto skutečnosti souvisí se specifickým charakterem sociálních práv, která jsou závislá zejména na ekonomické situaci státu ... V rámci těchto mezí má zákonodárce poměrně širokou možnost upravit provedení jednotlivých sociálních práv, včetně možnosti jejich změn ... Zakotvení jejich existence v Listině znamená, že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard těchto sociálních práv.“ 25. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.) k tomu Ústavní soud doplnil, že z takto nastíněné judikatury Ústavního souduÚstavního soudu lze ve vztahu k ústavnímu zakotvení sociálních práv zobecnit tři základní východiska. Prvním z nich je, že pro přezkum ústavnosti zákonů obsahujících úpravu sociálních práv je dán užší prostor, než je tomu u základních práv podle hlavy druhé, třetí a páté Listiny, kdy tento prostor je vymezen ustanoveními čl. 41 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny. Druhým východiskem pak je zákaz (vyloučení) libovůle při jejich úpravě (s odkazem na čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny) a konečně třetím je nezbytnost zákonné úpravy sociálních práv (čl. 41 odst. 1 Listiny). 26. Ústavní soudÚstavní soud předesílá, že otázkou diferenciace přídavků na děti se již ve své judikatuře v minulosti zabýval. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 40/97 ze dne 2. 9. 1998 (N 96/12 SbNU 27; 223/1998 Sb.) uvedl: „Nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout základních lidských práv, musí dosáhnout intenzity zpochybňující alespoň v určitém směru již samu podstatu rovnosti. Pokud by bylo stanovení různých podmínek sociálních dávek v závislosti na odůvodněných potřebách určitých skupin osob považováno paušálně za porušení základního práva a rovnosti v právech, znamenalo by to, že u sociálních dávek by vlastně žádnou podmínku pro nárok nebo jeho výši, spočívající např. ve věku, v době či individuálním posuzování sociální a ekonomické situace, ani nebylo možno stanovit.“ 27. Ústavní soudÚstavní soud dále podotýká, že posuzuje-li ústavnost právní úpravy dotýkající se oblasti těch hospodářských, sociálních a kulturních práv, na něž dopadá již zmíněné ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny, poměřuje ji v prvé řadě testem rozumnosti (racionality), který se v judikatuře Ústavního soudu jako metodologický nástroj k přezkumu zásahu zákonodárce do oblasti ústavně garantovaných sociálních práv prosadil a ustálil (srov. kupř. bod 42 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 34/17 ze dne 9. 7. 2019, publikovaného pod č. 224/2019 Sb.). Test racionality sestává z těchto čtyř kroků: 1. vymezení smyslu a podstaty, tedy esenciálního obsahu (jádra) hospodářského, sociálního či kulturního práva, 2. zhodnocení, zda se zákon nedotýká samotné existence sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu, 3. posouzení, zda zákonná úprava sleduje legitimní cíl; tedy zda není svévolným zásadním snížením celkového standardu základních práv, a 4. zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k jeho dosažení je rozumný (racionální), byť nikoliv nutně nejlepší, nejvhodnější, nejúčinnější či nejmoudřejší. 28. Prvním krokem přezkumu v rámci tohoto testu je vymezení smyslu a podstaty sociálního práva, resp. jeho esenciálního obsahu. Navrhovatelka, byť tak činí pouze na okraj své argumentace, uvádí, že naříkanou právní úpravou je dle jejího názoru dotčena garance obsažená v čl. 32 odst. 1 Listiny. Konkrétně „garance minimálního standardu lidské důstojnosti“, již má zajišťovat předmětná dávka. Zvláštní ochranou dětí a mladistvých ve vazbě na rodinu a rodičovství je však spíše ochrana dětí před vlivy, které mohou mít na jejich vývoj obzvláště nepříznivý vliv. Právní úprava přídavku na dítě tuto zvláštní ochrannou úlohu neplní, mimo jiné i proto, že přídavek na dítě jako sociální dávka je fakticky určen rodině, v níž dítě vyrůstá, resp. je na rodinu vázán, třebaže příjemcem této dávky je z formálního hlediska výlučně samotné nezaopatřené dítě. Právě z důvodu tohoto těsného funkčního propojení dítěte, rodiny a rodičovství se spíše nabízí posouzení napadené právní úpravy prizmatem čl. 32 odst. 5 Listiny, což připouští i navrhovatelka. Dle tohoto ustanovení rodiče, kteří pečují o děti, mají právo na pomoc státu. Tato pomoc, již Listina blíže nespecifikuje, má různorodou formu, může být hmotné i nehmotné povahy. Z větší části je zakotvena zejména v právních předpisech z oblasti sociálního zabezpečení, jejíž jsou napadená zákonná ustanovení součástí. Smyslem této pomoci je podpora rodiny jako základní stavební jednotky státu. Ústavní soudÚstavní soud přitom nepřehlédl, že (na rozdíl od navrhovatelkou předestřeného čl. 32 odst. 1 Listiny) právo na pomoc rodičům pečujícím o děti zakotvené v čl. 32 odst. 5 Listiny není obsaženo ve výčtu těch práv, jichž se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které toto ustanovení provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). To však ve skutečnosti na povaze citovaného sociálního práva co do jeho vymahatelnosti nic nemění, neboť sotva si lze rozumně představit možnost domáhat se jeho přímé realizace s pouhým odkazem na čl. 32 odst. 5 Listiny. Ostatně citované ustanovení v odstavci 6 výslovně stanoví, že podrobnosti upraví zákon. 29. Druhým krokem testu rozumnosti je zhodnocení toho, zda se napadené ustanovení dotýká samotné existence uvedeného sociálního práva nebo skutečné realizace jeho esenciálního obsahu. Navrhovatelka primárně netvrdí nesoulad s ústavním pořádkem přídavku na dítě v jeho základní výměře, sporuje pouze podmínky, za nichž vzniká oprávněnému nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře. Ústavní soudÚstavní soud v té spojitosti poukazuje na skutečnost, že nárok na přídavek na dítě v základní výši má dle ustanovení § 17 zákona o státní sociální podpoře každé nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70. Napadená právní úprava přídavku na dítě v jeho zvýšené výměře tak pouze rozšiřuje, a nikoli ohrožuje samotnou existenci základního práva. Ostatně, ani případná absence přídavků na dítě by nutně nemusela znamenat vyprázdnění daného sociálního práva, neboť pomoc státu rodičům pečujícím o děti se neomezuje na přídavek na dítě. Stát takové rodiny může podporovat a také podporuje i jinou formou; zejména skrze další sociální dávky (příkladmo lze uvést dávky porodného či rodičovský příspěvek). Blíže se však touto hypotetickou otázkou není nutno v kontextu projednávané věci dále zabývat. 30. V dalším krokuje třeba posoudit, zda napadená zákonná úprava sleduje legitimní cíl, tedy zda nepředstavuje svévolné zásadní snížení celkového standardu daného sociálního práva. Tak tomu, jak ostatně plyne již ze shora vyloženého, není. Zavedení přídavku na dítě ve zvýšené výměře při ponechání této dávky v její původní základní výměře, včetně zachování podmínek, za nichž na ni vzniká oprávněným osobám nárok, ze své podstaty nemůže vést ke snížení takového standardu. Naopak tento standard může jen zvýšit tím, že některým příjemcům vznikne nárok na výplatu „štědřejší“ sociální dávky. 31. Posledním, čtvrtým krokem testu racionality je zvážení otázky, zda zákonný prostředek použitý k dosažení vytknutého cíle je rozumný (racionální). Ústavní soudÚstavní soud zkoumal, zvolil-li zákonodárce řešení, které je s ohledem na možné protichůdné legitimní zájmy rozumné. Ustanovení § 18 odst. 2 písm. a) až g) zákona o státní sociální podpoře představuje vyčerpávající výčet kategorií příjmů společně posuzovaných osob, jejichž pobírání alespoň jednou z těchto osob v kalendářním měsíci zakládá nárok nezaopatřeného dítěte na přídavek na dítě ve zvýšené výměře. Ze specifikace jednotlivých příjmů je zřejmé, že se jedná o příjmy získané prací nebo o příjmy, které jsou alespoň předchozí prací podmíněny. To ostatně vyplývá i z odůvodnění pozměňovacího návrhu předloženého poslancem Romanem Sklenákem ve druhém čtení návrhu zákona č. 200/2017 Sb. Svůj pozměňovací návrh jmenovaný poslanec zdůvodnil v písemně předloženém návrhu č. 5950 (dostupný na internetových stránkách Poslanecké sněmovny www.psp.cz - sněmovní tisk č. 854/0) takto: „Zvýšení částky přídavku na dítě do rodin, které mají příjem z pracovní aktivity, případně dávek, které ji nahrazují, je podporou směřující do rodin, které zvyšují svoji životní úroveň legální prací, a to vedle podpory v oblasti daňové (slevy na dani z příjmu, daňové bonusy). Podpora je na rozdíl od daňové podpory rozšířena i na rodiny, kde sice nikdo nemá příjem z pracovní činnosti, ale alespoň někdo z členů rodiny pobírá dávky, které z pracovní činnosti vycházejí - zpravidla dávky pojistné.“ 32. Ostatně již původní důvodová zpráva [(volební období 1992-1996) - 1444/0 vládní návrh zákona o státní sociální podpoře] k návrhu samotného zákona č. 117/1995 Sb. obsahovala následující odůvodnění: „Životní úroveň občanů a rodin musí vycházet především z pracovních příjmů, sociální redistribuce nesmí deformovat, ale pouze účelně korigovat příjmovou diferenciaci tak, aby motivovala ke zvyšování příjmů a aby se snížila závislost občanů a rodin na sociálních příjmech. Sociální příjmy nesmí působit demotivačně a nivelizačně. Proto musí být nový systém státní sociální podpory hospodárný, účelný a adresný, tj. musí vycházet z konkrétní sociální události a situace.“ 33. Z právě řečeného je patrné, že napadená právní úprava přídavku na dítě v jeho zvýšené výměře nemá povahu kompenzační dávky, resp. nesleduje cíl pomoci nezaopatřeným dětem z rodin jsoucích v obzvláště tíživé ekonomické situaci. Naopak, konstrukce přídavku na dítě ve zvýšené výměře má motivační charakter. Jeho smysl lze spatřovat v tom, že v nejlepším zájmu dítěte je život v takové rodině, jejíž členové se vlastním úsilím snaží vytvořit podmínky, které jsou pro péči o dítěte a jeho samotný rozvoj příznivé. Nepochybně je pro dítě dobrým vzorem, pokud alespoň někdo z rodiny získává prostředky k životu prací. V tomto ohledu považuje Ústavní soudÚstavní soud napadenou právní úpravu za racionální. Otázka hodnocení smysluplnosti, efektivity či vhodnosti řešení zvoleného napadenou právní úpravou se ale již ocitá mimo rámec přezkumu Ústavního souduÚstavního soudu. 34. Tento poslední krok testu racionality současně úzce souvisí s ústřední námitkou navrhovatelky, jíž je dle ní porušení zásady rovnosti ve světle nedůvodné diskriminace. Nebylo by možné dospět k závěru o rozumnosti napadené právní úpravy, jestliže zákonný prostředek použitý k dosažení vytknutého cíle by ve skutečnosti popíral základní zásady demokratického právního státu, k nimž patří i zásada rovnosti a zákazu diskriminace, ať už přímé, či nepřímé. Ústavní soudÚstavní soud však porušení uvedených zásad neshledal. Je nepochybné, že napadené zákonné ustanovení rozlišuje skupiny příjemců přídavku na dítě ve zvýšené výměře podle druhu příjmů společně posuzovaných osob v rodině. Lze tak sice na jednu stranu souhlasit s argumentací navrhovatelky v tom, že dítě je v důsledku podmínění nároku na daný přídavek příjmy společně posuzovaných osob vystaveno odlišnému právnímu, a tím i ekonomickému zacházení na základě příslušnosti k rodině, aniž by (zpravidla) samo mělo na jednání těchto osob či jejich status vliv. Na druhou stranu nelze ovšem přehlédnout, že toto různé právní zacházení je, jak zřetelně plyne ze shora nastíněné konstrukce této sociální dávky, záměrné. Přitom tento záměr se nezakládá na Listinou zapovězených důvodech diskriminace, ale na motivaci rodin s dětmi dosáhnout určitého ekonomického a zejména sociálního statusu, který si očima zákonodárce zaslouží stimulaci. Nejedná se o diskriminaci z důvodu sociálního původu či rodu, jak ji uvádí čl. 3 odst. 1 Listiny. Sociální původ či rod jsou jednou pro vždy dané od okamžiku narození. Zdroje příjmů v rodině se však mohou měnit, a tím se mění i možný nárok na přídavek na dítě. I zde platí závěry vyslovené ve vzpomínaném nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 40/97, že tuto nerovnost v sociálních vztazích v podobě stanovení různých podmínek přídavku na dítě nelze pokládat za porušení ústavní zásady rovnosti v právech, neboť vodítkem této nerovnosti je i zde individuální posuzování sociální a ekonomické situace adresátů této sociální dávky. 35. Ani skutečnost, že nezaopatřené dítě, které je příjemcem přídavku, nemá na jednání společně s ním posuzovaných osob či jejich postavení vliv, nepůsobí protiústavnost napadeného zákonného ustanovení. Jak Ústavní soudÚstavní soud připomněl výše, k péči o dítě, jeho výchově a prospívání vůbec nedochází v sociálně „izolovaném“ prostředí, nýbrž v rámci rodiny jako entity se vzájemným velmi úzkým propojením sociálních vztahů jejích členů, které zpravidla spojuje též pokrevní pouto. Proto je nárok na poskytnutí přídavku vázán na okruh společně posuzovaných osob, a nikoli výlučně na situaci samotného dítěte jako recipienta dávky. Argumentace navrhovatelky však tuto stěžejní okolnost nebere v potaz, resp. úlohu rodiny v tomto ohledu upozaďuje. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je však nutno tuto skutečnost náležitě zohlednit a promítnout do posouzení souladu napadené právní úpravy s ústavním pořádkem. 36. Z uvedeného je tedy zřejmé, že napadená právní úprava zákona o státní sociální podpoře není ve výše rozebraných ohledech v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavní soudÚstavní soud tudíž podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh na zrušení napadených ustanovení zákona o státní sociální podpoře jako nedůvodný zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Pavel Rychetský, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a David Uhlíř.
Nařízení vlády č. 29/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 29/2020 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 2020, datum účinnosti 21. 2. 2020, částka 14/2020 * Čl. I - Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. a nařízení vlády č. 207/2016 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 21. 2. 2020 29 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. ledna 2020, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle § 45a odst. 2 a § 45c odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 73/2016 Sb. a nařízení vlády č. 207/2016 Sb., se mění takto: 1. Příloha č. 451a zní: „Příloha č. 451a k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Evropsky významná lokalita Porta Bohemica Kód lokality: CZ0424141 Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 6113,3 ha Kódy a názvy typů evropských stanovišť 3270 - Bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p. 6110* \\- Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi) 8150 - Středoevropské silikátové sutě 8160* \\- Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně 9180* \\- Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích * prioritní typ evropského stanoviště Evropsky významné druhy bobr evropský (Castor fiber) losos obecný (Salmo salar) Kraj Ústecký kraj Katastrální území Babětín, Bláhov, Boletice nad Labem, Borek u Děčína, Brná nad Labem, Březí u Malečova, Budov u Svádova, Církvice, Čeřeniště, České Kopisty, Český Bukov, Děčín, Děčín-Staré Město, Dobkovice, Dolní Zálezly, Dubice nad Labem, Horní Zálezly, Hostovice u Ústí nad Labem, Hoštice nad Labem, Chrochvice, Chvalov, Kamýk u Litoměřic, Kojetice u Malečova, Krásné Březno, Křešice u Děčína, Lesná u Děčína, Leština u Malého Března, Lhotka nad Labem, Libochovany, Litochovice nad Labem, Litoměřice, Loubí u Děčína, Lovosice, Ludvíkovice, Malé Březno nad Labem, Malé Žernoseky, Malšovice, Mašovice pod Vysokým kamenem, Mlékojedy u Litoměřic, Mojžíř, Moravany u Dubic, Nebočady, Němčí u Malečova, Neštědice, Neštěmice, Nová Ves, Olešnice u Svádova, Píšťany, Počaply u Terezína, Podlešín u Stebna, Podmokly, Povrly, Prackovice nad Labem, Prosmyky, Prostřední Žleb, Přední Lhota u Těchlovic, Přerov u Těchlovic, Roztoky nad Labem, Rychnov u Verneřic, Rytířov, Sebuzín, Střekov, Svádov, Těchlovice nad Labem, Tlučeň, Třeboutice, Týniště u Zubrnic, Ústí nad Labem, Valtířov nad Labem, Vaňov, Velké Březno, Velké Stínky, Velké Žernoseky, Vilsnice, Vitín u Malého Března, Vítov u Velkého Března, Zubrnice, Žalhostice Orientační grafické znázornění lokality CZ0424141: 18.1MB “. 2. Za přílohu č. 625 se vkládá nová příloha č. 625a, která zní: „Příloha č. 625a k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. Evropsky významná lokalita Louky u Přelouče Kód lokality: CZ0537011 Biogeografická oblast: kontinentální Rozloha lokality: 133,5 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území: přírodní památka - část Evropsky významné druhy modrásek bahenní (Maculinea nausithous) modrásek očkovaný (Maculinea teleius) Kraj Pardubický kraj Katastrální území Břehy, Kladruby nad Labem, Labětín, Lohenice u Přelouče, Mělice, Přelouč, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Valy nad Labem Orientační grafické znázornění lokality CZ0537011: 17.8MB “. Dosavadní příloha č. 625a se označuje jako příloha č. 625b. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr životního prostředí: Mgr. Brabec v. r.
Nález Ústavního soudu č. 28/2020 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 28/2020 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 14. ledna 2020 sp. zn. Pl. ÚS 22/19 ve věci návrhu na zrušení části § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 2020, částka 13/2020 * Odůvodnění * I. - Rekapitulace dosavadního průběhu řízení a ústavní stížnosti * II. - Postup II. senátu Ústavního soudu * III. - Postoj Ministerstva spravedlnosti a Veřejné ochránkyně práv * IV. - Ústní jednání * V. - Ústavní a zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení * VI. - Dikce napadeného ustanovení (jeho relevantní části) * VII. - Hodnocení Ústavního soudu * VIII. - Závěr 28 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 22/19 dne 14. ledna 2020 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu II. senátu Ústavního soudu na zrušení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“, za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto: Ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se ve slovech „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“ ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Odůvodnění I. Rekapitulace dosavadního průběhu řízení a ústavní stížnosti 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byla doručena ústavní stížnost Mgr. Adamce podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) a ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“). Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2019 č. j. 38 Co 91/2019-92 a usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 4. 2019 č. j. 10 C 37/2017-86, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a právo na ochranu vlastnictví podle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Z ústavní stížnosti, jakož i z vyžádaného soudního spisu Okresního soudu v Hodoníně se podává, že shora citovaným usnesením Okresního soudu v Hodoníně byla stěžovateli jako opatrovníkovi žalovaného P. K. přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 805 Kč [stěžovatel byl P. K. jako žalovanému ustanoven opatrovníkem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť tento není schopen zúčastnit se ze zdravotních důvodů - Parkinsonova choroba, demence, Alzheimerova choroba - nikoliv jen po přechodnou dobu soudního řízení, a to usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 6. 6. 2018 č. j. 10 C 37/2017-42]. To i přesto, že žalobce K. H. byl v této věci jiným rozhodnutím soudu zavázán zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku ve výši 25 920 Kč. Z toho vyplývá, že právě tato vyšší částka odpovídá odměně a náhradě nákladů advokátaadvokáta zastupujícího účastníka řízení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „advokátní tarif“). Přesto stěžovatel od České republiky obdržel částku 3 805 Kč, a nikoliv částku 25 920 Kč. Přitom práva a povinnosti opatrovníka ustanoveného podle § 29 odst. 3 o. s. ř. jsou zásadně shodné s právy a povinnostmi zástupce účastníka ustanoveného soudem podle § 30 odst. 2 o. s. ř., a není proto zřejmé, z jakého důvodu je činěn v tomto ohledu rozdíl. 3. Krajský soud v Brně následně ústavní stížností rovněž napadeným usnesením prvostupňové rozhodnutí k odvolání stěžovatele potvrdil a konstatoval, že výpočet okresního soudu odpovídá obsahu spisu a učiněným úkonům. Námitku, že žalobci bylo uloženo zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení částku ve výši 25 920 Kč, zohlednit údajně nemohl, neboť tato námitka směřuje proti výroku jiného rozhodnutí, které není předmětem tohoto řízení. 4. Stěžovatel v ústavní stížnosti opětovně upozorňuje na nerovnost v odměňování advokátůadvokátů jako ustanovených opatrovníků a ustanovených zástupců. Ve věci, z níž vzešla obě napadená rozhodnutí, se přitom jednalo o případ účastníka, který se ze zdravotních důvodů nikoliv jen na přechodnou dobu nemohl účastnit řízení. Stěžovatel kontaktoval dceru zastoupeného, se kterou se sešel, a zjišťoval další informace nad rámec informací obsažených v soudním spise. Na základě těchto informací zpracoval vyjádření k žalobě. Má za to, že i jeho přičiněním byl zastoupený ve věci plně úspěšný. Přesto byla stěžovateli odměna krácena způsobem s odkazem na § 9 odst. 5, § 7 bod 2 a § 12a advokátního tarifu. Stěžovatel postup soudu považuje za nesprávný, a to už jen proto, že jednání se zastoupenou osobou a jednání prostřednictvím dalších osob a zjišťování skutečností nad rámec obsahu spisu nepředstavuje žádný rozdíl od práce advokátaadvokáta ustanoveného podle § 30 odst. 2 o. s. ř. Navíc okresní soud uložil žalobci zaplatit státu takovou výši odměny, kterou sám stěžovateli nevyplatil, a tedy ji ani nevynaložil. 5. Okresní soud se k ústavní stížnosti vyjádřil tak, že zcela odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí; rovněž krajský soud odkázal na napadená rozhodnutí a navrhl ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou. II. Postup II. senátu Ústavního soudu 6. Z výše uvedeného plyne, že ve stěžovatelově věci bylo použito ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, podle něhož platilo: „Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.“ 7. Ústavní soudÚstavní soud nálezem ze dne 24. 9. 2019 sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (302/2019 Sb.) zrušil ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „jehož pobyt není znám,“, neboť dovodil, že tato jeho část je rozporná se zásadou rovnosti ve vztahu k čl. 26 odst. 3 Listiny a s právem na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny, a to z důvodů, které v nálezu podrobně rozvedl. Zároveň dodal, že tyto důvody neústavnosti mohou dopadat i na ostatní části hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Shledají-li proto obecné soudy v jiných řízeních, že důvody neústavnosti dopadají i na jinou část ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, nebudou ji v konkrétním případě aplikovat, neboť jsou vázány jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu. 8. II. senát Ústavního souduÚstavního soudu dospěl při předběžném projednání ústavní stížnosti k názoru, že výše uvedenou protiústavnost vykazuje i část hypotézy § 9 odst. 5 advokátního tarifu ve slovech „nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení“, která byla aplikována ve shora popsaném řízení před Okresním soudem v Hodoníně a jež vyústila v řízení o ústavní stížnosti Mgr. Adamce (ustanoveného opatrovníka). Proto usnesením ze dne 22. 10. 2019 sp. zn. II. ÚS 2687/19 řízení podle § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., přerušil a plénu Ústavního soudu navrhl tuto část zrušit. III. Postoj Ministerstva spravedlnosti a Veřejné ochránkyně práv 9. Ústavní soudÚstavní soud podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., zaslal předmětný návrh na zrušení napadeného ustanovení účastníkovi řízení Ministerstvu spravedlnosti (dále též jen „ministerstvo“), které však možnosti vyjádřit se k návrhu nevyužilo. 10. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu návrh zaslal Veřejné ochránkyni práv s žádostí o sdělení, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník. Veřejná ochránkyně práv na uvedenou výzvu reagovala podáním ze dne 18. 11. 2019, v němž Ústavnímu soudu sdělila, že svého práva vstoupit do řízení nevyužije. IV. Ústní jednání 11. Ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl Ústavní soud ve věci bez konání ústního jednání, neboť od něj nebylo možno očekávat další objasnění věci. V. Ústavní a zákonné podmínky přijetí napadeného ustanovení 12. Při řízení o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky musí Ústavní soudÚstavní soud podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., nejprve zkoumat, zda byl předmětný „jiný právní předpis“ přijat a vydán ústavně předepsaným způsobem. 13. Vyhlášku č. 177/1996 Sb., jakož i vyhlášku č. 276/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, na základě níž byla nyní přezkoumávaná část § 9 odst. 5 do advokátního tarifu včleněna, vydalo Ministerstvo spravedlnosti. Pravomoc ministerstev vydávat právní předpisy k provedení zákona je přitom založena v čl. 79 odst. 3 Ústavy. Tímto ustanovením Ústavy je však současně podmíněna existence zákonného zmocnění a jeho mezemi, přičemž dle judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je dané ustanovení třeba vykládat restriktivně v tom smyslu, že toto výslovné zmocnění musí být konkrétní, jednoznačné a jasné [srov. nález ze dne 21. 6. 2000 sp. zn. Pl. ÚS 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, Ústavní soud zkoumá, zda byl podzákonný právní předpis vydán státním orgánem k tomu oprávněným a v mezích jeho kompetence, tedy zda se při výkonu této pravomoci pohyboval v mezích a na základě zákona (secundum et intra legem), a nikoliv mimo zákon (praeter legem) - srov. k tomu např. nález ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. ÚS 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo nález ze dne 22. 10. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.). 14. V daném případě je tímto zákonným zmocněním § 22 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Odstavec 2 tohoto zákonného ustanovení do 3. 6. 2002 zněl: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, popřípadě i její výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.“ Do 31. 3. 2006 pak zněl: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, popřípadě i jejich výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“ Platné znění jeho odstavce 3 je toto: „Způsob určení odměny a náhrad advokátaadvokáta, který vykonává advokacii samostatně nebo společně s jinými advokátyadvokáty (§ 11 odst. 1), případně i jejich výši, stanoví Ministerstvo spravedlnosti po předchozím vyjádření Komory vyhláškou.“ Ústavní soudÚstavní soud toto zmocnění považuje za dostatečně konkrétní, jednoznačné a jasné. Přijalo-li tedy ministerstvo vydáním této vyhlášky podepsané příslušným ministrem spravedlnosti a řádně vyhlášené ve Sbírce zákonů právní úpravu obsaženou v napadeném ustanovení, učinilo tak v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. VI. Dikce napadeného ustanovení (jeho relevantní části) 15. Ustanovení § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, [včetně nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (302/2019 Sb.)], jehož součástí je i část hypotézy, která je navrhována ke zrušení, zní: „Při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného správním orgánem účastníku řízení, ustanoveného soudem podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob, jmenovaného soudem podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní nebo ustanoveného soudem účastníku řízení, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat, se považuje za tarifní hodnotu částka 1 000 Kč.“ VII. Hodnocení Ústavního soudu 16. Jak již bylo naznačeno shora, Ústavní soudÚstavní soud se v rámci řízení o kontrole norem obdobnou problematikou již zabýval, a to ve vztahu k rozdílně stanovené odměně pro advokátyadvokáty jako opatrovníky účastníkům řízení, jejichž pobyt není znám, dle téhož ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu jako nyní (jen v jiné části hypotézy). Dovodil, že normotvůrcem rozdílně stanovená odměna pro advokátyadvokáty jako opatrovníky těchto účastníků řízení je v rozporu se zásadou rovnosti - vztaženo zejména k ustanoveným zástupcům podle § 30 o. s. ř. Z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu, ale i Evropského soudu pro lidská práva, kterou Ústavní soudÚstavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 9. 2019 podrobně rozebíral [srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 14/17 ze dne 14. 8. 2018 (200/2018 Sb.) a nález sp. zn. Pl. ÚS 13/14 ze dne 15. 9. 2015 (N 164/78 SbNU 451; 297/2015 Sb.) a rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ze dne 23. 11. 1983 ve věci Van der Mussele proti Belgii (stížnost č. 8919/80) a ze dne 18. 10. 2011 ve věci Graziani-Weiss proti Rakousku (stížnost č. 31950/06)], vyplývá, že stát ani advokátůmadvokátům negarantuje právo na zisk a právní úprava, která advokátůmadvokátům ukládá vykonávat určité druhy činností ve veřejném zájmu a za sníženou odměnu hrazenou státem, nebo dokonce bez nároku na odměnu, neodporuje ústavnímu pořádku. Na druhou stranu však ani rozdílně stanovená odměna nemůže být založena na libovolných kritériích. Naopak kritéria, na základě nichž se stanoví odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných (nebo dokonce stejných) situacích, musí být alespoň obecně rozumná a objektivizovaná. Taková kritéria však v případě stanovení odměny pro advokátyadvokáty jako opatrovníky zvolena nebyla. Ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu ovšem podle Ústavního souduÚstavního soudu vycházelo z paušalizujícího a ničím nepodloženého předpokladu jednoduchosti a menší finanční náročnosti zastupování účastníků řízení neznámého pobytu opatrovníkem (výslovně bod 38 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 4/19). 17. Byť se nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19 výslovně týkal jen situace, kdy advokátadvokát zastupoval účastníka řízení neznámého pobytu (a to pro omezenou aktivní legitimaci tehdy předkládajícího III. senátu Ústavního souduÚstavního soudu), Ústavní soudÚstavní soud zde dal najevo, že porušení principu rovnosti v kontextu odměňování může být naplněno i při aplikaci jiné části hypotézy ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu. Jak bylo výše zmíněno, v řízení předcházejícím nynější ústavní stížnosti byl Mgr. Adamec opatrovníkem ustanoven žalovanému trpícímu trvalým degenerativním poškozením mozku, omezujícím zásadně jeho rozumové schopnosti i možnosti pohybu. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že i tato část hypotézy právní normy vychází z nepřípadného zjednodušení, kdy neexistuje rozumný důvod, aby opatrovníkovi, jenž chrání zájmy těžce nemocného člověka (neboť právě jen v takových případech přichází ustanovení opatrovníka ze zdravotních důvodů v úvahu), byla poskytnuta násobně nižší odměna, než je tomu například u zástupce podle § 30 o. s. ř. 18. I v tomto případě tak byla porušena zásada rovnosti v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny, a to formou závislé činnosti jako zaměstnaný advokátadvokát nebo jako advokátadvokát vykonávající advokacii v obchodní společnosti, anebo formou podnikání, přičemž Ústavní soudÚstavní soud chápe právo podnikat jako jednu z možností získávat prostředky pro životní potřeby prací. 19. Zásah do těchto základních práv je nutno nazírat rovněž v kontextu práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny. Stanovil-li totiž normotvůrce výrazně nižší výši odměny pro advokátyadvokáty jako opatrovníky účastníků řízení, jimž jiné zdravotní důvody zabraňují nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit se řízení, degradoval tím práci ustanovených advokátůadvokátů v těchto případech oproti zastupování v případech jiných, a to bez jakéhokoliv rozumného opodstatnění. Jakkoliv proto Ústavní soudÚstavní soud nepochybuje o tom, že kvalita odvedené právní služby advokátaadvokáta se neodvíjí primárně od výše poskytnuté odměny, je třeba současně respektovat zásadu, podle níž za odvedenou práci má každý právo na spravedlivou odměnu (čl. 28 Listiny), přičemž tato odměna má být v těchto případech za srovnatelnou práci ve srovnatelné výši. 20. K tomu je nutné dodat, že není podstatné, že právní pomoc není poskytována na základě smlouvy, nýbrž rozhodnutí soudu, a že takovým rozhodnutím stát plní svoji povinnost chránit v právních řízeních práva těch, již nemohou svá práva dostatečně hájit sami. Rozhodující je totiž okolnost, že plnění (respektive splnění) takové povinnosti je obsahově ekvivalentní poskytnutí právní pomoci na základě smlouvy a mělo by být přiměřené i co do poskytnutí odměny za takovou činnost. 21. K provázanosti odměny a úrovně poskytnuté právní pomoci Ústavní soudÚstavní soud pro stručnost odkazuje zejména na nález sp. zn. I. ÚS 848/16 ze dne 13. 9. 2016 (N 174/82 SbNU 693) a na nález sp. zn. Pl. ÚS 4/19. Nad rámec tam uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud ještě poznamenává, že tyto nálezy jistě nelze číst tak, že by advokátiadvokáti výkon advokacie (kam v dané souvislosti patří i výkon opatrovnictví) vykonávali odtrženě od jakýchkoliv etických hledisek a odtrženě od principu jejich sounáležitosti na fungování demokratické společnosti (k čemuž by měli přispívat). Příhodné jsou naopak v tomto směru například závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. 33 Cdo 4495/2014, podle něhož je výkon advokacie speciální podnikatelskou činností, která je nejen upravena zákonem, ale je výrazně modifikována i stavovskými předpisy. Podle nich advokátadvokát nesmí zejména snižovat důstojnost advokátního stavu je povinen dodržovat pravidla etiky i soutěže s tím, že dokonce sama samosprávná organizace advokátůadvokátů může rozhodnout, že advokátadvokát je povinen jemu určenému klientovi poskytnout právní službu ve vymezené věci bezplatně nebo za sníženou odměnu. Výkon advokacie je tedy skutečně speciální činností silně ovlivněnou též obecně přijímanými pravidly slušnosti a představami o tom, co je mravné, a co již nikoliv. Na druhou stranu je advokacie stále koncipována jako služba poskytovaná za (adekvátní) odměnu dokonce s tím, že stát sice negarantuje dosažení zisku, nicméně má povinnost [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13 ze dne 22. 10. 2013 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.)] vytvářet takové podmínky, aby ho mohlo být dosaženo. Skutečného naplnění mravního korektivu (a to i ke snaze o dosažení zisku) však může být podle přesvědčení Ústavního soudu - vztaženo k posuzované problematice odměňování opatrovníků - dosaženo mimo jiné tehdy, budou-li adresáti práv a povinností daných právních předpisů (advokátiadvokáti) tyto vnímat jako spravedlivé a právní pomoc za sníženou odměnu nebo bez nároku na ni budou poskytovat zejména na základě vlastního rozhodnutí. Úkolem státu pak je k přirozené akceptovatelnosti pravidel co nejvíce přispívat, a to třeba právě i derogací ustanovení Ústavním soudemÚstavním soudem, jež ústavnímu pořádku nevyhovuje. VIII. Závěr 22. Ze všech uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že stanovil-li normotvůrce nižší odměnu, kterou obdrží advokátadvokát jako opatrovník osoby, která se z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, porušil zásadu rovnosti (čl. 1, čl. 3 odst. 1 Listiny) v návaznosti na právo podnikat a právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny. Proto Ústavní soud podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., rozhodl o zrušení napadených slov v ustanovení § 9 odst. 5 advokátního tarifu, a to ke dni vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 27/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 27/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dne, kdy vstupuje v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie Vyhlášeno 3. 2. 2020, částka 12/2020 27 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 31. ledna 2020 o vyhlášení dne, kdy vstupuje v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie Ministerstvo vnitra podle § 30 odst. 3 zákona č. 74/2019 Sb., o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, sděluje, že dne 1. února 2020 vstupuje v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie sjednaná podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii. Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie přestávají být pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska v souladu s čl. 50 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii použitelné dnem vstupu uvedené dohody v platnost1). Ministr: v z. JUDr. Ing. Nováček v. r. 1\\. náměstek 1) Podle § 30 odst. 2 zákona č. 74/2019 Sb., o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, pozbývá tento zákon platnosti dnem vstupu dohody o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie v platnost.
Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 26/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 26/2020 Sb. Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a dalších států a institucí a orgánů, které je vydávají Vyhlášeno 31. 1. 2020, částka 11/2020 * Čl. 1 - Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci architekta vydávaných na území jiných členských států, které se uznávají automaticky podle bodu 1.1 přílohy zákona č. 360/1992 Sb., je uveden v příloze V.7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání od * Čl. 2 - Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci architekta vydávaných na území jiných členských států a dalších států, které se uznávají na základě nabytých práv podle bodu 2 přílohy zákona č. 360/1992 Sb., je uveden v příloze. * Čl. 3 - Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění pozdějších předpis 26 SDĚLENÍ Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 21. ledna 2020, kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a dalších států a institucí a orgánů, které je vydávají Ministerstvo pro místní rozvoj podle § 30b odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje následující seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unieúzemí Evropské unie a dalších států a institucí a orgánů, které je vydávají. Čl. 1 Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci architekta vydávaných na území jiných členských států, které se uznávají automaticky podle bodu 1.1 přílohy zákona č. 360/1992 Sb., je uveden v příloze V.7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. Čl. 2 Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci architekta vydávaných na území jiných členských států a dalších států, které se uznávají na základě nabytých práv podle bodu 2 přílohy zákona č. 360/1992 Sb., je uveden v příloze. Čl. 3 Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 287/2004 Sb., kterým se vyhlašuje seznam diplomů, osvědčení a jiných dokladů o formální kvalifikaci architekta udělovaných na území Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje. Ministryně: Ing. Dostálová v. r. Příloha Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci architekta vydávaných na území jiných členských států a dalších států, které se uznávají na základě nabytých práv podle bodu 2 přílohy zákona č. 360/1992 Sb. I. v Belgii: 1) diplomy vydávané vysokými státními školami architektury nebo vysokými státními instituty architektury (architecte - architect); 2) diplomy vydávané krajskou vysokou školou architektury v Hasseltu (architect); 3) diplomy vydávané královskými akademiemi výtvarného umění (architecte - architect); 4) diplomy vydávané „écoles Saint-Luc“ (architecte - architect); 5) vysokoškolské diplomy stavebního inženýrství doplněné osvědčením o stáži vydaným profesním sdružením architektů, které opravňuje držitele k používání profesního označení architekt (architecte - architect); 6) diplomy architektury vydávané ústřední nebo státní zkušební komisí architektury (architecte - architect); 7) diplomy stavebního inženýra-architekta a inženýra architekta vydávané fakultami užitých věd vysokých škol a polytechnickou fakultou města Monsu (ingénieur-architecte, ingénieur - architect). Referenční akademický rok: 1987/1988 II. v Bulharsku: diplomy s profesním označením „архитект“ (architekt), „строителен инженер“ (stavební inženýr) nebo „архитект“ (inženýr) udělované těmito akreditovanými vysokými školami: 1) Университет за архитектура, строителство и геодезия - София: специалности „Урбанизъм“ и „Архитектура“ (Vysoká škola architektury, stavebnictví a geodézie - Sofie: obory „urbanismus“ a „architektura“) a všechny inženýrské obory ve studijních programech: „конструкции на сгради и съоръжения“ (pozemní stavby a konstrukce), „пътища“ (pozemní komunikace), „транспорт“ (doprava), „хидротехника и водно строителство“ (hydrotechnika a vodní stavby), „мелиорации и др.“ (meliorace atd.); 2) diplomy udělované pro stavebnictví technickými univerzitamiuniverzitami a vysokými školami ve studijních oborech: „електро- и теплотехника“ (elektrotechnika a tepelná technika), „съобщителна и комуникационна техника“ (telekomunikační technika a technologie), „строителни технологии“ (stavební technologie), „приложна геодезия“ (aplikovaná geodézie) а „ландшафт и др.“ (terénní úpravy atd.) v oblasti stavebnictví). Za účelem výkonu projektové činnosti v architektuře a stavebnictví musí být diplomy doprovázeny „придружени от удостоверение за проектантска правоспособност“ (Osvědčení o právní způsobilosti k projektové činnosti), vydané „Камарата на архитектите“ (Komorou architektů) а „Камарата на инженерите в инвестиционното проектиране“ (Komorou inženýrů - projektantů v investiční výstavbě), které opravňuje k projektové činnosti v investiční výstavbě. Referenční akademický rok: 2009/2010 III. v Dánsku: 1) diplomy vydávané státními školami architektury v Kodani a Århusu (architekt); 2) osvědčení o registraci vydané komisí architektů v souladu se zákonem č. 202 ze dne 28. května 1975 (registreret arkitekt); 3) diplomy vydávané vyššími školami stavebního inženýrství (bygningskonstruktor) doplněné potvrzením příslušných orgánů dokládajícím, že dotyčná osoba složila kvalifikační zkoušku, která zahrnuje vyhodnocení plánů, které dotyčná osoba navrhla a provedla během nejméně šestileté praxe týkající se činností uvedených v článku 48 směrnice 2005/36/ES. Referenční akademický rok: 1987/1988 IV. v Estonsku: diplom arhitektuuri erialal, väljastatud Eesti Kunstiakdeemia arhitektuuri teaduskonna poolt alates 1996 aastast (diplom v architektonických studiích udělený fakultou architektury na Estonské akademii výtvarných umění od roku 1996), väljastatud Tallinna Kunstiülikooli poolt 1989 - 1995 (udělený UniverzitouUniverzitou výtvarných umění v Tallinnu v letech 1989 - 1995), väljastatud Eesti NSV Riikliku Kunstiinstituudi poolt 1951 - 1988 (udělený Státním ústavem výtvarného umění Estonské SSR v letech 1951 - 1988). Referenční akademický rok: 2006/2007 V. ve Finsku: 1) diplomy vydávané technickými univerzitamiuniverzitami a univerzitouuniverzitou v Oulu v oboru architektury (arkkitehti/arkitekt) 2) diplomy udělované technickými instituty (rakennusarkkitehti / byggnadsarkitekt). Referenční akademický rok: 1997/1998 VI. ve Francii: 1) diplomy architekta diplomovaného vládou vydávané do roku 1959 ministerstvem školství a poté ministerstvem kultury (architecte DPLG); 2) diplomy vydávané „école spéciale d'architecture“ - (architecte DESA); 3) diplomy vydávané od roku 1955 „école nationale supérieure des arts et industries de Strasbourg“ (bývalá „école nationale d'ingénieurs de Strasbourg“), obor architektura (architecte ENSAIS). Referenční akademický rok: 1987/1988 VII. v Chorvatsku: 1) Diplom „magistar inženjer arhitekture i urbanizma/magistra inženjerka arhitekture i urbanizma“ vydaný fakultou architektury UniverzityUniverzity v Záhřebu (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu); 2) Diplom „magistar inženjer arhitekture/magistra inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou architektury a stavebního inženýrství UniverzityUniverzity ve Splitu (Gradevinsko-arhitektonski fakultet Sveučilišta u Splitu); 3) Diplom „magistar inženjer arhitekture/magistra inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou stavebního inženýrství, architektury a geodésie UniverzityUniverzity ve Splitu (Fakultet gradevinarstva, arhitekture i geodezije Sveučilišta u Splitu); 4) Diplom „diplomirani inženjer arhitekture“ vydaný fakultou architektury UniverzityUniverzity v Záhřebu (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu); 5) Diploma „diplomirani inženjer arhitekture/diplomirana inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou architektury a stavebního inženýrství UniverzityUniverzity ve Splitu (Gradevinsko-arhitektonski fakultet Sveučilišta u Splitu); 6) Diplom „diplomirani inženjer arhitekture/diplomirana inženjerka arhitekture“ vydaný fakultou stavebního inženýrství, architektury a geodésie UniverzityUniverzity ve Splitu (Fakultet gradevinarstva, arhitekture i geodezije Sveučilišta u Splitu); 7) Diplom „diplomirani arhitektonski inženjer“ vydaný fakultou architektury UniverzityUniverzity v Záhřebu (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu); 8) Diplom „inženjer“ vydaný fakultou architektury UniverzityUniverzity v Záhřebu (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu); 9) Diplom „inženjer“ vydaný fakultou architektury, stavebního inženýrství a geodésie UniverzityUniverzity v Záhřebu (Arhitektonsko-gradevinsko-geodetski fakultet Sveučilišta u Zagrebu) za dokončení studií oboru architektura fakulty architektury, stavebního inženýrství a geodésie (Arhitektonski odjel Arhitektonsko-gradevinsko-geodetskog fakulteta); 10) Diplom „inženjer“ vydaný technickou fakultou UniverzityUniverzity v Záhřebu (Tehnički fakultet Sveučilišta u Zagrebu) za dokončení studií oboru architektura technické fakulty (Arhitektonski odsjek Tehničkog fakulteta); 11) Diplom „inženjer“ vydaný technickou fakultou UniverzityUniverzity v Záhřebu (Tehnički fakultet Sveučilišta u Zagrebu) za dokončení studií oboru architektura - pozemní stavitelství technické fakulty (Arhitektonsko-inženjerski odjel Tehničkog fakulteta); 12) Diplom „inženjer arhitekture“ vydaný fakultou architektury UniverzityUniverzity v Záhřebu (Arhitektonski fakultet Sveučilišta u Zagrebu). Všechny diplomy musí být doplněny osvědčením o členství v Chorvatské komoře architektů (Hrvatska komora arhitekata), vydaným Chorvatskou komorou architektů v Záhřebu. Referenční akademický rok: 3. akademický rok po přistoupení VIII. v Irsku: 1) titul „Bachelor of Architecture“ udělovaný „National University of Ireland“ (B. Arch. N.U.I.) absolventům architektury na „University College“ v Dublinu; 2) diplom vysokoškolské úrovně v oboru architektury vydávaný „College of Technology“, Bolton Street, Dublin (Dipl. Arch.); 3) osvědčení mimořádného člena „Royal Institute of Architects of Ireland“ (ARIAI); 4) osvědčení člena „Royal Institute of Architects of Ireland“ (MRIAI). Referenční akademický rok: 1987/1988 IX. na Islandu: diplomy, osvědčení a jiné tituly udělené v jiných státech, na něž se vztahuje směrnice 2005/36/ES a jsou uvedené v tomto seznamu, spolu s osvědčením o splnění stanovené praxe vydaným příslušnými orgány. X. v Itálii: 1) diplomy „laurea in architettura“ vydávané vysokými školami, polytechnickými instituty a vysokými instituty architektury v Benátkách a v Reggio-Calabria doplněné diplomem opravňujícím držitele k nezávislému výkonu povolání architekta vydaným ministrem pro vzdělání poté, co uchazeč složil před příslušnou zkušební komisí státní zkoušku opravňující ho k nezávislému výkonu povolání architekta (dott. architetto); 2) diplomy „laurea in ingegneria“ v oboru stavebnictví vydávané vysokými školami a polytechnickými instituty doplněné diplomem opravňujícím držitele k nezávislému výkonu povolání v oboru architektury vydaným ministrem pro vzdělání poté, co uchazeč složil před příslušnou zkušební komisí státní zkoušku opravňující ho k nezávislému výkonu povolání (dott. ing. architetto nebo dott. ing. in ingegneria civile). Referenční akademický rok: 1987/1988 XI. na Kypru: Βεβαίωση Εγγραφής στο Μητρώο Αρχιτεκτόνων που εκδίδεται από το Επιστημονικό και Τεχνικό Επιμελητήριο Κύπρου (Osvědčení o registraci v registru architektů vydané Kyperskou vědeckotechnickou komorou / ETEK). Referenční akademický rok: 2006/2007 XII. v Lichtenštejnsku: diplomy udělené vyšší odbornou školou (Hohere Technische Lehranstalt: Architekt HTL). XIII. v Litvě: 1) diplomy stavitele/architekta udělené Kauno politechnikos institutas do roku 1969 (inžinierius architektas/architektas); 2) diplomy architekta / bakaláře architektury / magistra architektury udělené Vilnius inžinerinis statybos institutas do roku 1990, Vilniaus technikos universitetas do roku 1996, Vilnius Gedimino technikos universitetas od roku 1996 (architektas / architekturos bakalauras / architekturos magistras); 3) diplomy pro specialistu s ukončeným kursem v architektuře/bakaláře architektury/magistra architektury udělené LTSR Valstybinis dailes institutas do roku 1990; Vilniaus dailes akademija od roku 1990 (architekturos kursas / architekturos bakalauras / architektūros magistras); 4) diplomy bakaláře architektury/magistra architektury udělené Kauno technologijos universitetas od roku 1997 (architektūros bakalauras / architektūros magistras). Všechny spolu s osvědčením vydaným atestační komisí udělující právo vykonávat činnosti v oblasti architektury (Osvědčený architekt / Atestuotas architektas). Referenční akademický rok: 2006/2007 XIV. v Lotyšsku: „Arhitekta diploms“ kо izsniegusi Latvijas Valsts Universitātes Inženierceltniecības fakultātes Arhitektūras nodaļa līdz 1958.gadam, Rīgas Politehniskā Institūta Celtniecības fakultātes Arhitektūras nodaļa no 1958 gada līdz 1991.gadam, Rīgas Tehniskās Universitātes Arhitektūras fakultāte kopš 1991. gada, un „Arhitekta prakses sertifikāts“, kо izsniedz Latvijas Arhitektu savienība („diplom architekta“ udělený katedrou architektury stavební fakulty Lotyšské státní univerzityuniverzity do roku 1958, katedrou architektury stavební fakulty Rižského polytechnického ústavu v letech 1958 - 1991, fakultou architektury Rižské technické univerzityuniverzity od roku 1991 a 1992 a registrační osvědčení Sdružení architektů Lotyšska). Referenční akademický rok: 2006/2007 XV. v Maďarsku: 1) diplom „okleveles építészmérnök“ (diplom v architektuře, magistr architektury) udělovaný univerzitamiuniverzitami; 2) diplom „okleveles építész tervezö müvész“ (diplom magistra architektury a stavebního inženýrství) udělovaný univerzitamiuniverzitami. Referenční akademický rok: 2006/2007 XVI. na Maltě: Perit: Lawrja ta’ Perit udělovaný Universita ta’ Malta, který dává oprávnění k registraci jako Perit. Referenční akademický rok: 2006/2007 XVII. v Německu: 1) diplomy vydávané vysokými školami výtvarného umění [Dipl. Ing., Architekt (HfbK)]; 2) diplomy vydávané technickými vysokými školami „Technische Hochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau), „Technische Universitäte“ (Architektur/Hochbau), „Universitäte“ (Architektur/Hochbau) a rovněž, pokud se tyto instituce spojily v „Gesamthochschulen“, i těmito „Gesamthochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau) (Dipl. Ing. a jiná označení, která mohou být držitelům těchto diplomů udělena později); 3) diplomy vydávané „Fachhochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau) a rovněž, pokud se tyto instituce spojily v „Gesamthochschulen“, i těmito „Gesamthochschulen“, v oboru architektura (Architektur/Hochbau) doplněné, jestliže je doba studia kratší než čtyři roky, ale na méně než tři roky, osvědčením dokládajícím čtyřletou odbornou praxi ve Spolkové republice Německo vydaným profesní organizací v souladu s čl. 47 odst. 1 (Ingenieur grad. a jiná označení, která mohou být držitelům těchto diplomů udělena později); 4) osvědčení (Prüfungszeugnisse) vydané před 1. lednem 1973 „Ingenieurschulen“, v oboru architektura a „Werkkunstschulen“, v oboru architektura doplněné potvrzením příslušných orgánů dokládajícím, že dotyčná osoba složila zkoušku, která zahrnuje vyhodnocení plánů, které dotyčná osoba navrhla a provedla během nejméně šestileté praxe týkající se činností uvedených v článku 48 směrnice 2005/36/ES; 5) osvědčení vydaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných 8. května 1945 nebo po tomto dni kompetentními orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými v příloze VI směrnice 2005/36/ES. Referenční akademický rok: 1987/1988 XVIII. v Nizozemsku: 1) osvědčení o úspěšném složení zkoušky vedoucí k titulu v oboru architektury vydávané obory architektury vysokých technických škol v Delftu nebo Eindhovenu (bouwkundig ingenieur); 2) diplomy vydávané státem uznanými akademiemi architektury (architect); 3) diplomy vydávané do roku 1971 bývalými vyššími vzdělávacími instituty v oboru architektury (Hoger Bouwkunstonderricht) (architect HBO); 4) diplomy vydávané do roku 1970 bývalými vyššími vzdělávacími instituty v oboru architektury (Voortgezet Bouwkunstonderricht) (architect VBO); 5) osvědčení o úspěšném složení zkoušky organizované radou architektů „Bond van Nederlandse Architecten“ (komora nizozemských architektů, BNA) (architect); 6) diplom Stichtung Instituut voor architectuur (Nadace institutu architektury) (IVA) vydávaný po dokončení kursu pořádaného touto nadací trvajícího alespoň čtyři roky (architect), doplněný osvědčením příslušných orgánů, že dotyčná osoba složila kvalifikační zkoušku, která zahrnuje vyhodnocení plánů, které dotyčná osoba navrhla a provedla během nejméně šestileté praxe týkající se činností uvedených v článku 44 směrnice 2005/36/ES; 7) osvědčení vydané příslušnými orgány, že přede dnem 5. srpna 1985 dotyčná osoba složila zkoušku vedoucí k titulu „kandidaat in de bouwkunde“ organizovanou vysokou technickou školou v Delftu nebo v Eindhovenu a že vykonávala po dobu nejméně pěti let bezprostředně předcházejících tomuto dni činnosti architekta, jejichž povaha a význam zaručují, že je způsobilá vykonávat tyto činnosti v souladu s požadavky platnými v Nizozemsku (architect); 8) osvědčení vydané příslušnými orgány pouze osobám, které dosáhly věku 40 let před 5. srpnem 1985 a osvědčující, že dotyčná osoba vykonávala po dobu nejméně pěti let bezprostředně předcházejících tomuto dni činnosti architekta, jejichž povaha a význam zaručují, že je způsobilá vykonávat tyto činnosti v souladu s požadavky platnými v Nizozemsku (architect). Osvědčení uvedená v bodech 7) a 8) nemusí nadále být uznávána počínaje dnem nabytí účinnosti právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnostem architekta a jejich výkonu pod profesním označením architekt v Nizozemsku, pokud podle těchto předpisů tato osvědčení neumožňují přístup k těmto činnostem pod profesním označením architekt. Referenční akademický rok: 1987/1988 XIX. v Norsku: 1) diplomy (sivilarkitekt) udělené Norským technickým institutem na UniverzitěUniverzitě v Trondheimu (Norwegian Institute of Technology at the University of Trondheim), Vysokou školou architektury v Oslu (Arkitekthogskolen i Oslo), Vysokou školou architektury v Bergenu (Bergen Arkitekt Skole); 2) osvědčení o členství v Národní asociaci Norských architektů („Norske Arkitekters Landsforbund“ - NAL), jestliže příslušná osoba získala odbornou kvalifikaci ve státě, na nějž se vztahuje směrnice 2005/36/ES. XX. v Polsku: diplomy udělované fakultami architektury: 1) Varšavská polytechnika, fakulta architektury ve Varšavě (Politechnika Warszawska, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: inžynier architekt, magister nauk technicznych; inžynier architekt; inžynier magister architektury; magister inžyniera architektury; magister inžynier architekta; magister inžynier architekt (od roku 1945 do roku 1948 označení: inžynier architekt, magister nauk technicznych; od roku 1951 do roku 1956 označení: inžynier architekt; od roku 1954 do roku 1957, druhý stupeň označení: inžynier magister architektury; od roku 1957 do roku 1959 označení: inžynier magister architektury; od roku 1959 do roku 1964 označení: magister inžynier architektury; od roku 1964 do roku 1982 označení: magister inžynier architekt; od roku 1983 do roku 1990 označení: magister inžynier architekt; od roku 1991 označení: magister inžynier architekt); 2) Krakovská polytechnika, fakulta architektury v Krakově (Politechnika Krakowska, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: magister inžynier architekt (od roku 1945 do roku 1953 Hornicko-hutnická akademie, polytechnická fakulta architektury - Akademia Gózniczo-Hutnicza, Politechniczny Wydzial Architektury); 3) Vratislavská polytechnika, fakulta architektury ve Vratislavi (Politechnika Wroclawska, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: inžynier architekt, magister nauk technicznych; magister inžynier architektury; magister inžynier architekt (od roku 1949 do roku 1964 označení: inžynier architekt, magister nauk technicznych; od roku 1956 do roku 1964 označení: magister inžynier architektury; od roku 1964 označení: magister inžynier architekt); 4) Slezská polytechnika, fakulta architektury v Hlivicích (Politechnika Slaska, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: inžynier architekt; magister inžynier architekt (od roku 1945 do roku 1955 fakulta inženýrství a stavitelství - Wydzial Inžynieryjno-Budowlany označení: inžynier a architekt; od roku 1961 do roku 1969 fakulta průmyslových staveb a obecného inženýrství - Wydzial Budownictwa Przemyslowego i Ogólnego označení: magister inžynier architekt; od roku 1969 do roku 1976 fakulta stavitelství a architektury - Wydzial Budownictwa i Architektury označení: magister inžynier architekt; od roku 1977 fakulta architektury - Wydzial Architektury označení: magister inžynier architekt a od roku 1995 označení inžynier architekt); 5) Poznaňská polytechnika, fakulta architektury v Poznani (Politechnika Poznanska, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: inžynier architektury; inžynier architekt; magister inžynier architekt (od roku 1945 do roku 1955 Stavební škola, fakulta architektury - Szkola Inžynierska, Wydzial Architektury označení: inžynier architektury; od roku 1978 označení: magister inžynier architekt a od roku 1999 označení inžynier architekt); 6) Gdaňská polytechnika, fakulta architektury v Gdaňsku (Politechnika Gdanska, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: magister inžynier architekt (od roku 1945 do roku 1969 fakulta architektury - Wydzial Architektury, od roku 1969 do roku 1971 fakulta stavitelství a architektury - Wydzial Budownictwa i Architektury, od roku 1971 do roku 1981 Ústav architektury a urbanismu - Instytut Architektury i Urbanistyki, od roku 1981 fakulta architektury - Wydzial Architektury); 7) Bialystocká polytechnika, fakulta architektury v Bialystoku (Politechnika Bialostocka, Wydzial Architektury); profesní označení architekt: magister inžynier architekt (od roku 1975 do roku 1989 Ústav architektury - Instytut Architektury); 8) Lódžská polytechnika, fakulta stavitelství, architektury a inženýrství životního prostředí v Lódži (Politechnika Lódzka, Wydzial Budownictwa, Architektury i Inžynierii Srodowiska); profesní označení architekt: inžynier architekt; magister inžynier architekt (od roku 1973 do roku 1993 fakulta stavitelství a architektury - Wydzial Budownictwa i Architektury a od roku 1992 fakulta stavitelství, architektury a inženýrství životního prostředí - Wydzial Budownictwa, Architektury i Inžynierii Srodowiska; označení: od roku 1973 do roku 1978 označení inžynier architekt, od roku 1978 označení magister inžynier architekt); 9) Štětínská polytechnika, fakulta stavitelství a architektury ve Štětíně (Politechnika Szczecinska, Wydzial Budownictwa i Architektury); profesní označení architekt: inžynier architekt; magister inžynier architekt (od roku 1948 do roku 1954 Vysoká škola stavební, fakulta architektury - Wyzsza Szkola Inžynierska, Wydzial Architektury označení: inžynier architekt, od roku 1970 označení: magister inžynier architekt a od roku 1998 označení: inžynier architekt); všechny spolu s osvědčením o členství vydaným příslušnou regionální komorou architektů v Polsku udělující právo vykonávat činnosti v oblasti architektury v Polsku. Referenční akademický rok: 2006/2007 XXI. v Portugalsku: 1) diplom „diploma do curso especial de arquitectura“ vydaný školami výtvarných umění v Lisabonu a v Portu; 2) diplom architekta „diploma de arquitecto“ vydaný školami výtvarných umění v Lisabonu a v Portu; 3) diplom „diploma do curso de arquitectura“ vydaný vysokými školami výtvarných umění v Lisabonu a v Portu; 4) diplom „diploma de licenciatura em arquitectura“ vydaný Vysokou školou výtvarných umění v Lisabonu; 5) diplom „carta de curso de licenciatura em arquitectura“ vydaný Technickou univerzitouuniverzitou v Lisabonu a UniverzitouUniverzitou v Portu; 6) vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (licenciatura em engenharia civil) vydaný Vyšším technickým institutem Technické univerzityuniverzity v Lisabonu; 7) vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (licenciatura em engenharia civil) vydaný stavební fakultou (engenharia) UniverzityUniverzity v Portu; 8) vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (licenciatura em engenharia civil) vydaný fakultou vědy a techniky UniverzityUniverzity v Coimbře; 9) vysokoškolský diplom stavebního inženýrství (výroba) (licenciatura em engenharia civil/producao) vydaný univerzitouuniverzitou v Minhu. Referenční akademický rok: 1987/1988 XXII. v Rakousku: 1) diplomy vydávané technickými univerzitamiuniverzitami ve Vídni a Štýrském Hradci (Technische Universität Wien a Technische Universität Graz) a univerzitouuniverzitou v Innsbrucku, fakultou stavebního inženýrství (Bauingenieurwesen) a architektury (Architektur) v oboru architektury (Architektur), stavebního inženýrství (Bauingenieurwesen), pozemního stavitelství (Hochbau) a inženýrských staveb (Wirtschaftsingenieurwesen - Bauwesen); 2) diplomy vydávané na Universität für Bodenkultur ve Vídni, ve studijních oborech půdoznalství a krajinářská tvorba (Kulturtechnik) a vodního hospodářství (Wasserwirtschaft); 3) diplomy vydávané Vysokou školou výtvarných umění ve Vídni v oboru architektury; 4) diplomy vydávané Akademií výtvarného umění ve Vídni v oboru architektury; 5) diplomy osvědčených inženýrů (Ing.) vydávané vysokými technickými školami či odbornými školami nebo odbornými stavebními školami společně s osvědčením „Baumeister“ potvrzujícím minimálně šestiletou odbornou praxi v Rakousku ukončenou zkouškou; 6) diplomy vydávané UniverzitouUniverzitou uměleckého a průmyslového designu v Linci v oboru architektury; 7) osvědčení způsobilosti pro výkon povolání inženýra v oborech „Hochbau“, „Bauwesen“, „Wirtschaftsingenieurwesen - Bauwesen“, „Kulturtechnik und Wasserwirtschaft“ podle zákona o civilních technicích (Ziviltechnikergesetz, BGBl. č. 156/1994). Referenční akademický rok: 1997/1998 XXIII. v Rumunsku: 1) Universitatea de Arhitectură şi Urbanism „Ion Mincu“ Bucureşti (UniverzitaUniverzita architektury a urbanismu „Iona Mincu“ Bukurešť): a) 1953-1966 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť) Arhitect (architekt), b) 1967-1974 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť), Diplomă de Arhitect, Specialitatea Arhitectură (diplom architekta, obor architektura), c) 1975-1977 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti, Facultatea de Arhitectură (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, Specializarea Arhitectură (diplom architekta, obor architektura), d) 1978-1991 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti Facultatea de Arhitectură şi Sistematizare (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury a systematizace), Diplomă de Arhitect, Specializarea Arhitectură şi Sistematizare (diplom architekta, obor architektura a systematizace), e) 1992-1993 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti, Facultatea de Arhitectură şi Urbanism (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Arhitect, specializarea Arhitectură şi Urbanism (diplom architekta, obor architektura a urbanismus), f) 1994-1997 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti, Facultatea de Arhitectură şi Urbanism (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (Diplom Licenţă studijní program architektura, obor architektura), g) 1998-1999 Institutul de Arhitectură „Ion Mincu“ Bucureşti, Facultatea de Arhitectură (Institut architektury „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licenţă, studijní program architektura, obor architektura), h) Od roku 2000 Universitatea de Arhitectură şi Urbanism „Ion Mincu“ Bucureşti, Facultatea de Arhitectură (UniverzitaUniverzita architektury a urbanismu „Iona Mincu“ Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta studijní program architektura, obor architektura); 2) Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca (Technická univerzitauniverzita) Cluj-Napoca): a) 1990-1992 Institutul Politehnic din Cluj-Napoca, Facultatea de Construcţii (Polytechnický institut Cluj-Napoca, stavební fakulta), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), b) 1993-1994 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Construcţii (Technická univerzitauniverzita Cluj-Napoca, stavební fakulta), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), c) 1994-1997 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Construcţii (Technická univerzitauniverzita Cluj-Napoca, stavební fakulta), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licenţă, studijní program architektura, obor architektura), d) 1998-1999 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Arhitectură şi Urbanism (Technická univerzitauniverzita Cluj-Napoca, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licenţă, studijní program architektura, obor architektura), e) Od roku 2000 Universitatea Tehnică din Cluj-Napoca, Facultatea de Arhitectură şi Urbanism (Technická univerzitauniverzita Cluj-Napoca, fakulta architektury a urbanismu), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); 3) Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iaşi (Technická univerzitauniverzita „Gh. Asachi“ Iaşi): a) 1993 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iaşi, Facultatea de Construcţii şi Arhitectură (Technická univerzitauniverzita „Gh. Asachi“ Iaşi, fakulta stavebnictví a architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), b) 1994-1999 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iaşi, Facultatea de Construcţii şi Arhitectură (Technická univerzitauniverzita „Gh. Asachi“ Iaşi, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licenţă, studijní program architektura, obor architektura), c) 2000-2003 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iaşi, Facultatea de Construcţii şi Arhitectură (Technická univerzitauniverzita „Gh. Asachi“ Iaşi, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), d) Od roku 2004 Universitatea Tehnică „Gh. Asachi“ Iaşi, Facultatea de Arhitectură (Technická univerzitauniverzita „Gh. Asachi“ Iaşi, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); 4) Universitatea Politehnica din Timişoara (Polytechnická univerzitauniverzita Timişoara): a) 1993-1995 Universitatea Tehnică din Timişoara, Facultatea de Construcţii (Technická univerzitauniverzita Timişoara, fakulta stavebního inženýrství), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură şi urbanism, specializarea Arhitectură generála (diplom architekta, studijní program architektura a urbanismus, obor všeobecná architektura), b) 1995-1998 Universitatea Politehnica din Timişoara, Facultatea de Construcţii (Polytechnická univerzitauniverzita Timişoara, fakulta stavebního inženýrství), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licenţă, studijní program architektura, obor architektura), c) 1998-1999 Universitatea Politehnica din Timişoara, Facultatea de Construcţii şi Arhitectură (Polytechnická univerzitauniverzita Timişoara, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Licenţă, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom Licenţă, studijní program architektura, obor architektura), d) Od roku 2000 Universitatea Politehnica din Timişoara, Facultatea de Construcţii şi Arhitectură (Polytechnická univerzitauniverzita Timişoara, fakulta stavebního inženýrství a architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); 5) Universitatea din Oradea (UniverzitaUniverzita Oradea): a) 2002 Universitatea din Oradea, Facultatea de Protectia Mediului (UniverzitaUniverzita Oradea, fakulta ochrany životního prostředí), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura), b) Od roku 2003 Universitatea din Oradea, Facultatea de Arhitectură şi Construcţii (Fakulta architektury a stavebního inženýrství), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura); 6) Universitatea Spiru Haret Bucuresti (UniverzitaUniverzita Spiru Haret Bukurešť): Od roku 2002 Universitatea Spiru Haret Bucureşti, Facultatea de Arhitectură (UniverzitaUniverzita Spiru Haret Bukurešť, fakulta architektury), Diplomă de Arhitect, profilul Arhitectură, specializarea Arhitectură (diplom architekta, studijní program architektura, obor architektura). Referenční akademický rok: 2009/2010 XXIV. v Řecku: 1) diplomy inženýr-architekt vydávané „Metsovion Polytechnion“ v Aténách doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury; 2) diplomy inženýr-architekt vydávané „Aristotelion Panepistimion“ v Soluni doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činnosti v oboru architektury; 3) diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Metsovion Polytechnion“ v Aténách doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury; 4) diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Aristotelion Panepistimion“ v Soluni doplněné potvrzením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury; 5) diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Panepistimion Thrakis“ doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činnosti v oboru architektury; 6) diplomy inženýr-stavební inženýr vydávané „Panepistimion Patron“ doplněné osvědčením vydaným řeckou technickou komorou opravňujícím k výkonu činností v oboru architektury. Referenční akademický rok: 1987/1988 XXV. na Slovensku: 1) diplom ve studijním oboru „architektura a pozemní stavitelství“ („architektúra a pozemné staviteľstvo“) udělený Slovenskou vysokou školou technickou (Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1950 - 1952 (označení: Ing.); 2) diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený fakultou architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry a pozemného staviteľstva, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1952 - 1960 (označení: Ing. arch.); 3) diplom ve studijním oboru „pozemní stavitelství“ („pozemné staviteľstvo“) udělený fakultou architektury a pozemního stavitelství Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry a pozemného staviteľstva, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1952 - 1960 (označení: Ing.); 4) diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený stavební fakultou Slovenské vysoké školy technické (Stavebná fakulta, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1961 - 1976 (označení: Ing. arch.); 5) diplom ve studijním oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) udělený stavební fakultou Slovenské vysoké školy technické (Stavebná fakulta, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě v letech 1961 - 1976 (označení: Ing.); 6) diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený fakultou architektury Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě od roku 1977 (označení: Ing. arch.); 7) diplom ve studijním oboru „urbanismus“ („urbanizmus“) udělený fakultou architektury Slovenské vysoké školy technické (Fakulta architektúry, Slovenská vysoká škola technická) v Bratislavě od roku 1977 (označení: Ing. arch.); 8) diplom ve studijním oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzityuniverzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzitauniverzita) v Bratislavě v letech 1977 - 1997 (označení: Ing.); 9) diplom ve studijním oboru „architektura a pozemní stavby“ („architektura a pozemné stavby“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzityuniverzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzitauniverzita) v Bratislavě od roku 1998 (označení: Ing.); 10) diplom ve studijním oboru „pozemní stavby - specializace: architektura“ („pozemné stavby - špecializácia: architektúra“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzityuniverzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzitauniverzita) v Bratislavě v letech 2000 - 2001 (označení: Ing.); 11) diplom ve studijním oboru „pozemní stavby a architektura“ („pozemné stavby a architektúra“) udělený stavební fakultou Slovenské technické univerzityuniverzity (Stavebná fakulta, Slovenská technická univerzitauniverzita) v Bratislavě od roku 2001 (označení: Ing.); 12) diplom ve studijním oboru „architektura“ („architektúra“) udělený Vysokou školou výtvarných umění (Vysoká škola výtvarných umění) v Bratislavě od roku 1969 (označení: Akad. arch. do roku 1990; Mgr. v letech 1990 - 1992; Mgr. arch. v letech 1992 - 1996; Mgr. art. od roku 1997); 13) diplom ve studijním oboru „pozemní stavitelství“ („pozemné staviteľstvo“) udělený stavební fakultou Technické univerzityuniverzity (Stavebná fakulta, Technická univerzitauniverzita) v Košicích v letech 1981 - 1991 (označení: Ing.); všechny doprovázené: a) osvědčením o autorizaciautorizaci vydaným Slovenskou komorou architektů (Slovenská komora architektov) v Bratislavě bez uvedení oboru nebo v oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“) nebo „územní plánování“ („územné plánovanie“); b) osvědčením o autorizaciautorizaci vydaným Slovenskou komorou stavebních inženýrů (Slovenská komora stavebných inženierov) v Bratislavě v oboru „pozemní stavby“ („pozemné stavby“). Referenční akademický rok: 2006/2007 XXVI. ve Slovinsku: 1) univerzitní diplom udělující označení „univerzitetni diplomirani inženir architektura / univerzitetna diplomirana inženirka arhitekture“ udělený fakultou architektury spolu s osvědčením příslušného orgánu v oblasti architektury uznávaného zákonem, které uděluje právo vykonávat činnosti v oblasti architektury; 2) univerzitní diplom udělený technickými fakultami udělujícími označení „univerzitetni diplomirani inženir (univ. dipl. inž.) / univerzitetna diplomirana inženirka“ spolu s osvědčením příslušného orgánu v oblasti architektury uznávaného zákonem, které uděluje právo vykonávat činnosti v oblasti architektury. Referenční akademický rok: 2006/2007 XXVII. ve Spojeném království: 1) doklady o kvalifikaci vydané po složení zkoušky na: a) Royal Institute of British Architects; b) školách architektury při universitách, polytechnických školách, colleges, akademiích, technických a uměleckých školách, které byly ke dni 10. června 1985 uznány Architects Registration Council Spojeného království za účelem zápisu do registru (Architect); 2) osvědčení dokládající, že jeho držitel má nabyté právo používat profesní označení architekt na základě oddílu 6 (1) a, 6 (1) b nebo 6 (1) d Architects Registration Act z roku 1931 (Architect); 3) osvědčení dokládající, že jeho držitel má nabyté právo používat profesní označení architekt na základě oddílu 2 Architects Registration Act z roku 1938 (Architect). Referenční akademický rok: 1987/1988 XXVIII. ve Španělsku: úřední doklad o kvalifikaci architekta (título oficial de arquitecto) udělené ministerstvem školství a vědy nebo vysokými školami. Referenční akademický rok: 1987/1988 XXIX. ve Švédsku: 1) diplomy vydávané Královským technickým institutem, školou pro architekturu, Chalmersovou technickou univerzitouuniverzitou a Technickým institutem univerzityuniverzity v Lundu (arkitekt, univerzitní diplom v oboru architektury); 2) osvědčení o členství v „Svenska Arkitekters Riksförbund“ (SAR), pokud dotyčná osoba absolvovala odbornou přípravu v členském státě, na nějž se vztahuje směrnice 2005/36/ES. Referenční akademický rok: 1997/1998 XXX. ve Švýcarsku: 1) diplomy udělené federálními instituty technologie (Ecoles polytechniques fédérales / Eidgenossische Technische Hochschulen / Politecnici Federal: arch. dipl. EPF / dipl. Arch. ETH / arch. dipl. PF); 2) diplomy udělené školou architektury na UniverzitěUniverzitě v Ženevě (Ecole d'architecture de l'Université de Geneve: architecte diplômé EAUG); 3) certifikáty Nadace Švýcarského rejstříku inženýrů, architektů a techniků (REG) (Fondation des registres suisses des ingénieurs, des architectes et des techniciens / Stiftung der Schwaeizerischen Register der Ingenieure, der Architekten und der Techniker / Fondazione dei Registri svizzeri degli ingegneri, degli architekti e dei tecnici (REG): architekte REG / Architekt REG A / architetto REG A). 1. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány České republiky potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako české doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území České republiky po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. 2. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Estonska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. 3. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. 4. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1990, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. 5. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. 6. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. 7. V případě státních příslušníků členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury byly uděleny, nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 8. říjnem 1991, uznává každý členský stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury jako dostatečný důkaz, pokud orgány Chorvatska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako chorvatské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru architektury uvedené v bodě 6.1 přílohy VI směrnice 2005/36/ES, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta s ohledem na činnosti podle článku 48 směrnice 2005/36/ES, jakož i výkon těchto činností. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnost v oboru architektury na území Chorvatska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Vyhláška č. 25/2020 Sb.	Vyhláška č. 25/2020 Sb. Vyhláška o předepisování léčivých přípravků při poskytování veterinární péče Vyhlášeno 31. 1. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 11/2020 * § 1 - Úvodní ustanovení * Předepisování léčivých přípravků, které neobsahují vysoce návykové látky * § 2 - Rozsah údajů uváděných na receptu a žádance * § 3 - Pravidla pro používání receptů a žádanek * § 4 - Doba platnosti receptu a žádanky * Omezení s ohledem na druh a množství předepisovaných léčivých přípravků * § 5 - (1) Na recept lze předepsat nejvýše jeden druh léčivého přípravku. * § 6 - (1) Recept, na základě kterého mají být léčivé přípravky distribuovány chovateli podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 7 zákona, nelze použít opakovaně. * Předepisování léčivých přípravků s obsahem vysoce návykových látek * § 7 - Předepisování na lékařský předpis s modrým pruhem * § 7a - Údaje uváděné na lékařském předpisu s modrým pruhem * § 7b - Omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které lze předepsat na lékařský předpis s modrým pruhem * § 7c - Doba platnosti lékařského předpisu s modrým pruhem * § 7d - Pravidla pro používání lékařských předpisů s modrým pruhem * § 8 - Způsob, požadavky na obsah a členění předpisu pro medikovaná krmiva, počet vyhotovení tohoto předpisu a nakládání s ním * § 9 - Předepisování veterinárních autogenních vakcín * § 10 - Zrušovací ustanovení * § 11 - Účinnost Aktuální znění od 1. 12. 2022 (348/2022 Sb.) 25 VYHLÁŠKA ze dne 22. ledna 2020 o předepisování léčivých přípravků při poskytování veterinární péče Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 114 odst. 3 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 70/2013 Sb. a zákona č. 262/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 71 odst. 2, § 74 odst. 1 a § 80a odst. 3 zákona: § 1 Úvodní ustanovení Tato vyhláška stanoví a) rozsah údajů uváděných na receptu a žádance, dobu jejich platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravkůléčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na nich lze předepsat, a pravidla pro jejich používání, b) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem vystaveným v listinné podobě, dobu jeho platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravkůléčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na něm lze předepsat, a pravidla pro jeho používání, c) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem vystavené v listinné podobě, dobu její platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravkůléčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na ní lze předepsat, a pravidla pro její používání, d) způsob, požadavky na obsah a členění předpisu pro medikovaná krmiva, počet vyhotovení tohoto předpisu a nakládání s ním a e) náležitosti předpisu pro veterinární autogenní vakcínypředpisu pro veterinární autogenní vakcíny a podmínky pro zacházení s nimi veterinárními lékaři a výrobci. Předepisování léčivých přípravků, které neobsahují vysoce návykové látky § 2 Rozsah údajů uváděných na receptu a žádance (1) Na receptu se uvádějí tyto údaje: a) jméno, případně jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu, případně místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, a telefonní číslo chovatele zvířete, je-li jím fyzická osoba; u právnické osoby název nebo obchodní firma, sídlo a telefonní číslo; telefonní čísla se uvádějí jen v případě, že s tím jejich uživatelé souhlasí; jde-li o chovatele, pro kterého je podle jiného právního předpisu1) stanovena povinnost evidence, uvádí se dále číslo hospodářství, ve kterém jsou chována zvířata, pro která je předepisovaný léčivý přípravekléčivý přípravek určen, b) druh zvířete, pro které je léčivý přípravekléčivý přípravek předepisován; je-li to nutné pro jednoznačné určení léčeného zvířete nebo skupiny zvířat, uvedou se další údaje, které jsou pro takové jednoznačné určení nezbytné, c) předepsaný léčivý přípravekléčivý přípravek, a to 1. název, pod nímž byl léčivý přípravekléčivý přípravek registrován2), léková forma, síla a velikost balení, nebo 2. lékopisný název nebo jeho synonymum anebo jeho zkratka uvedená v Českém lékopisu3) nebo název léčivé nebo pomocné látkylátky uvedený v seznamu stanoveném jiným právním předpisem4), a to jednotlivě pro všechny složky léčivého přípravkuléčivého přípravku se současným uvedením požadovaného množství jednotlivých složek a s pokyny pro přípravu a výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku v případě, že se jedná o připravovaný léčivý přípravekléčivý přípravek, d) množství léčivého přípravkuléčivého přípravku vyjádřené v případě 1. registrovaných léčivých přípravkůléčivých přípravků údajem o velikosti balení a počtem balení římskou číslicí spolu s jejím slovním vyjádřením v latinském jazyce, 2. připravovaných léčivých přípravkůléčivých přípravků počtem dávek římskou číslicí spolu s jejím slovním vyjádřením v latinském jazyce, případně objemem nebo množstvím léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má být připraven, e) poučení o užití léčivého přípravkuléčivého přípravku, f) slovní vyjádření „Kaskáda“, jde-li o případ předepsání léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má být použit podle článku 112, 113 nebo 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcíchléčivých přípravcích a v návaznosti na tyto články v souladu se zákonem o léčivech, g) slovní vyjádření „Profylaxe“, jde-li o případ předepsání antimikrobního léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má být použit pro účely profylaxe, h) slovní vyjádření „Metafylaxe“, jde-li o případ předepsání antimikrobního léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má být použit pro účely metafylaxe, i) délka ochranné lhůtyochranné lhůty, jde-li o případ předepsání léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má být použit u zvířete, které produkuje živočišné produkty určené k výživě člověka, a to pomocí 1. slovního vyjádření „OL – PI“, jde-li o případ, kdy má být po podání registrovaného veterinárního léčivého přípravkuléčivého přípravku dodržena ochranná lhůtaochranná lhůta stanovená v souladu s podmínkami jeho registrace, 2. slovního vyjádření „OL“ doplněného počtem dnů nebo hodin, a to pro příslušné živočišné produkty vyjádřené jako „maso“, „mléko“, „vejce“ nebo „med“, jde-li o případ, kdy nejsou splněny podmínky bodu 1, nebo kdy je nutné ochrannou lhůtuochrannou lhůtu po podání registrovaného veterinárního léčivého přípravkuléčivého přípravku prodloužit, 3. slovního vyjádření „OL dle pokynu veterinárního lékařeveterinárního lékaře“, jde-li o případ, kdy v době vystavení receptu není možné o délce ochranné lhůtyochranné lhůty jednoznačně rozhodnout a ochranná lhůtaochranná lhůta je veterinárním lékařemveterinárním lékařem stanovena následně a je o ní proveden záznam v dokumentaci podle právního předpisu upravujícího předepisování léčivých přípravkůléčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb11); tuto formu vyjádření nelze použít v těch případech, kdy chovatel zvířete, které produkuje živočišné produkty určené k výživě člověka, nevede v souladu s jiným právním předpisem13) záznamy o použití léčivého přípravkuléčivého přípravku, j) datum vystavení, k) otisk razítka obsahujícího identifikační údaje o předepisujícím veterinárním lékařiveterinárním lékaři, a to jméno, případně jména, a příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a telefonní číslo; pokud předepisující veterinární lékařveterinární lékař vykonává odborné veterinární činnosti5) jako zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti, uvádí se jméno, případně jména, a příjmení předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře, jméno, případně jména, a příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o právnickou osobu, l) registrační číslo Komory veterinárních lékařůveterinárních lékařů, m) podpis předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře a n) slovní vyjádření „Poskytování veterinární péče“. (2) Na žádance se uvádějí tyto údaje: a) identifikace osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti, a to jméno, případně jména, příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a telefonní číslo předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře; pokud veterinární lékařveterinární lékař vykonává odborné veterinární činnosti5) jako zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti5), uvádí se dále jméno, případně jména, příjmení, místo pravidelného poskytování veterinární péče a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o právnickou osobu, b) název předepsaného léčivého přípravkuléčivého přípravku, a to 1. název, pod nímž byl léčivý přípravekléčivý přípravek registrován2), případně název léčivé látkylátky, která je v něm obsažena, léková forma, síla a velikost balení, nebo 2. lékopisný název nebo jeho synonymum anebo jeho zkratka uvedená v Českém lékopisu3), nebo název léčivé nebo pomocné látkylátky uvedený v seznamu stanoveném jiným právním předpisem4), a to jednotlivě pro všechny složky léčivého přípravkuléčivého přípravku se současným uvedením požadovaného množství v případě, že se jedná o připravovaný léčivý přípravekléčivý přípravek, c) množství léčivého přípravkuléčivého přípravku vyjádřené v případě 1. registrovaných léčivých přípravkůléčivých přípravků údajem o velikosti balení a počtem balení římskou číslicí spolu s jejím slovním vyjádřením v latinském jazyce; není-li údaj o velikosti balení uveden, považuje se za předepsanou velikost balení nejmenší registrované balení pro příslušný léčivý přípravekléčivý přípravek, 2. připravovaných léčivých přípravkůléčivých přípravků počtem dávek římskou číslicí spolu s jejím slovním vyjádřením v latinském jazyce, případně objemem nebo množstvím léčivého přípravkuléčivého přípravku, který má být připraven, d) datum vystavení, e) otisk razítka obsahujícího identifikační údaje o předepisujícím veterinárním lékařiveterinárním lékaři, a to jméno, případně jména, a příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a telefonní číslo; pokud předepisující veterinární lékařveterinární lékař vykonává odborné veterinární činnosti5) jako zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti, uvádí se jméno, případně jména, a příjmení předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře, jméno, případně jména, a příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o právnickou osobu, f) registrační číslo Komory veterinárních lékařůveterinárních lékařů, je-li předepisujícím veterinárním lékařemveterinárním lékařem soukromý veterinární lékařveterinární lékař podle jiného právního předpisu6), g) podpis veterinárního lékařeveterinárního lékaře, který žádanku vystavil, a h) slovní vyjádření „Poskytování veterinární péče“. (3) Jde-li o předepisování registrovaných veterinárních léčivých přípravkůléčivých přípravků, lze na receptu a na žádance léčivý přípravekléčivý přípravek předepsat s použitím mezinárodního nechráněného názvu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací s uvedením požadované lékové formy, síly a množství. (4) Jestliže se má výdej léčivého přípravkuvýdej léčivého přípravku opakovat, uvede se na receptu pokyn k opakovanému výdeji, a to slovním vyjádřením „Repetatur“ a dále údaj o celkovém počtu výdejů vyjádřený římskou číslicí spolu s jejím slovním vyjádřením v latinském jazyce. (5) V případě, že při předepisování léčivého přípravkuléčivého přípravku je záměrně překročeno dávkování stanovené Českým lékopisem3) nebo při předepisování veterinárního léčivého přípravkuléčivého přípravku dávkování anebo indikace uvedené v souhrnu údajů o přípravkusouhrnu údajů o přípravku7), uvede se symbol „!“; jedná-li se o individuálně připravovaný léčivý přípravekléčivý přípravek, musí být překročení dávkování vypsáno slovy v latinském jazyce. (6) V případě, že veterinární lékařveterinární lékař trvá na vydání předepsaného léčivého přípravkuléčivého přípravku, uvede se slovní vyjádření „Nezaměňovat“. (7) V případě ohrožení života zvířete, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, může veterinární lékařveterinární lékař léčivý přípravekléčivý přípravek předepsat, aniž by byly uvedeny veškeré náležitosti podle odstavce 1. V takovém případě veterinární lékařveterinární lékař uvede všechny údaje podle odstavce 1, které je možné zjistit, recept však vždy obsahuje alespoň otisk razítka podle odstavce 1 písm. k) nebo jiný způsob jednoznačné identifikace veterinárního lékařeveterinárního lékaře, jeho vlastnoruční podpis a telefonní číslo, léčivý přípravekléčivý přípravek podle odstavce 1 písm. c), jeho množství a poučení o užití léčivého přípravkuléčivého přípravku, druh zvířete, datum vystavení receptu a slovní vyjádření „Akutní veterinární péče“. (8) Na receptu a na žádance nesmí být uvedeny žádné znaky nebo prvky, které by omezovaly čitelnost údajů na receptu, nebo které by měly reklamní charakter. § 3 Pravidla pro používání receptů a žádanek (1) Recepty a žádanky se ukládají tak, aby se zabránilo jejich ztrátě nebo odcizení a možnosti jejich zneužití. (2) Nevyplněné recepty a žádanky nelze opatřit razítkem anebo podpisem veterinárního lékařeveterinárního lékaře ani razítkem právnické osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti5). § 4 Doba platnosti receptu a žádanky (1) Recept s předepsanými a) antimikrobiky platí 5 kalendářních dnů počínaje dnem po dni jeho vystavení, b) ostatními léčivými přípravkyléčivými přípravky platí 14 kalendářních dnů počínaje dnem po dni jeho vystavení; není-li na receptu předepsaný léčivý přípravekléčivý přípravek obsahující návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami8), nebo uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog9), může předepisující veterinární lékařveterinární lékař prodloužit platnost receptu nejdéle na 1 rok počínaje dnem po dni jeho vystavení; pro recept s předepsaným léčivým přípravkemléčivým přípravkem obsahujícím návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami8), nebo uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog9), může předepisující veterinární lékařveterinární lékař prodloužit platnost receptu nejdéle na 30 dní. (2) Recept s předepsanými léčivými přípravkyléčivými přípravky, jejichž výdej se má opakovat, platí nejdéle 6 měsíců počínaje dnem po dni jeho vystavení, neurčí-li předepisující veterinární lékařveterinární lékař jinak, přičemž předepisující veterinární lékařveterinární lékař může platnost receptu prodloužit nejdéle na 1 rok ode dne následujícího po dni jeho vystavení. (3) Recept vystavený v případě akutní veterinární péče podle § 2 odst. 7 platí do konce prvního dne následujícího pod dni jeho vystavení. (4) Žádanka na léčivé přípravkyléčivé přípravky má platnost 60 dnů počínaje dnem následujícím po dni jejího vystavení. Omezení s ohledem na druh a množství předepisovaných léčivých přípravků § 5 (1) Na recept lze předepsat nejvýše jeden druh léčivého přípravku. (2) Postupem podle § 2 odst. 4 nelze předepsat léčivý přípravekléčivý přípravek obsahující návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami8), nebo uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog9). (3) Postupem podle § 2 odst. 3 nelze na recept nebo žádanku předepsat registrovaný humánní léčivý přípravekléčivý přípravek ani registrovaný léčivý přípravekléčivý přípravek, který obsahuje návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami8), nebo uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog9). (4) Na recept vystavený v případě akutní veterinární péče podle § 2 odst. 7 nelze předepsat léčivý přípravekléčivý přípravek, který obsahuje návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami8), nebo uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog9). (5) Není-li v lékárně k dispozici předepsané množství léčivého přípravkuléčivého přípravku, vystaví lékárník na chybějící léčivý přípravekléčivý přípravek výpis z receptu s označením „Výpis“. Při opakovaném výdeji léčivého přípravkuvýdeji léčivého přípravku, nejedná-li se o poslední výdej, lékárník vystaví na vydávaná balení výpis z receptu, který slouží jako doklad pro účely kontroly. Výpis z receptu má platnost 14 dnů počínaje dnem po dni jeho vystavení. § 6 (1) Recept, na základě kterého mají být léčivé přípravky distribuovány chovateli podle § 77 odst. 1 písm. c) bodu 7 zákona, nelze použít opakovaně. (2) Na recept podle odstavce 1 lze předepsat pouze veterinární léčivý přípravek, který a) není přípravkem obsahujícím antimikrobika, který je v souladu s rozhodnutím o registraci určen k injekční cestě podání, b) není omezen pouze pro jeho použití veterinárním lékařem podle § 40 odst. 5 zákona, c) není omezen v uvádění do oběhu nebo v jeho použití podle jiného právního předpisu10), d) není imunologickým veterinárním léčivým přípravkem, který obsahuje živé původce nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka nebo přípravkem pro preventivní očkování zvířat proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka, které jsou uvedené na seznamu nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata preventivně očkována5), e) neobsahuje návykovou látkulátku podle právního předpisu upravujícího zacházení s návykovými látkamilátkami8), nebo uvedenou látkulátku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog9), nebo f) má v rozhodnutí o registraci uveden druh zvířete, pro který je předepisován. (3) Na recept podle odstavce 1 lze předepsat veterinární léčivý přípravek, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, nejvýše v množství, které odpovídá potřebě léčebné kůry stanovené ošetřujícím veterinárním lékařem, a to na dobu nepřesahující 28 dnů. Pro potřebu nouzového ošetření lze předepsat veterinární léčivý přípravek v množství nepřesahujícím průměrnou týdenní potřebu v příslušném hospodářství. (4) Recept podle odstavce 1 kromě náležitostí uvedených v § 2 odst. 1 dále obsahuje a) lékařskou diagnózu nebo důvod předepsání veterinárního léčivého přípravku a b) počet zvířat a kategorii zvířat, pro která je veterinární léčivý přípravek určen. (5) Při předepisování léčivých přípravků na recept podle odstavce 1 vyplní předepisující veterinární lékař první list a 2 průpisy. První list a první průpis předá předepisující veterinární lékař chovateli. Druhý průpis si ponechá veterinární lékař. Chovatel si první list ponechá a průpis předá distributorovi při dodávce veterinárních léčivých přípravků. Chovatel, veterinární lékař a distributor uchovávají recept nebo jeho průpis v souladu s § 9 odst. 11 zákona. (6) Na stanovení doby platnosti receptu podle odstavce 1 se použije § 4 obdobně. Předepisování léčivých přípravků s obsahem vysoce návykových látek § 7 Předepisování na lékařský předpis s modrým pruhem Léčivé přípravky, které podle zákona o návykových látkáchlátkách mohou být vydány pouze na recept s modrým pruhem nebo na žádanku s modrým pruhem, se předepisují a) na recept s modrým pruhem podle § 80a odst. 1 písm. b) zákona, přičemž při předepisování se vyplňuje první list a 2 průpisy receptu; první list a první průpis je určen pro výdej předepsaného léčivého přípravkuléčivého přípravku v lékárně, druhý průpis se ponechává v bloku použitých receptů, b) na žádanku s modrým pruhem podle § 80a odst. 1 písm. d) zákona, přičemž při předepisování se vyplňuje první list žádanky a 3 průpisy; první list žádanky a 2 průpisy jsou určeny pro výdej předepsaného léčivého přípravkuléčivého přípravku v lékárně, třetí průpis se ponechává v bloku použitých žádanek. § 7a Údaje uváděné na lékařském předpisu s modrým pruhem (1) Na receptu s modrým pruhem se uvádějí údaje podle § 2 odst. 1. (2) Na žádance s modrým pruhem se uvádějí údaje podle § 2 odst. 2. § 7b Omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které lze předepsat na lékařský předpis s modrým pruhem (1) Na recept s modrým pruhem nebo na žádanku s modrým pruhem lze předepsat pouze takové léčivé přípravkyléčivé přípravky, u kterých to stanoví zákon o návykových látkáchlátkách. (2) Na recept s modrým pruhem lze předepsat nejvýše 1 druh léčivého přípravkuléčivého přípravku. (3) Na žádanku s modrým pruhem lze předepsat nejvýše 5 druhů léčivých přípravkůléčivých přípravků. § 7c Doba platnosti lékařského předpisu s modrým pruhem Recept s modrým pruhem a žádanka s modrým pruhem mají platnost 14 kalendářních dnů počínaje dnem následujícím po dni jejich vystavení, neurčí-li veterinární lékařveterinární lékař jinak, nejdéle však 30 dní. § 7d Pravidla pro používání lékařských předpisů s modrým pruhem (1) Pro výrobu a distribuci tiskopisů lékařských předpisů s modrým pruhem a pro postup v případě jejich ztráty nebo odcizení se použijí podmínky stanovené v § 22 právního předpisu upravujícího předepisování léčivých přípravkůléčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb11) obdobně, přičemž oprávněnými osobami se rozumí rovněž provozovatelé oprávnění poskytovat veterinární péči podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. (2) Pro zacházení s recepty s modrým pruhem a žádankami s modrým pruhem oprávněnými osobami uvedenými v odstavci 1 se použijí podmínky stanovené v § 23 právního předpisu upravujícího předepisování léčivých přípravkůléčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb11) obdobně. (3) Pro recepty s modrým pruhem a žádanky s modrým pruhem se použijí vzory stanovené právním předpisem upravujícím předepisování léčivých přípravkůléčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb11). § 8 Způsob, požadavky na obsah a členění předpisu pro medikovaná krmiva, počet vyhotovení tohoto předpisu a nakládání s ním (1) Medikovaná krmiva se předepisují na předpis, který obsahuje údaje podle přílohy V nařízení o medikovaných krmivech (dále jen „příloha“), přičemž a) údaji o veterinárním lékařiveterinárním lékaři podle bodu 1 přílohy se rozumí 1. jméno, případně jména, a příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a telefonní číslo; pokud předepisující veterinární lékařveterinární lékař vykonává odborné veterinární činnosti5) jako zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti, uvádí se jméno, případně jména, a příjmení předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře, jméno, případně jména, a příjmení, místo podnikání, případně místo výkonu praxe a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a identifikační číslo jeho zaměstnavatele, jde-li o právnickou osobu, 2. registrační číslo Komory veterinárních lékařůveterinárních lékařů, b) jedinečným číslem předpisu podle bodu 2 přílohy se rozumí identifikační číslo osoby oprávněné vykonávat odborné veterinární činnosti následované registračním číslem Komory veterinárních lékařůveterinárních lékařů předepisujícího veterinárního lékařeveterinárního lékaře, následované kalendářním rokem, ve kterém byl předpis vystaven, a pořadovým číslem předpisu v příslušném kalendářním roce, c) údaji o chovateli podle bodu 3 přílohy se rozumí, 1. jde-li o fyzickou osobu, jméno, případně jména, příjmení, adresa místa trvalého pobytu, případně místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, a telefonní číslo, souhlasí-li chovatel s jeho uvedením, 2. jde-li o právnickou osobu, název nebo obchodní firma, sídlo a telefonní číslo, souhlasí-li chovatel s jeho uvedením, 3. jde-li o chovatele, pro kterého je podle jiného právního předpisu1) stanovena povinnost evidence, dále číslo hospodářství, ve kterém jsou chována zvířata, pro která je předepisované medikované krmivo určeno, d) pro účely bodu 7 přílohy se použije 1. ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) pro případ předepsání veterinárního léčivého přípravkuléčivého přípravku podle článku 112, 113 nebo 114 nařízení o veterinárních léčivých přípravcíchléčivých přípravcích obdobně, 2. ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) pro případ předepsání veterinárního léčivého přípravkuléčivého přípravku podle článku 107 odst. 4 nařízení o veterinárních léčivých přípravcíchléčivých přípravcích obdobně, e) pro účely bodu 12 přílohy se použije ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) bodu 1 nebo 2 obdobně. (2) Pro platnost předpisu pro medikované krmivo se použije ustanovení článku 16 odst. 8 nařízení o medikovaných krmivech. (3) Předpis pro medikované krmivo vypracuje veterinární lékařveterinární lékař ve 4 vyhotoveních, z nichž 1 vyhotovení si ponechá, 1 vyhotovení předá chovateli uvedenému v předpisu pro medikované krmivo a 2 vyhotovení předá výrobci medikovaného krmiva. V případě, kdy medikované krmivo nebylo vyrobeno před vystavením předpisu pro medikované krmivo podle článku 8 nařízení o medikovaných krmivech, zajistí výrobce medikovaného krmiva, aby výroba a následná dodávka medikovaného krmiva byly po obdržení platného předpisu pro medikované krmivo realizovány bez zbytečného odkladu. (4) Výrobce medikovaného krmiva uchová 1 vyhotovení předpisu pro medikované krmivo a 1 vyhotovení předá dodavateli medikovaného krmiva. V případě, že výrobce zajišťuje sám dodávku jím vyrobeného medikovaného krmiva, uchová rovněž vyhotovení určená pro dodavatele. Výrobce medikovaného krmiva dále předá prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy předpis pro medikované krmivo krajské veterinární správě, která je místně příslušná hospodářství, kde má být medikované krmivo použito. (5) Dodavatel medikovaného krmiva, nebo výrobce, který zajišťuje i dodávku medikovaného krmiva, doplní na vyhotovení předpisu, které je pro něj určeno, údaje podle bodu 15 přílohy a při dodávce medikovaného krmiva potvrdí dodávku na vyhotovení předpisu pro medikované krmivo určeném pro chovatele formou podpisu podle bodu 16 přílohy. (6) Veterinární lékařVeterinární lékař může požádat výrobce o zajištění kopií z vyhotovení předpisu pro medikované krmivo za účelem jejich předání podle odstavců 3 a 4; tuto skutečnost uvádí veterinární lékařveterinární lékař na předpisu pro medikované krmivo. V tomto případě vypracuje veterinární lékařveterinární lékař pouze 3 vyhotovení předpisu pro medikované krmivo. Výrobce při pořizování kopií z předaného předpisu pro medikované krmivo zabezpečí, aby údaje na kopiích byly čitelné a beze změn. (7) V případě, že výrobcem medikovaného krmiva je osoba usazená v jiném členském státě Evropské unie než v České republice a pokud dodávku jím vyrobeného medikovaného krmiva zajišťuje jiný dodavatel, může odpovědnost výrobce za zacházení s předpisy pro medikovaná krmiva podle odstavce 6 zajistit tento dodavatel medikovaného krmiva. (8) Veterinární lékařVeterinární lékař, který předpis pro medikované krmivo vystavil, a chovatel, který medikované krmivo použil, uchovávají příslušná vyhotovení předpisu pro medikované krmivo po dobu nejméně 5 let od data jeho vystavení. § 9 Předepisování veterinárních autogenních vakcín (1) Předpis pro veterinární autogenní vakcínuPředpis pro veterinární autogenní vakcínu obsahuje a) identifikaci chovatele podle § 2 odst. 1 písm. a), b) druh a kategorii zvířat, pro která je veterinární autogenní vakcína určena, c) indikaci nebo uvedení důvodu použití, d) označení antigenů či patogenů, ze kterých má být autogenní vakcína vyrobena, e) adresu a registrační číslo hospodářství, z něhož mají být odebrány antigeny či patogeny pro výrobu veterinární autogenní vakcíny; v případě, že antigeny či patogeny byly již odebrány podle § 71 odst. 5 zákona, uvádí se označení hospodářství a lokality, z něhož byly antigeny či patogeny odebrány, a datum takového odběru, f) počet dávek veterinární autogenní vakcíny nebo její množství, které má být vyrobeno, g) zvláštní upozornění, které se uvádí na obalu nebo v příbalové informacipříbalové informaci veterinární autogenní vakcíny, h) kontaktní údaje krajské veterinární správy příslušné k přijetí oznámení podle § 71 odst. 6 zákona, i) jméno, případně jména, příjmení a místo podnikání výrobce veterinární autogenní vakcíny, jde-li o fyzickou osobu, nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu, j) otisk razítka obsahujícího údaje o předepisujícím veterinárním lékařiveterinárním lékaři podle § 2 odst. 1 písm. k), k) registrační číslo Komory veterinárních lékařůveterinárních lékařů, l) datum vystavení předpisu a m) podpis veterinárního lékařeveterinárního lékaře, který předpis pro veterinární autogenní vakcínupředpis pro veterinární autogenní vakcínu vystavil. (2) Předpis pro veterinární autogenní vakcínuPředpis pro veterinární autogenní vakcínu vystavuje příslušný ošetřující veterinární lékařveterinární lékař ve 3 vyhotoveních, z nichž 1 vyhotovení si ponechá a 2 vyhotovení předá výrobci veterinární autogenní vakcíny. Tento výrobce si jedno vyhotovení ponechá a jedno vyhotovení předá, za případného využití prostředků k přenosu dat, krajské veterinární správě, v jejímž obvodu působnosti bude veterinární autogenní vakcína použita. (3) Veterinární lékařVeterinární lékař může požádat výrobce veterinární autogenní vakcíny o zajištění kopií z vyhotovení předpisu pro veterinární autogenní vakcínupředpisu pro veterinární autogenní vakcínu za účelem jejich předání podle odstavce 2; tuto skutečnost uvede veterinární lékařveterinární lékař na předpisu pro veterinární autogenní vakcínupředpisu pro veterinární autogenní vakcínu. V tomto případě vypracuje veterinární lékařveterinární lékař pouze 2 vyhotovení předpisu pro veterinární autogenní vakcínupředpisu pro veterinární autogenní vakcínu. Výrobce při pořizování kopií z předaného předpisu pro veterinární autogenní vakcínupředpisu pro veterinární autogenní vakcínu zabezpečí, aby údaje na kopiích byly čitelné a beze změn. (4) Veterinární lékařVeterinární lékař, který předpis pro veterinární autogenní vakcínupředpis pro veterinární autogenní vakcínu vystavil, uchovává tento předpis po dobu nejméně 5 let od data jeho vystavení. § 10 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. 2. Vyhláška č. 405/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. 3. Vyhláška č. 177/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění vyhlášky č. 405/2008 Sb. 4. Vyhláška č. 190/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů. 5. Vyhláška č. 413/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění pozdějších předpisů. § 11 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. 1) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 4 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb. 3) § 11 písm. d) zákona č. 378/2007 Sb. 4) Vyhláška č. 85/2008 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek a pomocných látek, které lze použít pro přípravu léčivých přípravků. 5) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) § 3 odst. 1 zákona č. 378/2007 Sb. 8) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a změně některých dalších zákonů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog. 10) Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů. 11) Vyhláška č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb. 12) Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. 13) Vyhláška č. 344/2008 Sb., o používání, předepisování a výdeji léčivých přípravků při poskytování veterinární péče, ve znění vyhlášky č. 139/2011 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje pozastavení zastupování České republiky Maďarskem v Kataru (Dauhá) ve vydávání schengenských víz podle Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz Vyhlášeno 27. 1. 2020, částka 4/2020 7 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že Ministerstvo zahraničních věcí České republiky informovalo nótou ze dne 28. srpna 2019 Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska, že v důsledku otevření vízového centra v Dauhá Česká republika pozastavuje ke dni 1. září 2019 zastupování Maďarskem v Kataru (Dauhá) ve vydávání schengenských víz podle Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz1). Ostatní skutečnosti uvedené v Prováděcí dohodě zůstávají nezměněny. 1) Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. června 2011 a dne 27. října 2011, byla vyhlášena pod č. 46/2013 Sb. m. s. Prováděcí dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 18. března 2013 a dne 2. dubna 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2013 Sb. m. s. Změna Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 16. října 2013 a dne 29. října 2013, byla vyhlášena pod č. 101/2013 Sb. m. s. Změna č. 2 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. října 2014 a 26. listopadu 2014, byla vyhlášena pod č. 2/2015 Sb. m. s. Změna č. 3 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 15. září 2015 a 16. října 2015, byla vyhlášena pod č. 30/2017 Sb. m. s. Změna č. 4 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 24. února 2017 a 14. března 2017, byla vyhlášena pod č. 31/2017 Sb. m. s. Změna č. 5 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 28. srpna 2018 a 29. srpna 2018, byla vyhlášena pod č. 45/2019 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o oznámení podle článku 28 odst. 3 Evropské úmluvy o vydávání Vyhlášeno 27. 1. 2020, částka 4/2020 6 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. října 2019 notifikovala Česká republika generálnímu tajemníkovi Rady Evropy následující oznámení podle článku 28 odst. 3 Evropské úmluvy o vydávání (Strasburk, 13. prosince 1957)1): V souladu s článkem 28 odst. 3 Evropské úmluvy o vydávání ze dne 13. prosince 1957, Česká republika oznamuje, že s účinností od 1. listopadu 2019 bude aplikovat právní předpisy k provedení Dohody mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o postupu předávání mezi členskými státy Evropské unie a Islandem a Norskem, podepsané ve Vídni dne 28. června 2006 (Úř. věstník EU ze dne 21. 10. 2006, L 292), které považuje za jednotné právní předpisy ve smyslu článku 28 odst. 3 Evropské úmluvy o vydávání a jež bude uplatňovat ve vztahu ke Království Norska a Republice Island. 1) Evropská úmluva o vydávání, otevřená k podpisu v Paříži dne 13. prosince 1957, byla vyhlášena pod č. 549/1992 Sb. Oznámení České republiky k článku 28 odst. 3 Evropské úmluvy o vydávání ze dne 30. září 2014 bylo vyhlášeno pod č. 17/2018 Sb. m. s.
Vyhláška č. 24/2020 Sb.	Vyhláška č. 24/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/2018 Sb. Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 27. 1. 2020, částka 10/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb., ve znění vyhl * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 27. 1. 2020 24 VYHLÁŠKA ze dne 20. ledna 2020, kterou se mění vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/2018 Sb. Ministerstvo financí stanoví podle § 33 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole): Čl. I Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 123/2003 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/2018 Sb., se mění takto: 1. § 16 zní: „§ 16 (1) Schvalovací postupy řídící kontroly lze provádět v elektronické podobě. (2) Při použití elektronických prostředků ve schvalovacích postupech řídící kontroly nemusí podpis povinných osob splňovat podmínky stanovené zákonem o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Při použití informačního systému ve schvalovacích postupech řídicí kontroly může podpis povinných osob nahradit nezměnitelný záznam v informačním systému.“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 2. V § 32 odst. 2 se slova „Správce kapitoly státního rozpočtu, kraj a hlavní město Praha předkládají zprávu podle § 22 odst. 2 zákona“ nahrazují slovy „Orgán veřejné správy předkládá zprávu“. 3. V § 32 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 4. V § 32 odst. 3 se text „§ 22 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 22 odst. 5“. 5. V § 33 odst. 1 písm. c) se text „a § 9 odst. 1“ nahrazuje textem „, § 9 odst. 1 a § 9a odst. 1“. 6. V § 33 odst. 1 písm. d) se text „a § 9 odst. 1“ nahrazuje textem „, § 9 odst. 1 a § 9a odst. 1“. 7. V § 33 odst. 2 písm. e) se text „a § 9 odst. 2“ nahrazuje textem „, § 9 odst. 2 a § 9a odst. 2“. 8. V § 33 odst. 2 písm. f) se text „a § 9 odst. 2“ nahrazuje textem „, § 9 odst. 2 a § 9a odst. 2“. 9. V § 33 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Informace o závažných zjištěních z vykonaných kontrol podle § 32 odst. 3 obsahuje stručný popis zjištění.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 10. V § 33 odst. 6 se za slova „odstavce 1“ vkládá text „a 5“ a za slova „finančních kontrol“ se vkládají slova „a v informaci o závažných zjištěních“. 11. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Roční zpráva o výsledcích finančních kontrol podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona obsahuje alespoň a) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol orgánů veřejné správy podle § 32, b) souhrnnou informaci o závažných zjištěních podle § 22 odst. 5 zákona, c) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol Ministerstva financí, d) souhrnnou informaci o výsledcích finančních kontrol, které jsou zadávané do monitorovacího systému podle zákona upravujícího podporu regionálního rozvoje10), a e) souhrnnou informaci o kontrolních zjištěních předaných k dalšímu řízení podle kontrolního řádu8) ve sledovaném kalendářním roce, která byla zaslána orgánům Finanční správy České republiky jako podezření na porušení rozpočtové kázně.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, PhD., v. r.
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 23/2020 Sb.	Rozhodnutí prezidenta republiky č. 23/2020 Sb. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Vyhlášeno 27. 1. 2020, částka 10/2020 23 ROZHODNUTÍ PREZIDENTA REPUBLIKY ze dne 22. ledna 2020 o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a § 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, vyhlašuji doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky ve volebním obvodu č. 32 a stanovím dny jejich konání na pátek 27. března 2020 a sobotu 28. března 2020. Prezident republiky: Zeman v. r. Předseda vlády: Babiš v. r.
Vyhláška č. 22/2020 Sb.	Vyhláška č. 22/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 11. 2. 2020, částka 9/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 11. 2. 2020 22 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2019, kterou se mění vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., k provedení § 19 odst. 7 písm. b) veterinárního zákona: Čl. I Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání některých látek zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, a o sledování (monitoringu) přítomnosti nepovolených látek, reziduí a látek kontaminujících, pro něž by živočišné produkty mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat a v jejich produktech, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb., vyhlášky č. 375/2006 Sb., vyhlášky č. 129/2009 Sb. a vyhlášky č. 51/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“. 2. V § 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 3. V § 14 odst. 2 písm. d) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 4. V § 16 se odstavce 3 a 4 zrušují. 5. V § 17 se odstavec 3 zrušuje. 6. § 18 až 24 se včetně poznámek pod čarou č. 6 a 6a zrušují. 7. V příloze č. 3 části II Podrobná pravidla pro odběr úředních vzorků se v bodě 2.3.1.2. slova „podle § 23 této vyhlášky“ zrušují. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2019. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 21/2020 Sb.	Vyhláška č. 21/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 9/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění vyhlášky č. 277/2018 Sb. a vyhlášky č. 371/2019 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2020 21 VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna 2020, kterou se mění vyhláška č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., k provedení § 75 odst. 5 veterinárního zákona: Čl. I Vyhláška č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění vyhlášky č. 277/2018 Sb. a vyhlášky č. 371/2019 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 1 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) výši a) paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s vydáním veterinárního osvědčení k vývozu zvířat nebo živočišných produktů, b) paušální částky nákladů veterinární kontroly spojené s ověřením veterinárního osvědčení k vývozu krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, c) paušální částky nákladů spojených s vytištěním veterinárního osvědčení k vývozu na ceninovém papíře s ochrannými znaky, d) částky nákladů stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 2. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Výše částky nákladů spojených s prováděním pohraniční veterinární kontroly Výše částky nákladů stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly je uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce.“. 3. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 389/2017 Sb. VÝŠE ČÁSTKY NÁKLADŮ SPOJENÝCH S PROVÁDĚNÍM POHRANIČNÍ VETERINÁRNÍ KONTROLY Živočišné produkty Vstupující komodita\| Parametry zásilky\| Částka nákladů ---\|---\|--- Produkty živočišného původu a vedlejší produkty živočišného původu\| Zásilka produktů do 6 tun včetně Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola (bez odběru vzorků)\| 600 Kč Fyzická kontrola (s odběrem vzorků)\| 800 Kč Zásilka produktů nad 6 tun Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 400 Kč Fyzická kontrola (bez odběru vzorků)\| 600 Kč Fyzická kontrola (s odběrem vzorků)\| 800 Kč Živá zvířata Vstupující komodita\| Parametry zásilky\| Částka nákladů ---\|---\|--- Živá zvířata živé ryby\| Zásilka do 40 000 kusů zvířat včetně Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 100 Kč Fyzická kontrola\| 200 Kč Zásilka nad 40 000 kusů zvířat Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 600 Kč Živá zvířata a) plazi b) obojživelníci c) bezobratlí\| Zásilka do 1 000 kusů zvířat včetně Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 100 Kč Fyzická kontrola\| 200 Kč Zásilka nad 1 000 kusů zvířat Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 600 Kč Živá zvířata a) psi b) kočky c) fretky\| Částka nákladů za jedno zvíře Kontrola dokladů\| 300 Kč Kontrola totožnosti\| 100 Kč Fyzická kontrola\| 100 Kč Max. 1 800 Kč / zásilka Živá zvířata a) drůbež b) násadová vejce c) rybí jikry d) drobná pernatá zvěř e) králíci f) drobná srstnatá zvěř\| Zásilka zvířat Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 400 Kč Živá zvířata a) ptáci b) hlodavci c) hmyzožravci d) malí savci e) letouni f) zvířata určená pro zoologické zahrady g) kožešinová zvířata\| Zásilka zvířat Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 400 Kč Tranzit produktů a živých zvířat Vstupující komodita\| Částka nákladů ---\|--- bez rozlišení\| Zásilka zvířat nebo produktů Kontrola dokladů\| 1 000 Kč Kontrola totožnosti\| 200 Kč Fyzická kontrola\| 600 Kč “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 20/2020 Sb.	Vyhláška č. 20/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 11. 2. 2020, částka 9/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2021 20 VYHLÁŠKA ze dne 17. ledna 2020, kterou se mění vyhláška č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 6, § 4 odst. 10, § 5 odst. 10 a § 6 odst. 4 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 33/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 209/2019 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech, se mění takto: 1. Pod nadpisy § 2 až 4 se text „§ 3 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 6“. 2. V § 2 odst. 2 se slova „s vyobrazením“ zrušují. 3. V § 3 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 4. V § 3 se zrušuje odstavec 2 a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 5. V § 4 se slova „části B přílohy“ nahrazují slovem „příloze“. 6. V § 5 odst. 1 písm. a) se slova „a) až c), e) až g) a j) až l)“ nahrazují slovy „a) až f), i) až k) a m)“. 7. V § 5 odst. 1 písm. b) se slova „a) a j) až m)“ nahrazují slovy „a) a i) až m)“. 8. V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „a) a j) až l)“ nahrazují slovy „a), i) až k) a m)“. 9. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „h) až m)“ nahrazují slovy „a), g) až k) a m)“. 10. V § 5 odst. 2 písm. a) se slova „a) až c), e) až g) a j) až l)“ nahrazují slovy „a) až f) a i) až k)“. 11. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „a), k) a l)“ nahrazují slovy „a) a i) až k)“. 12. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „a) a j) až l)“ nahrazují slovy „a) a i) až k)“. 13. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „j) a l)“ nahrazují slovy „i) a k)“. 14. V § 5 odst. 2 písm. e) se slova „h) až l)“ nahrazují slovy „a) a g) až k)“. 15. V § 8 písm. a) se slova „a uvádění“ a slova „na trh“ zrušují. 16. V § 8 písm. b) se slova „, kompletních a doplňkových krmiv s použitím doplňkových látek nebo s použitím premixů“ zrušují. 17. V § 8 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo žadateli, který splňuje podmínky stanovené v písmenu b)“. 18. V § 8 písm. d) se za slovo „uvádění“ vkládají slova „doplňkových látek a“. 19. Pod nadpis § 11 se doplňuje text „[K § 3 odst. 6 písm. c) zákona]“. 20. Nadpis nad označením § 12 se zrušuje a § 12 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 5 až 9 zní: „§ 12 Podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě [K § 3 odst. 6 písm. f) zákona] (1) Objemná krmiva jako siláž nebo senáž určená výhradně pro krmení hospodářských zvířat (dále jen „objemná krmiva“) lze volně ložená skladovat na zemědělské půdě, pokud a) jejich uložení je dočasné, jednorázové a nouzové po dobu maximálně 8 měsíců, sloužící k překlenutí nedostatku standardních skladovacích míst, b) jejich hmotnost nepřesahuje 200 t a byly sklizeny z plochy do 10 ha, c) místo pro jejich uložení (dále jen „úložiště“) je 1. na ploše, která není součástí vyhlášeného zvláště chráněného území5) a nachází se ve vzdálenosti minimálně 50 m od jeho hranice nebo hranice jeho ochranného pásma, 2. vzdáleno minimálně 50 m od povrchových vod a od ochranných pásem vodních zdrojů6), 3. umístěno na pozemku s maximální sklonitostí do 5 stupňů, 4. umístěno na pozemku (části dílu půdního bloku), který není meliorován odvodněním, není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 767), není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou hlavními půdními jednotkami 04 a 057), a 5. zabezpečeno tak, aby nedošlo k průniku senážních nebo silážních šťáv do půdy a tím k poškození biologických, fyzikálních a chemických vlastností zemědělské půdy8) a k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, d) zemědělská půda, na níž jsou skladována objemná krmiva, bude uvedena do původního stavu do 1 roku od zahájení skladování a zahájení skladování objemných krmiv na zemědělské půdě bude oznámeno orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu8), e) budou spotřebována pro krmení hospodářských zvířat a f) místo a čas jejich uložení a vyskladnění byly písemně oznámeny příslušnému vodoprávnímu úřadu. (2) Sušina rostlinného materiálu naskladňovaného za účelem skladování na zemědělské půdě musí být po celou dobu skladování větší než 33 %. (3) Úložiště musí být zakryto tak, aby do něj nemohla vtékat srážková nebo povrchová voda a musí být zabráněno úniku silážních šťáv a tekutých výluhů mimo úložiště. Zakrytí musí být zajištěno po celou dobu skladování objemných krmiv na zemědělské půdě v souladu s předchozí větou. Zakrytím musí být dále zabráněno znehodnocení objemných krmiv. (4) Na stejném místě lze na zemědělské půdě uložit objemná krmiva opakovaně nejdříve po 4 letech od ukončení vyskladnění. (5) Při vyskladňování musí být zajištěno, aby nedocházelo ke kontaminaci objemných krmiv zeminou, a následnému zkrmování takto kontaminovaných objemných krmiv zvířatům. (6) O každém úložišti musí být vedena evidence9), do které se zaznamenává datum založení, sušina a množství naskladněného materiálu a termín vyskladnění. (7) Při opakovaném uložení objemných krmiv na stejném místě nebo při jejich skladování na zemědělské půdě po dobu delší než 8 měsíců musí být kromě podmínek stanovených v odstavcích 1 až 6 dále zajištěno, že objemná krmiva a) jsou skladována na místech vhodných k jejich uložení, schválených v havarijním plánu zpracovaném podle § 39 vodního zákona, a b) nejsou uložena na zemědělské půdě déle než 12 měsíců od data uložení. 5) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7) Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci. 8) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.“. 21. Nadpis přílohy č. 1 zní: „Seznam skladištních škůdců“, nadpis bodu I. „I. Seznam škůdců:“ a bod II. včetně nadpisu „II. Vyobrazení vybraných skladištních škůdců a roztoče dravého:“ se zrušují. 22. V příloze č. 1 písm. B bod 8 se slovo „Ahaxverus“ nahrazuje slovem „Ahasverus“. 23. Příloha č. 2 se zrušuje. 24. V příloze č. 3 část B včetně nadpisu zní: „Část B Seznam doplňkových látek uvedených na trh podle směrnice Rady 70/524/EHS, u kterých bylo předloženo oznámení v souladu s čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, s výhledem na vyhodnocení těchto produktů Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Konzervanty) E 200\| Kyselina sorbová\| C6H8O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 202\| Kalium-sorbát\| C6H7O2K\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 236\| Kyselina mravenčí\| CH2O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| V návodu k použití musí být uvedeno: „Kyselina mravenčí, ať samostatně nebo ve směsi s jinými kyselinami, kde představuje více než 50 % váhy směsi, nesmí být použita k aerobní kyselé konzervaci neošetřených obilovin s vlhkostí vyšší než 15 %.“. E 237\| Mravenčan sodný\| CHO2Na\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 238\| Mravenčan vápenatý\| C2H2O4Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 250\| Dusitan sodný\| NaNO2\| psi, kočky\| -\| -\| 100\| jen do krmiv s vlhkostí minimálně 20 % E 260\| Kyselina octová\| C2H4O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 262\| Dvojoctan sodný\| C4H7O4Na\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 263\| Octan vápenatý\| C4H6O4Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 270\| Kyselina mléčná\| C3H6O3\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 280\| Kyselina propionová\| C3H6O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Konzervanty) E 281\| Propionan sodný\| C3H5O2Na\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 282\| Propionan vápenatý\| C6H10O4Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 284\| Propionan amonný\| C3H9O5N\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 295\| Mravenčan amonný\| CH5O2N\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 296\| Kyselina jablečná (L- nebo DL-)\| C4H6O5\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 327\| Mléčnan vápenatý\| C6H10O6Ca\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 330\| Kyselina citrónová\| C6H8O7\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení max. ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Antioxidanty) E 310\| Propylgalát\| C10H12O5\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 100\| pro všechna krmiva E 320\| Butylhydroxyanisol (BHA)\| C11H16O2\| všechny druhy nebo kategorie zvířat mimo psy\| -\| -\| 150 samotný nebo dohromady s E 321 a/nebo E 324\| pro všechna krmiva psi\| -\| -\| 150 samotný nebo dohromady s E 321\| směs etoxyquinu s BHA a/nebo BHT nesmí překročit 150 mg v 1 kg kompletního krmiva Antioxidanty) E 321\| Butylhydroxytoluen (BHT)\| C15H24O\| všechny druhy nebo kategorie zvířat mimo psy\| -\| -\| 150 samotný nebo dohromady s E 320 a/nebo E 324\| pro všechna krmiva psi\| -\| -\| 150 samotný nebo dohromady s E 320\| směs etoxyquinu s BHA a/nebo BHT nesmí překročit 150 mg v 1 kg kompletního krmiva Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- \| \| \| \| \| min.\| max.\| 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Emulgátory, stabilizátory, zhušťující a želírující látky) E 406\| Agar-agar\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 407\| Carageen\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 410\| Moučka ze svatojánského chleba\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 412\| Guarová guma\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 413\| Tragacant\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Emulgátory, stabilizátory, zhušťující a želírující látky) E 414\| Arabská guma (acacia)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 415\| Xanthangum\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 433\| Polyoxyetylén-(20)-sorbitanmonooleát\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| s ostatními polyoxy-etylen-sorbitany\| jen v mléčných krmných směsích E 460\| Celulosa mikrokrystalická\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 461\| Metylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 462\| Etylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 463\| Hydroxypropylcelulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 464\| Hydroxypropylmetyl-celulosa\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 466\| Karboxymetyl-celulosa (sodná sůl karboxy-metyleteru celulosy)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 484\| Polyetylénglykol-glycerylricinoleát\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 487\| Ester polyetylenglykolu a mastných kyselin ze sojového oleje\| -\| telata\| -\| -\| 6 000\| jen v mléčných krmných směsích E 493\| S orbitan-monolaurát\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 499\| Cassiagum\| -\| psi, kočky\| -\| -\| 17 600\| jen pro krmiva s vlhkostí min. 20 % Pojiva, protispékavé látky a koagulanty) E 551a\| Kyselina křemičitá, vysrážená a sušená\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 551b\| Oxid křemičitý, koloidní\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 551c\| Křemelina (čištěné diatomické půdy)\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 552\| Křemičitan vápenatý, syntetický\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 554\| Křemičitan sodnohlinitý, syntetický\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 559\| Kaolinitické jíly, prosté azbestu\| přirozená směs hlinotvorných materiálů s obsahem komplexu vodu obsahujících křemičitanů hliníku, jejichž hlavní složkou je kaolinit, min. 65 % dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 560\| Steatit, obsahující chlorit (přirozené směsi)\| přirozené směsi steatitu a chloritu bez azbestu s min. čistotou směsí 85 %\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 561\| Vermikulit\| přiroz. hořečnato-hlinito-železnatý silikát, žárem expandovaný, azbestu prostý fluor max. 0,3 g/kg dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 562\| Sepiolit\| přirozená usazenina křemičitanů Mg obsahující min. 60 % sepiolitu a max. 30 % montmorilonitu, azbestu prostý.\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 20000\| pro všechna krmiva Pojiva, protispékavé látky a koagulanty) E 563\| Sepiolitický jíl\| vodu obsahující křemičitan Mg obsahující min. 40 % sepiolitu a 25 % illitu, azbestu prostý\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 20 000\| pro všechna krmiva E 565\| Lignosulfáty\| dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 566\| Natrolit fonolit\| přirozená směs hlinitých křemičitanů, alkalických zemin a hydroxykřemičitanů Al, natrolitu (43 - 46,5 %) a živce dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg.\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| 25 000\| pro všechna krmiva E 599\| Perlit\| přírodní silikát sodíku a hliníku (Na2SiO3 a Al2(SiO3)3) žárem expandovaný, azbestu prostý dioxin max. 500 pg WHO-PCDD/F-TEQ/kg.\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Číslo (nebo č. EU)\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Radionuklidní pojiva) 1\\. Radioaktivní pojiva cesia (137Cs a 134Cs) 1.1\| Hexakyanoželeznatan (II) železito (III) amonný\| NH4Fe(III)[Fe(II)(CN)6)]\| prasata, přežvýkavci\| -\| 50\| 500\| V návodu k použití musí být uvedeno: „Pouze pro omezená geografická území v případě kontaminace radionuklidy. Denní množství hexakyanoželeznatanu (II) železito (III) amonného musí být mezi 10-150 mg /10 kg živé hmotnosti.“. Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Regulátory kyselosti) 296\| Kyselina DL- a L- jablečná\| -\| psi, kočky\| -\| -\| -\| - Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Barviva včetně pigmentů) 1\\. Jiná barviva E 102\| Tartrazin\| C16H9N4O9S2Na3\| okrasné rybky, psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 110\| Žluť FCF\| C16H10N2O7S2Na2\| okrasné rybky, psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 124\| Ponceau 4R\| C20H11N2O10S3Na3\| okrasné rybky\| -\| -\| -\| - 1\\. Jiná barviva E 127\| Erytrosin\| C20H6I4O5Na2.H2O\| okrasné rybky\| -\| -\| -\| - E 132\| Indigotin (synonymum indigocarmine)\| C16H8N2O8S2Na2\| okrasné rybky\| -\| -\| -\| - 2\\. Barviva povolená pro barvení potravin \| Barviva E 129, E 151, E 155, E 120, E 127, E 132, E 124, E 104, E 171, E 102, E 110 povolená pro barvení potravin jiná než patentní modř V, lisaminová zeleň BS a kantaxantin.\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 133\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 150\| E 150b, c, d povolené pro barvení potravin\| -\| všechny druhy a kategorie zvířat\| -\| -\| -\| - E 141\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 172\| Povolené pro barvení potravin\| -\| všechny druhy a kategorie zvířat s výjimkou koní\| -\| -\| -\| - E 135\| Povolené pro barvení potravin\| -\| okrasné rybky\| -\| -\| -\| - E 129\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 120\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 127\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi, kočky a plazi\| -\| -\| -\| - E 132\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 124\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - E 110\| Povolené pro barvení potravin\| -\| psi a kočky\| -\| -\| -\| - Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- min.\| max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Zchutňovadla) 1\\. Všechny přírodní produkty a odpovídající syntetické produkty\| -\| všechny druhy a kategorie zvířat\| -\| -\| -\| - 2\\. Umělé látky: E 954 III\| Sacharin sodná sůl\| C7H4NNaO3S\| Selata\| 4 měsíce\| -\| 150\| - Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Max. obsah v mg/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Vitaminy, provitaminy a chemicky definované látky s obdobnými účinky) -\| Vitamin B2 (přípravek či čistá substance riboflavinu)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| pro všechna krmiva -\| Vitamin B12 (přípravek vitaminu B12)\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| pro všechna krmiva Č. EU\| Prvek\| Doplňková látka\| Chemický vzorec a popis\| Maximální obsah prvku v mg/kg kompletního krmiva o vlhkosti 12%\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6 Stopové prvky) E 7\| Molybden - Mo\| Heptamolybdenan hexa-amonný tetrahydrát\| (NH4)6Mo7O24.4H2O\| 2,5 (celkem)\| v krmivech pro ovce Molybdenan sodný dihydrát\| Na2MoO4.2H2O\| 2,5 (celkem)\| v krmivech pro ovce Číslo EU\| Doplňková látka\| Popis fyziologicky účinné látky nebo identifikace mikroorganismu\| Živinový substrát (případná specifikace)\| Složení\| Druh a kategorie hospodářských zvířat\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Aminokyseliny, jejich soli a analogy) 3.2.2.\| L-lysin, koncentrovaný roztok (báze)\| NH2(CH2)4 CH(NH2)COOH\| sacharóza, melasa, škrobové produkty a jejich hydrolyzáty\| L-lysin: min. 60 %\| všechny druhy zvířat\| Údaje na etiketě nebo obalu výrobku: \\- označení: „L-lysin, koncentrovaný roztok (báze)“ \\- obsah L-lysinu \\- obsah vlhkosti \\- reg. nebo schvalovací identifikační číslo. 3.2.3.\| L-lysin, monohydrochlorid, technicky čistý\| NH2(CH2)4CH(NH2)-COOH·HCL\| -\| L-lysin: min. 78 %\| všechny druhy zvířat\| Údaje na etiketě nebo obalu výrobku: \\- označení: „L-lysin, monohydrochlorid“ \\- obsah L-lysinu \\- obsah vlhkosti \\- reg. nebo schvalovací identifikační číslo. 3.2.4\| L-lysin, monohydrochlorid, koncentrovaný roztok\| NH2(CH2)4CH(NH2)-COOH·HCL\| sacharóza, melasa, škrobové produkty a jejich hydrolyzáty\| L-lysin: min. 22,4 %\| všechny druhy zvířat\| Údaje na etiketě nebo obalu výrobku: \\- označení: „L-lysin, monohydrochlorid, koncentrovaný roztok“ \\- obsah L-lysinu \\- obsah vlhkosti \\- reg. nebo schvalovací identifikační číslo. 3.2.5.\| L-lysin, sulfát, získaný fermentací pomocí Corynebacterium glutamicum\| [NH2(CH2)4 CH(NH2)COOH]2·H2SO4\| cukerný sirup, melasa, obilí, škrobové produkty a jejich hydrolyzáty\| L-lysin: min. 40 %\| všechny druhy zvířat\| Údaje na etiketě nebo obalu výrobku: \\- označení: „L-lysin, sulfát a jeho vedlejší produkty z fermentace“ \\- obsah L-lysinu \\- obsah vlhkosti \\- reg. nebo schvalovací identifikační číslo. Číslo EU\| Doplňková látka\| Složení, chemický vzorec\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| Obsah mg účinné látky/kg kompletního krmiva\| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Min.\| Max. 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 Kokcidiostatika a histomonostatika) E 764\| Halofuginon hydrobromid\| DL-trans-7-bromo-6-chloro-3-(3-(3-hydroxy-2-piperidyl) acetonyl)quinazolin-4-(3H)-1-hydrobromid\| výkrm kuřat\| -\| 2\| 3\| ochranná lhůta: nejméně 5 dnů krůty\| 12 týdnů Vysvětlivky: *) Další doplňkové látky ze skupiny konzervantů, antioxidantů, emulgátorů, stabilizátorů, zahušťujících a želírujících látek, pojiv, protispékavých látek a koagulantů, látek pro kontrolu kontaminace radionuklidy, regulátorů kyselosti, barviv, zchutňujících látek, vitamínů, provitamínů a chemicky přesně definovaných látek se srovnatelným účinkem, sloučenin stopových prvků, aminokyselin, jejich solí a analogů a kokcidiostatik a histomonostatik jsou povoleny přímo použitelnými předpisy EU a jsou uvedeny v registru doplňkových látek https://ec.europa.eu/food/sites/food/files/safety/docs/animal-feed-eu-reg-comm_register_feed_additives_1831-03.pdf.“. 25. V příloze č. 3 se doplňuje část C, která včetně nadpisu zní: „Část C Seznam doplňkových látek uvedených na trh podle směrnice Rady 70/524/EHS, u kterých nebylo předloženo oznámení v souladu s čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 Č. EU\| Doplňková látka\| Chemický vzorec, popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Max. stáří\| \| \| Jiná ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Konzervanty E 331\| Citrany sodné\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 332\| Citrany draselné\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Emulgátory, stabilizátory, zhušťující a želírující látky E 411\| Moučka ze semen tamaryšku\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva E 460 (ii)\| Celulosa prášková\| -\| všechny druhy nebo kategorie zvířat\| -\| -\| -\| pro všechna krmiva Regulátory kyselosti E 450a (i)\| Dihydrogen-difosforečnan sodný\| -\| psi, kočky\| -\| -\| -\| - E 503 (ii)\| Hydrogenuhličitan amonný\| -\| psi, kočky\| -\| -\| -\| - Barviva včetně pigmentů E 141\| Měďnaté komplexy chlorofylů\| -\| okrasné rybky\| -\| -\| -\| - “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3, 4 a 23, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Nařízení vlády č. 19/2020 Sb.	Nařízení vlády č. 19/2020 Sb. Nařízení vlády o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 9/2020 * § 1 - Výše poplatku * § 2 - Zrušovací ustanovení * § 3 - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 19 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 13. ledna 2020 o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody Vláda nařizuje podle § 46 odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): § 1 Výše poplatku Jednotková výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody činí 12 Kč za 1 m3. § 2 Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 150/2015 Sb., o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody, se zrušuje. § 3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Předseda vlády: Ing. Babiš v. r. Ministr zdravotnictví: Mgr. et Mgr. Vojtěch, MHA, v. r.
Vyhláška č. 18/2020 Sb.	Vyhláška č. 18/2020 Sb. Vyhláška o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 8/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení některých pojmů * Mlýnské obilné výrobky * § 3 - (1) Členění mlýnských obilných výrobků na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. * § 4 - (1) Vlhkost mouk ze všech druhů obilovin, pohanky a rýže je nejvýše 15,0 %. Kukuřičné mouky a krupice obsahují nejvýše 3,0 % tuku v sušině. Mouky se chemicky nebělí. * Těstoviny * § 5 - (1) Členění těstovin na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. * § 6 - (1) Sušené těstoviny se ukládají odděleně od látek aromatických, skladují se na podlážkách nejméně ve vzdálenosti 5 cm od stěny ve větratelných prostorách s relativní vlhkostí vzduchu nejvýše 75 %. * Pekařské výrobky * § 7 - (1) Členění pekařských výrobků na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 8 k této vyhlášce. * § 8 - (1) Požadavky na jakost pekařských výrobků jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. * Cukrářské výrobky a těsta * § 9 - (1) Členění cukrářských výrobků a těst na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 11 k této vyhlášce. * § 10 - (1) Pekařský výrobek, který je základem nebo součástí cukrářského výrobku, je dobře propečený, není připálený, má příjemnou vůni a chuť odpovídající použitým surovinám, bez cizích pachů a příchutí. * § 11 - Technický předpis * § 12 - Přechodná ustanovení * § 13 - Zrušovací ustanovení * § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 2. 2020 18 VYHLÁŠKA ze dne 20. ledna 2020 o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 180/2016 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) a) způsob poskytování informací o mlýnských obilných výrobcích, těstovináchtěstovinách, pekařských výrobcíchpekařských výrobcích a cukrářských výrobcíchcukrářských výrobcích a těstechtěstech, b) druhy mlýnských obilných výrobků, těstovintěstovin, pekařských výrobkůpekařských výrobků a cukrářských výrobkůcukrářských výrobků a těsttěst s členěním na skupiny a podskupiny, c) pro jednotlivé druhy mlýnských obilných výrobků, těstovintěstovin, pekařských výrobkůpekařských výrobků a cukrářských výrobkůcukrářských výrobků a těsttěst požadavky na jakostjakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní odchylky, d) pro mlýnské obilné výrobky, těstovinytěstoviny, pekařské výrobkypekařské výrobky a cukrářské výrobkycukrářské výrobky a těstatěsta 1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání, 2. způsoby uchovávání a manipulace během uvádění na trh, 3. minimální technologické požadavky. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) mlýnskými obilnými výrobky výrobky získané zpracováním jednoho nebo více botanických druhů obilovin, pohanky nebo jiných pseudoobilovin nebo rýže vícestupňovým mlýnským postupem; mlýnskými obilnými výrobky nejsou škrob a vitální lepek, b) moukou mlýnský obilný výrobek získaný mletím obilného zrna, pseudoobilovin nebo rýže a tříděný podle velikosti částic, obsahu minerálních látek a druhu použitých obilovin, pseudoobilovin nebo rýže, c) krupicí mlýnský obilný výrobek získaný v první fázi mletí obilných zrn nebo pseudoobilovin v podobě hrubších částic zbavených slupky, d) vločkami výrobky z vyčištěného a oloupaného obilného zrna nebo zrna bezpluchého nebo zbaveného pluch, získané jeho mačkáním nebo příčným řezáním, e) müsli směs mlýnských obilných výrobků, upravených vločkováním, extrudováním nebo jinou vhodnou technologií, k nimž jsou přidány další složky, zejména jádra skořápkových plodů, sušené nebo jinak zpracované ovoce a látky upravující chuť, vůni nebo konzistenci, f) otrubami obalové vrstvy zrna obilovin získané při mletí zrna, g) pseudoobilovinami rostliny jiných čeledí než lipnicovité s podobným způsobem zpracování a využití jako u obilovin, h) trhankou výrobek z vyčištěného obilného zrna získaný šetrným drcením, i) kroupami výrobky z vyčištěného obilného zrna zbaveného obalových vrstev broušením, j) lámankou zlomkové drobné netříděné obilné a pohankové kroupy, k) perličkami velmi drobné obilné kroupy, l) jáhlami vyčištěná zrna prosa upravená loupáním a leštěním, m) klíčky částice nebo šupinky nasládlé chuti získané při mlýnském zpracování obilného zrna, n) obilovinami pro přímou spotřebu vyčištěná, popřípadě dále jinak upravená obilná zrna, o) směsmi z obilovin výrobky určené pro přímou spotřebu nebo ke spotřebě po tepelné úpravě, jejichž převážný podíl tvoří mlýnské obilné výrobky, ke kterým jsou přidány další složky, p) rýží zrna získaná z kulturní rostliny rýže seté Oryza sativa L. a jejích odrůd, q) rýží neloupanou neloupané obilky rýže s celistvou vrchní slupkou, r) rýží pololoupanou nebo rýží natural zrna rýže zbavená vrchní slupky, s) rýží loupanou zrna rýže zbavená všech částí oplodí a osemení a částečně i klíčků, t) rýží dlouhozrnnou rýže, jejíž zrno je delší než 6 mm, u) rýží střednězrnnou rýže, jejíž průměrná délka zrna je mezi 5,2 mm a 6,0 mm a poměr délky a šířky zrna je menší než 3, v) rýží kulatozrnnou rýže, jejíž průměrná délka zrna je menší než 5,2 mm a poměr délky a šířky zrna je menší než 2, w) celozrnnou moukou mlýnský obilný výrobek získaný drcením celého zrna obilovin nebo pseudoobilovin nebo rozemíláním jeho jednotlivých složek a obsahující všechny složky zrna, tedy endosperm, otruby a klíček, ve stejném poměru jako má původní zrno, x) grahamovou moukou mouka pšeničná celozrnná nebo mouka pšeničná získaná mletím zrna pšenice zbaveného klíčku, avšak obsahující ostatní složky zrna ve stejném poměru jako má původní zrno zbavené klíčku. (2) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí a) těstovinamitěstovinami výrobky vyrobené tvarováním nekynutého a chemicky nekypřeného těstatěsta připraveného z mlýnských obilných výrobků nebo jiných surovin rostlinného původu, popřípadě s přídavkem dalších složek, b) těstovinami sušenýmitěstovinami sušenými těstovinytěstoviny, které jsou po ztvarování usušeny na obsah vlhkosti nejvýše 13 hmotnostních procent, c) těstovinami nesušenýmitěstovinami nesušenými těstovinytěstoviny, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze a jsou po ztvarování mírně osušeny na celkový obsah vlhkosti nejméně 20 hmotnostních procent, d) těstovinami čerstvýmitěstovinami čerstvými těstovinytěstoviny, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze a jsou po ztvarování mírně osušeny na celkový obsah vlhkosti nejméně 24 hmotnostních procent a jejichž datum použitelnosti je nejvýše 14 dní od data výroby, e) těstovinamitěstovinami vaječnými těstovinytěstoviny, k jejichž výrobě se kromě mlýnských obilných výrobků použijí vejce nebo vaječné výrobky, f) těstovinamitěstovinami semolinovými těstovinytěstoviny vyrobené pouze ze semoliny, kterou se rozumí krupice z pšenice Triticum durum, bez přídavku vajec a vaječných výrobků, g) těstovinamitěstovinami semolinovými vaječnými těstovinytěstoviny vyrobené pouze ze semoliny, kterou se rozumí krupice z pšenice Triticum durum, s přídavkem vajec nebo vaječných výrobků, h) těstovinamitěstovinami celozrnnými těstovinytěstoviny vyrobené z celozrnné mouky z jednoho nebo více druhů obilovin, pohanky nebo rýže, i) těstovinamitěstovinami instantními těstovinytěstoviny vyrobené speciálním technologickým postupem, které se pro konzumaci připravují rehydratací ve vodě nebo jiné tekutině. (3) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí a) pekárnoupekárnou provozovna, ve které proběhly všechny technologické operace potřebné pro výrobu pekařského výrobkupekařského výrobku od skladování surovin přes přípravu a zpracování těsttěst po finální tepelnou úpravu, b) pekařským výrobkempekařským výrobkem výrobek získaný tepelnou úpravou těsttěst nebo hmot, jehož sušina je s výjimkou trvanlivého a jemného pečivajemného pečiva ze šlehaných hmot, proteinových a čistozrnných výrobků a bezlepkových pekařských výrobkůpekařských výrobků v převažujícím podílu tvořena mlýnskými obilnými výrobky, c) chlebemchlebem pekařský výrobekpekařský výrobek kypřený kvasem nebo droždím, popřípadě jejich kombinací, ve tvaru veky, bochníku nebo formy, o hmotnosti nejméně 400 g s výjimkou krájeného chlebachleba a netradičních typů chlebachleba, jejichž hmotnost může být nižší, d) běžným pečivemběžným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený z pšeničné mouky nebo jiných mlýnských obilných výrobků a dalších složek, který obsahuje méně než 8 % bezvodého tuku a méně než 5 % cukru, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, e) jemným pečivemjemným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený z pšeničné mouky nebo jiných mlýnských obilných výrobků a dalších složek, který obsahuje nejméně 8 % bezvodého tuku nebo nejméně 5 % cukru, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, popřípadě plněný různými náplněmi před pečením nebo plněný po upečení džemem, povidly, ovocnou pomazánkou nebo náplněmi, které jsou mikrobiálně stabilní za běžných podmínek uvádění na trh, nebo povrchově upravený, f) trvanlivým pečivemtrvanlivým pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený z pšeničné mouky nebo jiných mlýnských obilných výrobků a dalších složek, s obsahem vody nejvýše 10 % a u perníkůperníků, preclíků a trvanlivých tyčinek s obsahem vody nejvýše 16 %, popřípadě plněný různými náplněmi, které jsou stabilní za podmínek uvádění na trh, nebo potahovaný nebo povrchově upravený, g) pšeničným chlebemchlebem nebo pšeničným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, který obsahuje nejméně 90 % pšeničných mlýnských obilných výrobků, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, h) žitným chlebemchlebem nebo žitným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, který obsahuje nejméně 90 % žitných mlýnských obilných výrobků, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, i) žitnopšeničným chlebem nebo žitnopšeničným pečivemžitnopšeničným chlebem nebo žitnopšeničným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, který obsahuje více než 50 % žitných mlýnských obilných výrobků a více než 10 % pšeničných mlýnských obilných výrobků, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, j) pšeničnožitným chlebem nebo pšeničnožitným pečivempšeničnožitným chlebem nebo pšeničnožitným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, který obsahuje nejméně 50 % pšeničných mlýnských obilných výrobků a více než 10 % žitných mlýnských obilných výrobků, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, k) celozrnným chlebemchlebem nebo celozrnným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, který obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství mlýnských obilných výrobků tak, aby byly zahrnuty všechny složky zrna, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, l) vícezrnným chlebemchlebem nebo vícezrnným pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, jehož těstotěsto obsahuje kromě mlýnských obilných výrobků ze pšenice a žita další složky jako mlýnské obilné výrobky z obilovin jiných botanických druhů, pseudoobiloviny, luštěniny nebo olejniny v celkovém množství nejméně 5 %, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, m) speciálním chlebemchlebem, tedy netradičními typy chlebachleba jako pita, arabský chlébchléb anebo obdobné typy chlebachleba plochého tvaru, nebo speciálním pečivem pekařský výrobekpekařský výrobek, jehož těstotěsto obsahuje 1. kromě mlýnských obilných výrobků ze pšenice a žita další složku jako mlýnské obilné výrobky z obilovin jiných botanických druhů, rýži, pseudoobiloviny, olejniny, luštěniny, vlákninu, skořápkové plody, zeleninu, mléčné výrobky nebo brambory v množství nejméně 10 %, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků, nebo 2. samostatné obiloviny nebo pseudoobiloviny jednoho nebo více botanických druhů, n) čerstvým chlebemčerstvým chlebem nebalený chlébchléb, jehož celý technologický proces výroby od přípravy těstatěsta až po upečení a uvedení na trh nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a který je zároveň nabízen k prodeji nejdéle do 24 hodin po upečení, o) čerstvým běžným pečivemčerstvým běžným pečivem nebalené běžné pečivoběžné pečivo, jehož celý technologický proces výroby od přípravy těstatěsta až po upečení a uvedení na trh nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a které je zároveň nabízeno k prodeji nejdéle do 24 hodin po upečení, p) čerstvým jemným pečivemčerstvým jemným pečivem nebalené jemné pečivojemné pečivo, jehož celý technologický proces výroby od přípravy těstatěsta až po upečení nebo obdobnou tepelnou úpravu a uvedení na trh nebyl přerušen zmrazením nebo jinou technologickou úpravou vedoucí k prodloužení trvanlivosti a které je zároveň nabízeno k prodeji nejdéle do 24 hodin po upečení nebo obdobné tepelné úpravě, q) kvasem nebo kváskemkvasem nebo kváskem prokvašený polotovar z jednoho nebo více mlýnských obilných výrobků, vody a základu kvasu, v případě žitného kvasu nebo kváskukvasu nebo kvásku prokvašený polotovar z žitné mouky, vody a základu kvasu, jehož kvasné mikroorganismy se nacházejí v aktivním stavu a v množství potřebném k zakyselení těstatěsta; vyzrálý kvas nebo žitný kvas je schopen několikerého opakovaného množení, kvas se vyrábí bez použití přídatných látek nebo enzymů, obsah kyselin v kvasu vzniká výlučně v důsledku kvašení, r) stabilním kvasemstabilním kvasem prokvašený polotovar z jednoho nebo více mlýnských obilných výrobků, vody a základu kvasu, upravený zejména sušením nebo zahuštěním, k jehož dokyselení lze použít kvasný ocet nebo přídatné látky, a to kyselinu mléčnou nebo kyselinu octovou v množství tvořícím nejvýše jednu třetinu z celkové kyselosti stabilního kvasustabilního kvasu; použité přídatné látky se získávají výhradně fermentačním procesem. (4) Pro účely vyhlášky se dále rozumí a) sušenkamisušenkami trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo získané upečením hmoty, nekypřené nebo chemicky kypřené, b) trvanlivým pečivem ze šlehaných hmottrvanlivým pečivem ze šlehaných hmot trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo kypřené výhradně mechanicky, jehož základními složkami jsou vaječný obsah a cukr, c) oplatkamioplatkami trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo získané upečením tenké vrstvy těstatěsta nebo hmoty kontaktním způsobem ve formách, d) perníkemperníkem trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo z chemicky kypřeného těstatěsta slazeného medem, neutralizovaným invertním cukerným roztokem nebo invertním cukrem, ochucené kořením, e) sucharysuchary trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo z těstatěsta kypřeného chemicky nebo biologicky, po upečení krájené na plátky a restované, f) preclíky nebo trvanlivými tyčinkamipreclíky nebo trvanlivými tyčinkami trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo z těstatěsta kypřeného chemicky nebo biologicky, které je při pečení prosušeno v celém objemu, g) krekrykrekry trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo z laminovaných těsttěst kypřené chemicky nebo biologicky, h) extrudovaným výrobkemextrudovaným výrobkem pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený z mlýnských obilných výrobků a dalších složek extruzní technologií působením tlaku a teploty, i) pufovaným výrobkempufovaným výrobkem pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený z obroušených zvlhčených obilných zrn jednoho nebo více druhů obilovin, rýže nebo pohanky nebo jiných pseudoobilovin v expanzní formě působením tlaku a teploty, j) knäckebrotemknäckebrotem pekařský výrobekpekařský výrobek křehké konzistence obvykle ve tvaru obdélníku, získaný tepelnou úpravou těsttěst z mlýnských obilných výrobků a dalších složek, k) obilnými celozrnnými lupínkyobilnými celozrnnými lupínky pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený z celých zrn obilovin postupem zahrnujícím tepelnou úpravu, l) zapékaným müslizapékaným müsli pekařský výrobekpekařský výrobek vyrobený pečením směsi z müsli smíchaného s přírodními sladidly a tuky, popřípadě dalšími složkami, po tepelné úpravě případně doplněný přidáním dalších složek. (5) Pro účely této vyhlášky se dále rozumí a) cukrářskými výrobkycukrářskými výrobky výrobky, jejichž základem jsou pekařské výrobkypekařské výrobky nebo nepečené hmoty, které jsou dohotoveny pomocí náplní a dále polev, ozdob, ovoce nebo dalších složek, nebo výrobky obdobného charakteru bez základu pekařského výrobkupekařského výrobku nebo nepečené hmoty vyrobené pouze z náplní, polev, ozdob, ovoce nebo dalších složek, b) těstemtěstem tepelně neopracovaný polotovar k přípravě pekařských výrobkůpekařských výrobků, uváděný na trh v balení pro konečného spotřebitelespotřebitele v chlazeném nebo v hluboko zmrazeném stavu, c) náplní polotovar používaný k plnění nebo zdobení cukrářských výrobkůcukrářských výrobků, d) náplní lehkou tukovou náplň s obsahem nejméně 25 % a méně než 40 % margarínu2) obsahujícího 80 až 90 % tuku nebo tomu odpovídající množství směsných tuků, bezvodého tuku nebo jejich kombinace s máslem, vztaženo na celkovou hmotnost náplně, e) náplní lehkou máslovou náplň s obsahem nejméně 25 % a méně než 40 % másla2) obsahujícího 80 až 90 % tuku nebo tomu odpovídající množství máselného tuku, vztaženo na celkovou hmotnost náplně; přítomnost jiného tuku se připouští pouze v malém množství v důsledku přenosu z použitých ochucujících složek, ve kterých se vyskytuje přirozeně, f) náplní tukovou náplň s obsahem nejméně 40 % margarínu obsahujícího 80 až 90 % tuku nebo tomu odpovídající množství směsných tuků, bezvodého tuku nebo jejich kombinaci s máslem, vztaženo na celkovou hmotnost náplně, g) náplní máslovou náplň s obsahem nejméně 40 % másla obsahujícího 80 až 90 % tuku nebo tomu odpovídající množství máselného tuku, vztaženo na celkovou hmotnost náplně; přítomnost jiného tuku se připouští pouze v malém množství v důsledku přenosu z použitých ochucujících složek, ve kterých se vyskytuje přirozeně, h) náplní ostatní náplň s obsahem méně než 25 % margarínu obsahujícího 80 až 90 % tuku, směsného tuku, másla nebo jejich kombinace nebo tomu odpovídající množství bezvodého tuku nebo máselného tuku, vztaženo na celkovou hmotnost náplně, i) náplní šlehačkovounáplní šlehačkovou vyšlehaná smetana ke šlehání nebo smetana vysokotučná ochucená cukrem nebo jinými ochucovadly, popřípadě vmíchaná do hmot na bázi hydrokoloidů, které tvoří nejvýše jednu třetinu z celkové hmotnosti náplně, j) náplní bílkovou náplň z vyšlehaných čerstvých, tekutých pasterovaných nebo obnovených sušených pasterovaných bílků s cukrem svařeným s vodou, k) těstem listovýmtěstem listovým těstotěsto vytvořené provalováním jednotlivých vrstev vodového těstatěsta a tuku, připravené bez použití kypřících prostředků, které po tepelné úpravě vykazuje charakteristické listování. Mlýnské obilné výrobky § 3 (1) Členění mlýnských obilných výrobků na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům3), v zákoně a vyhlášce o některých způsobech označování potravin4) se u mlýnských obilných výrobků uvede a) v názvu výrobku vždy skupina nebo podskupina výrobků s uvedením botanického rodu obiloviny nebo pseudoobiloviny a b) u sypkých směsí z obilovin způsob užití a návod k přípravě. (3) Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakostjakost mlýnských obilných výrobků jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (4) Fyzikální a chemické požadavky na jakostjakost rýže jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (5) U všech skupin rýže se povoluje přítomnost nejvýše 10 % jiné skupiny rýže. (6) Mlýnské obilné výrobky a rýže se ukládají odděleně od látek aromatických a skladují se ve větratelných prostorách, v suchu a na podlážkách ve vzdálenosti 5 cm od stěny s výjimkou volných pytlů nad 25 kg, které je možné skladovat na podlaze. § 4 (1) Vlhkost mouk ze všech druhů obilovin, pohanky a rýže je nejvýše 15,0 %. Kukuřičné mouky a krupice obsahují nejvýše 3,0 % tuku v sušině. Mouky se chemicky nebělí. (2) Průměrným množstvím mlýnských obilných výrobků je hmotnost mlýnských obilných výrobků bez obalu se zohledněním přípustné záporné hmotnostní odchylky podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Těstoviny § 5 (1) Členění těstovintěstovin na skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 5 k této vyhlášce. (2) Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u těstovintěstovin uvede a) v názvu výrobku vždy druh, skupina a podskupina výrobku a b) u těstovintěstovin balených vakuově nebo v inertní atmosféře údaj o době, do které je nutno potravinu po otevření tohoto obalu spotřebovat. (3) Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakostjakost těstovintěstovin jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce. (4) Průměrným množstvím těstovintěstovin je hmotnost těstovintěstovin bez obalu se zohledněním přípustné záporné hmotnostní odchylky podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. § 6 (1) Sušené těstovinytěstoviny se ukládají odděleně od látek aromatických, skladují se na podlážkách nejméně ve vzdálenosti 5 cm od stěny ve větratelných prostorách s relativní vlhkostí vzduchu nejvýše 75 %. (2) Nesušené těstovinytěstoviny balené vakuově nebo v inertní atmosféře, které jsou mikrobiálně stabilní za běžných podmínek uvádění na trh, se uvádějí na trh při teplotě nejvýše 10 °C, pokud výrobce nestanoví jiné podmínky uchovávání. (3) Čerstvé a nesušené těstovinytěstoviny se uvádějí na trh při teplotě nejvýše 8 °C. (4) TěstovinyTěstoviny se nebalí do barevného průhledného ani průsvitného obalu, pod kterým by byla vizuálně zkreslena barva nezabaleného výrobku. Pekařské výrobky § 7 (1) Členění pekařských výrobkůpekařských výrobků na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 8 k této vyhlášce. (2) Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u pekařských výrobkůpekařských výrobků uvede a) u chlebachleba a běžného pečivaběžného pečiva název druhu a skupiny; druh běžné pečivoběžné pečivo lze označit názvem „pečivo“, b) u jemného pečivajemného pečiva název druhu; dále je lze označit slovy vyjadřujícími recepturní nebo technologické zpracování jako „z listového těstatěsta“, „z kynutého listového těstatěsta“, „smažené“, „ze šlehaných hmot“ nebo „ze třených hmot“ a c) u trvanlivého pečivatrvanlivého pečiva název skupiny, s výjimkou sněhového pečiva a piškotů ze skupiny trvanlivé pečivo ze šlehaných hmottrvanlivé pečivo ze šlehaných hmot, které se označí slovy „sněhové pečivo“ nebo „piškoty“. (3) Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u nebalených pekařských výrobkůpekařských výrobků uvede a) u jemného pečivajemného pečiva a trvanlivého pečivatrvanlivého pečiva druh náplně a polevy v případě plněných nebo potahovaných výrobků, b) u nebaleného pekařského výrobkupekařského výrobku, který byl v hotovém stavu zmrazen a konečnému spotřebitelispotřebiteli je nabízen v rozmrazeném stavu, tam, kde je výrobek přímo nabízen k prodeji konečnému spotřebitelispotřebiteli, viditelně v blízkosti názvu výrobku údaj „rozmrazeno“ a c) u nebaleného pekařského výrobkupekařského výrobku, který byl dokončen ze zmrazeného pekařského polotovaru, tam, kde je výrobek přímo nabízen k prodeji konečnému spotřebitelispotřebiteli, viditelně v blízkosti názvu výrobku údaj „ze zmrazeného polotovaru“. (4) Informaci „pekárnapekárna“ nebo slova, která mají pro spotřebitelespotřebitele stejný význam, lze použít při uvádění na trh pekařského výrobkupekařského výrobku pouze v případě, pokud byl vyroben v pekárněpekárně. (5) Jemné pečivoJemné pečivo a trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo lze označit jako celozrnné, pokud obsahuje nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství mlýnských obilných výrobků tak, aby byly zahrnuty všechny složky zrna, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků. § 8 (1) Požadavky na jakostjakost pekařských výrobkůpekařských výrobků jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce. (2) Průměrným množstvím pekařských výrobkůpekařských výrobků je hmotnost pekařských výrobkůpekařských výrobků bez obalu se zohledněním přípustné záporné hmotnostní odchylky podle přílohy č. 10 k této vyhlášce. (3) Přepravní obaly a prostředky určené k přepravě pekařských výrobkůpekařských výrobků se nepoužívají k jiným účelům. (4) Hluboko zmrazené pekařské výrobkypekařské výrobky a polotovary se uvádějí na trh při teplotě minus 18 °C nebo nižší. Cukrářské výrobky a těsta § 9 (1) Členění cukrářských výrobkůcukrářských výrobků a těsttěst na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 11 k této vyhlášce. (2) Kromě údajů uvedených v nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům, v zákoně a ve vyhlášce o některých způsobech označování potravin se u cukrářských výrobkůcukrářských výrobků a těsttěst uvede a) datum použitelnosti, b) u cukrářských výrobkůcukrářských výrobků název druhu a skupiny; nelze-li je zařadit do skupiny, pak pouze název druhu, c) u těstatěsta název druhu, d) údaj „rozmrazeno“ u nebaleného cukrářského výrobkucukrářského výrobku, který byl v hotovém stavu zmrazen a konečnému spotřebitelispotřebiteli je nabízen k prodeji v rozmrazeném stavu v nezměněné podobě nebo po ozdobení; tento údaj se uvede viditelně v blízkosti názvu výrobku tam, kde je výrobek přímo nabízen k prodeji konečnému spotřebitelispotřebiteli, a e) u cukrářských výrobkůcukrářských výrobků obsahujících alkohol informace o přítomnosti alkoholu. (3) Náplně cukrářských výrobkůcukrářských výrobků lze označit názvem a) „kakaová“, obsahuje-li nejméně 25 g kakaa v 1 kg náplně, b) „čokoládová“, obsahuje-li nejméně 50 g čokolády v 1 kg náplně, nebo c) skořápkových plodů, obsahuje-li nejméně 25 g jader těchto skořápkových plodů v 1 kg náplně. (4) Průměrným množstvím cukrářských výrobkůcukrářských výrobků a těsttěst je hmotnost cukrářských výrobkůcukrářských výrobků a těsttěst bez obalu se zohledněním přípustné záporné hmotnostní odchylky podle přílohy č. 12 k této vyhlášce. (5) Náplně cukrářských výrobkůcukrářských výrobků mají stejnoměrné zabarvení, hrubé součásti jsou v náplni rovnoměrně rozptýleny. (6) Náplně a povrchová zdobení cukrářských výrobkůcukrářských výrobků mají příjemnou vůni a chuť odpovídající použitým surovinám, bez cizích pachů a příchutí a chuť není nakyslá nebo nahořklá, pokud nakyslost nebo hořkost nejsou charakteristickou vlastností náplně nebo povrchového zdobení. § 10 (1) Pekařský výrobekPekařský výrobek, který je základem nebo součástí cukrářského výrobkucukrářského výrobku, je dobře propečený, není připálený, má příjemnou vůni a chuť odpovídající použitým surovinám, bez cizích pachů a příchutí. (2) Náplně cukrářských výrobkůcukrářských výrobků, které z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, je nutné zpracovat nejdéle do 24 hodin po jejich vyrobení; nespotřebované náplně lze po tuto dobu uchovávat při teplotě nejvýše 5 °C. (3) Náplně, které jsou vlivem použitých surovin nebo vlivem technologické úpravy vedoucí k prodloužení trvanlivosti mikrobiologicky a fyzikálně-chemicky stabilní při teplotách nad 8 °C, se uchovávají při teplotách stanovených výrobcem po dobu nejvýše 48 hodin od vyrobení. (4) Nespotřebovaná náplň se zpracovává samostatně, je nepřípustné přimíchávat ji do nově zhotovené náplně. (5) Cukrářské výrobkyCukrářské výrobky s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 6 a těstatěsta se uvádějí na trh při teplotách do 8 °C. Hluboko zmrazené cukrářské výrobkycukrářské výrobky a těstatěsta se uvádějí na trh při teplotě minus 18 °C nebo nižší. (6) Cukrářské výrobkyCukrářské výrobky balené, které jsou v důsledku použití surovin trvanlivějšího charakteru nebo technologické úpravy vedoucí k prodloužení trvanlivosti mikrobiologicky a fyzikálně-chemicky stabilní při teplotách nad 8 °C, se uvádějí na trh při teplotách deklarovaných výrobcem. § 11 Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 12 Přechodná ustanovení (1) Potraviny lze vyrábět, označovat a uvádět na trh podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, do 1. února 2021. (2) Potraviny uvedené na trh nebo označené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, které jsou v souladu s vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, mohou být prodávány do vyprodání zásob. § 13 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. 2. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 93/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. 3. Vyhláška č. 268/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění vyhlášky č. 93/2000 Sb. 4. Vyhláška č. 182/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Členění mlýnských obilných výrobků na skupiny a podskupiny Druh\| Skupina\| Podskupina ---\|---\|--- mlýnské obilné výrobky\| mouka\| hladká mouka polohrubá mouka hrubá mouka celozrnná mouka grahamová mouka krupice\| hrubá krupice jemná krupice vločky\| trhanka\| kroupy\| perličky lámanka velké kroupy střední kroupy malé kroupy jáhly\| pseudoobiloviny\| pohanka klíčky\| otruby\| obiloviny pro přímou spotřebu\| směsi z obilovin\| müsli sypká směs dlouhozrnná rýže střednězrnná rýže kulatozrnná rýže\| pololoupaná rýže loupaná rýže neloupaná rýže parboiled rýže Příloha č. 2 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost mlýnských obilných výrobků Tabulka 1 Smyslové požadavky na jakost mouky Název mouky\| Barva ---\|--- mouky pšeničné - hrubá, polohrubá, hladká světlá, hladká polosvětlá\| bílá s nažloutlým odstínem pšeničná chlebová\| bílá se žlutošedým nebo našedlým odstínem pšeničná celozrnná\| hnědavý, načervenalý nebo tmavočervený odstín pšeničná grahamová\| hnědavý, načervenalý nebo tmavočervený odstín žitná světlá (výražková)\| bílá žitná tmavá (chlebová)\| šedobílá se zelenomodrým odstínem Tabulka 2 Fyzikální a chemické požadavky na mouky Podskupina\| Granulace5) (velikost ok/propad) (μm/ %)\| Minerální látky (popel)6) (% hmot. v sušině) nejvýše ---\|---\|--- Mouky hladké, z toho: pšeničná světlá\| 257/nejméně 96 - 162/nejméně 75\| 0,60 pšeničná polosvětlá\| 257/nejméně 96 - 162/nejméně 75\| 0,75 pšeničná chlebová\| 257/nejméně 96 - 162/nejméně 75\| 1,15 žitná světlá (výražková)\| -\| 0,65 žitná tmavá (chlebová)\| -\| 1,10 mouky polohrubé\| 366/nejméně 96 - 162/nejvýše 75\| 0,50 mouky hrubé\| 485/nejméně 96 - 162/nejvýše 15\| 0,50 mouky celozrnné\| 1129/nejméně 96\| 1,90 mouky grahamové\| -\| 1,90 Tabulka 3 Fyzikální a chemické požadavky na krupice Druh\| Minerální látky (popel) (% hmotnosti v sušině) nejvýše\| Vlhkost (v %) nejvýše\| Granulace (μm/ %) (velikost ok/propad) ---\|---\|---\|--- krupice hrubá\| 0,50\| 15,0\| 853/nejméně 96 - 446/nejvýše 15 krupice jemná\| 0,50\| 15,0\| 485/nejméně 96 - 257/nejvýše 15 krupice jemná dehydratovaná\| 0,50\| 12,0\| 485/nejméně 96 - 257/nejvýše 15 krupice kukuřičná\| 0,90\| -\| - Tabulka 4 Fyzikální a chemické požadavky na vločky Druh\| Vlhkost v % nejvýše\| Podíl nerozmačkaných zrn v % nejvýše\| Obsah části stébel, pluch a oplodí v % nejvýše\| Černé vločky7) v % nejvýše ---\|---\|---\|---\|--- ovesné\| 12,0\| 0,1\| 0,2\| 0,5 ovesné drcené\| 12,0\| -\| 0,2\| - pšeničné\| 14,0\| 0,2\| 0,1\| - žitné\| 14,0\| 0,2\| 0,2\| - ječné\| 14,0\| 0,2\| 0,2\| - ostatní\| 14,0\| 0,2\| -\| - Tabulka 5 Fyzikální požadavek na otruby Ukazatel\| Hodnota nejvýše ---\|--- vlhkost\| 15,0 % Tabulka 6 Fyzikální a chemické požadavky na trhanku Ukazatel\| Hodnota nejvýše ---\|--- vlhkost\| 15,0 % minerální látky (popel)\| 1,9 % v sušině podíl nerozdrcených zrn\| 3,0 % Tabulka 7 Fyzikální a chemické požadavky na kroupy Druh\| Podíl částečně obroušených nebo neobroušených zrn v % nejvýše\| Podíl pluch a slupek v % nejvýše\| Minerální nečistoty8) v % nejvýše\| Vlhkost v % nejvýše ---\|---\|---\|---\|--- perličky\| 1,0\| -\| 0,10\| 15,0 lámanka\| 1,0\| -\| 0,10\| 15,0 kroupy malé\| 1,0\| 0,1\| 0,10\| 15,0 kroupy ostatní\| 2,0\| 0,1\| 0,10\| 15,0 Tabulka 8 Další fyzikální a chemické požadavky na kroupy Třídění dle velikosti\| % propadu / průměr kruhových ok (μm) ---\|--- nejméně\| nejvýše kroupy velké\| -\| 30/3500 kroupy střední\| 70/3500\| 15/3000 kroupy malé\| 95/3000\| 5/2000 perličky\| 85/2000\| 1/1000 lámanka\| 98/3000\| 1/1000 Tabulka 9 Fyzikální a chemické požadavky na jáhly a pohanku Druh\| Vlhkost v % nejvýše\| Minerální nečistoty v % nejvýše\| Obsah cizích semen a slupek v % nejvýše\| Obsah neloupaných zrn a zlomků v % nejvýše ---\|---\|---\|---\|--- pohanka loupaná\| 15,0\| 0,15\| 0,2\| 1,0 jáhly\| 15,0\| 0,15\| 0,2\| 2,0 Tabulka 10 Smyslové požadavky na jáhly a pohanku Barva\| pohanka loupaná\| světle hnědá až hnědá, na lomu jasně bílá ---\|---\|--- jáhly\| žlutá, žlutooranžová až žlutohnědá Chuť\| pohanka loupaná\| slabě nahořklá, charakteristická pro pohanku jáhly\| slabě nasládlá, charakteristická pro proso Tabulka 11 Fyzikální a chemické požadavky na klíčky Ukazatel\| klíčky tepelně stabilizované\| klíčky tepelně neupravené ---\|---\|--- vlhkost\| nejvýše 10,0 %\| nejvýše 15,0 % Tabulka 12 Fyzikální a chemické požadavky na obiloviny pro přímou spotřebu Ukazatel\| Hodnota ---\|--- vlhkost\| nejvýše 14,0 % zlomky9)\| nejvýše 1,0 % příměsi10)\| nejvýše 1,0 % minerální nečistoty\| nejvýše 0,10 % Tabulka 13 Smyslové požadavky na směsi z obilovin Ukazatel\| Vyjádření ---\|--- konzistence\| sypká směs, menší snadno roztíratelné hrudky nejsou na závadu barva\| vyrovnaná, po použitých surovinách vůně a chuť\| příjemná, přirozená, odpovídající charakteru použitých složek a ochucovadel Tabulka 14 Fyzikální a chemické požadavky na směsi z obilovin Směsi pro užití\| Vlhkost v % nejvýše\| Popel v % nejvýše ---\|---\|--- na chlebové výrobky\| 15,0\| 4,0 na pšeničné pečivo běžné\| 15,0\| 3,0 na pšeničné pečivo jemné\| 15,0\| 2,5 na šlehané nebo třené hmoty\| 11,0\| 2,5 na přípravu trvanlivého pečivatrvanlivého pečiva vč. perníkůperníků\| 11,0\| 2,5 na přípravu knedlíků\| 15,0\| 3,0 na přípravu smažených výrobků\| 14,0\| 3,0 na přípravu obilné kaše\| 15,0\| - na přípravu moučníků bez cukru\| 15,0\| - Tabulka 15 Fyzikální a smyslové požadavky na jakost strouhanky Ukazatel\| Hodnota nebo vyjádření ---\|--- vlhkost\| nejvýše 12,0 % vůně a chuť\| typická pečivová, bez cizích pachů a bez cizí příchuti Příloha č. 3 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Fyzikální a chemické požadavky na jakost rýže Ukazatel\| Hodnota ---\|--- vlhkost\| nejvýše 15,0 % nečistoty organické11)\| nejvýše 1,0 % nečistoty minerální\| nejvýše 0,2 % příměsi12) celkem\| bez limitní hodnoty zrna neloupaná\| nejvýše 0,15 % drť13)\| nejvýše 0,1 % Příloha č. 4 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky mlýnských obilných výrobků Hmotnost balení\| Přípustná záporná hmotnostní odchylka ---\|--- do 50 g\| \\- 10 % 51 - 120 g\| \\- 5 % 121 - 250 g\| \\- 4 % 251 - 1 000 g\| \\- 3 % 1001 - 2 500 g\| \\- 2 % nad 2 500 g\| \\- 1 % Příloha č. 5 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Členění těstovin na skupiny a podskupiny Druh\| Skupina\| Podskupina ---\|---\|--- těstovinytěstoviny\| vaječné\| sušené bezvaječné\| nesušené semolinové\| čerstvé semolinové vaječné\| sušené s náplní celozrnné\| nesušené s náplní čerstvé s náplní Příloha č. 6 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Smyslové, fyzikální a chemické požadavky na jakost těstovin Tabulka 1 Smyslové požadavky na jakost těstovin vzhled a tvar\| Odpovídají tržnímu druhu, spotřebitelské balení neobsahuje příměs jiných tvarů těstovintěstovin nad 1 %. Povrch hladký, kompaktní, bez trhlin. U válcovaných těstovintěstovin a u těstovintěstovin, kde většina povrchu je tvořena řezem (např. u tzv. hvězdiček), může být povrch mírně drsný a moučný. Podíl zlomků může být maximálně 10 %. TěstovinyTěstoviny se při dodržení podmínek uvedených v návodu nerozvařují, nejsou lepkavé a zachovávají si svůj tvar i po uvaření. ---\|--- barva\| Světlá, rovnoměrná v různých odstínech žluté, u vaječných těstovintěstovin odpovídající počtu použitých vajec, u semolinových těstovintěstovin jantarová nebo v různých tmavších odstínech žluté, u ostatních druhů odpovídá použitým surovinám nebo přídatným látkám nebo látkám určeným k aromatizaci. vůně a chuť po uvaření\| Příjemná, odpovídá použitým složkám. Tabulka 2 Fyzikální a chemické požadavky na těstoviny \| těstoviny\| nejméně\| nejvýše ---\|---\|---\|--- vlhkost\| sušené\| -\| 13 % nesušené\| 20 %\| - zmrazené\| 20 %\| 38 % balené vakuově nebo v inertní atmosféře\| 20 %\| 38 % Příloha č. 7 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky těstovin Hmotnost balení\| Přípustná záporná hmotnostní odchylka ---\|--- do 250 g\| \\- 6 % 251 - 500 g\| \\- 4 % 501 - 2 000 g\| \\- 2 % nad 2 000 g\| \\- 1 % Příloha č. 8 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Členění pekařských výrobků na druhy a skupiny Druh\| Skupina ---\|--- chlébchléb\| pšeničný žitný žitnopšeničný pšeničnožitný celozrnný grahamový vícezrnný speciální běžné pečivoběžné pečivo\| pšeničné žitné žitnopšeničné pšeničnožitné celozrnné grahamové vícezrnné speciální jemné pečivojemné pečivo\| trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo\| sušenkysušenky trvanlivé pečivo ze šlehaných hmottrvanlivé pečivo ze šlehaných hmot oplatkyoplatky perníkyperníky sucharysuchary preclíky trvanlivé tyčinky knäckebrotknäckebrot krekrykrekry extrudované výrobkyextrudované výrobky pufované výrobkypufované výrobky obilné celozrnné lupínkyobilné celozrnné lupínky zapékané müsli Příloha č. 9 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Požadavky na jakost pekařských výrobků Tabulka 1 Název pekařského výrobku\| Jakostní parametr ---\|--- chlébchléb „kvasového typu“ nebo „kváskového typu“\| zakyselen stabilním kvasemstabilním kvasem chlébchléb „kvasový“, „kváskový“, „s kváskem“ nebo „s kvasem“\| zakyselen výhradně kvasem chlébchléb „tradiční kvasový“, „tradiční kváskový“, „tradiční s kváskem“ nebo „tradiční s kvasem“\| kypřen a zakyselen výhradně žitným kvasem „selský chlébchléb“\| tvarovaný do kulatého bochníku o hmotnosti nejméně 2 kg, s obsahem nejméně 45 % žitné mouky, vztaženo na celkové množství použitých mlýnských obilných výrobků „trvanlivý chlébchléb“\| minimální trvanlivost chlebachleba je nejméně 21 dní „mléčné běžné pečivoběžné pečivo“\| obsahuje mléko v množství odpovídajícím nejméně 1,7 % mléčné sušiny, vztaženo na celkovou hmotnost použitých mlýnských obilných výrobků „máslové“ pekařské výrobkypekařské výrobky\| použitým tukem do těstatěsta je výhradně máslo nebo odpovídající množství máselného tuku nebo máselného koncentrátu; přítomnost jiného tuku se připouští pouze v malém množství v důsledku přenosu z použitých ochucujících složek, ve kterých se vyskytuje přirozeně „vaječné“ pekařské výrobkypekařské výrobky\| obsahují nejméně 180 g vajec nebo 64 g oddělených žloutků nebo odpovídající množství sušených vaječných výrobků vztaženo na 1 kg použitých mlýnských obilných výrobků „kakaové“ pekařské výrobkypekařské výrobky\| obsahují nejméně 25 g kakaa v 1 kg hmoty nebo těstatěsta před upečením pekařské výrobkypekařské výrobky s názvem použité skupiny skořápkových plodů\| obsahují nejméně 25 g jader těchto skořápkových plodů v 1 kg hmoty nebo těstatěsta před upečením Tabulka 2 Druh/skupina\| Vzhled, tvar\| Kůrka, povrch\| Střídka, struktura\| Vůně a chuť ---\|---\|---\|---\|--- chlébchléb /čerstvý chlébčerstvý chléb, běžné pečivoběžné pečivo /čerstvé běžné pečivočerstvé běžné pečivo\| pravidelně formovaný, tvar typický pro daný výrobek\| čistá, odpovídající barvy dle charakteru výrobku, nepřipálená, popř. nařezávaná nebo s prasklinami typickými pro daný výrobek\| dobře propečená, pórovitá, vláčná, pružná\| typická pro daný výrobek, odpovídající použitým surovinám, příjemná, bez cizích pachů a cizí příchuti jemné pečivojemné pečivo/čerstvé jemné pečivočerstvé jemné pečivo\| pravidelně formované, tvar typický pro daný výrobek\| čistá, odpovídající barvy dle charakteru výrobku, nepřipálená, popřípadě s viditelnou náplní u plněných výrobků\| dobře propečená, jemně pórovitá, vláčná, popř. s náplní na řezu, dutina nad náplní u plněných výrobků není na závadu\| typická pro daný výrobek, příjemná, odpovídající použitým surovinám, u plněných výrobků po použité náplni, bez cizích pachů a cizí příchuti trvanlivé pečivotrvanlivé pečivo kromě perníkuperníku\| celistvý, tvar typický pro daný výrobek\| čistá, odpovídající barvy dle charakteru výrobku, dle výrobku s otiskem formy, nepřipálená, u potahovaných druhů výrobků s polevou\| křehká, pórovitá, u laminovaných výrobků vrstevnatý lom, plněných výrobků na řezu náplň v jedné nebo více vrstvách, plněných oplatekoplatek neoddělené vrstvy,\| příjemná, typická pro daný výrobek, odpovídající použitým surovinám, u plněných výrobků po náplni, u potahovaných výrobků po polevě, bez cizích pachů a cizí příchuti perníkperník\| celistvý, tvarovaný dle formy\| celistvá, čistá, odpovídající barvy dle výrobku, nepřipálená, u potahovaných výrobků s polevou\| vláčná, pórovitá, u plněných výrobků náplň na řezu\| příjemná, typická odpovídající použitým surovinám, bez cizích pachů a cizí příchuti Příloha č. 10 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky pekařských výrobků ChlébChléb nebalený\| nejvýše - 6 % ---\|--- ChlébChléb balený\| nejvýše - 5 % Běžné pečivoBěžné pečivo o hmotnosti do 150 g:\| 10 kusů\| nejvýše - 6 % 1 kus\| nejvýše - 10 % nad 150 g\| nejvýše - 6 % Jemné pečivoJemné pečivo o hmotnosti do 150 g:\| 10 kusů\| nejvýše - 6 % 1 kus\| nejvýše - 10 % nad 150 g\| nejvýše - 6 % Trvanlivé pečivoTrvanlivé pečivo o hmotnosti do 50 g\| nejvýše - 11 % 51 - 100 g\| nejvýše - 9 % 101 - 250 g\| nejvýše - 7 % 251 - 500 g\| nejvýše - 5 % nad 500 g\| nejvýše - 3 % Příloha č. 11 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Členění cukrářských výrobků a těst na druhy a skupiny Druh\| Skupina ---\|--- cukrářský výrobekcukrářský výrobek\| s náplní lehkou tukovou s náplní lehkou máslovou s náplní tukovou s náplní máslovou s náplní šlehačkovounáplní šlehačkovou s náplní bílkovou s náplní ostatní těstotěsto\| Příloha č. 12 k vyhlášce č. 18/2020 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky cukrářských výrobků a těst výrobky o hmotnosti do 150 g\| nejvýše - 8 % ---\|--- nad 150 g\| nejvýše - 7 % 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění. 2) Příloha II, část VII, dodatek II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. 3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění. 4) Vyhláška č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin. 5) Velikost podílu částic, které propadají sítem o stanovené velikosti ok. 6) Nespalitelné látky, které zůstanou po spálení vzorku za stanovených podmínek. 7) Vločky se změněnou barvou na více než 50 % povrchu. 8) Kaménky, písek, hrudky zeminy, prach, v případě rýže i mastek. 9) Části zrna příslušné obiloviny, zůstalo-li méně než polovina obilky. 10) Zrna příslušného druhu obilovin s odlišnou jakostí snižující celkovou hodnotu výrobku nebo technologicky neodstranitelná zrna a semena jiných než příslušných druhů obilovin. 11) Cizí semena, části slámy, stébla, plevy. 12) Zlomky, vadná zrna, neloupaná zrna. 13) Propad sítem s kruhovými otvory o velikosti 1,4 mm.
Vyhláška č. 17/2020 Sb.	Vyhláška č. 17/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 1. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 8/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb., vyhlášky č. 165/2014 Sb. a vyhlášky č. 155/2018 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2020 17 VYHLÁŠKA ze dne 16. ledna 2020, kterou se mění vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo obrany stanoví podle § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání: Čl. I Vyhláška č. 105/2008 Sb., o naturálních a peněžních náležitostech žáků vojenských středních škol, ve znění vyhlášky č. 198/2010 Sb., vyhlášky č. 165/2014 Sb. a vyhlášky č. 155/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Peněžní náležitosti se poskytují ve formě opakujícího se motivačního příspěvku, jednorázové motivační odměny nebo náhrad v penězích za neposkytnuté naturální náležitosti.“. 2. Nadpis § 17 zní: „Motivační příspěvek a motivační odměna“. 3. V § 17 odst. 2 písmeno c) zní: „c) nebylo žákovi za porušení povinností stanovených školním řádem nebo vnitřním řádem školy uloženo výchovné opatření10) třídního učitele, ředitele školy nebo ředitele školského zařízení,“. 4. V § 17 odst. 3 větě druhé se slovo „podmínky“ nahrazuje slovem „podmínek“. 5. V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud bylo žákovi za porušení povinností stanovených školním řádem nebo vnitřním řádem školy uloženo výchovné opatření10) třídního učitele, ředitele školy nebo ředitele školského zařízení, neposkytne mu škola motivační příspěvek po dobu 5 kalendářních měsíců, za které by mu jinak náležel, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém se uložení výchovného opatření stalo překážkou pro poskytnutí motivačního příspěvku.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 6. V § 17 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Motivační příspěvek se vyplácí měsíčně v období školního vyučování jako opakující se částka ve výši a) 2 500 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 2 - chvalitebný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 1,50, b) 2 000 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 3 - dobrý a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 1,50, c) 1 500 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 3 - dobrý a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,00, d) 700 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 3 - dobrý a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 2,50, nebo e) 200 Kč, jestliže hodnocení výsledků vzdělávání žáka v žádném předmětu není vyšší než klasifikační stupeň prospěchu 4 - dostatečný a průměr klasifikačních stupňů prospěchu není vyšší než 3,00. (6) Za dosažení jazykové způsobilosti podle NATO STANAG 6001 stanovené rámcovým nebo školním vzdělávacím programem škola žákovi poskytne jednorázovou motivační odměnu ve výši a) 2 000 Kč za úroveň jazykové způsobilosti SLP 2222 z anglického jazyka, b) 1 000 Kč za úroveň jazykové způsobilosti SLP 1111 z dalších cizích jazyků.“. 7. V § 17 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Motivační odměna podle odstavce 6 se žákovi poskytne v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém žák dosáhl stanovené úrovně jazykové způsobilosti.“. Čl. II Přechodné ustanovení Pokud žákovi vznikl přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nárok na zvýšení motivačního příspěvku získáním úrovně jazykové způsobilosti stanovené rámcovým nebo školním vzdělávacím programem, bude mu po celou dobu studia částka ve výši tohoto zvýšení vyplácena v měsících, v nichž se vyplácí motivační příspěvek, i po dni nabytí účinnosti této vyhlášky, bez ohledu na skutečnost, zda je mu v měsíci výplaty motivační příspěvek poskytován. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2020. Ministr obrany: Mgr. Metnar v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 5/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o změně limitů odpovědnosti, které byly přijaty v souladu s článkem 24 odst. 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, přijaté v Montrealu dne 28. května 1999 Vyhlášeno 17. 1. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 12. 2019, částka 3/2020 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 12. 2019 5 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 2019 sdělil generální tajemník Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), že v souladu s článkem 24 odst. 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě1), byly přijaty změny limitů odpovědnosti stanovených touto Úmluvou. Změny vstoupily v platnost dne 28. prosince 2019 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Dnem vstupu těchto změn v platnost přestaly platit změny limitů platné od 30. prosince 2009, vyhlášené pod č. 47/2010 Sb. m. s. Anglické znění změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Tel.: +1 (514)954-6090 Č.j.: LE 3/38.1-19/70 11\\. říjen 2019 Předmět: Revize limitů odpovědnosti podle Montrealské úmluvy z roku 1999 – oznámení data nabytí platnosti revidovaných limitů Vyžadovaná činnost: a) zohlednit, že revidované limity odpovědnosti nabývají platnosti od 28. prosince 2019 pro všechny smluvní strany Montrealské úmluvy; a b) podle potřeby přizpůsobit prováděcí právní předpisy, aby revidované odpovědnostní limity nabyly platnosti Pane/Paní, mám tu čest odkázat na dopis státům LE 3/38.1-19/50, ze dne 28. června 2019, kterým Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) oznámila výsledky přezkoumání limitů odpovědnosti podle článku 24 odstavec 2 Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, podepsané v Montrealu 28. května 1999 (Dok 9740). Jak je stanoveno v odstavci 8 výše uvedeného dopisu státům, státy byly vyrozuměny, že limity odpovědnosti stanovené Montrealskou úmluvou je nutné revidovat následovně: Montrealská úmluva z roku 1999\| Původní limity (SDR)\| Revidované limity (SDR) od 30. prosince 2009\| Revidované limity, zaokrouhlené (SDR) † ---\|---\|---\|--- Článek 21\| 100 000\| 113 100\| 128 821 Článek 22, odstavec 1\| 4 150\| 4 694\| 5 346 Článek 22, odstavec 2\| 1 000\| 1 131\| 1 288 Článek 22, odstavec 3\| 17\| 19\| 22 Pro usnadnění, dne 16. září 2019 měla jednotka SDR hodnotu 1,37 USD. † V platnosti od 28. prosince 2019. Smluvním stranám bylo oznámeno, v souladu s tichou schvalovací procedurou objasněnou v odstavci 2 článku 24 Montrealské úmluvy, že zmíněné revize nabudou platnosti pro všechny smluvní strany šest měsíců po oznámení, pokud do tří měsíců po oznámení většina smluvních stran nevyjádří u ICAO svůj nesouhlas. K vyjádření takového většinového nesouhlasu nedošlo. Smluvní strany se proto vyzývají přijmout nezbytná opatření, v souladu se svými vnitrostátními právními požadavky, aby revidované limity nabyly 28. prosince 2019 platnosti. Přijměte, pane/paní, vyjádření mé nejhlubší úcty. Fang Liu generální tajemnice 1) Úmluva o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, přijatá v Montrealu dne 28. května 1999, byla vyhlášena pod č. 123/2003 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2019 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže v roce 2020 Vyhlášeno 17. 1. 2020, částka 3/2020 4 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2019 Sb. m. s. o skutečnostech k provádění Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na základě výměny nót ze dne 11. října 2019 a 27. listopadu 2019 byl podle článku 9 odst. 1 Dohody mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže1) stanoven počet občanů, kteří budou moci využít Dohodu v kalendářním roce 2020, na 1 150 občanů z každého státu. 1) Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže, podepsaná dne 23. listopadu 2006 v Ottawě, byla vyhlášena pod č. 74/2007 Sb. m. s.; skutečnosti důležité k provádění Dohody byly oznámeny pod č. 84/2007 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva financí č. 15/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 15/2020 Sb. Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 01/2020, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2020 Vyhlášeno 17. 1. 2020, částka 6/2020 15 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 7. ledna 2020 o vydání výměru MF č. 01/2020, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok 2020 Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 17. prosince 2019 vydalo výměr MF č. 01/2020, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenamicenami pro rok 2020. Výměr byl publikován v Cenovém věstníku částka 16/2019 dne 17. prosince 2019 a nabývá účinnosti 1. ledna 2020. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 14/2020 Sb.	Vyhláška č. 14/2020 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Boženy Němcové Vyhlášeno 17. 1. 2020, datum účinnosti 29. 1. 2020, částka 6/2020 * § 1 - (1) Dnem 29. ledna 2020 se k 200. výročí narození Boženy Němcové vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky a pod ní text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod tímto textem je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „20 * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. ledna 2020. k vyhlášce č. 14/2020 Sb. Aktuální znění od 29. 1. 2020 14 VYHLÁŠKA ze dne 9. ledna 2020 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Boženy Němcové Česká národní banka stanoví podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb.: § 1 (1) Dnem 29. ledna 2020 se k 200. výročí narození Boženy Němcové vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny je přípustná odchylka v obsahu stříbra nahoru 1 %, odchylka v hmotnosti nahoru 0,26 g, odchylka v průměru 0,1 mm a odchylka v síle 0,15 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je kompozice stylizovaných heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky a pod ní text „ČESKÁ REPUBLIKA“. Pod tímto textem je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna v horní části mincovního pole vpravo od státního znaku. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je ztvárněn portrét Boženy Němcové v levém profilu s náznakem oděvu. Při spodním okraji dvousetkoruny je ozdobným písmem umístěn text „Božena Němcová“ a při pravém horním okraji jsou umístěny letopočty „1820-2020“. Iniciála autoraautora mince, akademického sochaře Jiřího Harcuby, kterou je písmeno „H“, se nachází při levém okraji mince. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 29. ledna 2020. Guvernér: Ing. Rusnok v. r. Příloha k vyhlášce č. 14/2020 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 200. výročí narození Boženy Němcové (lícní a rubová strana) 78kB 56kB
Vyhláška č. 13/2020 Sb.	Vyhláška č. 13/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů Vyhlášeno 17. 1. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 6/2020 * Čl. I - V příloze č. 1 k vyhlášce č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů, se slova „prohlašuji, že jsem nárok na peněžitou pomo * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 13 VYHLÁŠKA ze dne 10. ledna 2020, kterou se mění vyhláška č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 49 písm. a) až e) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů): Čl. I V příloze č. 1 k vyhlášce č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů, se slova „prohlašuji, že jsem nárok na peněžitou pomoc nebo obdobný nárok na odškodnění újmy způsobené mi trestným činem,“ nahrazují slovy „Prohlašuji, že jsem nárok na peněžitou pomoc nebo obdobný nárok na odškodnění újmy způsobené mi trestným činem“ a slova „§ 21 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů“ se nahrazují slovy „§ 2 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2020. Ministryně: Mgr. Benešová v. r.
Zákon č. 12/2020 Sb.	Zákon č. 12/2020 Sb. Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů Vyhlášeno 17. 1. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 5/2020 * ČÁST PRVNÍ - PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY (§ 1 — § 14) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím (§ 15 — § 15) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy (§ 16 — § 17) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna správního řádu (§ 18 — § 18) * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 19 — § 19) * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ověřování (§ 20 — § 20) * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (§ 21 — § 21) * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o základních registrech (§ 22 — § 23) * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti (§ 24 — § 24) * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o elektronické identifikaci (§ 25 — § 25) * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 26 — § 26) * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (261/2021 Sb.) 12 ZÁKON ze dne 11. prosince 2019 o právu na digitální služby a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb. § 2 Vymezení pojmů (1) Uživatelem služby je fyzická osoba nebo právnická osoba, kterým je poskytována digitální služba nebo které činí digitální úkon, a které při poskytování digitální služby nebo při činění digitálního úkonu nemají postavení orgánu veřejné moci. (2) Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy1) v rámci agendy. (3) Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě. (4) Katalogem služeb je část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, které přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci. (5) Digitálním stejnopisem průkazuDigitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu. § 2a Digitální a informační agentura (1) Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze. (2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy. (3) Agentura a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona, b) plní koordinační úlohu pro informační technologie, c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat, d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy, e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti, f) provozuje kompetenční centra. (4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. (5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. § 3 Právo na digitální službu (1) Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu. (2) Práva a povinnosti podle jiných zákonů nejsou tímto zákonem dotčena. § 4 Právo činit digitální úkon (1) Uživatel služby má právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím a) své datové schránky2), b) kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis, c) sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem3) nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí4) za podmínek stanovených jinými zákony, d) informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace5), autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo e) jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis. (2) Nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit úkon jako digitální úkon. (3) Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím Agentury elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu6). § 5 Právo na osvědčení digitálního úkonu (1) Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu. (2) Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci. (3) Orgán veřejné moci, který je veřejnoprávním původcem7), je povinen bezodkladně po učinění digitálního úkonu poskytnout uživateli služby osvědčení o digitálním úkonu, který vůči němu uživatel služby učinil. (4) Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy. § 6 Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu (1) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu8) ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká. (2) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu. (3) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku. § 7 Právo na využívání údajů (1) Orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby. (2) Uživatel služby má právo udělit souhlas s využíváním údajů o sobě, o svých právech a povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému; orgán veřejné moci je povinen tyto údaje využívat. (3) Uživatel služby může udělit souhlas k využívání údajů v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci. V rozsahu uděleného souhlasu se neuplatní povinnost mlčenlivosti orgánu veřejné moci. Uživatel služby je oprávněn souhlas kdykoliv odvolat. (4) Souhlas uživatele služby k využívání údajů se podává Agentuře. Agentura zveřejní elektronický formulář k udělení a odvolání souhlasu na portálu veřejné správy. § 8 Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti (1) Uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému. (2) Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti uplatní uživatel služby prostřednictvím Agentury u příslušného orgánu veřejné moci, který učinil podkladový úkon. Příslušný orgán veřejné moci osvědčí existenci práva, povinnosti nebo právní skutečnosti a potvrdí ji Agentuře, která ji zapíše do registru práv a povinností. (3) Příslušný orgán veřejné moci průběžně aktualizuje zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti; zjistí-li rozpor mezi zápisem podle odstavců 1 až 3 a skutečným stavem, odstraní jej prostřednictvím Agentury bez zbytečného odkladu. § 9 Právo na prokázání právní skutečnosti (1) Uživatel služby má právo prokázat nebo osvědčit právní skutečnost a) odkazem na údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému a zpřístupněné orgánu veřejné moci pro výkon agendy, nebo b) výpisem z informačního systému veřejné správy9) v elektronické podobě, který zaručuje věrohodnost původu a neporušenost obsahu výpisu. (2) Uživatel služby není povinen pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti, která se ho týká, předkládat rozhodnutí, doklad, průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj, pokud prokázal svoji totožnost a údaje o něm nebo o jeho právech, povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, jsou vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy. (3) Předloží-li uživatel služby dokumenty v elektronické podobě, orgán veřejné moci není oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě. Požadavky jiných právních předpisů na vznik nebo podobu elektronických dokumentů, kterými se právně jedná, tím nejsou dotčeny10). Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu § 9a (1) Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu; to neplatí, je-li průkaz vydáván v elektronické podobě. (2) Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinouveřejnou listinou. (3) Digitální stejnopis průkazuDigitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu. § 9b (1) Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování. (2) Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat. § 9c (1) Digitální stejnopis průkazuDigitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti. (2) Poskytovatel elektronické aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazudigitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazudigitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě. § 9d (1) Poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu, mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování je Agentura. Poskytovatelem elektronické aplikace pro ověřování může být také jiný státní orgán. Poskytovatelem mobilní aplikace pro prokazování může být také osoba, které byla udělena akreditaceakreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditovaná osobaakreditovaná osoba“). (2) Agentura stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy. Agentura umožní obstarat si alespoň digitální stejnopis občanského průkazu. § 9e (1) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu umožní prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu prokazujícímuprokazujícímu na základě jeho požadavku učiněného prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. (2) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu alespoň jednou denně vystaví aktuální digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu, zapečetí jej zaručenou elektronickou pečetí založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť a zpřístupní jej prokazujícímu. (3) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu ověří při prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, zda zobrazovaný digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu odpovídá digitálnímu stejnopisu průkazudigitálnímu stejnopisu průkazu naposledy zpřístupněnému prokazujícímu. (4) Nelze-li ověření podle odstavce 3 provést, má se za to, že digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu a údaje v něm uvedené jsou platné a že nenastaly jiné skutečnosti, které brání prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, a to po dobu 48 hodin od vystavení zobrazovaného digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu. § 9f (1) Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu. (2) Agentura na základě vyrozumění podle odstavce 1 umožní ověřujícímu zobrazit údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazudigitálním stejnopisu průkazu v aplikaci pro ověřování. (3) Ověřující, který přestal umožňovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu bez zbytečného odkladu. (4) Vyrozumění podle odstavců 1 a 3 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované Agenturou. § 9g (1) Agentura rozhodne o udělení akreditaceakreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditaceakreditace“) na základě písemné žádosti. (2) Podmínkou pro udělení akreditaceakreditace je a) skutečnost, že žadatel o akreditaciakreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, b) skutečnost, že žadatelem o akreditaciakreditaci poskytovaná mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, c) bezúhonnost žadatele o akreditaciakreditaci, d) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, e) zpracování plánu ukončení činnosti, f) skutečnost, že žadatel o akreditaciakreditaci je způsobilý pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob. (3) Žadatel o akreditaciakreditaci k žádosti o akreditaciakreditaci přikládá a) smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, b) doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů, c) potvrzení, že žadatel o akreditaciakreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, d) potvrzení, že žadatelem o akreditaciakreditaci poskytovaná mobilní aplikace splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, e) plán ukončení činnosti. (4) Agentura je oprávněna při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán. (5) Agentura rozhodne o žádosti o udělení akreditaceakreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaciakreditaci podmínky pro udělení akreditaceakreditace, Agentura udělí akreditaciakreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne. § 9h (1) Agentura rozhodne o změně akreditaceakreditace na základě písemné žádosti akreditované osobyakreditované osoby o poskytování další mobilní aplikace pro prokazování. (2) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b) ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování. (3) Agentura rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování podmínky podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), Agentura změní akreditaciakreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne. § 9i (1) Přestane-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditaceakreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditaceakreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí akreditaciakreditaci odejme. (2) Přestane-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňovat podmínku podle § 9g odst. 2 písm. c) nebo f), Agentura jí odejme akreditaciakreditaci bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy. (3) Agentura odejme akreditaciakreditaci, jestliže o to akreditovaná osobaakreditovaná osoba písemně požádala. (4) AkreditaceAkreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osobyakreditované osoby. § 9j (1) Žadatel o akreditaciakreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. (2) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. § 9k (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro a) úmyslný trestný čintrestný čin, nebo b) trestný čintrestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena. (3) Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu, je-li osoba státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo měla-li nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je osoba státním příslušníkem, d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu pobytu. (4) Bezúhonnost právnických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, na jehož území má osoba sídlo, má-li sídlo v jiném členském státě Evropské unie, c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má osoba sídlo, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území má osoba sídlo, d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území osoba podnikala. (5) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) až d) a odstavce 4 písm. b) až d) nesmí být starší 3 měsíců. (6) Agentura si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 9l (1) Mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena Agenturou (dále jen „pověřená osobapověřená osoba“). (2) Agentura pověří posuzováním mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování na základě žádosti osobu pověřenou k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. PověřeníPověření k posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování (dále jen „pověřenípověření“) nelze převést na jinou osobu. (3) Přestane-li pověřená osobapověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí pověřenípověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osobapověřená osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí pověřenípověření odejme. (4) Agentura odejme pověřenípověření, jestliže o to pověřená osobapověřená osoba písemně požádala. (5) PověřeníPověření zaniká, jestliže pověřená osobapověřená osoba pozbyla pověřenípověření k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. (6) Pověřená osobaPověřená osoba posuzuje, zda mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti stanovené Agenturou a žadatel o posouzení splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování stanovené Agenturou. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních systémech veřejné správy se při posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování použijí obdobně. (7) Splňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osobapověřená osoba písemně potvrdí tuto skutečnost žadateli o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení. (8) Nesplňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osobapověřená osoba písemně vyrozumí o této skutečnosti žadatele o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení a sdělí mu důvody nesplnění požadavků. (9) Není-li podle odstavce 1 pověřena žádná osoba, posuzuje mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování Agentura. Ustanovení odstavců 6 až 8 se na posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování Agenturou použijí obdobně. § 9m (1) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, a) vede a aktualizuje plán ukončení činnosti a b) při ukončení své činnosti postupuje podle plánu ukončení činnosti. (2) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, písemně oznámí Agentuře a) v dostatečném předstihu změny, které budou provedeny při poskytování jím spravované mobilní aplikace pro prokazování, a které mohou mít dopad na splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), b) bez zbytečného odkladu, že přestal splňovat některou z podmínek pro udělení akreditaceakreditace. (3) Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, předá Agentuře účinné znění smlouvy o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, došlo-li k její změně nebo k uzavření nové smlouvy. Účinné znění smlouvy je možné předat i ve formě prosté kopie. § 9n Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování včetně způsobu, jakým je prokazující informován o ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování. § 9o (1) Informace poskytnuté Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které se týkají splnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f) a které jsou utajované, se uchovávají odděleně mimo spis. (2) Vyjde-li v řízení o udělení nebo odnětí akreditaceakreditace na základě informací poskytnutých Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které jsou utajované, najevo, že žadatel o akreditaciakreditaci nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba nesplňuje podmínku podle § 9g odst. 2 písm. f), v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k zamítnutí žádosti o udělení akreditaceakreditace nebo k odnětí akreditaceakreditace došlo z důvodu nesplnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f). § 9p Agentura a) vede evidenci udělených akreditacíakreditací a jejich změn a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách, b) zneplatní při ukončení činnosti akreditované osobyakreditované osoby jí vydané mobilní aplikace pro prokazování, c) zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování, pokud existuje důvodné podezření nebo zjištění, že mobilní aplikace pro prokazování byla zneužita nebo hrozí nebezpečí jejího zneužití nebo byla aktivována na základě nepravdivých údajů, d) zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování na základě žádosti prokazujícího; žádost lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti a e) kontroluje akreditované osobyakreditované osoby a pověřené osobypověřené osoby. § 9q Prokazující a) zachází s mobilní aplikací pro prokazování s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jejího zneužití, a b) ohlásí Agentuře zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití mobilní aplikace pro prokazování; ohlášení lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti. § 9r (1) Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. a) změny při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, b) neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. b), že přestala splňovat některou z podmínek pro udělení akreditaceakreditace, nebo c) nepostupuje podle plánu ukončení činnosti podle § 9n. (2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. (3) Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura. § 10 Právo na zápis kontaktního údaje (1) Uživatel služby má právo na zápis kontaktního údaje o elektronické adrese nebo telefonním čísle (dále jen „kontaktní údaj“) do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci nebo do registru obyvatel pro zasílání informací podle tohoto zákona a pro zasílání dalších informací souvisejících s poskytováním digitální služby, jejichž okruh si vybere. (2) Právo na zápis kontaktního údaje uplatní uživatel služby u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k zápisu kontaktního údaje na portálu veřejné správy a zřídí službu pro zasílání informací na kontaktní údaje. § 11 Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb (1) Uživatel služby je oprávněn přistupovat k údajům vedeným o něm v základních registrech a agendových informačních systémech. Orgán veřejné moci zajistí alespoň prostřednictvím digitální služby portálu veřejné správy přístup uživatele služby k těmto údajům. (2) Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu nebo řidičského průkazu; informaci zasílá orgán veřejné moci, který ho vydal, nejpozději 30 dnů před uplynutím jeho platnosti do datové schránky. (3) Uživatel služby má právo na zápis dokladu, průkazu nebo osvědčení do portálu veřejné správy za účelem zasílání informace o končící platnosti dokladu, průkazu nebo osvědčení na kontaktní údaj. Údaje o takto zapsaném dokladu, průkazu nebo osvědčení, nejsou-li vedeny v agendovém informačním systému, zapíše správce portálu veřejné správy do registru práv a povinností. (4) Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o změně údajů vedených o své osobě nebo svých právech a povinnostech v základních registrech nebo agendových informačních systémech neprodleně po jejich změně do datové schránky. Správce příslušného základního registru nebo agendového informačního systému poskytne uživateli služby informaci podle věty první v rozsahu údajů, které nevyužívá z jiného základního registru nebo agendového informačního systému. (5) Orgán veřejné moci poskytuje informace podle odstavce 2 také na kontaktní údaj. Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci § 12 (1) Není-li v katalogu služeb pro využití digitální služby stanovena úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, uživatel služby má právo provést svou identifikaci a autentizaci prostředkem pro elektronickou identifikaci podle své volby nejméně v úrovni značná. (2) Uživatel služby má právo, aby před osobním provedením úkonu, pro který je v katalogu služeb uvedena možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, orgán veřejné moci vyžadoval autentizaci jako podmínku provedení digitálního úkonu. Orgán veřejné moci vystaví na žádost uživatele služby, který provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci. (3) Uživatel služby uplatní požadavek na vyžadování autentizace podle odstavce 2 u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k uplatnění požadavku na portálu veřejné správy. (4) Agentura spravuje elektronickou aplikaci pro autentizaci podle odstavce 2. Agentura umožní využít aplikaci i při fyzickém prokazování totožnosti pomocí identifikačního dokladu vůči fyzické osobě nebo právnické osobě. (5) Umožní-li fyzická osoba nebo právnická osoba doplnění fyzického prokázání totožnosti pomocí identifikačního dokladu autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci spojených s identifikačním dokladem, vystaví na žádost toho, kdo provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci. § 12a (1) Uživatel služby má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla fyzická osoba nebo které obdržel od jiné osoby na základě prokazatelného právního vztahu, který měl právo uzavřít, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel. (2) Právo podle odstavce 1 uplatní uživatel služby u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci. (3) Uživatel služby je povinen při uplatnění práva podle odstavce 1 prokázat správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci svou totožnost a sdělit mu kombinaci poskytnutých identifikačních údajů v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum narození a e) čísla a druhy identifikačních dokladů. (4) Údaj podle odstavce 3 písm. c), d) nebo e) lze sdělit pouze společně s údaji podle odstavce 3 písm. a) a b). (5) V případě, že kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vydá uživateli služby bezvýznamový směrový identifikátor fyzické osoby. V opačném případě správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vyrozumí uživatele služby, že shoda kombinací údajů nebyla nalezena anebo odpovídá více fyzickým osobám. (6) Uživatel služby nesmí získaný bezvýznamový směrový identifikátor sdělovat třetím osobám s výjimkou orgánu veřejné moci. (7) Informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, podá správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci rovněž na základě sdělené kombinace poskytnutých identifikačních údajů vedených jako referenční údaje, jsou-li poskytnuté identifikační údaje ve tvaru předcházející současný stav a jsou-li vedeny v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, informačním systému evidence občanských průkazů nebo informačním systému evidence cestovních dokladů. (8) Právní nástupce uživatele služby má právo požádat o vytvoření nových bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby na základě předání seznamu bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby svého právního předchůdce správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci. § 13 Právo na technologickou neutralitu (1) Orgán veřejné moci zpřístupní digitální službu uživateli služby bez závislosti na konkrétní platformě či technologii, ledaže by takové řešení bylo nepřiměřeně ekonomicky náročné, nesplňovalo požadavky na bezpečnost informačního systému veřejné správy nebo mu bránil jiný právním předpisem chráněný veřejný zájem. (2) Orgán veřejné moci poskytne uživateli výstupy digitální služby v otevřeném, a je-li to možné, též strojově čitelném formátu. § 13a Přestupek (1) Přestupku se dopustí ten, kdo zneužije digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč. (3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Ministerstvo vnitra. § 14 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona. (2) Povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona se nevztahuje na Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu a na zpravodajské služby České republiky11). (3) Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona. (4) Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony. (5) Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak. Příslušný orgán veřejné moci může poskytovat úkon podle věty první též jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li jiný zákon jinak. (6) Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb. (7) Vláda stanoví nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo. (8) Poskytování digitálních služeb je společným cílem všech orgánů veřejné moci, směřujícím k zajišťování veřejných potřeb. (9) Agentura stanovuje a zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Agentury a) funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny, b) podmínky užití jí vydané mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny, c) věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování akreditovanou osobouakreditovanou osobou a jejich změny. (10) Účinnost změny podle odstavce 9 písm. a) až c) bezprostředně po jejím zveřejnění může nastat pouze tehdy, je-li důvodem změny kybernetická bezpečnostní událost nebo kybernetický bezpečnostní incident. (11) Agentura stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím § 15 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i). 2. V § 5 odst. 2 se za písmeno b) doplňuje písmeno c), které zní: „c) postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností.“. 3. V § 5 odst. 4 se za text „písm. a)“ vkládá text „a c)“. 4. V § 5 odst. 4 se věta poslední zrušuje. 5. V § 5 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 6. V § 21 odst. 4 se písmena b) a c) zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene a). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy § 16 Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 99/2019 Sb., se mění takto: 1. Pod označení části první se vkládá nadpis části první, který zní: „INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY“, a označení hlavy I, které včetně nadpisu zní: „HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ“. 2. V § 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až y) se označují jako písmena g) až x). 3. V § 2 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) až x) se označují jako písmena h) až w). 4. V § 2 písm. i) se bod 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 2. 5. V § 2 se písmena n) a o) zrušují. Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena n) až u). 6. V § 2 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní: „y) určeným informačním systémem informační systém veřejné správy, který 1. využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu rozhraní, 2. má vazby na informační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo 3. je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou, alespoň 5 000 ročně.“. 7. Za § 2 se vkládá označení hlavy II, které včetně nadpisu zní: „HLAVA II PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“. 8. V § 3 písm. b) se slova „informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“ a slova „s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ se zrušují. 9. V § 3 písm. c) se slova „informačních systémů veřejné správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“. 10. V § 4 odst. 1 písm. c) a d) se slova „určených pro účely výkonu státní správy“ nahrazují slovy „spravovaných státními orgány nebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti,“. 11. V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“ a slova „s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ se zrušují. 12. V § 4 odst. 1 se písmena g) až i) zrušují. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena g) a h). 13. V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „informačních systémů veřejné správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“. 14. V § 4 odst. 2 písmeno d) zní: „d) stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví pravidla pro vazby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní;“. 15. V § 4 odst. 2 písm. g) se slova „informačních systémů veřejné správy určených k výkonu státní správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti“. 16. V § 4 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky kladené na ně právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády;“. Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena i) až l). 17. V § 5 odst. 2 písmeno b) zní: „b) předložit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících pořízení nebo technické zhodnocení určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo technického zhodnocení určených informačních systémů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy;“. 18. V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g). 19. V § 5 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní: „d) předložit ministerstvu před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy určeným informačním systémem nebo na žádost ministerstva provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený informační systém splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti;“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 20. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „s využitím datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových prvcích“ a věta druhá zrušují. 21. V § 5 odst. 2 se písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 22. V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „informačních systémů veřejné správy určené k výkonu státní správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti“. 23. V § 5 odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje věta „Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy.“. 24. V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla ohrožena činnost zpravodajské služby.“. 25. Za § 5c se vkládá označení hlavy III, které včetně nadpisu zní: „HLAVA III AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“. 26. V § 6b odst. 1 se text „písm. n)“ nahrazuje textem „písm. l)“. 27. V § 6b odst. 2 písm. a) se text „písm. u)“ nahrazuje textem „písm. q)“. 28. V § 6d odst. 1 písm. b) se slova „a způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní“ zrušují. 29. V § 6d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a atestace způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní“ zrušují. 30. § 6f včetně nadpisu zní: „§ 6f Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení (1) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je žadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato. (2) Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je žadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato. (3) Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehož postupů se řízení týká.“. 31. Za § 6f se vkládá označení hlavy IV, které včetně nadpisu zní: „HLAVA IV PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY“. 32. § 6g zní: „§ 6g (1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo. (2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů. (3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. (4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy. (5) Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“. 33. Za § 6g se vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní: „HLAVA V CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB § 6h (1) Centrálním místem služeb se rozumí soubor technického a programového vybavení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací. (2) Centrální místo služeb spravuje ministerstvo. Ministerstvo může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě. (3) Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) prostřednictvím centrálního místa služeb. (4) Orgány veřejné správy využívají sítě elektronických komunikací prostřednictvím centrálního místa služeb.“. 34. Za § 6h se vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní: „HLAVA VI VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY § 6i Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy (1) Vláda a) pověřuje státní orgán nebo osobu anebo jiné právní uspořádání poskytováním cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „státní poskytovatel cloud computingu“), b) schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let. (2) Ministerstvo a) koordinuje využívání cloud computingu orgány veřejné správy, b) vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy, c) zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě, d) navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingu orgány veřejné správy, e) kontroluje kvalitu a cenu cloud computingu poskytovaného orgánům veřejné správy, f) spravuje informační systém cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingu“), g) vede katalog cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingu“). (3) Orgán veřejné správy poskytne na žádost ministerstva podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy. § 6j Informační systém cloud computingu (1) Zřizuje se informační systém cloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Správcem informačního systému cloud computingu je ministerstvo. (3) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek. (4) Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek. § 6k Katalog cloud computingu (1) Katalog cloud computingu je veřejný seznam, který obsahuje údaje o poptávkách orgánů veřejné správy po poskytnutí cloud computingu (dále jen „poptávka cloud computingu“), nabídkách poskytnutí cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „nabídka cloud computingu“) a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy. (2) Katalog cloud computingu je součástí informačního systému cloud computingu. § 6l Využívání cloud computingu orgánem veřejné správy (1) Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computing poskytovaný státním poskytovatelem cloud computingu nebo jiným poskytovatelem cloud computingu, než je státní poskytovatel cloud computingu, obsažený v nabídce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu. (2) Poskytovatelem cloud computingu zařazeného do nejvyšší bezpečnostní úrovně orgánu veřejné správy může být pouze státní poskytovatel cloud computingu. Cena za poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy se stanoví podle cenových předpisů; působnost cenového orgánu pro poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy vykonává ministerstvo. § 6m Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Orgán veřejné správy uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o poptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu. (3) Podmínkou zápisu poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že poptávaný cloud computing a) splňuje bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu, b) splňuje kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy, c) neodpovídá svým obsahem jinému poptávanému cloud computingu, který je již zapsán v katalogu cloud computingu, a d) je proveditelný. (4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. (5) Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem státní orgán, ministerstvo jej o nesplnění podmínek podle odstavce 3 vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu; ve vyrozumění uvede, v čem spatřuje nesplnění podmínek podle odstavce 3. (6) Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem orgán územního samosprávného celku, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne, a písemné vyhotovení rozhodnutí doručí žadateli prostřednictvím informačního systému cloud computingu. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný. § 6n Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu, a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě žádosti tohoto orgánu veřejné správy, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz, b) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, c) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingu podle § 6q odst. 1, d) kterou zapsalo do katalogu cloud computingu podle § 6m odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (2) Ministerstvo vyrozumí orgán veřejné správy, na základě jehož žádosti byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b) prostřednictvím informačního systému cloud computingu. § 6o Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo zapíše nabídku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti. (2) Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu. (3) Podmínkou zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že nabízený cloud computing splňuje a) bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu a b) kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy. (4) Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. (5) Nesplňuje-li nabízený cloud computing podmínky podle odstavce 3, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný. § 6p Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu (1) Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu nabídku cloud computingu, a) o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel cloud computingu, na základě žádosti tohoto poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz, b) zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat podmínky podle § 6o odst. 3; ministerstvo tak učiní bezodkladně po posouzení plnění podmínek podle § 6o odst. 3 ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo c) a to po uplynutí 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána. (2) Ministerstvo vyrozumí poskytovatele cloud computingu, na základě jehož žádosti byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a c) prostřednictvím informačního systému cloud computingu. (3) Ministerstvo vydá o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu podle odstavce 1 písm. b) rozhodnutí. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný. § 6q Zápis a výmaz využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu (1) Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu. (2) Orgán veřejné správy vymaže cloud computing, jehož využívání ukončil, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.“. Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X. 35. Za § 6h se vkládá označení hlavy VI, které včetně nadpisu zní: „HLAVA VI PŘESTUPKY“. 36. Za § 7a se vkládá označení hlavy VII, které včetně nadpisu zní: „HLAVA VII KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY“. 37. § 8 se zrušuje. 38. Společný nadpis nad § 8a se zrušuje. 39. V § 8a odst. 2 písm. e) se slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách“. 40. V § 8a odst. 2 písm. g) se za slovo „banka“ vkládají slova „, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích“ a slovo „které“ se nahrazuje slovem „kterým“. 41. V § 8b odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „, pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích“. 42. V § 8b odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „je povinna uhradit“, slova „2 000 000 Kč za kalendářní rok“ se nahrazují částkou „200 000 Kč“, slova „Byla-li autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy udělena v průběhu kalendářního roku, osoba autorizovaná ministerstvem platí poměrnou část poplatku ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku za každý započatý kalendářní měsíc. Poplatek se platí v kalendářním roce, v němž byla udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,“ se nahrazují slovy „Osoba autorizovaná ministerstvem uhradí poplatek“ a slova „, a v dalších kalendářních rocích do 31. ledna příslušného kalendářního roku“ se zrušují. 43. V § 8b odstavec 7 zní: „(7) Ministerstvo odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy, a) nesplňuje-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě, b) požádá-li o to osoba autorizovaná ministerstvem, nebo c) nezaplatí-li osoba autorizovaná ministerstvem poplatek za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.“. 44. V § 8b se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 45. Za § 8b se vkládá označení hlavy VIII, které včetně nadpisu zní: „HLAVA VIII VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“. 46. Společný nadpis nad § 9 se zrušuje. 47. V § 9 odst. 2 se slova „(dále jen „výpis“)“ zrušují a za slovo „není“ se vkládá čárka. 48. V § 9 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to i prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci“. 49. V § 9 odst. 4 větě druhé se za slova „systému veřejné správy“ vkládají slova „nebo údaje“. 50. Za § 9e se vkládá označení hlavy IX, které včetně nadpisu zní: „HLAVA IX SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ“. 51. V § 12 odst. 1 písm. a) se text „odst. 1 písm. g)“ nahrazuje textem „odst. 2 písm. d)“. 52. V § 12 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena b) až f). 53. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) údaje o poptávkách cloud computingu, nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy, které jsou vedeny v katalogu cloud computingu.“. 54. V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. § 17 Přechodná ustanovení 1. Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do katalogu cloud computingu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplňuje podmínky pro zápis do katalogu cloud computingu podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který může podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovat pouze státní poskytovatel cloud computingu, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije, splní-li cloud computing podle věty první do doby 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podmínku § 6l odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna správního řádu § 18 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 176/2018 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 2 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větami „Správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.“. 2. V § 71 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 3. V § 79 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích § 19 V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se za § 8 vkládá nový § 9, který včetně nadpisu zní: „§ 9 Sleva na poplatku Správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1 000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři zveřejněném podle zákona upravujícího právo na digitální služby. To neplatí, pokud žádost nebo jiný návrh nelze podat jinak než na tomto elektronickém formuláři. Sleva na poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ověřování § 20 Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 1 se slovo „listinu“ nahrazuje slovem „dokument“ a slovo „listině“ se nahrazuje slovem „dokumentu“. 2. V § 10 odst. 2 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „listiny“ se nahrazuje slovem „dokumentu“. 3. V § 10 odst. 5 se slovo „listiny“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „listinu“ se nahrazuje slovem „dokument“. 4. V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Legalizace se na dokumentu v elektronické podobě vyznačí připojením ověřovací doložky.“. 5. V § 12 písm. f) se slovo „listinu“ nahrazuje slovem „dokument“, slovo „vlastnoručně“ se zrušuje a slovo „listině“ se nahrazuje slovem „dokumentu“. 6. V § 13 písm. b) se slova „listině, která“ nahrazují slovy „dokumentu, který“. 7. V § 13 písm. e) se slova „na listině, která je psána“ nahrazují slovy „dokumentu, který je psán“, slova „listina psána“ se nahrazují slovy „dokument psán“ a slovo „předložena“ se nahrazuje slovem „předložen“. 8. V § 13 písmeno g) zní: „g) jde-li o legalizaci dokumentu v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo“. 9. V § 15 odst. 2 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“. 10. V § 15 odst. 3 se slovo „listinou“ nahrazuje slovem „dokumentem“. 11. § 18a až 18d se zrušují. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů § 21 Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. a) se za slovo „správy,“ vkládají slova „notářů a soudních exekutorů“. 2. Nad § 9 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Prostředky k přístupu do datové schránky“. 3. V § 9 se nadpis zrušuje. 4. V § 9 odst. 3 se slova „se zaručenou identitou s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci s vysokou úrovní záruky (dále jen „přístup s vysokou úrovní záruky“)“ nahrazují slovy „s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaným v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „přístup pomocí kvalifikovaného prostředku“)“ a za slovy „k přihlášení“ se vkládají slova „a jejich náležitosti“. 5. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Ministerstvo může vydávat elektronický prostředek podle § 9 odst. 3 rovněž jako prostředek pro elektronickou identifikaci určený v rámci jím spravovaného nebo stanoveného kvalifikovaného systému elektronické identifikace k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky. (2) Ministerstvo zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1 při přihlášení do datové schránky. Správa základních registrů zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1, je-li elektronický prostředek použit jako prostředek pro elektronickou identifikaci v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky. (3) Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách podmínky pro vydání a použití elektronického prostředku podle odstavce 1 jako prostředku pro elektronickou identifikaci určeného k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky, a doporučená bezpečnostní opatření spojená s takovým vydáním a použitím.“. 6. V § 10 odst. 1 a 2 se slova „§ 27 odst. 5 nebo 6“ nahrazují textem „§ 27 odst. 4“. 7. V § 15 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 8. V § 27 odst. 2 se text „§ 8 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 1 a 2“ a slova „prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky“ se nahrazují slovy „s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku“. 9. V § 27 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 10. V § 27 odst. 4 se za text „§ 3 odst. 4“ vkládá text „a § 4 odst. 5“, za slovem „osobou“ se vkládají slova „nebo podnikající fyzickou osobou“, za slovem „osoby“ se vkládají slova „nebo datová schránka podnikající fyzické osoby“ a slova „prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky“ se nahrazují slovy „s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku“. 11. V § 27 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. ČÁST OSMÁ Změna zákona o základních registrech § 22 Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písmeno a) zní: „a) zřizuje základní registry a některé další informační systémy veřejné správy a stanoví působnosti, práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, správou, provozem a užíváním,“. 2. V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) stanovuje podmínky pro sdílení údajů mezi základními registry navzájem, mezi základními registry a agendovými informačními systémy a mezi jednotlivými agendovými informačními systémy navzájem s využitím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby.“. 3. V § 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 4. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, notář, soudní exekutor a archiv“. 5. V § 2 písm. g) se slova „agendovými informačními systémy navzájem“ nahrazují slovy „agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy“. 6. V § 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) informačním systémem sdílené služby informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního rozhraní a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení dat mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti podle tohoto zákona,“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 7. V § 2 písm. i) se za slovo „registru“ vkládají slova „nebo agendového informačního systému“. 8. V § 4 odst. 4 se za slova „v případě pochybnosti editor“ vkládají slova „nebo správce základního registru“. 9. V § 4 odst. 6 se slova „v základním registru“ nahrazují slovy „vedeného v základním registru“. 10. V § 4 odst. 7 se slovo „obsaženého“ nahrazuje slovem „vedeného“. 11. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Údaje agendového informačního systému (1) Agendový informační systém obsahuje údaje, které se vytvářejí nebo využívají při výkonu agendy nebo při správě a provozování agendového informačního systému. (2) Údaj do agendového informačního systému zapisuje editor po vytvoření údaje při výkonu agendy nebo se využije ze základního registru nebo z jiného agendového informačního systému. (3) Editor zapíše údaj do agendového informačního systému nebo provede jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se dozví o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou údaj popisuje.“. 12. Nad označení § 5 se vkládá nadpis „Využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému“. 13. § 5 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 5 (1) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci a v rámci výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, v jejímž rámci je úkon orgánu veřejné moci prováděný a pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný. (2) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje vedené v agendovém informačním systému, které nejsou ve tvaru předcházejícím současný stav, aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem požadováno doložení údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud a) nejsou obsaženy ve výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, b) jsou označeny jako nesprávné, c) vznikne oprávněná pochybnost o správnosti údaje, nebo d) jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu2). (3) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (4) V případě, že orgán veřejné moci, který není editorem údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačního systému, při své činnosti zjistí nesoulad údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačním systému se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného údaje. (5) Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje do základního registru zapisuje prostřednictvím agendového informačního systému; jeho přístup k údajům vedeným v základním registru je zajišťován službami informačního systému základních registrů. Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému; není-li orgán veřejné moci současně správcem tohoto agendového informačního systému, je jeho přístup k údajům zajišťován službami informačního systému sdílené služby. Orgán veřejné moci zapisuje údaje do agendového informačního systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému. 2) § 89 a násl. zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“. 14. § 5a zní: „§ 5a (1) Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému právním předpisem, využívá tyto údaje k účelu stanovenému právním předpisem, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů v rámci agendy. (2) Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému na základě souhlasu subjektu údajů, využívá tyto údaje k účelu stanovenému v souhlasu subjektu údajů, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů souhlasem subjektu údajů. (3) Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému podle odstavce 1 prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému. (4) Soukromoprávní uživatel údajů využívá referenční údaje vedené v základním registru, aniž by ověřoval jejich správnost. (5) Ustanovení § 5 odst. 3 a 4 se na soukromoprávního uživatele údajů použijí obdobně.“. 15. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který zní: „§ 5b (1) Orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování a) bezpečnosti České republiky, b) obrany České republiky, c) veřejné bezpečnosti a účinné ochrany lidského života a zdraví, d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo f) ochrany práv osob v řízení před soudem. (2) Ustanovení tohoto zákona o realizaci vazeb prostřednictvím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby se při postupu podle odstavce 1 nepoužijí.“. 16. V § 7 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a informačního systému sdílené služby“. 17. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „registrů“ vkládají slova „, informačního systému sdílené služby“. 18. V § 7 odst. 2 písm. d) se slovo „jednotlivými“ zrušuje a za slovo „systémy“ se vkládají slova „, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy“. 19. V § 7 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) realizaci vazeb mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i). 20. V § 7 odst. 2 písm. f) se slova „referenčních údajů obsažených“ nahrazují slovy „údajů vedených“, slovo „obsažených“ se nahrazuje slovem „vedených“ a za slovo „systémech“ se vkládají slova „, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů,“. 21. V § 7 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) zpřístupnění údajů vedených v agendových informačních systémech, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, v rozsahu oprávnění vedených v registru práv a povinností prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“. Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j). 22. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a informačního systému sdílené služby“. 23. V § 7 odst. 2 písm. i) se za slovo „registrů“ vkládají slova „, informačního systému sdílené služby“. 24. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Správa základních registrů zajišťuje, aby údaje byly předávány prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby v nezměněné podobě.“. 25. V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Správa základních registrů vede pro účely správy informačního systému sdílené služby záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává jej po dobu 2 let; záznam obsahuje a) označení agendového informačního systému, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají nebo poskytují, b) roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba přístup učinila, c) výčet údajů, ke kterým byl získán přístup, d) datum a čas přístupu, e) důvod a konkrétní účel přístupu. (5) Správa základních registrů vydá na žádost osoby, o níž se vedou údaje v agendových informačních systémech, záznam o přístupu k těmto údajům. Záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech se vydává rovněž v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8. 26. V § 7 odst. 6 se slovo „referenčních“ zrušuje, slovo „obsažených“ se nahrazuje slovem „vedených“ a za slovo „registrech“ se vkládají slova „a agendových informačních systémech“. 27. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Správce agendového informačního systému zajišťuje realizaci vazeb mezi agendovým informačním systémem a jinými agendovými informačními systémy prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby za účelem využívání údajů. (3) Správce agendového informačního systému umožní využívání údajů vedených v agendovém informačním systému orgánu veřejné moci v rozsahu, v jakém jsou orgánu veřejné moci tyto údaje zpřístupněny pro výkon agendy, a soukromoprávnímu uživateli údajů v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiného právního předpisu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5. 28. V § 8 odst. 4 se slovo „základního“ zrušuje. 29. V § 8 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo informačním systémem sdílené služby“. 30. V § 8 odst. 5 se za slovo „registrů“ vkládají slova „nebo informačním systémem sdílené služby“. 32. V § 15 se slova „a informační systém základních registrů“ nahrazují slovy „, informační systém základních registrů a informační systém sdílené služby“. 33. V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „referenční“ zrušuje. 34. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, rodné příjmení“. 35. V § 18 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) pohlaví,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 36. V § 18 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí: „h) omezení svéprávnosti, i) rodinný stav nebo registrované partnerství,“. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena j) a k). 37. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a datum skončení jejich platnosti“. 38. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací, m) sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“. 39. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou referenčními údaji.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 40. V § 18 odst. 6 se slova „odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d)“, slova „odstavce 1 písm. g) a h)“ se nahrazují slovy „odstavce 1 písm. j), k) a l)“ a slova „odstavce 4“ se nahrazují slovy „odstavce 5“. 41. V § 19 odst. 1 se slova „písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“, text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“ a slovo „agendového“ se zrušuje. 42. V § 19 odst. 2 se slova „písm. a) až g)“ nahrazují slovy „písm. a) až j)“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“. 43. V § 19 odst. 3 se slova „písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“ a text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“. 44. V § 19 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 45. V § 19 odst. 5 písm. a) se za slovo „agendy“ vkládají slova „, kód agendového informačního systému, prostřednictvím kterého byly údaje využity“. 46. V § 19 odst. 6 se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. k)“. 47. V § 19 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Údaje uvedené v § 18 odst. 1 písm. l) a m) zapisuje do registru obyvatel Ministerstvo vnitra.“. 48. V § 22 odst. 1 a 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „50“. 49. V § 22 odst. 2 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. f)“. 50. V § 22 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 51. V § 24 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 53. V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „referenční“ zrušuje. 57. § 28a se zrušuje. 58. V § 50 odst. 2 se slova „nebo zpravodajských služeb“ nahrazují slovy „, zpravodajských služeb nebo Finančního analytického úřadu anebo činnost orgánů veřejné moci v oblastech stanovených v § 5b odst. 1“. 59. Nad označení § 51 se vkládá nadpis „Údaje o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů a agendách“. 60. Nadpis § 51 se zrušuje. 61. V § 51 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Referenčními údaji“ nahrazují slovem „Údaji“. 62. V § 51 odst. 1 písm. e) se slova „typ datové schránky a“ zrušují a slovo „vyjádřené“ se nahrazuje slovem „vyjádřený“. 63. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem; to neplatí pro zpravodajské služby.“. 64. V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) jsou referenčními údaji.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. 65. V § 51 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 66. V § 51 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Údaji o agendě jsou“. 67. V § 51 odst. 6 písm. d) se slovo „popis“ nahrazuje slovem „označení“, slovo „orgánů“ se nahrazuje slovem „orgánu“, slova „na žádost“ se nahrazují slovy „jako úkony vůči“ a slova „, který může podat žádost,“ se zrušují. 68. V § 51 odst. 6 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) výčet a označení úkonů subjektu, který není orgánem veřejné moci, vykonávaných v rámci agendy vůči orgánu veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení orgánu veřejné moci a forma úkonu, f) popis úkonů orgánu veřejné moci podle písmene d),“. Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena g) až n). 69. V § 51 odst. 6 písm. j) se za slovo „výčet“ vkládají slova „a struktura“, za slovo „agendy“ se vkládají slova „a v případě, že jsou tyto údaje vedeny v agendovém informačním systému, rovněž určení, které z nich jsou zapisovány do agendového informačního systému na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní, a které lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy“ a slova „zpravodajské služby“ se nahrazují slovy „Generální inspekci bezpečnostních sborů a Finanční analytický úřad“. 70. V § 51 odst. 6 písm. k) se slova „prostřednictvím informačního systému základních registrů“ zrušují. 71. V § 51 odst. 6 písm. l) se za slovo „výčet“ vkládají slova „a struktura“ a slova „prostřednictvím referenčního rozhraní“ se zrušují. 72. V § 51 odst. 6 se na konci textu písmene m) doplňují slova „, nejde-li o tento zákon“. 73. V § 51 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Údaji o agendě zpravodajských služeb jsou a) název agendy, b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě zpravodajská služba vykonává svoji působnost, c) výčet zpravodajských služeb, které agendu vykonávají, d) název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci, e) výčet zpravodajských služeb, které byly pro výkon agendy zaregistrovány. (8) Údaje uvedené v odstavci 6 s výjimkou údaje podle písmene f) a údaje uvedené v odstavci 7 jsou referenčními údaji.“. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11. 74. V § 51 odst. 10 písmena a) a b) znějí: „a) odstavce 1 písm. a) a g) bodu 1, odstavce 3 písm. a) a f) bodu 1, odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. i) a editorem číselného kódu podle odstavce 6 písm. a) a identifikátoru úkonu podle odstavce 6 písm. d) a e) je Ministerstvo vnitra, b) odstavce 1 písm. b) až f), písm. g) bodů 2 až 4 a písm. h) až k), odstavce 3 písm. b) až e), písm. f) bodů 2 až 4 a písm. g) až j) a odstavce 6 písm. a) až c), písm. f) až h) a písm. j) až m) a editorem údajů podle odstavce 6 písm. d) a e) s výjimkou identifikátoru úkonu, je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po ohlášení agendy.“. 75. V § 51 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) odstavce 1 písm. l) a m) a odstavce 6 písm. n) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, který převedl výkon úkonu nebo který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště, převedení výkonu úkonu nebo vytvoření informačního systému veřejné správy.“. 76. V § 51 odst. 11 se text „2 a 5“ nahrazuje textem „3, 6 a 7“. 77. V § 51 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu“. 78. Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní: „§ 51a (1) Správce agendového informačního systému může určit, že údaj vedený v agendovém informačním systému je údajem, který lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy, než pro kterou je agendový informační systém spravován. (2) Správce agendového informačního systému může postupovat podle odstavce 1, jestliže a) se jedná o údaj, který je do agendového informačního systému zapsán na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní, b) má možnost spolehlivě ověřit správnost údaje nebo jde o údaj, pro který právní předpis stanoví, že se má za to, že je správný a úplný, a c) Ministerstvo vnitra zaujalo při posuzování podle odstavce 3 kladné stanovisko. (3) Ministerstvo vnitra posoudí na žádost správce agendového informačního systému, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b). (4) Vláda může uložit správci agendového informačního systému, který je jí podřízen, aby vytvořil podmínky podle odstavce 2 písm. b) a postupoval podle odstavce 1.“. 79. V § 52 odst. 1 písm. h) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“ a slova „podle jiného právního předpisu“ se zrušují. 80. V § 52 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Referenčními údaji“ nahrazují slovy „Údaji“. 81. V § 52 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 82. V § 52 odst. 3 se slovo „referenčních“ zrušuje. 83. V § 52 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 84. V § 52 odst. 4 se slova „Referenční údaje“ nahrazují slovy „Údaje“ a věta druhá se zrušuje. 85. V § 52 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „referenčním“ zrušuje. 86. V § 52b odst. 1 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“. 87. V § 52b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a není-li ho, Ministerstvo vnitra“. 88. V § 52b odst. 4 se text „d) a l)“ nahrazuje textem „d), l) a m)“ a text „odst. 2“ se nahrazuje textem „odst. 3“. 89. § 52c včetně nadpisu zní: „§ 52c Rejstřík informačních systémů veřejné správy (1) Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík informačních systémů veřejné správy. V rejstříku informačních systémů veřejné správy jsou vedeny údaje podle § 51 odst. 1 písm. m). (2) Orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy, zašle podklady pro zápis údajů o jím spravovaném informačním systému veřejné správy v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Ministerstvo vnitra na základě podkladů podle odstavce 2 zapíše údaje o informačním systému veřejné správy do rejstříku informačních systémů veřejné správy a přidělí informačnímu systému veřejné správy jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku informačních systémů veřejné správy. (4) Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro ohlášení změny údajů vedených v rejstříku informačních systémů veřejné správy.“. 90. Za § 52c se vkládá nový § 52d, který včetně nadpisu zní: „§ 52d Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností (1) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství. (2) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 92. V § 53 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Není-li orgán veřejné moci příslušný k ohlášení agendy podle odstavců 1 až 3 dosud zřízen, ohlásí agendu ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je tato agenda nejbližší, a není-li ho, Ministerstvo vnitra.“. 93. V § 54 odst. 1 písmeno a) zní: „a) údaje uvedené v § 51 odst. 6, s výjimkou údaje podle § 51 odst. 6 písm. i) a n), identifikátoru úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a e) a kódu agendy,“. 94. V § 54 odst. 1 písm. b) se slova „vedených v informačním systému o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy“ zrušují. 95. V § 54 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, nebo výčet údajů vedených v základních registrech anebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 96. V § 54 odst. 1 písm. d) se za slova „předloží ve“ vkládají slova „formátu, vlastnostech a“. 97. V § 54 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě údajů podle odstavce 1 písm. c) ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, které jsou potřebné pro výkon agendy, a potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji odůvodní; přitom dbá, aby výčet údajů a rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Stanoví-li výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům zvláštní právní předpis, ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem; v takovém případě potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji neodůvodňuje.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8. 98. V § 54 odst. 4 se slova „oprávněnosti přístupu k vymezenému rozsahu údajů“ nahrazují slovy „způsobilosti základního registru nebo agendového informačního systému zpřístupnit požadované údaje pro výkon agendy a vhodnosti zpřístupnit požadované údaje pro výkon agendy; to neplatí v případě, kdy přístup k požadovaným údajům stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo vnitra dále zašle správci referenčního rozhraní ohlášení podle odstavce 1 ke stanovisku z hlediska realizovatelnosti vazeb mezi agendovými informačními systémy“ a slova „Správce zasílá stanovisko“ se nahrazují slovy „Správci zasílají stanoviska“. 99. V § 54 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladného stanoviska podle odstavce 3 provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“. 100. V § 54 odstavec 5 zní: „(5) Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladných stanovisek podle odstavce 4, jsou-li potřeba, provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“. 101. V § 54 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7. 102. V § 54 odst. 6 se slova „o agendě v rozsahu stanoveném zákonem o svobodném přístupu k informacím“ nahrazují slovy „podle § 51 odst. 6 písm. d) až f) a písm. i) až k)“. 103. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který zní: „§ 54a (1) Pokud Ministerstvo vnitra shledá v ohlášení agendy podle § 53 nedostatky, vyzve ohlašovatele agendy k jejich odstranění, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Ve výzvě ohlašovateli Ministerstvo vnitra sdělí, jaké nedostatky v ohlášení agendy shledalo s uvedením odkazu na konkrétní ustanovení tohoto zákona. (2) Pokud správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní nezaujme k ohlášení agendy kladné stanovisko, Ministerstvo vnitra vyzve ohlašovatele agendy, aby v ohlášení zohlednil, je-li to možné, důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska. (3) Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému je podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, o využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy rozhodne vláda. (4) Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému není podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, údaje ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy lze využít pouze v rozsahu, v jakém to stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému umožnuje. (5) Je-li důvodem, který vedl správce základního registru nebo správce agendového informačního systému k nezaujetí kladného stanoviska, výčet údajů vedený v základním registru nebo agendovém informačním systému, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, nebo rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, a postupuje-li se podle odstavce 3, vláda určí pouze takový výčet údajů nebo rozsah oprávnění, které jsou potřebné k výkonu agendy, současně však dbá, aby výčet údajů nebo rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Ministerstvo vnitra zprostředkuje vládě stanovisko Úřadu k části rozsahu údajů nebo rozsahu oprávnění, která je sporná; Úřad své stanovisko projedná s ohlašovatelem agendy před jeho předáním Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra poskytne vládě stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému. (6) V případě postupu podle odstavců 2 až 5 Ministerstvo vnitra provede registraci agendy se zohledněním výsledku tohoto postupu.“. 104. V § 55 odstavec 1 zní: „(1) Orgán veřejné moci oznámí Ministerstvu vnitra vykonávání agendy do 30 dnů ode dne registrace agendy podle § 53, 54 a 54a nebo jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“. 105. V § 55 odst. 2 písm. b), písm. c) a písm. e) a v odst. 4 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“. 106. V § 55 odst. 2 písm. c) se slova „, a počet fyzických osob, které jsou nositeli rolí“ zrušují. 107. V § 55 odst. 4 se text „§ 53 a 54“ nahrazuje textem „§ 53, 54 a 54a“. 108. V § 56 odst. 2 se text „odst. 5 písm. g)“ nahrazuje textem „odst. 6 písm. i)“. 109. V § 56 odst. 3 písm. b) se slovo „referenčním“ zrušuje. 110. V § 56 odst. 4 se za slovo „moci“ vkládají slova „a soukromoprávních uživatelů údajů“ a slovo „referenčním“ se zrušuje. 111. V § 56a odst. 4, § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení a v odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „obsaženým“ nahrazuje slovem „vedeným“. 112. V § 56a se odstavce 5 a 6 zrušují. 113. V § 57 odst. 1 písm. b) a v odst. 2 písm. b) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“. 114. V § 57 odst. 3 se slova „na základě jiného právního předpisu“ zrušují. 115. V § 58 odst. 11 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 116. V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a registru práv a povinností“ nahrazují slovy „, registru práv a povinností nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby“. 117. V § 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“ a slova „nebo záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 3“ se nahrazují slovy „, záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 4 nebo záznamu podle § 7 odst. 4“. 118. V § 60 odst. 2 se slova „nebo registru práv a povinností“ nahrazují slovy „registru práv a povinností nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby“ a slova „nebo správci registru práv a povinností“ se nahrazují slovy „, správci registru práv a povinností nebo správci informačního systému sdílené služby“. 120. V § 61 odst. 2 se slova „podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „pro výkon agendy“. 121. V § 61 odst. 3 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. 122. Za § 62b se vkládá nový § 62c, který zní: „§ 62c Údaje z informačních systémů veřejné správy spravovaných zpravodajskými službami nelze zpřístupnit pro výkon jiných agend.“. 123. V § 69 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo vnitra vyhláškou stanoví a) seznam položek popisu informačního systému veřejné správy podle § 51 odst. 1 písm. m), b) osnovu popisu úkonů orgánu veřejné moci podle § 51 odst. 6 písm. f).“. § 23 Přechodná ustanovení 1. Orgán veřejné moci, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne, kdy bude rozsah přístupu změněn postupem podle § 54 odst. 7 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech v rozsahu a za podmínek, v jakém byl oprávněn k přístupu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Orgán veřejné moci podle § 51 odst. 10 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 1 písm. m) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. j) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. e) a f) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Orgán veřejné moci, kterému vznikne povinnost oznámit vykonávání agendy podle § 55 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí vykonávání agendy do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Orgán veřejné moci, který je editorem údajů podle § 18 odst. 1 písm. a), c) a h) až i) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše tyto údaje, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru obyvatel nevedly, do registru obyvatel do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Správce registru obyvatel zajistí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců zápis údajů o fyzických osobách, které zemřely v období od 1. července 2010 do 30. června 2016 a o nichž nejsou údaje v registru obyvatel vedeny, a to do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o kybernetické bezpečnosti § 24 Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a realizaci bezpečnostní politiky odběratele“. 2. V § 4 odst. 7 se za slova „vyplývajících z“ vkládají slova „bezpečnostní politiky,“. 3. V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému“ zrušují. 4. V § 5 odst. 2 písm. i) se slova „ke kritické informační infrastruktuře nebo k významnému informačnímu systému“ zrušují. 5. V § 5 odst. 2 písm. j) a m) se slova „kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů“ zrušují. 6. V § 5 odst. 3 písm. f) se slova „kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů, jejich“ nahrazují slovy „informačního nebo komunikačního systému, jeho“. 7. V § 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, včetně bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci“. 8. V § 22 písmeno c) zní: „c) vykonává státní správu v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi a v oblasti kryptografické ochrany, zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, a plní další úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,“. 9. § 25 včetně skupinového nadpisu zní: „Přestupky § 25 (1) Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že a) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13, b) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, c) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo d) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (2) Orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že a) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3, c) nesplní za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13, d) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (3) Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4, c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, d) neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1, e) neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2, f) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, g) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, h) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, i) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, j) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, k) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo l) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (4) Provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4, c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, d) neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2, e) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2, f) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3, g) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, h) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, i) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, j) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, k) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, l) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, m) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, n) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1, o) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo p) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (5) Správce významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4, c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, d) neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1, e) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, f) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, g) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, h) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (6) Provozovatel významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4, c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, d) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2, e) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3, f) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, g) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, h) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, i) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, j) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, k) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, l) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1, m) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo n) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (7) Správce informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4, c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, d) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, e) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, f) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, g) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, h) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (8) Provozovatel informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4, c) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, d) nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3, e) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, f) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, g) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, h) bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4, i) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo j) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (9) Provozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že a) jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6, b) neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní služby podle § 4a odst. 3, c) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby podle § 8 odst. 1, 4 nebo 8, d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (10) Poskytovatel digitální služby se dopustí přestupku tím, že a) neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 1, b) v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření, c) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3, d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (11) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), odstavce 4 písm. a), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a) nebo odstavce 10 písm. b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f), odstavce 3 písm. b) až j) nebo písm. l), odstavce 4 písm. b) až n) nebo písm. p), odstavce 5 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 6 písm. b) až l) nebo písm. n), odstavce 7 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 8 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 9 písm. a) až d) nebo písm. f) nebo odstavce 10 písm. a), c), d) nebo f), c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. k), odstavce 4 písm. o), odstavce 5 písm. i), odstavce 6 písm. m), odstavce 7 písm. i), odstavce 8 písm. i), odstavce 9 písm. e) nebo odstavce 10 písm. e).“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o elektronické identifikaci § 25 Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, se mění takto: 1. V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.“. 2. § 24 se včetně nadpisu zrušuje. ČÁST JEDENÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 26 Zrušují se: 1. Vyhláška č. 469/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích). 2. Vyhláška č. 528/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy (vyhláška o informačním systému o informačních systémech veřejné správy). ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST § 27 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení a) § 5, 7 a 8, § 10, § 20 bodu 11, § 21 bodu 7, § 22 bodů 1, 2, 5 až 30, 32 až 60, 62, 69 až 72, 77, 78, 80 až 85, 91, 95 až 98, 100 až 104, 106, 107, 109 až 112, 114 až 121, § 23 bodů 1, 3 a 5 až 7 a § 25 bodu 2, která nabývají účinnosti prvním dnem dvacátého pátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, b) § 15, § 16 bodů 2 až 5, 12, 14, 18, 20, 21, 28, 29, 34 s výjimkou § 6l odst. 2, § 16 bodů 51 až 53, § 17, § 22 bodů 61, 63 až 68, 73 až 76, 79, 86 až 90, 93, 94, 99, 105, 108, 113, 122 a 123, § 23 bodů 2 a 4 a § 26, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, c) § 6 a § 20 bodů 1 až 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r. 1) § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb. 5) § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 6) § 64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 3 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. 9) § 14 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například § 5 až 11 zákona č. 297/2016 Sb. 11) § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva vnitra č. n1/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. n1/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 361/2019 Sb. a ve vyhlášce č. 362/2019 Sb. Vyhlášeno 14. 1. 2020, částka 4/2020 * 1\\. V příloze č. 2 k vyhlášce č. 361/2019 Sb. bod 2. správně zní: * 2\\. Název vyhlášky č. 362/2019 Sb. má v obsahu správně znít: SDĚLENÍ Ministerstva vnitra 1\\. o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 361/2019 Sb., o vzoru průkazu zaměstnance a státního zaměstnance pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb, a 2\\. o opravě tiskové chyby ve vyhlášce č. 362/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení 1. V příloze č. 2 k vyhlášce č. 361/2019 Sb. bod 2. správně zní: „2. Vyobrazení lícové strany průkazu 610kB “. 2. Název vyhlášky č. 362/2019 Sb. má v obsahu správně znít: „362. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení)“.
Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 11/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 11/2020 Sb. Sdělení Ministerstva zdravotnictví o vydání Cenového předpisu 1/2020/CAU o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, Cenového předpisu 2/2020/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů a Cenového předpisu 3/2020/CAU o regulaci cen individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití Vyhlášeno 14. 1. 2020, částka 4/2020 11 SDĚLENÍ Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. prosince 2019 o vydání Cenového předpisu 1/2020/CAU o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, Cenového předpisu 2/2020/CAU o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů a Cenového předpisu 3/2020/CAU o regulaci cen individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití Ministerstvo zdravotnictví podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 10. prosince 2019 byl schválen Cenový předpis 1/2020/CAU o regulaci cenregulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, Cenový předpis 2/2020/CAU o regulaci cenregulaci cen poskytovaných zdravotních služeb, stanovení maximálních cencen zdravotních služeb poskytovaných zubními lékaři hrazených z veřejného zdravotního pojištění a specifických zdravotních výkonů a Cenový předpis 3/2020/CAU o regulaci cenregulaci cen individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití. Cenové předpisy byly publikovány ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, částce 12 ze dne 20. prosince 2019 a nabyly účinnosti dne 1. ledna 2020. Ministr zdravotnictví: v z. Ing. Rögnerová v. r. náměstkyně pro ekonomiku a zdravotní pojištění
Vyhláška č. 10/2020 Sb.	Vyhláška č. 10/2020 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhláška č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty Vyhlášeno 14. 1. 2020, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 4/2020 * § 1 - Vyhláška č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty, se zrušuje. * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 15. 1. 2020 10 VYHLÁŠKA ze dne 9. ledna 2020, kterou se zrušuje vyhláška č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty Ministerstvo dopravy stanoví podle § 38b zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 293/2004 Sb.: § 1 Vyhláška č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty, se zrušuje. § 2 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 2020. Ministr: JUDr. Kremlík v. r.
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 9/2020 Sb.	Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 9/2020 Sb. Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenových rozhodnutí Vyhlášeno 10. 1. 2020, částka 3/2020 9 SDĚLENÍ Energetického regulačního úřadu ze dne 3. ledna 2020 o vydání cenových rozhodnutí Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 2c zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 3, § 4, 5 a 12 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 7/2019 ze dne 20. prosince 2019, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2018, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2018, a cenové rozhodnutí č. 8/2019 ze dne 20. prosince 2019, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 3/2019 ze dne 26. září 2019, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 7/2019 a cenové rozhodnutí č. 8/2019 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 20. prosince 2019, v částce 10. Uvedeným dnem uveřejnění nabyla cenová rozhodnutí platnosti. Cenové rozhodnutí č. 7/2019 nabylo účinnosti dnem uveřejnění v Energetickém regulačním věstníku. Cenové rozhodnutí č. 8/2019 nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2020. Předseda Rady Energetického regulačního úřadu: Ing. Trávníček, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 8/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 8/2020 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 10. 1. 2020, částka 3/2020 8 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 7. ledna 2020 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 20. června 2020 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Kostelní Radouň\| Jindřichův Hradec\| Jihočeský Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 7/2020 Sb.	Vyhláška č. 7/2020 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech) Vyhlášeno 10. 1. 2020, datum účinnosti 25. 1. 2020, částka 3/2020 * Čl. I - Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 25. 1. 2020 7 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2019, kterou se mění vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech) Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 26/2017 Sb., podle § 16 odst. 5 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 279/2013 Sb., podle § 75 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., a podle § 88 odst. 1 písm. e) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 199/2012 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 79 odst. 3 zákona: Čl. I Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), se mění takto: 1. V § 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 2. V § 1 písmeno a) zní: „a) dodatečné kontroly uvedené v čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“. 3. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Například čl. 79 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách), čl. 37 odst. 1 a čl. 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, čl. 14 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Vyhláška č. 6/2020 Sb.	Vyhláška č. 6/2020 Sb. Vyhláška o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů Vyhlášeno 10. 1. 2020, datum účinnosti 25. 1. 2020, částka 3/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Způsob označování dřevěného obalového materiálu * Technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření dřevěného obalového materiálu - [K § 68 odst. 5 písm. b) zákona] * § 3 - (1) K ošetření dřevěného obalového materiálu lze použít * § 4 - (1) Při tepelném ošetření používajícím konvenční parní nebo sušicí komory je základním požadavkem dosažení minimální teploty 56 °C nepřetržitě po dobu minimálně 30 minut v celém profilu ošetřovaného dřeva včetně středu jeho nejsilnější části. * § 5 - (1) Při tepelném ošetření využívajícím mikrovlnný ohřev musí být dřevěný obalový materiál zahříván tak, aby bylo dosaženo minimální teploty 60 °C po dobu 1 minuty nepřetržitě v celém profilu dřeva včetně jeho povrchu. Předepsaná teplota musí být dosažena d * § 6 - (1) Ošetření dřevěného obalového materiálu sulfurylfluoridem musí být provedeno v souladu s technologickým postupem schváleným Ústavem, který zaručuje dosažení minimální koncentrace za jednotku času po dobu 24 nebo 48 hodin na cílovou teplotu a minimální k * § 7 - Způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí nezbytných k ošetření dřevěného obalového materiálu registrovaného provozovatele * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Aktuální znění od 25. 1. 2020 6 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2019 o ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) a) způsob označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů (dále jen „dřevěný obalový materiál“), b) technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření dřevěného obalového materiálu a c) způsob prokazování splnění podmínek a rozsah znalostí uvedených v čl. 98 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031. § 2 Způsob označování dřevěného obalového materiálu [K § 68 odst. 5 písm. b) a § 68 odst. 6 písm. a) zákona] (1) Ošetřený dřevěný obalový materiál musí být označen značkou, jejíž provedení, obsah a vzor jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) Značka nesmí obsahovat uvnitř ohraničeného prostoru žádné jiné informace, ani do ní nesmí zasahovat jiné značení nebo symbol. (3) Značka dřevěného obalového materiálu musí být čitelná, trvalá, nepřenosná, musí být umístěna na viditelném místě, nejméně na dvou vnějších protilehlých stranách obalu a nesmí být napsána ručně. Značka může být provedena červenou nebo oranžovou barvou pouze u dřevěného obalového materiálu, který se používá k přepravě nebezpečných látek a rizikového zboží. (4) Pravidla označování dřevěného obalového materiálu jsou uvedena v příloze č. 2 k této vyhlášce. Technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření dřevěného obalového materiálu [K § 68 odst. 5 písm. b) zákona] § 3 (1) K ošetření dřevěného obalového materiálu lze použít a) tepelné ošetření používající konvenční parní nebo sušicí komory, b) tepelné ošetření využívající mikrovlnný ohřev, nebo c) ošetření sulfurylfluoridem. (2) Pro výrobu ošetřeného dřevěného obalového materiálu, který bude označen značkou v souladu s § 2, je možné použít pouze dřevo, na kterém se nenachází žádná kůra, s výjimkou vizuálně oddělených, jasně zřetelných kousků kůry, pokud tyto jsou a) užší než 3 cm bez ohledu na délku, nebo b) širší než 3 cm s celkovou plochou samostatného kousku kůry menšího než 50 cm2. (3) Při tepelném ošetření může být kůra odstraněna i po provedení tohoto ošetření. Pokud je při tepelném ošetření specifikováno omezení rozměru, musí být do měření rozměrů zahrnuta veškerá kůra. § 4 (1) Při tepelném ošetření používajícím konvenční parní nebo sušicí komory je základním požadavkem dosažení minimální teploty 56 °C nepřetržitě po dobu minimálně 30 minut v celém profilu ošetřovaného dřeva včetně středu jeho nejsilnější části. (2) Teplota podle odstavce 1 musí být měřena vložením snímače do nejsilnější části ošetřovaného dřeva. (3) Pokud je pro ošetření používána sušicí komora, nemusí být teplota měřena umístěním snímačů do dřeva, ale může být vypracován program ošetření na základě série zkušebních měření. Tato měření musí prokázat, že teplota v jádru dřeva měřená v různých místech komory ve vztahu k teplotě vzduchu v komoře dosáhne minimálně 56 °C nepřetržitě po dobu minimálně 30 minut v celém profilu dřeva. (4) Technické a technologické požadavky na zařízení k tepelnému ošetření používajícím konvenční parní nebo sušicí komory a průběh ošetření jsou uvedeny v části A přílohy č. 3 k této vyhlášce. § 5 (1) Při tepelném ošetření využívajícím mikrovlnný ohřev musí být dřevěný obalový materiál zahříván tak, aby bylo dosaženo minimální teploty 60 °C po dobu 1 minuty nepřetržitě v celém profilu dřeva včetně jeho povrchu. Předepsaná teplota musí být dosažena do 30 minut od začátku ošetření. (2) Technické a technologické požadavky na zařízení k tepelnému ošetření využívajícím mikrovlnný ohřev a průběh ošetření jsou uvedeny v části B přílohy č. 3 k této vyhlášce. § 6 (1) Ošetření dřevěného obalového materiálu sulfurylfluoridem musí být provedeno v souladu s technologickým postupem schváleným Ústavem, který zaručuje dosažení minimální koncentrace za jednotku času po dobu 24 nebo 48 hodin na cílovou teplotu a minimální konečnou koncentraci uvedenou v tabulce č. 1 části C přílohy č. 3 k této vyhlášce. Minimální koncentrace za jednotku času musí být dosaženo v celém profilu dřeva, včetně jeho nejsilnější části, ačkoli koncentrace se měří v okolní atmosféře. (2) Minimální teplota pro ošetřování podle odstavce 1 nesmí být nižší než 20 °C a minimální doba expozice nesmí být menší než doba uvedená pro každou teplotu v tabulce č. 1 části C přílohy č. 3 k této vyhlášce. (3) Pokud není minimální koncentrace za jednotku času podle odstavce 1 dosaženo po 24 nebo 48 hodinách, i když je dosaženo minimální konečné koncentrace, může být k jejímu dosažení povoleno zvýšení doby ošetření nejvýše o 2 hodiny, aniž by se zvýšila koncentrace sulfurylfluoridu, nebo se celý proces ošetření zopakuje. (4) Dřevěný obalový materiál obsahující kusy dřeva přesahující 20 cm v příčném řezu ve svém nejmenším rozměru a dřevěný obalový materiál s obsahem vlhkosti vyšším než 75 % nesmí být podroben ošetření sulfurylfluoridem. (5) Technické a technologické požadavky na zařízení k ošetření sulfurylfluoridem jsou uvedeny v části C přílohy č. 3 k této vyhlášce. § 7 Způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí nezbytných k ošetření dřevěného obalového materiálu registrovaného provozovatele [K § 68 odst. 8 písm. c) zákona] (1) Rozsah znalostí nezbytných k ošetření dřevěného obalového materiálu podle článku 98 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. (2) Registrovaný provozovatel prokazuje rozsah svých znalostí potřebných k provádění ošetření dřevěného obalového materiálu formou distančních testů zveřejněných na internetových stránkách Ústavu. (3) Distanční test uvedený v odstavci 2 obsahuje 30 otázek a je složen úspěšně v případě nejméně 25 správných odpovědí. Čas pro zpracování testu je 60 minut a test je třeba složit nejpozději do 30 dnů ode dne získání přístupu registrovaného provozovatele k distančnímu testu. Přihlašovací údaje k distančnímu testu obdrží registrovaný provozovatel po podání žádosti o oprávnění k provádění označování uvedeného v čl. 96 nařízení (EU) 2016/2031 a oprav dřevěného obalového materiálu podle čl. 97 nařízení (EU) 2016/2031, pokud se jedná o registrovaného provozovatele, který hodlá provozovat zařízení k ošetřování. § 8 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, se zrušuje. § 9 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Provedení, obsah a vzor značky k označování dřevěného obalového materiálu 1. Značka pro označování dřevěného obalového materiálu obsahuje: a) Symbol IPPC - provedení symbolu odpovídá vzoru uvedenému níže a je umístěn nalevo od ostatních součástí značky. b) Kód země - dvoupísmenný mezinárodní kód země (ve vzoru uveden jako CZ), ve které jsou oprávnění provozovatelé používající zařízení k ošetřování nebo provozovatelé oprávnění k označování ošetřeného dřevěného obalového materiálu zaregistrováni. Oprávnění provozovatelé v České republice používají mezinárodní kód „CZ“. Kód země je oddělen pomlčkou od kódu osoby. c) Číselný kód oprávněného provozovatele (ve vzoru uveden jako 0000) používajícího zařízení k ošetřování nebo oprávněného k označování. Tento číselný kód přiděluje Ústav oprávněnému provozovateli. Číselný kód použije oprávněný provozovatel kompletní, tak jak mu byl přidělen. d) Kód ošetření (podle zvolené metody, ve vzoru uveden jako YY), který se uvede po kombinaci kódů země a osoby. Uvádí se na samostatném řádku, nebo samostatně za pomlčkou, je-li uveden na stejném řádku jako ostatní uvedené kódy. 2. Značka má tvar ohraničeného obdélníku nebo čtverce a uvnitř ohraničení obsahuje vertikální linku oddělující symbol IPPC od dalších součástí a kódů značky. Velikost, použitý typ písma a pozice značky se mohou lišit, ale její rozměr musí být takový, aby byla viditelná. 3. Vzory mezinárodně uznávané značky Vzor č. 1 53kB Vzor č. 2 49kB Vzor č. 3 59kB Vzor č. 4 61kB Při použití šablony mohou být přítomny malé mezery v ohraničující lince, ve vertikální lince a jinde mezi součástmi značky podle vzoru č. 4 Vzor č. 5 44kB Vzor č. 6 49kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Pravidla pro označování dřevěného obalového materiálu Část A Označování nového dřevěného obalového materiálu 1. Značka je umístěna z vnější strany dřevěného obalového materiálu a je provedena vypálením, vyražením, natištěním, nástřikem nebo nátěrem barvou. 2. Je-li dřevěný obalový materiál složen z různorodých součástí, výsledný složený celek se považuje za jediný komplet pro označení značkou. Na složeném kompletu dřevěného obalového materiálu vyrobeného z ošetřeného dřeva i zpracovaného dřevěného materiálu, který nevyžaduje ošetření, může být značka umístěna na částech zpracovaného dřevěného materiálu tak, aby bylo zajištěno umístění značky na viditelném místě a v dostatečné velikosti. Tento postup použití značky se využívá pouze u kompaktních celků dřevěného obalového materiálu. Část B Označování pomocného dřeva Použití značky na kusech pomocného dřeva se provede tak, aby jedna celá značka byla umístěna na každém komponentu tohoto dřeva po jeho nařezání na konečnou délku. Část C Označování opravovaného nebo znovuzpracovaného dřevěného obalového materiálu 1. Opravovaný dřevěný obalový materiál může být označen nejvýše třemi značkami různých oprávněných provozovatelů. 2. Pokud je k opravě použit ošetřený dřevěný obalový materiál, každá přidaná nebo vyměněná součást se označí samostatně. 3. Pokud je při znovuzpracování dřevěných obalových materiálů použit neošetřený dřevěný obalový materiál, jakékoliv předchozí značky se z něj odstraní. Takový dřevěný obalový materiál se podrobí ošetření a označí. 4. V případě, že vyměněné součásti neodpovídají požadavkům na ošetření dřevěného obalového materiálu nebo je obtížné zjistit původ dřevěného obalového materiálu nebo jeho součástí, celý dřevěný obalový materiál se znovu ošetří, jeho předchozí značky odstraní (např. zatřením barvou nebo vybroušením) a dřevěný obalový materiál se označí novou značkou. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření dřevěného obalového materiálu Část A Technické a technologické požadavky na zařízení a průběh ošetřování v konvenčních parních nebo sušících komorách (kód ošetření „HT“) 1. Zařízení k ošetřování musí být konstrukčně i funkčně způsobilé k provedení ošetření včetně izolace podlahy a zabezpečení dostatečné a rovnoměrné cirkulace vzduchu v okolí a přes ošetřovaný dřevěný obalový materiál. Ventilátory se používají pro cirkulaci vzduchu v průběhu ošetření a průtok vzduchu z ventilátorů musí být dostatečný k zabezpečení dosažení teploty v nejsilnější části ošetřovaného dřeva na stanovené výši a po požadovanou dobu. 2. Zařízení k ošetřování musí být vybaveno snímači k měření teploty ve středu nejsilnější části dřeva. Vybavení komory těmito snímači s možností záznamu naměřených údajů odpovídají doporučení Mezinárodního standardu pro fytosanitární opatření č. 15 zavádějící pravidla pro dřevěný obalový materiál v mezinárodním obchodu (ISPM 15). Pro tepelné ošetření, při němž se sleduje teplota ve středu nejsilnější části dřeva, musí být alespoň dva snímače vhodné k umístění do předvrtaného otvoru ve dřevě. Pro tepelné ošetření, při němž se sleduje teplota a vlhkost vzduchu v komoře se k měření použijí alespoň dva snímače ke sledování teploty vzduchu v komoře zařízení. V případě, že postup ošetřování je založen na monitorování teploty vzduchu v komoře a používá se pro ošetření různých druhů dřeva, tak tento postup musí brát v úvahu druhy, obsah vlhkosti a tloušťku ošetřovaného dřeva. Přístroj může být buďto součástí řídící jednotky zařízení k ošetřování, nebo jako doplňková výbava zařízení k ošetřování použitá k uvedenému účelu. 3. Pokud je zařízení k ošetřování využíváno k vysoušení řeziva a toto vysoušení je řízeno řídící jednotkou s odpovídajícím programem pro sušení řeziva, je toto řezivo možné považovat za tepelně ošetřené pouze v případě, kdy bylo v průběhu sušení dosaženo požadovaných hodnot teploty a času pro tepelné ošetření podle § 4 této vyhlášky. Pokud je zařízení pro ošetřování vybaveno sadou vlhkostních čidel, pomocí kterých lze odvozovat dosaženou teplotu, musí být takové zařízení vybaveno zvlášť teplotními snímači pro měření teploty vzduchu. 4. Zařízení k ošetřování musí být vybaveno přístrojem pro zaznamenávání, ukládání a uchovávání dat, která prokazují splnění požadavků na dosažení minimální teploty a doby. Snímače teploty se vkládají nejméně 30 cm od konce dřeva a pronikají do středu dřeva. U kratších desek nebo blocích palet, se snímače teploty umístí do dřeva s největším rozměrem, a to takovým způsobem, aby se měřila teplota v nejsilnější části dřeva. Všechny otvory vyvrtané do dřeva pro umístění snímačů teploty se utěsní vhodným materiálem k zabránění chybovosti měření prouděním nebo vodivostí. 5. Pokud je proudění vzduchu v komoře běžně v průběhu ošetření měněno, může být nezbytné použití většího počtu teplotních snímačů pro zohlednění případné změny nejchladnějšího místa. 6. Teplotní snímače a zařízení pro zaznamenávání údajů musí být kalibrovány v intervalu 2 let. 7. Teplotní snímače k měření teploty dřeva se umisťují do nejchladnějšího místa komory zařízení k ošetřování nebo v co největší blízkosti tohoto místa. Snímač se po umístění do dřeva vhodným způsobem utěsní. 8. Záznam minimální požadované doby ošetřování je zahájen od okamžiku, kdy je na záznamových zařízeních dosažena hodnota 56 °C. Během této doby nesmí teplota klesnout pod stanovenou hodnotu. 9. V případě, kdy je zařízení k ošetřování vybaveno více teplotními snímači, je měření při ošetření zahájeno v okamžiku, kdy teplota na všech snímačích dosáhne 56 °C. 10. Provozovatel musí mít zřízen systém identifikace ošetřeného dřevěného obalového materiálu, ze kterého je možné zpětně vysledovat druh, množství a datum. Tento systém přesně popíše v technologickém postupu. 11. Nejchladnější místo v komoře je identifikováno pro každý náklad v komoře zařízení a teplotní snímače se umisťují do tohoto místa; buďto do dřeva nebo do komory. Část B Technické a technologické požadavky na zařízení a ošetřování při použití tepelného ošetřování za pomocí mikrovlnného ohřevu (kód ošetření „DH“) 1. Pro měření teploty se používají nejméně dva teplotní snímače. 2. Odpočet času je zahájen, jakmile je na všech snímačích dosažena teplota 60 °C. 3. V případě ošetřování dřeva silnějšího než 5 cm tloušťky je pro mikrovlnné ošetření na frekvenci 2,45 GHz vyžadována protisměrná nebo vícesměrná aplikace mikrovlnného záření pro zajištění rovnoměrného ošetření dřeva. 4. Bez ohledu na to, zda je mikrovlnný ohřev vykonáván jako dávkový nebo kontinuální proces, ošetření se monitoruje ve dřevě snímači, které jsou umístěny v místě, kde je pravděpodobné, že teplota bude nejnižší, aby bylo zajištěno dosažení požadované teploty. 5. Teplotní snímače a zařízení na zaznamenávání údajů musí být kalibrovány v intervalu 2 let. 6. Provozovatel před ošetřením ověří, že teplota dřeva dosáhne nebo překročí 60 °C po dobu 1 minuty nepřetržitě v celém profilu dřeva, včetně jeho povrchu. 7. Provozovatel musí mít zřízen systém identifikace ošetřeného dřevěného obalového materiálu, ze kterého je možné zpětně vysledovat druh, množství a datum ošetření. Provozovatel tento systém přesně popíše v technologickém postupu. Část C Technické a technologické požadavky na zařízení k ošetřování sulfurylfluoridem (kód ošetření „SF“) 1. Ventilátory se používají tak, aby během fáze distribuce plynu při ošetření byla zajištěna rovnoměrná koncentrace účinné látky v celém objemu komory, nejlépe během 1 hodiny. 2. Prostor ošetření musí být dobře utěsněný a co nejvíce plynotěsný. Pokud je ošetření prováděno pod plachtami, tyto musí být vyrobené z plynotěsného materiálu a řádně utěsněné ve spojích a na úrovni podlahy. Podlaha prostoru pro ošetření musí být pro sulfurylfluorid nepropustná nebo musí být pokryta plynotěsnými plachtami. 3. K zajištění přiměřené cirkulace a penetrace sulfurylfluoridu u naskladněného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu jsou proklady v minimální vzdálenosti 20 cm od sebe. 4. Teplotní snímače a senzory na měření koncentrace plynu a na zaznamenávání údajů musí být kalibrovány v intervalu 2 let. Přístroje používané pro měření koncentrace sulfurylfluoridu mohou být ovlivněny nadmořskou výškou, vodní párou, oxidem uhličitým nebo teplotou, proto se při kalibraci zohlední konkrétní podmínky místa. 5. Koncentrace sulfurylufluoridu ve vzdušném prostoru se měří vždy na nejvzdálenějším místě od místa distribuce plynu tak, aby bylo zjištěno, že bylo dosaženo rovnoměrného rozložení plynu. Do ošetření nelze započítat dobu, po kterou není dosaženo rovnoměrného rozložení plynu. 6. Monitoring koncentrace plynu při ošetřování sulfurylfluoridem se provádí minimálně po 2, 4, 24 a případně 48 hodinách od začátku ošetření. 7. Pro výpočet dávkování sulfurylfluoridu se provede kompenzace pro jakoukoliv směs plynů tak, aby bylo zajištěno, že celkové čisté množství aplikovaného sulfurylfluoridu odpovídá stanoveným požadavkům. 8. Naměřená teplota produktu a okolního vzduchu nesmí být nižší než 20 °C po celou dobu ošetřování dřevěného obalového materiálu. 9. Dřevěný obalový materiál nesmí být zabalený nebo pokrytý materiálem nepropustným pro sulfurylfluorid. 10. Prostor ošetření nesmí být naplněn na více jak 80 % jeho objemu. Tabulka č. 1: Minimální koncentrace za jednotku času (dále jen „CT“) během 24 nebo 48 hodin pro dřevěný obalový materiál ošetřovaný sulfurylfluoridem Teplota (°C)\| Minimální požadované CT (g.h/m3)\| Minimální konečná koncentrace (g/m3)t ---\|---\|--- 30 nebo vyšší pro 24 hodin\| 1400\| 41 20 nebo vyšší pro 48 hodin\| 3000\| 29 t Pokud není dosaženo minimální konečné koncentrace po 24 nebo 48 hodinách od ukončení ošetření, odchylka koncentrace ~ 5 % je přípustná za předpokladu, že se na konci ošetření přidá další ošetření pro dosažení předepsaného CT. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 6/2020 Sb. Rozsah znalostí nezbytných k získání oprávnění k ošetřování dřevěného obalového materiálu 1. Znalosti o škodlivých organismechškodlivých organismech přenosných prostřednictvím dřevěného obalového materiálu regulovaných podle nařízení (EU) 2016/2031 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě. 2. Znalosti o způsobech ošetřování a označování dřevěného obalového materiálu. 3. Znalost právních předpisů a mezinárodních norem, které upravují ošetřování dřevěného obalového materiálu. 4. Znalosti o povinnostech oprávněných provozovatelů pro provádění ošetřování a označování dřevěného obalového materiálu. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.
Vyhláška č. 5/2020 Sb.	Vyhláška č. 5/2020 Sb. Vyhláška o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin Vyhlášeno 10. 1. 2020, datum účinnosti 25. 1. 2020, částka 3/2020 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Průzkum před založením porostu šlechtitelského, rozmnožovacího nebo reprodukčního materiálu * § 3 - Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů * § 4 - Informace týkající se rostlinolékařského pasu, které má oprávněný provozovatel zaznamenat * § 5 - Seznam škodlivých organismů, které opakovaně dosahují kalamitního prahu, a jejich kalamitní prahy * § 6 - Vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů * § 7 - Předvývozní osvědčení * § 8 - Zrušovací ustanovení * § 9 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. č. 2 č. 3 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2024 (216/2024 Sb.) 5 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2019 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie1) a provádí ustanovení zákona vztahující se k ochraně rostlin proti škodlivým organismůmškodlivým organismům. § 2 Průzkum před založením porostu šlechtitelského, rozmnožovacího nebo reprodukčního materiálu (K § 6 zákona) Průzkum podle § 6 zákona ke zjištění výskytu škodlivých organismůškodlivých organismů, jejichž přítomnost je překážkou uznání rozmnožovacího materiálu podle jiných právních předpisů2) se provádí u a) porostu rozmnožovacího materiálu ovocných druhů, chmele a révy vinné před založením porostu rostlin rodů Castanea Mill., Citrus L., Cydonia Mill., Fragaria L., Humulus L., Malus Mill., Poncirus Raf., Prunus L., Pyrus L., Ribes L., Rubus L., Vaccinium L., Vitis L. a druhů Corylus avellana L. a Juglans regia L., určeného k produkci šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu, nebo b) zdrojů reprodukčního materiálu lesních druhů, pokud náleží k rodům Abies Mill., Castanea Mill., Larix Mill., Picea A. Dietr., Pinus L., Populus L., Prunus L., Pseudotsuga Carr. a Quercus L. před uznáním zdroje reprodukčního materiálu rostlin určeného pro vegetativní způsob reprodukce. § 3 Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů (K § 13 odst. 3 zákona) (1) Rozsah znalostí profesionálních provozovatelů nezbytných k provádění šetření pro účely vydávání rostlinolékařských pasů a znalostí osvědčených postupů, opatření a dalších kroků, jež jsou vyžadovány v zájmu prevence výskytu a šíření škodlivých organismůškodlivých organismů, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Za dotčené rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, kterých se tyto znalosti týkají podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031, se považují rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které jsou uvedeny pro příslušného profesionálního provozovatele v úředním registru profesionálních provozovatelů vedeném podle § 12 odst. 1 písm. b) zákona. (2) Profesionální provozovatel prokazuje znalosti v rozsahu stanoveném v příloze č. 1 k této vyhlášce úspěšným složením distančního testu zveřejněného na internetových stránkách Ústavu. Distanční test obsahuje 30 otázek a je složen úspěšně v případě nejméně 25 správných odpovědí. Čas pro zpracování testu je 60 minut a test je třeba složit nejpozději do 30 dnů ode dne získání přístupu profesionálního provozovatele k distančnímu testu. Přihlašovací údaje k distančnímu testu obdrží profesionální provozovatel po podání žádosti o oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů. § 4 Informace týkající se rostlinolékařského pasu, které má oprávněný provozovatel zaznamenat (K § 14 odst. 5 zákona) Informace týkající se rostlinolékařského pasu, které má oprávněný provozovatel zaznamenat podle čl. 69 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2016/2031, jsou a) botanický název a množství dotčeného druhu nebo taxonu rostliny, jedná-li se o rostlinu nebo rostlinný produkt, anebo název a množství dotčeného jiného předmětu, na které byl vydán jeden rostlinolékařský pas, a b) datum vydání rostlinolékařského pasu nebo datum vystavení účetního dokladu, pokud jsou na něm zaznamenány informace podle písmene a). § 5 Seznam škodlivých organismů, které opakovaně dosahují kalamitního prahu, a jejich kalamitní prahy (K § 4a odst. 1 zákona) Seznam škodlivých organismůškodlivých organismů, které opakovaně dosahují kalamitního prahu, a jejich kalamitní prahy jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 6 Vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů (K § 28 odst. 2 a 4 zákona) (1) Minimální požadavky na technické vybavení místa pro provádění vývozního šetření a zvláštní požadavky na technické vybavení místa pro provádění vývozního šetření rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismůškodlivých organismů, jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Vývozní šetření zahrnuje a) prohlídku vyvážených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v místě výroby, uskladnění nebo zpracování, b) odběr vzorků vyvážené komodity, popřípadě surovin potřebných k její výrobě, c) prohlídku skladovacích prostor, prostor výroby a zpracování vyvážené komodity, d) prohlídku používaných obalů, popřípadě jejich uskladnění, e) prohlídku dopravních a přepravních prostředků, f) prohlídku pěstebních ploch vyvážené komodity, g) kontrolu provedeného ošetření a prověření dodaných dokladů k chemickému nebo fyzikálnímu ošetření nebo h) kontrolu splnění podmínek při zpracování, ošetření, balení a skladování vyvážené komodity s ohledem na možnou kontaminaci škodlivými organismyškodlivými organismy. (3) Rostliny, rostlinné produkty, jiné předměty a škodlivé organismyškodlivé organismy, které na nich nevyvolávají viditelné příznaky napadení, jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce. (4) Vzory rostlinolékařských osvědčení jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce. § 7 Předvývozní osvědčení (K § 29 odst. 3 zákona) Vzor předvývozního osvědčení je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. § 8 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. 2. Vyhláška č. 159/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů. 3. Vyhláška č. 76/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění vyhlášky č. 159/2009 Sb. 4. Vyhláška č. 382/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 442/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhláška č. 104/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vyhláška č. 207/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vyhláška č. 11/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. 9. Vyhláška č. 251/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů. § 9 Účinnost (1) Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. (2) Ustanovení § 4, 5 a příloha č. 2 k této vyhlášce pozbývají platnosti uplynutím dne 13. prosince 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. Rozsah znalostí nezbytný k získání oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů 1. Znalosti o karanténních škodlivých organismechškodlivých organismech pro Evropskou unii a pro chráněné zóny, o škodlivých organismechškodlivých organismech, na něž se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, a o regulovaných nekaranténních škodlivých organismechškodlivých organismech pro Evropskou unii, a znalosti postupů a opatření, jež jsou vyžadovány v zájmu prevence výskytu a šíření těchto škodlivých organismůškodlivých organismů. 2. Znalosti o povinnostech profesionálních provozovatelů stanovených nařízením (EU) 2016/2031 a zákonem souvisejících se situací při výskytu anebo podezření z výskytu škodlivých organismů stanovených podle nařízení (EU) 2016/2031. 3. Znalosti náležitostí rostlinolékařských pasů a postupů při připojování rostlinolékařských pasů k rostlinám, rostlinným produktům a jiným předmětům. 4. Znalosti systémů a postupů umožňujících splnit profesionálnímu provozovateli povinnosti týkající se vysledovatelnosti rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, v souladu s čl. 69 a 70 nařízení (EU) 2016/2031. 5. Znalosti nezbytné k provádění šetření u rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, kterých se týká čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031. Příloha č. 2 Seznam škodlivých organismů, které opakovaně dosahují kalamitního prahu, a jejich kalamitní prahy Hraboš polní Microtus arvalis (Pallas) Období\| Plodina\| Kalamitní práh ---\|---\|--- 1\\. 3. – 31. 5.\| všechny plodiny\| 250 aktivních východů z nor/1 ha 1\\. 6. – 31. 8.\| všechny plodiny\| 1000 aktivních východů z nor/1 ha 1\\. 9. – 28. 2. (29. 2.)\| jednoleté polní plodiny\| 1000 aktivních východů z nor/1 ha 1\\. 9. – 28. 2. (29. 2.)\| víceleté polní plodiny, louky, pastviny, ovocné sady, vinice a chmelnice\| 2000 aktivních východů z nor/1 ha 1\\. 9. – 28. 2. (29. 2.)\| lesní, okrasné a ovocné školky, okrasné rostliny\| 2000 aktivních východů z nor/1 ha Aktivním východem z nory se rozumí východ z nory se zjevnou aktivitou hraboše polního, tj. zřetelnými pobytovými stopami v jeho bezprostřední blízkosti. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. Minimální požadavky na technické vybavení místa pro provádění vývozního šetření a zvláštní požadavky na technické vybavení místa pro provádění vývozního šetření rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů 1. Minimální požadavky na technické vybavení místa pro provádění vývozního šetření jsou: - příjezdová cesta celoročně sjízdná osobním motorovým vozidlem, - umělé osvětlení, má-li být šetření prováděno v krytých prostorách nebo při snížené viditelnosti, - prostředky k otevírání a zavírání dopravních prostředků, přepravních kontejnerů a vagónů a prostředky k přistavování žebříků, můstků a pojízdných schodů, a - manipulační technika umožňující případné vyskladnění zásilky nebo její části tak, aby bylo možno provést prohlídku všech partií celé zásilky, a to i pro případ, kdy je již zásilka naložena v dopravním prostředku. 2. Zvláštní požadavky na technické vybavení místa pro provádění vývozního šetření rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismůškodlivých organismů jsou: - stůl, který umožňuje uskutečnit prohlídku ze zásilky odebraných vzorků a vystavit rostlinolékařské osvědčení, - vytápění na teplotu potřebnou k zajištění testovacích metod, - připojení k elektrické síti a - přívod vody a odvod odpadní vody. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. Rostliny, rostlinné produkty, jiné předměty a škodlivé organismy, které na nich nevyvolávají viditelné příznaky napadení Rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismůškodlivých organismů způsobujících na nich skryté napadení: a) rostliny okrasných bylinných druhů, keřů, stromů a zelenin určené k pěstování, pokud nejde o 1. cibule, 2. oddenkové hlízy, 3. rostliny čeledi Graminae, 4. oddenky, 5. osivo, 6. hlízy, 7. tkáňové kultury, b) řezané květiny. Škodlivé organismyŠkodlivé organismy, které způsobují skryté napadení na rostlinách, rostlinných produktech a jiných předmětech, které představují vysokou míru rizika jejich zavlékání a šíření: a) třásnokřídlí (Thysanoptera), b) vrtalkovití (Agromyzidae). Příloha č. 5 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. Vzory rostlinolékařských osvědčení 1.2MB 1.2MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 5/2020 Sb. Vzor předvývozního osvědčení 449kB 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění. 2) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 3/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Protokol, kterým se mění Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii Vyhlášeno 10. 1. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 5. 2019, částka 2/2020 * Článek 1 - Chorvatská republika je stranou dohody o letecké dopravě, kterou Kanada a Evropské společenství a jeho členské státy (1) podepsaly dne 17. prosince 2009 (dále jen „dohoda“). * Článek 2 - Znění dohody v chorvatském jazyce (2) se stává platným za stejných podmínek jako ostatní jazyková znění. * Článek 3 - Tento protokol podléhá schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Protokol vstupuje v platnost dnem vstupu dohody v platnost. Pokud by však tento protokol schválily smluvní strany po vstupu dohody v platnost, vstoupí protokol v plat Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 5. 2019 3 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 27. ledna 2017 byl v souladu s článkem 6 odst. 2 Aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii1) přijat v Bruselu Protokol, kterým se mění Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii2). Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 3 dne 16. května 2019 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. České znění Protokolu ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. PROTOKOL, kterým se mění Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii KANADA na jedné straně a BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ESTONSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, CHORVATSKÁ REPUBLIKA, ITALSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MAĎARSKO, REPUBLIKA MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, RAKOUSKÁ REPUBLIKA, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, REPUBLIKA SLOVINSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, jako strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a jako členské státy Evropské unie (dále jen „členské státy“), a EVROPSKÁ UNIE na straně druhé, S OHLEDEM NA přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii dne 1. července 2013, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Chorvatská republika je stranou dohody o letecké dopravě, kterou Kanada a Evropské společenství a jeho členské státy (1) podepsaly dne 17. prosince 2009 (dále jen „dohoda“). Článek 2 Znění dohody v chorvatském jazyce (2) se stává platným za stejných podmínek jako ostatní jazyková znění. Článek 3 Tento protokol podléhá schválení smluvními stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Protokol vstupuje v platnost dnem vstupu dohody v platnost. Pokud by však tento protokol schválily smluvní strany po vstupu dohody v platnost, vstoupí protokol v platnost v souladu s čl. 23 odst. 1 dohody jeden měsíc po datu poslední z diplomatických nót, v nichž strany potvrzují, že byly dokončeny všechny nezbytné postupy pro vstup tohoto protokolu v platnost. V Bruselu dne dvacátého sedmého ledna dva tisíce sedmnáct ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. За държавите членки Por los Estados miembros Za členské státy For medlemsstaterne Für die Mitgliedstaaten Liikmesriikide nimel Για τα κράτη μέλη For the Member States Pour les États membres Za države članice Per gli Stati membri Dalībvalstu vārdā – Valstybių narių vardu A tagállamok részéről Għall-Istati Membri Voor de lidstaten W imieniu Państw Członkowskich Pelos Estados-Membros Pentru statele membre Za členské štáty Za države članice Jäsenvaltioiden puolesta För medlemsstaterna За Европейския съюз Рог la Unión Europea Za Evropskou unii For Den Europæiske Union Für die Europäische Union Euroopa Liidu nimel Για την Ευρωπαϊκή Ένωση For the European Union Pour l’Union européenne Za Europsku uniju Per l’Unione europea Eiropas Savienības vārdā – Europos Sąjungos vardu Az Európai Unió részéről Għall-Unjoni Ewropea Voor de Europese Unie W imieniu Unii Europejskiej Pela União Europeia Pentru Uniunea Europeană Za Európsku úniu Za Evropsko unijo Euroopan unionin puolesta För Europeiska unionen За Канада Por Canadá Za Kanadu For Canada Für Kanada Kanada nimel Για τον Καναδά For Canada Pour le Canada Za Kanadu Per il Canada Kanādas vārdā – Kanados vardu Kanada részéről Għall-Kanada Voor Canada W imieniu Kanady Pelo Canadá Pentru Canada Za Kanadu Za Kanado Kanadan puolesta För Kanada 1) Akt o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež tvoří nedílnou součást Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Bulharskou republikou, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Irskem, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Polskou republikou, Portugalskou republikou, Rumunskem, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, přijatý v Bruselu dne 9. prosince 2011, byl vyhlášen pod č. 50/2013 Sb. m. s. 2) Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, přijatá v Bruselu dne 17. prosince 2009, byla vyhlášena pod č. 2/2020 Sb. m. s. (1) Znění dohody bylo zveřejněno v Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 32. (2) Chorvatské znění dohody bude zveřejněno ve zvláštním vydání Úředního věstníku k pozdějšímu dni.
Zákon č. 3/2020 Sb.	Zákon č. 3/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 1. 2020, datum účinnosti 25. 1. 2020, částka 2/2020 * Čl. I - Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 25. 1. 2020 3 ZÁKON ze dne 11. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 úvodní části ustanovení se za slova „(dále jen „Unie“) a“ vkládají slova „v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22)“. Poznámky pod čarou č. 1 a 22 znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.“. 2. V § 1 písm. b) se slova „a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie“ zrušují. 3. V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „plynu“ nahrazuje slovem „energie“. 4. V § 2 odst. 1 písmeno d) zní: „d) energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,“. 5. V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „energetických procesů“ nahrazují slovy „nakládání s energií“ a slovo „procesu“ se nahrazuje slovy „způsobu nakládání s energií“. 6. V § 2 odst. 1 písmeno g) zní: „g) automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,“. 7. V § 2 odst. 1 písmeno h) zní: „h) systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,“. 8. V § 2 odst. 1 písmeno i) zní: „i) systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,“. 9. V § 2 odst. 1 písm. l) se slova „klimatizačního systému“ nahrazují slovy „systému klimatizace“. 10. V § 2 odst. 1 písmeno n) zní: „n) energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních,“. 11. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „za účelem vytápění nebo chlazení“. 12. V § 2 odst. 1 písmeno r) zní: „r) celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažích budovy nebo její ucelené části,“. 13. V § 2 odst. 1 písm. t) se slova „nebo zóny“ zrušují a slova „, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu“ se nahrazují slovy „nebo sousední budově“. 14. V § 2 odst. 1 písmeno u) zní: „u) technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,“. 15. V § 2 odst. 1 písm. w) se slovo „je“ nahrazuje slovy „by měla být“. 16. V § 2 odst. 1 písmeno x) zní: „x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,“. 17. V § 2 odst. 1 písmeno z) zní: „z) ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní banka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba.“. 18. V § 2 odst. 2 se písmena c) a d) zrušují. Dosavadní písmena e) až r) se označují jako písmena c) až p). 19. V § 2 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až p) se označují jako písmena d) až o). 20. V § 2 odst. 2 se písmena i) a j) zrušují. Dosavadní písmena k) až o) se označují jako písmena i) až m). 21. V § 2 odst. 2 se písmena j) a k) zrušují. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena j) a k). 22. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí: „l) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci, m) chlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí, n) podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví.“. 23. V § 4 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování. (9) Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 24. V části první nadpis hlavy III zní: „STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE“. 25. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Státní program na podporu úspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí.“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 26. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.“. 27. V § 5 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 28. V § 5 odst. 3 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 1b zrušuje. Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena f) až n). 29. V § 5 odst. 3 písmeno k) zní: „k) přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov a energetického hospodářství,“. 30. V § 5 odst. 3 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a energetických služeb se zaručeným výsledkem“. 31. V § 5 se odstavec 5 zrušuje. 32. V § 6 odst. 1 se slova „u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí změna dokončené stavby4)“ nahrazují slovy „u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie“ a za slova „výroben elektřiny nebo“ se vkládá slovo „zdrojů“. 33. V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem.“. 34. § 6a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní: „§ 6a Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace (1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání, b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2, c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (2) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni a) zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, b) předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2, c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. (3) Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6. (4) Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze a) energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo b) osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a). (5) Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání a) pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, b) na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo c) umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j). (6) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, c) vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, d) požadavky na automatizační a řídicí systém budovy. (7) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce. 5) § 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 7 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu. Stavebník nejpozději k datu podání žádosti o stavební povolení nebo žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, ohlášení stavby nebo podání žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost anebo k datu ohlášení takové změny a ostatní osoby podle věty první v případě větší změny dokončené budovy, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, nejpozději před zahájením této změny jsou povinni zajistit průkaz energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení“. 36. V § 7 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 37. V § 7 odst. 3 se slova „jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni“ nahrazují slovy „jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni“. 38. V § 7 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „jednotek“ vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 39. V § 7 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f). 40. V § 7 odst. 4 písm. c) se slovo „, chlazení“ zrušuje. 41. V § 7 odst. 4 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e). 42. V § 7 odst. 4 písm. e) se slova „vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek“ nahrazují slovy „vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 43. V § 7 odst. 5 písm. b) se slova „vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek“ nahrazují slovy „vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 44. V § 7 odst. 5 písm. e) se text „700 GJ“ nahrazuje textem „195 MWh“. 45. V § 7 odst. 5 písm. f) se slova „vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek“ nahrazují slovy „vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 46. V § 7 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 47. V § 7 odst. 8 se slova „, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody“ zrušují a slovo „, chlazení“ se nahrazuje slovy „a měření“. 48. V § 7a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo společenství vlastníků jednotek je povinen“ nahrazují slovy „, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni“. 49. V § 7a odst. 1 písmeno d) zní: „d) umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m2, nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2, a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,“. 50. V § 7a odst. 1 písm. e) se slova „nebo Státní energetické inspekci“ nahrazují slovy „, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2“. 51. V § 7a odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „jednotek“ se vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 52. V § 7a odst. 2 písm. b), c) a e) a v § 7a odst. 3 písm. a), b) a d) se slovo „ověřenou“ zrušuje. 53. V § 7a odst. 2 písm. e) se za slova „části průkazu“ vkládají slova „, kterou uchová po dobu 3 let,“. 54. V § 7a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz nebo jeho kopii, a to do 1. 30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz již opatřil, nebo 2. 60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil.“. 55. V § 7a odst. 3 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a“. 56. V § 7a odst. 3 písm. d) se za slova „předané grafické části průkazu,“ vkládají slova „kterou uchovává po dobu 3 let,“. 57. V § 7a odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 58. V § 7a odst. 4 písm. c) se slova „objektivně, pravdivě a úplně“ nahrazují slovy „v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6“. 59. V § 7a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6.“. 60. V § 7a odst. 8 se slova „včetně jednotky“ zrušují. 61. V § 7a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Průkaz pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.“. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11. 62. V § 7a se odstavec 11 zrušuje. 63. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Energetické štítky (1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22). (2) Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek.“. 64. V § 8a odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „(1) Seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23). 23) Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost.“. 65. V § 8a odst. 2 písm. a) se za slovo „shody“ a za slovo „shodě“ vkládají slova „s požadavky na ekodesign“ a na konci textu písmene se doplňují slova „10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign23)“. 66. V § 8a odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign“. 67. V § 8a odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign“. 68. V § 8a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign“. 69. V § 8a se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign“. 70. § 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní: „§ 9 Energetický audit (1) Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis. (2) Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh. (3) Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh. (4) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně. (5) Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu. (6) Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu. (7) Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis. (8) Energetický audit musí a) být proveden pouze 1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo 2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a b) být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35 000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti, c) být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity25). (9) Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2, b) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie. 24) Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 25) ČSN ISO 50002 - Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití.“. 71. V § 9a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „jednotek nebo“ vkládají slova „v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,“. 72. V § 9a odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e). 73. V § 9a odst. 1 písm. e) se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene d)“. 74. V § 9a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.“. 75. V § 9a odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Energetický posudek je možné zajistit také pro“. 76. V § 9a odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 26 zní: „a) posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem26), 26) Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.“. 77. V § 9a odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 78. V § 9a odst. 3 písm. b) se slova „objektivně, pravdivě a úplně“ nahrazují slovy „v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5“. 79. V § 9a odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „jednotek nebo“ vkládají slova „v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,“. 80. V § 9a odst. 4 písm. b) se slova „nebo Státní energetické inspekci“ nahrazují slovy „, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2“. 81. § 10 až 10c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí: „§ 10 Energetický specialista (1) Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem a) provádí energetický audit a zpracovává energetický posudek, b) zpracovává průkaz, c) provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo d) provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání. (2) Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a) fyzické osobě, která 1. složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí složit též v případě, jestliže bylo této osobě zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2, 2. je plně svéprávná, 3. je bezúhonná a 4. je odborně způsobilá, nebo b) právnické osobě, která 1. je bezúhonná a 2. určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); tato určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1 a splňuje povinnost podle odstavce 8. (3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů. (4) Dále se bezúhonnost prokazuje a) u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, b) u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo c) čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b). (5) Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li a) vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru, b) střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo c) vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru. (6) Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě a) fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost, b) právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby. (7) Energetický specialista je povinen a) předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudek zadavateli, b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis, c) opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3, d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, e) předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického auditu a energetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem, f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti, g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud 1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudek nebo průkaz, nebo 2. je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1, h) uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise a i) oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2. (8) Energetický specialista je dále povinen absolvovat vzdělávací akce zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“) v období do 3 let od udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty nebo od ukončení posledního průběžného vzdělávání a získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání. (9) Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby. (10) Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis. (11) Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c) a g). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy. § 10a Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů (1) Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí. (2) Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu. (3) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání, pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise a odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis. (4) Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. (5) Výběr vzdělávacích akcí a stanovení počtu kreditů za vzdělávací akci je prováděn odbornou komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí minimálně dvakrát za kalendářní rok. Pravidla pro výběr vzdělávacích akcí stanoví prováděcí právní předpis. § 10b Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů (1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí. (2) Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista a) přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, b) opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, c) se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, d) neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo e) požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty. (3) Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká a) fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou, b) právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo c) právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty. (4) Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne. (5) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. § 10c Seznam energetických specialistů (1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, b) jméno a příjmení, c) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty, d) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky, e) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty, f) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, g) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou. (2) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje a) číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, b) obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním, c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, d) adresa sídla, e) druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty, f) další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty, g) jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty. (3) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva. 21) Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.“. 82. V § 10d se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru a) vodoinstalatérství, b) topenářství, c) montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel, d) montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení, e) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny, f) montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo g) kamnářství.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 83. Nadpis § 10e zní: „Energetická služba“. 84. V § 10e se vkládají nové odstavce 1 až 4, které znějí: „(1) Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly. (2) Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám. (3) Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně. (4) Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 5 a 6. 85. V § 10e odst. 5 se slova „(dále jen „smlouva“)“ nahrazují slovy „se zaručeným výsledkem“. 86. V § 10e se odstavec 6 zrušuje. 87. V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „zpracovává“ vkládají slova „Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“. 88. V § 11 odst. 1 písm. i) se slova „a vede seznam energetických specialistů“ nahrazují slovy „, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a)“. 89. V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až s) se označují jako písmena j) až r). 90. V § 12 odst. 1 písm. a) se slova „nebo činnost osoby oprávněné provádět instalaci“ zrušují. 91. V § 12 odst. 1 písmeno d) zní: „d) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,“. 92. V § 12 odst. 1 písmeno e) zní: „e) jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,“. 93. V § 12 odst. 1 písm. g) se slova „nebo vlastník budovy“ nahrazují slovy „, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství“. 94. V § 12 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „§ 9 odst. 4, nebo“ zrušují. 95. V § 12 odst. 1 písm. h) se za slovo „budovy“ vkládají slova „, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce“. 96. V § 12 odst. 1 písm. j) bodě 2 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. e)“ a na konci textu bodu 2 se doplňují slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 97. V § 12 odst. 1 písm. k) se text „písm. f)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 98. V § 12 odst. 1 písm. l) bodech 2 a 3 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“. 99. V § 12 odst. 1 písm. m) se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo osoba určená“. 100. V § 12 odst. 1 písm. m) bod 1 zní: „1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,“. 101. V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 2 se slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c)“. 102. V § 12 odst. 1 písm. m) bod 3 zní: „3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,“. 103. V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 4 se slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“. 104. V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 5 se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 7“. 105. V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 6 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“. 106. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k) nebo l) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6.“. 107. V § 12a odst. 1 písm. a) se slova „nebo osoby oprávněné provádět instalaci“ zrušují. 108. V § 12a odst. 1 písm. b) bodech 2 a 3 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“. 109. V § 12a odst. 1 písmena f) a g) znějí: „f) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1, g) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,“. 110. V § 12a odst. 1 písm. i) se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 111. V § 12a odst. 1 písm. j) se za slovo „jednotek“ vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 112. V § 12a odst. 1 písm. k) úvodní části ustanovení se za slovo „jednotek“ vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“. 113. V § 12a odst. 1 písm. k) se body 1 a 2 zrušují. Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 1 a 2. 114. V § 12a odst. 1 písm. m) bod 1 zní: „1. zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,“. 115. V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 2 se slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c)“. 116. V § 12a odst. 1 písm. m) bod 3 zní: „3. zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,“. 117. V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 4 se slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“. 118. V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 5 se text „odst. 6,“ nahrazuje slovy „odst. 7, nebo“. 119. V § 12a odst. 1 písm. m) se bod 6 zrušuje. Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 6. 120. V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 6 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“. 121. V § 12a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část průkazu“. 122. V § 12a odst. 1 písm. o) se slova „, který není malým nebo středním podnikatelem“ zrušují. 123. V § 12a odst. 1 písm. o) bod 1 zní: „1. nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo“. 124. V § 12a odst. 1 písm. o) bodě 2 se text „odst. 4“ nahrazuje slovy „odst. 7, 8 nebo 9“. 125. V § 12a odst. 1 písm. p) se za text „§ 10d“ vkládá text „odst. 2“ a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie“. 126. V § 12a odst. 2 písmena a) až c) znějí: „a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 1. poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2, 2. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku, 3. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, 4. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě, 5. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit, 6. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem, 7. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, 8. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019, 9. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo 10. v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování, b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování 1. u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek, 2. si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá, 3. nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo 4. nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve, c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování 1. neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti, 2. z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem nepřijme okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky, které jsou stanoveny přímo použitelným předpisem upravujícím požadavky na štítkování a za které nese odpovědnost, nebo 3. u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,“. 127. V § 12a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 128. V § 12a odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q) nebo r), nebo b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo s) nebo odstavce 2 nebo 3.“. 129. V § 12b odst. 2 se slova „a vymáhá“ zrušují. 130. V § 13 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 131. V § 13 odst. 1 se slova „odstavci 1, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavci 3 nebo 4“ a slova „energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a)“ se nahrazují slovy „průkaz pro účely výstavby nové budovy nebo větší změny dokončené budovy u budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2“. 132. V § 13 odst. 4 se slova „u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu podle stavebního zákona27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) § 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 133. V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Závazná stanoviska podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce.“. 134. V § 13a odst. 1 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign“. 135. V § 13b odst. 4 se slova „, kterého řídí ústřední ředitel“ zrušují. 136. V § 13c odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4, b) na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,“. 137. V § 13c odst. 1 písm. c) se slovo „Programu“ nahrazuje slovy „programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů“. 138. V § 13c odst. 1 písm. e) se slova „a o jejich finančních a správních rámcích“ zrušují. 139. V § 13c odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „přímo použitelnými předpisy Unie upravujícími požadavky na ekodesign a na energetické štítky“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign“. 140. V § 13c odst. 2 písm. a), b) a c) se slova „přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign“. 141. V § 13c odst. 4 se slova „nebo Energetického regulačního úřadu“ zrušují a slova „povinna je“ se nahrazují slovy „povinna ho“. 142. V § 13c se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Odvolání proti rozhodnutí o opatření podle odstavce 2 písm. e) a f) nemá odkladný účinek.“. 143. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od jejího vydání. 2. Průkaz energetické náročnosti zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Energetický audit zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Naplnění povinnosti zpracovat energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím zavedeného a akreditovanou osobou certifikovaného systému environmentálního řízení podle harmonizované normy upravující systém environmentálního managementu je naplněním povinnosti provést energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínky průběžného vzdělávání stanovené v § 10a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonávat činnost energetického specialisty na základě svého dosavadního oprávnění, pokud splní podmínky průběžného vzdělávání podle bodu 5. 7. Kontroly systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle § 6a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provádějí od 1. března 2020. Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. 2. Nařízení vlády č. 428/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 2/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy Vyhlášeno 10. 1. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 5. 2019, částka 2/2020 * Článek 1 - Nadpisy a definice * Článek 2 - Udělení práv * Článek 3 - Určení, oprávnění a zrušení oprávnění * Článek 4 - Investice * Článek 5 - Uplatňování právních předpisů * Článek 6 - Bezpečnost civilního letectví * Článek 7 - Ochrana civilního letectví * Článek 8 - Cla, daně a poplatky * Článek 9 - Statistika * Článek 10 - Zájmy spotřebitelů * Článek 11 - Dostupnost letišť a leteckých zařízení a služeb * Článek 12 - Poplatky za používání letišť a leteckých zařízení a služeb * Článek 13 - Obchodní rámec * Článek 14 - Konkurenční prostředí * Článek 15 - Uspořádání letového provozu * Článek 16 - Zachování určení a oprávnění * Článek 17 - Smíšený výbor * Článek 18 - Životní prostředí * Článek 19 - Pracovněprávní záležitosti * Článek 20 - Mezinárodní spolupráce * Článek 21 - Řešení sporů * Článek 22 - Změny * Článek 23 - Vstup v platnost a prozatímní provádění * Článek 24 - Vypovězení dohody * Článek 25 - Registrace dohody * Článek 26 - Vztah k jiným dohodám * PŘÍLOHA 1 * PŘÍLOHA 2 * PŘÍLOHA 3 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 16. 5. 2019 2 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. prosince 2009 byla v Bruselu přijata Dohoda o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy. Jménem České republiky byla Dohoda podepsána téhož dne. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního sekretariátu Rady Evropské unie, depozitáře Dohody, dne 20. listopadu 2014. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 23 odst. 1 dne 16. května 2019 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku. České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně. DOHODA o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy OBSAH Článek\| \| Název ---\|---\|--- 1\| \| Nadpisy a definice 2\| \| Udělení práv 3\| \| Určení, oprávnění a zrušení oprávnění 4\| \| Investice 5\| \| Uplatňování právních předpisů 6\| \| Bezpečnost civilního letectví 7\| \| Ochrana civilního letectví 8\| \| Cla, daně a poplatky 9\| \| Statistika 10\| \| Zájmy spotřebitelůspotřebitelů 11\| \| Dostupnost letišť a leteckých zařízení a služeb 12\| \| Poplatky za používání letišť a leteckých zařízení a služeb 13\| \| Obchodní rámec 14\| \| Konkurenční prostředí 15\| \| Uspořádání letového provozu 16\| \| Zachování určení a oprávnění 17\| \| Smíšený výbor 18\| \| Životní prostředí 19\| \| Pracovněprávní záležitosti 20\| \| Mezinárodní spolupráce 21\| \| Řešení sporů 22\| \| Změny 23\| \| Vstup v platnost a prozatímní provádění 24\| \| Vypovězení dohody 25\| \| Registrace dohody 26\| \| Vztah k jiným dohodám DOHODA O LETECKÉ DOPRAVĚ KANADA na jedné straně a RAKOUSKÁ REPUBLIKA, BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ, BULHARSKÁ REPUBLIKA, KYPERSKÁ REPUBLIKA, ČESKÁ REPUBLIKA, DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ, ESTONSKÁ REPUBLIKA, FINSKÁ REPUBLIKA, FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA, SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO, ŘECKÁ REPUBLIKA, MAĎARSKÁ REPUBLIKA, IRSKO, ITALSKÁ REPUBLIKA, LOTYŠSKÁ REPUBLIKA, LITEVSKÁ REPUBLIKA, LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ, MALTA, NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ, POLSKÁ REPUBLIKA, PORTUGALSKÁ REPUBLIKA, RUMUNSKO, SLOVENSKÁ REPUBLIKA, REPUBLIKA SLOVINSKO, ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ, ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, jako smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství a jako členské státy Evropské unie (dále jen „členské státy“), a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ na straně druhé, Kanada a členské státy, jako smluvní strany Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, spolu s Evropským společenstvím, PŘEJÍCE SI podporovat letecký systém založený na hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na trhu s minimálními zásahy státu a regulací, PŘEJÍCE SI prosazovat své zájmy v oblasti letecké dopravy, UZNÁVAJÍCE význam efektivní letecké dopravy pro podporu obchodu, cestovního ruchu a investic, PŘEJÍCE SI zdokonalit letecké služby, PŘEJÍCE SI zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany v letecké dopravě, ODHODLÁNY dosáhnout možných přínosů spolupráce v oblasti právních předpisů a v prakticky proveditelné míře též přínosů harmonizace předpisů a přístupů, UVĚDOMUJÍCE SI možné důležité přínosy, které mohou vyplynout z konkurenceschopných leteckých služeb a životaschopných odvětví leteckých služeb, PŘEJÍCE SI podporovat konkurenční prostředí v leteckých službách a uznávajíce, že pokud neexistují rovné podmínky hospodářské soutěže mezi leteckými dopravci, možných přínosů nemusí být dosaženo, PŘEJÍCE si umožnit svým leteckým dopravcům využívání spravedlivých a rovných příležitostí k poskytování leteckých služeb podle této dohody, PŘEJÍCE si dosáhnout co největších přínosů pro cestující, zasilatele, letecké dopravce a letiště a jejich zaměstnance a další subjekty, které budou mít nepřímý prospěch, POTVRZUJÍCE význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění politiky mezinárodního letectví, BEROUCE na vědomí význam ochrany spotřebitelů a prosazování náležité úrovně ochrany spotřebitelů související s leteckými službami, BEROUCE na vědomí význam kapitálu v odvětví letecké dopravy pro další rozvoj leteckých služeb, PŘEJÍCE SI uzavřít dohodu o letecké dopravě, která doplní uvedenou úmluvu, SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 Nadpisy a definice 1. Nadpisy použité v této dohodě slouží jen pro referenční účely. 2. Není-li uvedeno jinak, rozumí se pro účely této dohody: a) „leteckými úřady“ jakýkoli orgán nebo osoba, které smluvní strany zmocní k plnění úkolů stanovených v této dohodě; b) „leteckými službami“ pravidelné letecké služby provozované na trasách uvedených v této dohodě za účelem přepravy cestujících a nákladu, včetně pošty, a to odděleně nebo v kombinaci; c) „dohodou“ tato dohoda, její přílohy a všechny změny dohody nebo kterékoli z příloh; d) „leteckým dopravcem“ letecký dopravce, který byl určen a získal oprávnění v souladu s článkem 3 této dohody; e) „smluvní stranou“ Kanada nebo členské státy a Evropské společenství společně nebo jednotlivě; f) „úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, včetně všech příloh přijatých podle článku 90 uvedené úmluvy a všech změn těchto příloh nebo úmluvy podle článků 90 a 94 úmluvy, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty Kanadou a členskými státy, a g) „územím“ v případě Kanady její pevnina (kontinentální a ostrovní), vnitřní vody a pobřežní moře vymezené jejím vnitrostátním právem, včetně vzdušného prostoru nad těmito oblastmi; a v případě členských států Evropského společenství pevnina (kontinentální a ostrovní), vnitřní vody a pobřežní moře, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství za podmínek stanovených v této smlouvě a v jakémkoli právním nástroji, který ji nahradí, včetně vzdušného prostoru nad těmito oblastmi; tato dohoda se použije na letiště Gibraltar, aniž jsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází, a aniž je dotčeno trvající pozastavení leteckých opatření Evropského společenství pro letiště Gibraltar platných ke dni 18. září 2006 mezi členskými státy v souladu s prohlášením ministrů o letišti Gibraltar dohodnutým dne 18. září 2006 v Córdobě. Článek 2 Udělení práv 1. Každá smluvní strana uděluje druhé smluvní straně tato práva pro výkon letecké dopravy leteckými dopravci druhé smluvní strany: a) právo létat přes její území bez přistání; b) právo přistávat na jejím území pro potřeby nikoli obchodní; c) v rozsahu povoleném touto dohodou právo přistávat na jejím území na trasách stanovených v této dohodě za účelem nástupu a výstupu cestujících a nakládky a vykládky nákladu, včetně pošty, odděleně nebo v kombinaci, a d) práva jinak stanovená v této dohodě. 2. Práva podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku uděluje každá smluvní strana druhé smluvní straně také pro její letecké dopravce, kteří nejsou uvedeni v článku 3 (Určení, oprávnění a zrušení oprávnění) této dohody. Článek 3 Určení, oprávnění a zrušení oprávnění 1. Smluvní strany uznávají, že licence či jiné formy oprávnění vydané druhou smluvní stranou k provozování leteckých služeb podle této dohody představují určení podle této dohody. Na žádost leteckých úřadů jedné smluvní strany letecké úřady druhé smluvní strany, které vydaly danou licenci nebo jinou formu oprávnění, ověří status této licence nebo oprávnění. 2. Po obdržení žádostí od určeného leteckého dopravce jedné smluvní strany podaných v předepsané formě a předepsaným způsobem druhá smluvní strana v souladu se svými právními předpisy tomuto leteckému dopravci s minimálním procesním zpožděním udělí příslušná oprávnění a povolení k provozování leteckých služeb za předpokladu, že: a) tento letecký dopravce splňuje podmínky podle právních předpisů, které běžně uplatňují letecké úřady smluvní strany udělující oprávnění a povolení; b) tento letecký dopravce dodržuje právní předpisy smluvní strany udělující oprávnění a povolení; c) s výhradou přílohy 2, u leteckého dopravce Kanady mají skutečnou kontrolu nad tímto leteckým dopravcem státní příslušníci kterékoli smluvní strany, letecký dopravce je držitelem licence kanadského leteckého dopravce a má hlavní místo podnikání v Kanadě; u leteckého dopravce členského státu mají nad tímto leteckým dopravcem skutečnou kontrolu státní příslušníci kterékoli smluvní strany, Islandu, Lichtenštejnská, Norska nebo Švýcarska, letecký dopravce je držitelem licence leteckého dopravce Společenství a má hlavní místo podnikání v některém členském státě, a d) letecký dopravce v ostatních ohledech funguje způsobem, který je v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě. 3. Oprávnění či povolení uvedená v odstavci 2 tohoto článku nemusí strana udělit a může zrušit, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění či povolení nebo k nim uložit podmínky nebo jinak pozastavit či omezit provoz leteckého dopravce nebo leteckých dopravců druhé smluvní strany, pokud daný letecký dopravce nedodržuje ustanovení odstavce 2 nebo pokud jedna ze smluvních stran podle odstavce 5 článku 14 (Konkurenční prostředí) stanoví, že podmínky na území druhé smluvní strany nejsou slučitelné se spravedlivým a konkurenčním prostředím a vedou ke vzniku podstatné nevýhody či újmy jejímu leteckému dopravci nebo dopravcům. 4. K výkonu práv vyjmenovaných v odstavci 3 tohoto článku se přistoupí teprve po konzultacích ve smíšeném výboru, ledaže je nezbytné přijmout okamžitá opatření s cílem zabránit porušení právních předpisů uvedených v odstavci 2 nebo je nutné přijmout opatření v zájmu bezpečnosti či ochrany podle ustanovení článku 6 (Bezpečnost civilního letectví) a článku 7 (Ochrana civilního letectví). Článek 4 Investice S výhradou podmínek uvedených v příloze 2 této dohody každá smluvní strana povolí, aby mohli být její letečtí dopravci plně ve vlastnictví státních příslušníků Kanady nebo členského státu nebo členských států. Článek 5 Uplatňování právních předpisů Každá smluvní strana vyžaduje dodržování: a) svých právních předpisů a postupů, které se týkají vstupu letadel vykonávajících mezinárodní leteckou dopravu na její území nebo odletu z něj, jejich pobytu na tomto území nebo provozu a navigace těchto letadel, leteckými dopravci při příletu na uvedené území, odletu z něj a pobytu na něm, a b) svých právních předpisů, které se týkají vstupu cestujících, posádky a nákladu včetně pošty na její území, jejich pobytu na tomto území nebo jeho opuštění (například předpisů týkajících se vstupu, odbavení, tranzitu, ochrany civilního letectví, přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel a karantény), ze strany leteckých dopravců a ze strany nebo jménem těchto cestujících, posádky a nákladu včetně pošty při tranzitu přes uvedené území, vstupu na toto území a odletu z něj a během pobytu na něm. Při uplatňování těchto právních předpisů každá smluvní strana leteckým dopravcům za podobných okolností nepřizná horší zacházení než vlastním nebo jakýmkoli jiným leteckým dopravcům vykonávajícím podobné mezinárodní letecké služby. Článek 6 Bezpečnost civilního letectví 1. Smluvní strany znovu potvrzují význam těsné spolupráce v oblasti bezpečnosti civilního letectví. V této souvislosti budou smluvní strany dále spolupracovat, mimo jiné v oblasti leteckého provozu, zejména s cílem umožnit sdílení informací, které mohou mít vliv na bezpečnost mezinárodní letecké dopravy, vzájemnou účast na dohledových činnostech druhé smluvní strany nebo provádění společných dohledových činností na poli bezpečnosti civilního letectví a rozvoj společných projektů a iniciativ, a to i se třetími zeměmi. Tato spolupráce se rozvíjí v rámci Dohody mezi Kanadou a Evropským společenstvím o bezpečnosti civilního letectví, podepsané v Praze dne 6. května 2009, pokud jde o záležitosti, na které se uvedená dohoda vztahuje. 2. Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a licence vydané nebo potvrzené jako platné leteckými úřady jedné smluvní strany v souladu s příslušnými ustanoveními letecké Dohody mezi Kanadou a Evropským společenstvím o bezpečnosti civilního letectví, jsou druhou smluvní stranou a jejími leteckými úřady uznávány za platné pro účely provozování leteckých služeb, pokud byly tyto osvědčení nebo licence vydány nebo potvrzeny jako platné přinejmenším podle norem stanovených úmluvou a v souladu s těmito normami. 3. Pokud by výsadní práva nebo podmínky licencí nebo osvědčení uvedených výše v odstavci 2 vydaných leteckými úřady jedné smluvní strany kterékoli osobě nebo leteckému dopravci nebo v souvislosti s letadlem používaným při provozování leteckých služeb povolovaly výjimku odchylující se od minimálních norem stanovených podle úmluvy a tato výjimka byla oznámen Mezinárodní organizaci pro civilní letectví nebo pokud by tyto orgány uplatňovaly normu nebo normy přísnější nebo jiné než normy stanovené podle úmluvy, může druhá smluvní strana požádat o konzultace mezi smluvními stranami v rámci smíšeného výboru s cílem dosáhnout vyjasnění dotyčné praxe. Dokud nebude na základě konzultací dosaženo konsenzu, pokračují smluvní strany v duchu režimu vzájemného uznávání osvědčení a licencí v uznávání osvědčení a licencí potvrzených leteckými úřady druhé smluvní strany. Pokud Dohoda mezi Kanadou a Evropským společenstvím o bezpečnosti civilního letectví, podepsaná v Praze dne 6. května 2009, obsahuje ustanovení o vzájemném uznávání osvědčení a licencí, použijí všechny smluvní strany tato ustanovení. 4. V souladu s příslušnými právními předpisy a v rámci Dohody mezi Kanadou a Evropským společenstvím o bezpečnosti civilního letectví, podepsané v Praze dne 6. května 2009, se smluvní strany s ohledem na záležitosti, na něž se vztahuje tato dohoda, zavazují dosáhnout vzájemného uznávání osvědčení a licencí. 5. Smluvní strana nebo její příslušné letecké úřady mohou kdykoli požádat o konzultace druhou smluvní stranu nebo její příslušné letecké úřady ohledně bezpečnostních norem a požadavků prováděných těmito leteckými úřady. Pokud po těchto konzultacích smluvní strana nebo její příslušné letecké úřady, které požádaly o konzultaci, shledají, že druhá smluvní strana nebo její příslušné letecké úřady neprovádějí účinným způsobem bezpečnostní normy a požadavky v těchto oblastech, jež jsou, není-li rozhodnuto jinak, alespoň rovnocenné minimálním normám stanoveným podle úmluvy, oznámí druhé smluvní straně a jejím příslušným leteckým úřadům daná zjištění a kroky považované za nutné k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami. Jestliže druhá smluvní strana nebo její příslušné letecké úřady nepřijmou náležitá nápravná opatření ve lhůtě patnácti (15) dnů nebo v jiné lhůtě, o níž může být rozhodnuto, je to pro smluvní stranu nebo její příslušné letecké úřady, které požádaly o konzultaci, důvodem ke zrušení, pozastavení nebo omezení provozních oprávnění nebo technických povolení nebo k jinému pozastavení či omezení provozu leteckého dopravce, u něhož za dohled nad bezpečností odpovídá druhá smluvní strana nebo její příslušné letecké úřady. 6. Každá smluvní strana souhlasí s tím, že všechna letadla provozovaná leteckým dopravcem jedné smluvní strany nebo jeho jménem mohou být během pobytu na území druhé smluvní strany podrobena kontrole (inspekce na stojánce) leteckými orgány druhé smluvní strany za účelem ověření platnosti příslušných dokladů letadla a posádky a navenek patrného stavu letadla a jeho vybavení za předpokladu, že tato kontrola nezpůsobí nepřiměřené zpoždění v provozu letadla. 7. Jestliže letecké úřady jedné smluvní strany po provedení inspekce na stojánce zjistí, že letadlo nebo provoz letadla nejsou v souladu s minimálními normami stanovenými v dané době podle úmluvy nebo že nedochází v dané době k účinnému dodržování a uplatňování bezpečnostních norem stanovených podle úmluvy, letecké úřady této smluvní strany oznámí leteckým orgánům druhé smluvní strany odpovědným za bezpečnostní dohled nad leteckým dopravcem provozujícím dané letadlo tato zjištění a kroky považované za nutné k dosažení souladu s těmito minimálními normami. Nepřijetí náležitých nápravných opatření ve lhůtě patnácti (15) dnů je důvodem ke zrušení, pozastavení nebo omezení provozních oprávnění nebo technických povolení nebo k jinému pozastavení či omezení provozu leteckého dopravce provozujícího dané letadlo. Stejné rozhodnutí může být přijato také v případě odepření přístupu za účelem inspekce na stojánce. 8. Každá smluvní strana má prostřednictvím svých leteckých úřadů právo přijmout okamžitá opatření, včetně práva zrušit, pozastavit nebo omezit provozní oprávnění nebo technická povolení nebo jinak pozastavit nebo omezit provoz leteckého dopravce druhé smluvní strany, jestliže dojde k závěru, že je to nezbytné vzhledem k bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti civilního letectví. Je-li to proveditelné, smluvní strana přijímající tato opatření se vynasnaží předem konzultovat druhou smluvní stranu. 9. Každé opatření přijaté smluvní stranou nebo jejími příslušnými leteckými úřady podle odstavců 5, 7 nebo 8 tohoto článku se zruší, jakmile pominou důvody, které vedly k jeho přijetí. Článek 7 Ochrana civilního letectví 1. V souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva smluvní strany znovu potvrzují svou vzájemnou povinnost chránit civilní letectví před protiprávními činy jako nedílnou součást této dohody. 2. Aniž je omezena obecná platnost jejich práv a povinností podle mezinárodního práva, jednají smluvní strany zejména v souladu s Úmluvou o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, sjednanou v Tokiu dne 14. září 1963, Úmluvou o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsanou v Haagu dne 16. prosince 1970, Úmluvou o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, sjednanou v Montrealu dne 23. září 1971, Protokolem o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, sjednaným v Montrealu dne 24. února 1988, a Úmluvou o značkování plastických trhavin pro účely detekce, sjednanou v Montrealu dne 1. března 1991, a veškerými dalšími mnohostrannými dohodami upravujícími ochranu civilního letectví, které jsou pro smluvní strany závazné. 3. Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc, aby zabránily protiprávnímu zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům ohrožujícím bezpečnost těchto letadel, jejich cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení ochrany civilního letectví. 4. Smluvní strany postupují v souladu s předpisy o ochraně civilního letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označenými jako přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví v rozsahu, v jakém se tyto předpisy na smluvní strany vztahují. Smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaných v jejich rejstříku, provozovatelé letadel, jejichž hlavní místo podnikání nebo trvalé sídlo se nachází na jejich území, a provozovatelé letišť na jejich území jednali v souladu s těmito předpisy o ochraně civilního letectví. Každá smluvní strana tak druhé smluvní straně na vyžádání oznámí jakýkoli rozdíl mezi svými předpisy a postupy a normami týkajícími se ochrany civilního letectví uvedenými v přílohách podle tohoto odstavce, jestliže tyto rozdíly znamenají překročení nebo doplnění požadavků těchto norem a jsou důležité pro provozovatele druhé smluvní strany. Každá smluvní strana může za účelem projednání těchto rozdílů kdykoli požádat o konzultace druhou smluvní stranu, které se uskuteční bez nepřiměřených odkladů. 5. Při plném zohlednění a vzájemném respektu ke svrchovanosti států souhlasí každá smluvní strana s tím, že provozovatelé letadel podle odstavce 4 tohoto článku mohou být povinni dodržovat předpisy o ochraně civilního letectví uvedené v uvedeném odstavci, jejichž dodržování druhá smluvní strana vyžaduje při vstupu na své území, odletu z tohoto území nebo během pobytu na něm. Každá smluvní strana na svém území zajistí účinné uplatňování odpovídajících opatření k ochraně letadel a k výkonu bezpečnostních kontrol cestujících, posádky, zavazadel, příručních zavazadel, nákladu, pošty a palubních zásob před nástupem či nakládkou. 6. Smluvní strany souhlasí s tím, že budou usilovat o dosažení vzájemného uznávání svých norem týkajících se ochrany letectví a úzce vzájemně spolupracovat na opatřeních za účelem kontroly kvality. Smluvní strany rovněž souhlasí s tím, že ve vhodných případech na základě rozhodnutí, která přijmou odděleně jednotlivé smluvní strany, vytvoří předpoklady pro zavedení jednorázové bezpečnostní kontroly pro lety mezi územími smluvních stran, což by znamenalo osvobození transferových cestujících, transferových zavazadel nebo nákladu od opakované kontroly. Za tímto účelem přijmou správní ujednání umožňující konzultace o stávajících nebo plánovaných opatřeních v oblasti ochrany civilního letectví, spolupráci a sdílení informací o opatřeních za účelem kontroly kvality, která smluvní strany provádějí. Smluvní strany vzájemně konzultují plánovaná bezpečnostní opatření s významem pro provozovatele sídlící na území druhé smluvní strany uvedených správních ujednání. 7. Každá smluvní strana v proveditelné míře vyhoví jakémukoli požadavku druhé smluvní strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření v případě konkrétního ohrožení určitého letu nebo určité série letů. 8. Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat na bezpečnostních inspekcích vykonávaných na území kterékoli z nich prostřednictvím vytvoření mechanismů, včetně správních ujednání, pro vzájemnou výměnu informací o výsledcích těchto bezpečnostních inspekcí. Smluvní strany souhlasí s tím, že budou vstřícně posuzovat žádosti o účast v úloze pozorovatelů na bezpečnostních inspekcích prováděných druhou smluvní stranou. 9. V případě výskytu nebo hrozby výskytu protiprávního zmocnění se civilních letadel nebo jiných protiprávních činů ohrožujících bezpečnost těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť nebo leteckých navigačních zařízení si smluvní strany poskytují vzájemnou pomoc usnadněním komunikace a přijetím jiných vhodných opatření zaměřených na rychlé a bezpečné ukončení této události nebo hrozby jejího výskytu. 10. Jestliže se některá smluvní strana důvodně domnívá, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku, může tato smluvní strana prostřednictvím svých příslušných úřadů požádat o konzultace. Tyto konzultace začnou do patnácti (15) dnů od obdržení takové žádosti. Pokud není do patnácti (15) dnů od zahájení konzultací dosaženo uspokojivé dohody, pro smluvní stranu, která o konzultace požádala, to představuje důvod k přijetí opatření s cílem neudělit, zrušit nebo pozastavit platnost oprávnění leteckých dopravců druhé smluvní strany nebo k těmto oprávněním uložit odpovídající podmínky. V případě mimořádných situací nebo s cílem předejít dalšímu porušování ustanovení tohoto článku, může smluvní strana, která se domnívá, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku, kdykoli přijmout odpovídající prozatímní opatření. 11. Aniž je dotčena potřeba přijmout okamžitá opatření k zajištění ochrany dopravy, smluvní strany potvrzují, že při zvažování bezpečnostních opatření každá smluvní strana vyhodnotí možné nepříznivé hospodářské a provozní dopady na provoz leteckých služeb podle této dohody a v rozsahu, v jakém to umožňují právní předpisy, zohlední tyto faktory při určení potřebných a odpovídajících opatření k řešení daných bezpečnostních hrozeb. Článek 8 Cla, daně a poplatky 1. Každá smluvní strana v co největším rozsahu, který umožňují její vnitrostátní právní předpisy, na základě vzájemnosti osvobodí letecké dopravce druhé smluvní strany ode všech dovozních omezení, daní z majetku a kapitálu, cel, spotřebních daní a podobných plateb a poplatků, které smluvní strany ukládají a které nevycházejí z nákladů na poskytované služby, pokud jde o letadla provozovaná těmito dopravci v mezinárodní letecké dopravě, jejich běžné vybavení, pohonné hmoty, maziva, spotřební technický materiál, pozemní vybavení, náhradní díly (včetně motorů), palubní zásoby (mimo jiné potraviny, alkoholické a nealkoholické nápoje, tabák a další výrobky určené k prodeji cestujícím nebo k použití cestujícími během letu v omezeném množství) a jiné věci určené nebo používané výhradně pro provoz nebo údržbu letadla provozovaného v mezinárodní letecké dopravě. 2. V co největším rozsahu, který umožňují vnitrostátní právní předpisy, a na základě vzájemnosti osvobodí každá smluvní strana od daní, dávek, cel, plateb a poplatků uvedených v odstavci 1 tohoto článku, s výjimkou poplatků, které vycházejí z nákladů na poskytované služby, rovněž: a) palubní zásoby přivezené nebo dodané na území jedné ze smluvních stran a naložené v přiměřeném množství na palubu pro použití v odlétávajících letadlech leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v oblasti mezinárodních leteckých služeb, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím; b) pozemní vybavení a náhradní díly (včetně motorů) přivezené na území jedné smluvní strany za účelem servisu, údržby či opravy letadel leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v oblasti mezinárodních leteckých služeb, jakož i počítačové vybavení a součásti určené pro odbavování cestujících či manipulaci s nákladem nebo pro bezpečnostní kontroly; c) pohonné hmoty, maziva a spotřební technický materiál přivezené nebo dodané na území jedné smluvní strany pro použití v letadlech leteckého dopravce druhé smluvní strany provozovaných v oblasti mezinárodních leteckých služeb, i když mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím, a d) tiskoviny včetně letenek, obalů letenek, leteckých nákladních listů a dalších souvisejících reklamních materiálů, které letecký dopravce distribuuje zdarma. 3. Běžné palubní vybavení, jakož i materiály a zásoby obvykle uchovávané na palubě letadla používaného leteckým dopravcem jedné ze smluvních stran mohou být na území druhé smluvní strany vyloženy pouze se schválením celních orgánů tohoto území. V takovém případě může být požadováno, aby byly umístěny pod dohled uvedených orgánů do doby, než budou znovu vyvezeny nebo s nimi bude jinak naloženo v souladu s celními předpisy. 4. Osvobození stanovená tímto článkem se uplatňují rovněž v případě, že letečtí dopravci jedné smluvní strany uzavřou s jiným leteckým dopravcem, který obdobně využívá těchto osvobození udělených druhou smluvní stranou, smlouvu o zapůjčení nebo převodu věcí uvedených odstavcích 1 a 2 tohoto článku na území druhé smluvní strany. 5. Touto dohodou se nemění ustanovení příslušných platných smluv mezi členskými státy a Kanadou o zamezení dvojího zdanění příjmů a kapitálu. Článek 9 Statistika 1. Každá smluvní strana druhé smluvní straně poskytuje statistické údaje, které jsou povinně shromažďovány podle vnitrostátních právních předpisů, a na vyžádání také další dostupné statistické informace, které mohou být z přiměřených důvodů vyžadovány za účelem přezkumu provozování leteckých služeb. 2. V rámci smíšeného výboru smluvní strany spolupracují na usnadnění vzájemné výměny statistických informací pro účely sledování rozvoje leteckých služeb. Článek 10 Zájmy spotřebitelů 1. Každá smluvní strana uznává význam ochrany zájmů spotřebitelůspotřebitelů a může na nediskriminačním základě přijmout rozumná a přiměřená opatření, nebo vyžadovat, aby letečtí dopravci přijali taková přiměřená opatření, mimo jiné v těchto oblastech: a) požadavky na ochranu záloh zaplacených leteckým dopravcům; b) iniciativy týkající se náhrad v případě odepření nástupu na palubu; c) vracení peněz cestujícím; d) zveřejňování totožnosti leteckého dopravce skutečně provozujícího dané letadlo; e) finanční způsobilost vlastních leteckých dopravců; f) pojištění odpovědnosti za škody na zdraví cestujících a g) stanovení opatření k zajištění přístupu. 2. Smluvní strany se v rámci smíšeného výboru snaží vzájemně konzultovat ve věcech týkajících se zájmu spotřebitelůspotřebitelů, včetně svých plánovaných opatření, s cílem dosáhnout v možném rozsahu slučitelných přístupů. Článek 11 Dostupnost letišť a leteckých zařízení a služeb 1. Každá smluvní strana zajistí, aby letiště, letové cesty, řízení letového provozu a letové navigační služby, ochrana civilního letectví, pozemní odbavení a další související zařízení a služby, které jsou poskytovány na jejím území, byly k dispozici pro použití leteckými dopravci druhé smluvní strany na nediskriminačním základě v době, kdy je jejich využití dohodnuto. 2. S výhradou právních, provozních a fyzických omezení smluvní strany přijmou v co největším možném rozsahu všechna přiměřená opatření k zajištění účinného přístupu k zařízením a službám na základě spravedlivých a rovných příležitostí a transparentnosti ohledně postupů pro získání tohoto přístupu. 3. Každá smluvní strana zajistí, aby se její postupy, pokyny a předpisy pro řízení letištních časů, které se vztahují na letiště na jejím území, používaly transparentním, účinným a nediskriminačním způsobem. 4. Jestliže se jedna smluvní strana domnívá, že druhá smluvní strana tento článek porušuje, může druhé smluvní straně oznámit svá zjištění a požádat o konzultace podle odstavce 4 článku 17 (Smíšený výbor). Článek 12 Poplatky za používání letišť a leteckých zařízení a služeb 1. Každá smluvní strana zajistí, aby poplatky, které mohou být leteckým dopravcům druhé smluvní strany uloženy za užívání letových navigačních služeb a služeb řízení letového provozu jejími příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky, byly spravedlivé a přiměřené, aby souvisely s náklady a nebyly nespravedlivě diskriminační. V žádném případě nesmějí být leteckým dopravcům druhé smluvní strany tyto poplatky za užívání vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci. 2. Každá smluvní strana zajistí, aby poplatky, které mohou být leteckým dopravcům druhé smluvní strany uloženy za užívání letištních zařízení a služeb, zařízení a služeb pro ochranu civilního letectví a souvisejících zařízení a služeb jejími příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky, byly spravedlivé a přiměřené, aby nebyly nespravedlivě diskriminační a byly spravedlivě rozvrženy mezi jednotlivé kategorie uživatelů. Tyto poplatky mohou odrážet, ale nesmějí překračovat úplné náklady, které příslušným orgánům nebo subjektům ukládajícím poplatky vznikají v souvislosti s poskytováním náležitých letištních zařízení a služeb a zařízení a služeb pro ochranu civilního letectví na daném letišti nebo v rámci systému letišť. Uvedené poplatky mohou zahrnovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za jejichž užívání jsou vybírány poplatky, musí být poskytovány efektivním a hospodárným způsobem. V žádném případě nesmějí být leteckým dopravcům druhé smluvní strany tyto poplatky vyměřovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci v době vyměření těchto poplatků. 3. Každá smluvní strana podporuje konzultace mezi příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky na svém území a leteckými dopravci využívajícími služby a zařízení nebo jejich zastupujícími subjekty a vybízí příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky a letecké dopravce nebo jejich zastupující subjekty k výměně informací nezbytných pro podrobné přezkoumání přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Každá smluvní strana vybízí příslušné orgány ukládající poplatky, aby uživatelům poskytly přiměřené informace o každém návrhu na změny poplatků za užívání, a měly tak možnost před provedením změn zvážit stanoviska vyjádřená těmito uživateli. 4. Při použití postupů pro řešení sporů podle článku 21 (Řešení sporů) se má za to, že některá smluvní strana porušila tento článek, pouze v případě, že: a) nepřezkoumá v přiměřené lhůtě poplatek nebo postup, který je předmětem stížnosti druhé smluvní strany, nebo b) po takovém přezkumu neučiní v rámci své pravomoci veškeré kroky k nápravě poplatku nebo postupu, který je v rozporu s tímto článkem. Článek 13 Obchodní rámec 1. Každá smluvní strana umožní leteckým dopravcům druhé smluvní strany spravedlivé a rovné příležitosti k poskytování leteckých služeb podle této dohody. Kapacita 2. Každá smluvní strana umožní jakémukoliv leteckému dopravci druhé smluvní strany, aby frekvenci a kapacitu leteckých služeb, které nabízí podle této dohody, určoval na základě vlastního zvážení obchodní situace na trhu. Žádná smluvní strana jednostranně neomezí objem dopravy, frekvenci nebo pravidelnost služby, typ nebo typy letadel provozovaných leteckými dopravci druhé smluvní strany ani nevyžaduje oznamování letových řádů, programů charterových letů nebo provozních plánů leteckými dopravci druhé smluvní strany, s výjimkou požadavků z důvodů technických, provozních či environmentálních (kvalita místního ovzduší a hluk) uplatňovaných za jednotných podmínek, které jsou v souladu s článkem 15 úmluvy. Společné označování linek 3. a) S výhradou regulačních požadavků, které každá smluvní strana u těchto činností obvykle uplatňuje, může kterýkoli letecký dopravce druhé smluvní strany uzavřít ujednání o spolupráci za účelem: i) nabízení leteckých služeb na stanovených trasách prostřednictvím prodeje dopravních služeb pod vlastním označením u letů provozovaných kterýmkoli leteckým dopravcem Kanady nebo členských států nebo kterékoli třetí země; nebo u dopravních služeb provozovaných poskytovatelem povrchové dopravy (pozemní či námořní) z libovolné země, ii) výkonu dopravy pod označením kteréhokoli jiného leteckého dopravce, pokud tento jiný letecký dopravce od leteckých úřadů některé smluvní strany získal oprávnění prodávat dopravní služby pod vlastním označením u letů provozovaných libovolným leteckým dopravcem některé ze smluvních stran. b) Kterákoli smluvní strana může vyžadovat, aby všichni letečtí dopravci zapojení do úmluv o společném označování linek měli příslušné povolení pro dané trasy. c) Žádná smluvní strana neodmítne udělit povolení pro služby založené na společném označování linek popsané v odst. 3 písm. a) bodě i) tohoto článku z důvodu, že letecký dopravce provozující dané letadlo nemá právo vykonávat dopravu pod označeními jiných leteckých dopravců. d) Smluvní strany vyžadují, aby všichni letečtí dopravci zapojení do těchto ujednání o společném označování linek zajistili plné informování cestujících o totožnosti provozovatele a způsobu dopravy na každém úseku cesty. Pozemní odbavení 4. Každá smluvní strana leteckým dopravcům druhé smluvní strany, kteří provozují dopravu na jejím území, povolí, aby: a) na základě vzájemnosti prováděli vlastní pozemní odbavení na jejím území, a pokud se tak rozhodnou, nechali si pozemní odbavovací služby zcela nebo zčásti poskytovat libovolným zástupcem, který od jejích příslušných úřadů získal oprávnění k poskytování těchto služeb, a b) poskytovali pozemní odbavovací služby pro jiné letecké dopravce provozující dopravu na stejném letišti, pokud mají příslušné oprávnění a postupují v souladu s příslušnými právními předpisy. 5. Na výkon práv uvedených v odst. 4 písm. a) a b) tohoto článku se mohou vztahovat pouze fyzická či provozní omezení vycházející především z ohledů na bezpečnost letiště a jeho ochranu. Veškerá omezení se uplatňují jednotně a za podmínek nikoli méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané v době uložení těchto omezení kterémukoli leteckému dopravci kterékoli země, který vykonává podobné mezinárodní letecké služby. Zástupci leteckých dopravců 6. Každá smluvní strana povolí, aby: a) na základě vzájemnosti letečtí dopravci druhé smluvní strany na její území přivedli a měli na něm své zástupce a obchodní, řídicí, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál potřebný v souvislosti s jejich službami; b) tyto požadavky na personál byly podle rozhodnutí leteckých dopravců druhé smluvní strany uspokojeny buď jejich vlastními zaměstnanci, nebo prostřednictvím využití služeb jakékoli jiné organizace, společnosti nebo leteckého dopravce, kteří působí na jejím území a mají oprávnění provozovat takovéto služby pro jiné letecké dopravce, a c) letečtí dopravci druhé smluvní strany na jejím území zřídili kanceláře za účelem propagace a prodeje služeb letecké dopravy a souvisejících činností. 7. Každá smluvní strana vyžaduje, aby se na zástupce a personál leteckých dopravců druhé smluvní strany vztahovaly její právní předpisy. V souladu s těmito právními předpisy: a) každá smluvní strana zástupcům a pracovníkům uvedeným v odstavci 6 tohoto článku v co nejkratší lhůtě vydá potřebná pracovní povolení, víza či obdobné doklady, a b) každá smluvní strana usnadní a urychlí schválení každé žádosti o pracovní povolení pro pracovníky vykonávající některé dočasné úkoly, které netrvají déle než devadesát (90) dnů. Prodej, místní výdaje a převod finančních prostředků 8. Každá smluvní strana leteckým dopravcům druhé smluvní strany povolí, aby: a) na jejím území prodávali letecké dopravní služby, a to buď přímo, nebo dle vlastního uvážení těchto leteckých dopravců prostřednictvím zástupců, a aby dopravní služby prodávali v její měně nebo dle vlastního uvážení ve volně směnitelných měnách jiných zemí, přičemž každá osoba může tyto dopravní služby nakupovat v měnách přijímaných těmito leteckými dopravci; b) místní výdaje, včetně výdajů za nákup pohonných hmot, na jejím území platili v místní měně nebo dle vlastního uvážení ve volně směnitelných měnách, a c) finanční prostředky získané v rámci svého běžného provozu mohli na vyžádání směňovat a převádět do zahraničí. Tyto směny a převody do zahraničí se povolují bez omezení nebo odkladů podle kurzů devizového trhu platných pro běžné platby v době podání žádosti o převod a nevztahují se na ně žádné poplatky kromě obvyklých poplatků za služby, které v případě těchto transakcí vybírají bankybanky. Intermodální služby 9. Každá smluvní strana povolí leteckým dopravcům provozujícím: a) kombinované služby určené k přepravě cestujících a nákladu, aby ve spojení s leteckými službami využívali povrchovou dopravu (pozemní či námořní). Tyto dopravní služby mohou letečtí dopravci zajišťovat prostřednictvím ujednání s povrchovými dopravci nebo se mohou rozhodnout, že budou povrchovou dopravu provozovat sami; b) služby nákladní dopravy, aby ve spojení s leteckými službami bez omezení využívali libovolnou pozemní či námořní povrchovou nákladní dopravu do jakýchkoli míst nebo z nich na území smluvních stran nebo třetích zemí, včetně dopravy na všechna letiště s celnicí nebo z nich, zahrnující v příslušných případech rovněž právo přepravovat podle příslušných právních předpisů náklad pod celním dohledem; aby měli přístup k celnímu odbavení a celnicím na letištích pro náklad přepravovaný pozemní nebo vzdušnou cestou; a aby se mohli rozhodnout provozovat vlastní povrchovou nákladní dopravu, při dodržování vnitrostátních právních předpisů upravujících tuto dopravu, nebo ji zajišťovat prostřednictvím ujednání s jinými povrchovými dopravci, včetně leteckých dopravců kterékoli jiné země provozujících povrchovou dopravu, a c) intermodální služby, aby za jednu celkovou cenu nabízeli kombinovanou leteckou a povrchovou dopravu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé náležitě informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy. Stanovení cen 10. Smluvní strany leteckým dopravcům povolí, aby svobodně stanovovali ceny na základě volné a spravedlivé hospodářské soutěže. Žádná smluvní strana nepřijímá jednostranná opatření proti zavedení nebo zachování ceny za mezinárodní dopravní služby směrem na její území nebo z něho. 11. Smluvní strany nevyžadují oznamování cen leteckým úřadům. 12. Smluvní strany umožní leteckým úřadům jednat o záležitostech, jako jsou mimo jiné ceny, které mohou být nespravedlivé, nepřiměřené nebo diskriminační. Počítačové rezervační systémy 13. Smluvní strany na spravedlivém a nediskriminačním základě uplatňují své příslušné právní předpisy týkající se provozu počítačových rezervačních systémů na jejich území. Poskytování licence (franchising) a nákup značky (branding) 14. Letečtí dopravci kterékoli smluvní strany mohou poskytovat letecké služby podle této dohody na základě ujednání o udělení licence nebo nákupu značky se společnostmi, včetně leteckých dopravců, za předpokladu, že letecký dopravce poskytující tyto letecké služby má příslušné povolení pro trasu a jsou splněny podmínky předepsané vnitrostátními právními předpisy, a s výhradou schválení leteckými úřady. Pronájem letadel s posádkou (wet leasing) 15. Pro účely poskytování leteckých služeb podle této dohody mohou letečtí dopravci smluvních stran poskytovat letecké služby podle této dohody prostřednictvím letadel a letových posádek jiných leteckých dopravců, včetně dopravců z jiných zemí, za předpokladu, že v rámci takovýchto ujednání letecký dopravce poskytující letecké služby i provozovatel letadla mají příslušná povolení, a s výhradou schválení leteckými úřady. Pro účely tohoto odstavce se od leteckých dopravců provozujících letadla nevyžaduje, aby měli povolení pro dané trasy. Charterové/nepravidelné lety 16. Ustanovení článku 4 (Investice), článku 5 (Uplatňování právních předpisů), článku 6 (Bezpečnost civilního letectví), článku 7 (Ochrana civilního letectví), článku 8 (Cla, daně a poplatky), článku 9 (Statistika), článku 10 (Zájmy spotřebitelůspotřebitelů), článku 11 (Dostupnost letišť a leteckých zařízení a služeb), článku 12 (Poplatky za používání letišť a leteckých zařízení a služeb), článku 13 (Obchodní rámec), článku 14 (Konkurenční prostředí), článku 15 (Uspořádání letového provozu), článku 17 (Smíšený výbor) a článku 18 (Životní prostředí) této dohody se použijí také na charterové a jiné nepravidelné lety provozované leteckými dopravci jedné smluvní strany směrem na území nebo z území druhé smluvní strany. 17. Po obdržení žádostí o provozování charterových a jiných nepravidelných letů smluvní strany při udělování požadovaných oprávnění a povolení leteckému dopravci postupují s minimálním procesním zpožděním. Článek 14 Konkurenční prostředí 1. Smluvní strany uznávají, že jejich společným cílem je spravedlivé a konkurenční prostředí pro provozování leteckých služeb. Smluvní strany uznávají, že letečtí dopravci nejpravděpodobněji jednají v souladu se zásadami spravedlivé hospodářské soutěže v případě, že fungují na plně komerčním základě a nejsou subvencováni státem. Uznávají dále, že klíčovými faktory pro dosažení spravedlivého a konkurenčního prostředí jsou mimo jiné podmínky, za nichž jsou letečtí dopravci privatizováni, odstranění subvencí narušujících hospodářskou soutěž, spravedlivý a nediskriminační přístup k letištním zařízením a službám a k počítačovým rezervačním systémům. 2. Jestliže jedna smluvní strana shledá, že na území druhé smluvní strany existují podmínky, které by měly nepříznivý vliv na spravedlivé a konkurenční prostředí a na provozování leteckých služeb podle této dohody jejími leteckými dopravci, může druhé smluvní straně předložit připomínky. Kromě toho může požádat o svolání smíšeného výboru. Smluvní strany souhlasí s tím, že míra, v jaké může subvence nebo jiný zásah ohrozit cíle dohody související s konkurenčním prostředím, je legitimním předmětem jednání smíšeného výboru. 3. Mezi záležitosti řešené podle článku 14 mohou patřit například kapitálové dotace, vzájemné subvencování, podpory, záruky, vlastnictví, daňové úlevy nebo osvobození od daně, ochrana před úpadkem nebo pojištění poskytované jakýmkoli subjektem státní správy. S výhradou čl. 14 odst. 4 se jedna smluvní strana po oznámení druhé smluvní straně může kvůli projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit na příslušné subjekty státní správy na území druhé smluvní strany, včetně subjektů na státní, regionální nebo místní úrovni. 4. Smluvní strany uznávají spolupráci mezi svými příslušnými orgány v oblasti hospodářské soutěže, jejímž důkazem je Dohoda mezi vládou Kanady a Evropskými společenstvími o používání jejich právních předpisů o hospodářské soutěži“ která byla podepsána dne 17. června 1999 v Bonnu. 5. Jestliže se jedna smluvní strana po konzultacích ve smíšeném výboru domnívá, že podmínky uvedené v čl. 14 odst. 2 přetrvávají a pravděpodobně povedou ke vzniku podstatné nevýhody či újmy jejímu leteckému dopravci nebo dopravcům, může přijmout opatření. Kterákoli smluvní strana může opatření podle tohoto odstavce přijmout buď poté, co smíšený výbor stanoví postupy a kritéria pro uplatňování těchto opatření, nebo po jednom roce ode dne, kdy je tato dohoda smluvní stranami prozatímně prováděna nebo kdy vstoupí v platnost. Každé opatření přijaté podle tohoto odstavce musí být vhodné, přiměřené a svým rozsahem a trváním omezené na nezbytně nutnou míru. Musí být zaměřeno výlučně na subjekt, který má prospěch z podmínek uvedených v odstavci 2, a jeho přijetím není dotčeno právo kterékoli smluvní strany přijmout opatření podle článku 21 (Řešení sporů). Článek 15 Uspořádání letového provozu Smluvní strany spolupracují při řešení otázek bezpečnostního dohledu a bezpečnostní politiky, které se týkají uspořádání letového provozu, s cílem optimalizovat celkovou účinnost, snížit náklady a zvýšit bezpečnost a kapacitu stávajících systémů. Smluvní strany vybízejí své poskytovatele letových navigačních služeb, aby nadále spolupracovali v oblasti interoperability s cílem pokud možno dále integrovat systémy obou smluvních stran, snížit dopad letectví na životní prostředí a případně sdílet informace. Článek 16 Zachování určení a oprávnění 1. Každý letecký dopravce Kanady nebo členského státu, který je v současnosti držitelem určení vydaného státní správou jeho země podle dohody o letecké dopravě s Kanadou, která je nahrazována touto dohodou, se pokládá za leteckého dopravce určeného k provozování leteckých služeb. 2. Každému leteckému dopravci Kanady nebo členského státu, který je ke dni vstupu této dohody v platnost držitelem licence nebo oprávnění vydaných leteckými úřady některé smluvní strany s platností pro provoz leteckých služeb, zůstávají až do vydání případné nové nebo pozměněné licence nebo oprávnění podle této dohody všechna povolení stanovená v uvedené licenci nebo oprávnění a má se za to, že je oprávněn provozovat letecké služby podle této dohody. 3. Tento článek nijak nebrání tomu, aby byl k výkonu leteckých služeb určen nebo oprávněn letecký dopravce kterékoli smluvní strany, který není uveden v odstavci 1 nebo 2 tohoto článku. Článek 17 Smíšený výbor 1. Smluvní strany tímto zřizují výbor složený ze zástupců smluvních stran (dále jen „smíšený výbor“). 2. Smíšený výbor určí letecké úřady a další příslušné orgány pro věci, na něž se vztahuje tato dohoda, a usnadňuje kontakty mezi nimi. 3. Smíšený výbor zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za rok. O svolání zasedání může požádat kterákoli smluvní strana. 4. Každá smluvní strana může rovněž požádat o svolání zasedání smíšeného výboru za účelem konzultací o libovolné otázce týkající se výkladu nebo provádění této dohody a za účelem řešení záležitostí vznesených druhou smluvní stranou. Uvedené zasedání se zahájí co nejdříve, nejpozději však dva měsíce ode dne obdržení žádosti, pokud smluvní strany nerozhodnou jinak. 5. Smíšený výbor přijímá rozhodnutí v záležitostech, o nichž to výslovně stanoví tato dohoda. 6. Smíšený výbor podporuje spolupráci mezi smluvními stranami a může posoudit jakoukoli záležitost týkající se fungování nebo provádění této dohody, mimo jiné včetně: a) přezkoumání tržních podmínek ovlivňujících letecké služby podle této dohody; b) výměny informací, včetně poradenství ohledně změn vnitrostátních právních předpisů a politik, které mají vliv na tuto dohodu; c) posuzování možných oblastí pro další rozvoj dohody, včetně doporučování změn dohody; d) doporučování podmínek, postupů a změn nutných k tomu, aby se smluvními stranami této dohody mohly stát nové členské státy, a e) projednávání otázek souvisejících s investicemi, vlastnictvím a kontrolou a potvrzení splnění podmínek pro postupné zpřístupňování přepravních práv podle přílohy 2 této dohody. 7. Smíšený výbor rozvíjí spolupráci a podporuje odborné výměny informací o nových legislativních či regulačních iniciativách. 8. Smíšený výbor přijme na základě rozhodnutí svůj jednací řád. 9. Všechna rozhodnutí smíšeného výboru se přijímají na základě vzájemné dohody. Článek 18 Životní prostředí 1. Smluvní strany uznávají význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění politiky mezinárodního letectví. 2. Aniž jsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran podle mezinárodního práva a podle úmluvy, má každá smluvní strana v rámci své vlastní svrchované pravomoci právo přijímat a uplatňovat vhodná opatření k řešení dopadů letecké dopravy na životní prostředí za předpokladu, že se tato opatření uplatňují bez rozlišování státní příslušnosti. 3. Smluvní strany uznávají, že při tvorbě politiky mezinárodního letectví musí být náklady a přínosy opatření na ochranu životního prostředí pečlivě zvažovány. Pokud jedna ze smluvní stran zvažuje navržená opatření v oblasti životního prostředí, měla by vyhodnotit možné nepříznivé dopady na výkon práv obsažených v této dohodě, a pokud jsou tato opatření přijata, měla by podniknout vhodné kroky ke zmírnění těchto nepříznivých dopadů. 4. Smluvní strany uznávají, že je důležité v rámci mnohostranných jednání spolupracovat s cílem posoudit účinky letectví na životní prostředí a na hospodářství a zajistit, aby jakákoli zmírňující opatření byla plně v souladu s cíli této dohody. 5. Při stanovování opatření na ochranu životního prostředí musí být dodržovány normy ochrany životního prostředí v letectví přijaté Mezinárodní organizací pro civilní letectví a uvedené v přílohách úmluvy s výjimkou případů, ve kterých byly oznámeny rozdíly. 6. Smluvní strany se snaží o vzájemné konzultace ve věcech životního prostředí, včetně plánovaných opatření, která budou mít pravděpodobně významný účinek na mezinárodní letecké služby, na něž se vztahuje tato dohoda, s cílem dosáhnout v nejvyšší možné míře slučitelnosti přístupů. Konzultace začnou do 30 dnů od obdržení příslušné žádosti nebo v jakékoli jiné lhůtě stanovené vzájemnou dohodou. Článek 19 Pracovněprávní záležitosti 1. Smluvní strany uznávají, že je důležité zvažovat účinky této dohody na pracovní síly, zaměstnanost a pracovní podmínky. 2. Kterákoli smluvní strana může požádat o svolání zasedání smíšeného výboru podle článku 17 za účelem projednání pracovněprávních záležitostí uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Článek 20 Mezinárodní spolupráce Smluvní strany mohou smíšenému výboru podle článku 17 předložit otázky týkající se: a) letecké dopravy a mezinárodních organizací; b) možného vývoje vztahů mezi smluvními stranami a jinými zeměmi na poli letecké dopravy a c) trendů v oblasti dvoustranných nebo mnohostranných ujednání; je-li to možné, včetně návrhů na vypracování koordinovaných postojů v uvedených oblastech. Článek 21 Řešení sporů 1. Jestliže mezi smluvními stranami dojde k jakémukoli sporu, který se týká výkladu nebo uplatňování této dohody, pokusí se jej nejprve vyřešit formálními konzultacemi ve smíšeném výboru. Tyto formální konzultace se zahájí co nejdříve, bez ohledu na čl. 17 odst. 4 však nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy jedna smluvní strana od druhé smluvní strany obdrží písemnou žádost odvolávající se na tento článek, pokud smluvní strany nerozhodnou jinak. 2. Pokud spor není vyřešen do 60 dnů od obdržení žádosti o formální konzultace, může být se souhlasem smluvních stran postoupen k rozhodnutí některé osobě nebo subjektu. Pokud s tím smluvní strany nesouhlasí, předloží se spor na žádost kterékoli smluvní strany k rozhodnutí v rozhodčím řízení soudu složenému ze tří rozhodců v souladu s níže uvedeným postupem. 3. Do 30 dnů od obdržení žádosti o rozhodčí řízení jmenuje každá smluvní strana sporu nezávislého rozhodce. V další lhůtě 45 dnů oba rozhodci jmenovaní smluvními stranami jmenují na základě dohody třetího rozhodce. Pokud některá ze smluvních stran ve stanovené lhůtě nejmenuje rozhodce nebo pokud není ve stanovené lhůtě jmenován třetí rozhodce, může kterákoli smluvní strana požádat předsedu rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví, aby podle potřeby jmenoval jednoho nebo více rozhodců. Má-li tento předseda státní příslušnost některé ze smluvních stran, provede jmenování služebně nejstarší místopředseda, který není z uvedeného důvodu nezpůsobilý. Třetí rozhodce je v každém případě státním příslušníkem třetího státu, předsedá rozhodčímu soudu a určí místo konání rozhodčího řízení. 4. Rozhodčí soud přijme svůj jednací řád a časový rozvrh řízení. 5. Na žádost jedné smluvní strany může rozhodčí soud druhé smluvní straně sporu nařídit, aby do konečného rozhodnutí rozhodčího soudu uplatňovala dočasná nápravná opatření. 6. Rozhodčí soud se vynasnaží vydat písemné rozhodnutí do 180 dnů od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. 7. Pokud rozhodčí soud shledá, že tato dohoda byla porušena, a odpovědná smluvní strana neprovede nápravná opatření ani nedosáhne s druhou smluvní stranou sporu vzájemně uspokojivého řešení do 30 dnů od oznámení rozhodnutí rozhodčího soudu, může druhá smluvní strana do doby vyřešení sporu pozastavit uplatňování rovnocenných výhod vyplývajících z této dohody. 8. Na nákladech rozhodčího soudu se smluvní strany sporu podílejí rovným dílem. 9. Pro účely tohoto článku Evropské společenství a členské státy postupují společně. Článek 22 Změny O jakékoli změně této dohody mohou smluvní strany rozhodnout vzájemnou dohodou na základě konzultací vedených v souladu s článkem 17 (Smíšený výbor) této dohody. Změny vstupují v platnost v souladu s podmínkami uvedenými v článku 23 (Vstup v platnost a prozatímní provádění). Článek 23 Vstup v platnost a prozatímní provádění 1. Tato dohoda vstupuje v platnost jeden měsíc po datu poslední z diplomatických nót, v nichž smluvní strany potvrzují, že byly dokončeny všechny postupy nezbytné pro vstup této dohody v platnost. Provedením této výměny pověřují Evropské společenství a jeho členské státy Generální sekretariát Rady Evropské unie. Kanada doručí Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie diplomatickou nótu Evropskému společenství a jeho členským státům a Generální sekretariát Rady Evropské unie doručí Kanadě diplomatické nóty Evropského společenství a jeho členských států. Diplomatická nóta nebo nóty Evropského společenství a jeho členských států obsahují sdělení každého členského státu, jímž se potvrzuje, že byly ukončeny potřebné postupy pro vstup této dohody v platnost. 2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku smluvní strany souhlasí s prozatímním prováděním této dohody v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran od prvního dne měsíce následujícího po datu poslední z nót, kterými si smluvní strany vzájemně oznámí dokončení příslušných vnitrostátních postupů pro prozatímní provádění této dohody. Článek 24 Vypovězení dohody Kterákoliv ze smluvních stran může kdykoli zaslat diplomatickou cestou druhé smluvní straně písemné oznámení o rozhodnutí vypovědět tuto dohodu. Toto oznámení se současně podá Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a sekretariátu Organizace spojených národů. Dohoda pozbývá platnosti jeden (1) rok ode dne obdržení uvedeného oznámení druhou smluvní stranou, pokud oznámení o vypovězení není na základě vzájemného souhlasu vzato zpět před uplynutím této lhůty. Pokud druhá smluvní strana nepotvrdí převzetí, má se za to, že bylo oznámení obdrženo čtrnáct (14) dnů poté, co je obdržela Mezinárodní organizace pro civilní letectví a sekretariát Organizace spojených národů. Článek 25 Registrace dohody Tato dohoda a každá její změna se po vstupu v platnost registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví a u sekretariátu Organizace spojených národů v souladu s článkem 102 Charty OSN. Po potvrzení sekretariáty Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Organizace spojených národů je registrace oznámena druhé smluvní straně. Článek 26 Vztah k jiným dohodám 1. Pokud se smluvní strany stanou smluvními stranami mnohostranné dohody nebo schválí rozhodnutí přijaté Mezinárodní organizací pro civilní letectví nebo jinou mezinárodní mezivládní organizací, které se týká záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, vedou ve smíšeném výboru konzultace s cílem stanovit, v jakém rozsahu mají ustanovení dané mnohostranné dohody nebo rozhodnutí vliv na tuto dohodu a zda by tato dohoda měla být za účelem zohlednění tohoto vývoje revidována. 2. Po dobu prozatímního provádění podle čl. 23 (Vstup v platnost a prozatímní provádění) odst. 2 této dohody se dvoustranné dohody uvedené v příloze 3 této dohody neuplatňují, kromě ustanovení uvedených v příloze 2 této dohody. Po svém vstupu v platnost podle čl. 23 odst. 1 této dohody nahrazuje tato dohoda příslušná ustanovení dvoustranných dohod uvedená v příloze 3 této dohody, kromě ustanovení uvedených v příloze 2 této dohody. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy. V Bruselu dne sedmnáctého prosince 2009 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Voor het Koninkrijk België Pour le Royaume de Belgique Für das Königreich Belgien Deze handtekening verbindt eveneens het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest. Cette signature engage également la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale. За Република България Za Českou republiku På Kongeriget Danmarks vegne Für die Bundesrepublik Deutschland Eesti Vabariigi nimel Thar cheann Na hÉireann For Ireland Για την Ελληνική Δημοκρατία Por el Reino de España Pour la République française Per la Repubblica italiana Για την Κυπριακή Δημοκρατία Latvijas Republikas vārdā Lietuvos Respublikos vardu Pour le Grande-Duché de Luxembourg A Magyar Köztársaság részéről Għal Malta Voor het Koninkrijk der Nederlanden Für die Republik Österreich W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej Pela República Portuguesa Pentru România Za Republiko Slovenijо Za Slovenskú republiku Suomen tasavallan puolesta För Republiken Finland För Konungariket Sverige For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland За Европейската общност Por la Comunidad Europea Za Evropské společenství For Det Europæiske Fællesskab Für die Europäische Gemeinschaft Euroopa Ühenduse nimel Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα For the European Community Pour la Communauté européenne Per la Comunità europea Eiropas Kopienas vārdā Europos bendrijos vardu az Európai Közösség részéről Għall-Komunità Ewropea Voor de Europese Gemeenschap W imieniu Wspólnoty Europejskiej Pela Comunidade Europeia Pentru Comunitatea Europeană Za Európske spoločenstvo Za Evropsko skupnost Euroopan yhteisön puolesta På Europeiska gemenskapens vägnar For Canada Pour le Canada PŘÍLOHA 1 SEZNAM TRAS 1. Pro účely čl. 2 odst. 1 písm. c) této dohody povolí každá smluvní strana leteckým dopravcům druhé smluvní strany poskytovat dopravní služby na níže uvedených trasách: a) pro letecké dopravce Kanady: místa před – místa v Kanadě – mezilehlá místa – místa v členských státech a v rámci členských států – místa za; b) pro letecké dopravce Evropského společenství: místa před – místa v členských státech – mezilehlá místa – místa v Kanadě a v rámci Kanady – místa za. 2. Letečtí dopravci každé smluvní strany mohou u jakéhokoli letu nebo u všech letů podle vlastního uvážení: a) provozovat lety v jednom ze směrů nebo v obou směrech; b) kombinovat různá čísla letů v rámci provozování jednoho letadla; c) obsluhovat místa před, mezilehlá místa a místa za i místa na území kterékoli smluvní strany, a to v jakékoli kombinaci a pořadí; d) vynechat přistání na jakémkoli místě nebo místech; e) přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo bez jakýchkoli omezení, pokud jde o změnu typu nebo počtu provozovaných letadel na jakémkoli místě; f) obsluhovat místa před jakýmkoli místem na území této smluvní strany se změnou nebo beze změny letadla nebo čísla letu a nabízet veřejnosti tyto služby a propagovat je jako přímé služby; g) provádět mezipřistání na jakýchkoli místech na území kterékoli smluvní strany i mimo ně; h) vykonávat tranzitní dopravu v mezilehlých místech a v místech na území druhé smluvní strany; i) kombinovat přepravu ve stejném letadle bez ohledu na to, kde tato přeprava začíná; a j) poskytovat služby prostřednictvím společného označování linek v souladu s čl. 13 (Obchodní rámec) odst. 3 této dohody bez omezení směru nebo zeměpisného omezení a beze ztráty jakéhokoli práva na výkon jiné dopravy povolené podle této dohody. PŘÍLOHA 2 UJEDNÁNÍ O DOSTUPNOSTI PRÁV ODDÍL 1 Vlastnictví a kontrola leteckých dopravců obou smluvní stran 1. Bez ohledu na článek 4 (Investice) je vlastnictví leteckých dopravců kterékoli smluvní strany státními příslušníky všech ostatních smluvních stran přípustné na základě vzájemnosti v míře, kterou kanadské vnitrostátní právní předpisy povolují u zahraničních investic do leteckých dopravců. 2. Bez ohledu na čl. 3 (Určení, oprávnění a zrušení oprávnění) odst. 2 písm. c) a článek 4 (Investice) této dohody se do doby, než právní předpisy uvedené v oddílu 2 bodu 2 písm. c) a d) této přílohy stanoví jinak, s ohledem na vlastnictví a kontrolu leteckých dopravců místo čl. 3 (Určení, oprávnění a zrušení oprávnění) odst. 2 písm. c) použije toto ustanovení: „pokud jde o leteckého dopravce Kanady, je tento letecký dopravce z podstatné části vlastněn nebo skutečně kontrolován státními příslušníky Kanady, je držitelem licence kanadského leteckého dopravce a má hlavní místo podnikání v Kanadě; pokud jde o leteckého dopravce členského státu, je tento letecký dopravce z podstatné části vlastněn nebo skutečně kontrolován státními příslušníky členských států, Islandu, Lichtenštejnská, Norska nebo Švýcarska, je držitelem licence leteckého dopravce Společenství a má hlavní místo podnikání v členském státě“. ODDÍL 2 Postupné zpřístupnění přepravních práv 1. Při výkonu přepravních práv uvedených v bodu 2 tohoto oddílu využívají letečtí dopravci smluvních stran prvků provozní pružnosti, které povoluje příloha 1 bod 2. 2. Bez ohledu na přepravní práva uvedená v příloze 1 této dohody: a) v okamžiku, kdy vnitrostátní právní předpisy obou smluvních stran povolí státním příslušníkům druhé smluvní strany vlastnit a kontrolovat celkem až 25 procent podílu s hlasovacími právy v jejich leteckých dopravcích, použijí se tato práva: i) u kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu a služeb určených pouze k přepravě nákladu – pro kanadské letecké dopravce právo provozovat mezinárodní dopravu mezi jakýmikoli místy v Kanadě a jakýmikoli místy v členských státech; pro letecké dopravce Společenství právo poskytovat letecké služby mezi jakýmikoli místy v členských státech a jakýmikoli místy v Kanadě. Kromě toho u kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu a služeb určených pouze k přepravě nákladu pro letecké dopravce kterékoli smluvní strany právo provozovat mezinárodní dopravu z míst ve třetích zemích a na tato místa přes jakákoli místa na území této smluvní strany se změnou nebo beze změny letadla nebo čísla letu a nabízet veřejnosti tyto služby a propagovat je jako přímé služby, ii) u služeb určených pouze k přepravě nákladu pro letecké dopravce obou smluvních stran právo provozovat mezinárodní dopravu mezi územím druhé smluvní strany a místy ve třetích zemích ve spojení se službami mezi místy na území jejich smluvních strany a místy na území druhé smluvní strany, iii) u kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu a služeb určených pouze k přepravě nákladu pro letecké dopravce obou smluvních stran přepravní práva, která jsou stanovena v dvoustranných dohodách o letecké dopravě mezi Kanadou a členskými státy uvedených na seznamu v oddílu 1 přílohy 3, a přepravní práva stanovená v ujednáních, která se používala mezi Kanadou a jednotlivými členskými státy, uvedená v oddílu 2 přílohy 3. Pokud jde o práva jdoucí nad rámec práv páté svobody uvedená v tomto podbodu, přestanou se uplatňovat veškerá omezení s výjimkou zeměpisných omezení, omezení týkajících se počtu míst a stanovených omezení frekvence letů, a iv) v zájmu větší jistoty jsou práva uvedená v podbodech i) a ii) k dispozici v případě, že v době prozatímního provádění této dohody nebo jejího vstupu v platnost neexistovala žádná dvoustranná dohoda ani ujednání, a v případě, že práva obsažená v některé dohodě, která byla k dispozici bezprostředně před prozatímním prováděním této dohody nebo jejím vstupem v platnost, jsou méně liberální než práva uvedená výše v podbodech i) a ii). b) v okamžiku, kdy vnitrostátní právní předpisy obou smluvních stran povolí státním příslušníkům druhé smluvní strany vlastnit a kontrolovat celkem až 49 procent podílu s hlasovacími právy v jejich leteckých dopravcích, použijí se kromě práv uvedených v bodu 2 písm. a) tato práva: i) u kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu práva páté svobody, která jsou pro letecké dopravce obou smluvních stran k dispozici na všech mezilehlých místech a pro kanadské letecké dopravce mezi jakýmikoli místy v členských státech a jakýmikoli místy v jiných členských státech, za předpokladu, že v případě kanadských leteckých dopravců služba zahrnuje místo v Kanadě a v případě leteckých dopravců Společenství služba zahrnuje místo v kterémkoli členském státě, ii) u kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu pro letecké dopravce Kanady práva páté svobody, která jsou k dispozici mezi jakýmikoli místy v členských státech a jakýmikoli místy v Maroku, Švýcarsku, Evropském hospodářském prostoru a v jiných členských zemích společného evropského leteckého prostoru, a iii) u služeb určených pouze k přepravě nákladu pro letecké dopravce každé smluvní strany právo provozovat mezinárodní dopravu mezi místy na území druhé smluvní strany a místy v třetích zemích bez požadavku obsluhovat místo na území této smluvní strany; c) v okamžiku, kdy vnitrostátní právní předpisy obou smluvních stran povolí státním příslušníkům druhé smluvní strany zakládat na jejich území letecké dopravce poskytující vnitrostátní a mezinárodní letecké služby, v souladu s článkem 17 (Smíšený výbor) odst. 5 a odst. 6 písm. e) a čl. 17 odst. 9 této dohody se kromě práv uvedených v bodu 2 písm. a) a b) použijí tato práva: i) u kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu pro letecké dopravce obou smluvních stran práva páté svobody, která jsou k dispozici pro všechna místa za, bez omezení frekvence letů; d) v okamžiku, kdy vnitrostátní právní předpisy obou smluvních stran povolí, aby jejich letečtí dopravci mohli být plně ve vlastnictví a pod kontrolou státních příslušníků druhé smluvní strany, a obě smluvní strany povolí, aby byla plně uplatňována příloha 1, v souladu s článkem 17 (Smíšený výbor) odst. 5 a odst. 6 písm. e) a čl. 17 odst. 9 této dohody a v souladu s potvrzením smluvních stran, které vydají podle svých příslušných postupů, se příloha 2 přestane používat a nabude účinku příloha 1. PŘÍLOHA 3 DVOUSTRANNÉ DOHODY MEZI KANADOU A ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ ODDÍL 1 Podle článku 26 této dohody se neuplatní nebo se nahradí tyto dvoustranné dohody mezi Kanadou a členskými státy: a) Rakouská republika: Dohoda mezi vládou Kanady a rakouskou spolkovou vládou o letecké dopravě, podepsaná dne 22. června 1993; b) Belgické království: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Belgie o letecké dopravě, podepsaná dne 13. května 1986; c) Česká republika: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou České republiky o letecké dopravě, podepsaná dne 13. března 1996; výměna nót, kterou se daná dohoda mění, ze dne 28. dubna a 28. června 2004; d) Dánské království: Dohoda mezi Kanadou a Dánskem o leteckých službách mezi těmito dvěma zeměmi, podepsaná dne 13. prosince 1949; Výměna nót mezi Kanadou a Dánskem týkající se dohody o letecké dopravě podepsané mezi těmito dvěma zeměmi v Ottawě dne 13. prosince 1949, podepsaná dne 13. prosince 1949; Výměna nót mezi Kanadou a Dánskem, kterou se mění dohoda o leteckých službách z roku 1949, podepsaná dne 16. května 1958. e) Finská republika: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Finska o leteckých službách mezi jejich územími i mimo ně, podepsaná dne 28. května 1990. Výměna nót tvořící dohodu, kterou se mění Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Finska o leteckých službách mezi jejich územími i mimo ně sjednaná v Helsinkách dne 28. května 1990, podepsaná dne 1. září 1999; f) Francouzská republika: Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Kanady a vládou Francouzské republiky, podepsaná dne 15. června 1976. Výměna nót mezi vládou Kanady a vládou Francouzské republiky, kterou se mění dohoda o letecké dopravě podepsaná v Paříži dne 15. června 1976, podepsaná dne 21. prosince 1982; g) Spolková republika Německo: Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Kanady a vládou Spolkové republiky Německo, podepsaná dne 26. března 1973; Výměna nót mezi vládou Kanady a vládou Spolkové republiky Německo, kterou se mění dohoda o letecké dopravě podepsaná v Ottawě dne 26. března 1973, podepsaná ve dnech 16. prosince 1982 a 20. ledna 1983; h) Řecká republika: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Řecké republiky o letecké dopravě, podepsaná dne 20. srpna 1984; výměna nót tvořící dohodu mezi vládou Kanady a vládou Řecké republiky, kterou se mění dohoda o letecké dopravě sjednaná v Torontu dne 20. srpna 1984, podepsaná ve dnech 23. června a 19. července 1995; i) Maďarská republika: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Maďarské republiky o letecké dopravě, podepsaná dne 7. prosince 1998; j) Irsko: Dohoda mezi Kanadou a Irskem o leteckých službách mezi těmito dvěma zeměmi, podepsaná dne 8. srpna 1947; výměna nót (ve dnech 19. dubna a 31. května 1948) mezi Kanadou a Irskem, kterou se mění dohoda o leteckých službách mezi těmito dvěma zeměmi, podepsaná dne 31. května 1948; výměna nót mezi Kanadou a Irskem tvořící dohodu, kterou se mění příloha dohody o letectví ze dne 8. srpna 1947, podepsaná dne 9. července 1951. Výměna nót mezi Kanadou a Irskem, kterou se mění dohoda o letectví mezi těmito dvěma zeměmi ze dne 8. srpna 1947, podepsaná dne 23. prosince 1957; k) Italská republika: Dohoda mezi Kanadou a Itálií o leteckých službách, podepsaná dne 2. února 1960; výměna nót mezi vládou Kanady a vládou Italské republiky tvořící dohodu, kterou se mění dohoda o leteckých službách způsobem stanoveným v dohodnutém zápisu ze dne 28. dubna 1972, podepsaná dne 28. srpna 1972; l) Nizozemské království: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Nizozemského království o letecké dopravě, podepsaná dne 2. června 1989; výměna nót mezi vládou Kanady a vládou Nizozemského království tvořící dohodu týkající se provozu nepravidelných (charterových) letů, podepsaná dne 2. června 1989; m) Polská republika: Dohoda o letecké dopravě mezi vládou Kanady a vládou Polské lidové republiky, podepsaná dne 14. května 1976; výměna nót zakládající dohodu mezi vládou Kanady a vládou Polské lidové republiky týkající se článků IX, XI, XIII a XV dohody o letecké dopravě podepsané dne 14. května 1976, podepsaná téhož dne; n) Portugalská republika: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Portugalska o leteckých službách mezi kanadským územím a portugalským územím, podepsaná dne 25. dubna 1947. Výměna nót mezi vládou Kanady a vládou Portugalska, kterou se mění body 3 a 4 přílohy dohody o leteckých službách mezi těmito dvěma zeměmi podepsané v Lisabonu dne 25. dubna 1947, podepsaná ve dnech24. dubna a 30. dubna 1957. Výměna nót mezi Kanadou a Portugalskem, kterou se mění bod 7 přílohy dohody o leteckých službách mezi těmito dvěma zeměmi, podepsaná ve dnech 5. března a 31. března 1958; o) Rumunsko: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Rumunské socialistické republiky o civilní letecké dopravě, podepsaná dne 27. října 1983; p) Španělské království: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Španělska o letecké dopravě, podepsaná dne 15. září 1988; q) Švédské království: Dohoda mezi Kanadou a Švédském o leteckých službách mezi kanadským územím a švédským územím, podepsaná dne 27. června 1947; Výměna nót mezi Kanadou a Švédském doplňující dohodu o leteckých službách mezi kanadským územím a švédským územím, podepsaná ve dnech 27. a 28. června 1947. Výměna nót mezi Kanadou a Švédském, kterou se mění dohoda o leteckých službách z roku 1947, podepsaná dne 16. května 1958, a r) Spojené království Velké Británie a Severního Irska: Dohoda mezi vládou Kanady a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o leteckých službách, podepsaná dne 22. června 1988. ODDÍL 2 Pro účely přílohy 2 oddílu 2 jsou v souladu s bodem 2 písm. a) podbodem iii) k dispozici tato práva: Část 1 pro letecké dopravce Kanady Ve spojení s provozováním kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících mezi Kanadou a jednotlivými členskými státy a nákladu a služeb určených pouze k přepravě nákladu mají letečtí dopravci Kanady tato práva: Členský stát\| Přepravní práva ---\|--- Bulharsko\| Práva páté svobody jsou využitelná pro dvě místa, která budou určena a která mohou být obsloužena jako mezilehlá místa do Sofie nebo místa za Sofií. Česká republika\| Práva páté svobody jsou využitelná nejvýše pro čtyři místa podle kanadského výběru, a to mezilehlá místa nebo místa za Prahou a jedním dalším místem v České republice Dánsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Kodaní a: a) Amsterodamem a Helsinkami, nebo b) Amsterodamem a Moskvou. Amsterodam může být obsloužen jako mezilehlé místo nebo jako místo za. Helsinky a Moskva mohou být obsloužena jako místa za. Německo\| Přepravní práva páté svobody mohou být vykonávána mezi mezilehlými místy v Evropě a místy ve Spolkové republice Německo a mezi místy ve Spolkové republice Německo a místy za. Řecko\| Práva páté svobody jsou využitelná pro mezilehlá místa nebo místa za Aténami a dvěma dalšími místy v Řecku, kromě míst v Turecku a Izraeli. Celkový počet mezilehlých míst a míst za, která mohou být obsloužena současně právy páté svobody, nepřekročí pět, z čehož nejvýše čtyři mohou být mezilehlá místa. Irsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi místy v Irsku a mezilehlými místy a mezi místy v Irsku a místy za. Pro služby určené pouze k přepravě nákladu je využitelné právo poskytovat mezinárodní dopravu mezi místy v Irsku a místy ve třetích zemích bez požadavku obsluhovat nějaké místo v Kanadě. Itálie\| Přepravní práva páté svobody jsou využitelná mezi dvěma mezilehlými místy v Evropě a Římem nebo Milánem. Mezilehlá místa s právy páté svobody mohou být rovněž obsluhována jako místa za. Polsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Varšavou a dvěma mezilehlými místy v Evropě, která vybere Kanada z těchto míst: Brusel, Kodaň, Praha, Shannon, Stockholm, Vídeň, Curych. Portugalsko\| Přepravní práva páté svobody jsou využitelná mezi místy v Portugalsku a mezilehlými místy a mezi místy v Portugalsku a místy za Portugalskem. Španělsko\| Práva páté svobody pro mezilehlá místa a místa za jsou využitelná: a) mezi Madridem a třemi dalšími místy ve Španělsku a místy v Evropě (kromě Mnichova, Dánska, Švédska, Norska, Itálie a republik bývalého SSSR) a b) mezi Madridem a jedním dalším místem ve Španělsku a místy v Africe a na Středním východě, podle vymezení ze strany Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) v dokumentu 9060-AT/723. Současně mohou být uplatňována nejvýše čtyři práva páté svobody. Švédsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Stockholmem a: a) Amsterodamem a Helsinkami, nebo b) Amsterodamem a Moskvou. Amsterodam může být obsloužen jako mezilehlé místo nebo jako místo za. Helsinky a Moskva mohou být obsloužena jako místa za. Spojené království\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi místy ve Spojeném království a mezilehlými místy a mezi místy ve Spojeném království a místy za. Pro služby určené pouze k přepravě nákladu je využitelné právo poskytovat mezinárodní dopravu mezi místy ve Spojeném království a místy ve třetích zemích bez požadavku obsluhovat nějaké místo v Kanadě. Část 2 pro letecké dopravce Evropského společenství. Ve spojení s provozováním kombinovaných služeb určených k přepravě cestujících a nákladu mezi členskými státy a Kanadou a služeb určených pouze k přepravě nákladu mají letečtí dopravci Společenství tato práva: Členský stát\| Přepravní práva ---\|--- Belgie\| Přepravní práva páté svobody jsou využitelná mezi Montrealem a dvěma místy za ve Spojených státech amerických východně od a včetně Chicaga a severně od a včetně Washingtonu, D.C. Bulharsko\| Práva páté svobody mohou být vykonávána na jednom místu za ve Spojených státech amerických východně od a včetně Chicaga a severně od a včetně Washingtonu, D.C. Žádná práva páté svobody nejsou využitelná, pokud mají Montreal a Ottawa společné terminály. Žádná práva páté svobody nejsou využitelná na mezilehlých místech. Česká republika\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Montrealem a dvěma místy za ve Spojených státech amerických severně od a včetně Washingtonu, D.C. a východně od a včetně Chicaga. Dánsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Montrealem a Chicagem a mezi Montrealem a Seattlem. Chicago může být obslouženo jako mezilehlé místo nebo jako místo za. Seattle může být obsloužen pouze jako místo za. Německo\| Práva páté svobody jsou využitelná pouze mezi Montrealem a jedním místem za ležícím na Floridě. Alternativně jsou přepravní práva páté svobody využitelná mezi Montrealem a dvěma místy za ležícími v kontinentální části USA kromě míst ve státech Kalifornie, Colorado, Florida, Georgie, Kreton, Texas a Washington. Řecko\| Přepravní práva páté svobody jsou využitelná mezi Montrealem a Bostonem nebo mezi Montrealem a Chicagem nebo za Torontem do jednoho místa ve Spojených státech amerických, které určí Řecká republika, kromě míst v Kalifornii, Texasu a na Floridě. Irsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi místy v Kanadě a mezilehlými místy a mezi místy v Kanadě a místy za. Pro služby určené pouze k přepravě nákladu je využitelné právo poskytovat mezinárodní dopravu mezi místy v Kanadě a místy ve třetích zemích bez požadavku obsluhovat nějaké místo v Irsku. Itálie\| Přepravní práva páté svobody jsou využitelná mezi dvěma mezilehlými místy v severovýchodní části Spojených států amerických (severně od a včetně Washingtonu, D.C., východně od a včetně Chicaga) a mezi Montrealem a/nebo Torontem. Mezilehlá místa s právy páté svobody mohou být rovněž obsluhována jako místa za. Polsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Montrealem a New Yorkem jako mezilehlým místem nebo místem za. Portugalsko\| Přepravní práva páté svobody jsou využitelná mezi místy v Kanadě a mezilehlými místy a mezi místy v Kanadě a místy za. Španělsko\| Práva páté svobody pro mezilehlá místa a místa za jsou využitelná: a) mezi Montrealem a třemi dalšími místy v Kanadě a Chicagem, Bostonem, Filadelfií, Baltimore, Atlantou, Dallasem/Fort Worthem a Houstonem, a b) mezi Montrealem a Mexico City. Současně mohou být uplatňována nejvýše čtyři práva páté svobody. Švédsko\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi Montrealem a Chicagem a mezi Montrealem a Seattlem. Chicago může být obslouženo jako mezilehlé místo nebo jako místo za. Seattle může být obsloužen pouze jako místo za. Spojené království\| Práva páté svobody jsou využitelná mezi místy v Kanadě a mezilehlými místy a mezi místy v Kanadě a místy za. Pro služby určené pouze k přepravě nákladu je využitelné právo poskytovat mezinárodní dopravu mezi místy v Kanadě a místy ve třetích zemích bez požadavku obsluhovat nějaké místo ve Spojeném království. ODDÍL 3 Bez ohledu na oddíl 1 této přílohy se v případě oblastí, které nejsou zahrnuty do definice „území“ v článku 1 této dohody, v souladu s jejich podmínkami nadále použijí dohody uvedené v písmenech d) Dánské království, f) Francouzská republika, l) Nizozemské království a r) Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Prohlášení Evropského společenství a jeho členských států k dohodě mezi EU a Kanadou o letecké dopravě, jež má být učiněno při podpisu „S ohledem na čl. 26 odst. 2 Evropské společenství a jeho členské státy potvrzují, že formulace „platné dvoustranné dohody uvedené v příloze 3 se pozastavují, kromě ustanovení uvedených v příloze 2“ má stejný účinek jako vyjádření, že příslušná ustanovení dohody mají přednost před příslušnými ustanoveními platných dvoustranných dohod uvedených v příloze 3.“ Prohlášení Evropského společenství a jeho členských států k dohodě mezi EU a Kanadou o letecké dopravě, jež má být učiněno při podpisu „Evropské společenství a jeho členské státy uvádějí, že dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé o letecké dopravě, konkrétně její článek 8, nestanoví osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), s výjimkou daně z obratu při dovozu, a nebrání členským státům ve zdanění leteckého paliva pro tuzemské lety nebo lety uvnitř Společenství v souladu se směrnicí Rady 2003/96/ES.“ © Evropská společenství, http://eur-Lex.europa.eu
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2020 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 1/2020 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu Vyhlášeno 8. 1. 2020, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 12. 2019, částka 1/2020 * Článek 1 - OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 2 - DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE * Článek 3 - VŠEOBECNÉ DEFINICE * Článek 4 - REZIDENT * Článek 5 - STÁLÁ PROVOZOVNA * Článek 6 - PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU * Článek 7 - ZISKY PODNIKŮ * Článek 8 - MEZINÁRODNÍ DOPRAVA * Článek 9 - SDRUŽENÉ PODNIKY * Článek 10 - DIVIDENDY * Článek 11 - ÚROKY * Článek 12 - LICENČNÍ POPLATKY * Článek 13 - ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU * Článek 14 - PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ * Článek 15 - TANTIÉMY * Článek 16 - UMĚLCI A SPORTOVCI * Článek 17 - PENZE * Článek 18 - VEŘEJNÉ FUNKCE * Článek 19 - STUDENTI * Článek 20 - OSTATNÍ PŘÍJMY * Článek 21 - VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ * Článek 22 - ZÁKAZ DISKRIMINACE * Článek 23 - ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU * Článek 24 - VÝMĚNA INFORMACÍ * Článek 25 - ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ * Článek 26 - NÁROK NA VÝHODY * Článek 27 - VSTUP V PLATNOST * Článek 28 - UKONČENÍ PLATNOSTI Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 20. 12. 2019 1 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 12. ledna 2018 byla v Soulu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 27 odst. 1 dne 20. prosince 2019 a její ustanovení se budou provádět v souladu se zněním písmen a) a b) téhož článku. Dnem, kterým se začne provádět tato Smlouva, přestane být platná a přestane se provádět ve vztazích mezi Českou republikou a Korejskou republikou Smlouva mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná v Soulu dne 27. dubna 1992 a vyhlášená pod č. 124/1995 Sb. České znění Smlouvy a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. SMLOUVA MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A KOREJSKOU REPUBLIKOU O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU ČESKÁ REPUBLIKA A KOREJSKÁ REPUBLIKA, přejíce si dále rozvíjet jejich hospodářské vztahy a posílit jejich spolupráci v daňových záležitostech prostřednictvím uzavření smlouvy o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, a to aniž by byly vytvářeny příležitosti k nezdanění nebo ke sníženému zdanění skrze daňové úniky či prostřednictvím vyhýbaní se daňové povinnosti, se dohodly takto: Článek 1 OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE Tato smlouva se vztahuje na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. Článek 2 DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE 1. Tato smlouva se vztahuje na daně z příjmu ukládané jménem každého ze smluvních států nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, ať je způsob vybírání jakýkoli. 2. Za daně z příjmu se považují všechny daně vybírané z celkového příjmu nebo z částí příjmu, včetně daní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku, daní z celkového objemu mezd či platů vyplácených podniky, a rovněž daní z přírůstku majetku. 3. Současné daně, na které se Smlouva vztahuje, jsou zejména: a) v České republice: (i) daň z příjmů fyzických osob; a (ii) daň z příjmů právnických osob; (dále nazývané „česká daň“); b) v Koreji: (i) daň z příjmů; (ii) daň společností; (iii) zvláštní daň na rozvoj venkova; a (iv) místní daň z příjmů; (dále nazývané „korejská daň“). 4. Smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu, které budou ukládány po datu podpisu Smlouvy vedle nebo místo současných daní. Příslušné úřady smluvních států si vzájemně sdělí veškeré podstatné změny, které budou provedeny v jejich daňových zákonech. Článek 3 VŠEOBECNÉ DEFINICE 1. Pro účely této smlouvy, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) výraz „Česká republika“ označuje území České republiky, na kterém jsou, podle českých právních předpisů a v souladu s mezinárodním právem, vykonávána svrchovaná práva České republiky; b) výraz „Korea“ označuje Korejskou republiku a, pokud je použit v zeměpisném významu, území Korejské republiky, včetně jejích výsostných vod a jakékoliv oblasti, která přiléhá k výsostným vodám Korejské republiky a která je nebo v budoucnu může být, v souladu s mezinárodním právem, určena podle právních předpisů Korejské republiky za oblast, kde mohou být vykonávána svrchovaná práva nebo jurisdikce Korejské republiky s ohledem na mořské dno a podloží a jejich přírodní zdroje; c) výrazy „jeden smluvní stát“ a „druhý smluvní stát“ označují, podle souvislosti, Českou republiku nebo Koreu; d) výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob; e) výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu; f) výraz „podnik“ se vztahuje k vykonávání jakékoliv činnosti; g) výrazy „podnik jednoho smluvního státu“ a „podnik druhého smluvního státu“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho smluvního státu a podnik provozovaný rezidentem druhého smluvního státu; h) výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem jednoho smluvního státu, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy ve druhém smluvním státě; i) výraz „státní příslušník“, ve vztahu ke smluvnímu státu, označuje: (i) každou fyzickou osobu, která je státním občanem tohoto smluvního státu; a (ii) každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných v tomto smluvním státě; j) výraz „příslušný úřad“ označuje: (i) v České republice, ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce; (ii) v Koreji, ministra strategie a financí nebo jeho zmocněného zástupce; k) výraz „činnost“ zahrnuje vykonávání svobodného povolání a jiných činností nezávislého charakteru. 2. Pokud jde o provádění Smlouvy v jakémkoliv čase některým ze smluvních států, bude mít každý výraz, který v ní není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto státu pro účely daní, na které se Smlouva vztahuje, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto státu bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto státu. Článek 4 REZIDENT 1. Výraz „rezident smluvního státu“ označuje pro účely této smlouvy každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto státu podrobena v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa ústředí nebo místa hlavní kanceláře, místa hlavního vedení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje tento stát a jakýkoliv nižší správní útvar nebo místní úřad tohoto státu. Tento výraz však nezahrnuje žádnou osobu, která je podrobena zdanění v tomto státě pouze z důvodu příjmu ze zdrojů v tomto státě. 2. Jestliže fyzická osoba je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, bude její postavení určeno následovně: a) předpokládá se, že tato osoba je rezidentem pouze toho státu, ve kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt v obou státech, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů); b) jestliže nemůže být určeno, ve kterém státě má tato osoba středisko svých životních zájmů nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt v žádném státě, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, ve kterém se obvykle zdržuje; c) jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, jehož je státním příslušníkem; d) jestliže je tato osoba státním příslušníkem obou států nebo žádného z nich, upraví příslušné úřady smluvních států tuto otázku vzájemnou dohodou. 3. Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle ustanovení odstavce 1 rezidentem obou smluvních států, předpokládá se, že je rezidentem pouze toho státu, v němž se nachází místo jejího hlavního vedení. Článek 5 STÁLÁ PROVOZOVNA 1. Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely této smlouvy trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku. 2. Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje obzvláště: a) místo vedení; b) závod; c) kancelář; d) továrnu; e) dílnu; a f) důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby přírodních zdrojů. 3. Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje: a) staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než dvanáct měsíců; b) poskytování služeb, včetně poradenských nebo manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu nebo prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu devět měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku se předpokládá, že výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje: a) zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění nebo vystavení zboží patřícího podniku; b) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění nebo vystavení; c) zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; d) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; e) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti, která má pro podnik přípravný nebo pomocný charakter, f) trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e), pokud celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti vyplývající z tohoto spojení je přípravného nebo pomocného charakteru. 5. Jestliže, bez ohledu na ustanovení odstavců 1 a 2, osoba - jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6 - jedná ve smluvním státě na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu v tomto státě ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, by nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle ustanovení tohoto odstavce. 6. Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu ve smluvním státě jenom proto, že v tomto státě vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti. 7. Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého smluvního státu nebo která v tomto druhém státě vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti. Článek 6 PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z nemovitého majetku (včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví) umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů smluvního státu, v němž je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek. 3. Ustanovení odstavce 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku. 4. Ustanovení odstavců 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku. Článek 7 ZISKY PODNIKŮ 1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny ve druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně. 2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, v každém smluvním státě této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou. 3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly ve státě, v němž je stálá provozovna umístěna, či jinde. 4. Jestliže je v některém smluvním státě obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby tento smluvní stát stanovil zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku. 5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik. 6. Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely předchozích odstavců stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup. 7. Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebudou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto článku. Článek 8 MEZINÁRODNÍ DOPRAVA 1. Zisky podniku smluvního státu z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci. 3. Pro účely tohoto článku a bez ohledu na ustanovení článku 12, zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují zisky z: a) pronájmu lodí nebo letadel bez posádky a b) používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů (včetně přívěsů a souvisejícího zařízení pro přepravu kontejnerů) používaných pro přepravu zboží, pokud je takový pronájem nebo takové používání, údržba nebo pronájem, podle toho, o jaký případ jde, nahodilý ve vztahu k provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě. Článek 9 SDRUŽENÉ PODNIKY 1. Jestliže a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého smluvního státu, nebo b) tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho smluvního státu i podniku druhého smluvního státu a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, ale vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny. 2. Jestliže jeden smluvní stát zahrne do zisků podniku tohoto státu - a následně zdaní - zisky, které podniku druhého smluvního státu byly zdaněny v tomto druhém státě, a zisky takto zahrnuté jsou zisky, které by byly docíleny podnikem prvně zmíněného státu, kdyby podmínky sjednané mezi oběma podniky byly takové, jaké by byly sjednány mezi nezávislými podniky, upraví tento druhý stát přiměřeně částku daně tam uložené z těchto zisků. Při stanovení této úpravy se přihlédne k ostatním ustanovením této smlouvy a, bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních států se za tím účelem vzájemně poradí. 3. Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbám. Článek 10 DIVIDENDY 1. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, rezidentu druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho smluvního státu, však mohou být rovněž zdaněny v tomto státě, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky dividend. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny. 3. Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho smluvního státu, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého smluvního státu, nemůže tento druhý stát zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého státu nebo že účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně, která je umístěna v tomto druhém státě, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj v tomto druhém státě. Článek 11 ÚROKY 1. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě však mohou být rovněž zdaněny v tomto státě, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 5 procent hrubé částky úroků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení. 3. Úroky mající zdroj v jednom smluvním státě jsou bez ohledu na ustanovení odstavce 2 osvobozeny od zdanění v tomto státě za předpokladu, že jsou skutečně vlastněny: a) vládou, nižším správním útvarem nebo místním úřadem druhého smluvního státu; nebo b) centrální bankoubankou tohoto druhého státu; nebo c) jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu; nebo d) rezidentem druhého smluvního státu v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo pojištěna nebo který je zaručen nebo pojištěn: (i) vládou, nižším správním útvarem nebo místním úřadem druhého smluvního státu; nebo (ii) centrální bankoubankou tohoto druhého státu; nebo (iii) jakoukoli finanční institucí, která je vlastněna nebo ovládána vládou tohoto druhého státu; nebo e) rezidentem druhého státu a jsou vypláceny v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr. 4. Výrazy „centrální bankabanka“ a „jakákoli finanční instituce, která je vlastněna nebo ovládána vládou“ označují pro účely odstavce 3, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad: a) v Koreji: (i) BankuBanku Koreje; (ii) Korejskou export-import bankubanku; (iii) Korejskou rozvojovou bankubanku; (iv) Korejskou společnost zajišťující pojištění obchodů; a (v) jakoukoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána vládou Koreje, na které se mohou dohodnout příslušné úřady smluvních států; b) v České republice: (i) Českou národní bankubanku; (ii) Českou exportní bankubanku; (iii) Exportní garanční a pojišťovací společnost; a (iv) jakoukoli finanční instituci, která je vlastněna nebo ovládána vládou České republiky, na které se mohou dohodnout příslušné úřady smluvních států. 5. Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zvláště, příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3. 6. Ustanovení odstavců 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 7. Předpokládá se, že úroky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto úroky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 8. Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 12 LICENČNÍ POPLATKY 1. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě však mohou být rovněž zdaněny v tomto státě, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne: a) 10 procent hrubé částky licenčních poplatků uvedených v odstavci 3 písmenu a); b) 0 procent hrubé částky licenčních poplatků uvedených v odstavci 3 písmenu b). Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace těchto omezení. 3. Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití: a) jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu, nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké; b) jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě, ve kterém mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. 5. Předpokládá se, že licenční poplatky mají zdroj ve smluvním státě, jestliže plátcem je rezident tohoto státu. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého smluvního státu, má ve smluvním státě stálou provozovnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny, předpokládá se, že tyto licenční poplatky mají zdroj v tom státě, ve kterém je stálá provozovna umístěna. 6. Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje, v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi oběma z nich a nějakou další osobou, částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použijí se ustanovení tohoto článku jen na tuto posledně zmíněnou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého smluvního státu, s přihlédnutím k ostatním ustanovením této smlouvy. Článek 13 ZISKY ZE ZCIZENÍ MAJETKU 1. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 a umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2. Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem), mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 3. Zisky, které pobírá podnik smluvního státu ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných tímto podnikem v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel podléhají zdanění jen v tomto státě. 4. Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení akcií nebo srovnatelných podílů, jejichž hodnota plyne z více než 50 procent přímo nebo nepřímo z nemovitého majetku umístěného ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 5. Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1, 2, 3 a 4, podléhají zdanění jen ve smluvním státě, jehož je zcizitel rezidentem. Článek 14 PŘÍJMY ZE ZAMĚSTNÁNÍ 1. Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou ustanovení článků 15, 17 a 18 zdanění jen v tomto státě, pokud zaměstnání není vykonáváno ve druhém smluvním státě. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny v tomto druhém státě. 2. Odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu z důvodu zaměstnání vykonávaného ve druhém smluvním státě, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v prvně zmíněném státě, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny: a) příjemce se zdržuje ve druhém státě po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a b) odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého státu a c) odměny nejdou k tíži stálé provozovny, kterou má zaměstnavatel ve druhém státě. 3. Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písmenu b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce. 4. Bez ohledu na předchozí ustanovení tohoto článku podléhají odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi nebo letadla provozované nebo provozovaného podnikem smluvního státu v mezinárodní dopravě zdanění jen v tomto státě. Článek 15 TANTIÉMY Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. Článek 16 UMĚLCI A SPORTOVCI 1. Příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto tímto rezidentem osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, mohou být bez ohledu na ustanovení článku 14 zdaněny v tomto druhém státě. 2. Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou tomuto umělci nebo sportovci, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na ustanovení článku 14 zdaněny ve smluvním státě, ve kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na příjmy pobírané z činností vykonávaných v jednom smluvním státě umělcem nebo sportovcem, který je rezidentem druhého smluvního státu, jestliže návštěva prvně zmíněného státu je zcela nebo převážně financována z veřejných fondů druhého státu nebo jeho nižších správních útvarů nebo místních úřadů, nebo se uskutečňuje na základě kulturní dohody nebo kulturního ujednání mezi vládami smluvních států. V takovém případě podléhá příjem zdanění jen v tom státě, jehož je umělec nebo sportovec rezidentem. Článek 17 PENZE Penze a jiné podobné platy mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplácené rezidentu druhého smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají, s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2, zdanění jen v prvně zmíněném státě. Článek 18 VEŘEJNÉ FUNKCE 1. a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu fyzické osobě za služby prokazované tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen v tomto státě. b) Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže služby jsou prokazovány v tomto státě a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto státu: (i) je státním příslušníkem tohoto státu; nebo (ii) se nestala rezidentem tohoto státu jen z důvodu prokazování těchto služeb. 2. a) Penze a jiné podobné platy vyplácené jedním smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu nebo vyplácené z fondů, které zřídily, fyzické osobě za služby prokázané tomuto státu nebo útvaru nebo úřadu, podléhají bez ohledu na ustanovení odstavce 1 zdanění jen v tomto státě. b) Takové penze a jiné podobné platy však podléhají zdanění jen ve druhém smluvním státě, jestliže fyzická osoba je rezidentem a státním příslušníkem tohoto státu. 3. Ustanovení článků 14, 15, 16 a 17 se použijí na platy, mzdy, penze a jiné podobné odměny a platy za služby prokázané v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým smluvním státem nebo nižším správním útvarem nebo místním úřadem tohoto státu. 4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se bez ohledu na ustanovení odstavce 3 rovněž použijí ve vztahu k platům, mzdám, penzím a jiným podobným odměnám a platům vypláceným centrální bankoubankou smluvního státu nebo institucemi, které jsou vlastněny nebo ovládány vládou smluvního státu, pokud je taková instituce založena za účelem podpory hospodářských nebo kulturních vztahů. Článek 19 STUDENTI Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem do jednoho smluvního státu byl rezidentem druhého smluvního státu a který se zdržuje v prvně zmíněném státě pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění v tomto státě za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo tento stát. Článek 20 OSTATNÍ PŘÍJMY 1. Části příjmů rezidenta smluvního státu, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích této smlouvy, podléhají zdanění jen v tomto státě. 2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na jiné příjmy, než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v článku 6 odstavci 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho smluvního státu, vykonává v druhém smluvním státě svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně. V takovém případě se použijí ustanovení článku 7. Článek 21 VYLOUČENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ 1. V Koreji bude, s výhradou ustanovení korejského daňového zákona týkajících se povolení zápočtu oproti korejské dani daně splatné v jakékoli jiné zemi, než Koreji, dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Jestliže rezident Koreje pobírá příjem z České republiky, který může být podle právních předpisů České republiky a v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v České republice, bude částka české daně splatné s ohledem na tento příjem povolena jako zápočet oproti korejské dani splatné tímto rezidentem. Částka zápočtu však nepřesáhne tu část korejské daně vypočtené před uplatněním zápočtu, která poměrně připadá na tento příjem. b) Jestliže je příjmem pobíraným z České republiky dividenda vyplácená společností, která je rezidentem České republiky, společnosti, která je rezidentem Koreje a která vlastní alespoň 25 procent hlasovacích práv na společnosti vyplácející dividendy, nebo alespoň 25 procent kapitálu takové společnosti, bude při uplatnění zápočtu brána v úvahu česká daň splatná společností ze zisků, z nichž jsou tyto dividendy vypláceny. 2. S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně: a) Česká republika může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s ustanoveními této smlouvy rovněž zdaněny v Koreji, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené v Koreji. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část české daně vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s ustanoveními této smlouvy zdaněn v Koreji. b) Jestliže je, v souladu s jakýmkoliv ustanovením Smlouvy, příjem pobíraný rezidentem České republiky vyňat v České republice ze zdanění, Česká republika může přesto, při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta, vzít v úvahu vyňatý příjem. Článek 22 ZÁKAZ DISKRIMINACE 1. Státní příslušníci jednoho smluvního státu nebudou podrobeni ve druhém smluvním státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni státní příslušníci tohoto druhého státu, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na ustanovení článku 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou smluvních států. 2. Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho smluvního státu ve druhém smluvním státě, nebude v tomto druhém státě nepříznivější než zdanění podniků tohoto druhého státu, které vykonávají tytéž činnosti. Toto ustanovení nebude vykládáno jako závazek jednoho smluvního státu, aby přiznal rezidentům druhého smluvního státu jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům. 3. Pokud se nebudou aplikovat ustanovení článku 9 odstavce 1, článku 11 odstavce 8 nebo článku 12 odstavce 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho smluvního státu rezidentu druhého smluvního státu odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného státu. 4. Podniky jednoho smluvního státu, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého smluvního státu, nebudou podrobeny v prvně zmíněném státě žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného státu. 5. Ustanovení tohoto článku se bez ohledu na ustanovení článku 2 vztahují na daně všeho druhu a pojmenování. Článek 23 ŘEŠENÍ PŘÍPADŮ DOHODOU 1. Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou smluvních států vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními této smlouvy, může, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují vnitrostátní právní předpisy těchto států, předložit svůj případ příslušnému úřadu kteréhokoliv smluvního státu. Případ musí být předložen do tří let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s ustanoveními Smlouvy. 2. Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého smluvního státu tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu se Smlouvou. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty ve vnitrostátních právních předpisech smluvních států. 3. Příslušné úřady smluvních států se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění Smlouvy. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených ve Smlouvě. 4. Příslušné úřady smluvních států mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu předchozích odstavců. Článek 24 VÝMĚNA INFORMACÍ 1. Příslušné úřady smluvních států si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění ustanovení této smlouvy nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání vnitrostátních právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem smluvních států nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu se Smlouvou. Výměna informací není omezena články 1 a 2. 2. Veškeré informace obdržené smluvním státem podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle vnitrostátních právních předpisů tohoto státu a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní, rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním nebo dozorem výše uvedeného. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené smluvním státem mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou států a pokud příslušný úřad státu poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití. 3. Ustanovení odstavců 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládána tak, že ukládají smluvnímu státu povinnost: a) provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého smluvního státu; b) poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízem tohoto nebo druhého smluvního státu; c) poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem. 4. Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním smluvním státem požadovány informace, druhý smluvní stát použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získal požadované informace, i když tento druhý stát takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost obsažená v předchozí větě podléhá omezením odstavce 3, ale v žádném případě nebudou tato omezení vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích. 5. Ustanovení odstavce 3 nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují smluvnímu státu odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě. Článek 25 ČLENOVÉ DIPLOMATICKÝCH MISÍ A KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ Nic v této smlouvě se nedotýká daňových výsad členů diplomatických misí nebo konzulárních úřadů, které jim přísluší na základě obecných pravidel mezinárodního práva nebo na základě ustanovení zvláštních dohod. Článek 26 NÁROK NA VÝHODY 1. Jestliže se dá usuzovat, a to s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, že získání výhody plynoucí z této smlouvy bylo jedním z hlavních cílů jakéhokoliv opatření nebo jakékoliv transakce přímo nebo nepřímo vedoucího nebo vedoucí k této výhodě, tato výhoda, bez ohledu na jiná ustanovení této smlouvy, nebude poskytnuta ve vztahu k části příjmu, pokud není prokázáno, že poskytnutí této výhody v dané situaci by bylo v souladu s účelem a cílem příslušných ustanovení této smlouvy. 2. Ustanovení Smlouvy v žádném případě nezabraňují smluvním státům provádět ustanovení jejich vnitrostátních právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbaní se daňové povinnosti nebo daňovým únikům. Článek 27 VSTUP V PLATNOST 1. Smluvní státy si vzájemně diplomatickou cestou oznámí splnění postupů požadovaných jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této smlouvy v platnost. Tato smlouva vstoupí v platnost dnem přijetí pozdějšího z těchto oznámení a její ustanovení se budou provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž Smlouva vstoupí v platnost, nebo později. 2. Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Soulu dne 27. dubna 1992 a která se používá ve vztazích mezi Českou republikou a Korejskou republikou, přestane být v platnosti a přestane se provádět dnem, kterým se začne provádět tato smlouva. Článek 28 UKONČENÍ PLATNOSTI Tato smlouva zůstane v platnosti, dokud nebude vypovězena některým smluvním státem. Každý smluvní stát může diplomatickou cestou podáním písemné výpovědi ukončit platnost Smlouvy, a to nejméně šest měsíců před koncem každého kalendářního roku následujícího po období pěti let ode dne vstupu Smlouvy v platnost. V takovém případě se Smlouva přestane provádět: a) pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje, na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později; b) pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla dána výpověď, nebo později. Na důkaz toho podepsaní, k tomu řádně zmocněni, podepsali tuto smlouvu. Dáno v Soulu dne 12. ledna 2018 ve dvou původních vyhotoveních v českém, korejském a anglickém jazyce, přičemž všechny tři texty jsou autentické. V případě jakéhokoliv rozdílu bude rozhodujícím anglický text. Za Českou republiku Tomáš Husák mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Korejské republice Za Korejskou republiku Kang Kyung-wha ministryně zahraničních věcí
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 2/2020 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 2/2020 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 3. 1. 2020, částka 1/2020 2 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 20. prosince 2019 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že u něj byly uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2020, uzavřená dne 28. 11. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice a Veolií - Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2020 (pro a. s. a s. r. o.), uzavřená dne 9. 12. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky - Sekcí silničního hospodářství. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2020, uzavřená dne 9. 12. 2019 mezi těmito smluvními stranami Odborovým svazem dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky - Sekcí silničního hospodářství. Ministryně: Dipl.-Pol. Maláčová, MSc., v. r.
Zákon č. 1/2020 Sb.	Zákon č. 1/2020 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 1. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 1/2020 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů * ČÁST DRUHÁ - Změna energetického zákona * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2021 1 ZÁKON ze dne 11. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Čl. I Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410.“. 2. V § 1 úvodní části ustanovení se za slova „(dále jen „Úmluva“)“ vkládají slova „a Pařížskou dohodou27)“. Poznámka pod čarou č. 27 zní: „27) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.“. 3. V § 1 písm. d) se slova „jednotkami přiděleného množství a jinými právy k vypouštění emisí skleníkových plynů,“ zrušují. 4. V § 1 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f). 5. V § 2 písm. f) se slova „v rozsahu získaných povolenek“ zrušují. 6. V § 2 písmeno h) zní: „h) novým účastníkem na trhu 1. pro pětileté období začínající rokem 2021 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2019, nebo 2. pro pětileté období začínající rokem 2026 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2024,“. 7. V § 2 se písmena j) až n) zrušují. Dosavadní písmena o) až v) se označují jako písmena j) až q). 8. V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „r) ročními emisními příděly maximální povolené emise skleníkových plynů pro každý kalendářní rok v období 2021-2030, se kterými obchodují členské státy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-203028). 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013.“. 9. V § 3 odst. 6 písm. b) se za slovo „emisí“ vkládají slova „a úrovní činnosti“. 10. V § 4 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Provozovatel zařízení je povinen neprodleně oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, zejména podstatnou změnu v provozu zařízení. Dále je povinen oznámit ministerstvu každou změnu údajů uvedených v povolení podle § 3, a to do 1 měsíce ode dne, kdy ke změně došlo. (2) Ministerstvo povolení změní nebo zruší, došlo-li a) ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo b) při provozu zařízení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.“. 11. V § 4 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5. 12. V § 4 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“. 13. V § 6 odst. 1 se za slova „obchodování“ vkládají slova „s povolenkami (dále jen „systém obchodování“)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo rozhodnutí podle § 6a odst. 4“. 14. V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování“. 15. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Výjimka z účasti na systému obchodování (1) Ministerstvo na žádost provozovatele zařízení udělí pro pětileté období výjimku z účasti na systému obchodování, pokud každoročně během 3 kalendářních let předcházejících podání žádosti a) emise zařízení, s výjimkou emisí z biomasy, nepřesahovaly 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, nebo b) zařízení sloužilo jako záložní jednotka s provozem nejvýše 300 hodin ročně. (2) Pro pětileté období začínající rokem 2021 se žádost o udělení výjimky podává do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona; splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se pro toto období posuzuje za roky 2016 až 2018. Pro následující pětiletá období se žádost o udělení výjimky podává vždy do 31. srpna roku, který o 2 roky předchází začátku nového pětiletého období. (3) Na provozovatele zařízení, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování, se nevztahuje povinnost ověření výkazu o množství emisí podle § 15 odst. 4. Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení výjimky zároveň stanovit odchylně od § 15 podmínky a postup pro zjišťování a vykazování emisí. (4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. (5) Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro daný kalendářní rok do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky.“. 16. V § 7 odst. 1 se slova „pro obchodovací období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující obchodovací období“ zrušují a slova „tohoto zákona“ se nahrazují slovy „§ 10, využity podle § 12, umístěny do rezervy tržní stability vytvořené podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability29) nebo zrušeny“. Poznámka pod čarou č. 29 zní: „29) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES.“. 17. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel je 15 % draženo v souladu s pravidly stanovenými nařízením Komise o dražbách povolenek8).“. 18. V § 7 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 19. V § 7 odst. 4 se slova „, 2 a 3“ nahrazují slovy „a 2“, za slovo „není-li“ se vkládá slovo „zákonem“ a za slova „zásobování tepelnou energií,“ se vkládají slova „podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla,“. 20. V § 7 odst. 5 se číslo „12“ nahrazuje číslem „8“ a za text „2003/87/ES“ se vkládají slova „, v platném znění,“. 21. V § 7 odst. 6 se slova „Státního fondu životního prostředí“ nahrazují slovy „kapitoly ministerstva a Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Státní fond životního prostředí“)“. 22. V § 8 odst. 1 se slova „až 14“ nahrazují slovy „a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování“. 23. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud právní nástupce není znám, převede správce rejstříku povolenky do úschovy na zvláštní účet. Povolenky, které jsou v této úschově déle než 5 let, správce rejstříku zruší.“. 24. V § 9 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, jsou povinni každý rok do 30. dubna vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami12) množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému způsobem stanoveným v § 15 zákona.“. Poznámka pod čarou č. 12 zní: „12) Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, v platném znění.“. 25. V § 9 odst. 1 se věta poslední zrušuje. 26. V § 9 odstavec 3 zní: „(3) Povolenky jsou převoditelné do dalších období. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období.“. 27. § 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 10 Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům zařízení (1) Ministerstvo přidělí na žádost provozovatele zařízení bezplatné povolenky na jednotlivé roky obchodovacího období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14). (2) Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14), provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku upraví množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (3) Pokud provozovatel zařízení pro účely stanovení množství nebo změny množství bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo 2 nepředal údaje o zařízení ověřené v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14), předložil ministerstvu nesprávné údaje nebo postupoval v rozporu s tímto předpisem Evropské unie, vyzve ministerstvo provozovatele zařízení ke zjednání nápravy ve lhůtě 15 dnů. Ministerstvo na základě ověřených údajů o zařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední o změně množství bezplatných povolenek, a pokud bylo provozovateli vydáno více povolenek, než na kolik měl nárok, pak i o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízení nezjedná nápravu ani ve lhůtě podle věty první, platí, že provoz zařízení byl v předešlém kalendářním roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Provozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané bezplatné povolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva. (4) Bezplatné povolenky se nepřidělí pro výrobu elektřiny ani pro úložiště oxidu uhličitého provozované podle jiného právního předpisu13). 14) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“. 28. § 11 a 12 včetně nadpisů znějí: „§ 11 Kompenzace nepřímých nákladů (1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Kompenzace nejsou účelově vázaným výdajem podle § 7 odst. 5. (2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, a b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády. (3) Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad. (4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. května roku následujícího po roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví. (5) Vláda nařízením stanoví a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, b) provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b), c) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře, d) pravidla pro určování výše kompenzací a e) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu. § 12 Správa prostředků z Modernizačního fondu (1) Peněžní prostředky přidělené České republice z Modernizačního fondu podle čl. 10d směrnice 2003/87/ES, v platném znění, (dále jen „prostředky Modernizačního fondu“) jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž veškeré povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a 50 % povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES, v platném znění. (2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů, využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky. (3) O poskytování prostředků Modernizačního fondu rozhoduje ministr životního prostředí. Při posuzování budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí.“. 29. Nadpis § 13 zní: „Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům letadel“. 30. V § 13 odst. 1 větě první, § 13 odst. 2 větě první a v § 13 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „obchodovací“ zrušuje. 31. V § 13 odst. 1 větě první, § 13 odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 13 odst. 6 písm. b) se slovo „obchodovacím“ zrušuje. 32. V § 13 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 33. V § 13 odst. 2 větě první se slova „povolenek, které mají být přiděleny zdarma“ nahrazují slovy „bezplatných povolenek“. 34. V § 13 odst. 2 větě poslední, § 13 odst. 4 písm. b), § 13 odst. 5 větě druhé, § 15 odst. 2 větách třetí a poslední a v § 15 odst. 3 větě páté se slovo „obchodovacího“ zrušuje. 35. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pro účely přidělování povolenek provozovatelům letadel se referenčním rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem daného období. Pokud provozovatel letadla závažně porušuje povinnosti vyplývající ze systému obchodování, zejména pokud nevyřadí dané množství povolenek podle § 9, ministerstvo po schválení Komisí rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek na následující kalendářní rok, popřípadě rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel letadla vrátit na účet Evropské unie.“. 36. V § 13 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „předpisu Evropské unie16) ministerstvo vypočte“ nahrazují slovy „směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek a v rozhodnutí uvede“. 37. V § 13 odst. 3 písm. a) a b) se slovo „obchodovací“ nahrazuje slovem „dané“. 38. V § 13 odst. 5 větě první, § 13 odst. 8, § 15 odst. 3 větě první a v § 19 odst. 1 písm. b) se slova „povolenek zdarma“ nahrazují slovy „bezplatných povolenek“. 39. V § 13 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „předpisu Evropské unie16) ministerstvo vypočte“ nahrazují slovy „směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy a v rozhodnutí uvede“. Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje. 40. V § 13 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Bezplatné povolenky na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023 se nepřidělí provozovateli letadla na lety na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor a na lety mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu Evropského hospodářského prostoru. Povolenky ze zvláštní rezervy pro provozovatele letadel podle odstavců 4 až 6, které nebyly za dané období přiděleny, jsou na konci tohoto období zrušeny.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 41. V § 14 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14)“. 42. V § 14 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 43. Nadpis části čtvrté zní: „ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A ROČNÍMI EMISNÍMI PŘÍDĚLY“. 44. V § 15 odst. 4 větě první se slova „akreditovanou osobou“ nahrazují slovy „osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky15) nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17) (dále jen „akreditovaná osoba“)“. 45. V § 15 odst. 4 větě poslední se slova „Emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižším než 25 000 tun CO2 se považují“ nahrazují slovy „Jsou-li emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižší než 25 000 tun oxidu uhličitého nebo má-li provozovatel letadla celkové emise nižší než 3 000 tun oxidu uhličitého z letů jiných než uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l), považují se jeho emise“ a slova „s povolenkami“ se zrušují. 46. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“. 47. V § 15 odst. 5 se věty první až třetí nahrazují větami „Výkaz o množství emisí ze zařízení podle odstavce 1 nebo o množství emisí z letadla podle odstavce 2 za uplynulý kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle odstavce 4 předloží provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla ministerstvu do 15. března následujícího roku. Pokud nejsou doklady o ověření emisí včas předloženy nebo pokud vykázané množství emisí neodpovídá požadavkům podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo vyzve provozovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zjednal nápravu. Pokud provozovatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo o tom informuje správce rejstříku a stanoví konzervativní odhad emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5).“. 48. V § 15 odst. 5 větě poslední se slova „za rok“ zrušují. 49. § 16 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zrušuje. 50. § 17 včetně nadpisu zní: „§ 17 Hospodaření s povolenkami, ročními emisními příděly a jinými právy k vypouštění emisí (1) Povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo. Na hospodaření s tímto majetkem se nevztahuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích19). Správce rejstříku eviduje povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí a nakládání s nimi. (2) Roční emisní příděly, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-203028), může ministerstvo prodat v rámci flexibility podle pravidel stanovených tímto předpisem Evropské unie. (3) Prostředky získané z prodeje ročních emisních přídělů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke snižování emisí.“. Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje. 51. V § 18 odst. 1 písm. b) bod 1 zní: „1. v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, nebo“. 52. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní: „c) v rozporu s § 10 odst. 2 nepředloží ministerstvu ověřené údaje o činnosti,“. 53. V § 18 odst. 1 písm. d) se text „§ 11 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 3“. 54. V § 18 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno e). 55. V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) vykáže splnění podmínek podle § 6a odst. 1, i když tyto podmínky zařízení nesplňuje, nebo g) v rozporu s § 6a odst. 4 neoznámí, že zařízení přestalo splňovat podmínky pro výjimku ze systému obchodování.“. 56. V § 18 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, f) nebo g)“. 57. V § 18 odst. 2 písm. b) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 000 Kč“ a slova „nebo h)“ se nahrazují slovy „nebo e)“. 58. V § 18 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 59. V § 18 odst. 2 písm. e) se text „§ 11 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 3“. 60. V § 19 odst. 2 písm. a) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 000 Kč“. 61. V § 20 odst. 1 se slova „Provozovatel zařízení, provozovatel letadla“ nahrazují slovy „Účastník systému obchodování“ a slova „provozovatelem zařízení nebo letadla“ se nahrazují slovy „účastníkem systému obchodování“. 62. V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími rejstřík pro obchodování s povolenkami a“ nahrazují slovy „použitelným předpisem Evropské unie upravujícím“. 63. V § 25 odst. 1 větě první se slova „až f)“ zrušují a za slova „c) a“ se vkládají slova „e) až“. 64. V § 26 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 30 zní: „g) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti klimatu vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu30). 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.“. 65. V příloze č. 1 u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l) se číslo „2016“ nahrazuje číslem „2023“. 66. V příloze č. 1 u činnosti „Letectví“ v písmenu m) se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2030“. 67. Přílohy č. 2 a 3 se včetně poznámek pod čarou č. 23 až 25 zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna energetického zákona Čl. II Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 20a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Operátor trhu je dále povinen na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 2. V § 91a odst. 1 písm. g) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 2, 5, 9 až 15, 18, 19, 24, 25, 27, 29, 40, 46, 51 až 56, 58, 59, 63, 65 a 66, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 374/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 374/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, FIX % Vyhlášeno 31. 12. 2019, částka 154/2019 374 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 18. prosince 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, FIX % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Reinvestičního státního dluhopisu České republiky, 2020-2026 II, FIX % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Reinvestiční státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, FIX % Zkrácený název: SD-R ČR, FIX %, 26 II Pořadové číslo emise: 117. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 12. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 4. 2025 Datum emise: 1. 4. 2020 Datum splatnosti: 1. 4. 2026 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005813 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributory k datu počátku lhůty pro upisování emise jsou Česká spořitelna, a.s., a Československá obchodní bankabanka, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 16. 3. 2020. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 13. 3. 2020, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 2. 3. 2026 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši, která pro každé výnosové období narůstá a která je stanovena pro první výnosové období od 1. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje) ve výši 0,75 % p. a., druhé výnosové období od 1. 4. 2021 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2022 (tento den vyjímaje) ve výši 1,00 % p. a., třetí výnosové období od 1. 4. 2022 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2023 (tento den vyjímaje) ve výši 1,25 % p. a., čtvrté výnosové období od 1. 4. 2023 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2024 (tento den vyjímaje) ve výši 1,50 % p. a., páté výnosové období od 1. 4. 2024 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2025 (tento den vyjímaje) ve výši 2,25 % p. a. a šesté výnosové období od 1. 4. 2025 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2026 (tento den vyjímaje) ve výši 3,00 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 4. příslušného roku počínaje rokem 2021, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. počínaje rokem 2021. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2021. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 11\\. 1. 2021\| 8\\. 2. 2021\| 1\\. 4. 2021 10\\. 1. 2022\| 8\\. 2. 2022\| 1\\. 4. 2022 9\\. 1. 2023\| 8\\. 2. 2023\| 1\\. 4. 2023 9\\. 1. 2024\| 8\\. 2. 2024\| 1\\. 4. 2024 9\\. 1. 2025\| 7\\. 2. 2025\| 1\\. 4. 2025 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 4. 2026, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2026. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA– a společností ACRA na úrovni AA. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 373/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 373/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, CPI % Vyhlášeno 31. 12. 2019, částka 154/2019 373 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 18. prosince 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, CPI % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Proti-inflačního státního dluhopisu České republiky, 2020-2026 II, CPI % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Proti-inflační státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, CPI % Zkrácený název: SD-I ČR, CPI %, 26 II Pořadové číslo emise: 118. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 12. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 4. 2025 Datum emise: 1. 4. 2020 Datum splatnosti: 1. 4. 2026 Výnos dluhopisu: určen pohyblivou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005821 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributorem k datu počátku lhůty pro upisování emise je Česká spořitelna, a.s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 16. 3. 2020. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 31 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 13. 3. 2020, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 2. 3. 2026 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pohyblivou úrokovou sazbou. Úroková sazba za dvanáct měsíců (p. a., per annum) pro příslušné výnosové období se stanoví jako součet procentní změny bazického indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc leden příslušného roku proti bazickému indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc leden roku předchozího, a to v rozsahu šesti desetinných míst, a marže ve výši 0,50 % p. a.; takto stanovená úroková sazba se zaokrouhluje na pět desetinných míst. Minimální úroková sazba v každém výnosovém období se stanoví ve výši 0,50 % p. a. Úroková sazba pro příslušné výnosové období a její výpočet se uveřejní na internetových stránkách ministerstva vždy nejpozději k datu 20. 2. příslušného roku. Výnosy určené na základě této úrokové sazby jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 4. příslušného roku počínaje rokem 2021, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 23 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 23 a 25 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 22 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. 19. Bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) k příslušnému základnímu (referenčnímu) období je uveřejňován měsíčně na internetových stránkách Českého statistického úřadu dle kalendáře termínů uveřejnění, přičemž příslušná základní (referenční) období použitá pro jeho výpočet v příslušném měsíci stanovuje Český statistický úřad. Ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek se použijí úhrnné bazické indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem v České republice. Nebude-li bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) za měsíc leden příslušného roku Českým statistickým úřadem uveřejněn vůbec nebo bude-li uveřejněn v příslušném roce až po datu 20. 2., použije se ke stanovení úrokové sazby pro příslušné výnosové období dle bodu 16 těchto emisních podmínek poslední známý bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) uveřejněný Českým statistickým úřadem a příslušný bazický index spotřebitelských cen (životních nákladů) z měsíce, který předchází příslušnému měsíci o dvanáct měsíců, případně je tomuto předcházejícímu měsíci nejblíže. 20. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. počínaje rokem 2021. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2021. 21. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 22. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 23 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 11\\. 1. 2021\| 8\\. 2. 2021\| 1\\. 4. 2021 10\\. 1. 2022\| 8\\. 2. 2022\| 1\\. 4. 2022 9\\. 1. 2023\| 8\\. 2. 2023\| 1\\. 4. 2023 9\\. 1. 2024\| 8\\. 2. 2024\| 1\\. 4. 2024 9\\. 1. 2025\| 7\\. 2. 2025\| 1\\. 4. 2025 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 24. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 4. 2026, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 nebo 23 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2026. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 25. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 26 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 26. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 25 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 25 těchto emisních podmínek. 27. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 28. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA– a společností ACRA na úrovni AA. 29. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 30. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 31. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 32. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 33. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 34. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 35. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Sdělení Ministerstva financí č. 372/2019 Sb.	Sdělení Ministerstva financí č. 372/2019 Sb. Sdělení Ministerstva financí, jímž se určují emisní podmínky pro Fixní státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, 1,50 % Vyhlášeno 31. 12. 2019, částka 154/2019 372 SDĚLENÍ Ministerstva financí ze dne 18. prosince 2019, jímž se určují emisní podmínky pro Fixní státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, 1,50 % Česká republika vydává zaknihované státní dluhopisy prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo“) v souladu s ustanovením § 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech“). Ministerstvo určuje tyto emisní podmínky, které podrobněji vymezují práva a povinnosti emitenta a vlastníků dluhopisů, jakož i informace o emisi dluhopisůemisi dluhopisů a náležitosti Fixního státního dluhopisu České republiky, 2020-2026 II, 1,50 % (dále také jen „dluhopis“, případně „dluhopisy“). 1. Základní popis dluhopisů: Emitent: Česká republika - Ministerstvo financí Název: Fixní státní dluhopis České republiky, 2020-2026 II, 1,50 % Zkrácený název: SD-F ČR, 1,50 %, 26 II Pořadové číslo emise: 119. Jmenovitá hodnota: 1 Kč (slovy: jedna koruna česká) Emisní kurz k datu emise: 100 % (slovy: sto procent) jmenovité hodnoty Forma dluhopisu: zaknihovaný cenný papír na doručitele Kategorie dluhopisu: státní dluhopis Měna, v níž jsou dluhopisy denominovány: koruna česká (CZK) Datum počátku lhůty pro upisování emise: 23. 12. 2019 Datum ukončení lhůty pro upisování emise: 1. 4. 2025 Datum emise: 1. 4. 2020 Datum splatnosti: 1. 4. 2026 Výnos dluhopisu: určen pevnou úrokovou sazbou Zlomek dní: ACT/ACT (ICMA) ISIN: CZ0001005805 2. Dluhopisy jsou ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 zákona o dluhopisech vydávány na základě jiných zákonů. Vydání dluhopisů zabezpečuje ministerstvo. 3. Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v samostatné evidenci, kterou vede dle ustanovení § 35 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, ministerstvo (dále jen „evidence ministerstva“). 4. Dluhopisy může upsat nebo nabývat pouze fyzická osoba (dále také jen „upisovatel“, případně „upisovatelé“). 5. Ministerstvo nehodlá požádat o přijetí dluhopisů k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému se sídlem v členském státě Evropské unie. Obchodování s dluhopisy na uvedených převodních místech je vyloučeno. 6. Dluhopisy mohou být v souladu s ustanovením § 7 zákona o dluhopisech vydány v menší nebo ve větší celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů, než byla předpokládaná celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Možný rozsah zvětšení celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisů činí 100 000 000 000 Kč (slovy: sto miliard korun českých). 7. Emise dluhopisůEmise dluhopisů může být vydávána v rámci lhůty pro upisování emise postupně po částech (v tranších). 8. Dluhopisy s výjimkou dluhopisů dle bodu 13 těchto emisních podmínek se nabízejí k úpisu v České republice veřejně. Činnosti spojené s upisováním dluhopisů zabezpečuje ministerstvo a osoby, které k výkonu vybraných činností ministerstvo pověřilo, (dále jen „distributoři“, případně „distributor“). Distributorem k datu počátku lhůty pro upisování emise je Česká spořitelna, a. s. Aktuální seznam distributorů, jednotlivých distribučních míst a způsobů organizačního a technického zajištění úpisu dluhopisů se uveřejní na internetových stránkách ministerstva. 9. Upisovatelé uvedení v bodě 4 těchto emisních podmínek podávají žádost o úpis dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a případně za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva také prostřednictvím distributora (dále jen „žádost o úpis“). Jeden upisovatel může upsat prostřednictvím jedné žádosti o úpis dluhopisy v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). Jeden upisovatel může podat žádost/žádosti o úpis při úpisu dluhopisů každé z tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek v celkovém počtu kusů nejvýše 5 000 000 (slovy: pět milionů) pro každou jednotlivou tranši emise dluhopisůemise dluhopisů; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. V případě podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 5 000 000 (slovy: pět milionů) bude každá jednotlivá žádost převyšující tento celkový počet kusů odmítnuta v plném rozsahu. Do tohoto limitu se započítávají dluhopisy vydávané na základě žádosti o reinvestici jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky reinvestici umožňují, a nezapočítávají dluhopisy vydávané v důsledku reinvestice posledního výnosu reinvestovaného dluhopisu. Dluhopisy nelze upisovat nebo nabývat na účet svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Cenou úpisu dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů se rozumí celková jmenovitá hodnota dluhopisů upisovaných jedním upisovatelem prostřednictvím jedné žádosti o úpis násobená jejich emisním kurzem (dále jen „cena úpisu dluhopisů“). Upisovatel je povinen uhradit cenu úpisu dluhopisů první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů do 16. 3. 2020. Cenu úpisu dluhopisů dalších tranší emisí vydávaných dle bodu 14 těchto emisních podmínek je upisovatel povinen uhradit do tří pracovních dnů od data podání každé jednotlivé žádosti o úpis příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů, neurčí-li ministerstvo nejpozději k datu zahájení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jinak. Okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se rozumí připsání peněžních prostředků na platební účet ministerstva nebo distributora a tímto okamžikem se žádost o úpis stává pro upisovatele závaznou a upisovatel ji již nemůže zrušit. V případě podání žádosti/žádostí o úpis přímo ministerstvu je možné uhradit cenu úpisu dluhopisů pouze bezhotovostním převodem na platební účet ministerstva. Od okamžiku uhrazení ceny úpisu dluhopisů do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů není tato částka úročena. Po uveřejněném datu ukončení upisovacího období příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů již nelze dluhopisy příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů upsat, neurčí-li ministerstvo jinak. Úpisem dluhopisů dle tohoto bodu emisních podmínek se rozumí také reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části státních dluhopisů jiné emise dluhopisůemise dluhopisů, jejichž emisní podmínky toto oprávnění vlastníka dluhopisů vůči emitentovi připouštějí, do dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů, pokud o tuto reinvestici vlastník státních dluhopisů emitenta požádá; okamžikem uhrazení ceny úpisu dluhopisů se v tomto případě rozumí datum podání žádosti o tuto reinvestici. 10. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis závazně stvrzují, že účel a zamýšlená povaha (důvod) úpisu dluhopisů včetně skutečného vlastníka dluhopisů je v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto emisní podmínky neobchází. Upisovatelé podpisem žádosti o úpis dále závazně stvrzují, že veškeré údaje a informace, jež uvedli v souvislosti se žádostí o úpis, jsou úplné a pravdivé. Jedná se zejména o údaje a informace týkající se právního postavení a identifikace osoby upisovatele uvedené přímo v žádosti o úpis, dále o takové údaje a informace, které upisovatel poskytl ministerstvu nebo distributorovi v rámci identifikačních/registračních formulářů či uzavírání souvisejících smluv, jež se jakýmkoli způsobem vztahují k úpisu dluhopisů. V případech podání žádosti/žádostí o úpis dluhopisů v celkovém počtu kusů vyšším než 300 000 (slovy: tři sta tisíc) je pak emitent oprávněn dále žádat upisovatele zejména o údaje a informace týkající se původu finančních prostředků, z nichž je cena úpisu dluhopisů hrazena, a to včetně identifikace zdroje a rozmezí příjmů či jiného majetku upisovatele, jehož prostřednictvím i nepřímo došlo k úhradě ceny úpisu dluhopisů. V případech úpisu dluhopisů v celkovém počtu kusů ve výši dle předchozí věty je upisovatel vždy povinen uvést požadované údaje a informace ohledně původu finančních prostředků určených k úhradě ceny úpisu dluhopisů včetně identifikace zamýšleného účelu úpisu dluhopisů, a to prostřednictvím předložení a podpisu příslušného čestného prohlášení; pokud podá upisovatel více žádostí o úpis, počty kusů upisovaných dluhopisů se sčítají. 11. V případě překročení předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 30 těchto emisních podmínek může emitent v období od data zahájení upisovacího období do data vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 14 těchto emisních podmínek rozhodnout o poměrném krácení počtu kusů upisovaných dluhopisů příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů jednotlivým upisovatelem; výsledek poměrného krácení u jednotlivého upisovatele se zaokrouhlí na celé koruny směrem dolů. Krácení upisovaných dluhopisů probíhá tak, že nejprve jsou poměrně kráceny žádosti o úpis, které u jednoho upisovatele ve svém součtu přesáhnou celkový počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc), přičemž krácení se týká pouze dluhopisů v počtu kusů převyšujícím tento celkový počet kusů. V případě, že takovéto krácení vede k dosažení nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty emise dluhopisůemise dluhopisů, žádosti o úpis jednotlivých upisovatelů do celkového počtu kusů ve výši 500 000 (slovy: pět set tisíc) již kráceny nejsou žádnému upisovateli. Pokud není tímto způsobem krácení dosaženo nejvýše předpokládané celkové jmenovité hodnoty dluhopisů, provede se následně v druhém kole krácení poměrné krácení upisovaných dluhopisů všech upisovatelů bez ohledu na celkový počet kusů upisovaných dluhopisů jedním upisovatelem. Emitent si dále vyhrazuje právo zcela odmítnout jednotlivou žádost o úpis v případě, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací, pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami a ani tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů a na straně emitenta budou přetrvávat pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený upisovatel emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti budou na straně emitenta dluhopisů přetrvávat, případně vyvstanou pouze ve vztahu k části upisovaných dluhopisů, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis i pouze ve vztahu k takovéto části upisovaných dluhopisů. Pokud by v důsledku tohoto částečného odmítnutí žádosti o úpis činil úpis jednoho upisovatele méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, čímž by došlo k porušení podmínky na minimální rozsah úpisu jedné žádosti o úpis dle věty druhé bodu 9 těchto emisních podmínek, je emitent oprávněn odmítnout žádost o úpis v plném rozsahu. Neuspokojeným či částečně uspokojeným upisovatelům vrátí ministerstvo jimi uhrazenou cenu úpisu dluhopisů, které nebyly upsány, ale byly již upisovatelem uhrazeny na platební účet ministerstva nebo distributora, bez zbytečného odkladu pouze bezhotovostním převodem na platební účet, z něhož byly příslušné peněžní prostředky poukázány na účet ministerstva nebo distributora, či na platební účet uvedený v žádosti o úpis v případě úhrady ceny úpisu dluhopisů v hotovosti u distributora. 12. Upisovací období první tranše emise dluhopisůemise dluhopisů je ukončeno k datu 13. 3. 2020, nebo k datu, které určí emitent, dle toho, které datum nastane dříve. 13. Vydávání dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů proběhne formou reinvestice výnosů dluhopisů vydaných v předchozích tranších emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek s výjimkou posledního výnosu dluhopisu, a to k datu reinvestice výnosu dluhopisu. Emisní kurz všech dluhopisů vydaných formou reinvestice výnosů dluhopisů ke každému datu reinvestice výnosu dluhopisu činí 100 % (slovy: sto procent) jejich jmenovité hodnoty. 14. O vydávání případných dalších tranší emise dluhopisůemise dluhopisů s výjimkou tranší emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodů 12 a 13 těchto emisních podmínek může rozhodnout emitent a určit datum zahájení a datum ukončení upisovacího období příslušné další tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. Oznámení o případných dalších tranších emise dluhopisůemise dluhopisů se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Emisní kurz jakýchkoli dluhopisů vydaných dle tohoto bodu emisních podmínek bude vždy určen emitentem s přihlédnutím k převažujícím aktuálním podmínkám na finančním trhu a po zohlednění případného odpovídajícího poměrného výnosu k datu vydání příslušné tranše emise dluhopisůemise dluhopisů. 15. Žádost o převod dluhopisů se podává způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora. Dluhopisy jsou převáděny bez peněžního vypořádání. Převoditelnost dluhopisů se v souladu s § 26 odst. 6 zákona o dluhopisech omezuje, a to tak, že dluhopisy lze převést pouze na osobu uvedenou v bodě 4 těchto emisních podmínek. Dluhopisy nelze vkládat do svěřenského fondu ve smyslu § 1448 a násl. občanského zákoníku. Převoditelnost dluhopisů a možnost zřídit k dluhopisům zástavní právo se po datu 2. 3. 2026 vylučují. 16. Výnos dluhopisu (dále jen „výnos“, případně „výnosy“) je určen pevnou úrokovou sazbou ve výši 1,50 % p. a. Výnosy jsou reinvestovány dle bodu 17 těchto emisních podmínek jedenkrát ročně, a to vždy k datu 1. 4. příslušného roku počínaje rokem 2021, vyjma posledního výnosu, který je vlastníkovi dluhopisů vyplacen spolu se splacením jmenovité hodnoty dluhopisů k datu splatnosti dluhopisů dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo příslušné části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek (dále jen „žádost o reinvestici dluhopisů“). Dojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 22 těchto emisních podmínek, částka příslušného výnosu za výnosové období, jehož konec je shodný s příslušným datem předčasného splacení, se nereinvestuje dle bodu 17 těchto emisních podmínek, ale je vyplacena vlastníkovi dluhopisů dle bodů 22 a 24 těchto emisních podmínek; přiměřeně se část věty před středníkem použije v případě splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti dle bodu 21 těchto emisních podmínek s tím, že poměrný výnos je dotčenému vlastníkovi dluhopisů vyplacen dle bodu 21 těchto emisních podmínek. 17. Reinvesticí výnosu se rozumí, že na majetkový účet vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva jsou k datu reinvestice výnosu připsány dluhopisy téže emise dluhopisůemise dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě, která odpovídá výši výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně (dále také jen „srážková daň“) za příslušné výnosové období. Připadne-li datum reinvestice výnosu na den, který není pracovním dnem, budou příslušné dluhopisy připsány na majetkový účet vlastníka dluhopisů první následující pracovní den. Celková částka výnosu ze všech dluhopisů vlastníka téže emise dluhopisůemise dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za příslušné výnosové období se pro účely reinvestice výnosu zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Reinvesticí výnosu se zvyšuje počet kusů dluhopisů vlastníka dluhopisů na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva a celková jmenovitá hodnota emise dluhopisůemise dluhopisů. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek, se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice výnosu, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 18. První výnosové období pro reinvestici výnosu se stanoví od 1. 4. 2020 (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje). Následující výnosové období se stanoví jako roční, a to vždy od 1. 4. (včetně tohoto dne) příslušného roku do 1. 4. (tento den vyjímaje) roku následujícího počínaje rokem 2021. Pro účely jakéhokoliv výpočtu spojeného s dluhopisy vydanými na základě těchto emisních podmínek se použije zlomek dní na bázi konvence skutečného počtu uplynulých dnů v období, za něž je příslušný výpočet prováděn, a skutečného počtu kalendářních dnů v roce [standard ACT/ACT (ICMA)]. Poměrný výnos se do ceny dluhopisu započítává od data emise, resp. od data zahájení příslušného výnosového období, do data výpočtu poměrného výnosu. Částka poměrného výnosu příslušející k jednomu dluhopisu za jakékoli období kratší jednoho roku se stanoví jako násobek jmenovité hodnoty dluhopisu a příslušné úrokové sazby stanovené pro příslušné výnosové období a příslušného zlomku dní vypočteného jako podíl skutečného počtu dnů od data zahájení příslušného výnosového období do data výpočtu poměrného výnosu a skutečného počtu kalendářních dnů v roce. Celková částka poměrného výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů se za účelem výpočtu poměrného výnosu zaokrouhluje na haléře. 19. Výnos určený dle bodů 16 a 17 těchto emisních podmínek obdrží vždy osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. počínaje rokem 2021. Výnos formou reinvestice výnosu za první výnosové období od data emise (včetně tohoto dne) do 1. 4. 2021 (tento den vyjímaje) obdrží osoba, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2021. 20. Oddělení práva na výnos od dluhopisu se vylučuje. 21. Emitent je oprávněn zapsat dluhopisy při jejich vydání nejprve na majetkový účet emitenta v evidenci ministerstva dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o dluhopisech a nabývat dluhopisy před datem jejich splatnosti, včetně odkupování dluhopisů kdykoli po datu emise za jakoukoli cenu a za dalších podmínek určených ministerstvem. Vlastní dluhopisy nabyté emitentem před datem jejich splatnosti, včetně dluhopisů odkoupených emitentem, nezanikají a je na uvážení emitenta, zda je ponechá v majetku emitenta a případně je prodá, či zda rozhodne jinak. Emitent si dále dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. l) zákona o dluhopisech vyhrazuje právo splatit dluhopisy před datem jejich splatnosti včetně poměrného výnosu v případě, kdy na straně emitenta ve vztahu k vlastníkovi dluhopisů vyvstanou pochybnosti ohledně pravdivosti poskytnutých údajů a informací či jiné pochybnosti o tom, zda je úpis dluhopisů v souladu s povahou a požadavky stanovenými těmito emisními podmínkami či zda tyto neobchází, a to především s ohledem na okruh osob oprávněných nabývat tyto dluhopisy dle bodu 4 těchto emisních podmínek a další povinnosti upisovatelů, resp. následně vlastníků dluhopisů dle těchto emisních podmínek včetně pochybností o poskytnutých informacích o původu finančních prostředků určených či použitých k úhradě ceny úpisu dluhopisů, a současně tyto pochybnosti budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek. Pro vyloučení pochybností se stanoví, že na straně emitenta přetrvávají pochybnosti zejména v případě, kdy dotčený vlastník emitentovi nepředloží požadované údaje, informace či doklady v souladu s bodem 10 těchto emisních podmínek. Pro případ, že pochybnosti emitenta budou přetrvávat i po aplikaci postupu dle bodu 10 těchto emisních podmínek, a to pouze ve vztahu k části dluhopisů dotčeného vlastníka, je emitent oprávněn splatit i pouze část dluhopisů dotčeného vlastníka před datem jejich splatnosti. Pokud by v důsledku tohoto postupu ve vlastnictví dotčeného vlastníka dluhopisů zůstalo méně než 1 000 (slovy: jeden tisíc) kusů dluhopisů, je emitent oprávněn splatit veškeré dluhopisy vlastněné dotčeným vlastníkem před datem jejich splatnosti. Oznámení emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti (dále jen „oznámení emitenta o předčasném splacení“) je emitent oprávněn zaslat na adresu uvedenou v žádosti o úpis nebo evidovanou na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva a učinit tak i prostřednictvím distributora, přičemž emitent či distributor jsou oprávněni doručit dotčenému vlastníkovi dluhopisů oznámení emitenta o předčasném splacení prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb. Rozhodnutí emitenta o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části dluhopisů dotčeného vlastníka dluhopisů před datem jejich splatnosti je účinné okamžikem doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů; odepře-li dotčený vlastník dluhopisů přijetí oznámení emitenta o předčasném splacení, nastávají účinky doručení tohoto oznámení okamžikem odepření jeho přijetí. Nebude-li dotčený vlastník dluhopisů při doručování oznámení emitenta o předčasném splacení zastižen, účinky doručení nastávají okamžikem, kdy se doručovatel o doručení poprvé pokusil za předpokladu, že písemnost byla poté v souladu s platnými poštovními podmínkami uložena a dotčený vlastník dluhopisů si ji přesto ve stanovené lhůtě nevyzvedl. Nepodaří-li se oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů doručit proto, že se v místě doručení nezdržuje, nastávají účinky doručení okamžikem vrácení nedoručené písemnosti jejímu odesílateli, tj. emitentovi nebo distributorovi. Ode dne, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení včetně, nelze dluhopisy v počtu kusů, na něž se splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje, převádět. Za tímto účelem si emitent vyhrazuje právo, od okamžiku odeslání oznámení emitenta o předčasném splacení do okamžiku, kdy bude emitentovi prokázáno doručení/účinky doručení oznámení emitenta o předčasném splacení dotčenému vlastníkovi dluhopisů, blokovat počet kusů dluhopisů, na něž se rozhodnutí emitenta o splacení dluhopisů před datem jejich splatnosti vztahuje. Emitent ani následně neprovede/nezapíše převod dluhopisů na základě příkazu k zápisu převodu dluhopisů, který byl emitentovi doručen v den a/nebo po dni, v němž došlo k okamžiku doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Počet kusů dluhopisů, jež jsou ze strany emitenta spláceny před datem jejich splatnosti, včetně data předčasného splacení takto splácených dluhopisů před datem jejich splatnosti uvede emitent v oznámení emitenta o předčasném splacení, přičemž doba splatnosti nepřesáhne 30 (slovy: třicet) dnů. Pro stanovení a výpočet výsledné splácené částky včetně způsobu zdanění se použije bod 22 těchto emisních podmínek obdobně s tím, že předmětná částka bude splacena osobě, jež je vlastníkem dluhopisů ke dni doručení/účinků doručení oznámení emitenta o předčasném splacení. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému poměrnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před datem jejich splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Dluhopisy splacením před datem jejich splatnosti zanikají současně s právem vlastníka na výnos. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před datem jejich splatnosti a příslušného výnosu nebo poměrného výnosu z počtu kusů dluhopisů splacených před datem jejich splatnosti vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 22. Vlastník dluhopisů může žádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora o splacení jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle níže uvedených podmínek a dle následujícího harmonogramu (dále jen „žádost o předčasné splacení“): Období pro podávání žádostí o předčasné splacení\| Datum předčasného splacení ---\|--- Datum prvního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů\| Datum posledního možného podání žádosti vlastníkem dluhopisů 11\\. 1. 2021\| 8\\. 2. 2021\| 1\\. 4. 2021 10\\. 1. 2022\| 8\\. 2. 2022\| 1\\. 4. 2022 9\\. 1. 2023\| 8\\. 2. 2023\| 1\\. 4. 2023 9\\. 1. 2024\| 8\\. 2. 2024\| 1\\. 4. 2024 9\\. 1. 2025\| 7\\. 2. 2025\| 1\\. 4. 2025 Příslušný výnos za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení bude po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně vyplacen a jmenovitá hodnota příslušných dluhopisů bude splacena osobě, která je vlastníkem dluhopisů vždy k prvnímu pracovnímu dni následujícímu po příslušném datu posledního možného podání žádosti o předčasné splacení. Žádost o předčasné splacení může vlastník dluhopisů podávat pouze v obdobích pro podávání žádostí o předčasné splacení určených emitentem dle tohoto bodu emisních podmínek. Od okamžiku podání žádosti o předčasné splacení nelze dluhopisy v počtu kusů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, převádět. Jeden vlastník dluhopisů může mít k jednomu datu předčasného splacení podánu pouze jednu žádost o předčasné splacení a jejím prostřednictvím žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc). V případě, že počet kusů vlastněných dluhopisů na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů je menší než 1 000 (slovy: jeden tisíc), může vlastník dluhopisů žádat o splacení jím vlastněných dluhopisů před stanoveným datem splatnosti v počtu kusů menším než 1 000 (slovy: jeden tisíc), pokud požádá o splacení všech kusů jím vlastněných dluhopisů evidovaných na jeho majetkovém účtu v evidenci ministerstva před stanoveným datem splatnosti. Jeden vlastník dluhopisů může k jednomu datu předčasného splacení žádat o předčasné splacení 100 % (slovy: sto procent) jím vlastněných dluhopisů do počtu kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc) včetně a nejvýše 50 % (slovy: padesát procent) jím vlastněných dluhopisů nad počet kusů 500 000 (slovy: pět set tisíc). Dluhopisy splacením před stanoveným datem splatnosti zanikají současně s právem vlastníka dluhopisů na výnos. Částky odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisů vlastníka a příslušnému výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně budou vlastníkovi dluhopisů při splacení před stanoveným datem splatnosti uhrazeny pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva. Připadne-li datum předčasného splacení na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka odpovídající celkové jmenovité hodnotě dluhopisů splácených před stanoveným datem splatnosti a příslušného výnosu z počtu kusů dluhopisů, ve kterém byla podána příslušná žádost o předčasné splacení, vyplácená vlastníkovi dluhopisů za období od data zahájení příslušného výnosového období do data předčasného splacení se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. 23. Dluhopisy budou splaceny ve jmenovité hodnotě k datu 1. 4. 2026, nedojde-li ke splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti dle bodu 21 nebo 22 těchto emisních podmínek nebo nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Tímto datem končí úročení dluhopisů. Jmenovitá hodnota všech dluhopisů vlastníka bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu osobě, která je vlastníkem dluhopisů k datu 2. 3. 2026. Připadne-li datum splacení jmenovité hodnoty dluhopisů a vyplacení posledního výnosu na den, který není pracovním dnem, budou tyto platby provedeny bezprostředně následující pracovní den bez nároku na výnos za toto odložení. 24. Emitent se zavazuje, že zabezpečí splacení jmenovité hodnoty dluhopisů spolu s vyplacením posledního výnosu vlastníkům dluhopisů dle těchto emisních podmínek výlučně v korunách českých nebo jiné měně, která bude k datu provedení příslušné platby zákonnou měnou České republiky. Na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů se podílejí Centrální depozitář cenných papírů, a.s., Česká národní bankabanka a ministerstvo. Emitent si vyhrazuje právo kdykoli pověřit jinou nebo další osobu, aby se podílela na zabezpečení splacení dluhopisů a reinvestic a vyplacení výnosů. Oznámení o těchto případných dalších pověřených osobách bude uveřejněno na internetových stránkách ministerstva. Touto změnou nesmí být způsobena vlastníkům dluhopisů újma a jakákoli taková změna nabude účinnosti nejpozději třicet dnů před datem a nejdříve třicet dnů po datu ukončení příslušného výnosového období nebo předčasného splacení. Jmenovitá hodnota dluhopisů bude splacena spolu s vyplacením posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, nepodá-li vlastník dluhopisů žádost o reinvestici dluhopisů dle bodu 25 těchto emisních podmínek. Změnu platebního účtu oznámí vlastník dluhopisů ministerstvu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva a za podmínek určených a uveřejněných emitentem na internetových stránkách ministerstva případně také prostřednictvím distributora, neurčí-li ministerstvo jinak. Celková částka posledního výnosu ze všech dluhopisů vlastníka této emise dluhopisůemise dluhopisů vyplácená vlastníkovi dluhopisů se po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně zaokrouhluje na haléře. Vlastník dluhopisů, který je daňový rezident smluvního státu, se kterým je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, je pro uplatnění výhod plynoucích z titulu této smlouvy povinen prokázat daňovou rezidenci doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně příslušné osobě podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplacení výnosů dle tohoto bodu emisních podmínek. Oznámení o určení této osoby se uveřejňují na internetových stránkách ministerstva. Pokud vlastník dluhopisů nepotvrdí skutečné vlastnictví úrokových příjmů z vlastněných dluhopisů nebo daňovou rezidenci ve smluvním státě, tj. v členském státě Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru nebo ve státě či jurisdikci, se kterými má Česká republika uzavřenou platnou a účinnou smlouvu obsahující ustanovení o výměně daňových informací, nebo pokud vlastník dluhopisů nedoloží důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, bude uplatněna příslušná sazba daně vybíraná srážkou dle zvláštní sazby daně dle zákona o daních z příjmů určená poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty smluvních států. 25. Rozhodne-li tak ministerstvo v dostatečném časovém předstihu před datem splatnosti, vlastník dluhopisů je oprávněn podáním žádosti o reinvestici dluhopisů požádat emitenta způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím internetových stránek ministerstva, nerozhodne-li ministerstvo jinak, o reinvestici posledního výnosu a jmenovité hodnoty všech nebo části jím vlastněných dluhopisů této emise dluhopisůemise dluhopisů. V takovém případě nebude vlastníkovi dluhopisů vyplacen jejich poslední výnos a nebude splacena celková jmenovitá hodnota nebo její příslušná část bezhotovostním převodem na platební účet dle bodu 24 těchto emisních podmínek, nýbrž budou ve vlastníkem požadované výši reinvestovány do státních dluhopisů předem určených ministerstvem. Podáním žádosti o reinvestici dluhopisů nelze reinvestovat jmenovitou hodnotu dluhopisů zatížených právy třetích osob, zejména právem zástavním, ani jmenovitou hodnotu dluhopisů, u nichž je v evidenci ministerstva zapsáno pozastavení výkonu práva vlastníka s dluhopisy nakládat. Oznámení o období, ve kterém je možné podávat žádost o reinvestici dluhopisů, a o státních dluhopisech, do kterých je možné poslední výnos a jmenovitou hodnotu dluhopisů reinvestovat, se uveřejňuje v dostatečném časovém předstihu na internetových stránkách ministerstva. Vlastník dluhopisů může prostřednictvím jedné žádosti o reinvestici dluhopisů požádat o reinvestici jmenovité hodnoty jím vlastněných dluhopisů do státních dluhopisů určených ministerstvem v počtu kusů nejméně 1 000 (slovy: jeden tisíc) a o reinvestici posledního výnosu pouze v celé jeho výši. Celková částka výnosu z dluhopisů vlastníka dluhopisů po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně za poslední výnosové období se pro účely reinvestice posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. V případě vlastníků dluhopisů, kteří požádali o reinvestici posledního výnosu, bude reinvestována výše posledního výnosu po zdanění daní vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně k datu reinvestice dluhopisů. Pro účely zdanění výnosu sazbou srážkové daně určené daňovým rezidentům České republiky je třeba prokázat plátci daně bydliště pro daňové účely v České republice například platným průkazem totožnosti či čestným prohlášením. Co se týče daňových nerezidentů České republiky, je třeba pro účely uplatnění zvýhodněné sazby daně vyplývající z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebo ze zákona o daních z příjmů, nutné daňovou rezidenci prokázat doložením potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným zahraničním správcem daně smluvního státu. Smluvním státem se rozumí členský stát Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a stát, se kterým je uzavřena platná a účinná smlouva či dohoda obsahující ustanovení o výměně informací v daňových záležitostech. Dále je třeba pro účely uplatnění příslušných sazeb srážkové daně doložit také čestné prohlášení o skutečném vlastnictví příjmů a popřípadě doložit další důkazní prostředky svědčící o splnění případných dalších podmínek stanovených příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění. Pokud nedojde k doložení výše uvedených dokumentů nejpozději v den, který o tři pracovní dny předchází datu reinvestice dluhopisů, tak částka refundace daně bude vyplacena pouze bezhotovostním převodem na platební účet, který je veden u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky v domácí měně (CZK) v tuzemsku a který je evidován na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů v evidenci ministerstva, dle bodu 24 těchto emisních podmínek. 26. Na majetkovém účtu vlastníka dluhopisů zřízeném ministerstvem v evidenci ministerstva je evidován pouze jeden platební účet pro účely vyplacení výnosů, splacení dluhopisů před stanoveným datem splatnosti a splacení jmenovité hodnoty dluhopisů, a to pro všechny státní dluhopisy vlastníka, které jsou evidovány v evidenci ministerstva. Veškeré platby uvedené ve větě první tohoto bodu emisních podmínek budou poukázány na platební účet evidovaný v evidenci ministerstva dva pracovní dny před datem provedení příslušné platby. 27. Platné ohodnocení finanční způsobilosti (rating) dlouhodobých korunových závazků k datu určení těchto emisních podmínek provedené společností S&P Global Ratings je na úrovni AA, společností Moody’s na úrovni Aa3, společností Fitch Ratings na úrovni AA–, společností Japan Credit Rating Agency na úrovni AA, společností R&I na úrovni AA–, společností Scope Ratings na úrovni AA, společností Dagong Global Credit Rating na úrovni A+, společností ACRA Europe na úrovni AA– a společností ACRA na úrovni AA. 28. Dluhopisy jsou přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky, které jsou na stejné úrovni se všemi ostatními existujícími i budoucími přímými, nepodmíněnými a nepodřízenými dluhy České republiky. 29. Právo spojené s dluhopisy se promlčuje ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. 30. Tyto emisní podmínky vyhlašuje ministerstvo ve Sbírce zákonů. Údaj o předpokládané celkové jmenovité hodnotě emise dluhopisůemise dluhopisů se zpřístupní společně s těmito emisními podmínkami uveřejněním v českém jazyce na internetových stránkách ministerstva v části, v níž emitent uveřejňuje informace o jím vydávaných státních dluhopisech. Stejným způsobem se uveřejňují také jakákoli případná další oznámení vlastníkům dluhopisů a oznámení pro veřejnost týkající se těchto dluhopisů. 31. Provozní řád evidence ministerstva se uveřejňuje v platném znění na internetových stránkách ministerstva a je závazný pro všechny vlastníky dluhopisů a distributory a pro všechny osoby podílející se na zabezpečení splacení dluhopisů a vyplácení výnosů. 32. Ministerstvo si vyhrazuje právo činit veškeré úkony související s vedením evidence ministerstva, úpisem dluhopisů, splacením dluhopisů před datem jejich splatnosti, reinvesticí posledního výnosu a jmenovité hodnoty dluhopisů, zápisy do evidence ministerstva, změny údajů a ostatní související činnosti vymezené provozním řádem evidence ministerstva. 33. Tyto emisní podmínky mohou být přeloženy do cizích jazyků. Dojde-li k rozporu mezi různými jazykovými verzemi emisních podmínek, je rozhodující verze česká. 34. Dluhopisy jsou vydávány dle českého práva a zdaňování výnosu dluhopisu probíhá dle právních předpisů České republiky. Práva a povinnosti z těchto emisních podmínek a z dluhopisů vydaných na jejich základě se řídí a jsou vykládány v souladu s českým právem, bez ohledu na ustanovení kolizních norem. Ministryně financí: JUDr. Schillerová, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 371/2019 Sb.	Vyhláška č. 371/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění vyhlášky č. 277/2018 Sb. Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 153/2019 * Čl. I - V § 5 vyhlášky č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění vyhlášky č. 277/2018 Sb., se slova „a 2019“ nahrazují slovy „, 2019 a 2020“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 371 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2019, kterou se mění vyhláška č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění vyhlášky č. 277/2018 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., k provedení § 75 odst. 5 veterinárního zákona: Čl. I V § 5 vyhlášky č. 389/2017 Sb., o stanovení výše paušálních částek nákladů veterinárních kontrol spojených s dovozem nebo vývozem, ve znění vyhlášky č. 277/2018 Sb., se slova „a 2019“ nahrazují slovy „, 2019 a 2020“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Zákon č. 370/2019 Sb.	Zákon č. 370/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 31. 12. 2019, částka 153/2019 * Čl. I - Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 304/2013 Sb., zákona č. 297/2016 Sb. a záko * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2019 370 ZÁKON ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 304/2013 Sb., zákona č. 297/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto: 1. V části osmé čl. IX bodě 2 se číslo „2019“ nahrazuje číslem „2021“. 2. V části osmé čl. IX bodě 4 úvodní části ustanovení se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2022“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 369/2019 Sb.	Zákon č. 369/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 153/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rostlinolékařské péči * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 14. 12. 2020 369 ZÁKON ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rostlinolékařské péči Čl. I Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „příslušné předpisy Evropské unie1)“ nahrazují slovy „příslušný předpis Evropské unie1)“. Poznámka pod čarou č. 1 zní: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014.“. 2. V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „přímo použitelný předpis Evropské unie67)“ nahrazují slovy „přímo použitelné předpisy Evropské unie67),103)“. Poznámky pod čarou č. 67 a 103 znějí: „67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění. 103) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 3. V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky“)“ nahrazují slovy „zařízení pro aplikaci přípravků“. 4. V § 1 odst. 2 se slova „odborné rostlinolékařské činnosti a požadavky na odbornou způsobilost při jejich výkonu“ nahrazují slovy „požadavky na odbornou způsobilost při výkonu odborných rostlinolékařských činností“. 5. V § 2 odst. 1 se písmena a) až h) včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušují. Dosavadní písmena i) až z) se označují jako písmena a) až r). 6. V § 2 odst. 1 písmeno a) zní: „a) škodlivými organismy škodlivé organismy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění, (dále jen „nařízení (EU) 2016/2031“) a neparazitické rostliny, které škodí rostlinám nebo rostlinným produktům,“. 7. V § 2 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty ve smyslu nařízení (EU) 2016/2031,“. Dosavadní písmena b) až r) se označují jako písmena c) až s). 8. V § 2 odst. 1 se písmena g) až p) zrušují. Dosavadní písmena q) až s) se označují jako písmena g) až i). 9. V § 2 odst. 2 se písmena a) až c), e), f) a j) až o) včetně poznámek pod čarou č. 4c, 4d a 68 zrušují. Dosavadní písmena d), g) až i) a p) až v) se označují jako písmena a) až j). 10. V § 2 odst. 2 písm. g) se za slova „mechanizačním prostředkem“ vkládají slova „na ochranu rostlin“ a slova „technická zařízení k hubení škodlivých organismů“ se nahrazují slovy „zařízení k ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů“. 11. Na konci textu poznámky pod čarou č. 69 se doplňují slova „, čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění, čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)“. 12. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „včetně plevelů“ zrušují. 13. V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „mechanizační prostředky“ nahrazují slovy „zařízení pro aplikaci přípravků“ a za slovo „zákona“ se vkládají slova „a nařízení (ES) č. 1107/2009“. 14. V § 3 odst. 2 se slovo „právních“ zrušuje. 15. § 4 včetně nadpisu zní: „§ 4 Monitoring a průzkum výskytu škodlivých organismů (1) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a) provádí monitoring a na území České republiky průzkum výskytu škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a podmínek pro šíření škodlivých organismů, b) zveřejňuje aktuální informace o výskytu škodlivých organismů včetně upozornění na riziko dosažení hodnot prahů škodlivosti škodlivých organismů a riziko výskytu s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin, a c) shromažďuje a zveřejňuje dostupné údaje o riziku vzniku rezistence škodlivých organismů k přípravkům a o opatřeních k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen „antirezistentní strategie“). (2) Zaměstnanci Ústavu jsou při provádění monitoringu a průzkumu výskytu škodlivých organismů podle odstavce 1 písm. a) oprávněni a) pořizovat fotodokumentaci a b) vstupovat a vjíždět dopravními prostředky do objektů, na pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení, na kterých nebo ve kterých se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a v nezbytném rozsahu odebírat bezplatně vzorky rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, přípravků nebo jiných výrobků.“. 16. V § 5 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Ústav“. 17. V § 5 odst. 4 se písmena a) až c) zrušují. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena a) až c). 18. V § 6 se slova „a další podrobnosti“ zrušují. 19. V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Žádost o provedení průzkumu podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje a) identifikaci pozemku, na kterém má být založen porost rozmnožovacího materiálu nebo uznán zdroj reprodukčního materiálu, a b) název druhu rostliny, jejíž porost rozmnožovacího materiálu má být založen, nebo druhu rostliny, jejíž zdroj reprodukčního materiálu má být uznán. Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách.“. 20. Nadpis nad označením § 7 se zrušuje. 21. § 7 se včetně nadpisu zrušuje. 22. § 8 včetně nadpisu zní: „§ 8 Povolení dovozu, přemísťování, držení a množení škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů za účelem jejich použití k úřednímu testování, vědeckým nebo vzdělávacím účelům, pokusům, selekci odrůd nebo šlechtění (1) Ústav na základě žádosti v souladu s čl. 8, čl. 32 odst. 2, čl. 48, čl. 49 odst. 5 a čl. 58 nařízení (EU) 2016/2031 a s přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě rozhoduje o povolení dovozu, přemísťování v rámci území České republiky, držení a množení karanténního materiálu, a to a) karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii, b) škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, c) karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny, d) rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které je zakázáno dovážet na území Evropské unie, e) rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, nesplňujících stanovené zvláštní a rovnocenné požadavky, f) vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů anebo jiných předmětů, g) rizikových rostlin, rostlinných produktů anebo jiných předmětů, u nichž byla přijata dočasná opatření podle čl. 49 nařízení (EU) 2016/2031, h) rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které je zakázáno dovážet do chráněných zón, nebo i) rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, nesplňujících zvláštní požadavky pro chráněné zóny. Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách. (2) Ústav může rozhodnutí vydané podle odstavce 1 změnit nebo zrušit, nebudou-li splněny podmínky stanovené v čl. 8 nebo 48 nařízení (EU) 2016/2031, přímo použitelných předpisech Evropské unie přijatých na jeho základě nebo v rozhodnutí Ústavu. Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“. 23. § 9 až 11 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zrušují. 24. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Registrace profesionálních provozovatelů (1) Ústav a) přijímá žádosti profesionálních provozovatelů uvedených v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 o registraci nebo aktualizaci údajů v souladu s čl. 66 nařízení (EU) 2016/2031 a b) vede a aktualizuje úřední registr profesionálních provozovatelů v souladu s čl. 65 až 67 nařízení (EU) 2016/2031. (2) Ústav vydá doklad o zápisu profesionálního provozovatele do úředního registru vedeného podle odstavce 1, pokud žádost o registraci obsahuje údaje stanovené v čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031, nebo pokud se vyhovuje žádosti o aktualizaci údajů s dopadem na změnu činností podle čl. 66 odst. 2 písm. b) nebo c) nařízení (EU) 2016/2031. (3) Ústav může na základě čl. 65 odst. 1 nebo 3 nařízení (EU) 2016/2031 stanovit nařízením Ústavu vydaným způsobem podle § 76 odst. 2 věty druhé až čtvrté, že a) mají být registrovány další kategorie pěstitelů nebo jiných profesionálních provozovatelů, je-li to opodstatněno rizikem z hlediska možnosti zavlečení škodlivých organismů, které představují jimi pěstované rostliny nebo jakékoliv jiné jejich činnosti, nebo b) výjimka uvedená v čl. 65 odst. 3 písm. a) prvním pododstavci nařízení (EU) 2016/2031 se neuplatní na všechny nebo určité pěstitele či jiné profesionální provozovatele, je-li to odůvodněno rizikem přenosu škodlivých organismů rostlinami, které pěstují nebo kterých se týkají jakékoliv jiné jejich činnosti. (4) Za malá množství semen podle čl. 65 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2016/2031 se považují malá balení osiv stanovená v souladu s § 19a zákona o oběhu osiva a sadby.“. Poznámka pod čarou č. 71 se zrušuje. 25. § 13 až 16 včetně nadpisů znějí: „§ 13 Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů (1) Ústav přijímá žádosti profesionálních provozovatelů o udělení oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů v souladu s čl. 89 nařízení (EU) 2016/2031. (2) O oprávnění podle odstavce 1 lze požádat společně s žádostí o registraci podle § 12. (3) Ústav vydá doklad o oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů, pouze pokud profesionální provozovatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 a v přímo použitelném předpise Evropské unie přijatém na jeho základě. Způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí profesionálních provozovatelů nezbytných podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 stanoví prováděcí právní předpis. (4) Profesionální provozovatel prokazuje znalosti podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 prostřednictvím alespoň jedné osoby, provádějící šetření podle čl. 87 nařízení (EU) 2016/2031 nebo pověřené profesionálním provozovatelem k poskytování odpovídajícího školení v souladu s čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031. Jméno, popřípadě jména, příjmení a kontaktní údaje této osoby uvede profesionální provozovatel v žádosti podle odstavce 1. Rostlinolékařské pasy vyžadované pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Evropské unie § 14 (1) Těsnou vzájemnou blízkostí provozoven registrovaného provozovatele podle čl. 82 nařízení (EU) 2016/2031 se rozumí celé území České republiky. Při přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci provozoven registrovaného provozovatele a mezi jeho provozovnami v souladu s čl. 82 nařízení (EU) 2016/2031 registrovaný provozovatel vede skladovou evidenci prokazující, že přemisťované rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty pocházejí od tohoto registrovaného provozovatele. (2) Ústav provádí na základě žádosti registrovaného provozovatele šetření pro účely vydávání rostlinolékařských pasů v případech uvedených v čl. 87 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/2031. Žádost o provedení šetření Ústavem kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje a) adresu provozovny, v níž má být šetření provedeno, b) druh a počet rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, u nichž má být šetření provedeno, a c) uvedení důvodu pro provedení šetření Ústavem podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031. Registrovaný provozovatel podá žádost ve lhůtě, která umožní provedení šetření ve vhodnou dobu a s ohledem na příslušná rizika podle čl. 87 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031. (3) Výsledky šetření provedeného Ústavem podle odstavce 2 uchovává Ústav a registrovaný provozovatel, který Ústav o šetření požádal. (4) Při zjištění, že nejsou splněny požadavky čl. 85 nebo 86 nařízení (EU) 2016/2031, Ústav nařídí opatření podle § 75 nebo 76 k nápravě zjištěných nedostatků a může odejmout oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů. Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů Ústav odejme v případě, kdy je profesionálnímu provozovateli zrušena registrace udělená podle § 12 nebo na jeho žádost. § 15 (1) Ústav na základě žádosti profesionálního provozovatele vystaví formou dokladu rostlinolékařský pas nebo náhradní rostlinolékařský pas v souladu s čl. 84 odst. 2 nebo čl. 93 nařízení (EU) 2016/2031; ustanovení čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 tím není dotčeno. (2) Ústav může v souladu s čl. 94 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/2031 na stanovišti hraniční kontroly nahradit rostlinolékařské osvědčení vydané pro dováženou rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět jeho úředně ověřenou kopií. (3) Profesionální provozovatel, který v souladu s čl. 95 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 zneplatnil a odstranil rostlinolékařský pas vydaný Ústavem, o tom bezodkladně informuje Ústav. § 16 Plány řízení rizik (1) Ústav na základě žádosti oprávněného provozovatele rozhodne o schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů, pokud návrh plánu splňuje podmínky stanovené v čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031. (2) V případě schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů podle odstavce 1 je kontrola Ústavu podle čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 zaměřena rovněž na aktuálnost opatření stanovených tímto plánem a na jejich plnění.“. 26. § 17 až 20 se včetně nadpisů zrušují. Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 27. § 21 včetně nadpisu zní: „§ 21 Obecná ustanovení (1) Ústav provádí kontrolu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů vstupujících do Evropské unie (dále jen „dovozní rostlinolékařská kontrola“) v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (dále jen „nařízení (EU) 2017/625“) a nařízení (EU) 2016/2031. (2) Pokud při celním řízení vznikne důvodné podezření, že zásilka, která je dovážena ze třetí země do České republiky, obsahuje nebo je kontaminována rostlinami stanovenými v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění, (dále jen „nařízení (EU) 2016/1141“), musí být taková zásilka podrobena kontrole provedené Ústavem. Celní úřad o vzniklém podezření neodkladně písemně informuje místně příslušné pracoviště Ústavu a do ukončení kontroly provedené Ústavem v celním řízení nerozhodne. Pokud bylo zjištěno, že zásilka obsahuje rostliny stanovené v příloze nařízení (EU) 2016/1141, jejichž dovoz nebyl povolen na základě odchylky uplatněné podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů pro vstup zásilky na území Evropské unie (dále jen „nařízení (EU) č. 1143/2014“) nebo nejsou splněny podmínky stanovené pro vstup těchto rostlin na území Evropské unie v povolení vydaném podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014, Ústav neodkladně podle § 75 nařídí odmítnutí vstupu zásilky na území Evropské unie nebo zničení zásilky anebo její části.“. 28. § 22 zní: „§ 22 (1) Ústav a) je oprávněn odebrat ze zásilky v potřebném rozsahu vzorky za účelem řádného provedení dovozní rostlinolékařské kontroly; § 74 odst. 2 se použije obdobně, b) neodpovídá za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku nebo zdržením doručení zásilky po dobu nezbytně nutnou k provedení dovozní rostlinolékařské kontroly; tímto ustanovením není dotčena odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem17), a c) vydává závazné stanovisko pro rozhodnutí orgánů, které kontrolují obchod a nakládání s dováženými ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich, které nesplňují fytokaranténní dovozní požadavky Evropské unie. (2) Záznamem z dovozní rostlinolékařské kontroly je společný zdravotní vstupní doklad uvedený v čl. 56 nařízení (EU) 2017/625.“. Poznámky pod čarou č. 16 a 17a až 17c se zrušují. 29. § 23 a 24 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 zrušují. 30. § 25 včetně nadpisu zní: „§ 25 Stanoviště hraniční kontroly (1) Ústav v souladu s čl. 59 nařízení (EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení (EU) 2017/625 určuje, pozastavuje určení, ruší pozastavení a ruší určení stanoviště hraniční kontroly, kde se provádí dovozní rostlinolékařská kontrola. (2) Provozovatel stanoviště hraniční kontroly poskytne za úplatu Ústavu vhodné prostory umožňující splnění minimálních požadavků k výkonu dovozní rostlinolékařské kontroly. Je-li provozovatelem tohoto místa organizační složka státu, poskytuje tyto prostory Ústavu bezúplatně. (3) Provozovatel stanoviště hraniční kontroly umístí na svůj náklad ve svých prostorách kontejnery určené k odkládání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů dovezených ze třetích zemí v rámci osobního styku a neodpovídajících požadavkům stanoveným nařízením (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. Provozovatel stanoviště hraniční kontroly odpovídá za bezpečnou likvidaci obsahu kontejnerů pod dohledem Ústavu.“. Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje. 31. § 25a včetně nadpisu zní: „§ 25a Postup při schvalování míst pro provádění kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilky nebo partie (1) Ústav schvaluje, pozastavuje platnost schválení, ruší pozastavení platnosti schválení a ruší schválení místa pro kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu zásilek nebo partií prováděných mimo stanoviště hraniční kontroly v souladu s čl. 53 nařízení (EU) 2017/625 a přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. O těchto rozhodnutích Ústav informuje příslušný celní úřad. (2) Dovozce zásilky nebo partie, který hodlá předložit tuto zásilku nebo partii ke kontrole totožnosti nebo fyzické kontrole v jiném místě než ve stanovišti hraniční kontroly, požádá Ústav o schválení tohoto místa. (3) Žádost podle odstavce 2 dovozce zásilky nebo partie podá alespoň 1 měsíc před očekávaným datem prvního vstupu zásilky nebo partie na území Evropské unie. Žádost podle odstavce 2 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje a) registrační číslo dovozce, musí-li být dovozce registrován, b) identifikaci místa, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena, c) popis objektů a prostor v místě, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena, včetně uvedení počtu těchto objektů a místního označení, d) druh rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu, které mají být dováženy do místa, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena, e) informaci, zda bude zásilka nebo partie do místa, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena, zaslána jednorázově nebo opakovaně, a f) stanoviště hraniční kontroly pro vstup zásilky nebo partie na území Evropské unie. Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách.“. 32. § 25b včetně nadpisu zní: „§ 25b Postup při poukazování zásilky nebo partie do schváleného místa pro kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu a postup provádění kontroly v tomto místě (1) Ústav může kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu zcela nebo zčásti provést v místě schváleném podle § 25a odst. 1, a to na základě vyjádření úřadu stanoviště hraniční kontroly, že souhlasí s poukázáním zásilky nebo partie ke kontrole totožnosti a fyzické kontrole do tohoto místa. (2) Má-li být zásilka nebo partie odeslána k provedení kontroly totožnosti a fyzické kontroly ze stanoviště hraniční kontroly na území České republiky do jiného místa, vystaví Ústav na stanovišti hraniční kontroly pro tuto zásilku nebo partii rostlinolékařský doklad o přesunu. (3) Kontrola totožnosti a fyzická kontrola zásilky nebo partie smí být provedena v místě schváleném v souladu s § 25a odst. 1, jsou-li splněny požadavky týkající se dopravy zásilky nebo partie do schváleného místa a jejího skladování v tomto místě, a je-li tato zásilka na stanovišti hraniční kontroly opatřena rostlinolékařským dokladem o přesunu, vystaveným úřadem stanoviště hraniční kontroly a potvrzeným dovozcem pod dohledem tohoto úřadu. (4) Má-li být kontrola totožnosti a fyzická kontrola zásilky nebo partie provedena ve schváleném místě podle § 25a odst. 1, smí být dopravena pouze do místa předem schváleného pro tuto zásilku nebo partii. Případná změna místa musí být ještě před zahájením kontroly totožnosti a fyzické kontroly odsouhlasena úřadem stanoviště hraniční kontroly, který rozhodl o původním schváleném místě, úřadem příslušným nově požadovanému místu kontroly a celním úřadem určení příslušným nově požadovanému místu kontroly. (5) Ústav zajišťuje s využitím rostlinolékařského dokladu o přesunu výměnu údajů o zásilce nebo partii, včetně údaje o způsobu jejich přepravy a balení, mezi příslušným úřadem stanoviště hraniční kontroly, úřadem schváleného místa a celními úřady, a i jinak s nimi za tímto účelem spolupracuje. (6) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti rostlinolékařského dokladu o přesunu zásilky, způsob jeho potvrzení dovozcem a požadavky týkající se dopravy zásilky nebo partie do schváleného místa a jejího skladování v tomto místě.“. 33. § 25b se včetně nadpisu zrušuje. 34. § 26 včetně nadpisu zní: „§ 26 Naložení se zásilkou nebo partií po provedení dovozní rostlinolékařské kontroly (1) Pokud se dovozní rostlinolékařskou kontrolou zjistí, že zásilka nebo partie odpovídá požadavkům stanoveným na základě nařízení (EU) 2016/2031, propustí se do navrhovaného celního režimu. Pokud těmto požadavkům neodpovídá nebo se v průběhu provádění dovozní rostlinolékařské kontroly zjistí podezření na nesoulad s těmito požadavky, musí být zásilka nebo partie pod dohledem Ústavu podrobena neodkladně jednomu nebo více z opatření uvedených v čl. 66 nebo 67 nařízení (EU) 2017/625 nařízených podle § 75 nebo 76. Obdobně se postupuje při nařizování opatření podle čl. 69 nařízení (EU) 2017/625. (2) Nařídí-li Ústav opatření podle odstavce 1 pro zásilku nebo partii rostlin chráněných podle zvláštního právního předpisu20), použije přednostně umístění takových rostlin do karanténní stanice nebo izolačního zařízení na dobu nezbytně nutnou, aby nemohlo dojít k šíření škodlivých organismů. (3) Opatření podle odstavce 1 nařizuje Ústav dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky nebo partie, provozovateli skladů nebo jakýchkoliv dopravních prostředků, kontejnerů a obalů použitých při přepravě nebo k uskladnění příslušné zásilky nebo partie. Náklady spojené s jejich plněním hradí ten, komu byla tato opatření nařízena.“. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje. 35. § 27 se včetně nadpisu zrušuje. 36. § 28 včetně nadpisu zní: „§ 28 Vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů (1) Žádost o vydání rostlinolékařského osvědčení pro vývoz nebo rostlinolékařského osvědčení pro reexport (dále jen „rostlinolékařské osvědčení“) podává Ústavu profesionální provozovatel, popřípadě jiná osoba, pokud jsou splněny podmínky nařízení (EU) 2016/2031 nejméně 3 pracovní dny přede dnem naložení zásilky. Žádost kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje údaje o druhu a množství vyvážených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů. Žadatel spolu se žádostí navrhne místo, ve kterém umožní Ústavu provést potřebné šetření. Ústav toto šetření provádí s cílem ověřit soulad dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů s fytosanitárními dovozními požadavky dotčené třetí země. Pokud Ústav nemá fytosanitární dovozní požadavky dotčené třetí země k dispozici, šetření neprovede a řízení zastaví. (2) Ústav šetření podle odstavce 1 provede v místě, které splňuje minimální požadavky na technické vybavení stanovené prováděcím právním předpisem. Rozsah šetření stanoví prováděcí právní předpis. Šetření při vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů, Ústav provede pouze v místě, které splňuje zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Za vysokou míru rizika se považuje schopnost škodlivých organismů nevyvolávat viditelné příznaky napadení na rostlinách, rostlinných produktech nebo jiných předmětech. Rostliny, rostlinné produkty, jiné předměty a škodlivé organismy, které na nich nevyvolávají viditelné příznaky napadení, stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ústav vydá rostlinolékařské osvědčení, které je dokladem garantujícím splnění fytosanitárních dovozních požadavků dotčené třetí země, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 100 odst. 1 nebo v čl. 101 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/2031. (4) Vzory rostlinolékařských osvědčení vystavovaných podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (5) Povolení Ministerstva životního prostředí k vývozu uměle vypěstovaných rostlin ohrožených druhů planě rostoucích rostlin může být nahrazeno rostlinolékařským osvědčením, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis20) a za podmínek tímto zvláštním právním předpisem stanovených. (6) Pěstitel rostlin nebo výrobce rostlinných produktů anebo jiných předmětů může v průběhu jejich pěstování nebo výroby požádat Ústav o posouzení jejich zdravotního stavu v souvislosti s předpokládaným vývozem do třetí země. Výsledek posouzení může být využit k ověření souladu dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů s fytosanitárními dovozními požadavky dotčené třetí země podle odstavce 1. (7) Dopravce vyvážené zásilky je povinen zajistit její přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k napadení zásilky škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z ní.“. 37. Nadpis nad označením § 29 se zrušuje. 38. § 29 a 30 včetně nadpisů znějí: „§ 29 Předvývozní osvědčení (1) Žádost o vydání předvývozního osvědčení kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje údaje o druhu a množství dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a specifikaci zvláštních fytosanitárních požadavků podle čl. 102 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031. (2) Ústav vydá předvývozní osvědčení formou dokladu, pokud ověří soulad dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů se zvláštními fytosanitárními požadavky podle odstavce 1. K osvědčení souladu dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů se zvláštními fytosanitárními požadavky může sloužit výsledek posouzení zdravotního stavu provedeného podle § 28 odst. 6. (3) Vzor předvývozního osvědčení vydaného podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 30 Karanténní stanice a izolační zařízení (1) Ústav může vydat rozhodnutí o oprávnění právnické nebo fyzické osoby provozovat karanténní stanici v souladu s čl. 60 až 62 nařízení (EU) 2016/2031, pokud tato osoba podá na základě výzvy Ústavu žádost. Ústav je oprávněn provozovat také vlastní karanténní stanici. (2) Ústav může na základě žádosti vydat rozhodnutí o oprávnění právnické nebo fyzické osoby provozovat izolační zařízení v souladu s čl. 60 až 62 nařízení (EU) 2016/2031.“. Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje. 39. V § 31 odst. 4 se slova „jejich působení, proti výskytu škodlivých organismů na rostlinách nebo rostlinných produktech, ani o vlivu na působení těchto škodlivých organismů“ nahrazují slovy „použití přípravku, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009“ a slova „takové působení či vliv“ se nahrazují slovy „taková použití“. 40. V § 31a se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 41. V § 31b odst. 2 se za slovo „uvedením“ vkládají slova „obchodního názvu přebalovaného přípravku a obchodního názvu přebaleného přípravku,“. 42. V § 35 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) je třeba na základě nových údajů předložených držitelem povolení změnit stávající technickou specifikaci uvedenou v rozhodnutí.“. 43. V § 38 odst. 1 se slova „si Ústav vyžádá od Ministerstva zdravotnictví závazné stanovisko ohledně podmínek použití přípravku relevantních pro území České republiky z hlediska ochrany zdraví lidí. Ústav ve své žádosti informuje Ministerstvo zdravotnictví o podmínkách použití přípravku, za kterých byl přípravek povolen referenčním členským státem“ nahrazují slovy „vydá Ministerstvo zdravotnictví závazné stanovisko do 75 dnů“. 44. V § 38 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 45. V § 43 odst. 2 se za slovo „odebrán,“ vkládají slova „pokud o to ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení výsledků laboratorní analýzy požádá,“. 46. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ústav je povinen uchovávat vzorky odebrané v souladu čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 při kontrole uvádění přípravků na trh i jejich používání po dobu 60 dnů ode dne doručení výsledku jejich hodnocení provozovateli.“. 47. V nadpisu § 45 se slovo „dalšími“ nahrazuje slovem „pomocnými“. 48. V nadpisu § 46 se slova „profesionálními uživateli“ zrušují. 49. V § 46 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická nebo právnická osoba, která v rámci podnikání nakládá s přípravky nebo pomocnými prostředky, pokud nejde o distributora, je povinna“. 50. V § 46 odst. 2 se slova „k uvedení těchto přípravků na trh v České republice“ zrušují. 51. V § 46a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, případně zdůvodnění skutečnosti, že se jedná o distributora bez provozovny nebo místa pro nakládání s přípravky, který přípravky uvádí na trh prostřednictvím prostředků komunikace na dálku“. 52. V § 46b odst. 9 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a osoba, která uvádí na trh pomocné prostředky, jsou povinni“. 53. V § 47 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nejpozději do 1 roku od doby, kdy prošla doba použitelnosti“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Oznámení musí obsahovat název přípravku, číslo šarže, množství přípravku, velikost obalu a datum, do kdy byla doba použitelnosti prodloužena.“. 54. V § 48a odst. 3 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“. 55. § 50 se včetně poznámky pod čarou č. 37 zrušuje. 56. V § 51 odst. 1 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 57. V § 51 odst. 1 písm. b) se slovo „oprávněnému“ zrušuje. 58. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní: „Pokud je aplikace přípravku prováděna profesionálním uživatelem na pozemcích, které nevlastní ani jiným způsobem neužívá, oznamovací povinnost podle písmene b) a odstavce 2 má vlastník nebo uživatel tohoto pozemku.“. 59. V § 51 odst. 2 písm. a) se číslo „5“ nahrazuje číslem „2“. 60. V § 51 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a). 61. V § 51 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; to neplatí, je-li taková směs výslovně uvedena na etiketě přípravku, není přitom označena jako zvláště nebezpečná pro včely a není-li na etiketě uvedeno, že Ústav směs neposoudil“. 62. V § 51 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to neplatí, je-li taková směs výslovně uvedena na etiketě přípravku, není přitom označena jako nebezpečná pro včely a není-li na etiketě uvedeno, že Ústav směs neposoudil“. 63. V § 51 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7. 64. V § 51 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 65. V § 53 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 66. V § 53 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 67. Nadpis nad označením § 54 se zrušuje. 68. V § 55 se slova „které bylo vydáno rozhodnutí o povolení pomocného prostředku“ nahrazují slovy „která uvádí na trh pomocný prostředek“. 69. V § 59 odst. 1 se slova „3 pracovní dny předem“ nahrazují slovy „do 3 pracovních dnů od přemístění nebo dovozu na území České republiky“ a slova „před přemístěním nebo dovozem na území České republiky“ se zrušují. 70. V § 59 odst. 3 se čárka na konci písmene a) nahrazuje slovem „a“, na konci písmene b) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 71. V § 60 odst. 1 písm. a) se slova „3 pracovní dny před přemístěním“ nahrazují slovy „do 3 pracovních dnů od přemístění“, slovo „přemístí“ se nahrazuje slovem „přemístily“ a slovo „dovezou“ se nahrazuje slovem „dovezly“. 72. Na konci nadpisu hlavy V se doplňují slova „NA OCHRANU ROSTLIN“. 73. V § 65 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ústav vede evidenci způsobilých provozoven kontrolního testování.“. 74. § 68 včetně nadpisu zní: „§ 68 Ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům (1) Ústav na žádost registrovaného provozovatele vydá doklad o oprávnění k provádění označování uvedeného v čl. 96 nařízení (EU) 2016/2031 nebo oprav dřevěného obalového materiálu podle čl. 97 nařízení (EU) 2016/2031, pokud registrovaný provozovatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené a) v čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, pokud hodlá provozovat zařízení k ošetřování, nebo b) v čl. 98 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031, pokud hodlá používat dřevo ošetřené v zařízení jiného provozovatele. (2) Za registrovaného provozovatele se pro účel uvedený v odstavci 1 považuje osoba zapsaná v obchodním nebo živnostenském rejstříku nebo v registru vedeném Ústavem podle § 12. (3) Žádost kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje návrh technologického postupu k ošetření a označení dřevěného obalového materiálu, dřeva a jiných předmětů, pokud jde o registrovaného provozovatele podle odstavce 1 písm. a), nebo návrh technologického postupu k označení dřevěného obalového materiálu, dřeva a jiných předmětů, pokud jde o registrovaného provozovatele podle odstavce 1 písm. b). Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách. (4) Ústav vede a aktualizuje rejstřík provozovatelů oprávněných podle odstavce 1 v souladu s § 87 odst. 4. (5) Provozovatel oprávněný podle odstavce 1 písm. a) a) smí k ošetřování dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům používat pouze jím provozované zařízení k ošetřování, b) je povinen dodržovat způsob označování stanovený prováděcím právním předpisem, technické a technologické požadavky a postupovat podle technologického postupu schváleného Ústavem, c) smí k označování dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů používat pouze jemu Ústavem stanovený jedinečný číselný kód, d) je povinen uchovávat záznamy o ošetření dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů po dobu dvou let od provedeného ošetření, e) oznamuje Ústavu bez zbytečného odkladu změny údajů v rejstříku vedeném podle § 87 odst. 4, a jakékoliv změny, které mohou vést k nedodržení povinností uvedených v písmeni b), a pozastavení, obnovení nebo ukončení činnosti, ke které byl oprávněn podle odstavce 1, f) je povinen dodržovat další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na základě nařízení (EU) 2016/2031. (6) Provozovatel oprávněný podle odstavce 1 písm. b) a) je povinen dodržovat způsob označování stanovený prováděcím právním předpisem a postupovat podle technologického postupu schváleného Ústavem, b) smí k označování dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů používat pouze jemu Ústavem stanovený jedinečný číselný kód, c) oznamuje Ústavu bez zbytečného odkladu změny údajů v rejstříku vedeném podle § 87 odst. 4, a jakékoliv změny, které mohou vést k nedodržení povinností uvedených v písmeni a), a pozastavení, obnovení nebo ukončení činnosti, ke které byl oprávněn podle odstavce 1, d) je povinen dodržovat další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na základě nařízení (EU) 2016/2031. (7) Ústav zruší oprávnění provozovatele vydané podle odstavce 1, a) pokud o to tento oprávněný provozovatel Ústav požádá, b) pokud Ústav zjistí, že ukončil činnost, ke které byl oprávněn podle odstavce 1, nebo c) v souladu s čl. 98 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2016/2031. (8) Prováděcí právní předpis stanoví a) způsob označování podle odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a) a čl. 96 nařízení (EU) 2016/2031, b) technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření podle odstavce 5 písm. b) a čl. 98 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/2031, c) způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí uvedených v čl. 98 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031.“. 75. § 69 a 69a se zrušují. 76. V § 71 odst. 1 písm. e) se slova „monitoringu a ochrany proti šíření invazních škodlivých organismů a“ zrušují. 77. V § 71 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až m), která znějí: „j) schvaluje pohotovostní plány pro prioritní škodlivé organismy podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/2031 a akční plány pro prioritní škodlivé organismy podle čl. 27 nařízení (EU) 2016/2031, vypracované nebo aktualizované Ústavem, a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých internetových stránkách, k) na návrh Ústavu schvaluje plány simulačních cvičení zaměřených na prioritní škodlivé organismy podle čl. 26 nařízení (EU) 2016/2031 a zajišťuje koordinaci orgánů veřejné správy při jejich provádění, l) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením zavlečení a šíření prioritních škodlivých organismů a s jejich eradikací a m) na návrh Ústavu podává Komisi žádosti o uznání a změnu velikosti chráněné zóny podle čl. 32 odst. 1 a čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.“. 78. V § 71 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 79. V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „zákona“ vkládají slova „a přímo použitelných předpisů Evropské unie“. 80. V § 72 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 5 a 6“ zrušují. 81. V § 72 odst. 1 písm. b) se slova „, popřípadě invazních škodlivých organismů podle § 7 až 13, § 15 až 17, § 19, 21, 22, § 25 až 30“ zrušují. 82. V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „na ochranu rostlin“. 83. V § 72 odst. 1 písm. e) se slova „podle § 74 až 77 a § 79a až 79i“ zrušují. 84. V § 72 odst. 1 písm. f) se slova „podle § 79, § 81 až 83 a § 86“ zrušují. 85. V § 72 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g). 86. V § 72 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e). 87. V § 72 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 88. V § 72 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Ústav je příslušným orgánem podle nařízení (EU) 2016/2031 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě a v oblasti ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin a v oblasti požadavků na dodávání na trh a používání přípravků podle nařízení (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou toho, kdy je příslušným orgánem ministerstvo podle § 71. (7) Ústav plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle nařízení (EU) 2016/2031 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě a v oblasti ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin a požadavků na dodávání na trh a používání přípravků podle nařízení (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou působnosti, kterou vykonává ministerstvo podle § 71. (8) Ústav je oprávněn přijmout opatření podle čl. 31, 52 a 60 nařízení (EU) 2016/2031.“. 89. V § 73 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 90. V § 73 odst. 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“. 91. V § 73 odst. 2 se slova „výskyt a šíření plevelů, jakožto škodlivých organismů“ nahrazují slovy „škodlivé organismy“. 92. V § 73 odst. 4 se text „1 až 3“ nahrazuje textem „1 a 2“. 93. V § 73a odst. 1 písm. a) se slovo „nepředloží“ nahrazuje slovy „nedoloží vydání platného“. 94. V § 73a odst. 1 písm. a) a b) se za slova „podle čl. 28“ vkládají slova „nebo povolení k souběžnému obchodu podle čl. 52“. 95. V § 73a odst. 1 písm. b) se slovo „předložením“ nahrazuje slovy „doložením vydání platného“. 96. V § 73a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Celní úřad spolupracuje s Ústavem na provádění kontrol označení, které prokazuje, že dřevěný obalový materiál, jenž se používá při dopravě zboží dováženého ze třetích zemí do České republiky, byl řádně ošetřen proti výskytu škodlivých organismů.“. 97. V § 74 odstavec 1 zní: „(1) Ústav vykonává dozor nad dodržováním a) ustanovení o integrované ochraně rostlin, b) povinností spojených s ochranou rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin, pokud jde o škodlivé organismy, c) požadavků a povinností spojených s ochranou proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů, d) požadavků a povinností souvisejících s uváděním na trh a používáním přípravků a pomocných prostředků, e) opatření k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků, f) ustanovení o používání a kontrolním testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků a nad účinností použitých metod hubení škodlivých organismů při provozování zařízení k ošetřování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů, g) požadavků týkajících se 1. výkonu odborných rostlinolékařských činností pověřenými fyzickými a právnickými osobami, 2. činnosti poradců nebo osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění včetně dodržování podmínek odborné způsobilosti pro tyto činnosti, h) dalších povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem nebo nařízených na jeho základě a i) podmínek poskytování znalostí v rámci pořádání kurzů a školení k získání a prodloužení osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, podmínek, na jejichž základě byla vzdělávací zařízení pověřena ministerstvem, a povinností zaměstnavatelů pořádajících kurzy pro své zaměstnance.“. 98. V § 74 se odstavce 2 až 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 2. 99. V § 76 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „vymezeném“ vkládají slova „, popřípadě v terénu vyznačeném“. 100. V § 76 odst. 1 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a za slova „pro výrobu,“ se vkládá slovo „skladování,“. 101. V § 76 odst. 1 písm. h) se za slovo „testování“ vkládají slova „nebo zákaz provozování karanténní stanice nebo izolačního zařízení“. 102. V § 76 odst. 1 písmeno i) zní: „i) zákaz provozování zařízení k ošetřování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů nebo zákaz označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů.“. 103. V § 76 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/2031 a nařízení (EU) 2017/625, b) při kalamitním přemnožení škodlivého organismu, pokud v těchto případech Ústav uznal na základě odborného šetření vyhlášení mimořádných rostlinolékařských opatření za potřebné,“. 104. V § 76 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d). 105. V § 76 odst. 2 písm. c) se slova „zacházení s přípravky“ nahrazují slovy „nakládání s přípravkem nebo pomocným prostředkem“. 106. V § 76 odst. 2 písm. d) bodě 3 se slova „mechanizační prostředek není bezpečný“ nahrazují slovy „zařízení pro aplikaci přípravků nejsou bezpečné“. 107. V § 76 odst. 2 písm. d) bod 4 zní: „4. zařízení k ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů neodpovídá podmínkám stanoveným v § 68 a v nařízení (EU) 2016/2031.“. 108. V § 76 odstavec 6 zní: „(6) Kalamitním přemnožením škodlivého organismu podle odstavce 2 písm. b) se rozumí výrazný nárůst výskytu škodlivého organismu, při kterém hrozí nebezpečí značných škod, avšak zároveň nevzniká krizová situace ve smyslu § 77 a zvláštních právních předpisů54).“. 109. V § 76 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10. 110. V § 76 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) jednorázové povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim.“. 111. V § 76 odst. 8 a 9 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 112. V § 76 odstavec 10 zní: „(10) Žádost o náhradu nákladů a ztrát podle odstavce 7 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje a) název peněžního ústavu a číslo účtu žadatele, včetně směrového kódu peněžního ústavu, pokud je účet zřízen, b) identifikaci mimořádných rostlinolékařských opatření, c) popis, dobu a rozsah plnění mimořádných rostlinolékařských opatření, za které se požaduje náhrada nákladů a ztrát, a d) finanční vyjádření účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát.“. 113. V § 76 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) K žádosti podle odstavce 7 se přiloží doklady a) o vlastnictví příslušných pozemků nebo objektů nebo o jejich užívání z jiného právního důvodu, b) o zřízení běžného účtu v české měně, c) prokazující rozsah plnění nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření a d) prokazující vyčíslené účelně vynaložené náklady a způsobené ztráty v důsledku provedení mimořádných rostlinolékařských opatření.“. 114. Na konci textu § 77 se doplňují slova „a ministerstva v návaznosti na pohotovostní plány zpracované podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/2031 a zveřejněné ministerstvem“. 115. V § 79 odstavec 1 zní: „(1) Žadatel o a) provedení průzkumu výskytu škodlivých organismů, b) povolení dovozu, přemísťování v rámci území České republiky, držení a množení karanténního materiálu, c) vystavení nebo nahrazení rostlinolékařského pasu a o schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů, d) provedení dovozní rostlinolékařské kontroly, e) provedení šetření za účelem vystavení rostlinolékařského osvědčení a posouzení zdravotního stavu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v souvislosti s jejich předpokládaným vývozem do třetí země, f) povolení přípravků, s výjimkou přípravků, v nichž jsou účinnou látkou živé mikroorganismy, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům, g) udělení osvědčení o způsobilosti k provádění úředně uznaných zkoušek, h) povolení souběžného obchodu, i) povolení pomocného prostředku, s výjimkou bioagens, j) posouzení provozovny pro kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků, k) oprávnění k provádění označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů nebo k provádění oprav dřevěného obalového materiálu, l) pověření výkonem působnosti referenční laboratoře pro laboratorní činnosti, nebo m) provedení dalších odborných úkonů, je povinen Ústavu uhradit náklady, které mu vznikly při provádění příslušných odborných úkonů. Náhrada nákladů za odborné úkony, na které se vztahuje nařízení (EU) 2017/625, se vypočte podle tohoto nařízení.“. 116. V § 79 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví paušální částku nákladů za dodatečnou kontrolu podle čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/625. O náhradě nákladů za tuto kontrolu rozhodne Ústav na základě tohoto nařízení, přičemž náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji Ústav.“. 117. V § 79a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z dalších povinností podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo nařízení (EU) 2017/625 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jejich základě, než které jsou uvedeny v § 79b až 79d.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 118. V § 79a odst. 3 se text „odstavce 1“ nahrazuje slovy „odstavců 1 a 2“. 119. V § 79b odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1, b) doveze, přemístí, drží nebo množí karanténní materiál bez povolení podle § 8 odst. 1, c) nepoužije při dovozu rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu rostlinolékařské osvědčení podle nařízení (EU) 2016/2031, d) nepředloží zásilku rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu k úřední kontrole podle nařízení (EU) 2017/625, e) nepostupuje při vývozu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v souladu s § 28 odst. 1, f) v rozporu s § 46d doveze ze třetí země přípravek pro vlastní potřebu, g) neoznámí Ústavu přebalování přípravku podle § 31b odst. 2, nebo h) jako vlastník pozemku nebo objektu v území, v němž je nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření, nebo jako osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, neposkytne informace podle § 76 odst. 5.“. 120. V § 79c odst. 1 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno h) se zrušuje. 121. V § 79d odstavec 1 zní: „(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zavleče, rozšíří, doveze, přemístí, drží, množí nebo vypustí škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět v rozporu s nařízením (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) neinformuje Ústav o škodlivých organismech podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, c) nedodrží opatření uložené Ústavem podle § 75 nebo 76, nebo d) označí dřevěný obalový materiál, dřevo nebo jiný předmět nebo opraví dřevěný obalový materiál v rozporu s § 68 odst. 5 nebo 6 nebo nařízením (EU) 2016/2031.“. 122. V § 79e odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, nebo použije pomocný prostředek, který není povolen podle tohoto zákona“. 123. V § 79e odst. 1 písm. b) se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1. 124. V § 79e odst. 1 písmena l) a m) znějí: „l) označí dřevěný obalový materiál, dřevo nebo jiný předmět nebo opraví dřevěný obalový materiál v rozporu s § 68 odst. 5 nebo 6 nebo nařízením (EU) 2016/2031, nebo m) při pořádání základního kurzu nebo doplňujícího školení nesplní povinnost podle § 86 odst. 1, § 86a odst. 1 nebo 2 nebo § 86b odst. 2 nebo 3.“. 125. V § 79e se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z dalších povinností podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo nařízení (EU) 2017/625 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jejich základě, než které jsou uvedeny v § 79f až 79h.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 126. V § 79e odst. 3 se za číslo „1“ vkládá text „a 2“. 127. V § 79f odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1, b) doveze, přemístí, drží nebo množí karanténní materiál bez povolení podle § 8 odst. 1, c) v rozporu s § 46d doveze ze třetí země přípravek pro vlastní potřebu, d) neinformuje o bezprostředním nebezpečí podle čl. 9 odst. 3 a čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, e) nepřijme opatření a nepostupuje podle čl. 14 nařízení (EU) 2016/2031, f) neinformuje zákazníky v rámci prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku podle nařízení (EU) 2016/2031, g) provádí činnosti stanovené v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 bez předchozí registrace v souladu s tímto nařízením a § 12 nebo nepředloží aktualizaci údajů a prohlášení podle nařízení (EU) 2016/2031, h) nezavede systémy nebo postupy vysledovatelnosti podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo informace z nich nezpřístupní podle nařízení (EU) 2016/2031, i) při dovozu rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu poruší některou z povinností týkající se rostlinolékařského osvědčení podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, j) poruší některou z povinností týkající se rostlinolékařských pasů podle čl. 79 až 95 nařízení (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, k) nepředloží zásilku rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu k úřední kontrole podle nařízení (EU) 2017/625, l) nevyplní pro zásilku rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu společný zdravotní vstupní doklad nebo nezadá její příslušnou část podle nařízení (EU) 2017/625, m) nepostupuje při vývozu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v souladu s § 28 a čl. 100 a 101 nařízení (EU) 2016/2031, n) provozuje karanténní stanici nebo izolační zařízení v rozporu s nařízením (EU) 2016/2031, nebo o) jako vlastník pozemku nebo objektu v území, v němž je nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření, nebo jako osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, neposkytne informace podle § 76 odst. 5.“. 128. V § 79g odst. 1 písm. l) se body 1 a 3 zrušují. Dosavadní body 2 a 4 se označují jako body 1 a 2. 129. V § 79g odst. 1 písm. l) bodě 1 se slova „odst. 1 až 4 nebo § 52“ zrušují. 130. V § 79g odst. 1 písm. r) se za slovo „obchodu“ vkládají slova „neoznámí zrušení povolení přípravku nebo ukončení jeho uvádění na trh nebo“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „3“. 131. V § 79g odst. 1 písmeno s) zní: „s) přemístí nebo vyrobí přípravek určený k použití v jiném členském státě nebo třetí zemi v rozporu s § 59 nebo přemístí nebo vyrobí přípravek nebo pomocný prostředek za účelem uvedení na trh v rozporu s § 60 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh nebo jako distributor přípravku nebo pomocného prostředku v dokladu o jejich prodeji neuvede údaje podle § 60 odst. 3,“. 132. V § 79g odst. 1 se na konci písmene u) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno w), které zní: „w) skladuje přípravky nebo pomocné prostředky v rozporu s § 46.“. 133. V § 79h odstavec 1 zní: „(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) zavleče, rozšíří, doveze, přemístí, drží, množí nebo vypustí škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět v rozporu s nařízením (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě, b) nedodrží mimořádné rostlinolékařské opatření nařízené podle § 76, nebo c) jako provozovatel stanoviště hraniční kontroly neumístí ve svých prostorách kontejner určený k odkládání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo obsah kontejneru bezpečně nezlikviduje pod dohledem Ústavu podle § 25 odst. 3.“. 134. V § 79i odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 135. V části první se hlava VIII včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 57 a 58 zrušuje. 136. V § 81 odst. 1 písm. a) se za slovo „monitoring“ vkládají slova „a průzkum výskytu škodlivých organismů,“ a slova „škodlivých organismů jiných než uvedených v § 10 odst. 1 a škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle § 7 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3“ se zrušují. 137. V § 81 odst. 1 písmeno d) zní: „d) diagnostika škodlivých organismů.“. 138. V § 81 odstavec 2 zní: „(2) Prováděním odborných rostlinolékařských činností podle odstavce 1 lze pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, pokud tato osoba podá na základě výzvy Ústavu žádost a splňuje podmínky odborné způsobilosti podle § 84 a podmínky pro přenesení některých úkolů příslušných orgánů stanovené v hlavě II kapitole III nařízení (EU) 2017/625.“. 139. V § 81 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 140. V § 81 odst. 5 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“. 141. § 82 a 83 včetně nadpisu znějí: „Odborná způsobilost při výkonu státní správy § 82 (1) Odbornou rostlinolékařskou činnost na ministerstvu a v Ústavu mohou vykonávat osoby s vysokoškolským vzděláním v oblasti vzdělávání Zemědělství, Biologie, ekologie a životní prostředí nebo Lesnictví a dřevařství nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání. (2) Odborně způsobilou osobou k a) výkonu odborných rostlinolékařských činností podle § 5 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 21, § 26 odst. 1, § 28 odst. 1 a 6 a § 29 odst. 2, b) výkonu rostlinolékařského dozoru podle § 74 odst. 1 písm. a) až c) a e) a g), dozoru nad dodržováním požadavků a povinností souvisejících s používáním přípravků a pomocných prostředků a nad účinností použitých metod hubení škodlivých organismů při provozování zařízení k ošetřování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů, a c) uložení úředního opatření nebo nařízení mimořádného rostlinolékařského opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů nebo na základě výsledků rostlinolékařského dozoru podle písmene b), je pouze osoba, která splňuje podmínku stanovenou v odstavci 1 a současně kvalifikaci uvedenou v odstavci 3. (3) Za osobu odborně způsobilou k činnostem uvedeným v odstavci 2 se považuje osoba, která a) získala vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Zemědělství nebo Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, b) je absolventem programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství uskutečňovaného na vysoké škole, která zároveň poskytovala vysokoškolské vzdělávání v oblastech vzdělávání Zemědělství, Lesnictví a dřevařství nebo Biologie, ekologie a životní prostředí nebo obdobné vysokoškolské vzdělávání ve studiu nezařazeném do oblasti vzdělávání určený pro absolventy studijních programů z jiných oblastí vzdělávání, c) je držitelem vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin, d) získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání Rostlinolékařství nebo Ochrana rostlin, e) získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání Vinohradnictví, Zahradnictví nebo Lesnictví nebo vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů vzdělání Zemědělství a lesnictví a praxi nejméně 2 roky v oboru rostlinolékařství, nebo f) získala osvědčení o profesní kvalifikaci pro činnost zemědělského poradenství pro ochranu rostlin nebo rostlinolékaře99). (4) Na služební místo představeného v Ústavu, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance vykonávající činnosti podle odstavce 2, může být jmenována pouze osoba, pokud získala odbornou způsobilost podle odstavce 3. (5) Státní správu na úseku rostlinolékařské péče stanovenou tímto zákonem pro obecní úřady mohou vykonávat osoby, které mají zvláštní odbornou způsobilost podle zákona o úřednících územních samosprávných celků61). (6) Za odborně způsobilé pro výkon státní správy na úseku rostlinolékařské péče se považují též a) absolventi zahraničních vysokých škol, kteří získali osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního zákona62) v oblastech a zaměřeních studia uvedených v odstavci 3 písm. a), nebo b) osoby, které získaly kvalifikaci k této odborné činnosti v jiném členském státě Evropské unie a tato kvalifikace byla uznána63). (7) Obsah a rozsah znalostí poskytovaných v rámci vzdělávání podle odstavce 3 písm. a) a b) musí a) odpovídat obsahu a rozsahu odborné rostlinolékařské činnosti ve státní správě, a v tomto smyslu být ověřen na základě kladného stanoviska ministerstva, jako uznávacího orgánu podle zákona o vysokých školách, přiloženého k žádosti o akreditaci studijního programu, a b) být v souladu s obsahem a rozsahem základního kurzu stanoveného podle § 86b odst. 3 písm. c). (8) K poskytování znalostí podle odstavce 7 týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny pouze fyzické osoby pověřené Ministerstvem zdravotnictví. § 83 (1) Služební orgán může u služebního místa, na němž je vykonávána činnost podle § 82 odst. 2, přijmout do služebního poměru na dobu určitou a zařadit na služební místo na dobu určitou osobu, nebo zařadit na služební místo na dobu určitou státního zaměstnance, i pokud nesplňuje odbornou způsobilost podle § 82 odst. 3. Doba určitá se stanoví v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, pokud nebyla v oznámení o vyhlášení výběrového řízení uvedena doba kratší, nejdéle však v délce 3 let. (2) Státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 předloží nejpozději do 2 let ode dne vzniku služebního poměru potvrzení o zápisu ke studiu nebo vzdělávání podle § 82 odst. 3, jinak jeho služební poměr skončí dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Služební poměr skončí rovněž dnem následujícím po dni, kdy se služební úřad dozví, že státní zaměstnanec ukončí vzdělávání nebo studium podle § 82 odst. 3 jiným než řádným způsobem. (3) Státní zaměstnanec má po doložení získání odborné způsobilosti podle § 82 odst. 3 nárok, aniž by bylo dotčeno ustanovení § 29 zákona o státní službě, na a) změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou a na zařazení na dosavadní služební místo na dobu neurčitou, b) zařazení na dosavadní služební místo na dobu neurčitou, c) změnu doby trvání služebního poměru na dobu určitou a na zařazení na dosavadní služební místo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, nebo v délce doby uvedené v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, nebo d) zařazení na dosavadní služební místo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, nebo v délce doby uvedené v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. (4) Služební úřad kontroluje průběh vzdělávání nebo studia státního zaměstnance uvedeného v odstavci 1. Střední škola, vyšší odborná škola, vysoká škola nebo autorizovaná osoba99) je povinna sdělit služebnímu úřadu na základě jeho žádosti informaci o průběhu vzdělávání nebo studia státního zaměstnance.“. Poznámky pod čarou č. 59 a 60 se zrušují. 142. V § 85 odst. 1 písm. a) se text „§ 82 odst. 2“ nahrazuje slovy „§ 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo f)“ a text „§ 82 odst. 5,“ se nahrazuje textem „§ 82 odst. 6, nebo“. 143. V § 85 odst. 1 písmeno b) zní: „b) splňují podmínky odborné kvalifikace rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. d) a e) a mají nejméně tříletou odbornou praxi v oboru rostlinolékařství.“. 144. V § 85 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. 145. V § 86 odst. 1 se slova „nebo druhého stupně“ a slova „a středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo studia na vysoké škole“ zrušují. 146. V § 86 odst. 2 se text „§ 82 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 82 odst. 3 písm. a) až c)“, text „§ 82 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 82 odst. 6“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Za držitele osvědčení druhého stupně se považuje též osoba v období 3 let po ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo studia na vysoké škole, a to v oborech stanovených prováděcím právním předpisem.“. 147. V § 86 odst. 3 se slova „splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 2 nebo 5, nebo“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Za držitele osvědčení třetího stupně se považuje též osoba v období 5 let po splnění podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo § 82 odst. 6.“. 148. V § 86 odst. 5 se slova „na základě“ nahrazují slovy „pouze na základě absolvování základního kurzu a“. 149. V § 86a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, a identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiného provozovatele, který zajišťuje dohled nad touto osobou při nakládání s přípravky v rámci profesních činností, pokud mu bylo identifikační číslo přiděleno“. 150. V § 86a odstavec 2 zní: „(2) K poskytování odborných rostlinolékařských znalostí v rámci základních kurzů, doplňujících školení a kurzů organizovaných zaměstnavatelem, týkajících se rostlinolékařské péče, je oprávněn pouze odborný školitel; odborným školitelem může být jen fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti podle § 86 odst. 3 a a) splňuje podmínky odborné kvalifikace rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo f) nebo § 82 odst. 6, nebo b) má vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Zemědělství nebo Biologie, ekologie a životního prostředí nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, v rámci kterého složila zkoušku z ochrany rostlin, a nejméně pětiletou odbornou praxi ve stejných oblastech. K poskytování znalostí týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny pouze fyzické osoby pověřené Ministerstvem zdravotnictví.“. 151. V § 87 odstavec 1 zní: „(1) V úředním registru podle § 12 odst. 1 vede Ústav údaje stanovené v čl. 67 nařízení (EU) 2016/2031 a zpřístupňuje údaje uvedené v čl. 68 nařízení (EU) 2016/2031.“. 152. V § 87 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Evidence provozoven kontrolního testování vedená podle § 65 odst. 6 obsahuje tyto údaje: a) obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud není zapsána do obchodního rejstříku, b) adresu provozovny, c) kód provozovny kontrolního testování, d) specializaci provozovny kontrolního testování a e) údaje o kontaktní osobě, a to jméno a příjmení, adresa elektronické pošty a telefonní číslo. (4) V rejstříku provozovatelů oprávněných podle § 68 odst. 1 vede Ústav tyto údaje: a) identifikační číslo osoby a provozovny, pod kterým je provozovatel veden v obchodním nebo živnostenském rejstříku, nebo registrační číslo vedené podle § 12, b) adresu sídla nebo místa podnikání a adresu místa, kde se provádí činnosti, ke kterým je provozovatel oprávněn podle § 68 odst. 1, c) jedinečný číselný kód pro označování přidělený Ústavem, d) rozlišení, zda se jedná o provozovatele, který provozuje technické zařízení k hubení či nikoliv, e) datum pozastavení a obnovení nebo ukončení činnosti ze strany oprávněného provozovatele a f) datum vydání, popřípadě zrušení oprávnění k činnosti, ke které je provozovatel oprávněn podle § 68 odst. 1.“. 153. V § 87 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiného provozovatele, který zajišťuje dohled nad držitelem osvědčení při nakládání s přípravky v rámci profesních činností.“. 154. V § 87 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6. 155. V § 88 odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin k provedení § 6 odst. 1, § 13 odst. 3, § 25b odst. 6, § 28 odst. 2 a 4 a § 29 odst. 3, b) o ošetřování nebo označování dřevěných obalových materiálů, dřeva a jiných předmětů k provedení § 68,“. 156. V § 88 odst. 1 písmeno a) zní: „a) o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin k provedení § 6 odst. 1, § 13 odst. 3, § 28 odst. 2 a 4 a § 29 odst. 3,“. 157. V § 88 odst. 1 písm. d) se text „5, 6 a 9“ nahrazuje textem „4 a 7“. 158. V § 88 odst. 1 písm. e) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „a § 79 odst. 3“. 159. V § 88 odst. 3 se text „§ 31a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 31a odst. 3“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Osoby, zapsané před nabytím účinnosti tohoto zákona v úředním registru Ústavu pod registračním číslem podle § 12 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 16 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se považují za osoby registrované v souladu s čl. 66 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Registrační číslo těchto osob se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvádí ve tvaru „CZ-stávající registrační číslo osoby“. Tyto osoby se považují za osoby oprávněné k vydávání rostlinolékařských pasů, pokud postupem podle § 13 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokáží, že disponují znalostmi podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031. 2. Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů udělené podle § 17 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává po nabytí účinnosti tohoto zákona nadále v platnosti, pokud jeho držitel postupem podle § 13 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokáže, že disponuje znalostmi potřebnými k provádění šetření uvedených v čl. 87 nařízení (EU) 2016/2031. 3. Vstupní místa podle § 25 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za stanoviště hraniční kontroly určená v souladu s § 25 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v souladu s čl. 59 nařízení (EU) 2017/625, pokud Ústavem nebude rozhodnuto o pozastavení či zrušení jejich určení. 4. Místa pro provádění kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu zásilky nebo partie schválená podle § 25a zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za místa schválená pro provádění kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilky nebo partie schválená v souladu s § 25a odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Držitelé rozhodnutí o uznání způsobilosti technického zařízení a o zapsání do rejstříku provozovatelů technického zařízení podle § 68 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou označovat či provádět opravy dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům po dobu platnosti tohoto rozhodnutí. Držitelé rozhodnutí o zapsání do rejstříku výrobců ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle § 69 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou označovat nebo provádět opravy dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, za předpokladu, že budou používat dřevo ošetřené v zařízení jiného provozovatele. 6. Státní zaměstnanec zařazený na služebním místě v Ústavu nebo jmenovaný na služební místo představeného v Ústavu, který v den nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje kvalifikaci uvedenou v § 82 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu odborně způsobilou k činnostem uvedeným v § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával v Ústavu odbornou nebo kontrolní činnost související s rostlinami nebo se vstupy do zemědělství alespoň po dobu 4 let nebo byl jmenován na služební místo představeného v útvaru, jehož náplní je provádění odborné nebo kontrolní činnosti související s rostlinami nebo se vstupy do zemědělství. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Čl. III Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 3 se za slovo „vykonává“ vkládají slova „úřední kontrolu28) a“. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 2. V poznámce pod čarou č. 24 se na konci textu poznámky pod čarou na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.“. 3. V poznámce pod čarou č. 25 se slova „čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění“ nahrazují slovy „čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách“. 4. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a přímo použitelný předpis Evropské unie28)“. 5. V § 5 se odstavce 5 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušují. Dosavadní odstavce 6, 8 a 9 se označují jako odstavce 5 až 7. 6. V § 5 odst. 6 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“. 7. V poznámce pod čarou č. 16a se slova „článek 2 bodu 6, článek 3 odstavec 2 a článek 4 odstavec 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství číslo 882 z roku 2004 ze dne 29. dubna 2004 o ústředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů, o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat“ nahrazují slovy „čl. 3 bod 30, čl. 6, čl. 14 písm. f), čl. 33 písm. a) a čl. 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách“. 8. V § 7 odst. 3 se text „až 4“ nahrazuje textem „a 2“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto: 1. Položky 80 až 86 včetně poznámky pod čarou č. 49 znějí: „Položka 80 a) Vydání rostlinolékařského osvědčení nebo předvývozního osvědčení na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty určené pro vývoz podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 500 ---\|---\|--- b) Přijetí žádosti o povolení dovozu karanténního materiálu ze třetí země, nebo jeho přemístění z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo do chráněné zóny na území České republiky, nebo jeho přemístění v rámci České republiky za účelem jeho použití k úřednímu testování, vědeckým nebo vzdělávacím účelům, pokusům, selekci odrůd nebo šlechtění podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 500 c) Přijetí žádosti o povolení přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulace s ním podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 500 d) Přijetí žádosti profesionálního provozovatele o registraci podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 100 Osvobození Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno rostlinolékařské osvědčení určené pro vývoz rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu k jiným než podnikatelským účelům. Položka 81 Přijetí žádosti o --- a) vzájemné uznávání povolení nebo povolení přípravku na ochranu rostlin, obsahuje-li: \\- \| pouze účinnou látku nebo účinné látky zařazené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| Kč\| 5 000 \\- \| účinnou látku nebo účinné látky nezařazené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| Kč\| 6 000 b) povolení pomocného prostředku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| Kč\| 1 000 c) schválení plánu letecké aplikace, nebo o povolení jednotlivé nebo mimořádné letecké aplikace přípravku na ochranu rostlin podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 500 Zmocnění Správní úřad sníží poplatek o 90 %, jde-li o žádost o vzájemné povolení nebo povolení přípravku na bázi mikroorganismů, potravinářských surovin, základních látek, rostlinných extraktů, feromonů nebo repelentů nebo vydání povolení přípravku na ochranu rostlin ve veřejném zájmu. Položka 82 Přijetí žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o --- a) povolení přípravku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| Kč\| 500 b) povolení pomocného prostředku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| Kč\| 200 Položka 83 Přijetí žádosti o --- a) rozšíření povolení přípravku na ochranu rostlin pro menšinová použití podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 300 b) změnu v povolení přípravku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49) nebo v povolení pomocného prostředku na ochranu rostlin podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči včetně převodu těchto povolení\| Kč\| 100 c) zápis do registru distributorů přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 1 000 Položka 84 Přijetí žádosti o zrušení povolení přípravku na ochranu rostlin podle přímo použitelného --- předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49) nebo pomocného prostředku podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 100 Položka 85 Přijetí žádosti o --- povolení k použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin pro účely výzkumu nebo vývoje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| Kč\| 1 000 Položka 86 Přijetí žádosti o --- a) povolení k souběžnému obchodu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)\| \| \\- \| pro obchodní použití\| Kč\| 1 000 \\- \| pro vlastní potřebu\| Kč\| 300 b) vydání osvědčení o způsobilosti k provádění zkoušek pro účely povolení podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 100 c) provedení zkoušky odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči\| Kč\| 200 49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění.“. 2. V položce 94 písm. a) se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „10 000“. 3. V položce 94 písm. b) se číslo „500“ nahrazuje číslem „2 000“. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. V Zrušují se: 1. Vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu. 2. Vyhláška č. 380/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu. 3. Vyhláška č. 328/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu, ve znění vyhlášky č. 380/2011 Sb. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 33 a ustanovení čl. I bodu 156, která nabývají účinnosti dnem 14. prosince 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 368/2019 Sb.	Zákon č. 368/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 153/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna plemenářského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST PÁTÁ - Čl. VI Aktuální znění od 1. 1. 2022 368 ZÁKON ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna veterinárního zákona Čl. I Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů. Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Rady 92/67/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se mění směrnice 89/662/EHS o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES. Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Rady 92/60/EHS ze dne 30. června 1992, kterou se mění směrnice 90/425/EHS o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES. Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty.“ zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 1a se věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.“ zrušují a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“. 3. V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „včely a včelstva“ nahrazují slovy „včely, včelstva a hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny“. 4. V § 3 odst. 1 písmeno p) zní: „p) krmivy krmiva podle čl. 3 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002,“. 5. V § 3 odst. 1 písmeno dd) zní: „dd) zásilkou zásilka podle čl. 3 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“. 6. V § 3 odst. 1 písm. gg) se za slova „Ministerstva obrany“ vkládají slova „nebo ozbrojených sil České republiky,“ a slova „Ministerstva vnitra, popřípadě jimi zřízených organizačních složek státu, který byl pověřen“ se nahrazují slovy „veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud byli tito lékaři pověřeni“. 7. V § 3 odst. 1 písm. jj) se slova „nebo Ministerstva vnitra vykonávající“ nahrazují slovy „nebo ozbrojených sil České republiky, nebo veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud tito lékaři vykonávají“. 8. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ll) a mm), která znějí: „ll) včelstvem společenství včel, které obsedá včelí dílo, mm) včelím dílem voskové plásty vystavěné včelími dělnicemi, a to i mimo rámky; součástí včelího díla je včelí plod ve všech vývojových stadiích a glycidové a pylové zásoby.“. 9. V § 4 odstavec 3 zní: „(3) Chovatel, který chová 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 3 a více chovaných zvířat; v oznámení chovatel uvede počet chovaných zvířat a místo jejich chovu.“. 10. V § 4 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 68 a 69 znějí: „(4) Chovatel uvedený v odstavci 3 je dále povinen oznámit krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy snížení počtu jím chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců pod 3, a to nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. (5) Žije-li více chovatelů ve společné domácnosti, ve které chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, má oznamovací povinnost podle odstavců 3 a 4 pouze jeden z nich. (6) Oznamovací povinnost podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na a) útulek pro zvířata, b) hotel nebo penzion pro zvířata, c) osobu, jejíž oznamovací povinnost upravuje zvláštní právní předpis9), d) ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), nebo e) chovatele vodicích nebo asistenčních psů podle zvláštních právních předpisů69). 68) Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů. 69) Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7. 11. V § 4 odst. 7 se za větu první vkládá věta „Chovatel, který chová psa, je povinen zajistit označení psa čipem do 3 měsíců věku, nejpozději však před přechodem k novému majiteli.“ a ve větě druhé se za slovo „je“ vkládá slovo „dále“. 12. V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Chovatel je povinen hlásit Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“) písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje stanovené prováděcím právním předpisem.“. 13. V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení (ES) č. 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky“. 14. V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Pro chovatele, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, platí povinnosti chovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a i) a v odstavci 4 písm. a).“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 15. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) zvířete z řádu šelmy (Carnivora) uvedeného v příloze k zákonu č. 246/1992 Sb. a jejich kříženců nebo zvířete z řádu primáti (Primates).“. 16. Poznámka pod čarou č. 14f zní: „14f) Čl. 5 a oddíl I přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. Čl. 18 odst. 4 a čl. 18 odst. 8 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 48 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly.“. 17. V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 70 zní: „(6) Odběr vzorků od živých zvířat a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí provádí úřední veterinární lékař nebo soukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie70). 70) Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 18. V § 19 odst. 7 písm. b) se slova „, a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, přijímaná na základě výsledků sledování“ zrušují. 19. V § 20 odst. 1 se slova „předpisy Evropské unie15a)“ nahrazují slovy „čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje. 20. V § 21 odst. 2 se číslo „24“ nahrazuje číslem „12“. 21. V § 21 odstavec 5 zní: „(5) Domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců nebo jelenovitých ve farmovém chovu je chovatel povinen písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny před jejím konáním. Pokud se domácí porážka oznámená podle věty první neuskuteční, je chovatel povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první. Povinnost předem oznámit domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu podle věty první neplatí v případě domácí porážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky; v tomto případě chovatel zajistí prohlídku zvířete soukromým veterinárním lékařem, vyžádá si od něj písemné prohlášení o zdravotním stavu zvířete a oznámí domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy neprodleně po jejím provedení.“. 22. V § 21 odst. 10 se za slovo „písemně“ vkládají slova „nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“. 23. Poznámky pod čarou č. 66 a 67 znějí: „66) Čl. 18 odst. 7 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 67) Čl. 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 24. Poznámka pod čarou č. 17e se zrušuje. 25. V § 21 se za odstavec 15 vkládá nový odstavec 16, který včetně poznámky pod čarou č. 71 zní: „(16) Prohlídku jatečných zvířat před poražením provádí v případě porážky mimo prostory jatek jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky, soukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie71). 71) Příloha III oddíl I kapitola VI nařízení (ES) č. 853/2004. Čl. 18 odst. 7 písm. c) a čl. 18 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Dosavadní odstavce 16 až 18 se označují jako odstavce 17 až 19. 26. § 21a zní: „§ 21a (1) Krajská veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených v čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 povolit a) provozovateli drůbežích nebo králičích jatek, aby zaměstnanci tohoto provozovatele asistovali úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, b) provozovateli jatek jiných druhů zvířat, aby zaměstnanci tohoto provozovatele prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami. (2) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) je oprávněn asistovat úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob. (3) Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. b) je oprávněn provádět odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k odběru vzorků nebo testování souvisejícímu s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob. (4) Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že provozovatel jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, vydané povolení provozovateli odejme. (5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci specializované odborné průpravy zaměstnanců provozovatelů jatek se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.“. Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje. 27. Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní: „§ 21b (1) Prohlídku jatečných zvířat před poražením může krajská veterinární správa provést v hospodářství, a to v případech a za podmínek stanovených v čl. 5 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624. (2) Je-li v souladu s odstavcem 1 provedena v hospodářství prohlídka před poražením zvěře ve farmovém chovu, může být porážka této zvěře uskutečněna ve lhůtě až 28 dnů od data vydání veterinárního osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624. (3) Prohlídka před poražením a prohlídka po poražení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných jatečných zvířat na jatkách musí být provedena úředním veterinárním lékařem; čl. 3 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 se v těchto případech nepoužijí.“. 28. Poznámka pod čarou č. 17h zní: „17h) Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 138 odst. 2 písm. j) a čl. 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 29. V § 22 odst. 1 písm. f) se slova „předpisů Evropské unie17d)“ nahrazují slovy „čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 17d se zrušuje. 30. V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) jde-li o podnik, který zpracovává nebo uvádí na trh produkty z hmyzu určeného k lidské spotřebě, požádat krajskou veterinární správu o 1. schválení a registraci podniku, nebo 2. registraci podniku, pokud vyrábí produkty z hmyzu, který pochází výhradně z vlastního chovu, a prodává produkty z tohoto hmyzu pouze konečnému spotřebiteli.“. 31. V § 22 odst. 4 se slova „a současně odevzdat doklad o registraci“ zrušují. 32. V § 22 odst. 5 se věta druhá zrušuje. 33. V § 23 odst. 1 písm. d) se za slovo „dozor,“ vkládají slova „písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“ a slova „24 hodin“ se nahrazují slovy „3 pracovní dny“. 34. V § 23 odst. 1 písm. h) se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy do 24 hodin od provedení porážky“ a za slova „v oznámení uvede“ se vkládají slova „druh a“. 35. Poznámka pod čarou č. 17m zní: „17m) Čl. 18 odst. 8 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Čl. 43 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly.“. 36. V § 27b odst. 1 písm. c) se za slovo „zvěřinou“ vkládají slova „a které se nachází na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních“. 37. V § 27b odstavec 7 zní: „(7) Ulovená volně žijící zvěř, kterou uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři uvedené v odstavci 6; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.“. 38. V § 27b odst. 8 se slova „, pozastavuje a odnímá“ zrušují a na konci textu věty druhé se doplňují slova „; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy“. 39. V § 27b odst. 8 se slova „podá vysoké škole, která osvědčení vydala, podnět k pozastavení, popřípadě odnětí osvědčení této osobě“ nahrazují slovy „osvědčení této proškolené osobě pozastaví, případně odejme“. 40. V § 27b se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává proškoleným osobám také průkaz proškolené osoby; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz proškolené osoby.“. 41. V § 27b odst. 9 písm. d) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a průkazu proškolené osoby“. 42. V § 27b se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) vzor průkazu proškolené osoby.“. 43. V § 28 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 17w zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 44. V § 28 odst. 3 se za slova „schváleny a registrovány podle § 9b nebo“ vkládají slova „schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány“. 45. V § 28 odstavec 4 zní: „(4) Prováděcí právní předpis stanoví a) konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty, b) požadavky na vydávání veterinárního osvědčení, jež provází zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1, a jeho obsahové náležitosti.“. 46. § 29 a 30 znějí: „§ 29 Úřední kontrolu obchodování se zvířaty a živočišnými produkty provádí krajská veterinární správa v souladu s čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. § 30 (1) Příjemci zvířat v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu zvířat z jiného členského státu, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením. Lhůtu, rozsah a způsob informování stanoví v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol při příchodu na místo určení prováděcí právní předpis. (2) Příjemci živočišných produktů v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu těchto produktů z jiného členského státu, nejde-li o potraviny živočišného původu podle zákona o potravinách. Lhůtu, rozsah a způsob informování stanoví v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol při příchodu na místo určení prováděcí právní předpis. (3) Za místo určení se pro účely tohoto zákona považuje místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky.“. 47. § 31 se zrušuje. 48. V § 31a odst. 1 se text „§ 28 až 31“ nahrazuje textem „§ 28 až 30“. 49. V § 32 odst. 1 se slova „za náklad“ nahrazují slovy „za zásilku“ a věta druhá se zrušuje. 50. V § 32 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a seno a sláma“. 51. V § 32 odst. 3 se slova „, která je buď přímo na místě vstupu na území České republiky anebo v jeho blízkosti,“ zrušují a slova „celními orgány“ se nahrazují slovy „orgány Celní správy České republiky (dále jen „orgány celní správy“)“. 52. V § 32 odstavce 4 až 7 znějí: „(4) Kontrolované zboží je na pohraniční veterinární stanici podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární a hygienické požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“) a kterou provádějí úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“). Při provádění pohraniční veterinární kontroly, včetně rozhodování o zásilkách, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle čl. 49 až 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie17y). (5) Pravidla používání společného zdravotního vstupního dokladu osobou, která předkládá kontrolované zboží ke kontrole, a orgány provádějícími pohraniční veterinární kontrolu stanoví čl. 56 a 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (6) Orgány celní správy postupují při propouštění zásilek kontrolovaného zboží do některého celního režimu podle čl. 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (7) Jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny předpisy Evropské unie, je dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku povinen nejméně 15 dnů před příjezdem zásilky na území České republiky požádat Ústřední veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země do České republiky, a postupovat v souladu se sdělenými podmínkami.“. Poznámka pod čarou č. 17z se zrušuje. 53. § 33 zní: „§ 33 Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, nebo při zjištění nesouladu s těmito předpisy postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 54. V § 34 se odstavce 2 až 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2. 55. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na dovoz zvířat různých druhů ze třetích zemí a důvody, které brání vstupu jednotlivých druhů zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky.“. 56. § 35 zní: „§ 35 Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s podmínkami stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, nebo při zjištění nesouladu s tímto nařízením postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 57. § 36 včetně poznámky pod čarou č. 18b zní: „§ 36 Dovozce nebo jeho zástupce je povinen zajistit, aby živočišné produkty dovezené z třetích zemí splňovaly požadavky uvedené v § 18 odst. 1 a 2 a v předpisech Evropské unie18b), anebo poskytovaly rovnocenné záruky. Veterinární osvědčení, které je provází, musí potvrzovat, že živočišné produkty splňují dovozní podmínky včetně případných zvláštních dovozních podmínek, stanovených orgány Evropské unie pro příslušnou třetí zemi nebo skupinu třetích zemí. 18b) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 126 a 127 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 58. V § 37 odstavce 2 až 5 znějí: „(2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty, které a) neobsahují žádné zpracované masné výrobky a současně méně než polovinu jejich hmoty tvoří zpracovaný mléčný výrobek, pokud jsou 1. skladovány při pokojové teplotě nebo během výroby prošly úplným procesem vaření nebo jiným tepelným ošetřením v celé hmotě tak, že všechny syrové produkty byly denaturovány, 2. výslovně označeny údajem o určení pro lidskou spotřebu, 3. bezpečně zabaleny nebo zapečetěny v čistých nádobách, 4. provázeny obchodním dokladem a označeny jedním z úředních jazyků členského státu tak, že obchodní doklad a označení společně poskytují informaci o povaze, množství a počtu balení směsného produktu, zemi původu, výrobci a složce, nebo b) neobsahují žádné zpracované masné výrobky a současně méně než polovinu jejich hmoty tvoří jiný zpracovaný produkt živočišného původu než zpracovaný mléčný výrobek, nebo c) jsou uvedeny na seznamu potravin, na něž se nevztahují veterinární kontroly podle přílohy II rozhodnutí Komise 2007/275/ES ze dne 17. dubna 2007 o seznamech zvířat a produktů, na něž se vztahují kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle směrnic Rady 91/496/EHS a 97/78/ES, v platném znění. (3) Mléčné výrobky obsažené ve směsných produktech musí pocházet pouze ze zemí, jejichž seznam je uveden v příloze I nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie, v platném znění, a musí být ošetřeny způsobem stanoveným tímto předpisem. (4) Směsné produkty podléhající pohraniční veterinární kontrole musí být dováženy za podmínek uvedených v nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009, v platném znění. (5) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na dovoz živočišných produktů z třetích zemí.“. 59. V § 38 odst. 1 se slova „platí ustanovení § 32, 33, 35 a 36 přiměřeně“ nahrazují slovy „se použije obdobně § 32, 33, 35 a 36“. 60. V § 38 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 61. V § 42 odst. 7 se doplňuje věta „Krajská veterinární správa neprovede registraci, jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k provozování útulku pro zvířata.“. 62. V § 42 odst. 8 se slova „a současně odevzdat doklad o registraci“ zrušují. 63. V § 42 odst. 9 se věta druhá zrušuje. 64. V § 42 odst. 9 se za větu první vkládá věta „Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinnosti provozovatele útulku, registraci zruší.“. 65. V § 42 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro provozování útulku, jeho uspořádání a minimální velikost prostor pro zvířata.“. 66. V § 44 odst. 3 se slovo „Státní“ nahrazuje slovem „Ústřední“. 67. V § 44 odst. 5 se slovo „schvaluje“ nahrazuje slovem „určuje“. 68. V § 45 odst. 1 písm. c) se za slova „obranu státu24a)“ vkládají slova „nebo v objektech jím zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací“ a slova „v zařízeních, která spravuje v souvislosti s plněním svých úkolů“ se nahrazují slovy „v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky“. 69. V § 45 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, a) vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině, b) provádějí kontroly psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky při vstupu těchto psů ze třetích zemí v místech vstupu podle čl. 10 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) určených Ministerstvem obrany, c) vydávají zdravotní potvrzení pro zvířata chovaná v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací. (3) Veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva vnitra, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině.“. 70. V § 48 odst. 1 písm. e) se slovo „schválení“ nahrazuje slovem „určení“ a slovo „schvaluje“ se nahrazuje slovem „určuje“. 71. V § 48 odst. 1 písm. i) se slova „prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat“ nahrazují slovy „určuje pohraniční veterinární stanici podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 určení pohraniční veterinární stanice ruší nebo pozastavuje“. 72. V § 48 odst. 1 písm. i) se slova „nebyly dosud“ nahrazují slovem „nejsou“, slova „na úrovni“ se nahrazují slovem „předpisy“ a slova „nebo její části“ se zrušují. 73. V § 48 odst. 1 písm. j) úvodní části ustanovení se za slovo „povolených,“ vkládá slovo „určených,“. 74. V § 48 odst. 1 písm. j) bodě 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“. 75. V § 48 odst. 1 písm. j) se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní: „8. referenčních laboratoří,“. Dosavadní bod 8 se označuje jako bod 9. 76. V § 48 odst. 1 písm. j) závěrečné části ustanovení se text „1 až 8“ nahrazuje textem „1 až 9“. 77. V § 48 odst. 1 písm. n) se slova „organizuje odbornou průpravu veterinárních asistentů,“ zrušují. 78. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) vede a aktualizuje evidenci trvale označených psů a jejich chovatelů podle § 4 odst. 7“. 79. V § 48a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Informace nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat zveřejněné podle odstavců 1 a 2 mohou být veřejnosti poskytnuty také prostřednictvím letáků nebo plakátů umístěných na dobře viditelných místech. Vlastník, nájemce, pachtýř nebo provozovatel tohoto místa je povinen zveřejnění informace podle věty první umožnit.“. 80. V § 49 odst. 1 písm. b) se za slova „nebezpečných nákaz,“ vkládají slova „uznává a odnímá status hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky za podmínek stanovených předpisem Evropské unie34),“. 81. V § 49 odst. 1 písm. n) se slova „provádění některých úkonů v rámci prohlídky masa drůbeže a zajícovců vlastními zaměstnanci“ nahrazují slovy „tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů asistovali úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a provozovatelům jatek jiných druhů zvířat povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami,“ a text „§ 22 odst. 1 písm. b) bodě 3“ se nahrazuje textem „§ 22 odst. 1 písm. b) bodě 2“. 82. V § 49 odst. 1 písm. o) se slova „v místě jejich původu, v průběhu jejich přepravy nebo při jejich příchodu na místo určení,“ zrušují. 83. § 49a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 až 74 zní: „§ 49a Správní pomoc a spolupráce (1) Státní veterinární správa při plnění úkolů v systému správní pomoci a spolupráce postupuje podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách72). (2) Ústřední veterinární správa je styčným místem v systému správní pomoci a spolupráce v oblasti péče o zdraví zvířat a jeho ochrany a plní úkoly tohoto místa stanovené předpisem Evropské unie o úředních kontrolách73). (3) Při úředních kontrolách prováděných orgány veterinární správy v rámci pomoci na vyžádání v souladu s předpisem Evropské unie o úředních kontrolách74) mohou být za podmínek tímto předpisem stanovených přítomni pracovníci dožadujících orgánů jiných členských států. 72) Čl. 102 až 107 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 73) Čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 74) Čl. 104 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 84. V § 50 odst. 1 se slova „podle vyjádření příslušné krajské veterinární správy“ zrušují. 85. § 51a včetně nadpisu zní: „§ 51a Národní referenční laboratoře (1) Ministerstvo určuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti. Ministerstvo určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř, jestliže je tento ústav nebo zařízení oprávněn k provádění příslušného druhu vyšetření a splňuje podmínky stanovené v čl. 100 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Určení národní referenční laboratoře může ministerstvo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení. (2) Národní referenční laboratoř plní povinnosti a úkoly stanovené v čl. 101 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Národní referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji ministerstvu a Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva o činnosti národní referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části.“. 86. Za § 51a se vkládá nový § 51b, který včetně nadpisu zní: „§ 51b Referenční laboratoře (1) Ústřední veterinární správa určuje referenční laboratoře v oblasti veterinární péče, a to pro činnosti, pro které ministerstvo neurčuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Ústřední veterinární správa určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení oprávněné k provádění určitého druhu vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a personální vybavení a uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do informačního systému Státní veterinární správy. Určení referenční laboratoře může Ústřední veterinární správa odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení. (2) Referenční laboratoře v oboru své působnosti zejména a) koordinují používaní diagnostických metod a standardů, optimalizují a aktualizují tyto metody a standardy v závislosti na vývoji vědy a techniky, b) zpracovávají používané nebo nově zaváděné postupy do formy standardních operačních postupů, zajišťují jejich akreditaci a kontrolují jejich používání při provádění laboratorních vyšetření pro potřeby státního veterinárního dozoru, c) poskytují laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odbornou a technickou pomoc a odborné informace, kontrolují jejich odbornou úroveň a pomáhají jim při zajišťování standardů a diagnostických činidel, d) pravidelně organizují srovnávací testy pro jednotlivá vyšetření a diagnostické metody a zúčastňují se mezinárodních srovnávacích testů organizovaných příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, popřípadě dalšími institucemi, e) potvrzují pozitivní výsledky vyšetření prováděných v laboratořích podle § 50 odst. 1 a 3 zákona a poskytují jim odbornou pomoc při identifikaci příslušné nákazy; v případě sporných výsledků vydávají pro potřeby státního veterinárního dozoru tzv. referenční výsledek, f) identifikují a uchovávají izoláty původců příslušné nákazy, pocházejících z potvrzených případů této nákazy, g) spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, včetně spolupráce při školení odborných pracovníků, h) zpracovávají a předávají laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odborné informace získané od příslušných referenčních laboratoří Evropské unie, popřípadě i z jiných zdrojů, i) poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou pomoc. (3) Referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části.“. 87. V § 52 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „předpisy Evropské unie40)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje. 88. V § 52 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) postupují podle čl. 137 odst. 2 a 3 a čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 89. V § 52 odst. 1 písm. d) se slovo „zvířat“ nahrazuje slovem „živočichů“. 90. V § 52 odst. 2 se slova „, pohraniční veterinární kontrola a veterinární kontrola při příchodu na místo určení“ nahrazují slovy „a pohraniční veterinární kontrola“. 91. V § 52 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; tyto subjekty se považují za úřední laboratoře určené podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. 92. V § 52 odst. 4 se slova „předpisů Evropské unie41)“ nahrazují slovy „čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“. Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje. 93. V § 53 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a Ministerstva vnitra, popřípadě jimi zřízených organizačních složek státu“ nahrazují slovy „nebo ozbrojených sil České republiky a veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky,“. 94. Poznámka pod čarou č. 47 zní: „47) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 95. V § 53 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) zajistit živočišné produkty na přiměřenou dobu úřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47) na živočišné produkty a zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty vyjmout nebo do nich živočišné produkty vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 96. V § 53 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) opatření uložené podle odstavce 1 písm. d), pokud byl závadný stav odstraněn, nebo pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné.“. 97. V § 53 odst. 3 písmeno b) zní: „b) pořizovat záznam o opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d).“. 98. V § 53 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při kontrole prodeje na dálku postupuje veterinární inspektor podle čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 99. V § 53 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 75 zní: „(5) Využije-li kontrolovaná osoba práva na druhé odborné stanovisko podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách75), postupuje veterinární inspektor při odběru kontrolního vzorku podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 75) Čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11. 100. V § 53 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) postup při odběru vzorků, není-li stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 101. V § 53 odst. 10 se slova „odstavci 8“ nahrazují slovy „odstavci 9“. 102. V § 54 odst. 1 písmena a) až c) znějí: „a) nařízení veterinárního vyšetření, očkování zvířat nebo zajištění odběru vzorků, b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem, pásem dozoru a zamořené oblasti, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, vybudování zábran k omezení nebo zabránění volnému pohybu volně žijících živočichů, c) nařízení izolace nebo karantény, popřípadě porážky nebo usmrcení zvířat, nařízení lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo sběru kadáverů volně žijících živočichů,“. 103. V § 54 odst. 1 písm. d) se za slovo „zákaz“ vkládá slovo „chovu,“. 104. V § 54 odst. 1 písmena e) až g) znějí: „e) omezení nebo zákaz pastvy, používání krmiva, steliva nebo zdroje vody, f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, veřejných vystoupení zvířat, lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo lovu ryb, g) omezení nebo zákaz prodeje nebo dodávání zvířat a živočišných produktů podle § 27a nebo těl ulovené volně žijící zvěře podle § 27b,“. 105. V § 54 odst. 1 písm. h) se slova „nebo krmivy“ nahrazují slovy „, krmivy nebo stelivy“ a slova „nebo krmiv“ se nahrazují slovy „, krmiv nebo steliv“. 106. V § 54 odst. 1 písm. i) se slova „nebo krmiv“ nahrazují slovy „, krmiv nebo steliv“. 107. V § 54 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) omezení nebo zákaz sklizně, nařízení změny agrotechnických postupů.“. 108. Za § 55 se vkládá nový § 55a, který zní: „§ 55a (1) Kraj se podílí na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními. (2) Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých kraji v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2.“. 109. V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat pro chov druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6).“. 110. V § 56 odst. 3 se za slova „obranu státu“ vkládají slova „nebo v objektech Ministerstvem obrany zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací“. 111. V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo v objektech útvarů Policie České republiky, vydávají orgány pověřené ministrem vnitra.“. 112. § 56a včetně nadpisu zní: „§ 56a Veterinární osvědčení a úřední potvrzení (1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 a 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (2) Veterinární osvědčení musí splňovat požadavky uvedené v čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (3) Veterinární osvědčení v případě dovozu a vývozu musí být a) na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno, b) vyhotoveno 1. v případě dovozu v úředním jazyce členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka, nebo 2. v případě vývozu v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát, c) opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat 1. z jediného listu papíru, 2. ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo 3. z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná; identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně, d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty 1. při jejich vstupu na území členských států v případě dovozu, nebo 2. na území třetí země určení v případě vývozu. (4) Při vydávání úředního potvrzení se postupuje podle čl. 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 113. V § 59 odst. 2 písm. b) bodě 2 se text „č. 6“ nahrazuje textem „č. 1“. 114. V § 59 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Státní veterinární dozor může vykonávat i úřední veterinární lékař, který atestaci I. stupně nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost úředního veterinárního lékaře. Pokud takovou atestaci v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru nadále odborně způsobilý.“. 115. V § 59 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech: a) praktické (klinické vzdělávání I. stupně, k získání označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat), b) specializované (klinické vzdělávání II. stupně, k získání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat). (9) Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“. 116. V § 59a se odstavec 4 zrušuje. 117. V § 64c odstavec 3 zní: „(3) Prohlížitelem včelstev může být fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také prohlížitelům včelstev vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že prohlížitel včelstev porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, osvědčení tomuto prohlížiteli včelstev pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je prohlížitel včelstev, jemuž bylo osvědčení pozastaveno, povinen podrobit se zkoušce k ověření znalostí prohlížitele včelstev. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává prohlížitelům včelstev také průkaz prohlížitele včelstev; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz prohlížitele včelstev.“. 118. V § 64c odst. 4 písm. b) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a průkazu prohlížitele včelstev“. 119. V § 64c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vzor průkazu prohlížitele včelstev.“. 120. § 65 zní: „§ 65 Ústav v oblasti veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků a) vykonává státní veterinární dozor nad uváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků; za tímto účelem vyhodnocuje jejich vhodnost pro veterinární použití, přičemž posuzuje 1. jakost a účinnost veterinárních přípravků a jejich bezpečnost pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, 2. bezpečnost veterinárních technických prostředků pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou veterinární technické prostředky určeny, b) rozhoduje o schválení veterinárního přípravku a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, o schválení změn oproti dokumentaci předložené v rámci řízení o schválení veterinárního přípravku, o pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení schválení veterinárního přípravku; v rámci řízení o schválení veterinárního přípravku posuzuje navrhované označení veterinárního přípravku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, c) rozhoduje o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu, o schválení změn oproti údajům předloženým v rámci řízení o zápisu, o pozastavení platnosti zápisu a o výmazu veterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředků; v rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků posuzuje navrhované označení veterinárního technického prostředku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, d) vede a aktualizuje Seznam schválených veterinárních přípravků a Seznam veterinárních technických prostředků, e) na základě žádosti výrobce osvědčuje, že výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe, f) odebírá vzorky veterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření, g) může rozhodnout v případě výskytu nežádoucího účinku veterinárního přípravku, nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jakosti veterinárního přípravku nebo veterinárního technického prostředku o jeho 1. stažení z oběhu, 2. zneškodnění, 3. pozastavení používání a uvádění do oběhu, nebo 4. uvádění do oběhu za podmínek, které stanoví, h) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek, veterinární technický prostředek nebo o jiný výrobek.“. 121. Za § 65 se vkládají nové § 65a až 65d, které včetně poznámek pod čarou č. 76 až 78 znějí: „§ 65a (1) Žádost o schválení veterinárního přípravku podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v některém z členských států nebo v některém ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „příslušný stát“), která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární přípravek (dále jen „žadatel o schválení“). Žádost se podává samostatně pro veterinární přípravek určitého složení a zamýšleného způsobu a rozsahu použití. (2) V řízení o schválení veterinárního přípravku Ústav posoudí úplnost žádosti o schválení a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o schválení. (3) Je-li žádost o schválení veterinárního přípravku úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o schválení, že jeho žádost byla shledána úplnou. (4) Žádost o schválení veterinárního přípravku kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární přípravek uveden do oběhu, b) obchodní název veterinárního přípravku, c) podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, d) popis vzhledu veterinárního přípravku, e) údaje o kvalitativním a kvantitativním složení veterinárního přípravku včetně pomocných látek; jednotlivé složky se uvádějí v sestupném pořadí podle hmotnosti v době výroby, f) účel a způsob použití veterinárního přípravku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární přípravek určen, g) údaj o době použitelnosti a způsobu uchovávání veterinárního přípravku, h) údaje důležité pro správné a bezpečné používání veterinárního přípravku a i) způsob nakládání s nepoužitým veterinárním přípravkem. (5) Žadatel o schválení k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) bezpečnostní list sestavený v souladu s předpisem Evropské unie76) v případě, že se na přípravek vzhledem k jeho charakteru vztahuje povinnost dodavatele poskytnout příjemci bezpečnostní list77), b) návrh textů na všechny obaly, popřípadě na příbalovou informaci, je-li součástí balení, c) vzorek veterinárního přípravku, včetně analytického certifikátu; za analytický certifikát se považuje dokument obsahující výsledky výrobcem stanovené zkoušky nebo zkoušek fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností přípravku, d) prohlášení o tom, že výrobce vyrábí veterinární přípravek v souladu s požadavky správné výrobní praxe stanovené prováděcím právním předpisem, případně jiných standardů kvality, které zajistí, že vyráběný veterinární přípravek bude odpovídat podmínkám, za kterých má být schválen, a že výrobce plní požadavky jiných právních předpisů, které jsou pro jeho výrobu závazné, e) prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), f) prohlášení o schopnosti veterinárního přípravku dosáhnout popisovaného účelu a g) na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání jakosti, účinnosti a bezpečnosti veterinárního přípravku pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí. (6) Žadatel o schválení v případě, že se jedná o veterinární přípravek, který ještě nebyl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží a) dokumenty charakterizující jakost veterinárního přípravku, včetně vstupních surovin, pomocí popisu smyslových, chemických, fyzikálních, mikrobiologických a popřípadě dalších znaků, kontrolní kritéria jakosti veterinárního přípravku, popis kontrolních metod a výsledky hodnocení, b) dokumenty dokládající stabilitu veterinárního přípravku a dobu použitelnosti přípravku za dodržení podmínek uvedených v žádosti, c) dokumenty popisující způsob výroby a kontroly veterinárního přípravku, d) údaje, na základě kterých bylo vystaveno prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravku za navrhovaného způsobu použití a o jeho schopnosti dosáhnout popisovaného účelu, e) dokumenty dokládající splnění požadavků na sterilitu veterinárního přípravku, pokud to charakter přípravku vyžaduje, a f) potvrzení příslušného úřadu, že výrobce je oprávněn v příslušném státě vyrábět předmětný veterinární přípravek s identifikací příslušného právního předpisu a s uvedením informace, zda výroba veterinárního přípravku podléhá pravidelnému dozoru podle právních předpisů. (7) Žadatel o schválení v případě, že se jedná o veterinární přípravek, který již byl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží a) prohlášení o tom, že přípravek je vyráběn nebo uváděn do oběhu v příslušném státě, a b) informaci o úřadech či orgánech, do jejichž působnosti náleží dozor nad dodržováním požadavků právních předpisů, podle kterých byl veterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu. (8) Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního přípravku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě. (9) Ústav nevydá rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zruší jeho schválení, prokáže-li se, že veterinární přípravek je neúčinný, není bezpečný, neodpovídá dokumentaci předložené v rámci řízení o schválení veterinárního přípravku, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární přípravek má být nebo byl schválen, nebo pokud, s ohledem na složení veterinárního přípravku anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále nevydá rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zruší jeho schválení, prokáže-li se, že veterinární přípravek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), obsahuje návykovou látku nebo obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů. (10) Rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku platí 5 let ode dne nabytí jeho právní moci. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí. (11) V rámci řízení o schválení veterinárního přípravku se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem. (12) Rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku zaniká smrtí držitele rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce. (13) Rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního přípravku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká. § 65b (1) Žádost o zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v příslušném státě, která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární technický prostředek (dále jen „žadatel o zápis“). Žádost o zápis veterinárního technického prostředku se podává samostatně pro veterinární technický prostředek určitého složení, vlastností, postupu výroby a zamýšleného způsobu a rozsahu použití. (2) V řízení o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků Ústav posoudí úplnost žádosti o zápis a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o zápis. (3) Je-li žádost o zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. Ve zvlášť složitých případech Ústav rozhodne nejdéle do 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. (4) Žádost o zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární technický prostředek uveden do oběhu, b) obchodní název veterinárního technického prostředku, c) účel použití veterinárního technického prostředku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární technický prostředek určen, d) podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje, e) údaje o kvalitativním a kvantitativním složení podle charakteru veterinárního technického prostředku, f) popis vzhledu veterinárního technického prostředku a popis způsobu jeho použití, g) návrh na údaje uváděné na obalu a návod k použití, pokud návod není součástí údajů uváděných na obalu, h) dobu použitelnosti a způsob uchovávání, pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje, a i) způsob nakládání s nepoužitým veterinárním technickým prostředkem, pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje. (5) Žadatel o zápis k žádosti podle odstavce 4 přiloží a) prohlášení o shodě veterinárního technického prostředku s normami platnými v Evropské unii, pokud je k dispozici, b) prohlášení o bezpečnosti veterinárního technického prostředku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje, c) prohlášení o vhodnosti veterinárního technického prostředku pro veterinární použití a způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu, d) dokumentaci klinického hodnocení nebo vědecké údaje publikované v odborné literatuře, jež prokazují vhodnost veterinárního technického prostředku pro veterinární použití z hlediska bezpečnosti a účinnosti, a e) na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání vhodnosti veterinárního technického prostředku pro veterinární použití, jeho bezpečnosti pro zvířata a jeho způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu. (6) Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního technického prostředku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě. (7) Ústav rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, neodpovídá údajům předloženým v rámci řízení o zapsání do Seznamu veterinárních technických prostředků, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární technický prostředek má být nebo byl zapsán do Seznamu veterinárních technických prostředků, nebo pokud, s ohledem na jeho složení anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), nebo pokud obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů. (8) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků platí po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí. (9) V rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem. (10) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků zaniká smrtí držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce. (11) Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního technického prostředku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká. § 65c Jde-li o veterinární přípravek nebo o veterinární technický prostředek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v příslušném státě, Ústav žádosti podle § 65a nebo 65b vyhoví v případě, že veterinární přípravek nebo veterinární technický prostředek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, výrobním postupům a pravidlům, která jsou v příslušném státě používaná a pro která existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření, a tyto předpisy, postupy a pravidla zaručují míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany stanovené v České republice. § 65d Ústav zveřejňuje na internetových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) schválení veterinárního přípravku, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a zrušení jeho schválení, b) zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti zápisu a výmaz veterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředků, a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků. 76) Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění. 77) Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004.“. 122. § 66 až 66b včetně poznámky pod čarou č. 34a znějí: „§ 66 (1) Uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péče je možno pouze a) schválené veterinární přípravky, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti, b) veterinární technické prostředky zapsané do Seznamu veterinárních technických prostředků, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti. (2) Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny, a veterinární technické prostředky, které nejsou zapsány do Seznamu veterinárních technických prostředků. (3) Při poskytování veterinární péče lze používat i zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče34a). (4) Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění; to neplatí jen pro veterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy, b) není možno použít jiný veterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům, c) uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a d) písemně seznámil chovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatel dal k němu písemný souhlas. § 66a (1) Držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené v řízení o schválení veterinárního přípravku, aby obal nebo příbalová informace k veterinárnímu přípravku obsahovaly pokyny pro zacházení s ním, a požádat Ústav o schválení každé změny obsahu údajů a dokumentace oproti jejímu stavu v okamžiku vydání rozhodnutí o schválení nebo schválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku; za nežádoucí účinek veterinárního přípravku se považuje nezamýšlená a škodlivá odezva, která se dostaví po jeho podání, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažný nežádoucí účinek veterinárního přípravku se považuje nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví, d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních přípravků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární přípravky, je povinna a) vyrábět a kontrolovat veterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v řízení o schválení veterinárního přípravku nebo v řízení o změně v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku; záznamy o výrobě a kontrole každé šarže vést a uchovávat 1 rok po datu ukončení použitelnosti šarže, nejméně však 5 let od uvolnění šarže do oběhu, a na požádání tuto dokumentaci předložit Ústavu, b) zavést k dosažení cílů uvedených v písmeni a) odpovídající systém správné výrobní praxe nebo systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP); v případě, že osoba, která vyrábí veterinární přípravky, zavede systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech, musí takový systém nebo postup obsahovat prvky, které zajistí dosažení účinků předpokládaných zavedením systému správné výrobní praxe obdobně, a c) není-li současně držitelem rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1. (3) Osoba, která uvádí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární přípravky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich schválení, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních přípravků, které obsahují název veterinárního přípravku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních přípravků, b) požadavky správné výrobní praxe, c) obsah hlášení nežádoucích účinků nebo závad v jakosti veterinárních přípravků, d) výčet změn podléhajících schválení, vyžadujících odborné hodnocení, e) obsah údajů uváděných na obalu nebo v příbalové informaci veterinárního přípravku. § 66b (1) Držitel rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku je povinen a) zajistit, aby vlastnosti veterinárního technického prostředku zapsaného do Seznamu veterinárních technických prostředků odpovídaly údajům předloženým v řízení o zapsání veterinárního technického prostředku, aby k veterinárnímu technickému prostředku byly připojeny pokyny pro zacházení s ním, které odpovídají podmínkám rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku a následných změn, a požádat Ústav o schválení každé změny obsahu údajů oproti stavu v okamžiku rozhodnutí o jeho zápisu nebo schválení poslední změny, a to před provedením změny, b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích příhod veterinárního technického prostředku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků; za nežádoucí příhodu veterinárního technického prostředku se považuje jakékoliv selhání nebo zhoršení charakteristik, popřípadě účinnosti veterinárního technického prostředku nebo nepřesnost v označení veterinárního technického prostředku, nebo v návodu k jeho použití, které vedou nebo by mohly vést k nezamýšlené nebo škodlivé odezvě po jeho použití, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažné nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažnou nežádoucí příhodu se považuje úmrtí, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví zvířete nebo osoby, která veterinární technický prostředek používá nebo provádí jejich údržbu a servis, anebo vážné ohrožení jejich zdraví, d) v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředku, včetně jeho případného stažení z oběhu, e) v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání zapsaného veterinárního technického prostředku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky, g) poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních technických prostředků uvedených do oběhu a h) poskytovat Ústavu na požádání vzorky zapsaného veterinárního prostředku. (2) Osoba, která vyrábí veterinární technické prostředky, je povinna je vyrábět a kontrolovat způsobem, který zajistí, že jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji předloženými Ústavu v souvislosti se zápisem veterinárního technického prostředku nebo se změnou v jeho zápisu. (3) Osoba, která uvádí zapsané veterinární technické prostředky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna a) uvádět veterinární technické prostředky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich zápisu do Seznamu veterinárních technických prostředků, b) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním technickým prostředkem, c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku výskyt závažné nežádoucí příhody nebo závady v jakosti veterinárního technického prostředku a d) po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků, které obsahují název veterinárního technického prostředku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství. (4) Prováděcí právní předpis stanoví a) požadavky na jakost veterinárních technických prostředků, b) obsah hlášení nežádoucích příhod nebo závad v jakosti veterinárních technických prostředků, c) obsah údajů uváděných na obalu nebo v návodu k použití veterinárního technického prostředku. 34a) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 123. § 66c se zrušuje. 124. Za § 67 se vkládají nové § 67a a 67b, které znějí: „§ 67a (1) Uživateli honitby se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně zajištění odběru vzorků nebo sběr kadáverů volně žijících živočichů. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř, b) očistu a dezinfekci 1. dopravního prostředku sloužícího k přepravě uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů, 2. místa nálezu kadáveru uhynulého volně žijícího živočicha, nebo 3. zařízení pro uchovávání a odběr vzorků od uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů, c) zřízení kafilerního boxu, d) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením. (3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže uživatel honitby nezajistil nařízený odběr vzorků, neprovedl nařízený sběr kadáverů volně žijících živočichů, nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a zdolávání nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo nařízená ochranná a zdolávací opatření. (4) Náhrada podle odstavce 1 se sníží o 10 %, pokud uživatel honitby nezabezpečil provedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře. § 67b (1) Osobě obhospodařující zemědělskou půdu se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, jde-li o výskyt této nákazy nebo nemoci u volně žijících živočichů, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně omezení, zákaz sklizně nebo nařízení změny agrotechnických postupů. (2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za a) zemědělské plodiny a porosty na zemědělské půdě, na které se vztahují mimořádná veterinární opatření, b) dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením. (3) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže osoba obhospodařující zemědělskou půdu nesplnila nařízená ochranná a zdolávací opatření.“. 125. V § 68 odst. 1, § 69 odst. 3, § 70 odst. 1 a 2 a v § 70 odst. 3 písm. a) se za text „§ 67“ vkládá text „, 67a nebo 67b“. 126. V § 68 odst. 2 se za slovo „zvíře“ vkládají slova „anebo ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř“. 127. V § 70 odst. 1 se za slovo „chovatele“ vkládají slova „, uživatele honitby, osoby obhospodařující zemědělskou půdu“. 128. V § 70 odst. 2 se za slovo „Chovateli“ vkládají slova „, uživateli honitby nebo osobě obhospodařující zemědělskou půdu“. 129. V § 71 odst. 1 písm. a) se za text „§ 4“ vkládá text „odst. 1 a 2“. 130. V § 71 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele stanovených v § 4 odst. 3, 4 a 7,“. Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena c) až t). 131. V § 71 odst. 1 písm. f) se za text „§ 13 odst. 4,“ vkládá slovo „nebo“ a slova „, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4“ se zrušují. 132. V § 71 odst. 1 písmeno h) zní: „h) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 1 až 3, § 30 odst. 1 a 2, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 36, § 37 odst. 2 až 4, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 7 až 9 nebo v § 38c odst. 1 až 4,“. 133. V § 71 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní: „n) nesplní nebo poruší povinnost vlastníka, nájemce, pachtýře nebo provozovatele stanovenou v § 48a odst. 4,“. Dosavadní písmena n) až t) se označují jako písmena o) až u). 134. V § 71 odst. 1 se za písmeno r) vkládají nová písmena s) až v), která znějí: „s) nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, t) neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, u) nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, v) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech s) až u), nesplní povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“. Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena x) až z). 135. V § 71 odst. 1 písm. x) se slova „v písmenech a) až l)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až v)“. 136. V poznámce pod čarou č. 63 se věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“ zrušují. 137. V § 71 odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až y), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).“. 138. V § 72 odst. 1 písm. g) se za text „§ 42 odst. 3, 5 a 8,“ vkládá text „§ 48a odst. 4,“. 139. V § 72 odst. 1 písm. h) se za text „§ 13 odst. 4,“ vkládá slovo „nebo“ a slova „, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4“ se zrušují. 140. V § 72 odst. 1 písmeno j) zní: „j) nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 1 až 3, § 30 odst. 1 a 2, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 36, § 37 odst. 2 až 4, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1 a 7 až 9 nebo v § 38c odst. 1 až 4,“. 141. V § 72 odst. 1 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) až p), která znějí: „m) nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, n) neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, o) nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, p) jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech m) až o), nesplní povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“. Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena q) až v). 142. V § 72 odst. 1 písm. q) se slova „v písmenech a) až l)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až p)“. 143. V § 72 odst. 1 písmena t) až v) znějí: „t) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 1 písm. f) až h), § 66a odst. 3 písm. a), b) a d), § 66b odst. 1 písm. f) až h), § 66b odst. 2 nebo § 66b odst. 3 písm. a), b) a d), u) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 2, nebo v) nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66 odst. 1, § 66a odst. 1 písm. a) až e), § 66a odst. 3 písm. c), § 66b odst. 1 písm. a) až e) nebo § 66b odst. 3 písm. c).“. 144. V § 72 odstavec 3 zní: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a t), b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) a u), c) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) až r) a v), d) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s), e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až c).“. 145. V § 74 odst. 1 se text „§ 72 odst. 1 písm. p) až r)“ nahrazuje textem „§ 72 odst. 1 písm. t) až v)“. 146. V § 75 odst. 3 se slova „předpisy Evropské unie upravujícími úřední kontroly35a)“ nahrazují slovy „předpisem Evropské unie o úředních kontrolách35a)“. Poznámka pod čarou č. 35a zní: „35a) Čl. 79 odst. 1 písm. b) a příloha IV kapitola II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 147. V § 75 odst. 4 se slova „předpisů Evropské unie upravujících úřední kontroly35b)“ nahrazují slovy „předpisu Evropské unie o úředních kontrolách35b)“. Poznámka pod čarou č. 35b zní: „35b) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 148. V § 75 odst. 5 větě první se za slova „prováděním pohraniční veterinární kontroly“ vkládají slova „podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách79)“, slova „paušální částky, která odpovídá skutečným nákladům vynakládaným na provádění pohraniční veterinární kontroly v předchozích 2 letech“ se nahrazují slovy „částky stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly“ a věta čtvrtá se nahrazuje větou „Výši částky nákladů pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“. Poznámka pod čarou č. 79 zní: „79) Čl. 79 odst. 1 písm. a), čl. 79 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“. 149. V § 76 odst. 2 se text „§ 30 odst. 2, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 3,“ zrušuje. 150. V § 76 odst. 4 písm. a) se text „§ 53 odst. 1 písm. a) až c)“ nahrazuje textem „§ 53 odst. 1 písm. a) až d)“. 151. § 78 včetně nadpisu zní: „§ 78 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4a odst. 7, § 4b odst. 2 písm. d) a § 4b odst. 3 písm. c), § 5 odst. 7, § 5a odst. 4, § 6 odst. 8, § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 7, § 21 odst. 19, § 21a odst. 5, § 22 odst. 6, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 10, § 27b odst. 9, § 28 odst. 4, § 30 odst. 1 a 2, § 34 odst. 2, § 37 odst. 5, § 38b odst. 4, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 10 a 11, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 53 odst. 8, § 53a odst. 3, § 59 odst. 6 a 9, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4, § 66a odst. 4, § 66b odst. 4, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 6.“. 152. Vkládá se příloha, která včetně nadpisu zní: „Příloha k zákonu č. 166/1999 Sb. PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE Bulharsko V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Bulharsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Bulharsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Estonsko 1. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. 2. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. Chorvatsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 8. říjnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Chorvatska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako chorvatské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Chorvatska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Litva V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Lotyšsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Německo V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly danou činnost na území Německa po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovensko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Slovinsko V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Rumunsko V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Rumunsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Rumunsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení. Ostatní členské státy V případě osob z ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tato osoba zákonným způsobem podílela na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pohraniční veterinární stanice schválená Komisí podle dosavadních právních předpisů se považuje za pohraniční veterinární stanici určenou podle čl. 59 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 v souladu s § 48 odst. 1 písm. i) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Národní referenční laboratoř schválená ministerstvem podle § 44 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za národní referenční laboratoř určenou podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 v souladu s § 44 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Referenční laboratoř schválená Ústřední veterinární správou podle § 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za referenční laboratoř určenou podle § 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 5. Veterinární přípravky schválené podle dosavadních právních předpisů se považují za schválené podle tohoto zákona, přičemž lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o jejich schválení je pro příslušný veterinární přípravek shodná jako lhůta pro podání oznámení držitele rozhodnutí o tom, že hodlá nadále veterinární přípravek vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země za účelem jeho uvádění do oběhu v České republice podle ustanovení § 65 odst. 3, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Veterinární technické prostředky zapsané do seznamu veterinárních technických prostředků podle dosavadních právních předpisů se považují za zapsané do Seznamu veterinárních technických prostředků podle tohoto zákona. Lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu do Seznamu veterinárních technických prostředků začíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 5 let; není-li v této lhůtě taková žádost podána, Ústav provede výmaz veterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředků. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto: 1. V položce 69 písm. c) se slova „Seznamu technických prostředků pro veterinární použití42)“ nahrazují slovy „Seznamu veterinárních technických prostředků42)“. 2. V položce 69 se doplňují písmena f) až h), která znějí: „f) Prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku42) Kč 1 000 g) Prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků42) Kč 500 h) Změna rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků42) Kč 500“. 3. V položce 71 se doplňuje bod 5, který zní: „5. Vydání souhlasu k neškodnému odstranění kadáveru koně v zájmovém chovu Kč 100“. 4. V položce 72 v ustanovení Poznámky bod 3 zní: „3. Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene a), b), c), d) nebo e) této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene f) této položky.“. 5. V položce 73 v ustanovení Poznámky bod 2 zní: „2. Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene c), d), e), f) nebo g) této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene h) této položky.“. ČÁST TŘETÍ Změna plemenářského zákona Čl. IV Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 3/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 23 odst. 2 písm. c) se slova „pocházejících z akvakultury“ zrušují. 2. V § 26 odst. 1 a v § 27 odst. 1 písmeno i) zní: „i) nesplní některou z povinností uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 24 odst. 3 písm. c), zvláštním opatřením vydaným podle § 25 odst. 3 nebo rozhodnutím o zvláštním opatření vydaným podle § 25 odst. 2,“. 3. V § 27 se na konci odstavce 17 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) neshromažďuje údaje podle § 23c odst. 2 písm. t).“. 4. V § 27 odst. 26 písm. a) se slova „nebo 13“ nahrazují slovy „nebo 14“. 5. V § 27 odst. 26 písm. c) se za text „10,“ vkládá text „11,“. 6. V § 27 odst. 26 písm. d) se slova „odstavce 16“ nahrazují slovy „odstavce 17“. 7. V § 29a se slova „Průkazy koní“ nahrazují slovy „Zootechnická osvědčení, potvrzení o původu, průkazy koní“. ČÁST ČTVRTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. V Zrušují se: 1. Vyhláška č. 298/2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích. 2. Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty. 3. Vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty. 4. Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí. 5. Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí. 6. Vyhláška č. 164/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, a vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty. 7. Vyhláška č. 259/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, a vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí. 8. Části druhá a čtvrtá vyhlášky č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče. 9. Vyhláška č. 59/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 10. Vyhláška č. 108/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů. 11. Vyhláška č. 133/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb. ČÁST PÁTÁ Čl. VI Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 12 a 78, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 367/2019 Sb.	Zákon č. 367/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 153/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dráhách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně dalších zákonů * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o auditorech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 367 ZÁKON ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dráhách Čl. I Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových dráhách pro dopravu osob.“ zrušuje. 2. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury.“. 3. Na konci poznámky pod čarou č. 1a se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES.“. 4. V § 2 odst. 9 se slova „odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která slouží“ nahrazují slovy „zastávka, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště určena“. 5. V § 2 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Hlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhy, s přidělením kapacity dráhy a v případě dráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o dráze.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13. 6. V § 4a odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“. 7. V § 4a odst. 3 se slova „Technické způsoby výstražného zařízení“ nahrazují slovy „Podobu a způsob výstrahy dávané výstražným zařízením“. 8. V § 7 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Zkušební provoz stavby dráhy může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti určeného technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad.“. 9. V § 10 odst. 1 se slova „, lavin a stromů nebo jejich částí“ nahrazují slovy „a lavin“. 10. V § 10 se doplňují nové odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy. (4) Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. (5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.“. 11. V § 15 odst. 1 písmeno a) zní: „a) obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,“. 12. V § 17 odst. 1 písmeno a) zní: „a) obchodní firmu nebo název provozovatele dráhy, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,“. 13. § 22a zní: „§ 22a (1) Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud a) je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo b) slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob. (2) Vlečka je veřejně přístupná, pokud a) nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo b) její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o dráze podle § 33 odst. 1 vztahující se na tuto vlečku. (3) Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k a) jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných vlastníků, b) zařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhu k zařízení služeb, nebo c) jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky. (4) Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou. (5) Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. (6) Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla.“. 14. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který zní: „§ 22b (1) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování. (2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. (3) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno. (4) Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání.“. 15. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 a 2“ nahrazují slovem „dále“. 16. V § 23 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; to neplatí, obstarává-li tuto činnost za provozovatele dráhy jiná osoba podle § 32 odst. 3 věty čtvrté“. 17. V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhy v souladu s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhu a technickými podmínkami její provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhami.“. 18. V § 23a odst. 2 úvodní části ustanovení a § 34h odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jménu nebo obchodní firmě“ nahrazují slovy „obchodní firmě, jménu, popřípadě jménech, a příjmení nebo názvu“. 19. V § 23b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a nediskriminovalo jednotlivé dopravce ani žadatele o přidělení kapacity dráhy“. 20. V § 23b odstavec 3 zní: „(3) Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhy nebo na dráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na dráze.“. 21. V § 23b odst. 4 se slova „, s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze“ nahrazují slovy „a s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu“ a slova „(dále jen „přídělce“), je-li odlišná od provozovatele“ se nahrazují slovy „, je-li odlišná od tohoto provozovatele dráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze“. 22. V § 23b odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Provozovatel dráhy je povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního úřadu u ostatních drah.“. 23. V § 23b odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Za tímto účelem je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.“. 24. V § 23c odst. 1 se slova „Úřad na žádost provozovatele dráhy“ nahrazují slovy „na žádost provozovatele dráhy Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah“. 25. V § 23c odst. 2 se za slovo „Úřad“ vkládají slova „nebo drážní správní úřad“. 26. V § 23c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Splňuje-li návrh plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení.“. 27. V § 23c odst. 4 se slova „a Úřad“ nahrazují slovy „, provozovatele drah, jejichž provoz je omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah“ a slova „uloží Úřad“ se nahrazují slovy „uloží správní úřad podle věty první“. 28. V § 23c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatelé drah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhy.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 29. V § 23c odst. 6 se slova „odst. 4 a 5“ zrušují. 30. V § 23c se na konci odstavce 6 doplňují věty „Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani § 23b odst. 1.“. 31. V § 23d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „příslušnému přídělci kapacity dopravní cesty“ nahrazují slovy „osobě, která na dotčené dráze přiděluje kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku,“. 32. V § 24 se odstavec 4 zrušuje. 33. V § 24a odst. 1 písmeno a) zní: „a) je usazen v členském státě,“. 34. V 24a odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slovo „dopravy“ vkládají slova „nebo osobní drážní dopravy na veřejně přístupné vlečce, popřípadě na veřejně nepřístupné vlečce, jejíž užití je její provozovatel povinen umožnit podle § 22a odst. 3“. 35. V § 24a odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, s výjimkou osobní drážní dopravy uvedené v bodě 1“. 36. V § 32 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 37. V § 32 odstavec 3 zní: „(3) Kapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhy. Je-li dráha ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhy státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Jde-li o úsek dráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li provozovatel dráhy na určité dráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování této dráhy, obstarává za něj výkon hlavních činností osoba, která drážní dopravu na této dráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně (dále jen „nezávislý přídělce“); to neplatí, pokud jde o dráhu ve vlastnictví státu a zároveň nejde o úsek dráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona rozumí a) provozovatel dráhy nebo státní organizace Správa železniční dopravní cesty, přiděluje-li kapacitu dráhy podle věty první, druhé nebo třetí, nebo b) nezávislý přídělce, obstarává-li za provozovatele dráhy výkon hlavních činností podle věty čtvrté.“. 38. V § 32 odst. 3 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 39. V § 32 odst. 4 se slova „, výběru a výpočtu ceny“ nahrazují slovy „a výpočtu ceny a výběru platby“. 40. Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní: „§ 32a Podmínky pro nestranné přidělování kapacity dráhy (1) Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím se výkonu hlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování o hlavních činnostech. (2) Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. (3) Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce a) podnikala jako dopravce, b) vykonávala funkci člena statutárního orgánu dopravce, c) ovládala dopravce podle zákona o obchodních korporacích, nebo d) vykonávala pro dopravce v pracovněprávním vztahu činnosti přímo související s provozováním drážní dopravy. (4) Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce a vykonává hlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). (5) Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům, a zajistí jeho dodržování. (6) Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce. (7) Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů.“. 41. V § 33 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o dráze zpracuje, projedná, zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel.“. 42. § 34d včetně nadpisu zní: „§ 34d Posuzování hospodářské vyváženosti (1) Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti, oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhy. Přídělce kapacitu dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí, pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhy rovněž nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle odstavce 2. (2) Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti na žádost a) dopravce nebo objednatele, který je stranou této smlouvy, nebo b) přídělce kapacity dotčené dráhy. (3) Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti. (4) Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti o tom, že hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících je na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, přídělce kapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro přidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu. (5) Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí.“. 43. V § 34e odst. 3 větě druhé se za slovo „Přídělce“ vkládají slova „nebo provozovatel dráhy, jde-li o veřejně přístupnou vlečku,“. 44. V § 35 odst. 1 písm. e) se za slovo „lanové“ vkládá slovo „, místní“. 45. V § 35 odst. 1 písm. i) se slova „nebo lanové“ nahrazují slovy „, lanové nebo místní“. 46. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) na pokyn provozovatele dráhy v rámci opatření podle § 23b odst. 5 nebo na pokyn přídělce při postupu podle § 34a odst. 4 nebo 5, umožnit při provozování drážní dopravy spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.“. 47. V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle § 35 odst. 2 písm. i) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je vedoucím drážním vozidlem.“. 48. V § 36 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „h) zpracovat ve veřejné drážní osobní dopravě plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17) a zajistit jeho plnění, 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě.“. Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i). 49. Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní: „ČÁST ŠESTÁ POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU § 42a (1) Vertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň a) provozovatel této dráhy vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad dopravcem, b) dopravce vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhy, nebo c) třetí osoba vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhy a nad dopravcem; to neplatí, je-li touto třetí osobou Česká republika. (2) Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhy a dopravcem. (3) Zaměstnanec provozovatele dráhy vykonávající hlavní činnosti nebo člen jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci téhož podniku. (4) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích zachovávat mlčenlivost. (5) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku, směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců vykonávajících hlavní činnosti. § 42b (1) Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhy a nad dopravcem. (2) Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno. (3) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy. (4) K dluhu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku. (5) Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4. § 42c (1) Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí odštěpné závody, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy. (2) Vedoucím odštěpného závodu provozovatele dráhy podle odstavce 1, jehož předmětem činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím odštěpného závodu, jehož předmětem činnosti je provozování drážní dopravy. (3) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 zajistí, aby a) výnosy odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, byly použity pouze k financování provozování dráhy a k rozdělení zisku, b) jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s cenovými předpisy plnění odštěpnému závodu téhož provozovatele dráhy, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, c) dluhy vzniklé z provozování dráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, d) odštěpný závod, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal peněžní prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté plnění, e) vedoucí odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, a aby jeho odměňování nebylo závislé na hospodářských výsledcích této pobočky. (4) Provozovatel dráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3. 18) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování).“. Dosavadní části šestá až desátá se označují jako části sedmá až jedenáctá. 50. V § 46b se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Speciální dvoucestná drážní vozidla (silnice/dráha) provozovatele dráhy mohou za jízdy na dráze po nakolejení řídit též osoby bez platné licence strojvedoucího a platného osvědčení strojvedoucího, a to výhradně, pokud současně a) jde o jízdu na dráze provozované provozovatelem speciálního dvoucestného drážního vozidla, b) jde o jízdu na dráze, kde je v důsledku mimořádné události jiná doprava vyloučena, c) jde o jízdu za účelem řešení a odstranění následků mimořádné události, d) je jízda provozovatelem dráhy povolena a e) osoba bez platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího vedoucí speciální dvoucestné drážní vozidlo na dráze po nakolejení byla provozovatelem dráhy náležitě poučena.“. 51. V části sedmé se hlava třetí včetně nadpisu zrušuje. 52. V § 47 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní: „(5) Jde-li o lanovou dráhu nebo lyžařský vlek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19), schvaluje drážní správní úřad způsobilost určeného technického zařízení elektrického a dopravního k provozu současně na základě 1 žádosti. K této žádosti stavebník přiloží zprávu o bezpečnosti a další doklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19). Drážní správní úřad vydá 1 průkaz způsobilosti určeného technického zařízení elektrického a dopravního, splňuje-li stavba lanové dráhy nebo lyžařského vleku a sestava subsystémů a bezpečnostních prvků lanové dráhy nebo lyžařského vleku základní požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19). Na drážní vozidlo, které je subsystémem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19), se § 43 až 44 nepoužijí. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 53. V § 50 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) se stane členem statutárního nebo kontrolního orgánu anebo zaměstnancem provozovatele dráhy, přídělce nebo nezávislého přídělce v rozporu s § 22b odst. 2, § 32a odst. 2, 3 nebo 6 nebo § 42a odst. 2, g) v rozporu s § 32a odst. 4 se jako člen statutárního orgánu přídělce nebo jako zaměstnanec přídělce nezdrží výkonu činnosti uvedené v § 32a odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) anebo se takové činnosti nezdrží v období 6 měsíců od zániku funkce člena statutárního orgánu přídělce nebo pracovněprávního vztahu k přídělci,“. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena h) až k). 54. V § 50 odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje. 55. V § 50 odst. 1 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí: „k) jako zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu provozovatele dráhy v rozporu s § 42a odst. 3 přijme majetkové plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku, l) jako osoba vykonávající hlavní činnosti poruší povinnost mlčenlivosti podle § 42a odst. 4, nebo“. Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m). 56. V § 50 odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), i) nebo j) nebo odstavce 4, b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo l), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo k), nebo e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 nebo 3.“. 57. V § 51 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) přidělí kapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhy obstará výkon hlavních činností, ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna,“. Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m). 58. V § 51 odst. 4 písm. h) se slova „nebo 23c“ nahrazují slovy „nebo § 23c odst. 3 nebo v rozporu s § 23c odst. 4 o tomto omezení nevyrozumí dopravce, vlastníka dráhy, provozovatele dráhy, Úřad nebo drážní správní úřad“. 59. V § 51 odst. 4 písmeno i) zní: „i) v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování,“. 60. V § 51 odst. 4 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) použije příjmy z provozování dráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1,“. Dosavadní písmena j) až r) se označují jako písmena k) až s). 61. V § 51 odst. 4 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: „q) provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhy v rozporu s § 23 odst. 1 písm. h),“. Dosavadní písmena q) až s) se označují jako písmena r) až t). 62. V § 51 odst. 4 písm. s) se slova „přetížení dráhy, nebo“ nahrazují slovy „přetížení dráhy,“. 63. V § 51 odst. 4 se za písmeno s) vkládají nová písmena t) až w), která znějí: „t) v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhy součástí, u) v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající, v) v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnosti, w) v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí odštěpné závody nebo nesplní jinou povinnost ve vztahu k zřízeným odštěpným závodům uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo“. Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno x). 64. V § 51 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné dráze, k zařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, b) v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo c) v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o dráze.“. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10. 65. V § 51 odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání,“. Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f). 66. V § 51 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že a) uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2 nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám stanoveným v § 42b odst. 2, b) poskytne provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu s § 42b odst. 3, c) v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhy v rámci téhož podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo d) v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví.“. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. 67. V § 51 odstavec 10 zní: „(10) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. p), r) nebo s), d) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f), i) nebo k), odstavce 4 písm. a), b), e), f), i), j), t), u), v), w) nebo x), odstavce 5 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), odstavce 8 nebo 9, nebo e) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h) nebo j), odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h), k), l), m), n), o) nebo q), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7 písm. b), c), d), e) nebo f).“. 68. V § 51 odst. 11 se slova „nebo i)“ nahrazují slovy „nebo j)“. 69. V § 52 odst. 1 písmeno b) zní: „b) neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci,“. 70. V § 52 odst. 2 písm. e) se slova „drážní dopravy,“ nahrazují slovy „drážní dopravy, nebo“. 71. V § 52 odst. 2 se na konci písmene f) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 72. V § 52 odst. 3 písm. a) se text „§ 36 písm. f)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. f)“. 73. V § 52 odst. 3 písm. b) se text „§ 36 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. g)“. 74. V § 52 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) v rozporu s § 36 odst. 1 písm. h) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 75. V § 52 odst. 3 písm. d) se text „písm. h)“ nahrazuje textem „odst. 1 písm. i)“. 76. V § 52 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)“. 77. V § 52 odst. 6 písm. m) se slova „z přímo použitelného předpisu Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)“. 78. V § 52 odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele týkajícímu se výkonu hlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování o hlavních činnostech,“. Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c). 79. V § 52 odst. 7 písmeno c) zní: „c) nepřidělí kapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4.“. 80. V § 52 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo b) v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhy nebo za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy.“. Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 9 až 14. 81. V § 52 odstavec 13 zní: „(13) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 3 písm. a), b), c), d) nebo f), odstavců 4, 5, 6, 7 nebo 8, odstavce 9 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavců 10, 11 nebo 12, b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), h), i) nebo j), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. e) nebo odstavce 9 písm. d).“. 82. V § 52 odst. 14 se slova „8 až 11“ nahrazují slovy „9 až 12“. 83. V § 52a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou a) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. m), které projednává Drážní inspekce, b) přestupků podle § 50 odst. 1 písm. f), g), k) a l), § 51 odst. 1 písm. i), § 51 odst. 4 písm. h), jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst. 4 písm. i) až p) a r) až w), § 51 odst. 5 písm. g), h) a i), § 51 odst. 6, § 51 odst. 7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 7 a 8, které projednává Úřad, a c) přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad. (2) Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), c), d), e) a h) může projednat příkazem na místě Policie České republiky.“. 84. V § 53b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin mimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy a do drážního vozidla.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 85. V § 53d odst. 1 písm. h) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 86. V § 53d se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) vyžadovat od dotčených osob součinnost nezbytnou pro provedení ověřovacího pokusu, jímž se rozumí postup, při kterém jsou v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřovány skutečnosti zjištěné v rámci šetření příčin mimořádných událostí nebo zjišťovány nové skutečnosti důležité pro toto šetření; náklady na provedení ověřovacího pokusu nese Drážní inspekce.“. 87. V § 55 odst. 3 se slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)“. 88. V § 55 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne o zařazení lanové dráhy do kategorie historické dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19). Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhy do kategorie památkové dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19) a byla-li lanová dráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhy do kategorie historické nebo památkové dráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19).“. 89. V § 66 odst. 1 se text „§ 53b odst. 6“ nahrazuje textem „§ 53b odst. 7“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Provozovatel vlečky, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlečkou veřejně přístupnou podle § 22a odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Byla-li tato vlečka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozována jako veřejně nepřístupná, její provozovatel do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přijme a zveřejní prohlášení o dráze a zahájí provozování vlečky jako veřejně přístupné. Do doby přidělení kapacity dráhy na základě přijatého prohlášení o dráze umožní dopravcům užití vlečky nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů. 2. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pokud podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřel smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinil jiné obdobné právní jednání, přičemž tato smlouva nebo právní jednání nesplňuje podmínky stanovené v § 42b odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na základě této smlouvy nebo právního jednání má být po nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto plnění, jsou strany takového závazku povinny do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést práva a povinnosti, které jsou jeho obsahem, do souladu s těmito podmínkami. 4. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se pro pověření právnických osob k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému uplatní podmínky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkajícím se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 a podmínky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii. Dosavadní pověření právnických osob k činnostem posuzování shody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství ke dni 16. 6. 2020 zanikají. 6. Osobou oprávněnou k autorizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a k akreditaci právnických osob k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkajícím se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, je, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. 7. Oznamujícím orgánem podle článku 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii je, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rozpočtových pravidlech Čl. IV V § 3 písm. h) bodě 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 501/2012 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb., se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně dalších zákonů Čl. V Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 179/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu zákona se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 2. V nadpisu části první se slova „SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY“ nahrazují slovy „SPRÁVA ŽELEZNIC“. 3. V § 1 odst. 1, § 10 odst. 3, § 19 odst. 1 až 6, § 20 odst. 1 až 5, § 21 odst. 1 až 4, § 22 odst. 2, § 23, § 25 odst. 1 a 2, § 26, § 27, § 28 odst. 3, § 30, § 31 odst. 1 až 3, § 33, § 34, § 35, § 37, § 38 odst. 2 a § 38a odst. 1 až 4 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 4. V § 1 odst. 2 se slova „obchodní zákoník3)“ nahrazují slovy „zákon o obchodních korporacích3)“. Poznámka pod čarou č. 3 zní: „3) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 10 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3. 6. V části první nadpis hlavy II zní: „SPRÁVA ŽELEZNIC“. 7. V části první hlavě II nadpisu dílu 1, dílu 2 a dílu 3 a nadpisu § 33 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 8. § 22 se zrušuje. 9. § 24 zní: „§ 24 (1) Za účelem koordinace provozování dráhy a drážní dopravy státní organizace Správa železniční dopravní cesty každoročně projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na jí provozovaných dráhách, žadateli o přidělení kapacity na těchto dráhách, objednateli veřejných služeb v přepravě cestujících, popřípadě rovněž se zástupci cestujících a odesílatelů zejména a) jejich potřeby související s rozvojem, modernizací, údržbou a opravou dráhy, b) cíle, kterých má být dosaženo poskytnutím finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ujednání podporující snižování nákladů státní organizace Správa železniční dopravní cesty při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy, a uplatňování těchto cílů a ujednání, c) obsah a uplatňování prohlášení o dráze, d) podmínky přidělení kapacity dráhy, její využívání a úroveň služeb poskytovaných provozovatelem dráhy, e) problematiku provozní a technické propojenosti železničního systému a f) možnost propojení drážní dopravy s jinými druhy dopravy. (2) Jednání podle odstavce 1 se může rovněž zúčastnit zástupce Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře. (3) Jednání podle odstavce 1 svolá státní organizace Správa železniční dopravní cesty po dohodě s dotčenými osobami. Pozvánku na jednání a zprávu o jeho výsledcích zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 10. V § 24 odst. 1 a 3 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 11. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „§ 24a Státní organizace Správa železniční dopravní cesty spolupracuje s provozovateli dráhy z jiných členských států Evropské unie v rozsahu a způsobem upraveným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského železničního prostoru23). 23) Čl. 7f směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, v platném znění.“. 12. V § 24a se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 13. Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní: „§ 24b Státní organizace Správa železniční dopravní cesty zřizuje k plnění úkolů dle zvláštních právních předpisů20) jednotku hasičského záchranného sboru podniku21). 20) Například § 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., § 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb. 21) § 67 zákona č. 133/1985 Sb.“. 14. V § 24b se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. 15. V § 38a se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 16. § 38b se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o auditorech Čl. VI V § 44c odst. 1 písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 299/2016 Sb., se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících Čl. VII Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „, v platném znění“. 2. V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; v sousedícím územním obvodu jiného státu ji může zajišťovat po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu“. 3. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisu znějí: „Dopravní plánování a integrované veřejné služby § 4a Dopravní plánování se provádí prostřednictvím koncepce veřejné dopravy a plánů dopravní obslužnosti území. Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti. Plány dopravní obslužnosti území musí být v souladu s koncepcí veřejné dopravy; do souladu s koncepcí veřejné dopravy musí být uvedeny vždy nejpozději do 1 roku ode dne jejího schválení. § 4b (1) Koncepci veřejné dopravy pořizuje na dobu nejméně 5 let Ministerstvo dopravy pro celé území státu a schvaluje ji vláda. Ministerstvo dopravy koncepci veřejné dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Koncepce veřejné dopravy obsahuje a) hlavní cíle a priority státu v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících pro zajištění udržitelného rozvoje území, ochrany životního prostředí a životních potřeb obyvatel se zvláštním přihlédnutím k jejich věku, zdravotnímu stavu a sociální situaci, b) hlavní páteřní osy poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a rozmístění hlavních přestupních uzlů na celostátní úrovni, c) základní rámec pro spolupráci státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti a d) nástroje pro její realizaci. (3) Návrh koncepce veřejné dopravy projedná Ministerstvo dopravy zejména s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře, ministerstvy, kraji, sdruženími obcí s celostátní působností a zástupci dopravců.“. 4. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnosti území.“. 5. V § 5 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 6. V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „stát a kraje“ nahrazují slovem „objednatelé“. 7. V § 5 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 13 znějí: „e) maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem, f) další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie13). 13) Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.“. 8. V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s a) kraji, je-li pořizovatelem stát, b) Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj, c) krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec, a d) provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 6 odst. 2 větě druhé se za slovo „obce“ vkládají slova „pořizoval plán dopravní obslužnosti území nebo“. 10. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 7a Jednotný jízdní doklad (1) Dopravce je při provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících povinen umožnit využití jím poskytovaných přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu. Využití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu může dopravce umožnit i při provozování jiné veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nebo při poskytování integrovaných veřejných služeb. (2) Ceny jízdného pro přepravní služby podle odstavce 1 a ceny dalších souvisejících služeb se sjednávají v souladu s cenovými předpisy14). Jednotným jízdním dokladem se prokazuje úhrada jízdného a cen souvisejících služeb podle věty první. Přepravní služby podle odstavce 1 poskytují dopravci za podmínek sjednaných s Ministerstvem dopravy. (3) Prodej jednotného jízdního dokladu zajišťuje každý dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální umožňující využití přepravních služeb podle odstavce 1. (4) Prodej jednotného jízdního dokladu a zúčtování příjmů z tohoto prodeje se provádí prostřednictvím informačního systému jednotných jízdních dokladů, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy. (5) V informačním systému jednotných jízdních dokladů jsou vedeny údaje o a) dopravcích, kteří umožňují přepravu na základě jednotného jízdního dokladu, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b) přepravních službách, které je možné využít na základě jednotného jízdního dokladu, c) výši jízdného, cenách dalších souvisejících služeb a podmínkách užití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu, d) obchodních místech, ve kterých je zajištěn prodej jednotného jízdního dokladu, e) objednateli, organizátorovi nebo jiné osobě zajišťující organizaci integrovaných veřejných služeb, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a o jí zajišťovaném dopravním systému, f) cestujících poskytnuté při zakoupení jednotného jízdního dokladu, jimiž mohou být jméno, popřípadě jména, a příjmení, doručovací adresa, datum narození, fotografie, druh a číslo osobního dokladu a kontaktní údaje, g) kupujících jednotného jízdního dokladu poskytnuté při jeho zakoupení, jimiž mohou být obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa sídla, doručovací adresa, bankovní spojení a kontaktní údaje, h) jízdném a cenách souvisejících služeb uhrazených na základě jednotného jízdního dokladu, i) vydaných jednotných jízdních dokladech a přepravních službách poskytnutých na jejich základě a j) právech uplatněných z přepravní smlouvy. (6) Údaje podle odstavce 5 písm. f) a g) se uchovávají po dobu 12 měsíců od ukončení platnosti jednotného jízdního dokladu, popřípadě po dobu delší, je-li to nezbytné v případě uplatnění práv z přepravní smlouvy. Ministerstvo dopravy zveřejní údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přístup k údajům podle odstavce 5 písm. f) až j) má pouze osoba, která jednotný jízdní doklad prodala, a dopravce, který na základě tohoto jízdního dokladu poskytl nebo má poskytnout přepravní služby. (7) Náležitosti jednotného jízdního dokladu a způsob prodeje jednotného jízdního dokladu stanoví prováděcí právní předpis. 14) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel a) uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů2),3), nebo b) poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec.“. 12. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě cestujících a) tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy, b) byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a c) byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich poskytování.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 13. V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „Dopravce“ vkládají slova „nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících sám,“ a slova „nabytí účinnosti smlouvy o veřejných službách“ se nahrazují slovy „zahájení poskytování veřejných služeb“. 14. V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „jedná-li se o dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě“ nahrazují slovy „jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu“. 15. V § 8 odst. 3 písm. b) se slova „, a dále osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě, jedná-li se o dopravce v městské autobusové dopravě“ zrušují. 16. V § 8 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 17. V § 10 odst. 2 se číslo „213“ nahrazuje číslem „212“. 18. V § 10 odstavec 3 zní: „(3) Pro zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí obdobně § 36 a 37 zákona o zadávání veřejných zakázek a pro zadávací dokumentaci se použijí obdobně § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek.“. 19. V § 10 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) předložení dokladů a objasnění nebo doplnění údajů nebo dokladů § 45 a 46 zákona o zadávání veřejných zakázek,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 20. V § 10 odst. 4 písm. c) se slova „§ 77 a 78“ nahrazují slovy „§ 77 až 79“. 21. V § 10 odst. 4 písm. d) se za text „§ 89“ vkládají slova „až 91 a § 93 až 95“. 22. V § 10 odst. 4 písmeno e) zní: „e) účastníky nabídkového řízení a jejich vyloučení z účasti v tomto řízení § 47 a 48 zákona o zadávání veřejných zakázek,“. 23. V § 10 odst. 4 písm. h) se slova „214 a 215“ nahrazují slovy „213 a 214“. 24. V § 13 odst. 3 se slova „242 až 247“ nahrazují slovy „241 až 246“. 25. V § 16 odst. 1 se číslo „223“ nahrazuje číslem „222“. 26. V § 16 odst. 2 se číslo „220“ nahrazuje číslem „219“. 27. § 18 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „§ 18 Pokud jsou splněny podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie6), lze přímým zadáním uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících. 6) Čl. 5 odst. 2, 3a, 3b a 4 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.“. 28. V § 19 odst. 1, § 19 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 20 odst. 1 se slova „písm. a), c) a d)“ zrušují. 29. V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 18 písm. c)“ nahrazují slovy „s dopravcem, který má zajišťovat veřejné služby, u nichž průměrná roční hodnota nebo počet kilometrů za rok nepřesáhne hodnoty uvedené v přímo použitelném předpise Evropské unie1)“. 30. V § 19 odst. 4 se slova „246 a 247“ nahrazují slovy „245 a 246“. 31. V § 22 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci se § 19 odst. 1 až 4 a § 20 nepoužijí.“. 32. Nadpis hlavy VI zní: „DOZOR PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY“. 33. V § 25 odst. 1 se slovo „Dohled“ nahrazuje slovem „Dozor“ a slova „pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)“ se zrušují. 34. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „dohledu“ nahrazuje slovem „dozoru“. 35. V § 26 odst. 2 se číslo „247“ nahrazuje číslem „246“ a slova „přímého zadání podle § 18 písm. b)“ se nahrazují slovy „uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci“. 36. V § 27 odst. 1 se slova „§ 251 až 253 a § 256 až 267“ nahrazují slovy „§ 250 až 252 a § 254 až 266“ a slova „§ 256 odst. 1 a § 265“ se nahrazují slovy „§ 255 odst. 1 a § 264“. 37. V § 27 odst. 3 se slova „přímého zadání podle § 18 písm. b)“ nahrazují slovy „uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci“. 38. § 28 a 29 znějí: „§ 28 Objednatel je povinen vždy do 31. srpna poskytnout Ministerstvu dopravy souhrnnou zprávu o závazcích veřejné služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) za předchozí kalendářní rok. § 29 Pro povinnost mlčenlivosti a ochranu obchodního tajemství při výkonu dozoru se použije § 271 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“. 39. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) neposkytne Ministerstvu dopravy zprávu podle § 28, nebo k) zajistí dopravní obslužnost 1. mimo svůj územní obvod v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3 nebo s § 4 odst. 1 bez souhlasu dotčeného kraje nebo obce anebo bez předchozí dohody s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, nebo 2. tak, že v rozporu s § 8 odst. 2 písm. c) nejsou veřejné služby v přepravě cestujících poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území.“. 40. V § 33 odst. 2 se slova „e) nebo i)“ nahrazují slovy „e), i) nebo k)“. 41. V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za přestupek podle odstavce 1 písm. j) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“. 42. § 34 včetně nadpisu zní: „§ 34 Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad, s výjimkou přestupku podle § 33 odst. 1 písm. j), který projednává Ministerstvo dopravy. Úřad zveřejňuje pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které projednává, způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Pro řízení o přestupku podle tohoto zákona se použije § 270 odst. 1, 4 až 8, 10 a 11 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“. 43. V § 36 odst. 2 se za slova „k provedení“ vkládá text „§ 7a odst. 7,“. 44. V § 36 odst. 2 se text „§ 10 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 2“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. První koncepci veřejné dopravy podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Ministerstvo dopravy vládě ke schválení nejpozději do 30. září 2020. 2. První plán dopravní obslužnosti území podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pořídí objednatel, je-li jím obec, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Povinnost uvedenou v § 7a odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je dopravce povinen plnit od 13. prosince 2020. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. IX Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, čl. IV, čl. V bodů 1, 2, 3, 6, 7, 10, 12 a 14 a čl. VI, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, ustanovení čl. VII bodu 27, které nabývá účinnosti dnem 3. prosince 2019, a ustanovení čl. VII bodů 10 a 43, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 366/2019 Sb.	Zákon č. 366/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 152/2019 * Čl. I - V § 391 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., se za slovo „vznikla“ vkládají slova „dětem v mateřských školách,“. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 6. 2020 366 ZÁKON ze dne 11. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 391 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., se za slovo „vznikla“ vkládají slova „dětem v mateřských školách,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 365/2019 Sb.	Zákon č. 365/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 152/2019 * Čl. I - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 365 ZÁKON ze dne 11. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 78a odst. 2 se částka „12 000 Kč“ nahrazuje slovy „v částce podle odstavce 17“. 2. V § 78a odst. 3 větě druhé se slova „částkou 12 000 Kč“ nahrazují slovy „maximální částkou příspěvku podle odstavce 17“. 3. V § 78a odst. 12 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 4. V § 78a odst. 13 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“. 5. V § 78a se doplňuje odstavec 17, který zní: „(17) Maximální částka příspěvku činí 12 800 Kč. Vláda může nařízením zvýšit maximální částku příspěvku, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji minimální mzdy, mzdové úrovně a životních nákladů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce zahájená podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 364/2019 Sb.	Zákon č. 364/2019 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 152/2019 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebních daních * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dani z hazardních her * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2020 364 ZÁKON ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. I V § 4 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., písmeno k) zní: „k) pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází 1. ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně, 2. krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo 3. příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do zdaňovacího období roku 2021 včetně použít pro pozemky, které byly v posledním zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osvobozeny od daně z pozemků podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. III Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) bodě 4 se slova „podle zákona upravujícího evidenci tržeb“ nahrazují slovy „, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč“. 2. V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z 1. loterie a tomboly, 2. kursové sázky a totalizátorové hry, 3. technické hry, 4. živé hry s výjimkou turnaje živé hry, 5. turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a 6. jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5“. 3. V § 10 odst. 1 písm. ch) se za slova „slosování, ceny“ vkládají slova „z účtenkové loterie,“. 4. V § 10 odst. 3 písmeno b) zní: „b) výhry z 1. loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč, 2. hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoho druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000 Kč,“. 5. V § 10 odst. 4 větě třetí se za číslo „1“ vkládají slova „písm. h) bodu 1 a“. 6. V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem pouze vklad do hazardní hry.“. 7. V § 10 odst. 8 větě třetí se za text „g),“ vkládají slova „h) bodu 1,“. 8. V § 19 odst. 1 se na začátek písmene zn) vkládají slova „příjem v podobě“. 9. V § 19 odst. 1 písm. zn) se slova „podle zákona upravujícího evidenci tržeb“ nahrazují slovy „, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč“. 10. V § 19 odst. 3 písm. b) se slova „svazek obcí“ nahrazují slovy „dobrovolný svazek obcí, kraj, Česká republika“. 11. V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 8 se za slovo „ceny“ vkládají slova „z účtenkové loterie,“. 12. V § 23 odst. 3 písm. a) se doplňuje bod 19, který zní: „19. úbytek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,“. 13. V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní: „11. přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.“. 14. V § 23 odst. 9 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 15. V § 24 odst. 2 písm. i) se za slovo „přeměnou131)“ vkládá čárka, slova „a s“ se nahrazují slovem „, s“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a s výjimkou rezervy v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“. 16. V § 24 odst. 2 písm. u) se za číslo „1“ vkládají slova „písm. h) bodu 1 nebo“. 17. V § 36 odst. 2 se na začátek písmene i) vkládají slova „z příjmu v podobě ceny z účtenkové loterie,“. 18. V § 36 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „, a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly“. 19. V § 36 odst. 7 se za číslo „4“ vkládají slova „nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje“. 20. V § 38d odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 8“. 21. V § 38d odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. V prvních 2 zdaňovacích obdobích započatých ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje vždy o jednu polovinu záporného rozdílu mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na začátku prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zůstatkem rezerv v pojišťovnictví podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou rezerv k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění příjmů vylučuje metodou vynětí, k začátku prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona snižuje o kladný rozdíl mezi těmito veličinami. 4. Na úrokový příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z dluhopisu emitovaného před 1. lednem 2013 se použije § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v těchto případech se nepoužije čl. IV bod 2 zákona č. 192/2012 Sb. 5. Na příjem v podobě ceny z účtenkové loterie nebo v podobě výhry z loterie a tomboly plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. V V zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 170/2017 Sb., § 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní: „§ 6 Rezervy v pojišťovnictví (1) Rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy vytvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. (2) U poplatníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika, který provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, se rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s právními předpisy státu jeho sídla, které upravují přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon v souladu s předpisem Evropské unie27). (3) U poplatníka se sídlem na území státu, který není členským státem Evropské unie ani státem tvořícím Evropský hospodářský prostor a se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující tvorbu a výši technických rezerv v pojišťovací a zajišťovací činnosti, která je prováděna, provozujícího pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky se rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s touto mezinárodní smlouvou. (4) Upravenými rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí rezervy v pojišťovnictví a) snížené o částky vymahatelné ze zajišťovacích smluv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28) a b) zvýšené o zůstatek odložených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy podle právních předpisů upravujících účetnictví. (5) Přírůstkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí kladný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období. (6) Úbytkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí záporný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období. (7) Pro účely určení přírůstku rezerv v pojišťovnictví a úbytku rezerv v pojišťovnictví se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání. (8) Rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů nejsou technické rezervy k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění příjmů vylučuje metodou vynětí. 27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění. 28) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.“. Čl. VI Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. VII Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 70 odst. 1 se částka „28 500 Kč“ nahrazuje částkou „32 250 Kč“ a částka „14 300 Kč“ se nahrazuje částkou „16 200 Kč“. 2. V § 104 odst. 1 se číslo „27“ nahrazuje číslem „30“, částka „1,46 Kč“ se nahrazuje částkou „1,61 Kč“, částka „2,63 Kč“ se nahrazuje částkou „2,90 Kč“, částka „1,71 Kč“ se nahrazuje částkou „1,88 Kč“ a částka „2 236 Kč“ se nahrazuje částkou „2 460 Kč“. 3. V § 80 odst. 1 se číslo „200“ nahrazuje číslem „2000“. 4. V § 86 odst. 3 se číslo „200“ nahrazuje číslem „2000“. 5. V § 86 odst. 6 se číslo „10” nahrazuje číslem „3”. 6. V § 130c odst. 1 se částka „2,236 Kč“ nahrazuje částkou „2,46 Kč“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro a) tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla v roce 2019 nebo nejpozději v druhém kalendářním měsíci následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona, b) surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla v roce 2019 nebo nejpozději v druhém kalendářním měsíci následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona. 3. Evidence piva osvobozeného od daně dle ustanovení § 86 vyhotovená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se uchovává po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše však po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena. 4. Pokud v důsledku přijetí tohoto zákona vznikne provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků do 35 dnů ode dne, od kterého se tento zákon použije na dané vybrané výrobky, povinnost změnit zajištění daně poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen a) zvýšit zajištění daně ve lhůtě 40 dnů ode dne zjištění rozdílu podle § 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo b) do 10 dnů ode dne 1. zjištění rozdílu podle § 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podat správci daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a 2. nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně, poskytnout zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím. 5. Povolení k provozování daňového skladu nebo povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, kteří postupovali v souladu s bodem 4 písm. b) bodem 1, se do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu na změnu podle bodu 4 písm. b) bodu 1 považují za povolení vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 4 písm. b) bodu 1 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. 7. Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pro dopravu lihu osvobozeného od daně zahájené přede dnem, od kterého se tento zákon použije na dané vybrané výrobky, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IX V položce 120 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb. a zákona č. 257/2013 Sb., se částka „Kč 1 000“ nahrazuje částkou „Kč 2 000“, částka „Kč 10 000“ se nahrazuje částkou „Kč 20 000“ a částka „Kč 500“ se nahrazuje částkou „Kč 1 000“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o hazardních hrách Čl. X V zákoně č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se § 59 zrušuje. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o dani z hazardních her Čl. XI V § 4 písm. a) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, se číslo „23“ nahrazuje číslem „35“. Čl. XII Přechodné ustanovení Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Zákon č. 363/2019 Sb.	Zákon č. 363/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 152/2019 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2020 363 ZÁKON ze dne 17. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „a příspěvek na bydlení“ nahrazují slovy „, příspěvek na bydlení a porodné“. 2. V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 76 zní: „(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum76). 76) § 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 18 odst. 2 se za písmeno b) vkládá písmeno c), které zní: „c) podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5,“. Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h). 4. V § 24 odstavec 1 zní: „(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže a) náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně b) součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.“. 5. V § 24 odst. 2 větě první se slova „, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu“ zrušují. 6. V § 24 odstavec 4 zní: „(4) Změní-li oprávněná osoba bydliště v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná změní bydliště v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.“. 7. V § 25 odst. 3 písm. a) se slova „a současně v něm byly hlášeny k trvalému pobytu“ zrušují. 8. V § 25 odst. 3 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 9. V § 30 odst. 1 se částka „220 000 Kč“ nahrazuje částkou „300 000 Kč“. 10. V § 30 odst. 3 písm. a) a b) se částka „7 600 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč. “. 11. V § 30 odst. 3 písm. b) se slova „měsíčně. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu, který je vyšší“ nahrazují slovy „měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší“. 12. V § 30c se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V případě, že rodič pečuje o vícerčata a jedno nebo více dětí z těchto vícerčat zemře, přitom rodič dále pečuje alespoň o jedno dítě, může ministr práce a sociálních věcí na základě žádosti o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech v závislosti na celkových sociálních poměrech rodiny a délce péče o vícerčata rozhodnout odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2.“. 13. V § 31 odst. 3 písm. a) se číslo „46“ nahrazuje číslem „92“. 14. V § 51 odst. 3 větě druhé se slova „do 31. října“ nahrazují slovy „do 30. září“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „, pokud v odůvodněných případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní prokázání nezaopatřenosti dítěte v pozdějším termínu“. 15. V § 54a odst. 1 se částka „220 000 Kč“ zrušuje. 16. V § 54a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 17. V § 54a odst. 3 se slova „nebo pěstounovi“ zrušují a slova „uvedeným osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu pěstouna ve zvláštních případech)“ se nahrazují slovy „rodiči vyplácí rodičovský příspěvek“. 18. V § 59 odst. 1 písm. c) se slova „nebo § 35“ zrušují. 19. V § 59 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6. 20. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnanci orgánu státní sociální podpory jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které osoba a s ní společně posuzované osoby užívají, a to s cílem provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nebo osoba společně posuzovaná nedá souhlas se vstupem do obydlí, nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme; rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení.“. 21. V § 67 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61 a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení.“. 22. V § 67 odst. 4 větě třetí se slova „v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám“ zrušují. 23. V § 68 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slovo „jejich“ nahrazuje slovem „denního“ a na konci textu bodu se doplňují slova „rodiče, z něhož má být při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle podané žádosti vycházeno“. 24. V § 69 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé“. 25. V § 69 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a v § 67 odst. 2 větě druhé“. 26. V § 69 odst. 1 písm. c) se slova „a § 58 odst. 2“ nahrazují slovy „, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé“. 27. V § 70 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 28. V § 70 odst. 5 a 6 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rodičovský příspěvek ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, a to také rodiči, který pečuje o dítě nebo děti do 4 let věku, které jsou nejmladší v rodině, a zároveň nedočerpal k tomuto datu celkovou částku rodičovského příspěvku na toto dítě či děti ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zároveň se při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené při péči o toto dítě nebo děti za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům rodičovského příspěvku nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, písemné sdělení o změně výše rodičovského příspěvku; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou. 2. V případě rodiče, který sice pečuje o dítě nebo děti do 4 let věku, které jsou nejmladší v rodině, ale již dočerpal k datu nabytí účinnosti tohoto zákona celkovou částku rodičovského příspěvku ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, již rozdíl mezi celkovou částkou rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nejvyšší částkou rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nenáleží. 3. Pro stanovení nároku a výše měsíčních částek rodičovského příspěvku je stále rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 až 8 a 20, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2020. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.
Vyhláška č. 362/2019 Sb.	Vyhláška č. 362/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení) Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 31. 12. 2019, částka 151/2019 * Čl. I - V § 20 odst. 1 vyhlášky č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky ( * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 12. 2019 362 VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2019, kterou se mění vyhláška č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení) Ministerstvo vnitra stanoví podle § 22 odst. 4 a § 108 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky: Čl. I V § 20 odst. 1 vyhlášky č. 122/2015 Sb., o způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel Policie České republiky a o prokazování příslušnosti k Policii České republiky (o policejním označení), se v úvodní části ustanovení číslo „2019“ nahrazuje číslem „2021“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2019. Ministr: Hamáček v. r.
Vyhláška č. 361/2019 Sb.	Vyhláška č. 361/2019 Sb. Vyhláška o vzoru průkazu zaměstnance a státního zaměstnance pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 151/2019 * § 1 - Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného výkonem kontroly v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Průkaz se umísťuje na rubovou stranu průkazu státního zaměstnance podle jiného právního předpisu * § 2 - Vzor průkazu zaměstnance pověřeného výkonem kontroly v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 361/2019 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 361/2019 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2020 361 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2019 o vzoru průkazu zaměstnance a státního zaměstnance pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 150 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 214/2013 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., k provedení § 113 odst. 8 zákona o elektronických komunikacích, a podle § 41 odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., k provedení § 37 odst. 2 písm. a) zákona o poštovních službách: § 1 Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného výkonem kontroly v oblasti elektronických komunikací a poštovních služebpoštovních služeb je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Průkaz se umísťuje na rubovou stranu průkazu státního zaměstnance podle jiného právního předpisu1). § 2 Vzor průkazu zaměstnance pověřeného výkonem kontroly v oblasti elektronických komunikací a poštovních služebpoštovních služeb je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 209/2017 Sb., o vzoru průkazu zaměstnance Českého telekomunikačního úřadu pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 361/2019 Sb. Vzor průkazu státního zaměstnance pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb 1. Popis rubové strany průkazu Na rubové straně průkazu státního zaměstnance jsou na prvním až druhém řádku uvedena slova „PRŮKAZ STÁTNÍHO ZAMĚSTNANCE POVĚŘENÉHO VÝKONEM KONTROLY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEBPOŠTOVNÍCH SLUŽEB“. Na třetím řádku jsou uvedena slova „Držitel služebního průkazu státního zaměstnance Českého telekomunikačního úřadu“. Na čtvrtém řádku jsou uvedena slova „Číslo služebního průkazu“ včetně čísla v rámečku. Na pátém a šestém řádku jsou uvedena slova „je pověřenou osobou k výkonu kontroly elektronických komunikací a poštovních služebpoštovních služeb“. Ve spodní části na sedmém řádku vlevo jsou uvedeny místo a datum vydání slovy „V Praze dne“ a na osmém a devátém řádku vpravo je uvedeno „podpis předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“. Ve středu průkazu je na pozadí textu umístěno logo Českého telekomunikačního úřadu v barevném provedení a ve spodní části jsou uvedena slova „Český telekomunikační úřad“ v barevném provedení. 2. Vyobrazení rubové strany průkazu 1.2MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 361/2019 Sb. Vzor průkazu zaměstnance pověřeného výkonem kontroly elektronických komunikací a poštovních služeb 1. Popis průkazu a) Na lícové straně průkazu je v levé horní části umístěno digitální zpracování barevné fotografie zaměstnance o rozměrech 26 x 34 mm. Požadavky na technické provedení fotografie odpovídají technickým požadavkům kladeným na fotografie pro vydání občanského průkazu. Ve středové části průkazu je na prvním řádku uveden název kontrolního orgánu slovy „ČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD“. Na druhém řádku vpravo je uvedeno evidenční číslo průkazu. Na třetím řádku je uvedeno označení průkazu slovy „PRŮKAZ ZAMĚSTNANCE“. Na čtvrtém řádku je uvedeno jméno, příjmení a titul zaměstnance. Na pátém řádku uprostřed je uvedena funkce zaměstnance. Na úrovni čtvrtého a pátého řádku je v pravé části průkazu umístěn velký státní znak České republiky. b) Na rubové straně průkazu jsou na prvním až třetím řádku uvedena slova „PRŮKAZ ZAMĚSTNANCE POVĚŘENÉHO VÝKONEM KONTROLY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ A POŠTOVNÍCH SLUŽEBPOŠTOVNÍCH SLUŽEB“, na čtvrtém řádku slova „Držitel průkazu zaměstnance Českého telekomunikačního úřadu“ a na pátém řádku slova „Ev. č. průkazu“ včetně čísla v rámečku. Na šestém řádku jsou uvedena slova „je pověřenou osobou k výkonu kontroly elektronických komunikací a poštovních služebpoštovních služeb“. Ve spodní části na sedmém řádku vlevo jsou uvedeny místo a datum vydání slovy „V Praze dne“ a na osmém a devátém řádku vpravo je uvedeno „podpis předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“. Ve středu průkazu je na pozadí textu umístěno logo Českého telekomunikačního úřadu v barevném provedení a ve spodní části jsou uvedena slova „Český telekomunikační úřad“ v barevném provedení. c) Průkaz je vytištěn na bílé plastové samolepící fólii umístěné na plastové kartě o rozměrech 85,60 x 53,98 mm se zakulacenými rohy s poloměrem 2,88 až 3,48 mm. 2. Vyobrazení lícové strany průkazu 610kB 3. Vyobrazení rubové strany průkazu 1.2MB 1) Vyhláška č. 388/2017 Sb., o vzoru služebního průkazu státního zaměstnance.
Vyhláška č. 359/2019 Sb.	Vyhláška č. 359/2019 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 150/2019 * Čl. I - Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 7. 2022 359 VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2019, kterou se mění vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí stanoví podle § 88 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 199/2012 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 132/2018 Sb., o přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin, se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 5 zrušuje. 2. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Číslo šarže výrobce formulace a datum výroby výrobce formulace a případně i další údaje podle odstavce 2 se uvádí i ve formě 2D kódu; 2D kódem se rozumí dvoudimenzionální čárový kód s vysokou informační hodnotou a schopností detekce a oprav při jeho porušení.“. 3. V § 6 odst. 2 se slova „a vlhkosti“ zrušují. 4. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 5. V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jsou-li číslo šarže výrobce formulace a datum výroby výrobce formulace přípravku nebo pomocného prostředku uváděny prostřednictvím 2D kódu, distributor vede záznamy v elektronické podobě, která umožní propojení záznamů s příslušnými 2D kódy.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 6. V § 10 se odstavec 5 zrušuje. 7. V § 10 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Číslo šarže výrobce formulace a datum výroby výrobce formulace a případně i další údaje podle odstavce 2 se uvádí i ve formě 2D kódu; 2D kódem se rozumí dvoudimenzionální čárový kód s vysokou informační hodnotou a schopností detekce a oprav při jeho porušení.“. 8. V § 12 odstavec 1 zní: „(1) Při odběru vzorků přípravků nebo pomocných prostředků v obalu o velikosti do 25 kg nebo do 25 l včetně, se provádí odběr tohoto celého balení, případně většího počtu balení stejné šarže; pokud je to technicky možné, lze tímto způsobem provést odběr i většího balení.“. 9. V § 12 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „V případě, že nebylo odebráno celé balení podle odstavce 1, použijí se k odběru vzorků přípravků nebo pomocných prostředků u“ a slovo „vzorku“ v poslední větě se nahrazuje slovy „jednotlivého konečného vzorku ve vzorkovnici“. 10. V § 12 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ústav při odběru vzorků pro potřeby druhého odborného stanoviska zajistí, že a) u obalů o velikosti do 2 kg nebo 2 l včetně jsou odebírána minimálně dvě tato balení, případně dvojnásobný počet balení nezbytně nutných k provedení analýz, b) u obalů o velikosti větší než 2 kg nebo 2 l je odebíráno jedno toto balení a že vzorek pro potřeby druhého odborného stanoviska je následně zajištěn laboratoří Ústavu z tohoto balení, a c) při odběru vzorků do vzorkovnic jsou zajištěny minimálně dvě vzorkovnice téhož vzorku.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 5 a 7, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022. Ministr: Ing. Toman, CSc., v. r.
Zákon č. 356/2019 Sb.	Zákon č. 356/2019 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 149/2019 * Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb. a zákona č. 49/2019 Sb., * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 2. 2020 356 ZÁKON ze dne 4. prosince 2019, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb. a zákona č. 49/2019 Sb., se za slova „27. červen – Den památky obětí komunistického režimu,“ vkládají slova „21. srpen – Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Vondráček v. r. Zeman v. r. Babiš v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.